11.

Koncepce postmodernity v dle Zygmunta Baumana

Z. Bauman, vahy o postmodern spolenosti Z. Bauman, Tekut modernita Z. Bauman, Modernita a holocaust

diskurz postmodernismu 2. polovina 80. let 20.stolet (= ra prvnch asopiseckch studi anglosaskch sociolog) Z. Bauman, vahy o postmodern spolenosti: O em je kniha: Autor se v pti esejch tto knky, kterou sestavil speciln pro esk vydn, zabv srozumiteln, vtipn a tiv socilnm smyslem a podstatou sporu o postmodernitu, promnami ivotnho stylu a osobnostnch vzorc chovn, velkomstskm ivotem, zpsoby zachzen s tlem a pedevm souasnmi a budoucmi osudy mravnosti. Hlavn mylenky: Postmodernita jako znik projektu Postmodernita, nebo pro jin jen nov fze modernity, nejen nemysl, ale ani neme o sob myslet jako o projektu (na rozdl od obdob pedchzejcho). Dnes neijeme projektem, ale projekty. Projektovn a sil potebn k realizaci projekt podlehlo privatizaci, deregulaci a fragmentarizaci. Jsme stejn jako dve zamstnni eenm problm a obstarvnm, ale tyto nae innosti, ani samotn vci a problmy netvo celek. A nen mezi nimi problm problm, metaproblm. Ztrta dvry spolenosti v projekt Mnoho dvod pro ztrtu dvry v projekt dokonal spolenosti - dv nejzkladnj verze tto projektantsk obsese (tiscilet e a rajsk zahrady komunismu). Opatrnost se nm stala matkou moudrosti. Nikoliv jen stt, ale jakkoliv veden spolenosti a snaha o jej zen ztratily dvryhodnost, kad snaha o direktivn zsahy. Nikdo u nev ambiciznm a mocichtivm, kte tvrd, e dnen trpen je nutn ve jmnu budoucho tst. Posln filozofa a sociologa Poslnm filozofa a sociologa je vyslovit zamlen, uinit zjevnm, co je zraku nedostupn, zhmatatelnit to, co nelze uchopit nebo eho se ruka dotknout nechce nebo na to prost nem as a nenechat udusit v zrodku dnou z monost, je nebval lidsk svoboda nabz. Filozofov a sociologov by se mli vysmvat vychloubn tch, kdo handluj s jedinm patentovanm vznamem, mistrm definic. Mli by oddlovat zdrav sebeuvdomn, je mus bt vdy vdomm o tom, e lovkem je mon bt rznmi zpsoby, od totalitnho snn o veobecn shod ve jmnu jedin a nedliteln pravdy nebo hodnoty. Mli by vyvolvat neklid, nikoliv jej mrnit. Z tchto heuristickch pouen

jakoby povstvala filozofie a sociologie, kter m co nabdnout lidem, kte a u z vlastn volby nebo nutnosti jsou zaujati seberealizac a sebetvorbou. Nesvdj pod slibem moudrosti, kter vylou neuritost, ale u, jak moude t ve stavu neuritosti. kolem sociologie: vymann se z mylenkovch nvyk a stereotyp, pochopen lidsk skutenosti jako souboru monost, rezignace na dosavadn pojet kultury jako celku, revize pojmu systm, revize monost statistiky. Atributy ivotnho stylu a vzorce osobnosti Trvalm atributem postmodernho ivotnho stylu se zd nespojitost, fragmentarizace a epizodinost rznch sfr lidskch innost. Konec Projektu znamen i konec plnu a ivotn pout individua jedinec se mn v nkolik mlo typovch variant. Bauman obshle charakterizuje tyi vzorce postmodern osobnosti: Zevlouna Je odsouzen k nevdomosti, pozoruje lidi, mus si domlet. Nevdn je jeho proklet, ale i anc. Mez jeho svobody je jen hranice pedstavivosti. Kulturn vzorec zevlouna se vytvoil v modern spolenosti, byl vtvorem anonymity, kterou vytvoilo hust zalidnn msto. Oi krm podvanou; promuj se v neplacen herce nekonenho pedstaven. Tern, v nm zevloun dosahuje vrcholu sv suverenity a svobody: jeho vlastn dm a byt. Jde o televizi. Obrazovka se stala hlavnm, nejvc navtvovanm vbhem postmodernho zevlouna. Vzdlenost v ase a prostoru nen pekkou. Tulka Na potku moderny byl tulk veejnm neptelem slo jedna. Potloukal se bez cle, unikal kontrole, nemusel uznvat normy oblasti, kde byl, mohl odejt jinam, kdy s nimi ml problmy. Na konci modern epochy se ivotn zpsob tulka mn z nevhody ve vhodu. Tulk u spoleensk d neohrouje, ale je pro sebereprodukci du nutn. dn lkadlo nepipout pozornost nastlo, je teba novch pokuen, je by vyvolvala nov tuby. Pohyb je pro nho dleitj ne cl. Starost o dlouhodob cl by byla ztrtou asu, mapy se mn den ze dne. Nenaplnn touha udruje tulka v pohybu. Svt se tulkovi jev jako mnoina anc, kad ance je dobr Turistu Turista opout dm, aby vyhledval dojmy. Od tulka se li tm, e putovat nemus. Hled nov zkuenosti, a ty mu me dt jen jinakost. Turista si bere domov s sebou, jako standard pro hodnocen zitk. Nesm zapustit nikde koeny, chovat se a ctit "jako doma". Svtu nezpsobuje dnou kodu. Turista se ct bezpen. M kam se vrtit a m penze. Turista putuje po turistickch cestch, z nich byly peliv odstranny vechny nhody. Hre Ve he nevldne nutnost, nen v n ani nhody. Ve he je jist i kus tst. Ve he nen uritosti, a do konce nedovede hru pedvdat ani nejzkuenj hr. Hr jedn ve svt, kter nen

zen zkonitostmi, kter by se daly poznat. Organizujcm principem tohoto svta je riziko. Hra tvaruje svt do podoby sebe sam: svt v nm hr hraje, je sm hrem, o jeho krocch se meme jen dohadovat. Hodn zle na chytrosti hre. Ve he jde o vhru. Je bn pouit vech dovolench hmat za clem vtzstv. Hra je vlka, vlka kon ve chvli rozhodnut o vtzstv. "ivot je hra" potud, pokud v postmodernm svt nenalzme nemnn a trval zkonitosti. Postmodern kontext preferuje absenci pesn vymezen identity, m neuritji je identita definovna, tm lpe pro toho, kdo je jejm nositelem. Nejlpe se vede tm jedincm, jejich svobodu pohybu nesvazuje zk specializace, kte se nenavyknou koncentrovat se pli dlouho na jeden pedmt zjmu, kte se nadmrn nev na vci, jimi se maj v tu kterou chvli zabvat, kte si zachovvaj distanci a emocionln stdmost k tomu, m se v dan chvli zabvaj. Osobnost skuten postmodern se vyznauje absenc identity. Postmodern phody tla Dnes je jedinec nikoliv pracujcm dodavatelem statk, ale sbratelem zitk a poitk. Modern tlo dlnka a vojka se zmnilo (Chorobnm stavem tla byla neschopnost udrovat rytmus diktovan prostedm). Postmodern tlo je pedevm odbratelem proitk. Konzumuje a stravuje zitky. Je nstrojem rozkoe, protoe vyuv pirozenou schopnost reagovat na podnty (=vkonnost). Tlo je dnes soukromm vlastnictvm. Jeho kultivace je vc vlastnka. Nesnze? m to, co se dje kontrolovat, ale zrove to m bt on sm, kdo je touto kontrolou kontrolovn. ivotn zpsob dodavatele statk je orientovn vnjkov. CO se d dlat s vnjm svtem. ivotn zpsob sbrae proitk je orientovn dovnit. Otzkou - co se d v tomto svt jet zat. Mezi nmi neznmmi Ne kad mstsk ivot je modern, ale kad modern ivot je mstsk. Snaha o efektivn orientaci v tomto typu ivota; snaha o uplatnn dvoj (bezvsledn) strategie ivota mezi cizmi: 1) redukce prvku pekvapen a tm i nepedvdatelnosti udlost na minimum 2) eliminace prvku pekvapen vbec, vymazn pekvapen jako vznamu Ob smuj k petvoen msta ve zrutinizovan svt cizoty, ve svt opakovatelnch in, kter jsou podzeny vzorcm, je je mon se nauit nazpam. Mstsk anonymita poskytuje jedinci svobodu ( i tm, e ho zbavuje sebe sama). Z. Bauman, Tekut modernita: O em je kniha: Autor ve sv knize tvrd, e jsme se odvrtili od tk a pevn hardwarov modernity a nahradili ji modernitou lehkou a tekutou, zaloenou na softwaru. Nov typ neuchopitelnosti struktury globlnho

svta, kter jde ruku v ruce s nedostaten definovanm, okamikovm uspodnm politickho smovn a cel spolenosti, podle Baumana vol po nov koncepci a poznvacm hodnotovm rmci a po novm pstupu ke zkuenosti jednotlivce a spolen historii. V Baumanov dle jde o pozoruhodnost variac na tma jak funguje postmodern spolenost, je -li vyjdena elementrnmi kategoriemi emancipace (problm kritick teorie), individuality (problm kapitalismu a spoteby), prostoru a asu (problm globalizace - prce absolutn netradin pohled na prci) a komunity (nacionalismus a nrodn stt). Hlavn mylenky: Co je modernizace Modernizaci lze chpat jako proces zkapalovn, jako proces taven pevnch ltek. Zatmco ve fzi tk (pevn) modernity byly tradin pevn ltky (nap. tradin vazby, vra, zvykov prvo) nahrazeny novmi a zdokonalenmi pevnmi tlesy (p. racionln prvo), v souasn fzi modernity v tzv. v tekut (lehk) modernit se ji pevn tlesa pouze rozpoutj. Pedevm se rozpoutj omezen individuln svobody vbru a jednn, ivotn vzorce a pravidla se znan diferencuj a rozvoluj. Mezi zkladn koncepty modernity zahrnuje: sil o emancipaci: Zhroutila se iluze o tom, e historie m urit el a koly modernizace se deregulovaly a privatizovaly. Diskurz spravedliv spolenosti byl v tekut modernit nahrazen diskurzem lidskch prv, kter se zamuje na prvo jedinc liit se a podle svho si vybrat sv vlastn modely tst a svj zpsob ivota. Bauman pejm Beckovo pojet individualizace jako nepetritho a nekonenho procesu spjatho s modernizac. kolem kritick teorie proto u nen obrana soukrom sfry ped sfrou veejnou, ale naopak obrana mizejc veejn sfry. Hlavn pekkou emancipace v tekut modernit je toti prohlubujc se propast mezi prvem na sebeuplatnn a monostmi ho doshnout. 2. mylenku individualizace pedstavu, e je na jedinci, aby se sm stal, tm km chce bt: V protikladu k pevn modernit charakterizovan dem a pravidly je tekut modernita svtem svobodn si vybrajcch jedinc, kte maj svobodu stt se kmkoli. A protoe dsledky svho rozhodnut si ponese sm, je pro nj dleit, jak si s podobnmi problmy rad druz. Zpsoby zvldn soukromch osobnch problm se proto stvaj veejnou otzkou. Tyto tendence pispvaj k ji zmnn krizi veejnho prostoru. Veejn prostor pestv plnit funkci msta setkn a dialogu mezi soukrommi a veejnmi otzkami a stv se mstem veejnch zpovd. ivot v lehk modernit, ve kterm se neustl zkouen novch nevyzkouench monost stv vlastnm clem, nejlpe vystihuje metafora nakupovn. Nakupovn se tk jakkoli innosti, kter je vsledkem volby. ivot v lehk modernit ji nen uspodn kolem role vrobce, je vyaduje regulaci, definici poteb a konformitu, ale kolem role konzumenta, kter se ned definovanmi normami, ale

touhami a prchavmi pnmi. Dsledkem tchto zmn je zvyovn kehkosti identity. 3. pedstavu pokroku a prce jako prostedku, jak ovldnout budoucnost : V pevn modernit byla prce spjata s mylenkou pokroku. V tekut modernit se pedstava pokroku individualizuje, dereguluje a privatizuje, snaha o zlepen ivota ji nen kolektivnm, ale pouze individulnm projektem. Prce (i cel lidsk ivot) se v lehk modernit tp do epizod a neposkytuje ji bezpen zklad identity lovka. Prce pedstavuje pedevm poten, zbavu nikoli uitek pro blin, nrod i budouc generace. Lehk modernita je svtem kehkosti a nejistoty, spojuje se v n zkuenost nezajitn (pozic, nrok a ivobyt), nejistoty (pokud jde o budouc stabilitu) a nebezpe (vlastn osoby, majetku, komunity). Nejistota sociln existence vede k tendenci vnmat nejen svt, ale i mezilidsk vztahy jako nakupen produkt okamit spoteby. Bauman navc zdrazuje, e spoteba je na rozdl od produkce, kter vyaduje kooperaci, osamlou innost. 4. oddlen asu a prostoru Bauman rozliuje dv zkladn strategie, jak se vypodat s cizinci. 1) znevznamnn odlinosti (strategie fgn) - nkupn a konzumn msta - vichni jejich nvtvnci do nich pichz ze stejnch dvod. 2) strategie emick, tj. prostorov separace i selektivn pstup a vyuvn veejnch prostor. a. zneviditelnn odlinost, vytven tzv. przdnch prostor, do kterch lovk nevstupuje, protoe ct, e do nich nepat (nap. chud tvrti, oblasti obvan etnickmi meninami). b. prostory, ve kterch se sice nelze cizincm fyzicky vyhnout, ale ve kterch nen teba si jich vmat (nap. letit, dlnice). Vztahem prostoru a asu a otzkami globalizace: V modern spolenosti pestv bt prostor svzn s asem, as potebn k cestovn pestv bt soust prostorov vzdlenosti a kapacity lidskch i zvecch sval, ale stv se atributem techniky. as se tak stal nstrojem dobyt prostoru a promnil se v penze. V tekut modernit se prostor se stv irelevantn, protoe ho lze pekonat tm v nulovm ase. Moc tak spov v kapacit niku. Na vrcholku novho sociln pyramidy stoj ti, pro kter prostor, neznamen nic, a dole jsou ti, kte jsou pipoutan k mstu. Prohlubuj se i sociln nerovnosti mezi nrody. Zatmco v tkm (fordovskm) kapitalismu byly kapitl i pracovn sla pevn fixovny k mstu, v lehkm (postfordovskm) kapitalismu je mst vzna pouze pracovn sla a kapitl je mobiln a exteritoriln. Postfordistick organizace prce je zaloena na adaptibilit, flexibilit a voln struktue zen oprajc se o krtkodob smluvn svazky. Lehk modernita tak dlouhodob nahradila krtkodobm.

5. nrodn stt komunita Reakc na rst nejistoty a kehkosti lidskch vazeb je snaha hledat bezpe v uniformit komunity zaloen na spolen, zpravidla etnick, identit. Komunita je zaloena na zdrazovn vzjemn podobnosti a zdrazovn odlienost vi jinm a jejich odmtn. To je spojeno s padkem nrodnho sttu, kter ztrc v e tekut modernity sv dvj role. Ztrat-li stt i svj donucovac monopol, me nsil sestoupit na rove komunity. Omezen vnitnho nsil v komunit napomhaj rituln obti nkoho kdo, nen lenem komunity, ale nen pli vzdlen. Explozivn komunitu spojuje spolen kolektivn vinna a strach z trestu. Proti nacionalismu a patriotismu stav model pluralitn spolenosti (republiknsk model), kter se namsto potlaovn rozdl sna usmiovat odlin zjmy. Z. Bauman, Modernita a holocaust: O em je kniha: Touto knihou se jej autor stal svtov uznvanm sociologem a autoritou v oblasti analzy pozdn modern doby. Akoliv Bauman chpe holocaust jako "idovskou tragdii", zdrazuje jej specifick rysy, kter ji odliuj od ostatnch genocid, nejen z 20. stolet. Konstatuje, e "holocaust se objevil a byl realizovn v na modern, racionalizovan a racionalistick spolenosti, na vysok rovni rozvoje na civilizace a na vrcholu spch lidsk kultury ale prv proto je problmem tto spolenosti, tto civilizace a tto kultury". Holocaust je tak pochopen nikoliv jako "pouze" historick udlost, ale jako djinn milnk, jako vpov o povaze a charakteru na civilizace, o tom, jak degenerovala lidsk racionalita a k jakm clm byla pouita. Hlavn mylenky: Sociologick pojet morlky se mu v knize jev jako nedostaujc a omezen, v sociologickm podn je morlka chpna jenom jako integran faktor spolenosti a je sociln konstruovna. Le zlo holocaustu je absolutn. Sociologie se tv v tv tto morln vzv jev jako relativizujc initel. Bauman zde poukazuje na to, e kategoriln vrada (tj. vradn, je nen dno osobnm vztahem, ale je njak "sociln konstruovno") me mt dvoj podobu: buto je odvrcenou stranou spolenosti (Gesellschaft), anebo pospolitosti (Gemeinschaft). Odvolv se na klasick Tnniesovo rozlien. Bauman zjevn nyn pipout, e nejen zpadn, anonymn, technick, tedy modern spolenost plod kategoriln zlo, ale i kmenov, uzaven a fanatick pospolitosti maj sv temn strnky. Posun, v nm se odr zkuenost souasnho svta. Ti zkladn teze (odliuje se od H.Arendtov): 1) holocaust nebyl prostm zlem, kter pchali zl lid, sociln devianti a sadist, ale tragick, le pedvdateln produkt na modern racionln civilizace a kultury, kter promnila i genocidu v byrokratickou

proceduru, pi n vrah nevid vradnho, a nem tedy pocit a vdom pm mravn odpovdnosti; 2) genocida nebyla elem sama o sob, jakkoliv byla soust politickho programu NSDAP, byla realizac velk vize spodan spolenosti podobn dobe pstn zahrad, v n nem msto plevel - role zahradnka se mus ujmout ti, kte jsou schopni plevel identifikovat i zniit; v tomto smyslu je holocaust stralivm pokraovnm racionlnch projekt dokonal spolenosti, kter se vak stal mon a v epoe rozvinut racionality a byrokracie (Weber); 3) holocaust vyaduje pevrcen etickch hodnot, vyaduje etiku poslunosti, etiku podzenosti a etiku vkonu, kter vytlauje etiku zaloenou na lidsk blzkosti a sounleitosti - genocida nepestv bt mravnm problmem tm, e tradin morlku deformuje, naopak, znovu a nalhav obrac nai pozornost k mravn odpovdnosti za n svt dnes a nyn. Nvrat holocaustu za podmnek (sdl s H. Arendtovou): 1) Projekt (viz vahy o postmodern dob) 2) Totalitn reim 3) Modern byrokracie 4) Izolace depersonalizace obt (podmnkou spnho holocaustu nen divok nenvist, ale lhostejnost veejnosti) 5) Spoluprce obt (moc jako schopnost promnit cle druhch ve vlastn prostedky)

(Toto nsledujc je pedchoz text spe odpovd otzce 12, kterou me doplovat) snaha odkrt spoleensk koeny a dsledky globalizace kritika globalizace je postavena na problematice pohybu a moci (mocn je v globalizaci ten, kdo se pohybuje); dle stav na 4 pojmech: alienace (Marx, Hegel), vykoenn (Simmel), marginalizace, primrn vztahy (Cooley) globalizace se tk kadho z ns, ale jej inky nejsou pro vechny stejn (globalizace nejen spojuje, ale i rozdluje /globalizace x lokalizace/, co vede k separaci, segregaci a vyluovn a sociln polarizaci); nejdanj hodnotou je mobilita, na n je zaloena moc, kter je schopn se rychle pesouvat (a nebere tak ohledy na loklno a ni, ); as i prostor se smruj (mobiln elita)

co dl po nrodnm stt, kter odumr (nrodn ekonomika se stv etn fikc), vliv nepehlednch transnacionlnch sil (2/3 populace na globalizaci doplc a dochz k celostvtov restratifikaci moci, svobody, bohatstv) 2 protiply postmodern spolenosti: turist (mohou cestovat kamkoli a kdykoli, ij v ase, prostor je nezajm) x tulci (nemohou cestovat, ij v prostoru, jsou marginalizovni) nejvt problm globalizace je ohroen svobody lovka

GLOBALIZACE DSLEDKY PRO LOVKA, 1. KAPITOLA: AS A TDA st 1 (str. 15 18), Faktor: PROSTOR Albert J. Dunlap: Zprva o aktivitch, Times Books: Spolenost nle lidem, kte do n investuj - ne svm zamstnancm, dodavatelm nebo lokalit, v n se nachz. V tomto ryvku textu nejde o vc nleen jako ist prvn otzku vlastnictv, nbr o fakt, e investoi, na nich ve skutenosti le rozhodovn, maj prvo jakkoli poadavky tchto lid o veden spolenosti prohlsit za nerelevantn a neplatn a vbec se jm nemus zabvat. Jedn se o konstatovn faktu, tedy jaksi universln platn princip. V minulosti by se toto prohlen nemuselo zdt jako naprosto evidentn a platn, nicmn v souasn dob, jak tvrd Dunlap, firmy podpo takov investice, kter se jim vyplat, tedy ty, kter budou sami tak uvat. Nebudou platit (a neplat - jak tvrd) podporu nezamstnanm v regionu, invalid, nebo jinho lidskho odpadu, za jeho osud se jim nechce nst odpovdnost, nebo pebrat njak zvazky. V souasn dob jde o postupn vymaovn rozhodovacch center a kalkulac z teritorilnch omezen lokality. Osvtlen tvrzen: a) zamstnanci se rekrutuj z obyvatel dan lokality a nejsou schopni bez problm nsledovat firmu v ppad, e se pesthuje jinam, b) pi zmn umstn firmy zmiz vhody nzkch dopravnch nklad dodavatel, c) lokalita, v n je spolenost umstna zstane na tom samm mst, resp. nepesdl se, d) z toho plyne, e jedin, kte nejsou zvisl a prostorov vzni jsou ti, kte investuj - akcioni. Ti si mohou koupit kolik akci chtj, a prostorov vzdlenost i blzkost jejich rozhodnut zsadn neovlivn. Zrove rozptyl akcion nen v zsad nijak prostorov determinovn. Akcioni jsou jedin faktor osvobozen od prostoru a pouze jim spolenost me nleet. V ppad rozpadu nebo pesdlen spolenosti se akcioni zbavuj dal odpovdnosti a jako jedin mohou tzv. utci od dsledk. st 2: Absentujc landlordi, typ II (str. 18 21), Faktor: MOBILITA Nejdanjm faktorem je mobilita, kter lidem na vrcholu pin svobodu pohybu a tmto tedy dal vhody. (Podle Dunlapa existuj takov protihri, kterch se investice tkaj, a kter je dky stnostem slyet a na druh stran ti, kterch se dn sice tk, ale neozvou se.)

Mobilitu zskvaj lid, kte investuj. Pro n mobilita znamen bezprecedentn oddlen moci od zvazk, jedn se o osvobozen se od povinnosti pispvat ke kadodennmu ivotu a zachovn komunity. (Zde se objevuje nov asymetrie mezi exteritoriln povahou moci a pokraujc teritorialitou.) Jde o ztrtu odpovdnosti za dsledky konn, kter je povaovna Dunlapem za nejvce oceovan zisk. Volnost kapitlu pipomn volnost dvjch LANDLORD. Ti byli trvale neptomn na statcch a nezajmali se o poddan, kte je dky existujcmu hospodskmu produktu ivili. Jejich absence znamenala kody na rodnosti pdy a vkonnosti zemdlstv obecn. Landlordi nemohli smovat pozemky, zstvali svzni s lokalitou. Toto jejich omezen znamenalo mez. Alberto Melucci definuje mez jako uzavenou hranici, rozdlen, kter tak zna uznn jinho, odlinho, neredukovatelnho. Modern kapitalist a makli dky mobilit likvidnch zdroj mus respektovat jedinou mez, administrativn omezen volnho pohybu kapitlu a penz. st 3: Svoboda pohybu a sebekonstituovn spolenost (str. 21 26), Faktor: GEOFYZIKLN HRANICE Bauman v tto sti hovo o geofyziklnch faktorech: prodnch a umlch hranicch zemnch jednotek, kter vytv zvltn identitu populace. Paul Virio vyslovil nzor, e v dnen dob je mon mluvit o konci geografie. Na vzdlenostech u nezle, geofyzikln hranice pestv existovat. Vzdlenost se stala socilnm produktem, nen fyzikln danost. Jej dlka se mn v zvislosti na rychlosti, j j lze pekonat. Pro prostho lovka hranice pevn platili. Pro elity bohatch a mocnch se, jak dnes tak v minulosti, hranice strali, tato tda byla je vce kosmopolitn. (B. Clinton: poprv nen rozdlu mezi domc a zahranin politikou) Doba komunikace se smruje na nulovou dlku okamiku, prostor a prostorov vymezen ztrcej vznam. Jinak definujeme blzko a daleko. BLZKO je to, co je bn, vedn, znm, osoby a vci, se ktermi se denn setkvme, jednme s nimi nebo se jimi zabvme, navzjem na sebe psobme. Blzko je prostor, v nm jsme zdkakdy bezradn. DALEKO je naopak prostor, do kterho vstupujeme pouze pleitostn, nebo vbec, ve kterm se dj vci, kter neumme pedvdat a nerozumme jim, prostor obsahujc vci, o nich mnoho nevme, od kterho moc neekme, nectme povinnost se o nj starat. V rmci tohoto novho chpn pojm blzko a daleko existuje dleit rozmr, rozmr, vedouc od jistoty k nejistot, od sebedvry k vhavosti. Bt daleko znamen bt v njak nepjemn situaci, naopak pedstava blzkosti je pedstava neproblematickho. V takovmto chpn svta se jednoznan projevuje xenofobie, tedy strach z neznmho. Spolenost, tedy i my automaticky pedpokldme, e neznm je patn, zl, nejsme schopni, anebo nedefinujeme tyto vci, fakta atd. jako jin! V chpn tchto pojm doprava a cestovn pedstavuj obzvl radikln zmnu. V tchto ppadech se jedn o proces, kter poprv podchytil Tnnies v definici modernity jako pechod od Gemeinschaft k Gesellschaft.

Mezi technick faktory mobily hraje dleitou roli peprava informac, komunikace, kter nevyaduje pohyb fyzickch osob (anebo ho vyaduje, ale pouze sekundrn a okrajov). Informace mou cestovat nezvisle na fyzickch nositelch, na pedmtech, o nich informovaly. Pohyb informac se stle zrychluje - existence potaov st. Jako dsledek tohoto vvoje dochz k rozpadu socilnch vazeb: a) v zce provzanch komunitch starch as existoval podstatn pedl mezi okamitou komunikac uvnit mal skupiny (WETWARE) a mezi komunikac mezi lokalitami, ke kter bylo poteba asu a vloh, b) komunikace mezi dnenmi, pomrn kehkmi a krtkovkmi komunitami, kde nen podstatnho rozdlu a vhod mezi komunikac uvnit komunity a mezikomunitn vmn informac. Dochz ke zmenovn rozdl mezi nklady penosu informac na mstn a globln rovni. S nstupem globln informan st je vytvoena nov dimenze, tzv. KYBERNIZUJC PROSTOR, kter je zbaven jakchkoli prostorovch dimenz, kde neexistuj fyzick a asov pekky.