ŘÍMSKÝ STÁT A PRAMENY PRÁVA ŘÍMSKÉ PRÁVO – 1.

přednáška – 27/09/2022

Vývoj římského státu

o 753 př.n.l. – založen Řím
o 510 př.n.l. – vyhnán poslední král Tarquinius Superbus – vznik republiky
o 3.st. př.n.l. – Punské války – Řím mocnost
o 30-23 př.n.l. – principát a zánik republiky
o Konec 2.st. – dominát, úpadek říše
o 395 – V a Z římská říše
o 476 – zánik Z římské říše  začátek středověku
o 1.pol 6.st. – Justiniánova snaha obnovit říši – kodifikace práva, tzv Corpus iuris civilis

ŘÍMANÉ – ROMANI (Quirites – lidé pod ochranou Boha Quirina)

o Původní obyvatelé Říma x později i jiní (Italikové, Etruskové,…)
o Rodová společnost
 TRIBUS – celkem 3, kmeny (Ramnes, Tities a Luceres)
  CURIA – Kurie, celkem 30
  GENUS – rod, celkem 300, v čele náčelník/stařešina  senát měl 300 členů
(vláda starších)
 Patricijové – potomci z těchto 3 kmenů
 Plebejové – neplnoprávné svobodné obyvatelstvo

Regnum Romanorum (římské království)

o 753-510 př.n.l.
o Králové – ne absolutističtí monarchové
 Romulus – zakladatel města
 Numa Pompilius – zakladatel kultu (otázky náboženství)
 Servius Tulius – reforma společnosti  rozpad rodové společnosti
- Dělení obyvatel podle majetkového censu (ne podle kmenů)
- Plebejové získávají práva
- Vznik centurijního shromáždění (comitia centuriata)

SPRÁVA KRÁLOVSTVÍ
o Magistratury – král (REX)
 Hlava státu (civilní funkce), vrchní velitel (vojenská), velekněz (náboženská)
o Shromáždění
 Senatus (senát)
- Shromáždění rodových stařešinů
- Poradní orgán krále
  Comitia curiata (kurijní shromáždění)
- Původně jediné shromáždění, jen patriciové
- Rozhodování o válce a míru,.. x později pokles významu, spíše pro
náboženské záležitosti
 Comitia centuriata (centurijní shromáždění)
- Od S.T., podle majetkového censu  patriciové i plebejové
- Organizovaná po setninách – základ vojska
- Centurie = setnina (vojenská jednotka)  majetek určoval, kdo bude
v jaké obranné pozici (lidé si pořizovali výzbroj sami)
 politická práva má ten, co stát brání – ženy vyloučeny

Res Publica Romana (římská republika)

o Magistratury (úřady, podle toho, kým byly voleny)
 Vyšší
- Voleny comitia centuriata
- Konzulové - nejdůležitější, 2, nahradili krále
- Praetoři - právní chod města, kolega minor, zástupce konzulů
 Praetor peregrinus - cizinecký
- Censoři – sčítání lidu, vrchol kariéry
- Prokonzul, propraetor – správci provincií
- Diktátor – výjimečné situace, časově omezená funkce
- Impérium – nejvyšší rozkazovací a zakazovací moc (král/vyšší
magistratury)
 Nižší
- Voleny v rámci ostatních shromáždění
- Aedilové
 plebejští
 kurluští (patricijští) – dohled nad funkcí trhů
 kvestoři
- Potestas (= moc) – moc nižších magistratur
o Tribunové lidu
 úřad plebejů (ochrana jejich zájmů)
 právo veta
 ius auxilii (funkce podporní), ius coercendi (právo respektovat jeho příkaz)
o Obecně k úředníkům
 Voleni
 princip anuity (omezená doba jednoho roku)
 volitelnosti (po skončení úřadu nemohli být znovu voleni)
 kolegiality (bylo jich 2 nebo více)
 honorálnosti (ius honorarium) – úřady čestné, tedy neplacené
 intercesse (ius intercessionus) – 2. konzul má právo zrušit rozhodnutí 1.
 o Apparitores
 pomocný aparát (písaři, poslové, žádná moc), zaměstnanci úředníků (placeni)
o Kněží
 rex sacronum (král obětní), pontifex maximus (velekněz), fetiales, augurové
(věštci)
 vestálky – kněžky bohyně Vesty (jediné ženy, jež se podílely na veřejném
životě republiky)
- neměli celibát, byli voleni a jmenováni dokonce svého života
- kněžky jen do 40 let

SHROMÁŽDĚNÍ ZA REPUBLIKY
o Senatus (SPQR – Senatus Populusque Romanus = senát a lid římský)  rozšíření moci
 Vysloužilí úředníci (vyšší, posléze i nižší)
 Poradní orgán, podíl na zákonodárném procesu, pravomoc soudní
 Rozhoduje o zahraniční politice, na starost má státní pokladnu
 Senatus consulta = usnesení senátu
o Komicie
 Curiata – náboženské záležitosti, adopce, první testamenty (závěti)
 Centuriata – zákony, volba nejdůležitějších úředníků, soudní pravomoc
 Tributa – základem územní členění, volí nižší úředníky, „méně významné“
zákony
 Plebis – plebejové, volba plebejských úředníků, hlasování o plebiscitech

Imperium Romanorum (římské císařství)

o Principát (20. léta př.n.l. – 284 n.l.)  stále se tváří, jakoby byla republika zachována
 Octavianus Augustus (adoptivní syn Caesara)
 Princeps inter pares (první ze senátorů, první mezi rovnými X jedním ze
senátorů)
 23 př.n.l. – imperium proconsulare maius et infinitum (prokonzulské
impérium místně a časově neomezené) + tributia potestas (moc tribunu lidu)
o Dominát (284-476)
 Diocletianus (vyřešil krizi principátu)
 Dominus et deus (= pán a bůh), pravé císařství – role senátu téměř nulová
 Inspirováno orientálními despociemi

CÍSAŘSTVÍ – ÚŘADY
o Republikánské  význam omezen, symbolický význam
 Senát
 Konzulové
 Praetoři – drží se nejdéle (edictum perpetuum – velké omezení moci)
 o Nové  placené, císařovi zaměstnanci
 Provincie: procuratores (jezdci), praesides (senátoři)
 Řím: praefectus
- Urbi (městský prefekt, policie) – obecně bezpečnost
- Annonum – zásobování, otázka dovozu potravin
- Vigilum – požární bezpečnost
 Císařská kancelář
- Vlastní (různá oddělení)
- Praefectus praetorie – velitel gardy + zástupce císaře (nejvyšší soudce)
- Concilium principis – císařova rada, řada právníků, od 2.st. výhradně
na soudní věci

DĚLENÍ PRÁVA
o Ius civile (právo Římanů)
 Leges (ius civile v užším slova smyslu, zákony)
 Ius (ius honorarium – ediktní právo)
o Ius gentium (právo národů)
 Užívají jej jiné národy
 Obecné právo uznávané všemi  mezinárodní právo
- Př.: nezabiju posla se špatnou zprávou

PRAMENY PRÁVA
(PRÁVNÍ) OBYČEJ
o 3 normativní systémy – zezačátku pohromadě, později se začínají oddělovat
 MOS - mrav, způsob chování
 FAS – vztah mezi člověkem a bohem, náboženský aspekt
 IUS – vztah mezi lidmi, právo
o MORES MAIORUM
 obyčeje (zvyky) předků, způsob chování v určitém okamžiku
 typické pro královskou dobu a ranou republiku
o CONSUETUDO (právní obyčej)
 Usus longevus (dlouhodobé užívání)
 Longa consuetudo (dávný obyčej)
 Opinio necessitatis (uznávání, že takovýto způsob chování je žádaný)
 Sankce
LEGES (ZÁKONY)
o LEX – zákon
o Doba královská (leges regie), republikánská (základní pramen), poslední na počátku
principátu (Lex Iulia et Papia Popea = rodinné záležitosti, dědické právo)
o Zákonodárný proces
 Rogátor (navrhovatel)  komicie (hlasování)  senát (potvrzení, většinou ne)
 Proto později rogátor  senát (předběžné schválení)  komicie (hlasování)
o Nesou názvy svých rogátorů (Leges Corneliae, Leges Iuliae) – rodové jméno
o Není možné text návrhu měnit, doplňovat (zneužívání)
 98 př. n. l. (Lex Caecilia Didia) – zákon musí být monotematický
o LDT – LEX DUODECIM TABULARUM (Zákon 12ti desek)
 Přijat na uklidnění sporů mezi patricii a plebeji
 Normy od procesního práva po právo trestní i soukromé
- Dědické právo – preference vůle zůstavitele před objektivní
příbuzenskou vazbou
 Neupravuje novou problematiku X zaznamenává stávající obyčeje

PLEBISCTITA
o „Co plebejové přikazují a stanoví“
o Římský plebiscit = ekvivalent zákona – právní norma přijata na shromáždění plebejů
o Doba: republika, poč. principátu
o Původně jen pro plebeje x Hortensiův zákon – závazná i pro patricie (287 př. n. l.)
 Rovnocenné se zákony
o Od cca 250 př. n. l. hlavní zdroj právotvorby
 Př. Lex Aquilia de damno, Lex Falcidia de legatis
o Drtivá většina „leges“ pro soukromoprávní oblast (méně významné komicie) byla
buď plebiscita, nebo zákony přijaté na tributním shromáždění

SENATUS CONSULTUM (usnesení senátu)

o existuje za republiky x hlavní význam za principátu
o De facto nahrazuje zákony
o Rogátoři navrhují (formálně konzulové) x de facto za nimi stojí císař (a senát hlasuje)
o SC Trebelianum, SC Neronianum (jméno po navrhovateli) x SC Macedonianum
(výjimka)
o Oratione principis = návrhy císaře (2./3. stol. n. l.)
CÍSAŘSKÉ KONSTITUCE
o původně vznikly patrně na základě ius edicendi (právo vydávat vyhlášky)
 tj. platily jen po dobu vlády císaře, následující mohl/nemusel převzít
 x Hadrián – fikce, že komicie daly císaři pravomoc vydávat zákony – konstituce
se stávají obecně platnými (zůstává v platnosti i po smrti císaře) podobně jako
zákony
- aby byla zrušena, musí být nový zákon
o Druhy konstitucí:
 Edikty – obecná závaznost na celém území
 Mandáty – instrukce úředníkům, směřuje do provincií
 Dekrety - rozsudky císařského soudu – precedenty
 Reskripty – odpovědi císaře na dotaz strany de facto před zahájením sporu
o Od dominátu de facto jediný zdroj práva
o Sbírky konstitucí
 Codex Hermogenianus, Codex Gregorianus
 Codex Theodosianus (426)

VYHLÁŠKY MAGISTRÁTŮ (ius honorarium)

o Ius edicendi – právo vydávat vyhlášky
o Praetor urbanus – městský, nejvýš
o Praetor peregrinus - cizinecký
o Kurulští aedilové
o Správci provincií
 vyhlášky + nové právní normy
o Aequitas – vyšší spravedlnost
 rozhodující aspekt pro úředníka při tvorbě právních norem
o novelizace římského práva, vyhlášky každý rok obměňovány v reakci na společnost
o X vyhláška nikdy nemůže zrušit zákon
 Jen může způsobit fakt, že zákon nemusí být aplikován
o Edictum perpetuum (E. Hadriani/Salvi Iuliani)
 Hadriánův věčný edikt
 Všechny vyhlášky magistrátu shrnuty do jednoho dokumentu
 Velmi omezená možnost dokument doplnit  konec činnosti magistrátů

JURISPRUDENCE (právní věda) - království a republika

o Pontifikální jurisprudence
 Kněží si výklad zákonů střežili, stejně jako vzory žalob
 x 4/3. st. př. n. l. laicizace práva

o Základní činnost právníků:

  AGERE – žalovat, poskytovat součinnost při soudním jednání
 CAVERE – varovat – preventivní činnost
 RESPONDERE – radit – interpretace, výklad sporných otázek

o Republikánská jurisprudence
 Komentované případy z praxe
 Regule = pravidla
- Regula Catonia – všechny podmínky pro platnost odkazu musí být
splněny v okamžiku smrti zůstavitele
 QUINTUS MUCIUS SCAEVOLA (PONTIFEX) – spis o ius civile
 Další: Marcus Porcius Cato, Gaius Aelius Gallus (právníci)

JURISPRUDENCE – principát
o ius respondere ex auctoritate principis (právo odpovídat z autority císaře)
 od Hadriána shodný postoj těchto právníků MÁ SÍLU ZÁKONA
o Právní školy
 SABINIANI
- Cassius, Sabinus – blíže k císaři
 PROCULIANI
- Labeo, Proculus – více republikánská tradice
o Další právníci: Iavolenus, Salvus Iulianus, Celsus, Marcellus, Papinianus, Ulpianus,
Paulus, Modestinus

JURISPRUDENCE - dominát
o od období vojenských císařů úpadek
o Nevznikají nová díla, opisují se starší práce
 X nejsou ve všem aktuální
 X dělají se výpisky (zkracují se)
 X velké množství klasických právníků – kdo je lepší, kdo ne?
 X často protichůdné názory – kdo má pravdu?
o  Citační zákony
 Která díla je vhodné brát za závazné, které je zakázáno užívat
 3. citační zákon (426 n. l.) – závazné spisy právníků: „senát mrtvých“ -
Papinianus, Paulus, Ulpianus, Modestinus, Gaius

JUSTINIÁNSKÁ KODIFIKACE
o Tria Volumina (3 svazky), Corpus Iuris Civilis

Důvody vzniku
o Snaha o obnovení římského impéria
  Vojenská – získat zpátky území, které spadalo pod Z-římskou říši
- Dočasná vítězství v Africe, hlavně v Itálii; základna Ravenna
 Politická – sjednocení a kodifikace práva, návaznost na římskou říši (psáno
v latině)

KODIFIKACE
o Cílem sjednotit právo, navázat na klasické právníky X upravit na tehdejší poměry
 Absolutní postavení basilea (panovníka)
 Výlučné postavení křesťanství
 Aktualizovat na stávající poměry = interpolace
o Cílem sjednotit výuku práva
 Jediná učebnice Instituce, ostatní zničeny
 Autoři: Jan, Tribonianus, Theofil
o 528-9, 530-4 – dokončena  3 části: Codex, Digesta, Instituce
o Novellae – vydány po kodifikaci, derogační účinky (novella 22 – rekodifikace rodinné
právo, 118 – dědické právo)
o Basiliky (9./10.st.) = řecký překlad kodifikace
 60 knih, výtahy a díla autorů, kteří se na kodifikaci podíleli
 Jiná struktura: tematické celky (tituly) + u nich příslušné pasáže z C, D a I

CODEX - 1. část kodifikace

o 528 – zahájeny práce na kodifikaci
o 529 – Codex Iustinianus (C1) x nedochoval se
o 534 - Codex Iustinianus repetitae praelectionis (C2) (doplněný)
o Codex = kniha, sbírka císařských konstitucí
 (nejstarší od Hadriána, nejmladší z 4. listopadu 534)
 Výlučná platnost
o C1 – sledoval strukturu věčného ediktu
o C2 – struktura odlišná – 12knih (kapitol)
 1. kniha - veřejné právo (stát, náboženství)
 2-8. kniha – soukromé právo
 9. trestní právo
 10.-12. správní právo
o Citace: Cod. 2.5.8 (též C, popř. CJ x CTh – Codex Theodosianus)
 2. kniha, 5. titul, 8. konstituce

DIGESTA SEU ELEMENTA

o Prosinec 530 n. l. – Tribonián a jeho komise (16 členů) má za úkol vytvořit soubor ze
spisků klasické jurisprudence
o Prosinec 533 – Digesta hotova, uvedena konstitucí Dedóken-Tanta
 o Struktura dle Ulpiánova komentáře k Ediktu
o Texty upravovány – interpolovány
o Nejobsáhlejší část - 50 knih (oddílů), ty pak dále děleny tematicky na fragmenty:
 Dig. 1.1.9 Gaius libro primo institutionum
- Kniha, titul, fragment
 Dig. 12.4.7pr. Iulianus lib. XVI Digestorum
- Fragment rozdělen na paragrafy – pr (principium = první paragraf)
 Dig. 12.4.7.1
- Sedmý fragment, první paragraf (de facto 2.)

INSTITUTIONES SEU ELEMENTA

o = učebnice – měla být úvodem ke studiu Digest
o Cílem sjednotit výuku práva – jedinou učebnicí se měly stát Instituce, ostatní
učebnice měly být zničeny
o Autoři: Tribonián, Theofil, Dorotheus
o Základ Gaius
 Institutiones libri quator (učebnice práva ve 4 knihách – osoby, věci, žaloby)
 Res cottidianae (věci každodenní)
 + doplnění o poučení o trestním právu
o Účinnost od prosince 533 (spolu s Digesty)
 Nešlo pouze o učebnici, nesla i svůj normativní charakter (její obsah platil
také jako právo)
o Také dělena na knihy, dále pak tituly (x Gaius)
 Inst. 2.6.1

LITERRA FLORENTINA
o rukopis Digest
o dovezen do Itálie asi v 9/10.stol., původně v Amalfi
o následně v Pise (od 1155) Medicejskými převezen do Florencie (1405)
o nejstarší známý text, doba vzniku se odhaduje do 6.stol.