1

TRITON Praha /Krom

Anna Struneck, Ji Patoka

Doba jedov 2
Autoi i vydavatel vnovali maximln monou pozornost tomu,
aby informace zde obsaen odpovdaly aktulnmu stavu znalost v dob ppravy dla k vydn. I kdy byly tyto informace peliv
kontrolovny, nelze s naprostou jistotou zaruit jejich plnou
bezchybnost. Z tchto dvod se vyluuj jakkoli nroky na
hradu a ji pmch i nep mch kod.
Tato kniha ani dn jej st nesm bt koprovna, rozmnoovna ani jinak
ena bez psemnho souhlasu vydavatele.

autoi:

MUDr. Ludmila Elekov

prof. MUDr. Jan Janda, CSc.
prof. RNDr. Ji Patoka, DrSc.
prof. RNDr. Anna Struneck, DrSc.
MUDr. Karina ustov
prof. MUDr. Milo Velemnsk, CSc.
Komente:

Roman Drha
prof. RNDr. Vladimr Karpenko, CSc.
prof. MUDr. tpn Svaina, DrSc, MBA

Anna Struneck, Ji Patoka, 2012

Stanislav Juhak - TRITON, 2012
Cover Renata Brtnick, 2012
Vydalo nakladatelstv Stanislav Juhak - TRITON, Vyksk 5,100 00
Praha 10
www.tridistri.cz
ISBN 978-80-7387-555-8

Obsah
Pedmluva .............................................................................................................. 9
1. Domovy a pracovit v dob jedov ................................................ 14
1.1 Pekvapen v prachu pod postel ...................................................... 16
1.2 Bisfenol A .................................................................................................. 20
1.3 Triclosan ................................................................................................... 24
1.4 Ftalty ........................................................................................................ 28
1.5 m nm kod nonylfenol? ................................................................ 30
1.6 V em spov nebezpe hormonlnch disruptor?................ 31
1.7 Azbestov hrozba .................................................................................. 36
1.7.1 Azbestov hrozba vis nad tisci kolami i
nemocnicemi............................................................................... 37
1.7.2 Azbest a jeho zdravotn rizika ................................................ 39
1.8 Zdrav spnek......................................................................................... 41
1.9 Na co bychom mli dbt v interirech? .......................................... 43
1.10 Pomhaj nm pokojov kvtiny .................................................... 44
2. Zdrav a kodliv sladkosti ................................................................. 49
2.1 Cukry .......................................................................................................... 49
2.2 Uml nekalorick sladidla ................................................................ 55
2.3 Xylitol a vkaky jako ochrana ped zubnm kazem?.............. 62
2.4 m si (snad) meme osladit? ......................................................... 65
2.5 Co tedy mme jst?................................................................................. 67
3. Npoje vednch dn ......................................................................... 74
3.1 aj................................................................................................................ 74
3.2 Kva ............................................................................................................ 77
3.3 Mlko.......................................................................................................... 86
4. Potraviny, kter nai pedkov neznali........................................ 92
4.1 Jdlo v historick perspektiv ............................................................ 93
4.2 Potraviny novho typu......................................................................... 95
4.3 Fytosteroly (rostlinn steroly) .......................................................... 98
4.4 Netradin rostlinn produkty ........................................................ 100
4.5 Netradin blkoviny ........................................................................... 104
4.6 Netradin nebo upraven oleje ...................................................... 105
4.7 Netradin sacharidy a jejich derivty .......................................... 109
4.8 Antioxidanty z netradinch zdroj ............................................... 111
6

4.9 Potraviny pipraven z geneticky modifikovanch

organism .............................................................................................. 116

5. Kojen - zklad zdrav........................................................................... 123

5.1 Zanme kojit....................................................................................... 123
5.2 Matesk mlko .................................................................................... 125
5.3 Imunologick pnos kojen.............................................................. 125
5.4 Jak dlouho kojit?................................................................................... 127
5.5 Nkter rady pro kojc maminky .................................................. 130
6. Pro jme jedovat jdla? .................................................................... 136
6.1 Zaplsnn potraviny a mykotoxiny .............................................. 136
6.2 Rud pliv a jedovat produkty moe.......................................... 140
6.3 Jedovat sinice ...................................................................................... 141
6.4 Jedovat ryba fugu............................................................................... 142
6.5 Jedovat kapradina ............................................................................. 144
7. Nemoci z len......................................................................................... 149
7.1 Nedouc inky lk ....................................................................... 151
7.2 Antibiotika.............................................................................................. 154
7.3 Americk bestseller Death by Medicn (Smrt
zpsoben medicnou).............................................................................. 156
7.4 Tak uvte aspirin? .......................................................................... 158
8. Rakovina - nemoc z ivotnho stylu .............................................. 164
8.1 Tabk a kouen.................................................................................... 166
8.2 Pit alkoholu........................................................................................... 169
8.3 Rakoviny zpsoben dietnmi faktory.......................................... 173
8.4 Podl obezity na vzniku rakoviny ................................................... 176
8.5 Vliv hormon na vskyt rakoviny .................................................. 181
8.6 Faktory ivotnho prosted ............................................................. 184
8.7 Radioaktivn zen ............................................................................. 186
8.8 tyicetilet vlka s rakovinou v USA ........................................... 186
8.9 Len rakoviny a celosvtov realita ........................................... 189
8.10 Incidence rakoviny v R.................................................................. 190
9. Jak zaal hlink kodit lidem i prod........................................ 194
9.1 Hlink ve vod a potravinch ........................................................... 195
9.2 Hlink ve vakcnch ............................................................................. 198
9.3 Kysel det ........................................................................................... 208
9.4 Cesty hlinku v lidskm tle.............................................................. 210
7

9.5 kod hlink, nebo prospv? ............................................................ 215

10. Okovn: kde hledat rady a pouen? ..................................... 223

10.1 Pro a proti ............................................................................................ 223
10.2 Jak se pesvdme o uitenosti plonho okovn
kojenc a batolat? ....................................................................................... 228
10.3 Jak selhv innost okovn ...................................................... 237
10.4 Diskuse o bezpenosti okovn proti rakovin
dlonho pku ........................................................................................... 239
10.4.1 Nedouc inky HPV vakcn............................................. 239
10.4.2 Vskyt karcinomu dlonho pku v R ......................... 244
10.4.3 Dkazy o bezpenosti HPV vakcn u mu ..................... 249
10.4.4 Hodnocen N u en ............................................................... 250
10.4.5 Kolik stoj prevence karcinomu dlonho pku? ....... 256
10.5 Novinky roku 2011 o okovn proti chipce .......................... 260
10.5.1 Sniuje okovn proti chipce nemocnost?................... 261
10.5.2 Okovn dt proti chipce ................................................. 265
10.6 Doslov k 10. kapitole ........................................................................ 271
11. Praktick rady rodim k okovn .......................................... 280
11.1 U kterch dt je zven riziko nedoucch ink po
okovn ............................................................................................... 280
11.2 Zkladn bezpenostn opaten pi okovn ......................... 282
12. Okovn v pohledu zkuenho pediatra ............................... 296
Nepravideln okovn ............................................................................. 300
13. Okovn dt povinn, nebo dobrovoln?............................ 305
14. Najdeme lk na vechny nemoci? ............................................... 315
14.1 Kam nechod slunce, tam chod lka ......................................... 316
14.2 Najdeme elixr ivota a vnho mld? .................................... 325
14.3 Kurkumin je dobr volba ................................................................ 329
14.4 Astragalus membranaceus - koen mld a
nesmrtelnosti? ............................................................................. 333
Komente ....................................................................................................... 341
Z na nemocnice......................................................................................... 341
Ad marginem ............................................................................................... 343
Poznmky lkae jedovat i nejedovat ............................................. 351

Doba jedov oslovila destky tisc ten a za pl roku od sv

ho vydn v ervnu 2011 se stala nejprodvanj populrn naunou knihou pro dospl roku 2011. Nala si cestu do domcnost i na pracovit, do rozhlasu i televize, do mnoha no vin a
asopis. Na autory se obracej teni se svmi dotazy, nkte
oekvaj rady pro een svch problm, jin se cht j podlit o
svoje zkuenosti a poznatky. Jako autoi jsme vak dostali i
mnoh kritick pipomnky k naim nzorm a pohledm na
kodlivost nap. aspartamu, jinch ek" nebo hlinku. Byli jsme
pozvni na mnoho pednek a vude jsme se setkali s velikm
zjmem o tmata, kter jsme v Dob jedov oteveli. To vechno
nakladatele i autory motivovalo k vahm, zda pipravit publikaci Doba jedov 2. Pro nae rozhodnut realizovat ten to projekt
nebyla urujc skutenost, e jed kolem ns je skuten tolik, e
pojednn o nich by vydala na celou knin adu. Rozhodujc
bylo, e jsme se pesvdili, e hodn lid tou po pravdivch
informacch, kter by jim byly uiten pi hledn harmonickho
zpsobu ivota v dob pekotnho vvoje, kterho se vichni
astnme. V prbhu ivota zavme mnostv pevratnch
zmn, kter dve probhaly po stalet. Nae babiky by jist asly
nad nabdkou potravin v supermarketech; nae vnouata u nebudou mt dtsk nemoci, kter mli jet monost prot jejich
rodie - nae dti. Co m lovk v tto hektick dob materiln
hojnosti dlat pro to, aby si zachoval vitalitu, pracovn vkonnost, zdrav i duevn schopnosti a do konce ivota? emu se m
vyhbat, aby neublioval sob ani svm blzkm?
Kniha m trnct kapitol, mezi ktermi se setkme i s pspvky profesor dtskho lkastv MUDr. Miloe Velemnsk
ho, CSc, a MUDr. Jana Jandy, CSc. (o okovn), dtsk lkaky
MUDr. ustov (o kojen) a MUDr. Elekov (praktick rady rodim k okovn). Nechceme tene Doby jedov 2 strait, ani
jsme se nezamili na vyhledvn katastrofickch vsledk v9

deckho bdn. Vvoj souasn doby je vak charakteristick

svoj globalizac. To, co se dnes dje v Americe, postihne i ns, a
ve zkuenostech jinch zem bychom mli hledat pouen. V Dob
jedov 2 vak tak ukazujeme, e zodpovdnost za svj ivot a
zdrav m kad ve svch vlastnch rukch a e by ml zat od
sebe, od svho domova a od svho pracovit. S nadj doufme,
e Doba jedov 2 si najde cestu do vaich domov i do vaich
srdc.
Anna Struneck a Ji Patoka

10

Zkratky
AAP

= Americk pediatrick akademie

(American Academy of Pediatrics)
ACNFP = Poradn vbor pro nov potraviny a procesy
ADHD = poruchy pozornosti a hyperaktivita
ALS
= amyotrofn laterln sklerza
AMICA = Association for the Environment and Chronic
Toxic Injury (Itlie)
AOM
= akutn znt stednho ucha, otitida
AN
= Alzheimerova nemoc
BMI
= index tlesn hmotnosti
BPA
= bisfenolA
BUND = Ptel zem, Nmecko
CDC
= Centrum pro kontrolu a prevenci nemoc (USA)
IP
= esk inspekce ivotnho prosted
LS JEP = esk lkask spolenost Jana Evangelisty Purkyn
OI
= esk obchodn inspekce
DAG
= diacylglyceroly
DDD
= doporuen denn dvky
DHA
= kyselina dokosahexaenov
DTP
= zkrt, tetanus, dviv kael
EFSA
= Evropsk ad pro bezpenost potravin
ECHA = Evropsk agentura pro chemick ltky
EMA
= Evropsk lkov agentura
EPHA = Evropsk aliance veejnho zdrav
EPA
= Agentura pro ochranu ivotnho prosted
EU
= Evropsk unie
FAO
= Organizace OSN pro vivu a zemdlstv
11

FDA
GBS
GMO
GSK
HDL

= ad pro kontrolu potravin a lk

(U. S. Food and Drg Administration)
= Guillainv-Barrho syndrom
= geneticky modifikovan organismy
= GlaxoSmithKline
= high densitylipoproteins, hodn" cholesterol

HEAL =
HNP
=
HPV
=
HRT
=
ChemSec=
IARC
MK
MMR
MS
MSG

=
=
=
=
=

MZ R
NASA
NIH
NIKO
NOAEL
N0
NVIC
PAS
PCB
PG
PKR
PNT

=
=
=
=
=
=
=
=
=
=
=
=

Aliance pro zdrav a prosted v Belgii

hrub nrodn produkt
human papilomavirus, lidsk papilomavirus
postmenopauzln hormonln terapie
Chemick sekretarit (mezinrodn chemick
organizace)
Mezinrodn agentura pro vzkum rakoviny
mastn kyseliny
vakcna proti spalnikm, zardnkm a punicm
metabolick syndrom
monosodium glutamate, sodn sl kyseliny glutamov
Ministerstvo zdravotnictv R
Nrodn ad pro letectv a kosmonautiku USA
Nrodn stav zdrav USA
Nrodn imunizan komise, poradn orgn MZ R
hladina nezpsobujc dn nedouc inek
nedouc inek
Nrodn informan centrum pro okovn USA
poruchy autistickho spektra
polychlorovan bifenyly
propylenglykol
Potravinsk komora R
potraviny novho typu
12

PVC
= polyvinylchlorid
REACH = evropsk smrnice o registraci, evaluaci a
autorizaci chemickch ltek
SSNC
= vdsk spolenost pro zachovn prody
STU
= Spolenost pro trvale udriteln ivot (R)
SKL
= Sttn stav pro kontrolu liv
SZPI
= Sttn zemdlsk a potravinsk inspekce
SZ
= Sttn zdravotn stav
TAG
= triacylglyceroly
TDI
= tolerovateln denn pjem
TLC
= Therapeutic Lifestyle Changes - dieta terapeutick
zmny ivotnho stylu
UK
= Spojen krlovstv
VAERS = Vaccine Adverse Event Reporting System, systm
hlen nedoucch ink vakcn (USA)
VICP
= Vaccine Injury Compensation Program, program pro
kompenzaci pokozen vakcnami (USA)
VOC
= tkav organick ltky
WHO
= Svtov zdravotnick organizace
ZN
= zhoubn ndor

13

Anna Struneck, Ji Patoka

Nejastj otzka, kterou jsme jako autoi Doby jedov dostvali, se tkala nzvu na knky. Modertoi, redaktoi, novini a posluchai na pednkch a seminch se ptali: ijeme
opravdu v dob jedov? Ano, je to tak. Lid vyrobili a stle vyrbj ne smrn mnostv novch chemickch ltek, kter se objevuj jako nov materily a nov produkty v potravinch a npojch nebo jako lky a potravinov doplky. Podle daj Evropsk
komise se globln produkce chemikli zvila z jednoho milionu tun v roce 1930 na tyi sta milion tun v roce 2001. Naprost
vtina tchto ltek nebyla nikdy testovna s ohledem na jejich
vliv na ivotn prosted a na zdrav lovka. Znan problm ve
sledov n jejich nepznivch ink pedstavuje i to, e vlastn
psob ve smsch (tzv. koktejlov efekt).
Koktejlov efekt znamen, e ltky ve smsi pispvaj k celkov toxicit tto smsi a posiluj toxicitu tch ostatnch. Toxick
ltka ve smsi s jinou toxickou ltkou psob ji teba v tisckrt
ni koncentraci, ne kdy se vyskytuje izolovan.
Koktejl obsahujc malou dvku rtuti, kter by zabila jednu ze
100 krys, a dvka hlinku, kter by zabila jednu ze 100 krys, m
pekvapujc inek: Vechny krysy zemou. Dvky rtuti, kter
maj 1% mortalitu, budou mt v ptomnosti hlinku 100% mortalitu. (http://www.whak.to/a/millerl.html). Podobn kdy se
smchaj dva pesticidy v bezpench" koncentracch, zpsob
uhynut 80-90 % pulc [1]. Ostatn, to jsme tenm Doby jedov vysvtlovali na pkladu souasnho psoben fluorid a
hlinku. Pokud se tyto dva ionty vyskytnou spolen v jednom
roztoku, pak vyvolvaj toxick inky ji v nanomolrnch (10-9
molu) koncentracch.
14

V Dob jedov jsme uvedli pklady nejastji se vyskytujcch

ltek, kter pedstavuj rizika pro lidsk zdrav v ivotnm prosted. Zneiujc ltky z ivotnho prosted se zachycuj i na
naich vlasech, odvu a obuvi a pinme si je do naich domov, jsou ve kolch a kolkch i na pracovitch. Uvoluj se ze
stavebnch materil, barev a tapet na stnch, nbytku, z elektronickch zazen, ndob i obleen. Zpravidla si ne uvdomujeme, jak velkm mnostvm nebezpench ltek jsme obklopeni
na kadm kroku v interirech, kde trvme a 90 % svho asu.
Interiry pedstavuj uzaven prostory, kde nebv pli intenzivn pohyb vzduchu, omezen tam pronik slunen svtlo a je
tam zpravidla sucho. V takovm prosted se chemiklie mohou
hromadit a nepodlhaj rozkladu, napklad vlivem UV zen.
lovk si pi dchn vymn denn se svm prostedm nco
mezi 10 000 a 70 000 litry vzduchu! Zatm co ve vnjm prosted se vlivem aktivit rznch ekologickch organizac sniuj
koncentrace zakzanch ltek, v naich domovech jsou jejich
koncentrace 2-5x, nkdy dokonce a sto krt vy ne venku! V
tto kapitole si ukeme, jak pekvapen pinesla analza prachu pod postelemi ve 12 domcnostech 12 rznch zem.

Ve vzorcch prachu, kter se najde v kad domcnosti, lze

objevit i lidskou DNA. Metoda identifikace osob pomoc testu
DNA byla pro kriminalistiku mon jet vznamnjm objevem
ne otisk prstu, kter poprv poslouil jako dkaz totonosti v
roce 1902, kdy s jeho pomoc usvdil velk francouzsk detektiv Alphonse Bertillon pachatele zloinu. Genetick identifikace
osob v kriminalistice pomoc DNA profilu umouje identifikovat
pachatele i tehdy, nezanech-li dn otisky prst, sta jen
vhodn biologick vzorek, nap. sliny, krev nebo sperma.
Kad osoba, je v domcnosti ije nebo pijde na nvtvu,
15

zanech v domcm prachu svou vizitku v podob DNA. Na zklad analzy pokozen DNA lze dokonce usuzovat na dobu,
kter od nvtvy uplynula. Kriminalistika tak dostv do rukou
dal uiten nstroj pro usvden zloince [2].

1.1 Pekvapen v prachu pod postel

Dne 14. z 2011 zveejnil Chemick sekretarit (ChemSec1)
zprvu nazvanou Domov, sladk domov, pekvapen v prachu pod
postel [3]. Pedstavitel nkolika ekologickch organizac se
spojili a analyzovali prach vyst v lonicch v esti sttech Evropsk unie (EU), ve tyech zemch Afriky a dvou sttech jihovchodn Asie [4].
Autoi zprvy Domov, sladk domov zdraznili zejmna to, e
analyzovan prach z lonic obsahuje ltky, kter se spolen nazvaj hormonln (endokrinn) disruptory. Jsou to chemiklie,
kter vraznm zpsobem zasahuj do hormonlnch regulac.
Mohou naruovat produkci nebo psoben nkterch hormon.
Vsledkem jejich inkuje vdy naruen zdrav, vvoje, plodnosti, ale i riziko vzniku rakoviny a duevnch poruch. Seznam chemikli, je funguj jako hormonln disruptory, uveejnil ChemSec v Bruselu 3. kvtna 2011 [5]. Jsou to tkav organick ltky
oznaovan zkratkou VOC (podle anglickho volatile organic
compounds), kter se mohou uvolovat v plynn podob do prosted a hromadit se ve vzduchu i v prachu, v zvislosti na vlhkosti a teplot. Pklady takovch ltek jsou ftalty, zpomalovae
hoen, polychlorovan bifenyly (PCB), bisfenol A, triclosan, alkylfenoly - zejmna nonylfenol, pesticidy a herbicidy, dioxan a
ada jinch. Jsou soust mnoha produkt, se ktermi se setk1

ChemSec je mezinrodn neziskov organizace upozorujc na zdra

votn a environmentln rizika nebezpench chemikli, poskytujc
pesn a vdecky podloen informace, zapojujc podnikatelsk sektor a podlejc se na legislativnch procesech. Byla zaloena v roce
2002 a je tvrcem seznamu prioritnch nebezpench chemikli, kter by mly bt nahrazeny - tzv. SIN list.
16

vme v kadodennm ivot, jako jsou kosmetick a klidov

prosted ky, hraky, igelitov zvsy a ubrusy, bytov textil, nbytek, mat race, obleen, CD a DVD [6].
Uveejnn tto zprvy vyvolalo znanou pozornost sdlovacch prostedk (u ns napklad http://www.rozhlas.cz/cro6/
porady/_porad/1622) a soustedilo pozornost orgn EU na
potebu testovn zdravotn nezvadnosti mnoha vrobk.
Avak prv na pkladu prachu v naich lonicch si ukeme,
e lovk by ml spolhat pedevm sm na sebe a neoekvat,
e mu zdrav prosted v jeho domov zajist EU nebo vldy i
jin organizace v jeho zemi.

Prach, kter analyzovali autoi uveden studie, pedstavuje

velmi rznorodou smsici stic o rznch velikostech, jako jsou
vlasy, chlupy a kousky ke (od lid i domcch zvat), bakterie,
pyl, plsn, vlkna textili, stice hlny, oden materil z nbytku a zazen, zbytky potravin, popel, saze a roztoi. Vznikajc
prach pak pedstavuje rezervor pro dal chemiklie, kter se v
bytech mohou uvolovat z klidovch prostedk, kosmetiky,
lk, sprej atd. Jemn prach me lovk ne vdomky vdechovat, psob na jeho ki, me kontaminovat i potraviny a npoje. V nejum kontaktu s prachem jsou dti, kter se pohybuj po
zemi a strkaj ve do st. Tak dtsk ke je mnohem jemnj a
pedstavuje vzhledem k tlku vt plochu, ne je tomu u dosplch. A tak se dostvme k dal ab surdit souasn doby:
zatmco pro dti je do jist mry vhodn kontakt se pnou", aby
se vytvely pirozen protiltky, sloen prachu v domcnostech
souasn doby me vn ohrozit jejich vvoj.
Seznam spolupracujch organizac, kter provdly sbr a ana
lzu vzork prachu ve 12 sttech, je znan rozshl2. Vzorky
2

V EU se na teto cinnosti podilely European Public Health Alliance

17

byly odebrny v rmci EU ve vdsku, Belgii, Nmecku, Maar

sku, Itlii a esk republice; v Africe to byla Jin Afrika, Tan zanie, Kea a ganda. Z jihovchodn Asie se zpracovaly vzorky
odebran v lonicch na Filipnch a v Malaysii.
Pi odbru prachu se dodrovala jednotn metodika. V loni
cch se neuklzelo po dobu jednoho tdne, pot byl vyst prach
pod postelemi, z jejich okol i z povrchu postel. Pouvaly se
stejn typy filtr a sk. V kad zemi byly odebrny z jedn
lonice ti vzorky, kter se spojily do jednoho. Pedem povauji
za svoji povinnost sdlit tenm, e je mon, e ve va lonici
bude situace zcela jin ne v lonici manel v Plzni, ze kter
byly v R vzorky odebrny. V evropskch domcnostech, vetn
t esk plzesk, byly nalezeny v nejvych koncentracch ftalty a nonylfenol. Celkov hladina ftalt je vy ne ta, kterou
ady povauj za bezpenou s ohledem na koktejlov efekt. Tedy na jev, kdy toxicitu sledovan ltky vrazn posiluj dal ri
zikov ltky ve smsi.
Avak je teba ocenit, e zjitn vsledky rozbouily veejn
mnn v EU, a zd se, e zasely do mysl politik informace o
tom, v jak nebezpenm prosted dnes lid ij.

Lid v souasnosti nejsou dostaten chrnni prvnmi

pedpisy EU ped tmto koktejlem ltek naruujcch hormonln systm.
EU a vechny lensk stty proto mus zat rozhodn jednat,
aby nm zajistily dobr a klidn spnek po celou noc, uvedla
Anne-Sofie Andersson, editelka ChemSec.
(EPHA) a Health and Environment Alliance (HEAL) v Belgii, Levego
(Clean Air Action Group) v Mad'arsku, AMICA (Association for the Environmental and Chronic Toxic Injury) v Itdlii, BUND (Friends of the
Earth Germany) v Nemecku, Spolecnost pro trvale udriteln ivot
(STU2) v CR a Swedish Society for Nature Conservation (SSNC) ve
vdsku. SSNC asistovala pi odbrech vzorku v zemich mimo EU.
18

Drazn vyzvme Evropskou komisi i vechny lensk stty

EU, aby urychlily proces nominace endokrinnch disruptor
na kan didtsk seznam nebezpench ltek zzen na zklad evropsk smrnice REACH o registraci, evaluaci a autorizaci chemickch l tek. Dle doporuujeme firmm, aby
ve svch vrobcch nahrazova ly ltky naruujc hormonln
systm bezpenjmi alternativami, uvedla Frida Hk z
ChemSec.

REACH vstoupil v platnost 1. ervna 2007 na zklad nazen

Evropskho parlamentu a Rady (ES) a tk se ltek vyrbnch v
EU nebo do n dovench v mnostv vtm ne 1 tuna ron,
kter mus bt bhem 11 let postupn registrovny. Nahradil
nkolik destek starch prvnch pedpis, a proto se o nm nkdy mluv jako o jedn z nejsloitjch smrnic EU. SIN list obsahuje 378 chemikli, kter spluj kritria smrnice REACH pro
ltky vzbuzujc mimodn obavy (SVHC). Ltky identifikovan
jako endokrinn disruptory obsahuj seznamy SIN 1.0 a SIN 2.0,
celkem to je 47 ltek (http://www.chemsec.org/endocrinedis-rupters/edcs-on-the-sin-list). O nkterch z nich a jejich nebez pe pro lidsk zdrav se zmnme v dalch kapitolch. Zprva tak zdrazuje, e pro pln pochopen vlivu endokrinnch
disruptor na nae zdrav maj zsadn vznam nov metody
hodnocen rizik, a to zejmna s ohledem na schopnost tchto
ltek vyvolvat vznamn efekty u pi velmi nzkch dvkch.
Nkter ze zkoumanch chemickch ltek, jako nonylfenol i
nkolik ftalt, byly nalezeny v nejvych koncentracch v evropskch do mcnostech.

19

1.2 Bisfenol A
Ji Patoka
Bisfenol A (BPA) je Organick ltka, kter byla pipravena
synteticky v roce 1891 ruskm chemikem Alexandrem P. Dianinem. Vchozmi surovinami pro syntzu jsou fenol a aceton
(proto to A zjmenem ltky). Pvodn neuiten ltka se stala
dleitou surovinou pro ppravu plast. V souasn dob je BPA
pouvn zejmna jako surovina na vrobu tzv. polykarbont.
Ty nalezly irok technick pouit a ivot bez nich si u nedovedeme pedstavit. Jsou chemicky, tepeln a mechanicky odoln,
lehk, ir jako sklo nebo libovoln barviteln a jsou vhodnm
materilem pro adu vrobk. Z polykarbont se vyrb nap.
makrolonov desky - vysoce kvalitn, tepeln izolan materil,
vhodn pro zasklvn a zasteovn, s vysokou odolnost vi
povtrnostnm vlivm. Z polykarbont se vyrb tak ada
uitkovch pedmt pro domcnost, jako jsou ndoby na tekutiny, dzy na potraviny, kempingov jdeln soupravy, ale tak
nosie CD a DVD. Ve stle vt me se polykarbont pouv
vude tam, kde pichz do styku s potravinami - od kojeneckch
lhv a po oeten vnitnho povrchu konzerv.
Vyuit BPA je tak irok a vrobky z nj maj tak vysokou
uitnou hodnotu, e se jej ron vyrb kolem ohromujcch 3
miliard kilogram a jeho odhadovan hodnota v globln svtov
ekonomice za jednu hodinu je 500 000 US dolar. BPA se tak ad
mezi vznamn komodity obchodovateln na svtovch trzch.
Nelze se proto divit, e ojedinl vahy o tom, e BPA a z nj vyroben zbo by mohly ohroovat lidsk zdrav, byly hned v zrodku umleny.
V laboratoch celho svta se ale mno stle dal dkazy o
tom, e BPA nen tak bezpen, jak jsme se domnvali. Ve stle
vtm mnostv se dostv do ivotnho prosted a pes potravinov cykly pronik a do lidskho organismu. Kon tam, kde
20

by rozhodn konit neml - v lidskm tle. Obzvlt nebezpen

je BPA pro ty nejcitlivj organismy - kojence a mal dti. Lze jej
objevit v krvi lid, kte takov potraviny konzumuj. Rostou
obavy, zda BPA neme mt negativn vliv na lidsk zdrav. Pro
toe vrobky z BPA nachzej stle ir pouit nejen v potravinskm prmyslu, ale tak v medicn, stavebnictv, elektronice
i jinde, stv se tato chemiklie prakticky vudyptomnou slokou naeho ivotnho prosted. BPA se pouv tak pi vrob
epoxidovch pryskyic a polykarbontovch plast, z nich se
mimo jin vyrb i kojeneck lhve.

BPA je ptomen v moch, v povrchovch vodch ek a jezer,

jako i v organismech, kter tam ij. Byl nalezen i v pitn vod
mnoha africkch zem i na Kypru. U 96,2 % populace ve Spojench sttech byl BPA nalezen v moi. BPA je ptomen v krvi thotnch en i jejich plodov vod a mateskm mlce. BPA je
ptomen v balench vodch, ovocnch dusech, konzervovanch
potravinch. Velk mnostv BPA byla nalezena v paprovch
bankovkch nkterch zem. Pokud jet existuje njak msto na
Zemi, kde BPA nalezen nebyl, je tomu tak proto, e jej tam jet
nikdo nehledal. Zaten ivotnho prosted BPA je enormn, a i
kdy nalezen mnostv jsou nepatrn, nikdo nedoke od hadnout nebezpe jejich dlouhodobho psoben na lidsk or ganismus. Naprost vtina studi s BPA byla dosud provdna na
laboratornch zvatech.

V roce 2008 pinesl server NewScientist zprvu, e na zklad

studi britskch vdc existuje nebezpe, e BPA uvolovan z
kojeneckch lhv vyrobench z polykarbontu me zpsobovat
onemocnn srdce a diabetes 2. typu. Tuto zprvu pevzaly
vechny svtov tiskov agentury a informovaly o tom sv te21

ne a posluchae. I kdy vsledky studie jsou jinmi vdeckmi

skupinami zpochybovny, znovu a znovu se objevuje

otzka, zda pouvn polykarbontovch plastovch lhv
pro kojence i irok vyuit tohoto plastu v potravinstv
je i nen bezpen.

O zkazu BPA rozhodla Evropsk komise po kampani environ-mentlnch organizac, kter upozorovaly na vdeck dkazy o nebezpenosti tto ltky. Pijat smrnice zakzala od
bezna 2011 vrobu a od ervna 2011 dovoz a prodej kojeneckch lhv s obsahem BPA v cel EU. Vjimkou je esk republika, kter zatm nazen o zkazu nestaila schvlit. Ministerstvo
zdravotnictv pslun nazen teprve pipravuje. Podle Green
peace vak esk kamenn i internetov obchody polykarbontov kojeneck lhve s BPA stle nabzej. Pomal postup eskch
ad ale nen jedin problm, na kter upozoruj nevldn organizace. Vad jim tak, e pipravovan nazen se m tkat
pouze kojeneckch lhv a nezahrnuje ostatn ndob pro dti.
Svtov zdravotnick organizace (WHO) ji dve potvrdila, e
nejvce BPA se uvoluje prv z potravinovch obal, jako jsou
lhve nebo misky. Greenpeace proto vyzvalo ministerstvo, aby
zkaz rozilo na vechny produkty pro dti do t let, kter pichzej do styku s potravinami. Jene ministerstvo takov rozen odmtlo.

Pestoe WHO vydala v roce 2008 prohlen, e bisfenol A v

po travinch nepedstavuje pro lovka dn nebezpe, ada
od bornk o tom pochybuje. Laboratoe celho svta studuj
toxick projevy BPA a mechanismus inku, jakm tato ltka
psob nepzniv na iv organismy. Kad msc se objevuje
22

kolem jednoho tisce vdeckch lnk v odbornch a vdeckch

aso pisech celho svta. Mno se nov a nov dkazy o tom, e
BPA je ltka nebezpen lidskmu zdrav. Hlavn nebezpe spov v estrogenn aktivit BPA, kter se v tle chov podobn jako
ensk pohlavn hormon - estrogen.
Existuje podezen, e rozen pouvn BPA souvis se
vznikem inzulnov rezistence a s nrstem vskytu diabetu 2.
typu. Pi pokusech v laboratoi bylo zjitno, e bisfenol A indukuje v bukch slinivky nadbytenou tvorbu inzulnu psobenm
na estrogenov receptory, kter na svm povrchu maj buky
pankreatu. BPA me bt jednm z dvod nrstu potu diabetik a rovn lid postiench obezitou. BPA me tak pispvat
k thotenskmu diabetu i vst k dalm metabolickm chorobm.
Nedokeme-li zabrnit tomu, aby se njak ltka dostvala
do na stravy, musme stanovit takov jej nejmen mnostv
pijman kad den v potrav, aby to v dnm ppad nepokodilo nae zdrav. Takov mnostv je oznaovno jako TDI
(tolerovateln denn pjem). TDI je odhad mnostv chemickho
kontaminantu, ktermu jsme vystaveni z kontaminace ivotnho
prosted a kter, kdy se nachz v potravinch, me bt konzumovno denn bhem ivota, ani by pedstavovalo vrazn
riziko pro zdrav. Expozice tmito kontaminanty je sice nedouc, ale nelze ji vylouit, protoe nkter z tchto ltek se nachzej
v potravinch v dsledku zneitn ivotnho prosted. V EU
byla pijata hodnota TDI pro BPA 50 g/kg, ale nejnovj vzkumy ukazuj, e navren hodnota je pli vysok a mla by
bt snena na 10 g/kg.

Vude tam, kde si nejsme jisti, jak velk je riziko, bychom mli
uplatovat princip pedbn opatrnosti. Tento princip k, e
vdy, kdy existuje riziko monho nebezpe, a to i v ppad, e
23

riziko nen stoprocentn oven, je teba jednat tak, jako by toto

nebezpe bylo reln. Nevidme-li do zatky, nepedjdme,
protoe by mohlo v protismru jet auto. Nevme, jestli jede, nebo
nejede, ale chovme se tak, jako by jelo. Najdeme-li v lese lkav
vyhlejc bobule, kter neznme, nebudeme je jst, protoe by
mohly bt jedovat. Nevme, jestli jsou, nebo nejsou, ale chovme
se tak, jako by jedovat byly.

U vrobk, kter obsahuj a uvoluj BPA, bychom mli

uplatovat princip pedbn opatrnosti. Meme-li je nahradit jinmi vrobky, bez BPA, radji tak uime. Oekvn, e vldn organizace zak vrobu a pouvn bisfenolu
A, je zcela nerealistick.

1.3 Triclosan
Anna Struneck
Triclosan (t triklosan) je synteticky pipraven chlorovan
ltka, kter m siln antibakteriln a protiplsov inky a pouv se proto jako dezinfekn prostedek v etnch vrobcch.
Pidv se do mdel, deodorant, holicch krm, zubnch pasta
stnch vod, do isticch prostedk apod., obvykle v mnostv
0,15-0,30 %. Je tak pouvn u stle vtho potu spotebitelskch vrobk, napklad dtskch hraek, lonho prdla, ponoek, kuchyskch nstroj, pytl na odpadky apod., tedy vude
tam, kde se mohou uplatnit jeho smrtc inky na bakterie a
plsn. Je rovn innou slokou ve vlhench ubrouscch.
Triclosanem se napoutj z konzervanch dvod tak matrace.
Z tohoto vtu je zejm, e triclosan se snadno dostane do kad
domcnosti. Vrobci sice mus uvdt, e vrobky obsahuj
triclosan, ale bnmu spotebiteli toto upozornn mnoho ne24

pov. V nkterch studich s triclosanem bylo prokzno, e v

koncentracch schvlench pro jeho pouit v rznch vrobcch
nepedstavuje pro lovka dn nebezpe, v jinch je zase
upozorovno, e triclosan psob jako endokrinn disruptor.
Tak napklad u pulc stailo 0,15 ppb3 triclosanu k naruen
funkce hormonu ttn lzy a k jejich pemn v bu. Vdci
sledovali jednak vvoj pulc skokana volskho Ran catesbeiana,
jednak vvoj laboratorn by Xenopus laevis, a zjistili, e 0,15
g/l triclosanu ve vod po dobu 4 dn omezilo vvoj zadnch
nohou u pulc a psoben 0,03 g/l pouhch 24 hodin znamenalo zmnu v RNA pro receptor hormonu ttn lzy [7]. Dleitost hormonu ttn lzy pro metamorfzu (promnu) obojivelnk objevil esk vdec Vilm Laufberger ji ped sto lety. O
tom, e hormon ttn lzy je nezbytn nutn i v prbhu embryonlnho vvoje lovka, nikdo nepo chybuje.
Existuj vak obavy, aby naduvn triclosanu nevedlo ke
vzniku rezistentnch kmen bakteri, podobn jako je tomu u
antibiotik. Vzkum provdn na Irsk nrodn univerzit v
Galway ukzal, e na vzniku rezistentnch kmen bakteri se podl nejen antibiotika, ale i patn provdn dezinfekce. Jestlie
je pouit pli naedn dezinfekn prostedek, nejene st
bakteri pev, ale zrove zskv vi nkterm antibiotikm
rezistenci. Vdci pracovali s bakteri Pseudomonas aerginosa,
kter se obas ve velkch kvantech objevuje v nemocninm prosted na mstech, kde bychom ji neekali (na jednotkch intenzivn pe, resuscitanch i novorozeneckch oddlench), a
bv asto p inou rozshlch nemocninch nkaz. Dezinfekn
prostedky, mezi n pat i triclosan, sice bakterie P. aerginosa
spolehliv ni, ale pokud nejsou pouity v dostaten vysok
koncentraci, pevajc kmeny bakteri jsou rezistentn i proti
modernm irokospektrm antibiotikm, jako je ciprofloxacin
3

ppb znamen jedna miliardtina z celku. Zatmco 1 ppm odpovd pi

blin 1 mg/kg nebo 1 mg/l vody, 1 ppb odpovd 1 /kg, 1 = 10~6 g
nebo 1 g/l.
25

nebo fluorochinolon. patn proveden dezinfekce proto me

napchat vce kody ne uitku [8]. Urit rezistence na triclosan
se me u nkterch mikroorganism objevit, ale vt obavy
jsou z potenciln kov rezistence na jin antimikrobiln ltky. Studie zkoumajc tuto monost probhly vak zatm jen v
omezenm rozsahu.
Pouvnm triclosanu v mnoha antibakterilnch vrobcch
pro domcnost se tato chemiklie dostv do povrchovch vod.
Studie vdc z Virginsk technick univerzity prokzaly, e
triclosan reaguje s volnm chlorem ve vod za vzniku mench
mnostv nebezpench slouenin, napklad 2,4-dichlorfenolu.
Vtina z tchto ltek pechz inkem slunenho zen v dal
sloueniny, zejmna dioxiny. Pestoe tmto zpsobem vznikaj
jen mal mnostv dioxin, existuj velk obavy, protoe dioxiny
jsou extrmn jedovat a jsou to velmi siln endokrinn disrup
tory. Poplanou zprvu vyvolala informace, e triclosan me ve
vodovodn vod reagovat s chlorem za vzniku chloroformu, kter
je klasifikovn jako potenciln karcinogen. I kdy studie ukzaly,
e mnostv vznikajcho chloroformu je men ne mnostv
bn ptomn v chlorovanch pitnch vodch, ve Velk Britnii
se triclosan stal pedmtem varovn jako mon pina vzniku
rakoviny. Problmem je i to, e triclosan se uvoluje do kanalizace, kde me pod vlivem rznch bakteri nebo kontakt s kaly
vytvet dal sloueniny, kter kod ivotnmu prosted a rozkldaj se velmi pomalu.
Triclosan je zastoupen mezi sedmi hlavnmi kontaminujcmi
ltkami v povrchovch vodch jak v USA, tak v Evrop. V odpadnch vodch se nachz v koncentracch od 0,1 do 16,6 g/1.
Triclosan byl napklad nalezen ve vce ne 30 let starm sedimentu vcarskho jezera Greifensee (http://ntp.niehs.
nih.gov/ntp/ htdocs/Chem_Background/ExSuPdf/triclosan_508
.pdf). Na nutnost regulace a omezen pouvn triclosanu upozoruj i FDA a CDC v USA. V souasn dob se triclosan nachz
v USA i v mnoha mstskch vodrnch. Rozpout se v tucch a to
26

zna men, e se me po dlouhou dobu akumulovat i v tukov

tkni lovka. Byl nalezen i v mateskm mlce.
Negativn inky triclosanu a v nm obsaench stopovch
mnostv dioxin na ivotn prosted a jeho diskutabiln pnosy
v zubnch pastch vedly k tomu, e vdsk spolenost pro
ochranu prody (Naturskyddsfreningen) nedoporuuje
triclosan v zubnch pastch pouvat. Naopak Americk spolenost zubnch lka (American Dental Association) vydala prohlen, e triclosan obsaen v past na zuby psob preventivn a lebn na znty dsn a nen nebezpen.
Evropsk ad pro bezpenost potravin (EFSA) je vi
triclosanu velmi kritick. V beznu 2003 doporuil, aby ponaje
1. listopadem 2011 bylo pouvn triclosanu jako antimikrobiln ltky v EU zakzno, protoe ltka nebyla piazena do seznamu aditiv schvlench pro kontakt s potravinami. Spolenost
Microban, kter pidv toto antimikrobiln inidlo do plastovch vrobk urench ke kontaktu s potravinami, podala vak
proti tomuto rozhodnut alobu s tm, e rozhodnut EFSA nebylo
podloeno argumenty. Evropsk soud 25. jna 2011 poadavek
EFSA zamtl a rozhodl ve prospch spolenosti Microban. Jedn
se o prvn ppad, kdy bylo rozhodnuto podle novho pravidla
locus standi" z Lisabonsk smlouvy a podle lnku 263 Smlouvy
o EU (TFEU), tzn. v pmm zjmu adatele.
Vdeck vbor EFSA se odvolal a nabd k uvlivmu rozhodovn, kterm by se mlo pedchzet riziku zvyujcho se
rozsahu antibakteriln rezistence. Piznal, e dosud chyb dkazy o vlivu triclosanu na vznik takov rezistence, ale protoe
zatm nen dostatek podklad k dkladn analze rizik, je pli
brzy na tvrzen, e pouvn triclosanu nebude takov vliv mt.
Posledn vzkumy ukazuj, e triclosan mon pedstavu je i
jin nebezpe ne jen vznik novch kmen bakteri rezistentnch
na dezinfekcia a antibiotika [8]. Experimenty prokazu j jeho
drdiv inky na neurony CNS, nepzniv inky na hormonln regulaci a negativn inky na fungovn imunitnho sys27

tmu lovka. Podle zvr jedn studie bude douc prozkoumat mechanismy, kter se na tchto incch podlej, a tak jak
expozice mohou mt vznamn vliv na imunitn systm a na nchylnost k nemocem v pozdjch obdobch lidskho ivota.

Mnoh studie ukazuj, e myt rukou obyejnm mdlem a

horkou vodou po dobu 10-15 vtein s nsledujcm oplchnutm pod tekouc vodou je dostaten inn pi ochran
ped bnou bakteriln nkazou. Je vhodn ome zit nkup
vrobk obsahujcch triclosan.

1.4 Ftalty
Ji Patoka
Jako ftalty jsou oznaovny estery kyseliny ftalov, ltky,
kter jsou hojn pouvny v prmyslu vroby plast a jsou obsaeny v mnoha vrobcch z umlch hmot pro zven jejich
ohebnosti a plasticity. Funguj v nich jako tzv. zmkovadla. Aby
se z PVC (polyvinylchloridu) dala vyrobit pltnka nebo dtsk
plovac kruh, je nutn do suroviny pidat ftalty.
Ftalty jsou vak ltky nebezpen pro lovka a jejich jedovatost byla jednoznan prokzna nejen u zvat. Ftalty psob
adu vnch zdravotnch problm. Pat mezi n nap. vrozen
vady muskch pohlavnch orgn nebo ni kvalita spermi.
Dle jsou znm negativn inky na jtra, ledviny, plce a srlivost krve. Ftalty jsou tak rizikovm faktorem vedoucm k rozvoji astmatu a alergi. V PVC nejsou ftalty pevn vzny, a proto
se uvoluj do prosted, kde se hlavn vzduchem, a pak mohou rznmi cestami kontaminovat potravn etzce. lovk ftalty do svho tla dostv prostednictvm dchn zneitnho
vzduchu, kon resorpc anebo z potravin. Pro dti jsou nebez28

pen tm, e se mohou z plastu uvolovat postupn. Na dtsk

organismus, kter se teprve vyvj a roste, to m vt negativn
dopad ne na organismus dosplho jedince. V malm mnostv
jsou prakticky vudyptomn, a tak nepekvap, e jsou ptomn i v lidskm tle a e kontaminuj matesk mlko.

Ftalty se objevuj v hrakch a dtskch vrobcch, dle ve

kolnch pomckch, v domcnostech, jako nap. v plastovch
sprchovch zvsech, ubrusech, ale tak v kosmetice, lihovinch
a v neposledn ad tak v nemocninch zazench. Jak je vidt,
jde opravdu o skryt nebezpe, kter na ns h vude. OI
(esk obchodn inspekce) zakzala v roce 2010 celkem 11 ne
bezpench hraek a dtskch vrobk; nejastji se jedn o
dudlky pro kojence, pskac hraky, dtsk skldaky a bryndky. Na tuzemsk trh proud kadoron mnostv hraek, kter
jsou vyrobeny zejmna v asijskch tovrnch. Ale bohuel se
najdou i zvadn vrobky, kter byly vyrobeny v esk republice. Rodie maj nyn monost najt rizikov hraky na internetovm portlu www.babyweb.cz, kter spolupracuje s OI, a nemus se tedy bt o zdrav svch dt. Ftalty se hojn pouvaj i v
potravinstv. Plastov obaly, tcky, talky - u vech tchto vrobk se dosud ftalty bez omezen uplatuj. Nejsou sice rozpustn ve vod, ale zato velmi dobe rozpustn v tucch. Velmi
znepokojiv je vskyt ftalt v nemocnicch. Nejvce jsou v nemocnicch ohroeni no vorozenci, pacienti dlouhodob hospitalizovan a ti, kte jsou v pmm kontaktu s vrobky z PV, napklad pi dialze. Pacientovi na hemodialze, kter nahrazuje
nefunkn nebo chybjc ledvinu, se bhem jedn dialzy vymn
krev z celho tla piblin desetkrt, tj. 60 litr j projde pes
vaky a hadiky z mken ho PV. Nebezpe uvolnn ftalt
pmo do krve pacienta je proto velmi vysok.

29

Nebezpen vrobky z mkenho PVC okamit vrate!

Podle zkona jsou dovozci a distributoi povinni umonit
vrcen vrobku oznaenho za nebezpen, a to na vlastn
nklady. Chtj-li rodie, aby jejich dti nepily do styku s
vrobky, u nich hroz nebezpe obsahu ftalt, mli by se
vrobkm z PVC vyhbat a mli by si pozorn pest varovn na dtskch hrakch a vrobcch. Pokud varovn obsahuje slova: Nevkldat do st na del dobu, mohou se objevovat ftalty nebezpen pro zdrav dtte", je lep si tuto
vc radji nekupovat.

1.5 m nm kod nonylfenol?

Ji Patoka
Nonylfenol je organick aromatick slouenina patc mezi
alkylfenoly. Vyskytuje se obvykle jako sms izomer a pouv se
k vrob nonylfenol-ethoxylt, kter slou jako zmkovadla a
antioxidanty pro plasty. Jsou to povrchov aktivn ltky, uvan
t jako prmyslov detergenty, surfaktanty (smedla), emulgtory, disperzn inidla a zvlhujc ltky v mnostv prmyslovch a spotebitelskch aplikac. Pouvaj se pro povrchovou
pravu textili a ke, jako psada pesticid (kvli lep rozpustnosti ve vod) a dalch agroprodukt, barviv na bzi vody,
pro povrchovou pravu kov, itn elektronickch soustek,
pi tb ropy apod. Jsou tak astou slokou kosmetiky, ampon a vrobk osobn hygieny, a s nimi se tak dostvaj i do
naich domcnost.
Protoe nonylfenol pat tak do skupiny hormonlnch
disruptor, EU pouit nonylfenol-ethoxylt v detergentech
zakzala. V ivotnm prosted se patn rozkldaj a produkty
jejich degradace jsou asto toxitj ne vchoz ltka. Nonylfe30

nol je toxick pro vodn ivoichy, sniuje rst as a dalch vodnch rostlin, zpomaluje dospvn ryb a ovlivuje jejich reprodukci [9]. Nonylfenol a jeho derivty jsou vypoutny do povrchovch vod, vyskytuj se i v istrenskch kalech, kumuluj v
sedimentech, ale i v tknch ryb a jinch vodnch organism.
Z dostupnch dat pro R je zejm, e toxick nonylfenol stle
unik do ek a jeho koncentrace u vpust z istiek odpadnch
vod pekrauj povolen hodnoty. Jak zjistili pracovnci Green
peace, istiky navc asto ignoruj svou ohlaovac povinnost do
Integrovanho registru zneitn. Podle evropsk legislativy by
lensk stty mly do roku 2021 z vodnho prosted zcela eliminovat nejvce nebezpen ltky, jako je prv nonylfenol. Probl my s odstraovnm nebezpench ltek z vodnho prosted
po dle poadavk Rmcov smrnice o vodch m vak nejen
esk republika, ale i dal lensk stty EU.

Nkter studie tak prokzaly negativn psoben nonylfenolu na reprodukn systm u savc [10]. Nejvy dvka, pi
kter byly negativn zmny pozorovny, byla stanovena na
15 mg/kg vhy/den. Nonylfenol me negativn psobit na
ledviny a jtra. Histopatologick zmny na ledvinch laboratornch zvat (zvten ledvin) byly pozorovny pi dvce
15 mg/kg vhy/den, podvan opakovan po dobu dvaceti
tdn. Potenciln karcinogenn psoben nonylfenolu nebylo dosud dostaten prozkoumno.

1.6 V em spov nebezpe hormonlnch

disruptor?
Ji Patoka, Anna Struneck
Vechny ltky, o kterch je v tto kapitole zmnka, tj. bisfenol
31

A, ftalty, dioxiny, nonylfenol, ale i ada dalch, na n ji nezbylo msto, je azena mezi tzv. hormonln (endokrinn) disruptory.
Je to oznaen pro exogenn ltky, kter inkuj jako hormony v
endokrinnm systmu organismu a naruuj fyziologick funkce
hormon endogennch. Jet srozumitelnji eeno, jsou to hormonln aktivn ltky, kter vyrobil lovk umle v chemick
tovrn a kter primrn nemly jako hormony slouit. Dostaly
se vak do ivotnho prosted - vody, vzduchu, potravin - a z nj
pak do lidskho organismu, kde zaaly s jeho pirozenmi hormony interferovat. Hormonln disruptory proto mohou vst k
naruen inku pirozench hormon a zpsobit rozvrat stovek,
mon tisc biochemickch a fyziologickch funkc organismu,
kter jsou tmito hormony zeny a ovldny. Vyskytuj se mezi
nimi ltky s enskou hormonln (estrogenn) aktivitou i ltky s
aktivitou muskch pohlavnch hormon (androgen) [19].

Odbornci na lidskou plodnost uvdj, e 10-15 % manelstv

je sterilnch a e astou pinou je selhn reproduknch schop
nost mue. Podl tohoto muskho faktoru v poslednch letech
stle vzrst. Kdy v roce 1992 publikoval Carlsen [11] se svmi
dnskmi spolupracovnky studii, kter hodnotila vsledky 61
rznch zprv o potu a kvalit spermi u normlnch mu ve
fertilnm vku z let 1938-1991, vyvolalo to v lkaskch kruzch
zden. Zjistili toti, e v prbhu poslednch 50 let klesl objem
ejakultu z 3,40 ml na 2,75 ml a prmrn poet spermi ze 113
milion/ml na pouhch 66 milion/ml. Konstatovali, e musk
plodnost v uplynulch letech klesala linern a e pokud bude
tento trend zachovn, ji na pelomu 20. a 21. stolet by se mohl
prmrn poet spermi dostat pod hranici hodnot zabezpeujcch bezproblmovou muskou plodnost [12]. Carlsenv lnek
vyvolal mimodnou pozornost nejen mezi sexuology a andrology, ale tak mezi odbornky na ivotn prosted, urnalisty i
32

laickou veejnost.
Kdy se uvaovalo o rznch pinch poklesu kvality muskho semene, vtina odbornk na lidskou reprodukci vidla
pinu v hormonlnm psoben rznch ltek zneiujcch
ivotn prosted [21]. Nejpijatelnj se zd bt hypotza, e
pinou poklesu kvality semene je vzrstajc expozice plod a
dt v obdob dospvn ltkm s estrogennm inkem. To zejm pokozuje testikulrn buky, kter jsou nepostradateln pro
zrn a vivu spermi. Protoe vroba ltek s hormonln aktivitou dosahuje objemu milion tun ron a tyto ltky zneiuj
rozshl oblasti zemdlsky vyuitelnho povrchu zemkoule, je
expozice obyvatelstva hormonlnmi disruptory celosvtov
zvanm problmem. O mnoha chemickch ltkch pouvanch v ad technologi nemme navc vbec dn informace.
O tom, jak zvan pokozen dok zpsobit estrogeny, je-li
jejich psoben vystaven plod v obdob nitrodlonho ivota,
existuje smutn doklad z obdob let 1940-1970. V tomto obdob
bylo k zabrnn potratu asto pedepisovno podvn syntetickho estrogenu diethylstilbestrolu. Ten byl pedepsn vce ne
5 milionm en, ne se zjistilo, jak nebezpen je to ltka. Teprve
s odstupem let se toti pilo na to, e enm, u nich antikoncepce selhala, pestoe diethylstilbestrol pouvaly, se narodily
dti s etnmi poruchami pohlavnch orgn. Dvky mly vy
nchylnost k rozvoji karcinomu dlohy, u chlapc byl krom nkterch abnormalit reproduknho systmu zaznamenn vy
poet jedinc s abnormlnm spermiogramem. Vliv estrogenu
pochzejcch ze ivotnho prosted m nepochybn vliv i na
vzrstajc vskyt testikulrnch karcinom a podl se na morfologickch abnormalitch v muskch reproduknch orgnech,
nap. na zvyujcm se potu poruch sestupu varlat a vzrstajcm
vskytu vrozenho roztpu moovch cest.
Carlsenv model, zaloen na metaanalze ne vdy serizn
provdnch studi z celho svta, m adu odprc a novj
analzy prokzaly, e bytek musk potence nem linern
33

prbh. Neoddiskutovatelnm faktem je vak stle se zmenujc

poet spermi a pokles jejich pohyblivosti, co vede ke snen
plodnosti mu. Kdy se to projev na dalm poklesu obyvatel
Zem, posuzuje kad model trochu jinak.

Mezi dsledky psoben hormonlnch disruptor v ivotnm

prosted pat sexuln abnormality u zvat v prod. Rzn
podoby a rysy intersexu" se objevuj u ryb, krokodl, elv, u
ptk, kte se iv rybami, moskch savc i u medvd [1]. Intersex" se projevuje ptomnost atypick kombinace rys, kter
obvykle rozliuj samce a samice. Tak napklad pi chytn ryb v
Potomacu bylo zjitno, e u samc se v mstech, kde mly bt
spermie, nachzej shluky nezralch vajek. V USA studovali 16
typ ryb, ulovench v 111 lokalitch v cel zemi a jedin msto,
kde nenali znaky abnormlnho vvoje a rysy intersexu, byl
Yukon na Aljace. Vliv hormonlnch disruptor byl pozorovn u
dafni, u ryb, ab i ropuch, mlok, kormorn, u kachen, delfn i
u velryb. Tyto pklady uvdm proto, abych ukzala, e vliv
hormonlnch disruptor nen omezen pouze na vjimen ppady, ale e je mon ho sledovat v rozshlch oblastech na Zemi.
U lovka je obzvlt citliv obdob nitrodlonho vvoje. V
dob, kdy se formuje a vytv pohlav, je nutn rovnovha hormon. Podle americkch statistik se u novorozench chlapc
2-3x astji vyskytuj poruchy vvoje varlat - a ji v podob
kryptorchismu (nesestoupl varlata), nebo hypospdie - anomlie s neplnm uzvrem urogenitlnho valu ve fetlnm obdob.
Frompovichov popisuje i ppady, kdy je penis pokryt vrstvou
tuku a genitlie pipomnaj trbinou sp genitl holiky [20].
Frompovichov rovn uvd, e dnen mui produkuj piblin
polovin mnostv spermi v porovnn s jejich ddy, a eny maj
m dl astji problmy s poetm a donoenm plodu. Ob pohlav pak maj v porovnn s prarodii pi nejmenm dvakrt
34

vy pravdpodobnost, e onemocn rakovinou prostaty nebo

prsu.

Uvd se, e jich je 47 (viz SIN Listy). Zahrnuj dioxiny, rtu,

hexachlorobenzeny, furany, Lindan, dieldrin, DDT, kadmium,
PCBs a dal. Aktivist v USA obdivuj systm REACH, kter zavedla EU pro evidenci tchto ltek a jejich restrikci, a fungovn
ECHA, kter by mla zajiovat jeho implementaci. Doufejme, e
se dopady tto aktivity projev rychle, protoe nikdo se neodvauje pedvdat, k jakm dsledkm povede zplava hormonlnch disruptor v ivotnm prosted.

Dioxinm v podob Agent Orange pouvanho ve Vietnamu

jsme se vnovali v pedchoz publikaci. Catherine Frompovichov ve sv knize Our chemical lives and the hijacking of our DNA
(Nae chemick ivoty a pepaden na DNA) uvd [20], e Amerian rozprili na Vietnam 21 136 000 galon Agent Orange,
vtinou z helikoptr. (Galon odpovd 3,785 litru.) Podle Wikipedie to zpsobilo smrt 400 000 Vietnamc; obti ze strany
americkch vojk se neuvdj; 500 000 vietnamskch dt se
naro dilo s vvojovm pokozenm, jako je roztp patra, vy
poet prst na rukou i nohou, mentln retardace, kly. Spojen s
n rstem ppad rakoviny prostaty u mu se pedpokld,
avak nebylo prokzno dnou studi.
Amerian, zoufal z prudce narstajcho vskytu diabetu u
dt, obviuj i dioxin, kter se uvoluje ze zazen ve kolch i
domovech, dokonce ze suchch plen nebo i z ajovch sk.
Patrn si neuvdomujeme, e dioxin se uvoluje ze sk s
ajem, protoe jsou zhotoveny z vyblenho papru. Dioxinu se z
35

nich uvoluje rozhodn mn ne ve Vietnamu, ale kousek ke

kousku, den po dni. A tak je lep vrtit se k pouvn stek nebo
drtnch koul na aj, nebo pt aj pouze slit a cedit ho skrze
zuby.

Hormonln disruptory, ltky schopn naruovat ji v nepatrnch dvkch biochemick pochody naeho tla, kter jsou
zen hormony, pedstavuj novou kategorii zdravotnch rizik. Nikdy v minulosti nebylo nae ivotn prosted tmito
ltkami zamoeno tak, jako v souasn dob. Nikdy v minulosti se lovk nesetkval s tak masivnm pjmem tchto ltek ze vzduchu, vody a potravin. Lze jen obtn pedvdat,
jak vliv to bude mt na zdrav nae a naich potomk.

1.7 Azbestov hrozba

Zatmco veejn mnn EU rozbouily nlezy zdrav kodlivch ltek ve 12 lonicch z 12 stt svta, na konci listopadu
2011 se objevily zprvy, e nejmn 293 kol v R je ohroeno
azbestovm prachem, kter se uvoluje z takzvanho boletickho panelu. Jeho soust bvaj azbestov izolan desky. Zprvy
souasn dodvaj, e azbest se pouval jako soust stavebnch
materil v 70. a 80. letech minulho stolet, kdy byl povaovn
za bezpen. Teprve pi rekonstrukcch v posledn dob dochz
k naruen tchto panel a uvolovn azbestovch vlken v podob prachu. Pote s azbestem, kter se v organismu ukld a
postupn se podl na vzniku ndor, mohou mt daleko vt
rozmry. V esku jsou nejen koly, ale i tisce dalch staveb nemocnic i administrativnch budov, postavench v 70. a 80. letech. Prv tyto budovy se te hromadn opravuj a dlnci pitom naruuj azbestov desky. Do okol se tm uvoluje karcinogenn prach [13].

36

1.7.1 Azbestov hrozba vis nad tisci kolami i nemocnicemi

Anna Struneck
Kdy jsem pijela v roce 1977 na svj prvn fyziologick kongres na Zpad" - do Pae, francouzt studenti zrovna demonstrovali za odstrann azbestu z budov jejich kol. Asi se ani jim
nepodailo budovy zbourat a azbestov desky odstranit. Upozornili ns vak na zdravotn zvadnost azbestu v interirech, a tak
jsem z laborato odstraovala azbestov desky od plynovch
raditor, kde jsme je pouvali jako ochranu ped vznikem poru, protoe azbest je neholav. Pro tuto svoji vlastnost se pouval zejmna v bytovch jdrech pro vzduchotechniku nebo
jako neholav podklad pro elektroinstalaci. Dle se z nj vyrbl
eternit (sten krytina, kterou znme z chat) a nejedn ubytovna
i nkupn stedisko m stny z osinkocementovch desek.
esk republika zaadila azbest mezi prokzan karcinogeny
pro lovka v roce 1984 (Smrnice MZ R - hlavnho hygienika .
64/1984 Sb.). Pouvn azbestovch vrobk bylo omezeno
pouze na ppady, kdy nelze ut jinch materil. Byla zakzna
aplikace azbestu nstikem. Od roku 1997 ji nebyla povolovna
vroba azbestovch materil, take v nov stavnch budovch
by se ji azbest neml vyskytovat.
Jak se likviduje materil, kter je zkenj ne terorista? Tak
to se te Rostislav Janar a podv ve svm lnku [14] podrobn vysvtlen tto otzky. m je tedy azbest nebezpen pro
lidsk zdrav? Obecn pijman je jeho karcinogenita. Drobn
stice azbestu, kter uvznou po vdechnut v plicch, mohou bt
pinou vzniku rakoviny plic, kter se ovem objev teba a po
destkch let. Velikost tchto stic me bt i men ne 5 m
(pt tiscin milimetru).
Studie, ve kterch byla sledovna nemocnost a mrtnost za37

mstnanc pracujcch s azbestem, tuto monost potvrzuj. Tak

napklad v Hong Kongu sledovali skupinu 124 pracovnk s azbestzou, z nich 86 v prbhu studie zemelo [15]. Rakovina
plic byla pinou mrt ve 31 ppadech. V Itlii analyzovali
mrtnost v prbhu let 1995-2002 a zjistili, e prokazateln
vy mrtnost na ndory plic maj lid manipulujc s azbestem,
zejmna v cementrnch. Zatmco nrodn standardizovan pomr mrtnosti byl v Itlii 1,9 na 100 000 osob, v cementrnch
to bylo 11,63 [16].
Kanadt vdci sestavili petici poadujc zkaz vvozu azbestu do rozvojovch zem [17].
Na konferenci o mechanismech psoben azbestu na lidsk
zdrav pinesli astnci doklady o irok kle nemoc, na jejich
vzniku se me azbest podlet [18]. Prvnm onemocnnm, zpsobenm nahromadnm stic azbestu v plicch, bv tzv. azbestza - fibrotick plicn onemocnn. Nsleduje cel kla rznch tkovch zmn, kter poslze mohou pejt v plicn rakovinu. Azbest je obviovn i z podlu na jinch typech ndor, jako
je rakovina hrtanu a vajenk. Jsou podezen i na rakovinu hltanu, jcnu, aludku a kolorektln karcinom, ale pro tyto typy
rakoviny nen u lid dosud popsn dostaten poet ppad,
kter by mohly dokzat pm vztah s azbestem. Bylo to vak
pozorovno u laboratornch zvat - potkan, kek a my - po
inhalaci nebo pozen azbestu. Existuj daje svdc proto, e
azbest vyvolv autoimunitn reakce.
Kolik azbestovho prachu asi uvzlo v plicch kolnch dt v
dsledku neodborn a nezodpovdn provdnch rekonstrukc? A budou mt tito ci v dosplosti problmy s plcemi, jist se
najdou lkai, kte budou hledat nejrznj jin piny jejich
pot. Jmno souasnho ministra kolstv dvno upadne v zapomenut a budeme se divit, pro v esk republice nhle stoupl
poet ndorovch onemocnn plic. Ale jet dve ekaj patrn
problmy pracovnky, kte neodborn rekonstrukce provdj,
pokud nedodruj bezpenostn pedpisy pro prci s azbestem ve
38

snaze uetit penze svch zamstnavatel.

1.7.2 Azbest a jeho zdravotn rizika

Ji Patoka
Azbest je minerl ze skupiny kemiitan (silikt), kter vytv dlouh a tenk vlknit struktury. Protoe m vynikajc
tepeln-izolan vlastnosti, je neholav a levn, rozil se v minulm stolet jako izolan psada do stavebnch materil. Kdy
se zjistilo, e jeho mikroskopick vlkna mohou zpsobovat rakovinu plic, zjem o nj se prudce snil. Dnes je azbest povaovn podle IARC (Mezinrodn organizace pro vzkum rakoviny)
za prokzan lidsk karcinogen skupiny 1. Zsadnm rizikovm
faktorem pro vznik rakoviny je styk s azbestovmi vlkny. Mikroskopick azbestov vlkna vnikaj do tla pi vdechovn a
snadno se dostvaj do plicnch sklpk. Vdechnut vlkna jsou
sice porna bukami imunitnho systmu, tzv. makrofgy, ale
ty nejsou schopny vlkna zcela zniit a organismus je nedoke
inn eliminovat jinm zpsobem. Azbestov vlkna deponovan v plicnch sklpcch pak migruj k pohrudnici, kde se akumuluj. Vytrvalm drdnm tkn ostrmi vlkny vznik chronick znt, na jeho podklad me vzniknout ndorov bujen,
rakovina pohrudnice, tzv. difuzn malign mezoteliom pohrudnice. Jedn se o vysoce agresivn ndor, jeho prvnm pznakem
me bt such drdiv kael, bolest na hrudi a dunost zpsoben pleurlnm, vtinou hemoragickm vpotkem. Pznaky se
vak zanaj objevovat pozd, vtinou za 20 a 50 let po expozici azbestu. Vzkumy zjistily, e mezoteliomem onemocnli i
rodinn pslunci dlnk, kte se dostali do styku s azbestem
napklad pi pran pracovnho obleen. Rozvoj tohoto typu rakoviny je siln vzn na styk s azbestem. Ve vtin ppadu se
tedy jedn o pacienty, kte pili opakovan do styku s azbestovmi vlkny.
39

esk republika zaadila azbest mezi prokzan karcinogeny

pro lovka v roce 1984 (Smrnice MZ R - hlavnho hygienika .
64/1984 Sb.) a pouvn azbestovch vrobk bylo omezeno
pouze na ppady, kdy nelze ut jinch materil, jako je nap.
brzdov obloen. Od roku 1997 ji nebyla povolovna vroba
azbestovch materil pro stavebnictv, take v novjch budovch by se ji azbest neml vyskytovat.
Vzhledem k irokmu vyuvn v minulosti se vak azbest
stle nachz v budovch, kde ijeme a pracujeme, a prakticky
vude v ivotnm prosted kolem ns. Najdeme jej v azbestocementovch deskch a rourch, v obkladovch deskch stn interir i exterir, ve vodovodnch odpadech, vzduchotechnickch
trubkch a vtracch achtch, v elektrickch akumulanch
kamnech, v azbestovch omtkch, barvch a tmelech i ve stench krytinch typu eternit. Z azbestu jsou rovn vyrobeny textiln a plstn produkty pouvan pro ruvzdorn obleen,
obaly, teplenou i zvukovou izolaci apod.
V 70. a 80. letech minulho stolet zaznamenaly v na vlasti
velkou popularitu stavby z tzv. boletickch panel. Stavly se z
nich administrativn budovy, koly, zdravotn a nkupn stediska a dal objekty obansk vybavenosti po celm zem ech,
Moravy a Slovenska. Jenom kol, kde byly boletick panely pouity, existuje v R 291. Hlinkov upevovac elementy pouit u
tchto panel vak nyn dovaj. To vede k mnoha havarijnm
ppadm a majitel budov se sna o rekonstrukci. Ta je dleit
i z toho dvodu, e pvodn zateplen ji nevyhovuje souasnm
poadavkm na tepeln izolan vlastnosti konstrukce. Rekonstrukce je vak problematick. Pi necitliv vmn oken nebo
zateplovn budovy postaven z boletickch panel se azbest
zan uvolovat a zamouje jejich interiry i exteriry. Riziko
expozice vznik hlavn pi pracch, kdy dochz k naruovn
materilu a me dojt k uvolnn vlken. K tomu dochz jak pi
rekonstrukcch, tak demolicch i manipulaci s odpadem.
Nadmrn koncentrace azbestu byly nameny na nkolika
40

rekonstruovanch kolch v eskch Budjovicch a v Praze.

Podle analzy esk koln inspekce je vak z boletickho panelu
postaveno tak mnoho kol v Praze a v Krlovhradeckm a Moravskoslezskm kraji. Pi rekonstrukci takovch budov je teba
dodrovat bezpenost prce a zamezit uvolovn azbestovch
vlken do ovzdu. Podmnky ochrany zdrav pracovnk jsou
dny zkonem . 309/2006 Sb. a nazenm vldy . 361/2007
Sb. Kontrolnm orgnem pro dodrovn pedpis upravujcch
nakldn s azbestem je esk inspekce ivotnho prosted
(IP) a v ppad ohroen zdrav mstn pslun krajsk hygienick stanice. R jako lensk zem EU je povinna provdt
inspekce a vst registraci vech vtch budov, pi jejich stavb
byl azbest pouit. Postupn mus R vechny tyto budovy asanovat a odstranit nebezpe, kter azbest pedstavuje, aby se
dostala na rove ostatnch lenskch zem EU. Krom kol se to
tk tak velkho potu objekt soukromho, sttnho i veejnho sektoru, prmyslovch objekt apod. Sanace tchto objekt
je mon, ale je asov a finann velmi nron.

Veker stavebn rekonstrukce ve kolch by mly probhat

za velmi dslednho dodrovn zsad bezpenosti prce s
azbestem a dti by nemly bt po dobu prac v budov ptomn. Azbest se dostv do plic vdechovnm. Azbest je nebezpen zejmna pro svoji karcinogenitu.

1.8 Zdrav spnek

Anna Struneck
Lonice jsou msta, kde trvme zpravidla alespo osm hodin
denn, a proto je velmi dleit peovat o tento prostor zcela
vdom, abychom zde mohli spt zdrav. Zdrav spnek je ne41

zbytn pro udren tlesnho a duevnho zdrav i tlesn vkonnosti. Pedstavuje vak sloit fyziologick fenomn, kter
nen stle pln prozkoumn. Kadopdn vme, e poruchy
spnku, jako je chronick nespavost, nebo i naruen rytm
spnku a bdn, mohou bt jednou z pin rznch poruch a
nemoc. Poruchy spnku naruuj sprvn funkce imunitnho
systmu a pochody hormonlnch regulac.
V Dob jedov jsme upozornili na to, e je dleit spt v naprost tm, protoe pouze tak se vytv hormon melatonin.
Tvo ho mal lza v mozku o velikosti rovho zrnka - iinka.
Melatonin je dleit pro navozen spnku, a proto je nabzen
mnoha farmaceutickmi firmami i jako potravinov doplnk.
Odhaduje se, e v USA melatonin pravideln uv vce ne 20
milion Amerian. V R je dostupn pouze na lkask pedpis
(Circadin) a je doporuovn pacientm nad 55 let. Ve Slovensk
republice je voln prodejn, jako potravinov doplnk. Avak
nejlepm zpsobem je prava vlastn produkce melatoninu tm,
e budeme dodrovat pravidelnou dobu spnku a v lonicch
nebudou dn svtla. Melatonin je tak nejsilnji psobc antioxidan ltka, take odstrauje z naeho tla nadbyten voln
kyslkov radikly. Mnoho studi dokumentuje, e m vznamnou lohu v prevenci vzniku zhoubnch ndor. Spnek ve tm,
v dobe vyvtran a uklizen lonici je levn a velmi inn zpsob udren zdrav a vitality.
Len poruch spnku pat odbornkm, avak sami meme
uinit opaten, kter nm pomohou zdrav spnek udret nebo
obnovit. Dleit je i vbr matrac. Krom nevhodnch kovovch pruin obsahuj mnoh matrace zpomalovae hoen. Vbr
zdravotn nezvadnch matrac je tak znan nronou zleitost, ale matrace z prodnch materil, bez pruin, bez polybromovanch difenylter (PBDE) i bez rznch konzervanch
ltek jsou na trhu dostupn. Vmna matrac tak me vznamn
pispt ke zdravmu spnku.

42

Zdrav spnek je nezbytn pro udren zdrav. Je nutn dodrovat rytmus spnku a spt v naprost tm. Dleit je
vbr matrac.

1.9 Na co bychom mli dbt v interirech?

Anna Struneck
V souvislosti s informacemi o vysokm obsahu toxickch ltek
v naich interirech se v zpadn Evrop a v USA doporuuje, aby
se lid pezouvali ped vstupem do bytu a nechali boty venku.
Tento zvyk je ve vtin eskch domcnost zaveden snad odjakiva, a tak jsme se nkdy stydli ped hosty ze Zpadu" za to,
e bychom je snad mli ped vstupem do naeho bytu nutit k
zouvn. Ale jak je vidt, uitenosti pezouvn se pomalu u i
oni. Dalm uitenm pkazem, kter zase sp zdomcnl v
Americe ne u ns, je zkaz kouen v uzavench mstnostech,
zejmna na pracovitch. I to by se mohlo stt u ns dobrm zvykem, pokud tomu tak jet nen.
Doporuuje se vtrat krtce, ale intenzivn otevenm oken na
opanch stranch bytu (prvanem) po dobu 5-10 minut. Vys
vat koberce a vytrat podlahy bychom mli asto, protoe usazen prach se pi kadm pohybu rozv. V lonicch i v obytnch
interirech bychom mli dvat pednost omyvatelnm devnm
nebo keramickm podlahm ped koberci z umlch vlken nebo
umlohmotnmi krytinami. Hadry, mopy nebo smetky bychom
nemli odkldat po klidu na WC, ale peliv je vyprat a dt uschnout na slunko, nejlpe na jeden a dva dny. K myt a klidu
bychom mli pouvat netoxick prostedky, jako jsou soda, ocet,
obyejn mdla, ppadn peroxid vodku. Nepouvat aerosoly,
komern osvovae vzduchu a voav svky. Tyto produkty
uvoluj do ovzdu celou adu nedoucch toxickch ltek.
43

klidov prostedky obsahujc tkav chemiklie bychom

nemli skladovat v obytnch mstnostech, stejn jako rzn barvy, laky, odlakovae na nehty, rozpoutdla. Nkter z tchto
nvod se he aplikuj, ale je teba bt si vdom toho, e v
mstnosti, kde se pohybuj dti nebo kde spme, by ml bt ist"
vzduch.
Mlokdo si uvdomuje, e s vysokou koncentrac toxickch
ltek se setkvme uvnit naich aut. Obzvlt v novm aut,
kter tak pkn von novmi plasty, rozpoutdly, kobereky a
dalm vybavenm, mme a 35x vy obsah rozpustnch organickch ltek (VOC), uvdnch hormonlnch disruptor, ne
povoluj bezpenostn limity. Takovou pknou vni novho auta
nepekryj ani dn aromatick stromeky, ale vn z nich
uvolovan se pidaj do rodiny VOC.

K zajitn zdravho ovzdu v interirech je teba pravideln a asto uklzet jednoduchmi prostedky bez VOC, dbt na
pezouvn a inn vtrn.

1.10 Pomhaj nm pokojov kvtiny

Anna Struneck
Vtinou si myslme, e nm kvtiny v mstnostech ubraj
kyslk, protoe za tmy dchaj jako lovk. V souvislosti se kodlivmi ltkami v naich bytech se stle vce doporuuje vyuvat
pokojov rostliny, kter maj schopnost mnoh z tchto ltek
pohlcovat. Schopnost rostlin pohlcovat kodliv ltky se zabvali vzkumnci v NASA (Nrodnho adu pro letectv a kosmonautiku USA), kte hledali zpsoby k udren pjemn a zdrav
atmosfry v kosmickch lodch. Poad a druhy rostlin, kter
mohou bt uiten ve filtrovn vzduchu v interirech, se mo44

hou liit, ale kadopdn nm tyto rostliny nemou ublit (na

rozdl od napklad difenbachie, kter je hojn pstovan v eskch domcnostech i kancelch, avak dostane-li se jej list do
st, me zpsobit otoky).
Ekologov doporuuj na prvnm mst pvabnou a pestrobarevnou liboru mavou (Lantana camara), kter mn barvu
svch kvt a kvete jako letnika po nkolik msc. Mezi dal,
kter nm dok vytvet zdrav vzduch, pat scindapsus, phalaenopsis - orchidej, kter me kvst i v panelkovm byt po
cel rok, rzn typy bean, filodendrony, africk fi alky, dokonce i vnon kaktus, amarylis, toulcovka kolumbijsk a dal.
Mnoh z nich jsou bn pstovan u ns, nkter mn znm si
mete prohldnout na http://www.theneweco logist.com/
2009/07/top-10-natural-eco-friendly-and-anti-pollutant-house
plants/ a teba vs budou inspirovat k pstovn ve va domcnosti. Jin zdroje doporuuj i palmy, kapradiny, chryzantmy,
bn znm a nenron chlorofytum (zelenec) nebo dracny.

Ve studii Domov, sladk domov, pekvapen v prachu pod

postel se zjistilo, e v nejvtch koncentracch se v prachu z
lonic vyskytovaly retardry hoen a ftalty. Prmrn
koncentrace retardr hoen v jihoasijskch sttech byla
350 g/kg a 60,2 g/kg ve sttech EU. Prmrn koncentrace ftalt ze esti jihoasijskch zem byla 685 mg/kg a
935 mg/kg ve sttech EU. K vysokmu prmrnmu obsahu
ftalt v zemch EU pispla nejvce R, protoe v lonici
manel v Plzni bylo nalezeno desetkrt vce ftalt ne ve
vtin jinch EU stt, dokonce jet asi o tetinu vc ne na
vysoce kontaminovanch Filipnch. Mezi jednotlivmi jihoasijskmi stty byly rovn velmi vznamn rozdly: Na Filipnch byly kumulativn koncentrace ftalt 10 000x vy
ne ve vzorku z Malajsie. Bez ohledu na absolutn koncentrace studovanch ltek, kter mohou bt pi zahrnut vt45

ho potu vzork zcela odlin, je dleit, e uveejnn tto zprvy vyvolalo znanou pozornost sdlovacch prostedk a soustedilo pozornost politik EU na potebu testovn zdravotn nezvadnosti mnoha vrobk, kter ns
obklopuj v kadodennm ivot.
Obsah VOC v naich domovech i na pracovitch mme ve
vlastnch rukou a meme ho ovlivnit vbrem materil,
textilu, zazen, klidem a volbou hygienickch a kosmetickch prostedk. Zajitn zdravho spnku vrazn ovlivuje zdrav kadho lovka.
Pokojov rostliny vydatn pomhaj odstraovat toxick
ltky z interir. Proto do kad mstnosti alespo jeden
kvtin!

[1] Relyea, R.A. Predator cues and pesticides: a double dose of danger
for amphibians. EcolAppl, 2003, 13, 1515-21.
[2] Patoka, J. Prach z domcnosti usvd zloince. Vesmr, 2008, 87
(10), 658.
[3] Chemsec: http://www.chemsec.org/news/news-201l/july-septem
ber/808-mix-of-hazardous-chemicals-under-your-bed-eu-needs-t
o-act
[4] Home sweet home? - dusty surprises under the bed. 2011
http://www.
chemsec.org/images/stories/20ii/chemsec/home_
sweet_homeJbwres.pdf;
[5] Endokrinn disruptory: http://www.chemsec.org/endocrine-disrup
ters /edcs--on-tke-sin-list 2011.
[6] Suta, M. Chemick ltky v ivotnm prosted a zdrav. Ekologick
institut Veronica: Brno 2008.
[7] Veldhoen, N.; Skirrow, R.C.; Osachoff, H.; Wigmore, H.; Clapson, D.J.;
Gunderson, M.P.; Van Aggelen, G.; Helbing, C.C. The bactericidal
agent triclosan modulates thyroid hormone-associated gene expression and di-srupts postembryonic anuran development. Aquat
Toxicol, 2006, 80 (3), 217-27.
[8] Patoka, J. patn proveden dezinfekce nadl vce kody ne
uitku. Vesmr, 2010, 89(3), (146).
[9] Chandrasekar, G.; Arner, A.; Kitambi, S. S.; Dahlman-Wright, K.; Len46

dahl, M. A. Developmental toxicity of the environmental pollutant

4-nonyl-phenol in zebrafish. NeurotoxicolTeratol, 2011, 33 (6),
752-64. [10] Jie, X.; Yang, W.; Jie, Y.; Hashim, J. H.; Liu, X.Y.; Fan, Q.
Y.; Yan, L. Toxic effect of gestational exposure to nonylphenol on Fl
male rats. Birth De-fects Res B Dev Reprod Toxicol, 2010, 89 (5),
418-28.
[11] Carlsen, E.; Giwercman, A.; Keiding, N.; Skakkebaek, N. E. Evidence
for decreasing quality of semen during past 50 years. BMJ, 1992,
305 (6854), 609-13.
[12] Olsen, G. W.; Bodner, K. M.; Ramlow, J. M.; Ross, C.E.; Lipshultz, L. I.
Hve sperm counts been reduced 50 percent in 50 years? A statistical model revisited. Fertil Steril, 1995, 63 (4), 887-93.
[13] Azbest. http://zpravy.idnes.cz/azbestova-hrozba-visi-nad-tisiciskolami-i--nernocnicemi-plv-/domaci.aspx?c=A111129_210734_
domaci_abr.2011.
[14] Likvidace azbestu: http://technet.idnes.cz/jak-se-likviduje-mate
rial-ktery--je-zakerejsi-nez-terorista-pli-/tec_reportaze.aspx?c=A0
70708_173502_tec _reportaze_rja.
[15] Chen, M.; Tse, L. A.; Au, R. K.; Yu, I. T.; Wang, X. R.; Lao, X. Q.; Au, J. S.
Mesothelioma and lung cancer mortality: A historical cohort study
among asbestosis workers in Hong Kong. Lung Cancer, 2011.
[16] Fazzo, L.; De Santis, M.; Minelli, G.; Bruno, C; Zna, A.; Marinaccio,
A.; Conti, S.; Comba, P. Pleural mesothelioma mortality and
asbestos exposure mapping in Italy. AmJ Ind Med, 2012, 55 (1),
11-24.
[17] Takaro, T. K.; Davis, D.; Van Rensburg, S. J.; Arroyo Aguilar, R. S.;
Al-granti, E.; Bailar, J.C., 3rd; Belpoggi, F.; Berlin, M.; Bhattacharya,
S.; Bonnier Viger, Y. V.; Brophy, J.; Bustinza, R.; Cameron, R. B.;
Dement, J. M.; Egilman, D.; Castleman, B.; Chaturvedi, S.; Cherniack,
M.; Choud-hury, H.; Demers, P. A.; Digangi, J.; Digon, A.; Edwards, J.
G.; Englund, A.; Erikson, B.; Correa Filho, H. R.; Franco, G.; Frank, A.
L.; Freund, A.; Gee, D.; Giordano, A.; Gochfeld, M.; Gilberg, M.;
Goldsmith, D. F.; Goldstein, B. D.; Grandjean, P.; Grcenberg, M.; Gut,
I.; Harari, R.; Hin-dry, M.; Hogstedt, C; HufF, J.; Infante, P. F.;
Jarvholm, B.; Kern, D. G.; Keifer, M.; Khatter, K.; Kjuus, H.; Keith, M.;
Koo, L. C; Kumar, A.; La-Dou, J.; Landrigan, P. J.; Lemen, R. A.; Last,
J. M.; Lee, C. W.; Leigh, J.; Levin, S. M.; Lippman, A.; Madrid, G. A.;
McCulloch, J.; McDiarmid, M. A.; Merchant, J. A.; Monforton, C;
Morse, T.; Muir, D. C; Mukerjee, D.; Mulloy, K. B.; Myers, J.; Nuwayhid, I.; Orris, P.; OzonofF, D.; Paek, D.; Patra, M.; Pelclova, D.; Pepper, L.; Poje, G. V.; Rahman, Q.; Reyes, B.; Robinson, B. W.; Rodriguez, E.; Rose, C; Rosenman, K. D.; Rosenstock, L.; Ruchirawat, M.;
47

Rydzynski, K.; Schneider, J.; Silverstein, B.; Siquei-ra, C. E.; Slatin, C;

Soffritti, M.; Soskoline, C; Sparer, J.; Stayner, L. T.; Tarkowski, S.;
Teitelbaum, D. T.; Tompa, A.; Trosic, I.; Turcotte, F.; Vi-lela, R. A.;
Waterman, Y. R.; Watterson, A.; Wegman, D. H.; Welch, L. S.; Woitowitz, H. J.; Yanri, Z.; Zavariz, C. Scientists appeal to Quebec Premir Charest to stop exporting asbestos to the developing world.
Int jf Occup Environ Health, 2010,16 (2), 241-8.
[18] Gwinn, M. R.; Devoney, D.; Jarabek, A. M.; Sonawane, B.; Wheeler, J.;
Weissman, D. N.; Masten, S.; Thompson, C. Meeting Report: Mode(s) of Action of Asbestos and Related Minerl Fibers. Environ
Health Perspect, 2011,119 (12), 1806-10.
[19] Frye, C. A.; Bo, E.; Calamandrei, G.; Calza, L.; Dessi-Fulgheri, F.;
Fernan-dez, M.; Fusani, L.; Kah, O.; Kajta, M.; Le Page, Y.; Patisaul,
H. B.; Vene-rosi, A.; Wojtowicz, A. K.; Panzica, G. C. Endocrine
disrupters: a review of some sources, efFects, and mechanisms of
actions on behaviour and neuroendocrine systems. J Neuroendocrinol, 2012, 24 (1), 144-59.
[20] Frompovich, C. J. Our Chemical Lives and The Hijacking of our
DNA. 2009.
[21] Desdoits-Lethimonier, C; Albert, O.; Le Bizec, B.; Perdu, E.; Zalko,
D.; Courant, F.; Lesn, L.; Guille, F.; Dejucq-Rainsford, N.; Jegou, B.
Human testis steroidogenesis is inhibited by phthalates. Hum Reprod, 2012.

48

Anna Struneck, Ji Patoka

Cukr je v souasn etap vvoje lidstva povaovn za jeden z
hlavnch jed, stv se strakem, vinkem mnoha nemoc. A
protoe ve vysplch zemch svta je znan st dosplch i dt
obznch, setkvme se pravideln s varovnm vivovch poradc, doporuenm ke konzumaci zdravch" potravin, zmn
tradinch jdelnk, nabdnm k omezen spoteby cukru. Vrobci nabzej irokou klu light" a nzkokalorickch potravin,
bez cukru, avak obsahujcch jako nhraku sladk chuti uml
sladidla. Ta vak jsou z pohledu ink na lidsk zdrav jet
hor. Mnoz poradci nm msto cukrov doporuuj erstv nebo
suen ovoce. Potebuje lovk cukr ve sv viv? Pro tou po
sladkm? Jak nm kod nhraky sladk chuti? A m by mohl
lovk sladit?

2.1 Cukry
Cukry neboli sacharidy jsou organick sloueniny. Nejjednodu pirozen cukry maj v molekule pt (pentzy) nebo est
(hex zy) uhlk a nazvaj se monosacharidy. Takovmi monosachari dy jsou nap. ribza, glukza nebo fruktza. Spojenm
monosa charid chemickou (glukosidovou) vazbou vznikaj disacharidy (nap. sacharza nebo laktza), trisacharidy (nap.
rafinza nebo melecitza) atd. Jestlie je spojeno nkolik set a
tisc monosa charid do dlouhho etzce, mluvme o polysacharidech. Ta kovmi polysacharidy jsou nap. krob, celulza nebo
pektin. Nzkomolekulrn sacharidy jsou rozpustn ve vod a
maj vce i mn sladkou chu. Makromolekulami polysacharidy
jsou vtinou bez chuti a jsou ve vod jen omezen rozpustn
(krob) nebo zcela nerozpustn (celulza).
Sladkou chu maj i nkter derivty cukr, napklad tzv. cu
49

kern alkoholy, jako nap. xylitol. Sladkou chu m ale tak cel
rada prodnch a syntetickch ltek, kter s cukry nemaj nic
spolenho. Protoe se neastn biochemickch pochod v organismu jako cukry a pestoe jejich sladivost je mnohem vy
ne sladivost nejznmjho cukru - sacharzy - neposkytuj organismu dnou nebo jen velmi malou energii. Jsou to tzv. nzkokalorick sladidla, vhodn nap. pro lidi trpc cukrovkou.

Vdci ji ped vce ne sto lety zjistili, e cukr v podob

glukzy je zkladnm zdrojem energie pro lidsk tlo. Je tak
naprosto nezbytn pro innost mozku. Nervov buky jsou zvisl na dodvce glukzy z krve, protoe nemaj schopnost ukldat si zsoby energie v podob tuk. Akoliv lidsk mozek pedstavuje jenom 2 % tlesn hmotnosti, spotebovv 20 % celkov
tlesn spoteby kyslku a dokonce 25 % celkov spoteby
glukzy. Kolk cukruje tedy zapoteb a kolik u je moc?
Americk asociace pro srdce doporuuje, e eny by nemly
konzumovat denn vc ne 100 kalori z dodanho cukru, mui
pak by nemli pekroit mnostv 150 kalori. To se d vyjdit
jako est ajovch liek cukru pro eny a devt ajovch liek
pro mue.
Biochemici v polovin minulho stolet tak velmi detailn
popsali biochemick pochody pi zskvn energie z cukr, tuk
a blkovin. Populrnm se stalo vyjden tuky ho v ohni cukr". To znamen, e k tomu, abychom zskali energii z molekul
tuk, mus nejdv dojt k metabolickm pemnm jednoduchch cukr, aby se mohly dle metabolizovat tuky. Kad buka
lidskho tla potebuje glukzu jako zdroj energie a jako palivo i
zdroj pro dal metabolick pemny. Tzv, diety bez sacharid ve
skutenosti neexistuj, protoe cukry jsou soust zeleniny,
ovoce, lutnin, masa i mlka.
Pokud nejsou pro spalovn mastnch kyselin dostupn me50

tabolity cukr, jako je tomu napklad pi hladovn nebo pi

cukrovce, pak se vytvej tzv. hydroxy a keto-kyseliny, krev se
okyseluje a vznik toxick aceton.
Jenome problm spov v tom, e ve vysplch zemch lid
pijmaj cukr mnohem vc, ne jejich tlo skuten potebuje.
Nadbyten mnostv cukr se pemuje na tuky, ukld se v
tle na mstech, kam nepat, dochz ke vzniku obezity a k naruen samotnho metabolismu cukr v podob cukrovky. Avak
problmy nejsou jenom v ukldn nadbytenho cukru v podob tuk.

Je veobecn znm, e po zven hladiny glukzy v krvi ve

stevech se uvoln hormon inzuln, kter umon vstup glukzy
do bunk a jej dal zpracovn. V poslednch letech postihuje
stle vce mladch lid cukrovka 1. typu. Pi diabet 1. typu dochz k nedostatenmu vyluovn inzulnu. To je dno autoimunitnm pokozenm bunk slinivky bin, kter jej produkuj.
Nejastji se projevuje astm moenm, hladem a navou. V krvi
je vysok hladina glukzy, protoe pi nedostatku inzulnu
glukza neme pronikat do bunk. U cukrovky 2. typu zase tlo
nedoke na inzuln patin reagovat. Akoliv je ji vce ne 80
let znmo, e cukrovka je zpsoben nedostatenm vyluovnm inzulnu a inzuln se podv nemocnm, ve skutenosti stle
ne umme cukrovku vylit a mechanismy jejho vzniku detailn
ne znme. Naopak podvn inzulnu je na pednm mst ve
vzniku nedoucch ink (N) a mrt v dsledku len.
Statistiky v USA uvdj, e souasn Amerian spotebuje 65
kg cukru ron. V R se uvd, e prmrn spoteba cukru se
pohybuje mezi 36 a 40 kg na osobu a rok. Avak nen cukr jako
cukr. Podvejme se napklad na rozdly mezi glukzou a fruktzou. To jsou jednoduch cukry a dnes ji tm kad v, e to, co
51

bn povaujeme za cukr - u ns to je zpravidla cukr zskvan z

cukrovky - je sacharza, kter je sloena prv ze dvou molekul
monosacharid - glukzy a fruktzy. Na tyto dva cukry se sacharza roztp v procesu trven cukr v tenkm stev. Pechzej do krve a jsou vedeny vrtnicovou ilou do jater.

Fruktza nebo t ovocn cukr je monosacharid nachzejc se

v mnoha potravinch, zejmna v ovoci, nkter zelenin a v medu. Je slad ne cukr a pro poteby potravinskho prmyslu se
vyrb ve velkm mnostv (asi 250 tisc tun ron) z epnho
cukru nebo ze krobu. Fruktza je asto pouvna k pislazovn
npoj, ale ada prac naznauje, e u konzument existuje riziko
kardiometabolickch poruch, vetn dyslipidmie, inzulnov
resistence, cukrovky a obezity [1]. U sti populace existuje vrozen nesnenlivost na fruktzu, hereditary fructose intolerance".
Jtra spotebuj pro svj metabolismus asi 20 % glukzy z
potravy a zbytek je krv distribuovn do tla, zatmco fruktzu
jtra zpracuj se 100% innost. Vtinu fruktzy pemn na
tukovit ltky, jako jsou mastn kyseliny, patn formy chole
sterolu (LDL) a zsobn tuky. Jestlie zkonzumujeme 120 kalori
glukzy, z tto dvky se v podob tuku ulo sotva jedna kalorie,
zatmco ze 120 kalori fruktzy se ulo 40 kalori v podob tuku.
Tuk se potom ukld v jtrech, okolo srdce a v bie. Ten to zpsob obezity je nebezpen pro vznik infarktu, onemocnn jater,
aterosklerzu i pro vznik vysokho krevnho tlaku. Zven hladiny fruktzy v krvi je spojovno s mnoha projevy metabolickho
syndromu - rezistence k inzulnu, zven objem pasu, porucha
lipid a hypertenze. Fruktza ovlivuje i metabolismus jinch
tkn, jako jsou trvic systm, tukov tk a mozek, vede
zejmna k naruen citlivosti k inzulinu i ke vzniku znt a
tvorb volnch kyslkovch radikl [1]. Nkte odbornci proto
v souasn dob varuj ped konzumac vy sokho mnostv
52

fruktzy a doporuuj omezit jej denn spo tebu na 25 gram

denn, nebo jet lpe na 15 gram, protoe lovk pijme urit
mnostv fruktzy z potravin, u kterch si to ani neuvdomuje.
Tak napklad 15 gram fruktzy zskme sndenm dvou bann a dvou datl. Americk zdroje uvdj, e prmrn Amerian
denn konzumuje 12 ajovch liek fruktzy jenom ve form
samotnho fruktzovho sirupu. U ns nen rozen konzumace sirupu z agve, ale amerit experti ped nm varuj velmi nalhav, protoe tato va obsahuje tm vhradn fruktzu.
Stejn tak fruktzu obsahuj mnoh dal potraviny, jako je ttinov cukr, javorov sirup, melasa, nebo pro ns dosud mn
znm: sorghum (sirup s melasou), sucanat (prodn ttinov
cukr z produkce kontrolovanho ekologickho zemdlstv s
obsahem melasy), turbinado (mlo rafinovan ttinov cukr). V
kadm ppad je vhodn vyhnout se vem slazenm npojm,
protoe obsahuj vtinou fruktzu (nebo aspartam).
Pro zajmavost uvdme v tabulce 2.1 obsah fruktzy v nkterch druzch ovoce. Hodnoty jsou uveden v gramech.

Vroba sladkho fruktzovho sirupu je ukzkou toho, jak se

vyvjej potravinsk technologie. Technologie vroby vysoko-fruktzovho kukuinho sirupu vznikla v 70. letech minulho stolet jako levn zpsob, jak nahradit v potravinch cukr. Je
zjevn, e se velmi osvdila, a dnes meme sledovat, e fruktzou z kukuice se slad vtina npoj a potravin. Meme ji
nalzt v keupu, saltovch dresincch, v chleb i cerelich, dokonce i v lanmtu, v suenkch i ipsech. Kukuin krob se
chemicky rozlo na glukzov sirup, ten se vak psobenm enzym pevede na znan podl mnohem slad fruktzy. Nrst
obezity, vysokho krevnho tlaku a dokonce i rakoviny pisuzuj
mnoz prv irokmu rozen fruktzy v potravinskm
prmyslu v USA.
53

Tabulka 2. Obsah fruktsy v nkterch druzch ovoce

Ovoce

Mnostv ovoce

Mnostv cukru (g)

Mandarnka

lks

4,8

Nektarinka

lks

5,4

Broskev

lks

5,9

Pomeran

lks

6,1

Bann

lks

7,1

Hruka

lks

11,8

Rozinky

% lku

12,3

Hroznov vno

1 lek

12,4

Mango

lks

32,4

Meruky suen

1 lek

16,4

Fky suen

1 lek

23,0

Xylitol
Tento ptiuhlkov cukern alkohol se v prod nachz v
mnoha rostlinnch zdrojch, jako jsou napklad maliny, vestky,
kukuice i oves. Prmyslov se vyrb nap. z devnho odpadu
nebo z kukuice. V Evrop se zaal vyrbt v minulm stolet ve
Finsku z deva bz, koncem 20. stolet se dokal velk popularity
v USA a v souasn dob je jeho nejvtm producentem na,
kde je xylitol vyrbn z kukuinho odpadu. Pestoe suroviny
pro vrobu xylitolu jsou levn, jeho vroba je sloitj ne vro
ba cukru z cukrov epy nebo cukrov ttiny, a proto je toto sladidlo dra. To brn jeho irmu rozen. Je piblin stejn
sladk jako sacharza, ale pi metabolismu se uvoln mn kalo
ri: jedna ajov lika xylitolu poskytne 9,6 kalori, zatmco
stejn mnostv cukru poskytne 15 kalori. Nevhodou xylitolu
je, e me mt ve vych dvkch laxativn (projmav) efekt. V
bn literatue nejsou toxick inky xylitolu u lovka znmy.
Zajmav je, e xylitol nesnej psi. Pokud zkonzumovali potravu slazenou xylitolem, dolo u nich k nhlmu poklesu hladiny
glukzy v krvi, ke ztrt koordinace a k zchvatm. Ve vzcnch
54

ppadech bylo popsno selhn ledvin a selhn sren krve.

Hypoglykmie nastvala ji po poit > 0,1 g xylitolu/kg hmotnosti, po poit > 0,5 g/kg mohlo dojt k jaternmu selh n. U ps
vyvolal xylitol prudk vzrst obsahu inzulnu v krvi ji 20 minut
po poit xylitolu, s vrcholem po 40 minutch. U lovka naproti
tomu xylitol nem dn inek na hladinu glukzy ani inzulnu
[2-3].
Xylitol nem dnou pachu a je vhodnm sladidlem tak pro
diabetiky. Nepodl se nap. na tvorb zubnho kazu a je proto
pouvn jako sladidlo do vkaek. vkaky s xylitolem redukuj mnostv zubnho plaku a produkci kyselch slin a sniuj
tak kazivost zub i problmy s dsnmi [4]./

2.2 Uml nekalorick sladidla

Jako uml sladidla oznaujeme synteticky pipraven ltky
sladk chuti, kter samy o sob neobsahuj tm dnou energii,
nezvyuj hladinu krevnho cukru a jejich jedinm clem je zpjemnit chu potraviny. Takov ltky jsou oznaovny jako nekalorick sladidla, obvykle maj mnohonsobn vy sladivost ne
sacharza a jsou vhodn pro diabetiky a obzn osoby. Od samho zatku jejich pouvn v potravinstv vak existuje mnoho
pochybnosti o jejich zdravotn nezvadnosti. Nejastji byla tato
uml sladidla podezvna, e mohou vyvolvat rakovinu. Bylo
provedeno mnoho studi, jejich zvry se vak velmi rzn. Po
potench jednoznanch zvrech o bezpenosti umlch
sladidel, pokud jejich dvkovn nepekro doporuen denn
dvky (DDD) [5], se obje vuj destky jinch, kter upozoruj na
to, e tato sladidla mohou bt pinou lymfom, leukmi, rakoviny moovho mche, mozku, chronick navy, Parkinsonovy
a Alzheimerovy nemoci, sklerzy multiplex, autismu a systmovho lupusu [6].

55

Sacharin je jednm z nejstar umlch sladidel. Byl objeven v

roce 1879 a jeho objev byl vznamn zejmna pro diabetiky.
Mlokter ltka se stala tak diskutovanou jako sacharin. Sacharin
byl dlouho podezrn, e zpsobuje rakovinu [6]. V sedmdestch letech minulho stolet vydal FDA (ad pro kontrolu potravin a liv USA) prohlen, v nm sacharin ve vtm mnostv nedoporuil z dvodu vskytu ndoru lunku u laboratornch potkan. Pozdji se vak ukzalo, e ndory u potkan
vznikaj zpsobem, kter nen u lovka mon. Pesto musely
bt v USA oznaeny potraviny obsahujc sacharin varovnmi
ttky. Tento zkaz byl zruen a v roce 2000, ale v nkterch
zemch je pou vn sacharinu dodnes zakzno. Nap. v Kanad
ji od roku 1977. Tak WHO jej vyhlsila jako ltku lovku potenciln nebezpenou. Sacharin je asi 300x slad ne sacharza,
ale m ne pjemnou kovov-hokou pachu.

Acesulfam draseln byl nhodn objeven v roce 1967. Je

180-200x slad ne sacharza a psob v stech mrnou pachu,
kter se asto maskuje jinmi sladidly, nejastji sukralzou.
Nevstebv se sliznic trvicho traktu, tud je zcela nekalorick, a protoe se nemetabolizuje, vyluuje se mo v nezmnn
form. Studie, kter byly zameny na prokzn bezpenosti
acesulfamu, byly zpochybnny adou jedinc a organizac, proto
se stle objevuj vzvy k jejich opakovn [7].

Aspartam je dipeptid sloen z kyseliny asparagov a fenylalaninu. Byl objeven v roce 1965 a dnes je nejpouvanjm
umlm sladidlem. Je vak mlo odoln proti teplotm, take se
nehod na pislazovn tepeln upravovanch vrobk. Tak pi
56

trven aspartamu vznik fenylalanin, nemli by jej proto dostvat fenylketonurici. Je 220x slad ne sacharza a bez vraznch
vedlejch pachut. Aspartam m energetickou hodnotu 4 kcal/g
a nen tedy zcela nekalorickm sladidlem, je povaovn za nzko-energetick sladidlo. DDD byla stanovena na 1-40 mg aspartamu na 1 kg tlesn hmotnosti a den. Jeho zdravotn nezvadnost je stle pedmtem spor.
Nejmn est studi z posledn doby prokzalo, e aspartam
stejn jako jin nhraky cukru zvyuje chu k jdlu a naruuje
pirozenou schopnost tla regulovat mnostv pijat potravy.
Vsledkem je to, e lid tloustnou jet vc, ne kdyby jedli potra
viny slazen cukrem. Avak pibvn na vze nen jedinm kod
livm inkem umlch sladidel.
Tko lze pochopit jak je mon, e ltka, kter doke vyvolat cukrovku a obezitu, ztrtu pamti, bolesti hlavy, deprese,
leukmii, ndory mozku, nespavost a naruovat inteligenci, je
stle soust lk a potravinovch doplk, dietnch npoj,
vrobk pro dti, nzkokalorickch potravin a npoj. V potravinch m oznaen E 951. Nkte teni se na zklad informac
o aspartamu obrtili na vrobce potravinovch doplk s dotazem, pro stle pouvaj aspartam. Podvejme se na dopis jednoho tene:
Dobr den,
jsem pravidelnm posluchaem R Praha 2, nap. poadu Me
teor. Po vysln v sobotu 30. 7. 2011 jsem byl zaskoen informacemi o aspartamu.
Jsem diabetik a pouvm DiaChrom, uml sladidlo uren
teba diabetikm, kter ale aspartam obsahuje.
Napsal jsem dotaz v tomto smyslu vrobci AGROBAC s.r.o.
Pimda, kter odepsal (cituji):
Sladidlo DiaChrom s aspartamem vyrbme a prodvme, protoe bezpenost aspartamu a produkt jeho metabolickho tpen
je neustle celosvtov zkoumna a sledovna mezinrodnmi
57

organizacemi jako nap. Vdeck komise pro potraviny (SCF), spojen expertn v bor FAO a WHO pro potravinov psady (JECFA),
Americk ad pro potraviny a omamn ltky (FDA), Britsk komise pro toxick ltky (COT) a konen Evropsk komise bezpenosti potravin (EFSA). Pokud by se objevilo njak podezen, e by
aspartam mohl pokozovat lidsk zdrav, tak EFSA by zcela urit
pijala pslun opaten.
Co je tedy pravda? Metanol pr neobsahuje. Jednomu jde hlava kolem. Jeliko ale vude vldnou penze, tvorba zisku, ned se
u niemu vit. lovk je urit a na poslednm mst.
Dkuji.
J. Ch.
Se stejnou reakc jsme se setkali v rmci diskus s Potravinskou komorou. Jejich reakce na nae fakta o kodlivosti aspartamu se poslze dostala i do sdlovacch prostedk.
Zavdjc informace o kch" kod vem - spotebitelm i
vrobcm, k Dana Veeov, tiskov mluv Potravinsk
komory R (PK R). Potravini tak reaguj na aktivity, kter
upozoruj na charakter nkterch pdavnch ltek, a na zavdn rznch znaen. kodliv ka" neexistuj, jsou bu povolen, nebo nepovolen, k Dana Veeov. Pjdeme-li do extrm a vechny je zakeme, pak nevyrotme teba nakldan
okurky ani taven sr. Pokud je njak pdatn ltka shledna
kodlivou do t mry, e by mohla zpsobit, e se stane potravina
nebezpenou, je (za podpory cel ady studi) zakzna. O tom,
e tyto studie neustle probhaj a asto mn zait nzory o
kodlivosti ek", svd napklad fakt, e posledn studie u
diskutovanho aspartamu (Soffritti, Hallardson, 2010)
vechny dohady o jeho kodlivosti vyvrac a vyznv tak, e
nen dvod se ho v lidsk strav (v pimenm mnostv)
obvat.
A protoe m pochopiteln zajmalo, jak uveden studie vyvrac vechny dohady o kodlivosti aspartamu, jmenovanou prci
58

jsem se pokusila vyhledat. Nejene se jednalo o prce dv a jmno Hallardson bylo zkomolen, ale navc lo o studie, kter ob
kodlivost aspartamu prokzaly zcela jednoznan.
Dr. Morando Soffritti z Centra pro vzkum rakoviny Csare
Maltoniho v italsk Boloni se zabv vzkumem ink aspar
tamu ji 30 let. Kolektiv autor pod jeho vedenm [8] sledoval
vliv podvn aspartamu laboratornm zvatm na jejich vvoj,
od nitrodlonho vvoje a do pirozen smrti. Autoi zjistili, e
myi a krysy, jejich matky byly krmeny aspartamem a kter
mly aspartam v potrav a do smrti, mly vy vskyt rakoviny
jater a plic v dosplosti. Vsledky tohoto velkho experimentu
dokumentuj, e aspartam je kancerogenn ltka dokonce i v
denn dvce 20 mg/kg tlesn hmotnosti, tedy mnohem ni,
ne je v souasn dob povolen ADI (prmrn denn dvka)
pro lovka v EU i v USA, tedy 40 mg/kg tlesn hmotnosti. Italsk tm vyzv, aby byla spoteba aspartamu urgentn pehodnocena a toto rozhodovn nebylo odkldno. Tato vzva je jenom opakovn stejn vzvy z tohoto pracovit v Boloni, protoe v dvjch studich bylo zjitno zven lymfom a leukmi
jak u samc, tak u samic krys kmene Spraque Dawley, zven
tendence k tvorb karcinom v ledvinov pnvice a v moovodu
a zven vskytu benignch ndor myelinov pochvy perifernch nerv pedevm u samc [9-10].
Pokud budeme pokraovat v ptrn po dokladech nekod
nosti aspartamu, pedkldanch irok veejnosti pedstavitel
kami PK R, zjistme, e autor jmnem Hallardson neexistuje, ale
e se patrn jedn o prci dnskho badatele Halldorssona [11].
V tto velk prospektivn kohortn studii thotnch en se zjistilo, e pit npoj slazench aspartamem zvyuje riziko pedasnch porod. Ve studii bylo sledovno 59 334 dnskch en. Tato
prce spolen se studiemi kolektivu Soffrittiho vede k vahm o
tom, e na produktech obsahujcch aspartam by mlo bt varovn pro thotn eny a upozornn, e obsahuj fenylalanin. Zd
se, e vrobci jsou ve sv obhajob nekodnosti aspartamu
59

schopni poprat i chemick sloen aspartamu, kter se skld ze

t sloek. Jsou to: kyselina aspartamov (stimuluje glutamtov
receptory a vyvolv excitotoxicitu), fenylalanin a metanol. Pi
trven nebo po zaht se aspartam na tyto ti sloky rozkld,
take by se neml pouvat pi peen a vaen. Nkte obhjci
nekodnosti aspartamu namtaj, e metanol v malm mnostv
obsahuj i nkter ovocn dusy a alkoholick npoje. Avak v
tch se metanol nikdy nevyskytuje sm, v kadm ppad je
ptomen i etanol a ten funguje u lovka jako antidotum (protijed) vi metanolu. V aspartamu dn etanol nen.
Pi korespondenci s pracovnicemi PK R, ve kter jsem se je
pokusila upozornit, e jejich vyjden povauji za klamn veejnosti a za naprostou nekompetenci, mi bylo sdleno:
V tto souvislosti si dovolm pouze malou poznmku - e vrobci a my jsme vzni pouze platnou legislativou, kter se nepohybuje v intencch kodlivosti i nekodlivosti, rozliuje pouze
to, co je povolen a nepovolen. Ani mm kolem nen o vsledcch obou studi polemizovat. K tomu m ani neopravuje vzdln.
Nicmn EFSA povauje aspartam i nadle za bezpen pro
lidskou spotebu a zastv nzor, e pro jeho kodlivost nejsou
dostaten dkazy, a stejn tak ho povauje za bezpen produkt
i FDA.

Vem tenm Doby jedov 2 si autoi dovoluj doporuit,

aby se produktm s aspartamem dsledn vyhbali, a to i
pes ujiovn o jeho bezpenosti vznamnmi institucemi a
jejich zamstnanci, kte k tomu nemaj odpovdajc vzdln. Rozhodn se vm to vyplat. A tomu, kdo stle nev, e
aspartam nen pro lidskou spotebu vhodn, doporuujeme k
dalmu ten lnek, kter napsali indit lkai Barua a Bal
[12].
60

V souasnosti se hojn uv sukralza (Splenda), ltka 600x

slad ne sacharza. Sukralza je synteticky pipraven chlorovan monosacharid, o jeho bezpenosti se hodn diskutovalo.
Vdy ve sv molekule obsahuje ti atomy chloru a organochlorov sloueniny jsou obecn povaovny za nebezpen karcinogenn ltky. Experti, kte kritizuj schvlen sukralzy jako
umlho sladidla, kaj, e Splenda se podob vc DDT ne cukru.
V lidskm tle neexistuj enzymy, kter by ji dokzaly roztpit, a
proto je oceovno, e nen zdrojem dnch kalori. Avak st
pijat sukralzy se ukld v tucch a zstv tak v lidskm tle,
kde me kodit. Nkter studie uvdly, e Splenda sniuje
mnostv probiotickch bakteri ve stevech o polovinu a zvyuje
pH - vede k okyselen organismu, zatmco jin tento nzor vyvracej [13]. Mnoz varuj ped jejm uvnm v thotenstv,
avak jej nebezpe pro vvoj plod nebylo pozorovno u zvat
ani po podvn znan vysokch dvek sukralzy [14].

V souasn dob je sukralza nejrozenjm umlm sladidlem v USA. Je pidvna do 4500 druh potravin a npoj. Posledn vzkumy prokazuj, e se jedn o potravinsky
bezpen sladidlo [15].
Tabulka 2.2 Znaen umlch sladidel
Nazev
sacharin
aspartam
sukraloza
xylitol

Oznaceni v EU
E954
E951
E955
E967

61

2.3 Xylitol a vkaky jako ochrana ped zubnm kazem?

Je otzkou, zda mme xylitol povaovat za prodn sladidlo,
nebo za nejmn kodlivou nhraku cukru, jeho N jsou pi
mrn konzumaci minimln. Avak dleit je, e se zjistilo, e
xylitol me mt ochrannou funkci proti zubnmu kazu. Proto je
velmi rozen jeho pouit ve vkakch. V EU je oznaovn
kdem E967.
Lid vkaky pouvaj velmi asto a dnes ji tm kdekoliv.
Dodvaj jim dobr pocit ze svho dechu. Propagtoi vkaek
uvdj mnoho pozitivnch ink, kter vkn pin, jako je
napklad uvolnn psychickho i svalovho napt. Pr pomh
vyrovnat se lpe se stresem a dokonce zvyuje zsoben mozku
kyslkem, prokrvuje tkn, ztrc se nava. V tomto podn vypad vkaka jako hledan lk na vechno. Nevm, pro tedy ji
dvno nevyeilo vkn vkaky chronick navov syndrom
a nepisplo k poklesu infarkt a rznch psychosomatickch
onemocnn. Faktem je, e my star vkajc sta adolescent
neobdivujeme a vkn pi pednce nebo v divadle povaujeme stle za neslun. Japont badatel [16] sledovali po 14 dn
skupinu 50 chlapc a dvek, z nich polovina pravideln vkala
vkaky. Jejich teoretick pstup byl postaven na pozorovn
laboratornch zvat, kde ztrta zub, a v dsledku toho omezen
vkn, vyvolv ztrtu pamti a naruuje proces uen. vkn
stimuluje uvolovn adrenalinu a oxidu dusnatho a tm vyvolv prostednictvm nerv lep reakce vi stresu.
astnci studie vkali vkaku dvakrt denn po dobu 5 mi
nut. Vichni dostali stejn druh, japonskou mtovou (Cadbury
Japonsko, Tokyo, Japonsko). Ponkud okujc pro mne i pro te
ne pedchozch dek me bt sloen vkaky. Obsahuje
toti gumovou bzi, maltitol, xylitol, aspartam, acesulfam (3
uml sladidla), uml i prodn barviva, elatinu, arabskou
gumu, manitol, sojov lecitin a svkov vosk. Kontroln skupina
62

vak dostala bonbony, kter obsahovaly prek s citrnovou

vou, olej ze semen petrele, sorbitol, aspartam, acesulfam,
fenylalanin, barviva, extrakt ze zelenho aje a gardnie, sacharzu a prek oxidu kemiitho. Uvdm tyto detaily, aby si
ten uvdomil, e nen snadn dospt k jednoznanm zvrm a jejich interpretaci. Do studie vstoupilo 49 astnk a
ukonilo ji pouze 33. Nicmn tm japonskch vzkumnk uvd, e vkajcm se po 14 dnech zlepil stav zkosti, mli lep
nladu a ni navnost. Nezd se, e by tato studie byla sponzorovna vrobci vkaek. A ji jsme ochotni jej zvry pijmout,
nebo ne, meme si myslet, e vkn pin mldei uitek.
Podle mho nzoru vak vkn nalano me stimulovat
vlev kyseliny soln a trvcch enzym v aludku a za situace,
kdy nepichz jdlo, me vytvet podklady ke vzniku aludench ved. Na toto tma probhaj stle diskuse s nzory, kter
tuto teorii podporuj, i s tmi, kter ji popraj.
Nejvce rozen je vak teorie, e vkaky psob profylakticky (ochrann) proti vzniku zubnho kazu v prbhu dne tam,
kde nen monost si vyistit zuby po hlavnm jdle. Pedstava je
takov, e vkn povzbuzuje tvorbu slin, kter mohou neutralizovat pokles pH (okyselen) zubnho plaku, ke ktermu normln dochz po jdle. Prvn vkaka, kter byla vyvinut za
elem omezen zubnho kazu, se objevila ve Finsku v roce 1975.
Xylitol, kter je jej soust, nen fermentovn bakteriemi z plaku, kter jsou pvodci zubnho kazu. Xylitol sniuje hromadn
plaku na povrchu zub. vkn vkaek s xylitolem tak brzd
mnoen bakteri rodu Streptococcus.
Xylitol se v souasn dob nabz v rznch dalch produktech, jako jsou vkac tablety, pastilky, zubn pasty, stn vody a
smsi proti kali. Studi, kter by prokazovaly innost tchto
vrobk, zatm nen mnoho.
V Anglii sledovali po dva roky inek tabletek s xylitolem na
kazivost zub u kolnch dt a po 21 mscch neodhalili dn
inek [17]. Ve Finsku sledovali soubor 921 dt a zjistili, e stav
63

stn dutiny byl o nco lep u dt vkajcch vkaky s xylitolem. Nen docela pesn ureno, jak dlouho se mus vkat, pr
tikrt denn hned po jdle [18].
Nemli bychom vak nechat bez povimnut zjitn, e na
dvou klinickch pracovitch ve Finsku doli k zvru, e xylitol
je inn v prevenci akutnho zntu stednho ucha (otitis media, AOM) v denn dvce 8,4-10 mg xylitolu denn, rozdlen do
5 dvek. Pi 2-3 msnm sledovn byla zjitn 40% innost
pi uit vkaky a 30% innost pi podvn xylitolu jako sirupu [19]. Tento poznatek z roku 2000 byl samozejm ovovn
v dalch studich a v souasn dob provedli kanadt stomatologov zhodnocen vech daj z Cochranovy databze [20]. Vliv
xylitolu ze vkaek nebo z tabletek na snen vskytu AOM byl
prokzn ve tech studich, celkem u 1826 dt, kter navtvuj
zazen denn pe ve vku do 12 let. Naproti tomu v jin skupin v potu 1277 finskch dt se vliv xylitolu neprokzal. Nabz
se tedy jasn dkaz, e profylaktick uvn xylitolu u zdravch
dt navtvujcch centra denn pe sniuje vskyt AOM o 25 %.
Metaanalzou 44 publikac o ochrannm vlivu xylitolu na AOM se
zabval i Danhauer se spolupracovnky [21]. Tito autoi doli k
zvru, e xylitol je dobe pijman prevence pro AOM s nepatrnmi N, pokud je podvn jako vkaka nebo sirup v mnostv 10 g denn v pti dvkch.

Mnoh studie dokumentuj, e vkaky s xylitolem maj

ochrann vliv na zdravotn stav stn dutiny. Mohou tak
sniovat vskyt AOM u kolnch dt. Na zvr je teba ci, e
vkaka nen zkladnm, a ani jedinm prostedkem hygieny dutiny stn. Veejnost je ovlivnna reklamou a m pedstavu, e vkn vkaek bez cukru doke ochrnit zuby
ped vznikem zubnho kazu, zatmco sprvn a dsledn
stn hygiena a prevence zubnho kazu zstvaj podceovan. Proto je teba zdraznit, e vkaka bez cukru je jen
64

dopl kem stn hygieny, kter nm v kadodennm shonu

pomh omezit tvorbu zubnho plaku a snit kyselost v stech.

2.4 m si (snad) meme osladit?

Akoliv med obsahuje rovn fruktzu, jeho mrn konzumace
je doporuovna na prvnm mst. M toti celou adu livch
ink, akoliv jejich uvdn na potravinovch etiketch nen
povoleno. Ji na konci 19. stolet bylo znm antibakteriln psoben medu a mezi velai koluj historky o zcch, kter spadly
do konve s medem a zstaly zcela zachovan po celou seznu. V
souasn dob jsou antibakteriln vlastnosti medu pitny
enzymu, kter vytv peroxid vodku. Nedvno byla dokonce
publikovna studie o innosti medu z Novho Zlandu pi
ovlivovn zubnho plaku. Pokud mte chu na sladk, pak vm
jedna lika medu denn rozhodn neukod a v dob respiranch nebo chipkovch onemocnn je med lkem bez N, kter
lze doporuit.
Druh v poad je prodn alternativa rostlina stevie (Stevia
rebaudiand) [22], kter je povaovna za biosladidlo. Je tradin
uvna ke slazen i ke sniovn hladiny krevnho cukru v jin
Americe, v Japonsku a v n. Teprve v poslednch letech se o n
ve zven me hovo na veejnosti i u ns a mnoz ji maj
zkuenosti s jejm pstovnm. D se pstovat v kvtini, v truhlku nebo ve sklenku. Je 100-200x slad ne cukr a nen zdrojem
dnch kalori. Nkterm vad jej trochu nahokl pchu, ale
to je teba vyzkouet. V zahrani se prodv tekut stevie
(French Vanilla nebo English Toffee) a do kvy nebo aje sta
pidat pr kapek.
Evropsk komise pijala 11. listopadu 2011 nazen . 1131/
201 l/EU, kterm povoluje zpracovn steviolovch glykosid k
potravinskm elm pot, co byl tento krok lenskmi stty v
lt odsouhlasen. Podle EU zjistil EFSA nezvadnost tto prodn
65

sladiv ltky.
Pro bnho konzumenta je dleit, e dosud nebyly nalezeny dn nepzniv inky ani u laboratornch zvat, ani u
lid. Zd se, e poadavky na prokzn jej bezpenosti jsou vak
na rozdl od uvdnho aspartamu mimodn vysok [23-24].

Pokud budeme udrovat spotebu cukru v bezpenm a doporuenm mnostv, nemusme mt obavy, e pokozujeme
svoje zdrav. Naopak, nevytvme situaci jako za hladovn
nebo pi cukrovce, kdy se ve tknch tvo kodliv ketoky seliny a aceton a dochz k okyselen krve. Je teba zven
opatrnosti vi spoteb umle vytvoen fruktzy, zejmna
ve slazench npojch. Mli bychom tak omezovat spotebu
100% dus a dbt na dostaten pjem ist vody. Pokud
mme potebu osladit si napklad cerelie pi sndani, mli
bychom volit radji pidn kousku erstvho ovoce. Omezen
pi vbru plat jak pro cukr, tak pro ttinov cukr, hnd
prodn cukr, glukzu, dextrzu, fruktzu, ovocn 100%
koncentrty, melasy a sirupy.
Jakmile si lovk zvykne dvat pednost ped peivem, bonbony a suenkami ovoci, zelenin nebo nzkotunm mlnm produktm, zjist nhle, e jsou nejenom pzniv pro
zdrav, ale e dokonce lpe chutnaj. Sladk chu pat k ivotu, avak pi na touze po sladk chuti je teba si uvdomit, e se asto jedn o nvyk. Zdrojem cukr je i zelenina, a
pokud ji peliv a dlouho vkme, pak v stech ptomn
enzym amylza zpsob, e sousto zesldne. Zcela nepochybn se pak zdravm zdrojem cukr, kter potebujeme
pro n mozek i pro vechny buky naeho tla, stvaj rzn
listov salty, pent, brokolice i mrkev. lovk se snadno
nau pt aj i kvu bez cukru, teba s pdavkem kardamomu nebo skoice. Jedinm dosud uznvanm zpsobem, jak
66

prodlouit dobu ivota, je omezen pjmu potravy. Pij do

polopita, jez do polosyta a bude dlouho iv. I s touto moudrost by chom mohli kret na sv cest ke zdrav.

2.5 Co tedy mme jst?

Je teba piznat, e na tuto velmi asto pokldanou otzku
neznaj autoi Doby jedov takovou odpov, kter by platila pro
kadho lovka. Svdectv o rozdlnch nzorech na sloen
zdrav diety meme sledovat v asopisech, mdich i ve vdeck
literatue. Databze lnk z vdeckch asopis PubMed nm
jenom na zadan hesla viva, diety, suplementy a vitaminy nabz na milion lnk. Kdybychom jich peetli 1000 ron, mme
ten na 1000 let, a to je jenom nepatrn st veho, co bychom
mli vdt o faktorech, kter ovlivuj nae zdrav, funkce naeho
tla, trven, imunitn systm, vyluovn, mylen i dlku ivota.
I z tohoto pohledu by ml lovk pistupovat s jistou rezervou k
dogmatickm a zaruenm" radm. I kvali fikovan nutrin poradci piznvaj, e nzory na zdravou vi vu se promuj v
zvislosti na vdeckm poznvn i klinickch zkuenostech.

V lednu 2012 uveejnil americk asopis U.S. News & World

Reports: Best Diets 2012 zhodnocen 25 rznch diet, kter jsou
zaveden a oven na klinickch pracovitch [25]. Hodnocen
provdl panel 22 expert. Pokud by chtl nkter ten nebo
nutrin poradce prostudovat vechny diety, kter byly pro leton expertzu posuzovny, najde je na tto adrese:
http://health. usnews.com/best-diet. Pro leton rok se na 1.
mst umstila dieta DASH (Dietary Approaches to Stop Hypertension) - dietn pstupy k odstrann vysokho krevnho tlaku.
Na 2. mst se umstila dieta nazvan TLC (Therapeutic Lifestyle
Changes) - terapeutick zmny ivotnho stylu, kter je charakteristick vysokm obsahem vlkniny a nzkm obsahem tuku,
67

vypracovan N rodnm stavem zdrav (NIH).

Tet msto obsadily ti diety: Dieta Mayo kliniky, obsahujc
zejmna ovoce a zeleninu a umoujc lovku jst vce s nim
pjmem kalori; dle Stedozemn dieta a dieta Strci vhy.
Stedozemn dieta je sloen z celozrnnch potravin, erstvho
ovoce a zeleniny, zdravch tuk zejmna v podob olivovho
oleje a z ervenho vna v mrnm mnostv. Dieta Strci vhy je
zajmav tm, e konzumenty vychovv a vede je ke zlepen
stravovacch nvyk. Tato populrn dieta existuje u tyicet let.
Jej podstatou je tzv. bodov systm, podle kterho m kad
potravina urit ohodnocen. Neznamen to, e muste vynechat
vechno, co mte rdi, ale mli byste se nauit, jak vyuvat sv
body pro tzv. zdrav potraviny (zeleninu, vejce nebo mln vrobky a celozrnn potraviny). Muste ovem denn dodret urit poet bod. Poet bod, kter mte denn k dispozici, zvis na
pohlav, vce, vku, aktivit, ivotnm stylu a va hmotnosti,
kterou kontrolujete kad tden. Tato dieta, velice populrn v
USA, je podmnn tm, e se za urit poplatek pihlste a zapojte do systmu, kter vs vede a uruje poet bod. Uvd se, e
zkladem Strc vhy jsou tyi principy: rozumn stravovn,
vce pohybu, zptn vazba a zlepen nvyk. To znamen, e
vm neeknou, co pesn mte jst, ale nau vs strategii, jak
bojovat s hladem a dodrovat program, kter je v souladu s vam ivotnm stylem. Tuto dietu hodnotili experti jako nejlep z
hlediska monosti jej snadn aplikace a dodrovn i jako ko
mern nejspnj.
Naproti tomu na poslednch mstech se umstily diety vysoko
proteinov, nzkotukov nebo nzkosacharidov. Je pozoruhodn, e tm tchto 22 expert, vyhodnotil jako nejhor dietu nazvanou Paleo Diet. Paleodieta vychz z pedpoklad, e to, co
jedli nai pedkov v dob paleolitu, kdy byli zvisl na tom, co si
ulovili nebo sebrali, pedstavuje pro lovka pirozenou a nej
zdravj stravu.

68

O popularit tto diety svd i to, e Google nabz na heslo

Paleo Diet na 5 milion odkaz!
Ji titulky poukazuj na to, e jej zastnci maj zcela odlin
nzor ne panel 22 americkch expert. Nejzdravj dieta na
svt, prodn viva pro lovka, pvodn dieta lovka.
Tato dieta je zaloen na strav jeskynnho lovka v dob pa
leolitu, co je oznaen nejstarho a nejdelho obdob lidskch
djin - star doby kamenn. Toto obdob zabr 99 % djin lidstva. Meme namtat, e nemme spolehlivou dokumentaci o
strav v tto dob nebo e se vrazn liila strava Eskymk od
stravy lid v tropickch oblastech. Spolehliv vme pouze to, e
neexistovaly samoobsluhy a e lid byli zvisl na tom, co ulovili
nebo sebrali v klimatickch podmnkch, ve kterch prv ili. A
ty se v prbhu paleolitu znan promovaly, take lovk se
musel adaptovat na pomrn drastick zmny. Je vysoce pravdpodobn, e v paleolitu nebyli lid pouze vegetariny. Uritou
pedstavu o dietch paleolitickch lid nabdly i poznatky o diet
domorodch kmen nedotench civilizac, objevovanch v prbhu 19. a 20. stolet. Paleodieta doporuuje postupn sniovat
mnostv sacharid a do plnho vynechvn ploh a dalch
sacharid, kter pat mezi nepovolen potraviny. Jednou ze silnch strnek Paleodiety by mlo bt, e m nzk obsah toxin.
Vhodn potraviny (podle http://sjidelnicek.cz/paleoliticka
dieta/) jsou: libov maso, ryby, mosk plody, vejce, zelenina,
ovoce, houby, semena a oechy, koen, konky, tuky (olivov a
kokosov olej, peputn mslo gh, ivoin tuky), jednou za
as mlko (pokud na nj nemte alergii), mosk sl a hmyz, dle
se me pt voda, erstv ovocn a zeleninov va, bylinkov
aje.
Nevhodn potraviny: obiloviny a vrobky z nj, mln vrobky (pokud mte alergii), lutniny, brambory, sl, cukr, sja,
69

oleje (rostlinn, slunenicov a sjov), potraviny s lepkem a

vechny prmyslov zpracovan potraviny. Zakzna je kva, aj
a alkohol.
Dr. Jaminet, kter se velmi detailn zabv zhodnocenm Paleodiety v knize, kterou napsal spolen se svoj manelkou [26],
se domnv, e tak sloen lidskho mlka vypovd o tom, jak
viva je pro lovka ideln. Pestoe poadavky kojence se vrazn li od poadavk tla dosplho lovka, uvauje Jaminet
takto: To, co odliuje kojence od dosplho, je v porovnn s ve
likost tla velk mozek. Matesk mlko obsahuje kolem 40 %
sacharid, take pokrv vysok poadavky tla kojence na
glukzu. V porovnn s tm odhaduje, e tlo dosplho lovka
po tebuje 20-30 % kalori z glukzy.

Avak Jaminet upozoruje, e kdy se sm snail konzumovat

dietu o nzkm obsahu sacharid, jedl kilo a kilo a pl zeleniny
denn. Jenome si neuvdomil, e kilo zeleniny poskytne lovku
asi 80 kalori z glukzy a e toto mnostv energie spotebuje
trvic trakt na strven toho, co lovk pijal, a na zbvajc tkn v tle se u glukza nedostane. Fruktzu z tto stravy vtinou zkonzumuj bakterie ve stevech, co je uin aktivnjmi.
V imunitn systm, kter by ml s tmito bakteriemi bojovat,
nem energii.
Poteba glukzy pro innost imunitnho systmu se v rznch
dietch s nzkm obsahem sacharid zpravidla nebere v vahu.
Tak hlen, slzy a sliny potebuj cukry. Hlen na sliznicch tvo
ochrannou bariru. Jeho hlavn sloka mucin je glykoprotein,
tvoen sacharidy navzanmi na proteiny. Kdy nem organismus dostatek glukzy, je nchyln k rznm infekcm, nebo me trpt napklad i suchm okem. Jamirz popisuje, jak pi dodrovn Paleodiety s nzkm obsahem cukr postupn sm na
sob proval tyto stavy, kter se vrazn zlepily, jakmile zvil
70

pjem sacharid. Zjistil tak, e pokud ml drasticky omezen

pjem sa charid, paradoxn se zvil obsah triglycerid v jeho
krvi. Byl extrmn unaven a zhorila se funkce jeho ledvin.
Lid by si mli uvdomit, e glukza nen jenom zdroj energie.
Je to stavebn sloka naeho tla. Pi jejm nedostatku zane tlo
kanibalizovat" svoje buky, protoe zane vytvet glukzu ze
stavebnch blkovin.
Kdy pijmte pli mlo glukzy, tlo sn produkci hormon ttn lzy, aby snilo spotebu glukzy v bukch (sn
se celkov metabolismus). Jenome to je zase spojen s aktivac
metabolismu tuk a zvenm nedoucch lipid v krvi.
Kdy jme ri, zskvme ze krobu v n obsaenm pouze
glukzu, na rozdl od souasn komern pipraven stravy slazen nadmrnm mnostvm fruktzy. Tak Jaminet zdrazu je,
e konzumace vysokho mnostv fruktzy je pinou prudce
narstajc obezity a ady jinch onemocnn. Fruktzu byste
mli pijmat pouze z ovoce, bobul a zeleniny, kter poskytuj
lovku fruktzu, ale nen j pli. Mrkev, cibule a erven epa
jsou pklady zdroj dobrch cukr.

Dr. Jaminet je pesvden, e vtina lid patrn potebuje

20-30 % celkovho dennho kalorickho pjmu v podob
sacharid z re nebo brambor. Ty oznauje jako bezpen
kroby" [26]. Mimodn nebezpen je nadmrn pjem
fruktzy.

Literatura
[1] Bray, G.A. Soft drink consumption and obesity: it is all about fructose. CurrOpin Lipidol, 2010, 21 (1), 51-7.
[2] Dunayer, E.K. Hypoglycemia following canine ingestion of xylitol-contai-ning gum. Vet Hum Toxicol, 2004, 46 (2), 87-8.
71

[3] Piscitelli, C; Dunayer, E.; Aumann, M. Xylitol toxicity in dogs. Compend Contin Educ Vet, 2010, 32 (2), El-4.
[4] Holgerson, P. L.; Sjostrom, I.; Stecksen-Blicks, C; Twetman, S. Dental
plaque formation and salivary mutans streptococci in schoolchildren after use of xylitol-containing chewing gum. Int J Paediatr
Dent, 2007, 17 (2), 79-85.
[5] Renwick, A. G. Acceptable daily intake and the regulation of intense
sweeteners. Food Addit Contam, 1990, 7(4), 463-75.
[6] Whitehouse, C.R.; Boullata, J.; McCauley, L.A. The potential toxicity of
artificial sweeteners. AAOHN J, 2008, 56 (6), 251-9; quiz 60-1.
[7] Karstadt, M. Inadequate toxicity tests of food additive acesulfame.
Int J Occup Environ Health, 2010, 16 (1), 89-96.
[8] Soffritti, M.; Belpoggi, F.; Manservigi, M.; Tibaldi, E.; Lauriola, M.;
Fal-cioni, L.; Bua, L. Aspartame administered in feed, beginning
prenatally throgh life span, induces cancers of the liver and lung
in male Swiss mice. Am jf IndMed, 2010, 53 (12), 1197-206.
[9] Belpoggi, F.; Soffritti, M.; Padovani, M.; Degli Esposti, D.; Lauriola, M.;
Minardi, F. Results of long-term carcinogenicity bioassay on Sprague-Dawley rats exposed to aspartame administered in feed. Ann
N Y Acad Sci, 2006,1076, 559-77.
[10] Soffritti, M.; Belpoggi, F.; Degli Esposti, D.; Lambertini, L.; Tibaldi,
E.; Rigano, A. First experimental demonstration of the multipotential carcinogenic effects of aspartame administered in the feed to
Sprague-Dawley rats. Environ Health Perspect, 2006, /14 (3),
379-85.
[11] Halldorsson, T. I.; Strom, M.; Petersen, S. B.; Olsen, S. F. Intake of
artificially sweetened soft drinks and risk of preterm delivery: a
prospective cohort study in 59,334 Danish pregnant women. Am J
Clin Nutr, 2010, 92 (3), 626-33.
[12] Barua, J.; Bal, A. Emerging Facts About Aspartame. Journal Of The
Diabetic Association Of India 1995, 35 (4).
[13] Brusick, D.; Borzelleca, J. F.; Gallo, M.; Williams, G.; Kille, J.; Wallace
Hayes, A.; Xavier Pi-Sunyer, F.; Williams, C; Burks, W. Expert panel
report on a study of Splenda in male rats. Regul Toxicol Pharmacol,
2009, 55 (1), 6-12.
[14] Kille, J. W.; Tesh, J. M.; McAnulty, P. A.; Ross, F. W.; Willoghby, C.
R.; Bailey, G. P.; Wilby, O. K.; Tesh, S. A. Sucralose: assessment of
teratoge-nic potential in the rat and the rabbit. Food Chew, Toxicol,
2000, 38 Sup-pi 2, S43-52[15] Grotz, V. L; Munro, I. C. An overview
of the safety of sucralose. Regul Toxicol Pharmacol, 2009, 55 (1),
72

1-5.
[16] Sasaki-Otomaru, A.; Sakuma, Y.; Mochizuki, Y.; Ishida, S.; Kanoya,
Y.; Sto, C. Effect of regular gum chewing on levels of anxiety, mood, and fatigue in healthy young adults. Clin Pract Epidemiol Ment
Health, 2011, 7, 133-9.
[17] Duane, B. G. No evidence of caries reduction found in a school xylitol and erythritol lozenge programme. Evid Based Dent, 2011, 12
(4), 102-3.
[18] Kovari, H.; Pienihakkinen, K.; Alanen, P. Use of xylitol chewing gum
in daycare centers: a follow-up study in Savonlinna, Finland. Acta
Odontol Scand, 2003, 61 (6), 367-70.
[19] Uhari, M.; Tapiainen, T.; Kontiokari, T. Xylitol in preventing acute
otitis media. Vaccine, 2000, 19Suppl 1, S144-7.
[20] Azarpazhooh, A.; Limeback, H.; Lawrence, H. P.; Shah, P. S. Xylitol
for preventing acute otitis media in children up to 12 years of age.
Cochrane DatabaseSyst Rev, 2011, //, CD007095.
[21] Danhauer, J. L.; Johnson, C. E.; Corbin, N. E.; Bruccheri, K. G. Xylitol
as a prophylaxis for acute otitis media: systematic review. Int jf
Audiol, 2010, 49(10), 754-61.
[22] Goyal, S. K.; Samsher; Goyal, R. K. Stevia (Stevia rebaudiana) a
bio-swee-tener: a review. Int J Food Sci Nutr, 2010, 61 (1), 1-10.
[23] Brusick, D. J. A critical review of the genetic toxicity of steviol and
steviol glycosides. Food Chem Toxicol, 2008, 46 Suppl 7, S83-91.
[24] Carakostas, M. C; Curry, L. L.; Boileau, A. C; Brusick, D. J. Overview:
the history, technical function and safety of rebaudioside A, a naturally occurring steviol glycoside, for use in food and beverages.
Food Chem Toxicol, 2008, 46 Suppl 7, S1-S10.
[25] Best Diets Rankings, 2012. U.S. News & World Reports 2012.
[26] Jaminet, P.; Jaminet, S.-C. Perfect Health Diet: Four Steps to Renewed
Health, Youthful Vitality, and Long Life. YinYang Press: Cambridge,
Massachusetts, 2010.

73

Ji Patoka
O aji a kv toho ji bylo napsno mnoho, avak stle se objevuj nov zajmav poznatky o jejich psoben a o ltkch, kter
obsahuj. Nemli bychom proto pi svch neplnch znalostech
obtova svoje blzk nabdnm, zda maj i nemaj pt kvu, v
kterou denn dobu, kolik mohou a kolik nesmj. Profesor Patoka pipravil tenm mnoh pekvapiv zjitn.

3.1 aj
aj je star kulturn npoj, pipravovan obvykle louhovnm
lstk rostliny ajovnku nskho (Camellia sinensis nebo t
Thea sinensis) v hork vod. Pro samotn lstky ajovnku se tak
uv nzev aj a podle zpsobu jejich sklizn a dalho zpracovn se rozeznvaj aje zelen, bl, ern a mnoh dal. Oznaen aj se vak bn uv i pro jin nlevy a odvary rznch
rostlin (napklad tzv. bylinn nebo ovocn aje). aj m v mnoha
ppadech tak blahodrn vliv na organismus dky ltkm v
nm obsaenm. Blahodrn inky aje znali lid v n ji ped
temi tisci lety. V Evrop aj zdomcnl a v 17. stolet, nejprve v
Holandsku, pak ve Velk Britnii. Brzy se zaal sladit cukrem i
medem, ochucovat rznm koenm a Britov do nj pidvali
mlko, co se pak rozilo i do dalch zem. Tradin se tento
npoj podval hork, ale v posledn dob se vyrbj ochucen
smsi aje s mlkem, medem a dalmi psadami, kter lze pt i
studen.
Dnes se aj pije po celm svt. Nejvznamnj ltkou v nm
je thein, jeho je v suchch lstcch ernho aje 1,5-4,0%. Kdy
se aj spa horkou vodou, pechz thein do npoje spo lu s dalmi ltkami, zejmna tslovinami (taniny, polyfenoly) a flavonoidy. Thein je alkaloid chemicky toton s kofeinem, tedy hlav74

nm alkaloidem kvy. Prmrn obsah kofeinu v aji je asi 17

mg/100 ml. Vliv aje na naldu je podle nkterch studi pozitivn, podle jinch dn, ale pevauje nzor, e se nlada zlepuje
a informace lpe zpracovvaj. Vliv na dlku a kvalitu spnku
nebyl prokzn. Kofein psob pmo na centrln nervov systm, zrychluje duevn pochody a povzbuzuje mylen. Tsloviny
(ltky hok svrav chuti) maj adu pznivch ink nap. na
trvic trakt i sliznice stn dutiny, chrn ped stevnmi patogeny a tak ped oxidativnm stresem, sniuj hladinu lipid v
krvi a zmenuj riziko trombzy. Pzniv ovlivuj jak nervov,
tak kardiovaskulrn systm. Svrav chu tslovin, pro nkoho
nepjemn, me bt potlaena pidnm mlka. Nejnovj vzkumy vak ukazuj, e pdavek mlka zrove potla uiten
inky polyfenol a flavonoid, kter mohou psobit jako prevence rakoviny a kardiovaskulrnch nemoc. Vinkem je kasein,
mln blkovina, kter vyve prospn ltky z aje.

Lapacho (lapao) je bylinn aj pochzejc z Jin Ameriky,

nazvan t aj Ink. Pipravuje se z vnitn vrstvy kry stromu
lapacho (Tabebuia serratifoli), zvanho t tawari, jeho domovem jsou detn pralesy Brazlie, Bolvie, Peru, severn Argentiny
a Paraguaye. V oblasti And se tyto stromy dovaj st a 700 let
a jejich kra je cenna v lidov medicn nejen pvodnch obyvatel, ale i na jinch kontinentech. Domorod uit zahrnuje stavy
jako malrie, anmie, respiran problmy, nachlazen, kael,
chipka, plsov infekce, horeka, artritida, revmatismus, a la
pacho se uv t proti hadmu utknut, patnmu krevnmu
obhu, syfilid, vedm a rakovin. Vet pouit lapacha v medicn je velmi rozshl, a protoe lapacho je i u ns snadno dostupn, m kad monost si jeho blahodrn inek na lidsk
zdrav vyzkouet a sm posoudit, zda vet jeho ink je
opravdu tak irok.
Lapacho vak nen jen pedmtem zjmu alternativn medic75

ny. O jeho liv potencil se zajm i modern medicna, kter v

nm objevuje farmakologicky inn ltky s monm vyuitm v
terapii. V 60. letech minulho stolet byly publikovny vsledky
spn lby nkterch forem rakoviny, co velmi urychlilo
farmakologicky vzkum tto rostliny. Protirakovinn inek aje
Ink je pitn naftochinonm, derivtm lapacholu, kter byly
nalezeny ve dev, ale zejmna vnitn sti kry (lka) tohoto
jihoamerickho stromu. Samotn lapachol vykazuje protirakovinn, protizntliv inky, psob rovn proti bakterim a
plsnm a je toxick pro mkke a trypanosomy. Trypanosomy
jsou parazitit prvoci a Trypanosoma brucei je pvodcem spav
nemoci.
Pestoe lapacho a jeho inn ltky jev tak zajmav monosti vyuit v humnn medicn, jeho innost stle nebyla u
lid dostaten ovena. ada lka pokld lapacho za placebo
bez livch ink a navc poukazuje na to, e pi vych dvkch byly zaznamenny mnoh N. K tm nejvznamnjm pat
chudokrevnost a poruchy krevn srlivosti (zpsoben zvenm odbourvnm vitamnu K), velmi siln aluden pote a u
thotnch en monost vyvoln potratu. Je zejm, e dal vzkum lapacha je zcela nezbytn. Lapacho toti obsahuje vedle
lapacholu nejmn 20 dalch biologicky aktivnch ltek, kterm
jsou rovn pipisovny vznamn farmakologick inky. To
vysvtluje irokou paletu jeho vyuit v prodn medicn, ale je
teba studovat inky dalch komponent lapacha s clem nalzt
jejich uplatnn v modern medicn.
Milovnci exotickch aj jist pivtali, e lapacho opustilo
detn prales a natrvalo zakotvilo i v esk kotlin. Vzkum lapacha a jeho innch ltek vak dosud nepeshl stadium preklinickho a asnho klinickho vzkumu, proto je lze zatm zskat pouze jako potravinov doplnk v podob aje. A zde je urit problm. Nen toti lapacho jako lapacho. Existuje nkolik
druh strom Tabebuia, ale ne vechny obsahuj inn ltky
jako Tabebuia serratifolia, nebo je obsahuj v nedostatenm
76

mnostv. Protoe jsou vak ve velkm teny pro kvalitn stavebn devo, zstv na pilch znan mnostv kry jako odpad
a ten se de vask spolenosti sna zpenit tm, e jej prodvaj vrobcm aje. Nejvy obsah lapacholu je ve vnitn sti kry, lku, 2 a 7 %. Pokud se ale do aje pid i vnj vrstva nebo
se pouije kra z jinho druhu stromu, me bt mnostv lapacholu nedo staten. V roce 1987 byla proveden kontroln chemick analza u dvancti komern dostupnch produkt lapacha. Vsledkem bylo zjitn, e pouze jeden ze vzork obsahoval
lapachol v dostaujcm mnostv. V Brazlii byl dokonce zaznamenn ppad, kdy byl jako aj lapacho prodvn produkt obsahujc mahagonov hobliny z devaskch zvod. Ty maj podobnou barvu a podobnou vni, ale obsah lapacholu v nich je
nulov.
Na pkladu lapacha je mono ukzat, jak mohou bt drogy
velmi dobe inn ve vlasti svho pvodu neinn, kdy se
stanou pedmtem obchodu. Domorodci vdy provd sbr kry
ze silnch a ivch strom, kter dok svou kru znovu obnovit. Odpadn kra ze strom pokcench v pralese a dopravench
na pilu ve stavu ne vdy erstvm me bt jen tko pokldna
za drogu totonou s pvodnm lapachem domorodc.

3.2 Kva
Kvou obvykle rozumme hork npoj z praench zrn kvovnku, ale tak prek, kter se k vrob tohoto npoje pouv. Npoj, na jeho ppravu mme mnoho recept, mnoho ritul a tak adu rozporuplnch nzor, pokud jde o jeho prospnost i kodlivost ve vztahu k lidskmu zdrav, je ji dlouhou
dobu nam blzkm spolenkem. Kvu pijeme doma i na
cestch, v kavrnch, v letadle, rno, veer i v noci, popjme ji v
zamstnn, pijeme ji jednou i vcekrt denn. asto se na svj
lek kvy tme a dokeme jej vychutnat, nebo ji naopak pijeme automaticky a bezmylenkovit. Kva a jej pstovn, praen, prodej a pprava zamstnv velk mnostv lid a je soci77

oekonomicky velmi vznamnou komoditou, kterou v celosvtovm mtku pedstihne jen obchod s ropou a ropnmi produkty.
Na pstovn a zpracovn kvy a v mnoha navazujcch odvtvch se na celm svt podl vce ne 20 milion lid.

Historie kvy je prastar. Kvov zrna znali lid v Etiopii a

Arbii ji kolem roku 550 p. n. 1. Pvod kvy ale zstval dlouho
nejasn. Dokonce jej neznal ani velk botanik Carl Linn, kter ji
klasifikoval jako kvu arabskou" (Coffea arabica L.). Myln se
toti domnval, e pochz z Arbie. Ve skutenosti pochz z vchodn Afriky, z okol Velkch jezer, nkde z hornat oblasti etiopsk provincie Kaffa. Tam se jet v souasn dob nachzej
divoce rostouc kee kvovnku. Mnoho pmoskch nrod
vydvajcch se na nmon vpravy vak poprv ochut nalo kvu
prv v Arbii. Odtud se tak zaala vyvet do Evropy. Aby si
Arbie udrela svoje vhradn prvo na pstovn, zakzala vvoz klivch semen. V roce 1517 vak Turci propaovali kvu z
Arbie do Turecka. Pstovn kvy, kter bylo a do konce 18.
stolet vsadou obyvatel Arabskho poloostrova, se tak postupn
rozilo i do jinch oblast svta. Zsluhu na tom maj zejmna
Holanan, kte na potku 17. stolet tajn pivezli zelen kvov semena z Jemenu a zaali kvu pstovat ve svch zmoskch kolonich. V krtk dob poali kultivovat prvn kee kvovnku na Cejlonu, v Indii a na Jv. Roku 1720 Francouz Chevalier Gabriel Mathieu de Clieu tajn pevezl na ostrov Martinique
prvn kvovnk, kter nejspe dal zklad klo u milionu kvovch
ke rostoucch dnes ve Stedn Americe a v oblasti Karibiku. Na
rozen pstovn kvovnku do ostatnch oblast svta se vznamn podleli tak Anglian a panl ve svch kolonich.
Pit kvy se na rozdl od jejho pstovn rozilo mimo oblast
Arabskho poloostrova do blzkch zem Orientu ji v 15. stolet.
V jednotlivch mstech vznikaly hojn navtvovan kavrny.
Pit kvy se v Turecku stalo vn a odtud se tento zvyk postupn
78

rozil i do ostatnch evropskch zem. Akoli lo nejdve o velk pstavn msta, do konce 17. stolet se podvn kvy v kavrnch vrazn rozilo i do vnitrozem a stalo se bnm
tm ve vech zemch Evropy. Prvn prask kavrna byla otevena roku 1714 pod Malostranskou mosteckou v. Pit kvy
tak proniklo i do eskch zem a pojem tureck kva" nebo turek" se stal nedlnou soust na kultury.

Kva je obvykle hork npoj z plod kvovnku. Oznauje tak

prek zskvan mletm praench plod (bobul) kvovnku,
kter se k vrob npoje pouv. Kvovnk je ke subtropickho
a tropickho podnebnho psma, vyaduje tepl a vlhk podneb
se stlmi teplotami mezi 18 a 22 C. Keky kvovnku kvetou
blmi, voavmi, jasmnu podobnmi kvty, je se rychle mn v
zrodky plod. Ty v zvislosti na odrd a poloze plante prbn dozrvaj za 6 a 9 msc po odkvtu, piem vznikaj
kulat i ovln plodnice, podobajc se velikost teni. Tyto kvov bobule jsou zpotku zelen, postupn loutnou a ervenaj,
a se konen zabarvuj jemn do fialova. Skldaj se z povrchov
koovit slupky, nasldl avnat duniny a pergamenovit
slupky, obalujc dv kvov zrna (semena). Nkdy se vyvine
pouze jedno zrno vejitho tvaru (perlov kva), kter se vak
kvalitou neli od ostatnch. Kad semeno je jet obaleno volnm osemenm, zvanm stbit blanka. Zrna kvovnku dozrvaj postupn a kvalitou nejlep pro sklize jsou plodnice v dob, kdy zervenaj.
Na celm svt existuje kolem 50 druh kvovnku, obchodu
je se vak jen se zrny ty z nich: kvovnk arabsk (Coffea ara
cica) - s nim obsahem kofeinu (0,7-1,4 %), pochz z Etiopie;
kvovnk robusta (Coffea robusta canephora) - s vysokm obsahem kofeinu (2,2-2,4 %), pochz z Jvy; kvovnk Dawevrey
(Coffea liberica) pochz hlavn z Brazlie; a kvovnk liberijsk
(Coffea Ciberica) s velkmi zrny a trpkou chut, kter se pstuje v
79

Librii a pouv se hlavn ve smsch. V souasn dob pat

mezi nejvt producenty kvy zem Latinsk Ameriky, zejmna
Brazlie, Kolumbie, Guatemala a Mexiko. Z africkch zem je to
pedevm Angola a ganda, z jinch oblast Jva.
erstv kvov zrna jsou zelen, bez vn a chuti. Charakteristickou vni a chu zskvaj teprve praenm. Dje se tak ve
specilnch strojch za pomoci horkho vzduchu a stlho promchvn zrn. Kva se mus po upraen rychle zchladit, aby se
zachoval obsah terickch olej, kter maj rozhodujc vliv na
chuti a vni kvy. Pra se na rzn stupn podle poadavk odbratel. V posledn dob je oblben tzv. rozpustn nebo instantn kva, kter je suenm prkem zskvanm extrakc
umletch kvovch zrn. Pro speciln ely se sloitou vrobn
cestou zskv i kva se snenm obsahem kofeinu, kter si pitom zachovv co nejvce ze svch typickch vonnch a chuovch vlastnost.
Pro ppravu kvy je nutn praen zrna umlt. Pouvaj se k
tomu kvomlnky ttiv, s rotujcmi noi na hdeli nebo s drtii, kde lze nastavit poadovanou hrubost. Mlet m bt po mal,
aby se kva nepehla a neztratila sv jemn aroma. Pokud si
koupte kvu ji umletou, ta kvalitn je plnna do spotebitelskch obal v ochrann atmosfe, asto vakuov.

Kva je sloitou sms ady ltek, jejich pomr zvis jak na

druhu a pvodu kvy, tak na zpsobu praen. Nejdleitjmi
ltkami kvy jsou kofein (0,5-2,6 %), kyseliny kvov a chinov
(10 %), kyselina chlorogenov (4-6 %), polysacharidy (25-30 %),
proteiny (13 %), tuky a vosky (0,1-0,8 %). Kva t obsahuje
minerln ltky (4 %), zejmna draslk, hok, vpnk, fosfor,
mangan a elezo. Kofein je duskat heterocyklick slouenina,
derivt xanthinu, kter se nachz nejen v kv, ale i v dalch
vce ne edesti rostlinnch produktech, mezi n pat i ajov
80

lstky. ist kofein je bl hebk prek hok chuti. Mnostv

kofeinu v bnm lku kvy (0,5-1,5 dl) se pohybuje od 50 do
200 mg.
Alkaloid, kter byl pozdji nazvn kofein, objevil v kv vra tislavsk chemik Friedlieb Ferdinand Runge v roce 1820 a popsal
jeho inky na lidsk organismus. Kofein je farmakologicky nejvznamnj ltkou kvy. Vstebv se v tenkm stev a distribuuje se celkem rovnomrn ve vech orgnech a tlesnch tekutinch. Nejvy koncentrace kofeinu je v tle dosaeno asi 30
minut po poit kvy. Metabolizuje se v jtrech na vce ne 25
rznch ltek, kter jsou poslze vyloueny mo.

Kva pes veobecn rozen mnn nem vliv na stavy

vznikl po poit alkoholu (tj. vystzlivn), ale dokonce ani nezrychluje odbourvn alkoholu. Prv naopak, odbourvn alkoholu zpomaluje a tm zpomaluje i jeho vyluovn. Po kv se
lovk sice probere, ale nevystzliv! S pekvapujcmi informacemi piel A. L. Klatsky a jeho kolegov z Oaklandu v Kalifornii.
Zjistili, e pit kvy chrn jtra ped toxickm vlivem alkoholu, a
m vce kvy vypijeme, tm lpe jsou nae jtra chrnna. Rozshl studie na vce ne 125 000 lidech, kte byli sledovni v
letech 1978 a 1985, prokzala, e kva vznamnm zpsobem
sniuje riziko vzniku alkoholick cirhzy. Pi pit jednoho lku
kvy denn se riziko vzniku cirhzy snilo o 20 %, pi 2 a 3
lcch o 40 % a pi tyech a vce lcch o 80 %. Studie neodhalila, jakm mechanismem chrn kva jatern buky ped cirhzou, ale naznaila, e souasn pit kvy a alkoholu pedstavuje
pro lovka men riziko ne pit alkoholu bez kvy. Konzumace
kvy tak zvyuje zkladn ltkovou pemnu o nkolik procent a
tm i energetickou spotebu o 80-150 kalori, avak na tlesnou
hmotnost m tento zven energetick vdej jen minimln vliv.

81

Jako domc prostedek nachz kva uplatnn pi nkterch

zdravotnch potch, nap. srden slabosti, kolapsovch stavech,
bolestech hlavy, neuralgich, migrn nebo astmatickch zchvatech. Kvu pij miliony lid po celm svt pro jej povzbuzujc psychostimulan inky, a i kdy kva obsahuje nvykovou
ltku kofein, nen povaovna za drogu v pravm slova smyslu.
Pesto se stle vyskytuj vahy o tom, kolik lk kvy denn
meme vypt, aby to nepokodilo nae zdrav. Kva slou dky
kofeinu jako mrn povzbuzujc prostedek vyvolvajc pocit
vitality a lepho zvldnut duevnch i fyzickch kon. Kva
zahn navu nebo ji napomh lpe pekonvat, potlauje spnek, in jej povrchnm a pervanm. Povzbudiv inek me
bt vak velmi rozdln a zvisl na mnostv a zpsobu ppravy
kvy, na individuln snenlivosti a ad dalch faktor. Proto
me lek kvy jak povzbudit, tak i uspat. Zvlt ve st lze
pozorovat paradoxn inek, kdy po vypit jednoho nebo dvou
lk sp star lid lpe ne bez kvy. Podle novch studi sniuje nkolik lk kvy denn riziko vzniku Parkinsonovy choroby.
Kofein ovlivuje pravdpodobn oblasti mozku, kter produkuj
dopamin, ltku, je chrn proti tto chorob.
Kva pipraven jako espreso obsahuje vysok mnostv antioxidant, tedy ltek, kter jsou soust mnoha potravinovch
doplk a kter jsou povaovny za klov dleit v len i
prevenci mnoha civilizanch nemoc, srden cvnch onemocnn, duevnch poruch, znt i rakoviny.
Youjin Je se spolupracovnky z laboratoe Edwarda Giovannucciho na Katede vivy a epidemiologie Harvardsk univerzity veejnho zdrav v Bostonu, Massachusetts (USA) sledovali
(pomoc dotaznk) po dobu 26 let skupinu 67 470 en, kterm
bylo v roce 1980 34-59 let, s ohledem na pit kvy a vskyt rakoviny dlohy (endometriln karcinom). Zatmco u souboru en,
kter pily maximln jeden lek denn nebo kvu nepily, se
vyskytlo 56 ppad tohoto onemocnn v pepotu na 100 000,
82

eny, kter pily tyi nebo i vce lk kvy denn, mly vrazn
snen riziko vzniku rakoviny dlohy - vyskytovala se u 35 ze
100 000. Podobn souvislost se podle autor nevyskytovala ve
vztahu k pit aje. Zajmav je jejich zjitn u podskupiny obznch en, protoe obzn eny mvaj relativn nzkou hladinu
nkterch hormon, vetn rezistence vi inzulnu, a oxidativn
stres. U obznch en je vliv pit kvy jet vraznj. I tito autoi
vy svtluj svoje pozorovn tm, e kva obsahuje vc antioxidant ne ovoce a zelenina. Podle nich kva doke, vzhledem
ke svmu vlivu na inzuln, psobit preventivn vi vzniku cukrovky.

Dlouhodob vysok konzum kvy me zpsobit neklid, nervozitu, podrdnost, nespavost, zrychlenou a nepravidelnou
srden innost, psychomotorick neklid apod. Tyto poruchy se
mohou u pecitlivlch osob projevit ji po 250 mg kofeinu (2-4
lky), u osob zvyklch na kofein po dvce asi 1 g (8-16 lk).
Vrobci kvy popraj, e by byla kva nvykovou ltkou. Ti, co se
na ni t a z njakho dvodu nemohou hned svou touhu realizovat, to vak vid jinak. Nhl peruen konzumu kvy u silnch
pijk me vst k abstinennm pznakm, nap. podrdnosti, neklidu, tesu, nav i bolestem hlavy. Jistou psychickou zvislost lze tedy pozorovat i u kvy. Kofein v kv psob nejen na
lovka, ale tak na ostatn tvory. Velmi citliv jsou na kofein
zejmna lenovci, jako nap. pavouci. Mnoz z nich, teba dobe
znm pavouk kik, si poizuj sloit a sofistikovan st, na
jejich stavbu mus zapojit nejen sv snovac lzy, ale tak vechen svj intelekt". Psobme-li na pavouka njakou psychotropn ltkou, projev se to na jeho schopnosti tkt pavuiny.
Zdrogovanho pavouka snadno poznte. Stav nepravideln,
rzn deformovan st, do nich by dnou mouchu nechytil.
Nen bez zajmavosti, e jednou z nejsilnjch psychotropnch
drog pro kika je prv kofein, silnj ne marihuana nebo
83

LSD.
Dlouhodob pit vtho mnostv siln kvy (cca 6 lk
denn) me podle nkterch studi zvyovat riziko vskytu ischemick choroby srden a infarktu myokardu. Jin studie dokazuj, e tyto obavy jsou neopodstatnn. Vtina studi potvrzuje, e mrn konzum kvy (3-5 lk denn) nem dn vliv
na srdce a krevn obh. Ani krevn tlak, ani srden innost se
dlouhodob nemn. U osob, kter nejsou zvykl na konzum kvy, doch z ke krtkmu zven krevnho tlaku, kter se pohybuje v rmci pirozenho dennho kolsn a odeznv s odbourvnm kofeinu v organismu. U osob zvyklch na kofein nedochz ke zven krevnho tlaku vbec. Srden innost zstv
pi mrnm konzumu dokonce i u osob se srdenmi chorobami
nezmnn. Pi silnm konzumu kvy (vce ne 6 lk denn) se
mus v zvislosti na individuln citlivosti potat s obasnmi
mrnmi poruchami srdenho rytmu. Nedvno proveden rozshl metaanalza 16 studi shromdnch od ledna 1966 do
ledna 2003 celkem na 1010 respondentech prokzala, e pravideln pit kvy zvyuje systolick krevn tlak v prmru o 2,04
mm Hg a diastolick krevn tlak o 0,73 mm Hg. Vliv na srden
frekvenci byl zanedbateln.

lek kvy obsahuje v zvislosti na zpsobu ppravy 60-120

mg kofeinu, kva zbaven kofeinu obsahuje tohoto alkaloidu asi
3 mg. Za rozumn denn mnostv se povauje cca 300 mg kofeinu, co jsou asi ti lky kvy. Po vypit pti lk siln kvy bhem krtk doby me dojt k celkov nervosvalov pedrd
nosti, neklidu a tesu, poruchm trven, zrychlen i nepravidelnostem srden innosti a nespavosti. Ve velkch dvkch
vede k pocitu podrdn, neklidu, nespavosti, ztrt energie,
pop. i kem.
Akutn otrava se projevuje pocitem zkosti, zrychlenm pulsu,
84

neklidem, nespavost, bolestmi hlavy, zvratmi. Mohou se objevit i peludy a halucinace, trval nucen na moen. Pi dlouhodobm povn vtho mnostv ltek s kofeinem vznik chronick otrava, pi kter jsou poruchy trven, nechutenstv, nucen
na zvracen, trval neklid, nesoustednost, roztkanost, nespavost. ast jsou dsiv sny a stavy zkosti, nkdy tes rukou nebo
i celho tla, patn vidn, zkuby ve svalech. Nlada je stsnn a depresivn, vtinou znan zkostn. Pi intoxikaci je teba zabezpeit vtrn, umstit do stabilizovan polohy a vyvolat
zvracen.
Smrteln dvka kofeinu inn pi orlnm uit 150 mg/kg, co
je asi 10 g pro dosplho lovka. To odpovd 50-200 lkm
kvy. Nejvy dvka, kterou lovk peil, byla 24 gram kofeinu. Nejni dvka, kterou nepeil, byla 3,2 gramy, ovem nitroiln. Citlivost na inky kofeinu je individuln, navc se velmi
rychle vyvj tolerance a citlivost dt na kofein se neli od citlivosti dosplch.

Posoudit vechny kodliv i uiten inky pit kvy a kofeinu na lidsk zdrav je velmi obtn. Na toto tma bylo ve
svt publikovno vce ne 100 000 studi, ale pesto nen
dodnes uspokojiv vyeen problm, zda nm pit kvy prospv, i kod. Nemli bychom zapomenout, e kva nen,
vhodn k zahnn zn, s pitm kvy je spe spojena du evn pohoda. Je proto eln pizpsobit mnostv kvy individuln snenlivosti a osobnmu poitku. Piblin ti kvy
denn naemu zdrav neukod. Pit kvy je pedevm spoleenskou zleitost, pi n proijeme pjemn chvle se
svmi pteli, u sv oblben innosti apod. lek dobr kvy
uspokoj urit zait rituly, bez nich by byl ivot nudn a
fdn.

85

3.3 Mlko
Mlko je sice npoj, ale je zrove povaovno za zkladn po
travinu, kter m svoje zastnce i odprce. Vztah ke konzumaci
mlka rozdluje spolenost na dva tbory. Jedni na n nedaj
dopustit a ivot bez mlka si nedovedou pedstavit, druz v nm
vid pinu vech svch zdravotnch pot a pt mlko odmtaj.
Kde je tedy pravda a kter z tch dvou nesmiitelnch tbor se
ml? V podstat maj pravdu tbory oba. Konzumace mlka je
kontroverzn zleitost. Jeskynn lid z doby kamenn neznali
nejen obiloviny a rafinovan cukry, ale ani mlko a mln vrobky. ada vdc se proto domnv, e nae tlo je dodnes
uzpsobeno spe k trven stravy pralovka ne stravy nvtvnka fastfood. Namtaj, e lovk je jedin tvor na planet,
kter pije matesk mlko jinho ivoinho druhu, a to dokonce i v dosplosti, kdy ostatn savci ji dvno peli na jinou stravu. Do mnvaj se, e lovk tm poruuje prodn zkony a e to
neme zstat bez nsledk.

Vtina dietolog je pesvdena, e kravsk mlko a mln

vrobky prvem pat do lidsk vivy. Mlko je zdrojem nutrin dleitch protein (3,2 %), mlnho cukru (4,4 %), tuk,
vitamin a minerlnch ltek. Je tak hlavnm zdrojem vpnku,
kter je v tto form organismem lovka velmi dobe vyuiteln. Vpnk je nezbytn pro sprvn rst a vvoj kost a zub.
Obsah vpnku v kostech je jednm z rozhodujcch initel kvality ivota ve st, protoe jeho nedostatek je zce spojen s osteoporzou a astmi zlomeninami kost.

Hlavnm argumentem tch, kte v mlku vid nebezpenou

potravinu, jsou alergick reakce a nesnenlivost nkterch lid
86

na jednotliv sloky mlka: na proteiny, na cukry i na tuky. V

odborn literatue se uvd, e lid alergickch na mlko je v populaci 0,3-7 %, a toto procento je velmi zvisl na vku. Obecn
se d ct, e s pibvajcm vkem jejich procento vzrst. Kravsk mlko pat do skupiny potencilnch potravinovch alergen, kter vyvolvaj u pecitlivlch jedinc chorobn stavy charakterizovan abnormln imunitn odpovd lidskho organismu. To, co je pro nkoho nekodn ltka, me bt pro jinho jed.
Mln proteiny jsou zastoupeny hlavn laktalbuminy, kter
jsou ptomn v syrovtce, a kaseinem, kter je hlavn slokou
tvarohu. U nkterch lid me alergie na mlko zahrnovat
vechny blkovinn sloky mlka: kasein, -laktalbumin i
-laktalbumin. Nejastjm mlnm alergenem u lid vak bv
-laktalbumin. Dalm vznanm mlnm alergenem je kasein.
Kasein je astou pinou alergickch reakc i u tch, kte mlko
a mln vrobky nekonzumuj. Kasein a kaseinty se toti velmi
asto pouvaj jako plniva a dochucovadla do ady potravinskch vrobk, jako jsou nap. jemn prky, polvky, omky
apod. Pouvaj se proto, aby nutrin obohatily nkter jdla
jako pdavn ltka. Dky vysokmu obsahu blkoviny, nzkmu
obsahu laktzy a jemn chuti zlepuj nutrin vlastnosti mnoha
potravinskch vrobk. Do tto skupiny vrobk pat nap.
vysokoproteinov prkov npoje, obohacen suenky a cerelie, smsi pro kojence atd. Dal vyuit tyto ltky nachz pi vrob trvanliv lehaky, pi vrob zmrzlin, omek a sal tovch
dresink, pi vrob uzenin i jako nhraka smetany do kvy
nebo pdavek do pekaskch polev a cukrskch krm. asto
se vyuv toho, e mln blkovina je levn, a tak se j nastavuj" nejrznj potravinsk vrobky.
Kravsk mlko v malm mnostv obsahuje tak -laktoglobulin, kter vak chyb v lidskm mateskm mlce. Existuje podezen, e tato blkovina vede u dt k tvorb protiltek, kter napadaj glycodelin, protein, kter m vznamn vliv na rozvoj
imunitnho systmu. Naruen imunitnho systmu me mt za
87

nsledek znien pankreatickch bunk, produkujcch inzulin a

vst tak k rozvoji diabet 1. typu. Tmto zpsobem me pit
kravskho mlka zvyovat riziko vzniku cukrovky.

Mln cukry jsou zastoupeny pedevm laktzou a v men

me tagatzou. Laktza je disacharid, oznaovan tak jako
mln cukr. Jej molekula se skld z galaktzy a glukzy. Taga
tza je monosacharid, jeho sladivost je tm shodn se sladivost sacharzy, ale dodv organismu mn energie. Tagatza
na rozdl od sacharzy nepodporuje vznik zubnho kazu a ne
zvyuje hladinu cukru v krvi, take je vhodn pro osoby s cukrovkou. V EU se tagatza povauje za potravinu novho typu a
jej pouit je povaovno za bezpen. Tot se vak ned ct o
hlavnm mlnm cukru, laktze. Laktza nevyvolv alergickou
reakci, ale u jedinc s nedostatkem enzymu laktzy zpsobuje
podobn problmy jako alergie. Dochz k tzv. intoleranci (nesnenlivosti) laktzy, zpsoben tm, e nkte lid (asi 5 %
populace) nedok tento mln cukr tpit na jednoduch
cukry, kter nae tlo vyuv. Pokud se laktza takto nezpracuje,
zstv ve stev, kde dochz k jejmu kvaen a nslednm bolestem bicha a prjmm. Intolerance laktzy je metabolick
porucha, kter se asto zamuje s alergi na mlnou blkovinu.
Lid postien nedostatkem laktzy trp tmto druhem intolerance od potku svho ivota. Jejich problmy zanaj ji v obdob kojen, protoe matesk mlko tak obsahuje laktzu. Dt
mlko zvrac nebo m ast prjmy, trp atopickm ekzmem a
nem chu k jdlu. Nkdy bohuel trv del dobu, ne je tato
nesnenlivost rozpoznna.

Mln tuky obsahuj mastn kyseliny (MK) s krtkm a

stedn dlouhm etzcem, konjgovan linolov kyseliny, MK s
88

lichm potem uhlk a rozvtven MK. Maj optimln pomr

-3 a -6 MK. Mlko nem dn vliv na zvyovn hladiny cholesterolu, a mlko s dvouprocentnm obsahem tuku dokonce

cholesterol v krvi sniuje. MK se stedn dlouhm etzcem

navc zvyuj koncentraci pznivho HDL-cholesterolu v
sru, a nejsou tud spojovny s kardiovaskulrnm rizikem. V tomto smru neped stavuj mln tuky dn
zdravotn rizika. Pouze nadmrn pit zejmna neodtunnho mlka vede nejen ke zvenmu zahle nn, ale tak k
nadvze a obezit.

Mme-li problmy s usnnm, shneme po hypnotiku, lku,

kter navozuje spnek. Lidov moudrost vak prav, e stejnou
slubu vykon i sklenice teplho mlka ped ulehnutm na lko.
Dkazy o pravdivosti tohoto tvrzen a dvody, pro takhle mlko
psob, byly nalezeny relativn nedvno. Bylo zjitno, e z blkovin obsaench v mlku se tvo inkem enzym (peptidz)
aluden vy mal peptidy, kter maj podobn farmakologick inek jako hypnotikum morfin, nebo se v na stejn morfinov receptory v mozku. Z -kaseinu vznikaj ti -kasomorfiny
sloen ze 4, 7 nebo 11 aminokyselin, z dal mln blkoviny,
-laktalbuminu, vznikaj dva peptidy slo en ze 4 aminokyselin:
-laktorfin a -laktorfin. Tm, e se tyto peptidy v na morfinov receptory v mozku, psob u lovka stejn, jako by si vzal
morfin. Navozuj pocity uvolnn, uklidnn, pjemn nlady a
sniuj krevn tlak. Vytvo tak podmnky pro rychl nstup
spnku. Dkazem toho, e peptidy opravdu funguj jako endogenn opity, je fakt, e podn naloxonu, specifickho antagonisty morfinovch receptor, jejich farmakologick inek ru.
Mezi pozorovanmi inky kasomorfinu se uvd, e omezuje
pl novorozenc a prodluuje dobu spnku.
Analgetick inek tchto peptid na lovka vak nemus bt
vdy bezvznamn a u vbec ne nekodn. V posledn dob se
89

nap. objevuj informace o tom, e -kasomorfiny se mohou podlet na syndromu nhl smrti novorozenc (Sudden Infant Death Syndrome, SIDS). Bylo prokzno, e snadno pronikaj z
gastrointestinlnho traktu do krve, z krve do centrlnho nervovho systmu a v dosud nevyzrlm mozku novorozence mohou blokovat jeho dchac centrum. V dsledku toho me dojt k
zstav dechu a k nhl smrti. Dr. Reichelt v Norsku a Dr. ade na
universit na Florid nalezli vy obsah kasomorfinu v moi
autist a schizofrenik. Toto pozorovn bylo velmi asto opakovno a potvrzeno, take autistm je doporuovna tzv. bezkasei nov dieta.

Odpov na tuto otzku nen jednoduch. Na jedn stran

exis tuje ada pdnch dvod, pro mlko konzumovat, na druh stran pak ada nemn pdnch dvod, pro je z jdelnku
ra dji vyadit. U lid s alergi nebo intoleranc na mlko je situace
jasn. Ti by se mu mli vyhbat. U ostatnch bude lep nekonzumovat je ve velkm mnostv a vude tam, kde je to mon,
nahradit mlko zakysanmi mlnmi vrobky.

Potravinov intolerance, na rozdl od potravinov alergie, nezahrnuje imunitn reakci. Pod pojmem intolerance se rozum
nesnenlivost. Potravinov intolerance je zpsobena nedostatkem nebo absenc ltky nebo ltek, kter se v organismu po dlej
na zpracovn stravy. Kdy snme potravinu se slokou, vi kter je n trvic systm intolerantn, trvic systm nen schopendanou potravinovou sloku zpracovat a dostav se netypick
reakce organismu - zvracen, dven, prjmy, kon projevy, plynatost, bolesti bicha, kee. Onou zsadn ltkou, kter naemu
tlu chyb nebo kter m tlo nedostatek, vtinou bv enzym i
vce enzym tpcch intolerantn sloky. Potravinovou pecit90

livlost trp vznamn a stle narstajc st populace. Postihuje asi 2 % dosplch a 8 % dt do 3 let vku. Jedincm s potravinovou pecitlivlost hroz pznaky v oblasti dchacho

stroj - rma z pecitlivlosti, i dokonce astmatick pote. Dal nepjemnost je atopick ekzm a chronick zavac pote. Medicna zatm nedoke potravinovou pecitlivlost lit. Meme j pouze pedchzet vynechnm rizikov potraviny z jdelnku.

[1] Chow, H. H.; Hakim, I. A. Pharmacokinetic and chemoprevention

studies on tea in humans. Pharmacol Res, 2011,64 (2), 105-12.
[2] Je, Y.; Hankinson, S. E.; Tworoger, S. S.; Devivo, I.; Giovannucci, E. A
Prospective Cohort Study of Coffee Consumption and Risk of Endometrial Cancer over a 26-Year Follow-Up. Cancer Epidemiol Biomarkers Preo, 2011.
[3] Patoka, J. Caj s mlkem. Vesmr, 2007, 86 (3), 136.
[4] Vyskoil, F. Kva (vcelku) blahodrn. Vesmr, 2007, 86 (2), 92.
[5] Struneck, A. Pemaeme autizmus? Palatka Almi: Brno, 2009.
[6] Carlsen, M. H.; Halvorsen, B. L.; Holte, K.; Bohn, S. K.; Dragland, S.;
Sampson, L.; Willey, C; Senoo, H.; Umezono, Y.; Sanada, C; Barikmo,
I.; Berhe, N.; Willett, W. C; Phillips, K. M.; Jacobs, D. R., Jr.; Blomhoff,
R. The total antioxidant content of more than 3100 foods, beverages, spices, herbs and supplements ued worldwide. Nutr J,
2010, 9, 3.
[7] Patoka, J. Lapacho: aj Ink. Sfra, 2010, //, 14-15.

91

Ji Patoka
Jdlo pat mezi zkladn poteby lovka, protoe potrava
dodv tlu iviny nutn pro jeho rst a zdrn vvoj. Tma vivy je v dnen dob v poped zjmu. Stoup zjem o problematiku zdravho stravovn a pibv lid, kte se vivou zabvaj
pro fesionln.
Uvedeme si proto na zatek definice nkterch pouvanch
pojm:
Viva (nutrice) je zdrojem energie a vech nezbytnch ltek, kter lovk potebuje k rstu a obnov tkn. Zkladnm kolem sprvn vivy je zajistit optimln pvod
energie a ivin ve form blkovin, tuk, sacharid, vitamin, minerlnch ltek a vody pimen vku, zdravotnmu
stavu a ivotnmu stylu lovka.
Strava je sms ivin (nutrient), kterou tlo potebuje k
zskn energie a stavebnch ltek nutnch pro rst a obnovu bunk, tkn a orgn.
Nutrient je chemick ltka, kterou organismus potebuje
pro svou existenci a rst, jako i pro sprvn metabolismus, a kter je pijmna z vnjho prosted. Nutrienty
jsou dleny do dvou hlavnch skupin: makronutrienty (zkladn iviny) a mikronutricnty (doplkov iviny).
Potravina je vrobek nebo ltka uren pro vivu lid a
konzumovan sty v nezmnnm nebo upravenm stavu.
Potraviny mohou bt rostlinnho, ivoinho nebo jinho
pvodu. Samostatn kategorie tvo: nealkoholick npoje,
alkoholick npoje, potraviny pro zvltn vivu, doplky
stravy a potraviny novho typu.
92

 Pokrm je potravina, kter je vhodnm zpsobem upravena (uvaena) a pipravena ke konzumaci (jdlo). Pprava
pokrm se obvykle provd v kuchyni. Termn pokrm
oznauje jeden nebo vce chod, vetn npoj.

4.1 Jdlo v historick perspektiv

To, co lovk v prbhu sv existence jako biologick druh
konzumoval, tedy jakou stravou se ivil, jak potraviny pouval
a pozdji tak jak pokrmy pipravoval, prodlalo obrovsk vvoj. Ne vdy ml tak lovk snadn pstup k potrav, co
ostatn pro nkter sti svta plat dodnes. Pokud si lovk
opatoval potravu sbrem a lovem, musel bt pichystn na obdob hojnosti i nedostatku. Aby se mu potrava nezkazila nebo mu
ji nesndl nkdo jin, nauil se ji konzervovat a chrnit. Vynlez
zemdlstv pinesl do stravovn nov potraviny, ale tak nutnost ekn na novou rodu a do t doby zcela neznm spoleensk prvek: odloenou spotebu. Aby lovk zajistil pt
rodu, musel st zsob vylenit ze sv okamit spoteby [1].
Ponaje stedovkem lze ji hovoit o pokrmech, potravinch,
kter byly vhodnm zpsobem upraveny ke konzumaci. ast
byla tepeln prava pokrm, vaen, co se v dobov terminologii
vztahovalo pedevm k pprav rznch druh obilnch ka a
polvek. Kae se pipravovaly z celho i drcenho obil, kter se
melo a vailo ve vod nebo v mlce. Sladk kae se ochucovaly
medem a erstvm i suenm ovocem.
V prbhu 17. stolet se zan rozvjet modern kuchask
umn a vytv se tradice nrodnch kuchyn, kter petrvv a
dodnes. V Evrop je to nap. kuchyn italsk a pedevm francouzsk. Nov prvky do vaen vnesla technick revoluce. Nejen
v technickm vybaven kuchyn, ale tak ve vbru surovin, a v
neposledn ad i v pohledu na jdlo jako kulturn zleitost. V 19.
stolet zaznamenvme tlum nkladnch prav pokrm a
pracnho zdoben. Objevuj se prvn profesionln kuchask
93

asopisy. V roce 1834 byl v USA patentovn spork pro domc

vyuit. S rozvojem plynov st ve mstech se objevuj plynov
sporky, s rozvojem st elektrick pak tak sporky elektrick.
Prvn elektrick spork se zaal prodvat v roce 1893.
Dal novinky pineslo 20. stolet. Potkem tohoto stolet
vzrostla poptvka po trvanlivjch potravinch. Rostouc znalost
chemickch a fyziklnch pochod, souvisejcch s potravinami,
pak umoovala vychzet tto poptvce vstc. Takov zpsoby
konzervace, jako je mraen, dehydratace, vakuov balen a
zejmna pouit chemickch ltek, to jsou ji vdobytky modern
spolenosti. Vrobci ve snaze vyrbt levnj, trvanlivj a zrove vzhledov i chuov lkavj potraviny zaali masov
pouvat rzn pdatn ltky. Na trhu se objevuj konzervovan
potraviny, je zvldnuta technologie ppravy mlka s dlouhou
trvanlivost, vznikaj nov mln vrobky, na trhu se objevila
mikrovlnn trouba a brzy se stala samozejmou soust kad
domcnosti.
Nejdleitjm poslnm potravin je, e poskytuj organismu
energii. Lid jsou jedinm druhem ivoich, jen va jdlo, kter
pak konzumuje. Pprava jdla k veei je to, co je spolen pro
vechny lidsk kultury. Jdlo nem jen svou nutrin hodnotu, ale
i dleit sociln aspekt. Konzumace jdla je vhodnou pleitost
ke komunikaci a posilovn rodinnch vztah.

Pro lovka je jdlo nejen nezbytnm zdrojem energie a jeho

existence vbec, ale tak kultivovanm aktem, kter vyleuje
lov ka jako ivoin druh ze zbytku ivoin e. lovk nejene potraviny rzn tepeln i jinak ped konzumac upravuje,
ale velkou pozornost vnuje i jejich dochucovn, aranovn a
konzumaci. Z ppravy jdel a jejich konzumace vytvoil druh
umn (kuchask umn, kulinsk umn, fr. Vart culinair) a
vdu o aludku, zvanou gastronomie. V irm pojet je dnes
94

gastronomie chpna jako nauka o vztahu kultury a potravy.

Clem gastronomie je uinit z ppravy a konzumace jdla kultivovan akt a nevedn smyslov zitek a povit tm pojdajcho lovka na ulechtilou bytost.
Clem kuchaskho emesla je pipravit pokrm tak, aby konzumenta nasytil nejen tlesn, ale i duevn. Zkladn mylenkou
kuchaskho umn je proto kultivace chuti pokrmu, jeho vzhledu a vn, kultivace prosted, v nm je pokrm podvn, resp.
kultivace ideovho podtextu kadho pokrmu.
Gastronomie prodlala a prodlv neustl vvoj, jeho podstatnou soust jsou zejmna nov suroviny vhodn pro ppravu pokrm. S rozvojem obchodu, kter je spojen s novmi
technologiemi, mohou bt konzumentm nabzena jdla ze surovin pochzejcch z jinch, asto i velmi vzdlench mst, nebo v
ron dob, kter je pro danou potravinu netypick. Macechy
dnes nemus poslat sv dcery do lesa na jahody, kdy je tam metr snhu, sta vyndat jahody z mrazniky. Nikdo se ji dnes nepozastavuje nad tm, e to, co bylo v minulosti seznnm ovocem
nebo zeleninou, je dnes dostupn celoron. Sortiment potravin
a potravinskch surovin se v poslednch nkolika mlo letech
zmnil natolik, e byla zavedena nov kategorie potravin nazvan potraviny novho typu" [2-3].

4.2 Potraviny novho typu

V esk republice rozumme pod pojmem potraviny novho
typu" (PNT) potraviny a sloky potravin, kter nebyly pouity k
lidsk spoteb ve vznamn me v rmci Spoleenstv ped 15.
kvtnem 1997. Nazen ES 258/97 z 27. ledna 1997 Evropskho
parlamentu a Rady stanov provdc pravidla pro povolovn
novch potravin a novch sloek potravin [2]. Protoe clem je
zajistit nejvy rove ochrany lidskho zdrav, mus bt nov
potraviny podrobeny hodnocen bezpenosti ped uvedenm na
trh EU. Pouze produkty povaovan za bezpen pro lidskou
95

spotebu jsou schvleny pro prodej. Firmy, kter chtj uvst

nov potraviny na trh EU, mus podat dost v souladu s doporuenm Komise 97/618/EC, kter obsahuje vyadovan vdeck
informace a zprvu o posouzen jejich bezpenosti. V poslednch
letech byly nov potraviny pedmtem intenzivn veejn diskuse. Pes rozshl sil informovat veejnost o vsledcch hodnocen rizik pro spotebitele byla dvra veejnosti v tto oblasti
nzk. Odbornci na sociln prci nalezli adu dvod, pro tomu
tak je, vetn neshod mezi technickmi odbornky a spotebiteli
o povaze nebezpe, na kter by se mlo hodnocen rizik zamit.
V souasn dob projednvaj orgny EU aktualizaci pravidel pro
potraviny novho typu, jejich clem je zajistit, aby inovace v
potravinskm sektoru mohla pokraovat bez kompromis v
oblasti bezpenosti a ochrany spotebitel.
Termn potraviny novho typu" (PNT) byl do esk legislativy zaveden pi pekladu Nazen ES 258/1997 [2] jako ekvivalent anglickho vrazu novel foods". Tento vraz byl zvolen, aby
pesn vyjdil podstatu vci a odliil tyto potraviny od novch
(inovovanch) vrobk, jejich novost" nen tak revolun. O
zaazovn PNT do lidsk vivy rozhoduje Poradn vbor pro
nov potraviny a procesy (Advisory Committee on Novel Foods
and Processes, ACNFP) a Evropsk ad pro bezpenost potravin
(European Food Safety Authority, EFSA). Problematika PNT je v
poslednch letech asto a iroce diskutovna spotebiteli. Podle
uvedenho nazen pat PNT do nsledujcch skupin:
potraviny obsahujc novou nebo mysln modifikovanou
z kladn molekulrn strukturu,
potraviny sestvajc z mikroorganism, hub nebo as, nebo kter jsou z nich izolovny,
potraviny sestvajc nebo izolovan (vyroben) z rostlin
nebo ivoich, s vjimkou rostlin nebo ivoich zskanch tradinm postupem lechtn nebo chovu nebo rozmnoovn, a kter jsou povaovny za zdravotn nezvadn, potraviny vyroben dosud nepouvanmi techno96

logickmi postupy, kter vedou k vznamnm zmnm ve

struktue potraviny nebo slo en, ovlivujc jejich nutrin hodnotu, metabolismus nebo obsah nedoucch ltek,
potraviny obsahujc geneticky modifikovan organismy
(GMO) nebo potraviny, kter byly vyrobeny z GMO, ale
konkrtn potravina je ji neobsahuje.
Nazen 258/1997 ES plat pro vechny lensk stty EU. PNT
mus splovat poadavky stanoven legislativou pro bn potraviny, a navc mus bt za elem ochrany veejnho zdrav
podle ve uvedenho nazen podrobeny v EU zvltnmu
schvalovacmu procesu a splovat dal poadavky na oznaovn. PNT mohou bt prodvny jen balen.
Psobnost nazen se nevztahuje na pdatn ltky (aditiva),
aromata a extrakn rozpoutdla. Pehled o souasnm stavu
podanch dost o povolen PNT k uvdn do obhu lze zskat
na webovch strnkch EU nebo britskho vboru ACNFP.

Ji ped vstupem R do EU byly PNT v R schvalovny v souladu s nazenmi ES.

K informovn vrobc a dovozc PNT vydalo MZ R metodick materil Kritria schvalovn potravin novho typu", kter
byl zpracovn v souladu se Smrnic rady 97/688/ES. Jsou v nm
obsaeny pokyny tkajc se materil pikldanch k dosti o
schvlen PNT a pokyny tkajc se zprvy o prvnm posouzen.
Podle eskho Zkona 110/1997 Sb. o potravinch zahrnuje pojem potraviny (a sloky) novho typu" jak produkty podle Nazen 258/1997/ES [2], tak i produkty zskan pomoc genetickch manipulac definovan v nazen 1829/2003/ES [4].

V PNT se objevuj i nov sloky, kter a dosud nebyly jako

97

sousti potravin pouvny. Pestoe PNT podlhaj psnmu

schvalovacmu zen, nelze vylouit, e nkter z tchto sloek
mohou mt vliv na lidsk organismus, kter lze chpat jako nedouc. etn vdeck studie a soudn spory o zvadnosti i
nezvadnosti PNT napovdaj, e nov sloky PNT nemus bt pro
lidsk zdrav vdy jen pnosem, a u jde o fytosteroly, netradin rostlinn produkty a upraven oleje, netradin blkoviny i
nov derivty sacharid.

4.3 Fytosteroly (rostlinn steroly)

Fytosteroly se podle chemick struktury ad mezi steroidy.
Nachzej se v nkterch rostlinch, kde maj podobnou funkci
jako cholesterol u vych ivoich. V rostlinch jsou fytosteroly
ptomn bu jako voln steroly, nebo estery s organickmi kyselinami, nebo cukry. V rostlinch jsou fytosteroly soust bunnch membrn. V lidsk diet jsou fytosteroly hodnoceny
jako sousti stravy dleit pro udren zdrav.
Fytosteroly jsou ltky tepeln stabiln, bez chuti a bez zpachu. Vysok teplota okolo 190 C (pi smaen) vak zpsobuje,
e asi 50 % vech ptomnch fytosterol se pemn v oxidan a
polymeran produkty. Mezi nejrozenj fytosteroly pat
-sitosterol, kampesterol a stigmasterol.

Zven krevn hladiny cholesterolu jsou dnes povaovny za

vznamn rizikov faktor vzniku kardiovaskulrnch nemoc.
Nutrienty, kter dok snit bez nedoucch vedlejch ink
hladiny cholesterolu, mohou proto bt pro lidsk zdrav velmi
prospn. Bylo prokzno, e takovou schopnost sniovat cholesterol, jak u zvat, tak u lid, maj fytosteroly ptomn v diet.
To je hlavn dvod, pro jsou pidvny do lidsk stravy.

98

Hlavnm pirozenm zdrojem fytosterol v lidsk strav jsou

rostlinn oleje (epkov, slunenicov, sjov, palmov, olivov),
margarny a vrobky z obilovin. Ovoce a zelenina obsahuj jen
mal mnostv fytosterol (od 5 do 30 mg/100 g). Fytosteroly
jsou v malch mnostvch obsaeny i v nkterch potravinch
ivoinho pvodu, nap. v rybch. Kapr obsahuje 0,55 g
-sitosterolu v 100 g tuku, u nkterch ryb je to ale a dvojnsobek. V USA a vtin zem Evropy tvo fytosteroly mn ne polovinu konzumovanch sterol, zbytek jde na vrub cholesterolu.
Avak v zemch, kde lid konzumuj pev n potraviny rostlinnho pvodu, me bt pomr cholesterol/fytosterol obrcen.
I kdy zdaleka ne vechny otzky kolem vznamu fytosterol
pro lidskou vivu jsou zodpovzeny, veobecn se m zato, e v
uritm mnostv lidskmu zdrav vznamn prospvaj [5-6]. Je
prokzno, e pvod fytosterol vt ne 1 g/den inhibuje intestinln absorpci cholesterolu, co vede ke snen jeho hladiny
v krevnm sru o 5-15 %. inek se mrn zvyuje pi vych
dvkch fytosterol, ale nemlo by bt pekroeno mnostv
1,5-2,0 g fytosterol na den. Vy dvky, nad 3 g/den, u tento
inek nezvyuj a naopak psob nepzniv, protoe sniuj
absorpci -karotenu a vitamin rozpustnch v tucch [7].

Potraviny s pidanmi fytosteroly jsou ureny pro osoby, u

kterch je douc snen krevnho cholesterolu. Obecn to podle souasnch kritri jsou:
osoby, jejich hladina celkovho cholesterolu pesahuje
hranici 5 mmol/l,
osoby s hladinou celkovho cholesterolu pesahujc 4,5
mmol/1, u nich je ji rozvinuta ischemick choroba sr99

den, diabetes i jin rizikov faktory.

Uvd se, e v esk republice m 37,5 % osob starch 40 let
hladinu srovho cholesterolu vy ne 6,2 mmol/l, a vskyt
poruch hladin tuk v krvi (dyslipidmie) se zvyuje s vkem. Na
zklad informac Odboru strategie a zen ochrany a podpory
veejnho zdrav MZ R a podklad dostupnch expertm SZ
lze jen velmi tko odhadnout, jak velk st populace v R trp
zvenou hladinou cholesterolu a pro koho jsou tyto potravin
sk produkty s pdavkem fytosterol a fytostanol ureny. Expertn odhad je, e piblin 50-60 % dospl populace m hodnoty cholesterolmie zven nad hodnotu 5,2 mmol/1. Doporuovan limitn hodnota obsahu cholesterolu v krvi se navc
stle sniuje.

Dosud bylo rozhodnutm Komise povoleno pidvat fytosteroly do mlnch npoj a nkterch mlnch produkt, pomaznek, saltovch dresink, fermentovanch vrobk, sjovch npoj, sr, vrobk typu jogurtu, koencch omek,
ovocnch npoj na bzi mlka a do itnho chleba. V procesu
schvalovni jsou ale dal potraviny, nap. masn vrobky, rov npoj a nkter dusy.

4.4 Netradin rostlinn produkty

Snaha uplatovat netradin rostlinn produkty jako sousti
PNT je vedena snahou vrobc obohatit trh o vrobky, kter a
dosud mohly bt konzumovny pouze v omezench oblastech
svta, v podstat v mstech, kde vyrostly. Souasn je to jedna z
monost, jak nkter zem vce zapojit do svtovho obchodu a
zlepit tak jejich ekonomiku za pedpokladu, e tyto produkty
naleznou uplatnn na evropskch a americkch trzch.

100

Jedn se o drobn olejnat semnka rostliny Salvia hispanica

L. (alvj panlsk), pochzejc z hornatch oblast Jin a Severn Ameriky, kter byla uvna ji Aztky. Semnka se vyznauj pznivm sloenm mastnch kyselin a maj vysokou nutrin hodnotu [8]. Jsou alternativnm zdrojem -3 mastnch kyselin. Semnka absorbuj a dvanctinsobek vody a v aludku elru j a vytv gel, kter tvo bariru ped trvicmi enzymy a
zpomaluje tm tpen polysacharid. Gel z nabobtnalch semnek je pouiteln jako pdavek do tsta, kde me nahradit vejce
nebo olej, ale je tak vhodn jako pdavek do celozrnnho peiva. Vzhledem ke snadn stravitelnosti jej lze doporuit tak jako
soust vivy nemocnch, dt, kojcch matek, sportovc apod.
Vbor ACNFP ji v r. 2004 doporuil schvlen s vhradou upozornn na potenciln alergenn inek, pp. mon kov
inek s jinmi alergeny.

va noni" se vyrb z plod rostliny Morinda citrifolia L.

(noni citrusolist), kter pat do eledi moenovitch (Rubicea). Noni je ke rostouc na ostrovech v jinm Tichomo, ale i
v n nebo Austrlii. Liv schopnosti noni objevili ji ped
2000 lety Polynsan, kte tuto rostlinu pivezli z jihovchodn
Asie. Noni plod zajmav ovoce, trochu podobn zelen borovicov ice, kter obsahuje adu biologicky innch ltek a
mnostv enzym, je zpsobuj, e plod velice rychle dozrv
[9]. Bhem jedinho dne je schopen pemny z tvrdho plodu na
kaovitou hmotu, take je zcela nevhodn pro jakoukoliv dopravu. Jedinou technologi vhodnou pro zpracovn je proto vroba
vy, tzv. Noni juice. Ten m velmi charakteristickou chu, proto
se uv jen v malch dvkch a obvykle se ed jinm dusem
nebo vodou. va noni byla schvlena rozhodnutm 2003/426/
ES pro pouit v npojch.
101

Tato va je akceptovateln jako potravina novho typu a

novj vzkumy napovdaj, e by mohla mt, na rozdl od jinch
ovocnch v, i nkter specifick inky. Na mych byl prokzn jej protektivn inek pi ischemickm neuronlnm pokozen a tak podporuje sekreci inzulinu a zmruje vvoj inzulnov resistence pi ischemickm stresu. Ze studi na laboratornch zvatech neexistuj daje o negativnm vlivu z hlediska
subchronick toxicity, genotoxicity a alergenicity. Pestoe je
noni konzumovno v ad zem ji velmi dlouho bez negativnch
znmek vlivu na lidsk zdrav, vyskytly se nmitky ohledn bezpenosti v ppad konzumace vtho mnostv vrobk z tohoto ovoce. V literatue je toti popsno nkolik ppad hepatotoxicity po poit noni a existuj urit obavy, e tento netradin
rostlinn produkt by mohl bt nebezpen. Nejnovj vsledky
subchronick toxicitn studie na laboratornch potkanech a in
vitro testy na izolovanch lidskch jaternch bukch (hepatocytech) vak prokazuj, e toxick jsou a velmi vysok dvky
noni, kter u lovka nepichzej v vahu. Velikost NOAEL
(no-observed- -adverse-effect level) byla stanovena na 6,86 g
ist lyofylizovan vy/kg tlesn hmotnosti, co odpovd 90
ml/kg.
V souasn dob sl snaha vrobc uvst na trh i jin produkty z noni, jako nap. suen nebo praen ovoce, potravinov
doplky a ochucovadla v podob lyofilizovanho prku, vu z
blanrovanch list a podobn. Tyto produkty maj firmy v
myslu pidvat do potravin z cereli, brambor, masa, ryb, do
npoj, omek apod. Ve vdeck literatue vak existuj rozporn nzory, pokud jde o ptomnost genotoxickho antrachinonu, a proto ACNFP vymezila ppustn denn pjem etanolovho extraktu list noni na 20 mg. V ppad pdavku do npoj toti hroz vysok pjem u dt, k emu je teba pistupovat velmi opatrn.

102

Baobab africk (Adansonia digitata L.) je mohutn tropick

strom z eledi bavlnkovitch {Bombacaceae) pochzejc z jin
Afriky, z oblasti Sahelu, ale je rozen tm po celm kontinentu. Vyznauje se krtkm, npadn tlustm kmenem bizarnho
tvaru a mlo poetnmi vtvemi. M dlanit listy, kter v suchm
obdob opadvaj. M bl, npadn velk pevisl kvty. Plody
jsou vejit nebo prothl, 12-20 cm dlouh, ed plstnat, s devitou slupkou. Obsahuj jemnou, blavou, mrn nakyslou duninu s etnmi semeny. Dunina m vysok obsah pektin (24-34
g/100 g den), vpnku (1100-3700 mg/100 g), vitaminu C
(75-499 mg/100 g) a eleza (40-91 mg/100 g). U domorodho
obyvatelstva maj plody irok pouit v kuchyni a nachzej
uplatnn i v tradin domorod medicn [10].
Dosavadn pokusy s vyuitm baobabov den v Evrop byly
ojedinl a nepli spn. Na potku dvactho stolet se
baobabov de pidvala do tsta pi peen ajovho peiva,
bhem prvn svtov vlky jako nhraka mouky pi vrob
chleba. Baobabov de m nesporn nutrin hodnoty a byly
konny pokusy vyut ji jako soust vivy sportovc. Firma
Phyto Fruit Africa m v myslu pouvat suenou de plod
baobabu v mnostv 5-15 % do jogurtovch npoj a cerelnch
tyinek, a po oddlen pektinu tak do peiva, cukrovinek apod.

Mangostana lahodn (Garcinia mangostana L.) je tropick

stle zelen ke nebo strom pvodem z Indonsie. Je to rostlina s
velkmi koovitmi listy a kulovitmi plody, se silnou fialovou
slupkou, pod n je bl dunina. Dunina sestv z mskovitch dlk pipomnajcch mandarinku a chut trochu pipomn
ananas. Plody mangostany jsou po tiscilet pouvny jako liv
prostedek pro sv antibakteriln, antivirov, protizntliv a
antialergick inky, a snad i inky antikarcinogenn [11].
103

Mangostov va se vyrb z celch plod, vetn slupky,

kter je jinak nepoivateln. Tm je vrazn zven obsah xanthon, kter jsou povaovny za nejvznamnj biologicky inn ltky mangosty. va m vrazn antioxidan vlastnosti a
me pzniv ovlivovat trvic trakt, posilovat imunitn systm
a neutralizovat voln radikly. V nkterch zemch je jej uvdn
do obhu ppustn, statut v Evrop bude teprve diskutovn.

4.5 Netradin blkoviny

Uvdn netradinch blkovin na trh jako PNT je podmnno
jednak hlednm novch potravinovch zdroj, jednak snahou
podporovat zdrav ivotn styl a omezovat vskyt civilizanch
nemoc.

Brambory jako potravina jsou i pes obsah jedovatch glykoalkaloid povaovny za bezpen pro lidskou vivu. Koagulovan blkoviny z brambor a jejich hydrolyzty, kter dosud nebyly v potravinch pouvny, byly bez problm zaazeny mezi
PNT. Lze je toti povaovat za obdobu blkovin zskvanch z
jinch rostlinnch zdroj. Jsou vyuiteln jako nutrin alternativa jinch rostlinnch blkovin, nebo jako emulgan a zpovac
prostedky v pekaskch vrobcch, cukrovinkch, bezlepkovch
potravinch i jinde.

Tolice set (Medicago sativa L.) neboli vojtka je rostlina

znm jako vcelet pcnina z eledi bobovitch (Fabaceae). Je
velice cennou a ekonomicky nejvznamnj pcninou, ale je
tak pouvna alternativn medicnou, jako prostedek proti
strnut (tzv. alfalfa). Jej liv inky byly objeveny ji ve starovku, pravdpodobn Araby. V alternativn medicn je pou104

vna jako prostedek proti strnut a pro celkov poslen organismu. Zklid uje a podporuje innost zavacho traktu a pomh zvyovat fyzickou vkonnost, proto je vyhledvna pedevm
sportovci a je vhodn pro tce fyzicky pracujc osoby. Posiluje
tak imunitn systm, zmruje znty, pomh pi len artritidy, neu ritidy i bronchitidy. Vqjtka ovlivuje metabolismus
krevnho cukru a stabilizuje tak jeho hladinu, m se stv velice
doporu ovanm lkem pro diabetiky. Souasn vdeck studie
potvrdily, e listy a nadzemn sti rostliny obsahuj velk
mnostv -karotenu, vitamin B, C, D, E a K, a dle minerln
ltky, jako je dras lk, elezo, vpnk a fosfor.
Vojtka obsahuje znan mnostv nutrin vznamnch
protein, dky nim je cennou pcninou. Tyto proteiny vak
mohou bt uiten i v lidsk viv. Extrakt z vojtky je proto
dal netradin blkovinou, ekajc na zaazen mezi PNT. Dvod, pro se tak jet nestalo, spov v uritch technickch
problmech formulace vhodnho prepartu. Extrakt je nutno
zbavit bakterilnch spor, ale nelze to uinit teplem, ani by dolo
k denaturaci protein. Na zvadu je tak ptomnost ltek s estrogenn aktivitou, zejmna kumestrolu. Ptomnost tohoto fytoestrogenu pedstavuje nedouc riziko vzniku rakoviny u en.

4.6 Netradin nebo upraven oleje

V kuchynch celho svta se nejastji pouv olej olivov,
sjov, slunenicov nebo epkov, ale spektrum nabzench
olej je mnohem ir. Oleje jako lnn, kukuin, mandlov,
pupalkov, brutnkov nebo makadamiov nachzej uplatnn
nejen v kuchyni, ale tak v kosmetice. I kdy se uvauje o nkolika novch monostech, jako PNT byly zatm schvleny jen dva
nov oleje: olej ze semen Allanblackia a hadincov olej.

Jedn se o olej lisovan ze semen stromu Allanblackia stuhl105

mannii, rostoucho v zpadn, stedn a vchodn Africe v tropickch detnch pralesch. Plody tohoto stromu maj velikost ananasu a je v nich 40-50 olejnatch semen, kter tvo 60-80 %
hmotnosti plodu. Olej z tchto semen je vyuvn domorodci, ale
dosud nebyl vyuvn komern. Rafinovan olej ze semen
Mlanblackia m vysok obsah kyseliny stearov (cca 50 %) a
olejov (cca 40 %). Pedpokld se jeho vyuit do lutch tuk a
pomaznek na bzi smetany, jako zdravj nhrady za nasycen
palmov olej.

Hadincov olej je lisovn ze semen hadince jitrocelovitho

(Echium plantagineum L.) a vyznauje se vysokm obsahem polynena sycench mastnch kyselin. Pedpokld se, e bude pidvn do mlnch vrobk, vetn sr, do pomaznkovch
tuk a dresink, do sndaovch cereli a doplk stravy a do
potravin pro zvltn lebn ely a pro hubnut.

Diacylglyceroly (DAG) a triacylglyceroly (TAG) jsou soust

vech rostlinnch olej. Vtina olej obsahuje velk procento
TAG a jen mal procento DAG, piem TAG a DAG maj v organismu odlinou lohu. Zatmco TAG se ukldaj v tle jako tukov
zsoby, DAG jsou okamit odbourvny a poskytuj tlu energii.
Patentovanm postupem lze epkov a sjov olej upravit tak,
aby obsahoval a 80 % DAG, m se zv jeho nutrin hodnota.

V roce 2008 byla podna dost o zaazen oleje z mosk asy Schizochytrium mezi PNT. Tento olej se vyznauje vysokm
obsahem kyseliny dokosahexaenov (DHA). DHA je -3 nenasycen mastn kyselina, kter se pirozen nachz v lidskm tle,
106

zvlt pak v ed ke mozkov (tvo a 97 % -3 tuk v

mozku), och (tvo a 93 % -3 tuk v oku) a srdci. V bn
potrav se DHA pirozen nachz v moskch rybch a v moskch asch a podle poslednch poznatk je to jedna z nejdleitj prenatlnch vivovch ltek. O jeho zaazen mezi PNT
nebylo dosud rozhodnuto.

Incha Inchi (Plukenetia volubilis) je tropick ke pvodem z

perunskho detnho pralesa, jeho semena poskytuj kvalitn
olej s vysokm obsahem esencilnch - 3 (cca 48 %) a -6 (cca
36 %) mastnch kyselin, obsahujc mnostv antioxidant. V
souasn dob je domnou jeho hlavnho vyuit kosmetika,
zejmna vivn krmy a tlov mlka s regeneranm inkem,
ale bylo t zahjeno jeho posuzovn jako PNT. Zatm o jeho
zaazen mezi PNT nebylo rozhodnuto.

Olestra je nzev pro syntetick hexa- a oktaestery sacharzy.

Esterifikac a osmi hydroxylovch skupin sacharzy vymi
mastnmi kyselinami lze zskat produkt, kter svou konzistenc a
chemickmi vlastnostmi pipomn tuk. Olestra vypad jako tuk,
ale nen to tuk. V literatue jsou proto olestra a j podobn ltky
oznaovny jako pseudotuky". Olestra je uren, jako nhrada
tuku v potravinch, pi jejich vrob a pi smaen a peen. Pro
toe se nevstebv a prochz tlem nezmnn, sniuje pjem
energie z tuk potravin. Uveden olestry na trh nebylo jednoduch a bylo nutno provst stovky studi, aby byla prokzna jej
zdravotn nezvadnost pro lovka [12-13]. Americk ad pro
potraviny a liva (FDA) na podklad 100 studi na zvatech a
98 studi na lidech dal v lednu 1996 souhlas k pouit olestry jako
sten nhraky tuk v nkterch snackovch vrobcch. Na
etiket muselo bt uvedeno, e olestra me zpsobit aluden
107

kee a prjem. V srpnu 2003 na zklad novch poznatk FDA

rozhodl, e varovn o rizicch spoteby olestry na etiketch ji
nen nutn uvdt.
ada odbornk na vivu dnes olestru doporuuje nejen jako
nekalorickou nhradu tuku, ale tak proto, e sniuje hladinu
cholesterolu v krvi. Olestra je tak vhodnm detoxikanm prostedkem pro lipofiln jedy, jako jsou nap. polychlorovan aromatick uhlovodky. Vzkumnci z Cincinnati School of Medicne
spolen se svm kolegou Trevorem Redgravem z University of
Western Australia publikovali vsledky studie, ve kter po dobu
dvou let sledovali pacienty intoxikovan Aroclorem 1254, syntetickm polychlorovanm aromatickm uhlovodkem, ltkou pouvanou v elektronice. Z jejich pozorovn vyplv, e kdy postienm aplikovali olestru, jejich chlorakn (akutn forma akn
zpsoben polychlorovanmi bifenyly) zmizela a hladina polychlorovanch bifenyl v jejich tukovch tknch dramaticky
klesla [14]. Experimenty s olestrou pidvanou do diety vnesly
svtlo do kolobhu toxickch ltek v tle. Objasnily vliv diety na
uchovvn a redistribuci chlorovanch uhlovodk, vetn DDT,
PCB a dioxin. Jako nejinnj zpsob, jak se zbavit zmnnch
jed, se ukazuje kombinovat dietu s konzumac olestry.
Na oleste je oceovno, e ve stevech absorbuje ltky, kter
jsou rozpustn v tucch, a stolic je odstrauje z tla. Pokud se
jedn o polychlorovan uhlovodky a jin toxick ltky, je to v
podku. Olestra vak stejnm zpsobem z tla odstrauje nap.
v tucch rozpustn vitaminy, zejmna vitaminy A, E a karotenoidy, co u tak v podku nen. Protoe olestra nedl rozdl mezi
vitaminem a dioxinem, odchz spolu s n ve stolici i ltky tlu
potebn. Zmnn vitaminy je proto vhodn podvat v nad bytku jako doplnk stravy. Zejm i z tchto dvod nen pouit
olestry v nkterch zemch dosud povoleno, jako nap. ve Velk
Britnii, Austrlii a na Novm Zlandu.

108

4.7 Netradin sacharidy a jejich derivty

Sacharidy tvo vznamnou st lidsk vivy, ale souasn
tak st znan problematickou. Hledn novch zdroj sacharid a jejich chemick derivatizace jsou proto pedmtem zjmu
potravinskho prmyslu, kter usiluje o zaveden tchto sloek
potravin jako sloek PNT. Tato skupina ltek zahrnuje sacharidy,
oligosacharidy i polysacharidy, stejn jako jejich derivty. O nkolika z nich ji bylo rozhodnuto, vtina sacharid navrench
jako PNT vak na rozhodnut teprve ek.

Jedn se o neredukujc cukr ze skupiny disacharid, kter se

vyskytuje zejmna v bakterich, kvasinkch, houbch nebo v ltajcm hmyzu, u kterho tvo energetickou zsobu. Studium trehalzy prokzalo jej uitenost v lidsk viv i jej pouit v
medicn. Trehalza hraje klovou lohu pi pevn rostlin a
hmyzu v anhydrobiotickch podmnkch (nedostatek vody), ale
tm, e chrn biomolekuly ped environmentlnm stresem, nachz tak uplatnn jako zdrav prospn komponenta PNT.
Trehalza je v organismu rychle odbourvna inkem enzymu
trehalzy na glukzu, a je proto rychlm a bezpenm zdrojem
energie. Jako psada do PNT je vyuvna zejmna v USA.

Izomaltulza je disacharid, kter se pirozen vyskytuje v

medu a cukrov ttin. Je podobn jako sacharza sloen z
glukzy a fruktzy, ale na rozdl od sacharzy, kter m glykosidickou vazbu mezi glukzou a fruktzou na pozici 1,2, m
izomaltulza vazbu 1,6. Dky tto rozdln vazb se izomaltulza
metabolizuje pomaleji, bez vraznho zven hladiny glukzy v
krvi. Izomaltulza je proto pomalu straviteln cukr, kter poskytuje svalm a mozku stejn mnostv energie (4 kcal/g) jako
109

sacharza, ale v delm asovm intervalu. Zatmco sacharzu

nebo glukzu tlo vyuije velmi rychle a hladina krevnho cukru
klesne na bazln hladinu asi po 60 minutch, izomaltulza je
metabolizov na mnohem pomaleji a jej hladina v krvi je pln
vyerpna a po 2 hodinch. Izomaltulza je proto etrn k zubm a je vhodn tak pro diabetiky. Na trh je uvdna pod nzvem Palatinose. Je vyuvna pi vrob energetickch npoj
pro sportovce, cerelnch tyinek apod.

Tagatza je prodn monosacharid, keto-hexza izomern s

fruktzou. V prodnch produktech se nachz jen v nepatrnm
mnostv, a proto se vyrb synteticky. Vchoz surovinou je laktza, kter se hydrolyzuje na glukzu a galaktzu, a pot se galaktza izomerizuje v alkalickm prosted na D-tagatzu. Tento
cukr m sladivost podobnou jako sacharza, ale jen 38 % jej
energetick hodnoty. Je proto vhodn jako alternativn sladidlo
pro ppravu nzkokalorickch vrobk.
Mezi sacharidy a jejich derivty, kter byly navreny k zaazen mezi PNT, je nap. bakteriln dextran, pouiteln jako psada do peiva, -cyklodextrin, extrakt z japonsk houby ii-take
(houevnatec jedl, Lentinus edodes) bohat na -glukan, glukosamin hydrochlorid z ern plsn (kropidlk ern, Aspergillus
niger) nebo D-ribza.

Stevie sladk (Stevia rebaudiana Bertoni) je a metr vysok

bylina z eledi hvzdnicovitch (Asteraceae), jejm pvodnm
domovem jsou tropick oblasti Jin a Stedn Ameriky. M
drobn syt ze len listy, kter se vyznauj intenzivn sladkou
chut. Domorod americk kmeny ji pouvaly ke slazen npoj,
ale tak jako soust prodn medicny [15]. Z jihoamerickho
kontinentu byla importovna do asijskch zem a pozdji tak do
110

Evropy. V nkterch zemch se listy stevie ve form prku nebo

peitn vodn extrakty z list pouvaj jako nzkokalorick
sladidlo ke slazen potravin a npoj, v cukrstv, konzervrenskm prmyslu, pi vrob zubnch past a vkaek. Dvodem
sladk chuti stevie je ptomnost cel ady sladkch terpenickch
glykosid, tzv. stevioglykosid.
Nejvznamnjm stevioglykosidem je steviosid. Sladivost
steviosidu je 200-300x vy ne sladivost sacharzy. Pro sv
pzniv inky u pacient s cukrovkou se stal pedmtem intenzivnho farmaceutickho vzkumu, zatm vak zstv nezodpovzena ada otzek tkajcch se jeho genotoxicity [16]. Zcela
jasno nen ani, pokud jde o jeho karcinogenitu. Vzhledem k mutagennmu inku prokzanmu v nkterch testech in vitro zatm nelze exaktn stanovit genotoxick riziko, kter me pro
lovka znamenat steviol - produkt metabolizace steviosidu. Evropsk komise pijala 11. listopadu 2011 nazen .
1131/2011/EU, kterm povoluje zpracovn steviolovch glykosid k potravinskm elm pot, co byl tento krok lenskmi
stty v lt odsouhlasen. Podle EU zjistil EFSA nezvadnost tto
prodn sladiv ltky.

4.8 Antioxidanty z netradinch zdroj

Antioxidantyjsou ltky, jejich molekuly omezuj aktivitu kyslkovch radikl tm, e sniuj pravdpodobnost jejich vzniku
nebo je pevdj do mn reaktivnch i nereaktivnch forem.
Tm omezuj proces oxidace ve vrobcch, kde se vyskytuj. Z
tohoto dvod se pidvaj do potravin, kter by byly jinak oxidac nadmrn pokozovny nebo znehodnoceny. Antioxidanty
prodluuj trvanlivost potravin tm, e likviduj voln kyslkov
radikly.
V Dob jedov jsme vysvtlili, e konzumace antioxidant p
sob pzniv na lidsk zdrav, nebo sniuje pravdpodobnost
vzniku srden-cvnch chorob a nkterch typ rakoviny. Sou111

asn dietologie proto doporuuje konzumaci stravy bohat na

antioxidanty, zejmna antioxidanty pirozenho pvodu. Pokud
strava neobsahuje dostaten mnostv antioxidant, mla by
bt antioxidanty doplovna. Nkter z antioxidant byly zaaze
ny mezi PNT. Jsou to zejmna karotenoidy, jako je lykopen z raj
at a lykopen z tropick mikroskopick houby Blakeslea trispora,
astaxanthin z moskch as, nap. z asy Haematococcus pluvialis,
nebo syntetick zeaxanthin. Tyto ltky jsou obvykle izolovny z
nkterch rostlinnch i ivoinch zdroj, ale slokou PNT se
stvaj jen tehdy, jsou-li zskvny z netradin suroviny.

Lykopen je ltka ze skupiny karotenoid a je jednm z nejinnjch karotenoidnch antioxidant. Je obsaen v zelenin a v
nkterch druzch ovoce jako erven, v tucch rozpustn pigment. Nejvznamnjm zdrojem lykopenu jsou erven rajata,
kter obsahuj 30-70 mg/kg tohoto barviva. Men mnostv lykopenu jsou obsaena nap. v ervenm (vodnm) melounu, pcch nebo v rovch grepech. Lykopen je povoleno pidvat do
potravin jako pirozen barvivo (E160d).
Objevy poslednch let ukzaly, e lykopen m pzniv vliv na
lidsk biochemick procesy a e ast konzumace potravin s vysokm obsahem lykopenu nebo uvn lykopenu jako doplku
stravy me vznamn snit rizika vzniku rakoviny. Vysok hladina lykopenu v krvi je zdravotn pojistkou i proti chronickm
nemocem srdce a tepen, plic, prostaty a ke. Vdeck studie
prokazuj, e riziko vzniku rakoviny prostaty je ni u mu,
kte pravideln konzumuj rajsk jablka nebo rajsk protlak i
keup, ve srovnn s tmi, kdo tyto pokrmy nejed. Zd se tak, e
lykopen sniuje vskyt infarktu myokardu [17]. Nen bez zajmavosti, e vbec nejni vskyt ndoru prostaty byl prokzn v
zemch Stedomo, zejmna v ecku a Itlii, kde ve strav pevldaj rajsk jablka. V zemch, kde se rajsk jablka konzumuj
mn, riziko rakoviny prostaty dramaticky stoup. Nicmn FDA
112

doel k zvru, e dosud neexistuj spolehliv vdeck informace

pro tvrzen, e lykopen z rajat m vliv na prevenci rznch typ
rakoviny.

Spolenost Vitatene Inc., zabvajc se vrobou penicilinu, podala o souhlas se zaazenm lykopenu produkovanho plsn
Blakeslea trispora mezi PNT. Jako barvivo E160d je povoleno
pidvat lykopen do potravin v mnostv do 500 mg/kg. Denn
pjem v EU se odhaduje na 0,5 a 5 mg a m se za to, e zven
obsahu lykopenu v diet by bylo uiten zejmna pro snen
vskytu ndorovch onemocnn. Clem spolenosti Vitatene Inc.
je pidvat lykopen do pomaznkovch tuk (2-5 mg/kg), mlka
a mlnch vrobk (3-6 mg/kg), koenicch ppravk (6
mg/kg), ochucovacch omek a zlivek (7 mg/kg), konzerv a
cukrovinek (5 mg/kg). Zprvu panovaly urit obavy, aby pjem
lykopenu nezaal bt nadmrn, ale nakonec byl lykopen z Blakeslea trispora v roce 2006 schvlen jako antioxidant, vivov
doplnk a doplnk stravy. Podle adu EFSA je teba uinit opaten, aby jeho pjem nepekroil 2 mg/den.

Spolenost LycoRed Natural Products Industries podala o

zaazen rajatovho extraktu obohacenho lykopenem, tzv. oleoresinu Lyc-O-Mato, mezi PNT, ale o dosti dosud nen rozhodnuto. Termnem oleoresin se oznauje sms pryskyic a esencilnch olej, pipraven z nkterch st rostlin. V ppad oleoresinu Lyc-O-Mato obsahuje ppravek vysok podl mastnch
kyselin a acylglycerol (kolem 70 %) a 14-19 % ne zmdelnitelnch ltek. Podl lykopenu kols podle suroviny mezi 5-15 %.
Vrobn proces je obdobou vroby aditiva E160d. Zmrem vrobce je pidvat Lyc-O-Mato do potravin, jako jsou jogurty, sry,
chlb, cereln tyinky, uzeniny apod. V USA se do doplk stravy
113

pidv 5-15 mg lykopenu, co by odpovdalo 83-250 mg 6 %

oleoresinu Lyc-O-Mato. Pi schvalovn se zvauje, do jakch
potravin by se ppravek mohl pouvat, aby nedochzelo k jeho
nadmrn konzumaci. Neml by bt pidvn do potravin pro
dti do 3 let. Dnes ji existuje nkolik destek studi o pznivch
incch oleoresinu Lyc-O-Mato na lidsk zdrav.
O schvlen syntetickho lykopenu jako PNT podala v roce
2005 spolenost BASF, kter jej chtla uvst na trh jako suspenzi
ve slunenicovm oleji. Na zklad vdeckho posouzen se prokzalo, e syntetick lykopen spluje kritria stanoven v l. 3
odst. 1 nazen (ES) . 258/97, a jeho uveden na trh bylo povoleno s tm, e spolenost BASF vypracuje monitorovac program,
kter bude doprovzet uveden vrobku na trh a kter po skytne
informace o mrch pouvn lykopenu v potravinch. Nejpozdji v roce 2014 se pouvn lykopenu jako sloky potravin
znovu pezkoum.

Astaxanthin je prodn ltka ze skupiny karotenoid. Tento

erven pigment se vyskytuje v prod v mnoha ivch organismech, kter jsou tak soust lidskho jdelnku. Astaxanthin zabarvuje do ervena nkter kore, vetn krevet,
krab a humr, a je tak zodpovdn za rovou barvu masa
lososa. Vyskytu je se rovn jako pirozen barvivo v asch.
Podle ady studi je astaxanthin velmi siln antioxidant s
ochrannmi a protizntlivmi inky. M a desetkrt vy
antioxidan inek ne -karoten a stokrt vy ne vitamin E
[18-19]. V ad studi byly prokzny pzniv inky astaxanthinu u lid: ochrana proti UV fotooxidaci a pokozovn DNA,
stimulace imunitnho systmu prostednictvm zven produkce T- a B-bunk a inhibice tvorby oxidovanho LDL, kter je spojovn s tvorbou krevnch sraenin. Astaxanthin rovn zmruje
zntliv procesy a napomh prevenci kardiovaskulrnch ne
moc a tvorby ndor, pzniv ovlivuje hladkost ke a zpo114

maluje jej strnut.

Nkolik vrobc ohlsilo vrobu oleoresinu bohatho na
astaxanthin z asy Haematococcus pluvialis, protoe se pedpokld rovnocennost s potravinami bohatmi na astaxanthin, kter byly a do roku 1997 prodvny vdskou firmou Astacarotene (dnes ve vlastnictv Fuji Chemicals). Nejvtm dodavatelem
tto suroviny je dnes spolenost Algatechnologies Ltd. z Izraele,
kter vy uv poutnho slunce k pstovn mikroas H. pluvialis,
kter patentovanm vrobnm postupem prmyslov zpracovv na prodn astaxanthin.

Zeaxanthin je zlatolut karotenoidn barvivo, strukturn

izomerluteinu. V prod se nachz zejmna v kukuici, ale tak
ve vajenm loutku. Spolu s luteinem se nachz zeaxanthin ve
zvenm mnostv tak v oku, zejmna v lut skvrn (macula
lu tea). Zeaxanthin vytv ve lut skvrn ochrannou vrstvu,
kter pohlcuje kodliv zen modr sti spektra a chrn tak
spolu s luteinem nejen lut bod, ale vbec cel oko ped pokozenm UV svtlem tm, e odstrauje reaktivn formy kyslku z
oky a stnice. Zeaxanthin hraje tedy vznamnou lohu v
ochran oka a psob proti degeneraci strnouc on stnice a
proti onmu zkalu. Zdrojem zeaxanthinu i luteinu pro lovka
je strava, denn pjem zeaxanthinu je odhadovn na 1-4 mg
denn, ale jeho poteba je velmi individuln.
O zaazen syntetickho zeaxanthinu jako sloky PNT d
firma DSM Nutritional Products Ltd., kter by chtla aplikovat
zeaxanthin do potravinovch doplk a potravin ve form pr
ku nebo suspenze v obilnm oleji. Pedpokld pouit v nejvy
denn dvce a 20 mg/osoba, ale jsou obavy, aby tato hodnota
nebyla pi rozen jeho pouvn pekroena.

115

4.9 Potraviny pipraven z geneticky modifikovanch organism

Geneticky modifikovan organismus (GM organismus, GMO)
je organismus, jeho genetick materil (tedy DNA) byl mysln
zmnn, a to zpsobem, kterho nelze doshnout pirozenou
rekombinac. GMO je mon pipravit pouze zsahem lovka, v
prod by samy nikdy nemohly vzniknout. Proto jsou genetick
modifikace pedmtem mnoha diskus. Zvlt ostr diskuse se
vede u geneticky modifikovanch rostlin (transgenn rostliny),
kter mohou slouit pro lidskou vivu nebo jako zvec krmiva
[20]. Mon zdravotnho rizika GMO jsou pedmtem intenzivnho studia.
Podle eskho Zkona 110/1997 Sb. o potravinch a tabkovch vrobcch zahrnuje pojem potraviny (a sloky) novho
typu" jak produkty podle Nazen 258/1997/ES [2], tak i pro
dukty zskan pomoc genetickch manipulac definovan v nazen 1829/2003/ES [4].
Sttn orgny, kter rozhoduj o uvdn GM potravin na trh,
na sebe berou obrovskou odpovdnost za zdrav veejnosti. Sortiment GM potravin se neustle roziuje a vdeck informace o
jejich zdravotn nezvadnosti nemohou bt vdy dn oveny
nezvislmi orgny.
Studie na zvatech krmench GM potravinami prokzaly, e
tyto potraviny mohou mt toxick vliv na nkter orgny a systmy, jako jsou jtra, slinivka, ledviny nebo reprodukn orgny.
GM potraviny mohou mnit i hematologick, biochemick a
imunologick parametry zvat. Nen rovn bez zajmavosti, e
zvata odmtaj stravu vyrobenou z GMO, a mohou-li si vybrat,
dvaj pednost geneticky nemodifikovanm potravinm. Nen
proto divu, e specialist na lidskou vivu se nemohou shodnout v tom, zda GM potraviny pedstavuj pro lovka riziko,
nebo zda jsou pro lovka zcela bezpen. Nejrznj v deck
studie dvaj za pravdu obma stranm, take veejnost je zma116

ten. I kdy se piklonme na stranu studi, kter prokazuj zdravotn nezvadnost GM potravin, nelze zodpovdn ct, jak vliv
na zdrav lovka me mt jejich dlouhodob konzumace.

Anna Struneck
Na internetovch strnkch se objevuje mnoho ppad, kter
dokumentuj obavy, e GMO nejsou pro zdrav lovka bez rizik
[20-21]. V kvtnu 2011 uveejnil Jeffrey M. Smith [22] daje o
tom, e v tlech thotnch en i jejich dt se jet ped narozenm hromad toxin Bt. Smith je vkonnm editelem kanadskho
Institute for Responsible Technology (stavu pro zodpovdn
technologie), autor mezinrodnch bestseller o GMO Seeds of
Deception a Genetic Roulette: The Documented Health Risks of
Geneti-cally Engineered Foods.
Toxin Bt je obsaen v GMO kukuici. Ta je vybavena genem z
pdn bakterie Bacillus thurigiensis, kter uveden toxin produkuje, a to proto, aby byla kukuice chrnn ped hmyzem. Bt
toxin tedy psob jako insekticid, porosty kukuice nemus bt
oetovny jinmi nebezpenmi insekticidy a pvodn jak
Monsanto, tak EPA (Environmental Protection Agency - agentura
pro ochranu ivotnho prosted) deklarovaly, e Bt toxin nem
dn dopad na spotebitele, tedy na lovka.
Bt toxin se toti pouval jako postikov insekticid i ped zavedenm GMO. V tom ppad ho d postupn smval a slunce
ho rozkldalo, take probhala jeho biodegradace. Nicmn i
tento postik vyvolval u lid alergie. V GM verzi m vlastn kad rostlina svoji lhev jedovatho postiku v sob a koncentrace
Bt toxinu je tisckrt vy ne ve spreji. Prv proto, e pouvn Bt toxinu mlo svoji historii v zemdlstv, byl povolen jako
soust GMO.
Lkai na univerzitn klinice v Quebeku analyzovali krev 30
117

thotnch a 39 nethotnch en a nalezli Bt toxin v krvi u 93 %

t hotnch en, a tm vdy i v pupen krvi jejich plod. Byl
nalezen i v krvi u 67 % nethotnch en. Krom toho, e se tmto
vsledkm dostalo irok veejn publicity, byly publikovny i v
odbornm asopise, kde je studie rozena o dal toxiny z GMO
kukuice [23].
Poznatky o tom, e Bt toxin se objevuje v krvi lovka, nejsou
zcela nov. Ve vzkumu sponzorovanm italskou vldou vykazovaly myi krmen GMO kukuic Monsanto celou adu imunologickch anomli [24]. Mly zvenou hladinu proti ltek typu
IgE a IgG, kter jsou typicky spojovny s alergiemi a infekc. Myi
mly zvenou hladinu cytokin (interleukin),
kter jsou u lid indiktory irok kly nemoc spojovanch
se znty a po rakovinu. Jejich imunitn systm vykazoval zven T-buky, vy poet lymfocyt, bazofil a blch krvinek,
co me opt indikovat alergie, a rzn znty. Myi mly rovn symptomy otravy jater a ledvin [24]. Existuj vak i prce,
kter prokazuj naprostou bezpenost GMO obsahujcch Bt toxin
[25-26]. GMO rostliny obsahujc Bt toxin, jako je kukuice, re,
lilek nebo bavlna, se roziuj na obrovskch plo chch v Indii,
n, Kanad a USA. V EU, kde je stle pstovn GMO plodin
omezeno na nkolik povolench vjimek, vtinou spojench s
vzkumem, si nesmrn dopad tto zmny techno logi nedokeme pedstavit.
Je proto pochopiteln, e tyto GMO rostliny a jejich vliv na
produ i lovka jsou stle v centru vzkumu.
Drobn kor Daphnia magna, znm akvaristm jako potrava pro rybky, je po lta uvn jako modelov organismus v ekotoxikologickm vzkumu. M toti generan dobu asi dva tdny,
a tak me bt toxicita testovna v pomrn krtkm ase. A tak
v akutnch testech toxicity nebyly u dafni shledny dn N
krmen obsahujcho pyl z Bt kukuice. Nort vzkumnci krmili
jedince D. magna od narozen bu GM kukuic, nebo kukuic,
kter nebyla geneticky upravena, a to po dobu 42 dn [27]. Zjis118

tili, e dafnie krmen GM mly o polovinu krat dobu peit.

Kladly tak ni poet vajec (109 oproti 141 u kontrol). Dafnie
krmen normln kukuic byly vrazn vt (o 21 %). I z tohoto
laboratornho testu je zejm, e GMO m jako potravina jin
vlastnosti ne geneticky neupraven rostlina.
Nejpesvdivj vak jsou pozorovn z oblast, kde se GMO
rostliny pstuj v irokm mtku. Mnoho zemdlc z Indie si
stuje na petrvvajc svdn a vyrky po kontaktu s GM rostlinami. Kdy pustili na plante po sklizni bavlny dobytek, ovce,
kozy a buvoli zahynuli nebo onemocnli. V jedn vesnici uhynulo
13 buvol hned po prvnm dnu pastvy. Kadopdn, dve ne EU
povol prnik GMO na svoje zem, mly by se peliv zhodnotit
zkuenosti USA. V tto zemi je toti v roce 2011 geneticky modifikovno 93 % sji, kter se tam pstuje, 86 % veker kukuice a
93 % epky. V letech 2008-2009 se uvdlo, e GM je 95 % cukrovky pstovan v USA. Lze tedy pedpokldat s jistotou, e
produkty, kter dnes nesou oznaen 100% USDA Organic", jsou
GMO. K tomu, abychom mohli povaovat GMO za bezpen a
pinejc prospch, je teba zskat odpovdi na mnoho otzek,
kter se postupn vynouj, jako jsou napklad:

Jak ovlivuj GMO plodnost?

Jak zasahuj do nitrodlonho vvoje?
Jak zasahuj do hormonlnch regulac?
Jak ovlivuj strnut?
Jak maj vliv na stevn flru?
Jak ovlivuj imunitn systm?

Doufejme, e odpovdi na tyto otzky pijdou dve ne GMO

potraviny na n stl.

PNT pestavuj pro obyvatele zem ES vtan obohacen jdel

nku o potraviny a potravinsk speciality, kter byly do
nedvna dostupn jen omezenmu potu lid v geograficky
119

vymezench oblastech. PNT pin uitek nejen lidem v EU,

ale i hospodstv zem, kter jsou nebo mohou bt producenty PNT. Jde o skupinu potravin, jejich poty budou narstat. Mnoh oblasti svta, zejmna tropick a subtropick
regiony, maj pro produkci PNT znan a vtinou dosud
nevyuit potencil. Aby byly PNT bezpen, mus vak jejich
vrobci pedloit dostatek dkaz o jejich pvodu a kvalit.
Vechny PNT mus splovat poadavky stanoven legislativou pro bn potraviny, a navc mus bt za elem ochrany
veejnho zdrav podrobeny v EU zvltnmu schvalovacmu
zen.
4.1 Tabulka - Pehled potravin novho typu (PNT)
Fytosteroly
- sitosterol
- campesterol
- stigmasterol

AntioNetradin
Netradin Netradin Netradin xidanty
rostlinn
blkoviny oleje
sacharidy z netradiprodukty
nch zdroj
- semnka blkoviny - olej ze
- trehalza - lykopen
chia
z brambor, semen
- izomaltu- z houby
- noni
vojtky
Allanblac- lza
Blakeslea
- baobab
kia
- tagatza
trispora
- mango- hadincov - stevie
- astastanov
olej
xanthin
va
- olej z asy
z moSchizoskch as
chytrium
- syntetick
- olej z Inzeaxancha Inchi
thin
- olestra

Literatura
[1] Beranov, M. Jdlo a pit v pravku a stedovku. Academia: Praha,
2005.
[2] Nazen Evropskho parlamentu a rady (ES) . 258/97 ze dne
27. ledna 1997 o novch potravinch a novch slokch potravin,
http://eur-lex.eu-ropa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=DD:1
3:18:31997R0258:CS:PDF.
120

[3] Serafini, M.; Stanzione, A.; Scarpa, B.; Foddai, S. Novel food: a new
reality in food ingredient. J Clin Gastroenterol, 2010, 44 Suppl i,
S47-8.
[4] Nazen 1829/2003/ES o sledovatelnosti/dohledatelnosti pvodu a oznaovn GMO a pvodu potravin a krmiv vyrobench
z
GMO
http://eur-lex.europa.eu/Result.do?RechType=RECH_celex&la
ng=cs&co-de=32003R1829.
[5] Lin, X.; Racette, S. B.; Lefevre, M.; Spearie, C. A.; Most, M.; Ma, L.;
Ostlu-nd, R. E., Jr. The effects of phytosterols present in natural
food matrices on cholesterol metabolism and LDL-cholesterol:
a controlled feeding trial. Eur j Clin Nutr, 2010, 64 (12), 1481-7.
[6] Marangoni, F.; Poli, A. Phytosterols and cardiovascular health.
Pharmacol Res, 2010, 6 (3), 193-9.
[7] Clifton, P. Lowering cholesterol - a review on the role of plant
sterols. Aust Fam Physician, 2009, 38 (4), 218-21.
[8] Bora, K. S.; Sharma, A. Phytochemical and pharmacological potential of Medicago sativa: a review. Pharm Biol, 2011, 49 (2),
211-20.
[9] Pawlus, A. D.; Kinghorn, D. A. Review of the ethnobotany, chemistry, biological activity and safety of the botanical dietary
supplement Morinda citrifolia (noni). J Pharm Pharmacol, 2007,
59 (12), 1587-609. [10] Osman, M. A. Chemical and nutrient
analysis of baobab (Adansonia digitata) fruit and seed protein
solubility. Plant Foods Hum Nutr, 2004, 59 (1), 29-33. [11]
Pedraza-Chaverri, J.; Cardenas-Rodriguez, N.; Orozco-Ibarra, M.;
Perez-Rojas, J. M. Medicinal properties of mangosteen (Garcinia
mangostana).FoodChem Toxicol, 2008, 46
(10), 3227-39. [12] Bergholz, C. M. Safety evaluation of olestra, a
nonabsorbed, fatlike fat replacement. Crit Rev Food Sci Nutr,
1992, 32 (2), 141-6. [13] Hunt, R.; Zorich, N. L; Thomson, A. B.
Overview of olestra: a new fat substitute. Can J Gastroenterol,
1998, 12 (3), 193-7.
[14] Redgrave, T. G.; Wallace, P.; Jandacek, R. J.; Tso, P. Treatment
with a dietary fat substitute decreased Arochlor 1254 contamination in an obese diabetic male. J Nutr Biochem, 2005, 16
(6), 383-4.
[15] Goyal, S. K.; Samsher; Goyal, R. K. Stevia (Stevia rebaudiana) a
bio-sweetener: a review. Int J Food Sci Nutr, 2010, 61 (1), 1-10.
[16] Brusick, D.; Borzelleca, J. F.; Gallo, M.; Williams, G.; Kille, J.;
Wallace Hayes, A.; Xavier Pi-Sunyer, F.; Williams, C; Burks, W.
121

Expert panel report on a study of Splenda in male rats. Regul

Toxicol Pharmacol, 2009, 55 (1), 6-12.
[17] Arab, L; Steck, S. Lycopene and cardiovascular disease. Am J Clin
Nutr, 2000, 71 (6 Suppl), 1691S-5S; discussion 96S-7S.
[18] Hussein, G.; Sankawa, U.; Goto, H.; Matsumoto, K.; Watanabe, H.
Astaxanthin, a carotenoid with potential in human health and
nutrition. J Nat Prod, 2006, 69 (3), 443-9.
[19] Fassett, R. G.; Coombes, J. S. Astaxanthin, oxidative stress, inflammation and cardiovascular disease. Future Cardiol, 2009, 5
(4), 333-42
[20] Dona, A.; Arvanitoyannis, I. S. Health risks of genetically modified foods. Crit Rev Food Sci Nutr, 2009, 49 (2), 164-75.
[21] de Vendomois, J. S.; Cellier, D.; Velot, C; Clair, E.; Mesnage, R.;
Seralini, G. E. Debat on GMOs health risks after statistical findings in regultory tests. Int J Biol Sci, 2010, 6 (6), 590-8.
[22] Smith, J. M. Dangerous toxins from genetically modified plants
found in woman and fetuses. http://gmofreelosangeles.word
press.com/2011/05/30/its-time-to-be-honest-with-the-worldconsuming-genetically-modified-food-may-cause-autism/
[23] Aris, A.; Leblanc, S. Maternal and fetal exposure to pesticides
associated to genetically modified foods in Eastern Townships
of Quebec, Canada. Reprod Toxicol, 2011, 3/, 528-33.
[24] Finamore, A.; Roselli, M.; Britti, S.; Monastra, G.; Ambra, R.;
Turrini, A.; Mengheri, E. Intestinal and peripheral immune response to MON810 maize ingestion in weaning and old mice. jf
Agric Food Chem, 2008, 56 (23), 11533-9.
[25] Juberg, D. R.; Herman, R. A.; Thomas, J.; Brooks, K. J.; Delaney, B.
Acute and repeated dose (28 day) mouse oral toxicology studies with Cry34Abl i and Cry 35Abl Bt proteins used in coleopteran resistant DAS-59122-7 corn. Regul Toxicol Pharmacol,
2009, 54 (2), 154-63.
[26] Kumar, S.; Misra, A.; Verma, A. K.; Roy, R.; Tripathi, A.; Ansari, K.
M.; Das, M.; Dwivedi, P. D. Bt Brinjal in India: A long way to go.
GM Crops, 2011, 2 (2).
[27] Bohn, T.; Traavik, T.; Primicerio, R. Demographic responses of
Daphnia magna fed transgenic Bt-maize. Ecotoxicotogy, 2010,
19 (2), 419-30.

122

Karina ustov
lovk je savec a i n mal syn v, e pojmenovn savc pochz prv ze schopnosti mlat st matesk mlko. Zhruba
200 milion let iv savci sv mlata vlastnm mlkem. Jenom
lid v etnch zemch pouvaj pro vivu lidskch mlat ppravky z kravskho mlka bez dostaten hlubokch znalost o
tom, jak dsledky to bude mt v jejich dalm ivot. Po generan pestvce v souasn dob opt dochz k nvratu k pirozen viv lidskch novorozenc a kojenc. Doba, kdy ve vysplch zemch propagovali pediati umlou mlnou vivu, je
snad za nmi a maminky se ji v thotenstv pipravuj na obdob
kojen. Nicmn mlokterou budouc maminku napadne, e kojen nen tak samozejm a automatick a e jsou situace, kdy
matka mus vynaloit pomrn velk sil, aby nakonec dola ke
zdrnmu vsledku. Je teba se nenechat odradit. V dnen dob
se nabz hodn informac a rozrstaj se ady laktanch poradc. V tto kapitole si ukeme matesk mlko jako zcela mimodnou ivou tekutinu, kter je nejen zdrojem energie a ivin, ale
ovlivuje i vvoj imunitnho systmu a stevn flry [1,2]. Nejenom dlouho dob zkuenosti, ale i velk kohortn4 studie potvrzuj, e kojen dti jsou zdravj [3]. O prospnosti kojen
pro psychick vvoj dtte a tvorbu citov vazby mezi matkou a
dttem patrn nikdo nepochybuje. Pediati se tak shoduj v
tom, e kojen me podpoit mentln vvoj dtte. Mnoho studi
se zabv vlivem kojen na kognitivn a neurologick vvoj dt.
Metaanalza5 osmi studi.

5.1 Zanme kojit

4
5

Kohortn studie jsou velk a vznamn (viz 7. kapitola).

Metaanalza srovnv vsledky rznch studi (viz 7. kapitola)
123

Pestoe se ji vtina nemocnic honos oznaenm baby-friendly hospital" - nemocnice ptelsk k dtem, bohuel
nemm dojem, e by oddlen estinedl petkala personlem
erudovanm v teorii kojen. Urit to nen chyba samotn nemocnice, ale celho zdravotnho systmu, kdy personl nem
dostatek asu ani motivace. Mon by proto bylo vhodn, aby se
maminky ji v obdob thotenstv zaaly samy zajmat o kojen a
nechaly si vyetit prsa odbornkem (gynekologem, pediatrem,
nebo se obrtily na laktanho poradce ve svm okol), protoe
komplikacm typu plochch bradavek se d pedchzet a matce i
dtti uet spousty starost. Hned do zatk kojen je dobr
vdt, e existuj poradny zattn Laktan ligou, kam je mon
denn zavolat o pomoc, o radu, ppadn si na internetovch
strnkch najt svho poradce dle msta bydlit. Ten za kojc
matkou pijede a dom. Zpsob porodu tvorbu mlka pli
neovlivuje. Je nejpirozenj piloit dt k prsu ihned po porodu, bhem 1/2 a 2 hodin by dt mlo dt matce stimul, e je
iv a e saje. V t dob dochz k nejvymu vzestupu prolaktinu - hormonu ovlivujcho tvorbu mlka. V ppad csaskho
ezu nastv laktace vtinou a s 24hodinovm zpodnm.
Bhem prvnch t dn se vytvej prolaktinov receptory v
mln lze, emu prv co nejvy etnost sn mlka dttem napomh. Pokud dt nesaje, ji po esti hodinch se zane
vyplavovat PIF - prolaktin inhibujc faktor, kter sn tvorbu
mlka. Proto nen-li mon dt piloit k prsu do esti hodin po
porodu, matka by mla alespo odsvat mlko. Na druhou stranu
se maminky velmi asto obva j plnovanch porod csaskm
ezem prv z dvod kojen. V naich nemocnicch zatm nen
zaruen a automatick (pedevm z technickch dvod), e
zstane dt po csaskm ezu u matky. I kdy nen mon dt
piloit k prsu hned po porodu a matka je od dtte na njakou
dobu odlouen, je mon tuto situaci pijmout jako urit druh
odpoinku po operaci, ne se matka dostane do kolotoe pe o
miminko. Nicmn domluvu s personlem na pravidelnm noen dtte k matce kvli pikldn k prsu povauji za velmi dle124

itou!

5.2 Matesk mlko

Sloen mateskho mlka je bezesporu pizpsobeno optimln viv dtte tak, aby splovalo pedpoklady ke sprvnmu vvoji. Je v nm mn blkovin, ne m mlko kravsk. Blkoviny mateskho mlka maj tak jin sloen v porovnn s mlkem kravskm nebo kozm. Tato dv mlka jsou toti mnohdy
pouvna k viv kojenc, kdy matka z nejrznjch dvod
neme kojit. V mateskm mlce najdeme v porovnn s mlkem kravskm vce nenasycench mastnch kyselin, dleitch
pro vvoj centrln nervov soustavy, vce cholesterolu pro vstavbu bunnch membrn a vce mlnho cukru laktzy.
Laktza je cukr sloen z glukzy a galaktzy a je typick pro
mlko. V mateskm mlku m laktza vznam pro usnadnn
resorpce eleza a vpnku, spolen s laktoferinem tak usnaduje kolonizaci stev bakteriemi. elezo se 5x lpe vstebv z
mateskho mlka ne z jinch potravin. Podle sloen stravy
matky se mn mnostv vitamin v mateskm mlce. Lidsk
mlko je vysoce komplexn a uniktn sekret, lic se v mnoha
smrech od mlka jinch ivoinch druh. Obsahuje vce ne
100 sloek ptomnch v jinch chemickch podobch a jinch
vzjemnch proporcch, ne je tomu v mlce jinch druh. Pestoe v poslednch deseti letech byly publikovny stovky prac o
biochemickch vlastnostech lidskho mlka, o mnohch jeho
slokch vme dosud velmi mlo [2].
Zatmco matesk mlko je komplexn iv vivn tekutina,
obsahujc protiltky, enzymy a hormony, je uml viva pouhou potravou.

5.3 Imunologick pnos kojen

Za jeden z nejdleitjch pnos kojen povauji pnos
imunologick. Je veobecn znm, e kojen m vznamn do125

pady na poslen imunity novorozenc a kojenc [2]. Potvrzuje to

Americk pediatrick akademie (AAP) i WHO [4].

Prvn tekutina produkovan z prs se nazv kolostrum. Je to

hust lut odmek mlnch lz produkovan v thotenstv a
bhem prvnch dvou a t dn po porodu, kter je bohat na protiltky. I fakt, e se tvo jenom v malm mnostv, m svj vznam, aby se nezatil vyluovac systm novorozence, kter se
teprve zan adaptovat na pjem tekutin. Podle studie v asopise Pediatrics me kojen v prvn hodin po porodu zachrnit
41 % novorozenc, kte by jinak zemeli bhem prvnho msce
ivota [5]. To m samozejm velk vznam v rozvojovch zemch, jako je napklad subsaharsk Afrika.

Matesk mlko je svm sloenm jedinen jako velmi inn

obrana pi akutnch infekcch. Pi nich se v matin mln lze
dokonce aktivn produkuje odpovdajc typ protiltek podle
poteb dtte. V souasn dob, kdy roste incidence alergi a jinch autoimunitnch poruch, meme kojen povaovat z dlouhodob ho hlediska za prevenci jak alergi, tak autoimunitnch
onemocnn, jako je diabetes 1. typu, onemocnn stev, onemocnn krve (nkter typy leukmie), obezita a ady dalch [1].
Nen tm pochyb, e kojen sniuje nemocnost a mrtnost
zpsobenou infeknmi i neinfeknmi onemocnnmi. Jsou dkazy o tom, e kojen chrn proti infekci a pi styku s vysoce
patogennmi mikroorganismy, jako jsou shigely (gramnegativn
bakterie zpsobujc stevn plavici), salmonely (vyvolvajc
tyfus) a escherichie (gramnegativn bakterie ijc v tlustm
stev)! Kojen vznamn sniovalo poet infekc zpsobench
patogennmi kmeny Escherichia coli. Dti neonemocn, dokud
jsou kojeny. I nemocnin infekce v kolektivech dt lze potlait
126

kojenm. Vaenm mlka, ale i pi jeho odstkvn se imunitn

buky s imunitn funkc v mlce ni.
Jin autoi popisuj snen poet respiranch onemocnn u
kojench dt ve srovnn s dtmi nekojenmi, kojen chrnilo i
ped bronchiolotidou (zntem prduinek). V kohortn studii
milnia proveden ve Velk Britnii sledovali 15 890 kojenc.
Vhradn kojen po dobu esti msc mli o 53 % ni poet
hospitalizac kvli prjmu a o 27 % ni poet infekc dchacch
cest, a to kad msc. sten kojen bylo spojeno s 31% poklesem prjm a 25% poklesem respiranch onemocnn [3].
Badatel v tto studii se domnvaj, e ochrann inek ped nemocemi se zastav krtce pot, co se pestane kojit, avak jin
men studie prokazuje, e kojen dti jsou odolnj vi infekcm a do 7 let [6].
Je tedy zejm, e kojen m velk ochrann vznam ped prj
movm onemocnnm a e ani pi prjm dtte by se nemlo
kojen omezovat. Kojen je nejlepm lkem proti prjmu [7].

5.4 Jak dlouho kojit?

Co se tk dlky samotnho kojen, je pomrn zavdjc
udvat pesn as, po kter by mlo bt dt dreno u prsu. Pro
zatky kojen je dobr vdt, e kojen obvykle trv 5-40 minut,
trv-li dle, sn ji nen efektivn a dochz sp ke mouln"
bradavek s jejich nslednm pokozenm. Samozejm e nic
nen pauln a zle pedevm na tzv. let down reflexu, toti
spoutcm reflexu mlka u matky. Ten je ovlivnn mimo jin
stresem, technikou kojen i pouvnm dudlk. Pot, co se
matka s dttem synchronizuj, me bt kojen ukoneno za
5-10 minut s plnm efektem. Zvis na dtti, jak asto se o kojen
hls, rozhodn nen teba dodrovat pravideln intervaly, aby se
prsa staila doplnit. Orientan m bt dt do osmho tdne
kojen 6-8x, do 3. msce 5-6x a do 6. msce ne vce ne 4-5x.
Nkdy jsou zatky opravdu nron, kad dt m jin vzorec
127

chovn a me se hlsit o kojen velmi asto, zejmna v prvnch

esti tdnech, pot se ale vtinou dostav urit pravidelnost. O
spnosti kojen vypovd prospvajc dt, kter m dostaten
prstek na vze a dostaten mnostv pomoench plen, ale
pedevm psob spokojen. Ne kad dt prospv podle tabulek a ne kad tden pibere uebnicovch 100-250 g/tden.
Stejn i udvanch 150 ml vypitho mlka na kilogram hmotnosti je daj orientan, mnostv vypitho mlka je promnliv. Je
proto dobr sp sledovat dt komplexn.

Podle Svtov zdravotnick organizace je doporuovno vlun kojen po dobu 6 msc. A pot se m zat s postupnm
pikrmovnm, vetn podvn tekutin. Ve star generaci se
traduje nzor, e by dti mly dostvat alespo aje. Nen to
pravda, tzv. pedn mlko by mlo dostaten hydratovat a utiit
ze. WHO potvrdila, e na populan rovni nem vlun kojen po 6 msc negativn inky na rst kojenc [3]. Vivov
poteba donoench dt s normln porodn hmotnost me bt
obvykle pokryta samotnm mateskm mlkem po dobu esti
msc, pokud matka j vivnou stravu. Kadopdn je dobr
kojit do t doby, ne dt pejde pln na bnou stravu a ne se
zane vyvjet imunitn systm. Jen za uritch okolnost me u
vlun kojenho dtte nastat nedostatek nkterch mikronut-rient dve ne v esti mscch. Tk se to ji zmnnho
eleza, zinku a nkterch vitamin (ale je to dno spe patnm
stravovnm matky), znmky jejich nedostatku by objevil pediatr
bhem bn fyzikln prohldky. Vitamin D je v R bn podvn dtem denn do 1 roku vku, vitamin K do pl roku vku 1x
msn. Co se zavdn pikrmovn tk, kad doba m svoje
tabulky s pesnmi algoritmy: napklad i bhem moj tylet
matesk dovolen dolo ke zmnm v nzorech, od kdy podvat
lepek, kvli zachycen ppadn alergie. V 80. letech minulho
stolet bylo bn podvat dtti aj ji snad od narozen, ve tech
128

mscch se pokraovalo ovocnmi vami a v roce dt drelo v

jedn ruce prek a v druh rohlk. V dnen dob se postupuje
pomaleji, je-li dt kojeno a dobe prospv, nen dvod ho do
esti msc pikrmovat. Nicmn po estm msci vku je
vhodn zat pikrmovat. Tehdy ji sloen mateskho mlka
dostaten nepokryje energetick poteby dtte. Navc existuje
tzv. kritick perioda, definovan jako optimln obdob, ve kterm se dt nau novmu chovn, tedy pjmu pevn stravy, a
kritick vk jako vk, po jeho dosaen se ji dan chovn nenau. I matky savc postupn aktivn odstavuj sv mlata v
uritm vku, jak jim proda vel. Je pravda, e mlata jim to
nedaj zadarmo, stejn jako mlata lidsk. Podrobn postup
vm zajist porad v pediatr nebo si ho mete vyhledat v odborn literatue. Rozhodnut, kdy pestat s kojenm, je vlun
otzkou vs a vaeho dtte. WHO doporuuje kojit dva roky a
dle, nkter prameny nabdaj dokonce kojit 5x dle, ne je
dlka thotenstv. Pokud je to mon a obma zastnnm (tedy matce a dtti) to vyhovuje, je to ideln stav. Ideln situace
je, kdy se dt postupn odstav samo. I kdy se podmnky pro
kojc eny a jejich dti veobecn zlepuj, stle je ve spolenosti
mnoho pedevm technickch pekek. Zatm nen vude bn, aby si zamstnan ena mohla odbhat" od prce na kojen.
Kadopdn zvolit sprvn naasovn je alfou a omegou netraumatizujcho prbhu odstaven. Sprvn naasovn zle
pouze na matce a na dtti, je to ist individuln, a je-li matka
pesvden, e m stle kojit, i pes ntlak ve svm okol, je poteba si za svm nzorem stt. Na druhou stranu je spousta ppad, kdy se dt odstav samo ji kolem 8.-10. msce. V nkterch pramenech je to uvdno jako bojkot" kojen, kter se d
odstranit. Neodsuzuji maminky, kter v t dob pestanou kojit,
zd se mi to spe jako pirozen vvoj. Po prvnm roce si dt
zan vytvet vlastn protiltky a existuj i nzory, e kojen po
dovren jednoho roku brn pirozenmu vvoji imunity. Co z
toho plyne? Nen nad zdrav selsk rozum, nad individuln potebu miminka a pedevm nad spokojenost! Kojen za kadou
129

cenu, kdy matka je vyerpan a nevyspal, nepovauji za p

nosn ani pro ni ani pro dt.

5.5 Nkter rady pro kojc maminky

Snad v kadm letku je uvedeno, e kojen nebol. Je to infor
mace troku zavdjc, kter spousty maminek znejist a ony
maj pocit, e dlaj nco patn. Z vlastn zkuenosti vm, e
zejmna zpotku, kdy bradavky jet nejsou pizpsoben kojen (bhem prvnch dn se protahuje dvorec), kojen pi men
bol. Nkdy zabol i pi velmi silnm stisku nena sytnho miminka. Vtinou je to vc pechodn, nicmn me trvat i pr tdn.
Nkdy je pak nutn zmnit techniku kojen. Kad nastvajc
maminka by se mla na kojen pipravit a o sv prsa od prvnho
dne dbt, nenechvat zasychat mlko na bradavce, nosit bavlnnou podprsenku s kvalitnmi prodynmi vlokami sbrae
mlka. Samozejm, e v ppad pokozen bradavek a tvorby
ragd je vhodn se poradit s od bornkem.

Rda bych povzbudila nastvajc maminky, kter si dlaj

staros ti s malmi, nebo naopak pli velkmi prsy. I kdy eny s
malmi prsy mohou mt nedostaten vyvinutou mlnou lzu,
bvaj to velmi vzcn ppady a je naprosto myln takov prsa
pedem oznait jako nevhodn ke kojen! V ppad velkch
prsou mohou nastat problmy pedevm technickho rzu, ale
sprvn metoda a pedevm trplivost me vyeit zdnliv
problmy. Vdy je poteba dt dobe sledovat, komplexn po
suzovat celkov vvoj, prstky na vze, mnostv pomoench
plen a frekvenci stolice, co je obrazem sprvnho kojen, a to ve
spoluprci rodie a pediatra.

130

Kojen s sebou nese urit omezen, a ta nen kad ochoten

podstoupit. Je velkm mtem, e by kojc eny mly jst mnohem
vce, ne jsou zvykl (jst za dva"), nicmn je teba dbt na
sprvn sloen stravy. Pokud ena ije zdrav, jej strava je vyven, nen poteba pli mnit zabhnut jdelnek. Sta
omezit kvu a ern aj na 2-3 lky denn, i je nejlpe pln
vylouit. V ppad nadmrnho pjmu kofeinu dochz ke zbyten excitaci nervov soustavy dtte kofeinem, s nslednou
podrdnost, neklidem a poruchami spnku. Nkter studie
tak poukazuj na negativn vliv kofeinu na obsah eleza v mateskm mlce a nsledn na hladiny eleza u dtte. Dle je
vhodn vyhbat se pli slanmu, nadmru koennmu a nadmavmu jdlu. Pli se tak nedoporuuje okolda. Co se tk
alkoholu, uvd se, e sniuje tvorbu a uvolovn mateskho
mlka. Na druhou stranu pleitostn 0,2 dl vna/den dtti neukod a ena m alespo po celodennm nezvyklm vypt pleitost se uvolnit. Tyto informace bych ale brala spe jako startovn vodtko pro zatky kojen. Kad dt je jin, jinak vnmav, a metodou pokus a omyl si kad matka najde to, co j a
jejmu dtti nejlpe vyhovuje. Optimln je vyven strava s
dostatenm psunem potebnch vitamin a nutraceutik [7].

Urit je teba dbt na dostaten psun vitamin a minerl,

piem zejmna pjem vpnku by se pro podporu tvorby mlka ml zvit o 300-500 mg na den. V naich podmnkch je dle
monitorovn nedostatek jdu, eleza a kyseliny listov v mateskm mlce. Osobn se piklnm sp k samostatn suplementaci tchto t sloek matkou ne k uvn kombinovanch prepart. Anmie z nedostatku eleza vznik vtinou ji prenatln z
dvod snen hladiny eleza u matky a je dobr ji eit podvnm prepart eleza. Podobn je na tom i zinek. Opt je lpe
131

eit podvnm zinku v lkov form.

Bhem prvnho roku kojen dochz u kojc eny k nkolika z

tovm obdobm. Kolem 3. msce dochz k tzv. laktan krizi.
Zejm se jedn o krizi zpsobenou rstovm spurtem miminka,
na zklad kterho vyaduje i astj kojen. Druh znateln
krize, ale jinho charakteru, nastupuje kolem 8.-10. msce (nkdy i dve i pozdji), kdy se dt astji bud a chtlo by bt
stle pist". Kad matka se s tm vyrovnv jinak a je na kad, jak se rozhodne krizi eit. Nkter maminky to vydr a dt
si opt zvykne na snesiteln" reim, nkter maminky maj velmi dobr zkuenosti s tzv. Estivillovou metodou neboli metodou
vyplakn". Toto obdob bv pro matku a dt nkdy velmi intenzivn a nron, a proto je dobr, kdy cel rodina bere na
matku ohled a sna se j, pokud to jen trochu jde, pomoci.

Nen pravdou, e v nemoci matky i dtte se m pestat kojit.

V ppad dtte se jedn o dleit prvek nejen terapeutick dt dostv od matky protiltky a je men pravdpodobnost
dehydratace. Nemn dleit je vak i role psychick, kdy dt
potebuje bt v tsn blzkosti s matkou a kojen ho uklidu je. V
ppad nemoci matky hraje roli druh onemocnn, nicmn
obyejn virza nen dvodem k odstaven. Zle na chorob a
jej terapii, lky vhodn a nevhodn pi kojen jsou uvedeny ne.
Mastitida, znt prsn lzy, je bolestiv onemocnn, u kterho
je naopak kontraproduktivn pestat kojit, kojen pomh odsvat matesk mlko a tm sniuje tlak v zancenm prsu.

Kojc maminky asto zvauj kad lk, kter pijmou. V p132

balovch letcch si asto petou, e lk nen vhodn pro kojc, i

kdy jim ho lka pedepsal. Je to ale spe pehnanou opatrnost
vrobc, kte se chrn ped monmi prvnmi postihy, pestoe prax nen doloen N danho lku. Je poteba pokad zvit, zdali je lba skuten nutn, a dojdeme-li k pozitivnmu
rozhodnut, je teba vybrat lk, kter nepat do vjimek z bnch lk, kter kojenm dtem skuten kod. Z bnch lk
lze pi kojen podvat lky proti teplot a bolesti, lky na kael,
lky proti rm, antihistaminika, lky na profylaxi astmatu a
alergickch projev, bn antibiotika, piem nejvhodnj
jsou penicilinov a cefalosporinov (nkdy se u dt objev prjem, kter rychle odezn), a anestetika. Za rizikov lky se povauj lky ovlivujc nervovou soustavu, lky sniujc krevn tlak,
lky ovlivujc srden frekvenci, lky sniujc hladinu krevnch
tuk, lky pi chorobch lz s vnitn sekrec, nkter antibiotika (chinolony, chloramfenikol, metronidazol, tetracykliny). ad
se k nim i lky ovlivujc produkci mlka - hormonln ltky, bar
biturty, nkter diuretika a star antihistaminika. Kontraindikovan lky jsou cytostatika, imunosupresiva, nvykov ltky,
radio aktivn izotopy a estrogeny. Tzv. bn onemocnn a bolestiv stavy meme lit pomrn bn. Lky je dobr podvat po kojen, aby mohlo dojt k co nejvtmu vstebn lku
ped dalm piloenm k prsu. Nejlpe je lky podvat lx denn
na noc.

stn se traduje nzor, e pi rstu zub se m pestat s kojenm. Vzhledem k tomu, e u nkterch dt se prvn mln zuby
objev ji kolem 4. msce a u jinch dt a po roce, dti jsou v
pln jinch vvojovch stadich, a s kojenm bych to do souvislost radji nedvala. Kazivost zub v dsledku kojen nebyla
prokzna.

133

Kojen nen antikoncepce, a dokonce ani v ppad druhho

thotenstv nen poteba s kojenm skonit. Nicmn si myslm,
e by ena mla dbt rad svho lkae, kter j v rmci thotensk prohldky zjist, je-li laboratorn v podku. Mm na mysli
hladiny mikronutrient, dleitch pro vvoj plodu. Ve vtin
p pad je ve v podku, nicmn jedn-li se o thotenstv, kter pilo krtce po prvnm nebo tetm, jsou nkdy eny pedevm chudokrevn. Mnoho en se rozhoduje pro tzv. tandemov
kojen, kdy koj dv dti rznho vku najednou.

Pestoe je z mho pohledu kojen ten nejpnosnj prvek,

a u po strnce vivov, imunologick i psychologick, pociuji ve spolenosti dva extrmy. Na jedn stran matky, kter se
rozhodly, e budou kojit, a se dje, co se dje, a kter jsou kojenm tm a posedl, a na stran druh ty, ke kterm se stle
jet informace o prospnosti kojen nedostaly. Vechny prosm,
aby vkldaly do kojen rozum a cit, tak rozhodn nemohou udlat
chybu.
V celm lnku nebylo vzpomenuto na ty eny, kter monost
kojen z rozlinch dvod, jako jsou zdravotn komplikace typu
srdenho selhn, onemocnn jater, plic, rzn psychzy a deprese, nemaj, nebo to zkrtka pes vechnu snahu nejde. Myslm,
e tam, kde se neda, nen teba se trpit a je velmi nevhodn
enu odsuzovat. Tato velmi intimn zleitost se tk pouze
matky a dtte. Maminka by mla myslet pede vm na svoje
zdrav, prv s pocitem zodpovdnost k dtti, kter je na n zvisl.

V dob jedov" m kojen mimodn vznam pro vvoj ko134

jence, batolete a dtte v pozdjm vku. Je zrukou optimln dodvky ivin, energie, tekutin a vce ne stovky dalch zdrav prospnch ltek. Imunologick vlastnosti mlka
a vznam kojen pro rozvoj imunity jsou stle mlo oceov
ny ze strany rodi i pediatr. Nezralost imunitnho stavu
dtte a jeho funkn odlinosti oproti dosplmu jedinci vede
ke zven incidenci a klinick zvanosti infekc v tto vkov skupin. Matesk mlko nen z tohoto hlediska nahraditeln dnm umlm ppravkem.
Kojen podporuje jak vytven citovch vazeb mezi matkou
a dttem, tak rozvoj mentlnch schopnost dtte v pozdjm dtstv. Kojen je pro matku poslnm. Povaovat kojen
na veejnosti za neslun je znevaovn a poniovn matek.

Literatura
[1] dnkov, R. Matersk mlko a imunita. Imunologick vlastnosti
mlka a vznam kojen pro obranu novorozence. Vesmr, 1997, 76
(5), 245.
[2] Hoddinott, R; Tappin, D.; Wright, C. Breast feeding. BMJ, 2008, 336
(7649), 881-7.
[3] Horta, B. L.; Bahl, R.; Martines, J. C; C. G.Victora. Evidence on the
long--term effects of breastfeeding: systematic reviews and metaanalyses.WHO Geneva, 2007.
[4] Edmond, K. M.; Zandoh, C; Quigley, M. A.; Amenga-Etego, S.; Owusu--Agyei, S.; Kirkwood, B. R. Delayed breastfeeding initiation inereases risk of neonatal mortality. Pediatrics, 2006, / / 7, e38O-6.
[5] Wilson, A. C; Forsyth, J. S.; Greene, S. A.; Irvine, L; Hau, C.; Howie, P.
W. Relation of infant diet to childhood health: seven year follow up
of cohort of children in Dundee infant feeding study. BMJ, 1998,
316 (7124), 21-5.
[6] E. Kudlov; A. Mydlilov. Vivov poradenstv u dt do dvou let.
Grada: Praha 2005.

135

Ji Patoka
Lid ji na svitu djin poznali, e nkter rostliny, houby
nebo ivoichov a jdla z nich pipraven jsou pro konzumaci
nevhodn. Pi poit vyvolvala neoekvan reakce organismu
-zvracen, prjem, zimnici, bezvdom i smrt. lovk se je nauil
znt a vyhbal se jim. Podstatu jejich nebezpenosti nechpal a
pital ji neistm silm. Teprve mnohem pozdji se zjistilo, e
za pznaky onemocnn, kter tato jdla zpsobuj, mohou jedy chemick substance, kter rostliny, houby i ivoichov produkuj na svou obranu ped nepteli nebo t jako nstroj na uloven koisti.
V jdelnku lovka se proto neobjevovaly jedovat rostliny,
jedovat houby, ba ani jedovat ivoichov. I kdy mnohdy
ztrceli svou jedovatost v prbhu kuchysk pravy, surovinami pro ppravu jdel se stvali jen v dob nedostatku jinch surovin.

6.1 Zaplsnn potraviny a mykotoxiny

Praxe ns pesvduje o tom, e nkter potraviny, kter
konzu mujeme bez jakhokoliv rizika, mohou as od asu vyvolat
otravu. Je to zpsobeno tm, e obsahuj jed, kter v nich nen
bn obsaen. Kdy vyloume zmrn nebo nedbalostn pidn jedu, musme hledat jeho zdroj v prod [8]. Takovm
zdrojem mohou bt nap. nkter vlknit houby, kter znme
jako plsn. Ty jsou zdrojem mnoha jedovatch ltek znmch
jako myko toxiny [9]. Pokud zane plse rst na njak potravin i potravinsk surovin - ovoci, obil, chlebu apod., zane
produkovat mykotoxiny. Tm se stv jedovatou a ke konzumaci
nevhodnou. Protoe plsn se rozmnouj pomoc mikroskopickch spor, kterch kad plse vyprodukuje miliony, je zapls136

nn potravin a potravinskch surovin velmi ast. Na ptomnost mykotoxin v potravinch existuj psn hygienick normy
a pi jejich pekroen se takov potravina nesm dostat na trh,
aby nemohla bt konzumovna ani lidmi, ani zvaty. Spory plsn
se vzduchem destky i stovky kilometr a nelze jim uniknout.
Byly nalezeny ve vzorcch vzduchu odebranho ve stratosfe,
tedy vce ne 11 km nad hladinou moe. Dokonce i nad neobydlenmi oblastmi Zem, jako je Antarktida [10].
Plsn mohou napadnout tm kteroukoliv potravinu, kter
obsahuje dostatek vody a ivin. Jsou nenron a dokou si vystait s mlem. astji jsou napadeny potraviny skladovan za
nevhodnch podmnek, zejmna v plinm vlhku a teplu. Peivo
- pedevm erstv a tepl - nebo sry a salmy by nemly bt
dlouho skladovny v mikrotenovch scch.
Plsn rozkldaj iviny v potravinch a zpsobuj tak kaen
potravin. Mykotoxiny, kter produkuj, pronikaj hluboko do potraviny. Nesta proto odstranit jen plse z povrchu za plsnn
potraviny. Kadou zaplsnnou potravinu je teba bez milosti
vyhodit. eenm zde nen dn vykrojen, odkrojen, sekrbnut, odebrn i snad omyt. Plsovho podhoub se tmto zpsobem do jist mry zbavme, ale plsov jedy jsou ji dvno
rozeny v celm obsahu potraviny. Mykotoxiny jsou navc ltky
velmi odoln, nelze je zniit ani pevaenm i zmra zenm!
Je znmo vce ne 350 druh toxinogennch plsn (plsn
produkujc toxiny), z nich ada vyrb vce ne jeden mykotoxin. Jsou to zejmna plsn rod Aspergillus, Penicillium a
Fusarium. Tm vechny mykotoxiny pokozuj jtra a ledviny,
psob negativn na imunitn systm a nkter jsou potenciln
karcinogenn. Z tch nejznmjch jsou to nap. aflatoxiny,
ochratoxiny nebo patulin.
Aflatoxiny jsou bezesporu nejrozenjm druhem mykotoxin. V malm mnostv jsou obsaeny prakticky ve vech potravinch. Nadmrn pjem aflatoxin organismem m za nsledek
rozvinut akutn otravy nazvan aflatoxikza, kter me mt za
137

nsledek sten pokozen jater a v extrmnm ppad naprost selhn jejich funkce. Chronick aflatoxikza je d sledkem dlouhodobho pjmu aflatoxin, nejastji ze zaplsnnch
potravin, nap. burskch ok. Jej diagnza me bt sloit a
fyziologick projev mlo patrn. Nejzvanjm dopadem chronick aflatoxikzyje cirhza, respektive karcinom jater. Ochratoxiny si nezadaj s aflatoxiny, pokud jde o jejich rozen v prod. Jsou produkovny podobnmi druhy plsn (Aspergillus a
Penicillium) a ze sedmi znmch druh ochratoxin je nejnebezpenj ochratoxin A, kter u pokusnch zvat zpsobuje
rakovinu jater a ledvin. Za hlavn zdroje ochratoxin A v potravinch jsou pokldny obiloviny, vrobky z obilovin, vepov
maso, vnitnosti a masn vrobky z krve. Obsaen me bt
rovn ve vn, kter bylo vyroben z hrozn napadench plsnmi, zejmna ve vn z jinch zem.
Kdy vcart vzkumnci Zimmerli a Dick [11] sledovali v
rozshl epidemiologick studii vskyt ochratoxin A v lidskm
krevnm sru, dospli k pekvapivmu zvru: zjistili, e eny a
mui z oblast jinji od Alp, ve vcarskm kantonu Ticino, mli
v krevnm sru mnohem vy koncentrace ochratoxin A ne
eny a mui ijc severnji od Alp nebo v jinch stech vcarska. Ve snaze vysvtlit, pro tomu tak je, dospli k zvru, e to
asi nebude tm, e v kantonu Ticino se mluv italsky, ale spe tm,
e se zde j typicky italsk jdla a pije se hodn vna.
Pi hledn monch expozinch zdroj ochratoxin A v potravinch byl tento mykotoxin nalezen ve vn a hroznov v.
Toto nepjemn zjitn podntilo dal vzkum vskytu ochratoxin A ve vn v Evrop i ve svt. V Evropsk unii byl v roce
2001 pipraven vzkumn projekt Wine-Ochra Risk", een v
rmci 5. rmcovho programu. Clem projektu bylo zhodnocen
zdravotnho rizika ochratoxinu A ve vn a vypracovn technologickch postup, kter by vedly k jeho minimalizaci v konench produktech. Do projektu se zapojily stty Stedomo Francie, Itlie, panlsko, Portgalsko, ecko a Izrael. Vzkumn
138

projekt byl ukonen v roce 2005 na Mezinrodn kon ferenci v

Marsale (Siclie) a jeho zvry byly promtnuty do ady opaten
[12-14], kter maj vst k lep kontrole obsahu ochratoxinu A v
produktech pipravench z vna a k soustavnmu sni ovn jeho
obsahu v nich.
Ochratoxin A je vysoce nefrotoxick, imunotoxick a teratogenn. asto je detekovn v komoditch, jako je kukuice, jemen,
penice, oves, re, bursk oky, seno i zelen kva, a jako
reziduum tak ve vepovm mase, zejmna v ledvinch. Ltka je
povaovna za etiologick agens endemick ledvinov choroby
prasat v Dnsku a vdsku. Krmivo s obsahem ochratoxinu A
zpsobuje zvatm onemocnn ledvin. Symptomy popisovan u
zvat byly zjitny tak u lid v prbhu endemick balknsk
ledvinov choroby", kter se objevuje endemicky v nkterch
oblastech Balknu. Vzkumy poslednch let vak prokzaly, e
ochratoxin A je obsaen v krvi obyvatel tm vech evropskch
zem, vetn esk republiky [15]. Nen bez zajmavosti, e
ochratoxin A m sv pevn msto mezi bojovmi otravnmi ltkami s vojenskm vznamem [16].
Patulin je produktem nkolika druh plsn, pro n jsou
rodnou pdou zejmna jablka. Plse se bn vyskytuje na
povrchu zdravho ovoce, ale k jejmu rstu a produkci patulinu
dochz a pi pokozen povrchu ovoce hmyzem nebo mechanicky. Nejastji je vskyt patulinu spojovn s jablenm dusem,
kter se pevn vyrb ze spadanch, a tud mechanicky i
jinak pokozench jablek. Protoe patulin je termostabiln a vydr i teplotu 120 C, je obtn se jej pi technologickm postupu
vroby dusu zbavit. Tot se ovem tk vroby jablen den
a vrobk z n, vetn dtsk vivy. I zde jsou ast ppady, kdy
esk zemdlsk a potravinsk inspekce zachyt vrobky s
nadlimitnm mnostvm tohoto nebezpenho jedu. Patulin je
karcinogenn pro zvata, pro lovka dosud nebyla jeho karcinogenita prokzna. Je azen do kategorie 3, co jsou ltky, kter
mohou u lid vyvolat obavy vzhledem k monm karcinogennm
139

inkm, u kterch vak jsou dostupn informa ce o jejich karcinogenit nedostaten pro uspokojiv zaazen. Me napadnout
jatern buky, pokodit nervov systm nebo zpsobit deformaci
plodu v tle matky. Nebezpenost patulinu je ovem vysok, take jsou stanoveny limity, kter by vrobci ani spotebitel nemli
pekraovat. Hygienick limit (vyhlka . 53/2002 Sb.) maximln hodnoty patulinu v dusu byl stano ven ve vi do 50
g/kg. A Evropsk unie pijala maximln tolerovan denn pjem (TDI) pro lovka 0,4 g/kg tlesn hmotnosti na den. Kontaminace jablench dus a vrobk z jablen den je celosvtovm problmem. Jak vznamn zdravotn riziko pedstavuje celoivotn zt tmto mykotoxinem, nelze na zklad dosavadnch znalost odhadnout.
Objevme-li plse na potravinch v domcnosti - a u je to
peivo, ovoce, marmeldy, demy i cokoliv jinho, takovou potravinu v dnm ppad nekonzumujeme. Ostatn k jej konzumaci ns vtinou nelk ani jej vzhled, ani jej vn. Vjimkou jsou vak nkter ulechtil plsn, kter nm pomhaj vyrobit specifick potraviny - plsov sry, nkter trvanliv salmy typu uherku apod.

6.2 Rud pliv a jedovat produkty moe

Dalm druhem potravin, kter se mohou stt pleitostn
jedo vatmi, jsou mosk ryby a mot kori. Svj jed sami nevyrb j, zskvaj jej z potravy, vtinou moskho planktonu.
Takov ivoichy oznaujeme jako sekundrn jedovat.
Mosk plankton je tvoen obrovskm mnostvm mikrosko
pickch organism, kter se voln vzn ve vodnm prosted.
Tvo jej asy, sinice, bakterie a viry, prvoci i drobn ivoichov. Organismy tvoc plankton se pohybuj dky moskm
proudm a turbulencm, ale nkte ivoichov ij v planktonick form jen po uritou dobu a po jejm skonen se mohou
pohybovat vlastnmi silami, nap. kori, medzy apod. Mosk
140

plankton je zkladem potravnho etzce a konzumuje jej mnoho

druh vodnch ivoich, vetn ryb. Mnoh organismy tvoc
mosk plankton produkuj nebezpen toxiny typu neurotoxin
nebo hepatotoxin. Pro organismy, kter se planktonem iv,
nejsou vtinou nebezpen. Toxiny se ale ukldaj v jejich tle,
resp. v nkterch orgnech jejich tla, take mohou bt nebezpen pro lovka, kter je sn.
as od asu se mosk toxinogenn plankton pemno nato
lik, e pokryje velk plochy moe. Protoe jeho soust je asto i
jednobunn erven mosk asa (ruducha) Alexandrium ta
marense, vznikne fenomn oznaovan jako rud pliv" (angl.
red tide). Znm je zejmna ze zpadnho pobe Ameriky. Zna
ly jej u pedkolumbovsk civilizace a tak obyvatel pobe
Atlantiku dobe vdli, jak je nebezpen. Rybi v t dob ne
vyjdli na lov, a kdo nemusel, moc se na moskm behu ne
zdroval. Uloven ryby byly jedovat a vdechovn moskho
vzduchu plnho aerosol s toxiny bylo nebezpen. Ostatn ne
bezpen je to i dnes [17].

6.3 Jedovat sinice

esk republika nen pmosk stt, a rud pliv nm proto
nehroz. Ale i sladkovodn plankton se as od asu nebezpe n
rozmno (vodn kvt). Protoe jej tvo pevn fotosyn tetizujc sinice, nae rybnky a pehrady se v t dob doslova zazelenaj". Sinice jsou pbuzn bakterim a za pznivch podmnek
(teplo a dostatek ivin) se dokou ve vod siln namnoit. Jsou s
to tak produkovat toxiny, a to je dvod, pro nm hygienici
kad lto zakazuj koupn v prod. Kdy je neposlechneme,
odneseme to v lepm ppad kon vyrkou. Zvlt alergikm
mohou jedovat ltky sinic vyluovan do vody zpsobit vn
zdravotn obte. Problematika sinic jako to alergen se dostv
do poped teprve v poslednch letech, kdy se obecn hovo o
vysok citlivosti obyvatel na alergenn podnty, a proto nen doposud k dispozici dostatek ovench daj. Obecn lze konsta141

tovat, e poet alergik narst. Od bornci diskutuj o tom, zda

jde o obecn trend zvyujc se cit livosti lidsk populace vlivem
ivotnho stylu a prosted, nebo zda se opravdu mn struktura
a aktivita alergen. A alergeny sinic pat k tm nejsilnjm.
Jedy sinic (cyanotoxiny) jsou nebezpen tak v ppad, e
proniknou do pitn vody [18]. Jsou mezi nimi ltky pokozujc
jtra (hepatotoxiny) i ltky pokozujc nervov systm (neuro
toxiny). Jejich toxick inek bv u teplokrevnch obratlovc
popisovn jako zeslblost, nechutenstv, zimomivost. Jtra se
zvtuj o 50 a 60 % a jsou na nich pozorovateln leze a nekr
zy. I kdy clovm orgnem hepatotoxin sinic jsou jtra, tak
ledviny jsou inkem tchto toxin pokozeny. Byl tak prok
zn vliv cyanotoxin na stimulaci proces vedoucch k rakovin
ke a jater.

6.4 Jedovat ryba fgu

Fgu nebo takifgu (v pekladu z japontiny n prase") je
men mosk ryba rodu Tetrodonta (tverzubec). ije v mlkch
pobench vodch a lk labunky celho svta. Ne proto, e by
byla tak chutn, ale proto, e je tak jedovat. Jej jed, zvan tetrodotoxin, pochz z jedovatho planktonu, kterm se iv, a kumuluje se zejmna v gondch, jtrech, mozku a v jikrch tchto
ryb. Tetrodotoxin je pro savce extrmn jedovat a smrtel n
dvka pro lovka je asi 1 mg (tiscina gramu). Ryba obsahuje
tolik jedu, e by stail na usmrcen asi 30 lid. Problm je v tom,
e nikdo nev, zda je ryba nekodn, nebo zda je pln smrtcho
jedu. Snst tuto rybu je proto pirovnvno ke he znm jako
rusk ruleta.
Je to prv mal mnostv jedu, kter vytv uniktn chu
ryby fgu. Tato pochoutka pro gurmny vak rozhodn nen pro
slab povahy. I ti nejotrlej nevypadaj u jdla zrovna uvolnn. J
pomalu a pi kadm soustu peliv hldaj, zda neuiti mravenen kolem st. To jsou prvn pznaky otravy tetrodoto xinem, a
142

kdy gurmn pestane v tomto okamiku jst, m an ci, e otravu

peije. V opanm ppad zpsob jed postupn ochrnut sval
celho tla, a kdy ochrne dchac svalstvo, lovk se zadus. Za
plnho vdom. dn protijed nen znm, jedin lba spov v
uml podpoe dchn, dokud inky jedu ne pominou. lovk,
kter nezeme do 24 hodin, vtinou peije. Me u nj ale nastat bezvdom, kter petrvv i po dobu nkolika dn. Jsou
znmy ppady, kdy byl takto ochrnut lovk povaovn za
mrtvho. Vdci, kte studovali na Haiti nboen stv vd, zjistili, e prek zombie", kter je schopen udlat z lovka ivouc
mrtvolu - zombieho, je pipravovn ze surovin obsahujcch tetrodotoxin [19].
Je neuviteln, kolik lid je ochotno dobrovoln podstoupit
toto riziko a rybu snst. Pokuen ochutnat maso jednoho z nejje
dovatjch tvor planety a s tm spojen adrenalinov zitek je
zejm pro nkter jedince vzvou, kter nedokou odolat.
Jedovat ryba fgu se sm oficiln konzumovat pouze v Ja
ponsku. Ulovit se d i v jinch moch, ale pouze Japonci vyvi nuli
speciln a nron proces pravy, kter umouje nabzet ji
dokonce v restauracch. Takovch restaurac je v Japonsku asi
tisc. Tuto ryb specialitu me pipravovat pouze kucha, kter
spn absolvoval speciln kolen a zskal licenci pro jej ku
chyskou pravu. Zskn licence zahrnuje absolvovn nron
teoretick i praktick vuky a trv dva a ti roky. Navzdory tomu kadoron piprav nesprvn upraven fgu nkolik lid o
ivot. V minulosti ale bylo obt mnohem vc. Poptvka po tchto
rybch pesto neustle roste. Lov i prodej mimo Japonsko je za
kzan, do restaurac v jinch stech svta se dodv ji zpraco
van ryba v mraenm stavu. Dovoz neupravench ryb do USA je
zakzn, ale pesto je zde kadoron zaznamenno nkolik intoxikac tetrodotoxinem.

143

6.5 Jedovat kapradina

V naich lesch roste vytrval, a dva metry vysok kapradina
s plazivm a vtvenm oddenkem. Je to hasivka orli (Pteridium
aquilinum). List je v mld spirlovit svinut a postupn z nj
vznik tuh, obvykle vodorovn rozloen, svtle zelen listo v
epel. List pes zimu usych. Na rubu list jsou hnd kup ky
vtrusnic, uspodan do souvislch ad. Vtrusnice dozrvaj v
ervenci a z. Vypadvaj z nich etn drobounk vtrusy, ze
kterch vyrst nov kapradina.
Hasivka orli je typickm kosmopolitnm druhem a nejroz
enj kapradinou svta. Roste ve vech zemch v lesnm psmu
a zasahuje a k horn hranici lesa. U ns je msty hojn a asto
vytv rozshl souvisl porosty, ve kterch je pda prostoupena etnmi tlustmi plazivmi oddenky, rozrstajcmi se do
okol. Roste na psitch i hlinitch kyselch pdch, zvlt ve
svt lch lesch, jehlinatch i listnatch, a na svtlch pasekch.
Hasivka orli je odedvna znm jako jedovat rostlina, kter
pedstavuje nebezpe pro voln se pasouc skot [20]. V nkte
rch stech svta je vak tato kapradina upravovna jako potra
vina a zejmna v Brazlii nebo Japonsku se t zvltn oblib.
Kulinskou specialitou jsou zejmna mlad, jet stoen listy
kaprad, zvan fiddleheads". Ty se pojdaj syrov v saltech
nebo vaen a rzn kuchysky upravovan. Obliba hasivky v ja
ponsk kuchyni by mohla bt pinou vysokho vskytu rakovi
ny moovho mche, aludku a jcnu u mladch Japonc [21].
Nejvznamnj toxickou ltkou hasivky orli je terpenoi n
glykosid zvan ptaquilosid, kter se v aludku hydrolyzuje za
odstrann cukernho zbytku a vznik z nj ptaquilosin, kter je
pravdpodobn vlastn toxickou ltkou. ast jsou otravy hasiv
kou orli u dobytka, ale tak u prasat. V moi otrvench zvat
se objevuje krev (hematurie), zvata trp rakovinou stev, moo
vho mche, aludku a jater. Ptaquilosin je toti karcinogenn a
m genotoxick inek, kter byl ji dve experimentln pro
144

kzn na laboratornch zvatech [22].

V poslednch letech dochz celosvtov k vraznm zmnm
v technologii chovu skotu a s tm souvis i en kapradin na
msta pastvin. Kapradiny se tak stvaj soust pastvy zvat a je
dovat sloky kapradin se mohou dostat do masa a do mlka. Pi
spsn hasivky orli se a 9 % ptomnho ptaquilosidu dostv
do mlka krav. Vzkumy v Dnsku ukzaly, e z mst zarostlch
hasivkou se ptaquilosid z kapradin dostv tak do spodnch
vod. Ve studnch na farmch ve vdsku a Dnsku byla zjitna
a 20 000x vy hladina tto ltky, ne je povolen mnostv pro
environmentln karcinogeny [23]. Podobn vsledky byly zjit
ny i jinmi vzkumy v dalch zemch.
Kdy byly tyto vsledky prezentovny v roce 2004 na zased
n Britsk ekologick spolenosti v Lancasteru, vzbudily tm
zden. Hasivka orli roste po celm svt a vodu me otrvit
kdekoliv. V letech 1980-1990 zaznamenali lkai na severozpa
d Walesu, v hrabstv Gwynedd, zven poet lid s rakovinou
jcnu a aludku. Lars Holm Rasmussen se domnv, e pinou
me bt zaplevelen krajiny hasivkou orli. Kad tveren
metr porostl touto kapradinou produkuje kolem 500 mg kar
cinogennho ptaquilosidu. Na jae, kdy jsou vhonky kaprad
jet mlad a kehk, jsou spsny dobytkem. Ptaquilosid se tak
dostv do mlka krav a mlnch vrobk. Protoe je vel mi
dobe rozpustn ve vod, nejvy koncentrace ptaquilosidu se
nachzej v mln syrovtce. Pi letnch detch je ptaquilo sid z
kapradin vyplavovn do povrchovch i spodnch vod [24].
Rodiny ijc na farmch, kter se iv pevn tm, co samy
vyprodukuj, jsou tak vystaven dlouhodobmu psoben tohoto
karcinogenu. Neexistuj dn jednoduch een tohoto problmu. Farmi a vlastnci pdy se sna snit mnostv kaprad,
ale pokud kjeho likvidaci pouvaj kodliv pesticidy, je to jako z
blta do loue.

145

Nen dost na tom, e lovk vyrb a do ivotnho prosted

vypout velk mnostv nejrznjch nebezpench ltek.
Nkter nm poskytuje sama proda. Pokud o nich vte, vy
hbejte se jim. Nejezte potraviny, na nich se objevila plse,
nekoupejte se ve vod, kde jsou sinice. Nesnate se ochutnat
fiddleheads", i kdy vm hasivka roste pmo za chalupou. A
u vbec neutrcejte za drah sui z ryby fgu. Kdy u se
dostanete do Japonska, najdte si tam jinou zbavu.

Literatura
[1] Chassy, B.M. Food safety risks and consumer health. N Biotechnol,
2010, 27 (5), 534-44.
[2] Blunden, G.; Roch, O. G.; Rogers, D. J,; Coker, R. D.; Bradburn, N.;
John,A. E. Mycotoxins in food. Med Lab Sci, 1991, 48 (4), 271-82.
[3] Pearce, D. A.; Bridge, P. D.; Hghes, K. A.; Sattler, B.; Psenner, R.;
Russell, N.J. Microorganisms in the atmosphere over Antarctica.
FEMS Microbiol Ecol, 2009, 69, 143-57.
[4] Zimmerli, B.; Dick, R. Ochratoxin A in table wine and grape-juice:
oceurrence and risk assessment. FoodAddit Contam, 1996, 13 (6),
655-68.
[5] Battilani, P. Prevention of ochratoxin A in grapes and wine. In
Mycotoxins:Detection Methods, Management, Public Health and Agricultural Trade, al.,L. e., Ed. CAB International 2008; pp 245-56.
[6] Battilani, R; Pietri, A.; Barbano, C; Scandolara, A.; Bertuzzi, T.; Marocco, A. Logistic regression modeling of cropping systems to predict fumonisin contamination in maize. JAgric Food Onm, 2008, 56
(21), 10433-8.
[7] Visconti, A.; Perrone, G.; Cozzi, G.; Solfrizzo, M. Managing ochratoxin
A risk in the grape-wine food chain. Food Addit Contam Part A
Chem Anal Control Expo RiskAssess, 2008, 25 (2), 193-202.
[8] Malir, F.; Ostr, V.; Cerna, M.; Kacerovsky, J.; Roubal, T.; Skarkova, J.;
Brndiar, M.; Fixa, P. [Monitoring the important mycotoxin biomarkers (ochratoxin A, aflatoxin Ml) in the Czech population]. Cas
Lek Cesk, 2004, 143 (10), 691-6.
[9] Patoka, J.; kol., a. Vojensk toxikologie. Grada: Praha, 2004.
[10] Milian, A.; Nierenberg, K.; Fleming, L. E.; Ben, J. A.; Wanner, A.;
146

Reich, A.; Backer, L. C; Jayroe, D.; Kirkpatrick, B. Reported respiratory symptom intensity in asthmatics during exposure to aerosolized Florida red tide toxins. JAsthma, 2007, 44 (7), 583-7.
[11] Ibelings, B. W.; Chorus, I. Accumulation of cyanobacterial toxins in
fre-shwater "seafood" and its consequences for public health: a review. Envi-ron Pollut, 2007, 150 (1), 177-92.
[12] Kao, C. Y.; Yasumoto, T. Tetrodotoxin in "zombie powder". Toxicon,
1990, 28, 129-32.
[13] Gava, A.; da Silva Nevs, D.; Gava, D.; de Moura, S. T.; Schild, A. L;
Riet-Correa, F. Bracken fern (Pteridium aquilinum) poisoning in
cattle in southern Brazil. Vet Hum Toxicol, 2002, 44 (6), 362-5.
[14] Hodge, W.H. Fern foods of Japan and the problm of toxicity. Am
Fern j., 1973, 63 (3), 77-80.
[15] Potter, D.M.; Baird, M.S. Carcinogenic effects of ptaquiloside in
bracken fern and related compounds. BrJCancer, 2000, 83 (7),
914-20.
[16] Rasmussen, L.H.; Jensen, L.S.; Hansen, H.C. Distribution of the carcinogenic terpene ptaquiloside in bracken fronds, rhizomes (Pteridium aquilinum), and litter in Denmark. 3 Chem Ecol, 2003, 29
(3), 771-8.
[17] Rasmussen, L.H.; Hansen, H.C.; Lauren, D. Sorption, degradation
and mobility of ptaquiloside, a carcinogenic Bracken (Pteridium
sp.) constitu-ent, in the soil environment. Chemosphere, 2005, 58
(6), 823-35.
[18] Zegura, B.; Straser, A.; Filipi, M. Genotoxicity and potential carcinogeni-city of cyanobacterial toxins - a review. Mutat Res. 2011,
727 (1-2), 16-41.
[19] Kao, C Y.; Yasumoto, T. Tetrodotoxin in zombie powder". Toxicon.
1990, 28, 129-32.
[20] Vetter, J. A biological hazard of our age: bracken fern [Pteridium
aquilinum (L.) Kuhn] - a review. Acta Vet Hung. 2009, 57 (1),
183-196.
[21] Alonso-Amelot, M. E.; Avendaflo, M. Human carcinogenesis and
bracken fern: a review of the evidence. Curr Med Chem. 2002, 9
(6), 675-686.
[22] Potter, D. M.; Baird, M. S. Carcinogenic effects of ptaquiloside in
bracken fern and related compounds. Br J Cancer. 2000, 83 (7),
914-920.
[23] Jensen, P. H.; Jacobsen, O. S.; Hansen, H. C; Juhler, R. K. Quantificati-on of ptaquiloside and pterosin B in soil and groundwater using
liquid chromatography-tandem mass spectrometry (LC-MS/MS). J
147

Agric Food Chem. 2008, 56 (21), 9848-9854.

[24] Rasmussen, L. H.; Hansen, H. C; Lauren, D. Sorption, degradation
and mobility of ptaquiloside, a carcinogenic Bracken (Pteridium
sp.) constitu-ent, in the soil environment. Chemosphere. 2005, 58
(6), 823-835.

148

Anna Struneck
Dalo by se oekvat, e s pokroky medicny budou ubvat ne
moci, bude se prodluovat lidsk ivot a budeme provat st v
dobr fyzick i psychick kondici. Pokud tomu tak u ns nen,
obviujeme a budeme obviovat vldu, e vynakld mal pro
stedky na zdravotn pi. Jenome v souasn dob meme
sledovat vvoj v USA, v zemi, kter vynakld nejvt procento
svho hrubho nrodnho produktu (HNP) na zdravotn pi o
jednoho obyvatele, a v zemi, o kter nejsou pochybnosti, e
pedstavuje epicentrum vzkumu biomedicny a vvoje novch
zdravotnickch technologi. USA vynakldaj na zdravotn pi 16
% HNP. Je obtn provdt srovnvn, jenom pro hrub pi
blen (podle daj dostupnch na internetu) in ve vdaj
na jednoho obyvatele v USA 7 290 USD, zatmco v R to je asi 8 %
HNP a 28 000 K na jednoho obyvatele (http://www.uzis.
cz/category/klicova-slova/ekonomicke-informace/vydaje-zdravotnictvi). S jistm obdivem i zvist bychom mohli pedpokl
dat, e Amerian maj nejlep zdravotnictv na svt. V tto
zemi vak stle pipad sedm z deseti mrt na chronick nemo
ci, jako jsou onemocnn srdce a cv, diabetes, rakovina, artriti-da a obezita. Pro vechny tyto nemoci je znma prevence,
vech ny mohou bt njakm zpsobem leny.
V roce 1998 publikoval vysoce impaktovan americk lka
sk asopis JMA (Journal of American Medical Association) me
taanalzu 39 studi, kter hodnotily vskyt N lk u pacient v
americkch nemocnicch [1]. Lazarou se svmi spolupracovn ky
tehdy zjistil, e v dsledku N lk zeme v USA piblin 106
000 osob ron. mrt z lk se tak dostalo na 4.-6. msto v pinch smrti. N lk pedstavuj stle vnou pi nu hospitalizac. N lk zpsobuj v USA piblin 100 000 nutnch hospitalizac senior kad rok. Studie na toto tma se objevila v
149

listopadu 2011 v asopise New England Journal of Medicn [2].

Autorsk tm pod vedenm Daniela Budnitze, e ditele programu
CDC Za bezpenou medikaci, analyzoval 99 628 akutnch hospitalizac v prbhu let 2007-2009 u osob starch ne 65 let. Vce
ne polovina tchto hospitalizac se tkala senior nad 80 let a
byla dsledkem pedvkovn lky. Zajmav je zjitn, e na
nutnch hospitalizacch se podlely tyi lky - nebo spe tyi
typy lk: warfarin (33,3 %) a dal protisrliv lky (13,3 %),
inzuln (14 %) a lky proti vysokmu krevnmu tlaku (10,7 %).

Warfarin je jednm z lk proti sren krve. Ltky na podobnm principu se pouvaj i jako jed na krysy - krysa po jejich
pozen zeme na vnitn krvcen. Warfarinem se lze vcelku
snadno pedvkovat. Sta lid dlouhodob uvajc warfarin si
mohou brt vy dvky, ne jim lka pedepsal, a pak jim hroz
krvci v projevy. Nejprve se u nich tvo velk modiny pi jakmkoliv porann (sta slab nraz), me se objevit krev v
moi, krev ve stolici a astj krvcen z nosu. U tkho pedvkovn me dojt k vnitnmu krvcen a ke smrti.
Nen elem Doby jedov 2 zabvat se lky, kter pedepisuj
lkai, avak ve stejnou dobu se mi dostalo do ruky listopado v
slo asopisu Surgical Neurology International, pro kter jsem
provdla odbornou korekturu jednoho lnku. V tomto ryze
odbornm a vcnm asopise upoutal moji pozornost lnek
nazvan Stalinova tajemn smrt [3]. Na mnoha strnkch popisu
je autor detailn, co se odehrvalo 2.-5. bezna 1953, ve dnech,
kdy Stalin na sv dae velmi bolestiv umral, na zklad svch
vlastnch pkaz zcela osamocen a bez pomoci. Zvr, ke kte
rmu tato analza poslednch dn Stalinova ivota podle dostupn lkask dokumentace dospla, je ten, e Stalina otrvi la
suita jeho nejblich spolupracovnk. Warfarin byl v Rusku
patentovn v roce 1950 a pozdji byl rovn v irokm mtku
pouvn jako jed na krysy. Podle dostupnch informac speku
150

luje autor, e Berija v ptomnosti Chrueva nasypal warfarin

Stalinovi do jeho oblbenho gruznskho vna. Lkai na zkla d
svch zkuenost a ve strachu o svj osud prost a strun oznaili jako vinka Stalinova mrt vysok krevn tlak (hyper tenzi).
Avak Stalin zvracel krev, a nsledovalo krvcen, kter ohrozilo
innost srdce. Teprve nyn vychzej na svtlo odtajnn pitevn
nlezy, svdectv Stalinovy dcery Svtlany i body guard ptomnch v onch dnech na Stalinov dae. Spekulace a teorie
kolem Stalinovy smrti se stle objevuj z rznch stran. Pro uivatele warfarinu budi tento pbh mementem nabda jcm k
opatrnosti. Oetujcho lkae muste vdy upozornit, e warfarin uvte.

7.1 Nedouc inky lk

Nen dnm tajemstvm, e i u ns je velk procento hospita
lizovanch pacient leno na nsledky N chemickch liv pi
jejich nadmrn a dlouhodob konzumaci, zejmna v kom binaci
s mnoha jinmi lky. I v R je znmo, e v dnen dob jedov"
se potkme s nemocemi z len. Mnoho pacient bere toti
souasn vce ne pt lk. Vezmeme si pklad pa cienta s cukrovkou, kter m krom toho vysok krevn tlak, je po infarktu,
je obzn a me mt za sebou i mozkovou p hodu. Kad lka
pid tomuto pacientovi njak lk, a tak se dostaneme a na
denn uvn 30 tabletek, tj. asi tisc ms n a 12 000 tablet
ron. V USA odhaduj, e senior dostane za jeden rok v prmru
25 pedpis. V dsledku len zeme v USA na 800 000 pacient
ron. A to je ji zvan sdlen pro to, abychom mohli pemlet, jakm zpsobem ns pokozen v dsledku lkask pe
ohrouje a zda je mon se mu vyhnout.

I v souvislosti s rozpoznnm a hlenm N lk pipout

stan dardn lkask a farmakologick literatura, e je mnohdy
151

obt n odliit N od symptomu nemoci. Lkai mnohdy nevd

a na vc nemaj as zkoumat, zda je N skuten spojen s psobenm lku. A tak se i u lk setkvme s tm, e ze strany lka
se hl s odhadem jeden z dvaceti N. Ve studii Boruse se spolupracov nky [4] se uvd alarmujc zjitn, e jeden ze ty pacient trp N. Z toho bylo 13 % vnch N, 28 % bylo takovch, kter je mon odstranit, a 11 % bylo mon pedejt. Lky
s nejhormi zznamy N jsou tzv. SSRI, uvan v psychiatrii
zejmna jako antidepresiva, dle nesteroidn protizntliv lky
a bloktory kalciovch kanl.
Jistm problmem je, e lky jsou testovny na osobch, kte r
jsou naprosto zdrav. Ale po jejich schvlen, kdy pijdou na trh,
jsou nhle uvny pacienty, kte berou adu jinch lk a maj
spoustu jinch zdravotnch problm. A tu se mo hou objevovat
vn pote, zahrnujc poruchy srden in nosti, infarkty myokardu, omezen dchn a zstavu dechu, anafylaxi, kee, selhn ledvin a jater, rzn poruchy krve, po ruchy zraku. Podle
epidemiologickho przkumu v roce 2000 [5] bylo v USA pokozeno 28 % nemocnch, 18 % nemocnch ve Velk Britnii, 23 %
v Austrlii a na Novm Zlandu a 25 % v Kanad.
Lkai se spolhaj na vrobce - farmaceutick firmy, e jim
dodaj spolehliv informace o lku. Badatel z stavu pro me
dicnu zaloenou na dkazech v nmeckm Koln nad Rnem
hodnotili 175 brour obsahujcch informace o 520 lcch a zjis
tili, e 94 % informac nebylo doloeno. Pouhch 6 % informa c
bylo doloeno literaturou a daji, kter bylo mon si ovit.
Znovu se tedy naskt otzka: Komu m pacient vit?

V souasn dob se mon vtina ten domnv, e vech

ny lebn postupy pouvan oficiln medicnou jsou zaloen
na teoretickch znalostech a dkladn oven laboratornmi i
152

klinickmi studiemi. Z historie vme, e medicna byla dlouho

zaloen na zkuenosti - empirii, pozorovn a mnohdy na n
hodnm objeven inn ltky. Pi vvoji novch lk se prov
dj tzv. dvojit slep studie, kdy ani pacient (subjekt) ani lka,
kter hodnot vsledky, nev, jakou lbu subjekt dostv. Studie
bvaj randomizovan, co znamen, e ze souboru osob, kter se
studie astn, jsou nhodn vybrni ti, kte dostanou lk, a ti,
kte dostanou tabletu bez inn ltky (placebo) nebo jin typ
lku. Pi hodnocen innosti nov zavdn terapie se asto
provdj tzv. multicentrick studie, kter probhaj za stejnch
podmnek na nkolika rznch klinikch, stavech i ambulan
cch v rznch sttech. Je tak obvykl, e porovnn vsledk
rznch studi se provd metaanalzou. Vbornm zdrojem in
formac na zklad metaanalz je v souasn dob tzv. Cochra
nova databze, kde jsou evidovny nejrznj studie ve vztahu
ke zdrav a lebnm postupm.
Nkterm studim se na zklad jejich vznamn velikosti k kohortn. V nich se zpravidla provd anonymn sbr dat paci
ent, kte jsou leni sledovanm lkem v podmnkch bn
lkask praxe ji v dob, kdy lk byl dn po splnnch tech f
zch klinickho vzkumu na trh. I v takovch ppadech se nkdy
stane, e N se ukou jako vznamn a u velkho potu pa
cient, a lk mus bt staen z trhu.
Bn se setkvme s tm, e lkai nejsou naklonni leb
nm postupm, kter nememe zaadit do medicny zaloen
na dkazech", tedy na vsledcch zmnnch typ studi. A pes
to prv Cochranova databze uvd, e pouze 10-35 % lkask
pe je zaloeno na kontrolovanch studich. Stle se uplatuje
umn lit" zaloen na zkuenostech, vlastnm pozorovn
lka a mnohdy i na jejich intuici, protoe kad pacient je do
jist mry jedinen.

153

7.2 Antibiotika
Pi sprvnm uit ve sprvnch souvislostech, za pouit zna
lost a zodpovdnosti mohou antibiotika zachrnit ivoty ohro
en bakteriln infekc. Bohuel ve vlce lovka proti bakte
rim pomoc antibiotik vtz bakterie. Seznam bakteri, kter
jsou rezistentn (odolvajc) bn pedepisovanm antibioti
km, je znan rozshl a pedstavuje narstajc problm. Nkter bakterie mohou vn ohroovat pacienty v nemocnicch,
jin mohou bt pvodci vnch onemocnn novorozenc i senior. Pkladem takov hrozby je Stafylococcus aureus, kter je
rezistentn na methicillin (MRSA). Zpsobuje infekce, kter mohou velmi snadno perst z povrchovho konho infektu do
ivot ohroujc infekce kost, kloub, srdench chlopn, plic a
krve. V roce 2003 bylo v USA hleno tm 400 000 pacien t s
touto infekc [6]. MRSA zabj ron na 19 000 hospitalizo vanch
pacient, co je srovnateln s potem mrt na AIDS, tuberkulzu
a virovou hepatitidu dohromady. K tto rezistenci bakteri pispv zcela nepochybn naduvn antibiotik v l en lid i jejich
pouvn ve vkrmu hospodskch zvat. V Americe pr podle
celkov spoteby antibiotik pipadne na kadho obyvatele ron deset liek istho antibiotika. Avak na zneuvn antibiotik napklad pi virovm onemocnn hor nch dchacch cest
nebo pi zntu stednho ucha virovho pvodu upozoruj
lkai v mnoha zemch. Pacienti se asto do aduj pedpisu antibiotik tam, kde jsou zcela neinn, jako je tomu prv v ppad
onemocnn virovho pvodu.

Pomrn rozen je pedstava, e maso hospodskch zvat je prosycen antibiotiky a hormony. Od 1. 1. 2006 vstoupil v
EU v platnost veobecn zkaz pouvn antibiotik jako rstovch stimultor u hospodskch zvat, rstov hormony se v
R nesmj pi vkrmu hospodskch zvat pouvat ji po de154

st ky let. Zkaz uvn antibiotik pi vkrmu vep zavedlo Dn

sko ped 12 lety a toto opaten vedlo k tomu, e se stalo jednm
z nejvtch vvozc vepovho masa. V USA vak pedstavuje
odbr antibiotik chovateli hospodskch zvat obrovsk zdroje
zisk, jedn se o 70 % vekerho obratu antibiotik, a tak se patr
n obyvatel USA zkazu pouvn antibiotik v produkci masa
hned tak nedokaj. Jak se vak me ten pesvdit v dalch
kapitolch, omezovn spoteby masa je uiten pro zachovn
zdrav z mnoha dvod. A tak, zatmco v USA stle funguje ko
lobh, ve kterm se antibiotika dostvaj z hnoje od hospodskch zvat do pdy a odtud do mrkve, brambor, kukuice nebo
do list saltu a do okurek ve sklencch, v EU mme nadji, e
omezen pouvn antibiotik pouze pi len hospodskch
zvat nejenom ozdrav potraviny, ale pispje i k omezen kme
n bakteri rezistentnch na antibiotika, jak se ji da prokazo
vat v Dnsku. Na stupu je v EU salmonelza, avak nahrazuje ji
svm vzestupem kampylobakteriza (bakterie Campylobacter)
(www.bezpecnostpotravin.cz). Ekologick organizace vak upo
zoruj, e naduvn antibiotik v rmci prevence ve velkocho
vech slou farmm jako lacin pojistka".
Evropou otslo v kvtnu 2011 en bakterie Escherichia coli, rezistentn na antibiotika. Hromadn vskyt prjmovch one
mocnn byl hlen ve Spolkov republice Nmecko. Pvodcem
tohoto nebezpenho onemocnn s krvavmi prjmy byl toxin
produkovan bakteri Escherichia coli - shigatoxin. Tato variace
E. coli pat do kmene 0104, kter nen bn odoln vi antibio
tikm. Kdy vdci v nmeckm Institutu Roberta Kocha dekodovli genetickou stavbu kmene 0104, zjistili, e je odoln osmi
typm antibiotik, vetn penicilin, tetracyklinu, cefalosporin a
jejich kombinac.6
Vzhledem k rychlmu en nkazy a k tomu, e se po dlou
http://www.foodsafetynews.com/2011/05/germany-e-colioutbreak--one-of-largest-on-record/
6

155

hou dobu nedailo odhalit zdroj nkazy, vyvolvalo ohroen

touto nemoc znan obavy mezi obyvatelstvem. Pvodn obvinn vrobc okurek, kter se ukzalo jako nesprvn, mlo
znan ekonomick dsledky, protoe lid prost pestali kupovat okurky. To jenom ukazuje, jak obtn se hled zdroj bakterie, kterou m kad lovk ve svm trvicm traktu. E.coli ij v
tlustm stev a v okol konenku. Mnoh eny znaj pote, kter mohou vzniknout, dostanou-li se tyto bakterie do pochvy. Hra
s obviovnm zeleniny probhala v cel EU, kde superodoln
kmen E. coli postihoval star pacienty, zejmna eny, ale napros
to nikdo se nepodivoval nad tm, jakm kouzlem se E. coli mohla
stt odolnou vi osmi rznm tdm antibiotik a pak se nh le
objevit v potravinch. Kadopdn ns i tento ppad nabd k
velmi dslednmu dodrovn hygieny a k pravidelnmu a d
kladnmu myt rukou.

7.3 Americk bestseller Death by Medicn

(Smrt zpsoben medicnou)
Zkuen novin, kter psal pro New York Times, Garry Null,
au tor vce ne 70 knih o viv, z nich nkter se staly bestselle
ry, pracovnk Americkho stavu vivy, si jako spoluautory pro
uvedenou knihu [7] vybral ti zkuen vdce, publicisty a editory, jakmi jsou Martin Feldman, klinick neurolog, odbornk v
neu rofyziologii a neurochemii, Debora Rasio, badatelka a editorka, autorka knihy o iatrogennch nemocech, a Carolyn Dean,
editelka lkask spolenosti, autorka osmncti knih, z nich
populrn se stala Death of Modem Medine z roku 2005. Podle
daj v knize i na internetovch strnkch zskal dokument vytvoen podle pvodn podoby textu jako lnku z roku 2004 ji
osm vznamnch ocenn na rznch festivalech. Tyto informace
uvdm proto, e autoi nemohou bt podezrni z dnch konspi-ranch spekulac, z manipulac s sly nebo se livmi tvrzenmi.
156

Tato skupina autor zpracovala statistick evidence a jej zvry jsou okujc. I pro lovka srozumnho s tm, e souasn
medicna a jej vykonavatel - lkai mohou chybovat, e dochz
k nadmrnmu pedepisovn a uvn lk, e me dojt i v
nemocnicch k pochyben lka a oetujcho personlu, i pro
toho je etba uveden knky tm nejhorm hororem. Copak je
mon, aby se nae civilizace vyvjela v tomto smru? Pi pohledu na mnoh tabulky jsem vhala, zda vbec mu tato fakta
sdlovat irok veejnosti. V R podobn daje neexistuj a lovk me jen doufat, e se s podobnou situac ani nesetkvme.
Podvejme se proto na nkter ppady z americkho zdravotnictv jako na varovn a na ukzku, kudy pro ns cesta nevede.
Kniha Death by Medicn, ve kter jsou veker fakta doloena odkazy na pvodn zdroje, ukazuje, e u hospitalizovanch
pacient se vyskytuj ron 2,2 miliony N. Poet pedpis antibiotik pro ppady virovch infekc, kdy jsou zjevn neinn,
dosahuje 45 milion ron. Poet nepotebnch chirurgickch
procedur dosahuje 7,5 milionu ron. Poet pacient zbyten
hospitalizovanch dosahuje ron 8,9 milion. Dal dsn statistika uvd, e celkov poet mrt v dsledku len pacient
je 783 936 za rok, co stav americk zdravotn systm v USA na
prvn msto. Mon, e mnoz teni budou ponkud pochybovat
o relevantnosti tchto sel, protoe se zdaj bt pli neuviteln. V vodu sv knihy Garry Null pe: stav medicny, kter je
soust Americk nrodn Akademie vd, konstatuje: Zdravotn
pe v USA nen tak bezpen, jak by mla bt a zmiuje se o
nrodn epidemii lkaskch omyl, z nich mnoh zahrnuj vedlej inky (adverse drg reactions - ADRs). Tak FDA k, e
ADRs jsou jednou z pednch pin nemocnosti a mrtnosti ve
zdravotn pi.
Kniha ve svch kapitolch a mnoha podkapitolch dokumentuje, e americk medicna pin mnohdy lidem vce kody ne
uitku. Nicmn pi vyjden v slech se uvd, e v dsledku
pochyben ze strany medicny - lka (tzv. iatrogennch poko157

zen) zemelo v USA za 10 let 7,8 milionu lid. Otesn je i zjitn,

e 1,15 milionu pacient zemelo v nemocnicch v dsledku proleenin. ten se me v knce dobe zorientovat na strnkch
prodejce Amazon, knka je tak postupn zveejovna na nkterch webovch strnkch. Fakta, kter uvd, jsou vak tak
okujc, e je ani v tto knce nechci uvdt. Jsem toti dosud
pesvden, e esk lka si stle uchovv jak morln, tak odborn kredit sv profese, a pi pedstav mnoha tv lka, kter znm, se zdrhm pedpokldat, e pedepisuj lky, o jejich
inku pochybuj, e pedepisuj lky s mnoha N, e provdj
chirurgick vkony, kter nejsou potebn, nebo e v naich nemocnicch a zdravotnickch zazench umraj senioi na prole-eniny, podvivu a pedvkovn lky, jako je napklad warfarin nebo i hojn uvan aspirin.

7.4 Tak uvte aspirin?

Aspirin pat mezi nejvce uvan lky proti bolestem, zven teplot a jako prevence pro vechny ppady. Populrnm se
aspirin stal po rozen informac o tom, e sniuje srlivost
krve, a je tud dobrou prevenc proti trombzm, infarktm a
mozkovm mrtvicm. V USA ho uvalo v kontrolovan studii asi
18 000 praktickch lka a krom toho probhla ada dalch
studi [8]. Dr. Kausik Ray s tmem svch spolupracovnk z Univerzity sv. Ji v Londn provedl meta-analzu studi o psoben
aspirinu na vskyt srdench infarkt a krvcivosti na zklad
evidenc v Cochranov databzi a uvd, e psoben aspirinu
bylo sledovno u vce ne 100 000 osob. Tito badatel zjistili, e
akoliv aspirin sniuje vskyt srden--cvnch onemocnn o 10
%, bylo souasn pozorovno zven riziko krvcen, a to o 30
%. Dr. Ray ekl v prohlen k mdim v lednu 2012: Nedoporuuji uvat aspirin v primrn prevenci. Jeho prospn inky
jsou pekryty nebezpem zvenho rizika krvcen
(http://www.medscape.org/viewarticle/757035?src=cmemp).
Velikou pozornost vyvolala metaanalza Rothwella a spolu158

pracovnk z asopisu Lancet [9], publikovan v lednu 2011,

podle kter autoi doli k zvru, e aspirin sniuje riziko mrt
na rakovinu. Celkem zhodnotili 25 570 pacient sledovanch v
sedmi nezvislch studich. Prospn psoben aspirinu se projevilo a po pti (nebo vce) letech uvn aspirinu. Ve tech studich hodnotili autoi registry onkologickch pacient a mrtn
listy za dvacet let a doli k zvru, e uvn aspirinu snilo
riziko mrt pacient s ndory slinivky, mozku, plic, aludku,
kolorekta a prostaty. Tento inek nebyl zvisl na pohlav, kouen ani na dvce aspirinu (od 75 mg ve), ale zvyoval se s vkem, zejmna u senior po 65. roce vku.
Riziko krvcen je vdy vt ne snen infarkt, ale zle na
tom, co lovk (nebo sp lka) povauje za hor monost.
Rozhodneme lpe, pokud budeme vdt, kdo by sp krvcel a
kdo je sp ohroen infarktem. Potebujeme znt skre dvojitho rizika, jako to mme pro warfarin, k dr. Ray
(http://www.medscape.org/viewar-ticle/757035?src=cmemp).
Jak vidte, rozhodnout se pro sprvnou volbu - uvat aspirin,
i neuvat - nen lehk [10] a riziko tto volby spov na vs.

Lid dnes vydvaj za lky vce penz ne kdykoliv jindy v

nm znm historii lidstva. Podle publicistky Catherine Frompovicho-v spotebovali britt pacienti v roce 2009 na pedpisy od
lka 886 milion poloek za 8529 milion liber, co pedstavuje 15 % celkovho nrodnho rozpotu na zdravotnictv. lovk je tak v dnen dob patrn vce nemocn ne kdykoliv v
minulosti. Nemoci srdce, rakovina, diabetes, hypertenze, vysok
hladina cholesterolu, obezita, autismus a Alzheimerova nemoc
postihuj stle vc lid, dtmi ponaje. Zmnili jsme se o tom, jak
je lovk zaplavovn sms lk, o jejich vzjemnch interakcch
toho mnoho nevd ani ti, kte je pedepisuj. Britsk noviny The
Independent online napsaly:
159

Clem je vyvinout inteligentn lky", kter by dokzaly pomoci pacientm a jejich peovatelm udrovat v podku systm
uvn lk -kterou pilulku a v kterou dobu maj vzt, aby se
zajistilo, e komplexn reim vytvo tu nejlep monost efektivnho psoben.
centru vvoje technologie je jedl senzor, men ne ZTnko
psku, ve kterm superjemn silikonov membrna oddluje
nepatrn mnostv mdi a hoku, kter vytvo mikroskopickou
baterii, je bude produkovat elektrick proud v kyselm prosted aludku, http://www.independent.co.uk/news/science/thechips-that-are-good-for-your--health-6290700.html
V digitln dob se vechno digitalizuje. Take brzy budeme
mt chytr pilulky, schopn pevst informaci o tom, co se dje
uvnit tla a co se prv rozpustilo v aludku, prostednictvm
nplasti na ruce se takov informace bude penet pes
Blue-tooth spojen a pacient dostane prostednictvm mobilu
instrukce, jakou dal pilulku m spolknout (http://www.inde
pendent.co.uk/incoming/ial715chips-graphicjpg-6290634.html).
Takov chytr pilulka pr bude za zavdc cenu 50 liber na
tden.

Co me udlat pro udren svho zdrav kad? Nejlepm a

osvdenm zpsobem, jak se vyhnout ppadnm omylm
medicny a N lk, je prava vlastnho ivotnho stylu. N
zpsob ivota m toti vrazn inek na hladinu naeho
inzulnu, cholesterolu a homocysteinu, na hladiny naich
hormon. Svm zpsobem stravovn ovlivujeme hladinu
cukru v krvi, dokeme ovlivovat i prbh znt-livch
proces, nebo sp zabrnit jejich vzniku. O tom vem si ten mohl pest v Dob jedov, dal podnty pin i tato
knka. lovk by se ml vyhbat vem toxinm, umlm
chemiklim a kodlivinm z vody, potravin i z atmosfry. To
160

znamen peliv vbr chemickch prostedk pouvanch

pro klid domov, vbr mdel a produkt osobn hygieny,
osvova vzduchu, pesticid a insekticid v domech a jejich okol, a snait se vechny nahradit vbrem netoxickch
alternativ. lovk by ml velmi pozorn sledovat, jak lky
jsou mu doporuovny a pedepisovny. Farmaceutick
spolenosti ron produkuj tisce novch lk a mnoh z
nich teprve testuj. I v R mnoho takovch studi probh.
Bute proto velice obezetn, kdy vm lka doporu zahranin novinku" nebo vm lk rovnou vyd ze svch zsob.
Zvate, zda nkter lky neberete ze setrvanosti a zda vm
stle pomhaj. Je toti i u ns zavedenm zvykem pedepisovat urit lky seniorm jaksi automaticky. Pravideln
prochzky, zdrav spnek, dobr mysl a pestr strava v pimenm (sp menm) mnostv asto zme vc ne lk na
zlepen pamti" nebo proti sklerze". Spolhejte na pjem
potebnch antioxidant ze stravy. 1 proto se snate, aby
byla pestr i doslovn - borvky, maliny, ostruiny, rybz,
vin, hrozny, angret, jablka, hruky. A to jsem uvedla pklady ovoce, velmi bohatou nabdku nm vak poskytuje
rovn zelenina. Odbornci v R nm v souasn dob doporuuj dva kousky ovoce a ti kousky zeleniny denn. Ale
pamatujte, veho s mrou! Nemus to bt desetikilov dn
nebo ona ti koleka mrkve, kter vm piveze manel ze
zahrady.
Pi snaze o zmnu ivotnho stylu si uvdomujeme, jak je dleit vyhbat se stresu. Stres je pinou mnoha civilizanch
nemoc a mnoha symptom, pro jejich zmrnn hledme
zzranou pilulku, kterou nm pedepe lka. Stres zabj
lidi pedasn. Stle hledme zpsoby, jak se udret v duevn a emocionln rovnovze. Nkdy nm posta i smv
msto vbuchu hnvu nebo potlaovan zlosti, jindy zase rozmluva s nkm z naeho okol, teba i drobn pomoc nkomu, kdo je na tom he neli my. A pamatujte si, e nikdy ne161

n pozd na zmnu zaitho zpsobu ivota. Kdy ctte potebu jt k doktorovi, nebojte se klst mu otzky, ptt se ho,
zda je to, co vm nabz, pro v zdravotn stav to nejlep,
zda existuj i jin monosti. Teba bude znt odpovdi. V
pt kapitole si ukeme, e zmna ivotnho stylu doke
ovlivnit i takov onemocnn, jakm je rakovina.

Literatura
[1] Lazarovi, J.; Pomeranz, B. H.; Corey, P. N. Incidence of adverse
drg re-actions in hospitalized patients: a metanalysis of prospective
studies. JMA, 1998,279 (15), 1200-5.
[2] Budnitz, D. S.; Lovegrove, M. C; Shehab, N.; Richards, C. L. Emergen-cy hospitalizations for adverse drg events in older Americans. N
Engl J Med, 2011, 365 (21), 2002-12.
[3] Faria, M. A. Staliis mysterious death. Surg Neurol Int, 2011, 2,
161.
[4] Gandhi, T. K.; Weingart, S. N.; Borus, J.; Seger, A. C; Peterson, J.;
Bur-dick, E.; Seger, D. L.; Shu, K.; Federico, F.; Leape, L. L; Bates, D. W.
Adverse drg events in ambulatory care. N Engl J Med, 2003, 348 (16),
1556-64.
[5] Weingart, S. N.; Wilson, R. M.; Gibberd, R. W.; Harrison, B. Epidemiology of medical error. BAfjf, 2000, 320 (7237), 774-7.
[6] Boucher, H. W.; Corey, G. R. Epidemiology of methicillin-resistant
Staphylococcus aureus. Clin Infect Dis, 2008, 46 Suppl 5, S344-9.
[7] Null, G. M.; Feldman, M.; Rasio, D.; Dean, C. Death By Medine.
Practikos Books: 2011; p 235. http://www.amazon.com/Death-Medici
ne-Gary- M-Null/dp/1607660024; http://www.lef.org/magazine/mag
2004 /ar2004_ awsi_death_05.htm
[8] Seshasai, S. R.; Wijesuriya, S.; Sivakumaran, R.; Nethercott, S.;
Erqou, S.; Sattar, N.; Ray, K. K. Effect of Aspirin on Vascular and Nonvascular Outcomes: Metaanalysis of Randomized Controlled Trials.
Arch Intern Med, 2012. http://archinte.amaassn.org/cgi/content/
short/archinternmed .2011.628
[9] Rothwell, P. M.; Fowkes, F. G.; Belch, J. F.; Ogawa, H.; Warlow, C.
P.; Me-ade, T. W. Effect of daily aspirin on long-term risk of death due to
cancer: analysis of individual patient data from randomised trials. Lancet, 2011, 377(9759), 31-41.
162

[10] Mora S. Aspirin therapy in primary prevention: To use or not to

use? Arch Intern Med, 2012. http://archinte.amaassn.org/cgi/conte
nt/extract/arch internmed.2011.626v1.

163

Anna Struneck
Onemocnn rakovinou se boj skoro kad. Tato nemoc je nejenom jednou z astch pin mrt, ale jej prbh je vtinou
spojen s dlouhm obdobm strachu z bolest i strachu z pocitu, e
se bl konec naeho ivota. Po potenm oku se zamme na
hledn pomoci na vech stranch. Oficiln terapie je vtinou
nepjemn nebo je nutn chirurgick zkrok, lovk prov
obdob celkovho strdn, ubvn sil a radosti ze ivota, zane
bt zvisl na pi druhch a dochz ke ztrt lidsk dstojnosti.
Mnoz moji dob ptel se ctili nepjemn, kdy jsme je navtvili v nemocnici, kde prv absolvovali procedury chemoterapie, v jejm prbhu mli aluden nevolnosti, zvraceli, vypadaly jim vlasy. To ve jsou veobecn znm situace, ale pesto
lovk stle ije tak, e si takov onemocnn zcela zkonit ve
svm tle pstuje. Kdy potom dojde po dlouhch mscch nejistot k definitivnmu stanoven diagnzy, oekv, e lkai a
modern medicna ho jeho nemoci zbav, e bude vylen podle
nejnovjch poznatk biomedicny. Vichni tak vd, e len
rakoviny je velmi drah. Prezentace spch medicny v len
nap. rakoviny prsu posiluje pesvden, e souasn medicna
um rakovinu lit. Na veejnosti se stle nedostaten zdrazuje, e kad m anci nejmn 50:50 se vlastnm piinnm
tto zhoubn nemoci mnoha tv vyhnout.
Lid se zajmaj o ltky, kter mohou pokozovat zdrav, a to,
e o nich peme v Dob jedov, je mon i dvodem irokho
zjmu ten o tuto knihu. Po mnoho let vdci i lkai varuj
ped tm, e nezdrav strava, obezita, kouen a nadmrn konzumace alkoholu mohou bt pinou onemocnn srdce a cv,
ledvin, jater a cukrovky. V prosinci 2011 vyvolalo velikou pozornost svtovch mdi specializovan slo britskho asopisu
Bri-tish Journal of Cancer (2011, 105) o rizikovch faktorech pro
164

vznik rakoviny (www.bjcancer.com). Badatel sledovali 22 typ

karcinom a hodnotili jejich statistick vskyt ve vztahu k ivotnmu stylu nemocnch osob. Tato zprva m vak jako celek
mimodn vznam, protoe byl sledovn velk soubor osob 135 000 novch ppad onemocnn rakovinou u mu i en ve
Velk Britnii (UK) v prbhu roku 2010 [1]. Statistick hodnocen vztahu rznch faktor ivotnho prosted je pochopiteln
sloit a autoi uvdnch studi pouvali velmi dkladn zvolen statistick modely a hodnocen. Studie spluje velmi nron kritria pro statistickou prkaznost vsledk. Do jist mry lze
proto povaovat za statisticky prkazn tvrzen, e naruen ivotnho styluje zodpovdn za 42,7 % ppad rakoviny, kter se
vyskytly ve Velk Britnii v prbhu roku 2010. V uvedenm
souboru se to tkalo 45,3 % mu a 40 % en.
Badatel sledovali tyi ukazatele vivy - spotebu masa,
ovoce a zeleniny, pjem vlknin a soli; dle vliv kouen, spotebu alkoholu, nadvhu a obezitu, nedostatek fyzick aktivity, vliv
zamstnn, infeknch nemoc, vystaven slunenmu a radioaktivnmu zen, uvn hormon a u en tak matestv a kojen. Uvdn faktory jsou ji po adu let povaovny za okolnosti, kter mohou ovlivnit vznik rakoviny. Nejrizikovjm faktorem se ukzalo kouen tabku, co bylo v pozitivn korelaci u
60 000 novch ppad rakoviny v roce 2010. Zatmco u mu
nsledovaly jako dal rizikov faktory nedostatek ovoce a zeleniny ve strav, spoteba alkoholu a pracovn zt, u en hrly
vznamnou roli obezita a nadvha, ppadn infekn nemoci.
Zvry tchto studi tedy dvaj nadji, e by si lid mohli uvdomit, e zmnou ivotnho stylu by v rmci prevence mohl kad
pispt ke snen rizika onemocnn rakovinou. Za jak dlouho a
v jakm procentu, to zatm nelze pedpovdat, protoe ada faktor je stle nejistch. Avak veejnost se dozvd, e 40 % onemocnn rakovinou je zpsobeno faktory ivotnho stylu a vnjho prosted.
V tto kapitole budeme vychzet z daj v uvedenm asopi165

se, kde je za kadm lnkem rozshl soubor literatury. Nebudeme zde proto uvdt vybran citace, protoe zvdav ten
m monost si cel tento asopis, kter m tzv. open access (voln pstup), nebo kterkoliv vybran lnek sthnout a pest
(www.bjcancer.com - slo asopisu 2011, 105).
Pro pochopen tto kapitoly je dobr si pipomenout, e pi
hodnocen vskytu nemoc se zpravidla udv poet novch ppad, tzv. incidence. Vyjaduje se bu jako absolutn poet ppad za rok, nebo jako pomr na 100 000 osob. Vedle toho se
pouv i vraz prevalence, co je poet vech osob, kter s danou nemoc v danm stt (mst, lokalit) ij. Tak mortalita mrtnost se me vyjadovat bu absolutnm potem za rok,
nebo v pepotu na 100 000 osob. Vraz fatalita oznauje sp
odhad mortality, pomr pacient, kte by mohli zemt v dsledku sledovan nemoci. Karcinom je ndorov onemocnn, vraz
pro urit typy rakoviny. Karcinogenn jsou ltky, kter jsou
schopn vyvolat rakovinu.

8.1 Tabk a kouen

Prv kouen je klasickou ukzkou toho, o em lovk v, e
mu kod. lovk zn velmi dobe dsledky v podob onemocnn plic, vetn rakoviny, a pesto v tto innosti pokrauje. kod
nejenom sob, ale i osobm ve svm okol, kod ivotnmu prosted a v neposledn ad vytv situaci, kdy bude zvisl na
pi svch blzkch, znehodnot jim kvalitu a zpsob provn
jejich ivota a piprav jim mnoho omezen. Bezohledn je kouen na pracoviti, nebo dokonce v ptomnosti dt. Kouen cigaret ovld souasnou civilizaci, tabkov prmysl m jist astronomick zisky, avak krom aktivistickch skupin nebo odhodlanch jedinc nevidme dslednou snahu spolenosti clenou na odstrann tohoto neblahho rysu souasn civilizace. V
ppad kouen existuj nejpesvdivj dkazy o tom, e je
pinou rakoviny plic. Siln kuky nezachrn ped rakovinou
plic a poslze smrt v dsledku tto nemoci ani to, e jsou slavn a
166

znm, ani to, e je l nejlep lkask kapacity nebo je oetuj

obtav peovatel. Ani penzi, ani moc, ani slvou nelze zabrnit devastujcmu psoben rakoviny plic, vyvolan v naprost
vtin ppad kouenm.
Mezinrodn agentura pro vzkum rakoviny (IARC) ve svm
hodnocen v roce 2004 vydala prohlen, e existuj dostaten
dkazy pro to, e kouen tabku zpsobuje rakovinu plic, hrtanu, stn dutiny a hltanu, vedlejch dutin nosnch, jcnu, aludku,
slinivky bin, jater, ledvin, moovod, moovho mche, dlonho pku a kostn den. V roce 2009 pidala IARC do tohoto
seznamu kolorektln karcinom. Krom toho tato agentura dola
k zvru, e existuj dostaten dkazy, e partnei kuk, vystavovan pasivnmu kouen, maj zven riziko vzniku rakoviny.
Prakticky v kadm stt je sledovna prevalence kuk v
populaci a zmnn asopis uvd analzu prevalence kuk v
UK za uplynulch deset let. V UK patilo mezi kuky v roce 2008
asi 22 % mu a 21 % en.

Nejspolehlivj daje pro R poskytuje Sttn zdravotn stav

(SZ). Podle vzkumu z roku 2009 lze 26,3 % oban R oznait
jako kuky. Prevalence kouen ve vkov skupin 15-65 let
byla v letech 1997-2009 vcemn stabiln: kuk rapidn nepibv ani neubv. Nejvt podl kuk byl zjitn v nejmlad vkov skupin 15-24 let [2].

V Dob jedov peme o pznivm psoben nikotinu na pam lovka i o tom, e mrn dvky nikotinu mohou bt prospn u pacient s Alzheimerovou nemoc. Tabk byl toti
167

oslavovn jako lk od dob jeho pivezen do Evropy panlskmi

moeplavci. Reverend Burton (1577-1640) v Anglii velebil tabk
jako boskou rostlinu pinejc zdrav a uzdraven, jako kmen
mudrc, panaceu. Nikotin je vak jedovat alkaloid [21].
V prbhu vvoje na civilizace se zdokonalovaly formy, v
jakch se konzumace tabku lovku nabz. Profesor Patoka na
svch pednkch ukazuje, e cigareta obsahuje dalch asi 600
pidanch ltek, z nich mnoh mohou bt zdrav kodliv nebo i
karcinogenn. Seznam 599 ltek pidvanch do cigaret uvd ve
sv knize Our Chemical Lives And The Hijacking Of Our DNA
(Nae chemick ivoty a pepaden na DNA) Catherine J.
Frompovichov [21]. Je to seznam ltek, kter museli pedloit
nejvt vrobci cigaret v USA pi slyen ped leny Kongresu v
roce 1994. Jsou mezi nimi rzn silice, vn, oleje, extrakty bylin,
ale i pesticidy, hormonln disruptory a karcinogeny. Ti nejhor
se jmenuj flumetralin, pendimenthalin a trifluralin. Tyto dinitroanilinov pesticidy se uvoluj do koue, to na nae plce
a pravdpodobn i na nai DNA, pe Frompovichov. A k tomu
vemu jet vme, e jedna hoc cigareta uvoln do vzduchu vce
ne 4000 slouenin. Z karcinogenity je obviovn zejmna dehet.
Avak zvislost na nikotinu je stejn jako zvislost na heroinu
nebo kokainu. Je skuten a fyzicky hmatateln", protoe kouen vyvolv biologick zmny v mozku i v celm tle.

Poet tep se me zvit o 15-25/minutu,

krevn tlak se zvyuje o 10-20 bod,
v tle je 5-10x vce oxidu uhelnatho, protoe pi kouen
vznik karboxyhemoglobin,
tlo dostv tak mlo kyslku jako v nadmosk vce 3
200 m,
zvyuje se hladina adrenalinu a tm i riziko aterosklerzy,
168

 osob, kter kou 20 cigaret denn po dobu jednoho roku,

se v plicch nastd pl kilogramu dehtu,
emfyzm plic je na 4. mst pin mrt [21].

Badatel v britsk studii vychzeli z pedpokladu, e kouen

tabku je zcela prokazateln nejastj pinou rakoviny
plic. Potvrdili, e kouen tabku bylo v roce 2010 nejdleitjm rizikovm faktorem, zodpovdnm za 60 000 novch
ppad rakoviny (19,4 % z celkovho potu ppad v roce
2010) v UK. U ostatnch typ rakoviny urili vzkumnci, e
36 102 ppad (22,8 %) u mu a 24 300 (15,2 %) u en jde
na vrub kouen. Kouen mnohdy ovlivn i pedpokldan
dobr a lebn inek nkter ltky, jako tomu je napklad
u antioxidant. V Dob jedov peme o studich, kter ukzaly, e -karoteny psob preventivn proti vzniku ndor,
avak pouze u nekuk. U kuk zvyuj vskyt rakoviny a
mrt v dsledku onemocnn. Kouen cigaret vyvolv adu
patofyziologickch zmn v lidskm tle, ovlivuje mozek a
me bt pinou jak rakoviny, tak civilizanch onemocnn a poruch.

8.2 Pit alkoholu

IARC ji v roce 1988 konstatovala v monografii o karcinogennm riziku pit alkoholu, e spoteba alkoholickch npoj je pinn spojena se vznikem malignch tumor v stn dutin, hltanu i hrtanu, jcnu a jtrech. V aktualizovanch pehledech z let
2007 a 2009 badatel dopluj, e zven spoteba alkoholu je
spojena i s rakovinou prsu, tlustho steva a konenku. Vliv alkoholu na vznik kolorektlnho karcinomu7 je dokumentovn ve
7

Zhoubn ndor z bunk sliznicc tranku a konenku. Trank je nejdel st tlustho steva, od slepho steva po konenk.
169

vce ne 50 studich. Spojen s rakovinou jater se stle pokld

pouze za pravdpodobn.
V tchto vahch jde samozejm i o stanoven dvky konzumovanho alkoholu a o stanoven doby, kter uplyne od konzumace alkoholu do projev nemoci. K jakm zvrm dospla
britsk studie? Autoi zjistili, e 3,6 % novch ppad rakoviny v
UK m vztah k alkoholu a e 6 % mrt na rakovinu by se mohlo
zabrnit, kdyby lid nepili. Tabulky v tto sti studie ukazuj na
sloitosti ve vpotu konzumace alkoholu u rznch vkovch
skupin, avak v prmru lze konstatovat, e britt mui ve vku
19-64 let konzumuj denn asi 20 g alkoholu, zatmco ve vych
vkovch kategorich tato spoteba kles na 13 g. Spoteba alkoholu u britskch en se udv v rozmez 11,3 g (u nejmlad kategorie) po 7,7 g u en nad 65 let. Zd se, e tyto daje ponkud
blednou ped spotebou alkoholu v eskch zemch.

Nejastji je konzumace alkoholu spojovna s pokozenm jatern tkn, co zahrnuje celou adu dalch zdravotnch rizik. Pi
hledn daj o spoteb alkoholu u eskch mu a en jsem
nala zajmavou studii autor pika a Poulov z praskho
IKEMu, kte sledovali pokozen jater a slinivky bin [3]. Clem
jejich studie, proveden v letech 2004-2006, bylo porovnat zvyky
a profily pacient s chronickou alkoholickou pankreatitidou (znt sli-nivky bin) a jatern cirhzou8 a zjistit, zda se alkohol
podl na patogenezi obou onemocnn, kter jsou devtou nejastj pinou mrt v populaci. Je znmo, e jatern cirhza
asto pechz do hepatocelulrnho karcinomu (zhoubnho ndoru jaternch bunk). pik a Poulov zjistili, e pouze u 7 %
pacient konzumujcch vce ne 60 g istho alkoholu/den jsou
diagnostikovny ob nemoci zrove. Avak autoi rovn hleda8

Cirhza je chronick onemocnn jater, pi kterm dochz k nahrazovn

funknch bunk vazivovou tkn.
170

li odpovdi na otzku, jak mnostv alkoholu je nutn ke vzniku

alkoholick cirhzy zkonzumovat. Pacienti udvali prmrnou
konzumaci 650 g istho alkoholu tdn, co pedstavuje asi 92 g
denn. Rzn autoi udvaj spotebu 30-100 g istho alkoholu
na den, piem u en je rizikov dvka asi o 1/3 ni. Dleitm
faktorem je i doba, za kterou se pi dan konzumaci jatern onemocnn manifestuje. V pvodn Lelbachov studii z roku 1974
vedl vce ne 10-let abzus (nadmrn uvn) ke vzniku tk
steatzy9, po 17 letech pak ke vzniku cirhzy. Ve studii se u pacient cirhza klinicky manifestovala prmrn po 23 letech, ti
80-100 % chronickch pijk alkoholu se vyvine jatern steatza,
pouze vak u 10-35 % se vyvine alkoholick hepatitida a u 8-20
% alkoholick cirhza. I u tchto velmi vnch nemoc se pedpokld, e vznikaj na podklad interakce rznch ddinch
faktor a faktor ivotnho prosted (tj. konzumace alkoholu,
kouen, vivy), kter jsou zodpovdn za manifestaci onemocnn.

Data o spoteb alkoholu u ns jsou neprosn. CR se kadoron umsuje na prvnch mstech ve spoteb alkoholu na jednoho obyvatele. Podle zprvy WHO z roku 2003 zkonzumuj ei
za rok neuvitelnch 16 litr istho alkoholu na kadou osobu
ve vku nad 15 let. Ped nmi je u jen Moldvie (22 1). ei za
rok vypij asi 1501 piva na osobu, co stav R na prvn msto ve
spoteb piva v Evrop. K tomu ron vypijeme asi 15 1 vna.
Nebezpen je, e 26 % mu a 13 % en holduje alkoholu
zpsobem, kter je pro zdrav vysloven nebezpen, uvd prof.
MUDr. Libor Vtek, Ph.D., MBA, lka-specialista na 4. intern klinice VFN a 1. LF UK v Praze a vedouc Hepatologick laboratoe
stavu klinick biochemie a laboratorn diagnostiky [4].

Steatza je ztukovatn jater.

171

Obsah alkoholu, kter v npoji pijmeme, zvis na sle npoje

(procento alkoholu) a na objemu vypit dvky. Pivo obsahuje
2-5% istho alkoholu, vno 10,5-19%, zatmco destilty 24-90%.
Samozejm e existuj velik rozdly v rznch zemch a podle
zpsobu ppravy. Jablen vno obsahuje napklad 1-1,7 % alkoholu. Pevodn faktor etanolu udv, e jeden mililitr etanolu
(96% alkohol) odpovd 0,79 g alkoholu.
Jestlie tedy podle statistik spotebuje kad ech 161 istho
alkoholu za rok, pak to odpovd 16 000 x 0,79 = 12 640 g alkoholu za rok, dleno 360 nm vyjde konzumace 35,1 g alkoholu na
kadou osobu nad 15 let denn. Pro konzumenta je dleit vdt, e hranici pro bezpenou konzumaci alkoholu denn pedstavuje 16-20 g, a ta odpovd piblin jednomu 12 pivu nebo 2
dl vna i 50 ml destiltu.
Tabulka 8. 2 Obsah alkoholu v nejastji konzumovanch alkoholickch npojch
Alkoholick npoj
Pivo
Vno
Vodka
Whisky
Plenka
Koaky
Brandy
Likry

Obvykl % alkoholu
1,6-5,4
11-20; 7-13
40-50
40-50
40-50
29-60
29-60

Obsah alkoholu v gramech

0,5 1 obsahuje 12,9-15,4 g
2 dl, 20 g
0,5 dl, 20 g
0,5 dl, 20 g
0,5 dl, 20 g

35-60

Bylo prokzno, e alkohol je rizikov faktor pro vznik rakoviny prsu, tlustho steva a konenku, pravdpodobn je i
spojen s rakovinou jater. Hranice relativn bezpen kon172

zumace alkoholu se udv mnostvm 16 g pro eny na den,

u mu 24 g na den. To odpovd jednomu 12 pivu nebo 2
dl vna i 50 ml destiltu.
Za rizikov pit povaujeme u zdravch osob ji dvky mezi
20-40 g istho alkoholu denn. U en tato dvka odpovd
jednomu a dvma 12 pivm, 2-4 dl vna nebo 0,5-1 dl destiltu. U mue jde o vypit dvou a t 12 piv, 2-6 dl vna;
nebo 0,5-1,5 dl destiltu. Tato dvka neznamen nutn vznik
zdravotnch problm, ale zvyuje se riziko jejich vzniku. U
vych dvek hovome o kodlivm pit, jeho hranice je
tak dna zdravotnm stavem jedince: pokud je lovk nemocn, uveden hranice se sniuj.

8.3 Rakoviny zpsoben dietnmi faktory

Britsk studie se zamila na zkoumn vlivu nzk konzumace ovoce a zeleniny, s tm souvisejc pjem vlkniny a na vliv
spoteby masa [5-6]. WHO/FAO vyjdily konsensus s nkolika
dalmi organizacemi v tom, e zven spoteba ovoce a zeleniny me pispt ke snen rizika vzniku rznch karcinom
trvicho traktu, stn dutiny, hltanu, jcnu, aludku a kolorek-ta.
Nicmn se zd, e pro takov tvrzen stle existuj pouze omezen nebo nedostaten dkazy, a tak situaci nejlpe vystihuje
tvrzen, e zven pjem ovoce a zeleniny pravdpodobn sniuje riziko vzniku rakoviny zmnnch orgn, ke kterm lze
jet piadit moov mch, ledviny, plce a vajenky. Vzkum
v tto oblasti je pochopiteln sloit vzhledem k irok kle
ovoce a zeleniny a biologicky aktivnch sloek, kter obsahuj.
Podle doporuen z roku 2005 by mla bt denn konzumace
ovoce a zeleniny rozdlena do pti porc o celkovm obsahu 400
g denn. Britt vzkumnci tedy sledovali dsledky situace, kdy
maj lid po dobu 10 let ni spotebu ovoce a zeleniny, ne odpovd tto dvce. Typy rakovin, kter jsou spojeny s tmto nedostatkem ve viv, jsou rakovina stn dutiny a hrtanu, hltanu
173

a jcnu. Akoliv v ppad rakoviny plic je jenom 9 % ppad

vztaeno k nedostatku ovoce a zeleniny, tak je absolutn poet
velik - skoro 15 000 ppad v roce 2010. Celkov se jedn o 6
% ppad rakovin u mu a 3,4 % u en.
O tom, e nedostaten pjem vlkniny me bt pinou
kolorektlnho karcinomu, se spekuluje ji od 70. let. Avak analytick studie dosud nepinesly konzistentn vsledky. Souasn
studie nala vztah u 12 % kolorektlnch karcinom, nebo tak u
1,5 % vekerch typ rakoviny v roce 2010 u pacient, kde denn
pjem vlkniny byl ni ne 23 g denn.

erven maso je obviovno z mnoha stran, e jeho konzumace m vliv na vznik karcinom, zejmna kolorektlnho. Jedn se
o nejrznj zdroje i formy ervenho masa - erstv, mlet,
mraen, hovz, vepov, telec a skopov. Obzvlt se zdrazuje, e riziko vzniku rakoviny se zvyuje se zpracovnm ervenho masa uzenm, suenm, solenm, nakldnm a konzervovnm, zpracovnm v uzeninch a jinch masnch vrobcch. Prokazatelnost podlu konzumace ervenho masa na vzniku rakoviny se udv 15 % pi konzumaci 100 g ervenho masa denn a siln vzrst pi vy spoteb. Vy riziko pedstavuje
tak pipraven strava (konzervy, uzeniny ap.) - pr a 49% riziko pi konzumaci 250 g denn. Zatmco u alkoholu se me
doporuovat - mn je lpe, pro erven maso neexistuje dn
bezpen spodn hranice. V tomto ppad je tedy optimln
dn spoteba. Avak v souasn dob pedstavuj vegetarini
pouze asi 10 % dospl populace. Je jist znan sloit provst
zhodnocen vztahu spoteby masa k vskytu uritch typ karcinom, a rzn autoi proto uvdj znan odlin sla. Podle
statistiky z roku 2002 je v severn a stedn Evrop spoteba
ervenho masa na hlavu a den 50 g u mu a 35 g u en.
V R snd eny i mui ervenho masa podstatn vc a ome174

zen spoteby ervenho masa se obanm rad pi nejrznjch

pleitostech. Vivov poradci rad: Omezte spotebu ervenho masa na 80 g denn - snte riziko vzniku ndorovch onemocnn (http://www.stripky.cz/543-rizika.html). Onkologick
poradna rad pacientm: ne vce ne, 140 g pipravenho masa
denn. Na strnkch kolorektum.cz se rad: Pokuste se omezit
konzumaci ervenho masa na mn ne 500 g tdn (v syrovm
stavu zhruba 700-750 g). Snate se nejst pli mnoho uzenin
(slanina, rzn unky, salmy, klobsy apod.)
Podl kolorektln rakoviny v EU se odhaduje na 7,8 % u mu
a 5,8 % u en. esk republice pat prvn msto u mu a devt
u en na svt v onemocnn rakovinou tlustho steva a konenku v pepotu na 100 000 obyvatel. Monosti testu pro vasn
zachycen rizika vzniku kolorektlnho karcinomu by ml ve
vlastnm zjmu vyuvat kad dospl lovk (viz
www.strevo-tour.cz).
Odhaduje se, e spoteba masa se podl na 15 % kolorektlnch karcinom. V souasn dob se pipout, e by konzumace
ervenho masa mohla ovlivovat i vznik rakoviny jcnu, plic,
pankreatu, dlohy, aludku a prostaty. Britsk studie zjistila, e v
roce 2010 se spoteba ervenho masa podlela na 3,5 % vekerch onemocnn rakovinou u mu a na 2 % onemocnn rakovinou u en.

V prosinci 2011 se objevila studie, kter uvd, e spoteba

ervenho masa je prokazateln spojen s vym vskytem infarkt. Badatel pod vedenm Adama M. Bernsteina, editele vzkumu ve Wellnes Centru Clevelandsk kliniky v Ohiu, sledovali
ve dvou projektech 84 010 en a 43 150 mu po dobu 26 a 22
let. enm bylo na potku sledovn 30-55 let a mum 40-75
let. Na potku studie nemli diagnostikovanou rakovinu, cukrovku ani kardiovaskulrn onemocnn. astnci vyplovali
175

dotaznky, ve kterch pravideln zapisovali konzumaci jdla a

jeho mnostv. Za uvedench 26 a 22 rok zaznamenali astnci
2633 a 1397 infarkt. Hodnocen podle toho, jak se sledovan
pacienti ivili, ukzalo, e zven konzumace ervenho masa
byla spojena s vym rizikem vskytu infarkt, vy konzumace
drbee byla spojovna se snenm rizikem infarkt.
Vzvy k zastaven konzumace masa se prostednictvm
in-ternetu a dostvaj globln vznam (viz nap.
http://www.you-tube.com/watch?v=yXMeuIQ3kz8&feature=rel
ated).

WHO a mnoho dalch zdravotnickch organizac se shoduj

v tom, e zven spoteba ovoce a zeleniny me pispt ke
snen rizika vzniku rznch karcinom trvicho traktu,
stn dutiny, hltanu, jcnu, aludku a kolorekta. Na internetu
koluj rzn doporuen, jak se vyhnout rakovin, a jako jeden z prvnch pkaz je omezen nebo pln zastaven konzumace ervenho masa. Omez to jak vskyt karcinom,
zejmna kolorektlnho, tak vskyt infarkt. Jak je vidt, vrazn omezen spoteby ervenho masa odleh nejenom
na penence, ale i naemu tlu z mnoha dvod. Me
prospvat i cel planet Zemi, a to ve ji za zkouku stoj.

8.4 Podl obezity na vzniku rakoviny

Mnoho studi se shoduje ve zjitn, e obezita me zvyovat
riziko vzniku rakoviny. IARC ve svm prohlen z roku 2002 dola k zvru, e nadvha a obezita m vztah ke kolorektlnmu
karcinomu, rakovin dlohy, ledvin a adenokarcinomm jcnu,
stejn jako k postmenopauzln rakovin prsu. Dal studie poukzaly na jin typy rakoviny. Panel WCRF 2007 (svtov fond
pro vzkum rakoviny) povauje za pesvdiv spojen obezity s
rakovinou slinivky bin, kolorekta, konenku a lunku.
176

V metaanalze kohortnch a klinickch studi Renehan se

spolupracovnky [7] uvd v seznamu rakovin spojench s obezitou tlust stevo a ledviny, postmenopauzln rakovinu prsu,
ale i mn ast typy, jako jsou leukmie, mnohoetn myelom a
ne-Hodgkinv lymfom.
Akoliv nen dosud znm mechanismus, jak se obezita podl
na vzniku tchto onemocnn, statistick korelace jsou dostaten pesvdiv. Tak studie nazvan Studie milionu en [8]
ukazuje, e 5 % rakovin u postmenopauzlnch en mlo vztah k
nadvze a obezit.
V uvdn studii britskch badatel doli ke zjitn, e 17294
novch ppad rakoviny v roce 2010 bylo zpsobeno nadvhou
a obezitou. Tento poet pedstavuje 5,5 % z vekerch novch
ppad rakoviny. Nejvt podl pipadal na kolorektln karcinom a rakovinu prsu. Tato sla znamenaj, e nadvha a obezita
pedstavuj tet nejastj pinu rakoviny v UK.

Stupe obezity uruje tzv. BMI neboli Index tlesn hmotnosti. Vypot se tak, e svoji hmotnost dlme hodnotou odpovdajc druh mocnin na tlesn vky (viz nap. http://
www.vypo-cet.cz/bmi). Hodnoty BMI 20-25 odpovdaj nadvze,
vy ne 25 indikuj obezitu. Obezita se vyskytuje ve zven
me i u dt a mldee. V poslednch 15 letech dolo i v UK k
nrstu nadvhy a obezity: 66 % mu a 57 % en maj BMI > 25.
Vztahu obezity k dalm nemocem se vnuje mnoho prac, viz
nap.
http://
www.celostnimedicina.cz/bmi-index-telesnehmotnosti.htm. Obezita se ukzala jako dleit rizikov faktor v
onemocnn pandemickou chipkou. Tm 30 % nemocnch
mlo BMI vy ne 35. Obzn lid byli hospitalizovni 6x astji
ne lid s normln hmotnost [19]. Velmi pesvdiv vyznvaj
zvry metaanalzy 141 publikac, podle kterch byl BMI pozitivn spojovn s postmenopauzln rakovinou prsu, karcinomy
177

tlustho steva, endometria, jcnu, lunku, pankreatu, ledvin a

ttn lzy, s leukmi a ne-Hodgkinovm lymfomem [14].

Souasn ivotn styl v rozvinutch zemch je provzen dostatkem potravin a z toho plynoucm astm pejdnm; jdlo je
pleitost setkat se s pteli, jdlem se oslavuj vechna vro,
svtky a spchy, jdlo a pochoutky jsou prostedkem odmny.
Jak pe profesor Patoka ve 4. kapitole, jdlo se stalo vyhledvanm zdrojem nevednch smyslovch zitk. Jestlie k tomu
pidme pevn sedav zpsob ivota, pak ji tyto dv charakteristiky souasn doby sta k tomu, abychom pochopili, pro
je stle vc lid obznch. Prevalence (celkov vskyt) obezity se
od 80. let minulho stolet prudce zvyuje [15] a stejn tak se
zvyuje prevalence civilizanch nemoc, jako jsou atero-sklerza,
rakovina, diabetes mellitus (cukrovka) a jin. Epidemick en
obezity tak v rozvinutch zemch vede ke zkracovn dlky ivota
[16].
Prakticky v kadm asopise najdeme rady odbornk, jak
hubnout. Sami na sob a ve svm okol se vak neustle pesvdujeme, e tyto rady bu nefunguj, nebo nejsou vyslyeny a pevdny do kadodennho ivota. V tto kapitole vm nechceme
nabzet zzran recepty na zhubnut, chceme pouze poukzat na
nkter poznatky biomedicny o tom, jak me obezita zpsobit
rzn dal nemoci. Obezita nepedstavuje pouze problm s tm,
e se lovku h chod, h se ohb, neustle se mu srej"
kalhoty, eny maj m dl vt problmy s tm, do eho svoje
tlo zahalit, aby se pibvajc kila schovala. Obezita se pedevm vrazn projevuje uvnit tla, v orgnech a bukch: peprogramuje procesy ltkov pemny a hormonln regulace,
pestavuje innost imunitnho systmu a poslze doke i nastavit program vedouc ke vzniku rakoviny. Kdy si vypstujeme
obezitu, zane ns ovldat. Abych tene pesvdila, e tomu
tak skuten je, uvdm poznatky souasn biomedicny. Jsou to
178

nejnovj vsledky a nzory, s nimi jsem mla monost se seznmit jako odborn recenzentka asopisu Mini-Reviews in Medicinal Chemistry.

Tukov tk nen jenom zsobrnou tuk. Funguje tak jako

aktivn hormonln lza, kter produkuje skupinu hormon
nazvanch adipokiny (podle addipose tissue - tukov tk).
Pat mezi n i prozntliv cytokiny a rstov faktory podobn
inzulnu. Avak hlavnm hormonem tukov tkn je leptin (z
eckho leptos - huben). Objev leptinu vyvolal velikou pozornost sdlovacch prostedk v devadestch letech minulho
stolet. Leptin je toti hormon, kter potlauje chu k jdlu. m
vce bunk m tukov tk, tm vc leptinu produkuje. Vdci
doufali, e se dostali velmi blzko k odhalen monosti, jak lit
obezitu a jak j pedchzet, kdy se vas potla chu k jdlu.
Zdravmu lovku leptin k, co, kdy a jak jst. Jenome zhy se
zjistilo, e mozek obznch lid na leptin nereaguje [17]. Leptin
pichz do mozku a uk na dvee, ale ta osoba uvnit je hluch,
kal o osudu leptinu v mozku obznch lid jeden z jeho objevitel, Dr. Umut Ozcan.
Jenome pes velmi intenzivn vzkum v destkch laborato
stle neznme vechny souvislosti a interakce, ve kterch leptin
vystupuje. Jist je, e m roli jak v regulaci imunitnch dj, tak v
regulaci ndorovho rstu. Ob pracuj v neprospch lidskho
tla.
Obzn lid maj zpravidla leptinu nadbytek. Pod vlivem produkce prozntlivch adipokin a leptinu je imunitn systm ve
stavu trval aktivace. Organismus je stle aktivovn, jako by byl
napaden bakteriln nkazou. Avak nadmrn aktivace tto linie
obrany organismu me navodit autoimunitn poruchy a nemoci.
Nadmrn aktivace Th2, odpovdi typick pro tvorbu protiz-ntlivch a regulanch cytokin, m vznamnou roli pi
179

vzniku alergi. V experimentlnch modelech pro diabetes mellitus (cukrovku) 1. typu podn leptinu urychlilo a zeslilo vvoj
autoimunitnch proces. Hladovn a tm zpsoben pokles leptinu vdy vedl ke klinickmu zlepen [18].
Prv proto, e mozek obznch osob na leptin neodpovd
(podobn jako organismus neodpovd na inzuln v ppad cukrovky 2. typu), jsou obzn lid vce nchyln k infekcm. Zvyuje
se i propustnost hematoencefalick bariry, take do mozku mohou pronikat kodliv ltky.

eny maj 3-4x vce leptinu ne mui a tak maj vt predispozice k autoimunitnm nemocem. U lid mohou nastat mutace v
genech pro obezitu ob, co se projev masivn obezitou, naruenm reprodukce a abnormalitami ve funkci imunitnho systmu.
Pro takov pacienty mohou bt infekn nkazy fatln. V Dob
jedov jsme upozornili na to, e pekvapivm zjitnm pi hodnocen chipkov sezny 2010/2011 byla skutenost, e obezita
byla nejrizikovjm faktorem pi vzniku komplikac pandemick
chipky u thotnch en [19].

Nadmrn produkce leptinu, kter je typick pro obezitu,

me mt klovou roli pi vzniku ndor - karcinom. Povauje
se za tm jist, e spolen psoben leptinu a inzulnu se
uplatuje pi vzniku rakoviny prsu [20]. Leptin hraje dleitou
roli pi kontrole diferenciace primrnch kmenovch bunk v
kostn deni, ze kterch vznikaj buky a elementy krve. Leptin
stimuluje dlen leukemickch bunk a potlauje jejich odumrn (apoptzu). Nen pekvapujc, e obezita je spojena s vym
rizikem akutn myeloblastick leukmie, akutn lymfoblastick
leukmie a chronick myeloidn leukmie. Leukemick buky
tchto pacient jsou vybaveny receptory pro leptin. Nejvt
180

spchy v rznch pokusech o terapii pin omezen pjmu

potravy [18].

Nadvha a obezita pedstavuj tet nejastj pinu rakoviny nejenom ve Spojenm krlovstv, ale i na celm svt.
Obezita je stav, kter je charakterizovn produkc proznt-livch hormon a leptinu. Naruen regulace hormonlnho metabolismu a innosti imunitnho systmu pak me
vst ke vzniku rakoviny. Obezita ovld lidsk tlo. Je rizikovm faktorem mnoha dalch nemoc. Vyplat se spotat a
sledovat svj BMI. Pipomnme, e jedinm dosud potvrzenm zpsobem prodlouen vku je snen pjmu potravy,
stejn tak je to inn zpsob v prevenci karcinom.

8.5 Vliv hormon na vskyt rakoviny

O podlu antikoncepce nebo postmenopauzln hormonln
terapie (HRT) na vznik rakoviny se diskutuje ji mnoho let. IARC
v roce 2007 vydala k tmto otzkm prohlen, kter je v souladu s tm, o em jsme informovali tene v Dob jedov: karcinogenn inky me mt kombinovan antikoncepce estrogeny
a progesteronem, kter me mt vliv na vznik rakoviny prsu,
dlonho pku a jater. Na druh stran maj tyto hormony
ochrann inek, pokud jde o vznik rakoviny dlohy a vajenk.

Ve Velk Britnii byla provedena v letech 1996-2001 Studie

milionu en. Byl sledovn soubor 1 084 110 britskch en ve
vku 50-64 let. Vsledky tto studie byly publikovny v asopise
Lan-cet v srpnu 2003 [8]. Vsledkem bylo prokazateln zjitn,
e HRT zvyuje vskyt rakoviny prsu. Studie milionu en uvd,
e aplikace HRT v uplynulm desetilet me bt v pinnm
181

vztahu ke vzniku 20 000 novch ppad rakoviny prsu. Z toho

15 000 ppad bylo spojeno s uvnm hormonln kombinace
estrogen-progestagen. Studie milionu en ukzala, e HRT obsahujc pouze estrogen zvyovala riziko endometriln rakoviny,
zatmco v kombinaci s progesterony riziko sniovala. HRT m
tedy ochrann vliv pi vzniku rakoviny dlohy a vajenk, co
petrvv po dobu 20 let nebo dle. Tak napklad ptilet uvn hormonln antikoncepce, ponaje dosaenm vku 28 let,
doke snit riziko vzniku endometriln rakoviny o 60 % [9].
Ke zhodnocen vztahu uvn hormon a vzniku rakoviny zpracovali britt badatel daje o 3,4 milionu en, poskytnut ze 450
center primrn lkask pe. Zskan vsledky jsou pozoruhodn. Uvn postmenopauzln hormonln terapie me
bt spojovno s 1675 novmi ppady rakoviny u en v roce
2010, co reprezentuje 1,1 % vekerch ppad rakoviny u en.
Avak souasn existuje pedpoklad, e bez uvn HRT by se
vyskytlo o 1600 ppad rakoviny vc, take efekt HRT je velmi
zk - vsledkem je pouhch 102 ppad, kter mohou bt
pipsny na vrub HRT. Zajmav je zjitn, e uvn antikoncepce me bt pipisovn znan podl rakoviny dlonho pku (cervixu). V celkovm potu je to 9,7 % vekerho vskytu
rakoviny dlonho pku, avak u skupiny mladch en je to 22
%.

asto se pedpokld, e vznik rakoviny prostaty je zpsoben

hormonem testosteronem. Avak vsledky vzkum ukazuj, e
vinkem me bt ensk hormon estradiol. Estradiol me
vznikat i v tle mu, i kdy samozejm v nim mnostv ne u
en. Tento ensk hormon me vznikat pemnou muskho
hormonu testosteronu psobenm enzymu aromatzy. Ta se nachz zejmna v tukov tkni. Testosteron je tak ve fyziologickch incch antagonistou estradiolu, a tak mohou mt mui s
nzkou produkc testosteronu vt riziko vzniku rakoviny pro182

staty. (Nebvaj vak vtinou pleat.) Avak mui mohou bt

vystaveni i skrytm zdrojm estrogen z prosted.
Nai teni ji vd, e nkter chemiklie v ivotnm prosted, nazvan hormonln disruptory, mohou napodobovat
ensk hormony estrogeny. To jsou napklad ftalty nebo bisfenol A. Jako metalloestrogeny mohou vak psobit i nkter kovy,
kter se objevuj v ivotnm prosted, jako je napklad hlink,
chrom, olovo, rtu a nikl.
Velikm zdrojem estrogennch hormon v ivotnm prosted
jsou antikoncepn pilulky. Nemohou i ty bt pinou narstajcho vskytu rakoviny prostaty u mu? Farmaceutick prmysl trv na tom, e obsah enskch hormon v ivotnm prosted je tak nzk, e neme pedstavovat nebezpe. Avak
zprva Organizace spojench nrod (http://www.un.org/
esa/population/), ve kter bylo sledovno 100 zem, uvd, e v
oblastech, kde se hodn uv antikoncepce, je tak vy poet
ppad rakoviny prostaty. V USA uv hormonln antikoncepci
pes 82 % en ve vku 15-44 let. I kdy se z tla en vyluuje
jenom mal mnostv estrogen, jedn se o miliony en, kter
mal mnostv syntetickch estrogen uvoluj do kanalizace
kad den.
Biodegradace tchto syntetickch hormon nen pli rychl,
neodstrauj je ani bn postupy pi itn vody, a tak se hromad v ivotnm prosted.
Rst prostaty je zpravidla spojovn jednak s poklesem testosteronu v prbhu strnut a se zvyovnm aktivity enzymu
5--reduktzy. Farmakologick prmysl na zklad tohoto poznatku vytvoil skupinu lk, jejich hlavnm inkem je inhibice
5--reduktzy. Jenome zcela paradoxn se jako N tchto lk
objevilo zven ppad rakoviny prostaty! Kos-metologov
vyuvaj tyto lky alespo jako prostedek proti pleatn.
Bezradn teni by nyn jist oekvali nkter doporuen,
jak omezit rizika vzniku rakoviny prostaty. Ano, i zde me mt
znan preventivn inek zmna ivotnho stylu. Budete-li si
183

umt poradit, filtrujte vodovodn vodu, kterou mte pro vlastn

konzumaci. Ze zdravch potravin se doporuuj jako inn v
prevenci rakoviny prostaty rajata, kvtk, brokolice a zelen aj.
Mezi dalmi potravinovmi doplky to jsou -3 mastn kyseliny
a vitamin K2.
V souasn dob se pro prevenci vech druh rakoviny vydatn doporuuje vitamin D. Podle studie z roku 2005 mli mui s
vym obsahem vitaminu D polovin prevalenci rakoviny prostaty [10] a dal studie uvd, e mui s vy hladinou vitaminu
D mli sedmkrt snenou pravdpodobnost, e zemou na rakovinu prostaty [11]. Pnov, tud sta vystavovat tlo slunci 15
minut denn.

8.6 Faktory ivotnho prosted

Vyjmenovn chemickch ltek a faktor ivotnho prosted v
souvislosti se zamstnnm uvd May Perkon ve 14. sti uveden studie v souvislosti s hodnocenm vztahu nemoci s profesionln expozic. Faktory, kter povauje za rizikov, uvd
tabulka 8.1.
Ve vztahu vskytu karcinom k pracovn expozici byl vyeten soubor 158 667 mu a 155 584 en a sledovn vskyt 22
druh karcinom. Jako nejastj byl nalezen karcinom plic u 4
566 mu a 780 en. Karcinom prsu byl nalezen u 48 385 vyetench en, ale po analze bylo v souvislosti se zamstnnm
indikovno pouze 2226 ppad. I z tchto sel je zjevn, jak
nesnadno se provd statistick a faktick hodnocen vztah i ve
velkch a poetnch souborech.

184

Tabulka 8.6 Profesionln expozice spojen s rizikem vskytu

rakoviny v odvtvch prmyslu, kde me k expozici dochzet.
Ltka
Aromatick aminy

Arzn
Benzen

Nafta
Formaldehyd
Prach z ke
Nkter kovy, jako nap. Cr,
Ni, Be, Fe, Cd

Pracovit
Vroba a zpracovn textilu,
barev, plast, papru, pesticid,
lk, kabel a pneumatik
Hut, pracovnci na vinicch, vroba arzn obsahujcch pesticid
Obuvnick prmysl, gumrenstv, nkter farmaceutick
odvtv, tiskrny
Transport nafty, idii, drba
silnic, pracovnci v garch a v
docch
Pitevny, lkask laboratoe,
plasty, prmysl vyrbjc textil a
pekliku
Obuvnci a opravny obuvi
Mnoho odvtv

Minerln oleje
Polycyklick aromatick uhlovodky

Pracovnci v kovoobrbn, tiskrny

Prmyslov
odvtv s expozic
sazm, uhelnmu prachu, vroba
hlinku, kominci, hut, motorov
a vfukov plyny, pokrvai

Radon

Pracovnci v dolech,
zejmna hematitovch
Dobvn kemene, kamenci, keramick a hrnsk
prmysl, produkce oceli

Kemk

UV zen
Vinylchlorid

Devn prach

Vechna zamstnn venku

Vroba PVC, zpracovn
plast, gum a pryskyic, pracovnci v automobilkch
Zpracovn nbytku, devnch
konstrukc, paprenstv, pracovnci
ve mlnech

185

8.7 Radioaktivn zen

Vznik rakoviny po rznch druzch radioaktivnho zen byl
pozorovn od zatku minulho stolet. Nejznmj a v irok
populaci nejobvanj je rakovina z ozen po vbuchu atomov bomby. V souasn dob jsou nejastjmi monmi zdroji
ozen prodn radon nebo lkask vyeten. Radon pedstavuje asi 35 % ze vech monost ozen, lkaskm procedurm
pipad na vrub 15 %.
Radon je chemicky inertn plyn, kter vznik v zemsk ke z
uranu a je rozenm zneiovatelem v atmosfe. Pokud je
vdechnut, m tendenci se ukldat na stnch prduek, kde me vystavovat epitelov buky -zen. Radon je uznvanm
karcinogenem (IARC, 2001). I u ns byla v mnoha obytnch budovch zjitna koncentrace radonu pesahujc bezpenou dvku. V britsk studii autoi uvdj, e vtina rakoviny plic pipisovan radonu vak m i druhho vinka - kouen. Samotn radon mohli obvinit pouze ze 157 mrt v roce 2006, co je ekvivalentn zjitn i v roce 2010 - 182 ppad, tedy pouhch 0,45 %
vech ppad rakoviny plic. Incidence 1376 ppad rakoviny
plic v dsledku zen v obydl pedstavuje 3,4 % z celkovch
pot rakoviny plic v Britnii v roce 2010. Vtina - 57 % ppad - se tk osob ve vku 55-74 let. Vtina z nich jsou mui.
Pokud se uvauje lkask ozen, pak se jedn o ozen pi
vyeten a pi len. Ve Velk Britnii se v roce 2010 mohlo s
tmito zpsoby ozen spojit 5807 rakovin, tedy asi 1,8 % z
celkovho potu onemocnn rakovinou v roce 2010.

8.8 tyicetilet vlka s rakovinou v USA10

Dne 23. prosince 1971 podepsal prezident Richard M. Nixon
National Cancer Act (Nrodn onkologick program), co bylo
10

Zpracovno podle http://www.medscape.com/features/slideshow/

war-on-cancer?src=mp&spon=34
186

povaovno za vyhlen vlky rakovin. Boj proti rakovin byl

tak zkonem poven na nrodn prioritu s nadj na zven
prostedk pro vzkum ndorovch onemocnn. Vyhlen vlky rakovin probhlo v dob let na Msc a tak v dob, kdy
USA vedly vlku ve Vietnamu. Dr. Sidney Farber, bval editel
Americk spolenosti pro rakovinu, napsal: Jsme docela blzko k
vylen rakoviny. Chyb nm pouze vle, penze a celkov plnovn, kter ns vynese na Msc. O 40 let pozdji zstvaj tato
prorock slova nenaplnn, i kdy mme hlub porozumn biologickm a molekulrnm zkladm rakoviny v jejch vech
formch a vvoj innho len se urychluje. Od roku 2005 se
sniuje mortalita. Pesto v roce 2011 rakovina zabije odhadovanch 571 950 oban USA.
Pokles onemocnn rakovinou byl zpsoben pedevm omezenm kouen, zvenm screeningu, kter umouje asn odhalen nkterch typ rakoviny, a pispla i rzn mrn a vznamn zlepen len u specifickch typ rakoviny. V ppad
rakoviny plic to byla vydatn kampa proti kouen, kter vyvrcholila opatenm v nrodn a sttn legislativ - zkazem kouen na veejnch mstech. Stoupajc mnostv pozorovn rovn
dokazuje, e obezita brzy pekon kouen jako snadno odstranitelnou pinu rakoviny, a boj za normln hmotnost by mohl u
strnouc populace udret men vskyt ppad rakoviny. Vsledky prvnho programu s mamografickm scree-ningem v roce
1971 naznaovaly 40% snen mrtnosti na toto onemocnn.
Pouit mamografie se tak velmi rychle rozilo. Ve stejnm roce
se objevila monost screeningu rakoviny prostty formou rektlnho vyeten a pozdj testovn PSA, schvlen FDA v roce
1986, vedlo k umonn diagnzy asnch stadi rakoviny prostaty511.
V roce 1971 byla chirurgie primrnho ndoru hlavn terapeutickou strategi pro mnoh karcinomy, asto po n nsledovalo
ozaovn pro kontrolu vzniku metastz. V ppad rakoviny
11

O testu PSA viz http://www.mirates.cz/ifu/IFU_HT0850_0643_CZ.pdf

187

prsu to bylo radikln odstrann prsu, deformujc postavu. Chirurgick odstrann rakoviny prostaty bylo spojeno se ztrtou
sexuln funkce a s moovou inkontinenc.
Nrodn onkologick program umonil vvoj a zhodnocen
mnoha typ chemoterapi. Pily povzbuzujc vsledky. Cis platina a BEP l ppady rakoviny varlat, adjuvantn chemoterapie
a neoadjuvantn chemoterapie pomhaj zabrnit nvratu rakoviny nebo prodlouit ivot pacientm s neoperabilnmi ndory.
Avak mnoho jed namench proti rakovinnm bukm se
ukzalo bt neinnmi. Dr. Siddhartha Mukherjee, americk
lka a onkolog, autor knihy The Emperor ofAll Maladies: A Biography of Cancer, napsal: Byl to pokus/omyl v obm lidskm
mtku. S pokroky molekulrn biologie a zejmna s ukonenm
Projektu lidskho genomu se vzkum rakoviny ubr cestou mapovn ge-nom rznch typ ndor. Tato vlka proti rakovin
je velice nkladn, nron na intelektuln nasazen a v mnoha
smrech vyerpvajc.
Po tyiceti letech se zmnil obraz rakoviny. Pacienti po stanoven diagnzy pevaj dle. Ptilet peit pro vechny rakoviny diagnostikovan v dob mezi 1999-2006 se tkalo 68 %
pacient, na rozdl od 50 % v letech 1975-1977. Pro dtsk rakoviny je ptilet peit tm 80%, co v USA znamen piblin 270 000 peivch s dtskou rakovinou. Od roku 2009 se
pedpokld, e pacienti s chronickou leukmi peij len
imatinibem v prmru 30 let po stanoven diagnzy. Pemna
rakoviny do dlouhodob chronick formy vak vyaduje od onkolog a zdravotnk nov pstupy k zajitn kvality ivota pacient. Mn se i role pacienta. Nen ji pasivnm pjemcem len, sm si vyhledv pomoc internetu monosti len a dalch
intervenc, vyhledv si centra lkask pe i podprn skupiny
pacient.
A na zvr slova Dr. Mukherjee: Pes vechna sil je rakovina
velmi skon protivnk, schopn rychl adaptace. Tato adaptabilita in eradikaci rakoviny z naich ivot nemonou. Mli
188

bychom se zamit sp na prodlouen ivota ne na zabrnn

smrti. Tuto vlku s rakovinou meme vyhrt jedin tehdy, kdy
zmnme definici vtzstv.

8.9 Len rakoviny a celosvtov realita

Poet novch ppad rakoviny v celm svt stle narst a
tato nemoc se ve zven me objevuje zejmna v zemch rozvojovho svta. Soubn s tm vystupuje do poped otzka vdaj na jej len v rmci zdravotnch systm. V asopise The
Lan-cet Oncology byla v lt 2011 publikovna diskuse 37 expert -zdravotnk i politik o tom, jak pekonat bariry rostoucch nklad na pi o pacienty s rakovinou zejmna v zemch
rozvojovho svta [12]. Zprva se zabv problmem drahch
novch terapi, kter prodlou ivot pacienta pouze o nkolik
msc. Uvd, e ron je na svt diagnostikovno 12 milion
ppad rakoviny. Pro rok 2008 byly odhadnuty celosvtov vdaje na jej len na 895 miliard USD. Odhaduje tak, e k roku
2030 bude na svt ron 22 milion novch ppad rakoviny.
Nov zpsoby diagnzy (hi-tech) jsou drah, nov lky pro len
jsou drah a mnoh testy jsou uvny zbyten. Vzhledem k
prodluujc se dob peit a tm k prodlouen dob, kdy je
nutn se o peiv pacienty starat, tak nklady na lbu rakoviny
dosahuj astronomickch vek.

V britsk studii, o kter jsme v tto kapitole referovali, vnovali badatel a lkai pozornost tomu, jak podl rakovinovch onemocnn me bt zpsoben nevhodnm ivotnm
stylem a faktory ivotnho prosted. Studie pinesla vpoty
a doklady o spojen kouen, pit alkoholu, pejdn a s nm
spojen nadvze a obezit, nedostatku pohybu, nedostatenm mnostv ovoce a zeleniny, nadbyten konzumaci masa, vlivu faktor v zamstnn, pi lkaskch oetench i v
189

domcnosti. Stle je vak teba si uvdomovat, e rakovina

je vyvolvna mnoha faktory, kter psob souasn, a proto
i jej prevence by mla zahrnovat celou adu opaten, jako
je zastaven kouen, omezen pit alkoholu, zven podlu
ovoce a zeleniny ve strav spolu s omezenm spoteby ervenho masa a udrovnm pimen tlesn hmotnosti. Tyto
jednoduch, dostupn a vysoce inn zpsoby mohou sehrt
v prevenci onemocnn rakovinou velmi vznamnou roli.
Dalm imperativem je vasn diagnza pomoc sereeningu
tam, kde je mon a zaveden. asn diagnza nen spojen
se zbytenm strachem, umouje vasn zahjen lby.
Rakovina je nemoc vytvoen lovkem. Je proto dleit si
uvdomit, e kad m monost se j brnit. Britsk studie
poskytuje dkazy o tom, e meme pedchzet nejmn 45
% rakoviny. Tak Americk spolenost pro rakovinu pipout, e tetina mrt na rakovinu je dsledkem patn vivy, nedostaten fyzick aktivity a nadvhy. I z tohoto poznn plyne, jak je dleit, aby se kad sm snail zmnou
svho ivotnho stylu a zpsobem stravovn co nejvce monosti vzniku rakoviny omezit.

8.10 Incidence rakoviny v R

Podle statistiky MZ R inila v roce 2010 mrtnost na novotvary v R 28 % u mu a 26,8 % u en, s narstajc tendenc
oproti roku 1990 [13]. Do Nrodnho onkologickho registru R
bylo v roce 2008 nov hleno celkem 77,5 tisce ppad
zhoubnch novotvar (ZN), z toho 39,3 tisce ppad u mu a
38,2 tisce u en. Meziron vzrostl poet nov hlench ZN v
absolutnm potu u mu o 2,1 96, u en o 1,5 %. Nejrozenjm ZN, vyjma ke, je u mu od roku 2005 ZN pedstojn lzy
(karcinom prostaty), kter vystdal do t doby nejetnj ZN
prdunice, prduek a plic. Uvd se 104,3 ppad na 100 000
mu. Nejastjm onkologickm onemocnnm u en (krom
ke) je ZN prsu, kter v roce 2008 pedstavoval tm 17 %
190

vech hlench ZN u en (120,7 ppadu na 100 000 en) [13].

daje z roku 2005 uvdj, e poet nov hlench karcinom
prsu v roce 2005 byl 107 na 100 000 en (5604 pacientek), mortalita 39 na 100 000 en (2035 pacientek). V roce 2005 podle
statistik ilo 49 539 en s ndorem prsu nebo s jeho anamnzou
(www.medicabaze.cz). V 13. kapitole uvdme podrobn incidenci ZN dlonho pku ve svt a v R. V roce 2005 byla incidence karcinomu dlonho pku v esk republice 19/100 000
en, mortalita 7,8/100 000 en. Incidence i mortalita u ns postupn klesaj, i kdy pomaleji ne v jinch vysplch zemch
(www.medicabaze.cz). stav zdravotnickch informac a statistiky (ZIS) [13] uvd pro rok 2008 incidenci karcinomu dlonho pku pro R v prmru rovn 19/100 000 en.
Jak pro ZN prostaty, tak pro karcinom prsu i dlonho pku
existuj monosti screeningu. To plat i pro kolorektln karcinom, kter pat celosvtov mezi nejastj malignity a R je
v jeho vskytu na pednm mst. Incidence kolorektlnho karcinomu u ns v roce 2005 byla 79/100 000 osob, mortalita
42/100 000 osob (v roce 2005 v R 4332 lid). Incidence m u
ns vrazn stoupajc trend - zdvojnsoben za poslednch 30 let
(www.medicabaze.cz).

Doufme, e alespo teni Doby jedov 2 zskaj dostatek

dkaz o tom, e monosti prevence i asn diagnostiky uvedench zhoubnch ndor maj ve svch rukou, pinejmenm 50:50. Zmny v ivotnm stylu, stravovn, zanechn
kouen, vrazn redukce spoteby alkoholu a dal uiten
rady v tto knce by mohly pispt k redukci vysokho vskytu ZN v esk republice, kde m kad pojitnec navc
monosti screcning a asn diagnostiky. asn diagnostika
vrazn zvyuje nadji na vylen a peit. Pejeme proto
kadmu teni hodn odvahy na kadm kroku.
191

Literatura
[1] Peto, R. The fraction of cancer attributable to lifestyle and environmental factors in the UK in 2010. BrJ Cancer, 2011, 105 Suppl 2, SI.
[2] Sovinov, H.; Sadlek, P.; Csmy, L. Vvoj prevalence kuctv v dospl populaci R. Nzory a postoje oban R k problematice kouen.(Obdob 1997-2009). Vzkumn zprva.; SZ: 2010.
[3] pik, J.; Poulov, P. Enviromental factors and theirs role in the
development of liver cirrhosis and chronic panereatitis. es a Slov
Gastroeneterol Hepatol, 2008, 62, 74-78.
[4] Vtek, L. http://www.zdravijakovasen.cz/lekari-a-odborne-rady
/alkohol-muze- lecit-nebo-zabijet.
[5] Parkin, D. M.; Boyd, L. 6. Cancers attributable to dietary factors in
the UK in 2010. BrJ Cancer, 2011, 105 Suppl 2, S27-30.
[6] Parkin, D. M.; Boyd, L. 4. Cancers attributable to dietary factors in
the UK in 2010. BrJ Cancer, 2011, 105 Suppl 2, S19-23.
[7] Renehan, A. G.; Roberts, D. L.; Dive, C. Obesity and cancer: pathophysiological and biological mechanisms. Arch Physiol Biochem, 2008,
114 (1), 71-83.
[8] Beral, V. Breast cancer and hormone-replacement therapy in the
Million Women Study. Lancet, 2003, 362 (9382), 419-27.
[9] Key, T. J.; Pike, M. C. The dose-effect relationship between unopposed" oestrogens and endometrial mitotic rate: its centrl role in
explaining and predicting endometrial cancer risk. BrJ Cancer,
1988, 57 (2), 205-12.
[10] Wilding, G.; Remington, P. Period analysis of prostat cancer survival. J Clin Oncol, 2005, 23 (3), 407-9.
[11] Tretli, S.; Hernes, E.; Berg, J. P.; Hestvik, U. E.; Robsahm, T. E. Associati-on between srum 25(OH)D and death from prostat cancer.
Br jf Cancer, 2009, 100 (3), 450-4.
[12] Sullivan, R.; Peppercorn, J.; Sikora, K.; Zalcberg, J.; Meropol, N. J.;
Amir, E.; Khayat, D.; Boyle, P.; Auter, P.; Tannock, I. F.; Fojo, T.; Siderov, J.; Williamson, S.; Camporesi, S.; McVie, J. G.; Purushotham,
A. D.; Naredi, P.; Eggermont, A.; Brennan, M. F.; Steinberg, M. L.; De
Ridder, M.; McCloskey, S. A.; Verellen, D.; Roberts, T.; Storme, G.;
Hicks, R. J.; Eli, P. J.; Hirsch, B. R.; Carbone, D. P.; Schulman, K. A.;
Catchpole, P.; Taylor, D.; Geissler, J.; Brinker, N. G.; Meltzer, D.;
Kerr, D.; Aapro, M. Delivering afFordable cancer care in
high-income countries. Lancet Oncol, 2011, 12 (10), 933-80.
[13] ZIS Zdravotnictv esk republiky 2010 ve statistickch dajch.
192

ZIS CR, Praha 2011.

[14] Renehan, A. G.; Tyson, M.; Egger, M.; Heller, R. F.; Zwahlen, M. Body-mass index and incidence of cancer: a systematic review and
metaanalysis of prospective observational studies. Lancet, 2008,
371 (9612), 569-78.
[15] Flegal, K. M.; Carroll, M. D.; Ogden, C. L.; Johnson, C. L. Prevalence
and trends in obesity among US adults, 1999-2000. jfAMA, 2002,
288 (14), 1723-7.
[16] Olshansky, S. J.; Passaro, D. J.; Hershow, R. C; Layden, J.; Carnes, B.
A.; Brody, J.; Hayflick, L.; Butler, R. N.; Allison, D. B.; Ludwig, D. S. A
potential decline in life expectancy in the United States in the 21st
century. N Engl jf Med, 2005, 352 (11), 1138-45.
[17] Ozcan, L.; Ergin, A. S.; Lu, A.; Chung, J.; Sarkar, S.; Nie, D.; Myers, M.
G-, Jr.; Ozcan, U. Endoplasmic reticulum stress plays a centrl role
in development of leptin resistance. CellMetab, 2009, 9 (1), 35-51.
[18] Palmer, G.; Gabay, C. A role for leptin in rheumatic diseases? Ann
Rheum Dis, 2003, 62 (10), 913-5.
[19] Webb, S. A.; Pettila, V.; Seppelt, I.; Bellomo, R.; Bailey, M.; Cooper, D.
J.; Cretikos, M.; Davies, A. R.; Finfer, S.; Harrigan, P. W.; Hart, G. K.;
Howe, B.; Iredell, J. R.; McArthur, C; Mitchell, I.; Morrison, S.; Nichol, A. D.; Paterson, D. L.; Peake, S.; Richards, B.; Stephens, D.;
Turner, A.; Yung, M. Critical care services and 2009 H1N1 influenza in Australia and New Zealand. N Engl J Med, 2009, 361
(20), 1925-34. [20] Davis, A. A.; Kaklamani, V. G. Metabolic syndrome
and triple-negative breast cancer: a new paradigm. Int J Breast
Cancer, 2012, 2012, 809291.
[21] Frompovich, C. J. Our Chemical Lives and The Hijacking ofour DNA.
2009.

193

Anna Struneck, Ji Patoka

Nae upozornn o toxicit hlinku pro lovka v nkolika kapitolch Doky jedov vyvolalo nejrznj diskuse ten i odbornk. Je zejm, e mnoho lid v, e hlink je tet nejrozenj prvek zemsk kry. Setkvme se s nm ve vzduchu, ve vod, pd, potravinch, prost tm na kadm kroku, a proto
stle panuje pesvden, e hlink lovku nekod. Lid ho
dlouho neumli izolovat a stbrn a leskl hlink tak byl po stalet dra ne zlato a stbro. Vlastnosti tohoto pevnho, kujnho
a lehkho kovu, kter je odoln vi korozi a m dobrou elektrickou vodivost, poutaly i zjem spisovatel, jako byli Jules Verne a Charles Dickens. Teprve v roce 1854 se zaala rozvjet vroba hlinku z bauxitu pomoc hydrolzy (http://
www.xtec.cat/cirel/pla_le/nottingham/josep_poch/tasks/lesson
_07.pdf).
V roce 1900 se ji vyrobilo 8000 tun hlinku, a tak se zapoala
doba hlinkov" (nai ptel z Velk Britnie ji nazvaj Aluminium Age), kter je nyn neoddlitelnou soust doby jedov".
Vroba hlinku je znan neekologick a energeticky nron.
Pi zpracovn 4 tun bauxitu vzniknou a 3 tuny odpadu a krom
toho se uvoluje v hlinkrnch a jejich okol do atmosfry plynn fluorovodk. Postien zamstnanc tovren na vrobu hlinku
byla tak mezi prvnmi popsanmi toxikologickmi inky jak
fluorid, tak hlinku [1]. Lid ztrcej pam a maj pznaky velmi podobn Alzheimerov nemoci. Proti ptomnosti hlinkren v
okol obydl protestuj oban na celm svt. Vet produkt z
hlinku v roce 2010 by vydal na nejednu knihu, protoe hlink je
druhm nejpouvanjm kovem po eleze a ron se ho na svt produkuj miliony tun. Fakt, e mme co do inn prv s hli194

nkem, si meme ovit (teba v ppad jdelnch pbor) testem s magnetem. Na rozdl od eleza i jinch kov nen hlink
pitahovn magnetem. Kad hlinkov obal je podle technick
normy SN 77 0052-2 oznaen slem 41 v trojhelnku, poppad jet npisem ALU.
Dalm dleitm poznatkem je i to, e v tlech ivoich a
lovka nen hlink obsaen a nem dnou biologickou funkci.
Nevme, pro se evoluce (nebo Stvoitel) hlinku tak dsledn
vyhnuli. Hlink tedy rozhodn nepat mezi biologicky dleit
prvky, bez kterch by ivot nebyl mon. V lidskm tle jsou tak
rzn obrann systmy, kter maj za kol ionty hlinku z lidskho tla odstraovat, nebo sloueniny (ligandy), kter je maj vzat, aby se nezvyovala koncentrace hlinku v tlnch tekutinch,
krvi a rznch orgnech.
Tato situace se vak rapidn zmnila pot, co lovk zaal vyuvat hlink v nejrznjch odvtvch prmyslu, v potravinstv a dokonce i v medicn. Soli hlinku se napklad pouvaj ve
vtin vysplch stt svta k prav pitn vody. Hlink se tak
dostv do lidskho tla vodou, potravinami, npoji, kosmetikou,
potravinovmi doplky i lky a vakcnami [2].

9.1 Hlink ve vod a potravinch

O monch skandlech a zdravotnch dsledcch pi pekroen povolench limit v obsahu hlinku v pitn vod (0,05-0,2
mg/l) jsme psali v Dob jedov. Pro balen pitn vody a npoje je
povolen norma 0,2 mg/l (200 g/1).
Soli hlinku se bn pidvaj do potravin pi jejich zpracovn. Dvaj se do mraenho pentu, aby byl pkn zelen, do
jahod, aby byly erven, pidvaj se do sr i do piva.
Odhaduje se, e lovk pijm denn asi 3-15 mg hlinku z
vody a potravin, z toho se do lidskho tla vsteb asi 15 g.
Yokel se spolupracovnky urili, e z potravy se v trvicm
traktu vstebv pouze 0,04-1 % pijatho hlinku [3-4], a tento
195

odhad je obecn pijmn. Zpravidla tedy uvdme, e biologick

dostupnost hlinku pijatho sty je 0,3 %. Zbytek hlinku z krve
vyluuj ledviny.
Nkter rostliny, jako je napklad aj, akumuluj hlink v listech. Uvd se, e star listy a stonky ajovnku obsahuj a 3 %
hlinku: to je napklad zrovna makrobiotikou doporuovan aj
kukicha z vtviek nebo macchakoicha ze starch ke, balen
jet v hlinkovch obalech. Nkter prce uvdj, e typick
ajov nlev obsahuje asi 50x vc hlinku ne kva, zatmco jin
nenalezly tak velik rozdl. Hodn hlinku obsahuj i majornka a
tymin (500-1000 g/g), zatmco nejni obsah hlinku je uvdn u rajat, kde je ho mn ne 1 g/g [2].

Inspektoi Sttn zemdlsk a potravinsk inspekce zachytili v trn sti nudle pochzejc z Vietnamu, v nich byl vce ne
40x pekroen maximln ppustn limit pro obsah hlinku v potravinch. Jde o nejvy dosaenou mru kontaminace potraviny
hlinkem, s jakou se SZPI doposud setkala, informoval tiskov
mluv Michal Spil. Zjitn mnostv hlinku inilo 442 mg/kg,
piem nejvy ppustn hodnota je 10 mg/kg. Vrobek byl
prodvn pod nzvem TOTACO MIEN DONG Zong's vermicelli
Zvltn nudle" (vetn pravopisn chyby v nzvu), v balen po
500 g, datum minimln trvanlivosti (DMT) 31. 12. 2012. Nudle
byly staeny z trhu z obav o zdrav lid.
Inu, je vidt, e obavy z nadmrnho pjmu hlinku lovkem
pronikly do povdom kontrolnch orgn. Jak velk nebezpe
pro lovka tyto nudle" pedstavuj? Potejme.
Jedna porce (100 g) obsahuje 44,2 mg hlinku.
Pokud lovk vsteb z tto porce 0,3 %, dostane se do jeho
krevnho obhu 133 g hlinku.
Pro dosplho lovka o hmotnosti 70 kg to je cca 1,9 g/kg
hmotnosti.
196

S potravinskou normou 10 mg/kg lovk pijme ve 100 g

porci 1 mg hlinku. V trvicm traktu z tohoto mnostv vsteb
do krve 0,3 %, tedy 3 g. A kdy toto mnostv pepotme na
vhu dosplho lovka (70 kg), pak zjistme, e potravinsk
norma R povauje za bezpenou dvku pro tlo dosplho lovka 43 ng Al/kg hmotnosti. Nanogram je mnostv 10~'g. Tuto
hodnotu, kterou povoluje pro pjem hlinku SZPI, si pipomeneme pi zkoumn obsahu hlinku ve vakcnch.
Je vak zajmav, e dosud nikdo nezmil obsah hlinku v
npojch v tetrapakovch obalech, kterch se ron pouvaj 3-4
biliony kus a jejich zaveden znamenalo revolun zmny v
balen mlka, ovocnch dus a npoj. Vrstva hlinku je nyn
pokrvna plastickou vrstvou, avak ta je zase obviovna z toho, e se z n uvoluj hormonln disruptory (BPA) [11], ltky s
estrogenn aktivitou, obdobn jako z PET lahv.

Podle americkch norem se povauje za minimln rizikovou

hladinu (tzv. MRL) hlinku pi pjmu sty 1 mg Al/kg/den. Take
n 70 kg vc lovk me pijmout 70 mg AI, a mohl by tedy
pi esk norm snst 7 kg bnch eskch nudl za den nebo
158 g nudl vietnamskch. Je vidt, e poty kolem hlinku mou
bt docela vesel.
Uveme si z americkch toxikologickch norem (http://
www.atsdr.cdc.gov/toxprofiles/tp22-c8.pdf) jet tato sla:
Uveden hodnota MRL vychz z hodnoty NOAEL (dvka, pi
kter jet nebyl pozorovn kodliv inek), je in 26 mg
AI/kg/den, a LOAEL (nejni pozorovan rove s negativnmi
efekty) 130 mg Al/kg/den pro neurotoxick a neurovvojov
inky u my. Pi vpotu MRL byla pouita hodnota 0,3 % tedy nm znm slo urujc vstebatelnost hlinku z potravy.

197

Mezi odbornky je veobecn pijmno, e dtsk trvic systm, ledviny i hematoencefalick barira nejsou pln vyvinut a
mohou tak vytvet predispozici pro toxicitu hlinku vy, ne je
tomu u dosplch. AAP upozornila na toxicitu hlinku pro kojence a dti v rozshlm pehlednm lnku ji v roce 1996 [12].
Zatmco dospl mohou uvat po lta k neutralizaci aluden
kyselosti antacidy s vysokm obsahem hlinku, po podn takovch ltek dtem se zvyuje obsah hlinku v jejich krvi, obdobn
jako u pacient se selhnm ledvin. I proto by nemla dtsk viva obsahovat vy mnostv hlinku. Bohuel je znan obsah
hlinku obsaen ji v dtsk uml viv [13]. Hlink akumuluje
z pdy napklad sja a potom je logick, e sjov mlko m
nejvy obsah hlinku; sjov mlko tak me obsahovat
me-lamin a glutamt, take by nemlo bt pravidelnou soust
dtsk vivy. Hlink je navc bnou kontaminac sol vpnku,
kter jsou do dtsk vivy pidvny. Podle analz obsahu hlinku je zejm, e vrobci v mezinrodnm mtku nevnuj tomuto ukazateli kvality dtsk vivy pozornost.
Tabulka 9.1 Obsah hlinku v kojeneck viv podle [13].
Potravina

Obsah hlinku pg/1

Lidsk mlko
Uml viva z kravskho
mlka
Sjov viva

4-35
15-700
500-2400

9.2 Hlink ve vakcnch

Odbornci v toxikologii hlinku stejn jako odprci okovn v
poslednm desetilet upozoruj na mon dsledky podvn
hlinku kojencm a dtem pi okovn. Hlink je toti soust
mnoha vakcn. Vte, kolik hlinku dostane do tla pi okovn
dvoumsn kojeneek? Spotali jsme to v Dob jedov. Pi
198

pouhm povinnm okovn to je 820 g z hexavakcny, pi

kombinaci s doporuenou pneumokokovou vakcnou Synflorix je
to jet o 500 g vce, tedy cca 1320 g, pi vze dvoumsnho
kojence 5 kg dochzme k hodnot 264 g/kg hmotnosti. V porovnn s povolenou bezpenou dvkou hlinku z potravy, odpovdajc 43 ng Al/kg hmotnosti, dostane bezbrann kojeneek
podnou porci vietnamskch nudl"! Zastnci bezpenosti hlinku ve vakcnch namtnou, e hlink z vakcn je v nerozpustn
podob, a tud se nevstebv. Kritici pouit hlinku ve vakcnch naopak dokazuj, e hlink pchnut do svalu v injekci se
vsteb se 100% innost [14], na rozdl od 0,3 % hlinku
vstebanho z potravy. FDA tak stanovil, e nedonoen kojenci
nebo dospl s naruenou funkc ledvin by nemli dostat v
parenterln viv vce ne 4-5 pg Al/kg hmotnosti (http://
www.fda.gov/OHRMS/DOCKETS/98fr/cd00126.pdf).
Velmi asto se vak setkvme s tm, e pi hodnocen bezpenosti hlinku z adjuvans je mechanicky srovnvno mnostv
hlinku pijatho potravou s mnostvm injikovanm, o kterm
se pedpokld, e je ve form nerozpustn soli. K takovmu zvru doel napklad i Mitkus se spolupracovnky [15]. Jsou pesvdeni, e mnostv hlinku podanho ve vakcn je zanedbateln v porovnn s mnostvm hlinku pijmanho potravou, a
nepedstavuje tud dn riziko ani pro kojence. Tento nzor je
iroce pijman i naimi odbornky ve vakcinologii a pedstavuje kritick bod, na kterm vechny diskuse ustvaj a nemohou
pokraovat, protoe na jedn stran stoj pesvden, e hlink z
vakcn se do tla vbec nevsteb, a kdy, tak se rychle vylou,
zatmco mnoz vdci a lkai, mezi n pat i autoi tto knky,
upozoruj na nebezpe injekn podanho hlinku pro monost
vyvoln nedoucch imunitnch reakc a pro monost vzniku
ady N, jejich pehled jsme uvedli v Dob jedov, a tto problematice se vnujeme i v dal knce [16].
Na soli hlinit jsou ve vakcn adsorbovny stice, kter maj
vyvolat tvorbu protiltek. Soli hlinit se pouvaj proto, e pod199

poruj a posiluj imunitn odpov organismu. Jinmi slovy: tlo

vytvo vce protiltek, ne kdyby se okoval pouze samotn antigen.
Zastnci nzoru, e hlink z vakcn nen nebezpen, se opraj
o tyto svoje pedstavy o chemii, kinetice a psoben hlinku:
1. Srovnvaj mnostv hlinku, ktermu je bn lovk vystaven kad den z ovzdu, vody a potravin, a pedpokldaj, e mnostv v jedn vakcn (maximln 820 g) je v
tomto pmru zanedbateln.
2. Jsou pesvdeni, e hlink sm nen imunologicky aktivn
a tvorbu protiltek nevyvolv.
3. Vypotvaj, e injekn podan mnostv hlinku neme
zvit hladinu hlinku v krvi, a je tud nekodn.
4. Ppady N hlinku z praxe povauj za neprokzan, nepodstatn a pomjiv.12

12

Pedtm, ne se pustm do vdeck diskuse s tmito nzory, bych rda

uvedla, e problematikou neurotoxicity hlinku jsem se zabvala v
rmci svoj vdecko-vzkumn prce asi 25 let. Uritm uznnm moj
kvalifikace v tto oblasti bylo i to, e v letech 2002-2004 jsem fungovala jako koordintorka projektu v 6. rmcovm programu EU, nazvanm European Fluoride and Aluminium Network of Excellence
(EFANE), kterho se astnilo 352 vdc z 15 stt. V prbhu svoj
dlouholet vdecko-pedagogick innosti jsem se astnila mnoha
konferenc, kde byla problematika psoben iont hlinku diskutovna
pednmi odbornky, a sama jsem se aktivn zabvala monm podlem iont hlinku na vzniku AN a poruch autistickho spektra (viz
nap. http://www. bentham.org/ebooks/9781608051960/index.htm).
Po stejnou dobu se vzkumem hlinku zabval i prof. Patoka, je spoluautorem ady spolench publikac, byl lenem projektu EFANE a
jako spoluautor zodpovd za sprvnost uvdnch argument. Jako
experti na problematiku hlinku jsme byli vyzvni k sepsn pehlednho lnku do specializovanho sla asopisu Current Inorganic Biochemistry (2, 2012) vnovanho zdravotnm dsledkm iont hlinku
[17].
200

Diskusi na toto tma vyvolal svm lnkem Imunologie hlinitch sol ve vakcnch, uveejnnm dne 7. 11. 2011, expert na
vakci-nace RNDr. Marek Petr. O tom, e hlink nevykazuje
dnou imunizujc aktivitu, pesvduje tene tmito slovy:
Pesto ale bv hlinitm solm myln pipisovn imunizujc
inek, nebo inek na buky imunitnho systmu, vetn produkce nkterch specifickch pomocnch ltek imunitnho systmu, tzv. cytokin. Z nich pak jednoznan pramen, e samotn
hlinit sl nen imunizujc, tj. nemn koncentraci jak specifickch bunk imunitnho systmu, tk specifickch ltek, jako jsou
cytokiny, a u v dnm ppad nevede ke stimulaci njakch
protiltek specifickch vi hlinku i hlinit soli.
(http://www.vakciny.net/AKTUALITY/akt_2011_31.htm).
Nsledujc vysvtlen bude mon pro nkter tene trochu
odbornj, avak je zjevn, zeje potebn pro vechny, kte pichzej s hlinkem ve vakcnch do kontaktu a chtj vdt, co
me zpsobit. Krom toho nm zkuenosti ten Doby jedov
potvrzuj, e pediati nebezpe iont hlinku ve vakcnch vbec
nevnmaj. Vdeck prce popraj vechna tvrzen, kter uvd
RNDr. Petr.
Calabro se spolupracovnky [18] zjistil, e po injikaci hydroxidu hlinitho samotnho nebo v kombinaci s ovalbuminem do
musculus quadriceps my se poet neutroil zvil vce ne
2000x. Zntliv monocyty byly detektovny ji hodinu po injekci s nejvym potem (> 60x) ti hodiny po injekci. Pozdji
nalezli autoi myeloidn dendritick buky, eozinofily, T-buky a
makrofgy. Podle oekvn se ve vech ppadech zvila mezi
sedmou a 24. hodinou hladina chemokin a interleukin v sru.
Ostatn to, e v mst vpichu vakcny dochz k zntliv reakci, je obecn pijmno, dokonce i v pbalovch letcch (otok
a zarudnut se mohou objevit vce ne lx u 10 dvek vakcny).
Autoi velik epidemiologick studie ve vdsku vyetili 76 000
201

dt okovanch vakcnou proti ernmu kali, kter obsahovala

adjuvans na bzi hlinku. Zjistili, e pecitlivlost v podob petrvvajcch zarudlch otok v mst vpichu se vyskytovala u 645
okovanch dt. 75 % tchto dt mlo symptomy pecitlivlosti
na hlink dal 4 roky [19]. Pecitlivlost na hlink v podob zarudlch otok uvd i metaanalza okovn HPV vakcnou. Tam
se vyskytovalo zarudnut ke u 59,9 % okovanch a u 53 %
tch, kte dostali placebo. Protoe placebo obsahovalo ionty hlinku, je zejm, e zarudl otoky v mst vpichu m na svdom i
hlink. Nevm, pro n pedn vakcinolog pesvdoval revol-tujcho rodie v e-mailov korespondenci, e otok a zarudnut v mst vpichu jsou zpsobeny thimerosalem.
O iontech hlinku je znmo, e stimuluj pirozenou (innate)
imunitu v neptomnosti antigenu a jsou skuten schopn fungovat samy jako antigen. Dkazy o tom, e ionty hlinku vyvolvaj tvorbu protiltek, dokonce monoklonlnch, byly zskny ji
v 90. letech minulho stolet. Monoklonln protiltky takto zskan jsou schopn rozpoznvat ionty hlinku, a ji voln, nebo
vzan na proteiny, a mohou bt pouvny k identifikaci iont
hlinku ve tknch jak in vitro, tak in vivo [20]. Je vysoce pravdpodobn, e prv schopnost hlinku fungovat jako antigen pispv kjeho innosti fungovat jako adjuvans [21-22]. Tvrzen, e
hlink pouvan jako adjuvans ve vakcnch me bt pinou
vzniku autoimunitnch onemocnn, je v souasn dob studovno a diskutovno mnoha autory v renomovanch vdeckch
asopisech [48, 49].
Dal argument zpochybujc pesvden o jaksi imunologick inertnosti iont hlinku poskytuj studie receptor PRR
(pattern recognition receptors). Aktivace tchto receptor pedstavuje zkladn mechanismus pro potenciaci imunitn odpovdi
[23]. Psoben iont hlinku jako adjuvans je ve svtle tchto
objev pitno jejich schopnosti aktivovat receptory NLRP3,
nazvan inflamazomy, dle TLR a NOD-like receptory. Tento
mechanismus pedstavuje pedpoklad pro innou pirozenou
202

imunitu v kombinaci se stimulac naivnch T-bunk. Studie, kter

dokazuj, e ionty hlinku pochzejc z hydroxidu hlinitho jsou
velmi aktivn ve stimulaci imunitnho systmu, byly publikovny
v asopisu Ntue a rozhodn pat mezi nejspolehlivj a nejseriznj zdroje informac [24-25].
A jako dal, tm okujc odhalen o mechanismech psoben hlinku zapsobil dal lnek v asopisu Nature [26]. Tmy
belgickch a japonskch vdc zjistily, e pot, co je podna injekce s hlinkem, ionty hlinku zabij nkter buky v okol injekce a pinut je uvolnit vlastn DNA. Tato genetick informace
se objev na mstech, kde obvykle nebv, a tak pinut imunitn
systm tla, aby reagoval tvorbou protiltek na vlastn DNA. Ta
napodobuje porann tla. Tato stimulace imunitnho systmu
potom zpsob, e reakce na podan protiltky je silnj. Kadopdn tyto objevy, dokumentovan mnoha grafy a tabulkami,
ukazuj, jak nedostaten jsou nae znalosti o mechanismu psoben hlinkovch adjuvans, pouvanch od roku 1926. Tmy badatel sledovaly zatm pouze myi. Zda se podobn mechanismus uplatuje i u lovka, je otevenou otzkou. Avak prakticky
kad v souasnosti ijc lovk nejmn jednu injekci s hlinkovm adjuvans dostal. N imunitn systm byl donucen vytvoit protiltky proti vlastn DNA. A kdybychom tento poznatek
rozvedli dle - je potom pochopiteln, e u nkterch citlivch
jedinc a v ojedinlch ppadech se me rozvinout autoimunitn reakce.

Fakta o rozdlu mezi tmito dvma zpsoby pjmu hlinku

neustle opakujeme. Zatmco v trvicm traktu existuj bariry a
ligandy, kter brn vstupu hlinku do krve, sloueniny hlinku
injekn vpraven do svalu mohou bt prakticky 100% absorbovny. Zatmco z potravy vstebanch 0,3 % hlinku se vylou
203

ledvinami (mo) bhem 48 hodin, hlink z adjuvans m poloas

mnohem del. To proto, e velikost vtiny komplex antigen--Al je vt (24-180 kDa), ne je propustnost glomerulrnch
st v ledvin (cca 18 kDa) [21]. Ostatn, na tom je pece zaloen
funkce adjuvans a zabezpeen imunogenicity vakcny - vazbou
na hlinitou sl dochz jenom k velmi pozvolnmu a protrahovanmu uvolovn antigenu.
Co je velmi zajmav v diskusch o medicn zaloen na dkazech? e zastnci nekodnosti hlinku nejsou ochotni uznat, e
vce ne 200 ppad makrofgov myofascitidy, kter jsou pipisovny okovn vakcnami s hlinkovm adjuvans, jsou skuten dsledkem autoimunitn reakce organismu na hlink [50],
Ve svalech pacient jsou nachzeny makrofgy naplnn hlinkem. Experimenty s laboratornmi zvaty ukazuj, e nanostice
s ionty hlinku jsou v mst injekce pohlcovny monocyty, kter
je pemisuj do lymfatickch uzlin, a nanostice hlinku pot
cirkuluj v krvi uvnit lymfocyt, vstupuj do sleziny a pomalu se
akumuluj v mozku [50].
Avak tit diskutujc stle vychzej z pokus, kter provedl
Flarend se svmi kolegy v roce 1997 na dvou krlcch [27]. Napklad Petr tvrd, e hlink podan krlkm se do 48 hodin
vylouil
(http://www.vakciny.net/AKTUALITY/akt_2011_31.
htm), ale ono to bylo tak, e z krve sice zmizela polovina radioaktivnho hlinku, ale ten byl uloen v kostech a ve svalech a po 28
dnech se ho z tla krlka vylouilo mn ne 6 %. Ponkud
rychleji se z tla vylouil fosft hlinit, 22 % za 28 dn.

Zatmco vtina diskus oponent nebezpe hlinku je zaloen na klasick prci Flarenda z roku 1997, kter se svmi spolupracovnky pozoroval po dobu 28 dn, co se dje s radioaktivn
znaenm hlinkem 26Al z hydroxidu nebo fosftu hlinitho v
tlech dvou krlk [27], ivot nm pin neuviteln dkazy o
204

tom, jak reakce me vyvolat injekn podan hlink u lovka.

Akoliv by v R takov projekt patrn neschvlila dn etick
komise, ve studich bezpenosti HPV vakcn se u tiscovch soubor kontrolnch subjekt pouval jako placebo roz tok obsahujc 225 nebo 500 g AP+ ze sol hlinitch nebo jako tzv. AAHS,
ili Merckv hlinkov adjuvans s odpovdajcm obsahem hlinku. Chemick nzev AAHS je amorfn sran hyd-roxyfosforenanu
hlinitho (v pbalovm letku se tak uvd jako amorfn aluminium-hydroxyfosft-sulft).
Tabulka 9.2 Poet vnch N pozorovanch po podn placeba v
uvedench studich. AAHS oznauje amorfn sran hydroxyfosforenanu
hlinitho (amorfn aluminium-hydroxyfos ft/sulft). Zpracovno podle
[47] a podle studi uvedench v tabulce.
Studie

Zdroj
Placebo obsah
finanAPVzdroj
covn

Poet
subjekt

Poet
Poet
N/ 10
N
000 subj

Future I
[37-38]

Merck

225 g/AAHS

2 672

45

168

Future II
[39-40]

Merck

225 g/AAHS

6 031

56

93

Harper et al.
[41-42]

GSK

538

19

353

Koutsky, Mao
et al. [43]

Merck

225 g/AAHS

1 198

25

Patricia [44]

GSK

500 g
/Al(OH)3

9 325

705

756

Munoz et al.
[45]

Merck

225 g/AAHS

1902

37

Villa et al. [46] Merck

225 g/AAHS

274

73

21940

837

381

500 g
/Al(OH)3

Celkem

Kadopdn je z tohoto pstupu zejm, e se tyto dvky hlinku v podob adjuvans povauj za naprosto bezpen, aby
mohly bt injekn vstikovny lidem do sval.
205

Sestavila jsem proto tabulku s pouitm dat publikovanch v

rznch studich HPV vakcinace, kter zpracoval v metaanalze
Lu se spolupracovnky [47]. Vdeck komplexn analza vech
takto zskanch vsledk by jist vyvolala velikou pozornost a
zjem irok veejnosti. Mnou vybran a pouit sla ukazuj na
to, e velk studie nevnovaly pozornost sledovn iroce rozenm N, jako jsou bolest, zarudnut a svdni v mst vpichu,
kter se vyskytuj u velkho potu okovanch. Porovnn pot
N nap. mezi PATRICI a jinmi studiemi sp svd o tom, e
ani vnm N nebyla vnovna stejn pozornost, avak i tento
poet ukazuje, e po injekci pouhho" a zcela nekodnho hlinku mohou bt evidovny vn N.
Hlink ve stopovm mnostv doke ovlivnit signln kaskdy, penos hormonlnch podnt nebo podnt nervovch penae pinejmenm v jtrech, v krevnch bukch, jako jsou
leukocyty, makrofgy, neutrofily, v ervench krvinkch i v krevnch destikch, v bukch ledvin, srdce, plic, kost i v nervovch
bukch, v astrocytech i gliovch bukch.
V ppad pouvn sol hlinku jako adjuvans ve vakcnch se
takovch varovn vyskytuj destky a nen dvod, pro bychom
nemli brt jako spolehliv napklad prohlen americkch
zdravotnk z nora 2011 [28].
Kadopdn je z tohoto pstupu zejm, e se tyto dvky hlinku v podob adjuvans povauj za naprosto bezpen, aby
mohly bt injekn vstikovny lidem do sval.
V souasn dob se hlinku ve vakcnch pisuzuje ji zmnn
makrofgov myofascitida, pro kterou je typick nlez makrofg s vysokm obsahem hlinku ve svalech. Tento syndrom se ve
zven me zan objevovat a v posledn dekd a uvd se
asi 200 evidovanch ppad, hlavn ve Francii [50]. Hlinku je
pipisovn jeho podl na etiopatogenezi symptom vlky v Zlivu
i zven nava [35, 49].
U kojenc jde vak o velice vn projev, nazvan encefalitick pl. Je to reakce dtte na vznikajc znt mozku v d206

sledku stimulace mikrogli pronikajcm hlinkem. Tto problematice jsme vnovali s neurochirurgem Russellem Blaylockem
velikou pozornost v mnoha naich pehlednch lncch [30].
Aktivace mikrogli je vyvolvna ji stopovm mnostvm hlinku
a bez ohledu na to, zda rodie znaj i neznaj mechanismus jejho
vzniku, pl dtte po okovn, trvajc dlouh hodiny, nelze
pehldnout. Chronick aktivace mikrogli s produkc zntlivch
cytokin je prv tou nedouc odpovd organismu, kter je
nadmrn stimulovn mnoha antigeny a vysokou dvkou iont
hlinku. Tento jev se nazv imunoexcitotoxicita a pedstavuje
patogenetick mechanismus pro vznik ady onemocnn nervovho systmu. Excitotoxicita pedstavuje jedno z nejdleitjch
tmat neurovd; je to hlavn mechanismus v etiologii nejrznjch pokozen mozku, neurodegenerativnch poruch, ke,
mentln retardace a kognitivnch poruch. Jestlie matky pozoruj po okovn dtte ostr pl, kter trv po cel hodiny, jedn
se o tento encefalitick pl, kter signalizuje otok a znt mozku. Kombinovn vakcn me vyvolvat horeku, aktivaci mikrogli, uvolovn excitotoxin a v dsledku toho kee. Jestlie
se u dtte objev kee pr dn po okovn, pak nen pochyb o
tom, e je vyvolala vakcna. Jsou to projevy akutn stimulace mikrogli, kter tvo prvn linii ochrany mozku; pi dlouhodob
nebo chronick aktivaci (a bylo skuten zjitno, e u autist je
mon takovou chronickou aktivaci pozorovat i po adu let) jsou
pochopiteln nervov buky (a innost mozku) oslabovny.
Petr ve svm lnku pe: Za 80-letou historii pouvn hlinitch sol jako adjuvans ve vakcnch nebyl zjitn neobvykle
vysok poet zvanch N, kter by mohly bt alespo v mon
souvislosti s aplikovanm hlinkem. Proto v roce 1993 FDA
(americk registran ad) po dkladnm zven vech argument deklaroval vysokou bezpenost tchto minerlnch sol
uvanch ve vakcnch (Goldenthal 1993). Dodnes neexistuje
dn relevantn dkaz, e by hlinit sl v okovn zvyovala
riziko vzniku imunokomplexnch nebo kontaktnch hypersenzi207

tivnch reakc (McDogall 1969, Bohler-Sommeregger 1986).

Zatmco se Petr odvolv na osmdestiletou historii a dkazy o situaci dodnes" vid v publikacch z let 1969 a 1986, pemliv ten si patrn viml, e za uplynulch 80 let dolo k
velkm zmnm v ivotnm stylu, ivotnm prosted, sloen
stravy, v technologii pravy vody i potravin a v okovacch schmatech. Ped 80 lety nebylo nae ivotn prosted zahlceno ani
fluoridy, ani ionty hlinku, kysel det nebyly bnou realitou a
dti nedostvaly vakcny proti bnm dtskm nemocem. K
tmto vraznm zmnm dolo prv na potku 80. let.

9.3 Kysel det

U ns jsme mohli sledovat vliv kyselch de na rozshl porosty lesa v Krunch horch. Problematice kyselch de se
vnuj destky lnk v asopise Vesmr, kde je mon je vyhledat (http://www.vesmir.cz/clanky/vyhledavani). Jet v roce
1960 byla polovina smrkovch porost v Krunch horch povaovna za zdrav. V roce 1990 ji tam zdrav smrkov porost
nebyl a polovina smrkovho lesa byla vykcena. V minulch desetiletch bylo Podkrunoho s pilehlmi oblastmi bval NDR a
jihozpadnho Polska jednm z nejvtch zdroj zneitn
ovzdu na svt. Proto se tomuto zem zaalo kat ern
trojhelnk". V nadmosk vce nad 600 m odumelo 60 % porost v psmu mezi Klnovcem a Snnkem (les na ploe 12 100
ha). Tm to ale neskonilo. V roce 1990 doshla plocha umrajcho i vykcenho lesa 25 000 ha. Celkov bylo od roku 1958
odteno 74 000 ha odumelch lesnch porost, co je piblin
rozloha jedn a pl Prahy nebo vc ne 15 pehradnch ndr
Lipno.
V 90. letech zahjil nejvt zneiovatel oblasti EZ ekologick program, nkter elektrrensk bloky byly odstaveny, zbyl odseny i zmodernizovny, navc poklesla prmyslov vroba v echch i v pilehl sti Nmecka. Emise oxidu siiitho,
208

ale i dalch ltek v ovzdu vznamn klesly, a proto se oekvalo, e se smrkov porosty brzy zotav. O to vt bylo pekvapen na jae roku 1996, kdy se v Krunch horch objevilo
nkolik tisc hektar siln pokozenho lesa. Jen v chomutovsk
oblasti narostla plocha odumrajcho porostu o 13 000 ha oproti
pedelmu roku a koda byla odhadnuta na 750 milion korun.
Pro se to stalo? Od poloviny osmdestch let 20. stolet emise
oxidu siiitho klesaj. Pesto byly jet v roce 1996 emise z
Prunova a Tuimic zhruba o 20 % vy ne emise oxidu siiitho z celho Norska, Finska a vdska dohromady, a jak ukazuj
modelov studie, i za souasnho stavu je zaten vrcholov sti Krunch hor zneitnm ovzdu pli vysok, ne aby se
mohly zlepit pdn vlastnosti a kvalita povrchovch vod, kter
ovlivuj zdrav lesnho porostu (www. vesmir.cz).
Tak ivot ve vodch je ohroen pi poklesu pH pod 4,5. Okyselen vody nesnej ani by nebo hmyz v jejm okol. Rovn
vodn rostliny vyaduj neutrln nebo lehce zsadit pH. Kysel
det pokozuj pdu, rostliny, stromy, zvata, lidi i neiv objekty, jako jsou budovy, sochy, mosty apod. Pi kyselch detch
se do ovzdu uvoluj i dal toxick ltky, jako jsou VOC zmiovan v 1. kapitole. Emise oxid dusku (druh hlavn soust kyselho zneitn) klesly jen mrn, protoe oxidy dusku se tvo
z atmosfrickch N2 a O2 katalyzovanch na horkch povrch,
jako jsou motory aut, tk prmysl apod. Problm nepli
uspokojivho stavu (nejen) krunohorskch les nen pouze ve
zneitn. Vtinu naich les tvo pro danou oblast nepvodn
vysazen monokultury, kter nejsou vi podmnkm svho
prosted tak odoln. Je teba si uvdomit, e nen les jako les. V
pirozenm pralese zstv vytvoen biomasa, je to pln ekosystm i s rozkladovou (detritovou) fz. Nae lesy jsou naproti
tomu pevn plante pro zskvn deva, odkud se pravideln vytven biomasa odv. V pralese se stromy dovaj nkolika stovek let, po stalet se ustanovuje rovnovha ekosystmu,
zatmco v naich lesch se kcej stromy star okolo 80-100 let.
209

Zatmco pralesy prosted utvej, nae lesy jsou jm vrazn

ovlivovny a ke zmnm vnjho prosted jsou mnohem citlivj. Je zejm, e porosty jsou nadle ovlivovny negativnmi
zmnami v pd vyvolanmi extrmnmi hodnotami kyselho
spadu.
Kysel det zpsobuj, e do pdy se uvoluje znan mnostv hlinku, kter me bt kodliv pro stromy i rostliny.
Oky-selovn atmosfry m za dsledek masivn uvolovn hlinku z hor do povrchovch vod, take rostliny, zvata i lid se
dostvaj do kontaktu s kationtovmi formami hlinku [2]. Na
prodovdeck fakult UK studovali hydrobiologov v 80. letech
minulho stolet vliv kyselch de na toxicitu hlinku pro bezobratl ivoichy v horskch jezerech; v Anglii zase zjistili, e
pstruzi hynou i ve vodch, kde koncentrace iont hlinku doshne hodnoty povaovan za horn bezpenostn limit pro vodovodn pitnou vodu.

Kysel det zvily uvolovn hlinku do vody a pdy. V 80.

letech 20. stolet se zaala projevovat toxicita AP pro vodn
ivoichy.

9.4 Cesty hlinku v lidskm tle

Mnoh argumenty zastnc nzoru, e hlink nepedstavuje
pro zdrav lovka dn nebezpe, se opraj o stanoven, nebo
sp vpoty hladiny hlinku v krvi. Mnoz rodie rovn usiluj o
stanoven hladiny hlinku v krvi svch dt, aby se pesvdili, e
jim nehroz nebezpe intoxikace. Jenome prv v tto otzce je
cel ada nejistot a nejasnost. Za bn fyziologick situace je
hladina volnch iont hlinku v krvi velmi nzk, je tko dostupn menm a velmi snadno dojde k jejmu zkreslen v dsledku kontaminace hlinkem ze vzduchu nebo ndob i obal.
Przkumy ukazuj, e napklad 10 americkch laborato pova210

uje za normln" rzn hodnoty. Rozmez je znan irok: od

1-4 g/1 pes definici normlu < 5,41 g/1 v sru a 6-7 g/1 v
plazm [51] a po nzor, e normln je hladina pod 42 g/1.
Jakou hladinu bychom tedy mli povaovat za zdrav kodlivou? Odhady vychzej ze zjitn u pacient, kte mli tk
otravy nebo zemeli v dsledku dialyzan intoxikace nebo v dsledku Camelfordskho skandlu (viz Doba jedov), kdy 20 000
obyvatel msta a 8000 turist dostvalo v roce 1988 po nkolik
tdn pitnou vodu s vysokm obsahem hlinku (200-1000 g/1).
Symptomy intoxikace hlinkem u nich petrvvaj 12 let po nehod i pesto, e hladina hlinku v krvi je u nich ji po adu let v
rozmez normlnch hodnot. V dob nejvy intoxikace, kdy byli
mnoz hospitalizovni, bylo v jejich krvi nameno 500-650 g
Al/1.
Avak v jak me me zat hlink ohroovat zdrav a fungovat skryt po dlouhou dobu? Na zklad naich vzkum uvdme, e kodliv je ji nanomolrn mnostv (10~9) volnch
iont hlinku v krvi. To je vak velmi obtn miteln. V kolujc
krvi je hlink vzn na citrt (8 %), fosft (1 %) a na erven krvinky. Takto vzan hlink m v krvi poloas 20-40 dn [2]. Protoe obsah hlinku v ervench krvinkch lze zmit mnohem
snz, me bt povaovn za indiktor vystaven organismu hlinku a nebezpe jeho toxicity. Nejenom v na laboratoi, ale i na
pracovitch mnoha jinch autor se zjistilo, e hlink ovlivuje
aktivitu destek enzym v ervench krvinkch ji ve stopovm
mnostv [5, 17].

Odpovdi na tuto rozshlou otzku, nebo snad dokonce jej

vklad, pesahuje rozsah a zamen knky pro irokou veejnost. Vme vak, e teni jsou zvdav, nkdy zase nevc a
chtj se sami pesvdovat o sprvnosti uvdnch tvrzen. Za211

adili jsme proto pouze jako ilustraci tabulku s vtem nkterch

enzym, kter hlink ve stopovm mnostv me stimulovat,
nebo naopak inhibovat (brzdit). innost hlinku je takov, e se
ani nemus pidvat, sta stopov mnostv, kter jsou ptomn
jako zneitn v pouvanch chemiklich.
Hlink ve stopovm mnostv doke ovlivnit signln kaskdy, penos hormonlnch podnt nebo podnt nervovch
penae pinejmenm v jtrech, krevnch bukch, jako jsou
leukocyty, makrofgy, neutrofily, v ervench krvinkch i v krevnch destikch, v bukch ledvin, srdce, plic, kost i v nervovch
bukch, v astrocytech i gliovch bukch. Ionty hlinku ovlivuj
aktivitu destek enzym v nejrznjch tknch.
Tabulka 9.4 Pklady enzym, kter hlink v koncentracch 10~6 M
inhibuje (zpomaluje, brzd), nebo naopak stimuluje. Podle Struneck et al. [17].
Stimulace
enzym

Inhibice enzym

Tk/orgn

kysel fosfatza

osteoklasty

tyrosinkinza

osteoblasty

adenylylcyklza

jtra

adenylylcyklza

srdce, mozek,
ledviny

acetylcholinesterza

erven krvinky

alkalick fosfatza

kosti

F-ATPza

mitochondrie

fosfolipza A2

makrofgy,
destiky

glukzo-6-fosfatza

jtra

fosfolipza D

destiky,
mozek,

glykogen syntza

jtra

glykogenfosforylza

Ca2* - Mg2+ - ATPza mitochondrie draslkov kanl

Tk/orgn

jtra
srdce

Injekce 1 mg hlinku/kg hmotnosti dosplm laboratornm

potkanm kmene Sprague-Dawley dokzaly vyvolat znt mozku
[6]. Petrik a Shaw ve svch experimentech zjistili, e pouze dv
podkon injekce hlinkovho adjuvans, v mnostv srovnatelnm
212

s okovnm, mladm samcm my v rozmez dvou tdn vyvolaly dramatickou aktivaci mikrogli a astrocyt (nstup zntlivch proces), co trvalo 6 msc po injekcch. V prbhu tto
doby zvata ztrcela pohyblivost a schopnost prostorov orientace [7]. V motorickch neuronech bylo mon detektovat hlink.

Diskuse o rychlosti vyluovn hlinku z lidskho tla jsou pln rozporuplnch a nesouhlasnch tvrzen. Uvd se, e tm 85
% hlinku podanho intravenzn se vylou z lidskho tla v
prbhu 14 dn. U jednoho lovka, ktermu byl podn radioaktivn hlink 26A1, byl vak stanoven poloas jeho vyluovn (tj. doba, za kterou se vylou polovina mnostv) 7 let [3, 8]!
Pokud se pod injekce s ionty hlinku, pak za den po tto injekci
je v krvi pouh polovina procenta podanho mnostv hlinku, a
zbvajc hlink, kter se nevylouil ledvinami, se rychle ukld
do rznch tkn. Pi analze celkovho obsahu hlinku v lidskm
tle se zjistilo, e se ho naprost vtina nalz v kostech, kde se
ho ukld kolem 54 % a kde petrvv po neuviteln dlouhou
dobu. Poloas jeho vylouen byl stanoven na 10-20 let. V mkkch tknch, jako jsou svaly, pojiva a tuk, nachzme celkem 22
% hlinku, 13 % je v ki, 3 % v jtrech a pouh 1 % se ukld v
mozku. A pesto me hlink zpsobit vn naruen a pokozen funkce mozku, pesto je i mnostv hlinku nalezen v mozcch
zemelch osob znan vysok.
Opatrnost v pjmu iont hlinku se nm od 70. let 20. stolet
navrhuje jako prevence Alzheimerovy nemoci (AN). Avak od
tto doby tak probhaj neustl diskuse vdc a vzkumy klov otzky, zda nahromadn hlinku v mozku me bt jednou
z pin AN [3, 5, 9]. Nkter dkazy si zjemce me pest v
Dob jedov, avak stle se objevuj destky dalch prac, kter
lohu hlinku v etiopatogenezi AN podporuj.

213

Lid se proto ptaj, zda a jak je mon zbavovat tlo nadbytenho nebo spe nedoucho hlinku. Jedn se o hledn ltek,
kter maj schopnost navzat voln reaktivn ionty hlinku, co
nazvme chelatac. Dleit je, aby takto navzan komplexy
byly z tla odstranny. Takov detoxikace tla od iont hlinku se
me provdt za pomoci rznch chemickch ltek, z nich
nejznmj a nejstar je desferrioxamin (DFO). Jeho uit pi
intoxikacch vak pat do rukou odbornk. Laika jist bude zajmat, e vynikajc chelatan a tm detoxikan inky vi hlinku m lut koen kurkuma (vce v kapitole 14), kemk v podob potravinovch doplk [10] nebo minerln vody s kemiitany.
U laboratornch potkan se zjistilo, e poloas (doba, za kterou se vylou polovina mnostv) hlinku v mozku, je 150 dn;
podn DFO ho snilo na 55 dn. Tato studie je velmi dleit i
proto, e ukazuje, e hlink lze z mozku odstranit i pes hematoencefalickou bariru. Ve studich, kde byl DFO podn lidskm
dobrovolnkm spolen s radioaktivn znaenm izotopem
26A1, byl hlink vylouen ledvinami v prbhu nkolika dn,
avak v kostech byl poloas stanoven na 50 let [51].

Stanoven hladiny volnch iont hlinku v krvi neme slouit jako smrodatn ukazatel toxicity hlinku pi nich
dvkch; uplatuje se pouze pi vysok toxicit, nap. pi dialy-zan encefalopatii. Ionty hlinku jsou v krvi vzan na
rzn ligandy a toxicky psob ji v nanomolrnch (10'')
koncentracch. Mnoho pozorovn svd o tom, e hlink se
ukld v rznch tknch a orgnech lidskho tla, kde setrvv po dobu nkolika tdn, msc i rok. Men u jednoho lovka, kter dostal dvku radioaktivn znaenho
26Al, ukazuj na poloas setrvn hlinku v lidskm tle 50 let
214

[51]. Hlink meme z tla odstraovat pitm minerlnch

vod s kemiitany (zejmna marinskolzesk), uvnm
kemku a koenm kurkumou.

9.5 kod hlink, nebo prospv?

ten, kter doetl a sem, patrn ji zn odpov na danou
otzku. Hlink v prod zabj stromy, v jezerech a ekch hub
drobn ivoichy i pstruhy. Vysypan do vodrensk ndre v
Cornwallu postihl tisce lid, zven koncentrace hlinku v dialyzanch tekutinch zabilo destky pacient s nemocnmi ledvinami. Neurotoxicita hlinku je uznvan a pijman vdeckou
komunitou ji po desetilet. Pod dojmem zkuenost americk
spolenosti povauj v souasn dob nkte publicist prci
Cooka a spolupracovnk z roku 1990 [29] za prorockou, nebo
uvdla, e hlink me zpsobit hyperaktivitu a poruchy uen u
dt. Dnes, kdy tmito poruchami trp v USA 1-10 dt ze sta, se
podobn proklamace veejn publikovat nesm a FDA vytv
studie, kter dokazuj, e hlink je zcela bezpen.
Nae prce pat do seznamu tch, kter upozoruj na jasn
dkazy o neurotoxicit hlinku [30]. Uvedu pouze ukzky nkterch prac, kter dokumentuj schopnost hlinku pronikat pes
hematoencefalitickou bariru do mozku, aktivovat mikroglie,
zvyovat mnostv cytokin a volnch kyslkovch radikl a tm
vyvolvat soubor dj nazvanch excitotoxicita. Pro bnho
tene je patrn tento seznam nadbyten, avak mli bychom
doufat, e by mohl pispt ke zvikln pesvden vakcinologickch expert o tom, e hlink nekod. Tyto zde uveden publikace z poslednch dvaceti let povaujeme za mimodn zvan
[7, 31-36]. Jsou tak znepokojujc, e pro FDA vyvstala poteba
vytvoit studii, kter potvrzuje, e mnostv hlinku, kter dostanou dti v prbhu 1. roku ivota, jsou naprosto bezpen [15]. Z
odbornho pohledu je neuviteln, e porovnali mnostv hlinku ve vakcn s mnostvm hlinku v potrav a pouze tak mohli
dojt k zvru, e kontakt s hlinkem z vakcny je epizodick a
215

prospnost vakcny vysoce pekon eventueln teoretick problmy plynouc z hlinku v adjuvans.
Take zatmco dospl lovk o hmotnosti 70 kg dostane pi
okovn proti hepatitid B 7,1 pg hlinku/kg hmotnosti, v USA
dostane novorozenec do 24 hodin po narozen asi 73,5 g hlinku/kg hmotnosti ve vakcn proti hepatitid B a krtce nato ve
dvou mscch dostane dalch 172, 5 g hlinku/kg hmotnosti. V
R me dostat dvoumsn kojenec o vze cca 5 kg a 264 g
hlinku/kg hmotnosti, pokud rodie vysly doporuen vakci-nolog o souasn vakcinaci hexavakcnou a Synflorixem nebo
Prevenarem. Jestlie vakcny s hlinkovm adjuvans mohou bt u
dosplch pinou stavu, kter se oznauje jako autoimmune/
inflammatory syndrome induced by adjuvants - ASIA (autoimu-nitn/zntliv syndrom indukovan adjuvans) [48, 49],
meme s jistotou pedpokldat, e pro kojence jsou nkolikansobn vy dvky hlinku bezpen? Nicmn, FDA a mnoho
odbornk pevn trv na svm pesvden, e bezpen jsou.

Kolik dt jsme ochotni obtovat, abychom dospli k poznn,

e zaplavovn nezralho imunitnho systmu a vyvjejcch
se tkn, vetn mozku, ionty hlinku naruuje zdrav vvoj a
zdrav jednotlivce na cel ivot? Stejn jako v prod byl hlink vudyptomn, neviditeln a nekodn po tisce let,
doke bt hlink i v lidskm tle a jeho tknch ptomn na
mnoha mstech, spojovat se s destkami rznch ltek a
zdnliv nekodit. Je vak cizorodm prvkem, kter nem
dnou biologickou funkci. Dlouhodob psoben stopovch
mnostv hlinku doke vyvolat celou adu patologickch
zmn. Uritm problmem pro oznaen hlinku jako vinka
je mnohdy dlouh doba od jeho pjmu po vzplanut nemoci
(lag fze). Nejnovj vzkumy toti ukazuj, e hlink, kter
vstoup do lidskho tla, v nm me petrvat a padest let
[51]. Nebezpen je nadmrn pjem hlinku, kter nedok
216

pufran systmy lidskho tla zvldnout. FDA stanovil, e

nedonoe-n kojenci nebo dospl s naruenou funkc ledvin
by nemli parenterln dostat vce ne 4-5 g AI/kg hmotnosti. Trojmocn hlink m schopnost vysok reaktivity s
atomy kyslku a fosforu a tm me zasahovat i ve stopovm
mnostv do vech zkladnch ivotnch proces. Mon dsledky nepznivho psoben hlinitch sol pouvanch jako
adjuvans ve vakcnch si v poslednch letech uvdomuj i vrobci vakcn, a hledaj proto jin adjuvantn psobc sloueniny nebo adjuvans nepouvaj. Pi okovn kojenc a
malch dt doporuujeme pravidlo pedbn opatrnosti
omezit souasn podvn vakcn s vysokm obsahem hlinku.

Literatura
[1] Waldbott, G. L.; Burgstahler, A. W.; McKinney, H. L. Fluoridation: the
great dilemma. In Fluoridation: the great dilemma., Coronado
Press: Lawrence, Kansas, 1978; pp 1-152.
[2] Crisponi, G.; Nurchi, V. M. Thermodynamic remarks on chelating
ligands for aluminium related diseases. J InorgBiochem, 2011, 105
(11), 1518-22.
[3] Berend, K.; van der Voet, G.; Boer, W. H. Acute aluminum encephalopathy in a dialysis center caused by a cement mortar water distribution pipe. Kidney Int, 2001, 59 (2), 746-53.
[4] Yokel, R. A.; Rhineheimer, S. S.; Brauer, R. D.; Sharma, R; Elmore, D.;
McNamara, P. J. Aluminum bioavailability from drinking water is
very lowand is not appreciably influenced by stomach contents o
water hardness. Toxicology, 2001, 161 (1-2), 93-101.
[5] Struneck, A.; Patoka, J. Aluminofluoride Complexes in the Etiology
of Alzheimer's disease. In Stmcture and Bonding. New Developments in Biologicl Aluminim Chemistry - Book2., Atwood, D.; Roesky, C, Eds. Springer-Verlag: 2003; pp 139-81.
[6] Li, X. B.; Zheng, H.; Zhang, Z. R.; Li, M.; Huang, Z. Y.; Schluesener, H.J.;
Li, Y. Y.; Xu, S. Q. Glia activation induced by peripheral administration of aluminim oxide nanoparticles in rat brains. Nanomedicine,
217

2009, 5 (4), 473-9.

[7] Shaw, C. A.; Petrik, M. S. Aluminim hydroxide injections lead to
motor deficits and motor neuron degeneration. jf Inorg Biochem,
2009, 103 (11), 1555-62.
[8] Reusche, E.; Lindner, B.; Arnholdt, H. Widespread aluminium deposition in extracerebral organ systems of patients with dialysis-associated encephalopathy. Virchows Arch, 1994, 424 (1),
105-12.
[9] Struneck, A.; Straneky, O.; Patoka, J. Fluoride plus aluminum: The
useful tools in laboratory investigations, but messengers of the
fale information. PhysiolRes, 2002, 51, 557-64.
[10] Domingo, J. L.; Gomez, M.; Colomina, M. T. Oral silicon supplementation: an effective therapy for preventing oral aluminum absorption and retention in mammals. NutrRev, 2011, 69 (1), 41-51.
[11] Wagner, M.; Oehlmann, J. Endocrine disruptors in bottled minerl
water: total estrogenic burden and migration from plastic bottles.
Environ Sci Pollut Res Int, 2009, 16 (3), 278-86.
[12] Nutrition, Co. Aluminum toxicity in infants and children. American
Academy of Pediatrics, Committee on Nutrition. Pediatrics, 1996,
97(3), 413-6.
[13] Burrell, S. A.; Exley, C. There is (still) too much aluminium in infant
formulas. BMC Pediatr, 2010, 10, 63.
[14] Tomljenovic, L.; Shaw, C. A. Aluminum vaccine adjuvants: are they
safe? Curr Med Chem, 2011, 18 (17), 2630-7.
[15] Mitkus, R. J.; King, D. B.; Hess, M. A.; Forshee, R. A.; Walderhag, M.
O. Updated aluminum pharmacokinetics following infant exposures throgh diet and vaccination. Vaccine, 2011, 29 (51),
9538-43.
[16] Struneck, A. Varovn signly okovn. ALMI, Milo Palatka: Blansko, 2012.
[17] Struneck, A.; Blaylock, R. L; Patoka, J. Aluminofluoride complexes: phosphate analogues and a hidden hazard for living organisms. Current Inorganic Chemistry, 2012, 2, 8-18.
[18] Calabro, S.; Tortoli, M.; Baudner, B. C; Pacitto, A.; Cortese, M.;
O'Hagan, D. T.; De Gregorio, E.; Seubert, A.; Wack, A. Vaccine adjuvants alum and MF59 induce rapid recruitment of neutrophils
and monocytes that participate in antigen transport to draining
lymph nodes. Vaccine, 2011, 29 (9), 1812-23.
218

[19] Bergfors, E.; Trollfors, B.; Inerot, A. Unexpectedly high incidence of

persistent itching nodules and delayed hypersensitivity to aluminium in children after the use of adsorbed vaccines from a single
manufacturer. Vaccine, 2003, 22 (1), 64-9.
[20] Lev, R.; Shohat, L.; Solomon, B. Specificity of an anti-aluminium
monoclonal antibody toward free and protein-bound aluminium, jf
Inorg Biochem, 1998, 69 (3), 159-63.
[21] Exley, C. Aluminum and medicn. In Molecular and Supramolecular Bioinorganic Chemistry, Mrce, A., Ed. Nova Science Publishers,
Inc.: 2008; pp 1-24.
[22] Exley, C; Siesjo, P.; Eriksson, H. The immunobiology of aluminium
adjuvants: how do they really work? Trends Immunol, 2010, 31 (3),
103-9.
[23] Demento, S. L.; Eisenbarth, S. C; Foellmer, H. G.; Platt, C; Caplan, M.
J.; Mark Saltzman, W.; Mellman, I.; Ledizet, M.; Fikrig, E.; Flavell, R.
A.; Fahmy, T. M. Inflammasome-activating nanoparticles as modular systems for optimizing vaccine efficacy. Vaccine, 2009, 27 (23),
3013-21.
[24] Eisenbarth, S. C; Colegio, O. R.; O'Connor, W.; Sutterwala, F. S.; Flavell, R. A. Crucial role for the Nalp3 mflammasome in the immunostimulatory properties of aluminium adjuvants. Nature, 2008,
453 (7198), 1122-6.
[25] Li, H.; Willingham, S. B.; Ting, J. P.; Re, F. Cutting edge: inflammasome activation by alum and alurrs adjuvant effect are mediated
by NLRP3. jf Immunol, 2008, 181 (1), 17-21.
[26] Marichal, T.; Ohata, K.; Bedoret, D.; Mesnil, C; Sabatel, C; Kobiyama,
K.; Lekeux, P.; Coban, C; Akira, S.; Ishii, K. J.; Bureau, F.; Desmet, C. J.
DNA released from dying host cells mediates aluminum adjuvant
activity. NatMed, 2011,17(8), 996-1002.
[27] Flarend, R. E.; Hem, S. L.; White, J. L.; Elmore, D.; Suckow, M. A.;
Rudy, A. C; Dandashli, E. A. In vivo absorption of aluminium-containing vaccine adjuvants using 26A1. Vaccine, 1997, 5
(12-13), 1314-8.
[28] http://www.naturalnews.com/Vaccines_Get_the_Full_Story.html.
[29] Cooke, K.; Gould, M. H. The health effects of aluminium - a review.
JRSocHealth, 1991, 111 (5), 163-8.
[30] Blaylock, R. L.; Strunecka, A. Immune-glutamatergic dysfunction as
a centrl mechanism of the autism spectrum disorders. Curr Med
219

Ckem, 2009, 16 (2), 157-70.

[31] Tsunoda, M.; Sharma, R. P. Modulation of tumor necrosis factor
alpha expression in moue brain after exposure to aluminum in
drinking water. Arch Toxicol, 1999, 73, 419-26.
[32] Struys-Ponsar, C; Guillard, O.; van den Bosch de Aguilar, P. Effects
of aluminum exposure on glutamate metabolism: a possible explanation for its toxicity. Exp Neurvi, 2000, 163 (1), 157-64.
[33] Campbell, A. Inflammation, neurodegenerative diseases, and environmental exposures. Ann N YAcad Sci, 2004, 1035,117-32.
[34] Tsunoda, M.; Aizawa, Y.; Nakano, K.; Liu, Y.; Horiuchi, T.; Kazuyoshi,
I.; Tsunoda, H. Changes in fluoride levels in the Kver, kidney, and
brain and in neurotransmitters of mice after subacute administration of fluoride. Fluoride, 2005, 38, 284-92.
[35] Petrik, M. S.; Wong, M. C; Tabata, R. C; Garry, R. F.; Shaw, C. A. Alumi-num adjuvant linked to Gulf War illness induces motor neuron
death in mice. Neuromolecular Med, 2007, 9 (1), 83-100.
[36] Shaw, C. A.; Pelech, S.; Ly, P. T. Paradoxical Responses to Neurotoxic Ste-ryl Glycosides: Insights from a Cellular Model of Alspdc.
Neurobiol Lipids, 2009, 8 (1), 1-5.
[37] Garland, S. M.; Steben, M.; Hernandez-Avila, M.; Koutsky, L. A.;
Whee-ler, C. M.; Perez, G.; Harper, D. M.; Leodolter, S.; Tang, G. W.;
Ferris, D. G.; Esser, M. T.; Vuocolo, S. C; Nelson, M.; Railkar, R.; Sattler, C; Barr, E. Noninferiority of antibody response to human papillomavirus type 16 in subjects vaccinated with monovalent and
quadrivalent LI virus-like particle vaccines. Clin Vaccine Immunol,
2007, 14 (6), 792-5.
[38] Joura, E. A.; Leodolter, S.; Hernandez-Avila, M.; Wheeler, C. M.; Perez, G.; Koutsky, L. A.; Garland, S. M.; Harper, D. M.; Tang, G. W.;
Ferris, D. G.; Steben, M.; Jones, R. W.; Bryan, J.; Taddeo, F. J.; Bautista, O. M.; Esser, M. T.; Sings, H. L.; Nelson, M.; Boslego, J. W.; Sattler, C; Barr, E.; Paavonen, J. Efficacy of a quadrivalent prophylactic
human papillomavirus (types 6, 11, 16, and 18) LI virus-like-particle vaccine against high--grade vulval and vaginal lesions: a combined analysis of three randomi-sed clinical trials.
Lancet, 2007, 369 (9574), 1693-702.
[39] Garland, S. M.; Hernandez-Avila, M.; Wheeler, C. M.; Perez, G.; Harper, D. M.; Leodolter, S.; Tang, G. W.; Ferris, D. G.; Steben, M.; Bryan,
J.; Taddeo, F. J.; Railkar, R.; Esser, M. T.; Sings, H. L.; Nelson, M.; Bo220

slego, J.; Sattler, C; Barr, E.; Koutsky, L. A. Quadrivalent vaccine

against human papillomavirus to prevent anogenital diseases. N
Engl J Med, 2007, 356 (19), 1928-43.
[40] Dillner, J.; Kjaer, S.K.; Wheeler, CM.; Sigurdsson, K.; Iversen, O.E.; et
al. Four year efficacy of prophylactic human papillomavirus quadrivalent vaccine against low grade cervical, vulvar, and vaginal intraepithelial neoplasia and anogenital warts: randomised controlled trial. BMJ, 2010, 341, c3493.
[41] Harper, D. M.; Franco, E. L.; Wheeler, C; Ferris, D. G.; Jenkins, D.;
Schuind, A.; Zahaf, T.; Innis, B.; Naud, P; De Carvalho, N. S.; Roteli-Mar-tins, C. M.; Teixeira, J.; Blatter, M. M.; Korn, A. R; Quint, W.;
Dubin, G. Efficacy of a bivalent LI virus-like particle vaccine in
prevention of infecti-on with human papillomavirus types 16 and
18 in young women: a randomised controlled trial. Lancet, 2004,
364 (9447), 1757-65.
[42] Harper, D. M.; Franco, E. L.; Wheeler, C. M.; Moscicki, A. B.; Romanowski, B.; Roteli-Martins, C. M.; Jenkins, D.; Schuind, A.; Costa
Clemens, S. A.; Dubin, G. Sustained efficacy up to 4.5 years of a bivalent LI virus-like particle vaccine against human papillomavirus
types 16 and 18: follow-up from a randomised control trial. Lancet, 2006, 367 (9518), 1247-55.
[43] Mao, C; Koutsky, L. A.; Ault, K. A.; Wheeler, C. M.; Brown, D. R.;
Wiley, D. J.; Alvarez, F. B.; Bautista, O. M.; Jansen, K. U.; Barr, E.
Efficacy of human papillomavirus-16 vaccine to prevent cervical
intraepithelial neo-plasia: a randomized controlled trial. Obstet
Gynecol, 2006, 107 (1), 18-27.
[44] Paavonen, J.; Naud, R; Salmeron, J.; Wheeler, C. M.; Chow, S. N.;
Apter, D.; Kitchener, H.; Castellsague, X.; Teixeira, J. C; Skinner, S.
R.; Hed rick, J.; Jaisamrarn, U.; Limson, G.; Garland, S.; Szarewski,
A.; Roma nowski, B.; Aoki, F. Y.; Schwarz, T. F.; Poppe, W. A.; Bosch,
F. X.; Jen kins, D.; Hardt, K.; Zahaf, T.; Descamps, D.; Struyf, F.;
Lehtinen, M.; Dubin, G. Efficacy of human papillomavirus
(HPV)-16/18 AS04-adjuvan ted vaccine against cervical infection
and precancer caused by oncogenic HPV types (PATRICIA): finl
analysis of a double-blind, randomised stu dy in young women.
Lancet, 2009, 374 (9686), 301-14.
[45] Munoz, N.; Manalastas, R., Jr.; Pitisuttithum, P.; Tresukosol, D.;
Mon-sonego, J.; Ault, K.; Clavel, C; Luna, J.; Myers, E.; Hood, S.; Bautista, O.; Bryan, J.; Taddeo, F. J.; Esser, M. T.; Vuocolo, S.; Haupt, R.
221

M.; Barr, E.; Saah, A. Safety, immunogenicity, and efficacy of quadrivalent human papillomavirus (types 6, 11, 16, 18) recombinant
vaccine in women aged 24-45 years: a randomised, double-blind
trial. Lancet, 2009, 373 (9679), 1949-57.
[46] Villa, L. L.; Ault, K. A.; Giuliano, A. R.; Costa, R. L.; Petta, C. A.; Andrade, R. P.; Brown, D. R.; Ferenczy, A.; Harper, D. M.; Koutsky, L.
A.; Kurman, R. J.; Lehtinen, M.; Malm, C; Olsson, S. E.; Ronnett, B.
M.; Skjeldestad, F. E.; Steinwall, M.; Stoler, M. H.; Wheeler, C. M.;
Taddeo, F. J.; Yu, J.; Lupinacci, L.; Railkar, R.; Marchese, R.; Esser, M.
T.; Bryan, J.; Jansen, K. U.; Sings, H. L.; Tamms, G. M.; Saah, A. J.;
Barr, E. Immunologic respon-ses following administration of a
vaccine targeting human papillomavirus Types 6, 11, 16, and 18.
Vaccine, 2006,24 (27-28), 5571-83.
[47] Lu, B.; Kumar, A.; Castellsague, X.; Giuliano, A. R. Efficacy and safety
of prophylactic vaccines against cervical HPV infection and diseases among women: a systematic review & metaanalysis. BMC Infect Dis, 2011, / /, 13.
[48] Tomljenovic, L.; Shaw, C. Mechanisms of aluminum adjuvant toxicity and autoimmunity in pediatrie populations. Lupus, 2012, 21
(2), 223-30.
[49] Specil Issue ASIA - Autoimmune Syndrome Induced by Adjuvants.
Lupus, 2012, 21 (2), 118-238.
[50] Gherardi, R.; Authier, F. Macrophagic myofasciitis: characterization
and pathophysiology. Lupus, 2012, 21 (2), 184-89.
[51] Yokel, R. A. Aluminum in Food - The Nature and Contribution of
Food Additives. In Food Additive, edited by Yehia El-Samragy,
2012.
InTech
-Open
Access
Publisher
http://www.intechopen.com/articles/show/tit-le/aluminum-in-f
ood-the-nature-and-contribution-of-food-additives

222

Anna Struneck
V Dob jedov jsme vnovali problematice okovn 3. kapitolu, v n jsme se zabvali pedevm okovnm kojenc a batolat,
dle okovnm proti lidskm papilomavirm (HPV) a okovnm proti prase chipce. I tyto ti okruhy vyvolaly velmi rozshl diskuse jak veejnosti, tak odbornk.

10.1 Pro a proti

V souasn dob pat diskuse o okovn mezi kontroverzn
tmata. Zd se, e existuj dva nesmiiteln tbory zastnci a
odprci vakcinace. Mezi zastnce pat pedevm pedstavitel
oficiln medicny a farmaceutickch firem, kte argumentuj, e
okovn je prospn, bezpen a nutn pro zajitn zdrav cel
populace, celho sttu, ba cel planety.
ten ji jist pochopil, e uvn vekerch lk je spojeno
s uritm rizikem N. Vakcny pedstavuj zvltn kategorii lk,
kter je clen v naprost vtin na zdrav jedince, aby jim poskytla ochranu ped nemocemi, ktermi by nemli nikdy onemocnt [1]. Jaksi automaticky se pedpokld, e vakcny jsou
bezpen a nevyvolvaj dn N. Pesto jsou N povinn uvdn v pbalovch letcch a je nepochybn, e se vyskytuj.
Protoe se vn N vyskytuj pomrn vzcn (< 1/10 000) a
mnohdy se znanou asovou prodlevou po okovn, je obtn
dokazovat jejich spojitost s vakcnami. Postien rodie nebo
kritici okovn potom maj pocit, e N vakcn jsou zastnci
okovn zlehovny, asto oznaovny jako neprkazn a nedoloen. V Dob jedov jsme uvedli nkter poznatky a fakta,
je se zpravidla irok veejnosti nesdluj nebo se bagatelizuj
223

jako nepodstatn a zanedbateln.

Na stran odprc okovn stoj nkte rodie a obansk
sdruen, kte projevuj svoje vhrady - od mrnho nabdn k
opatrnosti a po nesmiiteln nesouhlas. Jsou mezi nimi v naprost vtin takov, kte se sna co nejlpe peovat o zdrav
vvoj svch dt. S monost zskvn informac z nejrznjch
zdroj se dostvaj ke zprvm, kter je mnohdy vyds, a oni se
obvaj nsledk okovn v podob chronickch postien dtte, jako jsou napklad alergie, automunitn poruchy, hyperaktivita i autismus. Rozumn diskuse s pediatrem se dokaj jen
nkdy, protoe lkai jsou okovat povinni, jsou k tomu vzni
prvnmi pedpisy a jsou vzdlvni ve smyslu nzor oficiln
medicny. Ve sv kadodenn praxi nemaj pediati na dlouh diskuse s rodii as.
Pedstavitel obou uvedench tbor prohlauj, e jejich
primrnm zjmem je pe o zdrav dt, ppadn adolescent i
dospl populace. Je teba piznat, e mnoh z nemoc, kter byly
dve ast, jako napklad dtsk obrna, zkrt i ern kael,
vymizely z naeho ivota, a tak jsme jaksi zapomnli na rizika s
nimi spojen. V poslednch desetiletch, kdy byly nejbnj infekce i nejvt zabijci z rodiny infeknch nemoc v Evrop a
Americe tm eradikovny, si neuvdomujeme, e ve svt se
tyto nemoci stle vyskytuj. Pi nesmrn rozenm turistickm
ruchu, mobilit obyvatelstva a obchodnch vmnch je tak stle
nebezpe infeknch nemoc do jist mry aktuln. Pro pipomnku tto situace uvdme v tabulce 10.1 seznam nejbnjch
infekc na svt podle statistik z roku 1995 a 2008, nebo v tomto obdob nastaly v globlnm mtku vrazn zmny. Napklad
mortalita dt v dsledku onemocnn spalnikami poklesla v
roce 2008 na 164 000 oproti jednomu milionu v roce 1995.
Pesto i toto slo znamen, e stle umr na spalniky 450 dt
denn. V USA povauj spalniky od roku 2000 za tm eliminovan v dsledku okovn, s prmrnm vskytem 63 ppad
ron v letech 2000-2007 (vtinou zavleench z jinch zem)
224

(http://www.cdc.gov/mmwr/preview/mmwrhtml/mm5733al.
htm). V R se v roce 2008 nevyskytl dn ppad spalniek
(http://data.euro.who.int/DownloadArea/VPI/MEA/E200802_
Measlespage.pdf).
V zemch, kde ji nezavme mrt dt na spalniky nebo
zkrt, se pozornost veejnosti zamuje spe na medializovan
ppady, jako napklad mrt holiky z Vermontu, kter zemela v matin nru tyi dny pot, co byla okovna proti
chipce, nebo na mrt 14 dt v Argentin, kter byly v souboru
32 000 dt okovanch Synlorixem.
Tabulka 10.1 Nejbnj infekn nemoci na svt a poty mrt v
jejich dsledku v letech 995 a 2008.
Infekn
nemoc

Incidence
1995

Pneumonie

395 000 000

4 400000

156 000 000

1600 000

4 miliardy

3 100 000

1,5 miliard

1500 000

Prjmov
onemocnn
Tuberkulza

Poty mrt
1995

Incidence
2008

Poty mrt
2008

9 000 000

3 100 000

9 400 000

1300 000

Malrie

500 000 000

2 100 000

243 000 000

863 000

Hepatitida B

350 000 000

1100 000

350 000 000

500 000

Spalniky

42 000 000

1000 000

281 972 podhodnoceno

164 000

ern kael

40 000 000

400 000

16 000 000

195 000

HIV - AIDS

21000 000

1100 000

33 400 000

2 700 000

(Byly pouity materily Science 288, 287, 2000 a statistika WHO 2010
(http://www.who.int/whosis/whostat/EN_WHS10_Full.pdf). Dal informace o
vskytu
infeknch
nemoc
jsou
dostupn
na
adrese
http://www.cdc.gov/vaccines/vac-gen/whatifstop.htm.)

Pedstavitel obou tbor by se vak mli spolen pokusit

kriticky zhodnotit dodrovn Hippokratova lkaskho pravidla
- primm non nocere (pedevm nekodit), zvit, jak prokazateln jsou nkter N vakcn a jak je jejich riziko v porovnn s
jejich pnosem. V tto kapitole uvdme pouze nkter dkazy a
nov poznatky ve vztahu k diskusm, kter vyvolala 3. kapitola v
225

Dob jedov. Podrobnj informace o problematice okovn

me ten nalzt na nkterch webovch strnkch, v domc i
zahranin literatue [2-8].
Podobn informace o okovn a vakcnch by se mly dostvat v demokratickm stt vem obanm z nkolika dvod.
Vakcinace je invazivn lkask zkrok, kter me, by v ojedinlch ppadech, zpsobit pokozen i smrt naprosto zdrav
osoby. Dosud se velmi mlo v o dlouhodobch incch kombinovanch vakcn a pdatnch ltek, kter obsahuj. I zde se
uplatuje tzv. koktejlov efekt. Jak je dobe znmo, vrobci nemaj povinnost testovat psoben pdatnch ltek ve vakcnch
a oficiln medicna je bu pehl, nebo povauje jejich koncentrace za pli nzk. Je teba piznat, e nen pesn znm
osud jednotlivch sloek vakcn v organismu, doba a zpsob vyluovn, ukldn v rznch tknch a interakce s jinmi molekulami. Dnes vak spolehliv vme, e mnoh z pdatnch ltek
psob jako endokrinn disruptory, karcinogeny nebo excito-toxiny, a to ji v nanomolrnm (10~9) mnostv nebo v podob nanostic. Jejich signly jsou pak prostednictvm receptor a signlnch kaskd v bukch mnohonsobn zesilovny.
Argumentace, e koncentrace formaldehydu, glutaraldehydu,
glutamtu, polysorbtu 80, nebo dokonce thimerosalu jsou ve
vakcnch nzk, a tud nekodliv, neobstoj ve svtle souasnch poznatk z laborato [9].
Nikdo tak neme poskytnout spolehlivou zruku, e
vak-cna ochrn okovanou osobu proti dan nemoci po dobu jejho ivota, nebo doby petrvn protiltek v organismu po okovn nejsou vdy znm. Zatmco z dvjch dob vme, e
prodln dtsk nemoci zabezpeilo imunitu na cel ivot, souasn epidemie punic a dvivho kale u prookovanch po-

pulac dokumentuj omezenou dobu ochrannho psoben

okovn.

226

Zdrav rozum se proto jaksi zdrh porozumt rozhodnut

NIKO (nrodn imunizan komise), poradnho orgnu MZ R pro
oblast okovn, ze dne 6. 9. 2011 ohledn povinnho okovn
vakcnou Priorix (proti spalnikm, zardnkm a punicm).
Odbornci, kte rozhoduj o zmnch a pokynech k bezpenmu
okovn, rozhodli, e dt, kter prodl spalniky dve, ne
proti nim bylo povinn okovno, me bt za 3 tdny po odeznn nemoci okovno vakcnou Priorix, kter m podntit vznik
protiltek i proti spalnikm, alternativn me bt pouita i
vakcna Priorix-Tetra. Ta obsahuje navc i oslaben virus planch
netovic (kmen OKA) vypstovan na lidskch fetlnch bukch.
Toto rozhodnut je v rozporu nejenom se zdravm rozumem, ale
i vdou a zkonem 258/2000 Sb., o ochran veejnho zdrav,
kter vslovn uvd, e prokzan imunita proti nemoci zbavuje
obana povinnosti se proti n nechat okovat! Je toto rozhodnut
motivovno zjmem o zdrav dtte? Nebo snad neochotou hledat odpovdajc een? Problm patrn u ns pedstavuje to,
zeje zaveden okovn vakcnou Priorix, ppadn doporuen
okovn vakcnou Priorix-Tetra, a pro bychom tedy mli usilovat o objednn vakcn proti zardnkm a puni-cm, ppadn
proti planm netovicm zvlt?
Zd se, e bychom to mli chtt pro vechny dti. V asopise
Nature toti vyel v kvtnu 2011 lnek Roberty Kwokov [10].
Autorka v nm upozoruje, e ji v roce 2007 pracovnci z Centra
vakcinanch studi v Oaklandu, veden zstupkyn editele stavu Nicolou Kleinovou, zjistili, e dti ve vku 12-23 msc, kter
byly okovny kombinovanou vakcnou MMRV (spalniky, punice, zardnky a plan netovice), mly astji febriln kee 7-10
dn po okovn ne dti okovan pouze MMR. Nsledn studie
ukzala, e kombinovan vakcna vyvolvala febriln kee ve
frekvenci 1/2300 dvek, zatmco jednotliv vakcnyje nevyvolvaly [11]. Je tak prokzan, e okovn proti planm netovi227

cm je nebezpen pro dti s oslabenou imunitou. To jsou poznatky, kter pin vdeck vzkum a na kter by bylo vhodn
reagovat.
V souasn dob jsme svdky nesmrnho sil epidemiolog,
imunolog, badatel i lka o pochopen proces a mechanism, kter jsou vyvolvny zavedenm plonho okovn v
mnoha vysplch sttech. Ukazuje se toti, e pvodn pedstavy
o jednoduch prevenci infeknch nemoc pomoc propracovanch imunizanch schmat v prbhu lidskho ivota asto nefunguj. V pedvakcinan dob byla pirozen imunita podporovna opakovanm kontaktem s kolujcmi patogeny a udrovala
se tak stdn" (herd, kolektivn) imunita. Potlaen divokch"
vir i bakteri, kter dve vyvolvaly bn dtsk nemoci, vytv situaci, kdy se imunita zskan okovnm ztrc a pi dalm setkn s patogenem pi nhle vznikl epidemii nefunguje
[12].
A tak je teba, abychom si byli vdomi, e v prbhu dalho
poznvn bude vhodn a nutn provdt zmny v zavedench
okovacch kalendch a skutenou potebu okovn zodpovdn zvaovat. K takovm poznatkm ns dovede peliv hodnocen N i pozorn sledovn zdravotnho stavu kojenc a batolat i nov nastupujcch epidemi u prookovan populace.

10.2 Jak se pesvdme o uitenosti plonho

okovn kojenc a batolat?
V Dob jedov jsme uvedli argumenty proti souasnmu okovn kojenc do jednoho roku povinnou vakcnou Infanrix
hexa a doporuenou vakcnou proti pneumokokm; na vbr se
nabz vakcna Synflorix nebo Prevenar. V souasn dob doporuuj odbornci pidat jet orln vakcnu proti prjmm vyvolvnm rotaviry. Nezral imunitn systm kojence je tak pinucen mobilizovat svoje buky do boje proti mnoha antigenm.
Pi dvou velikch", kad do jednoho stehnka, si zpravidla
228

rodi neuvdomuje, co vechno dostv dvoumsn kojeneek

do svho tla. Pokud nedok odbornci pedem posoudit a zvit, zda je takov zt pro nezral imunitn systm a vyvjejc se
mozek kodliv, nebo prospn, pak bychom mli alespo sledovat a hodnotit projevy a dsledky tohoto postupu v praxi. Bude generace okovanch dt zdravj a odolnj, nebo bude mt
naopak vce nemoc v dosplosti, s hormi dsledky ne po prodln bnch dtskch nemoc?

Protiprjmov orln vakcny Rotarix nebo RotaTeq jsou slaouk, protoe obsahuj vce ne jeden gram sacharzy, na kterou nen kojen jazek zvykl, a v tomto sirpku je obsaeno ne
mn ne 1,5 x 106 rotavirovch stic. Kdy dtko nezvykl
takov krmi vakcnu vyplivne, nevad, protoe k vyvoln nemoci
sta i 10 rotavirovch stic, take by mly stait i k aktivaci
imunitnho systmu. Nadbytek vir se po dobu nkolika dn
vyluuje stolic, a tak mohou onemocnt prjmem vichni, kdo
pichzej do styku s plenkami. Mohou tak zskat imunitu proti
rotavirm, a to vlastn docela zadarmo. Jak uvidme pozdji, je to
vak spojeno s monost zauzlen stev.
Rotavirov iv vakcna Rotashield (Wyeth Laboratories, Inc.)
byla v USA staena v roce 1999 pot, co byly hleny ppady
obstrukce (zauzlen, intususcepce) stev u okovanch dt. Bylo
to pouhch devt msc po uveden vakcny na trh. Mechanismus tohoto pokozen je stle neznm, ale je mon, e iv
virus me vyvolvat zduen lymfatickch uzlin ve stevech a
zvyovat jejich kontraktilitu (stahovn), co vede k zauzlen. Za
devt msc byla vakcna Rotashield aplikovna ve tech dvkch 600 000 kojenc. Podle systmu VAERS bylo v letech
1998-1999 hleno 436 vnch N po okovn proti rotavirm, z toho 21 mrt [24]. Vpoty ukzaly, e riziko intususcepce bylo pro jednoho z 2500 pjemc vakcny, a proto
byla vakcna okamit staena [64].
229

Od roku 2007 probhalo mezinrodn testovn innosti nov vakcny proti rotavirm u kojench a nekojench dt sponzorovan firmami Sanofi Pasteur a GlaxoSmithKline [23]. Pedlicenn test vakcny Rotarix (GSK) pro zhodnocen jej bezpenosti zahrnoval vce ne 60 000 dt [24] a vylouil riziko zauzlen
stev. Avak ani takov test neme vylouit vzcn ppady N
v postlicennm uvn u velkho potu dt. Post-licenn studie
v Mexiku tak ukzaly na mon lehce zven riziko zauzlen
stev. K podobnm zvrm doli i v Austrlii. Nicmn nkte
vzkumnci spekuluj o tom, e okovn proti rotavirm me
dti chrnit i proti zauzlen stev [10]! Jak se m potom orientovat rodi, ktermu pediatr nabdne vakcnu proti tkm prjmm u dt? Vakcnu by nemly dostat dti se syndromem vn imunodeficience (SCID) [24].
Vzkumn pracovnci CDC se zabvali studiem problematiky,
pro dti z rozvojovch zem typicky neodpovdaj na orln
ro-tavirovou vakcnu stejn jako dti z rozvinutch zem (http://
www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/20442687). Analyzovali proto
matesk mlko matek z Indie, Vietnamu a Koreje, aby zjistili, e
matesk mlka tchto en obsahuj laktoferrin, lysozym a zejmna imunoglobulin A (IgA). Prv proto, e dti maj dostatenou dodvku tchto ltek z mlka svch matek, nemusej odpovdat na cizorod antigeny z rekonstruovanch rotavir. Matky v
USA, jejich mlko bylo v tomto vzkumu analyzovno, mly ni titry protiltek IgA.
Deset autor uveden prce, vichni zamstnanci CDC, dospli
na zklad tchto pozorovn k pozoruhodnmu doporuen.
Matky v rozvojovch zemch by mly pestat kojit, aby si nkolikatdenn dtka po podn rotavirov vakciny vytvoila odpovdajc protiltky. Pokud by se vm snad zdlo toto rozhodnut
neuviteln a moje sdlen antivakcinan, mete si ve ovit a
dal informace pest na http://naturalsociety.com/ scientists-say-delay-breastfeeding-to-improve-vaccine-potency/;
http://www.naturalnews.com/034722_breastfeeding_vaccines_
230

CDC.html. Prce publikovan ji v roce 2010, ve kter autoi doporuuj zastaven kojen po dobu imunizace (na jak dlouho?),
rozbouila veejn mnn zejmna v USA, a tak na zatku roku
2012 mnoz odbornci matkm vysvtluj, e sta pestat kojit na
dv hodiny.
Je to smutn, le nzorn pklad toho, kam a me dojt snaha po zaveden okovn kojenc v zjmu ochrany jejich zdrav. O
tom, jak byla vakcna proti rotavirm testovna na nedonoe-nch dtech, pe MUDr. Elekov v 11. kapitole.
J si jako fyzioloka, matka a babika myslm, e kojencm a
nedonoenm dtikm vc prospje matina nru a piloen k
prsu plnmu mlka ne zaplavovn nedozrlho tlka destkami antigen, by v malm potu vpich nebo podanmi v peslazen tekutin na lice. Uveden studie o testovn vakcn na
nedonoench dtech nebo doporuen pestat kojit, aby mohla
fungovat vakcna proti rotavirm, nejsou vmyslem odprc okovn ani nepat do konspiranch teori.
Zd se vak, e rodie i pediati v R si k vakcnm proti rotavirm zachovvaj rezervovan odstup, a to i pes nalhav doporuovn NIKO a pednch vakcinolog. V rmci nadstandardnho placenho okovn se prookovanost nov narozench dt
pohybovala na konci roku 2009 kolem 0,7 %. Podle daj ze
srpna 2009 podalo pouze cca 9 % z 1868 oslovench praktickch
lka pro dti a dorost okovac dvku alespo jednomu dtti.
V souasnosti je okovn proti rotavirovm infekcm v R jednm z nejvce propagovanch druh okovn. Dky programu
VZP se ho podailo zpstupnit vraznm snenm jeho celkov
ceny. Program probh od roku 2010 a prv dky nmu se u
zvila prookovanost eskch dt ve srovnn s roky pedchozmi. V roce 2010 vyuily programu tisce rodi. Za to, e
svmu dtti zakoup vakcnu, zaplat i v roce 2012 pouze zvhodnnou cenu maximln 2600 K, piem 500 K jim jet
bude nsledn proplaceno (http://www.zdravky.cz/infoservis-vzp/aktualne/ockovani-proti-rotavirum).
231

Seznam sloek doporuovanch t vakcn uvdme v tabulce

10.2. Jak Je zejm, mus se mal kojeneek jet vypodat s
podnou dvkou iont hlinitch, kter v tchto vakcnch slou
jako ad-juvans a antigeny jsou na nich naadsorbovan, dostane
trochu" karcinogennho formaldehydu a tato antigenn tekutina
je lehce okoenn stopami glutamtu z kultivanch mdi. Antigeny se pstuj na bukch z ledvin africk opice-kokodana
guerzy zelen (tzv. Vro buky). Nikdo radji neuvauje o tom,
co vechno se me jet v tchto materilech z ledvin africkch
opiek penet. Viry, priony, DNA? V beznu 2010 vyzval FDA i
evropsk EMA pediatry, aby zastavili okovn Rotarixem a pot
i RotaTeqem proto, e byl ve vakcnch zjitn prase cirkovirus.
Cirkovirus je jeden z nejmench vir tvoen jednovlknovou
DNA, kter vak inn ni lymfocyty. Je pochopiteln, e v dob
prase chipky vyvolal i prase cirkovirus, kter ohrouje stda
prasat v EU i v Americe, znan obavy. Uhynul zvata maj
zvten uzliny a zduel plce. Nicmn, jak FDA, tak EMA vydaly zakrtko stanovisko o neptomnosti rizika tohoto viru pro
lidsk organismus s monost pokraovat dle v distribuci vakcny [25]. Dal informace me ten najt v knce Struneck o
okovn [8].
Jestlie budeme s pomoc tabulky potat, pak zjistme, e verze Infanrix hexa + Synflorix m 23 antigen (10 + 13); verze Infan-rix hexa + Prevenar 13 + Rotateq m 29 antigen (10 + 14 +
5). Jist jste si vimli, e ve tech vakcnch se vyskytuj stejn
antigeny, take dvoumsn kojenec je pi souasnm okovn
dostv dvojmo. Nevm, pro tomu tak je, ani nevm, co si o tto
situaci mysl vakcinologov, imunologov a pediati. Podle okovacho kalende dostv kojenec tut imunologickou zt

jet ve 4. msci vku, potom v 5. msci a peokovn se

m provdt ve vku 10-18 msc.
Zatm jsme ponechali stranou nemn ztovou dvku hlin232

ku, kter rovn psob na imunitn systm a na nezral vyvjejc se mozek prv v dob jeho silnho rstu.
Pediati o potenciln neurotoxicit hlinku nebo o mon
stimulaci autoimunitnch onemocnn neuvauj, protoe se o
nich neuili. Faktem je, e kojenci v USA na takovou zt okovn v poslednch dvou desetiletch reaguj vznikem auti-stickch
symptom, nrstem cukrovky, hyperaktivity a potemi s uenm. Generace americkch dt z poslednch dvaceti let vykazuje
vn naruen mentlnch schopnost - kad 90. dt ji m
rysy autistickho syndromu. Dokou dti v R tmto vlivm
odolat ve zdrav tlesnm i psychickm?

Existuje vce ne 80 rznch sroskupin pneumokok. Jestlie

se chcete pokusit chrnit lidi ped pneumokokovm onemocnnm, muste si bt vdomi, e kdy zabrnte kmenm z vakcny,
aby se projevily, je zde potencil pro jejich nhradu. Kmeny pro
ob pneumokokov vakcny byly vybrny na zklad toho, e
tyto kmeny pedstavuj 80-85 % vech nemoc v USA. V jinch
zemch to mohou bt jin kmeny. Nicmn nevme, zdali omezen
kolonizace nosu kmeny Prevenaru 13 neoteve pleitost jinm
kmenm pneumokok, kter je nahrad a budou vce invaziv-n,
nebo jestli je nahrad jin bakterie (http://www.medscape.com).
teni Doby jedov si patrn vzpomenou, e kombinaci povinnho okovn a doporuen pneumokokov plus rotavirov
vakcny nedoporuujeme. Ale kad rodi se mus rozhodovat na
vlastn zodpovdnost, kterou monost bude povaovat pro svoje
dt pi jeho startu do ivota za nejlep.
daje v tabulce 10.2 si me ten doplnit a ovit na uveden webov adrese a podle pbalovch letk vrobc.

233

Tabulka 10.2 Antigeny a pdatn ltky povinn vakcny (Infanrix

hexa), dvou doporuovanch pneumokokovch vakcn (Prevenar
nebo Synflorix) a vakcn proti rotavirm (Rotarix nebo RotaTeq).
INFANRIX
HEXA

PREVENAR 13 SYNFLORIX

ROTARIX

ROTATEQ

1. rotavirus
RIX4414

1. rotavirus
typGl

1. difterick
1. difterick
anatoxin (ke
anatoxn* (proti
konjgaci 13
zkrtu)
PKPS)

1. difterick
anatoxin (ke
konjgaci 10
PKPS)

2. tetanov
anatoxn (proti
tetami)

2.-5. PKPS typ

1,3, 4, 5

2. tetanov
anatoxin

2. rotavirus
typG2

3. Hib (polysacharid)

6.-7. PKPS
typ 6A, 6B

3. Hib
protein D

3. rotavirus
typG3

4. antigen HBV
(proti hepati-tid B)

8. PKPS
typ7F

4.-6. PKPS
typ 1,4, 5

4. rotavirus
typ G4

5. poliovirus
(proti dtsk
obrn) typ 1
(mahony)

9. PKPS
typ9V

7. PKPS
typ 6B

5. rotavirus
typ P

6. poliovirus
typ 2 (MEF-1)

10. PKPS
typ 14

8.-9. PKPS
typ 7F, 9V

7. poliovirus typ 11. PKPS

3 (Saukett)
typl8C

10. PKPS
typ 14

8. pertusick
anatoxn (proti
ernmu kali)

12. PKPS
typ 19A

11. PKPS
typl8C

9.filamentzn
haemaglutinin

13. PKPS
typl9F

12. PKPS
typ 19F

10. pertaktin

14. PKPS
typ23F

13. PKPS
typ 23 F

234

Pdatn ltky
hydroxid hlinit
(AIOH3) 0,5 mg
Al3+

sacharza
1073 mg

1080 mg

fosforenan
fosforenan
fosforenan
hlinit (A1PO4) hlinit (A1PO4) hlinit (A1PO4) sorbitol
0,32 mg AP
0,125 mg AP* 0,5 mg AI3*
formaldehyd

CaCo3

glutamt stopy

glutamt
stopy

hydroxid sodn

klovatina

polysorbt

dextran

Hib - Haemophilus influenzae b; PKPS - pneumokokov polysacharid

http://www.ema.
europa.eu/docs/en_GB/document_library/
EPAR_Product_Information/human/000296/WC500032505.pdf

Na vsledky experiment se souasnou generac dt u ns

nen teba ekat, a budou dospl. Nabz se pouen z americkch zkuenost, kter jsou velmi dobe evidovny a statisticky
hodnoceny u velkch a poetnch soubor osob. V USA dostvaj
dti od 80. let 20. stolet nejvt poet vakcn na svt. Americk
dt obdr ve vku do jednoho roku 26 vakcn a do 18 let by
mlo absolvovat celkem 69 vakcn. Przkumy ukazuj, e dt ve
vku 19-35 msc, kter nebyly okovny dnou vak-cnou,
bylo v roce 2009 v USA mn ne jedno procento [13]. Nikdo
nepochybuje o tom, e americk dti v naprost vtin netrp
ani podvivou ani nedostatenou hygienou. Americk zdravotn
systm vynakld nejvy stky na zdravotn pi na jednoho
obyvatele z celho svta. Zatmco na potku 80. let 20. stolet
pedstavovaly USA stt s nejni dtskou mrtnost, v roce 2009
se ocitly, podle daj WHO, v tomto ukazateli a na 34. mst
[14]. Statistiky potvrzuj, e jedno ze esti americkch dt m
235

problmy s uenm, jedno z devti trp astmatem, jedno ze sta m

symptomy autismu a jedno ze 450 trp cukrovkou. Miliony dalch trp rznmi alergiemi, znty trvicho stroj a rznmi
poruchami nervovho a imunitnho systmu. Je mon, e na
vzniku tchto nemoc se podl cel ada dalch pin.
Jestlie se stle sname brt si pklad z vyspl Ameriky,
pro bychom se nemli vas pouit z jejch negativnch zkuenost? Zd se vak, e tam, a prv tam, funguj jin regulan
principy ne Hippokratova psaha a zjem o zdrav populace.
Americkm centrem pro kontrolu a prevenci nemoc (CDC)
otsaj korupn i morln skandly, mocn ruka trhu - penz a
zisku ovld i vdeck vzkum.
Avak pro vdce nen snadn studovat, zda vakcny vyvolvaj
irokou klu uvedench vnch poruch, kdy je toto okovn
pikzno zkony a vzkum bez finannho podlu sponzor je
takka nemon (http://www.nvic.org/PDFs/IOM/NVIC-Stmt-2011-AEFI-Rpt.aspx). Takov vzkum je vak velice potebn
pro dvru veejnosti, protoe poet lid, kte nedvuj vakcnm a proklamacm vrobc i reprezentant nejvych zdravotnickch instituc, se zvyuje.
V lednu 2012 jeden z nejvtch producent vakcn - Merck
-zveejnil na svch webovch strnkch Transparency Report
zprvu o transparentnosti, ve kter uvd na 72 stranch jmna
lka a sumy, kter jim vyplatil za pednky ve tetm a tvrtm kvartle 2009: Je to celkem 18 810 495,52 dolaru. Jenom za
pednky o HPV vakcnch a rotavirovch vakcnch vyplatil za
pl roku 2 313 942,81 dolaru, take za rok celkem 4 627 885,62
dolaru. Ale v tto snaze o transparentnost Merck nepokrauje, a
dn dal mzdov listiny za dal obdob ji neuveejnil
(http://www.merck.com/corporate-responsibility/docs/busi-ne
ss-ethics-transparency/3Q09-Transparency-Report.pdf).

236

10.3 Jak selhv innost okovn

Selhn innosti okovn v rozvinutch sttech se v poslednch letech ukazuje na pkladu punic, ernho kale i planch
netovic.

Plon okovn druhou dvkou vakcny proti punicm zaalo v USA v roce 1990 a bylo nsledovno historicky nejvtm
poklesem vskytu tohoto onemocnn, take se pedpokldalo,
e v roce 2010 budou punice v USA eliminovny. Avak v letech 2005-2006 dolo k nejrozshlejmu vskytu tto nemoci za
posledn dv dekdy ve vkov skupin osob od 18 do 24 let i
pesto, e v tto vkov skupin bylo celkem 84 % osob okovno dvma dvkami vakcny proti punicm [15]. K masivn epidemii punic dolo v letech 2003-2005 tak ve Velk Britnii,
kde bylo pouze v roce 2005 hleno 56 390 ppad onemocnn
[16]. V letech 2009-2010 byl hlen vskyt punic i v Kanad a
Izraeli. Onemocnn punicemi se objevilo v letech 2010 a 2011
ve zven me i v nkterch oblastech R (okresy Chomutov a
Most), a to pesto, e se v R okuje proti punicm ji od roku
1987 a prookovanost v roce 2003 dosahovala 96,9 %. Nejvy
podl nemocnch se vyskytoval ve vkov skupin 15-19 let
(46,1%), dle ve vkov skupin 10-14 let (23,6%) a 5-9 let (18,3
%). V R bylo proto vyhleno mimodn okovn proti punicm u osob ve vku 5-19 let v kolektivech, kde se aktuln
punice vyskytuj. To znamen, e nevme, jak dlouho petrvv
ochrann inek okovn u rznch jedinc.
Je pochopiteln, e vskyt punic a vztah onemocnn k okovn je intenzivn zkoumn a analyzovn. Vdci doli k zvru,
e nejrizikovj je skupina mldee ve vku 18-24 let, a doporuuj vytvoit innj vakcnu, ppadn zmnit okovac kalend jejho podvn.
Onemocnn v pozdjm vku me bt komplikovno zn237

ty varlat u chlapc, dle se me vyskytnout znt slinivky bin

nebo nehnisav znt mozkovch blan. Epidemie ve Velk Britnii ilustruje nchylnost osob, kter nebyly okovny a nemohly si
ani vytvoit pirozenou imunitu pi kontaktu s punicemi, protoe po zaveden programu dtsk imunizace byl divok" virus
punic v populaci potlaen [16].

Epidemie planch netovic se vyskytla v roce 2001 v

Orego-nu (USA) v jedn zkladn kole, kde bylo 97 % student
proti planm netovicm okovno. Postupn pak byla hlena
onemocnn i z jinch kol [17]. V R byly plan netovice v roce
2010 nejrozenjm infeknm onemocnnm a tvoily tm
2/5 celkovho potu infeknch onemocnn [18].

Jinm pkladem nepli inn ochrany v dsledku okovn

je ern kael (dtsk dviv kael, pertuse). V poslednch dvaceti letech se poet onemocnn stle zvyuje, a to zejmna u adolescent, kte byli okovni jako dti [19]. I zde dochz ke ztrt
imunity indukovan vakcnami, a to v prbhu nkolika let po
peokovn [20]. Opt se setkvme s tm, e plon okovn
naruilo systm stdn imunity potlaenm pirozenho kontaktu
s patogenem (bakteri Bordetella pertussis), a tud imunitn systm nem potebu vytvoen protiltky udrovat. Ve svm dsledku je to tragick zsah do ivotnho prosted a vytvoen
generace osob nchylnch k mnohem nim dvkm antigenu,
ne tomu bylo v dob pedvakcinan. Takov je situace ve vech
zemch, kde se okovn jevilo zpotku jako velmi spn - v
Kanad, ve vtin evropskch zem, Austrlii, na Novm Zlandu a na Tchaj-wanu.
Pes vvoj dvou druh vakcn proti dvivmu kali [6-8] zstv tato infekce globln epidemi. Zatmco se jedn primrn o
238

dtskou nemoc, v dsledku okovn se posouv do doby dospvn a dosplosti. V dubnu 2010 se proto konalo setkn 21 zem
z Evropy, Stednho vchodu a Afriky a doporuilo t-dvkovou
primrn imunizaci s peokovnm ped zahjenm koln dochzky a u adolescent [21]. Okovn adolescent bylo zavedeno v R, ve Slovensk republice a v Maarsku. Protoe okovn
vn naruilo systm stdn imunity, uvauj nkte epidemiologov o tzv. kokonov strategii, kdy by mla bt okovna
matka v thotenstv nebo krtce po porodu. Baylor se spolupracovnky provedli analzu, jak ovlivn nemocnost novorozenc okovn matek. Zjistili, e ke snen vskytu ernho kale u kojenc do 6 msc to nevedlo [26-27]. Akoliv americk studie
pinesla poznatky o neinnosti tto strategie, v R se ji zahjila
jej implementace (zaveden). V srpnu 2011 ACIP doporuil okovn thotnch en ve tetm trimestru thotenstv vakcnou
Tdap (tetanus, zkrt, acelulrn pertuse) i lid v tsnm kontaktu s novorozencem.

10.4 Diskuse o bezpenosti okovn proti rakovin dlonho pku

Poslaneck zdravotn vbor se v z 2011 s opozic jednomysln shodl jen na jedin vci. Okovn proti lidskm papilomavirm (HPV), kter zpsobuj rakovinu (karcinom) dlonho
pku u en, bude pro dvky od 13 do 14 let zdarma. Okovn
pro n nebude povinn, ale budou na nj mt nrok. Moje vyjden v Dobijedov, nabdajc k pelivmu zven, zda se rodie
rozhodnou nechat svoje dcery okovat HPV vakcnou Silgard (v
USA pod nzvem Gardasil) nebo Cervarix, vyvolalo kritick reakce pedstavitel oficiln medicny.

10.4.1 Nedouc inky HPV vakcn

Pi uvdn N vakcny Gardasil/Silgard pouvm informace
239

ze systmu VAERS13, z publikac v knize uvdnch i z prbalovch letk.

Zatmco systm VAERS uvd, e do ledna 2012 bylo hleno
24 832 ppad N po okovn touto vakcnou, FDA a CDC pokrauj ve svm tvrzen, e Gardasil je bezpen a inn vakcna.
Podvejme se, jak tyto ady zpracovvaj hlen oban a jak je
hodnot. Zatmco nkte renomovan a informovan odbornci
vd o tom, e hlen v systmu VAERS jsou pouze pikou ledovce, e se do tohoto systmu hls pouze 1-10% N
(http://www.whale.to/vaccines/ployl.html), experti FDA a CDC
vybrali z 12 424 hlen od ervna 2006 do prosince 2008 pouze
772 hlen povaovanch za serizn, zatmco zbvajcch 11
652 (93,8%) oznaili za neserizn [25]. K z 2011 vybrali
pouze 8% hlen jako serizn, zatmco zbvajcch 92 % je povaovno za neserizn (http://www.fda.gov/BiologicsBloodVac
cines/SafetyAvailability/VaccineSafety/ ucml79549.htm; http://
www.cdc.gov/vaccinesafety/vaccines/ hpv/gardasil. html#garda
sil).

N vnho typu jsou podle FDA definovny jako jakkoliv

zkuenost (zitek) nsledujc po jakkoliv dvce, je m za nsledek: smrt, ivot ohroujc situaci, hospitalizaci nebo nutnost
prodlouen hospitalizace v dob okovn, petrvvajc neschopnost nebo vvojov poruchy a poruchy provzejc porod.
Podle hodnocen vldnch agentur po celm svt nem vtina N po okovn Gardasilem nebo Cervarixem charakter
13

Vaccine Adverse Event Reporting System (VAERS) je program monitorujc bezpenost vakcn sponzorovan Centrem pro kontrolu a prevenci nemoc (CDC) a adem pro kontrolu potravin a liv (FDA).
VAKRS sleduje postmarketingovou bezpenost, shromauje informace o NU, kter se pihod pot, kdy vakcna zskala licenci v USA.
Lkai vak nemaj povinnost N do tohoto systmu hlsit,
http://vaers.hhs.gov/indcx
240

vnch N. Jedn se vtinou pouze o krtkodobou bolest v

mst vpichu, bolest hlavy, nevolnost, teplotu a mdlobu. Protoe
se pozoruje, e dvky po tomto typu okovn velmi asto
omdlvaj, byl pro tento typ mdloby vytvoen speciln pojem psychogenn udlost". Je to mdloba spojen se ztrtou vdom,
poruchami vidn, zkuby konetin (pr jsou asto zamovny
s keemi), tesem konetin, problmy s dchnm a hyperventilac. Tyto problmy nejsou zpravidla ani evidovny. Tak podle
vyjden Sttnho stavu pro kontrolu liv (SKL) se jedn o
vakcnu naprosto bezpenou.

Nrodn imunizan komise (NIKO), poradn orgn Ministerstva zdravotnictv pro oblast okovn, se na svm pravidelnm
zasedn dne 6. z 2011 zabvala nepravdivmi informacemi,
kter se v poslednch dnech objevily v nkterch sdlovacch
prostedcch a kter nemaj charakter vdecky ovench zdroj,
na tma reakc po HPV vak-cn. Komise vyjdila znepokojen
nad prezentovnm tchto livch informac a jejich vydvnm
za informace od odbornk pro oblast okovn. Ob pouvan
vakcny proti HPV infekci proly extenzivnm klinickm hodnocenm a jejich bezpenost byla mnohokrt ovena. Jedn se o
modern preventivn vakcny, jejich pouvn povede v budoucnosti ke kontinulnmu sniovn ekonomick zte spojen s lbou rakoviny dlonho pku.
Komise uvtala parlamentn nvrh na hrazen okovn proti
rakovin dlonho pku z prostedk veejnho zdravotnho
pojitn pro mlad dvky ve vku 13 a 14 let. Tento nvrh je
zcela v souladu s doporuenmi NIKO z ledna tohoto roku a odpovd evropskm trendm v okovn. Stanovisko NIKO, vychzelo z doporuen pti odbornch lkaskch spolenost,
kter povaovaly toto okovn za jedno z prioritnch a doporuily jeho zaazen do nrodnho imunizanho schmatu prv
pro tuto vkovou kategorii dvek. Data o bezpenosti vakcn pro
241

tuto vkovou kategorii vychz ze studi v ad zem svta i ze

studie, kter byla provedena v R.

Z dvod ekonomickch se NIKO, rozhodla pro vbr levnj

dvouslokov vakcny Cervarix (viz http://www.relax-well.
co.uk/ longterm-adverse-events-Cervarix.html), kter neobsahuje anti-geny vi genitlnm bradavicm (kondylomatm),
ktermi jsou dvenky patrn ohroeny vc ne rizikem vzniku
karcinomu. Kdo bude chtt okovat Silgardem, bude si muset
piplatit. Avak ukazuje se, e Cervarix m vt innost vi
adenokarcinomu cervixu, co je typ onemocnn, kter je obtnji zachytiteln cytologickm screeningem a v pozdjm stadiu
m vy mortalitu. Krom toho se objevuje v mladm vku ne
skvamozn karcinom [8, 28]. Podle nejnovjch poznatk je
prevence pre-karcinogennch lz Cervarixem vy (91 %) [29]
ne u Gardasilu (78 %) a k vyvoln tvorby protiltek sta jedna
vakcna [29]. Druh by byla vhodn a po 10 letech a tet by
mohly dostat eny v 5. dekd, kter jsou ohroeny rakovinou
dlonho pku. Zdvodnn tohoto schmatu lze nalzt v pracch Diany Harperov [28, 30]. Akoliv tedy bylo rozhodnut NIKO patrn urovno cenou vakcny a snahou po ueten prostedk VZP, v dan situaci se ukazuje jako nejlep mon.

Uvdm jeden z dopis, kter dostvm e-mailovou potou:

Ven pan doktorko Struneck,
se zjmem jsem si peetl Vae nzory na vakcinaci Gardasilem, resp. Cervarixem, a musm ci, e jsem si pipadal jako ve
stedovku. Myslm, fi mezi Vaimi pteli neme bt ani jeden
gynekolog, a pokud ano, ml by se vnovat spe rostlinn medicn a lb kosmetickch pot, pokud Vm nepiblil souvislosti. Kdo nevidl kondylomata, strach eny, j byla sdlena jen"
242

diagnza prekarcinzy, nebo nedej Bh pmo diagnza malignity, neml, by it mezi laiky nepravdiv informace.
Pracuji v oboru gynekologie jen 40 let, ale mohu Vm ci, e
vakcny proti HP virm povauji za objev shodn s objevem penicilinu nebo in-zulinu. Je mi lto, e Vy to tak nechpete.

Zstupci FDA a CDC oznauj vechna hlen v systmu

VAERS o 108 mrtch (http://sanevax.org/) v dsledku vakcinace Gar-dasilem za neoven a nesouvisejc s okovnm. Nevm, jak se s tmito nzory mohou ztotonit rodie a blzc dvek i
chlapc, kte jsou po okovn Gardasilem nebo Cervarixem
trvale pokozen nebo zemeli. Jejich svdectv meme nalzt na
mnoha internetovch strnkch i videozznamech (nap. http://
www.youtube.com/watch?v=MCJ5O4UX3x0, http://www.nvic.
org/Vaccine-Memorial. aspx; http: //www. cynthiaj anak. com/
gardasil.html). Velmi zajmav je americk dokumentrn film
The Greater Good, kter zachycuje ivotn pbhy tech rodin,
jejich ivoty byly zmnny v dsledku okovn. Vystupuj zde a
sv nzory prezentuj vznamn pedstavitel lka i vdc,
pediatrie a vakcinologie. Film zskal v roce 2011 dv ocenn na
festivalu Sidewalks moving pictures a na Amsterodamskm filmovm festivalu. Je kadopdn ukzkou toho, jak aktuln jsou
diskuse o bezpenosti okovn. Jin dokument, pipraven skupinou Judicial Watch za podpory FOIA (Freedom of Information
Act), sleduje 26 ppad mrt nsledujcch po okovn Gardasilem v obdob mezi 1. 9. 2010 a 15. 9. 2011 a dal vn N,
jako jsou kee, paralzy, oslepnut, pankreatitis, problmy s e,
ztrta krtkodob pamti a Guillainv-Barrho syndrom, dokumentovan podle hlen v systmu VAERS (http://www. judicialwatch.org/news/2011/oct/judicial-watch-uncovers-fda--gar
dasil-records-detailing-26-new-reported-deaths).

243

10.4.2 Vskyt karcinomu dlonho pku v

R
S patinm pocitem ohroen naich en jsem se zajmala o
incidenci C53 v R a o jej porovnn s vskytem v jinch zemch.
C53 je podle systmu Mezinrodn klasifikace nemoc (MKN)
oznaen pro zhoubn novotvar pku dlonho (karcinom dlonho pku). Podle daj Medicabze (www.medicabaze.cz)
byla v roce 2005 incidence karcinomu dlonho pku v esk
republice 19/100 000 en, mortalita 7,8/100 000 en. Zd se, e
v gynekologick pi o eny nco v naem stt nen v podku. V
R toti existuj okresy, kde je incidence tto nemoci nzk stejn
jako ve vysplch sttech - USA, Kanad, Holandsku, Francii,
Austrlii (viz tabulka 10.4.2.1), ba v okrese Prachatice je dokonce
nejni na celm svt! Jsou vak tak okresy, kde je incidence
karcinomu dlonho pku srovnateln s rozvojovmi stty a
dokonce dosahujeme incidenc v tch nejhorch, s jedinou vjimkou, a tou je ganda. Informace o incidenci karcinomu rakoviny dlonho pku poskytuje Informan centrum WHO
(http://apps.who.int/ hpvcentre/statistics/dynamic/ico/Summa
ryReportsSelect.cfm).
Statistika uvd, e zatmco v R pipad na jednoho lkae v
celosttnm prmru 231 pacient, jeden praktick gynekolog
m na starosti 3844 en (http://www.uzis.cz/publikace/zdra
votnictvi-cr-2010-statistickych-udajich).
Nai vakcinologov, praktit gynekologov i politici jsou pesvdeni, e okovn 13-141etch dvek vye problm vysok
incidence 53 u eskch en. Sdlej tak pesvden o naprost
bezpenosti tto vakcny a v, e N Gardasilu/Silgardu, pozorovan u skupiny mladch dvek v Indii, v systmu VAERS, na
internetovch strnkch z Velk Britnie o N ervarixu i v
p-balovch letcch, naim dvenkm nehroz.
V Indii probhal velk postlicenn test s Gardasilem u souboru 32 000 dvek ve vku 10-14 let. Byl zastaven na pkaz vldy
244

pot, co dolo k nevyjasnnm mrtm esti dvek a 120 dalch

muselo bt hospitalizovno pro vn pote.

245

Tabulka 10.4.2.1 Incidence C53 (zhoubn novotvar pku dlonho

-karcinom dlonho pku).

Okres

Prachatice
Beneov

Pap-screening
Srovnateln
Poet/
v uveden
se stavem v
100 000
zemi - definouveden
en
van pravidlo
zemi
asti
Nejlep na
3,9
svt
eny ve vku
4,3
Austrlie
20-69 let kad
2 roky

Chrudim

7,6

Francie,
Velk Britnie, Irsko

Kutn Hora,
Plze - sever

8,0

dtto

dtto

8,2-8,8

dtto

dtto

9,4-9,6

na

Pelhimov,
Pbram,
Opava
Vsetn, Jesenk, umperk
Semily,
Nymburk

10,5-10,9 Vietnam

Strakonice,
esk Lpa,
Olomouc

11,1-11,8 dtto

Praha

20,6

eny ve vku
20-69 kad 2
roky

eny ve vku
18-69 let kad
3 roky
eny ve vku
18-69 let kad
3 roky

Procento
en, kter
absolvuj
screening

60

75-80

17

dtto

Pkistn

eny ve vku
18-69 let kad
3 roky

Zpracovno
podle
http://www.uzis.cz/publikace/zdravotnictvicr-2010 -statistickych-udajich. Procento en, kter absolvuj screening,
se vztahuje na uveden stt, daje z okres v R nemme k dispozici.

246

Poet/ 100
000 en

Srovnateln se
stavem v
uveden
zemi

32,5

Nepal

eny ve vku
18-69 kad 3
roky

2,4

33,8

Nigrie

nic

dn

st nad
Orlic, Teplice

36,9

Ghana

eny ve vku
18-69 let kad 3
roky

2,7

V R dn kraj

47,5

ganda

nic

dn

esk republika

19,2

Pkistn

eny ve vku
18-69 let kad 3
roky

Okres

Jablonec
nad Nisou,
Klatovy,
Chomutov
Liberec, *
Hodonn

Pap-screeni
Prong v uveden cento en,
zemi - defino- kter abvan pravidlo
solvuj
asti
screening

(http://www.dnaindia.com/india/report_cancer-vaccine-programme-suspended-after-4-girls-die_l 368681)

Publikace dokazujc bezpenost okovn vakcnou HPV

16/18 u adolescentnch dvek [31] byla provedena ti roky po
udlen licence. Byl hodnocen soubor 1035 dvanctiletch dvek
z 12 zem svta, tedy heterogenn soubor z velmi rozdlnch geografickch a socioekonomickch podmnek, patrn i dvek z rznch etnik. Kontroln skupinu pedstavovaly dvky okovan
proti hepatitid A. N byly sledovny po dobu pouhch 7 dn a
byly porovnvny s inky vakcny proti hepatitid A. Takto
proveden studie zjevn nevyhovuje kritrim relevantnho vzkumu. Zpracovala jsem daje ze systmu VAERS, rozdlen
podle vkovch skupin do ervence 2011.

247

Tabulka 10.4.2.2 Vn N hlen do systmu VAERS k ervnu

2011, rozdlen do uvedench vkovch kategori podle
http://www.medalerts.org/vaersdb/findfield.php.
Vk (roky)
9-12
12-17
17-44
44-65
Neuren vk
Celkem

Poet
1307
7 761
8 976
54
3 511
21609

Podl
6,0%
35,9%
41,5%
0,25%
16,25 %
100%

Hlen o N HPV vakcn se te jako katalog horor, napsal ji

v roce 2007 prezident Judicial Watch Tom Fitton, a N HPV vakcn jsou stle palivm diskutovanm problmem na mnoha
webovch strnkch. V jnu 2008 vydala americk vlda prohlen, e Gardasil nen spojen s vnjmi zdravotnmi problmy, hospitalizacemi, pokozenm a smrt mezi dvkami a
mladmi enami v porovnn s tmi, kter nebyly okovny Gardasilem. V prbhu listopadu 2008 bylo hleno u okovanch
dvek mladch ne 16 let 9 mrt, 3 trombzy, 4 zstavy srdce, 9
novch ppad lupusu, 6 infarkt a dva ppady vasku-litidy. Je
snad takov vskyt onemocnn bn pro tuto vkovou skupinu
mladch dvek v USA?
Nrodn informan centrum pro okovn USA (NVIC) porovnalo N meningokokov vakcny Menactra, kter je povinn
pro pijet na stedn kolu, a dostvaj ji tud dvky i chlapci ve
vku 11-12 let. Na uvedench strnkch si ten me porovnat
N a statistiku oeten na pohotovostnch ambulancch, hospitalizace a vskyt N po obou vakcnch: http://www.nvic.org/
Downloads/NVICGardasilvsMenactraVAERSReportFeb-2009u.
aspx.
Je evidentn, e po Gardasilu jsou vechny udlosti nkolikansobn (3-30x) astj ne po Menacte. Psychogenn reakce
(pr v dsledku toho, e se dospvajc dvky boj jehly) se vak
248

po Menacte nevyskytuj v takovm rozsahu jako po Gardasilu

nebo Cervarixu. Jako nejnovj rozhodnut americkch zdravotnickch orgn se rsuje npad okovat adolescenty souasn
Gardasilem, Menactrou a DTaP.

10.4.3 Dkazy o bezpenosti HPV vakcn u

mu
Zatmco v Dob jedov jsem uvdla, e studii ink Gardasilu u adolescentnch chlapc ani u dosplch mu dosud
nikdo neprovedl, objevily se od t doby ve vdeckm tisku dv
zajmav studie. Vzkumnci ve Finsku zjistili po naokovn 189
chlapc ve vku 10-15 let Cervarixem, e chlapci vytvej vce
protiltek vi HPV 16 a HPV 18 ne stejn star dvky [32] a
nestuj si na N.
Objevila se tak studie poetnho mezinrodnho tmu, kde
20 badatel z 18 zem sledovalo celkem 4 065 zdravch chlapc
a mu ve vku 16-26 let [33], kter pin mj. dkazy o bezpenosti vakcinace Gardasilem. Polovina mu dostala vakcnu
HPV, zatmco druh polovina byla kontrolnm souborem. Zpsob
hodnocen N m tak zaujal, e se o nj musm podlit se teni,
by nevdci. Poet N je v tabulce nhle zredukovn podle
sudku vyetujcho, e s okovnm nemaj souvislost. Nevm,
jak k takovmu odhadu 20 badatel v 18 zemch jednotn dolo.
Pro nedostatek msta uvdm pouze ukzky svdc o tom, jak se
dojde k zvru, e je vakcna naprosto bezpen, protoe nen
rozdl mezi vakcnou a placebem. Autoi sice neuvdj sloen
placeba, avak z odkazu na jejich pedchoz prce lze pedpokldat, e se jednalo o injekn roztok s adjuvans, jako je ve vakcn.
Pokud dotete a na konec tohoto pbhu, mli byste pochopit,
e N vyvolv 225 (nebo 500) g hlinku! Moje srdce badatelky
ve vzkumu hlinku js, jak ojedinl experimentln soubor se
nm konen nabz. Avak autoi s tmito vzcnmi vsledky
pracuj v ponkud jinm smyslu. Prokazuj, e vakcna nem
249

dn N.
Tabulka 10.4.3 Poet N po HPV vakcn u mu ve vku 16-26 let
[33]. VR N vyznauje poet N, pro kter vyetujc odhadl, e
mohou mt souvislost s vakcnou.
HPV vakcna
Vechny N
n

Placebo

VRN
%

rt

Vechny N
n
1950

VRN
n

31,4

284

14,6

231

11,8

138

7,1

2,0

105

5,4

10

0,5

0,5

31

1,6

14

0,7

Subjekty
Zarudnut
ke

1945
1166

59,9

1046 53,6

Svdn
Systmov
N

1113

57,2

991

50,8

615

31,6

274 14,1

613

Poruchy
nervovho
systmu

207

10,6

121

6,2

Dchac
systm

108

5,6

39

Ke a
podko

26

1,3

10

Je tedy zjevn, e hlink a pdatn ltky ve vakcn vyvolvj

znan poet N; antigeny ve vakcn lehce zvyuj poet N
nebo jsou inky vakcny stejn s psobenm placeba. Neexistuje
vak objektivn dvod, pro by nemly bt pozorovan N spojovan s psobenm HPV vakcny, kter v sob obsahuje stejn
ltky jako placebo.

10.4.4 Hodnocen N u en
Stejnm zpsobem je interpretovna i bezpenost vakcn ve
studich, kde je jako srovnvac hodnota pouita vakcna proti
hepatitid A nebo B. Pokud se poet N u obou vakcn neli, pak
je Gardasil (nebo Cervarix) naprosto bezpen. Zajmav hodnocen N anti-HPV vakcn provedl Lu se spolupracovnky v me250

taanalze sedmi nejdleitjch studi publikovanch v letech

2006-2009 a evidovanch v Cochranov databzi kontrolovanch studi [34]. V tchto studich, kter byly vechny sponzorovny vrobci vakcn, bylo sledovno celkem 44 142 en ve
vku 15-44 let. (Vimnte si, dn 12-141et kolaky se v tchto studich neobjevuj.) Pro srovnn N bylo pouito placebo
nebo vakcna proti hepatitid A nebo placebo + vakcna proti
hepatitid B. Podvejme se, jak N se u tchto soubor en 15 a
30 dn po injekci, jako i v prbhu studie, mezi vakcnami vyskytovaly: Autoi sice konstatuj, e vn systmov N byly
hleny ve vech studich a poet hlench ink podle toho
zpracovvaj, jenome pi pohledu do jednotlivch studi meme zjistit, e nap. ve studii FUTURE I/II nebyly vbec N sledovny, take u souboru 17 764 en, z nich polovina byla okovna quadrivalentn (obsahujc 4 antigeny) vakcnou a polovina
placebem, nen uveden ani jeden ppad vedlejho inku [35].
Pemliv ten jist pochop, e se jedn pinejmenm o nesprvn hodnocen dat. V jinch studich byla nejastj bolest v
mst vpichu: 83,0-93,4 % u HPV vakcn a 75,4-87,2 % u kontroln skupiny. Bolest hlavy a nava byly pozorovny u 50-60 %
vech astnic. Vn N zahrnovaly abnormln prbh thotenstv, poruchy krevnho a lymfatickho systmu, poruchy
jater a lunku, poruchy imunitnho systmu, srden-cvn
phody, gastrointestinln poruchy, poruchy nervovho systmu, psychiatrick pote, poruchy ledvin a vyluovacho stroj,
hrudn a dchac, onemocnn ke a podkonch tkn, infekn
onemocnn, poruchy rozmnoovn a problmy s prsy, poruchy
jater a vyluovn lui, svalov a pohybov problmy, zrann a
intoxikace. Nejvnjmi hlenmi N byl nenormln prbh
thotenstv, zejmna spontnn potraty a abnormln vvoj plodu. V souboru 21 916 okovanch en bylo celkem 825 ppad
vnch N (3,8 %). Nicmn jakmsi zhadnm mylenkovm
pochodem dochzej autoi k poznatkm, e vztah k HPV injekci
m pouze 15 N vyskytnuvch se u 21 916 en. A vzhledem k
tomu, e u kontroln skupiny bylo uznno 8 N u 21 940 osob, je
251

evidentn, e vakcna proti HPV nem dn vedlej inky. Tato

prce publikovan v mezinrodnm asopise je tedy zcela pesvdivm dkazem o tom, e u velikho souboru en nebyly
nalezeny statisticky prkazn N. Pokud byste tomu snad nechtli vit, prce je voln ke staen [34] a naleznete v n spolehliv daje o innosti vakcn, ty vypadaj na prvn pohled serizn.
Je tedy zejm, e vichni pedstavitel oficiln medicny maj
vdeck potvrzen toho, e vakcny proti HPV jsou bezpen a
nemaj dn N. Tak AAP v uvedench publikacch uznv, e
14 072 evidovanch N pouze 7 % za relevantn k vakcn, avak
ve skutenosti takovch, kter by nemly nikoho znepokojovat.
CDC i FDA, kte hodnot hlen N, provedou zmnu pouze
tehdy, pokud se vyskytnou N alespo dvakrt v incidenci 1/10
000 [28]. Naproti tomu panlsk vlda sthla v roce 2009 z trhu
75 000 dvek Gardasilu pot, co musely bt hospitalizovny
pouze" dv adolescentn dvky pro vn N (http://
www.reuters.com/article/2009/02/10/tb-merck-gardasil-sus-p
ension-idSLA56308620090210). Ve panlskm tisku je poadovno proveden studi dlouhodobch ink vakcinace proti
HPV, protoe neexistuj dn zruky, e nebude ovlivnno thotenstv, plodnost a e se nebudou objevovat abnormality ve
vvoji plod. Poadavky na pehodnocen okovn nezletilch
dvek proti HPV jsou vzneny ve Francii, Rakousku i vcarsku
(http://www.medocean.re/2011/09/).

Vechny velk studie vyjaduj vysokou innost HPV okovn (a 99 %). Toto procento vychz z incidence (vskytu)
kancerz-nch cerviklnch lz, tzv. CIN1-2, nebo vaginlnch lz
vyvolanch HPV 16 nebo HPV 18, nebo s vskytem infekce HPV
16, 18, nebo s incidenc kondylomat (uvd se 100 % innost),
zpravidla po 3. yakcinaci. Nejdel doba sledovn byla 27-60
252

msc.
Podvejme se, jak vypadaj sla, kter poskytuje studie FUTURE I/II. 17 622 en ve vku 16-26 let se astnilo
ped-licenn klinick studie v obdob prosinec 2001-bezen
2003, avak publikovny byly tyto vsledky a 3 roky po udlen
licenc. Klinicky a histologicky se vyetoval vskyt lz 1. stupn
(CIN1), ili poten nejleh zmny, kter mohou pejt do
stup 2-3, a teprve ty se potom mohou stt zkladem vzniku
karcinom. Mn ne 1 % infekce HPV u en pejde do stadia
rakoviny. Devadest procent infekce organismus zvldne v prbhu 2-3 let, z toho 67 % bhem 12 msc [30].
Tabulka 10.4.4.1 innost HPV vakcny s pouitm daj z metaanalzy Lu et al. [34]. (Pipomnme, e bradavice (kondylomata)
vyvolvaj HPV 6 nebo 11. Za primrn pvodce rakoviny dlonho
pku se povauj HPV 16 a l8.)
Okovan skupina (quadrivalentn vakcna)

Kontroln skupina (placebo)

Poet ppad/
poet subjekt

Poet ppad/
poet subjekt

HPV 6 nebo 11

0/6688

45/6619

100

HPV 16

6/6448

97/6257

94

HPV 18

1/7158

47/7092

97,9

HPV 6 nebo 11

0/6718

6/6647

100

HPV 16

0/6455

7/6269

100

HPV 18

0/7190

2/7119

100

2/6718

186/6647

98,9

Leze a typ HPV

Cervikln leze CIN1

innost
v%

Vaginln leze VIN1

Kondylomata
HPV 6 nebo 11

253

I selsk rozum se jist mus pozastavit nad vypovdajc hodnotou o 100% innosti vakcinace, kdy se jedn o vskyt 2 ppad CIN1 v souboru 7119 neokovanch a o dn ppad u
srovnatelnho souboru okovanch. Jenome statistika je mocn
nstroj, kter doke divy. Pi pouvn statistiky v hodnocen
innosti lk nebo rznch vakcn je mon pouvat tzv. relativn riziko nebo absolutn riziko. Podvejme se, jak vrazn se
tyto dva daje li pi pouit jednoho a tho souboru pozorovanch pacient. Absolutn riziko je pozorovan pokles onemocnn v porovnn s kontrolnm souborem. Relativn riziko se vypot tak, e se absolutn riziko dl potem rizik pozorovanch
u kontrolnho souboru.
Nejlpe si to vysvtlme na konkrtnch slech. Pedstavme
si, e mme studii 200 en, z nich polovina dostv lk a druh
polovina placebo. V kontroln skupin se vyskytnou tyi ppady
onemocnn, v len skupin dva. Na zklad takovho pozorovn meme vydat dva typy prohlen, kter jsou ze statistickho pohledu sprvn:
1. Nov lk snil riziko onemocnn o 50 %. Dv eny s
onemocnnm, kter braly lky, pedstavuj polovinu ppad onemocnn v porovnn se 4 enami nelenmi, ili
50 % - relativn riziko.
2. Nov lk zpsobil pokles vskytu nemoci o dva procentuln body. Pouze 2 eny ze sta (2 %) onemocnly pi podvn lku, v porovnn se 4 enami ze sta nelench.
Je zcela evidentn, e tyto dv zprvy, akoliv vyjaduj stejnou
skutenost, maj zcela rozdln inek na irokou populaci. Ten,
kdo se rozhodne pro interpretaci pomoc relativnho rizika, se
nedopout podvodu. Je to vak ve skutenosti zpsob, jak ponkud manipulovat s pedstavami irok veejnosti.

254

Nedalo mi to a zkusila jsem pepotat incidenci cerviklnch

lz 1. stupn (CIN1) a vaginlnch lz 1. stupn (VIN), jak jsou
uvdn v publikovanch studich, na 10 000 en s incidenc N
(kter jsou zcela evidentn podhodnoceny). Tmto zpsobem
me bt provedeno jejich porovnn. Tabulka 10.4.4.2 uvd vskyt CIN1 a VIN u en ve vku 16-26 let podle daj [35] po
pepotu na 10 000 en a skuten pozorovan poty N podle
[34] pepotan na 10 000 en okovanch HPV vakcnou. Pipomeme si, e prevalence karcinomu dlonho pku je v rozvinutch zemch cca 9/100 000, tedy 0,9/10 000. Dokonce i v R,
kter m vysokou prevalenci C53, vychzej 2 nemocn eny na
10 000 en. V porovnn s N okovn je to nesrovnateln ni
poet, navc v monostech prevence screeningem a zahjenm
vasn lby.
Tabulka 10.4.4.2 Pepoty vskytu dysplzi dlonho pku CIN1 a
pochvy (VIN) vyvolanch u skupiny neokovanch en viry typu HPV
16 a 18 [35] a poet N zaznamenanch v uvedench studich.
Typ dysplzie Poet/10 000 en

Studie

N Poet/10 000 en

PATRICIA

752

CIN1 HPV 16

155

CIN1 HPV 18

66,3

FUTUREI

179

VIN 1 HPV 16

11

Harper et al.

414

VIN HPV18

2,8

islalab

245

Porovnn uvedench sel ukazuje, e poet N po okovn

ve sledovanch souborech vysoce pevauje nad vskytem
pedkancerznch lz nejlehho stupn, kter se asto spontnn zhoj. Tato moje sla, kter vypovdaj o vtm riziku ne
pnosu, jsou pouze ukzkou, e kvalifikovan a zodpovdn posouzen pomru pnos a rizik vyaduje podrobn zpracovn
vech dostupnch daj s vyuitm odpovdajcho statistickho
zpracovn.
255

10.4.5 Kolik stoj prevence karcinomu dlonho pku?

Nevm, kdo dokzal pedpovdt, kolik penz se uet na len rakoviny dlonho pku u dnench 13-14letch dvek v
jejich dosplosti tm, e budou dnes bezplatn okovny (viz
argumenty NIKO). Nikdo neme poprat fakt, e innost HPV
vakcn v prevenci rakoviny dlonho pku dosud nikdo neprokzal, ve studich byly a jsou zkoumny pouze pedkancerzn
leze. Odbornci i pbalov letky upozoruj na skutenost, e
okovn nechrn ped vemi typy rakoviny dlonho pku a
ani nechrn vechny okovan. Nikdo tak dosud nev, jak
dlouho petrv imunita po tto vakcinaci.
Je pochopiteln, e masivn celosvtov kampa za okovn
dvek a en proti HPV 16/18 vyvolv velikou pozornost vzhledem k zhodnocen ekonomickch nklad zpsob prevence
rakoviny dlonho pku. Mnoz zastvaj nzor, e vzhledem k
souasnm cenm HPV vakcn je ekonomicky mnohem vhodnj provdn cytologickho screeningu. Tento pstup k prevenci karcinomu dlonho pku je levnj jak v porovnn se
samotnm HPV okovnm, tak v kombinaci vakcinace se screeningem pro vkovou kategorii 9-26 let [30].
Pro ilustraci rznch ekonomickch model v rznch zemch
pikldm v tomto ppad jak pro tene, tak pro odbornky
ir seznam publikac, kter se zabvaj touto problematikou
[36-47].
Ve Finsku probh studie PATRICIA, kter sleduje soubor 20
000 en, kterm bylo v dob okovn 16-17 let. Je to dosud nejdel studie, probhajc 10 let, avak i jej autoi uvdj, e ke
konenmu vyhodnocen je teba sledovn po dobu 15 let. Za
pedpokladu, e po celou tuto dobu bude zachovn vysok titr
protiltek, pak podle pvodnho odhadu Diany Harperov [48,
30] se pi 90% prookovanosti en me snit vskyt rakoviny
clonho pku a za 15 let na 7/100 000, jak uvdme v Dob
256

jedov. S dostupnost dalch daj ze sledovn okovanch

soubor zmnila Dian Harperov ve sv prci v roce 2011 tento
odhad pro Gardasil na pouhch 14/100 000 [28]. Jak ukazuj
zkuenosti z USA, snit vskyt rakoviny dlonho pku na
7/100 000 se podailo ji ped okovnm zavedenm
scree-ningu.

Z reakc rodi v R, kte sv dti vedou k etice pohlavnho

ivota, lze usuzovat, e znan st dvek i v dnen dob zahajuje
pohlavn ivot a adu let po dovren 13. roku ivota, a dosud
nen jist, zda v t dob bude stle v jejich tle dostaten titr
protiltek proti HPV16 a 18. Dosavadn men ukazuj, e titr
protiltek proti HPV 18 z Gardasilu kles po 5 letech u 35 % en,
po 8,5 letech ztrc 14 % en miteln protiltky, zbvajcch 86
% udruje titr asi ve stejn vi jako po rychlm potenm poklesu [30]. Mnoho en m schopnost se s HPV vyrovnat i bez
okovn. Tuto skutenost piznv na svch strnkch i CDC.
Kdybychom vak chtli zabezpeit ochranu ped HPV en po
cel ivot, muselo by se patrn peokovvat. V diskusch o ekonomick nronosti programu okovn proti HPV jsem se setkala s vahou, jak by se mohla roztet spirla tto mimodn drah vakcinace [49]. Na zklad souasnch znalost, e okovn
poskytne plnou ochranu dvce na 5 let, by pak lllet dvka mla
dostat 13 peokovn do svch 75 let, aby se zajistila ochrana
ped HPV vyvolanou rakovinou dlonho pku. Nklady na takove okovn jdou do miliard dolar a mnohonsobn pevyuj
souasn vdaje na veker okovn dt a mldee. Kdybychom
chtli spotat, kolika mrt na karcinom dlonho pku se zabrn v porovnn s N HPV vakcn, vychzej absurdn sla.

257

Na podzim 2011 rozbouila veejn mnn zprva San Vax14,

e injekce Gardasilu obsahuj rekombinantn HPV DNA. Zatmco
jin vakcny jsou na bzi pirozench antigen, tady je stice
vytvoena umle a virus pouze imituje. To je v souladu s tm, co
opakovan proklamuj vrobci i CDC, e dn virov DNA, kter
by umonila, aby se virus v okovanm organismu mnoil, ve
vakcn nen. Analza 30 vzork Gardasilu prodvanch v USA,
Austrlii, na Novm Zlandu, panlsku, Francii a Polsku ukzala,
e 100 % z nich (tedy vechny) obsahovaly rekombinantn virovou DNA. HPV DNA navzan na hlinkov adjuvans pedstavuje
potenciln riziko, protoe me vyvolat celou adu autoimunitnch zntlivch poruch, jako je rev-matick artitida, akutn encefalomyelitida a dal dosud neznm nsledn poruchy. EMA
(Evropsk agentura pro kontrolu liv) prohlsila, e posoud
riziko tto kontaminace pro vech 27 stt EU.

Na rozdl od jinch vakcn, kter chrn ped infeknmi nemocemi v dtstv, je vakcinace HPV clen na 9-14-1et dvky, aby je ochrnila ped rakovinou dlonho pku, kter se
me vyvinout za destky let. Samotn okovn HPV vakcnami nepedstavuje ekonomickou sporu vynaloenou na
pi o zdrav populace, jak pro svoji cenu, tak vzhledem k
okolnosti, e nen znma doba innosti. Screening v kadm
ppad umon odhalen vce ppad rakoviny dlonho
pku ne tch, proti kterm chrn okovn. Jako ekonomicky neefektivn je hodnoceno okovn mu [41]. Tvrzen
reklamy, e rakovina dlonho pku je druh nejrozenj rakovina en na celm svt, nen pravdiv. Statistiky do14

San Vax je mise na podporu bezpenho, finann dostupnho, nezbytnho a innho okovn a okovac praxe prostednictvm vchovy a informovanosti (www.sanevax.org).
258

kazuj, e toto odpovd pouze situacm v rozvojovch zemch a v zemch, kde je pe o eny zanedban. I v R existuj
okresy, kde je incidence tto nemoci nzk, a okresy, kde je
incidence srovnateln s rozvojovmi stty, zejmna v Africe.
Nejsou tyto ukzky dvodem k zamylen pro epidemiology a
gynekology? Incidence karcinomu dlonho pku (C53)
vak i tak tvo nepatrn podl na incidenci zhoubnch novotvar u en, v R pedstavuje C53 asi 2,6 % z vskytu
vech ZN u en. Pro vakcnu, jej preventivn inek se projev a po 40 letech, by mlo bt riziko N minimln. Z tabulky 10.4.4.2 je zjevn, e poet N po okovn proti HPV
tak, jak je evidovn v systmu VAERS, vysoce pesahuje incidenci dysplzi CIN1-2. Je poctiv informovat rodie o monosti vskytu N po okovn tohoto typu.
V souvislosti s masivn reklamou pro okovn Silgardem nebo Gardasilem, vytvenm strachu vi HPV virm a vytvenm
pedstavy, e tyto vakcny poskytuj garanci ochrany, by mla
kad matka a mlad ena vdt, e:
Vvoj infekce HPV, kter se me vyvinout do rakoviny dlonho pku, je velmi pomal. Mn ne 1 % infekce HPV se u en
pemn do stadia rakoviny. Devadest procent infekce organismus zvldne v prbhu 2-3 let, z toho 67 % bhem 12 msc, a
na jejich zklad nevzniknou leze 2/3 stupn. Pravdpodobnost
pechodu nelench prekancerz do invazivnho karcinomu
CIN1 je 1 % ron, CIN2 25 % do 5 let, CIN3 80-90 % do 10-12
let. Rizikem CIN2+ diagnzy jsou nejvce ohroeny eny do 30 let
[50-52].
Okovn nem terapeutick inek proti ji existujc infekci
ani nezastav vvoj CIN1 do CIN2. Nezabrn tak infekci HPV
jinmi typy vir, take riziko jinch typ rakoviny v anogenitln
oblasti je u okovanch en 3-12x vy v prbhu nsledujcch
10 let po okovn [20, 43].
Jako nov pstup k okovn proti rakovin dlonho pku
se jev pehodnocen innosti Cervarixu v tom smyslu, e je nyn
259

doporuovna pouze jedna dvka u dvek bez nkazy HPV a je

doporuovno okovn en starch ne 45 let [28].
Vznamn st prevence rakoviny dlonho pku je tak stle
zaloena na vchov k etice a hygien sexulnho ivota a na absolvovn pravidelnho cytologickho screeningu po jeho zahjen. Existuj studie, kter ukazuj, e nzk prevalence HPV je u
populace pevn monogamn [53].

10.5 Novinky roku 2011 o okovn proti

chipce
Epidemiologov zjistili, e v letech 2011/12 ns bude opt
ohroovat stejn virus chipky jako loni, tedy AH1N1, vyvolvajc chipku pojmenovanou jako prase. Mohli bychom proto
vyut zkuenosti z minul sezny, abychom ji bez zbytenho
strachu proili leton chipkovou seznu". V Dob jedov jsme
poznatky a zvry o prbhu prvn sezny prase chipky publikovan v pednch lkaskch asopisech popsali. Pomrn
klidn prbh pandemick chipky v sezn 2010/11 utlumil
strach vtiny oban z tto infekn nemoci. Pesto v mnoha
zemch probhaj intenzivn propagan-osvtov kampan pesvdujc obany o naprost nezbytnosti okovn a vypotvajc, kolik lid by mohlo zemt, nebudou-li okovni. V R bylo
pro leton chipkovou seznu rozhodnuto okovat obyvatelstvo
vakcnami proti seznn chipce a pandemick vakcny nekupovat.
Pesto je vhodn si pipomenout, e: Penos chipky se dje
temi hlavnmi cestami:
1. pmo - nakaen lovk penese kchnutm aj. hlen do
o, nosu i st vnmavho jedince;
2. inhalac aerosol - produkovanch nemocnm pi kali,
kchn aj.;
3. penosem z rukou do st - kontaminovan plochy, po260

dn ruky.
Nejvce je lovk infekn mezi druhm a tetm dnem po nkaze a nakalivost trv zhruba 7-10 dn. Dti jsou mnohem vce
nakaliv ne dospl ( virus od bezpznakovho obdob a a
dva tdny po infekci). Doporuen WHO ke snen rizika infekce:
1. Nedotkat se oblieje a nosu.
2. Mt si ruce vodou a mdlem (zejmna pak po dotyku potenciln kontaminovanch povrch).
3. Vyvarovat se tsnho kontaktu s nakaenmi.
4. Pokud mono omezit as strven mezi davy lid.
5. V obytnch prostorech pravideln vtrat.
6. Praktikovat zdrav ivotn styl (dostatek spnku, vivn
a zdrav strava, fyzick aktivita).

10.5.1 Sniuje okovn proti chipce nemocnost?

Hygienici, epidemiologov a vakcinologov si zpravidla kadoron stuj na malou prookovanost esk populace. Doporuuj, e v rizikov kategorii nad 65 let by se ml okovat kad. U
ns je prookovno asi 30 % obyvatel. U bn populace je to
zhruba pt procent, co je alostn mlo.
Nevme nic o tom, zda bylo v R v loskm roce vc nemocnch chipkou ne v sousednch, orookovanvch sttech. Takovy
dkaz by jist pesvdil k okovn stovky neokovanch oban, vetn zdravotnk a politik. Jenome takov sla nm hygienici ani epidemiologov patrn nemohou poskytnout. Epidemiologov z prestin Cochranovy spolenosti, kter sdl v Londn, publikovali adu systematickch pehled o innosti
chipkovch vakcn. Opakovan dochzej k zvru, e nen dostatek dkaz pro tvrzen, e okovn proti chipce sniuje nakalivost nebo mrtnost, dokonce ani u starch osob. Ferroni a
261

Jefferson provedli metaanalzu 15 publikac o epidemiologii

chipky z Cochranovy databze [54] a zjistili, e nkter studie
proklamuj dokonce 90% innost okovn proti mrt. Jefferson k, e v takovm ppad by ns chipkov vakcna musela
chrnit ped tm, abychom vbec umeli. Jako bval vojensk
lka zdrazuje innost myt rukou, noen rouek a rukavic.
Uvd tak, e prce, kter pouvaj instituce, jako je WHO, CDC
i FDA na podporu svch tvrzen, e okovn zabrn chipkov
epidemii, jsou clen vybrny, zatmco nesouhlasn jsou prost
ponechny bez povimnut. A co rad Tom Jefferson starm lidem? Myjte si podn ruce obyejnm mdlem. A pite dopisy
sentorm, aby vm vysvtlili, na jakch principech ty proklamovan vakcny pracuj. Vte, j nejsem proti vakcnm. J jsem
proti nedostatenm a chybnm dkazm, k Jefferson.

Velikou pozornost vdeck komunity, novin i farmaceutickch firem vyvolalo na konci roku 2011 zveejnn metaanalzy
v asopise Lancet, pinejc aktuln zhodnocen innosti okovn proti chipce [55]. Tuto rozshlou analzu zpracoval kolektiv badatel z Centra pro vzkum infeknch nemoc Minnesotsk univerzity (USA) pod vedenm jeho editele Michaela Osterholma, kter je souasn editelem Centra excelence vyznamnch objev ve vzkumu chipky (Center of Excellence of
Influenza Research). Je tedy zejm, e se jedn o vysoce kvalifikovan vzkumn tm s neomezenm pstupem k literrnm
zdrojm. Autoi vyhledali 5707 lnk a z nich vybrali 31 srovnatelnch studi, publikovanch od ledna 1967 do nora 2011.
Jejich zjitn, e innost okovn dosplch (ve vku 18-65
let) proti chipce je 59% s tm, e tato ochrana byla v nkterch
sezonch jet siln redukovna, vyvolalo znan zklamn veejnosti. V dsledku intenzivnch reklamnch kampan si toti
15

Metaanalza provd porovnn vsledk rznch studi.

262

vtina lid mysl, e okovn proti chipce je ochrn proti

chipce s tm 100% zrukou. Vsledky bdn Osterhol-ma a
jeho tech spolupracovnk vak ukzaly, e vc ne 40 % lid,
kte byli okovni, nem dnou ochranu proti chipce. Dobr
vakcna by mela mt 85-95% innost, ekl Osterholm v rozhlasovm interview (http://minnesota.publicradio.org/ display/web/2011/10/27/middayl/). Navc se tak zjistilo, e okovn proti chipce je inn pouze proti laboratorn imunologicky potvrzenm ppadm pandemick chipky, zatmco
proti vem ostatnm respiranm onemocnnm v dan sezn
m innost pouhch 10 % [55].

Osterholmova autorita a pesvdivost tto metaanalzy byla

patrn tak siln, e pimla CDC zmnit opakovanou proklamaci
o 70-90% innosti protichipkov vakcny na 60 %. Jet ni
innost m podle CDC okovn u dt mladch 2 let a u starch
osob
(http://www.cdc.gov/flu/about/qa/vaccine-effect.htm#howeffe
ctivechild). Tak americk mdia od ledna 2012 roziuj informaci o 60% innosti okovn proti chipce s odvolnm na
zmnnou metaanalzu Osterholma a spolupracovnk [55].
Myslte si, e 60% innost vypovd o tom, e 60 lid ze sta
okovanch chipku nedostane? e m 6 lid z 10 okovanch
anci na prevenci chipky? To je naprosto klamn, pe Mike
Adams ve svm komenti k analze Osterholma a spol.
http://www.naturalnews.
com/033998_influenza_vaccines_effectiveness.html), kter je ve
slovenskm pekladu Ing. Marina Filla na http://www.sloboda
vockovani.sk/news/sokujuca-studia-odhaluje-ze-ockovanie-pro
ti-chripke-zabranuje-chripke-len-u-l-5-dospelych-nie-60-ako-saofici alne-tvrdi-/.
Monosti statistickho hodnocen jsme si vysvtlili ji v p263

pad hodnocen innosti HPV vakcn. V ppad vakcny proti

chipce Adams rozebr sla z publikace Osterholma a spol. [55]
takto:
1. Kontroln skupinu" dosplch tvoilo 13 095 neokovanch dosplch, kte byli sledovni, zda dostanou chipku.
Vc ne 97 % z nich chipku nedostalo. Onemocnlo 357
osob, co znamen, e pouze 2,7 % neokovanch dostalo
chipku.
2. Ve skupin dosplch okovanch trojslokovou inaktivovanou vakcnou proti chipce dostalo chipku pouze 1,2 %.
3. Rozdl mezi obma skupinami je 1,5 %. To znamen, e 1,5
subjektu ze sta chipku nedostalo. Kdy nechceme plit
lovka, meme si kat, e ti ze 200 lid chipku nedostali dky okovn.
Jsme schopni si tedy interpretovat 60% innost tak, e mus
bt okovno 200 lid, aby ti z nich nedostali chipku? Tato interpretace zn tak pekvapiv, e se j patrn mnoz zdrhaj uvit.

Ale to je prv ukzka, jak je mon vyut statistiku k manipulaci s mylenm lid. Jak lze vyut statistiku ke klamn spotebitel i pacient, protoe podobn je mon vyhodnocovat
psoben lk; i my jsme si to ukzali v ppad hodnocen innosti okovn proti HPV.
lovk me snadno podlehnout klamu reklamy. Pipomeneme si proto jet jednou, jak se me napklad prezentovat
innost lku na prevenci rakoviny prsu. Meme slyet, e lk
m 50% innost. Co to me znamenat?
V kontroln skupin mme tisc en bez lku a v n onemocn
dvacet en rakovinou prsu.
V dal skupin je tisc en, kter lk po uritou dobu uvaj.
264

V tto skupin onemocn pouze 10 en.

Lk tedy zafungoval u 10, rozdl mezi kontroln a pokusnou
skupinou je 10, a to je 50 % z 20. Mme tedy dkaz pro tvrzen,
e lk m 50% innost. ena si pod dojmem takov informace
lk zcel jist koup, protoe bude pesvden, e m 50% anci
na to, e ji pi jeho uvn rakovina prsu nepostihne.

10.5.2 Okovn dt proti chipce

V Dob jedov jsme uvedli zjitn, e dti mlad ne 35 msc nevytvej po okovn proti H1N1 dn protiltky a e u
skupiny dt ve vku 3-9 let nevznikaj protiltky u 65 % okovanch [56]. Dsledkem onemocnn dt chipkou je sice absence ve koln dochzce, ale tato skupina je zpravidla ponkud
vce ohroen vskytem komplikac (stejn jako senioi nad 65
let). Jefferson se spolupracovnky zhodnotil 51 studi z Cochranovy databze4, zahrnujcch celkem 294 159 pozorovn, a uvd, e innost okovn u dt starch ne dva roky je 28-33 %.
U dt mladch je innost vakcny stejn jako innost placeba
[57]. V souasn dob je v mnoha zemch doporuovno kadoron okovn dt proti seznn chipce, ale dopad tohoto okovn nen znm (http://www.cdc. gov/flu/about/qa/vaccinee
ffect.htm#howefectivechild).
Prce holandskch autor v asopise Journal of Virology [58]
pesvdiv dokumentuje, e okovn seznn chipkou brn
dtem vytvoit si imunitu proti pandemickm virm (nap. prase chipky). V odbornm popisuje to tak, e zatmco pirozen
infekce seznn chipkou viry A indukuje imunitu vi potenciln pandemickm virm typu A, okovn proti seznn chipce
indukci imunity proti pandemickm virm brn, co koreluje s
neptomnost virus-specifick CD8+ T bunn imunity. Holandt epidemiologov potvrdili tento nlez pi porovnn soubor dt, kter byly okovny kadoron, a dt, kter okovny nebyly a onemocnly pouze pirozenou nkazou. Ron oko265

vn je inn pouze proti seznnm virm, avak brn vvoji

virus-specifick CD8+ T bunn imunity.
V USA doporuuj pro leton rok aplikaci dvou vakcn dtem,
kter nebyly okovny v losk sezn, a peokovn jednou
vakcnou u dt okovanch. Pouvaj vak tzv. intranasln ivou oslabenou vakcnu (LAIV), jak se v R nepouv a nen
registrovna. innost iv oslaben vakcny LAIV u dt ve vku
6 msc a 7 let byla prokzna v devti ze 12 sezn analyzovanch v deseti randomizovanch kontrolovanch studich jako
83% [55].
Naproti tomu v Osterholmov studii autoi konstatovali, e
dn ze studi nesplovala kritria pro zhodnocen u dt ve
vku 8-17 let (ani pro dospl nad 65 let), take pro tyto kategorie dkazy o innosti okovn proti chipce chyb [55].
Velk poet zprv se tk vskytu horeky a febrilnch ke u
dt po okovn jak trivalentn vakcnou proti chipce, tak pandemickou vakcnou proti prase chipce, take v Austrlii se
rozhodli v roce 2010 dti do pti let neokovat. Analzy okovn
vakcnou Fluvax pouvanou v Austrlii odhaluj vskyt febrilnch ke u dt mladch ne pt let ve frekvenci 9/1000 dt
(tedy skoro jedno dt na sto okovanch), zatmco podle oekvn to mlo bt mn ne 1/1000). Chipka sama asto vyvol
u malch dt horeku, kter mze vst k zchvatm ke, a vakcny proti chipce mou rovn vyvolat tento nedouc inek,
ale mme jasn signl, e vskyt horeky s keemi je vy s
vakcnou pouvanou tento rok (2010) ve vech okresech," prohlsil generln editel zdravotnickch slueb australsk federln vldy profesor Jim Bishop http://www.health.gov.au/internet
/main/publishing.nsf/Con-tent/mr-yrl0-dept-dept010610.htm.

10.5.3 Vakcny proti chipce

Vechny vakcny proti seznn chipce jsou trivalentn, obsahuj antigeny dvou chipkovch vir typu A (H3N2 a H1N1) a
266

jednoho viru typu B. Seznam vakcn registrovanch v R je uveden na http://www.szu.cz/tema/prevence/ockovani-proti-chri

pce-2.
Na potku listopadu 2011 oznmila firma Baxter, e stahuje
vakcnu proti chipce Preflucel (http://www.sukl.cz/download/
spc/SPC2O75O.pdf), kter psobila pacientm alergick reakce.
Prvn vakcna proti seznn chipce vyroben inovativ-n technologi firmou Baxter v esk republice ji nen na trhu. 22 000
dvek vakcny, kter byla nabzena zdarma pacientm s citlivost
na vajen blkoviny, muselo bt staeno, protoe - paradoxn vyvolvala alergie. Virus pro tuto vakcnu byl pomnoen na Vro
bukch (buky z ledvin africk opice kokodana guerzy zelen). Podrobn informace o tom, co vechno mohou vakcny s viry
pomnoenmi na bukch z ledvin opiek zanst do tla lovka,
si mete pest v knize Stru-neck [8].
Pacienti by si mli pi takovch nabdkch uvdomit, e mohou bt soust testovn nov vakcny, a kadopdn by mli
poadovat podepsn informovanho souhlasu. Ke kad vakc-n je zcela nezbytn vydat si pbalov letk a peliv si pest zejmna N. A jak ukazuje materil SKL, i u vakcny Preflucel je N cel ada. Pbalov letky i veker informace o vakcnch a jejich registraci jsou uvdn na internetu.

Na zklad odbornch analz je v Evrop rutinn kadoron

okovn proti chipce opodstatnn u tchto dvou skupin populace: star osoby - obvykle je do tto skupiny azena vkov
skupina osob ve vku 65 let a vce - a osoby s chronickm onemocnnm. Naproti tomu podle matematickho modelu by mlo
bt optimln okovat mlad dospl jedince (20-39 let) a nsledn koln dti (6-12 let), dokud nedoshne prookovanost 30
% [59]. To je vak zleitost odbornk, aby kvalifikovan posoudili nejvhodnj a nejinnj strategie v kad chipkov
267

sezn. U ns je povaovna za prioritn prevence chipky u dt

ve vku od 6 msc a mladistvch, u starch osob a osob s
chronickm onemocnnm. Dle je v R vakci-nace doporuovna thotnm enm v kterkoliv fzi thotenstv a enm, kter
plnuj
thotenstv
bhem
chipkov
sezny
(http://www.szu.cz/tema/prevence/ockovani-proti-chripce-2).
Nae vn nmitky vi okovn thotnch en jsme vysvtlili
v Dob jedov.

Vvoj vakcn proti chipce, kter jsou kadoron distribuovny v milionovch mnostvch, obr odpor veejnosti jak k
thi-merosalu obsahujcmu rtu, tak k hlinkovm adjuvans pro
jejich mon N. Chipkov vakcny tak jsou jedny z prvnch, kde
vrobci odstranili hlink a nahradili ho pro evropsk trh skvale-nem (v USA nen skvalen povolen). Pes znan obavy odbornk z monch N vyvolanch skvalenem se zatm tyto obavy
nepotvrdily. Pzniv zprvy pin nkolik studi z Evropy, kter dokumentuj, e okovn dt a mldee proti AH1N1 nebylo
spojeno s vskytem nedoucch neurologickch nebo autoimu-nitnch komplikac, jako jsou Guillanv-Barrho syndrom
(GBS), roztrouen sklerza, diabetes i. typu nebo revmatoidn
artritida [60-61]. V obdob jen 2009-bezen 2010 dostalo v
Anglii vakc-nu H1N1 s AS03 adjuvans odhadovanch 855 378
dt, ale dn nov ppady GBS nejsou hleny.
N po okovn pandemickmi vakcnami Pandemrix a Panen-za hodnot zprva francouzskch epidemiolog [62]. Ve
Francii bylo bhem okovac kampan podno 4,1 milionu dvek
Pandemrixu a 1,6 milionu dvek Panenzy. Pro Pandemrix bylo
hleno 4183 N, z toho 193 vnch. V souvislosti s okovnm
Panenzou bylo podno 591 hlen N, z toho 70 vnch. Nejastj vn N byly neurologickho rzu (39 % pro Pande268

mrix a 29 % pro Panenzu). Febriln kee byly nejastjm N u

dt. Pro dn z ohlench mrt po okovn (celkem 22) nebyla shledna souvislosti s okovnm. Bylo potvrzeno 13 ppad GBS a 15 ppad demyelinizan poruchy.
N vakcny Pandemrix, pouvan v esku na okovn proti
prase chipce, se zatm objevily u 152 lid. Vyplv to z informac, kter zveejnil SKL. Vakcnu proti prase chipce dostalo v R v sezn 2010/2011 58 428 lid. Akoliv v sezn
2011/2012 hroz nkaza stejnm virem jako v minul, rozhodla
NIKO neobjednvat vakcny proti pandemick chipce, ale okovat populaci v R proti chipce seznn.

V Evrop se v chipkov sezn 2009/2010 mezi mlde vyskytl vy poet ppad narkolepsie: 3-7/100 000 okovanch
pandemickou vakcnou Pandemrix. Narkolepsie je neurologick
porucha, kter zpsobuje, e lovk nhle upadne do hlubokho
spnku. Ten me trvat nkolik sekund, nkolik minut i nkolik
hodin. Narkolepsie je mnohdy spojena s kataplexi, kdy lovk
ztrat nhle kontrolu nad svmi svaly. Narkoleptick zchvat je
tak provzen ochrnutm sval a asto i ivmi halucinacemi.
Uvd se, e narkolepsie je neliteln a chronick onemocnn.
Dokument WHO z nora 2011 (http://www.physorg.com/
news/2011-02-swine-flu-vaccine-child-narcolepsy_l.html) uvd,
e ppady narkolepsie hlsilo pinejmenm 12 zem. Bylo hleno celkem 335 ppad narkolepsie, z nich bylo 68 % z Finska
a vdska.
Evropsk komise proto pozastavila aplikaci vakcny Pandem-rix pro osoby mlad ne 20 let a do vyeten pin zvenho vskytu narkolepsie a doporuila okovat tslokovou
vakc-nou seznn chipky (http://www.ema.europa.eu/ema
/index.jsp?curl=pages/news_and_events/news/2011/07/news_
de-tail_001312.jsp&mid=WC0b0lac058004d5cl&jsenabled=true)
269

. EMA potvrdila spojitost mezi okovnm Pandemrixem a narko-lepsi (http://www.news-medical.net/news/20110721/EMA

-sa-ys-link-between-narcolepsy-and-Pandemrix-2009-HlNl-vacci
ne--exists.aspx).
Podle zprvy francouzskch epidemiolog z konce roku 2011
[62] nebyl ve Francii zaznamenn dn ppad narkolepsie ve
vztahu k okovn vakcnou Pandemrix, zatmco interneto-v
zprvy o vskytu narkolepsie ve Francii uvd, e ednci ve
Francii oznmili est ppad narkolepsie, ti u dt a ti u dosplch (http://www.drgs.com/news/europe-probes-swine-flu
--shot-narcolepsy-link-26336.html).
Je vak teba rovn pipomenout, e tak v Kanad, kde se
rovn uvala vakcna Pandemrix, se nevyskytl ani jeden ppad
narkolepsie. I to ukazuje jak na adu monch vliv a rozdl pi
samotn vrob vakcn, tak na specifinost geografickch nebo
demografickch podmnek.

Mnoh studie potvrzuj poznatek, e existuje zsadn rozdl

mezi pirozen zskanou imunitou a imunitou vyvolanou okovnm. Zskn pirozen imunity m mnohem vt vhody,
avak tento fakt je v souasn dob zcela pehlen. V dob vakcnac se v mnoha sttech svta podailo zlikvidovat prodn,
divok" typy vir a bakteri, kter byly pvodci dtskch nemoc. Imunita vyvolan okovnm vak m omezenou dobu trvn a
nechrn jedince po cel ivot. Pes iroce rozen konsensus,
e vakcny jsou bezpen a vn N jsou extrmn vzcn, podrobn zkoumn vdeckch studi tento nzor nepodporuje.
Nikdy vak nebyly provedeny takov studie, kter by mohly porovnat dopad na zdrav u okovanch a neokovanch dt, nebo
inek vakcny s inkem injikovanho fyziologickho roztoku.
Je teba piznat, e je tak velmi obtn prokzat, e okovn je
pinou N. Je tud obvykle konstatovno, e vskyt N je n270

hodn soubn s dobou okovn a vn N je odsouvn jako

nesouvisejc s okovnm, co meme pozorovat jako obvyklou
praxi v souasn dob. V oficilnm testovn bezpenosti vakcn
se zpravidla pedem vylou mimodn nchyln a citliv jedinci,
jako jsou pedasn narozen, subjekty s neurologickmi problmy, s pecitlivlost na nkter sloky vakcny ap. Nebere se
ohled na jedinenou fyziologii novorozenc a kojenc, kte v
porovnn s dosplmi pedstavuj mimodn citlivou skupinu.
Kojencm se pi okovn dostv do tla mnohonsobn vt
mnostv potenciln kodlivch agens.
Kad lovk by ml dostat dostaten informace o vakcn,
aby se mohl dostaten zodpovdn rozhodnout pro jej aplikaci.
Poteba informac se ukazuje jako mimodn vznamn pi
doporuench okovnch a v souasn dob zejmna pi rozhodovn o okovn HPV vakcnou 13-141etch dvek. Vvoj
vakcn proti chipce ukazuje, e vrobci reaguj na monost N
sol hlinku a thimerosalu, a tyto ltky se v novch typech vakcn
proti chipce neobjevuj. Svoboda informovanho souhlasu pi
vech typech okovn by mla bt prvem kadho obana v
demokratickm stt.

10.6 Doslov k 10. kapitole

V vodu tto kapitoly se zmiuji o existenci dvou tbor - propagtor a odprc okovn. Zd se, e rivalita mezi jejich pedstaviteli trv, a hledn porozumn je dost obtn, jak jsem se
mohla sama pesvdit. Zatmco clem propagtor je neruit
dn okovn a zachovat pokud mono povinn vechny dosavadn vakcinace, odprci okovn by rdi zruili vekerou povinnost okovat. Nejsou ochotni naslouchat argumentm svch
oponent.
Odpov na otzku, pro tomu tak je, mon poskytne ryvek
z lnku prof. MUDr. Jana Jandy, CSc, pedsedy esk pe-diatrick
spolenosti a pednosty 1. dtsk kliniky 2. LF UK a FN Motol,
271

Praha, a spoluautorky MUDr. Jitky kovrnkov, vedouc Ambulance pro okovn pi fakultn nemocnici v Motole [63]. Autoi
p:
Potalo se automaticky s tm, e vysok prookovanost - pozitivn ddictv systmu ped rokem 1989 - bude pokraovat i v
novm spoleenskm systmu.
Pediati nebyli zvykl s rodii o okovn pli mluvit, bylo to
brno jako fakt a rodiny nebyly zvykl klst takov otzky, jako
je tomu dnes v jinch oblastech zdravotnictv. Nebylo dostaten
zdrazovno, pro se vlastn okuje a co by se stalo, kdyby dti
okovny nebyly. A po pravd eeno, prakticky se nemluvilo o
monch vedlejch incch vakcinace. Okovn bylo v ordinacch pediatr brno jako rutinn vkon, spoluprce rodi byla
vysok, dky mimodn dobe tolerovan esk vakcn proti
pertusi (DTP Sevapharma) u ns nebylo tolik vedlejch reakc
jako jinde v zahrani. Hlen neobvyklch reakc po okovn
tak nebylo bohuel dsledn provdno a kontrolovno a nai
pediati se dnes mohou setkat s rznmi kritrii a doporuenmi.
V R se pikroilo k zastaven celoplonho okovn proti
tuberkulze a v roce 2010, akoliv nkter zem odstoupily od
plonho okovn proti TBC ji dve ne R a nedolo tm k
vzestupu incidence onemocnn. Na druhou stranu onemocnn
ernm kalem a punicemi postihuje v nejvtm procentu
okovan dti.
Propagtoi okovn zpravidla zanaj svoje lnky uvdnm sel, kolik osob na svt postihuje dan infekn nemoc,
nebo, jet psobivji, kolik dt ron nebo denn umr. Jak to
vypad s vskytem infeknch nemoc, proti kterm se povinn
okovalo a okuje v R, ukazuje tabulka 10.6.

272

Tabulka 10.6 Vskyt infeknch nemoc v R v potu hlench

ppad (podle materilu WHO)
Vskyt infeknch
nemoc - poet
hlench ppad

2010 2009 2008 2007 2006 2000 1990

Zkrt

Novorozeneck tetanus

Tetanus

Hib meningitida

69

662

956

767

186

234

187

48

ern kael
Polio - obrna
Spalniky

Punice

1068

357

Zardnky

403 1297 5172

14

9 2420
120
743

http://apps.who. int/immunization_monitoring/en/globalsummary/
countryprofileselect.cfm

V dob psan tto kapitoly bylo mon pest si v dennm

tisku nzor pednho epidemiologa doc. MUDr. Romana Chlbka,
Ph.D., z Univerzity obrany v Hradci Krlov z 22. 9. 2011:
Okovn by v esk republice v budoucnu mohlo bt zcela
dobrovoln, zleelo by tak jen na rodich, jak vakcny by svm
dtem nechali podat, uvedl ve tvrtek Roman Chlbek z esk
vakcinologick spolenosti. Povinn by podle nj mla zstat jen
nejzkladnj okovn, napklad proti tetanu.
Opravdu si myslm, e vvoj pjde touto cestou. Spolhm v
tomto na komunikaci mezi dtskmi lkai a rodii, kte budou
po vzjemn diskusi rozhodovat.
Naproti tomu jin zprvy z kulor vyznvaj ve prospch zaveden tvrd vymahateln povinnosti okovat. Kudy se bude vvoj ubrat, zle i na rodich.

273

[1] FDA. Workshop on Non-clinical Safety Evaluation of Preventative

Vacci-nes: Recent Advances and Regultory Considerations.http://www.fda.gov/downloads/biologicsbloodvaccines/new
sevents/workshopsmeetingsconferences/transcriptsminutes/ucm0
54459.pdf [2] Blaylock, R. L. www.russelblaylockmd.com. [3]
http://nvicadvocacy.org/members/Home.aspx.
[4]
http://vactruth.com.
[5]
Hadwen,
W.
The
ase
against
vaccination.
www.alternative-doctor.com: 2010.
[6] Miller, N. Z. Vaccine safety manul. 2nd ed.; New Atlantean Press:
Santa Fe, 2010; p 350.
[7] Petr, M. Prvodce okovnm. RAABE: Praha, 2011.
[8] Struneck, A. Varovn signly okovn. ALMI, Milo Palatka: Blansko, 2012.
[9] NVIC Welcome to the 2012 Vaccine Ingredients Calculator.
http://www. vaccine-tlc.org/
[10] Kwok, R. Vaccines: The rel issues in vaccine safety. Nature, 2011,
473(7348), 436-8.
[11] Klein, N. P.; Fireman, B.; Yih, W. K.; Lewis, E.; Kulldorff, M.; Ray, P.;
Baxter, R.; Hambidge, S.; Nordin, J.; Naleway, A.; Belongia, E. A.;
Lieu, T.; Baggs, J.; Weintraub, E. Measles-mumps-rubella-varicella
combination vaccine and the risk of febrile seizures. Pediatrics,
2010, 126 (1), el-8.
[12] Lavin, J. S.; King, A. A.; Bjornstad, O. N. Natural imtnune boosting
in pertussis dynamics and the potential for long-term vaccine
failure. Pro NatlAcadSci USA, 2011, 108 (17), 7259-64.
[13] National, stat, and local area vaccination coverage among children
aged 19-35 months - United States, 2009. MMWR Morb Mortal
Wkly Rep, 2010, 59(36), 1171-7.
[14] Miller, N. Z.; Goldman, G. S. Infant mortality rates regressed against
number of vaccine doses routinely given: is there a biochemical or
synergistic toxicity? Hum Exp Toxicol, 2011, 30 (9), 1420-8.
[15] Dayan, G. H.; Quinlisk, M. P.; Parker, A. A.; Barskey, A. E.; Harris, M.
L.; Schwartz, J. M.; Hunt, K.; Finley, C. G.; Leschinsky, D. R; 0'Keefe,
A. L.; Clayton, J.; Kightlinger, L. K.; Dietle, E. G.; Berg, J.; Kenyon, C.
L.;Goldstein, S. T.; Stokley, S. K.; Redd, S. B.; Rota, P. A.; Rota, J.; Bi,
D.; Roush, S. W.; Bridges, C. B.; Santibanez, T. A.; Parashar, U.;
274

Bellini, W. J.; Seward, J. F. Recent resurgence of mumps in the United States. N Engl jf Med, 2008, 358 (15), 1580-9.
[16] Mumps epidemie - United Kingdom, 20042005. MMWR Morb Mortal Wkly Rep, 2006, 55 (7), 173-5.
[17] Tgwell, B. D.; Lee, L. E.; Gillette, H.; Lorber, E. M.; Hedberg, K.;
Cieslak, P. R. Chickenpox outbreak in a highly vaccinated school
population. Pediatrics, 2004, 113, 455-9. [18] ZIS Zdravotnictv
esk republiky 2010 ve statistickch dajch ZIS R, Praha 2011.
[19] Rohani, P.; Drake, J. M. The decline and resurgence of pertussis in the US. Epidemics, 2011, 3 (3-4), 183-8.
[20] Galanis, E.; King, A. S.; Varghese, P.; Halperin, S. A. Changing epidemiology and emerging risk groups for pertussis. CMAJ, 2006,
174 (4), 451-2.
[21] Guiso, N.; Liese, J.; Plotkin, S. The Global Pertussis Initiative: meeting report from the fourth regional roundtable meeting, France,
Aprl 14-15, 2010. Hum Vaccin, 2011, 7, 481-8.
[22] Halperin, B. A.; Morris, A.; Mackinnon-Cameron, D.; Mutch, J.; Langley, J. M.; McNeil, S. A.; Macdogall, D.; Halperin, S. A. Kinetics of
the antibody response to tetanus-diphtheria-acellular pertussis
vaccine in women of childbearing age and postpartum women.
Clin InfectDis, 2011,53 (9), 885-92.
[23] Vesikari, T.; Prymula, R.; Schuster, V.; Tejedor, J. C; Cohen, R.;
Bouckenooghe, A.; Damaso, S.; Han, H. H. Efficacy and Immunogenicity of Live-Attenuated Human Rotavirus Vaccine in Breast-Fed
and Formula-Fed European Infants. Pediatr InfectDis J, 2012.
[24] Hua, W. Post-Approval Adverse Event Review Rotarix*. Office of
Biostatistics and Epidemiology Center for Biobgics Evaluation and
Research. US Food and Drg Administration, 2010.
http://www.fda.gov/downloads/AdvisoryCommittees/Committee
sMeetingMaterials/PediatricAdvisoryComrnittee/UCM2O5375.pdf
[25] Slade, B. A.; Leidel, L.; Vellozzi, C; Woo, E. J.; Hua, W.; Sutherland, A.;
Izurieta, H. S.; Bal, R.; Miller, N.; Braun, M. M.; Markowitz, L. E.; Iskander, J. Postlicensure safety surveillance for quadrivalent human papillomavirus recombinant vaccine. JMA, 2009, 302 (7),
750-7.
[26] WHO/ICO Information Centre on Human Papilloma Virus and Cervical Cancer http://apps.who.int/; hpvcentre/statistics/dyna
mic/ico/SummaryReportsSelect.cfm.
[27] FDA Regulations http://www.accessdata.fda.gov/scripts/cdrh/
cfdocs/cfCFR/CFRSearch.cfm
275

[28] Harper, D. M.; Vierthaler, S. L. Next Generation Cancer Protection:

The Bivalent HPV Vaccine for Females. ISRN Obstet Gynecol, 2011,
2011, 457204.
[29] The value of HPV vaccination. Nat Med, 2012, 18 (i), 28-9.
[30] Harper, D. M.; Williams, K. B. Prophylactic HPV vaccines: current
knowledge of impact on gynecologic premalignancies. Discov Med,
2010, 10 (50), 7-17.
[31] Medina, D. M.; Valencia, A.; de Velasquez, A.; Huang, L. M.; Prymula,
R.; Garcia-Sicilia, J.; Rombo, L.; David, M. P.; Descamps, D.; Hardt,
K.; Dubin, G. Safety and immunogenicity of the HPV-16/18
AS04-adjuvan-ted vaccine: a randomized, controlled trial in adolescent girls. jf Adolesc Health, 2010, 46 (5), 414-21.
[32] Petaja, T.; Keranen, H.; Karppa, T.; Kawa, A.; Lamela, S.; Siitari-Mattila, M.; Levanen, H.; Tocklin, T.; Godeaux, O.; Lehtinen, M.;
Dubin, G. Immunogenicity and safety of human papillomavirus
(HPV)-16/18 AS04-ad-juvanted vaccine in healthy boys aged
10-18 years. j Adolesc Health, 2009, 44 (1), 33-40.
[33] Giuliano, A. R.; Palefsky, J. M.; Goldstone, S.; Moreira, E. D., Jr.; Penny, M. E.; Aranda, C; Vardas, E.; Moi, H.; Jessen, H.; Hillman, R.;
Chang, Y. H.; Ferris, D.; Rouleau, D.; Bryan, J.; Marshall, J. B.; Vuocolo, S.; Barr, E.; Radley, D.; Haupt, R. M.; Guris, D. Efficacy of quadrivalent HPV vaccine against HPV Infection and disease in males. N
Engl J Med, 2011, 364 (5), 401-11.
[34] Lu, B.; Kumar, A.; Castellsague, X.; Giuliano, A. R. Efficacy and safety
of prophylactic vaccines against cervical HPV infection and diseases among women: a systematic review & meta-analysis. BMC Infect Dis, 2011, /, 13.
[35] Dillner, J.; Kjaer, S. K.; Wheeler, C. M.; Sigurdsson, K.; Iversen, O. E.;
Hernandez-Avila, M.; Perez, G.; Brown, D. R.; Koutsky, L. A.; Tay, E.
H.; Garcia, P.; Ault, K. A.; Garland, S. M.; Leodolter, S.; Olsson, S. E.;
Tang, G. W.; Ferris, D. G.; Paavonen, J.; Lehtinen, M.; Steben, M.;
Bosch, F. X.; Joura, E. A.; Majewski, S.; Munoz, N.; Myers, E. R.; Villa,
L. L.; Taddeo, F. J.; Roberts, C; Tadesse, A.; Bryan, J. T.; Maansson,
R.; Lu, S.; Vuocolo, S.; Hesley, T. M.; Barr, E.; Haupt, R. Four year
efficacy of prophylactic human papillomavirus quadrivalent vaccine against low grade cervical, vulvar, and vaginal intraepithelial
neoplasia and anogenital warts: rando-mised controlled trial. BMJ,
2010, 341, c3493.
[36] Barnabas, R. V.; Laukkanen, P.; Koskela, P.; Kontula, O.; Lehtinen,
M.; Garnett, G. P. Epidemiology of HPV 16 and cervical cancer in
Finland and the potential impact of vaccination: mathematical
276

modelling analyses. PLoS Med, 2006, 3 (5), el38.

[37] Diaz, M.; Kim, J. J.; Albero, G.; de Sanjose, S.; Clifford, G.; Bosch, F. X.;
Goldie, S. J. Health and economic impact of HPV 16 and 18 vaccination and cervical cancer screening in India. BrJ Cancer, 2008, 99
(2), 230-8.
[38] Goldhaber-Fiebert, J. D.; Stout, N. K.; Salomon, J. A.; Kuntz, K. M.;
Goldie, S. J. Cost-effectiveness of cervical cancer screening with
human papillomavirus DNA testing and HPV-16,18 vaccination. jf
Nati Cancer Inst, 2008, 100 (5), 308-20.
[39] Goldie, S. J.; Diaz, M.; Kim, S. Y.; Levin, C. E.; Van Minh, H.; Kim, J. J.
Mathematical models of cervical cancer prevention in the Asia Pacific region. Vaccine, 2008, 26 Suppl 12, M17-29.
[40] Chesson, H. W.; Ekwueme, D. U.; Saraiya, M.; Markowitz, L. E.
Cost--efFectiveness of human papillomavirus vaccination in the
United States. Emerg Infect Dis, 2008, 14, 244-51.
[41] Jit, M.; Choi, Y. H.; Edmunds, W. J. Economic evaluation of human
papillomavirus vaccination in the United Kingdom. BMJ, 2008, 337,
a769.
[42] Kim, J. J.; Goldie, S. J. Health and economic implications of HPV
vaccination in the United States. IV Engl jf Med, 2008, 359 (8),
821-32.
[43] Rogoza, R. M.; Ferko, N.; Bentley, J.; Meijer, C. J.; Berkhof, J.; Wang,
K. L.; Downs, L.; Smith, J. S.; Franco, E. L. Optimization of primary
and se-condary cervical cancer prevention strategies in an era of
cervical cancer vaccination: a multi-regional health economic analysis. Vaccine, 2008, 26 Suppl 5, F46-58.
[44] Techakehakij, W.; Feldman, R. D. Cost-effectiveness of HPV vaccination compared with Pap smear screening on a national scale: a
literatue re-view. Vaccine, 2008, 26 (49), 6258-65.
[45] Ginsberg, G. M.; Edejer, T. T.; Lauer, J. A.; Sepulveda, C. Screening,
prevention and treatment of cervical cancer - a globl and regional
generali-zed cost-effectiveness analysis. Vaccine, 2009,27 (43),
6060-79.
[46] Thiry, N.; De Laet, C; Hulstaert, F.; Neyt, M.; Huybrechts, M.; Cleemput, I. Cost-effectiveness of human papillomavirus vaccination
in Belgium: do not forget about cervical cancer screening. Int 3
Technol Assess Health Care, 2009, 25 (2), 161-70.
[47] Chen, M. K.; Hung, H. F.; Duffy, S.; Yen, A. M.; Chen, H. H.
Cost-effectiveness analysis for Pap smear screening and human
papillomavirus DNA testing and vaccination. jf Eval Clin Pract,
277

2011, 17(6), 1050-8.

[48] Harper, D. M.; Nieminen, P.; Paavonen, J.; Lehtinen, M. Cervical
cancer incidence can increase despite HPV vaccination. Lancet Infect Dis, 2010, 10 (9), 594-5.
[49] Tomljenovic, L.; Shaw, C. A. Human papillomavirus (HPV) vaccine
policy and evidence-based medicn: Are they at odds? Ann Med,
2011, Dec22.
[50] McCredie, M. R.; Sharples, K. J.; Paul, C; Baranyai, J.; Medley, G.;
Jo-nes, R. W.; Skegg, D. C. Natural history of cervical neoplasia and
risk of invasive cancer in women with cervical intraepithelial neoplasia 3: a retro-spective cohort study. Lancet Oncol, 2008, 9 (5),
425-34.
[51] Rodriguez, A. C; Schiffman, M.; Herrero, R.; Wacholder, S.; Hildesheim, A.; Castle, P. E.; Solomon, D.; Burk, R. Rapid clearance of
human papillomavirus and implications for clinical focus on
persistent infections. J Nati Cancer Inst, 2008, 100 (7), 513-7.
[52] Schiffman, M.; Rodriguez, A. C. Heterogeneity in CIN3 diagnosis.
Lancet Oncol, 2008, 9 (5), 404-6.
[53] de Sanjose, S.; Almirall, R.; Lloveras, B.; Font, R.; Diaz, M.; Munoz,
N.; Catala, I.; Meijer, C. J.; Snijders, P. J.; Herrero, R.; Bosch, F. X.
Cervical human papillomavirus infection in the female population
in Barcelona, Spain. Sex Transm Dis, 2003, 30 (10), 788-93.
[54] Ferroni, E.; Jefferson, T. Influenza. Clin Evid (Online), 2011, Oct
21;20l. pii: 0911 2011.
[55] Osterholm, M. T.; Kelley, N. S.; Sommer, A.; Belongia, E. A. Efficacy
and effectiveness of influenza vaccines: a systematic review and
meta-analysis. Lancet Infect Dis, 2012, 12 (1), 36-44.
[56] Smith, S.; Demicheli, V.; Di Pietrantonj, C; Harnden, A. R.; Jefferson,
T.; Matheson, N. J.; Rivetti, A. Vaccines for preventing influenza in
healthy children. Cochrane Database Syst Rev, 2006, (1),
CDOO4879.
[57] Jefferson, T.; Rivetti, A.; Harnden, A.; Di Pietrantonj, C; Demicheli, V.
Vaccines for preventing influenza in healthy children. Cochrane
Database Syst Rev, 2008, (2), CDOO4879.
[58] Bodewes, R.; Fraaij, P. L.; Geelhoed-Mieras, M. M.; van Baalen, C. A.;
Ti-ddens, H. A.; van Rossum, A. M.; van der Klis, F. R.; Fouchier, R.
A.; Os-terhaus, A. D.; Rimmelzwaan, G.F. Annual vaccination against influenza virus hampers development of virus-specific CD8 T
cell immunity in children. jf Virol, 2011, 85 (22), 11995-2000.
[59] Lee, S.; Golinski, M.; Chowell, G. Modeling Optimal Age-Specific
278

Vaccination Strategies Against Pandemic Influenza. Bull Math Biol,

2011.
[60] Bardage, C; Persson, I.; Ortqvist, A.; Bergman, U.; Ludvigsson, J. F.;
Granath, F. Neurological and autoimmune disorders after vaccination against pandemic influenza A (H1N1) with a monovalent adjuvanted va-ccine: population based cohort study in Stockholm,
Sweden. BMJ, 2011, 343, d5956.
[61] Verity, C; Stellitano, L.; Winstone, A. M.; Andrews, N.; Stowe, J.;
Miller, E. Guillain-Barre syndrome and H1N1 influenza vaccine in
UK children. Lancet, 2011, 378 (9802), 1545-6.
[62] Durrieu, G.; Caillet, C; Lacroix, I.; Jacquet, A.; Faucher, A.; Ouaret, S.;
Sommet, A.; Perault-Pochat, M. C; Kreft-Jais, C; Castot, A.; Damase-Mi-chel, C; Montastruc, J. L. [National Campaign of Vaccination
against the Flu A (HlNl)v: National. Therapie, 2011, 66 (6), 527-40.
[63] Janda, J.; Skovrankova, J. Co zpsobily ve vysplch zemch kampan proti okovn u dt? [What did the campaigns against
childhood vaccination accomplish in developed countries?]. Cas
Lek Cesk, 2003, 142 (7), 437-41.
[64] Advisory Committee for Immunization Practices (ACIP). Verbatim
trans-cript of the ACIP meeting (Atlanta), 22 October 1999. Vol. 3.
Atlanta, GA: Nancy Lee and Associates, 1999: 1-174.

279

Ludmila Elekov
Mnoho ten Doky jedov se na autory obracelo s otzkami
ohledn okovn vlastnch dt. V tto nelehk loze konzultant s nmi vydatn spolupracovala MUDr. Ludmila Elekov. Podali jsme ji proto, aby do tto knky shrnula svoje nejdleitj
poznatky, rady a doporuen z praxe. Jej doporuen, zaloen na
zkuenostech s pokozenmi dtmi a na zkuenostech jinch
lka zabvajcch se dtmi pokozenmi okovnm, jsou podepena intenzivnm studiem zahranin odborn literatury. Mohou bt proto nkdy odlin od rutinnch pstup k okovn
podle okovacho kalende. Ve sv krtk kapitole upozoruje
na zmny ve zdrav dt v tto dob, na zven rizika nedoucch ink po okovn a nabz rodim 13 krok k zajitn
bezpenho okovn.

11.1 U kterch dt je zven riziko nedoucch ink po okovn

Mnoh dti dnes nejsou natolik zdrav, aby povinn okovn
zvldly bez pokozen zdrav. S celkovm zdravotnm stavem
dnench dt nejsou lkai spokojen a poukazuj na to, e se ji
rod mn zdrav ne jejich rodie a prarodie. Dti jsou nejzranitelnjmi jedinci v modern spolenosti a ukazuj nm, e dosavadn zpsob ivota a pstup ke zdrav a nemocem nen dlouhodob udriteln. Okovn nen samozejm jedinou pinou,
ale svm mechanismem inku doke zeslit ji existujc naruen imunity a nervovho vvoje.
Rizikov jsou vechny dti, kter si do ivota nesou njakou
toxickou zt. Vakcny obsahuj nepochybn toxick sloky,
280

kter pispj dominovm efektem k zti dtte. Tyk se to zejmna dt, kde thotenstv neprobhlo zcela fyziologicky, narodily se nedonoen nebo nezral, probhl operativn porod, byly
nedostaten kojeny, dostaly antibiotika a jin lky. Dle dt,
jejich matky dlouho uvaly antikoncepci, byly krtce ped thotenstvm nebo v nm okovny, prodlaly infekn horenat
onemocnn nebo jim byla implantovna nebo vymnna
amal-gmov plomba, a rovn dt matek trpcch alergiemi a
auto-imunnm onemocnnm.
Tyto matky a dti maj zvenou toxickou zt. Matky maj
naruenou vaginln flru, kter pi porodu vede ke kolonizaci
dtte nevhodnmi druhy bakteri a naruen zdravho vvoje
jeho imunitnho systmu. Velmi dobe to popisuje Dr. Natasha
Campbell-McBride16 ve sv knize Gut and Psychology Syndrome
(vylo slovensky pod nzvem Syndrom trvenia a psychologie)
[1, 2]. V anglitin ji lze koupit v internetovm obchod Amazon.
Vele doporuuji vem rodim, i budoucm, a pediatrm.
Katastrofy nastvaj obvykle pi kombinaci nebo kaskd nkolika faktor, je to jak padajc ada dominovch kostek. Vakcna bv asto u jen tou posledn kapkou, kterou petee pohr.
Na zatku je dt s geneticky podmnnou patnou detoxikan
schopnost a/nebo sklonem k autoimunit. Me dostat stejnou
toxickou zt jako ostatn, ale pro nj budou dsledky zvanj. Toto dt se me narodit rodim, od nich zddilo nejen
slab geny, ale souasn si nese i jejich energetick otisk, naruen pedchozmi vlivy: kouen, drogy, tropick vakcinace, prodlan nemoci, hormonln lba, stres atd. Takov dt ji pi
narozen nen zdrav. Ovem me se zdrav zdt. dn pediatr
nen schopen pi zbn prohldce nkolikamsnho kojence
zjistit poruchu imunity, stevn flry i mru toxick zte. Urit indicie by mu poskytla podrobn anamnza, jen kdyby vdl,
16

Natasha Campbell-McBride je lkaka se specializac na neurologii a

lidskou vivu. Na sv klinice v Cambridgi se specializuje na vivu dt s poruchami chovn a uen.
281

na co se vbec ptt. Kdy rizikov dt dostane okovn, me to

bt ta posledn kapka, kterou pohr petee.
Je velkm dluhem konvenn medicny, e dsledn nezkoum reakce na okovn, zejmna zvan, a nehled spolen
vzorce. Nehled skuten dsledn rizikov skupiny. Naopak
vynakld mnohem vt sil na obhajobu vakcn, mnohdy se
me zdt, e za kadou cenu. Ne uveden kontraindikace lze
sten pout k nalezen rizikovch jedinc, ale skuten jen
sten. Vtina dt, kterm okovn ubl, projde pod prahem vmavosti lka.

11.2 Zkladn bezpenostn opaten pi okovn

Uvdomuji si, e moje doporuen se mnohdy li od oficilnch nzor. Stojm si za nimi, protoe vychzej z mch zkuenost s pokozenmi dtmi a zkuenost jinch lka zabvajcch se dtmi pokozenmi okovnm. Doporuuji dodrovat
nsledujc pravidla.

Kontraindikace se dl na akutn a chronick. Akutn kontraindi-kac je jakkoli akutn onemocnn, raz (krom okovn
proti tetanu), operace, nemoc v rodin nebo kolektivu, kam dt
dochz. Dt mus bt v dob okovn v naprostm podku.
Za minimln odstup od akutn nemoci nebo stresov situace povauji msc bez jakchkoli pznak. I rma je pznak. Okovat pi nachlazen (co je podle vrobc a nkterch odbornk mon) povauji za naprosto nevhodn.
Dal kontraindikac jsou ztov situace, napklad rst
zub, odstavovn, nstup do jesl, kolky, sthovn, narozen sourozence, rodinn problmy, nemoc matky, odlouen od matky apod. Neokujte krtce ped odjezdem na
282

dovolenou, do zahrani. Cesty do exotickch zem, kter

vyaduj okovn navc, naplnujte dostaten dlouho
pedem, okovn provete s dlouhmi intervaly mezi
vakcnami. Nikdy nenechte aplikovat nkolik vakcn najednou. U mench dt, kter prodlvaj nebo maj krtce
za sebou povinn okovn, bych drazn doporuila pehodnotit nutnost a pnos takovho cestovn.
Dle je kontraindikac zvan reakce na pedchoz okovn s alterac (naruenm) celkovho stavu. Anafylaktick
reakce na pedchoz okovn. Jakkoli alergick reakce by
mla bt automatickou kontraindikac dalho podn vakcny, kter obsahuje stejn sloky jako vakcna, kter alergii vyvolala. Stejn jako je tomu u jinch lk, napklad
antibiotik.
Kontraindikac je imunosupresivn lba, prokzan imunodeficit, nejen pro iv vakcny. Nelze oekvat vytvoen
protiltek po okovn u lovka s defektem protiltkov
imunity.
Thotenstv a kojen. Jste-li thotn nebo kojte, nikdy se
nenechte okovat! Nen dostaten pesn znmo, co z
vakcn a jak pechz na dt, proto je teba postupovat s
pedbnou opatrnost. Podle daj CDC mly thotn eny, kter se nechaly okovat proti prase chipce, cca 7x
vy potratovost ne neokovan (http://www.progre
ssiveconvergence.com/Final%2OPress%2ORelease%2OC
DC%2OAllegedly%2Ofalsified. pdf). Kad stimulace imunitnho systmu v thotenstv zvyuje riziko autismu nebo
schizofrenie u dtte. Ji jen tato zkuenost by mla vst k
opatrnosti s jakmkoli okovnm thotnch. Kad okovn v dosplm vku snese odklad, ne ena pestane kojit. Vjimkou je okovn proti vzteklin a tetanu ale to
pouze v ppad skuten zvanho razu, kde je vysok
pravdpodobnost onemocnn.
Chronick kontraindikace okovn jsou zejmna rzn
283

poruchy nervovho systmu, oficiln jen pro bunnou

vakcnu proti ernmu kali, ale mlo by se to rozit na
vechny vakcny s hlinkem a vakcny proti neuroinfekcm.
Dle alergie a autoimunn onemocnn, kter se po okovn vdy zhor, vyplv to z mechanismu inku vakcn.
Vdci pouvaj injekce ovalbuminu nebo jinho antigenu v
kombinaci s "hydroxidem hlinitm k vyvoln alergie u laboratornch zvat. Je absurdn si myslet, e stejn kombinace u lovka (vakcna) nevyvol nebo nezhor alergii.
O akutn kontraindikaci rozhoduje okujc lka, kter je dokonce povinen pacienta vyetit tak, aby ji mohl vylouit. O chronick kontraindikaci rozhoduje odborn lka pro dan onemocnn.

Dt, kter se narod nap. o 6 tdn dve, je dnes bn okovno ve 3 mscch skutenho vku, nikoli podle plnovanho
data narozen. Je tedy okovno ve skutenosti v 6 tdnech vku.
I kdy na to v pediatr nedb, vy byste mli. Vechny termny
potejte ode dne, kdy se dt mlo narodit, ne ode dne, kdy se
skuten narodilo. Vakcny nejsou dvkovny podle hmotnosti!
To v praxi znamen, e dt vc 5 kg dostane stejnou dvku
jako dt vc 15 kg! V lednu 2012 se na internetu objevil tragick ppad mal holiky z Belgie, Stacy Sirjacobs, kter byla na
doporuen lka okovna ve vku 9 tdn skutenho vku
(tj. fakticky ve vku 5 tdn) kombinac Infanrix hexa, Prevenar a
Rotarix. Dt bylo z dvojat, narozeno o msc dve csaskm
ezem, po porodu bylo resuscitovno, bylo umle iveno pro
alergii na mlko a v dob okovn bylo nachlazeno. Bhem nkolika dn po okovn zemelo na meningitis a sepsi, trplo tak
silnm prjmem. Paradoxn zemelo na nemoci, proti kterm
mlo bt dky okovn chrnno". Lkai samozejm jakoukoli
souvislost mrt s okovnm popraj a k rodim se chovali
284

znan nevybrv. Cel pbh si mete pest zde anglicky:

http://vactruth. com/2012/01/19/baby-dies-after-first-shots/
nebo slovensky zde: http://www.slobodavockovani.sk/news
/babatko-zomrelo-po-oc-kovani-prevenar-infanrix-hexarotarix/.
mysl okovat nedonoen dti s vhou nad 1 kg, jak bylo
prezentovno na poslednm vakcinologickm kongresu, povauji
za nerespektovn vvojovch zvltnost nedonoench dt.
Toto doporuen je zaloeno na studii firmy GlaxoSmithKline,
monopolnho dodavatele vakcn pro povinn okovn dt u ns
i v jinch zemch. GSK financovala studii na 988 nedonoench
dtech, z nich nejmen byly narozen v 27. tdnu thotenstv.
Dti rozdlili do dvou skupin, jednu okovali sms Infa-nrixu
hexa, pneumokokovou vakcnou a Rotarixem, druh, tzv. kontroln skupina dostala ble neuren placebo" msto rotavirov
vakcny plus hexavakcnu a pneumokoka. To znamen, e dn
kontroln skupina ve skutenosti neexistovala. lo o smsn
vzorek dt z rznch zem, nkter dti dostaly navc dal vakcny. Sledovaly se vn reakce (nebyly specifikovny), kterch
bylo kolem 5 % v obou skupinch. Autoi studii [3] zveejnili na
http://www.pediatricsupersite.com/view.aspx?rid=91652
s
nzvem: Rotavirov vakcna je imunogenn a dobe tolerovna u
pedasn narozench dt. Bli pohled na studii ovem uke,
e celkov poet nedoucch ink byl tm 30 % ve skupin,
kter dostala Rotarix, a a 40 % v placebo" skupin. Tento rozdl
vyvolv zvan otzky o podstat placeba" a vlivu ostatnch
aplikovanch vakcn. Mezi tzv. neoekvan N patila horeka
nad 39,5 C, vce ne 6 prjmovitch stolic denn, vce ne 3 epizody zvracen denn, ztrta chuti k jdlu a podrdnost. Pedstavte si malinkho nedonoenho kojence v inkubtoru, pravdpodobn po csaskm ezu, nekojenho, dostvajcho kortikoidy na dozrn plic, tj. s potlaenou imunitou, zavajcho velk stres. A do takovho dtte lkai a epidemiologov napchaj
koktejl vakcn, zpsob mu vysokou horeku, prjem, zvracen a
dal pznaky. Jak me vbec jakhokoli lkae, kter sloil
285

Hippokratovu psahu, napadnout okovat takov dt! U jen

okolnosti jeho narozen a podvn imuno-supresivnch ltek
povauji za absolutn kontraindikaci jakhokoli okovn. Kdyby
na njak novorozeneck jednotce vznikla epidemie prjm postihujc tetinu dt, okamit by ji zaveli a nejsp bychom se o
tom dozvdli i z televize. Toto okovn zpsobilo dtem mnohem vt utrpen a ohrozilo je pmo na ivol vce, ne by
dokzala jakkoli epidemie. Take oficiln zvr je, e rotavirov
vakcna je nedonoenmi dtmi dobe tolerovna, jen 5 % N",
ale realitou je, e tetina dt trpla velmi zvanmi potemi.

Jakkoli zsah do imunitnho systmu v tuto dobu je riskantn.

Studie na novorozench mlatech primt, kterm byla aplikovna vakcna proti hepatitid B, ukazuj vrazn naruen vvoje
a reflex [4]. Dal studie zjistila, e chlapci, kte byli bhem prvnch 2 msc ivota okovni proti hepatitid B, maj cca 3x vy riziko autismu ne chlapci, kte okovni nebyli [5]. V prvnch
dnech po narozen by nemlo bt okovno dn dt, ale v dnm ppad dt, jeho narozen a poporodn vvoj nebyly bez
problm. Znamen to nikdy neockovat dti nedonoen, po csaskm ezu, po komplikovanm porodu nebo po porodu s uitm jakchkoli lk, dti se silnou novorozeneckou loutenkou
vyadujc terapii, dti s jakmkoli problmem poporodn adaptace, dti, kter ztratily po porodu hodn na vze, patn pij
apod. Rodie mus bt velmi bdl a asertivn, nejlep je pinst
si do porodnice pedem pipraven negativn revers a nechat si
od personlu podepsat jeho pevzet.
Riziko TBC vyhodnocuje lka novorozeneckho oddlen zejmna na zklad obsahu dotaznku, kter vypln matka. Kladn
odpov na kteroukoli otzku v dotaznku zaad dt do rizikov skupiny. Okovn novorozenc proti tuberkulze je velmi
rizikov [7, 8], protoe nelze pedem zjistit imunodeficit bunn
sloky, kter je kontraindikac tohoto okovn. I v ppad zaa286

zen dtte do rizikov skupiny maj rodie prvo na odklad tohoto okovn a je nutn vyhodnotit reln riziko pro dan dt.
Napklad pobyt v zemi s vym vskytem TBC neznamen automaticky vy riziko pro konkrtn dt. Zcela jin riziko nkazy
TBC bude mt dt bohat rodiny z Moskvy ne dt uteenc z
Kavkazu. Vyhlka uvd, e lka posuzuje riziko zejmna" na
zklad dotaznku, tj. dotaznk nen jedinm kritriem.

Drazn doporuuji si ped kadm okovnm pest pbalov letk k vakcn, kter m bt aplikovna. Najdete v nm seznam kontraindikac a nedoucch ink. Okovac povinnost
je v R uloena zkonem 258/2000 Sb., o ochran veejnho
zdrav, a souvisejc vyhlka 537/2006 Sb. vs nezbavuje prva
na informovan souhlas s konkrtn vakcnou, tj. muste bt natolik informovni, abyste mohli tento souhlas dt. Soust informovanho souhlasuje pouen o povaze vkonu, indikaci,
kontrain-dikacch, nedoucch incch a riziku. Mte prvo
svmu lkai poloit jakoukoli otzku a poadovat adekvtn
odpovdi. Dejte svmu lkai as, aby si nastudoval materily,
kter potebuje znt k poskytnut dostatench informac.
Umte-li njak ciz jazyk, najdte si na internetu pbalov
letk ze zem mimo EU. Evropsk legislativa po vrobcch vakcn
nepoaduje uveden zbytkovch mnostv ltek pouitch ve
vrob a oni je tak neuvdj. Ani lkai proto mnohdy nevd,
co ve obsahuj vakcny, kter v dobr ve denn aplikuj malm
dtem. Nap. u Infanrixu Hexa, vrobce GlaxoSmithKline, nen
uvedena ptomnost formaldehydu, fenoxyetanolu, polysorbtu
20 a 80, polymyxinu a neomycinu. Pbalov letky si lze sthnout na internetu, nap. http://www.vakciny.net/pravidelne
_ockovani/Infanrix%20Hexa%20Souhrn%20SPC.pdf; australsk
http ://www. nps.org. au/search_by_medicine_name/cmi/infan
287

rix_hexa_thiomersal_free. Alergick reakce me nastat i na stopov mnostv substance, proto neuveden zbytku antibiotik a
jinch substanc povauji za zvan.

Nejmn vak do 6 msc vku. Hlavnm dvodem je, e v

dob nejastjho okovn (mezi 2.-4. mscem vku) prochz
mozek velmi dleitmi fzemi vvoje a je velmi citliv vi
vem naruujcm vlivm. V t dob se tvo synapse, nastupuje
zrn amygdaly, hipokampus prochz fz nejrychlejho rstu a
vytvej se vzorce mozkovch vln a spnku. Vechny tyto dje
mohou bt okovnm narueny, a to trvale.
Dalmi dvody odkladu jsou kila a msce navc, zralej imunitn systm, efektivnj hematoencefalick barira chrnc
mozek ped toxiny v krvi, kter se zan vytvet teprve kolem
6. msce vku. Mezitm se tak mou projevit nkter problmy, napklad poruchy imunity, alergie apod. A v neposledn
ad sv dt u lpe znte a spe si vimnete, e se s nm nco
dje. Snze se identifikuj nsledn problmy.
Je to stle v souladu s vyhlkou, prvn ti dvky hexavakcny
maj bt podny do konce 1. roku, 4. dvka do 18 msc.

Kojenci je vhodn dvat denn 100 mg vitaminu C na kad

msc vku. Preferujte vitamin C z prodnch zdroj (pek, acerola), nikoli syntetick. Vrobek by neml obsahovat dn chemiklie, konzervrny, uml sladidla a podobn substance. Dle
dtti dejte navc esenciln mastn -3 kyseliny (EMK), kter
tlum znt, ve stejn dvce jako vitamin C. Vitamin C a EMK po288

dvejte asi tden ped a po okovn nebo dokud trv reakce. I

kojenm dtem je dejte pmo, protoe matky maj tchto ltek
obvykle nedostatek.
Vitamin D podvejte i po roce vku. Nejde jen o prevenci kivice, ale o komplexn vliv na imunitu a dal dje v organismu. My
ho prost nemme dost. Malm dtem doporuuji podvat v zim denn 1000 III (2 kapky Vigantolu), vtm 1500-3000 IU
podle zjitn hladiny v krvi. O vyeten hladiny vitaminu D mete podat svho lkae nebo si vyeten zaplatit.
Hok je dleit proto, e zamyk glutamtov receptory v
mozku. Aktivace tchto receptor a nekontrolovateln tok glutamtu do nervovch bunk jsou hlavnm biochemickm mechanismem nervovch postvakcinanch reakc. Dvka hoku pro
malho kojence je kolem 30-50 mg denn. Existuj rozpustn
tablety, kter lze dlit, rozpustit ve vod a podat dtti.
Pi siln nebo bolestiv lokln reakci nezapomete na chlazen a ledovn msta vpichu!
Clem tchto opaten je snit riziko nedoucch, zejmna
autoimunnch a excitotoxickch reakc. Jen upozoruji na jednu
dleitou vc. Chcete-li snit riziko reakce, souasn sniujete
imunitn odpov na vakcnu. Nelze to oddlit, protoe mechanismus inku vakcn, kter vede k tvorb protiltek, je souasn
odpovdn za vznik autoimunitnch reakc.

Peokovn po msci je zbyten zatujc. Koneckonc i

oficiln studie ukazuj, e protiltkov odpov je nejlep pi
dvoumsnch intervalech. Viz http://www.rozalio.cz/index.
php?option=com_content&task=view&id=424&Itemid=l

289

Napklad hexavakcnu a pneumokokovou vakcnu. Nenechte se

pesvdit pediatrem. Vbec nedvejte nic navc, povinnch okovn je vc ne dost17.

Dt nafilmujte ped okovnm a po nm. Obrzek vyd za tisc slov. Ten, kdo vidl fotografie nebo video dtte pokozenho
okovnm, nebo m takov dt doma, tuto radu pochop.
Je teba vdt, co je neobvykl reakce na vakcnu. Pediati se
li v tom, co povauj za normln reakci. Z pbh maminek
mm dojem, e nkte pediati povauj za normln snad ve, co
se po okovn stane, vetn vyloen patologickch reakc.
Normln reakce je mrn zarudnut v mst vpichu, do cca 3 cm,
mrn zven teplota doprovzen obvyklmi symptomy, nap.
mrzutost, kter odezn do druhho dne.
Neobvykl je nap. velk zarudnut a otok v mst vpichu, horeka nad 38 C, zejmna je-li doprovzena vraznmi zmnami
chovn, naruen spnkovho rytmu, neobvykl spavost, nebo
naopak nespavost, delirium, apatie, naruen kontakt, zmna
chovn, kee, bezvdom, encefalitick kik - ostr, jeiv, neutiiteln pl. Tento pl je znmkou zntu mozku, proto se mu
tak k encefalitick! Dt nebol msto vpichu, ale hlava! V pbalovm letku k Infanrixu Hexa je uvedena frekvence neobvyklho ple" (eufemismus pro encefalitick kik) jako velmi
ast, astj ne 1 z 10. http://www.ema.europa.eu/docs/cs_CZ
/document_library/EPAR_-_Product_Informa tion/human/0002
96/WC500032505.pdf. Tedy sm vrobce piznv encefalitickou reakci s frekvenc > 1/10! Tento pl je nutno nahlsit a je
kontraindikac podn dal dvky tto vakcny.
17

Podrobnj zdvodnn a vysvtlen viz Doba jedov.

290

Dal neobvyklou reakc je zmna chovn. Znm dti, kter se

po okovn pestaly usmvat, broukat nebo mluvit, pestaly dlat, co u umly (hrt si s ruikama, lzt, chodit), mly poruchy
rovnovhy, byly apatick, nechtly jst a pt, nenavazovaly on
kontakt. U nkterch dt pznaky odeznly, u jinch petrvvala
hypotonie nebo jin problm s nervovm vvojem. Jakkoli regres ve vvoji dtte je patologick a vakcny obsahuj ltky
schopn ho zpsobit, zejmna hlink. Naruen nebo ztrta ei je
jeden z prvnch pznak intoxikace hlinkem. Zeteln zmna
chovn je jednm ze symptom encefalopatie a u malho dtte
me bt symptomem jedinm. Tato reakce me nastat i pi neptomnosti akutn reakce. Vdy ji nahlaste lkai i na SKL, na
jejich strnkch je ke staen formul pro hlen nedoucho
inku http://www.sukl.cz/hlaseni-pro-sukl. Encefalopatie po
okovn je kontraindikac dalho okovn, je to uvedeno v
pi-balovm letku.
Neobvyklou reakc je tak rozvoj chronickch problm nasedajcch na okovn. Protoe okovn zasahuje do funkce celho
imunitnho systmu, pak vznik ekzmu, chronick rmy, kale,
astmatu, opakovanch nebo chronickch nemoc, zavacch problm, zvracen, prjm apod., me bt znmkou naruen
imunity po okovn.

Horeka se povauje za soust normlnho zntlivho procesu po okovn. Po lta se proto doporuuje podvat dtem po
okovn lky proti horece a k zabrnn ke. Tm lka okoval 459 eskch dt ve vku od jednoho a pl roku do t let.
Vechny dti dostaly souasn hexavakcnu, 10-valentn pneumokoko-vou vakcnu a lidskou rotavirovou vakcnu. Rozdlili je
nhodn na dv skupiny: jedn po okovn podvali bhem
prvnch 24 hodin po okovn paralen kadch 6-8 hodin, druh
291

skupin nepodvali dn lk [6]. Ve studii zjistili, e paralen sice

sn poet dt s horekou a keemi, avak podvn paralenu z
preventivnch dvod nedoporuuj, protoe tvorba protiltek
vi nkterm antigenm byla snen.
Logickm uvaovnm dojdeme k dalmu zvru, e tedy nen vhodn podvat paracetamol ani pi infekci, nebo z mechanismu jeho inku vyplv, e potlauje imunitn reakce pi infekci. Kdykoli svmu dtti pi infekci podte paracetamol nebo
jin lk potlaujc horeku, oslabujete jeho obranyschopnost
proti aktuln infekci. Prodluujete dobu nemoci a infeknosti.
Existuje ale jet jin problm s podvnm paracetamolu po
okovn. Paracetamol se pi metabolizovn chov jako siln
voln radikl, vyerpv zsoby bunnho antioxidantu glutathionu a tm zhoruje dle oxidan stres, ve kterm se dt
provajc akutn reakci na vakcnu nachz. Me potlait akutn
reakca zvit riziko chronickho pokozen. Ve ve uveden
studii se sledovaly jen akutn horenat reakce, nikoli dlouhodob vvoj dt.
Ibuprofen je nco trochu jinho. Studie ukazuj, e lid, kte
pravideln uvaj lky tohoto typu, maj vznamn ni vskyt
Alzheimerovy nemoci, ne by odpovdalo pravdpodobnosti.
Protoe mnoho chronickch nervovch nemoc, vetn chronickho zntu mozku po okovn, m spolen biochemick a
imunologick mechanismus, pacientovi me prospt cokoli, co
sn znt a souasn excitotoxicitu, ale nepokod energetick
metabolismus a antioxidan ochranu neuron. O ibupro-fenu lze
uvaovat v ppad skuten akutn reakce, vysok horeky, encefalitickho kiku apod. Rozhodn to je v nouzi mnohem lep
een ne paracetamol, jen je nutn vzt v vahu pdatn ltky v
sirupu, kde bvaj uml sladidla, konzervrny a dal nevhodn
sousti. Podn sirupu s ibuprofenem je tedy spe nouzov een v ppad siln reakce a nedostupnosti jinch een.

292

Vimnete-li si nap. rozvoje alergie, ekzmu, snen imunity,

zavacch pot, prjm, nechutenstv, zhoren prbhu akutnch infekc, poruch spnku, chovn, motorickho a psychickho
vvoje atd., oznamte to svmu pediatrovi, zdraznte sv podezen, e jde o nsledek okovn, a s dalm okovnm nedvejte souhlas, dokud se dt neuzdrav. dejte patin odborn
vyeten. Alergick, autoimunitn onemocnn i jin poruchy
imunity se dalm okovnm vdy zhor.
Neobvyklou reakci je teba nahlsit. 51 zkona 258/2000
Sb., o ochran veejnho zdrav, vslovn ukld lkai povinnost
neprodlen hlsit vechny neobvykl reakce po okovn".
Existuje seznam reakc, kter podlhaj hlen, nap. http://
www.vakciny.net/AKTUALITY/akt_201 l_19.html. Lka nen
povinen ani oprvnn posuzovat kauzln souvislost. Vy sv dt
znte nejlpe, vy vte, e nco nen v podku. Neochotnmu lkai oznamte, e reakci budete hlsit sami. Na strnkch SKLu
je ke staen formul (http://www.sukl.cz/hlaseni-pro-sukl), na
pslunou hygienickou stanici sta napsat dopis nebo e-mail.
Tak dbejte na dn zaznamenn reakce do dokumentace, mete pinst vlastn zpis ve dvou vyhotovench, jedno pedat lkai a na druh si nechat potvrdit pevzet.

Dti, kter mly zvanou reakci nebo pokozen vakcnou, i

jejich sourozenci by mli bt automaticky povaovni za ohroen dalm okovnm a maj nrok na individuln okovac
pln. Pi velkch dtskch klinikch existuj okovac centra, kde
se okuje individuln. Pro vtinu dt nen nutn vyut jejich
slueb, pediatrovi by mla stait zprva od odbornho lkae, ve
kter specifikuje individuln postup u konkrtnho dtte. Je ale
nutn najt specialistu, kter v, co vakcny s imunitou a nervo293

vm systmem dlaj.

Pouvejte intuici a zdrav rozum. Dejte na svj pocit a zkuenost. Matesk intuice je dleitm ochrncem dtte.
Ne-n-li dt vystaveno zvanm kodlivm vlivm, je-li milovno a kvalitn iveno, vyvj se zdrav a sprvn. Je vtinu asu zdrav, v dobr nlad, prospv, dl patin

pokroky. Takov byla naprost vtina dt jet ped

40 lety. Nen normln, aby dti mly alergie, ekzmy,
naruenou imunitu, mnoho opakovanch znt stednho ucha, laryngitidy, nen normln, aby byly hypotonick, vyvjely se asymetricky, opodn, nebo se dokonce ve vvoji naas nebo trvale zastavjly. Objev-li se
nco takovho, hledejte pinu. Mus to bt nco, co m
dostaten siln potencil k naruen zdravho vvoje,
co obsahuje ltky se znmm toxickm inkem. V praxi se setkvme s neochotou lka k hlen nedoucch ink vakcn. Budete-li hlsit njak problmy
nap. po antibiotiku, lka velmi pravdpodobn vae
slova nebude zpochybovat, zape si to do dokumentace a v ppad zvan reakce ji nahls. Nahlste-li
problmy po vakcn, mete zjistit, e jeho ochota
uznat souvislost bude ni.
Tento dvoj metr a neochota vidt nedouc reakce je hlavnm dvodem, pro mnohdy nejsou patin hleny nedouc
inky, pro se tvrd, e vakcny jsou bezpen, pro jsou nedouc reakce oficiln vzcn. Vte, e co je uvedeno v pbalovm letku v kapitole nedoucch ink, je skuten pravda - v
tom smyslu, e to je jen pika ledovce skutench N, protoe
pacienti jsou v klinickch studich vakcn sledovni jen nkolik
dn (pi testech novch lk msce a roky) a a 97 % hlench N je zamtnuto jako s okovnm nesouvisejcch. Nevte? Zeptejte se SKLu nebo vrobce vakcn. Proto pbalov le294

tky ukazuj jen zlomek monch N, pedevm tm zcela

ignoruj chronick, pliv vznikl problmy, nap. prv zhoren imunity, neprospvn, poruchy chovn, spnkovho rytmu
apod. Proto je dleit, abyste byli bdl a vili sv intuici a
smyslm.

[1] Campbell-McBride, N. Gut and Psychology Syndrome fGAPS} - Natural treatment for autism, ADHD/ADD, dyslexia, dyspraxia, depression and schizo-phrenia. Cambridge, 2004.
[2] Campbell-McBride, N. Syndrom trvenia a psychologie EURPA:
Bratislava,
2004.
http://www.vydavatelstvo-europa.sk/katalog-knih/syn
drom
-travenia
[3] Omenaca, F.; Sarlangue, J.; Szenborn, L.; Nogueira, M.; Suryakiran, P.
V,; Smolenov, I. V.; Han, H. H. Safety, Reactogenicity and Immunogenicity of the Human Rotavirus Vaccine in Pre-Term European
Infants: A Randomi-zed Phase IHb Study. Pediatr Infect Dis J, 2012.
[4] Hewitson, L.; Houser, L. A.; Stott, C; Sackett, G.; Tomko, J. L.; Atwood,
D.; Blue, L.; White, E. R. Delayed acquisition of neonatal reflexes in
new-born primates receiving a thimerosal-containing hepatitis B
vaccine: influ-ence of gestational age and birth weight. J Toxicol
Environ Health A, 2010, 73 (19), 1298-313.
[5] Gallagher, C. M.; Goodman, M. S. Hepatitis B vaccination of male
neo-nates and autism diagnosis, NHIS 1997-2002. jf Toxicol Environ Health A, 2010, 73 (24), 1665-77.
[6] Prymula, R.; Siegrist, C. A.; Chlibek, R.; Zemlickova, H.; Vackova, M.;
Smetana, J.; Lommel, P.; Kalkov, E.; Borys, D.; Schuerman, L.
Effect of prophylactic paracetamol administration at time of vaccination on febrile reactions and antibody responses in children:
two open-label, randomised controlled trials. Lancet, 2009, 374
(9698), 1339-50.
[7] Nedouc inky lk. Informan zpravodaj SUKL 2010, 3 (3), 3-5.
[8] Nedouc inky lk. Informan zpravodaj SUKL 2011, 2 (4), 6.

295

Milo Velemnsk
V posledn dob z ad rodi, laik i nkterch vdeckch
kruh" zaznvaj nzory, jejich podstatou jsou vhrady k povinnmu i nepovinnmu okovn dt. Vzhledem k negativn ladn kapitole se domnvm, e ten by se ml seznmit rovn s
pozitivnm pstupem praktika, kter nepodlh vlivm firem a
osobnmu prospchu a m velkou zkuenost s preventivnmi
programy.
Provozuji u vce ne padest let pediatrickou praxi, a proto
se domnvm, e mm k dan zleitosti - pedevm z praktickho hlediska - co ci. Piznvm, e nejsem, pedevm pokud
jde o dti v ranm vku, naden mnostvm okovn a e se k
roziovn okovn stavm nkdy konzervativn. Kladu si toti
otzku, co me potkat prookovanou generaci v dosplosti, jak
bude jej imunitn vbava atd. Nakonec m vak praxe vdy pou
a j svj konzervativn postoj zpravidla pehodnotm.
Rd bych se nyn vyjdil k jednotlivm typm okovn.

Bhem sv profesn kariry jsem proil dv obdob, kdy okovn bylo dvakrt zrueno a dvakrt obnoveno. Okovn proti
TBC, kter nemus bt nutn aplikovno v novorozeneckm vku, podporuji. V posledn dob toti pichz do na republiky
velk mnostv imigrant ze zem, kde nen TBC eradikovna. Kad rodi m monost si okovn proti TBC sm zajistit, proto
rodim svch" dt doporuuji okovn v ppad, kdy jeden z
nich je v astm kontaktu s cizinci, nap. s cizinci-dlnky pracujcmi na stavbch apod.
296

Je to spolen okovn proti esti infeknm chorobm.

Se zkrtem jsem se setkal pouze dvakrt, a to na potku sv
profesionln kariry. Onemocnn se projevovalo tkm stavem, dusnost a teplotami. Ob nemocn dti bohuel zemely.
Nebyly toti okovny. Cel generace lka se s tmto onemocnnm v minulosti velmi asto setkvaly. V souasn dob jsou
dti okovny a toto nemocnn se nevyskytuje - dti jm netrp a
neumraj na nj.

Bhem sv pediatrick praxe, pedevm v prvnch letech

svho psoben, jsem se setkal s nkolika dtmi, mladistvmi i
dosplmi, kte nebyli proti tetanu okovni a umrali v tkch
kech. Pi eventuln aplikaci sra u nich probhaly prudk
alergick reakce a jejich stav nkdy konil smrt.

ern kael jsem lil v prvnch letech vkonu sv profese

nkolikrt. Dti mly dlouhodob probhajc tk dusiv kael,
nkdy s trvalmi nsledky. Sm jsem v souvislosti s touto chorobou mrt dt nezail. Pak jsem se s tmto onemocnnm minimln 20 let nesetkal. Postupn se vak onemocnn zaalo opt
ojedinle objevovat a v poslednch letech jsem pochopiteln i j
nucen ern kael lit.
Ve se v prod vyvj a bakterie, kter vyvolvaj souasn
onemocnn, dnes maj jin vlastnosti, ne mly jejich kmeny v
minulosti. Proto se zmnila i okovac ltka. Vedlej inky okovacch ltek byly v minulosti vyloueny tm, e okovn u uritch rizikovch skupin bylo kontraindikovno a pouvala se
jin vakcna. Souasn pouvan vakcna m jin vlastnosti, dti
se okuj astji. Lze tak pedpokldat, e vskyt ppad ern297

ho kale v budoucnosti opt poklesne.

Toto okovn vyvolv celou adu kontroverznch diskuz. Je

zbyten, nebo potebn? I j ml (neoficiln) pipomnky, pro
se okuje v kojeneckm vku proti hepatitid B, a nikoliv A. Virus
hepatitidy B se toti pen prostednictvm mateskho mlka
nebo krv matky, take riziko onemocnn u kojence je minimln. O eventulnm nosistv viru hepatitidy B jsou toti lkai informovni ji v porodnici a podle toho jednaj.
Daleko nebezpenj je monost nkazy batolat pi pobytu a
hrch na veejnch pskovitch. Do pskovi asto vhazuj drogov zvisl lid pouit infikovan injekn stkaky a jehly.
Dt se zde me pchnout a onemocnt, piem se nkaza nemus hned klinicky projevit, dokonce se jej projevy mohou manifestovat a v dosplosti. Proto jsem svj nzor korigoval a toto
okovn jednoznan podporuji. Faktem je, e v cel Evrop se
toto okovn pouv.

Onemocnn se projevuje bu zntem mozkovch blan, nebo

tkm zntem hrtanu. V minulosti se asto jednalo o smrteln
onemocnn. Okovn bylo dlouhou dobu nepovinn. V minulosti jsem byl informovn o tech kojencch z mho blzkho
okol, kte nebyli okovni a na tuto chorobu zemeli. Ten, kdo
by mi oponoval a vyjadoval se proti okovn, by mi nejspe poloil otzku, kolik dt peilo infekci a nebylo pitom okovno.
Nedokzal bych odpovdt, ale soudm, e pro dtskho lkae je
to dostaten vmluvn slo. V poslednch sedmi letech jsem se
s tmto onemocnnm v praxi nesetkal a nedostalo se mi ani informace o mrt dtte z tohoto dvodu.
298

Jsem pamtnkem doby, pedevm v padestch letech, kdy

zcela zdrav dti bhem 24 hodin pln ochrnuly nebo v souvislosti s dtskou obrnou zemely. Dti, kter peily, mly tk
trval nsledky.
Systm okovn proti tto nemoci proel nkolika etapami. V
prvnm obdob se okovalo mrtvou vakcnou, v druhm obdob
ivou a nyn opt mrtvou. Bval eskoslovensko bylo prvn zem, kde dtsk obrna vymizela a doposud se nevyskytuje.

Jedn se o onemocnn, kter se projevuje zduenm punch

lz a postihuje slinivku bin, pohlavn orgny a mozkov blny. Nsledky byly spe chronick, tkaly se pedevm zmn na
pohlavnch orgnech. Akutn onemocnn slinivky byla velmi bolestiv a nebezpen. Okovn frekvenci onemocnn snilo na
minimum. Pedevm proto, e se provd dsledn. Nyn se epidemie punic opt objevila, ale v daleko men me, ne tomu
bylo v minulosti. Vysvtlen je stejn jako u ernho kale: virus
zejm zskal nov vlastnosti nebo hladina protiltek klesla a okovn se bude muset rozit. Na tuto otzku jist pinesou odpov dal vzkumy. Je mon konstatovat, e se nevyskytlo nic,
co by svdilo o pokozen okovanch.

Spalniky byly velmi nebezpen a bolestiv, ohroovaly i ivoty dt. Ve svt jsou oblasti, kde dti nejsou proti spalnikm
okovny a v souvislosti s touto chorobou i umraj.
Spalniky se dnes u ns nevyskytuj, nelze vak pirozen
pedpokldat, e se jedn o trval stav. Me toti rovn dojt k
mutacm viru. Nemm informace a ani vlastn zkuenosti, e by
vakcna okovan njak pokozovala.
299

Zardnky jsou chorobou, kter neohrouje bezprostedn ivot jedince. Ale u en, kter byly thotn a onemocnly touto
infekc v prbhu thotenstv, dochzelo typickmi vvojovmi
vadami k pokozen plodu. Tyto vvojov vady se v souasnosti v
populaci nevyskytuj.

Nepravideln okovn

Jedn se o onemocnn tzv. pinavch rukou. Onemocnn se

v nevyhovujcch hygienickch podmnkch. asto m charakter epidemie. Onemocnn nezanechv vtinou nsledky,
vyaduje vak dlouhodobou hospitalizaci a zaveden dlouhodobch dietnch opaten. Nejsou popisovny vedlej inky a okovn neprobh v prvnm roce ivota. Z uvedench dvod toto
okovn doporuuji, a nejenom svm pacientm.

Onemocnn se projevuje vsevem puchk. Jde o nejastj

infekn onemocnn dtskho vku. Puchky jsou rozesety po
celm tle a nepjemn svd. Nejvt problmy vznikaj u puchk, kter jsou lokalizovan v konenku a u dvtek v pohlavnch orgnech. Zde vrazn bol. Netovice sniuj tak imunitu. V prvnm obdob zavedenho okovn jsem indikoval okovn pouze u dt s ekzmem. Mj do jist mry konzervativn
pstup tak vyplval ze skutenosti, e prvn okovac ltka mla
70% innost. Po zkuenostech s epidemi s tkm prbhem v
roce 2010 jsem se rozhodl pedevm u dvtek okovn podporovat. Navc skutenost, e netovice mohou ohrozit zdrav
plodu i novorozence, onemocn-li matka v prbhu thotenstv,
se mi jev jako dostaten dvod pro to, abych v souasn dob
300

okovn podporoval. Opt musm konstatovat, e jsem se na

zklad praktickch zkuenost piklonil k tomu, e toto okovn doporuuji.

Onemocnn vyvolv prjmov onemocnn u kojenc. J

osobn toto okovn aktivn rodim nedoporuuji, zvlt ne u
kojench dt. Ty maj proti stevnm infekcm pirozenou imunitu. Musm zrove konstatovat, e nejsou o kodlivosti vakcny
dostupn dn informace.

Toto onemocnn je peneno klttem. Klt vak pen

jet pvodce lymsk borelizy. Onemocnn postihuje centrln
nervstvo. Okovn je dleit a doporuuji jej aplikovat u dt od
dvou let vku. Jeho inek je vak zamen pouze na klovou
encefalitidu. V tto souvislosti chci upozornit na skutenost, e
populace esk republiky se ve srovnn s obyvatelstvem ostatnch stt, kter el tto hrozb, vyznauje nzkou prookovanost proti tomuto onemocnn. Pipomnm, e nejsou po okovn popisovna dn zvan vedlej pokozen.

U pvodce rozliujeme 3 typy kmen - A, B a C. Kmeny A a C

nejsou tak nebezpen jako kmen B. Proti A a C se okuje. Proti
typu B dosud okovac ltka nen. A bude k dispozici, budu okovn podporovat. Tento kmen toti vyvolv tk a rychl
onemocnn, take dt bhem nkolika hodin i dn umr i pi
poskytnut pln a vasn lkask pomoci. Tato vakcna nepochybn roz spektrum okovn populace v ranm vku. Nabz
se otzka, zda tento typ okovn opt nalezne sv oponenty.
301

Onemocnn se projevuje jako znt mozkovch blan s tkmi nsledky. V souasn dob jsou k dispozici 2 typy okovacch ltek. Jeden typ m 10 kmen (aplikaci nehrad rodie),
druh 13 kmen (rodie musej doplcet). Pipomnm, e existuje asi 90 kmen tto bakterie. V tomto ppad se jedn se o
vbrov okovn. Ve svm profesnm ivot jsem se setkal s
jednm zntem mozkovch blan, kter skonil s dobrm vsledkem.
Pi zahjen vakcinace jsem toto okovn nedoporuoval,
protoe okovac ltka obsahovala pouze 7 kmen, navc takovch, kter se v na republice vtinou nevyskytovaly. Pi zmn
sloen vakclny jsem zaal rodim okovn doporuovat.

Je nkolik typ vir, kter toto onemocnn mohou vyvolat.

Rakovina dlonho pku pedstavuje v dosplosti asto smrteln onemocnn a je prokzn vztah mezi psobenm tohoto
viru a vznikem onemocnn. Okovn proti rakovin dlonho
pku vak provz mnoho asto protichdnch nzor a bouliv diskuse. Aplikaci okovn provzej otzky, zda je: a) vakcna
ist; neznm sice pesn jej chemick sloen, jsem vak pesvden, e neobsahuje dnou toxickou ltku, kter by ohroovala zdrav nebo ivot okovanho jedince; b) zda je dostaten
ovena jej innost, kdy testovn bylo provdno pedevm
u indickch en. Ovovn vakcny prochz celou klou zkouek i v jednotlivch sttech, kde se vakcinace zavd. dn stt
toti nedovol ohroovat svoji populaci mkoliv, co nen oveno
vdeckm vzkumem. esk republika dovolila okovn, dokonce stt toto okovn hrad - nen tedy dvod pedpokldat,
e by pi rozhodovn nemla dkaz o istot a innosti tto
vakcny. Dalm argumentem oponujcch jsou zprvy o pokozen okovanch en. Ty sice existuj, ale jsou ojedinl a nikde se
302

nepe o podrobnostech. V m praxi a v praxi mch koleg jsme

aplikovali nejmn 2000 vakcn a vechny aplikace probhly bez
nsledk. To, na upozoruji rodie ped aplikac, je, e nen
pesn znmo, jak dlouho vydr v organismu okovanho jedince hladiny protiltek. Okovn proti tomuto onemocnn bylo
vyvinuto ped 18-20 lty. Je otzkou, zda nebude nutn tvorbu
protiltek po nkolika letech poslit dal aplikac, co se jako douc projevilo nap. u ernho kale.
Uveden pipomnky oponent jsou pli povrchn a podle
mho nzoru zbyten naruuj aktivity smujc k okovn.
Na zklad svch praktickch zkuenost pipoutm, e i j
mm as od asu jist pochybnosti, ppadn i kritick pipomnky, tkajc se pedevm irok kly provdnch okovn,
pedevm v ranm dtskm vku. Ale konkrtn zkuenost m
zatm vdy pesvdila o nutnosti dti okovat. Oponenti mohou
namtnout, e dv nebo ti dti z tisce je fakt ze statistickho
hlediska zanedbateln. Ano, z hlediska statistickho mon, ne
vak z hlediska jednotlivch rodi a jejich dt. Je otzkou, zda
by oponenti okovn nejednali jinak, kdyby prv jejich dt
zemelo, teba na onemocnn vyvolan hemofilem B, nebo onemocnlo chronickm onemocnnm jater vzniklm po probhl
hepatitid B.
Oponenti okovn jsou stejn jako propagtoi domcch porod. Je pravda, e porod je fyziologick proces, ale jeden a dva
z tisce fyziologick nejsou. My lkai nikdy nevme, kter z nich
bude prv tm obtnm, komplikovanm, vyadujcm pi specializovanho pracovit. Rodie postiench dt vd, o em v
ppad porodu zdravotn i jinak pokozenho dtte mluvm.
Proto je nutn porodit dt pod dohledem zkuenho lkae a v
dosahu specializovan zdravotnick pe. Statistika je jedna vc,
ivot jedince a rodiny je vc druh.
Posledn zleitost, o kter bych se rd zmnil, je otzka, zda
okovn je pro rodie povinn, i nikoliv.
Povinnost rodi zajistit svm dtem preventivn pi vychz
303

z mezinrodnho dokumentu mluvy o prvech dtte", kde je

tato povinnost rodi zakotvena. A dokument mluvy" je navc
nadazen zkonm esk republiky.
Plat tedy zkon, kter tuto povinnost definuje a naizuje. Faktem je, e ve sv praxi jsem nakonec okoval vechny dti, jejich
rodie mli problmy s tm nechat sv dt okovat. Postupnm a
nensilnm vysvtlovnm rodim jsem nakonec vechny dti
naokoval. Nemusel jsem rodie nechat pedvolat na pslun
ady.
Odprcm okovn nepeji, aby prv jejich dt nebo vnoue onemocnlo infekc, proti kter je k dispozici okovac ltka.
Na zvr si dovolm konstatovat, e podle mho nzoru je propagace okovacch ltek v mdich provdna velice nevhodnm
zpsobe*m. Zpsob prezentace vyvolv dojem psychickho ntlaku na rodie i dtsk lkae. Indikaci k okovn by ml eit
lka sm, na zklad nejnovjch a ovench vdeckch poznatk svho oboru, sv medicnsk praxe a s hippokratovskm
zaujetm svmu pacientovi prospt, ani by z nejrznjch dvod podlhal medilnm i jinm tlakm.

304

Jan Janda
V posledn dob se u ns opt projevila zven aktivita obanskch iniciativ, kter zpochybuj a odmtaj povinn okovn proti infeknm nemocem a odrazuj i od okovn nepovinnho. Texty na toto tma vychzej v rznch asopisech a
koluj na internetu, autoi vyuvaj podobnch aktivit v zahrani a vdy si vyberou jen takov fakta, kter se jim hod.
V noru 2011 probhly v naem tisku a dalch hromadnch
sdlovacch prostedcch zprvy o rozhodnut stavnho soudu
R. Ten sten vyhovl stnostem jedn rodiny, kter mla
bt za odmtnut povinnosti okovat sv dti sankcionovna pokutou. Zsadn ale byl postoj soudu v tom smyslu, e nezpochybnil obecnou povinnost okovn u dt podle aktulnho
okovacho kalende. Zvr soudu tedy lze vyloit tak, e i
nadle trv povinnost rodi nechat sv dti okovat podle
platnho okovacho kalende, ale e v ppad odmtnut
rodina nem bt trestna.
Pediati vd, e aktivity antivakcionist jsou ji velmi starho
data, spory mezi zastnci a odmtai okovn se thnou ji od
zaveden Jennerovy vakcny proti pravm netovicm koncem 18.
stolet! Antivakcionist argumentuj svobodnm rozhodnutm
rodiny, zda okovat sv dt, zdrazuj pouze vedlej inky
vakcinace, poukazuj na malou efektivitu okovn, argumentuj
tm, e vtina chorob, proti kterm se okuje, je v populaci na
stupu a e okovn pedstavuje vt riziko ne samotn nemoc. Opakovan u ns poukazuj na to, e ve vtin vysplch
zem na Zpad skuten nen okovn povinn, co je pravdou.
Odmtaj ale akceptovat to, co bylo vsledkem podobnch
aktivit v tchto vysplch zemch, kter vedly k vtm i
305

menm epidemim infeknch nemoc - vetn nutnch hospitalizac, zvanch komplikac, trvalch zdravotnch nsledk
nebo dokonce fatlnch konc. WHO udv ve svch statistikch, e ron zeme v rozvojovch zemch okolo 4 milion
dt na infekn choroby (piblin data podlu jednotlivch
chorob s fatlnm prbhem: tetanus 5 %, pertuse 7%, hemofilov infekce 10%, spalniky 13%, rotaviry 10%, pneumokokov
invazivn onemocnn 17 %, HIV 9 %, mal-rie cca 30 %). Je patrn, e mimo malrii a HIV lze okovnm inn pedchzet
vem ostatnm chorobm. Statistiky z rozvojovch zem ukazuj,
e okovn ji zachrnilo ivoty milionm dt do 5 let vku,
odhadem ron skoro 6 milion dt tto vkov skupiny.
Nkter z hlavnch argument proti okovn:
Souasn nzk vskyt dtskch infeknch nemoc - vysvtlen je jednoduch, dvodem je prv vysok prookovanost.
Nejlepm argumentem pro okovn proti bnm dtskm infekcm byly a jsou spn" kampan antivakcionist ve vysplch zpadnch zemch, na jejich podklad se omezila vakcinace
-nap. proti pertusi (ern kael) a spalnikm. To vedlo v minulch desetiletch k opakovanm epidemim s adou zvanch komplikac, trvalch nsledk a bohuel i fatlnch
prbh.
Pkladem toho, co pinesl pokles prookovanosti proti spalnikm, jsou epidemiologick data z posledn dekdy. Vznikaj
men i vt epidemie spalniek, nap. v noru 2006 zaala v
Nmecku epidemie spalniek, nejvt od roku 2001 (tehdy bylo
zavedeno povinn hlen nemoci). Ve spolkov zemi Severn
Porn-Vestflsko s vce ne 15 miliony obyvatel bylo hleno asi
1400 ppad a vce ne 160 hospitalizovanch. Mezi nimi byly
ppady postien centrlnho nervovho systmu vetn trvalch nsledk, mezi nemocnmi bylo nejvce kolk. Dvodem
tchto epidemi je vdy nzk prookovanost populace, dovolujc
en infekce. V ltech 2006-2009 se objevilo ve vcarsku vce
ne 4000, ve stedn Evrop od roku 2005-2009 pes 6000 p306

pad spalniek. V roce 2011 bylo zaznamenno v Nmecku 1609

ppad, ve Francii (15 213 ppad a 6 mrt) a ve panlsku
1914, v cel Evrop pak vce ne 35 000 ppad. Onemocnli
nejastji kojenci, ale i mlad jedinci od 15 do 30 let. Na rakouskm okovacm dnu v Salzburgu dne 23. bezna 2012 bylo referovno o vzrstajc incidenci spalniek v Evrop, kter je provzena asi 20 % komplikac, ale i fatlnmi prbhy (v Bulharsku
v poslednch letech velk epidemie vce ne 20 000 ppad,
vetn 24 mrt, hodn ppad bylo mezi romskou populac).
Dvody en spalniek jsou vdy podobn - nzk prookovanost, ke kter prv pispvaj akce antivakcionist i alternativnch litel, a podl se na tom i zven migrace.
V USA se podailo vysokou prookovanost spalniky tm
eradikovat, americk ady varuj opakovan sv obany pi
cestch do Evropy. Tu povauj v USA za nejvtho exportra"
spalniek. V USA se mstn epidemie vysvtluj zavleenm turisty
vracejcmi se z Evropy a mstn ady pipravuj opaten proti
importu spalniek ze zahrani tm, e od osob pijdjcch z
oblast s endemickm vskytem spalniek budou poadovat potvrzen o okovn proti tto nemoci. Okovn proti zkladnm
dtskm nemocem nen v USA povinn, ale neokovan dt nem anci, e bude pijato do jakhokoliv vtho kolektivu. A e
okovn m smysl, o tom svd daje WHO: od roku 2000 do
2008 klesl poet mrt na spalniky z 1,1 milionu na 118 000.
Ovem nedostatek finannch zdroj a politick situace v Africe
vyvolv obavy, e v letech 2112-2014 by mohl poet mrt doshnout 500 000 ron! Tato problematika se natst R zatm
netk, spalniky se u ns neobjevuj - prv pro vysokou prookovanost na populace!
Dalm smutnm pkladem poklesu prookovanosti byla epidemie diftrie (zkrtu) v bvalch sttech SSSR, zvlt na
Ukrajin. V SSSR bylo okovn v rmci primrn pe vnmno
jako soust politick doktrny starho reimu. Po roce 1989 se
ale i tam probudila aktivita kritik, jejich terem stala trivak307

c-na difterie-tetanus-pertuse. Diskreditujc kampan vedli bohuel lkai, kte rozhlaovali, e vakcna vyvolv leukmii.
Vsledek vedl k prudkmu poklesu prookovanosti (pod 30 %
populace) a vsledek se dostavil - v Rusku vznikla pravdpodobn nejvt epidemie zkrtu v povlenm svt a vskyt zkrtu zde doshl prakticky rovn rozvojovch zem, zemely tisce nemocnch! Onemocnn bylo zavleeno zahraninmi dlnky i do R, nerozilo se ale dky vysok prookovanosti na populace. V R se v posledn dob vyskytuj astji
ppady ernho kale, a proto se doporuuje peokovn kolnch dt a dorostu. Jednm z dvod zven nemocnosti je postupn pokles ochrannch protiltek, a proto se doporuuje dal
dvka okovac ltky (tzv. booster) u kolnch dt.
Mezi dal argumenty pat tvrzen, e u dtskch infekc
jde o nekodn onemocnn, kter maj dti prodlat bez okovn. To ovem nen pravda, nap. pirozen probhajc spalniky a ern kael jsou v rmci epidemi provzeny nezdka zvanmi komplikacemi s astmi trvalmi nsledky, zkrt snad ani
odprci okovn nepovauj za nekodnou nemoc. Je neuviteln, e odprci okovn neberou na vdom, jak dtsk
infekce probhaj v rozvojovch zemch se statisci mrt a
trvalch nsledk u peivch.
Antivakcionist trvale zdrazuj vedlej inky okovn. Typick je, e si ze zprv vybraj pouze ty argumenty, kter
zpochybuj vznam vakcinace. V posledn dob je laick veejnost alarmovna zprvami, e pi okovn proti rotavirm pediati doporuuj omezit kojen, co by zvlt v rozvojovch
zemch mohlo skonit velkmi problmy. Kdo si vak prote originln sdlen v odbornm asopise, zjist, e antivakcionist
ikovn manipuluj s fakty - bylo skuten zjitno (ale pouze v
rozvojovch zemch, hlavn v Indii), e podn okovac ltky pi
kojen vede k ni tvorb protiltek proti rotavirm - ale pediati v dnm ppad od kojen neodrazuj, jde o to, aby se vakcna
nepodvala souasn s kojenm! A takovch situac by bylo
308

mono popsat celou adu.

Nen pochyb, e okovn me bt provzeno vedlejmi
inky, kter mohou bt i zvan. Ovem pokusy spojovat okovn s vym vskytem nkterch chorob, nap. alergie, stevnch znt nebo autismu, nebyly na podklad studi v rmci
evidence based medicn" prokzny. Pkladem byla nap.
kampa proti okovn vakcnou MMR (spalniky, parotitida, zardnky). Argumentem byl vznik autismu po tto vakcn.
Prokzalo se, e pvodn publikace Dr. Andrewa Wakefielda v
prestinch asopisech (nap. Lancet) vznikly na podklad zfalovanch zznam ppad konkrtnch pacient, a autor dokonce pijmal velk finann stky ze strany antivakcionist.
Redakce asopis se pak svm tenm musely omlouvat. Trvalm evergreenem jsou nmitky proti konzervanm ltkm
ve vakcnch (nap. thiomer-sal - ale ten se dnes ve vakcnch
u prakticky nevyskytuje, zvlt u tch bn pouvanch pi
povinnm okovn. Ve vsledcch testovn jeho kodlivch nsledk se me soudn ten orientovat na strnkch U. S. FDA sta do Google napsat Thimerosal in vaccines). Tak argumenty
proti formaldehydu nejsou logick, formaldehyd jako substance
se bn vyskytuje v tlesnch tekutinch a v nzkch koncentracch je nekodn, tot plat i pro aceton, kter ale t. ve vakcnch nen obsaen. Dalm pouvanm argumentem je vznik
alergie po okovn, ale proveden studie ukzaly opak - okovan dti jsou v prvnch ltech ivota lpe chrnny vi atopii.
Dalm argumentem je fakt, e stle stoup poet vakcn - proti
tomu lze konstatovat, e dky okovn se podailo omezit vskyt ady chorob nebo je prakticky eradikovat (vymtit). Je
tomu tak u pravch netovic, blzko k tomu je situace u spalniek
a poliomyelitidy - zvlt v USA se zd, e vymcen spalniek
by bylo blzko, kdyby neexistoval jejich import" do USA z
Evropy. V R bylo u dt tak zrueno celoplon okovn
proti TBC, dvodem byl nzk vskyt nemoci, mal innost
vakcny a znan poet vedlejch ink, nkdy velmi zva309

nch. Rozhodn nebyl dvodem fakt, e se uet na okovac

ltce! Podrobn dvody, pro bylo celoplon okovn prakticky
ve vech vysplch zemch v Evrop zrueno a nahrazeno okovnm vbrovm (pouze u jedince, kde riziko vzniku TBC je
dno epidemiologickou situac v okol dtte), jsou uvedeny na
webov strnce esk pediatrick spolenosti www.cpsjep.cz
(oddl Stanoviska v hlavnm menu).
Argumenty pro vakcinaci: vyvarovat se onemocnn infekc
s vysokm rizikem zvanch komplikac, ppadn fatlnho
konce. Pokud je okovna vtina populace, en infekce je
znesnadnno (tzv. herd effect - kolektivn imunita). Dti se okuj zdrav, take jsou schopny vytvet si obrann protiltky.
Dnen modern vakcny maj minimum vedlejch ink,
vetn alergickch projev. Pro stty je vakcinace finann vhodn, studie cost/benefit jednoznan svd pro celoplon
okovn proti vybranch infekcm, nklady vakcinace jsou vznamn ni ne een zvanch epidemi. Skutenost zstv, e ani po dnm okovn nen mono potat se 100%
ochranou jedince proti dan infekci. Typickm pkladem je
nap. vakcna proti pertusi (ernmu kali), efekt se pohybuje
okolo 95 %, tedy 5 % okovanch nen chrnno. Pokud je pak
prookovanost vy ne 95 %, logicky onemocn vce okovanch ne neokovanch - jeden z opakovan pouvanch argument antivakcionist!
Argumenty o svobodnm rozhodnut rodi neokovat sv
dt je pak teba konfrontovat se situac, kdy se nap. dt dn
okovan, patc do skupiny onch 5 %, nakaz komplikovanou
pertusi od dtte, jeho rodie odmtli okovn, vetn monch
komplikac s trvalmi nsledky. Tady je mono situaci formulovat tak, e svoboda individua kon tam, kde zan ohroovat
druh, okovan dt me bt pokozeno vinou antivakcionist.
Oblbenou nmitkou antivakcionist je rovn fakt, e se dti ji
v kojeneckm vku okuj proti hepatitid typu B, kdy riziko
penosu krevn cestou je minimln. Zde je ovem teba poukzat
310

na to, e pokud se dt nakaz, a u jakmkoliv zpsobem (nap.

zrann od pouit injekn jehly narkoman nkde na veejnm
prostranstv, kde si mal dti hraj - takovch ppad pediati
popsali ji celou adu!), pak onemocnn probh jinak ne po
nkaze v dosplosti, je daleko agresivnj a riziko trvalch nsledk je pi infekci v dtskm vku vznamn vy.
Jak tedy pediati dnes maj/mohou postupovat po vynesen rozsudku Nejvyho soudu? Prvnm pedpokladem je
dobr kontakt s rodii, jejich dti jsou u pediatra registrovny.
Okovat by se mly pouze dti zdrav a v vahu by se mly brt
neobvykl reakce pi prvn dvce vakcny. Okujc lka zn nejlpe rodinnou i osobn anamnzu dtte s potencionlnmi riziky
zvaujcmi riziko vakcinace (nap. u dt s neurologickm onemocnnm). Tak nap. pi vskytu t reakce po prvn dvce
hexavakcny lze pi dal dvce podat jen tyslokovou okovac
ltku a separtn dookovat" ony 2 vynechan sloky pozdji. V
ppad pochyb mohou pediati kontaktovat kolegy z pracovi,
kter se problematikou okovn zabvaj v plnm rozsahu a
maj velk zkuenosti (nap. specializovan ambulance pro okovn dt pi FN Motol nebo DFN Brno). Pediatr mus bt
schopen odpovdt na dotazy rodi a mt pipraveny argumenty, kter vysvtl nmitky antivakcionist. Takovm rodim je mono dodat materily popisujc vznik epidemi pi
poklesu prookovanosti, upozornit, e existuj nejen webov
strnky odprc okovn, ale i strnky zastnc okovn,
kde se srozumitelnm zpsobem vysvtluje efekt vakcinace.
Smutnou realitou zstv ovem fakt, e ada antivakcionist je
pznivcem rznch forem litelstv, alternativn medicny,
homeopatie, makrobiotickch i jinch diet, veganstv atd.
A prv tito lid nejsou asto pstupni dnm logickm argumentm, pro by se dtsk populace mla okovat. U naich
zpadnch soused se u odmta okovn oteven mluv o poruen prva dtte. Odkazuje se na konvenci o prvech dtte
OSN, lnek 24 (ratifikovno v roce 1992, kde se prav, e kad
311

dt m prvo na nejvy stupe dosaitelnho zdrav"). Aktivity antivakcionist vedouc k poklesu prookovanosti vedou nepochybn k zvanmu pokozen zdrav ady dt,
kter se tomu nemohou samy brnit. I u ns nkter nakladatelstv vydvaj pruky nabdajc rodie odmtat okovn,
agentury organizuj pednky zahraninch lektor. Nedvno
prezentoval v Praze sv nzory na okovn bval zamstnanec
zahraninch farmaceutickch firem John Virapen. Jeho pednka byla organizovan ve spoluprci s nakladatelstvm Slovart,
kter vydalo jeho brouru Nedouc inek: Smrt", kter stoj
pouhch" 356 K! Vtina jeho tvrzen v rmci pednky byly
naprost nesmysly, pesto sklidil velk obdiv asi t set poslucha, kte si jeho brouru kupovali. Byznys se prost uplatuje
i v tto oblasti.
To, co je teba u ns doeit, je odpovdnost za mon zvan nsledky okovn tam, kde byl jednoznan prokzn
vztah pokozen a vakcinace. Pokud okujc lka dodrel
vechna doporuen a vkon byl proveden lege artis, neme bt
obviovn ze strany rodi pokozenho dtte, odpovdnost
mus pevzt stt, kter d od rodin povinnost okovn. Pklad, jak by bylo mono postupovat, je cel ada. V USA nap. ji
lta funguje tzv. Vaccine Adverse Event Reporting System
(VAERS), kter je podporovn organizac Center for Disease
Control and Prevention (CDC) and the Food and Drug Administration (FDA). Systm shromauje, zabezpeuje a analyzuje
informace o monch vedlejch reakcch po okovn. Povinnost VAERS je informovat i o bezpenosti/monch vedlejch incch vakcn rodiny dt, lkae, vrobce vakcn a sttn orgny.
Mimo VAERS jako informan instituce existuje v USA i instituce
National Vaccine Injury Compensation Program. Ta standardn e odkodnn soudn cestou v ppadech, kde se proke skuten kauzln vztah mezi vakcinac a pokozenm zdrav jedince. Antivakcionist maj jednu velkou pravdu - mlo by
bt jednoznan deklarovno, jak vedlej inky okovn by se
312

mly hlsit, a praktit pediati by mli bt vedeni k tomu, e

vechny takov neobvykl zvanj reakce se mus hlsit.
esk pediatrick spolenost spolu s praktickmi pediatry
znovu oslovuje v roce 2012 rezort Ministerstva zdravotnictv R
s poadavkem zavst u ns systm podobn jako v USA, kter je
vyzkouen a bylo by mon jej do znan mry pevzt.
Zvr: je teba si uvdomit, e v demokratickch sttech nen
mono jednodue protesty antivakcionist umlet a sankcionovat. Jedinou cestou je trpliv vysvtlovat a uvdt na pravou
mru mty o kodlivosti okovn. Na druh stran ale nen
mono primrn odmtat monost, e okovn me bt
spojeno s nepznivmi vedlejmi inky. Ovem je teba
zdrazovat, e riziko vedlejch ink okovn je ve srovnn s rizikem vzniku epidemi pi nzk prookovanosti
zcela minimln. Praktit pediati by nemli pi prvnm setkn
s rodii odmtajcmi okovn vytvoit konfrontan vzorec jednn, ale snait se je pesvdit klidnm zpsobem, bez zbytench emoc, dt jim k dispozici materily ukazujc, kam vede
masov odmtn okovn, upozornit na webov strnky pojednvajc o efektech okovn u ns i v zahrani.
Zkuenost ukazuje, e ada odmta" si asem uvdom, e
okovn je pro jejich dt pece jen vhodn, a d se nakonec
pesvdit. Vyaduje to samozejm od pediatr vce asu, aby se
seznmili s argumenty antivakcionist a mohli je uvst na pravou mru.
kolem sttu je prakticky provdt ochranu zdrav populace.
V nkterch zemch to legislativa e tak, e dti mohou bt pijaty do kolektivnho zazen pouze tehdy, pokud absolvovaly
zkladn doporuen okovn. Tato monost se nabz samozejm i u ns.
Zvltn kapitolou jsou okovn poadovan pi cestch do
zahrani, zde je mono kontaktovat centra cestovn medicny,
ale informovn by ml bt i pediatr, u kterho je dt registrovno.
313

Odbornci, ale i laici si mohou pest pvodn lnek o kampanch antivakcionist s adou detail a pklad toho, co tyto
kampan zpsobily (viz webov strnka esk pediatrick spolenosti www.pediatrics.cz v oddlu Novinky).

314

Anna Struneck
Od dvnch dob lovk tou po tom, aby ml vemocn lk na
vechny nemoci, kter ho rychle a spolehliv uzdrav a zbav veho trpen. Takov lk, o kterm si modern medicna mysl, e
neexistuje, je obvykle oznaovn nzvem panacea. Panakeia byla
eck bohyn uzdraven, dcera bjnho Asklpia a jeho eny
Epione. Ti mli jet tyi dal dcery, z nich Hygieia byla bohyn
zdrav a istoty, Is bohyn len, Aceso bohyn zotaven a
Aglaea bohyn pvabu a krsy. Do tto rodiny patili i ti brati:
Podaleirios ml dar diagnostiky, Machn byl mistr chirurg, dokud ho nezabila krlovna Amazonek v trojsk vlce, a Telesforos
vnoval svj ivot slubm otci Asklpiovi. Asklpios byl synem
boha Slunce Apollna a do jeho svatyn pichzeli nemocn hledat levu ve svch bolestech. Jeho rodina vlastn pedstavovala
vborn zastoupen specialisty modernho medicnskho centra!
V Asklpiovch svatynch se pacient bhem spnku v noci uzdravil, nebo mu byl sdlen lebn postup. Od Asklpia (latinsky
Aesculapius) odvozoval svj pvod i eck lka Hippokrats
(469-399 p. n. 1.), jeho psahu skldaj dodnes absolventi lkask fakulty. Aesculapova hl ovinut hadem - symbol a znamen medicny - je ddictvm ecko-msk kultury. Asklpios se
stal bohem medicny.
Po tomto historickm odboen je teba piznat, e takov
zpsob len souasn medicna neovld, a o vytouenm lku
panacea panuje pesvden, e neexistuje. Avak v tto pohdce
zaloen na mtech starch ek se objevuje sla slunce a dleitost zdravho spnku, istota i pohyb, protoe kad musel
doputovat do Asklpiova chrmu pky. To vechno jsou faktory,
kter objevuje modern medicna jako klov dleit v prevenci
i len nemoci, v procesech zotaven a obnovy tlesnch sil.
Modern medicna objevuje zkonitosti toho, jak funguje lidsk
315

mozek a mechanismy psoben nkterch tradin pouvanch

bylinnch i potravinovch sloek. Pokusme se proto poodhalit
nkter souvislosti, kter mohou bt lovku uiten po cel
ivot.

14.1 Kam nechod slunce, tam chod lka

Slunce stimuluje v lidskm tle tvorbu vitaminu D. Prce o
mnohoetnch incch vitaminu D v lidskm tle se objevuj ve
vdeckch asopisech a jsou nmtem mezinrodnch konferenc. Znanm problmem je fakt, e se zmnou ivotnho stylu a v
dsledku osvty, kter strach z pobytu na slunci kvli nebezpe rakoviny ke, je v souasn dob populace v rozvinutch zemch ohroena nedostatkem (insuficienc) vitaminu D. Vitamin D je rozpustn v tucch a funguje jako steroidn hormon.
Tlo si vytv vitamin D z cholesterolu po ozen ke ultrafialovmi paprsky B (UVB).
Ukazuje se tak, e poteby lidskho tla pesahuj tradin
doporuovan denn dvky (DDD). Vedle dvno znm lohy
vitaminu D pi vstebvn vpnku ve stevech a stavb kost
ukazuj klinick a epidemiologick studie, e vitamin D doke
snit riziko a vskyt mnoha vnch onemocnn, nejenom kivice a osteoporzy, ale i rakoviny, cukrovky, infarkt myokardu,
slinivky bin aj.
Vitamin D m tak dleit vznam pro prbh destek fyziologickch a biochemickch proces v lidskm tle, e meme
bez nadszky ct, e tlo ple a vol po dodvce tohoto vitaminu. lovk dnen doby se do jist mry chov jako lovk jeskynn, nevychz na slunce a svoje tlo ped nm peliv ukrv.

Nejlepm dkazem toho, e vitamin D je nezbytn nutn pro

funkci vech bunk v naem tle, je skutenost, e vechny typy
316

bunk jsou vybaveny receptory pro vitamin D [1]. Jejich prostednictvm reguluje vitamin D transkripci gen i stav imunitnho systmu. Vitamin D je zodpovdn za regulaci 2000 gen z
lidskho genomu. To je tm 10 %, protoe kad lovk m asi
20 000-25 000 gen. Receptory pro vitamin D maj klov vznam pi kontrole imunitnch funkc, bunnho rstu a diferenciace.
Vet proces, kter vitamin D reguluje, je podle toho velice
rozshl. Jsou to pedevm procesy dlen a obnovy bunk, innost srdce a fungovn cv, procesy dchn a vmny plyn, rozmnoovn, zdrav spnek, procesy strnut i sluch. Vitamin D
zasahuje do proces trven, ovlivuje stav sliznic v trvicm
stroj, innost slinivky bin a procesy vstebvn ivin. Vznamnm zpsobem doke regulovat tlesnou hmotnost zsahy
do metabolismu cukr i tuk. Vitamin D reguluje innost imunitnho systmu. Mnoz se ct zdravj po letn dovolen u moe
nebo kdekoliv venku. Vitamin D ovlivuje stav ke i rst vlas.
Pvodn poznan loha vitaminu D byla pi zajitn sprvnho
vvoje kost a ukldn vpnku. Nedostatek vitaminu D, zejmna
u starch lid, spolen s nim pjmem vpnku vede k nzk
hladin parathormonu a pispv k rozvoji osteoporzy a zlomenin. S tm souvis i nov poznan inky vitaminu D na svalovinu,
protoe pi nedostatku vitaminu D kles vznamn svalov sla a
zvyuje se riziko pd u starch en i mu. Dostatek vitaminu D
je proto dleit pro celkovou pohyblivost, u starch osob zvyuje svalovou slu a sniuje riziko pd. Dostatek vitaminu D je
dleit i pro sportovn vkony. Vitamin D doke ovlivnit nladu a pocit pohody. Vzpomnte si, jak se kad rozvesel a oije,
kdy na horch vysvitne slunce? Nedvn studie prokazuje i vznam vitaminu D v prevenci sebevrad.
Protoe seznam literatury s dkazy vech uvedench tvrzen
by byl nesmrn rozshl, odkazujeme tene pouze na nkter
zkladn pehledn zdroje literatury z posledn doby [2-5]. Kniha
Vitamin D Cure (Len vitaminem D) [2] je mimodn pehledn
317

a zdail a podv vysvtlen toho, pro meme v souasn dob povaovat vitamin D za nejpsobivj prodn lk. Autor
docent James Dowd je editel stavu pro artritidu, specialista na
intern medicnu a revmatologii; Dian Stafford je autorkou 12
knih o zdrav. Autoi p: Vce, ne jste schopni si uvdomit, mte
budoucnost svho zdrav ve vlastnch rukch. Mete vyut slu
vitaminu slunenho zen a zmnit svj ivot, zbavit se bolest,
vrtit se k aktivnmu provn dobr pohody te i po dal destky
let.

Seznam poruch a nemoc, kter mohou bt vyvolny nebo

zhoreny nedostatkem vitaminu D, je znan rozshl, avak
jejich pklady uvdm v tabulce 14.1. Pro kadou uvedenou diagnzu je mon vyhledat v odborn literatue nkolik studi,
kter se j zabvaj a hledaj fyziologick dsledky nedostatku
vitaminu D a biochemick mechanismy, kter vitamin D reguluje.
Pehled prac o vztahu vce ne 200 poruch a nemoc, kter jsou
ovlivniteln hladinou vitaminu D, lze nalzt na tto adrese:
http:// www.greenmedinfo.com/disease/vitamin-d-deficiency.
Zvltn a velmi perspektivn skupinu vak pedstavuje rakovina.
Jejmu len pomoc vitaminu D je v souasn dob rovn vnovna velik pozornost [6].

318

Tabulka 14.1 Pklady nemoc, kter jsou ovlivnn nedostatkem

vitaminu D a mohou bt vitaminem D leny. Podle [2, 7]
Akutn
respiran
infekce

Anafylaxe

Anmie

Artritis

Astma

Aterosklerza

Autismus

Autoimunitn
onemocnn

Bipolrn
porucha

Bolest hlavy

Bolesti v ki

Crohnova
nemoc

Cystick fibrza

Deprese

Diabetes

Dysfunkce
imunitnho
systmu

Dyslexie

Epilepsie

Ekzm

Fbromyalgie

HIV/AIDS

Hypertenze

Chronick nava

Chipka

Infarkt

Klaudikace

Krtkozrakost

Kivice

Lepra

Leukmie

Lupnka

Lupus

Makulrn
degenerace

Melanom

Meningitis
(bakteriln)

Metabolick
syndrom

Migrny

Myelom

Myopatie

Nachlazen

Neplodnost

Nespavost

Nespecifick
bolesti sval

Neuroblastom

Neuropatie

Nzk porodn
vha

Obezita

Onemocnn
ledvin

Osteoporza

Parkinsonova
choroba

Pneumonie

Polycystick
vajenky

Pokozen
mozku

Preeklampsie

Roztrouen
sklerza

Sepse

Seznn
afektivn
porucha

Schizofrenie

Srden onemocnn

Svalov slabost

Tuberkulza

zkost

Vysok hladina
cholesterolu

Znt dsn

Znt stev

Znty

Zlomeniny

Ztrta sluchu

319

Pirozen zpsob vzniku vitaminu D je pm ozen ke

slunenmi UVB paprsky, kter psob na sterolovou sloueninu
7-dehydrocholesterol - prekurzor pro vitamin D. V ki tak
vznik vitamin D, kter potom jtra a ledviny pemuj ve dvou
krocch na hormon oznaovan jako D3 (kalcitriol). Kalcitriol m
poloas ivota 15 hodin, zatmco jeho pedchdce (prekurzor)
kalcidiol m poloas okolo 15 dn (http://www.medscape.com/
viewarticle/731722_2).
Tlo si tmto zpsobem samo reguluje patinou hladinu vitaminu D a ten zrove vznik v takovm mnostv, jak nememe tlu dodat tabletami se syntetickm vitaminem D. V poslednch desetiletch je vak veejnost neustle pesvdovan, e
vystavovn tla slunci je kodliv. Pinejlepm zpsobuje strnut ke a tvorbu vrsek, v horm ppad podncuje vznik rakoviny. Pobyt na slunci se povauje za stejn riskantn, jako je
kouen tabku nebo pit alkoholu. A tak, zatmco ns reklamy i
zdravotnick osvta varuj ped neptelem slo jedna - sluncem,
kter ns zabj, maeme si na tla karcinogen metylege-nol a
hlink v opalovacch krmech, abychom se ped tmto zabijkem
ochrnili. Protoe pracujeme po vtinu dne v uzavench interirech, se v rozvinutch zemch epidemie nedostatku vitaminu D. V USA trp velmi vraznm nedostatkem vitaminu D na
konci zimy asi 85 % obyvatel, senioi dokonce z 95 %. V Nmecku a dalch evropskch zemch udvaj, e vitaminem D nen
adekvtn zsobeno 60-70% populace [6].
Pokud ijeme v oblastech, kde slunce po adu msc moc nesvt, nebudeme nikoho nutit cestovat na Havaj (kde je doba ivota o 5 let del ne v USA). Nabz se jednak alternativa pjmu
vitaminu D v tabletch, jednak monost solria. Oboj m svoje
mon rizika, a tak bych se pimlouvala, abychom i u ns v esku
vyuili kadho slunenho svitu v zimnch mscch; teba m320

eme vystavit svoje tlo v triku na pr minut do otevenho

okna ve vytpn mstnosti. Prochzky na erstvm vzduchu
alespo s odhalenm obliejem nebo rukama jsou prospn i z
mnoha dalch dvod. Dbejme na to, aby slunen svtlo mlo
pstup do naich domov, vychzejme sami za sluncem. Dtem
sta 10-15 minut pobytu na slunci denn. Vt poadavky na
spotebu vitaminu D maj lid s nadvhou a obzn i thotn
eny, senioi a tak lid s tmavou plet. Pigmenty v ki toti
funguj jako filtry pro slunen zen.

Pro diagnzu nedostatku vitaminu D je v klinick praxi doporueno stanovit v sru koncentraci 25(OH)D, nazvanho tak
kalcidiol, kter je klinicky vznamnm ukazatelem zsoben organismu vitaminem D. Stav zsoben vitaminem D se ovuje
tak v ppad klinickch nebo laboratornch znmek osteomalacie (hypokalcmie, zven kostn frakce alkalick fosfatzy,
rentgenov znmky osteomalacie). Indikac ke stanoven koncentrace kalcidiolu je tak hyperkalcmie v ppad podezen na
intoxikaci vitaminem D. Do rizikov skupiny pat pacienti s osteoporzou, pacienti dlouhodob len glukokortikoidy, dlouhodob hospitalizovan sta lid, obzn, pacienti s malabsorpc
nebo pacienti s poruchou funkce ledvin (renln selhn, nefrotick syndrom) nebo jater [8].
Tabulka 14.2 Hladiny 25(OH)D v krvi. (Podle [9])
NEDOSTATEN

OPTIMLN

TERAPEUTICK

NADBYTEK

<50ng/ml

50-70 ng/ml

70-100 ng/ml

>100ng/ml

V R jsou kritria pro insuficienci a dostatek vitaminu D ponkud ni. MUDr. Zikn [8] uvd, e do psma nedostatenho
zsoben organismu vitaminem D se klasifikuj osoby s koncentrac kalcidiolu v rozmez 12 a 20 ng/ml (30-50 nmol/1). Za
dostaten jsou povaovny srov koncentrace 25(OH)D vy
321

ne 20 ng/ml (50 nmol/1). Koncentrace kalcidiolu vy ne 30

ng/ml (> 75 nmol/1) mohou, ale tak nemusej mt dal pzniv
psoben a je zapoteb oven v dalch studich. Podle Zikna
pi koncentracch kalcidiolu nad 50 ng/ml (> 125 nmol/1) ji
narst riziko toxicity vitaminu D. Podle nkterch pracovi, ale
narst riziko toxicity vitaminu D vznamnji a pi koncentraci
kalcidiolu nad 80 ng/ml (> 200 nmol/1) [8].

Vitamin D je rozpustn v tucch a me bt toxick. Pedvkovn vitaminem D z ozen sluncem je vak vysoce nepravdpodobn, protoe tlo m zptnovazebn regulaci jeho tvorby.
Kad pozn, kdy m dost slunenho zen, kdy mu zane ervenat ke. Splen UVB, kter me zpsobit pokozen ke, je
nebezpen.
Je vak teba bt pozorn i pi uvn vitaminu D. Vitamin D3
pochz z oleje ryb, zatmco vitamin D2, kter bv rovn v nkterch potravinovch doplcch, je rostlinnho pvodu a je biologicky mn aktivn. Vitamin D3, kter je obsaen ve vejcch,
tresm oleji, rybch a ve vnitnostech, je stejn jako ten, kter se
tvo v na ki. Vitamin D2 bv syntetick a me bt ve vych dvkch toxick. Na trhu se objevuj rzn preparty vitaminu D3, vybrejme ty bez umlch sladidel a mnoha dalch pdat-nch ltek.
Ve svtle novch poznatk a pod vlivem souasn situace se
ukazuje jako velice dleit pehodnotit nzory o potebnch
dvkch vitaminu D jako potravinovho doplku. Ve vtin zem je toti jeho pjem v potrav zanedbateln. Potraviny nejsou
v esk republice vitaminem D fortifikovny a denn pjem vitaminu D potravou se odhaduje na 50-100 IU denn. V souasn
dob je doporuovan denn dvka (DDD) pro lidi do 50 let 200
mezinrodnch jednotek (IU), pro lidi ve vku 51-70 let 400 IU a
pro star ne 70 let je to 600 IU. Vdci vak dochzej k mezin322

rodnmu konsenzu a v mnoha zemch nov doporuuj, e DDD

vitaminu D by mla bt nejmn 2000 IU, spe vak 4000 IU
[10]. Denn pjem vitaminu D a do 4000 se povauje i v R u
vtiny populace za nezvadn [8]. Dvce 4000 IU odpovd asi
100 g.
Uvd se, e prahovou hodnotou pro toxicitu je hladina
25(OH)D 200-250 ng/ml nebo tak pjem 10 000 IU denn (250
g), eho nen mon doshnout ani nadmrnm slunnm, ani
z potravy. V R by nebylo snadn navodit takov stav ani uvnm potravinovch doplk, protoe ty se u ns d platnmi
nzkmi DDD. Pedvkovat se tak me pacient nejspe uvnm prepart vitaminu D ze zahrani. V ppad pedvkovn
se me vyvinout hyperkalcmie. Me se objevit i u pacient s
poruchami ledvin nebo jater. Vyluuje se nadmrn mnostv
parathormonu, pod jeho vlivem dochz k uvolovn vpnku z
kost do krve. Vpnk se potom ukld do mkkch tkn, jako je
srdce, plce nebo ledviny. lovk me mt nucen na zvracen,
zcpu, ast moen. Intoxikaci vitaminem D zabrnme tm, e
pestaneme uvat vitamin D i preparty s vpnkem a pijeme
dostaten mnostv vody.

Dnes ji existuje mnoho dkaz o klov roli vitaminu D3 v

aktivaci pirozen imunity. Pro jeho vznam svd i poznatky, e
pi nedostatku vitaminu D3 je vy prevalence infeknch a
z-ntlivch onemocnn, zejmna tuberkulzy, Crohnovy choroby a ulcerzn kolitidy. K chipkovm epidemim dochz pravideln v zimnch mscch. Dostaten pjem vitaminu D u thotnch a kojcch en zajist ochranu jejich dt ped infeknmi
nkazami.
Mechanismy, jakmi vitamin D do proces imunity zasahuje,
jsou intenzivn zkoumny a mnoh jsou detailn popsny. Vitamin D3 ovlivuje innost makrofg, lymfocyt a dendritickch
323

bunk [11]. Nedostatek vitaminu D3 me vst k poruchm v

innosti imunitnho systmu i ke vzniku autoimunitnch onemocnn, napklad roztrouen sklerzy, revmatoidn artritidy,
zntu stev, systmovho lupusu erythematodes i diabet 1.
typu. Nkter prce tak pinej doklady o tom, e vitamin D3
psob jako ochrana pi nkaze chipkou. Uvn vitaminu D u
japonskch kolnch dt ve vku 6-15 let v dvce 1200 IU denn
vrazn snilo jejich onemocnn chipkou A [12].

Josef Mercola ve sv knize Dark Deception (Temn podvod)

[7] popisuje vztah rznch civilizac a kultur ke slunci a pipomn, e na zatku minulho stolet dostali Nobelovu cenu Niels
Filsen (1903) za len svtlem a Robert Koch (1905) za len
tuberkulzy ultrafialovm zenm. V tch letech se tak ve vcarsku rozvjela helioterapie a pomoc slunce se lilo mnoho
rznch nemoc. Tuto ru vak ukonil objev antibiotik. Mercola
nazv souasn vk Novou dobou temna. Hned na zatku sv
knihy uvd, e badatel hodnotili daje ze 177 zem ohledn dlky slunenho svitu a pokryt mraky (podle satelitnch men),
hladiny vitaminu D3 a incidence rakoviny prsu a tlustho steva.
Zjistili, e v rmci celho svta by se dalo zadarmo a pomoc odpovdajcho pobytu na slunci zabrnit 250 000 ppad kolorek-tlnho karcinomu a 350 000 ppad rakoviny prsu ron.
Take na svt by mohlo bt kad rok o 600 000 nemocnch
rakovinou mn, a to se zvauj jenom dva typy rakoviny. Nezn
to lkav?

Odhaduje se, e nejmn jedna miliarda lid nap vemi vkovmi kategoriemi, nrodnostmi i etniky trp nedostatkem
vitaminu D [9]. Souasn studie ukazuj, e meme potebovat mnohem vc vitaminu D, ne uruj DDD. Nov po324

znatky podporuj nzory o loze vitaminu D v prevenci

chronickch nemoc, jako jsou rakovina, nemoci srdce, zlomeniny a pdy, autoimunitn nemoci, diabetes 2. typu, deprese i chipka. Mnoz praktici doporuuji suplementaci vitaminem D v mnostv alespo 1000 III denn. Endokrinologick kliniky Severn Ameriky publikovaly kompendium
lnk vitaminu D. Autoi se shoduj na poteb udrovat
hladinu 25-OH-D 30 ng/ml, co vyaduje denn pjem 1000
IU pro vtinu dt a dosplch a dvojnsobnou pro thotn
a kojc eny. Nkte argumentuj, e ve specilnch ppadech, jako je napklad thotenstv, je teba zvit pjem vitaminu D na 6000 IU denn [30]. Vet funkc vitaminu D zn
tm stejn neuviteln jako pedpoklad o existenci panacey. Vitamin D se dostv do postaven nejenom zzranho vitaminu, ale do nov role regulanho hormonu v lidskm tle. Je proto ponkud zavdjc uvn jeho tradinho nzvu vitamin D. Vhodnj by do budoucna bylo patrn
rozen nzvu pro biologicky aktivn formu vitaminu D kalcitriol. astn se regulace destek fyziologickch pochod a je nezbytn pro zajitn zdrav.
jam

14.2 Najdeme elixr ivota a vnho mld?

Ji Patoka
Historie hledn elixru ivota je stejn star jako samotn
touha lovka uchovat si vn mld a dot se vysokho vku. Z
mnoha historickch pramen se dovdme, e nkte lid
opravdu ili na nae pomry velice dlouho. V bibli se uvd, e
Adam il 930 let a Metuzalm, jeho st se stalo pslovenm,
dokonce 969 let. Takov sla jsou dnes pokldan za nereln a
vybje-n, vztahujc se spe k mytickm postavm, ale pro
zdnliv vysok vk, udvan v bibli, existuje dnes docela ro325

zumn vysvtlen (http://www.etf.cuni.cz/~prudky/mptexty/99

spurek_ metuzalem.html).
Snaha o nalezen elixru mld se vak thne celou histori lidstva a nevzdv se j ani souasn vda. Ve starch rukopisech a
alchymistickch foliantech byly nalezeny stovky zaruench recept, jak toho doshnout. Egyptsk krlovna Kleopatra pr se
koupala v lzni z medu a oslho mlka, aby si uchovala krsnou
pokoku a vn mld. Egyptt alchymist vnovali nalezen
elixru mld, nkdy t ztotoovanho s kamenem mudrc,
velkou pozornost. Ve starm Egypt patila alchymie k tajnm
chrmovm vdm, jejich pvod je pipisovn legendrnmu
Hermovi Trismegistovi, a byla proto nazvna tak hermetickm umnm". Alchymie byla soust egyptskho nboenstv,
kde jejm nejvym pedstavitelem byl Thovt - bh vdy a matematiky. Zklad alchymie tvoila vra v monost transmutace
kov a schopnost psoben sry a rtuti pi jejich vzniku. Alchymist se snaili vyrobit drah kovy, univerzln lk i rzn
transmutan tinktury.
Monost existence elixru ivota ve stedovku pipoutli i
jin uenci, o nich nelze ci, e byli povriv. V existenci kamene mudrc jako univerzlnho velku (universal panacea) a
omlazovacho prostedku vil i arabsk vestrann vzdlan
stedovk uenec, filozof, politik, bsnk, prodovdec a lka
Ab Al al-Husajn ibn Abdullh ibn Sin, znm jako Avicena
(980-1037) nebo nemn vzdlan anglick frantiknsk filozof
a prodovdec Roger Bacon (1214-1292). Bacon zskal rozshl
vzdln na univerzitch v Oxfordu a Pai ve vech tehdy pstovanch oborech: matematice, lkastv a pedevm ve scholastick filozofii. Patil mezi vrcholn pedstavitele stedovk
filozofie. Za lovka zasvcenho do hermetickho umn byl povaovn i jeden z nejvznamnjch a patrn jeden z mla skutench alchymist a zakladatel modern medicny Paracelsus
-vlastnm jmnem Philippus Aureolus Theophrastus Bombastus
von Hohenheim (1493-1541). Jeho znalosti byly na tehdej dobu
326

skuten ohromujc, stejn jako jeho lkask spchy. Povest

hovo o tom, e vlastnil kmen mudrc, kter pr nosil v rukojeti svho mee, s nm bv asto zobrazovn. Nikdy pr ho
nedval z ruky a dokonce s nm i spval.
Ve 12. stolet se alchymie pes Siclii a panlsko rozila do
zpadn Evropy. Byla povaovna za serizn vdu a jej studium
umoovaly univerzity v Barcelon, Palermu, Toledu, Segovii a
Pamplon. Alchymistick spisy a texty byly pekldny do anglitiny, nminy a italtiny. Od XIII. stolet ji mla alchymie sv
evropsk zstupce, jako byl ji zmnn Roger Bacon, Jean-Bap-tiste de Lully (1632-1687) nebo Giuseppe Balsamo
(1743-1795), znm pod jmnem Cagliostro. Tento italsk mg a
okultista, jeden z poslednch evropskch alchymist, byl ve sv
dob zhadnou osobnost spojovanou s mnoha spoleenskmi
skandly. Nktermi historiky je povaovn za zasvcence nejvyho stupn, jinmi zase za podvodnka svtovho formtu.
Druh polovina 18. stolet - nazvan Vkem rozumu - znamen
definitivn konec alchymie a velkch alchymist.
Alchymie se stv vdnm tmatem romn a vehementn
vstupuje do oblasti umn a literatury. Tmatem vnho ivota a
prva lovka na prodluovn ivota nepohrdl ani spisovatel a
dramatik Karel apek ve slavn divadeln he Vc Makropulos,
kter mla premiru v roce 1922 v Praze.
Konec alchymie vak jet neznamen konec hledn elixru
ivota. Snahy najt elixr ivota se nevzdala ani modern vda a v
odbornm tisku se dodnes objevuj informace o ltkch prodluujcch ivot - zatm alespo u hlst a octomilek. Mezi tmito
ltkami najdeme vitaminy, hormony i antioxidanty, jako je napklad resveratrol obsaen v ervenm vn, semena guarany
(Paullinia cupan), linovit rostliny z rodu Sapindaceae, pvodem z Venezuely a severn Brazlie, avanpra, dem pipraven
z amalaki, plod indick rostliny (Phyllantus emblicd) z eledi
Euphorbiaceae, a adu dalch ltek a prepart.
Poslednm hitem mezi elixry mld je rapamycin. Kdy v se327

dmdestch letech minulho stolet hledali vzkumn pracovnci

farmaceutickch firem nov producenty antibiotik, zavtali nkte z nich a na Velikonon ostrov, osamocen kousek zem
uprosted vod Tichho ocenu, na kterm vznikla jedna z nejpodivuhodnjch civilizac. Ze vzorku bahna sebranho na ostrov
vykultivovali pdn aktinomycetu Streptomyces hygroscopicus,
mikroorganismus podobn bakterim. Z nj byl pak zskn makro-cyklick lakton, kter jeho objevitel nazvali podle domorodho jmna ostrova Rapa Nui - rapamycin.
Zpotku byl rapamycin povaovn za inn protiplsov
antibiotikum, ale praktickmu uplatnn brnila jeho vysok
toxicita. V roce 1991 byla objevena imunosupresivn aktivita
rapamycinu a ta se pak stala jeho nejdleitj vlastnost, vyuvanou ve farmakologii. Rapamycin peruuje bunn cyklus
T-lymfocyt, a to v dob jejich pechodu z fze Gl do fze S, tm,
e tlum signl zprostedkovan interleukinem. Rapamycin brn
aktivaci lymfocyt blokdou enzymu zvanho TOR (target of
rapamycine). Klinick studie u pacient po transplantaci ledviny
potvrdily vysokou innost tto ltky v potlaovn imunitnch
reakc. V souasn dob probh ovovn novch indikanch
oblast rapamycinu v rznch kombinacch s jinmi lky.
Nejnovj studie ukzaly, e rapamycin, lk pouvan dosud
k potlaovn imunity pi transplantaci orgn, doke tak vznamn prodlouit ivot. Zatm alespo u my. Amerit vdci
podvali rapamycin mym starm 600 dn, co odpovd lidskm edesti letm. Prmrn dlka ivota se u samc prodlouila o 9 % a u samic o 14 %. Je to vbec poprv, kdy se u savc
podailo zpomalit proces strnut prostednictvm jedin chemick
substance
(http://www.wired.com/wiredscience
/2009/07/rapamycin/). Rapamycin tak tlum symptomy na
mych modelech Alzheimerovy, Parkinsonovy a Huntingtonovy
choroby, a mohl by bt pnosem v terapii tchto neurodegene-rativnch onemocnn. Budou-li dal experimenty spn,
mohl by rapamycin sehrt vznamnou lohu v terapii Hutchin328

sonova--Gilfordova syndromu (HPGS). Toto vzcn genetick

onemocnn zpsobuje zrychlen strnut organismu. Pacienti
umraj ji v dtskm vku a v souasn dob neexistuje inn
terapie. Pedasn strnut u HPGS zpsobuje patologick protein proge-rin, kter se vytv v kad buce pacient s touto
nemoc. Vdci zjistili, e rapamycin um progerin z bunk odstranit a nechv za sebou zdrav buky (http://www.medicalne
wstoday.com/ar-ticles/230261.php).
Zjemce o dlouhovkost, kte by toho chtli doshnout pomoc rapamycinu, je vak teba varovat. Jeho imunosupresivn
inek by mohl jejich ivot naopak vrazn zkrtit. Tento objev
sice me bt prvnm krokem k dosaen dlouhovkosti lid, ale
poslou zejmna k pochopen a innj terapii nkterch nemoc st. Zd se, e zatm jedinou spolehlivou metodou, jak si
prodlouit ivot, je omezit v potrav nkter sloky a celkov
spe hladovt. Spolehliv to funguje nejen u hlodavc, ale i u
primt, i kdy prv na tohle doporuen nechce skoro nikdo
slyet.

14.3 Kurkumin je dobr volba

Anna Struneck, Ji Patoka
V poslednch desetiletch se vrazn zvyuje nae pochopen,
jak funguj nkter faktory vivy, jako jsou zkladn vitaminy a
minerly, napklad kyselina askorbov, vitaminy ze skupiny B,
tokoferol, karotenoidy, hok, zinek nebo selen. Do poped pozornosti badatel vak vystupuje zejmna skupina ltek oznaovanch jako polyfenoly. Sem pat extrakty z rostlin, jako jsou
anthokyany, resveratrol, flavonoly, flavany a flavony, souhrnn
oznaovan jako flavonoidy. Ve fyziologickch systmech funguj
tyto ltky rovn synergicky, posiluj vzjemn svoje pzniv
psoben, operuj prostednictvm receptor a bunnch signlnch kaskd, kter vak harmonizuj a posiluj, na rozdl od
329

rznch chemickch kontaminant z prosted nebo ady lk

vyvolvajcch naruen tchto proces.
Z rostlin ji bylo izolovno na 4000 flavonoid. Protoe jsou
uvan v litelstv a alternativn medicn po celm svt, mnohm z nich jsou pipisovny antikarcinogenn, antioxidan,
pro-tibakteriln i protivirov, protiplsov a protizntliv
inky. Jsou to ltky, kter inn moduluj imunitn systm a
procesy excitotoxicity. Maj schopnost detoxifikovat psoben
akroleinu a hydroxynonenalu i schopnost chelatovat neurotoxick kovy. Mohli bychom ci, e se jedn o lebn inky na
mnoho zdravotnch problm, kter suuj souasn lidstvo. Na
pkladu kurkuminu si proto ukeme, jak medicna zaloen na
dkazech dochz k poznatkm, kter byly a mnohdy stle jsou
tradin odsouvny do oblasti alternativn medicny.

Hlavn slokou koen kari (curry), uvanho v kuchynch celho svta, je lut kurkuma. Za lut zbarven me kurkumin,
kter se dobe rozpout a nen jedovat. Pouv se na barven
ltek, deva a tak potravin. Kurkuma je oblbenm koenm
asijsk kuchyn. Zskv se z oddenk a ztlutlch koen kurkumy dlouh (Curcuma longa L.), vytrval rostliny z eledi zzvorovitch (Zingiberaceae), pvodem z Indie a Indonsie. Kurkuma je vak i vznamnou soust indick jurvdy a nsk
tradin medicny. Kurkumin chrn jtra ped toxickm pokozenm, zvyuje produkci lui, pomh tak odbourvat tuky a
sniovat hladinu cholesterolu. Kurkumin m adu vznamnch
farmakologickch ink a je zcela bezpen a bez vedlejch
ink. Z tchto i dalch dvod se stal kurkumin pedmtem
zjmu modern medicny.
Souasn databze vdeck literatury PubMed nabz o kurkuminu na 4500 lnk. Pinej pesvdiv doklady o protizntlivm, protirakovinnm a antioxidanm psoben kurkumi330

nu. Dokazuj, e kurkumin m vznamn neuroprotektivn inky. Mnoho studi bylo provedeno za pouit laboratornch zvat
na modelech lidskch nemoc, jako jsou aterosklerza, diabetes,
respiran, jatern, stevn, on a neurologick poruchy. Byla
prokzna innost kurkuminu pi len rakoviny. V laboratornch pokusech se tak zjistilo, e kurkumin je bezpen i pi velmi vysokch dvkch pijmanch sty. Jeho nezvadnost pro
lovka potvrdily i farmakokinetick studie u dobrovolnk, kterm byly podvny zvyujc se dvky, od 500 do 12 000 mg [13].

Zprvy o innosti kurkumy pi len AN vyvolvaj velk

nadje veejnosti, nemocnch i lka. Farmakologick inky
kurkuminu spluj velmi dobe souasnou pedstavu o lku,
kter by dokzal zabrnit patologickm zmnm v mozku lid
postiench AN, zejmna zntm, excitotoxicit, peroxidaci
lipid, tvorb cytokin, vzniku (3-amyloidu a hyperfosforylaci
proteinu x. Laboratorn i klinick studie potvrzuj vliv kurkuminu
na destky enzym zahrnutch v tchto procesech [14-15].
Epidemiologick przkumy dokonce pinesly i dkazy o tom,
e v Indii, kde je velk spoteba kurkumy, je 4,4x ni vskyt AN
v porovnn s USA [16].

Kurkumin se tak ukazuje jako velmi mocn initel, kter je

schopen zabrnit neurodegeneraci a demenci. Strnut populace
v rozvinutch sttech Evropy i Ameriky, hrozba nemoci lench
krav" i nov formy Creutzfeldtovy-Jakobovy choroby, prudk
nrst AN a Parkinsonovy nemoci, to ve zvilo zjem o studium piny neurodegenerativnch chorob. Neurodegenerace
oznauje, e spolenm rysem tchto vnch nemoc je znik
nkterch populac nervovch bunk, kter se projevuje jak neu331

rologickmi, tak psychiatrickmi pznaky.

Jsou to onemocnn, kter se projevuj na neurologick rovni
zejmna poruchami koordinace pohybu a hybnosti; na psychiatrick rovni pechzej poruchy pamti postupn v demenci,
poruchy nlady i zmny osobnosti, kter bvaj zcela nepochopiteln pro pacientovo okol. Postien jedinec nen schopen
vykonvat bn denn aktivity, potebuje asistenci jin osoby a
postupn se stv zcela zvislm na svm okol. Ztrta pamti
vede k tomu, e nemocn pestane poznvat sv okol a nepoznv ani sv nejbli. Tyto nemoci vak trvaj zpravidla nkolik
let. Dsledkem vtiny demenci je smrt.
Neurodegenerativn poruchy nejsou jen problmem medicnskm, ale rovn siln narstajcm problmem spoleensko-socilnm.
Je proto pochopiteln, e terapeutick potencil flavonoidu
kurkuminu, kter nem dn toxick inky a je levn, je ve
stedu zjmu klinickho vzkumu zejmna u Parkinsonovy nemoci [17] a AN [18].

Kurkumin m schopnost blokovat aktivitu enzymu mTOR

(tar-get of rapamycine), stejn jako rapamycin [19]. Tento enzym
m stedn kontroln roli v regulaci bunnho rstu, dlen,
metabolismu a tvorby cv. TOR je tak klovm hrem v procesech ndorovho bujen. Tato schopnost kurkuminu tak tsn
souvis s jeho innost v prevenci vzniku karcinom i v prevenci
me-tastz u rakoviny prsu, vajenk, tlustho steva, plic a
mnoha jinch. Kurkumin v terapii rakoviny je stle pedmtem
mnoha klinickch studi [20]. Kurkumin v kombinaci s resveratrolem napklad sniuje u my vskyt rakoviny prostaty. Na
rozdl od rapamycinu vak kurkumin nepotlauje imunitu.

332

Jak v Dob jedov, tak v Dob jedov 2 jsme asto upozorovali na neurotoxick psoben nkterch kov, zejmna hlinku.
V etio-patogenezi AN a Parkinsonovy nemoci maj roli i dal
kovy, jako je m a elezo. Kurkumin je schopen tyto kovy vzat,
v ppad eleza vak nenaruuje jeho funkce v organismu, ale
sp odstrauje jeho patologick nahromadn ve tknch. Velmi
slibn je zjitn, e u zvat zabrauje kurkumin vvoji neurotoxickch zmn vyvolanch hlinkem [21].

Nesmrn rozmanitost farmakologickch ink kurkuminu

ad tento polyfenol na seznam ltek, kter nm dok pomhat v prevenci len mnoha nemoc. Jeho bezpenost, dostupnost, cena i monost jeho konzumace jsou dostatenmi
dvody k tomu, abychom lutou kurkumu povaovali v na
kuchyni za koen, kter je nad zlato.

14.4 Astragalus membranaceus - koen mld a

nesmrtelnosti?
Anna Struneck
Homrsk hymny vyprvj, jak by bylo pro lovka krut stt
se nesmrtelnm. Bohyn svtn Aurora se zamilovala do syna
trojskho krle Laomedona - Tithona. Porodila mu dva syny, ale
chtla si svho lidskho milence uchovat navky. V tom j mohl
pomoci pouze Zeus. Podala proto Dia, aby uinil Tithona nesmrtelnm. Zapomnla vak podat, aby Tithon zstal vn
mlad. Tithon skuten il vn, ale, kdy na nho dolehlo st,
nemohl se hbat, ani zvedat svoje dy, a tak se v jejm srdci (Auronne) vynoilo nejlep een: poloila Tithona do mstnosti a
333

uzavela ji zcmi dvemi. Tam jej kdysi skvl milenec donekonena vatlal, nemaje vce dnou jinou slu... (Homrsk hymnus
na Afroditu; http:// en.wikipedia.org/wiki/Tithonus)
lovk si uvdomuje, e s postupujcm vkem a nastupujcm
stm jeho tlo chtr, je opotebovan a pestv slouit, podobn jako star auto. V poslednm desetilet proto i biology ponkud pekvapilo, kdy vdci z Geron Corporation v Kalifornii
(Menlo Park) zaali vystupovat se sdlenmi o nesmrtelnosti
bunk, kter zskali z lidskch plod. A nebyla to dn metafora.
Nesmrteln buky dokzali vypstovat dobe promylenm
zpsobem, vychzejcm z vdeckch poznatk.

Vdci akceptuj tzv. Hayflickovo pravidlo o tom, e kad buka m definitivn uren poet dlen a potom zestrne nebo
zeme. Dr. Leonard Hayflick z Kalifornsk univerzity v San
Fran-cisku zjistil ji na potku 60. let minulho stolet, e kdy
se vyjmou buky z lidskho tla a pstuj se ve vhodnch podmnkch v tkov kultue, rostou a dl se 50x. To znamen, e
kad buka m geneticky zakdovan poet dlen, tzv. Hayflickv limit [22-23]. V devadestch letech piel objev, kter
otevel studium toho, jak a kde se tato informace uchovv. havm tmatem vzkumu staly struktury, kter uzavraj chromozomy. Vme, e v chromozomech je uloen genetick informace
v podob dvojroubovice DNA. Na jejm konci je jaksi protaen
epika, kter se vak s kadm rozdlenm buky zkracuje [24].
Vdci ji nazvali telomera a zjistilo se, e telomery jsou vlastn
biologick budky odmujc st buky.
Je pochopiteln, e telomery byly a stle jsou v centru zjmu
stovek badatel. Zjistilo se, e dlku telomery reguluje enzym o
sloit molekule - telomerza. Tu vak nemaj vechny buky, a
ty jsou potom donuceny t podle pedem danho programu.
Jakmile telomera doshne kritick dlky, nastv bunn krize,
334

buka se pestane dlit a nastoup programovan smrt apopt-za. Avak nkter buky, jako jsou napklad buky imunitnho systmu, lymfocyty nebo pohlavn buky, psobenm
telomerzy svoje telomery stle obnovuj a tm se jejich ivot
prodluuje.
Badatel zjistili, e eny maj del telomery ne mui. Realita
skuten potvrzuje, e eny ij asi o sedm let dle ne mui.
Avak u en stednho vku zkracuje rychleji dlku telomery
nedostatek spnku [25]. U obznch Afroamerian ml zase na
dlku telomery pzniv vliv vitamin D [26-27]. Zkracovn telo-mer pr doke zpomalit omezen pjmu potravy, tedy sten hladovn [28]. Opt se tedy potvrzuje, e dlku ivota
meme prodlouit stenm hladovnm, dobrm spnkem a
zajitnm dostaten hladiny vitaminu D [29].
Jeden z objevitel telomer, Harley, je oznail jako Achillovu
patu kad buky. Zkracovn telomery je podezel rizikov
faktor pro vznik rznch chronickch nemoc, jako je hypertenze,
aterosklerza, diabetes 2. typu a srden-cvn onemocnn.
V rakovinnch bukch, kter se nekontrolovan dl a jsou
schopny se mnoit neomezen, je telomerza aktivn. To prv
zjistil Harley se spolupracovnky v laboratoch Geron Corp. Napklad tzv. HeLa buky z cervikln rakoviny Heleny Langeov
jsou schopny mnoit se neomezen a dodnes v tkovch kulturch dalece pevaj svou nebohou nositelku. Potenciln inhibitory innosti telomerzy by mohly bt velmi innmi protirakovinnmi livy a vzkumy v tomto smru jsou velice intenzivn.

Nalezen monosti, jak do bunk vlenit gen pro stle se obnovujc telomerzu, by znamenalo nalezen nesmrtelnosti. V
laboratoch se o to vdci sna. Ukzkou toho, jak pekotn Je
vvoj biomedicny, je publikace Geron Corporation z roku 2011
335

[29], kter informuje o vsledcch zkoumn vlivu prodnho

ppravku TA-65, kterm se aktivuje telomerza a nedochz
ke zkracovn telomery, na omlazen lymfocyt. A tm jsme se
konen dostali ke klovmu sdlen. Pochopiteln jsem ptrala,
jak sloen ml ten zzran elixr nesmrtelnosti? Je to extrakt,
spe slouenina, z koene rostliny znm a tradin uvan v
nsk medicn. Latinsk nzev rostliny je Astragalus membranaceus, esky kozinec blanit. Prodn prostedek TA-65 sice
nezvil dlku telomery, ale zpomalil jej zkracovn a v krvi pokusnch osob se nachzel vt poet mladistvch leukocyt.

Tato rostlina nen neznm ani u ns a meme ji najt v nabdkch mnoha firem. Inu, v biofarmaceutick spolenosti Geron
dvali lidem kad den 10-50 mg prepartu TA-65, pipravenho zcela specifickm zpsobem (http://www.tasciences.com/
ta-65/). Podvejme se vak na informace o kozinci, jak je poskytuje University of Maryland Medical Center (UMMC) (http://
www.umm.edu/altmed/articles/astragalus-000223.htm#ixzzlj-l
e5evFB).
Astragalus se pouv v nsk medicn po tisce let. Je nazvn adaptogenem, to znamen, e pomh brnit tlo proti
stresu, a to jak fyzickmu, tak psychickmu a mentlnmu. Me
chrnit tlo ped nemocemi, jako je rakovina a cukrovka. Obsahuje antioxidanty, a chrn tedy tlo ped pokozenmi volnmi
radikly. Podporuje imunitn systm, psob preventivn proti
nachlazen a respiranm infekcm. Astragalus m antibakteriln, antivirov a protizntliv vlastnosti. Nkdy se uv i v masti
k hojen konch porann. Sniuje krevn tlak a chrn jtra. V
USA se zkoum jeho pouit u lid, jejich imunitn systm je
oslaben v dsledku chemoterapie nebo ozaovn. V tchto studich se uvd, e suplementy obsahujc kozinec podporuj rychlej rekonvalescenci a del pevn. Je tak mrnm diuretikem, take usnaduje vyluovn tekutin z tla.
336

K len se pouv such koen, kter je dostupn ve form

alkoholick tinktury, tablet nebo kapsl, na klinikch pouvaj i
injekn formu.

Podle UMMC se preparty obsahujc koen kozince mohou

uvat v nsledujcm dvkovn: Standardizovan extrakt se
uv v dvkch 250-500 mg, 3-4x denn.
Siln aj se piprav vaenm 3-6 g suenho koene ve 250 ml
vody, 3x denn.
Prkovan koen 0,5-1 mg 3-4x denn.
V doporuench dvkch je kozinec bezpen a nem dn
vedlej inky, uvd materil UMMC. Zde jsou rovn uvedeny
odkazy na studie, kter podvn kozince pacientm sledovaly.
Nebyla vak zkoumna bezpenost u thotnch i kojcch en
ani u dt, take tam by se kozinec podvat neml. Nemli by ho
uvat pacienti len glukokortikoidy nebo lithiem ani pacienti,
kterm jsou podvny lky na potlaen imunity.
V Geron Corporation podvali pacientm pouze 10-50 mg
prodnho produktu denn.

Vdci poodhaluj tajemstv nesmrtelnosti bunk. Za objev telomerzy dostali vdci Elizabeth Blackburnov, Carol Grederov a Jack Szostak v roce 2009 Nobelovu cenu za fyziologii a medicnu. Svou innost poskytuje telomerza nesmrtelnost buce, kter umonila jej projev. V ppad nesmrtelnch rakovinnch bunk je vysokou cenou za jejich
nesmrtelnost smrt organismu - nositele nesmrteln buky.
Nebudeme spekulovat, zda tyto objevy povedou k dosaen
lidsk nesmrtelnosti biologickmi prostedky. Stailo by, aby
se buky lidskho tla donekonena obnovovaly a pitom
337

nestrly. Objevy molekulrn biologie potvrzuj, e pozitivn

vliv na stav telomer m omezen pjmu potravy, zdrav spnek, zajitn dostaten hladiny vitaminu D a koen byliny
Astragalus membranaceus. Nositelka Nobelovy ceny za objev
telomerzy Blackburnov s tmem spolupracovnk zjistila,
e pozitivn vliv na aktivitu telomerzy m meditace [31].
Elixr ivota dodnes nenali ani alchymist ani vdci. Jistj
je proto pedpokldat, e nesmrteln je pouze duch.

[1] Carlberg, C; Seuter, S.; Heikkinen, S. The First Genome-wide View of

Vitamin D Receptor Locations and Their Mechanistic Implications.
Antican-cerRes, 2012,32,271-82.
[2] Dowd, J.; Stafford, D. The Vitamin D Cure. Willey: 2007.
[3] de Paula, F. J.; Rosen, C. J. Vitamin D safety and requirements. Arch
Bio-chem Biophys, 2011.
[4] Giardina, C; Madigan, J. R; Godman Tierney, C. A.; Brenner, B.; Rosen-berg, D. W. Vitamin D resistance and colon cancer prevention.
Carcinoge-nesis, 2011, 33, 475-82.
[5] McGreevy, C; Williams, D. New insights about vitamin D and cardio-vascular disease: a narrative review. Ann Intern Med, 2011,
155 (12), 820-6.
[6] Spitz, J.; Grant, W. B. Cancer Cells Do Not Like The Sun. Mankau Verlag: 2010.
[7] Mercola, J. Dark Deception. Thomas Nelson: Nashville, Tennessee,
2008.
[8] Zikn, V. Deficience vitaminu D u dosplch. Medical Tribune. Medicna po promoci 2010, 6, 28.
[9] Holick, M. F. Calcium and vitamin D. Diagnostics and therapeutics.
Clin Lab Med, 2000, 20 (3), 569-90.
[10] Ross, A. C; Manson, J. E.; Abrams, S. A.; Aloia, J. F.; Brannon, P. M.;
Clinton, S. K.; Durazo-Arvizu, R. A.; Gallagher, J. C; Gallo, R. L.; Jones,
G.; Kovacs, C. S.; Mayne, S. T.; Rosen, C. J.; Shapses, S. A. The 2011
report on dietary reference intakes for calcium and vitamin D from
the Institute of Medicn: what clinicians need to know. jf Clin Endocrinol Metab, 2011,96(1), 53-8.
[11] Hewison, M. Vitamin D and the immune systm: new perspectives
338

on an old theme. Endocrinol Metab Clin NorthAm, 2010, 39 (2),

365-79.
[12] Urashima, M.; Segawa, T.; Okazaki, M.; Kurihara, M.; Wada, Y.; Ida,
H. Randomized trial of vitamin D supplementation to prevent seasonal in-fluenza A in schoolchildren. Am jf Clin Nutr, 2010, 91 (5),
1255-60.
[13] Lao, C. D.; Ruffin, M. T.; Normolle, D.; Heath, D. D.; Murray, S. I.;
Bailey, J. M.; Boggs, M. E.; Crowell, J.; Rock, C. L; Brenner, D. E. Dose
escalation of a curcuminoid formulation. BMC Complement Altem
Med, 2006, 6,10.
[14] Patoka, J. Kurkumin - koen, nebo nov livo Alzheimerovy nemoci? Psychiatrie, 2005, 9 (2), 129-33.
[15] Blaylock, R. L. Natural Plant Products and Extracts That Reduce
Immuno-excitotoxicity Associated Neurodegeneration, and Promote Repair Within the Central Nervous System. SurgNeurol Int,
2012, 3,161.
[16] Ganguli, M.; Chandra, V.; Kamboh, M. I.; Johnston, J. M.; Dodge, H.
H.; Thelma, B. K.; Juyal, R. C; Pandav, R.; Belle, S. H.; DeKosky, S. T.
Apo-lipoprotein E polymorphism and Alzheimer disease: The Indo-US Cross--National Dementia Study. Arch Neurol, 2000, 57 (6),
824-30.
[17] Mythri, R. B.; Bharath, M. S. Curcumin: A Potential Neuroprotective
Agent in Parkinson's Disease. CurrPharm Des, 2012, 18, 91-9.
[18] Belkacemi, A.; Doggui, S.; Dao, L.; Ramassamy, C. Challenges associated with curcumin therapy in Alzheimer disease. Expert Rev Mol
Med, 2011, 13, e34.
[19] Sun, Z. J.; Chen, G.; Zhang, W.; Hu, X.; Liu, Y.; Zhou, Q.; Zhu, L. X.;
Zhao, Y. F. Curcumin dually inhibits both mammalian target of rapamy-cin and nuclear factor-kappaB pathways throgh a crossed
phosphatidy-linositol 3-kinase/Akt/IkappaB kinase complex signaling axis in adenoid cystic carcinoma. Mol Pharmacol, 2011, 79
(1), 106-18.
[20] Hossain, D. S.; Bhattacharyya, S.; Das, T.; Sa, G. Curcumin: The multi--targeted therapy for cancer regression. Front Biosci (Schol Ed),
2012, 4, 335-55.
[21] Sood, P. K.; Nahar, II.; Nehru, B. Curcumin attenuates aluminum-indu-ced oxidative stress and mitochondrial dysfunction in
rat brain. Neurotox Res, 2011,20(4), 351-61.
[22] Hayflick, L. The establishment of a line (WISH) of human amnion
cells in continuous cultivation. Exp Cell Res, 1961, 23, 14-20.
339

[23] Hayflick, L.; Moorhead, P. S. The seril cultivation of human diploid

cell strains. Exp Cell Res, 1961, 25, 585-621.
[24] Harley, C. B.; Futcher, A. B.; Greider, C. W. Telomeres shorten during ageing of human fibroblasts. Nature, 1990, 345 (6274),
458-60.
[25] Prather, A. A.; Puterman, E.; Lin, J.; 0'Donovan, A.; Krauss, J.; Tomiyama, A. J.; Epel, E.S.; Blackburn, E. H. Shorter leukocyte telomere length in midlife women with poor sleep quality. jf AgingRes,
2011,20//, 721390.
[26] Harris, R. A.; Pedersen-White, J.; Guo, D. H.; Stallmann-Jorgensen, I.
S.; Keeton, D.; Huang, Y.; Shah, Y.; Zhu, H.; Dong, Y. Vitamin D3
supple-mentation for 16 weeks improves flow-mediated dilation
in overweight African-American adults. Am jf Hypertens, 2011, 24
(5), 557-62.
[27] Zhu, H.; Guo, D.; Li, K.; Pedersen-White, J.; Stallmann-Jorgensen, I.
S.; Huang, Y.; Parikh, S.; Liu, K.; Dong, Y. Increased telomerase activity and vitamin D supplementation in overweight Afrian Americans. Int J Obs (Lond), 2011.
[28] Kark, J. D.; Goldberger, N.; Kimura, M.; Sinnreich, R.; Aviv, A. Energy
intake and leukocyte telomere length in young adults. Am J Clin
Nutr, 2012.
[29] Harley, C. B.; Liu, W.; Blasco, M.; Vra, E.; Andrews, W. H.; Briggs, L.
A.; Raffaele, J. M. A natural product telomerase activator as part of
a health maintenance program. Rejuvenation Res, 2011, 14 (1),
45-56. [30] Hollis, B. W. Vitamin D requirement during pregnancy
and lactation. 3 Bone Miner Res, 2007, 22 Suppl 2, V39-44. [31] Jacobs, T. L.; Epel, E. S.; Lin, J.; Blackburn, E. H.; Wolkowitz, O. M.;
Bridwell, D. A.; Zanesco, A. R; Aichele, S. R.; Sahdra, B. K.; MacLean,
K. A.; King, B. G.; Shaver, P. R.; Rosenberg, E. L.; Ferrer, E.; Wallace,
B. A.; Saron, CD. Intensive meditation training, immune cell telomerase activity, and psychological mediators. Psychoneuroendocrinotogy, 2011, 36 (5),664-81.

340

Roman Drha, vedouc oddlen lebn vivy Nemocnice

Kada, s.r.o.

Z na nemocnice
Pedevm bych velice rd podkoval autorm za tuto knihu,
pnosnou nejen pro bnho tene, ale i pro zjemce ze irok
odborn veejnosti. Jej pehlednost, srozumitelnost a fundovan
podloen poznatky m coby vedoucho oddlen lebn vivy
Nemocnice Kada, s.r.o., v nemal me inspirovaly. Mnoh informace m vedly k pehodnocen dlouholetch dlch mylnch
informac uvedench v nkterch publikacch i zvrech WHO.
Sleduji prci pan profesorky Anny Struneck, a to nejen prostednictvm tisku, internetu, ale i napklad v rozhlase. Imponuje mi jej rozvaha, klid i schopnost zaujmout a podat teni nebo
posluchai maximln srozumitelnou odpov na otzky tkajc
se naeho zdrav. Jej nov studie je tematicky zamena zejmna
na potraviny dnen doby, vstin nazvan doba jedov".
Byl jsem motivovn k tomu, abych nkter zsadn poznatky z
tto studie implementoval pmo do standardu lebn vivy
naeho oddlen. Nejene se sname z naich jdel, kter jsou
nedlnou soust lby pacienta, vylouit glutaman sodn, ale
mohl bych jmenovat spousty dalch jed, kterm se sname
vyhbat, napklad nhradnm sladidlm, zejmna typu
aspar-tam. Na naem oddlen ji nepouvme aluminium, dsledn sledujeme aditiva. Nam hlavnm clem je v duchu obou
publikac v maximln me omezovat aditiva (E), jako i plasty a
jin kodliv ltky. Je nutn neustle sledovat nov informace,
abychom byli schopni naim pacientm podvat to nejlep, a
vrazn tak pispli k spnmu prbhu jejich lby. Musm
ovem bohuel konstatovat, e nkter poznatky uveden v obou
knihch nejsou soust platn legislativy, nkter jsou s n do341

konce v rozporu.
Rd bych tak uvedl, e nae oddlen lebn vivy se i dky
tmto poznatkm dostalo na pedn pozici v hodnocen pacient
v rmci cel esk republiky.
Vyhodnocen ankety
Chutnala Vm poskytovan strava?
Prmr za R

Prmr za kraj

Odpov
Poet hlas
Ano
20 273
Nehodnotm
5 087
Ne
5 329
Celkem
30 689

Prmr za nemocnici
nemocnici
Odpov
Poet hlas
Ano
Nehodnotm
Ne
Celkem

180
9
20
209

v%
66,06
16,58
17,36
100,00

Odpov
Ano
Nehodnotm
Ne
Celkem

v%
86,12
4,31
9,57
100,00

342

Poet hlas
865
289
421
1575

v%
54,92
18,35
26,73
100,00

prof. RNDr. Vladimr Karpenko, CSc.

V nsledujcm textu bych rd naznail dvnou touhu lid nikoli po pouhm dosaen dokonalosti, tedy vyrovnn se prod,
ale po jejm monm pekonn. Ostatn titulek posledn kapitoly, kter se te po lku na vechny nemoci, tuto touhu odr.
Stejn se ptali nai pedkov ped staletmi.
ijeme na zatku tetho tiscilet a meme odpovdt na
otzku, o n polemizovaly vznamn osobnosti evropskho stedovku. V ad ohled lid produ pekonali. Te mm konkrtn na mysli chemii, kter vypracovala napklad syntzy umlch
hmot, slouenin, kter v prod nejsou. Pomhaj nm, ale jako
mnoho vynlez maj i druhou strnku - sta se rozhldnout po
krajin zanedn produkty tto innosti.
V nsledujcm textu uvdm nkolik poznmek, je vznikly
pi ten tto knihy, kter nepochybn podobn jako prvn dl
zaujme adu ten. Je to toti kniha, jej zsluha spov v
tom, e pojmenovv etn problmy doby a poukazuje na jej ne
prv optimistick strnky, zatiujc se mnohdy vdou a jejm
pokrokem. Vsledkem mho snaen bude nkolik zastaven u tmat, kter pi ten tto inspirativn publikace mohou vyvstat.
Me jich bt samozejm mnohem vc, protoe jde o dlo nutc
k zamylen. Pi vesms v prvn osob, abych zdraznil, e nehodlm pepisovat i upravovat text. Nikoli - jsou to opravdu jen
vahy jednoho mrn zasvcenho tene.
Pozorn ten si patrn poviml zmnky, e mnoh sloueniny jsou rozpustn v tucch. Dnes vme, e nae tukov tk
nevznikla s clem vytvoit nm zdroj nepjemnost vzhledem ke
zvtujcmu se obvodu v pase, ale e je to nesmrn vznamn
struktura, podlejc se na tvorb nkterch hormon. Ostatn
pe se o tom v knize jinde. Jestlie se zmnn sloueniny roz343

poutj v tucch, pak se meme zeptat - jak dlouho v tukov

tkni zstvaj? Nevm to. A zde poznamenm, e ve vd je odpov nevm" nebo nevme" bn. Teba proto, e jsme takovou odpov nehledali, ppadn hleali a nenali, nebo nen
znma. To je pak podnt k dalmu zkladnmu vzkumu. Nen
nadszkou, e mnohdy se po jedn odpovdi vynouje vce novch otzek.
Sloueniny, jimi jsem zaal, nemaj tendenci rozpoutt se ve
vo, tud patrn nemaj ani tendenci snadno opoutt tukovou
tk a krevnm eitm, vposledku pak ledvinami a mo z naeho tla odchzet. Zmnn cesta je, obrazn eeno, sam voda.
Ovem je tu jet al problematika, s n jsem ml monost
setkat se v laboratoi. Zabvali jsme se lidskmi krevnmi blkovinami, ale plat to pro vechny proteiny - tyto velmi sloit
molekuly maj schopnost navazovat na sebe nejrznj ltky z
okolnho prosted, ponaje malmi ionty a velkmi molekulami
kone. Odborn se tomu k interakce blkovin s rznmi ligandy" - ligand je to, co se na molekulu blkoviny ve.
To je oblast vzkumu, jej potky sahaj do tyictch let
minulho stolet, kdy se americk profesor George Scatchard zaal zabvat otzkou, jak se chovaj blkoviny v ptomnosti sol.
Tak, jak se d ekat - protoe za jakchkoliv podmnek jsou na
molekule blkoviny struktury nesouc elektrick nboj. Pak se
podle jednouchch zsad fyziky ekat, e k nim budou pitahovny opan nabit ionty z roztoku. Zdlo se to jednoduch,
ale opak je pravdou. Pokusy ukzaly, e se napklad na krevn
albumin ve mnohem mn zpornch chloridovch iont, ne,
kolik je na t molekule kladn nabitch skupin. Podobn se chovaly i dal blkoviny, take bylo jasn, e pouh znalost sloen a
struktury molekuly blkoviny naprosto nesta. Nezbvalo ne to
zkoumat u ka zvl.
Profesor Scatchar shrnul celou problematiku o ty klasickch otzek. Zde jsou:
Kolik? Tedy kolik iont nebo molekul ligandu se me za da344

nch podmnek navzat na molekulu blkoviny?

Jak pevn? Jasn - jak pevn jsou ligandy navzan, i jak
snadno se mohou uvolnit?
Kde? Na kterch strukturch v molekule blkoviny k tto interakci dochz? Jak uvedeno, nikoli na vech, kter by se zdly
vhodn, a na to navazuje posledn otzka:
Pro? Neteba komentovat.
Prv to je nejproblmovj. Vzkum interakce anorganickch iont s blkovinami vyvrcholil v edestch letech minulho
stolet, nae od nho vzkumn tmy zaaly upoutt. Na obzoru se vak rsovala hroziv mrana vdom toho, e ve skutenm prosted napklad buky je bezpoet rznch druh slouenin a tak iont. Jak se tenhle nesmrn sloit systm chov?
Nevm. Jist je, e natst pro ns funguje.
V knize Doba jedov 2 se ke konci dotme o hlinku. Je to velmi poun ten, dokldajc rznorodost nzor, od dajn nekodnosti a po kodlivost. Podle nkterch vzkum me hlink zstvat v organismu snad i destky let. Mon. Nen dvod
tomu nevit, protoe hlink samozejm tak interaguje s blkovinami, jako kad ion. Jen nevm, zda je o nm znma alespo
piblin odpov na posledn dv Scatchardovy otzky - kde? a
pro? Tedy kde vude, a v tomto ppad, pro se ve prv
tam? Dsledky tto interakce nejsou zejm pro organismus pzniv.
Anorganick ionty jsou tedy problm, ale u jinch ligand to
vbec nen snaz. Dnes se zkoum samozejm vazba rznch
kodlivin na blkoviny, ale hlavnm tmatem jsou lky. Ukazuje
se, e nkter se vce navazuj jen na jist blkoviny, na jin zd
se vbec ne. Opt - pro? Pitom jde o tma rozhodn vznamn,
protoe jde napklad o transport lk v krvi. Meme zmit, jak
se mn jejich hladina po podn, ale pro napklad nkter pomrn vzcn blkoviny ze skupiny alfa-globulin na sebe preferenn navazuj sedativa diazepamov ady, zatmco albumin,
345

povaovan za transportr" rznch ltek krv, tyto preparty

zejm vbec neve?
Potud tato tematika, kter jen zhruba naznauje sloitost proces na molekulrn rovni. Je nesporn, e znalost pibv, ale
pod je to jet mlo. Kolik je v lidskm tle blkovin? Kolik je
potencilnch ligand? Pokusy o njak souhrnn, obecn pohled
jsou zatm, alespo mm ten pocit, velmi problmov. Ve starm
m na to mli ren malovat lva podle drpu". Dodal bych, e
znme drp, mon dokonce jen jeho kousek, ale nejsme si jisti,
zda mme malovat lva, nebo jinho tvora.
Nechal jsem v vodu tto pase obrazn eeno vstoupit do
lidskho tla rzn cizorod ltky a otzka znla, jak dlouho zde
zstvaj. Je tu vak dal otzka - co v ns dlaj? Dochz v dsledku jejich ptomnosti k njakm zmnm? Organismus na n
patrn nkdy reaguje. Jak? Jak se to projevuje? Nkdy to mohou
bt projevy asn, co napklad znali u nai pedkov u chronick otravy tkmi kovy. V 16. stolet se ve stbrnch hutch,
kde se hodn pracovalo s olovem, doporuovalo hutnkm pt
smetanu. Co vak dnen organick sloueniny? Jejich efekt se
me projevit brzy, ale co dlouhodob psoben? Mm na mysli
skutenost, e tato do jist mry lavina chemie se na ns val teprve v poslednch desetiletch. Soudm, e k njakm zvrm
mohou dospt a pt generace. Pitom je pravda, e se tyto
sloueniny testuj, a teprve kdy jsou shledny nezvadnmi,
smj vstoupit do pouvn. Nesnz je v tom, e tyto testy jsou
asov omezen, a nememe ekat teba po dv generace, zda je
to opravdu nekodn. Skutenost, e pochybnosti jsou na mst,
dokldaj stle astj zprvy a varovn v mdich, e ten i
onen produkt, bohuel nezdka dtsk hraka, se stahuje, protoe se z nj uvoluj nebezpen sloueniny. Mnohdy to svd o
postoji vrobc - vyrobit a prodat. Testy na bezpenost asi nebvaj pokad dostaten solidn.
Na druh stran ani pi sebelepm testovn nezjistme dlouhodob efekty. Kdybychom vykvali, sotva by se objevila ada
346

produkt, kter pouvme. To plat o psadch do umlch

hmot stejn jako o lcch. U nich je to zvl markantn, protoe
spolenost ek na stle dokonalej. Nepochybuji o tom, e v
zkladnm vzkumu lk se postupuje s maximln snahou vyvinout je co nejlep, a na zklad pedchozch zkuenost se pokusit minimalizovat jejich vedlej inky. Pak se lk testuje, zprvu na zdravch jedincch. Nyn otzka ponkud palisk - kdo je
zdrav jedinec? Ped asem mi jeden lka ekl, e napklad v
Praze je bohuel bn, e krevn obraz jedinc pokldanch za
zdrav mv alespo nkterou hodnotu trochu mimo". asto jde
o lymfocyty.
Co vak potom pi pouit lk u nemocnch? Tady je jet
vce problm. Jednm je statistika. Nepochybn je, e m vce
daj mme, tm vce se blme jaksi spolehlivj hodnot. Ale
jen namtkou - vezmme teba vzkum nemocnch s vedovou
chorobou. I kdy pouijeme skupinu osob jistho vku, maj
vechny jen aluden vedy? Nemaj jet dal choroby, o nich
teba v danm okamiku ani nevme? To by mohlo mt vliv na vsledn data. Plat to stejn v ppad zkoumn vlivu potravin.
Teba daje o aji a kv. Nen divu, e se nejednou vsledky
pozorovn totln rozchzej - aj je nekodn", neml by se
moc pt", zvyuje (sniuje) krevn tlak".
Zde si vymlm, ale chci naznait, e se s tmito problmy
setkvaj ob strany, jak zastnci, tak odprci njakho nzoru.
Proto bych chtl vyzdvihnout pstup autor knihy, kte se d
zkladn vtou mskho prva audiatur et altera pars, nech je
vyslyena i druh strana", a publikuj v knize tak reakce svch
oponent. Nebo jen v diskusi, a to zdrazuji, tedy nikoli ve
vzjemnm pekikovn, se d dospt k soudnm zvrm.
Pitom nmt je hodn. Jen z toho, co se v knize doteme a
eho jsem se pokusil msty jen trochu dotknout, je zejm, e se
od narozen setkvme s obrovskm mnostvm nejrznjch
ltek, nejen mikroorganism. Mm na mysli prv ty ltky, kter
tu bu byly od potku, nebo ty nov. Dnes se napklad stle
347

vce pe o tom, e plin hygiena je mon na kodu, protoe si

nae tlo prost nezvyk na to, co ho obklopuje, a pozdji me
reagovat neadekvtn. Samozejm e jist hygiena je nezbytn a
jejmu zlepovn vdme za to, e ada nemoc tm zmizela,
nebo jsou mn etn. Na druh stran tu napklad vdy byly
plsn, o nich je v knize rovn psno. Doprovzej lidstvo odedvna. Uchovvat potraviny nebylo snadn, take se plsnm dailo. Da se jim i dnes. Navc zprvy v mdich o tom, jak v nkterch prodejnch odstrauj plse z potravin a pak je znovu
bal, rozhodn nejsou povzbudiv. Potraviny se proto tak stabilizuj, k emu slou nkter z povstnch ek". I na n si mlad generace zvyk. Sm patm k t star, kter nco takovho
neznala. Nesouvis s tmto pvalem novch slouenin, teba jen
sten, nrst alergi vyvolanch kontaktem s mnostvm cizorodch ltek? Navc se musme zamyslet nad tm, e tyto rzn
ltky nepsob jedna po druh, ale obvykle mnoh najednou.
Jejich inek se me vzjemn zesilovat, zeslabovat, ppadn se
chovaj nezvisle.
Jak eeno, n organismus si mus od narozen zvykat na
pirozen a v posledn dob hojn i na nepirozen substance v
okol. Je jich hodn. Nen divu, e se rozhov polemika o okovn, a zde by byla na mst opatrnost ve formulacch. Vbec v
biologii, a zvl pak v medicn, je opatrnj formulace na mst. Jen v matematice jsou dv a dv tyi. Jde-li o iv systmy,
pak je pravdpodobnostn zvr lep.
Na druh stran je jasn, e lka mus vystupovat pesvdiv, vme mu, a dvra pacienta je nezbytn. Neme ci: j
nevm. To mohu j jako chemik. Pitom i dnes je aktuln jedna z
tez obhajovanch v 16. stolet na tehdy proslul lkask fakult
bolosk univerzity. Jej nzev byl: Me lka vylit nemoc,
kter nerozum?" Nen znmo, jak tehdy disputace dopadla, ale
otzka je na mst stle. Lka se vak o to z titulu svho povoln
mus pokusit.
Odboil jsem od diskuse o okovn. Otzkou opravdu je, m
348

zat a kdy? U kojenc? Nkolikamsn organismus se teprve

adaptuje na sms mikroorganism a vech monch dalch ltek, s nimi se setkv. Patrn je bez diskuse, e napklad okovn proti tetanu i dtsk obrn je zsadn. Ale kdy? Pak jsou
tu dal choroby. V posledn dob se ukzalo, e se napklad
punice objevuj u mladistvch, kte proti nim byli okovni
ped deseti i patncti lety. Reakce odborn veejnosti je vesms
jednoznan - je nutno hledat nov, lep vakcny. Na druh
stran obas pemlm, kde by mohl bt problm. Naznam
svou vahu s tm, e je to pouh npad osoby neznal imunologie
a spznnch obor. Jak se chov imunitn systm, jestlie se
setk s vakcnou, piem dnes to jsou asto fragmenty mikroorganism, ppadn dokonce uml tvary, anebo se skutenou
chorobou, jak ji nae generace zaila v dtstv? Pi skutenm
onemocnn m organismus ped sebou protivnka, kter do nj
vstoup a postupn se mno. Jak reaguje tlo na tento stav narstajc hrozby, a jak reaguje na vakcnu, kdy je protivnk hned
od potku obrazn eeno na lopatkch"? Vypad to, e rzn.
Zprvy o nvratu dtskch nemoc jen dokldaj, e jsme velmi
sloit bytosti. A nejen pokud jde o reakci na mikroorganismy.
Kdy se stane nco nepjemnho, pouvme s oblibou ren, e
jsme jen lid". To nepochybn jsme, a mme dobr i patn
vlastnosti. Zalistoval jsem v knize Alexandra Cohna Fale
Pro-phets" (Basil Blackwell, Oxford 1986), kde je pr pklad,
sice americk provenience, ale nen dvod soudit, e jinde tomu
tak nen. Jedna z nejvtch spolenost zabvajcch se testovnm novch lk je Industrial Biotest Laboratories (IBT) v Chicagu. Kdy na pelomu sedmdestch a osmdestch let minulho stolet prozkoumala americk Environmental Protection
Agency (EPA) 900 studi chronickch efekt rznch ltek, kter
IBT testovaly, ukzalo se, e vtina zprv o tchto studich byla
nesprvnch. EPA vposledku upozornila rzn vrobce celkem
na 35 ltek, u nich si musej obstarat nov testy potvrzujc nekodnost, jinak je musej sthnout z trhu. V jinm ppad se
ukzalo, e zamstnanec IBT, kter ml testovat jakousi psadu
349

do mdla, byl pvodn zamstnn prv u onoho vrobce mdla.

Kdy prokzal dajnou nekodnost dan ltky, odeel od IBT k
pvodn firm.
K tomu, aby sml lka zkouet nov prepart na svch pacientech, mus mt v USA licenci od FDA (Federal Drg Admi-nistration). Koncem sedmdestch let byl obvinn dr. Jerome
J. Scheiner z Virginie, jen ml zkouet est prepart. Podrobn
zkoumn jeho zznam ukzalo, e testovan pacienti bu vbec
neexistovali, nebo v dob dajnch test nebyli v USA. Vsledkem bylo dvanctimsn uvznn a pokuta 30 000 dolar.
Po osm let (1971-1978) zkouel psychiatr dr. Ronald Smith nov
preparty. Pi kontrole FDA zjistila, e lky dostali jen ti z dajn edesti zkoumanch pacient, navc data o prbhu test
nkterch pacient vytvoila doktorova manelka (kter se s nm
pozdji rozvedla a uvedla FDA na jeho stopu). Lky splachoval
dr. Smith do toalety.
Uvme-li, kolik rznch ltek se dnes v kadm okamiku
testuje, doufejme, e je takovch exces mlo. Ale jsou. I s tm se
mus potat. Ostatn pipomeme obasn zmnky v mdich o
kongresov turistice lka. Jsme lid chybujc. Pitom zkladem
vdy je poctivost - musm vit dajm, kter zveejnili ve vdeckch pracch moji pedchdci, protoe na nich stavm. V medicn to plat zvl.
Dalo by se nepochybn jet dlouho pokraovat, ale to nech
in autoi tto a pedchoz knihy, ppadn jejho dalho pokraovn. Je o em pst. J jsem se jen pokusil o cosi, co bvalo nazvno ad marginem, na okraj. Nakonec mi vyel okraj dost irok, take se omlouvm prof. Struneck a prof. Patokovi.
Uzavel bych tm, e vdci, kte hledaj, jsou vedeni pirozenou touhou po poznn a snahou pomoci, zlepit n ivot. Jak
vidme, toto ponn me bt dvojsen, ale to neznamen, e
ho mme zatracovat. Naopak, mme si z nho vzt pouen. To
ovem bv v ivot nejt.

350

prof. MUDr. tpn Svaina, DrSc, MBA

Kniha Doba jedov je zajmavm pohledem prodovdc na
vztah prosted ke zdrav a v mnohm i na medicnu samotnou.
Jde o pohled pravdiv a poctiv, pro tene jako potencionlnho pacienta pnosn, ale me to bt tak pro pacienta pohled
velmi nebezpen. Proto mus i poznmky lkae bt nutn msty
pochvaln a msty i hodn jedovat.

Skuten je nepochybn, e ijeme v dob chemick. Nikdy v

historii lidstva nepiel lovk do styku s tolika ltkami, zejmna
nov vytvoenmi a syntetizovanmi. Nov syntetizovan ltky
jsou vak obvykle variantami ltek znmch a lidsk organismus
m bohat detoxikan mechanismy. Cel skupiny lk se napklad odbourvaj stejn. Neijeme jen v dob trochu jedov, ale v
dob, kdy jsme vystaveni serizn hygienick a potravinsk
kontrole. I ten bnch novin si vzpomene, kolik rznch afr,
napklad s kontaminac potravin, v poslednch letech vzniklo, a
jen jedna vc je jist - e esk republika je nkdy trochu pomalej a na otzku, zda me toto nov nebezpe existovat tak u
ns, obvykle odpov chvilku trv. Toto zdren nen podstatn,
prmrn oban si me bt jist, e jeho pracovit i vtina vc,
kter si nos dom, jsou standardn kontrolovny. Oban tak
me mt strach jen z budoucnosti - co kdyby se v budoucnu
ukzalo, e njak ltka me bt kodliv? O tom vak knka
hovo jen mlo. Mnoho oban napklad podlh iluzi zdravosti" biopotravin. Z lkaskho hlediska jsou biopotraviny ne351

smysl, i kdy jejich produkce me mt urit vznam ekologick.

I to vak nen jist, protoe je pravdpodobn, e producenti
biopotravin jsou mn efektivn, a proto napklad jezd vice auty. Z hlediska medicny jsou minimln dva dvody, pro jsou
dnes biopotraviny nesmysl: 1. Klinick studie, v nich se ukzalo,
e ti, kdo jed biopotraviny, nejsou zdravj. 2. Neexistuje dn
fyziologick i logick dvod, pro by mly bt biopotraviny
zdravj. Lid tak kupuj drah biopotraviny jakoby pro jistotu". Co kdyby se v budoucnu ukzalo, e nkter ltky opravdu
kod?
Vy chemizace, i podle autor jedovatost" prosted, me
mt vztah k vskytu alergi, ale nen jasn, zda je to efekt pozitivn, i negativn. Vy expozice alergenm v dtstv, nap. ve
kolkch, me mt i efekt pzniv.
A jet jedna poznmka: lovk opravdu nen stejn jako jin
zvata. Existuje mnoho lk, kter jsou toxick pro zvata a pomhaj lovku, a na druhou stranu bylo provedeno mnoho pokus na zvatech, kdy se ltky jevily jako netoxick, ale jejich
pouit mlo pak tragick dsledek - mrt dobrovolnk pi prvnm podn ltky lovku. I to se bohuel stane. A i proto jsou
uvdn pklady s pokusy na krysch velmi naivn.
st kapitoly o organickch polutantech a tzv. endokrinnch
disruptorech (vetn nap. BPA a dioxinu) je naopak velmi
sprvn pojat. Zatmco vyznavai biopotravin se naivn zabvaj tm, zda kod hnojen rostlin i podvn antibiotik zvatm, je nov nebezpe, pochzejc z organickch ltek, zejmna
z barviv, zpomalova hoen a vfukovch plyn, opravdu velk.
Bhem poslednch 10 let se objevila zplava vdeckch lnk
ukazujc na mon vztah tchto ltek k nemocem, jako je cukrovka, aterosklerza, hypertenze i ndory. I u ns bylo na Plzesku prokzno, e pesn ti lid, kte maj v tukov tkni
hodn polychlorovanch bifenyl, jsou ti, kdo maj snenou hladinu hormonu adiponektinu, kter psob ochrann na srdce a
cvy. U ryb na velkch americkch jezerech tak koreluje
352

hladina tchto ltek s vskytem cukrovky 2. typu. Nejnebezpenj je z tohoto hlediska kontaminace pdy, a mon
opravdu i prachu v lonicch. Nebezpen je i konzumace teba
dravch ryb, kter v sob hromad tyto ltky z dalch ulovench
ryb a moskch ivoich. V jedn pednce kala kolegyn z
hygienickho stavu, e u ns dokonce plat, e snte-li vajko z
venkova od babiky, vystavujete se vtmu riziku, ne kdy snte
vajko od slepice, kter vyrostla v mal kleci velkochovu (nyn
tolik kritizovan Evropskou uni). Prmyslov barvy za minulho
reimu lid kradli a natrali si s nimi ploty a stechy a kontaminace pdy nap. polychlorovanmi bifenyly me bt lokln
znan.
Kapitola o azbestu je pravdiv a souasn uzvry a opravy
kol nap. v eskch Budjovicch dokldaj, e se u ns tato problematika sleduje.

Cukr dnes zcela jist nen blm ani hlavnm jedem. Psob
pedevm jednu vznamnou nemoc, a tou je zubn kaz. Na vzniku cukrovky 2. typu se cukr vbec nepodl, cukrovka je nemoc
souvisejc pedevm s nadmrnm pjmem ivoinho tuku.
Obezita me vzniknout jen opravdu velkm pjmem cukru,
napklad pitm sladkch npoj.
Pjem cukru psob antidepresivn, ada osob zajd stres
sladkmi potravinami. Pokud jich nen mnoho, tak je to efekt spe pozitivn. Cukr rovn brn tzv. adaptaci na nzk pjem potravy. ada obznch osob se bhem diety dostane do fze, kdy j
opravdu mlo, a pesto nehubne. Savci, vetn lovka, maj adu
mechanism, jak pekat hladovn, jinak by na na planet ivot dvno zanikl. Tyto mechanismy se u hubnoucch osob aktivuj a brn dal redukci hmotnosti. Tto v lb nevhodn adaptaci lze zabrnit alespo malm pjmem cukru a tak fyzickou
aktivitou. Dve se tzv. VLCD diety (very low calory diet - instant353

n diety k redukci hmotnosti) vyrbly bez cukru, ale dnes vme,

e mal mnostv cukru, alespo kolem 50 g, je nezbytn.
Medem sladilo lidstvo ji dvno a i pouit rafinovanho cukru
je star ji mnoho destek let. Nejvt vzestup civilizanch nemoc nastv a s vysokm pjmem tuku, a zejmna zpracovanch masitch vrobk s obsahem tuku (nap. uzenin, mletho
masa a fastfoodu").
Sloitj je kauza umlch sladidel. Ta jsou oste sledovna a
vyskytla se ada studi prokazujcch jejich toxicitu. Rozhodn
vak pevauj dkazy o jejich nekodnosti. Autoi pekvapiv
zpochybuj tak vznamnou instituci, jako je Americk ad pro
lky a potraviny (FDA), kde tm expert exaktn vyhodnocuje
efekty a kodlivost lk. Tato instituce mnoho lk od velkch,
renomovanch firem v uvn i zastavila. Je s podivem, e by se
FDA spletla zrovna u aspartamu. Ten obsahuje zcela bn aminokyseliny a dvody pro jeho toxicitu v bnch dvkch neexistuj. Autoi pekvapiv kladn hodnot stevii a stevosidy. Pitom
na nich lze ukzat zodpovdnost zmnnch institiuc. lo primrn o ltky vyvolvajc nepochybn ndorov bujen a a pozdji se podailo izolovat ltku zcela bezpenou, kter se zan
pouvat nyn i v Americe a Evrop, kde byla dve zakzna.
V noru 2012 byla na americkm vdeckm sjezdu pednesena prce, kter ukzala, e pouvn umlch sladidel zvyuje
vskyt mozkovch phod. To je marketingov zniujc informace pro vrobce umlch sladidel, aleje nepochybn, e ve velkm
souboru to me zpsobovat jen nkter sladidlo a e je teba
prozkoumat, kter. Tak plat, e prv ti lid, kte uvaj uml
sladidla, jsou primrn lid nemocn i ohroen uritou nemoc,
a proto jim hroz mozkov phoda (nap. obzn i diabetici).
Dal analzy jsou tedy nezbytn.
Diety Americk asociace pro vzkum srdce jsou hojn uvny
- omezuj se v nich pedevm ivoin tuky a sl a doporuuj
se potraviny s nzkm glykemickm indexem. O pjmu cukru je
informac mn. Mn je znmo bezpen doporuen do deseti
354

liek cukru denn, a to je u opravdu velk pjem cukru. Cukr

tedy urit v bnch dvkch (krom zubnho kazu) nekod.
Diety doporuovan v kapitole 1 jsou vtinou celkem vhodn, i kdy zdrav se d t i pi pjmu jinch bnch potravin.
Autoi sprvn zrazuj, e kodit me nadmrn mnostv
fruk-tzy. Ta skuten me zvyovat hladiny krevnch tuk.
Lkask kapacity opakovan odvrtily snahu potravinskch
firem vydvat potraviny s fruktzou za vhodn pro diabetiky.
Navc diabetick potraviny nejsou legislativn zakotveny a v ad
zem u se tento pojem nesm pouvat.
Obecn plat, e pjem cukru jen mlo souvis s vyuitm cukru v organismu. Glukzu si me organismus v dostatenm
mnostv vytvoit. Omezen pjmu cukru tedy neznamen, e by
v tle nemohl bt cukru nadbytek. Napklad u diabetik jde
hlavn o cukr v tle vytvoen. Obecn tedy plat, e pokud nejde
o nadmrn pijem cukru, cukr nen blm jedem, naopak ltkou
pirozenou a celkem zdravou.

Autor celkem sprvn zdrazuje vznam kvy. Kva je skuten velmi zdrav ltka. Na prvnm mst je teba zmnit vznamn snen rizika cukrovky 2. typu pi pravidelnm pit kvy. Kva dle sniuje vskyt ndor a m i ochrann vliv na cvy.
Dve zdrazovan negativa pit kvy prakticky neexistuj a
mohou se tkat jen osob nap. s vnm onemocnnm srdce.
Vskyt cukrovky sniuje i kva bez kofeinu.
Pokud jde o aj, je mon mlo zdraznn vznam aje zelenho, kter m podle mnoha studi pedevm ochrann vliv pi
vzniku ndor. Tento inek mohou mt i dal, jen polofermen-tovan aje. aj ern m mnohem mn vhod. Jen ojedinl studie ukazuj na mrn snen rizika cukrovky.
Jin aje jsou pravdpodobn nekodn a hlavn nebezpe
pin jejich asto tajemn i exotick pvod a riziko kontami355

nace. To zcela jist plat i o aji lapacho, by k jeho pozitivnm

inkm existuje solidn literatura. Mstn populace vak pij
vtinou tyto u ns neobvykl aje pravideln a velmi asto a je
velmi nepravdpodobn, e by to dokzal provozovat nkdo u
ns.
Existuje star prpovdka eskch piva - mlko, na rakev
vko - ale mlko je potravina skuten zdrav. st populace,
kter m vrozen i zskan deficit enzymu laktzy, me jst
fer-mentovan mln vrobky. Mlko je potravina zcela jist
velmi prospn, zejmna pokud je zbaveno tuku. Jde o kvalitn
blkovinu a jeho nejvt vhodou je, e se obvykle dle doma
nezpracovv, zatmco jin zdroje ivoinch blkovin, nap.
maso, jsou asto zpracovvny doma tak, e vznikaj ltky toxick a velmi kodliv - vyvolvajc aterosklerzu i ndory. K takovm pravm pat nap. smaen, peen i grilovn.
Mln betakasein se podl na vzniku cukrovky 1. typu. Ta je
nejmn ast v zemch, kde se pije mlko ov a koz, nap. na
Balkn, a nejastj tam, kde se konzumuje nejvce mlka, nap.
ve Skandinvii. Je to vak onemocnn vznikajc komplexn.
Rozhodn tento fakt nen dvodem snen expozice mlku, s
vjimkou poteby prodlouit kojen. m vy je procento en,
kter kojily ve 3 mscch vku dtte, tm ni je vskyt cukrovky 1. typu v dan zemi.
Dti sp po kojen i mlku dobe, ale snaha farmaceutickch
firem zskat z mlka njak lk na span i na uklidnn vyznla
zatm naprzdno. Rovn prokzat jakkoli vivov vlivy pi
vzniku schizofrenie i nhl smrti se nikdy nepodailo. Serizn
vklad nelze stavt na nhodn zachycenm lnku a je teba se
zabvat spe tzv. metaanalzami a systematickmi pehledy (viz
dle).

356

Kapitola celkem serizn uvd v pehledu historick fakta i

problematiku tzv. novch potravin. Nai pedci umrali dve a
nebyli zdrav. Nap. Otzi, lovk z doby bronzov nalezen v
Alpch, ml pokroilou aterosklerzu. ady krl a lechtic byly
obzn, ale prmr populace jedl mn a trpl spe nedostatkem
energie. Dnes je tomu jinak. Zprva WHO z roku 2000 uvd, e
pes 40 % lidskch nemoc m jako hlavn faktor vzniku vivu, a
dal tetina nemoc m vivu jako podstatn faktor svho
vzniku. Jen asi 20 % nemoc s vivou nesouvis. Modern lovk
se tedy nestravuje zdrav. Autor na nkter fakta upozoruje.
Vt problm urit pedstavuje kuchysk a vrobn prava
potravin ne jejich spektrum. Typickou pedzpracovanou potravinou jsou uzeniny. Na jednu klobsu denn stoup riziko cukrovky 2. typu asi 2x. Pi smaen vznik cel spektrum kancerogennch ltek - vdy kdy vznik na potravin peen krka - a
jde o hodn propeen chlb, i steak, vznikaj ltky vyvolvajc
ndory a ateroskler-zu. Dnes jsou prodvan potraviny dsledn sledovny a problm vzniku nemoc nen problmem tzv. novch potravin.
Efekt margarnu obohacenho fytosteroly je vdecky dsledn prokzn, ale populan je mlo vznamn, nebo obohacen
margarny jsou drah a populace je uv mlo.
Problematika omega-3 mastnch kyselin je problematika
velmi sloit. vahy o jejich prospnosti vychzej pedevm z
epidemiologickch pehled. Tam, kde je jich ve strav vce, je
nkterch nemoc mn. Prakticky nic se ale nepodailo prokzat
ve studich, kdy byly k jdlu pidvny. Asi 10 let se tvrdilo, e
prodluuj ivot u pacient po infarktu, a a dobe uspodan
velk studie tento fakt neprokzala. Snen hladin krevnch tuk
psob a ve velkch dvkch, kter lovk netoleruje. Pravdpodobn plat, e urit nekod, a je velmi mlo pravdpodobn, e
by jejich pdavek zdrav prospval.
357

Netradin potraviny, rzn semena, tvy apod., jsou zajmavou potravinou, ale pinej rizika exotinost svho pvodu.
Dle je velmi nepravdpodobn, e by je jedinec u ns jedl pravideln v podobnm mnostv jako v zemch jejich pvodu.
Oleje se mrn li ve dvou vlastnostech: psoben proti aterosklerze a schopnosti vyvolat sren krve. Nejpznivj je
pravdpodobn sloen oleje epkovho a olivovho. epkov je
v mnohm lep a m jen hor marketing. Ji ped 40 lety kal
jeden vznamn esk profesor, odbornk na tuky: Podvejte se,
kolik je na jihu Evropy olivovch hj! Ty se mus uivit a mus
obchodn zvtzit nad nam velmi dobrm epkovm olejem, a
ml pravdu. Marketing je v mnohm dleitj ne zdrav.
Problematika geneticky modifikovanch rostlin je sloit, zcela jist nemohou obecn kodit lidskmu zdrav a vznamn je,
jak zefektivuj zemdlstv. Autoi konkrtn zmiuj situace,
kdy penesen gen vytv njak toxin. To pedstavuje riziko,
ale tk se to jen konkrtnho genu, nikoli geneticky modifikovanch potravin obecn. Je koda, e se tm geneticky modifikovan
potraviny v och veejnosti pokozuj.
Olestra skuten zajmav modifikuje chu a je pouiteln v
lb obezity. V klinickm vyuit vak mon prv pro svou
pchu neuspla.
Kauza antioxidant, a tradinch, i netradinch, je sloit.
V klinick praxi neusply dn potravinov doplky s antioxidanty a to, e se pozitivn uplatuj v nkterch dietch, napklad stedomosk, je jen hypotza. Rozhodn pjem pirozench potravin s obsahem antioxidant zdrav prospv. Riziko
cukrovky 2. typu podle velkch metaanalz signifikantn sniuje
jen pjem listov zeleniny, nikoli pjem jin zeleniny i ovoce.

Je sprvn zdraznn velmi nezdrav vliv plesnivch jdel. Je

teba zdraznit, e nejde o vrobn pipraven plesniv sry.
358

Jdlo me zplesnivt v domcnosti, typicky dnes rychle plesniv

napklad zakoupen chlb. Plsn produj nebezpen toxiny, jak
ve vztahu k ndorm, tak ve vztahu k aterosklerze. Nejvt
nebezpe pinej potraviny neobvykl, dovezen z jinch kontinent, s problematickou ppravou a skladovnm, a stejn jsou
plsn ohroeny i tzv. biopotraviny, chemicky neoeten. Tyto
potraviny asto zastav v distribuci nae potravinsk inspekce.
V posledn dob se zvyuje konzumace moskch produkt.
V zsad jde o vlivy zdrav, ale monost, e se v nich z moe
kumuluj nezdrav ltky, kter se tam dostaly z jedovatho prosted, je vysok a tyto potraviny by mly bt dobe kontrolovny. V naich podmnkch je velmi nepravdpodobn, e by
mosk produkty nkdo jedl tak pravideln, e by mu mohly
ublit.
Problematiku sinic zn veejnost kad lto dostaten a autoi na ni sprvn upozoruj. Pklady jedovatch ryb a potravin
jsou zajmavm obohacenm textu, u ns to nem praktick vznam.

koda, e tato kapitola, kter s tmatem knihy souvis jen mlo, nebyla vynechna. Rozumn ten by ji ml peskoit.
Lky prochzej kontrolou a do praxe se dostvaj po velmi
sloitm testovn a schvalovn. Nedouc inky m kad lk
a vdy mus vrazn pevaovat pozitivn efekty, jinak by nemohl
bt do praxe schvlen. Napklad zmiovan warfarin zachrauje
mnoho ivot, a je dokonce chybou, e je uvn stle relativn
mlo. To, e u sti pacent me vyvolat negativn efekty a nkdy i smrt, je dan za tak vrazn pozitivn efekt. Je navc vznamn, e tyto skutenosti stimuluj vzkum a do klinickho
vyuit nyn pichzej ltky, kter warfarin nahrazuj.
Podobn je tomu s aspirinem, kter je nenahraditeln zejmna u pacient ji nemocnch aterosklerzou. Nedouc inky
359

lk jsou pedevm medicnskou otzkou, pacient si je me

pest v pbalovm letku a me je konzultovat s lkaem.
Urit plat, e kad zbyten podan lk je chybou lkae. Citovan americk bestseller vak rozhodn nem pravdu a on i
cel tato kapitola medicnu spe pokozuj. V medicn je teba
vychzet pedevm ze zhodnocen mnoha klinickch dat, z tzv.
systematickch pehled a metaanalz, a nikoli z jednotlivch
lnk, kter mohou neadekvtn problematizovat lbu nemocnch.
Pnos kapitoly je jedin: pacienti by mli st pbalov letky
a vdt o monm nedoucm inku lk, aby ho mohli vas
ohlsit lkai. Smutn by to dopadlo, kdyby na podklad tto kapitoly pacienti dleit lky neuvali.

Kapitola dobe zdrazuje, e rakovina je skuten nemoc z

ivotnho stylu. Rakovina je zpsobena absenc pohybu, nezdravou a nadmrnou stravou a kouenm, ale urit o hodn mn
toxickmi vlivy z prosted. Zdravm ivotnm stylem jsou piny rakoviny vznamn ovlivniteln.
Nejvznamnjm ochrannm faktorem je pravideln fyzick
aktivita, o n bohuel v cel knize nen ani zmnky. Pozitivn
efekty vegetarinstv nebyly nikdy exaktn prokzny a vegetarini jsou populace, kter se o sv zdrav aktivn star. Jde tedy
pravdpodobn spe o nepm vlivy - vt pe o vlastn zdrav
obecn a omezen kvanta pijmanch nezdravch potravin.
Rovn negativn zmiovan vlivy ervenho masa vznikaj
zejmna jeho pravou. Rozhodn vak plat, e ad pacient se
patnm ivotnm stylem by vegetarinstv prosplo. Je to tm, e
je to snadno a dsledn dodrovateln pravidlo. Pokud se nkdo
rozhodne dodrovat njakou dietu, vydr u n obvykle dov
msce. Vegetarinstv m povahu ritulu a lid vydr dret ve360

getarinskou dietu dle ne diety jin.

Hormonln antikoncepce zaznamenala obrovsk vvoj a dnes
jasn pevauj pozitivn vlivy. Autoi uvdj adu skutenost
spe historickch a dvno pekonanch.
Kapitola se znovu vrac k vznamnmu problmu endokrinnch disruptor.
Autoi kupodivu nezmiuj nedvno zjitn vztah multivitaminovch ppravk k riziku rakoviny prsu a prostaty. Tyto ppravky nae populace uv zcela jist zbyten.
Vznamnou skutenost je obrovsk rozvoj na poli medicny a
schopnost vylit adu dve nelitelnch ndor. Samozejm
by bylo lep, aby preventivn uplatnn opaten vskytu ndor zabrnila, a to se v budoucnu zcela jist poda.

O toxicit hlinku nelze pochybovat a autoi sprvn zdrazuj, e u ns jsou dodrovny psn normy a kontrola nadmrn obsah zachyt. I vakcny prochzej dslednou kontrolou.
K problematice okovn se dosten vyjdil prof. Velemnsk. Je teba jen zdraznit, e modern medicna se opr o tzv.
evidence base" (zaloenou na opravdu vdeckch dkazech).
I okovac ltky proly dslednmi klinickmi studiemi. I u
lk se stane, e jsou teba po 10 letech uvn staeny pro nedouc inky. Proto existuje hlen nedoucch ink a
rovn po mnoho let probhajc studie. I v ppad vakcinac je to
tak a efekty i nedouc inky jsou zodpovdn kontrolovny
(viz i tabulky uvdn autory).

Lkem skoro na vechny nemoci je pedevm pohyb. Je pre361

venc rakoviny i kardiovaskulrnch a metabolickch onemocnn hromadnho vskytu. U osob mladch vznik tzv. postprandil-n znt - znt vyvolan jdlem - vzcn, jen nap. po excesiv-n hostin, u lovka starho, s hypertenz, obezitou i cukrovkou, pak prakticky po kadm jdle. Jdlo psob jako cizorod
blkovina nevhodn, tzv. aterogenn. M tedy vztah k ateroskle-rze. Je zajmav, e pi pravideln fyzick aktivit tyto jevy
ptomn nejsou. Bohuel vak tento pozitivn vliv po 4-6 tdnech po ukonen sportovn innosti i pravidelnho pohybu
vymiz. Ten, kdo pravideln cvi, me tedy jst vce nevhodnch
potravin, efekt vak dlouhodob nepetrvv.
Legitimn jsou vahy o tzv. polypill, univerzln tabletce, kterou by kad nap. 501et a star lovk ml uvat. Me obsahovat sms lk na krevn tlak, cholesterol a prevenci cukrovky. Zda k uplatnn tto strategie dojde, si musme pokat, podvn nelze realizovat jen na zklad vahy. Potebn je evidence
base (zaloen na opravdu vdeckch dkazech).
Slunce nen jen zdrav. Me vyvolvat napklad kon ndory, ale tak stimuluje v lidskm tle tvorbu vitaminu D. Prce o
mnohoetnch incch vitaminu D v lidskm tle, se objevuj ve
vdeckch asopisech a jsou nmtem mezinrodnch konferenc.
Ukazuje se tak, e poteby lidskho tla mon mrn pesahuj tradin doporuovan denn dvky. Vedle vznamu vitaminu D pro kosti klinick studie ukazuj, e vitamin D doke snit
riziko a vskyt mnoha onemocnn, nap. rakoviny, cukrovky a
aterosklerzy.
Vitamin D je v posledn dob velmi sledovan ltka s adou
pozitivnch efekt a je pravdou, e obvykle je j v populaci,
zejmna v zim, mlo. Existuj doporuen denn dvky a ty st
populace nedostv. Vitamnem D se vak lze i pedvkovat.
Co vechno psob ve strav pozitivn a negativn, je stle nejasn. O prospnm psoben stedomosk diety se, jak bylo
uvedeno, stle bd. Je velmi nepravdpodobn, e by vznamn
362

vliv ml resveratrol z ervenho vna, flavonoidy i kurkumin.

st tchto ltek psob pes tzv. sirtuiny. To jsou histonov
deacetylzy - enzymy, kter ovlivuj mnoho protein v jde,
cyto-plazm i v mitochondrich zejmna tzv. acetylac. Nedvno
jsem navvil jednoho starho profesora fyziologie a rozhovor
zahjil slovy: U jste etl ten pehledn lnek v asopise Science - sirtuiny jsou zcela mrtv, cel vzkum k niemu nevedl a asi
nepovede." Mon to nen pravda, ale vta vystihuje, jak pedasn je o tchto ltkch nco uvdt ve viv. Podobn je to s
ovlivnnm zmiovanho mTOR. Klinicky je dnes nejdleitj,
e pes tento komplex psob metformin - nejbnj lk na
cukrovku, podvan dnes rutinn i u prediabetu (nemoci, kter
pedchz vznik cukrovky 2. typu). Jako vedlej inek sniuje
vskyt ndor a o 50 %. Ne jst problematick typ stravy, bylo
by jist innj jst tuto ltku. I nkter imunosupresiva, pouvan napklad ve stentech - trubikch zavdnch do cv u
infarktu - psob pes mTOR complex a zkou se vyuvat v onkologii. I z toho vyplv, e jakmile se zjist v oblasti prodnch
ltek nco vznamnho, vede to k vvoji lk a je nepravdpodobn, e tak inn by byly samotn potraviny.

Kniha Doba jedov 2 upozoruje na zajmav jevy. Nemla by

bt tena nekriticky, vedle tvrzen pravdivch a doloench uvd mnoho tvrzen spornch. Nen divu - medicna, dietologie a toxikologie jsou obory irok. Prakticky nikdo nedoke sledovat
cel obor do podrobnost. Nesta sledovat jednotliv lnky, ale
je teba sledovat i tzv. systematick pehledy a tzv. metaanalzy,
tedy souhrnn vyhodnocen mnoha publikac. J sm se nap.
ctm bt odbornkem na cukrovku, obezitu a metabolick onemocnn, vetn jejich dietnho ovlivnn. V onkologii a neurologii bych ji odvahu dojt k takovm zvrm jako autoi nenael. Jedna studie a jeden lnek rozhodn k prkazu efektu
nesta. Zamyslme-li se napklad nad vtou uvdnou autory:
363

Epidemiologick przkumy dokonce pinesly i dkazy o tom, e

v Indii, kde je velk spoteba kurkumy, je 4,4x ni vskyt Alzheimerovy nemoci v porovnn s USA." I laikovi je jasn, e populace USA ije zcela jinak ne populace v Indii a e kurkuma
jist nebude jedinou odlinost.
Jak tedy t zdrav v dob jedov"?
Urit na prvnm mst pravideln cviit, pak me bt n
strach z vlivu prosted vrazn men.
Zadruh - upravovat v kuchyni potraviny jen zdravmi postupy - nap. vaenm a duenm.
Zatet - pi vbru potravin dbt na to, aby strava obsahovala
hodn zeleniny, nzkotunch mlnch vrobk a libovch mas.
Vyhbat se masitm potravinm, kter nkdo pedpipravil v tovrn i vrobn.
Zatvrt - jst potraviny proven hygienickou slubou a potravinskou inspekc.
Zapt se na rozdl od autor domnvm, e nejbezpenj je
jst co nejmn potravin neobvyklch, z dalekch zem, jako jsou
rzn semena, aje a podobn. Ve uveden mlo proven
fakta by mohla svdit o opaku, ale bohuel plat, e je mlo
pravdpodobn, e by vsledky jednotlivch lnk byly zcela
pravdiv, a je velmi pravdpodobn, e prv neobvykl potraviny z dalekch zem mohou bt, napklad pokud jde o vskyt
plsn a dalch ltek, nejnebezpenj.
Zaest by bylo dobr, kdyby kniha opravdu v esk republice
stimulovala seriozn vzkum organickch polutant a endokrinnch disruptor v naem prosted teba i v tch lonicch, pracovnch a vajkch od babiky. Tyto ltky pedstavuj asi jedno z
nejvtch nebezpe, na kter kniha upozoruje.

364

prof. RNDr. Anna Struneck, DrSc.

prof. RNDr. Ji Patoka, DrSc.

Dobajedov 2
Vydalo nakladatelstv Stanislav Juhak - TRITON v Praze roku
2012 jako svou 1573. publikaci.
Vydn 1.
Editorka Lenka Svobodov
Odpovdn redaktorka Viola Lykov
Oblka Renata Brtnick
Sazba Vra Vyskoilov
Tisk Centa Brno
ISBN 978-80-7387-555-8
140

365

366

367