Bakalarska Prace

MASARYKOVA UNIVERZITA
LÉKAŘSKÁ FAKULTA
Katedra ošetřovatelství
Jitka Jašková
Znalosti laické veřejnosti o příznacích a první pomoci při

otravách houbami
Bakalářská práce
Vedoucí práce: Mgr. Alena Pospíšilová
Brno 2011
PROHLÁŠENÍ
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně – pod vedením

garanta a všechny použité prameny jsem uvedla v seznamu literatury.
V Brně dne: . .........................................

Jitka Jašková
PODĚKOVÁNÍ
Děkuji Mgr. Aleně Pospíšilové za odborné vedení bakalářské práce, poskytnutí

cenných rad a za přívětivé jednání. Rovněž bych chtěla poděkovat všem respondentům
za spolupráci při dotazníkovém šetření.
OBSAH
ÚVOD..........................................................................................................................6
1 HOUBY ..................................................................................................................8
1.1 Taxonomie ...........................................................................................................9
1.2 Stavba.................................................................................................................10
1.3 Rozmnožování...................................................................................................10
1.4 Způsob života.....................................................................................................11
2 MYKOLOGIE......................................................................................................12
2.1 Mykologické znaky hub.....................................................................................13
3 JEDOVATÉ HOUBY............................................................................................15
3.1 Záměny hub.......................................................................................................15
4 HOUBOVÉ OTRAVY..........................................................................................17
4.1 Typy houbových otrav........................................................................................18
4.1.1 Pravé otravy................................................................................................18
4.1.2 Druhotné otravy..........................................................................................25
4.1.3 Nepravé otravy...........................................................................................26
5 PRVNÍ POMOC....................................................................................................28
5.1 Anamnéza...........................................................................................................29
5.2 Klinické vyšetření..............................................................................................29
5.3 Odběr materiálu pro toxikologické vyšetření.....................................................30
5.4 Eliminace jedu...................................................................................................31
5.5 Poloha postiženého............................................................................................34
5.6 Transport............................................................................................................34
6 PREVENCE HOUBOVÝCH OTRAV.................................................................36
7 FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ ZNALOST HUB A HOUBOVÝCH OTRAV.........38
8 FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ POSKYTOVÁNÍ PRVNÍ POMOCI........................39
9 CÍLE A OČEKÁVANÉ VÝSLEDKY..................................................................41
10 CHARAKTERISTIKA A METODIKA ŠETŘENÍ............................................43
4
11 ANALÝZA VÝSLEDKŮ DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ...............................45
11.1 Charakteristika respondentů.............................................................................45
11.2 Analýza výsledků znalostních položek............................................................50
12 OVĚŘENÍ OČEKÁVANÝCH VÝSLEDKŮ.....................................................78
13 DISKUSE............................................................................................................81
14 NÁVRH NA ŘEŠENÍ PROBLÉMU..................................................................91
ZÁVĚR ....................................................................................................................93
ANOTACE................................................................................................................95
ANOTATION............................................................................................................96
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY.......................................................................97
SEZNAM ZKRATEK.............................................................................................105
SEZNAM OBRÁZKŮ............................................................................................107
SEZNAM TABULEK.............................................................................................108
SEZNAM GRAFŮ..................................................................................................110
SEZNAM PŘÍLOH.................................................................................................111
5
ÚVOD
"Houby představují početnou a velmi různorodou skupinu organismů, které se

odlišují od rostlin i od živočichů."1 Jsou nedílnou součástí mnoha ekosystémů, které by
bez jejich přispění nebyly schopny přežít. V žádném, ani velmi zastíněném lese houby
nechybějí. Jelikož neobsahují listovou zeleň (chlorofyl) a vyživují se ústrojnými
látkami z jiných organismů, nejsou na množství světla tolik vázané jako zelené
rostliny, u kterých probíhá fotosyntéza.2 Proto se lidé s houbami odpradávna setkávali
na nejrůznějších místech prostředí, ve kterém žili a naučili se je používat jako součást
stravy. Staří Egypťané i Římané a stejně i národy Dálného východu si vážili hub
a uměli z nich připravovat jídla ceněná při slavnostních hostinách. V mnoha zemích
houby tvořily značný podíl v stravě venkovských lidí, někdy dokonce prodej čerstvých
nebo sušených hub představoval významný zdroj obživy. Rovněž pro slovanské národy
byly houby důležitou surovinou.3
Houbaření má v České republice dlouholetou tradici a jeho obliba neklesá. Sběr
hub se stal téměř národním koníčkem, kterému se v letních a podzimních měsících
věnují miliony lidí. Je samozřejmé, že se v našich lesích pohybuje množství
studovaných mykologů a v této oblasti vzdělaných a zkušených houbařů, převahu však
tvoří houbaři – amatéři, kteří především mohou vlivem neznalosti či nerozvážnosti
podcenit jednu významnou vlastnost některých hub, totiž jejich toxicitu. Protože
otravy houbami představují jedny z nejzávažnějších alimentárním intoxikací, rozhodla
jsem se svoji bakalářskou práci věnovat právě tomuto tématu. Dalším, prakticky
orientovaným, motivem pro výběr byly vlastní poznatky nabyté v rodině a blízkém
okolí, kdy se mnohokrát projevily nedostatečné znalosti nejen druhů sbíraných hub, ale
i jejich možných účinků při požití. Zejména z tohoto důvodů jsem jako cílovou
skupinu výzkumu zvolila laickou populaci.
V úvodu teoretické části práce jsem se zaměřila na charakteristiku biologických
poznatků o houbách, na jejich taxonomické zařazení, popis mykologických znaků
1
KOL. AUTORŮ. Rostliny a živočichové, školní encyklopedie pro mládež, s. 10
2
Srov. ANDĚRA, M. Encyklopedie naší přírody, s. 50
3
Srov. SMOTLACHA, F. Atlas tržních a jedovatých hub, s. 9
6
nezbytných pro určování druhů a nastínění problematiky jedovatých hub. Podrobněji
jsem následně popsala jednotlivé typy houbových otrav. Další kapitoly jsem věnovala
postupům laické první pomoci. V závěru teoretické části zmiňuji nejdůležitější zásady
prevence otrav hubami a faktory, které ovlivňují povědomí laické veřejnosti
o houbových otravách a poskytování první pomoci. Empirická část práce mapuje
konkrétní znalosti veřejnosti o vybraných druzích hub, projevech a průběhu otrav
a o doporučených postupech první pomoci při podezření na intoxikaci.
7
TEORETICKÁ ČÁST
1 HOUBY
Houby (fungi, mycetalia) jsou nejpočetnější a nejvýznamnější skupina

eukaryotních heterotrofních organismů.4 Celkový počet druhů hub na Zemi dodnes
není jasný, jednotlivé prameny se značně liší. Běžně je uváděno kolem 65 000 –
70 000 popsaných druhů hub, přičemž se odhaduje existence až 1,5 milionů druhů.5
Houby osídlily všechny kontinenty zeměkoule a jsou schopny přežít prakticky
v jakémkoliv prostředí: v půdě, ve vzduchu i ve sladkých a slaných vodách. Některé
druhy, zejména zástupci mikromycet, přežívají i na rostlinách a živočiších, včetně
člověka. Jejich význam pro člověka je obrovský, a to jak v kladném, tak i v záporném
smyslu. Mezi houbami najdeme jedlé druhy, dále druhy použitelné v biotechnologiích
při výrobě potravin, antibiotik i dalších významných látek, stejně jako druhy
způsobující vážná onemocnění rostlin, živočichů i člověka a rovněž houby produkující
toxiny.6
Z pohledu evoluce se jedná o velmi staré organismy. Paleontologické nálezy
dokládají původ vřeckovýtrusných hub ze siluru a stopkovýtrusných z devonu
(prvohory 590 – 250 mil. let)7 Avšak první primitivní houby pochází zřejmě již ze
starohor (2500 – 590 mil. let). „Vyvinuly se pravděpodobně z předchůdců prvoků jako
samostatná vývojová větev paralelní k živočichům.“8 Nejvýznamnějším posunem
v rozvoji hub byl vznik pevné buněčné stěny.
Ještě donedávna byly houby zařazovány do říše rostlin, avšak novými poznatky
byly vyčleněny do samostatné říše Fungi. Nejnovější vědecké objevy ze studia
eukaryotních organismů houby zařazují, společně s živočichy, do nové říše zvané
Opisthokonta. Od rostlin se houby odlišují jak vnějším vzhledem, stavbou těla
a chemickým složením, tak i způsobem života9
4
Srov. KALINA, T., VÁŇA, J. Sinice, řasy, houby, mechorosty a podobné organismy v současné biologii, s. 229
5
6
7
Srov. JELÍNEK, J., ZICHÁČEK, V. Biologie pro gymnázia, s. 57
8
JELÍNEK, J., ZICHÁČEK, V. Biologie pro gymnázia, s. 57
9
8
1.1 Taxonomie
Říše hub je velmi rozsáhlá a zahrnuje množství organismů od primitivních

jednobuněčných po vyspělé mnohobuněčné.
Podle taxonomického členění jsou houby rozdělovány do několika oddílů:
oddělení, třída, řád, čeleď, rod a druh.
Říše Fungi je reprezentována pěti odděleními – Chytridiomycota (např.
rakovinovec bramborový), Glomeromycota, Zygomycota (např. plíseň hlavičková),
Ascomycota (vřeckovýtrusné) a Basidiomycota (stopkovýtrusné), přičemž poslední tři
zahrnujeme do společné skupiny Eumycota (tzv. vlastní houby). Některé prameny
uvádějí 5 oddělení a to z důvodu rozdílných názorů, zda oddělení
Microsporidiomycota náleží mezi houby, nebo do říše prvoků.10 11 V běžné odborné
terminologii se houby dále vymezují termíny makromycety, tj. houby tvořící plodnice
(např. hřiby, muchomůrky, holubinky apod.), a mikromycety, tj. mikroskopické houby.
Ty se rozdělují na kvasinky (např. Candida), které většinou netvoří vlákna, a vláknité
mikroskopické houby (např. Aspergillus).12
10
11
Srov. Systém hub a „houbových organismů“. Studijní materiály. Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakul-
ta, Ústav botaniky a zoologie [online] <http://www.sci.muni.cz/botany/mycology/mykosyst.htm> [citováno
2011-02-08]
12
Srov. HERINK, J., RYCHLÍK, I., PELCLOVÁ, D. Toxické poškození ledvin houbami, s. 14
9
1.2 Stavba
Základními stavebními látkami buněčné stěny hub jsou chitin a β-glukan.

Zásobními látkami jsou, podobně jako u živočichů, glykogen a lipidy.
Z potravinářského hlediska se houby přiřazují k zelenině, mají však více
bílkovin.
Tělo hub je tvořeno stélkou, která může být buď jednobuněčná nebo
vícebuněčná. Stélka mnohobuněčných hub vytváří stovky vláken zvaných hyfy. Tyto
struktury jsou u primitivních hub jednoduché, zatímco u dokonalejších jsou větvené.13
Hyfy jsou obvykle propleteny do spleti, která se nazývá podhoubí (mycelium)
a prorůstá půdou nebo rostlinou či živočichem, na kterém houba roste.14 U vyšších hub
se hyfy spojují v houbová pletiva a vytvářejí plodnice. Hyfy nižších hub plodnice
netvoří. Spojují se pouze v podhoubí, které vytváří povlaky typické pro plísně či
kvasinky. Houbařsky cenné jsou právě plodnice vyšších hub jejichž dolní část se
nazývá třeň a horní rozšířená část klobouk.15
1.3 Rozmnožování
Houby se rozmnožují jednak pohlavně (tvorbou a spájením pohlavních spór),

jednak nepohlavně (tvorbou vegetativních spór a rozrůstáním a rozpadem hyf). Spory
tedy představují dominantní způsob rozmnožování. Mohou být jak pohlavní, tak
nepohlavní.16 Typ rozmnožování závisí na vyspělosti houby a je tedy kritériem pro
zařazení do taxonomického stromu.
Nepohlavní rozmnožování je typické především pro parazitické houby a má
význam pro rozšíření druhu. Existuje více možností nepohlavního rozmnožování.
Nejjednodušším způsobem je fragmentace vláknité stélky na dvě části.
13
Srov. KOL. AUTORŮ. Odmaturuj z biologie, s. 77
14
Srov. FARNDON, J. Školní encyklopedie, s. 66
15
Srov. Houby: Wikipedia – otevřená encyklopedie [online] <http://cs.wikipedia.org/wiki/Houby> [citováno 2010-
12-01]
16
Srov. Rozmnožování mikroorganismů. Studijní materiály. Univerzita J. E. Purkyně, Fakulta životního prostředí
[online] <http://fzp.ujep.cz/~trogl/3Rozmnzovani.pdf> [citováno 2010-12-17]
10
Druhým typem je pučení, tzn. růst dceřinné buňky z buňky mateřské
(např. u kvasinek). Jiné druhy hub se množí pomocí nepohlavních výtrusů, které se
tvoří ve výtrusnicích nebo na povrchu houbových vláken.
Pohlavní rozmnožování probíhá zpravidla jednou v roce, kdy vznikají odolné
formy spor přečkávající nepříznivé podmínky. Je běžným způsobem rozmnožování
většiny hub. Dochází ke splývání buněčných jader a k meiotickému dělení. Touto
cestou jsou v plodnicích vytvořeny pohlavní výtrusy.17 18
Výtrusy se tvoří v ohromném množství. Například lupenaté houby vytvářejí na
plodnici střední velikosti v době plného rozvoje 25 – 40 milionů výtrusů každou
hodinu.19 Mycelium hub je rovněž schopno přežít v půdě za příznivých podmínek až
sto let a pak teprve dát vzniknout plodnicím.20
1.4 Způsob života
Poslání hub v přírodě je nenahraditelné. Převážná většina jsou saprofyté -

rozkládají odumřelou organickou hmotu (spadlé listí, trouchnivějící dřevo, odumřelé
rostliny nebo uhynulé živočichy) a tím se uplatňují v koloběhu živin v biosféře.
Podílejí se na tvorbě humusu. Jiné houby získávají živiny paraziticky z živých
organismů. Nebezpečnými cizopasníky jsou dřevokazné houby, které mohou napadat
živé, i když různými vlivy oslabené stromy. Uvedeným způsobem se živí např.
václavka obecná nebo choroš oříš. Poslední skupinou jsou tzv. symbionty, které žijí ve
vzájemné spolupráci s fotosyntetizujícími rostlinami. Tyto houby spojují své podhoubí
(mycelium) s kořeny rostlin a získávají od nich organické látky. Na oplátku poskytují
vodu a minerální látky. Takové soužití se nazývá mykorhiza.21 22
17
Srov. Houby: Wikipedia – otevřená encyklopedie [online] <http://cs.wikipedia.org/wiki/Houby> [citováno 2010-
12-14]
18
19
Srov. GARNWEIDNER, E. Houby, s. 238
20
21
Srov. JELÍNEK, J., ZICHÁČEK, V. Biologie pro gymnázia, s. 57
22
11
2 MYKOLOGIE
Zprávy o jedlých a jedovatých houbách známe již od antických dob, kdy však
byly považovány za výpary z vlhké země a nehodily se do představ tehdejších
přírodovědců. Až v roce 1710 objevil italský učenec Petr Antonín Micheli výtrusy hub
a tím klíč k jejich rozmnožování. Ani významný švédský vědec Karl Linné se však
houbami příliš nezabýval. Teprve Eliáš Fries jako první přírodovědec začal houby
podrobně studovat a jeho dílo Systema mycologicum z roku 1821 platí dodnes jako
základ nauky o houbách – mykologie.23
„Mykologie je věda zabývající se studiem hub, jejich genetických
a biochemických vlastností, využití v lékařství a potravinářství, otravami a nemocemi
jimi způsobenými.“24
K přesnému určení druhů hub mnohdy nestačí pouze znalost vnějších znaků,
proto se dnes uplatňují rozličné biochemické analytické metody s použitím činidel
a barviv. Přesto je i praktická mykologie – houbaření, velmi rozšířená i v laické
společnosti. Odhaduje se, že v České republice žije až 5 milionů houbařů, tzn., že
příležitostně houby sbírá každý druhý občan.
Houbaření je běžné především u slovanských národů, zejména Čechů, Slováků
a Rusů. Poměrně často sbírají i Poláci, Ukrajinci, Bělorusové, Slovinci nebo Lužičtí
Srbové. Značná obliba hub mezi obyvateli střední a východní Evropy pochází z dob,
kdy se slovanské kmeny schovávaly v lesích před nájezdníky z východu. Houby se tak
staly nezbytnou součástí jejich stravy. Rovněž u národů románských (Francouzi,
Italové) jsou houby velmi populární .25 U Románů jde však spíše o samotnou
konzumaci, nežli o sběr a přednost mají uměle pěstované žampiony či lanýže. Mimo
Evropu jsou houby sbírány zejména v Japonsku a Číně.
23
24
Mykologie: Wikipedia – otevřená encyklopedie [online] <http://cs.wikipedia.org/wiki/Mykologie> [citováno
2010-12-16]
25
Srov. ŠRÁMOVÁ, H., BENEŠ, Č., HLAVÁČEK, J. Medicína volného času, s. 80
12
2.1 Mykologické znaky hub
Pro účely konzumace se využívají houby postavené na vyšších příčkách

taxonomie, tzv. sbíratelné houby. Jsou to některé houby oddělení Ascomycota (např.
smrž obecný, ucháč obecný, lanýž černý) a především zástupci oddělení
Basidiomycota, tzv. kloboukaté houby, které obsahují podzemní podhoubí a nadzemní
plodnici složenou z třeně a klobouku. Právě správné posouzení znaků plodnic je
nezbytné pro bezpečný sběr. Na plodnicích vyšších hub (makromycet) sledujeme
morfologické znaky rozlišitelné pouhými smysly, především zrakem.
Můžeme tak posuzovat typ plodnice, tvar i povrch klobouku a třeně, výšku i tvar
trubek, lupenů či ostnů (na průřezu plodnice), jejich hustotu, barvu apod.26 (viz. obr. 1)
Obr. 1 – Popis houby27
Podmínkou pro spolehlivé určování hub podle makroskopických znaků jsou celé,
dobře vyvinuté a nepoškozené plodnice s úplným zakončením třeně.28
Plodnice vyšších hub mohou být kloboukaté nebo bez klobouku. Klobouk může
mít různý tvar: kulovitý, vejčitý, kuželovitý, plochý apod. Na jeho spodní straně jsou
buď trubky, lupeny nebo ostny. Velikost klobouku se u jednotlivých druhů liší.
26
27
Popis houby. The Visual Dictionary [online] <http://www.infovisual.info/01/024_en.html> [citováno 2011-02-
12]
28
Srov. SMOTLACHA, M., ERHARTOVI M. a J. Kapesní atlas hub, s. 31
13
Sledujeme též charakter povrchu klobouku a jeho barvu. Klobouk může být
hladký nebo hrbolatý, matný, lesklý, suchý nebo slizký, se zbytky plachetky nebo bez
nich. Barva klobouku i rourek či lupenů je často velmi proměnlivá a závisí na
podmínkách v místě růstu, kvalitě půdy, vlhkosti, počasí apod.
Na třeni sledujeme především jeho velikost, tvar, povrch a barvu.29 Povrch může
být hladký nebo se zbytky plachetky, která je u některých druhů hub
(např. muchomůrky) zřetelná během vývoje plodnice. Celková plachetka v mládí
obaluje celou plodnici. Růstem se roztrhne a na klobouku a bázi třeně zanechává
zbytky (tj. vločky na klobouku a kalich). Částečná plachetka spojuje okraj klobouku
s třeněm a při roztržení zanechává prsten.30
Jako dílčí určovací znak slouží i houbové vůně a pachy. Některé jsou
pronikavější u čerstvých hub, jiné naopak vynikají u hub sušených. U jednotlivých
druhů jsou však stálé. V popisech hub se tak setkáváme s mnoha typickými vůněmi,
např. ovocnou, anýzovou, hořkomandlovou, ředkvičkovou, moučnou, nebo
s nepříjemnými pachy, např. slanečkovým, zápašným, amoniakálním, nitrózním,
karbolovým či hnilobným.
Stejně dobrým poznávacím znakem je i chuť hub, kterou tvoří vhodné seskupení
látek a určité silice. Zpravidla se chuť označuje jako houbově příjemná, mírná, hořká,
trpká, palčivá nebo kořenná. Většina jedovatých hub má však nevýraznou nebo
dokonce příjemnou chuť.31
29
30
31
Srov. SMOTLACHA, M., ERHARTOVI M. a J. Kapesní atlas hub, s. 45 - 47
14
3 JEDOVATÉ HOUBY
Jedovatých hub schopných vyvolat vážné až smrtelné otravy je ve srovnání

s houbami jedlými či neškodnými relativně málo. Na území České republiky roste přes
100 druhů jedovatých hub, z toho smrtelně jedovatých je něco přes 10 druhů. Jako
nejnebezpečnější je uváděna muchomůrka zelená, která je považována za druhou
nejjedovatější houbu na světě. Vůbec nejjedovatější houbou je Galerina sulciceps
rostoucí běžně na Jávě, jejíž obsah toxinů amanitinů je 3-5krát větší než
u muchomůrky zelené.
V naší oblasti následuje po muchomůce zelené její odrůda muchomůrka bílá,
dále muchomůrka jarní, muchomůrka jízlivá, muchomůrka tygrovaná, pavučinec
plyšový, závojenka olovová a vláknice začervenalá.32
Uvedený výčet obsahuje pouze nejnebezpečnější houby. V lesích však můžeme
najít množství dalších druhů, které mohou, často v kombinaci s faktory prostředí
a zdravotním stavem konzumenta, vyvolat závažnou otravu.
Každý houbař by měl vědět, že neexistuje žádné jednoduché pravidlo jak poznat
jedovatou houbu. Pouze znalost každého konkrétního druhu může dát jistotu, zda jde
o houbu jedovatou či nikoliv.33
3.1 Záměny hub
Velmi častou příčinou otrav bývá záměna jedlých hub za podobné jedovaté
druhy. Houbařská veřejnost by měla být seznámena s hlavními poznávacími znaky
jedlých a jedovatých hub a znát i houby, které mohou být za konkrétní sbíraný druh
v daném ročním období zaměněny.
32
33
15
Na jaře jsou nejčastější záměny jedovaté vláknice začervenalé za jedlé čirůvky
májovky a závojenky podtrnky či sadovky.
V létě jdou hlavní záměny na vrub závojence olovové, muchomůrce zelené,
bílým druhům muchomůrek a muchomůrce panterové.
Závojenka olovová může být při nepozornosti zaměněna za několik druhů
jedlých hub. Nejvíce se jí podobá jedlá závojenka podtrnka nebo závojenka sadovka.
Malé, ještě uzavřené plodnice závojenky dovedou téměř přesně napodobit velmi mladé
pravé hřiby - hřib dubový a hřib smrkový.34
Ještě vážnější důsledky mají však záměny se smrtelně jedovatou muchomůrkou
zelenou. Ta může imitovat houby vysoké postavy – bedly, žampiony, jiné muchomůrky
i houby se zeleným kloboukem – především zelené holubinky.
Při sběru jedlých pečárek (žampionů) jsou často příčinou otrav bílé faloidní,
smrtelně jedovaté muchomůrky. Patří k nim odrůda muchomůrky zelené muchomůrka
bílá a těmto druhům příbuzná muchomůrka jízlivá. Tyto houby se někdy zaměňují
i s bedlami či jedlými muchomůrkami.
Velmi nesnadné je mnohdy odlišení jedlých muchomůrek růžovky a šedivky od
jedovaté muchomůrky panterové.
V pozdním létě a na podzim se k již popsaným druhům připojí záměny
s houbami podzimními. Nejnebezpečnější jsou opět záměny muchomůrky zelené
a jejích bílých příbuzných, tentokrát nejčastěji s čirůvkami zelánkou a havelkou.
Sběr sluky svrasklé je spojen s rizikem otravy jedovatými pavučinci, především
pavučincem plyšovým a nádherným.
Později na podzim rostou psychotoxické lysohlávky, které je možné považovat
za jedlé špičky.35
34
Srov. Jedovaté houby. Česká mykologická společnost [online] <http://www.myko.cz/houby/jedovate-houby/>
[citováno 2011-04-16]
35
Srov. ŠRÁMOVÁ, H., BENEŠ, Č., HLAVÁČEK, J. Medicína volného času, s. 96 - 102
16
4 HOUBOVÉ OTRAVY
Otrava houbami (mycetismus)36 je porucha zdraví, která je způsobena požitím

plodnic vyšších hub (makromycet) obsahujících různé jedovaté látky.37
Jedovaté houby rozdělujeme do dvou hlavních skupin: jedovaté mikromycety
a jedovaté makromycety.
Jedovatými mikromycetami se praktická mykologie (houbaření) zabývá jen
okrajově. Tyto houby (zejm. plísně) produkují toxické organické látky zvané
mykotoxiny.
Jedovaté makromycety představují plodnice vyšších hub obsahující takové
množství jedovatých látek, které způsobí poškození zdraví průměrného zdravého
člověka v množství, jež lze pozřít v jednom nebo několika houbových pokrmech. 38
Toxiny vyšších hub nazýváme houbové jedy.39 Jsou to látky různé chemické struktury
a odlišného účinku vznikající jako přímé produkty metabolismu hub.
Pojem houbová otrava zahrnuje širokou škálu příznaků a následků, které jsou
závislé na druhu požité houby, okolnostech, za kterých byla sbírána, množství
a způsobu úpravy a rovněž na individuálních dispozicích konzumenta.
Frekvence vzniku otrav houbami vykazuje sezonní charakter. Nejčastěji se
objevují od srpna do října, přičemž výskyt jednotlivých typů otrav je určen obdobím
růstu vyvolávajících druhů hub.
Podle původu a příznaků dělí toxikologové otravy houbami do několika skupin.
Předně to jsou poruchy organismu způsobené jedy plodnic jedovatých hub, tedy tzv.
„pravé“ otravy. Zvlášť řadíme případy „druhotných“ otrav vyvolaných nedostatečnou
tepelnou úpravou některých druhů anebo vznikem nespecifických toxinů až ve druhé
době v houbách primárně jedlých, které však byly sebrány staré, již v pokročilejším
stupni rozkladu nebo v houbách či pokrmech z hub, jež byly nevhodně skladované,
zapařené či zkažené.40
36
Srov. VOKURKA, M., HUGO, J. Praktický slovník medicíny, s. 294
37
38
39
Srov. HRDINA, V. et al. Přírodní toxiny a jedy, s. 109
40
17
Dále rozlišujeme otravy „nepravé“. Jsou to otravy jedlými či neškodnými
houbami, které se staly toxickými v důsledku kontaminace jedovatými látkami ze
znečištěného životního prostředí, v důsledku činnosti mikroorganismů apod. Součástí
jsou rovněž stavy vyvolané nesnášenlivostí hub a imunologickými reakcemi.
Otravy „zdánlivé“ jsou charakteristické často typickými projevy otravy
jedovatými houbami, ale jsou jiného (např. psychického) původu. Jedná se např.
o situace, kdy jedinec podlehne přesvědčení, že požil jedovatou houbu a pozoruje
subjektivní i objektivní příznaky této otravy (tzv. autosugestivní otravy).41
4.1 Typy houbových otrav
„Houby jsou schopny, jako žádný jiný živý organismus, vytvářet nanejvýš
komplikované organické sloučeniny. Jejich chemické složení se podstatně liší od
sloučenin kulturních rostlin.“42 Některé z těchto látek způsobují poškození orgánů
zažívacího traktu, především jater, ledvin a střev, jiné postihují autonomní nervový
systém, ovlivňují krevní oběh či pozměňují vnímání.
Projevy otravy jsou určeny mechanismem působení houbového jedu na
organismus a u různých druhů hub se proto liší. Podle těchto účinků a následných
projevů toxikologové rozlišují několik syndromů, jejichž charakter je dán typem jedu
a jeho působením na konkrétní tkáně a orgány.
4.1.1 Pravé otravy
Hepatonefrotický (faloidní) syndrom
Otravy houbami tohoto typu jsou jedny z nejtěžších a s největší úmrtností.

Mnohem častěji se vyskytují v určitých oblastech Evropy a Ruska než v jiných částech
světa.43 Poškození jater a ledvin vyvolávají toxiny muchomůrky zelené (viz. obr. 2)
41
Srov. KOUKAL, M. V letní přírodě číhají zabijáci: TOXINY. 21. století [online]
<http://www.21stoleti.cz/view.php?cisloclanku=2734053101> [citováno 2010-11-30]
42
GARNWEIDNER, E. Houby, s. 239
43
Srov. CHANG, A. Toxicity, Mushroom – Amatoxin [online] <http://emedicine.medscape.com/article/820108-
18
a bílé, muchomůrky jarní, muchomůrky jízlivé, dále jedy čepičatky jehličnanové
a některých malých druhů bedel. Otravy muchomůrkou zelenou (Amanita phalloides),
patří k nejčastějším houbovým otravám u nás.44
Obr. 2 – Muchomůrka zelená45
Muchomůrka zelená obsahuje tři skupiny toxických látek s různými mechanismy

působení:
• amatoxiny (α-amanitin, β-amanitin, γ-amanitin, amanin),
• falotoxiny (faloidin, faloin, falacidin),
• falolyziny.
Falolyziny pravděpodobně nemají klinický význam, protože jsou termolabilní
a rozkládají se v kyselém prostředí žaludku.46 Ostatní toxiny se rychle vstřebávají
v tenkém střevě a portálním oběhem se dostávají k cílovým orgánům. Faloidin se
navazuje na endoplasmatické retikulum hepatocytů, degraduje cytoplasmu a způsobuje
odumření buněk. Zároveň s tímto procesem amatoxiny napadají jádra hepatocytů
a buněk ledvinných tubulů.47 Toxicita faloidních hub je vysoká, letální dávka je
overview> [citováno 2011-02-02]

44
Srov. Jedy vyšších hub. Hepatonefrotický syndrom. Biotox [online] <http://www.biotox.cz/toxikon/makromyce-
ty/j_trideni.php> [citováno 2010-12-01]
45
Muchomůrka zelená. Biological Library [online] <http://www.biolib.cz/cz/image/id14752/> [citováno 2011-02-
12]
46
Srov. ŠEVELA, K., ŠEVČÍK, P., KRAUS, R. Akutní intoxikace v intenzivní medicíně, s. 225
47
Srov. Jedy vyšších hub. Hepatonefrotický syndrom. Biotox [online]
<http://www.biotox.cz/toxikon/makromycety/j_trideni.php> [citováno 2010-12-01]
19
obsažena v jedné plodnici. Jedy jsou rovněž velmi stabilní, neničí je sušení, var ani
zmražení.
Otrava je charakterizována čtyřmi fázemi:
• Počáteční latentní, asymptomatická fáze probíhá bez klinických projevů 7 – 13
hodin.
• Gastrointestinální fáze s profuzními průjmy zvracením, bolestmi břicha, křečemi
a dehydratací trvá 12 – 24 hodin.
• Druhá latentní fáze se značným klinickým zlepšením probíhá dalších 24 – 36
hodin.
• Hepatorenální fáze se rozvíjí nejčastěji během 3 – 5 dnů po konzumaci, je
charakterizovaná postupujícím selháním jater a ledvin. V klinickém obraze
dominuje hepatomegalie, ikterus, anorexie, encefalopatie, příznaky
hypoglykemie, hypokalcemie a oligurie. Komplikací může být rozvoj
diseminované intravaskulární koagulace, akutní pankreatitida a poškození CNS.48
Každá nevolnost následující delší dobu po požití hub má být raději od počátku
řešena jako faloidní otrava, dokud není bezpečně prokázáno, že se o tento typ otravy
nejedná.
V terapii je indikován výplach žaludku, podání laxativ a opakované vysoké
dávky aktivního uhlí (1g/kg těl. hmotnosti každé 2 – 4 hodiny). Dále korekce vodní,
iontové a acidobazické nerovnováhy. Co nejdříve je nutné zahájit léčbu antidoty.49
Nejvýznamnější je silibinin, který inhibuje vychytávání toxinu jaterní buňkou. Není-li
dostupný, podává se N-acetylcystein. Efekt G-penicilinu je podle nových studií nízký.
Rovněž účinek mimotělních eliminačních metod (hemodialýza, hemoperfuze,
plasmaferéza aj.) nebyl v klinických studiích prokázán a proto jejich použití přichází
v úvahu pouze při nedostupnosti antidot (terapeutické metody podrobněji viz. příloha
č. 1, s. 112). Krajní léčebnou možností je transplantace jater, v dnešní době používaná
stále častěji.50
48
Srov. ŠEVELA, K., ŠEVČÍK, P., KRAU,S R. Akutní intoxikace v intenzivní medicíně, s. 229
49
Srov. PELCLOVÁ, D. et al. Nejčastější otravy a jejich terapie, s. 133
50
Srov. HERINK, J., RYCHLÍK, I., PELCLOVÁ, D. Toxické poškození ledvin houbami, s. 78 - 81
20
Parafaloidní (gyromitrinový) syndrom
Parafaloidní otrava je ve střední Evropě způsobena druhem ucháč obecný

řadícím se mezi vřeckovýtrusné houby. Ucháč obsahuje jedovatý derivát
monometylhydrazinu zvaný gyromitrin. Tato látka je dobře rozpustná v horké vodě,
účinkem vyšších teplot těká a částečně se i rozkládá. „To znamená, že řádnou tepelnou
úpravou (30 minut varu), po předchozím krátkém povaření (3 až 5 minut) a odlití
tohoto odvaru se většina jedovatého gyromitrinu odstraní.“51 Obdobný efekt má
i sušení.
Otrava ucháčem má podobný průběh jako otrava faloidní. Je typická jarním
výskytem a delší dobou latence. Podobně jako otrava faloidní je i léčena.
Nefrotoxický syndrom
Jedná se o otravu druhem pavučinec plyšový (viz. obr. 3), jehož hlavní toxickou
látkou je orellanin. Tento jed působí selektivně na buňky ledvinných tubulů, inhibuje
syntézu proteinů a vyvolává intersticiální nefritidu až tubulární nekrózu ledvinné
tkáně.
Obr. 3 – Pavučinec plyšový52
51
ŠRÁMOVÁ, H., BENEŠ, Č., HLAVÁČEK, J. Medicína volného času, s. 86
52
Pavučinec plyšový. Žena [online] <http://zdravi.centrum.cz/zivotni-styl/2010/9/9/galerie/houby-ktere-snite-pou-
ze-jednou/item/397713-pavucinec-plysovy/> [citováno 2011-02-12]
21
Intoxikace probíhá podobně jako faloidní otrava ve čtyřech fázích:
• Stadium první latence může trvat až 14 dní.
• Gastrointestinální stadium nemusí být ani zpozorováno, popř. se nerozvine vůbec.
• Stadium druhé latence trvá zpravidla 2 až 3 týdny.
• Manifestní klinické stadium akutního selhání ledvin se může objevit až po 14 –
21 dnech po konzumaci hub.
Čím kratší je období latence, tím závažnější je otrava. Podle závažnosti otravy se
také rozvíjí příznaky selhání ledvin. U těžkých forem je typický dvoufázový průběh
s nejdříve vyznačenou oligoanurickou a následnou polyurickou fází. V lehčích
případech dochází k trojfázovému průběhu (polyurie, anurie, polyurie). Typickým
příznakem orellaninové otravy je bolest v bederní krajině. Doprovodnými příznaky
může být zvracení, průjmy a bolesti břicha.53
V časné fázi otravy má význam výplach žaludku a opakované podání aktivního
uhlí, dále hemodialýza a hemoperfuze. V pozdní fázi účinná léčba není možná.54
Proděláním otravy dochází zpravidla k trvalému poškození ledvin s nutností
zařazení jedince do hemodialyzačního programu, event. do čekací listiny pro
transplantaci ledvin.
Muskarinový syndrom
Otravy jsou způsobeny houbami rodu vláknice a strmělka. Toxinem je muskarin,

který vyvolává zvýšený tonus parasympatiku působením na muskarinové receptory
(M-receptory – uloženy v postgangliových periferních spojeních parasympatiku
s příslušným orgánem a v postgangliových zakončeních sympatiku v potních
žlázách).55 Nejtoxičtějším druhem je vláknice červenající, po níž jsou známá i úmrtí.
Po krátké latenci (někdy již během jídla) se objevují záchvaty pocení, slzení,
salivace, koliky a průjmy, dále mióza, bradykardie, hypotenze a bronchokonstrikce
s dušností. Projevem účinku na N-receptory je slabost až třes svalstva, víček, jazyka
53
54
55
Srov. MARTÍNKOVÁ, J. a kol. Farmakologie pro studenty zdravotnických oborů, s. 96
22
a tonicko-klonické křeče při plném vědomí. Terapeuticky lze použít výplach žaludku,
aktivní uhlí, atropin a další přípravky korigující jednotlivé symptomy.56
Mykoatropinový – neurotoxický syndrom
Otrava druhy muchomůrka červená a muchomůrka tygrovaná (panterová) je

charakterizovaná selektivním účinkem hlavních toxinů na CNS. Houby obsahují malá
množství cholinu, acetylcholinu, muskarinu a muskaridinu, které se uplatňují pouze
v začátku intoxikace. Hlavními toxickými látkami těchto hub je kyselina ibotenová
a její metabolit muscimol. Obě látky působí jako falešné neurotransmitery.57
„Po krátké latenci 0,5 – 2 hodiny se objevují krátce příznaky muskarinové –
salivace, slzení, mióza, koliky. Rychle pak nastupují opačné příznaky anticholinergní –
excitace, mydriáza, zčervenání kůže, tachykardie, hypotenze, dezorientace, halucinace,
střídání stavů euforie a deprese, výjimečně křeče, koma.“58
Léčba spočívá v odstranění hub z trávícího traktu, podání aktivního uhlí
a laxativ. K uvolnění neuromuskulárního dráždění lze použít calcium gluconicum, při
křečích diazepam. Atropin můžeme použít pouze při plně rozvinuté muskarinové
reakci.
Antabusový (disulfiranový) syndrom
Otrava je vyvolána druhem hnojník inkoustový, jehož toxinem je coprin,

působící blokádu aldehyddehydrogenázy. Inhibice enzymu zabrání průběhu druhého
stupně oxidace etanolu. V prvním stupni se etanol oxiduje na acetaldehyd, další
oxidace na kyselinu octovou je však účinkem coprinu znemožněna.
Po požití alkoholu dochází k hromadění acetaldehydu v organismu a k vyvolání
potíží typických pro odvykací stavy v léčbě alkoholismu, která využívá látku disulfiran
se stejnými účinky jako coprin.
56
57
Srov. Jedy vyšších hub. Halucinogenní syndrom. Biotox [online]
58
PELCLOVÁ, D. et al. Nejčastější otravy a jejich terapie, s. 135
23
V klinickém obraze se objevuje zrudnutí obličeje, pocení, bolest hlavy,
tachykardie, palpitace, parestezie, koliky, průjem, křeče až kolaps s latencí 0,5 hodiny
až 5 dnů od požití hub. Podmínkou vzniku otravy je konzumace alkoholu.59
V léčbě se využívá aktivní uhlí a korekce symptomů.
Gastroenterodyspeptický syndrom
Do této skupiny patří otravy houbami jejichž jedy dráždí sliznici zažívacího
traktu a způsobují dyspepsie, v těžších případech až záněty.
Podle oblasti výskytu syndromů lze tyto dyspepsie rozdělit na tři typy s různými
původci:
• Gastrické - hřib satan a žampion zápašný či perličkový.
• Gastroenterické - pestřec obecný, jedovaté holubinky a ryzce, závojenka olovová,
vmáčklá a jarní, čirůvka tygrovaná.
• Enterické - kuřátka sličná.60
Za 2 – 4 hodiny (vzácně až 8 hodin) po konzumaci se objevuje nauzea, zvracení
v krátkých intervalech, nakonec často s hlenem, krví nebo žlučí. Opakované průjmy
s kolikovitými bolestmi břicha mohou vést až k těžké dehydrataci s poruchami činnosti
ledvin. Přidružují se bolesti hlavy, pocení a úzkost.
Léčba těchto otrav většinou nevyžaduje speciální postupy. Obvyklý je výplach
žaludku, podání adsorbencií či laxativ, někdy spasmolytik a antiemetik. Nutná je
korekce iontové a vodní nerovnováhy. K zotavení dochází během 2 – 3 dnů.61
Obraz otravy závojenkami a čirůvkou tygrovanou se mírně liší a zpočátku
připomíná otravu muchomůrkou zelenou. Nástup účinků je však mnohem dříve. Spolu
s dehydratací se dostavuje demineralizace, v nejtěžších případech oběhové selhání či
syndrom akutní tubulární nedostatečnosti. Otrava proběhne do 7 dnů. I přes závažně
vypadající projevy je poměrně benigní, letalita činí asi 1%, přičemž smrtelný průběh
hrozí především u dětí, starších pacientů a pacientů s chorobami snižujícími odolnost
59
60
Srov. Jedy vyšších hub. Gastroenterodyspeptický syndrom. Biotox [online]
61
24
vůči ztrátám vody a minerálních látek (např. poruchy krevního oběhu, těžší choroby
ledvin apod.).62
Psychotropní – psilocybinový syndrom
V plodnicích zástupců rodů lysohlávka a kropenatec jsou obsaženy

psychoaktivní sloučeniny psilocin a jeho ester psilocybin. Tyto látky působí přímo
v centrálním nervovém systému aktivací serotoninových receptorů a vyvolávají
halucinace.
Doba latence se pohybuje okolo 15 až 60 minut (výjimečně až 120). První
příznaky, jako je brnění, pocit tíhy a chladu v končetinách, poruchy rovnováhy
a závratě jsou postupně převáženy nastupujícími příznaky psychózy, především
zrakovými i sluchovými halucinacemi, které mohou být příjemné i nepříjemné.
Projevy otravy většinou trvají 6 až 12 hodin a poté odezní.
Pro korekci otravy podáváme aktivní uhlí, popř. diazepam či chlorpromazin
k útlumu excitace a halucinací.63
4.1.2 Druhotné otravy
Nejčastěji jsou vyvolány pomnožením patogenních mikroorganismů

v zapařených, starých nebo nedostatečně tepelně připravených plodnicích.
Mezi nejnebezpečnější mikroorganizmy patří bakterie Clostridium botulinum
produkující silně toxický nervový jed botulotoxin. Požití takto kontaminované houby
vyvolává celkovou toxikoinfekci (tzn., že na rozvoji infekce se podílí jak samotné
bakterie, tak jejich toxiny) a zejména u dětí a starých osob může končit smrtí (úmrtnost
na otravy botulotoxinem se pohybuje mezi 15-75 %).64 Ve většině případů se však
62
Srov. Jedy vyšších hub. Gastroenterodyspeptický syndrom. Biotox [online]
63
Srov. Jedy vyšších hub. Halucinogenní syndrom. Biotox [online]
64
Srov. ANTONÍN, V. Druhotné a nepravé otravy houbami [online] <http://www.houbar.cz/default.aspx
show=1&text=245> [citováno 2010-11-30]
25
druhotné otravy projevují jako gastroenteritidy s nezávažným průběhem. V klinickém
obraze dominuje nevolnost, zvracení, bolesti břicha a průjem.
Pro léčbu symptomů se využívá aktivní uhlí, laxativa, v těžších případech
výplach žaludku. V případě dlouhodobého zvracení nebo průjmů je nutné hrazení
tekutin jako prevence dehydratace.
4.1.3 Nepravé otravy
Můžeme je rozdělit do dvou skupin. Primární nepravé otravy zahrnují

nesnášenlivost hub a imunitní reakce organismu s některými látkami obsaženými
v houbách.
Nesnášenlivost hub je individuální, obvyklou příčinou je nepřítomnost enzymu
trehalázy, jehož aktivita je zásadní pro štěpení disacharidu trehalózy obsaženého
v mladých houbách.
V lesích roste rovněž množství jedlých hub schopných vnímavé jedince
senzibilizovat a zapříčinit alergické reakce. Nejznámější jsou pečárky, klouzky nebo
lišky. Vzácné, ale velmi silné alergické reakce, které mohou způsobit i smrtelnou
imunohemolýzu může vyvolat čechratka podvinutá.65
Klinický obraz patologické imunoreakce je rychlý. Začátek příhody nastupuje za
1 – 2 hodiny (ale i po 15 minutách) po jídle, a má charakter těžkého šoku
s kolikovitými bolestmi břicha, zvracením, průjmy a s cirkulačním šokem. Současně se
rozvíjí DIC a alveolární edém plic s akutním respiračním selháním. Může dojít
i k postižení ledvinných funkcí.
Sekundární nepravé otravy jsou způsobeny jedlými či neškodnými houbami,
které se staly toxickými v důsledku kontaminace jedovatými látkami ze znečištěného
životního prostředí, např. těžkými kovy, pesticidy, radioaktivními látkami apod.
Některé druhy hub jsou zvláště vnímavé k obsahu toxických látek v půdě či
ovzduší. Jsou to běžné druhy jako pýchavka obecná, bedly, pavučince, pečárky, hřiby
65
Srov. ANTONÍN, V. Druhotné a nepravé otravy houbami [online] <http://www.houbar.cz/default.aspx?
26
nebo některé čirůvky. Tyto, ale ve větší či menší míře i všechny ostatní druhy, mají
schopnost koncentrovat těžké kovy (zejména olovo, rtuť, bizmut nebo kadmium).66
Jindy dochází k otravám houbami sbíranými v místech po chemickém postřiku,
zejména proti škodlivému hmyzu, buřině v lesích nebo houbovým chorobám. Tyto
otravy mohou mít velmi intenzivní průběh.67
Stavy způsobené nesnášenlivostí hub se průběhem i léčbou podobají lehčím
druhotným otravám.
Terapie těchto otrav se řídí všeobecnými zásadami pro léčení otrav houbami
současně se zásahy nutnými při alergických reakcích (pokus o eliminaci toxinu
z gastrointestinálního traktu pomocí aktivního uhlí, spasmolytika, léčba případného
šoku, kortikoidy, event. antihistaminika, adrenalin). Při postižení ledvin je možné
využít eliminační metody (hemodialýza, plasmaferéza, forsírovaná diuréza).
Významná je rovněž dostatečná hydratace a korekce iontové nerovnováhy.68
66
Srov. PACNER, M. Vybrané těžké kovy v plodnicích stopkovýtrusných hub v Krkonoších a okolí Třince, Opera
Corcontica [online] <http://opera.krnap.cz/_pdf/42/oc42-8.pdf> [citováno 2010-11-30]
67
Srov. ANTONÍN, V. Druhotné a nepravé otravy houbami [online] <http://www.houbar.cz/default.aspx?
68
27
5 PRVNÍ POMOC
Intoxikace je závažná porucha zdraví, která může jedince ohrozit i na životě,

proto je důležité ji co nejdříve diagnostikovat, postiženého řádně monitorovat a zavčas
léčit. Závažnost otravy a následná prognóza je daná klinickým stavem postiženého,
druhem a vstřebaným množstvím toxické látky, jejím biologickým účinkem a délkou
expozice.69 Rozhodující je rovněž věk intoxikovaného. Mortalita je větší u dětí,
protože na svou tělesnou hmotnost absorbují větší dávku toxinů.70
Vznik zdravotních potíží v souvislosti s požitím hub je nutné vždy považovat za
otravu, dokud není vyloučena.71 Významným faktorem je odlišení, zda se jedná
o otravu skutečně jedovatou houbou anebo o některý typ otrav druhotných či
nepravých. Toto je však často možné pouze v případě, že máme ještě k dispozici
kompletní nezpracované plodnice požitých hub a můžeme jejich totožnost konzultovat
s odborníkem. Mnohem častěji jsme odkázáni pouze na znalost příznaků vyvolávaných
jednotlivými druhy hub.
V tomto ohledu může značně přispět na pomoc Toxikologické informační
středisko (TIS), které funguje na Klinice pracovního lékařství Všeobecné fakultní
nemocnice v Praze a umožňuje telefonické toxikologické konzultace (kontakt viz.
příloha č. 2, s. 119). Laickému zachránci je schopno poskytnout potřebné informace
o riziku otravy, možnostech první pomoci, nutnosti vyšetření u lékaře nebo
hospitalizaci či observaci v domácnosti. Tak je možné předejít rozvoji intoxikací do
závažných stavů a u otrav mírného charakteru naopak zabránit zbytečným lékařským
zákrokům a zároveň ušetřit finanční náklady na lékařské ošetření. V dotazu je nutné
identifikovat postiženého i volajícího a co nejpřesněji popsat průběhu otravy.
69
Srov. STEJSKALOVÁ, L. Péče o intoxikované pacienty, návaznost na přednemocniční péči. ZDN. Sestra [onli-
ne] <http://www.zdn.cz/clanek/sestra/pece-o-intoxikovane-pacienty-navaznost-na-prednemocnicni-peci-
449666> [citováno 2010-12-28]
70
Srov. CHANG, A. Toxicity, Mushroom – Amatoxin [online] <http://emedicine.medscape.com/article/820108-
overview> [citováno 2011-02-02]
71
Srov. STOPIAKOVÁ, Z., FÚROVÁ, K. Intoxikace houbami. Sestra [online] <http://www.zdn.cz/news/check-
sub?id=444796> [citováno 2010-11-23]
28
5.1 Anamnéza
Prvním krokem při podezření na otravu je dostatečná anamnéza přímo od

postiženého. V případě, že toho není schopen, se snažíme co nejvíce informací získat
od případných svědků, neboť mnohdy platí, že co se nedozvíme na místě otravy, už se
nedopátráme nikdy.72 Důležité jsou zejména údaje o době otravy a průběhu rozvoje
příznaků, dále druhu hub, způsobu skladování, úpravy a stáří hub či houbového
pokrmu. Na základě těchto znalostí lze rozlišit, zda se jedná o otravu pravou,
způsobenou skutečně jedovatými houbami, nebo o otravu nepravou. Dále zjišťujeme
množství zkonzumovaných hub a charakter dalších surovin obsažených v pokrmu či
konzumovaných společně. Neméně významnou informací je i druh a množství
vypitých nápojů (především alkoholu).
5.2 Klinické vyšetření
Již během sběru anamnestických dat se zaměříme na klinické vyšetření

intoxikovaného - hodnotíme základní životní funkce a přítomnost dalších příznaků
otravy. Stav vědomí posuzujeme pomocí Glasgow Coma Score podle reakce na
oslovení, dotyk či bolestivý podnět. Tím může být zmáčknutí ušního lalůčku nebo
zakroucení kožní řasy nad klíční kostí. Sledujeme, zda a jak je jedinec schopen otevřít
oči, odpovídat na dotazy a pohybovat se. Kvalita dýchání může být ovlivněna
spasmem hladké svaloviny bronchů a hypersekrecí bronchiálních žláz účinkem
některých houbových toxinů, což se klinicky projeví různě vyjádřenou dušností.
U postiženého v bezvědomí kontrolujeme průchodnost dýchacích cest a přítomnost
dýchání monitorací pohybů hrudníku a poslechem.
V závislosti na typu otravy a druhu jedovaté houby se mohou vyskytovat další
rozmanité příznaky, které mohou imitovat rozličné tělesné stavy a na první pohled
nemusí připomínat právě otravu houbami. Je tedy nutné registrovat změny krevního
72
Srov. STEJSKALOVÁ, L. Péče o intoxikované pacienty, návaznost na přednemocniční péči. ZDN. Sestra [onli-
ne] <http://www.zdn.cz/clanek/sestra/pece-o-intoxikovane-pacienty-navaznost-na-prednemocnicni-peci-
449666> [citováno 2010-12-28]
29
tlaku, pulzu, tělesné teploty, přítomnost stenokardií či palpitací, příznaky vyplývající
z postižení gastrointestinálního traktu (bolesti břicha, nauzea, zvracení, průjem apod.),
stavy vyvolané poruchou CNS a neuromuskulárního systému (závratě, bolesti hlavy,
halucinace, poruchy vědomí, křeče, myopatie atd.), zvýšené pocení, slinění a slzení,
neadekvátní reakce zornic a další vegetativní příznaky.73
Teprve komplexní zhodnocení příznaků a souvislost jejich výskytu s dalšími
okolnostmi může vést ke stanovení správné diagnózy a k adekvátní léčbě.
5.3 Odběr materiálu pro toxikologické vyšetření
Jestliže není možné určit druh požité houby přímým mykologickým

porovnáváním, lze přesnou diagnózu stanovit na základě výsledků toxikologického
vyšetření. Proto je nezbytné zajistit zbytky nezpracovaných hub, pokrmu, a/nebo
vzorky zvratků či stolice.
Zvratky nebo porce žaludečního výplachu by měly mít objem minimálně 50 ml.74
Ostatní materiál se dodává v množství, které je k dispozici. Odběr biologických vzorků
musí být proveden do chemicky čistých a inertních nádob vhodných pro
nespecifikovaná chemicko – toxikologická vyšetření75 (čisté skleněné či plastové
nádoby nebo zkumavky bez antikoagulancií, separátorů a jiných chemikálií).
Pro kvalitu vyšetření je důležité odebrat materiál nekontaminovaný případnou
medikací. Vzorek zvratků je třeba zajistit před podáním aktivního uhlí, v případě
výplachu žaludku je do laboratoře zasílána první porce výplachové tekutiny. Materiál
se analyzuje pomocí mikroskopického mykologického vyšetření.76
73
Srov. PELCLOVÁ, D. et al. Nejčastější otravy a jejich terapie, s. 132 - 136
74
Srov. Žádanka a pokyny k toxikologickému vyšetření, Formuláře ke stažení. Ústav soudního lékařství a
toxikologie [online] <http://www.vfn.cz/priloha/4d2f0a5063775/4d2f0aa60e031-f-vfn-065.pdf> [citováno 2011-
03-13]
75
Srov. BALÍKOVÁ, M. Forenzní a klinická toxikologie, s. 45
76
Srov. NAVRÁTIL, L. Vnitřní lékařství, s. 197
30
5.4 Eliminace jedu
Postupy první pomoci se příliš neliší v závislosti na druhu houby, která

intoxikaci způsobila. Základem terapeutického úspěchu u všech typů houbových otrav
je důkladné a co nejrychlejší odstranění hub z trávicího traktu, tzv. gastrointestinální
dekontaminace.
Medicína zná množství postupů jak zbavit zažívací trakt škodlivých látek, avšak
v přednemocniční laické první pomoci lze prakticky použít pouze dva z nich - zvracení
a následné podání adsorpčního uhlí.
Dalšími metodami, více či méně účinnými, jsou výplach žaludku, navození
průjmu, gastrointestinální dialýza a střevní laváž. Jejich použití je však závislé na
dostupnosti speciálních pomůcek, školených zdravotníků a vhodně upraveného
prostředí.
Zvracení
Zvracení je, na rozdíl od výplachu žaludku, méně traumatizující a invazivní

postup eliminace toxinů z těla a je současně jediný, který lze aplikovat v domácím
prostředí. Zásadní podmínkou provedení je však plné vědomí postiženého. Význam má
do 60 minut po požití jedu, po delším časovém odstupu je jeho účinnost sporná. Proto
připadá v úvahu pouze na místě nehody bezprostředně po zkonzumování hub.
Nejvhodnějším způsobem, jak zvracení vyvolat, je mechanické podráždění zadní
stěny hltanu nebo kořene jazyka prstem, popř. podání vlažného mýdlového roztoku.77
Další alternativu představuje sklenice vody s rozpuštěnými dvěma polévkovými
lžícemi kuchyňské soli. Tento postup však z důvodu hrozícího minerálního rozvratu již
není doporučován a zásadně jej nepoužíváme u dětí.78 V minulosti hojně propagovaný
ipekakuanový sirup se dnes z řady důvodů nepodává. Zvracení po něm začíná
s prodlevou 20 – 30 minut, kdy již může nastupovat deprese CNS a je prolongované,
což může postiženého ohrožovat aspirací.
77
Srov. MAREK, J. a kol. Farmakoterapie vnitřních nemocí, s. 698
78
Srov. KOL. AUTORŮ. Zdravotník zotavovacích akcí, s. 76
31
Kromě toho opakované zvracení odstraňuje aktivní uhlí podané k inaktivaci
toxických látek a přispívá opět k rozvratu vnitřního prostředí.79
Při výběru následujícího postupu nesmí být opomenuta skutečnost, že zvracením
lze odstranit nanejvýš polovinu žaludečního obsahu. V mnoha případech je tedy
žádoucí zvolit kombinaci s dalšími eliminačními metodami.
Adsorpční uhlí
Adsorpční uhlí (Carbo adsorbens, Carbo activatus – aktivní uhlí, Carbo

medicinalis – medicinální uhlí)80 (viz. obr. 4) je nejúčinnější nespecifický adsorbent,
který ve střevním lumen přímo váže toxiny a vytváří inaktivní komplexy uhlí – toxická
látka a zároveň tak přerušuje enterohepatální oběh určitých jedů (např. amanitinů)
nebo jejich metabolitů. „Současně snižuje hladiny některých jedů v krvi vytvořením
negativního difuzního gradientu mezi střevním lumen a krví – princip
tzv. gastrointestinální dialýzy.“81
Obr. 4 - Adsorpční uhlí82
Indikací adsorpčního uhlí je obecně požití většiny chemických látek, léků

a přírodních jedů. Méně účinné je u vysoce ionizovaných solí (např. železo, lithium)
a malých polárních molekul (alkoholy, glykoly). Kontraindikací jsou otravy
korozivními látkami (louhy, kyseliny), kdy efekt není dostatečný a začerněním sliznice
79
80
Srov. ŠEVELA, K., WIMĚTALOVÁ, M. Toxikologie pro sestry, s. 22
81
ŠEVELA, K., ŠEVČÍK, P., KRAUS, R. Akutní intoxikace v intenzivní medicíně, s. 41
82
GROH, J. Adsorpční uhlí. Wikipedia – otevřená encyklopedie [online] <http://cs.wikipedia.org/wiki/
%C5%BDivo%C4%8Di%C5%A1n%C3%A9_uhl%C3%AD> [citováno 2011-02-12]
32
znesnadní endoskopické vyšetření.83 U některých otrav je podání adsorpčního uhlí jako
prevence vstřebání jedu dokonce účinnější než navození zvracení nebo výplach
žaludku.
Stejně jako zvracení je i podání adsorpčního uhlí přísně kontraindikováno při
poruchách vědomí, křečích apod., pokud nemá postižený zavedenou endotracheální
kanylu a žaludeční sondu. Případná aspirace může zapříčinit rozvoj
bronchopneumonie, obliterující bronchiolitidy či ARDS s nebezpečím smrti. Uhlí
rovněž nesmíme podat u paralytických i obstrukčních ileózních stavů a při perforaci
GIT. Riziko obstrukce zažívacího traktu je popisováno i po podání většího množství
uhlí v koncentrovanější suspenzi.84
Největší efekt má aplikace do 1 hodiny od požití hub, později jeho účinnost
klesá. Žádoucí je podat uhlí v rámci laické první pomoci ještě v domácnosti, nejlépe
ihned po odebrání vzorku žaludečního obsahu pro toxikologii.85 U lehčích a středně
těžkých otrav se podává jednorázově v počtu několika až několika desítek (10 – 20)
tablet. U život ohrožujících otrav v dávce až 1g/kg tělesné hmotnosti (např. 70 g = cca
200 tbl. Carbosorbu).86 87 Tablety podáváme rozpuštěné ve vodě, přičemž suspenze by
měla obsahovat nejvýše 25 g uhlí ve 100 ml vody.88 Někteří autoři doporučují
opakované podávání i řadu hodin po požití toxinu (1 g/kg po 4 hodinách).89
83
84
85
Srov. ZAZULA, R., RAKOVCOVÁ, H. Současné trendy v léčbě intoxikací. Interní medicína pro praxi [online]
<http://www.internimedicina.cz/pdfs/int/2004/09/07.pdf> [citováno 2011-03-20], s. 455
86
87
88
89
33
5.5 Poloha postiženého
Polohu postiženého volíme s ohledem na stav vědomí a charakter příznaků

otravy. Postižený při vědomí zaujímá nejčastěji vlastní úlevovou polohu, která je
odrazem probíhajících příznaků. Při bolestech břicha je to poloha Fowlerova nebo
vleže s pokrčenými dolními končetinami, popř. vleže na boku. Dušnost je naopak lépe
zvládána v poloze ortopnoické se zapojením pomocných dýchacích svalů. Pokud to
okolnosti dovolují, je vhodné volbu úlevové polohy respektovat. V případě zvracení je
však nutné uvést postiženého do předklonu a eliminovat tak riziko aspirace zvratků.
Odlišný zásah vyžaduje náhlý pokles krevního tlaku, kdy postiženého ukládáme do
polohy se zvýšenými dolními končetinami.
Intoxikovaného v bezvědomí se zachovalými základními životními funkcemi
uložíme do Rautekovy zotavovací polohy, která umožňuje vysunutí jazyka dopředu,
čímž se sníží riziko obstrukce dýchacích cest a tekutina může vytékat z úst, aniž by
zatékala do průdušnice a plic. Nezbytná je následně soustavná kontrola základních
životních funkcí a při jejich selhání okamžité přetočení postiženého na záda a zahájení
kardiopulmonání resuscitace.90 Postiženého v bezvědomí nelze nikdy nechat
samotného.
5.6 Transport
Každá otrava, stejně jako pouhé podezření, je důvodem k návštěvě lékaře.91

Rovněž každý jedinec, který byl i jen krátkou dobu v bezvědomí, musí být bez
prodlení lékařem vyšetřen.92 Proto se od správného posouzení klinického stavu
postiženého odvíjí i rozhodnutí o odpovídajícím způsobu transportu do zdravotnického
zařízení.
90
Srov. Bezvědomí. Český červený kříž [online] <http://www.cck.cz/index.php?page=bezvedomi> [citováno 2011-
02-09]
91
<http://www.internimedicina.cz/pdfs/int/2004/09/07.pdf> [citováno 2011-03-20] s.454
92
34
Jedná-li se o lehčí otravu, stav postiženého je stabilizovaný a do zdravotnického
zařízení lze dorazit v krátkém časovém intervalu, může si zachránce dovolit transport
vlastními prostředky. V každém případě ovšem musí mít na paměti rizika s tím
spojená, zejména možnost akutního zhoršení stavu s potřebou okamžitého lékařského
zásahu. Absolutní indikací k přivolání zdravotnické záchranné služby je každá změna
kvantity či kvality vědomí. Jakékoliv pochyby o prospěchu vlastního transportu se
v každém případě vyplatí nepodcenit a raději se spolehnout na pomoc profesionálních
zachránců.
V průběhu transportu či čekání na zdravotnickou záchrannou službu se snažíme
zajistit tepelný komfort postiženého. Oblečení či použití přikrývky je nutné přizpůsobit
okolní teplotě i příznakům otravy (např. teplota, zimnice, pocení apod.).
Samozřejmostí je dostatečná hygiena při zvracení či průjmech. Jestliže to stav dovoluje
(nerozvíjí se porucha vědomí, křeče apod.) následuje zvýšený přísun pitné neperlivé
vody k prevenci dehydratace a usnadnění vyloučení některých houbových jedů močí.
Podávání dostatečného množství tekutin by mělo platit od počátku péče
o postiženého.93 V žádném případě však nepodáváme nic k jídlu. Jakýkoliv příjem per
os je absolutně kontraindikován u postiženého, který je nebo byl v bezvědomí.94
Až do předání postiženého zdravotníkům je kladen důraz na sledování vývoje
příznaků a změn základních životních funkcí.
93
94
35
6 PREVENCE HOUBOVÝCH OTRAV
Jestliže srovnáme počet jedovatých druhů hub, které u nás rostou, s počtem
jedlých nebo neškodných, vidíme, že jedovatých hub je poměrně málo. Proto byl
vysloven názor seznámit veřejnost především s jedovatými druhy, aby se jim laik mohl
vyhnout a sbírat ostatní druhy, aniž by je znal. Tento závěr je však naprosto mylný,
neboť prudce jedovatých hub je jen několik, zato naprostou většinu představují houby
nechutné, špatně stravitelné či mírně jedovaté.95
Proto je jedinou prevencí houbových otrav dokonalá a mykologicky přesná
znalost všech sbíraných druhů hub a pozornost při jejich sběru a třídění.
Osvědčenou pomůckou jsou rovněž následující zásady správného sběru
formulované na základě dlouholeté praxe zkušenými houbaři a mykology:
• Sbírat pouze známé druhy,
• nasbírané houby doma znovu prohlédnout,
• sbírat jen houby zdravé, nenahnilé, nenasycené vodou,
• nesbírat houby mladé, nevyvinuté,
• nesbírat podle obrázků v atlase,
• neznámé druhy neochutnávat,
• nezapíjet houby alkoholem,
• sbírat do proutěných košů,
• nesbírat v oblastech, kde hrozí kontaminace (u silnic apod.),
• nejíst houby na noc,
• houbové pokrmy znovu neohřívat,
• dětem do 3 let nepodávat houby vůbec a do 6 let opatrně.96
Samotná tato pravidla sice nezaručí naprostou eradikaci otrav, avšak jejich
dodržením lze řadě z nich úspěšně předejít.
95
Srov. PILÁT, A. Kapesní atlas hub, s. 8
96
36
Houby, které veřejnost nedokáže určit nebo u nichž si správností svého určení
není jistá, je možné zaslat jako vzorek do Ústřední houbařské poradny České
mykologické společnosti v Praze.97 Její provoz je zaměřen na podávání informací
o doručených houbách a na houbařskou osvětu a prevenci rizik vyplývajících
z houbaření.98
Prevence houbových otrav je zahrnuta i do legislativy stravování. V roce 2002
byl ve Sbírce zákonů publikován zákon č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské
a potravinářské inspekci, který obsahuje i novelu zákona č. 110/1997 Sb., týkající se
získání osvědčení prokazující znalost hub a oprávnění k podnikání. Povinnost vykonat
zkoušku a získat osvědčení mají osoby, které používají v rámci provozování stravovací
služby k přípravě pokrmů volně rostoucí nebo pěstované houby a osoby, které takové
houby prodávají pro potravinářské účely.
Konání zkoušek zajišťují krajské hygienické stanice. Žadatel musí prokázat
znalosti právních předpisů upravujících členění hub na skupiny a podskupiny, znalosti
znaků jednotlivých skupin a podskupin hub, musí znát požadavky na jejich jakost
a zdravotní nezávadnost, značení, způsob jejich sběru, třídění a zpracování, podmínky
pro jejich přepravu, skladování, balení a prodej, dále musí prokázat schopnost rozlišení
jedlých a jedovatých hub podle atlasu a znalosti nejčastějších otrav z hub, jejich
projevů a souvisejících zásad poskytování první pomoci. Po úspěšném složení zkoušky
je vydáno osvědčení o splnění odborné způsobilosti k uvádění do oběhu volně
rostoucích a pěstovaných hub určených pro potravinářské účely.99
97
98
Srov. Ústřední houbařská poradna. Česká mykologická společnost [online] <http://www.myko.cz/poradna/> [ci-
továno 2011-04-08]
99
Srov. Zkoušky ze znalosti hub. Krajská hygienická stanice Jihomoravského kraje Brno, Odbor hygieny výživy a
předmětů běžného užívání [online] <http://www.khsbrno.cz/> [citováno 2011-10-03]
37
7 FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ ZNALOST HUB A HOUBOVÝCH
OTRAV
Znalost hub je dána především historicky. Lidé houby odpradávna používali jako
součást stravy. Dlouhodobé zkušenosti tak naučily člověka rozeznávat jedlé druhy od
nejedlých a poznat i účinky jedovatých hub. Znalost hub se vyvíjela v různých krajích
odlišně, podle toho zda vůbec, popř. jaké druhy v daných oblastech rostly.
Česká republika patří k zemím s bohatou houbařskou tradicí.100 Pobyt v přírodě
je vyhledávaným způsobem aktivního odpočinku v klidném a zdraví prospěšném
prostředí a opakované setkání s houbami tedy podněcuje zájem houby poznávat, sbírat
a znalosti o nich prohlubovat. Překonáváním lesního terénu dochází k vydání množství
energie, proto je houbaření možné označit i jako rekreační sport.101
Zájem o sběr je mladším, ale i starším generacím předáván v rodinách,
v zájmových sdruženích zaměřených na přírodu či prostřednictvím odborných
mykologických organizací. Nejvýznamnější z nich je Česká mykologická společnost.
Pod její záštitou provozuje svou činnost množství dalších mykologických sdružení,
klubů, houbařských spolků aj. Těžiště práce těchto organizací spočívá především
v popularizaci houbaření jako živého a nepostradatelného odvětví. Prostřednictvím
svých členů provádí společnosti osvětovou a poradenskou činnost zaměřenou na
prevenci otrav houbami, využití jedlých hub a také na ochranu ohrožených stanovišť
hub a přírody vůbec. Prostor k realizaci zde mají rovněž zájemci, jejichž cílem je
podrobnější studium určitých skupin hub či práce na průzkumu vybraných lokalit.
Povědomí veřejnosti o problematice hub a houbových otrav je rovněž zvyšováno
působením médií, nabídkou odborných knih a časopisů či elektronických zdrojů.
V některých případech jsou odborné znalosti přímo podmínkou pro provozování
určité činnosti (např. již zmíněný sběr či pěstování hub pro potravinářské účely) a tyto
znalosti jsou ze zákona vyžadovány.
100
101
38
8 FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ POSKYTOVÁNÍ PRVNÍ POMOCI
Poskytování první pomoci je v České republice vymezeno zákony. Každý občan

je povinen první pomoc poskytnout dle svých možností a schopností.
V přehledu zákonů upravujících problematiku poskytování první pomoci může
být na prvním místě uveden zákon č. 40/2009 Sb., tedy trestní zákoník, který ukládá
poskytnutí první pomoci jako povinnost každého občana a zároveň definuje podmínky,
za jakých má být pomoc uskutečněna. Neposkytnutí z neopodstatněných důvodů je dle
tohoto zákona hodnoceno jako trestný čin. Rozdílnou trestní sazbou je rozlišeno
neposkytnutí pomoci v případech:
• Kdy tak bylo možno učinit bez nebezpečí pro sebe nebo jiného.
• Kdy byl podle povahy svého zaměstnání dotyčný povinen takovou pomoc
poskytnout.
• Kdy řidič dopravního prostředku, který po dopravní nehodě, na níž měl účast,
neposkytl osobě, která při nehodě utrpěla újmu na zdraví, potřebnou pomoc, ač
tak mohl učinit bez nebezpečí pro sebe nebo jiného.102
Zákon o péči o zdraví lidu, č. 20/1966 Sb., stanovuje povinnosti každého, co
musí v zájmu svého zdraví a zdraví spoluobčanů činit, zejména poskytnout nebo
zprostředkovat nezbytnou pomoc osobě, která je v nebezpečí smrti nebo jeví známky
závažné poruchy zdraví, jakož povinnost zúčastnit se zdravotnického školení
a výcviku uloženého z důvodu obecného zájmu.
Existují další obecně závazné právní předpisy vztahující se k této problematice,
např. občanský zákoník, obchodní zákoník, živnostenský zákon, právní předpisy
z oblasti zdravotnictví a jiné, avšak samotná povinnost vyplývající ze zákona není
dostatečnou zárukou poskytnutí kvalitní první pomoci.103
102
Srov. Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník [online] <http://business.center.cz/business/pravo/zakony/trestni-za-
konik/> [citováno 2011-01-19]
103
Srov. ZAPLETAL, J. Právní předpisy upravující poskytování první pomoci [online]
<http://www.vodnizachrannasluzba.cz/.../pravni_predpisy_upravujici_poskytovani_prvni_pomoci.doc> [ci-
továno 2011-01-20]
39
Nejdůležitějším předpokladem jsou znalosti a praktické dovednosti zachránce
a jeho předchozí zkušenosti. Rovněž místo, čas a druh otravy mohou být kritické. Zda
bude postiženému poskytnuta laická první pomoc je ovlivněno dostupností lékařského
zásahu a dojezdovým časem zdravotnické záchranné služby. Rozhodující je
pochopitelně i věk zachránce. Se základy zdravotnické přípravy by však měly být
seznámeny již děti na prvním stupni základních škol.
V oblasti poskytování laické první pomoci vystupuje do popředí zejména vlastní
iniciativa veřejnosti získávat v tomto oboru nových vědomostí a dovedností. K tomu
by měla přispět především aktivní osvětová činnost a nabídka kvalitních kurzů první
pomoci. Na zvyšování informovanosti má vliv zejména ochota všeobecných sester
a dalších zdravotnických pracovníků šířit odborné znalosti a jejich aktivní účast na
formování postojů veřejnosti k vlastnímu zdraví.
K vedení praktického výcviku v poskytování první pomoci jsou oprávněni lékaři
a zdravotničtí pracovníci středoškolského, vyššího odborného a vysokoškolského
vzdělání, učitelé odborných předmětů na středních a vyšších zdravotnických školách,
instruktoři Českého červeného kříže či absolventi rekvalifikačních kurzů
akreditovaných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy.104
Potřebné znalosti, dovednosti a postoje mohou být předávány jak v prostředí
zdravotnických či vzdělávacích zařízení, tak ve vlastním sociálním prostředí klientů
a jejich rodin.
104
Srov. DANADAKI, I. Úroveň znalostí řidičů v poskytování první pomoci. Informační systém MU [online]
<https://is.muni.cz/auth/th/72243/lf_b?fakulta=1411;obdobi=5204;studium=286777;info=1;zpet=%2Fauth%2F-
vyhledavani%2F%3Fsearch%3DDanadaki%26start%3D1> [citováno 2011-03-26] s. 16
40
EMPIRICKÁ ČÁST
9 CÍLE A OČEKÁVANÉ VÝSLEDKY
Cíl 1
Zjistit, zda dospělá laická veřejnost sbírá a konzumuje houby.
Očekávaný výsledek č. 1
Předpokládám, že houby sbírá a konzumuje více než 50 % respondentů.
Předpokládám, že více než 50 % respondentů, kteří houby nekonzumují, uvedou
jako hlavní důvod strach z otravy.
Předpokládám, že více než 25 % respondentů sbírá a konzumuje i houby, které
bezpečně nezná.
Cíl 2
Zjistit, zda dospělá laická veřejnost ví, jaké účinky mají jedovaté houby na
organismus.
Předpokládám, že více než 50 % respondentů uvede, že otrava houbami postihuje
játra.
Předpokládám, že více než 25 % respondentů správně uvede všechny příznaky
otravy houbami.
41
Cíl 3
Zjistit, zda dospělá laická veřejnost ví, jaká je první pomoc při otravě jedovatými
houbami.
Předpokládám, že více než 50 % respondentů zná zcela správný postup PP při
podezření na otravu houbami u postiženého při vědomí.
Předpokládám, že více než 50 % respondentů zná zcela správný postup PP při
podezření na otravu houbami u postiženého v bezvědomí.
Cíl 4
Zjistit znalosti dospělé laické veřejnosti o houbách, houbových otravách a první
pomoci.
Předpokládám, že více než 50 % respondentů dokáže správně odpovědět na více
než 75 % znalostních položek.
Předpokládám, že respondenti, kteří houby sbírají, dosáhnou většího procenta
správných odpovědí ve znalostních položkách než ti, kteří houby nesbírají.
42
10 CHARAKTERISTIKA A METODIKA ŠETŘENÍ
Výzkumné šetření bylo zaměřeno na zmapování znalostí laické veřejnosti

o jedovatých houbách rostoucích na území České republiky, o otravách těmito
houbami a o postupech první pomoci v případě zjištění otravy.
Pro sběr dat byla zvolena anonymní dotazníková metoda. Přednostmi této
metody je získání velkého množství informací za současně nižších nároků na čas
výzkumníka a předpokládaná lepší sdílnost respondentů vzhledem k zachování
anonymity. Nevýhody představuje předem nejistá návratnost, nízký efekt kontroly
kvality vyplňování a tedy možnost nesprávného pochopení položek a zkreslení
informací.
Dotazník (viz. příloha č. 3, s. 120) obsahuje 20 položek. Typ položek byl zvolen
s ohledem na charakter zjišťovaných informací. Položky č. 2 a 14 jsou otevřené.
Položky č. 1, 3 a 4 jsou formulovány polozavřeně a nabízejí možnost „jiné“, která
předpokládá vlastní odpověď respondenta. Zbývající položky (č. 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11,
12, 13, 15, 16, 17, 18, 19, 20) jsou uzavřené a obsahují konkrétní nabídku odpovědí.
Dotazník je rozčleněn na několik částí. Položky č. 1 a 2 se zaměřují na obecnou
charakteristiku respondentů. Na základě položky č. 1, která sloužila k rozlišení laické
a odborné veřejnosti, byli z výzkumu vyřazeni respondenti se zdravotnickým
vzděláním. V položkách č. 3 – 5 je zjišťován postoj respondentů ke sběru a konzumaci
hub. Položky č. 6 – 13 mapují znalosti respondentů v oblasti identifikace jedlých
a jedovatých hub. Položky č. 14 – 16 jsou směrovány na příznaky houbových otrav.
Znalost první pomoci je hodnocena na základě položek č. 17 – 20.
V položkách č. 7 – 9 a 12 je uveden doplňující dotaz upřesňující znalost
respondenta. Za správně zodpovězené byly tyto položky považovány pouze v případě,
že byla správně zodpovězena i doplňující otázka. Ve většině položek je úkolem
respondenta zaškrtnout pouze jednu odpověď. V položkách s větším počtem správných
odpovědí (položky č. 10, 13, 14, 15, 17, 18 a 20) je na tuto skutečnost zvlášť
upozorněn. Tyto položky byly považovány za správně zodpovězené pouze v případě,
že respondent uvedl všechny správné možnosti (kromě položky č. 14 kde stačilo uvést
43
pouze jednu správnou odpověď). Jestliže respondent na určitou položku neodpověděl
(neuvedl žádnou možnost), byla jeho odpověď hodnocena jako nesprávná. Klíč ke
znalostním položkám je uveden v příloze č. 4 na s. 127.
Pro ověření použitelnosti dotazníku byla před zahájením vlastního výzkumu
provedena pilotní studie. Šetření se zúčastnilo 12 respondentů z mého blízkého okolí.
Na základě zjištěných nedostatků bylo provedeno několik úprav. V položkách č. 7, 9,
11 a 12 byly doplněny obrázky hub a zjednodušen jejich popis. Rovněž formulace
možností v položkách č. 17 a 20 byly přizpůsobeny laické veřejnosti, některé
z nabízených možností byly odstraněny a ponechány byly pouze ty zásadní.
Dotazník byl určen pro laickou veřejnost od 15 let výše. Naprostá většina byla
distribuována v oblasti Brna a okolí. Celkem bylo rozdáno 110 dotazníků, většina
tištěnou formou, menšina v elektronické podobě. 40 dotazníků bylo vyplněno
v ambulanci praktického lékaře, zbytek u laické veřejnosti v mém okolí. Sběr dat
proběhl od prosince roku 2010 do února 2011.
Data získaná dotazníkovým šetřením byla zpracována pomocí počítačových
programů Open Office Writer a Open Office Calc. Výsledky jsou zobrazeny ve formě
tabulek a grafů a vyjádřeny pomocí absolutní a relativní četnosti. Počty relativních
četností jsou zaokrouhleny na dvě desetinná místa. Správné odpovědi jsou v tabulkách
znázorněny kurzívou. Grafy znázorňují hodnoty relativních četností vyjádřené
v procentech (%).
44
11 ANALÝZA VÝSLEDKŮ DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ
Následující kapitola prezentuje analýzu jednotlivých položek dotazníku.

Z celkového počtu 110 distribuovaných dotazníků bylo vráceno 94 (85,45 %). Z toho
4 byly vyřazeny z důvodu nedostatečné kvality vyplnění a 5 pro zdravotnické vzdělání
respondentů (na základě položky č. 1). Návratnost tedy činila 85,45 % a ke konečné
analýze bylo z 94 navrácených použito 85 dotazníků (90,43 % z 94 navrácených).
Relativní četnosti položek s jednou správnou odpovědí byly počítány z celkového
počtu 85 hodnocených respondentů (100 %). U položek s volbou většího počtu
správných možností byly relativní četnosti počítány z celkového počtu odpovědí
(považováno za 100 %).
11.1 Charakteristika respondentů
Analýza položky č. 1
Tabulka 1: Zdravotnické vzdělání respondentů
Zdravotnické vzdělání Absolut. četnost (n) Relat. četnost (%)

Ano 5 5,56
Ne 85 94,44
CELKEM 90 100
Pomocí položky č. 1 jsme rozlišovali respondenty se zdravotnickým vzděláním

od respondentů z řad laické veřejnosti (viz. tabulka 1). Z počtu 90 dotazníků (po
vyřazení 4 nedostatečně vyplněných) bylo 5 (5,56 %) vyplněno respondenty se
zdravotnickým vzděláním. Zdravotníci byli z celkového hodnocení vyřazeni. K další
analýze zbylo 85 dotazníků (nadále tedy 100 %).
45
Tabulka 2: Věk respondentů
Věková kategorie Absolut. četnost (n) Relat. četnost (%)

15 - 20 5 5,88
21 - 30 14 16,47
31 - 40 9 10,59
41 - 50 15 17,65
51 - 60 19 22,35
61 - 70 14 16,47
71 - 80 5 5,88
80 a více 1 1,18
Neuvedeno 3 3,53
CELKEM 85 100
Průměrný věk 47,54
V položce č. 2 jsme zjišťovali věk respondentů (viz. tabulka 2 a graf 1). Věkové
rozmezí se pohybovalo mezi 15 a 84 lety. 3 respondenti věk neuvedli (3,53 %).
Nejpočetnější skupina byla ve věku od 51 do 60 let v počtu 19 respondentů (tj. 22,35
% z celkových 85). Druhou nejpočetnější kategorií byli respondenti ve věku od 41 do
50 let (17,65 %). Nejméně zastoupenou skupinou, s 1 zástupcem, byli respondenti ve
věku 80 a více let (1,18 %). Věkové skupiny 15 – 20 a 71 - 80 let čítaly 5 respondentů
(obě 5,88 %), skupina od 21 do 30 let byla zastoupena čtrnácti respondenty (16,47 %)
a skupina od 31 do 40 let devíti respondenty (10,59 %). Počet respondentů ve věku od
61 do 70 let se rovnal počtu časně dospělých (16, 47 %). Průměrný věk respondentů
byl 47,54 let.
Graf 1: Věk respondentů

25 22,35
20 17,65
16,47 16,47
15
10,59
10
5,88 5,88
5 3,53
1,18
0
15 - 20 21 - 30 31 - 40 41 - 50 51 - 60 61 - 70 71 - 80 80 a více Neuved.
46
Postoje ke sběru a konzumaci hub
Tabulka 3: Postoj ke sběru a konzumaci hub
Respondent houby: Absolut. četnost (n) Relat. četnost (%)

Sbírá a konzumuje 49 57,65
Sbírá, ale nekonzumuje 7 8,24
Nesbírá, ale konzumuje 19 22,35
Nesbírá ani nekonzumuje 10 11,76
Jiná odpověď 0 0
CELKEM 85 100
Položka č. 3 hodnotila vztah respondentů ke sběru a konzumaci hub (viz. tabulka

3 a graf 2). Nabízela konkrétní možnosti i vlastní charakteristiku respondentem.
Většina respondentů, tedy 49 (57,65 %), z celkového počtu 85 (tj. 100 %) uvedla, že
houby sbírá i konzumuje. 19 respondentů houby nesbírá, ale konzumuje (22,35 %), 10
nesbírá ani nekonzumuje (11,76 %) a menšinová skupina se 7 respondenty (8,24 %)
houby sbírá, ale nekonzumuje. Jinou variantu odpovědi neuvedl žádný respondent
(0 %).
Graf 2: Postoj ke sběru a konzumaci hub

70
60 57,65
50
40
30
22,35
20
11,76
10 8,24
0,00
0
Sbírám a Sbírám, ale Nesbírám, ale Nesbírám ani Jiná odpověď
konzumuji nekonzumuji konzumuji nekonzumuji
47
Tabulka 4: Důvody, proč respondenti nekonzumují houby
Příčina Absolut. četnost (n) Relat. četnost (%)

Nechutnají 11 64,71
Strach z otravy 4 23,53
Nedostupné 2 11,76
Jiná odpověď 0 0
CELKEM 17 100
Položka č. 4 sloužila k odhalení důvodů, proč někteří respondenti nekonzumují

houby (viz. tabulka 4 a graf 3). Položka byla určena pro respondenty, kteří v předchozí
položce č. 3 uvedli varianty b (sbírám, ale nekonzumuji) nebo d (nesbírám ani
nekonzumuji), a tedy houby za žádných okolností nejedí. V součtu se tyto odpovědi
objevily u 17 (20,00 %) respondentů z 85 (100 %). Z celkového počtu 17
analyzovaných odpovědí (považováno za 100 %) uvádělo 11 respondentů (64,71 %)
jako hlavní důvod, že houby nejsou chutné, 4 respondenti (23,53 %) uvedli strach
z otravy a pro 2 respondenty (11,76 %) jsou houby nedostupné. Jiný důvod
respondenti neuvedli (0 %).
Graf 3: Důvody, proč respondenti nekonzumují houby
70 64,71
60
50
40
30
23,53
20
11,76
10
0,00
0
Nechutnají Strach z otravy Nedostupné Jiná odpověď
48
Tabulka 5: Které houby respondenti sbírají
Respondenti sbírají Absolut. četnost (n) Relat. četnost (%)

Jen houby, které bezpečně 47 55,29
poznají
I ty, u kterých si nejsou 9 10,59
zcela jisti, ale myslí si že
jsou jedlé
Neuvedeno 29 34,12
CELKEM 85 100
Položku č. 5, která analyzovala druh sbíraných hub ve vztahu ke znalostem

respondentů (viz. tabulka 5 a graf 4), vyplňovali pouze respondenti, kteří houby
sbírají. V položce č. 3 tedy uvedli variantu a (sbírám a konzumuji) nebo b (sbírám, ale
nekonzumuji). Tyto odpovědi označilo 56 (65,88 %) respondentů z celkového počtu 85
(100 %). Možnost Neuvedeno zahrnuje respondenty (29, tj. 34,12 % z celkového počtu
85 respondentů), kteří v položce č. 3 uvedli, že houby nesbírají (varianty c nebo d)
a na položku č. 5 neodpovídali. Z hodnocení vyplývá, že 47 dotazovaných (55,29 %)
sbírá pouze houby, které bezpečně pozná. 9 respondentů (10,59 %) sbírá i houby, které
příliš nezná.
Graf 4: Které houby respondenti sbírají

60 55,29
50
40 34,12
30
20
10,59
10
0
Jen houby, I ty, u kterých Neuvedeno
které bez- si nejsou zcela
pečně poznají jisti, ale myslí
si že jsou jedlé
49
11.2 Analýza výsledků znalostních položek
Znalostní položky – mykologie
Tabulka 6: Znaky odlišující jedovaté houby od jedlých
Rozlišovací znak Absolut. četnost (n) Relat. četnost (%)

Barva 4 4,71
Klobouk 6 7,06
Třeň 10 11,76
Chuť 2 2,35
Neexistuje 63 74,12
CELKEM 85 100
V položce č. 6 jsme zjišťovali znalosti botanických znaků sloužících k rozlišení

jedovatých hub od jedlých (viz. tabulka 6 a graf 5). Bylo možné zvolit pouze jednu
odpověď. Z počtu 85 respondentů (100 %) zvolilo správnou odpověď, tedy že žádný
všeobecně platný znak neexistuje, 63 respondentů (74,12 %). Nesprávně odpovědělo
celkem 22 respondentů (25,88 %). 10 respondentů (11,76 %) uvedlo nesprávně jako
rozlišovací znak třeň, 6 respondentů (7,06 %) klobouk, 4 respondenti (4,71 %) barvu
a 2 respondenti (2,35 %) chuť.
Graf 5: Znaky odlišující jedovaté houby od jedlých

80 74,12
70
60
50
40
30
20 11,76
10 4,71 7,06
2,35
0
Barva Klobouk Třeň Chuť Neexistuje
50
Tabulka 7: Určení druhu houby (1)
Druh houby Absolut. četnost (n) Relat. četnost (%)

Pečárka ovčí 54 63,53
Muchomůrka zelená 17 20
Klouzek bílý 2 2,35
Holubinka trávozelená 12 14,12
CELKEM 85 100
Na znalostní položku č. 7, jejímž cílem bylo určit druh houby podle popisu
(viz. tabulka 7 a graf 6), odpovědělo všech 85 respondentů (100 %). 54 respondentů
(63,53 %) zvolilo správně možnost pečárka ovčí. Nesprávně uvedlo 17 respondentů
(20,00 %) muchomůrku zelenou, 2 (2,35 %) klouzek bílý a 12 respondentů (14,12 %)
holubinku trávozelenou. Celkem odpovědělo chybně 31 respondentů (36,47 %).
Graf 6: Určení druhu houby (1)
70 63,53
60
50
40
30
20,00
20 14,12
10
2,35
0
Pečárka ovčí Muchomůrka Klouzek bílý Holubinka
zelená trávozelená
Tabulka 8: Určení poživatelnosti houby (1)
Pečárka ovčí Absolut. četnost (n) Relat. četnost (%)

Jedlá 39 45,88
Jedovatá 15 17,65
Druh neurčen 31 36,47
CELKEM 85 100
51
Tabulka 8 ukazuje vyhodnocení doplňující otázky k položce č. 7, zda je popsaná
houba jedlá či jedovatá.
Za správně zodpovězenou byla položka č. 7 považována pouze v případě, že byl
správně zvolen druh houby i charakter její poživatelnosti určený pomocí doplňující
otázky, zda je vybraná houba jedlá či jedovatá. 39 respondentů (45,88 %) z celkového
počtu 85 (100 %) správně určilo druh houby a rovněž správně uvedlo, že je tato houba
jedlá. 15 respondentů (17,65 %) správně určilo druh, ale chybně uvedlo, že je houba
jedovatá. Možnost Druh neurčen zahrnuje zbývajících 31 respondentů (36,47 %), kteří
chybně určili druh houby. Odpověď na doplňující otázku tedy u těchto respondentů
nebyla hodnocena.
Z analýzy vyplývá, že z celkového počtu 85 dotazníků (100 %) správně
odpovědělo 39 respondentů (45,88 %). 46 respondentů (54,12 %) odpovědělo chybně.
Tabulka 9: Určení zaměnitelné houby

Vláknice začervenalá 13 15,29
Pavučinec plyšový 4 4,71
Hřib satan 2 2,35
Muchomůrka zelená 66 77,65
CELKEM 85 100
V položce č. 8 měli respondenti určit houbu, která se často zaměňuje za

vybranou skupinu druhů (viz. tabulka 9 a graf 7). Z počtu 85 odpovědí (100 %)
vybralo správně 66 respondentů (77,65 %) možnost muchomůrka zelená.
13 respondentů (15,29 %) zvolilo chybně vláknici začervenalou, 4 (4,71 %) pavučinec
plyšový a 2 respondenti (2,35 %) uvedli hřib satan. Nesprávnou odpověď uvedlo
celkem 19 respondentů (22,35 %).
52
Graf 7: Určení zaměnitelné houby
90
80 77,65
70
60
50
40
30
20 15,29
10 4,71 2,35
0
Vláknice Pavučinec Hřib satan Muchomůrka
začervenalá plyšový zelená
Tabulka 10: Určení poživatelnosti zaměnitelné houby
Muchomůrka zelená Absolut. četnost (n) Relat. četnost (%)

Jedovatá 55 64,71
Jedlá 11 12,94
CELKEM 85 100
Tabulka 10 ukazuje vyhodnocení doplňující otázky k položce č. 8, zda je

popsaná houba jedlá či jedovatá.
jedovatá. 11 respondentů (12,94 %) správně určilo druh, ale chybně uvedlo, že je
houba jedlá. Možnost Druh neurčen zahrnuje 19 respondentů (22,35 %), kteří chybně
určili druh houby. Odpověď na doplňující otázku tedy u těchto respondentů nebyla
hodnocena.
Z analýzy vyplývá, že z celkového počtu 85 dotazníků (100 %) tuto položku
správně zodpovědělo 55 respondentů (64,71 %). 30 respondentů (35,29 %)
odpovědělo chybně.
53

Muchomůrka růžovka 26 30,59
Holubinka mandlová 44 51,76
Žampion 3 3,53
Václavka obecná 12 14,12
CELKEM 85 100
V položce č. 9 jsme hodnotili znalost popsaného druhu jedlé houby (viz. tabulka
11 a graf 8). Z 85 (100 %) analyzovaných dotazníků 44 respondentů (51,76 %) správně
zvolilo možnost holubinka mandlová. Chybně odpovědělo celkem 41 respondentů
(48,24 %). 26 respondentů (30,59 %) uvedlo muchomůrku růžovku, 3 (3,53 %)
žampion a 12 respondentů (14,12 %) uvedlo václavku obecnou.

60
51,76
50
40
30,59
30
20 14,12
10
3,53
0
Muchomůrka Holubinka Žampion Václavka
růžovka mandlová obecná
Holubinka mandlová Absolut. četnost (n) Relat. četnost (%)

Jedlá 28 32,94
Jedovatá 16 18,82
CELKEM 85 100
54
Tabulka 12 prezentuje vyhodnocení doplňující otázky k položce č. 9, zda je
jedlá. 16 respondentů (18,82 %) správně určilo druh, ale chybně uvedlo, že je houba
jedovatá. Možnost Druh neurčen zahrnuje 41 respondentů (48,24 %), kteří chybně
určili druh houby. Odpověď na doplňující otázku tedy u těchto respondentů nebyla
hodnocena.
Z analýzy vyplývá, že z celkového počtu 85 dotazníků (100 %) tuto položku
správně zodpovědělo 28 respondentů (32,94 %). 57 respondentů (67,06 %)
odpovědělo chybně.
Tabulka 13: Jedlé druhy hřibů
Druh hřibu Absolut. četnost (n) Relat. četnost (%)

Hřib kovář 74 32,6
Hřib satan 0 0
Hřib dubový 73 32,16
Hřib hnědý 73 32,16
Hřib rudonachový 7 3,08
CELKEM 227 100
V položce č. 10 měli respondenti uvést jedlé druhy hřibů (viz. tabulka 13 a graf
9). Bylo možné vybrat více správných možností. Celkem bylo 227 odpovědí
(považováno za 100 %). Správně byl 74krát uveden hřib kovář (32,60 %), 73krát hřib
dubový (32,16 %) a rovněž 73krát hřib hnědý (32,16 %). Nesprávně byl 7krát zvolen
hřib rudonachový (3,08 %), zatímco odpověď hřib satan nezvolil žádný z respondentů
(0 %).
Všechny správné možnosti (a, c, d) uvedlo 49 respondentů (57,65 %)
z celkového počtu 85 (100 %) analyzovaných dotazníků. 36 respondentů (42,35 %)
uvedlo možnosti nesprávné nebo nedostatečné.
55
Graf 9: Jedlé druhy hřibů
35 32,60 32,16 32,16

30
25
20
15
10
5 3,08
0,00
0
Hřib kovář Hřib satan Hřib dubový Hřib hnědý Hřib rudo-
nachový
Tabulka 14: Určení druhu hřibu
Druh hřibu Absolut. četnost (n) Relat. četnost (%)

Hřib hnědý 16 18,82
Hřib koloděj 35 41,18
Hřib kovář 24 28,24
Hřib satan 10 11,76
CELKEM 85 100
Úkolem položky č. 11 bylo určit podle popisu druh jedlého hřibu (viz. tabulka
14 a graf 10). Na položku odpovědělo 85 respondentů (100 %). Správnou odpověď
hřib koloděj zvolilo 35 respondentů (41,18 %). Nesprávně odpovědělo celkem 50
respondentů (58,82 %). 16 respondentů (18,82 %) uvedlo nesprávně hřib hnědý, 24
(28,24 %) hřib kovář a 10 (11,76 %) hřib satan.
Graf 10: Určení druhu hřibu

50
41,18
40
28,24
30
18,82
20 11,76
10
0
Hřib hnědý Hřib koloděj Hřib kovář Hřib satan
56

Bedla vysoká 20 23,53
Pečárka polní 6 7,06
Pavučinec plyšový 12 14,12
CELKEM 85 100
V položce č. 12 měli respondenti uvést druh houby podle uvedeného popisu

a obrázku (viz. tabulka 15 a graf 11). Analyzováno bylo 85 odpovědí (100 %).
47 respondentů (55,29 %) určilo správně muchomůrku zelenou. Chybně odpovědělo
celkem 38 respondentů (44,71 %). 20 respondentů (23,53 %) uvedlo nesprávně bedlu
vysokou, 6 (7,06 %) pečárku polní a 12 respondentů (14,12 %) zvolilo možnost
pavučinec plyšový.

60 55,29
50
40
30 23,53
20 14,12
10 7,06
0
Bedla vysoká Pečárka polní Muchomůrka Pavučinec
zelená plyšový
Muchomůrka zelená Absolut. četnost (n) Relat. četnost (%)

Jedovatá 38 44,71
Jedlá 9 10,58
Druh neuveden 38 44,71
CELKEM 85 100
57
Tabulka 16 prezentuje vyhodnocení doplňující otázky k položce č. 12, zda je
Za správně zodpovězenou byla položka č. 12 považována v případě, že byl
jedovatá. 9 respondentů (10,58 %) správně určilo druh, ale chybně uvedlo, že je houba
jedlá. Možnost Druh neurčen zahrnuje zbývajících 38 respondentů (44,71 %), kteří
chybně určili druh houby. Odpověď na doplňující otázku u těchto respondentů nebyla
hodnocena.
Závěrem, z celkového počtu 85 dotazníků (100 %) tuto položku správně
zodpovědělo 38 respondentů (44,71 %), 47 respondentů (55,29 %) odpovědělo
chybně.
Tabulka 17: Určení jedovatých hub

Hřib satan 71 22,99
Holubinka trávozelená 14 4,53
Vláknice začervenalá 38 12,3
Závojenka olovová 59 19,09
Muchomůrka růžovka 12 3,88
Pavučinec plyšový 34 11
Pečárka polní 4 1,29
CELKEM 309 100
Položka č. 13 měla více správných odpovědí. Cílem bylo z nabídky vybrat

všechny jedovaté houby (viz. tabulka 17 a graf 12). Respondenti zaškrtli celkem 309
odpovědí (považováno za 100 %).
Všechny správné možnosti (a, c, d, f, h) uvedlo z 85 hodnocených dotazníků
(100 %) 16 respondentů (18,82 %). 69 respondentů (81,18 %) zvolilo odpovědi
nesprávné nebo nedostatečné.
58
Hřib satan byl v součtu 309 odpovědí (100 %) uveden 71krát (22,99 %),
holubinka trávozelená 14krát (4,53%), vláknice začervenalá 38krát (12,30 %),
závojenka olovová 59krát (19,09 %), muchomůrka růžovka 12krát (3,88 %),
pavučinec plyšový 34krát (11,00 %), pečárka polní 4krát (1,29%) a muchomůrka
zelená 77krát (24,92 %).
Graf 12: Určení jedovatých hub

30
24,92
25 22,99
19,09
20
15 12,30 11,00
10
4,53 3,88
5 1,29
0
Hřib sa- Holu- Vláknice Zá- Mucho- Pavuči- Pečárka Mucho-
tan binka začer- vojenka můrka nec polní můrka ze-
trávoze- venalá olovová růžovka ply- lená
lená šový
Analýza znalostních položek v oblasti mykologie (položky 6 - 13)

Tabulka 18: Znalosti respondentů v oblasti mykologie
Znalostní Správné odpovědi Chybné odpovědi

položky
Absolut. Relat. Absolut. Relat. četnost
četnost (n) četnost (%) četnost (n) (%)
Položka 6 63 74,12 22 25,88
Položka 7 39 45,88 46 54,12
Položka 8 55 64,71 30 35,29
Položka 9 28 32,94 57 67,06
Položka 10 49 57,65 36 42,35
Položka 11 35 41,18 50 58,82
Položka 12 38 44,71 47 55,29
Položka 13 16 18,82 69 81,18
Tabulka 18 a graf 13 ukazují počty správných a špatných odpovědí na znalostní

položky z oblasti mykologie. Na položky odpovědělo všech 85 respondentů (100 %).
Relativní četnosti jsou počítány z celkového počtu 85 dotazníků (100 %). Položky
s doplňujícími otázkami (položky 7, 8, 9 a 12) byly hodnoceny jako správně
59
zodpovězené pouze v případě, že byla uvedena správná odpověď i na doplňující dotaz.
U položek, kde bylo možné zvolit více možností (tj. položky č. 10 a 13) jsou
mezi správně odpovídající respondenty zahrnuti pouze ti, kteří uvedli všechny správné
možnosti.
Položku č. 6 zodpovědělo správně 63 respondentů (74,12 %), chybnou odpověď
uvedlo 22 respondentů (25,88 %). Na položku č. 7 odpovědělo správně 39 respondentů
(45,88 %), chybně 46 respondentů (54,12 %). Položku č. 8 zodpovědělo správně 55
respondentů (64,71 %), chybně 30 respondentů (35,29 %). Položku č. 9 zodpovědělo
správně 28 respondentů (32,94 %), chybně 57 respondentů (67,06 %). Správnou
odpověď na položku č. 10 uvedlo 49 respondentů (57,65 %), nesprávnou 36
respondentů (42,35 %). Správnou odpověď na položku č. 11 zvolilo 35 respondentů
(41,18 %), nesprávnou 50 respondentů (58,82 %). Na položku č. 12 odpovědělo
odpověď na položku č. 13 uvedlo 16 respondentů (18,82 %) a nesprávnou 69 (81,18
%).
Graf 13: Znalosti respondentů v oblasti mykologie

90
81,18
80 74,12
70 64,71 67,06
57,65 58,82
60 54,12 55,29
50 45,88 44,71
42,35 41,18
40 35,29 32,94 Správné odpovědi
30 25,88 Chybné odpovědi
18,82
20
10
0
Položka Položka Položka Položka Položka Položka Položka Položka
6 7 8 9 10 11 12 13
60
Znalostní položky – první pomoc při otravě houbami
Tabulka 19: Orgány postižené houbovou otravou
Orgány Absolut. četnost (n) Relat. četnost (%)

Játra 50 33,78
Ledviny 35 23,66
Žaludek 16 10,81
Střeva 5 3,38
Slinivka břišní 4 2,7
Jícen 1 0,68
Celý zažívací trakt 4 2,7
Mozek a nervový systém 13 8,78
Srdce 9 6,08
Krev 6 4,05
Slezina 2 1,35
Plíce 2 1,35
Svaly 1 0,68
CELKEM 148 100
V otevřené položce č. 14 měli respondenti uvést orgány, které bývají dle jejich
vlastního uvážení postiženy při otravě houbami (viz. tabulka 19 a graf 14). Z počtu 85
analyzovaných dotazníků (100 %) na tuto položku odpovědělo 64 respondentů (75,29
%). Celkem bylo 148 odpovědí (považováno za 100 %). Všechny uvedené odpovědi
byly správné. 21 respondentů (24,71 %) odpověď neuvedlo. Tito respondenti byli
hodnoceni jako chybně odpovídající.
Správně tedy odpovědělo celkem 64 respondentů (75,29 %). 50krát byla uvedena
játra (33,78 %), 35krát ledviny (23,66 %), 16krát žaludek (10,81 %), 5krát střeva (3,38
%), 4krát slinivka břišní (2,70 %), 1krát jícen (0,68 %) a 4krát celý zažívací trakt (2,70
%). Mozek a nervový systém byl uveden 13krát (8,78 %), Srdce 9krát (6,08 %), krev
6krát (4,05 %), slezina 2krát (1,35 %), plíce 2krát (1,35 %) a svaly 1krát (0,68 %).
61
Graf 14: Orgány postižené houbovou otravou
40
35 33,78
30
25 23,66
20
15
10,81
10 8,78
6,08
3,38 2,70 2,70 4,05
5 1,35 1,35
0,68 0,68
0
ra k a í en e ev na ce
Ját vin
y
de ev iš n Jíc GI
T
aN
S c
Kr Slezi Plí aly
d lu Stř ka bř k Srd Sv
Le Ža oz
e
niv M
Sli
Tabulka 20: Příznaky houbové otravy
Příznaky Absolut. četnost (n) Relat. četnost (%)

Nevolnost, zvracení, 82 27,06
bolesti břicha, průjem
Bolest na hrudi 5 1,65
Závratě, bolesti hlavy, 69 22,78
halucinace, poruchy
zraku
Slinění, slzení, pocení 32 10,56
Vyrážka na kůži 8 2,64
Svalová slabost, křeče, 39 12,87
bolest v zádech
Zvýšená teplota, zimnice 28 9,24
Bušení srdce, změny 40 13,2
krevního tlaku a poruchy
vědomí
Bolest v krku, chrapot 0 0
CELKEM 303 100
Položka č. 15 hodnotila znalost příznaků houbových otrav (viz. tabulka 20).

Z uvedené nabídky bylo možné vybrat více správných odpovědí. V 85 analyzovaných
dotaznících (100 %) bylo uvedeno celkem 303 odpovědí (považováno za 100 %). Ze
správných odpovědí byla 82krát uvedena možnost nevolnost, zvracení, bolesti břicha,
62
průjem (27,06 %), 69krát závratě, bolesti hlavy, halucinace, poruchy zraku (22,78 %),
32krát slinění, slzení, pocení (10,56 %), 39krát svalová slabost křeče, bolest v zádech
(12,87 %), 28krát zvýšená teplota, zimnice (9,24 %) a 40krát bušení srdce, změny
krevního tlaku a poruchy vědomí (13,20 %). Nesprávně byla 5krát zvolena bolest na
hrudi (1,65 %) a 8krát vyrážka na kůži (2,64 %). Možnost bolest v krku a chrapot
neuvedl žádný z respondentů (0 %).
Všechny správné odpovědi (možnosti a, c, d, f, g, h) vybralo pouze 11 (12,94 %)
z 85 respondentů (100 %). 74 respondentů (87,06 %) zvolilo nesprávné nebo
nedostatečné odpovědi.
Tabulka 21: Doba projevu příznaků po požití jedovaté houby
Příznaky se objeví Absolut. četnost (n) Relat. četnost (%)

Téměř okamžitě po požití 7 8,24
Po vstřebání toxinů (asi za 27 31,76
2 hodiny)
Za několik dní 1 1,18
Doba projevu je 50 58,82
rozmanitá, závisí na
druhu houby
CELKEM 85 100
Pomocí položky č. 16 jsme zjišťovali znalosti respondentů o době, kdy se po

požití jedovatých hub objeví první příznaky otravy (viz. tabulka 21). Celkem
odpovědělo 85 respondentů (100 %). Správnou možnost, že doba projevu příznaků je
rozmanitá a závisí na duhu houby zvolilo 50 z nich (58,82 %). Nesprávně odpovědělo
35 respondentů (41,18 %). 7 respondentů (8,24 %) uvedlo možnost téměř okamžitě po
požití, 27 (31,76 %) po vstřebání toxinů a 1 dotázaný (1,18 %) by čekal projev
příznaků za několik dní po požití.
63
Tabulka 22: První pomoc u postiženého při vědomí
Postup první pomoci Absolut. četnost (n) Relat. četnost (%)

Zkontroluji základní 52 13,44
životní funkce (tj. stav
vědomí a dýchání)
Základní životní funkce 1 0,26
kontrolovat nemusím, u
otrav houbami nebývají
ohroženy
Pokud postižený nezvrací 45 11,63
a houba byla požita
maximálně před 1
hodinou, vyvolám
zvracení
Vždy vyvolám zvracení 35 9,04
Za žádných okolností ne- 2 0,52
vyvolávám zvracení
Zajistím zvratky, stolici či 49 12,66
zbytky hub pro
toxikologické vyšetření
Zvratky, stolici či zbytky 3 0,78
hub pro toxikologické
vyšetření není třeba
zajišťovat
Podám aktivní uhlí a 11 2,84
mléko
Podám 10-20 tablet 30 7,75
aktivního uhlí
rozpuštěných ve vodě
Při podezření na otravu 13 3,36
zásadně nepodávám nic k
jídlu a pití (ani vodu)
Zajistím dostatečný přísun 0 0
jídla a pití
Zajistím zvýšený přísun 25 6,46
pití (vody), ale
nepodávám nic k jídlu
Počkám 2 hodiny a pokud 1 0,26
se neobjeví žádné další
příznaky, nejedná se o
otravu a není třeba volat
lékaře
Zavolám zdravotnickou 71 18,34
záchrannou službu nebo
64
postiženého transportuji
do nemocnice
Průběžně kontroluji 49 12,66
základní životní funkce
CELKEM 387 100
Úkolem položky č. 17 bylo posoudit znalost poskytování první pomoci při

podezření na otravu houbami u postiženého při vědomí (viz. tabulka 22). Respondenti
měli označit všechny správné možnosti. V 85 hodnocených dotaznících (100 %) bylo
celkem 387 zvolených možností (považováno za 100 %).
Ze všech uvedených variant byla možnost zkontroluji základní životní funkce
uvedena 52krát (13,44 %), základní životní funkce kontrolovat nemusím 1krát (0,26
%), pokud postižený nezvrací a houba byla požita max. před 1 hodinou, vyvolám
zvracení 45krát (11,63 %), vždy vyvolám zvracení 35krát (9,04 %), za žádných
okolností nevyvolávám zvracení 2krát (0,52 %), zajistím biologický materiál pro
toxikologii 49krát (12,66 %) a biologický materiál pro toxikologii není třeba zajišťovat
3krát (0,78 %). 11krát (2,84 %) byla zvolena možnost podám aktivní uhlí a mléko,
30krát (7,75 %) podám 10 – 20 tbl. aktivního uhlí ve vodě, 13krát (3,36 %) zásadně
nepodávám nic k jídlu ani k pití a 25krát (6,46 %) zajistím zvýšený přísun vody, ale
nepodávám nic k jídlu. Variantu zajistím dostatečný přísun jídla a pití nevybral žádný
z respondentů (0 %). 1krát (0,26 %) se objevila možnost, že počkám 2 hodiny a pokud
se neobjeví další příznaky, nejedná se o otravu a není třeba volat lékaře a 71krát (18,34
%), že zavolám ZZS nebo postiženého transportuji do nemocnice. Průběžná kontrola
základních životních funkcí byla uvedena 49krát (12,66 %).
Zcela správný postup první pomoci (možnosti a, c, f, i, l, n, o) by dodrželo pouze
9 (10,59 %) z 85 respondentů (100 %). 76 respondentů (89,41 %) zvolilo postup
nesprávný nebo nedostatečný.
65
Tabulka 23: První pomoc u postiženého při vědomí - souhrn
Počet správných odpo- Absolut. četnost (n) Relat. četnost (%)

vědí
7 odpovědí správně 9 10,59
4 odpovědi správně 8 9,41
1 odpověď správně 7 8,24
CELKEM 85 100
Tabulka 23 a graf 15 ukazují skladbu odpovědí respondentů na položku č. 17,

která hodnotí znalost postupů první pomoci u postiženého při vědomí. Z celkových 85
respondentů (100 %) zvolilo všech 7 správných možností 9 respondentů (10,59 %).
6 správných možností zvolilo rovněž 9 respondentů (10,59 %), 5 správných možností
uvedlo 16 respondentů (18,82 %), 4 správné možnosti uvedlo 8 respondentů (9,41 %),
3 správné možnosti uvedlo 19 respondentů (22,35 %), 2 správné možnosti uvedlo 14
respondentů (16,47 %) a 1 správnou možnost uvedlo 7 respondentů (8,24 %). Ani
jednu správnou odpověď nezvolili 3 respondenti (3,53 %).
Graf 15: První pomoc u postiženého při vědomí - souhrn
25 22,35
20 18,82
16,47
15
10,59 10,59
9,41
10 8,24
5 3,53
0
ě ě ě ě ě ě ě ě
rá vn rá vn rá vn rá vn rá vn rá vn rá vn rá vn
7 sp 6 sp 5 sp 4 sp 3 sp 2 sp 1 sp 0 sp
66
Tabulka 24: Podmínky vyvolání zvracení
Odpověď Absolut. četnost (n) Relat. četnost (%)

Zvracení vyvoláváme 61 47,29
pouze u postiženého při
vědomí
Zvracení vyvoláváme bez 5 3,88
ohledu na stav vědomí,
jedovaté látky je nutné
vždy vyloučit zvracením
Eliminace hub ze žaludku 43 33,33
pomocí zvracení má efekt
do 1 hodiny po požití
Na době po požití 19 14,73
nezáleží, zvracení
vyvoláme kdykoliv
Zvracení nikdy 1 0,77
nevyvoláváme
CELKEM 129 100
Položkou č. 18 jsme zjišťovali znalosti respondentů o podmínkách pro vyvolání

zvracení v rámci poskytování první pomoci při podezření na houbovou otravu
(viz. tabulka 24). 85 hodnocených respondentů (100 %) uvedlo celkem 129 možností
(považováno za 100 %). Možnost zvracení vyvoláváme pouze u postiženého při
vědomí byla zvolena 61krát (47,29 %), zvracení vyvoláváme bez ohledu na stav
vědomí 5krát (3,88 %), eliminace hub pomocí zvracení má efekt pouze do 1 hodiny po
požití 43krát (33,33 %), na době po požití nezáleží 19krát (14,73 %) a možnost, že
zvracení nikdy nevyvoláváme byla uvedena 1krát (0,77 %).
Správnou kombinaci (a, c) vybralo z celkových 85 (100 %) jen 27 respondentů
(31,76 %). 58 respondentů (68,24 %) uvedlo možnosti nesprávné či nedostatečné.
67
Tabulka 25: Způsob vyvolání zvracení
Metoda Absolut. četnost (n) Relat. četnost (%)

Mechanické podráždění 54 63,53
hltanu prstem
Sklenice mléka s 3 3,53
rozmixovaným česnekem
Emetika 27 31,76
Neuvedeno 1 1,18
CELKEM 85 100
Položka č. 19, která hodnotí způsob provokace zvracení (viz. tabulka 25 a graf
16), byla určena pro respondenty, kteří si myslí, že je při otravě houbami vhodné
vyvolat zvracení (v předchozí položce č. 18 tedy neuvedli možnost e, že zvracení
nikdy nevyvoláváme). Z celkového počtu 85 dotazníků (100 %) zvolilo jednu z metod
provokace zvracení 84 respondentů (98,82 %). Správnou metodu mechanické
podráždění hltanu vybralo 54 dotázaných (63,53 %). Nesprávně odpovědělo celkem 31
respondentů (36,47 %). 3 respondenti (3,53 %) by podali sklenici mléka s česnekem
a 27 respondentů (31,76 %) by zvracení vyvolalo jen při dostupnosti emetik. Možnost
Neuvedeno zahrnuje 1 respondenta (1,18 % z 85), který v předchozí položce č. 18
uvedl variantu zvracení nikdy nevyvoláváme a na tuto položku tedy chybně
neodpovídal.
Graf 16: Způsob vyvolání zvracení

70 63,53
60
50
40
31,76
30
20
10 3,53 1,18
0
Mechanické Sklenice Emetika Neuvedeno
podráždění mléka s
hltanu prstem česnekem
68
Tabulka 26: První pomoc u postiženého v bezvědomí
Postup první pomoci Absolut. četnost (n) Relat. četnost (%)

Zkontroluji základní 75 14,62
životní funkce (tj. stav
vědomí a dýchání)
Základní životní funkce 1 0,2
kontrolovat nemusím, u
otrav houbami nebývají
ohroženy
Pokusím se postiženého 49 9,55
probrat
Vždy vyvolám zvracení 7 1,36
Za žádných okolností 31 6,04
nevyvolávám zvracení
Zajistím zvratky, stolici či 38 7,41
zbytky hub pro
toxikologické vyšetření
Zvratky, stolici či zbytky 3 0,58
hub pro toxikologické
vyšetření není třeba
zajišťovat
Podám aktivní uhlí a 0 0
mléko
Podám 10-20 tablet 4 0,78
aktivního uhlí
rozpuštěných ve vodě
Zásadně nepodávám nic k 29 5,65
jídlu a pití (ani vodu)
Zajistím dostatečný přísun 0 0
jídla a pití
Zajistím zvýšený přísun 7 1,36
pití (vody), ale
nepodávám nic k jídlu
Uložím postiženého do 54 10,53
stabilizované polohy
protišokové polohy
polohy v polosedě
Uložím postiženého do 0 0
polohy v leže na zádech s
pokrčenými dolními
končetinami
Jakmile zjistím, že je 74 14,42
69
postižený v bezvědomí, co
nejdříve zavolám ZZS
Jakmile zjistím, že je 2 0,39
postižený v bezvědomí a
neprobere se do 30 minut,
zavolám ZZS
Pokud mám k dispozici 9 1,75
automobil, ZZS nevolám
a transportuji postiženého
do nemocnice sám/sama
Průběžně kontroluji 60 11,7
základní životní funkce
Jestliže jsem zavolal/a 1 0,2
ZZS postiženého už
kontrolovat nemusím
Pokud je postižený v 60 11,7
bezvědomí a nedýchá,
zahájím KPR
CELKEM 513 100
Položka č. 20 analyzuje znalosti respondentů o postupu první pomoci

u postiženého v bezvědomí (viz. tabulka 26). V 85 hodnocených dotaznících (100 %)
bylo vybráno celkem 513 odpovědí (bráno jako 100 %).
Ze správných odpovědí byla kontrola základních životních funkcí uvedena
75krát (14,62 %), pokus postiženého probrat 49krát (9,55 %), za žádných okolností
nevyvolávat zvracení 31krát (6,04 %), zajistit biologický materiál pro toxikologii
38krát (7,41 %), nepodávat nic k jídlu a pití 29krát (5,65 %), uložení postiženého do
stabilizované polohy 54krát (10,53 %), co nejvčasnější přivolání ZZS 74krát (14,42
%), průběžná kontrola základních životních funkcí 60krát (11,70 %) a zahájení
kardiopulmonální resuscitace v případě vymizení dechu rovněž 60krát (11,70 %).
Nesprávně bylo 1krát (0,20 %) zvoleno, že kontrola základních životních funkcí
není nutná, 7krát (1,36 %) vždy vyvoláme zvracení, 3krát (0,58 %) biologický materiál
pro toxikologii není třeba zajišťovat, 4krát (0,78 %) podání 10 – 20 tablet aktivního
uhlí ve vodě, 7krát (1,36 %) zajištění dostatečného přísunu vody, 1krát (0,20 %)
uložení postiženého do protišokové polohy, 8krát (1,56 %) uložení postiženého do
polohy v polosedě, 2krát (0,39 %) vyčkání dalšího vývoje stavu a pak teprve přivolání
ZZS, 9krát (1,75 %) transport vlastním automobilem a 1krát (0,20 %), že stav
postiženého není po přivolání ZZS nutné kontrolovat. Možnosti Podám aktivní uhlí
70
a mléko a Uložím postiženého do polohy v leže na zádech s pokrčenými dolními
končetinami neuvedl žádný z respondentů (0 %).
Všechny správné možnosti (a, c, e, f, j, m, q, t, v) uvedlo 12 respondentů (14,12
%) z celkového počtu 85 (100 %). Většina dotazovaných (73, tj. 85,88 %) zvolila
nesprávné nebo nedostatečné odpovědi.
Tabulka 27: První pomoc u postiženého v bezvědomí - souhrn
Počet správných odpo- Absolut. četnost (n) Relat. četnost (%)

vědí
1 odpověď správně 6 7,06
0 odpovědí správně 0 0
CELKEM 85 100
Tabulka 27 ukazuje skladbu odpovědí respondentů na položku č. 20, která

hodnotí znalost postupů první pomoci u postiženého v bezvědomí (viz. tabulka 27
a graf 17). Z celkových 85 respondentů (100 %) zvolilo všech 9 správných možností
12 respondentů (14,12 %). 8 správných možností uvedlo 11 respondentů (12,94 %),
7 správných možností uvedlo rovněž 11 respondentů (12,94 %), 6 správných možností
uvedlo 12 respondentů (14,12 %), 5 správných možností uvedlo 10 respondentů (11,76
%), 4 správné možnosti zvolilo 7 respondentů (8,24 %), 3 správné možnosti zvolilo 10
respondentů (11,76 %), 2 správné možnosti zvolilo 6 respondentů (7,06 %) a 1
správnou možnost uvedlo opět 6 respondentů (7,06 %). Ani jednu správnou odpověď
neuvedl žádný z respondentů (0 %).
71
Graf 17: První pomoc u postiženého v bezvědomí - souhrn
16
14,12 14,12
14 12,94 12,94
11,76 11,76
12
10
8,24
8 7,06 7,06
6
4
2
0,00
0
v ně v ně v ně v ně v ně v ně v ně v ně v ně v ně
prá p rá prá p rá p rá prá p rá prá p rá p rá
9s 8s 7s 6s 5s 4s 3s 2s 1s 0s
Analýza znalostních položek v oblasti první pomoci (položky 14 - 20)

Tabulka 28: Znalosti respondentů v oblasti první pomoci
Znalostní Správné odpovědi Špatné odpovědi

položky
Absolut. Relat. Absolut. Relat. četnost
četnost (n) četnost (%) četnost (n) (%)
Položka 14 64 75,29 21 24,71
Položka 15 11 12,94 74 87,06
Položka 16 50 58,82 35 41,18
Položka 17 9 10,59 76 89,41
Položka 18 27 31,76 58 68,24
Položka 19 54 63,53 31 36,47
Položka 20 12 14,12 73 85,88
Tabulka 28 a graf 18 ukazují počty správných a špatných odpovědí na znalostní

položky z oblasti houbových otrav a poskytování první pomoci. U položek, kde bylo
možné zvolit více možností (tj, položky č. 14, 15, 17, 18 a 20) jsou mezi správně
odpovídající respondenty zahrnuti pouze ti, kteří uvedli všechny správné možnosti
(kromě položky č. 14, kde stačilo uvést pouze jednu správnou možnost). Relativní
četnosti jsou počítány z celkového počtu 85 dotazníků (100 %).
Položku č. 14 zodpovědělo správně 64 respondentů (75,29 %), zbývajících 21
respondentů (24,71 %) neuvedlo žádnou odpověď a bylo tedy hodnoceno jako
72
nesprávně odpovídající. Na položku č. 15 odpovědělo správně 11 respondentů (12,94
%), chybně 74 respondentů (87,06 %). Položku č. 16 zodpovědělo správně 50
respondentů (58,82 %), chybně 35 respondentů (41,18 %). Položku č. 17 zodpovědělo
odpověď na položku č. 18 uvedlo 27 respondentů (31,76 %), nesprávnou 58
respondentů (68,24 %). Správnou odpověď na položku č. 19 zvolilo 54 respondentů
(63,53 %), nesprávnou 31 respondentů (36,47 %). Na položku č. 20 odpovědělo
správně 12 respondentů (14,12 %) a chybně 73 respondentů (85,88 %).
Graf 18: Znalosti respondentů v oblasti první pomoci

100
87,06 89,41
90 85,88
80 75,29
68,24
70 63,53
58,82
60
50 41,18 Správné odpovědi
40 36,47
31,76 Chybné odpovědi
30 24,71
20 12,94 14,12
10,59
10
0
Položka Položka Položka Položka Položka Položka Položka
14 15 16 17 18 19 20
73
Analýza znalostních položek (položky 6 - 20)
Tabulka 29: Vyhodnocení výsledků respondentů ve znalostních položkách
Počet správně zodpově- Počet respondentů

zených znalostních
položek Absolut. četnost (n) Relat. četnost (%)
15 položek správně 5 5,88
14 položek správně 0 0
4 položky správně 11 12,94
1 položka správně 1 1,18
CELKEM 85 100
Tabulka 29 a graf 19 prezentují výsledky respondentů ve znalostních položkách

dotazníku. Zobrazuje počty respondentů, kteří správně zodpověděli příslušný počet
znalostních položek. Všech 15 znalostních položek (položky 6 – 20) správně
zodpovědělo 5 respondentů (5,88 %) z celkového počtu 85 (100 %). Na 14 znalostních
položek neodpověděl správně žádný z respondentů (0 %), 13 znalostních položek
správně zodpověděl 1 respondent (1,18 %), na 12 znalostních položek opět
neodpověděl správně žádný respondent (0 %) a na 11 znalostních položek správně
odpověděl 1 respondent (1,18 %). Správnou odpověď na 10 znalostních položek uvedli
4 respondenti (4,71 %), na 9 znalostních položek rovněž 4 respondenti (4,71 %) a na
8 znalostních položek 9 respondentů (10,58 %). Největší počet respondentů (15,
tj. 17,65 %) odpovědělo správně na 7 znalostních položek. Správné odpovědi na
6 znalostních položek uvedlo 10 respondentů (11,76 %), na 5 znalostních položek 14
respondentů (16,47 %), na 4 znalostní položky 11 respondentů (12,94 %), na
3 znalostní položky 4 respondenti (4,71 %), na 2 znalostní položky 6 respondentů
74
(7,05 %) a na 1 znalostní položku odpověděl správně 1 respondent (1,18 %).
Více než 75% úspěšnosti dosáhli ve znalostních položkách respondenti, kteří
správně zodpověděli 12 a více těchto položek. Z celkového počtu 85 respondentů (100
%) dosáhlo takového výsledku 6 respondentů (7,06 %). V tabulce jsou tito respondenti
zobrazeni kurzívou.
Graf 19: Vyhodnocení výsledků respondentů ve znalostních položkách

20
17,65
18 16,47
16
14 12,94
11,76
12 10,58
10
8 7,05
5,88
6 4,71 4,71 4,71
4
2 1,18 1,18 1,18
0,00 0,00 0,00
0
ě ě ě ě ě ě ě ě ě ě ě ě ě ě ě ě
rá vn ráv n rávn rávn rávn rávn ráv n rávn rávn ráv n ráv n rávn rávn rávn ráv n rávn
sp sp sp sp sp sp 9 sp 8 sp 7 sp 6 sp 5 sp 4 sp 3 sp 2 sp 1 sp 0 sp
15 14 13 12 11 10
Analýza znalostních položek (položky 6 – 20) u respondentů sbírajících houby a

respondentů nesbírajících houby
Tabulka 30: Porovnání znalostí u respondentů houby sbírajících a nesbírajících
Znalost. Správné odpovědi

položky Sbírající resp. Nesbírající resp. Celkem odpovědí
Abs. čet. Relat. čet. Abs. čet. Relat. čet. Abs. čet. Relat. čet. (%)
(n) (%) (n) (%) (n)
Položka 41 73,21 22 75,86 63 74,12
6
Položka 27 48,21 12 41,38 39 45,88
7
Položka 39 69,64 16 55,17 55 64,71
8
Položka 22 39,29 6 20,69 28 32,94
9
75
Položka 35 62,5 14 48,28 49 57,65
10
Položka 25 44,64 10 34,48 35 41,18
11
Položka 33 58,93 5 17,24 38 44,71
12
Položka 13 23,21 3 10,34 16 18,82
13
Položka 46 82,14 18 62,07 64 75,29
14
Položka 8 14,29 3 10,34 11 12,94
15
Položka 38 67,86 12 41,38 50 58,82
16
Položka 8 14,29 1 3,45 9 10,59
17
Položka 23 41,07 4 13,79 27 31,76
18
Položka 37 66,07 17 58,62 54 63,53
19
Položka 11 19,64 1 3,45 12 14,12
20
Celkem 56 100 29 100 85 100
resp. v
dané
skupině
Tabulka 30 a graf 20 prezentují porovnání výsledků znalostních položek (tj. 6 -

20) u respondentů sbírajících houby a u respondentů houby nesbírajících. Shrnuje
počty správných odpovědí na znalostní položky u obou skupin respondentů.
Ve sloupci Sbírající respondenti jsou uvedeny počty správných odpovědí
u respondentů, kteří v položce č. 3 uvedli, že houby sbírají (možnosti a nebo b).
Ve sloupci Nesbírající respondenti jsou uvedeny počty správných odpovědí
u respondentů, kteří v položce č. 3 uvedli, že houby nesbírají (možnosti c nebo d).
Sloupec Celkem odpovědí ukazuje celkový počet správných odpovědí všech
respondentů na dané znalostní položky. U položek, kde bylo možné zvolit více
76
možností (tj. 10, 13, 14, 15, 17, 18, 20) jsou mezi správně odpovídající respondenty
zahrnuti pouze ti, kteří uvedli všechny správné možnosti.
Relativní četnosti ve sloupci Sbírající respondenti jsou počítány z celkového
počtu 56 sbírajících respondentů (považováno za 100 %). Ve sloupci Nesbírající
respondenti jsou relativní četnosti počítány z celkového počtu 29 nesbírajících
respondentů (považováno za 100 %). Sloupec Celkem odpovědí shrnuje počty všech
správně odpovídajících respondentů bez ohledu na to, zda houby sbírají či nesbírají.
Relativní četnosti jsou tedy počítány z celkového počtu 85 respondentů (100 %).
Z analýzy znalostních položek je zřejmé, že ve 14 položkách (93,33 %) z 15
(100 %) dosáhli lepších výsledků respondenti, kteří houby sbírají (tzn., že v těchto
znalostních položkách dosáhli většího procenta správných odpovědí). Pouze v 1
položce (položka č. 6, tj. 6,67 %) byli úspěšnější respondenti, kteří houby nesbírají.
Graf 20: Porovnání znalostí u respondentů houby sbírajících a nesbírajících
90
82,14
75,86
80 73,21
69,64 67,86
70 66,07
62,50 62,07
58,93 58,62
60 53,17
48,21 48,28
50 44,64
41,38 39,29 41,38 41,07
40 34,48 Sbírající resp.
30 23,21 Nesbírající resp.
20,69 19,64
20 17,24
14,29 14,29 13,79
10,34 10,34
10 3,45 3,45
0
Pol 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20
ožk
a6
77
12 OVĚŘENÍ OČEKÁVANÝCH VÝSLEDKŮ
V bakalářské práci jsem se zabývala znalostmi laické veřejnosti o houbách,

houbových otravách a faktorech, které tuto problematiku ovlivňují. Jednotlivé položky
dotazníku byly tedy zaměřeny na zjištění znalostí respondentů z oblasti mykologie
a první pomoci při houbových otravách. Průzkum proběhl v ordinaci praktického
lékaře a mezi respondenty v mém okolí.
K analýze jsem použila 85 dotazníků. Na základě jejich hodnocení jsem
ověřovala platnost 4 předem stanovených cílů a 9 odvozených očekávaných výsledků.
Cíl 1: Zjistit, zda dospělá laická veřejnost sbírá a konzumuje houby.

Očekávaný výsledek č. 1: Předpokládám, že houby sbírá a konzumuje více než 50 %
respondentů.
Očekávaný výsledek č. 1, ve kterém jsem předpokládala, že více než 50 %
respondentů sbírá a konzumuje houby, se potvrdil. K hodnocení výsledku byla použita
položka č. 3. Možnost sbírám a konzumuji zvolila v této položce více než polovina
respondentů (57,65 %).
Očekávaný výsledek č. 2: Předpokládám, že více než 50 % respondentů, kteří houby
nekonzumují, uvedou jako hlavní důvod strach z otravy.
K ověření předpokladu očekávaného výsledku č. 2 sloužila položka č. 4.
Osloveni byli pouze respondenti, kteří houby nekonzumují. Na základě hodnocení této
položky se stanovený očekávaný výsledek nepotvrdil, protože předpokládaný důvod
uvedlo pouze 23,53 % respondentů. Nejčastěji (64,71 %) byla zvolena možnost, že
houby respondentům nechutnají.
Očekávaný výsledek č. 3: Předpokládám, že více než 25 % respondentů sbírá
a konzumuje i houby, které bezpečně nezná.
K hodnocení předpokladu byla určena položka č. 5. Předpokládanou odpověď
uvedlo pouze 10,59 % respondentů. Většina respondentů (55,29 %) uvedla, že sbírá
pouze druhy, které bezpečně pozná. Zbývajících 34,12 % respondentů houby nesbírá
a k této položce se nevyjádřilo. Očekávaný výsledek tedy nebyl potvrzen.
78
Cíl 2: Zjistit, zda dospělá laická veřejnost ví, jaké účinky mají jedovaté houby na
organismus.
Očekávaný výsledek č. 4: Předpokládám, že více než 50 % respondentů uvede, že
otrava houbami postihuje játra.
Očekávaný výsledek č. 4, ve kterém jsem předpokládala, že nejčastěji
postiženým orgánem při houbové otravě budou dle respondentů játra, byl potvrzen.
K hodnocení výsledku byla využita otevřená položka č. 14, kde měli respondenti uvést
orgány, které bývají podle jejich názoru postiženy při otravě houbami. Postižení jater
uvedlo 58,82 % respondentů.
Očekávaný výsledek č. 5: Předpokládám, že více než 25 % respondentů správně
uvede všechny příznaky otravy houbami.
K ověření předpokladu očekávaného výsledku č. 5 byla určena položka č. 15.
Zcela správně na tuto položku odpovědělo pouze 12,94 % respondentů. Většina
respondentů (tj. 87,06 %) zvolila možnosti nesprávné nebo nedostatečné. Očekávaný
výsledek tedy nebyl potvrzen.
Cíl 3: Zjistit, zda dospělá laická veřejnost ví, jaká je první pomoc při otravě houbami.
Očekávaný výsledek č. 6: Předpokládám, že více než 50 % respondentů zná zcela
správný postup PP při podezření na otravu houbami u postiženého při vědomí.
Očekávaný výsledek č. 6, který byl orientovaný na poskytování první pomoci
u postiženého při vědomí se nepotvrdil. K hodnocení výsledku sloužila položka č. 17.
Zcela správný postup první pomoci uvedlo pouze 10,59 % respondentů. Zbývajících
89,41 % respondentů zvolilo možnosti nesprávné nebo nedostatečné.
Očekávaný výsledek č. 7: Předpokládám, že více než 50 % respondentů zná zcela
správný postup první pomoci při podezření na otravu houbami u postiženého
v bezvědomí.
Očekávaný výsledek č. 7, ve kterém jsem předpokládala, že více než polovina
respondentů uvede správně postup první pomoci u postiženého v bezvědomí, se
nepotvrdil. K jeho ověření byla použita položka č. 20. Zcela správný postup první
pomoci zvolilo pouze 14,12 % respondentů. Zbývajících 85,88 % respondentů uvedlo
možnosti nesprávné nebo nedostatečné.
79
Cíl 4: Zjistit základní znalosti laické veřejnosti o houbách, houbových otravách a první
pomoci.
Očekávaný výsledek č. 8: Předpokládám, že více než 50 % respondentů dokáže
správně odpovědět na více než 75 % znalostních položek.
Očekávaný výsledek č. 8 byl ověřován na základě hodnocení všech znalostních
položek (položky č. 6 – 20). Z analýzy těchto 15 položek (považováno za 100 %) je
zřejmé, že pouze 7,06 % respondentů odpovědělo správně na více než 75 %
znalostních položek. Většina respondentů (92,94 %) správně zodpověděla méně než
75 % znalostních položek. Očekávaný výsledek tedy nebyl potvrzen.
Očekávaný výsledek č. 9: Předpokládám, že respondenti, kteří houby sbírají,
dosáhnou většího procenta správných odpovědí ve znalostních položkách než ti, kteří
houby nesbírají.
K ověření předpokladu sloužila analýza všech znalostních položek (položky č. 6
- 20). Respondenti odpovídali celkem na 15 znalostních položek (považováno za 100
%). U jednotlivých položek bylo následně sledováno, kolik správných odpovědí uvedli
respondenti, kteří houby sbírají a kolik respondenti, kteří houby nesbírají. Následně
byla vypočítána relativní četnost uvedených správných odpovědí u jednotlivých
položek pro skupinu respondentů sbírajících houby a pro skupinu respondentů houby
nesbírajících. K ověření očekávaného výsledku č. 9 bylo poté analyzováno, v kolika
procentech znalostních položek dosáhli respondenti sbírající houby většího procenta
správných odpovědí, než respondenti houby nesbírající.
Z celkového počtu 15 znalostních položek (100 %) prokázali ve 14 položkách
(93,33 %) lepší znalosti respondenti sbírající houby (tzn., že v těchto znalostních
položkách dosáhli většího procenta správných odpovědí). Respondenti, kteří houby
nesbírají dosáhli lepších výsledků pouze v 1 znalostní položce (6,67 %). Na základě
těchto informací byl očekávaný výsledek potvrzen.
80
13 DISKUSE
Houbaření je v České republice národní tradicí, v žádné jiné zemi není

zaznamenána taková obliba sběru hub jako právě u nás. Ačkoliv se může zdát, že jsou
houby poměrně často diskutovaným tématem a povědomí o druzích hub a houbových
otravách musí být tedy dosti vysoké, mnohdy opak je pravdou. Již při zběžné prohlídce
nabídky knih je zřejmá převaha atlasů hub či publikací orientovaných na využití hub
v kuchyni, kde je problematika rizik spojených se sběrem a konzumací hub zmíněna
pouze okrajově. Přitom právě vyšší úroveň znalostí by přispěla k prevenci často
zbytečných otrav.
V České republice chybí centrální registr mykointoxikací, otravy nepodléhají
povinnému hlášení, a proto nejsou známa ani přesná statistická data o frekvenci
výskytu a výsledcích terapie. Zevrubnou představu poskytuje statistika
Toxikologického informačního střediska o dotazech na veškeré intoxikace v ČR.105
Dotazy týkající se houbových otrav představují asi 2 % všech přijatých volání.106 Pro
srovnání, na Slovensku se podle statistiky Národného toxikologického informačného
centra z roku 2008 jedná o téměř dvojnásobné počty dotazů (3,98 %). 107 Ročně tedy
lékaři v České republice zaznamenají zhruba 400 otrav houbami. Vzhledem k tomu, že
podle odhadů odborníků z České mykologické společnosti houbaří nebo někdy
houbařilo asi 90 % obyvatel, není to nijak dramaticky vysoké číslo.108 Na druhou
stranu ani zanedbatelné. Naprostá většina vážných až smrtelných otrav je způsobena
muchomůrkou zelenou. Otrava z požití této houby je zaznamenána u deseti až dvaceti
pacientů ročně, z nich přibližně čtvrtina umírá.
Pod vlivem těchto skutečností považuji zvyšování povědomí veřejnosti za
významný faktor prevence vzniku houbových intoxikací.
105
106
107
Srov. Telefonické konziliá 2008. Štatistika intoxikácií. Národné toxikologické informačné centrum [online]
<http://www.ntic.sk/ntic.php?adr=statistika> [citováno 2011-02-24]
108
Srov. VESELÝ, P. Mýty a pravdy o první pomoci při otravě houbami. Novinky [online]
<http://www.novinky.cz/zena/zdravi/206418-myty-a-pravdy-o-prvni-pomoci-pri-otrave-houbami.html> [ci-
továno 2011-02-22]
81
Záměrem bylo výsledky zjištěné dotazníkovým šetřením porovnat s podobným,
dříve provedeným výzkumem a ověřit jejich platnost, případně časový posun úrovně
znalostí laické populace. Téma první pomoci je zpracováno v poměrně velkém počtu
prací, avšak otravy houbami jsou zmíněny pouze okrajově a nejsou předmětem
výzkumného šetření (př. bakalářská práce Intoxikace a jejich působení na lidský
organismus),109 nebo je cílovou skupinou výzkumu odborná zdravotnická veřejnost (př.
bakalářská páce Schopnost zdravotnických pracovníků nelékařských oborů poskytnout
účinnou první pomoc v terénu)110, popř. žáci základních škol (př. bakalářská práce
Znalosti žáků základních škol v poskytování první pomoci).111 Ani v těchto pracích se
výzkumná část houbovým otravám nevěnuje. Zajímavé, avšak prakticky
neporovnatelné, jsou práce jejichž cílem je zkoumání toxicity hub z hlediska biologie,
biochemie či biotechnologie (př. bakalářská práce Toxické látky vyšších hub).112 Proto
v diskusi výsledků šetření vycházím převážně z informací uveřejněných v odborných
publikacích, časopisech a platných elektronických zdrojích a srovnávám je se
zjištěným daty.
Do úvodní části dotazníku byly zahrnuty demografické položky týkající se
vzdělání a věku. Respondenti, kteří v položce č. 1 uvedli jakékoli zdravotnické
vzdělání, byli z dalšího hodnocení vyřazeni. Výzkumu se tedy zúčastnili respondenti
bez zdravotnického vzdělání širokého věkového rozmezí od 15 do 84 let. 43
respondentů (50,59 %) bylo ve věku do 50 let, věk nad 50 let uvedlo 39 respondentů
(45,88 %). 3 respondenti (3,53 %) věk neuvedli. Věkový průměr činil 47,54 let. Díky
tomuto poměrně vyrovnanému věkovému rozdělení lze porovnat výsledky ve
znalostních položkách u respondentů do 50 let a u respondentů nad 50 let věku.
Z celkového počtu 15 znalostních položek (100 %) prokázali v 8 položkách (53,33 %)
109
Srov. NOVÁKOVÁ, J. Intoxikace a jejich působení na lidský organismus. Informační systém MU. Theses [onli-
ne] <http://is.muni.cz/th/237452/pedf_b/Intoxikace_a_jejich_pusobeni_na_lidsky_organismus.pdf?
info=1&zpet=http://theses.cz/vyhledavani/?search=Intoxikace%20a%20jejich%20p%C5%AFsoben%C3%AD
%20na%20lidsk%C3%BD%20organismus&start=1>[citováno 2011-03-26]
110
Srov. ŠUPOVÁ, I. Schopnost zdravotnických pracovníků nelékařských oborů poskytnout účinnou první pomoc
v terénu. Informační systém MU. Theses [online] <http://is.muni.cz/th/214704/lf_b/Bakalarska_prace.pdf?
info=1&zpet=http://theses.cz/vyhledavani/?search=prvn%C3%AD%20pomoc%20otravy
%20houbami&start=1> [citováno 2011-03-26]
111
Srov. HAVLÍČKOVÁ, Š. Znalosti žáků základních škol v poskytování první pomoci. Informační systém MU
[online] <https://is.muni.cz/auth/th/165993/lf_b?info=1;zpet=%2Fauth%2Fvyhledavani%2F%3Fsearch%3D-
Znalosti%20%C5%BE%C3%A1k%C5%AF%20z%C3%A1kladn%C3%ADch%20%C5%A1kol%20v%20po-
skytov%C3%A1n%C3%AD%20prvn%C3%AD%20pomoci%26start%3D1> [citováno 2011-04-10]
112
Srov. ASCHEROVÁ, A. Toxické látky vyšších hub. Vysoké učení technické v Brně [online] <https://www.vut-
br.cz/www_base/zav_prace_soubor_verejne.php?file_id=14221> [citováno 2011-03-26]
82
lepší znalosti respondenti do 50 let věku. Respondenti nad 50 let věku dosáhli lepších
znalostí v 7 znalostních položkách (46,67 %). Žádná ze skupin nedosáhla v těchto
položkách výrazně lepších výsledků, úroveň znalostí respondentů obou věkových
rozmezí je tedy srovnatelná.
Na základě analýzy položky č. 3 se potvrdil očekávaný výsledek, že houby sbírá
a konzumuje více než 50 % respondentů. Tuto skutečnost uvedlo 57,65 % respondentů.
Vzhledem k údajům českých mykologů, že u nás houby sbírá asi 90 % obyvatel, 113
mohlo být číslo i vyšší. Volba respondentů však byla náhodná a ve zkoumaném vzorku
se v daném čase více houbařů nevyskytlo. Je však potřeba brát v potaz i skupinu
houbařů, kteří houby sice sbírají, ale nekonzumují. Takovou možnost uvedené údaje
českých mykologů nezohledňují, zatímco v našem výzkumu odpověď Sbírám, ale
nekonzumuji uvedlo 8,24 % respondentů.
V položce č. 4 jsme zjišťovali důvod, proč někteří respondenti houby
nekonzumují. Navzdory předpokladu, že hlavním důvodem je strach z otravy, většina
respondentů (64,71 %) uvedla, že houby nejsou chutné. Výsledek je patrně zapříčiněn
faktem, že velkému množství lidí houby nechutnají, proto je nejedí a otrava za těchto
okolností nehrozí. Strach z otravy tedy není na místě.
Položka č. 5 hodnotila, zda respondenti sbírají i houby, které bezpečně neznají.
Předpoklad se nepotvrdil, danou možnost uvedlo pouze 10,59 % respondentů. Příčinou
je pravděpodobně strach z otravy jedovatými houbami jejichž vzhled je podobný
některým jedlým druhům.
V souladu s předpoklady dosáhli ve znalostních položkách zaměřených na
identifikaci druhů hub a určení jejich poživatelnosti (položky č. 6 – 13) lepších
výsledků respondenti, kteří v položce č. 3 uvedli, že houby sbírají. Ve většině těchto
položek prokázali houbaři vyšší znalosti než respondenti houby nesbírající. Výjimku
tvoří položka č. 6, ve které byli úspěšnější respondenti, kteří houby nesbírají.
V dotazníkovém šetření jsem nezjišťovala frekvenci sběru hub u jednotlivých
respondentů, je však zjevné, že pravidelný, ale i příležitostný sběr přispívá k zvyšování
teoretických i prakticky využitelných vědomostí z oboru mykologie.
113
Srov. VESELÝ, P. Mýty a pravdy o první pomoci při otravě houbami. Novinky [online]
<http://www.novinky.cz/zena/zdravi/206418-myty-a-pravdy-o-prvni-pomoci-pri-otrave-houbami.html> [ci-
továno 2011-02-22]
83
Úkolem položky č. 6 bylo zjistit, který botanický znak respondenti považují za
zásadní charakteristiku jedovatých hub. Nabídnuté možnosti byly formulovány podle
mylných, ale běžně používaných pravidel určených k rozlišení jedovatých hub od
jedlých. Inspirací k jejich výběru byl Atlas tržních a jedovatých hub,114 Kapesní atlas
hub115 a kapitola Otravy houbami uveřejněná v encyklopedii Wikipedia.116 Nutno říci,
že 74,12 % respondentů ze zkoumaného vzorku správně uvedlo, že všeobecně platný
znak typický pro jedovaté houby neexistuje, avšak 25,88 % respondentů by se
některým z těchto pravidel řídilo. Zcela nečekaně zde projevili lepší znalosti
respondenti, kteří uvedli, že houby nesbírají. V následujících položkách zaměřených na
identifikaci druhů hub se však jejich převaha nepotvrdila, neboť ve všech těchto
položkách byli respondenti sbírající houby úspěšnější.
V šetření se projevilo, že množství respondentů, kteří jsou schopni na základě
popisu, popř. obrázku identifikovat druh houby, následně nedokáže určit, zda je
vybraná houba jedlá či jedovatá. Tyto informace jsem zjišťovala v položkách č. 7, 8, 9
a 12. Ve všech položkách bylo procento respondentů, kteří v doplňující otázce správně
určili charakter poživatelnosti houby menší, než procento těch, kteří ve stejné položce
správně určili druh houby. Pravděpodobnou příčinou je pouze povrchní znalost
vnějších znaků hub bez hlubšího povědomí o jejich účincích při požití, nebo náhodná
volba bez hlubší úvahy.
Položky č. 7, 8 a 12 byly zaměřeny na znalost naší nejjedovatější houby
muchomůrky zelené a za ni zaměňovaných druhů. Možnosti uváděné v těchto
položkách byly vybrány podle informací uvedených v publikaci Medicína volného
času,117 zejména v kapitole Nejčastější a nejdůležitější záměny hub jedlých
a jedovatých a v Kapesním atlasu hub.118 S údaji o záměnách hub uvedenými v těchto
knihách ve značné míře korelují i výsledky dotazníkového šetření.
Položka č. 7 hodnotila znalost pečárky polní (žampionu). 45,88 % respondentů
určilo druh houby správně, avšak více než polovina respondentů (54,12 %) pečárku
nepoznalo. Nejvíce respondentů (20,00 %) chybně uvedlo, že popsaná a zobrazená
114
115
116
Srov. Otrava houbami: Wikipedia – otevřená encyklopedie [online] <http://cs.wikipedia.org/wiki/Otrava_hou-
bami#Z.C3.A1sady_sb.C4.9Bru_hub> [citováno 2011-04-05]
117
Srov. ŠRÁMOVÁ, H., BENEŠ, Č., HLAVÁČEK, J. Medicína volného času, s. 98 - 100
118
84
houba je muchomůrka zelená. Pravděpodobnost záměny muchomůrky s pečárkou
s rizikem následné otravy je dle výsledků výzkumu dosti vysoká.
V položce č. 8 měli respondenti určit houbu, která bývá často zaměňována za
uvedený výčet druhů. Muchomůrku zelenou zvolilo správně 64,71 % respondentů. Lze
tedy soudit, že většina respondentů si uvědomuje podobnost zmíněných hub. 22,35 %
respondentů však uvedlo některý z druhů, který se vybraným houbám příliš nepodobá,
což je pravděpodobně způsobeno neznalostí botanických znaků těchto hub.
Pomocí položky č. 12 byla hodnocena znalost muchomůrky zelené. Podle popisu
a obrázku druh správně určilo 44,71 % respondentů, avšak zbývajících 55,29 %
respondentů muchomůrku nepoznalo. Nejčastěji byla zaměněna za bedlu vysokou
(23,53 % respondentů), což odpovídá údajům uvedeným ve výše zmíněných
publikacích. Zajímavé je, že chybnou možnost pavučinec plyšový uvedl dvojnásobný
počet respondentů (14,12 %) než možnost pečárka polní (7,06 %), ačkoliv pečárka se
svými vnějšími znaky muchomůrce zelené výrazně podobá, zatímco pavučinec je
vzhledu naprosto odlišného. Jeho záměna za muchomůrku zelenou je na rozdíl od
pečárky nepravděpodobná. Tento výsledek vypovídá o značné neznalosti vzhledu
pavučince plyšového, což může mít, vzhledem k jeho vysoké toxicitě, vážné následky.
Položky č. 10 a 11 byly zaměřeny na jedlé a jedovaté druhy hřibů. Více než
polovina (57,65 %) respondentů v položce č. 10 správně uvedla všechny 3 jedlé hřiby
a odlišila je od jedovatých druhů. Dobrá znalost hřibů potvrzuje slova odborníků, že
určování hřibovitých hub je nejsnazší.119 Z šetření navíc vyplývá, že jsou jedovaté
hřiby poměrně dosti známé, neboť možnost hřib satan neuvedl žádný respondent (0 %)
a hřib rudonachový uvedlo pouhých 8,24 % respondentů. Vzhledem k tomu, že se
mezi hřiby nevyskytují výrazně toxické exempláře a jedovaté druhy jsou celkem
snadno odlišitelné, je riziko otravy při sběru hřibovitých hub poměrně malé.
Doc. RNDr. Jaroslav Klán, CSc., vedoucí Národní referenční laboratoře pro
toxiny vyšších hub, Ústavu soudního lékařství a toxikologie 1. lékařské fakulty UK
v Praze doporučuje sběr hřibovitých hub houbařům, kteří se nechtějí učit poznávat
velké množství druhů. Uvádí, že při dobrém tepelném zpracování hřibovité houby
otrava nehrozí.120
119
120
Srov. KLÁN, J. Zaměřeno na jedovaté houby. Český rozhlas [online]
<http://www.rozhlas.cz/priroda/rostliny_houby/_zprava/647682> [citováno 2011-04-09]
85
Všeobecná znalost jedovatých druhů hub byla hodnocena pomocí položky č. 13.
Výchozí publikací pro výběr druhů byl atlas Houby,121 Kapesní atlas hub122 a příručka
Nejčastější otravy a jejich terapie,123 s jejíž pomocí byli vybíráni původci jednotlivých
syndromů houbových otrav. Pro výběr odpovědí byly nabídnuty druhy zařazené do
skupiny nejnebezpečnějších hub rostoucích v našich lesích. Nejedná se tedy o druhy
nejrozšířenější. Všechny správné možnosti vybrala pouze necelá čtvrtina (18,82 %)
respondentů. Nejznámějšími jedovatými houbami jsou dle výsledků šetření
muchomůrka zelená (uvedlo 90,59 % respondentů), hřib satan (83,53% respondentů)
a závojenka olovová (69,41 % respondentů). Prostřednictvím této položky však nelze
zhodnotit, zda respondenti uvedené druhy skutečně poznají a byli by tedy schopni
předejít otravě, nebo zda výběr provedli pouze na základě teoretického povědomí
o toxicitě zvolených druhů.
V položkách hodnotících znalost příznaků a první pomoci při houbových
otravách (položky 14 - 20) prokázali opět vyšší úroveň vědomostí respondenti sbírající
houby. Ve všech těchto položkách dosáhli většího procenta správných odpovědí
a naplnili tak předpoklady výzkumného šetření.
Zadáním otevřené položky č. 14 bylo uvést orgány, které mohou být postiženy
při otravě houbami. Podle předpokladů nejvíce respondentů (58,82 %) uvedlo, že
otrava postihuje játra. Předpoklad byl vysloven na základě všeobecného mínění
veřejnosti o účincích toxických látek na organismus. Postižení jater, jako místa
biotransformace toxinů, bývá i v odborné literatuře v souvislosti s otravami uváděno
nejčastěji. Hepatopatie je rovněž součástí nejzávažnější houbové otravy – faloidního
syndromu.124 Správnost odpovědí byla ověřována na základě informací uvedených
v publikaci Nejčastější otravy a jejich terapie125 a na internetových stránkách Biotox126
věnovaných přírodním látkám a jejich vlivu na lidský organismus. Na položku
odpovědělo pouze 64 respondentů (75,29 %). Nutno zdůraznit, že všechny uvedené
možnosti byly správné. Výsledek však není příliš překvapivý vzhledem k velké
121
Srov. GARNWEIDNER, E. Houby
122
Srov. SMOTLACHA, M., ERHARTOVI M. a J. Kapesní atlas hub, s. 17 - 28
123
124
Srov. ŠVESTKA, T., KRECHLER, T. Otravy houbami. Časopis lékařů českých [online] <http://www.med-
vik.cz/kramerius/document/ABA008_14601_MED00010976-2007-146.1_s.1-92_i-viii.pdf;jsessionid=69E-
F94EDFCD53D58B5C102650371D98F?id=355120> [citováno 2011-04-10]
125
126
Srov. Jedy vyšších hub. Biotox [online] <http://www.biotox.cz/toxikon/makromycety/j_trideni.php> [citováno
2011-03-17]
86
rozmanitosti typů houbových otrav a rozsáhlému spektru účinků houbových jedů na
lidský organismus.
Intoxikace organismu se zaměřením na poškození jater jsou tématem bakalářské
práce Aleny Brůžkové ze Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity v Českých
Budějovicích. Předmětem šetření je použití přístrojové podpory u pacientů s intoxikací
navozeným selháním jater, které demonstruje mimo jiné na kazuistice pacienta
intoxikovaného alkoholem v kombinaci s houbami. Srovnání výsledků však není
možné pro odlišné zaměření práce a absenci výzkumného šetření mezi laickou
veřejností.
Příznaky otrav vyplývající z postižení orgánů byly předmětem zkoumání
v položce č. 15. Navzdory předpokladům všechny příznaky houbových otrav uvedlo
pouze 12,94 % respondentů. Zdá se tedy, že většina respondentů si dovede představit,
které orgány mohou být otravou postiženy, avšak nedokáže odvodit projevy takového
postižení. Naneštěstí, správné zhodnocení příznaků je klíčovým bodem v celém
procesu záchrany postiženého a je rozhodující pro poskytnutí včasné a adekvátní první
pomoci. Neznalost projevů otravy může mít za následek rozvoj vážných stavů, kterým
by bylo možné náležitou diagnostikou předejít.
V související položce č. 16 uvedla správně více než polovina respondentů (58,82
%), že doba projevu příznaků je rozmanitá a závisí na druhu houby. Odpověď
potvrzuje informace uvedené v odborné literatuře (Nejčastější otravy a jejich
terapie).127
Položka č. 17 hodnotila znalost první pomoci u postiženého při vědomí. Zcela
správný postup zvolilo pouze 10,59 % respondentů, zatímco u většiny respondentů
(89,41 %) byla znalost první pomoci hodnocena jako nedostatečná. Nejvíce
respondentů (19, tj. 22,35 % z 85 respondentů) uvedlo pouze 3 (42,86 %) z celkového
počtu 7 (100 %) správných možností. Nejčastěji volenými postupy první pomoci byly
možnosti Zkontroluji základní životní funkce (tj. stav vědomí a dýchání) (52krát, tj.
13,44 % z celkového počtu 387 odpovědí), Zavolám zdravotnickou záchrannou službu
nebo postiženého transportuji do nemocnice (71krát, tj. 18,34 % z 387 odpovědí),
Zajistím zvratky, stolici či zbytky hub pro toxikologické vyšetření (49krát, tj. 12,66 %
z 387odpovědí) a Průběžně kontroluji základní životní funkce (tj. stav vědomí
127
87
a dýchání) (49krát, tj. 12,66 % z 387 odpovědí). Naopak nejméně často byly voleny
postupy Zajistím zvýšený přísun pití (vody), ale nepodávám nic k jídlu (25krát, tj. 6,46
% z 387 odpovědí) a Podám 10 – 20 tablet aktivního uhlí rozpuštěných ve vodě
(30krát, tj. 7,75 % z 387 odpovědí). Většina respondentů by se tedy při poskytování
první pomoci zaměřila na hodnocení vitálních funkcí a přivolání ZZS, ale podstatně
menší část by postiženému přispěla podáním aktivního uhlí či vody. Příčinou je
pravděpodobně strach z invazivního zásahu a poškození postiženého. Paradoxně byl
nejčastěji volenou chybnou odpovědí invazivní postup Vždy vyvolám zvracení (35krát,
tj 9,04 % z 387 odpovědí). Jak uvádí odborná literatura (např. publikace Českého
červeného kříže Zdravotník zotavovacích akcí) zvracení lze jako metodu eliminace
toxinů využít pouze v případě plného vědomí postiženého.128 Při poruše vědomí by
mohlo zvracení vést k aspiraci, dušení a k následnému rozvoji aspirační pneumonie.129
Dále byly zjišťovány podmínky a způsoby provokace zvracení. Pouze 31,76 %
respondentů zvolilo správné podmínky, za kterých je možné zvracení vyvolat.
Zbývajících 68,24 % respondentů by zvracení vyvolalo i v kontraindikovaných
případech, což do jisté míry koreluje s výše zmíněným předpokladem, popř. by je
nevyvolalo vůbec.
Správný způsob provokace zvracení by použilo 63,53 % respondentů. Poměrně
významné procento 31,76 % respondentů by se pokusilo zvracení vyvolat pouze
v případě, že by mělo k dispozici farmaceuticky vyrobená emetika. Tyto léky však pro
laickou první pomoc nejsou dostupné a vzhledem k množství rizik spojených s jejich
aplikací již nejsou doporučovány ani v rámci odborné terapie. 130 Výsledek ovšem
vypovídá o poměrně velké tendenci laické veřejnosti důvěřovat spíše účinku léčivých
přípravků produkovaných farmaceutickým průmyslem. Mylnost těchto přesvědčení
dokládá např. publikace Farmakoterapie vnitřních nemocí.131
128
Srov. KOL. AUTORŮ. Zdravotník zotavovacích akcí, s. 76
129
Srov. POKORNÝ, J. Lékařská první pomoc, s. 228
130
Srov. DRÁBKOVÁ, J., TICHÁČEK, M. Akutní intoxikace. Doporučené postupy. Společnost urgentní medicíny
a medicíny katastrof [online] <http://www.urgmed.cz/postupy/intoxikace.htm> [citováno 2011-04-10]
131
88
Poslední položka č. 20 hodnotila znalost postupu první pomoci u postiženého
v bezvědomí. Všechny správné odpovědi uvedlo 14,12 % respondentů. Nesprávně
nebo nedostatečně odpovědělo 85,88 % respondentů. Na rozdíl od položky č. 17, která
se věnovala první pomoci u postiženého při vědomí, a kde nejvíce zastoupenou
skupinou byli respondenti, kteří uvedli pouze 3 (42,86 %) správné možnosti ze 7 (100
%), zde nejpočetnější skupinou (12, tj. 14,12 % z 85) byli respondenti, kteří uvedli
všech 9 (100 %) správných odpovědí. Stejně početná (12, tj. 14,12 % z 85) byla
skupina respondentů s 6 (66,67 % z 9) správnými odpověďmi. Lze tedy říci, že více
než polovina respondentů (54,12 %) při vyplňování dotazníku zvolila 6 až 9 (tj. více
než polovinu) správných možností. Nejčastěji byly uváděné možnosti Zkontroluji
základní životní funkce (tj. stav vědomí a dýchání) (75krát, tj. 14,62 % z celkového
počtu 513 odpovědí), Jakmile zjistím, že je postižený v bezvědomí, co nejdříve zavolám
ZZS (74krát, tj. 14,42 % z 513 odpovědí), Průběžně kontroluji základní životní funkce
(60krát, tj. 11,70 % z 513 odpovědí) a Pokud je postižený v bezvědomí a nedýchá,
neprodleně zahájím kardiopulmonální resuscitaci (60krát, tj. 11,70 % z 513 odpovědí).
Nejméně často byly ze správných odpovědí voleny možnosti Zásadně nepodávám nic
k jídlu a pití (ani vodu) (29krát, tj. 5,65 % z 513 odpovědí), Za žádných okolností
nevyvolávám zvracení (31krát, tj. 6,04 % z 513 odpovědí) a Zajistím zvratky,
průjmovou stolici či zbytky hub pro toxikologické vyšetření (38krát, tj. 7,41 % z 513
odpovědí). Z výsledků je patrné poměrně dobré povědomí veřejnosti o opatřeních
spadajících do problematiky kardiopulmonální resuscitace, ve srovnání s menší mírou
znalostí specifických postupů indikovaných v případě intoxikace.
Pozitivně lze hodnotit skutečnost, že chybné odpovědi byly voleny poměrně
zřídka. Nejčastější chybnou odpovědí byla možnost Pokud mám k dispozici automobil,
ZZS nevolám a transportuji postiženého do nemocnice sám/sama (9krát, tj. 1,75 %
z 513 odpovědí). Tento postup u postiženého v bezvědomí je v naprostém rozporu se
zásadami poskytování první pomoci. Odborná literatura doporučuje vždy přivolat ZZS
(Lékařská první pomoc),132 jejíž vybavení umožňuje rychlou reakci na případné změny
zdravotního stavu postiženého, které by v případě transportu vlastními prostředky
mohly znamenat zhoršení prognózy otravy nebo dokonce ohrožení na životě.
132
Srov. POKORNÝ, J. Lékařská první pomoc, s. 243
89
Naopak možnosti Základní životní funkce kontrolovat nemusím, u otrav houbami
nebývají ohroženy, Uložím postiženého do protišokové polohy se zvednutými dolními
končetinami, a možnost Jestliže jsem zavolal/a ZZS, postiženého vzhledem
k neexistujícímu riziku selhání základních životních funkcí kontrolovat nemusím zvolil
vždy pouze jeden respondent (po 0,20 % z 513 odpovědí). Naprostá většina
respondentů si je patrně vědoma rizika náhlého zvratu stavu postiženého a za jeho
prevenci správně považuje pravidelnou kontrolu vitálních funkcí. Možnosti Podám
aktivní uhlí a mléko a Zajistím dostatečný přísun jídla a pití a Uložím postiženého do
polohy v leže na zádech s pokrčenými dolními končetinami neuvedl žádný
z respondentů (0 % z 513 odpovědí). Výsledek naznačuje, že jsou respondenti
srozuměni s neadekvátností těchto postupů u postiženého v bezvědomí.
Nehledě na současná doporučení k použití Rautekovy zotavovací polohy ve
stavech bezvědomí se zachovanými základními životními funkcemi,133 jsem do
dotazníku určeného pro laickou veřejnost zařadila stabilizovanou polohu. Důvodem
byla skutečnost, že znalost stabilizované polohy je u nás nejrozšířenější a dotazem na
Rautekovu polohu mohlo dojít ke zmatení respondentů a k falešně negativním
výsledkům šetření.
Během analýzy znalostních položek vyšel najevo rozpor mezi očekávanou
a skutečnou úrovní znalostí respondentů o problematice houbových otrav. Navzdory
předpokladům se projevila výrazná neznalost veřejnosti jak v rovině identifikace druhů
hub, tak v oblasti poskytování první pomoci při otravě houbami. Na více než 75 %
znalostních položek dokázalo správně odpovědět pouze 7,06 % respondentů, což
vyvrátilo předpoklad, že tohoto výsledku dosáhne více než 50 % respondentů. V žádné
z hodnocených oblastí (mykologie – první pomoc) nebyly vědomosti respondentů
výrazně lepší či horší. Celkově je tedy nutné znalosti laické veřejnosti hodnotit jako
nedostatečné. Důsledky vyvozené z těchto zjištění mohou být velmi závažné.
V nejhorším případě, počínaje záměnou jedovaté houby za jedlou, přes nerozeznání
příznaků otravy až k rozvoji těžkého poškození organismu s trvalými či dokonce
smrtelnými následky.
133
Srov. Základní neodkladná resuscitace. Doporučené postupy. Česká resuscitační rada [online]
<http://www.resuscitace.cz/?page_id=42> [citováno 2011-04-10]
90
14 NÁVRH NA ŘEŠENÍ PROBLÉMU
Provedený výzkum poukázal na značnou nevědomost laické veřejnosti týkající se

nejen dovednosti identifikovat jednotlivé druhy hub, ale i schopnosti rozeznat příznaky
houbových otrav a poskytnout účinnou první pomoc. Z analýzy dotazníkového šetření
vyplynulo, že méně než předpokládaný počet respondentů dokázal správně zodpovědět
znalostní položky. Tuto neznalost lze s největší pravděpodobností označit za hlavního
činitele uplatňujícího se při vzniku houbových otrav.
Z tohoto důvodu považuji za nutné zaměřit se na dva hlavní body podstatné pro
zabránění vzniku otrav, respektive pro jejich vyřešení. Na mysli mám znalost hub
a znalost první pomoci.
Primárním východiskem je podle mého názoru zvyšování povědomí veřejnosti
o nebezpečí, jaké představuje sběr a konzumace hub bez základních vědomostí
a zkušeností. Znalost hub a schopnost identifikace jednotlivých druhů se jeví jako
hlavní faktor ochrany před vznikem houbových otrav. Klíčová oblast prevence patrně
spočívá v propagaci správných zásad sběru hub zformulovaných zkušenými mykology.
Ke zbytečným otravám totiž dochází z velké části vlivem tradičních mylných názorů
a doporučení rozšířených mezi laickou i odbornou veřejností. S těmito zaručenými
radami jsem se mnohokrát setkala nejen ve vlastní rodině a blízkém okolí, ale
i u zdravotnických pracovníků. Vzhledem k závažnosti houbových otrav považuji
eliminaci těchto teorií za vysoce žádoucí.
K šíření korektních informací přispívá zejména činnost mykologických
společností, pod jejichž patronátem jsou pořádány vědecké konference či přednášky
určené jak pro odborníky, tak pro laiky. Náplní těchto seminářů je v prvé řadě
poznávání druhů hub či specifika jejich výskytu v určitých oblastech či ročních
obdobích. Účastníci tak nabývají množství znalostí, které mohou úspěšně využít při
vlastním sběru. Problematika houbových otrav a poskytování první pomoci však není
běžným tématem.
91
Prospěšný je rovněž provoz mykologické poradny, jejímž úkolem je odpovídat
na dotazy a určovat druhy hub, jejichž identifikací si houbaři nejsou jistí. Dle mého
názoru je ovšem povědomí o existenci poradny značně malé a pro zvýšení efektivity
by si jistě zasloužila větší propagaci.
Vědomosti z oboru mykologie může veřejnost získat čtením tématických
časopisů a studiem široké nabídky atlasů hub. K největší popularizaci houbařského
námětu by patrně přispěla jeho prezentace v médiích, kde je mu v současnosti bohužel
věnován jen malý prostor.
Pro případ neúspěchu prostředků bránících vzniku otravy, je žádoucí adekvátní
znalost první pomoci, a to nejen poměrně často vyučované kardiopulmonální
resuscitace, ale i metod specifických pro stavy vyvolané intoxikací. K získání
potřebných teoretických vědomostí a praktických dovedností může veřejnost docílit
absolvováním nejrůznějších kurzů první pomoci. Jejich nabídka je v současné době
poměrně široká, je však vhodné věnovat potřebnou pozornost odborné úrovni
poskytovatele a zvolit takového, který zaručuje patřičnou kvalitu.
Významnou pomoc v případě vzniku otravy vidím ve službách Toxikologického
informačního střediska v Praze, jehož cílem je snížit počet a závažnost intoxikací a
příznivě ovlivnit průběh již vzniklých nehod. Tohoto výsledku se snaží docílit
prostřednictvím preventivních programů zaměřených na zvyšování informovanosti
veřejnosti. Znalost telefonické linky na TIS a její využití může být zásadní pro volbu
adekvátní manipulace s postiženým a jeho optimální zajištění.
92
ZÁVĚR
Bakalářská práce byla zaměřena na problematiku houbových otrav.

Tématem byla nejprve charakteristika hub z pohledu biologie a mykologie,
posléze jednotlivé typy houbových otrav a doporučené postupy první pomoci.
Záměrem práce bylo shrnout zásadní informace z rozsáhlé oblasti houbových
otrav a zjistit znalosti dospělé laické veřejnosti o příznacích jednotlivých typů
intoxikací a o prostředcích první pomoci používaných v případě vzniku těchto stavů.
Uvedené poznatky mohou být určeny jak pro laickou, tak pro odbornou
veřejnost. Cílem nebylo odradit potencionální nebo praktikující houbaře od využití
specifické suroviny, kterou naše lesy nabízí, ale naopak přispět k obohacení znalostí
a k zvýšení bezpečnosti a využitelnosti hub v kuchyni.
Pro prevenci závažných následků případných otrav bylo snahou podat ucelený
přehled postupů první pomoci použitelných laickými zachránci v domácím, nebo
jiném neodborném prostředí, doplněný popisem léčebných metod aplikovaných ve
zdravotnických zařízeních. Odborná terapie je popsána zejména s úmyslem dokreslit
představu o charakteru a závažnosti houbových otrav a zdůraznit tak význam znalostí
a dovedností v oblasti posouzení příznaků a poskytování první pomoci pro následný
průběh a prognózu intoxikace.
Závěr teoretické části je věnován ověřeným pravidlům pro bezpečný sběr
a činitelům formujícím znalosti hub a kvalitu i kvantitu první pomoci poskytované
laickými zachránci.
Úkolem empirické části práce bylo pomocí analýzy dotazníkového šetření ověřit
adekvátnost vytyčených cílů a hypotéz. Hlavní cíl spočíval ve zhodnocení základních
znalosti laické veřejnosti o houbách, houbových otravách a doporučených postupech
první pomoci. Zkoumaný soubor tvořilo 85 respondentů z řad laické veřejnosti ve věku
od 15 do 84 let. Pro hodnocení výzkumné části byly stanoveny 4 cíle a odvozeno
9 očekávaných výsledků. Cíle práce byly splněny.
93
Výsledky dotazníkového šetření odhalily převážně nedostatečné znalosti
zúčastněných respondentů. Předpokládané více než 75% úspěšnosti dosáhlo ve
znalostních položkách pouze 7,06 % z nich. Podle očekávání se jako úspěšnější
projevili respondenti, kteří houby alespoň příležitostně sbírají. Znalosti této skupiny
byly ovšem rovněž hodnoceny jako neuspokojivé.
Vzhledem k poznatkům, které z provedeného výzkumu vyplynuly, rozhodně není
možné považovat kapitolu houbových otrav za uzavřenou. Naopak. Právě proto, že
byly odkryty značné nedostatky týkající se jak poznávání hub, tak poskytování první
pomoci, lze tuto práci považovat za první krok na cestě k prevenci vzniku otrav,
respektive k jejich úspěšnému managementu.
V případném dalším výzkumném šetření proto doporučuji zaměřit se blíže na
faktory, které ovlivňují povědomí veřejnosti o houbových otravách i o postupech první
pomoci. Teprve na základě jejich přesné detekce může dojít k vypracování
odpovídajících a účinných opatření a posléze k implementaci těchto prostředků do
praxe.
94
ANOTACE
Příjmení a jméno autora: Jitka Jašková

Instituce: Masarykova univerzita, Lékařská fakulta
Katedra ošetřovatelství
Název práce: Znalosti laické veřejnosti o příznacích a první
pomoci při otravách houbami
Vedoucí práce: Mgr. Alena Pospíšilová
Počet stran: 127
Počet příloh: 4
Rok obhajoby: 2011
Klíčová slova: houby, otrava, první pomoc
V bakalářské práci se zabývám tématem otravy houbami a poskytování první

pomoci. Teoretická část práce je zaměřena na popis hub z hlediska biologie a na
charakteristiku jednotlivých typů houbových otrav. Větší pozornost je následně
věnována postupům první pomoci. Zmíněny jsou i faktory ovlivňující danou
problematiku. V empirické části analyzuji výsledky dotazníkového šetření
realizovaného u respondentů z řad laické veřejnosti. Hodnotím znalosti respondentů
v oblasti poznávání druhů hub, schopnost rozpoznat projevy intoxikace a povědomí
laiků o doporučených postupech první pomoci.
95
ANOTATION
Surname and first name: Jitka Jašková

Institution: Masaryk University, Faculty of Medicine
Department of Nursing
Title of the work: Public knowledge of symptoms and first aid in
mushroom poisonings
Supervisior of the work: Mgr. Alena Pospíšilová
Number of pages: 127
Number of enclosures: 4
Year of defense: 2011
Key words: Mushrooms, Poisoning, First Aid
The bachelor thesis deals with the theme of mushroom poisonings and provision
of first aid. Teoretical part concentrates on biological description of fungi and types of
mushroom poisonings. In the following a greater attention is given to the procedures of
first aid. Factors associated to this issue are also mentioned. The empirical part
analyses results of questionnaire survey realized among the general public. The survey
evaluates the level of public knowledge in determining of fungal species, ability to
recognize symptoms of intoxication and knowledge of recommended emergency
procedures.
96
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY
Monografie
ANDĚRA, M. Encyklopedie naší přírody. 1. vyd. Praha: Slovart, 2000. 176 s.

ISBN 80-7209-231-6
BALÍKOVÁ, M. Forenzní a klinická toxikologie. Praha: Galén, 2004. 140 s.

ISBN 80-7262-284-6.
FARNDON, J. Školní encyklopedie. 1. vyd. Praha: Václav Svojtka & Co, 2001. 272 s.
ISBN 80-7237-261-0.
GARNWEIDNER, E. Houby. 4. vydání Praha: Nakladatelství Slovart, 2002. 254 s.

Přeloženo z: Pilze, GU Naturführer, Mnichov: Gräfe und Unzer, 1994.
ISBN 80-7209-380-0.
HERINK, J., RYCHLÍK, I., PELCLOVÁ, D. Toxické poškození ledvin houbami.

1. vyd. Praha: Maxdorf, 2007. 304 s. ISBN 978-80-7345-122-6.
HRDINA, V., HRDINA R. et al. Přírodní toxiny a jedy. Praha: Galén, 2004. 302 s.
ISBN 80-7262-250-0.
IVANOVÁ, K., JURÍČKOVÁ, L. Písemné práce na vysokých školách se

zdravotnickým zaměřením. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2005.
98 s. ISBN 80-244-0992-5.
JELÍNEK, J., ZICHÁČEK, V. Biologie pro gymnázia. 7. vyd. Nakladatelství Olomouc,

2005. 575 s. ISBN 80-7182-177-2.
97
KALINA, T., VÁŇA, J. Sinice, řasy, houby, mechorosty a podobné organismy
v současné biologii. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2005. 606 s. ISBN 80-246-1036-1.
KOLEKTIV AUTORŮ. Odmaturuj z biologie. 1. vyd. Brno: Didaktis, 2003. 224 s.

ISBN 80-86285-67-7.
KOLEKTIV AUTORŮ. Zdravotník zotavovacích akcí. 5. vyd. Praha: JS Press, 2008.

156 s. ISBN 978-80-87036-25-9.
MAREK, J. a kol. Farmakoterapie vnitřních nemocí. 4. vyd. Praha: Grada Publishing,

2010. 808 s. ISBN 978-80-247-2639-7.
MARTÍNKOVÁ, J. a kol. Farmakologie pro studenty zdravotnických oborů. 1. vyd.

Praha: Grada Publishing, 2007. 380 s. ISBN 978-80-247-1356-4
NAVRÁTIL, L. Vnitřní lékařství. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2008. 424 s.

ISBN 978-80-247-2319-8.
PELCLOVÁ, D. et al. Nejčastější otravy a jejich terapie. 2. vyd. Praha: Galén, 2009.
163 s. ISBN 978- 80-7262-603-8.
PILÁT, A. Kapesní atlas hub. 10. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1976.
192 s. ISBN 14-651-76.
POKORNÝ, J. Lékařská první pomoc. 1.vyd. Praha: Galén, 2005. 351 s.

ISBN 80-7262-214-5.
SMOTLACHA, F. Atlas tržních a jedovatých hub. 3. vyd. Praha: Státní zemědělské

nakladatelství, 1989. 272 s. ISBN 07-006-89.
SMOTLACHA, M., ERHARTOVI, M. a J. Kapesní atlas hub. 1. vyd. Praha: Ottovo

nakladatelství, 2001. 304 s. ISBN 80-7181-675-2.
98
ŠEVELA, K., ŠEVČÍK, P., KRAUS R. Akutní intoxikace v intenzivní medicíně. Praha:
Grada Publishing, 2002. 248 s. ISBN 80-7169-843-1.
ŠEVELA, K., WIMĚTALOVÁ, M. Toxikologie pro sestry. Brno: Neptun, 2002. 99 s.

ISBN 80-902896-3-0.
KOLEKTIV AUTORŮ. Rostliny a živočichové, školní encyklopedie pro mládež. 1.

vyd. Praha: Svojtka a Vašut, 1996. 103 s. ISBN 80-7180-168-2
ŠRÁMOVÁ, H., BENEŠ, Č., HLAVÁČEK J. Medicína volného času. Praha: Grada,
1994. 112 s. ISBN 80-7169-127-5.
VOKURKA, M., HUGO, J. Praktický slovník medicíny. 7. vyd. Praha: Maxdorf, 2004.
490 s. ISBN 80-7345-009-7.
Elektronické zdroje
ANTONÍN, V. Druhotné a nepravé otravy houbami. Houbař [online]. prosinec 2006

[citováno 2010-11-30].
Dostupné na www: <http://www.houbar.cz/default.aspx?show=1&text=245>
ASCHEROVÁ, A. Toxické látky vyšších hub, Bakalářská práce. Vysoké učení

technické v Brně [online]. 2009 [citováno 2011-03-26]. Dostupné na www:
<https://www.vutbr.cz/www_base/zav_prace_soubor_verejne.php?file_id=14221>
Bezvědomí. Český červený kříž [online]. 2009 [citováno 2011-02-09].

Dostupné na www: <http://www.cck.cz/index.php?page=bezvedomi>
DANADAKI, I. Úroveň znalostí řidičů v poskytování první pomoci, Bakalářská práce.

Informační systém MU [online]. 2006 [citováno 2011-03-26].
Dostupné na www: <https://is.muni.cz/auth/th/72243/lf_b?
99
fakulta=1411;obdobi=5204;studium=286777;info=1;zpet=%2Fauth%2Fvyhledavani
%2F%3Fsearch%3DDanadaki%26start%3D1>
DOLEČEK, M. Intoxikace. Akutně [online]. [citováno 2010-12-30].

Dostupné na www: <http://www.akutne.cz/res/publikace/intoxikace-m-dolecek.pdf>
DRÁBKOVÁ, J., TICHÁČEK, M. Akutní intoxikace. Doporučené postupy.

Společnost urgentní medicíny a medicíny katastrof [online]. listopad 2000 [citováno
2011-04-10]. Dostupné na www: <http://www.urgmed.cz/postupy/intoxikace.htm>
GROH, J. Obrázek – adsorpční uhlí. Wikipedia – otevřená encyklopedie [online]. 4. 3.

2010 [citováno 2011-02-12]. Dostupné na www: <http://cs.wikipedia.org/wiki/
%C5%BDivo%C4%8Di%C5%A1n%C3%A9_uhl%C3%AD>
HAVLÍČKOVÁ, Š. Znalosti žáků základních škol v poskytování první pomoci,

Bakalářská práce. Informační systém MU [online]. 2008 [citováno 2011-04-10].
Dostupné na www: <https://is.muni.cz/auth/th/165993/lf_b?info=1;zpet=%2Fauth
%2Fvyhledavani%2F%3Fsearch%3DZnalosti%20%C5%BE%C3%A1k%C5%AF
%20z%C3%A1kladn%C3%ADch%20%C5%A1kol%20v%20poskytov%C3%A1n
%C3%AD%20prvn%C3%AD%20pomoci%26start%3D1>
Houby: Wikipedia – otevřená encyklopedie [online]. prosinec 2010 [citováno 2010-12-

01]. Dostupné na www: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Houby>
CHANG, A. Toxicity, Mushroom – Amatoxin. [online]. 9. 11. 2009 [citováno 2011-02-

02]. Dostupné na www: <http://emedicine.medscape.com/article/820108-overview>
Jedovaté houby. Česká mykologická společnost [online]. 16. 9. 2010 [citováno 2011-
04-16] Dostupné na www: <http://www.myko.cz/houby/jedovate-houby/>
Jedy vyšších hub. Biotox [online]. [citováno 2010-12-01]. Dostupné na www:

<http://www.biotox.cz/toxikon/makromycety/j_trideni.php>
100
KOUKAL, M. V letní přírodě číhají zabijáci: TOXINY. 21. století [online]. duben
2008 [citováno 2010-11-30].
Dostupné na www: <http://www.21stoleti.cz/view.php?cisloclanku=2734053101>
KLÁN, J. Zaměřeno na jedovaté houby. Český rozhlas [online]. 21. 10. 2009 [citováno
2011-04-09].
Dostupné na www: <http://www.rozhlas.cz/priroda/rostliny_houby/_zprava/647682>
Mykologie: Wikipedia – otevřená encyklopedie [online]. Listopad 2010 [citováno

2010-12-16]. Dostupné na www: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Mykologie>
NOVÁKOVÁ, J. Intoxikace a jejich působení na lidský organismus, Bakalářská práce

Informační systém MU. Theses [online]. 2009 [citováno 2011-03-26].
Dostupné na www:
<http://is.muni.cz/th/237452/pedf_b/Intoxikace_a_jejich_pusobeni_na_lidsky_organis
mus.pdf?info=1&zpet=http://theses.cz/vyhledavani/?search=Intoxikace%20a%20jejich
%20p%C5%AFsoben%C3%AD%20na%20lidsk%C3%BD%20organismus&start=1>
Obrázek - muchomůrka zelená. Biological Library [online]. 31. 7. 2002 [citováno

2011-02-12]. Dostupné na www: <http://www.biolib.cz/cz/image/id14752/>
Obrázek – pavučinec plyšový. Žena [online]. [citováno 2011-02-12].

Dostupné na www: <http://zdravi.centrum.cz/zivotni-styl/2010/9/9/galerie/houby-
ktere-snite-pouze-jednou/item/397713-pavucinec-plysovy/>
Obrázek - popis houby. The Visual Dictioary [online]. [citováno 2011-02-12].

Dostupné na www: <http://www.infovisual.info/01/024_en.html>
Otrava houbami: Wikipedia – otevřená encyklopedie [online]. [citováno 2011-04-05].

Dostupné na www:
<http://cs.wikipedia.org/wiki/Otrava_houbami#Z.C3.A1sady_sb.C4.9Bru_hub>
101
PACNER, M. Vybrané těžké kovy v plodnicích stopkovýtrusných hub v Krkonoších
a okolí Třince. Opera Corcontica [online]. březen 2006, roč. 42 [citováno 2010-11-
30].
Dostupné na www: <http://opera.krnap.cz/_pdf/42/oc42-8.pdf>
Rozmnožování mikroorganismů. Studijní materiály. Univerzita J. E. Purkyně, Fakulta

životního prostředí [online]. říjen 2010 [citováno 2010-12-17].
Dostupné na www: <http://fzp.ujep.cz/~trogl/3Rozmnzovani.pdf>
STEJSKALOVÁ, L. Péče o intoxikované pacienty, návaznost na přednemocniční péči.

Sestra [online]. únor 2010 [citováno 2010-12-28].
Dostupné na www: <http://www.zdn.cz/clanek/sestra/pece-o-intoxikovane-pacienty
navaznost-na-prednemocnicni-peci-449666>
STOPIAKOVÁ, Z., FÚROVÁ, K. Intoxikace houbami. Sestra [online]. září 2009

[citováno 2010-11-23].
Dostupné na www: <http://www.zdn.cz/news/check-sub?id=444796>
Systém hub a „houbových organismů“. Studijní materiály. Masarykova univerzita,

Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie [online]. 11. 3 2008 [citováno
2011-02-08].
Dostupné na www: <http://www.sci.muni.cz/botany/mycology/mykosyst.htm>
Štatistika intoxikácií. Národné toxikologické informačné centrum [online]. 2010

[citováno 2011-02-26].
Dostupné na www: <http://www.ntic.sk/ntic.php?adr=statistika>
ŠUPOVÁ, I. Schopnost zdravotnických pracovníků nelékařských oborů poskytnout

účinnou první pomoc v terénu, Bakalářská práce. Informační systém MU. Theses
[online]. 2009 [citováno 2011-03-26].
Dostupné na www: <http://is.muni.cz/th/214704/lf_b/Bakalarska_prace.pdf?
102
info=1&zpet=http://theses.cz/vyhledavani/?search=prvn%C3%AD%20pomoc
%20otravy%20houbami&start=1>
ŠVESTKA, T., KRECHLER, T. Otravy houbami. Časopis lékařů českých [online].

Ročník 147/2007, č.1 [citováno 2011-04-10]. Dostupné na www:
<http://www.medvik.cz/kramerius/document/ABA008_14601_MED00010976-2007-
146.1_s.1-92_i-viii.pdf;jsessionid=69EF94EDFCD53D58B5C102650371D98F?
id=355120>
Telefonické konziliá 2008, Štatistika intoxikácií. Národné toxikologické informačné

centrum [online]. 2008 [citováno 2011-02-24].
Dostupné na www: <http://www.ntic.sk/ntic.php?adr=statistika>
TEPLAN, V. a kolektiv. Praktická nefrologie. 2. vyd. Grada Publishing, 2006. 536 s.

ISBN 80-247-1122-2. Google books [online]. [citováno 2010-12-30].
Dostupné na www:
<http://books.google.cz/booksid=XuAaqezcmPQC&printsec=frontcover#v=onepage&
q&f=false>
Ústřední houbařská poradna. Česká mykologická společnost [online]. [citováno 2011-

04-08]. Dostupné na www: <http://www.myko.cz/poradna/>
VESELÝ, P. Mýty a pravdy o první pomoci při otravě houbami. Novinky [online]. 29.
7. 2010 [citováno 2011-02-22].
Dostupné na www: <http://www.novinky.cz/zena/zdravi/206418-myty-a-pravdy-o-
prvni-pomoci-pri-otrave-houbami.html>
Vyhláška č. 55/2011, o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných

pracovníků. Ministerstvo zdravotnictví České republiky [online]. 30. 3. 2011 [citováno
2011-04-13].
Dostupné na www: <http://www.mzcr.cz/Odbornik/dokumenty/informace-k-vyhlasce-
c-sb-kterou-se-stanovi-cinnosti-zdravotnickych-pracovniku-a-jinych-odbornych-
103
pracovniku-ve-zneni-vyhlasky-c-sb_4763_949_3.html>
Základní neodkladná resuscitace. Doporučené postupy. Česká resuscitační rada

[online]. [citováno 2011-04-10].
Dostupné na www: <http://www.resuscitace.cz/?page_id=42>
Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník [online], účinný od 1. 1. 2010 [citováno 2011-
01-19].
Dostupné na www: <http://business.center.cz/business/pravo/zakony/trestni-zakonik/>
ZAPLETAL, J. Právní předpisy upravující poskytování první pomoci [online].

[citováno 2011-01-20]. Dostupné na www:
<http://www.vodnizachrannasluzba.cz/.../pravni_predpisy_upravujici_poskytovani_prv
ni_pomoci.doc>
ZAZULA, R., RAKOVCOVÁ, H. Současné trendy v léčbě intoxikací. Interní

medicína pro praxi [online]. 2004, číslo 9 [citováno 2011-03-20].
Dostupné na www: <http://www.internimedicina.cz/pdfs/int/2004/09/07.pdf>
Zkoušky ze znalosti hub. Krajská hygienická stanice Jihomoravského kraje Brno,

Odbor hygieny výživy a předmětů běžného užívání. [online]. [citováno 2011-10-03].
Dostupné na www: <http://www.khsbrno.cz/>
Žádanka a pokyny k toxikologickému vyšetření, Formuláře ke stažení. Ústav soudního

lékařství a toxikologie [online]. 25. 10. 2010 [citováno 2011-03-13].
Dostupné na www: <http://www.vfn.cz/priloha/4d2f0a5063775/4d2f0aa60e031-f-vfn-
065.pdf>
104
SEZNAM ZKRATEK
abs. č. absolutní četnost

ADHD Attention Deficit Hyperactivity Disorder
aj. a jiné
apod. a podobně
ARDS Acute Respiratory Distress Syndrome
atd. a tak dále
č. číslo
CNS centrální nervový systém
CVT centrální venózní tlak
DIC diseminovaná intravaskulární koagulace
event. eventuelně
et al. et alii (a kolektiv)
g gram
GID gastrointestinální dialýza
GIT gastrointestinální trakt
HD hemodialýza
HF hemofiltrace
hod hodina
HP hemoperfuze
i.v. intravenózní
kg kilogram
KPR kardiopulmonální resuscitace
mil. milion
ml mililitr
MU Masarykova Universita
např. například
NS nervový systém
popř. popřípadě
pozn. poznámka
resp. respondent
105
RNA ribonukleová kyselina
s. strana
Sb. sbírka
srov. srovnej
tab. tabulka
tbl. tableta
těl. tělesný
TIS Toxikologické informační středisko
tj. to je
tzn. to znamená
tzv. takzvaný
UK Univerzita Karlova
VFN Všeobecná fakultní nemocnice v Praze
viz. z latinského videre licet – lze vidět
zejm. zejména
ZZS zdravotnická záchranná služba
106
SEZNAM OBRÁZKŮ
Obrázek 1 - Popis houby................................................................................................13

Obrázek 2 - Muchomůrka zelená...................................................................................19
Obrázek 3 - Pavučinec plyšový.....................................................................................21
Obrázek 4 - Adsorpční uhlí............................................................................................32
107
SEZNAM TABULEK
Tabulka 1 - Zdravotnické vzdělání respondentů............................................................45

Tabulka 2 - Věk respondentů.........................................................................................46
Tabulka 3 - Postoj ke sběru a konzumaci hub...............................................................47
Tabulka 4 - Důvody, proč respondenti nekonzumují houby..........................................48
Tabulka 5 - Které houby respondenti sbírají..................................................................49
Tabulka 6 - Znaky odlišující jedovaté houby od jedlých...............................................50
Tabulka 7 - Určení druhu houby (1)..............................................................................51
Tabulka 8 - Určení poživatelnosti houby (1).................................................................51
Tabulka 9 - Určení zaměnitelné houby..........................................................................52
Tabulka 10 - Určení poživatelnosti zaměnitelné houby.................................................53
Tabulka 11 - Určení druhu houby (2)............................................................................54
Tabulka 12 - Určení poživatelnosti houby (2)...............................................................54
Tabulka 13 - Jedlé druhy hřibů......................................................................................55
Tabulka 14 - Určení druhu hřibu....................................................................................56
Tabulka 15 - Určení druhu houby (3)............................................................................57
Tabulka 16 - Určení poživatelnosti houby (3)...............................................................57
Tabulka 17 - Určení jedovatých hub..............................................................................58
Tabulka 18 - Znalosti respondentů v oblasti mykologie................................................59
Tabulka 19 - Orgány postižené houbovou otravou........................................................61
Tabulka 20 - Příznaky houbové otravy..........................................................................62
Tabulka 21 - Doba projevu příznaků po požití jedovaté houby.....................................63
Tabulka 22 - První pomoc u postiženého při vědomí ...................................................64
Tabulka 23 - První pomoc u postiženého při vědomí - souhrn......................................66
Tabulka 24 - Podmínky vyvolání zvracení....................................................................67
Tabulka 25 - Způsob vyvolání zvracení.........................................................................68
Tabulka 26 - První pomoc u postiženého v bezvědomí.................................................69
Tabulka 27 - První pomoc u postiženého v bezvědomí - souhrn...................................71
Tabulka 28 - Znalosti respondentů v oblasti první pomoci...........................................72
108
Tabulka 29 - Vyhodnocení výsledků respondentů ve znalostních položkách................74
Tabulka 30 - Porovnání znalostí u respondentů houby sbírajících a nesbírajících........75
109
SEZNAM GRAFŮ
Graf 1 - Věk respondentů...............................................................................................46

Graf 2 - Postoj ke sběru a konzumaci hub.....................................................................47
Graf 3 - Důvody, proč respondenti nekonzumují houby...............................................48
Graf 4 - Které houby respondenti sbírají.......................................................................49
Graf 5 - Znaky odlišující jedovaté houby od jedlých....................................................50
Graf 6 - Určení druhu houby (1)....................................................................................51
Graf 7 - Určení zaměnitelné houby...............................................................................53
Graf 8 - Určení druhu houby (2)....................................................................................54
Graf 9 - Jedlé druhy hřibů..............................................................................................56
Graf 10 - Určení druhu hřibu.........................................................................................56
Graf 11 - Určení druhu houby (3)..................................................................................57
Graf 12 - Určení jedovatých hub...................................................................................59
Graf 13 - Znalosti respondentů v oblasti mykologie.....................................................60
Graf 14 - Orgány postižené houbovou otravou.............................................................62
Graf 15 - První pomoc u postiženého při vědomí - souhrn...........................................66
Graf 16 - Způsob vyvolání zvracení..............................................................................68
Graf 17 - První pomoc u postiženého v bezvědomí - souhrn........................................72
Graf 18 - Znalosti respondentů v oblasti první pomoci.................................................73
Graf 19 - Vyhodnocení výsledků respondentů ve znalostních položkách.....................75
Graf 20 - Porovnání znalostí u respondentů houby sbírajících a nesbírajících.............77
110
SEZNAM PŘÍLOH
Příloha 1 - Terapie houbových otrav............................................................................112

Příloha 2 - Kontakty.....................................................................................................119
příloha 3 - Dotazník.....................................................................................................120
příloha 4 - Klíč ke znalostním položkám dotazníku....................................................127
111
PŘÍLOHA Č. 1
Terapie houbových otrav
Léčebné metody intoxikací navazují na opatření započatá v rámci první pomoci,

avšak náleží do skupiny invazivnějších postupů jejich použití na místě otravy nelze
uskutečnit.
Terapeuticky účinné jsou další metody gastrointestinální dekontaminace, které
lze s úspěchem realizovat téměř na jakémkoli zdravotnickém pracovišti. Do této
skupiny řadíme výplach žaludku, navození průjmu, gastrointestinální dialýzu a střevní
laváž.
Eliminace otravných látek z krevního kompartmentu vyžaduje, vyjma
forsírované diurézy, speciální přístrojové vybavení a použití je tedy závislé na včasném
transportu intoxikovaného na specializované oddělení. Tyto metody zahrnují
hemodialýzu, hemoperfuzi, hemofiltraci, peritoneální dialýzu a plasmaferézu.134
Zcela odlišné postavení má v terapii otrav využití antidot. Jejich účinnost je
specifická, avšak jen pro malý počet toxických látek je známo určité antidotum. Podání
účinného antidota však nahradí použití rizikové extrakorporální eliminace.135
Výplach žaludku
Výplach žaludku se doporučuje jako základní opatření u většiny perorálních

otrav u dospělých osob a větších dětí. U malých dětí není možné zavést dostatečně
širokou sondu, kterou by prošly větší pevné kousky. Indikací jsou tedy zejména otravy
tekutinami a rozpuštěnými nebo rozmělněnými pevnými látkami, kdy od otravy
neuběhlo více než 6 hodin. Nejlepší výsledky má výplach provedený do jedné hodiny
od požití. Z houbových otrav jsou touto cestou léčeny především intoxikace houbami
faloidního, mykoatropinového a nefrotoxického typu, kdy je přežití a následná
prognóza velmi úzce spojena s včasnou eliminací hub z organismu. U závažných otrav
je však tento výkon spojen s rizikem velmi nebezpečných komplikací – aspirace do
134
Srov. ŠEVELA, K., ŠEVČÍK, P., KRAUS, R. Akutní intoxikace v intenzivní medicíně, s. 51 - 64
135
112
plic, provokace křečí, dysrytmií, hypoxie nebo poškození sliznice jícnu či žaludku.
Výplach je kontraindikován u nezaintubovaných nemocných s poruchou vědomí
a v případě nekontrolovaných křečí a poruch srdečního rytmu. Provedení výplachu
není vhodné při požití netoxického množství jedovaté látky a rovněž pokud lze
očekávat, že jed už opustil žaludek (předchozí intenzivní zvracení, dlouhý časový
interval od požití apod.).
Poloha postiženého s částečnou poruchou vědomí je při výplachu na levém boku
s hlavou níže (tekutina méně proniká do duodena, snižuje se riziko zatečení obsahu do
dýchacích cest). První porci žaludečního obsahu (asi 100 ml) odešleme na
toxikologické vyšetření. Následně provádíme opakovaný výplach cca 250 ml
fyziologického roztoku. Alternativou je solný roztok připravený rozpuštěním
3 polévkových lžic soli (45 g) v pěti litrech vlažné vody. Použití čisté vody představuje
nebezpečí rozvoje sérové hypoosmolality. Výplach provádíme tak dlouho, dokud ze
žaludku neodchází čirý obsah bez příměsí. Konečné množství vyplachované tekutiny
se pohybuje okolo 10 litrů.136 Do poslední náplně podáme adsorpční uhlí v dávce
1 g/kg (minimálně 20 tablet) rozpuštěné v 250 ml vody. Tato náplň se neodsává
a slouží k inaktivaci případného zbytku jedu v žaludku a dalších oddílech zažívacího
traktu.137 Po ukončení výplachu se sonda s širokým lumen zavedená ústy většinou
vyměňuje za tenčí nasogastrickou sloužící pro případné další odsávání žaludečního
obsahu nebo podávání adsorpčního uhlí.138
U postiženého při vědomí staršího 10 let provádí výplach žaludku na základě
indikace lékaře zkušená všeobecná sestra.139
Navození průjmu
Méně využívanou alternativou pro urychlení eliminace toxinů z těla je navození

průjmu. Účinek zrychlené pasáže za použití kombinace adsorpčního uhlí
s projímadlem je nejistý, avšak využívá se jako podpůrná terapie při těžkých
houbových otravách faloidního a mykoatropinového typu.140 Pokud je tato metoda
136
137
Srov. ŠEVELA, K., WIMĚTALOVÁ, M. Toxikologie pro sestry, s. 22
138
139
Srov. Vyhláška č. 55/2011, o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků, § 4
140
113
indikována, doporučuje se jednorázové podání 40% sorbitolu v dávce 3 – 4 ml/kg
spolu s adsorpčním uhlím. Maximální dávka je 350 ml. Jinou možností je 10% roztok
síranu hořečnatého v dávce 2 – 3 ml/kg. Pro možný vznik závažné iontové poruchy
nejsou tyto preparáty vhodné pro děti do 5 let, u jedinců s renálním či srdečním
onemocněním a u dalších stavů spojených s porušenou elektrolytovou rovnováhou.
V současné době se hojně používají iontové přípravky se síranem sodným
a polyetylenglykolem 4000 (makrogol). Podávají se per os nebo žaludeční sondou
v dávce 2l/hod až do odchodu čistého rektálního obsahu (celkem maximálně 4 litry).
Makrogol se ze zažívacího traktu nevstřebává, má mohutný projímavý efekt
a minimum nežádoucích účinků. Je vhodné jej podat až po aktivním uhlí, protože
podaný současně snižuje jeho účinek.141 Olejová projímadla nejsou vhodná, neboť
mohou při aspiraci způsobit lipoidní pneumonii.
Souhrnně užití projímadel vyžaduje pečlivou monitoraci renálních a kardiálních
funkcí postiženého, prevenci dehydratace infuzní terapií a korekci výkyvů parametrů
vnitřního prostředí.
Gastrointestinální dialýza (GID)
Metoda je vhodná zejména při otravách látkami, které prodělávají

enterohepatální cirkulaci (např amanitiny). Spočívá v opakovaném podávání
adsorpčního uhlí čímž lze vytvořit déletrvající negativní difuzní gradient mezi
střevním obsahem a krví. Počáteční doporučená dávka adsorpčního uhlí 50 – 100 g je
následovaná dávkami 15 – 20 g každou hodinu. Jedenkrát denně je medikace doplněna
o projímadlo. V tomto dávkovém schématu je nutné pokračovat do významného
zlepšení stavu.142 Zazula a Rakovcová pro intestinální dialýzu doporučují opakované
podání suspenze 10 g aktivního uhlí po 4 – 5 hodinách.143
141
142
Srov. TEPLAN, V. a kol. Praktická nefrologie [online], s. 462, <http://books.google.cz/books?id=XuAaqez-
cmPQC&printsec=frontcover#v=onepage&q&f=false>
143
<http://www.internimedicina.cz/pdfs/int/2004/09/07.pdf> [citováno 2011-03-20]
s. 455
114
Střevní laváž
Střevní laváž představuje opatření používané především u otrav preparáty železa,

tabletami s řízeným uvolňováním a při „body packingu“ drog. Principem je výplach
zažívacího traktu velkými objemy neabsorbovatelných roztoků podávaných perorálně
nebo nasogastrickou sondou. Jedná se o přípravky s polyetylenglykolem a elektrolyty
podávané v dávce 1 – 2 l/hod, které nevyvolávají průjem, ale střevo postupně
vymývají.144
Laváž by měla pokračovat do úplného vyčištění stolice, zpravidla 2 – 4 hodiny,
ale mnohdy i 6 – 12 hodin. Kontraindikací jsou ileózní stavy, krvácení do GIT
a perforace trávící trubice.145
Antidota
„Antidota jsou látky, které vážou či inaktivují toxickou látku, nebo antagonizují
či ruší toxický účinek. Mechanismus jejich působení je nejrůznější: od chemické vazby
přes zabránění biotransformace až k vazbě imunologické.“146 Efekt je tím vyšší, čím
dříve jsou podána, ale jejich indikace není bezvýhradná. Zpravidla se podávají až od
určité tíže otravy zhodnocené na základě klinických projevů, koncentrace toxické látky
v plazmě nebo údajů o uplynulé době od otravy.
Co se týče otrav houbami, nejsou v poznatcích současné medicíny známa
antidota specificky působící proti účinku houbových jedů. Podávané preparáty, ač se
jako antidota označují, jsou zaměřeny pouze na korekci symptomů a ochranu buněk
postižených tkání a orgánů.
Relativně nejspecifičtější je v tomto směru léčba faloidních otrav, jejichž toxicita
je zaměřena zejména na jaterní buňku. Nejlepší výsledky vykazuje hepatoprotektivum
silibinin – nejúčinnější součást silymarinu, směsi flavonoidů obsažených v ostropestři
mariánském (Silybum marianum Gaertneri). Bylo prokázáno, že silymarin snižuje
jaterní toxicitu tím, že stabilizuje membránu hepatocytů a tím inhibuje průnik
144
Srov. DOLEČEK, M. Intoxikace [online] <http://www.akutne.cz/res/publikace/intoxikace-m-dolecek.pdf>
145
146
PELCLOVÁ, D. et al. Nejčastější otravy a jejich terapie, s. 21
115
amanitinů a faloidinů do buněk.147 Mimoto zvyšuje účinek RNA-polymerázy, což vede
ke stimulaci inhibované RNA a ke zlepšení regenerace jater.148 „Silibinin se podává
zpravidla v doporučené denní dávce 20 mg/kg tělesné hmotnosti, rozdělené do 4
dílčích dávek. Aplikuje se v dávce 5,0 mg/kg v podobě i.v. infuze v 5% glukose nebo
ve fyziologickém roztoku v průběhu dvou hodin, množství podaných tekutin se
přizpůsobuje vodní a elektrolytové bilanci. Po ukončení každé infuze následuje
4hodinová přestávka.“149 Podává se do normalizace jaterních enzymů v séru, alespoň
3 dny. Léčba silimarinem by měla být součástí léčebného režimu u všech otrav
amanitiny. Preparát nemá významné nežádoucí účinky, proto jej lze použít
z preventivních důvodů i při pouhém podezření na otravu. Není-li dostupný, podává se
N-acetylcystein, podobně jako u otrav paracetamolem. Od podávání G-penicillinu se
pro nedostatečný efekt ustoupilo.150
Forsírovaná diuréza
Jedná se o jednu z nejčastěji využívaných možností eliminace toxinů

z organismu. Indikovaná je u otrav látkami, které převážně nejsou vázány na krevní
bílkoviny a vylučují se ledvinami. Z houbových jedů lze touto cestou odstraňovat
zejména amanitiny v prvních dnech po požití. Principem je zvýšení diurézy pomocí
nitrožilně podávaných infuzí podpořených diuretiky. Výsledkem je zvýšení vylučování
toxinů močí. Obvykle používaným diuretikem je furosemid, řadící se mezi kličková
saluretika.151
Pro nekomplikovaný průběh je nezbytné zajistit bezpečný žilní přístup centrální
žílou, měření bilance tekutin, laboratorní kontroly iontů, krevního obrazu, urey
a acidobazické rovnováhy a měření centrálního venózního tlaku (CVT). Podle hodnot
zmíněných parametrů je ordinováno množství a rychlost infuzních roztoků a diuretické
terapie.
Kontraindikací forsírované diurézy je renální insuficience, srdeční selhání,
hypotenze, maligní hypertenze a hypokalemie. Kromě toho není vhodná u otrav
147
148
149
Srov. HERINK, J., RYCHLÍK,I., PELCLOVÁ, D. Toxické poškození ledvin houbami, s. 79
150
151
116
houbami způsobujícími nefrotický syndrom, neboť ještě zhoršuje renální funkce
postižených.
Hemodialýza (HD)
Hemodialýza je klasickou eliminační metodou podmíněnou přítomností

dostatečného množství toxinu v plazmě. V praxi je využitelná při otravách látkami
s malou molekulou, které nejsou vázány na plazmatické bílkoviny (lithium, salicyláty,
ethylalkohol, ethylenglykol, methylalkohol).152 U houbových intoxikací má význam
pouze v počáteční fázi otravy amanitiny, kdy snižuje hladinu v krvi cirkulujícího
volného, tzn. dosud nenavázaného, toxinu. V pozdějších fázích se používá pouze
k symptomatické terapii ledvinného a jaterního selhání.
Podstatou dialýzy je difúze látek po koncentračním spádu přes polopropustnou
membránu z krve do dialyzačního roztoku. Selekce látek je učena vlastnostmi
membrány a použitého roztoku. Po odstranění toxické látky se krev vrací do oběhu.153
Hemodialýza je, stejně jako všechny ostatní metody extrakorporální eliminace,
zatížena rizikem vzniku mnohočetných komplikací – hypotenze, dysekvilibrace, křeče,
iontové poruchy, horečka či krvácivé poruchy a nežádoucí reakce vyvolané kontaktem
krve s povrchem membrány. Relativní kontraindikací je těžká hypotenze
a generalizovaný krvácivý stav.154 V průběhu výkonu je nezbytná především pečlivá
monitorace krevního tlaku a laboratorních hodnot.
Hemoperfuze (HP)
Tato metoda využívá k očišťování krve hemoperfuzní kolonu obsahující

adsorpční materiál (aktivní uhlí, syntetické pryskyřice), na který se toxiny váží.155
Hemoperfuze je účinná i v případě otrav látkami vázanými na krevní bílkoviny, za
předpokladu, že afinita těchto látek k adsorbenciu je vyšší než k bílkovinám. Používá
se zvláště při otravách digoxinem, digitoxinem a teofilinem, ale uplatnění nachází
152
153
154
155
117
i u otravy muchomůrkou zelenou. Komplikace i kontraindikace této metody jsou
prakticky shodné jako u hemodialýzy.
Hemofiltrace (HF)
Podstatou hemofiltrace je perfuze krve přes filtr vysoce polopropustné

membrány umožňující její očištění a odstranění přebytečné tekutiny. Na rozdíl od
hemodialýzy používá vyššího hydrostatického tlaku a na druhou stranu membrány není
přiváděn dialyzační roztok.156 „Pro přestup látek polopropustnou membránou má proto
rozhodující význam především ultrafiltrace. Při ní membránou prochází látky
v roztoku rozpuštěné spolu s rozpustidlem (vodou).“157 Hlavní podmínkou pro dobrou
účinnost je rozpustnost toxinu ve vodě. Odfiltrovaná tekutina je hrazena substitučním
roztokem. Ve srovnání s hemodialýzou je hemofiltrace finančně náročnější, proto méně
rozšířená, avšak více účinná. Indikace i kontraindikace se od hemodialýzy neliší,
výhodou je možnost užití hemofiltrace u nemocných s oběhovou nestabilitou.158
156
157
ŠEVELA, K., ŠEVČÍK, P., KRAUS, R. Akutní intoxikace v intenzivní medicíně, s. 62
158
118
PŘÍLOHA Č. 2
Kontakty
Toxikologické informační středisko

Klinika pracovního lékařství VFN a 1. LF UK
Na Bojišti 1, 120 00 Praha 2
tel.: 224 91 92 93 nebo 224 91 54 02
http://www.tis-cz.cz/
TIS poskytuje konzultace při intoxikacích léky, chemikáliemi, průmyslovými

přípravky, houbami, rostlinnými jedy, drogami, zvířecími toxiny
Při konzultaci je třeba uvést celé jméno, rodné číslo a zdravotní pojišťovnu
postiženého (zdravotníci též IČP = identifikační číslo pracoviště) a co nejpřesnější
informace o průběhu nehody (popsat okolnosti otravy, její příznaky a časový průběh,
odhadem určit maximální možnou dávku a uvést, jaká byla případně učiněna
opatření).159
Ústav soudního lékařství a toxikologie 1. LF a VFN

Ústřední toxikologická laboratoř
Na Bojišti 3, 120 00 Praha 2
tel.: 224 911 267
Česká mykologická společnosti

Mykologická poradna
Karmelitská 14, 118 00 Praha 1
tel.: 257 530 842
E-mail: poradna@myko.cz
Provozní doba poradny: Po 9 - 12 a 14 - 16 hod; Út, Čt 9 – 12 hod
159
119
PŘÍLOHA Č. 3
Dotazník pro laickou veřejnost – otravy houbami
Dobrý den,
jmenuji se Jitka Jašková, na lékařské fakultě Masarykovy univerzity studuji
3. ročník oboru Všeobecná sestra. Chtěla bych Vás požádat o vyplnění tohoto
dotazníku, který slouží k vypracování mé bakalářské práce na téma Znalosti laické
veřejnosti o příznacích a první pomoci při otravách houbami. Dotazník je anonymní,
uvedené údaje slouží pouze pro bakalářskou práci.
Děkuji za Váš čas a pomoc. Jitka Jašková
Pokud nebude uvedeno jinak, zatrhněte pouze jednu správnou odpověď.
1) Máte zdravotnické vzdělání:

a) Ano, uveďte jaké: …...............................................................................................
b) Ne
2) Kolik je Vám let: …..............................................................................................
3) Vyberte nejvýstižnější výrok ohledně sběru a konzumace hub:

a) Sbírám a konzumuji.
b) Sbírám, ale nekonzumuji.
c) Nesbírám, ale konzumuji.
d) Nesbírám ani nekonzumuji.
4) Pokud houby nekonzumujete, co je hlavním důvodem: (vyplňte, jen pokud jste

v otázce č. 3 uvedl/a variantu, že houby nekonzumujete – b nebo d)
a) Nechutnají mi.
b) Mám strach z otravy.
c) Jsou pro mě špatně dostupné.
d) jiné: …....................................................................................................................
120
5) Které houby sbíráte: (vyplňte, jen pokud jste v otázce č. 3 uvedl/a variantu, že
houby sbíráte – a nebo b)
a) Jen ty, které bezpečně poznám.
b) I ty, u kterých si nejsem jistý/á, ale myslím si, že jsou jedlé.
6) Podle jakých znaků lze odlišit jedovaté houby od jedlých: (zaškrtněte, pokud
souhlasíte s charakteristikami v závorkách)
a) Podle barvy (jedovaté houby jsou zelené, žluté, bílé nebo červené a na řezu
tmavnou).
b) Podle klobouku (jedovaté houby mají na spodní straně klobouku lupeny).
c) Podle třeně, tj. nohy (jedovaté houby mají prsten a kalich).
d) Podle chuti (jedovaté houby mají ostrou hořkou chuť).
e) Žádný všeobecně platný znak typický pro jedovaté houby neexistuje.
7) Pro kterou houbu jsou typické následující znaky:

Polokulovitý až plochý klobouk, bílé až šedě zelenavé barvy. Lupeny narůžovělé až
šedé (nikdy ne čistě bílé). Válcovitý třeň s prstenem. Dužnina bílá, na řezu slabě
červenající. Voní po anýzu.
a) Pečárka ovčí (žampion)
b) Muchomůrka zelená
c) Klouzek bílý
d) Holubinka trávozelená
Vybraná houba je: (zaškrtněte) Jedlá Jedovatá
8) Holubinka trávozelená, žampion, bedla vysoká, muchomůrka růžovka mohou

být zaměněny za:
a) Vláknici začervenalou
b) Pavučinec plyšový
c) Hřib satan
d) Muchomůrku zelenou
121
9) Určete houbu podle následujícího popisu:
Klobouk v mládí polokulovitý, později plochý až nálevkovitý, růžovofialové až
hnědé barvy, hladký. Bílé lupeny. Bílý válcovitý třeň.
Pevná bílá dužnina, bez zápachu, mírné chuti.
Výskyt od června v listnatých i jehličnatých lesích. Velmi hojná.
a) Muchomůrka růžovka (masák)
b) Holubinka mandlová
c) Žampion
d) Václavka obecná
10) Které z následujících druhů hřibů jsou vhodné ke konzumaci: (lze vybrat
i více možností)
a) Hřib kovář
b) Hřib satan
c) Hřib dubový
d) Hřib hnědý
e) Hřib rudonachový
11) O který druh hřibu se jedná:

Klobouk v mládí polokulovitý, později téměř plochý, světle hnědý, někdy se
zabarvením do žluté nebo červenohnědé.
Rourky v mládí žluté, později s oranžovým až červeným zabarvením. Třeň žlutý s
červenohnědým síťováním. Dužnina při pomačkání nebo nakrojení tmavne.
Výskyt od června v listnatých i jehličnatých lesích
Při nedokonalé tepelné úpravě způsobuje lehkou otravu.
a) Hřib hnědý
b) Hřib koloděj
c) Hřib kovář
d) Hřib satan
122
12) Které houbě odpovídá následující popis:
Klobouk v mládí polokulovitý, potažený celkovou plachetkou ve tvaru vejce, ve
stáří sklenutý až plochý. Barva olivově zelená, žlutá i bílá. Lupeny čistě bílé.
Třeň bílý nebo světle olivový, dlouhý a štíhlý s prstenem v horní části a kalichem
na bázi. Dužnina bílá s chutí umělého medu.
Výskyt v listnatých lesích, především pod duby a buky.
a) Bedla vysoká
b) Pečárka polní
c) Muchomůrka zelená
d) Pavučinec plyšový
13) Které z těchto hub jsou jedovaté: (označte všechny správné možnosti)
a) Hřib satan
b) Holubinka trávozelená
c) Vláknice začervenalá
d) Závojenka olovová
e) Muchomůrka růžovka
f) Pavučinec plyšový
g) Pečárka polní
h) Muchomůrka zelená
14) Které orgány mohou být postiženy při otravě jedovatými houbami: (vypište
i více možností)
…................................................................................................................................
15) Které z uvedených příznaků se podle Vašeho názoru objevují při otravě
jedovatými houbami: (označte všechny správné možnosti)
a) Nevolnost, zvracení, bolesti břicha, průjem.
b) Bolesti na hrudi.
c) Závratě bolesti hlavy, halucinace, poruchy vidění.
d) Slinění, slzení, pocení.
123
e) Vyrážka na kůži.
f) Svalová slabost, křeče, bolest v zádech.
g) Zvýšená teplota, zimnice.
h) Bušení srdce, změny krevního tlaku a poruchy vědomí.
i) Bolest v krku, chrapot.
16) Za jakou dobu po požití jedovaté houby se objeví příznaky otravy:

a) Téměř okamžitě po požití.
b) Po vstřebání toxinů (asi za 2 hodiny po požití).
c) Houbové jedy se vstřebávají pomalu, příznaky se projeví až za několik dní po
požití.
d) Doba projevu příznaků je rozmanitá (půl hodiny až několik dní), závisí na druhu
houby.
17) Co uděláte v rámci první pomoci, pokud budete mít podezření na otravu
houbami u postiženého při vědomí: (označte všechny správné možnosti)
a) Zkontroluji základní životní funkce (tj, stav vědomí a dýchání).
b) Základní životní funkce kontrolovat nemusím, u otrav houbami nebývají
ohroženy.
c) Pokud postižený nezvrací a houba byla požita maximálně před 1 hodinou,
vyvolám zvracení.
d) Vždy vyvolám zvracení.
e) Za žádných okolností nevyvolávám zvracení.
f) Zajistím zvratky, průjmovou stolici či zbytky hub pro toxikologické vyšetření.
g) Zvratky, průjmovou stolici či zbytky hub pro toxikologické vyšetření není třeba
zajišťovat.
h) Podám aktivní uhlí a mléko.
i) Podám 10 – 20 tablet aktivního uhlí rozpuštěných ve vodě.
j) Při podezření na otravu zásadně nepodávám nic k jídlu a pití (ani vodu).
k) Zajistím dostatečný přísun jídla a pití.
l) Zajistím zvýšený přísun pití (vody), ale nepodávám nic k jídlu.
m) Počkám 2 hodiny a pokud se neobjeví žádné další příznaky, nejedná se o otravu
124
a není třeba volat lékaře.
n) Zavolám zdravotnickou záchrannou službu (dále jen ZZS) nebo postiženého
transportuji do nemocnice.
o) Průběžně kontroluji základní životní funkce (tj. stav vědomí a dýchání).
18) Kdy a za jakých podmínek lze po požití jedovatých hub vyvolat zvracení:
(označte všechny správné možnosti)
a) Zvracení vyvoláváme pouze u postiženého při vědomí.
b) Zvracení vyvoláváme bez ohledu na stav vědomí postiženého, protože jedovaté
látky je nutné vždy vyloučit zvracením.
c) Eliminace hub ze žaludku pomocí zvracení má efekt do 1 hodiny po požití.
d) Na době po požití nezáleží. Zvracení vyvoláme kdykoliv.
e) Zvracení nikdy nevyvoláváme.
19) Pokud si myslíte, že je vhodné vyvolat zvracení, jakým způsobem to uděláte:

(vyplňte, jen pokud jste v otázce č. 18 neuvedl/a variantu, že zvracení nikdy
nevyvoláváme – e)
a) Prstem mechanicky podráždím hltan.
b) Podám sklenici mléka s rozmixovaným česnekem.
c) Zvracení bych se pokusil/a vyvolat pouze v případě, že bych měla k dispozici
farmaceuticky vyrobená emetika (léky vyvolávající zvracení, např.
ipekakuanový sirup).
20) Co uděláte v rámci první pomoci, pokud budete mít podezření na otravu hou-
bami u postiženého v bezvědomí: (označte všechny správné možnosti)
a) Zkontroluji základní životní funkce (tj. stav vědomí a dýchání).
b) Základní životní funkce kontrolovat nemusím, u otrav houbami nebývají
ohroženy.
c) Pokusím se postiženého probrat.
d) Vždy vyvolám zvracení.
e) Za žádných okolností nevyvolávám zvracení.
f) Zajistím zvratky, průjmovou stolici či zbytky hub pro toxikologické vyšetření.
125
g) Zvratky, průjmovou stolici či zbytky hub pro toxikologické vyšetření není třeba
zajišťovat.
h) Podám aktivní uhlí a mléko.
i) Podám 10 – 20 tablet aktivního uhlí rozpuštěných ve vodě.
j) Zásadně nepodávám nic k jídlu a pití (ani vodu).
k) Zajistím dostatečný přísun jídla a pití.
l) Zajistím zvýšený přísun pití (vody), ale nepodávám nic k jídlu.
m) Uložím postiženého do stabilizované polohy (na boku s podloženou hlavou v
mírném záklonu).
n) Uložím postiženého do protišokové polohy se zvednutými dolními končetinami.
o) Postiženého uložím do polohy v polosedě se zvýšenou horní polovinou těla.
p) Uložím postiženého do polohy v leže na zádech s pokrčenými dolními
končetinami.
q) Jakmile zjistím, že je postižený v bezvědomí, co nejdříve zavolám ZZS.
r) Jakmile zjistím, že je postižený v bezvědomí a neprobere se do 30 minut,
zavolám ZZS.
s) Pokud mám k dispozici automobil, ZZS nevolám a transportuji postiženého do
nemocnice sám/sama.
t) Průběžně kontroluji základní životní funkce (tj. stav vědomí a dýchání).
u) Jestliže jsem zavolal/a ZZS, postiženého vzhledem k neexistujícímu riziku
selhání základních životních funkcí kontrolovat nemusím.
v) Pokud je postižený v bezvědomí a nedýchá, neprodleně zahájím
kardiopulmonální resuscitaci.
126
PŘÍLOHA Č. 4
Klíč ke znalostním položkám dotazníku
Položka č. 6 ........................................ správná odpověď E

Položka č. 7 ........................................ správná odpověď A, jedlá
Položka č. 8 ........................................ správná odpověď D, jedovatá
Položka č. 9 ........................................ správná odpověď B, jedlá
Položka č. 10 ...................................... správná odpověď A, C, D
Položka č. 11 ...................................... správná odpověď B
Položka č. 12 ...................................... správná odpověď C, jedovatá
Položka č. 13 ...................................... správná odpověď A, C, D, F, H
Položka č. 14 ….................................. správná odpověď postižení téměř všech
orgánových soustav (především oběhová, dýchací, trávicí, nervová, vylučovací,
žláz s vnitřní a vnější sekrecí) a souvisejících orgánů
Položka č. 15 ...................................... správná odpověď A, C, D, F, G, H
Položka č. 16 ...................................... správná odpověď D
Položka č. 17 ...................................... správná odpověď A, C, F, I, L, N, O
Položka č. 18 ...................................... správná odpověď A, C
Položka č. 19 ...................................... správná odpověď A
Položka č. 20 ...................................... správná odpověď A, C, E, F, J, M, Q, T, V
Vědomostní položky dotazníku sloužily k vyhodnocení očekávaných výsledků

č. 4, 5, 6, 7, 8 a 9.
127

Bakalarska Prace

Uploaded by

Document Information

Original Title

Copyright

Available Formats

Share this document

Share or Embed Document

Sharing Options

Did you find this document useful?

Is this content inappropriate?

Copyright:

Available Formats

Bakalarska Prace

Uploaded by

Copyright:

Available Formats

MASARYKOVA UNIVERZITA

Znalosti laické veřejnosti o příznacích a první pomoci při

Vedoucí práce: Mgr. Alena Pospíšilová

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně – pod vedením

V Brně dne: . .........................................

Děkuji Mgr. Aleně Pospíšilové za odborné vedení bakalářské práce, poskytnutí

"Houby představují početnou a velmi různorodou skupinu organismů, které se

Houby (fungi, mycetalia) jsou nejpočetnější a nejvýznamnější skupina

Říše hub je velmi rozsáhlá a zahrnuje množství organismů od primitivních

Základními stavebními látkami buněčné stěny hub jsou chitin a β-glukan.

Houby se rozmnožují jednak pohlavně (tvorbou a spájením pohlavních spór),

1.4 Způsob života

Poslání hub v přírodě je nenahraditelné. Převážná většina jsou saprofyté -

Pro účely konzumace se využívají houby postavené na vyšších příčkách

Obr. 1 – Popis houby27

Jedovatých hub schopných vyvolat vážné až smrtelné otravy je ve srovnání

3.1 Záměny hub

Otrava houbami (mycetismus)36 je porucha zdraví, která je způsobena požitím

4.1 Typy houbových otrav

4.1.1 Pravé otravy

Hepatonefrotický (faloidní) syndrom

Otravy houbami tohoto typu jsou jedny z nejtěžších a s největší úmrtností.

Obr. 2 – Muchomůrka zelená45

Muchomůrka zelená obsahuje tři skupiny toxických látek s různými mechanismy

overview> [citováno 2011-02-02]

Parafaloidní otrava je ve střední Evropě způsobena druhem ucháč obecný

Obr. 3 – Pavučinec plyšový52

Otravy jsou způsobeny houbami rodu vláknice a strmělka. Toxinem je muskarin,

Mykoatropinový – neurotoxický syndrom

Otrava druhy muchomůrka červená a muchomůrka tygrovaná (panterová) je

Antabusový (disulfiranový) syndrom

Otrava je vyvolána druhem hnojník inkoustový, jehož toxinem je coprin,

Psychotropní – psilocybinový syndrom

V plodnicích zástupců rodů lysohlávka a kropenatec jsou obsaženy

4.1.2 Druhotné otravy

Nejčastěji jsou vyvolány pomnožením patogenních mikroorganismů

4.1.3 Nepravé otravy

Můžeme je rozdělit do dvou skupin. Primární nepravé otravy zahrnují

Intoxikace je závažná porucha zdraví, která může jedince ohrozit i na životě,

Prvním krokem při podezření na otravu je dostatečná anamnéza přímo od

5.2 Klinické vyšetření

Již během sběru anamnestických dat se zaměříme na klinické vyšetření

5.3 Odběr materiálu pro toxikologické vyšetření

Jestliže není možné určit druh požité houby přímým mykologickým

Postupy první pomoci se příliš neliší v závislosti na druhu houby, která

Zvracení je, na rozdíl od výplachu žaludku, méně traumatizující a invazivní

Adsorpční uhlí (Carbo adsorbens, Carbo activatus – aktivní uhlí, Carbo

Obr. 4 - Adsorpční uhlí82

Indikací adsorpčního uhlí je obecně požití většiny chemických látek, léků

Polohu postiženého volíme s ohledem na stav vědomí a charakter příznaků

Každá otrava, stejně jako pouhé podezření, je důvodem k návštěvě lékaře.91

Poskytování první pomoci je v České republice vymezeno zákony. Každý občan

9 CÍLE A OČEKÁVANÉ VÝSLEDKY

Výzkumné šetření bylo zaměřeno na zmapování znalostí laické veřejnosti

Následující kapitola prezentuje analýzu jednotlivých položek dotazníku.

11.1 Charakteristika respondentů

Tabulka 1: Zdravotnické vzdělání respondentů

Zdravotnické vzdělání Absolut. četnost (n) Relat. četnost (%)

Pomocí položky č. 1 jsme rozlišovali respondenty se zdravotnickým vzděláním

Věková kategorie Absolut. četnost (n) Relat. četnost (%)

Graf 1: Věk respondentů

Respondent houby: Absolut. četnost (n) Relat. četnost (%)

Položka č. 3 hodnotila vztah respondentů ke sběru a konzumaci hub (viz. tabulka