Anotace

Lidský papillomavirus (HPV) se v současné době stává nejčastější pohlavně

přenosnou infekcí, která napadá různá místa na těle žen i mužů. Díky průlomovým
výzkumům bylo vyvinuto očkování proti nejrizikovějším typům viru HPV. Podle
výsledků veřejného průzkumu laické veřejnosti je bohužel informovanost a osvěta
v dané problematice stále nedostatečná. Diplomová práce se zaměřuje na rodiče žáků
navštěvující základní školu, protože právě rodiče mohou svým dětem poskytnout
finanční podporu na vakcinaci. Cílem práce je prověřit míru informovanosti rodičů
primární vakcinační skupiny ohledně základní orientace v dané problematice,
prevence, vakcinace atd. Teoretická část diplomové práce se věnuje ženské pohlavní
soustavě, HPV, popisuje další onemocnění spojená s lidským papillomavirem, blíže se
zaměřuje na karcinom děložního hrdla, vyvrací mýty a dokládá fakta spojená
s rakovinou děložního čípku a očkováním. Objasňuje také nejčastější dotazy ohledně
vakcinace a prevence. V kapitole o prevenci se dále práce věnuje průběhu
gynekologického vyšetření a představení dvou vakcín proti HPV. Praktická část
dokládá výsledky vlastního výzkumu ve formě grafů a obsahuje rozhovory s předními
lékaři a gynekology, kteří vyjadřují vlastní názory k danému tématu.

Annotation

Human Papillomavirus (HPV) becomes the most frequent of venereal disease

presently, which infects various areas of the body for both women and men. Thanks to
the breakthrough researches was developed inoculation against the high-risk types of
viruses of HPV. According to the results of public survey is unfortunately the lay
public awareness and education on the matter is still insufficient. This thesis focuses
on the parents of pupils attending elementary school, because parents can give their
children financial support for vaccination. The aim is to examine parents’ level of the
primary vaccination group on the basic grasp of the issues, prevention, vaccination,
etc. The theoretical part is devoted to the female reproductive system, HPV, describes
other diseases associated with human papillomavirus, the closer focus on cervical
cancer, and refutes the myths and facts related shows with cervical cancer and
vaccination. It also clarifies the frequently asked questions about vaccination and
prevention. In the chapter on prevention of further work deals with the gynecological
examination and presentation of two vaccines against HPV. The practical section
shows the results of our own research in the form of graphs and includes interviews
with leading doctors and gynecologists, who express their opinions on the subject.

1
OBSAH
ÚVOD.............................................................................................................................3

TEORETICKÁ ČÁST....................................................................................................4

1. ŽENSKÉ POHLAVNÍ ORGÁNY - ANATOMIE.................................................4

1.1 Vnější pohlavní orgány ženy..................................................................5

1.2 Vnitřní pohlavní orgány ženy.................................................................6

2. LIDSKÝ PAPILLOMAVIRUS (HPV), KARCINOM DĚLOŽNÍHO HRDLA. 9

2.1 Lidský papillomavirus............................................................................9

2.2 Onemocnění způsobená HPV...............................................................12
2.3 Karcinom děložního hrdla.....................................................................15
2.4 Mýty a fakta o rakovině děložního čípku.............................................25

3. PREVENCE.............................................................................................................27

3.1 Gynekologické vyšetření......................................................................27

3.2 Očkování proti lidským papillomavirům..............................................30
3.2.1 Vakcína Silgard..................................................................................32
3.2.2 Vakcína Cervarix...............................................................................35
3.3 Mýty a fakta o očkování.......................................................................36
3.4 Nejčastější dotazy ohledně očkování....................................................38
3.5 Evropský týden prevence proti rakovině děložního čípku....................42

PRAKTICKÁ ČÁST....................................................................................................43

4. VÝZKUM ...............................................................................................................43

4.1 Úvod......................................................................................................43
4.2 Metodika výzkumu...............................................................................43
4.3 Výsledky dotazníku...............................................................................44
4.4 Rozhovory s lékaři................................................................................53
4.5 Diskuze.................................................................................................57

ZÁVĚR.........................................................................................................................61

POUŽITÉ ZDROJE...................................................................................................62

PŘÍLOHY ...................................................................................................................65

SUMMARY................................................................................................................69

2
ÚVOD
Přestože je znám virový původce karcinomu děložního hrdla a existují
očkovací vakcíny, obsazuje toto onemocnění pomyslnou 2. příčku v žebříčku
nejčastějšího zhoubného nádoru u žen. Přestože je možné oproti jiným závažným
onemocněním změny na sliznici děložního čípku včas a účinně odhalit, umírá na světě
na karcinom děložního hrdla každé 2 minuty 1 žena. I přes používání stále se
zlepšujících screeningových programů umírá v Evropě každých 18 minut 1 žena. Co
se dá udělat, aby čísla nebyla tak alarmující? Může laická veřejnost nějakým
způsobem přispět a změnit situaci? Každý člověk se může podílet na změně těchto
čísel, pokud bude dostatečně informován a nebude podceňovat prevenci, jak to
většinou bývá.
Diplomová práce, navazující na bakalářskou práci, se věnuje
nejdůležitějším informacím o karcinomu děložního hrdla, zmíněném původci
onemocnění a především preventivním opatřením, které mohou pomoci zabránit
rakovinnému bujení. Nechybí ani doložené statistiky a přehled nejčastějších mýtů,
které kolem samotné rakoviny děložního čípku a především také kolem očkování
panují. V praktické části jsou zpracovány výsledky vlastního výzkumu, kterého se
zúčastnili rodiče, protože na nich záleží, zda nechají očkovat své děti či nikoli.
Především by ale hlavně rodiče měli mít dostatek informací, aby dokázali dětem
vysvětlit, proč je tolik důležité vyvarovat se rizikovému chování a pravidelně chodit
na preventivní prohlídky. V tomto případě se mluví o obecných preventivních
prohlídkách, nepovažuji za vhodné rozlišovat důležitost jednotlivých lékařů. Dále se
v praktické části objeví rozhovory s lékaři na téma HPV. Rozhovorů je více a
v každém z nich se zajímám o vlastní názor lékaře.
Cílem diplomové práce je nejen zjištění informovanosti u dospělých lidí,
kteří mají děti navštěvující základní školu, ale také názory odborníků, jak pohlíží na
vakcinaci, zda pro ně znamená vakcinace v rámci mediální kampaně i něco víc než jen
přivýdělek. Jak hodnotí odborníci situaci kolem rakoviny děložního čípku? A jak
hodnotí situaci kolem rakoviny děložního čípku laická veřejnost?

3
TEORETICKÁ ČÁST
1. ŽENSKÉ POHLAVNÍ ORGÁNY - ANATOMIE
„Muž chce být první láskou ženy, žena poslední láskou muže.“

Victor Hugo

V této kapitole se budu zabývat rozmnožovací soustavou ženy, zmíním

základní funkce a popíšu jednotlivé části soustavy.

Ještě ve středověku byly ženské pohlavní orgány znázorňovány přesně jako

pohlavní orgány muže, včetně varlat. Tehdy se věřilo, že ženské pohlavní orgány jsou
v těle pouze jinak rozmístěny, navíc církev zakázala bližší zkoumání kvůli dogmatům
a pověrám. Teprve v roce 1559 byl anatomem Realdem Colombem objeven a popsán
klitoris jako zvláštní ženský orgán. [8]

Pohlavní soustava ženy vykonává a zajišťuje tyto základní funkce:

 Tvorba (oogeneze) a zrání vajíček

 Produkce ženských pohlavních hormonů

 Uskutečnění pohlavního spojení

 Dojde-li k oplození vajíčka, vytváří vhodné prostředí pro vývoj

plodu a jeho porod [Jelínek, Zicháček, 1996, s. 326]

Ženské pohlavní orgány jsou uloženy v podbřišku a jsou chráněny pánevní

kostí. Všechny pánevní orgány jsou obklopené vazivem, které jim zajišťuje
pohyblivost a současně i pevné uložení. Během těhotenství se děloha (uterus) značně
rozšiřuje vlivem růstu plodu, z tohoto důvodu je pánev u žen mnohem širší a mělčí,
než je tomu u mužů. Rozmnožovací orgány ženy se skládají z vnitřního a zevního
genitálu. Pojmem genitálie se v češtině označují primární pohlavní znaky člověka,
tedy ty části rozmnožovací soustavy, jež jsou viditelné na povrchu nahého lidského
těla. Zevní rodidla tvoří vulva, tedy konkrétně malé a velké stydké pysky (labia
minora et majora pudendi), poštěváček (klitoris) a poševní vchod. Zevní genitálie jsou
uloženy kolem předsíně poševní (vestibulum vaginae). Vnitřní rozmnožovací orgány

4
se skládají z vaječníků (ovaria), vejcovodů (tubae uterinae), dělohy a pochvy
(vagina), Skeneho žlázy (glandulae vestibulares minores) - oblast Skeneho žláza je
také známa jako Gräfenbergerův bod neboli bod G, a Bartholinovy žlázy (glandulae
vestibulares majores) - tyto žlázy vylučováním sekretu zvlhčují sliznici pochvy, žena
je tak připravena k pohlavnímu styku. Pokud dojde k pohlavnímu styku před
vylučováním tohoto sekretu do pochvy, je pohlavní akt nejenže obtížný, ale i
bolestivý. Poprvé byly tyto žlázy popsány v 17. století dánským anatomem Casperem
Bartholinim mladším (1655–1738). Některé zdroje omylem připisují jejich objev jeho
dědovi, teologu a anatomovi Casparu Bartholinovi staršímu (1585–1629). Pochva je
v tomto případě spojníkem vnějšího a vnitřního genitálu. Vchod do pochvy je dočasně
uzavřen tenkou velmi pružnou řasou, kterou nazýváme panenská blána, latinsky
hymen. Uzavření je však pouze částečné, nachází se v ní otvor různého tvaru, kterým
protéká menstruační krev. Nejčastěji při prvním sexuálním styku dochází k protržení
panenské blány (defloraci), může se ovšem stát, že se hymen naruší při sportu nebo
masturbaci. Krevní zásobení panenské blány je minimální, proto ve většině případů
dochází při defloraci jen k nepatrnému krvácení. Uvádí se, že asi 5 % žen vůbec při
prvním pohlavním styku nekrvácí. Po porodu jsou odstraněny zbytky panenské blány
až na bradavkovité výstupky (carunculae hymenales) po okrajích poševní štěrbiny. [3,
5, 9]

1.1 Vnější pohlavní orgány ženy (organa genitalia feminina

externa)

Předsíň poševní (vestibulum vaginae) je prostor mezi malými stydkými

pysky, do které ústí štěrbinou poševní (ostium vaginae) pochva. Poševní předsíň je za
fyziologických podmínek viditelná až po rozhrnutí velkých stydkých pysků.

Velké stydké pysky (labia majora pudendi) jsou párové kožní řasy
z vnější strany pokryté tuhým ochlupením (pubes), uvnitř kůží podobnou sliznici.
Podkladem labia majora je vazivově tuková tkáň. Vpředu přecházejí do stydkého
pahorku (mons pubis), vzadu do hráze (perineum), mezi nimi je stydká štěrbina (rima
pudendi), v ní pak malé stydké pysky.
Malé stydké pysky (labia minora pudendi) jsou párové kožní řasy tvořené

5
tenkou kůží podobnou sliznici, která je velmi citlivá, proto její dráždění vyvolává
pohlavní vzrušení, a obsahuje mazové žlázky. Mezi malými pysky leží vpředu klitoris,
za ním ústí močové trubice a ještě dále vchod do pochvy. Labia minora jsou v běžném
případě zcela překryty velkými stydkými pysky, což je jedna ze známek donošeného
plodu.
Velké a malé vestibulární žlázy (glandulae vestibulares majores et
minores) Dvě větší párové a řada menších nepárových žlázek vyúsťujících na různých
místech do předsíně poševní.

Předsíňová topořivá tělesa (bulbi vestibuli) jsou párová a nachází se

hluboko pod malými stydkými pysky. Vpředu mají tělesa nepárové spojení. Díky
bohatému prokrvení dochází při sexuálních podnětech k jejich zduření, vyloženě
topořivou funkci tělesa nemají.
Poštěváček (clitoris) je obdobou mužského penisu, obsahuje houbovitou
erektilní tkáň a nervová zakončení, proto je velmi citlivý. Skládá se ze zakrnělého
žaludu (glans clitoridis) a z těla (corpus clitoridis). [2, 4, 6]

1.2 Vnitřní ženské orgány ženy (organa genitalia feminina

interna)

Vaječníky (ovaria) jsou párovou pohlavní žlázou ženy ze stran zploštělou.

Jsou uloženy v pánevní dutině, konkrétně jsou zavěšeny na dvojitém vazu pobřišnice
(mesovariu). Od puberty organizmus produkuje hormony (estrogeny) obstarávající
dozrávání vajíček. Hormon progesteron, taktéž uvolňován vaječníky, podporuje
uhnízdění oplozeného vajíčka v děložní sliznici a zároveň brání zrání dalších
Graafových folikulů, což jsou duté váčky vyplněné tekutinou, která obsahuje estrogen.
Každý měsíc je uvolněno jedno vajíčko, které prochází vejcovody do dělohy. Pokud
není oplodněno, objeví se menstruace. V celém plodném období ženy uzraje a uvolní
se přibližně 400 vajíček. [1]

Vejcovody (tubae uterinae) jsou párové orgány, přesněji řečeno tenké

trubice, kterými je pomocí stahů svaloviny a pohybem řasinek vajíčko posouváno do
dělohy. Vejcovody jsou velmi jemné orgány náchylné na poškození (například srůsty).

6
 Děloha (uterus) je svalnatý orgán hruškovitého tvaru, ve kterém probíhá
vývoj plodového vejce, od přijetí rýhujícího se vajíčka, k výživě a ochraně
vyvíjejícího se zárodku a plodu do porodu. Na konci těhotenství je zralý plod z dělohy
při porodu vypuzen. Děloha je velmi pružná, jak plod roste, děloha se roztahuje. Díky
menstruačnímu cyklu se sliznice dělohy (endometrium) mění a obnovuje. Současně
probíhají i změny na dalších ženských orgánech - děložním hrdle, pochvě, prsou a
v celém ženském organismu. Dělohu dělíme na tělo (corpus uteri), úžinu děložní
(isthmus uteri) a hrdlo děložní (cervix uteri).

Děložní tělo je uložené v dutině břišní. Z oblasti rohů z něj odstupují

vejcovody. „Nádory děložního těla jsou nejčastějšími nádory ženských reprodukčních
orgánů a tvoří přes 40 % všech gynekologických zhoubných nádorů. Počet nových
případů na 100 000 žen za rok je 32,“ varuje Josef Chovanec z Gynekologicko –
porodnické kliniky LF MU a Fakultní nemocnice Brno. V minulosti však nebyla
děloha chápana jen jako „lůno života“. Měla důležitou úlohu i v psychiatrii. Celsus
věřil, že pokud děloha nezplodí dítě, začne cestovat po těle ženy a způsobí hysterii.
V roce 1620 nazval skotský medik John Moir dělohu „matrix“, neboť podle jeho
názoru byla „matkou všeho“ [8, 4, 5, 2]

Děložní hrdlo se skládá z děložního čípku (portio vaginalis cervicis),

nazýváme tak zaoblený úsek hrdla pod poševními klenbami vyčnívající do pochvy,
z horního úseku hrdla děložního (portio supravaginalis cerivicis) a zevní branky
děložní (ostium uteri). Cervix uteri má válcovitý tvar, měří přibližně 2,5 cm a plní
ochrannou funkci při vniku bakterií do dělohy. Děložním hrdlem prochází úzký
kanálek, jehož buňky produkují hlen, který zabraňuje průnik choroboplodných
zárodků do dělohy, vejcovodů a dutiny břišní. Právě tímto kanálkem vstupují spermie
do dělohy. Sliznice kanálu děložního hrdla, tedy endocervix, obsahuje množství
hlenových žlázek (glandulae cervicales) a je tvořena cylindrickým epitelem
(jednořadým, hlenotvorným, místy s řasinkami). V době ovulace (zkoumání hustoty
hlenu je také jedna z ne moc spolehlivých metod přirozené antikoncepce) je hlen řidší,
což umožňuje spermiím snadnější průchod k vajíčku. Naopak v době těhotenství se
vytvoří tzv. hlenová zátka představující uzávěr dělohy, aby se mohl plod dobře
vyvíjet. Hlenová zátka je rozeznatelná již v prvních týdnech těhotenství. Při porodu se
pak uzávěr „otevře“ a umožní průchod novorozence porodními cestami. Děložní čípek

7
prochází v průběhu života organizmu mnoha změnami. Cylindrický epitel, vystavený
kyselému prostředí pochvy, je nahrazován odolnějším metaplastickým dlaždicovým
epitelem. Linie setkání obou epitelů cervixu (skvamokolumnární junkce) se dynamicky
posouvá v závislosti na věku, hladině estrogenů, těhotenství apod. Pás metaplastického
epitelu mezi původním a novým epitelem se nazývá transformační zóna. Tato oblast je
velmi citlivá na onkogenní podněty, proto právě zde vzniká většina cervikálních
dlaždicobuněčných neoplazií (maligní novotvorba tkáně). Exocervix, tedy povrch
děložního čípku, tvoří vrstevnatý nerohovějící dlaždicový epitel. Děložní čípek je
velmi dobře viditelný při gynekologickém vyšetření a snadno přístupný. Z tohoto
důvodu mohou být alespoň včas zachyceny změny, kterou dále mohou vést ke vzniku
rakoviny děložního čípku.

Aby se mohla při menstruaci vyloučit a následně obnovit děložní sliznice

(endometium), je zapotřebí, aby se kanálek děložního krčku nepatrně zvětšil, což
mnohdy vede ke křečovitým bolestem v podbřišku, kterými ženy a dívky během
menstruace často trpí. [9, 2, 5, 10, 11, 12]

Pochva (vagina) spojuje dutinu dělohy s vnějšími pohlavními orgány.

S dělohou svírá úhel asi 45 stupňů. Poševní stěny tvoří kolem děložního hrdla poševní
klenbu. Vagina je nejprostornější u děložního čípku. Sliznice pochvy je pokryta
vrstevnatým dlaždicovým epitelem bez žlázek. Pochva je tvořena hladkou svalovou
tkání. Kyselé prostředí v pochvě slouží jako obrana při infekci. Dokáže měnit tvar,
např. při pohlavní styku a nejvíce při porodu. [1, 2, 7]

8
2. LIDSKÝ PAPILLOMAVIRUS (HPV), KARCINOM
DĚLOŽNÍHO HRDLA
„Lidé často žijí v dojemné důvěře, že když vedou spořádaný život, nemohou
onemocnět. Tak spravedlivá příroda bohužel není.“
Vladimír Vondráček

V druhé kapitole se zaměřím na virus HPV, na nemoci, které způsobuje,

podrobněji popíšu karcinom děložního hrdla. Kapitola obsahuje grafy týkající se
rakoviny děložního hrdla, které zpracoval Statistický úřad ČR. Protože o rakovině
děložního čípku panuje celá řada mýtů, objeví se v kapitole souhrn těch nejčastějších
společně s uvedením na pravou míru.

2.1 Lidský papillomavirus

Human papillomavirus (HPV), patřící do skupiny Papillomaviridae, patrně

provází člověka již miliony let vývoje lidského druhu. Najdeme jej u všech
obratlovců, ovšem každý je druhově odlišný. Jako každý vir nemá vlastní buňku, je
tvořen řetězcem deoxyribonukleové kyseliny (DNA) a kóduje až osm časných (E) a
dva pozdní (L) proteiny, které se skládají do virové kapsidy neboli bílkovinné
schránky sloužící jako ochrana genetické informace viru mimo hostitelskou buňku.
Viry nedokáží samy přežít, potřebují hostitelskou buňku, které předají vlastní
genetický kód. Napadená hostitelská buňka tak začne vyrábět množství nových virů,
avšak jakmile je buňka virem přeplněna, zaniká. Virus se pak uvolní do okolí.

Bylo zjištěno, že lidský papillomavirus je poměrně stálý a odolný. Ve

vlhkém prostředí vydrží být nakažlivý až několik měsíců. HPV je vysoce infekční,
k nákaze stačí jediný kontakt s virem. Přestože vědci objevili a popsali více než 120
typů virů, pro člověka je nebezpečných přibližně 40 typů, které napadají výstelku
(epitel) kůže a sliznic, především genitálií a konečníku. Určité typy způsobují známé
bradavice na rukou a chodidlech. Právě těmto cca 40 typům říkáme lidské
papillomaviry. Jak dále uvádějí Ondruš a Dvořák, „Virus lidských papilomatózních

9
lézí se replikuje výlučně na vnějším povrchu těla, tj. na kůži, genitáliích, v análním
prstenci, v dutině ústní a v dýchacích cestách.“ [13]

Z toho vyplývá, že lidský papillomavirus napadá muže i ženy. Nejcitlivější

oblastí napadení virem je právě zóna přechodu dlaždicového a cylindrického epitelu
(hrdlo děložní, řiť, hrtan), kde viry napadnou nezralé buňky, ke kterým se dostanou
přes nepatrné poranění. HPV virus je vysoce nakažlivý, stačí jediný partner, který se
již během svého života nakazil, a přenos HPV infekce je dokonán. Pak se mohou
rozvinout přednádorové změny na sliznici děložního čípku či jinde. Často však infekce
proběhne asymptomaticky, tedy bez příznaků. Lidé tedy virus šíří dál, aniž by si byli
svého přenašečství vědomi. Většina žen se o nákaze HPV dozví poté, co dostane
atypické výsledky odběru onkologické cytologie. Toto však neznamená, že žena má
rakovinu. Obvyklým postupem v tomto případě je opakovaný stěr po třech měsících.
Existence HPV infekce v organizmu se v současné době zjišťuje laboratorní metodou,
při níž se odhalí přítomnost virových nukleových kyselin. Lze tak potvrdit či vyloučit
HPV infekci, stejně jako určit typ přítomného viru a riziko pro vznik přednádorových
změn. Odběr vzorku pro toto vyšetření se opět provádí stěrem buněk sliznice
děložního hrdla - PAP test. V současné době však bohužel neexistuje ověřená léčba
infekce virem HPV.

HPV se dělí do dvou hlavních tříd, záleží na tom, s jakou intenzitou dokáží
viry způsobit změnu kmenových buněk vedoucí až k rakovinovému bujení. Rozlišují
se vysoce rizikové (HR = high risk) a nízce rizikové (LR = low risk) typy virů.

Podle článků na stránkách Sdružení soukromých gynekologů v ČR se

konkrétně jedná o tato čísla:

Vysoce rizikové typy: 16, 18, 31, 33, 35, 39, 45, 51, 52, 56, 58, 59, 68, 73,
82

Nízce rizikové: 6, 11, 40, 42, 43, 44, 54, 61, 70, 72, 81, 89 [15]

Fakta z různých zdrojů nabízejí alarmující statistický přehled o výskytu

HPV v populaci. Podle odhadů Světové zdravotnické organizace (WHO) bylo ve světě
lidským papillomavirem nakaženo 630 miliónů lidí, to je 9 - 13 %. Během života se

10
infikuje více než 70 % obyvatel. Kolem 80 % žen a přibližně 50 % mužů se do věku
50 let nakazí jedním nebo více typům HPV viru. Odhaduje se, že virem HPV se
člověk nejčastěji infikuje do 2 - 3 let, a to jakmile začne naplno sexuálně žít. Bohužel
3 ze 4 infekcí virem HPV se objevují u sexuálně aktivních žen ve věku 15 - 24 let.
Statistiky ohledně genitálních bradavic, taktéž způsobené HPV, oznamují, že přibližně
2 ze 3 lidí onemocní genitálními bradavicemi, pokud mají sexuální kontakt s někým,
kdo je má. [13, 14, 15, 16]

V mezinárodních studiích byla prokázána souvislost high risk HPV v 99,7

% se vznikem karcinomu děložního hrdla, v 50 % se vznikem karcinomu vulvy,
pochvy a penisu, v 85 – 90 % análního karcinomu a ve 20 % se vznikem karcinomu
orofaryngeální oblasti. Low risk HPV typ 6 a 11 způsobují zejména vznik
bradavičnatých výrůstků (condylomata acuminata) v genitoanální i orofaryngeální
oblasti. V oblasti dýchacího traktu vedou ke vzniku rekurentní respiratorní
papillomatózy (mnohočetné bradavičnaté výrůstky v dýchacím traktu připomínající
růžičky květáku, které nejsou zhoubné, ale léčba je zdlouhavá a nejistá, bradavičky se
často vracejí). [17]

V současné době je HPV nejrozšířenější pohlavně přenosná infekce. Zdaleka

nejde jen o ženskou záležitost, vir napadá různá místa na těle žen i mužů. HPV infekci
se někdy přezdívá sex-infekce. Abychom se nakazili virem HPV, nemusí však nutně
dojít k pohlavnímu styku. K přenosu dochází i kontaktem s kůží nebo sliznicí
nakaženého partnera, např. orálním či análním sexem nebo mazlením. Kondom tedy
není stoprocentní ochrana proti viru HPV. Méně častý, ale možný, je přenos infekce
při postupu plodu porodními cestami.

Jak již bylo zmíněno, riziko přenosu infekce HPV trvá po celý náš život. Asi
v 50 – 70 % případů se imunitní systém ženy s infekcí sám vypořádá, a to v časovém
horizontu několika měsíců až dvou let. Bezpříznakových infekcí je 10 - 30x více než
cytologicky zjistitelných změn. Zhruba 80 % nakažených na sobě nepozoruje žádné
obtíže, a to ani po několika letech po infikování. Zbylých cca 20 % se však potýká
s různými potížemi, i když příznakům ze začátku nepřikládají důležitost. Po několika
měsících nebo letech se bohužel příznaky spojí a promění se v život ohrožující nemoc,
při které 1 ze 2 případů karcinomů děložního čípku bývá smrtelný. „Onemocnění

11
způsobená HPV jsou plíživým prokletím intimity, o kterém se raději nemluví.“ je
přesvědčený onkogynekolog Jiří Ondruš. [29]

2.2 Onemocnění způsobená HPV

I když je lidský papillomavirus především spojován s karcinomem

děložního hrdla, bohužel způsobuje i další onemocnění, která znepříjemňují a mnohdy
silně ohrožují zdraví a život jedince. Jedná se o tato onemocnění:

Kondylomata – fíčky, anogenitální bradavice - condyloma

accuminatum, neboli špičatá bradavice, je jedna z nejčastěji se vyskytujících sexuálně
přenosných chorob. Jejich vznik zapříčiňuje lidský papillomavirus, konkrétně jde o
typy s nízkým rizikem, 6 a 11. Vývoj od infekce k vzniku kondylomat trvá pouhé 4
měsíce. Jedná se o nezhoubné výrůstky nejčastěji na předkožce, na sliznici stydkých
pysků, v oblasti poševního vchodu, v pochvě, na děložním čípku a okolo konečníku
(anus) žen i mužů. Mohou se objevit i nezávisle na pohlavním styku, dokonce i u
malých dětí. Teplé a vlhké prostředí je pro ně velmi příznivé. Jestliže se společně s
nimi objeví infekce pochvy nebo těhotenství, rostou rychleji. Vznik a rozvoj
onemocnění podporuje macerace (vylouhování, namočení), výtok a nedostatečná
hygiena. Typicky růžové bradavičky se rychle mění v měkké, květákovité nebo
hřebínkovité útvary, často stopkaté s šedobílým povlakem na povrchu. Povlak je
tvořen rozpadlou tkání a zapáchá. Genitální bradavice mohou působit symptomy, jako
je pálení, svědění nebo bolest. Objevují se jako jednotlivé, mnohočetné nebo splývavé.
U mužů napadají hlavně penis, varlata a močovou trubici. Lékař obvykle vnější
genitální bradavice pozná podle vzhledu. Ty, které jsou hůře viditelné, může zkoumat
podrobněji lupou. Kondylomata mohou zmizet samy od sebe bez léčby. Když se však
objeví poprvé, nelze říci, zda zmizí, nebo zda dále porostou. Některé typy genitálních
bradavic se můžou změnit ve zhoubné bujení. V závislosti na velikosti a místě výskytu
je možné vybírat z několika způsobů léčby. Lékař se může rozhodnout pro aplikaci
speciálního krému nebo roztoku na bradavice. Kondylomata se léčí tinkturami
z kyseliny octové (zapáchá), dále kryoterapií (zmražením), pomocí níž se bradavice
„odpaří.“ Největší dlouhodobé úspěšnosti je však dosahováno laserovým ošetřením.
Pokud nezabere některý z uvedených způsobů léčby, může je lékař odstranit
chirurgicky, tzv. lokální destrukcí (snesení ostrou lžičkou). Jejich vyléčení je závislé

12
na obranyschopnosti organizmu. tendence opakování je ale velmi vysoká, bradavice se
mohou objevit znovu, protože typy HPV, které kondylomata způsobily, jsou stále
v těle přítomny. Ve 25 % se vrací do 3 měsíců. Nehledě na jizvy způsobené
rozsáhlejším odstraňováním. Toto neestetické a frustrující onemocnění znepříjemňuje
nejen sexuální život pacientů, ale snižuje i jejich sebevědomí. Vzácné nejsou ani
případy, kdy pacienti začnou trpět depresemi nebo se jim rozpadne partnerský vztah.

Podle Národního institutu zdraví se ve Spojených státech každoročně

objeví přibližně 1 milion nových případů onemocnění genitálních bradavic. Přibližně 2
ze 3 osob, které mají pohlavní styk s osobou, která má genitální bradavice, se jimi také
nakazí. [15, 19, 20]
"Setkáváme se stále vyšším počtem případů genitálních bradavic u mužů i
žen. Jejich léčba je náročná, pro pacienta velmi nepříjemná a onemocnění se poměrně
často vrací. Věk pacientů se navíc neustále snižuje. Výsledky nejrozsáhlejší studie,
která zkoumala výskyt genitálních bradavic mezi ženskou populací ukázala, že s
genitálními bradavicemi se do svých 45 let setká jedna z deseti žen." řekla prof. Jana
Hercogová, prezidentka Evropské akademie dermatologie a venerologie. "Z
monitoringu výskytu tohoto onemocnění, který je zaveden např. ve Velké Británii,
vyplývá, že počet případů výskytu genitálních bradavic se od roku 1972 do roku 2006
zvýšil více než 5krát a to s největší prevalencí u mladých žen a mužů ve věku mezi 16 a
24 lety." [tisková zpráva dostupná na hpv-college.cz]

Cervikální léze – cervikální intraepiteliální neoplasie (CIN) - neoplazie

(dysplazie) znamená abnormální růst buněk, cervix označuje sliznici děložního hrdla.
Pojem CIN, doplněný číslem (1 až 3), popisuje, jak velká část z tloušťky sliznice
děložního čípku obsahuje atypické buňky. Diagnóza CIN 3 znamená, že silně
abnormální cervikální buňky se vyskytují v celé tloušťce sliznice děložního čípku.
Mluví se o lehké, střední a těžké dysplázii. Jedná se o „vřídky“ na hrdle děložním
vznikající po infekci HPV během několika let. Buňky pozvolna rostou. Ze změn
buněk, které jsou způsobeny vysoce rizikovými typy viru, se může postupem času
vyvinout nádor děložního hrdla. Stejně tak může dojít ke spontánnímu vyléčení
pacientky. V současné době se používá také označení ASCUS, LSIL nebo HSIL.
Popis jednotlivých stádií byl nalezen na stránkách Vsecomuzu.cz: „ASCUS
(„Atypical sqamous cell with undefined signifikance“) znamená abnormální šupinaté

13
buňky neznámého původu. Diagnóza ASCUS znamená, že jsou abnormality
cervikálních buněk mírné a jejich povaha je nejistá. LSIL („Low squamous
intraepithelial lesion“) znamená mírnou šupinatou intraepiteliální lézi - abnormální
buňky děložního čípku jsou zřejmější, přesto však stále jen mírně abnormální. HSIL
(„High squamous intraepithelial lesion“) znamená silnou šupinatou intraepiteliální
lézi - abnormální cervikální buňky se s vysokou pravděpodobností změní v rakovinu
děložního čípku.“ [21] Ověření charakteru těchto změn je možné kombinací
cytologického vyšetření (vyšetření buněk setřených z povrchu hrdla děložního) a
kolposkopie (speciálního zobrazení hrdla děložního pod mikroskopem s velkou
ohniskovou vzdáleností).

Karcinom penisu a řiti - rakovina penisu je raritní onemocnění, i když byl

v současné době zaznamenán vyšší počet případů. Výskyt karcinomu penisu je
individuální, přesto však bývá častěji objeven u mužů kolem 40 let. Jedná se často o
nádory vyrůstající z kůže penisu. Příznaky pokročilého nádoru jsou většinou červený
flek na žaludu, uzlík nebo vřídek. Léčba je obtížná a i po vyléčení zůstávají trvalé
následky. Podle velikosti nádoru je se odstraňuje buď část penisu, popř. celý. Muž pak
není schopen pohlavního styku a může močit jen vsedě. Rakovina penisu často
metastazuje. Příčin je pravděpodobně více, ale za nejčastější se uvádí HPV virus,
nedostatečná hygiena penisu (především předkožkového vaku), zúžená předkožka
penisu, mezi rizikové faktory řadíme kouření, užívání drog a nadměrné opalování
v soláriu. Za preventivní opatření je možno považovat dostatečnou hygienu, obřízku u
zúžení penisu a očkování proti viru HPV. [22]

Řiť (anus) tvoří úplný konec tlustého střeva a navazuje na konečník

(rektum). Karcinom řiti je z 60 % případů způsoben HPV infekcí. Nejčastěji jsou
postihnuti homosexuálové praktikující anální styk. Dalším prokázaným rizikovým
faktorem je dlouhodobé kouření. Prvním a nejčastějším příznakem bývá krvácení z
konečníku nebo řiti. Toto krvácení nebývá silné a často je připisováno hemeroidům. K
dalším častým příznakům patří svědění, bolest konečníku při stolici, bolestivé nucení
na stolici, a změna ve frekvenci stolic. Pacienti se často léčí v počátečních stadiích
sami a lékaře vyhledají až při delším přetrvávání potíží. Pokročilejší nádory anu se
projevují zvředovatěním. Při postižení svěračů se objevuje neschopnost udržet stolici
(inkontinence).

14
 Karcinom vulvy (zevních rodidel) a vagíny (pochvy) - jedná se o
onemocnění s nižším počtem výskytu než u rakoviny děložního hrdla. Kvůli zatím
neexistujícím screeningovým programům je diagnostika onemocnění ztížená a
odhalení většinou přichází pozdě. Výskyt karcinomu zevních rodidel je 3,6 na 100 000
žen. Základním léčebným výkonem je široká excize nádoru až odstranění zevních
rodidel včetně uzlin. Rakovina vulvy je vzácná forma rakoviny, která se většinou
vyvíjí pomalu během několika let. Smrtelný bývá jeden případ ze čtyř. Rakovina
vulvy často nevykazuje žádné příznaky. Pokud ale ženy vnímají svědění a citlivost
zevních rodidel, krvácí mimo cyklus, nahmatají si bulku v oblasti vulvy, cítí bolesti při
pohlavním styku i po něm, neměli by váhat s návštěvou lékaře.

Výskyt karcinomu pochvy je 0,7 na 100 000 žen za rok. Základní terapie je
operační odstranění pochvy. Rakovina vagíny je vzácný typ nádorového onemocnění,
který bývá běžnější u žen ve věku od 60 let. Rakovinu vagíny lze v raném stadiu často
vyléčit. Smrtelný bývá jeden případ ze tří. Léčba může zahrnovat chirurgický zákrok,
radioterapii a/nebo chemoterapii. Počet případů karcinomu vulvy a vagíny stoupá.

Karcinom krku a dutiny ústní - bohužel i tyto nádory může způsobit

lidský papillomavirus, přestože jen výjimečně. Ženy a muži se nejčastěji nakazí při
provozování orálního sexu. „Operace těchto nádorů nejsou jednoduché a znamenají
pro pacienta velký zásah. Po něm mají pacienti často problémy s mluvení, polykáním
a negativně je zasažen i jejich vzhled.“ popisuje Jitka Vydrová, ORL specialistka
z Hlasového centra v Praze. [29]

2.3 Karcinom děložního hrdla

Další onemocnění zapříčiněné lidským papillomavirem je karcinom

děložního hrdla, známý pod označením rakovina děložního čípku, která je 2.
nejčastějším nádorovým onemocněním u žen hned po rakovině prsu. V 99 % je
způsobena HPV infekcí. V 70 % se jedná o nejrizikovější typy HPV 16 a 18. [17]

Celosvětově se uvádí ročně přibližně 500 000 nových případů karcinomu

cervixu, ale také cca 300 000 případů úmrtí. Každé 2 minuty umře na světe 1 žena.

15
V Evropě ročně podlehne tomuto onemocnění 15 000 žen, tedy 40 žen za den, 1 žen
za 18 minut. Věk pacientek se snižuje. Rozložení počtu případů se významně liší nejen
v ekonomicky a průmyslově vyspělých zemích a zemích rozvojových, ale také
v jednotlivých evropských zemích. Vše záleží na úrovni preventivní péče, které bude
věnována další kapitola. [15]

Podle dostupných informací se v České republice každý rok vyskytne

1 100 nových případů infekce HPV a více než 400 žen ročně na HPV umírá. Bohužel
jde o jedny z nejhorších čísel v Evropě, v tomto bodě zaostáváme za vyspělejšími
zeměmi.

Každoročně se ve Spojených státech objeví přibližně 6 milionů nových

případů infekce HPV (toto číslo představuje více než 30 typů HPV, nikoliv pouze
HPV typů 6, 11, 16 a 18), z toho 74 % nakažených osob je ve věku mezi 15 a 24 lety.
[16]

Podle analýzy dat na stránkách Epidemiologie zhoubných nádorů bylo

srovnání se světem v roce 2002, jak je patrné z grafu, následující:

Česká republika obsazuje 106. místo, jak dokazuje graf výše. Nejhůře
dopadly země jako Haiti, Tanzanie a Lesotho. V roce 2002 byl v těchto zemích
zaznamenán největší výskyt nových případů karcinomu děložního hrdla.

Pokud bychom srovnali pouze evropské země, dá se říci, že ve výskytu

rakoviny děložního čípku se Česká republika „drží“ mezi ostatními zeměmi
postkomunistického bloku. Česká republika se umístila na 10. místě ve výskytu

16
nových případů karcinomu děložního hrdla. Nejvíce nových případů infekce HPV
zaznamenali v Srbsku a Černé Hoře, dále v Rumunsku a Bosně a Hercegovině.

17
 Mortalita karcinomu děložního hrdla v ČR v mezinárodním srovnání.
Z grafu vyplývá, že Česká republika si „vede“ mezi evropskými zeměmi od roku 1990
do roku 2007 zhruba stejně, ovšem stále dosahuje vysokých hodnot úmrtnosti na
karcinom děložního hrdla.

Uvedená fakta jednoznačně reagují na zlepšení a posílení populačního

screeningu. Karcinom děložního čípku se vyvine přibližně za 15 let po infekci HPV.
Jak již bylo řečeno, většinou infekce probíhá bez příznaků, nebo jsou příznaky
přisuzovány jiným méně závažným gynekologickým obtížím. Na rozdíl od dalších
onkologických onemocnění je karcinom děložního hrdla poměrně snadno zjistitelný.
Pokud se žena nechává vyšetřit každý rok na pravidelné preventivní prohlídce, jsou
změny na děložním čípku odhaleny v raných stádiích nebo stádiích tzv.
„předrakovinného“ bujení (prekancerózách), a tím prognóza úplného uzdravení značně

18
stoupá. Jde hlavně o nepodcenění prevence, která by se měla občanům neustále
zdůrazňovat.

Pokud se u ženy objeví příznaky typu špinění či mírné krvácení během

nebo po pohlavním styku, případně po gynekologickém vyšetření, neobvyklý výtok
charakteru „vody z vypraného masa“, může zapáchat, obsahovat hlen, být vodnatý
nebo hustý atd., postupně zesilující krvácení mimo cyklus, bolesti v podbřišku a
v kříži, může být tupá či bodavá a může trvat i několik hodin, bolesti při močení a
stolici - tento symptom již může ukazovat na pokročilejší stádium nemoci - je důležité,
aby žena okamžitě vyhledala lékaře. Nemusí vždy jít o rakovinu děložního hrdla či
jiného orgánu, je velká pravděpodobnost, že se bude jednat o jiné, méně závažné
gynekologické onemocnění, ale v každém případě by žena měla svého gynekologa o
těchto obtížích informovat. [15, 25]

Rizikové faktory se více či méně odvíjejí od způsobu přenosu infekce

HPV. Bylo zjištěno, že věk v době prvního sexuálního styku hraje významnou roli. S
nízkým věkem riziko narůstá, dokonce se uvádí hraniční věk šestnáctého roku, kdy
sexuální styk pod 16 let významně zvyšuje riziko možného přenosu infekce. Po
dovršení 35 let roste riziko z důvodu postupného oslabování imunitního systému.
Stejně tak lze zařadit mezi rizikové faktory časté střídání partnerů (promiskuita), a to
jak ze strany muže, tak ženy. Pokud je žena se stále stejným partnerem, ovšem ten
partner je sexuálně aktivní s dalšími ženami (a to jak v současnosti, tak i v minulosti),
je riziko stejně velké, jako by se tak žena chovala ona sama. Souvisejícím rizikovým
faktorem je samozřejmě nechráněný pohlavní styk, ovšem značnou roli hraje také
snížená obranyschopnost organizmu, ať už mluvíme o snížené funkci v důsledku
jiného onemocnění, nesprávných stravovacích návyků nebo v důsledku vysoké
psychické zátěže a stresu. Samozřejmě u kuřáků bylo zaznamenáno zvýšené riziko,
ovšem diskutabilní zůstává otázka hormonální antikoncepce. Není prokázáno, že by
dokázala zásadně ovlivnit rozvinutí infekce HPV, i když se mnohdy uvádí jako
potenciální rizikový faktor. Podle názoru paní Dofkové, laktační poradkyně a porodní
asistentky, je riziko hormonální antikoncepce především v přeneseném smyslu. Ženy
beroucí antikoncepci mají často za to, že se již jinak nemusí chránit před nechtěným
těhotenstvím. Pokud tedy mají nechráněný pohlavní styk s více muži, nelze vyloučit
infikování HPV virem či získání jiné pohlavní nemoci. [17, 24]

19
 Od roku 1977 do roku 2007 se vyvíjí v České republice časová incidence
(počet nově vzniklých případů dané nemoci ve vybrané populaci za určité časové
období) a mortalita (úmrtnost). Časový vývoj incidence a mortality jednotlivých
diagnóz odráží kromě samotné situace v populaci také vlivy související se sledováním
a registrací nádoru (změny v diagnostice, změny v klasifikaci nádoru, změny ve
způsobu hlášení a registrace nádoru atp.). Při interpretaci je pak nutno brát ohled i na
tyto skutečnosti. Z grafu je patrné, že obě křivky mají tendenci v roce 2007 klesat.

Další graf zobrazuje časový vývoj hrubé incidence (počet nových případů
na 100000 osob) pro zvolenou diagnózu ve srovnání celé populace a populace žen. Jak
je možné vyčíst z grafu, situace v České republice je již 30 let zhruba stejná, nemění
se, což také uvedl v rozhovoru na stránkách Cervix.cz Vladimír Dvořák. [Příloha 1]

20
 Časový vývoj hrubé mortality (počet zemřelých) zobrazuje následující
graf. Je možné pozorovat, že v letech 1977 a dále křivka zobrazující ženy strmě
vzrůstá. Naopak cca od let 2000 a dále začíná pomalu klesat. Stejný postup, ale ne
tolik výrazný, ukazuje křivka zobrazující celou populaci.

Pokud se zaměříme na věkovou strukturu pacientů, je v České republice

k dispozici graf věkově specifické incidence a mortality od roku 1977 - 2007. Je

21
zřejmé, že infikovat se je možné již ve věku od 15 let, křivka rapidně narůstá cca
kolem 40 let věku, dosahuje maxima a začíná pomalu sestupovat. Bohužel však
úmrtnost začíná ojediněle již kolem 20. roku a s přibývajícím věkem silně vzrůstá.

Dalším velice zajímavým grafem, alespoň z mého pohledu, je hrubá

incidence žen v regionálním přehledu ČR. Jak je patrné z mapy krajů České
republiky, nejvyšší počet výskytu nových případů zaznamenali v Karlovarském kraji,
nejméně pak v kraji Vysočina.

22
 Statistický úřad také dokládá hrubou mortalitu žen v krajích ČR. Zde je
vidět, že pomyslné první místo „získává“ v počtu úmrtí kraj Ústecký. Kraj Vysočina
udává nejnižší počet úmrtí za období 1977 - 2007.

Graf zobrazuje časový vývoj % zastoupení klinických stádií. Klinická stádia

jsou určována na základě TNM klasifikace platné v době stanovení diagnózy pacienta.
Graf ukazuje, že se nejčastěji diagnostikuje I. stádium. Další stádia změn na sliznici
děložního hrdla jsou zastoupena v posledních letech poměrně málo. Na druhou stranu
je nutné podotknout, že cca od roku 1998 se zdá být stejné procento zastoupení stádia
III.

23
 Poslední graf dokládá časový vývoj indexu mortalita/incidence pro zvolenou
diagnózu v populaci žen. Přestože je křivka poměrně různorodá, od cca roku 2002 je
vidět klesající tendence křivky. Opakem je prudké stoupaní od roku 1977 - 1980.

[26]

Co se týká léčby karcinomu děložního hrdla, záleží vždy na rozsahu nádoru.

Samozřejmě platí, že čím dříve je karcinom odhalen, tím méně je léčba náročná, a
hlavně je úspěšnější a také levnější.

Zhoubné nádory děložního těla tvoří dvě základní skupiny. První a početnější
skupinu (95-97 %) tvoří různé varianty adenokarcinomů endometria. Tato skupina má
velice dobrou prognózu, což svádí k názoru, že karcinom endometria je "hodným"
nádorem. Druhou skupinou jsou sarkomy (3-5 %), které se vyznačují agresivnějším
chováním a výrazně horší prognózou. Základní léčbou u sarkomů je chirurgická léčba.

V raných stádiích nádoru, uvádí se do 3 mm, postačí většinou chirurgicky

jednoduchý zákrok, při kterém je vyříznuta kónická (kuželovitá) část děložního čípku,
tzv. konizace. Po takovém zákroku mohou v budoucnu pacientky celkem bez
problému otěhotnět. U pokročilejších stádií nádoru je zapotřebí odstranit celou dělohu,
vazy, které ji drží v malé pánvi a případně okolní orgány. Takové zákroky jsou již
náročné a provádějí se na specializovaných onkogynekologických pracovištích, která
mají více zkušeností s diagnostikou karcinomů a také s operační léčbou. Úplné

24
odstranění dělohy se bohužel týká i žen v produktivním věku, kterým tak zákrok do
budoucna zabrání otěhotnět. Větší nádory je před operací nutno zmenšit chemoterapií.
Po operaci pacientka vyžaduje odpovídající pooperační péči (v prvních dnech většinou
na oddělení intenzívní péče) včetně tlumení bolestí silnými léky - analgetiky. Je nutná
infuzní výživa, neboť funkce trávicího ústrojí se obnovuje pozvolna až do několika dní
po operaci. Nepříjemnou komplikací, naštěstí dnes již vzácnou, je pooperační zánět
dutiny břišní. Častější bývá povrchové zanícení rány, které však bývá snadno
zvládnutelné místním ošetřováním a v případě nutnosti i léčbou antibiotiky. Velmi
častým následkem radikální operace je snížená schopnost vyprazdňovat močový
měchýř. Preventivně se proto do močového měchýře zavádí asi na týden močový
katétr a i po jeho vytažení lze očekávat obtížné močení. Stav se ve velké většině
případů během týdnů až měsíců upraví, jen u velmi malého procenta pacientek
přetrvává. Potom je nutné naučit pacientku technice samocévkování. [25, 27]

Neoperovatelné nádory je někdy možné v růstu zastavit ozařováním

(radioterapií) společně s chemoterapií. Radioterapie je až na výjimky léčbou lokální
nebo lokoregionální, tzn. působí jen na omezenou oblast těla. Při radioterapii je
využíváno elektromagnetické záření (gama záření radioaktivních prvků nebo X-záření
lineárního urychlovače) nebo záření korpuskulární (částicové) – nejčastěji urychlené
elektory (lineární urychlovač). Zdroj záření je buď mimo tělo nemocného ve
vzdálenosti desítek centimetrů (teleterapie), nebo je přímo na kožním povrchu, či
zavedením do tělesných dutin nebo do tkání (brachyterapie). [25] Pokročilý neléčený
nádor zbaví ženu možnosti donosit vlastní dítě, ale může také narušit bariéru mezi
močovým měchýřem, pochvou a konečníkem tak, že moč a stolice odchází
neovladatelně pochvou. Taková stádia jsou většinou důsledkem toho, že žena zcela
opomíjí preventivní gynekologické prohlídky. [15]

„Stále častěji se setkáváme s mladými pacientkami, kterým nemoc zničila

život. Nejsou schopny pohlavního styku, fyzicky velmi zestárnou a podstupují
náročnou léčbu s nejistým výsledkem.“ upozorňuje Lucie Mouková, onkogynekoložka
z Masarykova onkologického ústavu v Brně. [29]

Rakovinou děložního čípku trpěla i celá řada známých osobností, uvádím

zpěvačku Lucii Bílou, Miss České republiky 1998 Kateřinu Stočesovou-Bezouškovou
nebo televizní hlasatelku Marii Retkovou.

25
2.4 Mýty a fakta o rakovině děložního čípku

Lidský papillomavirus společně s rakovinou děložního čípku je opředen

řadou pověr a mýtů, které se bohužel zatím nedaří vyvrátit. Mýty a pověry ohledně
očkování budou probrány v další kapitole o prevenci. Na stránkách Sdružení
soukromých gynekologů České republiky i na portálu Ordinace.cz jsou zaznamenány
nejčastější mýty, se kterými se lékaři ohledně rakoviny děložního čípku setkávají:

1. mýtus: Rakovina děložního čípku je dědičná.

Fakt: Rakovina děložního čípku je způsobena infekcí onkogenními typy viru HPV.
Každé sexuálně aktivní ženě hrozí, že se nakazí HPV infekcí, která může vést až ke
vzniku rakoviny děložního čípku, a to bez ohledu na její rodinnou anamnézu.

2. mýtus: Rakovina děložního čípku postihuje málo žen.

Fakt: Rakovina děložního čípku je druhou nejčastější rakovinou postihující ženy.
Podle údajů WHO zemře každoročně na rakovinu děložního čípku 270 000 žen a
každý rok je diagnostikováno asi 500 000 nových onemocnění. V Evropě se odhaduje
na 60 000 nových případů ročně a 30 000 úmrtí.

3. mýtus: Rakovina děložního čípku postihuje pouze starší ženy.

Fakt: Rakovina děložního čípku postihuje celosvětově více žen do 45 let než ostatní
nádorová onemocnění včetně rakoviny prsu. U mladších i starších žen existuje riziko,
že onemocní rakovinou děložního čípku, způsobenou infekcí onkogenními typy HPV
viru.

4. mýtus: Vakcína proti rakovině děložního čípku pro ženy znamená, že už nebudou
muset chodit na pravidelně gynekologické prohlídky.
Fakt: Pravidelný screening společně s očkováním je pro ženu nejlepší možnou
ochranou před onemocněním rakovinou děložního čípku. Výskyt rakoviny děložního
čípku se v zemích s vysoce funkčním screeningem snížil o téměř 80 %. Nicméně
cytologické stěry jsou určeny k odhalení abnormálních buněk, ale ne k ochraně před
přetrvávající infekcí viry HPV, a tudíž primárně nechrání před rakovinou děložního
čípku.

26
5. mýtus: Cytologický stěr je prevencí rakoviny děložního čípku.
Fakt: Riziko vzniku rakoviny děložního čípku je menší u žen, které pravidelně chodí
na cytologický stěr, ale přesto se u nich onemocnění může vyskytnout. Pravidelný
screening společně s očkováním je pro ženu nejlepší možnou ochranou před
onemocněním rakovinou děložního čípku.

6. mýtus: Riziko infekce viry HPV hrozí pouze ženám, které měly více sexuálních
partnerů.
Fakt: Riziko nákazy viry HPV hrozí již při prvním sexuálním styku a přetrvává
během života ženy i nadále. Až 80 % sexuálně aktivních žen se během života setká s
HPV infekcí.

7. mýtus: Ženy, které už byly infikovány viry HPV, budou mít vytvořeny protilátky
a nepotřebují se již očkovat.
Fakt: Řada lidí, kteří se setkali s onkogenními viry HPV, si nevytvořila účinné
protilátky, které by zabránily opakované infekci. Předcházející infekce nenavozuje
vždy imunitu proti opakované infekci.

8. mýtus: Rakovina děložního čípku vykazuje jasné příznaky.

Fakt: Vývoj od infekce HPV až k rakovině děložního čípku probíhá většinou bez
příznaků a u většiny žen po dlouhou dobu.

9. mýtus: S infekcí viry HPV se setká málo žen.

Fakt: Odhaduje se, že až 80 % sexuálně aktivních žen se během svého života setká s
infekcí HPV a z toho je až 75 % infikováno onkogenními typy HPV.

10. mýtus: Kondom chrání proti přenosu HPV virů.

Fakt: Kondom snižuje riziko přenosu, ale k infekci může dojít. HPV se přenáší
především pohlavním stykem nebo přenosem z rukou či úst na pohlavní orgány.
Nemusí tedy jít jen o pohlavní styk. K přenosu může dojít i při jiných nekoitálních
aktivitách (orálním sexu či mazlení). Ani kondom tedy není dokonalou ochranou.

[15, 27]

27
3. PREVENCE

„Lidé žádají od bohů v motlitbách zdraví, ale že sami v sobě nad ním mají
moc, nevědí.“

Demokritos z Abdér

Karcinom děložního hrdla patří mezi zákeřné nemoci, jednak z důvodu

absence příznaků v počátečních stádiích, může tedy „zaútočit“ zcela nečekaně.
V současné době se používá k vyšetřování pacientky stále zdařilejších a
spolehlivějších vyšetření, které objasní, zda ženu vir HPV napadl či nikoli.

Předpokladem pro úspěšné předejití nemoci je tzv. primární a sekundární

prevence. Co se týká zamezení vzniku nemoci (primární prevence) je zapotřebí se
vyvarovat rizikovému chování a faktorům, o jakých byla řeč v předešlé kapitole, pro
připomenutí vybírám: při pohlavním styku se chránit kondomem, pokud má žena
dlouholetého věrného partnera, není kondom bezpodmínečně nutný. Samotný kondom
nepropustí HPV virus, ale při styku s kondomem dochází současně ke kontaktu
s nezakrytými částmi v genitální oblasti. Proto ani kondom není stoprocentní ochrana
před HPV. Sexuální abstinence je možné řešení, ovšem abstinence musí být
stoprocentní. K přenosu HPV infekce nedochází jen pohlavním stykem, ale také
kontaktem s kůží, což zahrnuje i nekoitální aktivity typu orální sex či mazlení.
Primární prevenci zajišťuje také moderní metoda, která vytvořením imunitní paměti
chrání před infekcí a následným rozvojem onemocnění - řeč je o očkování proti
lidským papillomavirům, které bude podrobně probráno níže.

Včasným záchytem nemoci a posléze její řešení (sekundární prevence)

zajišťuje screening karcinomu hrdla děložního. Sekundární prevence karcinomů
zevních rodidel (vulvy), pochvy (vaginy), penisu a řiti (anu) neexistuje.

3.1 Gynekologické vyšetření

28
 Hlavním způsobem prevence zůstávají pravidelné preventivní prohlídky u
gynekologa. Každoroční gynekologické vyšetření dokáže objevit tzv. přednádorové
stavy (prekancerózy), které lze velice účinně léčit. Každá dospělá žena má 1 x za rok
nárok na preventivní screeningové vyšetření hrazené pojišťovnou. Samozřejmě jsou
případy, které mohou i pravidelným kontrolám uniknout (nádory endocervikální, které
jsou uložené mimo dosah stěru sliznice z čípku), a pokud ty dají vznik již nádorovému
onemocnění, pravidelné gynekologické vyšetření je schopno jej objevit v iniciálním
stadiu: toto onemocnění je ve více než 95 % případů vyléčitelné. Od objevení prvních
přednádorových změn ke zhoubnému nádoru totiž uběhne dost dlouhá doba (kolem tří
let). [25] Stejnou situaci řešila v roce 2001 hlasatelka Marie Retková, boj s rakovinou
děložního čípku vyhrála a svůj příběh vypráví v pořadu 13. komnata v roce 2008.
[Příloha 2]

Gynekologické vyšetření zahrnuje kontrolu vnitřních i vnějších pohlavních

orgánů ženy. Gynekolog provádí prohlídku zrakem, hmatem a za pomoci zrcátek a
kolposkopu. Zrcadla jsou zahnuté kovové nástroje, které lékař zavádí částečně do
pochvy. To mu umožní lépe obsáhnout vyšetřovaný prostor. Kolposkop je speciálně
upravený mikroskop, kterým je možno pozorovat čípek. Vlastní gynekologické
vyšetření se provádí na lehátku, které je konstruováno tak, že žena na něm může
zaujmout tzv. gynekologickou polohu (pokrčené a od sebe oddálené dolní končetiny v
poloze na zádech).

Cytologické vyšetření děložního čípku je velmi používaná diagnostická

metoda. V průběhu vývoje metodiky bylo zavedeno několik diagnostických systémů.
V současné době je pro všechny cytology celosvětově závazná klasifikace Bethesda.
Byla vypracována skupinou expertů v r. 1988 v americkém městě Bethesda, odtud
dnešní název. Odběr stěru z děložního hrdla je jednoduchá metoda, která trvá asi 10
minut a zahrnuje jen o málo víc než vyšetření pochvy. Z děložního čípku se odeberou
vzorky pomocí malé špachtličky či kartáčku, méně vhodná je vatová štětička.
Následně se získané buňky natřou na podložní sklíčko. Pro hormonální
cytodiagnostiku jsou odebírány stěry z horní třetiny pochvy. Pro onkologickou
cytodiagnostiku jsou odebírány nátěry z podezřelých lézí na vulvě, pochvě,
ektocervixu, endocervixu, případně z děložní dutiny. Za fixační tekutinu slouží
nejčastěji směs alkoholu a éteru nebo izopropylaklohol, případně se nátěry postříkají

29
fixačním sprejem. Nátěry jsou barveny polychromatickou metodou podle
Papanicolaua, odtud název PAP test (Papanicolaoův test ). PAP screening je doporučen
provádět alespoň jednou ročně. Začíná se ve věku 18 let nebo po zahájení pohlavního
života ženy, záleží na tom, co nastane jako první. O frekvence, s kterou by měl být test
u žen prováděn, rozhoduje lékař na základě ženina lékařského nálezu. PAP testy se
stále zdokonalují, nedávná inovace v PAP testu zahrnuje nový soubor metod nazvaný
ThinPrep, který zahrnuje uložení nasbíraného vzorečku přímo do speciální
konzervační tekutiny místo na podložní sklíčko. Dále je to i počítačová analýza
Automap. Obojí zlepšuje správnost detekce abnormálních buněk děložního čípku. [28]

Je potřeba si uvědomit, že PAP testy nemusí být vždy stoprocentně

spolehlivé. Ať už je na vině špatně odebraný vzorek tkáně či nepřesné vyhodnocení
výsledků v laboratoři. Ke zvýšení míry spolehlivosti testu si může částečně žena
pomoci sama tím, že bude pravidelně každý rok chodit na preventivní vyšetření.
Pokud totiž bude každý rok prováděna kontrola a ženiny výsledky testu budou
negativní nejméně 5 let, je zvýšená pravděpodobnost, že je žena skutečně v pořádku.
Preventivní prohlídka prováděná jednou za 3 a více let, pozbývá smysl, pokud chce
mít žena opravdu jistotu. Nádory se většinou vyvíjí po několik let, proto je zapotřebí
mít přesnější informace o buňkách ve sliznici.
Dalším laboratorním testem je HPV test. V tomto testu se zjišťuje přítomnost
a druh infekce HPV v buňkách děložního hrdla. Tento test se provádí ženám, u
kterých PAP test zaznamenal nějaké změny na sliznici děložního hrdla. HPV DNA
testem se snadno zjistí, zda se jedná o HPV infekci. Americká gynekologicko-
porodnická společnost (ACOG) vydala v r. 2003 doporučení, aby byl ženám od 30 let
nabízen HPV DNA test, PAP test a vaginální vyšetření jako doplňkový nástroj pro
časný záchyt rakoviny děložního čípku. Screening nebyl doporučen ženám do 30 let,
protože je tato věková skupina vystavena zvýšenému výskytu HPV infekce, a to
druhy, které však vzácně způsobují rakovinu děložního čípku. HPV DNA test zjišťuje
přítomnost nejčastějších vysoce rizikových HPV druhů, třebaže není určen přesný
druh. Dle ACOG, jestliže jsou oba testy HPV a PAP negativní a žena nemá
onemocnění jako HIV či sníženou imunitu, pak je možné opakovat další PAP test a
HPV DNA test až za 3 roky, ale pacientka by každoročně měla absolvovat vaginální
vyšetření. [28] HPV DNA test slouží jako doplněk PAP testu.

30
 Dalšími metodami testování jsou kolposkopie a biopsie. Kolposkopie je
prohlídka speciálním přístrojem, tzv. kolposkopem. Jde o doplňkový test, při kterém
se děložní čípek potře roztokem kyseliny octové a kolposkopem se důkladně zkoumají
atypické změny. Někde se provádí Schillerova zkouška, což znamená, že se děložní
čípek potře roztokem jódu, tak se docílí zabarvení normálních buněk nahnědo,
atypické buňky zůstávají bílé nebo žluté. Bioptické vyšetření zjišťuje, zda se jedná o
buňky předrakovinné, rakovinné nebo zda jsou buňky změněné z jiného důvodu.
Odebere se malá část tkáně z atypických buněk na děložním čípku. Vzorek je pak dále
zkoumán patologem. [28]

3.2 Očkování proti lidským papillomavirům

Každé tři roky se koná největší celosvětový kongres gynekologů FIGO. Ten
v roce 2006 přinesl převratnou novinku, do rukou lékařů se dostala první vakcína proti
lidským papilomavirům (HPV). Jednalo se o kvadrivalentní vakcínu proti HPV typu 6,
11, 16 a 18, registrovanou pod názvem Silgard nebo Gardasil, dnes již ve více než 115
zemích světa. Zejména gynekologům a pediatrům se do ruky dostala silná zbraň proti
karcinomu hrdla děložního, ale i dalším projevům HPV infekce. Na český trh se
vakcína dostala 5.12. 2006. Nedlouho poté se na trhu objevila druhá vakcína s názvem
Cervarix.

K vývoji dvou očkovacích sér však zásadně přispěl objev německého

virologa Haralda zur Hausena, jenž jako první vědecky doložil spojitost mezi
rakovinou děložního čípku a lidskými papillomaviry. Profesor zur Hausen (*11.3.
1936) se specializuje na vznik a formy rakoviny způsobené virovými infekcemi.
Hypotézu, že lidské papillomaviry hrají roli při vzniku rakoviny děložního čípku,
publikoval již v roce 1976. Prvně se jeho týmu podařilo izolovat virus HPV 16 a HPV
18 počátkem osmdesátých let. Objevení původce vzniku rakoviny děložního čípku
umožnilo vyvinout očkovací látku, která nyní významně napomáhá předcházet vzniku
této zákeřné nemoci. Za své průkopnické objevy získal celou řadu vědeckých ocenění
a čestných doktorátů, v roce 1994 převzal čestný doktorát Univerzity Karlovy. V roce
2008 získal za převratný objev vztahu mezi HPV a karcinomem děložního hrdla
Nobelovu cenu. „O rok později byla ke klinickému užití uvolněna další, tentokráte
bivalentní vakcína. Odborná veřejnost je od obou výrobců konfrontována s množstvím

31
dat. Širší spektrum účinku logicky vyplývající z kvadrivalentnosti vakcíny a dobře
dokumentovaná účinnostní data hovoří, podle mého názoru, ve prospěch vakcíny
Silgard. A že se nejedná jen o izolovaný názor, potvrzuje i ocenění této vakcíny
cenami Prix Galien 2007 a International Prix Galien 2008, říká Tomáš Fait.“ [30]

Je dokázáno, že vakcíny mají 100% účinnost u chlapců a dívek, kteří ještě

nezačali sexuálně žít. Vakcínu je možné si vyžádat u pediatra. U chlapců se očkuje
pouze do 1. pohlavního styku. Pokud již měly ženy a dívky pohlavní styk, je zapotřebí
provést gynekologické vyšetření před vakcinací. Jestliže je cytologické vyšetření
v pořádku, udává se účinnost vakcíny 70 - 80 %. Očkování je možné provést u
gynekologa či v očkovacím centru. Zatím se nepředpokládá, že by bylo nutné
přeočkování, ovšem výzkumy stále běží a dívky, které byly naočkovány při studijním
výzkumu, jsou nadále sledovány. Zatím se ukazuje, že tzv. studijní dívky mají
dostatek protilátek proti HPV. Je nutné zdůraznit, že obě vakcíny obsahují pouze
napodobeniny viru HPV (VLP - viruslike particles), nejde tedy ani o oslabené či mrtvé
viry. Jedná se jen o povrchové bílkoviny virů, nikoli o jejich geny. Vakcína tedy
nemůže v žádném případě vyvolat onemocnění, proti kterému se očkuje. Prokázalo se,
že protilátková odpověď po třetí dávce očkovací látky vykazuje protilátky proti všem
čtyřem typům u 99 % očkovaných. Hladiny protilátek byly několikanásobně vyšší než
po přirozené infekci. Pro upřesnění dokládám typy virů, proti kterým je vyvinuto
očkování. [15, 17]

Infekce HPV s nízkým rizikem (nevyvolává nádorového bujení) tedy

zejména typy 6 a 11 způsobuje:

o genitální kondylomata (genitální bradavice, fíčky)

o rekurentní respirační papilomatózu (viz výše)
o některé mírně závažné přednádorové stavy děložního hrdla, pochvy a
zevních rodidel. (i tyto se ale někdy léčí chirurgickým zákrokem)

Infekce HPV s vysokým rizikem vyvolání nádorového bujení, tedy hlavně

typy HPV 16 a 18 způsobuje:

o karcinom hrdla děložního

32
 o karcinom zevních rodidel (vulvy)
o karcinom pochvy (vaginy)
o karcinom penisu
o karcinom anu (řiti).

Infekce HPV se může rovněž podílet na rozvoji některých nádorů hlavy a

krku. [15]

Při vakcinaci nesmí být ženy těhotné a nesmí být tělo oslabeno léky či jiným
virovým onemocněním. Očkování není hrazeno pojišťovnou, provádí se ve 3 dávkách,
celkové očkování stojí cca 11 000 Kč. V současné době běží preventivní programy
zdravotních pojišťoven, které dotují 3. dávku vakcíny, popř. nabízí výhodnou cenu.
Naočkovat se člověk může u praktického lékaře, gynekologa, popř. v očkovacích
centru. Po vakcinaci je běžné počkat alespoň 20 minut v čekárně, kdyby se vyskytly
nežádoucí účinky v podobě rané alergické reakce či slabosti. I po vakcinaci by však
ženy a dívky neměly zapomínat na pravidelná gynekologická vyšetření a chlapci na
pravidelné preventivní prohlídky u pediatra, později u praktického lékaře či urologa.

3.2.1 Vakcína Silgard ®

Ve světě je známa pod označením Gardasil. „Jedná se o vakcínu

kvadrivalentní, tedy chránící před čtyřmi HPV typy – dvěma vysoce rizikovými 16 a
18 a dvěma nízkorizikovými 6 a 11. Je určena pro ženy a dívky od 9 let a chlapce od 9
do 15 let. Chrání proti více než 70 % případů karcinomu hrdla děložního, ale současně
i proti části nádorů vulvy (zevních rodidel), pochvy (vaginy), penisu a rekta. Vedle
ochrany před těmito smrtelnými, mutilizujícími či fertilitu ohrožujícími nádory
současně zvyšuje kvalitu života významným omezením výskytu příslušných
přednádorových lézí a více jak 90% případů genitálních bradavic. Je také prevencí
rekurentní respirační papillomatosy. Aplikuje se ve třídávkovém schématu s druhou
dávkou po 2 a třetí po 6 měsích od první. Účinnost je zachována při aplikaci všech tří
dávek během jednoho roku.“ [15] Touto vakcínou mohou být očkovány ženy do cca
45 let, ovšem věková hranice není přesně dána. Stejně tak může být naočkována žena
ve 48 letech. Zvláštností vakcíny Silgard je fakt, že tato vakcína může být použita i

33
pro chlapce a muže. Ptala jsem se pana doktora Vladimíra Dvořáka na doplňující
otázky. Potvrdil mi, že nejlepší je očkovat chlapce do 1. pohlavního styku, kdy se opět
předpokládá (stejně jako u dívek), že dosud nepřišli do kontaktu s HPV virem. Ale
může být očkován i muž, který již je sexuálně aktivní, stejně jako je tomu u žen. Cílem
vakcinace u chlapců a mužů je snížení rizika často se vyskytujících genitálních
bradavic, raritního karcinomu penisu a hlavně snížení rizika přenosu HPV infekce na
budoucí partnerky. Vakcína Silgard nesmí být podána v těhotenství, při kojení je
možná. Ovšem pacientky by se měly poradit s ošetřujícím lékařem.

"Skvělou investicí do zdraví svého či zdraví svých blízkých je očkování proti

infekci lidskými papilomaviry. Tímto se u ženy výrazně snižuje nejen riziko vzniku
rakoviny děložního hrdla, ale také celé řady dalších onemocnění, z nichž některá
mohou ženu ohrozit na životě, jiná jsou značně nepříjemná a jejich výskyt je mnohem
častější, než si mnozí myslí." říká Vladimír Dvořák. "Čím dál více se hovoří o
vakcinaci mužů. V tomto případě jde jednak o projev osobní zodpovědnosti (redukce
rizika, že budou přenašeči infekce), ale také u nich dochází k redukci rizika mnoha
onemocnění, která u nich HPV mohou vyvolat. Velkým propagátorem vakcinace mužů
je i nositel Nobelovy ceny Harald Zur Hausen, který prokázal asociaci karcinomu
děložního hrdla a infekce lidskými papilomaviry." [Tisková zpráva ze zdroje 15]

Podle článku Tomáše Faita pro Postgraduální medicínu jsem našla statistiku
s názvem Průkaz imunitní paměti vyvolané vakcínou Silgard. U podskupiny
očkovaných jedinců, kteří dostali provokační dávku vakcíny 5 let po začátku
vakcinace, se projevila rychlá a silná anamnestická odpověď, která převyšovala
hodnoty protilátek proti HPV pozorované 1 měsíc po dávce 3.

34
 [30]

V tomtéž článku od Tomáše Faita byl ukázán graf s názvem Pokles

cirkulujících protilátek není spojen s poklesem účinnosti očkování. (Séropozitivita a
účinnost přípravku Silgard proti CIN 2/3 nebo AIS souvisejících s HPV 18 u žen ve
věku 16-26 let.) Séropozitivita ve 36. měsíci byla pro: HPV- 6 94 %, HPV - 11 96 %,
HPV-16 100 % a 76 %. V souladu s doporučením WHO pro hodnocení účinnosti
očkování daty o ochraně před projevy infekce je prokázáno, že pokles protilátek
neovlivňuje účinnost očkování.

[30]

Poslední graf ukazuje snížení výskytu genitálních bradavic v očkované

populaci (Austrálie) (MSM – homosexuální muži, MSW – heteroseuální muži, HSV –
herpes simplex). Zatímco přínosy očkování proti karcinomu hrdla děložního budou
patrné až za několik let, přínos očkování proti kondylomatům je viditelně
dokumentován na australských národních datech.

35
 [30]

3.2.2 Vakcína Cervarix ®

Evropská komise v roce 2010 potvrdila, že vakcína Cervarix dosud chránící

před typy HPV viru 16 a 18 již poskytuje ochranu nově před HPV typy 31, 33 a 45.
Zároveň udává, že účinnost vakcíny se liší pro každý z HPV typů 16, 18, 31, 33, 45 a
je různá v různých kohortách a koncových bodech. Ze zprávy dále vyplývá, že tato
vakcína redukuje nutnost definitivních terapeutických zákroků na děložním čípku o
68, 8 %. Cervarix poskytuje celkovou 87 % ochranu proti CIN 3/AIS, bez ohledu na
typ HPV v lézi (v TVC - naivní kohortě = v populaci, která se dosud nesetkala
s onkogenními HPV typy). 100 % žen má stále dostatek protilátek proti HPV 16 a 18,
a to již po dobu 7,3 let. Díky inovativní pomocné látce AS04 (fosfolipid adsorbovaný
(nevstřebatelný) na oxid hlinitý) dosahuje vyšší imunitní odpovědi. Podle přehledu
změn o vakcíně Cervarix je také možné flexibilní dávkování. 2. dávka vakcíny může
být podána mezi 1. - 2,5. měsícem po první dávce a třetí dávka může být podána mezi
5. - 12 měsícem po první dávce. Prozatím nebylo stanoveno podání posilovací dávky.
Vakcína Cervarix nechrání proti genitálním bradavicím a je určena pro ženy a dívky
od 10 do 25 let. Těhotné ženy a kojící matky by se neměly nechat očkovat. Zatím
nejsou dokončeny studie o ochraně před ostatními nádory. [15, 17, 31]

U obou vakcín by se mohly vyskytnout nežádoucí účinky jako lokální

zarudnutí v místě vpichu, bolest, otok, svědění, krvácení v místě vpichu, bolest hlavy,
únava, mdloby, vzácně zvracení, průjmy, bolesti břicha, kloubů nebo horečka.

36
 Dříve se tradovalo, že vakcína Cervarix je určena ženám do 45 let. Zeptala
jsem se proto přímo pana doktora Vladimíra Dvořáka, jak mám danou problematiku
chápat. Odpověď zní: „V příbalovém letáku Cervarixu je skutečně uvedeno, že vakcína
je určena ženám do 25 let. Jsem ale přesvědčen o tom, že i u této vakcíny není důvod
pochybovat o účinnosti i pro ženy nad touto věkovou hranicí. Podle některých studií
by mohl Cervarix lépe chránit proti nádorům děložního hrdla, které jsou způsobeny
některými vzácnějšími typy hpv. Silgard poskytuje naopak ochranu proti velice
častému a nepříjemnému onemocnění, které zmiňujete, navíc proti rekurentní
laryngeální papilomatóze a má doložené údaje na ochranu proti nádorům pochvy,
zevních rodidel a análnímu karcinomu, proti kterým nemáme možnost bránit se
sekundární prevencí (screeningem).“

V podstatě se dá říci, že i vakcínou Silgard i vakcínou Cervarix je možné

nechat se očkovat zhruba do věku 45 let. Záleží na tom, proti čemu chce být žena
očkovaná, zda „jen“ proti nejrizikovějším virům HPV způsobující karcinom děložního
hrdla (Cervarix), nebo i proti genitálním bradavicím (Silgard).

Obě vakcíny však vykazují vysokou míru bezpečnosti a prokázaly vynikající

imunogenicitu (schopnost antigenů navodit imunitní odpověď organismu) 100 %
serokonverzí po očkování. Nedá se jednoznačně říct, která vakcína je pro koho
vhodnější, zkrátka se jedná o dvě nezaměnitelné vakcíny, při jejichž vzniku se vědci
vydali dvěma různými cestami, aby nakonec došli ke stejnému cíli.

„Vědci se snaží vyvinout vakcínu, která by chránila proti devíti nejčastějším

onkogenním papillomavirům a také těm, které způsobují genitální bradavice. Bylo by
tak možné zabránit drtivé většině všech nebezpečných infekcí.“ říká Marek Petráš,
imunolog a specialista na očkování. Podle něj by tak teoreticky bylo možné lidské
papillomaviry vymýtit stejně jako pravé neštovice. [30]

3.3 Mýty a fakta o očkování

1. mýtus: Očkování proti HPV je jen pro dívky, které ještě nezahájily sexuální život.
Pro ostatní ženy a dívky již očkování nemá smysl.

37
Fakt: Očkování poskytuje maximální přínos mladým dívkám před zahájením
sexuálního života. Nicméně ženy i muži všech věkových kategorií jsou celý život
vystaveny riziku HPV infekce a souvisejících onemocnění. Je prokázáno, že každý
pohlavní styk nemusí vést k přenosu a rozvoji HPV infekce a tak se většina sexuálně
aktivních dívek/žen s virem buď ještě nesetkala nebo došlo i infekci jiným HPV typem
než který je obsažen ve vakcíně.

Vakcína SILGARD chrání proti čtyřem typům lidských papilomavirů. Dvěma

nejčastějším vysoce rizikovým (16, 18, vyvolávají nádorové bujení) a dvěma tzv.
nízkorizikovým (6,11). I tyto tzv. nízkorizikové typy způsobují řadu nepříjemných či
nebezpečných chorob. Vakcína CERVARIX je namířena proti dvěma nejčastějším
vysoce rizikovým typům (16, 18).

Rozsáhlými studiemi bylo zjištěno, že v naprosté většině případů vyvolává

onemocnění ženy jenom jeden HPV typ a tuto prvotní infekci často organismus
vlastními silami zlikviduje. Proto je i očkování sexuálně aktivních žen smysluplné a
nezpochybnitelné. Klinické studie, které zkoumaly účinnost vakcín, byly prováděny
právě na ženách, které sexuálním životem již žijí.

2. mýtus: Vakcíny proti HPV byly vynalezeny teprve nedávno, ještě nejsou
prověřené a není jisté, zda nemají vedlejší účinky nebo nebudou chránit očkovaného
jen po krátkou dobu.

Fakt: Vakcíny proti HPV virům jsou vyrobeny na jiném základě než starší typy
vakcín. Obě vakcíny, které jsou na trhu (kvadrivalentní Silgard, bivalentní Cervarix)
jsou vyráběny metodami genetického inženýrství, nejedná se tedy o oslabené či mrtvé
viry, ale o jejich napodobeniny – VLP (viruslike particles). Ty obsahují pouze
povrchové bílkoviny virů, ale nikoli jejich geny. Nemohou tedy v žádném případě
způsobit onemocnění, proti kterému očkujeme.

Kvadrivalentní vakcína Silgard se používá již pátý rok na celém světě a před
uvedením na trh byla několik let velmi přísně zkoušena. Bivalentní vakcína Cervarix
je k dispozici čtyři roky. Jejich efekt na tvorbu protilátek a celkový vliv na organismus
očkovaného jedince je ve studiích nadále velmi podrobně monitorován. Bezpečnost a
účinnost vakcín potvrdili velmi striktní kontrolní orgány jakou jsou americká FDA,
evropská EMA a samozřejmě také český SÚKL. Opakovaně potvrdila regulační

38
lékové agentury, včetně americké FDA, evropské EMA. V některých státech EU i
mimo ni je očkování proti HPV hrazeno z veřejných prostředků. Stěží by tomu tak
bylo v případě pochyb o účinnosti a bezpečnosti. Vakcínám HPV udělila své
doporučení i WHO (Světová zdravotnická organizace).

Při sledování desítek tisíc očkovaných dívek a žen se výskyt závažných vedlejších
účinků u skupiny, která dostávala vakcínu proti HPV, nelišil od kontrolní skupiny žen,
které dostávaly placebo, tedy injekci bez účinné látky. Stejně jako u ostatních typů
očkování je běžné, když se po aplikaci vakcíny objeví mírné pobolívání či zarudnutí
kolem místa vpichu.

3. mýtus: Očkování je pouze pro ženy.

Fakt: Očkovaný chlapec či muž snižuje riziko, že bude přenašečem HPV infekce a
sobě výrazně sníží riziko mnoha nepříjemných i nebezpečných onemocnění, která
lidské papilomaviry způsobují. Tzv. nízcerizikové typy HPV u obou pohlaví způsobují
např. genitální bradavice – patrně nejčastější sexuálně přenosnou chorobu, která je
vysoce infekční a jejíž léčba je obtížná a nepříjemná. Vysoko rizikové typy způsobují
u muže např. vzácné zhoubné nádory penisu a konečníku.

Velkým propagátorem vakcinace mužů je i nositel Nobelovy ceny Harald Zur Hausen,
který prokázal asociaci karcinomu děložního hrdla a infekce lidskými papilomaviry.
[15]

3.4 Nejčastější dotazy ohledně očkování

Sdružení soukromých gynekologů České republiky na svých webových

stránkách hpv-college.cz uvedlo nejčastější dotazy v ordinaci gynekologa a také
přidalo odpovědi. Pro orientaci v dané problematice doporučuji pořad Milénium z 4.2.
2011. [Příloha 3]

Otázka: Ovlivňuje hormonální antikoncepce efekt vakcinace?

Odpověď: Nejsou žádné důkazy o vlivu hormonální antikoncepce na efekt vakcinace.

39
Otázka: Můžu se nechat očkovat i v případě, že už jsem virus HPV prodělala a
podstoupila chirurgický zákrok (odstranění části děložního čípku)? Má očkování
ještě nějaký smysl?

Odpověď: Ano, můžete se nechat očkovat. I většina postižených žen je infikována

pouze jedním virem. Očkování chrání tedy proti dalším virům dle typu vakcíny.
Chrání také před reinfekcí stejným virem, kde se Vaše imunita již jednou ukázala
nedostatečná, protože dovolila rozvoj léze. Očkování by mělo odolnost posílit.

Otázka: Musím po dobu očkovacího schématu, (tedy po dobu až 6 měsíců) zachovat

sexuální abstinenci?

Odpověď: Není to tak. V žádném doporučení výrobce vakcíny tento požadavek není
uveden. Vzhledem k tomu, že neočkujeme jen adolescentní dívky, ale také mladé
dámy i zralé ženy, ani tak dlouhou sexuální abstinenci nelze předpokládat. Dostupné
studie prokazují účinnost kvadrivalentní vakcíny u žen do 45 let bez ohledu na jejich
sexuální aktivity. U bivalentní vakcíny je prokázána účinnost minimálně do 25 let.

Otázka: Může mít vakcína některé vážné nežádoucí účinky?

Odpověď: Při sledování desítek tisíc očkovaných dívek a žen se výskyt závažných
vedlejších účinků u skupiny, která dostávala vakcínu proti HPV, nelišil od kontrolní
skupiny žen, které dostávaly placebo (injekci bez účinné látky). Stejně jako u ostatních
typů očkování je běžné, když se po aplikaci vakcíny objeví mírné pobolívání či
zarudnutí kolem místa vpichu.

Otázka: Musím po dokončení vakcinace chodit na gynekologické kontroly?

Odpověď: Musíte. Gynekologická preventivní kontrola je zaměřena nejen na

vyhledávání podezřelých nálezů na čípku děložním, ale i jiných chorobných stavů.
Očkování proti HPV a riziko rakoviny děložního hrdla výrazně sníží, ale nádor může
být vyvolán i vzácnějšími typy lidských papilomavirů, proti kterým vakcíny nechrání.

Otázka: Musí má dcera absolvovat gynekologické vyšetření před aplikací vakcíny?

40
Odpověď: Je vhodné, aby se mladá dívka (v optimálním případě v přítomnosti matky)
s gynekologem před vakcinací poradila o chorobách, před kterými ji vakcína chrání, o
dalších onemocněních, které ji po začátku sexuálního života budou ohrožovat a o
možnostech ochrany před nežádoucím otěhotněním. Gynekologické vyšetření je
nutné, pokud má dívka gynekologické obtíže a v případech, kdy již měla pohlavní styk
a od poslední preventivní gynekologické prohlídky uplynul více než rok.

Otázka: Je nutné celou částku uhradit ihned při první dávce vakcíny?

Odpověď: To je otázka dohody s aplikujícím lékařem, většinou se hradí každá dávka

vakcíny zvlášť, při její aplikaci.

Otázka: Může dojít k infekci novorozence při porodu, pokud má matka

kondylomata (genitální bradavice)?

Odpověď: Bohužel ano, k infekci může dojít. Kromě klasických kondylomat se může
u novorozence rozvinout velmi vážné onemocnění dýchacích cest, tzv. respirační
papilomatóza. Papilomy (výrůstky) rostou do dýchacích cest a brání dobrému
dýchání. Musí se operačně odstraňovat a mají stejně jako kondylomata na genitálu
tendenci znovu dorůstat a šířit se do okolí. Toto onemocnění může postihnout i
dospělé jedince. Přestože je vyvoláno tzv. nízcerizikovými typy virů, jde o chorobu,
která nemocného ohrožuje na zdraví a životě. Vakcinace kvadrivalentní vakcínou
snižuje riziko tohoto onemocnění prakticky na nulu, bivalentní vakcína proti
papilomatóze nechrání.

Otázka: Zajímalo by mě, jak je to s očkováním mužů po třicítce?

Pro muže po 30. roce života zatím nebyly studie dokončeny, ale v paralele se ženami
lze očekávat ochranu před kondylomaty, karcinomem penisu a nádorovými i
přednádorovými změnami konečníku.

41
Otázka: Obě vakcíny, které jsou na trhu, jsou prý stejně účinné, distribuují se za
stejnou cenu, očkovací schéma je v podstatě stejné, tak podle čeho zvolit jednu nebo
druhou?

Odpověď: Vakciny Silgard a Cervarix se shodují v tom, že obě jsou určeny k

ochraně proti dvěma nejrizikovějším /tzv. high risk/ typům virů. Vakcína Silgard
navíc vede k imunitní reakci proti dalším dvěma tzv. nízcerizikovým typům HPV
virů, které způsobují řadu nepříjemných i nebezpečných chorob. Nejznámější jsou
tzv, kondylomata (genitální bradavice) velmi nepříjemné změny na zevním genitálu
žen i mužů. Ty se musí odstraňovat buď chirurgicky nebo poměrně obtížně místní
aplikací léčivých látek.Velmi nepříjemné je dále i to, že se jejich výskyt často
opakuje.V těhotenství mohou být dokonce důvodem k ukončení porodu císařským
řezem, protože je prokázán přenos infekce z rodičky na novorozence.

Otázka: Pokud jsem zdráva, mohu se očkovat kdykoliv?

Odpověď: Ano, výjimkou je těhotenství, kdy je žena sice zdráva, ale vakcína by
raději neměla být podána. V případě, že žena otěhotní po aplikaci 2. vakcinační dávky,
je možné poslední dávku podat bezprostředně po porodu. Při kojení je aplikace možná.

Otázka: Jak dlouho mě bude vakcína chránit?

Odpověď: Definitivní odpověď na délku účinnosti dostaneme až v budoucnosti – obě

vakcíny proti HPV jsou relativně nově vyvinuty, Ze všech dostupných údajů ale lze
předpokládat dlouhodobou účinnost. Mnozí odborníci předpokládají, že půjde o
účinnost celoživotní. Podobná situace je vždy, když se začíná očkovat novou látkou,
obdobně jsme na tom byli před léty při očkování proti žloutence typu B (u ní se
posléze prokázala celoživotní ochrana proti onemocnění).

"Všichni víme, jakým nebezpečím jsou pro nás a pro naše děti úrazy,
dopravní nehody, pro dospělé a starší mezi námi systémová onemocnění, z nichž
mnohá nám mohou přinést invalidizující změny života a útrapy. A přece, jsou věci,
které se dosud nedostatečně promítají do běžného života každého mladistvého a

42
dospělého občana naší země: vědomí o plíživých a nenápadných prokletích, která
provázejí naši intimitu. Tento mnohdy neuspokojivý stav způsobuje mimo jiné nevelká
účast veřejnosti v preventivních programech, ale také nevědomost, zábrany a stud.
Všechny tyto aspekty způsobují nárůst případů onemocnění, kterým lze primární či
sekundární prevencí předejít. Věříme, že Dny prevence HPV onemocnění pomohou
prolomit tabu, odstranit mýty a doručit veřejnosti informace, které povedou k její vyšší
účasti v preventivních programech a ke snížení zátěže, kterou HPV onemocnění
představují pro pacienty i lékaře. " shrnuje Jiří Ondruš, prezident HPV College. [15]

3.5 Evropský týden prevence proti rakovině děložního čípku

Každý rok se koncem ledna koná Evropský týden prevence karcinomu

děložního hrdla. Letos proběhl 23. - 29. 1. Ambasadorkami se staly jako každoročně
známé české herečky Ivana Jirešová a Veronika Nová. Celoevropským symbolem boje
proti rakovině děložního čípku je Perla moudrosti (Pearl of wisdom). „S tímto
onemocněním mám sama vlastní zkušenost. Tehdy mi bylo 17 let a o možnostech
prevence jsem nevěděla. Jsem ráda, že nyní už je k dispozici více informací. U své
dcery však určitě nebudu váhat a využiji všechny možnosti ochrany,“ říká herečka
Ivana Jirešová, která se zapojila do kampaně související s Evropským týdnem
prevence rakoviny děložního čípku. Tato akce vždy probíhá pod záštitou Evropské
asociace proti rakovině děložního čípku (ECCA).

Podle odhadu je v České republice proti rakovině děložního čípku

naočkováno zhruba 12 % žen a dívek. Odborníci se shodují, že s ochranou proti této
nemoci je vhodné začít ještě před začátkem sexuálního života, kdy je účinnost
očkování nejvyšší. „Ačkoliv mnoho dívek a žen má již o rakovině děložního čípku
poměrně vysoké povědomí, informovanost o možnostech prevence a přístup k
vlastnímu zdraví jsou stále nedostatečné. Přitom právě pro prevenci tohoto
nádorového onemocnění máme v rukou velmi účinné nástroje,“ říká zástupce jednoho
z českých členů Evropské asociace proti rakovině děložního čípku a vedoucí Národní
referenční laboratoře pro papillomaviry, RNDr. Ruth Tachezy. [25]

43
 Ve východní Evropě, kde je osvěta menší, je rakovina děložního čípku ročně
diagnostikovaná u 30 tisíců žen. Naproti tomu v západní Evropě onemocní ročně 12
tisíc, v severní Evropě dokonce jen 5 tisíc žen. Ve východoevropském regionu je
úmrtnost na rakovinu děložního čípku 2 – 4krát vyšší než u žen ze západní či severní
Evropy. "Tato čísla jasně ukazují na fakt, že pokud jsou ženy informovány,
uvědomují si riziko rozvoje rakoviny děložního čípku a aktivně dodržují preventivní
opatření, méně žen se nakazí a méně jich také rakovině podlehne," dodává Tachezy.
[27]

PRAKTICKÁ ČÁST
4. VÝZKUM

„Každé poznání vychází ze srdce, každé vzdělání ze života.“

Christian Friedrich Hebbel
4.1 Úvod
Problematikou rakoviny děložního čípku a možnostech prevence jsem se
zabývala i v bakalářské práci, kde byla zkoumána informovanost žáků základních
škol. Cílem diplomové práce je rozšíření práce předchozí a zjištění, jaká je
informovanost rodičů, jejichž děti navštěvují základní školu. V porovnání
s informovaností žáků základních škol (viz bakalářská práce z roku 2009 pod názvem
„Informovanost žáků 2. stupně ZŠ o HPV a možnostech prevence“) byla tehdy ve
výzkumu prokázána ne příliš velká znalost problematiky rakoviny děložního hrdla,
prevence atd., ale i nižší angažovanost lékařů v oblastech preventivních programů
apod. Výzkumná otázka diplomové práce proto zněla následovně: Jaká je
informovanost rodičů, tedy obecně lidí, kteří se kromě jiného mají povinnost starat o
zdraví svých dětí? Jsou podle svého uvážení dostatečně obeznámeni, ať už z vlastní
iniciativy, díky konzultaci s odborníky nebo vlivu médií? Bylo prokázáno, že u
rakoviny děložního čípku nehraje genetika žádnou roli. Lidským papillomavirem se
může nakazit kterákoli sexuálně aktivní žena i muž. Uvědomují si rodiče závažnost
situace?

44
4.2 Metodika výzkumu

Hlavním cílem šetření je zjištění informovanosti lidí, jejichž dítě pravidelně

navštěvuje základní školu. Jelikož se může ukázat souvislost mezi dosaženým
vzděláním rodičů a povědomím o prevenci, jsou dvě otázky zaměřené právě na
nejvyšší dosažené vzdělání každého z rodičů.

Pro snazší zpracování zjištěných dat byla použita metoda dotazníku.

Anonymní dotazník obsahoval celkově 14 otázek, z toho 9 uzavřených a 5 otevřených.
Výzkumným vzorkem se stali rodiče žáků navštěvující základní školu. Šetření se
uskutečnilo na ZŠ Holzova v Brně. Přestože byl dotazník cíleně rozdán žákům 3. - 9.
tříd, aby jej předali doma rodičům, je zřejmé, že tito žáci mají i sourozence, proto je ve
výsledcích dotazníku obsaženo věkové rozpětí dětí zkoumaných rodičů od školky po
již pracující „děti“. Dotazník vyplnilo celkem 105 respondentů. Je potřeba zmínit, že
do výzkumného šetření se zapojili i učitelé a učitelky školy, kteří splňovali dané
podmínky. V konečném výsledku nezáleží na pohlaví lidí, kteří dotazník vyplňovali,
důležité jsou pouze odpovědi a názory, které měli respondenti možnost vyjádřit.

4.3 Výsledky dotazníku

Pro přehlednost byl zvolen výsečový graf, pouze u otázek s větším počtem
odpovědí byl graf upraven právě z důvodu lepšího náhledu na prstencový typ.

45
 1.Jakého pohlaví jsou Vaše děti?

48%
chlapci
dívky
52%

První položená otázka zjišťovala počet a pohlaví dětí. U zkoumané vzorku

respondentů převažují spíše synové než dcery, ovšem vzhledem k možnosti očkování i
pro chlapce, není potřeba se znepokojovat, že nezískáme dostatečné podklady pro
objektivní zhodnocení.

2. V jaké fázi studia se nalézají?

3%4%
12% školka
16%
1.stupeň
2.stupeň
16%
víceleté gymnázium
střední škola
4%
vysoká škola
45% pracující

46
 Druhá výzkumná otázka reagovala na předchozí, a to dotazem na věk dětí.
Kvůli věkovému rozmezí musela být otázka v legendě grafu pozměněna. Rovněž
nebylo vypisováno, které třídy byly nejvíce zastoupeny, kolonka 1. stupeň obsahuje 1.
- 5. třídu, kolonka 2. stupeň 6. - 9. třídu, přesně jak bývají třídy rozděleny ve školním
systému. Při vyhodnocování dotazníků bylo někdy těžké určit, jaký ročník děti
navštěvují, někteří respondenti napsali třídu, do které děti chodí, jiní rodiče však psali
přímo věk svých dětí, proto bylo podle mého názoru přehlednější vytvořit
kompromisní řešení.

3. Jaké je vzdělání otce dítěte?

8% základní
32%
středoškolské bez
30% maturity
středoškolské s
maturitou
vysokoškolské
30%

Třetí výzkumná otázka se týkala nejvyššího dosaženého vzdělání otce dítěte.

Jak je patrné z grafu, pouze 8 % mužů - otců má nejvyšší dosažené vzdělání základní,
naopak středoškolské vzdělání s i bez maturity a vysokoškolské vzdělání je
procentuálně poměrně stejně zastoupené.

47
 4. Jaké je vzdělání matky dítěte?

5%
základní
22%

31% středoškolské bez

maturity
středoškolské s
maturitou
vysokoškolské
42%

Poněkud odlišné výsledky se ukazují u čtvrté výzkumné otázky, a to

nejvyššího dosaženého vzdělání matky. Zde pouze 5 % žen - matek uvedlo, že dosáhlo
základního vzdělání. Naopak nejvíce je zastoupené vzdělání středoškolské s maturitou.
Oproti předchozímu grafu je vidět posun vysokoškolského vzdělání na druhé místo od
konce.

5. Víte, že existuje nebezpečné nádorové onemocnění zvané

rakovina děložního čípku?

0%

ANO
NE

100%

Díky vlivu médií, preventivním programům a kampaním vědí v současné

době všichni respondenti o existenci nádorového onemocnění, což je jistě správně.

48
 6. Co způsobuje rakovinu děložního čípku?

38%
46%
správně
špatně
nevím

16%

Bohužel o původci rakoviny děložního čípku vůbec neví nebo odpovědělo

špatně 54 % respondentů. Z odpovědí na jiné otázky u některých respondentů bylo
zřejmé, že odpověď na otázku č. 6 skutečně neznají. Z čehož plyne, že více než
polovina dotázaných ví o existenci rakoviny děložního čípku, ovšem nedokáže říci, co
ji způsobuje. Mezi správně zodpovězené byly zařazeny i odpovědi, v nichž bylo
uvedeno, že je onemocnění virového původu, ovšem neupřesněno, o jaký vir se jedná.

7. Mohou být také chlapci/muži přenašeči viru HPV?

23%

ANO
NE
NEVÍM
9%
68%

Sedmá výzkumná otázka rozvíjela povědomí respondentů o možnostech

přenosu viru HPV. Správně odpovědělo 68 %, což je povzbudivý výsledek vzhledem

49
k předchozímu grafu. V otázce bylo rovněž zmíněno, že lidský papillomavirus se
přenáší sexuálním stykem, ale také dotykem s kůží nakaženého partnera v genitální
oblasti.

8. Proti nejnebezpečnějším původcům tohoto onemocnění bylo

vyvinuto očkování. Víte, v jaké cenové relaci se celkové očkování ( 3
vakcíny) pohybuje?

2%
19% 11%

zdarma
500-3000
9000-11000
nevím

68%

Osmá výzkumná otázka týkající se ceny očkování dopadla také chvályhodně

vzhledem k masivní reklamní kampani zdravotních pojišťoven, které klientkám
dotovaly určitým peněžním obnosem očkovací vakcíny. Stále však 19 % respondentů
vůbec netuší, kolik může celkové očkování zahrnující 3 dávky vakcíny stát. Pouze 2 %
všech respondentů si myslí, že je očkování v České republice zcela zdarma.

50
 9. Uvažujete, že necháte Vaše děti naočkovat proti HPV?

13%

ANO
22% NE
NEVÍM
65%

Devátá výzkumná otázka vyjadřuje názory rodičů, zda by nechali své děti
naočkovat proti viru HPV. Více než polovina dotázaných uvažuje o očkování pro své
děti, je však nutné dodat, že tito respondenti mají především dcery, pouze 2 %
z celkových 65 % rodičů uvažuje o očkování svého syna.

10. Jaké znáte způsoby ochrany před rakovinou děložního čípku?

8%
očkování
14% 27%
zdravý životní styl
celibát
omezení promiskuity
preventivní prohlídky
25% 12% bariérová antikoncepce
nevím
3%
11%

Desátá otázka je otevřená a mapuje povědomí o prevenci karcinomu

děložního čípku. Úspěchem je zjištění, že poměrně shodné zastoupení mají
preventivní prohlídky a očkování. Bariérová antikoncepce, nejčastěji byl uváděn
kondom, není stoprocentní ochrana vzhledem k tomu, že pohlavní styk není k přenosu

51
viru HPV bezpodmínečně nutný, k přenosu dochází i při jiných nekoitálních
aktivitách. 3 % získal celibát, což je v dnešní době poněkud utopistické řešení situace.
Ve 12 % je zastoupen zdravý životní styl a v 11 % omezení promiskuity a partnerská
věrnost, což je určitá ochrana, ale jelikož se vyšetřuje na přítomnost HPV, až jakmile
se objeví podezřelé změny na sliznici, je nemožné zjistit, který z mužů je přenašečem
viru. Nakazit nás může třeba hned ten první nebo až někdo jiný po něm. 8 %
respondentů neví, jak je možné předejít onemocnění.

11. Chodíte Vy i Vaše rodina pravidelně na preventivní prohlídky?

8%

ANO
NE

92%

Další výzkumná otázka se týká preventivních prohlídek obecně, zda vůbec

rodiče i děti pravidelně navštěvují lékaře za účelem kontroly správného fungování
organizmu. Pokud rodiče odpovídali pravdivě, je tento výsledek výborný.

52
 12. Svěřují se Vám Vaše děti s problémy ohledně jejich zdraví?

15%

ANO
NE

85%

Dvanáctá otázka zasahuje do soukromí rodinných vztahů, zda se rodičům

jejich děti svěřují s problémy týkající se zdraví a jeho ochrany. 85 % respondentů
uvedlo, že se jim děti svěřují se svými zdravotními problémy a radí se s nimi, jak se
chránit. Podle mého názoru by výsledek mohl být objektivní díky věkové kategorii
dětí, jak ukázal graf u otázky číslo 2, nejvíce dětí se nachází ve věku základní školy,
tedy 1. a 2. stupně, a střední školy. I když těžko říci, jak moc jsou děti sdílné v období
puberty.

13. Myslíte si, že máte dostatek informací o rakovině děložního čípku a

možnostech prevence?

44%
ANO
NE
56%

53
 Třináctá výzkumná otázka se věnuje posouzení informovanosti podle
vlastního uvážení samotných respondentů. Při vyhodnocování této otázky se někdy
ukazovaly silné rozpory, např. některé dotazníky obsahovaly, co se týče vědomostí,
silné nedostatky, přesto však v otázce číslo 13 bylo zatrženo, že respondenti mají
dostatek informací. Našly se i dotazníky s osobními vzkazy typu informace nemám,
ale nezajímá mě to, stejně se jedná o mediální „humbuk“, když nechytnu tuhle, můžu
dostat jinou, tak proč tolik platit apod. Přesto však je výsledek grafu povzbudivý, více
než polovina respondentů si myslí, že má dostatek informací o HPV a karcinomu
děložního hrdla. Zná také možnosti, jak se chránit před infekcí HPV apod.

14. Jaké nejčastější zdroje využíváte při sběru informací, popř. jaké
byste chtěl/a využívat?

13%
letáky, lékařské brožury

20% časopisy,noviny
29% internet
TV, rádio
konzultace s odborníky
9%
literatura
2%
13% škola
14%

Poslední otázka je otevřená a zjišťuje, jaké zdroje informací respondenti

nejčastěji využívají, popř. jaké jim chybí při sbírání informací o problematice
karcinomu děložního hrdla a HPV. Velkým pomocníkem při hledání a rozhodování se
je internet, vzápětí konzultace s odborníky. Skoro stejně lidé rádi využívají lékařské
brožury, které najdou v čekárně u lékaře, popř. které jim lékař sám dá. Televizní a
rádiové přijímače, které vysílají pořady o dané problematice, zajímají 13 %
respondentů. Po odborné literatuře sáhne 9 % respondentů a 2 % by chtěla, aby se o
dané problematice více debatovalo v rámci školní výuky.

54
4.4 Rozhovory s lékaři

Při zjišťování informovanosti rodičů jsem se rozhodla, že výzkum rozšířím o

poznatky a názory zkušených předních lékařů. Odborníci s atestacemi na danou
problematiku mají k dispozici více informací než široká veřejnost, proto byl sestaven
dotazník se čtyřmi otevřenými otázkami týkající se vlastních postřehů a názorů
renomovaných lékařů. Dotazník byl rozeslán pomocí elektronické pošty.

Prof. MUDr. Jan Žaloudík, CSc. byl v letech 2003 - 2010 děkanem
Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, od roku 1979 až 2010 pracoval jako přední
chirurg a onkolog v Masarykově onkologickém ústavu v Brně, je autorem a
spoluautorem více než 180 odborných publikací v našich i zahraničních odborných
časopisech a více než 320 prezentací na tuzemských i zahraničních konferencích.
V současné době byl zvolen senátorem PCR za volební obvod č. 55 Brno - venkov.
Pan profesor odpověděl následovně:

1) Jaký je Váš názor na očkování proti karcinomu děložního čípku?

Očkování proti papillomavirům může mít určitě pozitivní význam, skutečné
dopady však vyhodnotíme až v příští generaci, zejména pokud se do očkování
nezapojí podstatná část dívek a mladých žen. Tomu zatím brání cena vakcín, která je
pro podstatnou část populace stále vysoká, i nízká podpora veřejného zdravotnictví.
Při očkování v omezeném rozsahu, tedy jen u části dívek, bude populační dopad na
redukci výskytu cervikálního karcinomu malý či nezřetelný a každá jednotlivá žena se
pak těžko rozhodne, jestli rakovinu čípku neměla zásluhou očkování nebo
statistického štěstí.

2) Jak velkou důležitost podle Vás přikládají lidé v ČR preventivním prohlídkám a

prevenci všeobecně?
Vše záleží na popularizaci a významu, který prevenci přikládá stát a veřejné
zdravotnictví, potažmo media. V mammárním screeningu se podařilo dosáhnout účastí
asi 50% žen cílové skupiny (ve skandinávských zemích to je až 80%), u
kolorektálního screeningu je účast stále malá mezi 10-20%, cervikální screening byl
už za minulého režimu na docela dobré úrovni , pak se situace zhoršila, nyní se

55
napravuje, ženy jsou někdy zmateny zda očkování nebo preventivní vyšetřování,
nutno zatím radit obojí. Ukazatelem účinné sekundární prevence je především nárůst
časných stádií a pokles pokročilých v první etapě, následně pak pokles úmrtnosti na
dané onemocnění. Analýzy jednotlivých onkologických diagnóz podle výskytu,
úmrtnosti, věkového rozložení, stádií jsou všem k dispozici na www.svod.cz.

Protože rakovina čípku se na rozdíl od rakoviny prsu (kde je koncentrace

zhruba od 45 let do 80) vyskytuje rozloženě už od 25 let do vysokého věku třeba 70-
80 let a výskyt je ve srovnání s rakovinou prsu asi pětinový, bude efektivita screeningu
, tedy preventivního vyšetření čípku cytologií, ve srovnání s mammárním screeningem
nižší, jen asi desetinová. Preventivní prohlídky je však nutno stále doporučovat, jsou i
v době očkování zatím jedinou jistotou a jediným účinným nástrojem které máme
nejen pro záchyt rakoviny čípku, ale zejména pro záchyt prekanceróz typu CIN I-III.

3) Existuje speciální očkovací vakcína pro chlapce, nebo se používá stejná jako pro
dívky?
Zatím se používá stejná vakcína pro ženy i muže. U mužů je očkování proti
papillomaviru daleko méně významné, týká se prevence virového onemocnění
kondylomaty (condylomata accuminata), částečně rakoviny penisu, případně hrtanu –
dopady však budou i s ohledem na menší výskyt těchto nádorů podstatně menší než u
žen.

4) Máte zajímavý, popř. alarmující zážitek z praxe o HPV nebo karcinomu děložního
čípku?
Alarmujícím zážitkem jsou především nálezy velmi pokročilých nádorů
čípku u mladých žen s prorůstáním do pánevních struktur a metastazováním bez šance
na úplné vyléčení. Ženy nereagují ani na první varovné příznaky, krvácení, špinění,
později nesporně i bolest a dyskomfort. Vyskytují se stále – viz www.svod.cz – stadia
III a IV v kategoriích žen mladých, matek malých dětí, žen v produktivním věku. Ženy
zanedbávající pravidelná gynekologická vyšetření však budou stěží ochotné
k očkování, respektive investovat do očkování. Určitá podskupina tzv. neoslovitelných
– cca 10-15% vždy zůstane – přesvědčovat je třeba onu nepřesvědčenou ale
přesvědčitelnou většinu.

56
 MUDr. Vladimír Dvořák, špičkový gynekolog a specialista působící v
Brně, předseda České gynekologické a porodnické společnosti ČLS JEP a předseda
Sdružení soukromých gynekologů v ČR odpověděl na doplňující otázky:

1) Existuje statistika o tom, jaký je zájem o očkování ze strany chlapců?

Myslím, že žádná statistika k vakcinaci chlapců či mužů u nás neexistuje. Já
sám mám zkušenosti velice omezené - z mé profese vyplývá, že chlapce či muže
vidím velice zřídka. Vím jen, že celá řada kolegů nechala očkovat své syny, můj syn
byl rovněž očkován.

2) Jaký je Váš osobní názor na vakcinaci?

Všechny informace, které mám k dispozici, svědčí o tom, že vakcinace proti
HPV je výrazným přínosem a že obě dostupné vakcíny jsou velice bezpečné. Své děti
jsem naočkoval.

Názor na vakcinaci má MUDr. Lucie Louková, přední lékařka

gynekologické onkologie v Masarykově onkologickém ústavu v Brně, následující:

„Lidský papillomavirus typ 16 a 18 zodpovídá za 70 % rakoviny děložního

hrdla. Dá se předpokládat, že pokud by byly naočkovány všechny dívky a ženy v
daných indikacích, došlo by za 20 let k poklesu výskytu rakoviny děložního čípku cca
o 70 %. Rakovina je velmi obecný pojem, ale nikoliv pro toho, koho se to přímo týká!
V časných stádiích mají pacientky poměrně dobrou prognózu – pětileté přežití se
udává cca 80 - 100 %, pokud je léčba zahájena včas. V pokročilých stádiích se pětileté
přežití udává v rozmezí 5 - 50 %. Výskyt rakoviny děložního hrdla se stále více
posouvá do nižších věkových skupin. Věřte, že není nic horšího, než vidět umírat cca
35 letou mladou maminku s malými dětmi, které již není pomoci a nás lékaře činí
dostupná medicína zcela bezmocné!
Nezanedbatelná je ochrana vakcíny proti kondylomatům (=bradavicím),
které způsobují papillomaviry typu 6 a 11. Medikamentózní terapie bradavic bývá
velmi zdlouhavá, někdy i několik měsíců. Bradavice bývají vnímány pacienty velmi
bolestivě. Při hojném rozsevu bradavic, v případě selhání konzervativní léčby, je

57
indikováno jejich chirurgické odstranění, což může způsobit mutilaci (=znetvoření)
zevního genitálu.
Já osobně jsem jednoznačně pro vakcinaci. Z mého pohledu onkogynekologa
je každé procento ochrany proti rakovině a naděje na zdraví cenově nevyčíslitelné!“

Bc. Květoslava Dofková, výborná porodní asistentka s mnohaletou praxí,

laktační poradce a vrchní sestra v Centru ambulantní gynekologie a primární péče v
Brně, mi odpověděla na otázky:

1) Jaký je Váš názor na očkování proti karcinomu děložního čípku?

Jednoznačně pozitivní, nechala jsem naočkovat dceru i syna. Pacientky by si
ovšem neměly myslet, že když jsou očkované, mohou tzv. všechno a nemusejí chodit
na preventivní gynekologické prohlídky.

2) Jak velkou důležitost podle Vás přikládají lidé v ČR preventivním prohlídkám a

prevenci všeobecně?
Srovnáme-li se s ostatními státy, je prevence v ČR podceňována. Často se
setkávám s pacientkami, které nechtějí chodit na preventivní gynekologické vyšetření
ze strachu, aby lékař tzv. náhodou něco nenašel. Tyto ženy si však neuvědomují, že
včasné podchycení jakéhokoli onemocnění usnadňuje léčbu a také doba celkového
léčení je kratší.

MUDr. Simona Kubíčková, specialistka na gynekologické obtíže, lékařka

v Centru ambulantní gynekologie a primární péče v Brně, mi dotazník vyplnila takto:

1) Jaký je Váš názor na očkování proti karcinomu děložního čípku?

Doporučuji svým pacientkách, aby se nechaly naočkovat, podle mého názoru
je vakcinace proti HPV skutečně přínosná.

2) Jak velkou důležitost podle Vás přikládají lidé v ČR preventivním prohlídkám a

prevenci všeobecně?
Lidé v ČR velmi často nepovažují prevenci za důležitou. Mají za to, že když
jim nic není, nemusí ztrácet čas u lékaře, kde je plno lidí, ještě by tam „něco chytli“.

58
3) Máte zajímavý, popř. alarmující zážitek z praxe o HPV nebo karcinomu děložního
čípku?
Často se setkávám s očkovanými pacientkami, které očkování proti HPV
berou jako ochranu před veškerými pohlavními onemocněními, takže pak už nechodí
na pravidelná gynekologická vyšetření, bez obav střídají partnery apod. Neuvědomují
si však, že tak snadno mohou onemocnět jinou sexuálně přenosnou nemocí.

4.5 Diskuze
Co se týká výsledků výzkumné práce, je možné okomentovat odpovědi
některých grafů z hlediska pozorování při zpracovávání dotazníků. Například získaná
data grafu č. 3, v otázce zjišťující nejvyšší dosažené vzdělání otce. Podle mého
názoru se jedná o vliv postavení muže jako živitele rodiny, kdy muži mají více času na
studium, s tím pak souvisí i lepší uplatnění na trhu práce a více peněz pro rodinu.
Nemluvě o prodloužení si studentského života na vysoké škole. Oproti tomu graf č. 4,
nejvyšší dosažené vzdělání matky, ukazuje převážně středoškolské vzdělání, ať už
s maturitou nebo bez. Je možné se domnívat, že ženy po maturitě mohou více
pomýšlet na založení rodiny, ať už plánovaně či nikoli. Podle mého názoru bude
stejný graf za několik let úplně odlišný, v současné době jde většina abiturientů
alespoň zkusit studium na vysoké škole.
U grafu č. 6, jedná se o původce rakoviny děložního čípku, si uvědomuji, že
někteří rodiče přesně nepochopili otázku, ale jak již bylo psáno pod grafem, podle
odpovědí některých respondentů je zřejmé, že odpověď skutečně neznali. Chápu, že
člověk snadno „vypustí“ z hlavy název původce karcinomu děložního hrdla, když se o
danou problematiku příliš nezajímá. Na druhou stranu vliv médií, co se týká
karcinomu děložního hrdla, v současné době značně zesílil, ať už mluvíme o
kampaních zdravotních pojišťoven nebo o četnějším zastoupení dané problematiky
v časopisech, televizi či na internetu. Stává se tak prakticky nemožné původce
rakoviny děložního čípku alespoň jednou nezaslechnout, nebo přinejmenším nevědět,
že se jedná o virové onemocnění, když už člověk neví konkrétní skupinu virů. Ale je
snadné stát se díky přemíře informací o různých onemocněních, které postihují lidskou
populaci, tzv. imunní vůči dalším poznatkům. Ovšem to jsou, podle mého názoru,
paradoxy dnešní doby. Máme k dispozici mnoho prostředků, jak se dozvědět více o

59
světě kolem nás, ale zapomínáme na sebe a často i na své blízké. Máme více
vědomostí, ale méně soudnosti. Stavíme širší dálnice, ale zužují se nám obzory.
Rozbili jsme atom, ale ne naše předsudky.
V otázce č. 9, týkající se možnosti očkování, se zjišťuje, zda respondenti
uvažují o očkování pro své děti. I když většina doktorů nechává očkovat své syny,
mediální kampaně se zaměřují především na dívky a ženy, o chlapcích se zde vůbec
nemluví. Díky této mystifikaci většina populace vůbec netuší, že by mohla nechat
očkovat chlapce, když přece muži nemají děložní čípek, tudíž se jich toto onemocnění
absolutně netýká. Dalším výzkumem v různých městech České republiky (viz níže)
jsem získala nespočet takových odpovědí od žen i mužů různého věku, nehledě na
posměšný tón, kterým byla jejich odpověď provázena. Na druhou stranu se není co
divit, muži opravdu nemohou dostat karcinom děložního hrdla, oproti tomu se zase
žen netýká např. rakovina penisu, kterou lidské papillomaviry mohou vyvolat u mužů,
i když vzácně, ovšem u obou pohlaví způsobují nepříjemné a dlouhodobě léčitelné
genitální bradavice (kondylomata).
Dá se pochopit, proč někteří lidí reagují skepticky na vakcinaci proti HPV,
pokud by rodiče měli zaplatit vakcínu více dětem najednou, utrpí rodinný rozpočet
značnou ztrátu. Nemluvě o rodinách, které si nemohou dovolit očkování ani pro jedno
dítě. Zda se v České republice zavede plošné očkování je těžké jednoznačně určit.
Finanční náklady jsou dosti vysoké a otázkou zůstává, zda byl se dosáhlo
předpokládaného efektu.

Díky pracovní příležitosti od společnosti Avenier, a.s., která kromě

provozování celoplošného systému distribuce očkovacích látek do ordinací lékařů
zajišťuje veškeré typy očkování pro tuzemsko i při cestách do zahraničí, jsem měla
možnost zjistit informovanost široké veřejnosti také v dalších čtyřech městech v České
republice. Jednalo se o Prahu, Plzeň, Jihlavu, Ostravu a Brno. Reklamní kampaň
Očkovacího centra Avenier spočívala v rozdávání drobných předmětů a dárkových
poukazů na očkování proti HPV. Cílovou skupinou byli lidé ve věku od cca 20 let do
přibližně 70 let. Kampaň probíhala před Vánocemi ve zvolených nákupních centrech.
Právě z důvodu vánočních svátků byla akce zaměřena i na občany kolem 70 let, aby
mohli vnoučatům nebo někomu z rodiny věnovat dárkový poukaz. Podle zkušeností
očkovacího centra dbá starší generace na prevenci svých blízkých více než generace
mladší. Promoční kampaň zdravotních pojišťoven společně s očkovacím centrem si

60
kladla za hlavní cíl podpořit proočkovanost v ČR, rozšířit povědomí veřejnosti o
očkování, jeho ceně a v neposlední řadě o viru HPV a jeho důsledcích na lidský
organismus. Doba pobytu na určeném místě v každém městě trvala přibližně 8 hodin.
Z toho plyne, že reprezentativní vzorek laické veřejnosti poskytl množství
zpracovatelných informací.
Podle vlastních zkušeností ze všech měst jsou lidé více či méně informováni
o infekci HPV, znají pojem rakovina děložního čípku, genitální bradavice i možnost
očkování. Právě však z finančních důvodů někteří striktně odmítají vakcinaci a nevěří,
že by mohla být užitečná. Naopak se domnívají, že tělu uškodí, protože ještě není
dostatečně dlouho zkoumána. Drtivá většina obyvatelek všech měst ve věku 17 až 35 a
více let, výjimku tvoří Brno, žije v přesvědčení, že jsou již na očkování „staré“, popř.
že je pro ně vakcinace zbytečná, protože už začaly sexuálně žít. Jejich domněnka
vyplývá z mediální kampaně preferující dívky primárně od 9 do 15 let. U této cílové
skupiny se předpokládá, že dívky ještě nepřišly do styku s virem HPV, tudíž je podle
vědeckých údajů účinnost vakcíny nejsilnější. Jak již bylo psáno v kapitole o prevenci,
téměř každý člověk může být nakažen HPV onemocněním, dokonce se odhaduje, že
před dosažením věku 50 let se genitální HPV infekce objeví u 80 % žen. Jak podotkl
MUDr. Dvořák v pořadu Milénium (2011): “Stoprocentní monogamní vztah
neexistuje“. Každý si do vztahu přinese část své minulosti. Existuje opravdu jen malé
procento párů, které spolu začnou sexuálně žít a mají stále stejného partnera do konce
života. Vakcinace tedy má smysl i po zahájení sexuálního života.
Přestože výzkum očkovacích látek značně pokročil, povědomí lidí o infekci
HPV zůstalo ukotveno na stejném místě. Na základě takového smýšlení je zřejmé,
proč se dívky a ženy nespadající do zmíněné věkové kategorie nechtějí nechat
očkovat.
Také se mi přihodilo, nejčastěji v Ostravě, že se lidé doptávali na bližší
informace týkající se infekce HPV. Z rozhovoru na 2 minuty se tak stala odborná
konzultace na půl hodiny. Vzhledem k psaní bakalářské práce a nyní i práce
diplomové jsem měla dostatečné množství informací, abych mohla odpovědět i na
obtížnější dotazy ohledně celé problematiky. Pevně věřím, že rozhovory tohoto typu
posluchače znalostně obohatily.
Dalším nejčastějším mylným názorem bylo téma týkající se očkování
chlapců a jeho prospěšnost. Ve všech městech neviděla drtivá většina obyvatel smysl
v možnosti očkování chlapců. Více než polovina obyvatel věděla, že muži mohou být

61
přenašeči viru, další odpovědí však bylo, že muži přece nemají dělohu, tudíž se jim
nemůže nic stát. Podle většiny reprezentativního vzorku laické veřejnosti není
očkování chlapců nutné, co více, je přímo zbytečné. Z tohoto důvodu jsem se na
názory ohledně vakcinace chlapců ptala významných odborníků (viz následující
kapitola). Že se vakcínou Silgard očkují ženy i chlapci, věděla cca 4 % dotázaných.
Podle mého názoru si lidé spojují vir HPV mnohem častěji pouze
s rakovinou děložního čípku, která je samozřejmě daleko nebezpečnější a může být
smrtelná. Daleko méně se mluví o genitálních bradavicích, které vir HPV způsobuje
také, ovšem na které se bohudíky neumírá. Často se stalo, že reprezentativní vzorek
onemocnění genitálními bradavicemi přešel skoro až mávnutím ruky. Několikrát
zazněly odpovědi typu: „Mám přece oči, nebudu spát s někým, kdo má podezřele
vypadající genitálie.“ nebo „Na bradavice člověk neumře, medicína je dnes na
špičkové úrovni, pokud bradavice dostanu, vyléčím je, na to se nemusím nechávat tak
draze očkovat.“
Myslím si, že kampaň měla celkově úspěch a určitě přesvědčila množství
dívek, žen a možná i část chlapců, aby se nechali očkovat nebo o očkování alespoň
začali přemýšlet.
Projekt zdravotních pojišťoven s názvem Třetí dávka zdarma, do kterého se
zapojila i Všeobecná zdravotní pojišťovna, začal loni v květnu a potrvá
s prodloužením do konce letošního roku. Ukázalo se, že také značně podpořil zájem o
vakcinaci proti HPV. Shodou okolností jsem byla zapojena i do tohoto projektu. Podle
zprávy na webových stránkách www.vzp.cz vzrostl díky projektu zájem o očkování
proti karcinomu děložního čípku o více než 150 %.

62
ZÁVĚR
Lidské papillomaviry nejsou vybíravé a útočí bez ohledu na věk nebo
pohlaví. Stačí mít alespoň jednou v životě vaginální, orální či anální sex. Díky
průlomovému výzkumu německého vědce zur Hausena je možné se chránit před
infekcí nejrizikovějšími typy viru HPV očkováním a eliminovat tak možnost nákazy.
Přestože i vzrůstající zájem společnosti o danou problematiku a o možnostech
prevence znamená pozitivní obrat, informovanost široké veřejnosti se nadále jeví jako
nedostatečná.
Cílem práce bylo shrnout dosavadní informace o dané problematice a
odpovědět na nejčastější dotazy, které se většinou mnozí lidé ostýchají lékaři položit.
Dále vyvrátit předsudky a mýty o karcinomu děložního hrdla, HPV a očkování a
samozřejmě vše podložit fakty, které jsou uvedeny společně s názory předních
odborníků. Přestože nebylo záměrem, aby se všechny názory lékařů ohledně
vakcinace shodovaly, je nutné podotknout, že podle dosavadních znalostí a výsledků
průzkumu je očkování určitě doporučeníhodné. Na druhou stranu je jasné, že se člověk
nemůže nechat očkovat na všechno. Proto záleží na prioritách každého z nás, na co se
očkovat necháme a na co naopak ne.
Hypotéza poměrně nízké informovanosti se potvrdila, i když podle výsledků
z mé bakalářské práce je ve výsledcích z diplomové práce vidět pokrok ve znalostech.
Je zřejmé, že se lidé více zajímají o dané téma, popř. jsou tlakem zdravotních
pojišťoven a médií „donuceni“ více vnímat okolní dění, které v současné době
upozorňuje velmi často na způsoby prevence proti HPV.
Podle mého názoru hraje důležitou roli finanční náročnost vakcinace a
především nedůvěra lidí k očkování. Proto je nezbytné rozšiřovat mezi laickou
veřejností alespoň základní informace a fakta, aby nevznikaly již zmíněné předsudky a
mýty, které mají za následek zkreslení skutečnosti a tudíž odmítavý postoj jakkoli se o
dané téma zajímat. Člověk by měl o všem pochybovat a přemýšlet. Na základě toho
potřebuje získat spolehlivé a především objektivní informace, aby se mohl
rozhodnout, co je pro něj nejlepší.
Karcinom děložního hrdla a očkování proti HPV jsou velmi diskutovaná
témata. Jak již řekl Niccolo Machiavelli: „Základní lidskou slabostí je, že člověk
nepředvídá bouři, když je pěkné počasí.“

63
POUŽITÉ ZDROJE

1. JELÍNEK, Jan, ZICHÁČEK, Vladimír. Biologie - pro střední školy gymnazijního

typu. 1. vyd. Olomouc : Fin publishing, 1996. 387 s. ISBN 80-86002-01-2.
2. ČIHÁK, Radomír. Anatomie 2. Praha: Grada Publishing, a. s., 2002, 488 s.

ISBN 80-247-0143-X.

3. Wikipedia [online]. 14.9. 2008 [cit. 2011-02-05]. Rozmnožovací soustava.

Dostupné z WWW: <cs.wikipwedia.org>.

4. Genetika.wz.cz [online]. 2003 [cit. 2011-01-05]. Pohlavní orgány ženy. Dostupné z

WWW: <genetika.wz.cz>.

5. GYN.cz [online]. 2000-2003 [cit. 2011-02-05]. Anatomie. Dostupné z WWW:

<gyn.cz>.

6. Sexuologická společnost [online]. 1995 [cit. 2011-02-02]. Poruchy u žen. Dostupné

z WWW: <sexuologickaspolecnost.cz>. ISSN 1801-7495.

7. SMITH, Tony, et al. Encyklopedie lidského těla. Daniela Řezníčková. 4. vyd.

Praha : Fortuna Print, 2005. 231 s. ISBN 80-7309-368-5.

8. Ulékaře.cz [online]. 2010 [cit. 2011-02-02]. Děloha. Dostupné z WWW:

<ulekare.cz>.

9. Ulékaře.cz [online]. 2010 [cit. 2011-02-03]. Sexuální zdraví ženy. Dostupné z

WWW: <ulekare.cz>.

10. KUBRICHTOVÁ, Lenka, PIDRMANOVÁ-POHANKOVÁ, Renata,

PREJZKOVÁ, Dana. Spirála - Ochrana reprodukčního zdraví : Prevence rakoviny
děložního čípku. Praha : Printpoint, 2007. 21 s. ISBN 978-80-254-0019-7.

11. Velký lékařský slovník On-line [online]. 2008 [cit. 2011-02-04]. Dostupné z
WWW: <lekarske.slovniky.cz>.

12. Atlas patologie pro studenty medicíny [online]. 1996 [cit. 2011-02-05]. Patologie
děložního čípku. Dostupné z WWW: <muni.cz/atlases>.

13. ONDRUŠ, Jiří ; DVOŘÁK, Vladimír. Přirozený průběh infekce virem lidských
papilomatózních lézí (HPV) a kancerogeneze děložního hrdla. Zdravotnické noviny
[online]. 10.1. 2008, 1/2008, [cit. 2011-02-05]. Dostupný z WWW: <zdn.cz>.

64
14. Lidský papillomavirus. In Wikiskripta [online]. Praha : MEFANET, 26.4. 2008,
stránka naposledy změněna 25.1. 2011 [cit. 2011-02-07]. Dostupné z WWW:
<http://www.wikiskripta.eu/index.php/Lidsk%C3%BD_papillomavirus>.

15. Sdružení soukromých gynekologů ČR. HPV College [online]. 2010 [cit. 2011-02-
06]. O HPV. Dostupné z WWW: <hpv-college.cz>.

16. MSD v ČR, Merck & Co., Inc. (USA). Vše co můžu [online]. 2010 [cit. 2011-02-
06]. Dostupné z WWW: <vsecomuzu.cz>.

17. MOUKOVÁ, Lucie. Masarykův onkologický ústav [online]. 2009 [cit. 2011-02-
07]. Prevence karcinomu děložního čípku. Dostupné z WWW: <mou.cz>.

18. Cervix.cz [online]. 2011 [cit. 2011-02-08]. Očkovat proti HPV?. Dostupné z
WWW: <cervix.cz>. ISSN 1804-087X.

19. JANIŠ, Kamil, KUBRICHTOVÁ, Lenka, MAKALOVÁ, Dagmar. 2003. s. 25.

20. Genitální bradavice. Vše co můžu [online]. 2006 [cit. 2011-03-01]. Dostupný z
WWW: <vsecomuzu.cz>.
21. Abnormální buňky děložního čípku : Jak lze abnormální buňky děložního čípku
zjistit?. Vše co můžu [online]. 2006 [cit. 2011-02-28]. Dostupný z WWW:
<vsecomuzu.cz>.

22. Nádor.podrobněji [online]. 2009 [cit. 2011-03-05]. Nádor penisu a jeho nejčastější
formy a příznaky. Dostupné z WWW: <nador.podrobneji.cz>.

23. MIKYŠKOVÁ, Iva; DVOŘÁK, Vladimír; MICHAL, Michal. Lidské

papillomaviry jako příčina vzniku gynekologických onemocnění. Praktická
gynekologie [online]. 2003, 4, [cit. 2011-03-06]. Dostupný z WWW: <hpv.cervix.cz>.

24. Hpv.cervix [online]. 2006 [cit. 2011-03-05]. HPV asociované cervikální léze.
Dostupné z WWW: <hpv.cervix.cz>.

25. Májek, O., Dvořák, V., Dušek, L., Mužík, J., Šnajdrová, L., Gregor, J. Cervix.cz –
Program cervikálního screeningu v České republice [online]. Masarykova univerzita,

65
Brno, 2011. [cit. 2011-03-13]. Dostupný z WWW: http://www.cervix.cz. ISSN 1804-
087X

26. DUŠEK Ladislav, MUŽÍK Jan, KUBÁSEK Miroslav, KOPTÍKOVÁ Jana,

ŽALOUDÍK Jan, VYZULA Rostislav. Epidemiologie zhoubných nádorů v České
republice [online]. Masarykova univerzita, [2005], [cit. 2011-3-13]. Dostupný z
WWW: http://www.svod.cz. Verze 7.0 [2007], ISSN 1802 – 8861.

27. Ordinace.cz [online]. 2007 [cit. 2011-02-10]. Mýty a fakta o rakovině děložního
čípku. Dostupné z WWW: <ordinace.cz>.

28. Labtestsonline [online]. 2011, 24.02.2011 [cit. 2011-03-14]. Rakovina děložního

čípku - vyšetření. Dostupné z WWW: <labtestsonline.cz>.

29. HAMPLOVÁ, Ludmila. Viry, které přenášejí rakovinu. Instinkt. 18.11. 2010, č.
46, s. 46 - 47.

30. FAIT, Tomáš . Očkování proti lidským papilomavirům – tři roky klinické praxe.
Postgraduální medicína [online]. 02/2010, 2, [cit. 2011-03-20]. Dostupný z WWW:
<znd.cz>.

31. Cervikální karcinom [online]. 9/2010 [cit. 2011-03-28]. Evropská komise potvrdila
rozšířenou ochranu vakcíny Cervarix proti dalším typům. Dostupné z WWW:
<cervikalnikarcinom.cz>.

66
PŘÍLOHY

Příloha 1.

http://www.cervix.cz/index.php?pg=pro-verejnost--rozhovor-mudr-vladimir-dvoraka

Vladimír Dvořák

Příloha 2.

http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani-jako-driv/207562210800044-13-komnata/

Marie Retková 1.8. 2008

Příloha 3.

http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani-jako-driv/211411058030204-milenium/

Milénium 4.2. 2011

Obrázek 1.
Anatomie ženských pohlavních orgánů, Změny buněk děložního čípku
SANOFI PASTEUR a MERCK & Co., Inc. 2006, s. 1.

67
Obrázek 2.
Virus HPV
KUBRICHTOVÁ, Lenka a kol. 2007. s. 12.

Obrázek 3.

Symbol Evropského týdne prevence proti karcinomu děložního hrdla - Perla

moudrosti

68
Vážení rodiče,
jsem studentka Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně a chtěla bych Vás
poprosit o pomoc. Téma mé diplomové práce zní „Informovanost rodičů o rakovině
děložního čípku a možnostech prevence“, proto Vám zasílám tento krátký anonymní
dotazník a byla bych Vám vděčná, kdybyste jej vyplnili a poslali mi je zpět. Prosím,
Vaše odpovědi kroužkujte. Nezapomeňte otočit na další stranu.
Slibuji, že Vámi vyplněné dotazníky budou použity pouze pro napsání diplomové
práce.
Děkuji mnohokrát za Váš čas i ochotu.

1. Kolik máte dětí a jakého jsou pohlaví?

....................... syny
....................... dcery

2. Kolik je Vašim dětem let?

3. Jaké je Vaše vzdělání - otec dětí:

a) základní
b) středoškolské bez maturity
c) středoškolské s maturitou
d) vysokoškolské

4. Jaké je Vaše vzdělání - matka dětí:

a) základní
b) středoškolské bez maturity
c) středoškolské s maturitou
d) vysokoškolské

5. Víte, že existuje nebezpečné nádorové onemocnění zvané rakovina děložního

čípku?
a) ANO
b) NE

6. Co toto onemocnění způsobuje?

……………….

69
7. Onemocněni se mezi lidmi přenáší sexuálním stykem, ale také dotykem s kůží
nakaženého partnera v genitální oblasti. Mohou být také chlapci/muži přenašeči
tohoto onemocnění?
a) ANO
b) NE
c) NEVÍM

8. Proti nejnebezpečnějším původcům tohoto onemocnění bylo vyvinuto

očkování. Víte, v jaké cenové relaci se celkové očkování (= 3 vakcíny) pohybuje?
a) JE ZCELA ZDARMA
b) 500 - 3000 KČ
c) 9000 - 11 000 KČ
d) VŮBEC NEVÍM

9. Uvažujete, že necháte Vaše děti naočkovat proti HPV?

a) ANO
b) NE
c) NEVÍM

10. Jaké znáte způsoby ochrany před rakovinou děložního čípku?

11. Chodíte Vy i Vaše rodina pravidelně na preventivní prohlídky?

a) ANO
b) NE

12. Svěřují se Vám Vaše děti s problémy, které se týkají zdraví a jeho ochrany?
a) ANO
b) NE

13. Myslíte si, že máte dostatek informací o rakovině děložního čípku a

možnostech prevence?
a) ANO
b) NE

14. Jaké nejčastější zdroje využíváte při sběru informací, popř. jaké byste chtěl/a
využívat?

Děkuji za pravdivé odpovědi. Pěkný den.

70
Summary
Human papillomavirus attack different parts of the body for both women and
men. With break-German research scientist zur Hausen is possible to protect against
infection riskiest types of HPV vaccination and thus eliminate the possibility of
infection. Despite the growing interest in the company's problems and possibilities of
prevention is a positive turn, inform the general public still seems inadequate.
The aim was to summarize existing information about the issues and answer
frequently asked questions that many people are usually shy to ask doctors. In addition
to disprove stereotypes and myths about cervical cancer, HPV and vaccination, and of
course all the facts substantiate that are listed together with the views of leading
experts. Although not intended that all views of physicians regarding vaccination
match, it should be noted that according to current knowledge and research results of
vaccination is certainly commendable. On the other hand, it is clear that a person can
be vaccinated at all.
In my opinion, plays an important role in the financial performance of
vaccination and especially distrust of people to be vaccinated. It is therefore necessary
to extend the general public some basic information and facts to avoid the mentioned
prejudices and myths that have resulted in misstatements of fact and therefore any
opposition to the topic of interest.

71
zpět

72
73