Dějiny kosmologie I.

10.10.2022
Atestace:

● Zakončení ústním kolokviem

● Docházka: absolvování min 4 přednášek

Kosmologie

● Kosmos = vesmír + Logos = nauka/věda/pojednání/slovo

● = nauka o vesmírů, o principech a silách v něm působících

Kosmos x vesmír

● Vesmír – slovanský pojem; nekonečný, veškerenstvo

● Kosmos – řecký pojem; konečný a uspořádaný; něco „krásného“; má dokonalý tvar

o Kosmos je „krásný“, protože je konečný – pouze uspořádané věci jsou „krásné“

Kosmogonie

● Kosmos + Gonos = vznik, původ

● = nauka o vzniku vesmíru

● V antice okrajové téma – pro Řeky vznikl svět najednou (ne postupně)

Kosmos x chaos

● Opozita

● Kosmos – uspořádaný, chaos – neuspořádaný

● V antice: před vznikem kosmu byla látková neuspořádanost (x křesťanství: kosmos/svět vznikl
ze slova)

Antika: konečný stav kosmu – je věčný, stálý, neměnný

16./17. století – vědecký obrat
18. století – navrácení kosmologických úvah

Thomas Kuhn (1922-1996)

1
 ● Snaha o třídění představ o vesmíru podle paradigmat

● „paradigma“
o = určitý pohled (na vesmír)
o Racionální + logické, zde navíc i psychologické + emoční prvky/vnímání
o Střídají se/mění se
● „vědecké revoluce“ = předěl mezi paradigmaty

● „anomálie“
o Vznikají při chybě paradigmatu → mohou vést k jejich rozpadu/zapříčiní, že
paradigma přestane vyhovovat → jiné paradigma – mohou mít konkurenční výklady
→ jedno se pak stane hlavním paradigmatem
● Kuhn ustanovuje 3 paradigmata:

počátek 6. století př. n. l. – vznik „logos“

1. Aristoteles
kolem 1500 (1400-1700)

2. Newton
přelom 19. a 20. století

3. Einstein

● Pro každé paradigma rozdílná verifikace teorií/vytváření pomůcek a přístrojů

o P Aristoteles: pozorování očima + přístroje na měření úhelné vzdálenosti (sextant
apod.)
o P Newton: dalekohled + mikroskop
▪ G. Galilei

● Objevení měsíců Jupitera

● Pozorování měsíčního povrchu pomocí dalekohledu

● 1609 Hvězdný posel

o P Einstein
▪ Moderní stroje (urychlovače částic apod.)

1. DO VZNIKU ANTICKÉ VĚDY (DO 6. STOL. PŘ.N.L.)

● Mýto-poetická pojetí

● Primitivní lidé

2
 o Pozorování proměn počasí/ročních období, fází měsíce, nebeských těles
o Zaznamenávání průběhu času
● Prahvězdárny
o Už 4. tisíciletí př.n.l.; velké civilizaci i Evropa –
Stonehenge, Kounovské kamenné řady)
o Vytyčení východu/západu (u Slunce i Měsíce)
o Náboženský aspekt a zemědělské činnosti
o → povědomí o nějaké pravidelnosti/opakování jevů
● U větších civilizací (Mezopotámie, Babylón, Egypt) – i písemné
záznamy (od 3./2. tisíciletí př.n.l.)
o Záznamy o nebeských pohybech – sestavování tabulek periodicit vesmírných těles
(Babylón – periodicita u Venuše)
o Hvězdy a nebeská tělesa = bohové – pouze pozorování (člověku nenáleželo blíže
určovat jejich uspořádanost nebo velikost)
o Vesmír – bez tvaru

* Stálice x planety

● Stálice = hvězdy
o Denní pohyb
o Pravidelný druh pohybu
o Vůči sobě konstantní odstup (→ např. souhvězdí)
● Planety
o Z řeckého „planetain“ = bloudit/toulat se
o Denní + roční pohyb – není pravidelný → kličky a esíčka (= retrográdní pohyb)
▪ Denní – otočení podle osy (z pohledu Země) tzv. za 24 hodin

▪ Roční – podle oběhu kolem Slunce (z pohledu ze Země); proměnlivá rychlost

o Pozorování Merkuru a Venuše – při rozbřesku nebo při západu (nejsou prosvícené
Sluncem)
o Dráha planet je eliptická

* Cirkumpolární oblast

3
 ● Skupina hvězd, které ani nevycházejí ani nezapadají

● Stoupají také k nejvyššímu bodu (horní kulminace), potom klesají ke svému nejnižšímu bodu
(dolní kulminace), nikdy však nepřekročí horizont
o = cirkumpolární souhvězdí (obtočnová, nikdy nezapadající)

24.10.2022

2. OD 6. STOLETÍ PŘ.N.L.

● Paradigma Aristoteles
o Až do vrcholného středověku (do cca 1500, v platnosti tedy asi 2000 let)
● Přesuny center kosmologických úvah: Blízký Východ → Řecko → Arabové (muslimové
obecně, v souvislosti se sloučením islámského náboženství)
o Až v 10./11. století návrat kosmologických úvah do západní Evropy od Arabů
● Hlavní otázky:
o Planetární systém
▪ „Co je planeta?“ – převzaté definice od Babyloňanů (roční pohyb, 5 planet
atd.)
▪ 5 planet (Merkur, Venuše, Mars, Jupiter, Saturn) – Uran a dále – za hranicí
pozorování lidským okem (rozlišovací schopnost oka je kolem dvou
obloukových minut) + Řekové přidali jako planety i Slunce a Měsíc →
odtud 7 dní v týdnu (odvození názvů)
▪ „Jak jdou planety po sobě?“ – Aristoteles: čím se planeta pohybuje
rychleji, tím je blíže Zemi
▪ „V jakém jsou planety pořadí?“
o „Jak veliký by mohl být vesmír?“
▪ Vesmír = koule – tudíž je konečný

▪ Představy o základních proporcích v nejbližším vesmíru (Země, Slunce,

Měsíc) – jako míra velikosti se používal násobek zemského průměru
▪ Aristoteles: vesmír má velikost 20 000 násobků zemského průměru

▪ Pojem kosmos (nestárnoucí, nezanikající)

o Otázky vzniku vesmíru
▪ U před-sokratiků – úvahy o vzniku vesmíru, poté vymizely
o Jak je vesmír uspořádaný?
▪ Rozmanité modely a představy

▪ Různé látky/varianty látek apod.

▪ „Jediný svět nebo více?“

4
 ▪ „Vyplňuje látka veškerý prostor?“

● 3členné schéma (platilo do konce P Aristoteles)

1. Sféra stálic
⮚ = jasná konečná hranice vesmíru¨

⮚ Tvoří limit

⮚ Za hranicí – nic
2. Střed
⮚ Nejvíce dominující: střed = Země (geocentrismus); Země
je nehybná
⮚ U Pythagorejců: střed = centrální oheň, oběžnice až kolem něj

⮚ Velmi výjimečně: střed = Slunce (heliocentrismus)

3. Prostor mezi
⮚ Zde planety – také v různých sférách

o Řeší se, která z částí je pohyblivá, a která v klidu

o Otázka geometrického uspořádání planet v souvislosti s uchováním jejich pohybu
▪ Základní teze Pythagorejců:
- Koule = nejdokonalejší těleso
- Rovnoměrný kruhový pohyb = nejdokonalejší pohyb
- Vesmír je dokonalý

- Pozorování se ale sjejich tezemi neshoduje základní úkol: Proč

se pohyb těles jeví jako nepravidelný?

Mílétská škola

● Rovněž označení jako mílétští/iónští fysiologové

o Fysiologové „zkoumatelé přírody“ – od řec. slova fysis (= příroda; vše živé = vše, co
podléhá vzniku, zániku a růstu)
● Filiace žák + učitel

● Mílétos (západní pobřeží Malé Asie)

● Tháles (7./6. století BC), Anaximandros, Anaximedés

● Hledali principy a příčiny všeho jsoucího

o Aristoteles to popsal, že hledali „arché“ (= pralátka)
● Odmítali, že by byl svět dílem bohů – snaha vysvětlit vše z přírody (tedy bez zapříčinění
bohů)

5
 ● Zakládali si na zkoumání a zkušenostech (pozorování nebes, meteorologie, astronomických
jevů, pozorování řemesel např. metalurgie kovů)
● Tháles
o Nedochoval se žádný z jeho textů – poznatky z různých anekdot jiných autorů
o Prý předpověděl zatmění Slunce
o Matematik a astronom
▪ Astronomické poznatky asi od Egypťanů
o Dokázal předpovědět úrodu oliv
o Spadl do studny/žumpy při pozorování nebe
o Vynález gnómonu (Tháles nebo Anaximandros)
▪ Zařízení, které ukazuje změnu pozic Slunce + fáze roku (pomocí délky stínu)
o Země = deska, která pluje na vodě
o Arché = voda
● Anaximandros
o „Arché“ = apeiron (=„bezmezno“)
▪ Apeiron – z řec. peras (= hranice, meze, limity)
o Apeiron – neomezený, věčný, nesmrtelný, nehynoucí (podobné
vlastnosti jako u chaosu)
▪ Chaos vnímán jako negativně, jako méněcenný X
apeiron – vnímán pozitivně
o Zabýval se velikostí a vzdáleností oběžnic
▪ Oběžnice = ohnivé prstence (kruh Slunce je 27x větší než Země)
o Vesmír – postupně vzniká a vyvíjí se
▪ Z apeironu vzniká teplo x chlad → rotující ohnivá koule → ohnivé prstence
ve vzduchovém obalu → základy nebeských těles
o Nebeská tělesa = prstence, které obkružují Zemí (ale vidíme je jen jako body kvůli
trhlinám ve vzduchovém obalu)
▪ Princip zatmění – dojde k ucpání průduchu vzduchového obalu
o Znal sklon Zodiacu – chápal, že nebeská tělesa obíhají
„pod“ a „nad“
▪ X Anaximedés – východ a západ jsou
způsobené vysokým pohořím na jedné straně
desky)
o Představa o obrovské velikosti vesmíru
▪ Nejdále o Země je Slunce, hvězdy – mezi Zemí
a Sluncem
▪

● Anaximedés
o Země = tenká deska

6
 o Zemí obklopuje vzduch
o „Arché“ = vzduch
o Původ nebeských těles – z výparů ze Země

Atomisté

● Vazby na starší proudy

● Leukippos, Démokritos (5./4. století BC)

● Předpokládají, že „arché“ jsou atomy

o Atomy = shluky látky, dále nedělitelné
o Atomy se sdružují do jsoucen
o Jsoucno se rozpadne rozdělením shluku atomů
o Základní předpoklad pro pohyb atomů – prázdno/vakuum
o Atomy se shlukují z „nutnosti“
o Každý atom – má originální vlastnost
● Vznik světa – dočasný shluk atomů

● Leukkipos
o Snahy o vynechání božského zásahu
o Shluk atomů → rotující vír → lehké – na okraji víru, těžké – uprostřed víru → těžké
vytvoří kulovou soustavu – základ Země, lehké vytvoří nebeská tělesa
o Uspořádání vesmíru: těsně na Zemí je kruh Měsíce – ostatní tělesa – nejdále je Slunce

* Souhvězdí x znamení

● Znamení:
o 12 souhvězdí (Zodiac)
o Vyskytují se v pásu ekliptiky →
Slunce jde skrz ně během roku
o Každé znamení v pravidelné výseči
ekliptiky (12)
* Ekliptika

● = dráha Slunce kolem Země během roku (z pohledu Země; jinak naopak)

* Precese zemské osy

● Naklonění zemské osy + zploštělost Země na pólech + gravitační síly ostatních vesmírných
těles
● 23,5° úhel světového/nebeského rovníku na ekliptiku
o Sklon zemského rovníku k rovině ekliptiky se v současné době zmenšuje o 0,46″/rok
o Skon má za následek střídaní ročních období

7
 ● Jeden cyklus za cca 26 000 let (platónský rok)

● Jarní bod = bod na nebeské sféře, kde se nachází Slunce v okamžiku jarní rovnodennosti
o V jednom znamení po cca 2000 let, v současné době v souhvězdí Ryb
o = průsečík ekliptiky a rovníku

Osa nebeského zemského pólu (v

současné době asi 1° od Polárky)

7.11.2022
Shrnutí z minula

● Celkem veškerenstva u archaických myslitelů

o U výkladu světa upozadění bohů – snaha o hledání přírodních příčin
● Mílétská škola
o Zkoumání prvotních látek (arché)
o Anaximandros: apeiron

Anaxagorás

● Rané 6. století BC, Malá Asie (Klazomenai)

● V mnohém podobné představy jako u Miléťanů

o Země je plochá a zemská deska je nehybná
o Nebeské objekty = rozžhavené kameny
o Nebeské objekty v pohybu – jsou uchvacovány otáčením nebeské klenby
● Hvězdy – jsou dál od Země než Slunce a proto nehřejí

● Měsíc – je blíže Zemi a odráží světlo Slunce

o Zatmění Měsíce – zakrytím tělesem, které je „pod ním“
o Zatmění Slunce – způsobeno Měsícem
o Měsíc má nerovný povrch (roviny a rokliny)
● Dráha hvězd jde i „pod Zem“

Elejská škola (Eleaté)

8
 ● 6./5. století BC; Jih Itálie, Sicílie

● Xenofanés, Parmenidés

● Xenofanés (cca 6. století BC)

o Původně z Kolofonu (Malá Asie)
o Existuje mnoho Sluncí a Měsíců (Slunce a Měsíc májí více variant)
▪ Slunce se ráno „narodí“ jako shluk ohně a večer „zhasne“ (Slunce putuje do
„neomezena“, ale pro pozorovatele ze Země jakoby zhasne)
o Dočasnost nebeských těles
▪ Měsíc = zhuštěný mrak

▪ Hvězdy – z rozžhavených mraků

o Zatmění – na krajinu spadne Měsíc/sluneční deska
● Parmenidés
o Představa kulatosti Země („bytí“ má kulový tvar)
o Éterická oblast – vznešená látka, ze které se skládá vše v nebeské oblasti
o Původ nebeských objektů: výpary ze Země → „mléčný kruh“ kolem zemské desky →
Slunce a Měsíc = extrakty z mléčného kruhu
o „bytí“ = jedno
▪ Smyslově není úplně dostupné
o Pohyb je nejsoucí
▪ Žákem Zenón (zenónovy paradoxy o pohybu)

Hérakleitos z Efesu

● Následovník Miléťanů

● Nějaké dochované texty

● To, co nás obklopuje je proměnlivost, k pevnému a neměnnému „bytí“ se téměř nemůžeme

dostat
o Kdo by chtěl nelézt pevné základy „bytí“ se musí ponořit „pod základy Země“ (?)
o „Nevstoupíš dvakrát do téže řeky“
o Panta rhei
● Nebeské objekty – tvar nádoby
o Vysvětlení zatmění i fází Měsíce
● Vše vzniká z výparů

Pythagorejci

● Cca začátek 6. století BC, Sicílie

9
 ● Para-náboženská skupina

● Asketický způsob života

● Dokáží se napojit na „harmonii sfér“

● Poprvé použití slova kosmos jako celek veškerenstva

o Chápou svět jako kosmos
o Struktura a ohraničenost světa
● Původní látka (arché): číslo

● Matematika – výsostná disciplína

o Odhaluje pravidelnost a proporcionalitu světa
o Snaha o pochopení světa matematickými principy
● Božský (uspořádaný) kosmos x (neuspořádaný) chaos/apeiron –
nedokonalé/méněcenné/negativní
● Existovat = „být vymezen“
o Pérás = „mez“; vyděluje kosmos z chaosu
● „objevitelé“ hudební harmonie
o Podobné principy jako v hudbě i ve vesmíru → princip harmonie sfér
● Zkoumání poměrů/vztahů mezi věcmi a jevy

● Číslo – funkčnost + je i samo o sobě substancí (jsoucno)

o Čísla mají substancionální vlastnosti
o Metafyzické pojetí čísel
o 10 – božské číslo, odráží božství
o Některá číslo chápána jako dokonalá (malá lichá) a některá jako nedokonalá (sudá)
● Filolaos
o Rané 5. století BC
o Uprostřed světa: centrální centrální oheň/krb bohů (ne Země) – okolo 10 obíhajících
objektů (sféra stálic + 5 viditelných planet + Slunce a Měsíc + Země + „protizemě“)
● Hiketás, Ekfantos
o Připisovali Zemi nějaký pohyb (denní rotace Země)
● Archytas z Tarentu
o Rané 4. století
o Žák Filolala, učitel Eudoxa
o Matematik a astronom, politik
o První doložený astronom

Platón

● Platónská tělesa

10
 o Země – šestistěn (krychle)
o Voda – dvacetistěn
o Vzduch – osmistěn (krystal)
o Oheň – čtyřstěn (jehlan)
● Dialog Tímaios
o Metafyzický dialog
o Svět stvořen jednorázovým aktem Demiurgosem
▪ Svět stvořen podle světa idejí – svět idejí je nehmotný, ale tento svět ano –
složen ze 4 základních látek + étheru (nebeská oblast)
o Svět – kulatý – uzavřený – nedokonalá nápodoba, ale směřuje k dokonalosti – do
světa je vložena duše (psyché tú kosmu)
▪ Duše – složená z materie (totožnost, různost, jsoucnost)

▪ Vnitřní a vnější kruh – pohybují se

- Kruh totožnosti: vnější; denní pohyb sféry stálic + světový rovník
- Kruh různosti: vnitřní; 6 mezer; pohyb směru opačný ke kruhu
totožnosti; roční pohyb)

* Pásmo totality

● = je pás povrchu Země, ze kterého lze pozorovat úplné (totální) zatmění Slunce

21.11.2022
Platón: Timaios – shrnutí

● Vznik vesmíru
o Demiurgos – stvořitel
o Svět idejí – předobraz hmotného světa
o Materiál: oheň + země; voda + vzduch
o Má duši – duše z principů (různost, totožnost, jsoucnost) – v přísném matematickém
poměru

Platón (pokr.)

● Základ pro ostatní tradice a myšlenky

● Hvězdy a planety = oduševnělé božské bytosti

o Jejich pohyb plyne z duše (psychokinetický pohyb)
● Nebeská tělesa – mají pravidelný kulový pohyb
o Tento předpoklad pro dalších 2000 let
● Celý svět je harmonickým a rozumně uspořádaným řádem
o Svět je krásný (esteticky), racionální, účelný

11
 ● Oblast nebe x oblast země
o Oblast nebe: oblast dokonalosti – osídleno bohy (stálice)
o Oblast země: méně dokonalá
● Astronomie
o Položil základní předpoklady pro tuto disciplínu
o NEměla by zkoumat fyzikální příčiny pohybu – pouze je popisovat a predikovat
pozice planet (pohyb totiž vychází z duše)
● Nepravidelnosti v planetárních pohybech jsou pouze zdánlivé

Aristoteles

● Žák Platóna; 4. stol. př. n. l. († v podobné době jako Alexandr Veliký)

● Původ ze Stageiry

● Zakladatel školy/učiliště Lykeion

● Vychovatel Alexandra Velikého

● Filosof – systematik
o Uspořádání dosavadního vědění
o Spisy: O nebi, Fyzika, Metafyzika, …
● Uspořádání světa spojené s fyzikálním výkladem

● Fyzika = teoretická věda

o Rozlišování teoria x praxis
▪ Teoria = nezaujaté pozorování; neintervenování

▪ Praxis = aktivní intervence

o Cílem je odhalení pravdy o světě
o Zkoumání věcí v pohybu
o Zkoumá obecné
o Látka (hylé) + forma (eidos) – všechna jsoucna
o Pohyb = druh změny (výměna formy)
▪ Změna může být: kvalitativní, kvantitativní nebo místní pohyb

▪ 2 typy pohybů:
1) Přirozený – z vnitřní přirozenosti tělesa; je přímočarý
2) Nepřirozený – vynucený (kdy vnější síla přinutí těleso k jinému
pohybu, než je jeho přirozený)
● Přirozenost tělesa/jsoucna = směřování na své přirozené místo

● Svět = uspořádaný celek

o Vše jsoucí má ve světě nějaké přirozené místo
o Klid = ideální stav – vše na svém ideálním místě

Živly
12
 ● Empedoklés (6. stol. BC): celá příroda ze 4 základních živlů – jsoucna vznikají jejich
spojením (spojují se na základě lásky), zánik jsoucen příčinou sváru (filia x neikos)
● Aristoteles:
o Živly mají primární kvality – suchost/vlhkost a teplo/chlad

o Živly jsou těžké/lehké

▪ Těžké: země (nejtěžší), voda

▪ Lehké: oheň (nejlehčí), vzduch

▪ Dle těžkosti se na sebe živly vrství (těžké dole, lehké nahoře)

o Všechna jsoucna jsou smíšeniny živlů v různých poměrech
▪ Převažující živly určují vlastnosti věcí – těžké směřuje ke středu, lehké
směřuje k okraji světa
o Éther
▪ Nemísí se s jinými živly

▪ Dokonalý, věčný, neměnný

▪ Rovnoměrný kruhový pohyb

Uspořádání světa
● Sféra Měsíce odděluje pozemskou (živly) a nebeskou (éther) oblast

● Země ve středu světa z fyzikálních důvodů a chování živlových těles

● Země je kulatá – nutně – živel se snaží co nejvíce se nakupit ke středu

● Dualismus
o Supralunární oblast
▪ Pohyb okolo středu

▪ Rovnoměrný kruhový pohyb

▪ Éther

▪ Oblast dokonalosti
o Sublunární oblast
▪ Pohyb přímočarý

13
 ▪ Pohyb ke středu

▪ 4 živly

▪ Oblast nedokonalosti

● Sféry – původci pohybů

● Axiologičnost: striktní oddělení dokonalého a nedokonalého

● Mimo svět – nehybný hybatel – propůjčuje světu pohyb (proto je dokonalosti nejvíce na okraj
světa), pohybuje sférou stálic
● Sféry přenášejí pohyb od předešlé k další, ale jsou směrem ke středu méně dokonalé

● Každá sféra má i vlastního hybatele

o Roční pohyb – od vlastního hybatele (proto nedokonalosti)
o Denní pohyb – od nehybného hybatele

Nehybný
hybatel/první

Sublunární
oblast

Supralunární
oblast

5.12.2022

Aristoteles (pokr.)

● Představa homocentrických sfér

o = sféry, který mají stejný střed (střed = Země)
o Úkol astronomie od dob Platóna: Jak pozorované jevy na nebi probíhají s dodržením
určitých postulátů?
● Země

14
 o Je kulatá
▪ Fyzikální zdůvodnění – je nejtěžším tělesem → směřování do středu

▪ Když pozorujeme zatmění Měsíce/Slunce, tak vidíme, že na Měsíc vrhá Země

zakřivený/kulovitý stín
▪ Když cestujete na sever nebo na jih, některá souhvězdí zmizí nebo vycházejí
jinde
o Země má 400 000 stádií (velikost obvodu Země) – převzaté od matematiků;
v porovnání se světovou sférou je malinká
o Je ve středu světa – protože není patrná paralaxa stálic
o Je nehybná
▪ Otáčení kolem osy by musel být vyvolán vnější silou (vynucený pohyb
nemůže trvat věčně)
▪ Hvězdy by se musely pohybovat jako planety

Eudoxos z Knidu

● Současník Platóna; 408-355 BC)

● Žák Kallipos (vrstevník Aristotela), učitel od Pythagorejců

● Tvůrce homocentrických sfér

● Založil školu v Athénách

● Známosti s Platónem a Aristotelem

● Astronom, pozoroval pohyby planet

● Vytvoření modelů nepravidelností planetárních pohybů

o Pro popsání pohybu jedné planety – soustava 3 (Měsíc, Slunce) až 4 (planety) sfér
▪ Každá sféra – otáčela se vlastní rychlostí a měla jinou osu
o Dostačující důkaz pro nepravidelnosti pohybů planet (zpětné kličky)
▪ I při dodržení postulátu rovnoměrných kruhových pohybů sfér

▪ ALE nevysvětloval změnu relativní vzdálenosti (kritika)

o Kallipos
▪ Přidal další sféry – pro Slunce a Měsíc +2; Jupiter a Saturn 4 sféry; pro další
planety +1
▪ Z Kallipova modelu vycházel Aristoteles – spojení všech modelů do jednoho
(+ přidání kompenzačních sfér → celkově 55 sfér)

3. HELENISTICKÁ ASTRONOMIE

● Helenistická doba (338-31 BC)

15
 ● Přesun centra kosmologických úvah z Athén do Alexandrie

● Oddělení astronomie od kosmologie

o Cílem astronomie: kinematické modely a předpovídání pohybů
● Ptolemaios I. – založení instituce múseion (chrám mús) v Alexandrii
o Alexandrijská knihovna, dílny studovny, astronomická observatoř, botanická a
zoologická zahrada
o Působili zde: Eukleidós, Archimedes, Aristarchos ze Samu, Apollonios z Pergy,
Hipparchos

Herakleidés z Pontu

● 4. stol. BC

● Předpokládal zemský pohyb

● Země je ve středu, ale má rotační pohyb

o Merkur a Venuše obíhají kolem Slunce, a Slunce kolem Země

Aristarchos ze Samu

● 310-230 BC

● Propočty (relativní) velikosti a vzdálenosti blízkých nebeských objektů

o Slunce je 7x větší než Země, Měsíc je 3x menší než Země
o Slunce je 19x dál od Země než Měsíc od Země

o Vhodně využité matematické postupy, ale špatné výchozí předpoklady

● Spojován s heliocentrickou teorií (ale jeho dílo nedochováno)

● Heliocentrický systém – Země kolem Slunce, Měsíc kolem Země

o ALE nedochovány argumentace, možná pouze pracovní model?
o Nutná představa ještě mnohem většího vesmíru než u Aristotela

Eratosthenes z Alexandrie

● 2. pol. 2. stol. BC

● Hlavní knihovník v alexandrijské knihovně

● Měřil sklon ekliptiky

● Měření obvodu Země

o Vzdálenost Alexandrie a Syene (Asuán)
o Obvod celé Země je cca 40 000 km

Apollonios z Pergy

● 240-170 BC

16
 ● Excentr a epicykl
o Nová teorie pohybů nebeských těles nad a pod ekliptikou
o Excentr – libovolná planeta obíhá rovnoměrným kruhovým pohybem po deferentu
(základní kruh); rovnoměrnost je řízena z jiného bodu než středového
▪ Dobře vystihuje nerovnoměrnost pohybů planet
o Epicykl – další kružnice, menší než deferent, jejíž střed obíhá po deferentu a na
jejímž obvodu obíhá planeta
▪ Dobře vystihuje zpětné kličky
o Pro Slunce excentr nebo epicykl, pro ostatní planety kombinace obou

Hipparchos

● 190-120 BC

● Jeden z nejslavnějších astronomů

● Syntéza babylonské a řecké astronomie

● Rozdělení kruhu na 360°

● Pro Slunce – excentr, pro Měsíc – epicykl

● Vzdálenost Země–Měsíc = 60 až 65 zemských průměrů

● Vzdálenost Země-Slunce = 2500 zemských průměrů

● Průměr Slunce – 12x větší než Země

● Definitivně stanovil pořadí planet od Země

o Měsíc, Merkur, Venuše, Slunce, …
● Sestavil katalog hvězd (první známý)
o Přehled o pozicích významných stálic, určena jejich poloha k pozorování
o Měl k dispozici starší měření – vypozorování precesního pohybu stálic
o Pozice asi 850 hvězd
o Přišel na pohyb jarního bodu
o Motivem sestavení je další porovnávání pozic stálic

19.12.2022
Atestace

● Ústní kolokvium – prověření porozumění základním věcem

● Podoba debaty – z obsahu přednášek, literatura jako opora

● Termíny ve zkouškovém období

● Skupiny po cca 6 lidech

17
Minule – astronomie v době helénistické

● Proč heliocentrický systém nebyl uznávaný?

o Vesmír by musel být ještě větší, než vysvětlovala geocentrická představa – protože se
zdá, že stálice vůči sobě nemění postavení
o Vše těžké (tedy země) chce být uprostřed (Aristotelská fyzika)

Klaudios Ptolemaios

● Málo dochováno o jeho životě

● Cca 100-160/170

● Návaznost na helenistickou astronomii

o Pozorování patrně v Alexandrii
● Autor mnoha spisů – systematické výklady všech oborů využívající matematických
metod
o Snaha o shrnutí všech poznatků z dílčích oborů – kompendium
o Některé sám dopracoval
● Nejslavnější dílo: Almagest („Velká skladba/soustava“; řec. Mathematiké Syntaxis)
o Syntéza poznatků řecké astronomie
o 13 knih
o Předpokladem pro porozumění: euklidovská geometrie + astronomická terminologie
o Odkazy Aristotelské tradice + vliv stoického filozofického proudu
o Popisuje vesmír jako těleso se sférickým tvarem a je konečný
o Kulatá jsou všechna nebeská tělesa, protože jsou z étheru, jehož základním pletivem
jsou kulaté částečky
o Nebeská tělesa vykonávají kruhové a otáčivé pohyby, protože odpovídají dokonalosti
nebeských těles
o Vesmír je geocentrický
▪ Ve vesmíru není absolutní „nahoře a dole“ ve vesmíru (x Aristoteles)

▪ Lehké na okraji, protože na ně působí odstředivá síla (stoikové)

▪ Země uprostřed díky tlaku okolního étheru (stoikové), a díky tomu, že těžké
se tlačí doprostřed (Aristoteles)
o Velikost Země je zanedbatelná v porovnání s velikostí vesmíru
o Země je nehybná
▪ Zemský pohyb by byl násilný

▪ Kdyby se otáčela, rychlost by byla tak velká, že nepřipevněná tělesa by

couvla nazpátek
o Pohyby nebeských těles
▪ Excentr a epicykl

18
 ▪ Pohyb Slunce – excentr (Hipparchova teorie)

▪ Pohyb Měsíce – nová teorie – kombinace excentru a epicyklu: evekce

● Vytvoření modelu pro pohyby vnějších planet

o Přidal ekvant = vyrovnávací bod
▪ Střed ekvantu – stejně vzdálený jako diferent od Země, ale na druhou stranu

▪ Rovnoměrnost není vůči diferentu, ale vůči ekvantu

▪ Zajišťuje nerovnoměrnost pohybu (tedy, že v některé části obíhá rychleji a

v druhé pomaleji)
o Kinematické modely jsou na sobě nezávislé
o Popis pozic pomocí ekliptikální výšky a šířky
● Pohyb hvězd
o Katalog hvězd – návaznost na Hipparcha
▪ Přes 1000 stálic, navíc stanovuje i jasnost (příznak velikosti – čím jasnější,
tím větší)
o Potvrzuje, že hvězdy navzájem nemění polohy, a společně sdílejí pomalý pohyb
k východu (precese) – rychlost pohybu cca 1°/100 let
● Žádné tvrzení kosmologického rázu v celém Almagestu
o Kosmologická teorie v díle Hypotézy planet
o Snahy o vysvětlení uspořádání světa s integrací svých kinematických modelů
o Kosmos – zcela vyplněn sférami z étheru (nikde prázdný prostor)
o Sféry na sebe těsně nasedají, mají určitou mocnost
▪ Měsíční sféra: vnitřní povrch sféry od Země = 33 zemských
průměrů, vnější povrch sféry od Země 64 zemských vnější - 64 rZ
průměrů
▪ Planeta se v rámci sféry může různě pohybovat

▪ Nebeská tělesa se nepohybují v závislosti na sebe (x

Aristoteles)
vnitřní - 33 rZ
▪ Princip/příčina pohybu je duše

● Člověk nikdy nemůže porozumět skutečným jevům na nebi

o Důraz na použití co nejjednodušších hypotéz (co nejméně pohybů)
sféra Měsíce
o Modely pouze k popisu, ne vysvětlení příčiny pohybu

● Aristotelsko-Ptolemaiovský systém – překročení do středověku

o Aristotelská fyzika + kosmologie a Ptolemaiova nauka

19
 4. NÁSTUP STŘEDOVĚKU
Kosmologie x křesťanství

● Církevní autoři
o Krajně vyhranění vůči vědě (- hledání zákonitostí a podstaty jevů)
o Zájem o přírodní vědy – mrhání časem (pokud nesměřují k poznání boha)
o Sv. Ambrož
▪ Země uprostřed světa, protože je to vůle boha

▪ Příroda nepřetrvává v uspořádaném stavu sama od sebe, ale díky působení

boží moci a vůli
▪ Přírodní zákony – z vnějšku přidané od boha
o Lactantius
o Sv. Basil z Caesareje
o Sv. Augustin
▪ Astronomie není použitelná k výkladu písma

Raný středověk

● Od 6. století

● Období stagnace vývoje kultury a nového poznání, období úpadku vzdělání

● Pomocné disciplíny při výkladu písma

o Sedmero svobodných umění (trivium – gramatika, rétorika a dialektika; kvadrivium –
aritmetika, geometrie, astronomie, muzika: hudební teorie)
● Bůh – tvůrce písma a knihy přírody
o Příroda jako médium božího zjevení
o Astronomie – způsob přiblížit se bohu tím, že zkoumáme knihu přírody
● Kláštery – základní nositelé zbytků antické tradice

● Zájem o sjednocení data Velikonoc

o 325 nikajský koncil – stanovení neděle po prvním jarním úplňku

* Stoikové

● Pouze 4 zákl. elementy

● Pneuma = vanutí/dech – prostupuje celý materiální svět a cirkuluje – rozpohybovává všechna

jsoucna a svět + drží svět pohromadě

20
 ● Vesmír jako živý organismus, který se pravidelně obměňuje; pravidelně přichází světový
požár
● Vše míří ke středu + pneuma vanoucí od středu → neustálé promíchávání

● Svět je kulatý
o Rozlišují kosmos a vesmír

* Ekliptikální výška a šířka

● Ve stupních

● Výchozí bod: jarní bod (0 °)

21