Michel Foucault Dohlet a trestat

Trest jako veejn divadlo --> trest jako tajemstv, nevidn, ale jist.
Trest a vzen jako muka tla --> trest jako muka due.
citace s. 50-51
V prvn ad je zjevn zmna pedmt. Tm nechci ci,e se znenadn zaaly trestat jin zloiny. Je nepochybn, e
definice trestnch in, hierarchie jejich zvanosti, rozpt shovvavosti, to, co bylo tolerovno, a to, co bylo zkonem
dovoleno - toto ve se bhem dvou set let do znan mry zmnilo; mnoho zloin pestalo bt zloiny, nebo byly svzny
s jistm psobenm nboensk autority nebo s uritm druhem ekonomick aktivity; rouhn ztratilo status zloinu,
paerctv a krdee sluebnictva svou zvanost. Avak tyto pesuny nejsou patrn tm nedleitjm faktem: dlen na
povolen a zakzan si udrovalo po stalet uritou nemnnost.Hluboce se naopak promnil "zloin" jako ped.
~~t, proti nmu m trestn praxe: zmnila se sp kvalita, povaha a podstata toho, z eho sestv substance trestnho
inu, ne jeho formln definice. Pod relativn stabilitou zkona se skrvalo mnostv subtilnch a rychlch promn. Jako
zloiny a pestupky se sice vdy soud to, co jako pedmt prva definuje trestn zkonk, avak souasn s tm se soud
i vn, pudy, anomlie, tlesn vady, nepizpsobivosti, vlivy prosted i ddinosti; trestaj se nsiln iny, ale, nap
jimi, i sama agresivita; znsilnn, avak souasn i perverze; vrady, kter jsou vak rovn pudovmi hnutmi i vnmi.
Mete namtnout, e toto ve ve skutenosti souzeno ne - a pokud se o tom mluv, pak kvlili tomu, aby se ysvtlisouzen
skutky, a proto, aby se urilo, do jak mry byla Zi':"><Iizlo,rtu astna vle subjektu. To je nedostaujc odpo-
" " ,'~, .Neb_o ve skutenosti jsou s()uzeny a trestny ony stny 'nn,za,l samotnho ppadu. Jsou souzeny oklikou skrze
';;P,ol<,hi:ujc okolnosti", kter vnej do,,_ r(Jzsudku nejen k "okolnostem" 'inu,_ nbr i nco, d'ocela jinho, cC?
,D.e{' PEvn kodifikovno: poznatky o zloinci, jak ho jin hodIl)t, Jo, co je o nm zn~II!~ _ ~,~ y?Jah m~?:i rm,
jel1.,o, n1in:u, ~S"t~ ,,? jehp zlo~!lem" J.~,_ co od nho lze oekvat v-b~doucnosti. Tak jsou souz~ny- dky vzjemn
souhe "'Vecn~-fch pojm, kter cirkulovaly mezi medicnou a soudnictvm od 19. stolet ("zrdy" Georgetovy doby
i;psychick anomlie", je uvedl do obhu Chaum.i, "perverzn a "nepizpsobiv" podle dnench odbornk) a kter se,
pod zminkou vysvtlen inu, st<ivaj zpsobem kvalIfikovn jedince. Jsou trestny tresty stanovenmi tak, riliy"jEdich
funkc bylo uinit delikventa "nejen toucm, ale tak schopnm t pi respektovn zkona a zaopatovat si .v potebY"j
jsou trestny vnitn ekonomi trestu, kter se, m:'li-potrestat dan zloin, me zmnit (zkrtit nebo, v ppad poteby,
prodlouit) I'0dletoho, jak se mn chovn odsouzenho; a jsou tak trest-ny"souborem onch /I bezpe; l:)sWch bpaten",
kter trest doprovzej (zkaz pobytu, Ti dohled na svobod, trestn dozor, povinn lba), "kter ne- ;-' smuj k potrestn
pestupku, nbr ke kontrolejegince, c' k neutralizaci jeho nebezpenho stavu, ke zmn jeho zloinnch dispozic a k
neustlmu psoben na nj, i kdy ji bylo zmny dosaeno. Due zloince se u soudu nepipomn jenom proto, aby byl
vysvt len jeho zloin nebo jako fak- . tar prvnho vykazovn odpovdnosti; je-li due postavena ped tribunl s takovm
drazem, s takovou starost o porozumn a s tak dkladnou aplikac "vdeckosti", je to prv proto, aby byla souzena
souasn se zloinem a aby byla brna v potaz pi trestn.


pidruen soudci, i.e. dal akti zapleten do procesu odsuzovn/trestn (mdia jako
pidruen soudci??) citace, s. 54-55

.A nen ji pi souzen sm. Prbh soudn procedury jako I vykon trestu provz cel ada pdruench instanc Okolo
hlavnho soudu se rozmnoily men soudy a paraleln soud" ci: psychiatrit nebo psychologiti odbornci, soudn ednci
pr~ u~ld~n tres~u~ v~chovatel, pracov~ci vzesk sprvy - h .. vslchm.roz~elnu~l_ soudn moc trestat; tvrd se, e
dn z m,ch nema realnou ucast na prvu soudit; e jedni, po vynesn ~ozsu.dku, ~aj.pr~o pou~e vykonvat trest, jak jej
stanoVIl tnbunal, a zejmena ze druZI - odbornci - nezasahuj ped vynesenm. rozsudku proto, aby soudili, nbr aby
objasnili rozh~d~uti_ soudc. Jakmil~ v~k nejsou tresty a zajiujc opa tem, Jez definUje tribunal, presn ureny a
jakmile mohou .~~~~~;~; so~dc~, ,~ou_~1:: tr.es_tn ~~I1_ m~lW\l ~asah9yat do roziJ o tom, zda si odsouze~n
"zaslou""bt trestns- -svobod nebo bt odsouzen k podmnnmu trestu, 1.E'~:::,"';::' ukonit jeho trestn dozor, pak
jsou mechanismy ;z~ije:l1'lnlto trestn v jejich rukou a na nich je posuzovn: i oni jakkoli pidruenmi.