Helmuth Wandmaker Tajemstv vech nemoc

Chce bt zdrav? Zapome na hrnec na vaen!

Existuje jen jedin pina vekerho utrpen

Na svt existuje pouze jedin pina vekerho utrpen a to je zproneven se lidstva syrov strav.
To je skuten "proheek". Vvojem jsme uzpsobeni syrov strav. lovk je jedinm ivm tvorem na
tto Zemi, kter si potravu va a odvykl si od syrov, dle pije mlko a uv lky.
Vra se proto ke zdravm pvodnm pokrmm, pak se okamit zbav nadvhy! Stane se thlm a
tak jm zstane i bez hladovek. Krevn tlak se ti sn na ideln hodnoty. Hladiny tuk a cholesterolu
v krvi zaniknou. Me zapomenout na potn kalori. Prostednictvm prduek, hltanu a nosu tv tlo
houfn opust veker vmky (hlen a dal odpadn produkty). Zbav se nachlazen a bolest hlavy.
Pestane sv tlo ctit, stane se hbitm a lehkonohm.
Bude se tit nesmrn pevnmu zdrav, oprost-li se od nesprvnho zpsobu vivy.
99,9 % nemoc souvis s nesprvnm zpsobem ivota. Ke zdravmu je zapoteb kzn a odvahy.
Odmnou vak bude zdrav. Bude se ctit o 20 let mlad. Kalendn vk ji nebude rozhodovat.
Rozhldni se kolem sebe a uvid 40let starce a 70let mladky.
Ale zani jet dnes, ztra by u mohlo bt pozd! Tato knka je opravdovou revoluc!

Pedmluva
Prvn vydn knihy Helmuta Wandmakera "Chce bt zdrav? - Zapome na hrnec na vaen!"
bylo ihned, jakmile se objevilo, velmi rychle rozebrno. Bylo nutn pikroit k novmu vydn. Helmut
Wandmaker nen lkaem. Je obchodnkem, tce zrannm dstojnkem pchoty a nositelem vysokch
vyznamenn z druh svtov vlky. M nejen mnoho zkuenost, provench tak kajc na vlastn ki, ale
i mnoho obrnch znalost zdravotnick literatury z germnskch a anglofonnch oblast, s jakmi jsem se
jet u dnho jinho autora nesetkal.
Jeho kniha zapsobila v Nmecku jako vbuch bomby. Stane se zkladnm kamenem v djinch
vzkumu vivy. Mnoha lidem otevela oi nejen v otzkch zdravotnch, ale pedevm i v otzkch
vivy. Knku, kterou jsem dostal od jednoho znmho k Vnocm 1988, jsem si peetl s velkm zjmem.
Pojednv o oblasti, kterou se ji tm polovinu svho ivota zabvm: o zdravotn prevenci.
Helmuta Wandmakera znm od roku 1952, kdy mne navtvil v m prvn lebn v Allgau. Tenkrt se
stejn jako j zabval zpsobem ivota podle Waerlanda. Dlouho mu zstal vrn, ne poznal, e nen zcela
sprvn. Ke stejnmu zvru jsem bhem ticeti let dospl tak j. Waerlandovi chybl posledn,
rozhodujc krok k ist prodn strav, proto tak zemel pedasn ve vku 79 let. Osudnm se mu stalo
znan mnostv mlnch vrobk a praenho zrn, kter zapinilo jeho pedasnou smrt zpsobenou
infarktem. Pesto mln-vegetarinsk zpsob vivy vykazuje podstatn lep vsledky, ne dnes tolik
vychvalovan plnohodnotn viva. Nen vak pod tou pravou, protoe stle jet obsahuje pli mnoho
praenho zrn. Je ji uritm krokem vped, ale nikdy ns neme vylit z naich tkch nemoc.
Proda nezn kompromisy, jak kal Goethe. Kdo chce bt zdrav a vylit sv tk choroby,
mus pokroit o krok dle, a to ke strav, kterou lovku uril Stvoitel. D se to velice lehce poznat.
Sta nahldnout do bible. V pbhu o stvoen (Genesis) je zcela jasn uvedeno, pro jakou stravu je lidsk
tlo uzpsobeno. Stoj tam:
"Pohlete, dal jsem vm tady veker zelen byliny, kter na svm stonku nesou semeno a veker
plody strom, kter obsahuj semena, a jsou va potravou!"

-1-

Na tom se do dnenho dne nic nezmnilo, stejn jako se za cel tiscilet nezmnila stavba lidskho
tla. Osudem lovka se vak staly ohe, hrnec na vaen, pec pnev a dnes jet grily a mikrovlnn
trouby. Vaenm znehodnocen strava, pedevm masit, spolu s prmyslov zpracovanmi potravinami
lovku pivodily mnoho nemoc, ktermi dnes mus trpt. e tomu tak skuten je, me v praxi nejlpe
poznat lka. Ovem ten, kter je jet "normln" a je schopen "rozumn" uvaovat.
Jestlie se vrtme k prodn strav, vrt se i zdrav a choroby se ztrat! Nae dnen medicna se
svm symptomatickm oetovnm mnoha chemickmi prostedky piny nemoc nedoke nikdy
odstranit! Proto tak nedoshne svho cle. A to by mlo bt kadmu jasn.
Vdy bylo mnoho velkch lka, kte se zabvali otzkami vivy. Mm na mysli Hippokrata,
Bircher-Bennera a Kollatha, ale tak mnoha laik jako Walter Sommer, Adolf Just, Richard Ungewitter,
Drebbner a nyn Helmut Wandmaker, kte se na tom vznamn spolupodleli. Vichni se snaili lovka
pivst zpt k prodn strav.
Nemli vak valn spch, protoe odpor ze strany vysokokolsk medicny a potravinskho
prmyslu byl pli velk. Pokroku me bt dosaeno, a se zmn zpsob mylen v medicn a dobr vci
se ujmou politikov a ministerstvo zdravotnictv!
Studujc na univerzitch se vak, bohuel, o viv neu nic. Jsou, pokud se tk oetovn,
vmanvrovni do fyziky a chemie. Pozdji v praxi se ste, stejn jako praktit lkai, o viv mluvit,
aby neztratili pacienty!
Jako lka mylenkov pochody Helmuta Wandmakera stoprocentn podporuji, protoe jsem je
bhem svho dlouhho ivota (kdo se dnes me pochlubit 90 roky?) sm vyzkouel na vlastnm tle.
Dkaz mohu podat tak na stovkch mch pacient. Jist se me kat pravda, ani bychom se dopustili
njakho hchu. Lze se vak pitom snadno dostat do nepjemnch situac. Lidstvo ovem mus poznat
pravdu a v tto knize Helmuta Wandmakera ji me nalzt! To km j jako lka a pomocnk lidstva.
O rozen tto knihy se pln zasadm, protoe obsahuje hodn pravdy. Mohu ji doporuit vem, kte
usiluj o skuten zdrav, anebo se chtj zbavit nemoc. Je to sprvn cesta.
MUDr. Fritz Becker, Internista
lka prodnho litelstv, 1989
Helmut Wandmaker: "Jedin prodn strava je nevaen, nesmen a nekoenn!"

Revmatismus - pakostnice - ischias

Hodn badatel si mysl, e masov produkty jsou jako zdroj kyseliny moov hlavn pinou
revmatickch onemocnn. Jist, pebyten kyselina moov se na tom spolupodl, obzvlt
u pakostnice. Na rozdl od masoravch zvat (kter vak erou ve syrov pmo od zvete), nemaj lid
enzym urikaza, kter je schopen kyselinu moovou okamit rozloit. Proto je pro ns jej pemna ve
snadnji odbouratelnou mo tak obtn. Mimoto masorav zvata maj podstatn krat tenk stevo,
take as pobytu tto kyseliny v jejich tle je vrazn krat. Dal pokyn prody, e lovk nen peduren
ke konzumaci masa a ryb!
Zahlenn a lepkav kyseliny z tchto vaench a peench chlebovch a obilnch produkt jsou
jet daleko hor. Ucpvaj vechny lymfatick a filtrovac systmy, zabrauj plynulmu prtoku
krevnho a mznho proudu a z kost a zub vytahuj vpno.
Vzhledem k tomu, e tento hlen se ned nijak odbourat, tlo obas pikro k nsiln ke tm, e ho
jako rmu vypuzuje nosem. Dostal-li se vak hlen ji hloubji, pak se z toho vyplvajc nemoci nazvaj
bronchitida, zpal plic i astma.

-2-

Objev rakovinovch zrodk asto znamen konenou stanici. Za tuto posledn cestu v prvn ad
vd konzumaci stravy ze zvecch mrtvol (chud na hleny) a peenmu obilnmu hlenu! Kdy to tedy
v tle "thne a skpe", podkuj mazov strav, kterou denn hlt. Jen si vzpome, co vechno za den "bez
ladu a skladu" zkonzumuje - podle toho, co ti kdo a kdy pedlo! Za to bys ml podkovat jen sm sob!
Veker krobov strava, kter se ned zuitkovat, nai vitalitu sniuje! Nezpracovan krob by se
v naem tle neml vyskytovat. Jsme schopni ho ukldat pouze v podob glykogenu v jtrech a svalovch
bukch jako stlou rezervu. krob nen rozpustn ve vod. N organismus nen schopen ukldat ist
krob, nbr ho mus ihned zpracovat a ukldat!
Veker pebyten kyselina mus bt pemnna v tuky! Pi bohat chlebov a obiln strav je nae
tlo petovno. Proto velk mnostv hlenu soustavn sniuj nai vitln slu! Pebyten mrtv
krob je nepirozen a nai slu i nervy opotebovv!
Ovoce je pozitivnm stimulantem!
Jak masov, tak strava z obil bez soli a koen nechutnaj. Vyluhovan mrtv jdla tyto kodliv
psady potebuj spolu s tce stravitelnmi tuky, kter se v prod v izolovanm stavu takt nevyskytuj.
lovk tyto produkty vyrb v tovrnch a mlkrnch a pak je jet homogenizuje a steriluje.
Ve prospch dlky upotebitelnosti jsou degenerovny v neprospch ivho lidskho tla!
Protoe "dobr mansk strava" "v aludku le" jako mrtv hmota, potebuje dal stimultory, aby
tuto mchaninu uinily snesitelnou. Jsou to alkohol, cigarety, kva, aj nebo dokonce MAALOX, hlinkov
vrobek proti plen hy. "Dej si jednoho Underberga a bude se ctit dobe", zn slogan, kter urit plat
pro pokladnu podniku, ale pro tebe? A tak se toto zlo vene do stev. A si "chudk tlo" njak porad!
Existuje pece jet ASPIRIN a mnoho jinch pilulek, aby se tento krm dostal ven. Njak se nm
poda symptomy potlait! Je tady jet penicilin, kdy nm "zlomysln" bakterie chtj nae rdlo pomoci
odstranit.
Ale ovoce s vysokm obsahem vitaminu C je lepm a nekodnjm penicilinem! Dle obsahuje
vechny iv vitaminy a minerln ltky, kter rozpust nnosy a jako metla "nai podlahu" vycd. Prv
kyseliny obsaen v ovoci, kter se pi konenm odbourvn pemn v zsadit, v dsledku vysok
pohotovosti k pouit (rychlkov trven) zaruuj, e nae tlo me s istkou zat ihned.
Ovocn plody jsou naimi zapalovacmi svkami!
Strava sama o sob, ani ovocn, vylit nedoke. Neexistuje dn liv strava (ani lk i kra).
Vechny tzv. "dietn kry" jsou nesmyslem! Jen nae tlo se svou moudrost je schopno se vylit samo,
stejn jako kadou rnu, bez naeho piinn! Mus k tomu pouze dostat pleitost a ne se stle znovu
"nacpvat". Pak mus soustavn uklzet zbyten nnosy a k vlastnmu len se nedostv! Nkolik dn
pstu a navazujc ovocn strava jsou nejlepmi lebnmi zdroji vech nemoc! V pece, co kali sta
nt lkai: "1/4 stravy pro tv tlo, 3/4 pro lkae!"
Kdo jet snese "dobrou manskou stravu" je nemocn a m ped sebou dlouhou cestu k plnmu
zdrav. Tlo se ji pizpsobilo, ale hchy proti prod jsou pli hluboko zakoenny a nahromadny.
Proda nikdy nezapomn. Dve i pozdji pijde spravedliv trest, vtinou neoekvan! Strava bohat
na krob, jako obil a brambory, je plivm jedem, kter si, bohuel, "da vybr" a pozdji!

Nutnost stravovac reformy

Nejznmjm a nejdleitjm nmeckm reformtorem ivota byl Walter Sommer z Ahrensburgu
u Hamburku. Zemel v roce 1986, dva msce ped svmi 99. narozeninami. Navtvil jsem ho asi ped
17 lety v jeho byt a podruh na podzim r. 1985, nkolik mlo msc ped jeho smrt. Walter Sommer u
byl upoutn na lko a denn ml prjmy, ve rychle zapomnal. Prjem je vdy znamenm toho, e tlo se
chce zbavit jed.

-3-

Sommer do sv knihy pevzal recepty od svho "uitele" Dr. Drewse z Chicaga. Tyto kombinace vak
nejsou v souladu s NH. Ovoce, zelenina a oechy, obzvlt bursk oky, se mchaly, piem bursk
oky jako lutniny musme odmtat. I dobr oechy by se mly jst samotn, jako monostrava.
Jeho recepty obsahuj tak pli moc kombinac rznch druh ovoce a zeleniny.
Monostrava je vdy nejlep a nevede k oberstv. Pamatuj si, e vechny innosti s pvlastkem
"super" nejsou k niemu, jako superstrava, supersex, superstres atd.!
Jeho odpor k ovoci (v jeho knize na str. 119) sm o sob argumentm neodol. K plodm pat tak
oechy (tak plody), plodonosn zelenina jako rajata atd., i na tuky bohat avocado. Tuk tedy dostvme
dostatek. Na Sommerov pkladu vak vidme, e tlo promine i smsi rznch ltek a do 100 let, jen
kdy jsou erstv a syrov!
Pokusil jsem se Sommerv pln vivy pozmnit. Doporuil jsem mu 1 litr syrov, erstv, ovocn i
zeleninov vy, pedevm karotkovou vu bohatou na vitamin A. Po pechodu na tuto stravu mi pan
Sommerov po nkolika tdnech radostn volala, e jej manel dl takov pokroky, e se na jae urit
bude opt se svmi psy prochzet na zahrad. Avak zdn klame. Jeho ivotn sly byly vyerpny lta
trvajcmi spory s pbuznmi o majetek, kter jednomu z nich nechal pepsat. (Sommerovo prvn
manelstv bylo bezdtn).
Km byl Walter Sommer ve skutenosti? Narodil se jako syn stavebnho podnikatele z Renstburgu,
coby slab dt byl rodinou patn traktovn, take u v mladm vku pomlel na sebevradu. Jako
elektrik se vysthoval do USA, kde jeho od narozen slab tlo vn onemocnlo. Ve Sttech se vak
velice brzy zkontaktoval s hnutm pro prodn litelstv (NH). Seznmil se s Dr. Drewsem z Chicaga,
s jednm z tehdy nejznmjch vedoucch badatel vivy. Stravovac systm pestavl podle jeho
doporuen a uzdravil se.
Po nvratu do Nmecka v centru Hamburgu zaloil Sommerovo nakladatelstv a zasilatelstv
s prodnmi produkty jako oechy, suenm ovocem apod. Pravideln vydval "Domc zprvy", kter
i dnes obsahuj cenn poznatky. Jeho uen se opr o prodn zkony. V tto souvislosti skoro v kadm
vydn napadal nebezpe obiln stravy a pliv nsledky.
Ve svch "Domcch zprvch" . 90 z/jen 1967 po dlouh odmlce pod titulem "Liesel" popisuje
smrt sv milovan eny, kter jm tce otsla. Rd bych zde uvedl podstatn ryvek:
"Kdo znal mou enu Elizabeth, urit mj al, kter se rozhostil v m dui, pochop. Cel ivot jsme
spolu plnovali a v diskusch pekonvali vechny ivotn tkosti. Dlili jsme se o bolesti i smutek.
Ne vdy nm ivot ukazoval pvtivou tv. Nejednu bolest jsme museli pekonat a pi tom pekonvn se
nae spojenectv utuovalo s clem lidem ukzat, kde a v em chybili. Snaili jsme se poukzat na piny,
kter tento padek lidstva zpsobily. Poukzali a zdvodnili jsme, e veobecn obvykl zpsob vivy
krvavm vradnm zvat a pojdn masa pochzejcho z tchto zvat kaz nejen charakter lovka,
ale i jeho rozum ene do belskho bludnho kruhu, vedoucho k zniku lidstva, je tou po moci,
nsilnostech vlkch a chorobch!"
Na svch cestch jsme se snaili zskat nov prospn poznatky a ty pednkami dle it. Jak
alostn vak dosud skonily vechny pokusy vdy pevst osud lidstva do mrov roviny. Pokud vda a jej
sluhov budou ve svch pedpokladech vychzet z toho, e veobecn obvykl zpsob vivy lovka
zvecm masem, chlebem a mlkem je pro lidsk orgny a tlo vhodnou stravou, povede tento myln
pedpoklad k nesprvnm zvrm a tm k osudnm katastrofm v ivot jedince i cel spolenosti.
Poznali jsme: e zkladem k udren ivota v plnm zdrav a vkonnosti je a zstane rostlinn strava
v podob ovoce, zeleniny a oech v tom stavu, v jakm vyrostly. Pkaz k udren ivota zn:
"Hlete, dal jsem vm vechny zelen byliny, kter (na tvrdm stonku) vysvaj semena po cel
zemi a kad strom, na kterm rostou semena obsahujc plody, to je vae potrava!"
(Na tuto zkladn vtu z Genesis I/29 Sommer ve vech svch spisech s neumdlvajc silou
poukazoval!)

-4-

Na takovou stravu a pouze k tomuto druhu jsou tlo lovka a jeho organismus uzpsobeny!
Veker viva ze zoranho pole, jako i ta, kter oklikou, pes aludky zvat v podob masa, mlka,
vajec atd., jako i chlebov obil, lovku slou za stravu, je Bohem proklet a toto proklet zn:
"A je prokleto pole pro svou potravu, kterou na nm pstuje!" Toto bosk proklet, kter lp na poli
a na chlebovm obil, m ena nikdy nepochopila!
A protoe se m Liesel nemohla rozlouit s chlebem a vaenou zeleninou, staila nehoda se
zlomeninou stehennho krku a nerozumn zafixovn a podvzn nohy, a tm jej uveden do klidu, aby
jej chlebem, obilnou ka a vaenou zeleninou oslaben tlo bylo pomalu a jist zken vydno pliv
smrti. Pro o tom vem pu? Protoe doufm, e se mi tak poda nejednu rodinu varovat ped poruovnm
zkon prody tkajcch se pirozenho zpsobu ivota.
Po celou dobu, po kterou m ena trpla, jsem ji neopustil. Neodeel jsem od jej smrteln postele,
kdy j tuhly dy a svaly, co ji inilo naprosto bezmocnou. Pesto mi jej smrt rozervala srdce i dui!"
Ve stejnch "Domcch zprvch" pod titulem "Svtu chlb" Sommer pe o nboenskm sloganu,
o uskutenn sbrky ve prospch rozvojovch zem, obshle a vyerpvajcm zpsobem zmiuje
kodlivost peen a vaen chlebov a obiln stravy!
Kdy jsem po dlouhch letech ztratil ivotn druku, le mi na srdci, jako ji mnohokrt, problm
nebezpe chlebov a obiln stravy. "Chlb svtu" je reklamn voln "bohatch" prmyslovch zem
k systmu svta.
Tyto zem se iv zemdlstvm. Je to jejich vyivovac zkladna, kter se skld z vroby masa,
mlka, vajec, chlebovho obil atd. Dopluje ji koist z lovu a rybolovu z ek, rybnk a mo.
Tyto prmyslov zem vrobu racionalizuj, ale ve viv, kter se stala veobecnm majetkem, se
pltv. Jen k zabezpeen pokryt spoteby masa a mlka se vyuije 85 % celkov plochy orn pdy.
Bylo by proto podstatn prospnj lmat si hlavu nad tm, jak se uivit bez okliky pes aludky
zvat. Rostlinn potrava by se pak musela pstovat zahrdkskm zpsobem. Pitom by se pilo na to,
kolik nemoc je vyvolno pouvnm zvecch mrtvol a zdechlin. Po pinch tchto chorob se
neptr, protoe vda pedpokld, e souasn zpsob vivy je lidstvu uren odedvna a je sprvn.
Nyn bychom se mli vrtit do dob, kdy se lovk poprv objevil na zemi a musel se zat ivit bez
ohn a nad. Proda jej proto musela vybavit takovmi orgny, aby byl schopen syrovou obyejnou
rostlinnou stravu zpracovat. Co lovk nael a ml k dispozici, byly traviny a byliny, koeny veho druhu a
k tomu stromy a kee. Ovoce a zelenina se mu nabzely dle ronch obdob, ale stle je musel hledat. Tak
hledal to, co jeho patru vyhovovalo. Neml dn nad, tud musel podn vkat. Proto ml zdrav a
siln chrup.
Oproti zvatm ml lovk rozum, take se brzo stal zahradnkem, aby dobe chutnajc rostliny
mohl pstovat. Jak mohl pijt na to zabjet a pojdat mrumilovn zvata, kdy neml ani zbran, ani
nin? Neml tak chrup divokch zvat, s ezky. Ml mal sta a zuby, kter staily jen na syrovou
rostlinnou stravu s ovocem a oechy.
Nelze nijak prokzat, e bhem tiscilet se stravovac zvyklosti a orgny lovka zmnily. Od
potku zstaly stejn! Bude-li lovk jst syrovou stravu, kterou mu Stvoitel uril, tlo mu podkuje
zivm zdravm!
Masem se ivc badatel vivy v laboratoch nezanou pochybovat o sprvnosti obvykl vivy,
protoe se takto iv cel jejich okol. I jim domc pan naservruje polvky a penky, vaenou zeleninu a
dezert. Nenapadne je tlo povaovat za iv organismus! Elektina, magnetismus, zemsk pitalivost,
ty v laboratoch nelze vidt ani zmit. To je jen rozdl mezi ivm a mrtvm!"
O sprvnosti rostlinn syrov vivy se me kad pesvdit sm pechodem na tento druh
stravy. Doshne pvodnho zdrav a dok se zdravho st! Pak lid peli na zvec maso. Nejdve to
zejm bylo z nboenskch dvod k usmen rozhnvanch boh. Pak lo o crkevn obady jako
o klamn dkazy sly a krsy. Ale msto toho se objevily nemoci s epidemickmi a ivot ohroujcmi
dsledky. Zvec tla s jejich jedy nejsou nim jinm ne stimulanty pedstranho zdrav!
-5-

Kdy se touha po zvecm mase stala neukojitelnou vn, zaal chov zvat a rozvinulo se rostlinn
zemdlstv. Zahrady a jejich plody byly zatlaeny do pozad a zpustly. Jeliko by vlun viva lid
zvecm masem rychle vedla k epidemim a k pedasn smrti a zahrada pi konzumaci vaen zeleniny ji
nemohla dodat dostatek sly, ptral lovk po inn nhrad masa.

Proklet chleba
Pi vrob krmiva pro zvata z divokch travin pstoval zrnit plody, kter dodaten ivily i jeho.
Takto vznikl zrn se pomoc ohn peklo, piem koenm a kvasnm pochodem se doclilo chutnosti
vrobku - chleba! A tak se vude maso, chleba, vaen zelenina, vaen obiln kae staly potravou lid!
(Bez jedovat soli vak mrtv upeen maso nechutn.)
Slym nmitky, e chlb a obiln strava jsou pece rostlinnho pvodu? Ale v praxi jsou pro lidsk
organismus nevhodn! V syrovm zralm stavu je zrno pli tvrd, aby se dalo s poitkem rozkousat a
rozvkat. Vechny druhy obil a vechna jdla z nich peen a vaen jsou velkm zlem!
aludek a steva lovka jsou schopny petvet pouze jednoduch cukry, kter jsou obsaeny
v ovoci v podob hroznovho a ovocnho cukru anebo i dvojmocn druhy, jak je nabz koenov zelenina.
Maj listy zeleniny a bylin. Tm je poloen zklad pro zdrav rozvoj sil a sprvnou vstavbu sval, orgn
a kost.
Chlebov obil vak nabz cukry v mnohomocnch tko rozpustnch podobch krobu. Tento krob
je mono v malch mnostvch v syrovm stavu a pi silnm vkn stnmi slinami petvoit na
jednoduch cukr a tak ho pizpsobit potebm tla.
rem ohn se vak v pekask peci i v hrnci na vaen krob pemn v maz a tm formy cukr
zhutn. Stane se tak nerozpustnm pro trven, protoe kae se vbec nevk.
Zmazovatl podoby cukru se nedaj roztpit! Lid vech ras a nboenstv na celm svt jed
chleba a jdla z obil i tam, kde je z nboenskch dvod povn masa zakzno.
Je tedy tato strava pro lovka tak vhodn a prospn, jak se tvrd?
Chleba a jdla z obil se mohou stt pvodci nejnebezpenjch nemoc, kter v protikladu k masu
maj bezbolestn prbh, take se zjist, e je u pli pozd!
Je teba si uvdomit, e nap. cukrovka kdysi trpila jen star lidi. Dnes jsou ohroeni i mlad a
dokonce dti. Na cukrovku tak umraj. Vznik ze zmazovatlho krobu, kter nae sliny nestaily
rozpustit. Obzvlt ve st, kdy orgny ztrcej napt, me dojt k tomu, e tento nepetvoen krob
proraz sliznici tenkho steva (osmza).
Krv pak pechz do jater, vyvol tam chorobn pznaky a krv dle pokrauje do moe. S ostatnmi
pozstatky ltkov pemny je povaovn za diabetick stav.
Jeliko vaen zeleninov strava i vaen nebo peen jdla z obil neobsahuj zemit ltky,
tj. zsadit zkladn zemit ltky v pvodn (organick) podob, schz organismu podstatn zklady.
r ohn tyto dleit ltky vytrhl z jejich jemnho organickho stavu a petvoil je do tlem
nezpracovatelnch forem. Inzulin proto me v bin slinivce jen tko regulovat ltkovou pemnu cukr.
Pro dleitou vstavbu krevnch a tkovch bunk tak schzej znien vitaminy, take se nakonec tlo
se svmi miliardami bunk zhrout!
Obdobn je to s otylost. Obohacenm nesprvnch tvar cukr mezi tknmi me bt oznaena za
pedchdce cukrovky.
Nesprvn formy cukru, kter se do krve dostaly prostednictvm zmazovatlch obilnch krob z chleba a obilnch ka - ji nejsou tak lehce tekoucmi a tak jemn pipravenmi ivotnmi tvary cukr
jako v ovoci a zelenin. Proto ztuj prtok krve. V jemnch vlsenicch se objevuj krevn sraeniny,
obzvlt pi zptnm prtoku krve do il. Z toho pak vznikaj keov ly a oteven vedy na nohch,
v nohch se hromad voda atd.
-6-

Krevn cukr tvoc se ze zmazovatlho obilnho krobu se nen schopen v jemnch plicnch
bublinch a cvkch petvoit v ervenou krev. Nejdve musej bt vyloueny ltky tvoc hlen. To se vak
uskuten dobe znmm vylouenm nnos. Vsledek: petovn prduek kalem a chrapotem jako
pedstupe znt prduek a plic s tvorbou ved.
V takovch zahlennch odpadcch nachzej ivnou pdu vude hajc bakterie a mikrobi. Lze se
pak divit, kdy dsledkem jsou plicn byt (souchotiny)?
Kdy se tento zmazovatl cukrov hlen nashromd v jinch orgnech i dokonce v nervovm
systmu, nachzej tuberkulzn bacily obzvlt vivnou pdu pro rozvoj dalch nemoc. Jak ji bylo
uvedeno, vechny jsou bezbolestn! Zjistiteln jsou teprve v pokroilm stadiu. Nezashne-li se dostaten
drazn, zmn se tyto choroby v chronick a zpsob dlouhodob chadnut!
Chlb a vechna jdla z obil maj jet dal, vem hospodykm znmou vlastnost: na vzduchu se
okysliuj, tj. vytvo vborn rmut jako podklad alkoholickho kvasu. Cukern ltky se pi tomto kvasu
rozpoutj na alkohol a kyselinu uhliitou. Dostane-li se vak toto jdlo do teplho tla lovka (37 C),
uvede se tento kvas do chodu. Tak se z uvedenho "jdla" vytvo alkohol a kyslink uhliit, kter m,
stejn jako vechny kyseliny, velice nebezpen vlastnosti. Pedevm v potenm stadiu. Mus se toti
ihned neutralizovat. Proto z aluden slinivky vytrhv zsadit minerln ltky. To je tak pinou tolika
znt slinivky bin a samotnho aludku, jako i jejich podrdn a tvorby ved!

Do aludku se dostvaj stle nov mnostv rmutu z chleba a obilnch jdel, take ten si vbec
neme odpoinout!

Tento znsoben kvas vyvolv stevn katary, ochrnut, zcpy, jak v "plnohodnotnch" sanatorich
dokazuj utrpen oblieje pojda tchto jdel! Ve se jet zhoruje tvocm se alkoholem.

Ten, jak znmo, stoup do hlavy, ochromuje nervy a zpsobuje zamlen = sprvn eeno opilstv!

Vzhledem k tomu, e pi aludenm kvasu se tvoc kyslink uhliit, plynu podobn substance,
chce rozpnat, nadm aludek: je vsledkem znm tlak na aludek! Ten se sname odstranit 15 %
alkoholem, protoe pak kvas ustane. Proto ten dobr pocit po poit alkoholu! U je ti te jasn, odkud
opilstv pochz? Z kuchyn a pekask pece. Je doma u vech nrod, kter konzumuj jdla z obil!
Vaen brambory jako ploha k tm vem hlavnm jdlm v dsledku tepelnho zpracovn
rovn vytvej zmazovatl krobov obsah se stejnmi i podobnmi vlastnostmi jako chlebov obil
a vaen obiln jdla! Jeliko brambory vtinou tvo plohu k masitm jdlm, jejich kodliv inek se
jet nsob. kody natropen masitmi pokrmy se bramborami nesniuj, ale naopak zvyuj! Tlak na
aludek a kvas jet zesl psobenm jed z ltkov pemny masa. Dsledkem jsou velk aluden pote
s nepjemnmi stevnmi onemocnnmi!
Nyn se ale plnozrnn chlb dky obsahu minerlnch ltek tolik vychvaluje. Souhlas to vak se
skutenost? Opakuji, e v ru peen se vechny zemit zkladn ltky vytrhvaj z jejich pirozench
vazeb, vtina vitamin, enzym, rstovch minerlnch ltek se zni anebo promn v naprosto neinn.
Lepkav vrstva obalu vlastnho krobovho jdra ve spojen se zemitmi minerlnmi ltkami obsahuje
mnoho fosforu.
Vzhledem k tomu, e se tepelnm zpracovnm uvoluj vechny organick vazby, vytv se
uvolnn kyselina fosforen, kter se sna vdy co nejrychleji vylouit. Pitom vznikaj fosforen kysel
soli. Fosfor je nejvce sluiteln s vpnem a proto s oblibou hled k neutralizaci vpenat ltky. Jeliko
obil je chud na vpnk a hok, dochz k vyluovn vpna z naich kost a zub! Lze se pak divit, e
prv konzumenti chleba a vaench i peench obilnch jdel maj patn kostry!? Prohldni si jejich
pokiven zda, nohy, to velk mnostv kyelnch operac!
Aby se vem tmto kodm pedelo, je bezpodmnen nutn z naeho jdelnku odstranit vechna
jdla z obil i chleba. Pechod na syrovou zdravou ovocnou stravu je pak mnohem snaz.
Na svt je dostaten mnostv ovoce, zeleniny a oech, aby se vichni lid mohli dosyta najst.
Jedinou pinou velkho hladu na tomto svt je drah oklika pes zvec aludky. Kde se nasyt jedna
krva, tam by se pi rostlinn syrov strav nasytilo deset lid. Napklad v Indii v souasn dob vedle
-7-

500 milion lid ije jet 250 milion krav. Lze si snadno vypotat, kolik by tam bez krav mohlo t Ind!
Hladovjc Indie je doslova porna kravami (kter se tam z nboenskch dvod stle dr). Stromy a
cel lesy mizej, aby bylo dost msta pro ornou pdu a pastviny. Slyme: "Viva z orn pdy je proklet!"
Nesprvn a nerozumn promovn plodnch zahrdkskch ploch je pinou vzniku step a
nerodnch mst jako nap. v Africe. Kad zsah do prody se vymst!
Tolik tedy Walter Sommer s nktermi mmi strunmi a stylistickmi pravami. Pouilo se vak
z toho lidstvo? Ne, neruen ije dl. Protoe v zpadnch "civilizovanch" zemch zbohatlo, ije ve vt
hojnosti. Kad mal narozeniny jsou dvodem k bohatm hostinm. Pitom stle sedme a nacpvme si
bicha, bez pohybu a to i ped spanm.
Vidli jsme, e ani prvn pan Sommerov nebyla s to ho nsledovat a upustit od chleba a obil, proto
tak z tohoto svta musela odejt o tvrt stolet dve. Uvdomme si to jet jednou: Walter Sommer,
100 % konzument syrov ovocn a zeleninov stravy. Liesel Somerov takt, avak s pdavkem chleba,
obil a vaen zeleniny.
Jedin pdavek obilnch jdel zdrav pan Sommerov pedasn zniil! Mme tedy vechny dvody
proto, abychom se nad touto jednoduchou a otesnou skutenost hluboce zamysleli! S druhou pan
Sommerovou se oenil a v 95 letech. Ani ona se jeho zsadami nedila. Byla zdravotnm poradcem dle
koly Dr. Brukera. Proto zdrazovala oblibu kodlivch obilnch vrobk. Zemela loni ve vku 66 let na
rakovinu!
Dlouholet spolupracovnice manel Sommerovch v zasilatelstv, pan Emmy Schusterov, toto
nakladatelstv nadle vede. Obzvlt bych chtl doporuit stejn knihu Waltera Sommera "Zkladn
zkon prodn vivy", kter by mla bt pro kadho badatele povinnou literaturou!
"Kvli nemocem zapomnme na zdrav obyejnho lovka. Jet dnes lkaskou fakultu opout,
ani by skuten vdl, co je to vlastn zdrav a jakm zkonm podlh!"
(Prof. MUDr. Delore, Lynon)
"Nikoliv lkask vda, nbr zdrav je clem lidstva!"
(Prof. MUDr. Werner Kollath)

Krevn tuky
Chtl jsem pedeslat, e tuky nejsou jedinmi pvodci plinho zvyovn hladiny cholesterolu
v krvi. Spolupachateli jsou peen a vaen jdla z obil. Mimoto se neusazuj syrov tuky, nbr tepeln
zpracovan. Kdyby tomu tak nebylo, pak by i zvata musela mt vysokou hladinu cholesterolu, protoe
poraj velk mnostv tuk!
V 70. letech jsem v tomto smru dlal rozshl pokusy, protoe jsem sm ddin zaten nchylnost
k vysokmu mnostv krevnch tuk. Navzdory rostlinn potrav nechtly jejich celkov hodnoty klesnout
pod hranici 1 200 mg/dl, souasn byla tak zven hladina cholesterolu. Tehdy vak jet nebyly znmy
rzn druhy cholesterolu jako HDL, LDL i dokonce VLDL. Byl kladen draz pouze na celkovou hodnotu
v krvi.
Co vechno jsem jenom vyzkouel, zvyoval jsem podl syrov stravy (byl jsem vegetarinem, ale
dlouho jet ne konzumentem syrov stravy), pak jsem vypustil vechny mln produkty jako sr a
pedevm tvaroh. Myslel jsem si, e tuky z tchto mlnch vrobk jsou pachateli, i mslo jsem pestal
jst. Na krajcch chleba jsem ml banny anebo jablen protlak. Nic vak nepomhalo, naopak, nkdy se
namen hodnoty dokonce zvyovaly! Bhn po laboratoch pi tchto hubench vsledcch se stalo
navn. V tom jsem si vzpomnl na Waltera Sommera a vypustil jsem vechny chlebov a obiln produkty.
A vsledek? Okamit pokles z 1 200 na 800 a pak dokonce na 670 mg v jednom decilitru krve!
Zde byl tedy pes zakopan!
Chlb a obil navzdory zdrav strav podstatn zvyovaly hladinu krevnch tuk! Pina je v prvn
ad v obilnm hlenu - sprvn mazu - a ne v samotnm tuku! Tak ivoin blkoviny zvyuj hladinu
cholesterolu, kdeto rostlinn ne (MUDr. Dean Ornish ve sv knize "Stresov dieta a tvoje srdce" - 1984)
-8-

Zvr: Zven hodnoty krevnch tuk (cholesterol a neutrln tuky triglyceridy) na sprvn hodnoty
sn nejrychleji, kdy ihned a co nejrychleji vylou veker obil, vetn, bohuel, i nezdravho chleba a
kol! Hormon cholesterol si nae tlo vyrb samo, protoe je ivotn dleit!
Je to tm neuviteln, km to stle znovu: sta se svm vlastnm pokusnm krlkem!
Sm bude pekvapen, jak takov doporuovan "zdrav" potraviny jako chlb a obil mohou bt kodliv.
Jednu pednost tuky ped uhlohydrty chudmi na krob maj; vce nasyt, take lovk del dobu nepoct
hlad.
McLeodov ve "Fyziologii modern medicny" k: Tuky maj vrazn brzdic inek na sekreci
aludench v. Ptomnost tuk v aludku podstatn zpomaluje vyluovn potebnch trvicch v
jako pepsinu a kyseliny soln do dodan stravy! Bez tuku i oleje by ihned zapoaly se tpenm. Jen mlo
lid tuto dleitou skutenost zn!
Tuky vak nebrzd pouze aluden vy, zrove omezuj aktivitu aludench lz. Tm aluden
slu oslabuj o 50 %! Tento zpomalovac proces me trvat dv hodiny i vce! Kdo mus shazovat vhu,
ml by zapomenout na existenci tuk. Pi ist ovocn a zeleninov strav tak dn tuky nepotebuje.
Anebo si chce pltek jablka pomazat mslem? Kdo mus sniovat vhu, neml by snst vce ne poloviku
avocada denn.
Jsou tedy tolik doporuovan rostlinn oleje lep?
Ne, zapiuj stejn trvic tkosti. V prod se nevyskytuj dn izolovan oleje ani tuky, jsou to
pouze prmyslov vrobky! Veker vtaky ponechej v ndobch. Ve, co se z prodnho produktu
odebere, je pouze stenou potravou a tud kodliv.
Vdy se mus konzumovat plnohodnotn, zral a nepetvoen prodn produkt. Pak mme
k dispozici vechny potebn enzymy a minerln ltky, kter k trven potebujeme!

Krevn tlak
Vysok krevn tlak zce souvis s vysokmi hodnotami krevnch tuk. Je to vak pouh symptom,
ne pina nemoc! Krevn tlak se okamit sniuje, jakmile z jdelnku vyloume hlenotvorn obil!
Opakovan jsem se o tom pesvdil sm na sob. S nkolika krajky chleba se krevn tlak okamit
opt zv! Jak jednoduch prostedek m uboh kardiak k dispozici. Sta hustou "medovou" krev
syrovm ovocem a zeleninou promnit v lehce proudc ivotn vu. Podstatn se tm zvyuje sla nerv a
energie! Anebo chce po cel ivot uvat MARCUMAR a zniit si tak ledviny a jtra?
Nestraviteln obiln hlen, kter se ukld ve vech vch a jejich cestch, je pinou vysokho
krevnho tlaku, vysokch hodnot krevnch tuk a tkch nemoc jako jsou srden infarkt a mrtvice!
Dleitmu krevnmu tlaku jsem vak vnoval samostatnou kapitolu! Tv vy a jejich cesty jsou
peteny a ucpny pli velkou konzumac chleba a blkovin. Ve spojen s tepeln zpracovanmi tuky tak
vznik:

Zvpenatn
Dr. Walker (116 let) stle vysvtloval, odkud pochzej srden choroby a vysok krevn tlak: toti
z vaench a peench obilnch jdel! Touto stravou vyvolan a vznikl uhlkov atomy srdce nut ke
zven innosti. Srden tep je zvisl na obsahu kyseliny uhliit v krvi. "Lid maj rdi jdla obsahujc
krob, obil, chlb atd. Nyn v, odkud srden problmy pochzej!"
"Vysok i nzk krevn tlak nen nim jinm ne dsledkem plin konzumace na krob bohatch
jdel, tj. uhlohydrt. Ty vytvej kyslink uhliit, kter naruuje klidnou a rytmickou innost krve a
srdce!" To jsou slova z jeho knihy "Omldni".

-9-

A jak to vypad s bramborami? Samozejm, e jsou tak bohat na krob a uhlohydrty a maj stejn
inek, avak pouze 1/10 krobu obsaenho v zrn z obil. Jsou vak tak vaen a tud mrtv! Jdlo bohat
na brambory tedy zpsobuje stejn srden problmy jako obil. Obzvlt, je-li kad vaen strava
konzumovna ve velkch mnostvch!
Vynoil se nov index a to glykemick. O nm se jet zmnm pi rozboru hypoglykemie. Brambory
s hodnotou 70 stoj hodn vysoko v protikladu k ovocnmu cukru s jeho hodnotou 20. m je glykemick
hodnota ni, tm lpe!
Bramborov krob tedy pli rychle pechz do krve a slinivku bin tak nut ke zvenmu
vyluovn inzulnu, m vyprovokuje protireakci, kter vede k rychlmu poklesu krevnho cukru se vemi
s tmto spojenmi negativnmi prvodnmi jevy. Nemocn cukrovkou je zn velmi dobe. Ten, kdo je
nezn, je pesvden, e tce onemocnl!
Vrobky z obil samozejm stoj v ele tabulky. Obzvlt bl mouka. Oechy i sjov boby jsou
pro vysok obsah tuk a protein pln dole. Zdrav oechy tedy rozhoupanou sinusoidu uvdj do
klidnj roviny.
Uvedl jsem ji, e vel med je istm cukrem proto tak jeho vysok index 87 vbec nepekvapuje!
Nzev jedn kuchaky "Peeme s medem" je nejvtm vivnm nesmyslem!
Na zklad vech uvedench skutenost by mlo bt v "osvcenm" stolet samozejmost, e
pedevm badatel lidstvo vyburcuj k tomu, aby rozhodujc mrou omezilo konzumaci chleba a vech
obilnch vrobk!
Druh a zpsob jdla a inn odstrann kvr vznikajcch pi ltkov pemn by mly rozhodovat
o naem zdrav v na budoucnosti!
"Jsem vegetarin a i vniv odprce alkoholu, proto svj mozek mohu podstatn lpe vyut
(pes 2 000 pihlench patent!)"
(Tom Alva Edison, vznamn vynlezce, mimo jin rovky)

Scestn makrobiotika
Makrobioti, kte z 90 % konzumuj obiln vrobky, svou jednostrannou stravou dokumentuj jej
kodlivost. Slovo MAKROBIOTIKA se spojuje s pojmem dlouhovkost. Hovo-li se dnes o
makrobiotickm zpsobu ivota, je tm zpravidla mylena ZEN-makrobiotika. Byla zavedena v Evrop a
Americe japonskm profesorem Oshawaou.
Ale ji nmeck badatel Ch. W. Hufeland (1762 - 1836) svou knihu "Umn prodluovn ivota"
vybavil podtitulem MAKROBIOTIKA. Mimoto mnoho objevitel minulch stolet o makrobiotice
hovoilo vdy, kdy se jednalo o monosti prodlouen ivota. ZEN-makrobiotici se pln hls k obiln
strav. Oshawa ji na str. 35 nazv "10 cest pes zdrav k mru".
7. stupe se 100 % obil, bez zeleniny, ovoce, s radiklnm omezenm pit a s dlouhm pomalm
vaenm, s mnoha tuky a sol m bt tm nejlepm! Nejhorm stupnm podle Oshawy m bt nsledujc
sestava pti druh potravin: 10 % obil, 30 % zeleniny, 30 % ivoinch blkovin, 15 % salt / ovoce
a 5 % dezert!
Po dlouh dob s Waerlandovou vivou jsme ti roky ili dle tohoto receptu a ctili jsme se pomrn
dobe. Natst jsme tento zpsob nepouvali pli dlouho, take jsme zstali ueteni katastroflnch
nsledk, jak je popisuje Walter Sommer!
Ostatn zmnn zpsob vivy nelze dlouho vydret, protoe jeho zkladem je obil s mnoha tuky
a sol, cel hodiny vaen. Navc se m potlaovat ze!
Dve nebo pozdji tato osudn viva vede k tragick a bolestiv smrti, vtinou na rakovinu
aludku. Kter aludek by vydrel takovou smrtc mchaninu? Nedostatek ivch ltek s velkou psadou
sol (se zmrnm nedostatkem vody) vede k vysuen a vyhladovn ivotn dleitch st organismu.
-10-

Tento zpsob vivy se nazv "jangisirovn". Jeho vdce Oshawa jej hnal tak daleko, e se obas
celou noc nalval whiskou, aby se vysvobodil z belskho kruhu vysouen. V 72 letech bdn zemel na
rakovinu aludku. Jeho velk vzor prof. Katase, od kterho toto uen pevzal, rovn zemel na rakovinu
aludku. U v 56 letech! Znal jsem jednu enskou lkaku, kter byla vnivou stoupenkyn tto stravy.
V 60 letech se u n zjistila rakovina aludku a spchala sebevradu!
Zatkem 70. let jsem podal velk lkask kongres v Bsumu. Konal se v jednom malm
makrobiotickm sanatoriu, kter zdil mj ptel Dr. H. z Hamburgu, kter Dr. Oshawu uvedl v Nmecku a
k jedn z jeho knih napsal pedmluvu. Vedle dalch lka se do diskuse zapojila i pan Ilse Clausnitzer,
znm Dr. H. I ona psala knihu s nzvem "Smrovka pro makrobiotiky". V n teze Dr. Oshawy obhajovala.
I kdy i ona v 50 letech zemela na rakovinu aludku, vidm jet i dnes jej knihu v literrnch sbrkch
o plnohodnotn strav! Tak tuh ivot maj falen teze!
Pan Dr. Budwingov se tohoto kongresu tak zastnila. Zastupovala znmou olejovo-blkovinovou
vivu. Stle ije, bezstarostn v blzkosti Freudenstadtu. A je il. Oba jsme se Dr. H. pokoueli odvrtit
od jeho bludn pedstavy o makrobiotice, ale nepodailo se nm to. Dlouhodob nemoc prostaty, operace
elist a tk znt nerv ho nakonec donutily vzdt se sv praxe a pejt na jinou stravu!
ZEN - makrobiotikov se daj snadno obelstt potenmi spchy, kter nastanou vdy pi
pechodu na jinou stravu. Zde v Evrop u o tto strav nen mnoho slyet, avak v posledn dob se
manel Kushiovi sna z Ameriky dodvat knihy, z nich jsou nkter zkladn chyby odstranny. Opt se
zavd strava pln ovoce a zeleniny. Mimoto jsou tito ZEN-lid siln nboensky zameni (Buddha).
Znm nmeck lebn praktik Alfred Dorschner, kter zaloil sanatorium a napsal nkolik
pozoruhodnch knek, na str. 92 sv knihy "Prodn litelstv - cesta pro tebe" uvd:
"V dsledku 90 % obiln vivy zahynulo nkolik tisc vz. Hrozn kvas (!) vyvolan jednostrannou
stravou a absolutnm nedostatek kyslku, to byly piny. Teprve jedna lce erstv kopivov substance
bohat na elezo (jako denn pdavn strava) mnohm zachrnila ivot."
A na str. 91: "...S vce i mn astou obilnou stravou se zhoruje dchn a kles tlak kyslku.
Tato jednostrann viva nejen sniuje kyslkov tlak, ale znemouje rovn vazbu kyslku na krev a jeho
vyuit. Se sniujc se konzumac zelenho list a zvyujc se spotebou chleba se ztrc kyslkov tlak a
tm se mn i dchn. V dsledku chabho kyslkovho tlaku se v bukch projevuje nedostatek kyslku a
tm je ohroeno zsobovn tkn kyslkem! Tmto vznikajc poruchy krevnho obhu jsou pinou
patnho zsobovn ivotn dleitmi ltkami!"
Alfred Dorschner s Dr. Walkerem zcela souhlas v tom, e srden problmy jsou v prvn ad
vyvolvny konzumac krobu obsaenho v chlebu a v produktech z obil! Dr. Ralph Bircher, kter jet
ije a je tm stejn znm jako jeho otec, ve svm "Obratu" 11/78 o sekt OSHAWA napsal:
"Dalo by se pedpokldat, e rozum brzy pekon toho domlivho JIN- JANG profesora. Rozila
se vak nov magie. Nadle petrvv a prohlubuje zmatek na poli vdy o viv. asto jsme o tom
oklikou podvali zprvy a seznamovali se se zvanmi zdravotnmi nsledky. Uvdm dopis z Nmecka:
"Chtl bych podotknout, e sm jsem se ji nkolikrt pokusil tyto kruhy pimt k rozumu. U proto, e
samotn Oshawa se na konci svho ivota nechal pesvdit, e syrov psady jsou pro lidi severu a
zpadu nutn. Avak ani ped ani po mm dopise nebylo znt, e by v jeho centrle poznatky svho
"proroka" vbec vzali na vdom... V zemi, kde uen Jin-Jang vzniklo (mimochodem je to na a ne
Japonsko), zelenina nebyla tak dkladn (cel hodiny) vaen (a solen) jako u Oshawy, avak pro
evropsk patro byla doporuovna jako "polosyrov". To vak v centrle nebylo vzato na vdom.
U zcela pomlm o vysvtlen skutench pohnutek filozof star ny a o jejich srovnn s
dnenmi nzory tkajcmi se vodnho obsahu a tepelnho zpracovn potravin a o skutenosti, e ledviny
jsou schopny vylouit jen nkolik mlo gram soli denn. Pitom vak Japonsko se svou vysokou
spotebou soli vykazuje nejvy nemocnost na svt, co se tk vysokho krevnho tlaku. Neme bt
tud pro vs vzorem. Ale Nakaruma (zemel pedseda nmeckch makrobiotik) tuto skutenost peel s
nic nekajc poznmkou."

-11-

Dr. Martin z USA pe: "Njak nedvno populrn novinka, ZEN-makrobiotick dieta, vedla
k uritmu potu mrt. Tk onemocnn kurdjemi v dsledku nedostatku vitaminu C byla jejich pinou
u tch, kte tuto dietu s omezenm pjmu vody dodrovali a do smutnho konce."
Lka dr. REUBEN pe, e jedinmi lidmi v Americe, kte jet dnes onemocn kurdjemi, jsou
pvrenci ZEN-makrobiotiky.
Co k NH, prodn hygiena tto vchodn ZEN-makrobiotice? T. C. Fry, jeden ze souasnch
pedstavitel tohoto hnut ve sv knize "Kurzy vaen" pe: "Vme o novm "fenomnu", kter se jmenuje
makrobiotick dieta. U je to tak, e se zancen zajmme o makrobiotickou dietu a jej pravost. Rd bych,
aby se o ni zajmal cel svt. Makrobiotick dieta je dietou dlouhho ivota, to je ten objekt, o kter se
zajmm! Skuten makrobiotick dieta je zkladnm kamenem hygienickho systmu! Populrn
makrobiotika, o kter nyn mluvm, je tou, kter je prosazovna sektou Oshawy.
Tuto dietu ml nazvat makrobiotickou pro krtk ivot! Pro znalce je to UPSN SE SMRTI!
Skuten byl iroce publikovn ppad, kdy jeden mlad mu zemel po 85 dnech v dsledku
konzumace ist re. Stalo se to v Passaic, v New Jersey. dil se perfektn Oshawavovu stravou - jedl ri
pipravenou v tlakovm hrnci. Jako hygienici vme, e pouze o vod je lovk schopen t dle!"
Pojednnmi o nebezpenm Oshawov uen by se mly varovat vechny ty osoby, kter naslouchaj
vbivm hlasm tto sekty (smchanm s vchodn uenost).
U podle pvodu si kad rozumn jedinec mus uvdomit, e po miliony let lovk bhem svho
vvoje neznal ani ohe ani nin. Aby byl schopen pet, musel vechno jst v syrovm stavu tak, jak mu
to vegetace poskytla. Pitom hlavn potravou byly skuten plody, listy, vhonky, oechy. Takto jsme
vybaveni. Geny se nezmnily, pro u tedy nejme nejlep potravu svta?
Obil je vvojov velmi mladou potravou!
All Dornseifer z Pulheimu 3, kter se zabval TAOISMEM, mi poslal zajmav pojednn svho
uitele, podle kterho Oshawa vbec nerozuml z TAO pevzat podob JIN a JANG. Prav opak pr je
sprvn.
Uvdm nkolik vt: "Oshawa JIN a JANG osudn zamnil, kdy JIN pisoudil odstedivou slu a
JANG dostedivou. Je to pesn naopak! Sprvn tedy ml uvst: "Dostediv sla JIN vyvol nsledujc
jevy: stahovn a zimu a odstediv sla JANG rozen, ohvn a r." "Je navc zcela nesprvn v JANG
vidt jen vechno dobr a v JIN jen vechno patn."
Podle toho jsou tedy Oshawou zavren ovoce - zelenina prv tm nejlepm a obil, jako "pozdj
potrava", tm nejhorm! Vzkumy tohoto biochemika se pesn shoduj s uenm mnou uvedench lka
minulch stolet, kte tuto pravdu objevili dky velkm praktickm zkuenostem!
Ostatn - zdrav rozum to dovede posoudit sm: od samho zatku lidskho vvoje m bt platn
prodn viva (ovoce, zelenina, oechy - ve syrov) patn a mlad strava z obil, rozvaen, s velkm
mnostv soli sprvn? Jak perverzn mylenkov pochody makrobiotik!

Zcpa, zavac pote

Vyznavai stravy z obil stle vychvaluj jej inky pi zcp. Dr. Brucker o tom dokonce napsal
celou knihu s nzvem "Zcpa vyliteln bhem t dn!" Ve skutenosti je pravdou prav opak. U jsem
vyerpvajcm zpsobem rozvedl, e prv plnohodnotn, obilm se stravujc lid, stle trp nadmnm a
trvicmi potemi.
J tvrdm, e steva musej, v dsledku matoucho mazu, tyto nnosy vypudit, aby nezahynula! Tuto
prci lze srovnvat s lisem, kter sedlci pouvaj k balkovn slmy. Po soustavnch dodvkch hrubch
ltek do stev nakonec musej, jako uveden lisy, takov mnostv ze sebe "vylisovat".

-12-

Nae steva tento kyseliny tvoc hlen povauj za jed. Sna se ho co nejdve zbavit! asto se vak
k tomu dodv dal lepidlo. Waerland tato "lepidla" nazval "stevnm kartem". Rno byla podvna
zeleninov voda s otrubami a lnnmi semeny, mla nzev EXCELSIOR. Koen vrstvy rozemletho zrn
a samotn otruby maj ostr okraje, kter na citliv stny stev psob pustoiv. Toto drdn je nkdy tak
siln, e se ve stolici objev krev. Velk mnostv lid, kte trp hemoroidy, maj obzvlt tuhou stolici.
Dr. Gibson ve sv knize "Otruby - nebezpen strava" pe: "Teorie, e otruby jsou cenny jako
dobr projmadlo, se zakld na stejnm principu jako to, e vihnut biem je pro unavenho kon
nejlepm prostedkem. Otruby steva nut k siln innosti, aby se tohoto drdidla zbavila."
Dr. White ve sv knize o otrubch uvd: "Otruby jako potrava jsou stejn nesmysl jako piliny! Je to
nepirozen vrobek, jsou-li oddleny od zrna. Ptm se, jak dlouho jet budou "badatel vivy" tento
nesmysl it"?! (1927)
Tento nesmysl se vak roziuje i dnes, ani by byl konec v dohlednu! Opisuje ho kdekdo!
Navc ji v aludku hrub obaly zrn zanaj drdit aluden slinivku, kter v dsledku toho
vyluuje vce kyseliny soln, aby se ped nimi uchrnila. Tm si vak vlastn sama ni vlastn ochrannou
vrstvu! Postupn se v trvicm traktu vyvj tolik kyseliny, e nakonec vystoup jako neuralgick symptom
a do ramen! Projev se podrdnm nerv!
Jedin obal prosa inkuje jako projmadlo, protoe je mkk. Jako jedin obil nen kyselinotvorn.
Proso vyrb vlnou, elatin podobnou substanci (proso a pohanka vlastn ani nejsou obiloviny v pravm
slova smyslu. Obdobn i lnn semeno by se dalo pout jako dobr "klouzek").
Jeden Rus, kter onemocnl v dsledku pojdn hrubho itnho chleba na aluden vedy, byl svou
rodinou donucen k tomu, aby jedl proso. Vylil se bhem 6 msc. (Kdo by dnes ovem jedl proso?)
Vlknit ltky v ovoci a zelenin na rozdl od obilnch nemaj jejich drdiv a kodliv inky. Pro
pravideln trven jsou prv tyto nevinn doplujc ltky velmi dleit.
V pvodn strav lovk nachz nejlep een svch problm s trvenm! e ovoce podporuje
trven, se mezitm rozneslo. Teprve 10. srpna 1986 lka Dr. Herbert Freisleben zveejnil, e obiln otruby
nejene naruuj trven a pokozuj steva, ale tak je roziuj!
Pvodn lidsk strava (ovoce - zelenina - oechy) je proto v syrovm stavu stle tou nejlep potravou.
Kdo by tak takovou potravu udlal lpe, ne samotn proda? Jakkoliv prava, a ji vaenm, sol i
koenm, je vdy kodliv!
Kuchy a kucha jsou velmi nebezpenmi prvky!
Proto je naprostm nesmyslem tvrzen zastnc obil, e ti lce namoenho obil denn jsou
optimln dvkou ivin pro poteby naeho tla! Tak jsem ji dokzal, e namoen obil je nestraviteln,
stejn jako variace msli!
Ostatn, co z toho, co obil obsahuje, schz v ovoci, zelenin, i oechu? Je naase, abychom tyto
pohdky dkladn rozmetali! Nikde nen napsno, e bychom denn i po kadm jdle mli jt na zchod.
Stle plat pravidlo prody: Nechej tlo, aby nm svm nervovm reflexem sdlilo, kdy to u je naase!

Prostata
Dlouh roky jsem si lmal hlavu, pro se u ns mu prostata s pibvajcm vkem progresivn
zvtuje a tvrdne. V souasnosti se tato nemoc vyskytuje v m dl mladm vku. Pitom jet dochz
k jejm zntm. Hledali se "neptel" mikrobi a bojuje se proti nim penicilinem. Pina se vak dosud
neodstranila. Vak se tak k, kdo jednou dostal znt prostaty, u se ho nezbav.
Stle se vak zamuje pina a inek! Dokud se neodstran pina, patn ivotosprva, nic
nepome! Ped osmncti lety jsem u Dr. Feldwega prodlal kru na obnoven bunk, kter, podle jeho
knihy, m bt inn proti onemocnn prostatou. dn vsledek jsem vak nezpozoroval. Podobn jako
mnoho jinch zsah do lidskho tla pomoc zvecch, chemickch i rostlinnch produkt, ani tato
-13-

terapie nem dn inky. Je proto teba ji odmtnout. Jedin, co lovk skuten ct, je porn snaha tla
se tchto jed co nejdve zbavit. Proto tak tolik horenatch reakc na rzn injekce.
Ve, co m jen vzdlen nco do inn s vradnm zvat, naemu tlu nikdy neme prospt.
Mnoho "milovnk zvat" je ochotno pro sv milky psy podniknout cokoliv, pitom se vak klidn dvaj
na to, jak se vrad ovce. Jak je mezi nimi rozdl? Kdo si chce pisvojovat prvo posuzovat, kter
z boskch stvoen m vt hodnotu?
Jsem pesvden, e se mi podailo najt pravou pinu onemocnn prostatou: je to chlb a
vechna jdla z obil!
Kad mu si to hned me vyzkouet. Bude-li nkolik msc t bez jdel z obil, jeho pote
pomalu, ale jist ustoup. Bude to trvat tak dlouho, ne se veker hlen nahromadn v tle pln rozpust a
tlo opust!

Podobn jako vechny mzn cesty i jemn cvky a zsobovac cestiky v pohlavnch orgnech
musej bt pln zbaveny vech usazenin.

Konzument jdel obsahujcch hodn krobu m navc stle peplnn steva, kter na mch a
prostatu vyvjej soustavn tlak.

Je nutn uvst pedevm rozen a stle peplnn konec steva, kter by ve skutenosti ml bt
pod przdn.

Pitom je to nae krsn ovoce tm nejlepm isticm prostedkem. Hlen se rozpust, pote, tlak a
pocit natahovn se vytrat. ast vstvn v noci ustane.

Tok moi se opt zesl a zase se stane vydatnjm, jako za mladch let. Vrt-li se vak nkdo ke
pvodn strav, pote se objev znovu!
Nkolikrt jsem to vyzkouel sm na sob. Mezitm jsem se u dozvdl, e mnoho americkch
lka zskalo stejn zkuenosti a poznatky.

Zzran vylen 87 letho gentlemana

Rd bych uvedl pklad Dr. Walkera, kter se v r. 1985 doil 116 let, jak ho popisuje ve sv knize:
"Jednoho dne do mho sanatoria piel 87let gentleman doprovzen zdravotn sestrou. Jeho historka je
krtk. Ji 25 let trp potemi s prostatou. V poslednch 12 mscch se jeho stav zhoril natolik, e neme
t bez stl pomoci zdravotn sestry. Tato mu ve dne v noci musela nasazovat kattr, aby mu vyprzdnila
mch. (To si vak mohou dovolit jen bohat lid!)
Kdy mu lka sdlil, e mus jst stravu, kter se podv v sanatoriu (ovoce a zelenina), protestoval,
e neme t bez obil a jdel obsahujcch krob. Kdy mu vak sdlil, e prv tato jdla jsou pinou
jeho stavu, rozhodl se, e to dva msce zkus.
Na konci prvnho msce mohl dky strav prost obil a klystrm zdravotn sestru propustit! Jeho
25 let trvajc pote se ztratily! Kdy skonil druh msc, vypadal o 25 let mlad a tak se tak ctil!"
Dle Dr. Walker uvd: "Chtl bych ci, e to nebyl ojedinl ppad z m praxe. Osobn jsem
takovm zpsobem vylil mnoho pot prostaty a tato metoda nikdy nezklamala. Stejn jako uvedenmu
87letmu pnovi se i vem dalm vrtila jejich dvj vitalita a sla pro dal sek ivota.
Jsem pesvden, e kdyby onen 87let gentleman zpsob stravy zmnil ped 20 i 30 lety, bezesporu
by dnes vypadal na 50 i 60 a tak by se tak ctil! Chtl bych tohoto pna ujistit, e dodr-li nastoupen
sprvn zpsob stravovn, pak ve zdrav pekro hranici 100 let!" Tolik Dr. Walker.
Nemla by u jen tato zkuenost u vech mu a en trpcch plivou nemoc "starch lid" vzbudit
maximln zjem?

-14-

V pece, e dn lka dosud nen schopen inn pomoci. Nepome dn lk, dn

pseudoprostedky jako tykvov jdra, dn beta-sisterol (z africkch rostlin).

Ne, jen skalpel nabzejc kastraci! Znm jednoho operovanho, kter v dsledku tto operace mus
pouvat dmsk vloky!

Operac se vak nikdy neodstran pina zmnn choroby, kter asto vede k onemocnn
rakovinou.

Mimoto se toto zvten me objevit znovu!

U kad operace hroz nebezpe, zde vak navc i monost IMPOTENCE, kdy operace nen
provedena s obzvltn pozornost, opatrnost a zkuenost.

U vdom monosti tohoto tkho onemocnn by nikomu nemlo dlat velk pote, osvobodit se
od mazovho chleba a obil! Kter rozhodnut je dleitj a m vt vhu: skalpel a jeho nsledky
anebo pechod na sprvnou syrovou ovocnou a zeleninovou stravu?
Prostata je tsn spojena s mchem. Jej operace je tsn svzna s tvorbou moovch kamen.
I zde hraje svou neblahou lohu obiln maz a z toho uvaen "pivo".

Musel hodn trpt

Chtl bych vm popsat dal drastick ppad. O nebezpe zmazovatl makrobiotiky jsem se ji
zmnil. Ml jsem jednoho ptele, lkae z Hamburgu, kter byl velkm zastncem tto diety. Cel roky
jsem se snail varovat ho ped jej kodlivost. Jednoho dne byla operace prostaty na spadnut, kdy mu
pedtm patn provedli operaci zcela zmazovatl elisti.
Operaci prostaty chtl udret v tajnosti. Nelze pece pipustit, aby po tak "zdrav" Oshawov obiln
strav bylo nutno provdt takovou operaci. Pote se vak ani po n nezmnily, protoe nadle setrval
u nesprvn vivy. Musel tedy pod n po druh. Po tto operaci byl mm hostem. Snail jsem se ho
pevst na ovocnou dietu. Ale znovu se objevily pote, take jsem byl nucen zavolat svho domcho
lkae. Pedem jsem ho upozornil, aby si s sebou vzal kattr. Ale nic to nebylo. Mch byl przdn. Lkai,
kdy sami onemocn, jsou - jak znmo - hypochondi, protoe pli moc dobe vd, co vechno se me
pihodit! Dr. H... skuten musel hodn trpt. Soustavn bolesti hlavy a trzniv bolesti nerv ho neopustily
dodnes.
Msto vychvalovan dlouhovkosti s mrtvou obilnou stravou utrpen, utrpen, utrpen!!!
Tito apotolov zdrav sv jmno makrobiotici (prodluovai ivota) nos zcela neprvem!
Zstame vak jet u onemocnn prostatou. Uvedl jsem, e velk mnostv chleba a obil ji jen
svou vlastn vhou zatuje trvic trakt. Neustle dochz k drdn stev, objevuj se vyklenut nchyln
k zntm a zpalu stev, tolik rozen kolitida. Obzvlt osudn je peplnn slepho steva. Tento
ventil k tenkmu stevu nen schopen dlouho odolvat. Tak se hniloba dostane do tenkho steva a cel
oblast se zant. To pak zpsobuje chronick onemocnn, kter se ji nedaj vylit!
Jak ji bylo vysvtleno, stl tlak na mch a tm i na prostatu zamezuje plnmu vyprzdnn
mche. Ten ji nen schopen se pln vyprzdnit! Stle ptomn bakterie zapin znt a prostatida,
pedchdkyn prostaty, je tady.
U en tento stl tlak na pohlavn orgny vede k poklesu dlohy a zntu vajenk.
Are Waerland se bhem svho studijnho pobytu v Londn asto zastoval operac rakoviny
u znmho velkho chirurga sira Artnibota Lanea. V polovin 50. let nm ukazoval jejich obrzky.
sten pedstavovaly rozen stolice na konci steva s rozmrem ptilitrovho plastikovho kbelku.
Stevn stny dosahovaly tlouky pergamenovho listu. Jen uprosted byl zk otvor pro stolici. Okoln
okrajov vrstvy byly pln ztvrdl a star. Tak si lze snadno pedstavit vvoj rakoviny ve stevu.

-15-

Co vechno lovk snese?

Stle znovu se musme divit, jak je lovk odoln - a e s takovou zt jet tak dlouho ije.
Chce-li proto v budoucnu svj trvic systm ped takovmi nemocemi uchrnit, pak dej pednost
erstvmu ovoci, zelenin a oechm ped chlebem a obilnmi vrobky!

Ovoce a zelenina v prodnm stavu trvic trakt nedrd, nezpsobuj zcpy a neroztahuj steva!
Kdy bude ovoce konzumovat samotn, nevyvol to dn kvas a ihned dod energii.

Kdy ovoce zkombinuje s obilm, napklad v ovocnm koli, ovocn cukr v hotovm rmutu
okamit vyvol kvasn proces! A ji uveden palrna alkoholu je tady!

Tedy ovoce nekonzumovat po veei ped televizorem nebo jako dezert, nbr jako hlavn
jdlo a samotn!

Nezapomnej, e lovk je od prody konzumentem ovoce. Kdy si promtne celou dobu vvoje
lovka, zjist, e teprve nkolik poslednch minut je konzumentem chleba a obilnch vrobk. Kad
tento velk zdravotn pokrok me pozorovat sm na sob a to ihned!
Pokus se o to a na nkolik tdn i msc obilnou stravu nahra ovocnou a bude pekvapen!
William Kinnear v ervnu 1893 v "Severoamerick Rewue" napsal: "Zn to paradoxn, e jist strava,
kterou dvme do st, abychom se udreli pi ivot, ns nezadriteln a rychle posl na hbitov! Zemit
anorganick soli, kterch je v naem chlebu a obilnch vrobcch poehnan, se tv nevinn. V naem
organismu jsou vak nejvtmi pomocnky pi ukldn ltek podporujcch nae zvpenatn!"
(Pliv a neciteln pomocnci, jak je nazval W. Sommer). Prv ve st je ovoce nejlep stravou,
protoe neobsahuje dn nitroltky, ale pouze zhodnotiteln aminokyseliny, kter nevedou ani
ke zvpenatn, ani ke strnut.
Oproti ustlenmu nzoru by se spoteba blkovin v pokroilm vku mla spe sniovat a ne
zvyovat. (Mli bychom si uvdomit, e nae tlo ji velmi brzo zaalo potat s recyklac. Doke toti
75 % svho odpadu znovu zuitkovat!)
Nakonec Mr. Kinnear uvedl jet jednoho svho odprce, kter se vyjdil: "Nejsem ochoten
podrobit se tto denn nmaze, abych mon il 200 let; lep je krat, ale astn ivot." Na to je jen jedna
odpov: "Zvolit si mus sm!"
Poznal jsem mnoho takovch ignorant, kte by rdi ili jet alespo o nkolik hodin dle, ale
bylo... ji pozd! Chyby pchan po cel desetilet nedoke ani proda napravit! Ji znien tkn se
nedaj znovu vybudovat!
Chlb a obil n trvic trakt pepluj natolik, e v nm nezbude msto pro nejlep stravu svta ovoce, zeleninu a pr oech!

Stle znovu zjiuji, e velc konzumenti chleba, mouky a obil tm vbec nejed ovoce.

asto slym, e jejich aludek ovoce nesn. Podle mch poznatk je to celkem jasn. Ovoce toti
v jejich pekyselench trvicch orgnech obiln rmut uvede do kvasnho procesu = vyrb alkohol.

Tato mchan strava vude kvas a tla na ji zancen sliznice, kter se tm jet vce matou a
stvaj se pecitlivlmi! Nastupuj protikyselinov prostedky. Jsou vak schopny odstranit
pinu?

Neastn vegetarini
Vegetarini tak konzumuj mnoho vaen a tud mrtv zeleniny. Na erstvou syrovou stravu zbude
tak prv tal saltu. Tm vhradn listovho. Neuvdomuj si, e obsahuje urit mnostv opia a
mimoto je pstovn ve sklencch na umlch hnojivech, insekticidech a pesticidech, aby byl k dispozici
celoron. Je to dobr pro obchod, avak velice patn pro lovka.

-16-

Pitom piny nevolnost se nepisuzuj tmto okolnostem, ale nevinnmu ovoci. Kdy se konen
lidstvo pou?
Tmto pseudovegetarinm bych poradil zstat u "dobr mansk stravy" s masem, bramborami a
vaenou zeleninou a omezit chlb a obil. Budou t dle ne pudingov vegetarini! Pouze masov vy
(zvec mo) se vdycky musej vylt!
Chlb a obil se staly nebezpenmi zkladnmi potravinami. Kdyby se lidstvu vzaly najednou,
vypukla by nejvt epidemie hladu a mnoho lid by zemelo.
Pesto ze sv obaloby chleba a obil nic neslevm. Lidstvo se znovu mus nauit uvolnn plochy
zaplovat ovocnmi a oechovmi stromy a sklize tchto ndhernch vivnch ltek konzumovat pmo,
bez tepelnho zpracovn. Vichni bychom se opt mli stt zahradnky (jak napsal Walter Sommer.)
Propaganda nmeckho plnozrnnho chleba ve vech jeho modifikacch se u postar o to, aby toto
pn, tj. pemna orn pdy v zahradn, jet dlouho zstalo pouze hodn vzdlenm snem.
Pesto vak m kad lovk monost stravovat se nejlepmi prodnmi produkty. Jet nikdy
nebylo k dostn tolik druh ovoce jako dnes, protoe rychl dopravn prostedky a dobr zsobovac
systm se svmi trhy se star o to, abychom celoron mli k dispozici tm vechny druhy ovoce a
oech. Stle nov vpstky druhovou skladbu rozmnouj. Mli bychom za to bt vdn. V mm mld
jsme byli odkzni pouze na pr jablek a hruek a i ty jsme si museli "opatit", protoe na vlastn zahrad
rostlo pli mlo strom. Dokonce i ponkud hok plan jablka jsme jedli.
erstv zelenina? Existovala vbec kdysi? Nanejv tak petrel jako ozdoba studen msy. A je to
dnes o mnoho lep? Zelenina se i v minulosti denn sklzela erstv, jako ploha k masu. Ovem jako dnes,
skonila v hrnci na vaen! Vk "vacho lovka" jednou skon, protoe proda, pes jej zoufal pokusy,
u nebude s to takov ivot udret. Lid, kte po nkolik generac nebudou jst dnou vivnou
stravu, se vystavuj nebezpe, e jejich rodiny vymou. Pak proda uije hroznch prostedk jako
nap. virus AIDS, kter se, tak jako vechny viry, zken vloud do bunk, v nich postupn zane sv
zkzonosn dlo. Navc, kdy je "hostitel" dle zsobuje mrtvou stravou, pohybuje se pouze autem a
vyhb se erstvmu vzduchu...
Proto tak ne u kadho, kdo se nakazil, vypukne prodou seslan niiv nemoc. Z tto knihy jsme
se dovdli, e bakterie a mikrobi jsou ve skutenosti naimi pteli, naimi metai, kte poraj nnosy
nahromadn v naem tle. Jen si vimnte dosud bezvslednch pokus nakazit touto nemoc lidoopy i
pes to, e se jim zhoubn virus vstikuje injekcemi! Z 98,5 % se nae stavba tl a organism shoduje s
tmito naimi nejblimi pbuznmi z e zvat. Pro se tak od nich neume, jak zdrav it?
Konzumac chleba a obil s kyselinotvornm mazem mikrobm pipravujeme nejpznivj
podmnky a dokonalou ivnou pdu!
Tak pracuje proda, tvrd, ale spravedliv!
Kdy ani v poslednm vvojovm stadiu nedojde k obratu, miliardy bakteri v naem tle se chop
svch zbran a tomuto ji ivota neschopnmu tlu pomohou, aby se z nho co nejdve stal humus, aby
slouil dalmu, novmu, ivotaschopnmu jedinci!
Kadodenn to vidme kolem sebe! Chce-li tomu uniknout, vzdej se svho marnho boje s prodou,
vzdej se sv snahy denn se vzprat zkonm prody! Jsou z toho jen tzv. autoimunn nemoci, ped ktermi
nae medicna mus kapitulovat!
Rozneslo se, e maso nen zdrav (televizn relace). Proto novodob propaganda vychvaluje chlb a
obil a nabd ke koupi mlnk, domcmu mlet mouky a peen vlastnho chleba. I j jsem kdysi k tmto
lidem patil, protoe jsem nic lepho neznal. Ale nyn, tmto dlouhm pojednnm o chlebu doufm, e
jsem i tob otevel oi. Sbal svj mln!

-17-

"Jsem (narozen v r. 1857) takzvanm vegetarinem od r. 1881. Vce ne tvrt stolet iji a pracuji bez
masa, drbee, ryb, aje, alkoholu a tabku. M konzument biftek vy vkonnost ne j? Myslm si, e
naopak ni. Abstinence - zdrenlivost? V tomto smyslu nejsem ani abstinentem ani asketou, nbr
poitkem. Ovem, jednou mi jeden lka radil: "Jezte maso, jinak zemete?" Neudlal jsem ani jedno ani
druh!"
(George Bernard Shaw, spisovatel a dramatik, zemel v roce 1950 ve vku 94 let na nsledky nehody
pi sklizni ovoce!)

Mme jst chlb?

To je titul jedn knihy, kterou vydali dva lkai, R. W. Bernard a Ehrenfried Pfeiffer v roce 1956. Kdo
mi dosud neuvil, a se zamysl nad dle uvedenmi pklady tchto badatel, i kdy jsem uvedl nkolik
nzor a hlas.
V roce 1954 Dr. Goldman ve svm lnku "Otrava z plnho tale" napsal, e chlb je nazvn
"ltkou ivota", ale v podob, ve kter nm je nabzen, je politovnhodnou "vysilujc ltkou".

Chemick otrava chleba zan u u sedlka. Zrno pijm uml hnojiva a insekticidy, dle se kvli
uskladnn chemicky "oetuje".

Delnay comp. potvrdila, e v r. 1949 jen dv firmy samy vydaly pt milion kilogram chemikli
ticeti tiscm peka! (Kolik toho ji bylo v r. 1988?)

Chemick otrava nastv ji pi vysvn, aby se zabrnilo zaplevelen. (Sm jsem to pozoroval na
jednom statku v m domovin).

Tm vechna penin semena jsou oetovna CERESANEM, kter obsahuje rtu. Nen tomu
jet tak dvno, co bylo povoleno i DDT. (Do rozvojovch zem se dodv dodnes.)

V Americe se pak chleba obohacuje vitaminy a minerlnmi ltkami. Vme, e tyto mrtv
anorganick ltky nen tlo schopno zpracovat a proto psob jako dodaten jedy. Jejich
znekodnn ns stoj mnoho energie a nervovch sil.

Avak bez soli a koen chlb nechutn. Dodv se tedy jet mnostv jedovat soli, kter je takt
anorganickho pvodu a neme bt tlem pijata. Soln loiska = loiska revmatismu.
(Kdo se astji dostv do Ameriky, zn ten gumov chlb, kter se d stlait jako harmonika).

K nakypen tsta se vak jet mus pidat drod. V upeenm bochnku chleba tyto buky jet
ij a mme zase dalho spoute alkoholovho kvasu v tle!

Ale je tady jet ten dobr prek do peiva, kter obsahuje hlink. Hlink je posledn dobou
oznaovn za pvodce Alzheimerovy nemoci, pi kter se mozek postupn dostv na rove dtte.

Zabrauj jakmukoliv styku potravin s hlinkem, a u hlinkovm ndobm, hlinkovmi fliemi

atd. Svainku je lpe balit do dve znmho a hodn uvanho pergamenovho papru.

Chleba se nikdy nej samotn, ale vdy v kombinaci se... salmem, masem, srem, medem,
marmeldou atd. Uvedl jsem, jak problmy s trvenm z tchto kombinac vzejdou.

Cukr v medu a marmeld kvasn proces posiluje a navc je nejvtm zlodjem vpna a vitamn.

K tomu jet pistupuje, e obil je chud na vpnk, take kyselinotvorn obil z na kostry a zub
soustavn vysv vpnkov rezervy!
Chlb a obil jsou tedy vysilujcmi "ltkami smrti!" Utkej ped tmito jedy!

Tedy nejen kyselinotvorn maso a jeho vrobky, ale i tyto "nevinn potraviny" se staraj o to, aby n
kostern systm byl co nejdve oslaben!
vdsk biochemik Dr. Ragnar Berg se zabval pedevm vzkumem kyselino-zsadit rovnovhy.
Dospl k zvru, e lovk mus jst nejmn 70 % zsaditch potravin, aby byl schopen zachovat ivotn
dleitou kyselino-zsaditou rovnovhu.

-18-

Uvedu nkolik mlo zsaditch potravin: voda, syrov ovoce a zelenina, syrov mlko vysvan
pmo z vemene krvy! Dobrou chu!
To je ve. Ostatn potraviny jsou kyselinotvorn! Hrnec na vaen ovoce a zeleninu petvo
v kyselinotvorn potraviny!
Z obil, je pedevm v podob bl mouky, nejvce kyselinotvorn, penice. Pesto je bl chlb
lpe straviteln ne plnozrnn. Mnoho lid "tk" ern chlb nesn, protoe jejich trvc orgny
jsou ji narueny!

Pekyselen - zklad vech nemoc

Are Waerland napsal kneku s nzvem "Pekyselen jako zkladn pina vech nemoc". I kdy
v n zmiuje kodlivost kyselinotvorn potravy, obsahuje jeho vivn systm 50 % kyseliny z obil.
K tomu je jako hlavn jdlo rno uvedeno tzv. "dlouh" mlko (druh kysanho mlka ze vdsk kuchyn).
Kdy se k tomu jet pidaj omky z nho pidvan k zelenin, jako i hodn uvan sry k obdu
i k veei, pak je jeho zpsob vivy ze 75 % kyselinotvorn. V poslednch letech zcela falen kysel
jablko napadl jako kyselinotvorn, msto toho, aby pezkoumal vlastn kyselinotvorn systm.
Tak Koch a jeho nsledovnci ZUAAM (antiacidn metody) neustle napadaj ovoce a
zapomnaj na velk podl kyselinotvorn vaen stravy ve svch receptech. Koch Sommera
soustavn napadal, avak doil se pouze 78 let, zatmco Sommer 99.
Vichni takzvan "badatel" nesprvnou kyselinotvornou stravu neutralizuj umlmi zsaditmi
ltkami. Dovdli jsme se, e nae tlo tyto anorganick minerln ltky nedoke zuitkovat. Nesprvn
neutralizace tud tv zvpenatn usp!
V jedn americk studii je uvedeno: "m vce je krevn tok alkalick, tm vy je stupe zdrav,
pokud se jedn o pirozenou alkalitu a ne alkalozu (chorobnost), kter je vytvena uvnm chemickch
alkli i tablet, jako bikarbontem sodnm."
To odprci ovoce denn dlaj, aby mohli dl vst svj "hn" ivot! Jak me bt nkdo tak
slep, e se spust s mrtvmi nhrakami!
Umlch sol, kter antikyselinov lid pouvaj, aby unikli "pekyselen" v dsledku nesprvn
vivy, je bohat vbr. Avak tyto mrtv anorganick vpenat ltky jsou zcela neupotebiteln a
dodaten vedou k anorganickm zemitm ltkm ve strav (pedevm v obil) a k urychlen zvpenatn!
To se nakonec pihodilo i Kochovi, kter ztratil schopnost myslet, na n si tolik zakldal.
Pro vak v zpadnch "civilizovanch" zemch mme tak mkk kosti, e se pi sebemenm peten
lmou?
Pravou pinou je odklon od prodn syrov stravy. Pokud to nezmnme, bude umlch
kloub stle pibvat!
A prv obiln a mln strava se vedle masov a vaen na tomto mknut kost podl nejvce.
Vechny zvec produkty a tuky jsou vdy kyselinotvorn. Pidaj-li se k tomu jet kyselinotvorn npoje
jako kva, aj, kakao, okolda a alkohol, pekyselen se tm podstatn zv. Mimoto tomuto stavu jet
napomh nikotin.
e cel revmatick proces pvodn souvis s pekyselenm jsem ji vysvtlili.
Rozbor moe lakmusovm paprkem prokazuje stupe pekyselen. Zmiuji se o tom na jinm mst tto
knihy.
Chtl bych k tomu jet dodat, e bychom si stle mli brt pklad ze zvat. Vechna masorav
zvata maj mo kyselou, blorav zsaditou.

-19-

lovk svm pvodem pat mezi vegetarinsk tvory, proto by tak jeho mo mla bt zsadit!
Avak vtina m mo kyselou, protoe velk podl na vpnk chud masov a obiln stravy vede ke
kyselmu vsledku.
Pamatuj:
Kysel mo = mkk kosti a zuby!
Nejlepm dkazem veobecnho pekyselen lidstva je denn spoteba milion protikyselinovch
tablet!

Alergie
Velik alergick a astmatick problm dneka m - jako vechny nemoci - jedinou podstatnou
pinu: otravu tla!
Kdy nae vnitn orgny, pedevm velk istika JTRA a posledn filtran stanice LEDVINY,
nejsou s to pirozenou cestou z tla vypudit stolici a mo, vezmou si na pomoc nejvt vyluovac orgn
POKOKU, aby ivotaschopnost organismu zachrnily. Proda se vdy sna zachovat pirozenou
rovnovhu. Za ni bojuje do samho konce.
Alergie, vetn vech konch onemocnn, jako dajn neliteln lupnky (psoriza), anebo novj
neurodermitida zmiz po nkolika tdnech, jakmile se uskuten pechod na 100 % syrovou stravu. Pro
lovka je nkolik druh potravin obzvlt silnm pvodce alergie:
1. penice,
2. kravsk mlko.
Kdy konec konc vechny nemoci maj pvod v otrav, mli bychom obzvltn pozornost vnovat
na "sedimentan jmce" - tlustmu stevu. Prof. Ehret dnen lidi nazv "iv sedimentan jmky".
Je to jako u bn jmky. Kdy je pln, mus se vyprzdnit a vyistit. Stle dodvan jedovat odpadky
z vaen mrtv stravy z naeho tlustho steva vytvej "sedimentan jmku". Stevo je na nkterch
mstech roztaeno a na 30 cm (Dr. Kellog). Toto ucpan a otrven stevo je stlou zt pro cel tlo.
Mus tedy jmku vyistit, aby ses mohl uzdravit. Nejlep oista se uskuten biologicky sprvnou
ovocnou a zeleninovou stravou! Organick ovocn kyselina (nezamovat s dve uvedenou anorganickou
kyselinou) tvrdm kottem vymete vechny mzn cesty, nejen stevo!
Zmazovatn tlustho steva vak me trvat ji od dtskch let. Z toho vyplv tak zneuvn
projmadel!

Vplach stev
Kdy se dlouho nesprvn stravuje, ml by sis nechat proplchnout steva v k tomu urench
stediscch. J jsem to chtl ji nkolikrt uinit, avak ani po nkolika dotazech se mi v Nmecku
v blzkosti mho bydlit takov zazen nepodailo najt. Pitom zde existuj, protoe u v roce 1955 se
tyto vplachy provdly u revmatik ve Waerlandov sanatoriu v lznch Soden.
Prv zde na Florid pokrauji v psan knihy (nor 1988). Na strnkch zdejho telefonnho seznamu
jsem nael dv adresy. V sousednm mst Ft. Lauderdale je zdravotn institut veden Sandrou K.
Herringtonovou, kter vplachy provd s velkmi odbornmi znalostmi. Vzhledem k tomu, e jej babika
byla Nmka, dokzali jsme se lmanou anglitinou a nminou "domluvit". Sandra byla kdysi zdravotn
sestra s dvoumetrkovou vhou. Dnes je superthl.
Stevy stle protk voda o tlesn teplot s acidofilnmi bakteriemi a dalm vedenm vytk. Ve
sklenn trubice se stle pozoruje stav ve stevech. Tak se d star stolice rozeznat od nov. Aby se star
mohla odstranit a rozpustit, je do stev rytmicky vhnn kyslink. Prbh itn je ve stevech zcela
zeteln ctit, kdy proud doshne tlustho steva. Zde je uskladnno mnostv star stolice.
-20-

V dsledku nedostatenho odtoku se obsah protla zpt do tenkho steva, kter by za normlnch
okolnost mlo zstat ist. Pechodov ventil mezi tenkm a tlustm stevem tomuto tlaku neodol, take
prv tady je msto nchyln k zntm. Zde je tak zrodek kolitidy, zntu tlustho steva.
Dky m ivotosprv jsem neml dn nnosy. Lkai a nemocnice zde takovou velkou istku stev
pedepisuj. Objev-li se njak pznaky jako krvcen i stevn rakovina, Sandra ihned informuje
pslunho lkae. Jako prkopnk jsem mohl vyprvt, e takov istka stev je nevinnou zleitost a
probh zcela hygienicky. Ani dvee se nezavraj, nevznikaj dn pachov vjemy, protoe obsah stev se
odvd hermeticky. Mnoho mch pbuznch a znmch se pak tto istce tak podrobilo.
Opt musm uvst Dr. Walkera jako velik vzor dlouhho zdravho ivota. V jedn ze svch knih
"Stevo" dokonce pe, e takov oista by se mla provdt periodicky, ron i dokonce pololetn. On
sm si ji nechval dlat pravideln a do sv smrti ve 116 letech. Ve sv knize pe, e ... kdyby si lid
jednou mohli sv tlust stevo prohldnout, ze dne na den by peli na zdrav zpsob vivy!
Dr. Walker si vdycky, ped kadm vyetenm, nechal pedloit rentgenov snmek tlustho steva.
Jeho diagnza mu vdy prozradila druh onemocnn pacienta. Existuj ti msta lidskho tla, kter maj
stl spojen se vemi orgny:
1. chodidla,
2. tlust stevo,
3. oi.
Dr. Walker byl absolutnm a konsekventnm bojovnkem za syrovou ovocnou a zeleninovou stravu a
jejich vy. Jeho 8 knih, ve kterch si stle tu, je od roku 1978 mm drahocennm majetkem.
Kdo se stle iv syrovou stravou, nepotebuje istit steva!

Nemoci z nachlazen (kael, rma, chrapot)

Zmazovatl chlebov a obiln strava jsou hlavn pinou tchto nemoc. Ostatn u rmy tento hlen
vidme. Proto bychom kad nachlazen mli uvtat, protoe to je znmka, e nae tlo m jet dost sil se
jed zbavit. Je naprosto nesprvn nachlazen, kter vtinou zan nkolik dn pedem slabm mrazenm,
potlaovat jakmikoliv lky i opatenmi. Tm bys poloil zklady k dalm chronickm onemocnnm!
Kdo si to me dovolit, ml by se poloit do postele a pt horkou citronovou tvu, tj. uvst tlo do
stavu horeky a nechat je vypotit... a nic nejst! Velmi pome okamit klystr. Nsledujcho dne hlavn
pote vtinou zmiz. Z nosu a hrtanu vytkajc jedovat nnosy. Jsou dsledkem samoisticho procesu
vyprovokovanho tlem.
V podstat nm proda chce vdy pomoci. Zle jen na lovku, zda pomoc pijme. Kdo se vdycky
"napere" mchaninou velijakch mrtvch, nemoci provokujcch ltek a pitom zanedbv pirozen
pomocnky jako erstv vzduch, istou vodu, spnek, odpoinek a pohyb, dve nebo pozdji za to "zaplat
podnou pokutu". Pak si ale bude muset stovat sm na sebe a ne na produ, kter sv "samolitelsk
sly" nemohla uplatnit.
Z nedostatku penz muselo dve hodn lid jst vce chleba a obilnch produkt. Proto tak v mm
mld bylo vidt mnoho rozmstnch plivtek, do kterch kad bez ostychu "odkldal" zahlenn
odpadky. Mnoz si dokonce dlali legraci, z jak vzdlenosti se kdo do plivtka tref. Dnes to jet vidme
ve panlsku a Portugalsku, kde bl chlb dominuje jako zkladn potravina. Tak v n meme tato
odporn pedstaven pozorovat v televiznch penosech, nebo tam je zase hlavn potravinou re a ta
vyprodukuje jet vce hlenu ne obil!
U pakostnice jsme poznali oznaen chlebov, tj. pakostnice rukou a nohou, jejm pvodcem byl
kyselinotvorn chlb. Jet dnes ped sebou vidm matku jednoho z mch spoluk, kter rukama pln
zmrzaenma pakostnic pro celou rodinu krjela krajce chleba.

-21-

Shrnut:

Nikdy neme tvrdit, e ve svm tle nem dn nnosy. Pi kad ltkov pemn vznikaj
odpadn produkty, ale zdrav, reakc schopn tlo vyuv bn vyluovac cesty a metody.

Nikdy si nestuj na ppadn viry a mikroby, na studen poas a prvan i plin slunce.

Jen to, co 24 hodin denn stle vchz do st, je pinou! Odstra tyto piny a bude zdrav!

Zdrav vak lze doshnout pouze zdravotn uvdomlm zpsobem ivota! Chvlabohu, e se toto
zdrav ned koupit v lhvi. Kad si je mus sm zaslouit a udret svou stlou a tvrdou prac!

Vtina lid v prci nasazuje veker sil na to, aby vydlala hodn penz, kter pak ve st vydv
na to, aby zpt zskala ztracen zdrav. Zem blahobytu vak neexistuj!
Mj destky let znm pojiovac agent (67), jeho zdrav ji hodn utrplo (mrtvika), se dnes sna
zachrnit co se jet d. Jist, kad chce svj ivot prot co nejlpe. Lhostejno, je-li mu 40 nebo 80 let!
To je celkem pirozen, protoe nikdo nev, zde existuje njak druh ivot.
Jen ti vychytral, kterm jejich pedkov zanechali ddin vlohy a mysl si, e snesou ve, se bohuel
probud, a kdy u je pozd a jejich tlo se "sesype". Kdy jsem svmu agentovi doporuoval, e by bylo
dobr, kdyby do svho stravovacho plnu zaadil ovoce, odpovdl mi, e veer nesn pomerane ani
jablka. Po mm dalm "vrtn" se ukzalo, e pedtm sndl plnozrnn chlb s "trochou" margarnu
a k tomu maso. Udlej si rozbor tto zcela nesprvn kombinace.
Chlb je nejhe straviteln a proto by ml bt z naeho jdelnku pln vykrtnut!
"Mnoho lid vid vci takov, jak jsou a ptaj se: Pro? J snm o vcech, kter nikdy neexistovaly a
ptm se: Pro ne?"
(George Bernard Shaw)

Nezdrav kombinace
Kdo j chleba samotn? Nesmj na nm schzet alespo nepirozen tuky. Kad kombinace vak
nesnadn tpen chlebovho krobu promn v jeho blokdu! Jet mn se zasliuje, take zmenen
mnostv ptyalinu nen s to tuto kai roztpit. A vtinou je jet splchneme njakou tekutinou.
Chlebov molekuly jsou vak obaleny tuky, take trvic vy musej nejdve strvit tuky, aby se
vbec dostaly k chlebovm drobkm. Nyn vak pichz tk kladivo: chlb obsahujc krob k strven
vyaduje alkalick enzym ptyalin, kdeto maso a sry obsahujc blkoviny zase kysel vy (kyselinu
solnou a pepsin). Pi popisu problmu kyseliny/zsady jsme se vak dozvdli, e kyseliny a zsady se
vzjemn ru, take nyn v aludku le nestraviteln hrouda chleba, masa a sra.
Nato vak mus jet nsledovat njak ten krajc s marmeldou nebo medem, i dokonce
oechovo-nugtov krm, kter z 50 % obsahuje ist cukr! Nakonec by se snad jet hodilo njak to
jablko, kter dajn m bt tak dobr? Co to vak znamen? Rychlk ovoce naraz na courk chlb
s oblohou. Vsledek: dal oddlen trven s alkoholovm kvasem, kyselm hnm, pocity tlaku,
nadmn bicha. Mal pina, velk nsledek. Nevinn jablko je obalovno ze vech pot a nikoliv
pedtm snden naprosto nesprvn chlebov kombinace!
Kdyby se dleit ovoce sndlo nejdve, pak by nejpozdji bhem 15 minut aludek opustilo a
pitom tlo i mozek zsobilo ovocnm cukrem a okamitou energi! Ale na ovoce vdy vybude jen "ern
Petr". Viz pojednn o sprvn konzumaci ovoce!
asto se mi stv, e mi lid kaj, e nesnej ovoce, protoe po jeho poit maj aluden pote.
To je ostatn pina, pro konzumenti chleba ovoce nejed! Oni ho samozejm nemohou snst, protoe
jejich aludky jsou pln chlebovho mazu! Nemli by si vak stovat na ovoce, ale na sv nemocn tlo!
Navc nadmut trvic orgny neponechvaj dn voln msto pro nejlep potravu svta - pro ovoce.
Natst existuje UNDERBERG (proti kvasu) a Rennie (isti aludku) proti plen hy! Co ale pijde
potom?
-22-

Nemoc je kyselm tkanivem a prv uveden nouzov pomocnci smutn udlosti odsouvaj dle a
hloubji do trvicho traktu, kter zoufale bojuje o svou zchranu!
"Tolikrt se opakuj hlouposti, pro ne tak jednou pravda?" kal ji Goethe.
Ze svch pednek vm, e i ty nejjednodu pojmy se musej opakovat mnohokrt. Lid o svm
vlastnm tle, o tom "chrmu Boha", o tom, jak vlastn funguje, nevd nic. Tm, kte jsou skuten
ochotni se nco nauit, chci rd pomhat. Avak ti, kte "spolkli veker moudrosti svta", ti, "kte
vechno znaj, vechno vd a vechno um", ti mne nezajmaj, ti a si jdou svou cestou. Bylo by
mon lep, kdyby nejdve prostudovali "knihu o hlouposti". Takov dokonce mou knihu kritizuj, ani by
ji etli! Poznm to ihned, po nkolika otzkch! Sv zkuenosti dvm k dispozici pouze tm, kte o to
skuten stoj a pouze neznaj cestu!

Denn se musm dohadovat s lidmi, kte sv vdomosti erpaj z rznch ilustrovanch asopis a
ve skutenosti o zdravm zpsobu ivota nemaj ani pont.

Ti vak nechtj nic vdt, aby se svch poitk nemuseli vzdt. To jim vak tak nikdo nezakazuje
ani nepikazuje!

Kad si me t jak sm nejlpe uzn za vhodn, ale ml by alespo mlet, kdy jin lid chtj t
jinak! Je vhradn jeho osobn vc, jak ddin vlastnosti bude pedvat dl! I kuk popr
vekerou protikuckou literaturu!

Proda vak nebere ohled na nikoho a dve nebo pozdji se jej zkony inn projev
u kadho, vtinou vak v nejneekanjm a nejnevhodnjm okamiku, kdy ml jet tolik
pedsevzet.

Chlb a energie
Vzkumy prokzaly, e Je pochzel z kmene nazaretskho, co byl velmi skromn ijc a
vysokmi etickmi pravidly se dc lid na zem dnenho Izraele. ili podobn jako Asyan. V Americe
lze koupit "asyrsk chlb" v mnoha druzch a podobch. Obil se pedklilo a tm zmnilo opt v zeleninu.
Tato sms se jen pi nzkch teplotch pee bez jakchkoliv psad, take tsto uvnit zstv pln mkk.
Podobnm zpsobem se za dob Jeovch chlb pekl na kamenech pouhm psobenm slunce.
Takovto "vyklen" chlb je bezpochyby podstatn zdravj ne nae dnen prmyslov
vrobky.
Kdy se pak takov asyrsk chlb jet dobe rozvk a sn bez oblohy, pak zaruen dod dost
energie. V prbhu pedklen prakticky dolo k pedvkn krobu.
m snadnji a rychleji trven probh, tm vce energie z potravy zskvme. Sla a energie jsou
vak potebn pro kad trvic proces. Jen pocit ospalosti po jdle tento dsledek dokazuje.
m vce sly a energie spotebujeme na trven, tm mn nm zstv pro nai tlesnou a
duevn oblast.
Lid jako Dr. Atkins argumentuj tmito ztrtami pi trven a proto stle doporuuj blkoviny a
blkoviny! Vha jde sice dol, ale na et ivotn sly a energie. Ve, co jme, se mus petvoit
v glukzu, a ji blkoviny, uhlohydrty i tuky. Jen v tto podob je nae tlo schopno dodvanou stravu
pemnit na slu a energii.
Ovoce je v tomto procesu k dispozici bhem nkolika minut, kdeto maso, sr a vaen zelenina a po
nkolika dlouhch hodinch, kter mohou trvat 5, ale i 36 hodin!
Kdy jsem u chlebovho obil, i to potebuje nkolik hodin, jako prv uveden kombinace!

-23-

Tak zelenina mus bt zpracovna, proto ji nazvme stravou z druh ruky. Mimoto dodv jen mlo
kalori! Lze uvst nsledujc srovnn: ji jsem se zmnil o tom, e

pi trven ovoce se ztrc pouze 10 % energie, kdeto zbvajcch 90 % zskv tlo,

u chleba a obil je tento proces v pomru 50:50,

u zeleniny 30:70 a u masa 70:30!

Pi kombinaci chleba s masem, tukem a srem je ztrtov bilance podstatn hor ne u samotnho
masa!
S vzni se dlaly pokusy, pi kterch dostvali pouze masitou stravu: bhem t tdn zemeli.
Je to celkem jasn, nejdve jen hnilobn strava a pak, jak je ve uvedeno, vt ztrty pi trven ne zisk
energie! Masov vrobky na tlo mly stimulan inek, obdobn jako nikotin, alkohol, kva atd. Vznik
jen klamn pseudosla, ale pak pijde "kocovina".
Lze proto t podstatn dle (asi 60 dn) o vod, ne s tolik vychvalovanmi blkovinami!

Sliznice
Pedevm ve spojen s chlebem jsem hodn hovoil o mazu, kter vznik v dsledku nadspoteby
potravin obsahujcch krob jako chlb, obil a brambory.
Samozejm tm nemnm normln hlen, kter je u vech ivch organism na vsost potebn a
nutn. Bez sliznic by ani lid ani zvata nedokzali t. Stle bychom byli nkde zrann. Pirozen sliznice
jsou vak vodnat povahy, nemaj pevnost a tuhost pebytench dodatench hlenovch shluk, kter jsou
pvodci tolika nemoc. Pitom jejich vtok z nosu a hrtanu (plic) je pouze tm viditelnm hlenem, kdeto
nejhorm neptelem je hlen schovvajc se v naich mznch cestch!

Odprce chleba Dr. Lutz

Solnohradsk lka Dr. Wolfgang LUTZ v r. 1967 napsal knihu "ivot bez chleba", kter se ji
v r. 1985 dokala devtho rozenho vydn. M zvry o zludnch nebezpech chlebov a obiln
stravy se v podstatn sti shoduj s touto knihou. A na jednu vjimku: Dr. Lutz obil nahrazuje
ivoinmi produkty jako masem, rybami a vajky.
Sv tene jsem nenechal na pochybch, e maso se zeleninou a ovocem jsou podstatn lep stravou
ne tepeln zpracovan chlb a obil "vacch" vegetarin!
Jak vak smlm o ivoinch produktech, o tom ses ji mnohokrt mohl pesvdit. My lid
k viv nepotebujeme nae zvec bratry: nejsme pece kanibalov. Radji se tak nkolikrt denn
chovme. Dovoluji si vak znovu upozornit na hodnocen Dr. Evanse, kter na 1. msto zaadil ovoce,
na 2. a 3. ryby a maso, na 4. pedposledn zeleninu a na posledn zrn jako koncov svtlo!
Nepekvapuje tedy, e Dr. Lutz se se svou krob obsahujc a na uhlohydrty chudou stravou me
pochlubit pomrn dobrmi spchy. Sm svmi 77 lety dv dobr pklad. Jeho strava je tak chud na
zemit ltky, m se arteriosklerza oddaluje. Pedevm u otylosti Lutzova dieta hodn pomh, protoe
otyl jsou v dsledku vaen a peen krobov stravy nemocn na uhlohydrty! Ale - on uhlohydrt pln
nevyluuje, jako Dr. Atkins, protoe bez uhlohydrt nen zarueno dobr trven. Tuky v jejich ohni sho!
Musej vak bt iv! Nechci zanat vvojovm stupnm v dob ledov, protoe v tto byl lovk, aby
nezemel hlady, nucen jst vechno, aby zstal naivu. Nae geny a ddin vlohy se vak nezmnily, take
tak jako dve jsme vlastn uzpsobeni na syrovou stravu!

-24-

ttn lza a nadledvinky

Ve "Zdravotnm reportrovi" 1, 16, Dr. Susan Hazard pod titulkem "Co je patnho na vaen strav"
pe, e tepeln zpracovan uhlohydrty jsou tce straviteln. Vaen (samozejm i peen, smaen,
grilovn atd.) kad krob pemn v jed! Tepeln zpracovn krob petav na dextrin, kter je straviteln
snadnji ne komplexn molekula krobu. Peen a vaen se tedy jevilo jako rozumn cesta, jak uinit krob
lpe stravitelnm.
Avak kdy se krob pokusme ped jdlem dextrinovat (1. pechodov stupe krobu k lepidlu),
narume trvic enzym amylzu, kter je bn uren k tomu, aby tpil krob. Je-li vak krob tepeln
zpracovn anebo nasycen vodou, stane se ptyalin, aktivn enzym ve slinch, zcela neinnm, take
pemna z poly- na disacharidy, tj. z mnoho- na dvojit molekuly, je tm znemonna.
Je to stav, kter skoro vdy vyvolv kvas podl trvicho traktu s tvorbou dioxidu uhlku (plynu),
rznch alkohol a kyseliny octov! Pouze dkladn vkn stravy a pedevm krobu, by mlo
pslunm enzymm zajistit dostaten asov pedstih, aby byly schopny vzniklou kai pipravit pro
aludek.
Pouze dkladnm vknm lze doshnout snadnjho strven krobu a jeho rozloen na
rzn molekuly.
Tepeln zpracovan krob je vak tko straviteln. Pedevm v dsledku hydrolzy krobu (tpen
vazeb pijmnm vody) probhajc bhem tepelnho zpracovn. Takto tpen krob se stv pedmtem
kvasnho procesu a vyvj se v kyselinu octovou s mnoha vedlejmi produkty, jako nap. alkohol.
Jednm ze kodlivch vedlejch ink kyseliny octov je jej sklon odebrat tlu fosfor a tm
stimulovat innost ttn lzy. Pi nedostatku fosforu se navc sniuje vkonnost nadledvinek, protoe
fosfor je jednm z aktivnch prvk hormonln sekrece nadledvinek. Tm dochz k chybnm innostem
obou dleitch lz: ttn a nadledvinek. Fosfor je navc dleit pro mylen!
Vaen strava obsahujc krob ohrouje i innost dalch lz vyluujcch hormony!
Nelze se pak divit, e lid, jejich strava se skld pevn z tepeln zpracovanho krobu, trp
nsledujcmi nemocemi:

krevn nvaly do krku

bolesti srdce

zven tep

bolesti hlavy

tlesn vpary!

Plat to pro vechny krobov produkty, i pro brambory, kter jsou oproti zrn zsadit a obsahuj
podstatn mn krobu. V, e se maj jst pouze takov produkty, kter dobe chutnaj, von a vypadaj
jako MONOstrava. Zakousne se vak s chut do zeminou pchnoucch, pli vbn nevyhlejcch
brambor? Anebo je mus nejdve uvait a pak k nim jet pidat sl, mslo atd.? Syrov brambory
nechutnaj a navc obsahuj jedovat solanin, kter se vaenm umrtv!
Zn pouku: "Co nelze snst samotn a s chut bez toho, aby se to nejdve zkombinovalo
s jinou stravou i dokonce s koenm, nen potravou pro tebe."
Podle toho si me velmi jednodue, bez jakchkoliv kuchaek, recept a laboratornch vyeten
zjistit, co je skuten dobrou a pro lovka vhodnou stravou. Vykol si svj instinkt. Fazole a boby pece
syrov tak nechutnaj a navc jsou jedovat. Proto je nechej leet.
U masa se jist sm vzd syrov konzumace a tedy odmtne ho jako nepirozenou stravu. Proto
nememe pochopit syrov vegetariny, kte dokonce konzumuj syrov maso, ryby a vajka!

-25-

Vaen strava, a ji ivoin i rostlinn, bez soli, koen a tuk nechutn. Pak ale vychutnv
pouze nesprvn, stimulujc ltky a ne samotn produkty, kter jako vaen jsou bez chuti a bezcenn.
Mm kolem bylo ti pokud mono co nejsrozumitelnjm zpsobem vyloit kodlivost vaen
chlebov a obiln stravy. Nyn je u ist na tob, jak se rozhodne! O kompromisech, kter vedou pes
kompromisn nemoci ke kompromisn smrti u mus rozhodnout sm!

Kojeneck viva
Matesk mlko je tou nejlep kojeneckou vivou. Avak kolik dnench matek je v dsledku
nesprvn ivotosprvy schopno ho poskytnout, anebo kter z nich si s tm jet chce dt prci? Existuje
pece mnoho hotovch vrobk, na kter je matka pipravovna ji v porodnici.
Touto naprosto nesprvnou umlou vivou matka klade zklady budouc otylosti a mnoha dalch
nemoc dtte, pedevm konch, z nich bych na prvnm mst chtl uvst masov rozenou
neurodermitidu.
Matka tmto nsilm novorozen vytrhv z prodn ltkov pemny a pevd jej z iv na
mrtvou stravu.
To je tak zkladn dvod bezesnch noc matky i dtte! "Je to nejvtm zloin na novm mladm
ivot!" pe Atherov ve sv knize "Syrov strava". Vm, e v tomto smru si vechny matky ponaj zcela
neuvdomle. Dokonce i Atherov dv ze svch dt ztratil ve vku 10 a 4 let v dsledku mrtv stravy a
patnho zpsobu len. I on tehdy nic lepho neznal. Poznala-li jsi vak podstatu vci a pesto nadle
svmu dtti podv mrtvou, umlou zahlennou vivu, pak t musm oznait za jeho vraedkyni,
protoe jej u v ranm vku zbavuje ivotn sly. Tak je to zdraznno v jeho knize. Jeho tet dt je
plnm istm ovocnm dttem a m dnes ji 31 let. O Atherovi se pozdji jet zmnm. Jeho tvrd e je
jist ovlivnna ztrtou dvou dt, kter by pi zdrav viv mohly t. I on byl v 60 letech na smrt nemocn
a dnes, ve svch 88 ije bez jakchkoli pot a je v pln vkonn.
Kojenci proto musej obdret pedevm prodn ovoce a zeleninu v syrovm stavu. Oni to rdi snd,
protoe jejich chut jet nejsou "zhuntovny" mrtvou konzervrenskou stravou. Kdy vak tyto dti
pozorujeme v supermarketech, vidme, e vkaj krobov keksy i dokonce pltky salmu. Dokud se dt
nm zabv, je klidn a spokojen, tvrd matky... a zabjej iv buky! Tedy, matko, nejen pro tebe, ale
pedevm i pro tv dt plat:

Od okamiku odstaven od nezastupitelnho mateskho mlka msto ka, chleba i krekr podvat
pouze syrovou stravu!

Nenu sv dt k neustlmu vkn, vede to k pozdj otylosti a pejdn. Jablka, pomerane,

banny a nkolik karotek daleko a vysoko pevyuj zahlennou umlou vivu.

Vzhledem k tomu, e ovoce a zelenina z 95 % obsahuj vodu, m dt souasn k dispozici i nejlep

npoj svta. Nepotebuje sladk aj, kter pedasn ni zuby.
Stle mj na pamti, e nae tlo je ze 3/4 sloeno z vody a proto vichni, dti, dospl nutn
potebujeme prv vodnat ovoce a zeleninu. Jak je dnes snadn s odavovaem a mixrem vykouzlit
ndhernou pirozenou vivu!
Dnes vak vldnou modern laboratoe a vypotvaj, jak mal mnostv ivin ovoce a zelenina
obsahuj a jak bohat jsou ivoin produkty. Cel proteinov koloto se zan rozjdt u tady. Kolik
kilogram maj modern prostedky z lkren, kter lkai neustle pedepisuj? Navzdory malm
mnostvm maj na n organismus obrovskou innost. Bohuel, v jeho neprospch, protoe jsme u
poznali, e dn lebn prostedek v podob pilulek nen schopen ns vylit. Vhradn nae tlo
doke zvldnout nejinnj lbu, (viz len porann).

-26-

Jak vyivovac zklad dostvaj krvy - tak maso, ryby, vajka a dezerty? A jak npoje? Kvu,
aj, kakao, alkohol? A jakou znaku cigaret kou? S touto ironi bychom mohli pokraovat jet dlouho.
Ale na tomto pkladu i laik pozn, e veker laboratorn vyeten a vzkumy mrtvch materil jsou
zcela pomaten a bezcenn. Schz ten nemiteln mal "zkmit" toho neviditelnho - ivho!
Lid, stejn jako krva, jsou stvoeni z masa a krve. Z malch podl ivin si dokou vybudovat siln
tlo. Vzhledem k tomu, e nemme tyi aludky jako bloravci, se radji budeme pirovnvat
k lidoopm. "Zajdi si do ZOO" a pozoruj svho nejbliho pbuznho z e zvat. Co nejpozornji.
Co opice erou? Nechtl bych znovu vypotvat "dobrou manskou stravu" jako u krav. Sm uvid, co
opice dostvaj. A jak siln tla si z tchto jednoduchch ivin vykouzlily!
Stejn jako lidoopi nepotebujeme dn hotov blkoviny, ale pouze aminokyseliny, na n se mus
rozloit i kus masa, ne dospje do aludku. Z tchto aminokyselin, bez ohledu na to, zda jsou rostlinnho
i ivoinho pvodu, si tlo samo vytv vlastn blkoviny! Me tak pozorovat vechna ostatn zvata
ve voln prod, kter se iv rostlinnou potravou. Jsou zdrav, siln a vesel. Smrteln zsah do prody
pochz jedin od perverznho lovka, kter ztratil rozum!

Zkaen zuby a paradentza

Maj nae zuby tak nco do inn se krobem?
Samozejm, dokonce i mnoh onemocnn chrupu, obzvlt paradentza, maj hlavn pvod
v lepkav krobov strav. Pilep se na zuby a ve svm okol vytvej stl kysel stav, kter patro a zuby
pomalu a jist ni. Pidru-li se k tomu cukr a lepkav vel med, pak niiv proces pokrauje zvenou
rychlost.
Co vak dlaj vichni tzv. vdci?
Obalovvaj z toho ovoce obsahujc kyseliny, kter je nejlepm istiem, protoe odstrauje
lepkav nnosy! Organick ovocn kyselina se okamit spoj se slinami a vytv tak zsaditou
sloueninu! Nyn ses dovdl, jak opt zskat zdrav zuby a dsn! Tak u tohoto problmu se zuby se
me pouit u zvat! Jedno jablko zuby vyist lpe ne jakkoliv chemick zubn pasta!

Huen v uch
Miliony Nmc trp tmto stavem, kter ze ivota dl peklo! Medicnsky se pina ani ned
vysvtlit ani vylit.
Ty ses vak mezitm dozvdl, e vechny choroby maj pvod v otrav tlesnch tkn. To je
sedimentan jmka, je je po okraj naplnna. Vyisti ji! Zani nkolikadennm pstem a pokrauj se 100 %
syrovou stravou. Pak se vechny tv mzn cesty vyist nejrychleji. Mnoho stoupenc NH vypovd o
spontnnm len tchto pot, kter se rovn nazvaj tinnitus. Tak Mr. T. C. Fry, horliv propagtor
NH, se tohoto huen v uch zbavil.
Jsem pesvden, e hlavn pinou jsou chlb a brambory obsahujc krob, jako i obil. Hust hlen
z tchto vaench a peench ivin ucpv Eustachovu trubici. Katar zabrauje pravidelnmu proudn
vzduchu a sluch se zhoruje. Pedevm vy tny se stvaj mn slyitelnmi, vznikaj umy v uch a
zesiluj se.
Pst a pln zdrenlivost od zrnit stravy pinej nejlep vsledky. I MUDr. Weger zahlenn
povauje za hlavn pinu. Vypovd o tom ve sv knize "Djiny vzniku a kontroly nemoc", kter vyla
v roce 1931. Dr. Weger, kter studoval na univerzit v Harvardu u Johna Hopkinse, svou enu, kter byla
ji 20 let upoutna na lko s artritidou, pivedl k lkai Dr. Tildenovi v Denveru. Ten, jak znmo, 20 let
praktikoval a ji 28 let lil bez medikament. Vechny choroby povaoval za otravy. Pan Wegerov byla
natolik ztuhl, e po cel lta nebyla schopna opustit postel.

-27-

Co se tehdy v Denveru pod vedenm Dr. Tildena dlo?

Po roce a pl klidu a diety mohla pan Wegerov opt chodit a zcela se uzdravila. Oba, Dr. Weger a
jeho pan, s Dr. Tildenem jet dalch pt let spolupracovali. Pak se pesthovali do Redlands v Kalifornii.
Tam si oteveli vlastn zdravotn kolu, kde uili podle stejnch zsad, kter poznali u Dr. Tildena.
Kdy se ena lkae po 20 letech, kdy byla upoutna na lku doke uzdravit, pro se nsledujc
lkask generace na tomto pkladu neu? Pro se ve uveden kniha Dr. Wegera obsahujc 673 strnek
nepelo do vech svtovch jazyk a nen ze vech kazatelen doporuovna ubohm revmatikm?
Byl by to ortel smrti pro cel zdravotnick prmysl. Co je zadarmo, neme bt pece dobr!
Pouze utrpen napln pokladny!
"Otevete sta za vechny nm a za vci vech, kte jsou oputni!"

(Salomo)

Rozum anebo pirozen pud

asto uvdm pklady z e zvat, protoe to je pro ns lidi skuten nejjednodu a nejlep kola.
Zde bychom se mli uit jak se ivit a jak t. Stejn jednoduch je i stravovac systm. Komplikovanm ho
dlaj pouze lid, protoe se u odnauili pirozen t. Jako vrchol veho stvoen bychom vlastn mli bt
zdravj ne zvata, protoe oproti nim mme rozum. Bohuel, prv ten v prbhu mnoha tiscilet
degeneroval natolik, e u nejsme schopni chpat prodn zkony, nato abychom se jimi dili! Zvata
maj pirozen pudy, nemaj rozum. My lid bychom vak oboj mohli zskat zpt! "Je to pouze zve!"
Kdo tak mluv, je pouhm lovkem - zvetem a je na tom podstatn he ne zve!

Ve velk je vdy jednoduch!

Nen to smutn, e se zkon prody mus objevovat? Pi stlch diskusch se znovu vynouje otzka,
e bychom se vlastn mli od zvat uit, protoe lovk je skuten jedinm ivm tvorem, kter va!
Jedin on po odstaven od matina prsu pije mlko! Jedin on uv lky!
V debatch se stle vyskytuje otzka, zda je pro n rozum nezbytn zvyovat dvky ivoinch
blkovin? Vtinou odpovdm protiotzkou: "Proto mus jst hloup zvata jako voly a prasata, kter
nemaj rozum?" Jsou miliony vegetarin mdlho rozumu? Blzince jsou pln konzument masa!
Tm vtinou diskuse lka a vdc kon. Ale nemysli si, e z toho vyvozuj njak dsledky. Jedna
lkaka, kter pracuje v jist rakovinov lebn, mi onehdy ekla: "Pane Wandmakere j se ped svmi
kolegy nemohu ani zmnit, e jsem vegetarinka, vysmli by se mi!"

Mon prv slyeli uen vklad o kodlivm cholesterolu. Pi nsledujcm obd se vak nacpou
prv cholesterolovmi masitmi chody, piem pedtm jet zhltnou polvku s masitou zavkou
a se slanm vvarem (mo).

K tomu pln bezmylenkovit pidaj bl housky s tlustou vrstvou cholesterolovho msla, co by

u samo o sob stailo na dva obdy.

Pak to ale teprve zane tkm cholesterolovm vnem, sladkmi zkusky, kter toto rdlo uvedou
do nleitho kvasu.

Navrch jet alkohol, kter pome rozpustit tuky a ukliduje kvas!

Nsleduje osvujc kva, aby trvic energie, kter s tm vm mus tce bojovat, dostala pr
podnch ran biem.
Meme od takovch lka oekvat, e se nm postaraj o zdrav, anebo e ns pou?

Ne, oni proti naim neduhm zskanm nesprvnou ivotosprvou bojuj jen pilulkami a ij stejn
jako jejich nemocn pacienti!
-28-

"Miluj zvata, miluj kadou rostlinu a kadou vc! Bude-li milovat ve, vyjev se ti tajemstv Bo ve
vech vcech a nakonec svou lskou zahrne cel svt!"
(Dostojevskij)
N rozum tedy nevznikl ivoinou stravou, ale bhem dlouhho djinnho vvoje. Soustavnm
uenm si tak dnes rozum udruje pi ivot. Stejn zaal lovk - zve! A tm vlastn lovk vznikl!
Dve ml vak k dispozici pouze syrovou stravu! Kdy u mme rozum, pro ho nepouijeme k tomu,
abychom nae chuov receptory opt pivykli syrov strav? Kdy si mysl, e jsi schopen myslet, pro
poslouch mrtvou sl, stimulujc koen a uml tuky? Skuten poitek nastane teprve tehdy, a
pekon ten povrchn!
Nedal ti prv proto Stvoitel rozum? Pro mus pro svj poitek zabjet zvata, anebo je nechat
zabjet? Protoe toto emeslo se ti nezd pli pzemn?
Nestvoil je stejn Stvoitel?
Pro jsi zaal vyrbt zbran?
Jen abychom se vzjemn zprovodili ze svta?
Pro jsme se stali nrody budujcmi nemocnice a kasrna a pro miliony lid nechme hladovt?

A co dl pape?
Tento stav nezmnila ani jedin papeova cesta. A pro? Ani jeho rozum na to nesta. I on
konzumuje zvata a dobrou polskou stravu! Neml by tm vt moc ne my, obyejn lid? Pape by se
mohl postarat, aby se budovaly studny, aby se poutn plochy, kter se zapinnm lid vytvoily z lesnch
porost, opt zazelenaly a vydvaly sv ovoce a rostliny (jako v rji) v cel jejich ndhee. Mohl by svm
obrovskm vlivem psobit na lidi, aby tyto produkty opt konzumovali v syrovm stavu.
Okamit by bylo po hladovn.
Ale nic takovho se nestalo a zejm ani nestane. Ani pape se vemi svmi kardinly a velkou
hospodskou moc bohuel mnoho nezmn, nebo cel jeho klan nechce nic zmnit.
Nemnm napadat zrovna papee, kter se jist ze vech sil sna o to nejlep. Plat to pro vechny
vyznavae nboenstv. Pokud oni sami nezmn sv ivotn zvyklosti a nvyky a nepomohou svmi
skutky, nestane se nic! Jestlie vichni kn svta nebudou ze vech sil ze vech kazatelen svta kzat, e
zvata se nemaj zabjet pro poitek lovka a sami se tm tak nebudou dit, nestane se vbec nic.

Dokud slovo mr bude jen projevem jejich st, ale jejich eny budou nadle kuatm v kuchynch
utnat hlavy, nestane se nic.

Pokud budou nadle svtu vychvalovat chlb a ne prodn ivou stravu, nestane se nic! Pedasn
umrn a hladovn ve tetch zemch svta bude pokraovat.
Ani ta nejmodernj nemocnice u ns, se stle vtmi zkuenostmi v oblasti nhrady lidskch
orgn, kter jsme ztratili v dsledku poetil ivotosprvy, tento mizern svt nedoke zmnit, kdy nm
vedouc osobnosti naeho ivota nepjdou pkladem!
Je obtoval ivot, abychom dle heili? Vechny farizeje by vyhnal z chrmu!
Vychloub se, e oproti zvatm m rozum, ale ty jej pouv, vlastn zneuv v neprospch
svho vlastnho tla i svch zvecch bratr!
Miliony, kter se vynakldaj na kodlivou ivoinou stravu, by dokzaly pi prosazovn prodnch
zkon penet hory. Jak to dnes vypad, budeme si jet muset pokat nkolik tisc let. Ono dojde
k obratu, kdy po nynjm AIDS pijdou dal epidemie, kter maj jedin dvod:
Stvoitel jimi troub na poplach, e se bl zhuba lidstva, je sice stvoil, ale kter ji nechce nic
slyet! Nem to nic spolenho s vrou, nbr s pesvdivmi skutenostmi!
-29-

Teprve a tyto epidemie lovka naprav, lze doufat v obrat, dve bohuel ne! N dnen rozum
zrezivl a uvzl v primitivnm zpsobu mylen!
Tak to tedy vypad s nam tolik vychvalovanm rozumem, kter je dajn udrovn a vyivovn
mrtvmi tly zvat. Zapomnli snad lid, e u miliony jejich pedchdc se neivily tly mrtvch zvat?
Nevrtil se tedy rozum tchto lid opt do stavu nemyslcch tvor?
O vegetarinstv koluje mnoho poekadel. Roziuj je rovn vznamn pedstavitel crkve. Vichni
mli vynikajc rozum, jako nap. vegetarin Leonardo da Vinci. Chtl bych vak znovu opakovat vrok
Tolstho: "Pokud budou existovat jatka, budou existovat vlky!" Tolstoj vak vyslovil i nsledujc pouku:
"Bohuel, lovk se radji zni, ne by se vzdal svch zvyklost!"
Pesn tak. lovk by chtl bt zdrav, avak nen ochoten pro to nco udlat!
Lao-tse vak m absolutn pravdu s nsledujcm vrokem: "V pehnn zla spov len zla!"
Proda t jednoho dne donut k nvratu! Bylo by koda, ji neposlechnout ani v tomto okamiku.
Vzpome si na Benjamina Franklina: "Nejsi-li ochoten se zmnit, jsi u konce!"
Pi konzumaci zrn by se kadopdn mohlo pistoupit na kompromis podle Atherova, tj. konzumovat
ho v pedklenm stavu. M tm opt k dispozici zeleninu. m del je klek, tm vce se podob trv.
Chutn vak tato vc samotn? Ne! Trvu bys ml penechat pevkavcm, kte k tomu maj uzpsoben
organismus!
Vzpome si na mj vodn vrok, e erstv strava m chutnat, dobe vont a vypadat lkav! Kryje
se s podobou naklen zeleniny? Mohl bys zrn obrat pmo ze stbla, pokud je nezral - mln a mkk.
Jsou vak pitom dodrena uveden ti kritria?

Mln chlb
Doufm, e toto pojednn o katastroflnch incch peen chlebov a obiln stravy t pinut
k pemlen. Mlo by tv stravovac zvyklosti zmnit od zkladu!
Jako "mal" kompromis ti nabzm "mln" chlb, kter vyvinul peka Lubig. Tento chlb je pomoc
bakteri kyseliny mln rozbourn. Ztratil tm vechny kodliv vlastnosti a pesto si ponechal nejvt
st sloek zrna.
Ji uveden nmeck lka MUDr. Steintel je nekompromisnm odprcem zrn ve vech jeho
podobch; zrn podle jeho nzoru nen pro lovka vhodnou potravou, protoe lidskmu organismu
zpsobuje pli mnoho kod. Mln chlb vak vychvaluje. Velice se osvdil pi vech trvicch
potch. Ne nadarmo je pan Lubig dritelem pti svtovch patent!

Obas tedy me jst tento chlb. Nejlpe s istm mslem.

Nikdy vak se srem i salmem. V pece, e siln blkovinov a uhlohydrtov vivn ltky se
nikdy nesmj konzumovat spolu, protoe vyaduj dva rozdln enzymy, kter se navzjem
neutralizuj.

Ovem i mln chlb, jako vechny produkty z obil, zstv kyselinotvornm.

Proto by bylo nejlpe konzumovat jej spolu se zsaditou zeleninou!

Nikdy vak s marmeldou i s medem, protoe jsou siln kyselinotvorn a jejich cukr tento rmut
pevd k okamitmu kvasu!

Proto je ovocn kol ze vech kol straviteln nejhe. Ovocn kyselina ihned rozru enzym
ptyalin dleit pro trvic trakt, kterho mme, bohuel, k dispozici pli mlo.

Proto by vechny uhlohydrty obsahujc krob mly bt vdy dobe rozkousny a rozvkny.
Pouze sliny toti vyprodukuj dostatek ptyalinu!

-30-

MUDr. Steintel doslova k: "Zcela logicky, pedevm vak na zklad sv dlouholet praxe a
pokus, jsem musel dospt k odmtnut chleba, pedevm plnozrnnho, jako i vech produkt z obil.
Jedinou vjimku tvo mln chlb.
Je to jedin chlb na svt, kter z fyziologickho hlediska nen chlebem. Drol se a lehce se
rozpadv, protoe lepkav blkoviny jsou organicky, enzymaticky a fermentativn odbourny. Tmto je
mln chlb absolutn novinkou v cel nkolikatiscilet historii chleba."
(Originln vroky Dr. Steintela)
Mln chlb nelze srovnvat s dnm jinm chlebem, pedevm s ernm a plnozrnnm. Jedn se
o epochln vynlez.

Blkoviny (gluteny) se rozbourvaj na nejni aminokyseliny, uhlohydrty (polysacharidy),

i nejni druhy cukru (sacharidy), take se nemohou vyskytnout dn nadmac, kvasn,
revmatick, pakostnicov i nadvhov pote.

Toto absolutn rozbourn blkovin v jejich samotnch jdrech je zkladn podmnkou k dosaen
jednak pravideln stolice a jednak k zamezen zntovch proces. Ned se doshnout dnm
jinm zpsobem peen.

Z uvedench druh lze proto tento chlb doporuit vem nemocnm, kte maj pote s ltkovou
vmnou, konmi onemocnnmi, pedevm s revmatismem, vedy aludku a stev, rakovinou,
cukrovkou. Avak, a to se mi zd nejdleitj, denn konzumac tohoto chleba lze doshnout
nejlepch preventivnch vsledk ped vemi uvedenmi nemocemi!

Kad nemoc, a je jakhokoliv druhu, m pvod v zntlivm procesu. Znt lze v organismu vyvolat
jen tehdy, pedchzela-li mu njak exploze. K t me dojt, jen kdy je do organismu nesprvnm
zpsobem vivy dopraven explozivn grant nebo mina. Do tchto explozivnch prostedk lze zahrnout
vechny "jdrov i rozmnoovac substance jako vajka, zral lutniny, oechy, obil, obiln zrno a
klky a dle jet chovn prostedek mlko!"
(Dr. Steintel)
Ne nadarmo se u NH doporuuje pouze mal mnostv oech, asi 30 g, a jet dobe a dkladn
rozvkanch. A pouze jako monostrava! Kad v, jak jsou oechy a jejich produkty tko straviteln. Kde
je badatel, kter by oechy dokzal rozbourat tak, jak se to podailo u mlnho chleba! Pak by se staly
ndhernou potravinou, zsobujc nae organismy rostlinnmi blkovinami a tuky!
Je koda, e vsledky tohoto badatele s velikmi praktickmi zkuenostmi se v bn veobecn
praxi nevyuvaj. Kdybych se nhodou u tehdejho "blho praporu", pod vedenm K. O. Schmidta,
o Dr. Steintelovi nedoetl, nebyl bych se ani j dovdl o njakm NEG (prodnm vyivovacm zkonu).
Jeho knihy jsou dvno rozebrny. Jeho manelka tak zemela, take nikdo nev, kam se podly jeho
vzkumn podklady a vsledky.
Jsem proto rd, e alespo prostednictvm tto knihy mohu na velk zsluhy Dr. Steintela poukzat.
"Ty sm jsi magnetem pro sv dobro i bolesti!"

(Bo Yin Ra)

Ve stevech sdl smrt!

Tento vrok uinil svtoznm rusk badatel Menikov. "Civilizovan" lid nejradji stoluj
u upravench stol, s honosnm ndobm a nejlepm jdlem pro gurmny! "Chutn" npoje nesmj chybt
u dnch uvolnnch debat a zbavy!
Na odiv se vystavuje exkluzivn obleen a drahocenn perky, kter asto zdob ne tak drahocennou,
ale spe zvadlou pokoku!

-31-

Kdo by v takov spolenosti pomyslel na nco tak pinavho, jako jsou steva? Pat vbec tento
nechutn kus k naemu tlu?
Znm vcarsk reformtor a bojovnk za pirozen uspodn hospodstv prof. Werner
Zimermann, se nad tmito lidmi, kte si o sob tolik mysl a nezajmaj se o to, co z nich vzadu "vychz",
ukleboval! Pitom dn v tomto "tmavm" stevu m pro ns a nae zdrav obrovsk vznam!
Mme zdrav steva? Bohuel ne, protoe vznamn chirurg Dr. John Hervey Kellog ze znmho
sanatoria Battle Creek, kter u udlal na tisce operac prohlsil, e
90 % vech operac se provedlo na stevech!
Dr. Bragg (USA) dokonce 98 % lid povauje za postien stevnmi onemocnnmi! Nejsou to
otesn sla?
Spotme-li mnostv rznch projmadel na trhu, pak oba badatel asi maj pravdu. U kterch lid to
dnes jet jde "bez"?
Moje matka mla stle na kamnech hrnec s listy senny, aby "mla oteveno", jak se vdy vyjadovala.
Znmm stevnm specialistou byl v Evrop MUDr. F. X. Mayer z Vdn. Jeho nejvznamnjm
interpretem je MUDr. Erich Rauch, kter prostednictvm nakladatelstv HAUG v Heidelbergu vydal jeho
knihy o itn stev, krve a v. Pelivou stevn diagnostikou Dr. Mayer zjistil, e hlavn pina
stevnch pokozen m pvod v tenkm stevu.

Poloviatost Mayerovy diety

Intenzivnm zaslinnm mlka a housek dle Fletcherova zpsobu (nejmn 50x rozvkat) touto
"etrnou stravou" steva uklidn, aby znovu podntil peristaltiku stev! Podle tto Mayerovy metody se
asto a s velkm spchem provdj polopostn kry. Sprvn pln pst je vak pouze o vod! My vak
vme, e dn kry nepotebujeme, protoe jsou v naem tle.
Jako vegetarin, konzument syrov stravy, mm vak proti tmto postupm vhrady, protoe se po
nich vdy pechz opt na "dobrou manskou stravu". Je proto nutn tyto kry soustavn pravideln
opakovat. Kdo se vak dsledn pidruje prodnho zkona a podle nj si upravuje svou ivotosprvu,
nem to zapoteb, protoe ho vyl jeho vlastn tlo!
I kdy mlka a housek je pi tchto krch pomrn mlo, pece jen, jak vme, jsou to dva produkty,
kter nejsou pvodn druhovou stravou lovka! Pan MUDr. Olivetov z Heide, kter spn provd
Mayerovy kry, po tchto a nkdy i ped postnmi krami doporuuje ovocnou stravu. Sdlila mi, e
povn ovoce ped postn krou je tak inn, e pacienti se ct natolik uzdraveni a zbaveni nemoc, e u
nepovauj za nutn se jet podrobit pstu. Tento druh polopstu ml obzvlt velk spchy na
zpadnm pobe v leswig-Holtnsku.
Na zklad jejho pozvn jsem asto s jejmi postcmi se pacienty vedl etn diskuse o sprvn
viv, protoe jsou rznmi nzory a dietami dezorientovni a nevd, m se vlastn maj dit.
Jak ji bylo uvedeno, Dr. Mayer nejvt draz kladl na tenk stevo! Mudr. A. Rosendorff, kter a
do svch 92 let praktikoval ve Vdni dokzal, e vechny nemoci maj pvod v rozen aludku. Tak jeho
kniha "Nov poznatky prodnho litelstv" me bt vele doporuena. Dr. Rosendorff je ve svch
nvrzch na stravu podstatn dslednj ne Dr. Mayer, kter v tto oblasti sv pacienty nechal na
holikch.
Dr. Rosendorff: "m pirozenj a co nejmn se lic od pirozenho stavu budou potraviny, tm
vce sly dodaj... atd."
dn sladk mlko (hrudkovat), dn chleba (chlebov rma), jst pouze 3x denn s nejmn
ptihodinovmi pestvkami, mase bicha, dle L. Kuhneho brt masn a sedac koupele, pouvat
Glauberovu sl, po kadm jdle pokud mono stolice, provdt klystry, vyuvat saunu, opalovat se a jst
zelen listy!
-32-

Tumor, revmatismus = vznik ve stevu.

Existuje jedin nemoc, proto tak jedin zpsob len!
dn pamlsky pro dti.
Bez cizch ltek nen mon nkaza, bakterie jsou prospn.
To ve jsou hesla jeho pojednn, kter se z velk sti kryj s prodnm zkonem NH! Nyn se
k petovn tenkho steva podle Dr. Mayera a k rozen aludku podle Dr. Rosendoffa pidruila dal
stevn verze, a to petovn tlustho steva!
To ve je jist velmi sprvn, pokud se konzumuje syrov ovoce a zelenina a pihl se ke vem
ostatnm komponentm, jako je pit ist vody, erstv vzduch ve dne v noci, klid a spnek, dkladn
pohyb atd.
"Vyhrv jen ten, kdo v ve sv vtzstv!"

(Emerson)

Petovn tlustho steva

Zvata nepotebuj projmadla ani toaletn papr! Neporaj tak vaenou stravu. Tuto blbost
penechvaj lovku a jeho rozumu. Take konzument syrov stravy v pechodn fzi nepotebuje
podprn prostedky.
Tady nm na pomoc pichzej velk zkuenosti Dr. Walkera. Velk draz klade na stav tlustho
steva. Viz kopie jednoho snmku z jeho knihy. Vlevo je zdrav stevo, vpravo est snmk tlustho steva
jeho pacient. Kdy je uvid, ml by ses nad stavem svho tlustho steva hluboce zamyslet. Me z nho
vytrysknout zdrav?
Kad sek tlustho steva je spojen s nkterm orgnem!
Jak me bt nkter orgn zdrav, kdy pslun st tlustho steva, kter je s nm prostednictvm
nervovch spoj svzna, je v takovm stavu, jak znzoruj snmky?

U Dr. Walkera musel kad pacient jako prvn pedloit rentgenov snmek svho tlustho steva.

Z toho pak stanovil jeho diagnzu!

Vedle pechodu na plnou syrovou stravu Dr. Walker vdy jet naordinoval ozdraven tlustho
steva. Dlo se tak malmi i velkmi klystry a irigacemi tlustho steva.

Tento velk vplach dosahuje a do vku slepho steva.

Dr. Walker napsal vbornou knihu "Zdrav stevo", v n podrobn popisuje dn ve stevech.
"Abnormln" stevo m msty prmr do 30 cm. Toto "sekvaen" nezdka pochz z dtstv. Uprosted
m mal otvor, kter se oteven udruje projmadly. Jsou tedy jet njak pochybnosti o tom, jak vznik
stevn rakovina? Dr. Walker dle dokazuje, e v jednotlivch stevnch secch vznikaj minerln ltky,
kter n organismus tak nutn potebuje.
Dr. Lane uvd: "Konenk m jen takovou velikost, kter podmiuje nutnost vyprzdnn kadch
est hodin, ale nae zvyklosti pedstavuj vyprazdovn po 24 hodinch.
A vsledek - "tumory + rakovina!"
Dr. Jensen (USA) napsal, e jedna pacientka, kter onemocnla rakovinou stev prohlaovala, e
dvodem tto nemoci neme bt trven, protoe m stolici 6krt denn. Autopsie po jej smrti prokzala,
e jej steva vila 30 kg! V jednom mst bylo jej stevo rozeno na 33 cm!
U ti pomalu svt? Tak chce, aby ti uzli kus steva, aby ses pak musel cel ivot tahat s "umlm
pytlem"?
S "dobrou manskou stravou" jsi k tomu na nejlep cest!
Star feklie se vrstvu po vrstv ukldaj. Me to tak poznat na vypoulen bicha, na celkovm
dren tla a pedevm na sv postav rozsvae.
-33-

Bo mlny melou...
Dnen strava s jejmi mrtvmi ltkami a nespoetnm mnostvm jed je dostatenou zt stev.
Pidru-li se k tomu jet zcpa nkterho steva, pak to neme mt jin konec, ne nemoci a bolest!
dn lovk nevyvzne beztrestn.
Bo mlny melou pomalu, ale jist. Kad, kdo si mysl, e zkony prody me beztrestn
poruovat, bude "potrestn"!
Kdy tento trest pijde, zle na chromozomech (ddinch vlastnostech) tvch pedk. Lid, kte se
navzdory hen v jdle, pit a kouen ct relativn zdrav, by jet dnes mli svm pedkm podkovat!
Oni sami se o to nepiinili. To zddn vlastnosti jim poskytly ivotn energii pro del asov obdob!
Jak ddin vlastnosti tito slabomysln lid pedvaj dle?
"Hchy" otc se poslaj dle a do tetho i tvrtho pokolen!
Zde vid vznam ddinch vlastnost. Pro existuje chov zvat dle jednotlivch ras? Dnen lidstvo
vak ddin vzkumy a vdu zcela opustilo, protoe se obv, e upadne do nrodn-socialistick rasov
nenvisti! Nepotebujeme vypstovat njak "nadlidi". Naim potomkm vak musme pedvat jen ty
nejlep ddin vlastnosti!
Jak asto v televizi vidme tlesn i duevn postien. Jsou to produkty degenerovanho okol, nejen
svch otc a matek. Jsou tak vrazem absolutn nkazy! Zan to u umlho hnojiva, vede pes heroin ke
tpen atomu. Lze se pak divit, e se takov nemoc, jako nap. AIDS, jako ohe? Mrtv viry AIDS
nejsou vlastnmi vinky, to my jsme jim pipravili pdu, na kter se mohou usadit! Poet dt s tlesnou i
duevn vadou se po vlce zvil 166krt!
"Za obzvlt zarejc se na etice cty k ivotu povauje, e se uplatuj rozdly mezi vym a
nim, mezi cennjm a bezcennm ivotem. Posuzovat veobecn hodnotov rozdly jednotlivch ivch
druh podle toho, jsou-li nm lidem podle naich pocit bli i vzdlenj, je ryze subjektivn. Kdo z ns
me posoudit, jak vznam m v celosvtovm mtku ten i onen ivoich?"
(Albert Schweitzer: "Z mch mylenek")

Karta stevn terapie!

Ve uvedenou kresbu jsem pevzal ze "Zdrav stev", z knihy od Dr. Walkera.

-34-

Zde je zobrazeno jedno z mnoha pytlovitch vyboulen u onemocnn

diverkulitidou. V tomto malm pytli je masov smen hlen a jedy. Odtud se
soustavn naruuje cel dn ve stevech, v krevnch a mznch drhch.

Jak se tedy vylit?

Hippokrates, otec medicny, ekl: "Dej mi horeku a vylm tvou nemoc."
Dr. Henry Lindlahr: "Dej mi lebnou krizi a vylm kadou nemoc."
Sm jsem nkolikrt zdrazoval, e neexistuje dn len jedy, a ji alopatickmi i
homeopatickmi! Pouze nae tlo l samo od sebe. Mus se mu vak k tomu dt pleitost.
Kad dodaten zatovn jakmikoliv prostedky len zpouje, protoe pak tlo mus jet
pekonvat tyto dodaten ciz jedy. Mus je znekodnit a vylouit.
Oba ve uveden vroky obsahuj skutenost, e pouze samotnm tlem vyvolan krize je schopna
vylit! Meze tolerance bylo dosaeno, pohr petekl, proto organismus sm prosazuje svou istku. Kad
potlaovn symptom je pouze cestou k chronick nemoci! Plat to pedevm pro lidi, kte se stravuj
"dobrou manskou stravou!"

Kdo vak pejde na nejlep stravu, na syrovou rostlinnou, ten si v budoucnu nemus dlat starosti se
stevy.

Nemohou se u v nepimenm mnostv tvoit dn nnosy, nevyskytnou se zcpy, kad znt

stev zmiz!

Mzn cesty jsou opt voln, bez jakchkoliv pekek!

Protoe vak stle odbourvme a znovu vytvme miliony bunk, stle se tak objevuj pozstatky
po ltkov pemn. S tmi si vak zdrav tlo s intaktnm nervovm systmem porad!
Pedevm se vzdej mazovit obiln stravy a brambor!
K tomu jet mlka, kter nen ureno pro lovka.
Oba jsou nejvtm pvodcem alergi a konch nemoc!
U v, e ovoce, pedevm kysel, je nejlepm "isticm" prostedkem naeho tla. Proto kdykoliv
mohou nastoupit istic krize, kter jsou ve skutenosti lebnmi krizemi. Nevzdvej se! Zpomal pouze
istic proces tm, e na pechodnou dobu z ovocn pejde na zeleninovou stravu.
Zcela zneitnou stj lze vyistit pouze pomalu s velkm mnostvm vody, jinak se neistota
soustavn vrac!
Nejlep voda na svt je obsaena ve vodnatm ovoci!
Nikdy nezapome: Jen vjimen iv tvor lovk va, pije mlko a uv lky!
Znovu by sis ml pipomenout tet pouku: "Nejez dn vaen i peen produkty z obil, protoe
ty vedle mlka zpsobuj nejvt zmazovatn krevnch a mznch cest! Jsou hlavn pinou vysokho
krevnho tlaku a zvenho obsahu tuku v krvi!

-35-

Dle, e otylost vdy souvis s konzumac chleba a jeho produkt, obsahujcch mnoho krobu. Nev
naeptvn prmyslu a "vdcm", e nkolik kil navc pin "vt spokojenost". V tle nen ptomen
dn krob. Ten nen rozpustn ve vod a vdy mus bt splen, nebo uskladnn ve form tuku!
Otylost je vdy jednou z nejnebezpenjch nemoc! Kdy posuzujeme podl kost - sval - tuk,
pak otyl nejsou nim jinm, ne k obalen kostry!
Svaly atrofuj, klouby se stlou nadvhou ni! Vzpome si na mnou popsan pokusy Dr. Walfordse,
e zvata, kter jsou stle mrn hladov, ij dvojnsobn dle a bez nemoc!
Pejdn zkracuje ivot. (Dr. Walford)
Stl vy teplota zkracuje ivot. (Dr. Walford)
Zrychlen srden innost zkracuje ivot. (Dr. Walker)
Rozen srdce v dsledku krobu. (Dr. Walker)
Srden infarkty jsou vnitnm zneitnm. (Dr. Walker)
luov a ledvinov kameny jsou dsledkem krobu. (Dr. Walker)
Sluch a zrak se v dsledku krobu zhoruj. (Dr. Walker)
"Bh sp v kamenech, sn ve stromech, probouz se ve zvatech a ije v lidech!"

(Yogananda)

Ne otruby ale klystry

Vaen a peen produkty z obil jsou hlavn pinou zcpy a nadmn. Je zcela falenm
ponnm je a jejich otruby pouvat jako "stevn kart", aby se ucpan stevo v dsledku nesprvn
vivy pimlo k optovnmu "bhu". Otruby s ostrmi okraji zancen stevo drd jet vce a sliznice se
zni. Steva se chtj mazovch zrn zbavit, proto se dajn pomoc stevm zamuje se stolic! K tomu
nadmrn mnostv obsahu chleba a obilnch produkt roztahuje steva. Dsledek: stevn rakovina,
zavren destky let trvajcho nesprvnho ponn!
Chronick nemoci nikdy nepichzej ze dne na den, "najednou a neekan". Jsou souhrnem
dennch prohek proti zkonu prody!
Stevo je rozenou vnitn pokokou a mus se proto udrovat ve stejn istot jako vnj pokoka!
Pouze pi syrov strav jsou jakkoliv zsahy do stev zbyten! Kdyby ses te pokusil sv nemocn stevo
lit pomoc lk, oklamal bys sm sebe a lky by stevu jen ukodily! Lky toti nepinej uzdraven,
nbr zpsobuj dal kody! Proto, jak ekl Nietzsche: "Lky jsou rny biem!"
Pirozen antibiotika jsi splil v kuchyni!
NH pi postnch krch odmt klystry. Tvrd, e zdrav tlo si pome samo a vol "po stolici". Na
zklad dlouholetch zkuenost bych chtl provst malou opravu.
Nejlep okamitou pomoc pi vech onemocnnch je:
1. stravu a na pit vody pln zastavit,
2. provst 1-2 klystry,
3. hork koupel a... do postele!
Vyzkouej to pi ptm nachlazen a bude pekvapen, jak rychle se zbav rmy! Me si tak vzt
njak soli, jako nap. karlovarskou, pak se vyist cel trvic systm a nejen tlust stevo! Vzpome si na
prvn vodn pouku: kad onemocnn je otravou tla. Meze tolerance jsou pekroeny, sedimentan
jmka petk! Ve uvedenm drastickm postupem svm vyluovacm orgnm pome pi jejich
potebn istce. Teprve a poct ten prav hlad, pak se najez, ale jen erstvho syrovho ovoce!

-36-

Je samozejm sprvn, e stlmi klystry nesm bt naruena peristaltika stev. Voda je tk, take
existuje vn nebezpe roztaen tlustho steva, kter je ji tak roztaeno lepkavou rozvaenou obilnou
stravou a chlebem. Ochromen stevn svaly ji nejsou schopny zabezpeit dal pohyb svho obsahu.
Velkm pomocnkem (i na cestch) jsou mal gumov stkac balnky, kter se pouvaj tak u
malch dt. Lze jimi vstknout a 1/4 litru vody. Nejlpe na kolenou, se sklonnou hlavou. Ponechej tento
klystr psobit asi 5 minut. Uvid, jak stolice bude snadn. Tento zpsob malch klystr lze s spchem
praktikovat rno i veer. Podle stupn zmazovatn se v uritm okamiku opt dostav normln stolice.
Stolice mus bt v podku, jinak onemocn!
Steva onemocn jen denn nesprvnou vaenou stravou s mnostvm stimulant a projmadel! Jedin
ty jsi jejich pvodcem. Tvoje steva, bohuel, podlehla jim podvanm jedm!
Pi zanajc srden slabosti se asto pedepisuj digitalis, protoe srdce, obzvlt star, potebuje
"lehkou" pomoc! Avak jed "digitalis" na srdce psob stejn jako rny biem na unavenho kon. Opt se
vzchop, ale pak je jet unavenj a slab. Kdy jsi jednou s digitalisem zaal, potebuje ho pro sv uboh, jen jako pst velik srdce a do konce ivota! Jak dlouho to vak vydr?
Podstatn innj, lacinj a trvanlivj je istka tv sedimentan jmky, steva! Ukoni vyvjen
velkho mnostv dioxyd uhlku (plyn) z ltkov pemny uhlohydrt, bohatch na krob.
Devt desetin vech onemocnn pochz z kanlu aludku - steva!
Pvodcem nejvt otravy je hrnec na vaen!

Co mme pt?
Kdy jsem si v roce 1975 pivezl nkolik knih o kodlivosti na vody, byly pro mne tyto nov, ale
pece jenom u "star poznatky" okujc. (Dr. Walker: "Voda me tv zdrav ohrozit!" Dr. Bragg:
"okujc pravda o vod!")
V USA u dlouh lta me obdret destilovanou pitnou vodu v galonovch (3,8 litrovch)
ndobch. Nen to dn voda obohacen jdem jako na naich trzch. Rozdl je v tom, e tady vda
soustavn tvrd, e na destilovanou vodu se umr, tam se vak tato voda, zbaven vech jed, doporuuje!
Ale stejn lid ve znanm mnostv pij vno, kter je vlastn tak druhem destilovan vody!
Prohldni si ajovou konvici zevnit. Uvid tam usazenou vrstvu vodnho kamene. Pitm vody
z vodovodu i z lhv si tyto zbytky vpna usazuje v celm tle, protoe nae tlo nen schopno
anorganick minerln ltky rozloit. Obrzky na tchto strnkch kaj vce ne slova. I vaen organick
minerln ltky z rostlinn stravy pemuje v anorganick!
My sice nutn potebujeme vechny minerln ltky, pro nae kosti a zuby je obzvlt dleit
organick vpnk, ale pouze v nich a ne v kloubech a mkkch stech tla! Tyto organick minerlie se
vak vyskytuj jen v syrovm ovoci.
Jen rostliny jsou schopny pomoc fotosyntzy anorganick zemit ltky petvoit v organick. Zvata
ani lovk to nedokou. Zvata s tm vak nemaj dn pote, protoe svou potravu neva a pij pouze
povrchovou vodu, tj. deovou, kter je prakticky destilovna a proto prost mrtvch vpenatch ltek!
Kolik takovch organickch minerli denn vlastn konzumuje, abys sv tln hospodstv zsobil?
estn, kolik ovoce a zeleniny sn v syrovm stavu?
dn kupovan vy a moty, protoe ty jsou v zjmu trvanlivosti tepeln zpracovny a tm se staly
anorganickmi! Kdy si to pepot, tak se zastyd a nebude se u vbec divit, e mme tak mkk kosti
a kolem sebe vidme tolik lid se shrbenmi postavami, mkkmi kostmi a nhradnmi klouby. K tomu
vemu jsou jet nae klouby pln "kotelnho kamene"!
Jakou vodu tedy mme pt, abychom zabrnili "zvpenatn"?

-37-

Bude-li jst mnoho ovoce a zeleniny obsahujc vodu, nebude muset vbec dodaten pt. S tmito
rostlinami do sebe dostane nejlep npoj svta! M pece jet njak pudy, jako nap. ze. Poct-li
tedy ze, tak se napij, ale pouze mezi jdlem, protoe jinak pli rozpust sv trvic enzymy.
S rostlinami dostv tak vechny potebn vitaminy a minerln ltky. A to nejen ty ji objeven, ale
zrove i ty dosud neobjeven!
Kdo vak konzumuje "dobrou manskou stravu", ten se bez dodatenho pit neobejde, protoe
prostednictvm vaen stravy a stimulant tlu dodv nnosy a jedy. Ty mus udrovat v rozputnm
stavu, jinak by se tlo otrvilo!
Odebr-li se proto v ppad oteklch nohou voda pomoc medikament, je to hrub chyba, kter
organismus zatuje. Nen tm odstranna pina, nesprvn ivotosprva. Vypuzenm vody se zvilo
nebezpe nahromadn jed! V kapitole o vpnku ses dozvdl, e ani dodatenmi vpenatmi
tabletkami se nic nezlep. Naopak, kosti neposiluj, ale jako jedy se usazuj v naem organismu!

Destilovan voda
V pece, e pouze ivou stravou lze opt vybudovat nov iv buky. Pro se tedy chce nesprvnou
konzumac "projst" k pedasnmu st?
M-li monost a potebuje-li uhasit ze, napij se destilovan vody! Anebo alespo vody
pevaen, aby st neistot zstala v ajov konvici. Mnohem lep je vak destilace.
Ped nkolika lety mi pedpovdali, e na tuto mrtvou vodu zemu, stejn jako v n hynou ryby. Jde
jen o pohdky a medicna tento nesmysl u a roziuje!
Opak je vak pravdou! Destilovan voda na minerln ltky inkuje jako magnet a vechny je z tla
vytahuje. "Existuje lep omlazovac prostedek?" pt se Dr. Walker, v roce 1952, ve vku 116 let, ve sv
knize.
Uvedl jsem, e vichni iv tvorov, a ji rostliny, zvata i lid, jsou slokami deov vody a to je
voda destilovan. Dnes vak dostvme vodu z hlubokch studn nebo v lhvch, s usazenmi
anorganickmi mrtvmi minerliemi, kter nae tlo nen schopno zuitkovat. Proto se tato voda asto
upravuje rznmi chemikliemi, obzvlt chlorem a fluorem!
Jedna znm minerln voda, lkai asto doporuovan, kter je mimochodem i velmi drah,
obsahuje hodn anorganick soli, kter zatuje ledviny, protoe ani tyto soli n organismus nesn!
Cel zvec e pije vhradn vodu.
lovk, samozejm, zase mus mt vjimku a pije nhradn npoje jako kvu, aj, kakao, okoldu,
vno, pivo, kolu atd.
Je tedy pivo skuten zdrav, jak dokonce tvrd i nkte lkai? Ne, pivo se vyrb z tvrd, mrtv
anorganick vody. Nruiv piva velkm mnostvm piva, kter vypije, pedasn proj zcela rozputnou
kostru a mrtv ltky ukld ve svm tle!
Vno je sice vykvaeno z hrozn, obsahuje tedy destilovanou vodu, stejn jako alkohol, kter se, jak
znmo, zskv destilac a neobsahuje proto dn mrtv produkty. Pesto je kad kapka alkoholu jedem a
neuitenou kalori, kterou nae tlo mus split. Vznik tak velk ztrta energie a nerv!
Vno navc me obsahovat a 68 chemikli!
Nae jtra, jako n nejvt detoxikan orgn, stejn ji peten trvalou vaenou stravou, musej
vykonvat dal tkou prci a degeneruj. Lidsk tlo obsahuje a 70 % tekutin, proto sprvn voda pat
mezi zkladn prvky lovka.
Je nutno znovu opakovat:
Uspokojuj svou potebu vody syrovm, erstvm, avnatm ovocem a zeleninou!
To je zkladem veho! Vichni badatel, kte se intenzivn zabvali problmem vody, jako Dr. Walker,
Bragg, Banik, Rossiter atd. souhlasn prohlauj, e pitm destilovan vody lze zvpenatn potlait!
-38-

Jak se dot 100 let?

Vzhledem k tomu, e jsi dlouh desetilet "heil", neme nyn od prody ekat dn zzraky.
Bo mlny melou pomalu, ale jist! "Zvpenatn sis tak pivodil pomalu, ale jist, proto tak proda
tento stav me zmnit pouze pomalu!"
Proda vak zashne tvrd, kdy neuposlechne. Rozhldni se kolem sebe a uvid tu spou, kterou
nemoci natropily! Nenechej se pomlit statistikou, kter tvrd, e dnes mme dvojnsobek 80letch.
Vedou vak plnohodnotn ivot? Nejsou do tohoto vku umle posouvni drbskou medicnou s jejmi
stle dokonalejmi operanmi metodami, kter vedou a k vmn jednotlivch orgn.
ivot m cenu pouze tehdy, d-li se prot aktivn a ne ve stavu pololovka se ztuhlmi konetinami
v domov dchodc!
Nikdy bychom nemli bt zvisl na zdravotnch sestrch (mimo raz). dn skalpel by neml
odstraovat "neinn dly". Kad operace je degenerac! Je piznnm lkae, e nebyl schopen lit
"normlnm zpsobem"!
Dr. Bortz: "Sthne-li se lovk ze ivota, pak se ivot odthne od nho!"
Nenechej se hlenm potu stoletch svst k tomu, aby sis zaal uvat. Nem jejich ddin
vlastnosti!

Tm vichni stolet ili stdm a tvrd pracovali!

Kdy se narodili, neexistoval jet bl cukr a u vbec ne bl mouka.

Vechno se muselo vyizovat pky. Pitom se kalorie hrav splily!

Z tebe se ale stal lovk sedc. J podstatn vce a obzvlt luxusn stravu!
Zapamatuj si vrok Dr. Christophera: "Neexistuj nevyliteln nemoci, existuj pouze
nevyliteln lid!"
Je jedno, kolik je ti let, ta lep lta by mla bt jet ped tebou!
ivot se zkracuje:

pejdnm (Dr. Walker)

stlou zvenou teplotou (Dr. Walford)

zvenou srden innosti (Dr. Walker)

Vynikajcho zdrav doshne pouze tm, e se opt vrt k ivotu, kter bude v souladu s prodnmi
zkony! A zde je voda podnm okem! Tvrdou, anorganickou vodou a vaenou mrtvou stravou se
dopracuje k nsledujcm nemocem, nap. k arteriosklerze, ucpanm lzm, zvpenatlm kloubm,
svalovm bolestem v dsledku usazenin a minerlnch ltek, bude mt ztuhl spojovac tkn,
zdegenerovan ui a oi, nastane veobecn zvpenatn...
Sleduj cestu piva: pes sdku k cementu! Nenechej se pedasn zasdrovat!
Na obalu knihy Dr. Walkera je znzornna run pumpa na vodu se zetelnmi usazeninami vpna.
Mnoho z ns tyto kamenit ltky zn z vodovodnho potrub.
Stejn tak to me vypadat v tvm tle! Mnoho ztuhlch lid tento stav docela iv ilustruje! Dokonce
ani mladm lidem se nepoda pikami prst doshnout pi pedklonu na podlahu a plochou dlan u vbec
ne. To je prunost, o kter soustavn mluvm. Nesm se ztratit. A co teprve shrben zda! Anorganick
minerln ltky nejsou schopny tv zda udret ve vzpmen poloze. Naopak, ukldaj se jako brzdy mezi
tv obratle!

-39-

Existuje tedy lep omlazovac prostedek, ne organick syrov strava a destilovan voda, je-li
zapoteb tekutiny?

M-li to chutnat, sta nkolik kapek citronov vy!

Nemus kupovat dn nov drah zzran prostedky jako nap. Ginseng (enen) atd.
Ve potebn m v syrov strav!

dn kucha, dn laborato svta nedoke produ napodobit!

Vysthej se vech umlch nhraek. Ve, co se dostane koupit v lhvch, je tepeln zpracovno
a tud mrtv. Za drah penze dostv pouze anorganick, mrtv ltky!

Jet jednou: Tvj zdravotn stav udruje slunen strava a ta t dovede zptky k plnmu zdrav.
Nelze ji koupit ani v tabletch ani v lhvch. ivot bohuel nelze prokzat v laboratoi. Vzpome si na
zemskou pitalivost, elektinu a magnetismus, kter jsou vudyptomn, ale neviditeln!

Jak k uzdravil studovanho lkae

Dr. Julien P. Thomas ml v roce 1905 ped "Medicnskm kulturnm sdruenm", jeho byl
prezidentem, pednku o pevaze syrov stravy. Tento lka ml ji ve 30 letech takov aluden pote,
e se musel vzdt prce. dn praxe, dn penze. Kdy vak cel zdeptan pozoroval svho kon, jak
por jen obyejnou trvu a je pitom il, svitlo mu! "Pro by i lovk nemohl bt zdrav pi jednoduch
syrov strav?" zeptal se sm sebe a peel na ni. Od tohoto okamiku za ti tdny se zcela uzdravil!
Tuto skutenost pedeslm pouze proto, e ke konci jeho pednky se rozvinula vniv diskuse
s jeho kolegy lkai o ivotnosti stravy pot, co zmizela v aludku.
Dotaz lkae z laboratoe Dr. Schmitha: "Dr. Thomasi, mohl byste mi vysvtlit, jak je to mon, e
iv buka ije dle, kdy ped nkolika minutami byla napadena aluden kyselinou?"
Dr. Thomas: "Normln aludek neobsahuje siln mutace tchto kyselin. Kdyby aluden kyselina
byla opravdu tak siln, e by zniila ivou stravu, bezesporu by zniila kadou ivou buku. Tedy i sliznici
a samotn aludek. Naopak, v protikladu k dnenmu, lkai akceptovanmu pesvden, tato kyselina
buky neni, pouze je preparuje, aby je mohla zapojit do krevnho obhu!"
Dr. Smith: "Jak pro to mte dkaz?"
Dr. Thomas: "Nejlepm dkazem je snst kus syrovho masa, ponechat ho asi 1 hodinu v aludku,
pak jej njakou pumpou vythnout a vloit pod mikroskop."
Dr. Smith: "Co uvidte?"
Dr. Thomas: "Hmotu ivch bunk, kter nabyly svou pvodn strukturu!"
Dr. Smith: "Tento pokus je pro mne plnou novinkou. Pipad mi ale, e m racionln jdro a
pokusm se ho provst."
Dr. Thomas: "J jsem tuto otzku pedpokldal a proto jsem tento pokus pipravil. Zde v tomto
mikroskopu je nkolik bunk, kter byly "napadeny" kyselinou. Prosm Dr. Smitha, aby se pesvdil a pak
ctnmu auditoriu sdlil, co vidl a jestli vrok, kter jsem uinil, odpovd pravd!"
Dr. Smith (dv se do mikroskopu): "Je oividn, e tyto buky si zachovaly pvodn podobu.
V kadm smru se jev zcela normln. Nkter jet ani neopustily sv hrubozrnn okol. Zcela svobodn
prohlauji, e m dosavadn poznatky o trven byly tmto pokusem zcela vyvrceny!"
Pouila se dnen vda z tohoto, ped 80 lety realizovanho pokusu? Ne, dle roziuje nzor o nien
ivota aluden kyselinou solnou. Viz tak m pojednn o pteli, laboratornm lkai Dr. Horstovi...
Muselo by to toti bt blovo dlo, kdyby proda prv pro lovka, nejvyvinutjho ivho tvora,
vytvoila nesprvnou kyselinotvornou stravu (za miliony let)! Vdy je to pouze lovk, kter se dopust
omylu s touto ndhernou syrovou stravou:
-40-

Tepeln zpracovn = umrtven!

Studovan lka se nejdve musel pouit u svho kon.
Ani dnes se tento zkon prody nedostal do uebnch osnov. Cel roky se u o chorobch, kter se
nejdve musej potlaovat jedy... aby se objevilo jet vt zlo! "Pomhej si sm" neplat jen pro pacienta,
ale - a to pedevm - pro lkae, aby svm pkladem zapsobil co nejinnji.
Doufm, e se mi nyn dostaten jasn podailo vysvtlit rozdl mezi ivm a mrtvm. Kdy ne, pak
udlej pokus a syrovou stravu vyzkouej sm na sob tak, jak jsem to u nkolikrt v tto knize
doporuoval!
Jist v, e mal nevolnosti t neminou, protoe tv nahromadn nnosy t chtj opustit.
Tyto mal nepjemnosti mus snst, protoe ses u mezitm seznmil s poukou:
Nemoc je snahou prody znovu t uzdravit!
Veker len pichz pouze z prody, z nieho jinho!
Ji na prvnch strnkch jsem uvedl, e v prvn ad mus vylit svho ducha. Mus znt, abys tak
chtl. Tuto knihu pi proto, e v nmin je mlo literatury o syrov strav.
Vechny dosud znm stravovac systmy jsou, bohuel, poloviat. Proto rd snesu oznaen sv
osoby jako radikla. Obdobn jako Dr. Shelton to budu povaovat za est! Je smutn, e se radikln
proda mus obhajovat! Tedy:

nejdve aktivuj svho ducha,

pak realizuj nov nabyt znalosti a oiv si tlo!

Nemysli na smrt, ale na ivot!

Vra v posmrtn ivot je pouhou zkazkou bible, kter jet nebyla nim prokzna! Mla-li by bt
pravdiv, pak by musel existovat pouze jeden jedin Bh a ne tisce nboenskch sekt!

Vysvobozen t ek zde na tto zemi! Co je mon na tto zemi, v. Me si to ohmatat. Pro si

rj, kter se ti stle jen slibuje a pesto zstv schovn v temnotch, nevytvo na zemi?

Neexistuje dn bel, dn satan, tvoje due se nebude smait v pekle! Neme oekvat
dn jin svt, abys mohl sklzet plody jinch!

Dokonalho ivota mus doshnout na tto zemi a vst ho! Zabra svmu vnitnmu pohbu!
Na hbitov si pole dlouho!
Studium ivota zde na zemi je tvou nejlep investic!

Skutenm nejvtm hchem je odklon lidstva od prodn stravy! "Nejlep vysvden lovk
dostv pi pohbu! Neekej na to, tyto hlasy stejn neusly!"
V dnm ppad nechci tvou vru podceovat bez ohledu na to, jakou vyznv. Dl-li t
astnm, je to dobe. Vzpome si na Waerlanda, kter nm pedtal z aramejsk bible... i kdyby ve, co
nm etl, bylo vymyleno, pece jen bych se tm v ivot dil! Mysli tak na to, co ve se dnes dje pod
pltkem vry, teba zrovna v rnu a nemlo by se tak zapomnat na plen arodjnic kesany ve
stedovku!
Pes to vechno by t dn vra nemla odradit, abys vechno udlal tady na zemi a ihned!
Vym sv buky za nov a s obnovou zani od zaklad!
Kad ti msce m novou krev, pro ji nenaplnit novm ivotem? ivmi ltkami?
Smrt je silm prody nahradit tlo, kter je peteno odpadem! Tak jednoduch je i samotn smrt!
Pokus se o to, spolu s prodou, zbavit se nnos! Omlazuj se jednoduchmi pirozenmi prostedky!
-41-

Radji mysli na mld, ne na njak msto na hbitov. Konec konc smrti stejn neujde. I to je
dle zkona prody pirozen, ale pedtm se pokus, abys il!
Mj bratr, kter prv dovril 80 let, mi soustavn pipomn nae mrtv, kter stejn dobe znm,
jako by se k nim chtl brzo piadit. Stle mu pipomnm, e je znm stejn dobe jako on, ale e by mi ml
radji vykldat o tch nov narozench, kte jsou pro nai budoucnost podstatn dleitj a kterch,
bohuel, v dsledku rznch tabletek, soustavn ubv! Pekro-li poet mrt poet narozench, nrod
vyme!
Soustavnmi mylenkami na smrt i na pohromu toto netst pitahuje! Na co mysl, to se stane.
Tak siln me pedstava na tlo inkovat! Uvauj proto vdy jen pozitivn. "Nestarej se, ij" je nzev
knihy od Dalea Camegia, znm ji nkolik destek let. 99 % v n uvedench ppad, ped ktermi mli
lid obavy, se nikdy nesplnilo!
Pro tedy tento naprosto zbyten a pedasn strach?
ij s prodou v tak tsnm spojen, jak je to jen mon, pak se nemus nieho obvat!
Zkostnatn, kter si sm pivod pejdnm, je tvm vnitnm pohbem!
lovk se od zvat li vli a rozumem. Pro tchto dvou pednost nevyuv zde na zemi? Naopak,
zcela bezmylenkovit zkonzumuje vechno, co ti kdo pedlo. Ve mrtv a jedovat. A pece bys chtl
zstat zdrav! Odkud jen bere tu drzost?

Sla klidu
Osobn jsem si vybral z jedn mal kneky od Indky Vimala Thakar s titulem "Sla klidu" cestu
vedouc k sebekzni a k meditacm o ivot. Pimla mne zstat vdy nad vc, dokonce i nad
nboenstvmi! Na zadn stran tto knihy je napsno: "Jsme pipraveni, aby se v ns, v lovku-zveti
zrodil tvor lovk?" Je to vzva Vimaly Thakarov. Ji roky svmi spisy a pednkovmi cestami bojuje
za to, aby lovk od svho j dospl k "ivmu klidu" vdom!
Chtl bych ti heslovit zprostedkovat nkolik zsad jejho uen: "Pohyb v celm lidskm vdom je
nutn. S psychologi, psychoanalzou a psychiatri jsme my lid dneka u dost experimentovali. S celou
psychologickou strukturou lidskho plemene, kter pravdpodobn doshlo stupn nasycen, z nho
zejm nev kudy kam a je tud na mrtvm bod, se mus nco stt!"
Nboenstv je vztah k mmu tlu, mmu duchu, k vcem, se ktermi zachzm, k okol, v nm iji,
k lidem, kte m obklopuj. To ve tvo sociln strukturu! Krize je v lidsk psychice. Vdom,
nevdom a podvdom jsou jednm celkem. Pouze my lid v tom dlme rozdly. Podvdom se ned
potlait. V nm spov asn dynamika lidskho pokolen. Nae vdom nem ani slu ani moc, aby si
s podvdomm poradilo. Vechny metody kzn nepomohou pivodit njakou zmnu. Pravda a skutenost
se nedaj zskat rozumeml
Vchodisko je v meditativnm zpsobu ivota. Znamen to (bez piinn rozumu) akceptovat
stvajc stav! Sv vdom mus uvst do stavu klidu. Dodv ti to ohromnou slu bt nad vc ...takov
klid neznamen przdnotu ani dutost i ochromen innosti. Musme uznat skutenost, e "odstaven"
mylen a ctn jsou uritmi ivotnmi dimenzemi, kter maj vlastn dynamiku. Tento klid nelze vyvolat
drogami, LSD, psychofarmaky, tedy potlaovnm. Klid zskan nsilm, potlaovnm a uduenm nen
klidem! Tak tm nen mylena obvykl meditace s poukami, jak je nejvce uvan TM (transcentendln
meditace), protoe i tady nco potlauji, sugeruji.
Prav klid je stokrt silnj a dynamitj ne vmluvnost a vechny jazyky svta. Dynamika klidu
je ohromn. Byl objeven atom. Podailo se ho roztpit. A jakou disponuje silou?! Ale kdy v lovku
dojde k explozi klidu, zpsob plnou revoluci!
Jak je cesta k n? Mus zapomenout ve, co t dosud uili .Vechna nboenstv jsou sektami, kter
hovo o nesmrtelnosti "jsoucna". Nazvme je sektami, protoe skuten nboenstv na sv objeven
ek!
-42-

Prav nboenstv se mus teprve zrodit! I kdy jsi nestudoval teologii, nemohl ti ujt vliv kostel,
templ, meit a jejich ritul, ceremoni a shromdn! Ani si to uvdomuje, hodn tchto uen t
ovlivuje!
Mus sv vdom dostat tak daleko, aby bylo schopno se od tchto vliv oporostit. Toto poznn
ivota nespov na njakm uen i "svatch spisech". Vechny teorie jsou spekulacemi. Jsme zde proto,
abychom o skutenostech ivota diskutovali. Ty se nedaj odvodit ani z teori, ani ze svatch uen!
Dimenze klidu je vzvou! Nejvt pot je, e o ivot u vme pli moc a nemme dost asu,
abychom ho pozorovali!
Pokus se nejdve ivot pozorovat, ani bys ho posuzoval i odsuzoval! Sna se bt
nezastnnm pozorovatelem. Sthni se do sv komrky. Na pl hodiny si tam zcela uvolnn sedni a
jako nezastnn pozoruj ivot. Vyvstane-li njak mylenka, nezkoumej ji a nechej ji opt zapadnout!
Nic si nepedstavuj, neodkvej dn pouky! Zpotku ti vysta pozorovat dech. Pozdji nepotebuje
ani tuto pomoc. Ano, pozdji m umt uvolnn doshnout bez jakkoliv pomoci. Bude-li se to uit kad
den, doshne klidu a sly i bhem a uprosted vednho aktivnho dn. Pak t nic nedoke ovlivnit.
Pitom duevn i tlesn bude podstatn vnmavj ne dve. Ped svm okolm se nem uzavrat, pouze
se jm nem nechat ovlivovat! Tak se postupn tv jednn osvobod! Camus ekl: "lovk nedoke
milovat, ani by miloval sm sebe!" Dokud nedoshne svobody klidu, nedoke milovat ani sm sebe, ani
ostatn!

Cesta sebekzn a meditace

Sla klidu t tak m pimt k tomu, abys ses vyvaroval zbytench ztrt energie. K tomu pat
i neustl papoukovn bezmylenkovitch frz. Neustl ei o malikostech a nesmyslech jsou
zbytenm pltvnm energie a dleitch sil, kter pak schzej pro jin dleitjch koly.
Bu potichu! Ocitne-li se ped zcela novou vzvou, bud potichu! Msto abys reagoval svou podmnnost,
bu potichu!
"ivot zan znovu, jakmile pochop, e jsi dosavadn ivot promarnil, protoe jsi ho il
mechanicky! Osvobozenm se od mechanickho ivota zan nov ivot! Nedoke-li si svj stav byt
pedstavit, bez autority, nem pont jak to je, kdy se tv vdom zcela odpout od minulosti, kdy
svobodn pohyb vdom uvoln samovznikajc energii!"
"Tvj ivot tm zsk novou kvalitu neustl svesti! Objev tto svobody nen nron na as.
Pochopen se objev najednou. Nau se tak znovu skromnosti, s n me prochzet radost, utrpenm,
starostmi i zbavou, ani bys v nich uvzl!"
Tato meditace nen dnm druhem kzn, kter se dosahuje koncentrac, je spe mentln kzn.
Existuje samozejm potebn kze, nap. pi vchov dt. Mohou-li si dlat co chtj, vtinou z nich
vyrostou budikniemov. Avak u dosplch nelze tto sly klidu doshnout kzn. Koncentrace a kze
jsou prastar cesty, jimi proly tisce a tisce lid. Nechci tm zpochybovat ryz a estn mysly
nboenskch vdc, ale jako nboensky zaloen lovk bych chtl nejdve zpochybnit ve a sm
nalzt, m vlastn nboenstv skuten je.
Nboensk pojem - pokora - spov tedy v tom, objevit smysl ivota sm!
Neexistuje pemtn o minulosti, sny o budoucnosti, dn povzbuzujc sla njakho motivu, dn
lkajc sly z uritho smru bez njakho vzoru. Meditace se uskuteuje v ptomnosti, v klidu,
ve skromnosti. Je zcela novm ponnm, novm druhem pohybu: pohyb energie, kter spov ve zdroji
lidskho vdom. Neinnost uvdomn se tato energie aktivuje!
"Tlesn slabost me bt vsledkem patnho vztahu ke strav: strava a tlesn pohyb maj na
uvolovn energie velk vliv. Nalezen sprvnho vztahu k vlastnmu nervovmu a svalovmu systmu je
ivotn nutnost; jejich sprvn viva je ivotn dleit! Biologick organismus mus vypadat jako
kvetouc rostlina. Pokud ltkov pemna nebude v naprostm podku, neme mt dnou energii.
Je-li tv tlo ochabl, slab a citliv, mus pinu najt sm a odstranit ji. Nen to tk!"
-43-

Pedpokldejme, e cel biologick systm bude v naprostm podku a pesto nkdo bude tvrdit, e
m nedostatek energie, co pak?
J bych ptral po tom, kolik energie denn vydvm a promarnm. V ty vbec, kolik energie se
proh "mylenkovm papoukovnm"? Kad mylenka spotebovv energii. I kdy jsi fyzicky sm,
me spoustu energie ztratit "mylenkovm papoukovnm". Toto mylenkov "brebentn" mus
skonit, protoe znamen zbyten promarnnou energii. Najdi tutu marnivost, vyuij ji pro sebe a bude
pekvapen, kolik energie najednou bude mt k dispozici.
"Vnitn potlaovn a pekonvn, jako i vnj reakce a odpovdi znamenaj dvojnsobnou ztrtu
energie. Nen tomu tak?"
"patn pocity a patn mylenky? Skuten nevm, co je patn nebo zl, co je hch"?
"t" znamen bt vydn na pospas proudm ivota! m vce se bude snait osobn se zabezpeit,
tm vce se bude od ivota vzdalovat!"
"Nenechej se lkadlem po osobnm zabezpeen zathnout do pasti. Zcela se poddej klidu vdom
a v nm se pohybuj. Pak objev krsy ivota, objev, jak se lidsk vztahy mn, jak spontnn spoluprce a
ptelstv ve svt rozkvtaj!"
"Me pochopit, e tento druh meditace zahrnuje cel ivot. Prvnm krokem k n je znalost vlastnho
tla, ptelsk mysly k nmu a k druhm. Poteby svho tla mus uspokojovat blaenm zpsobem,
nesm ho vak pli hkat, nesm se jm nechat tsn svzat. Nesm mu ji dovolit, aby ti dvalo
pkazy."
"Ve stravovn mus vdy dbt jak na kvalitu, tak na kvantitu. Obzvlt peliv se mus dbt na
pln strven cel potravy. Tv tlo nesm bt nikdy zatovno nestrvenou potravou! istota vnitnch
orgn je jednou z nejdleitjch podmnek meditace!"
"Vechny nervov a svalov systmy musej bt zdrav, ist a vln. Tuhost znamen nemoc!
Nikdy se nesm dopustit, aby njak st tlo zdegenerovala a ztuhla. Sprvnm cvienm se kad vlkno
v tle d udret pi plnm zdrav! "Zdrav je krsa!"
"Samovchova zan pozorovnm, jak pouvme svou energii. Musme se nauit, abychom ji
nepromarnili nsledujcm chovnm:
l rozilovnm l spchem l starostmi l zvist
l ctidostivost l strachem l samolibost l pomluvami
l nchylnost k posuzovn druhch."

"Sprvn meditace znamen:

v souasnosti potkat vnost;

rozeit kad problm (podle toho, jak pichz);

uvolnn jakhokoliv napt, kter se chce vloudit;

postavit se elem a bez obav jakmukoli ivotnmu poadavku!

Meditace znamen jednat bez napt. Napt, strach a starosti vytvej pekky. Bt pi plnm
vdom nen lehkou zleitost. Bt pi plnm vdom ns nikdo nenau."
"Kadodenn ivot je jedinm ivotem, o kterm nco vme. Mus bt proit pln, zdravm a
rozumnm zpsobem."
O Vimala Thakarov jsem vdom psal tak obrn, nebo jej duevn postoj se zcela shoduje
s mylenkami, kter v tto knize hlsm. Nvrat ke zdrav, tiscilet petrvvajc prodn strav tak
vyaduje i svobodn, nezvisl mylen. Jen tak me bt vyzbrojen proti dennm, nesprvnm vlivm!
Je jen dobr, e pan Thakar nevystupuje jako GURU nebo kazatel. Ty se mus nauit jednat a myslet
samostatn!
"Vra je ptk, kter zpv, kdy noc je jet tmav."

(R. Tagore, indick bsnk a filozof)

-44-

Nikdy necho s davem

Ten vdy pobh strnule jako njak stdo. Pi stupu z Ruska ve druh svtov vlce, jsme zpadn
od Kielce v Polsku prochzeli velkm lesem, ve kterm ustupujc nmet vojci, kte nepatili k dn
jednotce, utkali vdy doprava, kdy zaznla palba zleva a naopak doleva, kdy zaznla zprava.
Podobn se pohybuje dav obyejnch lid (plebs). Vyuvej zdravho rozumu a jdi svou vlastn
cestou a dvej se dle, ne na piku svho nosu! Povznes se nad obyejn dav a zvol si vlastn inteligentn
cestu! V naem ppad sprvnou stravu a ivotosprvu:

Zvol si pouze ivou omlazujc stravu a ne mrtvou vaenou!

Hrnec na vaen ni nejdleitj organick prvky jako enzymy, vzrstov ltky, vitaminy,
minerlie atd.

Shrben st nen nim jinm ne nahromadnm anorganickch mrtvch ltek!

Ovocn strava, nejlpe jablen, je opt rozpout!

Poslen vyluovac systmy, jako ledviny, plce, pokoka, rozputn ltky z tvho tla vyenou!

Pesnji: Ovocn strava trv tak rychle, e tlo me ihned zat s "domcm klidem!" Syrov strava
tedy neinkuje pmo, ale dodv tlu slu, potebnou k proveden oisty a k len! U iv stravy
potebuje podstatn men mnostv, tak mn blkovin (aminokyselin), snad jen 20 g msto
doporuovanch 752 g.
Tak obrat zvltn ltkov pemny blkovin znamen vdy zvenou produkci kodlivch kyselin.
iv aminokyseliny jsou lehce straviteln. Nikdy nezapome: dnen pekyselen je hlavn pinou
vech nemoc!
Americk lka Dr. Waldford zkoumal geriatrii, vdu o st. Pokusy na zvatech dospl
k pekvapujcmu zvru: zvata rozdlil do dvou skupin, piem

prvn dostvala jakkoliv mnostv potravy, kter si pla,

kdeto druh skupina dostvala sice stejnou potravu, pokud se tk jejho sloen, avak
v omezenm mnostv, take byla donucena k urit mrn hladovce. A vsledek: ponkud
hladovj zvata ila dvojnsobn dle a nevykazovala vbec dn onemocnn!

Stejn tak se Dr. Walford zasazuje i u lovka za plnohodnotnou, ale co do mnostv omezenou
stravu. Ponkud ni tlesnou teplotu, kter se pi omezenm stravovn vyskytuje, povauje za
prodluovn dlky ivota. Dle tdn doporuuje nkolik postnch dn. Podle mho nzoru je vak jeho
viva pli zatovna mrtvou vaenou stravou. Mimoto jet rad doplovat vitaminy a minerlie v podob tablet. Jeho spchy by byly bezpochyby daleko vt, kdyby doporuoval syrovou stravu.
Jeho posledn kniha m nzev: "ivot do 120 let"
Je veobecn znmo, e jak zven srden innost, tak zven tlesn teplota znamenaj
zkracovn ivota. Neustl pocen nkterch lid je tedy vm monm, jen ne zdravm!

Prmyslov cukr a vel med

Jist postrd mj nzor na sladk cukr. V m prvn knize jsem o nm psal tak obshle a podrobn,
e bych se v tto chtl omezit jen na to nejpodstatnj.
Dovdl ses, e vechny prmyslov vyrbn potraviny neobsahuj dn iv ltky. Proto tak
vechny druhy cukru vyrbn prmyslov, nejsou pro lidskou vivu vhodn. Prmyslov vyrbn
cukr i mouka jsou nejvtmi zlodji vpnku a vitamin. Pi ist syrov strav dnou z tchto
umlch nhraek cukru nepotebuje. Tv poteba po sladkostech je pln uspokojovna zralm ovocem a
v zim suenm, jako nap. datlemi, fky i rozinkami (bez sry). I "mlsounm" by se mly dodvat tyto
prodn produkty.
-45-

Vel med nen lep ne ist cukr. S vjimkou nkterch stopovch prvk je istm cukrem!
V severskch sttech se velm krade nejen jejich med, ale jet se pikrmuj kodlivm blm cukrem!
Kad zloin je prodou potrestn! To se rovn tk ochrnc vel, kte konzumuj med!
Mimo vel kyseliny, kterou med obsahuje jako ochranu proti hmyzu, je tak inek cukru pro
lovka velmi kodliv!
Na erstv zral ovoce nemus sypat ani cukr, ani si na n mazat vrstvu medu! Prodn strava je vdy
sama o sob perfektn! Kad potravina, kter je posypna cukrem, vede k pejdn a tm k otylosti a
nemoci! Znovu opakuji: rozvaen mrtv strava vyaduje psady cukernatch ltek, medu, marmeldy,
nehled na sl a koen!

Sport a tlesn cvien!

Kdy te o stoletch, vdy se znovu dovd, e ili na zcela odlin strav a vdy byli agiln.

Nemus se zabvat kodlivm vkonnostnm sportem.

Tito lid vdy pedasn zestrnou a zemou. Vechny jejich orgny jsou zatovny a to se nikdy
nevyplc.

Sna se vdycky o co nejvt pohyb a pokud mono na erstvm vzduchu.

Kdy jsem jet bydlel ve starm dom, kad den rno jsem bhal 3 km a nsledn plaval
ve vesnickm baznu. Te to mm pohodlnj. Pouvm minitrampolnu a po n bhm (nesku)
10 - 15 minut denn. Toto bhn je velmi zdrav, protoe posiluje pte. K tomu mm super lehkho
"walkmana", kter mi pknou hudbou a nejnovjmi zprvami rann chvilky zpjemuje. Nsledn plavu
jako pedtm. Tento pohyb sta, pokud pi prci zstane v pohybu a nepohrd tlesnou innost. Me
tak podniknout rychlou prochzku, kter posl srdce i svaly! Avak dn pehnn a dnou nudu,
jinak se tchto innost zase rychle vzd!

Insekticidy, pesticidy, herbicidy

asto slym: "Ovoce a zelenina jsou pece tak pln otrven. Je tedy pln jedno, co jme!"
Tak pozor, to neplat!
1. Aby ses nasytil potebuje syrov stravy zhruba takov mnostv, je se rovn 1/10 mrtvho,
vaenho. Viva pes zvec tlo je tou nejdra! K tomu jet zkonzumuje kodliv pdavn
ltky (hormony, penicilin a dal lky).
2. Nikdo ti nezakzal zaloit si vlastn zahrdku, abys biologicky hnojil a nepouval pesticidy. Tam
m pstup pouze jed z okol! U jen zahrdka o rozmrech 10 x 10 m pln pokryje tvou potebu,
obzvlt zalo-li kopekov zhony. Ty vak chce radji vidt pkn trvnk, kter nenabz nic
jinho, ne hodn prce. Pitom prodn trvnk je mnohem hez a promnlivj!
3. Kvli omezen otravy okolm: pro nepodpo bio-sedlky? Co poaduje, to se nabz. Zelen jsou
fantasty, kte ns chtj dovst zpt k przdnot. Ovem v oblasti zamoen ivotnho prosted
politick strany prohnj dn. Bez nich bychom jet dlouho nebyli tak daleko. Tak jejich
poadavek na pestavbu zemdlstv na bio-vsadbu lze jen pivtat. Tm by se jet nejedno
hospodstv dalo zachrnit! Pro to nepodporuje? Neustle ve sv prodejn poaduj pouze
bio-zbo. Obchodnk se bude dit pnm zkaznk, protoe se tm iv. Sortiment zbo uruje
vdy zkaznk a ne obchodnk!
Dosud tak daleko nejsme. Jsi dobe obslouen ovocem a zeleninou ze supermarketu. Pi navrenm
zpsobu ivotosprvy bude tak zdrav, e nepatrn mnostv jed snese bez pot. Mimoto slunen sla
vtinu jed v ovoci zni a svede zpt do pdy!
Chvli pemlej, kolik jed spolyk, jak mnostv jich pijm?
-46-

Bol t hlava? Rychle jednu tabletku. Neme spt - existuj pece prky na span nebo pilulky
tst. Zde je pes zakopan. Nechce nic podniknout, abys sv tlo vyistil, protoe vechny bolesti jsou
pouhmi "vkiky po proudc energii". Sedimentan jmka je pln. Petkajc lu a kyselina, to jsou tv
nemoci. Te u v, e hromadn odpadu me pedejt a zabrnit mu.
Pokud otravu vlastnho tla nezastav, neme nadvat tm, kte zneiuj ivotn
prosted. Nejdve mus zat sm u sebe!
Pak aktivn pomhej potrat slab strnky dnenho systmu, aby zem zstala obyvatelnou i pro nae
vnouata! Zelen, kte kou a konzumuj ivoin produkty, by mli zat u sebe. Jinak je nelze
akceptovat! Velmi dobrou knihou je "Jez a zemi". Nzorn vypovd o chemii v naich potravinch.
Pro konzumenty je v n obsaeno mnoho dobrch rad!
U i tuci na jinm polrnm kruhu jsou zatovni jedy. Proto je boj proti vem jedm
celosvtovou zleitost. Nen tato innost pro lidstvo podstatn dleitj a pnosnj, ne vroba
zbran? Bohuel, pro ppad nutnosti, se bez siln obrany neobejdeme.
Vn je ohroena pitn voda. A to v dsledku pehnojovn zemdlsk pdy nitridy, kter u
zashlo i nejhlub studny. Varujc televizn relace poukzala na skutenost, e mnoho studn muselo bt
v roce 1989 uzaveno, protoe mezn hranice povolench toleranc ji byly, co se tk hladiny jed,
mnohonsobn pekroeny. Kde vak rychle vzt nov studny a vodovody? Nebudou zanedlouho tak
zamoeny, protoe velk zemdlsk plochy jsou neustle nadle pehnojovny? Pomal vsakovn se
mnohonsobn zv!
Vedle obohacovn kodlivm anorganickm vpnkem k tomu te navc pistupuje velk zamoen
chemickmi jedy! I z tohoto hlediska je velkou vhodou ivit se ovocem bohatm na vodu, protoe
obsahuje a 90 % nejlep vody svta, toti prodn destilovanou vodu. Nemus-li zrovna zvldnout prci,
pi kter by ses zapotil, je dodaten pit zbyten.
Jednoho dne se dokme, e nae motory budou pohnny vodkem, anebo velkmi magnety, kter
nebudou potebovat dnou dodatenou energii! Pak se podl uhlkovch monooxid podstatn sn!
Nezle na tom, z kterho hlediska to budeme posuzovat.
Nejlpe na tom bude, kdy ihned pejde na nov zpsob vivy a ivotosprvy, protoe ztra
by u mohlo bt pozd!
Nejhormi nepteli lidskho zdrav nejsou bakterie, nbr pohodlnost, nedostatek odpovdnosti,
lhostejnost vi sob a ostatnm, zmna biologie a techniky a nedostatek odvahy piznat se!
(Dr. Devrient, dvj prosazovatel pravdy)
"Ve sv vce ne padestilet praxi lkae jsem dospl k pesvden, e alopatickmi metodami
(potlaujcmi), i zdnliv zdailmi, se ztracen zdrav ned vrtit.
Tum, e v petrvvajcch dogmatech a teorich je mezera. Nikdy jsem si nedovedl pedstavit, e
nejdokonalej dlo Stvoitele, lidsk tlo, je tak nedokonal. Potebujeme vce ne 1 500 (dnes ji pes
3 000) rznch dalch livch prostedk a adu nemocnic, aby jej bylo mono ochrnit ped kodami a
pedasnm znikem!"
(MUDr. Resendorf)
"Jsme na nejlep cest svt pemnit v jedin starobinec a lazaret!"
(MUDr. Hass)
"Biologick padek civilizovanch nrod nabyl takovch rozmr a rychlosti, jak jsme jet ped
destkami let nepokldali za mon!"
(MUDr. prof. Ktschau)

-47-

Sprvn kombinace stravy

Kad potravina obsahuje blkoviny, tuky, uhlohydrty, vitaminy a minerln ltky. Kad produkt,
aby byl straviteln, by se ml konzumovat tak, jak ho stvoila proda. Lze to uskutenit, protoe v kadm
syrovm produktu jsou tak obsaeny potebn enzymy a fermenty!
Ale jak to bylo ped nkolika tisci lety? Byl takov ohromn vbr, jako dnes? Museli nai
pedkov tak bhat a shnt, aby si zabezpeili denn psun vivy, buto ovoce a kdy nebylo k dostn,
tak list nebo vhonky? Ovoce i zelenina se nepstovaly jako dnes a u vbec ne produkty z obil.
Nanejv traviny, kter jsou v erstvm stavu zeleninou.
Dnes udlme dobe, kdy potraviny sprvn zkombinujeme. m lpe budeme trvit, tm lpe n
organismus stravu pijme. Vidme, e lovk doke strvit vechno, ale s jakmi nsledky? Opakuji:
"Nezle na tom co snme, ale na tom co strvme!"
Sprvn kombinace potravin se postar o to, aby trven probhalo s co nejmenmi ztrtami energie.
"The National Enquirer" (USA) zveejnil, e 50 % jdla vyvolv trvic pote s vysokm stupnm
nestravitelnosti. Vtina z ns to me potvrdit. Kruen v aludku a ve stevech, pchnouc plyny, plen
hy, hn, odporn dech - to jsou symptomy poukazujc na patn trven.
Trvic pote zabrauj sprvnmu pjmu dodvan stravy. Zpsobuj bolesti hlavy, bolesti
v zdech, nachlazen, trudovitost, zpal plic, ucpn nosu, stev (v dsledku narkotizace nerv) a konec
konc i rakovinu.
Co vak kad patn trvic jedinec poct okamit, je plen hy. Existuj ovem: "Rennie uklz
aludek", "Maalox", "Alka Selzer", "Gelusilac" atd., nepebern mnostv antacid, kter maj
neutralizovat pekyselen. Je to vysoce vnosn odvtv farmaceutickho prmyslu. Avak tlo se brn a
stle znovu se pokou obnovit naruenou rovnovhu. Navzdory tomu onch prostedk hlt stle vt
mnostv. aluden sliznice se nsledn zant a z bnho aludenho vedu se zan vyvjet rakovina.
Ne, s chemi sv stravovac chyby, kter sis zavinil sm neme odstranit natrvalo, protoe tm
neodstran pinu svch trpen!
Pomrn velk podl tchto protikyselinovch prostedk obsahuje velice kodliv hlink
(pipomnm ji uvedenou Alzheimerovu nemoc), pi kter se scvrkv mozek. "State se opt dtmi" to snad chceme?
Mimoto se vechny anorganick ltky, tud i antacidy, v tle usazuj v podob nnos! Dve tedy
zvpenat. To se stv kadmu konzumentovi antacid, kter chce pekyselen zdolat anorganickmi
vpenatmi preparty a ne odstranit jeho pvodce!
Avak stravou dle prodnch zkon a jej sprvnou kombinac svj trvic systm uklidn
a vechny symptomy pominou! Bude-li mt i v budoucnu njak trvic pote, bude to tv vina,
protoe nyn v, co je zpsobuje!
"Kdy nkdo pechz na cigarety s nhrakou tabku, je to tot, jako kdyby namsto z 39. poschod
vyskoil z 36. patra!"
(Anglick spolenost pro zdravotn vchovu)

-48-

Co zapiuje trvic pote?

1. Mchn potravy, kter se svmi rozdlnmi chemickmi poadavky k sob nehod. Vyvolan
nedostaten trven u produkt obsahujcch krob vede ke kvasu, u blkovinov potravy
k zahnvn a u tuk ke luknut! Dsledky: plyn metan, kysel aludek, plen hy atd. Tyto jedy
(kvasn a hnilobn bakterie) spolen s produkty ltkov vmny zpsobuj vznik uvedench
pot. Kvasn bakterie produkuj vysoce jedovat piboudlinov alkohol a kyselinu octovou, sestru
alkoholu!
2. Konzumace potravy, kterou lovk jako spotebitel plod nedoke snadno a inn strvit.
Generalizovno - nen schopen, anebo jen velmi tko a s velkmi potemi, strvit neplodnou
stravu.
3. Konzumace stravy s rzn dlouhou dobou trven. Rychle straviteln jdla zadruj trven
pomaleji stravitelnch, tedy opt hroz nebezpe pechodu ke kvasnmu procesu! Konzumace
dezertu, i ovoce jako dezert, vdy zaruuj kvaen!
4. Konzumace stravy, kter se v prbhu ltkov pemny mn v kyselinotvornou, m za nsledek
zmny v trvicm traktu. Tlo uvd do znmho stavu pekyselen a je pvodcem osteoporzy
(kehkosti) kost a zub! Jsou jim odebrny alkalick prvky (vpnk), aby pebyten kyselina
mohla bt neutralizovna. Zmnil jsem ji, e dnes konzumujeme 90 % kyselinotvorn stravy!
Samotn protivnci ovoce pat mezi spotebitele kyselinotvornch pokrm, i kdy prv ovoci zcela
neprvem vytkaj, e je kyselinotvorn.
5. Pejdn a konzumace pesahujc stanovenou kapacitu! Pecpvn je vdy zkladem pro tvorbu
bakteri, hniloby a luknut. Vyvolv tk aluden pote! Bakterie samy o sob nejsou vinky,
spe pomocnky, nebo pebytek pomhaj rychle rozloit a vylouit!
6. Konzumace jdla, kdy je snen schopnost trven, jako nap. pi stresu, emotivnm rozlen,
pi stavech nevolnosti i poteb klidu, pi petovn atd.
7. Pi konzumaci stravy obsahujc koen, jedy k prodlouen dlky spoteby, rozplen oleje a tuky,
jedovat substance (kyselinu moovou z ltkov pemny zvat), vinn ocet atd. Veker tyto
ltky psob mmiv a zdruj trven, i jej dokonce pln zastav! K tomu rovn pat kuchysk
sl!
8. Konzumace vaen stravy! Vaen kapusta k trven vyaduje dvojnsobnou dobu ne syrov a
navc se vaenm stv pln bezcennou!
Vtina z ns se vak pi stravovn dopout vce prohek! Vprbhu jednoho dne se ti poda
uklidnit trvic systm, kdy bude dodrovat sprvnou kombinaci jednotlivch potravin! Chce-li
doshnout nejlepho trven, nikdy nesm ovoce kombinovat s jakmkoliv druhem, jen jsem ji jednou
uvedl. V tto souvislosti to vak chci zdraznit znovu!
Neml bys tak mchat oechy a semena s ivinami obsahujcmi krob! Oechy a semena obsahuj
blkoviny k jejich strven vyaduj kysel prosted v aludku, kdeto krob naopak vyaduje prosted
alkalick. aludek samozejm neme bt souasn kysel i alkalick. Dsledek: nestraviteln hrouda
v aludku!
Druhov vyhovujc strava a jej sprvn kombinace lovku pomhaj odstraovat nemoci!
Zapamatuj si, e akutn choroba je vdy vyvolna samotnm tlem.

Tvj organismus vyvolv zpaly, horeky, vyluovn nnos, bolesti hlavy a dal znm
symptomy jen proto, aby se zbavil nahromadnch jedovatch usazenin!

Za tmto elem tlo sv sil stupuje, jak ostatn dokazuj horeky a zpaly! Moudr prodn sla
v ns nm chce vdy pomhat, nikdy ne kodit! Rakovinov zrodky nejsou nim jinm, ne
dodatenmi sedimentanmi jmkami, sbrai odpadk.

Rakovinov ndory obsahuj desetinsobn mnostv blkovinovho odpadu oproti ostatnm

tknm, co znamen, e rakovina je vznamn zvisl na peme blkovin v na viv!
Nejlep "zeleninou" se stalo maso!
-49-

Tv tlo tedy neduhy povauje za dleit prostedek k vyluovn pebytench odpad. Abys jim
pedeel, potebuje vylouit jejich pvodce tak, aby nedochzelo k peplovn tla usazeninami!

Vechny nemoci jsou otravou

Vyluovn jed je samolitelnou silou naeho tla! Jejich potlaovn jakmikoliv prostedky
znamen znemonn tvho uzdraven. Neexistuje dn neptel, kterho by nm poslala proda! Sprvn
kombinace potravin m tedy co do inn s vyluovnm jed z naeho tla. S potravou, kterou
konzumujeme, se me stt jedna z nsledujcch t vc:
1. Je straviteln a naemu tlu vyhovujc.
2. Me pejt do kvasu (jako v ppad nestrvenho cukru z ovoce i krobovch produkt).
3. Me shnt jako v ppad nestravitelnch blkovin - masa, ryb a vajec.
V prvm ppad se potrava dn strv a to je dobe, ve druhm a tetm je teba del doby, nebo
vtina lid nem pont o sprvn kombinaci potravy, zaruujc optimln trven!
Pinou kvasu nebo hniloby je dlouh "pobyt" potravy v aludku. Tam je teplo a vlhko. Bakterie
udlaj to, k emu jsou od prody ureny, tj. odbourat nepotebn ltky! Nestraviteln potrava v aludku je
nepotebn a proto ji bakterie napadnou. To je jedinou pinou kvasu a hniloby! Bakterie jsou tedy naimi
pteli! Bez nich bychom zemeli!
Jak si me bt jist, e potravu, kterou sn, tak strv?
Musme jst potravu, kter se svm sloenm k sob hod a tud nezstv pli dlouho v aludku.
Cukernat ltky ovoce potebuj jen velmi krtkou dobu a malou slu k trven. aludkem rychle prochzej
do tenkho steva a odtud do krevnho obhu. K strven ovocnch pokrm potebujeme maximln 15 - 30
minut, banny ponkud del dobu. Nejkrat dobu trven maj melouny. Ovocn monostrava je tedy tou
nejlep. Pedevm rychle nastane reflex sytosti, co ihned pozn na uzvru vychzejcm z mozku. Ten,
kdo se soustavn pejd, tento reflex nezn. irok a bohat sortiment vdy vede k pejdn!
Ke kadmu jdlu me zmnit druh ovoce, take monotnnosti pokrm se d inn zabrnit.
Kad ivina, pedevm erstv zral ovoce, m sv bunn vibrace! Tato vibrujc elektrick a
magnetick sla se pi ovocn monostrav rozvine k nejvymu vkonu.
Vsledek: superzdrav, asn hbitost a osvobozen od jakchkoliv nemoc, dn nava.
Pojdaj-li se vak snadno pijmateln cukernat ltky souasn s pomalu stravitelnmi produkty,
jako se krobovmi i blkovinovmi, pak i ty spolu s nimi zstvaj v aludku a zpsob dostaten znm
kvas a hnilobu! Chtl bych jet dodat, e alkohol a dal kvasn produkty jako ocet, kysan zel atd., tak
podstatn ru trvic proces, jsou-li konzumovny se stejnm jdlem! Pi tto pleitosti jet uvdm:
Kysan zel nen zdrav. Stimuluje stejn jako kva i alkohol! Spolu s nm mus snst i vmky miliard
kvasnch bakteri!

Kombinace krob/blkoviny
Jinm pkladem je kombinace krob/blkoviny. V tomto ppad je jdlo naprosto nestraviteln,
jeliko zsadit stn sliny ke strven krobu a kyselina soln ke strven blkovin se podle znmho
chemickho zkona vzjemn neutralizuj!

To je tak pinou, pro jsou nkte schopni zkonzumovat velk mnostv potravin, ani by
pibrali na vze! Tato jdla toti nebyla strvena!

Sprvn kombinace potravin me tvj rozpoet na stravu podstatn snit. Mus vce nakupovat
ten druh, kter je dobe straviteln. Pak ti tak sta podstatn men mnostv kalori!

-50-

Jdlem s 2 000 kaloriemi syrov stravy se tedy me dobe nasytit a se 4 000 kaloriemi vaen
me zemt hlady!

Velc jedlci tedy ve skutenosti "uvaj" stlou hladovou dietu, jsou z nich neurotici a maniaci!

Vechny plody obsahujc semena a plodov "maso" jsou plody. Proto se i rajata potaj mezi plody,
stejn jako okurky a dn. Jsou tedy plodovou zeleninou. Plody by se nemly kombinovat se zeleninou.
Znamen to tedy, e rajata a okurky se na zeleninovou msu pli nehod. Tato kombinace je obtn
straviteln. Zkus jst rajata a okurky jako monostravu a zjist, e trven je podstatn lep!
Pipravila snad proda hamburgery, sendvie i pizzu jako hotov produkty? Postavila k nim
sodovku nebo kolu, abys tuto falenou kombinaci mohl splchnout?
Kdy u zn sprvn kombinace potravin, pokus se sesbrat ve uvedenou kombinaci a uvid, e je
zcela straviteln. V posledn dob jako houby po deti vyrst velk mnostv tzv. "postnch" restaurac.
Maj milionov obraty, ale zane-li tovat proda, budou z toho miliony z nemocenskch pokladen!
Bude na tom vdy podstatn lpe, bude-li si hledat nco syrovho od matky prody. Prvky v n
obsaen jsou tisckrt lep ne nejlpe chutnajc (dle tvch chuovch receptor) gurmnsk sms!
"Maso je mrtvou, jedovatou poivatinou. Pro si radji nevezme, co dv proda?"
Na ztek jsem pozvn na sraz bvalch spoluk. Na setkn s nsledujc bohatou hostinou radji
nejdu. Pijdu a k odpoledn kv. Vypt si lek bylinkovho aje. Pedtm si v aut dm bann, abych
odolal nabzenm lkavm zkuskm. Vzpome si na kapitolu o kzni. Bez vle nic nejde! Stane-li se
pi kad pleitosti slabm, nikdy nebude moci sklzet sv plody!
Skutenou slunen energii s bohatou dodvkou kyslku obsahuj pouze plody! Nejvhodnji
zmagnetizuj a zelektrizuj tv nervy, kter je pemn v energii. Jen plody vedle slunce dostvaj i svtlo,
vzduch a vodu. "Plyny a hn u sprvn kombinace syrov stravy neexistuje. Jsou to pouze prvodn jevy
mas kvascch v hrnci na vaen!"

Kombinace kyseliny/krob
Tuto kombinaci zcela vynech! Zamez tm nejen akutn nemoci, ale tak nepjemnm prvodnm
jevm tkch trvicch pot. Tot plat pro jin falen kombinace. Obzvlt pro cukr/krob u kol!
Proto je ovocn kol nejhe straviteln!
Kysel ovoce jako pomerane a citrony (pat mezi n i rajata), rovn vestky, kysel hroznov
vno, ocet nebo kysan zel, by se nikdy nemly jst spolu s obilnmi vrobky, bramborami, karotkou,
bobulemi, jako i chlebem i nudlemi a ostatnmi mounmi produkty!
Kyselina toti okamit peru trven krobu!
Tmto se okamit zni ptyalin, zsadit enzym ve slinch, kter je k trven krobu nezbytn nutn!
Proto je zcela nesprvn kai z erstvho zrn nakypovat jablky, jak doporuuje jeden autor receptu na
kae! Ta pak v aludku le jako olovo!
Zpsob stravovn bys ml mnit astji, avak neobmovat jej bhem jdla, abys zskal co nejvce
potebnch ivin! Nsleduje seznam jednotlivch druh potravin, rozdlen podle td. Vzhledem k tomu,
e strava by mla bt vhradn syrov, tedy vegetarinsk, schzej v nm maso a ryby.
Hvzdikou * oznaen produkty se nedoporuuj! Nkter jsou ivoin produkty vytren ze
souvislosti, jin zase obsahuj vce i mn jedovatch substanc!
Napklad: cibule, alotka, esnek, pr atd., obsahuj jedovat substance alicin a hoin olej, ob
jsou nestraviteln a kodliv! Nkup esnekovch tablet tedy znamen jen vyhozen penze, ale tak fakt,
e ob ltky jsou pro ns pmo jedovat! Reakce je stejn jako u chemickch tablet: stimulace! Ta je
nesprvn povaovna za len! pent, rebarbora, mangold, ovk a jin druhy obsahuj kyselinu
oxalovou (avelovou), kter je zlodjem vpna!
-51-

Znamen to, e potebn vpno, obsaen v tchto ivinch, spolu s ostatn stravou, kterou
pijmme, je vyluovno a tud je pro tlo nepouiteln! Pro poteby neutralizace kodlivch kyselin jsou
vpnkov rezervy z naich kost a zub dodaten vyuvny!
Avokdo a oechy pat jak do skupiny tuk, tak do skupiny blkovin. Tuky a proteiny jsou navzjem
zkombinovateln, take oechy a avokdo jsou komplexnmi produkty. Ovem v ppad burskch ok a
fazol tyto dv ltky nejsou navzjem slouiteln, proto je u nich hvzdika. Ob jsou tko straviteln.
Fazole se navc musej jet vait!

Kombinace s ovocem
Ovoce jako jdlo konzumovat jen samotn, nemchat s jinmi potravinami! Rovn melouny, protoe
jsou velmi rychle straviteln! V tto knize nejsou uvedeny vechny nedoporuovan potraviny! Bursk
oky obsahuj jak blkoviny, tak krob. Protoe pat mezi lutniny, nejsou dobrou potravinou.
Lutniny a obil se mohou konzumovat jen pedklen, pouvej je jen zdka! Avokdo je bohat na
tuky, nejlpe kombinovat se zeleninou. Rajata jsou zeleninovmi plody, proto je lze jst se zeleninou
chudou na krob nebo proteiny.
Na pedchozch strnkch ses dozvdl, jak jsou potraviny rozdleny dle pevaujcho charakteru.
Pro dleitost chci uvst jet nkolik vysvtlivek:
1. Jez proteiny (blkoviny) se zeleninou neobsahujc krob nebo se salty. Zelenina chud na krob je
dobr se zeleninou, kter je zrove zeleninou i ovocem, jako rajata (ne sladk, kyselinu obsahujc
plodov zelenina). Nkte lid tvrd, e plody obsahujc kyseliny dvaj dobr kombinace
s proteiny, ale cukr v ovoci kvas, kdy se pov spolu s proteiny! Pkladem tak kombinace jsou
oechy s grepem. Mon ale, e je to pouze trvic sla jednotlivce!
2. Cukr a sirupy s jejich vazbami by se nikdy nemly uvat. Pokud se tak stane, pak pouze se sladkm
a polosladkm ovocem!
3. Produkty obsahujc krob jez buto se stejnm druhem nebo se zeleninou chudou na krob.
4. Kdy u tuky (v prod se v koncentrovan podob nevyskytuj), pak pouze se zeleninou
neobsahujc krob nebo na krob velmi chudou.
5. Sladk ovoce jez s dalm sladkm nebo polosladkm ovocem. Kyselina v kyselm ovoci
zpomaluje trven cukernatch ltek sladkho ovoce, co vede ke kvasu!
6. Polosladk ovoce jez s jinm stejn skupiny nebo se sladkm i kyselm ovocem, ale nikdy se
sladkm a kyselm souasn!
7. Kysel a polokysel ovoce jez spolu. Rajata jsou dobrou kombinac s oechy, avokdem a s jinmi
proteiny. Sm na sob me tak zkusit kysel ovoce a oechy, ideln kombinace to vak nen!
8. Melouny jez pouze samotn. Mezi sebou je samozejm me kombinovat a msit. Melouny jsou
velmi dobr, ale pro jejich superrychl trven se nemohou kombinovat s dnou jinou potravinou.
Ihned by to vyvolalo kvasn proces a veker inek by piel vnive.
9. Zeleninu neosahujc krob me kombinovat mezi sebou, se zeleninou obsahujc krob nebo
proteiny, ale nikdy s proteiny a krobem souasn!
10. Mlko by mly uvat jen dti, a to mlko matesk. Ostatn, kte si mysl, e bez nho nemohou
bt, je mohou pt, ale jen samotn, bez kombinace s kteroukoliv jinou vivou!
Uveden informace ti dvaj dost materilu pro start ke sprvn kombinaci. Zpotku se to sice jev
ponkud komplikovan, ale na svm aludku brzo pozn, kter kombinace je ta sprvn. V podstat by se
mohlo konzumovat vechno dohromady, ale s jakm vynaloenm energie a s jakmi potemi! Pro
bychom si to tedy neusnadnili a neuetili energii i nervovou slu?

-52-

Kombinace pokrm
Lehko straviteln!
Proteiny
oechy (tm vechny)
fazole, obil
hrch - oka
semena (slunenicov,
sezam, dn)
bursk oky*

patn

vhodn kombinace

krob
karotka
erstv kukuice
bursk oky*
erstv hrch
zimn dn
brambory
obiln zrno
vhodn kombinace

zelenina
zelen list a zelenina chud na krob
dobe
avokdo
dobe

ujde

patn

plody, kysel
- ujde

plody, polokysel
- ujde

plody, sladk

grepy
citrony
pomerane
ananas
kysel vestky
angret
vin
broskve

jablka
meruky
sladk ten
sladk vestky
hroznov vno
mango
papja hruky

banny
datle
hrozinky
suen
ovoce
atd.
* nevhodn kombinace

Maso, ryby, vejce

Badatel prokzali, e pralid byli konzumenty plod. Nae orgny jsou dosud shodn s tmi, kter
maj lidoopi. Ti miliony let zstali u prapvodn stravy a jsou zdrav, kdeto my, lid v civilizovanch
zemch, jsme zdegenerovali! Ani nevme, co mme dlat, kdy onemocnme: postit se a odpovat!
Badatel opice ijc v zajet infikuj silnmi dvkami viru AIDS. Dosud se vak dn z nich touto
nemoc nenakazila. Tak siln je jejich imunita: obranyschopnost navzdory zneitn ivotnho prosted.
Zvata rovn neznaj pohlavn choroby. I ty jsou nemocemi "vnitn zanednch" tl. S njakm
zrodkem nemaj vbec nic spolenho!

-53-

Masem z mrtvch zvat, vaenou stravou, alkoholem, kolou a kvou je konzumujc lovk u tak
zdegenerovan, e se nedoke uchrnit ped tak banln nemoc, jakou je nachlazen. pln bezbrann je
ped tm kalibrem, virem AIDS!
Dr. Shelton tvrd, e AIDS je pouhm pokraovnm syfilisu a je vynikajcm obchodnm artiklem
farmaceutickho prmyslu. Jak ndhern se d na vzkumu AIDS a pozdji (za 6 a 8 let) na okovacch
ltkch vydlat! Kdyby se skuten AIDS podailo potlait, pijde urit AIDS II (u je tady), AIDS III - IV
atd.
Do dnenho dne vak nejsme schopni zdolat ani viry vyvolvajc rmu. S lkaem i bez nj a
bez medicny trv 1-2 tdny!
Nemoci nejsou nim jinm ne rozpoutnm nahromadnch usazenin, kter sten pochzej
z dtstv a z pejdn se mrtvou, sladkou a krob obsahujc stravou! Proda a tm tak tlo tyto choroby
vyvolaly, aby otrvenmu organismu pomohly se zbavit nahromadnch odpadnch ltek. To plat pro
vechna onemocnn!

Pi hromadn jed hlavn roli hraje konzumace mrtvch ivoinch produkt! Lid pojdaj pouze
kyselinotvornou svalovinu s jejmi mrtvmi jedy, kter se vyvjej okamit bhem "zabijakovch
oslav" a to v miliardovch mnostvch.

Maso rychle hnije a obtuje cel trvic systm! Kad, vetn lka, tyto shnil kusy mrtvol
obdivuje jako "hodnotnou" blkovinovou stravu! Tak perverznm se stalo nae mylen!

Ndavkem spolu se zvecm produktem pijmme mnostv lk, kter neodmysliteln pat ke
chlvu. Bez zvrolkae se u neobejde dn zve. Tak zdegenerovan jsou i zaven zvata.

Pedevm prase, jako veravec, sbr nejvce jed! Ne nadarmo id a Arabov nejed vepov
maso. Ostatn to bylo i psn pikzn Mojovo, nepojdat prasata. d se tm kad kesan? To
nepjemn z bible nezaujm ani jeho, ani jeho knze! Konzumuje se 70 % vepovho ke 30 % hovzho.
Viz kniha "t zdrav bez masa".
Je nepochopiteln, jak instinktopat kolem Burgera ve Francii prv degenerovan a nemoci
pinejc vepov maso oslavuj a vychvaluj jako nejlep. Pitom jej nejdve nechaj ztrouchnivt, aby
bylo pkn kypr! Povauj se tak za konzumenty syrov stravy, ale potaj v to i ivoin produkty.
Pozoruhodn je, e vyluuj mlko, kter pece pochz z iv krvy!
Krom blkovin maso postrd tm vechny dleit vivn ltky. Blkoviny jsou vak v dsledku
tepelnho zpracovn sraeny a tm nejhe straviteln. Potebujeme aminokyseliny z iv potravy a ne
hotov blkoviny ze ztrouchnivl mrtvoly!
Maso bylo dve nedlnm luxusem, dnes se stalo dennm poitkem pinejcm choroby!
Na zklad mnoha skandl (hormonln krmen telat) zbv k masu jet nco dodat. V cel knize
najde zmnky o kodlivosti tchto ivoinch produkt.
A vvar - nen nim jinm, ne konzervovanou mo!
Vvar je zniujcm prostedkem! Jemu pibsnn sla je vyloenm nesmyslem. Pro kad tlo,
zvlt nemocn, pedstavuje velkou zt!
A ryby - pi dnenm zneitn moe rznmi kovy, veker jedy kumuluj v organismech. Vedle
negativ, vyvrajcch ze samotnho povn rybho masa, k tomu jet pistupuj jedovat sloueniny kov
jako rtuti a kadmia! Mrtv ryby hnij jet dve ne ivoin kusy. Otrava z ryb je podstatn prud ne
z masa!
Daleko hor ne maso jsou vejce. Maj podstatn vy hodnotu blkovin, take innost lepidla je
mnohem vt ne u masa. M obzvlt siln ucpvac inky. Vejce rovn neblaze psob na sexuln
orgny. Pedevm u dt, u kterch podstatn dve zan menstruace. To je obzvlt varujc skutenost
a pznakem degradace a degenerace. m dve zane menstruace, tm vce se zkracuje dlka ivota! Ped
50 lety zanala v 16 - 18, dnes ji ve 12 - 14 letech! Pvodcem jsou blkoviny, jimi se lid pejdaj.

-54-

Vejce slou k viv kutek. Je tedy vegetativnm orgnem a proto pi trven velice vbunm.
Mimoto jsou slepice v klecch krmeny zcela nesprvnm zpsobem, mrtvm prmyslovm krmivem, kter
obsahuje mnoho livch prostedk proti slepim nemocem. Nezbv tedy, ne se konzumac vajec
zabvat o nco podrobnji. Vypichuji nsledujc mylenky: Vejce produkuj hnis! Omelety tento hnis
zdvojnsobuj!
"Souhlasm se vm, co s Tebou, Vesmre, souvis! Nic pro mne nen pli brzo nebo pli pozd, co
Tob pipad vas. Ve, co dodvaj ron obdob, je pro mne zralm ovocem!"
(Marcus Aurelius)

Maso a dlouhovkost
Nejdle ijcmi nrody jsou ty, kter se iv pevn rostlinnou stravou, jako nap. Hunzov,
zatmco ESKYMCI ivc se pevn masem a rybami maj dlku ivota nejkrat. Jejich prmrn
dosahovan vk in 27,5 roku. To je tak pinou, pro se u nich nevyskytuj dn srden infarkty umraj pli brzo!
V souasn dob se velk reklama dl rybmu oleji Omega 3, kter m dajn sniovat hladinu
cholesterolu v krvi a m tak chrnit ped infarkty, co se prv odvozuje od vivy Eskymk. Pitom se
samozejm zamluje, e Eskymci, kte se iv syrovou ivoinou stravou, umraj velice mlad.
Prv velk nedostatek rostlinn stravy zpsobuje jejich soustavn pekyselen stav a z toho vyplvajc
rozruen jejich kosternho systmu, k emu se jet pidruuje nedostaten slunen svit a z toho
vyplvajc nedostatek vitaminu D.
Sevean Are Waerland vyprvl, e Eskymci byli dve ochotni sv eny vymnit za jedno mdlo.
Pro? Zsadit mdlo z kost jejich pekyselen tla neutralizovalo!
Vysoce nasycen olej ze studenovodnch ryb Omega 3 jako vechny mnohonsobn nasycen tuky
oxiduje velice rychle, co znamen, e nae tlo pi astm uvn tohoto oleje v dsledku psoben
prodnho kyslku me zrezivt!
Jak jsme to ji pozorovali u margarn, kter se skldaj z podobnch tuk, me takov olej z krve
vytahovat nedouc ltky a uskladovat je na tepennch stnch a v mezitknch! Proti inkm
oxidujcch ltek v tle se prv podvaj ANTIOXIDANTY, aby se n imunitn systm nezhroutil!
Viz selhn tohoto systmu u AIDS!
Co se tedy pi pouit oleje Omega 3 me stt? Vpnkov a tukov ltky se usazuj v tepnch a
v tle! Vlivem agresivnho oleje n organizmus ztrc imunitu vi nemocem a ...koda tolika penz!
Pitom prv organick kyselina ovoce m vynikajc istic inky na anorganick mrtv tuky a
vpenat ltky a ne na organick minerlie, kter nutn potebujeme!
Pro je u prostedk na myt ndob tak poadovn CITRON? Prv pro istic schopnosti kyseliny
citronov! Takov je dnen konzumn lovk. Chtl by si ponechat sv zvyky, svj nesprvn zpsob
ivota a hrozc katastrofu zaehnat rznmi zaruenmi prostedky, jako nap. uvedenm rybm olejem
Omega 3, esnekem, enenem atd. Poukaz na zdrav eskymk v reklam na uveden olej je v pmm
rozporu s jejich pedasnou smrt, kter jim nedopv as ani na to, aby vbec arteriosklerzu mohli
zskat!
Nepokouejme se proto o dn experimenty a zstame radji u potravy, kterou nm urila
proda: pedevm u ovoce!
Pestoe jsou na tom lpe lid, kte konzumuj maso, a ne tzv. pudinkov vegetarini, kte sice maso
a ryby odmtaj, ale o to vce jed chlb a obiln produkty jako kole apod., takov strava tlo ni
podstatn vce ne mal mnostv masa! Normln vegetarini to sice sly neradi, ale skutenost se ned
pehlet!

-55-

Pipomeme si vroky anglickch lka Dr. de Evanse a Dr. Densmora, kter jsem citoval v kapitole
o chlebu. Poad hodnot jednotlivch potravin stanovili nsledovn:

Ovoce,

drbe,

ryby,

maso,

zelenina/salty,

obil!

Tedy - ovoce na prvnm a obil na poslednm mst! I samotn tolik vychvalovan zelenina (mnoho
listovho saltu u konzument masa) nsleduje a po masu a rybch. Je na pedposlednm mst!

Maso a revmatismus
Kdy u maso, pak ale "revmatickou omku", tedy odpadn produkty moov ltkov pemny,
kter zpsobuj nejvt kody, z jdelnku zcela rezolutn odstrate! Vyvaen svalov maso ji neme
napchat pli velk kody! Pesto, i vaen maso je mrtv, obsahuje ciz ltky, nem dn vlkniny a hroz zcpa! Maso, ryby a vejce jsou vdy kyselinotvorn. Jsou hlavn pinou vech nemoc!
Nnosy ltkov pemny obsaen v masu zvete maj na nae tlo stimulujc inky. Z toho tak
pochz pocit "dobr pohody" po sprvnm masitm jdle. Ale tento pocit je klamn. Tv tlo se ji
namh zbavit se tchto jed! Je to stejn stimulujc inek jako u zrnkov kvy i nikotinu. Zvedaj
dobrou nladu, ale na et tvho tla. Dluhy bude muset splcet pozdji! Po tomto vzpruen vak
nsleduje nava.
Stimulujc strava jako maso, ryby, vejce, vyaduje protijedy ve ve uveden podob. Proto maso a
alkohol k sob pat jako brati! Od stimulujcch omamnch jed se nejlpe osvobod, kdy pestane jst
maso!

Kdo se peorientuje na rostlinnou stravu, obzvlt na mnou doporuovanou syrovou ovocnou, ji

po nkolika dnech ztrat potebu jst tyto niiv jedy!

Protialkoholick lebny by mly svm svencm naordinovat syrovou stravu. Tm by alkoholiky

z jejich nvyk a vn vylili nejrychleji!

Ovoce a hoice, ovoce a keup, ovoce a alkohol, ovoce a cigarety! U samotn mylenka na
takovou "ivou sedimentan jmku" je odpuzujc!
Zvec tlo ji samo provedlo pemnu rostlinnch ltek.

Pro chce tedy dobrovoln pejmat prv tyto usazeniny a jedy jeho ltkov pemny, kterch by se
rdo zbavilo i samotn zve. M u dost co do inn s vlastnm odpadem! Pro nej dn zvata
porajc jin, jako nap. psa nebo koku? Protoe bloravci chutnaj lpe! Koka ere myi, ale pes
koky neere, pouze je zabj! U jen vmky koky odporn pchnou!
Vnitn orgny zvat jsou samozejm jedovatmi odpadnmi produkty ltkov pemny zateny
nejvce, proto je konzumace tchto orgn jako ledvin, jater, plic atd. obzvlt kodliv!
Vyhbej se tmto sedimentanm jmkm!
Masov polvky a stimulujc (moov) vvary aludek napluj na vod kadho stolovn. aludek
se touto jedovatou potravou mus zabvat tak intenzivn, e u v nm nezstane msto pro nsledujc, tak
nesprvnou potravu!
Souhrnn zde uvedu vty, kter jsem napsal jednomu vrobci homeopatickch prostedk: "Nejez ani
maso, ani ryby i vejce. Bez ivoin stravy se dobe obejdeme. Pitom budeme zdravj. Kad
ivoin strava je kyselinotvorn a s velkm podlem kyseliny moov. Navc jet obsahuje mnoho jed
-56-

(mrtvoln jedy)! Rychle hnij a n trvic systm podstatn zatuj. Kdy lovk tak rd poukazuje na
masorav zvata, pro to nedl stejn a nekonzumuje zvata v syrovm stavu a se vm vude, tj. s k
a chlupy, s vnitnostmi, s krv (zsadit), s kostmi a chrupavkami (zsadit), se stevnm obsahem
(zsadit) a... "erstv od pramene". Pak bych ml porozumn proto, e lovk "s velkou zapiatlou
mordou", "piatmi zuby" (samozejm bez vidliky a noe) roztrhal kusy masa a syrov (bez soli a pepe)
je s potenm bez vkn spolkl! lovk - kanibal se narodil!"

Maso a rakovina
Obzvlt tsn je s konzumac masa spojena stevn rakovina.
Jedovat ltky, lec pli dlouho ve stevech, jejich strukturu rozkldaj. Vude ptomn kyselina
z ltkov pemny masa m rozkladn inky. Kdy pak mo a krev postupn pejdou do alkalickho stavu,
nastane velk poplach. Ped nkolika destkami let to ji zdrazoval velk badatel rakoviny Kappla. Nae
tlo aktivizuje vechny alkalick rezervy, aby proud kyselin opanovalo! Z toho na samm konci
rakovinovho procesu vyplv alkalita krve. Je tedy ukazatelem konenho stadia vvoje rakoviny!
V tomto stavu pevld pocit, e tlo vstoupilo do kodliv fze zdka se vyskytujc alkality a produkuje
jet vce kyselin.
Mlovmi kroky tedy spje k smrti! Posledn vzept vak neznamen, e by tlo potebovalo vce
kyseliny, jak to uskutenil Dr. Kuhl kyselou stravou pi onemocnn rakovinou. Bohuel, tak on sm
zemel ji v 62 letech, co pro "rakovinovho lkae" nen dobrm vysvdenm. I dnes existuje mnoho
lka, kte se z tohoto pkladu nepouili a pi vskytu rakoviny nadle doporuuj kyselou stravu, tm
tlo jet vce pekyseluj a tak vlastn vvoj rakoviny podporuj. Tito "litel" zapomnaj na zkladn
pouku, e "pekyselen je zkladn pinou vech nemoc".
"Syrov strava mus pevldat. Pi zhoubnch chronickch nemocech, bez ohledu na to, jak se
jmenuj, nelze pistoupit na dn kompromisy"!
V tto knize jsem ji nkolikrt zdraznil, e zmna zpsobu na vivy je mon pouze tehdy, kdy
se tmatu zdrav vivy ujmou masmdia, kter maj ohromnou innost!
K tomu je vak zapoteb podn kus odvahy, pedevm fredaktor jednotlivch rubrik,
a vzept se

zakoennm, "vdecky" podloenm poznnm (bohuel nevdomostem) lkaskho stavu,

vemocnm nemocenskm pojiovnm, kter financuj jen to, co je medicnsky podloeno,

a pedevm reklamnm kampanm zenm milionovmi nabdkami prmyslu, kter je zde

napadn. "Maso pece dodv podnou slu." Tabkov a alkoholov reklamy, masem podrdn
lidi zase upokoj.

I tyto milionov reklamy potebuj vedouc redakc. Ovem na iv, zdrav strav se pece ned
vydlat!

Maso por lidi!

Vzhledem k tomu, e jsem tyto dky psal ji na podzim r. 1987, chtl bych zde vysoce ocenit odvahu
reportra ARD pana Wolfganga Korruhna a jeho fredaktora, kte 17. prosince 1987 vyslali burcujc
poad "Maso por lidi! Nsledky ivoin produkce pro ns i pro produ!" dnou zdravotnickou relac
jsem dosud nebyl tak uspokojen, jako touto.
Nm vegetarinm, samozejm mm na mysli vegetarinm ivcm se syrovou stravou
(vitarinm), tyto skutenosti byly znmy dvno. Avak rozsah krmen "hormony" a "umlm
krmivem" byl i pro ns otesem, protoe nai pslunci, kte se nemohou rozhodnout k nvratu

-57-

k pvodn viv, sv steva kadodenn napluj tmto mrtvm a navc otrvenm masem z mrtvol a tak
podporuj jejich hnilobu. Pipomn mi to mnoho telefont z cel Spolkov republiky.
Lid mne daj o rady a pomoc pi rakovinovch onemocnnch.
Jde o jedince, kte bylo poslni dom v konen fzi s tm, e medicna se pokusila o vechno, co
bylo v jejch silch. Tito volajc hovoili za sebe, za sv pbuzn a ptele! Chci zde znovu zdraznit, e
nesmm podvat dn medicnsk rady. Proto nalhav prosm, i po vydn tto knihy, aby upustili od
jakchkoli stnch i psemnch dost o pomoc! Hovom zde jako medicnsk laik, kter mon o zdrav
viv v vce ne kterkoli lka. Rovn dnes m budouc lka na univerzit jen pr hodin pednek o
diet pi rznch nemocech.
Proto tak tm veker poznatky o skutenm zdrav a zdrav viv pochzej od laik!
J neoetuji ani nelm. Pouze ti km, jak bych il j, abych se vyhnul tkm chronickm
neduhm! Na tob zle, zda se o pravdivosti tchto tvrzen chce pesvdit na vlastnm tle!
Maso, ryby, vejce svm hnilobnm psobenm ni cel trvic systm. Are Waerland byl asi prvnm
badatelem, kter tuto skutenosti napadal ji v 50. letech minulho stolet v Nmecku. Peti si, prosm,
jeho knihu "Pro nejm maso, ryby ani vejce"!

Na potku minulho stolet jsme se jet uspokojili s 8 kg masa.

Dnes spotebovan mnostv pedstavuje 100 kg na hlavu a rok.

Pitom tehdy lid museli vynakldat podstatn vce energie na pohyb, vdy tm neexistovala ani
jzdn kola, take i ty "falen" iviny se snze spalovaly a stravovaly.

lovk se stal sedcm individuem a spotebuje 12krt tolik!

Rovn se zvila spoteba cukru na 55 kg.

Pythagoras se ji 570 let p. n. l. ptal: "Jak je rozdl mezi lovkem, kter zabj zve a vrahem?"
Poslechnme si slova Kristova v jednom z jeho kzn: "Maso zabitch zvat se v tlech lid stane jejich
vlastnm hrobem, protoe v jejich krvi se kad kapka jejich krve promn v jed a v jejich stevech
zanou hnt jejich steva."
Dnen kazatel vak poukazuj na velikonon jehn, kter pr Kristus sndl. Jak to vak bylo ve
skutenosti a kdo byl pitom?
V evangeliu sv. Jana stoj: "Ped paijemi, ale, protoe Je vdl, e jeho hodina pila, e z tohoto
svta se vrt ke svmu otci..." Je se tedy paij nezastnil a nemohl tam tedy ani jst! Mimoto vme, e
Je pochzel z kmene Asyan, kte byli dslednmi vegetariny.
Pastor Dr. Anders Skiver, kterho jsem poznal v lznch Soden, psal o Jeovi, Asyanech a
Nazaretech vzruujc knihy. Tehdy byl volajcm na pouti a sv nboensk bratry oznaoval za pohansk
kesany. V roce 1955 byl pastorem v Husumu a pak v Lbecku. Byl nadmru psnm vegetarinem, kter
nejedl dn ivoin produkty, tedy ani mlko, vejce i med. I boty ml z plastu!
Jeho knihy jsou velmi poun, obzvlt je lze doporuit jeho kesanskm bratrm, kte holduj
konzumaci masa!
V pvodnm evangeliu stoj psno: "Nezabije, ani lovka, ani zve!" Na koncilu Nicejskm
(325 p. n. l.) se pejeden man a kesant id dohodli, e v 5. pikzn vypust dovtek: "ani zvata".
Na dalm koncilu v Konstantinopolu (381) se uzkonilo orientln nboenstv, kter pipoutlo dal
odchylky od pvodnho kesanstv!
V tto knize se neustle poukazuje na kodlivost masa, ryb a vajec, take u o masu nechci pst
zvltn kapitolu. Me si koupit knihu od Baumgardta "t bez masa". Velmi dobr je tak kniha
Warelandova lkae MUDr. Fritze Beckera "Masov potrava, osudn omyl lidstva". Bohuel, prv
waerlandist konzumuj pli mnoho mrtv mazovit stravy!

-58-

m vlastn lovk je z anatomickho hlediska?

Konzumentem masa nebo plod? Podle zpsobu stravovn lze iv bytosti rozdlit do ty hlavnch
td na:
1.
2.
3.
4.

Herbivory (bloravce)
Frugivory (konzumenty plod)
Karnivory (masoravce)
Omnivory (veravce)

Existuje samozejm jet mnoho poddruh, jako Gramnivory, zrnoravci, myi a ptci se zvtenm
voletem k pedtrven, nebo hlodavci, pevkavci, kreatury bez zub! Jejich poet vak je mal, proto se
s nimi nebudu zabvat. Chtl bych vak podotknout, e mnoho lid ivcch se vychvalovanmi obilnmi
vrobky by se mlo potat mezi myi a ptky! Zanme tedy orgny, kter sehrvaj roli pi pjmu
potravy.

Zuby
Musme pedpokldat, e stravu je teba konzumovat vdy tak, jak nm ji proda pipravila, protoe
pouze k tmto nezmnnm prodnm produktm jsou nae geny a enzymy pizpsobeny! Tak zjist, e
tv zuby jsou uzpsobeny na istou zralou ovocnou stravu. U t nevznikaj dn komplikace. dn
zbytky masa i zeleniny se po jdle neusazuj mezi zuby. Na prtka me klidn zapomenout. Zuby
pohybujeme nejen nahoru a dol, ale stolikami i nap. Bloravci s velkmi ezky a s drsnm jazykem
zase dokou nejlpe vytrhnout trvu a rozvkat ji. Masorav zvata piky maso roztrhaj na kousky a
zhltnou cel. Nevkaj, protoe piky mohou pohybovat pouze nahoru a dol.
Veravec, jako prase, me vkat jak rostlinnou, tak ivoinou potravu. Zde mme argument pro
tvrzen, e lovk je tak veravec, e by tedy mohl pijmat rovn mchanou stravu jako maso, zrn,
ovoce, koeny, byliny atd.
Tento argument vak neobstoj, protoe by musel, jak ji bylo uvedeno v vodu, pijmat erstv a
syrov maso, velice dlouho vkat zrn a tak by se musel nasytit trvou! Ale sta na to jeho zuby? Nikdy,
jak jsme se pesvdili. Bez hrnce na vaen by to nelo! M tak piat obliej a zuby jako prase?
Tak argument, e mme piky neobstoj. Jsou toti tak mal, e si s nimi vbec nic neponeme.
Chce s tmito ubohmi zbytky roztrhat zve a dostat kus masa i se srst do st? Ne, i tyto stopy
podobnosti mezi nmi a veravci i masoravci pln vymizely! Navc by ses musel v noci vydat na lov,
nebo vechna masorav zvata sv obti lov v noci!
Gorila m siln vyvinut piky a pesto je pedevm konzumentem ovoce, list a vhonk.
Pleitostn se k tomu pidru mal mnostv erv a hmyzu. Jane Goodellov, kter 25 let ila mezi
podobn se ivcmi impanzy, ivot naich nejblich pbuznch z e zvat nzorn demonstruje
ve svch filmech.
Co se stane, kdy tito lidoopi dostanou stejnou stravu jako lovk? Mla by jim jt stejn "dobe"
k duhu jako nm, protoe mme stejn trvic orgny? Kdepak. Dr. Hertman o tom pe ve sv
"Opi samice": "V zajet dren lidoopi krmen lidskou potravou trp: vykotlnm zub, chronickmi a
akutnmi prdukovmi katary, zpalem plic a tuberkulzou, znty jater, srden vodnatelnost, parazity
na ki i ve stevech!"
Tento pklad zcela nzorn ukazuje, co se stane, kdy se njak iv tvor odklon od prodn stravy
anebo, jako v ppad lidoop, kdy je k tomu donucen! Tisce nemocnch a umrajcch lid v na zemi,
peplnn ekrny ambulanc a nemocnic dokazuj prapinu: degenerovanou stravi! dn zve
v divoin neere nic jinho, ne druhovou stravu. Pouze v ppad hladu je donuceno rt vechno jako
lid z letadla, kter se ztilo v Andch.
Takov tsniv situace me nastat i u zvat, pesto se vak nezpronev sv pvodn prodn strav!
Avak nae matky kojence nut do mrtv kae!
-59-

Extrmy
iv tvorov maj (dle hrubho dlen) kopyta, drpy nebo ruce. K prvnm pat bloravci a
veravci. Vichni masorav maj drpy, kdeto konzumenti ovoce maj ruce.
Existuje jen mlo vjimek. Bloravci pece nepotebuj ruce. Dupou po trv a drsnm jazykem
trhaj trvu nebo list tak, jak jim je proda nabz. Masorav zvata jako skkajc a tvrd zasahujc,
ostrmi drpy musej svou ob porazit, zuby ji roztrhat a prokousnout krn tepnu! Tak lov bezbrann i
nemocn zvata, kter nejsou schopna utkat!
Lid vak nejsou takovch tok na ochoen zvata schopni. Proto patme mezi konzumenty
ovoce! Jako lidoopi i lovk mus vylzt na strom nebo jt na pole a vzt si plody do ruky i do st. K tomu
jsou jeho ruce dokonale pizpsobeny. Jet bychom mli poznamenat, e vichni masoravci pijmaj
tekutiny (k pit pouze vodu) jazykem, zatmco zvata ijc vegetarinskm zpsobem ji saj pmo sty.
Takov zve se pot jazykem a ne k, co je tak podstatn rozdl oproti lovku.

Trvic trakt
Nejlep vysvtlen podv Dr. Kellogg v "Mme zabjet, abychom jedli?". Dr. Kellogg je znm
alespo z obal Kellogg, kter vechny supermarkety nabzej jako hotovou potravu. Jejich obsah vak
s jeho uenm nem vbec nic spolenho. Pe: "U porovnvacch anatom je nejzajmavj posouzen
dlky trvicch trakt! Ten je velmi krtk u masoravc a velmi dlouh u bloravc. Porovnnm jejich
trvicch trakt lze dospt k nsledujcm vsledkm: u masoravc m tento trakt trojnsobnou dlku
jejich tla, u bloravc, jako nap. ovc 30nsobek, u opic 12nsobek, u veravc 10nsobek, u lid
12nsobek! Z tohoto srovnn lze zjistit, ke kter kategorii patme, toti k lidoopm.
Nkte badatel se dopustili smnho pehmatu a dlku traktu lovka stanovili na 1:6 anebo 1:7.
Za zklad vzali stojcho lovka, co je samozejm pln patn, protoe jinak by se tak zvata musela
natahovat! tynoh zvata se m od piky enichu k ocasu.
U veravc je trakt krat ne u opic a lid, take jsou ble masoravcm. Lid a lidoopi vak maj
naprosto stejnou dlku stev!"

aludek
Poloha a tvar aludku jsou tak charakteristick. Masoravci maj jen mal okrouhl pytel, velmi
jednoduch svou strukturou, kdeto aludek bloravc le pn pes steva a strukturou je velmi
komplikovan. M prstencov zvity pizpsoben jejich prodn potrav.

Jtra
Mezi savci maj zvl vyvinut jtra masoravci a hlodavci. Maj pt rznch dl: nejdve velk
hlavn lalok podobn lidskm jtrm, pravostrann lalok s jednm pvskem shodn s jaternm lalokem
"lobulus spigelli" a "lobus caudatus", jako i zk lalok na lev stran. lovk m oproti ostatnm savcm
jtra mn vyvinut. Nkter zbytkov sti, kter jsou u jinch pln vyvinuty, se jet daj rozeznat!
Evropan a ostatn obyvatel severskch zem, kde se konzumuje vce masa, maj podstatn vt
jtra. Jejich vmky jsou ostej ne tch, kte ij v teplch oblastech s men konzumac ivoin
stravy. Tento vvoj zvis na mnostv "duskatch" ivin, kter jsou konzumovny spolen s masem.
Znamen to, e tento systm je vce ne je nutno obohacen duskem! Zvten jtra jsou dkazem vtho
pizpsoben se mchan strav ne potrav zvec.

-60-

Existuje mnoho hlavnch rozdl mezi dalmi druhy, mezi masoravci a bloravci. Pedevm
ve tvaru a uspodn placenty. Myslm si vak, e uveden vet by ml bt dostaujcm anatomickm
dkazem, e lovk skuten nepat mezi masorav zvata, ale m npadn velkou podobu s lidoopy.
Jeho potrava by tedy mla tomuto druhu odpovdat.

Nemoci srdce a uhlohydrty

Pro nejst semena bohat na krob? Nmeck profesor Dr. Schlickeysen: "Pejdn masem
vyaduje vysokou spotebu kyslku, aby se inn mohlo elit jedm, kter maso obsahuje. To poznvaj
pedevm astmatici a dal, kte maj pote s dechem. Je to tak ctit na vyluovn CO2. Pidru-li se
k tomu strava bohat na krob, jako konzumace chleba, obil a brambor, je otrava dioxydem uhlku jet
posilovna, co nejvce uct kardiaci.
Viz popis Dr. Walkera pin srdench nemoc v jeho knize "Sta se mladm": "V naem systmu
existuje jedin odpadn produkt, kter m cenu, stoj-li ve sprvnm pomru k tlu. Poznali jsme, e je to
slouenina kyslku a uhlku. Pamatuj na to, bude-li konzumovat koncentrovan uhlohydrty jako chlb,
obil a vechny ostatn krobov vrobky. Obsah uhlkovch ltek v nich je pli vysok! Jak jsme poznali,
je srden tep zvisl na obsahu kyseliny uhliit v krvi.
m vce krobovch vrobk budeme jst, tm vce uhlkatch ltek krvi vnucujeme a tm bude vt
obsah kyseliny uhliit! Jakmile udlme jakkoliv pohyb, "vyvjej" svaly kyselinu uhliitou. Bhem
10 sekund molekuly kyseliny uhliit donut srdce k rychlejmu tepotu!
m vt mnostv uhlkovch ltek tlu pivdme, tm vt bude produkce kyseliny uhliit.
V dsledku toho se zv srden innost, kter se tm stv nebezpenj! Prostuduje- li si tchto nkolik
odstavc pochop, odkud srden problmy pochzej:
Lid miluj krobovou stravu: chlb, obil, zkusky a brambory!
Soused, kter je tak hrd na svou buclatou holiku a obznho hoka netu, e jsou plni kyseliny
uhliit, kter dve nebo pozdji povede k cel srii srdench nemoc, nedojde-li co nejdve k njak
nprav.
Vysok i nzk krevn tlak nejsou nim jinm, ne vsledkem povn pli velkho mnostv
uhlohydrt! Ty vytvej kyselinu uhliitou, kter naruuje klidnou a rytmickou innost krve a srdenho
tepu. Cukr, pln jedno jak byl vyroben (vetn velho medu), m stejn inek!

Vaen strava
Z mho vodu u v, e vaenou stravu povauji za hlavn pinu vech nemoc svta! Tepeln
zpracovn, lhostejno jakho druhu, vdy pedstavuje zmnu na syrov erstv pvodn stravy. K tomuto
druhu potravy nen n organismus, navzdory tepelnmu zpracovn, uzpsoben!
Na svt existuje asi 70 000 druh zvat. S vjimkou lovka a na nm zvislch ivoich, se
vechny ostatn druhy iv erstvou syrovou stravou! lovk je jedinm ivm vacm tvorem!
e by se byl Stvoitel zmlil?
Pak by pece na strom "poznn" musel povsit hrnec na vaen! V mch och je prv tepeln
zpracovn drahocenn stravy skutenm odklonem od Boha - Stvoitele! Zatm lovk mus odklzet
trn a bodl, kter si sm nahromadil.
Nen pesn znmo, kdy nm Prometheus pinesl ohe, jeliko je to jen povst, snad ped 15 - 50 000
lety? Jako potek tepelnho zpracovn je pravdpodobnj doba ledov (asi ped 30 000 lety), protoe
lovk byl v dsledku nedostatku donucen jst vechno, co bylo k dosaen! Datum tak nen dleit.

-61-

Rozhodujc je, e od t doby to lo s lovkem z kopce. Jak lovk vbec piel k tomu, e se tak
vzdlil od syrov pirozen stravy? Od Metuzalma (969 let) pes Moje (120 let) jsme spadli do hlubok
rokle, ze kter jsme se pomalu pomoc berl (lky a stimultory) opt vyplhali na 70 let.
Je to vak opravdov ivot, kdy tm polovina branc je pi odvodech uznna za neschopn
vojensk sluby?
Pouze nae poivanost ns dovedla k mrtvmu bodu. S n dle souvis druh pina tohoto stavu a to
pojdn naich zvecch bratr! Jen ve spojen s hrncem na vaen byl tento druh velk omyl snesiteln,
nebo pojdn zvat v syrovm stavu s krv, vnitnostmi a kostmi se lovku zdlo neetick a bylo mu
"proti srsti".
Dnes je jako dobr hospodyn hodnocena pouze ta, kter um dobe vait. Ve skutenosti tato
ena nese odpovdnost za znik rodiny.
Velmi asto v mrtnch oznmench tu: "Dle vle Bo".
Ne, Boha nememe za omyly lidstva init odpovdnm. I pi velkch katastrofch zhusta
slyme: Jak to jen Bh mohl dopustit? Ve fyzice existuje jedno zkladn pravidlo: "Ve, co se m pokazit,
se pokaz!" To plat i pro soustavn pestupky proti zkonu prody!
Tak nm jednou technika, kter nm tolik usnaduje prci, me pivodit velkou katastrofu. Jak
ostatn naznail ernobyl. Pesto za to nememe nadvat Bohu, protoe techniku vytvoili lid. Tak
prodn katastrofy jako nap. sesuvy hornin, se nevyskytuj bez piinn lovka. Vdy vykcel lesy!
Obyvatel Sahelov oblasti dnes trp za hchy otc. Stejn to za nkolik destek let bude vypadat
v Amazonii, bude-li mcen pralesa pokraovat takovm tempem jako nyn!
Za blahobyt nesou odpovdnost lid.
Kdy nkdo pli brzy zeme na infarkt srdce i mozku, nemli bychom kat... dle vle Bo, ale
radji... protoe jsi to tak sm chtl, protoe jsi soustavn poruoval zkon prody o sprvn viv!
Hodinu ztovn posouv stle ped sebou v klamn nadji, e trest postihne nkoho jinho. Ty sis osvojil
nvyky a te si ony osvojily tebe!
Hodn se toho namluv o emancipaci en. Nejvt svobodu ena zsk ihned, jakmile nech
vychladnout kuchy!

Kolik volnho asu najednou m k dispozici.

Sta ti pouze nakoupit ovoce (75 %), zeleninu (20 %) a oechy ve slupce (5 %).

Nyn si vezme pebyten velk podnosy, polo na n dobe oplchnut ovoce/zeleninu a

"servruje".

K mal svaince - oechm - polo jen louskek!

Nyn jet kad dostane tal, n a ubrousek. Jako u sndan v hotelu stoj na stole miska na
odpadky.

Kad se obsluhuje sm podle sv chuti a libosti.

Takov stl doke pipravit mu i dt. Nejlpe po ad kad sm, aby prci hospodyky dokzal
ocenit.

eny, zapomete na kuchy a hrnec na vaen. Osvobodte se od otrock prce, kter vai
rodinu uvd do stavu chronickch nemoc!

-62-

Nejhor zlozvyk lovka!

Vaen je nejhorm a nejvtm zlozvykem lovka. an jsou znm svm "ernm" zpsobem
vaen, protoe sma, obdobn jako makrobioti Oshawovi, cel hodiny s mnostvm tuk a sol. kaj
tomu jangizovn, lepm vrazem by bylo nien potravy a na popel! Vaen strava je prvoadou pinou
vech onemocnn! Vce ne kterkoliv jin praxe, je pekroen prahu ke kuchaskmu umn, potkem
neduh a utrpen lidstva. Vznikem tepelnho zpracovn "modern mui", eny a dti degenerovaly na
politovnhodn nemocn kreatury se slabmi nervy!
Tm nemocensk nklady stoupaj do obrovskch vek!
Pouvn hrnce na vaen je tm vhradn pravou pinou toho, e se dovme sotva poloviny
pvodn prmrn dlky ivota!
pln zdrav lovk, kter zddil stejn vlastnosti jako jeho pedchdce, by ml t pi plnm zdrav,
bez jakchkoliv pot, nachlazen, bolest hlavy, revmatismus atd. a do 140 let. Stejn jako zvata
v divoin s jejich syrovou potravou, a ji ivoinou nebo rostlinnou! Pedstavuje to 6 - 7nsobek 20 let,
tj. 6 a 7 x 20 = 120 a 140 let!
Avak nae praxe, jak v pprav, tak v samotn konzumaci jdla, se ji od dtskch let star o to,
e lovk trp mnoha neduhy jako jsou nachlazen, koliky, nezdrav zuby, prjmy, horeky, vyrky,
spalniky, plan netovice, punice atd.
Nai blzc "bratranci" v dungli bez problm, navzdory zneitn ivotnho prosted, uveden
dlky prmrnho vku dosahuj jednoduchou nezmnnou prodn stravou!
Neestn vaen vekerou potravu promuje v mrtv a nechutn odpad. Pouze pomoc koen jako
jsou sl, pep a uml ltky, tuky a margarny, se kuchaka tento mrtv materil - brak - pokou uinit
chuov pijatelnmi pro n perverzn jazyk.
Z toho je zcela zeteln patrn nesmyslnost tepelnho zpracovn! Nikoliv to, co je nae tlo schopno
strvit je dobr, ale to, co "dobe chutn". Za vaenm nsleduj dal nebezpen praktiky jako zneuvn
drog, alkoholu, nikotinu, kvy, aje, koen, octa, cukru, soli atd.
Tyto vn jsou zcela oividn dsledkem mrtv vaen stravy. Nvyky na vaen a drogy vedou
ke kriminalit a jsou vzjemn se doplujcmi partnery!
Nevdom vak z toho vdy obviuje stres. Tato vmluva je pece tak pohodln. tyi roky
superstresu v Rusku a nae nervy byly v podku! Mm poukzat na pinu? ije v blahobytu, kter se
z 85 % skld z tchto kyselinotvornch potravin: masa, ryb, vajec, tuk, obil, atd. (k tomu jet zcela
zmnn, mrtv). K potlaen drdn, kter tato strava vyvolv, uv velk mnostv stimultor:
kvu, aj, kakao, okoldu, alkohol, tabk (takt kyselinotvorn).
Stle ije ze sv tlesn rezervy a pak se div, e se tvj nervov systm vyerp a zhrout se! Prv
neustl petovn, kter sis zavinil sm, jsi povinen oznait za stres. Obviovat mus sm sebe:
soustavn pejdn a nepetritou stimulaci, nervov systm neustle bojujcho s nahromadnmi jedy,
kter jsou jedinou pinou!
Svj trvic systm neustle napluje mrtvou bezcennou potravou. Sm ze sebe tm dl ivou
sedimentan jmku!

Lid hledaj zzran lk!

Existuje jen jedin elixr ivota, to je zastaven tepelnho zpracovn potravin a vyazen vech
stimultor. Dokud to lovk neuzn, nebude v souasnm stavu nemoc dosaeno dnho pokroku a u
teprve ne v pedchzen chorobm!

-63-

Nervy neme vylit nim jinm. Bez velk nervov sly zdrav neexistuje.
Zzran elixr je v tob.

Mus toti ihned pejt k pirozenmu, pvodnmu biologickmu zpsobu ivota a vrtit se
k pirozen strav!

Jen tak znovu nalezne pramen mld. Nic jinho, dn zzran lk ti nepome. Nepodlehni
svodm reklamy.

eti si tce vydlan penze, protoe podstatn levnji a pedevm innji cle doshne syrovou
stravou! Laboratoe t nejen zdravotn, ale i finann ni.

Zapome na vechny tolik vychvalovan tabletky s esnekem, tukovmi kyselinami Omega 3,

geriatriky, vitaminy a minerliemi. Jsou to mrtv ltky, kter n ji tak dost trpc organismus mus
krom vaen mrtv stravy, dodaten vyluovat.

Reakce na tyto prostedky je povaovna za lebn proces. Ve skutenosti to je pouze obrann boj
tvho tla proti tmto jedm! Dsledkem je dal oslaben nervov soustavy!

Reakce na tyto jedy jsou zcela myln pokldny za lbu! Tento chybn zvr bude pozdji muset
draze zaplatit! Okamit pocit "levy" je pouhm klamem, avak trest bude nsledovat!
Mezitm jsi vak poznal i jin zkon: kdy nai zvec brati musej zemt, kvli na nesprvn
ivotosprv, nikdy z toho nevzejde nic dobrho!
Vegetarinsky se ivc atleti vytrvalost zskvaj z psn alkalick stravy: jsou schopni svalovm
pohybem okamit neutralizovat nahromadnou kyselinu (kyselina mln). Naopak kyselinotvorn strava
s masem, rybami a vajky vyvolv navu a svalov kee!
Tot plat i pro innost a vkon mozku! Pi alkalick syrov strav lze dlouhodob intenzivn
duevn pracovat! Samozejm v televizi zhusta vid, jak se "myslitel" dneka asto "biuj" tabkem,
kvou, ajem a alkoholem! Na pechodnou dobu tm sice ponkud vkon svho mozku zv, avak na kor
rezerv. lovk si tm pmo ni zdrav, div se vlastn nemohoucnosti a stle klesajc energii. K tomu ho
Stvoitel vybavil duevn silou? Jak nevdn s n zachz!

Vaen pivodilo lidem degeneraci!

Od potku pouvn ohn lovk degeneroval v politovnhodnou kreaturu. Badatel lidskch djin
zjistili, e lovk ze stavu nejvy fyzick a duevn sly a vkonnosti klesl k dnenmu nejhlubmu bodu.
Vyloen ve svj neprospch lovk ohn pouil k pprav stravy. Nyn platme cenu za "hchy
otc". Nae dti za to budou pykat! Budeme-li s vaenm pokraovat, dopustme se tm zloinu sami proti
sob. Obdobn jako ten, kdo by nm vzal potravu a msto n podal jedy!
Pouze uvdoml zdrav ivot bez hrnce na vaen ti me poskytnout skuten zzran elixr
ivota. Avak tento elixr nepochz z laboratoe! Mus ho pout sm!
Zdrav se ned koupit! Bohat by za n rdi sv miliony obtovali, kdyby to bylo mon. Ne, n
pozemsk ivot jsme nuceni penechat hrobnkovi. Nic si nememe vzt s sebou! Kdy se vak vrt
k zzranmu lku prody, k prodn erstv strav, me vst dlouh zdrav ivot s jednm omezenm:
pokud m nerozumnm ivotem znieny nkter orgny, neme je ani proda znovu vybudovat.

Bu proto opatrn, kdy ti nkdo chce odznout nepotebn dly jako slep stevo, mandle,
luovou lzu a (nov) dlohu a vajenky.

Nikdo ti je nenahrad. Radji si je nech v sob a ihned se zani postit.

Udlej si velk klystr a nsledn pejdi na 100 % syrovou stravu! Kad operace by vdy mla bt
posledn monost!

-64-

Chra se ped skalpelem chirurga, jak varuje lkask revolucion profesor Hackethal. Prv te
znovu varovn vztyil ukazovek!
Tady na portugalskm pobe dopisuji svou knihu a prv tu v asopisu Bild am Sonntag
Hackethalovu opakovanou kritiku typu: "Nikdy neber dn prostedek na snen hladiny cholesterolu
v krvi, je to hol lenstv. Vyskytnou se poruchy potence a plodnosti. Cholesterol je nejdleitj ltkovou
vstavbou hormon."
Jeho varovn je jasn: "Nvtva lkask ordinace nebo nemocnice je dnes pro pacienta 30krt
nebezpenj ne expedice do Himalje i pralesnho pekla Amazonky!"
Hackethalovo poukazovn na tak "prospn" cholesterol je zcela ve shod s mmi zvry v tto
knize. Ml jet ci, e vechny prostedky ke snen jeho hladiny sice tuky vypuzuj z krve, ale ukldaj je
na tepennch stnch. Ale prv tam cholesterol nechceme mt. M zstat vzan na "dobr"
HDL-dopravnk! Syrov strava vak tento HDL-cholesterol zvyuje a podstatn sniuje kodliv
LDL-cholesterol!
Hackethal dle uvd: "Velkorys pedepisovn lk mmi kolegy (pedevm tablet proti bolestem a
ke snen horeky i krevnho tlaku) je jejich pravidelnm stavovskm omylem."
V USA se v poslednch letech podailo doshnout snen infarkt o 25 %. A to v boji proti vysok
hladin cholesterolu v krvi. Toho se vak doshlo celkovou pestavbou vivy, nikoliv lky!
Tak jeho zsady vivy jsou pozoruhodn: mnoho ovoce, zeleniny, salt. Mlo tuk a masa! Zde
by ml jet dodat: "Pry s hrncem na vaen!", jako s hlavnm vinkem naeho znetvoenho zdravotnho
systmu (tak originl Hackethal).
V USA psob kolega prof. Hackethala dr. Mendelson. Je tam nco jako "medicnskm kacem".
My laici, tedy proti farmaceutickmu prmyslu nemusme vytahovat nai tkou artilerii. O to se ji
postaraj jejich kolegov lkai! Lkai proti lkam, tak to bylo vdycky!
"Spotej kuchae a nebude se ji divit velkmu mnostv lidskch nevolnost!"
(Seneca)

-65-

Jen pr recept
Kdo byl pozorn, dn recepty nepotebuje. Proda "recepty" nezn. Pro ty, pro kter je vechno
nov, doporuuji knihu Diamandovch. Dle lze jet doporuit knihy od pan Bidwellov! Jsou v n
recepty pro kad den, pro slavnost pleitosti. Vechny jsou na syrov pokrmy! Nkter recepty z n
uvedu.

m lpe se seznm se syrovou stravou, tm men draz bude klst na vaenou.

Nkolik recept od pan Victorie Bidwellov:

Sndan:
4 pomerane
1 grep

Obdy:
10 list pentu
10 malch rajat
1 apkat celer
1 avokado

Veee:
2 lky ten
2 manga
1 hrozen ervenho vna

anebo
2 banny
1 jablko
4 namoen fky
i s tekutinou

anebo
4 velk listy saltu
2 rajata
lek na kousky
nakrjen okurky
6 kus chestu
1/6 hlvkovho ervenho zel

anebo
1 papja
1 hrozen vna
6 datl

anebo
1/4 ananasu
1 lek angretu

anebo
1/6 hlvky blho zel
2 stedn velk rajata
1 mal okurka
1 kedluben
90 g slunenic. semen

anebo
2 lky ten
1 bann
1 jablko
1 hrozen vna

m dl tm vce bude ovoce upednostovat ped zeleninou! 3/4 ovoce a 1/4 zeleniny by se mly
stt pravidlem!

Kdy tv dnen nefunkn buky budou nahrazeny novmi, erstvmi, ivotaschopnmi, bude
pekvapen malm mnostvm stravy, kter ti pak bude stait!
Jen nabhl nemocn tkn jsou stle hladov a vyaduj stle vt mnostv mrtv vaen stravy,
protoe se z jejich obsahu ztratily dleit ltky. Takov buky potebuj podstatn vt mnostv jdla,
aby se nasytily. Zdrav buky jsou vdy spokojen a maj nahromadnou velkou rezervn energii v podob
glyken!
Velk hlad pochz jen z vaen stravy, protoe tlo je navzdory velkmu mnostv jdla stle
podvyiveno!

Waldorfv salt (pro 2 osoby)

6 kupavch kyselch jablek, 4 kousky celeru, 90 g vlaskch oech, va ze 2 pomeran, 1 citron
Zpracovn: jablko rozkrjet na kousky a zalt vou z pomeran a citronu, aby se zabrnilo
zbarven. apky celeru rozkrjet a vlask oechy rozplit. vu z jablek slt na oechy a s nimi ji
rozmchat a do mkk konzistence. Smchat jablka a oechov mslo, pelt sms a dobe promchat.
Podvat ve sklenn misce ozdoben prouky zelenho saltu.

-66-

Przdninov ovocn salt (pro 6 osob)

6 datl, 8 erstvch jablek, 4 hruky, 1 lek hrozinek, 6 bann, 5 apk celeru.
Jablka a hruky rozkrjet na kousky a namoit je do citrusov vy, aby se zabrnilo jejich
zhndnut. Celer posekat, banny nakrjet na koleka, vypeckovat a nakrjet datle, z toho polovinu
ponechat na obloen. Nyn vechno v mixru dobe rozmixovat a podvat ve sklenn misce obloen
polovinou kousk z datl.

Ze sbrky recept Marty Wheelerov:

(***** pt hvzdiek, nejlep volba!)

Terry Fryv salt ***** (pro 4 osoby)

1 ananas, 4 mkk kiwi, va ze 4 pomeran, 1 bann, 2 hrsti namoench hrozinek, 2 mal apky
celeru, 1 kg jahod
Ananas rozdlit a vloit do velk misky. Kiwi oloupat nebo rozplit a vydlabat ajovou likou. Kiwi
nakrjet na pltky. Pomerane vylisovat. Banny oloupat a nakrjet na pltky. Ve dt do misky. Pidat
hrozinky a celer rozkrjen na kousky. Jahody omt a rozkrjet na kousky, ve dt do misky a dobe
promchat. Podvat jako hlavn jdlo!

Sladk jahodov salt ***** (pro 2 osoby)

3 velk zral banny, 1-2 jablka, 1 kg jahod, 10-15 datl
Banny oloupat a nakrjet na pltky, takt jablka omt a nakrjet na pltky. Omt jahody, pidat
datle a rozmixovat. Vechny ingredience dt do misky a servrovat!

Bannov npoj, lehce pipraviteln *****

Zcela zral banny rozplit. Polovinu dt do mixru a vysokou rychlost rozmixovat do tekutho
stavu. Dodat zbytek bann a promchat!

Hrukov npoj *****

Suen hruky, erstv hruky, banny
Suen hruky, pes noc namoen v destilovan vod dt vetn vody do mixru. erstv hruky
oloupat, roztvrtit a vypeckovat a pidat do mixru. Pisypat 4 oloupan banny a s ostatnmi psadami
rozmixovat.

Vegetarinsk salt *****

1 hlvka saltu, nsk zel, 3 rajata, 1 avokdo, 2 riky kvtku, slunenicov semena, okov
klky i jin vhonky, erstv petrel
Salt a nsk zel natrhat na kousky, rajata nakrjet na pltky, petrel nadrobno nasekat. Avokdo
roztvrtit, oloupat a rozkrjet na kousky, stejn tak kvtk. Pidat vhonky, vechny psady dobe
promchat a podvat jako hlavn jdlo.

T. C. supersalt *****
1 a 1,5 kg rajat, 1/2 kvtku, 4 stedn avokda nebo 1/2 kg mletch oech i semen, 4 apky
celeru, 4 velk erven nebo zelen papriky (pednostn ervenou), 1 kg erstv zelen zeleniny.
Vechno dobe umt a rozsekat, oloupat, nakrjet a rozmchat. Tento liv salt je hlavnm jdlem!
-67-

Pirozen bannov zmrzlina *****

Zral banny oloupat a naplocho vloit do mrazicho sku a pes noc nebo na nkolik hodin dt do
mrazniky. Kuchysk nad k rozdlen bann dt nejmn 15 minut ped pouitm tak do mrazniky
(tm se zabrn roztn prvnho bannu pi jeho zpracovn). Bannovou zmrzlinu pipravovat vdy
bezprostedn ped jej konzumac, neme se znovu zmrazovat. Namontovat odavova, zmrzl banny
vyjmout z mrazniky, rozloit je na poloviny a vloit do odavovae. Vychz z nj chutn krmov
pochoutka.
Tento zmrzlinov poitek je vynikajc. Doporuuje se pro hork dny a slavnostn pleitosti.
Zmrzlina je plnohodnotnm jdlem a velmi chutn.
Obmny: 1. Vlo-li se do odavovae zmrzl jahody, dostaneme fantastickou rovou zmrzlinu.
2. Do odavovae dvat stdav banny a jablka. Zmrzlina me bt podvna s ovocnm saltem nebo
ovocnou vou.

Syrov ovocn kuliky

Po jednom lku namoench datl, fk, hrozinek, dle oech a mandl, kokosov mouky, 1 tyinka
vanilky
Datle, fky a hrozinky omt. Datle vypeckovat, fky nakrjet na kousky. Datle, fky a hrozinky po
sob v mixru zpracovat na kai. Oechy a mandle pomlt. Ovocnou kai, mlet oechy, mandle a de
z vanilky v misce dkladn promchat. ajovou likou brt jednotliv porce a obalovat je v kokosov
mouce. V prstech vytvarovat kuliky. Uchovvat v chladu.
Nem dnou hvzdiku, ale je velmi dobrou sladkost pro nae mlsn jazyky. To je jen nkolik
pklad. Kdo pochop principy syrov stravy, brzo si vymysl vlastn recepty.
Chci vak zdraznit, e nejlep trven a vyuit tto stravy zaruuje pouze monostrava,
tj. nejlepm jdlem je jedno ovoce. Mimoto takov jdlo nevede k pejdn. Pprava je jednoduch.
Samotn zelenina bez psad nechutn, take ovoce by mlo tvoit hlavn sloku na stravy.
Nejlpe 80 % ovoce, jen k obdu dvakrt v tdnu zelenina se vou z avokda. Oechy, datle a fky jen
v zim, kdy zima nut k vt konzumaci kalori.
Kdy Marta Wheelerov, pvrenkyn princip NH, nkdy "zhe", pak v nsledujcch 18 hodinch nej
vbec nic. Tak ji to falen, nesprvn, neme vbec ukodit.

Je menstruace nutn?
"Msky" jsou velmi zce spojeny s konzumac ivoinch produkt! Zvata ve voln prod
menstruaci neznaj, ani lidoopi! Dopustil se tedy Stvoitel chyby, kdy naim enm toto bemeno nadlil?
Ne. Chybu dlme opt my, lid. Organismus si vdy pro uloen nnosy, kter vznikaj z velkho
mnostv vaen ivoin stravy, hled njak vchod. Msn krvcen je tedy vtanm ventilem.
U eny, kter se stravuje pln vegetarinsky, s vyluovnm odpadu automaticky zanik krvcen,
kter se stv m dl slabm a nakonec ustane pln. Nejde o pznak nemoci, ale naopak o dkaz slcho
zdrav. Co z msnho cyklu zbv, to tlo lehce a snadno zpracuje. I bez menstruace se plodnost en
nesn. Zvata ve voln prod ij pirozen a podle svho druhu, kdeto lovk krvcen potebuje, aby
vylouil jedovat ltky. Kdo m tedy silnou a bolestivou menstruaci, je peplnn jedy. Tak jednoduch
je toto pravidlo, jako je vdy jednoduch vechno velk. Dle mho nzoru je to tak hlavn pinou toho, e
se eny dovaj vyho vku ne mui. Pravideln msn detoxikace tmto krvcenm je od jed
osvobozuje! Mui by si tedy opt museli zavst msn poutn ilou, aby se enm vyrovnali.
Ve stedovku pece poutn ilou bylo znmou lebnou metodou!
eny konzumujc syrovou stravu si znikem msk nemusej dlat dn starosti. Vysok spoteba
ivoinch produkt s jejich stimulujcmi inky na pohlavn ivot vytvoila pedpoklady pro vznik
menstruace. Dvata dospvaj dve. I to je znamenm nezdravho stavu. Doba dospvn se tm toti
-68-

zkracuje, kdeto pravidlo, podle kterho lovk doshne vku odpovdajcmu 6 - 7nsobku doby
dosplosti, tj. 120 - 140 let, v tomto ppad nesouhlas a zkracuje se. Toto pravidlo se nakonec u lovka
podstatn snilo. Pouze zvata ve voln prod toto biologick pravidlo stle dodruj!

Sex a stravovn!
Kdo ji dospl a sem, poznal, e zvyujc se vznam sexu je dsledkem nesprvn ltkov pemny
kyseliny moov z ivoin stravy. Tyto jedovat ltky pohlavn orgny povzbuzuj k vysok aktivit, co
je zdrav kodliv. Bujn rostlina se sna rychle uzrt a vysemenit, aby sv rozmnoen udrela. Tyto
zrodky jsou vak jet pli slab a nejsou schopny ivota. Tak se chov i "nadren" lovk, kter se
sna rychle a ve velkm mnostv svou oslabenou strukturu rozmnoovat. Normln by ml pohlavn styk
nastat pouze za elem vzniku novho ivota! Opice rod jen kadch 6 - 7 let a 3 roky koj. U syrov se
stravujcch vegetarin plat pravidlo, e nezle na kvantit, nbr na kvalit! Proto si zachoval del
ivotn aktivitu! Nadmrn sex vyvolv nadmrnou spotebu blkovin. Vede k pedasn impotenci!
Pi kadm "uspokojen" se ztrc mnoho milion semennch bunk plnch ivotn sly. Mly by se
radji zachovat pro vlastn ltkovou pemnu! Avak kad orgn, kter se nepouv zakrn, proto je pln
abstinence tak kodliv! Slyel jsi u o "Karezza-praxi", kterou vydal Werner Zimmermann? Je to lska
pomoc vmny magnetickch sil. Kad duevn a tlesn vkon je zvisl na kvalit funknch
komponent, kter tlu dopv. Dr. Kirchner je popisuje ve sv knize "Sedm lka prody". J jsem
tyto lkae, kte pracuj vdy bezplatn, v tto knize ji nkolikrt uvedl:

erstv vzduch ve dne v noci,

syrov strava,

ist voda,

slunen svit,

vydatn pohyb,

odpoinek,

klid a sla ducha!

Sexuln sla je zvisl na volnch mznch cvch, tepnch a ilch. Krev jimi mus protkat jako
voda. Zcela zmrn jsem mzu uvedl na prvnm mst, protoe cel lymfatick (mzn) systm je pro
vmnu tchto v mzy) snad dleitj ne krevn obh. Nae systmy se ucpvaj vaenm krobem
(kvas) a hnijcmi ltkami z ivoin ltkov pemny blkovin! Pln zdrav spolu s nejvy aktivitou
vech naich smysl jsou pedpokladem spokojenho sexulnho ivota!
Nsledujc zprva Dr. T. C. Fryee ze "ivota plnho zdrav 9/85", nazvan "Je to dobr zklad pro
uvdoml zdrav ivot?", v n psobiv popisuje vsledek, kdy zmnnm sedmi lkam dovol, aby
na tebe psobili, je skuten poun:
"Holdujme prod, tento uvdoml zdrav ivot nm pinese mnoho vhod. Vidme star lidi, kte
se vce rozvjej do mladch stadi a mlad, kte sv mld udr a do svch 70 i 80 let! Zdrav a znovu
omlazen mld jsou nejvt odmnou. Existuj vak tak rzn vedlej inky:
Jako pklad poslou jedna studentka "Vdy a ivota", kter s kurzem zaala ve svch 44 letech a
sama ho praktikovala. Omldla tak, e vypadala jako 30let ena s konvenn US-stravou! Milovnci po n
zaali pohvizdovat jako po njak "b". Zaala chodit s klukem pod 30 let! Velmi znm lenka hnut
NH, kter bylo 57 let, doshla tak mladistvho vzhledu a sil, e se vdala za 30letho mue. Pro eny hnut
NH a do jejich 40, 50 a dokonce i 60 let to nen nic vjimenho!
Tak jako star eny NH, nov romantick ivot vedou i mui!
Prv ke mn nahldl jeden spolupracovnk. Bylo mu 45, byl vzpraem a pravm "muskm
typem". V nrui drel milou mladou 20letou enu!
-69-

Mn je 59, ale m tlo se me srovnvat s 251etm! Jsem velmi zamstnanm muem. To vak
mladm dvatm i stejn starm enm nebrn, aby se mnou flirtovaly. J je vak musm vechny
odmtnout, protoe mm jin zjmy! Pro mne existuj dleitj vci, kter mi zabraj veker as. Mnoz
mi p, e ztratili mld a sexuln slu. Spolu s jinmi vhodami se bude i tvj romantick ivot vyvjet
tak, jak si peje!"
(Tolik T. C. Frye)

Jak poslit svou duevn slu?

Jestlie jsi m sledoval a sem, dozvdl ses, e t nevyl ani lky jakhokoli druhu, ani dn kry.
To ve sv moudrosti obstar nae tlo. Kad "snaha lit" je ve skutenosti omezovnm, potlaovnm a
uvdnm symptom do chronickho stavu!
Pitom jsou rakovinov ndory, cukrovka a vysok krevn tlak nebolestivmi, zludnmi vrahy.
V tom jim inn asistuje hlavn pachatel - zmazovatn v dsledku vaen a peen stravy. Syrov krob
z na krob chudho ovoce i zeleniny "nezmazovat". To je vhradn dlo na krob bohatho chleba,
produkt z obil a brambor!
Co to m spolenho se schopnost mylen a s vkonem mozku?
Hlavu neme oddlit od tla. 25 % dodan energie spotebuje samotn mozek! Je proto celkem
logick, e pedevm mylenkov vkon je zvisl na pirozen erstv strav, kter inkuje celch
24 hodin. Nesm to bt dn medov hust krev, kter ns zsobuje, ale voln tekouc dk krev
s nejlepmi, nm pizpsobenmi innmi ltkami. U miliony let jsou tm prav pvodn molekuly,
nejmen atomov stavebn kameny. Ohe nebyl sm, ten vechno zmn.
A prv tato zmna iv pvodn stravy v neivou neaktivn hmotu, je zdrojem vech nemoc!
N mozek proto nyn mus s tou zcela zmnnou "dobrou mrtvou manskou stravou" zpracovvat
zmnn molekuly. Lze se pak divit, e blzince jsou stle plnj a "nervovch pytlk" je pod vce a
vce? Nejlepm dkazem je pst. "V hlav se najednou vyjasn!" Protoe se nepivd dn dal vaen
strava, zan nae tlo vyprazdovat svou "sedimentan jmku". Nebezpen petovn naeho mozku
mnostvm odpadnch produkt zaniklo!
Je-li pak podvna strava prost jed, krev opt proud volnji, zdravotn stav se podstatn zlep a
zesl tak duevn sla. Tlo a duch jsou spolenou jednotkou. Nemocn tlo ovlivuje ducha a naopak!
Duevn a nervov nemocn maj tak nemocn tlo. Pimj sv tlo a organismus k nejvy vkonnosti.
Pak se i mozek vypne k nejvt mylenkov sle! Jasn mozek a aktivn tlo ns vdy uvedou do dobr
nlady. Jsi-li unaven, neber povzbuzujc prostedky jako kvu, cigarety, ale odpoi si, protoe jen klidem
a odpoinkem (i duevnm) se nae (nervov) baterie opt nabije!

Nemoci, bolesti a utrpen jsou nenormln. Pinu je teba hledat ve patnm zpsobu ivota!

Tvoje tlo vak m dostatek inteligence a monost se opt vzpamatovat, kdy mu k tomu d
pleitost.

dn vnj podnt to nedoke! Vzdej se hledn njakho zzranho lku! Kde je ivot, tam je
rovn nadje! Neekej, a tv buky budou znieny!

Jen ty sm jsi vinkem, ne njak vy moc!

"Vda" vak k poslen nervov innosti vyaduje vivu bohatou na blkoviny. Pedevm ve st by
pr ve strav mlo bt obsaeno vce blkovin. V tto knize ses vak dozvdl, e civilizovan nrody
konzumuj pli mnoho blkovin, kter jet navc tepelnm zpracovnm vytvej falen, teplem sraen
blkovinov molekuly. My vak pro nae tlesn i mozkov vkony potebujeme pedevm glukzu,
ovocn cukr, kter je bohat obsaen prv ve strav z erstvho a zralho ovoce. S nejmenmi trvicmi
ztrtami nm okamit dodv energii.

-70-

Blkoviny ns dlaj shnilmi

Jen se podvej na sv spolustolovnky po njak bohat hostin s mnostvm blkovin! Kad
blkovina se nejdve mus rozloit na aminokyseliny. Z toho si pak tlo vytv vlastn blkoviny.
U mrtvch ivoinch blkovin (asi 70-100 g) nae tlo mus podstoupit "tk boj". Je nuceno
vynaloit podstatn vce energie ne u rostlinnch blkovin (jen asi 20 g). Proto je tak dlen bunk u
stravy pli bohat na blkoviny podstatn intenzivnj. Zrove znamen podstatn zkrcen
prmrn dlky ivota. m vce je tlo touto dnen zvenou spotebou blkovin uvedeno do "obrtek",
tm vce onemocn a tm krat dobu zstaneme na ivu. Pitom se vyvine pli moc tepla a potu! Vzpome
si na pokusy se zvaty, kter provdl "badatel st" Dr. Walford. m chladnj byl jejich organismus a
m mn potravy jim bylo dodno, tm vyho vku pokusn zvata doshla!
Je znmo, e rakovinov ndory a metastzy jsou nadmrn dodvanmi blkovinovmi odpadky
peplnny! V posledn fzi rakoviny je tmto lidem ji jakkoliv maso odporn. Tento odpor vak ml
nemocn poctit mnohem dve. Ji v mld si ml pipomenout utrpen naich zvecch "bratr"!
Zapamatujte si proto: Pokud mono pln omezuj konzumaci ivoinch produkt. Pinej ti jen sam
nevhody! Chce-li se vak potat mezi divok zvata, pak je jez takt v erstvm stavu, pot, co jsi je
sm ulovil a usmrtil. Tedy i s krv, k, srst a vnitnostmi. Tm bude mt alespo protivhu
ke kyselinotvornmu svalovitmu masu.
U starch lid je to vak se spotebou blkovin oproti "vdeckmu" doporuen, pesn naopak:
mn blkovin! Jsi u dvno "vybudovn". Tv ltkov pemna je "lnj", take ve st mus
blkoviny omezovat! Dr se vzkumu profesora Dr. Wendta z univerzity ve Frankfurtu, kter to u
ji 40 let!
Jako konen vsledek a shrnut si pamatujme: Pro tlo a mozek potebujeme voln proudc krev
s ivmi vstavbovmi ltkami, kter bez jakchkoliv pekek me protkat naimi istmi kanly! Pak
me zapomenout na zvpnn, kter ti krev napluje tuky a pin pouze vysok krevn tlak, srden
infarkty, mrtvici, cukrovku, ztuhnut dy atd. Toto zvpnn se ji brzo projevuje v podob studench
rukou a nohou, pocity hluchoty, zvratmi, bolestmi hlavy, huenm v uch, syrovtkovou k, poklesem
sluchovch a zrakovch schopnost a pedevm zapomntlivost. Vimni si tchto potench nznak
a vzpamatuj se, dokud je jet as!

Tepl jdla
Mnoho lid je toho nzoru, e nelze pet vlun na "studen" strav. Stle znovu musm
poukazovat na zvata. Odkud zvata ijc ve voln prod dostvaj vnitn teplo? Teplou stravou?
V zim na snhu a ledu by uboh srnka se svou jednoduchou potravou ze zelench zbytk musela bdn
zahynout!
Tepl, ale mrtv strava, jako tepl polvka, teplo dv pouze na okamik. Nsleduje zven ztrta
teploty pi pit alkoholu. Opilec s oteklm, zervenalm obliejem, kter svm zamlenm rozumem
nenajde cestu dom, venku zeme na podchlazen. Vaenm umrtven strava nikdy neme vytvoit ivot.
Vdy je zt organismu. Vnitn teplo dv pouze iv strava.
Nespornm faktem je, e vodu obsahujc ovocn strava je vbornm osvenm v parnch letnch
dnech. Kde se jin pot, konzument ovoce zstv krsn sv a pjemn chladn. Kdy jsem se v roce
1982 zastnil studijn cesty po USA s jednou sptelenou skupinou, stravoval jsem se vhradn syrovou,
pedevm ovocnou stravou. Bylo to v kvtnu v Chicagu. Bylo ji velmi teplo. Vichni si museli svlknou
kabty, potili se a hrozn stnali. J jsem si dokonce mohl ponechat i kabt.
Tm denn byly dky pozvn rznch firem "svatebn hody". Ve se nakonec muselo vzt s sebou,
i kdy kad znal vtu: "Nic nelze snet he, ne adu dobrch dn!"
Ke konci si kolegov ji objednvali mou stravu. Vhy v letitn hale vak ukazovaly tm 5kilov
prstky. Koile i opasky se staly pli tsnmi. Doma se vak meme opt postit!
-71-

V protikladu ke zvatm ovem meme pout rozum: Kdy je nm v mrazivch dnech skuten
zima, meme si stravu lehce oht, stejn tak npoje. Teplo vak zskme stravou ovocnou. Pedevm jej
ltkovou pemnou, bohatou na kalorie a energii. Nejlpe jsme na tom s oechy a ovocem. Takt jeden
bann a asi pt datl, je jme souasn, dodvaj okamit teplo. Banny a datle jsou pod hlavn
potravou mnoha Arab.
Profesor Ehret:
"Nauil ses u, e PST je nejlep a nejinnj lebnou metodou. S logickou konsekvenc, e
vystame i s malm mnostvm ltek, abychom se udreli pi ivot.
Je zzrakem, e navzdory pejdn, falen a mrtv strav, jet vbec ijeme. Ve svtle tchto
skutenost je smn se hdat o druzch diet, proteinech, minerlnch solch, vitaminech atd.
dn choroby neme lit rektifikac, oetovnm nebo dietami, ani bys nepikzal STOP vem
potravinm vyvolvajcm nemoci! 90 % dnench zpsob stravovn je destruktivnch!
Alespo jedno tepl jdlo pece neme ukodit?
Zde bych chtl pipomenout Perana Havannessiana a jeho slova, kter ped destkami let napsal ve
sv knize "Jst syrov". Vyla v Tehernu. Tento prkopnk syrov stravy z Tehernu, pe velice jasn a
burcujcm zpsobem. Mj verbln slovnk je proti tomu pln nevitko. Uvd:
"Mnoho vegetarin a nevegetarin, kte se pokouej jst o nco vce ovoce ne normln, si
dovoluje se oznaovat za konzumenty syrov stravy. Za takovho se neme oznaovat lovk, kter jen
jednou msn sn vaenou stravu, protoe se tak nikdy neme osvobodit od svch neduh!"
Pina tkv v tom, e na potku konzumace syrov stravy urit poet nemocnch bunk upadne do
"spnku", ve kterm mohou setrvat del as.
JEDNO vaen jdlo za MSC tyto nemocn buky sta vzbudit. Na mrtvou stravu ekaly. Opt se
mohou rozmnoit. Kdy konzument syrov stravy sn jen troku mrtvho pokrmu, dodv odpadu novou
potravu a nov ivot. Sta tedy jen "troku zheit" a ihned nsleduje trest - nemocn tkn opt oij.
Chce-li se skuten pln uzdravit, bezpodmnen zapome na hrnec na vaen, jak se ti to snam
stle znovu vtpit do pamti! Plat to, samozejm, pedevm pro tk chronick choroby, jako nap.
rakovinu! Nen-li lovk skuten schopen se svch nemoc zbavit, pak by ml pinu hledat v tchto
pleitostnch pestupcch a v dn jin oblasti! "Neexistuje tedy dn omluva pro takov opomenut."
Jsou to samozejm tvrd smrnice. Ale jestli si jet vzpomene na to msto, kde jsem psal o
kritrich zdrav, pak se uzdrav jen tehdy, kdy pleitostnou vaenou stravu (i bez masa, ryb a vajec) ji
vbec nesnese. Kdo jet sn vaenou stravu, m ped sebou dalekou cestu!

Vysok krevn tlak

m dl tm vce lid trp vysokm tlakem. Kad tet i tvrt jej m zejmna v pokroilejm vku,
kdy se tepny stvaj keh a vce i mn jsou zvpenatl. Chtl bych pedeslat, e pi pechodu na
syrovou ovocnou stravu se jak vysok, tak nzk tlak opt automaticky vrt do normlu.
Kad krevn tlak pes 140/90 je pznakem nemoci. 170/110 u je nebezpenou hodnotou.
Dsledkem mohou bt srden infarkt, mrtvice nebo oslaben innosti ledvin. k se, e st s sebou
pin vysok krevn tlak. Ve skutenosti by se mnit neml. Kad jeho zven je ukazatelem stupn
zvpenatn! Dr. Strauss: "i 18 nebo 80 let - 118 by neml pesahovat!
Vzhledem k tomu, e stres se d oetovat psychofarmaky, pevld nzor, e pinou je STRES.
Co vechno si mus nechat lbit. Pemra stresu je u vech nemoc kodliv, ale bnmu se zt vyhneme.
Emoce, jako obavy a strach, samozejm, krevn tlak mohou zvit. Ale nejsou pinou! Krevn tlak se tak
zv pi tlesn nmaze. Tlesn cvien rovn nejsou pinou stlho zven tlaku, protoe sport
v rozumnch mezch, jak znmo, je pro krevn obh velmi zdrav. Na zn prochzce stresu uteeme

-72-

nejlpe a nejjistji. Pitom se vzdlme ukecanmu rdiu a televizi a co je velmi dleit, tak
papoukujcm nepjemnm lidem, kte neustle mluv sam zbytenosti a hlouposti.
Hled lka pinu vysokho tlaku pacienta, kdy se objev v jeho ordinaci?
Bohuel ne. Pedepe pilulky sniujc tlak. Je to pohodlnj jak pro pacienta, tak pro samotnho
lkae. Neekne, e chudk pacient tyto pilulky bude muset brt a do konce ivota. Dle ho tak
neupozorn na to, e se mohou vyskytnout nsledujc prvodn symptomy:
nava l sucho v stech l rozmazan vidn l zmna chuti l zmna sexulnch funkc (u mu
impotence) l zvrat l snen koncentrace a pam l cel ada duevnch poruch jako pomatenost
a deprese l pokozen jater, ledvin, kostn den.
Tento vet se me jet rozit. Pacienti asto ani nevd, e pinou jsou chemick pilulky. Mysl
si, e tu i onu zmnu vyvolvaj pznaky st. Nkte si dokonce na sucho v stech a navu zvyknou.
Vy dvky samozejm maj jet silnj vedlej inky. Nakonec pacient pece jen hled
monost, jak by mohl t jinak. Bohuel, rozsudek u vtinou zn: pli pozd!

D se vbec vylit?
Jak vysok krevn tlak odstranme dkladn a nezvratn?
Pouze plnou syrovou ovocnou stravou, kter je nejinnj, jeliko pln vyist tepny. Stejn jako
se celoivotn nesprvnou potravou, pedevm vysokm podlem tuk (40 %), tepny zanej a ucpvaj,
mohou bt opt vyitny syrovou ovocnou stravou, je usazeniny rozpust.
To prokzal americk badatel Pritikin, kter ml pvodn zcela zvpenatl srden infarktov partie.
Po jeho smrti bylo dkladnou prohldkou zjitno, e tepny i ty nejjemnj kapilry, byly naprosto ist.
Pritikin doporuoval stravu s komplexnmi uhlohydrty. Povoleno bylo pouze 2krt v tdnu 125 g na
tuky chudho masa. Tuky byly pln vyloueny. Hladinu cholesterolu v krvi snil na 106 - 112 mg/dl a
neutrlnch tuk na 97! K tomu pikazoval tlesn pohyb.
Na co tedy Pritikin zemel, kdy tak zdrav il?
Ne na infarkt, nbr na sebevradu v jednom Newyorskm hotelu. Pritikin ml ji ped zmnou
vivy krevn rakovinu, kterou tajil. Pro vak jeho nov zpsob stravovn tepny vyistil, ale "nezlepil"
rakovinu? Pritikin neuposlechl zkon prody. Jeho strava se ze 70 % skldala z vaench obilnch
produkt, kter nejsou dobrmi vivnmi ltkami.
Nov vzkumy dokazuj, e pli nzk hladina cholesterolu (pod 130) pmo podporuje tvorbu
rakoviny. Zde vidme, jak vliv m na zdrav lovka a jeho tlesn stav dleit hormon cholesterol.
Pipomeme si, e nae tlo asi 2/3 poteby cholesterolu vytv samo. Vysok podl mrtv stravy
u Pritikinovy diety nebyl schopen "vytvet" zdrav cholesterol. Bylo vak tak zjitno, e cholesterol
pedstavuje jen malou st usazenin. Nejvt podl na usazen "hromad" tvo vpnk.
Jsou vak jet jin kodliviny:

kodliv sl
Sl jsem ji uvdl na jinm mst. Mrtv, anorganick sl je jednou z hlavnch pin, nebo ve
hodn vody, take ivotn dleit draslk neme do bunk proniknout. Navc vysok konzumace sol
pokozuje ledviny. Sl vak m tak co do inn s hrncem na vaen, jeliko mrtv strava bez soli a dalho
koen nechutn. Fdn mrtvoln vc pece mus dostat (zpackanou) chu.

-73-

Profesor Ehret: "Cel uen stavba "vdeck diety" o hodnotch jednotlivch potravin je k niemu,
jako i veker statistiky, nebudou-li obsahovat nsledujc pohledy a stanoviska:
1. Kolik potrava vyprodukuje a zanech v tle odpad?
2. Jak jsou jej rozpoutc a liv inky?
Ani bys nevil, kolik soli je v hotovch vrobcch. Sl ve "zdravm" kysanm zel nebo
v kvaench okurkch ct, takt v unce, ale co ty rzn uschovan a utajen pod rznmi nzvy
jako monosodium glutamat, natrium bicarbonat, natrium propionat, natrium benzonat, natrium hydroxid,
natrium alginal, nebo jednodue chemick vzorec kuchysk soli: NaCl. Tedy pokud mono co nejvce
latinskch nzv, aby se to nepoznalo hned. asto se ob kodliviny, cukr i sl, pouvaj spolu, take se to
pozn jet mn. Na tlo vak inkuj jako nejhor kodliviny.
Pro se prv tyto dv ltky pouvaj ke konzervaci?
Protoe vechny zrodky umrtvuj. Chce i ty bt mrtvolou?
Obzvlt je teba mt se na pozoru v cizch zemch, kde jet neexistuj psn nmeck
potravinsk normy.
Pozor tak na sodovky a minerlky, kter rovn obsahuj mnoho sol a maj velk podl
anorganickch, mrtvch sol.
Opakuji: Jsem tak poetil, e tvrdm, e zve vedle ns m prva. Prvo na existenci a rozmnoen a
tm i na zem a moe. V budoucnosti mus zstat jet nco jinho ne pole a mosk hlubiny. Zatm meme
jen snt o tom, e po boku pantera i tygra projdeme neohranienm lesem...!
(Hans Henny Jahn)

Nasycen tuky
Neptelem . 2 pi vysokm krevnm tlaku jsou nasycen tuky z hojnho pojdn ivoinch
potravin jako mslo, smetana, sdlo, utajen tuky v masnch a uzenskch vrobcch a v mnoha mlnch
produktech. Nepomh ani vysok spoteba rostlinnch olej, kter zpsobuj dal kody, take podl tuk
se jet zv.
Plat: celkovou spotebu tuk od zkladu podstatn snit!
Tuky veho druhu, pedevm mslo, se v prod vbec nevyskytuj, kal profesor Ehret ji ped 65
lety. Proto jsou izolovny a potravinm dodvny dodaten. Proto jsou nepirozenmi substancemi.
Neme se divit, e se ti ucpvaj tepny a krevn tlak vysko do zvratnch vin. Tuky v prodnch
produktech jsou pro obivu lovka pln dostaujc. Rovn tuky rozpoutjc vitaminy jich potebuj
pouze nkolik mlo miligram. Zapome tedy na tvrzen mnoha "modernch" badatel, e
potebujeme hodn rostlinnch tuk. Kdyby to skuten platilo, pak by mnoho naich "bratr" z e zvat
u dvno bylo mrtvch. Vzpome si na krvu, kter pouze z trvy dodv velk mnostv masa a mlka se
znanm obsahem tuk!

Do krmnch dvek naich domcch zvat se m dl tm vce dvaj rzn psady jako estrogeny a
antibiotika, kter tak siln ovlivuj n krevn tlak.

Vem ivoinm vrobkm schzej pro ns velmi potebn a dleit hrub ltky. Bez tchto
"kosternch ltek" v rostlinch by se nae trven pln zhroutilo.

Doba pobytu ivoinch ltek je pli dlouh a podlhaj hnilob. Steva se tak stanou jedovatou
sedimentan jmkou!

Nae krev a mza se mn v pepravce jed a dsledek: vysok krevn tlak! U jen tato skutenost
dokazuje, e ivoin strava je pro lovka zcela nevhodn a nepirozen!

-74-

Pit kvy a srden mrtvice

Nesmme zapomenout na zrnkovou kvu! Vechny ltky jako kva, aj, kakao, okolda, kola,
jako i medikamenty, nap. proti bolestem hlavy (a 200 mg kofeinu ve dvou lcch kvy), obsahuj
kofein.
Sami dobe ctme, e kva zrychluje srden tep, tm irituje srdce a vede k srdenm poruchm a
zvyovn krevnho tlaku. Pi vysokm tlaku m kva tak velk dopad na inzulnovou houpaku.
Povzbuzuje, vynucuje si zvenou tvorbu hormon a innost nadledvinek.
Tyto (stresov) hormony ovlivuj jtra, aby nahromadn glykogeny, tedy cukry, uvedla do
krevnho obhu. Po pechodnm zlepen opt nastane pokles krevnch cukr pemrou inzulnu.
Inzulnovou houpaku tak nazvme hypoglykemi, viz samostatn kapitola. To ve podstatn ovlivuje
krevn tlak! Dr. Giller ve sv knize "Medical Makeover" poukazuje na souvislost mezi kvou a srden
mrtvic! k, e ti, kte pij kvu, maj vysokou hladinu cholesterolu a srdce si pokozuj hustou krv,
plnou usazenin (medovou krv). O dalch kodlivch incch kvy je jet e na jinch mstech tto
knihy!
Na pamti rovn musme mt mnostv zbytench vrobk z cukru, kter, obdobn jako kva,
inzulnovou houpaku uvdj do pohybu a tm krevn tlak zvyuj. Tot plat i pro "dobr" vel med.
Velai to vak nesly rdi.
Jak inek m cukr na srdce a jeho innost, nejlpe vidme na naich bledch "cukrovch dtech".
Jsou nervzn, pomaten, iritovan a roztkan. Bl mouka bez hrubch ltek m podobn inky!
Kvov a kolov dchnky v dobr pohod jsou pro srdce a krevn obh jedovatmi minutami!
Otyl jsou nchyln na vysok krevn tlak.
Mal, jako pst velk srdce, mus ve dne v noci peerpvat ivotodrnou mzu skrze zbyten a zcela
nepotebn balast. Protoe vichni otyl jsou zrove nemocn z nedostatku uhlohydrt, jsou u nich piny
vysokho tlaku stejn jako pi konzumaci kvy i vrobk z cukru. Kdo jednou prodlal odtuovac nebo
postn kru v, e krevn tlak se rychle normalizuje.
I mal nadvha, o 5 a 7,5 kg, je u kodliv. S mnou doporuovanou syrovou stravou rychle
doshne ideln vhy. Uveden podl draslku v syrov strav vypuzuje zbytenou, kodlivou tekutinu.
Kad zven obsahu tekutin je kodliv a zvyuje krevn tlak. Chlebu a obilnm vrobkm s vysokm
podlem uhlohydrt a kyselinotvornho krobu se tedy musme vyhbat. Nemocn s vysokm krevnm
tlakem by tento podl mli zredukovat na 0 %. (Viz kapitola "Mme jst chlb?")
Nikotin by ml bt u vysokho tlaku uveden na prvnm mst, protoe kuci maj dvojnsobnou
"anci" pivodit si infarkt, nepihlme-li jet k riziku plicn rakoviny.

Pravideln a intenzivn se pohybuj!

Aktivn tlesnou innost se mohou vytvet nov krevn cesty, sice pomalu, ale jist. Nov vzkumy
pi obtokovch operacch prokzaly, e tyto obtn operace jsou vtinou zbyten, kdyby se pacient dil
zde uvedenmi skutenostmi. I po tto operaci pacient toti mus zpsob ivota podstatn zmnit. Pro tedy
ne pedtm a tomuto radiklnmu zkroku tak pedejt? Tepny se ucpvaj stejn jako ped operac a
vtinou jet rychleji!

Tm se vak dostvme k "nejsmutnjmu" obdob pechodu na prodn stravu a zpsob ivota.

lovk tvrdojn trv na vyjetch kolejch a nvycch. Ty se obzvlt tko daj ovlivnit
u jdelnho stolu.

U choroby lovk ek tak dlouho, a onemocn na smrt. Pak podnik vechno, jen aby si
zachrnil ivot.

Ale i zde je vtinou... pozd! Penze najednou nehraj roli, protoe kad v, e si je s sebou do
hrobu nevezme.
-75-

Vysok krevn tlak je tichm zabijkem! Takto nemocn se vtinou ct dobe. Proto je pravideln
kontrola krevnho tlaku ivotn dleit!
Kdo vak pi zjitn vysokho krevnho tlaku nen schopen dosavadn zpsob ivota zmnit, mus
brt pedepsan pilulky a to vtinou do konce ivota. Tak mus vzt za "vdk" vemi vedlejmi
nemocemi, je vysok krevn tlak provzej! Kdo si vak mysl, e se ct dobe a dn lky nepotebuje,
bude muset brzo do hrobu!
V Americe jsem poznal jednoho nmeckho vysthovalce, kter se v 75 letech podrobil obtokov
operaci a jet 10 let il. Za to vak vdil manelce Mary, kter striktn dbala na dodrovn stanovench
pravidel. A do konce ivota byl hbit jako vlatovika, duevn velmi bystr a upsal se lasturovmu
umn, jako svmu konku. Byl navc muem, kter ml smysl pro humor. Takov lid to vdy maj snaz.
U dvno poznali lebn inky meditace, ani by museli prodlvat njak kurzy. Je podstatn lep se
dvat na filmy s Charlie Chaplinem ne na vlen. Jeden mj znm si v sobotu nikdy ned ujt poad
3. televiznho programu "Po tyiceti letech". M vak ji za sebou oboj, mrtvici i srden infarkt.
Dleit pravidlo: "Zapome na to, co se ji ned zmnit!"
Aktivn typy A ponkud he ovldaj sv emoce. Pesto se vak z nsledk vysokho krevnho tlaku
zotav, kdy pejdou na syrovou stravu. Stle se znovu vracme k vchozmu bodu: zapome na hrnec na
vaen! Nen tak pravdou, e typy A infarkt postihne dve. Naopak jsou to lid klidnjho typu B!
Pravdpodobnost, e utrp srden infarkt nebo mrtvici je tm vt, m vce z uvedench bod se na tebe
vztahuje. Pedevm kuci by na to mli pamatovat!
"Musme zmnit mylen, chceme-li pet!"
(Einstein)

Nachzej se v tle kodliv nnosy?

"Oficiln" lkask "vda" ptomnost nnos, odpad a jed v tle popr. Pr je dosud jet nikdo
neobjevil. To vak mus tvrdit, protoe jinak by musela piznat, e cel jej teorie o "neptelch, mikrobech
a virech" je nesmyslem, co ve skutenosti tak je!
Obrazov vmna 3. televiznho programu z 20. kvtna 1988 v rmci diskusnho poadu do Berlna:
V ptek v noci... se cel toil kolem vnho tmatu "thlosti". Mezi jinmi se ho zastnil "vdec z oblasti
vivy" z Gttingenu profesor Volker Pudel. Byl zde rovn curysk K. A. Beyer, jen ve sv knize "Kra
s citronovou vou", kterou pevzal od Stanleye Burroughse pochzejcho z Havaje, kter sv zkuenosti
zveejnil v knize "Lba pro nov stolet" (a jeho jasn formulace odpovdaj obsahu m knihy), odmt
nesprvn nzor antiacidovch stoupenc na kyselinotvornost ovoce, Vdy pedevm kysel citronov
va l tm vechny neduhy s vjimkou vodnatelnosti.
Kdy pan Beyer hovoil o "odstraovn usazenin a detoxikaci" jm provdnou krou, vpadl mu
profesor spontnn do ei poznmkou: "Prokzal byste dnes nmeckm lkam velkou slubu, kdybyste
ptomnost nnos v lidskm tle prokzal!"
Tento vrok profesora Pudela me dojem uinit pouze na milionov laick publikum! Na tst tento
dkaz nabzej samotn "odpadlci" lkai. MUDr. Tilden (1851 - 1940) dal sv knize, kterou uveejnil
v roce 1926, nzev "Otrava objasnna". Syn lkae Dr. Tilden psobil jako praktick lka v Denveru
(USA) i jako chirurg 25 let tak, jak jej to uili - a pak dalch 28 let, jak se pesvdil v praxi - bez lk.
Prv on jako nikdo jin mohl posoudit rozdl. Dospl k poznn, e hlavn pinu vech nemoc je teba
hledat v hromadn nnos (jed) v lidskm tle. Vylen nastv jejich odstrannm samotnm lidskm
tlem. Mus se odstranit pina, tj. nesprvn ivotosprva s jejmi neblahmi nvyky! To je podstatou
celho len bez pilulek a velijakch kr!

-76-

Sv pacienty uil jak maj t, aby pedeli hromadn jed v tle a zachovali si zdravou konstituci!
Byl lkaem, kter neznal kompromisy a vyadoval kze. S pacienty, kte se nechtli vzdt kodlivch
nvyk, neztrcel as. Tm, kte se chtli uit, byl ptelem, rdcem a uitelem. 63 let praktikoval podle
tohoto osvdenho prodnho principu! Kdo takto pracuje, nikdy nezbohatne, ani tehdy ani nyn.
Od svch "vdeckch" koleg, kte prv jedem lk chtj zdolat domnlho neptele (mikroby),
zpravidla sklz jen vsmch. Dr. Tilden:
"Co lidstvo existuje, hled lebn metody! Msto aby sis njakou lebnou kru koupil, vyebral
nebo ukradl, ml bys radji zastavit postup nemoci, protoe je tvm vysvdenm! Sm sob bud lkaem, ne
otrokem! Slyme o dietnch krch, dietnch receptech, vyvench dietch, vegetarinskch dietch,
masovch dietch a mnoho jinch dietnch formch, i o chemicky preparovan strav ve vech odstnech."

Stovkami zdravotnch magazn a tiscovkami zdravotnch pojm se teni pouze matou a klamou.
Kry jsou to, co si nemocn peje, co lkam a zdravotnm apotolm pin penze. Poskytuj
vak jen chvilkov ulehen!

Krami s krami vech smr a zamen vylen pouze slibuj, ale takzvan nemoc m svj
prbh. Je "kriz jed". Jakmile otrava klesne pod uritou hranici tolerance, automaticky zmiz i
nemoc.

Choroba nebyla "vylena", nebo tlo samotn se sna vdy zachovat potebnou rovnovhu.
Bude-li se nadle pokraovat ve kodlivch nvycch, nahromad se nov jedy a nov krize se
dostav jako na objednvku.

Pokud se nepozn pina neduhu a neodstran se, nen vylen mysliteln! Nikdo nedoke nemoc
lit, dokud nemocn nen ochoten zmnit nvyky!

Lkai se sna krizi otravy lit, lit a lit tak dlouho, a pslun orgn v dsledku soustavnho
petovn jedy pejde do stadia chronick nemoci! Na konci tto "latiny" ek skalpel!

Pst ("normln" lka ho odmt), klid na lku a odhozen kodlivch nvyk prod
dovoluj nahromadn usazeniny eliminovat!

Zvr
Copak nedoke pochopit, e zkon a podek dokou proniknout tak vesmrem? Je to stle tot
od mlhy ke kameni, od kamene k rostlin, od rostliny ke zveti, od zvete k lovku, od lovka k duchu a
od ducha k Bohu! Tento zkon prody platil vera, plat i dnes a pedevm bude platit i do budoucna!
Zmazovatn (otrava) vysvtluje, jak proda v nemoci a zdrav reaguje. Jedna nemoc je stejn jako druh,
jeden lovk jako druh, uhlk v chlebu je stejn jako v cukru, uhl i diamantu!

Modern lebn metody a imunizace jsou fantazi a ikanovnm. Spovaj na shnilm principu,
jevy (nemoci) povaovat za piny!

Operati nemaj sebemen pedstavu o pinch inku, kter tak ikovn odstrauj!

V 999 z 1 000 ppad je "ikovn" operace svvolnm nienm!

Je populrnj operovat, ne lidi uit, jak operacm a chorobm pedchzet!

Dle Dr. Tilden:
str. 9: "Neposlouchejte lkae, stejn nedoke vylit ani sm sebe.";
str. 14: "Lky jsou naprosto zbyten i pi pohlavnch nemocech." "Stimulanty podkopvaj zdrav,
kva vyvolv bolesti hlavy.";
str. 15: "Pejdn znamen pestimulovn.";
str. 20: "Diagnzy jsou zbyten, neposlouchej ten nesmysl.";
str. 23: "Nemoc je znehodnocen zdrav, studuj zdrav a ne nemoci."
-77-

str. 27: "Bez jed neexistuje nemoc!";

str. 32: "Terapie neptelstv (viry, bakterie, mikroby) a pasterizace jsou lenstvm.";
str. 33/34: "Symptomy (inky) nejsou pinou nemoci.";
str. 37: "Nenechat se oklamat vdeckm nesmyslem!".
"Nenechat se oklamat vdeckm nesmyslem!" To jsou jist tvrd slova lkae, kter proel jak
nauenou ltkou, tak podstatn dleitj prax s pacienty. Nejen Dr. Tilden, ale vichni mnou uveden
lkai i badatel hovo stejnou, i kdy ne tak drastickou e. Ti respektuj "zkuen lkae z praxe" bez
lk, kte striktn odmtaj laboratorn poznatky zskan z mrtvol!
Nmeck Amerian profesor Arnold Ehret sv mal standardn dlko nazval "Mucusless Diet Healing
System". V nmin vylo pod nzvem "Hlenu prost lebn strava".
Vstinj by byl pojem MAZ, protoe je to skuten maz, kter tlo lovka opout nosem a
hrtanem ve velkch masch. Je to istic opaten tla.
"To jsou ty nnosy pane profesore Pudele! Jet jste je nikdy nevidl, ty lut nebo zelen mazy?
Nebyl jste nebo vai rodinn pslunci nikdy nachlazen? Jak se tento odpad do tla dostv? Poute se
pane profesore u svho kolegy, profesora Ehreta, kter sice nen lkaem, ale kdy il v Nmecku, tak jej
vai kolegov odepsali. On sm se pechodem na jin systm stravovn a zpsob ivota dopracoval
k zivmu a kvetoucmu zdravil"
Od nho se mete pouit o "magickm zrcadle", nejrychlej, nejjistj, nejinnj a nejcennj
diagnostick metod. 3-5 dn drte pst nebo konzumujte 100 % syrovou ovocnou stravu! Na vlastnm tle
uctte vechna msta, kde jsou jedovat usazeniny uloeny. Budete-li nadle jst vlun ovocnou stravu,
zaijete prav divy. Jedy budou chtt msta svch uloen opustit, aby petenm orgnm odlehily a
pipravily je pro dal dleitou prci!
Dostanete studenou sprchu, tak siln vs tato istka potrp.
"Pst a syrov strava" pinej nemoc, bude znt vae "vdeck" diagnza. Ve skutenosti vak
zaalo prodou vyvolan len bez jed! Dobe byste pochodil, kdybyste si pstem, ovocnou a
pechodovou stravou stdav vyistil nemocn tlo. J jsem nemocn, eknete si.
Ctm se dobe jen s penkou, stimultory a s "vhou dobrho pocitu", prima! Avak praktick
zkouka je lep ne teoretick vda! Peji vm pevn zdrav. Budete vak pekvapen, jak je vae tlo
"zneitno"!
To bylo mal osobn osloven profesora Pudela, stoupence nmeck potravinov vdy. Polu mu svou
knihu a budu zvdav na odpov, pokud m rady uskuten. Jeho teorie mne vak nezajm. Na polikch
mm tisce takovch knih, kter jsem bhem 40 let bedliv prostudoval. Mnoh z nich, kter se zabvaly
skutenm poznnm, byly velmi poun. Jako vdy, vechno velk je velmi jednoduch! Profesor Pudel
mou knihu obdrel ji v prosinci 1988, do dnenho dne (28. 6. 1989) jsem odpovd neobdrel!
Dr. Tilden: "Takzvan nemoc nen nim jinm ne silm prody odstranit z krve jedy. Vechny nemoci
jsou krizemi nahromadnch jed!"

-78-

OBSAH
Pedmluva ........................................................................................................................... 1
Revmatismus - pakostnice - ischias .................................................................................... 2
Nutnost stravovac reformy.................................................................................................. 3
Proklet chleba ..................................................................................................................... 6
Krevn tuky ......................................................................................................................... 8
Krevn tlak........................................................................................................................... 9
Zvpenatn ......................................................................................................................... 9
Scestn makrobiotika ........................................................................................................... 10
Zcpa, zavac pote .......................................................................................................... 12
Prostata................................................................................................................................ 13
Zzran vylen 87 letho gentlemana .............................................................................. 14
Musel hodn trpt ................................................................................................................ 15
Co vechno lovk snese? .................................................................................................... 16
Neastn vegetarini ........................................................................................................... 16
Mme jst chlb? ................................................................................................................. 18
Pekyselen - zklad vech nemoc ...................................................................................... 19
Alergie ................................................................................................................................ 20
Vplach stev ...................................................................................................................... 20
Nemoci z nachlazen ............................................................................................................ 21
Nezdrav kombinace ........................................................................................................... 22
Chlb a energie .................................................................................................................... 23
Sliznice................................................................................................................................ 24
Odprce chleba Dr. Lutz...................................................................................................... 24
ttn lza a nadledvinky ................................................................................................... 25
Kojeneck viva ................................................................................................................ 26
Zkaen zuby a paradentza ................................................................................................ 27
Huen v uch ..................................................................................................................... 27
Rozum anebo pirozen pud ............................................................................................... 28
Ve velk je vdy jednoduch!............................................................................................. 28
A co dl pape?.................................................................................................................. 29
Mln chlb ....................................................................................................................... 30
Ve stevech sdl smrt! ......................................................................................................... 31
Poloviatost Mayerovy diety ............................................................................................... 32
Petovn tlustho steva .................................................................................................. 33
Bo mlny melou ............................................................................................................... 34
Karta stevn terapie! ........................................................................................................... 34
Jak se tedy vylit? .............................................................................................................. 35
Ne otruby ale klystry ......................................................................................................... 36
Co mme pt? ...................................................................................................................... 37
Destilovan voda ................................................................................................................. 38
Jak se dot 100 let? ............................................................................................................. 39
Jak k uzdravil studovanho lkae .................................................................................... 40
Nemysli na smrt, ale na ivot!.............................................................................................. 41
Sla klidu ............................................................................................................................. 42
Cesta sebekzn a meditace ................................................................................................. 43
Nikdy necho s davem ........................................................................................................ 45
Prmyslov cukr a vel med ............................................................................................... 45
Sport a tlesn cvien! ........................................................................................................ 46
Insekticidy, pesticidy, herbicidy ........................................................................................... 46
Sprvn kombinace stravy ................................................................................................... 48
Co zapiuje trvic pote ................................................................................................ 49
-79-

Vechny nemoci jsou otravou .............................................................................................. 50

Kombinace krob / blkoviny ............................................................................................... 50
Kombinace kyseliny / krob................................................................................................. 51
Kombinace s ovocem........................................................................................................... 52
Maso, ryby, vejce ................................................................................................................ 53
Maso a dlouhovkost ........................................................................................................... 55
Maso a revmatismus ............................................................................................................ 56
Maso a rakovina .................................................................................................................. 57
Maso por lidi! ................................................................................................................. 57
Zuby .................................................................................................................................... 59
Extrmy ............................................................................................................................... 60
Trvic trakt ......................................................................................................................... 60
aludek ............................................................................................................................... 60
Jtra..................................................................................................................................... 60
Nemoci srdce a uhlohydrty ................................................................................................ 61
Vaen strava ....................................................................................................................... 61
Nejhor zlozvyk lovka! ................................................................................................... 63
Lid hledaj zzran lk! .................................................................................................... 63
Vaen lidem pivodilo degeneraci! ...................................................................................... 64
Jen pr recept..................................................................................................................... 66
Waldorfv salt (pro 2 osoby) ........................................................................................... 66
Przdninov ovocn salt (pro 6 osob) .............................................................................. 67
Ze sbrky recept Marty Wheelerov: ............................................................................... 67
Terry Fryv salt (pro 4 osoby) ......................................................................................... 67
Sladk jahodov salt (pro 2 osoby).................................................................................. 67
Bannov npoj, lehce pipraviteln ................................................................................. 67
Hrukov npoj................................................................................................................. 67
Vegetarinsk salt ........................................................................................................... 67
T. C. supersalt ................................................................................................................. 67
Pirozen bannov zmrzlina ............................................................................................ 68
Syrov ovocn kuliky ...................................................................................................... 68
Je menstruace nutn? ........................................................................................................... 68
Sex a stravovn! ................................................................................................................. 69
Jak poslit svou duevn slu? ............................................................................................... 70
Blkoviny ns dlaj shnilmi............................................................................................... 71
Tepl jdla ........................................................................................................................... 71
Vysok krevn tlak .............................................................................................................. 72
D se vbec vylit? ............................................................................................................ 73
kodliv sl ......................................................................................................................... 73
Nasycen tuky ..................................................................................................................... 74
Pit kvy a srden mrtvice ................................................................................................... 75
Pravideln a intenzivn se pohybuj ...................................................................................... 75
Nachzej se v tle kodliv nnosy? ................................................................................... 76
Zvr ................................................................................................................................... 77
OBSAH ............................................................................................................................... 79

-80-

Jak k uzdravil studovanho lkae

Bo mlny melou...
Nemysli na smrt, ale na ivot!
Sprvn kombinace stravy
Nejhor zlozvyk lovka
Lid hledaj zzran lk!
Nachzej se v tle kodliv nnosy?
Co zapiuje trvic pote?
Co vechno lovk snese?
Pekyselen - zklad vech nemoc
Ve velk je vdy jednoduch!

Vydalo nakladatelstv Eko-konzult, 1. vydn, Bratislava 2002

-81-