Dostupné z 

Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785, financovaného z ESF

a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.
Zemětřesení:
 Náhlý pohyb zemské kůry, vyvolaný uvolněním napětí – např. z neustálých pohybů
zemských desek (podél zlomů).
 K vyjádření síly otřesů se používají dvě rozdílné veličiny, magnitudo a
makroseismická intenzita.
 Zemětřesení způsobuje pohyb litosférických desek.
 Podmořská zemětřesení pak mohou vyvolat také velmi ničivé vlny tsunami.
 Věda zabývající se zemětřeseními se nazývá seismologie.
Slabá zemětřesení:
 Člověk je buď vůbec nepocítí, nebo se projeví jen na nestabilních předmětech
v domácnosti (skleničky na policích), jsou velmi častá i v seismicky klidnějších
oblastech.
Silnější zemětřesení:
 Jsou vázána většinou na aktivní tektonické oblasti a jejich výskyt je méně častý,
avšak celosvětově nejde o výjimečný úkaz.
 Obvykle se vyskytují v těch oblastech světa, kterými procházejí významné zlomy
(západní pobřeží Ameriky, východní Asie atd.).
Podle původu:
 Řítivá – přibližně 3 % všech zemětřesení. Vznikají např. zřícením
stropů podzemních dutin v krasových nebo poddolovaných
oblastech. Mají mělké hypocentrum a bývají lokálního charakteru.
Mohou však způsobit značné škody.
 Sopečná (vulkanická) – 7 %. Bývají průvodním jevem sopečné
činnosti. Mají mělké hypocentrum, lokální význam a malou intenzitu.
Často se vyskytují v rojích.
 Tektonická (dislokační) – nejčastější a nejzhoubnější. Vznikají
náhlým uvolněním nahromaděné elastické energie v tektonicky
aktivních oblastech, přičemž dochází k pohybu ker podél zlomových
spár. Maximální pohyby mohou dosáhnout i mnohametrových
hodnot. Rozměr ohniska může dosahovat i stovek kilometrů.
Podle hloubky:
 mělká – vyskytují se do 70 km, jedná se o 85 % všech zemětřesení
 středně hluboká – vyskytují se mezi 70 až 300 km, 12 % všech
zemětřesení
 hluboká – hlouběji než 300 (nejčastěji do 700 km), 3 % všech
zemětřesení
 Většina zemětřesení se vyskytuje na aktivních zlomech.
 Jednotlivé horninové bloky se pohybují podél zlomu různými rychlostmi.
 Když dojde k jejich zaklínění, začne se kinetická energie pohybu akumulovat
v podobě potenciální energie (tento proces je pomalý, trvá desítky až stovky let)
a časem tak dochází k deformaci zaklíněných částí a jejich okolí.
 Pokud napětí naroste příliš, dojde k tomu, že se zaklesnuté bloky nenávratně
posunou do nové polohy. Během pohybu dojde k emisi seismických vln, které
vznikají po celé délce porušené oblasti (tzv. ohnisko zemětřesení).
Slovníček pojmů:
 hypocentrum – místo výskytu trhliny
 epicentrum – kolmý průmět hypocentra na povrch Země
 dotřesy – menší zemětřesení, která se mohou vyskytnout na místech, kde se
šíření trhliny zastaví
 předtřesy – jsou naopak menší zemětřesení, které předcházejí hlavnímu
otřesu a upozorňují na příchod hlavního úderu
 Seismické vlny jsou elastické vlny šířící se v zemském tělese, které jsou
vyzařované v důsledku šíření trhliny ve zlomu.
 Jsou projevem zemětřesení a připadá na ně asi 30 % celkové uvolněné
energie.
 Vyjma zemětřesení mohou být vytvářeny i např. dopady meteoritů, svahovými
sesuvy anebo projevy lidské činnosti (výbuchy, start rakety atd.).
 Výzkum šíření zemětřesných vln poskytuje informace o vnitřní stavbě Země
pomocí vzniku seismických modelů Země.
Sesmické vlny se dělí na:

 povrchové vlny – šíří se jen po zemském

povrchu do určité hloubky
 prostorové vlny – naopak se můžou šířit i
do nitra zemského tělesa
Makroseismické účinky zemětřesení
 Makroseismické účinky zemětřesení jsou účinky zemětřesení, které se projevují v přírodě,
na budovách a lidech v určité lokalitě.
 Měří se pomocí tzv. makrosiesmické stupnice. Jeden stupeň této stupnice je charakterizovaný
souborem pozorovatelných projevů (viz animace).
 V současnosti se využívají dvanáctistupňové stupnice a sedmistupňová stupnice.

Magnitudo
 Definování síly zemětřesení pomocí výše uvedené
metody je dosti subjektivní, jelikož záleží na
pozorovateli a jeho odhadu rozsahu škod. Proto se
zavádí objektivnější popis zemětřesení v podobě
magnituda (tzn. funkce dekadického logaritmu amplitudy
vlny).
 Měření síly zemětřesení pomocí magnituda do praxe
uvedli Charles Richter a Beno Gutenberg v roce 1935.
 Tato metoda měří tzv. lokální magnitudo a je veřejnosti
známa jako Richterova stupnice.
Nejničivější zemětřesení od roku 1900 podle počtu obětí

počet stupeň Richterovy

postižená oblast rok
obětí škály
Sumatra, Indonésie 283 106 2004 9,1
Ťan-šan, Čína 240 000 1976 8,2
Čching-chaj, Čína 200 000 1927 7,9
Kan-su, Čína 180 000 1920 8,6
Kantó, Japonsko 143 000 1923 8,3
Haiti 200 000 2010 7,1
Ašchabad, Turkmenistán 110 000 1948 7,3
Messina, Itálie 83 000 1908 7,5
Peru 50 000 1970 7,7
Kašmír, Pákistán 86 000 2005 7,6
San Francisco, 1906
Kobe, Japonsko, 1995
Japonsko, 2004
Animace zemětřesení

(otevřete hypertextový odkaz v tomto obdélníku)

 Je to jedna nebo několik po sobě jdoucích vln na hladině
moře, které vznikají např. při silném podmořském
zemětřesení.
 Mohou se vyskytnout také megatsunami způsobené
například zřícením ostrova do oceánu.
 Název pochází z japonského slova pro vlnu v přístavu.
 Páchá rozsáhlé škody.
 Zatímco na hlubokém moři je tsunami těžko pozorovatelná
(vlny jsou relativně malé), u pobřeží se třením zpomalí a
nahromaděná energie zvedá vlnu až do výšky desítek
metrů.
 Z pohledu pozorovatele na břehu se spíše než o vodní
stěnu, jak je často vyobrazována, jedná o náhlou záplavu.
 Mnoho měst na pobřeží Tichého oceánu, hlavně v Japonsku,
USA a Kanadě, má výstražný systém a připravené evakuační
plány pro případ vážné tsunami. Tsunami mohou být
předpovězeny seismologickými observatořemi rozmístěnými
po celém světě a jejich vývoj sledován satelity z oběžné dráhy.
 Jeden z varovných systémů je např. projekt CREST.
Banda Aceh, Indonésie 2004
Pago Pago, Samoa 2009
Animace (nejen) tsunami

(otevřete hypertextový odkaz v tomto obdélníku)

Obrázky:
Všechny zveřejněné odkazy [cit. 2010-09-14]. Dostupné pod licencí Creative Comons na http://www.wikimedia.org.
http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Tsunami_hazard_zone_sign.jpg
http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Tsunami_2009_Pago_Pago.jpg
http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Chuetsu_earthquake-earthquake_liquefaction2.jpg
http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Chuetsu_earthquake-Yamabe_Bridge.jpg
http://commons.wikimedia.org/wiki/File:NAGATA0060.JPG
http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Chuetsu_earthquake-earthquake_liquefaction1.jpg

Všechny zveřejněné odkazy [cit. 2010-09-14]. Dostupné pod licencí Public domain na http://www.wikimedia.org.
http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Fishing_boats_in_Banda_Aceh_after_2004_tsunami_DD-SD-06-07375.JPEG
http://commons.wikimedia.org/wiki/File:PdP.png
http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Pwave.png
http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Sanfranciscoearthquake1906.jpg

Text:

http://cs.wikipedia.org/wiki/Tsunami
http://cs.wikipedia.org/wiki/Zem%C4%9Bt%C5%99esen%C3%AD

Animace:

http://animace.ihned.cz/c1-41396570-zemetreseni-zevnitr-mapa-zemske-kury-naznacuje-proc-se-traslo-haiti
http://rocenka2009.aktualne.centrum.cz/grafika/2009/12/01/jak-vznika-zemetreseni/