22.

Kolonialismus
• = princip získávání moci, politický přístup k vydobývání nového území a získávání
nekompromisního politického, ekonomického a kulturního vlivu
• X kolonizace = proces obsazování nového území
• jedná se hlavně o západní fenomén
• = získávání vlivu, rozšiřování území, „distribuce“ obyvatelstva (př. Austrálie –
trestanecká kolonie)
• Cíle: moc/vliv, suroviny a potraviny, peníze, území, kulturní asimilace, připojení území
k mateřské zemi
• X cíle kolonizace: objevování àobchod
• společnost kolonizátorů vzešla jednoduše z tzv. privilegia bílé rasy, tedy z přesvědčení,
že bílá rasa a evropská kultura jsou nadřazené jakýmkoliv jiným (studie Power and
Privilege
• moderní kolonialismus – od r. 1492 (Kryštof Kolumbus – Amerika) = OBDOBÍ
OBJEVNÝCH PLAVEB, dominovaly Španělsko a Portugalsko
• 19. století – Anglie se stala největší koloniální říší v moderních dějinách
Typy kolonialismu:
• osidlovací – přesun velké skupiny lidí z mateřské země na kolonizovaná území (např.
Austrálie – trestanecká kolonie, Jižní Amerika – Španělé a Portugalci, Severní
Amerika – Britové a Francouzi, …)
• vykořisťovací – vojenská a politická kontrola kolonizovaných území, kolonizátor –
kontrola nad hospodářstvím a mezinárodním obchodem (např. VB s Indií, Belgie
s Kongem, Nizozemí v Indonésii)
• hybridní – oba přístupy, např. francouzské Alžírsko
Dekolonizace
• oslabení mocností vlivem války, studená válka àfinanční ztráty
• 20. léta 20. století – rozpad kolonií v Latinské Americe
• Většina ostatních kolonií se rozpadla až po 2. světové válce
• 40. – 50. léta kolonie v Asii (britská Indie, francouzská Indočína – Vietnam, Laos,
Kambodža)
• 60. léta kolonie v Africe
• Po 90. letech kolonie v Oceánii
Neokolonialismus
• 1960
• éra po osamostatnění států bývalých kolonií
• období, kdy státy v Africe a Asii začaly být svrchované z hlediska mezinárodního
práva, ale zůstal vliv mocností
• = využití vlivu k řízení a ovládání území – dřívějších kolonií (jedná se o nerovný vztah)
kritéria:
1. ekonomický vliv – vývoz výrobků, investice, (jazyk hraje výraznou roli)
2. finanční závislost – investice do podniků
3. zásahy do politiky – financování politických stran
4. přímá vojenská přítomnost – zachování vojenských základen, obranné dohody,
vojenské intervence (ukončení povstání), ochrana velkých firem
• např. Čína v Gruzii – obrovské infrastrukturní stavby (ovládání méně rozvinutých zemí
způsoby spjatými nejen s politickou a mocenskou nadvládou)
 • ovládání rozvojových zemí souvisí s jejich silnými i slabými stránkami: přístup k moři,
zdroj surovin, nedostatek surovin, nedostatek kvalifikované pracovní síly, nedostatek
mechanizace (stavba dálnic Čínou v Gruzii)
• slabé státy již nelze ovládat politicky à ovládnutí prostřednictvím ekonomické převahy
(farmaceutika, zdravotnictví)
• à neofeudalismus (ekonomická převaha, u vyspělých států je ekonomická převaha
způsobena právě kolonialismem)
• Import západního stylu života (orientován na spotřebu) à trvalý ekonomický růst (př.
dovoz levných nekvalitních výrobků) à negativní vliv na ŽP, znečišťování chudých
států, změna stravovacích návyků (fast food – obezita
• Digitální kolonialismus – získávání citlivých dat a informací na pozadí např. sociálních
sítí
Důsledky kolonizace
• zničení původních kultur
• rozšíření angličtiny, španělštiny, francouzštiny
• rozšíření západní kultury, křesťanství, evropského způsobu života, rozšíření moderní
architektury
• vybudování fungující státní správy
• vybudování železnic a silnic
• vybudování školství a zdravotnictví
• rozvoj hospodářství ve prospěch kolonizátorů (plantáže, těžba surovin)
Důsledky ekonomické, sociální a politické na konkrétních příkladech
AFRIKA:
• kolonie dodávaly suroviny kolonizátorům, poté sloužily jako odbytiště jejich výrobků
à technická zaostalost
• plantáže à narušení krajiny a zemědělství, specializace na určitou plodinu (přetrvává
např. v Ghaně kakao, Senegal arašídy, …), vývoz dřevin – negativní dopad na skladbu
lesů
• konflikty a nekvalifikovanost vládnoucích vrstev brzdí ekonomický vývoj
• vznik státu bez ohledu na přirozené hranice (etnické složení obyvatelstva, terén, …)
• státy často končí jako autoritativní či s diktátorskými režimy (Dr. Kongo – vláda jedné
strany – kolonialistů – po osamostatnění žádné struktury, které by efektivně
spravovaly zemi)
Severní Amerika
• zanesení nemocí, proti kterým nebyli místní obyvatelé imunní (neštovice, …) à velký
pokles původního obyvatelstva à dnes pouze v rezervacích
• rasová diverzita (transport černošských otroků z Afriky)
• pokles populace à neobdělávaná půda à nežádoucí rostliny
• posílení námořní flotily (Kanada – expanze obchodních cest s VB v období kolonizace)
• rozvoj průmyslu v USA (nové mlýny, rybářské flotily, rychlý rozvoj)
Asie
• Indočína – po odchodu Francie boj o moc, žádný ze států se nedá považovat za
demokratický (nenávist ke kolonizátorům, obrátily se k opačnému táboru s vidinou
pomoci při osvobozeneckém hnutí)
• 1990 přechod k tržnímu systému àto zastavila finanční krize v roce 2000), dnes Laos a
Kambodža agrární/industriální, Vietnam nerostné bohatství –
industriální/postindustriální
•