VYHOEL SPOLENOST

Byung-Chul Han

VYHOEL
SPOLENOST
Mdigkeitsgesellschaft: MSB Matthes & Seitz Berlin, 2010
Burnoutgesellschaft: MSB Matthes & Seitz Berlin, 2014
Transparenzgesellschaft: MSB Matthes & Seitz, Berlin 2012
Im Schwarm: MSB Matthes & Seitz Berlin, 2013
Agonie des Eros: MSB Matthes & Seitz Berlin, 2012
Translation Radovan Baro, 2016
ISBN: 978-80-87950-05-0
Spolenost navy
 NEURONLN MOC

Kad epocha m sv typick choroby. Mli jsme bakte-

riln ru, kter skonila nejpozdji objevem antibiotik.
Navzdory rozenm obavm z chipkov pandemie ne-
ijeme dnes ve virov epoe. Ta je zsluhou imunologic-
kch technik ji za nmi. Z patologick perspektivy nen
ponajc jednadvact stolet bakteriln ani virov,
nbr neuronln povahy. Patologickou krajinu po-
najcho jednadvactho stolet charakterizuj nervov
onemocnn jako deprese, porucha pozornosti s hyper-
aktivitou (ADHD), hranin porucha osobnosti (BPD)
nebo syndrom vyhoen (BS). Nejde tu ji o infekce,
nbr o infarkty; ty nejsou vyvolny negativitou imunolo-
gicky jinho, nbr pemrou pozitivity. Nachzej se tak
mimo rdius vekerch imunologickch technik, jejich
poslnm je postavit hrz negativit cizho.
Uplynul stolet bylo stoletm imunologickm. Byla
to epocha, v n se striktn rozliovalo mezi vnitkem
a vnjkem, mezi ptelem a neptelem, mezi vlast-
nm a cizm. Rovn studen vlka odpovd tomuto
imunologickmu schmatu. A imunologick paradigma
minulho stolet bylo vskutku skrznaskrz prodchnut
slovnkem studen vlky a samo se nachzelo pod nad-
vldou bytostn militaristickho dispozitivu. Imunolo-

7
 BYUNG-CHUL HAN

gickou reakci charakterizuje tok a obrana. Pro tento

imunologick dispozitiv, jeho psobnost se z ryze bio-
logick rovn rozila na sociln, celospoleenskou ro-
vinu, je pznan slepota: obrann reflex je namen proti
vemu cizmu. Pedmtem imunologick obrany je co-
koliv cizho. Dokonce i kdy toto ciz neprojevuje dn
neptelsk mysly, dokonce i kdy z jeho strany nehroz
dn nebezpe, je vzhledem ke sv jinakosti elimino-
vno.
V posledn dob se setkvme s rozlinmi spoleen-
skmi diskursy, kter se opraj o vysloven imunologick
vkladov modely. Nynj rozenost imunologickch
diskurs si vak nelze vykldat jako pznak toho, e by
dnen spolenost byla vce ne kdy jindy ustrojena imu-
nologicky. Okolnost, e se njak paradigma stane vslov-
nm pedmtem reflexe, je astokrt znamenm jeho
brzkho konce. Ji njakou dobu nepozorovan dochz
ke zmn paradigmatu. A konec studen vlky se ode-
hrl prv na pozad tto paradigmatick zmny.1 Spole-
nost se dnes dostv stle vce pod nadvldu konstelace,
kter se zcela vymyk organizanmu a obrannmu me-
chanismu imunologie. Vyznauje se vymizenm jinakosti
a cizosti. Jinakost je fundamentln kategori imunologie.
Jakkoliv imunitn reakce je reakc na jinakost. Dnes vak
zaujala msto jinakosti diference, kter dnou imunolo-
gickou reakci nevyvolv. Postimunologick, i jet spe
postmodern diference u nezpsobuje onemocnn. Na
imunologick rovin je stejnm.2 Diference postrd onen
osten cizosti, jen by vyvolval mocnou imunitn reakci.
Takt cizost degeneruje na pouhou konzumn for-

8
 SPOLENOST NAVY

mulku. Ciz uvoluje prostor exotickmu. To je navt-

vovno turistou. Turista ani konzument ji nejsou imuno-
logick subjekty.
Roberto Esposito tedy ve sv teorii imunitas vy-
chz z mylnho pedpokladu, kdy konstatuje: V po-
slednch letech mohly noviny jakkoliv libovoln den,
astokrt na jedn a te strnce, pinst zprvu o srii
zdnliv nesouvisejcch udlost. Co maj spolenho fe-
nomny jako boj proti nenadlmu vskytu nov epide-
mie, odpor proti snaze o vydn njak hlavy sttu elc
obvinn z poruovn lidskch prv, zesilovn hrz
proti plivu ileglnch pisthovalc nebo strategie vyvi-
nut k znekodnn novho potaovho viru? Nic,
paklie je teme v rmci pslunch, od sebe navz-
jem oddlench obor, jako je medicna, prvo, sociln
politika a potaov technologie. Vci se vak zmn, na-
hldneme-li je vechny skrze vkladov rmec, jeho
specifinost nespov v niem menm ne ve schop-
nosti pronikat nap jejich partikulrnmi diskursy a pe-
vdt je na jeden a tent horizont smyslu. Jak je patrn
ji z nzvu tto knihy, onm rmcem pro mne je imu-
nizace. [] Vem ve zmnnm udlostem je bez
ohledu na jejich lexikln rozmanitost spolen obrana
proti njakmu riziku.3 dn z Espositem zmiova-
nch udlost nesvd o tom, e bychom se nachzeli
uprosted imunologickho vku. Ani takzvan pist-
hovalec dnes nen imunologickm jinm, nen cizincem
v silnm slova smyslu, z nho by vychzelo skuten ne-
bezpe nebo z nho by ml lovk pedevm strach.
Pisthovalci nebo uprchlci jsou pociovni spe jako

9
 BYUNG-CHUL HAN

zt neli jako ohroen. Ani s problematikou potao-

vch vir se dnes ji nepoj tak vysok mra spoleensk
virulence. Nen tedy nhoda, e se Esposito ve sv imu-
nologick analze ve skutenosti nezaobr problmy p-
tomnosti, nbr vlun otzkami minulosti.
Imunologick paradigma se nesn s procesem globalizace.
Jinakost, kter by vyvolvala imunitn reakci, by stla
v cest procesu odbourvn hranic. Imunologicky orga-
nizovan svt m specifickou topologii. Utv jej hra-
nice, pechody a prahy, ploty, pkopy a zdi. Ty zamezuj
procesu univerzln smny a vmny. Veobecn promi-
skuita, kter dnes prostupuje vechny sfry ivota, a ab-
sence imunologicky psobc jinakosti se navzjem
podmiuj. Takt hybridizace, je dominuje nejen sou-
asnmu kulturn-teoretickmu diskursu, nbr i samot-
nmu dnenmu ivotnmu pocitu, stoj vi imunizaci
v diametrlnm protikladu. Imunologick hyperestezie
by dnou hybridizaci nepipoutla.
Zkladnm rysem imunity je dialektika negativity.
Imunologicky jin je negativn prvek, jen pronik do
nitra vlastnho a pokou se je negovat. Vlastn na tuto ne-
gativitu jinho hyne, nen-li s to ji samo negovat. Imu-
nologick sebeprosazen vlastnho se tedy uskuteuje
jako negace negace. Vlastn se v jinm prosazuje tak, e
neguje jeho negativitu. Takt imunologick profylaxe
neboli okovn sleduje dialektiku negativity. Do vlast-
nho jsou pitom zavedeny pouze fragmenty jinho s c-
lem vyvolat imunitn reakci. Negace negace se v tomto
ppad odehrv bez smrtelnho nebezpe, jeliko imu-
nitn obrana nen konfrontovna s jinm jako takovm.

10
 SPOLENOST NAVY

lovk si dobrovoln psob mal nsil, aby se uchrnil

ped mnohem vtm nsilm, kter by bylo smrteln.
Vymizen jinakosti znamen, e ijeme v e, kter je
chud na negativitu. Nervov onemocnn jednadvactho
stolet v sob sice zahrnuj jistou dialektiku, nikoliv vak
dialektiku negativity, nbr dialektiku pozitivity. Jsou to
patologick stavy, jejich pinu je teba hledat v peme
pozitivity. Zdrojem nsil nen jen negativita, nbr tak
pozitivita, nikoliv jen jin i ciz, nbr tak stejn. Na toto
nsil pozitivity zjevn poukazuje Baudrillard, kdy pe:
Kdo ije stejnm, na stejn i zajde.4 Baudrillard rovn
hovo o obezit vekerch naich souasnch systm
informanch systm, jako i systm komunikace
a produkce. Neexistuje nic takovho jako imunitn reakce
na otylost. Avak Baudrillard a zde tkv slabina jeho teo-
rie nahl totalitarismus stejnho z imunologick per-
spektivy: Nen nhoda, e je tak asto e o imunit,
protiltkch, okovn nebo odmtnut. V obdobch
nouze se lovk star o absorpci a asimilaci. V ase nad-
bytku bv problmem odmtnut a vypuzen. Zeve-
obecnn komunikace a informan pesycenost hroz
ochromit veker lidsk obrann schopnosti.5 V syst-
mu, jen se nachz pod nadvldou stejnho, lze o obra-
nyschopnosti hovoit vlun v penesenm smyslu.
Imunologick obrana je vdy namena vi jinmu i ci-
zmu v silnm smyslu. Stejn nevede k tvorb protiltek.
V systmu ovldanm stejnm nem smysl posilovat
obrann schopnosti. Musme rozliovat mezi imunolo-
gickm a neimunologickm odporem. Pinou toho
druhho je pemra stejnho, pemra pozitivity. Nepodl

11
 BYUNG-CHUL HAN

se na nm dn negativita. Nen ani dnm vyluov-

nm, je by pedpokldalo imunologick vnitn prostor.
Imunologick odpor se naproti tomu odehrv nezvisle
na kvantit, jeliko je reakc na negativitu jinho. Imu-
nologick subjekt se svou niternost jin odvrhuje, vylu-
uje je, a to i v tom nejnepatrnjm mnostv.
Nsil pozitivity, kter m pinu v nadprodukci,
v nadmrn vkonnosti nebo v peme komunikace,
nen ji virov povahy. Imunologie nm k nmu ne-
zjednv pstup. Tv v tv peme pozitivity nen
odpor imunologickou obranou, nbr digestivn-neuronln
abreakc a odmtnutm. Prv tak ani vyerpn, nava a pe-
sycenost (Erstickung duen) tv v tv peme nejsou
dnmi imunologickmi reakcemi. Jsou to vnj pro-
jevy neuronlnho nsil, je nen virov povahy, nebo jej
nelze pipsat na vrub imunologick negativity. Baudril-
lardova teorie nsil proto trp rozporuplnost a vgnost
argumentace, jeliko se nsil pozitivity neboli stejnho,
na n se nepodl dn jinakost, pokou popsat v kate-
gorich imunologie. A tak uvd: Je to virov nsil, nsil
st a virtuality. Nsil konejiv zkzy, genetick a komu-
nikativn nsil; nsil konsensu []. Toto nsil je virov
v tom smyslu, e nepostupuje frontln, nbr cestou n-
kazy, etzov reakce a odbourvn vech typ imunity,
jako i v tom smyslu, e psob v protikladu vi nega-
tivnmu a historickmu nsil prostednictvm pemry
pozitivity, pesn jako rakovinov buky skrze nekonen
bujen, rst ndor a metastzi. Mezi virtualitou a virali-
tou existuje skryt pbuzenstv.6
Podle Baudrillardovy genealogie neptelstv se ne-

12
 SPOLENOST NAVY

ptel v prvnm stadiu jev jako vlk. Je to vnj neptel,

jen to a vi nmu se brnme tm, e budujeme
opevnn a stavme zdi.7 V dalm stadiu na sebe neptel
bere podobu krysy. Je to neptel, kter psob v podzem
a s nm bojujeme prostednictvm hygieny. Po tetm
stadiu, stadiu brouka, na sebe neptel konen bere vi-
rovou podobu: tvrt stadium ztlesuj viry. Ty se po-
hybuj prakticky ve tvrt dimenzi. Proti virm se lze
brnit mnohem obtnji, nebo se nachzej v srdci sys-
tmu.8 Rod se pzran neptel, jen se po cel
planet, nebo virus se dostane vude a pronik do veke-
rch mezer moci.9 Virov nsil vychz z onch singu-
larit, kter se v systmu zabydluj jako teroristick spc
buky a pokouej se rozvrtit jej zevnit. Terorismus
coby stedn figura virovho nsil podle Baudrillarda
pedstavuje vzpouru singularit proti globln dimenzi.
Neptelstv, a to dokonce i ve sv virov podob, se
podizuje imunologick logice. Neptelsk virus pro-
nik do systmu, jen funguje jako imunitn systm a od-
r invazi virovho vetelce. Genealogie neptelstv vak
nespad vjedno s genealogi nsil. Vchozm pedpokladem
nsil pozitivity nen neptelstv. Da se mu naopak
v permisivn spolenosti, v n vldne klid a mr. Proto
je neviditelnj neli nsil virov. Jeho ivlem je od
veker negativity oprotn prostor stejnho, v nm ne-
dochz k dn polarizaci mezi ptelem a neptelem,
vnitkem a vnjkem anebo vlastnm a cizm.
Pozitivizace svta dv vzniknout novm podobm
nsil. Nevychzej z imunologickho jinho. Daleko
spe jsou systmu sammu imanentn. Prv s ohledem

13
 BYUNG-CHUL HAN

na svou imanenci systm imunitn obrany vbec neak-

tivuj. Onm neuronlnm nsilm, kter je zdrojem
psychickch infarkt, je teror imanence. Ten se radikln
odliuje od on hrzy, kter vychz z cizho v imunolo-
gickm smyslu. Medusa podle veho ztlesuje imuno-
logickho jinho v jeho nejvym stadiu. Pedstavuje
radikln jinakost, na ni nememe pohldnout, ani by
ns to nestlo ivot. Neuronln nsil se naproti tomu
vymyk jakkoliv imunologick optice, protoe postrd
vekerou negativitu. Nsil pozitivity nen privativn,
nbr saturativn, nikoliv exkluzivn, nbr exhaustivn.
Proto je tak bezprostednmu vnmn nepstupn.
Pro popis nervovch onemocnn, jako je deprese,
ADHD nebo BS, se paradigma virovho nsil, kter i na-
dle kopruje imunologick schma vnitnho a vnjho
nebo vlastnho a jinho a pepokld singularitu i jina-
kost neptelskou systmu, nehod. Neuronln nsil
nevychz ze systmu ciz negativity. Je to daleko spe
systmov nsil, tj. je vi systmu imanentn. V pozad
deprese stejn jako ADHD i BS figuruje pemra pozi-
tivity. BS je prohoenm j v dsledku petopen, jeho
pinou je pemra stejnho. Pedpona hyper- ve slov hy-
peraktivita neodkazuje k dn imunologick kategorii.
Vyjaduje toliko nakupen pozitivity.

14
 ZA HORIZONTEM
DISCIPLINRN SPOLENOSTI

Foucaultova disciplinrn spolenost pitl, stav pro

choromysln, al, kasren a fabrik ji nen spolenost
dneka. Jej msto u dvno zaujala docela jin spolenost,
toti spolenost fitness center, kancelskch v, bank,
leti, nkupnch galeri a genetickch laborato. Spole-
nost jednadvactho stolet ji nen disciplinrn spole-
nost, ale spolenost vkonu. A jejmi obyvateli u nejsou
subjekty poslunosti, nbr subjekty vkonnosti. Jsou
podnikateli sebe samch. Zdi onch disciplinrnch sta-
v, kter oddlovaly prostory uren normlnm jedin-
cm od prostor, je jsou vyhrazeny tm, co se njak
odchyluj, dnes ji psob jako anachronismus. Foucaul-
tova analytika moci nen s to popsat psychick a topo-
logick promny, kter s sebou pinesla transformace
disciplinrn spolenosti na spolenost orientovanou na
vkon. Ani tak asto skloovan termn spolenost kon-
troly tuto zmnu odpovdajcm zpsobem nepostihuje.
Stle jet toti zahrnuje pli mnoho negativity.
Disciplinrn spolenost je spolenost negativity. Je
charakterizovna negativitou zkaz. Negativn modln
sloveso, kter je pro ni urujc, je sloveso nesmt. Tak
slovesu muset pinle jet urit typ negativity, negati-
vity zhodnosti. Spolenost vkonu se stle vce oprouje

15
 OBSAH

SPOLENOST NAVY 5

VYHOEL SPOLENOST 49

SPOLENOST TRANSPARENCE 71

V DIGITLNM ROJI 133

AGONIE ERTA 207

EDIN POZNMKA 256

POZNMKY 262
 Byung-Chul Han

VYHOEL SPOLENOST

Z nmeckch originl Mdigkeitsgesellschaft (2010),

Burnoutgesellschaft (2014), Transparenzgesellschaft (2012),
Im Schwarm (2013), Agonie des Eros (2012),
vydanch v letech 2010 a 2014 nakladatelstvm
Matthes & Seitz Berlin,
peloil Radovan Baro.
Redigovala Lenka Stelkov.
Vydalo nakladatelstv Rybka Publishers, V Jirchch 6,
110 00, v Praze na jae roku 2016.
Vydn prvn
www.rybkapub.cz