4.kap. SOCILN SKUPINY A ORGANIZACE -soc.

skupina-mnostv jedinc od dvou(dydy) a k velkm celkm, vztahy jsou pravideln a trvaj del dobu -druhotn znaky:spolen cl, skupinov normy,vytven skup.rol a struktur -mal skupina-lenov maj bezprostedn kontakty -soc.skupina-nkdy tak oznaen pro uritou kategorii jedinc, u kterch se oekv, e za uritch okolnost budou reagovat podobn Supina primrn a sekundrn -skupina je drena pohromad instrumentlnmi(vznikaj kdy chceme ve skupin doshnout spolenho cle) a citovmi pouty(osobn vztahy ke lenm skupiny) -primrn skupina-lenov jsou v astch, relativn intimnch, pmch a pevn emon urench vztazch (rodina, ptelsk vztahy, sousedi) -sekundrn skupina-lenov jsou v neosobnch mlo emon urench vztazch (organizace i spolky) -in-group-skupina, ke kter jedinec ct pslunost, s n se identifikuje -out-group-pslunci jin skupiny se od n distancuj -referenn skupina-skupina, ke kter se jedinec i skupina jedinc vztahuje, podle jejch norem pak urujeme nae chovn (normativn a komparativn f-ce) -relativn deprivace-kdy nemme to, co bychom chtli mt Sociometrie-zabv se zkoumnm vztah ve skupin, metoda men a prezentac soc.vztah(vyvinul Jakob.B.Moreno) -sociometrick test (tzv.Morenv)-lnov jsou dotazovni, kter leny skupiny maj nejradjiclem je men rozdl a konflikt mezi oficiln strukturou skupiny -sociometrick status-postaven jedince ve zkouman skupin z hlediska oblbenosti Vdci - v kad skupin se nakonec objev nkdo, kdo m moc, d dleit aktivity ve skupin a je mu piznvn vysok status - -nkolik typ Vdcovstv: - Expresivn vdce-m pevahu v emon sfe(matka nebo oblben konstitun monarcha) - Instrumentln vdce-ovld nstroje potebn ke zvldn spolench kol(psn otec nebo f vldy) - Pirozen vdce-svou energi a iniciativou ovlivuje skupinu - Sociometrick vdce-m nejvy neformln autoritu - Izolovan vdce-nen pmo volen vtinou len Techniky prce, kter napomhaj skupin eit problmy: -braistorming-tzv.mozkov smr-podncuje tvr mylen, pekonv stereotypn schmata -groupthinkingdochz k nmu v soudrn skupin, kter pro sv poteby uvauje jednotn a tm je otupena schopnost kriticky myslet

Organizace - je tvoena konkrtnmi lidmi, m lenstv a leny(univerzita) X Instituce-zpsob, jak se vci dlaj (kolstv) - v tradinch spolenostech nebyly organizace zapoteb-spolenost byla kulturn homogenn - v dnen spolenosti jsou velk kulturn rozdlyorganizace pebraj koly, kter dve plnila rodina, crkev i panovnk=takov organizace zaloen pro dosazovn specif.cl nazvme Formln organizace Typy formlnch organizac: -dobrovoln org.-skauting, sportovn kluby -donucovac org.-lenem se stvte proti sv vli-armda, nemocnice, vzen, - vtinou probh resocializace/nstroje:sthn vlas, uniformy atd.provd se tzv. degradan ceremonil (bhem nj dotyn pochop, e jeho sousn identita neznamen nic) -utilitrn org.-koly, odbory, vldn ady, firmy, maj charakter mezi donuc. a dobrovolnou org. Byrokracie-uspodn osob a f-c v org. Do hierarchickho systmu nadzenosti a podzenosti -klas.analza byrokracieM.Webervytv ideln typ byrokracie (principy obecn charakteristick pro tento jev) -trnovan neschopnost-termn-americkho psychologa T.Veblena-lovk pod vlivem byrokracie me zskat omezenou schopnost reagovat na neekan zmny situace -oligarchie=vlda bohatch -timokracie=vlda ctidostivc -demokracie=vld chud vtiny -tyranie=vlda jedince 7.kap. MOC POLITICK A EKONOMICK -moc m ten, kdo doke prosadit svou vli i proti vli ostatnch -autorita-vliv, platnost, pln moc vzdor -na rozdl od moci je autoritativn vliv uplatovn na zklad njakho nroku a uznan kompetence a pevahy -autorita: -osobn, primrnvtinou v malch skupinch -abstraktn, formln i sekundrnuplatuje se ve velkch org., bv vzna na uritou pozici -ti ideln typy autority(M.Weber): -tradin-opr se o slu zvyku -charismatick-zaloena na sle osobnosti -racionln legln-zaloena na sle zkona Otzky optimlnho vkonu moci: -anarchismus: -chce doshnout plnho popen sttn moci -stt a kapitalistick vlastnictv maj bt nahrazeny dobrovolnou federac jednotlivc i skupin

-len se na: -liberln a.-usiluje o odstrann spoleenskch a morlnch vazeb -kolektivn a.-kapitalistick soukrom vlastnictv spov na vykoisovn, stt m bt znien spontnn lidovou evoluc a promnn v komunistickou spolenost bez vldy -demokracie: -vlda lidu-umouje jim se podlet na zen mstskho sttu -zdrazuje rovnost jedinc -znaky: -suverenita lidu, omezen sttn moci, dlba moc a jejich vyvaovn -pm demokracie-nap. referenda -nepm je rozenj-systm, ve kterm volii deleguj moc na sv zstupce, poslance parlamentu -totalitarismus: -takov zpsob vkonu moci, pi kterm si jedna strana nebo mocensk skupina pivlastn monopol nad ivotem vech sloek spolenosti -faismus: - vznikl v Itlii (B.Mussolini) -znaky: -oslava sttu, sociln darwinismus, autoritativn vdce -pojem hrdiny jako nadlovka, odmtnut rozumu, draz na vizi, tvr slu a vli (vypjeno z romantismus-nap. Nietzche) Korporitativismus-systm sttu, kter nen rozdlen na tdy, ale na korporace podle f-ce v dlb prce

-nacismus: -vznikl v Nmecku (A.Hitler) -charakteristick znaky: -neptelstv k pluralitn demokracii, rasismus a antisemitizmus, nacionalismus, antikomunismus, tos boje a vlky, tzv. vdcovsk princip (Fhrerprincip) -rozvinul se jako protipl marxistickho socialismu -marxismus sovtskho typu: -teorii komunismu vypracovali K.Marx a F.Engels (Komunistick manifest) -zkladn ideje komunismu: -stup byrokratickch forem vldy, vznik samosprvy nahrazujc dnen podobu sttu, zruen soc.rozdl a rozdl mezi mstem a venkovem, kolektivn vlastnictv vrobnch prostedk, pekonn odcizen a snen podlu fyzick prce -pod vedenm Lenina vznikl tzv. leninismus -totalitrn tendence jet posleny Stalinem-zostovn tdnho boje -autoritatismus: -forma vldy, ve kter vechna dleit rozhodnut vykonv jedna osoba nebo mal vldnouc skupiny, piem zkonodrn a vkonn moc sttu nen omezena a kontrolovna liberlnmi a demokratickmi tendencemi

Politick systm-procesy, jimi se rozhoduje, co po svch obyvatelch stt bude chtt a co jim za to nabdne a struktury, kter pro to byly vytvoeny -politick strana-organizace sdruujc na principu dobrovolnosti leny stejnch pedstav a zjm a m ambici doshnout prostednictvm voleb pol.moci -strany rozliujeme na : -konzervativn: nepzniv naklonny vem smrm poadujcm zmny ve spolenosti, kultue a politice (liberalismus, socialismus, anarchismus), zdrazuj vznam tradice -liberln: stavj na hodnotch, kter vyzdvihuj minimln roli sttu v ivot spolenosti, dleit jsou prva jednotlivce, do kterch stt nem zasahovat -kesansko-demokratick strany: deklaruj za sv vchodisko kesansk hodnoty, usiluj o soc.harmonii -sociln-demokratick strany: vznikly v 19.stol jako reakce na bdn podmnky pracujcch v dob industrializace, zdrazuj princip solidarity -komunistick strany:chtj zmnit cel spoleensk systm, 70.lta 20.stoleurokomunismus=nkter kom.strany se emancipovaly od Moskvy -nrodnosvobozeneck strany:oznaoval strany zem Afriky a Asie, usilovaly o nezvislost v tchto zemch Volebn systmy-pevldj dva typy: -systm pomrn:vce odr nzorovou pestrost volistva, do parlamentu se dostane vt mnostv stran-je nutn sestavovat koalice -vtinov systm-do parlamentu postupuje ten -nkdy se pouvaj i kombinace obou systm -lobbovn-tmto zpsobem mohou do procesu vkonu moci zasahovat i zjmov skupiny, mohou se pokouet pmo stavt do voleb sv kandidty nebo vzbudit veejn zjem o uritou problematiku EKONOMICK MOC ti zsadn ekonomick problmy: -jak produkovat vrobky a sluby, v jakm mnostv? -jak zachzet s omezenmi zdroji? -pro koho tyto vrobky vyrbt? -dnes hovome o spolenosti post-industriln, kter m velmi siln sektor slueb -se socialismem je spojen typ ekonomikyekonomika zen, plnovan -druhm typem je ekonomika trn-jsou to konzumenti, kdo na trhu rozhoduje o jak produkty je zjem,je-li njakho produktu nadprodukce nebo o nj lid nemaj zjem, jeho cena pad dol, ceny tak slou jako signl pro producenty-dsledkem konkurence na trhu se ceny dr na urit hladin -naruenm prosted volnho trhu je monopol-nadvlda jednoho vrobce nebo poskytovatele slueb na trhu, kter me urovat cenu, mnostv a kvalitu zbo nebo slueb/naruen trnch mechanism me vst k ekonomick neefektivnosti -pokud urit sektor trhu ovld pouze mal poet gigantickch koncern, mluvme o oligopolu (duopol-pokud jsou jen dva) -nadnrodn spolenost-firma, kter m centrum v jedn zemi a poboky v dalch zemch

Teorie zvislosti-analyzuje vztah mezi bohatmi a chudmi:vyspl hegemonistick kapitalistick nrody si podizuj ekonomiky nrod mn vysplch a in je soust vlastnho systmu Teorie centra a periferie(20.lta S.Rokkan)-oznauje vztah dvou mst, kdy: -centrum je msto, kde se v rmci teritoria setkvaj dritel mocenskch zdroj -centrum je dcm elementem, ale nen sobstan pokud jde o nap. o produkci potravin, pracovn sly atd. -periferie je protjek centra, je to jednotka podzen, ekonomicky zaostal, bez vlastnch kulturnch instituc Svt prce -prce je charakteristickou vlastnost lovka, jde o plnovitou a vdomou innost (fyzickou nebo duevn) -z hlediska ekonomie je prce (spolu s pdou a kapitlem) vznamnm vrobnm faktorem -prce je placen a neplacen (v domcnosti) -pro lovka je nejen zpsobem obivy, ale i procesem pi nm si osvojuje dleit znalosti a dovednosti, strukturuje jeho as, pomh navazovat soc.kontakty -charakter.jevem je dlba prce -dva druhy prce podle asu: -prce orientovan na kol-pracovn den je dlouh podle kolu -prce ve vymezenm ase-lovk v roli zamstnance

Prce a odcizen -alienace(odcizen)-stav,kdy se lovk ct bt odcizen vi svmu soc.a mater.prosted nebo vi sob sammu -spojena se vznikem modern spolenosti-ta jedince nejen nese, ale tak tsn -popis tohoto stavu nalezneme v ady autor -klasick vznam pojmu odcizen formuloval K.Marx: -prce je dleitou soust lidskho sebeuskutenn, odcizen vznik, kdy lovk vykonv prci, kter neodpovd jeho bytostnmu zaloen-pinami jsou dlba prce a soukrom vlastnictv vrobnch prostedktak vznik odcizen vi innosti sam(prce jako zbo) -odcizen u Tnniese: -Gemeinschaft-pospolitost organicky spojen pbuzenskmi a nboenskmi vztahy -Gesellschaft-spolenost organizovan za elem dosaen cleivot je chladnj, anonymnj -Durkheim-anomie popisuje stav bezzkonnosti nastupujc v situaci, kdy jsou zpochybnny panujc normy a hodnoty -Simmel-sociln diferenciace-proces rozdlovn dve homogennch socilnch tvar -Riesman: -lovk tradin zen-zdroj zen je jedinci vtpen v ranm vku a pak u funguje automaticky

-lovk vnjkov zen-zdrojem zen jsou jin jedinci -R.Dahrendorf-nvdom rolov oekvn-zjmy nadzench a podzench jsou reflektovny v rolch, kter jsou tmto pozicm vlastn, to, co je oekvnolatentn zjmy -S.Freud-nespokojenost v kultue-rozpor, kter lovk prov, nebo kultura klade jedinci pekky v uspokojovn jeho pud Rovnost pstup k prci -status len spolenosti je uren jejich vkonem pro celek-v idelnm ppad panuje rovnost anc pro vechny, nkte jsou vak znevhodnni nap. svm pvodem(nap.Romov), prot vznikla idea pozitivn diskriminace

9.kap. KULTURA-lid neij pouze z pravidel danch prodnmi zkonitostmi, vytvej svj vlastn svt, kter je od prody odlin -nkdy se pouv ve vznamu vysok kultury(vznamn umleck dla atd.) -kultue se lid u prostednictvm symbol-jejich systm a vznamy si lid osvojuj v procesu inkulturace -symbol-nco, co zastupuje nco jinho -smiotika-vda o znacch jejich vznamech JAZYK-umouje odpoutvat se od aktuln reality a vyjadovat nejen co je, ale i vci mon -meme rozliit pt eovch registr:deklaman, formln, informativn, familirn, intimn JAZYK ZE SOCILNHO POHLEDU -lenn na sociolekty-varianty jazyka podle soc.skupin, vrstev a td -sociolingvistika-pokou se vysvtlit procesy v jazykovch systmech, kter zpsobuj soc.jevy (vliv pohlav, vku, etnick pslunosti na jazyk jedince)-zkoum slang (spec.vyjadovn ur.skupiny), argot-zpsob vyjadovn deklasovanchvrstev -o kultue hovome pedevm v souvislosti se skupinou, protoe je pedvna interakc jejch len -ve spolenosti se hodnoty li lovk od lovka, vdy vak meme najt urit zkladn hodnoty-core values, kter spolenost dr pohromad -adaptivn kultura-jak evoluce postupovala, nabvala na dleitosti schopnost nejen se prosted pizpsobovat, ale i ho mnit podle svch poteb -maladaptivn kultura-tam, kde je ohroeno peit a reprodukce Roviny kultur: -nadnrodn, mezinrodn-nejsou svzny hranicemi jednoho nroda -difuze-pronikn kultur (pm-sledovn stejnch film, nepm-pedn informac je zprostedkovan nap. jinmi generacemi) -difuzionismus-paradigma-vnuje pi studiu kultury pozornost historickm kontaktm etnik a nrod Subkultura-dl skupina, kter se odliuje od pevldajc kultury-nap. soc.postavenm, vkem, povolnm, regionem -subkultura nen nikdy zcela izolovna od dominantn kultury (nap. subkultura mldee)

Etnocentrismus-skupina si mysl, e jejich kultura je nadazena kultue jinch skupin, m vlastn standardy, kter nepomuje mtkem jinch kultur -opakem etnocentrismu je kulturn relativismus-vychz z teze, e kad kultura je jedinenou entitou, jej hodnoty, zvyky a normy nemohou bt hodnoceny mtky jin kultury, ale pouze v kontextu kultury vlastn-me vst i k relativismu morlnmu -za univerzln meme povaovat takov vlastnosti, kter vychzej z odlien lovka od jinch bytost, tedy kter jsou dny biologicky -pokud jde o kulturn odlinosti, najdeme je teba v mnohosti obad Masov kultura-vznik je umonn technickm rozvojem-oznaujeme tak vtvory, hodnoty a pedstavy, kter jsou publiku pedvny pomoc prostedk masov komunikace -masovou kulturu vytv kulturn prmysl (M. Horheimer, W.Adorno) -Adornocelkov inek masovho prmyslu je antiosvcensk=pek rozvoji autonomnho a nezvislho jedince -Dwight MacDonald rozliuje ti intelektuln roviny:vysokou, stedn a nzkou -od nich odvozuje ti roviny kultury: culture, midcult, masscult -culture: umn urit elit -midcult: maloburoazn, jde o parodii, napodoben s komernmi cli -masscult: popov hudba, TV serily, serily, kvzy, porno K-je spojen s existenc masov kultury, ta toti usiluje o vyvoln ink: co nejjednodueji, nejlevnji a nejrychleji -podle Kulky pestv bt umn umnm, kdy estetick f-ce pestv bt f-c dominantn -dlo by nemlo psobit jako pouh znak redukovateln na pouku nebo kli 11.kap. SOCIOLOGICK METODY -metoda-z etiny-znamen cestu za nm -systematick postup, kterm se sname odkrvat souvislosti naeho svta -pro sbr a vyhodnocovn dat maj sociologov celou adu metod- od kvantitativnch po kvalitativn -kvantitativn-badatel zsk omezen mnostv informac o velkm mnostv jedinc-ovuje platnost jasn formulovanch hypotz -vyuv standardizovan zpsoby zskvn dat, preferuje deduktivn pstup -kvalitativn-badatel se sna zskat co nejvt mnostv informac o menm mnostv jedinc -vyuvaj spe induktivn pstup -kvantitativn pracovnk usiluje o co nejvt validitu, platnost dat -kvalitativn p.spe o reliabilitu, spolehlivost -tyto pstupy lze kombinovat Vzkumn problm-stoj na potku kadho zkoumn -u kvantitativnho vzkumu usilujeme o co neju a nejpesnj vymezen problmu

-kvalitativn badatel si nechvaj pomrn irok pole psobnosti (kvalitativn analzy asto pedchzej kvantitativnm) Hypotzy-po vymezen kolu nsleduje formulace hypotz -Hypotza-tvrzen pedpovdajc, e mezi dvma nebo vce promnnmi existuje souvislost -vechny v hypotze zmnn promnn mus mt svoj operan definici(mly by bt oviteln) Promnn-neboli znaky-jsou symbolickm vyjdenm vlastnost uritho jevu -znak by ml nabvat alespo dvou hodnot (podmnka rozliitelnosti) -znaky rozliujeme na nominln(maj nkolik vzjemn se vyluujcch hodnot), ordinln (jejich hodnoty lze njak seadit) a kardinln (ty kter lze zmit) -dle rozliujeme znaky nezvisl (pedpokldan piny) a znaky zvisl (pedpok.dsledky) -znaky zjevn (manifestn), kter lze zjistit pmo a znaky skryt (latentn) Vbr z populace abychom se nemuseli dotazovat vech lid -populace pedstavuje soubor jednotek, o nich chceme vyslovit zvrpokud vyloume vechny jednotky, od kterch nememe zskat info (nejsou k zastien) zskme tzv. zkladn populaci, z n vybrme tu st, je bude populaci zastupovat a zskan informace bude mon zobecnit na celou populacivbrov soubor (je reprezentativn v t me, nakolik odr vlastnosti zkladnho souboru -me nastat chybanhodn=zpsobena tm, e vbrov soubor nikdy pesn nereprezentuje zkladn soubor (tato chyba lze vypotat -systematick chyba vbru vznik v dsledku patn zvolenho postupu vbru a kvli nevhodnmu zpracovn dat

Pilot-test vzkumnho nstroje (nap. dotaznku-na zkouku) -pedvzkum= vlastn vzkum v malm, ml by ovit jestli je sbr dat provediteln -nsleduje vlastn sbr dat a jejich kdovn -data je teba pevst do podoby vhodn pro hromadn zpracovn -jakmile jsou data uloena, mohou bt podrobena statistickm analzm, abychom ovili platnost vstupnch hypotz -v souasnosti sociologov pouvaj stle sofistikovanj po.programy Jednotliv vzkumn metody: Experiment-jeho vyuit je omezen-pouv se nap.garfinkeling=technika uml provokace, pomoc kter naru pracovnk bnou rutinu lidskho jednn (H.Garfinkel) Dotaznkov eten-klasick nstroj soc.vzkumu, tk se pedevm kvantitativnho vzkumu -je to formul uren respondentovi, obsahujc otzky a varianty odpovd -umouje rychl zpracovn dat -nevhodou je, e neposkytuje respondentovi irok prostor pro vyjden -jeho vytvoen vyaduje pesnou prci

-vhodn zat zajmavmi otzkami a postupn se dostat(na konci) a k tm nejchoulostivjm(zeptej se a ute) Rozhovory-kolen tazatel klade osobn otzky, aby tak zenm zpsobem obdrel info -rozliuje se mezi standardizovanm, polostandardizovanm a nestandardizovanm rozhovorem -dleitou roli hraj kvalitn a srozumiteln formulovan otzky Pozorovn-me jt o pozorovn pm-nedochz k dotazovn zkoumanch osob ani jejich ovlivovn -postupuje se podle pedem pipravenho plnu -je to vhodn pro zkoumn malch skupin -zastnn pozorovn probh tehdy, jestlie vzkumnk vstoup do ivota zkouman skupiny-hroz riziko ztrty objektivity, ale me do pozorovanch jev zashnout -standardizovan pozorovn-je ureno, co m vzkumnk pozorovat X nestandardizovan-m velk prostor -skryt pozorovn X zjevn pozorovn-pokud z hlediska kvality pozorovn nevad Studium dokument -meme tak zkoumat vpovdi lid nedostupnch, jejich vpov nen zkreslena vzkumnkovou ptomnost -nevhody:nebyly vytvoeny pro poteby sociologic.vzkumu, nemaj dlouhou ivotnost, mohou chybt nkter informace, unik nm neverbln chovn -vhodn metody: -obsahov analza:zjiuje obsah sdlen, jeho autora, zmr a pedpokldan inek na pjemce-pedmtem me bt text, ale i rozhlasov nebo TV vysln, telefonick kom., umleck dla atd. -vhodou je, e mme k dispozici data z dlouhch asovch obdob a jejich obsah se pitom pmo netk zkoumanch osob tzv. neintervenn pstup -m 4 zkl.formy: -frekvenn analza (klasifikace textovch prvk a zjitn jejich etnosti), -valenn a.(uveden specifitjch hodnocen) -a.intenzity (ukazuje slu hodnocen) -a.kontingence (vm si vskytu uritch eovch prvk v souvislosti s jinmi pojmy) -sekundrn analza: badatel vyuv data z jinch vzkum -tato metoda et as i penze, poskytuje vce prostoru pro srovnvac analzy -historick sociologie se mus spokojit s vzkumem dokument o jevech (jevy samotn u nem k dispozici) Biografick metoda -biografick vzkum vznik spoluprac mezi jedincem a vzkumnkem -materilem jsou nap. dopisy, denky, atd. Zakotven teorie -pat mezi klasick kvalitativn metody -clem je vytvoit teorii -zanme zkoumanou oblast a nechvme a se vyno to, co je v tto oblasti vznamn

-badatel zpravidla vychz z njakho vyprvn a sna se zjistit, jak vyprav vnm to, o em vyprv Zsady kvalitativnho vzkumu- Hendl uvd 8 vlastnost: -otevenost-vi zkoumanm osobm, i zkouman situaci a pouitm metodm -zahrnut subjektivity-vzkumnk se sten identifikuje s prostedm a zkoumanm jevem -procesulnost- bhem vzkumu se mn metody nebo zpsoby interpretace -reflexivita-pipravenost vzkumnka reagovat na nco neekanho -zamen na ppad -hisoricita a kontextulnost-je teba jedn.ppady historicky uchopovat a zvry validizovat pro dan kontext -problematizace determinovanosti-je problematick hledat kontextov nezvisl zkonitosti -iterativn heuristika-zskan vsledky ovlivn sbr dat i plnovn vzkumu -sociologov by nmli opomjet vhodnou prezentaci vsledk svch eten (tisk.konference, publikace vsledk v njakm periodiku i knize) -vzkumy jsou choulostivou zleitost-socilogov by mli dodrovat etick zsady: -nepekraovn vlastnch kompetenc -ochrana zkoumanch osob ped pokozenm -respektovn prva osob na soukrom a dstojnost -zachovn vdeck objektivity vzkumu -dvryhodn zachzen s vzkumnmi daty