Professional Documents
Culture Documents
Obor č. 4: Biologie
Ostrava 2022
Prohlášení
Prohlašuji, že jsem svou práci SOČ vypracoval/a samostatně a použil/a jsem pouze prameny a
literaturu uvedené v seznamu bibliografických záznamů.
Prohlašuji, že tištěná verze a elektronická verze soutěžní práce SOČ jsou shodné.
Nemám závažný důvod proti zpřístupňování této práce v souladu se zákonem č. 121/2000 Sb.,
o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů
(autorský zákon) ve znění pozdějších předpisů.
Taktéž bych chtěl velice poděkovat své rodině, která mě během práce velmi podporovala a
pomohla mi uskutečnit rozhovor, podat informace, a dokonce i zhotovit fotografie.
Anotace
Shrnutí celého obsahu práce. Často začíná slovy „Ve své práci SOČ jsem se zabýval/a…“
nebo „Tato práce se zabývá…“. Shrnuje téma práce, její cíle, použité metody a dosažené
výsledky. Rozsah by se měl pohybovat mezi 5 a 10 větami.
Klíčová slova
3-5 klíčových slov oddělených středníkem
Annotation
Překlad anotace do anglického jazyka
Keywords
Překlad klíčových slov do anglického jazyka
Obsah
1 Úvod
Lupénka patří mezi nejrozšířenější kožní nemoci na světě. Má různé formy, postihuje veškerý
povrch lidského těla a v současnosti není žádný lék, který by lupénku zcela vyléčil. Je však
možné její průběh zpomalit. Velmi častý je rozvoj dalších nemocí, nejčastější je pak
psoriatická artritida, která se vyskytne až u 25% lidí trpících lupenkou. Má jednoznačně velký
vliv na fyzické zdraví jedince, avšak velmi často se zapomíná i na vliv po psychické stránce,
především vlivem sociálního tlaku na osobu trpící touto nemocí.
Tímto onemocněním trpí někdo z mé rodiny. Podle mého názoru je povědomí o této nemoci
ve společnosti vzhledem k početnosti pacientů trpících touto nemocí značně nedostatečné.
V této práci bych sobě i vám chtěl přiblížit, čím si lidé s psoriázou prochází, jak se nemoci
pokusit předejít a jakým způsobem se dá tato nemoc léčit. Prostřednictvím obrázků bych vám
chtěl pak představit nemoc po stránce vizuální.
2 Psoriáza jako nemoc, její formy
Psoriáza vychází z řeckého slova „psora“, které v překladu znamená šupina, nebo škrábání.
Lupénka způsobuje nadměrnou tvorbu a regeneraci kožních buněk. Přirozená regenerace trvá
okolo 4-5 týdnů, jedná se o proces, kdy se buňky z nejhlubší části kůže dostanou na povrch. U
pacientů trpících lupénkou je tato lhůta až desetkrát kratší, celý proces trvá pouhé 3-4 dny.
Tímto dochází k nadměrné produkci kožních buněk a jejich zrání.
Souvisí to s imunitní reakcí, především s T-lymfocyty – druhem bílých krvinek. Staré kožní
buňky nestačí přirozeně „opadávat“, a tak dochází k vrstvení kůže. Buňky tvoří větší celky
v podobě lupínků a následně se odlupují, tato místa pak mohou krvácet. Tato oblast bývá
zarudlá a na povrchu se tvoří bílé šupinky. Náchylné bývají především místa kolem kloubů
(lokty, kolena), obličejová i hlavová část a také chodidla. Méně často se pak může vyskytovat
například v oblasti genitálií nebo na jazyku [1,2,3,4,5].
Studie od Global Psoriasis Atlas (GPA) z roku 2019 zjistila, že se počet lidí, trpících lupénkou
liší také z geografického hlediska. Prováděli různé studie v průběhu let a výsledky se často
lišily. Statisticky bylo nejstabilnější Dánsko, každou studii byly výsledky velice podobné.
Z hlediska regionů, se lupénka nejčastěji vyskytuje ve střední a západní Evropě, Severní
Americe a v oblasti Oceánie. Nejvíce lidí, trpících lupenkou nalezneme ve Spojených státech
amerických, v Indii a Číně, ale v Indii a Číně je počet lidí trpících lupénkou z větší části
ovlivněn i samotným počtem obyvatel těchto zemí. Další místa s nejvíce lidmi trpících
lupénkou jsou Německo, Brazílie, Francie a Spojené království.
Podle procentuálního podílu lidí trpících lupénkou na počet celkových obyvatel pak vedou
severské země, především Norsko, Švédsko a Dánsko, dále pak například Izrael a Austrálie.
Všechny tyto země měli procentuální zastoupení lidí trpících lupénkou okolo 2% a více.
Nejméně často (procentuálně) je pak pacientů v sub-saharské Africe a v jižní Asii. Jednalo se
o studii pacientů, kteří aktivně vyhledávají lékařskou pomoc, tudíž data z oblasti Afriky
mohou být velice nepřesná, jelikož spousta lidí v těchto místech má omezený, nebo vůbec
žádný přístup k jakékoliv lékařské péči [6].
Výskyt lupénky není ovlivněn pohlavím. Statisticky je výskyt lupénky v závislosti na pohlaví
vyvážený. U vzácného výskytu lupénky u dětí je však větší pravděpodobnost, že se vyskytne
u dívek. Studie z roku 2017, které zahrnovala 5438 švédských pacientů, zjistila další rozdíly
mezi pohlavími. Používá se v ní pro porovnávání PASI index, (Psoriasis Area and Severity
Index), který se ve zkratce používá k objektivnímu popisu závažnosti nemoci. Ženy mají ve
směs poměrně nižší průměrné číslo PASI (5,4), zatímco muži mají průměrně PASI číslo 7,3.
Muži mývají horší projevy lupénky ve všech částech těla, vyjma hlavové části. V hlavové
části mývají horší projevy lupénky naopak ženy. Na toto číslo má objektivní vliv například
míra zarudnutí kůže, míra odlupování kůže nebo poloha postiženého místa. PASI číslo může
mít maximálně 72 bodů, středně těžká psoriáza nad 10 bodů a takto postižení pacienti mají
2.3 Věk
Obecně se lupenka může objevit v jakémkoliv věku, nejčastěji se však vyskytuje ve dvou
obdobích života. První nejčastější období je u lidí ve věku mezi 15. a 30. rokem. Druhé
nejčastější období je ve věku pozdějším, především u lidí mezi 50. a 60. rokem [10].
Psoriáza je u dětí vzácná, velice vzácně se pak může vyskytnout i u novorozeňat. Každoročně
se u dětí do 10 let vyskytne sotva u 20 000 případů na celém světě. U dětí může psoriáza
připomínat jiné nemoci kůže, například opruzeniny, dětskou seboreu, nebo běžný ekzém. To
může tedy značně zkomplikovat jak identifikaci nemoci, tak následnou léčbu. Zprvu se
doktoři snaží léčit právě tyto nemoci před psoriázou, jelikož se u dětí vyskytují daleko častěji
než samotná lupénka. Když však tato léčba nepomůže, tak je dítě posláno na dermatologii
(kožní lékařství) na podrobnější vyšetření. U velmi mladých dětí může být však identifikace
kožní nemoci náročná i pro odborného dětského dermatologa, jelikož zprvu bývá lupénka
velice podobná běžnému ekzému [11, 12].
Přesné příčiny lupénky nejsou známy, ale je známo spousta faktorů, nebo spouštěčů, které
lupénku zapříčiňují, nebo ovlivňují.
3.1 Genetika
Geneticky se tedy značně zvyšují šance potomka na onemocnění touto nemocí, ale to
neznamená že jí bude trpět definitivně, jedná se pouze o predispozicích. Samotná lupénka je
zapříčiněna nebo se projeví vlivem více faktorů. Jedinec tedy nemusí mít žádné příznaky po
několik let a může onemocnět v pozdním věku, nebo vůbec. Pokud však tyto predispozice
zdědil, tak je pravděpodobně bude posléze přenášet dál [13].
„Lupénka je autoimunitní onemocnění kůže, při kterém dochází k narušení funkce určitého
druhu bílých krvinek, tzv. T-lymfocytů. Ty po své aktivaci vyvolávajícími faktory spouští
zánětlivou reakci a imunitní odpověď organismu namísto toho, aby s infekčními nemocemi
bojovaly. T-buňky v rámci tohoto procesu uvolňují chemické látky označované jako cytokiny,
které podněcují zánět (zarudnutí). Poté dochází k rozmnožení kožních buněk, zrychlení jejich
růstu oproti normálu a poruše rohovění.“ [14]
4 Spouštěče psoriázy
Jeden ze spouštěčů může být například poranění kůže. Do této kategorie spadá říznutí, různé
škrábance, popálení sluncem, a bodnutí, nebo kousnutí hmyzem (komár). Mezi poranění kůže
můžeme řadit například i zhotovení tetování nebo pearcingu, lupénku může ovlivnit i holení.
Lidé trpící lupénkou jsou také často omezováním ze strany nošení oblečení, některé materiály
jejich pokožka jednoduše nesnese a začne štípat, svědit a obecně můžou velmi negativně
ovlivnit chod nemoci [15, 16].
„Vznik nových ložisek rozsevu kožního onemocnění klasicky psoriázy vlivem fyzikálního,
mechanického či chemického dráždění.“ [17]
Mezi nejčastější bakteriální onemocnění, která můžou ovlivnit vývoj lupénky patří streptokok
ováný zánět nosohltanu, nebo impetigo.
Mezi nejčastější virová onemocnění ovlivňující vývoj lupénky patří chřipka, příušnice a
neštovice [18].
4.2.1 HIV
Zvláštní podskupinu pak tvoří virus HIV. Pro některé lidi může lupénka znamenat první
příznaky výskytu viru HIV v těle. V případě že se osoba trpící lupénkou nakazí virem HIV,
tak může dojít k značnému zhoršení stavu lupénky [18].
Pokud člověk trpí lupénkou, tak se zde může projevit z mála benefitů této nemoci. Lidé
trpících lupénkou jsou více chránění před nemocí AIDS. V tělech lidí trpících lupénkou byla
zjištěna přítomnost látek, které pomáhají při ochraně proti viru HIV [19].
4.3 Léky
Ačkoliv to může znít paradoxně, léky můžou být také spouštěčem lupénky. Mezi nejčastější
léky, které se mají za spouštěče lupénky patří například beta-blokátory (léči se nimi například
vysoký krevní tlak), chlorochin (antimalarikum), nebo Indometacin (tlumí bolest, proti
horečce) [20].
4.3.1 Kortikosteroidy
Kortikosteroidy se v medicíně využívají velmi často, využívají se i při léčbě (zklidnění)
lupénky. Tyto léky se berou pravidelně, pokud však dojde k okamžitému, nebo příliš
rychlému odstavení, tak může dojít k zhoršení stavu nemoci [20].
4.4 Počasí
Ohledně počasí se jednoduše musí najít zlatá střední cesta. Počasí výrazně ovlivňuje chod
lupénky, nesmí být ani moc teplé, ani moc studené.
Vystavování se slunci, respektive UV záření, může do jisté míry lidem s lupénkou pomoci.
Oproti tomu ale nadbytek může velice uškodit. Tělo získává při malém pobytu na slunci
spoustu benefitů, ale rozhodně by se to nemělo přehánět. U osob již trpících lupénkou se
nedoporučuje opalování.
Vlhkost vzduchu podporuje pocení, které také souvisí s lupénkou. Je vhodné tedy používat
volnější a méně teplé oblečení a nenosit více vrstev.
Oproti tomu pobyt u moře může být do jisté míry benefiční, slaná voda působí na lupénku
pozitivně. Doporučuje se používat opalovací krémy, nosit oblečení, které do jisté míry chrání
proti slunci, ale zároveň ať ho není přebytek, aby nedošlo k nadměrnému pocení. Pokud
možno tak ven vycházet v časech, kdy je o něco chladněji, nebo když je zataženo. Omezit
pobyt v horké vodě, to znamená vyhnout se vířivkám, nebo horkým sprchám [18].
Zima znamená možné nebezpečí z více důvodů. Kombinace nízkých teplot a suchého
vzduchu vede k vysoušení pokožky, což vede k řadě problémům. Doporučuje se časté mazání
krémy, nošení teplého oblečení s vhodným materiálem, vyhýbat se sprše s horkou vodou a
dostatek hydratace [18].
Špatná životospráva má na člověka negativní vliv v nespočtu ohledech, může navíc vést
k řadě dalším zdravotním problémům, které také můžou stav lupénky zhoršit.
4.5.1 Alkohol
4.5.2 Kouření
Kouření cigaret je velmi častý spouštěč lupénky, problém může nastat i u tzv. pasivního
kouření (vdechování kouře z cigaret). Nikotin má obecně velmi negativní dopad na zdraví
člověka, to platí i u lupénky.
Přestat s nikotinem v jakékoliv podobě může být pro člověka dosti náročné, rozhodně by se
proto neměl bát vyhledat odbornou pomoc. Mělo by také dojít ke omezení a nebo úplnému
odstavení od lidí, nebo míst, kde se často kouří [16].
4.5.3 Jídelníček
V minulosti se již vyskytlo pár případů, u kterých po změně jídelníčku a skončení s kouřením
došlo dokonce k vyléčení lupénky. Otázkou však zůstává, na jak dlouho, jelikož se lupénka
může kdykoliv vrátit. Změna jídelníčku však velice pravděpodobně povede ke spoustě
benefitů, a to nemluvíme jen o lupénce, ale o celkovém zdraví člověka.
4.5.3.1 Lepek
Ačkoli si to většina z nás neuvědomuje, na lepku je většina lidí patřičně závislá. S lepkem
můžeme nejčastěji natrefit u výrobků z pšenice, ječmene, žita a ovsa.
Lidí trpící lupénkou často postihují negativa spojena s konzumací lepku. Často je tedy
doporučeno lepek omezit, nebo úplně vyřadit. Nemělo by se s lepkem přestat okamžitě, ale
jeho konzumace by se měla postupně omezovat. Při omezení, nebo vyřazení lepku
z jídelníčku můžete pozorovat zlepšení stavu lupénky, menší bolesti břicha, možná nárůst
energie, nebo zlepšení konzistence stolice. Pokud po delší době (3-6 měsíců) nepozorujete
žádné změny, nebo naopak došlo ke zhoršení, tak se snažte lepek postupně vrátit do svého
jídelníčku, popřípadě celou věc konzultujte s nutričním specialistou, nebo vašim
dermatologem [21].
Jednoznačně může pomáhat omezení tučných nebo smažených jídel, polotovary nebo
instantní potraviny (zdroj nezdravých éček), sladkosti a uzeniny. Případně tedy i lepek, ale
v tomto případě se jedná o věc individuální, každopádně se tento „experiment“ doporučuje
podstoupit. V některých případech můžou zhoršit stav lupénky brambory, rajčata nebo
například lilek [21, 22].
V případě vysazení lepku je doporučená náhrada za lepek například pohanka, čirok, jáhly,
rýže a bezlepkové potraviny. V případě konzumace jídel s lepkem se doporučuje přejít na
celozrnné pečivo. Pro tělo působí protizánětlivé omega-3 mastné kyseliny, které se v hojné
míře vyskytují například v rybách a v oříšcích. Dále se doporučuje jíst luštěniny, libové maso
a ovoce, zeleninu obecně.
Důležité je také začít jíst s mírou, nepřehánět to jak s přejídáním, tak naopak s nedostatečnou
konzumací jídla, jednoduše opět zlatou střední cestou. Dodržování správného pitného režimu
je také zásadní, dobré je upřednostnit minerální nebo kohoutkovou vodu před slazenými
nápoji [21, 22].
V průběhu života dochází k různým hormonálním změnám, které můžou tělo vyvést
z rovnováhy. Hormony řídí činnost skoro všech orgánů, mají vliv i na naše chování a pocity.
Hormony se tvoří v hormonálních žlázách (štítná žláza, slinivka).
Mezi období života, které má největší vliv na rozvoj lupénky, patří puberta, u žen pak
v pozdějším věku menopauza.
4.6.1 Puberta
Puberta je období, ve kterém dochází k značné části tělesných změn. Jedná se o přechod
z dítěte na dospělého jedince, celý proces je fyzicky i psychicky nesmírně náročný.
U dívek je toto období mezi 10. a 18. rokem života. U chlapců je toto období o něco později,
mezi 12. a 19. rokem. Na změny v pubertě má také velký vliv genetika a subjektivně se velice
liší.
U chlapců dochází k nárůstu penisu a zvětšení varlat. Ve varlatech se začínají tvořit spermie a
hormony (testosteron). Je to právě tvorba testosteronu ve varlatech, která spouští většinu
změn u chlapců během puberty.
U dívek dochází k růstu prsou a ke ztvrdnutí bradavek. Ve vaječnících se tvoří vajíčka a
hormony (estrogen). Estrogen je spouštěč pubertálních změn u dívek. Od období puberty až
po období menopauzy (většinou od 50 let) dochází u žen k menstruaci.
Dále mezi fyzické změny v pubertě můžeme řadit nárůst ochlupení, jak tělesného, tak
pubického. Dochází ke změnám hlasu, respektive k jeho značnému poklesu. U chlapců klesá
až o oktávu, u dívek zpravidla o něco méně. Pubertu navíc doprovází zvýšené pocení a ke
změně tělesného zápachu.
Puberta je poslední období růstu, po ukončení puberty je ukončen kostní vývoj. Během tohoto
období dochází k nárůstu výšky, chlapci obvykle narostou o něco více. Dívky však mají
pubertu o něco dříve, znamenaje že v určitém období (kolem 12 let) můžou většinu chlapců
na krátkou dobu předrůst. Samozřejmě nerostou všichni stejně a je spousta chlapců nižšího
vzrůstu a spousta dívek vyššího vzrůstu, to samé však platí i s hlasem, některé dívky můžou
mít hlas daleko hlubší než spousta chlapců. Dochází i ke změnám tvaru těla, u chlapců k
všeobecnému růstu těla, u žen dochází k rozšíření dolní části pánve a ke zvyšování procenta
tukové tkáně, která vede k zakulacování jednotlivých částí těla (oblasti stehen, hýždí, boků a
prsou).
Puberta patří k nejnáročnějším etapám života i po psychické stránce. Dochází k celé řadě
změn a k velkému návalu stresu. V pubertě si jedinci začínají všímat fyzických změn a někdy
je porovnávají s ostatními, což může vést k pocitům méněcennosti, nebo naopak k pocitům
nadřazenosti. U některých jedinců může z důsledku porovnávání dojít k sebedestruktivnímu
chování (sebepoškozování, anorexie). Můžou být velice emočně nestabilní, hysteričtí, až
agresivní.
Často začínají mít vlastní názory, se kterými se často nepohodnou s okolím, dochází tak ke
vzpouře proti autoritám (rodiče, učitelé, zákony). Dochází tak k častým konfliktům. Spousta
adolescentů (dospívajících) se začíná stranit rodičů, snaží se od nich osamostatnit.
Začíná etapa touhy zdokonalovat se, která je často podmíněná sociálním nátlakem a
vzhlížením k idolům či pocity méněcennosti nebo nedostatku. Mezi další touhy můžeme řadit
sexuální touhy, které jsou pro období puberty jedny z nejcharakterističtějších. U některých se
může vyskytnout touha rebelovat nebo touha užívat návykové látky.
Člověk v tomto období často hledá sám sebe, může dojít k nespočtu existenčních krizí či k
frustrací. Velice často dochází k poklesu nálady, jedinci se můžou cítit ztracení a bez
jakéhokoliv východiska. Často se objevují také deprese a pocity úzkosti. Někteří jedinci se
můžou značně uzavřít. Jako únik od reality jsou často vyhledávané výše uvedené omamné
látky, z těch méně škodlivých například počítačové hry, filmy nebo sporty.
4.7 Psychická forma stresu
Stres je takový začarovaný kruh, už jen jedinci, kteří trpí psoriázou sužuje stres jen ze
samotné nemoci, nemluvě o dalších vnitřních i vnějších faktorech. Stres může vést například i
k hormonálním změnám, nadměrnému užívání omamných látek nebo k sebepoškozování.
Stres můžeme rozdělit na pozitivní a negativní, oba mají do jisté míry vliv na vývoj lupénky,
negativní má však daleko horší dopad. Míra stresu v životě značně kolísá, jsou období s větší
mírou stresu (puberta, těžká životní období) a období s menší mírou stresu, většinou
doprovázené obecně lepší náladou a psychickým stavem.
Stres je pro lidi přirozenou obrannou reakcí. Pro všechny je však nutné dodržovat nějakou
formu psychohygieny, protože nadbytek stresu má značně negativní vliv na veškerý chod
organismu a psychický stav jedince. Jako formu psychohygieny můžeme brát například
procházky, cvičení, hraní různých her nebo na hudební nástroje, čtení knížek, trávení méně
času na sociálních sítí nebo meditace. U lidi více uzavřených může být forma psychohygieny
také alespoň občasné začlenění do společnosti (například věrný přítel nebo rodina, za
předpokladu, že s ní máme dobrý vztah).
Pozitivní stres (eustres) je často spojován se vzrušením a motivací nebo inspirací. Můžeme jej
pociťovat například při cvičení nebo při dlouho očekávané schůzce s dobrým přítelem.
Některé aktivity nebo věci se svou povahou můžou měnit v závislosti na jedinci, některé
aktivity můžou na jednoho jedince působit pozitivně a na druhého zase negativně. Skvělým
příkladem je porovnávání s ostatními, některé jedince to ovlivní negativně a můžou upadnout
do depresí či mít sebedestruktivní tendence, jiné to může namotivovat k sebezdokonalení.
Pozitivní stres můžeme často nalézt u věcí, které zkoušíme úplně poprvé nebo je provádíme
zřídka a jsou pro nás nějakou formou zábavné.
Částečně je u některých lidí využíván velice často ve školském období, spousta lidí (například
i já) odkládá učení na testy ve škole na poslední možnou chvíli, tento odkládací fenomén se
nazývá prokrastinace a je v dnešní době velice rozšířený, především mezi mladšími lidmi.
Z části prokrastinaci způsobuje lenost, z části zase kombinace negativního i pozitivního
stresu. Někteří lidé se zase naopak v takovýchto podmínkách nedokáží vůbec soustředit. Já
osobně se dané učivo naučím a pochopím daleko rychleji, když mne tíží čas. Účinky tohoto
pozitivního stresu pravidelně využívám.
Negativní stres (distres) je většinou spojen s nátlakem či těžkým životním obdobím. Často
vyvolává značně negativní pocity, například strach, úzkosti, deprese, vypětí, v horších
případech může vést k infarktu či mrtvici, tedy i k smrti.
Častým zdrojem negativního stresu můžou být vyhlídky do budoucnosti a s nimi spojené
pocity méněcennosti či bezmoci. Dále například konflikty s ostatními, stres v práci, škole,
nebo nějaká větší životní událost (přestup na střední školu, rozvod). Po dlouhodobém
vystavování se negativnímu stresu může dojít k fyzickému i psychickému vyčerpání a
pocitům bezmoci, můžeme se zde setkat s takzvaným syndromem vyhoření, v horších
případech může dojít k sebevražedným myšlenkám a tendencím.
4.8 Shrnutí
Lupénkou můžeme onemocnět právě kvůli spouštěčům. Osobám trpící lupénkou pak
spouštěče značně zhoršují stav lupénky, může dojít k postižení více oblastí na těle, bolestem,
přecitlivění, oblasti můžou více zrudnout nebo může dojít ke značnému vysušení pokožky,
která taktéž vede k zhoršení stavu lupénky.
Mezi spouštěče lupénky řadíme poranění kůže, různé infekce, nebo onemocnění, špatnou
životosprávu, některé léky, počasí a teploty, hormonální změny a stres.
5 Formy psoriázy
Lupénka má více variant, některé varianty se můžou například vyskytovat spíše u dětí. Lišit se
můžou také projevy a místem postižení. Lupénka má také svoje komorbidity, což jsou vlastně
nemoci s ní spjaté.
Tato forma lupénky se vyskytuje až v 90% veškerých případů, přezdívá se jí také lupénka
ložisková, nebo vulgární (psoriasis vulgaris). Typicky postihuje oblasti trupu a kolem velkých
kloubů (lokty, kolena, kyčle) nebo oblasti kštice. Projevuje se zpravidla vyvýšenými
červenými ložisky kryté stříbrnými šupinami. Ložiska bývají často symetrická a zakulacená.
Postižená místa můžou i nemusí svědět nebo bolet [1, 23].
5.2 Gutátní psoriáza
Gutátní (guttate psoriasis) neboli kapkovitá forma je akutní forma lupénky, klterá se vyskytuje
u přibližně 5-8% všech případů. Tato forma nejčastěji postihuje děti a dospívající. Projevuje
se zarudlými drobnými symetrickými ložisky, nebo pupínky, které svou velikostí mohou
připomínat kapičky. Obvykle se objevují na nohou, rukách a trupu. Velice často se může
objevit po prodělání streptokokové angíny. Tato forma taktéž zpravidla nesvědí ani nebolí.
Nejcharakterističtější jsou malé puchýřky naplněné hnisem. Tato forma je bolestivá a pálí.
Také má velmi významný dopad na kvalitu života. Puchýřky se vyskytují na ploskách nohou
a na dlaních [1, 23.
Kštice je lokalizovaná na hlavové časti těla. Psoriázou kštice trpí až 80% všech pacientů
s lupénkou, jedná se tedy o lupénkou nejčastěji zasažené místo ze všech. Až u 25% všech
pacientů se lupénka poprvé vyskytla právě v této oblasti. Tuto lupénku charakterizují rudá
ložiska a šupiny v místech kštice.
Tato forma lupénky je velice nápadná a obtížná na léčbu. Navíc často dochází k vypadávání
vlasů. Pacienti s výrazně rozvinou lupénkou v této části pociťují strach, často nosí klobouky
nebo jiné pokrývky hlavy. Výrazně snižuje kvalitu života.
Tato část nemoci se vyskytuje u přibližně 30 % všech lidí, trpících lupénkou. Ve většině
případů se jedná o projev těžké nemoci a začne se vyskytovat později než samotná lupénka,
zpravidla to bývá do 10 let. Většina pacientů, trpících tímto onemocnění jsou ve věkové
skupině 30-50 let.
PsA je zánětlivé kloubní onemocnění, způsobující otok a bolest kloubů, můžou se zanítit i
šlachy. Nejčastěji napadá kolena, kotníky a klouby na rukou a nohou. Nejprve jsou napadeny
přibližně 4 klouby, především klouby na nohou. Po několika letech je často postihovány
klouby páteře, zejména pak klouby v křížové oblasti.
Klouby u PsA po delší době tuhnou. Pacienti trpící PsA trpí nejvíce v období rána, respektive
po tom, co vstanou. Během PsA může dojít k deformaci a špatné funkčnosti kloubů.
PsA často souvisí se vznikem dalších nemocí, například ulcerózní kolitidu, Crohnovu nemoc
a Uveitidu. K těmto nemocem většinou dochází v pozdějších stádiích PsA. U pacientů s PsA
velice často taky dochází k napadení nehtů [1, 23, 26].
Obrázek 9: Na obrázku lze vidět Obrázek 10: Na obrázku lze pozorovat otok a deformaci kloubů prstů na
rentgenový snímek ruky pacienta ruce pacienta trpícího psoriatickou artritidou [Online 20. 12. 2022]
trpícího psoriatickou artritidou. Lze Zdroj: https://dermnetnz.org/topics/psoriatic-arthritis
pozorovat značnou deformaci kloubů
[Online 20. 12. 2022] Zdroj:
https://dermnetnz.org/topics/psoriatic-
arthritis
5.7.1 Uveitida
Postižení nehtů nalezneme zhruba u 50 % pacientů trpících lupénkou. U pacientů trpících PsA
je to zhruba u 80 % všech nemocných.
Častěji jsou postiženy nehty na rukou. Projevy se liší podle toho, jestli je postižen nehtový
matrix, nebo nehtové lůžko. Projevy u postižení nehtového matrixu můžou být například
drolení nehtové ploténky, leukonychie a dolíčkování. U postižení nehtového lůžka jsou
projevy například hyperkeratóza, onycholýza, olejové skvrny, nebo třískovité hemoragie.
Oblasti nehtů jsou bolestivé a pacienti jsou často omezování při běžných denních aktivitách
[1, 23].
Asi se nedá popírat, že onemocnění lupénkou má velký dopad na kvalitu života. Onemocnění
lupénkou zpravidla nebývá život ohrožující, ale je velice omezující.
6.1 Stres
Lupénka je onemocnění kůže a je dobře viditelné pouhým okem, skoro vždy je vnímána
značně negativně. Pro pacienty trpící touto nemocí může toto působit jakožto značně stresující
záležitost, často se snaží danou nemoc zakrýt a nemluvit o ní. Často přestanou vyhledávat
místa, kde by museli odhalovat většinu svého těla, vyhýbají se například veřejným bazénům a
saunám.
Další forma stresu může být nejistota, není možné říci, jakým způsobem bude nemoc
pokračovat. Může se zhoršit, může se zlepšit, dokonce může na čas i úplně vymizet. Můžou
však vznikat i další nemoci, jako například psoriatická artritida, která má velký dopad na
kvalitu života člověka, jelikož je velice omezující. Může také nastat stres z bolesti nebo
svědění. Časté jsou stavy vypětí a nespavosti v důsledku strachu z bolesti.
6.2 Oblékání
Spousta pacientů trpících lupénkou vykazuje zvýšenou citlivost na druhy některých materiálu
u oblečení. Oblečení má zásadní vliv na chod nemoci. Nesprávný materiál může způsobovat
svědění a další oblasti, do kterých se lupénka rozšíří.
Ze strachu z pohledů, nebo komentářů ostatních nosí přehnaně zahalující oblečení i
v obdobích, ve kterých to normálně není nutné (dlouhá trička a kalhoty v létě). V zimě musí
nosit více vrstev oblečení, jelikož nemoc silně reaguje na teplotu a vlhkost prostředí.
[4] Psoriasis | CDC. Centers for Disease Control and Prevention [online].
Dostupné z: https://www.cdc.gov/psoriasis/index.htm
[7] https://dermnetnz.org/topics/pasi-score
[8]
https://journals.lww.com/ijwd/Fulltext/2022/06000/The_impact_of_gender_and_s
ex_in_psoriasis__What_to.3.aspx
[9] https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC7489316/#:~:text=Females
%2C%20children%2C%20and%20elderly%20with,and%20depression
%20holds%20psychological%20importance
[10] https://www.webmd.com/skin-problems-and-treatments/psoriasis/who-
gets-psoraisis
[11] https://www.psoriasis.org/children-with-psoriasis/
[12] https://www.aad.org/public/diseases/psoriasis/treatment/could-have/
child-have
[13] https://www.papaa.org/learn-about-psoriasis-and-psoriatic-arthritis/
fertility-and-pregnancy/heredity/
[14] https://www.zdravi-leky.cz/priciny-a-spousteci-faktory-lupenky
[15] https://www.nhs.uk/conditions/psoriasis/causes/
[16] https://www.aad.org/public/diseases/psoriasis/triggers/flares
[17] https://lekarske.slovniky.cz/pojem/koebneruv-izomorfni-fenomen
[18] https://www.verywellhealth.com/psoriasis-triggers-1069494
[19]
https://www.webmd.com/skin-problems-and-treatments/psoriasis/psoriasis-hiv-
connection#:~:text=For%20some%20people%2C%20a%20new,mean
%20progression%20to%20psoriatic%20arthritis.
[20] https://www.scientificamerican.com/podcast/episode/psoriasis-linked-to-
protection-from-12-03-05/
[21] https://www.cilena-lecba.cz/novinky/ctyri-diety-ktere-muzou-pomoci-v-boji-s-
psoriazou-787#:~:text=Psori%C3%A1za%20je%2C%20jak%20ji%C5%BE%20bylo,%2C
%20sem%C3%ADnka%2C%20ovoce%20a%20zeleninu.
[22] https://www.eatingwell.com/article/2053020/best-and-worst-foods-to-eat-for-
psoriasis/
[23] https://www.epaderm.cz/lupenka/druhy-lupenky-psoriazy
[24] https://www.dermanet.cz/cs/kozni-choroby/lupenka/jak-lupenka-
vypada__s581x7291.html
[25] https://www.herbatica.cz/blog/co-je-psoriaza-a-lupenka-priznaky-lecba/
[26] https://www.biolecbabrno.cz/post/biologicka-lecba-psoriaticka-artritida
9 SEZNAM OBRÁZKŮ
OBRÁZEK 1: ILUSTRAČNÍ FOTO PŘÍKLADU IDENTIFIKACE ZÁVAŽNOSTÍ LUPÉNKY PODLE PASI (PSORIASIS AREA
AND SEVERITY INDEX) INDEXU [ONLINE DNE 16. 12. 2022] ZDROJ: HTTPS://DERMNETNZ.ORG/TOPICS/PASI-
SCORE.............................................................................................................................................................10
OBRÁZEK 2: FOTO ZNÁZORŇUJÍCÍ ČERVENÁ LOŽISKA SPOLEČNĚ SE STŘÍBŘITÝMI ŠUPINAMI U OSOBY TRPÍCÍ
CHRONICKOU PSORIÁZOU [ONLINE 19. 12. 2022] ZDROJ: HTTPS://DERMNETNZ.ORG/TOPICS/PSORIASIS......18
OBRÁZEK 3: FOTO ZNÁZORŇUJÍCÍ ZAČERVENALÉ PUPÍNKY NA ZÁDECH PACIENTA TRPÍCÍHO GUTÁTNÍ LUPÉNKOU
[ONLINE 19. 12. 2022] ZDROJ: HTTPS://DERMNETNZ.ORG/TOPICS/PSORIASIS..........19
OBRÁZEK 4: OBRÁZEK ZOBRAZUJE POSTIŽENÉ MÍSTO V OBLASTI PODPAŽÍ U PACIENTA TRPÍCÍHO INVERZNÍ
PSORIÁZOU, LOŽISKO JE ZARUDLÉ, LESKLÉ A BEZ BÍLÝCH ŠUPINEK. [ONLINE 19. 12. 2022] ZDROJ:
HTTPS://DERMNETNZ.ORG/TOPICS/PSORIASIS.................................................................................................20
OBRÁZEK 5: OBRÁZEK ZNÁZORŇUJÍCÍ ZAČERVENALÉ TĚLO PACIENTA TRPÍCÍ ERYTRODEMICKOU PSORIÁZOU
[ONLINE 19. 12. 2022] ZDROJ: HTTPS://DERMNETNZ.ORG/TOPICS/PSORIASIS................................................20
OBRÁZEK 6: FOTO ZACHYCUJÍCÍ DLANĚ ČLOVĚKA TRPÍCÍ LOKALIZOVANOU FORMOU PUSTULÓZNÍ PSORIÁZY, NA
DLANÍCH JSOU ZŘETELNÉ ZANÍCENÉ OBLASTI A PUCHÝŘKY, NA POVRCHU SE VYSKYTUJE TAKÉ HNIS
[ONLINE 19. 12. 2022] ZDROJ: HTTPS://DERMNETNZ.ORG/TOPICS/PALMOPLANTAR-PUSTULOSIS.................21
OBRÁZEK 7: OBRÁZEK VYOBRAZUJÍCÍ PACIENTA TRPÍCÍHO CENTRALIZOVANOU PSORIÁZOU VON ZUMBUSCH,
TĚLO JE ZARUDLÉ A MÍSTY POKRYTÉ ŠUPINAMI. [ONLINE 19. 12. 2022] ZDROJ:
HTTPS://DERMNETNZ.ORG/TOPICS/GENERALISED-PUSTULAR-PSORIASIS........................................................22
OBRÁZEK 8: HLAVOVÁ ČÁST ZASAŽENA LUPÉNKOU, LZE POZOROVAT ZARUDLÁ LOŽISKA, KTERÁ NESOU BÍLÉ
ŠUPINY, TAKÉ LZE POZOROVAT ÚBYTEK VLASŮ [ONLINE 19. 12. 2022] ZDROJ:
HTTPS://DERMNETNZ.ORG/TOPICS/SCALP-PSORIASIS......................................................................................22
Obrázkové zdroje