ZKLADY SILNOPROUD TECHNIKY

Ing. Ji Vlek
Demo soubor, nen kompletn, soust publikace Zklady Elektrotechniky

VOD
Tato publikace je urena zejmna studentm stednch kol a amatrm, kte se s tmto
oborem chtj seznmit a pochopit jeho zkonitosti. Snail jsem se o strunost a zdraznil
jsem hlavn ta tmata, kter jsou dleit a zajmav i pro laika.

1. ROZDLEN A VLASTNOSTI ELEKTRIZANCH SOUSTAV

Soubor elektrren, transformanch stanic, energetickch veden pedstavuje elektrizan soustavu.
Aktivn elektrizan soustava zprostedkovv tok elektrick energie od vrobce ke spotebiteli. Do
obvodu elektrizan soustavy pat ada pstroj a zazench, kter umouj tok elektrick energie
zahjit nebo peruit, regulovat a chrnit.
Na zabezpeen spolehliv dodvky elektrick energie se do elektrizan soustavy zaazuj ovldac,
signalizan, ochrann, mic a dal pstroje.
Rozvodn soustava se skld ze t st. Jsou to :
a) penosov s,
b) rozdlovac st ( okrskov ) primrn, sekundrn a tercirn,
c) rozvodn st ( mstn ) primrn a sekundrn (viz. nsledujc tabulka)
Jednotliv napt
v uzemn
v izolovan soustav

oznaen
napt

mn
nn

vn

vvn

zvn

uvn

nzev zazen

soustav
mezi vodiem
a zem
1
2
3
zazen malho
do 50 V **)
napt
vetn
zazen nzkho
nad 50 V
napt
do 600 V
vetn
zazen vysokho nad 0.6 kV
napt
men ne
30 kV
zazen velmi
od 30 kV
vysokho napt
men ne
171 kV
zazen zvltnho
vysokho napt
zazen ultra
vysokho napt

mezi vodii

mezi vodii

4
do 50 V **)
vetn
nad 50 V*)
do 1000V**)
vetn
nad 1 kV
a men ne
52 kV
od 52 kV
a men ne
300 kV
od 300 kV
do 800 kV
vetn
nad 800 kV

5
do 50 V **)
vetn
nad 50 V*)
do 1000V**)
vetn
nad 1 kV
a men ne
52 kV
od 52 kV
a men ne
300 kV

NORMALIZOVAN NAPT
*) Sdlovac zazen s naptm mezi vodii v izolovan soustav do 85 V vetn se pokldaj ze
zazen mn. Sdlovac zazen se jmenovitm naptm 60 V proti zemi a vyzvnc obvody s naptm
do 150 V se buduj podle pedpisu pro zazen malho napt a ovuj se pi zkouce elektrick
odolnosti naptm 500 V.

**) Pro stejnosmrn zazen je hranic mezi malm a nzkm naptm 120 V, hranic mezi nzkm a
vysokm naptm je pro stejnosmrn zazen 1500 V.

2. VODIE PRO ROZVOD ELEKTRICK ENERGIE

Vodi uren pro penos elektrick energie se skld z vodivho jdra anebo soustavy jader
s izolanmi nebo ochrannmi obaly. Hol vodi (bez izolace) je vytvoen jen elektrovodnm
jdrem.
Jednoilov vodi se skld z jedin ly. Je to izolovan vodi s ochrannm obalem.
Vceilov vodi m vce il pod spolenm ochrannm obalem. Je to izolovan vodi (me mt i
vce ochrannch obal).
Pracovn vodi slou pro veden proudu pi chodu zazen.
Stedn vodi je pipojen na sted (uzel) zdroje.
Ochrann vodi slou na ochranu ped nebezpenm dotykovm naptm.
Nulovac vodi se pouv na ochranu ped nebezpenm dotykovm naptm (ochrana nulovnm).
Je to vlastn uzemnn stedn vodi. (Nulovac vodi je souasn pracovnm i ochrannm vodiem).
Uzemovac vodi spojuje vodiv neiv sti, pstupn dotyku, s uzemnnm (se zem).
Povelov vodi slou k penosu povel (dcch impuls), na vykonn uritho konu (nap.
blokovn zsuvek). Zhotovuje se jako vodi (la).
Vodi anebo kabel se skld z elektricky vodivho jdra, kolem nho je izolace. Ta zajiuje, aby
elektrick proud prochzel pouze jdrem. Jdro je vyrobeno z elektricky dobe vodivho materilu.
Funkci izolace vykonv elektricky nevodiv materil (izolant).
Funkci izolantu me vykonvat i vzduch. V takovm ppad mluvme o neizolovanch vodich.
Pro vrobu vodi a kabel se pouvaj elektricky vodiv materily, a to znamen m nebo hlink a
jejich slitiny. U lan pro venkovn veden se pro zven mechanick pevnosti v tahu pouv ocel. Na
povrchovou pravu vodi se nkdy pouv zinek, cn apod. Vodie mus bt vyrobeny tak, aby se
pi pouvn nadmrn neopotebovvaly, aby vyhovovaly podmnkm bezpenosti pi prci a aby
neohroovaly bezpenost osob a vc, kter s nimi pijdou do styku (viz. nsledujc tabulka )
Cu
Rezistivita pi 20C ( .mm .m )
Teplotn souinitel dlkov roztanosti
2

-1

-1

Al

0,017 85
-6

pi 20C (K )

16,3 . 10

Teplotn souinitel odporu

v rozsahu 0 a 100C (K -1)

0,003 9

Dovolen napt v tahu (Mpa)

300 a 400

-3

Hustota (kg .m )
Men tepeln vodivost
pi 20C (W.m

-1

-1

K )

0,028
-6

23,8 . 10
0, 004

100 a 180

8 890

2 700

393,5

209,3

M je pomrn drah, a proto se asto nahrazuje hlinkem. Rovnocenn hlinkov vodi je o

polovinu leh, m vak o 28 % vt prmr a o 64 % vt prez. I hlink me bt mkk,
polotvrd a tvrd. Pouvan slitiny hlinku obsahuj i hok, kemk a elezo.
Jdra vodi se vyrbj ve tvaru drt, lan (obyejn, jemn, mkk apod.) a tvarovanch profil
(trubky, psy, tye apod.). Jejich nejastj jmenovit prezy jsou (mm2): 0,35; 0,5; 1; 1,5; 2,5; 4; 6;
10; 16; 25; 35; 50; 70; 95; 120; 150; 185; 210; 240; 300; 400; 500; 625; 800; 1000.
HOL (NEIZOLOVAN) VODIE
Povrch holch vodi je obklopen vzduchem, pop. je na povrchu vodie vytvoena oxidov izolan
vrstva.
Pro rozvod elektrick energie se pouvaj hol vodie v rozvodnch pro venkovn veden, pro
trolejov veden atp. Zhotovuj se ve tvaru drt s plnm prezem (pro napt 220 a 380 V), dle
pak jako lana nebo trubky. U veden vvn a zvn se pouvaj svazkov vodie.

Na venkovn veden se pouvaj hol vodie z tchto materil: tvrd m, polotvrd m, mkk
vyhan m (me se pouvat jako vzac drty), hlink, slitiny hlinku a ocel.
Hlinkov lana prost maj vechny drty zhotoveny z hlinku.
Hlinkov lana s ocelovm jdrem (du) maj stedn st vytvoenu z ocele.
IZOLOVAN VODIE

Silnoproud vodie se skldaj se z mdnho nebo hlinnho jdra, izolace jdra a plt.
Podle elu je meme rozdlit na vodie instalan, vodie pro vysok napt apod.
Podle potu il jsou vodie: jednoilov, vceilov (poet il do 5), mnohoilov (poet il vt ne
5).
Dle je dlme na vodie pro pevn uloen (drty) a vodie pro pohybliv uloen (ry, kabely)
Oznauj se pomoc psmenovch znaek velk abecedy, piem kad psmeno je nositelem urit
informace. Psmenovou znaku tvo skupina nejve ty psmen.
Prvn psmeno oznauje materil, z kterho je vyrobeno jdro, nap. A-hlink, C-m.
Druh psmeno oznauje materil, z kterho je izolace jdra, nap. M = PVC se zvenou odolnost
proti mrazu, G = kauukov vulkanizt bnho typu, Y = PVC, Q = PVC se zvenou odolnost, B =
kauukov vulkanizt se zvenou tepelnou vodivost
Tet psmeno charakterizuje rozlien jednotlivch typ vodie, kter jsou vyrobeny ze stejnho
materilu, ale li se vlastnostmi a pouitm, nap. A = vodi kruhovho prezu, R = vodi se
sloenm jdrem, X = vtahov vodi, D = dln vodi, H = ploch ra, apod.
tvrt psmeno vyjaduje materil plt, pop. nkterho dalho obalu, kter je z hlediska
vlastnosti a pouit nejvznamnj, nap. B = kauukov vulkanizt se zvenou tepelnou izolac, Y =
PVC obyejn typ atd.
Jmenovit napt vodie se vyjaduje dvma daji oddlenmi lomenou arou. Prvn daj znamen
napt proti zemi, druh daj napt mezi fzemi (sdruen napt).
Pklady vodi:
AYY- vodi s hlinkovm jdrem s dvojitou izolac PVC. Jmenovit napt 450/750 V. Dovolen
teplota od 15 oC do 65 oC.
CYM, CYR vceilov vodi s plnm nebo sloenm jdrem s izolac PVC. Jmenovit napt
300/500 V. Dovolen teplota 15 oC do 65 oC. U vodie CYM je pln jdro pravohlho prezu.
Vodi CYR m jdro sloen z drt prmru 0,3 mm2, uloench vedle sebe. Tyto vodie se
pouvaj jako pevn uloen v omtce v obyejnm prosted.
Provozn parametry izolovanch vodi, jmenovatel napt a dovolenou teplotu najdeme v tabulkch.
CGGU vceilov vodi s pryovou izolac chloroprnovm pltm. Jmenovit napt 450/750 V.
Dovolen teplota od 40 oC do 60 oC. Jeho konstrukce je na ve uvedenm obrzku.
CYE, CYF pskov lepen vodi (CYE m pln mdn jdro, CYF m sloen jdro), izolace
je z PVC. Do prezu 1 mm je jmenovit napt 300/500 V, od prezu 1,5 mm a vce je jmenovit
napt 450/750 V, dovolen teplota od 15 oC do 65 oC.
CYH lehk ploch ra s mdnmi jdry s izolac PVC. Jmenovit napt 300 / 500 V, dovolen
teplota od 5 oC do 65 oC. uren je pro obyejn such prosted do 250 V. Konstrukn proveden je
na obr. 1c
CYLY- lehk ra s mdnmi jdry s izolac PVC a pltm PVC. Jmenovit napt 300 / 500 V.
Dovolen teplota od 5 oC do 65 oC. Pouv se na pipojen penosnch a pohyblivch pstroj do
6 A. Jej konstrukce je na obr. 1d

Obrzek .1 a/. Jednoilov vodi s mdnm nebo hlinkovm jdrem s izolac PVC

1 jdro, 2 izolace PVC, 3 pdavn izolace z PVC

b/ Silov vodi typu CGGU
1 mdn jdra, 2 izolace z kauukovho vulkaniztu, 3 pl z chloroprnovho vulkaniztu, 4
pska
c/ Lehk ploch ra CYH s mdnmi jdry a izolac PVC (dvoulinka)
d/ Lehk ry CYLY s mdnmi jdry a izolac PVC a pltm PVC (trojlinka)
e/ Silov celopsov jednoilov kabel AYKCY na 6 kV
1 hlinkov jdro, 2 izolace PVC, 3 kovov stnn z mdn psky, 4 pl z polyvinylchloridu
f/ Silov celopsov jednoilov kabel na 22 kV AXEKCY
1 jdro hlink, 2 stnn jdra polovodiv zestn PE, 3 pl polyvinylchloridov, 4
stnn nekovov, 5 kovov z mdnho psku nebo drtu, 6 pl z PVC

SILNOPROUD KABELY
Silnoproud kabel se skld z jednoho nebo vce jader, jejich izolace a pop. z ochrannch obal a
dalch konstruknch prvk. Silnoproud kabely pouvme pro penos a rozvod elektrick energie,
zejmna tam, kde nen mon pout venkovn veden (nap. v obytnch tvrtch, apod.). Pouvaj se i
v elektrrnch, rozvodnch, pro veden vkonu z genertoru do rozvodny apod. Kabely se pouvaj
pro napov soustavy a do 400 kV a i vce. Dle uvdm zkladn definice z terminologie kabel.
Samonosn kabel obsahuje vlastn nosn prvek anebo pizpsoben vlastn konstrukn prvek, kter
umouje kabel zavsit.
Tplov kabel trojilov silnoproud kabel se samonosnm pltm na kad le.
Vceilov kabel obsahuje dv anebo vce il.
Ovldac kabel se pouv pro dlkov ovldn elektrickch zazen a pro penos kontrolnch
signl.
Instalan kabel silnoproud kabel, kter se pouv pro pevn rozvod uvnit budov.
Propojovac kabel uren pro vzjemn spojen st uvnit elektrickch stroj, pstroj a zazen,
zpravidla pro pevn uloen
Pskov obal m ly, pop. penosov prvky uspodan tsn vedle sebe v jedn rovin.
Mstkov kabel s dvma, temi, vjimen i s vce jdry (ilami), kter jsou vedle sebe uloeny
v jedn rovin ve spolen izolaci (plti) s tenkm mstkem udrujcm konstrukn vzdlenost mezi
ilami.
Topn kabel uren pro ohev, pemnu elektrick energie na tepelnou.
Svaovac kabel ohebn samonosn kabel, kter se pouv pro pvod elektrickho proudu ke
svaovacm elektrodm.
Vtahov kabel ohebn samonosn kabel uren ke spojen pevn a pohybliv sti vtahovho
zazen.
Vlen kabel uren pro napjen pohybujcch se elektrickch zazen.

Podle provoznho (jmenovitho) napt se silnoproud kabely rozdluj na: nzkonapov

(750 V, 1 kV), vysokonapov 6 kV, 10 kV, 22 kV, 35 kV), pro velmi vysok napt (110
kV, 220 kV), pro zvl vysok napt (400 kV).
Pklady oznaen kabel
1 AYKY 1 x 500, jednoilov kabel, jmenovit napt od 0,6 do 1 kV. Kruhov jdro z hlinku,
izolace z PVC. Je uren pro pevn uloen do kanl a vkop pro penos stejnosmrnch a stdavch
proud v jednofzovch a tfzovch rozvodech
6 AYKCY 1 x 500, jednoilov kabel na jmenovit napt 6 kV s hlinkovm jdrem a s izolac
z PVC. Prez jdra je 500 mm2. Pouv se pro pevn uloen na vzduchu i do zem.
22 AXEKCY 1 x 500, jednoilov kabel na jmenovit napt 22 kV s hlinkovm jdrem a izolac ze
zesovanho polyetylnu a s pltm z PVC. Prez jdra je 150 mm2. Pouv se pro trval pevn
uloen do zem
22 ANKTOPV 3 x 185 SN 34 7624, trojilov kabel na 22 kV s hlinkovm jdrem, naputnou
paprovou izolac, lami samostatn opltnmi olovem, spolenm pancem z ocelovch psk a
s vlkninovm obalem.

35 ANKAY 1 x 240 NS 34 7624, jednoilov kabel na 35 kV s hlinkovmi jdry, s naputnou

paprovou izolac a hlinkovm pltm, kter m vlastn protikorozn ochranu.
Pro vvn se pouvaj silnoproud kabely olejov (plnn olejem pod tlakem 0,1 a 2,5 MPa), tlakov
kabely, v kterch je tlakov plyn pod tlakem 1,4 MPa, a kabely s polyetylnovou izolac. U tchto je
vodi vytvoen z mdnho anebo hlinkovho lana. Na vodii je nasazena polovodiov vrstva na
bzi polyetylnu vytvejc izolan stnu, nsleduje dal vrstva na bzi polyetylnu, olovn pl a
vnj ochrann pl z PVC.

3. ELEKTRICK ZAZEN V OBYTNCH A PRMYSLOVCH

OBJEKTECH
INSTALAN MATERIL
Vodie pro elektrick rozvody
Druhy vodi s uritmi vlastnostmi volme s ohledem na dan podmnky, kter vyplvaj
z realizovanch elektrickch rozvod. Jsou to nap. odolnost vodi oproti teplot okol, agresivnm
ovzdu, zvenmu nebezpe mechanickho pokozen, vzhledem k podkladu pi monti vodi.
Pouit vodi pro elektrick rozvody je proto velmi nron a zodpovdn i z hlediska bezpenosti
osob, kter s nimi pichzej do styku, jako i z hlediska ochrany majetku (zamezen vzniku poru,
vbuchu apod.) Pro elektrick rozvody tm vdy pouvme izolovan vodie. Hol vodie
pouvme v elektrrenskch rozvodech jako ochrann vodie, hromosvody.
lon materily pro vodie
lon materily pro vodie s psluenstvm zabezpeuj uloen vodi z hlediska jejich
mechanick ochrany, izolace a vlivu prosted. Jedn se o trubky, lity, krabice a krabicov
rozvodky, vvodky a koncovky.
Upevovac materil zabezpeuje uchycen lonch materil na podklad nebo do podkladu.
Pat sem rzn pchytky, zvsy, rouby, hebky, lepidla, tmely, sdra, cement atd.
Spojovac materil pedstavuj adov svorkovnice, pstrojov svorkovnice, krabicov spojky,
krabicov svorkovnice, kabelov oka, uzemovac svorky a spojky pro pohybliv pvody. Spojovac
materil se pouv na spojovn vodi s instalanmi pstroji, elektrickmi rozvdi a spotebii.
Instalan pstroje nn
Mezi instalan pstroje pat spnae, ovldae (tlatka), zsuvky a vidlice, stykae a rel.
Instalan pstroje pouvme na pipojen, run a dlkov ovldn elektrickch zazen a
zabezpeen jejich spolehlivho chodu.
V elektrickch rozvodech se pouvaj krom silnoproudho instalanho materilu i zazen na
dorozumvn a signalizaci, nap. souprava elektrickho zvonku nebo domcho elektrickho vrtnho,
kter obsahuje napje, hlasit telefon, elektrick zmek a domc telefon. Umouje hlasit styk
mezi bytem a mstem obsluhy.
Tabulka 3
Ps
meno

Prvn psmeno Druh psmeno

Tet psmeno
(materil jader) (materil izolace jader) (materil plt )

Dal psmena
(obaly nad pltm)

hlink

hlink

polyetylen

kauukov
vulkanizt

- )

zeslen protikorozn
ochrana
panc z ocelovch
drt

jednoduch
protikorozn
ochrana
2

-)

naputn papr
nestkav impregnt
naputn papr
normln impregnt

slitina olova

vulkanizt
z chloroprenovho
kauuku

vlkninov obal

nemagnetick

mken PVC

olovo

panc z ocelovch
psk

speciln obal PVC

1) K zna kabel/u kabel, kter maj vjimku znaen

2)
- zvsn kabel, nosn len nen soust due kabelu
DOMOVN ROZVODY
Pedstavuj vnitn elektrick rozvody silnoproud a sdlovac v objektech bytov, obansk a
zemdlsk vstavby a v objektech s podobnm provozem.
ELEKTRICK PPOJKY
Pojmem elektrick ppojka rozumme elektrick veden, kter odbouje od zazen pro veejn
rozvod (s nn, transforman stanice atd.) elektrick energie smrem k odbrateli. Elektrick ppojka
se pouv pro pipojen odbrnch elektrickch zazen (nap. dom). Elektrick ppojka
elektrickho napt kon ppojkovou skn na objektu.
Ppojkov sk nzkho napt (nn) se pouv k jitn pvodnho veden k odbrnmu zazen
Kad odbrn zazen m zpravidla jednu ppojkovou sk, kter se umsuje na pstupnm mst,
nejastji na vnj zdi u vstupu do objektu.
U spolench dom se z tto ppojkov skn elektrick proud rozvd domovnm vedenm
k jednotlivm bytovm elektromrm.
U rodinnch dom je v n umstn i elektromr a vypna s jistiem. Potom bv nkdy dle okolnost
(nen-li ji mon a vhodn umstit na hranici pozemku) umstna i mimo objekt. Nen toti povoleno
podle novch pedpis umstit elektromr uvnit soukromho pozemku.
V nkterch ppadech, po dohod s rozvodnmi zvody, se ppojkov sk nezhotovuje. Ppojku
pro dan objekt provedeme samostatnm vvodem z transforman stanice anebo skn RIS
(rozvodn instalan sk) veejnho rozvodu, kter se ukon v hlavnm rozvadi uvnit objektu.
Pi smykovm pipojen se nesm smyka rozpojit pi ppadnm odpojen objektu.
Druhy a mont ppojek
Podle pouitho materilu a zpsobu monte rozdlujeme ppojky nzkho napt na:
venkovn ppojky (z holch vodi vedench vzduchem se zvsnm kabelem) a kabelov
ppojky zemnm kabelem, tak jak jsou uvedeny v dalm textu.
Kabelov ppojky se zhotovuj pomoc tyilovch zemnch kabel s prezem alespo
16 mm2 Al nebo 10 mm2 Cu. Ppojka se d pipojit na veejn kabelov rozvod pomoc kabelov
rozpojovac skn RIS nebo odboenm kabelovou smykou z prbnho kabelu veejnho
rozvodu. Pi odboen z veejnho kabelovho rozvodu pomoc spojky OV (odboka T) mus mt
ppojka nejmen prez 25 mm2 Al anebo 16 mm2 Cu.
Kabelovou ppojku lze napojit na venkovn veden. Kabelov ppojky kon v kabelov ppojkov
skni, kter je osazena ve vce 0,6 m (spodn okraj skn) nad konenou rovinou ternu ped skn.
V ppojkovch sknch pouvme vkonov (noov) pojistky, kter slou k jitn veden za
pojistkami (mezi ppojnou skn a hlavnm rozvadem nebo mezi ppojnou skn a dalmi jistii)
uvnit objektu. Do proudov hodnoty tavnch vloek 63 A meme pout i zvitov pojistky.

Jmenovit proud pojistek v ppojkov skni mus bt alespo o dva stupn vy, ne nejvt
jmenovit proud jistie ped elektromrem.

Obrzek .2: a/. Kabelov ppojka ze smyky veejnho kabelovho rozvodu

1 ppojkov sk, 2 pvodn kabel, 3 vyveden kabel (2,3 smyka), 4 pvodn veden do
objektu, 5 ochrann trubky, 6 cihly
b/ Kabelov ppojka z kabelovho rozvodu odbonic OV
1 hlavn (prbn, napjec) kabel, 2 vceilov odbonice OV, 3 kabelov ppojka
DOMOVN VEDEN
Domovn veden u spolench dom pedstavuj vnitn elektrick rozvody potebn pro sprvnou
funkci elektrickch zazen pipojench na dan elektrick rozvod objektu (obytn budovy). Pat
k odbrnmu zazen a zanaj v ppojkov skni. Z tohoto hlediska rozliujeme:
pvodn veden a rozvod za elektromrem
Pvodn veden zan v ppojkov skni a kon v bytov rozvodnici, rozvadi apod. za
elektromrem. Skld se z hlavnho domovnho veden, odboky k elektromrm a veden od
elektromr k podrunm rozvdm (rozvodnicm).
Hlavn domovn veden me bt vodorovn anebo svisl; tehdy mluvme o stoupajcm veden.
Slou pro pipojen vech odbr objektu. Prez vodi zvolme s ohledem na oekvan zaten
(vpotov zaten) Pp, kter vypotme jako souin soutu oekvanho maximlnho pkonu
vech pipojench byt a souinitele souasnho pkonu n
n

Pp = ( P bi ) n

(kW; kW, - )

i=1

kde n je poet byt pipojench na hlavn domovn veden,

Pb maximln souasn pkon bytu (hodinov maximum),
n souinitel souasnosti pro n byt (je zvolen tak, aby veden nebylo zbyten pedimenzovan a
aby zrove pekroen maximlnho pkonu bylo vysoce nepravdpodobn). Koeficient n najdeme
v tabulkch. Napklad pro 2 byty n = 0,77, pro 10 byt 0,45, pro 20 byt 0,38, pro 100 byt 0,28.
Potom proud Ip = 3Us cos
(A; kW, V, - )
kde Us
je jmenovit sdruen napt,
cos prmrn ink zazen, kter jsou pipojena v dob maxima; pro bytov odbr
meme uvaovat cos = 1.
Prez hlavnho domovnho veden mus vyhovovat pro proudov zaten vodi vt, ne je
vpotov proud Ip. Poet vodi a prezy hlavnho domovnho veden v bytovch domech s byty
stupn elektrizace A a B uvd tabulky.
S ohledem na rozsah elektrickho zazen v novch rekonstruovanch bytech (co se zptn odr
v nronosti na spotebu elektrick energie), rozliujeme ti stupn elektrizace byt:

Stupe A elektrick energie se pouv pro osvtlen a pro domc spotebie s pohyblivm
pvodem (pipojovan na zsuvky) nebo pevn pipojen, piem pkon dnho spotebie
nepesahuje 3,5 kVA.
stupe B byty s elektrickm vybavenm jako v pedelm ppad stupe A, ve kterch se na vaen
a peen pouvaj elektrick spotebie s pkonem nad 3,5 kVA.
stupe C byty s elektrickm vybavenm podle stupn A nebo B, ve kterch se pro topen anebo
klimatizaci pouvaj elektrick spotebie.
Byty se rozdluj i podle velikosti, tzn. zaazen do kategori, kter se oznauj mskmi slicemi.
Podle SN 73 4301 odpovd pslun kategorie bytu potu osob, pro kter je byt uren.
Hlavn domovn veden se jist v ppojkov skni, nebo v hlavnm rozvadi pslun
dimenzovanou pojistku.
Odboky k elektromrm
Odboka k elektromru pedstavuje st veden, kter odbouje od hlavnho domovnho veden a
kon u elektromru. Odboen se provd v odbonch stoupakovch sknch, kter jsou osazeny
v minimln vce 1,8 m nad podlahou na veejn pstupnm mst, s monost zaplombovn.
Odboku lze t udlat v elektromrovch rozvodnicch. Jsou-li elektromry umstny v bytech (podle
novjch pedpis nen mon) nebo u vstupu do bytu, mus se pro kad byt (kadho odbratele)
zdit samostatn odboka z hlavnho domovnho veden nebo z ppojkov skn. Na spolen pvod
lze pipojit dva nebo nkolik elektromr jednoho odbratele.
Jednofzov odboky k elektromrm lze udlat pro zazen do 5,5 kW souasnho pkonu a pro
byty se stupnm elektrizace A. V ostatnch ppadech mus bt odboky k elektromrm trojfzov
s plnm potem vodi, jako m proudov soustava. Jednofzov odboky mus bt pi odboovn
z hlavnho domovnho veden rovnomrn rozdleny na vechny ti fze, aby soustava byla
rovnomrn zaten. Prez vodi odboky mus vyhovovat:
a) dovolen proudov zatitelnosti vodi alespo pro vpotov proud Ip,
b) jitn proti peten a zkratu jistiem ped elektromrem,
c) bytku napt.
Odboky k elektromrm mus splovat podmnku znemonn nedovolenho odbru elektrick
energie a monosti vmny vodi bez stavebnch zsah do konstrukce objektu. Odboka
k elektromru del ne 3 m mus bt jitna u hlavnho veden na stejnm podla, kde je umstn
elektromr. Odboky krat ne 3 m (uloen neholav) lze jistit jistiem a ped elektromrem na
elektromrov rozvodnici. Vodie odboky mus bt celistv, bez instalanch krabic a zbytench
ohyb. Je-li nevyhnuteln pout krabice, mus bt upraveny pro zaplombovn a osazeny na veejn
pstupnm mst. Odboky, kter prochzej pdou, mus bt provedeny v pancovanch nebo
ocelovch trubkch s utsnnmi spoji, bez krabic. Jen vjimen lze vst odboku prostory jinho
majitele, piem je opt nutn dodret hledisko pro znemonn nedovolenho odbru elektrick
energie.
Veden elektromru k podrun rozvodnici. Veden elektromru k podrunmu rozvadi vychz
z elektromru a kon v podrunm rozvadi (rozvodnici), kter napj vlastn elektrick rozvod
(rozvod za elektromrem).
ROZVDE PRO DOMOVN ROZVODY
Rozvde pro domovn rozvody jsou ureny pro napjen a jitn elektrickch silovch rozvod za
elektromrem. Krom toho jsou v nich zabudovny pstroje pro ovldn a napjen pdavnch
obvod (elektrick zvonek, akumulan kamna atd.). V nkterch ppadech se do rozvd pro
domovn rozvody (do samostatn sti) zabudovvaj i elektromrov soustavy.
Rozvde pro domovn instalace rozdlujeme:
podle dosazen do objektu na: nstnn (povrchov) P a zaputn (ve zdi) Z
podle proveden (konstrukce) a pouitho materilu: elektromrov a pstrojov desky na: rozvodnice
z plast, oceloplechov rozvodnice, elektrorozvodn jdra a lektromrov rozvde.
Elektromrov a pstrojov desky

Elektromrov desky jsou ureny pro osazen elektromru do 40 V, sazbovch spna, pijma
HDO (impulsy ze st, kter spnaj bojler nebo elektrick vytpn - pmotopy nebo akumulan
kamna), jisti (ochrannch jisti) do 63 A, pop. ochrann nebo nulovac svorkovnice ped
elektromrem a jistie obvodu cvky spnae. Normalizovan velikosti elektromrovch desek jsou:
225 x 450 mm a 450 x 450 mm. Pstrojov desky se pouvaj pro mont pstroj (jisticch,
spnacch, svorkovnic, styka, rel atd.). Normalizovan velikosti pstrojovch desek jsou: 225 x
130, 225 x 300 a 225 x 450 mm. Elektromrov pstrojov desky jsou ureny pro obyejn prosted.
Rozvodnice z plast
Rozvodnice PL jsou zhotoveny z plast, s normalizovanm vybavenm. Rozvodnice PL jsou ureny
pro mont na povrchu v nov bytov vstavb nebo pi rekonstrukcch stvajcho bytovho fondu.
Vyhovuj i pro litov rozvod. Umouj i ukonen veden sttnho telefonu a rozhlasu po drt.
Oceloplechov rozvodnice
Jsou to mal rozvde nzkho napt do 500 V a do jmenovitho proudu 100 A, pro pouit
v obyejnm prosted. Vechny konstrukn sti jsou z ocelovho plechu.
Elektrorozvodn jdra
Tato jdra se pouvaj pro uloen, odboen a zakryt svislch silovch a sdlovacch rozvod.
Mohou obsahovat i potebn elektrick pstroje pro jitn, ovldn, napjen elektrickch obvod,
elektromry apod.
Umstn rozvad, elektrorozvodnch jader, elektromrovch rozvd a rozvodnic
V budovch umisujeme elektromrov rozvade (rozvodnice) a jdra na chodb nebo podest
schodit (ne na rameni schodit). Elektromry meme umstit v suternu, avak v obyejnm
prosted. Elektromry meme tak umstit v samostatnch voln pstupnch mstnostech z vnitn
strany budovy nebo v hlavnm rozvdi objektu. V objektech obansk vybavenosti s nkolika
odbrateli meme elektromry soustedit do jednoho vyhrazenho msta (nap. energetick centrum,
rozvodna nn apod.), kter je uvnit objektu, veejn pstupn.
V rodinnch domech, rekreanch chalupch, chatch a garch lze umstit elektromrov rozvad
na vnj stran objektu nebo v oplocen, ve skni pro venkovn pro venkovn prosted. Toto umstn
je vhodn z hlediska snadnho ten spoteby elektrick energie pracovnky rozvodnch zvod a
hospodrnjho rozvodu elektrick energie (posunut elektromru k napjecmu bodu).
V chatovch a zahrdkskch osadch, v adovch garch apod. mohou bt elektromry
soustedny do jednoho spolenho elektromrovho rozvde pro nkolik odbratel. Kryt
rozvde mus vyhovovat danmu prosted.
Sted elektromru (oknko) m bt ve vce 150 a 170 cm od podlahy. Pi soustedn nkolika
elektromr mohou bt stedy oknek ve vce 70 a 170 cm od podlahy.
Rozvde (rozvodnice) za elektromrem maj bt na suchch a istch mstech bez otes, v takov
vce a na takovm mst, kde jim nehroz mechanick pokozen. Jsou-li umstny v jinm ne
zkladnm prosted, mus bt provedeny v odpovdajcm kryt pro dan prosted.
Bytov rozvodnice se umsuj v byt. Jsou-li umstny na veejn pstupnch mstech, mus se
deskov rozvodnice vloit do uzavrateln skky.
Rozvod za elektromrem
Od elektromru jde veden k podrunmu rozvadi (bytov rozvodnici). V podrunm rozvadi je
jitn jednotlivch obvod. Rozvd me plnit navc dal poadavky jako nap. spnn a vypnn
obvod apod. Prez vodi za elektromrem se vol tak, aby bytky napt odpovdaly dovolenm
hodnotm. Je-li pvodn veden od elektromru do podrunho rozvade tfzov, musme
jednotliv obvody rozdlit rovnomrn na vechny ti fze, abychom doshli soumrnho zaten
veden.
Nejmen prezy veden za elektromrem mus bt navreny s ohledem na dovolen zaten
jednotlivch vtv. Veden za elektromrem nem prochzet mstnostmi jinho majitele.
V nevyhnutelnch ppadech mus bt prochzejc veden uloeno v trubkch bez krabic, bez
peruen vodi, t vodii nebo kabely uloen pod omtkou nebo v podlaze.
Rozsah elektroinstalace odpovd stupni elektrizace byt (A, B, C) a uruje se pepsanm potem
jednotlivch obvod.

V bytech se stupnm elektrizace B se zizuj obvody pro stupe A a navc trojfzov obvod pro
elektrick spork. V bytech se stupnm elektrizace C se zizuj obvody jako v bytech pro stupe A
nebo B a navc obvod nebo vce obvod pro vytpn, ppadn pro klimatizaci.
Dal obvody (pro ohev vody v zsobnku, motorov pro hospodsk stroje apod.) se dlaj podle
poteby v bytech vech stup elektrizace.
Svteln obvod se pouv pro pevn pipojen svtidel, ppadn pes zsuvky ovldan spnai. Na
jeden svteln obvod lze pipojit tolik svtidel, aby souet jejich jmenovitch proud nepekroil
jmenovit proud jisticho prvku danho obvodu. Jmenovit proud se ur z maximlnho pkonu
podle typu svtidla. Na svteln obvod lze pipojit i zsuvky, a to nejvce jednu v jedn mstnosti.
Je-li v objektu (nap. rodinn dm) proveden tfzov rozvod, je vhodn, aby byl svteln obvod
rozdlen do vce fz
Zsuvkov obvod je uren k pipojovn penosnch spotebi. Na jeden zsuvkov proud lze
pipojit nejvce 10 zsuvkovch vvod. Dvojzsuvka se povauje za jeden zsuvkov vvod.
Celkov instalovan pkon jednoho obvodu nesm peloit 3 520 VA pi jitn 16 A nebo 2200 VA
pi jitn 10 A. Na tento obvod lze pipojit i spotebie do celkovho maximlnho pkonu 1,2 kVA
(nap. infrazie, ventiltory, svtidla apod.).
Obvod pro praku je samostatn, ukonen zsuvkou nebo dvojitou zsuvkou 16 A.
Na obvod pro bytov jdro se pipoj osvtlen, zsuvky, pevn pipojen spotebie v bytovm jde
a kuchysk lince. Zsuvka pro praku, elektrick spork, ppadn dal vt spotebie mus mt
samostatn obvody.
Prezy vodi v bytovch obvodech a jistic prvky maj mt hodnoty dle pslunch norem. Pi
ukldn veden na rzn podklady je nutn vzt v vahu ustanoven SN 37 5241. Zjednoduen
meme ci, e vodie svtelnho okruhu (mdn) maj mt prez 1,5 mm2, svteln okruh se jist 6
A (10 A) jistiem. Vodie zsuvkovho okruhu (mdn) maj mt prez 2,5 mm2, zsuvkov okruh
se jist 16 A (dve 10 A) jistiem.
V byt m bt dostaten poet zsuvek, abychom vylouili pouvn dlouhch prodluovacch r
a zsuvkovch rozvodech. Poet zsuvkovch vvod m bt alespo 2 a 3, v koupeln 1 (co nejv
a nejdl od vany a umyvadla).
ELEKTRICK ROZVODY V NEBYTOVCH PROSTORCH A BUDOVCH
Administrativn a jim podobn budovy, pokud jejich pkon pesahuje 3 kVA, se pipojuj k rozvodn
sti trojfzov, s rovnomrn rozdlenou zt na jednotliv fze.
OSVTLEN SPOLENCH KOMUNIKAC (schodi, nstupi, vtah, chodeb apod.) se dl
tmito zpsoby: jednm obvodem (svtidla jsou zapojena na jeden obvod), dvma obvody (svtidla
jsou zapojena na dva obvody jedn fze), dvma nebo vce obvody (svtidla jsou zapojena na obvody
napjen ze dvou, ppadn ze vech t fz) ppadn nouzovm osvtlenm, kter dopluje jeden
z prvnch t uvedench zpsob osvtlen.
Ovldn osvtlen spolench komunikac objektu me bt: uivateli (obytn domy) osvtlen se
d ovldat ze vech poadovanch mst pro bezpen uvn, povenou osobou (divadla, koly
apod.) ovldn osvtlen je stedn, z urenho msta nebo kombinac obou pedchzejcch
zpsob.
Uvedenm prvnm zpsobem se osvtlen ovld nejastji pomoc samoinnch schodiovch
automat. V tomto ppad mus bt krom krtkodobho ovldn osvtlen i monost trvalho
zapojen osvtlen, nap. pomoc pepnae v rozvdi. Ovldac tlatka pro krtkodob ovldn
osvtlen mus mt svtelnou signalizaci (doutnavku) pro orientaci ve tm.
Peruovn jednoho obvodu nesm naruit ovldn ostatnch obvod osvtlen spolench
komunikac.
SVTELN ROZVODY
V mstnostech, kde se shromauje vt poet osob (nap. obchody, koly, tlocviny apod.), se
zizuj alespo dva svteln obvody. Ovldn a poet jednotlivch obvod se d provoznmi
poadavky. Tyto poadavky jsou dny osvtlovnm jednotlivch st celho prostoru nebo
postupnm zvtovnm intenzity osvtlen cel plochy.

ZSUVKY v neobytnch prostorch se dlaj podle provoznch podmnek a pedpis. Tyto zsuvky
se mus vypnat v rozvdi, nap. jistiem. V mateskch kolch a jeslch mus bt chrnny ped
svvolnm dotykem pouitm bezpenostn ztky, kterou je mon vybrat jen specilnm klem.
Trojfzov zsuvky. Na jeden trojfzov zsuvkov zkladn obvod je mon pipojit vc
trojfzovch zsuvek, avak jen na stejn proud. (Nelze napklad pipojit trojfzovou zsuvku 16 A a
32 A na jeden vvod jedno jitn). Jitn zsuvkovch obvod se mus zabezpeit pojistkou anebo
jistiem s proudovou hodnotou, kter nen vy, ne jmenovit proud zsuvky. Veden a vechny
svorky v pslunm zsuvkovm obvodu mus bt dimenzovny alespo na jmenovit proud
piazench jisticch prvk.