prehistorické osídlení – Věstonice, Šipka, Moravský kras,… Keltové: o oppida o od 5. století př. n. l. – Bójové (nájezdy) Germáni: o Markomani o Kvádové osídlení kolem řek – kvalitní půda, podnebí, přístup, ryby, voda,… nerovnoměrné rozložení sídel – křižovatky obchodních cest, strategické uzly, hraniční pevnosti malá průchodnost – velká část území zalesněná (90%) obchodní stesky: o nadregionální Jantarová – S. – J. (Rakousko-Moravská brána-Polsko-Baltská města) Solná – (Rakousko-Prachatice-Písek-Praha) o regionální Linecká – (Linec-Praha) Haberská – (Bratislava-Znojmo-Jihlava-Praha) Slované: o od 6. století o Sámova říše – 7. století o Velká Morava – 9. století o Přemyslovci – 10. století kolonizace pohraničí: o od 13. století o Němci o (Přemysl Otakar II. a Karel IV.) nízký přírůstek – nemoci, války, neúroda * 290 tržních a báňských měst stěhování Němců do měst, posílení německé menšiny po roce 1620 Valašská pastevecká kolonizace: o 16. – 18. století o také kopaničářská kolonizace Karpat - Slováci Báňská, zemědělská, hutní, dřevařská kolonizace: o 17. – 18. století o menší centra osídlení o osidlování (kolonizace) ukončena o hamry skláři o hutě – havíři od 18. století nárůst počtu obyvatel – stejná porodnost, ale lepší hygienické návyky, odvoz odpadků, snížení vlhkosti, základní lékařská péče,… 20. století: o zpomalení nárůstu počtu obyvatel – VHK, války, vystěhování Němců (2 mil.) o emigrace v roce 1948 a 1968 o pokles porodnosti – antikoncepce, životní styl o pro-populační opatření o stabilizace populace – v menší míře imigrace (nárůst počtu obyvatel) o asi 134 obyvatel/km2 (průměrně) vnitřní migrace: o urbanizace – lidé z venkova se stěhují do měst (od 19. století – průmyslová revoluce) o sub-urbanizace – lidé z měst se stěhují do okrajových částí měst o deurbanizace – lidé z měst se stěhují na venkov (dnes) Demografické charakteristiky: střední délka života: o muži – 75 let o ženy 80 let fertilita – 1,5 dítěte/matka mortalita asi 11%o natalita asi 9%o asi 1/3 manželství se rozvádí – řada páru bez sňatku Národnostní složení: u nás
Věkové složení a produktivita:
předproduktivní věk – 14% produktivní věk – 60% poproduktivní věk -16% generační konflikt – populace stárne diskutovaná řešení: o imigrace problémy – xenofobie, vzdělávání cizinců, kulturní zvyklosti možnosti – multikulturní, asimilační, etnicko-exkluzivní o zvýšení daná, změna mandatorních výdajů o důchodový věk o podpora penzijního připojištění Náboženské složení: katolíci (10%) evangelíci, husité pravoslavní muslimové celkem registrováno několik desítek církví a sekt skoro polovina obyvatel se k otázce víry nevyjadřuje V – nejvíce věřících x Z – nejméně věřících problematika: o církevní majetek o církev a stát o …. Ekonomické složení: sektory: o primární – pod 5% o sekundární – 40% o terciální – 55% asi 50% ekonomicky aktivních obyvatel dojíždění za prací – asi 35% nezaměstnanost: o proměnlivá o většinou 5-10% o dnes kolem 2% o pod 2% nelze klesnout – věčně nepracující lidé (nikdy nebudou pracovat), aktuálně si hledají práci,… problém: o sociální a důchodové zabezpečení o stárnutí populace Sídelní struktura: složitý a dlouhodobý vývoj na území ČR asi 6500 obcí nerovnoměrné rozložení: o v městech nad 5000 obyvatel – asi 65 % obyvatel o celkem ve městech přes 73% obyvatel po roce 1989 rušení střediskových měst - * malých jednotek (ekonomické a organizační problémy) Praha – Brno – Ostrava – Plzeň – Liberec – Olomouc České Budějovice – Ústí nad Labem - Hradec Králové – Pardubice čistě geografické rozdělení: o samoty – do 5 obyvatel o vísky – do 15 obyvatel o městysy – původně právo trhu o sídla městského typu – nad 2000 obyvatel Města: o obtížné vymezení: historicko-právní hledisko (Jemnice, Telč,….) komplexní hledisko více neobytných budov – úřady, továrny, obchody,… soustředěný půdorys + funkční rozrůznění zástavby vysoká koncentrace a hustota osídlení vícepodlažní zástavba jádra regionů (většinou nad 3000 obyvatel) o vznik: tradiční historická (Praha, Brno, Kutná Hora,…) nově založená – nemají historii (Havířov – 1955) růst převážně v od 19. století a od 60. let 20. století Venkovské osídlení: o evropský typ: návesní silniční rozptýlený půdorys (valašský typ) o vesnice byla původně soběstačná (z hlediska potravin i řemesel) o změna funkcí: sídelní – lidé jezdí pracovat do měst rekreační – chalupy fenomén chataření a chalupaření, trempink (Oslava, Sázava, Vltava,…) Hledisko územněsprávního členění: 14 krajů 76 okresů + městské obvody ORP = obce s rozšířenou působností (střediskovost, menší význam než okresní a krajská města) obce – starosta + obecní úřad části obcí, ZSJ = základní sídelní jednotka