Operativní situace

a význam její znalosti pro operativně

pátrací činnost a řízení SKPV
Operativní situace náleží mezi tradiční, avšak obtížně
definovatelné pojmy v oboru operativně pátrací
činnosti.

Obecně a stručně vyjádřeno se jedná o popis

skutečností, které jsou výsledkem analyticko-
syntetického procesu získávání a vyhodnocování
všech informací o relevantních podmínkách a
okolnostech vymezujících možnosti použití sil a
prostředků SKPV
v rámci všech forem operativně pátrací činnosti
(předcházení, odhalování, objasňování a v přípravném
řízení trestním).
S tradičním pojmem operativní situace se lze
v policejně kriminalistické praxi a odborné literatuře
setkat také pod označením bezpečnostně policejní
situace, nebo operativně bezpečnostní situace.

Z hlediska oboru kriminalistika pak ve vztahu ke

konkrétnímu rozpracovanému případu nejčastěji
pod pojmem vyšetřovací situace.
Objektivní (reálné) vyhodnocení operativní situace je
nezbytnou podmínkou efektivního využívání sil
a prostředků, které má konkrétní subjekt služby
kriminální policie a vyšetřování k dispozici.

Správné vyhodnocení operativní situace je

jedním z nezbytných prvků řízení
operativně pátrací činnosti.
Hodnocení operativní situace je v zásadě založeno na
kriminologickém přístupu.
Obecně se zabývá příčinami a podmínkami páchání
trestné činnosti (kriminogenní faktory), druhy
trestné činnosti a dynamikou a četností jejího
páchání
Organizační opatření vycházející z poznatků
získaných kriminologickými metodami zkoumání,
náleží proto do oboru policejního managementu.
Výjimku tvoří hodnocení operativní situace, jako
závěrů analyticko-syntetického procesu v případě
rozpracování konkrétního kriminálního případu.
Z hlediska operativně pátrací činnosti představuje
operativní situace souhrn všech skutečností, které
charakterizují aktuální stav kriminality a její
předpokládaný vývoj do budoucnosti, a to

 podle konkrétního vymezeného teritoria

 podle hlavních druhů trestné činnosti, která je na

tomto teritoriu páchána

 podle příčiny a okolností usnadňujících páchání

trestné činnosti.
Zkoumání operativní situace z hlediska globálního
postavení České republiky, jako jednoho z malých
evropských států. Strategie vnějším a vnitřní
bezpečnosti.

Odbor bezpečnostní politiky Ministerstva vnitra ČR

 oddělení analýz a strategií

 oddělení bezpečnostních hrozeb a krizové řízení
 oddělení bezpečnostně právní
 oddělení organizace a koordinace
 oddělení obecní policie, zbraní a dopravního inženýrství

http://www.mvcr.cz/default.aspx
Operativní situace související se vznikem
schengenského prostoru.

Zrušení vnitřních hranic mezi státy schengenské úmluvy.

Strategie vnitřní bezpečnosti

http://www.mvcr.cz/clanek/strategie-vnitrni-bezpecnosti-660705.aspx

volný pohyb
osob, zboží, služeb a kapitálu
Zrušením vnitřních hranic mezi státy schengenském
úmluvy se rozšířil prostor pro činnost mezinárodních
organizovaných zločineckých skupin a komplikuje se
operativní situace v problematice odhalování
a vyšetřování distančních trestných činů.
Členské státy Evropské unie této situaci čelí vytvořením
organizací pro justiční a policejní spolupráci EUROJUST
a EUROPOL, zavedením SIS (schengenského
informačního systému) a dohodami o přeshraniční
sledování a příhraničním pronásledování.
Vyhodnocováním operativní situace v problematice
kriminality s cizineckým prvkem a adekvátními
opatřeními jsou pověřeny útvary s celostátní působností,
které jsou přímo řízeny policejním prezidiem.
Česko většinu imigračních opatření podporuje od
počátku ale odmítá povinné kvóty na přijímání
uprchlíků.

Výhrady k tomuto návrhu mají i další země střední

Evropy, pobaltské republiky, Francie, Španělsko,
Bulharsko, Rumunsko, Nizozemsko nebo
Portugalsko.
Česká vláda prosazuje, aby se EU zaměřila hlavně na
řešení příčin migrační vlny v zemích původu
a potírání pašování lidí, a trvá na tom, aby
u přijímání uprchlíků zůstal zachován princip
dobrovolnosti.

V plánech Bruselu by česká vláda přivítala větší

pozornost potenciální migrační hrozbě z Ukrajiny
a bezpečnostním rizikům spojeným s celkovým
přílivem uprchlíků do schengenského prostoru.
Hodnocení operativní situace v rámci České
republiky aktuálně vychází z jejího teritoriálního
členění podle krajského uspořádání.
Z hlediska teritoriálního je nejširším měřítkem
zkoumání operativní situace z hlediska globálního
postavení ČR, jako jednoho z malých evropských států.

V tomto smyslu je hlavním problémem migrace občanů

třetích států na naše území, a to především migrace
nelegální. Jako občané třetích států jsou označováni
cizinci, kteří nejsou občany států EU zúčastněných na
dohodě o schengenském prostoru nebo států které
nejsou členskými státy Evropské unie, ale uzavřely
přístupové dohody o zrušení vnitřních hranic
schengenského prostoru.

Hlavní příčinou legální i nelegální migrace občanů

třetích států do schengenského prostoru je motiv
zlepšení životní úrovně.
Současná operativní situace z hlediska ČR se postupně
mění. Přestáváme být zemí tranzitní, ale cizinci ze
třetích zemí mají tendence se zde usazovat
k dlouhodobému, případně trvalému pobytu. To vede
k vytváření národnostních skupin cizinců, které na
našem území vytvářejí územní enklávy (viz například
pražská tržnice SAPO v Písnici, karlovarský Aberg
a další) a národnostní diaspory.
V těchto enklávách a mezi cizinci v diasporách dochází
k závažné trestné činnosti, avšak operativní pronikání
silami a prostředky českých bezpečnostních sborů není
zatím na požadované úrovni.
Z hlediska kriminality národních diaspor se
nejčastěji jedná o cizince z Ukrajiny, Vietnamu, Číny
a muslimských zemí. Správné a důkladné
vyhodnocení operativní situace je proto nezbytným
předpokladem k vybudování adekvátního
cizineckého režimu a systému opatření k integraci
těchto cizinců do české společnosti.
Vnitřním teritoriálním systémem je hodnocení
operativní situace v rámci České republiky a odpovídající
reakce. Toto hodnocení vychází z teritoriálního členění
České republiky podle jejího krajského uspořádání.
Nový zákon o Policii ČR z roku 2008 záměrně nastavil
podmínky budování krajských policejních ředitelství do
budoucnosti tak, aby krajská ředitelství byla relativně
samostatná a mohla podle operativní situace
organizovat své síly a prostředky na základě vlastního
uvážení co nejefektivnějším způsobem.
Nový policejní zákon dal ředitelstvím možnost budovat
územní odbory a další podřízené organizační součásti
odlišně.
Pokud použijeme kriminální statistiky při vyvozování
závěrů o vývoji skutečné kriminality, je nutno vycházet
ze skutečnosti, že tyto statistiky reflektují především
fungování a efektivitu institucí kontroly zločinnosti.

Vzestup či pokles registrované kriminality lze také

přisuzovat možnostem a schopnosti policie zjistit, že
došlo ke spáchání trestného činu, případně odhalit
pachatele, přičemž ke změně vývoje skutečné
kriminality dojít nemusí, pouze se přesune část latentní
kriminality do kriminality skutečné
Policejní kriminální statistiky podávají nejúplnější
a nejpřesnější obraz o rozsahu kriminality, protože
jejich údaje jsou časově nejbližší době spáchání
trestného činu.

Evidují veškerou registrovanou kriminalitu

a neprojevuje se zde proces filtrace, ke kterému
dochází v průběhu celého trestního řízení. Policejní
statistiky evidují údaje o trestných činech, pachatelích
i obětech. 
Míra objasněnosti trestných činů, která byla před
rokem 1989 poměrně konstantní, v průměru 82%, po
revoluci významně klesla až na hranici 31,4%, kdy v roce
1992 dosáhla svého minima.

Poté dochází k opětovnému nárůstu a stabilizaci na cca

40%.
K vysvětlení tohoto vývoje lze uvést několik příčin:

Přechod od autoritativního režimu k demokratické

společnosti (snížení exekutivních pravomocí policie)
Rozvoj tržní ekonomiky (podnikání, hospodářská
kriminalita)
Změna hierarchie životních hodnost (indivdualismus,
peníze na prvním místě)
Otevření hranic, migrace (vliv na trh práce a tvoření
národních komunit)
Oslabení institucionární kontroly
Dysfunkce neformální sociální kontroly
Nestabilita, nepřehlednost a nedostatečnost právních
předpisů
Snižuje se ochota občanů oznamovat trestné činy,
nízká objasněnost pak představuje pro pachatele
přípustné riziko
Skutečnosti vyplývající z charakteru
prostředí
 rozloha,
 charakter terénu,
 zástavba,
 hustota obyvatelstva a jeho demografické složení,
 dopravní infrastruktura,
 struktura průmyslové a zemědělské výroby,
 obchodní, kulturní a zdravotní vybavenost,
 úroveň právního vědomí.
Skutečnosti vyplývající
ze statistik nápadu kriminality

 aktuální stav, objem dynamika trestné činnosti,

 nejčastější doba páchání trestné činnosti,

 nejčastější místa páchání trestné činnosti,

 nejčastější druhy páchané trestné činnosti,

 nejčastější motivace páchání trestné činnosti.

Stav sil a prostředků
operativně pátrací činnosti
 početní stavy pracovníků SKPV

 jejich organizování podle profilujících problematik

 vzdělání, výcvik, individuální schopnosti

 kvalita a množství operativní techniky

Z hlediska nejužšího pojetí pojmu operativní
situace se jedná o analyticko-syntetický proces
posouzení všech vnějších a vnitřních
podmínek vymezujících

 operativně pátrací činnost

 operativním rozpracování konkrétního

případu trestné činnosti.
Hlavní zásadou udržení pravdivosti údajů
o operativní situaci je nepřetržité hodnocení

 věrohodnosti zdroje informací o operativní

situaci

 věrohodnosti obsahu informace

Objektivní poznatky o operativní situaci na určitém
teritoriu nebo v konkrétní problematice operativně
pátrací činnosti představují důležité podklady
k prognózování, umožňující efektivní využití sil
a prostředků SKPV v boji s trestnou činností.

http://www.policie.cz/clanek/statisticke-prehledy-kriminality-za-rok-2016.aspx

http://mapakriminality.cz/
Kriminalita registrovaná a latentní

Prostřednictvím statistických údajů o kriminalitě lze

získat informace pouze o kriminalitě registrované,
tedy té, která vyšla najevo najevo a byla proto
evidována v oficiálních statistikách.

Jde proto vždy pouze o větší či menší část kriminality

skutečné. Rozdíl mezi kriminalitou skutečnou a
kriminalitou registrovanou je označován jako
kriminalita latentní (skrytá).
Zdroj: http://www.fsps.muni.cz/inovace-SEBS-ASEBS/elearning/kriminologie/stav
Hodnocení operativní situace u rozpracovaných
případů podezření z trestné činnosti musí být

průběžné,

objektivní

nepřetržité

a to na základě prověřování zdroje i obsahu

informace, neboť jinak hrozí neúměrně dlouhá
lhůta objasňování až ztráta důkazů.
Bez dobré znalosti operativní situace nelze
v operativně pátrací činnosti postupovat
cílevědomě, účelně a systematicky !!!
doporučená literatura

DVOŘÁK, V. KLOUBEK, M. Základy operativně pátrací činnosti police

v definicích a schématech, Praha 2011, Policejní akademie ČR v Praze –
skriptum, 78 s.,ISBN 978-80-7251-351-2

MATES, P. a spol. Veřejné sbory, Praha 2011, Wolters Kluwer (ASPI), 384
s. ISBN 978-80-7357-572-4

ŠKODA a kol., Zákon o policii s komentářem, Plzeň 2009, Aleš Čeněk,

395 s. ISBN 978-80-7380-16-1

HRUDKA, J., ZÁMEK, D. Organizace a činnost policejních služeb.

Praha : Police History, 2012. 229 s. ISBN 978-80-86477-56-5

http://www.policie.cz
doporučená literatura

CHMELÍK, J. A KOL. Rukověť kriminalistiky, Plzeň 2005,

Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 532 s., ISBN 80-86-898-
36-9

CHMELÍK, J. A KOL. Rukověť kriminalistiky, Plzeň 2005,

Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 532 s., ISBN 80-86-898-
36-9

MUSIL, J. KONRÁD, Z. SUCHÁNEK J. Kriminalistika, Praha 2004,

Nakladatelství H. Beck, 606 s., ISBN 80-7179-878-9

STRAUS, J. Kriminalistická metodika, 2. vyd. Plzeň 2008,

Nakladatelství a vydavatelství Čeněk, 315 s. ISBN 978-80-7380-124-
3
DĚKUJI ZA POZORNOST.
doc. JUDr. Martin KLOUBEK, Ph.D.

konzultační hodiny pátek 13:00 – 15:00 h

doporučuji se předem objednat

budova A1 č. dveří 907

telefon 974 828 330
e-mail: kloubek@polac.cz