Základy první pomoci a ochrana člověka za mimořádných událostí

• Výjimka – tonutí

– prováděj 1min KPR, potom volej 155 (112)

Postup KPR u dětí (horní hranicí dětského věku pro KPR je puberta)

 5 umělých vdechů,

 30 stlačení hrudní kosti,

 2 umělé vdechy (dále pokračuj 30:2),

 po 1 minutě volej 155 (cca po 3 cyklech).

PRVNÍ POMOC = je soubor jednoduchých a účelných opatření,

která při náhlém ohrožení nebo postižení zdraví či života
cílevědomě a účinně omezují rozsah a důsledky poškození.
Bez potřeby speciálních pomůcek, často s velkou mírou
improvizace, podle reálných individuálních možností v konkrétní
situaci a schopností zachránce.

CÍLE POSKYTNUTÍ PP:

1. Záchrana lidského života,
2. minimalizace důsledků a komplikací úrazu/náhlého stavu, z
3. krácení léčení a urychlení zotavení

FÁZE POSKYTNUTÍ PP:

1. Laická první pomoc (soubor základních opatření bez specializovaného vybavení)
2. Technická první pomoc (hasičský záchranný sbor, horská a vodní záchranná služba)
3. Odborná přednemocniční pomoc (zajišťují lékaři, záchranáři a sestry – zajišťují transport do
zdravotnických zařízení)
4. Nemocniční péče (vysoce specializovaná péče ve zdravotnických zařízeních)

ZÁSADY třídění raněných

1. SKUPINA: bezvědomí, zástava dechu a oběhu nedostatečné dýchání, tepenné a silné smíšené
krvácení
2. SKUPINA: polytraumata, zlomeniny dlouhých kostí, popálení a poleptání
3. SKUPINA: zlomeniny krátkých kostí, odřeniny, 1.stupeň popálenin, lehká nezávažná poranění

Neposkytnutí první pomoci je trestné!  (§ 150)  Kdo osobě, která je v nebezpečí smrti nebo
jeví známky vážné poruchy zdraví nebo jiného vážného onemocnění, neposkytne potřebnou pomoc,
ač tak může učinit bez nebezpečí pro sebe nebo jiného, bude potrestán odnětím svobody až na dvě
léta (lékaři atd: až tři roky nebo zákaz činnosti).

Organizace poskytování první pomoci

ZZZ (Zdravotnická záchranná služba)
- Neoddiskutovatelný význam laiků při poskytování první pomoci
 - Systém ZZS je v ČR zabezpečován 14 územními středisky ZZS s krajskými zdravotnickými
operačními středisky (centrální pracoviště operačního řízení), posádkami Rychlé lékařské
pomoci (RLP) a Rychlé zdravotnické pomoci (RZP)
- Zejména ve velkých městech funguje ZZS na principu tzv. Rendez-vous systému (RV)
- Pokrytí kraje výjezdovými základnami je konfigurováno tak, aby místo události bylo dosažitelné
z nejbližší výjezdové základny do 20 minut od převzetí pokynu operátora.

RZP – je typ výjezdové RLP – Lékař RV – Zkracuje dojezdový čas k pacientovi na nejnižší možnou míru (osobní
skupiny zdravotnické přijíždí na místo auto je v permanentně zacpaných ulicích Prahy rychlejší než „velká sanitka“)
záchranné služby. události v a zároveň dovoluje lépe rozvrhnout práci lékaře: ten v ideálním případě na
Skupina pracuje ve osobním voze se místě zásahu provede všechny zákroky a lékařské výkony potřebné k
dvoučlenném složení, zdravotnickou odvrácení život a zdraví ohrožujícího stavu.
a to řidič-záchranář zástavbou a se
a zdravotnický skupinou RZP se Stabilizovaného pacienta už do nemocnice v lehčích případech transportuje
záchranář. Součástí setkává u výjezdová skupina RZP, zatímco lékař je uvolněn a může vyjet k dalšímu
skupiny RZP pacienta. případu. Výjezdovými skupinami RLP je realizováno pouze cca 20%
není lékař. nejzávažnějších případů ohrožení zdraví a života

LZS (Letecká záchranná služba)

Do systému ZZS je zařazeno 10

stanovišť letecké záchranné
služby (LZS) se základnami v
Praze, Brně, Ostravě, Hradci
Králové, Plzni, Olomouci,
Jihlavě, Českých Budějovicích,
Ústí nad Labem a Liberci

Časová dosažitelnost místa

zásahu je do 10-15 minut

ŘETĚZEC PŘEŽITÍ = představuje symbolický „řetězec“ na sebe navazujících činností, kterých

cílem je záchrana lidského života

1. zhodnocení situace a stavu pacienta zachráncem

2. přivolání odborné pomoci přes tísňovou linku
3. Převzetí a zpracování tísňového volání operátorem Krajského zdravotnického operačního
střediska
4. Vyslání ambulance zdravotnické záchranné služby a ostatních složek Integrovaného
záchranného systému
5. Telefonicky asistovaná neodkladná resuscitace (TANR)
6. Poskytnutí PP svědkem události při příjezdu ZZS
7. Odborná pomoc v terénu
8. Transport pacienta do správné nemocnice
9. Diferencovaná zdravotní péče v ústavním zdravotnickém zařízení
10. Po-resuscitační péče
1Z – Bezpečnost člověka, který první pomoc poskytuje, stejně jako bezpečnost pro postiženého a okolí,
je prvořadá. Velmi rizikové situace, kdy je nejprve důležité zajistit vlastní bezpečnost a následně
poskytnout první pomoc jsou například autonehody (reflexní vesta, výstražný trojúhelník), požáry,
úrazu elektrickým proudem, záchrana v horách nebo záchrana tonoucího aj. (NAPŘ. Při nehodě
nákladního automobilu, který převáží nebezpečné látky, nevstupovat do blízkosti pro možný únik látek
– Kódem 33 označena cisterna, která přepravuje prudce hořlavou látku).

Důležité je používat při poskytování první pomoci ochranné rukavice (jsou součástí každé lékárničky a
je vhodné je mít k dispozici i jindy; ve sportovním oblečení, na kole, v batohu).

2Z – Zorientovat se v prostoru, kde je potřebné poskytnout pomoc (místo, adresa, orientační bod) 
Zjistit příznaky náhlého stavu a okolnosti úrazu (mechanismus úrazu). Počet postižených je údaj
důležitý hlavně při nehodách hromadného charakteru, přičemž v první chvíli není zachránce povinen
diferencovat závažnost poranění. Počet postižených je údaj důležitý hlavně při nehodách hromadného
charakteru, přičemž v první chvíli není zachránce povinen diferencovat závažnost poranění.

3Z – V ČR jsou pro přivolání odborné pomoci v případě zdravotní tísně funkční dvě tísňová telefonní
čísla: 155 – národní číslo ZZS, 112 – mezinárodní číslo IZS

Při volání na tísňovou linku je potřeba oznámit:

- MÍSTO – kde je potřeba pomoci, co nejpřesněji uvést adresu, orientační body v terénu, směr
dálnice, kilometrovník, nebo výjezd z dálnice
- KOLIK lidí potřebuje pomoc – důležité hlavně při nehodách s hromadným postižením osob
- TYP A ROZSAH UDÁLOSTI – co a kdy se stalo, jaký je mechanismus úrazu, jaké jsou příznaky
náhlého stavu
- JMÉNO VOLAJÍCÍHO (telefonní číslo volajícího se operátorovi zobrazuje)
Jaké základní životní funkce zachránce hodnotí?
1. VĚDOMÍ – základem je bdělost (pozornost, orientace, myšlení)
Poruchy vědomí
Příčiny – vyčerpání, horko, vydýchaná místnost, rychlé postavení, srdeční slabost
Příznaky – bledost, nevolnost, pocení, bradykardie, hypotenze, ztráta vědomí
BEZVĚDOMÍ – postižený není vědom okolního dění, není ho možno z tohoto stavu probrat.

2. DÝCHÁNÍ – proces výměny plynů mezi organismem a vnějším prostředím

Poruchy dýchání
Příčiny – vdechnutí cizího tělesa, alergická reakce, poranění hrudníku, zhoršení plicního
onemocnění
Příznaky – chybí dýchací pohyby hrudníku, není cítit vydechovaný vzduch, promodrání
akrálních částí postupuje dále po celém těle, následuje ztráta vědomí a zástava krevního oběhu

3. KREVNÍ OBĚH – zajišťuje oběh krve v organismu (60-90/min)

Poruchy krevního oběhu
Příčiny – AIM, úraz elektrický proudem, otravy, krvácení, alergická reakce
Příznaky – bledá kůže, ztráta vědomí, zástava D, nehmatný P
ÚMRTÍ
NÁHLÁ SMRT – nastane za krátkou dobu po působení příčiny, dle WHO náhlá smrt do 6 hodin od
příčiny smrti

- Příčiny – polytraumata s akutním vykrvácením, mozkolebeční úrazy, koronární příhody, status

asthmaticus

KLINICKÁ SMRT – dána srdeční zástavou, při správně poskytnuté PP je tento děj reverzibilní (vratný)
BIOLOGICKÁ SMRT – nastává po klinické smrti bez poskytnutí PP, doba nástupu pro jednotlivé orgány
je různě dlouhá, pro mozek 5 minut.

Známky smrti jisté: Známky smrti nejisté:

• posmrtné skvrny • rozšířené zornice nereagující na světlo
• posmrtná ztuhlost • pokles TT v závislosti na okolní prostředí
• mrtvolná hniloba

ŽIVOT ZACHRAŇUJÍCÍ VÝKONY

Přímé ohrožení života = „náhlé vzniklé onemocnění, úraz nebo jiné zhoršení zdravotnického stavu,
které vede nebo bez neprodleného poskytnutí zdravotnické záchranné služby by mohlo vést k náhlému
selhání některé se základních životních funkcí lidského organismu“

Do této skupiny patří pacienti s příznaky bezvědomí různé etiologie, asfyxie různé etiologie, těžkého
traumatu a masivního krvácení.

Náhle vzniklé bezvědomí a nepřítomnost normálního dýchání je považováno za NZO.

RESUSCITACE
= oživování, kříšení

soubor opatření zaměřených na obnovení a

udržení základních životních funkcí

NEODKLADNÁ RESUSCITACE
Kardiopulmonální resuscitace (KPR) je soubor
postupů, použitých k co nejrychlejšímu obnovení
dostatečného spontánního oběhu okysličené
krve v organismus při jeho zástavě.

- BLS (Basic life support)

- ALS (Advanced life support)

KARDIOPULMONÁLNÍ RESUSCITACE
- Poskytována bez zdravotnických pomůcek či léků, a proto ji mohou poskytovat ti, kteří jako
první naleznou postiženého (svědci události, rodinní příslušníci, zdravotníci).
 - Patří sem uvolnění dýchacích cest, umělé dýchání a nepřímá srdeční masáž
- Cílem základní KPR je co nejrychlejší obnovení perfuse okysličené krve životně důležitými
orgány (srdce a mozek)
- Kvalitou rozumíme dostatečné stlačení hrudní kosti do hloubky 5–6 cm a dostatečnou
frekvenci stlačení >100/min

Základní neodkladná resuscitace je soubor výkonů zaměřených na udržení oběhu okysličené krve,
jejichž cílem je zabránit nevratnému poškození mozkových buněk a buněk myokardu.

Dočasně nahrazuje výkon srdce nepřímou srdeční masáží a spontánní dýchání umělou plicní ventilací

Laik by měl hodnotit tzv. nepřímé příznaky zachovaného krevního oběhu – reakci na podnět a
přítomnost normálního dýchání

1. HODNOCENÍ VĚDOMÍ – OSLOVENÍ, DOTYK, ALGICKÝ PODNĚT

o Bezvědomí = osoba nereaguje na hlasité oslovení, dotyk ani bolestivý podnět
2. HODNOCENÍ DÝCHÁNÍ
o Zprůchodnit DC manévrem „záklon hlavy a zvednutí brady“
o Vlastními smysly zjistit přítomnost normálního dýchání

Zástava dýchání:

- nejsou vidět dýchací pohyby hrudníku

- není slyšet vdech ani výdech postiženého
- na kůži vyšetřujícího není cítit proud vydechovaného vzduchu
- Gasping – lapavé, terminální dýchání – stav vyžaduje okamžitou KPR

Je zraněný při vědomí?  Komunikujeme se zraněným, ptáme se, co jej bolí, a dovyšetříme jej.
Zajistíme tepelný komfort, nepodáváme tekutiny. Postiženého uklidňujeme (nepodáváme léky proti
bolesti) a snažíme se zajistit ticho (zraněného uklidňujeme, přiměřeně komunikujeme). Do příjezdu
odborné pomoci zraněného neopouštíme.

Zraněný není při vědomí?  Pokud zraněný kvalitně dýchá, za stálé kontroly dýchání jej
ponecháme v poloze na zádech až do příjezdu odborné pomoci. Pokud není podezření na úraz páteře
a míchy =) Rautekova zotavovací poloha.

V případě, že zraněný zvrací, nebo v situaci, kdy jej musíme byť jen na krátkou dobu opustit, uložíme
jej do Rautekovy zotavovací polohy.

Zraněný není při vědomí a nedýchá?  Je nutné uvolnit dýchací cesty. Leží-li zraněný na břiše,
je nutné jej šetrně (nejlépe ve více zachráncích) otočit na záda. Uvolnění dýchacích cest provádíme
záklonem hlavy a přizvednutím brady. Zahajujeme resuscitaci!

Poměr kompresí a vdechů je 30:2 (U dětí 5 úvodních vdechů)

Postup KPR u dospělého

- Tvrdá podložka
- nepřerušovaně stlačuj hrudník (dolní část sterna) rychlostí 100/min. (ne víc než 120/minutu)
- Hloubka kompresí 5 cm (max. 6 cm)
- po kompresi úplné uvolnění hrudníku (ruce ponechat na hrudní kosti!)
 - Neškolený zachránce, který nedokáže aplikovat záchranné vdechy, může dospělého pacienta
resuscitovat nepřetržitými kompresemi hrudníku bez dýchání!

První pomoc u dětí

- Horní hranicí dětského věku pro KPR je puberta. Pokud dítě nejeví známky života, aplikovat 5
úvodních vdechů.
- Pokud je příčinou NZO dušení z neprůchodnosti DC cizím tělesem, pokusit se o odstranění
cizího tělesa. Oživovat 1 min. v poměru 15 kompresí a 2 vdechy.
- Po 1 minutě KPR volat 155.
- Následně pokračovat v KPR 15:2

První pomoc u kojenců

Umělé dýchání – doporučené objemy:

- děti – méně vzduchu tak, aby se mírně zvedal hrudník

- u nejmenších – vdechujeme jen obsah úst

Zajistit tzv. neutrální polohu hlavy – jednu roku položit na čelo kojence, prsty druhé ruky jemně
nadzvednout bradu směrem nahoru, netlačit přitom do měkkých tkání (průchodnost DC pomůže
udržet podložení ramínek kojence podložkou vysokou cca 2 cm)

- U kojenců je možno aplikovat vdech do úst a nosu současně

- U dětí nad 1 rok věku obnovit průchodnost DC manévrem čelo-brada, utěsnit nos a vdechovat
do úst dítěte

Automatizovaný externí defibrilátor (AED)

= počítačem řízené zařízení, které na základě analýzy elektrokardiografické křivky instruuje hlasovými
a vizuálními pokyny zachránce o bezpečném provedení defibrilace v průběhu KPR

- U dětí bezpečné od 1 roku.

- Do 8 let (cca 25 kg hmotnosti) je vhodné použití dětského režimu
- Hodnota defibrilačního výboje v dětském režimu je zredukována na 50-75 V
- Pokud není k dispozici dětský režim, je vhodné použít i režim pro dospělého pacienta

Jak uvolnit průchodnost dýchacích cest a dýchání? 

A) Neúplná obstrukce – účinný kašel, nepřirozené dýchací fenomény (chrapot, sípot, pískání),
neklid, pláč
B) Úplná obstrukce – neúčinný kašel, neschopnost mluvit, neschopnost dýchat – jen „lapání po
dechu“, poruchy až ztráty vědomí

Pobízej ke kašli  5x úder mezi lopatky  5x stlačení nadbřišku = Heimlichův manévr (ne u kojenců
a těhotných žen – hrozí poranění jater)

Jak zastavit krvácení? 

1. Pokud je to možné, nasaď si rukavice
2. Pokus se zastavit krvácení prsty přímo v ráně
3. Přivolej odbornou pomoc (155)
4. Vytvoř si tlakový obvaz (až 2 vrstvy)
5. Pokud jsi proškolený, použij zaškrcovadlo (to se ale umisťuje pouze na 4 místech: uprostřed
paže nebo na stehnech – na každé straně)
 Co je to vnitřní krvácení? 
Ohrožuje zraněného na životě stejně
jako v případě vnějšího krvácení s
tím, že ztráta krve není na povrchu
vidět.

Co je to epistaxe?  Krvácení
z nosu. Obvykle je drobné, a samo
ustane. Vlivem úrazu, např. úderem
do nosu při potyčce či během
dopravních nehod nebo v rámci
nejrůznějších sportů, si může pacient
také všimnout, že krvácí z nosu. To
většinou již vyžaduje ošetření v ORL
ambulanci.

Rozšířená KPR
- Zpravidla navazuje na základní KPR a provádí ji odborný zdravotnický pracovník, nejčastěji
lékař nebo zdravotnický záchranář
- Sem patří zajištění dýchacích cest pomůckami (nejčastěji endotracheální intubace),
monitorování srdeční činnosti (EKG) a aplikace příslušných léků
- Následuje transport do nemocničního zařízení připraveného na po-resuscitační péči o
nemocného

NEHODY
 NEÚRAZOVÉ STAVY
Infarkt myokardu = Stav, při kterém dojde k uzavření srdeční tepny vyživující srdce.
Příznaky: První pomoc:
- bolest na hrudi (typická - volání ZZS
bolest pálivá, tlaková a - uklidnění
svíravá, šířící se např. do - poloha v polosedě
krku, horní končetiny, - uvolnit oděv
břicha) - nepodávat tekutiny
- dušnost, nevolnost, - Postižený v bezvědomí?  zahájit resuscitaci dle GL.
zvracení, pocení, neklid, U léčených pacientů se aktivně ptát po lécích.
strach ze smrti, bezvědomí
Cévní mozková příhoda = Přerušení přívodu krve do mozku – ischemie, krvácení do mozku
Příznaky: První pomoc:
Jednostranná porucha hybnosti, zhoršení slovní - kontrola základních životních funkcí
komunikace, povislý koutek úst, porucha - pacient při vědomí – absolutní klid, bez
stability a chůze pohybu!
- pacient v bezvědomí – postup dle
Guidelines
- neprodlené volání ZZS 155
Astmatický záchvat (Bronchiální astma) = je chronické zánětlivé onemocnění dýchacích cest,
projevujících se zúžením průsvitu bronchů při záchvatu (akutní stádium).

Vyvolávající faktory: psychický stres, námaha, První pomoc:

zevní alergeny, chladný vzduch, infekce
Příznaky: záchvatová dušnost, prodloužený
výdech se sípání, dráždění ke kašli
- Okamžité uvolnění dýchacích cest
(rozepnout těsný oděv, zajistit přísun
čerstvého vzduchu, odstranění
alergenu…)
- Pokud má nemocný u sebe léky
(nejčastěji inhalační spray, např.:
Ventolin, Mistabron, Atrovent...) podat
tyto léky dle návodu
- Poloha v sedě  volání ZZS 155

Cukrovka (Diabetes mellitus) = Porucha regulace hladiny cukru v krvi (glykémie). Nemocný si
aplikuje inzulín nebo bere léky.

Hypoglykémie Příznaky: porucha vědomí, hlad, bolest hlavy, slabost,

po aplikaci inzulínu se nenají nebo
nepřiměřeně sportuje, případně si
aplikuje větší množství
kóma – bezvědomí během desítek
minut!
Hyperglykémie
ještě neléčený nebo špatně léčený
pacient
koma během desítek hodin a dní
motorický neklid, velký hlad, pocení, nevolnost
První pomoc:
Předpokládejte hypoglykémii
- při vědomí – sladký nápoj nebo cukr, poté se
najíst!
- bezvědomí – kontrola životních funkcí
Náhlé příhody břišní = akutní příhoda z mnoha příčin
Příznaky:
plošná nebo lokalizovaná bolest, často šokující
prknovité stažení svalů břišní stěny (není vždy)
zvracení, nitkovitý puls, rozvoj šoku, průjem,
někdy teplota
Epilepsie
Příznaky:
porucha vědomí, neschopnost komunikovat
Lékaře volejte vždy, pokud:
 velký záchvat trvá déle než 5 minut (do
této doby se nepočítá fáze spánku po
záchvatu)
 se druhý velký záchvat objeví s
odstupem méně než jedné hodiny od
prvního.
 se připojují menší záchvaty v rozmezí
20-30 minut nebo se v tomto rozmezí
častěji opakují.
 po záchvatu přetrvává zmatenost.
 se postižený při záchvatu zranil nebo se
necítí dobře.
 se jednalo o první záchvat v životě.
První pomoc:
- volání ZZS 155 nebo návštěva
pohotovosti
- nedávat napít
- úlevová poloha
- nepodceňte jakoukoliv bolest břicha!
Epileptický záchvat (grand mal) se projevuje
ztrátou vědomí, pádem a rytmickými záškuby
celého těla. Obvykle bývá provázen pokousáním
jazyka, pomočením. Hrozí riziko poranění.
- Uvolnit oděv, podložit hlavu něčím
měkkým, nesnažit se bránit křečím
- Důležitá je doba trvání záchvatu
(sledovat), poté zkontrolovat orientaci
člověka (jak se jmenuje, datum)
-

Jiné křečové stavy

První pomoc
- zabránit druhotným poraněním především hlavy, ne násilí!
- nevkládat nic do úst
- po záchvatu kontrola základních životních funkcí
- u febrilních křečí (děti 6 měsíců až 5 let – snižovat horečku – vlažná voda, ne na hrudník)
Kolaps/mdloba
První pomoc: Volání ZZS
- čerstvý vzduch, uvolnit oděv - při dlouhodobější bezvědomí
- poloha vleže se zvednutými dolními - v případě opakování kolapsu
končetinami, sledování základních - při nezlepšení obtíží po poskytnutí první
životních funkcí pomoci
- v případě poranění, které vzniklo
pádem (především poranění hlavy)
Alergická reakce – většinou po bodnutí hmyzu (může dojít k rozvoji anafylaktického šoku!)
Příznaky: První pomoc:
otok šířící se na celé tělo, vyrážka, slabost až - Chlazení místa vpichu, pokud v dutině
ztráta vědomí, dušnost, nauzea, hypotenze, ústní – u pacienta při vědomí možno
tachykardie, srdeční zástava dát cucat led
- V případě zhoršení stavu, popř. víme že
je alergik volání ZZS 155
Anafylaktický šok = život ohrožující stav, při kterém dochází k vystupňování alergické reakce a to i
u nealergických osob

Příčina: První pomoc:

- Např. včelí bodnutí, potravinová nebo - Volat záchrannou službu 155, do
léková alergie. příjezdu kontrolovat základní životní
Příznaky: funkce postiženého.
- Velice rychlý nástup! Nejprve dochází k
zarudnutí a svědění v místě kontaktu,
postupně přechází na celé tělo.
Následně dochází k rozvoji dušnosti,
selhání krevního oběhu a ztrátě vědomí.
Hyperventilační tetanie
Příčina: První pomoc:
vzniká nadměrným dýcháním (hyperventilace), - uklidnění, zpětné dýchání do sáčku
v důsledku kterého dochází ke snížení hladiny - Potřebné je dořešení problémů, zjištění
CO2 a charakteristickým křečím (tetanie) příčiny
Příznaky: - Pod vodou je hyperventilace osudná!
brnění v okolí úst, charakteristické zkroucení
rukou, rozrušení

Epiglotitida
Příčina: První pomoc:
bakteriální onemocnění, dětí do 10 let, často - dítě se nesmí položit! – položení způsobí
začíná jako běžný infekt obstrukci dýchacích cest
Příznaky: - poloha v sedě, okamžitě volat ZZS
horečka, dítě není schopno polykat, sedí, tečou - pokud bezvědomí, postup dle bezvědomí
mu sliny z úst, extrémní bolestivost, při polknut,
dušnost, riziko
udušení.
Laryngitida
Příčina: První pomoc:
často virového původu, postihuje zejména malé - pokud dítě na tyto potíže trpí podat léky dle
děti rady lékaře
Příznaky: - ihned zajistit inhalaci chladného vzduchu –
bez teplot, často probíhá jako běžné nachlazení, lednice, v zimě otevřít okno (dojde tím k
záchvat se objeví typicky v noci – štěkavý kašel, zmenšení otoku nateklých sliznic)
namáhavé dýchání, dítě je bledé, opocené, - možno studený zábal na krk, zklidňovat
přidává se stupňující neklid dítě, volat ZZS