Maturitní

otázky
Geografie
 OBSAH
1) Země jako vesmírné těleso................................................................................................................1
2) Základy kartografie............................................................................................................................5
3) Stavba Země, litosféra a endogenní procesy......................................................................................9
4) Klasifikace reliéfu a exogenní procesy..............................................................................................12
5) Atmosféra........................................................................................................................................17
6) Hydrosféra.......................................................................................................................................22
7) Pedosféra.........................................................................................................................................27
8) Biosféra............................................................................................................................................30
9) Geografie obyvatelstva a sídel.........................................................................................................34
10) Geografie primární sféry................................................................................................................38
11) Geografie průmyslu........................................................................................................................42
12) Geografie dopravy a terciální sféry................................................................................................47
13) Současná politická mapa světa, integrační a desintegrační tendence ve světě..............................51
14) Hospodářská mapa světa, jádrové a periferní oblasti, hospodářské organizace............................55
15) Nauka o krajině, životní prostředí a vliv člověka na krajinu...........................................................58
16) Austrálie a Oceánie........................................................................................................................62
17) Angloamerika.................................................................................................................................65
18) Latinská Amerika............................................................................................................................69
19) Subsaharská Afrika.........................................................................................................................73
20) Jádrové oblasti Asie........................................................................................................................76
21) Periferní oblasti Asie......................................................................................................................82
22) Geografická charakteristika přírodních podmínek Evropy.............................................................85
23) Východní Evropa a Rusko...............................................................................................................88
24) Středomoří.....................................................................................................................................95
25) Západní Evropa............................................................................................................................100
26) Střední Evropa..............................................................................................................................104
27) Skandinávie a Island.....................................................................................................................108
28) Fyzická geografie ČR.....................................................................................................................113
29) Socioekonomická geografie České republiky...............................................................................116
30) Regiony České republiky, charakteristika Středočeského kraje a místního regionu.....................119
 1) Země jako vesmírné těleso

Vesmír
- 13,7 miliard let starý (datace se různí)
- prostor, tvořený galaxiemi, neustále se rozpíná
- jednotlivé galaxie – tvořené hvězdami, v jejichž středech se nachází
Černé díry
- naše galaxie = Mléčná dráha
- Sluneční soustava tvořena Sluncem a tělesy, která kolem něho
obíhají (planety, komety, prach, asteroidy, přirozenými družicemi planet...)
- vznik – Teorie velkého třesku (extrémně malé a hmotné těleso explodovalo- vznik kvarků,
atomů....)
- vzdálenosti ve vesmíru – zvláštní dálkové jednotky: astronomická jednotka, světelný rok

Slunce
- naše nejbližší hvězda
- tvar koule, tvořeno vodíkem a heliem, v jeho nitru neustále probíhají
termonukleární rce – uvolňuje se E ve formě fotonů
- gravitací ovládá všechna tělesa v okolí a ta kolem něho obíhají
- r=1,4 milionu km
- průměrná vzdálenost Slunce - Země = 150 mil km, sluneční fotony k nám doletí za 8 min
- vznik před 4,7 mld let – stlačením mlhoviny
- při průletu slunečního větru (hl. protonů a elektronů) naší atmosférou vzniká „polární záře“

Planety
- nemají vlastní zdroj záření – jen odraz od Slunce
- 2 skupiny: vnitřní (terestrické): Merkur, Venuše, Země, Mars
vnější (plynní obři): Jupiter, Saturn, Uran, Neptun

- v minulosti bylo součástí Sluneční soustavy i Pluto, dnes planetka

- pohybují se kolem Slunce po elipsách
- mají přirozené družice (nejvíce Jupiter a Saturn)

Tělesa ve vesmíru
- meteroidy = tělesa pohybující se ve vesmíru, úlomky komet, planet...
o meteor = záblesk při průchodu do atmosféry
▪ meteorit = to co dopadne na zemský povrch
▪ stopa = kráter (mnoho v Kanadě)
- komety – jádro + ohon – v blízkosti slunce se voda vypařuje – ohon = pára a prach, jádro = jedové a
kamenné těleso
- planetky – menší nepravidelná tělesa tvořená horninami
- vesmírný prach

Názory
- heliocentrismus – Slunce ve středu vesmíru
- geocentrismus – Země je střed vesmíru

Země
- tvar – geoid, na pólech zploštělý (matematicky nelze definovat
- rotační elipsoid – lze počítat

1
 - vznik před 4,6 mld. let – shlukováním prachu vznikla protoplaneta, srážky s dalšími tělesy – vznik
Měsíce
- severní polokoule je menší než jižní
- povrch – 510 mil. Km2
- r = 6378 km (na rovníku)
- obvod na rovníku – 40 000 km

Stavba
- jádro (vnitřní pevné (Fe a Ni, možná jediný krystal Fe) rotuje,
přechodná zóna a vnější kapalné jádro (také Fe a Ni))
- spodní, střední a svrchní plášť
- Mohorovičičova vrstva diskontinuity
- Zemská kůra (různá tloušťka – pevnina/oceán)

Měsíc
- přirozená družice Země
- obíhá kolem Země po elipse – 28 dní
- obíhá kolem své osy – 28 dní
- vidíme stále stejnou stranu Měsíce
- během oběhu kolem Země se mění tvar osvětlené části Měsíce – stav osvětlení nazýváme měsíční
fáze:
o NOV – měsíc mezi Zemí a Sluncem, ze Země není vidět
o 1. čtvrť – měsíc dorůstá – vidíme polovinu přivrácené strany
o úplněk – Měsíc na opačné straně než Slunce – vidíme celou přivrácenou stranu
o 3. čtvrť – Měsíc couvá – vidíme polovinu přivrácené strany
o zatmění – jedno vesmírné těleso vstoupí do stínu jiného
▪ zatmění Slunce – měsíc se dostane mezi Slunce a Zemi
▪ zatmění Měsíce – měsíc vstoupí do stínu Země
Slapové jevy
- způsobené gravitací Měsíce a Slunce
- projev nejen na hladině oceánů, ale také v litosféře a atmosféře
- příliv a odliv 2x denně
- Skočný příliv S – M – Z (F se sčítají)
- Hluchý příliv Z – S (F se odčítají)
M

Pohyby Země
1) rotace kolem osy
- osa směřuje k Polárce
- od Z k V
- jedno otočení: 23 hod 56 min 4 sekundy = hvězdný den
- hvězdný den = doba mezi dvěma kulminacemi hvězdy nad poledníkem
- slunečný den = 24 hod (Země se musí ještě trochu pootočit, protože také obíhá kolem Slunce)
- rychlost – 15 stupňů za hodinu (úhlová rychlost) - 15˚ = šířka časového pásma
- 356 m/s na rovníku, na pólech 0 m/s (obvodová rychlost)

důsledky: tvar Země (smrštění na pólech), časová pásma, střídání dne a noci, zdánlivý pohyb Slunce a
hvězd po obloze

2
Časová pásma
- 24 časových pásem (po 15˚)
- od Nultého (Greenwichského) poledníku
- Na V + 1 hodina
- Na Z – 1 hodina
- u nás středoevropský čas = o 1 hod více než světový
- časová mezipásma – urč. místa na Zemi jsou mimo svá pásma a přičítá se nebo odčítá víc nebo míň
- Místní čas = čas na daném poledníku, 1˚ = 4 minuty

Coriolisova síla
- důkaz rotace
- Hmoty (vzduch, voda...) se stáčí na S polokouli doprava, na J polokouli doleva, na rovníku stojí

2) oběh Země kolem Slunce

- po eliptické dráze proti směru hodinových ručiček, vzdálenost Země Slunce není stálá
- perihélium = přísluní (zima – je kratší, protože Země se pohybuje vlivem Sluneční gravitace rychleji)
- afelium = odsluní
- 365 dní 5 h 48 min 45 s = tropický rok
- kalendářní rok = 365 dní 6 hodin
- dnešní kalendář – gregoriánský (předtím Juliánský – každý rok byl o 12 minut delší než ve
skutečnosti, posouvaly se církevní svátky)
- rok změny 1852 – přestupnými roky jsou i 100leté letopočty dělitelné 400
- sklon
důsledky: střídání ročních období (díky sklonu zemské osy), kalendářní rok, různá délka dne a noci,
nestejná délka ročních období (vzdálenost od Slunce)

- 23.9. – podzimní rovnodennost

o slunce vychází na V 6:00 hod, zachází na Z 18:00 hod
- 21.12. – zimní slunovrat
o Slunce vychází na JV 8:00 hod, zapadá na JZ 16:00 hod
- 21.3. – jarní rovnodennost
o jako podzim
- 21.6. – letní slunovrat
o Slunce vychází na SV 4:00 hod, zapadá na SZ 20:00 hod
- na jižní polokouli se roční období střídají obráceně
- na severní polokouli je léto delší, na jižní je kratší ale teplejší

Polární den
- 6 měsíců
- Slunce nezapadá
- na S pólu od 21. 3. do 23. 9. (21. 6. kulminuje Slunce na obratníku Raka)
- na Jihu opačně

Oběžná dráha = orbita

Nebeská sféra = při pohledu na oblohu má člověk pocit, že je ve středu koule

Ekliptika = průsečnice roviny oběžné dráhy Země s nebeskou sférou (elipsa)

3
Obratníky 23˚27´

raka – s. š.

kozoroha – j. š.

Polární kruhy 66˚33´

severní a jižní

Rovník - 0˚

4
 2) Základy kartografie

Kartografie = věda, která se zabývá mapami a znázorňováním zemského povrchu

Kartometrie = zabývá se měřením na mapách

Mapa a globus
- mapa = zmenšený, zkreslený rovinný obraz Země nebo jiného vesmírného tělesa
- globus = zmenšený trojrozměrný kulový model Země, znázorňuje bez zkreslení
nevýhoda – výroba jen v malém měřítku, špatná manipulace

- plán = zmenšený rovinný obraz zemského povrchu, kde se neprojevuje zkreslení, lze na něm přesně
měřit, do 700km2

Měřítko mapy
- udává poměr zmenšení délky měřené na mapě k délce ve skutečnosti
- dělení:
o číselné měřítko 1 : m (m - kolikrát je mapový model menší než skutečnost), bez jednotek
o grafické – přímka pod mapou, jsou udány jednotky
o plošné – udává poměr ploch

Zeměpisná síť
- je tvořena poledníky a rovnoběžkami = myšlené čáry
- rovnoběžky – kružnice, největší rovník, pólová je jediný bod, severní a jižní šířka
- poledníky – polokružnice, protilehlé poledníky tvoří elipsy, všechny jsou stejně dlouhé a protínají
se na pólech; východní a západní délka
- slouží k určování zeměpisné polohy
- rovník = 0°, nultý poledník = Greenwichský (dříve to byl poledník procházející ostrovem El Hierro)
- zeměpisná šířka (φ), zeměpisná délka (λ)

Kartografická zobrazení (v atlase)

- zemský povrch nelze znázornit do roviny, protože Země má tvar Geoidu – zkreslení
- kartografická zobrazení jsou konstrukční metody, s jejichž pomocí lze sestrojit zeměpisnou síť
v rovině mapy.
Dělení
1. podle druhu zobrazovací plochy
o azimutální – (do roviny) pro malá území jinak moc zkresluje
o válcové – zobrazovací plochou je plášť válce; poledníky i rovnoběžky jsou rovnoběžné, věrná
v oblasti rovníku
o kuželové – pro větší území; zobrazovací plochou je plášť kužele
sečný – více bodů (dva)

tečný – jeden bod

o obecná zobrazení – geografická síť je zobrazena podle matematicky formulovaných požadavků,

používá se pro mapy světa na jednom listu

5
 o polykónické – z více pásů – z kuželů, zkresluje velmi málo
2. podle konstrukční osy (podle polohy)
o zobrazení v poloze normální = osa roviny válce nebo kužele je shodná s osou globu (Země)
o zobrazení v poloze příčné = konstrukční osa leží v rovině rovníku
o zobrazení v poloze obecné = osa prochází středem globu v libovolném směru
3. podle bodu ze kterého promítáme
o stereografické – z protilehlého bodu
o gnómonické – ze středu
o ortogonální – kolmé
4. podle zkreslení
o plochojevné – nezkreslují plochu (pozemky, katastrální mapy)
o úhlojevné – nezkreslují úhly a zachovávají tvar (silnice, letiště)
o délkojevné – nezkreslují délky
Kartografické vyjadřovací prostředky
Obsah mapy = všechny objekty a jevy, zobrazené na mapě

Obsah je tvořen matematickými prvky, polohopisem, výškopisem a popisem mapy

Vyjadřuje se kresbami a grafickými symboly = mapové značky

Kartografická generalizace = výběr a cílevědomé zobecňování objektů

Matematické prvky = zeměpisné souřadnice, měřítko a mapový rám

Polohopis = polohy objektů v horizontálním směru (pobřežní čáry, hranice, vodstvo)

Výškopis – výškové vertikální uspořádání, znázornění výškovými body (kótami), vrstevnicemi, stínováním a
barevnými vrstvami

Výškové body = trigonometrické body, nivelační body, kóty...

Vrstevnice = spojnice míst o stejné nadmořské výšce

Mapové značky
podle tvaru se značky dělí na:

o bodové – objekty (budovy, pomníky, prameny,…) - geometrické, symbolické, obrázkové,

písmenové
o čárové – liniový charakter objektů (vodní toky, silnice, el. Vedení…)
izolinie = spojnice míst např.: se stejnou teplotou, nadmořskou výškou…

o plošné - znázorňují objekty rozložené na ploše, mohou se překrývat (lesy, zahrady, močály…)
barva (většinou různé odstíny jedné barvy), stínování...

kartogram – barevně znázorňuje průměrnou hodnotu v oblasti (hustota zalidnění, národnostní složení)

kartodiagram – znázorněný uzemní celek, v jehož centru je diagram vyjadřující kvantitu nebo kvalitu jevu
(věkové složení obyvatelstva…) většinou se vztahuje k celému světu

lokalizovaný diagram – vztahuje se např. k jednomu městu

stuhová metoda – trasa a intenzita jevu

6
anamorfóza – změna velikosti a hranic území podle jevu – např. počet obyvatel (Čína obrovská, Kanada
malá atd.)

tečkovaná metoda – hustota jevu podle hustoty teček

Názvy na mapě
písmo – druh, velikost – označuje různé druhy jevů

- transpozice – v původním znění

- transliterace – přepis nelatinské abecedy do latinky (např. z ruštiny)
- transkripce – fonetický přepis
- exonyma – ve školních atlasech – vžité české názvy

Druhy map
1. podle měřítka
o velké měřítko 1 : 200 000 a méně (větší)
o střední měřítko 1 : 200 000 – 1 : 1 000 000
o malé měřítko 1 : 1 000 000 a více (menší)
2. podle obsahu
o mapy s topografickým obsahem
Podrobné mapy (katastrální – pozemkové vlastnictví)

Topografické mapy (přesné mapy velkých a středních měřítek pro potřeby států a armády)

Obecně geografické mapy (malé měřítko, hlavně ve školních atlasech)

o tematické mapy – tematický obsah (přírodní jevy, společenské – hustota zalidnění, hospodářství,
ostatní – turistické, dějepisné, …)
3. mapy podle účelu:
pro hospodářskou výrobu, vědecké, vojenské, školní (nástěnné), atlasy (soubory map)

4. mapy podle vzniku

- původní (originální) = vzniklé z přímého měření v terénu
- odvozené – zpracované z map původních

Tvorba původních map

o astronomické práce – zaměření území družicemi
o geodetické práce – vytvoření trigonometrické sítě (soustava trojúhelníků) a nivelační sítě (podklad
pro výškopis mapy)
o topografické práce – v terénu (podrobné polohopisné a výškopisné měření), vyhodnocení
leteckých snímků
o kartografická práce – zpracování výsledků topografických prací do formy kartografického díla
(namalování mapy)
o reprodukční práce – tisk a namnožení mapy
dnes se většinou používá GIS (geografický informační systém)

DPZ = dálkový průzkum Země

- letecké snímkování (snímky se překrývají)

- družicové snímky – 1 snímek (z výšky cca 700-900 km – počasí, lokalizace požárů, vojenské účely)

7
Družice
- v rovníkové dráze 3600 km – METEOSAT
- v šikmé dráze – většinou kosmické lodě s posádkou
- v subpolární dráze – NOA, SPOT, LANDSAT
GPS – geodetické družice, navigace – 24 družic k určení souřadnic stačí zachytit 3

8
 3) Stavba Země, litosféra a endogenní procesy
Stavba a složení Země:
- Zemská kůra – svrchní část litosféry – mocnost je proměnlivá, cca 5 – 80 km
o Pevninská část – 3 vrstvy (sedimentární – zvětraliny, žulová, čedičová) 20 – 80 km
o Oceánská – chybí žulová vrstva 6 – 15 km
o Přechodná – přechod z pevniny na oceán
Od zemského pláště je oddělena Mohorovičičovou vrstvou diskontinuity

- Zemský plášť
o Svrchní, střední, spodní
o Ve svrchním plášti se nachází Astenosféra, na které plavou litosférické desky
o Tvořen křemičitany Fe a Mg, spodní části tvoří oxidy a sulfidy hlavně Fe a dalších kovů
o Síla asi 3000 km
- Zemské jádro
o Tekuté, žhavé, vysoká teplota
o Síla asi 3000 km (i jadérko), složení Ni, Fe
- Jadérko
o Pevný materiál (Fe a Ni, možná jen jediný krystal Fe)
o Od jádra odděleno přechodnou vrstvou

Chemické složení zemské kůry – 49% kyslík, 26% křemík, 7% hliník, 4% vápník, železo

Minerální složení – křemen a jeho odrůdy, křemičitany (75%)

Horninové složení

- vyvřelé – vznik vytuhnutím (žula, čedič, znělec)

o intruzivní – utuhly pod povrchem – žula
o extruzivní – utuhly na povrchu - čedič
- přeměněné – tlaková nebo rozpínavá přeměna vyvřelých nebo usazených hornin
- usazené (=sedimentované) – usazením a zpevnění (pískovec, vápenec)
podle vzniku – organické (uhlí, ropa), chemické (vápenec), úlomkovité (písek, pískovec)

Litosféra
- horninový obal Země
- zemská kůra + svrchní zemský plášť, hloubka asi 100 km, rozdělena do několika litosférických desek
(pohybují se pomocí konvenčních proudů po Astenosféře)

Pohyby litosférických desek

o Vertikální (nahoru a dolů)
Desky se kolébají v důsledku zatížení (Skandinávie stoupá)

o Horizontální
- Rozbíhání (divergence)
Mezi deskami vzniká riftová zóna, kde se vylévá magma na povrch – vznik nové zemské kůry.
V místě rozestupu vzniká oceánský hřbet.

- Sbíhání (konvergence)
· 2 oceánské desky – vznik příkopu, místo, kde se desky podsouvají = subdukční zóna
· Oceánská a pevninská deska – na pevninské vzniká pohoří a v místě subdukce vzniká
příkop, mohou vznikat i sopečné ostrovy

9
 · 2 pevninské desky – vznik pohoří, místo střetu = kolizní zóna
o Pohyby vedle sebe
Vznik transformních zlomů

Důkaz pohybů desek = rozmístění rostlin a živočichů na různých kontinentech

- hřbety = místa kde se desky od sebe oddělují

- příklopy = tam kde se oceánská deska podsouvá pod pevninskou (lehčí)
- zlom = tam kde se lit. desky pohybují vedle sebe
- pohyb desek směřuje k rovnováze – uklidňuje se = izostázi

Stabilita zemské kůry

Stabilní části = štíty a tabule

- tvořily prapevninu

Laurentinský štít, Skandinávský, Sibiřský, Arabský, Africký, Australský štít...

Čínská, Indická tabule

Nestabilní části = geosynklinály

Mladé nestabilní části zemské kůry, nejsou stabilní vůči vrásnění

Endogenní (vnitřní) procesy

- původ v zemském nitru, důsledek pohybu lit. desek
- horotvorné procesy (vrásnění, kerné pohyby), vulkanická činnost, zemětřesení
- vznik tzv. tektonického reliéfu: vrásový (Apalače), vrásnozlomový (Karpaty), příkrovový (Alpy),
sopečný (České středohoří), Kerný (Ťan-Šan)

Horotvorná činnost
– vznik v místech střetu lit. desek – vrásy (Alpy), zlomy (Krušné hory)

vrásové pohoří = vyšší, špičaté štíty, mladé; sedlo antiklinála a synklinála

kerné pohoří – přesmyk – přesouvají se přes sebe, pokles – podsouvají se (příkopové propadliny), rozlehlé
oblé vrcholy

Sopečná činnost
– vylévání žhavého magmatu na povrch (magma na povrchu = láva)

- sopka – magmatický krb, sopouch, kráter

- desky se zasouvají, ohnou, taví se horniny – povrchové nebo podpovrchové jevy
- lakolit = láva utuhlá pod zemskou kůrou (Říp) batolit = láva utuhlá ve větší
hloubce než lakolit
- sopky se dělí na výlevné a výbušné (obojí = stratovulkán)
- u lineární erupce se láva jen vylévá z pukliny
- činné sopky jsou v oblastech styku litosférických desek
Láva
- provazcová, struskovitá, polštářová, balvanitá...
- mohou vznikat lávové tunely – láva na povrchu utuhne, ale uvnitř je ještě horká
a teče

10
Nejznámější sopky: Etna, Vesuv, Krakatau, Stromboli, Hekla, hora sv. Heleny,
Ključevskaja (Kamčatka)

Výbuchy: 79 n. l. Vesuv – zničení Pompejí a dalších měst

Etna – aktivní, naposled 2009

Hekla – naposled 2000

Sopečná činnost v ČR

Nejsou zde činné sopky, pouze pohoří sopečného původu (České středohoří, Říp...)

Zemětřesení
– náhlé uvolnění energie v zemském nitru, provázeno krátkodobými otřesy zemského povrchu

- Ohnisko pod povrchem = hypocentrum

- Místo nad hypocentrem (na povrchu), kde se zemětřesení projeví s největší silou = epicentrum
- Síla zemětřesení se měří pomocí Richterovy škály (1-10, 9-10 = zkáza Země)
- může vyvolat Tsunami (Indonésie – 26. 12. 2004)
- hlavně v tektonicky aktivních oblastech
Zemětřesení v poslední době Japonsko – 2011, Sumatra - 2004, Haiti – 2010

Zemětřesení v ČR
Několikrát do roka, ale slabá – do 4 stupňů Richterovy škály. Nejaktivnější oblast – Mariánskolázeňský zlom,
Krušnohorsko, Ostravsko, Kladensko

Nejsilnější otřesy – Hronovsko 1901 – 4,7 stupně RŠ

11
 4) Klasifikace reliéfu a exogenní procesy

Georeliéf
= povrch zemské kůry, mění se, je výsledkem endogenních a exogenních sil; studiem – geomorfologie

Geomorfologický cyklus
3 části: nejprve byla prarovina, poté následuje období mladosti (vrásnění, uplatnění hl. endogenních
procesů --- velké výškové rozdíly, příkré svahy), dále období zralosti (začínají se uplatňovat i exogenní
procesy, reliéf se zaobluje). Poslední částí cyklu je období staroby, kdy je reliéf nepatrně zvlněný a
zarovnávají se výškové rozdíly – převažují exogenní procesy)

Podmořský reliéf

Pevninský šelf – 200 – 300 m do hloubky, pozvolný svah

Pevninský svah – prudký pokles dna

Pevninské úpatí – konec svahu, hromadí se zde sedimenty

Oceánská pánev – oceánská ZK, vyskytují se na ní podmořské hory, příkopy,

sopky, ostrovy (korálové, sopečné, pevninské)

Pobřeží = území vymezené přílivem a odlivem

Dle činnosti mořské vody se dělí na erozní (skalní pilíře, jeskyně...) a akumulační (písčité a
kamenité pláže)

Tvorba písečných kos – limanových jezer

Dělení
o Ledovcové
o Mangrovové

12
 o Fjordové – členité, velké hloubky
o Korálové – schránky mořských živočichů
o Wattové – rozlehlé písčité mělčiny za přílivu zaplavované (Německo, Nizozemí – vysoušení)
o Riové – vznik poklesem pevniny nebo zvýšením mořské hladiny – zatopení
o Endogenně podmíněné (sopky, zlomy...)

Pevninský reliéf
Dělení podle nadmořské výšky
o Prolákliny – pod 0 m n. m.
o Nížiny – 0 – 200 m n. m.
o Vysočiny - nad 200 m n. m.

Dělení podle výškových rozdílů

o Roviny – do 30 m
o Pahorkatiny – 30 – 150 m
o Vrchoviny – 150 – 300 m
o Hornatiny – 300 – 600 m
o Velehornatiny – nad 600 m

Dělení podle vzniku

Vrásný, kerný, antropogenní, eolický, říční, ledovcový...

Exogenní procesy
- zdrojem energie je sluneční záření, projevují se rušivou činností – vymíláním, zvětrávání,
rozdrobování zemského povrchu, přenos – odnos zvětralin, mechanické zvětrávání, bobtnání
(hornina vsakuje vodu), vysychání (opak bobtnání), zatížení a odlehčení hornin (nejen činnost
člověka),…
- zvětrávání:
o fyzikální – narušování, rozpadání (bobtnání, střídání tepla a zimy,…)
o chemické – změna podstaty hornin – rozpouštění (soli), hydrolýza
o biologické – narušení vlivem živých organismů (kořeny rostlin v hlíně,…)
výsledek – vrstva zvětralin – 3 fáze: rozrušování (eroze), přenos (transport),
usazování (akumulace)

Svahové procesy
= přemisťování hornin z vyšších poloh do nižších, hlavně vlivem gravitace

- sesuvy půd, balvanů

- Rychlé procesy – laviny, sesuvy, bahenní proudy (klouzavý pohyb hlíny)
Vznik suťových kuželů, osypů...

Fluviální procesy
= činnost tekoucí vody (způsobuje vymílání, odnos materiálu, sedimentaci...)

Horní tok – hloubková eroze – dolů, prudký spád, koryto tvar V

Střední tok – eroze hloubková + boční, menší rychlost, sedimentace, tvar U, zákruty=meandry,

Dolní tok – fáze ukládání, mírný spád, v nížinách, časté ostrovy a slepá ramena

13
 o Říční terasy – pozůstatky starých niv, souvisí s dobami ledovými a meziledovými
o Ronové rýhy – voda (při dešti na svazích) vytváří rýhy a odnáší půdu – nepravidelný
odtok
o Katarakt = vícestupňový vodopád
o Vznik vodopádů – různé horniny erodují různě rychle
o Obří hrnce – erozní tvar – vlivem točení kamínků dokola
o Říční delty – typ ústí, voda se rozlévá do okolí a tvoří se mnoho ramen
o Údolí – Kaňon (velmi příkré svahy, hluboký), Soutěska (úzké údolí, příkré
svahy)

Činnost pobřežní vody

– na pobřeží moří i u jezer

o klif – strmý útes vzniklí obrušovací činností příboje a zřícením horní části
o pláže, písečné kosy
o pobřežní jeskyně, pilíře, okna
o laguna – mělký mořský útvar s mořskou nebo brakickou vodou, od hlubšího moře oddělený
korálovým útesem nebo písečným valem

Glaciální procesy
Ledovce – pevninské/horské

Ledovec vzniká nad sněžnou čarou postupnou přeměnou sněhu.

Ze sněhu vzniká firn (sníh bez vzduchu),

spodní sníh začne tát a znovu vykrystalizuje
– vzniká firnový led

Další krystalizací vzniká ledovcový led

Složení ledovce

Horní část = sběrná pánev (zde se ledovec

tvoří)

Dolní část = ledovcový splaz (zde taje)

Ledovce se pohybují tak, že „tečou“

Druhy ledovců
o Údolní - vyšší části horských údolí, sběrná pánev i splaz (Alpy)
o Karový – vyplňuje vysoko položené kary (Pyreneje)
o Dendritický - má více vyživovacích oblastí (Himálaje)
o Podhorský (spojení ledovců přes údolí)
o Norský typ – tvoří přechod k pevninskému ledovci

▪ Ledovcové údolí – kar (díra po ledovci), karové údolí

▪ Fjordy – hluboké zálivy
▪ Vysutá údolí
▪ Drumliny – pahorky, pozůstatky spodních morén
▪ Rýhované skály
▪ Oblíky – elipsovitý pahrbek na skalním podkladu na
dně ledovcového údolí, často rýhované ve směru pohybu ledovce

14
 ▪ Morény – valy toho, co ledovec tlačil před sebou
▪ Bludné balvany – přenesené ledovci
▪ Ledovcová jezera = plesa
▪ Řeky pramenící v ledovcích

Kryogenní procesy
= mrazové zvětrávání (střídání zmrzlé a kapalné vody v puklinách hornin)
o Mrazové klíny – do místa, kde roztál led, se dostane jiná hornina, tvar klínu
o Mrazové sruby (obr.) - Skalní stupeň ve svahu vzniklý mrazovým zvětráváním a
odnosem. Stěny mrazových srubů jsou v závislosti na struktuře horniny svislé
nebo téměř svislé, případně převislé.
o Mrazové srázy - Nápadný stupeň ve svahu, který je na rozdíl od mrazového srubu šikmý a překrytý
sutí.
Permafrost = trvale zmrzlá půda

Eolické procesy
– způsobené činností větru – obrušování, přenos, usazování
o písečné duny - přesypy
o čeřiny - malé vlnky na písku
o skalní hřiby - těžší materiál obrušuje spodní část hornin (pískovec)
o hrance (obr.) – větrem unášený písek obrušuje hrany skal a kamenů
o skalní města – brány, mosty, skalní věže…
o voštiny – malé díry ve skalách způsobené vodou a větrem

Pouště
- kamenité pouště (hamady)
- štěrkovité pouště (reg/ serír)
- písečné pouště (ergy)
- solné, skalnaté…

Krasové jevy
Vznik na rozpustných horninách (například vápenec). Základní činitelé = voda a hornina

Krasy se dělí na Endokras (pod povrchem) a Exokras (na povrchu)

Exokras
o škrapy – rýhy do vápence způsobené srážkovou nebo tající vodou
o polje - velké propadliny s výraznými okrajovými svahy a plochým dnem
o závrty – propadliny povrchu
o úvaly – vznik spojením závrtů, ale jsou menší než polje
o mogoty – kuželovité vrchy typické pro tropy a subtropy
o krasová údolí (žleby) – úzká údolí (po řekách)
o travertinová jezírka…

o ponorné řeky

Endokras
o Jeskyně

15
 o stalaktit – svislé krápníky
o stalagmit – krápníky vyrůstající „ze země“
o stalagnát – spojený stalagmit a stalaktit
o záclony – typ stalaktitu, ploché
o sintrové misky – tvořené porézní horninou, vzniklou usazováním vápenitých roztoků
o krasové propasti – propadliny stropů jeskyní, někdy jejich součástí, ze všech stran ohraničená

Biogenní procesy
= způsobené činností živých organismů
Rostliny (fytogenní reliéf)– rozrušují horniny, zpevňují svahy, snižují erozi, zabraňují nadměrnému
vysychání půdy, tvoří humus…

o rašeliniště
Živočichové (zoogenní reliéf) – tvorba humusu, rozrušování hornin i jejich tvorba

o korálové útesy – vápenaté schránky mořských živočichů

o hráze – bobr
o termitiště
o prtě – cestičky na svazích vyšlapané od zvěře/dobytka

Antropogenní procesy = způsobeny činností člověka

1. antropogenní zvětrávání – umělé rozvolnění hornin a zemin (např. kulturní půdy orbou, vojenská činnost)

2. antropogenní degradace – vede k zarovnání reliéfu (např. při výstavbě měst, průmyslových areálů apod.)

3. antropogenní agradace – vede k zarovnání reliéfu, zaváženy jsou deprese

4. antropogenní transport

o těžební (lomy, doly, pískovny)

o průmyslové (průmyslové plošiny, podzemní elektrárny, sklepy pivovarů, vinařských závodů)
o zemědělské (agrární terasy, agrární haldy)
o vodohospodářské (kanály, regulované úseky toků, hráze přehradních nádrží)
o sídelní (katakomby, skalní města)
o dopravní (komunikační zářezy, náspy, úvozy, letištní plochy)
o vojenské (zákopy, obranné valy, hradby, krátery po minách)
o oslavné (oslavné pahorky)
o pohřební (hřbitovy, mohyly)
o rekreační (hřiště, koupaliště, skokanské můstky)

16
 5) Atmosféra
=vzdušný obal Země, vědy – meteorologie (počasí), klimatologie (podnebí)

Složení atmosféry
- plyny:
o N2 – 78% - proniká do atmosféry při vulkanické činnosti
o O2 – 21 % zdroj – tropické deštné lesy, mořské řasy
o CO2 – do ovzduší sopečnou činností a dýcháním, zajišťuje skleníkový efekt (oteplování)
o Vzácné plyny – Ne, He, CH4, Kr, H2, Xe, Ar
o Ozon (O3) – pohlcuje UV záření
- vodní páry – do vzduchu výparem z půdy, vodních ploch
- prachové částice – do vzduchu vulkanickou činností, spalováním, kosmický prach…

Význam atmosféry
Ochrana (meteoroidy, UV filtr, udržuje teplo, ale ne příliš teplo)

Dýchání

Stavba atmosféry
1) troposféra – nejspodnější, dýcháme ji, 0-10 km
o tvoří se zde počasí
o dole t= cca 15°C, nahoře t= cca – 50°C, každých 100m
klesá teplota o 0,65°C
o směrem nahoru klesá hustota i teplota
o až 80% veškeré hmoty atmosféry zde
2) stratosféra – 10-50 km
· vrstva ozonu – uprostřed – nad ní teplota roste
(sluneční záření se od ozonosféry odráží)
· 10- cca 25 km t= - 50°C, nad ozonovou vrstvou t=0
· silné větry
3) mezosféra – 50-80 km, teplota s výškou klesá (t= cca – 90°C)
4) termosféra – 80-800 km, teplota s výškou roste (až 1500°C)
· satelity, radiové vysílání – volné ionty – odráží radiové vlny
5) exosféra – nejvyšší vrstva, 800-20 000 km – přechází plynule do vesmíru
· velmi řídká, nemá vliv na Zemi

Teplotní poměry
- ohřívána slunečním zářením (43% záření se odrazí, 57% dorazí na povrch, 14% ohřeje atmosféru)
- dole je nejteplejší, teplotní výškový gradient - 0,65°C/100m
o konvence = teplý vzduch stupá
o turbulence = fouká vítr, horizontální směr
o molekul. vodivost (molekula narazí na jinou a předá pohyb dál)
Denní chod teplot – minimum – východ slunce, maximum – 13-14 hod

Průměrná denní teplota – v (7:00, 14:00, 2x21:00)/4

teplotní inverze = dole zima nahoře teplo (způsobena například stékáním chladného vzduchu z kopců do
údolí / nasunutím teplejší masy vzduchu nad chladnější

Roční chod teplot

17
 - u nás: maxima – červenec, minima – leden
- Různý chod teplot v různých podnebných pásech (na rovníku stálá teplota, v mírném pásu velké
výkyvy…)

Tlakové poměry
tlak vzduchu = hmotnost sloupce vzduchu

- změna tlaku s nadmořskou výškou = vertikální tlakový gradient (každých 5500m se tlak zmenší o
polovinu)
- normální tlak při 0°C na hladině moře (průměrný tlak) = 1013 hPa
- ovlivněn teplotou, mraky
- vysoký tlak vzduchu – vzduch sestupuje – studený
- nízký tlak vzduchu – vzduch stoupá – teplý
- měří se: anaroid, barometr; barograf – zapisuje tlak

Globální cirkulace atmosféry

Způsobena: slunečním zářením, Coriolisovou silou, třením a nerovnoměrností zemského povrchu.

Coriolisova síla = odstředivá síla, která vzniká rotací Země … způsobuje všeobecnou cirkulaci
atmosféry

V blízkosti rovníku je pásmo nízkého tlaku, tak zvaný teplotní rovník, který se během roku přesouvá
na sever a na jih podle polohy Slunce. Na sever i na jih od tohoto pásma můžeme rozlišit tři konvekční
buňky či pásy: tropická Hadleyova buňka, Ferrelova buňka středních šířek a polární buňka.

Hadleyova buňka
Atmosférická cirkulace v oblasti mezi rovníkem a 30° severní a jižní šířky působí pravidelné
větry, směřující vždy k rovníku a díky zemské rotaci k východu. Cirkulace vzniká tak, že teplý a vlhký
vzduch od rovníku vystupuje k horní hranici troposféry a pohybuje se směrem k pólům (antipasát).
Zhruba kolem 30° severní a jižní šířky klesá k zemi v oblasti vysokého tlaku. Cestou ztratil velkou část
své vlhkosti, takže je suchý a může zde vytvářet pouště (Sahara, Australská poušť). Oběh uzavírají
přízemní větry (pasáty), které se vracejí k rovníku, ale s výraznou odchylkou k západu. V minulosti byly
velmi významné pro námořní plavbu, v angličtině se jim říká „trade winds“.

Polární buňka
Vzduch na 60° severní a jižní šířky je sice chladnější a sušší než na rovníku, může však stále
ještě vytvořit konvekční pohyb. Vystupuje až ke hranici troposféry, která zde leží ve výšce asi 8 km, a
pohybuje se k pólu. Tam ochlazený klesá k zemi a tvoří oblast vysokého tlaku. Vrací se směrem k
rovníku při zemi, ale působením Coriolisových sil se odchyluje k západu.

Ferrelova buňka
Mezi 30° a 60° zeměpisné šířky jsou poměry složitější. Cirkulace zde není poháněna rozdíly
teploty, nýbrž prouděním v sousedících buňkách, v tropech a v polární oblasti. Převládající směr větrů
je zde směrem k pólu a k východu, proudění je však velmi proměnlivé a podléhá hlavně lokálním
vlivům. Nepravidelné střídání oblastí nízkého a vysokého tlaku je typické pro tuto oblast.

Délkové cirkulace
Kromě těchto pravidelných proudění vznikají v atmosféře i další, způsobená například jinou
tepelnou kapacitou moře a pevniny, případně mořskými proudy.

18
Stálé tlakové útvary
- rovníková tlaková níže (pásmo tišin)
- subtropická tlaková níže
- subtropická oblast vyššího tlaku vzduchu
- islandská oblast nízkého tlaku
- oblast vysokého tlaku vzduchu u pólů
Pasát – v tropech – na j. polokouli, jv směr

Západní větry – v mírném pásu

Východní větry – v polárním pásu

Místní proudění
- monzuny – příčinou je nestejné ohřívání oceánů a pevniny
- v létě se pevnina ohřívá rychleji než oceán (vítr fouká od oceánu (V) na pevninu (N))
- v zimě oceán pomaleji chladne (vítr z pevniny (V) na oceán (N))
- bríza – pobřežní vítr; ve dne z oceánu na pobřeží, v noci z pobřeží na oceán
- bóra – Jadran, studený vzduch stoupá (nestihne se ohřát)
- fén – v Alpách, teplý
- horský vítr – ve dne pod kopcem je V (chladno) na kopci N (teplo); v noci naopak
- hurikán – hodně teplý oceán, vysoká vlhkost vzduchu – parami velmi nasycený teplý vzduch je
roztáčen zemskou rotací, nad oceánem bouře stále sílí, nad pevninou se vyprší a rozpadne se.
názvy: Indie – cyklón, S Amerika – hurikán, Asie – tajfun, Filipíny – bagyo, Austrálie - willy - willy

19
Voda v atmosféře
do vzduchu – 86% z oceánů, 14% z povrchů jezer, řek, půdy, rostlin, dýchání
- v teplém území vysoký výpar
Vlhkost vzduchu – zastoupení vodních par v atmosféře

- absolutní – množství vody v g/m3 vzduchu

- relativní – poměr skutečné hodnoty k maximální možné v %
kondenzace = přechod par do kapalného stavu (ochlazením nebo přítomností kondenzačních jader)

- kondenzace na povrchu Země

o rosa
o jinovatka – namrzání kapek mlhy
o ledovka – souvislá vrstva ledu na zemském povrchu, bezbarvá, není vidět
Srážky – déšť, sníh, mrholení, kroupy, krupky, mlha

- měření – srážkoměr, jednotky – milimetry = 1 l na m2

oblačnost = míra pokrytí oblohy vodními parami (oblačno, jasno, polojasno, skoro
jasno, zataženo, skoro zataženo)

Typy oblaků
- cirrus – řasa – vysoko, sluneční paprsky procházejí dobře, nevrhá stín
- stratus – sloha – šedá obloha, nízko, bez okraje, sluneční paprsky neprocházejí
- cumulus – kupa – roztažený do výšky, bouřkové nebo bílé, ohraničené, vrhají stín
- cumulonimbus – černý, bouřkový, prudké letní deště
Podnebí a podnebné pásy
Podnebí ovlivněno

o zeměpisnou šířkou (tvar planety, náklon)

o všeobecná cirkulace vzduchu (pasáty…)
o vzdálenost od oceánů a moří (roste kontinentalita podnebí)
o oceánské proudy (teplota a srážky – pára kondenzuje už nad oceánem – mraky se vyprší už nad
oceánem a na pevninu se dostane minimum srážek – pouště)
o nadmořská výška – vysokohorské podnebí
o lidská činnost – vysoušení půdy, kácení lesů, uvolňování tepla…

Typy podnebí:
1) arktické podnebí – celoročně chladno, noc –50°C, den - 10°C, sněhové srážky – malé množství
2) tundry – střídání ročních období, zima -40°C, léto +10°C, málo srážek, suchý arktický vzduch
3) oceánské – vlhké, teploty od –5 do +20°C
4) kontinentální – celoročně málo srážek (zima-20°C, léto +20°)
5) podnebí pouští mírného pásu – málo srážek, srážkový stín (hory) –10 až +25°C
6) subtropické podnebí – monzunové – mírné zimy, srážky v létě, malá amplituda teplot
7) tropické suché podnebí – celoročně sucho, horko, stejné teploty, chybí vegetace, velké výkyvy
denních teplot, noční amplituda nepatrná
8) střídavě vlhké tropické podnebí – vysoké teploty, střídání srážek, zenitální deště
9) tropické vlhké podnebí – u rovníku velmi vlhko, celoročně 25-30°C + zenitální deště (2500-3000mm
ročně)
Podnebné pásy
Studený – málo srážek, celoročně nízké teploty, 2 roční období, ovlivňován arktickou vzduchovou hmotou

Mírný – střídání ročních období, velké teplotní výkyvy, ovlivňován polární, tropickou a částečně i arktickou
vzduchovou hmotou

Teplý pás – 2 roční období, celoročně vyšší teploty, ovlivňován tropickou a rovníkovou vzduchovou hmotou

20
Vzduchová hmota – vzduch nad oblastí je ovlivněn vlastnostmi oblasti (teploty, vlhkost…)

(rovníková, tropická, polární, arktická)

- počasí = okamžitý stav atmosféry na konkrétním místě

- podnebí = průměrný a dlouhodobý stav atmosféry na nějakém místě
- fronta = hranice mezi vzduchovými hmotami (teplá, studená, okluzní)
°C = stupeň Celsia °F= stupeň Fahrenteia, 0°C=32°F (1 F° = 5/9 °C)

Tlaková níže: teplý vzduch stoupá do vyšších vrstev atmosféry, během toho kondenzují vodní páry a tvoří se
mračna – zataženo, prší

Tlaková výše: studený vzduch klesá a otepluje se, zároveň se vysušuje – jasno, sucho (v zimě může přinést
do nížin mlhu a nízké oblaky, zatímco na horách svítí slunce – studený vzduch je
těžký = inverze)

21
 6) Hydrosféra
= vodní obal Země, veškerá voda na planetě

- odhadované množství vody – 1,4 mld km3

- rozdělení vodních zásob
o oceány, slaná
o podzemní
o ledovce, sníh

o půdní voda, jezera, bažiny, řeky, umělé nádrže, voda v atmosféře, v živých organismech
- hydrologický cyklus = oběh vody (velký – přesuny vody mezi oceány a pevninou, malý – probíhá
pouze nad oceány nebo
bezodtokými oblastmi pe

Mořská voda
- světový oceán – 71 % celkového povrchu planety (361, 3 mil. Km2)
- světový oceán se dělí do 4 oceánů - Tichý, Atlantský, Indický, Severní ledový
- oceány se dále dělí na moře (vnitřní – spojeno s oceány průlivy; okrajová – oddělena od oceánu
ostrovem, poloostrovem, podmořským prahem…)
- záliv = části oceánu neodděleny ostrovy – pronikají sem proudy (!časté výjimky!)
vlastnosti: salinita, barva, teplota

1) salinita
– udává se v promilích (g/kg vody), průměrná – 35 promile
o soli – chloridy, sírany, uhličitany, rozpuštěné organické látky
o stále stoupá, u obratníků je největší (velký výpar málo srážek)
o nejslanější – Rudé moře (45 promile)
o ovlivněna – hloubka, mořské proudy, množství řek, srážky, výpar, přítomností ledovců
o minerály se do moře dostávají z podloží, jsou přinášeny řekami a salinita se také zvyšuje výparem
Brakická voda – v místě, kde se míchá slaná a sladká voda

2) barva
o organické látky – plankton – zelená, načervenalá (Rudé moře)
o minerální látky nerozpuštěné – žlutá až hnědá

22
 o bez organických a min. látek – modrá
3) teplota
– vliv slunečního záření i další vlivy
o průměrná teplota na povrchu = 17°C
o zamrzá při t pod 0°C (cca -2°C) do hloubky 2-2,5m, nikdy ne až na dno, sůl se vytlačuje pod led a
voda je zde slanější – vytváří se tabulový led
o teplota se mění horizontálně i vertikálně (podnebí/hloubka)
4) hustota
o Hustota mořské vody je výrazně závislá na teplotě a tlaku, je odvozována ze salinity nebo chlorinity

Pohyby mořské vody – vlnění, dmutí, mořské proudy

o vlnění – eolické (vliv větru), dlouhé vlny – tsunami (otřesy desek)
▪ předává se energie ne hmota
▪ poslední vlna = příboj
o dmutí – příliv, odliv – vliv přitažlivé síly Měsíce a Slunce, střídají se po 6 hodinách; skočný a
hluchý
o mořské proudy – nucené (vliv větru), vyrovnávací (salinita, teplota), gravitační
▪ studené k rovníku, teplé od rovníku (ovlivňují klima)
Sladká voda
- vodní toky – srážky, které se nevypaří nebo nevsáknou
o nesoustředěný – ron
o soustředěný – vodní toky (občasné a stálé)
Vznik řeky – pramen, výtok z jezera, ronové rýhy se spojí a vytvoří se potok, výtok z ledovce

- pramen, hlavní tok, přítoky (podle řádu – 1. řád – nevlévá se do jiné řeky, 2. řád – vlévá se do 1. řádu,
…)
ústí (přímé, delta, nálevkovité,…) vznik delty – překážky v přímém směru – podloží, nánosy...

Povodí – oblast, odkud veškerá voda stéká do jedné řeky/jezera

Rozvodí – hranice mezi dvěma povodími, většinou pohoří… (hl. Evropské rozvodí = Kralický Sněžník)

Úmoří – oblast, odkud všechny řeky tečou do jednoho moře

Typy říčních sítí

– větvovité, pérovité,
pravoúhlé,
prstencovité, radiální,
vějířovitá, souběžná,
…

23
Režim vodních toků
– rovníkové (pravidelně stejný
průtok), monzunové ( léto podzim vetší
průtok), alpské (podobně jako
monzunové), středoevropské řeky…

Řeka

Horní tok – převažuje erozní činnost do hloubky, velký spád

Střední tok – začíná boční eroze, erozní a akumulační činnost vyrovnaná

Dolní tok – převaha akumulace, řeka teče pomalu

řeky podle : délky – Amazonka, Nil, Chang Jiang

průtoku v ústí – Amazonka, Kongo, Madeira

povodí – Amazonka, Kongo

Jezera
– přirozené sníženiny zemského povrchu, vytvořené působením vnitřních nebo vnějších činitelů a naplněné
vodou

Endogenní - tektonické, sopečné, krasové, reliktní – pozůstatek praoceánů

Exogenní - karové, hrazené, pobřežní (limanové), slepá ramena, rašelinová, meteoritická

- podle vodního režimu: průtočná, bezodtoká

- podle obsahu solí: sladká (pod 3 promile), solná (NaCl), natronová (alkalická jezera s vysokým
obsahem sodných solí), boraxová (soli bohaté na bor)

24
 o Mrtvé moře (jezero) – 238 promile
- podle rozlohy – Kaspické moře, Hořejší, Viktoriino
- podle hloubky – Bajkal, Tanganika, Kaspické moře

Zajímavá jezera
Plitvická jezera – krasová (Vinetou)
Crater lake – v kráteru sopky (USA)

Bajkal – nejhlubší jezero světa (1, 642 km)

Tanganika – příkopová propadlina

Velká kanadská jezera, Ladožské a Oněžské jezero – ledovcovo - tektonická – po linii zlomu

Aralské jezero – vysychá (Amudarja, Syrdarja) vznik pouště Aralkum

Balkaš – půlka slaná, půlka sladká (poloostrov)

Lop Nur – větrem se posouvá o několik km

Titicaca – nejvýše položené jezero světa, plující ostrůvky vegetace

Lappajarvi – meteoritické jezero

Umělé nádrže – rybníky

- mělké, jdou vypustit, malé, voda odtéká „přes hráz“
- význam – v ČR primárně zásoby vody, chov ryb, bio. čištění odpadních vod, zavlažování, rekreace
- průtočný/pramenný/nebeský rybník – napájen pouze vodou ze srážek

Přehrady
větší, hluboké, voda odtéká spodem „pod hrází“, nejdou úplně vypustit

význam – výroba el. Energie, ochrana před povodněmi, rybolov, zásobování vodou,
rekreace, regulace toku

Bažiny - území přesycená vodou Mokřady – území s vysokou hladinou

podzemních vod, podmáčená půda

Slanisko – zvláštní typ mokřadu, typická je vysoká salinita

nutné vlhké klima a nepropustný podklad

Podpovrchové vody

- půdní – obsažená v půdě, nezáleží na skupenství

- podzemní – pouze kapalná – v průlinách – mezery mezi zrny zpevněných i nezpevněných
sedimentů, v puklinách a krasových dutinách
- = 2 nepropustné vrstvy; mezi nimi voda pod tlakem. Při provrtání horní vrstvy voda vystřikuje ven.
např. v Austráli
Podzemní voda
- 1) prostá (do 1 g minerálů na 1l)
- 2) mineralizovaná
- a) uhličitá – kyselka CO2
- b) sirná H2S

25
 - α) normální
- β) termální (nad 25°C)
- tvoří se nad nerozpustnými horninami
prameny – vrstevní, suťový, zlomový

- voda se dostává na povrch

Ledovce
– nad sněhovou čárou sníh nikdy neroztaje a zvýšeným tlakem se mění na ledovce (vločky→krystaly)
- vločky – 90% vzduchu, krystaly – 20% vzduchu
- sněhová čára – všude je jiná – polární oblast – 0 m.n.m.; rovník – 5500 m.n.m.; u nás – 3000 m.n.m.
- 1) horské – vyplňují údolí nad ledovcovou čárou
- 2) pevninské – pokrývají území se sněhovou čárou 0 m.n.m.
- 3) podzemní led – permafrost
- 4) plovoucí
- moréna = horniny tlačené před (čelní, boční, spodní, střední)

26
 7) Pedosféra

- soubor všech půd Země, který se vyvinul na styku ostatních složek (biosféra, atmosféra,
hydrosféra,…)
- nejsvrchnější část zemské kůry, půda – poskytuje rostlinám živiny
- proběhli v ní erozní činnosti a činnosti půdotvorných činitelů
- věda – pedologie
- obnova – 1cm/100let

Půdotvorný proces
- souhrn biologických, chemických a mechanických změn, díky kterým dochází k tvorbě půd
o akumulační – obohacení půdy o minerální nebo
organický materiál
o erozní – odnos (větrem, vodou)
o translokační – přesouvání látek v půdě mezi horizonty
o transformační – zvětrávání
- zvětrávání matečné horniny (čedič, žula, vápenec…)
- mechanické působení
- chemické působení – kyselé deště, voda s vysokým obsahem
solí, kyslík
- přírodní složka – humus – zbytky živých organismů, fyto a zoo
edafon
- půdní voda a půdní vzduch

Půdotvorní činitelé
o matečná hornina – obsah prvků, úlomky
o podnebí – teploty srážky
o živé organismy
o čas
o voda (podpovrchová i povrchová)
o reliéf – poloha a náklon svahu, nadmořská výška
o člověk – zúrodňování, rekultivace, degradace

Složky:
anorganická

▪ pevná – minerály a horniny

▪ kapalná – půdní voda
▪ plynná – půdní vzduch (vyšší obsah CO2 méně O 2)
organická

▪ živá hmota = edafon – (zoo-červi, měkkýši, hmyz, členovci a fyto – řasy, houby, plísně, bakterie,…)
▪ humus – soubor organických látek v půdě - rostlinné a živočišné zbytky; čím více humusu tím
úrodnější půda a tmavší

Zrnitost – poměr zastoupení pevné složky podle kategorie

- jemnozem – do 2 mm – jílovité, prach, písek, prachový písek; - nepropustná, málo půdního vzduchu
- drť (skelet) – nad 2 mm – krupnatý písek, drobný štěrk, hrubý štěrk, kamení

27
Půdní druhy – podle zrnitosti:
- odpovídají geologickému vývoji
- jílovité, hlinité, písčité, kamenité, přechodné (hlinitopísčité…)
o lehké (písčité) – snadno obdělávatelné, snadno se tam dostává vzduch a voda, písek,
prachový písek, prach
o těžké (jílovité) – těžko obdělávatelné, špatně prostupuje voda a vzduch, voda se drží na
povrchu
o středně těžké – prach, prachový písek
o kamenité půdy – špatné
- struktura půdy – schopnost půdních částic spojovat se v hrudky
- pórovitost půdy – volné prostory mezi částicemi půdy
- půdní reakce do 6,4 pH – kyselá; 6,5-7,4 pH – neutrální; nad 7,5 pH – zásaditá

Půdní typy – třídění na základě uspořádání půdních horizontů, odpovídají klimatickým

oblastem
o A – horizont minerální humusový
o E – horizont (eluviální) ochuzovaný
o B – horizont (iluviální) obohacovaný
o C – horizont matečná hornina
▪ 1) černozem – nejúrodnější – horizont A, C
▪ 2) hnědá lesní půda – ABC
▪ 3) hnědozem – velmi úrodný – horizont A, B (obohacen jílem), C
▪ 4) podzol – nekvalitní, horizont A, E (ochuzený o Fe a humus), B(obohacený o Fe a
humus), C
▪ 5) rendzin – vápenaté, nekvalitní
▪ nivní, glejové,…

Vlastnosti půdy
- úrodnost – schopnost půdy poskytovat organismům určité živiny, vodu, min. látky
- pórovitost, struktura, půdní reakce, barva – určena půdotvornými procesy, množstvím humusu,
zrnitost
- propustnost
- zrnitost

Půdy podle klimatických pásů

o Rovníková oblast – červenožluté půdy (žďárové zemědělství, po vypálení úrodné jen velmi krátce –
vyplavení živin častými dešti)
o Savany – červené půdy (střídání sucha a dešťů, úrodné – pastviny, plantáže)
o Suché tropy – pouštní a polopouštní půdy (využitelné pouze oázy, zasolené)
o Subtropy – žlutozemě a červenozemě (chudé – nutné hnojení)
o Mírný pás, stepi – černozemě, hnědozemě (nejúrodnější, obilnice světa)
o Tajga – podzoly (málo úrodné, malý obsah humusu)
o Tundry – tundrové půdy (neúrodné, permafrost/zamokřené)

Výskyt půd dle nadmořské výšky

o Nivní a lužní půdy
o Černozemě
o Hnědozemě
o Illimerizované (vlhké) půdy
o Hnědé lesné půdy
o Podzoly
o Kamenité půdy

28
 o Kamení (4 000 – 5 000 m)

Degradace a rekultivace půd

Degradace
= proces, při kterém dochází ke snížení úrodnosti, využitelnosti půdy a snižují se její ekologické funkce
o Utužování půd – těžká mechanizace, stlačování půdy
o Eroze v důsledku odlesnění, špatné orby
o Chemická degradace, nadměrné hnojení
o Zasolování
o Kontaminace
o Kyselé deště, desertifikace
Rekultivace
= soubor procesů, které vedou k zahlazení nežádoucích antropogenních zásahů do krajiny

- Nejčastěji povrchové doly, pískovny, výsypky

o Zatopení dolů
o Zarovnání terénu
o Vysázení stromů, rostlin
o Obnovení rostlinné skladby
o Obnovení koryt vodních toků

Ne vždy jsou pokusy o rekultivaci provedeny správně

- Osázení nevhodnými druhy (nehodí se do oblasti/na

svah…)
- Osázení oblasti, ale dále není o rostliny pečováno
- Vyrovnání říčních koryt…

29
 8) Biosféra
= sféra s podmínkami vhodnými pro život

= souhrn všech živých organismů v krajinné sféře na naší planetě

Biota – všechny živé organismy

Biocenóza – soubor jedinců různých druhů na určitém území (biotopu)

Biotop – místo, které organismům poskytuje podmínky pro život (podklad, podnebí, voda, půdy…) – rybník,
les…

Ekosystém – tvořen biocenózou a biotopem, otevřená soustava, výměna látek a energie (přírodní / umělé)

- jedinec-populace-společenstvo-ekosystém
rozšíření organismů ovlivňuje:

o teplota
o nadmořská výška – vegetační výškové stupně
o nadmořská šířka – šířkové vegetační pásy
- biomasa = celková hmotnost organismů
Teplý pás
Tropický deštný les
o 0°-5°z.š. teploty celoročně 25-28°C; srážky 2500-3000mm (každý den – kolem poledne
zenitální déšť), srážky převažují nad výparem, velké řeky – Kongo, Amazonka
o bujný porost lesů, druhová pestrost – mahagon, cedr, teak,…→boj
o světlo
o hmyz, plazi, ptáci, opice,…
o kyselé půdy, málo živin; po vykácení – degradace
o zelené plíce planety – celoroční fotosyntéza
o Afrika, j. Amerika, Indonésie
o Patra: bylinné (1m)→keřové (5m)→spodní stromové (10-20m) → střední stromové
„střecha“ (40m)→horní stromové patro (60-70m)
o Ubývá jich, nejsou vhodné pro život lidí, nebezpečí – úbytek
o Hospodářské využití: plantáže – sója, batáty, banánovník, kakaovník, kaučukovník, palma
olejná a kokosová / těžba dřeva
Střídavě vlhký opadavý tropický les
o do 20° z.š. v Asii i více; střídá se období dešťů a sucha; teploty se
nemění
o podobný deštným lesům ale nižší patra, v období sucha opadá,
menší rozmanitost
o tygr, hyena, medvěd pyskatý, gazely, antilopy, gazely, vodní
buvoly, pandy…
o kácení a vypalování (v období dešťů opadá) – ničí →plantáže, pastviny (rýže, čaj, koření,
tropické ovoce)
o poměrně hustě osídleny, období sucha je pro člověka příhodnější
Savany
o střídání období dešťů a sucha
o vlhká savana – sucho 3-5 měsíců; dvoupatrové lesy, trávy
o suchá savana – sucho 7-9 měsíců; osamělé stromy, tráva
o křovinná – sucho 8-10 měsíců; keře, stromy ojediněle, tráva
o býložravci, šelmy, plazi, hmyz (lvi, zebry, antilopy, akácie, blahovičníky, koaly…)

30
 o plantáže, pastviny → degradace = sahel (bavlna, arašídy, obilí, luštěniny)
o z tropů nejpříhodnější podmínky pro život člověka, v dnešní době hodně osídleny a
degradace
Tropické pouště
o kolem obratníků, velmi suché oblasti – srážky 50mm/rok – okamžitý
výpar
o vysoké denní teploty – vzduch 40-50°C, povrch země 70-80°C
o kamenitá – hamada – 70%, písečná – erg – 20%, štěrkovitá – ser – jen
málo, solná – málo
o chudá vegetace, málo živočichů – trávy, keře, kaktusy, plazi, hraboši
o oázy – artézské prameny (u velkých pramenů i města)
o využití: datle, obilí, proso, ovoce, zelenina
Subtropické krajiny (tvrdolisté lesy)
– přechod mezi tropem a mírným pásem
o Obratníky - 40° š
o střídání vzduchových hmot
o západní oblasti – středomořské podnebí, stále zelené, křovinatá vegetace, v létě sucho
v zimě srážky
o východní oblasti – monzunové podnebí, střídavě vlhké lesy, srážky v létě v zimě sucho
o duby, vavříny, opadavé stromy, myrta, macchie, borovice, hadi, opice (Gibraltar), hmyz
o kladné podmínky pro život člověka (starověké státy – Indie, Egypt, Řecko,…)
o využití: obilí, ovoce, zelenina, kukuřice, citrusy, víno, tabák, korek, pastviny – ovce, kozy
Mírný pás
1) humidní oblast – lesy mírného pásu; výpar je menší než srážky
a. listnaté a smíšené
b. jehličnaté - tajga
2) aridní oblast – výpar převyšuje nad srážkami
a. stepi
b. pouště mírného pásu
Listnaté a smíšené lesy mírného pásu
o oceánské podnebí (nevelké výkyvy teplot), vegetační období 4-6
měsíců, teplejší zima
o dub, buk, habr, lípa, v Americe javor, jinan, olše, vrby, topoly
o zubr, jelen, srnec, jezevec, liška, veverka, kuna, ptáci
o příhodné pro život člověka
o zemědělství – obilí, ovoce, zelenina
Jehličnaté lesy mírného pásu – tajga
o Kontinentální podnebí
o Je vyvinut významně jen na severní polokouli, vegetační období 1-4
měsíce
o Druhový chudé – smrk, borovice, jedle, modřín
o Medvěd, vlk, los, rys, bobr, ptáci
o Ne tolik příhodné pro život člověka; S Kanada, Sibiř, Skandinávský
poloostrov
o Těžba dřeva a lov kožešinové zvěře, lovecká turistika
Stepi a lesostepi
o Roční úhrn srážek do 400mm, kontinentální podnebí - horké léto,
studená zima, úrodné půdy – černozemě
o Travnatý porost, dvě období vegetačního klidu – suché léto a zima
o Zajíc, křeček, sysel, v Americe bizon, traviny, cibuloviny
o Pěstuje se obilí, chová skot (Argentina – pampy, USA – prérie, Rusko –
celiny, Maďarsko – pusty)
o Oblasti člověkem ne moc hojně osidlované ale využívané k zemědělství

31
Pouště mírného pásu
o Roční úhrn srážek pod 200mm – odlehlost od obřeží nebo
srážkový stín hor
o Střídání ročních období (ale bez srážek)
o Živočišstvo podobné stepím
o Gobi, Karakum, Mohavská, Nevadská, Gilská
Subarktický a arktický (studený) pás
Tundry
o – pozvolna přechází z tajgy
o nejteplejší měsíc má průměrnou teplotu 10°C
o vegetační období max. 2-3 měsíce, dlouhé letní dny
o mechy, lišejníky, rašeliniště, nízká tráva
o sob, polární liška, sněžná sova, vlk,…
o dlouhodobě zmrzlá půda; osídlení – kočovné kmeny; na j.
polokouli téměř není
o chov sobů, lov kožešinové zvěře, velrybářství!
Trvale zaledněné oblasti
o Teploty stále záporné, sníh nikdy netaje a mění se na ledovce
o Téměř žádná vegetace
o Polární medvěd, tučňák, tuleň, mrož, ryby
o Možný rybolov

Liší se také fauna a flóra oceánů!

Rozmístění vegetačních pásů v závislosti na nad. výšce

= výšková stupňovitost

střední Evropa:

- nížinný stupeň (do 200m n m)

- pahorkatiny (do 500 m n m)
- podhorský (900-1000 m n m)
- horský (u nás 1200m n m, Karpaty 1500mnm, Alpy 1800mnm)
- subalpinský (1900mnm)
- alpinský (2200mnm)
- subnivální (2500mnm)
- nivální (nad 2500mnm) – ledovce

Fytogeografické a zoogeografické oblasti – rozmístění rostlin a živočichů v závislosti na biologické

příbuznosti

Thermophyticum – teplomilné druhy

Mesophyticum – přechod mezi teplomilnou a

chladnomilnou vegetací

Oreophyticum – chladnomilná vegetace

Zoogeografické oblasti
Všechny kontinenty jsou zoogeograficky
rozděleny na několik oblastí. Každá oblast má
své specifické parametry, které ji činí odlišnou od těch ostatních, ale některé oblasti se na první pohled

32
vzájemně velmi podobají. Zoogeorafické
oblasti jsou rozděleny ve 3 hlavních
oblastech, které se nazývají Arktogea,
Notogea a Neogea. Zoogeografické
oblasti jsou tedy:
· Arktogea
o Palearktická oblast
o Nearktická oblast
o Etiopská oblast
o Orientální oblast
(Indomalajská oblast)
· Notogea
o Australská oblast
· Neogea
o Neotropická oblast

33
 9) Geografie obyvatelstva a sídel

Obyvatelstvo
- počet obyvatel na celém světě je přibližně 7 miliard. Ročně přibude cca 80 milionů lidí

Populační hodiny – ukazují přirozený přírůstek během roku, měsíce, týdne... minuty, sekundy

Vývoj počtu obyvatel: (v historii stále rostl)

- Před přechodem k zemědělskému způsobu života velice malý nárůst počtu
- Před průmyslovou revolucí počet obyvatel narůstá jen velmi pozvolna – zlepšování živ. úrovně,
vymícení nemocí...
- V průběhu průmyslové revoluce se počet obyvatel zvyšuje nepatrně, rapidní nárůst po průmyslové
revoluci.

Přirozený přírůstek
= je číslo, které udává, kolik obyvatel se narodilo a zemřelo (přibylo, ubylo) za jeden rok v počtu 1000
žijících obyvatel. Udává se v promilích
- vyspělé státy mají malé přírůstky a naopak, výjimka – Arabské státy (náboženství)
- země třetího světa velký – neproběhla demografická revoluce, není antikoncepce, náboženství...
- nejvíce zalidněné: Indie, Čína, Afrika, Asie, Z Evropa, JZ USA, Brazílie, SV Austrálie
- nejméně zalidněné: S Kanada, Sahara, Sibiř, vysokohorské oblasti
Úroveň úmrtnosti určuje
- střední délka života při narození (jak vysokého věku by se mohlo dítě dožít)
- kojenecká úmrtnost (kolik dětí zemře do 1 roku života) – Japonsko velmi malá, Afgánistán velká
- přítomnost válečných konfliktů, úroveň lékařství, nemoci

Hustota zalidnění
= počet obyvatel na 1 km2
Ovlivněna
- podnebím, nadmořskou výškou, vzdáleností od moře, úrodností půd, katastrofami (ne vždy),
přítomností vodních toků
- dnes jsou lidé přizpůsobivější – zúrodňování, odsolování, vysoušení půd...
Průměrná hustota zalidnění: 42 lidí na km2
- nejvyšší hustota: Monako, Čína, SV USA, S Indie, Japonsko, Pádská nížina, Benelux, JV Brazílie
- nejnižší hustota: Kanada, Mongolsko, Asijské Rusko, Saharská Afrika

Demografická revoluce – 4 fáze

1. fáze před revolucí – porodnost i úmrtnost na vysoké úrovni – rozvojové státy
2. 1. fáze revoluce – porodnost stejná, klesá úmrtnost (hygiena, lékařství, lepší výživa) – rozvojové
státy
3. 2. fáze revoluce – klesá porodnost i úmrtnost (průmyslová revoluce) – vyspělé státy
4. fáze po revoluci – porodnost i úmrtnost se znovu vyrovnaly na nižší úrovni – vyspělé státy

Migrace obyvatelstva
- mechanická změna počtu obyvatel
1. vnitrostátní
2. mezistátní
3. mezikontinentální
Emigrace = vystěhování
Imigrace = přistěhování
Dobrovolná x nedobrovolná (války...)

34
Dočasná x trvalá (práce, chataři, dojíždění do školy...)
- sociální pohyb – pohyb, kdy se člověk dostává z jedné soc. skupiny do druhé
o změna náboženství, zaměstnání – nezaměstnanost, svoboda - vězení
Příčiny stěhování obyvatelstva
přírodní katastrofy (Indonésie), politické důvody (Kuba, Čečensko) - válečné konflikty, náboženské vyznání,
ekonomické důvody, ekologické důvody.
Urbanizace - lidé se stěhují z venkova do měst a dochází tak k poměšťování.
100 % urbanizace – Vatikán, vysoká urbanizace – USA, Japonsko
suburbanizace – do příměstských částí a vesnic blízko měst

Třídění obyvatelstva
Znaky
- biologické = rasa, pohlaví, věk
- kulturní = jazyk, národnost, náboženství
- ekonomické = zaměstnání

A) podle pohlaví
a) muži (více se rodí)
b) ženy (je jich více, protože se dožívají vyššího věku)

B) podle věku
c) 0- 14 let= 27.4% (předproduktivní věk)
d) 15- 64 let= 65, 2% (produktivní)
e) 65 a více let= 7,4% (poproduktivní věk)
Věkové pyramidy – možno z nich určit úroveň státu (2 části – muži/ženy)
Střední délka života – nejdelší v Evropě, 78- ženy a 70 muž (pro ČR)
o pásmo tropické= kratší délka života
o pásmo mírné= delší délka života

C) Rasa
Rasa = skupina lidí se stejnými vnějšími znaky, společným původem
v určité oblasti
Znaky – barva pleti, vlasů, očí, tvar obličeje a jeho prvků, postava
- Europoidní rasa - 45% populace lidstva, původ – Evropa, S
Afrika, Z a JZ Asie
o světlejší pleť, je to nejpočetnější rasová skupina. Je
charakteristická pestrostí barvy vlasů a očí, druhy postav.
- Mongoloidní – 40% světové populace, původ - Asie, Amerika (indiáni, inuité)
o Charakteristickým znakem je nažloutlá pleť, protáhlé oči. Je to druhá nejpočetnější
skupina.
- Ekvatoriální - dělí se na negroidní a australoidní
Negroidní – 10% populace, původ - Afrika- směrem na J tmavá barva.
o Tmavá pleť, mohutné rty, nosy, robustní postava
Australoidní - 1%- Austrálie.
o Prvky jsou odlišné od negroidní skupiny- světlé vlasy, světlejší pleť.
- Smíšené rasové skupiny - 4% světové populace, neustálené genetické znaky, ke smísení došlo už
„dávno“
o Nejčastěji na Srí Lance (europoidní+ mongoloidní), Maledivy, Polynésie, V Afrika, Sibiř,
Střední Asie
o Míšenci
▪ Mestic - bílý+ indián
▪ Mulat - bílý + černý
▪ Zambo - černý + indián
Rasismus = zdůrazňování a přeceňování některých rasových znaků (barva kůže, vlasů, tvar lebky, barva očí).

35
 D) Národnost
Národ = společenství lidí se společným historickým vývojem, původem v jednom místě, společnou kulturou,
tradicemi a národním jazykem. Dále se uplatňuje vědomí sounáležitosti a charakteristické rysy psychiky a
chování
Jednonárodnostní státy (Čína, ČR,…) x mnohonárodnostní (Rusko, Švýcarsko, Belgie,…)

E) Náboženství
= světový názor na svět, značná část obyvatelstva bez vyznání
Náboženství ovlivnila chod celého světa, myšlení a chování lidí
Náboženské organizace = církve
Dělení náboženství – Celosvětová (křesťanství, islám, buddhismus, judaismus, hinduismus) x národní
(lámaismus, konfucionismus, taoismus, judaismus) x primitivní (totemismus, démonismus, animismus)
o Křesťanství – 32% - nepočetnější, příznivců ubývá, katolické, evangelické, pravoslavné
o Islám – 20% - získává velký počet nových příznivců
o Hinduismus - obyvatelstvo rozděleno do kast, ustupuje
o Buddhismus- Buddha
o Bez vyznání – 12,8 %
F) Jazyk
Jazykové rodiny (30) – tvořeny jazyky, které se vyvinuly ze stejného základu, největšími jsou Indoevropská a
Čínskotibetská jazyková rodina
35 jazykových skupin – germánské, románské, slovanské, keltské, albánské,…

2) Dělení podle zaměstnání ve službách

- Primární sféra – zemědělství, rybolov, lesní a vodní hospodářství, těžba nerostných surovin (chudé
země)
- Sekundární sféra – průmysl a nákladní doprava (středně vyspělé státy)
- Terciální sféra – služby (obchod, cestovní ruch, bankovnictví, opravny, kadeřnictví, školství,
zdravotnictví...) vyspělé země
- Kvartérní sféra – věda a výzkum

Sídla
= souhrnný název pro všechny typy lidských obydlí
o přechodná (zemědělské farmy, kočovné
kmeny)
o trvalá

Základní funkce sídel

- obytná – život v domech na území sídla
- administrativní
- lázeňská, rekreační

Převaha venkovských sídel, ale stále větší urbanizace – práce, lepší zabezpečení, bydlení
V rozvojových zemích vznikají kolem měst „slamové“ čtvrti – chudoba, nemoci

Dělení sídel
Samoty - lovecké chaty, strážné domy, dřevařské domy, zemědělské farmy

Vesnice - venkovská sídla - menší počet obyvatel, venskovský typ obydlí (obdélníkový půdorys,
jednopatrový, 1 majitel, stodola, zaměstnanost obyvatelstva převážně v primární sféře, služby na nižší
úrovni, vesnický způsob života
návesní typ vesnice, ulicového typu (1 dlouhá ulice) nebo roztroušené (v horách)

Města - větší počet obyvatel, městský typ obydlí, zaměstnanost většinou v sekundární sféře a terciální sféře,
služby na vyšším stupni a pestřejší, městský způsob života. Půdorys městského domu často čtvercový, více
pater a více majitelů.

36
- velkoměsto – v ČR nad 100 000 obyvatel v USA nad 1 000 000
největší město světa Ciudad de Mexico, Istambul, Tokio...
- aglomerace = město + příměstské části - území propojené s jádrem hospodářskými, obslužnými a
dopravními funkcemi, zvětšování měst – Tokio, Bombaj, New York, Ciudad de Mexico
- konurbace = soustava navzájem spojených aglomerací - Praha – Kladno
- megalopole = souměstí, několik měst za sebou, hlavně USA (Chi – Pits, Bos – Wash, San- San)

37
 10) Geografie primární sféry
Světové hospodářství tvoří dnes jeden navzájem propojený celek

Mezi státy jsou značné rozdíly z hlediska stupně rozvoje i z hlediska zdrojů

Historický vývoj hospodářství

- Samozásobitelské – naturální hospodářství
o první zemědělské společnosti – Úrodný půlměsíc
(Mezopotámská nížina, Blízký Východ)
o probíhá na malém území
o rozhodující zemědělství, úloha trhu minimální, později
řemeslníci
o velký impuls jsou zámořské objevy – začíná přechod od
lokální na regionální, kontinentální až světovou úroveň
- Průmyslová – industriální společnost
o vývoz a dovoz, vznikají lokální přebytky
o vynález parního stroje, vznik továrního průmyslu
o tradiční formy zemědělství se mění na intenzivní
o rozvoj oblastí s výhodnou dopravní polohou
o specializace oblastí
- Postindustriální společnost
o vědecko – technická společnost
o zaměstnanost v průmyslu klesá – roste ve službách
o prohlubování regionálních rozdílů
(chystá se přechod ke společnosti informační)

Hospodářskou činnost dělíme na 3 sféry:

- primární sféra – zemědělství, lesní hospodářství, lov, vodní hospodářství, těžba nerostných surovin,
rybolov
- sekundární sféra – průmysl, stavebnictví, nákladní doprava
- terciální sféra (nevýrobní charakter) – osobní doprava, služby, zdravotnictví, školství, policie,…
- kvartérní sféra – věda a výzkum

Zemědělství
Půdní fond

- orná půda (11%), louky, pastviny (26%) (zemědělská)

- lesy (30%)
- ostatní (33%) – nevyužívatelná, zastavěná, trvale zmrzlá, neúrodná
Z celkové rozlohy souše je cca 30 % využíváno k zemědělské produkci

Funkce zemědělství
- výživa, obživa obyvatelstva
- technické plodiny – textil, chemický průmysl, lihovarnictví, gumárenství, farmacie
- krajinotvorná fce – vzhled krajiny
Úroveň zemědělství ovlivňuje
- přírodní faktory – půda (úrodnost), reliéf (nadmořská výška, svažitost terénu, expozice svahu),
podnebí (teploty a srážky)
- socioekonomické podmínky – pracovní síla (jiný důraz ve vyspělých a rozvojových státech),
technika, finance, rozvoj vědy, trh a poptávka, doprava
Typy zemědělství
- rolnické (rostlinné, živočišná výroba jen pro tah)

38
 - pastevecké – živočišná
- smíšené
· tradiční (žďárové)
· socialistický typ (kolektivní hospodářství)
· tržní typ – poptávka – dnes

· plantážní typ – v rozvojových zemích, na vývoz, zaměřeno na

1 plodinu
Zemědělská půda
o orná
o pastviny
o louky, sady

Rostlinná výroba
Účel

o získání potravin pro člověka

o získání krmiva
o získání surovin pro průmysl

- obilniny – hlavní druhy

o pšenice – hlavní obilnina mírného pásu
o kukuřice – Evropa, Asie, Afrika,…
o rýže – JV Asie, Amerika, Afrika
o žito, oves, ječmen, proso, čirok, pohanka,…
- hlíznaté plodiny
o brambory – mírný pás, původně Amerika
o batáty (sladké brambory), topinambur, maranta, manioky…
- cukernaté
o řepa cukrovka (mírný), cukrová třtina (subtropy)
- luštěniny
o fazole, hrách, čočka, sója
- olejniny
o řepka olejka, slunečnice, sója, olivovník, podzemnice olejná (buráky), palma olejná,
kokosová palma
- ovoce, zelenina
o citrusy (citron, pomeranč, mandarinka, grapefruit), vinná
réva, banány, jablka, ananas
o zelí, kedluben, rajčata, papriky
- ostatní plodiny
o chmel, kávovník, čajovník, kakaovník
- technické plodiny
o bavlník, len, juta, kaučukovník, korkový dub, konopí
- koření, narkotika, okrasné rostliny

Zelená revoluce

Zintenzivnění zemědělství – přechod k mechanizaci a chemizaci za účelem zvýšení produkce

39
Živočišná výroba
Účel

o zajištění potravin
o suroviny pro průmysl – vlna, kůže, kosti, kosmetika
o odpady (kejda, hnůj…) – hnojivo
o tažná síla

- extenzivní typy
o kočovný, polokočovný (Mongolsko)
o transkumace – pravidelné sezónní přesuny
o moderní extenzivní chov – daleko od spotřeby, na konci sezóny
přesun ke spotřebě a dokrmení (shánění stád z pastvin)
- intenzivní typy
o alpský typ – v létě pastviny, v zimě ustájení
o intenzivní stálý – na orné půdě
o stájový chov – nadřazen rostlinné výrobě, vysoká produktivita
Chovy
- skotu – tur domácí (krávy), vodní buvol, jak, velbloud…(Mongolsko, Čína, Indie)
- prasat, ovcí, drůbeže (slepice, bojler, kachny, husy, krůty) - JV Asie
- rybolov a chov ryb – Tichý, Atlantský oceán – nejvíce chladné oblasti (Norsko, Peru, Kanada,
Japonsko, Rusko, …)
o sleď, losos, treska, tuňák, humr, krab, ústřice, langusta
o sladkovodní, mořský
Tažná zvířata – koně, osel, velbloud, slon, pes, sob,…

Hmyz – včela, bourec

Kožešinová zvěř – sobol, norek, liška, činčila,…

Lesní hospodářství
Lesy – 1/3 veškeré rozlohy souše (hlavně tropické, tajgy a lesy mírného pásu)

1) severní lesní pás – Evropa, Rusko, Kanada, USA

2) jižní lesní pás – ekvatoriální a tropická klimatická zóna
- fce lesa: produkce dřeva, produkce kyslíku, hydrologická fce,
klimatická, rekreační, biologická fce
Vodní hospodářství
- úkoly:
1) čerpání vody z přírodních zdrojů
2) výroba pitné a užitkové vody
3) čištění odpadních vod
4) péče o vodní toky a vodní díla
Těžba nerostných surovin
- lokalizační faktor
o přírodní zdroje surovin
o poptávka
o cena
o dopravní možnosti
o pracovní síla
o ekologické problémy (krajina)
- typy areálů těžebního průmyslu
o pánevní typ – pánve, rozsáhlá území
o ohniskový typ – menší ložiska

40
 o rozptýlený – malá ložiska vzácných surovin
- druhy nerostných surovin
o paliva, kovy/rudy kovů (čisté se těží Au, Cu – jinak rudy), nekovy (písek, soli, síra, ledek,
guano)
- způsoby těžby
o povrchová těžba – lomy; levnější, ekologicky náročnější - nutná rekultivace
o podpovrchová těžba
o mechanická
o chemická
! Velká ekologická zátěž!

41
 11) Geografie průmyslu
Světové hospodářství tvoří dnes jeden navzájem propojený celek

Mezi státy jsou značné rozdíly z hlediska stupně rozvoje i z hlediska zdrojů

Historický vývoj hospodářství

Samozásobitelské – naturální hospodářství
o první zemědělské společnosti – Úrodný půlměsíc
(Mezopotámská nížina, Blízký Východ)
o probíhá na malém území
o rozhodující zemědělství, úloha trhu minimální, později
řemeslníci
o velký impuls jsou zámořské objevy – začíná přechod od
lokální na regionální, kontinentální až světovou úroveň
Průmyslová – industriální společnost
o vývoz a dovoz, vznikají lokální přebytky
o vynález parního stroje, vznik továrního průmyslu
o tradiční formy zemědělství se mění na intenzivní
o rozvoj oblastí s výhodnou dopravní polohou
o specializace oblastí
Postindustriální společnost
o vědecko–technická společnost
o zaměstnanost v průmyslu klesá – roste ve službách
o prohlubování regionálních rozdílů
(chystá se přechod ke společnosti informační)

Hospodářskou činnost dělíme na 3 sféry:

- primární sféra – zemědělství, lesní hospodářství, lov, vodní hospodářství, těžba nerostných surovin,
rybolov
- sekundární sféra – průmysl, stavebnictví, nákladní doprava
- terciální sféra (nevýrobní charakter) – osobní doprava, služby, zdravotnictví, školství, policie,…
- kvartérní sféra – věda a výzkum

Dělení průmyslu:
Těžební (primární sféra)
Zpracovatelský
- těžký – polotovary; paliva a energetika, hutnictví, stavební hmoty, strojírenství (nákladní
auta), chemický (hnojiva)
- spotřební - jde ke spotřebiteli; strojírenský (auta osobní), chemický (kosmetika) textilní a
oděvní, obuvnický a kožedělný, sklářský, keramický, polygrafický (dřevozpracující),
potravinářský
Rozdíl mezi:

42
Těžký
Vyrábí stroje určené pro další výrobu

Spotřební
vyrábí přímo výrobky pro spotřebitele

43
TĚŽKÝ PRŮMYSL
Průmysl paliv a energetiky
Slouží na výrobu tepla a elektřiny.

Tepelné elektrárny
o Lokalizační faktory: surovina (paliva), výhodná dopravní poloha, spotřeba
!VELKÁ EKOLOGICKÁ ZÁTĚŽ! využívá neobnovitelné zdroje

Jaderné elektrárny
o Lokalizační faktory: spotřeba, nízká hustota zalidnění, klidné geologické podloží!
MINIMÁLNÍ EKOLOGICKÁ ZÁTĚŽ- problém je s likvidací použitého paliva, palivo se skladuje

Vodní elektrárny
o velké hydroelektrárny, malé vodní elektrárny, přečerpávací elektrárny
o nevyčerpatelný zdroj
o Lokalizační faktory: vhodný zdroj vody
Ostatní zdroje energie
o bioenergie- spalování přírodních produktů (biopaliva – řepka)
o přílivová elektrárna- využívá rozdílu hladiny při přílivu a odlivu
o geotermální elektrárna- Island
o solární energie
o větrná energie- Rakousko, Německo, u nás nepříznivé, vítr fouká z různých směrů

Hutnictví
Hutnictví železa
o Lokalizační faktory: surovina (uhlí, železná ruda) - Kladno, Ostrava, výhodná dopravní
poloha
o ekologické zákony
Hutnictví barevných kovů
o rudy kovů, přebytek elektrické energie, ekologické zákony
o hutnická prvovýroba (vytavení kovu), druhovýroba
(vytvarování, výrobek) a slévárny (malé hutě u velkých
strojírenských podniků)
!VELKÁ EKOLOGICKÁ ZÁTĚŽ!

Průmysl stavebních hmot

- negativně ovlivňuje životní prostředí
- náročné na dopravu
těžba stavebních materiálů - písek, kámen- používá se ve stavebnictví

výroba stavebních materiálů - cement, vápno, cihly, panely

o Lokalizační faktory: surovina, odbyt (poptávka), dopravní možnosti (náročný objem)

o dopravně náročný obor
o nyní se používají nové materiály - kovy, plasty, sklo, popílek, korek, dřevo

Strojírenství
- práce s kovy
- hlavní a nejdůležitější odvětví

44
 - mnoho oborů- dopravní, elektrotechnický, elektronika, obráběcí stroje, zemědělské stroje,
čerpadla, polygrafické stroje, potravinářské a lékařské stroje
- Lokalizační faktory: kvalifikovaná pracovní síla, výrobní tradice, odbyt
- dopravní strojírenství: auta, motorky, letadla, autobusy, lodě, tramvaje, trolejbusy,…
- významné značky: FIAT, SCANIA, FORD, TATRA, PEUGEOT, ŠKODA, VOLKSWAGEN…

Chemický průmysl
- obory: petrochemie (zpracování ropy), výroba hnojiv, výroba
umělých textilních vláken, plastikářství, gumárenství, výroba
léků, čisticích prostředků, barev
- Lokalizační faktory: surovina, zdroj vody, levná elektrická
energie, kvalifikovaná pracovní síla, ekologie
- stěhuje se do rozvojových zemí

SPOTŘEBNÍ
Textilní a oděvní průmysl
- Lokalizační faktory:
o T- levná pracovní síla, surovina, tradice, vyváženost pracovních příležitostí
o O - levná pracovní síla, tradice, spotřeba
- Jádrové země: vývoj, návrh, malosérie, kusová výroba
- Periferní země: hromadná výroba, export
- OP Prostějov, Camaieu, Orsay, světový návrháři…

Obuvnický a kožedělný průmysl

- Lokalizační faktory: levná pracovní síla a u kožedělného odbyt
- Baťa Zlín
Sklářský průmysl
- Lokalizační faktory: surovina, tradice
- Jablonec, Poděbrady, Harrachov

Keramický průmysl
- Lokalizační faktory: surovina, tradice
- Míšeň (Německo), Japonsko, ČR…

Dřevozpracující průmysl
- Lokalizační faktory: surovina, dostatek vody (u papírenského)
- výroba hraček, nábytku, papíru, hudebních nástrojů,…
- IKEA…
Potravinářský
- cukrovary, škrobárny, mlýny, mlékárny, masny, pekárny, nápoje
- Znojmo – okurky, Plzeň – pivovary, maďarské klobásy, čínský
čaj…
Polygrafický průmysl
– tisk novin, časopisů, knih, tvorba CD, DVD…

Technické parky, výzkumáky – ovlivnění průmyslu

Kalifornie, Mnichov, Japonsko, San Francisco, Silicon valley

45
46
Nejvýznamnější průmyslové oblasti
o Japonsko, Tchaiwan, Jižní Korea, Čína, Severní Indie, Vietnam, asijští draci
o USA, Západní Evropa, Rusko
o Brazílie, Argentina

Konkurenční státy

Výroba velkých známých firem se přesouvá do rozvojových zemí – levná pracovní síla

Evropský trh je zahlcen levnými (nekvalitními) výrobky z Asie – menší evropské firmy krachují

Některé státy ovšem zachovávají kvalitu – Švýcarsko, Belgie…

47
 12) Geografie dopravy a terciální sféry

DOPRAVA
- lidská činnost, která zajišťuje přepravu lidí, zvířat, informací, energie, nákladu z místa na místo.
Umožňuje propojení jednotlivých hospodářských sfér

Hustotu sítí a rozmístění ovlivňuje:

1. socioekonomické podmínky- poptávka, pracovní místa

2. reliéf- podnebí, terén

3. hustota zalidnění- obyvatelstvo, města a vesnice, suroviny

4. geopolitika- například války – například vedení ropy je zastaveno, aby nedošlo ke katastrofě

5. chudé/bohaté státy

Doprava se provádí:
o dopravními prostředky po dopravních cestách
o místo kde se střetávají dvě nebo více dopravních cest je dopravní uzel
- nejvýkonnější je automobilová doprava - jak nákladní, tak osobní
- intenzita dopravy - kolik projede dopravních prostředků za hodinu
- dopravní sítě - hustota dopravních sítí se udává v kilometrech čtverečních- délka/plochu
- výkonnost – výpočet (osoba/km; tuny/km)

Formy dopravy:
1. pozemní doprava
A) silniční doprava
- využívá cesty se zpevněným povrchem
- první cesty budovány ve starém Římě
- dopravní cesty jsou silnice a dálnice (= povolena vyšší rychlost, vede co nejvíce přímo, více jízdních
pruhů, protisměrné pruhy jsou odděleny- v Rakousku třeba i kopcem; křižovatky jen
mimoúrovňové, v Německu jsou dálniční kruhové objezdy, u nás zatím ne; nemůže dojít k čelní
srážce; největší dálnice je Panamerická dálnice – spojuje Aljašku s Argentinou, nejdelší dálnice jsou v
Americe
- největším kladem silniční dopravy je pohodlnost a dostupnost
- používá se na dlouhé i krátké vzdálenosti, vozí se potraviny, stavební materiály, lidé, produkty
- není ekologická - podél dopravních cest je špatné životní prostředí, automobily vypouštějí jedovaté
plyny (CO), je hlučná a prašná
- není příliš levná - platí se různé daně (např. ekologická) a ani údržba není nejlevnější, nejhustší síť je
v Japonsku, Německu, USA, z. Evropě
- na světě je 550 milionů aut, vyspělé země 30-50% lidí má vlastní auto, rozvojové země 1% lidí má
vlastní auta, většinou chodí pěšky
B) železniční doprava
- doprava používá kolejiště
- používá se k převážení nákladů, a jako příměstská doprava
(z jednoho města do druhého) čímž konkuruje silniční dopravě
- je levnější (pro přepravu 1 osoby)
- nevýhodou je, že nedováží materiál na místo určení, ale do
dopravních uzlů (nádrží), kde musíme zboží přeložit na jiný vlak nebo
automobil a k místu určení dovést jinak

48
 - dalším problémem je nejednotný rozchod železnic po celé Evropě, ale i u nás - neustálé
přestupování, překládání (v rozvojových zemích je tento problém větší než v zemích vyspělých)
- je ekologičtější než silniční, je ale hlučnější (ačkoli lze vytvořit zabezpečení, aby vlaky tolik
nerachotily, tlumiče)
- v Americe slouží hlavně k přepravě materiálu
- nejhustší síť je v Evropě, Japonsku, TGV – Francie, Šinkansen – Japonsko, rychlost 200-300km/h
- nejdelší železnice: Transsibiřská magistrála
- nejvýše položená trať světa: spojuje Čínu s Tibetem (víc jak 5 km nad mořem)

C) potrubní doprava
– umožňují jednosměrnou přepravu
– přeprava bez obalu
– finančně nenáročná na výstavbu
– přeprava na dlouhé vzdálenosti
– ropovody – Arabský pol., Čína, USA, Rusko, Evropa; plynovody –
stejné oblasti jako ropa;
parovody – u tepelných elektráren – Norsko, potrubní pošta – Praha

2. ostatní doprava
A) letecká doprava
- dopravní prostředky jsou letadla, létají po leteckých koridorech
- dopravní uzle jsou letiště
- jsou rychlá, ale spalují vysoké množství vzdušného kyslíku = jeden
mezikontinentální let spálí tolik kyslíku, kolik spálí jeden člověk za celý život
- letectví je hlučné
- používají se na velké vzdálenosti
- rozšířeno v rozlehlých zemích - USA, Rusko, letectví je rozšířené v zemích,
kde je nemožná nebo špatně dostupná silniční doprava (bažiny, tropy
apod.)- Severní Sibiř a ve vyspělých zemích (USA, Rusko)
B) vodní doprava
- vnitrozemská (řeky, umělé kanály, jezera) nebo vnitrokontinentální (námořní)
- je ekologická i ekonomická, ale velmi pomalá
- nejvíce se využívá na převoz nerostných surovin, ale i v osobní dopravě
- využívána také turisty - týdenní plavby, okružní plavby, výlety za velrybami
- používají se také trajekty, které jezdí převážně mezi jednotlivými ostrovy na převážení osob,
vagónů a různých těžkých surovin
- přístavy se dělí na obchodní (zaměřené na určitou surovinu, Archandělsk – dřevo, Island – ryby,
Perský záliv – ropa), vojenské (Vladivostok, Gibraltar), osobní (přeprava osob, Janov), rybářské
(Island), trajektové (Brindisi, Stockholm, Calais). Největší přístav je Rotterdam, další jsou Hamburk,
New York
C) přeprava elektrické energie
- nevýhoda: vysoká ztrátovost - upravuje se různými transformátory.

D) internetová síť E) pošta F) zvířecí a lidská síla- slon, velbloud, sobi, psi - kam nestačí zvěř, tak musí
vynosit náklad lidé (šerpové) - Mt. Everest

49
SLUŽBY- terciální sféra
- vše, co se využívá k sebevzdělávání, odpočinku, cestování…
- patří sem školství, zdravotnictví, osobní doprava, obchod atd.
- je to hospodářská činnost nevýrobního charakteru, ekonomická činnost, která uspokojuje lidské
potřeby
Dělení:
placené - například servis a

neplacené - školství (toto dělení je velmi nepřesné, protože i neplacenou složku platíme, ale nepřímo,
z daní)

Výrobní a nevýrobní

Výdělečné a nevýdělečné (charita)

Pro jednotlivce, pro celou společnost

- Úroveň služeb je vyšší, čím je vyšší ekonomika státu, rozvojové země- úroveň je nízká; vyspělé
státy- úroveň je vysoká- 3% obyvatel pracuje v primární sféře, 20% v sekundární, a zbytek v terciální
- Rozmístění služeb je stupňovité - čím je sídlo větší, tím jsou služby na vyšší úrovni i do počtu jich je
více
- Sociální služby- poskytuje stát – školství, zdravotnictví…
- Lokalizačním faktorem je poptávka
- Ekonomicky nevýhodnějším a nejzajímavějším je cestovní ruch a
zahraniční obchod

1. cestovní ruch
- aktivní cestovní ruch- turisté jedou do naší země, kde utrácejí své peníze
- pasivní cestovní ruch- naši občané jedou do ciziny a utrácejí peníze
- snaha státu o aktivní CR
- je to pohyb lidí za účelem rekreace, sportu, kultury, ve volném čase
- musí mít určité předpoklady- Realizační (umožňují uskutečnit cestovní ruch – doprava, ubytování,
stravování, kulturní nebo sportovní střediska, lékař, inf. středisko), lokalizační (vhodné podmínky,
přírodní předpoklady – moře, hory, sníh, teplo, zima, kulturní – památky, muzea, hrady, zámky),
selektivní (kdo se účastní a v jaké míře, pracující cestují více než nezaměstnaní)
- podle délky pobytu se dělí na krátkodobý (do 3 dnů) a dlouhodobý
- podle rozložení v roce se dělí na sezónní (moře) a celoroční (lázně)
- podle území cesty se dělí na zahraniční a domácí
- podle organizovanosti se dělí na individuální a kolektivní
- podle cíle cesty se dělí na rekreační, poznávací, sportovní, léčebný, náboženský
- nejvíce cestují lidé z Evropy 60%, Japonska, USA, Kanady
- nejnavštěvovanější místa jsou Španělsko, Itálie a Francie, s. Afrika, Středozemí

2. zahraniční obchod
- aktivní zahraniční obchod- vyvážíme do ciziny (export)
- pasivní zahraniční obchod- dovážíme z ciziny (import)
- podmínkou pro zahraniční obchod je, že to co se v dané zemi nevyrábí nebo je toho dostatek, se
musí dovážet
- z části je zahraniční obchod podporován konkurencí - na jednom území státu se vyrábí 3 značky
automobilu, i přesto se ostatní značky dováží
- ukazatelem zahraničního obchodu je obrat (vývoz + dovoz) kladná bilance: vývoz > dovoz
- ČR je záporná, USA také, ale má velký obrat, Japonsko kladné, Německo kladné
- WTO (světová obchodní organizace) – reguluje mezinárodní vztahy

50
Vyspělé státy vyváží: technika, elektronika, technologie, odborníci / dováží: zemědělské produkty a suroviny
pro průmysl

Zaostalé státy vyváží: suroviny pro průmysl, zemědělské produkty / dováží: techniku…

Mezinárodní spolupráce
o Organizace – politické, hospodářské, zdravotnické
o Zahraniční obchod
o Tranzitní doprava
o Pronájem drahých zařízení – leasing
o Vývoz peněžních prostředků za účelem investovat
o Předávání vědecko-technických poznatků

51
 13) Současná politická mapa světa,
integrační a desintegrační tendence ve
světě
Politická Geografie
- Zabývá se státy na Zemi, jejich politickým uspořádáním a změnami
Stát
- Forma organizace lidské společnosti, sdružení obyvatel na určitém území v právní celek.
Svrchované území uznané ostatními státy
Znaky státu: hranice, způsob vlády, území, obyvatelstvo

Státní hranice
1. Přírodní – řeky (Sv. Vavřinec - USA x Kanada) (Rio Grande - USA x Mexiko), pohoří (Nepál x Čína),
(ČR), pobřežní čára, údolí, průliv
2. Umělé - smluvně vymezené (přímočaré i klikaté);
- př. Polsko - mírovou smlouvou, Afrika - kolonie

Státní hranice se mohou přecházet pouze na hraničních přechodech (silničních, železničních, cyklo-
turistických); tak zvaná zelená hranice se nesmí překračovat

Pobřežní vody (teritoriální)

do 12 námořních mil od nejnižší čáry odlivu, platí zde zákony daného státu

výsostné vody = dalších 12 námořních mil pásmo- celní pásmo, dalších 12 námořních mil- hospodářské
pásmo, za touto hranicí jsou mezinárodní vody, kde platí mezinárodní zákony

Voda mezi zálivy a ostrovy = vnitřní voda- platí zákon státu (i když je to více jak 66 námořních mil)

Státy podle geografické hranice

podle vzdálenosti od moře:
1. přímořské - Španělsko, Chorvatsko; většina států

2. vnitrozemské - ČR, Slovenská republika; velká vzdálenost od moře

podle nadmořské výšky:

1. nížinaté- Polsko, Nizozemí
2. hornaté- Rakousko, Švýcarsko- podle nadmořské výšky
podle podnebného pásu:
A) státy tropického pásu- Dominikánská republika, Africké státy

B) státy mírného pásu- Česká republika, Slovenská republika

C) státy polárního pásu- Dánsko, Rusko, Grónsko

podle časových pásem:

A) středoevropský pás

B) východoevropský pás….

- ostrovní, poloostrovní, pevninské atd.

52
Státy podle mezinárodně právního postavení
1. nezávislé (svrchované)
2. závislé (kolonie, zámořská území, protektoráty)
o mají hranice, obyvatelstvo, legislativu, rozdíl je v mezinárodně právním postavení
1. závislá území nejsou právním subjektem (nemohou uzavírat mírové smlouvy, nemohou
samostatně vstupovat do nadnárodních organizací, jsou podřízené svolení vládnoucího státu);
příklad- drobné státy v Tichém oceánu, Dánsko + Grónsko
2. Nezávislá území musí být mezinárodně právně uznán a musí mít svou suverenitu

Státy podle formy vlády

A) Republika
o parlamentní (důležité pravomoci má parlament - ČR)
o prezidentská (prezident má důležité pravomoci - Rusko, USA)
o parlamentně prezidentská (FR)
o islámská (vztahy ovlivněné náboženstvím)
B) Monarchie – fce hlavy státu je dědičná
o Absolutní
o Konstituční - Velká Británie
o Teokratická - Vatikán
Státy podle způsobu vlády – podle systému
- demokratické státy - vláda lidu, rozhoduje většina,
- diktatury – nedemokratické - vláda jedince, rozhoduje názor menšiny,
většinou vojenské (Kuba, Srí Lanka- komunistická diktatura,
S Korea)
- změna z diktatury na demokracii – revoluce; naopak – převrat (puč)

Státy podle vnitřního uspořádání

1. konfederace - volný svazek států, spíše hospodářské spojení, samostatné vlády (Švýcarsko)
2. federace - pevný svazek států (dílčí vlády podléhají jediné federální vládě) Německo, USA
3. unitární- 1 parlament, 1 hlava státu, 1 vláda - ČR

Podle velikosti (km2)

1. Rusko 1. Vatikán
2. Kanada 2. Monako
3. Čína 3. Nauru
4. USA 4. Tuvalu
5. Brazílie 5. San Marino

Podle počtu obyvatel

1. Čína
2. Indie
3. USA
4. Indonésie
5. Brasilie
1. Vatikán
2. Nauru
3. Tuvalu
4. San Marino

53
Podle ekonomické vyspělosti
- dělení na bohatý sever a chudý jih (výjimky – Austrálie, Nový Zéland, JAR...)
- agrární - rozvojové země
- industrializované - Čína, Thajsko
- postindustriální - vyspělé státy

Politická mapa světa

Zobrazuje státy, jejich formy vlád, míru demokracie, změny politického uspořádání.

Vývoj politické mapy

Politická mapa se neustále mění v závislosti na vzniku a rozpadu států (osamostatnění, anexe, rozpad,
sloučení...)
Poslední změny na mapě byly takové: rozpad Rakouska - Uherska, rozpad Jugoslávie, rozpad SSSR, zánik
carského Ruska, z většiny kolonií se staly samostatné státy, spojení Německa, Hongkong a Macao se
připojilo k Číně v roce 1997, v roce 2001 vznikl nový stát východní Tumor (v Oceánii)

Integrační a desintegrační tendence

Po celém světě existují oblasti, v nichž je možno pozorovat napětí mezi státy – způsobeno například
odlišností režimů, náboženskými rozdíly, hranicemi neodpovídajícími etnickému rozmístění...

Ale také místa, kde je patrná tendence spojovat se například z ekonomických nebo mírových důvodů.

Desintegrace je snaha o rozdělení států.

Integrace je snaha o spojení.

Vznikají organizace s různým polem působnosti.

- OSN - organizace spojených národů; vznik z protifašistické koalice v roce 1945 (51 základních členů);
sídlo New York; v Evropě- Ženeva, Vídeň
- UNICEF - obhajuje dětská práva
- UNESCO - ochrana památek
- FAO - organizace pro výživu a zemědělství
- WHO - světová zdravotnická organizace
- činnosti financovány z příspěvků členských států; zabývají se také konflikty (Rada bezpečnosti)
- NATO - vojensko- politická organizace, 1949 ve Washingtonu, sekretariát se nachází v Bruselu;
obrana členských zemí před agresí; může být využito se souhlasem Rady bezpečnosti pro mírové
akce OSN
- COMMONWEALTH - společenství, VB a její bývalé kolonie (Austrálie, Kanada..)
- G 7 (8) - nejvyspělejší země světa- USA, Kanada, Japonsko, VB, Francie, Itálie, Německo, (Rusko)
- ČERVENÝ KŘÍŽ - pomoc při katastrofách, sociální a zdravotnické služby
- NAFTA - volný obchod mezi Kanadou a USA
- EVROPSKÁ UNIE – primárně hospodářské sdružení, udržení bezpečnosti...

Ohniska neklidu
– místa na světě kde bezprostředně hrozí nebezpečí válečného konfliktu, teroristické útoky,…
· Evropa – Balkán, Španělsko (ETA), Irsko (IRA), Itálie (sever proti jihu)
· Asie – problémy sovětského svazu, Afghánistán, Izrael (židovský stát, Palestina chce území zpátky),
Tibet (okupován Čínou), Indie bojuje s Pákistánem o Kašmír
· Afrika – občanské války (Angola, Somálsko), náboženské konflikty (jev. Afrika), osvobozenecké boje
na severní Sahaře – způsobeno smluvním vymezením hranic během tvorby kolonií
· Amerika – není moc konfliktů, vznik nového teritoria pro eskymáky (Lunawood), Quebec (větší
samostatnost), Argentina, Venezuela (snaha svrhnout prezidenta)

54
Příčiny konfliktů
- politické, náboženské, etnické, bohatí proti chudým,
osvobození, nedostatek tolerance, boj o zdroje (ropa) odnášejí
to chudí lidé, trpí podvýživou, hodně uprchlíků

55
 14) Hospodářská mapa světa, jádrové a periferní oblasti, hospodářské
organizace
Hospodářská mapa světa
Zobrazuje rozložení hospodářství na Zemi a hospodářskou vyspělost jednotlivých států.

Světové hospodářství se dělí do sfér

o Primární sféra – zemědělství, lesní a vodní hospodářství
o Sekundární sféra – průmysl, nákladní doprava
o Terciální sféra – služby (zdravotnictví, školství, bankovnictví, opravny, obchod, kadeřnictví...)
o Kvartérní sféra – věda a výzkum

Vývoj hospodářství
o Pravěk – přechod od sběračství a lovu k zemědělství
o Středověk – rozvoj řemesel, vznik manufaktur
o Novověk – vznik továren, se zámořskými objevy se pojí přínos
nových plodin, industriální revoluce
Dále se rozvíjí především služby a vědní obory

Podle vyspělosti dělíme regiony na

Jádrové oblasti
(Světová hospodářská centra - největší hospodářský pokrok, vysoká životní úroveň, hustá
dopravní síť - USA, Japonsko, Kanada, Evropa, Austrálie)

Periferní oblasti (rozvojové země, hospodářská činnost malá - Afrika, střední Amerika).
Vztahy mezi oblastmi
- Pomoc – finanční, poskytnutí prostředků, odborná pomoc v rozvoji
- Surovinová závislost
- Levná pracovní síla

Podle ekonomického rozvoje se státy dělí na

o Vyspělé (G7, Rusko)
o S přechodnou ekonomikou (postkomunistické státy - ČR)
o Rozvojové státy (chudé zemědělsky orientované státy)

o Hospodářsky vyspělé státy

o Nově industrializované státy – Asijští draci (Jižní Korea, Singapur, Thajsko, Malajsie...) – velmi rychlý
vzestup ekonomiky
o Rozvojové státy

Podle úrovně hospodářství

o bohatý sever – velký průmyslový potenciál, 38 % souše a 22 % obyvatel x chudý jih - rozvojové
země, 62 % souše, 78 % obyvatelstva (výjimky – Austrálie, Nový Zéland, JAR)
3 centra hospodářství – Japonsko, USA, Evropa

Kritéria určující vyspělost

o Procentuální zastoupení lidí v jednotlivých hospodářských sférách
Vyspělé státy – 3 % lidí v zemědělství, nejvíce lidí zaměstnáno ve službách
Chudé státy – až 70 % lidí v zemědělství, zbytek převážně v průmyslu, málo rozvinuté služby
Zelená revoluce

56
 V chudých státech Asie, 70. léta minulého století, mnoho obyvatel – problémy s obživou ---
mechanizace a chemizace - zlepšení

o HDP – hodnota vyrobených produktů a poskytnutých služeb ve státě za jeden rok – přepočteno na
jednoho obyvatele a uvedeno nejčastěji v dolarech
(HNP – HDP + to, co vyprodukovaly státní firmy v cizině)
o Životní úroveň – úroveň školství, zdravotnictví, majetkové poměry, životní podmínky, vlastnictví
dopravních prostředků, možnosti cestování
o Míra inflace
o Parita kupní síly – kolik si toho může občan státu koupit za svůj plat
o Gramotnost
o Střední délka života při narození
o Podíl na celosvětovém hospodářství
o Dynamika státní ekonomiky

Hospodářské organizace

Evropská unie
o Hospodářské a politické partnerství, jednotná měna, jednotný trh – volný
pohyb osob, kapitálu, zboží a služeb
Historie
- Na návrh francouzského ministra zahraničí Roberta Schumana vzniká roku 1952 ESUO (Evropské
společenství uhlí a oceli) – Belgie, NJ, FR, IT, Lux, Nizozemí
- 1958 EHS (Evropské hospodářské sdružení) – vytvoření společného trhu
Euroatom – kontrola a mírové využití atomové energie
- 1968 – zrušení cla
- 70. a 80. léta – rozšíření EHS o další státy
- 1985 – Schengenská smlouva
- 1991 – Maastrichtská smlouva – návrh na utvoření EU
- 1. 1. 1993 – vzniká Evropská unie
- 1999 – jednotná měna EURO
- 1. 5. 2004 – vstup ČR do EU
- K roku 2012 má EU 27 členů
(VB, NJ, ČR, FR, IT, Belgie, Lux, Nizozemsko, Řecko, Bulharsko, Dánsko, Estonsko, Finsko, Irsko, řecká část
Kypru, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Slovensko,
Slovinsko, Španělsko, Švédsko)

Orgány EU
o Evropský parlament
- Štrasburk, výbory v Bruselu
- Legislativní činnost
- Zástupci voleni občany EU na 5 let

o Evropská komise
- Brusel
- 20 komisařů, volených na 5 let
- Výkonný orgán
- Návrhy zákonů, rozpočet EU

o Rada Evropské unie

- Brusel
- Ministři všech členských zemí
- Schvalují zákony navržené komisí

o Evropská rada

57
 - Nemá stálé sídlo
- Vrcholný orgán EU
- Schází se 2x ročně
- Prezidenti nebo předsedové vlád členských zemí

o Evropská centrální banka

o Evropský soudní dvůr

- 15 nezávislých soudců jmenovaných na 6 let
- Rozhodují spory mezi jednotlivými členy

OECD
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj
o Paříž, (22 evropských zemí, USA, Japonsko, Austrálie...)
o Celosvětová organizace
o Hlavním cílem je liberalizace mezinárodního obchodu a financí
o Hodnocení hospodářských výsledků jednotlivých zemí

G 8 (Group of 8)
o VB, FR, NJ, IT, USA, Rusko, Kanada, Japonsko
o Průmyslově nejvyspělejší země světa

OPEC
Organizace zemí vyvážejících ropu
o Koordinace ropné politiky – zejména stanovení cen

NAFTA
Severoamerická zóna volného obchodu
o Kanada, USA, Mexico

ASEAN
Sdružení států jihovýchodní Asie
o Hospodářská, sociální, kulturní a vědecká spolupráce

OAJ
Organizace africké jednoty
o Hlavním cílem byla likvidace kolonialismu a rasismu v Africe

58
 15) Nauka o krajině, životní prostředí a vliv člověka na krajinu

Krajina je rozměrem neomezené území. Je charakterizována určitým stavem svých složek, je to výsek
krajinné sféry

Krajinná sféra = vše kolem nás

Fyzicko-geografická sféra (přírodní podmínky, živé organismy)

Socioekonomická sféra (člověk + jeho výtvory)

Krajina – součást krajinné sféry

Každá krajina je něčím specifická

Mezi krajinami existují horizontální (šíří se zplodiny (vzduch, voda, půda)) a vertikální vztahy (atmosféra,
litosféra)

Složky krajiny:
litosféra, atmosféra, hydrosféra, pedosféra, biosféra, sociální sféra, ekonomická sféra
- složky krajiny jsou tvořeny prvky. Pokud se některý prvek změní, vzniká nová krajina
- v každé krajině obíhá energie a hmota (záření, gravitace, listí,…)
· živé (biota – populace jednotlivých druhů)
· neživé (sféry neživé přírody, lidské výtvory)

Životní prostředí
- prostor, který svými vlastnostmi a podmínkami umožňuje organismům žít, vyvíjet se a rozmnožovat
(= všechno kolem nás).

Vlastnosti krajiny:
1. proměnlivost (dynamika) – krajina se vyvíjí, je dynamická
2. stálost (stabilita) – čím je krajina pestřejší tím lépe může být stálá, zachovává si původní ráz
3. diverzita (rozmanitost) – čím pestřejší systém, tím je stálejší
4. únosnost (potenciál) – schopnost vyrovnat se s vnějšími zásahy, disturbance

Činitelé přetvářející krajinu

o vnitřní - sopečná činnost, horotvorná činnost…
o vnější – eroze, disturbance

Typy krajiny:
1. podle intenzity využívání člověkem
a) přírodní krajina - na jejím vzhledu se podílí přírodní činitelé (skutečně přírodní krajina dnes
neexistuje, celá Země je ovlivněna lidskou činností)

b) kulturní krajina - podílí se na vývoji přírodní procesy i člověk.

- kultivovaná (lidské zásahy minimální, na jejím vzhledu se podílejí přírodní procesy, př.
jeskynní systémy, pouštní oblasti, CHKO)

59
 - degradovaná - (nejvíce, oblasti, kde žije člověk, některé složky se můžou změnit, dokáže
se vrátit k původnímu stavu, ale byl by to dlouhodobý proces, je hodně proměněná)

- devastovaná - (člověk změnil všechny složky, návrat do původního stavu není možný -
nemá stabilitu, oblasti s těžbou nebo urbanizovaná, vyvolává řadu onemocnění - stres,
člověk ji může rekultivovat - drahé + dlouhodobé)

Krajinu mohou zdevastovat i přírodní procesy, ale největším devastátorem je člověk.

2. podle způsobu užívání

1. Lesohospodářská - chladnější, zelená, vliv na hydrosféru, velké výkyvy, změna živočišstva -
biosféra, samoty a hájenky

2. Zemědělská - biodiverzita chudší, narušenější, nestálá, venkovská sídla, samoty

3. Těžební - litosféra a pedosféra změněna, ovlivněna i hydrosféra - hladina spodních vod klesá,
městská sídla, malá sídla mizí

4. Městská a průmyslová- M: negativní dopady na všechny složky

P: průmyslová centra se stěhují z měst ven

5. Rekreační - restaurace, obchody, hotely přizpůsobení pro rekreaci.

Historické fáze vztahu člověka a krajiny

1. fáze determinace- příroda určuje chování člověka (podnebím, hydrosférou)
2. fáze konkurence- člověk si přizpůsobuje přírodu, snaží se jí měnit (těžba, zemědělství, průmysl)
3. fáze kooperace- spolupráce, příroda a člověk spolupracují, aby člověk využíval rozumně zdroje. Je
to sen ekologických aktivistů.

Vliv člověka na krajinu a životní prostředí

- 66% ovlivňuje přímo
- 34% ovlivňuje nepřímo (Antarktida)

Krajina je ohrožená
- znečišťováním a hromaděním odpadů
- čerpáním zdrojů
- rozvojem urbanizace
- vojenskými zásahy – krátery, vojenská technika, chemické, biologické a jaderné zbraně
- možnost je bionafta, zalesňování krajiny, používání katalyzátorů
VLIV ČLOVĚKA NA KRAJINU
Ekologie = věda, zkoumající vztahy mezi živými organismy navzájem a mezi organismy a ŽP

Přírodní zdroje
- obnovitelné (dřevo, řepka)
- neobnovitelné (ropa)
- vyčerpatelné (uhlí, ropa)
- nevyčerpatelné (geotermální energie, solární energie)

60
Vliv těžby na krajinu
- mechanický způsob - vzhled krajiny
- chemický způsob - povrchové a podzemní vody
- uhlí - povrchově se vytěží 95%, hlubinově maximálně 50% ložisek (prašnost, hluk, výsypky,
deformace zemského povrchu)
- ropa, zemní plyn
Krajina je těžbou zdevastována - musí být rekultivována pomocí člověka

Vliv průmyslu na krajinu

- chemický, hutní průmysl - kyselé deště, znečištění ovzduší
- ovlivňuje atmosféru a hydrosféru, voda – slanost, okyselení; ovzduší – oxidy síry, dusíku
- zápach
- pedosféra - kyselé deště
- tvary zemského povrchu (popílek, lomy…)
- biosféra - hluk a otřesy, mění se složení vzduch a teplota, organismy – ucpávání průduchů –
omezená fotosyntéza
- odpady, reliéf- haldy
- Smog- průmyslová mlha
- Půda- změna pH, hromadí se toxické látky

Vliv zemědělství na krajinu

- nadměrné používání hnojiv
- eroze půd se v zemědělství podílí intenzivně - používání těžké techniky - odnos a degradace
- klesá druhová pestrost
- hutnění půdy – vliv strojů, tlak na půdu
- odlesnění- snižuje množství vody v krajině
- nadměrné používání chemických látek vede k znečištění podzemních vod

Vliv lesnictví na krajinu

- klimatické změny
- pokles druhové pestrosti – nebezpečí napadení monokulturních lesů kůrovcem, polomy (orkány)
- změna hydrologických poměrů (úbytek lesů = úbytek vody)

Vliv dopravy na životní prostředí

1. negativní dopad na zemský povrch

- nejméně ekologická je doprava silniční

- mění povrch- dálnice- vznikají nové tvary povrchu- změna reliéfu
2. negativní dopad na atmosféru

- spalování do atmosféry se dostává spousta látek z výfuků

3. negativní dopady na hydrosféru

- havárie při dopravě- ropa

- únik olejů a paliv

4. negativní dopady na biosféru

61
 - hluk, spousta zvěře zahyne, díky nově vytvořeným dálnicím a silnicím se zmenšuje území
Vliv urbanizace na prostředí
- oteplování krajiny
- komunální odpad, doprava
- změny vodního režimu, …

Důsledky všech vlivů jsou globální problémy

- ekologické – přírodní – zvyšující se teplota, více bouřek, výkyvy teplot, ozonová vrstva, zasolování
půdy, těžba lesů,…
- společenské – problém přelidnění, hladu, válek, odpady, nerostné
suroviny

Systém ochrany přírody

Příroda je chráněna množstvím mezinárodních úmluv

o seznam CITES – obchod se zvířaty

o NATURA 2000 – seznam EU
Ochrana území

Národní park – Krkonoše, Šumava, Podyjí, České Švýcarsko

Chráněná krajinná oblast – Křivoklátsko, Bílé Karpaty, Český ráj…

Národní přírodní rezervace – Boubínský prales, Praděd, Černé a Čertovo

jezero

Přírodní rezervace – Žofínský prales

Národní přírodní památka – Babiččino údolí, Kozákov, Zlatý kůň

Přírodní památka – stromy, zajímavé geologické útvary

62
 16) Austrálie a Oceánie
AUSTRALIE
Austrálie je nejmenší a nejřidčeji zalidněný světadíl na světě. Je obklopena vodami Tichého a Indického
oceánu

Oficiální název: Australský svaz, Austrálie

- měna - australský dolar

- počet obyvatel – 17,8 mil.
- Je součástí Britského společenství národů = federativní parlamentní monarchie
- Rozloha: 7,7 mil km2
- Skládá se ze 6 států: Nový Jižní Wales, Queensland, Jižní Austrálie, Tasmánie, Victoria a Západní
Austrálie; dále ze dvou pevninských (Severní teritorium a Teritorium hlavního města) a několika
malých ostrovních teritorií
- Hlavní město: Canberra
- Úřední jazyk - AJ

Přírodní podmínky
Povrch
o tvoří tři základní celky
o nejstarší část zabírá polovinu pevniny a nazývá se
Západoaustralská plošina
o nejvyšší pohoří - Macdonellovo, další Musgravovo pohoří
o ve střední části je mnoho pouští – Velká Viktoriina poušť, Velká písečná poušť, Gibsonova
poušť (suché tropické klima + srážkový stín)
o středoaustralské nížiny s velkou artézskou pánví mají usazeniny z druhohor
o východní oblast je nejmladší a velice hornatá - Australské Alpy, Velké předělové pohoří
o nejvyšší hora je Mt. Kosciusko (2228m) – Velké předělové pohoří
Vodstvo
o Austrálie má slabě vyvinutou říční síť
o vodní stavy silně kolísají – periodicky vysychající řeky (creek)
o řeky jsou soustředěny ve východní části
o největší řekami jsou Murray a Darling.
o Austrálie má jen jedno významné jezero - Eyrovo (periodicky vysychá). Je to zároveň
nejnižší bod pevniny (-16m) Další jezera: Torrensovo, Mackayovo…
Podnebí
o náleží do tropického a subtropického podnebného pásu
o Tropické vlhké – nejsevernější oblasti (Yorský poloostrov)
o Monzunové lesy – Arnhemská země, SV pobřeží
o Savany a suché stepi – většina kontinentu (Severní teritorium, Nový Jižní Wales)
o Stepi a lesostepi – Velká artéská pánev
o Pouště a polopouště – vnitrozemí (Západní Austrálie, Jižní
Austrálie)
o Středozemní vegetace – J Západní Austrálie a Jižní Austrálie)
o Lesy mírného pásu - Tasmánie
o srážky jsou nerovnoměrně rozložené, nejvíce srážek spadne na
východním pobřeží – srážkový stín Velkého předělového pohoří
o roční období – opačně než na S polokouli
Rostlinstvo a živočišstvo
o téměř 75% všech druhů je endemických
o eukalyptus, akácie, tropické deštné pralesy, traviny, přesličník, balmín (tea tree)

63
 o ze zvířat jsou nejrozšířenější savci – vačnatci a ptakořitní – především klokani, koala,
vakoveverka, poletucha, vombat, ptakopysk, ježura, emu, 50 druhů papoušků, černá labuť,
ledňáček obrovský, kivi, jedovatí hadi, varan
o je zde 120 národních parků (Kakadu, Poušť Tanami, Velká Viktoriina poušť)
o velkým problémem jsou invazivní druhy dovezené kolonialisty – kočky, králíci, psi, krysy –
přemnožení v důsledku absence přirozených nepřátel, přemnožení velbloudů
Obyvatelstvo
o původní obyvatelstvo - Maorové - dnes jsou jen slabě zastoupeni
(černá pleť)
o v Oceánii převládá původní obyvatelstvo jako Papuánci, kmeny
Pygmejů, Melanésané, Mikronésané, Polynésané…
o počet australských bělochů vzrůstá - nejvíce bělochů je z Irska a VB
(bývalá kolonie)
o obyvatelstvo žije převážně ve východní části – přír. podmínky
o je zde 95% urbanizace
o největší města jsou Sydney, Melbourne, Adelaide, Perth, Brisbane
o v některých oblastech Austrálie funguje výuka přes vysílačky – děti z rančů a farem daleko
od měst
Hospodářství
o Austrálie je vyspělý průmyslově zemědělský stát s bohatými zásobami a významnou
těžbou nerostů
o těží se hnědé uhlí, železná ruda, černé uhlí, bauxit, olovo, zinek, cín, měď, mangan, ropa,
zemní plyn, zlato, stříbro,…
o průmysl je zde strojírenský, potravinářský, hutnický a chemický
o zemědělství má světový význam v chovu ovcí, v produkci vlny a pšenice
o chová se také skot, pěstují se různé druhy ovoce, cukrová třtina, bavlna
Zajímavosti
o Ayers Rock (Uluru)
o Podél V pobřeží se táhne Velký bariérový útes – největší atol světa, obrovská biodiverzita
o První místo v těžbě bauxitu, diamantů, rud olova, má nejlepší opály a produkuje nejvíce
vlny

NOVÝ ZÉLAND
- Hlavní město je Wellington
- Součást Britského společenství národů – parlamentní monarchie
- Ostrovní stát v jihozápadní části Tichého oceánu – východně od Austrálie
- Nový Zéland se dělí na dva ostrovy - severní ostrov se nazývá „Ostrov ohně“ -
činné sopky a gejzíry, podnebí je subtropické; jižní ostrov se nazývá „Ostrov
ledu“ - hornatý se spoustou fjordů, na tomto ostrově žije pták kivi, dále
mnoho menších ostrůvků kolem
Podnebí
- – Severní ostrov – subtropické a stepi, Jižní ostrov – mírné, vysokohorské a
stepi
vodstvo:
- krátké a prudké řeky (Waikato, Clutha), velký počet jezer
Vegetace
- původní byla z velké části zničena, zachováno jen málo porostů kauri
(něco jako borovice), buky, vysazování lesů – dřevo, kapradiny Ponga a
Mamaku, cabbage tree, pohutukava, jerlína, palmy
Živočišstvo
- pták pukeko, kivi, moa, papoušek kea, vačnatec possum
- Původní obyvatelé jsou Maorové, dále evropské obyvatelstvo (potomci původních osadníků…)

64
 - ekonomický vyspělý stát, chovají se tu ovce, skot, je tu i rostlinná výroba podobná Austrálii
(obiloviny, brambory, ovoce)
- Hlavní produkty: vlna, kůže, dřevo, mléčné výrobky, papír, ryby, ovoce…
Zajímavosti:
Nežijí zde žádní hadi a téměř žádná jedovatá zvířata
14 národních parků

OCEÁNIE

- tři základní skupiny ostrovů – Melanésie („černé ostrovy“) - Nová Guinea,

Šalamounovy ostrovy, Nová Kaledonie, Fidži; Mikronésie – malé ostrůvky,
Marshallovy ostrovy, Karoliny, Mariany; Polynésie – Hawaii, Tahiti, Nový
Zéland, Velikonoční ostrov
- ostrovy se dělí podle vzniku na sopečné, korálové a pevninské
- atoly jsou malé, nízké, mají málo úrodnou půdu, laguny, kokosové palmy
- sopečné jsou větší, vyšší, mají úrodnou půdu, pěstuje se tam rýže, cukrová třtina, ananas
- pevninské vznikají odtržením od pevniny, jsou velké a mají pohoří
- podnebí v Oceánii je tropické vlhké, monzunové a subtropické, vanou pasáty, hodně srážek
- nejtmavší obyvatelstvo je v Melanésii, hnědé v Mikronésii a nejsvětlejší
je v Polynésii
- hospodářství je zaostalé, důležitý je hlavně cestovní ruch
- pěstuje e ovoce, kokosy, cukrová třtina
- nerostné suroviny jako fosfáty, Cu, Ni
- více nezávislých států než závislých
- největším státem je Papua – Nová Guinea; nezávislé jsou např. Papua -
Nová Guinea, Fidži, Šalamounovy ostrovy; závislé pak Francouzská
Polynésie, Cookovy ostrovy, Nová Kaledonie

65
 17) Angloamerika
Vymezení Angloamerického makroregionu
Kanada, USA a 3 závislé regiony: Grónsko, Bermudy, Saint Pierre a Miquelon

Tvoří více jak ½ rozlohy Amerického kontinentu

Na Z je omýván Tichým oceánem, na V Atlantským a na S Severním ledovým oceánem

Jižní hranice makroregionu je totožná s hranicí USA

Přírodní poměry Severní Ameriky

4 podnebná pásma

S – arktická oblast

Subarktická oblast

Střední část – mírné klima (oceánské/přechodné/kontinentální)

J – subtropická oblast

1. Pobřežní nížina - Atlantská nížina - písčité půdy, špatné odvodňování – bažiny

2. Mississippská nížina - velké řeky, velmi úrodná
3. Apalačské pohoří - staré kerné pohoří, těžba černého uhlí, špatné životní prostředí
4. Centrální roviny - kontinentální podnebí - nedostatek srážek, málo úrodné půdy, řídké osídlení
5. Velké prérie - od Aljašky až k Mexickému zálivu - úrodné půdy, obilnice, podnebí se od severu k jihu
otepluje
6. Skalnaté hory - mladé vrásné pohoří, nerostné suroviny
7. Vnitřní vysočiny- velká nadmořská výška, suché podnebí (srážkový stín), pouště a polopouště, řídké
osídlení
8. Západní pobřeží - horská pásma - nerostné suroviny, zemětřesení, městské
aglomerace
9. Kanadský štít- Lauretinská vysočina, ledovcový reliéf, drsné podnebí
10. Arktická nížina - ledovcový reliéf, trvale zamrzlá půda, bažiny, drsné podnebí
Nejvyšší hora: Mt. McKinley
Západní pobřeží – tektonicky aktivní oblast – zemětřesení, zlom San Andreas
Klima ovlivněno mořskými proudy – Labradorský/Kalifornský proud

Obyvatelstvo
- Počet cca 330 milionů

- rozmístění velmi nerovnoměrné

- hustota zalidnění velmi malá, 75% žije ve městech, vysoká hustota zalidnění se vyskytuje při
pobřeží, nízká v horských oblastech - výjimka subtropy

- pohyb - přirozený přírůstek nižší než v Latinské Americe, přírůstek ovlivňuje i migrace
obyvatel z J na S, mnoho přistěhovalců, hlavně do USA a Kanady (Kuba, Evropa)

- rasy

1. Europoidní - Angloameričané, Latinoameričané, Frankoameričané

2. Mongoloidní - Inuité, Indiáni

3. Negroidní - hlavně Afričané z oblasti Guinejského zálivu, převážně v USA

66
V Severní Americe dnes převládají běloši – základ = potomci přistěhovalců

Multirasová a multietnická společnost

Dlouhodobým problémem hl. v USA byl rasismus – mizí až ve 2. pol. 20. století

Jazyky
- USA – AJ, jazyky pův. obyvatelstva

- Kanada – AJ, FJ, jazyky Inuitů

Náboženství
- Protestanti, katolíci, muslimové, primitivní náboženství

Kanada
Nezávislý federativní stát, který je členem Britského společenství národů

)
(Commonwealthu Byla členem Britského společenství. Je členem OSN. Hlavou
státu je formálně Britská královna, výkonně guvernér (David Johnston – od roku 2010)
- Vlajka - javorový list (častý strom v listnatých oblastech Kanady)

- Rozloha: 9,97 milionů km čtverečních

- Počet obyvatel: 33 milionů

- Hustota osídlení: velmi nízká, nerovnoměrná

- Hlavní město: Ottawa

- Drsné podnebí: Labradorský studený proud

- Důležitá města: Montreal, Toronto, Calgary, Edmonton, Vancouver, Hamilton, Québec,

Richmond

- Měna: kanadský dolar

- Úřední jazyky: FJ, AJ

- Státní členění: 10 provincií (Quebec, Manitoba, Ontario, Alberta, Britská Kolumbie, Nové
Skotsko, Nový Brunšvik, Ostrov prince Edwarda, NewFoundland a Labrador,
Saskatchewan), 3 teritoria (Yukon, Severozápadní teritorium, Nunavut)

Přírodní podmínky
- členité pobřeží se spoustou ostrovů a poloostrovů

- v západní části pohoří Kordillery, ve východní Apalače

- na západě jsou častá zemětřesení

- podnebné pásy jsou polární, subpolární, mírný – zimy velmi studené, léta teplá

- vodstvo – velké řeky, řeka sv. Vavřince, oblast velkých jezer – ledovcovo-tektonická

- nejvyšší hora Kanady je Mt. Logan (5 951 m)

- mnoho NP – největší: Wood Buffalo – jezera, bizoni, sobi, medvědi...

Obyvatelstvo
- nejhustěji osídlena jižní část Kanady při hranicích s USA, řídce osídlený sever

- náboženství: katolíci, protestanti, přírodní náboženství

- původní obyvatelstvo – Inuité a přistěhovalci z Evropy (i černá rasa)

67
 - Anglokanaďané a Frankokanaďané, Nj, It, přistěhovalci z Asie a Karibiku

- 80% žije ve městech

- Obyvatelé Quebecu usilují o větší autonomii

Nerostné suroviny
- velké zásoby železných rud a rud barevných kovů a vzácných kovů, uranová ruda, ropa,
zemní plyn, uhlí, draselné kovy, značné zásoby dřeva, světově významná ložiska
draselných solí

Hospodářství
- Kanada patří mezi jednu z nejvyspělejších zemí světa. Dodává suroviny jako dřevo,
zemědělské produkty, draselnou sůl, umělá hnojiva apod.

- zemědělství – specializovaná farmářská velkovýroba. Nejvíce se pěstují obiloviny a chová

se skot (na maso), vepři, ovce, koně, sobi, drůbež, kožešinová zvěř, rybolov; využívá se jen
na 1/10 území (z toho je 60% orná půda) - vzhledem k počtu obyvatel je to rozsáhlý půdní
fond

- průmysl - strojírenství, hutnictví, textilní, chemický a potravinářský průmysl, dřevařský a

papírenský průmysl, zpracování ropy, hutnictví barevných kovů, hliníkárenský průmysl a
strojírenství. Ontario je nejprůmyslovější provincií, zajišťuje 60% hodnoty průmyslové
výroby

- cestovní ruch – nedotčená příroda, lov, hokej, města

- doprava – na velké vzdálenosti hlavně letecká doprava, nákladní

doprava hlavně železniční, transkanadská dálnice, lodní doprava –

kombinovaná říčně-námořní doprav a

USA
Ekonomicky nejvyspělejší stát světa; patří do NATO, OSN, NAFTA
- rozloha: 9.37 mil. km2

- počet obyvatel: 310 milionů

- hlavní město – Washington D. C. (D. C. = federální distrikt hl. m.), na řece Potomac,
politické a administrativní centrum USA

- USA obsahuje 50 států, z toho 2 jsou mimo hlavní celek- Aljaška, Havajské ostrovy, a 1
federální distrikt (50+1)

Obyvatelstvo
- Obyvatelstvo tvoří tzv. Americký národ – silné vědomí příslušnosti ke státu

- větší hustota osídlení než v Kanadě

- lepší životní podmínky - příznivější podnebí a reliéf

- největší hustota zalidnění je na Z a V pobřeží - aglomerace

- obyvatelstvo je výrazně smíšené, hodně přistěhovalců ze Španělsky mluvících zemí, Asie,

Evropy

- dva milióny původních obyvatel - indiánů, žijí převážně ve městech, jiní v rezervacích

- většina obyvatel žije ve městech (80%). Lidé se často stěhují za lepší prací. Vznikají zde
megalopole

- angličtina, španělština, protestantské náboženství, katolictví, islám, judaismus

68
Povrch
- Pobřežní nížina, Atlantská nížina, Apalačské pohoří, Centrální
roviny, Velké prérie, Skalnaté hory, část
Tichooceánského pobřeží

- Nejvyšší hora: Mt. McKinley (6 194 m)

- Grand Canyon – Koloredská plošina

Přírodní podmínky
- Málo členité pobřeží, poloostrovy

- v západní části - Kordillery (druhohory) na východě Apalače; na západě častá zemětřesení

- podnebí – mírný pás je na většině území, subtropický a chladný pás (Aljaška - ovlivněna
studenými proudy)

- vodstvo – řeky (Mississippi, Missouri, Colorado, sv. Vavřince, Snake; jezera (Hořejší,
Michiganské, Hurónské, Erijské, Ontário)

- Národní parky – Yellowstonský park (gejzíry, vodopády, vápenec, laguny), Yosemitský

park, Sequoia

- Extrémně suché podnebí ve velké pánvi, nejvyšší teploty – Údolí smrti 57 °C

Nerostné suroviny
- stříbro, zlato, měď, uran, ropa (Mexický záliv) rudy železa a uhlí, fosfáty, soli

- velké zásoby ale spotřeba je vyšší – musí dovážet

Zemědělství
- zemědělství není pro USA moc významné

- dobytek se chová farmářským způsobem

- rostliny – kukuřice, pšenice, tabák, cukrová třtina, řepa, brambory, vinná réva (kukuřičný
pás – jižně od jezer, bavlníkový pás – na jihu, pšeničný – západně od jezer až Kanada.
Florida – cukrová třtina, Kalifornie – ovoce, zelenina)

- kukuřičný pás – Ohio – Nebraska

- pšeničný pás – na SZ a JZ od kukuřičného

- bavlníkový pás – Atlantská a Mississippská nížina

- nejproduktivnější zemědělská oblast = Centrální údolí v Kalifornii

Průmysl
- ustupuje službám

- průmyslový pás – 70% celkové výroby, Boston - Chicago

- hutnictví, strojírenství, petrochemie

- N.Y. = obchodní křižovatka (přístav, 3 letiště, finanční centrum). Všechny obory průmyslu
jsou v USA zastoupeny.

Doprava
- nejvýznamnější je automobilová doprava

- železnice využívá spíše nákladní doprava

- hustá potrubní síť

69
 - letecká doprava je rozvinutá a relativně levná

- námořní doprava – převáží se hlavně suroviny jako ropa

Hospodářství
- USA je nejvyspělejší a ekonomicky nejsilnější průmyslově zemědělský stát, který
uskutečňuje vědeckotechnický pokrok ve všech odvětvích národního hospodářství
především zásluhou širokého rozvoje vědy, výzkumu a techniky. Zemědělství není pro
USA moc významné. Významný cestovní ruch.

Hospodářské oblasti
Nová Anglie
- drobné malé státy

- velký nedostatek přírodních zdrojů

- staré výrobní tradice

- průmysl- textilní, strojírenský je jednoduchý

- zemědělství- není nejlepší půda, časté povodně, chov ovcí

- centrum VŠ, vědy a výzkumů

Severovýchod
- Apalačské hory+ pánev - zásoba černého uhlí, železné rudy, keramické hlíny a solí

- hutnický a strojírenský průmysl

- finanční a administrativní centrum

- leží zde hlavní město + New York

Středozápad
- výhodná dopravní plocha

- strojírenství, gumárenství, hutnictví, chemický průmysl

- zemědělské stroje, hnojiva, krmné směsy, obilí, skot, prasata

Jih
- bavlna, tabák, rýže, podzemnice olejná, cukrová třtina, citrusy, drůbež

- petrochemie, kosmetický výzkum, elektrotechnika, námořní doprava, cestovní ruch,

potravinový průmysl – Coca-Cola

- Atlanta – prům. centrum – letecký a kosmický průmysl

Jihozápad
- ropa, zemní plyn, petrochemie, bavlníkový pás, třtina, rýže, ovoce

- málo rozvinutá oblast – teplo sucho, prérie

Státy skalnatých hor

- těžba rudy, barevné hutnictví, těžba uranu, vodní elektrárny

- Národní Parky- turistika, bahenní sopky, vřídla, gejsíry

Tichomořský západ
- strategický rozvoj průmyslu, elektrotechnika, elektronika, výroba letadel, zbraní, vodní
elektrárny, filmový průmysl

70
 - Silicon Valley – mezi San Franciscem a San José

- teplomilní ovoce (vinná réva), vodní rybolov, cestovní ruch

Státy ležící mimo USA

Aljaška

- ropa, rudy kovů, těžba dřeva

- řídké osídlení, pásmo činných sopek

Hawajské ostrovy

- cestovní ruch

- tropické zemědělství

- vojenské základny

71
 18) Latinská Amerika
Latinskoamerický makroregion
Od jižní hranice USA po Ohňovou zemi

Tichý a Atlantský oceán

Původně kolonizována románskými národy – latina, jednotný kulturní ráz

Pásmo Kordiller, Amazonský prales

Nejvyšší hora – Aconcagua (6 959 m)

Nejníže položené místo – proláklina Gran Bajo de San Julián (- 105 m)

Střední Amerika
- země amerického kontinentu jižně od USA, ve kterých se mluví jedním z románských jazyků:
francouzsky, portugalsky nebo španělsky
Pevninské státy:
Mexiko, Guatemala, Belise, Salvádor, Honduras, Nikaragua, Kostarika, Panama
- tropické podnebí, vlhké pasáty
- indiáni, běloši, mestici
- tropické zemědělství (káva, banány, třtina), chov skotu
- hornatý reliéf (Kordillery, Sierra Madre)
- kromě Belize – španělsky mluvící země
- až na Mexiko (vyspělý stát) jsou státy chudé
- vliv na politiku má USA, občanské války, politické převraty
Ostrovní státy:
Velké Antily = Bahamy, Kuba, Jamajka, Haiti (náboženství Woo- doo),
Dominikánská republika, Portoriko, Malé Antily = Antiqua a Barbuda, Svatý
Kryštof a Nevis, Dominika, Svatá Lucie, Barbados, Svatý Vincenc, Grenada, Trinidad, Tobago + závislá
území: Britské panenské ostrovy, Martinik, Portoriko, Kajmanské ostrovy...

- nejsou tak hornaté, tropické podnebí

- pevninského nebo korálového původu
- bílá rasa, černoši, míšenci, málo indiánů
- zemědělství – tabák, třtina
- rozvoj cestovního ruchu – ostrovy
- časté hurikány a zemětřesení
Obyvatelstvo – Lidé zde patří mezi nejchudší na světě. Velký přirozený přírůstek obyvatelstva. Největší
městská aglomerace na světě je Ciaud de México

Mexiko (Spojené státy mexické)

- hlavní město: Ciudad de Mexico
- největší stát Střední Ameriky
- jazyk: španělština
- federální republika: 31+1(distrikt hl. m.)
- vyspělý stát
- Canada+USA+Mexiko=NAFTA – zóna volného obchodu
- poměrně málo řek - Rio Grande - hraniční, Rio Bravo - největší
- jsou zde největší aktivní sopky na světě (Popokatepetl)
Povrch
- velmi hornatý (Sierra Madre Occidental a Sierra Madre Oriental), nížiny jen na pobřeží Mexického
zálivu

72
 - častá zemětřesení, sopky
- pouště
- NP El Chico
Podnebí
- tropické, subtropické, vysokohorské
Obyvatelstvo
- cca 104 mil. obyvatel
- původní indiáni
- dnes indiáni, Evropané (Španělé), převažují mestici
- úřední jazyk = Šp
- katolíci
- vysoký přirozený přírůstek
- 70% urbanizace
- Aglomerace – Monterrey, Guadalajara
Zemědělství
- kukuřice, fazole, cukrová třtina, bavlník, kakao, ananas, chov skotu, chilli papriky, agáve
Průmysl
- těžební, strojírenský, hutnický, potravinářský
- světový producent ropy
- Ag, Cu, Pb...
cestovní ruch
– památky (Mayové, Aztékové), kaktusáři – přísné kontroly

JIŽNÍ AMERIKA
- kromě Chile, Argentiny a Brazílie rozvojové státy
- pestré přírodní podmínky
- podnebí ovlivněno mořskými proudy, tropické, subtropické, mírné
- poušť – Atacama (nejsušší na světě) Peruánský studený proud
- největší ostrovy – Ohňová země, Falklandy
- na západě – pohoří And, celkově převládají nížiny (Laplatská, Amazonská, Orinocká,…)
- říční síť – jedna z nejhustších na světě, nejdelší řeka světa – Amazonka, Paraná, Orinoco, Paraguay,
Madeira; jezer málo (Titicaca)
- vegetace – největší vždyzelený tropický prales na světě, lesostep, savany, stepi – pampy, pouště
Zvířectvo – puma, jaguár, tapír, horské lamy, kondoři, tukani, kolibříci, papoušci, anakonda, ještěři,
piraňa, akvarijní rybky.
- hospodářství – nejbohatšími zeměmi jsou Venezuela, Brazílie, Argentina, Chile

Andské státy:
Kolumbie, Ekvádor, Peru, Bolívie, Chile
- chudé státy (pěstování narkotik)
- zemědělství – káva, kakao
Andy
- vystupují prudce od pobřeží
- tvoří je dvě pásma oddělená náhorními plošinami nebo údolími řek
- častá zemětřesení a sopečná činnost
- velké nerostné bohatství (měď, ledek, zlato, stříbro, cín)
- různé přírodní podmínky - podle zeměpisné šířky
- významné zemědělství - chov ovcí, skotu, lam, pěstování bavlníku, vína, kávy, kakaa; rybolov
- obyvatelé - běloši, indiáni, mestici
- španělština, katolíci, vysoké přírůstky obyvatel
Chile
- nejvyspělejší z andských zemí
- turistická oblast - Inkové

73
 - rybolov a velrybářství
Bolívie
- železná ruda, ropa, zemní plyn
- nesamostatnost v zemědělství, potravinářství
Ekvádor
- ropa; rybolov, těžba dřeva; banány, cukr, kakao
Kolumbie
- narkotické rostliny v horách - narkomafie
- káva, bavlna, banány
Peru
- Inkové – cestovní ruch
- mahagon, cedr

Guayanské – Tropické státy:

Venezuela, Surinam, Brazílie, Guyana, Francouzská Guyana

- tropické lesy, savany

- zasahuje Guayanská vysočina
- Amazonská nížina
- Ekonomicky méně vyspělé (ne Brazílie)
- Zemědělství – káva, banány, třtina
Guayana
- diamanty, bauxit; cukr, rýže, rum
Venezuela
- ropa, zemní plyn; hutnictví, petrochemie, filmový průmysl!
- jeden z nejbohatších států jižní Ameriky
Brazílie (Brazilská federativní republika)
- federativní republika 26 + 1
- Atlantský oceán
- 5. nejrozlehlejší stát světa
- hl. m. Brasilia – vybudováno polovičním Čechem (Joscelino Kubitschek – pozdější prezident) –
snaho dostat lidi do vnitrozemí
- úřední jazyk: Portugalština
Povrch
- Amazonská nížina, na S Guayanská vysočina, na J Brazilská vysočina
Vodstvo
- Amazonka (Rio Negro, Madeira, na J povodí Paraná)
Podnebí
- tropické a subtropické
Vegetace
- 65% amazonský prales; savany = campos
- NP Iguazú - vodopády
Obyvatelstvo
- potomci Evropanů, mulati, zambové; původní obyvatelstvo 1%
- nerovnoměrné osídlení; ¼ negramotné obyvatelstvo
Města
- Brasilia, SaoPaulo, Rio de Janeiro, Manaus
Agrárně průmyslový stát

Zemědělství
- káva, banány, třtina, chov skotu a koní, pomeranče, tabák

74
Průmysl
- hutnický, strojírenský, textilní, hydroelektrárny (Itaipú na Paraná – největší na světě)

Laplatské státy: Paraguay, Uruguay, Argentina (Buenos Aires)

- zemědělské státy – skot, pšenice, vinná réva, kukuřice, sója, citrusy…

- převažují míšenci a indiáni

Argentina (Argentinská republika)

- hl. m. Buenos Aires
- federativní republika – 22 provincií, 1 teritorium (Ohňová země) a 1
distrikt hlavního města
Povrch
- Z – Andy, V – Laplatská nížiny, Patagonská plošina
- Mnoho řek – Paraná, Uruguay – společné ústí v Rio de La Plata
- V horách četná ledovcová jezera
Podnebí
- S – subtropické, Střed a jih – mírné, v Andách vysokohorské
Vegetace
- Subtropické lesy, křovinaté savany, stepi = pampy, vždyzelené lesy a lesy mírného pásu
- NP Los Galciares – Patagonské Andy
Nerostné bohatství
- Rudy kovů (Pb, Zn, Ag, W), ropa, ZP
Obyvatelstvo
- 39 mil. Obavatel
- Úřední jazyk = Šp, katolíci
- Přistěhovalci z Evropy, mestici, indiáni
- Téměř 90% urbanizace
- Velkoměsta: Buenos Aires, Córdoba, Rosario
Hospodářství
- Průmyslově zemědělský stát
- Živočišná výroba – skot, ovce a koně – jeden z největších producentů hovězího
- Rostlinná výroba – obiloviny – pšenice, kukuřice, brambory, olejniny, bavlna, cukrová třtina, tabák,
víno!
- Potravinářství, textil, kožedělnictví, petrochemie, strojírenství, těžební průmysl

75
 19) Subsaharská Afrika

Rovníková + jižní Afrika

- zaostalé rozvojové státy (mimo JAR)
- Rovníková Afrika: Středoafrická republika, Zair, Burundi, Rwanda, Uganda, Keňa, Tanzanie
- Jižní Afrika: Angola, Zambie, Malawi, Mosambik, Namibie, Botswana, Zimbabwe, JAR,
Lesotho, Svazijsko
- Ostrovy: Madagaskar, Pemza, Zanzibar, Seychely, Mauritius
- Mysy: mys Hafun, Střelkový mys
- Zálivy a průlivy: Guinejský záliv, Mosambický průliv
- hranici mezi arabským světem a subsaharskou Afrikou (černou Afrikou) tvoří Sahel
(přechodná oblast mezi Saharou a savanou, dezertifikace, hladomory, mísí se vlivy islámu
a původní africké zvyky)

Povrch
- převážně hornatý
- Etiopská vysočina, Konžská pánev, Dračí hory, Čadská pánev, Východo-
africká vysočina
- výškové rozdíly nejsou velké
- nejvyšší bod - sopečný masív Kilimanjaro (5895m)
- subsaharská Afrika se rozkládá mezi subtropickými pásy obou polokoulí a protíná ji rovník
- břehy kontinentu jsou málo členité
Podnebí
- Afrika je nejteplejší světadíl
- rovníková oblast je pravou tropickou zónou s horkým a vlhkým podnebím po celý rok
- druhou základní oblastí je pásmo tropických dešťů monzunového typu s horkým a vlhkým
létem a obdobím sucha v zimní polovině roku (po obou stranách rovníkového pásma)
- třetí oblast tropických pasátů se vyznačuje extrémně suchým a horkým podnebím a
nedostatečnými srážkami při velkém výparu a nejteplejšími místy kontinentu (Sahara,
Kalahari, Namibie)
- subtropické podnebí je jen na malé části jižní a severní Afriky
- kontinentální klima vnitřních regionů je zapříčiněno malou členitostí Afriky v kombinaci se
studeným Kanárským a Bengálským proudem
- hlavní rozdíly podnebí jednotlivých regionů určuje množství srážek – aridní oblast tvoří
více než třetinu rozlohy Afriky, kde naprší méně než 200 mm/rok. Jedná se o
pouště Sahara, Namib, část polopouště Kalahari; ostatní oblasti mají srážek více, ale
vyznačují se také dlouhými obdobími bez dešťů - Sahel, některé z oblastí jižní a východní
Afriky
- nadbytek vláhy mají rovníkové oblasti, klimatické podmínky a srážkový
režim znemožňuje stabilní zemědělství
Vodstvo
- většina afrických řek je charakteristická nepravidelnými odtoky a tvary
říční sítě
- řeky: Kongo (druhá na vodu nejbohatší řeka světa), Zambezi (Viktoriiny vodopády 130m),
Niger, Orange, Limpopo
- jezera – Viktoriino (největší), Malawi, Tanganika, Čadské

76
 - mnoho regionů Subsaharské Afriky trpí nedostatkem vodních zdrojů, i když je to světadíl
největších řek a jezer světa (Nil je nejdelší řeka světa a Kongo je druhý nejvodnatější
veletok na Zemi, Viktoriino jezero je druhé rozlohou a Tanganika druhé podle hloubky)

Obyvatelstvo
- černá rasa (negroidní)
- východ – míšenci bílé a černé rasy
- běloši (JAR), búrové (původně přistěhovalci z Nizozemí)
- pigmejové (stř. Afrika), masajové (pastevci skotu, Keňa), hotentoti, křováci (Namibie)
- náboženství primitivní (kmenové), na jihu křesťané (na severu islám)
- vysoké přirozené přírůstky obyvatelstva
- 70% obyvatelstva v Tanzanii je nakaženo virem HIV
- ve střední Africe nejsou takové problémy s potravou jako ve východní díky přírodním
podmínkám (pralesy, dostatek ovoce, jídla)
- Afrika je poměrně řídce obydlena. Na Sahaře žije méně než 1% populace, v některých
oblastech obyvatelstvo stále chybí, nejhustěji jsou osídleny oázy v pouštích, úrodná údolí
některých řek, mořská pobřeží, oblasti velkých jezer a některá vnitrozemská území s
rozvinutým těžebním průmyslem
- rozložení obyvatelstva podle zemí je velice nerovnoměrné
- většina obyvatel subsaharské Afriky žije na venkově
- urbanizace států je velice nízká, ale její tempo se stále zvyšuje
- subsaharská Afrika má charakteristiku rychle rostoucí populací až na
výjimky zemí postižené AIDS
- v subsaharské Africe umírá v průměru více jak desetina novorozenců -
nízká životní úroveň, nemoci, parazité
- naděje na dožití je v průměru kolem 46 let
- zvykem jsou brzké manželství a početné rodiny
- Rasová a etnická struktura je rozmanitá - na jih od Sahary se mluví jazyky především
konžsko-kordofánské a nilosaharské jazykové rodiny
- evropské jazyky jsou rozšířeny téměř v každé zemi a slouží jako jazyky úřední
- obyvatelé subsaharské Afriky jsou věřící tradičních rodových kultur, muslimové, křesťané
a hinduisté
- náboženská nesourodost je často důvodem mnoha národnostně náboženských rozporů
- v Africe se vyčleňuje až 3500 etnik – obyvatelé bývají více spjati se svým etnikem než se
státem
- na onemocnění AIDS zemřelo v roce 2005 na Zemi přes 3 mil. lidí, z toho 2,4 mil. v
subsaharské Africe
- nejhůře postiženými státy AIDS v subsaharské Africe jsou Botswana a Svazijsko, kde je
nakaženo téměř 40% obyvatelstva (2003), průměrná pravděpodobnost na dožití
současných novorozenců v těchto zemích dosahuje 33 let, úroveň hygieny je velice nízká

Hospodářství
Ekonomika
- subsaharská Afrika je nejchudší region na světě a má nejméně rozvinutých zemí
- ekonomicky zaostalá a nerozvinutá
- velice jednoduché hospodářské struktury
- export tvoří ve většině zemí hlavní článek hospodářství - diamanty, zlato, fosfáty, kobalt,
měď
- státy mají dostatek nerostných surovin, ale nezpracovávají je – pouze vývoz

77
Zemědělství
- tvoří základ ekonomiky subsaharské Afriky
- pracuje v něm 2/3 ekonomicky aktivního obyvatelstva, v některých
zemích až 90%
- světovým dodavatelem produktů tropického zemědělství: kakaové
boby, jádra kokosových ořechů a sisalu (obr.), kávy a palmového oleje,
čaje, arašídů, arašídového oleje
- plantážnictví
- mechanizace a chemizace je velice nízká
- živočišná výroba má mimořádně nízkou produkci (v rovníkových oblastech není možné
chovat skot – Tse – tse)
Průmysl
- textilní (bavlnářství), potravinářství, dřevozpracující
Nerostné bohatství
- Subsaharská Afrika má významné postavení v zásobách – paliv, kovů, nekovů
- ropa – Guinejský záliv
- černé uhlí – jižní Afrika
- těžba – těží se vzácné dřeviny, bauxit (Guinea), zlato (Ghana, JAR), diamanty (JAR), ropa
(Nigérie), barevné kovy (Zair), měď (JAR, Zimbabwe, Zair)
Doprava
- velice nízká úroveň - vyšší úrovní vyniká jen JAR, Zimbabwe
- délka automobilových tras je necelých 2 mil. km, kvalitnější povrch je jen na 300 000 km
- zhruba 1/2 cest a 1/3 aut připadá na JAR
- v poslední době se situace lepší, vzniká dálková transafrická silnice Lagos – Mombasa 

Služby a cestovní ruch

– nejsou rozvinuty, pouze ostrovní státy, do vnitrozemí se moc nejezdí –
války, ozbrojenci

Sídla
- vesnické obyvatelstvo
- velká města na pobřeží

Tropické nemoci – malárie, ebola, spavá nemoc

78
 20) Jádrové oblasti Asie
Japonsko, Čína, Indie, státy Arabského poloostrova, nově industrializované státy, Izrael, Turecko

Japonsko
· Hl. m. Tokio
· Konstituční monarchie – symbolická hlava státu = císař
Přírodní podmínky
· Ostrovní stát (6900 ostrovů)
· Největší ostrovy: Honšú, Hokkaidó, Kjúšú a Šikoku
· 80% povrchu tvoří hory a vysočiny, nížiny pouze při pobřeží
· Tektonicky aktivní oblast
· Nejvyšší hora: sopka Fudžisan (3776 m)
· Podnebí monzunové – na S mírné / na J subtropické - ovlivněno mořskými proudy
· Prší hlavně v létě, v zimní monzun přináší i sníh – přes moře
· Časté tajfuny
· 66% území zalesněno
· Málo nerostných surovin – ZP, stavební a keramické materiály
Obyvatelstvo
· Jednonárodnostní stát, menšiny Korejců a Číňanů
· Střední délka života je nejvyšší na světě (77 a 83 let), velmi nízká kojenecká úmrtnost
· Nerovnoměrné rozmístění obyvatel – hlavně při pobřeží
· 77 % urbanizace
· Konurbace: Tokio-Jokohama, Ósaka-Kobe-Kjóto, Nagoja-Gifu dohromady tvoří megalopoli Tókajdó
· Náboženství: šintoismus, buddhismus
· Japonská kultura byla v minulosti uzavřená – dnes přejímá západní ideje i tradice
· V Japonsku neexistuje negramotnost – velký důraz na vzdělání
Hospodářství
· Velice vyspělý stát – G8
· Závislé na dovozu surovin – Fe z Austrálie
· Světově významný vývoj technologií
· 2. nejvyspělejší hospodářství světa
· Rozsáhlá průmyslová výroba
o Největší výrobce oceli a železa na světě
o Největší výrobce lodí a osobních aut (Nissan, Toyota, Honda, Mazda)
o Elektronika – pc, tv, přehrávače (Sony, Hitachi, Toshoba)
o Fototechnika, kopírky (Fuji, Olympus)
o Energetika – tepelné a jaderné elektrárny
o Petrochemie, textilní průmysl – hedvábí
o Potravinářský, sklářský, keramický a papírenský průmysl
Zemědělství
– vysoce produktivní
o Mechanizace, chemizace, umělé zavlažování
o Dominuje rostlinná výroba – rýže, sója, obiloviny, brambory, čajovník, tabák, ovoce, víno
o Živočišná výroba – chov prasat, skotu, drůbeže
o Rybolov, chov ústřic a perlorodek
Doprava
o Nejvíce rozvinutá je námořní doprava, přístavy: Kobe, Čiba, Nagoja
o Kvalitní a hustá síť silnic a dálnic
o Vysokorychlostní železniční doprava – Šinkansen
o Kvalitní a výkonná letecká doprava
Japonsko se podílelo na rozpoutání 2. sv. války – drtivá porážka (Hirošima a Nagasaki)

79
Platba válečných reparací

Příčiny vyspělosti Japonska

o Pomoc USA po válce – dotace, potraviny, technologie, otevření japonského trhu
o Rozvojová strategie – podporuje perspektivní obory – elektronika, auta...
o Reformy zaměřené na finanční stabilitu a modernizaci průmyslu
o Rozvoj exportu
o Nákup surovin na světových trzích + vývoz dražšího produktu
o Ochrana vlastního trhu – motivace obyvatel ke koupi japonských výrobků
o Kvalifikovaná a disciplinovaná pracovní síla
o Dobré využití zahraničního vědeckotechnického pokroku
o Vynakládají velmi málo peněz na armádu a zbrojení

Čínská lidová republika

· Hl. m Peking – dominanta – „Zakázané město“ s císařským palácem
· Nejlidnatější stát světa (1,2 mld. obyv.)
· Socialistická lidová republika – Komunistická strana Číny
· 22 provincií, 5 autonomních oblastí a 3 samosprávná města
· Čína považuje Tchaj–wan za 23. Provincii, ale fakticky je to nezávislý stát
· Hong Kong a Macao připojeny k Číně až v 90. letech 20. století
Přírodní podmínky
· Povrch převážně hornatý, nížiny – 10% rozlohy
· Pamír, Ťan-Šan, Karákoram, Himálaje – Mt. Everest (8848 m.)
· Tibetská náhorní plošina
· Sever – poušť Gobi, bezodtoké pánve
· Klimatický předěl – pohoří Čchin-lin-šan
Na S – mírné podnebí
Na J – subtropické
Čína leží ve 3 pásech: Mírný, subtropický, tropický
Východní Čína: monzunové podnebí, Západ: suché kontinentální klima, Vysokohorské klima
· Říční síť je nerovnoměrně vyvinutá
Západ – bezodtoké oblasti, Východ: úmoří Tichého oceánu
Chang Jiang – splavná až do Wuhanu, Huang He
· Nerostné bohatství – velké zásoby (č. uhlí, ropa, ZP, Fe a barevné
kovy)
· Zdevastované ŽP
Obyvatelstvo
· Víc jak 90% Číňanů
· 55 menšinových etnik – Mongolové, Tibeťané, Čuangové
· Mnoho dialektů, 1 znakové písmo
· Obrovské přirozené přírůstky obyvatel – 17 mil/rok
· Politika jednoho dítěte – výhody/ pokuty
· Nerovnoměrné rozmístění obyvatel – Východní monzunová část státu
· Náboženství – taoismus, konfucionismus, cca 60% bez vyznání
Hospodářství
· Rozvojový agrárně průmyslový stát
· Velké místní rozdíly – V pobřeží: středně rozvinuté průmyslové, Vnitrozemí: zaostalé zemědělství
Zemědělství
o 66% obyvatel
o Rostlinná výroba – dominuje, obiloviny (rýže), brambory, batáty, sója, cukrová třtina,
čajovník, tabák, ovoce
o Živočišná výroba – chov prasat, drůbeže, pastevectví – ovce, koně, velbloudi, jaci
o Největší rybolov na světě

80
 o Chov bource morušového - hedvábí
Průmysl
o Nejrozvinutější je těžký průmysl
o Těžba a hutnictví – jeden z největších producentů Fe a oceli
o Strojírenství – nákladní auta, motocykly, kola
o Elektrotechnický a chemický průmysl
o Textilní průmysl
o Potravinářství – produkce vepřového
Od 70. let 20. století prosazována politika reforem hospodářství – vytvořeny ekonomické zóny a otevřené
přístavy – v těchto oblastech platí zahraniční investoři nižší daně, využívají levnou pracovní sílu, bezcelní
zóna, hlavní exportní oblasti Číny

Roku 1951 čínská vojska obsadila Tibet, který od té doby bojuje o samostatnost. 1959 zde proběhlo rozsáhlé
povstání – krvavě potlačeno. Nejvyšší tibetský představitel – dalajláma, odešel do exilu.

Indická republika
· Federativní republika – 25 federálních států
· Hl. m. Nai Dillí
· K Indii patří Lakadivy, Andamany, Nikobary
· 2. nejlidnatější stát světa
· „země protikladů“ produkce technologií, filmu, softwaru x chudinské čtvrti, primitivní venkov,
kastovnictví
Přírodní poměry
· Poloostrovní stát
· Na S pásmo Vysoký Himálaj
· Indoganžká nížina – Ganga a Brahmaputra
· Podnebí převážně tropické monzunové – letní deště, vysokohorské podnebí, na úpatí Himálaje
subtropické podnebí, v poušti Thár – tropické suché
· Různorodá vegetace
· Nerostné bohatství – velké zásoby č. uhlí, Fe, vzácné kovy, málo ropy a ZP
Obyvatelstvo
· Mnohonárodnostní stát – Hindustánci, Bengálci...
· Víc jak 700 jazyků a dialektů, úřední jazyky: hindština a AJ, podle ústavy je
hlavních 15 jazyků
· Náboženství: hinduismus, menšina muslimů, křesťanů, buddhistů a sitkhů
· Problémem je nežádoucí sociální jev – kastovnictví – zakázáno
· Nejvyšší hustota zalidnění je v Indoganžské nížině (500 lidí/km2) nejmenší
v horách a na Tháru
· 28% urbanizace
· 250 velkoměst – slamové čtvrti
Hospodářství
· Rozvojový agrárně průmyslový stát
· Mnohosektorovost – zastoupen veškerý průmysl
Zemědělství
– zaostalé, samozásobitelské, závislé na klimatu
o 60% lidí v zemědělství
o Dominuje rostlinná výroba
o Zelená revoluce začíná
o Obiloviny, rýže, podzemnice olejná, cukrová třtina, fazole, banány, čaj, koření, bavlník, juta
o Dekánská plošina - proso
o Rozsáhlá, ale málo produktivní živočišná výroba
o Posvátný skot – hinduismus – rozsáhlý chov ale minimální využití
o Buvoli, velbloudi, ovce, kozy

81
Průmysl
o Textilní, potravinářský průmysl – juta, bavlna, vlna
o Těžba, metalurgie, elektrárenství, petrochemie, strojírenství – generátory, lodě, auta...
o Hydroelektrárny – řeky z Himálají
o Významná je řemeslná výroba – kašmírské koberce, šperkařství – zlato
o Chemický průmysl – hnojiva, plasty, umělá vlákna
o Elektrotechnika – PC, software
o Bollywood – filmový průmysl
o Působí zde velké světové firmy – velké množství levné pracovní síly
o Obrovská nákupní síla, roste koupěschopnost
o Rozvoj vědy a výzkumu – umělé družice
o Mnoho celonárodních programů – jaderný, kosmický, geologický
o Snaha zavést tržní hospodářství a soukromé vlastnictví, liberalizace zákonů, regulujících
zahraniční investice
o Doprava poměrně rozvinutá – bývalá britská kolonie

Státy arabského poloostrova

Vyspělost díky těžbě ropy
Jemen, Omán, Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty, Katar, Bahrajn, Kuvajt, Irák, Írán

Přírodní poměry
· Převážnou část povrchu tvoří písečné a kamenité pouště
· Podél Z pobřeží pásmo pohoří – Hidžáz, Asír, na jihu Jemenské hory, Írán
– pohoří Zagros a Íránská vysočina
· Irák, Írán a Kuvajt – Mezopotámská nížina – Eufrat a Tigris
· Podnebí převážně tropické suché, Z pobřeží ovlivněno monzuny
· Úrodná oblast pouze podél toků Eufrat a Tigris + oázy
· Říční síť málo rozvinutá, vádí
· Nerostné bohatství: největší zásoby ropy na světě, ZP, fosfáty, draselné soli
Obyvatelstvo
· Nízká hustota zalidnění, nerovnoměrné rozmístění
· Většina populace žije v Mezopotámské nížině a při pobřeží
· 50% urbanizace
· Vysoké přirozené přírůstky obyvatel
· Pestrá jazyková a národnostní skladba – Arabové, Peršané, Turci, Arméni, Kurdové
· Časté konflikty – Irácko-Íránská válka, anexe a osvobození Kuvajtu - Irák
Hospodářství
· Závislé na těžbě ropy – důvod řazení mezi vyspělé státy
Zemědělství
o Primitivní, převládá rostlinná výroba – subtropické ovoce, obilniny, datle, mandle, víno,
bavlna
o Živočišná výroba zaměřená na chov ovcí, koz, velbloudů
Průmysl
o Těžba a zpracování ropy, ZP
o Většina ropy se vyváží – Evropa, Japonsko
o OPEC – organizace zemí vyvážejících ropu (Saúd. Arábie, Kuvajt, Katar, S. A. E., Írán, Irák)
o Petrochemický a elektrárenský průmysl
o Těžba draselných solí a fosfátů, hliníku
o Vývoz kávy, kůže, bavlny, ropných produktů
· Dopravní síť kvalitní pouze ve velkoměstech a turistických letoviscích, ve vnitrozemí pouze
nezpevněné cesty

Jemen – (Saná), republika

82
Omán – (Masquat), absolutní monarchie, sultanát
Saúdská Arábie – (Rijád), absolutní monarchie, království
Spojené arabské emiráty – (Abú Zabi), federace v čele
s prezidentem, emirát = provincie, spravovaná princem
Katar – (Dauhá), monarchie, emirát
Kuvajt – (Kuvajt), konstituční monarchie, emirát
Bahrajn – (Manama), konstituční monarchie, království
Irák – (Bagdád), parlamentní republika
Írán – (Teherán), islámská republika v čele s prezidentem

Izrael
· Přímořský stát na pobřeží Středozemního moře
· Hl. m. Jeruzalém – posvátné město Židů, křesťanů a muslimů
· Republika v čele s prezidentem
Přírodní poměry
· Povrch – pobřežní nížiny, náhorní plošiny, příkopová propadlina, kterou protéká řeka Jordán
· Negevská poušť, Mrtvé moře – nejslanější jezero světa, nejníže položený bod (-400 m)
· Na J přístup k Rudému moři – Akabský záliv
· Podnebí je subtropické středomořského rázu – teplé léto, mírná
deštivá zima
· Středomořská vegetace
· Nerostné bohatství – fosfáty, draselné soli, Cu, ropa a ZP
Obyvatelstvo
· Převážně Židé, menšina Arabů
· Úřední jazyka: hebrejština, arabština
· Náboženství: primárně Židé, křesťané, muslimové
· Vysoká hustota zalidnění
· Nerovnoměrné rozmístění – nejosídlenější je pobřežní nížina a centrální část státu
· 90% urbanizace
· Velký přírůstek obyvatel – hlavně imigrace Židů z celého světa
· Vysoká střední délka života u mužů (75 let) ženy 79 let
Hospodářství
· Vyspělý průmyslový stát s vysokým podílem zahraničního kapitálu
· 3% obyvatel v zemědělství
· Zemědělství
o Intenzivní závlahové zemědělství, plně mechanizované
o Soukromé farmy a kibucy = zemědělská družstva
o Rostlinná výroba – subtropické ovoce, víno, zelenina, brambory, pšenice, bavlna
o Živočišná výroba – chov ovcí, skotu, koz a drůbeže
Průmysl
o Těžba – fosfáty v poušti Negev, draselné soli
o Chemický průmysl – hnojiva, petrochemie
o Strojírenství – zbraně, elektronika, elektrotechnika – PC, software
o Potravinářský a textilní průmysl
o Broušení diamantů
Cestovní ruch
o Památky v Jeruzalémě – Zeď nářků, Šalamounův chrám, Křížová cesta
o Nazaret, Betlém, Jericho
o Genezaretské jezero, Mrtvé moře

Za 2. sv. v. proběhla rozsáhlá genocida Židů – po válce r. 1948 vznikl Izrael na základě rozhodnutí Valného
shromáždění OSN – v pravlasti Židů. Arabové rozhodnutí OSN neuznali a Izrael neuznávali – Arabsko-
Izraelské války --- Izrael obsadil část okolních arabských států, 1993 podepsána dohoda o omezené

83
palestinské autonomii pásma Gazy a záp. břehu Jordánu. Snahou palestinských Arabů je vytvořit
samostatný stát – zatím autonomní jednotka, vyhlášení samostatného státu se zatím odkládá.

Turecká republika
· Demokratická země Malé Asie
· Částečně zasahuje do Evropy – evropskou část tvoří Východní
Thrákie
· Asijská část - Anatolie
· Hl. m. Ankara
· 81 provincií
· Nejdůležitější město – Istanbul – Cařihrad, Konstantinopol,
Byzantion
· Významný most mezi Evropou a Asií
Přírodní podmínky
· Asijská část hornatá, uprostřed náhorní plošina
· Pohoří Taurus
· Pramení zde Eufrat, Tigris a Aras, jezero Van
· Nejvyšší hora – biblický Ararat (5165 m)
· Podnebí – středomořské, částečně kontinentální a vysokohorské
· Subtropická vegetace, listnaté lesy, stepní porosty na planinách
· Nerostné bohatství – č. uhlí, magnezit, chrom, Fe, Hg, stavební hmoty, síra
Obyvatelstvo
· 40% urbanizace
· Nejosídlenější je Z pobřeží a Evropská část
· Úřední jazyk turečtina
· Náboženství: převážně muslimové
· Větší přírůstek obyvatel
Hospodářství
· Rozvojová země – 7. nejrychleji se vyvíjející ekonomika
· Téměř 50% lidí v zemědělství
Zemědělství
o Obiloviny, tabák, bavlna, ovoce
o Chov skotu, ovcí – vlna
Průmysl
o Těžba barevných kovů – Cr
o Ocelářství
o Chemický, textilní, potravinářský, tabákový a papírenský průmysl
o Strojírenství – auta
Cestovní ruch
· Vyhledávaná letoviska u mořeTravertinová jezírka v Pammukale...

84
 21) Periferní oblasti Asie
Mongolsko
· Hl. m. Ulanbátar
· Republika
· Buddhismus, jurty
· Náhorní plošiny, Altaj, poušť Gobi
· Kontinentální, vysokohorské podnebí
· Rozvojová země, postkomunistická, orientace na zemědělství – velbloudi, jaci
· Těžba: Cu, Au, Mo, Sn, W, paliva - vývoz

Sýrie
· Hl. m. Damašek – jedno z nejstarších nepřetržitě osídlených měst na světě
· Republika
· Hornatá, Golanské nížiny, na V od hor úrodná údolí, travnaté planiny, písečná poušť
· Středomořské klima
· Rozvojová země s velkým potenciálem – úrodná půda, velké zásoby ropy, hydroelektrárny
· Vývoz ropy, zemědělských produktů, textilu, fosfátů
· Konfliktní území – Izrael

Jordánsko
· hl. m. Ammán
· konstituční monarchie
· velká příkopová propadlina, údolí řeky Jordán, na V poušť, malá část pobřeží Akabského zálivu –
Rudé moře, Mrtvé moře, skalní město Petra
· malé nerostné bohatství
· rozvojová země, suché podnebí umožňuje využívat jen 6% území zemědělsky – citrusy, olivy, víno,
obilí
· vývoz fosfátů, hnojiv, ovoce a zeleniny

Libanon
· hl. m. Bejrút
· republika
· středomořský stát, úzká pobřežní nížina, pohoří Libanon, Antilibanon,
úrodná oblast v údolí Biká
· subtropické klima a vegetace – cedrové lesy
· konflikt mezi muslimy a křesťany
· občanská válka téměř zničila rozvinutý obchod, lehký průmysl, továrny
· vyrábí se chemikálie, elektrotechnika, potravinářství a textilní průmysl
· pěstování subtropických plodin

OSTATNÍ ROZVOJOVÉ ZEMĚ

Pákistán, Nepál, Bangladéš, Bhútán, Maledivy, Srí Lanka
· chudé primitivní státy JV Asie

BHÚTÁN
· hl. m. Thimbú
· politicky i obchodně izolován od okolního světa
· podnebí je na jihu subtropické, na severu vysokohorské
· obchodně závislý na Indii
· téměř neexistují města

85
PÁKISTÁN
· hl. m. Islámábád
· polovina obyvatel pracuje v zemědělství
· hornatý povrch, málo měst
· spory s Indií – Kašmír (býval nezávislým státem, ale připojil se k Indii – ochrana před Pákistánem)

BANGLADÉŠ
· hl. m. Dháka
· zemědělský stát, vysoká hustota zalidnění, juta, rýže, textilní průmysl

SRÍ LANKA
· hl. m. Kolamba
· vícenárodnostní stát
· dříve spojena s Indií
· plantážnictví, rýže
· turismus – památky - buddhismus

MALEDIVY
· hl. m. Malé
· korálové ostrovy, 20 000 ostrovů – 200 obydleno
· cestovní ruch, pláže, laguny

NEPÁL
· hl. m. Káthmandú
· 80% negramotnost
· zaostalá doprava

Barma, Laos, Vietnam, Kambodža, Brunej, Filipíny, Indonésie

· hospodářství
o těžba vzácného dřeva v tropických lesích (eben, mahagon)
o cín – nejvýnosnější cínový pás na světě
o na nízkém stupni hospodářské vyspělosti – hlavně malé země se socialistickou orientací –
Kambodža, Laos, Vietnam,…
BRUNEJ
· Bandar Seri Begawan
· Sultanát, ropa, ¾ obyvatel těží ropu, bohatý stát

KLDR
· Korejská lidově demokratická republika
· Hl. m. Pchjongjang
· Hornatá země, na východě pobřežní nížina – hustě osídlená
· Mírné a vysokohorské podnebí
· Jaderný program
· Totalitní režim – Kim Čong-Un
· Izolovaná země, ekonomická krize, nebezpečí hladomoru, nedostatek produktů

86
Středoasijská část:
Kazachstán, Turkmenistán, Uzbekistán, Tádžikistán, Kirgistán
zakavkazské republiky: Ázerbajdžán, Arménie, Gruzie
Povrch
· středoasijská - hornatý Velký a Malý Kavkaz
· zakavkazsko - nížiny – Kaspická nížina, Turantská, pouště – Karakum
Obyvatelstvo
Zakavkazsko - zaostalé, chudé, národnostní války, náboženské války, vysoké přírůstky, negramotnost, nízký
věk
Zemědělství
· zakavkazsko: ovoce, vinná réva, pšenice, ječme, bavlník, čajovník, chová se skot, ovce
· středoasijská: obilí, bavlník, bourec morušový, víno, ovoce, zelenina, důležité je zavlažování
Nerostné suroviny
· těží se ropa a zemní ply
· také měď, železo a uhlí

Kazachstán
· hl. m. Astana
· suché kontinentální podnebí, málo řek hodně jezer
· velké nerostné bohatství – uhlí, ropa, plyn, fosfáty, …
· Kazaši, Rusové, muslimové
· málo rozvinut průmysl – zemědělský stát
· stát, který se rozkládá ve střední Asii a malou částí svého území západně od řeky Ural zasahuje též
do Evropy
· patří mezi nejrozlehlejší země světa - územně největším vnitrozemským státem
· většina území je jen velmi řídce osídlena

Kyrghystán
· hl. m. Biskek
· podnebí je ovlivněné polohou země, která má ze všech států světa největší vzdálenost od moře, a také
značnou nadmořskou výškou (40% nad 3000m. n. m.)
· typicky kontinentální s vysokými rozdíly zimních a letních teplot

Turkmenistán
· hl. m. Ašchbat
· významný v zásobách ropy a zejména zemního plynu (4.-5. místo na světě)

Uzbekistán
· hl. m. Taškent
· režim podobný diktatuře
· útočiště islámských radikálů

Zakavkazsko
· Ázerbajdžán, Arménie, Gruzie
· v nížinách mezi Velkým a Malým Kavkazem
· hory pokryty ledovcem
· zásoby ropy a zemního plynu
· strojírenství, textil, lázeňství (pobřeží černého moře)
· horské podnebí
· národnostně pestré, vystěhovalci

87
 22) Geografická charakteristika přírodních podmínek Evropy
Hranice mezi Evr. a Asií
- Evr. samostatný světadíl spíše historicky, kulturně a politicky než fyziogeograficky
- Hranice v přírodě: V úpatí pohoří Ural (začátek v Bajdarackém zálivu), řeka Ema, Kaspické moře,
Kumskomanyčská sníženina podél řek Kuma a Manyč až po ústí Manyče do Donu a po něm do
Azovského moře

Poloha, rozloha, horizontální členitost

- Světadíl tvoří obrovský poloostrov
dvojkontinentu Eurasie.
- Leží na severozápadě Starého světa.

- Krajní body na pevnině jsou:

- na S mys Nordkinn
- na J mys Punta Marroqui
- na Z mys Cabo da Roca
- na V východní úpatí Uralu

- Absolutní krajní body Evropy (včetně ostrovů) jsou:

- na S mys Fligeli v Zemi Františka Josefa
- na J ostrov Gavdhos u Kréty
- na Z Faj Grande na Azorách
- na V východní úpatí Uralu

• Rozloha: 10,5 mil. km², tj. 7 % světové souše

• druhý nejmenší světadíl po Austrálii a Oceánii
• velmi členité pobřeží, nejčlenitější ze všech světadílů
• délka pobřeží: 37 000 km
• největší poloostrovy: Poloostrov Kola, Skandinávský, Jutský, Pyrenejský, Apeninský, Balkánský
poloostrov, Peloponés a Krym
• Největší ostrovy (hlavně na SZ): Velká Británie, Island a Irsko
• S: Nová země a Špicberky, Gotland, Öland, Sjælland
• J: Mallorca, Sicílie, Sardinie, Korsika, Kréta a Rhodos

Povrch
- pestrý reliéf
- Průměrná nadmořská výška: 290 m n. m. (nejméně ze všech světadílů).
- Většina území nížiny (60 %).
- Rozložení nížin a vysočin plyne z geologické stavby a geomorfologického vývoje.
- Nejstarší část Evropy je východoevropská nížinná Fennosarmatia s Východoevropskou rovinou.
- Zde leží i nejnižší místo Evropy v proláklině Kaspické nížiny (−28 m).
- Na V je Východoevropská rovina lemována protáhlým pohořím Ural (1894 m) o délce 2500 km.
- Skandinávské pohoří (2469 m) - Ledovce zde vyhloubily typické fjordy. Ledovec poznamenal
i Severoněmeckou a Středopolské nížiny.
- Hercynským vrásněním → Středoněmecká vysočina, Český masív (1602 m) a Francouzské
středohoří (1886 m).
- třetihorní alpínské vrásnění → Alpy (Mt. Blanc 4807 m) a další evropská pohoří
(Karpaty (2655 m), Dinárské hory (2751 m), Pyreneje (3404 m) a Apeniny (2914 m)).
- V J Evropě: vulkanismus a zemětřesení.
- Sicílie: nejvyšší činná sopka Etna (3340 m)
- Další vulkány: Stromboli, Monte Epomeo a Vesuv

88
Vodstvo
• poměrně hustá říční síť (poměrně vlhké podnebí)
• 80 % Evropy v úmoří Atlantského oceánu.
• 20 % Evropy je odvodňováno do bezodtokého Kaspického moře, do
něhož ústí nejdelší evropská řeka Volha (3531 km,
• povodí 1 360 000 km²
• průměrným roční průtok 8220 m³
• Dalšími velkými řeky: Don, Dněpr, Dunaj, Pád, Rhôna, Ebro, Seina, Temže, Rýn, Labe, Odra a Visla.
• Maxima vodních stavů jsou ve V Evropě na jaře a počátkem léta, ve střední a severní Evropě na jaře,
v západní a jižní Evropě v zimě a ve velehorách v létě.
• Většina evropských jezer je ledovcového původu.
• Největší jezera: Ladožské (18 360 km²) a Oněžské jezero (9700 km²) v Rusku.
• Plitvická jezera (Chorvatsko) – krasová
• Bodamské jezero, Ženevské jezero, Balaton (Maďarsko), Ochridské a Prespanské jezero
v Makedonii, Čudské jezero v Rusku, Vanern, Vattern, Malaren ve Švédsku

Podnebí
- 3 podnebné pásy S polokoule.
- Na nejzazším severu je to studený pás se dvěma oblastmi, arktickou a subarktickou,
na Špicberkách, Nové zemi a severním pobřeží Ruska
- Zde leží i absolutně nejchladnější místo Evropy Usť-Cilma (−69 °C)
- Většina Evropy v severním mírném pásu
- V západní Evropě se rozkládá západopřímořská oblast s převládajícími západními větry a s mírnou
zimou i létem
- Ve střední Evropě je oblast přechodná, teplé léto se srážkami se střídá se zimou s trvalou sněhovou
pokrývkou
- Východní Evropa leží ve vnitrozemské (kontinentální) oblasti s dlouhými, studenými zimami a
horkými léty. Zde leží nejsušší místo Evropy Astrachaň (180 mm ročně).
- Nejvyšší absolutní teplota naměřena v močálu Pantano de Guadalmelatto u Córdoby (52 °C) ve
středomořské oblasti subtropického pásu
- Zde i nejdeštivější místo Evropy Crkvica (4624 mm ročně)

Přírodní krajiny
- Vegetační pásy  závislé na podnebných poměrech
- V Evropě: mrazové pustiny, tundry a lesotundry s mechy a lišejníky, tajga s jehličnatými
lesy, smíšené a listnaté lesy, stepi a lesostepise suchomilnými trávami, většinou proměněná
v kulturní step s úrodnou půdou, subtropické listnaté opadavé a vždyzelené suchomilné lesy a
trnité křoviny macchie a pouště a polopouště v kaspické oblasti.
- V horách je vyvinuta výšková stupňovitost s alpínskou květenou.
- Zvířata mají typické zástupce: soba v tundrách, losa, vlka, medvěda
hnědého, rysa, jelena a rosomáka v tajze, lišku, vydru, zajíce a ježka ve smíšených a listnatých
lesích, kamzíka v horských oblastech a různé druhy ptáků, plazů, obojživelníků, ryb a hmyzu.
- Původní přírodní prostředí je chráněno k přírodních rezervacích a národních parcích.

Národní parky
• Národní parky na Islandu (Skaftafell, Pingvellir)
• Národní park Lemmenjoki - Finsko
• Nejznámější finské národní parky
• Litevský národní park sta jezer
• Národní park Bűkk - Maďarsko
• Národní park Aggtelek - Maďarsko
• Národní park Severní Velebit - Chorvatsko

89
• Národní park Plitvičky - Chorvatsko
• Národní park Krka - Chorvatsko
• Národní park Paklenica - Chorvatsko
• Národní park Risnjak - Chorvatsko
• Národní park Rondane - Norsko
• Národní park Dovrefjell - Norsko

90
 23) Východní Evropa a Rusko
= 3 pobaltské republiky: Litva, Lotyšsko, Estonsko + státy sdružené ve Společenství nezávislých států:
Bělorusko, Ukrajina, Moldavsko a evropská část Ruska 

Povrch
- roviny : nejrozsáhlejší Východoevropská 
nejníže položené oblasti : v proláklině Kaspického moře (-28m) 
nejdelší horská soustava : pohoří Ural (odděluje Evropu od Asie) 

Vodstvo
sever (Pečora, Severní Dvina) - do Severního ledového oceánu 
jih a západ : úmoří Baltského moře (Něva, Západní Dvina), úmoří Černého a Azovského moře (Dněstr,
Dněpr, Don) - do Atlantského oceánu 
východ : největší evropskou řekou Volhou ? Do bezodtoké pánve Kaspického moře 

Podnebí
-mírné, kontinentální ráz
sever subarktické a arktické klima 

Půda
jih - lesostepní a stepní pásmo, úrodné černozemě 
severněji pásmo lesů a podzolové půdy 
sever lesotundry a tundry, věčně zamrzlé půdy 

Nerostné suroviny
-železná ruda (Krivorožská pánev) 
-apatit (poloostrov Kola) 
-draselné soli (Ural, Bělorusko) 
-černé uhlí (Doněcká pánev) 
-ropa, zemní plyn 
Obyvatelstvo:
-převážně Slované (Rusové, Ukrajinci, Bělorusové) 

POBALTSKÉ REPUBLIKY

LITVA
-(Litevská republika / prezident)
-rozloha: 65 000 km² 
-počet obyvatel: 4 mil. 
-hl. město: Vilnius 
-obyvatelstvo: Litevci (81%), menšiny Rusů a Poláků 
-zemědělství: živočišná výroba: chov skotu a prasat 
-průmysl: strojírenský (výroba lodí), elektrotechnický, potravinářský 
hustá dopravní síť 
-námořní přístav: Klajpeda 

91
LOTYŠSKO
(Lotyšská republika / prezident) 
-rozloha: 64 500 km² 
-počet obyvatel: 2,5 mil. 
-hlavní město: Riga 
-obyvatelstvo: Lotyši (85%), menšiny Rusů, Bělorusů, Ukrajinců, Poláků 
-zemědělství: živočišná výroba: chov skotu a prasat 
-průmysl: strojírenský chemický, potravinářský 
V aglomeraci hl. města výroba 66% průmyslové produkce státu. 
hustá dopravní síť 
-námořní přístavy: Riga, Ventspils 

ESTONSKO
(Estonská republika / prezident) 
-rozloha: 45 000 km² 
-počet obyvatel: 1,5 mil. 
-hlavní město: Tallinn 
-obyvatelstvo: Estonci (62%), menšiny Rusů, Ukrajinců, Bělorusů, Finů 
-zemědělství: živočišná výroba: chov skotu a prasat 
-průmysl: těžební (těžba hořlavých břidlic), strojírenský, chemický (výroba hnojiv), potravinářský,
elektrárenství 
vývoz: výrobky průmyslu potravinářského, strojírenského, chemického a elektřiny 
dovoz: surovin, ropy a plynu 

ZEMĚ VÝCHODNÍ EVROPY 

UKRAJINA 
-rozloha: 603,7 tis. km² 
-počet obyvatel: 51,6 mil. 
-hlavní město: Kyjev 

-republika
- 2. největší stát Evropy (604 000 km2), zalidnění - 5. Místo 

Rovinatý povrch (Dněprská a Černomořská nížina) hornatiny na JZ a JV

Mírní kontinentální podnebí

- špatný stav hospodářství (přes příznivé podmínky - velké surovinové zdroje, úrodné černozemě) –
postkomunistická země 
-těžký průmysl: ve východní části- Donbas, dolní Podněpří, Charkov, nachází se v krizi: pokles uhelné těžby
(Donbas), snížila se hutní i strojírenská výroba = důvody: odbytové problémy (nízká produktivita práce a
kvalita výrobků) 
lépe je na tom těžba rud (Fe, Mn) - vývoz 
-výroba elektrické energie - tepelné elektrárny (Donbas, okolí Lvova), vodní elektrárny (Dněpr) 
- atomová elektrárna Černobyl (duben 1986) selhání lidského faktoru
-zemědělství: dobré podmínky, 70% zaujímá zemědělská půda (z toho orná přes 50%) 
úrodné půdy, vysoké letní teploty - pěstování náročnějších plodin (pšenice (obilnice světa), kukuřice,
cukrová řepa, slunečnice), ale nedostatečná motivace, nízká pracovní morálka, špatná organizace práce - ne
příliš uspokojivé výsledky (dědictví sovětské epochy) 

92
BĚLORUSKO 
-rozloha: 207,6 tis. km² 
-počet obyvatel: 10,3 mil. 
-hlavní město: Minsk 

-republika (poslední totalita v Evropě) – Alexandr Lukašenko

-Bělorusové, menšiny Rusů, Poláků, Ukrajinců

-přírodním rázem se podobá pobaltským zemím: neúrodné nížiny, bažiny,
nedostatek přírodních zdrojů (pouze sůl, dřevo) 
-průmysl: strojírenský (dováží polotovary) - nákladní auta, traktory, zemědělské
stroje, potravinářský, chemický - hnojiva
-zemědělství: živočišná výroba (skot, prasata)

Len, brambory, žito, krmné plodiny 

-tranzit východ-západ (silnice, železnice, ropovody, plynovody) 
-země velmi utrpěla za 2. světové války (2x fronta), výrazně se projevila rusifikace, vazby na Rusko jsou
velmi těsné, u moci je autoritativní režim, transformace téměř neprobíhá, ovlivněno černobylskou
katastrofou 

MOLDÁVIE 
-rozloha: 33,7 tis. km² 
-počet obyvatel: 4,4 mil. 
-hlavní město: Kišiněv 

-republika
-malá, ležící mezi Ukrajinou a Rumunskem, ze všech států SNS největší zalidnění

Mírně zvlněná plošina, úrodné černozemě, vysočina Kodry 

Řeky Prut a Dněstr

Mírné vnitrozemské podnebí

-ruská a tatarská menšina - napětí 
-zemědělství: úrodné černozemě - pšenice, kukuřice, vinařství!, ovoce, zelenina 
-průmysl: potravinářský – vývoz vín, konzervárenství

RUSKO
- hlavní město: Moskva

- státní zřízení: Ruská federativní prezidentská republika

(89 administrativních jednotek – 21 republik, 6 krajů, 49 oblastí, 1 autonomní

oblast, 10 autonomních okruhů, 2 města se zvláštním statusem (Moskva,
Sankt Petěrburg))

- měna: rubl (RUR)

- jazyk: ruština, jazyky jednotlivých autonomních oblastí a republik

- poloha: Zahrnuje značnou část východní Evropy a téměř celou severní Asii

-přírodní podmínky:

93
Povrch
- Různorodý - množství nížin, pohoří, vysočin, hor, tabulí, rovin, kotlin …
- Z - velké nížiny (Východoevropská, Západosibiřská) oddělené pohořím Ural
- V - Středosibiřská vysočina, Verchojanské pohoří
- J a JV - vysoká pohoří (Kavkaz, Altaj, Sajanské pohoří)
- Sibiř - velkou část pokrývá tajga a sever tundra
- odvodňována veletoky do Severního ledového oceánu (Ob, Jenisej, Lena, Kolyma)
Podnebí
- v severním a středním Rusku je charakteristické velké střídání teplot v průběhu roku
- Jaro a podzim jsou o něco studenější, než ve střední Evropě
- zimy jsou podstatně chladnější - severní a centrální Rusko.
- Na JV - oblasti stepí - velmi nízké teploty v zimě a velmi vysoké v létě - málo srážek.
- Na černomořském pobřeží jsou zimy mírné a léta teplá
- Sibiř - velice nízké teploty v zimě, léta krátká a četnými srážkami
- Celá Sibiř a Dálný východ v pásmu věčné zmrzlé půdy
- Podnebné pásy: Polární pás (nejsevernější oblasti), subpolární pás, mírný pás, subtropický pás
(pobřeží Černého moře).
Vodstvo
oceány -Severní ledový- moře většinou mělká, většinu roku pokrývá vrstva ledu
Tichý a Atlantický - vody moří zamrzají na krátké období nebo vůbec
řeky - největší Jenisej, nejdelší Ob spolu s Irtyšem- tvoří 7. nejdelší řeku světa
- se Severní Dvinou, Pečorou, Lenou, Janou, Kolymou náleží do úmoří Sev. led. oceánu
- největším přítokem Tichého oceánu je Amur
- k úmoří Atlantiku patří Don a Dněpr, Ural
- hospodářsky nejvyužívanější Volha ústí do bezodtokého Kaspického moře
Velké řeky na S v zimě zamrzají
jezera - slané Kaspické moře, sladkovodní jezero Bajkal (nejhlubší 1637 m),
jezero Ladožské, Oněžské, Čudské a další
bažiny a zabahněné půdy - 9% rozlohy
- nejvíce zabahněny - krajiny lesní zóny a tundry.
- 2 typy: Bažiny nížinné (slatinné) a rašelinné bažiny typu vrchovišť.
- nejpříznivějšími podmínkami pro rozvoj rašelinných bažin - v pásu tajgy

Historický vývoj
- moderní Rusko vytvořil car Petr I. v průběhu 17. a 18. stol.
- kolonizace Sibiře během 19. stol.
- 1917 - proběhla revoluce vedená bolševickou komunistickou stranou
- po rozpadu SSSR 1991 - Rusko a mnohé republiky vytvořily SNS
- hospodářství se po vleklé krizi 90. let opět zařadilo mezi první desítku světových ekonomik

Obyvatelstvo
- 142 000 000
- rozmístění obyvatelstva je nerovnoměrné - většina žije v menší evropské části, území Sibiře jsou
téměř liduprázdná
- přes 100 národů - nejpočetnější Rusové 82 %, Tataři, Ukrajinci, Čuvaši, Baškirové, ostatní
- podíl místních obyvatel činní 74 %
- střední délka života mužů - 64,8 let a žen 74,4 let. Porodnost - 16%, úmrtnost- 10,7 %
- negramotné obyvatelstvo - méně než 1 %.
- náboženské směry - pravoslavná církev, islám a buddhismus.
Sídla
- Moskva- 10 mil obyvatel - 1 z největších měst světa.
- Petrohrad - 5 mil obyv. - centrem umění, kultury a turismu

94
 - na Volze - Nižnij Novgorod, Kazaň, Toljatti, Samara, Saratov, Volgograd, Astrachaň. Mezi další
významná města a regionální centra v evropské části patří Jekatěrinburg, Perm, Iževsk, Ufa…, v
asijské části pak Čeljabinsk, Novosibirsk, Omsk, Barnaul, Krasnojarsk, Irkutsk, Jakutsk, Chabarovsk či
tichomořský přístav Vladivostok
- venkovská sídla v severských oblastech stavěna na kůlech – permafrost v létě tvoří bažiny
Hospodářství
- průmyslově zemědělský stát
- největší zásoby plynu (Z Sibiř), těžba ropy (velký export), naleziště uhlí a rozsáhlé zdroje dřeva
- obrovské surovinové zdroje, ale zatím se netěží
- živočišná výroba se podílí 65 % na zemědělské produkci
- strojní a chemický průmysl je rozvinut zejména ve velkých ekonomických oblastech
- textilní průmysl se převážně nachází ve středu Ruska
- síť kvalitních silnic je relativně řídká, postupně roste námořní doprava, však hlavní část osobní
dopravy zajišťují letadla
- velký význam má potrubní doprava, jejíž ropovody a plynovody zajišťují nejefektivnější transport
ložisek do přístavu a zpracovatelských závodů
- vyvážejí se hlavně stroje, ropa a zemní plyn, produkty dřevozpracujícího a chemického průmyslu
- Transsibiřská magistrála (Novosibirsk – Vladivostok), BAM

Hranice Evropy a Asie

Bajdaracký záliv, pohoří Ural, řeka Emba, severní pobřeží Kaspického moře, Kumskomaničská proláklina,
Azovské moře, Kerčský průliv, Černé moře, úžina Bospor, Marmarské
moře, úžina Dardanely, Egejské moře

Rozdíly mezi evropskou a asijskou částí Ruska

- Ekonomické
- Podnebné
- Povrch
- Hustota zalidnění

Jihovýchodní Evropa (asi není v otázkách)

Srbsko a Černá Hora, Makedonie, Bosna a Hercegovina, Albánie,
Chorvatsko, Slovinsko, Bulharsko, Rumunsko

Srbsko
- hlavní město: Bělehrad
- povrch: J-hornatý, S-nížiny
- podnebí: kontinentální s tuhými zimami a krátkými teplými léty
- obyvatelstvo: Srbové, menšina Maďarů, Rumunů
- Kosovo – Albánci – albánština
- náboženství: pravoslavní, muslimové
- zemědělství: pěstuje se – obilí, ovoce, víno, olivy, cukrovka, brambory
- průmysl: textilní, strojírenský, obuvní, elektrotechnický, těžba uhlí, mědi, bauxitu
- doprava: poznamenána válkami
Černá Hora
- hlavní město: Podgorica
- hornatá oblast
- středomořské podnebí
- pravoslavné náboženství
- strojírenství, dřevozpracující průmysl
- obiloviny, ovoce
Makedonie
- hlavní město: Skopje
- republika
- povrch: hornatý, častá zemětřesení

95
 - vodstvo: řeka – Vardar, jezera - Ochridské, Prespanské
- podnebí: středomořské, mírné
- málo rozvinutý stát
- obyvatelstvo: Makedonci, Turci, Albánci, Srbové
- hospodářství: zaostalý stát, 30% nezaměstnanost
- zemědělství: málo orné půdy, pěstování ovoce, obilí, tabáku, kukuřice
- průmysl: spotřební, potravinářský
- doprava: nejhorší v Evropě, řídká
- země oslů a hor
Bosna a Hercegovina
- hlavní město: Sarajevo
- republika
- povrch: hornatý, Dinárské hory
- podnebí: středomořské
- obyvatelstvo: Srbové, Chorvati, Bosňané
- náboženství: muslimové, katolíci, pravoslavní
- hospodářství: poznamenáno válkou, pěstování ovoce, kukuřice, vína, chov skotu a ovcí
- průmysl: hutnický, dřevařský, těžba bauxitu, žel. rudy, hnědé uhlí
Albánie
- hlavní město: Tirana
- republika
- hornatá země; při pobřeží úrodné nížiny
- vodstvo: Skadarské jezero
- podnebí: subtropické, v horách drsné, horká suchá léta a mírné vlhké zimy
- obyvatelstvo: jednotná národnost - albánci
- hospodářství: nejzaostalejší v Evropě
Chorvatsko
- hlavní město: Zábřeh
- republika
- povrch: hornatý, nížinatý, pobřeží tvoří Dalmátské ostrovy
- uherská nížina, Dinárské hory, Plitvická jezera
- podnebí: tropické, zasahuje i mírné, středomořské
- obyvatelstvo: Chorvati, Srbové
- zemědělství: brambory, ovoce, olivy, rybolov
- průmysl: strojírenský, petrochemický, potravinářský
- cestovní ruch
Slovinsko
- hlavní město: Lublaň
- republika
- povrch: hornatý – Alpy, Dinárské hory
- vodstvo: Sava, Drava
- podnebí: ovlivněno Středozemním mořem a Alpami – mírné horské, středomořské
- krasové oblasti
Bulharsko
- hlavní město: Sofia
- republika
- člen EU
- povrch: S-nížiny, od Z k V jsou Balkánské hory, Rhodopy, Pirin, Hornotrácká nížina
- vodstvo: Marica, Dunaj
- podnebí: S – kontinentální, mírné; J-JV středomořské
- obyvatelstvo: Turci, Bulhaři, Makedonci, Rumuni (cikáni)
- hospodářství: po r. 1989 velký pokles výroby
pěstuje se – obilí, rajčata, tabák, růže, chov ovcí, prasat

průmysl – hutnický, petrochemický, potravinářský

96
 těžba hnědého uhlí, barevných kovů

- doprava: nekvalitní
- rozvinutý cestovní ruch
Rumunsko
- hlavní město: Bukurešť
- republika
- rozmanitý reliéf – oblouk jižních Karpat, na který navazují Transylvánské Alpy, Valašská nížina, Velká
uherská nížina
- vodstvo: Dunaj
- podnebí: mírné, kontinentální, chladné zimy, horká léta, od černého moře středozemní podnebí
- obyvatelstvo: Rumuni, Maďaři, Němci, nejvíce osídlen je východ
- po válce – otevření hranic – úbytek obyvatel
- hospodářství: po r. 1989 velké problémy – nezaměstnanost
pěstuje se: cukrovka, slunečnice, obilí, ovoce, zelenina

chov ovcí, prasat

průmysl: hutnický, petrochemický, strojírenský (auta Dacie, Pocit), potravinářský, textilní

- doprava: nekvalitní, vodní doprava po Dunaji

- horská turistika

97
 24) Středomoří-špatně

Portugalsko, Španělsko, Itálie, Řecko, Vatikán, San Marino, Andora, Malta, Monaco
- Pyrenejský poloostrov, Apeninský poloostrov, část Balkánu, ostrovní území ve Středozemním moři
- leží na ostrovech a poloostrovech
- podnebí je středomořské, subtropické – suchá teplá léta, mírné deštivé zimy
- na východ srážek ubývá
- hornaté oblasti - geologicky aktivní, oblast činných sopek, geologicky mladá oblast
- pohoří- Pindos, Olympos, z části Alpy – vrásová, Apeniny, náhorní plošiny ve Španělsku
- nížiny se vyskytují málo (Pádská nížina)
- obyvatelstvo- románské, Arabské, Africké; Řekové - Heléni
- Středomoří je nejjižnější část evropského kontinentu
- většina států v jižní Evropě sousedí se Středozemním mořem, výjimkou je Portugalsko a trpasličí
státy San Marino, Andorra a Vatikán
-
Apeninský poloostrov
Itálie
- rozloha: 301 000 km2
- obyvatelstvo: 60 milionů
- hlavní město: Řím
- republika v čele s prezidentem
- hustě osídlený
- jednonárodnostní stát – Italové, menšiny Slovinců, Němců (v
pohraničí)
- Itálie má hned po Řecku nejdelší evropskou historii, dějiny zanechaly
řadu významných památek
Tři části:
1) pevninská - Alpy- pádská nížina, je zde chladněji
2) poloostrovní- hornatá, směrem k jihu ubývá srážek
3) ostrovní- Sicílie, Sardinie, Liparské ostrovy - klima velmi suché
- směrem na jih přibývá vulkanická činnost
- vyspělý stát
Přírodní poměry
Vodstvo a členění státu
- pobřeží je na západě členité - zálivy, na východě celistvé
- jezera - Lago di Garda, Lago Maggiore, Lago di Como (vzniklá ústupem ledovců)
- nejvýznamnější řeka = Pád
- pásmo Apenin je seismicky velmi aktivní - častá jsou zemětřesení a erupce sopek
Vesuv, Etna (nejvyšší činná sopka Evropy) a sopek v souostroví Lipary
Podnebí
- Alpy leží v mírném pásu – alpínské podnebí
- Pádská nížina má chladný vnitrozemský charakter
- zbytek území leží v subtropickém středomořském pásu 
Obyvatelstvo
- patří k nejlidnatějším státům Evropy a je nejlidnatější z celého Středomoří
- největší podíl - katolické obyvatelstvo - je to dáno historií a velký vliv má i samotný Vatikán a
osobnost papeže (v současnosti Němec Benedikt XVI.)
- převažující národnost je italská (94%), avšak někteří Italové pocházejí z jiného národa a mají
jiný mateřský jazyk - týká se to Sardů na Sardinii, hovořících sardsky, Němců na severu u hranic s
Rakouskem, hovořících německy 
- velká migrace z Afriky

98
Hospodářství
Zemědělství
- nejúrodnější – Pádská nížina
- obilniny, rýže, subtropické, ovoce, kukuřice, olivy, citrusy, luštěniny, tabák, vinná réva – největší
sklizeň na světě (vynikají ve výrobě vína), zelenina
- regionální rozdíly (mezi zemědělstvím na severu a na jihu)
- významný je též rybolov
Průmysl
- průmyslový sever
- v Alpách se nachází mnoho vodních elektráren, přesto převažují tepelné
- nedostatek nerostných surovin
- dopravní strojírenství - FIAT Holding (FIAT, Iveco, Ferrari, Lancia, Alfa Romeo, Maserati)
- elektrotechnický (kuchyňská Zanusi), petrochemický, textilní, potravinářský a obuvnický průmysl
- v potravinářství je významná produkce vína, cukru, masa, mléka, sýrů, těstovin, vlny a rybích
výrobků
Po ekonomické stránce se Itálie dělí na 3 oblasti

1) Sever
Pádská nížina a podhůří Alp, hlavní zemědělská a průmyslová oblast, centra: Milán, Turín, Janov,
historické památky: Benátky

2) Střed
Hospodářsky nejvyspělejší je Toskánsko – vyspělé ovocnářství a vinařství (Chianti), centrem je Řím -
kulturní a historické středisko světového významu

3) Jih
J Apeninského poloostrova, ostrovy – průmysl soustředěn v přístavech, zemědělství se orientuje
na: citrusy, víno, na ostrovech chov ovcí a koz, centra: Neapol, Palermo

Velké ekonomické rozdíly mezi Severem a Jihem Itálie jsou příčinou desintegračních tendencí – sever se
snaží osamostatnit. (Liga Severu)

San Marino
- rozloha: 61 km2
- obyvatelstvo: 25 000 obyvatel
- je nejmenší republikou v Evropě
- v severní Itálii, na východních svazích Apenin
- hlavní město: San Marino
- republika
- cestovní ruch – hlavní zdroj financí (F1)
- obchodní služby, potravinářský průmysl – vinice,…

Vatikán
- rozloha: 0,4 km2
- obyvatelstvo - proměnlivý počet: 800- 1000; občanství se uděluje
- bohatý stát – hlava křesťanské církve
- papež Benedikt XVI.
- cestovní ruch (Sixtinská kaple, muzea, náměstí a chrám sv. Petra
- nejmenší stát světa (městský stát – teokratická monarchie)
- provozuje vlastní rozhlasovou stanici, která je vysílána v 10 jazycích, má své banky, vydává vlastní
mince; vše potřebné jako energii Vatikán dováží

99
PYRENEJSKÝ POLOOSTROV
Španělsko
- rozloha: 504 000 km2
- obyvatelstvo: 40 000 000
- hlavní město: Madrid
- království – král Chuan Carlos (po pádu fašismu obnovena monarchii)
- ne tak hustě zalidněné
- výhodná poloha (oceán, moře)
Přírodní podmínky
Povrch
- pohoří – Pyreneje, Siera Nevada (nejvyšší), Kantaberské, náhorní plošina - Meseta
Podnebí
- středomořské podnebí
- severovýchod – vlhké oceánské
- vnitrozemí – suché klima, podobné kontinentálnímu - velmi studené zimy (na severu a v Madridu
často se sněhem, teploty až -10 °C) a velmi horká a suchá léta (teploty až 40 °C)
Obyvatelstvo
- Španělé převládají, menšiny: Katalánci, Baskové, Arabové
- rozložení obyvatelstva je velmi nerovnoměrné: pobřežní oblasti a ostrovy jsou velmi hustě
zalidněné, centrální Španělsko je téměř pusté
Hospodářství
- rudy barevných kovů, železa, černé uhlí, Hg!
- zemědělství – subtropické ovoce, rybolov, chov koní, skotu a oslů
- cestovní ruch – fotbal, jídlo, moře, památky
Konfliktní území: Baskicko – snaha o odtržení od Španělska

Andorra
- na hranici Španělska a Francie
- monarchie – knížectví (pod ochranou francouzského prezidenta a
španělského biskupa ze Seo de Urgel)
- horský stát – turistický ruch
- hlavní město: Andora la Vella
- úřední jazyk – katalánština, jinak Francouzština a španělština
- typické velehorské alpínské podnebí

Gibraltar
- britské závislé území v čele s britským panovníkem
- britská námořní a letecká základna u Gibraltarského průlivu – území strategického významu
- jediné místo v Evropě, kde volně žijí opice

Portugalsko
- obyvatelstvo: 10 milionů
- rozloha: 92 000 km2
- hlavní město: Lisabon
- republika v čele s prezidentem
- zabírá západní část Pyrenejského poloostrova na jihozápadě Evropy mezi Atlantským oceánem a
Španělskem

100
Přírodní poměry
- hornatý sever (vlhčí), nížinatý (suchý) jih
Podnebí
- středomořské klima, které je silně ovlivňováno mořem a terénem
- směrem k jihu a východu srážek ubývá, celé léto je horké a suché
- pro celé jižní Portugalsko jsou typické porosty korkového dubu
Obyvatelstvo
- jednonárodnostní stát
- úřední jazyk:portugalština
Hospodářství
Zemědělství
- vinná réva, olivy, zelenina, brambory, rýže, citrusy a fíky, korkový dub
- zaujímá první místo na světě vprodukci korku
- velmi významný je lov sardinek
Průmysl
- oděvní, potravinářský (rybí konzervy, víno, olivový olej), strojírenství
- cestovní ruch

Malta
- rozloha: 316 km čtverečních
- obyvatelstvo: 400 000
- hlavní město: Valleta
- ostrovní stát ve Středozemním moři
- člen Commonwealthu
- Malťané + menšina Britů
- nedostatek sladké vody – zařízení na odsolování vody
- podnebí: subtropické, suché
- Průmyslově zemědělský stát
- turistický ruch

Balkánský poloostrov
Řecko
- hlavní město: Athény
- hornatý stát
- velmi členité pobřeží
- 1/5 území na ostrovech
- bohatá historie
Povrch
- většinu Řecka vyplňují hory – pohoří Pindos, Pirin
- bájná hora Olymp – nejvyšší hora Řecka
- největší ostrov - Kréta
- ostrovy (asi 2000 – z toho 200 není osídleno): Rhodos, Korfu, Zakynthos Lesbos, Samos,…
- takřka celá oblast Řecka vykazuje vulkanickou činnost (sopka Théra)
Podnebí
- středomořské
- v nižších polohách - dlouhá, horká, suchá léta
- ledový vítr bóra ze severu přináší na hory množství sněhu
- na jihu jsou zimy mírné s vlhkým prouděním od moře
Obyvatelstvo
- jednonárodnostní stát, malé menšiny: Makedonci, Turci, Albánci
- téměř všichni Řekové jsou aktivními členy řecké pravoslavné církve
- Řekové – samostatná jazyková skupina (helénská)

101
Hospodářství
- Řecko je nejzaostalejším státem v Evropském společenství
- cestovní ruch – památky, moře
- v současnosti v ekonomické krizi
Zemědělství
- mnoho farmářů ještě používá tažná zvířata, špatné podmínky
- víno, citrusy, bavlník, rybolov, olivy
- chov koz
Průmysl
- málo vyspělý – potravinářský, textilní, námořní loďstvo
- nerostné suroviny – bauxit, vápenec

MONAKO
- městský stát - skládá se pouze z jediného města, které je zároveň hlavním
- 2. nejmenší stát na světě
- 3 městské části – Monte Carlo - nejvýznamnější
- státní zřízení – knížectví, kníže Albert (od r. 2005)
- v zahraničních vztazích zastupuje Monako Francie
- leží na středomořském pobřeží francouzské riviery - Azurového pobřeží
- je to země s největší hustotou osídlení na světě
- pouze služby – cestovní ruch, bankovnictví

102
 25) Západní Evropa
Francie, Velká Británie, Irsko, Belgie, Lucembursko, Nizozemí

Přírodní poměry
Povrch
· Různorodý
· VB – převážně nížinatý, pohoří jen na severu (Calledonské hory,
Granpiany s nejvyšší horou Ben Nevis)
· Irsko - převážně nížinatý, rovinatý - zejména v centrálních oblastech,
hornatiny se v blízkosti pobřeží
· východ a jih členitější
· FR - převážně nížinatý (Francouzská nížina, Severofrancouzská nížina) a rovinatý (Pařížská a
Akvitánská pánev), mezi francouzské pohoří patří Francouzské středohoří, Pyreneje, Alpy
· Belgie - S část je nížinatá a J část je hornatá (Ardeny)
· Nizizemsko - nížinatá země na pobřeží Severního moře, uměle rozšiřován vysoušením
polderů (hrází)
· Lucembursko - Členitý povrch – v pohoří Ardeny
Podnebí
· Mírné oceánské klima (J Francie středomořské)
· Ovlivňováno teplým Golfským proudem – mírné zimy a nepříliš teplá léta
· Časté srážky a mlhy
Vodstvo
· VB - převážně krátké řeky, nejvýznamnější je Temže – protéká Londýnem
· jezera - Loch Ness, Loch Lomond
· Kaledonský průplav
· Irsko - Nejdelší řekou je Shannon, jezera: Lough Allen, Lough Ree a Lough Derg Lough Neagh
· FR - do Severního moře se vlévají řeky Seina, Loira, Garonna, do Středozemního Rhôna
· Alpské řeky se využívají jako zdroj energie
· Belgie - Shelda, Mása, velké množství kanálů a průplavů
· Nizozemsko - řeky – Rýn, Mása, vysoušení pobřeží Severního moře, velké množství
umělých kanálů
Nerostné bohatství
· Poměrně dobré – ale velká část už byla vytěžena
· Ropa a ZP v Severním moři, černé uhlí – BV, Benelux
· FR – Fe, U, draselné soli, Al

VELKÁ BRITÁNIE (SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ)

- největší ostrovní stát Evropy – od Evropy oddělena průlivem La Mance
- parlamentní monarchie, hlavní město – Londýn
- skládá se ze 4 zemí: Anglie - Londýn (nejhustěji osídlena, nejvíce průmyslu), Skotsko - Edinburg
(hospodářsky slabší), Wales - Cardif a Severní Irsko - Velfast (nejchudší oblast, převládá zemědělství)
- další členění – na hrabství (Nottingham, Yorkshire, Highland, Kent...)
- důležitými městy Anglie jsou Newcastle, Manchester, Birmingham, Oxford, Cambridge, Glasgow
- zahrnuje ostrov Velkou Británii a severovýchodní část ostrova Irsko, kde hraničí s Irskou republikou
- rozloha: 244 600 km2, počet obyvatel: 60 mil. (250 obyvatel/km2)
- ohraničeno Atlantským oceánem - Severním mořem, Lamanšským průlivem, Keltským mořem,
průlivem Sv. Jiří a Irským mořem
- s kontinentální Evropou je spojeno Eurotunelem - vlaky

103
 - současnou hlavou státu je královna Alžběta II., jež je zároveň hlavou dalších třinácti
států Commonwealthu (např. Kanady, Austrálie, Nového Zélandu a Jamajky)
- zákonodárná moc – parlament
o dolní (poslanecká) sněmovna – volená
o horní sněmovna – lordů – dědičná
- v čele vláda, 2 politické strany (střídají se) – Labristé, Konzervativní
- člen Rady bezpečnosti OSN, i skupiny G7, jedním ze zakládajících členů NATO, člen EU

Původní vegetace
- listnaté lesy na jihu a na severu vřesoviště
Obyvatelstvo
- nejhustší osídlení je v Anglii, Wallesu, na severu méně
- národnostně je Británie jednotná - převládají Angličané, na severu
Skotové a na západě Walesané a Irové
- nízký přírůstek obyvatelstva
Náboženství
- protestantské křesťanství – anglikánská církev
Hospodářství
- Anglie je jedním z nejvyspělejších států světa, který zaujímá významné místo v průmyslu,
v mezinárodním obchodě, bankovnictví a financích, v letecké a námořní dopravě
- nejdůležitějším odvětvím je průmysl, především zpracovatelský, nejrychleji se rozvíjí služby a těžba
ropy a zemního plynu
- nejvíce rozvinutý textilní průmysl na světě
- výroba lodí, elektronika a elektrotechnika, petrochemie

IRSKO
- ostrovní stát na Britských ostrovech, zaujímá zhruba pět šestin povrchu Irského ostrova
- Je ohraničen Severním Irskem (částí Spojeného království) na severu, Atlantským oceánem na
západě, Irským mořem na východě a Keltským mořem a Průlivem sv. Jiří na jihu a jihovýchodě
- je člen EU, Organizace spojených národů
- Irská neutrální politika znamená, že není členem  NATO, přestože se podílí na mírových
operacích OSN
- hlavní město – Dublin
- republika s dvoukomorovým parlamentem
Vegetace
- typická rostlina – vřes
- dnes zde žijí hlavně drobní hlodavci, ptáci a ovce, vůbec tu nežijí hadi
Obyvatelstvo
- vysoká porodnost - Irsko má nejrychleji rostoucí (do počtu) populaci v Evropě – velká katolická
tradice, přísný zákaz potratů (jsou povoleny pouze v případě ohrožení života matky)
- 90% obyvatel – angličtina, 10% - irština – jen na venkově
Hospodářství
- nepříliš významné nerostné bohatství
- hodně vodních elektráren
- nejdůležitějším odvětvím zemědělství je tradiční chov ovcí, ovčí vlna je vyvážena do jiných zemí

104
FRANCIE
- Republika (parlamentně prezidentská)
- 3. největší stát v Evropě (Rusko, Ukrajina)
- Hl. m. – Paříž, dalšími důležitými městy jsou Marseille, Lyon, Toulouse, Nice, Strasbourg a Grenoble
- členská země Severoatlantické aliance (NATO) a jedna ze zakládajících členů Evropské unie
(EU)
- spolu se Spojeným královstvím je Francie jedinou doposud existující koloniální  supervelmocí
- leží v západní Evropě – Atlantský oceán, středozemní moře
- počet obyvatel – 61 mil. (3. nejlidnatější – Rusko, Německo)
- Francouzská republika se skládá také z území v Severní a Jižní Americe (Francouzská Guayana) v
Karibiku (ostrov Svatý Martin)
- Významná sportovní událost – Tour de France
Obyvatelstvo
- cca 40% francouzské populace má předka, který pochází z nějaké migrační vlny,
což dělá z Francie etnicky nejrůznorodější zemi v Evropě (úroveň je srovnatelná
např. s USA či Kanadou)
- oficiálním jazykem je FJ, další jazyky: němčina a arabština
- Francouzi – 90%
- Náboženství – římskokatolické
Zemědělství
- rozsáhlé
- pěstuje se vinná réva (víno – Bordó, Burgundsko, Šampaňské), pšenice, cukrová řepa, rýže,
brambory, ovoce, zelenina
- chová se především skot, ovce, prasata a důležitý je také rybolov
- zemědělské centrum EU
Průmysl
- hlavní koncentrace průmyslové výroby je kolem Paříže
- průmysl energetický, strojírenství – dopravní prostředky, chemický, oděvní průmysl a kosmický
výzkum
- Peugeot, Citroen, Renault
Doprava
- hustá dopravní síť jak železniční tak silniční
- hlavní dopravní uzel v Paříži
- rychlovlaky TGV (300-500 km/h), podmořský tunel pod kanálem La Manche Eurotunel spojující
Anglii s Francií. Nejvýznamnější přístav Marseille

BENELUX
– Belgie, Nizozemsko, Lucembursko

BELGIE
- rozloha je 30 000 km2, počet obyvatel - přibližně 10 milionů, velká hustota zalidnění
- hlavní město – Brusel
- Konstituční monarchie – král Albert II.
- Federativní stát – 3 regiony
o Vlámsko – sever, Brusel, Vlámština
o Valonsko – jih, francouzské obyvatelstvo, hlavní město – Namur
o Brusel - dvojjazyčný
- ze severozápadu omývá Belgii Severní moře 
- je členskou zemí Evropské unie a Severoatlantické aliance (NATO)

105
 - 3 oficiální jazyky: nizozemština (60% obyvatel), francouzština (40%) a němčina (1%)
- vzhledem k vysoké hustotě zalidnění (jedné z nejvyšších na světě) a ke svému umístění, musí Belgie
čelit vážným ekologickým problémům. Například zpráva z roku 2003 tvrdí, že kvalita říční vody v
Belgii je nejhorší v Evropě 
Obyvatelstvo a jazyk
- Belgie má vysokou hustotu zalidnění 
- Nejvyšší procento urbanizace – 97,2 % obyvatel
- obyvatelstvo:
o Vlámové (58 %); vlámština – podobná Nizozemštině
o Valoni (31 %); francouzština
o zbývajících 11 % představují příslušníci dalších evropských národů
(zvláště Italové, Francouzi a Němci)
- napětí mezi většinovými Vlámy a frankofonními menšinovými Valony
Hospodářství
- rozvinutý průmyslově-zemědělský stát
- strojírenství, chemie a textil
- zemědělství - chov prasat, skotu, drůbeže a ovcí, význam má i rybolov, pěstuje
se pšenice, ječmen, brambory, cukrová řepa, chmel a jablka
- cestovní ruch – belgické pralinky, Brusel, hranolky, atomium – restaurace a rozhledna

NIZOZEMSKO
- největší stát Beneluxu
- hlavní město – Amsterodam
- vysoká hustota zalidnění
- státní zřízení – konstituční monarchie – královna Beatrix
Obyvatelstvo
- 90 % urbanizace
- Nizozemsko je příkladem etnicky téměř homogenního státu (95% Nizozemci)
- menšiny Frísů (jejich jazyk fríština je úřední) – na jihu a Němců
Hospodářství
- těžba ropy a ZP
- květiny – tulipány na vývoz
- chov skotu, ovcí, koz – výroby sýrů a mléčných výrobků – vývoz (Gouda)
- výroba dřeváků
- přístavem Europort v Rotterdamu, který je nyní druhým největším na
světě – důležitý pro obchod
- cestovní ruch – kanály, jídlo, květiny...

LUCEMBURSKO
- oficiálně Velkovévodství lucemburské
- úředními jazyky jsou lucemburština, němčina a francouzština
- hlavní město – Luxemburg
- státní zřízení – konstituční monarchie – velkovévodství – velkovévoda Henry (od r. 2000)
- je zakládajícím členem Beneluxu, NATO, Evropské unie, OECD
- Lucembursko oplývá rozvinutou ekonomikou s nejvyšším HDP na jednoho člověka na světě
- Řeka Mosela
Obyvatelstvo
- složení obyvatelstva je velmi pestré, což je dáno vysokou životní úrovní, nízkou nezaměstnaností
- Lucemburčané tvoří nejpočetnější etnikum, 10% Portugalci
Hospodářství
- většina pracuje ve službách

106
- ekonomicky vyspělý stát
- v hlavním městě má sídlo několik mezinárodních institucí, včetně institucí EU (Evropský statistický
úřad Eurostat, Evropský soudní dvůr, generální sekretariát Evropského parlamentu, Evropská
investiční banka aj.).

107
 26) Střední Evropa
Německo, Rakousko, Švýcarsko, Lichtenštejnsko, Polsko, Česko, Slovensko, Maďarsko

- na rozhraní mezi oceánským a pevninským podnebím (přechodné mírné klima)

- reliéf od severu k jihu stoupá, na S a JV nížiny, zbytek hornatý – Alpy, Český masiv, Karpaty
- vodstvo: úmoří Severního, Baltského, Černého, Jaderského a Středozemního moře
nejvýznamnější řekou je Dunaj

- vegetace: původně listnaté a smýšené lesy mírného pásu, alpínská vegetace, dnes většina původní
vegetace zničena, monokultury smrků, pole
- Nerostné bohatství: nepostačuje potřebám hospodářství, velká část již vytěžena, ale stále
významná ložiska (č. uhlí, h. uhlí, draselné soli (Hannover – Kassel) – ekologické problémy – „černý
trojúhelník“ (ČR, NJ, Pol.) – oblast zdevastovaná těžbou h. uhlí
- až na Švýcarsko a Lichtenštejnsko – člené EU

Polsko
- hlavní město: Varšava
- republika v čele s prezidentem
- členěno na 16 vojvodství
- měna: 1 zlotý
- jednonárodnostní stát
- velmi rozšířené křesťanství
- za 2. sv. války koncentrační tábory (mnoho mrtvých poláků a polských židů)
Povrch
- převážně nížiny, neúrodná půda, hory jen na jižní hranici (Velkopolská a Mazovská nížina),
(Krkonoše, Jizerské hory, Karpaty)
- hodně jezer – ledovcový původ (Pomořanská a Mazurská jezerní plošina, Velkopolské pojezeří) –
Sniardwy, Mamry
- vodstvo: Odra, Lužická Nisa, Vatra, Visla, San, Narew – Baltské moře, významná námořní doprava
Podnebí
- mírné
- Z – oceánské, V – kontinentální
Nerostné suroviny
- paliva – černé i hnědé uhlí, kamenná sůl
Hospodářství
- postkomunistický stát
- neproduktivní zemědělství – zaostalé
prasata, skot, ovce, drůbež

obiloviny, cukrová řepa, len, zelenina, chmel, ovoce, brambory

- textilní průmysl, potravinářství

- doprava – málo dálnic, poměrně dobré
- historické památky

Slovensko
- hlavní město: Bratislava
- republika v čele s prezidentem (8 krajů)
- bývalo částí Československa (od 1. 1. 1993 samostatným státem)
- významné město:Košice

108
 - rozmanité přírodní podmínky – hory, velehory, nížiny – Tatry, Karpaty, Panonská pánev
- hlavní Evropské rozvodí
- kontinentální podnebí
- úrodné oblasti, dostatek řek (Dunaj, Váh, Poprad, Dunajec, velké množství minerálních vod
(Piešťany, Trenčianské Teplice...)
- hranice s Maďarskem – Dunaj
- bukové a jehličnaté lesy
- Obyvatelstvo: Slováci, menšina Maďarů – problémy, Romové, Češi, Rusíni, Ukrajinci...
- průmysl – po rozdělení šlo ekonomicky dolů – dřevozpracující, těžké strojírenství – Jawa (v
minulosti zbrojařství)
- těžba: h. uhlí, lignit, rudy kovů
- jaderné a tepelné elektrárny, hydroelektrárny
- textilní a oděvní průmysl, potravinářství

Maďarsko
- republika v čele s prezidentem
- hlavní město: Budapešť
- Panonská pánev, pohoří Mátra, (velká a malá uherská nížina) – velmi úrodné
- Dunaj, Tisa, Bodrog, Dráva...
- Jezero Balaton, mnoho termálních pramenů
- mírné kontinentální klima
- ugrofinská jazyková skupina
- prakticky nemá nerostné suroviny (bauxit, minimum ropy a ZP)
- kontinentální podnebí, srážkový stín Alp
- cestovní ruch – lázeňství (termály), Balaton

Německo
- hlavní město – Berlín
- další významná města: Mnichov, Frankfurt, Kolín nad Rýnem
- federativní uspořádání – 16 spolkových zemí
- jedna z nejvyspělejších Evropských zemí, člen EU, NATO, G7 (ekonomicky nejsilnější v Evropě)
- sjednocení v roce 1990 po pádu komunistů (Berlínská zeď)
- k území patří ostrovy Severního a Baltského moře
- velké zásoby nerostných surovin (uhlí, kamenná i draselná sůl, ropa v Severním moři)
Povrch
- na jihu Alpský masív, nejvyšší hora - Zugspitze
- zasahuje na Yutský poloostrov
- na S nížiny (ale neúrodné) k jihu se zvyšuje
- Severoněmecká nížina a Meklenburská jezerní plošina
- Pohoří Harz, Smrčiny, Krušné hory, podhůří Alp
Vodstvo
- Rýn – nejmohutnější, Labe, Dunaj
- Velké splavné řeky, umělé průplavy – významná vnitrozemská lodní doprava
- Jezera ledovcového původu (Bodamské)
Podnebí
- mírné, na S oceánské
Hospodářství
- hospodářsky nejsilnější stát v Evropě
- stále přetrvávají rozdíly mezi bývalým V a Z Německem
Průmysl
- těžba barevných kovů, uhlí, solí, ropy
- většina surovin vytěžena

109
 - strojírenství (Volkswagen, Opel, Mercedes, Audi, BMW) optické stroje, jemná mechanika,
elektronika (Siemens, Grundig, Braun)
- chemický průmysl (syntetická vlákna, plasty, hnojiva)
- textilní, kožedělní průmysl, potravinářství (pivo, mléčné výrobky)
- dřevařství, sklářství, keramický průmysl
Zemědělství
- moderní a intenzivní
- převažuje živočišná výroba (maso, mléko, vejce, sýry, máslo, med) – skot, prasata, ovce, drůbež
- obilniny, brambory, cukrová řepa, pícniny, zelenina, vinná réva
- rybolov

- bankovnictví
- doprava – dálnice, vodní
- cestovní ruch

Rakousko
- federativní republika – 9 spolkových zemí
- hlavní město – Vídeň
- další města: Salzburg (Mozart), Linz, Graz,
Povrch
- 60% území – Alpy – údolími rozdělena na 3 pásma (S-
vápencové, J-vápencové, centrální - krystalické), nejvyšší hora:
Grossglockner
- Vídeňská pánev, Český masív
Podnebí
- v nížinách a kotlinách – mírné, přechodné
- velehory – studené drsné klima, teplý vítr = fén
Vodstvo
- povodí Dunaje, značný hydroenergetický potenciál řek
- jezera – Bodamské, Neziderské, ledovcová jezera v Alpách
Obyvatelstvo
- národnostně jednotné, menšiny přistěhovalců (Turci, býv. Jugoslávci, Maďaři, Češi, Slováci
- nerovnoměrné rozmístění
- úřední jazyk: NJ
Hospodářství
- vyspělý stát
zemědělství
- vyspělé, ale ne moc příznivé podmínky
- převažuje živočišná výroba: prasata, pastevní chov skotu a ovcí
- brambory, pícniny, obiloviny, cukrová řepa, zelenina, víno, ovoce
průmysl
- ropa, plyn, dřevo, vodní zdroje – energetika
- hutnictví (Fe, ocel, hliník)
- strojírenství, elektrotechnika
- textilní, sklářský, papírenský peůmysl
- těžba dřeva
- lyže, lustry, nábytek,….
- Potravinářství (čokolády, masné a mléčné výrobky, víno)
Doprava, služby
- husté dopravní sítě, tranzitní cesty přes Alpy
- vyspělé služby, cestovní ruch

110
Švýcarsko
- 80% Alpy, celé hornaté území, nejvyšší hora: Monte Rosa
- hlavní město: Bern
- Ženeva – evropské sídlo OSN, Mezinárodního červeného kříže
- Federativní republika (20 kantonů a 6 polokantonů) – vysoký stupeň samosprávy
- Vícenárodnostní stát – Germáni, Francouzi, Italové, Rétorománci (v horách), Turci, Španělé,
Portugalci
- Úřední jazyky: němčina, francouzština, italština,
rétorománština
- Jedna z nejvyšších středních délek života na světě
- země bank, čokolády a také světoznámého děravého sýra a super
přesných vlaků. Země, kde leží největší ledovec i nejvýše
položená vlaková stanice Evropy
- neutralita
Podnebí
- horské, mírné kontinentální
- sněžná čára – 2500 m. n. m.
Hospodářství
- vysoce rozvinutý průmyslově-zemědělský stát
- jedno z hlavních bankovních a finančních center světa
- patří k nejbohatším zemím, HDP na jednoho obyvatele je jeden z největších na světě
- průmysl se orientuje na materiálně a energeticky nenáročné výrobky s vysokým podílem
kvalifikované práce – strojírenství (hodinky, optika, elektronika)
- chemický průmysl (barvy, plasty, kosmetika)
- farmaceutický průmysl
- potravinářství (Nestlé, máslo, sýry, čokoláda)
- textilní, papírenský a polygrafický průmysl
- významné hydroelektrárny – alpské řeky
- zemědělství: skot, prasata, ovce, obilniny, cukrová řepa, brambory, ovoce, vinná réva
- doprava – silniční tunely pro neprostupnost terénu, mosty, železnice, rozvinutá letecká doprava
- cestovní ruch, bankovnictví, lázeňství – klimatické lázně (čisté ŽP)

Lichtenštejnsko
- konstituční monarchie v čele s knížetem
- hlavní město: Vaduz
- hornatý povrch (Alpy)
- úřední jazyk: NJ
- hospodářsky vyspělá země, v měnové a celní unii se Švýcarskem
- nejvýznamnějším průmyslovým odvětvím je výroba zubních protéz
- cestovní ruch
- v Lichtenštejnsku formálně sídlí velké množství zahraničních společností – nízké daně

111
 27) Skandinávie a Island
Finsko, Švédsko, Nosko, Dánsko, Island

· severské státy se rozkládají na Skandinávském poloostrově, Jutském poloostrově, Finské

jezerní plošině, na ostrovech v S Atlantiku a Severním Ledovém oceánu (Island a
Špicberky).
· povrch je na Skandinávském poloostrově hornatý (Skandinávské pohoří) a na Jutském
poloostrově a ve Finsku nížinatý (Finské jezerní plošina), Fjordy – hlavně Norsko
(Sognefjord)
· vodstvo – prudké, krátké řeky, jezera převažují ve Finské plošině a na J Skandinávského
poloostrova
· podnebí – Norsko a Dánsko – oceánské, mírné; Švédsko, Finsko – přechodné mezi oceánským a
kontinentálním; na severu – arktické podnebí, Island – subarktické a vysokohorské podnebí
· vegetace: tajgy – jehličnaté lesy, lišky, sobi, medvědi, lososi; sever – tundry – mechy, lišejníky
až na Norsko – člené EU, až na Finsko a Švédsko – člené NATO

DÁNSKO
- rozloha: 43 000km2
- obyvatel: 5,5 mil.
- hlavní město: Kodaň
- poloha: Jutský poloostrov, ostrovy v Baltském moři
- je nejmenší Skandinávská země
- konstituční monarchie
- závislé oblasti: Grónsko, Faerské ostrovy
Přírodní podmínky
- 483 ostrovů, z čehož je obydleno 97 - největšími z nich je Sjaelland a Fyn
Povrch
- rovinatý - důsledek velkého ledovce, který zde krom nížin zanechal také četné morénové
pozůstatky
- průměrná nadmořská výška Dánska je pouhých 30m nad mořem
- na západě – písečné duny
Podnebí
- ovlivněno Golfským proudem
- oceánské mírné
Obyvatelstvo
- jednonárodnostní stát (3% cizinců – Turci)
- velký prostor má ve školách v Dánsku angličtina - dokonce byla přijata opatření na ochranu
dánského jazyka - úřední
- rozmístění obyvatel je velmi nerovnoměrné
- 85% obyvatelstva žije ve městech
- nejhustší osídlení v severní Evropě
Hospodářství
- dnešní Dánsko je patrně hospodářsky nejvyspělejším státem Evropské unie
- cestovní ruch
Zemědělství
- vysoce intenzivní, převažuje živočišná výroba (prasata, drůbež, skot)
- obilniny, pícniny, brambory, cukrová řepa, zelenina, mléko,…
- 60% orné půdy
- významný rybolov

112
Průmysl
- nerostné zdroje Dánka jsou omezené, hlavní bohatství představuje ropa a zemní plyn, které se těží
v šelfu Severního moře
- strojírenský – lodě, lodní motory, elektronika; potravinářský – mléčné výrobky, pivo; chemický –
léky, hnojiva

NORSKO
- rozloha: 325 000 km2
- obyvatel: 4,5 mil. Obyvatel (poměrně málo)
- hlavní město: Oslo
- rozkládá se podél západního pobřeží Skandinávského poloostrova
- poměrně nevýhodný tvar – 1900 km dlouhé a v neširším místě má
430 km a místy se zužuje na 25 km (u Narviku jen 6 km)
- konstituční monarchie – král (ceremoniální role)
- není členem EU
Povrch
- hornatá země, nížiny pouze u Osla a na jižním pobřeží
- celé území prostupuje Skandinávské pohoří
- na území leží největší plošný ledovec v Evropě (Jostedalsbre)
- celkem 1600 jezer ledovcového původu, řeky krátké a prudké - hydroelektrárny
- pobřeží je přerušováno fjordy = ledovcem vytvořená údolí zatopená mořem
- nejdelším fjordem je Sognefjord - 187 km
- celé pobřeží je lemováno přibližně 50 000 ostrovy
Podnebí
- přestože je Norsko umístěno poměrně blízko polárního kruhu, Golfský proud místní klima značně
otepluje
- přibližně ¼ plochy země je zalesněna, přičemž smrk zasahuje až za polární kruh
- typické jsou porosty jeřabin, borůvek a brusinek, na severu a na náhorních plošinách rostou
kosodřeviny, mechy a lišejníky, faunu zastupují sobi, losi, jeleni, vzácně rys, vlk, medvěd, rosomák a
liška (také polární)
Obyvatelstvo
- národnostně homogenní stát, menšina – Laponci, Finové
- germánský národ
- úřední jazyk: norština
- osídlení Norska je značně nerovnoměrné a rozptýlené. 85% populace žije v jižní části země
Hospodářství
- Ekonomika Norska patří k nejvyspělejším na světě
- Turistický ruch
- Obrovské obchodní námořní loďstvo, dobře vybavené nezamrzající přístavy
Zemědělství
- nedostatek zemědělské půdy – pouze na jihu
- převažuje živočišná výroba – ovce, skot, prasata, kožešinová zvěř, sobi
- velký význam – rybolov, těžba dřeva
Průmysl
- nerostné zdroje: železná ruda a rudy barevných kovů, ropa, zemní plyn (v severním moři)
- nevyčerpatelné zdroje vodní energie (Norsko zaujímá první místo ve světě v produkci elektřiny na
jednoho obyvatele) přes 99% E se vyrábí v hydroelektrárnách
- dřevozpracující, loďařství, zpracování kožešin, petrochemie, potravinářství
- 2. největší vývozce ropy na světě

113
ŠVÉDSKO
- rozloha: 450 000 km2
- obyvatelstvo: 9 milionů
- hlavní město: Stockholm (Benátky severu)
- čtvrtá největší země Evropy
- životní úroveň patří k nejvyšším na světě
- konstituční monarchie – král reprezentativní role
- člen EU
- hromadná doprava a obědy ve školách jsou zdarma
Přírodní poměry
- rozsáhlé náhorní plošiny a pohoří na severu – hustě zalesněny, bohaté na zdroje nerostných
surovin
- na jihu – nížinatý povrch – většina obyvatel zde soustředěna
Povrch
- Skandinávské pohoří
- vyšší horské masivy na severu jsou zaledněné
- množství vodních toků, na horním toku bývají jezera
- největší jezera (ledovcového původu), která jsou typickým rysem švédské krajiny a tvoří více než 7%
plochy země, se vyskytují na jihozápadě (Vanern, Vattern, Malaren)
Podnebí
- značné teplotní rozdíly mezi S a J
- velká část území leží za polárním kruhem (15%)
- částečně ovlivněno Golfským proudem
- sever a východ jsou ovlivněny studeným prouděním hmot ze Sibiře, tudíž jsou chladnější
- Botnický záliv v zimě z velké části zamrzá
- Rostlinstvo a zvěř
- buky, duby a habrové lesy, na vyšších plošinách dominují jehličnaté lesy
- Nejvyšší polohy mají charakter tunder
- na severu se vyskytují jeleni, sobi, vlci, medvědi, rysi a rosomáci, v polárních oblastech žijí lišky, ve
vodách jsou vydry a nově vysazení bobři
Obyvatelstvo
- národnostně i kulturně jednotná země
- nejpočetnější cizí menšinou jsou Finové, žijící na severu země
- na zdejších školách se vyučuje i v laponštině
- rozmístění obyvatel je velmi nerovnoměrné, 85% obyvatel žije ve městě
- úřední jazyk: švédština
Hospodářství
- patří mezi hospodářsky nejvyspělejší země světa
- kvalitní dopravní síť
- velké obchodní loďstvo
- hospodářsky nejvýznamnější je jih země
Zemědělství
- lesní hospodářství, těžba dřeva
- nejdůležitější produkční oblastí je Norrland, jehož řeky zásobují elektrickou energií množství pil a
také papírny na pobřeží Botnického zálivu
- příznivé podmínky pro zemědělství jsou pouze na jihu (obiloviny, cukrová řepa, brambory)
- živočišná výroba převažuje: prasata, mléčný skot
Průmysl
- proslulé těžbou železné rudy – hutnictví - kvalitní švédská ocel
- strojírenství, zaměřené na výrobu osobních i nákladních automobilů (Volvo, Saab)
- chemický – výbušniny, dřevozpracující průmysl

114
 - letadla, zbraně, lodě
- víc jak 50% E se vyrábí v hydroelektrárnách

FINSKO
- rozloha: 338 000 km2
- obyvatelstvo: 5 milionů
- hlavní město: Helsinky
- kultura a jazyk se značně liší od ostatních severských zemí
- republika, člen EU
- úřední jazyky: finština, švédština (finština patří mezi ugrofinské jazyky), regionálně i laponština
Povrch
- převážnou většinu země zaujímá plochý a mírně zvlněný terén nížin a horských plošin, pouze na
severu se terén zvedá (Skandinávské pohoří)
- ledovec, který pokrýval celé Finsko před několika miliony let, srovnal povrch země do roviny a
zanechal zde velké množství jezer a morén (až 10% rozlohy země) – Finská jezerní plošina
Podnebí
- kontinentální podnebí (od Atlantiku je odděleno Skandinávským pohořím i šířkou celého
poloostrova)
- asi 1/5 území leží za polárním kruhem a má velmi chladné podnebí s nízkými teplotami
- na jihu je klima příznivé a je ovlivněno blízkostí moře
- od listopadu do dubna je země pokryta sněhem, všechna jezera, ale i značná část okolního moře je
zamrzlá
Rostlinstvo a zvěř
- nejvíce zalesněnou zemí Evropy - borovice, jedle a na severu smrk
- na severu hojně bažinaté tundry, ve vyšších polohách převažuje subarktická flóra mechů, lišejníků,
křovin a jeřabin
Obyvatelstvo
- národnostně homogenní zemí, významná švédská menšina, na S Laponci
- finština – ugrofinský jazyk
- malá hustota zalidnění
Hospodářství
- zachovalá příroda – cestovní ruch
- moderní průmysl, intenzivní zemědělství a velké lesní bohatství
Zemědělství
- lesy jsou největším přírodním bohatstvím – těžba, zpracování
- zemědělství je vlivem klimatu omezeno na jih (obiloviny, krmné plodiny, brambory)
- na severu je stále důležitý chov sobů, kožešinové zvěře
Průmysl
- zpracování dřeva, strojírenství - stavba lodí, ledoborců, produkce zařízení pro dřevozpracující
průmysl a výroba papírenských strojů
- elektrotechnika – NOKIA
- chemický a potravinářský průmysl - rybolov

ISLAND
- rozloha: 103 000 km2
- obyvatel: 300 000 obyvatel
- hlavní město: Rejkjavík
- ostrovní republika
- nejzdravější a nejčistší stát Evropy
Přírodní poměry
- těsně pod hranicí polárního kruhu
- vytvořen sérií vulkanických erupcí - poměrně častá zemětřesení v celé zemi
- termální prameny - největší koncentrace v oblasti Geysir

115
 - horké prameny slouží k ohřívání vody, vytápění – geotermální energie (skleníky)
Povrch
- náhorní plošina, z části pokrytá ledovcem (Vatnajokl)
- pobřeží je velmi členité - fjordy
- řeky jsou krátké a vodnaté s četnými vodopády
Podnebí
- subpolární klima je zmírněno působením Golfského proudu
- pobřeží oceánské, vnitrozemí spíše kontinentální
Živočichové a rostliny
- mechy lišejníky, odolné traviny, polární lišky
Obyvatelstvo
- Islanďané jsou hrdí na své vikingské kořeny a mnoho z nich může vysledovat svůj původ až
k prvním osadníkům, jejichž jména jsou zapsána v knize osadníků
- jazyk – islandština (vychází z Norštiny)
- velmi malá hustota zalidnění - většina obyvatel je soustředěna na Jihozápadě v okolí hlavního
města, ve městech žije více než 90% obyvatel, vnitrozemí je téměř liduprázdné
- menšiny Dánů, Norů, Američanů, Švédů
- 92% urbanizace
Hospodářství
- cestovní ruch, téměř nulová kriminalita
- malé nerostné bohatství
- velký hydroenergetický potenciál
Zemědělství
- rybolov je klíčovým odvětvím v ekonomice Islandu, důležitý je také lov velryb
- chovu skotu, ovcí a poníku
- plodiny pěstovány ve sklenících vytápěných geotermální energií – rajčata, zelenina
Průmysl
- zpracování ryb – konzervárenství
- textilní průmysl
- hydroelektrárny, geotermální energie – obydlí

116
 28) Fyzická geografie ČR
Poloha
– střední Evropa, na Evropském rozvodí, 4 sousedé (Německo, Rakousko,
Slovensko, Polsko)

- krajní body: V – Hršava, Z - Krásná u Aše, J - Studánky u Vyššího Brodu, S -

Lobendava

- nejdelší hranice máme s Německem, dále pak s Polskem, Rakouskem a Slovenskem

- hranice jsou přírodního charakteru (pohoří)
Rozloha – 78 866 km2

Reliéf – pestrý, převládají pahorkatiny a vrchoviny; vyvinut ve všech geologických sférách

Vznik – 1. 1. 1993 rozdělením Československa

Prochází zde 50. rovnoběžka a 15. poledník (středoevropský čas)

Nejvyšší bod – Sněžka (1602 mnm), nejnižší bod – Hřensko – místo kde Labe opouští ČR (115 mnm)

GEOLOGIE
Máme dvě hlavní geologické jednotky a to Český masív a Karpaty.

1) Český masív – tvoří většinu ČR (celé Čechy). V prvohorách byla většina území pod hladinou
moře, poté proběhlo hercynské vrásnění, krajina se vyzvedla a vytvořila okrajové pohoří ČR, moře
ustoupilo. Tehdy dosahoval velehorských výšek. V druhohorách bylo období klidu a denudace =
zarovnávání povrchu. Tvoří se ložiska kaolínu (výroba porcelánu). Konec druhohor – na severu
mořský záliv, vznikaly usazeniny pískovce a jílovce. Třetihory – alpínské vrásnění, český masív se
láme – vznik kerných pohoří. Docházelo ke křížení zlomů a sopečnou činností vznikly Doupovské
hory a České středohoří. Čtvrtohory – doznívala sopečná činnost na Chebsku. Střídaly se doby
ledové a meziledové.

2) Karpaty – koncem prvohor zatopeny mořem, v druhohorách se vyvrásnily Tatry, moře ustoupilo
na hranici Moravy a Slovenska. V třetihorách (Alpínské vrásnění) se vyvrásnily Vnější Karpaty (Bílé,
Moravskoslezské – u nás). Ve čtvrtohorách se zarovnával povrch a střídaly se doby ledové a
meziledové. – Vrásová pohoří

- 4 provincie – Česká vysočina, Západní Karpaty, Středoevropská nížina, Západopanonská

pánev
- subprovincie, oblasti, celky – atlas!
Šumava – Plechý (1378m), Krušné hory – Klínovec (1244m), Jizerské hory – Smrk, Hrubý Jeseník -
Praděd

PODNEBÍ
- mírné, přechodný typ mezi kontinentálním a oceánským podnebím. Střídání 4 ročních období

117
 - s nadmořskou výškou klesá teplota, srážky přibývají (nejteplejší místa – nížiny, pánve; nejvlhčí a
nejchladnější – vrcholy)
- nejsušší místo – Žatecko (435 mm), Moravské Úvaly, nejvlhčí – Souš (přes 1000 mm/rok), Krkonoše,
Šumava,…
- nejnižší průměrná roční teplota – Sněžka (+0,2°C), nejvyšší – Hodonín (+9,5°C)
Teplota
Průměrná roční teplota je 0,2 – 9,5°C. Nejteplejší oblasti jsou Dyjskosvratecký, Dolnomoravský úval
a oblast mezi Kolínem a Nymburkem. Nejstudenější na horách. Nejvyšší teplota byla naměřena u
Prahy (40,2°C) a nejnižší u Českých Budějovic

(-42°C).

Podnebí je ovlivňováno arktickou, polární a tropickou vzduchovou hmotou – atlas!

Teplotu ovlivňuje také nadmořská výška – teplotní gradient = 0, 65°C/100 m

Léto – 0, 76 °C

Zima – 0,33 °C

VODSTVO
Naše řeky ústí do 3 moří a to do Severního, Černého a Baltského moře. Nejvíce odtéká do
Severního moře a to 63%. Nejméně do Baltského 10%.

Labe – Severní moře (1. řád)

- pramen - Labská louka

- asymetrická stromovitá říční síť, z leva je více přítoků - hlavní přítok je Vltava
Vltava (2. řád)

- stromovitá říční síť

- pramení na Šumavě; vodní nádrže – Lipno, Orlík, Slapy, (Schwanzenberský
kanál).
Morava – Černé moře (2. řád)

- Pramen - u Kralického Sněžníku, vějířovitá říční síť

Odra - Baltské moře (1. řád)

- pramen - u Oderských vrchů

Režim středoevropských řek
- maxima – jaro při tání
- minima – konec léta
Jezera
- Ledovcového původu – Černé jezero, Plešné, Čertovo, Prášilské a Laka
- Krasového původu – horní a dolní jezero na dně Macochy
- Rašelinového původu – Jestřábí jezero (Krušné hory), Mechové jezírko (Hr. Jeseník)
- Hrazené sesuvem – Mladotické jezero (Plzeňsko)
- Opuštěná říční ramena – Skupice na Labi
Umělé vodní nádrže
- Přehrady – největší Lipno, nejhlubší Dalešice (Jihlava), Orlík, Slapy, Jesenice, Nechanice,
Hracholusky, Rozkoš, Švihov, Vranov, Nové Mlýny (Dyje), Les Království (Labe)

118
- Rybníky - Největší Rožmberk, jihočeská oblast (české rybníkářství), Máchovo jezero mělké,
Pardubicko – Bohdanečský rybník, Žehuňský rybník.

119
PŮDY
Typy půd
Černozemě – moravské úvaly, Polabí, Poohří. Hnědozemě – na okrajích
černozemních oblastí. Hnědé půdy – skoro všude. Podzolové – málo úrodné.
Azonální půdy – nivní půdy – u řek, dolní tok Ohře. Slané půdy – povodí Dyje,
rašelinné – Šumava, Krušné hory.
VEGETACE
- nížiny – dubové lesy
- pahorkatiny a vrchoviny – bukovojedlové lesy, břízy, lípy, stepy
- podhorské pásmo – smrkové monokultury dříve bukovojedlové lesy
- horské pásmo – smrky
- podvelehorské pásmo – kosodřeviny, mechy, trávy, lišejníky
- 1/3 ČR je zalesněna, vysoká lesnatost je na Šumavě, Krkonoších, Hrubém Jeseníku atd.
Nejnižší v Dyjskosvrateckém úvalu, Hornomoravském úvale atd.

Chráněná území
- Velkoplošná (NP, CHKO), maloplošná (přírodní rezervace, přírodní památky)
- NP – KRNAP, České Švýcarsko, Šumava, Podyjí
- CHKO – Křivoklátsko, Český kras, Slavkovský les, Český les, Třeboňsko, Novohradské hory,
Pálava, Bílé Karpaty, Beskydy, Poodří, Orlické hory, Berounsko, atd.
- přírodní rezervace – Prachovské skály, Údolí Dyje, Žehuňský rybník, Křemešník
- přírodní památky – Boubínský prales, Žofínský prales
Nerostné suroviny
- černé uhlí (Plzeň, Brno, Ostrava, Kladno)
- hnědé (Sokolovská, Mostecká, Chebská pánev)
- uran (Jáchymov, Příbram)
- železná ruda (Krušné hory)
- kovy - vytěženo
- kaolín (Plzeň – obkladačky – méně kvalitní, Karlovy Vary)
- nekovy – písky, stavební hlíny (nížiny), kámen (vysočiny)
- ropa, zemní plyn – jižní Morava – nepatrně, kvalitní

120
 29) Socioekonomická geografie České republiky
Obyvatelstvo
- počet: asi 10,4 milionu – nepatrně roste (vliv migrace hlavně z východu, Asie),
přirozený přírůstek kolem 0
- hustota zalidnění - přibližně 131 ob./km2
- národnostní složení – jednonárodnostní - 95% česká národnost, 5% národnostní
menšiny (Slováci, Poláci, Němci, Rakušani, Vietnamci, Ukrajinci, Rusové, Romové)
- průměrný věk se prodlužuje (kolem 70 let)
- více žen = na 100 mužů 105 žen
- Náboženství – velmi malý podíl věřících (60% bez vyznání), římskokatolické
náboženství, evangelíci a husité, pravoslavní
o Důvody bezbožnosti – vliv komunistů, české myšlení – nespokojenost,
nechceme nad sebou autoritu
Sídla
- vysoký stupeň urbanizace – 70% ve městech
- 6254 samosprávných obcí v České republice
- 1957 vzniklo poslední umělé město Havířov
- obec→město - parlament přiděluje status (musí splnit demografické podmínky – počet
obyvatel, charakter služeb,…)
- velkoměsto nad 100 000 obyvatel – Praha, Brno, Ostrava, Plzeň,
Olomouc, Hradec,…
Hustota osídlení je ovlivněna - pracovní příležitostí, nadmořskou výškou

Hospodářství
- Velká ekonomická transformace - vše se mění – od 90. Let
- Postkomunistický stát

Zemědělství –
nížiny x pahorkatin, vrchovin

- zaměstnáno 5% obyvatel
- dovoz – tropické ovoce, bavlna, vlna, mořští živočichové, káva, kakao, čaj
nížiny

- zelenina, pšenice, ječmen, vinařské oblasti, cukrovka

- prasata, krávy (mléko)
- významné oblasti: Moravské úvaly, Polabská nížina
pahorkatiny, podhůří

- pšenice, ječmen, žito, brambory, len

- skot, ovce (na mléko), prasata - maso
- chmel – srážkový stín kolem Olomouce, Žatce

Průmysl
Rozvíjí se dopravní, strojírenský a chemický průmysl. Upadá hutnictví, těžké strojírenství.
Dováží se elektrotechnika, vyváží se auta, sklářské výrobky, porcelán, tramvaje, vagóny.

121
Hutnictví železa a oceli
- –Ostravsko, Třinec – kolejnice, Kladno – ocel, Chomutov – trubky, hutnictví mědi –
Čelákovice, hutnictví neželezných kovů – Příbram – zinek, olovo, v minulosti uran,
zpracování drahých kovů – Praha.
Energetický průmysl
– převládají tepelné elektrárny (podkrušnohorské pánve, Dětmarovice, Tušimice,
Ostravsko, Chvaletice, Mělník). Jaderné elektrárny – Temelín, Dukovany, už se netěží
uran. Vodní elektrárny – doplňkový charakter, výkon závisí na průtoku a spádu řeky,
ekologicky šetrné, levná výroba (Lipno, Orlík, Slapy, Dalešice, Vranov). Větrné
elektrárny v Krušných horách, Moravě, geotermální el. – Karlovy Vary. Tepelné
elektrárny – 75%, jaderné – 22%, vodní – 3% energie.
V dnešní době je stále modernější solární energie – solární elektrárny i panely na
domech – problém = málo slunečných dnů

Chemický průmysl
– Polabí – Pardubice, Kolín, Litvínov, Kralupy n. Vltavou, Neratovice, Ústí n. Labem –
těžký chem. průmysl. Gumárenský – Břeclav, Zlín. Léčiva – Praha.
Strojírenský průmysl
– nejdůležitější, Osobní automobily – Mladá Boleslav – Škoda, Kolín - TPCA (toyota,
peugeot, citroen); autobusy - Carosa, nákladní automobily – Tatra - Kopřivnice, Avie -
Praha, Kopřivnice – Liaz; tramvaje – ČKD Praha; trolejbusy - Plzeňská Škodovka;
lokomotivy- Škoda Plzeň, Vagony- Studénka; jízdní kola - Favorit atd - většina z nich již
skončila, nevyrábí se zde, pouze se montují; motocykly – JAVA Strakonice, letadla -
Kunovice (malá letadla), Aero Vodochody; elektrotechnika - Tesla (Kolín); zbraně,
semtex – zbrojovka Brno; střelivo – Vlašim, zapalovací svíčky – Tábor, obráběcí stroje –
Sezimovo Ústí, šicí stroje – LADA, montáže mobilních telefonů – Panasonic Pardubice,
radary – Viera

Výroba nanovláken
– Liberec, Morava – české výrobní postupy

Výroba hnojiv
– AGRO CS Česká Skalice

Potravinářský průmysl
- Pivovary (Plzeň, Postřižinský Nymburský, Starobrno, Radegast, Smíchov); Mlékárny
( Kunín, Madeta, Polabské (Pdy)); Konzervárny (Mělník, Znojmo); Lihovary (Jelínek);
minerální vody (Hanácká kyselka, Poděbradka, Karlovarská Mattoni); Masný průmysl
(Kostelec)
Dřevozpracující průmys l
- Sirkárna (Sušice); Papírenský (Štětín, Přibyslav, J Čechy)

Textilní průmysl
Oděvní ( Prostějov), obuvnická výroba byla u nás zakončena
Spotřebitelský průmysl
- Sklářský ( Nový Bor, Poděbrady), Keramický (Z Čechy), Textilní (OP Prostějov),
Bižuterie (Jablonec), psací potřeby – Koh – i – noor Polička, zápalky (Sušice – dnes
v Indii) hudební nástroje – Luby u Chebu, Papírny (Štětí, Paskov, Větřní)

122
Doprava
- železniční – hlavně nákladní, na velké vzdálenosti, i osobní na kratší vzdálenosti
- silniční – na kratší vzdálenosti. Osobní, dálnice D1 – Praha-Brno, D11 Praha-Hradec
Králové, D4 Praha-Plzeň, …
- letecká – 4 mezinárodní letiště – Praha, Brno, Ostrava, Karlovy Vary
- vodní – 2 splavné řeky – Labe (od Pardubic), Vltava (od Prahy)
- potrubní – ropovody, plynovody z Ruska
- významná tranzitní doprava

Služby
- většina ve větších městech - největší centrum služeb je v Praze
- mezinárodní (zahraniční obchod – největší partner – Německo,
Rusko)
- cestovní ruch – historické památky, hory,…
Památky
- Praha (Pražský hrad, Orloj, ND...)
- Zámky, skanzeny...
Turistická lákadla – jídlo (pivo), lázně...

123
 30) Regiony České republiky, charakteristika Středočeského kraje a
místního regionu
Region= vnitřní členění státu.

Vývoj
- Rakousko-uhersko – soudní a politické okresy
o menší (přes 100 okresů – Nymburk, Poděbrady, Městec Králové,… byly vytvořeny tak, aby
se každý dostal pěšky do okresního města za jeden den chůze
o platily i za 1. republiky v době meziválečné byly zrušeny
- komunisti – po 2. světové válce změna
o byly zavedeny jiné okresy (platily až donedávna) - bylo jich 76 (Nymburk, Kolín,…)
o 9 krajů
- 90. léta – pád komunistů – nové změny
o zrušeno 9 krajů – vymyšleny nové (14 krajů)
o zrušeny okresy (ale dodnes existují okresní úřady)
o ve výsledných 14 krajích byly změněny některé názvy, jako např. Českobudějovický byl
změněn na Jihočeský. Některé názvy jsou podle polohy, některé podle města a některé
podle přírodních poměrů (Vysočina)
kraje→obce s rozšířenou působností→obce

dnešní kraje: Praha, Plzeňský, Karlovarský, Ústecký, Liberecký, Královehradecký, Pardubický, Vysočina,
Jihomoravský, Olomoucký, Moravskoslezský, Jihočeský, Zlínský, Středočeský

NUTSI = statistické regiony pro potřeby Evropské unie

- NUTS 0 → stát
- NUTS 1 → velký územní celek (na našem území jen jeden)
- NUTS 2 → je to region s vysokým počtem obyvatel (1 milion) - u nás jich je 8 - těmto NUTSům dává
EU dotace (Praha je jak kraj, tak pro Evropskou unii NUTS. Je to důležité z hlediska dotací)
- NUTS 3 → naše kraje
- NUTS 4 → okresy (76 bývalých okresů)
- NUTS 5 → obce (města) – u nás
Všechny hodnoty NUTSU Evropská unie zprůměrňuje a pokud je podprůměrný v ohledu k ostatní státům
Evropské unie, jsou mu zasílány dotace. Je to například Mostecko nebo Ostravsko, které jsou velmi
podprůměrné.

Charakteristika Středočeského kraje

- jako jediný nemá krajské město
- nemá státní hranice (jako vysočina a Praha) - je to vnitrozemský kraj
- sousedí s Libereckým, Královehradeckým, Pardubickým, Vysočinou, Jihočeským, Plzeňským,
Ústeckým
- krajský úřad sídlí v jiném okrese, v Praze na Smíchově
- „prstenec“ Prahy

Přírodní podmínky
- kraj můžeme rozdělit na S a J
- severní oblast
o je nížinatá (Polabí, Dolnooharská tabule atd.)
o vodstvo: Labe, Cidlina, Vltava, Berounka
o průměrná vyšší teplota (9°C)
o úrodnější, sušší (srážky)

124
 o Polabí – těžba písku, Berounsko – ložiska vápence
- jižní oblast
o převládají pahorkatiny a vrchoviny - Vlašimská, Benešovská, částečně Brdy
o vodstvo: Sázava, Vltava
o průměrná teplota je nižší (2°C)
o vodnatější
o stavební kámen, keramické hlíny, Kladensko dříve těžba černého uhlí
- významné řeky zde nepramení, ale pouze protékají - Jizera, Vltava, Labe, Berounka; stékají se zde

- mírně poškozené životní prostředí hlavně kolem Prahy a Berouna

Sociální charakter
- počet obyvatel je 1,2 milionů (je to přibližně stejný počet jako má Praha)
- národnostně jsme díky poloze jednotný kraj, menšiny zde samozřejmě jsou, ale nejsou významné
- vysoká hustota zalidnění v rámci republiky

Hospodářství
Dobře rozvinuté, intenzívní zemědělství i rozvinutý průmysl

Výroba světově známých produktů - sklo

Primární sféra
- nížina – intenzivnější zemědělství – pšenice, kukuřice, slunečnice, ječmen, ovocné sady, zelenina,
prasata, skot, drůbež
- pahorkatiny, vrchoviny – obilniny pro krmné potřeby, brambory, chmel, skot,…
Sekundární sféra
- průmyslová centra Středočeského kraje jsou Kolín, Mladá Boleslav. Na Severu jsou lepší podmínky
pro průmysl. Na Jihu je průmysl zastoupen především v Benešově, ve Vlašimi
- Mladá Boleslav - Škoda Auto
- Kolín - TPCA a chemický průmysl (KORAMO – oleje, parafíny Mogul)
- v Polabí je významná petrochemie
- Kladno dříve těžilo uhlí, dnes – strojírenství (Poldi Kladno) ocel
- ve většině měst je zastoupen potravinářský průmysl (Poděbrady, Nymburk, Kladno, Příbram)
- Poděbradské sklárny - Bohemia
- sever je průmyslovější- NBK- televizory, KH- strojírny, které dříve byly ČKD, Čelákovice- strojírenství.
- na Jihu jsou sklárny Sázava, strojírny ve Vlašimi - vyrábějí se zbraně a náboje, Benešov -
potravinářský průmysl - Danone, Beroun – cementárny, vápenky
Terciární sféra
- Středočeský kraj je významný pro dopravu
- Silnice radiální směr (do středu) i železnice (hlavní tepna vede přes Pdy)
- vedou tudy spojnice okolních krajů
- ve středočeském kraji je splavná řeka Labe a také Vltava - Labe po celé délce
- není zde mezinárodní letiště - využívá letiště v Ruzyni
- přes střed kraje vedou hlavní ropovody a plynovody
- cestovní ruch zaměřen především na historické památky - Kutná Hora, Český Šternberk; hrady a
zámky - Poděbrady, Karlštejn, Kutná Hora, Mělník,…
- zatím nemá národní park - uvažuje se o Křivoklátsku - zatím CHKO
- rekreační oblasti – spíše na jihu (kempy, přehrady,…)
Významná města
Kolín – chemický průmysl, TPCA

Kutná Hora – v minulosti těžba stříbra a ražba mincí, dnes tabákové výrobky, slévárny, elektronika

Příbram – v minulosti těžba uranové rudy, dnes potravinářství - uzeniny

125
Beroun – těžba vápence – cementárny, vápenky

Rakovník – obkladačky, pivovar, čisticí prostředky

Kladno – v minulosti těžba železné rudy, ocelárny

Mělník – významný bod pro lodní dopravu – soutok Labe a Vltavy, vinařská oblast

Mladá Boleslav – strojírenství, výroba osobních automobilů a motocyklů, potravinářství

Kralupy nad Vltavou – kaučuk

Králův Dvůr, Komárov – železárny, Buzuluk – pístní kroužky, umělecká litina, gumárenské stroje

Poděbrady, Nymbursko
- leží v rovinaté oblasti (nejníže položený okres ve středočeském kraji)
- suchá oblast (550-600 mm), je zde úrodná půda, teplé podnebí (průměrná roční teplota je 9°C)
- hlavní řekou je Labe, dále – Cidlina, Mrlina; rybníky – Dymokury, Žehuň, Loučeň,…
- těží se zde hlíny a písek – sklárny, porcelán
- převládá intenzivní zemědělství – úrodná půda Polabské nížiny
- průmysl je zde sklářský, potravinářský (Poděbradka), strojírenský (Pečky), chemický (Kolín)
- Významný nymburský pivovar – Postřižinské pivo
- přes náš region vede dálnice D11, která vede z Prahy do Hradce Králové
- v nedávné době se musel v Poděbradech přestavět most, aby pod ním propluly lodě (ve
Chvaleticích se vyrábí lodě)
- důležitou službou v Pdy je lázeňství - turistika
- zámky v okolí - Poděbradský zámek, zámek Loučeň a Nymburk
- nejvyšší bod – Oškobrh (285 m)
- nachází se zde také mnoho chráněných území: Libický luh, Chotuc, Báň

126