2.

Země jako vesmírné těleso

VESMÍR
 13,8 miliard
 soubor všech kosmických těles, které na sebe vzájemně působí
 vznik: podle nejznámější hypotézy velkého třesku asi před 15 mld let existovala látka o vysoké
teplotě v superhustém stavu, v této látce nastal výbuch, tzv. velký třesk, látka se začala rozpínat a
začaly se tvořit struktury, základy budoucích kosmických těles; neustále se rozpíná
ZEMĚ
 4,6 mld let
 vznik: akrecí z pracho-plynného disku, jenž obíhal kolem rodící se centrální hvězdy (Slunce).
Srážkami prachových částic se začala formovat malá tělesa, která svou gravitací přitahovala další
částice a okolní plyn

SLUNEČNÍ SOUSTAVA
 4,6 miliard let
 tvoří ji Slunce, tělesa, která kolem něho obíhají, a prostředí, kde se tento pohyb uskutečňuje, 8
planet
 vznikem se zabývají kosmologické hypotézy
 názory:
o geocentrický názor → Země je střed SS
o 16. století – heliocentrický názor → Slunce střed SS
o Mikoláš Koperník – slunce střed
o Jan Kepler – jak se planety pohybují
o Isaac Newton – proč se pohybují
 z mezihvězdného oblaku, prachu a plynu, který se začal smršťovat, rotovat a zhušťovat
 uprostřed se vytvořilo praslunce → kolem vznikl disk z prachu a plynů, který rotuje kolem praslunce
→ postupně se začala tvořit gravitační jádra (planetisimary) → vychytávaly materiál z disku →
PLANETY
→ postupně se začnou shlukovat do větších těles = planety
 terestrické planety – Merkur, Venuše, Země, Mars
 plynní obři – Jupiter, Saturn, Uran, Neptun
 ostatní tělesa – trpasličí planety (Pluto, Eris), komety, planetky, meteoroidy, meteory, asteroidy,
Slunce, Měsíc

GALAXIE
 shluky hvězd
 naše: mléčná dráha (tvar disku s vypouklým středem), ve své, středě má Černou díru (je v ní spousta
hvězd)
 centrum, z něhož vychází spirální ramena
 sluneční soustava se nachází ve 2/3 od centra
 sluneční soustava oběhne galaxie za 230 mil. let a celá galaxie má kolem 150 miliard hvězd
 galaxie rotuje kolem svého středu

TVAR A ROZMĚRY ZEMĚ

 GEOID = brambora
 nemá pravidelný tvar, proto s ním nelze počítat v matematické geografii, proto vědci vymysleli tvar
elipsoid, který má geometrický tvar a lze s ním počítat v matematické kartografii
 prohlubně
o př. Indický oceán
1
 o hrbol: severní část atlantského oceánu

 rovníkový průměr: 12 756 km poloměr: 6378 km

 povrch: 510,1 mil. km2

APROXIMACE TVARU ZEMĚ

 horizontální členitost – pevniny a oceány v procentech
 vertikální členitost – pevniny 875 m a oceány 3704 m
 neustálé změny povrchu – slapy, eroze atd. -> idealizace tvaru Země
 způsoby: země jako geoid, rotační elipsoid, trojosý elipsoid, nebo země jako koule
 země jako geoid: těleso, omezené vzhledem k atmosféře střední klidnou hladinou oceánů a moří,
probíhající i pod kontinenty
 elipsoid: rotační (těleso vzniklé rotací elipsy kolem vedlejší osy), zemský (umístění geoidu do
elipsoidu) a referenční (rotační elipsoid, který se celý nebo jenom jeho část dobře přimyká ke
geoidu)
 trojosý elipsoid: rovníkové a pólové zploštění
 koule

POHYBY ZEMĚ
I. oběh Země kolem Slunce
II. rotace Země kolem své osy
III. rotace Země a měsíce kolem společného těžiště

1) Oběh Země kolem Slunce

 Země obíhá kolem Slunce po eliptické dráze proti směru hodinových ručiček
 vzdálenost Země od Slunce není stálá
 Slunce leží v jednom z ohnisek
 oběh probíhá v rovině EKLIPTIKA
 DOBA OBĚHU – 365 a čtvrt dne (tropický rok)
 STŘEDNÍ VZDÁLENOST – 149,5 mil. km = 1 AU (astronomická jednotka)
 RYCHLOST – 29,8 km/s
 zemská osa svírá s ekliptikou stálý úhel: 66,5°
 když je Země nejblíže Slunci: PŘÍŠLUNÍ (perihelium) → pohyb nejrychlejší 30,3km/s
 když je Země nejdál od Slunce: ODSLUNÍ (afélium) → pomalejší 29,3km/s (str. 10 v atlase popsat
obrázek)
 barycentrum – leží pod povrchem planety v hloubce okolo 1700 km; Měsíc kolem barycentra
soustavy Země obíhá

DŮSLEDKY POHYBU ZEMĚ KOLEM SLUNCE

- střídání ročních období
- oběh kolem Slunce + sklon zemské osy
o díky sklonu zemské osy se mění intenzita záření během roku
o ovlivňuje délku dne a noci
o existence klimatických pásů

FÁZE OBĚHU KOLEM SLUNCE

- letní slunovrat
o obvykle 20. nebo 21. červen (někdy i 22. červen)
o Země je v odsluní (afélium)
o sluneční paprsky dopadají kolmo na obratník Raka
o severní polokoule je přikloněna ke Slunci → léto
2
 o severní pól → polární den (polární kruh)
o jižní pól → polární noc
o 16h den, 8h noc
o 50. rovnoběžka – sluneční paprsky dopadají pod úhlem 63,5°
- podzimní rovnodennost
o 23. září
o sluneční paprsky dopadají kolmo na rovník
o 12 h den, 12 h noc
o severní pól → začíná polární noc
o jižní pól → začíná polární den
o 50. rovnoběžka – sluneční paprsky dopadají pod úhlem 40°
- zimní slunovrat
o 21. prosinec
o Země je v přísluní (perihélium)
o Sluneční paprsky dopadají kolmo na obratník Kozoroha
o Severní polokoule odkloněná od Slunce → zima
o den 8 h, noc 16 h
o 50. rovnoběžka – sluneční paprsky dopadají pod úhlem 16,5°
o severní pól → polární noc
o jižní pól → polární den
- jarní rovnodennost
o 21. březen
o sluneční paprsky dopadají kolmo na rovník
o Jižní pól → začíná polární noc
o severní pól → začíná polární den

SOUMRAK A SVÍTÁNÍ
- doba mezi dnem a nocí, různě dlouhá v různých zeměpisných šířkách
- u nás 45 minut
- na rovníku 20 minut

2) Rotace Země kolem své osy

 sluneční den: doba kdy se Země 1x otočí vůči Slunci (24 hodin)
 hvězdný den: doba kdy se Země otočí vůči hvězdám (23 h 56' 4'')
 rotuje proti směru hodinových ručiček tzn. od Z na V
 důkazy rotace:
o Foucaultovo kyvadlo
 kyvadlo na dlouhém laně
 kreslí do písku čáry
 Země se otáčí pod kyvadlem
o Coriolisova síla
 uchylující síla Zemské rotace
 mění směr větrů (PASÁTY)
 ovlivňuje řeky (na severní polokouli vymleté pravé břehy)
 vychyluje nepevné věci

DŮSLEDKY ROTACE ZEMĚ

 střídání přílivu a odlivu
 střídání dne a noci

3
  všeobecná cirkulace atmosféry
 pásmový čas
o v době průmyslové revoluce souviselo s rozvojem dopravy
o 24 pásem → pásma od sebe o 15°
o je to místní střední sluneční čas vhodně zvoleného poledníku
o SČ – středoevropský čas je střední sluneční čas 15° v. d.
o přizpůsobuje se hranicím státu
 rozdíl dvou sousedních pásmových časů je normálně 1 h, výjimečně 30 min.
o letní čas +1 hodina
 datová hranice
o na této hranici se mění datum
o 180° poledník

3) Rotace Země a Měsíce kolem společného těžiště

 Země a Měsíc rotují kolem společného těžiště (barycentrum) – 1 700 km pod povrchem Země
 důsledkem jsou tzv. slapové jevy → příliv a odliv
o za jeden den: 2x příliv a 2x odliv (přesná doba: 24 h 50 minut)
o doba mezi přílivem a odlivem je 6 h 12minut
 na každý bod působí 2 síly: GRAVITAČNÍ a ODSTŘEDIVÁ

SKOČNÉ DMUTÍ
- Slunce, Země, Měsíc jsou v jedné rovině – síly těles se sečtou a jsou velmi výrazné
- Slunce zesiluje gravitaci Měsíce → větší příliv, odliv
- ke skočnému dmutí dochází, když je Měsíc ve fázi novu nebo úplňku

HLUCHÉ DMUTÍ
- Slunce, Země a Měsíc svírají pravý úhel – slapové síly se částečně vyruší
- zmenšuje se rozdíl hladin → menší příliv, odliv
- k hluchému dmutí dochází tehdy, pokud je Měsíc v polovině fáze dorůstání nebo ubývání

INTENZITA DMUTÍ
- na volném oceánu se projeví jen nepatrně, řádově v centimetrech
- ve Středozemním moři cca 30 cm
- záliv Fundy – maximální příliv 16 m (jihovýchodní Kanada)