Husitské revoluční hnutí

Husova smrt – vyvolala vlnu odporu v Čechách- část české šlechty se sešla na mimořádném sjezdu –
protestní list kostnickému koncilu (podepsali 452 páni a rytíři)

Husité

• Nepokoje v Praze i na venkově, Husovi stoupenci – husité (pořádali pouti na hory, jako
výraz rovnosti věřících před Bohem – začali přijímat pod obojí způsobou – Kristovo tělo
(hostii – nekvašený chléb a Kristovu krev - mešní víno)

• Symbolem reformátorů se stal kalich – kališníci (utrakvisté)

• Nepokoje v Praze vrcholí – r. 1419 – chudina vybíjí svou zášť vůči církvi (drancování kostelů
a far)

• V čele radikální chudiny – Jan Želivský (kazatel v kostele Panny Marie Sněžné) , chudina –
útok na NOVOMĚSTSKOU RA

• DNICI

• 30. 7. 1419 – 1. pražská defenestrace (konšelé vyhozeni z oken a ubiti)

• 1419 – král Václav IV. umírá

• Zikmund Lucemburský - nároky na český trůn – narazil na odpor českého národa

• Složení husitského tábora:

• Husity spojuje : reformovat církev a nechuť vůči „šelmě ryšavé“ (Zikmundovi)

• Husitský tábor – početný, pestrý, různorodý

• 1. Umírnění – kališnické panstvo, nižší šlechta, část měšťanstva – myšlenkovými vůdci –

univerzitní mistři ( Křišťan z Prachatic, Jan Příbram ) jejich program –

• Čtyři pražské artikuly:

• 1. svobodné kázání slova Božího a výkladu Bible

• 2. právo přijímat z kalicha

• 3. zákaz světské vlády kněží, zbavení církve majetku

• 4. trestání smrtelných zločinů bez rozdílu stavu

• Střední proud:

• Pražané – univerzitní mistři, pražští měšťané (hájili zájmy hlavního města) avšak neustálé
třenice mezi Novým Městem a Starým Městem - ideovými představiteli – Jakoubek ze
Stříbra a Jan Rokycana – odmítali sociální excesy chudiny vedené Janem Želivským

• 1422 – Staroměstští Želivského zajali a popravili (Prahu ovládlo konzervativní křídlo –

inklinuje k umírněnému kališnickému panstvu)

• Tvoří poddaní a městská chudina, požadavky – reforma církve, odmítají poddanství, úplná
sociální rovnost
• Radikální proud:

• Postupně se tvoří 3 radikální skupiny:

• 1. táborité (jih Čech)

• 2. orebité (východní Čechy)

• 3. severočeští husité (Žatec, Louny)

• Společný program všech husitských skupin – čtyři pražské artikuly

• 1421 – Čáslavský sněm – čtyři pražské artikuly prohlášeny za zemský zákon, sestavena 20
členná zemská vláda (5 pánů, 7 rytířů, 8 měšťanů ) podílela se na správě státu , církev –
vyřazena z podílu na světské moci, husité hledají vhodného kandidáta na český trůn

• Hradiště Tábor

• 1420 – založeno město Tábor - poutní místo, obyvatelé Tábora – bratři, sestry, jejich život
se řídil slovem Božím

• V čele Tábora – 4 hejtmani – jedním z nich – Jan Žižka z Trocnova

• Husitské výpravy

• Jan Žižka a jeho vítězná tažení

• 1420 – přitáhl do města se skupinou husitů z Plzně, cestou svedl vítěznou bitvu proti
mnohonásobné přesile jihočeských železných pánů – b. u Sudoměře (osvědčil se tak jako
výborný stratég a neporazitelný vojevůdce

• Biskupem města Tábora – Mikuláš (zv. Biskupec) z Pelhřimova

• Podzim 1420 – město Tábor žije běžným životem středověkého města, Tábor opouští
většina chudiny ( odcházejí do Příběnic)

• Chiliasté, adamité – extrémně radikální – Žižka proti nim zasáhl

• 1422 – Žižka pro neshody s Mikulášem Biskupcem odchází do východních Čech, zde s
orebity zakládá MENŠÍ TÁBOR

• 1422 –Německý Brod vyhlášen Žižkův vojenský řád

• Katolická strana – věrna Zikmundovi

• Morava – katolická

• Všechny křesťanské evropské země – nepřátelský postoj vůči „kacířskému hnutí“

• Papež – vyhlašuje křížovou výpravu, Zikmund shromažďuje vojsko, křižáci útočí na Prahu

• Hlavní město – pomoc : táborité, orebité, ozbrojené oddíly husitů

• 1420 – b. na Vítkově – křižáci odraženi a rozprášeni, Zikmund – Svatovítská katedrála –

korunován na českého krále, husité Zikmunda neuznali

• Další výpravy
• 1420 –b. na Vyšehradě – Zikmund poražen

• 1421 – b. u Žatce

• 1422 – b. u Německého Brodu - vojenské úspěchy zvyšují Žižkovu prestiž

• 1423 – konzervativní pražané, umírněná šlechta + katolické panstvo – koalice – vytvořili

panskou jednotu – namířenou proti Žižkovi – spor vyústil střetnutím –

• 1424 – b. u Malešova – v krvavé bitvě vítězí radikálové, Žižka obrací vojska proti hlavnímu
městu

• 11. 10. 1424 – při obléhání Přibyslavi – J. Žižka umírá

• Husitská tažení pod vedením Prokopa Holého

• Prokop Holý – po Žižkově smrti vede spojená vojska táboritů, pražanů, sirotků

• 1426 – b . u Ústí – poražena vojska 3. křížové výpravy

• 1427 b. u Tachova – poražena vojska 4. křížové výpravy

• 1431 –b. u Domažlic – fiaskem končí 5. křížová výprava,(z bojiště utíká její vůdce italský
kardinál Cesarini, při chvatném úprku ztratil svůj klobouk)

• Od Basileje po Lipany

• 1431 – církevní koncil v Basileji, česká delegace zastoupená Prokopem Holým, přijíždí v
lednu 1433 (obhajuje čtyři pražské artikuly – požaduje církevní uznání)

• Koncil – ochoten připustit jen přijímání z kalicha, vůči ostatním článkům výhrady – česká
delegace koncil opouští

• Tajná jednání církve s umírněným husitským panstvem a pražany

• 30. 5. 1434 - b. u Lipan – v bratrovražedné bitvě sirotci a táborité poraženi

• 1436 – Zikmund Lucemburský přijat za českého krále

• 5.7. 1436 byla na zemském sněmu v Jihlavě vyhlášena basilejská kompaktáta – ze čtyř
pražských artikulů zachován jediný – přijímání z kalicha – Čechy se staly zemí dvojího lidu :

• katolíků a kališníků ( husité mohli svobodně vyznávat svou víru a měli i svého voleného
biskupa). Církev nezískala zpět ani svůj majetek, ani místo na zemském sněmu zasedali
v něm však zástupci královských měst – 3 kurie: panstvo, rytíři a královská města.

• Na Moravě si katolická církev svůj majetek i postavení udržela udržela

Jan Roháč z Dubé

Statečný hejtman - po bitvě u Lipan stál v opozici proti Zikmundovi

Jan Roháč z Dubé obklopen skupinkou východočeských husitů – opevnili se na hradě Sion u

Kutné Hory. Hrad byl po ročním obléhání dobyt a statečný hejtman oběšen.

Zikmund odjíždí z Čech, cestou do Uher – ve Znojmě umírá (9. 12. 1437)
Vysvětli : husitské zbraně

Rejsy: