Sociologie

18.9. SPOLEČNOST A SOCIOLOGIE

Obsah
1. Moderní společnost jako předmět sociologie: moderní společnost a sociologie jako
osvícenský projekt. Tradiční versus moderní společnost. Tři charakteristiky moderních
společností
2. Sociologie a zdravý rozum. Multiparadigmatičnost sociologie. Funkce sociologie.
Základy sociologického poznání (teorie a metoda). Základní problémy moderní
společnosti

Tři hlavní myšlenky osvícenství

- Moderní společnost a sociologie jako osvícenský projekt
1. Racionalita: víra v neomezené možnosti lidského rozumu, společnost lze racionálně
organizovat, kontrolovat a řídit
2. Pokrok: společnost i člověka lze zlepšovat
3. Emancipace: společnost a člověka lze osvobodit od jakékoli závislosti

Kde (také) leží osvícenecké myšlenky?

- V základech:
o Komunismu
o Socialismu
o Sociálního státu

Tradiční versus moderní společnost

- Tradiční společnost: společnost předurčení, osudu
- Moderní společnost: společnost výkonu, úspěchu a volby

- Nositel změny: buržoazie

- Klíčové modernizační procesy: urbanizace, industrializace

Tři charakteristiky moderních společností

1. Rozpor mezi kapitalismem a demokracií, mezi ekonomickou nerovností a občanskou
nerovností
2. Diferenciace moderní společnosti na veřejnou a soukromou sféru (veřejné a
soukromé zájmy)
3. Účelově racionální organizace a řízení, převaha neosobních racionálních cílů nad
morálními hodnotami (byrokracie)

Rozpor mezi kapitalismem a demokracií

- Dvě revoluce 18. století:
o Průmyslová revoluce v Anglii 🡪 ekonomická prosperita + ekonomická
nerovnost
▪ Zdroje ekonomické nerovnosti
 o VFR 🡪 demokracie + občanská rovnost

▪ Občanská práva a povinnosti

▪ Lidská práva

Veřejná a soukromá sféra

- Veřejná sféra:
o Občané, občanská společnost
o Občanská společnost a stát, politické strany, parlament, občanská sdružení
apod.
o Služby ve veřejném zájmu a politický trh
o Od liberálního k sociálnímu státu
- Soukromá sféra
o Soukromé osoby
o oblast práce, rodiny a soukromí
o v oblasti práce – ekonomická nerovnost
o v oblasti rodiny a soukromí deklarována rovnost
o soukromé zájmy

Účelově racionální organizace společnosti

- neosobní princip: formální předem stanovená pravidla organizace a řízení
- formální organizace
- výhody účelově racionální organizace: předvídatelnost, kontrolovatelnost, prosperita
- negativní důsledky: dehumanizace, odcizení, byrokracie, převaha bezhodnotové
racionality nad hodnotovou racionalitou

Sociologie jako věda o společnosti

- široký záběr sociologie: co všechno zajímá sociologa?
- Jaké otázky si sociolog klade?
- Sociologie jako vědecký způsob myšlení o společnosti?

Sociologie vs zdravý rozum

- Zdravý rozum
o Poznatky, mýty, návody, názory, vědomosti, rady, poučky, stereotypy
o Slouží k přežití ve společnosti
- Sociologický (teoretický) rozum
o Chápání v širších souvislostech, zpochybňuje zdravý rozum
o Objektivní (?) a bezpředsudečný (?) přístup
o Seriózní vědecká debata: dílna otevřena dokořán
Multiparadigmatičnost sociologie: 2 příčiny

1. Sociologická dilemata a paradigma

- Tři sociologická dilemata
o Statika x dynamika
o Konsenzus x konflikt
o Aktér versus sociální struktura
- Dvě sociologická paradigmata
o Pozitivismus
o Antipozitivismus

2. Odlišnost národních sociologií 🡪 odlišný důraz na základní sociologické otázky,

problémy a jejich řešení
o Německá
o Britská
o Americká

Základní sociologické otázky

1. Jak drží společnost pohromadě
- Diferencuje se (moderní čím dál více a rychleji), ale zároveň je integrovaná
- Jak se vytváří řád?
2. Jak se společnost mění
- Dějí se za materiálních podmínek nebo tím jak se my vyvíjíme 🡪 podle Comta se mění
ideje
3. Jak je jednotlivec spojen se společností
- Determinismus x svoboda
- Socializace, individualizace, identita
- Společenský charakter

Funkce sociologie
- Porozumět společnosti – nemá praktickou funkci (ale snaha mít i funkci praktickou –
sociálně inženýrský funkce – dnes vidíme, že racionální zásahy do společnosti končí
jinak, než bychom chtěli)
- Rozvíjet sociologickou imaginaci
- Organizovat a měnit společnost

Základy sociologického poznání: teorie a metoda

- Metodologie
o Metoda = počínat si metodicky, systematicky, používat techniky sběru a
analýzy dat
o Logie = teorie metodického postupu – model, který slouží k popisu a
vysvětlení sociálního jevu
- Teorii nelze oddělovat od empirického pozorování = teorie úzce souvisí s
pozorováním
- Pozitivismus
 o Kvalitní numerický výzkum: vysvětlení
- Antipozitivismus
o Kvalitní nenumerický výzkum: porozumění

Základní problémy moderních společností

1. Produkce zdrojů a její sociální důsledky
2. Organizace a řízení společnosti
3. Institucionalizace (včetně socializace, sociální kontroly a sociální deviace)
4. Hodnotový systém

25.9. AUGUSTE COMTE

- zdravý rozum (to co používáme, abychom přežili) není ten jediný správný
- Comte byl ohromen vědou – bral ji jako záchranu
- Zajímavé: vedle sebe existují 2 světy: svět tady, a to co nás přesahuje – tyto 2 světy se
různě kombinují a prolínají
- Zdravý rozum + sociologický (teoretický rozum)
- Na svět se díváme prostřednictvím sebe sama, každý vidí něco jiného
- Snaha sociologie dívat se objektivně
o Není úplně možné, protože i sociolog sleduje skrz své vlastní brýle
o Sociolog často hnán do výzkumu vlastním zájmem
- Multi-paradigmatičnost – sociologická dilemata a paradigmata
o 3 sociologická dilemata:
1. Statika x dynamika
2. Konsenzus x konflikt
3. Aktér x sociální struktura
o 2 sociologická paradigmata
1. Pozitivismus
2. Antipozitivismus
- Funkce sociologie
o Porozumět společnosti – nemá praktickou funkci (ale snaha mít i funkci
praktickou – sociálně inženýrský funkce – dnes vidíme, že racionální zásahy do
společnosti končí jinak, než bychom chtěli)
o Rozvíjet sociologickou imaginaci
o Organizovat a měnit společnost

Osvícenství
- Víra ve schopnost lidského rozumu
- Víra v pokrok a zdokonalování člověka i společnosti
- Věda je jediným pravým poznáním
- Proti tomu stojí antiosvícenství
o osvícenství povede ke ztrátě společných hodnot a závazků a ke ztrátě smyslu
života
 Otcové zakladatelé sociologie
- Auguste Comte
- Herbert Spenccer
- Émile Durkheim
- Ferdinand Tönnies
- Georg Simmel
- Max Weber

Auguste Comte (1798–1857)

- Otec sociologie
- Sociální statika a dynamika
- Kurz pozitivní filozofie

Comte a pozitivismus
- Co chtěl – najít zákon na jehož základě funguje společnost
o Chtěl vědu o společnosti, která je strukturovaná stejně jako fyzika
o Myslel si, že existuje jeden zákon, který je univerzální a odhalitelný
o Člověk si nejvíce problémů způsobí tím, že jde nevědomky proti tomu zákonu
o (v dnešní době už nikdo takový zákon nehledá)
o Comteho představa byla, že se budou pozorovat jednotlivé jevy (induktivně),
budeme je zobecňovat až se z nich vytvoří zákon, pak budeme deduktivně
odvozovat jednotlivé skutečnosti
- Pozitivní metoda
o Metody přírodních věd (pozorování a komparace)
o Induktivní pozorování 🡪 všeobecný zákon 🡪 z něj deduktivně vysvětloval a
předvídal konkrétní jevy
- Comtovo přesvědčení
o Ve společnosti existuje přirozený řád založený na objektivních zákonech

Poznat 🡪 předvídat 🡪 Racionálně jednat

 Vliv osvícenských idejí
- Antoine Condorcet
o Nekonečnost pokroku lidstva a zdokonalitelnost člověka a sociálních poměrů
o Věřil, že lidé převážně kladné vlastnosti, jen potřebují dobré podmínky je
zdokonalovat
o Člověk se musí od zvířete lišit tím, že má rozum
- Henri de Saint-Simon
o Věřil, že se společnost musí zreformovat
o Představa společnosti – nová věda o společnosti = sociální fyziologie – zákon
spontánního pokroku
o Historická metoda: poznání minulosti 🡪 předvídání budoucnosti (Comte to od
něj převzal)
o Věřil, že hlavní problémy ve společnosti jsou podmíněné nevzdělaností (tyto
myšlenky nás stále nepřešli)
- Industrialismus

Statika a dynamika společnosti

--- upřesnit ---

 Comtův evolucionismus
- Každé stadium v sobě zahrnuje zárodek stádia vyššího
- Člověk nemůže vytvářet nic nového, může jen rozvíjet to, co je tu už v zárodku
- Lze říci, že teologické a metafyzické stadium vývoje lidského rozumu bylo mylné?
o to říci nelze: bez těchto dvou stádií by lidstvo nemohlo dospět do stadia
pozitivního

Vztahy k ostatním vědám: hierarchie

Závěr
- Comte se obával, že modernita zahubí sama sebe v důsledku myšlenkové anarchie a
neznalosti
o Co lze udělat pro její záchranu?
▪ Sociolog musí odhalit zákony vývoje společnosti

▪ Vládnoucí musí tyto zákony využít při řízení

▪ Společnost jako celek se musí zákonům beze zbytku podřídit

- Nejnovějším nepřítelem modernity je sobectví podněcované dělbou práce
o tentýž princip, který umožnil pokrok, ohrožuje společnosti rozkladem
 Rozkladu mohou zabránit 3 pojistky
1. diferenciace aktivit je doprovázena koordinací úsilí – vzájemná závislost částí v rámci
organismu
2. centralizace moci v rukou silné vlády – koordinace aktivit + slaďování myšlení a cítění
členů společnosti
3. rekonstrukce morálky pomocí nového náboženství 🡪 hluboká duchovní změna
pomocí vědy a vědců, kteří se stanou duchovními vůdci

2.10. EMILE DURKHEIIM

- sociologismus
- dělba práce a solidarita
- dílo: Sebevražda
- všiml si, že modernizace společnosti vede ke spoustě problémů 🡪 mimo jiné nárůst
sebevražd
- moc velké spoutání nebo naopak nedostatek kontaktu se společností vede ke
sebevražednosti
- anomie = absence pravidel
- stanovil předmět sociologie: dělba práce
o jak předmět zkoumat? 🡪 The rules od sociological methods
- všechny naše kategorie, podle kterých myslíme a dělíme věci vychází z náboženství
(levo, pravo, nahoře, dole)

Kritika A. Comta
- proti historické metodě: kauzální metoda (odhalovat příčiny jevů)
- hybnou silou společnosti není rozum, ale dělba práce

Sociologismus a sociální jev

- = všechny sociální jevy mají příčinu v jiném sociálním jevu (sebevražda není
problémem jedince, ale společnosti)
- sociologismus
o předmětem sociologie je soubor sociálních jevů = základní příčinou všech
sociálních jevů je sociální prostředí
o sociální realita má primát nad realitou individuální
- sociální jev (fakt) = každý druh myšlení, jednání a cítění, který:
o existuje mimo individuum = je nadindividuální
o je schopen na individuu vyvíjet vnější tlak
o příklady: právní a mravní normy, náboženství, …
- vztah mezi jedincem a společností – společnost je určujícím faktorem k vývoji
jednotlivce
- čím více jedinec individualizovaný, tím více je závislý na společnosti (dělba práce +
solidarita)
Dvě úrovně sociologismu
- ontologická: co je společnost
o součást univerzálního přírodního řádu
o svébytná realita
o má primát nad realitou individuí
- metodologická: jak ji zkoumat
o stanovit základní vnější znaky jevů
o zajistit objektivitu vnějších znaků: „zkoumejte jevy jako by to byly věci“
o rozlišit normální od patologického 🡪 vytvářet sociální typy
o kauzální analýza – monokauzalita (důsledně razil myšlenku, že je vždy jen 1
příčina), korelace
o funkcionální porozumění: funkce, norma, patologie

Dělba práce a společenská solidarita

- dělba práce je hlavním zdrojem společenské solidarity
- mechanická x organická
o mechanická
▪ v každé společnosti převažuje jedno nebo druhé

▪ založena na podobnosti

▪ není rozvinuta individualita

▪ spojena s téměř žádnou dělbou práce

o organická
▪ jen pokud má každý člověk svou individuální osobnost

▪ čím konkrétnější práce tím individuálnější

▪ čím člověk individuálnější tím závislejší na společnosti

Příčiny a důsledky prohlubující se dělby práce

 - příčiny
o Zvětšující se demografická hustota společnosti (primární příčina)
o Zvětšující se morální hustota (množství společenských kontaktů)
- Důsledky
o Specializace individuí, rozvoj schopností
� Civilizace

Jak lze solidaritu zkoumat

- Pomocí indikátorů (měřidlo pomocí nějž něco měřím) – právní sankce
o Represivní sankce
▪ Trestat

▪ Trestní právo

▪ Převaha represivních sankcí – mechanická solidarita

o Restituční sankce
▪ Kooperovat (plyne z dělby práce)

▪ Kooperativní právo (obchodní, ústavní)

▪ Převaha restitučních sankcí – organická solidarita

- Snaha spíše se dohodnout, než někoho porazit je ukázkou organické solidarity

Role práva a morálky

- „Jestliže mravní normy jsou dostatečné, právní normy jsou nadbytečné; jestliže jsou
morální normy nedostatečné, právní normy jsou nevymahatelné.“ (když mravní
normy dostatečné, právních není třeba)
- Kde dělba – tam lidé zavisllý na druhých
- Anómická spolčenost tam, kde se společnost modernizovala příliš rychle a nestačila
se vytvořit morální pravidla 🡪 problém etiky moc rychlého technického vývoje
- Mravní normy nemůžeme vnutit, nutno vytvořit v kooperaci
- Mravní společnost – společnost spojená organickou solidaritou: individuum se na
sebe učí dívat jako na součást celku

Abnormální formy dělby práce

- Anómie = patologický důsledek dělby práce a neexistence organické solidarity 🡪
dělba práce nevede k normálním, ale patologickým důsledkům
o Anómická dělba práce – absence nebo nedostatečnost pravidel kooperace
(obchodní a průmyslová krize)
o Nátlaková dělba práce: nespravedlnost pravidel kooperace (rozdělení práce)
▪ Společnost nestimuluje jedince k rozoji přirozených schopností

Anómie a sebevražda
 - Sebevražda je sociální jev (projev krize moderní společnosti, důsledek narušení
sociální vazby)
- Čtyři typy sebevražd: (protlačoval monokauzalitu – jsou to 4 odlišné sociální jevy)
o Egoistická – nadměrná individualizace, absence kooperativní podpory – člověk
nešťastný když připoután moc i málo
o Anómická – dezorganizovaná společnost – chybí omezení potřeb – člověk
chce víc
o Altruistická – osobní zájmy jsou pohlceny zájmy společnosti
o Fatalistická – silní kontrola Skupiny nad jednotlivcem

9.10. KARL MARX

- Jeho dílo je analýza kapitalismu – ale v té době to vypadalo úplně jinak
o Píše o kapitalismu v letech 1850s, 1860s, výrobní pás byl až v roce 1913
- V podstatě navazuje na osvícenství

- Dialektický historický materialismus

o Dialektický: vývoj lidstva
▪ Konflikt: jednota a boj protikladů; konflikt = mechanismus změny
o Historický: lidé vytvářejí dějiny
o Materialismus: poměry materiální základny společnosti, střídání
socioekonomických formací
o Bytí 🡪 vědomí
- Nemohl se rozhodnout, jestli jsou lidé svobodní (determinismus)
- Ve své době nikoho moc nezajímal, později na něj ale navazovali další myslitelé
o Frankfurtská škola + praktické využití Marxismu
- Věřil, že kapitalismus vede ke svému zániku, ale sám nikde komunismus nedefinoval –
aktérem změny měl být proletariát (už nemá co ztratit) – po 1. světové se ale životní
podmínky zlepšovali – zmizel aktér revoluce
o Frankfurtská škola se snažila najít jiného aktéra (žádný nebyl nalezen)
o FŠ stále existuje (během WW2 se přesunuly do USA, pak se vrátili zpět do
Německa)

Kritika kapitalismu a odcizení člověka

- Celý život zasvětil kritice a diagnóze kapitalismu
- Základní myšlenka: odcizení 🡪 kapitalismus odcizuje:
o Produkty: námezdní práce, peníze
▪ Za peníze člověk vyrábí produkty, kt. mu nepatří a nemůže si je dovolit – to
zboural Ford (i dělník si mohl dovolit auto)
o Práci
▪ Podle Marxe člověk pracuje dobrovolně a radostně, ale jak se každý podílí
na malinké části, netvoří výrobek sám, ale je jen kolečkem ve stroji, na konci
dostane nuznou mzdu a produkt si ani nemůže dovolit
▪ Dlouhá práce za nízkou mzdu

▪ Práce nucená z vnějšku

▪ Člověk by měl práci střídat a dělat to, co ho rozvíjí

▪ Majitel továrny chtěl jen dělníkovo tělo (pak přišli nové teorie, dnes snaha
motivovat, už nestačí jen tělo)
▪ Odcizení souvisí s existencí soukromého vlastnictví výrobních prostředků

▪ Konec feudalismu – lidé svobodní, prodávali svoji práci – stěhovali se do

měst – strašné podmínky
▪ Marx s Engelsem žili v luxusu – nemuseli pracovat, protože Engelsův otec
továrník
● Engels objel rozvíjející se kapitalistická města a popisoval životní
podmínky – vysoká kriminalita, prostituce, narkomanie – většinou muži,
rodiny zůstali na venkově, nízký plat, utráceli to za alkohol a podobně;
Engels tvrdil, že pokud lidé žijí v podmínkách jako zvířata, taky se tak
chovají (v praxxi to nefunguje), napsal dílo „Postavení dělnické třídy
v Anglii“, 🡪 dělnické třídě zbývá jen revoluce
o Člověka: od rodového a kolektivního života
▪ Obrovská konkurence, nezaměstnanost, žádná solidarita mezi lidmi

▪ V přirozených podmínkách – dobrovolná kooperace

▪ Oddělení produktu a producenta – začne se individuální zájem přít se

zájmem kolektivním
▪ Člověk je svobodný v momentě, kdy ho struktura nenutí prodávat pracovní
sílu
▪ Lidé rozděleni na ty, co vlastní výrobní prostředky a ty, kteří je nevlastní,
kteří jsou jimi vykořisťováni
 ▪ Od Marxových dob vykořisťování nevymizelo (fast fashion, práce na
pokladně, …)

Proroctví sebezničení komunismu

- Přesvědčen, že dějiny nutně vedou k proletariátu, který povstane a osvobodí sebe i celé
lidstvo
o Zruší se vlastnictví výrobních prostředků (nikdo nebude na vrchu)
o Dialektik:
▪ dějiny jsou příběh, sami v sobě mají smysl, smysl jim nedává historik

▪ v každém stádiu vývoje jsou rozpory – ty vyvolají reakci – to způsobí změnu

(koloběh, dokud nezbyde žádný konflikt)
🡪 kdo ale zastaví kolo dějin?
o Musel vytvořit systém, kde nejsou žádné rozpory
o Mezi kapitalismus a komunismus (cíl dějin) musí dát přechodné období 🡪
socialismus – každý člověk pracuje podle svých schopností a za to dostane mzdu
Komunismus – každý pracuje podle svých schopností, odměnu obdrží podle
potřeb
- Podle Kubátové musí se změnou podmínek přijít i změna psychiky, jinak ten, kdo byl
utlačován bude utlačovat (pomsta)

Kapitalistický výrobní způsob

- Výrobní vztahy
o Buď spolupráce, nebo vykořisťování
- Výrobní síly
o Hl. výrobní silou je člověk
- Výrobní způsob = souhrn výrobních vztahů a sil
o Kapitalistický výrobní způsob = konflikt mezi výrobními vztahy a výrobními silami
o Definoval 2 základní principy:
1) Svobodná práce
2) Oddělení práce od kapitálu, kt. je svobodný – dělník prodává kapitalistovi svou
pracovní sílu – je k tomu nucen, aby si opatřil prostředky k živo
o Kapitalismus nemůže existovat bez proletariátu a proletariát bez kapitalismu

Analýza vykořisťování
- Pracovní teorie hodnoty = hodnota zboží je dána množstvím práce nutné k jeho výrobě
(to dnes vůbec neplatí 🡪 tržní hodnota)
- Pracovní teorie nadhodnoty = vykořisťování je založeno na poměru mezi nutnou
pracovní dobou a nadprací
o Na tomhle založeno vykořisťování
o Pracovní doba nutná = doba, po kterou musí dělník pracovat, aby vyrobil zboží,
které po prodeji uhradí kapitalistovy mzdové náklady
o Nadpráce = doba, po kterou dělník pracuje a vyrábí zboží, které po prodeji uhradí
všechny ostatní náklady + navíc poskytuje zisk
 (Předpoklad, že existuje trvalý přebytek pracovní síly 🡪 mzdy klesají na úroveň
zajištující holou obživu)
- Kdybychom jako kapitalisté chtěli zvýšit zisk – 3 možnosti:
o Prodloužit nadpráci (to by korigovali odbory)
o Zvýšit produktivitu práce (zkrácení nutné pracovní doby)
o Snížení mzdy

Proč kapitalismus zanikne

- Kapitalismus bude poražen vlastní zbraní:
o Růst kapitalistické populace – snaha minimalizovat náklady snižováním mezd +
zavádění technologických inovací do výroby
o Zbídačování (pauperizace) proletariátu
- To nutně vyústí v revoluci 🡪 ta nastolí komunistickou společenskoekonomickou formaci
= emancipace člověka
- Marx si myslel, že revoluce začne v Anglii

Proč se proroctví nevyplnilo

- V ČR kapitalismus, ale stát vlastní spoustu výrobních prostředků, jsou státní zakázky
apod. – stát hodně zasahuje do podnikání
o Směsice kapitalismu a socialismu
- Podcenil roli státu – zavedl mechanismy ochrany + vznikly odbory – tlak na vytvoření
systému ochrany dělníků 🡪 vznik sociálního státu
- Přecenění ekonomických faktorů
- Měl Marx v něčem pravdu?
o Vede tržní systém ke svobodě člověka?
o Je smluvní svoboda skutečnou svobodou?
o Není soukromé vlastnictví krádež?

16.10. MAX WEBER

- Marx si myslel, že sociologie by měla kritizovat a snažit se napravit společnost 🡪
hodnotící „podtext“
- Max Weber analyzuje a nehodnotí
- Jeho smrt (1920 značí konec 19. století
- Železná klec racionalisty – podle něj vzrůstá ve společnosti racionalita – je jednou
z příčin kapitalismu – nástroj modernizace
- kapitalismus je klec – jsme svázáni starostmi a honem na hmotné statky
- v protikladu k Marxovi (nehodnotí) – do dnes je proti němu kritická sociologie
(Frankfurtská škola)
Weber a antipozitivismus
- sociální realita je odlišná od reality přírodní, je neustále produkována a reprodukována
interakcemi sociálních aktérů
- nejsme mechanismy ani jednoduché organismy
o lidé ukládají do svého jednání smysl
o lidé interpretují realitu na základě své zkušenosti
- sociologie se musí pokoušet smysl, který lidé vkládají do svého jednání odhalit a
porozumět mu 🡪 rozumějící sociologie
- Durkheim a Weber vrstevníci – naprosto odlišní
o Durkheim – společenská realita součástí reality přírodní
o Weber – lidé dávají chování význam
- Antipozitivismus = sociologie rozumějící
o Sociolog se snaží porozumět smyslu/významu, kt. lidé vkládají do svého jednání a
porozumět mu
o To, že interpretujeme realitu je základ pro to, abychom ve společnosti přežili –
proto třeba sociologie (abychom význam odhalili)

Cíl sociologie
- Společnost je kultura – významnou roli hrají hodnoty té kultury – význam není ve světě
samotném, ale vzniká interakcí jednotlivých lidí
- Porozumět společnosti v její kulturní specifičnosti (specifické kulturní významy)
o Neexistuje obecná společnost platící pro všechny
o Nutno chápat společnost v kulturním kontextu
- Porozumět důvodům historicky neopakovatelné jedinečnosti společnosti (historicky
proměnlivé hodnoty – významy)
o Nemůžeme (jako Durkheim) na věci pohlížet bez znalosti toho, co si lidé myslí –
dívá se z venku
▪ Weber říká, že neexistuje žádný předem daný řád světa, není pokrok (ve
slově pokrok už je hodnocení), nemůžeme z analýzy věcí jako kapitalismus
porozumět kultuře (je historicky atd. jedinečná)
- Metodologický individualismus: analýzu společnosti je třeba začít u motivů sociálního
jednání jednotlivců

Sociální jednání
- Weber vystudoval práva, ekonomii a historii
- Cílem sociologie: porozumět smyslu, kt. lidé vkládají do svého sociálního jednání
- Společnost je produktem sociálního jednání individuí
- 2 rysy sociálního jednání
1) Má subjektivní smysl (motivaci, účel), sociální jednání subjektivně motivované
2) Je orientované na očekávání jednání druhých
- Pochopení motivů jednotlivého individua 🡪 porozumění sociálnímu jednání

Ideální typy sociálního jednání

- Ideální neznamená nejlepší, ideální = myšlenkový, myšlenková konstrukce
- Ani jedno se v realitě nevyskytuje, je to nástroj poznání nějakého sociálního jednání
 - Klasifikace sociálního jednání dle klesající racionality chování:
o Účelově racionální: efektivita
▪ Lidé vybírají prostředek, který vede nejlépe k cíli

▪ Máme: účel cíl), prostředky, důsledky

o Hodnotově racionální: hodnota
▪ Hodnota je absolutní, brána jako fakt

▪ Upálení Jana Palacha – za cenu svého života, aby prosadil svou hodnotu

▪ Určitým způsobem fanatismus

o Tradiční: zvyk
▪ Jednáme tak, protože jsme tak jednaly vždy

▪ Otázka, jestli je to vůbec racionální

▪ Weber si myslel, že v ideálním sociálním jednání (to co lidé skutečně dělají)

se promítají ty ideální typy
o Afektivní: emoce
- Moderní společnost – stoupající účelová racionalita sociálního jednání

Panství
- Žádné sociální jednání se neodehrává ve vakuu, vždy je v nějakém mocenském
uspořádání
o Podobně jako Marx – ten chápal panství jako kapitál apod.
- Ekonomické – moc vyrůstá z tržní směny, kompromisy zájmů
o Weber ho moc neřeší
- Politické – autoritativně přikazovací moc = šance, že se určitý příkaz setká s poslišností
o Řeší ho víc než ekonomické
o Ovládání, vládnoucí – vzájemné očekávání
▪ „hned vám uvedu nějaký úplně debilní příklad“ : Kubátová nám může
přikázat přečíst nějakou knihu, chápeme, že na to má právo, ale kdyby po
nás chtěla umýt okna tak na to právo (z kontextu) nemá
o Legitimita panství:
▪ Z tradice

▪ Z afektivní emocionální víry

▪ Z hodnotově racionální víry

▪ Z víry v legálnost řádu: legální panství (byrokracie)

Legální panství a byrokracie
- Legitimita je odvozena z víry v legálnost racionálních pravidel
- Rozkazy mají všeobecnou platnost
- Ovládaní poslouchají normu nikoli osobu
- Formálně právní postup = byrokracie
= odborně vzdělaní úředníci – postupují bez ohledu na osoby – podle formálních a
racionálních pravidel
o Všímal si, že i za feudalismu fungovali úřady, panovník tím pověřil šlechtice –
rozhodoval, jak se mu chtělo – v úřadech rozhodovali osoby
o Zato legální panství postaveno na neosobních principech
o Weber věřil, že to přispělo ke vzniku kapitalismu
▪ Přehledná situace, dá se v ní podnikat
o Čistá byrokracie je na jednu stranu objektivní, na druhou stranu je too
rozhodování hodně tvrdé

Pět principů byrokracie

- Vymezení úředních kompetencí – zákon a správní nařízení
- Úřední hierarchie a instanční postup
- Oddělení úřední činnosti od soukromého života
- Odborné vzdělání úředníků
- Úředníci postupují podle obecných a pevně naučených pravidel

-V-
Postavení úředníka
-V-

Technické přednosti byrokracie

o Přesnost
o Rychlost
o Jednoznačnost
o Věcné vyřizování věcí – nestrannost
o Efektivnost
- Není úplně pravda: pokud dodržíme přesně všechny pravidla, tak organizace zkolabuje
- Negativní aspekty:
o Byro jako obráběcí stroj a o tom, co bude dělat někdo rozhoduje

Duch kapitalismu a protestantská etika

- Marx – vše (duch atd.) je obraz materiální základny
- Durkheim, Marx atd. všichni fascinování kapitalismem
- Weber se snažil vysvětlit jak to, že kapitalismus vznikl – docházelo k racionalizaci
 23.10. STRUKTURÁLNÍ FUNKCIONALISMUS
- Talcott Parsons, Robert K. Merton
- Vnímá společnost jako systém
- Vznik v USA, spojeno s imigrací – 3 velké vlny
o Snaha společnost integrovat
▪ Až do konce 20. snaha, aby se příchozí přizpůsobili – asimilace
o Je zde deklarovaná víra v boha
▪ Různá odvětví a komunity
- Tzv. „Velká teorie“
o Dlouhou dobu chápána jako jediná správná
o Kubátová: problém, že americká teorie, kt. nejde dobře napasovat na jiná místa
- Američani odjeli studovat sociologii do Evropy – vadilo jim, že je to hodně spekulativní,
v USA to rozvedli na empirickou vědu – to se pak zase přesunulo do Evropy
o Teď se na empirii v sociologii značně smráká – dotazníky se nevracejí – asi
budeme muset hledat jiný způsob sběru dat

TALCOTT PARSONS
- V -

Vlivy
- Pobýval v Evropě, studoval v Heidelbergu – seznámil se s Weberem – přeložil ho do AJ
- Studoval v Londýně, vliv B. Malinowského a Radcliffe-Browna
- Další vlivy: Simmel, Tonnies, Freud, Durkheim, Pareto (od něj si půjčil myšlenku
dynamické rovnováhy)

Principy strukturálního funkcionalismu

- Společnost je systém navzájem spjatých částí
o Představa organismu – tady představa systému
- Sociální systémy nejsou nikdy integrovány, ale tendují ke stabilitě a setrvačnosti:
dynamická rovnováha (když dojde k vychýlení, systém to řeší – př. Řešení gamblerů)
- Veškeré napětí, vychýlení z rovnováhy a dysfunkce se postupně řeší nebo
institucionalizují
- Změna nastává postupně – adaptací:
1. Na vnější změnu
2. Na vnitřní změnu
- Hlavním zdrojem integrace je vázanost ke společným hodnotám = konformita
s očekáváním; hodnotový konsenzus
- Kritika Parsonse – systém neumožňuje změnu
o podle Parsonse změna hodně pomalu, nastává postupně, protože se musí se
změnami zároveň vyrovnávat
Na co je Parsons primárně zaměřen?
- Klíčově na integraci
- Jak je možná integrace systému, který je složitě diferenciovaný?
o Systém vázaný ke společným hodnotám (sdílení univerzálních hodnot, společné
cítění), vázanost má morální aspekt)
o Vázanost je naučená (pudy se přeměnily v sociální postoje prostřednictvím
socializace)
- Jak je jednotlivec spojen se společností?
o Jednotlivec uspokojuje své potřeby v souladu se společenskými hodnotami
- Morálka a hodnotový konsensus hodně důležité pro společnost
- V USA od 50. let masová výroba, rodili se hodně děti, lidé stabilní zaměstnání a rostoucí
plat
o Dělníci součástí střední třídy (Ford – auto si mohl koupit i dělník)
o V podstatě zlatý věk
o Feminismus – v pol. 20. století málo žen pracovalo (USA a Západ)
▪ V ČR pracovali ženy taky, protože domácnost musela mít dva příjmy
- V současnosti sociologie věří, že chdne střední třída, svět rozdělen na elity a masy
▪ Teorie, že naše generace je 1., která bude mít horší životní podmínky než
naši rodiče

Parsonsův model integrované společnosti

- Strukturální funkcionalismus
o Společnost je systém vzájemně provázaných prvků
o Člověk je do společnosti integrován pomocí procesů socializace
o Společnost je integrována pomocí procesu institucionalizace
o Instituce jsou sociální normy, jsou odvozeny z hodnotového vzorce
o Společnost jako systém je rozdělena na subsystémy, mezi kterými funguje
vzájemná výměna
o Společnost jako systém je ve stavu dynamické rovnováhy

Morálka jako zdroj integrace společnosti

- Uspokojování potřeb v souladu s hodnotami společnosti
- Hodnoty společnosti má člověk zvnitřněny a jsou součástí jeho osobnosti
- Možnosti uspokojování potřeb jsou ohraničeny hodnotovým vzorcem
- Být konformní s hodnotami je považováno za morální
- Parsons vnímal člověka jako součást systému, nedával moc důraz na individualitu
o Pokoušel se to nějak vysvětlit, ale individualita narušovala teorii jeho systému
- Příklad hodnotového vzorce
o Pro USA typický vzorec výkonného aktivismu
▪ Mluví se o individuálním úspěchu, ale zároveň je americká kultura tlačí
k tomu, aby vše vykonávali v týmu (př. Teambuildingy), všude jsou komunity
o Hodnota výkonného aktivismu bývá chybně chápána jako individuální výkon, ale
je to strukturalizovaný výkon – výkon hodnocen podle přínosu pro celek
Čtyři limity člověka
1. Systém behaviorálního organismu – člověk je biologický tvor
2. Systém osobnosti – individuální aktér s potřebami, motivy a postoji
3. Sociální systém – souhrn rolí a rolových očekávání
4. Kulturní systém (sdílené hodnoty)

AGIL model
- Nástroj k vysvětlení společnosti – systémy vytvářejí celek, systémy provázány

- Každá společnost má plnit 4 fce:

o Zaměřeny ven
1. Adaptace – jak získáváme zdroje ze svého okolí, nejčastěji vykonává ekonomický
systém
2. Dosahování cílů (goal) – stanovuje cíle, podle toho se dělí zdroje v adaptaci,
subsystém politický
o Zaměřeny na vnitřek systému
3. Integrace – koordinuje vztahy mezi lidmi a skupinou 🡪 prostřednictvím sociálních a
právních norem, zavádí je a udržuje, právní subsystémy
4. Udržování hodnotového vzorce (latency) – udržuje stabilitu kulturních vzorců
- Aby každá společnost mohla fungovat musí plnit tyhle 4 fce

Stratifikace společnosti
- Stratifikace = rozdělení společnosti na pozice dle důležitosti pro systém
- Pozice je definována právy (odměny a pravomoci) a povinnostmi (očekávané jednání)
- Pozice je obsazena jednotkou: jednotlivec (svazek status-role) nebo sociální skupina
- Legitimita sociálních nerovností založená na víře v rovnici:
 vzdělání 🡪 výkon 🡪 příjem

- V USA – prestižní povolání 🡪 jak důležitá práce pro celek

o U nás skládáno často podle vzdělání – politici často nejníž
- V ideálním typu vyšší pozice = vyšší odměna
o Pokud pozici zaujme ideální jedinec a odvádí práci správně – pak se bere jako
spravedlivý

Procesy integrace společnosti

- Sdílení univerzálních hodnot je podmínkou integrace sociálního systému
- Ve složitě diferenciovaném systému musí být obecné hodnoty závazné
- Musí existovat procesy, které zajišťují integraci společnosti:
o Socializace
o Institucionalizace
o Sociální kontrola

Robert King Merton

- Podle něj je morálka dezintegrujícím faktorem
- Místo strukturálního 🡪 dynamický funkcionalismus
o „řízl to Marxismem“
o Jakmile přidáme konflikt začne se systém dynamicky vyvíjet

Kritika teorie Parsonse

- Parsonsův teoretický model není schopen vysvětlit některé empirické jevy
o Proč je tolik deviantů? Sociální struktura je ambivalentní, nevede výlučně ke
konformnímu jednání
▪ Normativní vzorce jsou ambivalentní – kulturně navozené osobní aspirace
versus příležitost dosáhnout jich (někdy ambice =/= možnosti)
- V sociální struktuře se latentně vyskytuje konflikt (dynamický funkcionalismus)

Morálka jako zdroj dezintegrace společnosti

- Zdroj sociální deviace = sociální struktura – neumožňuje lidem, aby dosahovali
společensky stanovených cílů
o Univerzalita hodnot a cílů (obecný vzorec úspěchu) versus partikulárnost
prostředků (legálních a legitimních) k dosahování cílů
o Omezené šance na úspěch versus neomezené aspirace 🡪 deviantní chování
(anómie)
Rolové konflikty
- Tři složky sociální role:
1. Předpis jednání
2. Interpretace rolového očekávání
3. Skutečné chování v roli
- Dva typy rolových konfliktů
1. Konflikt mezi složkami role
2. Konflikt navzájem neslučitelných očekávání

Negativní aspekty byrokracie

- Zdroj: teorie byrokracie Webera
o Dobré že lidi poslouchají neosobní pravidlo ne osobu
o Rozhodování se stává předatelným, není závislé na názorech
o Formální organizace 🡪 pravidla 🡪 neosobní autorita
- Podle Mertona
o 1. cílem dodržet pravidlo
o Byrokrat chce dodržet pravidlo za každou cenu – nebere v potaz klienta 🡪
kvalifikovaná neschopnost
- Profesní psychóza 🡪 nevypočitatelné chování byrokratů 🡪 nespolehlivá, nepřesná a
neefektivní byrokracie
- Přemístění cílů: formalismus, ritualismus

Dva typy konfliktů spojených s byrokracií

- Konflikt mezi byrokratem a klientem
o Důsledek neosobní komunikace tam, kde klient požaduje osobní přístup
- Konflikt uvnitř byrokracie
30.10. INTERAKCIONISMUS
 - pragmatismus jako východisko
- Od sociálního behaviorismus k symbolickému interakcionismus

-V-

- Před WW2 univerzity a vzdělávání jen určitá privilegovaná skupina – po WW2 se

otevírají brány veteránům
- Po WW2 „pozitivní diskriminace“ – podporuje se studium dětí z rodin, které původně
nemohly (rasové záležitosti)
- Americká sociologie od začátku zaměřená na řešení konkrétních problémů
- Survey = dotazníkové šetření s uzavřenými otázkami, standardizovaný postup
o V současnosti upadá, bude se muset hledat jiná metoda sběru dat
- 2 autoři:
o Georfe Mead – sociální behaviorismus
o Herbert Blumer– jeho žák – název pro symbolický interakcionismus

Pragmatismus jako filozofické východisko interakcionismu

- Pragma = praxe
- Filozofie zaměřená na řešení problémů
- Vychází z Darwinovi teze o nejistotě a risku existence života v přírodě
o Člověk si vytváří životně důležité návyky pro přežití (zejména přesvědčení a víry)
▪ Život pramení ve víře a ústí ve skutcích
- Člověk potřebuje dlouhou dobu než vroste do kultury, kt. nám umožňuje přežít
v přírodě
o Člověk si vytváří životně důležité návyky (jedním z nich víra)

Hlavní principy pragmatismu

- Poznání – musí mít praktický smysl
- Rozum – je konstruktérem budoucích lidských činů (myšlenkové experimenty)
- Pravda – to, co pomáhá řešit problém
- Zkušenost – sociální učení
- Hodnoty – nejsou neměnné
- Sociální řád – je proměnlivý, podporuje kreativitu

Interakcionismus – Dva směry

- Předmět interakcionismu: vztah mezi člověkem a prostředím
- Sociálně psychologizující
o vliv sociální skupiny na osobnost a jednání člověka
o sociální behaviorismus a symbolický interakcionismus
- ekonomizující
o teorie směny a racionální volby – kalkulující aktér – homo ekonomikus
 - W. Thomas a F. Znaniecki spolu napsali knihu na základě analýzy dopisů, které posílali
polští imigranti v USA zpět rodině v Polsku

George H. Mead (1863–1931)

- Sociální behaviorismus
o Primitivní vztah – impuls 🡪 reakce
o Sociální behaviorismus = impuls odložen nějakou sociální normou
o Pozitivistický proud
o Mezi stimulem a rekcí je vsunut proces interpretace
o Způsoby interpretace jsou sociálně naučené
o Osobnost člověka je produktem interakce ve společnosti
 Impuls (stimul) 🡪 interpretace 🡪 reakce
- Je tu nějaká definice situace
o spojení kulturních hodnot a subjektivních + intepretace 🡪 vzniká definice
- sebenaplňující proroctví (pygmalion effect, golem effect)
- člověk má své přirozené dispozice, ale zbytek je produktem společnoosti
- vztah člověka a sociální skupiny – sociální interakce klíčem k vytvoření osobnosti
- self
- fluidní a krystalická inteligence

Dvě stadia socializace

Hra typu play Hra typu game

- hraní na něco (na role významných - hraní hry s ostatními

druhých) - nutnost vytvoření
- schopnost přebírat role generalizovaného druhého

- hra typu play je definována - hra typu game je definována

sociálními rolemi konkrétních pravidly
významných druhých

- v průběhu 2. stádia socializace se ve vědomí vytvoří abstrakce rolí z 1. stádia 🡪 už

nehrajeme konkrétně na mámu, ale na matku obecně

Self
- mít self znamená
o mít schopnost pohlédnout na sebe jako na objekt
o mít schopnost pohlížet na druhého jako na objekty
- to znamená schopnost zaujmout roli druhého

- self má 2 složky:
1. I – individuální, jedinečná složka
2. Me – postoje skupiny, je to morální závazek pro určité chování, které je skupinou
očekáváno
Herbert Blumer (1900 – 1987)

- Symbolický interakcionismus
- Kritická reakce na T. Parsonse
- Kritická návaznost na G. Meada

Srovnání s Georgem H. Meadem

- Mead – sociální behaviorismus
o Pevná sociální organizace – tlak sociální skupiny
o Klíčová složka self: „Me“
- Blumer – symbolický interakcionismus
o Pružná sociální organizace + interpretování a definování situací
o Každé pravidlo je nově interpretované
o Klíčová složka self: „I“
▪ Oslabení role sociální skupiny při vytváření osobnosto

Symbolický interakcionismus
- Zaměření na symboly (=významy), které lidé v interakci přidělují věcem a lidem, kteří je
obklopují
o Významy vznikají a mění se díky lidskému jednání
o Jsou objektům připisovány, symbolicky vyjadřovány, ale také revidovány
v procesech sociální interakce a interpretace
- Objekt = věc, člověk, instituce, jednání druhých atd., kterým byl přidělen význam

Základní předpoklady symbolického interacionismu

1. Lidé jednají ve vztahu k věcem na základě významů, které pro ně tyto věci mají
2. Tyto významy vznikají v procesech sociální interakce
3. Tyto významy se v procesech sociální interakce také mění
Přidělování významů
- Děje se v procesu (symbolické) interakce – významy jsou sociální produkty
- významy jsou vyjednávány a modifikovány v průběhu procesu interpretace
1. označování pro sebe
o výběr věcí, které jsou pro individuum důležité – označení věci, vyzvednutí objektu
2. interpretování
o přidělení významu věci ve světle situace, ve které se individuum nachází
- lidé jednají ve vztahu k situacím (řeší situace) – ty musí definovat pomocí interpretace

kolektivní jednání
- člověk musí přizpůsobit svou vlastní činnost jednání druhých
o jednotlivý lidé navzájem přizpůsobují své jednání 🡪 linie jednání do sebe zapadají

▪ označování a interpretování nejen pro sebe, ale i pro druhé

▪ vzniká společní definice situace, teprve v rámci ní mohou jednat společně

(kolektivně)

proměnlivá společnost
- vznikají stále nové situace, které je nutno interpretovat a definovat
o staré významy musí být prověřeny
- vývoj společnosti – stále větší proměnlivost, protože vznikají stále nové situace
o nelze se spoléhat na předem ustanovené normy a pravidla jednání
o organizace společnosti je pouze pružným rámcem, ve kterém probíhá jednání,
nikoli objektivní podmínkou jednání, která se determinuje
o lidé nejednají proto, aby dodržovali normy, jednají proto, že řeší situace a pro
jejich řešení utvářejí rámec významů, norem a pravidel
 6.11. KRITICKÁ TEORIE FRANKFURTSKÉ ŠKOLY
- Herbert Marcuse, Jürgen Habermas
- 20. století
- Aplikace Marxovi teorie
- Marx měl představu, že lidské dějiny mají význam, a že proletariát má změnit svět
o Ale zemřel na samém začátku kapitalismu
- S čím Marx nepočítal:
o Životní podmínky dělníků se začali zlepšovat
o 20. léta 20. století se má proletariát dobře – netřeba revoluce
o Revoluční síla ztratila svůj revoluční potenciál
- Ve Frankfurtu založena škola, která se zabývala některými otázkami společnosti
o Od začátku kritická
▪ sociologie 2 proudy – Weberův nehodnotící styl (rozšířenější), a kritický
proud, který začal Marxem – snaží se dosáhnout emancipace lidstva, má
popisovat, navrhovat řešení, hodnotit
● obě teorie stejně validní
- FraŠ existuje i dnes, dále rozvíjí Marxovy myšlenky
- Zakladatelé bohatí muži ze židovských rodin
o Jakmile byli vzděláni, otočili se v podstatě proti svým otcům a odmítli
materialismus (ale otcové je dále finančně podporovali) 🡪 buržoazie živila FraŠ
- Jak pásy zrychlovali proces, snižovali hodnotu dělníků („toužící stroje“)
- Vznikla masová konzumní společnost
- Lidé otupěly 🡪 po práci vyřízeni, chtěli si odpočinout, hledali jednoduchou zábavu

- FraŠ řeší co dělá s lidmi kapitalismus 🡪 přestavěl svět z gigantického chudobince

v gigantický obchoďák
o Kapitalismus otupuje lidi
- Socialisti závislí na penězích kapitalismu, kteří mluvili o společnosti, jíž pohrdali

Teoretická východiska
- Během WW2 emigrovali do Ženevy, pak USA, po válce zpět do Frankfurtu
o Paradox, že kritizovali kapitalismus v zemi, kde masový kapitalismus
nejrozvinutější
- Karl Marx
o Problém s proletariátem – žil dobrý život, hledali místo něj jinou revoluční skupinu
- Sigmund Freud
o Teorie potřeb – kritizovali kapitalismus, že v lidech vyvolává umělé potřeby
o Psychoanalýza (řešili to co si neuvědomujeme – nevědomí)
- Existencialismus (Jean – Paul Sartre, Albert Camus)
o Odcizení skryté pod materiálním blahobytem
o „Lidé jsou bezmocní jen tehdy, pokud to sami připustí“
Čtyři hlavní myšlenky
1. Štěstí, svoboda, participace
o Společnost by měla být uspořádána tak, aby byli všichni šťastní 🡪 jenže každý to
má jinak, kde je norma štěstí?
2. Solidarita a kooperace – ne vykořisťování
3. Ekonomický systém nesmí vytvářet umělé potřeby
4. Vědci musí vytvářet praktické teorie

Herber Marcuse
- Přesvědčen, že se musí vytvořit nová spravedlivá společnost 🡪 problém s tím co je
spravedlnost (je krutá); proti spravedlnosti stojí solidarita, pro každého je spravedlivé
něco jiného
- Kritizoval rozvinuté industriální společnosti
o Je zaměřena pouze na výkonnost a růst
o Potlačuje svobodu člověka, nabízí demokratickou nesvobodu v konzumní
orientaci
▪ Rozvinutá ekonomická společnost je hodně zaměřená na produktivitu,
potlačuje se tím přirozené lidské potřeby, které by se jinak mohli rozvíjet,
lidské touhy se smrskly na materiální blahobyt
o Vede k podřizování se většině a ke ztrátě kritického myšlení a autenticity
o Vědecký pokrok využívá k podřízení přírody a člověka
▪ Kritika osvícenství – osvícenci věřili ve vědu, ale my teď používáme vědu
k podřizování přírody člověku

Je třeba vybudovat novou společnost

- Prostor pro svobodu projevu a uspokojování autentických potřeb
- Prostor pro péči o štěstí všech
- Lidé musí být svobodní, nikoliv manipulování a indoktrinováni
- Spravedlivá společnost a pravé potřeby jsou neoddělitelně spjaty
� Měla by člověka emancipovat
- Co jsou to autentické potřeby?

Kdo vybuduje novou společnost?

- Pokroková síla, která bude nositelem normy spravedlnosti
- Proletariát už není pokroková síla – nechal se koupit (ekonomická produktivita
kapitalismu), není už revoluční silou
- Nová revoluční síla: nejchudší vrstvy obyvatelstva + hnutí studentů a intelektuálů
Jürgen Habermas

- Nové hledání normy spravedlivé společnosti: pokračování kritické teorie frankfurtské

školy

Kritická teorie
- Věda má skutečnost nejenom popisovat a vysvětlovat, ale také interpretovat
hodnotícím způsobem
- Věda má chránit společnost před nebezpečím, že se lidé budou stále více stávat
objektem manipulace: kontrola státní moci, ochrana před byrokracií
- věda musí přispět k emancipaci lidí

Kolonizace životního světa

Životní svět: dorozumění mezi lidmi
- na něm je založena přirozená koordinace jednání lidí
- komunikativně dosažená shoda (dohoda) o platnosti, správnosti a spravedlnosti norem
a pravidel
- v moderní společnosti se však do sociálních vztahů více vměšují byrokratická opatření
státu

Životní svět a komunikativní jednání

- vědění pramenící z životního světa
o individuální dovednosti a intuitivní vědění, jak se vypořádat s určitou situací
o sociálně naučené způsoby jednání
o intuitivní vědění
- vědění je obsaženo v jazyce
o v jazyce jsou zakotveny normy jednání, na kterých se všichni shodli

Tři funkce komunikativního jednání

1. koordinuje jednání lidí
2. posuzuje jednání na základě normy a legitimizuje ho, vytváří dorozumění o platnosti
určitých norem
3. posuzuje věrohodnost našich jevů
- komunikativní jednání = řečové jednání
- díky řeči vytváříme různé konstrukce společnosti

Dva způsoby vytváření skutečnosti řečí

- běžnou denní komunikací
- diskurzem
▪ umělá, ideální řečová situace, přechodný způsob komunikace, který má
odstranit důvody zablokované komunikace
o všichni musí mít stejné šance:
▪ pro otevření diskuze a pro vstupování do ní

▪ přednést svůj výklad

▪ vyjádřit své postoje

▪ rozkazovat, odporovat… (vyloučení pivilégií)

K čemu vede diskurz?

- K rozumnému sjednocení, dojde-li k výměně všech myslitelných argumentů pro a proti

Patologické důsledky kolonizace životního světa

- Kulturní ochuzování: ztráta smyslu světa, života
- Anómie: ztráta sociálních recipročních závazně platných norem
- Psychopatologie osobnosti: ztráta identity, motivace
Má náš svět ještě naději
- Ano, životní svět má potenciál pro změnu = komunikativní jednání
o Lidé mohou zabránit společenské katastrofě jen tehdy, když sami převezmou
zodpovědnost za společnost a nenechají se ovládat tlakem systémů
- Konflikty a krize v životním světě jsou důkazem, že v životním světě jsou ještě oblasti,
které se vzpírají tomu, aby byly znetvořeny penězi a mocí

Kam se tedy Habermas vydal hledat normu spravedlivé společnosti?

- Hledá pokrokovou sílu, která je nositelem normy? 🡪 ne

- Chce založit novou vědu o člověku? 🡪 ne

- Habermas našel základy pro vytvoření normy v komunikativním jednání, které je
charakteristické pro životní svět

Závěr
- Co je příčinou krize současné společnosti?
� Kapitalismus, který je založen na imperativu akumulace kapitálu
- Důsledkem kapitalismu je oddělení životního světa a systémů v rámci modernizace
o Životní svět potřebuje systémy, protože zabezpečují materiální produkci a
organizaci
o Systémy však musí být zakotveny v životním světě
🡪 s konzumem nejde bojovat – když nenakupuju já, nakupuje někdo jiný, jediné řešení 🡪
méně peněz
 13.11. RALF DAHRENDORF
- teorie konfliktu
- Krititcký pokračovatel Marxe
- Kritika Talcotta Parsonse

Základní principy
- Základ společnosti = konfliktní vztahy
- Solidarita musí být vynucována normami a institucemi = sociálním řádem
- Společnost je integrována nátlakem řádu
- Zdroj sociální změny = konflikt
- Konflikty jsou neodstranitelné, ale proměňují se

Jak se proměňuje konflikt?

- Konflikty se proměňují v důsledku modernizace moderních společností:
o Třídní konflikt v průmyslové společnosti – ve společnosti práce (do 80. let 20.
století): Třída a konflikt v průmyslové společnosti
o Konflikt o rozdělování životních šancí ve společnosti informací: Moderní sociální
konflikt

Třídní konflikt ve společnosti práce

- Svazek panství je tvořen vztahy autority = strukturální rolová očekávání spojená se
sociálními pozicemi (nadřízenost, podřízenost)
- S rolovými očekáváními jsou spojeny latentní zájmy kvaziskupin: jsou neuvědomované
- Uvědoměním se změní v manifestní zájmy zájmových skupin (sociálních tříd) = třídní
vědomí
- Třídy jsou pozice svazku panství: dominantní x subdominantní

Příklad: průmyslový konflikt

- Mezi těmi, kdo podnik řídí (manažeři) a těmi, kdo jsou v podřízeném postavení
o Zdrojem konfliktu už není vlastnictví výrobních prostředků, ale autorita
 - V moderních průmyslových zemích subdominantní třída vytváří odborové hnutí:
kolektivní vyjednávání
o Regulace konfliktu, institucionalizace třídního konfliktu (konflikt podle předem
dohodnutých pravidel)

Konflikt o rozdělování životních šancí ve společnosti informací

- Oddělení práce a kapitálu: ve společnosti informací se vytratil starý třídní konflikt
- Byl vystřídán konfliktem o rozdělování životních šancí
- Životní šance = 2 složky
1. Šance volby (oprávnění + zaopatření)
2. Kulturní vazby (měřítko voleb, významy, hodnoty, vnitřní řád společnosti, pojivo
společnosti)

Vyloučení z informační společnosti

- Mají omezené životní šance – v informační společnosti jich přibývá, protože ubývá
nekvalifikované práce
- Jsou to lidé nekvalifikovaní, nezaměstnaní, závislí na sociální podpoře
- Svou situaci prožívají jako osud, neschopni organizace – konflikt je individualizovaný,
rozptýlený, všudypřítomný

Projevy konfliktů v informační společnosti

- Kriminalita: touha rychle zbohatnout (zločinem)
- Opuštění společnosti (drogy, sekty)
- Terorismus založený na mučednické smrti

Společnost informací
- Je společnost bez opor, bez kulturních vazeb – informační společnost hledá nový řád
- Ten nelze vybudovat bez rozšíření největších životních šancí pro co nejvíce lidí – nikdo
nesmí být vylučován
- Hledání nového řádu
20.11. PIERRE BOURDIEU
- A reprodukce sociálních nerovností

- Obrací se k Marxoci, ale i k Weberovi

o Marx – to co rozhoduje jsou ekonomické podmínky
▪ Jeho následovníci ho za to kritizovali (opomíjel celou kulturní složku 🡪
mentalita lidí zůstává stejná i po změně ekonomického systému)
o Bourdieu propojil Marxe s Weberem 🡪 ekonomický a kulturní pohled
- Pocházel z chudých poměrů
o Malá vesnička, všimli si, že je nadaný – poslaly ho studovat do kláštera, nakonec
to dotáhl až na profesora
▪ Postupoval po žebříčku
- Vždy hledal rozdíly mezi skupinami
o Vzdálenost nepřekonatelná, jsou neviditelné, ale jsou ukázány symbolicky (držení
příborů, oblečení, bydlení, …)
o Některé skupiny k sobě mají blízko, jiné jsou extrémně vzdálené

Symbolické násilí
- Konflikty ve společnosti jsou neodstranitelné
- Hlavním (nevědomým) motivem jednání je soutěžení, soutěž o to být lepším
- O co se bojuje?
o O uznání a úctu
o O prestiž
o O reputaci (dobrou pověst)
- Za soutěží o ekonomický kapitál a majetek se skrývá boj o symbolický kapitál

Teorie společnosti: model sociálního prostoru

Základní pojmy sociálního prostoru
- Kapitál
o Ekonomický (materiální a finanční zdroje): statky
o Kulturní (objekty, kompetence, doklady): zájmy
- Pozice v sociálním prostoru:
o Rozdíly mezi nimi jsou dány rozdíly mezi mírou jednotlivých kapitálů, které jsou
s nimi spojeny
- Habitus
o vnitřní (naučené) dispozice aktéra spojené s jeho danou pozicí (vnímání,
hodnocená světa vedoucí k jednání)

- ještě existuje sociální kapitál 🡪 kontakty

- vkus a všechna hodnotící měřítka nejsou vrozená, ale naučená
o kde mají k sobě pozice blízko, tam podobné měřítko vkusu
- lidé jsou od dětství socializování v nějaké sociální skupině, podle toho se nám tvoří
hodnoty a podobně
o už si nepomatujeme, že jsou naučené, předpokládáme, že je to přirozené
- lidé na vysoké pozici klidně mohou porušit, jak se drží příbory, nebo si na sebe vzít
oblečení ze sekáče, protože už všichni jejich status znají

Diference 🡪 dispozice 🡪 distinkce

- rozdíly (diference) mezi pozicemi v sociálním prostoru
o se odráží v rozdílech mezi habitusy (dispozicemi) aktérů
o a projevují se v jejich distinkcích (odlišnostech) životních stylů (kulturních praxí)
- Bourdieu tvrdí, že tohle je platné univerzálně, pro všechny společnosti
- Aplikoval tento model na francouzskou společnost let 1970s
o Kvadrant A – profesor
 o Kvadrant B – podnikatel
o Kvadrant C – úředník
o Kvadrant D – dělník
- Bourdieu říká, že nejhorší na sociálních teoriích je, že popisují znaky nějaké společnosti
(př. Do jakých chodí restaurací, co dělají ve svém volném čase), ale nevysvětlují proč
o Skutečný model vysvětluje, proč lidé jezdí na koni, hrají golf atd.

Sociální třídy
- Sociální třídy tvoří aktéři, kteří
o Žijí na podobných pozicích blízko sebe v sociálním prostoru
o Mají stejné či podobné habitusy
o Žijí stejnými či podobnými životními styly
- Habitus je klíčový princip způsobující
o Třídní odlišnosti v životních stylech
o Třídní odlišnosti ve vnímání a hodnocení světa
▪ elegantní x vulgární; umění x kýč; krásné x ošklivé; správné x špatné

Vzdělávací systém jako zdroj reprodukce sociálních nerovností

- rodiny se odlišují třídním postavením
- odlišnost třídního postavení a ekonomického kapitálu
- rodiče předávají kapitály dětem
o ekonomický lze přímo
o kulturní skrze vzdělávací systém
- čím větší je v rodině objem kulturního kapitálu v poměru ke kapitálu ekonomickému,
tím více taková rodina vkládáno vzdělání svých dětí
- škola může napravit sociální nedostatky dítěte, ale Boudieu tvrdí, že prvních pět let je
zásadních a potom už je pozdě
o škola nerovnosti upevňuje a prohlubuje
o děti se sociálním handicapem nemohou dohnat ty, kteří ho nemají a učitelé jim
také házejí klacky pod nohy, protože preferují děti, které jim jsou podobné (ze
stejné sociální vrstvy)
o rodina se školou pořád třídí děti na ty, kteří kulturní kapitál mají a ti, kteří ne

Co je rozhodující pro volbu školy

- poměr mezi ekonomickým a kulturním kapitálem rodiny
- habitus jako systém preferencí, principů vidění světa a třídění
o proto orientuje na určitou školu a určitý obor: je to tedy zákon směřování, který
v sobě nesou rodiny
o je podporován vzdělávacím systémem, který reprodukuje odstup mezi žáky
s nestejným objemem kulturního kapitálu
- škola poskytuje doklady o kulturních kompetencích
o tím určuje i možnost proměnit kulturní kapitál v příjem, případně ekonomický
kapitál
- závěr: vzdělání vytváří novou šlechtu, která zakládá svou autoritu a legitimitu na
školním titulu
o sociální nerovnosti jsou věčné, ve společnosti se pouze reprodukují
o i v české společnosti je vzdělání monopolem dětí ze vzdělaných rodin

27.11. ANTHONY GIDDENS

 - teorie strukturace
- sociolog 2. poloviny 20. století
- kombinoval postoje z obou stran politického spektra 🡪 kniha Třetí strana
o od té doby, kdy to psal už nejsou tak jasné rozdíly mezi stranami (spojují se
programy apod.)
- víc analytik než teoretik

Polemika s Durkheimem
- člověk pouze nepodléhá tlaku sociální struktury, ale je také jejím aktivním tvůrcem
o dvojitá strukturace

Sociální struktura: poskytuje pro interakce aktérů pravidla a zdroje

- kognitivní řád
o pravidla intepretace
o přidělování a vyjednávání významů v interakci
- řád legitimizace
o morální pravidla
 o aktualizace (i nová intepretace) v interakci
▪ interpretace posunuje pravidlo, to se může postupně aktualizovat (př.
moralita zabití vraha x prachsprostá vražda)
- řád dominance:
o hlavní zdroj autority 🡪 jazykové a komunikační dovednosti
o užití zdrojů k ovlivňování:
▪ (nebo kontrole) jednání druhých

▪ Procesu přidělování významů

▪ Procesu vyjednávání mravních norem

Reprodukce a produkce sociální struktury

- Společnost stabilní tam, kde se věci opakují, kde je rutina
- Společnost se utváří procesem dvojité strukturace:
o Užíváním pravidel a zdrojů se sociální struktura reprodukuje
o Pokud v interakci došlo k nové interpretaci pravidel a zdrojů, sociální struktura se
nově produkuje a produkuje nová pravidla a nové zdroje

Tři úrovně psychiky a jednání

- Mezi praktickým a diskurzivním vědomím je pohyblivá hranice:

o spočívá v rozdílu mezi tím, co je uděláno a co o tom může být řečeno
- mezi diskurzivním vědomím a nevědomými motivy však existuje neprostupná bariéra:
o aktér nikdy není schopen uvést své nevědomé motivy
 � významnou vlastností lidského jednání je to, že je vedeno nevědomými motivy 🡪
proto je základním konceptem teorie strukturace rutina

- stoupá reflexivita
o sociologie produkuje spoustu informací, které pronikají do běžného rozumu
veřejnosti
o zrychluje to vývoj společnosti a její změnu
▪ paradox, protože socio měla pomoc společnosti porozumět, ale teď jsou
změny tak rychlé, že se to nedá stíhat
▪ zrychlování má více zdrojů, ale Giddens tvrdí, že tenhle je jeden z nich

Jak se žije v moderním světě? Sociální analýza společnosti

- Rizikový překotně ubíhající svět
o jak působí na naše sebezáchovné myšlení? Bojíme se?
- Co je příčinou zrychlení? Proč se nenaplnili osvícenské vize?
o Čím více o společnosti víme, tím je nestabilnější
▪ Nové vědění nečiní svět průhlednějším, ale mění jeho povahu
o Reflexivita
- Realistická utopie: politika třetí cesty

Politika třetí cesty

- Třetí cesta je založena na modelu dobré společnosti
o Potřebujeme takové vědění, které bude utvářet dobrou společnost
o Povede k obnově sociální demokracie
- Hodnoty
o Rovnost jako inkluze (=začlenění), ochrana sociálně slabých, svoboda jako
autonomie
- Sociální spravedlnost
o ale žádná práva bez povinností
- žádná autorita bez demokracie
o demokratizace státu (obnovit jeho autoritu a legitimitu)
o zvýšit efektivitu státní správy
o obnova občanské společnosti (vliv státu)
- ideál demokratizované rodiny:
o individuální volba + sociální solidarita (rodičovské smlouvy)
- rovnost jako inkluze: přístup k práci jako ke vzdělání
o odstranit exkluzi nedobrovolnou (odříznut od společenských příležitostí) i exkluzi
dobrovolnou (bohatí se stahují z veřejného života)
▪ řešení nedobrovolné: sociální stát

● nikoli jen záchranná sociální síť, ale zvyšování kvality veřejného

vzdělávání a zdravotnictví, řešení nezaměstnanosti, vytváření
pracovních míst, zajištění bezpečí: udržíme zločinnosti pod kontrolou
Srovnání s Dahrendorfovou politikou svobody
- politika třetí cesty je přelud a chiméra
o Jen další verze systémového uvažování, které stojí vždy v protikladu k otevřené
společnosti
- Otevřená společnost:
o Občanská práva: svoboda vybrat si pracoviště, svoboda pohybu, omezení daní,
právo vlastnit majetek
▪ Jsou bezpodmínečná

▪ Občanská společnost vyžaduje sebevědomé lidi, kteří se nebojí a k obavám

nemají důvod
o Otevřená možnost volby
o Dobrovolná sdružení – demokratická a nemanipulovaná politickými stranami či
státem

4.12. PROBLÉMY MODERNÍ SPOLEČNOSTI

- Optikou sociologie

Modernizace moderní společnosti

- Můžeme rozdělit na starou a novou
- Společnost se pořád modernizuje, dříve to bylo bráno jako výhradně dobré, dnes
spousta kritiků tvrdí opak
- Weber, Marx a spol a ti, kteří psali ve 20. století v podstatě psali o dvou odlišných
společnostech
- Stará moderní společnost
o Od 19. století do 70. let 20. století
- Nová moderní společnost
o Další názvy:
▪ Postmoderní

▪ Společnost informací

▪ Společnost služeb

▪ Postindustriální společnost

▪ Globalizovaná společnost

Čtyři problémy moderní společnosti

 - Plynou ze základních charakteristik moderní společnosti
1. Produkce zdrojů
o Přežití společnosti, technická civilizace
2. Organizace a řízení společnosti
o Organizace politických a ekonomických vztahů
o Legitimita nerovností
o Sociální stát
o Byrokracie
3. Institucionalizace
o Socializace a sociální kontrola
o Sociální deviace
4. Hodnotový systém společnosti
o Hodně během přistěhovaleckých vln

1) Produkce zdrojů
- kapitalismus, industrialismus (Durkheim, Marx, Weber, frankfurtská škola)
o Durkheim a Marx – základní teoretici kapitalismu
▪ Marx – pesimista, hned mluvil o zániku kapitalismu

▪ Durkheim – nebyl takový pesimista, tvrdil, že způsob výroby předběhne

hodnoty, které by s kapitalistickou společností měli být spojené (anómická
společnost, všechno opožděno za vývojem)
o Frankfurtská škola
▪ Marx se mýlil v tom, že vše stojí na ekonomickém systému – vždy musí být
mentální drive k té změně
▪ Začali říkat kapitalismus industrialismus
- Post-kapitalismus – rysy:
o Posti-ndustrialismus
o Modernizace konfliktu
o Rozpad třídní a rodinné solidarity: riziková a vyděšená společnost
o Globalizace: svět bez opor
o Post-zaměstnanecká společnost: upracovat se k smrti

Důsledky očima evropských sociologů

- Modernizace konfliktu a rozpad třídní struktury a solidarity (Dahrendorf, Beck)
- Oddělení práce a kapitálu (Bauman)
- Globalizace (Gidddens, Dahrendorf: svět bez opor)

Ulrich Beck: modernizace jako atomizace

- Rozpad sociálních tříd a nukleárních rodin 🡪 rozpat solidarity 🡪 riziková společnost
- Eskalátorový efekt
o Prodloužení střední délky životy, zkrácení pracovní doby, zvýšení příjmů
o Masová společnost, konzumní životní styl
Zygmund Bauman: modernizace jako eroze
- Pevná moderní společnost
o Řád, spojení kapitálu a práce
- Tekutá moderní společnost
o Oddělení kapitálu a práce
o Společnost ovládaná spotřebou: štěstí si koupíš?
o Nejistota a strach

Jak se proměňují konflikty

- Třídní konflikt ve společnosti práce (průmyslový konflikt)
o Moc – skupina vládnoucích a skupina ovládaných
o Postavení manažerů
o Role odborů, institucionalizace konfliktu
- Konflikt o rozdělení životních šancí ve společnosti informací
o Šance volby (možnost volit = oprávnění, mít z čeho volit = zaopatření)
o Kulturní vazby
- Ubývá (nekvalifikované) práce
o Sociální vyloučení
- Hledání nového řádu

Důsledky očima amerických sociologů

 - Zaměstnanecká společnost (pravidla zaměstnání, organizovaný člověk)
- Post-zaměstnanecká společnost (rozpad pravidel zaměstnání, upracovat se k smrti)

2) Organizace a řízení společnosti

- Politika třetí cesty versus politika svobody
o Giddens
▪ Třetí cesta

▪ sociální demokracie – rovnost jako inkluze, ochrana sociálně slabých,

svoboda jako autonomie, žádná práva bez povinností, žádná autorita bez
demokracie
▪ zvýšení efektivity státní zprávy

▪ individuální volba + sociální solidarita

o Dahrendorf
▪ Politika svobody

▪ Otevřená společnost

▪ Občanství

Úpadek občanské veřejnosti

- Jürgen Habermas a pozdní kapitalismus: krize legitimity nerovností
o Stát působí protikapitalisitkcky
▪ Monopolizace ekonomiky, narušování svobodného trhu
o Stát působí protidemokraticky
▪ Rozšiřování občanských práv, zavádění specifických práv menšin
- Mizí prostor pro utváření občanské společnosti, která má kontrolovat státní moc

Krize sociálního státu

- Krize sociálního státu 🡪 krize sociální politiky, kteří by měla smiřovat rozpory mezi
ekonomickou a občanskou nerovností
- Krize sociálního státu je způsobena modernizací společnosti
- Modernizace vede ke krizi trhu práce, k flexibilitami práce a k rozpadu rodiny

Byrokracie a organizování a řízení společnosti

- Srovnání pojetí byrokracie Maxe Webera, Roberta K. Mertona a M. Croziera
- Veřejná zpráva jako sociální problém – rozšiřování veřejného zájmu, sociální práva,
problém legitimity
- Neochota občanů participovat na veřejné zprávě

Negativní aspekty byrokracie

 - Zdroj: teorie byrokracie Maxe Webera (formální organizace 🡪 pravidla 🡪 neosobní
autorita)
- Kvalifikovaná neschopnost
- Profesní psychóza 🡪 nevypočitatelné chování byrokratů 🡪 nespolehlivá, nepřesná,
neefektivní byrokracie
o Přemístění cílů: formalismus, ritualismus

3) Institucionalizace
- Vytváření společenských institucí – pravidel, který upravují chování a jednání lidí
o Jsou to například sociální normy, právní zákony apod.
o Jsou nezbytné pro přežití společnosti
o Vyvolávají sociální nátlak na jejich dodržování a pojí se se sankcemi
o Dodržování norem je kontrolováno sociální kontrolou

Sociální kontrola a socializace

- Socializace je uvnitř sociální kontrola – zvnitřňuje pravidla
- Sociální kontrola je vnější
o Právní a politický systém
o Nátlak morálky, zvyků, a obyčejů
o Nátlak rodiny a osobních přátel

Sociální deviace a korupce

- Sociální deviace je odklon od sociální normy
o Je korupce sociální deviací?
- Důsledky korupce ve veřejné sféře
o Ztráta zájmu o věci veřejné
o Vznik paralelních nedemokratických struktur
o Zpronevěra veřejných prostředků
o Ztráta důvěry občanů
o Vznik korupčního klimatu (normalizace korupce)

4) Hodnotový systém společnosti

- Zahrnuje základní morální a kulturní hodnoty, symboly, ideologie a světové názory
- Zahrnuje odpověď na otázku, co je dobro a co je zlo, co je správné a co je špatné, co je
smyslem lidské existence
- Sociální soudržnost jako základní hodnota společnosti
o Národní akční plán sociálního začleňování