18.2.

JUDr. Petra Smržová, Ph.D.

- požadavky: na konci zkouška, písemná forma v rozsahu probíraného, min. 70%

- literatura: základní: Marek Starý a kolektiv: Dějiny daní a poplatků, učebnice finančního práva
(Janošíková)

Úvod do studia vybraných kapitol z dějin finančních vztahů

- finanční vztahy = peněžní vztahy související s vytvářením, rozdělováním a přerozdělováním a
užitím peněžní masy
- peněžní masa – nástroj placení, skládá se z různých prostředků, které k tomu slouží
- finance = peněžní vztahy, které tvoří, rozdělují a používají peněžní fondy nebo kapitál
o funkce:
 distribuční
 cílem je přerozdělovat finanční prostředky
 zpravidla od těch, kteří je mají hodně těm, kteří mají méně
 alokační
 funkce rozmisťovat
 latinsky alocatio = rozmisťovat
 stabilizační
 patří do makroekonomického vývoje
 každá země má období konjunktury, krizí
 měly by být vytvářené zásoby pro dobu krize
 kontrolní
 dává zpětnou vazbu o příjmové a výdajové stránce
 fiskální
 historicky nejstarší
 cílem bylo z počátku naplnit panovníkovu pokladnu, později rozpočet
(státní nebo veřejný)
o starověk – původní význam slova je o skončení platebního závazku
o ve středověku ovlivněno křesťanskou morálkou – podnikání bylo nemorální, financia
= lest – jak vyzrát nad těmi druhými, pejorativní význam
o v novověku – finance jsou peněžní vztahy, které souvisejí s peněžní masou a
peněžními fondy
o každá země měla svá specifika, úměrná době
- peníze
o spíš pojem ekonomický než právní
o slouží jako všeobecný prostředek směny
o neexistuje jedna definice, ale dá se říct, že to je produkt moderní doby
o v latině – pecus, moneta, sceatta (ze staroangličtiny, znamená to skot – dříve se
platilo i př. zvířaty), schatz (z němčiny), Skotnica, plátno
o založeny na společenském usu
- numismatika
o nauka o technice peněžní směny
o numus = peníz, mince
 o historická věda zabývající se platebními prostředky, jejich historickou úlohou,
vývojem a funkcí
o senso strictu – historická věda zabývající se pouze kovovými penězi v souvislosti
s hospodářskými a sociálními jevy
o zabývá se platebními prostředky v celé šíři – mince, bankovky, šeky, nouzová platidla,
z dřívější doby kousky kovů, …
o v úzkém slova smyslu se zabývá pouze kovovými penězi
o jejím úkolem je osvětlit dějiny a význam peněz
o Emanuela Nohejlová Prátová (1900-1995) – považována za zakladatelku české
numismatiky, vydala i řadu publikací, pracovala v Národním muzeu
o zabývá se platebními prostředky: předmincovní platidla (kousky kovů, mušle,
šátečky…), mince (prvotní mince z drahých kovů), bankovky, státovky (forma
papírových peněz, které vydával stát), směnky, šeky, nouzová platidla (v dobách
válek, krizí, většinou poté zavládl chaos – bylo velké množství platebních prostředků),
poukázky, žetony, medaile
- vývoj platebních prostředků:
1. předmincovní
2. mincovní
3. pomincovní (postmonetární)
o vždy se určuje původ, kdo razil, z jaké mincovny, rok ražby
- mincovní právo
o výsostné právo panovníka (mincovní regál) – iura regalia
o regál (královský mincmistr) – razil a kontroloval vše, co souviselo s ražbou mincí
o zahrnuje i právo kontroly nad jakostí mince, řízení oběhu mincí, zákaz vývozu
domácích mincí a zákaz omezování nebo dovoz mincí cizích
o dříve se razily z drahých kovů – měly hodnotu samy o sobě
o z každé ražby plynul příjem panovníkovi
- teritorializace měny
o platnost měny na území, kde byla ražena
- obnova mince (renovatio monetae)
o směna mincí v poměru, který určil panovník
o část emise byla nahrazena novou
o znamenala příjem do panovníkovy pokladny
- úplně na začátku byla mince majetkem panovníka, postupem se stala majetkem státu
- platidla na našem území:
o před vznikem platidel byl směnný obchod
o prvními mincovními platidly byly tzv. statéry (duhovky) – keltská zlatá mince
o solidus – v Byzantské říši
o stříbrný denár – do 13. století – český a moravský
 razily se na ně křesťanské motivy
o brakteáty – jednostranná mince, začal je razit Přemysl Otakar I. a poté i II.
 křehké, snadno se lámaly
o groše – nahradily brakteáty, stříbrné, do konce 16. století, později se jednalo pouze o
drobnou minci, Václav II. – Horní zákoník
o tolary – nahradily groše
o krejcary – raženy ze slitin, dalo se jimi platit od vzniku Habsburské monarchie
o koruny – reforma 1892, zůstala nám dodnes
Daňové (berní) právo

- od roku 1848 se používá pojem daň, je to jedno a to samé, dříve se používal pojem berně
- úzké slovo smyslu – zkoumáme pouze platby, které jsou označené jako daň
- v širším slova smyslu i cla, poplatky
- patří sem i správa daně, veškerá administrativa
- daňové vztahy
o kdo je účastníkem vztahu (vždy 2 strany, jedna strana je oprávněna něco požadovat,
druhá to strpět nebo plnit, založeno na nerovnosti stran)
o čeho se vztah týká (týkají se daní v širším slova smyslu)
o co je obsahem (práva a povinnost)
- daň
o = povinná, nenávratná, zákonem určená platba do veřejného rozpočtu
o neúčelová – nevíme, na co se použije
o neekvivalentní – nedostává se protiodměna
o platba pravidelná (důchodková daň), nepravidelná (dědická daň – Marie Terezie)
o dříve se vybírala v naturáliích nebo práci
- poplatek
o = peněžní ekvivalent za služby poskytované veřejným sektorem
o účelový, nenávratný, nepravidelný
- clo – dávka „sui generis“ vybírané v souvislosti s přechodem zboží přes státní hranici
- začala se rozvíjet finanční správa – z hlediska institucí, které spravují a zajišťují výběr daní (x
správa daní – postup, jak stanovit výši daně, jak vymoci její zaplacení včetně administrativy,
je součástí finanční správy)
- daňový systém (zahrnuje daňovou soustavu, správu daní, veškerou administrativu) a daňová
soustava (jaké druhy daní se vybírají na území určitého státu – souhrn daní)

25.2.

JUDr. Petra Smržová, Ph.D.

Daně a poplatky ve starověku

- zhruba 4000 let
- kmenové společenství, jakmile mělo dost potravin se s tím spokojilo – pouze spotřebovávali
to, co potřebovali – nebyl nadbytek
- neexistovaly peníze
- příjmem byla práce a vojenská služba
- společnost vyvíjena autonomně
- daňová soustava vytvářena nahodile, neexistoval daňový systém ani jednotný přístup
k výběru daní
- různě zaváděny peněžní systémy, nerozlišuje se často státní a náboženská sféra  daň –
prostředek k oslavě boha

Mezopotámie
- nikdy se nepodařilo dosáhnout plné centralizace (na rozdíl například od Egypta), jsou to
dějiny různých časových etap – záleželo na panovníkovi, jak udržel stát pohromadě
- 4000-6.stol. př. n. l.
- Mezi řekami Eufrat a Tigris
- rozdělena na městské státy
- období Sumerů – nejstarší období – 3300-2400 př. n. l.)
- Akkadská říše – 2400-2245 př. n. l.)
- Království III. dynastie Uru
- Starobabylonská říše
- Středobabylonské království
- Středoasyrská říše
- Novoasyrská říše
- Novobabylonská říše – perský král Kyros dobyl Babylon
- věnovala se zemědělství, pastevectví, hlavním předpokladem byla voda
- jako o státním útvaru o ní můžeme hovořit cca 3000 př. n. l.
- střídaly se zde pravidelné záplavy
- bylo třeba budovat zavlažovací díla
- impuls pro vznik státních útvarů
- v čele vždy „absolutistický“ panovník (lugao, v čele každého státu – záleželo na jejich
vzájemném postavení)
- místní správci – Hensirové – panovníci jim udělovali speciální funkce
- funkce šéfa královských kupců
o obchodníci sloužili jako zpravodajská služba
o kontrola nad kupci
- Chamurappi se pokusil říši centralizovat
- dvojkolejná správa
o panovník, místodržící, představitel občin
o správa uvnitř měst - samospráva
- zavedeny daně v naturáliích – hlavně v podobě obilí
- kromě daní i jiné dávky, které předepisoval panovník – př. tam kde se chovali ovce, tam
dávali vlnu
- zavedeny jednotné míry a váhy
- později stříbro
- rozdělena do několika oblastí – př. v přímořských oblastech daň z rybolovu – ryby, daň ze
stříhání ovcí (stanovena v 2. polovině 3. tisíciletí př. Kr.)
- odevzdávala se 1/10  desátky (název ve středověku)
- dědická daň (daň z úmrtí), daň z rozvodu
- panovník Urukagína – zrušil daň z ovcí, z rozvodů, výroby mastí  myšlenka, když někdo
neplatí daně, tak je svobodný – daňová reforma
- daňové plánování – od 3. tisíciletí př. Kr., do té doby ad hoc = případově
- Chamurappi – prosadil stříbrný ekvivalent pro směnu a obchod, zavedeny první peníze
o z elektronu – slitina zlata a stříbra
o snažil se reformovat daňovou správu
o pověřil úředníky – Uguly – správou daní
o stále se zde objevuje desátek
o rozdělení obyvatel:
 svobodní
  svobodní neplnoprávní
 nesvobodní
o daňový systém existoval ad hoc – případ od případu
o daně byly odváděny v naturáliích
o častou daní byla práce nebo vojenská služba
o otrok za 20 šekelů
- 642 ovládnuta Peršany

Chetitská říše

- Vojenská říše
- 1800-1190 př. Kr.
- Stará říše
- Nová říše
- v čele monarcha – král – který měl absolutistické tendence
o neměl ale absolutistické postavení jako v Mezopotámii, měl radu starších (Pankuš),
která má hodně silnou pozici, protože panovníka mohla sesadit nebo i zabít
o zpravidla měl po boku královnu (tavana) – dědičná pozice
 když zemřel král a nastoupil nový, královna zůstala ta samá, dokud nezemřela
- první konstituční monarchie
- základním zdrojem příjmu státu byly daně a práce obyvatel
- když panovník vypisoval daně, musel se poradit s radou starších
- daně (to, co panovník může vymoci, odváděny v naturáliích, po založení peněz možno
v penězích), poplatky (poplatek za nějakou speciální činnost)
- úřednický aparát, který vybírání řešil – rozděleny funkce – měly zodpovědnost za výběr daní
na určitém území
- obchodovali hlavně s Asyřany
- mezi Chetity a Egyptem byla uzavřena první mírová smlouva

Asýrie

- 2500 př. n. l. až 6. st. př. n. l.

- Ašůr – hlavní centrum
o původně městský stát
o zasedal v něm výbor, který volil svého panovníka losem – panovník vytvářel bankovní
a špionáží síť
o můžeme ho přirovnat k Janovu
o postupem času se panovníkova pozice stala dědičnou
o státní úřady se později oddělují podle důležitosti
- rozdělena na provincie, v každé inspektor, který byl zodpovědný za výběr daní
o snaha každého území vybrat co nejvíce
- první klasické impérium ve středomořské oblasti – promyšlený systém skrze diplomatické
styky
- daně v naturáliích – obilí, sláma
- daně z nemovitostí
- danila se i práce, osobní výkony

Izrael

- vyznávají víru jednoho boha - monoteismus

 - jsou přesvědčeni o vyvolenosti boha, aplikují princip personality práva – na členy kmenu se
vztahovaly práva, které se vztahovaly pouze na ten určitý kmen
- odděluje se náboženská a státní sféra – bůh je nad panovníkem, panovník poddaným boha
- panovník přijímá daně, aby zvelebil zemi – investování do společnosti
- královské období: vznikají vrstvy ve společnosti:
o král
o svobodní izraelité
o cizinci
o otroci
o kněží
- období soudců – vrstvy obyvatelstva splývají – vládl soudce (měl na starost i náboženství)
- král jmenoval správce území, má pod sebou místní samosprávou
- základem státu rodina, kterou reprezentuje otec – více rodin tvořilo rod, více rodů kmen
- každý kmen měl vyvoleného, který komunikoval se správcem
- vybíraly se daně, ale povinná i vojenská služba jeden měsíc v roce
- daně v soudcovské době (předcházela době královské) byly ve formě desátků – 8 g stříbra
- v době královské přetrvává vojenská služba, dary panovníkovi, objevují se cla – souvisí
s dovozem zboží
- vybírány daně (50 lotů na osobu) od menších pozemkových vlastníků – neúměrně zatěžováni
 první vzpoura za Šalamouna – rozděleno na Judeu a Izrael
- ovládnuta Římany – zavádí svoji vlastní daňovou správu
o daně původně vybírali celníci – izraelité je považovali za hříšníky
o izraelité museli odvádět i daně ze svojí soustavy
o léto odpuštění – 7. rok se daň nevybírá = osvobození od daně
o milostivé léto – 50. rok

Egypt

- dosáhl plné centralizace

- panovník představuje absolutní moc – ztělesnění boha na zemi, prostředníkem mezi bohem a
lidmi
- osidlován na konci 4. tisíciletí př. n. l.
- končí 642, říše dobyta Peršany
- časové etapy:
o Stará říše
o Střední říše
o Nová říše
o Pozdní doba
o Ptolemaiovské období
- Horní a Dolní Egypt – rozdělovala jej řeka Nil
- panovník vládl oběma – vedle sebe má vezíra – prvního ministra, který měl na starosti
všechno hospodářství, daně, správu
o v každém kraji správce podřízený vezírovi a faraonovi
o správci občin komunikují se správcem kraje
- evidovali skoro vše, co šlo evidovat
- zavedeno centralizované hospodářství včetně kontroly produkce
- evidována půda, dobytek, rodiny, obyvatelstvo
 - daň z hlavy – z toho, že osoba existuje, nikoho nezajímalo, jestli má z čeho zaplatit, stanovena
podle věku a pohlaví, vybírána každý rok
- centrální správní úřad – úřad pro to, co mají lidé dávat
- od 2850 př. n. l. – dvouleté zdaňovací období
- od 2000 př. n. l. – jednoleté zdaňovací období
- Harabiho zákon
- daně ze zahrad
- daně z dobytka
- daně z domácích prací
- daň ze smluv
- daň ze zlata
- dávky z úředních výkonů (velmi vážená funkce písaře)
- za Ptolemaiovců – zavedena dědická daň
- daně většinou v naturáliích, jinak ekvivalent kovového kroužku
- daně (baku)
o dva druhy
 naturálie
 práce (robota)
o platili zemědělci a řemeslníci, kteří něco produkovali
o některá města zbavena povinnosti platit daně
- písař považován za elitu národa
- běžné půjčky – s úrokem až 24 % - motivovalo to zahraniční investory
- daně vyměřovali písaři s úředníky tak, aby je mohli zaplatit – vyměřovali podle úrodnosti
- existence policie, ale nebyli u ní Egypťané
- balzamováno tělo pro věčný život

Řecko

- 2.tisíciletí-1.stol. př. Kr.

- model občanské společnosti
- používali elektronový práše – statér – drachma (základ mincovního systému) – oboly
- 1 drachma = 6 obolů
- rozděleno na městské státy
- otrok za 200 drachem
- kráva za 50-120 drachem
- nejkrásnější mince se želvičkou
- Athény
o Demokratický princip
o tvořen systém daní a poplatků
o založen na přímých a nepřímých daních
o přímé – ukládány metoikům – cizincům – daň hlavy
o nepřímé – ukládány řeckým občanům – mýto, poplatky za veřejné statky
o vybírali i clo – 2% z dovozu a 1% z vývozu
o příjem byl i z pokut a různých darů
o existence různých spolků, od kterých se vybíraly poplatky
o příjmy pokladny byly použity na rozkvět Athén
o v rámci Athén mohly být vybírány leturgie – přímá daň vybírána za mimořádných
situacích, trierarcha – povinnost vyzbrojit loď
 o zavádí se mincovní systém
o zůstává platba v naturáliích, ale i v mincích či osobních úkonech
- Sparta
o vůči Athénám relativně zaostalá
o funkce vojenského státu
o v čele dva králové (efoři), kteří vyhlašovali a stanovovali daně
o platili je plnoprávní občané – muži
o placení daní bylo bráno jako čest a symbol svobodné osoby
o daň měla formu dobrovolných plnění
o příjem byl hlavně z válečné kořisti
o železné mince

4. 3.

Daně a poplatky ve Starověkém Římě

- Starověký Řím
o Království (753-510 př. n. l.)
 žádné právní předpisy, pouze úryvky od myslitelů
 provoz státu levný – území velmi malé
 v čele státu král – celkem 7 (první Romulus)
 neexistovali mince -> neexistuje peněžní hospodářství
 existoval drahý kov
 stát si nárokuje práci nebo vojenskou službu
 občané se zdarma vyzbrojovali
 úřady vykonávány bezplatně
 numera publica – práce pro společnost
 majetek z válečné kořisti
 reforma krále Servia Tullia
 reforma majetková a správní
 podstatou:
o rozdělil obyvatelstvo dle okresů (místa) a dle majetku
 na setniny a tributy
o obyvatelstvo dle majetku:
 jezdci (nejbohatší)
 setniny
 první
 druhá
 třetí
 plebs
o rozhodování první setnina a jezdci (51% převaha)
o zařazení do setnin mělo další důsledek (různé vyzbrojovací
povinnosti)
 pokud byl někdo jezdec, mohl ve válce vyzbrojit sebe
i koně
 první setnina vojáci + plná zbroj
 druhá setnina vyzbrojena kopími
  7 králů
 první Romulus
 Numus Pompillius
o rozdělil obyvatelstvo na patricie a plebeje
 Servius Tullius
 poslední: Tarquinius Superbus
o zneužíval své moci
o za něj v Římě velmi poklesly mravy
o svržen a vyhnán
 nevybíraly se daně pravidelně ve formě naturálií, ale ve formě veřejných
prací (stavby veřejného rázu)
 občané tím, že na tom pracovali, plnili svou občanskou povinnost ve
vazbě na majetek, který měli a dle rozdělení dle majetku
 stát vlastnil půdu a stáda
 stáda sloužila hlavně pro oběti
o Republika (510 př. n. l.-27 př. n. l)
 postupně zaváděno peněžní hospodářství
 mince – 4. stol. př. n. l.
 zároveň se vytváří povinnosti ohledně peněz
 zpočátku nejsou zavedeny ani mince ani přímé majetkové daně
 vlastnictví je chápáno jako neomezené panství a jakékoliv vlastnictví by bylo
bráno jako zásah do toho vlastnictví
 povinnost tributum ex censu
 = příspěvek občanů, který byl povinný, ale pouze v obtížné situaci
státu
 šlo o nucenou půjčku, která se občanům vracela, když pominulo
nebezpečí
 5./4. stol. – výše: jedna promile z toho, co občan naposledy nahlásil u
cenzu
 každý platil jinou výši
o obyvatelé římských kolonií platili méně
o bezectní platili více
 vybíral se až do roku 167 př. n. l.
o Římané porazili tehdejšího makedonského krále Persea a
výše obohacení byla tak velká, že občané mohli být zproštěni
této povinnosti
 stát neměl přehnané nároky
 začala vznikat potřeba, aby byly ustanoveny orgány pro správu římské říše
 hlavně půda:
o ager privatus = soukromníci
 soukromá půdy
o ager publicus = stát
 veřejná půda
 silnice, místa na shromáždění, vodovody
o ------------------------
o ager campanum – sloužila k zásobování Říma
o ager colonium – sloužila k budování nového území
 o ager occupatorus – neobdělávaná půda
o ager questorius – půda k pronájmu
o ager compascuus – půda sloužící jednotlivcům
o ager viaciis vicanis ex senatusconsulto datus – půda
přidělována senátem usnesením, lidi se starali o silnici
o ager in trientalibus fruendus datus – věřitelům států
k úhradě dluhů
 pokud člověk neměl v penězích -> naturálie
 v rámci hospodářské správy:
 kvestoři
 censoři
 publikáni? edilové? (jezdci) – vybírali daně
 příjmy do městské pokladny – erár (aerarium)
 státní pokladna – fiscus
 mnoho pokladen – i mobilní, stejně tak mincovny
 správa – v rámci 2 vysokých úředníků, možnost v případě nouze vyhlásit
časově omezenou diktaturu
 síť úředníků
 preatoři
 kvestoři
 censoři
 aedilové
 pokladny
 aerarium populi Romani
o státní pokladna, měděné mince – Římská libra – 325 g
o v Saturnově chrámu – i státní archiv
 další poklady = arca
o pro různé spolky atd
 pokladna aedilů
 příjem z pokut
 pokladna vojevůdce
 žold vojákům
 pokladna provinční
 plebejská pokladna
 příjmy z pokut, které ukládali vyšší úředníci
 lidové shromáždění
 boj mezi patricii a plebejci o zrovnoprávnění
 setninové
 kurijní
 tributní
 plebejské
 hlavní orgán: senát
 vláda se všemi ministerstvy
 měl moc soudní
 velmi široké pravomoci
 příjmy státu
 vectigalia
 o příjem z pronájmu státní půdy
o vybírali kvestoři a censoři
 portorium
o přístavní poplatky
o předchůdce cla
o za to, že loď vyplula, připlula, proplula bránou,..
 tributum ex censu
o nucená půjčka
 tributum soli a tributum capitis
o poplatky, které se vybírali z římských provincií – z půdy a
hlavy
 neřímané svobodní, ale neplnoprávní
o multae
 pokuty
 vybírány v rámci různých řízení
o praeda
 válečná kořist
 dobytá území mohla být pleněna
 kořist se dražila a výtěžek šel do státní pokladny
o vicesima manumissionum
 daň
 výše: 5 % z hodnoty propuštěných otroků
 ve skutečnosti to platil otrok, vykoupil se
z otroctví
 kdo to vybíral?
 societas publica norum
 soukromé osoby, které byly sdružovány do societas
 výběrčí = publikáni -> dostávali za to odměnu
 výdaje státu
 běžné
o vasarium
 platy/odměny pro římské úředníky
o ornatio provinciae
 výdaje na vybavení správců, kteří fungovali v
provinciích
o sacra publica
 výdaje na obřady a rituály
 pořádali se celostátně
 Římané hodně svátků a na ty se nepracovalo
o frumentatio publicum
 bezplatné příděly potravin (zprvu pouze zlevnění)
 později nároková záležitost
o příspěvek na výživu trojčat mužského pohlaví
 římská republika potřebovala vojáky
 mimořádné
o války
o opera publica
  stavby veřejného rázu
 mosty, vodovody
o loďstvo
 stavba, výbava
o aes hordum
 výživa pro koně
o aes equester
 na nákup koní
o aes militare
 příspěvek vojákům, NE žold
 výsluha pro vojáky, koupili si za to třeba pole
o neměly periodicitu, nebyly pravidelné
 finanční správa
 questores
o vyhledávali pohledávky
o prodávali válečnou kořist a konfiskovaný majetek
 censores
o dozor nad veřejnými ?
o jmenováni na pět let do funkce
o zařizovali soupisy nemovitostí
 senatus
o zásadní otázky finanční správy
o vrcholný orgán
o Principát + Dominát = Císařství
 Principát (27 př. n. l. – 287 n. l.)
 první etapa císařství
 provinciae populi Romani – 10 provincií
 provinciae Caesaris – 7 provincií
 dvojkolejnost – kontinuita s republikou
o ve smyslu dvou pokladen
o Aerarium populi Romani
 státní pokladna spravována cenzory
 později pouze městská pokladna Řím
o Fiscus Caesaris
 koš na peníze
 postupně se stal státní pokladnou celé říše
 příjmy státu
o tributum capiti a tributum soli – příjmy z provincií
o vectigalia frumentaria
 paktovné
 odváděné v naturáliích
 portoria - cla
 bona damnatorum
 příjem z konfiskace majetku
 bona vacatia
 =odúmrť
  pokud někdo zemře a nemá dědice, jde to na
stát
 caducum
 když dědic dělil jen část a část připadla státu
 příjmy z dolů
 výdaje:
o armáda
o veřejná díla – opera publica
o platy úředníků
o ražba peněz
 další pokladny:
o aerarium militare
 vojenská pokladna
 z dědické daně – 5 %
 dan z dražeb – 1 %
 řídili ji prétoři
 byli z ní financovány nemocnice a vysloužilí vojáci
o pokladny ve sféře vlivu Říma
 fiscus alecandrinus – v Egyptě
 fiscus asiaticus – odvody z Asie
 fiscus iudaicus – židovská – daň z hlavy
 fiscus ratio castrensi
 výdaje císařova dvora
 fiscus libartatis et poculiorum – příjmy od otroků
 fiscus frumentarius, stationes annonae (refectus
annonae)
 fiscus ratio ornamentorum – výzdoba veřejných
budov
 fiscus ratio aquarum – na vodu
 fiscus ratio beneficiorum – na odměny
 fiscus provinciae - provinční
 daně vybírali publikáni – soukromnicí
 přímé daně
o daň z majetku – z půdy, ne ze staveb
o v provinciích (občané osvobozeni)
 pozemková: tributum soli – císařské, stipendium –
senátní
o na základě majetkového ocenění, censu:
 arvum = orná půda
 vineaa = vinice
 olivia = olivový sad
 pratum = louka
 pascua = pastvina
 silva = les
 caedua = kamenolom
 lacus piscatorius = rybné jezero
 portus = přístav
  salina = solní pozemky
 nepřímé daně
o vicesima manumissionum
 daň za propuštění otroka
 portoria (skriptura) – cla, 2-5 %
 dan z přepychu
 vicessima hereditatium
 dědická daň, 5 %
 centesima rerum venalium
 daň z dražeb, 1 %
 quinta et vicesima venalium manciporum
 daň z prodeje otroků, platil kupec, 5 %
 vectigal atrium – za povolení živnosti, od 3. stol. n. l.
 vectigal metallorum - desátek
 vectigal aquaductus (formae)
 daň za vodu
 vectigal pro aquae forma cloacurum
 stočné, 2 %
 quadragesima litium – z hodnoty sporu
 aurum coronarium – nepravidelná daň, když někdo
nový nastoupil na trůn
 vectial urinae
 poplatek za užívání veřejných záchodků
 vectigal lenocinie
 poplatek za prostituci, platili kuplíři, 12 %
 poplatek z prodeje potravin
 solarium
 Dominát (287 n. l.-476 n. l.)
 úpadek římského impéria
 měna znehodnocována, ztrácí se důvěra
 snaha o přechod na naturální hospodářství
 daně vybírali úředníci
 císař Dioklecián provedl reformy
o základní daní byla pozemková daň, která se odváděla
v naturáliích – vybírala se z pozemků – záviselo na rozloze
půdy
 numera canonica = řádná daň
 pozemková – iugatio
o osobní
 capitatio plebeia
 movitý majetek osob do 65 let
 capitatio humana
 osoby obdělávající půdu, platili koloni
 capitatio animalia
 daň z dobytka
o mimořádné daně = numera extraordinaria:
 collatio lustralis
  každý, kdo provozoval živnost odváděl
každých 5 let ve stříbře
 collatio glebalis
 senátoři a velcí vlastníci půdy z nemovitostí,
2 nebo 3 nebo 8 folisů = zlatých mincí
 praetura
 nepravidelný příspěvek příslušníků senátu na
hry
 aurum oblaticum
 odváděl senát jako celek, vybral od
obyvatelstva
 aurum coronarium
 odváděla města
 aurum – ve zlatě
 aurum tironicum
 daň na nábor nových vojáků
 platili vlastníci půdy
 siliquanticum
 daň z prodeje
 siliqua = prodej
 vicessima manumissionum
 daň za propuštění otroka
o nahlížel na daňové právo jako na veřejnou věc v rámci veřejného práva
 zprvu nepsané obyčejové právo, později psané