Živelné pohromy

1.kapitola

Klasifikace mimořádných událostí

Mimořádná událost je označení negativního působení na přírodu či lidskou

civilizaci a je přejata z názvosloví vojenských a policejních složek.

V současné době při řešení následků havárií a katastrof je důležité sjednocení

pojmů při mimořádných událostech.

- při klasifikaci je nutno stanovit prioritu hledisek podle nich jsou uvažované
jevy hodnoceny.
- Název MÚ je převzat víceméně z bezpečnostních složek, tímto názvem je
narušen všeobecně uznávaný normální stav
- MAAEE mezinárodní agentura pro sjednocení názvosloví při MÚ
- V 70 letech 20 století, prognostici, matematici, vědečtí pracovníci
vytvořili teorii katastrof

Poslední 2 setkání Mainz a Praha přinesli nové poznání a rozdělili generaci

katastrof na 3generace

I.generace –kat.přírodní,civilizační (sportovní a hudební akce aj.)

II.geenerace-terorismus zbraně hrom.ničení (tox.plyny, chem a bakterios.látky)

III.generace-katast.třetího tisíciletí (teroristické akce, zhroucení satelitových

spojení a komunikačního systému, bude nutná pozornost, breakdown-zhroucení
civilizačních systémů

-I.Veverka navržená tab.č.1 – nový přístup k problematice MÚ

-nejzávažnějším kriteriem jsou následky MÚ s možností praktického využití jak
při prevenci tak i likvidaci MÚ

1 a 2 stupeň
-představují nejmírnější ohrožení
3 stupeň
- HZS a další složky IZS zasahují až od třetího stupně tj. kdy síly objektu zásah
nezvládnou
-nesmí být zanedbána ani prevence a ani likvidace
- pro tento stupeň využity pojmy havárie a závažná havárie, která jsou užívá
obecná veřejnost tak i speciální obory, které se tím zabývají
4 stupeň
-zahrnuje nejničivější mimořádné události, které svými následky působí velmi
závažné materiální škody na lidských životech
-odstraňování následků je velmi zdlouhavé a není možné zasaženou oblast vrátit
do původního stavu
- často se nedá vrátit silami jednoho státu (katastrofa, apokalypsa)
-četnost klesá s intenzitou, méně závažné MÚ se vyskytují častěji, závažné
naopak

Otázky:
1) Co je MÚ
2) Charakterizujte nové rozdělení generací
3) Charakterizujte stručně stupně MÚ v závislosti na rozsahu následků

Druhy živelných pohrom a jiných přírodních událostí

2. kapitola

ŽP ohrožují obyvatele Země již od počátku civilizace.

Statistika uvádí, že každý 1Ootisící člověk přichází o život v důsledku živelných
pohrom.
Za posledních 100 let-16 000 životů.
Automobilismus si vyžádá ročně asi 250 000 životů.

Živelní pohroma je rychlý přírodní proces mimořádných rozměrů, který je

způsoben účinkem sil uvnitř i v ně Země nebo rozdílem teplot a jiných
faktorů.

-postihují pevninu, vodstvo, atmosféru, přichází nečekaně

-následuje hladomor, nákazy, únik NL, požáry aj.

-v historii ovlivnil výskyt ŽP život lidské společnosti formou zániku

Účinek přírodních jevů závisí na síle (příklady):

-letní bouře má energii 1 kt TNT na 2

-erupce sopky Krakatoa 200 Mt
-dopad asteroidu o 10 kg má energii 104 Mt

Ročně při :

-zemětřeseních 120 Mt uvolněné energie

-sopečné erupce 25 Mt
-bouřky 2400 Mt

Přes dojem, který je jsou katastrofy od svého vzniku stabilní, zvýšil se sice
počet obyvatel, byla vytvořena nová technická díla, která zvyšují zranitelnost.
Informovanost může působit dojmem, že ŽP přibývá, ale není tomu tak. Vyšší jsou
jen důsledky dopadů na lidskou společnost.

Otázky:

1) definujte co je živelná pohroma

2) co způsobuje Živelná pohroma a jak působí na naší Zemi

3. kapitola

Klasifikace živelních pohrom

Živelní pohromy mohou nastat

1)rychlým pohybem hmoty (zemětřesení, svahohové procey)

2)uvolněním energie v hlubinách země (sopky, zemětřesení)
3)zvýšením vodních hladin řek, jezer a moří (povodně, tsunami)
4)mimořádně silným větrem (orkány, tropické cyklony)
5)atmosférickými poruchami (bouře)
6)kosmickými vlivy (škodlivé druhy záření,meteority)

Pohromy dle místa vzniku rozdělujeme na:

1) pohromy vznikající pod zemským povrchem (zemětřesení, sopečné

výbuchy)
 2) –„- na zemském povrchu (sesuvy, požáry, povodně aj.)
3) –„- nad zemským povrchem (cyklony,tornáda,bouře,dopady meteoritů)

Mezi jednotlivými procesy vzniká souvislost, př: cyklony způsobují povodně.

Po prvotním ohrožení následuje účinek :

-Zemětřesení : požáry, protržení hrází

-Sesuvy : zavalení silnic, železnic
-Povodně : znečištění studen a spodních vod, epidemie nemocí
-Bouřky : požáry, přerušení el. Proudu

Ochranou proti ŽP je poznání jejich příčin vzniku a mechanismů.

Zemětřesení nelze předpovědět u sopek asi 50% přesnosti

Povodně a sesuvy ano ovšem sesuv je i neočekávaný
Cyklony ano zejména prostřednictvím družic 90%

Ochrana:
-bombardování lávových proudů, zpevňování svahů
-pasivně: evakuace, ukrytí
-u svahů zpevňování
-laviny odstřelováním

V ČR velmi zřídka ŽP a proto jsou sklony k podceňování.

V 1977/78 prudký pokles teplot může způsobit značné škody, rychlost působí
paniku.

Prioritou v záchraně jsou lidské životy, pak materiál, následují unikátní přístroje
a další.

Otázky:
1) Vyjmenujte 6 možností, kdy může ŽP nastat
2) Jak rozdělujeme ŽP dle místa vzniku
3) Co následuje po prvotní ohrožení ŽP
4) Jaké jsou priority při ŽP
 4
Zemětřesení

Zemětřesení=nejhroznější živelní pohromou, pokud se týká počtu obětí, škod,

velikosti a zasaženého území.

- zdroj je v podzemí, objeví se náhle a během několika vteřin zanechá

spoušť
- příčinou z 90% zemětřesení je uvolnění nahromaděného tektonického
napětí v zemské kůře
- zemětřesení se vyskytuje ve 3 pásmech, které tvoří litosféru Země
- litosféra zasahuje do hloubky do hloubky Země 100-150 km
- v zemské kůře a podložním plášti je stálé napětí, když se uvolní rychle
nastane zemětřesení, začne chvění
- otřesy se přenášejí horninami
- vzniká vlnění
- „podélné“- zhušťování a zře´dování hmoty
- „příčné“ vlny kmitají kolmo ke směru šíření, je rychlejší než příčné 7km/s
- „povrchové“ vlny šíří se od ohniska po povrchu
- „5edey5y „ vlny, ze strany na starnu
- „Raleyghovy“vlny podobné vlnám na vodě

Zemětřesení zachycují přístroje zvané seizmografy. Mezinárodně vytvořena síť

seizmografů, tvoří ji 100 stanic.

Otázky:
1) definujte zemětřesení a kde vzniká
2) jak se Z projevuje, jaké máme zemětřesné vlnění

Určování velikosti zemětřesení

Z-je možné charakterizovat jako náhlé uvolnění mechanické energie v zemském

nitru. Rozvíjí se v ohnisku tzv. hypocentrum. Svislý průmět hypocentra na zemský
povrch je epicentrum.
-dochází k přerušení vodovodního a plynového potrubí, požáry, výbuchy, sesuvy,
záplavy

Příčiny smrti lidí

- nejvíce smrti, sesuvy lavin, kamení a bahna, uvolnění zasypání obětí (Čína,
Peru)
 - tsunami
- zřícení domů, stěn
- oběti sekundárních následků, požáry, výbuch plynu, epidemie, hladomor

Od počátku civilizace našlo smrt asi 150 mil osob, ve 20 st. Více jak 1 milion.
Rozkmit seizmické vlny zachycen až 100 km od epicentra.

1931 japonec Sadaři zavedl veličinu meření a v 1935 ji upřesnil kalifornský

seizmolog Richter
1964 Aljaška – 8,9 st.
1950 Himaláje a 1755 Lisabon větší jak 9 st.
Ročně je asi 800 000 otřesů

Otázky:
1) co je příčinou smrti lidí při Z
2) jaké největší Z znáte

Rozdělení zemětřesení podle ohniska

a)mělká
b)střední
c)hlubinná

-rozhraní mezi mělkými a středními je 55-70 km

-mezi středními a hlubinnými 240-300 km
-mělká vznikají v důsledku poruch v zemské kůře
-hlubinná, kde dochází k podsouvání lisférických desek

Zemětřesení v ČR

Ovlivněno v Český(základní zlomový systém hlubokých zlomů směru SV – JZ a SZ

– JV, jako např. jáchymovský, labská zóna, středočeský, přibyslavský, litoměřický
a sázavský. ) masiv a Karpatskou soustavu (podél Váhu a žiliny), Podkrušnohoří též
kolem Chebu.
Nejvíce 1786 u Českého Těšína

2 skupiny otřesů

a) zemětřesné roje (sk. Slabých a silnějších otřesů)

b) sk.hlavního otřesu a dotřesů (první převyšuje následné mezi Trunovem a
Náchodem)
Opatření v rámci ČR je ve stavebních normách

Otázky:
1) Jaké je rozdělení zemětřesení podle ohniska

Ohrožení evropských velkoměst

Podle st. Ohrožení roz. Do 5 sk.

1) města ohrožena katastrof.zemětřesením Lisabon, Istanbul, Atény…

2) mohou vbýt vážněji poškozeny Bělehrad, Řím, SRN, španělská a
francouzská města podél středomoří
3) otřesebez vážnějších následků Vídeň Bratislava Oslo, Madrid, Brusel
4) ze vzdálenějších epicenter Praha, Amsterdam, Paříž, Londýn
5) geolog.stabilní Moskva,Varšava Berlín

Otázky:
1) jaké je ohrožení evropských měst při zemětřesení

Umělá indukovaná zemětřesení

-mnoho vyvoláno lidskou činností, indie při stavbě přehrady 117 obětí, tzn., že
přehradní nádrže vyvolávají Z, voda proniká trhlinami a pory
-problémy v podzemních výbuších
-snaha předcházet v průmyslových oblastech, nutno chránit jaderná zařízení,
úložiště odpadů.

Otázky:
1) co víte o indukovaných zemětřeseních

Tsunami

-některá Z bývají provázena ničivými vlnami

-Tsunami=vlny dlouhé katastrofického charakteru, vzniklé tektonickými pohyby
na dně moří
-délka tsunami je od 150 do 300 km, délka vlny je vzdálenost od vrcholu k vrcholu
- na moři nejsou příliš nápadné až při nárazu na pobřeží, vztyčí se a přemění se ve
stěnu
- T vzniká podmořským zemětřesením a může i po sopečném výbuchu
- nejzávažnější 1883 výbuch sopky Krakatoa
- další příčiny pobřežní sesuvy
Před příchodem hlavní vlny nastane silný odliv nebo menší vlna na pobřeží a po 20
min. přichází hlavní vlna
- za tímto účelem na Honolulu zřízená varovná služba

Otázky:
1) co je tsunami a jaké jsou jeho následky
2) jak T vzniká a co mu předchází

5.
Povodně a zátopy

Povodně jsou přírodní fenomén, kterému nelze zabránit.

- nepravidelně se vyskytují
- v ČR velké nebezpečí v oblasti přírodních katastrof
- vznikají nejen škody, ale i ztráty na životech

Povodně dělíme :

a) přirozené povodně –způsobené přírodními vlivy

b) zvláštní povodně – způsobené jinými vlivy (porucha vodního díla protržením aj.)

1) povodně ohrožují 75 % zemského povrchu

Vodní toky a povodí

Vodní toky (VT) tečou vlastním spádem

- VT se člení:
a) vodní toky
b) drobné vodní toky

1) seznam stanoví MZ ve spolupráci MŽP

Povodí je území, ze kterého veškerý povrchový odtok odtéká sítí vodních toků
k určitému místu.

Otázky :
1) Charakterizujte povodně a zátopy
 2) Jak povodně dělíme

Vodní stav, průtok a povodeň

- kolísání hladiny vyjadřuje vodní stav

- vodočet měřidlo k měření hladiny
- nulová hladina musí být nižší než je minimální vodní stav
- místo pro měření se nazývá vodočetná stanice
- z vodního stavu je možno vypočítat průtok, tedy množství, které proteče
daným profilem za sekundu nebo v metrech krychlových za sekundu

Povodní se rozumí: přechodné výrazné zvýšení hladiny vodních toků.

Povodeň může být přírodnimi jevy – táním, dešťovými srážkami, chodem ledovců.
Jinými vlivy – protržením hráze aj.
Povodňová vlna – zvýšení průtoku a ukončení zpět do stavu

Povodně se cyklicky opakují, pravděpodobnost na téže řece za 10 let a za 100 let

ještě větší.
Nazýváme je stoletá aj.(přehrady tisiciletá).
Povodně ovlivňují vodní srážky, něco zachytí stromy, půda a když se nasytí a
nemůže vodu přijímat, hromadí se na povrchu, spolu s ní se pohybuje podzemní,
dostávají se do vodního toku, kde začíná povodňová vlna.

Trvání povodní závisí na :

a) tvaru povodí – protáhlé příznivější
b) velikost povodí – čím větší povodí, tím menší odtok
c) na intenzitě a trvání deště
d) propustnosti půdy
e) rozsahu a druhu porostu
f) velikosti zátopového území
g) přítomnosti přirozených a umělých nádrží

Otázky:
1) Co víte o vodním stavu, průtoku
2) Na čem závisí trvání povodní

Druhy říčních povodní

a) bleskové – po přívalových deštích, rychlá vzestupná tendence v mm/hod.

b) jednoduché – po krátkých a vydatných deštích Bruntálsko 1996 a
Rychnovsko 1998 (300-400 mm za 24 hod)
 c) povodně s více vrcholy – trvají několik dnů i týdnů, 1997 povodně na
Moravě, srpen 2002 především Čechy
d) sezónní povodně – patří k životu řek souvisí se změnami podnebí, táním aj.

Nebezpečí povodní

- zaplavení krajiny do metrové výše a rychlost 1m/s ohrožuje lidské životy

- rostoucí průtok zvyšuje rychlost, bere naplaveniny, ty se ukládají
- řeka je propojena systémem podzemních vod
- pokud je hladina v malé hloubce, vylévá se vody z koryta
- pokud stoupají podzemní vody stoupá i řeka

Předpověď povodní

- vychází se ze statisticky zpracovaného materiálu o povodí

- přihlíží se k možným srážkám, tání sněhu aj.
- jsou i předpovědi empirické (výpočty) průtoků podle vzorců

Předpověď – informace povodňové služby o očekávaných srážkách, pravidelně

nebo při povodni.

Předpovědní povodňová služba – informuje povodňové orgány a další účastníky o

možnosti vzniku povodně a další nebezpečí, zabezpečuje ČHMÚ.

Předpovědní profil – místo na VT, pro které je vydávána předpověď

Předpovědní výstražná informace ČHMÚ – mimořádná varovná zpráva o

extrémním výskytu srážek, obsahují číslo, den, čas a jakého území se týkají.

Informační zpráva (ČMHÚ, správce povodí, hlásné služby) – informuje o vývoji

povodňové situace

Krizová situace – jde o MÚ při níž je vyhlášen krizový stav

Ochrana před povodněmi

-ČR se nachází v oblasti mírného klimatického pásma s pravidelným cyklem srážek

-nejvíce srážek květen-srpen, nejméně únor-březen
-jako ochrana před povodněmi je důležitá prevence a k tomuto účelu slouží
povodňové plány
-jedna z prevencí je nutnost stavění ochranných hrází, výška záleží na účelu vůči
povodni od 3-10m a sklonem 1:2 na vzdušné straně 1:3-1:4
-hráze jsou příčné a doplňují se podélnými
-materiálem hrází je převážně kámen,cihly, beton a jiné výplně
-průběh povodní lze ovlivňovat zachycováním vody v nádržích a přepouštěním
-v ČR je 35 vodních děl
-nutná je i úprava řečiště, musí se tam vejít různé množství vody, aby průtok
mohl stoupnout bez zvýšení hladiny, proto se koryto rozšiřuje a prohlubuje
-opatřeními na ochranu se rozumějí preventivní a přípravná opatření, prováděná
mimo povodeň a operativní opatření, prováděná v době povodně

Přípravná opatření při nebezpečí povodně platného zákona jsou:

a)stanovení záplavových území

b)vymezení limitů stupňů povodňové aktivity
c)povodňové plány
d)příprava předpovědní a hlásné služby
e)povodňové prohlídky
f)organizační a technická příprava
g)vytváření hmotných povodňových rezerv
h)vyklízení záplavových území
i)příprava účastníků povodňové ochrany
j)činnost předpovědní povodňové služby
k)činnost hlásné povodňové služby
l)varování při nebezpečí povodně
m)zřízení a činnost hlídkové služby
n)evidenční a dokumentační práce

V průběhu povodně se provádějí následující operativní opatření:

a)řízené ovlivňování odtokových poměrů

b)povodňové zabezpečení práce
c)povodňové záchranné práce
d)zabezpečení náhradních funkcí a služeb na území zasaženého povodní

-součástí dokumentace je vyhodnocení situace, škody, příčiny a učiněná opatření

Otázky :
1) Jaké máme druhy říčních povodní
2) Charakterizujte v čem jsou povodně nebezpečné
3) Jaké máme předpovědi povodní a krátce je charakterizujte
 4) Co je smyslem ochrany před povodněmi a proč se provádí
5) Jaké jsou preventivní a ochranná opatření před povodněmi
6) Vyjmenujte přípravná opatření při nebezpečí povodní podle zákona

Záplavová území

Jedná se o území, která jsou administrativně označována a určena, že může dojít

k jejich zaplavení.

-v zastavěných územních obcí určuje vodoprávní úřad na návrh správce vodního

toku aktivní zónu záplavového území
-v aktivní zóně se nesmí umísťovat,povolovat ani provádět stavby s výjimkou
vodních děl, jimiž se upravuje vodní tok

V aktivní zóně je zakázáno:

-těžit nerosty a zeminu způsobem zhoršujícím odtok povrchových vod a provádět
terénní úpravy
-skladovat odplavitelný materiál, látky a předměty
-zřizovat oplocení, živé ploty a jiné překážky
-zřizovat tábory, kempy a jiná dočasná ubytování

Stupně povodňové aktivity

- se rozumí míra povodňového nebezpečí vázaná na limity vodních stavů

v hlásných profilech

a) první stupeň (stav bdělosti)

-nastává přirozeně a zaniká pod nebezpečí pomine, nadále se věnuje pozornost
toku zahajuje se hlásná služba pro případ povodně

b) druhý stupeň (stav pohotovosti)

-vyhlášení se provádí pokud nebezpečí přerůstá v povodeň, tedy překročení
daných hodnot
-aktivují se povodňové orgány
-provádějí se opatření ke zmírnění následků

c) třetí stupeň (stav ohrožení)

-vyhlašuje se při nebezpečí vzniku škod většího rozsahu, ohrožení životů a
majetku
-také pokud ohrožení dosáhne krizových hodnot
-provádí se příprava na evakuaci a záchranné práce
2 a 3 st, vyhlašují a odvolávají na svém území povodňové orgány, o vyhlášení a
ukončení je povodňový orgán povinen informovat subjekty uvedené v povodňovém
plánu a vyšší povodňový orgán

Otázky:
1)Vyjmenujte a charakterizujte stupně povodňové aktivity

Povodňové plány

Rozumějí se tím dokumenty, které obsahují způsob zajištění včasných a

spolehlivých informací o vývoji povodně.

Obsah povodňových plánů se dělí na:

a)věcnou část – údaje pro zajištění ochrany před povodněmi daného území

b)organizační část – obsahuje jmenné seznamy, adresy a spojení na účastníky

ochrany včetně hlásné a hlídkové služby

c)grafickou část – obsahuje mapy, plány, na kterých jsou zakreslena záplavová

území, evakuační trasy, místa soustředění a jiné

Povodňovými plány územních celků jsou:

a)povodňové plány obcí (zpracovává příslušná obec)

b) povodňové plány správních obvodů s rozšířenou působností viz bod a
c)povodňové plány správních obvodů krajů (kraj se správci kraje)
d)povodňový plán ČR, zpracovává MŽP

Otázky:
1) Jaký je obsah povodňových plánů
2) Charakterizujte povodňové plány územních celků

Povodňové prohlídky

-prohlídkami se zjišťují zda nejsou závady a nedostatky na vodních tocích, dílech

aj.
-jsou organizovány nejméně jednou ročně
-mohou vyzvat k odstranění věcí v zátopových oblastech
 Předpovědní a hlásná povodňová služby

Předpovědní povodňová služba

-informuje o možném vzniku povodně a dalším nebezpečí (srážky,průtok,stav)
zabezpečuje ČHMÚ Praha se správcem povodí

Hlásná povodňová služba

-zabezpečuje varování obyvatelstva v místě očekávaných povodní
-vlastníci vodních děloznamuji nebezpečí příslušným povodňovým orgánům, HZS a
při nebezpečí fyzické a právnické osoby
-osoby zajišťující telekomunikační služby jsou přednostně povinni zabezpečit
telekomunikaci správ

Povodňové záchranné práce

-jsou technická a organizační opatření v ohrožených nebo zaplavených oblastech

k záchraně životů a majetku
-záchranné práce:lidské životy, hospodářské zájmy, zásobování, spoje,
zdravotnictví

Otázky:
1) Co je obsahem povodňové prohlídky
2) Co je úkolem povodňové a hlásné služby
3) Co spočívá v záchranných povodňových pracích

Povodňové zabezpečovací práce

Jsou tak označena technická opatření prováděná při nebezpečí povodně a za

povodně ker zmírnění škodlivých následků.

Povodňové zabezpečovací práce jsou :

-odstraňování překážek ve vodním toku
-rozpuštění ledu a zácpa na vodním toku
-ochrana koryta a břehů proti narušení
-opatření proti přelití nebo proražení hrází
-instalace protipovodňových zábran
-opatření proti zpětnému vzdutí vody, zejména do kanalizací
-opatření k omezení znečištění vody
-opatření zajišťující stabilizaci území sesuvy
Zabezpečovací práce musí být koordinovány ve spolupráci s příslušným správcem
povodí.
Na vodních dílech I a II kategorie s osobou pověřenou pokud nejde o zprodlení.

Otázky:
1) Charakterizujte povodňové zabezpečovací práce
2) Uveďte o jaké povodňové zabezpečovací práce se jedná

Dokumentace a vyhodnocení povodní

- účelem dokumentace je zabezpečení průkazných a objektivních záznamů o

průběhu povodně
- povodňová kniha-záznamy o průtoku, nejvyšší dosažení hladiny,monitorování
kvality vody, fotografické snímky, terénní průzkum a šetření
- povodňové orgány provádějí vyhodnocení povodní s rozborem příčin,
posouzení opatření, výše škod a následky

Povodňové orgány

- zabezpečují řízení ochrany před povodněmi

- je zde zahrnuta příprava, řízení, organizace a kontrola
- Po se řídí povodňovými plány

V tomto období mimo povodně jsou PO:

a)orgány obcí
b)OÚ obcí s rozšířenou působností
c)krajské úřady
d)MŽP, Příprava přísluší MV

Po dobu povodně jsou povodňovými orgány:

a)povodňové komise obcí a v hl.m.Praze povodňové komise městských částí

b)povodňové komise obcí s rozšířenou působností v Pha PK MČ stanovné Statutem
hl.m.
c)povodňové komise krajů
d)ústřední povodňové komise
PO činí opatření a vydávají příkazy k zabezpečení
PO nižšího stupně může požádat o řízení pokud není schopen zajistit ochranu
Při vyhlášení krizového stavu, dle zákona řídí ten co je uveden v zákoně
 Povodňové orgány obcí

- Obecní rada může zřídit povodňovou komsi, předsedou je starosta obce

Povodňové orgány v rámci úkolů:

-zpracovávají povodňový plán a předkládají jej správci povodí
-provádějí povodňové hlídky
-zajišťují pracovní síly na záchranné práce
-prověřují připravenost účastníků
-zabezpečují hlásnou službu, hlídkovou službu, varování osob
-informují o nebezpečí a průběhu povodní
-vyhlašují a odvolávají stupně povodňové aktivity
-zabezpečují evakuaci
-zajišťují nutnou hygienickou a zdravotnickou péči, zásobování, dopravu aj.
-zjišťují rozsah škod účelnost provedení a podávají zprávu vyššímu článku
-vedou záznamy v povodňové knize

Povodňové orgány obcí s rozšířenou působností

- starosta obce zřizuje PK

- povodňový orgán obce je podřízen orgánu uceleného povodí

POO s rozšířenou působností:

-potvrzují soulad věcné a grafické části pov.plánů
-zpracovávají PP a předkládají správci povodí
-organizují pov.hlídky
-prověřují připravenost
-org. Odborná školení a výcvik prac. Povodňových orgánů
-ukládají podle potřeby vlastníkům vodních děl úpravy
-org.a řídí hlásnou pov.službu
-koordinují, organizují a řídí pov.org.,vyžadují pomoc od právnických a fyzických
osob
-vyhlašují a odvolávají stupně pov.aktivity
-spolupracují s oper.stř.IZS
-v nutných případech se správou povodí nařizují manipulace na vodních tocích
- v případě nebezpečí vyžadují pomoc od ozbrojených sil nad rámec il a
prostředků
-spolupráce při zajišťování hygienické a zdravotnické pomoci
-soustřeďují zprávu o rozsahu a výši povodňových škod
-vedou záznamy v povodňové knize
 Povodňové orgány krajů

-hejtman kraje zřizuje PK

POK zabezpečují:
-viz výše +
-PP předkládají ústřednímu pov.org.
-informují o nebezpečí i ČHMÚ a MŽP
-řídí ovlivňování odtokových poměrů
-využívají ke koordinaci složky IZS

Ústřední povodňový plán

MŽP jako ústřední povodňový orgán :

-řídí ochranu před povodněmi a výkon s výjimkou povodňových záchranných prací
(přísluší MV)
-metodicky řídí přípravu
- s dotčenými orgány veřejné právy projednávají plán ČR a předkládají Ústřední
povodňové komisi
-potvrzují soulad plánů z povodí s plánem ČR
Ústřední povodňová komise poskytuje informaci sdělovacím prostředkům
-zajišťuje průzkumné a dokumentační práce většího rozsahu
-účastní se odborné přípravy pracovníků povodňových orgánů

Ústřední povodňová komise

-informuje vládu o průběhu a důsledcích
-nařizuje mimořádné manipulace na vodních dílech
-koordinuje a kontroluje PK
-vede záznamy v povodňové knize

Otázky:
1. Co je obsahem a cílem dokumentace a vyhodnocení povodní
2. Co je úkolem povodňových orgánů
3. Co mají za úkol povodňové orgány obcí a obcí s rozšířenou působností
4. Co zabezpečují povodňové orgány krajů
5. Co obsahuje Ústřední povodňový plán
6. Co je úkolem ústřední povodňové komise

Vlastníci vodních děl

Mohou ovlivnit průběh povodně při ochraně před povodněmi.

 a) provádějí prohlídky vodních děl, kontrolují stav připravenosti, odstraňují
zjištěné nedostatky
b) zajišťují síly a prostředky na zabezpečovací práce
c) v době nebezpečí odpovídají za dosažitelnost svých pracovníků, dostupnost
prostředků, prověřují jejich připravenost
d) sledují na vodních dílech všechny jevy: přelivy, zamrzání, hromadění
plovoucích předmětů aj.
e) účastní se hlásné povodňové služby, informují o nebezpečí a průběhu
povodní
f) manipulují na vodních dílech tak, aby se snížilo nebezpečí škod, dbají
pokynů správce povodí
g) u mimořádných manipulací vyžadují souhlas příslušného orgánu
h) provádějí zabezpečovací práce na vodních dílech
i) zabezpečují dokumentování průběhu povodně na vodních dílech
j) po povodní provádějí prohlídku vodních děl, zjišťují rozsah a výši škod,
předkládají zprávu o povodni
k) odstraňují škody a zabezpečují pro případ další povodně

Vlastníci vodních děl I. až III. kategorie kterým byla uložena povinnost zajištění
technicko bezpečnostního dohledu, dále :

a) poskytnou příslušným povodňovým orgánům, orgánům krizového řízení a

orgánům IZS údaje o parametrech možné zvláštní povodně (povodňové
vlny, rozsah ohroženého území)
b) oznamují neprodleně příslušným povodňovým orgánům, správcům vodních
toků, HZS skutečnosti pro vyhlášení stavů pohotovosti pokud možno
s předpovědí dalšího vývoje
c) při bezprostředním ohrožení vodních děl směřující k narušení jejich
funkce, varují povodňové orgány níže po toku podle povodňových plánů

Otázky:
1. Co zabezpečují vlastníci vodních děl

Bezpečnostní pokyny pro případ povodní

Povodňové komise různých zemí vydávají bezpečnostní pokyny pro případ povodní

V nejdůležitějších bodech se tyto instrukce shodují:

1. Před povodní (na pokyn povodňového orgánu)
- připravte pytle s pískem
- vyčistěte kanalizaci
- zajistěte náhradní elektrické zdroje
- prostředky první pomoci
- vytvořte zásoby jídla
- připravte tranzistorový přijímač
- nouzový lihový (plynový) vařič
- zdroj světla (baterku)
- evakuační zavazadlo

2. Při varování, že se blíží povodeň(zvukem sirény, místním rozhlasem i státním

rozhlasem či TV
- uskladněte zásoby pitné vody
- přivažte věci, které mohou odplavat
- umožněte únik hospodářským zvířatům
- vytipujte bezpečné místo s vyšší nadmořskou výškou v případě úniku
- odstraňte jedy a žíraviny z dosahu povodňové vlny
- informujte sousedy
- v případě evakuace respektujte evakuační orgány
- při odchodu z domu vypněte el.proud, uzavřete přípojku plynu a vody
- zachovejte klid a rozvahu

3. Při povodni
- vyhněte se místům, která mohou být zaplavena
- nepřecházejte zaplavená místa s vodou vyšší nad kolena
- nejezděte autem přes zaplavená místa, nejsou vidět jámy

4. Po povodni
- nejezte potravu, která byla ve styku s povodňovou vodou
- pitnou vodu užívat až po hygienické zkoušce
- nevstupujte do postižené oblasti pokud to není nutné
- el.zařízení vysušte a nechte prohlédnout odborníkem
- nepoužívejte otevřený oheň
- před vstupem do domu musí být vyjádření statika
- informujte o místech humanitární pomoci
- kontaktujte příslušnou pojišťovnu

Otázky:
1. Co je smyslem bezpečnostních pokynů pro případ povodní
2. Jaké jsou pokyny před povodní
 3. Jaké jsou pokyny při varování blížící se povodně
4. Jaké jsou pokyny při povodní
5. Jaké jsou pokyny po povodní

Legislativa řešící ochranu před povodněmi

1. Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákony)

ve znění pozdějších předpisů
2. Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně
některých zákonů, ve znění z.č. 320/2002 Sb.
3. Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů
(krizový zákon), ve znění z.č. 320/2002 Sb.
4. Zákon č. 128/2002 Sb., o obcích (obecních zřízení), ve znění pozdějších
předpisů
5. Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), - „ –
6. Zákon č. 12/2002 Sb., o státní pomoci při obnově území postiženého živelní
nebo jinou pohromou a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o
pojišťovnictví), ve znění pozdějších předpisů (zákon o státní pomoci při obnově
území)
7. Zákon č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti
s ukončením okresních úřadů

Související zákonné předpisy k ochraně před povodněmi

1. Strategie ochrany před povodněmi pro území ČR schválena vládou usnesením č.

328 /2000 Sb.
2. VMZ č. 470/2001 Sb., seznam vodních toků, činnost a správa na vodních
tocích
3. VMŽP č. 471/2001 Sb., technicko bezpečnostní dohled nad vodními toky
4.VMZ č. 195/2002 Sb. manipulace a provozní řády vodních děl
5. VMŽP č. 236/2002 Sb., o způsobu a rozsahu a stanovování záplavových
územích
6. VMV č. 328/2001 Sb., o některých podrobnostech zabezpečení IZS

Metodické pokyny a normy k ochraně před povodněmi

1. Metodický pokyn MŽP k zabezpečení hlásné a předpovědní povodňové služby

(Věstník MŽP - říjen 2005)

- dále jde o MP k posuzování bezpečnosti přehrad

- při zvláštních povodních
- ochrany území pod vodním dílem
- povodňové plány

Otázky:
1) Jaká legislativa řeší ochranu před povodněmi
2) Jaké jsou související zákonné předpisy a metodické pokyny
k ochraně před povodněmi

Komunikace při záplavách

- závažná krizová situace

- jde o ohrožení lidských životů a majetku
- do záchranných prací jsou zapojeni obyvatelé ohrožených oblastí, obecní a
krajské úřady a složky IZS

Komunikace během povodní – 2 úrovně

1. včasné varování (masmédia, záchranáři, obce, krizová centra)

2. komunikace mezi složkami IZS při svolání, záchranných akcích a krizovým
centrem jako hlavním koordinátorem

Aktuální úkoly povodňové ochrany

- nutno dokončit novelizaci stávající vodohospodářské legislativy,

odpovídající dnešním potřebám, definování konkrétní odpovědnosti,
kontrolní mechanismy a prevence

- provést zlepšení ochrany před havárii, stav protipovodňové ochrany

ohrožených obcí, hospodářských objektů, vodních toků

- přehodnocení bezpečnosti významných povodňových děl a zpracovat plány

na vybraná vodní díla

- v roce 2000 přijala vláda dlouhodobou strategii ochrany před povodněmi

- dokument zahrnuje legislativní, technickou ekologickou rovnováhu a

prevenci
 Povodně budoucnosti

- přírodní fenomén, kterému nelze zabránit

- ochrana vyžaduje vysoké finanční náklady, které nejsou k dispozici
- vše co nás chránilo před stoletými povodněmi nestačí (hráze,kanály ztrácí
účinnost)
- obrovské lijáky, zmrzlá zem, špatná absorpce, zem nepojme-nestačí,
obrovské následky

Otázky:
1) Jak probíhá komunikace při záplavách
2) Charakterizujte 2 úrovně komunikace při povodních
3) Jaké jsou úkoly povodňové ochrany
4) Co víte o povodních budoucnosti

Zvláštní povodně

Vídeňské středisko Data Station for Dam Failures eviduje více než 25 000
velkých vodních děl a ročně zaznamenáno 5 protržených hrází.

- jedná se o zcela ojedinělé případy

- gravitační hráze San Francis-Kalifornie-v Santa Clara
- 12.3.1928 došlo na 2 místech k protržení hráze, vlna 40m vysoká smetla
spící městečko Santa Paulo
- 1963 Itálie Vaiont, výška 265, přelití koruny hráze, sesuv podmočené
zemní masy, zničeny 3 obce a 1700 obětí

V ČR největší pohroma 18. září 1916 Bílá Desná, za 10 měsíců po kolaudaci, objem
293 000m3, 62 mrtvých. V té době netušili jaké může vzniknout nebezpečí.
Značné škody nezpůsobila jen voda, ale hlavně trámy, prkna, palivové dřevo,
zbytky stavení se hnala velikou rychlostí údolím.

Ve 20 st. Vybudováno hodně vodních děl s cílem zachytit vodu a povodňové vlny.
V této souvislosti je nyní ohroženo asi 1,5 mil obyvatel.

Definice základních pojmů, vznik, průběh a ničivé účinky zvláštních povodní

MŽP – vydalo pokyn pro zvláštní povodně

Vymezení hlavních pojmů:

Zvláštní povodeň
- způsobená poruchou či havárii nebo nouzovým řešením kritické situace na
vodním díle, vyvolávající vznik mimořádné události na území pod vodním
dílem

3 typy zvláštních povodní při stavbě vodního díla:

1) zvl.povodeň typu 1 –protržením hráze vodního díla

2) –„- 2 – porucha hradící konstrukce bezpečnostních a
výpustných zařízení
3) –„- 3 – důsledek teroristické nebo vojenské činnosti

Průtoková (průlomová) vlna při zvláštní povodni

- prudké zvýšení průtoků a velká rychlost
- destrukční účinky (mosty, železnice, budovy aj.)
- přesahuje záplavová území
- ohrožení lidských životů

Území ohrožené zvláštní povodní

- území, které může být zaplaveno
- vymezuje se kulminační hladinou
- doba opakování asi 100 let

Technicko-bezpečnostní dohled
- odborná činnost z hlediska stability, příčin poruch a jejich náprava,
prováděna pozorováním

Stupně povodňové aktivity

- vyjadřují míru povodňového nebezpečí

Plán ochrany území pod vodním dílem před zvláštní povodní

- jde o operační plán, soubor dokumentů obsahující informace o zajištění,

vzniku a vývoji povodní, včasná aktivizace povodňových a krizových orgánů,
včetně záchranných prací
 Vybraná vodní díla, pro které se plán zpracovává

- vodní díla I až III kategorie, která vzdouvají a akumulují vodu a mohou

vyvolat povodně
- nezpracovává se pro jezy a ochranné hráze

Obsah plánu

Otázky :
1) Co víte o zvláštních povodních
2) Kdy, kde a jak došlo k největší zvláštní povodni v ČR
3) Zvláštní povodeň – pojem
4) Uveďte a charakterizujte 3 typy zvláštních povodní při stavbě vodního díla
5) Jak se projevuje průtoková (průlomová) vlna při zvláštní povodni
5) Charakterizujte území ohrožené zvláštní povodní
6) Co je technicko – bezpečnostní dohled
7) Co vyjadřují stupně povodňové aktivity při zvláštních povodních

7.
Svahové pohyby
 - pokud příroda nebo lidé poruší stabilitu svahu
- půda držící se po hromadě se oslabí než je gravitační, svah se dá do
pohybu a může dojít ke katastrofě
- pohyb může být pomalý m/den, jindy rychlost větší jak 100km/hod
- všechny tyto pohyby jsou označovány jako svahové pohyby
- sesuvy ničí, lidská obydlí, ohrožují a ničí zemědělské produkty, objekty
provádějící těžbu surovin, přerušují komunikace, tunely, potrubí, telefonní
a elektrická vedení
- ohroženy jsou i vodohospodářské stavby hlavně přhrady

Vznik a klasifikace svahových pohybů

- pohyby mohou být různé, zemský povrh je složen převážně ze svahů
- jsou stabilní a nestabilní vlivem působení (otřesů)
- každé zemětřesení v horských terénech doprovázejí svahové pohyby
- nestabilita svahů je způsobena i vodou v půdě, horninách apd.
- Na vrstevních plochách je voda jako mazadlo
- Soudržnost hornin porušuje mráz a zvětrání
- Nestabilitu odstranění vegetace

Svahové pohyby rozdělujeme na 3 kategorie podle rychlosti pohybu

a) pohyby pomalé
-nejde o katastrofy, pohyb je plouživý jen několik cm za rok
-nebezpečí hrozí, že se postupně změní v rychlejší

b) středně malé pohyby

-jedná se pohyb v m/za hod. či den
-sesuv se dělí na – odlučnou oblast-splaz sesuvu a čelo sesuvu

-v odlučné vidíme hlavní trhlinu a smykovou plochu, kde se oddělí od podloží

-největší sesuv v Handlové 1960 a 1961 sklon 7,2-12,6% 14,5 mil m krychlových
-způsobeno silnými dešti, pohyb byl 6m/den, bořeny domy, telefonní a el. Vedení,
vodovodní potrubí, pobořeno 15 domů, nikdo nezemřel
-při dobře org. Evakuaci lze zbránit obětem
-hrozí i záplavy kdy sesuvem narušen tok vody potoků

c) rychlé pohyby
-zde jde o katastrofy, rychlost desítky km/hod.
-přívalové proudy (bahnotoky, kamenité nebo přechodné
-mezi rychlé patří i laviny kamenité nebo sněhové
Ochrana před svahovými pohyby
-1956-1962 zmapovány (4782 míst) místa sesuvů a neustále se doplňují
-existuje prevence vycházející z geologie, mechaniky zemin a stavební techniky
- musí být před
-hlavní příčinou bývá voda a tu je nutné odvést drenážemi, zmenší se účinky
gravitace a zvýší se soudržnost hornin
-mezi další metody patří kotvení, rozrušování smykových ploch, injektování,
výstavba opěrných zdí

Sněhové laviny

-patří do svahových pohybů

-soudržnost sněhu překročí určitou mez a gravitace vyvolá pohyb
-lavina je směsí sněhových krystalků a vzduchu, krystalky sněhu rostou a
zmenšuje se porovistost, v určité hloubce se vytvoří kluzná plocha po které se
sníh sune
-kritický úhel lavin je 22 stupňů, velké leviny 25-60 stupňů

2 typy lavin

a)prachové
-mezi pohybujícím sněhem a podložím není kluzná plocha, do laviny se zespodu
dostává nový sníh a ta se zvětšuje

b)vrstevní
-jsou odděleny kluznou plochou od podloží sunou se jako vrstva podložím staršího
sněhu nebo po podkladu
-jsou nebezpečnější než prachové

Dále máme:

Laviny údolní – valí se úžlabinou

Laviny plošné – po rovné ploše

-různé rychlosti 120-360 km/hod s vys.obsahem vzduchu, 50-70 km/hod

prachové
-příčinou vzniku lavin je otřes
-šíří se vzduchem, po zemi nebo kombinovaně
-podle obsahu suchá-vlhká-mokrá
Ochrana před lavinami
-prevence pro lavinu je důležitá předpovědˇa směr větru a množství srážek
-po napadnutí 25mm pravděpodobné, 50mm velmi pravděpodobné
-ochrana pasivní je nutné se vyhýbat těmto místům a staví se zátarasy
-ochrana aktivní odstřelováním a vytvoří tím malé neškodné

Otázky:
1) co je příčinou svahových pohybů
2) jaká je klasifikace svahových pohybů
3) vyjmenujte 3 kategorie svahových pohybů
4) jaká je ochrana před svahovými pohyby
5) jaké máme typy lavin
6) jaké je ochrana před lavinami

8
Sopečná činnost

Vysvětlení pojmu

-sopečné výbuchy mají svůj zdroj pod povrchem a ohrožují asi 200 mil obyvatel

Každá sopka je vyvýšenina, tvořená sopečným materiálem a je spojena s tzv.

magmatickým krbem pod povrchem.

Magma je tavenina vytvářena z křemičitanů, po vstupu na povrch se nazývá láva,

magmatický krb je v hloubce 30-100 km pod povrchem. Magma stoupá vzhůru,
unikají vodní páry a plyny.Pokud mají zahrazenou cestu proniknou na povrch
výbuchem (sopečné explozi). Při rychlém ochlazení se změní na strusku. Láva je
trhána a vystřelována až do atmosféry se zemí. Vzniká velký sopečný komín a na
vrcholu sopky je kráter ve tvaru nálevky.

Vyhaslá sopka je taková, která nesoptila v historické době.

Otázka:
1)popište činnost sopky

Lávové proudy

-je roztavená hornina s teplotou 900-1100 stupňů

-složením odpovídá čediči
-vytéká z puklin v zemi nebo úbočí sopky
- rychlost od 300m do 3 km/hod (nejvyšší rychlost byla 65 km/hod)
- lávové mporudy jsou nebezpečné pro lidi a osídlená místa
-ochrana bombardování tím se rozruší ztuhlé okraje, které tvoří koryto a láva
teče jinam
- dále ochlazování vodou způsobí zastavení
Jako pasivní ochrana je evakuace

Výbuch se spádem 28edey

- roztrhaná láva a horniny při výbuchu sopky=tedea

- sopečné pumy létají několik km
- tedea boří domy, způsobuje úrazy lidem nebo je může zavalit v obydlí
- dále je zde i sopečný popel, který svou kyselostí korodoval kovy
- výbuch Hekly na islandu uhynula zvířata popel obsahoval kyselinu
fluorovodíkovou jež se dostal do trávy, toto zamoření trvá do doby než je
odstraní déšť
- ochrana před spadem tedey je ukrytím, evakuace problematická pokud
neproběhne včas, při výbuchu nelze viditelnost je velmi nízká
- je nutné používat improvizované ochranné prostředky a vodní zdroj je
nutné chránit

Sopečné bahnotoky
-je nebezpečnější než lávové proudy
-příčina silná vrstva popela na úbočích sopky, když na ně padá další popel kloužou
ze svahu
-když se smísí s deštěm je nejvíce nebezpečný mění se na kaši, která se řítí ze
svahu až 100km rychlostí
-jediná ochrana je včasná evakuace

Sopečné povodně

-z ledovců, které tají při sopečných výbuších se může uvolnit velké množství vody

Žhavá sopečná mračna

-směs horkých plynů a tedey=žhavá sopečná mračna
-sopka Mont Peleš na Martiniku 1902 smrt 30000 lidí, žhavé mračno rychlost 160
km/h
-tato mračna zapalovala dřevo, tavila skla
-ocrana=evakuace
Sopečné plyny
-vodní páry jsou podstatou všech sopečných plynů
- zápach způsoben oxidem siřičitým, sirovodíkem,chlorovodíkem a fluorovodíkem
- tyto plny ve všech koncentracích člověku smrtelně nebezpečné
- plyny ze sopky způsobily katastrofu v Nicaragui, výbuch hnal páry se sirnými
plyny v pásmu širokém 8 km
- na Aljašce erupce ve vzdálenosti 500 km od kráteru propalovaly lidskou pokožku
-ochrana=maska

Shrnutí
- v historii 1883 výbuch sopky Krakatoa ve Východoindickém souostroví,
popel ve výši 30 km a vzdálenost 160 km prach a dým, na blízké Sumatře
byla tma 56 hod.,
- 1883 výbuch vlna tsunami z původního ostrova jen trosky o život přišlo
36 000 lidí
- Čechy před 300 000 lety Západní Čechy-Komorní hůrka, Železná hůrka a
Příšovská Homolka ukončena činnost
- Před miliony let ukončil vulkán činnost v Doupovských vrchách
- Sopečná činnost velmi sledována prostřednictvím vulkanologických
- Roztahuje-li se magma pod povrchem vyplňuje pukliny a trhlinky, otřásá se
povrch
- Letecké fotografování sopky infračerveným světlem=zjistí se ohřívání
povrchu a výstup magmatu

Otázky:
1)charakterizujte sopečnou činnost
2)co je magma
3) co jsou lávové proudy a jak se projevují
4)co je tedea a jak se projevuje
5)co jsou sopečné bahnotoky
6)jak působí sopečné plyny
7)největší výbuchy sopek

9
Atmosférické katastrofy

V atmosféře se vyrovnávají rozdíly tlaků tím, že vzniká vítr, který proudí z místa
vyššího tlaku do místa nižšího tlaku. Čím rychleji se vyrovnávají tlakové rozdíly,
tím je vítr silnější. Směr větru závisí na na pozici tlakové výše a níže, na zemské
rotaci a na tření.
-nárazy větru působí značné škody
-vichřice a orkány ničí domy, schazují konstrukce, způsobují polomy a ohrožují
životy
-v 19 stol. Navrhl admirál Beaufort stupnici pro vyjadřování síly větru
-vítr působí škody od rychlosti 20m/s (udává se i v km/h)
-rekord naměřen na Skalnatém plesu 287 km/h (vítr měří anemograf)
- člověk se udrží na nohou do 130 km/h

Vzduchové hmoty, cyklony

- zemská atmosfera je nestejnorodá, rozdělena na vzduchové hmoty, podle

definice meteorologů
- vzduchová hmota v horizontálním směru zábírá prostor několika tisíc km
- za 20 let se vzduchová vrstva vymění asi 116x

Atmosférická fronta je rozhranní mezi dvěma vzduchovými hmotami.

- je to průsečnice mezi dvěma vzduchovými hmotami se zemským povrchem
- jedná se o úzkou přechodovou vrstvu

3 základní typy atmosférických front:

1) teplá fronta
- rychlost teplého vzduchu je větší než studeného a teplý vzduch vystupuje
pomalu jako po nakloněné rovině nad vzduch studený

2) studená fronta

-studený vzduch je rychlejší a jako klín se podsouvá pod teplou masu

3) oklusní fronta
- je nepravidelnou hranicí, ve které vznikají cyklony

Cyklon jsou krouživé pohyby vzduchu proti směru hodinových ručiček.

V atmosférické frontě se zvlní a vytvoří krouživý pohyb, zahnutí je způsobeno
silou zemské rotace.
-v našich šířkách je průměr cyklonu 3-4 tisíce km, rychlost pohybu asi 60 km/h

Tropické cyklony vznikají v trop. Zeměpisných šířkách, od mimotropických se liší

tím, že mají menší průměr 200-500 km, koncentrují velkou energii do malého
prostoru, rychlost 50-70 km/s.
-cyklony dostávají různé názvy hurikán,uragán,cyklon-v USA, tajfun
v jihovýchodní Asii, cyklon v Bengálském zálivu
- ročně vytvořeno 70-80 tropických cyklonů
- jedné o ničivé přírodní katastrofy
1950-1970 zabily cyklony 300 000 lidí
-cyklony,tajfuny,uragány ničí silou větru, která na souši vyvolá tlak a na moři
vytváří vlny
-mají turbulentní vířivý pohyb
-oko cyklonu je malá oblast ve středu o průměru 20-30 km někdy i 6Okm v níž
probíhají sestupné pohyby vzduchu, které zabraňují kondenzaci vodní páry, proto
počasí cyklonu v oku je jasné, bez srážek a se slabým větrem nebo bezvětřím
-tropický cyklon rychlost větru 34 m/s i rychlejší

Energie tropických cyklonů je obrovská a obtížně vyčíslitelná, dle odhadu

srovnatelná s energií 2000 vodíkových bomb
-jako zásobárnu energie využívá cyklon oceány a vlhký vzduch, páry stoupají
vzhůru, kde je nižší tlak a proto se kondenzují a toto teplo je hlavním zdrojem
pro cyklon

Pro varování před cyklony je v ohrožených oblastech organizována varovná

služba, která sleduje cyklony a vydává prognózy 4x za 24h.

Objeví li se nad oceánem cyklon, je vypočtena jeho možná dráha a 36 h před

příchodem je vydáno varování, pokud se pohyb potvrdí je 24 před příchodem
vyhlášen poplach.

Tornáda

Jsou katastrofální vířivé větry ve tvaru nálevky s průměrem 10m – 1km. Je

zde rychlost až 300m/s.
-někdy jsou spojena s cyklony a vznikají v jejich okrajových částech
-typické tornádo se spustí jako sloní chobot z nízkých mraků a nepravidelnou
trasou ničí pruh země o šířce několika set metrů
-vznik tornád není zcela jasný, sílu ozn. Fujitova stupnice 7 st.
-10.7.1968 nedaleko našich hranic tornádo, z Německa na severní kraj
Českého lesa
- toto období Francie, 30 stC, vlhkost vzduchu 96% ve výšce 1000-2000m
s vzduch prudce ochladil a šroubovitě se řítil k zemi, zanechalo 200m široké
polomy, způsobilo smrt a škody za několik milionů marek
-ochrana je problematická, vznikají neočekávaně, nutno zůstat v úkrytu nebo
v pevné budově
 Bouřky a další elektrické jevy v atmosféře

10
Kosmické vlivy

Pády meteoritů

-meteorit=nebeské těleso, které neshoří v zemské atmosféře a dopadne na

zemský povrch. U větších meteoritů vzniká při dopadu exploze, kráter a další
doprovodné jevy

Jako příklad – dopad velkého meteoritu 30.6.1908 v Tunguzské oblasti Sibiře

tehdejšího Ruska.
- v době dopadů jsou celosvětově zaevidovány seizmické otřesy
- nikdo nebyl zázrakem zraněn
- došlo ke zničení 2 150 km čtverečních asi 60 000 stromů
- obrys zničení není kruh ale má tvar prodlouženého motýlka širokého 75 km
a dlouhého 50 km
- energie výbuchu je asi 9,5 Mt srovnatelná s termonukleární náloží
- dopadem do oceánu vyvolá přívalové vlny (tsunami) stejné jako výbuch
sopky Krakatoa
- katastrofy kosmického charakteru ovlivňují vývoj života na Zemi
- v době druhohor a třetihor prokázán dopad meteoritu 10-14 km, důkazem
je je prokázání iridia v geologických vrstvách, dopad byl na poloostrov
YUCAKAN ve střední Americe
- po dopadu se utvořil mrak z hmoty povrchu, který stoupal do atmosféry a
šiřil se po celé světě, částečky prachu zamezily přístupu slunečních
paprsků.
- Svět zachvátily požáry a shořela většina lesů
- Do vzdálenosti 1000 km bylo vše rozdrceno vahou spadu, spáleno a
roztrháno tlakovou vlnou vzniklou po pádu
- Důkazem dopadu meteoritů na Zemi jsou tektiny, velké asi jako pěst
podobné kamenu nebo sklu, barva průsvitná, žlutohnědá, černošedá nebo
zelená (vltavíny)
- Tektiny vznikly při dopadů meteoritů došlo k roztavení horniny a výbuch
rozmetal úlomky hornin
 - Došlo k dojímu roztavení, roztavená hmota hornin a výbuch udělil
roztaveným kapkám takovou pohybovou energii, dosahující kosmické
rychlosti a kroužily kolem Země, když se dostaly do ovzduší roztavily se
podruhé a definitivně dopadly ne zemský povrch
- Největší rizikem srážky pro Zemi jsou komety, které se pohybují opačným
směrem než planety sluneční soustavy
- V době od 12.7 – 22.7.1994 dopad komety na planetu Jupiter byl provázen
ničivými explozemi nepředstavitelného rozměru
- Aby nedošlo ke ke srážce asteroidu a komety se zemí zabývají se vědci
NASA(National Aeronautice and Space Administration Národní úřad pro
letectví a kosmonautiku) jak tomuto předejít

Otázky:

1) Co je to meteorit
2) Jak ovlivnily pády meteoritu život na naší Zemi
3) Co jsou tektiny
4) Co je největším rizikem srážky pro Zemi
5) Jaká instituce se zabývá výzkumem pro letectví a kosmonautiku
Kosmické záření

-jedná se o zhoubný vliv různých druhů kosmického záření na člověka, živočichy a

rostliny
-dochází k působení škodlivých druhů záření na lidský organismus, zvířata,
rostliny, na celou biosféru
-dochází ke zvýšenému výskytu zhoubných nádorů, k onemocnění kůže či očí
-prokázán i vliv na stupeň fotosyntézy zelených rostlin

Otázky:

1) Co je kosmické záření
2) Jak se projevuje kosmické záření

11- Požáry

1. Úvod
2. Příčiny lesních požárů
3. Klimatické činitele a hořlavost lesních porostů
4. Organizace a hašení lesních požárů
5. Opatření k ochraně před lesními požáry
Poznámky k historii vzniku profesionálních hasičů

 V letošním roce slaví profesionální hasiči 155 výročí jejich vzniku;

 V USA vznikají profesionální jednotky dnem 1. 4.1853, rovněž tak i v Praze
založena jednotka v počtu 8 mužů, kteří pocházeli od metařů;
 V roce 1864 vznikla profesionální jednotka v Brně, v Hradci Králové až v
květnu 1945;
 Původně byli hasiči placeni z městské pokladny;

Ad1) Úvodní část

 Je zcela všeobecně známým jevem, že požáry a dopravní nehody jsou

nejčastějšími jevy, kde zasahují jednoty HZS krajů, ale i jednotky SDH,
ale i další složky IZS , zejména zdravotnická služba a policie ČR,
dojde-li ke zranění osob a nebo úmyslnému založení požáru, což je dnes
bohužel běžným jevem;
 Z hlediska rozsahu materiálních škod dominují stále požáry nad dopravními
nehodami, obrácený poměr je pak při počtech usmrcených osob.

Úvodní sdělení

Požár-požární zásah na každé nežádoucí hoření, při kterém došlo k usmrcení či

zranění osob nebo zvířat anebo ke škodám na materiálních hodnotách nebo
životním prostředí. Dále jde o nežádoucí hoření, při kterém byly osoby, zvířata
nebo materiální hodnoty nebo životní prostředí bezprostředně ohroženy.
Tak např. v roce 2007 bylo evidováno v ČR 2 670 požárů se škodou 336
000 000 Kč. Co je ovšem smutné, že při nich uhořelo 58 osob. Dnem 1.8.2008
nabývá účinnosti nová vyhl.. MV č. 23/2008 Sb., která ukládá u nových rodinných
domků při kolaudaci, aby vlastník měl způsobilý hasicí přístroj.

Podmínky hoření

Z výuky chemie na základní škole jistě víte, že se současně musí vyskytovat tři
podmínky hoření:
 hořlavý materiál,
 dostatek kyslíku,
 vhodná zápalná teplota.
Proto se také vyskytuje u nás méně požárů vlivem klimatických změn, tedy
úderem blesku a samovznícením, kde je předpoklad vysokých teplot, jako je tomu
v jižní Evropě (viz lesní požáry loni v Řecku).
Lesní požáry v ČR nepatří k hlavním příčinám požárů co do jejich četnosti a
výskytu

Problematika lesních požárů není typická pro Českou republiku, jak známo je to
problém jižních států, kde hlavní příčinou jsou klimatické podmínky, zejména
velká a dlouhodobá sucha, ale i dokonce úmyslné zapálení není výjimkou.
Nenecháváme ovšem nic náhodě a proto v polovině března letošního roku
130 profesionálních a dobrovolných hasičů cvičně hasilo v Brdech (vojenské
cvičiště, cca 12 km od vyhlédnutého místa pro americký radar).
Dva vrtulníky s obrovskými vaky na vodu nalétávaly nad vojenský prostor a
nacvičovala se technologie hašení lesních požárů s využitím letecké techniky.

ad 2) Příčiny lesních požárů 

o Pokud jde o přírodní vlivy lesních požárů u nás, jsou až druhořadé oproti
nedbalostnímu jednání lidí, kteří se chovají v lese nezodpovědně.
o Při dlouhodobém suchu bývá nařízením kraje vydáván zákaz vstupu do
lesních prostorů a samozřejmě rozdělávání ohňů a to pod velkými
finančními pokutami.
o Klimatické vlivy, jako dlouhodobé sucho, vliv větru a případně úder blesku,
mohou být příčinou lesního požáru, ale nejčastěji to bude nezodpovědné
jednání lidí, jako např. pálení klestí, jeho špatné uhašení apod.

 Opomenout nelze ani vliv lesních porostů, nerychleji se pak lesní požár šíří
tam, kde jsou větší plochy suché trávy, ale i přeschlý humus a zbytky
rostlinné vegetace.
 Rovněž i roční období má svůj význam tak např. na jaře a na podzim
dochází k silnějším a častějším východním a jižním větrům, půda rychleji
vysychá, pokud je písčitá, vysychá ještě rychleji a pokud delší dobu neprší
a je minimální vlhkost, je „na problém zaděláno“.
 Proto lesní správa a vlastníci lesů tyto faktory hlídají a pak přichází v
úvahu realizace nařízení rady kraje o zákazu vstupu do lesa.

Ad 3) Klimatické činitele a hořlavost lesních porostů

 Hořlavost lesních porostů ovlivňuje i řada dalších faktorů, např. pokud je

les silně zatravněn, je-li neudržován (chybí častější probírka, prořez);
 Pokud se tzv. les nečistí v důsledku polomů, což je na bíle dni nyní po
nedávné kalamitě vlivem silného větru;
  Kromě klimatických podmínek je třeba přihlížet i k zápalnosti lesních
porostů, která je rozdílná (např. nebezpečné jsou starší porosty s
přeschlými a načechranými listy);
 Zkušenosti ukazují, že při úderu blesku jde nejčastěji o úder do smolného
dřeva a nebo dutého stromu;

Ohrožení lesa po valnou část roku

 Často se na vzniku lesního požáru podílejí lidé, zejména lesní dělníci, ale i
náhodní návštěvníci, houbaři a nebo rekreanti, kde důsledkem je špatně
uhašený oheň;
 Hlavní příčinou lesních požárů v minulosti byly odlétávající jiskry z komínů
parních lokomotiv, což je nyní hluboká minulost;
 Zkušenosti ukazují, že les má velmi zápalné prostředí, jeho vznětlivost je
závislá na klimatických změnách, jak bylo uvedeno shora a tak je ohrožen
po valnou část roku, než jakýkoliv jiný objekt;
 Sporadicky lze kontrolovat zákaz vstupu do lesních porostů

Ad 4) Organizace a hašení lesních požárů

 Hašení lesních požárů bývá velmi náročné a komplikované, zvláště pokud

jde o požár v kopcovitém terénu a nebo dokonce v horském terénu. Řada
výrobců uvádí na trh speciálně upravená vozidla, např. nyní KZS KH kraje
zakoupilo speciální pásové vozidlo právě pro horský terén v Krkonoších;
 Dalším problémem je doprava vody v horském terénu a tak se v Evropě, ale
i ve světě k hašení lesních požárů používají speciálně upravená letadla, ale i
vrtulníky, které vodu dopraví pomocí speciálně upravených vaků (viz
poznámka nácviku v Brdech).

Co je třeba zjistit před zahájením zásahu

 Především rozsah zásahu,

 Členitost terénu,
 Rychlost a směr šíření požáru,
 Vhodné hranice k zastavení požáru,
 Vodní zdroje,
 Stav cest vedoucích k požáru,
 Realizace součinnostních dohod např. s Polskem, což bylo vícekráte
odzkoušeno
Rychlost šíření lesního požáru

 Mezi nejpodstatnější faktory, které ovlivňují rychlost šíření lesního požáru

patří:
 a) rychlost větru,
 b) teplota a vlhkost vzduchu (denní a noční doba); Suché počastí a prudký
vítr rychlost šíření lesního požáru ovlivňuje nejpodstatněji (na str. 62
učebnice je uvedeno několik příkladů rychlosti šíření lesních požárů z
nedávné historie, jak ze světa, tak v ČR).;
 Uváděné tabulky v literatuře jsou jen orientační, rychlost šíření ovlivňují i
další faktory.

Ad 4) Organizace a hašení lesních požárů

 Ačkoliv v České republice, jak bylo zmíněno v úvodu lesní požáry netvoří
zásadní problém, jak je tomu v jižních zemích, problematickou otázkou
jsou tyto požáry z hlediska technologie hašení.
 Především doprava vody do horských oblastí a často nepřístupný terén
způsobuje zásadní problémy;
 Proto se uvažuje o zřízení požární letecké služby při GŘ HZS Praha, ovšem
vše je závislé nikoliv na personálních, ale na finančních otázkách.

Při zahájení zásahu se zjišťuje:

a) členitost terénu,
b) rychlost a směr šíření požáru (stanovené tabulky mají jen orientační
charakter),
c) vodní zdroje,
d) stav cest vedoucích k požáru,
e) přirozené překážky a vhodné hranice k zastavení požáru,
f) případně jiné důležité skutečnosti;

Hašení lesních požárů s rozdělením na pozemní, korunový a podzemní

 Jak známo nejpoužívanější metodou je utloukání pozemního požáru

větvemi, případně lopatami;
 K uhašení se používá rovněž zemina, která se hází n okraj požářiště;
 aby se zabránilo dalšímu šíření požáru, požářiště se buď obryje a nebo se
zorá pruh, protože zemina je vhodným prostředkem pro hašení ( zabraňuje
přístupu vzduchu pro další hoření);
  Samozřejmě, že se při hašení používá rovněž voda, což je ovšem problém
její dopravy, dostupnosti a délky hadic.

Požár korunový

 Jak napovídá samotný název je mnohem nebezpečnější, než požár pozemní,

zejména z pohledu jeho ovladatelnosti, ale i rychlosti šíření a zvláště pak
co do rozsahu škod;
 Také se nezbytně musí lišit i technika hašení, kromě toho jde zpravidla i o
kombinovaný požár, požárem pozemním;
 Jde-li o rozsáhlejší požár, nastupuje těžká technika jako např. buldozery a
dále mechanizace na kácení dřevin a porostů pro ohranné pásmo,
nejúčinnější je pak doprava vody pomocí letadel, či vrtulníků.

Požár podzemní (kořenového systému)

 Tento typ lesního požáru se vyskytuje celkem vzácně, ovšem zkušenosti

potvrzují, že může trvat delší dobu a sice týdny a prameny uvádějí, že i
měsíce;
 Pro tento typ požáru vydává málo kouře a nedoporučuje se vstupovat na
hořící plochu bez zajištění lanem a sice s ohledem na propadnutí do
vyhořelých dutin;
 Při lokalizaci požáru se musí pomocí těžké mechanizace vyhloubit příkopy,
mnohdy se tento požár uhasí i samovolně s ohledem na spodní vody a nebo
vlhké počasí.

Opatření k ochraně před lesními požáry

 Zákon č. 285/1995 Sb., o lesích, ukládá nezbytná opatření, jako zákaz

vstupu do lesa, či rozdělávání ohně zejména v období dlouhodobého sucha;
 Podrobnosti se upravují pak regionálně, např. v krajích rada kraje vydává
nařízení kraje, které stanoví podrobnosti jak se chovat v období
dlouhodobého sucha;
 „Královéhradecký kraj vydal nař. č.3/2002, kterým se stanoví podmínky k
zabezpečení požární ochrany v době zvýšeného nebezpečí vzniku požáru“

Přílohy zmíněného nař.kraje obsahují podmínky požární bezpečnosti v období

mimořádných klimatických podmínek

Citace příloh:
  stanovená opatření, respektive jejich dodržování pak kontroluje policie ČR,
ale i obecní policie, či lesní stráž;
 Prostory zákazu vstupu jsou označeny tabulemi a nařízení obce, či kraje je
prezentováno na úředních deskách a často se využívají i regionální média.

12.
Biologické pohromy

Vysvětlení pojmu

Jedná se o epidemie (hromadný výskyt infekčního onemocnění) pandemie

(epidemie šířící se rychle po všech světadílech – mor, cholera) epizootie
(nakažlivé onemocnění zvířat) a epifytie (nakažlivé onemocnění rostlin)

Řešení urgentních epidemiologických situací

- může výrazně ovlivnit funkčnost celého národohospodářského systém

- jde i oběžné nemoci, které mohou způsobit ekonomické ztráty
- na základě sledovanosti jsou uvedeny výkonné mechanismy k řešení krizové
situace
- pokud zasažena rozsáhlá území, po vyhodnocení je aktivován IZS

Sběr informací a analýza

- pro posouzení rizik je nutné mít dostatek informací

- poté následuje podrobná analýza
- důležitá je skutečnost zda je o ohraničené území nebo větší
- důležitý je pohraniční režim dnes letiště, silniční přechody, přístavy aj.
- každý stát má své interní předpisy, snaží se zabránit infekci
- postřik proti moskytům v letecké přepravě-zabránění malárie

Biologická rizika

- rizika:nízký hygienický standart (vyspělé státy), přírodní katastrofa,

uměle vytvořená-sabotáž biolog. Útoku
- reálným rizikem jsou živelní pohromy, zemětřesení, záplavy,
- zneužití biologických prostředků (metro aj.)
- riziková skupina (bezdomovci, narkomani, migranti)
- celospolečensky nelze eliminovat, riziko i při válečném konfliktu
Otázky:
1) Vysvětlete pojem biologické pohromy
2) Charakterizujte řešení urgentních epidemiologických situací, sběr
informací a biologická rizika

Biologická ohrožení

- jde o zavlečení problému mezi obyvatelstvo (infekcí)

- obsah závisí na charakteru infekčního onemocnění, hygienických
podmínkách a zvláštnostech

Režimová organizační opatření dělíme na :

Intenzivní zdravotnický dohled

- spočívá v aktivním vyhledávání infekčně nemocných kontrolou zdravotního
stavu, měřením teploty a speciálních vyšetření

Observace
- opatření zahrnující intenzivní zdravotnický a veterinární dohled, lokalizace
a likvidace infekčních onemocnění podezřelých osob

Observace zpravidla zahrnuje:

- omezení vjezdu a výjezdu epidemickým ohniskem
- zákaz vývozu materiálu bez dezinfekce
- omezení kontaktu s obyvatelstvem mimo prostor ohniska
- uskutečnění speciálních zdravotnických a veterinárních opatření
- pokud jde o závažná onemocnění (mor,cholera, pravé neštovice,slintavka
aj,)zavádí se režim karanténa

Karanténa je souhrn protiepidemických a protiepizootických opatření, jejichž

účelem je izolovat epidemické ohnisko a likvidovat v něm přenosná onemocnění.

V průběhu karantény se organizuje

- uzavření epidemického ohniska ozbrojenými hlídkami
- zákaz výjezdu z místa epidemie
- rozdělení osob na malé skupiny
- zásobování obyvatelstva a zasahujících jednotek
- kontrola provádění karanténních opatření
- zdravotnická osvěta na zjištění onemocnění
 - zdravotnicky sledované území je 10-20 km sousedící s ohniskem epidemie
- délka trvání je po dobu co trvá opatření
- síly a prostředky mohou být staženy až po lab. Zkouškách, které jsou
negativní

Při skutečném výskytu infekce nebo epidemie je nezbytné :

- zhodnotit situaci a přijmout opatření
- přijmout strategii k akutnímu ohrožení
- koordinovat aktivity
- řešit nápravu situace
- monitorovat akutní ohrožení
- určit dosažení cíle ochrany, léčení a prevence

Opatření v epidemickém ohnisku

a) diagnóza hlášených případů

b) potvrzení epidemické situace
c) charakteristika hlášených případů
d) vymezení rozsahu a kvality ohniska
e) laboratorní vyšetření
f) formulace hypotézy
g) identifikace vnímavých osob
h) protiepidemická opatření

Otázky:
1) Jak se dělí režimová organizační opatření a co obsahují
2) Co zahrnuje observace
3) Charakterizujte co je karanténa
4) Co se organizuje v průběhu karantény
5) Co je nezbytné udělat v případě výskytu epidemie

Vakcinace – je klíčovým protiepidemickým opatřením zejména ve smyslu prevence

Příklady celosvětových epidemických problémů

Chřipka
- ztráty na životech
- nákazy kuřat v Hongkongu a ptáků

Povodně
 - s hygienickým standartem vzniká počet infekčních onemocnění
(tyfus,cholera,vzteklina-u zvířat dochází ke stresu)

Epizootie

Nakažlivé nemoci zvířat mohou být i přenosné na člověka. Jsou spojeny

s hospodářskými a sociálními následky pro chovatele a celou společnost. Mnoho
nemocí zvířat má příznaky, které lze preventivně léčit.

Obecným základem prevence je nutné následky vyloučit nebo snížit následujícími

opatřeními:
- odpovědnost veterinární služby na všech úrovních státu
- určení instituce odpovědné za preventivní návrhy a ochranná opatření
- plánování a příprava preventivních opatření na hranicích státu (dovoz
vývoz)
- očkování zvířat
- spolupráce se zahraničím
- informovanost organizací a veřejnosti
- použití represe a sankce v případě neplnění předpisů

Zásahová a ochranná opatření

- po zhodnocení musí být opatření v souladu s platnou legislativou,

odpovědnost regionálních a místních správních orgánů a organizací
s veterináři

Možná opatření:
- vlastník oznámí podezření na nákazu
- dozor nad přemísťováním zvířat
- izolace nemocných zvířat
- rozhodnutí, která zvířata budou očkována
- porážení nakažených zvířat a jejich likvidace
- o dalším opatření rozhodne veterinární služba
- před ukončením karantény vydezinfikovat stáje,chlévy a jiné místnosti

Otázky:
1) Co je epizootie
 2) Jak vyloučíme nebo snížíme rizika epizootie
3) Uveďte zásahová a možná ochranná opatření u epizootie

Pokyny pro chování obyvatelstva

a) Obecná a preventivní opatření

- vyhlášení a respektování pokynů týkající se nákaz
- vlastníci a chovatelé si musejí všímat příznaků
- v případě nakažení izolovat zvířata a spolupracovat se správními orgány
- provádění dalších opatření

b) v průběhu epizootie
- vlastníci jsou povinni hlásit podezření z nákazy
- nepovolané osoby mají zakázaný vstup do objektů
- dodržují se příkazy ochranných a léčebných opatření
- dodržují se příkazy konzumace potravin

c) po ukončení epizootie
- vlastníci a chovatelé se řídí pokyny veterinární a hygienické služby
- produkty živočišného původu se uvolňují ke konzumaci až po odborném
posouzení
- jakýkoliv nový výskyt musí neprodleně oznámen

Shrnutí
- podstatou jsou včasné a kvalitní informace
- spolupráce s dalšími zainteresovanými složkami
- efektivní řízení, nasazení sil a prostředků
- obdobně se postupuje v případě napadení bakteriologickými bojovými
prostředky

Otázky:
1) Jaké jsou pokyny pro chování obyvatelstva, krátce je charakterizujte

13.
Další typy živelních pohrom vyskytujících se v ČR
 Námrazy, náledí, ledovky, dlouhodobé a silné mrazy

- vznik v důsledku extrémního počasí v podzimních, zimních či jarních měsících

př prudkých poklesech teploty
- vznikají namrzáním náhlého deště a mlhy na silně podchlazený zemský povrch,
vozovky, koleje, el. Vedení aj.
- z toho plynou různá nebezpečí, nesjízdnost silnic, narušení dopravy,
zásobování, pošk. El. Vedení aj.

Jevy námrazové – ledová usazenina se tvoří zmrznutím předchlazených kapek

mlhy na předmětech jejichž povrchová teplota je pod nebo slabě nad O st.C.
Rozlišujeme 3 druhy
-krystalická (jinovatka)
-zrnitá(klasická)
-průsvitná

Jíní – jsou to usazené srážky, vzniká jako rosa a při záporných teplotách
sublimuje, tvoří se na stéblech trávy,plochých střechách ne však na drátech a
stromech.

Ledovka – souvislá průhledná usazenina s hladkým povrchem, která se vytvoří

zmrznutím přechlazených kapiček mrholení nebo deště, jejíž teplota je mírně
pod bodem mrazu. Ledovka je nesprávně zaměňována s náledím.

Mrholení – jehož kapičky okamžitě mrznou po dopadu na zemský povrch nebo na

jiné předměty označujeme jako mrznoucí mrholení

Náledí je ledová vrstva, která vzniká:

a)jestliže nepřechlazené dešťové kapky nebo kapky mrholení mrznou na zemi
b)jestliže voda z úplně nebo částečně roztáhlého sněhu opět zmrzne
c)jestliže zmrzne sníh částečně roztálý při provozu vozidel na silnicích a cestách

Námraza krystalická – jinovatka

-ledová usazenina ve tvaru jemných jehel nebo šupin
-vzniká pod -8 C, při mlze nebo bez ní
-není nebezpečné vegetaci neohrožuje přírodu ani letecký provoz

Námraza průsvitná
-průsvitná usazenina
-podobná ledovce
-tvoří se při -3 až 0 C
-narůstá na hranách předmětů obrácených proti větru, je velmi přilnavá
-působí škody na vegetaci, trhá elektrická vedení, ohrožuje letecký provoz

Námraza zrnitá
- bílá usazenina ozdobená krystalky ve tvaru větviček
- vzniká od -2 do – 10 C rychlým zmrznutím
- je přilnavá, může být odtržena od předmětu na němž je usazena
- prevence: musí být sledovaná meteorologická situace (energetika, silniční
služba aj)
- silnice=zajištění posypu, elektrárny=rozmrazovny uhlí aj.
- musí být vyhlášeny nouzové režimy v energetice a spotřebě vody
- nejnižší teplota vzduchu v Litvínovscích u Č.B. -42,2 C (1929)
- 1978-79 pokles teplot o 20 C a o 30 C, probíhalo za hustého deště což
způsobilo zranění a hmotné škody

Otázky:
1) Charakterizujte námrazy, náledí, ledovky, dlouhodobé a silné mrazy
2) Jaké znáte další typy (definice) zimních živelných pohrom

Obtížná vedra a sucha

Sucho – je velmi neurčitý, ale v meteorologii často užívaný pojem znamenající

v zásadě nedostatek vody v půdě, rostlinách nebo i v atmosféře¨

Sucho hydrologické – definuje se pro povrchové toky určitým počtem za sebou

jdoucích dní, týdnů, měsíců i roků s výskytem relativně velmi nízkých průtoků
vzhledem k dlouhodobým normálům.

Sucho nahodilé
-nepravidelně v období podnormálních srážek, trvajících několik týdnů, měsíců a
roků
- nadnormální teploty, nízká vlhkost vzduchu, hodně hodin slunečního svitu
-je nebezpečné neočekávaným výskytem
-dlouhodobé setrvání tlakových výší nad určitým teritoriem
-dochází k biologickým procesům (hnilobné procesy, růst vodních řas aj.)
-vznikají rizikové potíže u obyvatelstva (astmatici, kardiaci, starší lidé aj.)
-zvyšuje se pravděpodobnost požárů
-1947 Teplice okamžitá vlhkost vzduchu 38,6 C ve stínu
-nutná spolupráce HZS, ZdraZáchS, lesní správa aj.
-prevence na omezení dodávek vody, likvidace dřevního odpadu, protipožární
kontroly

Otázky:
1) Vyjmenujte typy sucha a charakterizujte je

Propad zemských dutin

- hrozí v oblastech s důlní těžbou, jde o narušení stability zemských dutin a

následnému propadu
- preventivní metoda-důkladné prozkoumání terénu před zahájením stavby
- důležitá spolupráce s báňskou záchrannou službou

Otázky:
1) Jak se projevuje propad zemských dutin

Únik plynů ze zemského nitra

- plyny unikají ze zemského nitra, hlavně v okolí objektů sopečné činnosti,

termálních pramenech a důlní těžbě
- účinky vyplývají z chemických a fyzikálních vlastností
- otravné a dusivé v okolí sopečných jevů
- bahenní a důlní-hlavní součástí je metan: má explozivní účinky
- dlouhodobá inhalace radonu může vést k ozáření organismu
- prevence, vytipování oblastí s tímto výskytem
- radon, měření před výstavbou domů
- nutná sledovanost radonu v podzemních vodách

Otázky:
1) Co víte o úniku plynů ze zemského nitra

Teplotní inverze

Jedná se o atmosférický jev vznikající především v zimních měsících vlivem

porušení proudění vzduchových hmot.
- v důsledku toho dochází k silné koncentraci škodlivin vypouštěných do ovzduší,
jde o oxidy:siřičitý, uhličitý aj., říká se jim smog
- smog má negativní vliv na zdravotní stav obyvatel
- preventivně se vyhlašují stupně a omezuje se ekonomická činnost, omezený
pohyb obyvatelstva, v extrému nutná evakuace obyvatel

Otázky:
1) Co je teplotní inverze a jak se projevuje

14
Živelní pohromy v budoucnosti a ochrana před jejich účinky

- katastrofy a hromadná neštěstí v 21. st. Předvídat lze velmi obecně

- v budoucnu se budou ŽP vyskytovat častěji
- na tyto věci má vliv posun kontinentů, vznikají zlomy, tření, pnutí, následkem
jsou budou častější zemětřesení a jiné ŽP
- nejvíce ohroženým územím je USA (Kalifornie obklast seizmolog.aktivity)
- dále pak Los Angeles a San Francisco
- problematická bude i oblast kolem vodních přehrad v USA ale i Japonsku
- Japonsko (od 1970 se vlní zemská kůra) předpoklad ohržení 3-4 mil obyvatel

- názory v oblasti možného zemětřesení se různí, většina seizmologů tvrdí, že

přesné určení je nemožné, Japonsko se na tyto skutečnosti dlouhodobě
připravuje (především Tokio)

- velký podíl na tomto stavu má člověk

- předpokládá se aktivita asi 500 aktivních sopek, největší ohrožení sopečným
výbuchem :Maxiko,Neapol, Clermond-Ferrand, Setle a Portland

- nadále budou ohrožovat obyvatelstvo záplavy a povodně, nejhorším

meteorologickým jevem El Niňo (Jezulátko-působí kolem Vánoc, vytváří se
mezi atmosférou a Tichým oceánem, přechod ze studeného proudu od
Peruánského zálivu nahrazen teplým rovníkovým proudem z Tichého oceánu

- El Niňo má zhoubné následky na mořskou faunu a důsledky pro rybolov, jedná

se o přemísťování zvýšeného množství vody západním směrem ve směru
pravidelného mořského proudu, po následném zeslabení pasátů se vytváří
proudění nahromaděné mořské vody opačným východním směrem, které
způsobuje zvýšení teploty vody u pobřeží Peru Ecuadoru a Kolumbie o několik
stupňů, tak i zvýšení mořské hladiny řádově o desítky cm
- El Niňo je doprovázeno rozsáhlými změnami tlaku vzduchu mezi Austrálií a
Jižní Amerikou ( vliv na celkovou cirkulaci atmosféry) následek př: sucha
v rovníkové Africe, záplavy na Filipínách

-značné problémy nastávají s globálními ekologickými problémy, problémem se

zabývá skupina OSN
-velký vliv globálního oteplování se projevuje na všech kontinentech, působení
skleníkových efektů (sluneční záření dopadá na zemský povrch a zahřívá jej,
povrch země se však zahřeje na podstatně nižší teplotu než než povrch Slunce a
tak eliminuje infračervené záření.

-skleníkový efekt je možno kvantitativně vyjádřit jako rozdíl mezi radiační

teplotou Země, která by byla naměřena z kosmického prostoru a průměrnou
teplotou naměřenou na povrchu naší planety

- při některých lidských činnostech (především spalování fosilních paliv) se

uvolňuje větší množství plynů než při normálních přírodních jevech
- dochází k narzušení radiační rovnováhy a je předpoklad, že koncem příštího
století se zvýší o 2-3 C, vzroste počet teplých dní a klesne počet studených
- stoupne rovněž voda v oceánech
- velké změny nastanou v Antarktidě a Arktidě-tání ledovců
- nelze vyloučit i případný dopad meteoritu, případně jiného takového tělesa
- velká rizika jsou spojena s mikroorganismy
- Pandemie a epidemie sužovaly lidstvo po celé dějiny
- Úspěšně je veden boj s epidemiemi cestou vakcinace,dezinfekce a
dodržováním hygieny
- Vyskytují se nové nemoci, neexistuje proti nim účinná ochrana
- Značné problémy budou s AIDS (syndrom získaného selhání imunity), HIV
(virus lidské imunity, TBC, malárie aj.
- Podle ředitele Dětského fondu OSN Unicef můžet TBC způsobit
epidemiologickou katastrofu
- Nemoci se budou šířit rychleji a postupně se budeme vracet do historických
dob, kdy nebyli účinné prostředky na léčbu těchto nemocí

-velké nebezpečí nastává při nedbalostech při výzkumných pracích v oblasti

genetiky
-další veliká hrozba představuje úmyslné šíření mikroorganismů při aktivitách
extrémistických skupin

Otázky:
1) Jak se budou projevovat ŽP v budoucnosti
2) Která místa na světě budou patřit k nejvíce ohroženým ŽP a proč
3) Co je EL Niňo a jak se projevuje
4) Která organizace se zabývá problémem ŽP, co sleduje a jaký to smysl
5) Jaké nemoci se mohou v budoucnu vyskytovat