UnaBomber - Manifest Pr myslov revoluce a jej nsledky jsou pro lidstvo katastrofou.

U ns, kte ijeme ve vysp lch zemch, kde do lo sice ke zna nmu prodlou en ivota, ale zrove k jist destabilizaci spole nosti, se ivot stal neuspokojujcm, lid byli vystaveni pon en, co vedlo k v eobecnmu psychickmu utrpen (v zemch t etho sv ta i k utrpen fyzickmu), a p rod za alo bt t ce ubli ovno. Pokra ujc vvoj technologi situaci je t zhor . Jist vystav lidi je t v t mu poni ovn a p rod bude je t vce ubli ovno, a pravd podobn povede k v t mu spole enskmu rozkladu a psychickmu utrpen a m e vst rovn ke zv en fyzickho utrpen dokonce i ve vysp lch zemch. Industriln -technologick systm m e p e t, nebo se m e zhroutit. Pokud p e ije, mo n bude nakonec dosa eno nzkho stupn fyzickho a psychickho utrpen, ale to je podmn no absolvovnm dlouhho a bolestnho obdob prav a stane se tak pouze za cenu permanentnho sni ovn lid a mnoha dal ch ivch bytost na rove produkt techniky a pouhch ozubench kol spole enskho stroje. A navc, pokud tento systm p e ije, nsledky budou nevyhnuteln: neexistuje zp sob reformy nebo modifikace tohoto systmu, kter by nezbavil lidi ztrty d stojnosti a autonomie. Pokud se tento systm zhrout, nsledky budou stejn bolestn. Ale m vce systm vzroste, tm hrozn j budou nsledky jeho rozpadu. M-li se tedy rozpadnout, a je to rad ji d ve ne pozd ji. Proto navrhujeme revoluci proti tomuto industrilnmu systmu. Nasti ujeme velmi v eobecnm zp sobem zsady, jimi by se m li dit ti, kte industriln systm nenvid, aby p ipravili p du pro revoluci proti tto form spole nosti. Nem to bt POLITICK revoluce. Jejm clem nebude svrhnout vldy, ale ekonomick a technologick zklady sou asn spole nosti. Psychologie modernho levi ctv ijeme v hluboce neklidn spole nosti. Jednm z nejroz en j ch projev blznovstv na eho sv ta je levi ctv. Levi ctv nen ani tak n jak hnut i ideologie, ale psychologick typ. Dv psychologick tendence, kter jsou podkladem modernho levi ctv, nazvme pocity mn cennosti a p esocializace. Pocity mn cennosti Feministky se zoufale sna dokzat, e eny jsou stejn siln a schopn jako mu i. Je z ejm, e jsou s rny obavami, e eny mo n NEJSOU stejn siln a schopn jako mu i. Levi k je antiindividualistick, prokolektivistick. Chce po spole nosti, aby za v echny uspokojovala jejich pot eby, aby se o n starala.

P esocializace Morln kodex na spole nosti je tak nro n, e nikdo nem e myslet, ctit a chovat se naprosto morlnm zp sobem. Nap klad nemme nikoho nenvid t, ale skoro ka d n kdy n koho nenvid, a u si to p ipust i ne. V t ina lid se ve zna n m e chov nehezky. L ou, dopou t j se drobnch krde a dopravnch p estupk , flkaj se v prci, n koho nenvid, vedou pomlouva n e i nebo pou vaj ne estnch trik , aby se dostali p ed ostatn. P esocializovan lov k tyto v ci d lat nem e. P esocializovan lov k je tedy dr en na psychologickm vodtku a trv sv j ivot pobhnm po kolejch, kter mu spole nost polo ila. Dne n spole nost se ns sna socializovat daleko vce ne kterkoli p edchoz spole nost. Dokonce nm experti rad, jak jst, jak cvi it, jak se milovat, jak vychovvat d ti a podobn . P iny spole enskch problm Nejsme prvn, kte poznamenvaj, e dne n sv t asi l. Spole ensk a psychologick problmy modern spole nosti p isuzujeme faktu, e tato spole nost vy aduje od lid, aby ili v podmnkch radikln odli nch od t ch, ve kterch se lidstvo vyvjelo. K nenormlnm podmnkm p tomnm v modern industriln spole nosti pat p elidn nost, izolace lov ka od p rody, vzr stajc rychlost spole enskch zm n a rozpad malch p rodnch komunit, jako je rodina i se vzdlenmi p buznmi, vesnice i kmen. Je znmo, e p elidn n zvy uje stres a agresivitu. Stupe p elidn n, kter dnes existuje, a izolace lov ka od p rody jsou nsledky technologickho procesu. V echny p edindustriln spole nosti byly p ev n zem d lsk. Pr myslovou revoluc se nesmrn zv t ila m sta a proporce jejich obyvatel a modern zem d lsk technologie umo nila Zemi nasytit daleko hust populaci ne d ve. (Technologie tak aktivuje efekty p elid ovn, proto e vkld lidem do rukou ni ivou slu. Nap klad kla hlu nch prost edk : elektrick seka ky na trvu, rdia, motorky atd. Pokud je u vn t chto prost edk neomezeno, lid, kte cht j klid a ticho, jsou frustrovni hlukem. Pokud je omezeno, lid, kte tyto prost edky pou vaj, jsou frustrovni zkazy. Ale kdyby tyto stroje nebyly nikdy vynalezeny, nebylo by konflikt ani frustrac, kter zp sobuj.) Konzervativci jsou blzni: p nad rozpadem tradi nch hodnot, ale zaplen podporuj technologick pokrok a ekonomick r st. Viditeln je nikdy nenapadne, e ve spole ensk technologii a ekonomice nelze provd t rapidn, drastick zm ny, ani by to zrove nezp sobilo rapidn zm ny v ostatnch aspektech spole nosti. A takov rapidn zm ny neodvratiteln p sob rozpad tradi nch hodnot.

Naru en mocenskho procesu v modern spole nosti Co nm dv POCIT jistoty nen ani tak objektivn jistota, jako vra v na e schopnosti postarat se sami o sebe. Primitivn lov k, ohro ovan n jakm divokm zv etem i hladem, m e v sebeobran bojovat nebo se vydat na cestu za potravou. V tomto sna en nem zaru en sp ch, ale v dnm p pad nen proti svmu ohro en bezmocn. Naopak modern jedinec je ohro ovn mnoha v cmi, proti kterm je bezmocn jsou to jadern katastrofy, karcinogeny v potravinch, zamo en ivotnho prost ed, vlka, stoupajc dan , invaze velkch organizac do soukrom, celonrodn spole ensk i ekonomick fenomny, kter mohou naru it jeho zp sob ivota. Je pravda, e primitivn lov k je bezmocn proti n kterm z v c, kter ho ohro uj, nap klad proti nemocem. Ale m e p ijmat riziko nemoci stoicky. Je to sou st p rody, nen to ni vina, pokud to nen vina n jakho imaginrnho, neosobnho dmona. Ale hrozby modernho lov ka bvaj LIDSKHO p vodu. Nejsou vsledkem nhody, ale jsou na n j uvaleny jinmi lidmi, jejich rozhodnut nen schopen jako jedinec ovlivnit. Nsledkem toho se ct frustrovn, pon en a vztekl. Modern spole nost je v ur itch aspektech neoby ejn tolerantn. V zle itostech, kter jsou irelevantn pro fungovn systmu, si v podstat m eme d lat, co chceme. M eme vyznvat jakkoli nbo enstv (pokud nepodn cuje chovn systmu nebezpe n). M eme jt do postele s km se nm zlb (pokud praktikujeme bezpe n sex). M eme si d lat, co chceme, dokud je to NED LE IT. Ale ve v ech D LE ITCH v cech za ne systm intenzivn ji omezovat na e chovn. Chovn nen omezovno pouze explicitnmi pravidly a ne pouze vldou. Ovldn je provd no nep mm nsilm i psychologickm tlakem a manipulac a jinmi ne vldnmi organizacemi nebo systmem jako celkem. V t ina velkch organizac pou v n jakou formu propagandy[1]k manipulaci s lidskmi postoji nebo chovnm. Propaganda nen omezena na reklamu a inzerty, a n kdy nen dokonce ani v dom lidmi, kte je vytv ej, jako propaganda zam lena. Nap klad npl zbavnch po ad je innou formou propagandy. P klad nep mho nsil: neexistuje zkon, kter by kal, e lid mus chodit ka d den do prce a poslouchat na zen svho zam stnavatele. Legln nm nem e nic brnit, abychom ode li t do p rody jako primitivn lid nebo abychom se pustili do samostatnho podnikn. Ale v praxi u z stalo jen mlo voln p rody a v ekonomice je prostor pouze pro omezen po et vlastnk malch podnik . V t ina z ns m e tedy p e t pouze jako zam stnanci n koho jinho.

Jak se n kte lid p izp sobuj Ne ka d trp v industriln -technologick spole nosti psychickmi problmy. N kte lid dokonce p iznvaj, e jsou docela spokojen se spole nost jako takovou, jak je. Jsou to poslu n typy, kter by byly astn jako ern otroci na plant ch starho Jihu. (Nemnme to jako vsm ch ernm otrok m na plant ch starho Jihu. Budi jim ke cti, e v t ina otrok se svm zotro enm NEBYLA spokojena. Vysmvme se lidem, kte se svm otroctvm spokojeni JSOU.) Mnoho lid vkld postaven, kter cht spolu s emocionln permanentn vvoj jednotlivce.[2] Motivy v dc V da slep pochoduje vp ed bez ohledu na skute n prosp ch lidstva a bez ohledu na jakkoli jin normy, poslu n pouze psychologickm pot ebm v dc a vldnch ednk a zstupc korporac, kte poskytuj fondy na podporu vzkumu. Podstata svobody Hodlme dokzat, e industriln -technologick spole nost nem e bt reformovna tak, aby nebyla dot ena postupn se zu ujc sfra lidsk svobody. Svoboda znamen ovldat (bu jako jednotlivec nebo len n jak MAL skupiny) zle itosti ivota a smrti: jdlo, oble en, p st e a obranu proti v emu, co m e ohro ovat prost ed lov ka. Svoboda znamen mt moc, nikoli moc ovldat jin lidi, ale podmnky vlastnho ivota. lov k nem svobodu, pokud n kdo jin (p edev m n jak velk organizace) m nad nm moc, a nezle na tom, jak benevolentn , tolerantn i liberln je tato moc provd na. Kdybychom se nikdy nedopustili dnho nsil a p edlo ili tento spis n jakmu nakladateli, nebyl by pravd podobn p ijat. Kdyby byl p ijat a publikovn, nep ithl by pravd podobn mnoho ten , proto e v t zbava je bavit se medilnmi po ady ne st st zliv esej. I kdyby tento spis m l mnoho ten , v t ina z nich by brzy zapomn la, co etli, proto e by m li hlavy zaplaven mno stvm materil , kter jim mdia p edkldaj. Abychom p inesli na e poselstv ve ejnosti s n jakou nad j na trvajc inek, museli jsme zabt n kolik lid. Omezen svobody je v industriln spole nosti nevyhnuteln Dky konstantnmu tlaku, kter systm vyvj, aby zm nil lidsk chovn, existuje postupn nr st po tu lid, kte se nemohou nebo necht j p izp sobit po adavk m spole nosti: paraziti socilnho sttu, vyznava i kult , rebelov proti vld , radikln ochrnci ivotnho prost ed, outside i a odp rci v eho druhu. do sv prce daleko vce sil, ne je zapot eb k zskn pen z i j, a toto nadm rn sil vytv nhradn innost. Toto nadm rn sil investic, kter je provz, je jednou z nejmocn j ch sil p sobcch na a zdokonalovn systmu, s negativnmi nsledky pro svobodu

I kdy o rozhodnut hlasuje ve ejnost, po et voli je tak velik, e individuln hlas je zanedbateln. V t ina lid tedy nen schopna v n ovlivnit velk rozhodnut, kter p sob na jejich ivoty. Neexistuje dn zp sob, jak toto v technologicky vysp l spole nosti zm nit.

Technologie je mocn j sociln sla ne touha po svobod Technologick pokrok, kter se nejev jako ohro ovn svobody, ji pozd ji za ne ohro ovat velmi v n . Nap klad motorizovan doprava. lov k se zprvu pohyboval po vlastnch nohch kam cht l, ani by sledoval n jak dopravn omezen, a byl nezvisl na podp rnch technologickch systmech. Kdy byla zavedena motorov vozidla, zdlo se, e jeho svobodu zvy uj. Nebrala chodci dnou svobodu, nikdo nemusel vlastnit automobil, pokud necht l, a ka d, kdo si automobil dobrovoln koupil, mohl cestovat daleko rychleji ne chodec. Ale zaveden motorizovan dopravy brzy zm nilo spole nost tak, e omezilo svobodu pohybu. Kdy vzrostl po et automobil , nastala nutnost intenzivn regulovat jejich u vn. V aut , zvl t v hust obydlench oblastech, si lov k prost nem e jet, kam se mu zachce, svm vlastnm tempem. Jeho pohyb je zen proudem dopravy a dopravnmi p edpisy. lov k je svazovn r znmi povinnostmi: pot ebuje idi sk pr kaz, mus projt testy, znovu si obnovovat registraci, poji t n, provd t dr bu kv li bezpe nosti, platit m s n spltky. A navc, pou vn motorizovan dopravy u nen dobrovoln. Od dob zaveden motorizovan dopravy se zm nilo uspo dn m st takovm zp sobem, e v t ina lid nem e dochzet do prce p ky, nakupovat i se rekreovat bez auta, tak e MUS bt zvisl na motorizovan doprav . Jinak mus pou vat ve ejn dopravy, v tomto p pad maj nad svm pohybem mn kontroly, ne kdy sami d auto. Dokonce i chodcova svoboda je dnes velice omezen. Ve m st se mus neustle zastavovat a ekat u semafor , kter jsou se zeny tak, e slou p edev m automobilov doprav . Kr et po dlnici mimo m sto je kv li motorizovan doprav nebezpe n a nep jemn. (V imn te si d le itho bodu, jej jsme ilustrovali na p kladu motorizovan dopravy: kdy je zaveden nov lnek technologie, jej m e jednotlivec p ijmout nebo ne, zle pouze na jeho volb , nemus nutn Z STAT dobrovolnm. V mnoha p padech nov technologie zm n spole nost tak, e jsou nakonec lid P INUCENI ji pou vat.) Zatmco technologick pokrok JAKO CELEK neustle zu uje sfru na svobody, ka d technick vymo enost JAKO TAKOV se zd bt pot ebn. Elekt ina, instalace vody a odpadu, rychl komunikace na velk vzdlenosti...; jak by mohl lov k proti t mto v cem n co namtat, i proti jinm etnm technickm vymo enostem, kter u inily spole nost modern? Bylo by absurdn brnit se, nap klad zaveden telefonu. Nabdl mnoho vhod a dn nevhody. Ale v echny tyto technick vymo enosti dohromady vytvo ily sv t, ve kterm je osud pr m rnho lov ka u ne v jeho rukou i v rukou jeho soused a p tel, ale v rukou politik , zstupc velkch korporac a vzdlench, anonymnch technik a byrokrat , na n nem jako jednotlivec dn vliv. Stejn proces bude pokra ovat v budoucnu. Jakmile je technick inovace jednou zavedena, lid se na n obvykle stvaj zvislmi, dokud nen nahrazena jinou, je t dokonalej inovac. Na novm lnku technologie se lid nestvaj zvisl pouze jako jedinci, ale dokonce se na n m stv zvisl cel systm. (P edstavte si nap klad, co by se stalo, kdyby byl zru en dne n po ta ov systm.) Proto se systm m e posouvat pouze jednm sm rem k je t v t technologizaci. Technologie bude opakovan nutit svobodu ustoupit o krok zp t dokud nebude svr en cel technologick systm.

Zd se, e b hem n kolika p tch desetilet projde industriln -technologick systm v nmi ot esy zp sobenmi ekonomickmi a ekologickmi problmy a p edev m problmy lidskho chovn (odcizen, rebelie, nep telstv a r zn sociln a psychick pot e). Doufme, e ot esy, ktermi pravd podobn systm projde, zp sob jeho pd. Tento systm krom jinho nezvldl zastavit padek ivotnho prost ed. Na toto tma sly me pouze sam van n od lid, kte maj moc, matou se pojmy a neexistuje dn jasn, trval linie inu a neustle hromadme ekologick problmy. Je tedy jasn, e lidstvo m p inejlep m velice omezenou kapacitu pro e en i relativn p mo arch socilnch problm . Kontrola chovn P edstavte si spole nost, kter vystav lidi podmnkm, ve kterch jsou stra liv ne astn. D jim tedy drogy, aby jejich ne t st odstranily. Science fiction? Toto se v na spole nosti ji do jist mry d je. Je v eobecn znmo, e v poslednch desetiletch vrazn stoup klinick deprese. Vzr stajc deprese je jist vsledkem N JAKCH podmnek, kter existuj v dne n spole nosti. Msto, aby tyto podmnky odstranila, dv modern spole nost lidem antidepresivn pilulky. Skryt videokamery jsou nyn pou vny ve v t in obchod a na mnoha jinch mstech, po ta e jsou pou vny ke shroma ovn a zpracovvn zna nho mno stv informac o jednotlivcch. Vkonn metody byly vyvinuty pro vt zstv ve volbch, prodej produkt , ovliv ovn ve ejnho mn n. Zbavn pr mysl slou jako d le it psychologick nstroj systmu, mo n dokonce i kdy servruje velik porce sexu a nsil. Zbava poskytuje modernmu lov ku zkladn prost edek niku. Kdy je pohlcovn televiz, videem atd., zapomn na stres, zkost, frustraci, neuspokojen. Psychoterapie atd. jsou zdnliv ur eny k blahu jedinc , ale v praxi oby ejn slou jako metody nutc jedince myslet a chovat se tak, jak to vy aduje systm. Industriln spole nost z ejm vstupuje do obdob v nho stresu, ste n dky problm m s chovnm lid a ste n kv li ekonomickm a ekologickm problm m. Odcizen, deprese, nep telstv, rebelie; d ti, kter necht j studovat, r st populace, politick korupce, terorismus, sabot e. Toto v echno ohro uje samotn p e it systmu. Systm bude DONUCEN pou t v ech mo nch prost edk ke kontrole chovn lid. Sociln rozklad, kter je dnes viditeln, rozhodn nen vsledkem pouh nhody. M e bt jedin vsledkem ivotnch podmnek, kter systm lidem dv. Ka d nov krok v prosazovn kontroly nad lidskm my lenm bude brn jako racionln odpov na n jak problm, ktermu spole nost el. V mnoha p padech pro to bude humanitrn ospravedln n. Kontrola lidskho chovn tedy nebude zavedena jako n jak vykalkulovan rozhodnut ad , ale procesem sociln evoluce. Tento proces bude nezadr iteln, proto e ka d pokrok jako takov se bude zdt p nosem, nebo p inejmen m zlo zaveden tohoto pokroku se bude zdt men , ne by tomu bylo, kdyby zaveden nebyl.

Na e spole nost v t inou pova uje jakkoliv zp sob my len i chovn, kter jsou systmu nepohodln, za nemoc. Je to zdnliv p ijateln, proto e kdy jedinec nezapad do systmu, zp sobuje to jmu jak jemu, tak je to problm i pro spole nost. Manipulace jednotlivcem, aby se p izp sobil systmu, je tedy l ba nemoci a tud dobr v c. Jestli e bude obecn rove stresu ve spole nosti redukovna, systm tak bude moci tlaky, produkujc stres, je t zv it. Vlastn se zd, e se n co takovho u d je s jednm z nejd le it j ch psychologickch nstroj spole nosti, kter lidem umo uje redukovat stres (nebo alespo z n ho do asn uniknout), toti s masovou zbavou. astnit se masov zbavy je dobrovoln: dn zkon nm nep ikazuje sledovat televizi, poslouchat rdio nebo st asopisy. Ale masov zbava je prost edek niku a redukce stresu, na kterm se v t ina z ns stala zvislmi. Ka d si st uje na televizn balast, ale tm ka d jej sleduje. N kolik jedinc televizn zlozvyk odkoplo, ale takovch, kte by se dnes obe li bez jakkoli formy masov zbavy, je hrstka. Bez zbavnho pr myslu by systm pravd podobn nebyl schopen na ns nakldat tolik tlak produkujcch stres, jak to in. Za p edpokladu, e industriln spole nost p e ije, je pravd podobn, e technologie nakonec vyvine cosi podobnho naprost kontrole lidskho chovn. Problm kontroly lidskho chovn je hlavn technick problm. Zabrn odpor ve ejnosti zaveden technick kontroly lidskho chovn? Jist by tomu tak bylo, kdyby byla technick kontrola zavedena jednorzov . Ale proto e technick kontrola bude zavd na v pr b hu dlouhch sek s malmi zm nami, nenastane dn racionln a efektivn odpor ve ejnosti. T m, kte si mysl, e toto v echno zn jako science fiction, sd lujeme, e v erej science fiction je dne n realita. Pr myslov revoluce radikln zm nila ivotn prost ed a zp sob lidskho ivota a d se pouze ekat, e jak je technologie stle vce aplikovna na lidsk t lo a mysl, lov k sm bude zm n n tak radikln jako ivotn prost ed a bval zp sob ivota. Lidstvo na k i ovatce Existuje vzr stajc po et lid, kte jsou tak i onak rebely proti systmu: p ivnci, satanist, nacist, radikln ochrnci ivotnho prost ed atd. Technologie se pravd podobn bude vyvjet ke svmu logickmu konci, co bude naprost ovldnut v eho na Zemi. Lidsk svoboda pov t inou zmiz. Ale p edstavme si, e se stresy p ichzejcch desetilet uk ou bt pro systm p li mnoho. Pokud se systm zhrout, m e nastat obdob chaosu. Bude samoz ejm mnoho lid (p edev m t ch, co budou la nit po moci), kte budou tou it znovu spustit tovrny. Ti, kte nenvid otroctv, do kterho vrh industriln systm lidstvo, maj tud dva koly. Za prv, musme pracovat na zvy ovn spole enskch stres v systmu, aby se zv ila pravd podobnost, e se rozpadne. Za druh, je nutno vyvinout a propagovat ideologii, kter je proti technologii a industriln spole nosti. Tovrny budou muset bt zni eny, technick literatura splena atd.

Lidsk utrpen Industriln systm se zhrout. Pokud bude pd nhl, zem e mnoho lid, proto e sv tov populace natolik vzrostla, e u se dokonce nem e bez vysp l technologie zsobit potravou. Je tedy krut pracovat pro rozpad systmu? Mo n ano, mo n ne. m vce se systm rozroste, tm stra n j budou nsledky jeho rozpadu; tak e je mo n, e revolucion i tm, e jeho rozpad usp , sn rozsah katastrofy. Pro mnoh z ns jsou svoboda a d stojnost d le it j ne dlouh ivot a vyhnut se fyzick bolesti. A navc, v ichni musme jednou zem t. A mo n bude lep zem t v boji o p e it nebo za n jak el, ne li t przdn a ne eln ivot. Systm u zp sobil a neustle p sob obrovsk utrpen po celm sv t . Jednm z efekt pronikn industriln spole nosti je destabilizace sv tov tradi n kontroly populace. Odtud popula n exploze se v m, co znamen. Nikdo nev, k emu dojde d sledkem sklenkovho efektu a dal ch ekologickch problm , kter je t nelze p edvdat. Ale jd te!, kaj technofilov. V da to v echno sprav! P em eme hladomor, zru me psychick utrpen, u inme v echny zdravmi a astnmi! Ano, ov em. Tot kali p ed 200 lety. Pr myslov revoluce m la ru it bdu, u init ka dho astnm atd. Skute n vsledek byl pon kud jin. Technofilov jsou beznad jn naivn (nebo sami sebe klamou) ve svm chpn spole enskch problm . Neuv domuj si (nebo schvln ignoruj) fakt, e kdy ve spole nosti dochz k velkm zm nm, i kdy viditeln prosp nm, vedou tyto zm ny k dlouhm sekvencm dal ch zm n, z nich je v t ina nep edvdatelnch. Vsledkem je rozklad spole nosti. Je tedy velice pravd podobn, e ve svm pokusu zru it hlad a nemoci, vyprodukovat poslu n, astn lidi a tak dle, stvo technofilov spole ensk systmy se stra livmi problmy, je t stra liv j mi, ne jsou ty sou asn. V dci se nap klad vychloubaj, e zru hladomor vytvo enm novch, geneticky vyrobench jedlch rostlin. Ale to umo n, aby lidsk populace neomezen expandovala, a je znmo, e p elidn n vede ke zvy ovn stresu a agresivity. Toto je pouze jeden p klad P EDVDATELNCH problm , kter vyvstanou. Technologie zavedla lidstvo do stavu, ze kterho nen lehk uniknout. Budoucnost Lidstvo by se lehce mohlo dostat do pozice takov zvislosti na strojch, e by prakticky nem lo na vybranou a muselo by p ijmat rozhodnut od stroj . Lid nebudou moci stroje prost vypnout, proto e na nich budou natolik zvisl, e jejich vypnut by znamenalo sebevra du. A proto e lidsk prce u nebude zapot eb, masy budou zbyte n, budou neu ite nm b emenem systmu. Kdy bude elita nemilosrdn, jednodu e se rozhodne lidstvo vyhladit. Pokud bude humnn, pou ije mo n propagandu i psychologick nebo biologick metody k redukovn porodnosti, dokud lidstvo nevyhyne a nezanech sv t elit . Nebo pokud se elita bude skldat z m kkosrdcatch liberl , ujme se mo n role dobrch past zbytku lidstva. ivot nebude mt samoz ejm dn el. Tyto zen lidsk bytosti budou mo n v takov spole nosti astn, ale zcela ur it nebudou svobodn. Budou zredukovny na rove domcch zv at.[3]

Uva uje se, e velk rozvoj slu eb by mohl poskytnout lidem prci. Tak by lid trvili as le t nm bot druhm, vozili by jin lidi v taxcch, vyrb li pro druh ru n vrobky, obsluhovali jin u stolu. Zd se nm zcela zavr enhodn, aby lidstvo takto skon ilo. Bylo by lep odhodit cel tento pchnouc systm na smeti t a p ijmout nsledky. Strategie Mnoz technofilov ns v echny berou na totln bezstarostnou vyj ku do neznma. Mnoho lid trochu chpe, co nm technologick pokrok provd, ale maj k tomu pasivn p stup, proto e si mysl, e je to nevyhnuteln. Ale my si nemyslme, e je to nevyhnuteln. Dva hlavn koly dne ka jsou podn covat sociln stres a nestabilitu v industriln spole nosti a vyvinout a propagovat ideologii proti technologii a industrilnmu systmu. Pozitivn idel, kter navrhujeme, je P roda. To jest, DIVOK p roda; ty aspekty fungovn Zem a jejch ivch bytost, kter jsou nezvisl na lidsk sprv a prosty lidskho zasahovn a kontroly. A do divok p rody zahrnujeme lidskou p irozenost, kterou myslme ty aspekty fungovn lidskho jedince, kter nejsou p edm tem regulace ani organizovny spole nost. P roda je z n kolika d vod dokonalm protikladem technologie. P roda (kter je mimo moc systmu) je opakem technologie (kter nekone n hled zp soby roz i ovn moci systmu). V t ina lid bude souhlasit, e p roda je krsn; samoz ejm je ohromn p ita liv. Radikln ochrnci p rody U mvaj ideologi, kter vyvy uje p rodu a je proti technologii.[4] Kv li p rod nen nutn vytv et n jak chimrick utopie i n jak nov spole ensk po dek. P roda se o sebe postar sama: Je to spontnn vtvor, kter existoval dlouho p ed lidskou spole nost. A s p chodem pr myslov revoluce se vliv lidsk spole nosti stal pro p rodu skute n ni iv. K tomu, aby se uvolnil tlak na p rodu, nen pot eba vytv et n jak zvl tn druh spole enskho systmu, je pouze nutn se zbavit industriln spole nosti. Je jasn, e toto nevy e v echny problmy. Industriln spole nost u p rod nesmrn ubl ila a bude trvat dlouho, ne se rny zahoj. Nicmn tm, e se zbavme industriln spole nosti, bude vykonno mnoho. Uvoln se tm nejhor tlak na p rodu a rny se budou moci za t hojit. A u to bude jakkoli spole nost, kter bude existovat po svr en industrilnho systmu, je jist, e v t ina lid bude t blzko p rod , proto e v situaci, kdy neexistuje vysp l technologie, nebudou lid MOCI t jinak. Pokus napadnout systm bez pou it N JAK modern technologie by byl marn. Revolucion i mus pou t p inejmen m mdia k en svch zprv. Ale m li by modern technologii pou t pouze pro JEDIN el: pro tok na technologick systm. P edstavte si n jakho alkoholika, jak sed a p ed sebou m sud vna. k si t eba: Vno nen patn, kdy ho pijete v rozumn m e. V dy se p ece dokonce tvrd, e je pro vs mal mno stv dobr! Neu kod mi, kdy se trochu napiju. A vte, co se stane. Nikdy nezapome te, e s lidstvem a technologi je to jako s alkoholikem a sudem vna.

Nebezpe levi ctv Levi ctv je dlouhodob neslu iteln s p rodou, lidskou svobodou a s likvidac modern technologie. Levi ctv je kolektivistick; tou spoutat cel sv t (jak p rodu, tak lidstvo) v jedin unifikovan celek. Ale to znamen zen p rody a lidstva organizovanou spole nost a vy aduje vysp lou technologii. Nem ete doshnout spojenho sv ta bez rychl dopravy a komunikace, nem ete p inutit lidi, aby se navzjem milovali bez sofistikovanch psychologickch technik, nem ete mt plnovanou spole nost bez nezbytn technologick zkladny. Levi ctv je totalitrn sla. Kdekoliv je u moci levi ctv, dochz k pronikn do ka dho soukromho koutku a donucovn, aby se ve ker my len formovalo levicov . Je to ste n kv li pseudoreligioznmu charakteru levi ctv; v echno, co odporuje levi ck v e je H ch. Levi k je orientovn sm rem k rozshlmu kolektivismu. Zd raz uje povinnost jednotlivce slou it spole nosti a povinnost spole nosti se o jednotlivce starat. M negativn postoj k individualismu. asto moralizuje. KONEC. Poznmka na zv r: V roce 1978 zaznamenala americk ve ejnost prvn ze srie tok na vysoko kolsk profesory, intelektuly, vlivn politiky a mana ery. Zprvu nebylo vylou eno, e jde o skupinu atenttnk , pozd ji v ak policie z ila okruh pachatel na jedinho lov ka, znmho pod p ezdvkou Unabomber. Ten sv vlastnoru n zhotoven vbu niny rozeslal v t inou po tou, pop pad je osobn rozn el. V roce 1985 se Unabomber prohlsil za lena teroristick organizace Klub svobody (Freedom Club). Manifest byl pod pohr kou dal ch nsilnch akc v roce 1995 publikovn ve Washington Postu a samoz ejm na internetu. Jeho v udyp tomnost m la bt zrukou toho, e jej budou mt neustle k dispozici miliony u ivatel tto celosv tov po ta ov st , a e ho tedy nestihne osud n jak zapomenut, odlo en knihy i efemrnost novinovho lnku. Osmnct let trvajc ptrn, kdy u se zdlo, e Unabomberovo skute n jmno z stane nav dy skryto, p eci jen p ineslo jist vsledek. ty iapadestilet matematik, zajmajc se zejmna o historii a politiku, Ted Kaczynski, byl odhalen zcela nhodou, kdy jeho mlad bratr objevil dopisy, kter se velmi podobaly stylu a rtorice Manifestu. Nsledn vy et ovn nazna ilo, e Unabomber a Kaczynski mohou bt jedna a t osoba. Unabomber v p pad byl po cel ta lta sledovn americkou ve ejnost a zat en mo nho pachatele bombovch tok se stalo jednou velkou mediln senzac, kdy report i za ali sestavovat ve ejnosti dosud neznm ivotopis Kaczynskho. Pavel aradn oznmka Misantropova: Unabomber, poddanskm jmnem Ted Kaczynski, se narodil 22. kv tna 1942. Dopisnmi bombami zabil celkem 3 lidi a 23 dal ch zranil. Pochz z Chicaga, stt Illinois. Od tlho v ku vynikal intelektem, coby geniln dt s IQ 167. V estncti letech byl p ijat na Harvard. V roce 1971 se odst hoval do jedn nep stupn chatr e bez elekt iny a tekouc vody pobl Lincolnu, stt Montana, kde il jako osam l poustevnk a kde se sou asn u il sob sta n p e t. Kdy vid l, e divo inu kolem jeho domova ni technologick rozvoj, rozhodl se

rozeslat sv bomby. Navzdory hore nmu a nkladnmu sil FBI nebyl Unabomber chycen na zklad policejnho vy et ovn, nbr zrady; a to zrady o to podlej , e ho udal jeho vlastn mlad bratr. U soudu Unabomber odmtl sv prvn zstupce, proto e cht li jeho p pad svst na du evn nep etnost, aby se tak vyhnuli hrozcmu trestu smrti. Unabomber v ak sm sebe nikdy nepova oval za lenho. Byl odsouzen na do ivot bez mo nosti prominut trestu. Pod v ze skm slem04475-046 je nyn umst n ve v znici s nejvy ostrahou blzko Florence, v okrese Fremont, stt Colorado (na snmku dole). Pro mnoh anarcho-primitivisty se stal hrdinou. Kdy se ho zeptali, jestli se neobv, e ve v zen p ijde o rozum, odpov d l: Ne. Jestli se n eho v tomto smyslu obvm, tak pouze toho, e si zvyknu na zdej prost ed, zpohodlnm a p estanu jakkoli vzdorovat. A bojm se, e bych mohl lty zapomenout, za t ztrcet vzpomnky na hory a lesy, a pln nejvc ze v eho se obvm, e bych mohl ztratit celkov cit pro divokou p rodu a kontakt s n. Ale nev m, e v zen zlom mho ducha. Unabomber ve v zen stle p e r zn eseje a vylep uje sv j Manifest. Na pravideln ka dom s n dopisy svho bratra neodpovd. Unabomberova chatr se nyn nachz v muzeu urnalistiky Newseum ve Washingtonu D.C. POZNMKY:

[1] Kdy n kdo schvaluje el, pro kter je v danm p pad vyu vna propaganda, nazv to v t inou vzd lvnm, nebo tomu dv podobn eufemistick nzev. Ale propaganda z stv propagandou bez ohledu na el, pro kter je vyu vna. [2] Skute nm problmem nen, zda se spole nost star o bezpe nost dob e nebo patn ; pot je v tom, e lid jsou zvisl na systmu kv li sv bezpe nosti, ne by ji rad ji vzali do svch rukou. Toto je mimochodem ste n d vod, pro lidi roz iluje prvo nosit zbra ; vlastnictv zbran vkld tento aspekt bezpe nosti do jejich rukou. [3] Matematik Claude Shannon ekl: P edstavuji si asy, kdy budeme pro roboty tm, m jsou dnes pro lidi psi, a j stroj m fandm. [4] Dal vhodou p rody jako protikladu technologie je, e u mnoha lid p roda vyvolv jistou ctu, kter je spojovna s nbo enstvm, a tak by mo n mohla bt p roda idealizovna na nbo enskm zklad . V na spole nosti je nbo ensk vakuum, kter by mo n mohlo bt vypln no nbo enstvm zam enm na p rodu v protikladu k technologii.