Umíráme Proto, Že Jsme Přežraní, Říká Imunolog. Sto Kalorií Z Cukru A Tuku Není

Deník N – rozumět lépe světupředplatné  Můj účet 
Darovat
Studující Válka na Ukrajině Česko Svět Ekonomika Kultura

Komentáře Studio N E-shop Další
18. dubna 2023 12:09  Rozhovory  Zdravotnictví
Umíráme proto, že jsme přežraní,

říká imunolog. Sto kalorií z cukru
a tuku není totéž
LENKA VRTIŠKOVÁ NEJEZCHLEBOVÁ
https://denikn.cz/1124255/cukr-je-zabijak-droga-kterou-krmime-vlastni-deti-za-odmenu-rika-imunolog/?ref=tit 14.10.2023 2 07
Stránka 1 z 23
:
„Cukr je droga, kterou dáváme vlastním dětem. Za odměnu.“ Foto: Gabriel Kuchta, Deník N
„Před dvěma sty lety jsme umírali na podvýživu, dneska umíráme proto,
že jsme přežraní,“ říká česko-izraelský imunolog Jakub Abramson. Se
svým týmem se věnuje výzkumu autoimunitních nemocí, které jsou stále
na vzestupu. Centrem jeho pozornosti je brzlík, univerzita pro imunitní
buňky.
Před dvaceti lety mu u státnic z imunologie řekli, že ji neumí a že jeho způsob

prezentace by se ujal možná ve Státech nebo v Izraeli, nikoliv v Praze. Úšklebek
pedagogů přetavil Jakub Abramson v cennou radu. Odešel na doktorát na
věhlasný Weizmann Institut of Science do Izraele, kde od roku 2011 vede
vlastní laboratoř. Jen si odskočil na postdoktorskou stáž. Na Harvard.
Do Prahy přijel loni (i s manželkou a třemi dětmi) prožít svůj sabatikl, tedy
„přestávku“ v běžném pracovním nasazení, kterou některé instituce svým
lidem poskytují. Působí v Ústavu organické chemie a biochemie (ÚOCHB) AV
ČR a částečně na Přírodovědecké fakultě UK, kde se zejména expertním
a poradním hlasem podílí na několika projektech. Jeho žena (psycholožka
a sociální pracovnice) pomáhá v rámci částečného úvazku na ÚOCHB
zahraničním studentům v překonávání různých stresových situací, které
výzkum a pobyt v cizí zemi často přinášejí.
V rozhovoru se mimo jiné dozvíte:
Jestli se tloustne víc po tuku nebo po cukru;

proč je fruktóza zrádná,
Stránka 2 z 23
:
do jaké míry máme svou imunitu v rukou,
proč ženy trpí autoimunitními onemocněními více než muži,
jaký je největší zázrak imunity,
k čemu je nám brzlík,
proč je (někdy) dobré hladovět.
Prý se vám v Praze moc líbí a máte v plánu prodloužení pobytu…
Ano, líbí se nám tu moc a o prodloužení vážně uvažujeme. Přiznávám, že

i vzhledem k posledním událostem v Izraeli jsme této variantě nakloněni více.
Do rozhovoru o vědě bych geopolitiku netahala, ale s vámi to na pozadí

dramatického dění v Izraeli nelze vynechat. S jakými pocity to sledujete?
Musím přiznat, že se od zpráv trošku izoluju, ale jsem samozřejmě v obraze.

Dění v Izraeli je naprostá katastrofa. Každý týden mám se svými studenty
setkání přes Zoom, vidím naprostou depresi a beznaděj. Připadají mi zlomení.
Společnost je zlomená. A rozdělená. To pozorujeme všude, ale v Izraeli je
polarizace extrémní. Došlo ke zlomu a já se bojím, aby nebyl nevratný.
Emigrant ve své vlasti
Existuje i možnost, že byste v Česku zůstali? Stal byste se tak izraelským

emigrantem ve své původní vlasti?
Jsem optimista, doufám, že taková situace nenastane a vše se opět zklidní. Na

druhou stranu někteří mí kolegové opravdu zvažují, že zemi opustí. A když
zemi začnou opouštět intelektuálové a vědci, nemá šanci…
Stránka 3 z 23
:
Největším národním bohatstvím Izraele není ani ropa, ani zlato, ale jeho
intelektuální potenciál. Navíc hrozí, že Izrael bude potrestán Evropskou unií,
tedy že v budoucnu nebude moci žádat o evropské granty. To by mohlo odchod
vědců katalyzovat a pro vědu by to mohlo být fatální.
Přitom Izrael je země vědě zaslíbená, zejména co se týče třeba

biotechnologií a podobně, je vědeckou velmocí. Ale slyšela jsem mimo jiné
o tendencích konzervativního náboženského tábora k omezování
„světských“ předmětů, jako jsou fyzika, matematika…
Ano, takovéto návrhy opravdu zaznívají. Je to šílené. Jsem zastáncem

naprostého oddělení náboženství a státu. Nechtěl bych, aby vzorem Izraele byly
státy, jako je Írán, mělo by to být naopak. Ale opravdu doufám, že to dobře
dopadne.
Přečtěte si také
Jídlo jako heroin. Jak potravinoví giganti zneužívají

naše evoluční instinkty
Sladká potravinářská lobby
Držím pěsti, situaci sledujeme i v našich novinách. Ale pojďme už

k našemu tématu. Se svým týmem se zaměřujete na výzkum některých
autoimunitních onemocnění. Skutečně těch onemocnění, kdy se imunitní
systém splaší a zaútočí proti vlastnímu tělu a vlastním buňkám, přibývá?
Nebo jde o optický klam způsobený lepší diagnostikou?
U některých civilizačních nemocí, jako jsou například autismus, ADD či
Stránka 4 z 23
:
ADHD, může jít i o lepší diagnostiku, ale u autoimunitních onemocnění
a alergií jde opravdu o markantní nárůst, jelikož jejich diagnostika byla i dřív
velmi dobrá.
Jako příklad může posloužit cukrovka 1. typu. V Československu došlo po roce

1989 k jejímu výraznému nárůstu, přitom socialistické zdravotnictví nebylo
v diagnostice ani léčbě na špatné úrovni. Některá autoimunitní onemocnění
narůstají opravdu dramaticky, v Kanadě a USA je to třeba obrovský nárůst
celiakie za posledních 20 let.
Existuje více teorií a hypotéz, proč přibývá autoimunitních onemocnění

nebo alergií. Nejvýraznější je asi hygienická hypotéza. Velmi
zjednodušeně řečeno: díky hygieně, medicíně a vůbec civilizačním
výdobytkům náš imunitní systém nemá od raného dětství „co na práci“,
takže se častěji splaší a pouští se do útoku proti vlastním buňkám nebo –
v případě alergií – proti neškodným molekulám, třeba pylovým zrnům.
K jakým vysvětlením se přikláníte vy?
Vysvětlení je celá řada, ale vzájemně nemusí být v rozporu. Určitě ale
„westernizace“ společnosti je jedním z hlavních faktorů, který k nárůstu těchto
onemocnění přispívá.
Obrovská změna způsobu života, která má fatální následky. Jak žijeme, co jíme,
jak málo se hýbeme. Imunitní systém musí být trénovaný, jenže není.
Platí tedy, že autoimunitní nemoci a alergie více postihují „západní svět“,

ale ne třeba Afriku, kde lidi samozřejmě trápí jiné věci: běžné infekce,
podvýživa nebo třeba malárie…
Stránka 5 z 23
:
A ta konkrétně pořád zabíjí víc lidí, než zabíjel koronavirus na svém vrcholu.
Ano, tak to je. Autoimunitní nemoci se sice vyskytují na celém světě, ale právě
pro vyspělý svět se staly velmi vážným problémem, neboť dramaticky přispívají
ke snížení kvality života.
V „západní“ civilizaci jsme odbourali obrovskou spoustu problémů

a nemocí. Ale jiné jsme si přivodili. Vlastně by mě zajímalo dát to na
váhy… I když je to samozřejmě spíš filozofická otázka.
Nutíte mě, abych řekl černá, nebo bílá?
Nenutím. Jistěže je to složitější. Jen mi přijde zajímavé o tom mluvit.
Nedávno jsem podobnou otázku dostal v Lauderově škole v Praze, kam chodí
všechny tři naše děti. Děti se ptaly: „Měli jsme před sto lety lepší, nebo horší
imunitní systém?“
Umírali jsme v mladém věku. Rychle a nepříjemně na infekce, které dnes už

ani neznáme. Dnes umíráme později. A pomalu. Žijeme déle, ale nejsme zdraví.
A myslím, že se nevylučuje mít obojí. Náš cíl by měl být zachovat všechno
úžasné, co se povedlo, ale zároveň se snažit, aby náš imunitní systém byl
v harmonii. U většiny populace to tak není. Záleží na každém z nás, ale i na
společnosti.
Nechci znít konspiračně, ale samozřejmě k současné situaci přispívají i zájmy

velkého průmyslu a byznysu…
Stránka 6 z 23
:
Mé dva roky s přerušovaným půstem: dokážu mít své

jídlo pod kontrolou
Třeba?
V Izraeli se zhruba tak před pěti lety začaly vysílat reklamy, jejichž záměrem
bylo upozornit společnost na nebezpečí vysoké konzumace cukru pro naše
zdraví. Po dvou týdnech to stáhli. Potravinářská lobby zapracovala. V Izraeli je
běžné, že potraviny s vysokým obsahem cukru nebo tuku jsou označeny
speciálním symbolem, který ale už nevaruje, jako například u cigaret, že ničí
zdraví.
Minulá vláda udělala z mého pohledu velmi dobrý krok, zdanila vyšší daní
potraviny s vyšším obsahem cukru, tak jako se daní alkohol nebo cigarety. A je
to tak dobře, protože nadměrná konzumace cukru způsobuje stejné – nebo
možná i v některých ohledech větší – zdravotní problémy. Bohužel nová vláda
tu daň zase populisticky zrušila.
Ačkoliv jsem jinak pro co nejjednodušší a relativně nízké daně, u cukru bych si
vyšší sazbu přál, podobně jako je to u alkoholu či cigaret. Přijde mi to správné,
aby bylo pak z čeho pokrýt důsledky nadužívání cukru a s nimi spojené
zvýšené výdaje ve zdravotnictví.
Stránka 7 z 23
:
Foto: Gabriel Kuchta, Deník N
Životnímu stylu se věnuje také kniha z Edice N s názvem Tahle kniha

vám možná zachrání život. Jak déle a lépe žít díky vědě, kterou napsal
vědecký publicista Graham Lawton. Objednat knihu je možné zde.
Zkrotit spotřebu
Sladký zabiják. V mnoha potravinách skoro neviditelný. Ale o to

náročnější je udělat mentální převrat a výrazně ho omezit, že?
Ano, ale je to droga. Cukr je návykový, způsobuje závažné zdravotní problémy.

Ztučnění jater, obezitu, záněty, oslabení imunitního systému, negativně
ovlivňuje kardiovaskulární systém.
Stránka 8 z 23
:
Jenže je to společensky přijatelná „droga“…
Kterou dáváme dětem. Vlastním dětem. Navíc za odměnu! Ale dá se

odvyknout, věřte mi. Rodič nemusí být radikální a dětem cukr zakázat úplně,
stačí významně omezit jeho každodenní spotřebu.
Zdravá výživa je jedním z faktorů, kterými se můžeme chránit před

některými vážnými zdravotními problémy. Je to především strava pestrá,
vyvážená a také přiměřená vzhledem k individuální tělesné zátěži, má
obsahovat všechny látky důležité pro stavbu a fungování lidského
organismu (bílkoviny, tuky, sacharidy – do této kategorie patří
i vláknina, minerální látky, vitamíny). U zdravého člověka není důvod
žádnou z látek ze stravy vyloučit, jednostranné diety mohou být naopak
problematické, důležité je však dbát na správný poměr živin. Odborníci
se však shodují, že zejména jednoduchých cukrů (zejména ve
sladkostech, slazených nápojích apod.) lidé obecně přijímají mnohem
víc, než je zdrávo, a doporučují jejich konzumaci omezovat. Nadměrná
konzumace má velký podíl na vzniku mnoha onemocnění.
Jak vnímáte „normalizaci“ obezity? Jistěže bodyshaming je zraňující,

nikdo by se neměl posmívat lidem za kila navíc, ale na druhou stranu:
Není z pohledu imunologa problém, že začínáme obezitu přijímat, jakože
je ok?
Samozřejmě že lidé mohou být obézní v důsledku nemoci, například poruchy

štítné žlázy či genetické predispozice. Na druhou stranu obrovský nárůst
nadváhy, a to i u dětí, za posledních 20–30 let nás přesvědčuje o tom, že ve
většině případů je na vině něco jiného a že je i možné s tím něco dělat. Myslím,
Stránka 9 z 23
:
že bychom to neměli přijímat jako „normu“. Už jen nadváha a obezita u dětí –
v Česku to ještě není tak hrozné, ale v USA nebo u nás v Izraeli je to alarmující.
Nárůst je obrovský.
Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) v roce 2016 mělo 27,5 % dětí
v ČR nadváhu a 9,7 % dětí bylo obézních. V roce 1994 registrovali praktičtí
lékaři 3,7 % obézních dětí, v roce 2000 už 13 % dětí. Každé sedmé dítě
v České republice je obézní, 4 % z nich dokonce trpí tzv. morbidní obezitou
(BMI vyšší než 40).
Zaděláváme vlastním dětem na vážné zdravotní problémy?
Nedovolíme dětem kouřit, nedovolíme jim brát drogy, nedovolíme jim pít
alkohol, ale cukr jim dovolíme bez omezení? Programujeme je na budoucí
problémy. Vezměme jako příklad dětskou obezitu. Když se tukové buňky
vytvoří v takto raném stadiu, zbavit se jich později je hrozně těžké. Viscerální
tuk je přitom epicentrem zánětu v těle, na který se pak nabalují další chronické
komplikace.
Krmit lvy cukrovou vatou
Co se děje v těle, když má hodně cukru?
Sacharóza, tedy cukr, o kterém je řeč a který je především ve sladkých nápojích

a v různých cukrovinkách, je tvořena dvěma spojenými molekulami – glukózou
a fruktózou.
Glukózu známe jako univerzální zdroj energie, kterou tělo krví dopravuje
Stránka 10 z 23
:
v podstatě všem buňkám v těle, které ji dokážou přeměnit na energii. Bez ní to
nejde. Její hladinu kontroluje hormon inzulin. Ale je tam ta druhá molekula.
Fruktóza. Protože je hodně obsažena v ovoci, může se nám zdát, že je to ta lepší
část cukru, která přece musí být zdravější!
Ale ouha!
Pro metabolismus je to větší oříšek. Fruktóza v našem těle totiž nemůže

fungovat jako okamžitý zdroj energie, naše buňky ji nedokážou využít přímo.
Nejdřív by ji musely přeměnit na glukózu. Jenže u člověka, který žije běžným
životem a nehladoví, se tento mechanismus nezapne, protože v těle má
dostatek původní glukózy.
Svlékáme buňky donaha. Nápady čerpám u piva

i v traktoru, říká imunolog, který vyvíjí terapii proti
rakovině
Takže co se s fruktózou děje?
Jediná tkáň, která ji umí metabolizovat, jsou játra. A v nich se molekuly

fruktózy mění v triglyceridy – základní stavební jednotku tuků. Má vlastně
stejný metabolismus jako alkohol, po kterém také tuční játra a odchází jejich
funkčnost. Ani dospělý člověk, ani dítě přitom nemusí viditelně ztloustnout,
ale ztuční jim játra a zvýší se jim hladina triglyceridů v krvi, což je velmi
nebezpečné.
Pohyb nepomáhá?
Stránka 11 z 23
:
Samozřejmě že pohyb pomáhá, ale kolik dětí a dospělých se dnes dostatečně
hýbe? Místo kola a plavání dnes mají děti tablet. Fotbal a basket hrají na
playstationu místo na hřišti. Když je cukru nadbytek, proměňuje se a ukládá se
jako tuk. Navíc cukr ovlivňuje mikrobiom ve střevech. Je to jako v zoo. Máte
tam lvy, kteří jedí maso, žirafy, které jedí seno, další druhy zvířat, které vyžadují
pestrou stravu. A vy chcete, aby zahrada byla pestrá. Když všem začnete házet
seno, chcípnou.
Natožpak cukrovou vatu.
Stravou, která je založená převážně na uhlohydrátech, zejména pak na

jednoduchém cukru, posilujeme prozánětlivé bakterie.
Čtyři nejcennější evropské výzkumné granty pro

Česko, z toho dva do jedné rodiny: bratři
Jungwirthovi zazářili
Cukry vs. tuky 1:0
Jak je to se škodlivostí tuku vs. cukru? Dřív se víc mluvilo o tuku,

v poslední době víc o cukru.
Odborníci se, myslím, úplně neshodnou, do jaké míry je tuk nebezpečný či

zdraví prospěšný. U tuku totiž velmi záleží na tom, o jaký druh se jedná. Určitě
existuje shoda, že nejhorší pro zdraví jsou přepálené rostlinné tuky či margarín
a naopak pro zdraví prospěšné jsou čerstvé rostlinné tuky obsažené např.
v avokádu, ořeších nebo olivovém oleji. Já osobně jsem schopen spotřebovat půl
Stránka 12 z 23
:
litru olivového oleje týdně.
Není však shoda na tom, jestli živočišné tuky jako například máslo jsou
opravdu tak škodlivé, a naopak jestli slunečnicové a podobné oleje jsou tak
zdravé, jak se kdysi tvrdilo. Já se osobně domnívám, že rozhodně ne, takže
máslo si s chutí dám a slunečnicový olej vyměním za olivový.
Jeden z oblíbených mýtů o tucích je, že se po nich velmi tloustne. Není tomu
tak, věda nám dokázala, že strava bohatá na zdravé tuky stimuluje snížení
viscerálního tuku v těle. Sto kalorií z cukru nerovná se stu kalorií z tuku…
Počkejte…
Samozřejmě platí termodynamický zákon, ale z metabolického pohledu je to

tak, že při nedostatku cukru ve stravě je tuk metabolizován na tzv. ketolátky,
které jsou využity jako okamžitý zdroj energie. Tělo je neuskladní jako zásobu.
Naše tělo je jako hybridní vůz, který může jet na elektriku i na benzin, na cukr
i na tuk. Z pohledu zdravého životního stylu je rozhodně výhodnější jet na
tukový pohon. Například mozkové buňky a srdce dokonce ketolátky z tuku jako
zdroj energie preferují.
Tvorba ketolátek v těle se dá posílit nejen omezením příjmu cukru, ale

například i přerušovaným půstem, kdy alespoň šestnáct hodin denně člověk
nejí. A během těch dvou třetin dne, kdy energii nedoplňujete, úplně vyčerpáte
zásobní hladinu cukru a tělo pak jede na ketolátky z vašich vlastních zásob
tuku. Mně osobně přerušovaný půst doslova změnil život. Můj mozek ráno
funguje rychleji, když si nedám snídani.
Stránka 13 z 23
:
Stejně všichni zemřeli… Dětská krevní onkologie byla

popelkou, vzpomíná oceněný lékař, který to zásadně
změnil
To jde proti dřívějším pravidlům, že snídaně je základ.
Ono je to strašně individuální, taky nemohu přerušovaný půst plošně

doporučit, není to pro každého, ale ve většině případů to skutečně dává smysl
a funguje to. A já třeba vím, že potřebuju večeři, ale nepotřebuju snídani. Jsou
lidé, kteří jsou bez snídaně úplně mizerní, ale mohou jít spát na prázdný
žaludek.
A koneckonců nejde ani tak o to, co jíte, když se snažíte jíst vyváženě, ale jak
často jíte. Možná ještě pořád budou někteří odborníci říkat, že je dobré jíst co
nejčastěji…
Myslím, že od toho se už i odborníci na výživu odklánějí. Samozřejmě pro

některé lidi je asi pro jejich dietní režim nezbytné si do něčeho kousnout
častěji, ale u zdravé populace už je i mainstream jiný.
Ano, čím více cukru a uhlovodíků sníme, tím větší budeme mít potřebu opět
něco sníst, protože jsme do tohoto začarovaného kruhu takto naprogramovali
své tělo. Dá se to snadno přeprogramovat, chce to ale mít pevnou vůli. To, jestli
je dobré jíst často, nebo ne, myslím nejlépe ilustrují pokusy na myších, kde
jedna skupina myší měla přístup k jídlu jen čtyři hodiny denně a druhá
skupina neomezeně. Ty, které měly omezený přístup, žily o 20–30 % déle a byly
zdravější než ty, které mohly jíst kdykoliv.
Stránka 14 z 23
:
Evolučně to také dává smysl, asi těžko jsme celý život jedli pořád celý
den.
Přesně tak. Bohužel tak jako jsme před 200 lety umírali na podvýživu, dneska
umíráme proto, že jsme přežraní.
To, co někdy na pitevně vidíme a co musely oběti

před smrtí vytrpět, je neuvěřitelné, říká soudní lékař
Brzlík – univerzita imunitních buněk
Skočme teď k vašemu výzkumu. Věnujete se výzkumu thymu, tedy česky

brzlíku.
Brzlík je krásné slovo, že?
Je. A když jsem se připravovala, uvědomila jsem si, že je to orgán,

o kterém ani netušíme, kde je – nebo přesněji kde byl – a k čemu slouží.
Přitom je zásadní. Imunolog Jan Černý mi v rozhovoru vyprávěl, že brzlík
je škola T-lymfocytů, kde skládají těžkou maturitní zkoušku. A většina ji
neudělá.
Kdyby maturitní. Já bych řekl, že to jsou státnice. A propadne skoro 97 procent

studentů.
Ve Francii možná lidé tuší, co je brzlík, protože telecí brzlík je delikatesa, ale
v Česku se brzlík nejí, a tak zůstává poměrně neznámý. A přitom, jak už jste
Stránka 15 z 23
:
sama zmínila, brzlík je pro náš život nezbytný.
Přitom během embryonálního vývoje sestupuje z krku do hrudníku a pak

zaniká… Dál ho nepotřebujeme?
Svou nezbytnou roli brzlík opravdu sehraje během embryonálního vývoje. Je

důležitý pro vybudování takzvané adaptivní imunity. Pro vybudování armády
T-lymfocytů. Jakmile je armáda hotová, trénuje už autonomně, proto jeho
důležitost po narození klesá a on postupně zaniká.
Pokud máte armádu dostatečně robustní a dostatečně různorodou, když pak

přijde infekce, najde se jeden klon z té armády, který umí reagovat právě na ni…
A právě tohle křídlo armády se zmnoží a zaútočí?
Dokáže expandovat závratně rychle. Zdravá armáda je velmi diverzifikovaná.

Jsou v ní zástupci vysoce specializovaných vojsk pro boj s nejrůznějšími
nepřáteli. Je to velice efektivně a ekonomicky vymyšlené.
A jak se setkáváte s viry, bakteriemi, kvasinkami, plísněmi, tak se v té armádě

najde voják, T- nebo B- lymfocyt, který dokáže reagovat na specifický patogen.
Ten se pak nesmírně rychle pomnoží. Vojáci, kteří umí zareagovat na
konkrétního nepřítele, na barvu uniformy, na nějaký znak, který ten nepřítel na
sobě má. Jsou tam miliardy vojáků a jeden, který dokáže reagovat, se vždycky
najde.
Skoro vždycky.
Pokud člověk netrpí nějakou těžkou poruchou imunitního systému, tak jeho T-
Stránka 16 z 23
:
a B- lymfocyty dokážou reagovat v podstatě na jakoukoliv cizorodou látku, se
kterou se v těle setkají. Je to jeden z největších zázraků imunity. A když infekce
pomine a imunitní systém zvítězí, pak tyto mobilizované a naklonované vojáky
opět zredukuje a ponechá pouze malou část vycvičených rezerv pro případ
další infekce. Nechcete, aby vám po bitvě v těle zůstávala příliš velká část buněk
se stejnou specificitou, snížila byste tak bojeschopnost proti jiným nepřátelům.
Lektorka o chemii potravin: k čemu jsou „éčka“, proč

vás po ananasu štípe jazyk a proč je bílý a třtinový
cukr téměř stejný
Obezita, kouření, alkohol a otázky štěstí
Tak si systém vybere pár udatných a potentních jedinců do zálohy

a zbytek zlikviduje.
Ano, to malinké procento trénovaných záloh, těm se říká paměťové T-buňky

a hrají velmi důležitou úlohu při reinfekci, neboť se dokážou velmi rychle
naklonovat a nepřítele zlikvidovat rychleji a efektivněji. Je to vytrénované
komando čekající na povel v centrále.
Zajímavé ale na T-buňkách je, že ony v brzlíku vlastně procházejí dvojími

státnicemi. U první se kontroluje jejich bojová schopnost, a jak už jsme zmínili,
touto první státnicí projdou pouze dvě až tři procenta. A ty pak čeká druhá
zkouška. Musí se ověřit, zda tyto bojeschopné buňky náhodou nejsou
autoreaktivní. Tedy jestli nereagují na „vlastní“ proteiny, jelikož pak by mohly
zaútočit na orgány v našem vlastním těle, a způsobit tím třeba už zmíněnou
Stránka 17 z 23
:
cukrovku 1. typu. Takové studenty systém neúprosně zlikviduje.
Většinou…
Je to tak. Vyskytnou se buňky, které dokážou využít nepozornost komise

a druhou státnicí projdou, i když by měly být vyhozeny. Dostanou se do oběhu
a mohou pak zaútočit na vlastní buňky, např. již zmíněné beta buňky, které
produkují inzulin. Útočí postupně a během několika let dokážou zlikvidovat
většinu buněk v příslušné tkáni, což se pak projeví jako autoimunitní
onemocnění.
Ale když už jsme u toho, brzlík má další úžasný patent. Nejenže od druhé
státnice vyhazuje potenciálně autoreaktivní buňky, ale on jim vlastně dává
možnost se dovzdělat, stát se supresivními, regulatorními…
Umožnuje jim dělat reparát?
Vlastně ano. I ty špatné potenciální zločince umí proměnit na hodné policajty.
To budete muset vysvětlit.
Zůstaňme tedy u příkladu dětské cukrovky. Brzlík nechá první státnicí projít T-
buňku, která je sice bojeschopná, ale u druhé státnice se zjistí, že má schopnost
zaútočit na beta buňku ve slinivce. Místo aby tato autoreaktivní buňka byla na
místě zničena, je v brzlíku převychována. Získá mechanismy, které dokážou
brzdit aktivizované a autoreaktivní T-buňky. Taková autoreaktivní a zároveň
regulativní T-buňka je z brzlíku propuštěna do slinivky, kde je na stráži, kdyby
náhodou přišla nějaká zlá, bez reparátu. Tu zastaví.
Stránka 18 z 23
:
Takže to funguje jako další pojistka?
Ano, ale ani tato pojistka není stoprocentní. U většiny populace funguje
dokonale, u některých jedinců ale může selhat. A oni pak následně onemocní
autoimunitním onemocněním. Takových podobných pojistek je v imunitním
systému celá řada – imunitní systém je jako cibule, má hodně obranných
a ochranných vrstev.
Výpadky léků? Probudili jsme se z blahobytného snu,

říká lékárník Havlíček. Z africké mise se vrátil do
evropské „lékové krize“
Rodíme se každý s úplně jinak poskládanou T-armádou?
Krásná otázka. A odpověď zní: ano. Nejlepším příkladem jsou jednovaječná

dvojčata. Geneticky identická, ale autoimunita se projevuje jinak. Běžně se
stává, že jedno dvojče cukrovku má, druhé ne. Přitom mají stejné rodiče,
vyrůstají ve stejné rodině, jedí to samé jídlo, maminka je obléká stejně… Ale
jejich adaptivní imunitní systém je jiný. Ukazuje se, že se vyvíjí podle
stochastických pravidel, tedy náhodně. Nekoordinovaně.
Když se armáda vytvoří v prenatálním vývoji, máme pak potenciál ji

nějak měnit?
Jistě. Vždy záleží na několika faktorech. Jedna věc je genetická výbava, například
přítomnost mutace, která může mít roli, kterou asi těžko ovlivníme, ale ty
fatální mutace jsou opravdu vzácné.
Stránka 19 z 23
:
Ale jinak záleží na prostředí, kde žijete, na tom, co jíte, co pijete, jestli kouříte,
jestli podléháte stresu či jestli máte dostatek slunečního světla. Tím můžete tu
armádu posilovat nebo oslabovat. Je to skutečně obrovsky významný faktor při
potenciálním vývoji autoimunitních onemocnění nebo alergií, můžete jejich
vývoj urychlit, zpomalit nebo úplně zvrátit. Samozřejmě záleží i na náhodě,
někdo má štěstí, někdo ne, ale do velké míry to máme v rukou.
Ve své laboratoři studujete závažná autoimunitní onemocnění, která lidi

trápí i zabíjí, ale taháte z nich poznání, které se dá použít pro léčbu
něčeho jiného.
Jedno hebrejské přísloví říká: „Když máš kyselé citrony, udělej z nich
limonádu.“ V češtině to zní trochu blbě, ale to je můj přístup. Vidět vše
komplexně a snažit se i z negativního vytěžit to pozitivní. Třeba z autoimunitní
nemoci něco, čím můžeme léčit rakovinu.
Stránka 20 z 23
:
Laboratoř Jakuba Abramsona. Foto: AbramsonLab
V hlavní roli brzlík
Naprostá většina projektů týmu Jakuba Abramsona se točí kolem brzlíku

a autoimunity. Pokouší se například využít autoimunitní reakce pro
léčbu rakoviny. „Autoimunita a rakovina jsou totiž dvě strany jedné
mince. Při autoimunitní reakci se systém pomate a začne ničit tělu vlastní
buňky. Při rakovině je to naopak, náš imunitní systém bohužel proti
rakovině v naprosté většině případů reaguje nedostatečně.“
Obecně vnímáme rakovinné buňky jako nepřítele, který do těla nepatří, ale
jsou to naše „vlastní“ buňky, jenže nabořené, porouchané. Množí se
a nemocná tkáň roste.
Stránka 21 z 23
:
„Imunitní systém by měl ty rakovinné buňky ničit, jenže my jsme ho
v brzlíku naučili, že na vlastní buňky se neútočí,“ vysvětluje vědec. V jeho
týmu si řekli, že využijí reakcí autoimunitního systému proti vlastním
buňkám a trochu ho přeprogramují, aby zaútočil na ty rakovinné.
„Existuje autoimunitní onemocnění, které postihuje vaječníky

a způsobuje neplodnost u žen. A vedle toho je rakovina vaječníků. Tak
jsme si řekli: Co kdybychom izolovali autoprotilátky proti těm vaječníkům
a použili je v lehce pozměněné formě proti rakovině vaječníků? To samé
jsme zkusili s prostatou. A vypadá to slibně – máme v ruce velmi
potentní protilátky, které se velmi silně a specificky vážou na
rakovinu vaječníků či prostaty, nikam jinam. Máme tedy velmi
specifickou zbraň. Měli bychom to teď testovat na myších. Zájem má také
jedna velká farmaceutická firma, pokud to bude pokračovat dobře, rádi
bychom v budoucnu tyto protilátky začali testovat v klinických studiích.“
Proč ženy onemocní častěji?
Věnují se také vlivu pohlavních hormonů na imunitní systém. „Moje

studentka objevila naprosto nový mechanismus, kterým testosteron
ovlivňuje imunitní odpověď včetně autoimunity, která je daleko častější
u žen než u mužů.“ Takže testosteron muže chrání a ženy mají smůlu?
“Nezoufejte. Ženy sice více trpí autoimunitou, na druhou stranu mají
robustnější a silnější imunitní odpověď proti různým infekcím.“
Donedávna v jeho laboratoři působil český imunolog Jan Dobeš, který nyní
vede vlastní tým na Přírodovědecké fakultě UK. „Objevil nový
mechanismus, který nás chrání před velmi rozšířenou kvasinkovou
infekcí zvanou candida.“ Ta způsobuje nejčastěji infekce v dutině ústní
Stránka 22 z 23
:
(často u dětí) nebo genitální infekce. Člověku se zdravou imunitou
neublíží, ale jedince např. se syndromem AIDS může i zabít.
Pokud máte připomínku nebo jste našli chybu, napište na editori@denikn.cz.
Stránka 23 z 23
:

Umíráme Proto, Že Jsme Přežraní, Říká Imunolog. Sto Kalorií Z Cukru A Tuku Není

Uploaded by

Document Information

Original Title

Copyright

Available Formats

Share this document

Share or Embed Document

Sharing Options

Did you find this document useful?

Is this content inappropriate?

Copyright:

Available Formats

Umíráme Proto, Že Jsme Přežraní, Říká Imunolog. Sto Kalorií Z Cukru A Tuku Není

Uploaded by

Copyright:

Available Formats

Deník N – rozumět lépe světupředplatné  Můj účet 

Studující Válka na Ukrajině Česko Svět Ekonomika Kultura

18. dubna 2023 12:09  Rozhovory  Zdravotnictví

Umíráme proto, že jsme přežraní,

Před dvaceti lety mu u státnic z imunologie řekli, že ji neumí a že jeho způsob

V rozhovoru se mimo jiné dozvíte:

Jestli se tloustne víc po tuku nebo po cukru;

Prý se vám v Praze moc líbí a máte v plánu prodloužení pobytu…

Ano, líbí se nám tu moc a o prodloužení vážně uvažujeme. Přiznávám, že

Do rozhovoru o vědě bych geopolitiku netahala, ale s vámi to na pozadí

Musím přiznat, že se od zpráv trošku izoluju, ale jsem samozřejmě v obraze.

Emigrant ve své vlasti

Existuje i možnost, že byste v Česku zůstali? Stal byste se tak izraelským

Jsem optimista, doufám, že taková situace nenastane a vše se opět zklidní. Na

Přitom Izrael je země vědě zaslíbená, zejména co se týče třeba

Ano, takovéto návrhy opravdu zaznívají. Je to šílené. Jsem zastáncem

Jídlo jako heroin. Jak potravinoví giganti zneužívají

Sladká potravinářská lobby

Držím pěsti, situaci sledujeme i v našich novinách. Ale pojďme už

U některých civilizačních nemocí, jako jsou například autismus, ADD či

Jako příklad může posloužit cukrovka 1. typu. V Československu došlo po roce

Existuje více teorií a hypotéz, proč přibývá autoimunitních onemocnění

Platí tedy, že autoimunitní nemoci a alergie více postihují „západní svět“,

V „západní“ civilizaci jsme odbourali obrovskou spoustu problémů

Nutíte mě, abych řekl černá, nebo bílá?

Nenutím. Jistěže je to složitější. Jen mi přijde zajímavé o tom mluvit.

Umírali jsme v mladém věku. Rychle a nepříjemně na infekce, které dnes už

Nechci znít konspiračně, ale samozřejmě k současné situaci přispívají i zájmy

Mé dva roky s přerušovaným půstem: dokážu mít své

Životnímu stylu se věnuje také kniha z Edice N s názvem Tahle kniha

Sladký zabiják. V mnoha potravinách skoro neviditelný. Ale o to

Ano, ale je to droga. Cukr je návykový, způsobuje závažné zdravotní problémy.

Kterou dáváme dětem. Vlastním dětem. Navíc za odměnu! Ale dá se

Zdravá výživa je jedním z faktorů, kterými se můžeme chránit před

Jak vnímáte „normalizaci“ obezity? Jistěže bodyshaming je zraňující,

Samozřejmě že lidé mohou být obézní v důsledku nemoci, například poruchy

Zaděláváme vlastním dětem na vážné zdravotní problémy?

Krmit lvy cukrovou vatou

Co se děje v těle, když má hodně cukru?

Sacharóza, tedy cukr, o kterém je řeč a který je především ve sladkých nápojích

Pro metabolismus je to větší oříšek. Fruktóza v našem těle totiž nemůže

Svlékáme buňky donaha. Nápady čerpám u piva

Takže co se s fruktózou děje?

Jediná tkáň, která ji umí metabolizovat, jsou játra. A v nich se molekuly

Natožpak cukrovou vatu.

Stravou, která je založená převážně na uhlohydrátech, zejména pak na

Čtyři nejcennější evropské výzkumné granty pro

Cukry vs. tuky 1:0

Jak je to se škodlivostí tuku vs. cukru? Dřív se víc mluvilo o tuku,

Odborníci se, myslím, úplně neshodnou, do jaké míry je tuk nebezpečný či

Samozřejmě platí termodynamický zákon, ale z metabolického pohledu je to

Tvorba ketolátek v těle se dá posílit nejen omezením příjmu cukru, ale

Stejně všichni zemřeli… Dětská krevní onkologie byla

To jde proti dřívějším pravidlům, že snídaně je základ.

Ono je to strašně individuální, taky nemohu přerušovaný půst plošně

Myslím, že od toho se už i odborníci na výživu odklánějí. Samozřejmě pro

To, co někdy na pitevně vidíme a co musely oběti

Brzlík – univerzita imunitních buněk

Skočme teď k vašemu výzkumu. Věnujete se výzkumu thymu, tedy česky

Brzlík je krásné slovo, že?

Je. A když jsem se připravovala, uvědomila jsem si, že je to orgán,

Kdyby maturitní. Já bych řekl, že to jsou státnice. A propadne skoro 97 procent

Přitom během embryonálního vývoje sestupuje z krku do hrudníku a pak