Základní pojmy

Kriminalita
- obecně (např. MVČR) - často jako souhrn “trestných činů” v čase či prostoru
(nevhodná def) - legální def
- trestné činy taxativně vymezuje trestní zákoník
- ! kriminalitou se nerozumí pouze trestné činy, ale i přestupky (nejsou v def
zahrnuty)
- v kontextu kriminologie - různé definice
- od legální def až po jakoukoliv újmu společnosti, jedinci, přírodě …
příživnictví před revolucí vnímáno jako tč→ kriminalizace bezdomovectví (v Maďarsku
dodnes) → co je kriminální se mění a nemusí být v souladu se zákonným řádem
společnosti
velká část kriminality je latentní (skrytá) → není evidovaná i když by splňovala skutkovou
podstatu trestního činu (u někt. trestných činů je evidováno pouze 50% → míra latence
závisí na kategorii tč, vyšší míra latence u vražd → pohřešované osob apod. x nízká míra
latence - krádež automobilů - evidence vozidel
závažný tč s vysokou mírou latence - znásilnění - málo hlášené

míra latence závisí na míře újmy (jak mě to poškodilo), typ viktimizace, kontext pachatele,
stigmatizace

skupiny osob, u kt je vyšší pravděpodobnost že policie rozhodne že nedošlo ke spáchání tč -

oběť s nízkým soc. postavením - typické u domácího násilí (tlak stáhnout oznámení na dom.
násilí), u lidí bez domova

The Wire - krimi series, McNulty

Delikt (delictum - vina, zločin) - obecně antisociální chování, kt konstituuje prekriminální stav
- v právu obecně porušení práva - protiprávní jednání
Delikvence - zpravidla deviantní chování mládeže (nemusí být trestní, spíše prekriminální
→ může vést k budoucímu kriminálnímu jednání a musí se řešit) - útěk z domova,
záškoláctví, alkohol
- delikventní chování je normální, záleží na soc. kontextu rodiny, zda bude chování
vnímáno jako delikventní nebo ne (minority, rodina sledovaná ospodem)
Trestný čin - porušení trestního zákona
Přečin - opětovně zavedená kategorie TZ z roku 2010, více než přestupek, méně než
trestný čin, nedbalostní delikt s odnětím svobody do 5ti let
Přestupek - porušení zákona o přestupcích či odvozených právních předpisů
- např. proti veřejnému pořádku, narušování nočního klidu, pohoršování na veřejnosti,
překračování rychlosti, chození na červenou, proti občan. soužití, venčení psa bez
vodítka
- problematická kategorie “veřejného pořádku” - obce vydávají vlastní vyhlášky - např.
kde zakazují žebrání, venčení psů na určitých místech → je to v rozporu s veřejným
pořádkem, kt ale není zákonem definován
- vyhláška z Rotavy –naprosto běžné jednání v určit. části obce zakázáno jako
jednání, kt narušuje veřejný pořádek → nástroj problematizace pohybu ve
veřejném prostoru
Zákaz pobytu - dnes může určit pouze soud, dříve obec - porušení veřejného pořádku →
zákaz pobytu v určité části Plzně → bezdomovci zákaz pobytu v centru města - porušení -
maření soudního rozhodnutí → trestný čin → vězení

Velká část vězňů - mařenka, alimenty, drobné krádeže

přestupek - zneužitelná kategorie, u přestupkové komise nebere dbalost/nedbalost, sankce:

napomenutí, pokuta, zabavení věci … → sankce viděny jako nefunkční především v oblasti
“veřejného pořádku” (policie nemá páku na lidi bez domova)

Zločin
- morální aspekt
- čin chápaný jako trestný, kt ovšem nemusí postihovat trestní zákon
- v trestním zákoně nahrazen v roce 1950 termínem “trestný čin”
Viktimizace
- proces, stávání se obětí trestného činu
- viktimologie - věda o obětech - jak je s nimi zacházeno apod.

Sociální patologie
- v soc. vědách termín kriticky reflektovaný (již Durkheimem)
- patologický = chorobný stav, degenerativní odchylka od normy
- rigidní diskurz sociální práce
za sociálně patologické jevy označujeme běžné jevy, ale v soc. kontextu určitých osob jsou
vnímané jako patologické → češi rádi pijí alkohol X označení čl. za alkoholika, kdo co pije
(metanová kauza - chudá lokalita Havířov) - když někdo pije whisky, tak je fajnšmekr vs
krabicové víno socka

Sociální kontrola
- nejednoznačný a vágní termín, ale zároveň základní koncept prevence kriminality
- způsob dosahování konformity, dodržování norem
“způsoby, jakými společnost reaguje na lidi a jejich chování, kt je tak či onak považované za
deviantní, problematické, zneklidňující, nebezpečné, nepříjemné nebo nežádoucí”
- formy soc. kontroly: neformální (sousedé, přátelé, rodina), formální - formalizované
instituce (policie, věznice, soc. služby)
- vymáhána prostřednictvím sankcí - negativních a pozitivních
- spníci = nástroje soc. kontroly (přístup spníků v rámci našich činností je normativní
→ morálně problematická pozice)
- NZDM = nástroj soc. kontroly/prevence, OSPOD, probační a mediační služba

Sociální deviace
- širší než kriminalita
- systematicky ve svém významu používán od 30. let 20. stol.
- porušení norem, kt vede k nějakému pohoršení (výstřední oblékání…) - mění se
časem
- kulturně neakceptovatelný stupeň odlišnosti
- problematizován
- vliv globalizace, migrace, transnacionalismu, multikulturalismu..
- eroze univerzálně platných norem
to co je kriminální bývá zpravidla deviantní, oblasti kriminality kt jsou kriminální, ale ne
deviantní - porušování autorských práv

Becker - představitel soc. konstruktivismu:

“... deviace není kvalitou činu, který jedinec spáchal, ale spíše konsekvencí uplatnění
pravidel a sankcí druhými vůči pachateli. Deviant je ten, vůči kterému byla tato etiketa
úspěšně použita; deviantní chování je chování, kt takto lidé označují.”
Becker se vymezuje vůči statistickému pojetí deviace - deviace = odchylka od normy X
deviace je natolik častá, že se nejedná o odchylku od normy → je běžná

nezáleží na tom, co čl dělá, ale jako co to lidé označí - kdo to dělá, kde, kontext apod. →
kvalita činu se nemění
! u někt. činů nelze uplatnit - vražda, znásilnění …

Kriminologie - věda o kriminalitě a soc. deviaci

Kriminalita je z pohledu práva trestný čin, kt je v rozporu s trestním zákonem
- definice je příliš úzká - mění se definice tč (stalking - tč, kt dříve neexistoval)
- ignoruje kulturní a historický kontext práva
protiargument: definice, kt striktně nevychází z práv. sys. je příliš neohraničitelná …
nepoužitelná

Konsensuální/konstruktivistický přístup
kriminální = to, na co se spol. shodne, že je kriminální
E. Durkheim citát: Soubor toho, co spol. pociťuje a čemu věří průměr….

Konfliktní přístup
- vliv kritické a kulturní kriminologie
- kriminalita je důsledek nerovnosti → existuje protože existuje soc. nerovnost
- tradiční definice kriminality je politický postoj nástroj pro udržení moci,
bohatství a postavení ve společnosti
- vymezení kriminality by mělo respektovat i kult. normy jednotliv. skupin
- radikální realismus: kriminalita by měla zahrnovat jakoukoliv formu soc. újmy
- imperialismus, rasismus, sexismus, chudobu, znečištění přírody …

někt. zákony/normy existují jen jako nástroj penalizace určit. soc. skupin (zákaz pití alkoholu
na veřejnosti - selektivní vůči určit. skupinám - chudí, bez domova …)

v USA - tresty se mění dle soc. statusu pachatele (100:1 cocain:crack)

příklady, kdy nedošlo k trestnímu stíhání (sociální újmy, které nebyly napraveny)
- opioidová krize v USA, falšování výzkumných zpráv → podávání opia jako lék proti
bolesti, nejčastější příčina předávkování (sta tisíce smrtí)
- Nestle - výroba kojeneckých formulí, v 70. letech přesvědčovala ženy v Afice, aby
nekojili → startovní balíčky → dětská výživa, ale v Africe - nemají nezávadnou vodu
→ zemřeli desítky tisíc dětí
- Pesticid Rodab - způsobuje rakovinu
- porušování emisí - znečišťování ovzduší na Ostravsku
Haganova pyramida kriminality/zločinu