1.

Státoprávní dějiny ve starověké Mezopotámii a Egyptě;

Chamurappiho zákoník; Současné pojetí trestního práva
hmotného
Státoprávní dějiny ve starověké Mezopotámii a Egyptě
Mezopotámie
- Rozprostírala se mezi řekami Eufrat a Tigris
- Předdynastická doba – Archaický Sumer
- Dynastická doba – Akkadská říše (2350–2190 př. n. l.), ta vyvrácena → pak vznik Asyrské a Babylonské
- Vesnické občiny se mění na rané sumerské městské státy → vůdcové občin se stávají vládci
- Ústřední orgány státní moci a správy
 Král
- Vrchní velitel a nejvyšší kněz; božský charakter; zákonodárná, výkonná a soudní moc; absolutní vládce;
mohla být i žena
 Vrchní správce
- Správa královského majetku, dozor nad stavbami, vybírání daní
 Představený královských kupců
- Řídil zahraniční obchod, diplomacii
 Hlavní kněz
- Náboženské úkoly, správa chrámového majetku
 Místní správa
- Královský místodržící
- Funkce vojenského guvernéra, ústřední moc
- Místní vládci
- Civilní správa

- Reformy za Chammurapiho
a) Centralizace a posílení samovládné despotické vlády
b) Omezení autonomie měst
c) Dosazení civilních úředníků na významná místa ve státní správě (kromě správy se také zabývali
soudnictvím a financemi)
d) Oddělení státní a chrámové správy
e) Oddělení vojenské a civilní správy

- Státní správa za kasitské vlády: Vznik kmenového území (tzv. dům)

Kmenový náčelník – „pán domu“
Nejnižší správní jednotka – rodina
Růst moci kmenových náčelníků → oslabení ústřední moci státu
- Právní oblasti
 Zákony v sumerštině
- Zákoník krále Ur-Nammu (nejstarší)
- Lipit-Ištarovy zákony (rodinné, dědické, trestní právo)
 Zákony v akkadštině
- Zákony z Ešnunny (trestní, rodinné, manželské, majetkové právo; každý článek začíná – „když“)
- Chammurapiho zákoník (viz níže)
 Zákony v Asyrštině = středoasyrské zákony (z přelomu 12. a 11. stol. př. n. l.)
- Není úplně jasné, jestli jde o zákony nebo o soukromě sbírky práva
 - Tvořeny řadou tabulek – nejrozsáhlejší: „Právní zrcadlo assyrské ženy“ (občanskoprávní a
trestněprávní postavení žen)
- Další tabulky – vlastnické, dědičné, procesní právo
 Zákony v Novobabylonštině
- Fragmenty (jejich povaha není jednoznačně určena)
 Nápisy mezopotámských vládců
- Nápis lagašského vládce Urukagini (ze sumerského období, vládcovské reformy ohledně
vládcovských poměrů, vybírání daní, obyčejového trestního práva)
 Soudní protokoly, smlouvy, závěti
 Neprávnické prameny
- Epos o Gilgamešovi, výtvarné umění

Egypt
= Nejprve Předdynastická doba (Království Horního, Království Dolního Egypta)
= Poté Dynastická doba – začala sjednocením Egypta (Nejstarší království, Stará říše, První přechodné období,…)
- Ústřední orgány státní moci a správy

Král: „Faraon“
- Vrchní velitel a nejvyšší kněz; božský charakter – považován za jednoho z bohů; zákonodárná,
výkonná a soudní moc; absolutní vládce; mohla být i žena; absolutní vládce; pánem nad životem a
smrtí
 Ústřední správa: První ministr = „říšský správce“, „Vezír“
- Od Nové říše 2 první ministři
- 1. mužem po králi
- Plnil úkoly králova kancléře – podléhala mu místní správa
- Pravomoci: finance, zemědělství, veřejné práce, obchod, pošta
- Byl nad ním ustanoven dozorce – vše hlásil králi
 Místní správa: Správce kraje
- V čele jednotlivých krajů
- Organizována podle krajů: nomů – 20 v Dolním a 22 v Horním Egyptě
- Původně dosazovaný z ústředí, později byl tento úřad dědičným
- Podléhal prvnímu ministrovi
- Opíral se o početný úřednický aparát, o ozbrojené složky a rady starších
 Správa závislých území
- Nebyla jednotná, před Římskou říší měl starověký Egypt nejlépe organizovanou státní správu,
úředníci
 Organizace soudnictví
- Nejnižšími úřady se soudní pravomocí byly místní rady hodnostářů (džadžat a kenbet)
- V. dynastie – soudní dvůr šesti paláců (předseda první ministr + kněží)

- Právní oblasti
 V nejstarším období právo nepsané – obyčejové, právo psané až později
 O právu se dozvídáme z pramenů právnických a neprávnických
- Prameny práva (právnické)
 Zákony (hepu) a zákoníky
- Zapisovány na kůži nebo papyrusových svitcích
- Uchovávány v královských soudních archivech
- Historické zprávy o jejich existenci od Diodora Sicilského
- Zákoník krále Haramheba
 - Jedním z nejzachovalejších egyptských právních pramenů
- Dochoval se na kamenné desce (stéle) chrámu v Karnaku – Obsahuje trestní sankce
 Královské dekrety
- Jednalo se o nařízení a směrnice vysokým úředníkům
 Zápisy o soudních jednáních a právních úkonech, Soudní spisy o tzv. monstrprocesech
- S vykradači hrobek; O harémovém spiknutí proti Ramessovi III.
 Mírová a spojenecká smlouva mezi Chetitskou říší a Egyptem Ramesse II.

- Prameny práva (neprávnické): Literární památky a výtvarné umění

 Báje
- Vyprávění o průběhu bojů mezi bohy Hórem a Sutuchem
 Povídky
- Příběh Sinuheta; Povídka o výmluvném venkovanovi
 Politické a propagační spisy
- Naučení krále pro jeho syna Marikaréa
- Naučení správce města, prvního ministra Ptahotepa za Jeho Veličenstva vládce Horního a Dolního
Egypta Isésiho
 Politicko-polemický spis Ipuverovo líčení zkázy Staré říše
-Dosvědčil existenci psaných zákonů již ve Staré říši
-Egyptské pamětihodnosti – historické dílo od Manehta
 Výtvarné umění (hrobky, sochy,…)
Chamurappiho zákoník
- Rozsáhlý kazuistický zákoník
- Nejvýznamnější mezopotamská právní památka
- Napsán v akkadštině
- Vydaný v 18. stol. př. n. l.
- Vyrytý klínovým písmem na čedičovém sloupu a přepisován na hliněných tabulkách
- Kromě reliéfu se skládá ze 3 literárních částí: prologu, zákonných ustanovení (282 článků) a epilogu
- Určený pravděpodobně pro královské soudy
- Zabýval se řadou právních odvětví, např. právem trestním nebo dědickým
- Založen na zásadě odvety („oko za oko “)
196. „Jestliže právoplatný občan vyrazil oko příslušníku plnoprávných občanů, vyrvou mu oko.“
198. „Jestliže vyrval oko nevolníka nebo zlomil kost nevolníka, zaplatí jednu zlatou minu.“
205. „Jestliže otrok jiné osoby udeřil příslušníka třídy plnoprávných občanů ve tvář, uříznou mu ucho.“

Současné pojetí trestního práva hmotného

- Hlavní pramen = trestní zákoník
- Další prameny: Ústava, LZPS
- Vymezuje, co je trestný čin, a určuje tresty, které za něj mohou být či ochranná opatření včetně
podmínek, za nichž jsou tyto tresty a opatření vykonávány
- Stát rozeznává podle míry škodlivosti: trestné činy, přestupky, jiné správní delikty

- Struktura norem trestního práva hmotného

 Zvláštností trestního práva je splývání hypotézy a dispozice
 Hypotéza
- Je vyjádřením předpokladů pro dispozici
- V trestním právu stanoví znaky skutkové podstaty, které je třeba naplnit, aby došlo ke spáchání daného
trestného činu
 Dispozice
- V návaznosti na hypotézu jde o konstatování, že byly naplněny dotyčné znaky trestního činu, došlo
tedy k zakázanému jednání a bude následovat sankce
 Sankce
- Označujeme tak tresty, ochranná opatření a jiná opatření dle ZOM
1. Absolutně určité – obsahují druh trestu a jeho přesnou výměru
2. Relativně určité – určují druh trestu, kde se výměra pohybuje v určitém rozmezí (nejčastější)
3. Absolutně neurčité – neurčitý druh i výměr trestu

- Trestní čin
 Jednání, kterým pachatel zásadním způsobem poškozuje nebo ohrožuje státní mocí chráněné zájmy a které
potom stát trestá
 Trestný čin – protiprávní čin, jehož znaky jsou uvedeny v trestním zákoníku
 V ČR má člověk trestní zodpovědnost od 15 ti let
 Dělení:
a) Provinění – trestný čin spáchaný osobou pod 18 let (mladiství)
b) Přestupek = Méně závažný delikt (porušení práva), protiprávní jednání, které nedosahuje společenské
nebezpečnosti trestného činu (porušení veřejného pořádku, dopravní přestupky)
– Řeší se na místě policie
– Sankce: napomenutí, pokuta, zákaz činnosti, propadnutí věci
– Přestupky řeší správní právo (x trestné činy řeší trestní právo)
 c) Přečin = méně závažný než zločin, nedbalostní trestní činy nebo úmyslné trestné činy s horní sazbou do 5
let
d) Zločin = všechny trestné činy, které nejsou přečiny – nad 5 let, zvlášť závažné zločiny úmyslné trestné
činy
odnětí svobody na nejméně 10 let.
- Trestné je spáchání trestného činu + Pokus + Příprava + Účast na plánování
- aby se jednalo o trestný čin – naplnění tzv. skutkové podstaty, ta má 4 znaky:
 Subjekt
 Subjektivní stránka (zavinění úmyslné x zavinění nedbalostní)
 Objekt (chráněný zájem, který byl porušen či ohrožen)
 Objektivní stránka (způsob spáchání t. činu a následky)
- Stádia trestního činu:
 Příprava + pokus + dokonaný trestný čin
- Trestní součinnost
 Spolupachatel + Organizátor + Návodce + Pomocník
- Trestní odpovědnost
 Úmysl – přímý (chce a udělá to) a nepřímý (nechce spáchat, ale je s tím srozuměn)
 Nedbalost
a) vědomá (může spáchat, ale okolností spoléhá, že se to nestane) a
b) nevědomá (neví, že může spáchat I když by měl vědět a mohl)
c) hrubá (matka nechá doma dítě s horkým hrncem)
 Od 15 let + plná příčetnost (schopnost ovládat jednání)
 Podmínky trestné odpovědnosti = zavinění

- Kdo se nemůže dopustit trestního činu:

 Duševně nepřítomný, Člověk mladší 15 let

- Okolnosti vylučující protiprávnost: (Umožňují provést čin, který by jinak byl trestným činem)
1. Nutná obrana = Čin odvracející přímo hrozící nebo trvající útok na zákonem chráněný zájem; je nutné
přihlížet na její nutnost a přiměřenost. Obrana musí být vedena proti útoku, který již začal, ale ještě neskončil.
Exces = obrana nepřiměřená útoku
2. Krajní nouze = stav představující přímé ohrožení zákonem chráněného zájmu; podmínky: subsidiarita =
nebezpečí nelze odvrátit jinak; proporcionalita = přiměřenost škody
3. Oprávněné použití zbraně – použití v mezích příslušných zákonných předpisů; osoby oprávněné k použití
zbraně
4. Přípustné riziko – jednání v rámci povolání (lékaři, soudci...)
5. Svolení poškozeného – jednání na základě svolení osoby jejíž zájmy jsou trestným činem dotčeny

- Trest
 Společenské odsouzení činu a jeho pachatele vyslovuje stát uložením trestu
 Přihlíží se k: povaze a závažnost trestního činu + možnostem nápravy + poměrům pachatele
 Druhy:
a) Odnětí svobody (nejvýše 15 let, u závažnějších až do 25 let nebo doživotí)
- Ochranná opatření
- Ukládají se v zájmu prevence a ochrany společnosti, např. ochranné léčení (nařízení ústavní
léčby v klasickém lékařském zařízení), zabezpečovací detence (umístění pachatele do
speciálního zařízení se zvýšenou ostrahou), zabrání věci nebo jiné majetkové hodnoty (nebyl-
li uložen trest propadnutí věci nebo jiného majetku)
- Ukládání opatření mladistvým pachatelům
- Sazby se snižují na polovinu; výchovná opatření (dohled probačního úředníka, probační
program, výchovné povinnosti, výchovná omezení a napomenutí s výstrahou), ochranná
 opatření (ochranná výchova při nedostatečné zanedbané výchově, nebo při nevhodném
rodinném zázemí), trestní opatření

b) Domácí vězení (pachatel se musí zdržovat ve stanovené době na určité adrese)

c) Obecně prospěšné práce (bezplatné vykonávání obecně prospěšné práce)
d) Peněžitý trest
e) Propadnutí věci (spočívá v odnětí věci)
f) Propadnutí majetku (majetek pachatele propadá státu)
g) Zákaz činnosti (nesmí po určitou dobu vykonávat konkrétní zaměstnání či činnost)
h) Zákaz vstupu na sportovní a kulturní a jiné společenské akce (až 10 let)
i) Zákaz pobytu (pachatel se nesmí po určitou dobu zdržovat na určitém místě)
j) Vyhoštění (soud vyhostí pachatele, který není občanem ČR až na 10 let)
k) Ztráta čestných titulů, vyznamenání, hodnosti
 Trest smrti
- V některých zemích je stále vykonáván (Čína, některé státy v USA, Severní Korea, Írán)
- Ve většině vyspělých zemí s vývojem trestního práva zrušen (v ČR 1990)

 Podmíněný X nepodmíněny trest:

a) Podmíněný – pachatel zůstává na svobodě, ale pokud poruší jakýkoliv zákon, jde do vězení.
b) Nepodmíněný – soud rozhodne o vykonání trestu, pachatel jde hned do vězení. V polovině trestu lze
zažádat o změnu na podmíněný trest

 Polehčující okolnosti u soudu:

a) Člověk mladší 18 let nebo mladistvý
b) Přiznání pachatele
c) Aktivní pomoc pachatele s vyšetřováním
d) Pachatel je v těžké životní situaci
e) Zločin byl spáchán z donucení nebo zločin byl spáchán v afektu
f) Pachatel byl ve stavu nepříčetnosti (ne omamné látky!)
 Přitěžující okolnosti u soudu:
a) Trestný čin spáchaný na dítěti, mladistvém, těhotné ženě
b) Napadení veřejného činitele
c) Spáchání trestného činu z rasových/náboženských důvodů
d) Ve skupině (dva a více)
e) Spáchání činu poněkolikáté – recidivista
f) Pod vlivem omamné látky
g) Krutým či bestiálním způsobem
h) Způsobení veřejného ohrožení
 Zánik trestnosti = Promlčení, účinná lítost, milost prezidenta ČR

- Dělení trestních činů

 Trestní zákoník rozlišuje trestné činy do 13 okruhů (hlav), které obsahují přes 200 skutkových podstat
trestných činů rozdělené na 13 hlav
1. Trestné činy proti životu a zdraví (vražda, zabití, ublížení na zdraví)
2. Trestné činy proti svobodě a právům na ochranu osobnosti, soukromí a listovního tajemství
3. Trestné činy proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti (znásilnění, pohlavní zneužití)
4. Trestné činy proti rodině a dětem (zanedbání povinné výživy, ohrožení výchovy dítěte)
5. Trestné činy proti majetku (krádež)
6. Trestné činy hospodářské (Padělání a pozměnění peněz, Zkrácení daně, poplatku)
7. Trestní činy obecně nebezpečné
8. Trestné činy proti životnímu prostředí
9. Trestné činy proti ČR, cizímu státu a mezinárodní organizaci (Vlastizrada)
10. Trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných (Výtržnictví)
11. Trestné činy proti branné povinnosti
12. Trestné činy vojenské (Zběhnutí)
13. Trestné činy proti lidskosti, proti míru a válečné trestné činy (Genocida)