Petr Fot

Yivdprcdckcndlcukcndicidzdrdv
Vydala Grada Publishing, a.s.
L Prhonu 22. 17000 Praha 7
obchodOgradapublishing.cz, ww.grada.cz
lel.: +420 220386 401. fax: +420 220 386 400
jako svou 2098. publikaci
%Grada Publishing. a.s . 2005
Cover Design %
I
van Hozk, 2005
Odpovdn redaktorka Magdalna Jimelo ...
Grafick pra .. a a sazba Grafick studio Hozk
Ilustrace Monika Wolfov
Poet stran' 84
Prvnl vydnl. Praha 2005
Vytiskly tiskrny PBtisk s.r,o" Pribram
Prokopsk 8. Prlbram IV
DM 80-247-1057-9
Obsah
Ja
k
zsta
t fit. jak si ut svoje wellness.
vode
m ...
Jak
zstat v dobr kondici.
||!ness
Ve||ness
Viva a zdrav.
|evenceesous!||vo!n|hos!y|uve||ness .
Jakzv|dnou!s!racnzchorob. . . . . . . . . . . . . . . .
Cod|a!vmcve'|ness. . . . . . . . . . . .
N|kdo nen|dokona', an|zdav|. + + + + + + ~ - = . . .
Zdrav a viva.
JsouchrOn|c<ac|v||zan|onemocnninu!nmz|en` . .
Os!eoporaza . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Uiabe!esdruhehO!ypu .. ... . . . . . . . . . . . . . . . .
OnmOcnnlper|!ern|c1cev .
O01ovO1emOcnn.
Ueprese.
A'zhe|meovachOrOba .
b!res
Mozkovenu!remy .
Ko!e|n- pr|k'adrOzpOup'nehos!mu|an!u.
. . . . 9
. . . .. 1 1
. .. . . 1 4
. . . . 1 5
. . . . 1 7
. . . . . 22
. . . . . 22
. . . . . 25
. . . . . 26
. . . . . 27
. . . . . 29
. .. . 29
. . 30
. + + + 31
31
.31
. .... 32
. . . 33
. . . . 33
. . . . 34
. . . 36
Co
jst,
aneb stravou k wellness. . . .... . . . . .... . . . . 40
Neasnos!vpomu ac|on|n'vva.
Z ehobyn|avychze!modern|rac|on|n'vva .
'ska|a'!erna!vn'ch vvovch s!y' aracon'n|v|va .
JakvivovsIy'sene|v|ceb|||de'nis!av.
. . . . . . . . 41
45
. 49
5hrnu!|monos!`vyu!|a|!erna!vn|cnvvovch s!y| .
. . 51
. . 63
Mty a omyly ve viv.
. . 64
Mlko je dleit pro zdrav.
. ... 64
ZpsobujI saturovan tuky srden onemocnn!? - . . . + 67
Nzkotukov strava je zdrav .
- _.
Ryby jsou dobr pro zdrav.
. .. 8
Celozrnn potraviny jsou dobr pro zdrav. .. 9
Sja -to nejlepl, co ns mohlo potkat? + = . . . . . . . . + . .. 70
Maso nen nutn. . .. 71
Poznmky a inspirativnl doporuenI .
. . 72
Pro by eny mly jst jinak ne mui . . ...... 72
Krtkodob redukn diety . . ... 74
Starejte se o zdrav svho zavacho traktu. = 74
Zkladnl doporuen pro modern racionln vivu . . . . = . . . . . 76
Jak zamezit tvorb tuku pfi nabrni svalov hmoty . . . . . . . 79
Nov vivov pyramida a doporuen pomr ivin.
+ + + ~ .2
Problm adekvtnho prjmu protein . . . . . . . . . . . . . . . . . . .83
Optimlnl pfljem protein pro wellness. - ~ . . . . . ~ . . + + + + + 85
Problm bezpenho prjmu sacharid. . .86
Glykemick index.
. .. . ... . 87
Kolik a jakch tuk konzumovat .
. . . . . . . . . . . 88
Mslo - ano i ne?
. . 90
Uitek a nebezpe tuk. . ... 90
Souhrn a komentM k prjmu tuk. + . 92
Teorie .. znov diety
"
dr. Searse ~ 95
Vivov pyramida -vysokoproteinov strava . . . . + . . . 96
Oficiln platn vivov pyramida z roku 2000. . ..... 96
Nov vivov pyramida. - ...... 98
Nhrada nevhodnch potravin vhodnmi . . . . . . . . . . . . . . . .. 102
Optimln tlesn hmotnost -zklad wellness . . .. . .. . .. .. , ..... 105
Jak hubnout
V em je podstata nadvhy . .
Kdy je lovk obznl .
Idelnl hmotnost . + . - . . - . . . . . . + . . + . . +
Vliv fyzick aktivity na tlesnou hmotnost . . . . . . . . . .
prjem a vdej energie -energetick bilance .
Vpoet celkovho prljmu energie.
Vpoet nutnho prjmu energie + ~ - - ~ . - . . . . . + +
Jak zvldnout nadvhu vlastnmi silami.
Cast otzky k hubnutf .
Rizika rychlho hubnutI.
....... 109
. ....... 109
. ..... 112
.. ... 114
. . 117
...118
.... 119
. ... 120
. .... 120
.124
. 125
Ja<sedobiena|s!a nepfbra! . . . . . . . . . . . . . .
BaJya doporuen| khubnu!|.
|ou|!|redu<n'chkok!e| .
|odrobnos!|ovyu!|kok!e|
zakysened|.
Dop|f<ys!ravya<o|nnapomocp'| reen|nadvahy
. . . . 1 26
.. .. . 1 27
. .. . . 1 32
... . . 133
. 1 35
. 1 36
pje
m tekutin -pitn reim.
. . .... . . . . ...... . . ..... 1 37
KvaI|!ap!nvody .
+ . .. 1 38
C1|orovanlaI|uo|zacep|!nevody . . . .. . . . . . . . . 139
Npoovpmys| .
. . . + . . . . . . . . + & . + . . . + + + + . + . 1 40
|'|rodn| m|nea|n|vody- |dea|nizdom|neran|ch |ate< . . . . . . 142
Jakobem!eku!|n +
. ............. 144
Coaakp! .
. . . . . 145
Enege!|c<enapoe .
. . . . . 148
Cvien -zdroj zdrav a riziko jeho pokozen. . .. . 1 50
Vo'ne radka|y
. . . + + 1 51
~yzcka a<!|v!a|akozdovo'nch radka|. . ... . . . . . . . . . . . . 1 52
Obranapro!|nep'znvmu psoben|vo|nch rad|<al. ... . . . . . 153
L!<ysan!ox|dan|ne!e<!em. . .. . . .. .. . . . . 1 54
St - nezvan host a jedin jistota . . 158
Je s!af|nemoc
. . + . . . . . . & + ... . . . . . . .. . . . . 159
Medic|napro!s!arnu!| + . . . . . . . .. . . . . .... .. . . . .. 1 60
|ohybemazdravous!rvoupro!| p'edasnemustarnu!+ . . . . . ... 1 61
Dopl
ky stravy -prevence i pspvek ke klasick lb . . .... . . 1 63
Vechno}eenbyznys.
Coeaco nen'pf|odn| .
Dop'^kys!ravyve spo!u . . . . . . . . . . .
Novageneace Jop|^ks!ravy.
POu
it
a citovan literatura
Inter
netov zdroje
informac
. . 1 66
. ... . . . 167
. . . . . . 170
. . . . . . . 172
. . . . .. . . 180
. .. . . 1 81
Lautorovi
MWf. EIf OI, CSc. je absolventem Pfrodovdeck fakulty Univerzity Karlovy v Praze.
Od absolutoria pracoval pfevUn v lkafskych oborech -klinick biochemii. experimentlnl
imunochemii na pratsk lkafsk fakult a pot celych Zlet jako vdecky pracovnlk v oboru
fyziologie a dietologie vrcholovho sportu. Je autorem destek vdeckych pracf zab'vajlclch
se fyziologii a biochemii sportu. Pfiletitostn pfednMf na obou eskych fakultch tlesn
vVchovy a sportu.
Vletech 1995-1999 byl spolumajitelem firmy. zabvajc se produkc specilnch dopllk vVtivy
sportovc. Pfipravil pro ni roz shly sortiment na trhu at dosud velmi spnych potravinOvVch
dopllk vlastni koncepce. Je tak autorem rady produkt dalch eskych firem. Nrazov pra
cuje jako konzultant dovozc dopllk stravy. Je dopisovatelem asopis. vnujfclch se sportu
nebo tivotnlmu stylu. Ji! tretlm rokem spolupracuje s Ceskou televizi na poradu o vY!iv
s nzvem .. Pod poklikou",
Jak zstat fit,
jak si ut svoje wellness
Motto
ivot
se ned pet, ale jist je mon vyut ho k nemu ui
tenmu L souasn pjemnmu. Snad to nebude jen jdlo ...
`okuds!ese rozhod|| btzdav', uri! preml !eO!om, coproto muste udlat.
pri
vaich prvnch krocch ke zdrav'vm pone!ato publikace. ||edpok|dm, e
!akevy pa!'|tedonove kategorie "nest|na

pros!!p'!ecnron|ckn s!resu|c|m
nedosIa!ken asu. de vz|! dal na studium prrruek a !|n sp|e na pravidelnou
fyzickou aktivitu? pres vechen !en asov s!res me!e doshnout op!|m'n|no
zdrav'
afyz ckekondice, ani byste museli kad den trvit 2 hodiny vposilovn a ivi!
see
nnakl enm obilm. Mete zslal nebo se dokonce mete stt thlmi. ani
byste se !rpi li da' |n de!am|. Dokonce muete n'!pknoupos!avu sodpov'da|-
c'nmnostvm svalu. NepoUebuetee, protoem!esedavezams!nn'`A|epotfe
bujete, Ueba jen pro!o. abyste zvldli bez ko|apsu dobhnou! tramvaj nebo dojt
kpos'edn|amce.
Bude!e||e'a!vnzdrav|,dob'es!avn'ap|in|enfyzicky zdatn. budete v dobre
nlad - a to vechno donromady znanen, e bude!e wellness. ?iedpok|dn,
etento popis na vsa!akpiesnnesed|.T|msp'ebyvm n'os!!za !ovno-
va!
trochu asu tetopublikaci. Nen!eobavy n|kdopovs neoude cnt|!,abys!e
<adden absolvovali fyzicky vyerpvajc !reni nk. ?okus|nsevsp|esvd|!,e

b! wellness
"
nen nesplniteln idealismus. Nen' todokonce ani nronena as
nebo investice. V tom je to tedy daleko snaz ne ono ji tak dobre znm
"
bt fit
"
,
v
n
m s!ctte ono "hrozbu
"
, toti cvien vefitcentru. Lpe si !ouvdom|!epo
pieten|da||no!extu.
~enl ejteo!om,coeprovs lep - zdapod'ennou!md a vnova!sea<t|v!n
skrva|
c|m se pod pojmem fitness, co je prstup k ivotu trochu zanedbva|c os!a!n|
slo
ky
ivo!nihostylu, nebo se pokus|to harnon|c< ozvo osobnos!. skrva|c' se
|od
pojmemwellness.
Petr Foi, 2004
vodem
Fonu|aceobsahuoonuzdrav ivotn styl eoo!eore!c<e s!r+nce ednoduch+.
Ja<
n||e
sen+ a'eofenes!dooaxe,uk+ese,e|de >ouen '|dn s|e|chchyban|,
ned
os!a!<enasu,nevhodnn|,a'eza!||n|zvyk|os!n|, nedvrouveve, coofi-
n+

nu!nOs! znn. Ch+ou, <dy !en+| s!en a<o oos'ucha oedn+ek ne|ove
+da| |ednoznan+ |een|. Vysv!|en zs!+v+vc odborneho !ex!u nebo do<once
ohn
ve
vdec<ed|skuse,k!er+ne!en+iezn+s!. ~ouzen<!ei|zn chv|!a|n+one
vde
c|e
!ex!y,an|byodncheka|de!|n|!|vn|dkazoooo+vnnos!uv+dnchargu-
men!a dooouen|. ~|zn+v+n, e n d' +znanes!aros!ona neexis!ence|edno-
znaneho |een|, oro!o zdrazu|, es<|adbude+'n|v|vy, <!e+nus| b!z+<laden
zdravehovo!nihos!y'u,!edyve|'ness,ne'zeednoznan!ornu|ova!,oro!oen+zoy
na!o,ak+n+ b!, ood|ehavvo ,s!ejn|a<oe!onuve <!een<o||v|inen obou.
~fb'n 1 5 |e!se|n!enzivnzabJv+nv|vouvevechech asoe<!ech.Za!udobu
sense se!<a'seven| nonn v|voyn|s!y|y, s!e|na<osce|ou|adou!eo-
r||neboof|no

d|e!

, an bych nae'au!oa, <!erbydok+za| oob|envvyvyfe|!

!a<,abyneby|o oochybo!on,co|'s.,ko||<!oho|s!a<dyaenu senaooakvyhnout
0uh+vce!ak!,eookudbysenkdo!a<ovnae', nebude!ovysvobozen|nzds-
kus.oro!oesezasenaden<do|n, <dona|de+|n|nrenunade|aduchyb.a!n
va< br+nea||zac|a|esoo'i!ch ne|ednoduich ornc|ozdavevvy!a<!, ee|
vznan, resoe<!ivenega!|vn|dooad nevhodnevvyna <ond|c azdavo!ns!av, e
'a|c<ou|odbornouve|enos!|naoos!ooodce'ov+n.
Na neo+csoecia's!yorovvuaau!oavdeckoooou' +rn|ch oub||<ac|enen+ro
n|vdon|nej|s!o!y, <!erou 'ze !onu|ova!o!+zkou.

`o e!ov'as!n!a s<u!en
de+'n
vva

K!erez!eo||,o|ed<|+danchaknab|c|no +surznn|s!avynebo
edno!||vnvdc, 'zev-!, k!e+znichbudesku!en!asor+vn+,!aun|verz+|noou-
|!e'n+
M+ snadoavdu dJenknssesvnob|evenvz!ahunez os!ouc'nvs<y-
!en
obez|!yadabe!ua s<'adbous!avy, vn|obsaenesacha|dyosob|na h'adnu
<rev
n|hocu<rua n+s|edn|nzu||nu(glykemick index) rznnzosoben`Neboe
!o
nesnys',oro!oed|ky!e!o,v<||nc<eorax|udabe!|kn<dyuo'a!*ovane!eo||,se
n
a<on
eco+' ona !o,eex|s!ue e!da| |Ienonen,nazvaninzulinov index, <!e
s|!u
ac|
znan <ono'ikue`Je snad de+'n|nvvovn s!y'en vegetarinstv, !edy
vva, vn| ofevau| kono|exn|sachardy, neboe!os!rava svyso<n ood|en oro-
!en, e|ch zdroeneo|ev+n nas!+s!rava svyso<n oOd|'en !uk, za!os n|ni
m
en
sachard,!ak, a<|Iornu'ova| ned+vnozesnu'dr. A!<|ns` Nen|!osnadvyso
k
otuk
ov dieta s unirnnn o|nen oro!e|n sacharddr Boseda'ea`
Je
snad
o'||nav!|nyzdravo!n|ch oob'envros!ouc|nvsky!umetabolickho
SYndromu, cojes!av,vyoovo<ovankonzunac|o|eby!<u ednoduchchcu<za
souasneho z+sadn|ho nedos!a!<u esenc+|nch nas!nch kyse|n fady onega3
(na kor nadbytku kyselin rady omega-Bl? Takto formulovan viva toti zpsobl
situaci, kterou lze popsat jako stav chronickho hyperinzulinismu. Vtu chvli je mimo
rdn vysok riziko vzniku diabetu 2. typu. Tyto situace pritom nastvaj predevr
u osob, trpcch obezitou nebo nadmrnm stresem. Na to velmi drazn upoz

r-
UJe dr. Mercola, al e tak rada dalch autor.

1
Je snad jedinm monym reenm situace katastroficky stoupajcho vskytu obezity
dodrovnI doslova neuvMteln odlinho reimu stravy, navrenho ji zminnym
dr. Rosedalem, tvrdcm, e obranou proti nadvze a civilizanm onemocnnm je
vysokotukov dieta? Pokud by tomu tak bylo, bylo by to doslova zemtresenve viv,
ji tak zmtan nejasnostmi, vyprovokovanmi pFed nkolika msci zvefejnnou
novou vivovou pyramidou dr. Willetta.
Nejhor na tom vem je, e veFejnost prvem d jednoznan a inn doporuen,
ani by byla ochotn je v dostatenm rozsahu akceptovat a pot realizovat. Aktul
nost zdravho ivotnho stylu a vivy prezentuj snad vechny denky a ensk aso
pisy vnovan ivotnmu stylu. Nanetst zvefejuj stle ty sam, dvno pFeit
"
pokyny pro zdrav stravovn
"
, ani by k tomu mly jakkoliv
"
oprvnnI", protoe
nejsou dostaten orientovny v problematice. A tak vychzej nic nefkaJc doporu
en, opsan ze zastaralych uebnic nebo prevzat z pochybnych zahraninlch pra
men. Chpu -je to bezpen, nikoho tm neurazte, nepodrdte lkafe ani vrobce
potravin a neriskujete osoen z neseriznosti. Nehroz dokonce ani diskuse, protoe
nen o em diskutovat. a tak ivot plyne dl, dl se zhoruje zdravotn stav populace,
ani by se proti tomu cokoliv dlalo. Nejsem fatalista, nicmn kdy se zamyslm nad
dsledky souasnho zpsobu stravovn. kter ostatn ji drve vda pfedpovldala,
mm jist oprvnn obavy o zdrav cel civilizovan sti lidstva.
Jakmil e se zahloubte do problmu a pokuste se zorientovat v totlnm nzorovm
zmatku, posilovanm odlinmi vsledky vzkumu rznch vdeckch stava labo
ratorl a vnivmi hdkami vdc na strnkch populrnho tisku, hroz, e propad
nete skepsi. Zd se, e vda, pres veker sv sil, nen schopna nalzt reen.
Kdo pracuje ve vzkumu, chpe dvody. Abyste rozumli tto narce - vda Je
nanetst a bohuel poplatn prmyslu, to znamen kapitlu, stejn jako politice,
je zmtna rivalitou a ocit se pod tlakem farmaceutickho prmyslu. Je tak spou
tna legislativou a dokonce i falenou humanitou, protoe ta zaprliuje obte pri
realizaci vzkumu na lidech. Nov objevy tak v podstat vznikaj a pri studiu pfin
njakho chorobnho stavu. Obas se tak
"
na nco pfijde" doslova nhodou,
obas se za platn prohls nco, co se dostaten neovrilo . . . a tak bych mohl
pokraovat. Tragikomick vak je, e ti, kdo chtj vypadat serizn a prosadit svj
nzor, se ohnj
"
vdeckm vyzkumem
"
, Jako kdyby existoval jet njaky jiny,
tedy
"
nevdeck
"
vzkum.
To vechno JSou argumenty zdvodujc asovou podmnnost doporuen, uvede
nch v tto publikaci. Na nkter otzky neexistuj odpovdi. Na druh stran, jist
dobre vite, e teorie je jedna vc, praxe vc druh. Take se skuten stalo, e v praxi
se
m
ji
dokzal pomoci cel rad vn nemocnych lid pravou jejich vivovho
t
ylu,
pouitm krtkodcbych
"
manIpulaci
"
se sloenlm stravy a podvn lm specifIc
kh
o spektra doplik stravy. Vvoj vdy je zdvodnnlm mon zmny pristupu
k
reenl problmu idelnl vYivy, kterou jist ml pozornl tenri nalzajl v mych nej
no"jlCh publikacch.
Na
lomt
o mst muslm tenre upozornit na jednu zsadn vc. TIm je vliv zemdl
sk
o-po
travinrskho komplexu. Nerkm prmo, e je to vliv neblahy, nicmn velmi
se
tO
tomu bllr. Verejnosl podlh nenpadnmu tlaku zmlnnho komplexu, kter
n
eza
jm
nic jinho, ne zisk
.
Kvalitu potravin, kter v souasnosti konzumuje vtina
po
pulace, nememe nijak ovlivnit. Meme se pouze vyhybat tomu nejhorlmu
a
m
eme aktivn ovlivnit 10, jak to jlme.
Jak zstat N dobr kondici
|
Stav dobr kondice a dobrho zdrav je chpn pojmem
"
bt fit
"
. Je to dsledk
pozitivnho prnosu sprvnho ivotnho stylu. jeho soust je, vedle sprvn
vivy, tak pravideln pohybov aktivita. Tento fakt ji dokonce zdrazluje i nov
vivov pyramida! Odbornci verejn nabdaj k pravidelnmu pohybu, kter je
zkladem prevence predasnho strnuti a vzniku civilizanch chorob. Navzdory
tomu pravideln sportuje jen mal st populace, priem predevfm eny pOhyb
zanedbvaj. Nerad slym jejich argumenty. e ony by rdy sportovaly, jen kdyby
mui nebyli takov sobci a umonili jim to svm chovnm. Mysllm. e je to jen
vmluva. byt pripoutim, e mnoho mu takovych skuten je. Fakt. e necvi
tak znan st mldee, je zase zavinn absenc yYuky zdravho ivotnho stylu
a vivy, kter by byla nutn ji na zkladnlch a strednch Skolch, kdy u se yYiv
nevnuje pozornost pfmo v rodinch.
Pfipadajl vm uvdn fakta pfehnan pesimistick? Pak vm tedy muslm pfipome
nout. e vtSr st populace. vetn mldee a lidi do 30 let. pflmo odmlt sportovat
a dokonce to verejn prezentuje! Pfklad m v chovn idolu, jimi jsou pro pubertlnl
dvky manekny. zpvaky a hereky, z nich nkter dokonce otevren prohlauj sport
za aktivitu, kter nen vivot vbec duleit. Meme se dost o tom, e thl postavy
znmch modelek a hereek. souasn disponujcch bujnmi tvary na exponovanch
mstech. jsou podle tvrzen jejich .. majitelek
"
pfrodnl, protoe. jak prohlaujl: .. Jet
tst, e mohu jst vSechno a pesto nemm problm s postavou
"
. Inu, kdo chce,
uvfL Ale jist, yYjimky existuj! To vak nemn nic na uvdnch faktech, Pfestoe
chlapci a mlad mui na tom jsou trochu lpe, ani jejich fyzick vkonnost nenl dobr
a s postupujcim vkem se navic rapidn zhorSuje, protoe sportovn aktivita kles.
Mon bychom mohli najt motiv zlepeni kondice mladch mu ve vyuit jejich idolu,
jimi jsou drsn chlaplci s vyholenmi hlavami, prezentovanl v americkch filmovch thril
lerech a na pdich pri soutch kulturist. Skuten, idoly psob, jak si mete vim
nout u stoupajclho potu eskch mu mlad i stfednl generace, kter si zaali holit
hlav a sna se nabrat svalovou hmotu. VtSina z nich snahy po postav kulturisty po
krtk dob zanech, pfedevm tehdy, kdy zjist, e bez nmahy a v krtk dob se
to nepodarr. DalS z nich propadnou pohodlnosti pouit neleglnch anabolickch stero
id. Filozofie tchto souasnch .. drslku
"
je jasn - svt je tvrd, preijl jen silnl. Pat
rin image k tomu pome. lnu, v naich podnikatelskch pomrech se nen emu divit.
v prpad mlad generace, kter by mohla cviit co hrdlo r, je snaha o image nepo
razitelnho chlaplka snadno vysvtliteln strachem Zodpovdnosti za vlastni ivot a ze
samostatnosti. Je to projev vlivu masoyYch sdlovaclch prostredk, stejn jako pod
vdomch obav, e prezentovan dj se me v bnm ivot stt skutenosti
Podobn jako se zneuvnm anabolickch steroid to je s nvykOyYmi ltkami
Fitness
Je
dn
se o oznaen|ak!u|nhodobreho zdravo!n|ho s!avu a piedev|n re'a!vn
vV
s
oke
rovn !yz|cke zda!nos!|. U|ky podpo|e o!|c|nich |ns!!uc`, <!ere ch!|' n|!
po
pu|ac
|zdravouazda!nou, sezosv!ove a<ces!a|o
-
hnu!|
-
, k!eezachv!i|oce|e
5
po|e
ne sI!y anercke, <deeobzv' s|'nvyvinu!poc!sebevdon|, k!ere se
do
bou kond|c|dpodpo'i!.
{<|adn| !|'ozo!i| fitness |e dosaen| s!avu, odpov|da|c|ho s!ao|eckenu ponu
ka|o<aga!h|a
-
, co znanensou|ad!yzc<eaduevn|<rsy.Ta!oideaby|anno-
hodenpvodn|nno!!ens!arov<cho|ynpskchhe|aprvn|epub|kyIvpod-
s!a!
adosouasnos!|Ionu!o vazu odpov|da'o soko|ske hes|o
-
vzdraven!|e
zda
vduch
-
.
{po!<uby'o!!ness chara<!ers!c<e !yp|c<y aerobn'n, !edyvy!rva'os!n'n, ak!v|-
!an|, za!u|cin|organsnusen n'rnou as!'edn||n!enz|!ou. ?odv||vennodn'ho
d|k!!u do<ona'eho !|a a s!e|n dokona'eho zdav| Ia'espo navene<I a pfedev|n
pod
v|ven konec|ona||zace,
-
k||ene"s!endencksou!ivos!|, ses!vyznava
!|!ness odd'||a, a!akvzn|<| svn zpsoben pro!es|on'n|spor!, nap||k|ad aeob|<.
Vsouasnos!||e!i!nessak!|v!a!yp|ckpravde|nnre'a!vn!yzc<yve'nnronn
!ren|nken, k!eivede < n|no|dn dobe !yzcke kond|c|, pohybu|| se na rovn|
mez|ekrean|napro!es|on|ninspor!en.Trennksenerea||zova!vpodob|n!en-
z|vn|ho oggingu, bhu, rych'e
-
sporIovn| chze
-
Iva|kngI, |n!enzvn|ho aeob|<u,
spnn|ngu||zdanasIac|onrn'n<o|epodveden|n|ns!ru<!oraI, nebo!ornoupos|o-
vn|ve !|!cen!u.V!nou!obv<onb|nace n<o||ka uvedench ak!v|!, napf|<'ad
ve
!|!cen!rue!okonbnace pos|'ovn'aaeob|kuneboposi'ovniasp|nningu.
'|!nesssekupodvuua|Op|edev'nvens<es!|popu'ace,<!esezaa'avnova!
cven|,zvanenuaerobik. V|n,enocdob|evi!e,ak!obylo,na!on!o nis!n|vak
deovysv!|en||s!ehozna!kuvchpniponuaeob|kAerobn|znanenzap|'s!upu
|ys||<u.Ten!opo|en nsouv|s|os!s|n!enz|!ouz!e. ~okudnb!cven|sku!e-
nm
-
aerob|<en
-
,pa< nus|b!vy<onnosnasazen|n, <!eeodorgansnucven<y
nevyadue rozv|nu!|proces!vorbyeneg|ebez p|is!upu <ysku, enuse||<ana-
eobn|ne!abo|snus. !onudo|dep|| p|ekoen|u|!e, |nd|v|du|nve|n| od|ne,
|nIenz|!yz!e,v!noun|eneponoc's|edovn|!epove!rekvence.
Vzn|< a rozvo aerob|ku|espoovnsane|c<ou !||novou hvzdou Jane |ondovou.
1anupropad|ana!o||k,ese!yz|<y!en|zn||a.Vechchseaeob|< nasovroz-
v|n
u'
a po roce
1
989 aobrovskoupopu|a|Iuz|s<a|po!e, cosens!yn|sv!a vsou-
!n|n aerob|ku s!a|a O|ga
[
'pkov. |odobnakovp'|padJane |ondove v U5A,
:a<e
u
nsnnohos!oupenc!i!nessanoden|hoaeob|kucv'!enidenn.1onen|
|e'n|,pro!oe!|!nessneneb! narovn|pro!es|on'n|hospor!u,k!esdokona-

~
zdrav|nnen !en| n|cspo'eneho. Nen' dvu, epo!eson|n|cv|!e|ky acv|-
|!e
|e
!i!nessna|d|ive| pozd| vne zdravo!n|probeny.
Fitness vak zahrnuje tak radu dalch druh sportovnch aktivit. U ns jsou napr
klad velmi aktivn nkter sportovn jednoty, pordajc cvien en s dtmi, prpadn
to je kolek!ivn gymnastika v rmci hnut Sokol. To vak nelze nazvat pOjmem fit
ness
.
V CR se tyto aktivity presunuly pod strechu, tedy do sportovnch hal, tlocli
en a fitcenter, a to v dsledku nestlho poas. Dm to cel tak trochu ztrc
S
a
pvodnm pvabu. Pochopiteln, nkter sporty nelze provozovat venku (nar.
squash nebo ricochette), nelze tam bhat na bhacm pse nebo veslovat na profe
sionlnlm veslarskm trenaru (rowing). M to vak i vhodu - modern sportovn
centra toti nkdy disponuj kompletnm vybavenm, !oznamen tak baznem, a ta
nejlep maj dokonce regeneran linky (tzv. fyzikln procedury). pripadn poskytuj
speciln vyetfeni fyzick zdatnosti, vetn metod, jinak uvanch jen sportovn
lkarskmi oddlenmi specializovanch kl inik. To je pOdle mho nzoru idel, kter
vak pro vtinu fitcenter idelem zstane jet adu let. Teba tak proto, e kom
plexn sluby budou hodn drah.
Co tak souvis s fitness?
V tuto chvli narm na mon negativni dsledky nekriticky prehnn fyzick
aktivity, protoe
"
veho moc kod
"
. Kdy vidm sil netrnovanch dvek a en
stait tempu profesionln cviitel ky, je mi jasn, e to, co pro cviitelku je cvie
nm nlzk intenzity, je pro cvienky zt tak intenzivn, e z aerobiku dl
"
anae
robik
"
, tedy zt, jej intenzita je tak vysok, e organismus mus jako zdroje
eg
|e
pou|t vhadn cukry, sp|eneza nepi!onnos! kys'|ku, !edyanaerobn.

s'ed
<en!ohoevzestuph'adnykyse|nym|eneaznansva'ovnava,n<dy
ya
du
|c|
a n<o|<dn|!va|c|regeneac|.Unavans|edovnvtnounen|kon-
v
e
ovn
auvo'ovac|ncven|n,|strenkI,a!aks!oupr/<osva'oveho zann|

abo
ovoe
chon|c<ch bo'es!|sva'ovch pon a <'oub. V ds'ed<u cven
!on
oto
typu!a<eastodochz|<vyepneneget|ckcnzsob
|g'y<ogenI,a!ud|
'
g|
c<y
roste ch u!na vysolosachadove po!av|ny.Toe ko piedev|npoty,
<
do
se
sna|cven|vyu|! < edu<c| nadvhy.
Fitn
eSS
je tedy cvien vysok intenzity zvyujc svalovou slu, kter vede k vze
stu
pU
mnostv svalov hmoty a do jist mry tak rozvj obhovou zdatnost
co do schopnosti zvldnout nrazovou krtkou maximln zt, nikoliv vak
zt vytrvalostnl. Vtinou nanetst nevede k poklesu nadvhy, nkdy tak
proto, e nron cvien stimuluje chu k jdlu.
Wellness
Vs'ed<en rea'|zace uvahodborn|kozvenen zku zrann|v ds|ed<u cnonc-
kenope!ovn|bya!ornu'acenennonchnode'!yzc<easpotovn|ak!v|ty,
k!eedos!a|ynzev

cven|prozdrav|

,ang'|ckywellness. V podsta!}deozkra!ku
pvodn|hovazu. !onu'ovanenodr.Coopeena<o
-
ve|'beng

Ten!ospecal|s!a
s!anov' z<'adn| podn|n<y aerobn|ch aktv|t, vetn zdave vvy, v pub|kac
The Aerobic Program for Total Well-Being vydane roku1SS2vUoA.
Vazwell-being esynonynenposouasnouak!v|tu!ypuwellness. Jed|nnc`'en
e doshnouts!avu,kdyse|ov<
-
c|!|dobe
-
d|kydobre!yz|c<epsycnckekond|c
ce'<ovenuzdrav|. 1akov!yp a<tv!yby n' vyhovovat dr!ve v!n|d|, ve!n
!cn,
<!ei| ne!ou| po sou!en|. Ve||ness ak!|vty nete rea'|zova! nd|vdu'n,
s!en
a<oko'ektvn,ve!i!cen!u,v!'ocvn, venku.
Prav
ideln cviicl st populace se s nejvy pravdpodobnost doije
vYZn
amn vyho vku ne necviici, dfky dobr celkov kondici si vyznamn
z|
epi
kvalitu ivota, a to a do pozdnho vku.
/k|a
dn|noz|ovac|nprv<ennez!|!nessave||nessbyn'obthodnocen||nten-
ty
!ovenos!esu,<te|a<tv|tavyvo'.Jakn|en!enz!aneboobencven|pie-
<o
|
u|tou nan|cas!ane se stesen, pes!v btzdrave.
h

ke
an|spo! v nc ve|'ness eakt|vta, kter nenut|organ|snus < opakova-

Y0
ax|n'n|nvkonn,vyadu`c|nde' ' ne 24hodnovou egeneac. He<e-

|
s|0!, provozovan v nc| ve'|ness, s ne<'ade podn|nku sys!ena!cke.
Y|c<y
a asov none p'|pravy Zt n e'a!|vn n|zkou ntentu |do 70 %
0a
xn
'n| |ndv|du|n| !epove !e<venceI po ponn <tkou dobu, vI|nou
v!rvn`do60 nnut.5anozensenevy|uu|ania<t|v!yv|cehodnove,nap|.!ui
!ka, <deeintenzita za!|en|obnu vznann ni| neve uveden. Na duh
s!|an, nebosp|eo|vp|oto.nebtrekean|spor!povozovn kadodenn
Jakn|'evprbhuak!vi!ydochz|opakovan <dosaen|nebo dokoncep|e<ro>
|n!enz!yanaerobn|ho pahu, edn sei o !!ness. Ve'|ness ak!|vity nohou, nb
by n'ybt.co dovo'bytypuzteadruhu spo|!upesueinespeca'|zovan
a<!v!y typu !i!ness, p|en nen| podn|nkou, aby by'y o|ovozovny <ad den
do<oncetonen|vbecnu!ne.
Sport v rmci aktivit wellness je zkladem zdravotni prevence. Nedostatek c
en je patrn ji na prvnf pohled, protoe se projevuje patnm drenfm tl
kter postihuje dokonce ji mal dti.
|rob'enen, okterense<upodivutenfnen'uv',eskryt obezita teenager.Tent
poenpopsue!yzckstav, kdyeed|necoptic<yt|h|niko|ivpro!o,en nn|nu
tukuahodnak!|vn|hnoty,a'epro!o,e!rp|nedos!at<ensva|ovehno!y. ?fesabsen
zevncntukovchpo'!|sep||n|en'obsahutu<uvorganisnuuke,eehonad

u
n
rnennos!v|.V!on!os!avuse ve'n|as!onachze|d|vkyan'adeeny.Jsou
!|n'e,a|ep'|podrobn|nproz<ounn|a|nedos!a!ensva|ov!o

nus,p
.
a!nedren|
'a,nnn'n|!yzc<ouzda!nos!akupodvu!a<eponnas!o!|p|ce'u!ldou.N'o

]
ard|vkaan'adenas|uvdonue,e!a!o!a|en!'h'os!souvs|sezvenn|z-
<ena!erosk'ezy.os!eoporzya n<!epni da|n cv||zan|n|onenocnn|n'.
[|v<y, <!e|esevd!s!v|s!|avova|ynesprvnaby'y!yzickyneak!|vn|,nohoudi|ve|
po
zd}|
poc!i!ds'ed<y, nap||k'advpodobchron|c<ch bo|es!`zad, poruch p|odnos!|
8
oa|
|ch
p|ob'en, p|enves!|edn|nvku |nk||nu|nap|os!oz|e!e'nknadvze.
poziti
vn vliv wellness
1. Kvalitn spnek, absence problm s usnnm.
2.
Kvalitn! vyiva !dky vtmu zjmu o jej formu a obsah) se projev vemi
svymi plznivymi aspekty:
al snlen riziko vzniku nadvhy,
bl optimln sloeni tla (pedevlm dostaten mnostv svalov
hmoty).
cl vy hustota kost! a tm meni riziko osteoporzy,
dl vysok imunita a souasn ni riziko rozvoje chronickych civilizanch
onemocnni (cukrovka).
3
. Velmi dobr obhov zdatnost a ni riziko rozvoje obhovych chorob,
Vy odolnost proti stresu a meni riziko vzniku zkosti a deprese.
5. Uspokojeni z vlastnho image, vy sebedvra.
6.
Pravdpodobnost dosaeni vyho vku.
7, Lep|kvalita ivota ve stednm a vym vku.
Vpos'edn|ch'e!echdo|ov|venzvenepopu|arzacenodern|vvyvnnohakn|-
n|cn pub'|<acich kza|navenuevu- s!|e v|c '|d|se pOdvdonspo|eh na !o, e
kdy ne 'ekai|, pa<!edy

na< up|aven s!|ava

edos!anedo!orny. Do<once na
!cspo'eha|| pro!es|on'n|spor!ovc|arode spo!enp|e!ovanchd!|' 5!avae
|s!zsadn|azce'a dob vc, pokude racon'n|. A'e co !o e |ac|on|n|vva`
Je
r
e|ne
|s!!a<,abychons|noh||b!s!,edos!vnevechno,covdanouchv||
|o!eo
uenenko'|v<!onu,abychonpie||,a'eabychonby||sku!enzdrav|a!edy
v
e
s!avuve'|ness`
osaen|do<ona|ehozdrav|adobrece|kove <ond|cesevnodern|dobneobede
be
.,0odp|nch

pros!|ed<- !edy bez dop'n< vvy. AI uchcene nebo ne,

cv
||

|za
censn|- s!esp|acovn|,s!en|akopsychosoc|ni,eunocnn
s!resen
e
n
vr
onnen!|n|n |psoben|n pos!ied|I. 1en| n|<do s| vak nept|pou!|, e
by noo|'y, sa!e'!y, n|<|ov|nne !|ouby, dop|avn| pros!|ed<y pouivac ndu<n|
no!o|y, vyso<e napt|v oko||, orost e'ek!|onagnet|c< snog, non'yb! n|no
|dn ||z|kove z'e|!ost|. Jedinou nonou ochranou p|ed po<rau|cinza!|en|
m
veho duhu nen| en }a<s| st'e |nag|n|n| |ac|on'n| v|va, nb ves!rann

a<tvn|sebeobrana,vn|hra}|n<teredop|kyzce|an nofdnou o'|.

,
Sport ve sv rekrean (wellnessl i kondini (fitnessl podob je aktivita, ,l
lejlcl nejen prospch. ale tak problmy nejrznjllho druhu. Zranit se pi n
me jak profesionl. tak .. rekreant". Podmnkou sportovnlch aktivit je jeji
bezpenost, protoe mus bt cestou ke zdrav!
Rekeaniave'|ness soo!ovn| a<tv!y nohou b! pouze ty, <te|e za}ist| oot|n'n
nnostv|a!unkceschoonostak!|vn||sva'oveIt'esnehnoty, an|byved|yke <r!c
kenuoo<|esunnostv|hno!yneak!|vn|!ukoveI,rozv|}e}|s||uasoubnvedou<ce|
kove op!n'n|<ondc,!oznanen <odoov|da}|c|!unkn|zda!nos!|.
adt'esnorgnza}|ue<on<re!n|!unkc|,<n|epa!|nvybaven.Vykazu}eu|
tou

pracovn|<aoac|tu

. |'| schoonos!vy<onva!!unkc v}akensoro|vo!nezby!

nenozsahu,atopoznd'ouhoudobu.~un<n|schoonos!rznchorgnaz!oho
o'ynouc|ce|kov!yz|c<zdatnos!seurznch}ed|nczsadn|nzosoben|||.5ano
zfen, eoavde'nouak!|v|toue nonevu!enrozsahurozvi}etvkonnos!}ed
not||vchogna!|nzvyovatce'kovou!yz|ckouzda!nost. Na!on}eos!atnoos!a
venspo|tovn|!ren|n<.
Ootn|noochoote|n!ungueoouzeogn zdrav. Z!ohop|yne,epfedzahen|n
spo|!ovn|of|oravy,s!en!ak<dyko||v}|ndy,bystevrncnonostn'vechnyneof'-
||zdraveognyoo'e!.N'bys!eabso|vova!|e<aiskvye!fen|.d|azu}e

n|
-
,
ootoeeevdentn|,ev|cne90 % ||d|nc!a<oveho nebude rea'zova!.J|ste!o-
v!nou-nevad|, ootoez!odha||orob'enautonatc<y,an|byhoz||o,!edya|es-
oovp||padaktv|t!ypuve||ness,}a<e<o'|vzsadn| |<o.
Chce!e'|vak b!v<onnos!n |eo|neprnrpoou'ace|topf|troesnahy nen
dnoob'enI, nus|btvechnyorgny neenonzdrave,a|e!a<ep|n|ente-
novane. A ookud chce!e bt vazn nadprnn|, nus|te e}|ch !un<ceschoonos!
neus!|erozv|}et. Tren|n<va< nus|odpov|dat ak!u'n| <aoactognu, |na<dode
<ofe!|en|Abyse!a<nes!a|o, nus|!esesta|a!oregeneac.tes'ou|ne}enoasvn
odpone<!ak,}aketoobvy<|euvt|nyanateskchare<rean'chsoor!ovc, a'e
!akedoo'kov!yzc<a<tvta,nap||k'adsten<.Log|ckynus|ns|edova!!akedoo|-
nn| energ|e avn,tedysprvnvva.
5port;e!yzic< z!, || sva'ov o|ce, <!er vyadue tvorbu ene|gea}e}|vdej.
Vaevkonnos!}ezvis'na schopnostvyu|tenergetc<ezdo}e,a}|}souve!orn
zsob, neboaktu'np||}ate. Vp||oad s||ovch soo nus| s!rava sp|ova! n no-
idne noky, vyvo|ane nutnost||ntenz|vn|tvorby sva'ove hnoty, v p||oadvy!rva
'ostn|ch }dezase o schoonos! vyu|t| kys||< av|as!n|ene|ge!|cke zsoby. 'de|n|e
nadonrnv<onnostobou sys!en.
Q
o
vn
se
'
en'okdone|ic|, eses!avues<u!en de'n. Mondokonce
a
opa
<-
nnoidnouv<onnos!a nadprnnennos!v|sva'ovehmo!ycn!'m|!
n
a<
,!|,
kdoses!ravu|napros!onevhodnm zpsoben budpo!o, enena|zna'os!

e
oo
pro!o,enena'pen|ze.V!|nou!obvobo|.1o!okons!a!ovn' senane!s!|

spo!
ovc vecn spec|a|zac| a vkonnos!n|ch ka!egor||, ve!n po!eson||
U
a
v
doyveobecnroz|ienenupiesvden||ackeveienos!|eea|!aIakov, e
o
rga
nsn
usnespoIovcezv|dnecnonc<nedos!a!ekn<!e|cn|v|naocnannch
't
a<
|epeneorgansnusspor!ovce.Ja<e!o none? Jednodue po!o, e!voba
ane|genen|zv|s' vhradn napi|nuz<'adn|ch|v|n,a|evyadue!akedos!a!en
pi|s
un
'!ek, s|ou|c|ch ako
-
boka!a'yz!oyaocnanne|!ky

|o<ud co<o|vd|e|-
!en
o
cnyo , v<on nene b! opI|n|n|, piipadn zpsob| znoren` prbhu rege-
neace, dos!av| se cnonic< nava nebo do<once dode < po<ozen| nk!eeho
o|gnu. Na druhe s!|anedobrrove!un<n|zda!nos! vnodou do<once v!a<
<!c<cns|!uac|ch, a<ouenapi|<'ad|n!ark!.
Trnovan lovk m mnohem vtl lanci peit krizov zdravotnl situace.
Vdeck stude dokazuji, e souasn strava, a bohat na energii !ivinyl. nenl
schopna zajistit kompletn spektrum ochrannch ltek a ,.biokatalyztor".
V'ven
-
dop'koveno

podvn||ady|!eknakva|i!uzdav|aspo!ovn|v<onnos!se
zaovfadavdeckcns!ud||, ecnvs'ed<ysou vak ve'n neednoznane- od
<ons!a!ovn|nennos!|apopro<aza!e'nez'epen|vkonu |nebo zdravDpopou|!|
!ek!ee'!<yojevnpdaprozas!nce

bne
-
s!avy. !edy!a<ove, <!eoun
vezvykukonzunova!p|evnv!|napopu|ace Bonue|,pvneedno!nos!nzor
odoorn|ks|ou|odprcn pou|!|dop|n< s!ravy, spec|'n|spo|tovn|v|vya s!a-
vovac|cn rena<o agunen!proe|chabso|u!n|odm|!nu!|aodsouzen|.
Nedeva<pouzeos!avovn|.V! nazvscv|porados!,nebopo!o.echceb!
|ep|neos!a!nJakn|'eva<zane!esou!|!,ne!esedos!a!dos!avu.kdysnaha
dcshn
ou!co ne|ep|hovs|ed<uv|aznzv|zdravo!n||zkozrann|nebopo<o-
en|
n<!eehoognu.|odobne!oevpf|padpo!eson|n|hosporIu.Va` zk|adn|
s!aros!|by!edy n|ab!prevence.
Viva a zdrav
Prvnlm pPedpokladem dobrho fivotnlho poch-u je dobr zdrav!.
Jenna|vn'op!n|s!ane!vrd!,eedokona|ezdrav.Absencezevnenenoc|!o!|
nen|!o!e, codo<ona|ezdrav'. Nazdravo!n'ns!avuevdyneenon covy'epova!
a'e !akecochr+nt.
Tsnvz!ahnez|<va'i!ouv|vyazdrav|nby'vdec<ydo<+zan,oro!osevdc|sna
na|!op!|na|n|, univerza|np|a!nzpsobv|vy. Dosavadn|vs|edky svd|o!on
ev|cne40 % vech chron|ckch c|v|||zan|ch onenocnn|ezpsobenod|ouh
dobprak!|kovanounevhodnouv|vou,p'|en pa!nv|vovs!yeedn|nzh|av
nch p''nv|cene60 % vech onenocnn.Na!on n c nenn|an| kons!a!ov+n
eedno!||vepoou|an|skup|nypoce|ensv! na|svoe spec|!|cke zdravo!n'pr
b|eny,sv|vou p'|nonesouv|sec|. Nadruhes!ran,<dov|
C|nspeciI|t|ev|vovs!y|oopu|ace,!|nc!'v|dereaguna}a<ouko|vz+sadn
znnus|oen|s!avy,kn|souza<ch<o||vdvoddonucen|,neboseoronzna
kchdvod rozhodnou. Nevhodn+s!rava,soo'us_ene!c<n|d|spoz|cen|, bv+p||
nouvzn|:uc|v|'izan|chonenocnn.?aradoxnvnk!erchpoou'anchskup|n+c
evsledken znnyves|oen|s!ravynaooakz' eoen|zdravo!n|hos!avu,a|e!os
!kav!|nou!ch,k!ereby|ychron|ckyp|veny. 5k|adbas!ravy na!edyve|n
vraznv|vnazdravo!n|s!av.
Ce!nos! vs<y!u c|v|||zan|ch onenocnn|a poe! n|t|na nvCB ukazu|, co na
!rap|v|cene|nen+rody.Ce|nap||k|advedouvevsky!urakov|nykonen'kua!|us!eh
s!'eva,v'c neevEvrooobvyk'esevys<y!u|n!ar<!y. Poou|ace !en'vechor
nys|ovvyso|chs!a!s!+'ev|ce!r+o'a'erg|e,as!naavpos'edndob!akeobezi!a.
Ce|!a<enesouadn|hubeoui|- zau|na||e|nen|s!ovLvrop. 5ouasn+z+oadn
nedc|nasezd<azuvz!ahunez|v|vouazdrav|nnaoros!onepou|a, oro!odosu
nedokaza|a reagova! a nesna| se pros!'edn|c!v|n doooruen|znn!vivov s
popu|ace!ak,abysezabran||oda||eska|ac|vsky!uchron|ckchc|v||zan|chchorob
Log|ckyvza!obysouas!|prevencen|ab!rac|ona|n|v|va,souas!||ebyoakv|v
speci!|cky!ornu|ovana.
V da||n!ex!usedos!anu kpodrobnos!en, na !on!o n|s! se vak nus|n zn|n|
ozak'adn|noob'enu,k!erneveskchzen'chnenonos!ipIesznanouosobn
angaovanos!rea|izova!sku!en <va'|!n|zdravoustravu. 5pos!uoen asu ses!a'e
znovuoiesvdu|o!on,eednounonos!,aksevyvarova!zas:dn'nzdravo!n|n
orob|enna nega!|vnn ds|edkn d|ouhodob nevhodnev|vy, }eoou|va!fadu
spec!|ckch doo'1< P'kan !onu
-
akt|vn'sebeobrana
-

cel
oi
votn nizk kvalita vivy je bezprostedni nebo pinejmenlim nepirou

inou
po!kozenf zdravl a pedasnch mrt. Chronick civilizanl onemoc
Pn se nikdy nepodai spin a definitivn vylit nebo alespo stabilzovat,
,
ok
ud
pacient vas nezrni zplsob stravovni a souasn nevyuije monosti,
Kt
er
nablzl lebn viva a podvni doplk.
v!
na
'|d|onenocn|v|astn|vnou, poIoezanedbvpevencapodcenu|enega-
!v
n
|
v|v nevhodnehovotn|hosty|u, stesu, ddnch d|spozca pa!nenovot-
n|n
o
pros!fed|zkovchpracovn|chpodn|nekNaton!on'stby}stby'onone
d>k
tovato!on,eto!otvrzen|nen|atakabso'utnp'atne,protoepsob|zsahy
n
ed|c
|ny, nap||k|adpovinneokovn|, z'e|takena|vo!n|npros!ed|- a!akbych
noh'pokraova!. Nus|ntakepiponenoutkva|!upacovn|chpodn|nek,protoety
JSOU a
p|||astop|||nou vneho po<ozen|zdrav|| Vt|na popu|ace nane!s!|
nan
ezmni!povo'n|vpi|pad,kdyzans!navate|eneza}|np|o<azate|nezd|a-
vo!n|
r|z|<o pracovn| |nnos! Nez}en zdavotn|ch po}!oven }n ostatn ve|n|
|nn
nahv| M|o<dyse!ot|stane,abyzans!nanecvyh'sporoodkodnn|
zapokozen|zdav|v||vennevhodnchpacovn|chpodn|nek.Ten!o!a<!scenesou-
vs|sv|vou,a|esouvs|sve||ness|
aen|pob|enuv|d|nvzsadn|znnp||stupued|nce <v'as!n|nuivo!u- mus|
!ob!ozhodnu!|

s!ara!sesnosebe

.1v|dourea'|!ou}ekons!a!ovn|,esetomus|
d'a!nav'as!n|n<'ady.Naednes!rans !o\|ne|zenan|ouva!,erz|koneex|stue
8 na druhes!an,epi|padnenega!vnds'edkynevhodnehovo!n|hosty|uv<om-
b|nacsnepf|znvn|dd|nmd|spoz|cen|zpadn|nedc|navye|nvnut|n kou
ze|neho proutku, k!en}sou pod|ee}|hon|nn|'eky.
Prevence je soust
ivotnho stylu wellness
Uen
ocemetebapiedchze!.Otobysen|as!ara!preven!vn|medc|na.Onava<
v'ast
n
neexis!ue, po<udza n|nepovau}enepovnneokovn|aakes|synbo|cke
p|eventvn||e<askepoh||dky, napi|<'adp|dosaen|ur|tehov<u. Coe!ov|astn
sooasn prevence? 5nad|en da||a da||nov okovn, k!e}sou budpov|nn,
neb
onn}souvnucovnazdravo!n|ctv|npodpohr<ouzkavnchonenocnn|'
Pr
eve
nceby n'azsadn|nzpsobensn||!r|z|<ovznkuonenocnn|, piedev|n
v

||pa
d, kdy se podobnn 'e<askn vye!ien|m z}s!| vznamn dd|n z!.
N|
c
ta<ov
ehosened}e,a uvbecne, pokud sekonkre!n|osobaotentoprob|en
sa
na
neza}|na nedod |e<amvyeteni. Atoet rsku}e, e}|bude dopou-

en
o
p||!,
abude m|! nake prob|eny. ~|tom }e napros!o 'ogicke, e vpi|pad
las
n
d|spozce k n}a<enu onemocnn| by se n'o za't s prevenc| do<once ||
v
a
n
n
vku
drazov

|vznanuprav|de'nchoeven!vnichooh|'de<!ud|nen|oroveeno
agunen!enan| voi|pad, <dye upozornna na!o, evasne z!n|po!<u ch
|obys<!ve'kouanc|navy|een|.Krom!ohosoup|even!vn|poh'idkynadsta

darden, <!e|s<||en!|v!nyzdavo!n|chpo|Ioven mus|h|ad!zesveho.

t
Zkladnm prost'edkem prevence pfedasnho strnut a vzniku chronick)
civilizanlch onemocnni je sprvn ivotnl styl.
oous!| vo!n|ho s!y|u epochop|!e'nv|vasvyu|!|m

nads!andadn|ch

po!rav|n,zvanchfunkn. asc|'ennpou|vn|n doplk stravy. 5t|avao|n|

nenoooana!ohotos!!u nen|schoonadoda!vechnyo|ozd|av|d|e!e'tky, a!a
ed|ne,codo<edokona|e,e doda! nadby!e<ene|ge.
5ouasn s!rava udvnonen nc spo'enehosovodn|pi|rozenouazdravo
v|voua zend|skopo!rav|nisk prnys|ovkono'ex |ozhodnnen|!|n,kd
!en!os!avzsadn|n zosoben nn|k'eo|nu.On!o!d'piesnooak| Ta<
souasn nedc|na pos!avena o|ed ds|ed<y !e!o s|!uace, a|e o|o!oe e zce|
v oodru| !arnaceutckeho p|mys'u, nee| pi||ny, nbr prv ds|ed<y
a k!onu pou|v 'eva. Aby pos|eze e|a ns'ed<yech pou!|. `en!o nzo
n
an|
ogin|n|, pro!oe s!enn zpsoben ho prezen!ova' ane|ck vdec,
d
j

|ath. Nepo<|y! a odvn vys' ov|| to, co s| nys|| znan st osv|cench

, dc
a|ekai,a|ebo}|setopezentova!,protoe}e

zv|s'

.Da'|ane||!|vdc|
so
ubn p||' se zce'a novou koncepc| v|vy, !ormu'ovanou do nove podoby
y|vo
vch doporuen|. a pezen!ova'| }e!omou !zv.vivov pyramidy, o ni
o
ude
znnka vda||n !ex!u.
Na zk|adp|e!enehobys!es noh|nys|et,e}semo|entovn

proame|cky

,a|e
tak
tomu nen|. Jde to!| o !o, eprvAne||ane}sou d|ky rozsh|enu vzkunu
na
p|ed
ana}|!aknonos!zabvatse

detai'y

. Duh vce,ep|von| nus|nyn|

ra
!
katas!ro!| n|vzesIupvsky!unorbdn|obez!y.
Jak zvldnout strach z chorob
Jr!s!ezaznanena||,evpOs'edn|dobsevned|'chob}evu}es!|en!enz|vn}|
,>tra
en|
-
choobam. Naednes!anbychonsen'|obvat
-
zce|anovch

one-
mocnn, nad|uhes!ran dvnopot'aenchazaponenutch. F|edpov|dasenove
d|uhyv|,<te|ebydannohyzdec|novatce|eve|<epopu'an|skupny
nace'e
0
sv!, znovu sevac|1BC, s!oupetnos!vsky!ud|abe!u 2.typu |nezvs'eho na
nzu|nu),obevu|senovevaianty|ou!en<y. .
Bohue', souasn vda, potano nodern| nedc|na, n|okdyposkytne ea|
-
va!e'ne |nne ady, ak se brn|! e! p|ed pi|padnn vypu<nut|n choroby.
Od |eka| sedozv|dne, e

p||na nenoc nen|zat|n znna

-
lpo!esez|s!, e
eto pfedev|n genet|ck dspozce, vypovokovan na<n vn|n !a<!oenI ,
,,dosudnennenn|ek
-
,a!dVduchus'oganu
-
abysev|knara|akozazsta'a
ce'
-
!edys|chnevyd|en`,enap||k|ad

vhodnoua|nnoupevenc|a<ov|ny
ezdrav|s!, cvi|!a nekou't
-
. Dob|e, kdyby!onu!akby|o, prnys|zce|a bez-
trestn d' p|esn opak| Zne|!ueovzdu|a vodu, popague zce|a nezd|avou
v|vu, vyrb|c|gare!ya a|koho', n|zanstnance stresen a nevhodnn |vot-
n|n podn|n<an|.
Zkladnlm prostedkem ochrany ped pedasnm vznikem jakhokoliv on
mocnni je vyut celho komplexu prostfedk Naktivn osobnl sebeobrany'
zahrnujlcfho vivu, kter by odpovldal individualit jejfho konzumenta (v
pohlavl, typ metabolismu, genetick zt) a zrove by byl doplnn pravide
nou fyzickou aktivitou a psychickou relaxacI.
Z<|adn|pavd|ove||nessvakznivyvarovat se extrm! Nkdy!ot<ez|epen|
zdrav|adosaen|dob|ekond|ces!a|za|!dodova!en!yneednodu`zsadyzda-
vehovo!n|hos!y|u.Vdyeoven nutne |espe<tovatv'as!n|ndvdua'|tuap||zp
sob|!||votn|sty'.
Co dlat v rmci wellness
1 . Nestdat pffli! rychle rzn vivov styly bez prostudovni jejich princip
a bez respektovn individulnch vlastnosti a aktulnho zdravotnho stavu.
2. Nauit se nakupovat potraviny na zklad znalosti o jejich sloeni, idlt se daji
na jejich etiketch, pem!let o skladb jdelniku, nauit se sprvn va
to znamen jednodue, rychle a ptom z kvalitnch surovin.
3. Pravideln sportovat a dodrovat individuln formulovanou vivu.
4. Jist stdm, protoe trval pejdni je poukzkou k obezit a k metabolic
km (civilizanm) nemocem.
5. Nepokou!et se o jakoukoliv krtkodobou redukn dietu s jedinm motivem"
odstranit potebu pravideln fyzick aktivity.
6. Cviit kad den je mon, pOkud objem a intenzita nepekrauje stanoven.
limity a nevede k petien.
I dosaen|pevnehozdrav'nes!a|dokoncean|<omb|nacepravde'nehocv|enaac|-
o
n|n|vvy. 5ous!'modern|hovo!n|hos!y|ue!o!i umn|s!/|da! prc| sodpo
.
inkem, dokza!psych|cky re|axova! a '|d|! se sprvnm hodno!ovm eb/|kem,
vnmezdrav|naprvn|mm's!.
'nd|v|dua||!ave smys'uvozenchdspozcvysv!'ueznaneozd|'yreakcenazmny
>
!avy, cv|en, |vo!n|podm'n<y. okovn| a pou|!|e<. |odobn se ||| pacovn'

!yz|ckv<onnos!-pronkohoe8 hod|n pce mnoho,pronkoho nen|pob'em

pracova!kadden
1
2 hod|n.Jedeneodo'npo!|s!resu,druhsehrou!|p/|kadem
pob|emu.
|ochop|!e'n,kad
pob'em m nk!ere shodne zk'adn| rysy. Ta< nap/'k'ad, e'|
nkdoobezn|,piesex|s!enc /ady monch vyvolvacchIa<!or neexs!ue nep/e-
n'edn mnoho p/|n. Nkdyepa!nezdravizpsobenoLm,esepos!end|ouho-
oobp/e'd,necv||aporuue|vo!n|re|m,ndye!ods'edeknakehomon'n|
poruchyaas!osou!opfedevimvozene nep/|zn|ved|spoz|ce.Ne}as!|esamo
zfempa!nzdavo!n|s!avvs|ed<empsoben|vechzm|nnchv||vasm|um
pfedev'm!en,kdoehfegene!|ckyvybaven.|ochop|!e'n,n|kdyne|zezapomenou!
nav||vs!nu!|nebonanepf|znvepsoben|even!u|npou|vanch 'e<
F/es!ovechnoexs!uee'nanceude!s|dobrezdav|nebohoz|ska!zp!.
Pochop|Ie'ne nepve nu!ne abso'vova!ce'e spek!rum nezby!nch a v!nou
nep/|emnchvye!/en|ans|edn|nves!ova!do!ormu'acekomp'exn|ho'eebn-
preven!vn|ho pogamu. Nane!s!|!en!ozpsob /een| nen|obvy<', naopa<e
ve|m|neobvy<' Ne}v!'prob|emyvaknepos!|hnou !oho,kdobyseozhod'rea-
'izova! ve zm|nn <omp'exn| pogam, a|e !oho, <do by ho ch!' !omu|ova!.
n|<do!o!| neme nc!a<oveho ud|a!, an| by vs vd', an by posoud|| aktu-
a|n|s!uac| adohod| sesvm|nazpsoburea||zace kon<re!n|ho pogamu. N<do
se dovsneme

v|!

, po!o ne|zep/|pav|! pogam, <!ei\ by by| dokona|.

A oo<ud se!op/ecepoda/i, ea||zacesezhrou!'vo<am|<u, <dydodekakeko||v
:sadn|zmn si!uace. Takov programvyadue!a<e prbnou <on!ro|u, pro!o
ie bez z<e osobn| spo|uprce expe! <||en! nee|n. namen !o !edy, e
,,vechno snaen| e en marnos!

N<o'|v. znamen !o, e vechno m /een|

a
!o/een|zvis|en navs.
Nikdo nen dokonal. ani zdrav
`d
ay
vo!n|sty|aa<!v|!y!ypuve||nesssouzpochop|!e|nchdvodureny<a-
dmu, !oznamen!ake||dem,k!e/|ev|den!nnesouzce|a zdav|. |rv|meuena
s
ec|!ck manpu'acesesoen|m s!ravyamohou!akevyu|!vhody, k!erem nab|-
e pos!upy ame!odya'!ena!|vn|medic|ny nas!ranedne, ana s!anduhe!/eba
|cu|! dop|< s!avy. |rv !y!o dop|ky sou perspek!vn| sous!| modern| |eby
a
tove ned|'nous|okou med|cny, k!erese odborn /|k

komp'emen!rn|

|dop'-
<ov.To!o<ons!a!ovn|po!vzue!a<!,e|ada zahann|chzdavotn|chpo|!ovenhrad
pou!| nk!ech pos!up a|ternatvni ned|c`ny, sten a<o netody konp'emen
n
nedc|ny,esous!|{e{akndvdu|nupravenvva,ta<pou|t|dop'kstavy.
H'avn|n c||em podvn| dop'k s!ravy e podpo|! sano'eebne schopnost oa
nsnu avpf|pad nasazen`<'as|c<ch'eebnchpos!upa 'e<onez!echnea
tvn| ved'e||nky,p|nenennalespoz<r!|tdobu,nu!nouprodokona|ouekon
va|escencAby !o neby|o ve, e!eba upozorn!ta<e na prevenc. !o znanen na
nonos!zabn! ecd|v|
Doporueni systematickho pouiti doplk stravy nenl vyjdenm nedv
modern "zpadnl" medicin, nbr snahou najlt vlechny pouiteln lebn
psobc postupy a prostedky, omezit riziko negativnho psobeni lk
a vznamn pispt k lb, ppadn doshnout plnho uzdraven.
~ioza|navostaa<o

pied<n

<sanos!a!ne<ap!o'eodop'c|chstravyuvd|n
v ns'edu|c| kap!o|e Zdrav a vliva s!un seznan dop|k, kteresou sv!o
vn expe!y povaovny za nnoidn |nne a v podstat za ednoznan
nezbytnesouto!zv.nozkovenu!enty|vang|osaske,respp||noanec<ehan-
!ceoznaovaneta<ea<o

chyedogysnatdugs

I . d|eant|oxdan!yasoh|e
den nasouasnouzdavo!n|s|!uac !a<e nunost|nu'anty. |ochopi!e'n, dn
z dop|k uvedench <a!egor'nen<'as!|<ovna<o ' e<.
Zdrav a viva
Je
nut
n zat se starat o svoje zdrav! vas, jinak se o nj budou muset st8r8t
|
k
ai*
Za zdrav! si odpovdme sami, pesto jeho po!kozenl neni vdy pouze
nae vlastn vina. A pilit asto je to dsledek negetivnlho psobeni civili
zaoch faktor.
Na co nejvce umrme?
Uaoohov onenocnnianara<ov|nu
Co
nm
ni ivot?
C|v||
zan|adegenera!|vnionenocnn|as!res.
Ceho se bojme?
Nemoc|.
Co
proti nim dlme?
V!nounc.
Co musme vichni?
Jis!
Ano. `s! pos! nusne, s!en a<o nusine p`!. A !o e !ud| pdn dvod po !o,
vnova!zpsobus!ravovni n|nofdnoupozonos!.
Jsou chronick civilizan
onemocnn nutnm zlem?
Chronick civilizani onemocnni nemohou bt nikdy vylena nebo alespo
drena na uzd" chronickm poufitlm farmak, pokud pacient trvale nezmnl
zPsob stravovni. pffpadn alespo doasn nerealizuje specificky uprave
nou formu vivy, obohacenou specilnlmi doplky stravy. (Fof, 2003)
Uo
ken
e !edy znnou s<|adby s!avy spo'u se sys!ena!|ckn pou!|n dop'k
!
ravy
onez!rz`<ovzn|<u c|v|||zan|ch onenocnn`nebo edo<once nn 'e!
~no
.
Dop|kyvvysou'eg'nin|eeninpevenceakonp|enen!rn|'eby.
'
s'
ed
|c|s!runseznann<!erchcivilizanlch onemocnni uvdinakopii<|ad
d
|e
|!os!| cv|eni, sprvne s!avyapou|!|dop|nk s oh|eden na!o, enaknnin
trh
u
se v k!<e dob obev| da'' pub'|<ace, vnovan pv nonos!en vyu|!|
o!r
avn|cn dopik adop'k
s!ravy.
Osteoporza
Os!eopozaevsouasnos!| }ednozve|n|
-
ak!u|n|ch

onenocnn|, p|en }eh

prevence }e pod|e nk!erch ko|egednoduch s!a| pravde|n p|! n|ekoa
s
n'enevob<y,nep`!noca'koho|uane}|s!nnohonasa.V pO<ro|'envku}e<ro

n'e<a da'|n |nnn pros!fed<en pav|de|np||en nk!ereho z dop'< s!avy,

obsahu|c|hovpni<.
n|nonckeho!ex!u}s!e}ur!pochop|,e!udyopavduces!anevede,po<u
!a<ovdopo|uen|dokoncenesouke<odJdeo!o,ese}|podai|opro<za!,
vy||z|<o!oho!oonenocnn|}ednogene!|ckoud|spoz|c|. Hnedpo!e}ezsadn
p|||nouos!eoporzyby!ekhonon.nanounega!ivn'ro|vakhrai!akenk!er
|ekyvp|ipad,eekonke!n|osobapou|v po d'ouhou dobu. Ne}hor|zn|chso@
ko!<o|dy.
Js!e}enonedorzkovch!a<!ozaad|!|v|vu- po<udevae<revn|skupn
A,p|ien}|!ehodn|vonchpro!en,asouasn!rp|!enedos!a!enoupodu<c
a|uden|kyse'|nyso'ne,p}e!epf||nnohoa' <oho|ua<vy,ho|du}e!ece|ivo!| n
ndn, ve!n <o!e|n0vch |obsanu|c|n nadby!e<cu<ruapedev|n <yse'ny!os
!orene) a hodn <ou|!e, pakne!e uvaova!o !on, ev'as!n|vnouv|aznzvy
ue!e rzkoozvo}eos!eopozy.
N|cnen,peceen}eh|avninregu'an|n!a<!oen, hnedpohornonech,!yzc<a<!
v!a.|okudnespo|!u}e!e,p|ipadnvaea<!v!a}eenve|nn|onron,!edyvys|
ven aerobn|, e !en|s!e, espos!upu|c|nvken do}de kvznannenu by!ku
kos!n|hno!y
|evence!oho!oonenocnn|spo|v v <onbnac|sprvnevvy |}| v|!e. e n|e<o
an'eneproduk!yne}soua!a<nu!ne,pokudpon<ohone}sousp|e<od'veIapr
v|de'nehocvien|svznannzas!oupenou s'ovous|okou.Nu!neevyui!|podvn
dop'ks!ravya!opedev|nve!onv|!an|nu D,vobdob|nedos!a!enehos|une
n|hoz|en|,d|e}etebapodpof|!podu<ci hornon p|edev|n!|!ne|zyIaonez
psobens!esu.Jenezby!nepodva!vpnikspo|usho||ken, a|enko||vvsuprana
x|n'n|chdv<ch,a!o}e!po<udnonovko|o|dn|!orn. Nedos!a!enoupodu<c|
honon ne ve|m| |nn podpo||! nebo nahrad|! '!<a DHLA|dehydroep|andr
s!eronI,}ednazanno<yse'|nzvan !aurn, k!erbvsous!|ob||bench

energe!|c
<chdr|nk

,M5M|ne!y'su'!ony'ne!anIa<o}ednoduchp|rodn|'!<apodporuicin
nos!I|!ne|zy,avnepos|edn|n|fe!akeza|vac|enzyny,d|e|!e p|edev|n po!y,
<do !|p|nedos!a!enouv|as!n|podukc||co }eninn|n 1/ vechs\ar|ch 'd.
V kon!ex!u sobsahen!e!o pub'|kacechc|zd|azn|!, eos!eoporzaeednoz!ch
onenocnn|, <!ere |ze ve|n |nn p|zn|v ov|vn|I vhodnou !yzic<ou ak!|v|!ou.
Naduhes!an- prvnann|zedenonsIrova!nega!|vn|ds|ed<ynevhodnvyu
|vaneho,sp|e!edy
-
p|ehnneho
-
spo!u,pedev|nvp'|padpro!es|on|nspo
!u|c|chen.zanfenchhavnnavy!va'os!n|d|sc|p||ny
_jbe!esdruhho typu
[|
a
ba!
es 2.!ypueda||nc|v||zan|n onenocnn|n, k!eree|v`c nesep||pou!D
v|i
vn
nenevhodnn|vo!n|n s!y'en. 'zehooonrndob|e ,,|e|!

ponoc`prav-

e|n
e
!yzckeak!v!yspo|usezsadn|znnous'oen|s!ravysnen<onezenenu
i|
nu
vech druhcukr.V souvs|os!|s!|n!oonenocnn|np'|pon|nnvznan

b
;u po!avn so'eden na Iykemic inde

ae
.
hosouvs|os!s produ<c| |nzu-
'nuaednohozda'chhononu,nazvanychvdc 'ep!r.|oosoby, pred|sponovane
k
!onu!oonenocnn|,eedn|nznonchnz|kp|edasnezafazen|kravskehon'eka
dovvy|vkOeneckenaba!o'ec|nobdob.
{dop'k e nu!nevyzdv|hnou!za|nav e!ekIesenc|n|cn nas!nch kyse||n fady
omegad, d|ee d|e|!DHLA,v!an|ny|adyB, za|nav psob|poduk! snzven
CZA
E~,doporuu|!a<e nos|!o'!osI!, !y!os!ero'y,organc<yvzanchn, g'u!an|n,
z|ne<
,koenzyn0,0, ho|k,kan|t|naNoM. ~ochop|!e|n,okonke!n|sk'adbspek!a
do
p
'<enu!ne rozhodnou!anaz<|ad osobn|konzu|!ace.
Onemocnn perifernch cv
TOIO onenocnn| |per|!era|ar!er|a| dsease PAD) eds|ed<en ozvoe sk'ezy
c
,
v kone!n, n ko' vvak <oonn|ch. oouvs| s os!a!n|n| obhovn| onenoc-
nn|n. p|ene pavdpodobne. e < nnusougene!cked|spoz|ce.V !on!o
sru e nu!ne zabva! se v|ven sk|adby s!avy, pro!oe nen|asne, zda spec|-
!|c<yupavenv|vasehaevznannou o'| Ono!o!p|| dagnze onenocnn|
eudos!pozd.
0oa<e n'ryby non'opravde'necv|en|oosp!kezn|nn|p||zna<!e!ocnooby,
e
o!z<a, ncnenpes!oeve|n|pavdoodobne,es!'|dn!yzc<z!budepo-
s
|
n, proIoeevhodnesn!zkovzn|<u <evn|ch saenn!onbI
Z dop|nkeUebanapvn|nn|s!nenova!kan|!|n, d'esou!oesenc||n|nas!ne
kyse||nyadyonega3,v|Iannyskup|nyB az nch p|edev|n kyse'|na|s!ov.Jed-
n|m z n|no|dn d|e|!ch e g|n<go a v dnen p||pad se nesn| zaponenou!
napravde'nepodvn|koenzynu0,0' Dos!nonbysevyp'a!|'opou|!ne!oduzva-
nou enzyno!erap|e.
Obh
ov onemocnn
q
da se|zn|ch vdeckch s!ud|| pokzaa, e prav|de'ne cv|en| e n|nodn
v
Yzna
nnnpeven!vn|n!ak!oren,dokoncesepou'va<oedenzrenab|!an|ch
p
r
os!
edk
| Naopako<u|c|provsasbudekons!a!ovn|,eneus!|edopouovan
!r
ava
sn|nn'n|nobsahen!uk sevesv!|e novch s!ud|| u<za|aakonapros!o
on
!raproduk!|vn||
Obhovonenocnn|souv|se|sezvenouh'ad|nou cho|es!ero'u atr|g|yce|d,e
!o,ednodueieeno,poruchap|enny!uk1ovaknesouvs|ses'oen|nstavy
,
espek!|ven|ko|vtak, aks vykons!uovalasouasn ned|c|naTasn|uezn|nn@
|z|kove '!kypodvn|n|ek, zvanch s!a!|ny' ?okudpa!i!enez|tykdoe 0ouz
va', doporuuvn ve|n| draznsoubnpodva! e|a!ivnvysoke dvkyko[
zynuQ,| |okudsecnce!evy'etnebopi|nenen|nzbav|t|z|kovcn s!a!n, pd
|ve|!e soubn esenc|n| nastne kyse'|ny 'ady onega3, dop'eIe s| hoi|k
snen|nmnostv|nvpn|<ua nanganu vko'o|dn|!orn, drazpo'o!e nap||em
<arn!nuan|s!ok'asckenov|!annuLnasad!e!o<o!eno'y.Da'|nve|n|d'etp
po!ravn|n dop|fken ekyse||na |s!ov Vznamnn poduk!en e an nokyse'|na
argn|n |nen|dobren kezven|potence| I, de|n|epout|squa'|nuazby||npf
dev|m Cotu Co'a.
Deprese
Naprvn|poh'ed bysemoh|ozdt,eupavas!ravynen|vp||padtono!os!'eseoz
nnaic|noonenocnn|d'e|!+ 5k|adba stravyevak nnoidnd|e|!, sam
zfennesc|'envy|een|, nbrzdvodonezen|rzkavzn|<uaku!n|hos!avu. |o
!|en|!otna|vezvykupou|vathonos!ednoduchcncukaas!o!ake ko!e|nu,
kteenavozu|poc|tpohodyaeennave'nkr!koudobu,ns|edovanouve|nnep'`-
ennn|
-
abs!|nenn|n|

p||znaky. K|es!oth|adnaseotoninu.Os!a!n,!o!ep'a!
!a<eoalkono' u.Kupod|vuv!onIoon|edu nekodneoko'da.
l
o
p|<)souve|n|vhodneesenca|n|nas!nekyse|nyfadyonega3, DHEA, da|e
ltk
a,
zvana DMAE |d|ne!y|annoe!ano|I a da||

chy!e drogy

. Veln| dobfe
se
jp'a
!n|!feza|kalveIorndae
.
n|

o'iv

aeI,on|sedokonceuaue|a<oonahrad
an
tide
presIv, seznan po<raue v!an|ny 8,,8), 8e, B" a <yse||nou pan!o!henovou
I
ca|n|enap||<lade|p||rodn|zdo V podoo ve'|na!e||ka<yI,an|no<yse||ny
!r1
p!oIanaD, L-Ieny|a|ann(DLPA). Cv|en|evpf|paddepres|nnofadnvhodne,
nc
lepe
vko|e<!|vu.
Alz
heimerova choroba
Je
pokazano, eprav|de|ne cven`lpro nae piedky!o as| oy|a neus!ava|c|Iyzcka
pceI e nu!nou souas!| |nne prevence !oho!o onenocnn|. Nezby!n oven
s
po|u
svhodnous!avou.Cv|en|!o!onezu|evznk|nzu|nuas!avasn|n|nened-
ncduch
ychcukrehopodu<czoy!enanevhodnnepOvO<ue-|nyns'ovy,zda
se, e nonyn sku!enynvn|ken!e!ochoooyechoncka nadpodu<ce |nzu'|nu,
!cdys!av, b'||c|sepo!<ucu<rov<y, nazvan

pedaoe!es

.
Z dop|<souako prevence!oho!o onenocnn| vhodnevechny,k!ee na`sou-
vs|os! s

nozkovyn nu!ren!y
-
, popsann| na nen n|s!. Ne'ze vy|oui!, e
oyponoh|oopa<ovanepou|!|enzyno!erap|e.
b!res
Nuvets|c|'e!| provz| oou|||vyvvo !echno|og||- za|na era neonezench inIor-
mac|, oy zne kva|!y. oouasnse proevu|o!fesye<onon|kyahovoi|se ono-
nos!i
va|ky ku|!u. Ooevu|senove choooy,oe<va|sennofadnneoezpene
vry
. Souasny s!y' vo!a!ak p|na| napros!o nep|n|ene naokyna schopnos!
aUap!ace aodo|nos!organ|snu v s!resu. Nona, esouasna n|ada geneace
e
na
!osvynzpsobenp||pavena.p|es!oez|ene,epravonae, nebocone-
of|v
e
oude, vys!avena obovs<yn psycnosoca'nin !'a<n. J nyn| se zda, e
vy
znan
naas!popu|ace n|adych |d| neun|na|!snys|a c|' |vo!a, s!esya!us!-
ac
|p
ak|e|nkenz ea|i!y- pro!oe!aksnadnozneu|vana dea|eydrog.Vrcho|
!
0
m
u
venunasazue bezoh|edna e<ononka,vzakladn|chko|achsouk dspozc|
a
J!o
ma!y s <oIe|novym| napo|, na s!fedn|ch ko|ch dokonce bu!e!y s a'<oho|c-
K
Vm
napo| 5!'evy|poe! <o'k pod 15 |e! kou||a <onzunu|e a|koho'|c<e
n
p
oe,
<!eesou nra!novanvnucovanyvyrooc| |s!a|p|pomenou!novy!yp
|
m
on
adspf|davken5 % a|<oho'uI
"yvchn|se nusinenau!vyovna! sesivo!n'npodn|nkan,!edy| s <on<u-
IB
OQ
I
an| oychon z!ra!|

'|ds<os!

a poz!vnl pf|s!up < vo!u, }eho snys|en

e
m
e
oy! ex!enn| o'ahoby! an|vokoho||snus. Snys|en |vo!a e !o! ces!a
se
b
epoznan|, e !o!o'erance ve snys|u

|!a necha!|!
-
, pocnopi!e'nv anci
'o
sny
chnez|.
~|esto
an|!a!o
!||ozo!iee!
neznamen, esese|pomoc`vyhnemevyso<em
praco
vn|mu
za!|en|.Sohue|,
neum|meodpo|vat,
neum|mes|u|t|vo!a,potoe.,
tch
protoe
e mnoho.Vkadem p'|pad vede souasn |votn| sty| <nadmrn
nav, p|et|en| a !rus!ac
a vds|edku !oho na<oneczpsobue nepiekona!e,
n
s!res,
k!er
!at'npo<ozuezdavi.5t|ev|c'|d||e|stresa|<oho'em, s!ouppoj
!ch,
kIe||
pou|vai
nebezpenenvy<ove'!kyne'eg'n|dogy,nebokon|u|ek#'
piedep|su|cch

modern

|e<y-sedat|vaIpo!neurze),hypnotka|p||poruchq
spn<uI,
anxo'y!|<a
|po! zkostI, noo!rop|<a |po zv|dnut|s!resuI a st|mu|anc|
|prozven|vkonnos!|I
5|Iuaceezou!a|. 5ta|nah'ednoutdozdravotn'chstatst|<ado seznam neast
p|edep|sovanchavo|npodench|ek.Ano,sou!opvpsychost|mu'antyaan
depres|va. 5po'ehneme setedy, ake nmostatn samo!nou medc|nou neust|
zdrazovno, na pomoc |eka|? Jsou toon|, kdo zabrn| nakoman|| a zneu|v
nvykovch |te<,kdyevzsad- pod rou<ou |ebyschv|enmi 'e|vy- pou
va|<|een|psych|ckch prob|em
\one ieen|vevyu|!vdy,tento<rtva<ve smys'u a|!ena!vn|hopiistup
k pob'emu 1'm sou nov ob|evene |!<y, v!nou pf`odn|ho pvodu, z nc
n<teeepovo|enod|str|buovatvo|n

bezreceptu

.Jsoutodop'<yvvy,a
se ve|m| <u'antn nazva|, by! sv|vou a<o ta<ovou nema| !emi n|c spo|e
neho. ~ouzestzn|chetot|<oncpovnatak,abyza|s!|'adodvkunezbytnc
|!ek, e}chobsah sed|kymodern|techno|ogvobypotrav|n zsadn|mzps
bemsn|||. D|kyntenzvn|muvz<umusevmnohapf|padechu<azue,edop|
v|vy, resp. nktere 'tky, pou|vane proech vrobu, mohou btm|mo|dn
|nnm| pomocn|ky v sebeobran prot| civ||zan|m onemocnn|m, s!es
a dokonce pro!strnut|.
5!res|eneho|mzabikem, nesrovnate|n|nn|m,necoko|v|neho.Ds|e
kempsoben|nezv|dnutehostresusoudeprese,ozvody,!ustace,psychozy, ne
ras!ene,patnemez||dskevz!ahy, zt!avo!n|hoc|eaop!|msmu,syndomvyh
|en|lztr!a pacovn'hoe|nuaradost zprceI.
Mozkov nutrienty
5chopnostodo|ats!esuezv|s'nav<onnost|aodo|nostvysnervovesous!a
Doste m'yevrozen, nko||vtedy unverz|n|.Vdasepotozamf||a nastudiu
monost|ov'vnn|akt|v|tymozku azven|ehov<onupomoc|znchautoeg
|an|ch!echn|k.vyzadu|c|chosobn|akt|v|tu!oho, kdoserozhod|seenau!. Da|ek
snaz|epochop|te' npasvn|zpsob,<te|p|eds!avuepou|t|nnch,ava<zda
nepo<ozuic|ch|!ek,n|<o||vtedy|ek.Nnohoznche budp||odn|nopvodu, ne
sep||rodn|m poduk!mve'm|podob, pf|emechz<adn'v'astnos!|e
-
nen
kovost

.Ta<vzn<'ystmu|an!ynovegenerace,tzv. eugero|<a.
a
geroikum znamen .. dobr povzbuzenI
"
, presto se v praxi poulv vstinj
pr
o
uivatele zajmavj nzev mozkov nutrienty (nutrient je odborn vraz pro

ivn
ou ltku, chcete-Ii ivinu). Mozkov nutrienty slou k viv nervovch bunk,
v
e
t
n tch, kter tvorl mozkovou tkM. K nim jsou jet razeny dal ltky podpo
r
uP
ci
regeneraci a optimalizujc pracovnl vkonnost nervovch bunk (neuron), pr
pa
d
n tak ty, kter doplr'uj hladinu ltek prirozen prtomnch a burkami produ
Ko
van
ch, nazvanch neurotransmitery ( .. prenaee
"
nervovch impulz). Krom
nic
h
tO mohou bt dall specifick sloueniny, nazvan biogennf aminy. Jmenuji
se
lak proto, e obsahuji
"
amino
"
skupinu, podobn jako aminokyseliny.
Mozkovm nutrientm se tak fk
"
chytr drogy
"
(anglicky
"
smart drugs
"
)
. Vyzna
uji se dobrm efektem bez vedlejch ink, pozorovanch naopak prakticky u vech
psychofarmak a psychostimulant. Tlm se zsadnm zpsobem odliuji od nvyko
v
Ych
ltek, jimi se slangov rk
"
drogy
"
, ale tak od psychofarmak, co jsou lky,
p
ouivan psychiatry.
Oznaen tchto ltek jako
"
chytr drogy
"
nenl astn, protoe vyvolv asociace
$ nlm, co je nebezpen, ne-Ii ivot ohroujlc. pritom termn
"
droga
"
se pouv
tak pro produkty zcela nevinn, jimi jsou suen liv byliny a v anglosasky hovo
fcch zemch se jako
"
drugstore
"
oznauje prodejna voln prodejnch lk a doplr'k
stravy spolu s kosmetikou a drogeriI.
Pouit
"
smar drugs
"
je cleno na fyzicky i psychicky zdrav osoby, kter se ct sub
jektivn akutn psychicky unaven a jejich poadavkem je doasn rychl a inn
podpora vkonnosti a zlepen regenerace. Jak tomu obvykle bv pri zahjen pod
vni novch ltek, tak i v tomto prpad se zjistilo, e
"
smart drugs
"
je mon vyu
it
tak k reen nkterch onemocnni nebo alespor' k prevenci jejich vzniku.
,.Smart drugs
"
dobre prochzej do mozku, kde ovlivruj vivu a innost neuron
(
mozkovch bunk). Vsledkem je zlepen nervosvalov koordinace, z eho
nsl
edn vyplv zlepeni stavu osob, trpcch nktermi psychickmi problmy a one
mocnnmi. U zdravch jedinc se prokazateln zpomaluje proces strnutl.
lidsk
mozek je obvykle povaovn za vrchol vvoje, kter neprekonajl ani potae
nOv
generace. U vlme, e to je omyl. Mozek uml stvorit potae chytrej, ne je
on
sm, i kdy stje je to jen
"
genilnl blbec
"
, protoe nem intuici, city, emoce. Je
Vak jist, e brzy prijde doba, kdy lovk doke sestrojit i takov polta -a protoe
Vvo
j lidskho mozku nenl a tak zvratn jako vvoj techniky, nelze vylouit. e lo
Vk
nakonec prestane vysplm poltam rozumt. Jedin mon reenl spov
V
"
odblokovn
"
mozku, kter by bylo mon vyut nikoliv na souasnch
1
0-1 5 %,

Ybr
na plnch
1
00 %. Proto se prostrednictvlm vdy sname najlt obranu i reen
sou
asn - nkdy v pouit fyziklnch prostredk, vtinou vak vyuitm podvn
s
pecifickch ltek. Existuj sice nelegln stimulanty, ale tak takov, kter leglnlm
Pu
sobem mozku pomhajl, naprklad v boji proti negativnlmu vlivu souasnho
"
pre
d
i
menzovanho
"
ivota. Ve svt, predevlm v U5A, se vvoji nenvykovch stimu-
lanich ltek vnuje mimordn pozornost, protoe pfedstavujl budoucnost
ba
Vznamnho rizika. Vedoucmi osobnostmi jsou prof. Dilman, dr. Dean, dr. Chvorinof
dr. Lee a dr. Leibowitz. Napfklad ltka zvan DMAEje znma ji tmr 50 let, podrobn
byla zkoumna nejVznamnjm biofarmakologem prof. Pfeifferem.
Pehled dosud znmch mozkovch nutrient
DMAE; acetyl-L-karnitin (ALC); koenzym 0'0 a Idebenon (derivt 0,0); GHB (gamahy
roxybutyrt) - ltka, osvcenmi vdci nazvan elixrem ivota a odprci neprve
oznaovan za narkotikum a pfinu mnoha mrt; GABA (gama-amino-butyrt) - lt
clen dmonizovan; DLPA (Vchoz ltka pro tvorbu fenyletylaminu - PEA); rsto
hormon - dal elixr ivota, dmonizovan ltka, oznaovan za prinu mnoha pr
blm a psn zakzan pro pouit v profesionlnm sportu; PEA fenyletylamin; ada
togenn byliny - ginkgo, en-en, rodiola, eleuterococcus; Tryptofan, aminokyselin
prrodn nhrada Prozacu - 5-THP (hydroxytryptofan); DHEA -Vchoz ltka, tak zvan
prohormon, z nho se tvor vechny steroidn hormony, tedy jak musk, tak ensk
vinpocetin a vincamin jsou prirodn alkaloidy, ovlivrujc mozkovou innost
Pouit chytrch drog je asto idelnm reenm aktulnch problm s psychicko
navou a dokonce i s takoVm stavem, jakm je syndrom vyhoeni. Tyto legln lt
by tud mohly pomoci zabrnit stoupajcmu zneuvn psychofarmak. Vtina tcht
lk toti postupn mn psychiku a pacienti se na nich stvaj zvislmi stejn jak
na neleglnch drogch. V prpad zlepen stavu je obtn tyto lky vysadit.
+
Pouit chytrch drog pfispv ke zlepen prbhu rekonvalescence a podporuje neb
zesiluje inky pouvanch lk. Studie, proveden v prbhu poslednch let. pr
kzaly, e nkter z nich mohou V'{znamn pomoci pri een specifickch zdravot
nch problm, v nkterch ppadech dokonce i bez podvn lk. Namtkou jm
nujme Parkinsonovu a Alzheimerovu chorobu, roztrouenou mozkomn sklerz
deprese nebo stavy akutn i chronick psychosomatick navy (navoV syndro
a stavy celkovho vyerpn nebo rychlho strnuti.
V souvislosti s pouitm
"
chytrch drog
"
meme oekvat objevy noVch
"
smart drugs
pfirodnho pvodu, konkurenci ze strany syntetickch
"
smart drugs
"
ve form liv
psychofarmak nov generace. problmy se schvalovnm jejich leglnho prodeje dk
tlaku farmaceutickch koncern a nedvru k jejich pouit ze strany uivatel pod vr
vem dezinformac, zmrn fench s clem omezit jejich obrat.
Kofein - pklad rozporuplnho stimulantu
V souvislosti s kofeinem bych vs rd ujistil, e
"
kvikovn
"
je to posledn, co by mohl
ohrozit v ivot. Nebo e by pece? Kofein dvno nen strak, a to teba tak proto
e se prokzalo. e jeho pravideln konzumace zvyuje hladinu bezpen frakce ch
I
s!
ero|u
.1o!|,nadouses!ude,k!erezasea!akop!|n|s!c<enejsou|Tak!|ebaedna
?
e'
a!|v
n nep||'|rozsn'chs!ud',e|vsed<yby'yzve|ejnnyvasop|seDiabe
..

u!evroce 2002 !vrdl, ep|!|kvysn|uec|!||vos!!kn|na nzu|n,n|rnzvyuje

kr
evn
!|a< a souasn zvyue h|adnu vo|nch nas!nch kyse|n, co e vechno

|e
d<emvraznes!|nu|acevyp|aven|znnehopop|achoveho hornonu, zvaneho
a
or
e
na||n.A na !en|nzu||ne!o!ak,pro!ose!a<eko!e|npou|vp||redukn'chd|e-
!
suhavpros!|edc|ch,dokonced|s!r|buovanch|eka'|,uenchkes!enenue|u.Na
r
uhe
s!ran, h|ad|naadrena||nusevprbhu bneho|vo!a unk!erch||dlzved
_
v||vem
s!andardn|ch i nh|ch s|!uac| !o|k!, epsobenIko!e|nu e pro!| !omu
ma||
kos!.F|es!o|!akovexpe!,)akmedr.Merco|a,nachz||aduda|chargumen!

p
p|oenchvdeckm|s!ud|em|pro!|konzumac|ko!e|nu,em|!opI|padanepf|-
roz
e
ne. |ro!okns|edu|c|mp|evza!mzvrm p||pou| vas!nkomen!|.
Nega
tiva plynouc Z pouiti kofeinovch npoj a kofeinu obecn
Pro!|konzunac|ko!e|nubynoh|svd|!obsah!ox|ckch pes!|c|dvzrn<ch<vy,
d|ox|ny ve !'!ranin pap||e pou|vanen p| p'`pav p|e<apvane kvy, ch|or|dy
a !|uor|dyve vodpou|vane <va'en|<vy |es!|c|dysou va<vevech po!rav|-
nch, nejvce v cerelilch, jich konzumujeme nesrovnateln vt mnostv n
zrnek kvy. Filtran papir poufv pomrn mal mnostv konzument
kvy. Chl
ridy a fluoridy jsou v pitn vod, jej objem konzumujeme ve vznamn vt
mnostv ne je objem vody, obsaen v denn vypit kv.

Thotnm enm se doporuuje. aby nepily kvu. protoe jsou mnohem vce
oh
eny snenou citlivost k inzulinu (viz tzv. thotensk cukrovka). Proti tomu nelze
Ir
namtat, presto se obvm, e toto varovn se zcela mine inkem. Existujvak ta
studie, kter tu predchoz popraj.
Dal doporuenfv prpad, e se nechcete vzdt kvy, vyvolvaj smv: pijte pou
organicky pstovanou kvu; pouvte-Ii kvu bez kofeinu, kupujte vhradn tu, k jej
vrob byl pouit postup, zvan vcarsk vodn proces, protoe to je jedin jistot
e v takovm produktu neJsou obsaeny ve vznamnm mnostv toxick chemik
he; nepouvejte cukr a mlko do kvy, protoe tyto ltky zpsobuj daleko vc ko
ne samotn kva; pro pfpravu pfekapvan kvy pouvejte papr bez chlru (u n
je tak dostupn).
Pokud je tedy kofein skuten tak rizikov, pro dn instituce na svt (pozor,
se objevily vjimky) nevaruje verejnost pfed jeho pouitm, pfedevm jako prdavk
do limond. pro neto na prodejce aje a okoldy, pro nevaruje maminky, a
kojence a batolata uchrnily pfed kofeinem? Mon by se nm lpe chpalo jedn
mezinrodnho antidopingovho vboru, kter kofein prohlsil na zakzanou dopi
govou ltku, neeticky zvyujfcr vkonnost profesionlnch sportovc. Nedvno va
byl kofein vykrtnut ze seznamu. Pro asi? Protoe neinkuje? A kdy tedy inkuj
jak to. e nen zakzn pfedevm dtem?
V izraelskm periOdiku Proceedings of rhe Nationa! Academy of Sciences z rok
1 999 byla zvefejnna studie realizovan ve Weizmannov institutu, zabvajc{ s
vlivem kofeinu na rst dendrit (to jsou vbky nervovch bunk v mozku, kte
slou ke spojen s jinmi bukami). Vdci kultivovali in vitro (tedy
"
ve zkumavce
neurony (nervov buky) z oblasti hippocampu 00 je specifick oblast mozku) 1 9 d
starch myrch embry. Ukzalo se, e dendritick vbky nervovch bunk, vyst
ven inkm kofeinu, se prodlouily o 33 % a souasn se zvil i jejich poe
Mechanismus psobeni kofeinu je podle autor studie v tom, e uvoluje vpn
uloen v bukch a ten pak podporuje rst studovanch tkn (nebo spre bunk
Autori studie vak pedem upozoruj, e vsledek je pouze a vlun vdec
a nen mon z nj dlat praktick zvry. Ml jen demonstrovat. jak rozshl jso
monosti neuron mnit a pizpsobovat spoje tm. e prodlou
"
chapadla
"
, i
vbky, k dalm bukm.
Doufm, e tomuto vysvtlen nevte! Je to pouze zastrac manvr, kter m odvrt
pozornost od studi, clench k poznn monost pozitivnho (stimulujcrho) vlivu na li
sk mozek.
L
dn studie nen dlna prost jen tak, Zbyten! Tak jde o to, aby se dosu
definitivn nepotvrzen vsledky studii nestaly motivem k pedasnmu vyuit v pra
x

Qu
}|
vs
,edosp||ovk,kterepmnmp|}<em<vy|de}metomu!|'ky
U)!
nI
,
neme p'| danem mnos!v|oe<vat,e by vbky}eho neuon reago-

p
o
dobn|ne}sou!ot|vevvo}|Iadkytomu bymoh'b!gen||n|.Jakupozou}e
v

r
een
oughzunvez|!yvUrban,h|ad|ny<o!enu,nu!nekvyvo'ndostateneho

n<u
,
JSOU
to!!a<vyso<e,ebyna|ov<amoh|ym|!vraznnega!vn|dopad.J

et
dodm, e kad takovobev m d/|ve pozd| za}|mave pra<!|cke ap|-

V
!om!op'|pad!op|at|dvo}nsob-vdyko!e|nbn<onzumu}u|ko}enc||
o
n
t
}e}ednozvysv!|en|, po)sou souasne d!|!a<chy!re| Takeko!e|nis-
mu
s
bud
enakonecpro|ids!vop/|nosem?Nemohu!ovy|ou|t,pro!oecoko||v,con
moz
ek
vybudIk}ennepatrnnadprmtneak!|v|!Iuvame,ece|vch90 % mozku
v|a
s!n

-
n|cned|,znsud|super|n!eI|gen!nI!vo|y.5nadsenedokmeobevu,
e
prav|d
eInkonzumace!I|av`ce%|kkvydennpokozuena|gene!|ckouvbavu.
I
kdy
,
}ak
v|d|te,mone}esnadvechno.dnda||oku}|c|zprvanend|kypos!u
pu|c|
muvzkumu n|kdyvy|ouena.
Co jst, aneb stravou
k wellness
Na stran<ch asop|s,vnovanych!!ness nebozdavenu votn|nu s!y' u se

g
polta setkvm s lnky, echautofi patr mezi tch nko||<des|!e<||d|, k!er|_
ozd||ode nne, zien na|asno- nak by !ot| nenoh| psat !o, co p||. Vsle
kem jejich psoben|na tene (v!|nou !enarkyIetotln zma!ek. KdyoIon
poblenu uvauji. zdasen|,eobsah!etopub'|<acene<eznatkutak vyznam
pispt. Nicmn, tuto vahu neberte pli vn . . Snam tomu sten zabrn
zvraznnm nkterch pasa|!ex!u,e|chp'a!nostenepochybna.
Na!omton|ststnebudeodvc|uvestp|k'adznatenestuace,tyka|csespo|1ov
aktiv|ty. Kon<re!n se edn o <u'!urstiku. Drtiv vtina vyznava tohoto sportu
dodnesdr|d|ouhozavedeneho,ava<poodbonestanceednoznanp'e<onane
z
Y
k
U
-hned po tr
,
ninku konzumovat h
?
jnost sa
9
hari: a ve strav se vybatjak

e
.
rt
I
d
i
jakymkoliv tukum. Tento zvyk velmi brzy zpusobl vzestup hmotnosti. avak ni koliv
of
l
en
ken nrst objemu svalov hmoty. nbr nrst objemu - podkonho tuku!
Ok
azem toho jsou kulturist. kterf v prbhu
"
pripravnho obdobl" majl hmotnost a
o
1
5
% vy ne soutn a hodnota jejich podkonho tuku doshla celch neuvfitel
n

G
h
20 %! Logickm
"
opravnm opatrenlm
"
je velmi svrzn reduknl dieta. kter je
Cle
na
k redukci nabranho tuku. S ohledem na to. e soute se opakuj. dochz ke krt
k
odo
bm vraznm zmnm hmotnosti. pfpadn se kulturista doslova trpl hladem po
r
a
du
tYdn. Je snad normln. aby ten sam lovk ml vtinu roku naprklad 100 kg
a
v
krtkm obdob sout pouhch d3 kg? Je to zdrav? Samozrejm ani nhodou.
Je
tO
dokonce situace identick s jo-jo efektem osob. trpcich nadvhou a pouvajdch
kr
tkOdob plsn redukn diety. Podstatn v prpad kulturist je. e nsledky takovho
je
dnn
i se projev pomrn dlouho po ukonen aktivnl sportovn innosti. Vrazn vze
stUP
tlesn hmotnosti je pouze jednou z tch mn zvanch poruch.
Doporuuji tenm, jejich clem nen amatrsk nebo dokonce profesionlnf
kulturistika ani fitness. aby se snaili doshnout individuln optimln! tlesn
hmotnosti a tu dreli pokud mono cel ivot ve velmi zkm rozmez. Nad
mrn mnostvl svalov hmoty zdrav! nezaruuje.
Nejasnosti
v pojmu racionln viva
Nedivme
se, e veejnost nevi. jak se zdrav stravovat. kdy to dosud nevd
ani odbornci.
Kolegov. specializovan na vivu na stran jedn a lkari. ktet se naopak vivou nemo
hou z profesnlch a asovch dvod zabvat tvor tzv. odbornou verejnost kter si oso
buje
prvo
vyjadrovat se k problmu formulace racionlnl vivy. Je to velk odpovd
nos
t.
kterou si tato skupina specialist plili nepripout. Podobn je tomu s formulacemi
doporueni. tkajclch se zdravotn prevence (napfklad okovn. vyetrenl prsu apodJ
Jet
nedvno se naprosto ignoroval zsadn vliv individuality, projevujid se odlinmi
nroky na skladbu stravy v zvislosti na pohlavl, vku, fyzick aktivit. genetickch dis
pOziCCh a aktulnm zdravotnm stavu
.
Nynl se konen zanaj objevovat nznaky dife
renciace volby zpsob lby (pouitllkl, stejn jako se ji pfipout. e tot se mus
USkutenit i ve viv. Aje to prv individualita, co zsadnm zpsobem komplikuje for
m
ula
ci
doporueni pro racionln vivu, kter by mla obecnou platnost.

kon
textu
s formulaci pojmu racionlnl viva je jasn. e stle mme co reit.
Ot

se
v$ak tk i vivy ve vztahu k nemocem. Moderni medicina toti neres
p
ek
tuj
e
velkou ivotn moudrost. vyslovenou jistm kolegou ji pfed mnoha dest-
kami let -
"
strava budi tvm lkem
"
. Kdy u jsem se dotkl medicny a
"
lebn
stravy
"
, pak musm podotknout, e reeni a zsadn inovaci vyaduje systm p
f{.
pravy stravy pro pacienty v nemocniclch a zde uplatovan reim cel rady
"
diet
"
.
Ten toti nerespektuje nov objevy a doporueni. Nen to ale problm pouze n
f
republi ky, nbr v podstat celho svta.
!
Odbornici nevidl, jak bychom mili jist. Nan8tstf ns
"
utl jistU potravinfs
prmysl a podniky vefejnho stravovni, vetn Ikolnlch jldelen. Pitom jedin'
zjmem tchto instituci je vhradn zisk. Zdravl spotfebitele nehraje ;Udnou r
Podtlakem laick a nkdy i odborn veejnosti se zemidilsko-potravinfsk ko
plex a s nim spjat instituce uchyluji k mleni a mnohdy bez uzardinl lou. O to
e zneulvajl klamavou reklamu, snad ani nemusm mluvit.
Sttem placeni odbornici by mli bt tmi, kdo by ml pozitivn ovlivovat str
vovac zvyklosti populace a tm prospvat verejnmu zdravl. Mli by uit verejnos
stravovat se tak, aby pfevldajcl vivov styl prestal bt prokazatelnm hlavni
zdrojem pokozeni zdrav!. Je jasn, e odbornci z mnoha dvod nemohou for
mulovat podrobn doporuen a mus se UChylovat k pouhm obecnm doporu
enm, kter nakonec sami bagatelizuj nebo zjednoduuj, kdy zjist, e se neset
kala s odpovdajc nebo spe s dnou reakc verejnosti. Krom toho jsou odtren
od reality samotn stravovac praxe, a to znamen tak od technologie chovu hos
podrskch zvrat a pstovn zemdlskch plodin a technologie vroby potravin
Proto jen velmi obtn odhaluji nelegln postupy vrobc - pokud se o to vbe
pokusi. V dsledku toho jfme potraviny, kter svm obsahem maj ke zdrav
potravinm hodn daleko.
Toto jsou dvody, pro zcela odmtm stvajc vivovou doktrnu a radm tenr
a verejnosti obecn nepodlehnout nesmyslnm, ve svt ji dvno zavrenm, dopor
enm typu
"
nejezte vejce a mslo, protoe obsahuj cholesterol, pouvejte rostlinn
oleje na smaen, protoe obsahuj esenciln mastn kyseliny a neobsahuj cholesterol
"
Vadl mi tvrzeni sttnfch orgn a sttem placench odbornk, e kvalita souasnc
potravin je na takov rovni, e nen treba se znepokOJovat, protoe jsou zdrav a schopn
zajistit dostaten pfjem vech ivin a ochrannch (esencilnlch, nezbytnch) ltek, kt
rmi jsou napfklad vitaminy, minerln ltky vetn stopovch pNk, enzymy a rada da
ch, laick i vtin odborn vefejnosti asto tmr neznmch sloek.
Tvrzen. e nae strava, pOkud chceme, je zcela vyhovujc a postaujcr k zajit
dobrho zdrav, je naprost demagogie, motivovan alibismem a snahou vyhnout s
tlaku vefejnosti v prpad, e by se jasn prokzalo, jak je skutenost. Korunu tom
nasadili zdravotnit statistici prohlenm, e zdrav nroda se zlepuje a prmrn
dlka ivota prodluuje. protoe od roku 1 989
"
zdravji jfme
"
.
Ve skutenosti jsou souasn potraviny vechno jin, jen ne zdrav. Nejenom,
nejsou kvalitn, ale jet ke vemu bvaj zdrojem zdravotn neprzniv psob!
cch ltek. Tvrzeni. e situace se
"
zlepuje
"
, je svm zpsobem pravdiv, nezna
(en to ovem, e to m podstatn pfzniv vliv. Dky internetu je i rok vefej
n
osti umonn pfstup k dl eitm i nformacfm, tkajcfm se kvality potravin, napf
klad
nad l i mitnho obsahu tkch kov (rtuti) v nkterch mofskch rybch
(n
kter americk organizace vydvajl varovn vefejnosti, hlavn thotnm
en
m, aby
nekonzumovaly tu i onu potravinu z dvod masivn kontaminace
k
odlivmi ltkami). Tot plat pro kvalitu pitn vody. Tak otevfen informace by si
ns nikdo nedovolil vefejn prezentovat! Vysvtlen spov v obavch z poli
tick
ho dopadu, pfiem dalm motivem je oprvnn strach z toho, e se odhal
dal prvihy vrobc potravin.
Kd
o z vs by chtl zskat pOdrobnj informace, nalezne je (byt zdaleka ne v dosta
te
nm rozsahu) v m publikaci Co jlme a pijeme aneb vliva pro 3. tsci/et. Oou
lm, e se mi v nkter z dalch publikac podaf podat vyerpvajc obraz reality
vivy, byt si nejsem jist, zda verejnost takov tvrd fakta vbec d a zda by je pfi
jala.
Nedivil bych se jejich odmtnut. protoe slabm povahm pfi etb takovch
kata
strofickch dat hroz deprese, predevm kdy pochopl, e vlastn neexistuje zp
sob, jak riziku inn elit.
Zsadni chybou tch, kleri netrp/ vznamnmi akutnmi zdravotnmi problmy nebo
vnmi chronickmi onemocnn/mi. je pfesvden, e prv jim se nic zlho neme
prihodit. S pfekvapenm zjiuji, e mnoho lid se chov. jako kdyby mli jistotu, e
jsou nesmrtelnL Myslm tm i ve vztahu ke stravovn. . . Jin lid si zase s oblibou
nalhvajl, e .. iVOl je nutn si ut a do hrobu odejt se zdevastovanm organismem
"
.
Pr je trapn zemrt .. zdrav
.
.
.
l
ada z ns se tak obelhv pfesvdovnim sama
sebe, e .. doktori dnes vyl vechno
"
.
Pravdpodobn dn jin faktor nen pfi vzniku rakoviny u disponovanch jedinc tak
inn. jako plejdn (dr. Willams, USA, rok 1908.1. Zkladnmi priinami rozvoje
(ndorovch) onemocnni jsou ze 40 % patn viva a ze 30 % kourenl (Liga prot
rakovin, 1996.
Ve
svtle nejnovjch poznatk je evidentnl, e ani jedno z uvedench tvrzen
nem absolutn platnost, protO nejsou vytitna tun. Dokonce si myslm, e ve
druhm pfpad maj vraznj vliv jin faktory, pfedevlm ddin dispozice,
(tk) virov onemocnn, pfedevm v prpad osob se snenou imunitou,
a v neposlednl rad stres. Proto je aktivn prevence sestavena z obrannch opat
ren
.
mezi kter patr racionln, individuln sestaven viva, pfimren fyzick
akti
vita
a ncvik autoregulanlch technik, nutnch k psychick relaxaci. Bohuel,
a
ni
to
nestail
Je.
dl
eit
nauit se vyuvat monosti, dan modernmi vdeckmi poznatky z oblasti
P
|
!rOd
n
{alternativn!l medicny a pouvat vhody, vyplvajc ze pikovch technolo
gu,
u
Plato
vanch pli formulaci receptur voln prodejnch doplk stravy. Tyto vhody,
PO
Sky
tova
n civilizac, bychom mli vyuvat dokonce ji v potench fzlch onto
gen
etick
ho vvoje - a dokonce ji pled poetlm!
Poruchy zdrav! jsou a pfilil asto vyvolny chybami ve viv ji v ranch vYv
jovch fzch.
Myslm, e pro odbornka a pro toho, kdo se o vivu zajm, je na tto problemaf
nejzajmavj nzorov nejednotnost. Meme se divit podcerovnl a zesmov
doporuen, jak jst, ze strany laick vefejnosti, kdy
"
jednou je to tak, aby za pr
to bylo zcela jinak
"
? Stejn tomu je s ekonomickou nronost stravovn, proto
prv to je hlavni regulanl faktor, ve svch dsledcch vedouc vtinu popula
k nevhodnmu stravovn. Dalm, dost mon nejpsobivjm, faktorem jsou zait
stravovac zvyklosti (spe bych ml napsat
"
zlozvyky
"
) a do jist mry tak pfetrv
vn vrozench pud, v tomto pfpad snaha jst hodn, kdy je co. Tmf kad chc
jst hodn a
"
chutn
"
pri co nejmench nkladech a mnoho lid dokonce povauj
jdlo za jedinou skutenou ivotn slast. Vsledkem je obrovsk spotreba levnch potr
vin, kter nanetst pat mezi ty nejmn zdrav.
Ve formulaci vivovch zvyklost a stravovacho stylu populace se vznamn upla
uj odborn nepodloen
"
vivov tvrzeni
"
, zmrn podporovan vrobci. Ta
napfklad, je-Ii na njakm druhu margarinu, cenov se vymykajcmu obvykl
typm, uvedeno takov vivov tvrzen, jakm je konstatovn pozitivnho ps
ben na hladinu cholesterolu, kterou tento margarn vznamn sniuje, je to do
mon principiln v pofdku, presto to je klamav reklama, protoe psoben obs
en funkn sloky jako takov sice ovfeno je, ale psoben potraviny o tuto ltk
trochu obohacen u nikoliv! A to nen nic proti jinm problmm. Proto bycho
si mli poloit otzku, pro napfklad na tunch uzeninch nenl uvedeno varov
ve stylu
"
kod zdravi vysokm obsahem ivoinho tuku, cholesterolu a konze
vanich ltek, nevhodn pro dti do 3 let a osoby se zvenou hladinou cholest
rolu
"
, kdy toto vechno je. na rozdl od psoben onoho margarinu. ji velmi dobr
vdecky prokzno? Zd se vm to pfitaen za vlasy? Pro tedy je povinnos
vrobc cigaret na obal vrazn uvst
"
koufeni zpsobuje rakovinu
"
(to je mim
chodem vdecky jednoznan neprokzan tvrzeni!), ale na balench plesnivc
l uklch
"
burcch
"
to uvedeno bt nemus?
Jak pomjiv a zcela neefektivn je snaha o modernizaci vivy, demonstruje souasn
stup od nOvch, relativn zdravch praktik, k pvodnm zvyklostem, vyznaujcm s
konzumaci levnch pokrm ze sortimentu nrodnch kUChyn, mezi n se sporadic
zamchaj nvtvy americkch restaurac
"
fast food
"
. U vbec si netroufm hodnot"
dsledky rozvoje Jeady made food
"
, co konkrtn znamen pouit mraench hot
vch pokrm. No, i kdy, jak znm nkter konkrtn osoby a zpsob jejich stravovn
budou-Ii se takto stravovat, bude to pro n daleko meni zlo.
Nabdka
"
zdravvch" potravin se sice rozlifuje, ale jen proto, e za zdrav vro
vydvaj! i ty, kter si toto oznaeni naprosto nezaslou/.
Z eho by mla vychzet modern
racionln viva

Mod
em! racianln! viva by mla bYt smsl rznch vfivovych stylO. protoe
v
kadm z nich je mon najlt nco pozitivnlho.
Mla by respektovat individulnl poteby jednotlivce v zvislosti na pohlav,
vku
, fyziCk aktivit a genetickch dispoziclch a pi pad n na aktulnlm zd ra
votn
lm stavu.
Mus opustit nic nelkajfci obecn doporueni a zastaral pravidla. pOhodln
pouze pro ufednlky.
.. Modernl radonlnl vyiva musl respektovat vdeck objevy a pfipustit nezbyt
nost c!len konzumace modernfch forem potravin (tv. funknichj a specilnlch
doplk stravy.
O/eiln! vda vak dosud odmrt vechny jin ne j sam vyhovujlcl
"
prisn
vdeck
"
postupy. Nechce slyet o nezbytnosti individualizace skladby stravy v zvis
losti na genetickch dispozicch tak, jak je mj. formuloval dr. D'Adamo ve sv teorii
vYivy podle krevnlch skupin. Vda tak kritizuje relativn przniv psobfc, av!ak
z jejho pOhledu
N
alternativn
"
vivov styly, napfklad vegetarinstvL Tento styl toti
povauje za rizikOv, prinejmen!m proto, e by mohl zpsobit deficit vitaminu B'l
(to nebylo nikdy prokzno). dlenou stravu m za nesmyslnou proto, e podle jejfho
nzoru organismus reaguje na prljem jakkoliv potravy vyplavenlm v!ech druh
enzym, vetn tch, kter nejsou nutn v prpad, e se v prijat potrav nevy
skytuje ivina, kterou by mly trvit. a makrobiotiku, vetn jej! nov evropsk vere
povauje dokonce za nebezpenou,
Nediv
m
se tto situaci, protoe vm, e i pro experta je mimordn obtln vyjdrit
se
katego
riCky. Nikdo toti nenf schopen ovMt efekt a mon dsledky dlouhodo
bh
o
pouiti toho kterho specifickhO vivovho stylu. Pfedpokldm proto, e kole
gOv i verejnost budou !okovni zverejnnlm nvrhu skupiny americkch koleg na
radikln pravu vivovch doporuen smrem k zsadnmu omezeni konzumace
rtllnych vrobk a sacharidovch potravin (cereli, tedy obilovin) a naopak k zasta
Ven kampan namlench proti masu a tukm.
DO
Poru
eni
Skupiny osvcench odbornlk kolegm. aby opustili zaitou tradici
n
e
SlTly
slnho
krlovho taeni proti cholesterolu a v oblasti lebnych diet stejn

eS
I
l
YSlny
systm stravovn diabetik, nucench k pouiti
"
vymnnch tabulek
"
p
V
eni
kad porce, JSou pri)lmny s nechuti a zdrazovnlm, e ,,)e nezbytn
s
r
o
V

st
celou radu dalch studi
"
. Faktem je, e stejn kategorickm zpsobem
e
cho
vajf
tak stoupenci onch modernlch, medicnou odmltanych
"
alternativ-
nich" vivovch styl, kdy na n nedajl dopustit a odmtajl vysvtlit jimi
principy, Tot do jist mrry platr o autorech novch teorir, ktel bvajr stejn
Senliv a neobjektivnr.
Nejasnosti provzej! nejen formulaci optimln vivy populace, kter
nesportuje, ale i vivu sportujc verejnosti, Hm spISe profesionlnlch
Musm priznat, e mne, jako autora publikace Sport a sprvn vrlva,
tivn mal zjem vivu ve vztahu ke sportu. Pfitom kdykoliv
zjiStuji, e posluchai nemaj konkrtn predstavu o tom, co by mlo on,,"'o'" ,,',",
sportovce bt nevdf ani, jak se po strnce stravovn postarat o vlastn,
sportujc[ ratolest.
a!

c
se
vak k pohadce ovyvoven s!y|u

vhodnen pro kohoko|v

.Jaka e
V|
as
na
s!uace Nue, adosudodbo|n|c|,placen s!a!en (nebo nap||k'ad!a<e
.
k!c
|
JSOU poradc|organizace zvan VHOVo'dea|!hO|ganza!|ona e|spe-

a||
zov
an

s<up|ny, zabyva|c| se pr
?
d
.

kc po!avin a vy|vo - FAO) pova

.
u|za
.
dc
a'n
|
vy
(
vu!zv.smenou stravu, je}dopo|uovanounedJnousouas!|je <on-

u
a
ce
|vo|nych o|'<ov|n !en vyhadn v podob drbe|ho a ryb|ho nasa

boh
a!eho
so!|nen!u ml nch vrobk. Zdvoduji to nu!nos!| dos!a!eneho

|
_
u
<va'|!n|chb||kovn p||souasnen n|z<enobsahu!ukuaspecifickch |a!ek,

va
ny
ch
pur|ny, cho'es!e|o|u a naopakp|| vhodnen zvyenen obsahu nk!eych
mn
c|' lp|edev|nvapn<uI.
cxs!ueednas<upnaosvlcench vdc, <!e|sevsouasnos!s!av|naodpor abez
coa
v
zvecu|vlastn, vdou pod'oene nazoy. Nap|k'adse u<aza'o, e <e zd|av|
v
ede
v|cecest, !edyv|cevyvovych s!y|. Jezene,en|noadnpsobvynIa<-
torem cgenc!|<a.A !ake asne, neenonz ve uvedenho dvodu, ce hodn
avn|h|eda!dea'vyvypro cel ||ds!vopod|es!avypopulac, vykazujcch nevy|
dosaho
vanyv<.1n|souJaponc|,po!osezavzospravnehos!ravovan|ednudoou
zaa'
vydvat e|chvyvovys!y',!ypcky<onzunac|noskych |\o, |\e, asa sOo-
vCh produkt lJaponcnepou|va'anesnae|k|avske n|e<o,p|es!okupodvune!p|
cs!eopozou!o'i<,a<oLvropaneI.Nona!akepo!oseuchytila na<oo|o!ka, kter
m sve <oeny pravvJapons<u
V poslednlch letech seodborn|c|pochva|nvyadu)|o tzv. s!|edonoskes!av, <on-
|e!nozpsobus!ravovan|Hek.1o<upod|vu s!a'ep'a!|| Cona!om,esenedavno
pe<vap|v z|s!||o, e
R
ekov sou na|oden, kter evLv|opnap|vn|n n|s!ve
vs<ytuobezity! ? Co na!on.esepi||o!akena !o, evc nena so|!|nen!upou|-
vanychpo!rav|nzale|naech kva|!annos!v|edno!|vychpo!avnovychzdro?
O
v|ozenychdispozicch an|nen|uv|
3!ava zdravch a typicky d'ounovkych popu|ac|sevyznaue nadprmrnou <on-
:um
ac|domc zeleniny aovoce, ovho masa a specilnch donac|ch uzennano-
skch
yb,anaopaknn|na'n|spo!febou n'ekaan|enychvyook, pen!en
Vhra
dn konzumovanm !u<eneo'|vovyo|e.Vznamn vy|espoteba erve
n
ho
v|na Naopak !ened|nynpe|venoyva o||ych|eb, ale!akovy, <!c u ns u
nik
do
ne:na ppraven spou!inp|odn|ho <vasku.
Uenovse d|sku!ue o da''ch pev|a!nych novn<ach- ovbru potravin aIo|-
m
u'ac
|
|de|n|kupod|eg|yken|ckehondexuIG|I,oznovede!d. 5ease,vyso-
|
o
Dr
o!
e
noved|e!d A!knseapravdpodoon oych nae|da||sys!eny, ve!n
n
Yn
a<!u
a' nndn'pa'eo'!|ckes!|avy, <!e|aesovna!e'nasda'epopsanou

sy|o-

nebo
chce!e-||

o|ganc<ou

s!ravou U Mercola, )a<o jeden z n|noadn

'!
|cky
cha souasn ve|nne<onvenn|chau!o. do<oncedo<azu|e,evrmCI
siro
v
s!avysee||kon1unen!nenus|onezova!naovoce,ze'ennu,occhyaoo|||,

-n
e
|
|s! I syrov naso a vece, an by skova| sm!e'nou na<azu. De|ne
U
Q
. . .
a|e
u nas?
Zkladn fakta pro formulaci optimln vivy
.
.
Rozhodujc je kvalita, nikoliv kvantita stravy .
.. Vtina lidr konzumuje minimln o 1/3 vc energie, ne sta ke zdravmu ivo{

.
.
Souvislost mezi kvalitou vivy a kvalitou zdrav je ji pfesvdiv dokzna .
.. Souasn potraviny nemohou zajistit dostaten mnostv ochrannch ltek,
.. Vtina lid dlouhodob poruuje zsady sprvnho ivotnho stylu
.
.
Mnoho lid podlh neetick reklam na nevhodn potraviny
.. Mnoho lid uv lky, zhorujc kvalitu vyuit ptiatch ivin a ochrannch ltek .
.
.
Zmna skladby stravy me pomoci pti lb a me zabrnit rozvoji rady civil
zanch chorob .
.. Neexistuje univerzln typ
"
zdravho
"
stravovn, existuj vak nezbytn podmn
k naplnn pojmu
"
zdrav
"
viva.
skal alternativnch vivovch
styl a racionln viva
A
rl
a1
za situace ve stravovni a zdrav a konstatovni nepznivch souvislosti mne
ns
pirovala k vahm o monosti reen optimln skladbyvyivovho stylu. Tak jsem
I
e
dos
tal a k porovnn pstupu rznch autor a pedevm < analze rznch

alte
rnativnrch
"
vivovch styl. Strun eeno - doporuuji mimodnou opatr
o
st.
Tot, avak v mnohem vt mre, plat o svrznch dietnch reimech, pro
sa
zov
anch autory a jejich nejblimi stoupencI bez petky sebekritiky a objekti
vit
y-
Setkal jsem se tak s fanatiky, kte se uchylUj k ntlaku tvrzenm typu
"
pOkud
tO
nebudete dlat, jak vm km. patn skonte
"
Jsou mezi nimi jak lait
fa
n
O
uci, tak dokonce i mnoz lkari kter stejnou metodu pouvaj k presvdo
vni
svch pacient, e pouit jimi doporuovanch lk nebo lebnch postup
je o
prvnn a jedin mon reen. Doufm, e si uvdomujete, stejn jako j, e
na
takov
"
brain washmg
"
(vymvn mozku) nem prvo dokonce ani ten, kdo pou
itm njakho alternativnho postupu doclil zsadnho zlepen svho zdravotnho
stavu. Jde toti o to, jak dlouh trvn toto zlepen bude mt, zda k nmu vbec
dolo a nakonec tak, jak prpadn pozdj negativn dsledky by mohl zpsobit.
2dn skaln stoupenec jakkoliv vry toti neprizn, e osoby jinho vyznn mohou
mt tak pravdu. Stejn tak dn stoupenec specifickho vivovho stylu nikdy
neprizn. e navzdory jm pouvanmu
"
idelnmu
"
vivovmu stylu jeho zdrav
nen zrovna ideln. Jist, tko se odolv tomu, kdo je dostaten presvdiv
V dobrm zdrav se doil vysokho vku.
Neve nikomu, komu je pouhch 30 let, ohnl se eleznm zdravm a vypr
vnm o tom, jak se zbavil pomoc njakho vivovho stylu nebo specilnho
doplku destek chorob.
Snam se nepodlehnout profesionlnmu postien, toti presvden, e jen viva
je zkladem zdrav nebo e jen jaksi sprvn viva vs vylL tm spe, abych dopo
ruoval, bez znalosti konkrtn osoby, jakkoliv vivov styl nebo lebnou vivu i
doplnk stravy (nebo kombinaci).
MOdern doba prini nov technologie a nov zpsob ivota, kteri v nejbli dob
z
s
adn
m zpsobem zmn vivov styl. Nyn je to
"
fast food
"
, velmi brzy to bude
p
Ou
it
polotovar a hotovch jdel nikoliv ve form klasickch konzerv v plechu nebo
Ve
Skle
,
nbr relativn
"
erstvch
"
, a to vakuovanch nebo zmrazench.
l
eknu to na
r
O
Vinu

mm z toho znan obavy. Mohu si namlouvat, e pro radu lid budou tyto
n
l
o
V
techn
ologie ve zpracovni potravin vysvobozenm a svm zpsobem to dokonce
<e
p

Jeji
ch zdravotn stav, protoe jejich zpsob stravovn dky vlastn prprav stravy

b
o
naop
ak dky stravovn v nekvalitnch restauracch je jet mnohem rizikovj.
J
/
.
pre
sto . . . Voblib toti zstanou
"
hotovky
"
, presloe se Objevily tlaky (dky pred
I S
u
m
Evropsk Unie) je zru$it.
Globalizace vivy ve form americkch vivovch let na jedn stran, pre
Ze
tovanch rychlm stravovnm typu
"
fast food
"
a pizzy (tak cola, donuts, frittie
soffties, ice cream, milk shakes, cookies) a na druh konzervami a mraenmi ho
t
vmi pokrmy, bude mit velmi brzy mimordn nepfzniv dopad na zdravotnl
populac vysplch zemi. Na to ji upozorruj dokonce i amerit sttn fednfci. h

rci o potku obdob masovho zhorovni vivovho a v dsledku toho pfenesl
zdravotnho stavu! Toti, pro pfu
"
bude
"
, kdy u tomu tak je?
Podle mho nzoru, oyse vm to bude zdt neobvykl potom, co jste si ode mne p
etli nkter publikace, zstv zkladem modern racionln stravy Evropana tzv. s
en strava (lze akceptovat konzumaci libovho masa a sporadicky tak specilnf
funknch potravin), za predpokladu zsadn zmny sortimentu pouvanch potra
a jejich mnostevnho pomru, pfibliujfclho se v principu tzv. " stedomofsk strav
avak bez ji masov rozrenho pfejfdnf a nezfzen konzumace sladkostI. Tom
idelu vyhovuje spfe jihofrancouzsk ne reck kuchyn. Sortiment individul
pouvanch potravin by se ml co nejvce pfizpsobit genetickm dispoziclm, dan'
,

pi|
k|ad
.
vz!

anenkevn|s<up|ny<v

,an'byb

t
.
nspovnna

akterst<ou<on-
r
|?
!n|
hojednce, <!erou urue poh|av|,v<,!ypaktviIy, ne!abo||cky !yp, sona!o!yp
_\
nep
os|edn|iad!a<eci', knnu m konketn|pava zpsobu s!ravovn|vest.
Jak

vivov slyl se nejvce bl ideln slrav
t . nost`, a<se s!ravova!, e Inane!s!|I v|c. Monos!volbyva< ve v!|n pi|-
p
ad
psob'idenpob|en.Vs|ed<enenva!kza|!nzvyk'ostenZenevnodn
ta
va
nega!ivnov'vuezdrav|`dynen|asne,ak!en!opob'enednoduea|evn
v,tfc
!, ta< ad| n|cnevd!..
Je
nonez|o<e nab|dkyvybra!v|vovs!y'|by'z poh|edu souasnenedc|ny
a|t
erna!vn|
-
I,<tebytotodi'enavyfe|~a<!ene,ekadenuvynovuenco

neno, an| bycn !|n cht' maskovaI ne stotu a !a< podpoftvtnou sprvn
dce
nveienost|,e odborn|c| nevd|, cov|as!nesprvnea!edyco doporu|!.
1ak
abystevd|- po<ud kdo<o||vzvs bude n|tna<e pochybnos!oton, co
a
uvedenov!e!opi|uce, nes obsanporovna! sdada|cnautor,zn|ch
oravdpodobn ten nepovo'an|edr. Neco'a. I kdynkdye to spec|a|sta
hudnneortodoxn|. |odobne n!o|macez|sk!epinv!venovebovcns!-
ne<. Ce<vs neednopiekvapen|,pro!op'edenupozorui,e pro nnonezvs
oudouoku|c|ave svends'ed<u non do<once depres|vn|. ?ro!yzvs, k!ei|
um| dobie angl|cky, sou < d|spoz|c take da'|vebove strnky
-
aner|ckeho
p
vodu
-
, z n|cn|s!neza|nav|sou s!nkyd oseda|ea. O enozpsobu
o|a!ysedo!e!evda||n!ex!u.|ronkoho!ononbude
-
enda'|d|e!n|re|n

,
vtom!o pf|pad vyu|va|c|teor|e psoben| steno spec!c<eno hononu, naz-
vaneno 'ep!|n, n cnen nys'|n, eetoieen' 'ep|, ne str<tn|
-
no ga|n det
-
|stava !enf bez
obsahu akcnko||v cee||I d Mercoly A ak u to se nnou
ov,
op!seas|do<!epie<vapen|, protoese netedo|s!,eve|<enade.
v<ldane doobevu!onotohornonu, vysvt|u|c|no!enpavp|nc|p, espek!ve
0f|nu, vzn<u nadvhy,seoptzpochybu|.
V
d|
e
uvedenens!runenpopsurzncn a'!ena!|vn|cnvvovchsty|u|vnozna-

n|
-
d|e!a

.Je !onu !akpo!o, e vIa<ovch pf|padecnsedanvvovsty' pou-

va
ak
oedu<n|d|e!a, a|e pi!onevnodn|akos!abi'n|dlouhodobzpsobvvy
Dl
e
n
strava

||

d'ene
stravynen|naton!on|s!ak!u|n|,protoeekdspoz|c|ce'fada pub-

ac|
.
ve!n ecept. |a<tem e, ese ponnosvd|'a. Jiste se nadoutac|.
\
!e
i
nap
ros!onek|!|ckypoh|s|,ee!onesnys'ada'i,k!eii!vrd',ententov|-
pOv sIy|
-
rozhod|ne!abo||snus
-
.V!on drunenpi|padto ovem ne|zevy|ou|t,

o
I
o
e
kdy
sep'eaneak<o|vd|eta, ne<on|!o dobie. Mys'|m, ed'ens!rava
eoonrna<ceptovate'n,atovesnys|ue|hon|azovehoup'a!nn|vpi|pad,k
see|u|va!e|sna|v|aznzv|Ip||ennk!ereze!f|zk'adn|cn|v|n, resp. as|

dvou,tot|prote|nanebosachar|d.
Vegetarinstv
Vege!a|nstv| doporuu| piedev|n enn <evn| s<up|ny A a

sacha|dov
!ypn

|pod'esystenatizace d. MercolyI. Je naprostonevnodne pro kevn|

sk
p|nu O a

pro!e|nove typy
-
(viz dr. Mercola), <tern vege!ainstv|, !|m sp|
str|ktn|, ne ve|n| ub|||!. Jevhodne za|t neednodu|!ornou, !ak zvan
kvazi-vegetarinstvm Iobas se <onzunue b||e naso a ybyI, pod'e nov
nzor e va< vnodnevynecna!s!upe zvan lakto-ovo-vegetarinstv |pou
n'ene produ<tyavece, |nakdne|ne |vo|nepoduktyI,piedev|nnest
krevn|s<up|na B, a po u|!ou dobu ap'||ova!

|s!ou

!o|nu vege!a||nstv|. c
e so|vn veganstv. 1en!o v|vov sty| vak nen| vnodn pro dt| do 1 8 I
|vdosp|os!|nus|b!enovyznava|schopn|sestav|!sk|adbu |deln|ku !a<dok
na|e, abynedo|o<na<e!o|npodv|vy
|od|ev!|ny <o|egek|on!oho nutno pou|vatadu dop'k,sup|u|c|chzie
nedos!ate< nk!erch ocnannch 'te< |n|ner| av|tan|nI a pod|e nenov|
nzo| !ake protein. Vegeta|ns!v| a pedevin pak veganstv| e v|vov s
naprostonevnodnpro<revn|skup|nuO! Vecnchevege!ar|n,od<zannavee
stravovn| op|avdu
-
cnud<

. VegeIainsk, t|n sp|e vegansk, stava ne

vnab|dce. o<on|tonasnaenen sru, kvtku abroko||c|. Nebo naze'en|nove
sa|tu. onaene beznase po<ny s|ce nesou ta< kod||ve a<o mas|te, n|cne
|vton!opf|padenehor|nprob'enenpep'en!u<, vzn|kt|ansnas!ncn<y
'|n a!akeznannedos!ate<sprvncn!uk.
Syrov organick strava
Jde o vrazn spec|!|ck, | kdy do znane n|y n|noidn za|nav a a< se z
do<once|zdav,v|vovsty'.Jed|n,za!ovaknaprostozsadn|pob|enevne
sta!enedos!upnost|vnodnchpot|av|nave|cnn|nofdnn|z<e<va'|t.VCes
e!otedynodn hyg|enic<yr|z|kov s!y|. Trou!n s|p||ponenout, e d|sku!ab||n|
!ake s oh|eden na nae <||na!|c<e podm|nky, ta<e nys||n, e e a<cep!ova!e|
pouzev|etn|nobdob|.
Vpvodn|vez| eogan|c<syrov s!rava v|astnve'n|podobn !ru|!ar|nstv| ne
pi|snenuvegeta|ns!v|.|oz|!n|,edopouenennostv|b|'kov|neobecnre|
!|vndos!n|zke, dr. Nerco|adopo|uuekonzunac|syrovehonasa avaec. va'|t
zdroeb||kovinzrost||nnee|sou!o!|vdrt|vev!|npi|padp|olov<anepou
te|nebez tepe'neho zpracovni||u!n|ny | vt|na cee'|| ob|'ov|n). Mtoedc
pods!a!n nek-aknaso,!akvece, konzunovanevsyrovens!avu, by n'y
,-
<va|!u,!oznamen,emasobym|obtb|o,zce'aes!velnko||vpiedkon-
f
p

c|
zmazeneIavecebym'abt

sta

max|m|n3dny,atoe!k!omuod
,
p|c
,
cnovancnvo|nanekrmencnob|'ovnam|
5
|a
d
<
qvodn| yby zna|cn

zdravch eskcn vod

bycn<e <onzumac| bez!epe|ne

p
avv
nemon|dopou|tvbecavp/|padmofskchbycnunsrad|max|m|n|opa-

n0>
!~
nen|monezau|!e|cnhygen|ckounezvadnos!.
\!nave|enos!|s pod pomem

syrov s!ava

pfeds!av| stravovn| sverzncn

a
dn
c
, |n<|nu|c|ch <ducnovn|muvo!u, vyhub'chaneupavencn, sm||ench se

,
,

,|sesvtemazce'apas|vn|cn.J nis|!a<topfeds!avumakobo!|<y.No,vtomto
o
'|pa
d as ma|kpavd b|| .
5yr
_
v
s!ravava<mevyu|t!a<epo!av|ny, <!eescenesou!epe|nzpacovane,
a|a
<e
z'epenecn strav!e|nost sepou|va|spec!<epostupy. dysezamys'ite
nad!|m. coemone|st bez poui!|!ep|anebom<rov'n, utvs mnono suov|n
nanap
adne-krom|uvedenehomasaavaectobudou!a<eofechy.med,semena,
ze'en|naovoce, a'eta<ems'o,dokonce|ers!ve nepasterzovane m'eko,ogur!y
8 n<!eresyaybyIvzob||bene aponske su a suene maso. .zevyu|!m|en
kvaenouze|en|nuanak||eneob|ovny.
Sesyrovoustravous!esesetka||pfednko'|<a|ety,atod|kypub||<ac|mmane|
0|amondovch Fit protivot. Tyvyvo'a'yozuch,aby|ycn|e

zapady

,a!o!emfbez
e!e<!u. Nen|dvusta|pf|pomenou!, a<drahap!om<va|!atvnabso|utnnevy-
rcvuic|eze|en|n(o ovoce) naeskemthu,a<n|<denedos!ane!eerstvem|eko,
cvoce e um|edozvanea chemckyoetene. . tovecnnomevyvo|a!s<eps|
a
smu!ek,a'evprax|!oznemoue<onzumac|syovestravy
M' bvch pi|pomenout, e temin

syrov s!rava

pfesn neodpov|d pomu

pf|-
odn
nebo!e

ogan|c<

s!ava.Nkdysezamues

!ru!arns!vm

.Naduhe
>!an
-
veganstv| a vege!a|ns!v|

sou vvove sty'y, <tee se s!| so!mentu

>yrove s!rav podoba|,samoz|emsouspec|!|cket|m, e sevynba|v!n|vo
incnpodu<t.Naopaksyrovstavaev'as!n|dent|cks|nmpomem, k!erm
Je !zv

pras!rava |pa|eo|tcks!avaI
Nadunestanza vanus!o|!a<t,e|ovkeed|n!vo.ktesenaulzpracov-
v
at
|o!a
vu!ep|em, co vznamn zv|'oenoanc|na pie|!|- vynnu|senygenc-
k

0u
zkuamoh|konzumova! potrav|nyvsyovem stavu p|a<t|cky nepo|vate|ne,
!a<
e
se
ve|m| roz|i|' so|1mentpo!ravnovcn zdo. |oto pfe||, neuvf|te|n se
r
o
z
nno
i|anyn|ve|m|uten!'oustne.
.

'o
/o!
e
syrovestavyvychz|zvahy,epi|odn|zdroepotrav|nsoup|nonodnotne
r
z
e
v
pfpad,e se konzumu|bez!epe'nepravy||edpok|dm,e!akevyste

'

setk
a' |s upozonn|mna!o,zevds|ed<utepe|nehozpracovn|estvchpotra-
'n
o
vc
h
zdro dochz' < zsadn|m zmnm obsanu vtamn, mne|n|cn 'te<.
ke znen|obsaencn enzyn,z!rtte<u!|n, denaIuacobsaench proten,
dac| obsaench !uk. . ~ieds!avte s tedy, e s koup|te prnys|ov a za
tep|a vyobenou potravnu, zn|pa< dona pipav|!e pq<n op! s
TakcozIonopvodn|hovproorgan|snuspou!e|ne!onaszstane
Js!s!e se Ia<ese!ka| snzoy ne|ezte syrovous!avu, protoe|e!o
ponygen|c<estnce,neeztesyrovoustavu,protoe|eniestav!e'n. .
nco pavdy na!one. |festo|sou tepe|nnezpracovane tu<ya po!e|ny nron
e

cenn|'a|epevyu|te|nene!epe'nznehodnocene.
Non|s!esetakese!<a'|sargunenten,evpf|padpoutpou u ze
|

seve'n zuu|esor!nentpo!av|n-!o|eprootodoxn|stoupence

s!avy

napostoneakcep!ovate|ne.Vt|napopu'acec|v|||zovanch zen| |
na gurnnsk pi|stup ke stavovn|, k!eqvak nen nc spo'eneho se
vvou.
Jednouzpvn|cnpopag!oreksyoves!ravyby'aziend. K.No|!|.?iei|a
psu,danend|kystav,za'oenenasyrovchbanboch,esne<u,|$Iovze|d
n n a ovoc|. Dokonce v u!cn !z'cn sveno |vo!a konzunova|a
nleko.Vy!voi|'asys!en'eebnevvy,v|enoprbnusekonuvedeneno50
!|nentukonzunova|yn|eteob||ov|nynenevevodI!zv.o|'a!hovasn|danI,
Q
ed|a
syrovveceap|'oseers!ven|e<o|a! , 5 '|trudennI,obasned.|odobn

y
st0
nzpacova||dr. Ko|'a!n, d. Men|<ov, dr. 5tor d d. on|tze. |ro!ovecnno

p
psu|!akpodobn

apro!opfedev|m pop|su|do

|stem||yopa<ovan?otoe
e
o
p|ncp| |rotoede o!o,cobycnonv|astnn'i|s!. |a<!eme, enk!eepi-
rodn
zdoepotravy,a<m|souv|astnvechny'u!n|nyavt|naob|ov|n,sv|n-
kOU v|oe<|vt|na cn eovemvyobena z |oupanch cere'||za pou!i!ep|aI se
a
da
|vsyrovenstavukonzunovat.Js!enonenechatob|'ov|nunak1!|<dyse
J
n
edai|, etod<az, e ob||kyby|y chencky oetieny|, nebo a'espo nanko|k
hod
in
nano|tdos!udenevody.onadby!oby|opoute'neudosp|ch,n|<o|vvak
ba!o|atad!|pfedko|n|novku
Za podn|ne< souasne podu<ce, s<|adovn| a podee po!ravn ne|ze konzunovat
syrove masoaryby, odrbe an| nem'uv.V|n<an|sou, <romsyrovenohovz|ho
estvcnsyoychvaec,!akees!vsyovdbe|nebok|||!ra,syrovebram-
br asyroveryby.Z tohop|yne,esoh'edem navyso<oupavdpodobnostbo'ogc<e
ly
g|enc<eIkontan|nace|napi|k|adnois<ep|odyIadosudob!|nhodnot!e|nenorz<a
oosa
nuv|rapronlne'zeezn|ttep|emIekonzumaceynadnsyroves!ravynee-
I
nep||| e'n, a'e sp|e zce|a nemon. Toto kons!a!ovn| by v p||pad, e
oyzastnc|syroveapa'eo'!|ckes!ravyn|| pavdu, by'ove|msmutne,po!oebyzna-
mena'oodsouzen|v!ny'dstva<pona|emun|ens|zdav|apiedasnesn!.
Fczo|ce|aod|nod

syroveetzv. studen strava !ak,a<|chpemeapoui

vmednes. otudenstrava pro'atepe|noupravu, nen !edynapros!o n|cspo|e-
nehosvnodan| sku!enesyroves!avy.
Syovoustravu|zepi|rovna!<ezn|nnepa'eo|!ckes!rav'ovka,k!enezna'onen
oy'od<znna

sbr
-
,p||padn'ov.oku!en-opcesev|vnadnsyovoustra-
vou apokudmus|<onzunova!nou,s!rda|apiedasnum|ra|.Nesou!ova<vege-
!ar|aninebo st|<!n| !ru|tani |po|da| ovoce a p'odI. Ta<etitotvoove konzunu|
urazov|vonezdoe.?a|eoan!ropo|ogovepokza'|,e'ovksbran'as!o
zuene zuby lskousaneana dieI. Dvoden by'a nu!nost <onzumova! po!ravny,
|!e
re by za nom|n|cn oko|nost| need|, potoe by e bud nes!v|', nebo

neroz-
mn
||' v s!ech. Nem| < !omu uzpsoben cnrup !ak, ako ma| ||doopi Naopak,
n
en
|
pavda,e by napfedkoveby|nakm|mo|dnzdrav|..
ieo
retick seznam potravinovch zdroj u pro syrovou stravu ovoceaze|enna,
na|
'|e
ne|utn|nyaob|'ov|ny,naso,zvn|!inos!|piedev|m!ra,nk!eeyby,vece,
es
t
ve n|e<o a<ysane m|ene vob<y, o|ecnyasemena, ros!|nneo'ee.
Pro

nejist syrovou stravu
1.
'y
ove 'u!nnysounepo|vate|ne, svmkou na<'|ench, a' ean eichkonzu-
n
ac
nen`vhodne p|enn!, pro!oeobsanu|pro nk!ee <evn|skupnynepi|a
te
' n
ea za|vac|!rak!pokozu|c|'ektny a ant|nutrn|!ak!ory. Jsoupotoobt|n
>:av!e|neavsyrovems!avuvyvo|va|zvane za|vac|pot|e.
2. Maso,yby|vecesouvsyrovenstavuvsouasnychpodn|nkche|cnprodu<
hygenc<yznan rzkove.J|s! syove ybyIunsI nedopouu. Nn|!kyhyg
n|<po!konzunac|syoveno nasa. n|ekaavaecsounan|st.
|es!o se
s
svtov uznvanodbon|< <r!c<yvydi||vesnys|u,e

s!acn nve|ke og
|
M nodnpavdy.||| konzunac syovych po!rav|ne nu!ne ninoidndb
hygenua ut by neby|o none potavny sk'adova! ta<d|ouho,akoe!ob|
v p||pad potravn prnys'ov <onzervovanch. 'de|n|by by'o pou|!| produ
eko'og|ckenozend'stv|v<va't
-
b|o
-
3. 1epenneoe!|enen'ekoenygienc<yrzkove,v!|nan|enchvob<ep
f
den!epenoetena.
4. |otraviny<onzunovanevsyrovens!avu nusibtzce|a erstve. Vzn|k prob'e
s<|adovn| ped podeen |ponkupu.
5. va||!asyovychpo!rav|nznan<o||svzvs'ost|nae|chpvodu,zpsobupst
vn| nebocnovuavnepos|edn|fad napOdn|n<chsk'adovn|.
6. Oechy sou s|ce povaovnyza de|n|potravinu, ncnen an| ony nesou b
kazu - obsahu| hodn!ytta !ave|an, k!ee nedovo|obsaenenu vpn|
de|n sevs!eba!.|okudbytvof||yz<'ad eneget|c<eho pi|nu, non|yby,p|
dev|np|nedosta!<ute<u!|n,provo<ovatvzn|<noovch <anen. ron!o
nohou b!'uk|e nebo p'esn|ve.
7, oort|men!ers!veze'en|nyeveskchzen|cnnnn'niae|<va'ta,pfedev|
vz|nanaae,eve'n|n|z<.
Jsteza|nave znin!seozkuenostechnkteycnodborn|< edenzncnpo
sue, a< v|en|zaa!c|un|ra|pie|atvnenerge!c<yboha!e, ava<vnovne
veneapedev|ntepe|nzpracovanestav, <detodobfepe|va||t, kdovne
vzen|n||s!ravu onnohennen|nobsahuenegie,zato pouzevsyroven sta
|vetnvevodpouzenanoenes!en'oupanerye) Nue,|e<ne!es| nyn|, o
na!esyovestavasincobude,nanetst|pesvd|vydkazpron!erpre!acz
nnenopozorovn|neex|s!ue,po!oes n<done!rou!'ta<oveto nehunnn|
-
ex
|nenty
-
zopa<ovat.
Ves<ch podn|c|ch veeneno stravovn|seopt obev|

!atar<
-
.otou podm|
<ou,evn hoped|o|pouze
-
nav'as!n|pfn|
-
,coznanen,e<dydos!ane
nakeno paraz|!a nebo oa'none'u | snad et nco no|no, nen|!o e|cn p

b'em. Jst v|!e, o co se edn - e to dvakr! n'ete <va||tn| hovz| naso In

bytob!sv|kov.a|eetkevenu
-
krban

)sesyrovynva|ken.Je!opok
re|at|vn
-
h|adov
-
, poto <nnudostane!ena pep'eneno|e|p|pavenecn|
bovetopnky,posypanesuennesne<en.Cosetyebo|ogckenodno!yas!r
v|!e'nos! syroveho novz|no nasaas'ep||hovece, etoasnde|.
{|
c
p|konu nedoporuu|| konzunovat tento pokrn ve vt|n tuzens<ch res-

ac
|. `okud navc nente Iak pes|n|st|ck poh'ed }a<o. pa< se |nIornu|te

va||
tp'pavypokrna kva'|Ipou|vanchsurov|nves<ch restaurac|ch.

v
te
da||d'e!edae- zv|iaIa, e||ch naso|sva'ov|nuI konzunuc!e, nenus|
byt vpoid<u,sou-||<ech<rnen|pou|vnycerel|e,anIb|ot|kaarstovehornony.
O

onenobsahuiadyda||chchenk|||rad an| nen'uv|n.otvse,enan's!o

p\i
poidn u|!ene <onugovane <yse||ny ||no' enove (C) e ve sva'ovn vy|
ob
sah
nastnch kyse||n iady onega nan|sto CL a onega3 nastnch <yse||n

ct
<tonuzna!e|nvy|pod||!ansnastnch <yse||n. |ak|esanozie|npro-
p|c
natckedopouova!konzunacvznannehonnostv|ta<ovehonasa.To!eva<
p|aI|pro naso dbe.
,c
!u
et eden d|et Ia<t - stoupenc| !ohoIo v|voveho sIy'u IoIt nohou,
ncs
ou|| kesve sn|e nhodounos|!e'|krevn|skup|nyO. konzunovaterstve<rav-
s|e
a <ozi n|e<o, Iedy n|ekood zdaveho zvie!e, erstv nadoene. |okud nebu-
dcte
ocho!nkonzunova!syrovenaso,rybyavece, a|eostatn| z<'adn| po!rav|ny
povate|ne bez !epe|ne pravy ano, nus|te s uvdont, e!en!o sty' e vhodn
Iei
yhradn|enprokrevn|skup|nuA.
Vys||n,evdnen|dobevhadn|<onzunacepouzesyrovesIavyIen'nere-
a||zova!eln. Osta!n, n|kdoIake|et nepi|nes| d<az, ebytentov|vovs!y|,
prakI|<ovance|o|vo!n,pos<yt|konzunentov|zsadn|vhody,vetnpevn|ho
zdav| nebo de''ho v<u, neboeby vznann sn|ova| zdravo!ni |z<o obvyk|e
s!ravy. ' <dy. . . senapi|'|s na<|onnvazeo!on,ezas!ch
podn|ne<by
on

pas!ava

by'a s<utenop!|nen.A'ea<|rea'|zovatdnesNenone| Dopo

u|tedya'espokonzunovatconev|ceskutenerstych

syrovch

po!av|
Makrobiotika
!
ooh'edenna!o!|n|znatkyve!ornu|acpav|de'!ohotozv|!n|hoy|vovehosty'
enenohudoporu|t, snadensynkoukr!kodobehopou!|proosoby<revn|s<
pnyA. |okud nono en v piipad, e!| sou po<azate|n

sacha|doyn| !ypy
|pod'ed. Meco|yI. Js!ee,e nos|!e'ekrevn|skup|nyO budoupopiechodunaten
s!y' nubnou!nodn|ycn|e. |okudovsencnt|,po!oe!opo!iebu|J|neznnysn
renkez'epsen|zdav|,vsakur|tnenas!anou\onnaopa<.Lxstueed|n y|n<
Touen|nofdnvnzdravotn|stav.Top'a!|proakouko'v <revn|s<upnu.Kron
tohoeasne,edf|venebopozd|optp|edouna

nas|tou

s!ravu,kteepron
pi|rozenae|nu

vo|n|

nenohounepod'ennout. Na!on!on|s!necnc|po'en
zovatsages|vnin|s!oupencnakob|o!|ky, kechzbrann paVobv|n|t<ohoko||
kdo|noponue, zezabednnostanavichoozna|tza

snrIe|nnenocneho

. ~a
ten e, e ne}nov|obevyveyvednoznan u<azu|naneoprvnnostna<r
bot|kynebop||nenens'nnae}|nevnodnostpon|nn'n2/ce'epopu|ace. o
zunacenadnrnehonnos!v|v|kn|nyayznannehonnostv||ek!|na!yttve
k pokozen| za|vac|ho !raktu, zsadn|n zpsoben znoue vs!iebvn|d'e|t
n|ne'n|ch|!ek|vpnik,nof|kaz|nekIav|tan|n|v|tan|nB,aDI.1o nda's|nepii
n|veds'edky.J|se!a<epodai|'opo<za!,e nesnen'vos!'epkubyvpi|padpi
cnodu na na<robotc<oustavunon|an|!dos|ova!at|n|ds|edky. A<dyuvin
evds'edkusys!enatc<enadnne<onzunacepo!ravnsobsahen|ep<useys
ce'a<enebopi|nenen|nrzncnstupnesnen|ivost'epku d'e zvyue, pak
nasnad,ennonoauto|nunn|chcnorob,ve!nevnat|snuanebonadruhestran
upenky, np|||nuvkonzunac| 'epku.
Strava podle krevn skupiny
Jedn se o |de'n|e|n v pi|pad, e se

neznout!e

, kdy zs!|te, co vecnn

nesn'teaco naopaknus|!e.A|e toeen pvn|doen| or|e,efada doporu
nchpo!rav|ned|<y

pokoknvpotav|nisketechno|og|

na!o||<znnn,e|
neodpov|d pvodn|n anakonzunenta!ud psobi napostood'in.Topa<vyv
'v doen, edansystenjepatn.
Dieta dr. Atkinse
1entovvov sty' (,sty|

e !opo!o, ee none pou|vat hov podstat po ne

nezenou dobuI enapros!o n|noidnpf|stupen kpout|zk|adn|chv|napien
sen po!e potavn. Jeno obsahen e doporuen| <onzunova!| bovo'ne nnost
v
^

s
a
a !u<, zatotenidnesacha|dy, to znanen piedev|nob|'ov|nya zn|ch

cd
ukovanecukriskeape<ais<evrob<y oanozfenos!|ezkazkonzunaceed
c
d
uchehocukrua s|azench npo.
p!o
r
by|zasvvot|nedvnozenfe|nasrden|onenocnn|,pfenev|dentn
t
r
p|
nadvhou)pronsledovn nko||ka pac|en!kan|, ktenn<!er|e<aipoa-
d||
poda!
a'obu pro po<ozen| zdrav|vds|ed<u pou|!|teto d|etykedukc| nad-
gh
y.
`od|e neho nzoru e a|oba Iteoret|c<y) oprvnn - vysokoprote|nov
s
!ra
va
beza<chko||vsachada pfedev|n rea'|zovan!enivhradn s pou-
it|
m
vo|nchzdroebohatna!u<yacho|es!ero|anronnadobrou!un<c|
a|u
dku, s'|nv<y, a!er a |edv|n. `okud souasn nen| konzunovno ponrn
na
nennos!v'ybado!ynosobazovepravde|nnecv|, nepfeceen
do
|!
< narkan!n|nu zven| h' ad|ny tg'yce|d a

pa!neho

cho'esteo|u,
k
nadnrnenu

pie<yse'en|

vn|tin|ho postied| a se'hvn| |edv|n dopovze-

namu zven|n krevn|ho !' a<u.
Ten!o
v|vovs!y|e

s!a

v|cne20 |e!a pote, codo|okve zn|nnn

a|obn, upad|vzaponnn|. `iednedvnenvakoptprod'a' renesanc| |pav
d
podobnproto, e s!|e stoupa| vskytobez|tya ne!abo||ckch poruchI a nyn|
eop! ndn|. `odpouehotaked.Meco|a.Vysvt|u}s|tose|hnnakch<o-
|v|nch pOkus o !ornu|ac| nnch, obecn p'atnch a zdav| podporu'c|ch
edukn|ch d|eta stoupacnvskytenobez|!yvozv|nutch zench, pfedevin
vUoA.1a!os!uacepovokueodbon<yk!es!ovn|ahodnocen|e!e<!utetod|ety.
'enov| zpvy hovof| o ednoznan nevrazn|n e!e<!u !ohoto postupu
vporovnn s obvy<'e ap| <ovann| s!andardn|n| edu<n|n| d|etan|. Tento !akt
pochopite|n nnoho spec|a||st|tue,apo!osesna| degadovatvznan Atk|n-
sovyd|etyza kadou cenu. |ou|va|konu argunen!y, p|ynoucz nedostaten
ozsh|ch s!ud||, echvs|edkysou n'op<azne. Ns'ednna ech z<'ad
!ormu|
u| varovn| pied pouit|n !eto dety s od<azen na r|z<o nega!|vn|ch
ds'edk, popsovancha<oz!takos!n|hno!yatvoba nkterch typ noo-
vch <anen. Obekt|vn| ko|egove vak hovoi| sp|e o |z|<u ozvoe stavu, zva-
ueho
-
<e!za

a naprosto prkaznen vzn|ku

piekyse'en|

, p|en p|ekvapu'-
|
n
ztnn epavazveneh|ad|ny cho|estero|u av!noutaketr|g|ycer|d.
1o
mus|
b!okpo!yko'egy, <tei|a<o |v| bou|za n|zkotu<ovous!avus pou-
t|
tu< ost|nnehopvodu,ve!n nargar|n.
'ozou|,
ed|etad.Atknseenaprostonepi|pustnproosoby,tp|c'ne!abo||ckn
o
ne
nocnn|nzvanndnaaprot, <dona|,a<seme,

s|ab

a|udek.Hoz|na<u!n'
>!a
v
hn||obnedyspeps|e|ds|edeknedokona|ehotven||vonchpro!e|n,<tervede

!
vob
hn||obnchproduk!, pokozu|c|ch t'us!es!ievoapovoku|c|chvzn|kndoo-
^'h
onenocnn|!oho!oseku!rv|c|hota<!uI.otaveprovzenpchnouc|npnen.
0a'
|
konta|nd|<acsou ndorovonenocnn|, piedev|n za|vac|ho!a<tu, poko||
v

,
tho
tenstv|akoeni, 'edv|novonenocnn|akevn|skupnaAnegat|vn|. Vhodno
e
n|
nonost| pou|t|te!o d|e!y, neboaksen | uved' sp| spec|!|ckehovyivoveho
>!
y|u
,
sen
ve|ni opatn, kenu nne not|vu|ve zn|nn rz|<a.
Strava bez cereli -
"
no grain diet
"
dr. Marcoly
1en!o vy|vovy sty| e svym zpsobem opatrn|vdopouen|ch sk|adby |v|n
n
d|etadrA!k|nse, respe<t|ve as| by se da|o'|c|, e nen|tak st|<tn|. Jetake ho
podobnyogan|c<e|pa|eo||t|ckeI s!ravs!|m, e upozorue naex|stenc|H meta
|ic<ych!yp-sachar|doveho, smienehoapo!e|noveho.Dr. Meco|aestoupenc
dr

Atk|nse, co se poevue !ake ve!omu|ac|nzoradopouen|.Zm|nnyau!

nachz|ce'ou iadu dvod pro zsadn|omezen| konzumace cere||'Iob|'ov|nI, p
emzdvodnn|mee|chnepf|zn|vyv||vnaprodukc||nzu||nu. Da||mezvyuic|
vys<ytce||ak|e.
Paleolitick strava
Tento sverzny nzev vy|voveno sty|ue dn dobou svehopvodu, !o!|

dobo
<amennou
-
, obdobim n<dy pfed 40 000 'e!y. upod|vu se na'| odborn|
atodokonce po!esoi| un|verz|!vobou!yz|o|og|ea vy|vy, ktef|po s!ud|u zp
sobu stravovn| na|ch p'edk do'| < nzoru, evy|vovy sty|, pop|sovany a
-
'ovecasbra
-
,by|zce|a|de'nprotehdeiho|ovka,ae edo<onces!e
vhodny|pro|ov<asouasneho.Zdvodu|!o<onstatovn|mm|n|m|n|zm
genet|ckevybavy|ov<azauvedeneobdob|dodne<a.atekps!ovn`zem
d|skychp'od|na hospodiskych u|!<ovych zv|iatdo<oncepoh|s|||zaza!
obdob'rostouc`chzdavotn|chp|ob'em, danych psoben|m<rob na poduk
|nzu||nu.
Nemys||m s|, e na tomto mist e prosto po odbornou d|s<us|, po!opie
pf`mokv'as!n|muhodnocen|.Nen|pravda,enedo|okezmngene!|ckevyba
|ovka. Do'o, dkazem sou nap||k|ad tyi| zne krevn' skup|ny. Ke zm
genovevybavydochz|neus!|e,|kdysezd,ehodnnepozorovan,a|egen
!|c|by

|stna||des!<yrznypi'k|ad,kdypsobnapi|<'ad|enkrtkodobepo
|t| na<e 't<y. Nen| pravda, e pa|eo||!|c<y |ov< by' zdravy a<o i|pa. Ne
pravda, e 'ovk me`stpouze syove maso a kof|n<y, protoe nato ne
zuby. Ostatn,na|hodnvzd'en|p||buzn| ||doop|, ma|mnohems||n|zu
a e||st| a pfes!o se |v|p'edev|m vege!a|nsky. L|dstvo bypochop|te|n b
zemd|stv| nepie||o.
?o<udbyobhc| pa|eo'|t|ckestavych!||posad|ttentozpsobstravovn|masov
n|kdy by nemoh|| uspt, protoe mode|n||ov< sez mnoha dvod nemevr
k'ovua sbru. |omnabsudn|eta<e pfedstava, ev|chn|budeme<onzumov
pouze !zv. b|ostravu.V!omto pi|padvaktv|d|m, e b|os!|ava |tedys!ravavyp
du<ovanbezpou|t|a<eko||vchem|eavpi|padzv|iatpouzezapiedpok|adukme
po n p|irozenou stravouI}eve|m| prospn prozdrav|. N|c v|c, n|c m|, pro!o
p|eds!ava, e` vdoh'ednedob budeme moc| <onzumova!v|chn|,e skoo ste
n
absurdn|,akozave|e!c|v|||zovanemu ||dstvu

zp!ky na stromy

nebo}|nak-
-
d
s!ep|adung|'' |
,He
lC
dr. RosedClea
.
d
o
napros!ou nov|nku, na k!erou u nset nikdo zodborn|knesta|' reagovat
_
se
!|n naten pop|ach, a sek n|n ten!o n|noidn spec|!|ck zpsob stravy
d
o
s
tan
e.Jetoncoaneuv/|te|neho5|oen|stravyve snys|uobsahuedno!l|vch
iv|
n
e
tot|zce|aoku|ci.dse,eprod Boseda|easouv|chn|autoi| |nchre|n
n

pros
t| |gnoran!|. A'e nus|n pr|znat, e eho argunen!ysou ve|n| pfesvd|ve

do
koncese
-
obvn

,enapros!opravd|ve.Jdeo!o, edoporuovancha50 00

|k

|vhodneho!ypuIneby|on|kdyves!rav|ovkaobsaeno,kdyvynechne|nu|ty
l
Es
kyn
kyI.1akenakonectoskon|tak,es|cebudete|st50 % tukaZ0% pro-
Ie|
n
|vice pod|e autorazdravo!nr|/|koveas|nee!| d|etu ko|egydr.A!k|nse,e!I,
'ep'eceen
-
pouze

30 % sachar|d.Ano,non!onncodosebe,ana!o,e
au|
!o
vnnepone,pokudbudevce|kovdenn|energe!|ckpi|end'ounodob
|
en
n|rnvy|nevde energ|e poven ozk|adn|energ|| nutnou kudren|
|vo!n|ch !unkc|
Monsen n| pop|stohoto sys!enus!ravovn|zai!nin zce'a n|noidnn,
tot| pop|sen obevu za|naveho hornonu, nazvaneho leptin lz ie!|ny

tenk

I.
1eutohornoneproduktentukove!kn,on|see!nedvnovdc|donn|va||,e
epostrnceprodukcenakchza|navpsob|c|ch'!ekzce'a
-
a|ov

.Hodnza|-
mavostiapodrobnostiseoton!o hornonudotete na |n!ernetu.
Strunieeno,ednseopeptidovhornon,regu'u|cneenonhospodaien|stuky
apoc|th'adu,a|e||nnost!'!ne|zy,s!enakoobhove!unkce. Dokoncesenyn|
ehonadby!ekuobezn|ch||d||ave|n|pravdpodobntakesoubnesn|en|c|!||vos!|
tkn|na npovaueza h'avnipi||nuvzn|kurakov|nyprostatyunuaprsuuen.
'o, budnetrad|n

vdeckyskept|t|

.pro!oerakov|na obou zn|nnch orgn

se vyskytuen|n|n|ns!en!rekven!ovanu tih|ch ako u obeznich. 5oubn
se
nadby!ek|ep!|nuproev|pok|esen produkcerstoveho hornonu, co by noh|o
vysv!||!nab|rn'!ukovennoty|rych'e|s!rnut|.
|ed
e|!|vdeckeprceo|ept|nuby'ynapsnyvroce1 996. ?rakI|ckvznandan
rn
ue
dr

B|chard, k!e|je pod'e |nternetovch strnekh'avn|n experten na |ept|n

autor
enpub||kac`Masterng Leptin a The Leptin Diet. J|s!se nyn|d|v|!e, protoe
'

tedy
k d|spoz|ci dvprakt|ckep||ruky,dv

|ep!|noved|ety
-
dvouautor. |ak!en
e,
e
kn|kud| Boseda|easenet',onu druhouetne. Nue, podsIatnee,e|ept|n
e

|stu
e,
s!enakods|edkyehopsoben'.|okude|nzu||nhornonenregu'u|c|nhla-
d|n
u
g|ukzyvkrv|,pak|ep!|nevpods!atehonadi|zenn.Vpf|pad,edodekesn|-
e
n
|
c|!||v
ost|!kn|na!ytodvahornony,vzn|kneprob'enobez|tyaobhovchchorob.

0|
u

cha
produkce'ep!|nuepravdpodobnzpsobenaznnou|nnos!|!zv.obgenu,
:e
ry
regu|
ue eho!vorbu.|od'enehonzoru !edy nen'|ste, zdaenonezsahy

vn
ku
|ve !orn znnneho sloen| s!ravy nebo psoben|n d|e uvedench
d
o
|'
'
kI
eho nevhodn zvenou !vorbu zastav! nebo e||n|nova! eho nep|izn|v
0p
a
d.
onada poov|en'nonost|vyiazen|obgenuz|nnost|, nebopo!e. abude
asne,eza!|mpouivanedop'<ybudous<uten|nne.To!|,onysou|nne,
deoto,zdaee|chpsoben|smiovnoprvprot|nadmrnetvorba|ept|nu
po!| zmnnec|t||vost|!kn|.
Doplky k omezen negativnho psobeni leptinu
1yros|n, seen, nangan,CLA, omega3, !okot|eno'y, chn, kyse'|na hydoxyc|
nov,!aur|n,v|npocet|n.koenzymO,, acety'|karn|t|n, n|ac|n, b|o!|n,
DHLA,5-HTP, pegneno|on. .
Strava podle jrvdy
en!o stavovac| re|mvychz|z!||ozo!|e b||z<e obyva!e|m |nd|c<eho po'oos!c@
kdemt|s|c||etoutrad|ci,stenakoe|z<|ad,to!|arveds< ned|c|na.
c|!|ckv|vovsty' azn|nn med|c|nasou b||zke pi|od, d'e|Ie na
erespek!ovn||nd|v|du|n|chozd||mezi||dn|- pou|vtypo'og||podobnou
ou znne z Lvropy, zn vakpouzet/| !ypy|vta,p|t!a, kaphaI na rozd'' od
tyi|cho'e|<,sangv|n|<,I|egma!|<ane'ancho||<I.
psobs!avovn|e b'|zka<es| spec|!|c<e!omvegetar|ns!v| ta<e
iv|nousousacha|dy.D|e|tee,e|ekafdokeponnpiesnz|sIit ak!u||\|s
W
pac|enta a pravous|oen|s!ravy norma||zovat vych|enou rovnovhu.Jednou
c
to
pou|vers!v,!epe'n neupavens!ava,|ndy naopa<s!ravanodn hor<
p
r
g_en
n. V!| denn|id'osekupodvuza'n s'adkos!|- kdyse nadt|nzanys-
.
,

poc
hop|Ie, ee!o hodn 'og|cke |v|z psoben|cuknan'ad|nu kevn|no cukru
g|
y<en|
ck|ndexI. |nd|c<, nebo chcete||arveds<,stravaetedypro Lvropana
p
c
n

nsvezn,!ieba|t'neehodn koiennavt|nou dost

ostr
-
. Nen|se
a
n
u
d|v!, svnzpsobentoby'a aJe |nn ocnana pot| n<ten paraz|tn.
O
t
atO
s!avsen psa|podobn||df|ve, dokonce|senpopsa' systen
-
norna||-
za

zdravotn|hos!avu pavous|oen|azpsobup|pavypou|vanesIravy. Mys|

na
ton
!om|stnenevz'!arveds<es!avyp|<|ad!|n,e budemepen|e!,
k
dY
e
vnodn syov s!rava I|ste pedev|nv 'e! nebo u |d|

hor<o<revnch
-
,
!c0V s nadnrnou |nnost|!i!ne'zyI a kdy naopakost, ve|n| hor<a dokonce
|
v|ce !un Iz|nn|obdob| nebo u '|d|, <!e|!p|nedos!atenou |nnost' !|!ne'zy,

p
nohoubtnap|k'ad enyvobdob| pechodu !akovs!ava, !oe|s!pesn
ppa<
toho,co po n|chcn!|<o'egove. . . eI.
Shrnut monost vyuit alternativnch
vivovch styl
{d se, ed|skuse natenas'oen|s!avy, vnodneporedu<c|nadvhya'etakepo
onou vivu. budepokraova!abudeopravduvn|v,aksen| nazna|| d|ve.
Jdeto!|o!o,v| prospcn e mone rozsoud|t ex!renn| p|stupdvouznesvencn
s!an,a!o stoupencvegetainstv|a zas!ncvyso<opote|nove, pevn nas|!e
s!ravy. Vdcea o!|c||n|odborne|nst|tuceprovo<upvtakove!oex!reny <ana'-
zm
Ie!ebapodotknou!,epes!oeseednovdec<e|ns!|!u!ce,nenus|bte|ch
ara'zazce'aobe<t|vni..I,eicnzvrysoupub'|<ovny|navebovchs!rn<ch.
Abych z<!|| !ext do p|ate|neho ozsahu, roznod|sen se!omu'ova!en stune
/avyauvestnkteepameny. droe |n!ornac|o o!|c|'n|m p|s!upu konketn|ch
dbo
nch |ns!|!uc|sou uvedenyna <onc| kn|ny.`heAner|can HeartAssoc|ation's
'Jtr
|!|onComn|!teeIi|iAner|ckvboposdceav|vu}pros!udova|p!h'avnich
YYso<
opote|novcn d|eta ns|ednvarova'ped r|z|kye|ch d|ounodobenopou|!|.
Ys
|edky
by|ypub'|kovnyv|nuro<u2001 vasop|seCirculation, o!|c||n|nvdec-
k
m
asop|seAme|c<e spo'enost| po srdce. |o!| d|ounodobenu pout|hyper-
o
0!|
nove
d|e!ysepostav||||taks|ovutn|spec|a||ste,a<n|soud.Orn|sh,dr McDou-
a'',
d.
Ve|', d. Lcke' a d. ~ank |odrobnevs|ed<y d|skuse s| nete na|! na

n!
en
etoveadeseuvedenenakonc|<n|hyv<api!o|eozdro|cn|n!omac|.
j
.
^ert|
nav|vuta<eana|yzova' i|n<yads'ed<ynko|kapopu|rnchredukn|cn

..
|V
e|ghtVa!ches,!heAtk|nsd|e!,!heCarbohyda!eAdd|ctsde!,d.Onish'sd|e!,
r.
V
e.|

sd|e!,theone,tne||t|k|n |rinc|p'e, .|v|ngLovCarbde!a |rote n?over

n
d
8ug
ar Bustes) kza|o se, e navzdoy ycn'enu e!ektu vyso<oprote|novch
'
|p
,
npvtentopostupnenosnv|cer|z|<neostatn|zn|nne
Mty a omyly ve viv
Mlko je dleit pro zdrav
Mlko se u ns pasterizuje kvli obavm z nkazy, kter dajn hroz pfi
maci erstv nadojenho. Zd se, e nco nen v pOrdku, protoe
-
|
v Rakousku je erstv mlko relativn bn dostupn. Krom
,

k
Oh
:
O:
;
'l;;

;
,

van mlko nen dokonale chrnno pred viry a nktermi b i
je tento postup jeho zpracovn spe nevhodn, protoe zpsobuje
ten denaturovanch a tm pdem znehodnocench dleitch i
noglobuliny). ani by se naopak zamezilo alergizujcmu psoben nkterch j
protein. Pasterizace tak ni pfirozen enzymy pomhajc trveni v
zumace erstv nadojenho mlka. sniuje obsah vitamin
Nezabrn ani zavacm obtim (tzv. strevn kolika) po
oetrenho mlka kojencm a batolatm. Chronick konzumace
mlka tak prokazateln zvyuje riziko vzniku osteoporzy,
onemocnn a rakoviny. Souasn se mn struktura tuk {v
zejcho procesu egalizace, ili
"
rozmixovn
"
, prtomnch tuk,
jejich usazovn na stnch distribunch forem obal!. Tuky se tak
nale vstrebatel nmi a jsou pfinou vzestupu hladiny
"
patn
"
frakce ch"'e'5e,ol'
Dalm faktorem, negativn ovlivujcm kvalitu mlka fady producent,
krav obilovinami namsto trvou -vsledkem je zmna skladby v mlce pl;lo,no'
,
c
tuk, kdy napriklad dochz k zsadnmu snen obsahu velmi uiten
jugovan kyseliny linolov}. Tato fakta vysvtluj( rozpor mezi tvrzenm
souasnch osvcench dietolog a svtovho jasnovidce Cayse, kter ve
oznail mlko jako zdrayY npoj. Tehdy se ovem pasterizace neprovdla.
vislosti se souasnou produkc mlka v Cechch je lep snad radji ani oep'Em!
let o monch dsledcch zneuvn antibiotik, rstovch hormon,
masokostn mouky a rady dalch kodliyYch chemickch ltek ob,aeo\ic
v krmen hovzho dObytka
Podle nejnovjch vyjdeni odbornch kapacit souvis konzumace
vanho mlka. zahjen v nejtlejm dtstv, s vysokm rzkem
zofrenie nebo autismu!
Rizika konzumace kravskho mlka a mlnch produkt
1 . Obsah mlnho cukru - lakt6zy
Hrozl riziko nesnenlivosti mlka kvli laktze, v Evrop vak dajn yYskyt
poruchy t jen nkolik procent populace.
Ob
sah bllkoviny zvan kasein
2 K
a
sein je hlavn blkovinou kravskho mlka. na rozdl od mlka matefskho. Zvy
uje
riziko autoimunnch onemocnn, ekzm a astmatu. Vysok obsah tto brl
k
ovin
y pretuje jtra, dochz k zahlenn. Tato blkovina dajn psob zven
hla
diny cholesterolu, podle dr. Turka vak jen v prpad krlk, nikoliv lidi. Me bt
"nvykov
"
, co by vysvtlovalo zvislost nkterch lid na mlce.
3.
Obsah cizorodch ltek
Mlk
o me obsahovat tk kovy, zbytky antibiotik, polychlorovanch bifenyl
a
rstovch hormon.
4.
Mikrobiln! riziko
Mlko me obsahovat bakterie a viry (nkdy Salmonelu, jindy bakterie vyvol
vajc
TBC, viry provokujc leukemii a slintavku . . .). Je otzkou, do jak mlry je
mlko soukromch zemdlc tchto rizik zprotno. Syrov kravsk mlko
bohuel nen steriln, take kdy je zvfe nemocn a jet ke vemu je mlko
nehygienicky dojeno a nsledn nen tepeln oetfeno, riziko je nenosn
vysok! Alespor' u ns.
5. Pravideln konzumace mlka je dajn pinou zhor!ujc se plodnosti en
Dosud jde pouze o podezrenl souvisejc s rizikem rakoviny vajenk.
6. Vysok pjem vpnku
"
nekryt" pijmem hoku me zvyovat rizikotrom
bzy
Toto tvrzen dosud nen definitivn prokzno, nicmn je jist, e riziko je vyM ve
vym vku.
7. Spatn stravitelnost mlnch bllkovn
Lep stravitelnost maj tzv. adaptovan mlka, vyznaujc se zvenm obsahem syro
vtky a oetren sprejovm suenm nebo HTtechnikou {radji ne pasterizac.
8.
Mlko
jako zdroj vpnku nen ani zdaleka zdrojem jedinm
Mlko je mon nahradit zelenou (l istovou) zeleninou a lutninami i celozrnnmi obi
lovinami. | kdy, pokud bude vyslyen poadavek
"
mn mlka a mlnch vrobk
a obilovin a naopak vce masa
"
, me problm nedostatku vpnku skuten vzniknout.
Krom toho je k dokonalmu vyuitf vpnku nezbytn mt jistotu dostaten produkce
aludenl kyseliny chlorovodkov, trvicch enzym (slinivka), a vitamin D, A a K.

vsok
pljem vpnlku je dajn prevenci obhovch onemocnni, ale souasn

tak

rizikem monho vvoje nkterch typ ndorovch onemocnni.
St
ejn

tak nenl vpnk nebo dokonce pravideln konzumace mlnch vrobk prevenc
'z
nik
u
osteoporzy. Jej hlavn prinou je vrozen dispozice, spolupodl se hormonlnl

e
r
ovn
ovhy, nedostatek nebo naopak znan pfebytek fyziCk aktivity a nadbytek kyse-
111
0
tvo
rn stravy pfi pfpadnm nedostatku produkce aluden kyseliny soln.
Navrhuji pravideln a v relativn malm mnostvr konzumovat funktnr
viny na bzi zakysanho mlka.
Tmito potravinami jsou predevlm zakysan npoje
druhy fyziologicky innych ltek -prebiotiky a probiotiky. Vraz
uitenm (symbiotickm) bakterim ijcm ve strevnlm traktu.
rody laktobacilus. Jejich vznam je mimordn. protoe zabrafluj
teril a kvasinek. kter mohou byt zdrojem velkch pot. Stejnou. ne-Ii lepI.
mohou udlat i jin bakterie. naprklad Bifidobakterium nebo

prebiotikum prlslur ltkm. podporujlclm kolonizaci strevnlho tra

k
tu
terilnmi kulturami. zlepuj tak innost a celkovou funkceschopnost celho
cho traktu.
Krom toho obsahuji zakysan mln vrobky mn mlnho cukru (laktzy).
sten tpenych mlnych blkovin a mal. ale biologicky vznamn I
nch aminokyselin a peptid, vznamn zvyujcch biologickou hodnotu.
eny obsah kyseliny mln podporuje vsHebvn vpnku.
Kdy je vhodn jst zakysan mln vrobky astji
1
.
V prbhu a po dobu asi jednoho tdne po ukonen uvni antibiotik. Heba i
len s jogurtem (jde ale o to. e
"
nlo
"
bakteri v jogurtu nen tak vel k.
zabrnila premnoenl tch nevhodnych - lepi je konzumace Actimelul.
2. pri chronickych konlch pUsroyYch onemocnnch a kandid6ze zallvad,Q tra
",
,
#
|
sliznice ust, vaginy, penisu. obecn pri jakmkoliv plisrovm onemocnnr.
3. pri stavech snen imunity
4
. pri
strevnch onemocnnch, jako je drdiv trank, prjem, hnilobn dyspepsie,
kvasn dyspepsie, Crohnova choroba, divertikulitida, zcpa, polypy.
5.
Pfi
diabetu prokazateln nevyvolanm autoimunnm procesem.
6.
V
thotenstv.
1. pri cystitid.
8.
pri
sklerze multiplex
9.
V
prpad mln intolerance a alergie
10
.
pri zyYen hladin cholesterolu, poruchch funkce jater, lunku a sl inivky.
11. Pro pravu innosti zavacho traktu kojenc na uml viv.
Zpsobuj saturovan tuky srden onemocnn?
Souasn l kafi a kolegov povauj zcela myln za pfinu vtiny civilizanch one
mocnn konzumaci saturovanch (ivoinch) tuk. Skutenou prinu je vak
teba hledat v nadmrn konzumaci krob (a cukr) a v neposledn rad v chro
rickm prjmu trans-mastnch kyselin (nkter levn ztuen
"
pokrmov
"
tuky
3 margarny). Dal pfinou, mon dokonce zcela zsadnho vznamu, je zmna
pomru pfi konzumaci esencilnch mastnch omega-3 ku omega-6 ve prospch
omega-6 (rostlinn oleje s vjimkou olivovho).
Po
ruchy zdrav z nzkho pjmu mastnch kyselin ady omega-3
1. Zven krevn tlak v dsledku kombinace permanentnho stresu, nedostatku teku
tin
a nadbytku kuchysk soli - to vechno psob predevlm a dokonce mon
"
jenom
"
u osob s genetickmi dispozicemi.
2. Systmov znty (napaden celho orgnu zntlivm procesem), zpsoben
Zmn
ami imunity. 8vajvyvolan dosud nepoznanmi mechanismy, jsou zjistiteln
menm hladiny specifickho, tzv. C-reaktivnho proteinu (CRP). Podobn je tomu
v p
rpad tzv.
"
autoimunnlch chorob
"
.
3.
Chr
onicky zven hladina inzulinu. Jedn se o dsledek genetick dispozice, al e
ie
provokovn obezitou, stresem a konzumac prli velkho mnostv jednodu
Ch
ch cukr.
N
ad
mrn oxidativn stres. Pravdpodobn nejvt vliv m zneitn ivotn pro
st/
ed
a pouitf nkterch chemiklii pri vrob potravin. Znan negativn vliv m
nadbytek trans-mastnch kyselin v nkterch ztuench tucch.
5. Zven hladina homocysteinu jako rizikovho faktoru obhovch onemocnni,
6. Nadmrn tvorba oxidovanho (nefunknho) hemoglobinu m za nsledek
transportn kapacity krve pro kyslk.
Nzkotukov strava je zdrav
Jak ukzaly nejnovj studie, toto tvrzen je naprosto chybn! Puvodn
velmi vrazn omezit konzumaci vech tuku
,
pfedevm vak I
msla a vajec. se tedy nakonec ukzalo mylnm. Nedostatek tuk mue
bit radu nepjemnost:
Zvyuje se hladina "patnho
"
. tedy LOL cholesterolu.
l Zvyuje se riziko rakoviny prostaty.
l Pravdpodobn se zvyuje riziko svalovho zrann v prpad akutnho
Zvyuje se hladina triglycerid (hlavni rizikov faktor pro infarkt myokardu).
Sniuje se kvalita vivy (vvoje) kojence a batolete.
l Zvyuje se riziko agresivnho chovn a depres.
Ryby jsou dobr pro zdrav
o tom nen sporu, u proto, e jsou zdrojem omega-3 (nanetst pro ns, oeolil" ooa;,tr
"suchozemce
"
. jsou tmto Zdrojem pouze ryby mosk). Problm je v ,o" n"o; '",,""
naci morskch ryb rtut. pes, radioaktivnfmi ltkami. chrmem a arzenem.
v Cechch je konzumace morskch ryb navc otzkou hygieny (kvality), krom
verejnost zafixovno. e tun ryby (nap!. makrela) nejsou idelni. I kdyby
dom neexistovalo, nejsou prost morsk ryby oblbeny. snad s vjimkou ",t m,,'eo'(
e
fOrm

"fil
"
, To je vak a plli asto upravovno smaenm -m se pozitivn pse
(
znehodnot! Podobn katastroflnr Je souasn zvyk v zpadnch zemch konzume-
_
r
yby
v podob pokrmu, zvanho
"
fish and chips
"
(smaen kousky ryb a hranolky).

d
b
OrnC
I
odhadujr, e k dosaen plznivho efektu omega- by mohlo stait 2-3x tdn
sn
st
jednu porci tun mofsk ryby. Tak dobfe - to bych tedy chtl u ns zat!
Ce
lozrnn potraviny jsou dobr pro zdrav
cel
o
zrnn produkty jsou urit hodnotnjr ne hladk mouka, ovem jen v prpad,
e
bu
deme hodnotit teoretick obsah dleitch ivin pvodn obsaench ve vchoz
pot
ravi
n. Semnko obiloviny toti obsahuje nejenom uiten iviny (hlavn mine
r
ln
ltky). ale tak lektiny a vlkninu, ili dv sloky, kter zhoruj vstfebvn vita
min
a minerlnch ltek a krom toho pokozuj zavac trakt.
Nadbytek mounch produkt, nezvisle na tom, zda jsou z bl mouky i tzv. celo
zrnn
nebo dokonce vcezrnn, je pfinou vtiny pfpad nadvhy, kter je zase
spojena s vtm rizikem vzniku vysokho krevnho tlaku, vysokm cholesterolem
3s
relnm rizikem vzniku cukrovky 2. typu. Nejdleitj vak je, e chronick kon
zumace obilovin obsahujlcch lepek, plpadn pledasn podvn obilovin ji
\ tlm, tedy kojeneckm vku, znamen vrazn zven rizika vzniku celiakie.
S tmto onemocnnm je spojen rozvoj revmatoidn artritidy a dokonce i dalho one
mocnn, o kterm by nikdo nefekl. e jeho priina me bt v konzumaci obiln
blkoviny ilepku) - migrny. Stejn, pokud ne jet vce, je pro kojence a batolata rizi
kov kombinace penice a kravskho mlka! Tato kombinace znamen potencionln
riziko vzniku dtsk obezity a cukrovky zvisl na inzulinu (diabetes juveniln 1 . typu),
Celiakii meme chpal jako varovn pled nadmrnou konzumac obilovin {cere
li, lak, jak to ji nyn dl dr. Mercola a dal zastnci omezen konzumace obilovin.
PokUd
se toti pledpokld, e vskyt skryt snen tolerance obilovin, plpadn a
celiakie, je a 50x vy ne v souasnosti oficiln udvan sl a, je to situace alar
mujc a souasn
mimoldn udivujc. Nelze se tedy divit tlaku producent penice
a dalch obilovin k propagaci jejich konzumace na zklad dajn vdecky zjitn
informaci. Dokonce to jde tak daleko, e se k argumentaci zneuvaj i vyjdfen sl
nch, ve viv vak zcela neorientovanch, osobnost, kter vtinou zastvaj nz
e lidstvo by se mlo ivit vegetarinsky. Zastnci pvodn skladby stravy, v ni
vauj sacharidy, tedy pfedevm obiloviny, se sna vyut napfklad i Bibl i, kd
obil cituje a povauje se za zkladnf potravinu (viz
"
chlb n vezdejf. ..
"
) - ov
nezavrhuje se ani konzumace masa hospodrskch zvfat
Sja - to nejlep. co ns mohlo potkat?
Vedouc vdeck pracovnkvoblasti vzkumu sji, pan Mark Messina, prohlsil s pl
n
odpovdnosti, e pri bn i dokonce zmrn zven konzumaci sjovch
dukt (napfklad ve form tolu, sjovho mlka a kvaench produkt ze sjo
bob) se dn vznamn zdravotn (pfzniv ale ani neprzniv) efekty nedosta
Podle jeho nzoru by k dosaen inku bylo nutn pravideln konzumovat sjov p
teinov izolty (koncentrovan blkovina s obsahem v prku okolo 70-90 %), sj
maso (obsah blkovin cca 50 % pfi tmf nulovm obsahu tuku) a s nejvy prav
podobnost tak doplrky stravy s obsahem koncentrovanch isoflavon, co jsou s
cifick ltky, obsaen v sji, kter psob pfzniv na zdrav, naprl(lad jako preven
vzniku nkterch typ rakoviny nebo mohou oddlit pfechod u en.
Sjov boby, pouvan vtinou vrobc potravin, jsou ji bohuel geneticky mod'
kovan, protoe se tak dodlilo vy odolnosti rostliny proti herbicidu glyfosatu. Ef
geneticky modifikovan sji je ovem ji vc ne 1 5 1et testovn s ohledem na mo
obsah neprzniv psobcich ltek. Kupodivu a dosud nebyly nalezeny dn rozd
pri porovnn s geneticky nemodifikovanou plodinou. Otzkou je, zda tomuto tvrz
meme vMt. Pritom se na druh stran uvd, e v nkterch odrdch modifi
van sji je vznamn ni podl isoflavon jako ltek mimofdn uitench. D
genetice se podarilo vyprodukovat dv nov linie sjovch bob s mn ne pol
nou nepfiznivch nasycench mastnch kyselin.
Sjov
"
mlka
"
jako nhrada kravskho mlka?
Jet nedvno se pedpokldalo, e sjov mlko me bt plnohodnotnou nh
dou kravskho, a to pfedevm v prpad osob. trpcch laktzovou nebo galakt6
vou intoleranci. Jedn se predevfm o mal dti (kojence a batolata), a to ta, kl
maj ddinou predispozici k cukrovce a z nich zase jen ta, kter nejsou kojena. h
a
lid, vetn kojenc, je alergickch pfedevm na proteiny kravskho mlka, co ins
rovalo odbornky a pot i vrobce kojeneck vivy k produkci sjovch
"
mlk
"
ja
nhraek matefskho a kravskho mlka. Nkolik let se zdlo, e sjov produ
k
mohou bt tmr ideln alternativou mlnch produkt dokonce i pro dti od uk
enho 1 . roku ivota. Snad. Ale ne pro kojence! To se prokzalo radou nhlch
r
kOjenc po pOit sjovch alternativnch
"
mlk
"
pred nkolika mlo msci.
oso
bY
citliv na bilkoviny kravskho mlka vUinou nejsou citliv na sju. kupo
div
1
vak nkdy bvajl alergick na oechy a nebo lutniny. Navzdory veo
bec
n
mu pesvdeni. e sja je zdrav. se nynl thotnm enm doporuuje
ll
1no
ut se jej konzumaci. Tot plati pro pouiti sjovch
"
mlk
"
pro kojence!
Nzev mlko pochopiteln neprslu jin potravin ne produktu mln lzy savc,
pr
ot
O
se vraz Sjov ml

ko nesm pouvat - namsto nj se pO

v oznae

r sjov
>
(
npoj, Ale pozorl Vsouvislosti s obsahem pase. vnovan vybru vhodnych tuku
pro
lidsko
u vivu, na tomto mst upozoruji, e s6jovy tuk (olej) je vznamnym zdro
jei1
mastnch kyselin rady omega-6, kter pak posouvaj pomr k omega-3 kyseli
ni1 v jejich neprospch a to je zdrojem vnych problm. Pfesto se Sjov olej pro
pag
uje
jako jeden z velmi zdravch tuk.
Mas
o nen nutn
Vega
ni se vs budou snait pfesvdit (ani by byli ochotn to pfesvdiv dokzat).
e ij i bez masa a mlka (nyn jde o to, jak zdrav a jak dlouho)
,
Nktef odbornci vm
zase dokou, e mlko a mln produkty nejsou nutn
,
A dal vs budou pre
svdovat. e jsou to naopak proteiny, a to pfedevm ivoinho pvodu (nikoliv
vak mlnho). kter jsou naprosto nutn, a zcela bezvznamn jsou sacharidy. Nue,
naprosto jasn je, e pfli mlo protein znamen velky problm, spojeny se ztrtou
imunity a rozvoj komplexnho dezoltnho stavu, tzv. kvashiorkoru, znmho z chu
dch zem Afriky. Prli mnoho protein zase znamen vy riziko provokace ndo
roVch onemocnn tlustho streva a ztrty kostn hmoty (vpnku).
POdle nzoru vtiny odbornk, vetn autor nov vivov pyramidy, lze jst rela
tivn mlo masa, a to pokud mono jen rybho a drbeho (to mohou fci jen ti, kdo
neznaj "kvalitu" drbeho masa V lesku - krmenho vhradn rstovmi faktory,
a
n
tibiotiky a cereln a masokostnf moukou) a proteiny doplovat konzumac orech

lut
nin. Pro ne, pokud zrovna nejte plesniv nebo lukl ofechy nebo na n nejste
Pflncipiln alergiti. a pokud snte lektiny (ltky, pokozujc zavac trakt rzn u rz
n
ch jedinc, obsaen v lutninch) a nevad vm vysoky obsah purin a kyseliny
fytov (to vlte, e vadl. otoupenci konzumace ervenho masa toto maso mohou
j
ale pouze to. kter pochz z dobytka voln se pasoucho, nikoliv krmenho pr
slovm krmivem, Prosm, nakonec pro ne, mete si jezdit do Prahy do speciln p
r
dejny nebo do supermarketu pro podnikatele pro argentinsk bifteky.
Poznmky a inspirativn
doporuen
Doporuuji velmi peliv zvaovat vbr a nsledn pouit uvedench vivov
styl. predem si prostudujte nelnovj nzory na skladbu stravy tak, jak jsou uvede
v tto knize. Rozhodnut nakonec zvis jen na vs. Potrebujete k nmu znalosti
proto nejprve studujte a pak se rozhodujte. Netrpte-Ii vnm onemocnnm, me
experimentovat. Ani nkolik msc konzumovan strava ve form njakho strikt
dodrovanho alternativnho vivovho stylu vm neme fatln ublit. Kad n
zmna vivovho stylu prin spch, predevm v prpad snahy o redukci na
vhy, ale vdy jen doasn. Je to tak zvan efekt kontrastu. Nedoporuuji vak
vov styly strdat jako ponoky, tedy ne v rozmez 1-2 msc.
Zvolte skladbu stravy (vivov styl) odpovdajlc vall krevn skupin s tlm.
se vyhnete potravinm, kter jsou pro ni zcela nevhodn. Konzumujte ji po
mono vtiinou dlenm zpsobem (maso +zelenina, cerelie zelenina) a
od lasu klasickou .. pevnou stravu
"
vystffdejte njakou tekutou varian
takzvanou .. tekutou vivou". Obss (dejme tomu 1x za mslc) absolvujte j
noduch oistn dny nebo maximln 3 dny trvajfcf kompletn
"
oistn k
a 1 za tden a 1 x za 14 dn drte totlnf hladovku (pochopiteln muste
Systematicky a v podstat nepfetrit pouvejte doplky vivy. Jejich sest
mte podle aktulnch okolnosti.
Kdy si prostudujete publikaci Vliva a krevnf skupiny Dr D'Adama. nebo jej esk
verzi nazvanou autorkou MariI Cernickou Cesk kuchafka podle krevnch skupi
pochopte, pro nkter lid mohou jsl hodn masa, ani by tloustli nebo dokonce b
nemocn a naopak, jin lid {bvaj to vtinou enyl maso nesnej. A u zvolt
jakoukoliv verzi redukn diety nebo vivovhO stylu, muste respektovat aktul
zdravotn stav, pohlav a vk.
Pro by eny mly jst jinak ne mui
Bda enm, kter jed tot, co jejich (relativn) thl mui :ena nenl mu, pres
se tak, alespo po strnce stravovac, asto a vtinou ke sv kod, chov. :e
neme jist tolik masa jako mu, protoe nem takovou schopnost z pfijatch blk
vin (na rznch mstech textu je mlsto blkovina pOUit odborn termn protein) bud
.t
s
valovou hmotu. M-Ii ena prebytek bllkovin, tloustne a predevm -strne I Ano,
oliv
se vm to zd divn. Je tomu tak proto, e vysokoproteinov dieta zsadnlm
J
a
p

sob
em zhoruje innost antioxidant v boji proti vznikajcm volnm radiklm

k
rom toho je organismus zaplaven zplodinami premny protein. Cst nadbyte
ch protein se mn na glukzu a ta se pak opt me mnit na tuk a st na keto

kter se opt mn na tuk.

Bu
de
se vm to zrejm zdt v rozporu s nejnovjmi teoriemi tak, jak je prezentuj
dr
Atkm
s a nynl a dr. Mercola a do znan mlry i dr, Sears se svou znovou dietou.
Jde
vak o to, e pro Jakoukoliv ivinu plat - veho moc kod. P'sn vzato, pokud
bY
kdo
koliv. tm spe ena, konzumoval jako jedinou potravu pouze maso. tloustnout
asi n
ebude, sple bude mlt specfick zdravotnl problmy. Pfinou nabrni hmot
nos
ti
je toti vtinou nevhodn kombinace tr zkladnch ivin (bflkoviny, tuky, sacha
rid
y).
predevm vak tuk se sacharidy (kroby). Nikdo pfece nej jen maso. e? Co
pak jsme striktn masorav elmy?
Mui mohou jako redukni dietu pouit vY50koproteinovou, nejlpe z6novou
strav
u v kombinaci 5 dilenou, eny spte sml!enou nzkoenergetickou 5 vy!
J

m podllem sprvnch forem tukl (dieta dr. Rosedaleal. Respektujte fakt, e

neexistuje jedin univerzlnl racionlnl, tlm splJe reduknl viva!
Krtkodob redukn diety
Na tomto mst se krtkodobmi reduknmi dietami nebudu zabvat, protoe
popsny v m pfedchoz publikaci Obezit odzvonno. Nebudu se jim zabvat.
proto, e mne u unavuje st jejich neustle opakovan popis, zvefejrovan
nch asopisech a dokonce i v dennm tisku, spolu s neprli objektivnmi ko,n
e
[
nkterho lkMe.
Pozor! Mnohatdenn obdob tvrd redukn diety me vystit v poruchu
po jejm ukoneni - me se vyvinout bulimie, co je chorobn
nsledn koni pravm opakem - anorexi (odmtnm stravy). Tyto poruchy
stravy jsou v podstat poruchami psychickmi a nen vyloueno, e je k nim
vrozen dispozice. Hroz spe mladm dvkm.
Krtkodob dieta je prost a jednoduie k niemul Jakmile ji ukonte a
jdete na pvodn reim stravovni, opt naberete. Pro se zabvat nlm
nesmyslnm 7
Tato publikace je urena predevim tm, kdo se rozhodli vnovat pozornost
zdrav a celkov kondici, nikoliv tm, kdo chtj zhubnout. Mezi stoupenci
ivotnlho stylu jsou i ti, kdo se rozhodli nevypadat jako "mina ve vtru se
a chtj! podstatn mnostv "nov
"
svalov hmoty.
Starejte se o zdrav svho zavacho traktu
Namsto dodrovn krtkodobch diet se pokuste zachovat si co nejdle
a zdrav zavac trakt. Ji jen naprklad chronick zcpa je zrukou vzniku ,d,",ot,[.
problmu, byt by to mla bt Heba "jen
"
zhoren kvalita pleti.
soln v aludku zase zhoruje trven blkovin, take lid, kter maj tento
nedokou zpracovat vtr mnostv masa. Krom toho jim hroz reln riziko
plsni do zavacho traktu - a prv ty jsou velmi pravdpodobnou prinou cel
zdravotnch obt. Klasick medicna je zsadnm zpsobem podceluje.
Doporuen
1, Ne podlehnete dosud platnm odbornm doporuenm ve smyslu
omezen pjmu tukO, muste uvit. e nejnovj vzkum prinesl
objevy, a to ve smyslu konstatovn, e vysloven "netun
"
strava je nn';;",1n
Mohu vm s klidnm svdomm doporuit, abyste omezili prjem tuk, 0""0' [,
e je v cel populaci vysloven nadmrn, ale tak vs musm upozornit na
jist mnostv jich konzumovat muste' toho dvodu vak muste vdt,
tuky jsou vhodn a kterm se naopak muste prakticky absolutn whn,", [vrz
00'
v da@m textu).
Z
pok
ud se rozhodnete pestat jist maso, muste vdt. jakmi jinmi zdroji protein je
,
na
hradte, protoe bez pomrn vYznamnho mnostv tto iviny it nemete. Muslte
se
tedy rozhodnout. k!ereprirozen nhradnl zdroje protein jsou pro vs vhodn. Pro
bl
m me nastat predevfm s lutninami a geneticky modifikovanou sjou.
3.
pres
tanete-li jst jednoduch cukry, bude to jen dobre, mon to je dokonce ide
lnl
reenl. Nemuslte vak striktn vyradit vechny sloen cukry, ili kroby.
Nav
zdory nejnovjm zprvm o kodlivosti jakchkoliv cukr(vetn krob) jsou
tO
prv kroby, kter zstvaj pro drtivou vtinu lid zkladem stravy. Ostatn.
pokud budeme akceptovat univerzlnf vhodnost konzumace zeleniny, pak je jasn,
e pripoutme konzumaci krob (viz naprrklad jejich obsah v korenov zelenin).
Co
pomh
zhubnout? Kad nhl radiklnl zmna zpsobu stravovn. Zmna
asu podvni jfdel. Vdy inkuje zmna tuh stravy za tekutou. Nejezte
nutn vdy ve stejnou dobu - pokud nemuslte, Jde vlak o to, e organismus.
zvykl na .. krmen
"
v pesnou hodinu a minutu bude zprvu siln protestovat,
kdy mu nedopejete jdlo v dobu. na kterou si zvykl. Pozor na tol Jezte tedy
vdy
tehdy, kdy mte jen mirn hlad. Jlte-Ii ve stavu vlfho hladu. zhltnete
rychle cokoliv a hlavn v hojn mie. A to je Ipatn!
Akm tomu syndrom rednick pravidelnosti nebo tak syndrom tloustnutl VOjl
zkladnl sluby. I kdy jte mlo, ale vdy ve stejnou dobu, organismus se naulvec
hn
o
dokonale vyut.
!
Tekutou vivou mohou bYt i tzv. tukoroutsk polvky, co je dall nesmysl -
by nkolik dnI po sob ml jst njak kysan zel? Je to sice jedin strava, kter
dovol najlst se do sytosti a pritom hubnout, bohuel prinMii velmi mnoho rizik.
J
nim z nich je vysok obsah kuchyrsk soli. Ano. mete si dokonce udlat i jinou ve
tukoroutsk polvky-nejlevnj a pritom z mho pohledu prijateln a pro vs dosl
idelnl je naprklad domcf esneka (samozrejm bez sra a unky a se stfdm'
prdavkem vajecl. Druh vc je, e po jej konzumaci nesmte mezi lidi. Ostatn,
.
to dieta
"
jak vyit
"
, kdy nkolik dn po sob konzumujete vhradn nezahut
polvky! Jak by ne. vdyt je to vlastn
"
tekut viva
"
. Ale nepraktikujte tento post
dle ne tri, tyfi dny.
Zkladn doporuen pro modern
racionln vivu
1 . Vyhbejte se opakovan konzumaci prokazateln rizikovch potra
a pokrm.
2. Pouvejte co nejvce potravin, vyznaujcch se vznamn vyUm mnofstvf
pirozench ltek, brncch vzniku onemocnni.
3. Skladbu stravy pfizpsobte vku. pohlavf, zdravotnimu stavu a ddin'
vlastnostem (poadavklm na typy ivin. naplklad dodrovnim zkladnl
pokynl dr. O'Adama, autora teorie vivy podle krevnch skupin. Prospl
je tak zamyslet se nad svm somatotypem ve vztahu k plsobeni sklad
stravy (princip stravovn podle jrvdy).
Ani dodrovn tchto doporueni vak vtinou nesta I, nikdy toti nemte
ji
totu, e vae strava odpovd vem poadavkm. a krom toho urit nejst
schopni v plnm rozsahu eliminovat vechna rizika+ Plesto reen existuje! Vych
z naprosto realistickho prlstupu k ivotu. Poruujete-Ii toti zkladnl pravidla, je
to neznamen. e patn skonte pokud napr/klad dokete vyut
"
slu
"
sp
cilnch obrannch prosHedk specifickch doplk stravy.
4. Investujte do kvalitnl stravy, pestoe je ekonomicky nronjl/.
5. Kvalitu vivy zvylujte systematickm poulvnlm doplk stravy.
prinejmenlm by to mla bt sms vitamin a minerl a k tomu esenciln mast
kyseliny rady omega.J. V obdob prvnch nkolika mslc prechodu na odlin#
voV
styl nebo v prbhu reduknho reimu na nich rozhodn neetrete. V pr
bhu redukn!ho reimu je mimordn vhodn poulvat i modern! formy dopllk,
obsahujc! nkolik innch ltek (popis je uveden na jinm mst).
6.
Zkuste pouit doplky stravy tak k prevenci a samolb, protoe v jejich
pouit doplk je skryt
"
svat grl" dokonalho zdrav.
7.
Zvyte pfijem neslazench tekutin.
Mon tO zn paradoxn, protoe nadvha je spojena se zadrovnm vOdy, ale je
tO
postup nejen inn, ale dokonce nutn s ohledem na nezbytnost odstrann
zplodin ltkov Vimny. Muslte hodn pt i v prpad. e budete poulvat Atkinsovu
dietu. Souvislost s pfjmem tekutin m doporueni omezit soleni, co ovem zna
men
nejenom mn solit pokrmy. al e tak omezit konzumaci uzenin, konzerv a ste
rilovan zeleniny. Denn vypijte (po malch mnostvlch) minimln 2-3 litry nesla
zench npoj. Dostanete-Ii nezvldnuteln pocit hladu, nejprve se dostaten
napijte! Mui se mohou prpadn napt i nzkostuplovho piva.
8.
Nejezte uzeniny, klasick ,.pomaznky
"
, patiky, taven sry a konzervy,
s vjimkou nkterch rybch (tuMk, losos, tres jtra, sardinky).
9. Nepijte kravsk mlko, s vjimkou zakysanch vrobk.
Vjimkou v prpad osob krevnl skupiny Bje konzumace tepeln neoeHenho
(nepasterizovanho) mlka. ideln je koz.
10. Nekombnujte cukry s tuky (zkusky a domc mounfky).
Kombinace tchto dvou ivin je vysoce rizikov - zven hladina krevnho cukru
provokuje inzulin, co zpsobuje okamit uloeni prijat energie do zsob ve
form tukovch poltr. prebytek tuk je prinou zven hladiny cholesterolu
a triglycerid. K tomu pfispv mimofdn vysok obsah trans-mastnch kyselin.
Nedostatek kvalitnch protein v prpad chronick konzumace takovchto
"
slad
kch" pokrm je dalm neprrzniv psobcm faktorem.
11.
Nesmate.
Nejhorl jsou smaen pokrmy v podnicch vefejnho stravovn. Kdy budete
smait doma. pouijte vy vrstvu domcho sdla.
ll.
Nejezte tun maso, vvar z kost a drbe s k.
1
3. Nemastte pokrmy dodaten pidvanm tukem (vjimkou jsou oleje na
salty a erstv mslo na brambory).
Nejde ani tak o to. e by byl tuk
"
jedovat
"
. ale o to. e v malm mnostv obsa
huje velmi mnoho energie. Upozorluji na nutnost zvit konzumaci esencil nch
maStnch kyselin. Ktomu posloul speciln oleje -pupalkov, brutnkov, loso
sOv. halotl. pf!padn specifick formy v podob dopllk. ktermi jsou CLAa GLA
a klasick omega-3.
14. Zvy!te pijem vlkniny.
Ovoce. zelenina. speciln vrobky, jako je psyllium, ovesn otruby nebo
ch'
tosan, prpadn beta-glukany nebo dokonce jen obyejn aktivn uhlf (nejl
p
rostlinn) bobtn a tak zvtuje obsah aludku a sHev a tm
psob pOCit na,
.
cen. Pozor - kdy se pfehn mnostv a dlka pouit vlkniny, organismus _
chzl o minerln ltky! Vlknina nen reenm, tud neni reenfm jen kol
mace ovoce a zeleniny! Dokonce naopak - prfti mnoho ovoce i snad dokon
vhradn jen ovoce nen idelnm reenm. Ten, kdo je citliv na lepek, by ne
r
pouvat peninou vlkninu! Pfjemnj formou konzumace vlkniny js
potraviny, obsahujc jej vznamn mnostv - pfedevm zelenina a ovoc
omezen lutniny a jen vjimen celozrnn obiloviny. Ty se vak muste
n
prve nauit pfipravovat.
15. Omezte konzumaci chleba a peiva. pedevm vak jeho kombinaci s tuke
mlkem a uzeninami.
Vzpomete si na toto doporuen Vdy. kdy budete pfipravovat rodin nebo j
dtem klasickou
"
studenou veeri
"
i sndani spolu S
"
kakaem
"
nebo kdy bude
kupovat mimo domov sendvie. Fixace tchto zvyk je pfedevm u dt kre
skupiny O a jet k tomu geneticky inklinujcch k nadvze prvnm vznamn'
krokem k asn a trval obezit.
16. Stravu pipravujte ze surovin odpovdajcich va krevn skupin.
V tomto prpad radm nebt na sebe tak pfsn a vypustit ze sortimentu skute
jen ty potraviny. kter jsou oznaeny jako
"
nevhodn
"
.
17. Konzumujte dv. vjimen tri vtl/ denn! jfdla!
Jezte astji, avak jen mal porce, nap7klad bud jen samotnou zeleninu. ne
jen ovoce. Celkov denn konzumace ovoce by nemla pfekroit 1 00-200 g.
18. Nedvejte si na tali velk porce.
19. Nepoulvejte jako .. nhradu" epnho cukru nerafinovan cukr a u vb
ne cukr ovocn. tedy fruktzu.
Fruktza je nyn dostupn v supermarketech. kde je nabzena jako vhodn nhrad
sladidlo pro diabetiky.
20. Pestarte alespor na urit as konzumovat potraviny a pokrmy piprave
z penice (peivo. chlb. kole a dall pekask a cukrsk vrob
suenky. oplatky. cereln tyinky a smsi). Nkdy stal, kdy je alesp
velmi omezte.
21. Pestate pit jakkoliv slazen npoje. nektary a ovocn vy.
22. Naute se nakupovat potraviny na zklad prostudovni etikety.
tj.
V
yhnte se rostlinnm tukm ve ztuen form, umlm sladidlm, che
m
ickm konzervantm a umlm barvivm a vtmu mnostvl jednodu
chch cukr.
2
4. Pemlejte o skladb jldelnku a plnujte ho nkolk dni dopedu. nap
klad
na zklad zpisu stravy. konzumovan v prObhu trncti dnI.
2
5
.
Zkuste pochopit, e nestal pouze pravideln sportovat a pitom jst bek.
26. P
ochopte. e nesta pouze dret njakou pochybnou dietu a pitom necviit.
21
.
p
ouvejte erstv mslo (me bt s pdavkem olejel, olivov olej a doplky
S obsahem omega-3-EPA. Vyhbejte se levnm, prolm a luklm olejm
Btukm. Obsah trans-mastnch kyselin nesm pevit 2-3 % pouitchtuk.
28. O
mezte konzumaci sladkost, obsahujcch velk mnostv tuku.
Jsou to napfklad
"
mslov
"
suenky
.
plnn suenky a oplatky, bonbony, mln
okolda, musl i tyinky s
"
jogurtovou polevou
"
a vtina musl i sms a slazench
cerelnch sndan pro dti.
2
9. Naute se kadodenn konzumovat syrovou nebo tepeln zpracovanou
zeleninu (nikoliv vak sterilovanoul.
30. Nahrate nevhodn potraviny cerelnho typu konzumac celozrnnch obilo
vin. Jsou to naprklad neloupan re, celozrnn tstoviny, chlb typu Graham nebo
jin, nejlpe celozrnn celoitn, prpadn peen s pouitm pfrodnho kvsku.
31. Nikdy v jednom jdle nekombinujte klasick "hlavni jfdlo
"
s pedkrmem
a s mounkem.
32. Nikdy nejezte pozdji ne 2 hodiny ped spanm.
33
. Vnujte mimodnou pozornost zpsobu stravovn dt -v souasn dob
jsou nejohroenji skupinou! !
Jak
zamezit tvorb tuku pi nabrn svalov hmoty
U
Vdom
te s, e svalovou hmotu sice zlskte pfedevm zvenm pfjmem protein

sil
Ovmi cvienmi, pfeslo muste pravideln absolvovat tak vytrvalostn (aerobn
t
yp
y
zte jednak je to nutn k dosaen celkov vestrann fyzick kondice, jed
Iak
je
to prevence vzestupu objemu tukoyYch zsob. Aktivita, zamfen vhradn
-
na
posilovn, nenl innm prostfedkem
"
vyplen
"
nadbytenho podkonho

a p
revenc vytvofen tukoyYch zsob, na druh stran je vak nutnm prosHed
<
omezen ztrty sval ov hmoty v prbhu redukce nadvhy (rYsovn!).
Konzumujte vznamn mnostv neslazench npoj (zsadn nepouvejte cukr
doslazovan ovocn dusy). V prbhu redukce, co je proces, srovnateln s "r
vnm
"
kulturist, j e znan omezen prjem energie, priem dochz k
tvo
r
nadmrnho mnostv odpadnch produkt. Ty mus bt vyloueny, a to v pOds
jen jedinm monm zpsobem - vymovnm (mo a stolice). Dalm mo
zpsobem je - pocen! Ztrty tekutin jsou v prpad pravideln fyzick akt;
vznamn vy ne je bn, proto muste dbt na jejich dostaten objem (v
p
stat mete pt jen kvalitn stoln vody), kter nkdy me doshnout a dVOj
sobku vaeho obvyklho mnostvi.
Dodrujte vechny ji uveden pokyny pro formulaci individuln vhodn stra
Zsadn zmnou vbru potravin ve smyslu doclen sprvnho pomru jednotliv
ivin v duchu nejnovjch vdeckch poznatk (viz dle) se dostanete k cli
re
tivn snadno a rychle. Pot nesmte opt sklouznout do starch nevhodnch
klostl. Pripomnm, e pomr zkladnch t ivin se ve svtle nejnovjch vd
kch poznatk zsadnm zpsobem zmnil. V prbhu redukce (rsovn)
nezbytn konzumovat pouze okolo 2/3 obvyklho mnostv energie s tm, e p
tein by mlo bt alespo 30 %, tuk 20 % a sacharid 50 %. Jist jste si vi
e mnostv tuk je
"
neobvykle
"
vysok ve srovnn s doporuenmi, kter uv
asopisy vnovan kulturistice. Vivov doporuen zde prezentovan zdrazr
nezbytnost omezen pfjmu tuk naprosto drasticky a na pouhch 5 % celkov
energetickho pfjmu. To je absolutn nesmysl, kter v praxi drtiv vtina kulturi
stejn nedodruje. Jde o to, e to je dokonce doporuen zdrav kodliv! Vysv
leni a dal podrobnosti mete najt na webovch strnkch americkch spe
list, napl. Atkinse, Searse nebo Mercoly.
Doporuuji systematick pouit specilnch doplk vivy (viz dle) Jejich clem
nejenom pod po rit intenzitu procesu redukce (rsovn), ale pedevm omezit jej de
stujc efekt na svalovou hmotu a na kval itu zdrav (nedostatek ji tak nepfli bi
gicky hodnotn bn stravy mimordn zvyuje riziko podvivy - vznik tzv.
nutrice). Sortiment produkt, kter lze vyut jak ke zven intenzity redukce,
k omezen rizika vzniku nenosn intenzivnch vedlejch ink. je velmi irok.
domte si, e mnoho z nich je na jedn stran nekodnch, ale na druh stran j
minimln innch. Mete vak
"
VYUt slueb
"
nkolika ltek (produkt) zs
nho vznamu -ty by mly tvoit zkladn spektrum podprnch prostedk v
cesu rsovni. Jsou jimi:
1, Proteinov koncentrty a smsi aminokyselin (hydrolyzty protein).
Dvody pro jejich pouitf jsou jasn-mimoMdn vysok pfjem protein nen mo
zajistit pouze formou jejich obvyklch zdroj v bn strav. Teoreticky to
si
mon je, ale za cenu rizika vedlejch efekt. Krom toho prinej potraviny i
inho pvodu zdravotnl riziko (cholesterol, nevhodn formy tuk, konzerva
n
kuchysk sl. .. ). PrOleinov koncentrty a hydrolyzty naopak poskytuji jistO
prjmu mimoMdn kvalitnch zdroj aminokyselin, sten tak ve form bio
gicky innch peptid, a to navc v malm objemu a spolu s nezbytnou tekutin
Ka
d
den mete bez obav konzumovat a 150 g proteinovho koncentrtu a smsi
a
(1inokyselin (hydrolyzt). Oto mn mete snst masa, kter v nadmrnm mno
stv

nedl dobre
nikomu.
L_ka
rnitin a pyruvt
Z
T
o
tO
jsou dv prokazateln inn a pritom pro organismus zcela prirozen ltky.
Ka
d z nich psob jinm zpsobem, a proto se, jsou-Ii pouity spolen, jejich i
n
ek
st (princip
"
synergie
"
) . Podmrnkou je konzumace tzv. nadprahovho mno
sN
,
co je odborn vraz pro nutnost pouit innch dvek, kter se neshoduj
se
zkladnmi doporuenmi uvedenmi na etiket, naopak je vznamn prekrauj.
Vysvtlen spov v legislativ -pli schvalovn textu etikety sttn rady nedovol
uv
st na etiketu vy dvky, pfestoe jsou bezpen, a 10 jen proto, aby se vyhnuly
pfpadnm obtm s uivateli a pfedevm s vrobci lk. Pro dan ely se inn
dvk
a L-karnltlnu pohybu
l
e nad 1 g(1 000 mg) denn, spe vak Z-3gdenn a pro
pyru
vt (ve form nkolika rznch
"
sol
"
) okolo 5 g denn. Toto mnostv lze roz
dlit do nkolika dennch dvek - s vhodou je mon pout jednu dvku asi
30 mi nut pled zti a druhou co nejdlve po jejm ukonen. Ob ltky mete pou
vat
neomezen dlouho Nehroz dn problmy.
3. Kreatinpyruvt
Tato mimoldn inn ltka je pouvna k podpore tvorby svalov hmoty, nic
mn je velmi dOleit pout ji tak v prbhu rsovn, byt v mench dvkch.
Dvodem je nutnost ochrany svalov hmoty v obdob snenho pfjmu energie.
Krom toho se ukzalo, e kreatin pOdporuje pfemnu jinch ne pct.i,no"
,
zdroj na energii
,
Pro docleni poadovanho efektu vystate s denn dvkou
Ipodle va tlesn hmotnosti), nejlpe podanou co nejdfve po zti.
4. Spalovae tuku
Na tomto mst nen mon spalovae tuku detailnji popisovat, protoe
stovky druh, pfiem vak pouvaj pouze zk sortiment i ,noct, ltHk -,
tomu asi 10. Snad nejdl eitjmi ltkami jsou L-karnitin, mastn
omega-3 a nakonec, a mon pfedevm, konjugovan kyselina linolov
CLAl. kter je souasn velmi innm prostredkem prevence ndorovch
mocnnf! Jiste je mon pouit i nkter dal vysoce special izovan ltky a
dukty obsahujlcl spalovae tuku, nicmn nebudu zastrat, e nkter z nich '
povaovny za rizikov. Jde predevm o syntetick efedrin, podle
autor tak o prrodn pseudoefedrin a sinefrin. V prpad zmnnch
analog efedrinu je podle mho nzoru riziko vrazn men a varovn clen
hnn. Jednoznan rizikov jsou ovem lky zaloen na amfetaminech a
ina
"
lk na hubnuti
"
(tzv
,
anorektika), Hodn diskusi je okolo pouit
acetylsalicylov a syntetickho kofeinu. V tto souvislosti vak muslm
na aktuln praktiky nkterch lkar. vetn obezitolog, protoe
oni, kdo pacientm tyto rizikov ltky pfedepisujl, a to v podob smsi
kyseliny acetylsalicylov a kofeinu.
Produkty nebo ltky, popsan ve nebo uveden na dalrch mlstech tto
jsou zcela bezpen a mnohdy nejenom bezpen a inn, al e dokonce
spn z jinch dvod. Jejich vhodou Je monost dlouhodobho pouitI.
toho psob i v pfpad, e jsou pouity nrazov nebo krtkodob.
Nov vivov pyramida
a doporuen pomr ivin
t
val
ita
stravy k dosaeni optimlnho zdrav a vkonnosti nestal - zkladn
fji
nV
je nutn konzumovat ve sprvnm pomru.
Problm adekvtnho pjmu
protein
Rozh
odnut O sprvnm mnostv blkovin (v dalm textu je namsto
"
blkovina
"
vt
inou
pouit odborn termn
"
protein
"
) je zcela zsadnf. Proteiny jsou toti mimo
fdn dleitou ivinou. Jiste nelze rci, e jsou dleitj ne zbyYajfci dv zkladn
iviny - tedy sacharidy a tuky. Pokud vak jejich prjem klesne pod kritick mnostv
nebo jsou-Ii konzumovny ve form jejich neplnohodnotnch zdroj i v nedostate
nm objemu, a to po del dobu, m to u dt za nsledek poruchy rstu a riziko poruch
somatickho i psychickho vvoje. dosplch zpsobuje nedostatek protein vy
riziko rozvoje obezity, cukrovky a zhoren imunity.
Minimlnf. jet ivot zaruujc mnostv protein bylo pred lety stanoveno na 0,8 g
na 1 kg tlesn hmotnosti. Opakuji, e minimln, co znamen
"
jet zaruujc pre
titi v dobrm stavu
"
. Nen to tedy mnostv optimlnll Uveden hodnota je vsledkem
kompromisu politik s odbornlky. Pret lze i pri konzumaci stravy obsahujc jen 0,5 g
protein na ! kg tlesn hmotnosti. Problm je v tom, e lid klen to dokzali, vili
maximln 60 kg. Tute sprvn - byly a jsou to nkter populanl skupiny v Africe
Asii a vzni. predevfm v japonskch zajateckch tborech za 2. svtov vlky.
Nedvno se objevila nov teorie, tvrdc, e
"
protein nen nikdy dost"' . Pvodn
do
ruen mnostv 10-15 % energetickho pfjmu se dostalo a na 30 %! Bohu

nejde pouze o absolutn mnostv, ale tak o kvalitu. Ani v tomto ohledu nen
/Q
jasno, pestoe vtina koleg tvrd, e ivoin proteiny jsou vrazn kvalitn
tj
Navzdory tomu se jako
"
standard kvality protelnu" pouv aminokyselinov slo
l
vajenho blku! Dky modernm technologim vak nen nutn konzumovat
mnoho masa, protoe existuji nov zdroje, jejich hodnota zmnn .,vajen
St
a
dard
"
vrazn pevyuje - jsou to proteiny mln syrO
V
tky.
Co se stane. je-li protein nevhodn mnoho?
Mimordn vysok pjem protein vyaduje neutralizaci vzniklch aminokyselin
k tomu je pouvn pedevm vpnk. V ppad jeho nedostatku je organismus nu
uvolnit hoz kosti, a tak vzrst riziko vzniku osteoporzy. Doporuen, aby strava ob
hovala 30 % protein, kter je nosnou st tzv. znov diety, stejn jako doporu
dr. Mercoly, by ve svtle ve uvedench skutenost mohlo bt teoreticky chyb
Domnvm se, e je to skuten v jistch situacch mon - tk se to predev
starch en a osob, trpcch nedostatenou innosti aludku nebo slinivky+ Dlou
dob predvkovn proteiny me bt tak jednou z pin obezity, a to navzdory
zen dr. Atkinse. Nicmn, jsou to pouze nznaky monch rizik, kter hroz po
mal sti populace. Toti -doufejme. Sportovci tvof skupinu osob, kter se nem
Mit jet stle platnm doporuenm konzumovat 10-15 % protein. Dokonce
20 % pro n nen dost. Sportovci pro svou vivu potebuj vznamn vc protei
piblin 1, 6-3 g na 1 kg tlesn hmotnosti, v zvislosti na specializaci a typu trnin
Zajitn takovho mnostvl je ekonomicky nesmrn nron a krom toho vyad
pouit specifickch doplk stravy, tzv. proteinovch koncentrt, vtinou na
upravench mlnch protein. Ty souasn disponuj vznamnm obsahem vpni
co zaruuje ochranu ped odvpnnm. Doufejme.
Vysokoproteinov a tud souasn nzkosacharidov redukn diety (dr. Atkins) j
sice v souladu s doporuenmi definovanmi autory znov diety, ale vtinou j
jet dl, toti k
jet psnjlmu omezeni pjmu sacharid. V tuto chvli bych
e
"
veho moc kod
"
! Dlouhodob mrn nadbytek protein (vetn ivoin
v prpad, e nen konzumovno mnoho nevhodnch forem tuk, nezvyuje rizi
vzniku obhovch onemocnn nebo cukrovky. To ovem neznamen, e mi
dn dvky protein nemohou zavinit jin problmy, napklad peten jater a I
vin
.
Krom toho, nkter proteiny kravskho mlka jsou oznaovny za jednu z pr
dpodobnch pflin vzniku diabetu I. typu (zvislho na inzulinu). Stou pe
lakto-vegetarinstv nahrazuj maso mlnmi produkty, kter mnOhdy konzum
ve vznamnm mnostv, co je mon jet hor.
Tvrzen, e monost prm souvislosti mezi dlouhodobm nadbytkem protein
a
enm rizikem rakoviny je podle nejnovjch nzor prakticky nulov, nen po
mho nzoru zcela pravdiv. Stoupenci vysokoproteinov stravy, ktermi jsou P
d
vM
m
dr. Atkins a dr. Mercola, toto konstatovn sice vtaj a zdrazuj hc ve svYch
8
g
t
e
rl
leCh a .bhajob stravy bez obsahu cerelif. Ale sta napklad pipomenout

fik
nitrosamln v tlustm strev z nadbytku masa, obsah mnoha rizikovch ltek
"
f118S
e
a vnitrnostech, tk kovy v nkterch rybch, vznik benzpyren pfi tepelnm
pr,c
ov

n masa a uzenin . .
optimln pjem protein pro wellness
St
a
jednoduch vpoty! onkrtn - pokud by mu o hmotnosti 80 kg konzu
[11ov
81
pflmfen mnostv energie v hodnot 2600 kcal ( 1 1 MJ) a podl protein
b
y
ml
init
"
Jen
"
20 %, ml by pijmat celch 130 9 protein, co je skoro 1 ,6 9
p
rotein na 1 kg hmotnosti. To vm mon stle jet niC nerk. Pak si musite uv
dom
it. e
100 9 syrovho hovzho masa bez vznamnho obsahu tuk .bsahuje
20 9 protein, ale vMenho ji 34 9 (protoe maso ztrc vodu tepelnou pravou),
100
9
syrovch tstovin obsahuje asi 1 1 9 protein, al e vaench jen 4 g, 100 9
syre
v oky m celch 25 9 protein, ale vaen ji jen necelch 8 9 {protoe obi
loviny, re a l utniny varem nabraj vedu), 1 00 9 tvrdho sra nebe tvarohu obsa
huje asi 1 7 9 proteincel vejce asi 1 2 9 (muste potat 1 , 5 ks vejce na 100 g)
d 100 9 chleba m asi 8 g protein. A ted pijde to hlavn - je toti nutn sestavit
konkrtn jdelnek podle vech zsad uvedench v tto publ ikaci a pak teprve spo
tat, kolik kter iviny konzumovat, aby jejich obsah odpovdal napklad pomru
20 % protein, 30 % tuk a 50 % sacharid.
Jakmile vak chcete akceptovat doporueni konzumace 30 % protein a pitom trvte
Iomezenm pouit masa a pedevm mlnch produkt, budete mt zsadn pro
blm kde vzft kvalitn proteiny a jet k tomu v takovm mnostv?!
M
lekter z autor vivovYch doporuen a diet dothne svoji prci do realizanho
konce. One je toti relativn jednoduch stanovit pomry ivin tak kajc od stolu, u
je Ovem sleitj naplnit je potravinami tak, aby to odpovdalo jak platnm doporu
en
m, tak pedem stanovenmu pomru.
POd
obn tm dn z autor populrnch lnk a doporuen, zveejovanch
v
tiSku
.
nedoke bt korektn. Zveejevan jdel nky mohou bt na prvn pehled
velm
i
atraktivn a prilem mohou zdnliv odpovdat doporuenm v nm uvedenm,
Vtineu vak jen v rmci jedinhe pokrmu. Jakmile se autor pokus sestavit celo

en
n
nebo dokence mnohadenn jdelnek, bv vsledek nedokonal nebo dokonce
ne
sp
rvn! Pokud se o tot pOkus laick spotfebitel, bez pouit komernch po
a
O
,
Ch
program dospje k naprostmu nesmyslu. Speciln programy pro vpo
dtv P
I
!
mu ivin a energie, nkter dokonce vetn monosti sestavit kompletn celo

e
n
l
Jdelnky podle zadn uivatele, existuj, pesto Je jejich pou|!| nn|n|n|Jde

o
t|
o
to, e ani nejnovj programy nedokou respektovat diametrln odlin
ji
o
.
Po
rue
n a Ji vbec neumj akceptovat aktuln poadavky, dan napklad stva
cl
m zdravotnm stavem uivatele.
Problm bezpenho pjmu
sacharid
Za predpokladu, e bychom nemli zvyovat prljem protein nad 1 0 %, 'biivalo _
sacharidy celch 60 %, budeme-Ii akceptovat pfljem 30 % tuk. V tto '0'Ji'10
5li
skuten doporuuje zvit prjem sacharid - a to na kor tuk. Ono to
presn, protoe v prpad sportovc je prjem protein minimln na hodnot
A u je to jak chce, v souvislosti se sacharidy se ukazuje, e
"
nen cukr
Do kategorie
"
sacharidy
"
toti patri jak cukry jednoduch, tak kroby a
nina. Kad z uvedench duh sacharid vak psob na organismus ji
se potvrdil pri studiu vlivu jednotlivch druh potravin, bohatch na rzn
na zmny hladiny krevnho cukru, kdy se zkoumala reakce krevnho cukru na
mon typy potravin. Svtlo svta tak spatrila teorie
"
glykemickho indexu".
Sacharidy (nikoliv vak jednoduch rafinovan cukry) jsou nezbytnou soust
protoe dodvaj energii potrebnou pro radu bunk, vetn svalovch.
movny ve form komplexnf potraviny, dodvajf tak nezbytn minerlnl
miny a radu tzv. ochrannch ltek. V prbhu trveni potravy se v ni .....-[
ridy tp na jednoduch cukry, z nich je ideln vyuiteln v podstat jen
Ta pot vstupuje do krve, v dsledku eho stoup hladina krevnho cukr(
To je signlem pro vyplaveni regulanlho hormonu - inzulinu, kter
hodnotu krevnho cukru ve fyziologickch mezfch, jednak umOuje
energie ve form jaternlho a svalovho glykogenu. V prpad, e je
prili velk, z sti z nich se vytvr dal zsoba energie, bohuel
nfho a sten i trocnho tuku. Rzn druhy cukr ovlivtuj "",ny hlad,n" revrlq
cukru rzn rychle a rzn intenzivn. Cm rychleji, tm vt reakce i
vak asto
"
nesth
"
. Vyvjf se stav chronickho hyperinzulini.mu, kter
pozdji zpsobuje onemocnn zvan
"
diabetes 2. typu
"
, ili cukrovka nezvisl
'
h
n
u.
V souvislosti s pfedchozfm musm zdraznit, e proteiny (a na vjimky
I

Z
p
r
kla
d nkter mln) a tuky neovhvlluj vyluovn inzulinu, proto jsou pfizniv

a
o
o
soby, kter trp nedostatenou regulaci krevnho cukru.
pf
pok
u
d
si udrllte stlou hladinu kr8vn(ho cukru, nebudete nablrattukovou hmotu.
Hla
din
a
krevnho cukru se musl pohybovat v pomrn zkm rozptf hodnot. Jak
rfil
e
krevn cukr klesne pod dolnl kritickou hodnotu, vznik problm, kter se
d
bo
rn
nazv hypoglykemie. Dobre ho znajf vichni sportovci, kterm doly

SOb
Y
glykogenu ji v prbhu vkonu (vytrvalcil, ale tak diabetici, ktef se pre

vk
ovali inzulinem. Kupodivu hypoglykemie hroz i nesportovcm v prpad, e
5
nevh
odn stravuj, pfedevm pokud jednorzov zkonzumuj velk mnostv
j
edn
oduchCh
cukr.
Jestli
e hladina krevnho cukru stoupne prli vysoko (to je prvn fze po konzumaci
.pfesla
zen
"
stravy) a pfedevfm kdy zven pretrvv dlouhou dobu, vznik jet
hOr problm - hyperglykemie. Ta hroz prv diabetikm a lidem, upcfm vt nad
vhou nebo tkm stresem.
R
een by mlo bt v omezen pfjmu sacharid. Pokud
je vak sneni konzumace sacharid nekriticky intenzivni, nutn je kompenzovno
konzumaci nadbytku tuk, bohuel vtinou v nevhodn form.
Glykemick index
Glykemick index je zleitost mimordnho vznamu. Tk se psobeni potravin na
zmny hladiny krevnlho cukru v kontextu se zmnami hladiny inzulinu. Neuvfiteln
je,
e princip formulovali Jenkins s Woleverem ji roku 1981, ale teprve pfed nko
lika
lety se o jeho existenci dozvdla vefeJnost v souvislosti s reduknlmi dietami,
obezitou a diabetem. Jet vtm paradoxem je, e platnost glykemickho indexu
)e stle studovna bez definitivnho zvru, pfiem je nkdy dokonce zpochyblo
vn
a
nktermi vdci. ktef zjistili, e na hladinu krevnho cukru (a pfenesen na pro
d
ukci
inzulinu) nepsob pouze potraviny obsahujlc vznamn mnostv cukr {v pod
Stat vlastn pfedevm cerelie a jednoduch cukrl. ale tak rada dallch, napfklad
ml
n produkty a dost mon tak rzn hydrolyzovan proteiny a jednotliv ami

okys
eliny, pouvan pfedevm kulturisty. Tomuto fenomnu se fik inzulinov
Ind
el
, pfiem jeho psobenfm se vysvtluj dosud nepochopiteln a psobenm
9
'
y
kem
ickho indexu nevysvtliteln reakce hladiny krevnho cukru po pOit potra
Vin
s
velmi malm obsahem sacharid.
Ds
Ud
neexistuje absolutn dkaz, e omezen konzumace sacharid a pfedevlm jejich
V
b
r
tak, aby nedochzelo k vraznmu kolsnf hladiny krevnho cukru, m pfzniv

fe
kt
na aktuln onemocnn (pfedevfm obezita a diabetes) nebo e psob preven
tivn proti zmnnm onemocnnlm. Na druh stran, konkrtnl pozorovn formou
OVfench studil dokazuj, e vyuit principu glykemickho indexu -to znamen kon
urace pfedev.m tch potravin, kter maj stfedn a nzk glykemick index, me
snit riziko vzniku nkterch onemocnn. Nkter zem Evropy ji dokonce pfis
t
pily k oznaovn glykemickho indexu na potravinch s tlm, e se doporuuje
kon
movat predevm ty, kter maj nzk index, a obecn omezit konzumaci sacha
ri
predevlm jednoduchch cukr, ani by byl souasn zven pr/jem tuk. Zrove
vak verejnosti nedoporuuje nahrazovat jednoduch cukry umlmi sladidly!
'
Problm adekvtnho prljmu sacharid je ovem neustle studovn a existuj vde
" j
prce, prokazujc mon negativnl dopad vysosacharidov (nebo spe vysokocu
ker
(tzn. velk mnostv jednoduchch cukr ve form sladkost a limond) stravy
zdrav, a to v podob zvenho rizika vzniku nkterch ndorovch onemocnn (
k
krtn se to tk rakoviny prsu -to by znamenalo, e neplat teorie vztahu mezi
vy
km prjmem ivoinch tuk a tmto ndorovm onemocnnm). Popis, prpad
tabulky glykemickho indexu, najdete v mch publikacch.
Kolik a jakch tuk konzumovat
Tuk je v povdom verejnosti, ovlivfovanm clenmi deklamacemi odbornlk, k'
cem zdrav, zludn prichzejcm z naeho talre nebo skrvajcm se v potravin
jako jsou tun maso a uzeniny, tun mln vrobky a cukrrsk produkty. Na
tst ani v prpad tuk nenl vechno tak jednoznan, jak to na pNnl pohled vypa
Tuk byl odbornky oznaen za hlavn priinu stoupajlcfho vskytu poruch ltkov prem
a s tlm spojenho rizika predasn aterosklerzy, kter zase souvis s infarktem i
kovou mrtvic. Byl to tuk, kter mohl za stoupajc vskyt nadvhy a predevm obei
Ale nyn se zd, e vechno je jinak -zd se, e dokonce musme jst asi 30 % tuk, ji
bychom nemli dost vitamin rozpustnch v tucch a privodili bychom si poruchu m
bclismu, protoe tuky dodvaj nezbytn mastn kyseliny. Nco na tom je, jenome . .
Urit se vm ulev, kdy se dozvte, e nemuste radikln omezit konzumaci tu
kterch by podle nkterch autor (napf dr. Orish) mlo bt pouhch 10 %. Zd
e s dr. Ornishem mnoho koleg nesouhlasl jen proto, e strava s obsahem pouh'
10 % tuku je v souasnosti tmr ne realizovateln. Krom toho, vzkum prokzal,
ke zlepen stavu populace sta snen prjmu tuk k hodnot 30 %, a to za pr
pokladu, e se zmn spektrum jejich zdroj. Taen odbornlk proti tukm vyuil potraJ
vinrsk prmysl k zavalen trhu potravinami .. se snenm obsahem tuku
"
. Dokon
se rozhorely spory legislativnch orgn s vrobci, kter za
"
bez tuku
"
oznao
vrobky, obsahujc pouze nkolik desetin procenta tuku. Pr je to klamn spotra
tele. Ve skutenosti je tuk jednou ze H zkladnlch ivin. bez nich by lidsk vi
nemohla existovat. Jin vc je, kolik je nutn tuku konzumovat. a dall, ko|ik ho
.
mon konzumovat bez pokozenI zdrav. A nsleduje otzka -jak tuky jsou vhodn
Tuky jsou ovem zrdn tak proto, e v 1 g obsahuji vIce ne dvojnsobek energ'
ve srovnnI s proteiny a sacharidy. Strava absolutn bez tuku by vak zpsobila
v
zdravotnl problmy.
rukY ivoiinho pvodu obsahuji cholesterol-zabijka civilizovanho lovka.
Ji
st
vte, e tuky jsou dvojlho pvodu - ivoin a rostlinn. Jsou to ovem pfede
..
im
lUky ivoin, kter dajn dlaj! problm, protoe obsahuji mnoho choleste
r
olU
,
pfiiny aterosklerzy. Oicilnl doporuen tedy zn:
,
. konzumujte denn maximln 300 mg tuku, tto
"
jedovat
"
ltky_
,
. nejezte moc vajec, vnitrnost, msla a tunch mlnch produkt,
,
. omezte ivoin tuky (vetn msla) na minimum a nahradte je rostlinnmi oleji
a
margarny.
upoz
oruji na to, e nic z toho, co je uvedeno dle, nemn doporueni exper1, kter zn:
Snite
konzumaci ivoinch tuk!
Hod
nota 30 % tuku ve strav je akceptovateln ve smyslu novch odbornch nzor.
J osobn sice povauji za optimlnl prjem tuk ve vi 20 % celkovho pfrjmu ener
gie nezvisle na vku a pohlav, ale je to idealismus, protoe by se zcela zsadnlm
zpsobem musela zmnit skladba stravy smrem k prevaze rostlinnch produkt.
Ne e by to nebylo mon, jak dokazuji napfklad vegetarini. Ale pro ty, kdo se stra
vuji
"
klasicky
"
, tedy smenou stravou, to je zcela nereln.
Pokud bychom konzumovali pouze 20 % tuk, jak potom doclit vhodnho pomru
vech tr zkladnch ivin? Znamenalo by to, pfi dodren optimlnho zastoupeni bl
kovin na rovni 5 %, e celch b % by tvofily cukry. Tak vysok podl cukr sice
vyhovuje stvajcm doporuenm, ale je v rozporu s nejnovjmi, hovofcmi o nut
nm snen jejich pfljmu pod hodnotu 55%nebo dokonce jet mn! Pak by to zna
menalo vrazn zvit konzumaci protein. A to by zase ve svm dsledku znan
ZvilO ekonomickou nronost takov stravy.
Ji jsem naznail. e co do sloen a nslednho fyziologickho efektu nen tuk jako
luk.
Nejde jen o jeho absolutn mnostv, nbr o rozdlln vlastnosti tuk ivoinch

rostlinnch a uvnitr kad kategorie. Ne vechny druhy tuk maj tak stejn slo
en.
v dsledku toho pusob kad jinak. Je zde tak problm hygienick, protoe
kon
troly zjiuj propastn rozdly jak v deklarovanm mnostv a sloen tuk v t
kter potravin, ale takv jejich kvalit. Tot plat i pro pouit tuk k pfiprav pokrmu
v
POdnicch vetejnho stravovn. Domnvm se, s ohledem na stoupajfcl obrat verej
nc
h
stravoven, e toto bude v krtk dob zsadn problm a obrovsk riziko,
odo
bn jako se to stalo v zpadnch zemch. Je zde dalf problm, kterm je nega
t
i
Vn
pusoben v potravinch obsaench
"
skrytch
"
tuk, vetn tch, kter jsou
r
O
stli
nnho puvodu a pouvajl se z technologickch, ekonomickch ale i senzoric
kC
h
dvodu pfi vrob bnch potravin. Ony toti jet ke vemu obsahuj
VV2n
amn rizikov mnostv trans-mastnch kyselin.
Mslo ano i ne?
Pro ne] Obsahuje toti adu pro lovka nutnch sloek. konkrtn vitamin A
. sele
!
a jd. Dle je zdrojem nenahraditelnch mastnch kyselin s krtkm etzcem.
z n
t

pedevm kyseliny mseln jako zdroje energie pro buky tlustho streva a inn
antioxidantu a antikancerogenu (ltka psobc proti vzniku rakoviny). Mastn kY;
lina se stednm etzcem, tzv. kyselina laurov, pro zmnu psob proti kvasink
a nkterm nepznivm bakterim. Mslo tak obsahuje konjugovanou kyselinu lin
lovou (CLA). mimodn innou substanci, prokazateln psobC proti rakovin
A posledn zajmavou ltkou jsou glykosfingolipidy. psobc jako obrana proti gastr
intestinln {stevnO infekci
Uitek a nebezpe tuk
Vtina ivoinch tuk. stejn jako rostlinn oleje a dokonce i ztuen rostlinn tuk
obsahuje jak pzniv. tak nepzniv psobc sloky. V prpad ivoinch tuk je pod
dosud platnho nzoru onou nep7zniv psobc slokou cholesterol. Nen to pravda, ni
mn boj proti cholesterolu p7etrvv. a to dokonce i u vrobc! To vede k podcer'ov
kontroly obsahu v tucch rozpustnch cizorodch ltek, jakmi jsou napffklad polychlo
van bifenyly. rozpoutdla a ltky, pouvan p7i pstovn rostlin (hormony, pOdva
z
V
l1atm. postriky proti kdcm a chorobm) a vrob mlka a mlnho tuku. V nkt
rch levnch ztuench rostlinnch tucch jsou obsaeny trans-mastn kyseliny. co
i
skuten nep7tel. Dalm rizikem konzumace tuk jsou zplodiny Maillardov reakce, vn
kajc p7i jejich neetrnm pouit ke smaen a peen. Pi smaen ivoinch potra
dochz k oxidaci cholesterolu -a ten je dalm neptelem.
l
eenm je pouvat kvalitri
tuky {mslo, nkter oleje a ryb tukl. a to pokud mono bez pouit tepla.
Musme konzumovat tuky?
Ano. a to hned z nkolika dvod
1. Tuky jsou vznamnm zdrojem energie
Vraz
"
vznamnm
"
m VYldit fakt. e na jedn stran jsou tuky zdrojem nut
nm, aby na stran druh byl y zdrojem prl i energeticky hodnotnm a snadnO
predvkovatelnm. Proto dosud platn doporuen sm7uj k nahrazen sti
tuk komplexnmi cukry (kroby) -to podle doporuen dr. Ornishe, anebo prO"
teiny, - pOdle doporuen dr. Searse a dr. Atkinse i dr. Mercoly. Zsadn snr-
en pjmu tuk by skuten mohlo bt v nkterch specifickch ppadech
Dd
kodu - konkrtn je to strava pro diabetiky a pro sportovce a fyzicky mimO"
dn zaten osoby. Nanetst vtina populace fyziCky pravideln ani tc
et
nepracuje i nesportuje. ani podneb, kde ije. nen p7li studen. Vtina zdr
vch l id skuten bez problm toleruje 3b % tuk. Kaz jim to ti. kdo trp vr
zenou dispozic k porue metabolismu tuk. Tvrd se, e jejich poet stoup
,
co vyhovuje farmaceutickmu prmyslu, kter situace zneuv k prodeji lk
,
zvanch statiny. Do hry tak vstupuje stoupajc vk - u starch lid se sniuj
e
to
lerance (snSenlivost a schopnost vyuit) jednoduchch cukr a obecn
p
otravin s vysokm gl ykemickym indexem, z eho plyne, e tuk by pro n mohl
b
t monou
"
nhrakou
"
cukr.
2.
Tuky
obsahuji v malm objemu mnoho energie a tm zajiMujf nosn objem
stravy v plpad. e je nutn konzumovat hodn celkov energie.
Str
ava t mr bez tuku by dlala problm nejen vrobcm. ale tak naprklad
dosp
lym strvnlkm, zvyklm na jejich bohat prijem, kterl jej s ohledem na
chuov zvyklosti nebo na nronou fyz|ckou prci vyaduj. Relativn vlc tuk
f
yziologicky potrebuj dti minimln do 3 let vku. Strava s nlzkm obsahem
tuku a naopak
s vysokym podllem potravin bohatch na vl kninu by dl al a pro
blm i starm lidem.
3. Nedostatek tuk vyvolv dall problm - kritick nedostatek esencilnch
mastnch kyselin a vitamin A a D.
V tomto prlpad se jedn o predevfm o tuk rybl.
4. Tuky jsou chuov atraktivnf.
Bez prldavku tuku jsou potraviny mlo chutn, Pokud vrobce musl snlit obsah tuku
v potravin, hled nhradu -jak chuovou, tak technologickou. Tou jsou modernl zdroje
_netukovch tuk
"
. Jde o to, do jak mlry je to reen idel n. J se obvm, e nen.
presvdenl, e tuky nejsou a tak kodliv, jak se obvykle deklaruje, vyplv tak
z konstatovni, e nkter populace civilizovanch a ekonomicky bohatch stt,
kter se dolvajlvznamn vy|ho vku ne ostatn svt. konkrtn populace stre
doevropsk, presto konzumuje nadbyten mnostv tuk. priin je vlc, jednou
z nich me byt odlin pomr jednotlivch druh tuku a tak men podl smae
nch pokrm (nejenom masa, ale tak naprklad hranolk i brambork a podob
nch, pro ns tak typickch a tolik oblfbench pOkrm).
5. Tuky jsou vrobci zneuvny. protoe se pilo na to, e jsou nvykov!
Tuky jsou v masnm a mlnm prmyslu prebytenou surovinou predevm proto, e
tN tlak na omezovn jejich obsahu v potravinch. Tuk se stv odpadem a tlm i finann
ztrtou. Jde o to, e m vc levnho tuku v potravin, tm men nklady a vt zisk.
mjsou tuky nebezpen. krom kodlivin. oxidovanho
chol
esterolu a vysokho obsahu energie?
luky jsou dokonale vyuiteln, take zvyuji riziko vzniku nadvhy a obezity. Nejhor je
OVem kombinace preplenho tuku s jednoduchmi sacharidys tou se setkte u pekar
Sky
ch a cukrrskch v'frobk. Tuk ve strav konzumovan ve spchu nepotlal dosta
ten rychle pocit hladu, take jte, prestoe jste ji dvno zkonzumovali dostatek ener
gie ~v dsledku toho dochz k nadlimitnfmu prjmu energie a vzniku nadvhy. Nkter
t
Uky
(n
ejenom ivoin). prispivajl k vvoji aterosklerzy, je vak nutn spolupsoben
dal

ch faktor, naprklad prCdvkovnf vpnfkem a fosforem (a cel rada dalfch).

Tuky snadno podlhaj devastaci - bud tepelnou pravou, nebo dlouhm sklad
o
v6.
nm. Psobenm vzdunho kyslfku luknou, dochz! k bytku vitamin a mn se
s
en esencilnch mastnch kyselin, z nich se stvaj! ltky zdrav! kodliv. Tuky
Q_
stvaj kodlivmi pfedev!m v dsledku neetrn tepeln
.
upravy. Vznikl produ
jsou toxick! Je jedno, o jakou potravinu nebo voln tuk se Jedn. Nejhorr jsou v@
mk, ofechy, lnn olej a preplen fritovac olej. Zsadn problm spoiv v nevhO
nm pomru omega-3-EPA ku omega-6-EPA. Jednodue reeno, konzumujeme pf
li mnoho rostlinnch olej, kter jsme zaali povaovat za jedin vhodn,
a velfl
l
mlo ivoinch, pfedevrm rybch tuk.
Zajmavosti ZM svta vdy
Serizn vdeck studie prokzala, e je nesmysl sniovat prjem tuk (vhodnho ty
P'"
pod 30 % celkovho dennfho energetickho prjmu a dokonce e je stejn nes
sin konzumovat pouze oleje a margarny - protoe im vfce tuk, tm nif b
vsledn hladina cholesterolu! Mimordn nzk pomr mastnch kyselin typu ome
3-EPA ku omega-6-EPA{sprvn je asi 1 :3, v souasnosti je a 1 : 12! ) Je priinou mno
onemocnn, vetn ndorovch. Tento pomr je dn souasnmi stravovacmi z
klostmi na stran jedn a zcela nevhodnm zpsobem vivy hospodrskch zvl'a
na stran druh. Konkrtn -slepi vejce z velkochovu maj zmnn pomr ome
3 ku omega-6 ve prospch omega-6 - a to je velmi patn. podobn je tomu v p
pad svaloviny i mlnho tuku krav, krmench prmyslovou stravou!
Souhrn a koment k pjmu tuk
Sta dodrovat doporuenI, omezit konzumaci ivoinch tuk a doplnit strav
o dleitou neenergetickou sloku stravy, kterou je vlknina? Nebo by snad sk
ten bylo lep dret se asto zmiovanch doporueni a nahradit tuk komple
i
m
i
cukry? Nejobvyklej nmitka proti omezeni pfjmu tuku a nhrad sti jejich
n
er
getlckho obsahu zvenou konzumaci komplexnch sacharidu v jejich priro-

,
,,form vyplv z podezfen, e nadbytek cukru zvyuje riziko vzniku cukrovky

obe
zity. V prpad cukrovky se to sice neprokzalo, ale - nadbyten cukry se

rer
l
ujl na tuk! . to Hm lpe, im snadnji a rychleji jsou vsHebateln. Znamen
|Q
nek
onzumovat Jednoduch cukry a potraviny s vysokym glykemickm indexem.
pat
r
sem dokonce i krob, zejmna dky zpracovn pri vrob potravin - pot se
t
oti

chov jako cukr jednoduch . . to je patn! Nejhorr je pljem trans-mast
(l
yCh
kyselin obsaench v nekvalitnch ztuench tucch, pouvanch tmr
.h
radn pll vrob
"
sladkost" (a to i doma) a cukrrskych a pekalskch vrobku.
Zat
m
neumm zhodnotit elnost a nezvadnost pouitf umlych tuk (asi to bude
obdobn Jako pli pouit umlych sladidel).
Otzky a odpovdi

g M!e vysoky pfljem tuk (obecn) pispt k rozvoji rakoviny tlustho

steva, konenku a prostaty a ke vzniku obezity?
Ne! Podle nejnovjfch studil neni rakovina tchto typ prmo zvisl na nadmrnm
mnostv( tuk, ale na zpsobu jejich tepeln pravy a jejich typu, s tm, e nejhor
JSou tuky obsahujc vysok podl trans-mastnych kyselin. Mnohem vt vinu ne
strava m genetick dispozice!

Q Je vysok pffjem tuk pmou plinou infarktu myokardu a vysok hla

diny cholesterolu?
Ne, mnohem vyznamnjfm faktorem jsou ddin dispozice, nadmrn konzumace
tvrdho alkoholu, stres a diabetes.

a Je vhodn nahradit vechny ivoin tuky rostlinnmi, a to jet bez

jeji
ch cflenho vbru?
Ne,
urit nen reenm konzumovat za kadou cenu jen rostlinnyolej jakhokoliv typu

kvality nebo dokonce pouze margarny i plesto, e prokazateln neobsahuj trans

m
astn kyseliny.
1Exi"uje vvivovv "yl. kte,v by "jistil dost.tenV p"jem v'eeh nutnveh
I
len
asycench mastnch kyselin?
N
e,
je
to fakt dan nevhodnou skladbou souasnch potravin.

C Jsou rybl tuky (oleje) zdrojem esencilnch omega-3 mastnch

kys
ell
..
jejich vliv je jednoznan pozitivn?

Ano| Vt|naau!o povaueza |de|n|konzunac 1 porce no|skych :yo2x

!yd
i
.
Jseobvn,e10 nesta|, p||padnenone nahad!rybykonzunac|specI|ck
dop|nku,obsahu|c|ho!yto<yse|ny

C M pravideln konzumace olej svysokm obsahem palmitoolejova

ale;
jov mastn kyseliny (pedevm olivovy olej) vliv na snlenl hladiny cel kov"
cholesterolu?
Ano,tytoo|eesnu|`ce|kovycho|es!ero|, po!oesn||h|ad|nukod|veholOL c
|es!ero|u,an|bysesn|||ah|ad|naochranneho HOL cho|es!eo|u.

C Je fepkovy, kukuin, slunenicov, sjov a bavlnlkov olej vhodnf

k pravideln konzumaci?
Ja<onpava p|edchoz|ho nevhodneho po|nnisros!|innyn|o|e|nes|ou!o
|nnyse synvysokyn oosahenonega3. Ncnen, e nno|dnc!||yna ox|-
dac|, nus|by! conees!v,zas!udena||sovanyapoce|oudooup|edu<onen|ni
spot'eoysk|adovanyvch|adn|ce. o<osoyapa|noyo|esepou|va|kesnaen|,
pro!oe vyd|vysokou !ep|o!u, podoonako vep'ove sd|o. Obsahu|hodnkyse
||ny|auove,znneako

dezn!ekce
-
za|vac|hotra<tu, n|cnennakas| nesou
|ku|tku.

C
Doporuuje se konzumace tunch moskch ryb?
Ano, doporuue. Byb| o|e I!res'traa!uk !unych no|skych rybIobsahue!|i neI
d|e|!iav|as!n
-
nezdrav|

esenc||n|nas!nekyse||ny,a!o|adyonega3,<Ie
i\n{soukyse||nya|!a||no|enov|ALAI, ekosapen!aenov|L|AIado<osahexaenov4
IDHAI.

Je vhodn pln nahradit mslo margarinem?

Bad| ne, neboen vy|nen. Margar|ny s|ce obsahu|
-
os!||nneo|ee

, a|e
v9
z!uene !on, |n ztrce| <va||tu a p|edev|n, ponr onega3 ku onega
nastnyn<yse||nnevyraznvepospchonega6,a!oeprv!o.coepa!n
Nk!erenargarinyobsahu|hodntransnasInych<yse|n. Konzunen!, oohue
|
,
po!en|n e!|ke!y nezs!|, k!eryich obsahue ko|< |nosne nnos!v'edopo
hehoednoho procen!aI Margar|nysou nno|dnvhodne po prevenc po
(n
oU
lbu obhovch a ndorovch onemocnni, stejn jako pro prevenci
P
po
dprnou lbu revmatoidnl artritidy, lupnky, ledvinovch onemocnni cuk
',vkV,
astmatu, premenstruanho syndromu. demence a poruch schopnosti kon
r
b
c
ent
race a o eZlty.
Teorie .. znov diety" dr. Searse
Zajmavou teorii formuloval pred priblin deseti lety dr. B. Sears. Svoji predstavu ide
ol
nl
skladby ivin v publikaci Vstupte do zny (v
C
echch vydal AIPress v roce 1997,
o
rigi
nl je vak z roku 1995). Hlavnm motivem byl vzrstajcf tlak souasnch specia
lis
t
na vivu smrem k preferenci sacharid a predevrm zjitn, e stle sloup
vskyt
civilizanch onemocnn. vetn obezity. Autor vysvtluje psobeni nevhodn
sesta
ven stravy, predevm s premrou sacharid, a jeji vznamn vliv na produkci
inzu
linu. Vysok prijem potravin, v nich je prevaujcl ivinou nkter forma sacharidu,
101l
nakonec vyvol stav, kter diabetologov a obezitologov nazvajl
"
chronick
hyperinzulinismus
"
. Organismus prestane reagovat na inzulin, stoup hladina krevnlho
cukru a setrvv vysok - vznik diabetes 2. typu. Tento fakt je nosnm problmem
Idiskuslch o tom, jak pomr tr zkladnlch ivin ve strav je skuten idelnl. Jakmile
doporute omezit konzumaci jedn iviny, automaticky se pomr mn. Autor znov
diety si proto dal prci s porovnnm doporuench pomr ivin rznch autor.
P Podle dr. Searse je ideln 30 % protein, 30 % tuk a 40 % sacharid.
l Bohuel vak stle plat doporuen 10-15 % protein 30-35 % tuk a 50-60 0/0
sacharid, al e nkter odbornci, kteri jsou souasn stoupenci
"
racionlnr
a dokonce i alternativnl vivy" uvdj, e ve skutenosti racionln viva zna
men pomr 15 % protein, 15 % tuk a 70 % sacharid.
l Americk diabetologick spolenost doporuuje 20 % protein, 20 % tuk a 60 %
sacharid.
l Autori nov vivov pyramidy (USA 2003) propaguji 20 % protein, 30 % tukO
a 50 % sacharidO.
l Teoretick sloen vegetarinsk stravy podle jejich stoupenc je 10 % protein,
10 % tuk a 80 % sacharid. Podle jedn odborn studie je vak skuten slo
en vegetarinsk stravy prekvapiv, protoe obsahuje mnoho tuk a naopak rela
tivn mlo cukr: 15 % protein, 31 % ( I ) tuk a 41,5 % sacharid.

D
oporuenI pomru ivin pro tfi metabolick typy podle dr. Mercoly je nsledujc:
sacharidov typ - 25 % protein, 15 % tuk a 60 % sacharid;
smlen typ - 30 % protein, 20 % tuk a 50 % sacharid;
proteinov typ - 40 % protein, 30 % tuk a 30 % sacharid.
.
.
Pomr ivin souasn stravy
.
jak ji konzumuje vtina populace vysplych stt

,
je
odliny, protoe Je to 16,6 % protein, 40,4 % tuk nI a 43 % sachari
d
6
Je to tedy relativn mlo protein, hodn tuk a nosn sacharid, Kdyby se te
o
r,
ticky podafilo snit konzumaci tuk, hlavn zmnit jejich pouvan spektrum a
s
"
"
asn by se zvYil pr
l
em protein jen mrn, mon by bylo vechno v pordku

1
Vivov pyramida
vysokoproteinov strava
Odbornci pravideln pipravuj doporuen provYivu. kter prezentuJ veejnosti ve form
l
tzv. vYivov pyramidy, grafickho znzornn vhodnho sloen stravy. Prvn pyramid
l
vznikla kupodivu a roku 1 992, nejnovj byla vydna oficiln roku 2000 s tm, e
je
platn dosud. Potraviny jsou pro dan ely lenny do nkolika zkladnch skupin, k ni
mi
se pak pfiazuje doporuen, kolik porc denn se m konzumovat. Zkladnu tvo potr&
viny, kter je vhodn konzumovat v nejvtm objemu, a naopak na vrcholu jsou ty, kterj
by se mly jst velmi stdm nebo vbec. Nebudu na tomto mst diskutovat o tOI
do jak mry je takov pyramida co platn (samozfejm Je v praxi stravovn populace
k niemu), pouil jsem ji jako demonstraci zajmavYch fakt. pedevm nzorovYch zmn
odbornk na vhodnost i nevhodnost konzumace t kter skupiny potravin.
Oficiln platn vivov pyramida roku 2
Zkladnu Inejobsanj prvn nejir patro, nebo chcete-Ii vlastn
"
pzem
"
) tvo
potraviny reprezentovan
"
sacharidy
"
(nepesn cukry, protoe jde pedevm
o kroby), kter jsou podle dosud platn vYivov doktrny zkladem lidsk
vYivy.
Jsou to tedy cereln produkty, to znamen chlb a peivo, re, tstoviny a smsi
znm jako
"
snrdaov cerelie
"
. Dokonce, asi s ohledem na souasny trend, ta
pizza! Tchto potravin se m konzumovat 6-1 1 porc denn! Vykink za potem
pord
je zcela na mst, protoe to dokumentuje zsadn odtaitost teoretickych doporu
enf
od praxe, Kdo by asi tak mohl snst za den a 1 1 porc cereli? Ostatn, co je to o
"
porce
"
7 Odbornci jsou si tak mimochodem ji vdomi rizika, spojenho s konzLl"
mac cerelilibovolnhotypu, a proto doporuuji, aby byly pokud mono
"
celozrnn
.
Veejnost si tento vYraz vykld nesprvn, toti po svm, jako nco, co )e spojen
vyhradn s nechutnou
"
racionln
"
vivou, a tak jsou to pedevm eny, kter
a
S
od asu konzumuj Jakkoliv celozrnn peivo nebo chlb, piem si ho asto
pletol
.
l
s
"
tmavym peivem
"
Druh, mn obsan, patro tvo potraviny, kter reprezentuj zdroje ochrann
ltek - vitamin, minerl a vlkniny. Obsahem tohoto patra proto jsou dv sku
pin'.
kter by mly byt konzumovny hned po cerelich co nejastji, a to zeleni
n
13-5 porc denn) a ovoce 12-4 porce denn}.
1et,
jet u patro obsahuje potraviny doporuovan jako zdroj nezbytnch bilko
o
(
protem),Tak v tomto ppad jsou to dv odlin skupiny potravin - na jedn
Ira
n
je to mlko, Jogurty a sry |2-3porce denn). ne stran druh je to maso, dr
,
ryby, lutniny, vejce a oechy I23porce denn).
vrc
h
ol pyramidy tvori potraviny, ke konzumaci doporuovan jen velmi stridm. Jsou
{
Q.
obecn eeno, tm vhradn tuky a vechny
"
sladkosti
"
.
Jisl
jste si vimli, e vdci se prou o rzn teorie v ktermkoliv oboru. V ppad
-iVY
lovka to je pochopiteln smutn a dsledkem toho je nejenom zmatek, ale
i
stl
e
se zhorujc zdravotn stav populace. Samozrejm je to prv vda, kter nestag
nUle
, dky
emu se mete seznmit s vznamnmi objevy ve viv. Nejdleitj
JSOU l
y
, kter se tkaj vlivu rznch druh tuk a krobovin (ce relie i obiloviny) na
z
drav
na stran jedn a naprost zmny pstupu k pouiti potravin s vysokm obsa
hem
protein, kter jsou st odbornk opt doporuovny jako zklad lidsk vivy
na
stran druh.
Nov vivov pyramida
Vzkun psoben| skladby s!ravy na zdavo!n's!av pokaue, a!ak se na<o
n
e
v
zis!||o,evyso<pod|' sacha|d, repezen!ovancerea||en|, nen||dea|n|.
Je

s<upnaaner|ckch expe! se ozhod|a evdova! sk|adbus!ava|c'pyramd

y_
sv!|e nodern|ch pozna!<,k!eresvdvepospchpo!e|nanaopakodsu

|
pfeby!e< sachad akoednu z h'avn|ch p||in vzes!upu vysky!u obez|!ya
c
uj
rov<y2, !ypu.Takses!a'o,enedavnoby'zve|ennna!e|!e!oskupny,
reor g

zemovane dr. 5!anp!een a d. V||e!!en, kte|| p||pav|i novouvyivovou

P
Yf
n|du (2003. |fes!oedosud neby'a o!|c|a'n schva'ena, nys||n, ee nnohe
;
rea||s!t| ne s!avac ||es!o oekavan n|no|adn bou|'|vou ea<ci or!q
doxnsn|e|c|chko|eg.
Neoodstatn|znnysouv'as!nendv- o|ehodnocen|nzoru, e zak'adem

skevy|vysouce ea||e,anespravnos!ds<rnnace!u<,ve!nnap||<|admas|a.R.
||zacedoporuen|.!onu'ovanchvdosudp'a!nevy|vovepyand,na!otza
nas|e
_
n
admrn pfjem sacharid, co ve svm dsledku znamen vznik nadvhy a mon
d k cukrovky 2.typu. Jako zdroje sacharid jsou toti pouvny prmyslov produkty
1
9
.
,
r
y
sokm
glykemickm indexem, tedy takov, kter krtce po poit zpsobuj vrazn
,.hladiny krevnho cukru a vyplaven I nzulm je mimo jin pfinou tvorby nadmr
.-
tukovch zsob. Po rzn dlouh dob pak dochz ke stavu, zvanmu chronick

v
p
erl
nzulinismus. Protoe je v souasn viv nedostatek vlkniny, zpomaluJcr tr
e
ni
a
tm vhodn ZpOUjC reakci krevnho cukru, doporuuj odbornCI
"
celozrnnou

tra
vu
", co vak je pouze nepfll uinn
"
nplast
"
, nic nefec.
No
v
vivov pyramida kategoricky sniuje doporuen mnostv cereli jakhoko
li.
druh
u, a to ve prospch konzumace tuk a protein! Je tomu tak proto, e nov
obj
evy
se tkaly psoben stravou konzumovanch tuk. Dosud se protovaly ztu
la
n
rostlinn oleje (margarny). Nevhodn technologie vak zpsobovala zsadn
z
drav
otn problmy dky mimoTdn vysokmu obsahu nepfirozench, tzv. trans
mastn
ch kyselin. Jejich negativn vliv nebyl nejprve znm, pozdji byl podceovn
Nak
onec se kupodivu podarilo prosadit vrobu margarn tmT bez obsahu tchto
ri
z
ikovch ltek. Trans-mastn kyseliny jsou dokonce hor ne jakkoliv ivoin
l
Uky!
To vak nen vechno - jak se dotete na jinm mst publikace, je nesmysln
omezit
pfjem tuk pod 20 % denn spoHeby ivin, samozfejm za predpokladu, e
konzumujete vhodn druhy, mezi nimi vynikaj olivov olej a ryb tuk.
Revizi stvajcch nzor si vak vydalo i l obbystick protovn mlka a mlnch
vrobk, dajn jedinho vznamnho zdroje
"
nesmrn dleitho
"
vpnku a sou
asn velmi kvalitnch blkovin. Vzkum vak prokzal, e vysok pfjem vpnku sice
snad sniuje riziko nkterch ndorovch onemocnnI. zato vak souasn zvyuje
riziko vzniku jinch, a tak nen uinnou prevenc odvpnn kost (osteoporzy).
Vzkum t naznauje, e nekritick konzumace mlnch vrobk je spe na kodu.
Zpohledu ortodoxnch odbornk na vivu jsou nzory zmnnch dvou autor znan
kont
roverzn, Heba u jen tm, e doporuuj zsadnm zpsobem zvit prfjem pro
tein, vetn tch, kter jsou ivoinho pvodu.
t
st stoupenc konzumace
vyzn
amnho mnostv protein zdrazuje, e tzv. erven maso nen pro lovka
jejiC
h idelnm zdrojem, priem za jednoznan pro zdrav prnosn oznauje
Vhradn maso drbee a mofskch ryb. Dal odbornci tvrdl. e konzumovat lze
I
maso
"
erven" v prpad, e pochz ze zvTat krmench pro n pfirozenou vi
YUQ
naprklad v pfpad hovzfho dobytka vhradn zelenou pc -trvou.
M
on vs
tedpTekvap, e pres zsadn zmny stle jet za nejdleitj zdroje potravy
P
o
vauj autoTi nov vivov pyramidy -dr. Stampfer a dr. Willett -
"
celozrnnou stravu",
ale
za
pOdmnek souasn konzumace uritho mnostv rostlinnch olej. Prv tyto
dV
Skupiny potravin tvor spolen prn, nejir,
"
vivov" patro. Zmnn vdci zd
r
aZ
uji
nesprvnost doporuen zsadn omezit konzumaci vech tuk, naopak dopo
.
velmi omezit konzumaci
"
bflho
"
peiva a jeho nhradu celozrnnmi cereliemi.
ue
,
to je jeden ze spornch bod, protoe ani tato zmna vlastn nic nere, co jsem
Ue
dl
ve. Ani rostlinn Oleje nelze jednodue
"
strit do jedn katulky
"
.
Druh pa!roe|chpyran|dyesestavenozpesIrehosortmentuo|echa
|uI
n|
.
Doporuuesekadodenn'konzunace1-3 porcidodva|c|chn|ner'n||Iky,
n|j
idn d|eIe esenc|n| |nezoyIneI nasIne <yse'|ny a kva|In'rosI||nne b
|kov
|

pienvpi|pad |uInin !akev'kn|nu. |roodbornou | |ackouveienosI

e

|
:
nev|ceoku|c|doporuen|auIor<onzunovaIn|n nunn|ekaan|enychvy
rob

|
Ve tetm paI'epyramdy,znamena|c|nsIf|dnou<onzunac,souuvedenyryby,
dr
be a vece |pouze02 porce dennI. |od|e auIor nen|nezby!n nuIne|sI
n
a
8o
Iur!nekadydenI,p'esIo, pod|eech nzoru,neby! p'|em proIenne
enP
mieny, a|edo<once|pomrnvyso<y.V|asInnusi,proIoeoym'nahrad|I
0r
zenypi|ensachar|d
Vrchol pyran|dy!vo'|skup|napo!rav|n,sk'da|c|sez
-
ervenehonasa
-
,ns|aa
s
p|na po!rav|n vyso<osachardovych, coznanen poIravnyvyrobene z b||e
nouk

I'oupaneI rye, oranoora!s!ovna vechny

-
s'ad<osI|

. Uvedenepo!rav|ny
s

kad z neho dvodu, r|z|<ovea svynkouryeaIsIov|nby sevevyznanng

mnosIv||sInen'y.
T'nva<oku|c|novnkynekon|| Au!oi| IoI pi|pon|na|, e s!'|dn konzunace
a|koho|uIpvoav|noIe zdrav|prospn. |od|ee|chnzo|ue Ia<enezby!neprav
.
de'n pou|va! spec||n|dop|kys!ravy, obsahu'csns| v!an|n a nner' IsIo

povych prv<I| Ana<onecednazsadn|nov|nka zk'adypyrandyIo!|!voi|do

ruen'<adodenn|!yz|c<ea<Iv!y|sporIuI|
Autorv nzor na novou pyramidu
Doporuen|, kons!aIovnia varovn| au!or nove pyram|dy n<dy nesou zc0
p|esn, pro!oe napi|k|advev!|n nodern'ch nargar|n u nesouIeniadn
Irans-nasInekyse'|ny.J|sIesenadouvyn<y|na naenIrhu.|ro!oviInnvrh
auIornazaveden|povnnos!provyrobceuvdInae!ke!obsahIransnasInycl
i
<yse|n Odn|InuI|ns|aIake nevd|n!akka!egoric<yakoon|- !rochaes!veh
ns'avn neuo||, nona dokonce naopa<| NadruhesIran nen|vhodneoez
rot
nys'udoporuova!vechnyo'ee|proIoede|n|e p|edev|no||vovy,po!esoxY
aenvy}|nen|nnyIap'edev|nbyoy|ovhodnezdrazn|!nevhodnosIe|ch
po
'
IkIepe|nep||pravpo<n.|rob'enyIa<ebudouseza|In|mdosIaIene
kon

zunace
-
ce'ozrnnych

oo|ov|n, proIoeIoznanenpou|!|adosudIeninepo

'vanychce|ychzn,vy|ouen|onychduhch'ebaape|vaaonezen|konzun
a
c?
oo'|oenych!sIov|napzzy.
5porneeIa<eodsouzenivech saIurovanychI|vonycha m'enychI!uka<o?
soveho a pa|movehoIu<u. V!ch!odvou pos|edn|chve|n| spec|!|ckych pi|pade
vak nus'n p|iznat nesIo!u, pro!oe nedo<u obe<Ivn zhodnoI!, zdae
e|
varovn| oprvnne, neoozda n pravdudr. Merco'a sesvyn potovn'm

s!ve
,
' <okosove pas:y.
_
prvn|poh|edsevyeuvedendoooruen`, obsazenvnovevyzivove pyrand,

da|
oprvnnarevo'un'Jakn||eseva<ponoi|!edoprob|enuazane!es!udo-

a
sIudova!, a !o zce|aobekIvn, nus|!ezkonI naraz|!na spous!u nevy'ee-
yc
h
prob'ena sI vsnapadneiadao!zek. sI|Ie, ennohooros|u|ychodbor
^
|
g

sce oi|n| nove podn!y, obevy a nvrhy, a|e pi| !ornu|ac| <onkre!n|ch
oo
ruen|pro konkreIn||de|n|ekvds|ed<uooIrav|n'ske!echno|og|eaposIup
p
||
o||o
avookrn ud'!o||<chyb,pop|ra|c|che|chv|as!n`doporuen|,ese!a<ove
|aI
e||yzce|an|nou+ken.
/o
n!ohoan|novvy|vovpyran|danenebytchpnaunverz|n.V!|nas!u
d|,
noI|vu|c|chauIory<!ormu|ac|novychdoporueni,by'area||zovna!emivyhradn
Q
ench.Neebycn!opovaova'zanevhodnouds<rin|naci,a|eau!ornoiecn|o
bY
asne,e ne!abo||snus enskehoogan|smu|e od'|ny od nuskeho, osIaIne
aa
oos!oasne,eenyIrp'nynchorobamnenui.onkre!nIomebyIschoo
acsI`
nuskehoorgan|smuvyu|!honos!b|'kov|naschopnos!|ens<ehoorgan|snu
w
u|va!p|edev|n!u<y.
)nyn!enonenene|nd|v|du|n|dsooz|ce,kIernebyIdeIern|novnanapf|k|ad
r:evn|skup|nou.1aknap|k'adproed|ncekrevn|skup|nyO. ave|nrmcipiedev|n
po
mue,e naso pomrn d|e|!e. JsI byseIake na|y argunenIy hovoi|c|ve
prospch <onzunace kva'|!n|ho hovz|ho. Naooa< enyv!|nou p|rozen nk||nu|'
k po!ravnn|nyn ne nasoauzen|ny.Bohue',dosIas!o <nnohennenzda
vym ne naso|
'a|byby'ononev<r|!cepo<raovaI.Tieba!|m, e auIoinovevy|vovepyran|dy
iorazu|zce|a n|noidnyzdravo!n| orospch orav|de|ne!yz|c<eakIvIy IspoIuI,
3
proIoe'vyznan zvd|!e|n||| pou|I|n sporIovcebce a<o z<|adove desky sve
p
y
randy. Da||n,pro mnohe ko'egy|s!oku||c|mdoooruen|n,eorav|de|nkon
tumac
e urIych druh a|koho||c<ych npoj, p|edev|n ervenehov|na A z|a!yn
hebeneupozornn|na nu!nosI asIe konzumace

nu|!|v|tan|n
-
|
\ovvy|vov pyrandaesI zs'uny |n. A naIo, e pokud byakymsvzoen
r
e|nehovy|vovehosIy|un|abyI

|eckkuchyn
-
,pakIoa<si
-
nesed'

- Fekove
)sou
Io! dan ne|I|us!|nnroden Lvopy|
'ak
sen| nko'|kr! naznai|, obsahIe!opub|kacevspravdpodobnn|rn

roz-
hod|
-
.Nebude!evdI, a< sesIavova!. |o<udvakbude!e|s!pozorn,pochop|Ie,
e
een`enone- nus|!e en vd!, coeprovs vhodne ad'e!e. K Ionu se
,,
oooracueIe

v|as!n|n| si|an|!ak,es| ud'Ie |ndv|du|n|!ypo|og|c<y!es!.|Ire!e

Po
nn
navebovychs!rnkchdr. Merco|y.N|cnenznovurad|nedno- bu!eooa
!
r
||
|odn|nkou spchueov|en| rznych p|isIup na v|as!n|n organsnu ooIe,
o
s|
nechIe prov||!zdravo!n|s!av.
Univerzln vhodn potraviny v kontrastu
s potravinami nevhodnmi
Vhodn potraviny: <r!'naso,

<aor,|osos,na<re|a, sard|nka,!res<a.ra|ok,
l
b||e!azo|e, hrch,ze'enyhre<,
<oz|n|eko, s|a.!ofu,!e!a,ogur!,
proso|h|yI, rye,
even |epa. esnek, c|bule,
o||vovyo|e,b||yogur!|neproskup|nuO 3h+I,
vece |neoos<up|nuA2 Bnl.
Nevhodn potraviny: husa,vep|ove nasoproros!|e, s'an|na,
chobo!n|ce, a<,<eb'e,ho|,s!||ce, ba,
'u!n|nyod'|nepro znekevn|s<uo|ny,
znrz||na,parnazn,sne!ana, n'e<okonzunn',
sovev|oky, oen|neo!ruby.
Nhrada nevhodnch potravin vhodnmi
Maso. drbe, uzeniny
onzumute co nenen uzene vyrob<y, nasove konzevy, na|novaneybyvoc
a naoneze, nk<e uzen|ny,vy|nens|ne!edop|!<r!|un<uavepiovyp%
nebo suenou hovz|sv|<ovouIcarpacc|oI.
Vhodn: nasozd|voka,vep|ovpanenka|vy|menI,Tbone,sv|kov,azyk,lka
<||ka,!e|ec|<y!aahud|,ehn|komp|e!, ku|ec|, k!|, kachn|prsa, k|epe|<a, ho||
baan!,!rahus|IobasI, k||k, p!ros, ov'|obasI,d|vo|na|nepro!y, kdo!ro|dno'
|
aprozdaveenobasI.
Nevhodn: s'an|na,hovz|nasop|edn|aro!n,vep'ovenaso,!unenaso
a<
ho<o||vdruhu,husa,vechnyuzen|nysobasnouvy|nkouor|g|n|n|abaske <'9
bsy a suene un<y.
Ryby
v o||padkonzunacerybe prob|enses'adkovodn|m|by|oravyn|druhy|p|edev
'\
|ybn|n|n|I,k!erebohue|v!|noubyva|m|nofdniz|kovezhygien|c<ychdvo
d
|

Noiskerybynohou zpsob|! orob'em nad||ni!n|n obsahen !u!| a rad|oak!|vn|

c
ov<ank!ee, podobnako !zv. no|ske p|ody, !a<e kon!an|nacio|`snn|aba<
!
r|em|.Oba druhye !ake vhodnevyb|raI pod|e <revn|skuo|ny.
vnodn:
pstruh, tika, candt, okoun, grundle, vechny morsk ryby pri respektovn
"
"
e
uvedench informac a doporuenI. Vtina klasI Ckch rybch konzerv je ke kon
z
traci prijateln -jejich kvalitu je ovem vhodn sledovat v tisku.
Nevhodn: vechny ryby uzen, solen, marinovan, naloen v majonze.
Vni
tnosti
vnitrnosti nekonzumujte, Vjimkou mue bt veproV jazyk, hovzl srdce a jtra z doma
ch
ovanch krlku a hus. Nedoporuuji jtra hovz ani veprov a u vbec ne jtra drube,
dr
ky,
vemfnko a b lzy. Jste jedna porce jakchkoliv uvedench potravin za msc
n
ehraje
roli. Vjimky se vak nesm dlat kadodenn, protoe v prbhu tdne byste mohli
/kad skupiny vybrat
"
V'jimku
"
, a tm doshnout zcela nevhodn skladby stravy.
Mln vrobky
pri nkupu se ridte podrobnmi informacemi, uvedenmi v kapitole Co jfst, aneb stra
vou k welness.
Vhodn: erstv mlko bez pasterizace, nepfevarovan kravsk i kozl mlko, kysan
netun mln produkty, predevm s probiotickou kulturou, klasick bl jogurt,
koz a sjov jogurt. Obas mlko UT a zakysan smetana, npoje ze syrovtky,
pokud nejsou nevhodn slazen, nkter typy produkt ze sortimentu sportovn
"ivy (doplrky stravy, obsahujc speciln upravenou mlnou syrovtku). Ideln
jsou rostlinn mlka (rov, mandlov, orechov z lskovch orech, prlpadn i prav
Sjov), prav a pomaznkov mslo obas. Obas zmrzlina. Netun tvaroh mkk,
LU
ina, krmov sr erstv, Cottage, Mozarella, Ricona, mkk koz sry, hnten
prlrodnl tvrd sry.
Nevhodn: bn druhy pasterovanho mlka jakkoliv tunosti, jakkoliv suen
mlko
. slazen mln krmy, kondenzovan slazen mlka, sladk smetana a le
ha
ka, zrajcf a plesniv sry jen obas, taven sr, velmi tun tvrd sry
TUky
rzn
Vho
dn: mslo, pomaznkov mslo, aradov mslo originl, hork okolda, Vji
me
n Nugeta, oleje - olivoV, lnn, arafdoV, sezamoV', brutnkoV', pupalkoV,
ob
as
domcf sdlo kvaren na pre. Idelnl je ryb tuk.
Ne
vh
odn: bl okolda, mraen (okoldov i smetanov krmy), margarny (vt
in
a),
prmyslov
sdlo, hovz lj.
Peivo a cukrsk vrobky
Vhodn: ch|eb!ny, kukuiny|v|cezrnnyobasI Grahan, V!a, !ny sueny, kvas<

ch'eb,peivozkuku|inenebogahanovenou<y,ab|enyzavin,sueny i!nych|eb,
8h

rodn|oopcorn. |\ove ch|eb|kybezpo|evy specia|n|s'adkos!i ||sovaneovoce, sug

q
ovocebezs|/en|,soeca|n||isovane!yinkyzoiechaovoce,na!ua|CornI|akes,oa|d
0
Cano'aaood.I.
Nevhodn: ch'eb b|'y oenny, bagety a ve<y !ukove, croissantya <ob'ihy
veno
druhu.peivoz|s!oveho!s!a, ce|oznneoeivo Conspi!z, vyrobkyzkynuteho
!s
Iq
|s|aneis|adkeI, 'up|n<ybrambooveaiosyvetnvyobk
-
se sn|enyn obsah
eq,
!uku
-
, suen<yaoo'a!kyvehoduhu,
Tstoviny
|incipia|nsou vhodne, nevhodnyookn znich d'a'rzne da||ngredience,op
!e o'i o/|prav n'ete naso, tu<, cuk, sy, snetanaaood. Nesen sisty, doakp
n|y |ze v|! vietnanskyn ooduk!n. Doooruui !s!oviny v|cevaene avaen
spoui!|nvaenehob||kuIpozo nanesnaen|vos!ootein b||kuI, nevaene "i
ske
-
|supozornn|n na<revn|skupinyI, ryove, 'utninoveI.
Brambory
onoou|vanapo!avinasestov<anivaian!recep!ueichpavy.Zce|anevhodneJSOU
nekvali!n|bambory zelene, p'esnive, shn||eana<'|ene. Naposto odn|!m hrano'
vynkousoudona<ono|etno|ipavenea'e

nasucho
-
.Branboove<ned'|<yanoky
sou oou!e|nesuoozornn|nnaap|ikac<onze:van!-o|edev'nsi|iitan|rzikovep
as!na!<y'INan|stonao'enebo!ukupeenychp'ace<abranboakz<us!ecmundu
Re
Vhodne|sou vechny druhyrye. |ouze de!e oozo na s<|adovan|a pi nakupu
nonouoo|ou'h!u.F'edpoui!ndo<ona|eooo'achn!e|nkdyobsahueazbest|
I
.
Lutniny. ovoce. zelenina
Vhodne,a|edopouuvyb|a! druh pod'ekrevn|skupiny.
Optimln tlesn hmotnost
zklad wellness
cn
ov|dae zdravo!n|ch s!a!|s!|< hovo'|o!on, eeske eny sou ve vysky!u
o
ocz
!yna!v!en n|s!vLvrop. Udvse|s|o27 %. V ponys|nemebi`<usou
jyned po ench s!! byva'e Jugos've, ekynch a Bumun<ch Ce!| mu| sou
n
a
I0n
e!
-
'epe
-
,sou!o!|na!'e!|n n|s!vEvrops25 %. Odbon|c|piznva|,
e
nevd|, cos!|m.
)ak
sezbav|! nadby!eneho pod<on|ho !uku! Tu!oo!zku s|ak!u|n k|adou ne|e-
rcm
odborn|c ,a|epiedev|n nnohon||on|d|| Naper!e<!nvy:ysovanych!|ech
pro!
eson'n|ch <u'!urs!en|cmenv|d!,e !ode,kdysechceV danyo<an|<
scu!e, kde se!a!o!|a prezen!u|, vaken m'okohonapadne, eproces

yso-
vni

pob|h za cenuzce|a n nodnehood|i<n|,a!o neenonve s!rav Je zapo-

t'eb|zna|ych |nves!|c doce|e 'adyspeci!|c<ychdop|k,zn|chnk!ere pie<rau|
rran|c|zdavo!n|ho|z|kaa|ega||ty.|os!upy,pou|vaneku'!uris!y, nesouvhodnepro
pnou ekreanspor!u|c'popu|ac|.
C|mv!|api!om!eni ne'e!e'ny prob'en,Lmvicesnahyonpravus!avu.Anga-
ujises!ovkyspec|a|is!,!|s|ce
-
poradc

Narn. Odborn|c| 'aic|pi|s!ovkypub|-

|ac|na!ena

akzhubnou!bezpena:ych|e

,p'|ennnoz|zn|chpou|va|s!ene
me!ody,pouze
-
p|ev|eene
-
<obazuechau!ora. 5<|adba edukn'chdie!aein
>epohybue odednohoex!renukduhenu, cos!eos!a!nmoh||zaznamena!|
Yp|edchoz|m!ex!upf|popsud|e!drA!<|nsenebodr Boseda'ea.
Hedukn'ch d|e!epochop|!e|n nnohen v'c, a'e v!u!o chv|| n|pipadzbytene
^eus!|eepopsova!ak!zova!.To!o!|nen|'eeni. 5!ud|um byvmzaba|omnoho
asu,
<!ery byby'ovhodnevnova! u|!en|nak!|v|!n. Apro!oe |de|sou ||de

ne!oupi|ru<y pozona de!ai|n, nakonecv nchvyvo'a|zma!ek azpsob|v|c

ko
dyneu|!ku.Toeno!|vpronne-po<us|mseps!o<on<re!n|chz|e|!os!ech.
'ake|sensezaiad' nezau!oy,vnuiciseprob|enu nadvhyaobez!y,a!opub||-
|ac| Obezit odzvonno (kar-Euromedia, Praha, 2003), an|bychse uchy'|| k!ornu-
'ac
|
v'as!n|ho
-
zzaneho
-
d|e!n|horeinu,<!erybyche|!nozna||a<o

de!adr
c|!a

' . |okudne!rpi!eskutenvyraznounadvhouneboobez|!ou, nen'nu!nes zm|-

n
n
ou pub||kac <upova!, pro!oe po!'ebne |n!ornace, do<once v a<!ua||zovane
o
dob, nade!ezde.
-e
dno
eiste nkdysemsenese!<a|sprob|enen!a<pornynapromnohe!ra-
9|ck
y
mzove.Jake none, pi| souasne ovnvdy,ese| neda||obeztu zv|-
u
a
!`
Nebo snad 'een' ex|s!ue,a' ep||na nespchu!<v|v|ovku sanen|od'e
mho nzoru je to oboj dohromady. Nad vechna jin zdvodnn nespchu
vt
n

fakt. e se jedn problm vrazn individulnr" ve kterm hraj velmi
,
d
l e
it

roll dva fakt

ry - ddlno

t a psychika. Z toho v
y
plyv, e
,
mnoho dosplych
ldr
..
vlastn snal marn. A nejenom to, dokonce se I pokozuJI. Ovem mlokter
a
ll
a
r
si dovol takovto konstatovn, jednak proto, e prezentuje "zaruen inny
P0
s
vlastn vroby
"
, jednak proto, e bere nadji doufajcm.
.
Problm nadvhy a obezity je natolik zvan a prilOm nefeiteln, e se stal
dosl
O\t
"prmyslovm odvtvm
"
. Mon je to jen zneuvn situace, prost obchod s
dg
tm. Modern medicna je zoufal, protoe zdravotn dsledky obezity jsou obr
ow
sk, Na druh stran i ona na problmu profiluje, co lze demonstrovat rozkvt9
tl
soukromch klinik plastick chirurgie ve vysplch zemch (nyn i u ns) a hned .
nich obrovskmi zisky vysokokolsky vzdlanch "poradc pro kondici a v
ivu
t
a nepfli seriznch organiztor reduknch kurz, U ns JSou - s vjimkou
PI
tick chirurgie a reduknch kurz velmi nzk rovn - uveden aktivity nepf
ast nebo jejich obsah nen komplexn. To je situace nahrvajcf lfen "keftov
prodejc rznch "zzranch tablet, reduknch koktejl nebo aj na hubnuti
Je a s podivem, kolik se v naem tradin niemu nevrcm a pfirozen int"
gentnlm nrod najde naivnch lid, ktef podlehnou nabdce. Dokonce je
mnolt
takovch, ktef ji nkolikrt neuspli, presto se pokouej o redukci hmotnoal
s pomoc dalho neseriznho produktu.
Nen divu, e stoup poet klinik plastick chirurgie. Lid (piznejme si, e to jsou p
devm eny) nemaj as na pi o sebe. Pfitom si nechtj odepft rozkoe a naopat
chtj bt zdrav a krsn, nechtj strnout. ani by na druh stran dokzali aktivnl
udlat nco pro to, aby se udreli ve form. Clen redukce vhy nenl postup, kter
by byl naprosto banln a kter by bylo mono beztrestn a s krtkmi pauzami ope
kovat nkolikrt ron. Jet tst, e stoupenci fitness a wellness nemus v 0b
mov fzi pfpravy nabrat neskuten mnostv hmoty tak, jak to dlaj kulturist4
kteT pot mus "rsovat
"
.
Lkai se sna aplikovat nejnovj vdeck poznatky pi formulaci lebnC
I
postup, nanetst mnoho novch objev nelze v praxi pout. Vdci toti mval
i
problm formulovat realizovateln postup. kter je bud pli sloit, nebo
velr
d
drah. piem vtinou je to kombinace obojrho. Pesto se dky vzkumu zfejrl
konen objevil "hlavni vink" , jm je existence "genu obezity - ob genu
"
. Mo
nl
byste si nyn mohl i ci - pokud mm skuten smlu a moje vrozen porucha i'
prinou m nadvhy, pro stle marn bojovat s "osudem
"
? Ano, je to svm
zp
sobem pravda. To vak neznamen, e vichni ti, kdo jsou po padestce
tlus
te
za to nemohou. Naopak - pokud toti nejsou obzn u ped tyicitkou. nejed
rA
se o metabolickou poruchu.
Mon se budete divit. kdy zmnm dal teorii, nabzejc alespoi sten vys
v
len ci se
"
epidemie
"
obezity. Podle nkterch odbornk je toti dalm mon
vinkem - virov infekce! Pochopiteln. stejn jako v ppad jakkoliv jin b
r
_
v
e
|n!ekcev|chn,<!ere!akovyv|rusnapadne,nepod|ehnouDop'a!|nanpouze
<
o
naikdanenu pob|enun no|dnedispoz|ce D<azen e!ak!, en<Ief|

ou nos!e|!oho!ospec!|c<ehov|ru,an|byon| san|by|i obezn|. Chpuvae

i

]u'ni
obavy- aby se 'ovkb||I

nez| ||d|

,aoynechy!|' - n|<o|vch'|pku, a|e

o
ez|
!u| Touzs!vrozunsI!,e
V
0
ane
s|Iuac|se snadan ne'zedv!, eoI|c||n|osv!a sep| bo sobeziIouone
;J
e
ennanez<|adn|doporuen|.

s
nIepf|enenergenen|nooenen <onzunovanesIavy,
onezIepfedev'n<onzunac|vonychIu<,

snIe konzunac|Iunychuzen|nanasa,

sniIe konzunac|s|adkosIi,
cvIe.
N|Ie|' <o|egovesou ocho!n| u<zaIprsIen na <on<reIn|

iz|kove

po!rav|ny, a'e
;r
Ioe nezna|dokona|epo!ravinis<ou!echno|og||, po s!o!uza<ou konzunac|
rkIerych ev|denIn |zikovychpo!rav|n,uebap'es'azenycn ||nond. Vys'ed<ene
zmaIenyseznan,s!enako}souznatenenkIeedeIn|posIupy, on|ch|by|a
re v p'edchoz|n !ex!u.
Pilulky na hubnut
|oda'|sevyna'ezInnoup||u|<udyseIopoda||'oprosexuch!|vepnyve!ori,
i
g
Vagry,ne'zevy|ou!,ebyse!o nenon'opoda|!|vp||padobez|!y. M|nochodg
o!|c|a|n|ch |ek nahubnu!lv!inousIen n|c ne|e|c|ch ave sven ds|edku
sobu}|c|ch pokozen| zdav| uexsIue |ada. |rosou |e<ys!en nespne

g
ko
vInadosud znanch
-
d|eI
-
`
Nadruhes!ran,sI'eseednonekonen<ruh- nadvahaIo!|neb!ds|g
kenpou|I||eknankIeonenocnn||b'|||n!onacena|deIevpub||<ac|
Heine
r
Kuneov a kolektiv: Obezita, Ga/n, 1997. de}epouzesIunseznanIch
n
e}
.
znn|ch. |nzu'n, an!depesva, n<Ie anIep' epIka, be!ab'okIoy |nap|.
r ..
nepano|I,g|uko<orI|kody' |prednson, !ranc|no'on,dexneIhazonIaesIrogeny|
Ldesou nepou!e|n|aIa< nen| dvu,ebu|pode
-
nnch
-
posI'edkna hJ
nu!|.Cona!on,e nasn|vban|psyneponohounebosp|e ukod|, e'ok|y
Iepe'ne zba'y nohou vyvo|aI <on!a<In| e<zeny a p||sove |n!e<ce, p| pou!|

un
veza|n|nodonac|hopos|lovac|nop|isIoe' |skue!e az`Js!esou aenahJ
nu!|podvoden,kIekupodvun|kdonesI|ha,<ohobyza|na'o,e s!by|nnexIra|

nabzennadob|r<u, e non 10x dra|neeobvy<|e ve

zbyIku svIa
-
, <dese
prodavobvy<|ou!ornoud|sIrbuce!|rose oz|'ova!nadI|n, e se neusIa'eopa-
ku| e<lany na

zzan enzyn na hubnuI`

, obedna!e|n na dob|r<u za h
pen|ze, p'es!oe sho ne!e <oup! nnohen 'evn| v|ekrn`
dase, e n<onu nevad|,e hubnuI|po konzunac!akovch inchp|'u'e<nebo
a e dosaeno pouze odvodnnn |Iab|e!<y obsahu|| '|sovane by|n<y, zvyu'c|
Ivorbu avy'uovan|noeI, |!ere s p'|Ioe |n!ornovanosI| ne!eza pa es<ch
penzvyvo'a!pou|!|ndue!|ckenoaez |ekrnynebodokonce en spo!en`Cona
Ion,e poc|I h'aduse!'un|pouze konzunac`Iab|eIsv'a<nnou,
apo<udp'eeneIa
dv<ovn|, spo'eh'|vvs zbav|ed|neho- d'e|!cnnnea|n|ch|aIe<'
Jak poznte neserizn prodejce

|odava|ednprodu<I, naxna'nve!onn<o'|kalanvekaproh|au`ho
z
a
edn |nni zazan, p|en agesvn odn|Ia| ake<o'ivobdobne
<onk.
I
renn|poduk!y,

obednvkydou na poIovn|p|hd<u,

re<|anysouvbu|vn|nIs<uaechobsahe|naprvn|poh'ed<|anav,

podu<Iy nesou dos!upne bn, a'e pouze Iornou p'|neho nebo zas|'<ove
n
o
prodee.
Jak hubnout
|
_

na
vasbudouza|na!moeosobn|z<uenos!|.<Ieresenz|ska'sIud|ens!ovek
d|
0
rnycnma!er|a|,a|ep|edev|nz<uenos!m|z|nnos!|<onzu'!anIavredukn|ch
ur
zech
. |osouch

|se

zpovd| po

!enycha

|s!||sem, e h'avn|m,

okud ne
d|n
m,noI,venuasI|na<ra!kodobych<urzecnjesnahaa'esponachv||.sevzda-
|!
od
rod|ny. 5 d|ven sem z}|sI||, e nun en !rpic|ch nadvahou Ien!o prob|em
aa
vadi
a nk!e| ho do<onceberou|a|oesIe!|c<ypi'zn|vy.BvaIop|edev|nvp'|-
a
d
nu, k!e|p|e<ro|||!yf|c|!ku nebosam| !rp| nadvanou.
0ruhyn
ned'e|!||n noI|ven asI| na redukn|ch kurzecheseIkan|sesIen
;csI|enyn|

Z|s!|'sen, evIa<ovycnpf|padech
-
nezabere

an| |n!ornaceozna-
nm
r|z|<u vanych nas'edk. N<Ie'| obezn|, by! se Io !y<a p|edev|n en, sou
oh
o!n|<one||!san|sebenezodpovdnym||an|yvens<ychasop|sech,pub||<u-
|c|
ch
!vrzen|vesmys'u

senI|usIa,a'evese'a
-
,nebodokonce'an<,kdesep|e,
ta
an| vyrazna nadvaha nen| a!ak r|z|kova vpf|pad, e do!yna osoba pf|sIupue
k |vo!u
poz|!|vn,ak!|vnap||padndokonce|prav|de|ncv||'Nnohoas!n|ckurz
nebo nych k|ien!ek na dosI na|vn| p|an| dob|e |s!, necv||IadoH Iydn hodn
3Irva|ezhubnouI,souasnom|adnou!avypadaIakosexbomba.
Yem je podstata nadvhy
Pcds!a!anadvahyevporueenergeI|ckeb|'ance,!edyvnerovnovazenez|p||nen
vyde}em energ|e ve prospch p'|}nu. |roIoeenerg|| p'||manesIravou a napo|,
edna se!ud| o p'e'dan| Ne'ze sanoz'en vy'ou|I. evnk!erychp||padecn}de
Uporuchuschopnos!|zpracovan||v|nnebosn|en|zak'adn|honeIabol|ckehoobra!u
v
<||dovychpodn|nkachvds|ed<uporuchyprodukcearovnovanynko||<ahormon.
1aIo nerovnovahaeprovokovana nevhodnous<'adbous!ravy.
Zkladn piny nadvhy
1.
5!rava manevhodnes|oen|- nap'. nnohon'eka,!u<u,masaauzen|navnepo-
s'edn| |ad nnohope|va a ch|eba |prob'en konzumace pen|ceI Da||ed-
noznanouave'n| psob|voupi||nouep|I|s'azenycnnapo|
2. V
n<Ierych <||I|ckych|vo!n|chobdob|chs!esep'eda||.
3. Neby||s!ekoen||neboenve|m|<ra!ce, do2.-3. ns|ce, po!oms!eby|| |ven|
un|oum'enouko}eneckouvy|vouI.
4
. J|vd!sIv|s!es|za!|xova' | nevhodnevyivovenavyky.
5.
||e|da|| s!e sevpuber!,v!ho!ensIv|nebokdy<o||vpozd|, enyvobdob|p'e-
chodu apo nn.
6. Trp|!e oorucham o|enny'!e< |ne!aoo||smuI a hormona|n|regu'ace -
ber
e
:
e
nap||<ad
-
homony
-
,p|edev|mVpodooan!|<onceoce.
1 5:urne!e ao'es!onep|zpsoo|!es!avu vkuve smys|u sn|en|p|`jmu en
er

p|es!ane!espo!ova!.

8. To|!evozenmp|edook|ady<nadvzeoo od||ch.
W
9. Uiva!en<!ee'e<y.
10. Js!evobdob|p|echoduaponm.
, 1. To|!esn|enou|nnos!|!|!ne'zy|nemus|!eo!omvoecvd!,!<ase!o
h'av
u
en vofechoduI
12. M!evozenoudspoz|c|<ooez!|oorucha me!aoo||smuvesnys|usn|ene
c|:
||vos! na homonzva'eoInI
Nepjemn fakta
I Obezn|ma!<ym|va}'ooezn|d!| sesk'onemkcukovce.

Ooezn|od|e n|va|ooezn|d!.
r

Hormon|n|ekyo'|gyne<o'og ckchob!||chv!inouzosob|vzes!uohmo!nos!|.
r

An!hyper!ens|va|'ekysnu|c|zvenkrevn|!|a<Ipo!'au|vdeeneg|evk||du.
r
Nk!ee !ypy an!koncepce psob| u nk!e|\ch en vzes!up hmo!nos!|, po!oe
v|as!
ns|mu|u|!ho!ens!v'.
zd
r
avotn rizika nadvhy a obezity
|0e
s
vraznounadvhou ma|v!|

anc

b!vn| nemocn|ne||de !`h||a!a<e

df|ve um|ra||.|aadoxnhena!omsou mu|se|a!|vnmen`nadvhounevy'o-
e
n
o!y|eeny.As|!oe!|m,enen|enednaobez!a.Os!a!n,vyo' !o|zns'e-
duic
|ho ooosu
Obe
zita enskho typu |gyno|dn|ho, esky
-
hukov!eho

Iechara<!ers!|c< s|'-
rn|
s!ehnya zadkem, bokya pipadn | psy. Z ur!ch!yzo|og|c<ch dvode
renr|z|<ov,a|espodopfechodu
Obezita muskho typu |ando|dn|hoes!av!yockpedev|m || kdy neenI pro
rue, chaak!e|s!|c<re'a!vn hubenm do|n|m <one!inam|a ve'kmvys!upu|
c|bchem.Zenysdispoz|cem|pro!en!o!yoobez|!y|pvodn mohou b!dokonce
ve'm!|h'e, sz<oupnv| ch|apec<!yo)budou m|!s!ene, ne|||n!enzvn|zda
vo!n|prob'emy,ako!i!o mu|, |z|<os!ouovobdob|menooauzy|vysoke|z|kocu<-
rov<y a nIak!uI
Musk!yo nadvhy a obez!ye spoen s vy|m |z|<em vznku nebo zhoren'm
rk!erchchorob,ako)sou.obhovonemocnn', d|abe!es,ndory!'us!ehos!|eva,
moo!ence, as!ma ens< !yp nadvhy a obez|!ye spoen svy|m |zkemvzn|ku
uebozhoen|m!ch!ochoob.os!eopoza,sIer||!a,|uni<ovekameny,a:!za,ke-
ove||y, rakovnaprsu,d|ohyavaen|<,vzn|<nebozvraznn|ce|u|i!|dy.
|advha, pedev|m va< obez|!a, zvyue |z|<o vvoe hormon|n podm|nnch
'doovch onemocnni, ozd||nchu en a mu,zvyue!e |z|<o vznku obho-
\ch
onemocnn|, vyso<eho <evn|ho!|aku, s<'erzy a |n!ar<!u. Nadvha a obez|!a
ueof`mozav|nnvrozenoud|spoz|c||pedev|mn|zkmvdeemenergevk|duao|e-
vau|c|m!ypem nervoveregu'acevesmys|u,,|adn|

vege!a!vn|nervovesous!avyI
Je ob!|n e!e'nbezoou!`<omo|exn|

Ieap|e
-
.
`h
ronickeoe!ovn|<'oubaobhovehosys!emu,k!eeeds'edkemobez|!y,an|
9y
se
obezn|'|dec|en!yzickynamha|,es!en|z|<oveakovrcho'ovsoo!.Obezn|
'
c
v<
oochoo!e'nnem!a<dobe!renovanesdceasva'y,naopakas!o!p|o-
1u
enm|onemocnn|m. Hroz|vznkoa!o|og|ckyzv!enehosrdce, ves!f|spoe-
u
n
o
se zduchou |s!aecke as!maI. A naooa< oo<'es hmo!nos!| en o b %

zn
amnsn||krevn|!la<Trva'pok'eshmo!nos!|zestavunadvhy0 10 % znan
:

ue
z|<o
pedasneho m!|
Obezita m velmi asto ddin zklad -nikoliv vlak nadvha |
Ve|n|za|navenaduhestan!ak!,echooby|nenenenovanenena
s
n
vhou pro<aza!e|nou souvs|ost. Nenus|se tud| obev!, nesou' < nn asne rro
zene dspozce.Jedinou, oven pochybnou, vhodou en, Ip|c|ch vazn|
na
_
hou, e n'ads!v|vzh|edp|etvporovnn| se|ch vrstevn|cen|.Vs<y nesou

nakan!n|,bohue|pona|eseozv|eic|nep||znveznnyvpodko|apokoce
ne|
>o

povzenys!enpona|npo<ozovn|nostatn|chorgn, piedev|n
k|oubao
.
hovehosystenu.
Kdy je lovk obzn
k'adn|nukazate'enobez|!yeBodyMass|ndex-z<rcenBM' . Nedvno
se
jak
h|avn|r|z|<ov!a<!orzaa|u|va!tzv.|ndexVHA, coeponobvodupasu<obvod
u
bok.Odoorn|c|va<pou|va|p|edev|n hodno!u

sagt|n|ho|ezuvnis!pupk"
Ie!ovzd|enostodnev!|hoobenu pupku<odpov|da}|c|nuvn|nunistuptefe,
n|ko'|vpoobvodu, nbr skrz t'oI.
BM' s|spo|!!e.<dyvyd||tesvo}|ak!u'n|!|esnouhno!nost|s'en,k!eevzn<ne
unocnn'nvaivkyvne!rech naduhou. ?okudnap|ik'adn||!e 1,70 nav|e
100 <g, budevpoet BM|ns|edu||c|.BM| - 100 : ( 1 , 7 x 1, 7) * 100 : 2,89 * 34. V!
BM' n !edyhodno!u34
|ob'ennenan|svpo!enhodnotyVHB,<!erouzs!|teta<,ezni|teobvodpas|I
vn|s! pup<u apa<obvod bok vne||nn|st. Obenpasuvyd'|!e obenem
bok. Dos!anete|s|o,ehohodnocen|ens|edu|c|zdavo!n|rz<osezvyue,<dy
ponrp|eshne0,95 Ip'at|pro nue,}deonus<!ypobez!y,zvante

cen!r|n|`
nebo0,80 Iu enI. Cent'niobezitaeuenr|z|<ov|neunu,poIoehodncIa
n|i. Uen |z|kostoup vpfipad, <dy hodnota VHB <lesne pod 0,7 Iens<t
obez|!y- t|h'pas. a|eve|<ehdastehnaa s||ne do'n|konet|ny. Obecnvza!
o
va< zkonen|ta<vyso<eakovpf|pad nuskeho!ypu obez!y
Riziko zvislosti vzniku onemocnni na stoupajc hodnot BMI
(pfevzar z Hainera kol.)

r121KO ODBDOCDR ROUDOC0D

1619 stfednl podvfha
2025 velmi nzk norml
< nzk nadvfha
1D slfednl obeZita
36-40 vysok morbidn obezita
nad 41
velmi vysok beze slov
c
dn
o!a BM| pod20 ek'as|!|kovanaako!endencekpodvy|vlhodno!ypod 8 sou-
s
e|
s nk!eryn| onemocnn|n||neho!ypu nev p||pad obez!yI. |ozor| Osobn

e
po
vau| BN| zaednoznany, pro!oe eyraznov||vnn |ndvidua|n'n sona!o!y
G, !edy vrozenym !ypem pos!avy. Mnoho|id| ne n`!si|n|
-
<os!ru

, p||padn

!ou
nadvahudanoure|a!ivnv!innnos!v|nsva|ovehmo!y,nadruhenp|usou
|
gooa<!|ed|nc|, <!e|`ses|cevedoudo rozmez|20-24, a|ep|!on ena n|chz|e!e|n
d!,e!am, kde byn|yby!sva'y,een !uken zdegenerovana !k. |<a se!onu
s<|y!aobez|!a
-
1a<ovs!avev'as!nho|`nes!|edn|nadvahaIBM' o<o'o28),
I p||pad, e za vye popsane si!uace p|ibere!e ce|ycn 5 kg, |e vae BM| po|ad

ea|n|
-
- nyn|na hodno!u 22,5. 1eddeo!o, coe!ch 5 kg |okuds!esep|e

da|| a p||!on necvi|, e!oen aen Iu<. Mus|Ie!edy neus!a|e nos|! p!ik|'ogra
m
cve
zava||V!|na|d|nav|cnabere!ukp|edev|nnan|s!ech,kdehon`!nechce.
Pc<ud
s!e cv||| a }ed|| rela!|vn n|zkosachardovou a vysokopro!enovou s!ravu,
u|!s!enabra|

|ibovouhno!u

||ean bodynassI,|nyn|s|ovy,vy!vof||s!ebkg
sva|' Mona, esevambudou hod|!.
Tm v|m chc|||c,eezbytene uvad!!abu|ky!akzvane|dea|n|!|esnehno!nos!|,
do<oncee!ozavadic|,pro!oed|e|!aenodno!aak!|vn|sva'ovehno!ya!ln|ho!uku.
Riziko zdravotnch problm je vraznj, pokud soubn: kourite vc ne 8
Ci
g
a
r
e
t
denn, konzumujete prli mnoho alkoholu (piva a sladkch alkoholickch
n
PQjU
)
trpte zvenm krevnlm tlakem, trplte vrozenou poruchou regulace hladiny
krev
n
c
b
lipid (tuk) nebo pokud trpte cukrovkou.
I
!
Relativn nadvha
Vysvtlen tohoto pojmu nenl sloit. Kad stav m toti urit rozpt "normali
ty.
Prost a jednodue: mrite 170 cm a vte 60 kg. V BMI je tud 20,8. To
je su
P
e
r
na prvn pohled -ale neznamen to jet, e je vechno v pordku. Vae postava
tot
il
nemus bt soumrn po estetick strnce, v podkon tuk me bt dokonce vy..
ne optimln a mnostv svalov hmoty nevhodn nzk. presto
nedm a nechc
i.
aby eny byly krehk vily, protoe asi budou brzy trpt osteoporzou, ani svaln
at6
muatky, protoe po prechodu dostanou infarkt a porostou jim vousy, ani buclat
anQl.
ld, predvdjc tureck bin tance, protoe dostanou sklerzu a artritidu.
Ideln hmotnost
Tabulky ideln hmotnosti jsou zavdjlcf daleko vc ne pouit rady rovnic pro vpoet
optimlnl tlesn hmotnosti v zvislosti na vku a pohlavL Jedna z tch nejobvyklejlch
rovnic je nsledujc: ideln tlesn hmotnost vka v centimetrech minus 100.
Osobn se primlouvm za to, aby tato rovnice byla prsnjl pro mlad lidi ve vku
mezi 1 8 a 35lety, a to pfedevm pro eny, protoe nemajl tolik svalov hmoty }am
mladl mui. Mohla by pak vypadat nsledovn:
idelnl tlesn hmotnost w vka v centimetrech minus 110.
Nicmn nikdo vm neme na zklad tto rovnice rici zcela objektivn, zda skutenl
vte tolik, kolik byste mli, protoe nev, jestli mte dostatek svalov hmoty a odJ
dajlcf (nebo lpe teeno nerizikov) mnostv podkonlho tuku. tomu je nutn spad
lnl vyetfen. pracovit. kter ho provdjl. je velmi mlo, jmenujme nejznmj -FakulU
tlesn vchovy a sponu UK Praha, Fakulta tlesn kultur Olomouc, CASRI Praha ($
krom pracovit se zamfenm i na vrcholov sport) nebo
"
superspecialist
"
- napr. k
I
t
nick pracovit zvan Obezitologick jednotka IV. interny fakultn nemocnice, Praha
2
-
Nkter fitcentra maj k dispoziCi potaov program umofujlcl podat klientovi podrob
n
informace. Problm me nastat pfi interpretaci vsledk a pfedevm v odpovdajc
ch
praktickch doporuench. Klinick pracovit majl jin
"
pohled na vc
"
.
Vtina koleg zdrazruje, e u en v produktivnm vku nehroz zvan zdravo
tn
l
riziko, je-Ii nadvha pfiblin 1 0 % nad (tabulkov) optimum. Ne-Ii dokonce vrcel

co je ono "optimum
"
neboli prmr? Vechno je to pouze jaksi norma, stano
vef1l
mfenm velkho vzorku lid v populaci. Nemm rd
"
tabulkovnl a katulkov
n
l",
;0
to
poh|au. epo n<oho|e zkovy||pf| nadvze5 % nadehoop!num,
|
;
neho
sen|cnedean p||hodno!1 5 % nadopt|mun. |ros! aednodue
|
k
o
nen|dnopouzeaedinzvyenouhodno!ouBM|,a'e|mnohada||n|!aktoy,
e
z|
n n |sou rozhodu|c|vrozene d|spoz|ceIzst|te e rod|nnouanamnezouI, vk,
^

iost
v|podkon'hoa trobn'hotuku,!yzck akt|vta apodobn.
zd
ra
votnl riziko mlrn nadvhy je pravdpodobn mal. pokud si po mnoho let
Lld
ruj
ete stabilnl hmotnost a pomr svalov hmoty k tuku, Stoupajlcf vk neni
orfl
luvou
pro zvteni tolerance k vraznmu vzestupu hmotnosti.
5nahapoobekt|v|zac|hodnocen|r|z|<anadvhyved|a <zaveden| n|en|hodnotyt'-
a|no Ipiesn| en pod<on|hoItuku. M||se s|'a vstvytzv. <on|ch|as, ne|nov|
pon
oc|p|enosnychp||stro|obsahce'kovehot|n|hotuku.
he|de
va<enotukpod <|,a|eta<eoto,etu<emdegenerue|sva'ovt<, p|ede
|n u!yz|cky neaktvn|ch ||d|. Vs|ed<y n|en|pod<on!otuku se|nterpetu|od||n
P0 nueaeny- e|| nap||k|ad po m|adehomueopt|mum podkon|ho tuku oko|o
(10 %, pro n|adou bezdtnouenu|eto12-18%| |te,vpoovnnismuvyazn
\
q|. nnostv|pod<on'hotuku|e uen|narozd'' od nuInutne, protoeezu<ou
pavde|nenonenstuan|hocy<'uap||padnehothotenstvl.Vysvt|en|evton,eena
eodp||rodyp||pravenanapood, covyaduetvorbueneget|c<ychzsob. Nadruhe
st
;
anenu!nos!dos!atene|vnaempoh|edunadnneIzsobytukdoznanen|ry
p|etekzdoby, kdyp|(|em stravyneby|pav|de|ny- vdobh|adupioda automat|cky
bn|rozmnoovn| | <dy ani to u ||d| nep|at| abso|utn, vz porodnostv rozvoovych
;um|chI. Vsouasnost ma| bezprob|en dt| |!yeny, k!ee ma|pod<on|tu< oko|o
10%. Vesvepax|sen za' mnono en, kteem|ypodkon|tukdo<onceen-10 %

p
|tompav|de|nnenstruova'ynebodokonceothotn'y. Ncnen<|esne'hodnota
pcd8%|ast|<!onudochz|uveganek,!ru|!a|nekaanoe<!|e<I,vt|nouseztc|
pavide'nynenstruan'cyk'usavtontoobdob|tud|nen|moneothotnt.
eny
sou, d|ky hormonn, zsadn od||ne od nu. Bohue|, n|n|n|nvednon
p||p
ad!oskutennen|p||znvepop|echodu. Honon|n|znnysouvtontoobdob|
V
envyaznlne u nu a ds'edkemtohoe tendence nab|at neakt|vnihnotu,
!e
dy
tuk.Asbyby'onone'|c|,ee!o
-
p||rozene
-
.Jenomevmodern|dobsetopro-
>!

nenos|
-
. N|kdonechce stnout, dn ena nechcem|t nnohdyve|mvazne

nep||enne pro|evyte p||ozene znny. |roto se pou|va|hornon'n| prepaty

|!z
v.
hormon|n|subst|tuniterap|eI, kteevakma||, ostatn|akocoko||v|neho,svo|e
/nody
|nevyhody Nect|nsedos!ateno|en!ovanyvprob|ena!|cehormon|n|sub
!!u
ce, abychmoh| <ategorc<ydopouovatJe|'rznetypy. Nohu pouzeupozontna
u
zoroveozd|'yodbon|k,z nch|adakons!a!ue, e!atopaxensvrz|<a.
`||
em snahyodosaenopt|n|n|t|esnehnotnost|by n|obyt zabntpudkyn

m
nnt|esnehnotnos!|,cone|v|ceonez|tnnostv|tukovehmoty,<teroumus|te
h
c
d|tvktke dob.Vyhnteseva<ne|eg|n|npos!|edkm, podporu|c|nnebo
o
o
koncevyvo'va||c|m

hubnut|

Doporuen
Nesna!e sedosnnout|de|u,prezen!ovanenovna<ebu|vrn||!ypCky
|opu
|
rn,
||!ea!u|e nebo denn|n!|sku, ze}nena po<ud ezpacovnvoboruneoren!ov
ar

r|
novnaien.Takezbonovane|dely, ako!||nove hvzdy nebo node'<y, nech'
z
!q
nou nedos!n.Vy espe<!u}!e v|as!n|osobnos!a piedev| se sna!e ud

e
s|
dobe zdav|. Zena, obdaiena od p'|rody roz'o|!ou
-
se's<ou
-
pos!avou. se
n|k
o
\
nenezmn|!nae!e|ckouv||u.
Neohlupujte sebe ani kohokoliv jinho . natenm" tvrzenlm, e stravou
enfm, nebo dokonce pouitlm njakho jednorzovho
doplku, lze docilit zsadn zmny postavy Iv rozporu s va!U
tuci), Na druh stran je jasn, e vechny zmlnn postupy jsou inn',
opakuji -jen v rmci vaeho vrozenho somatotypu.
|o<ud pravde|n sponu}e!e, evae

dea|n|

!abu|<ova !|esna hno!nos! naho

n

vzd'en!abu|<ovenu

op!|nu
-
Meb!}akvyznannvy|, !a<vyznannn
pod|e!ono,a<spo!povozue!eanaakerovnV!onp'|padsef!ep|edevim
a prv hodno!an| podkon|ho !uku, nnos!v|n sva'ove hno!y, p|padn sva'o
vyvaenos!| asyne!|epos!avy|sona!o!ypI.
Vliv fyzick aktivity
na tlesnou hmotnost
|
ad
'e|!|n!a<!oen, roznodu|c|n oenege!ckycnooadavc|ch,e!yz|c<aak!|
;!
a.
Naoi|<'ad60 n|nu!spor!u,o||k!erendosahne!eovnas|80 % naxna'n'|nd
;du
a' ni !epove!ekvenceznanena,e<nodno!baza|n|none!abo|snu{SMRL <!e
I
QU
se nau|!e po|!a! na za<|ad da'e uvedenycn rovnc, nus|!e p|da! o||o'|n
500
<ca|(2500 <JI.V nas'eduicich !aou|kachnadeIezak|adn|hodno!yvydee ener
ga
p|
znycn!yoecnak!v|!y, n|bys!eepou|va!co neas!||
orie
ntan hodnoty vdeje energie pi rznch aktivitch za 60 minut
QrUD 2BfBD KCBKUJ CBSQOfrBDOyKB SQBBO
2B DOOOu 250 KCB (1050 KUJ
rerean( bruslenl 354 ( 1 487J 45 minut
chze ryChlosti 7 km za hodinu 400 ( 1 6801 37 minut
rekreanl tenis 425 ( 1 785) 35 minut
plavnl rchlosti 40 metr za minutu 530 (22261 30 minut
rekrean sjezdov lyovni 585 (24571 27 minut
tenisov zpas 600 (25201 25 minut
)ogging rychlosti 9 km za hodinu 650 (2730) 22 minut
cyklistika rychlosti 21 km za hodinu 850 (3570) l a minut
Orientani hodnoty vdeje energie pi rznch aktivitch - dal data
/QCIOOOSfI vyOB) BDBt@B fyQ DDOSf vyOB)BDBf@B
vK B2B DUfU vKB2B ODU
chze do schod 15-16 bh na st/edn trat 900-1000
cMze po rovin 3 bh na dlouh trat 700-800
rychlosti 4 km za hodinu
chze po rovin 4 maraton 650-700
rychlosti 6 km za hodinu
ch
ze po rov n 1 0 mlrn cyklistika 300-400
rychlost 8 km za hodinu
bh na lych 1 2 cyklistika 5000
rychlostI 1 5 km za hodinu strednlobtlnosti
Dlavn rychlosti
50 metr za minutu
1 0 krasobruslen 500-600
plavnl rychlosti 1 00 m korkov 500-600
100 metr Z minutu
gymnastika 400-500
teis dvouhra 400-600
tenis ty/hra 300-400
rekreaCnl kopan 300-400
Pjem a vdej energie -
energetick bilance

~rokadeho'ov<aeop!|ma|n'p|`enenerg|eza<|adn|oentan|hodnotou,
<!+g
sene!o|

nacv|<u
-
!omu'acevlas!n`s!ravyJetakenu!noupodm|nkou
do
a
.
en|op!|na|n|vy<onnostasouasndea'n|hozdrav|.Dvodeasny- oo<ude
n
e
r-
g||vydame, mus|ne dop|n|t,|ak'eeno, mus|me se pos!ara!ovyovnanou ener.
getc<oub|'anc|.
Vev!np||pad nepovau|kadodenn|vyooeto||a!eenegeadokonceedun
t'|vych v|nza d|e!y. Ncnen, <do chce z|s<a! oieh|ed oooadavcich v|astn
|hq
orga|smuvrznychs!uac|ch,n'bym|Imonos!proves!vypoe! |okudnao|i<'a
d
chce!edosahnoutnars!ua<!|vn'!|esnehmo!y,vyaduetozatn|poz|t`vn|
eer

ge!|c<e b||ance, toznamena, e|e nu!ne <onzunovat pi|b||no20 % energ|e

v|
,
neodoov|da mnostv|, <!erevbnemvotzast|nu!nouvyrovnanoub||anci.
[
g
'adn|
o!zkou!edye, ko||k ene|ge nus|!e zkonzunova! < dosaen` vy|ovnane
na|
geIcke b||ance. Lxs!u}|s|ce !abu'ky nebononogranyproodhad nd|vdu|n|ho

|
uenerg|e aedno!|ycn|v n po rzne s<upny popu'ace, sou vak enve|m|
h

ube

ae|chpou|!|v!nouvede<zsadninchybn|
Vpoel celkovho pjmu energie
(o
v<vydv ene|g| piedevim na udeni|vo!n|ch!unkc|, ve!n uden| s

' e
(|e
sne!ep|o!y. |o<ude!yz|ckya<!|vn|, pa<!akena!vorbu pohyboveenerge. Uro-
va
!vorby energ|e v k||doych podm|n<ch eyrazn |ndv|du'n|, co vysv!'ue,
p|o
dva 1des!enehov<u,poh|av|a!yz|c<eak!v|ty nusi < uden|vyovnaneener-
ge!c<
eb|ance<onzunova!znennos!v|energe|ros!a ednodue,n<done
sn|s!roh'|<apf|bere, duhyme||s!a<os|onanep|bere. |rvyrazn|ndv|du'n|
vaabi'|!a edvodem po pe'|yvypoe! |ndv|du'n| poueby energe Nepve e
!edy
nu!nevypo|!a!pouebuenergeprozachovnvo!n|ch!unkc|1aeoznaovna
|
a|o
baz'n| ne!abo||c< ove (BMR basa| me!abo'|c ra!eI Jei ve||kos! e ov|v-
ovnace|oufadou!a<!or, veIn zyenehoydee!epla, p|e!vvaic`hopon<o-
'k
des'!ekn|nu!po u<onen!yz|c<ez!e Znanyv|v n!ake p||padny psychcky
>!res.Nkdydokonce!akyrazny,enadmrns!resovani<u|!us!e nesouschopn
^abra!poadovanouhno!u pes!o, ezy|pf|emeneg|e.
Vpoet nutnho pjmu energie
Zkladnl rovnice pro vpotet bazlnlho metabolismu (BMR)

DU2 2BRy
T
V=K vpoet VK vpoet
3-10 (22.7 x TH) +495 3-10 (22.5 TH) + 499
10-18 (17.5 xTH) + 651 10-18 (12.2 xTH) + 746
10-30 (15.3 x TH) + 679 10-30 (14.7 xTH) + 496
30 . ';0 ( 11. 6 xTH) + 879 31-60 18.7 x TH) + 829
~ KH|D0SD0 DDODO5! vK||OQI8DCD
Zjednodu!en rovnice pro vpotet BMR
Mu| do40 |et. BMB TH x 26.4 , ...........<ca|/24 hodn.
Mu|nad40 |e! BMB -TH x 22 " ... . . . . . . . . . <cal/24 hodn.
Zenydo40 |et. BMB =TH x 24 : . . . . . . .. . . . . . <ca|/24 hodn.
Zenynad40 |e!. BMB* TH x 20 * . . . . . . . . . . . kca|/24 hodn.
K vypotu ce|koveho p||nu energ|e e nutne p|po|!a! vydae <e <ry!| tzv. bu?
denn|!yzcke a<!|v|ty |i|b||n nodnota ene|ge, nutn <e k:y!| nkte:ych a<t|vi!,a
ns'edu|c|. sedave zans!nn` |/edn|kI p'|!ene 20 % hodnoty BMR. st'edn
a<tivn|zans!nn||bnnanu|npracujic|Ip'|!ene35 % hodnotyBMB,!ykY
nron prce |n<o||vho|n|<|d|evorubecI-p|tene50 % hodnotyBNB.F|b|n

hodno!a energe, z!racen psoben'n

-
pop'achovych
-
hornon e vbnen
pra

covninadenn|ns!|esu 0-15 % BN' ,p| nnofdnens!resu|n|20-40 % sMl .

Jak zvldnout nadvhu
vlastnmi silami
Ns|edu|c|doporuen|,!o|nu|ovan<||n|ckouobez|to|og||I'e<ais<yobo|,vnu'c|
5
|eb obez|tyI sou dosud p'atn. Uvd'n jea<o k|as|c<y p|`k|ad zce'a nenn
yc
nvrhna'een|.J|s!, nen|nutneenapostoodsoud|tazavrhnou!, p|otoe
p|in9|

p|'nnesouchybn.V da||ntextu|sourea'zovate|neradyoznaenyano, zbyte

n
souoznaenyne. K n<!erynzne|nnychdoporuenisenpi|po |<onen!'
Je
zt
e
tehdy, mte-Ii relativn mal hlad.
?roprax|e!orada ac|on|n', bohue'eob!|nerozhodnou!se, <dy
nne!

na'yh|ad
'
. F|eny|en|o!onsvd|k

ud|bovn|

, co

pa
nen konzunac| zce|a neac|on|n|ch po!av|n.V!|na |di pro!o od<|d konzu-
fsC1
na<eho po<nu nas!av,kdydos!ane

v||

h|ad.V!uchv||va<n!endenc|
P
|e
|s!
se.
Nej
ezte mnoho jdla najednou, .. neplcejte" vechny mon druhy pokrm
doh
romady, vyhbejte se tedy konzumaci kompletnfho "menu
"
,
.
Vate
se kad den.
To!o dopouene ve|n| |z|kove| Kr!kodobe vyznanne znny!|esne
hno!nost|,kn|nnkdydochz'dos'ovazednenaden,sou zpsobeny
ro|sn|nobenupi|a!es!ravyapiedev|n!eku!n, uen!akens|n|ncyk|ennebo
prob|enysvynovn|n- s!a|v|!seednou!ydn, vdyza s!enych podn|nek.
Pijte denn minimln 2 litry tekutin ve form neslazench npoj.

Zapisujte si peliv, co jste sndli a kolik toho bylo (poftejte pfljem energie a ivin).
@ Takovypos!upevhodnypouzev<'|n|c<eprax|, pfes!oe!a!oadaakcep-
!ova!e|n,|kdysezce|aod||nync|'en- zp|se!o!|u|!enyposebe-
re!'ex|,!oznanen pro!o, abys!e s| eho pro!enim uvdon|'|,aken!es!avovac|
:
vyk'osI|a ko|k |d|as!e schopn|<onzunova!, p'|padnakse nn|venergeI|c<y
o|e
n v prbhu ce|eho !ydne. nenus|!e s| va< pfesn poi!a! p||a!ou energ||.
|aopak
- nus`!es|,uvdon|!chybyvso!|nen!upou|!ychpo!av|n.U <adezn|ch
s|
d|e!epoznnkyvesnys|u- !a!on| vyhovue,!a!one,!o!ed'e!es pokny.
|eny
|e!eopsoben|po!av|napokrn|s oh|eden nava| <revn's<up|nu.
Naut
e se
"
vmnn tabulky" potravin .
@ |ou|!y!ern|nvnasi n|cne||< ednsedoporueninhradynerac|o-
nn|ch po!av|n rac|on'n'n|, napi|k'adn|z<oenerge!c<yn|.`en!opos!up
Je
ve|n|ob||benodborn|kyvU5AavKanad,a|eobvnse,evpax|eu|vnn|n|-
0
|n.
U nssensenese!ka|snkyn,kdobynco!a<ovehoprak!|kova|.s||,<!ere
"
p
acovn|!akovych!o!abu|e<odbornic|vnu|,eabso'u!nzby!ene. Navhu|ed-
u
c
du||een`- pozon!!ee!|ke!yavyh|edve!e p|edev|n po!av|nys n|zkyn
c
bsa
hen!uku.
Vate si porce .
Monaby!o, a'esoo

vo:vn|ch!zcnredukn|hooos!uou, n'o
s
0
v8|
orotoeoystesedivi',ko'|k!ohov'astnsn!e.Ncnenvoraxetov'a
st

nesnys',teba en oroto, etakovy oos!uooy!eore!c<y n' uo'a!ova!oouze

'
a
.
bet`c Ned|a|!oan|ct|n nez<az|, o:o!oenedeoouzeonnostv|, a'e oedevg
0
o osoben|tek!ereootavnyl ookrnu na h'adnu |evn|no cuk:u. N|nochod
q,
un|tes| ofeds!avt, e s vzanstnn|vi!e|d'o

Cvite,
_ Nete sve'n|snadnou:|!|ntenz!uvaenocveni,<!ere|dea
'n|
o:osoa|ovn|tu<vo|oad,ecv|ent:va'esoo30 n|nu!.
|cs
!u
oute ns'edovn.
1. Vyoo|te!es|!eoe!c<ounaxn'n|nodnotu!eoove!rekvence(TF naxIzav|s|
ou
navaenvkuaoon|av| Nu.220 -v<v:occn,eny.230 -vkv:oc|ch.
2. Vae de|n|teoov!:ekvence oovy<on, <!e:yoy n|soa'ova!tu<ye o:o
nue
55-75 % hodno!ye|chnax|n|n|!eoove!:e<vence. o:o enye!o50-65 %
hcd-
noty e|cn naxna'nteoove !re<vence. Nao|k'ad nu ve v|u 40 'e! n nax|-
na'n!eoovou !:e<venc| 220 - 40 " l aD !eo za n|nu!u 1eoov !re<vence p:o
!u<ovyne!aoo|snuse!edy1 00-135 teo za n|nu!u
Uoozonnoroten|e !ato ouo|kace neno|`nozanena na soo:tovn|oroo'e-
na!<u,toznanen,ese nebuduzaoyvatana'yzouvztahu nez |n!enz!ouade'<cJ
cven|nuaensoh'edennavk,zdravo!n|stavat:enovanos!?o<udbys!ecn!'|
s'edovatv|vza!enavogan|snus. nus|!esoo|d!soec|'n|sn|na!eoove!ek
vence, nao|k'adod!nske!|:ny|o'are'ecto. C|n vy|budevae!:enovanost,!|m
vy|bude nuset bytvae!eoov !:e<vence. ! nus|n|t!akovy chaak!e:, ab,
sen!enz|taoohybova|avdanen oznez|,ne'eoenkdeuorosued. Co<o'`vood
do'n|
h:ancnen adnye!e<!, co<o'|vnadho:n|nran`cienone naenege!|cke zd:oe,
oochaze|c|zezsoon|ch sachard- oroty, <do na| nao|<|ad oroo|enyses:dcem
ue!akvyso< |ntenzta z!e nevhodna
Jezte minimln 3 hodiny ped spanim.
_ 3adaetoso:vna, oyv va<oa!nchaoana-vt|na

'|d|eoesvd
ena,eoos'edn|denn||d|onus|bytnez 18.-1.hodinou,covo'
oad, echod|!esotoo23. hod|n.vede kooc!un|adu.||dnsenaez!ee!
oe
d
20 nod|nou,cnod|!e'takoozdso!.
Neveeite .
N<dytooosoe,oo!oe!aksn||!eo|enenerg|en|n|na|noed
n
!e!nu. |o<ud va< nechcete t:o! h'aden v orbhu dne, nus|te
|s
!
vydatnousn|danaracon|n|oozdn|ood'V!|na'|d|va<!u!ooaxna<onecoou
s
!|,
<dy zst`, en|adovy|ov<enervzn|aoatnusin.

jte
|asIndeo vynechn|ednoho denn|ho |d'a s c|'en sn|itce|kovyp||-
}em enege. `oto rozporuo'nedopouen|pochz|n|<o'vodobez!o'og,
al
e
od n<!erych
-
sanou<
-
. Kuoodvu, mnoho ||d| \O opavdu prak!kue bud

>
n|d,nebonevee|. vzvs|ostnaIon,co|mv|cvyhovue. Mnohoennesn|da
'a
vnzasovych nebo I psycnckychdvodanaopak
-
hodue
-
vee
Toesano-
)'eI
n paIn, ve'ni paIn| Nadruhe sIan ne'ze <aIego|cky poh|as|t,eed|n
pr
vnee nesn'daI nebo naopakneveeetVynechan|ednohozh|avn|chdenn|ch
|
o
e'
sce vyznamn pfsoe ke sn|en| enegeIc<eho o|nu, vI|na '|d| Io va<
d
ene
vts|nporcem|dvou h'avn|ch||de|neboprbnyndenn|n n'san'n.
Za
pite se do kurzu kolektivni behaviorln terapie.
ToIo doooruen|enoI|vovanonazorenn<Ieychosycho-

log obez!o|og, eobezIaeas!ood|azenpsychckych

prob'en.Tud|'og|c<yno:vn|nkokenjenau|!sezv'ada!psych|ckesIavy.JenaIon
mohopavdy,sIen|akoepavda,e , sd|enastarosI,po|ovn|sIarost
-
.|okudva<
I<ovy kurz nen|sooen s konp'exn|n vstupn|n vyetfen|n aeho ned|'nousouasI|
^en|vyuka nd|vdua|nvhodnych!oencvenia bezpodn|nen!akeyu<a soavne
v/ivy, e}ehoe!e<I
-
po|ov|n|
-
.~okudvbecna<y.
Nedojfdejte po druhch.

Dovo'Iem paa!rz|.
-
kdoeI||,v|zat|
-
-mnnanys'va|nevnod-

noueIrnosI,<dys| f|kate
-
oecetonevyhod|n
-
.To!o dopouen|e
m|no|dnd|e|!eoronan|nkysdIn|.
Vyhybejte se vysoce kalorickym jdhlm a npojm.

Naute se vybrat potraviny pro ppravu pokrm podle vai krevn skupiny

Um, e nen nutn bt naprosto kategoricky.

r&
Cast otzky k hubnut

C Lze zhubnout pouze v dsledku radiklnl zmny vyivQvhO stylu? -

Ano, bonue| v!|nou en vp||padzdavch m|adycn ||d|. Monym nep||em
n
rI
e!e<temmeby!zvyen||z|kainycnpo<ozen|vpf|pad, <dyzvo|enyvy|vovy
sty
|
po dotynenoed|nce nen|optm|n|, epa!npochopen nevnodn rea||zo
v

u
Ve|m| asto se t, kdo zkus|| nakyvyvovy s!y| nebo

d|e!u

, vrace| <e
sveg
pvodn|muzpsobus!avovn|,comzans|ede<da||nrs!nmo!nost|.
YJe nadvha dlem?
Ano.a|eenpo||dpsycn|c<ys|abenebot, <dosouzsadn|mzpsobemzat|en|dp,.
nymd|spoz|cemapi|padnpot, <!e'|trp|nkterym|vnym|onemocnn|m.
Nem
smys| snco na|hva!apon|aova!, e

'e<a'

dnes vy|e|vechno An nhodou.

C Je vvoj nadvhy Hnutnm zlem", spojenm se strnutim?

N|<o||v| Bespektve- ne|ze odpovdt <ategorcky ve smys|u ano-ne. K pozvo|-
nemu vzes!upu t|esne nmotnos!| docnz| za p|edpo<|adu. e s!rnouc| |ov|
vas nep|zpsob|s<|adbus!ravya|!u|n|s|!uac|, |!erouesn|en|vydee energ|e
v ds|ed<u omezen| !yz|c<e aktv|!y a hormon|n|cn zmn V |ad p'|pad nra[|
zsadn|o||!a<esoc|nekonom|c<e!aktoy v|tn|natom vem e, e||depo
dosaen|50 |etvku Ip|edev|m vakeny) pibva| na vze, piestoe se s!ravu}|
energe!ckyve|m s!'|dm. Jetods|ede| sn|ene nnos!| !|!ne |zy, tomc
|'km |apdrn

p|krcenkabur!or

?roenubyseas nod||o nepi|ovnn|

,
a|e moment|n mne dne nenapad |os!e to!a<, e ogan|smus v!om!
stavu nen|ocho!endnouenerg|vyda!, a |om !oho z!epiatevyu|ev|c,ne
eobvyk|e.Vyut|p||a!eenergieeda|e<oe!ek!vn|.een|me podpoavdea
energeIve!n!|!ne|zyIpou|!|mzncnd|euvedencndop||stavy. 5e!r
va|nadmnpsycnckt|a<, kompenzovan p|e|dn|m, e uenh|avn|pi|nou
vzn|<u nadvny. Obvm se, e|de,!p|c|vaznou nadvnou, kn| se

dopra
co
va|

poruovn|mvotn|hos!y|uap|e|dn|mse, se vpods!a!

zanco

Ires!
z|
nebo demons!ru|nezvs|os!. Ve sku!enost| etovak proev e|cn s|abe
v|?
arezignace.

W Jak zabrnit pocitu hladu?

Na!omtom|stby se nod||oob||bene en|

h|ade piev|een |ze

V
e|u
?
tovakomy| - h|adtote

p|ev|een

hypog|ykem|e| ?| n|dochz|kpo<|esu
n
|
dltl
Y
<evn|ho cu<u a< do|n| hran|c
-
nom|u
-
.oespo|usp|ipadnynpo<'esen
o

en
uzatnyva|udkudvodemvznkupoc|!u h|adu. nypog|y<em||medo|!
_s'edkukonzumacesIravysvysokym obsahenednoduchychcukr.V p||pad,
,
!ako
vy pokrn obsahue !a<e !u<, <!e:y m nepf|enne v|asInost| - nem tot
yI
|ti
schopnos!asouasn]envykovy, s!ena<ocu<,ap||!om obsahuevn|n|-
s|n|nobemu nax|n'n|nnostv|enege,etok|ovy o<am|<poda||tvorbu
;
>
obn|ho!uku.<'adn|doporuen|eednoduche-ne<onzunu!eednozovve'ke

+
nos
!v| s|ad<ost|, t'm men pa< s |mondou nebo pies'azenou <vou, a nep!e
s'a
dky
a'koho|.Naopak,vyp'a!|sezvy!<onzumacvhodnychdruhv|<n|ny|nem'a
b
Y
!o
by!vyhadnv'knnaovocn' I.
Je rychl redukce rizikov?
Ano,
nesvd|p|edev|m nemocnym '|dem a enn po p|echodu, un|chs<okov
s!oup
rz|<o ozvoe osteoporzy ron !oho, stmu'u|c| '!<y |nap||k'ad e!edrn
3
|o!e|nI. obsaene
vnk!eychd etchnebo

pc|ch

Idokonce piedep|sovanych
|K
a| |I nohou byt nebezpene nebo nvy<ove. Bych' redu<ce hmo!nost| zvyue
|z<o
zhoren|onemocnnnevovehoahomon'n|hopvoduaustar|ch||d|adt|
tsadn|mzpsobemzhoruemun|!u Hroz|ta<eooeIe<!.O!om nen|nutneps!,
;nho kady, <do!p|nadvhou.
/m|nnez|koozvoeosteopozyuenvobdob|p|echoduaponmnavhu|nkte||
uoborn|c e' n|novat sys!enatckym p||nenvpn|<u - pnc|plne!o!odopouen|
uovodn|te|ne,po!oeby|opotvrzenoexpe|ment|n,zsadnpob|emeovenv!om,
e sk'ouz|o<doporuovn|pravde|nekonzumacem|enychvyobk|5oh|edennaIo,
e !y!opoduktyna|vysokyg'ykem|cky|ndexapi|ne||n|z|<a(viz na jinm mst
uveden popis problmu mlka a mlnch vrobk) {e !o!o |een|zce'a kon!rapo-
uJK!vn|
avyhovu]epouzepoducentm n|e<aavyobcn m|enych poduk!|
Zkladnl pravidlo pro hubnuti tedy znl -im pomaleji. tlm lpe!
Rizika rychlho hubnut
1.
D
ochz k nhlmu vyplaven tukovch ltek do krevnho obhu.
Bezdostatku'!e<, nutnych < piemn !u<u na energ| |nez n m| napiik|ad <a-
n|!nu, a tedy bez soubne !yzc<e a<tvty, dode < u'oen| uvo|nnehotu<u,
ob|na|c|hov<r|,docevn|stnyat|mkntenzvn|s<'erot|zac|.Jnoumonos!

e
u|oen|!uku zp!dotukove!<n a'e h'avndoa!er, hoz|taketu<ovembo-
' e. Nonym |een|m e <on !yzcke a<!v|!y pou|! spec'nv|<n|ny |nap||-
<|adchtosanneborost| nne
-
a<!vn|un||

Ivp'|pad,es!eda'|tukyp|a|s!a-
v
ou, nebo 'e<, bn`c|ch vst|ebn' tuku ze st|ev. |out| spec|!ckych 'e<,
zvan
ychs!at|ny,eznanz|kove|
2. Zvyuje se hladina nepznv frakce cholesterolu a dojde k jeho u
Chy

v cvch.
3. Zvyuje se riziko podrdn lunku.

4. Vyplavuj se polychlorovan bifenyly a pravdpodobn tak dal

kOd
l
ltky, vzan v uloench tucfch.
Je!ov|as!naku!n|o!ravapodu<!yv'as!n|ho!|a,obsahu|c|npo'e!as!ravou<q
zunovane<od|vnyu<|danev!ukovycn !kn|ch.
5. Skokov se zvyuje tvorba odpadnch ltek, vznikajcch v dusledku zv
"
pemny ivin na energii.
Ogansnus se !akokyse'u|ea vzn|< <e!oacdoza obevue se ace!on
v
r
vdechu, zvyueserz|<o!voby noovych kanen. Nezvy|||sevyazn
konz
u
nace nes'azenych!e<u!|n,ne'zevy'ou!provo<ac| 'a!en!n|nebo ozvnu!eduy.
6.

m vc vlkniny a prtom mn energie za podmnek nutn zven konzuma

c
vody, tm vyl jsou ztrty drasllku. eleza a dalch minerlnch ltek.
Nen|asne, zda vhodnyn zdroen das'|<usouv dane s!uac| nap||<|addoporu
ovane
-
dusy
-
.Mnohen'ep|edonc|ers!vp|praveny

<onpo!

an<!e
oechy nebo oechove |nand'ove n|e<o. Zenn v poduk!vn|n v<u, d|c|
d'ouhodob redukn|die!u, e ob!|ne zas!! doporueny p'|en e|eza |nonq
!ovaknen|d|e|!e. . . . N<!eyn|odborn|kydopouovankonzunacesyrovych
a!erp|n|nnodne rzko, dop'nkovee'ezove !on!ab|e! e pod|e meho
nzouvpevnev!in p||pad neodvodn!e'nea<on!ohonnohdypsob|
nep|enne za|vac| po!|e.
Jak se dobe najst a nepibrat
Ja<obych s|ye' svepos|uchakya!eni<y.

Co by nn zbyva|o zapo!en|
ze
vo!a,<dybychon se nenoh'ydobeado sy!os! na|s!`

|es!opv!akove!V
pV
enpchze|spn|n

ych|ezhubnou!do p'ave<

- a|ep|!on'ee!a|s!, co
nr0
|u
| ad |egrace a|e nco s!o|. dochce,znubne.As| se !ake se!kv!esada
m

!ypu
-
ez!eap|es!o nubn!e s!a|pou|va! na de!u, nprodu<!

.V|n, e
vte,
eeto nesnys', pes!o!onupod|ehne!e.
Js!sou!uda||nonos!.a'eena!apneseon|chznova!-vyvo|vn|
z
v1
cen|popeeden|, pou|!|pro|nade'.pou|!|spec|!c<eho
-
'e<u

nazvanehoXen|
c
a'
,
rzne

'apae

!uku,a<yn|soupsy||unach!osan ak!|vn|uh|'. hornony

|pe
d
v|nhonon!|!ne'zyINane!s!|s!'ep'a!|z<onzachovn|hnoty,a!akvech
n

,
cosn|!e,sepoev|.|ochop|!e'np|a!||da'|zkon.!o!zachovn|enege
a
p
r

toe'ovkeo!evenyenege!c<ysys!en, n!endenc|energ|z!ce!,po!o
Q
U
|s!A|ea<ev|d!,do<esn|s!vc, nepo!ebueapro!o!|ous!ne.Zn|nneho
zkO
nB
pao
oa<nonevyu|!<hubnu!|- s!a||s! nen, nebozvy!vydeene
a|e!ake oovzbuzen|n <'idovehovde}e energie. Na!on duhen or.j.
.
)
ps
!avenynk!eres!nu' u|c||!kya|e<y.
jpc
ho
o|!e|n,akni'e oes!ane!e cv!nebo oes!ane!e b! s!inu|uic| oros!'ed<y,

p!
nabere!e. Je na!on snad nco divneho! |es !ovechnodooouuvnova!
(
n|
modnouoozonos!orv doo|<nvyivy,oro!oe!yna|faduninodnoiiz
vyche!ek!, anibyby|eichdooada<<o|vrizkovy. Nkdyee!ek!!akvyrazny,e

ich uiva!e'e oo<'da|ns|edu|c|o!z<u. sku!en nes!a|en konzunova!soeci-

}|
|
doo'nkyvyvy` Ooavdu ne | <dy !o nen|zce'a o'esne, oro!oev oioad,e
)
o
u|v!ece'esoek!runoodu<!dos!a!end|ouhoavdos!a!enennnos!v|,by-
lek
!'esnevhyjesku!ennakan!n|.ZhubneIe,a'e!oje!neznanen,esevn

sadnin zosoben z|eoi'ozdrav|.

Po
kud v prbhu redukce necvite, dochzi ke ztrt aktvn! svalov hmotyl
Rady a doporuen k hubnut
J,Pokuste se o komplexn pstup.
Zan!e vs!uonn |e<a|s<yn vye!ienin. Dooouui necha! si !a<e ui! <evn|
s<uo|nu. Je nu!ne zv!. zda edukc nadvhy ne<ono'<u|vne zdravo!n|oro-
b|eny, na ech zk'ad by se nuse|o s!anovi! indivdu|n| onezen| |naoi|k'ad
zosobIyzic<eak!iv!ynusodoov|da!v<u, ooh'av'azdravo!n|nu s!avuI Dooo-
ruuoro!o<ono|e!n|vye!ien| n!en|, biochenc<e,ne!abo|ic<e, !unkn|, endo
krno'ogcke, an!rooone!ic<e, oi|oadn i osycho'ogcke. |de|n| by by|o, <dyby
!ovechno noh|o oobnnou!v}ednon n|s!, !edy as| nasoecia'zovanen sou
krone k'inice.Je!oale as ennedos!|nysen. Zvo'enyvyivovys!y| nus|esoek-
!ova! none orob|eny se za|vac|n !ak!en, oi|oadn ne!abo|ck onenocnn|
ahornon|n|ooruchy'
2.
Zmte ivotn styl.
3.
Zajistte si podporu okol.
4. N
aute se mt pevnou vli a vytrvalost.
S.
O
mezte pjem energie.
K
!onu!obodunus'noioo!oodobny<onen!i,oro!oeenu!nefe!ce|ouiadu
ouvseic|cnorob'enTa<ofedevin- esovnede||dobuneis!!
V
evu|gn|ch v!ioech a v <|asckych es<ych Ii|necn !you Vesniko m, srfe
disk
ov |ekairad'obezn|nu oacen!ovi, s!u|c|nu si na !o, e neson
vyz
<oue' iadu oos!uo i or<.

`ak neer

| 5<u!en,sou |de,k!ei|do<-
ouh' adov!ce|yns|caoocnoo!e|nzhubnou.Mnohdye!a<ovyoos!uodooo-
|uovn}

koa|!er

aI|vn|'eoan

dorovehoonemocn

n|,p|edev|mvsIua
c
|c
h
kdy |ekai| nedva|zdnou nadj. Je Io pos!up, <Ie|y oyse moh| ozna|I
ak

h|avaban<
-
. Bud!ovy}de, neboneO!zkouzs!v,zdapos!|en
vbe
c
Iq

d' ouhou

<ru

vyd|' - !yz|c<ya h|avnpsychcky.Azda Iop|ipadnnev

Y'
|q
}me zvanezd|avo!n|poI|e.

V o|bhu!akovehooosIuou,k!e|y!ormu'ova| |ekai,dr.S|euss,sedooo|uu
e,a
o
oy' neoozd oo ukonen|o:vn|ho!dneh'adovn|do!ynoac|enIoodkonIr
o|o
(;
|e<afe. |roo'em}ev!om, e'e<aie, <Ieroyocho!enIa<ovpos!uoby!en <ou.
Po|ova!,as|nenade!e.S|n|nuvIon|eka's<eItka,nensnys'd|sku!ova!oI
op
zdaoo|vnna inko||v.

ToI|n|d'ouhodobh|adovka mes<on!I|ag|c<y}eIve|m p|ohu

. |iede
v|m vds'edkuabso|uIn|ho vye|on` energe!|c<ch |ezer a !a!'n|ho
oo<'e
su
|mun|Iy. Mno|nedocnz|!o!| krozvo av!am|nzya krozvra!u e!abo||s
mu
koo<|esuh'ad|nazsobd|e!chmner'a<hormon|n|mzmnn.TaIo
nep||
}enns!uacesemevys<

InouIpravdpodobn}|voi|oad,kdyoosIen
c"en
neu|v soec||n| ooIravnove dop'ky. Jsou !oI|akvhodnm
-
kaIa|yzIorem
-
,
Iak}sIo!ou. Ochranu o|oIvzn|<a|cmuo'ebyIku ka!abo'* avo|nchrad|<|
}e
nuIne|e|IpodvninsmsanIox|danI.Toeva<pouzeednaoo|asI0oneho
vyu|I`dool<.
V o|bhudlouhodob totln hladovky, !edy

B|eussovy d|e!y

, neoovoos
Iuou,popsanem dr. |a|!y<ovou,seoou|va|ko0o|nace!||I|ovanchze'en|novr
!v. VI|nou dochz| < psych|c<m oroo'emm, nohou za! se|nvaI |edv|uy,
n
+0hou vzn|<nou!poruchysrden|ho ry!mu. . . pos!, me se s!a! |eccos r|zko-
veho. Jakm||ese!a<s!ane,p||padnp|vo|any|e<ainemezs!a!ne|nnya!ud`
nasad|

pf|s'une|eky.V !uchv|||deo!o, co!|mzpsob|

Je
!edymonene|s!enobasV !om!op||padseednaopos!up,kdysenaur-
Ou, asov rznohran|enoudobu, p|eru|p|iem po!ravy. N|c pferuovaneho
grynen|zdave, p|eruovaneh|adovn|vakmoneeadokoncee|adou ko|eg
govaovano za zdravo!n p||zn|ve. Mai pavdu. A'e nevymys|e|| !o |ekaf|, nyb
naboens!v||
Neprve z<us!e pos!up nemen narony, k!eym e krtkodob hladovka

ednouza !yden Ineboza1 4 dnUce'ych24 hod npros! n|cneez!e, pouzep|!e.

J
ednouzans|c!ovyd!ece'ych48 hod n Jednouza2 ms'ce!ozkus!ece|e
!i|
dny. A'e de|eune.Je!em|s!e, ezhubne!e. Fiedev'mpo<udsevan
ooda|'!ak!o pos!upova!opakovan. be!e !o | z !e ' ep' s!ranky- ze 30 dn'
v
prvn|mms|c|4 dnyne|!e,!oevyznamnasporanves!|c,nu!nychproza|
!n|s!ravyv!ch!o dnech. spora sezv!i, pokud sevampoda||!o!operu-
ovane h|adovn| rea||zova! i nas|edu|c| ms|c, pro!oe ne|!e ce|ych p! dn|
Ipos|edn|!ydenne|!ece| edvadnyIavrcho|udosahne!e!|e!ms|c,kdyne!e
dokonce dni - vdy posledn|!yden s!e bez |d|a ce|e !|| dny| Ten!o pos!up
byas|nesk||d|' spch u |ekai an|u <||n ckych obez!o'og. pozofu| na!o,
eenapros!o nevhodny pod!|do1 5, sp|ado 18 |e!, po!ho!nea ko|c|
eny,a|e!a<e pos!ae||d|.
Je! ka!|n pos!upem, pou|va'c|m pr|nc ppfeuen| pimu s!avy, e re|m
!zv. obasnch oistnch kr. Vys'edky!oho!opos!upusous<u!enop!m|s-
!|c<e.Je!opodobnepieruovanemuh'adovn',pouzes!|mrozd|lem,epf|hla-
dovcep|e!eenvodunebones|azenybyl|nkovya,a|ep|Io|s!nychkrachs!|'-
da!e dny, kdy konzumue!e en ovocne a nebo en ze|en|nove avy Inebo en
vodne vy|uhy ze ze|en|nyI. V m|rn| verz| '!e en ovoce neboen ze|eninu.
Do<onceme!eby!<sobe!m|rn|vp||pad, ev!y!odny|!e|enedno
denn||d|o,vnmedos!a!e<v'a<n|ny,!|ebaovesneo!rubynam|chanedone!u-
neho ogur!u. V !om p'|pad se u needna o s<u!enou ois!nou <u, a|e
!onevad'- |!akovyre menny.
|okud se nau'!e <omb|nova! pieruovane h'adovn| s o|s!nou <rou, e
!onapros!odea|n|.Jednodueduhydenveduhemms|cpeuovaneh|adovky
zamn|!e h|adovku za os!ny den a s!en pos!upu}e!e ve !|e!m ms'c|, <dy
dokoncezpoa!ku me!edva ze !i| dn vpos'ednm!ydnu nahrad|!en !m!o
.o|s!nym|dny

.Je!omenpsych|ckynarone.
Da|mprob|emem,vyvo|avac|md|skuse,)e!e<vencep|mupo!avyvprbhu
dne.Jevhodne|s!as!oama|o,nebodvakra!dennvyda!nSonzumova!s!ravu
vdyve s!enou dobu
Nk!ee

pi|uky

doporuui do<once a1 0 denn|ch poci| |ysepa<me

's!
vpods!a!vechno. Zednoduen |eeno- nekod|n|c,e||!oho
-
ma|o

a
pO<ud e !o en
-
obas

. Cpakovana vye!ien| po<aza|a, eobsah energ e

ve
s!av,konzumovaneroz'oendo|adydennichporci,evporovnanisobsa-
h
em energie, p||a!e pouze ve dvou, by v!|ch porc|ch, !emf vdy v!||
om!oho- mnohodennichporcs||nzavan|neus!a|ymnebezpenym

ud
bovnlm
"
a prmo to sv dl k obllbenmu veernmu mlsni u televize
, N
e
b
o
pres den v zamstnn. A hlavn - nut vs to nemyslet na nic jinho,
ne

TO. co si dte za chvli. A to je patn!
n
a
6. Nepouvejte lky na hubnuti (anorektika).
Farmaceutick prmysl vdy vymysli njak
"
hit
"
. o nm se nakonec po
le
t
cn
zjistI, e pokozuje zdrav. Nebojsou tu hormony, kter vs vak vtinou psy
chic
ky
totln
"
rozhod
"
. Jejich efekt je vdy doasn, preslvajl psobit tmr oka
mi
t
pot, co je vysadte.
7. Chote do psychologick poradny nebo na skupinovou behaviorln
terap
ll,
V USA m snad kad
"
slun lovk" svho psychiatra, U ns tak
exis
tuj
kurzy, pordan spolenost SlOB. Ute se, jak na jldlo nemyslet a jak k
ivo
tu
pristupovat pozitivn. Obas vm feknou nco o tom, jak a co by se mlo
jIst.
Bohuel zcela nedostaten. Troufm si dokonce rrci. e myln. Tisce en tako
v
kurzy absolvovaly. Nepoprm, e by se dalo ovMt, e stovkm to pomohl
o
take vznam tento postup m
,
Ale jako vdy - jak pro koho. Samotn behavia:
rln terapie nesta, protoe ve hre je rada dalch faktor, z nich jednlm z ne
dl eitjch je zpsob stravovnI. Otzkou tak je, zda m smysl sdruovat lidi
stejn postien. Mon je pro n lepI pohybovat se mezi lidmi
"
normlnm(
M cenu zpovdat se ostatnm, jak jsem zase zhreil a tak se pfed nimi shazo
vat? To vechno je vd neuzavfen diskuse.
8. Nepouvejte .. diety
"
.
Draznvaru|p'edpou|!|npra!nchho|'yvoods<cnde!

!|novcnnvzd
-
nebod|e!,!omu|ovanchbohatm|Ane|ankam|.k!eenena|cod|a!,apo!o
s!|en<deed|e!ods|edek!yp|c<yameckchs!ravovac|ch zvyk|os!`a|vo!-
n|ho s!yu - !ake yazn z!'ous!'ya ns|edn se |n poda||'o
-
na<m zza-
g
en
-
|v!|nou chirurg|c<nI doasnznubnou!.`ypodnkav|

abso|ven!<y
de!
'
po!om '|!errnzpacu|pos!up, ak dosn'y spchu cven|n a s!avou,
doda!enses!av|v|as!n| en, na<!ers|by'yschopnevzpomenou!, nakonec
nuda|bonbas!|cknzeva!oce|epop|'
-
v'as!n|n|s|ovy

avyda|!o. |'|en
kdy!a<ove ,,d|'o

dnvydava!e' nechce, zkus|!ov|as!n|m nk|aden. Nev|c

zabere,<dysenaob|<u!ono!opaperbackuuvede.
-
bes!se|' er,n|onprodanch
v!sk
-
. Komedeponavky.
|ravdou e, e | kdybys!e vydre| |s! ce|y tden en graoe!ru|!y, ananasy, mkev
a!ypc<e,ves|upcepeene
-
ame|cke

bramboy, ncsevn nes!aneadokonce

ne|zevy|ou|!,evn!ovdanouchv||pospe.Nev|cesamoz'emvpi|pad, e
s!e!zv.sacha|doy!yp|as!okoespondueskrevn|skup|nouA,p|edev|muenI.
Ned|ms|s!aros!|,ebys!e!onhodouvyde||de|ene14 dn|.V<ademp'|pad
vn nko||<adenn|
-
os!n ka

, || vpods!a! non redu<n| d|e!a, pome

dob|eza|!. Konen| redukn| de!ysouvhodnezce|a y|men, ne'epeako
zahen| d|ouhodobeho edu<n|hopos!upu. Mohou b! pou!y !a<e a<o |n!en-
zvn'
-
e!apy
-
v pornchpi|padech. 'evneredu<n|de!y|<ok!e|ynebo!ab-
'e!y)sou < nemu, pf|padnvsnohou pokod|!.!!epozonda'|!ex!|
9. Nezkouejte "zaruen zzran psoblc
"
doplky stravy, zaslan na
doblrku.
Nco |neho e oven pou|!||nnch, prax| oviench dop|<, k!ere mohou
b!
oznaeny<o'egya'e<a'|a<o
-
spa'ova!u<
-
.Je|ch pop|suvedenyvda||n
!ex!u vm do<e, e seneedn o podvod, nb o sku!en nnou pomoc,
za|oenounaov|enem psoben|pou|!ch|ngredienc|.
10.
K redukci nepouvejte dehydrataci (nedostatek tekutin), vetn sauny.
Je!opos!upnapros!one|nn,chce!e-|zhubnou!!va|e. Meb!e!e<!|vn|pro
<!<odobesn|en|!|esnehmo!nos!|uspec|!|c<eskup|ny|d|,a<oJsouspor!ovc
sou!|c| ve spo!ech, ozd'enych do vnovch <a!egor|, o<eove, !|'move
nvzdyvu|!ep|edepsaneo'apodobn.Je!o pos!uprz|<ov,!p|!e|vy|n
<evn|m !'aken, onemocnn|m 'edvn nebo zcpou !r!a vny se !oI| |ovn
z!!vody|O na<en

sp|enem

!ukuneneb!ani|e 5aunaebezespou
dobrakopros!fedekpoz|epen|kva|!yp'e!|. N|cv|c,n|cm|.pokudnepo|!m
dopouen||e<aivesmys|u pou!| saunyakopros!'ed<uo!uovn|.

adik
lnf redukce hmotnosi bv spojena s nepjemnmi doprovodnmi jevy,
k
ermi jsou bolesti kloub, podrdni lunlku a aludku, pokles imunity, psy
Ch
ic
k rozlada. Dvodem pro ukoneni redukce je nepirozen rychl pokles hmot
"Os
ti. Problmem pomalhO postupu je psychick nronost. Vttina "postie
f
lY
ch" je netrplivch a v pipadl, e redukce nenl rychl, rezignuje a dietu ukonl.
Pouit reduknch koktejl
|r|nc|pend:!vev!ny<onern|chredukn|chdie!e,,|edu<n|<o<!e|

,
do
Iug
vsuche!ornoodoonakosuenen|ekoorokoence. Voods!a!seedno
nh
:g

bne
-
!uhe
-
s!ravy!eku!nouour|!eno|esnens|oen||v|n,ooohacenouo
n
<Q
r

da|>|!ky. onern|oodukIysou dvo|hotypu -jednoduch, !edyed|nyo

rc
d
uj
ve !orn prku ureneho oro of|oravu

redukniho kok!e||u
-
, nebo jsou
mu
..
komponentn Iv|ces|o<oveI,k!ere<ono|nu|nko|ksanos!a!nba|enychprod
U<!u
Z nichev!|nouedenve!orn

<o<!e|u

oou|vaneho}a<ozk|adniankdy
nnohodn|dokoncejednyzdroenergea|vn,da|i
.
sou!vo|enyrznspektre3,
produ<tl sanos!a!nych |!e<Ion|chsedo!e!enaj|nenn|s!I,|na<ovenb
u

dos!uonychvsanos!a!ne!ornakodoo|fkys!ravy
Npou!|reduknch koktejl oorvnnia nakevhody) V ur!ensnys|u
oo
o
`,
protoe.
vyznannsesnueof|enenerg|ea souasn sezvyue o||}en!eku!n,

zvyu|seenerge!|ckez!r!y!in, eorgan|snusnus|zpracova!v|coJ<ov|n.
ne!
eobvy<|e, p||env|cebJ<ov|nznamenvy|energe!|ckez!r!y,
e!enfvy|ouenof|en!uk,

zvyu}e sep|'env|<nny.coednaksn|ue ooc!h|adu, a|edna<!op|so|v<e

z|epeninnos!s!|ev, pf|padndo<onceods!ran|zcpu,
r
e
za|!n nu!nyzak|adn|
p'|env|Ianna n|nea|,
r
!
eku!avvasanaosobzvyuep'ennu|a!ekd !|n|z!a!u enege.
y'c
e
denn| <onzunace s!ravy, k!ea esyn s|oen|n !o!ona se s!ravou obvy<'ou
|
tuh
OU
"
), a'e vzn|kne e|n roznxovan'n pidavken vody, zpsob| sys!ena!|cky,
d
y
n|rnypok|eshno!nos!|. |ou|e!e||redukn|<o<!e'akokonp|e!n|ce|odenni

sh
ra<u bne
s!avy ap'|!on cv|i!e, s<u!en zhubne!e. `en!o oos!upva< 'ze
p||K
ova!pouzen<o'|<dni,envoedin|ycnp'|padechpodobud-!ydn.C|nde||

o
dob|, Ln kva||!n'nus|<onern|redukn|de!aby!.Drahevyrob<ysouvpod-
s!a
!
|s!o!ouvesnys|uza!n|dos!a!ku kva|!n|chzdrov|nagaran!uipo!iebny
p||davek v!|nyochrannycha nav|c !zv. ponrn |nnych ponocnych s!|nu|u|-
ich 'a!ek |napi|<ad enzyny, enege!|c<e s!|nu'a!o:y, v|akn|na apod.I. T|n sesn||
|kozdavo!n|ch konp||<ac|.
podrobnosti o vyuit koktejl
\a duhe
s!ran- !enivechny<onern|d|e!y|kok!e|yI obsahu`!osane. A na
nepa!rnevynky!osouproduk!y,ses!avenezod!unnehon|eka,donhosepi|-
dava sueny <asen Iedna z b||<ovn n|e<aI pi|padn suena syrova!ka bez 'ak!zy,
3vy|nen | spec|Icky upavene |ne duhy n|enych bi|kov|n I!o oven znan
prodrau|e produk!I Vys|edken e od|ny obsah b|'kov|n |pro!enI, pohybu|c| se
od 1 5 dod0 %. Nelevn|yrobky va< obsahuioevan en sueneod!unne
m|e<oa ob!|ns!rav !e|ne ne'evn|<ase|na!yspo|u see|a!|nou. Obvyk|ousou-
%s!ie nk!ery duh v|akn|ny, un|as|ad|d|aazak|adn|snsv!an|n.
/m|nnea'!erna!|vn|druhyredukn'chkok!e|soupos!avenynasovenpro!e|no-
vm <oncen!ra!u,n<!ere da||soukonb|nac|s|apennehopo!e|nu. D!|vav!-
|na
redu<n|chkok!e|sech|ub'n|n|na' zovanynobsanen!u<uav|ep'n p'|pad
i|dav<en!zv MeT !uku, <teryp|spiva <e zvyen|enege!|c<eho obsahu bez zka
eho
u|oen|vcevach nebo!u<ove !kan a snue obsah sachard Nedra|d|e!y
Jek'aru|obsahznych
-
spa'ova!uk,a<osou|ec|!|n,cno||n,ne!h|onn,chrn,
|
Yse'|nu hydoxyc|!ronovou, <am|!|n, neboe|ch sns, p||padn speca|n'by|nne
ex!
rak!y, znchs<u!endle|!ouo|hra|ros!'|nneadap!ogenyresp.!on|<a|en-
`en, os!||nny py', pseudoe!edrnapod.I.
^|e
pozor| desounezby!neesenc|a|ninas!nekyse'|nyonega3A<desoudobie
trav
!e|nepo!e|nynen|eneho!ypu`N|<de,po!oevo|nebi|<ov|nynen'eneho
0vodu sev pods!a!neda|zpracova! dopakove!orny|snadena!ra, covak
nen|n|cvhodneho. . . I.
\e'n|d|e|!yezpsobp|ipravykok!e|u-vyrobc|dopouu|piedev|nod!unne
0|e<
o a nk!ei|do<onceovocnydus| |o<ud pou|e!e n|e<o, vyznann zvy|!e
e
u
ege!ckouhodno!ua<ron!ohozasadn'nzpsobenzhor|!es!avi!e|nos!npoe.
S oh'edenna!o,en<!ei'|den'ekonesnae|,nus|na!rnuh|eda!|zn|nnekok
tejly
"
alternativn
"
. Pro prpravu koktejlu poulvejte vYhradn jen pitnou vodu.
N
ik
C
t
neprekraujte doporuen pomr prku a vody. Mohli byste si pfivodit
nad
m

nebo prjem. Pokud pouijete kombinacI s mlkem, zskte produkt, kter POU _
kulturist k pfesnmu opaku ne je vaim cnem - k nabrrnr hmoty!
I
Zkuste as od asu nahradit tuhou stravu hustmi polvkami (hust nejsou
prot
o
e
jsou zahutn tukovou jlkou. ale proto, e obsahuji ri, zeleninu, tstoviny, prp
ad
ll6
i trochu masa). V jinm obdobr. nejlpe v lt, zkuste nkolik dni obvyklou stravu
na
hra.
dlt erstvmi koktejly z ovoce a varen re nebo ovesnch vloek, v jin dny
za
se
zeleninovYmi 1vami. Do polvek pftdvejte olivovY olej nebo dokonce i trochu m
Sl
a
do sladkch koktejl olej sezamov nebo mandlov, pfipadn i kokosov (ji
je k
d
i
pozici i na naem trhu pod nzvem kokosov krm, nikoliv kokosov luk na smae
nO.
Pokud jste
"
masoravci
"
, pravdpodobn nositel krevnr skupiny O nebo B,
dlej
te
si polvky masov. zsadn bez kostL ke a tuku (tuk sbfrejte z polvky po vychlad
nulO. Skupina B me konzumovat tekutiny a tekutou vYivu mlnho typu, nesmr
jl vak bt velk mnostv. Pro pripravu polvek nikdy nepouvejte uzen maso a
nao
pak vdy pridvejte zeleninu. Nikdy nekonzumujte mnoho mlka jen prOlo, e jste
zvykli konzumovat mln koktejly se zmrzlinou, cukernm sirupem a ovocem. Neze
pomefte na obasn pouit ivho bHho jogurtu. Zpotku budete mft hlad, proto
mete koktejl pt kad 2-3 hodiny, ale nestrrdejte v prbhu dne prfli mnoho
tp,
pijte predem pripraven koktejl v nkolika dennch porcch.
Koktejly, ovlem nemlnho typu, jsou idelnm ebnlm nejenom pro d
nou nhradu bn stravy v prbhu redukce nadvhy, ale tak pro I
zaneprzdnn osoby.
J
|

jsen
nazna||, e pou|!| n|eka ako zk'adn| surovny provobu <omern|no

0
ukn'no <ok!e||u e s!andadem, nane!s!| n|<o|v op!|men, a ak se zd, !ak

ko
ncenaopak.Z|s!||ose!o!,em|e<oa n|eneyobkyma|zsadn|nevhodnou
as!nos!- zvyu|podukc||nzu||nus!en|n!enz|vnakocuk|\ank!ere|s!av|!e|neI
ro
by. rom!oho, |ad ||d|zpsobuim'eneprodu<!yza|vac| pob|eny |na v|n

)c
u
budnk!erepo!eny, nebo n|eny cuk- aksezd,vpi|pad na|popu'ace
JU

sou
sp|epo!enyI.Da||nprob'enem,k!eypovauzas!enzvany,evysoky
(osahcu<rvkonb|nac|sun'yn|s|ad|d'y.V!|nako<!e'neobsahue!en|dny
tuk,
coepod|eyrobcee|ch n'avn` piednos!|, !a<eses<|da'pouzez pro!en

sach
ard|av'knnyve!omnes!rav!e|nychpo|ysachardI.|rnrnyobsanpo
e|
n
e oko'o 2b %, !a<emn|m|n65 % !voi| rzne drunysachard.Ten| bez
_
j|n
<ysou!o!akoveduhy, <!eedo30 nnu!pokonzunac|vyvo'a|yraznoureakc
n/
u'|nu.`o po!e zpsob|nypog|y<em|, <!er seproev|as do60-90 n|nu!poc|!em
r'a
du|Vpi|padkonzunaceednozovenonnos!v|pOnybu|c|nosepi|b' |no<o'o
60
g|propi|pavuccabd|npo|eIe!o!o!|skoo50 gsacna|d,co boha!s!a|
k
vyvo'npopsane eakce. Vysled<eme, e nk!ei| ||de pipav|de|nenpou|!|!a<o-
;cn!o<o<!e|nam|s!onubnu!|navzep||berou.Nezabrn|!onuan|pi|dave<nk!e
.ych |!e<, znnych syn| nkynapodpoup|enny!uk naeneg|.Jeich obsan
a!o!vdysp|een synbo||cky, abynezved|ys'ednoucenupoduk!u.
Zzraky se nedj
\eprve s popne nk!e obvy<|, pies!o napos!o

spec!ck

pin`!ch, <!ei`
;icnze'dopoadnyspin|nsn||!nadvhu.
Odstranit tuk pouze na uritch mlstech tla,
Ten!o poadavekev!|nounere|ny. Doporuu poh|ednou! pravd doo|a uv
don!s|,e!akzvanese'ek!vn'hubnu!|ere|neenvomezenenozsanuabonue|,
p|
edev'muen,zasahuen|s!a,<de!oednonenen,!oznanenadra.To!ake
\
Yv!|ueobrovskyroznacn prsn|cn |mp|an!! |okud nen| soubn s edukn|
oe!
ouzahenovnodnecven`|ve!npos|ovn||I,ve|n|as!odocnz|knedouc
n!varupos!avysmem <ezyraznn|nevyvenos!|edno!|ychpar!|.
Udret si nebo dokonce zskat svalovou hmotu - v kontrastu s tlm si nkter
ny stuji na jej! nadbytek.
'd
e!sva'ovou hno!ue nonepouze<ombnacvyso<opro!e|noves!avyacv|en'.
oc||
|!|e|novzes!upue none s!enynzpsobem, a'e za piedpok'adu, ecv|en|
9ude
s|oveho,n|ko'|vvy\rvalos!n|no!ypu.|os|ovn|va<zpona|uepocesredukce
|
i
a
dvny,pro!oenea<!|vue!ukoyne!abo||snus.V!akovenpi|padenu!noe!
v
|c
e
sn||!p||en energ|e, comeby!psycn|c<y none.
Doc
lit vyraznho poklesu hmotnosti bez nutnosti trvalho omezeni pfljmu
en
ergie a bez cvieni.
'c
!akoveno nen| none'
Doplky stravy jako inn po
moc
pi een nadvhy

Natomto mst by mly bt uvedeny vechny teoreticky a predevim prakticky

_
iteln .. podprn prosHedky
"
, to znamena produkty, kter jsou ve volnm
Pro
de"
pod skupinovm oznaenm doplrky stravy. Mnoho zn|ch toti vrobci deklaru
j
jak
J'
"
innou a zdravou pomoc pri redukcI nadvhy
"
. Nkdy se tak dozvte,
e t
en
onen produkt nejenom umoni rychlej a innji redukci, ale predevm zajist dlou
hodob udren dosaenesn|enehno!nos!|.Pokud ho pouijete v prbhu redukCe
psob jakO prevence po<ozen|zdrav, pro!oezab|aue psychckenui fyzickr
vyerpn.
5 ohledem na to, e tato publikace nen specializovan na obezitu,
mlo
by k zkladn orientaci s!a! uvedeni seznamu nejasti pou'vanych dopl
k
s!ravy bezuveden|po|ad|e|chvznamu annos!|.Jde o to, e kad z .. pOSti
ench
"
se nachz v |nen akIua|n|n zdravotnm stavu a kad potrebuje jinou
sestavu doplk. Krom toho, podrobnosti jsou uvedeny v ji zmlnn publikaci
Obezit odzvonno. Dle uveden seznam tak jist nen vyerpvajc, protoe
v nkterch konkrtnch prpadech je nutn pouit specifick produkty, prv
v zav|s|os!| na individualit.
Zkladn seznam doplk strav
CLA
Omega-3
KarHIiD
Q"
Chrm
HCA
DHEA
5-HTP
Pregnenolon
Kyselina
alfa-lipoov
Rzn
typy vlkniny
Doporuuji, protoe psobl dlen, je to vestrann uiten ltka.
Doporuuji, protoe psob vestrann a prestoe nepSOb cllen.
Doporuuji, protoe s touto ltkou mm vborn osobn zkuenosti
Doporuuji, protoe je to univerzln uiten ltka prestoe nenl
inn cllen.
Doporuuji, soubn toti psobl na stabilizaci hladiny krevnho
cukr
u.
Doporuuji, pouv se clen a je dostaten inn,
Nemohu oficiln doporuit. nen voln prodejn, je velmi inn
!akev cel rad da||chproblm.
Nepoulv se clen pro redukci nadvhy, ale je i v tom prpad je
vcelku inn a vestrann uiten.
Nenl voln v prodeji, je mon ho pouit stejn jako DHEA, respe
k
tive mlsto DHEA.
Psobl zcela vestrann, je mimordn vhodn tak pri redukci
jako ochrnce bunk.
Samozrejm, ale nic se nesml prehnt, nedoporuuji penino
u
vlkninu.
Zavacl enzymy Mail svoje opodstatnn.
Pjem tekutin - pitn reim
J
a
k
<ra!cepopsa!vechnyprob|eny,spoenes<onzunac|!eku!|n`Ja<dos!a!enzd-
a
zn|!
evoda, !en pf|rodn|zazak, nus|n|! <Ionu, aby noh'a b! <onzunovana'o
;k
en, conevJ|<va'!uJsouvbecopravnneds<usena!emazdap|!des!||ova-
rc
u
vodu nebo naopakvodu obohacenou o nnera|n| |a!ky | snad vodu speca|n|n

psobeno<ys||enoubadokoncezdap|!nco!a<n|no'adneho,akoevoda 'ev!o-
va
naAnakoneca<serozhodnou!p|.nakupudonac|ho!echno|og|ckehoza||zen|na
pravu
vody1o epf|' nnohoo!azek ae!v`cepob'en, znichn<!eevsou-
asno
s!ne'zeuspo<o|vvy|e|I.A!oe!zbyva!enpos|edn'-p'!hodn,nebona'o
\cdaes|ouen|navod|<uakys||ku.1o v|pecekady, s!enakov|,evodae!eku-
!na.Jeschopnann|!skupens!vizkapa' nehodopevnehoanebop|ynneho.Vodae
>ouasn
-
ozpou!d|o

nnohapevnych'a!e<ado<once|p'yn.A|e!ozda'ekanen|
vechno| Nen|!o!vodaakovoda.
)|s!,voda ne by! u|!kova,pi!na, s!a, pnava, sIudena, hoka, s|ad<aa s'ana,
!vrda an<<a,povchovaah|ubnna,deova, dokonceorganckyvazana. nap||k|ad
v po!av|nach. Jenone ex|s!ue !ake voda
-
!ka

, pou|vanava!onovyche|ek!-
rarnach, neby!
-
|va an!va
-
voda akovpohad<ach, ne!es|koup|!|!a<zva
noup|vodu,vyobenouzp!nevodypou|!|nspec|!|c<eho!|'Lan|hozai|zen',a,sv!e,
o|vse, ex|s!ue!a<e voda sycena <ys|kenpodobnako kys||n|ken uh||!yn. |o
uzky okruh n!onovanych a souasn e<onon|cky za|!nych osob e dos!upna
oo<oncevoda|ev|!ovana| Ne, n|cz!ohoopravdunen||egrace|
Voda }eivo! Neenon na Zeni, a|evudevevesn|uZv|tn|.Copa<o!o,
nq
m
||den,easne,evechno|venaZeniezv!|stv|astn
.
zvody.Osta!n,
i,
|
'ov<evzsad}enndoba!vo'envodou,doktere||rodao|n|cha'atrochu
.,,
-,
hosorganc<ehoorachu

.`o!eolat`oorganu.<!eryedan- ovoovod
-
ai.
|nzza<eno'|rody,!o!io'ds<ennozku.Vaesva|ytvo||ze70%voda,
kre
9}
e
vodazce'ch82 %. kosti obsahui asi25%vody.Nen|divu, e bezvodybrzy
,
|ene. dyva< budene o|!

pa!nou vodu, non zen|ene nnohen

dfv
e
Nadruhestran,v!nouo|enenekvalIn|vodu,anbynn!od|a|ove'<esta
o
sti
1o oroto, eooednortovennao|t|neun|enehned.
.
Kvalita pitn vody
Jen n'o<dos|doke o|edstav!, co vechno ne obsahovatptnvoda,!a, kte
nn!eez<ohoutku.Jsoutos!ov<yrznch'!e<,anoganckchorganc<ch.
ce'
stouvoduvsouasnos!nace'ensv!nade!eenve|niobt|n.Konendostuo

nouasienve!on,,|edovcovevody

,z|skaneroznazen|n'eduzh'ubo<ch
sonu
n<devAn!ar<tdAv Lvoo Pravdoodobn1O bude zsadn| oob|en.
Mne|stotu,eotnavoda,<terouoeneap|edev|npou|vnenava|en|,eales-
po nezvadn? Jist }s!e setake vyzaazi|i nad novinovyn 'nky, <onstatu}|cim,
e

d|<ynoveis!iceapravnvodyoo!eeobannvna<eobc|<va'tn|ptn
voda
Jake!o none, vdytp|ece <va|!u o!nevody uu}e aks s!!n| nora -
anorna, toez<on' N<o|iv,toetenovn|ony|,po!oe!o}eoouzevyh|ka| Nc-
nen,p|ynesnadzuvedeneho,ep|edsou!n|ns!ikyvodanornuneso|ova'a!
Dost nona, a'e o!on seoban nedozv|. Donn|v se, pod !|aken rznoreten!o-
vanch n!ornaci, e se oros! nenus|stara!- stt, oo!ano s!!n| podnk

vodo
vody a <ana'|tace

, e dajn oovnen tast! <va|!u vody !ak, aby sp'ova|a

hygie-
nicke ooadav<y. Ona zn|nn vyh|<a }e oven na!o'|k

n<k

, e se ve||m
oznez|ne kva'|tadodvane o!ne vodyve|ni nnit. dan sne n|i s<u!en
oi|snou nornu, a'e LU n|a nen nronou. ta< oro nevyhov!, os!atn, vdy'
nus|ne|o}e svyn zosobenoravdaNech!tevd!,}akednoduch
!anorna
ve
!onvyh|<ye|Jedinou|s!o!ou,a<totakvyoad,e,e nedos!ane!ety!us, ch
'eu, p|avic. . . A'esoo adosud!ota<by'o.JeIennechlr

aruuestvai
c|
vyh'ka <va||tu o!nevody ve snys|u prioadnehon|nin'n|nonega!vn|no dopadu
nazdav| toho, kdo|konzunued'ouh'eta`os !edy pi!e. ene
Jen !a< n|nocnoden - <va||ta otnevody se kon!ro|ue v n|s! }e}| voby, IedY
voravnvody, ni<o'vv n|s! odbu, !edyvdoncnost. Mn oopsovatstav.
"
e
k!een}sounk!eedonovn|vodovodn| s|!`Jakeko|ivd|s<usena!o!otena
jsoU
oroas!n|ky|n!ar<!ove.|||oadn<r!|<kva'!yo!nevodysedokoncevys!avuei
zik
J
osobn|ch<ono|<ac|.Fes:osrdna!oroh's|n,ekva'!ao!nevodyvCR enaoro
s!0
neoosIau`c|,an|bych|a<ko|ivsrovnva|s<va||touvodyvzahran||Nenohu
TQc
d
noznandokza!,oro!oenennp||stuo<oodrobnyndan,nenohupron<n
o
J
:
d
O
kaskdy kontrolnch proces ani provdt analzy obsahu pesticid, tkch kov
g
ra
dioaktivnch ltek - kter se, nota bene, u ns vlastn nikde a nikdy nedlajl. Nebo
s
e
m
lm? Nicmn i ty mformace, kter se ml podarllo zskat. mne opravrujl k od
odn
nm obavm. Dodren obsahu dusinan a patogennch bakteri jet nezna
rJen, e je pitn voda kvalitn a e jej! dlouhodob, ba dokonce celoivotn konzu
r
Jace
nepfm jasn riziko. Tak tyto vahy by bylo tk dokzat, vdyt vliv,
p
sobcch na zdrav negativn, je tolik, e nikdo nen schopen urit, kter z nich je
nl
avn pfinou vzniku njakho onemocnn. Pro by to mla bt zrovna pitn voda?
Nu
e, nevlm co si mysllte nebo co vte vy, ale obvm se, e voda a vzduch - to je
ns hodn velk problm, navzdory uritm proklamacm, kter hovof o vraznm
zlepen, nvratu ryb a rak, ve vzduchu zase o zmenen obsahu popilku a olova atd
Poku
d se po proten pedchozch dek zamyslte nad obsahem lnku v jistm nej
znm
jm denku, tvrdcm, e kvalita levn pitn vOdy z kohoutku je kontrolovna
je zcela srovnateln s fadou znaek drah balen stoln vody, urit budete souhla
sit s mm nzorem, e to zejm nebude pravda.
Vody a tekutin denn vypijeme okolo 1, 5 litru a dal pouijeme na ppravu stravy.
Kolik monch nepzniv psobfcfch ltek tak za svj ivot pijmeme? Tko fci. Kad
toti vypije jin mnostv, nkdo pije npoje, do nich se pidvaj( dalf stovky rznch
ltek, kvalita pitn vody se v rznch mstech naeho sttu zsadnm zpsobem li.
Pesto a prv proto se obvm, e vichni bez vjimky vypijeme vody dost a dost na
to, aby ml obsah zneitujcch ltek zsadnl, bohuel ovem negativn, vliv na zdrav!.
V tomto nzoru nejsem osamocen. Pipomenu pouze kolegu, americkho specalistu
jmnem dr. Colgan (Nov vtiva, Califoria Fitness, Bohemia, 1998, originl je z roku
1994). kter popsal ptomnost skoro 60 tisc rznch chemikli i v t nejistl povr
chov vod (napklad voda v kanadskch jezerech). Jist, kvalita VOdy z artzskch
studn nebo podzemnch jezer je znan lepi, ale pitn voda se vyrb z vody povr
chov - z ndr nebo dokonce z ek! !
Mon vs bude k vhradnmu pouitf stoln vody vrobce, zaruujicfho prokazateln
vysokou kvalitu. inspirovat i dal konstatovn. toti e v pitn vod je kontrolovno
st 1 5 zkladnch rizikovch sloek, akoliv by to mlo bt 80-1 50. Ato nikoliv sys
tem
aticky. Pokud byste vidli podmnky balen stoln vody, mon byste pece jenom
zavhali, nen ta voda z kohoutku alespor podstatn levnj?
Chlorovn a fluorizace pitn vody
Ja
k zaruit, aby pitn voda, ppadn voda pouvan v domcnostech k varen a myt,
neo
bsahovala patogenn (choroboplodn) bakterie? Nezbv, ne je zabt to znamen
Vodu dezinfikovat. Pestoe je ada monost, pouv se (vtinou) ten nejmn eko
no
micky nron -chlorovn. Bohuel je to postup pro konzumenta zdravotn velmi
ri
zik
ov. Chlr je toti prvek toxick, i kdy pfedevm v prpad, kdy je vzn v orga
nick slouenin. Nicmn i pouit anorganickch slouenin. z nich se uvoluje pfe-
devs|no'ynnch'.vedek!vob 'te<organickch, pokazate|nzvysu`c|ch

vznkundorovych onenocnn|.Ve'ns<od|vyeip|ynnch'ruvolu'c|se
z
ch
'

rovane vody veveench bazenech. Ne|ze vy|oui!, ezvysu|c|sevys<y!

rako
v
!|us!ehost'evaa<onen'<uunsavnk!eychda's|cnzen|chnen|zpsoben
p
o
0z
'
nedos!a!<en v'<niny ve s!rav |toto oodezien|by|onnochoden ve'ni
zpoc

nnoao|inajedano|edevs|nvgenetic<chdispozic|chI, a|eco<dye
!o
p
e
-
devs|nosoben|d'ouhodobekonzunacech|oovanepi!nevody?A!ojestn
e
'u
v|noobsahue|ezaada|s|ch!kch kov.
Jevesv!|etchto!a<tavesoo}i!ostsve||nessvhodne. abych doporuova|
s
vs!
e
natckeo|avnivbazenech`Vdy!ch'r|eots|izncedchac|chces!, oos|ozue
k

vyvo|v<on|a|ege.V|n,oenn'uv|n,za|sentovev|astn|rodnad|ky
ny
d|ouho'etyn<ontak!nspo!esion'n|nip'avc|. Ch'rscenae

dnes!ranonezue
iz<onk!ech ba<teri|n|cn|n!ekci, a|e ofiIon an on neo|n|stotuznien|vse
ch
vir on !ono, o|ynnch'oeoo<azate|nrakovno!vorn. Riz<oeoro!o, a|espc
oodenehonzou.vts|neuite<. |ravide'nep|avn|eornco|nsprvne,a|e
setr-
vva!ves<chveench bazenech kadyden ednuavcehodn`Nue, ak nys||!e
|lu, to ez|en da's' rna pod os, souvse|c|spitnou vodou. |'uore b'|zkypj
buzny ch|u, za!oestagesivns|. Lekai, hygienkyazuba'ioovovan, osv|ce-
nynispeca|styzatacovan1entoo|veksepiidvdooi!nevodyoodznn<ouz|ep-
sen| kva'ity kosti a zub oooulace a sn|en|izi<a tvorby zubn|ho kazu. 5<u!enym
dvoden e zes|'en| dezin!ekce ||u v pitne vod tot nen| ednoznan nu!ny,
naooak. ' <dy nnohen hor>|orob|eneaseno oidvn'do zubnichpas!.
Npojov prmysl
Ktceieenoednseobyznys,akova<en<o|vnenoboruoodukceootavi
n.
toho o'ynevse os!a!n| Obvn se, e ns'eduj|c|tex! bude o|nou zvseneh
c
kevn|ho!|akuodoovdnchosob,angaovanychvevyobnea|<oho|ickychnoo
.
Konzumace jakchkoliv prmyslov produkovanch npoj jevpodst8tzb
8 jejich znan, pokud ne naprosto pevaujc, st je dokonce zdravl !kodliv"
|edpo<|dn,eorotenetoeve|ninep||ennezis!n|,bytsennaduhes!ra
n
pfesvden, esi!u!oz|e!os! uvdonu|, anbysiioipous!'i. Nue!edy,
k
pit`
s<u!ens!a| en s!o!nvoda|Jis!,nenus|tesouh'asitazce'au!si|e<ne!e
- !o ooavdu nesn|npit nc neho` Nede o!o, e nesn|te, a'e oto, enenusite,
aoedevs|no!o, ebys!enen'
Asbytoby|oto sanea<ovpi|oadoopsustinnchstneks!ravovn`I!oznan
e
n
s
vechre|nchnegatvvechdostuonchoo!avinI.5|ab|oovahybyseztonon
oh|:/
zhout!aos!a!n', <!echesanoz|en avoods!a!

na!s!|

dtiv v!ina,
e
n
av
nou u<oua p|po|nepub'|kova!e|ny<onen!|. No, onoe!oopravduna oov-
n
ou, co nus|ne is! a p`!, a|e pro s|e! pi|d|va! da'| prob|eny <onzunac|
,vh
odnych

po!avnanpo, <dyeponnsnadnenaui!seva||!ap|I!o. coe

a'
spo
-
p|a!e|ne

]so
us!o'n|ba'enevodyopravdu dob:yn|een|n` Obrovsk spo!|eba s!o|n| ba'ene
_dy esku!en nno|dnyn !enonenen, p|edev|n kdy s uvdon|!e, e ||de
|u
ou|
oo!rav|nycone|evn|Navodnee!| '.J|s!,e!opsoben|rek'anyA|epoa-
da
vky na kva||!u s!o|n| ba|ene o|!ne vody sou ve|n| n|zke. Az!oho p'yne, e kva'!a
gpeby!,fe<nne,n|cnoc.A!obezpos!|huprovyobce.Top'a!|p|edev|noba'ene
vod,
e| cena sepohybue od 5 do7 Kza 1 , 5 ||!u| 1akovou vodu, pos|n, ne<u-
pu!e, pro!oeonae!os<u!envpods!a!enornrndobrvodaz<ohou!<u
|a||nprob|eneneoba'- !en,k!eryse nonen!|n pou|v, nen|zovna |de'n|.
hapos!obezkonkuenn|esanoz|en!navesk|oA|espo!feb!e|honechce,po-
lce
n prob|en s!anspor!en p'nych |ahv|dona po!on sechvracen|n.Ase
;|ohou. Na druhe s!an, kva||!a by ns n|a ve'n| za|na!. a !u se ur|! neda|
pcvaovaIs!o|n|vody,sk'adovane!|ebanapi|nen s'unc|.
hesycene, n|rnsycene | naopa< sycenes!o|n|vodysouda||n vyp|oden node-
r|nonpoovehoprnys|u.Nedean!a<okys||n'<uh|||!y,k!eybyur!nen||dos!-
va!s npoen <oenc|aba!o|a!a, a|eo!o,e!en!op|yn ne by! zne!ny. Nenys-
l|m|nynp|yny,a|erznynchen|k||en.||es!osouunspvsycenevodyob'|bene,
t|envyvo'va'euIor||.No.a!a<

s||ne

ur|!nesou.Je!!akpo<udbysesodovka
na''adounvehov`na- a|epozor, pn|. Neenonvesk'en|c,a|e|vevs|
Prodn minerln vody - ideln zdroj
minerlnch ltek?
5nadnenus|nzd|az|'ova!,e|ov<po!ebue

o|`rodn| n|ne'n||!<y.
Kone

}akene |ob'en ev!on, e kadyprve<obvy<|ese oou|v prv vyaz ,,

n
r|n|'t<aI

ne by!!'u dodn ve dvou!onch- anorganc<e aoganicke

.
N
y
n
}deo!o,coepo'dskyorganisnus|epi.Vnine|'kchrozou!nepv<ysouv
an
or

ganicke!ornNkteresevstieba|, <dye'a!ivnn'o,}ine
'
ookudiche
nad
o
!ek, a<ovo||oad n<te|ych

|evych
-
nne|'e<, nohou p| <r!<odoben oouz
i-
vn| pfinest prosoch, p| de||n vak ednoznan ud'a| p|ob'en. ||oadne
zne!uc||!<y naopa<byva|vorganc<e!orn. Doh|onady!o ne by! neo<uy

nne|'nigu',!on!edyvte.|ochop!e|nsetetoneo||ennenonost
nevy
h-
noudnevody.
Vstebate|nostanoganckyvzanycho|v<eob|in2-5 % |a na vyinky, <!eymi
souanorganckeso'sod|<uadras||<uI.Utkych<ove!nen,pestosouakutu
!ox cke' Vsteba!e|nost p|vk, vzanych organic<ya obsaenych vbne stav,
e
dovvyi,ikdyv!on!oo'ipadz'e|nada||choko|nos!ech,nap|<|adna!voo
nevs!eba!e'nych, ve vod nerozous!nych s|ouenin osoben|n |!ek pozen
vpotravncho|tonnych V!on se sk|yv pincpnnonynvysn|vaneho

zza-
neho n<u ers!vycn ovocnych a ze'eninovych 'v Ib'| in!ornace nadete
vbndos!upnychpub'ikac|ch,zanenych na eich |eebne oou!|I.
Au!orza|nave oub|i<ace, poprve vydane ped des|t<an |e!, d. Bagg (Pravd
o vod, nakladatelstv Pragma, 199 dokonceproh|aova' ,etvrdvoda,!edyinine-
||<y, jsou p|inou
-
!vrdnut|cev a ce'e adyda'|cn chorob Jetove' nipavdoo
dobne. Urit e p|nou usazovn| zubn|ho kanene. |o<aza!e|ne vpena!n| cev
a!voba<a'c!i<ac`n<kych!kn|oochonickenoedv<ovn|anorganic<ynso|emi
von|<u dokazue, enine'n||tka nen|!o!e, co|!kaogan|ck
V<on!extusvyu!inniner|n|ch|!ekeza|navnonostpou!|<onolexn|cnro:
to< nne|'n|ch '!e<,echvs!ebvn|epodpoovnosoec!c<ypsob|c|ni '!
:
<an, zvanyn
-
!u'vn!y.Ty vpods!a!!ungu|a<o

nos
-
obt|nvsteba!e'ny
ch
ont|pesni sp'e <ationtI.1akove poduk!ysou oven vhodnepedev|n
a<c
zdoestopovych p|v<, nko|vzkladn'chnak|oo|v< |niner|n|ch 'te<,<terych
se
<onzunu|g|anovnnostv|,tedyvyraznvicenes!opovychp|vksouni
nap
|
:
<|ad sod|<, das'|kaho|kI. |ou|va| setake nine'yvtzv. che'!ove!o|n
Isc
J
vznynap'|<|adnaaninokyse'nyIsouve|nidobevs!eba!e'ne.
dyorgansnusnen|schooen d'e!eprvkyznner|n|chvoddostaten
vyu
|!,
|a< !o, e ony ,,na<
-
inku`, do<oncesou zk'aden ba|neo'ogickych 'eebny
c0
a |ehab|itan|chproceduNen|echnadbyte<piinouprob|en,es!|esepo
u|
va| dlouhodobvn!|n` Nechcitvrdi!, e <rt<odobe vnt'n|oou!|nner|n|ni
'!
kani dos|ova
-
nadupanych niner|n|chvod nene n': oznivy e!ek!. Ne, a|c
(likdy jenesn|Iep`!dlouhou dobu! Vlznch. kde se livch minerlnch vod doasn
o
nzumuje ve'<ynadby!e<,by mlo bt povinnou soust lby pravideln sledovnr
st
aVU
vnitfnfho prostred (vyetreni koncentrace minerlnch ltek krvi a v moi). Ob-
vm
se. e toto se realizuje jen velmi zfidka. Tm moje vahyo elnosti pouiti li
vch
"
hustch
"
minerlnch vod nekon. Mon riskuji neprjemnosti, ale troufnu s
t
v
rdit, e krtkodob konzumace minerlnch vod v lznch e po pacen!a nevy-
znamn, pokud dokonce nkdy nezpsob v|c problm ne uitku.
Pit
destilovan vody - npad chorch mozk stoupenc alternativni vivy?
ldn
tekutina, kterou bn pieme, nen naprosto zbaven n|ne|.An v pfrod
tak
ovou vodu prakticky nenajdete, pOkud nebudete p|!vysloven jen deovou vodu
prm
o pfi deti ne dopadne na zem- Zvi|a!a nikdy nepijI destilovanou vodu. Pro se
tedy
brnit konzumaci s!o|n|cnvod. <!eevdy obsanu|mal. nkdy do<once!m'
zanedbateln mnostvf minerlnch ltek a pro destilovat pitnou vodu, kdy v pod
stat vsledkem je
"
mrtv voda
"
(pfipomnm, e tento vyaz neni toton s hydro
lyzovanou vodou, jej ednast je oznaovna eufemisticky a<o mrtv adruh jako
iv)? Nemohu vak vylouit, eby za uritch podmnek neby'omoneprokzat, e
piti desI|'ovanevody jako jedinho zdroetekutin bude bez jakchkoliv negativnch
dsledk. Ato pfedevim v prpad, kdy by se konzumovala potrava bohat na vodu
vzanou s vysokm obsahem organicky vzanch prvk.
Jak objem tekutin?
Za|nn bt a'ergcknado!azytypu

ko|k!ekutnnnvyp`!zaden,ak
nan
@|
kdye horko, kdye zna a na neust|e oni|n|n|cnef|kac|ch odpovd|
od
@|

n|k.Manp|t,akbyva nkdydopouovano,s!y|en ,,cohrd|or`,neboe

nao
:
a
k
nu!neitsepravd'en

venosn|rou ` Mys||n, enyn'bychnoh|proh|

s|t,
e:
Je nutn vypit tolik tekutin, kolik v danou chvlli organismus potebuje.
s
dem na jejich ztr6ty.
Ui! sen |ek| pravdu, anbych by|akko|vkonkre!n|. Ono tototnejde|Aktu
n
|
po!|ebaezavis'anapsoben|ady!ak!or,poinaevken,postfed|n,!yz|ckou
akti-
v|tou, poh|avina!|esnou hnotnost|kone. Nadruhe strane!ak!, evtna
na!
|
popu|ace, p|edev|n vak ko|n|ch dt, envehovku a starych ||d|, konzunu
u
nnoidnn|o!ekutn. Ds|edkysenanets!| nohouproev|taza d|ouhou
doou
za!o poton nohou btponrnvane odzntu 'edvin p|es noove kaneny
a;
kzcp,|un|kovynkanenn,sn|enepsych|ckevykonnost|,zvyenenukrevn|u
t|aku a po s!uace s nedos!a!ken !ekut|n p||no nesouvise|c|ni. Chon|ck
nedo
statekteku!innane!sI|po u!edobvede kadaptac, kteepovazenazta!ou
poc!uiznaproev|seonezen|nz!rat!eku!|naintenz!ypocen|.1entos!avenone
pozorovat uve|kehopotu s!arch 'd|aenakehoko|ivvku.
Naduhes!ranseza|nave,esoutopraveny,kteena'v!|schopnostvza!
voduvogansnu,p||tonnetrp|!akve|knz!tan|Inensepot,sounen!yz|cky
ak!|vn }ako nu|atudito|kvody akonu ad! nepo!iebu|. 5ta|in!edy p|
b|n}en asi 213 doporuovanehonnos!v|, coznanen 1,2-1,5 |i!rudenn.
Obvyk|edoporuovanennostvi!eku!nbezvahyovku,poh'av|azapiedpok|adun|n
n'n|akt|v|tyap||znivchtep|otn|chav|hkostn|chpodn|nekza 24 hodn e ninn|n
1, 5 |i!ru.Vsouasnostsetato
-
nona
-
vraznzvy||a, n|ko'vpo!o,ebychonnau
noupo!|ebova||v|cetekut|n,a'epo!o,eseuvauezce|are|ndopou|ne'i1 , 5
'tru
,
'devyp`naxn'n1 '!,pro!oedopouen|podcenu|.Kdytedydoooru|ne2,5
'trJ
,
'des uvdon|, e 1 'ten|oavyp|ia|espo1 , 5 |!u.Ostatn, vyzkoue!e s|
tu!
c
-
po|!kusaninasobauvd|!e.An|doporuen|obenu2,5 |!runen|dogna!en,
na0
pakeve|norentan|, piensenevyhnenes|tuacn, kdyeitakve'k oben
zce
nedosta!eny.Jetonutak p|edevsn vp||pad konzunacestravysna|n obsahe
m
vodyInedos!a!ekers!vchpotav|n,va|enchob||ovnah'avnze|en|nyaovoceI.
Aku!n| nedos!a!ek !ekut|n sevak pojev| ponndanatcky p'eh|t|n, bo'e
s
t|
h'avy,svrat|ouk`,zas!aven|n!vorbynoianoen|,ve|n|koncen!rovanoun
o'
kte nvrazn|utoubarvouavice pchne
Teoretckyex|s!ueirizikovznikuopanehostavu. ktene,,pievodnn|- hyperhY

da!ace.Odbornsetonu'|k

o!ava bezso|u!ovouvodou.Abys!esedo!oh
o
t
c
!
a
u
dos!a||, muse'|bys!evyp!p|es 5 '|!r des!|'ovane vOdy nebo6-7 |!r n|z<o-
!
u
povehop|va. 5obmaex!remy, !oznamenas<r|!ckouz!ra!ou!e<u!|nIdehydra-
;a
c
eI,!akdo<once|shyperhydra!ac|sese!<avamh|avnuspor!ovc,<!e||,mo!|vo-
niproducen!yspo|1ovn|chnapo},<onzumu|v|cne1 ||!rnapoza1 hod|nuvkonu,
p
|
emvkon!rva nko|k hod|n. J sem vd| nebo|sem dos!a'zpravyo spor!ov-
,|ch
,<!e||skon||d'ouhodobyvykonsvy|!|esnouhmo!nos!i,nesa<ouhozaa'|.
o
jeasnyd<az

pfevodnn|
-
.
Co a jak pt
,. Pijte pfedevfm kvalitn balenou stolnl vodu.
Kva||!uedno!'|vychznaeks|edu!e v!|s<u, uv|!e!e !a<e m|nera|<u obohacenou
odemaho||kem.||es!o|nep|}!ebezvyhradnJezby!enep|dava!ne mne-
a'ydos!o|n|vody, an|se!oned'a. 5!o|n|vodyma}|obecn re|a!vnma'oanor-
gan|c<ychso|i,a!oedobie.A|ep|es!o- kdyzn|chva||!ea,v|mn!es|,ekon-
v|ce |a samo!nem|rnza<a|eny.Ano,sou!ovysraene m|nera|n||a!ky.
Ve|m| 'evne s!o|n|vodysou m|moiadn podez|e'e. Na druhe s!rane!o |een|
'epi, ne p|!vodu z kohou!<u, pro!oe e!ak!,ev!na v!uzemsku vyrobene
p|!nevodyserecy<'uezvodypovrchove,!edyi|n|| 1oehroznapieds!ava,!om|
!edyvf!e, p|edev'm<dypomys|i!ena!o.covysamivypou!'!edoodpaduaco
semez||n|vodymedos!a!dovody
-
p|!ne

vds|ed<unedos!a!ene<apa-
ci!ya nepos!au|c| kva'|!ynnos!|s!ek Ne, rad|nedomy'e!.
2. Minerln! vody by mly bt men ast sortimentu pfij!manch tekutin.
Nepou|ve!em|nera|kysp||||vysokymobsahem
-
so||

- dea|n|emax|ma'ndo
cca0,8-1 gvechrozpu!nychm|nera|n|ch|a!ekna1 ||!rvody, nepo|!aev!op|-
padny<ys|n|<uh||!y. Nnohem 'ep|}sous!o|n|vodyobsahu|cipouzemax|ma|n
do200-500 mgrozpu!nych|a!ek.Vyhodnaeas!endem|nera'|zovana,nahof-
|< boha!amnera'ka, k!erou vak nep|emea<ovyhradn|zdro !eku! n|
3. V mlstech, kde j e kvalita pitn vody prokazateln nzk nebo vrazn kols,
vate pouze ze stolnl vody.
Monabys!e!o m'd|a!vdya bezvahan|.1akeme!epou|!rznedruhy !|'!r
Prob'emev!om, esou
-
rzne
-
. Mus|sepravide|n|s!|!nebo mn|!. Nemus|byt
unverza|n| at ne'ep' mohou byt hodn drahe. F|es!o se domn|vam, e by by'o
mmoiadnvhodneo}echpou!|uvaova!.Jaksezda,!akza!|ms<u!enop!|ma|-
n|mzpsobem pravy p!nevOdy}ereverzn|osmza, pos|enapied|azenym!||!|\na
p|ynyamechan|c<eas!|ceapodpo|enanakoncprocesuza|azenym
-
energ|zerem

.
4.
Pijte minimln 1,5 litru nealkoholickch neslazench npoj denn.
JednuUe!|nudenn|hop||mu!eku!|n bymoh|a !vo|! ,,'ehka

m|nera|<a. da'|!|e-
!|nu <va|!n|s!o'n|vodaazbyva|c|!e!nus!o'n|vodou|ednaers!vaovocnaava.
Udany obemepouze or|en!an', povau!e hoza povnne m|n mum.1eore!|c<y
bychonm'izadenvyp|tniko'iv.sk|encvody|t.onch 1 , 5 |itruI,a'ea
dv
ak

!
!o|ik| Toe vaken !eorie.5kutennutn oi|em vyp'va z individua
|!y,
t
e
d
,
zooh'av|,vku,tyouak!iv!y,!eolo!ypos!ied|,atd.
S. Radiklnm zpsobem omezte konzumaci v!ech limond a slazench
"
i

rlnlch vod, vetn tch, kter jsou slazen umlvm sladidly!

..
.nondysouvyobenyznkeneneboinakupavene|deninera|izovane
I
pit
vody Ivchoz| suovinae !edy b+zk des!i|ovanevodI oi|davken zce|a nevhcd
ncn adoznanem||y!ake neoirozench ingredienc|- un'ch aroma!, konzer-
vant, s|adidel, barviv, !os!orench so||aobyeneho cukru nebo dokonce
!ru
|-
tzo

eho sruou. |rv ony sou h|avn| pi|in

u ro

touc|
.
ch oob'em s
a|erg
i|,
obezi!ou, dabeten a osteoporzou. Fod'e nenov|ch |n!ormac| z
odborn
vch
kunvU5Aedokonce konzunacev|cne3dc'akeko'vobvyk'e'inondy
p
z
enu, kte nav|cink'inueknadvze, znan rizikov, prvsoh|edemna e| v|v
nah|adinukevn|hocuku.Katas!ro!a|n|situacesvsky!emobeztyvU5A oim'
s!atn|organyk!'akunavrobce 'nonad, aby sn|'iobsahcukruvesvcn orodu|

tecn.Napf|k'advobceCocaCo|yseodhod|a'kesn|en`obsahucukruanaednu
po|ovinuovodn|homnostv|.|odobnza|nkanpaoro!iobsahuko!einuv pi|-
padkonzumace|inondpodti.Konzunace|imondvvvo|v!akevnezdra-
votn|oob'eny, k!ermisouzvenetnostvsky!u zubn|hokazu asn|enkv
|!akos!n|hmo!y|
6.
Nepijte ovocn "nektary" jako hlavni st dennho pijmu tekutin.
Pfede!m nepijte npadn levn produkty, vyroben zfednm vylisovan ovocn dren
v-jsou to
"
nektary
"
s obsahem 20%
H
ovoce". Jednm dvodem je pridavek rep
nho cukru, p1ir lze oekvat, e byl pouit nekvalitn polotovar (chemicky konzer
vovan, umle dochucen ovocn dunina, zbyl po vylisovni vy z erstvho ovoce).
7. Idelnlm npojem, kteri pesto nelze poulvat jako jedinou tekutinu, je ifva
z erstvho ovoce, edn na dvojnsobek stolnl vodou.
Nemlo by to bt pouze ovoce jin! a jet k tomu kysel, naprklad pomerane.
Ideln! je hroznov tva, protoe jako jedna z mla neobsahuje fruktzu -ovocn
cukr. prijatelnou nhradou jsou 00% ovocn dusy, ani by bylo mono zaruit
stejnou kvalitu nebo jmenovat kategoricky nejlep produkty. Vhodn jsou tyz nich,
kter jsou obohacen o vpnlk.
8. Npoje
"
v priku
"
jsou zcela nevhodn.
T Vlo njje jsou vyrobeny pouze z obyejnho cukru, kyseliny citronov, fosf((en, um
lch pNchutl a barviv, obas, aby vsledkem byl npj pobn dusu, se pldva pektin
n jin typ rozpustn vlkniny. Zcela vjimen je pldna suen prrodnl o sloka.
9. Sportovnl npoje v priku jsou pro rekreanl sportovce zbyten.
Vtina sportovnch (vtinou tzv. izotonickch) iontovch (minerlovch) npoj
je pro rekreanl sportovce zbyten, nkdy dokonce psob neprzniv, a to tehdy,
pokud je prldavek minerlnch ltek pfehnan, nebo pokud jsou jeho zdrojem prak
ticky vhradn anorganick soli. Sportovnl npoje, chlublci se minimlnlm obsa
hem energie, oznaen napfklad
"
pro eny", pro
"
sportujci eny" nebo .. pro fit
ness
"
i dokonce
"
diet drink
H
, vyroben v drtiv vtin pfpad za pouiti umlch
sladidel, pfchut a barviv, jsou zcela kontraproduktivn a dost mon se v nejbli
dob uke jejich jet vtl kodlivost ne v prpad klasickch limond.
10.
Sportovnf - izotonick -iontov npoje jsou ureny pouze pro vkonnostnl
a vrcholov sportovce.
Sportovnl npoje jsou vhodn jen pro sportovce trnujc! pfinejmenrm 2 hodiny
denn, a to jet v mimordnch podmlnkch. Tyto npoje jsou velmi nevhodn
predevlm pro dti do 1 2 let! Nepijte sportovnf npoje, v nich jsou cukry nahra
zeny umlmi sladidly. Mon se vm bude zdt smutn nebo diskriminujc, pokud
vm doporum pt vhradn istou stoln vodu a jen men st ztrt tekutin hra
dit kvalitnmi nedoslazovanmi ovocnmi vami (dusy). Aby vm
"
ist voda"
chutnala a netlaila vs v aludku, musf mt teplotu asi 1415 DC a me bt ochu
cena malm mnostvm erstv citronov vy a trochou kuchylsk soli.
Mnoho rekreanch i profesionlnch sportovc pouv pfed vkonem kyselinu ace
t
Yl-salicylovou Laspirin"). U vtiny uivatel tato ltka zpsobuje zven pocenI.
Sval
ov uvolnni a omezuje riziko tepelnho oku v prpad, kdy je vkon provadn
Y mimordn vysok teplot okolf. Pro rekrean sportovce je proto mimordn dle
it
nsledujfcr doporuen.
v prpad, e chcete absolvovat velmi nron mnohahodinov sportovnr
vko
n pr
teplot okoli vy ne 20 oe, nemli byste pouvat dn nesteroidn antifl0
9iSt
i
(protizntliv lky) a mli byste s postupujcr dobou vkonu konzumovat stle
r
en
l
objem tekutin se zvyujcm se obsahem kuchysk sol
I
. Leny jsou mn
nch
Yl1
ke ztrtm tekutin, proto ani v prbhu vkonu nemus pt tolik, jako mui
,
Soua
+
to vak znamen, e pro n je vkon v extrmnm horku jet vce rizikov,
011
e
dem a monost VZniku akutnho prehrt. Pro prjem tekutin v prbhu sportov
nrh
o
vkonu ve popsanho typu proto plat, e je s postupujc dobou vkonu vh
Od
n
pre
J
t z obyejn vody nebo npoje bez vznamnho obsahu iont sodku
(nat
ri
a)
na sportovn iontov izotonick npoj. Ve velmi teplm prost/ed je tak mimof
dn
rizikov konzumovat silnou kvu!
Pokud zanete ihned po zahjen dlouhodobho vkonu konzumovat znan
obje
my
iontovho izotonickho npoje, je vysoce pravdpodobn, e ke konC
I
vkonu
si
vM
organismus zcela reflexivn ..rekne
"
pouze o istou vodu nebo kofeinovou limondu
V prpad, e vae vkony jsou sice intenzivn, ale netrvaj dle ne 45 minut, v PoG
stat v jejich prbhu nemuslte pt vbec.
Nakonec jen strun zmnka o mimodnch npojch (tekutinch):
Okyslien voda, kterou nabz nkolik prodejc i v CR, je zajmav zleitost. Nen!
vak dosud dostaten prostudovn vrobci deklarovan mimordn inek. Pokud
si ji pfipravte sami, co je technicky mon, a nenechte ji del dobu stabilizovat,
chutn jako zredn peroxid.
Pi voda je k dispozici v nkterch prodejnch racionln vivy a tak je mon objed
nat ji na dobrku. Nepovauji to za rozumn.
2iv a mrtv voda ji m svj krtk zenit za sebou (elektrolyzovan voda). Nejsem
si jist, zda je rozumn nco takovho konzumovat -snad opatrn v nkterch mimo
ldnch situacch (onemocnnch).
levitovan voda je sice uvedena na konci seznamu, ale je pravdpodobn, e jeto
jeden
z nejvznamnjlch objev v tto oblasti vbec. Dosud je velmi obtn ji zskat
Energetick npoje
Jednm z fenomn modern doby se staly tzv. energetick npoje. Jejich postuP
U

jc vvoj a stoupajc prodej je dsledkem poadavku bt stle sv a vkonn.

En
er
getick npoje, v zahranil zvan energy drinks, maj bt jakmsi
"
tonikem
"
,
kter
.

skt legln alternativu lehkm drogm. Pr1i se jim to nedMi, brni jim v tom
to
tll
prsn legislativa schvalovnI takovch produkt do prodeje. Ta nepovol voln
p
r
o

dej produktu, kter by pfi objektivnm odbornm posouzeni vykzal inky.

srov
nS-
le
ln
s nkten| 'eky,vtomto prpad konkrtn s psychofarmaky a samozfejm
lm
mn s neleglnmi drogami, by
-
'ehkyn|
-
,za n sounkdyoznaovnykonop|
_ na|huana.
Cesk nzevezavd|c|, pro!oe!ern|n

energe!|cky

pop|sueproduk!poskyIu|c|
en
ergii, tedy !akovy. kter organismu poskytuje zdroje energie. Pfitom deklarovanm
cile
m enege!ickchnpo nen|dodvka

pa||va
-
,a|ezvyen|subek!|vn|hopoc|!u
ivotnf energie" psobenm na nervovou soustavu, tedy napsychku. ?'esnynzev

o
p|suc cl psoben !ch!onpoj by tedy nl by!- genergizuci
"
+
Paadoxenje, enpo_ ktel"' m bt energizu|c|, evesku!enos!|p'edev|n

ene-
geti
ck
"
s ohledem na!o, e obsahuje honos!zdro energie, vtomto prpad jed
noduchch cukr. Lnege!ickenpoeseodbnych limond li nejenom pr|davkem
sy
nte!|ckho ko!e|nu, a'e h|avn pfidavken edne z aminokyse'|n, k!e se nazyv
taur
in, nko'kavybanynvitam|ny, spec|!|ckou|!kou, nazvanou odboninositol
voed|n'ychpfpadech tak sms bylinnch extrakt, dodvajcch spec|!|ck ltky,
|!eremaj za kolstimulovat nevovousoustavu f|kse |nodborn

adap!ogeny

I .
Koncen!race |nnch 'tek v poui!ch e-!ak!ech e v!nou !ak n|zk, ee!ek!
nas!ven un|nofdnci!'|vch osob.To!ep|at oko!e|nu.
Na pfkladu neustle se oz||uj|c|hosortimentu
"
energetickch
"
npoj zahranin
|donc|poven|ence,p|es!os podobnych|akovejce vec,enonedemonstrova!
silu ek'any.Vzhledem ke sloen aobsahu'!eks oven nenys'|n,e bykdokoliv
mohl mt z pravideln konzumace tchto npoj njak uitek, zato jedin, co zsk
urit, je nvyk na ko!ein.1opod'e neho nzou nen|nic mimodnho ani zavren
hodneho,vdy!nvykna ko!en z|skva| na|e d!| vpodob ||nondspi|davken
|o!e|nuadosp'|vtom pokau| konzunac|ak ko!e|novych | nond, !ak kvy. An|
!vzen|vyobc, e vdtskch '|nondchtypu
"
cola
"
nen dn ko!en n|cnenn|
na faktu, e spec!ck chuf !ch!o ||nond c|'envedee|chdtskho konzunen!a
k
pokraovn|vkonzunac|| nond,k!eeko!e|nobsahujI.
V
posledn dob se na!huobev|zce'anovy!ypnpoe|e nazvnKan|kazeI,eho
cnaak!e|s!|kaenapros!ood||n.Npo|zeozna|!ako

!unkn|
-
,covyadiueeho
zafazen|mezi tzv. !unkn|potraviny. Jde o npoj chut a zk'adn|n s'oen|n se p'|-
b' iu|c obvyklm ||nondn,a'esp|davkence'elady innch, nervovousous!avu
komp'exnstimulujcch ltek pfrodnfho pvodu.
Cvien - zdroj zdrav a riziko
jeho pokozen
Vtto kapitole se budeme zabvat specifickmi problmy, souvisejfdmi s pravide
ln
m
cvienlm. Jist vs prekvapf, e nemm na mysli riziko zranni, nbr negal;Yn! p
so

ban zplodin ltkov vmny (metabolismus) a psobeni zvenho prisunu kysllk

u
.
Lijeme. protoe dychme, a dchme proto, abychom organismu dodati kysllk.
Ten
potfebujeme k premn ltek a tvorb energie. Vmetabolick kuchyni naeho
orga

nismu se var na kyslkovm horku a stejn jako pri jakmkoliv horenl prilom vznikaj
nejenom nov dleit ltky, ale tak
"
odpadky
"
. Tm se odborn rk katabollty,
Tyto vedlej produkty (zplodiny) se v organismu nesm nahromadit, protoe jsou
toxick. Musf bt co nejrychleji odstranny, jinak zpsob nenapraviteln kody. PII
klad? Selhn ledvin a nutnost pravideln
"
oisty krve
"
pomoc uml ledviny.
Nebo
jin? Co naprklad dna, zpsoben hromadnrm nevylouen kysel iny moov v
mk.
kch tknrch a v kloubech?
ys'i<
e nu!nou podn|nkou|vo!a.Jenoe!ekt'zepopsa!ne!a!orou
-
nen|<ou'ebez
on
n
a nen|onnbez|s<e
-
, nebo non e! 'epe-
-
kys||k- dobys|uha, a'e z|y
P
n

.J|s<|y
sounebezpene,po!oe nonouzaehnou!necn!nypor.||estovzn-
a
|zce|ap|rozenvprbhup|ennyivnp|procesu!vorbynovychs|ouen|nIana-
po'|snusI asoubne!vob energe.Tase!voi|z n<o'|<azdro pv pocesen
ox
dace V prbnu !oho!o de seako ved'e podu<!y!voi|vo|ne rad|<'y (!ee
;ad
ca's

I. 1y!o ad|<'ysoupv !n|skran|,sou!oved|e| produkty

no|en|

i
v|n
-
. |ocesu vzn|ku a ns'edneno nep||zn|veho psoben| vo'nycn ad|<' se
od
borni|< oxidan stres.
Dx|dan|stese akyns nu!nyn

z' en
-
, son' edenna !o, e < nnudocnz|za
!
yzo|og|c<ych podn|nek, !edyzce'a p||rozen. ~ies!o e nu!ne dre! hov nos-
qychnez|ch, <enu|eogan snusvybavenspec!ckou obranou, <n|pou|v
'!<y, zvane antioxidanty. Nzeveodvozen od e|ch psoben|- sou !o |t<y,
on|c| nadnrne ox|dac| Nanets!| a pi|' as!o dochz| k s|!uac|n, kdy se
p|odukcevo|nych ad<| sko<ov zvy'aecn nadby!ekedi|ve nebo pozd|
p/||nou |ady |zdavotn|cnI pob' en. Nap||k'ad edna z !eoi|s!nu!|vysvtue
!en!o neodvra!!e|ny
proces devas!u|cn psoben'n p|eby!ku vo'nycn rad|k|.
Ke hronadn| vo'nycn rad|k' va< !ake nedo!v ds|edku nedos!a!ene
!vorbynebop||nuant|ox|dan!
|ro sevnu|ox|dan|nus!resuprv v!etopub|kaci'avn|ndvodeneeno
souv|s'ostses!rnu!nadrunynevz!an k!yzckeak!ivi!.Jedenzexpe! naspor-
!ovn|!yzo|og|avy|vu-drCo|gan,oovauepvnonou!yzckoua<!|v!uzaeden
vyznannycn poces,vedoucicn < nadnnetvorb vo'nycn radk|. ~od'eeno
nzouetatos!uacep'|noupi|nouzvyenenorzi<apo<ozen|sva'nebodo<once
sva'ovycnzann|.
Voln radikly
\o|ne rad|k|ysoua!onynebos|ouen|ny,spec!|cke!|n,evesveno'e<u'eobsa-
hu|eden nebov|cetzv. vo'nych e'ek!on.1oznchin| |!kyn|no'dnagesvnl
a<
es pred!o|y, h' eda|c|vorgan|snuob1oujsoupiedev|n'!<yscnopnespo-

en|srad|<'yza vznku nega!vn psob|c|cn <od'|vn.

~sobenvo|nycnad|<|sezkoun pies20 |e!.~od!|noud<aze<a'skvda
uzn
a' a,eevysoceoravdpodobnteoe.popsu|c|vzn<n<!e|ycn onenocnn
a<ods|ede<psobeniv nadnnen nnostvvzni<a|c|chvo'nycn rad<' |a!u
k
tonu dode v ds' edkunadnrnetvoby, nebonedos!a!ene kapac|!y pi|oze-
n
ychobannycnnecnan snI.Choroby,kteresouzpsobenyvo'nynrad|k|y,sou
||a
vdpodobn a!eosk|erza. nkte ndoov onenocnn|, arza, cnronc<e
?n!y.po<ozenp|odu,edyon|zka', a' e!ake'adada||cn, nez| nn| napi<'ad
o<ozen|sva|.
Nadby!ekvo|nychradika|e!o,covyvoava pob|eny.Hor|e.etynevznika}|
P
aUl
podv|ivenkys||ku,ae!ake}souds|edkenvivunkte|ycnvn}|ch!ak!or-
kou
|eq
nha|acevy!ukovychpyn,zvyenekoncentraceoznu,nep'ozenychcnenikai`
o
b
s
enychpedev|nvpo!ravinach,aetakevevzduchuavevod, UVza|en|at
z
.
e|
@k-
!ronagne!ickenosnogu. ?|esvekeraochannaopaven|Iv!inoureaizovana
}en
,
okoIintenzitazatetohototypusta|eoste.Nezesedvi!,e}snes!a|ev|ce
neno
u|.
Fyzick aktivita jako zdroj volnch radikl
Kdy intenzivn aas!o !renuete, do oganisnu se dostava v|c kys||ku }ako nu!u
podn|nkytvorbyenegie5ouasnvakvznikanadnnennos!vivonychadika
Vdeckes!udieipokaza|y,epravony}souveni pravdpodobnoup|inoud|ou
hodobehopretvavan|sva|ovebo|esti,nap||k|ade!nko|ikdn|po!ken!reninku.
Os!a!n, vyraznaboes!}ep|vn|naarnu}|c`n p||znakenpokozen|'
popimesi!eore!ickyprak!ckyvznika`c|s!uace.vjechds|edkusezvyue!vorba
o'n
ch radika|.
p

!renin<kaddenpodobu2 av|cehodin,
p

n!enz!a!renin<uvy'ned0 % ndividua'n|maxima|n|spo!|ebykys'|ku,
p

vrazna nadvahap|edpok'ada se rzko uvpf|pad, e nadvaha dosahne 1 0%

nad op!ma|n|!'esnou hmo!nos!I,

dosaen`ap|e<roenivku45 'e!.
|dysenaduvedenmv!enzamys'|!e,uri!vasnapadne.enev!|rizikonas!ane
pf|pad, kdy dode k soubnemu psoben| nko|ika zvve popsanch !ak!or.
Ano,e!omu!ak.F|es!oprovas mamdobrouzpravu| 'vpf|padoxida!vn|hos!resu
!o!p|a!`,e

vechnopa!nemeb!proncodobre

.Vo|neradka'y!o!isouasn
po!|ebuene. Jake!o mone, <dysem | proh|as|,e vo'ne radka'y mus|ne bez
m'os!i |i<vidova!Jasemvakhovo|i'o nadmrnem mnos!v|| Voneradi<a|y, k!ere
siorgansmusdokaepoh'|da!,sou!o!iprospne,a!opro!o,e!vo||souas!p|iro-
zenchobrannch mechansmpro!i bak!eria|n|mivirovmin!ekc|m.
Uarona!yzickaa<!v!ameb!zdravapouzezap|edpo<|adudokona'eochranyas!en
do<ona|eregenerace.C|mnaron|e!yzic<aak!ivi!a,!|mrozsah|e|ainn'nus|
b!pros!ied<yregenerace.Nezby!naeprevencepo<ozen|,don|pa!||chronickepou-
!|an!ioxidan!, p||!omnchve vhodn vo|enes!rav.Jev|c nepravdpodobne,e
chnen|dos!a!ek,pro!oerozumnesys!ema!ickypou|va!speca'ni!ormyan!ioxdan!.
Obrana proti nepznivmu psoben volnch radikl
Yzni<usi!uace,vyprovokovanep|eby!kemvo|nchradika',bran| vorganismup|irozen
p||!onnean!oxidan!y.?odm|nkoudobrehozdrav|!edye}eichdos!a!ena!vorbanebo
dos!a!enp'|em.Obo|enone.A|ekdevz|!dos!a!enemnos!v|an!|oxidan!vp||-
p
ad,ezakch<o|ivdvodnah|es!oupne!vorba vo|nch radka|`V!u chv|| orga-
nismussahne

dov|as!n|chzasob",<!eresoudop'ovany|a!<amisan!ioxdan|me!e<-
!em, p|irozen p'|!omnmivpo!rav. Op!se!edyp|esvduemeo!om, akd|e!a
e
kva|i!n|viva. Bohue|, e!opravobvyk'a

ne<va'!a",cosnue pfirozenp'|em
an!ioxidan!ado<oncezvyueeichpo!iebu|Nezbva, nedba!oeich dop|kovp'|-
Iem.S oh'edennaminofadnoud|e!os!an!oxidan!Ivz!akekap!o'aos!arnu!da'e
uvad|meich!em|vyerpava|c' seznam. Neprvevakmus'mevy|ei!prob'en,ak
por!ova!bezmmo|adnzvenehorzkapokozen|organismuvo'nnradika'y
'
n!enzivn
spor!u|c||ovkpos!upn

cha!ra
-
,a!o\mv|ce,|mhor|magene!icke
|fedpok|ady,nu!nekdo<ona|eregeneraciaksebeobranpro!pokozenlvds|ed<u
chronickehop|e!|en. Nega!ivnvakpsob|inevhodneivo!nipodminky. 5oubh
obo
u!ak!oremimoiadnrizikov.Jsou!onap|ik|adsi!uace, kdy!renue!evezne
i!nen post'ed|, naof|<'adv nevtanch ha|ch o'nch dvk, p| smogu
a
O
dobn.Organsnus soor!ovcee d|<y z
v
yeneven!i|acIdchn|I vys!aven
nno
he
v!|nu izku ne oganisnus nespo!ovce Nezvd|n po!eson'nn spo!ov
c

zen|st'edn|Lvopy, po<udnus|o|evnous!rokutenovatvdonc|npos
!i
#
|
Nedv'nse,esou!akastonenocn|.Z<|adn|nopauen|n bym'ob
V
!-
vvhng

se nevnodnenu pros!ied` !ak asto, a< }en to e none, a soubn po

a
!
"
ochrannepros!fed<y.v!ontopi'padsnsan!ioxdan!,
|rore<eansoor!u|c's!ve'enos!i}enee|ne!renova!vde'n|chpodn|nk
ch
|ro!o}enezby!ne uv|t,zdavn<teych <r!ickch s|tuac|ch nen|ep|!yzic<ou
ak!
i

vitu nerea|izova!. 1a<ovni s!uacenisou nnodnev|h<oa hor<o, snog,

viru
v
epdene |po<ud 'ze cviit ven<u, }e !o bezpene, na ozd|| od uzavenych
post
or
vetntch,k!ee}sou <|natzovane)
,
Ltky S antioxidanm efektem
Mez|t<ysantioxidan|ne!e<tenoa!||p|edev|nty,k!eevoganisnuvznika}|pi-
ozennzpsobensou!o'!kyz<a!egore

enzyn

-supeoxiddsnu!za5OQ),
<a!a'zaa g|u!a!hon oeroxdza.Obon|kynapad'o,e bys!|ozapo<uspodvatje
s!y. Bohue|se ofi'ona!o, ee!o neinne,p||padne byby'onu!ne!y!o|t|y
p|edvkovva!, podobn. jako se !o orovd| p| enzyno!eao spouitin ve|nizn-
nehooos!fedku- Wobenzynu. A toe naposto neeo<onomic<e.Je va< noue
oodoofi! piozenou tvorbu zninnch enzyn konzunac|

stavebn'ch <anen

,
znchoganisnus!vo'|}e}ichmolekulu. V o||padg|u!a!honusou!oanino<yse'ny
g|ycn, kyse'nag|u!anov acys!ein Ty sou sous!|potenp|nanchs!avoJ,
p||padne noneedoda!Ionou spec|n|ch dop|kyvy. Obdobn |zevyu|t
Nacety|cysten,derv!an nokyse'inycystn.
Monvyraznypoz!vn|e!e<tuvedenychan!ioxdan!neboech

pe<urzo

insp
ova'vdce kpokaovn| h'edn|da||ch pirozenycn |!eksantoxidanininky,
<!ere by psob|ytehdy, kdysou <onzunovny s!y.V pbhupos'edn|ch 'eI
sa
ech poe! s<u!en nnodn ozrost|. Oekvn, evneb'|dob se }e}ic0

sotinen!

}e!roz||.
Oligomerni proanthocyanidiny (OPC)
dro}en tch!o 'te< sou pys<yice, z|skvane z p||noske borovce, ata<e o'e}c
,
zo|ovane z}adergrape!rui!u innou |!kou}sou py<nogeno|y).O'e} z gape!ruit
c
vych sen|ne< }e nnodn

agesivn|

, co se n<dy vyu|v < dezn!e<c

s!
n|
dutny, o| ang|nch a!techakdeznIe<ca'udku.
Kyselina alfa-lipoov
1ato |t<aepravdoodobn nes|n|nan!ioxdanten, ta< innyn, eeozna
o
vnazaednuZ|tekbudoucnostvochanp|edpo<ozen|nnoz<uDopouu}i
v
n
Sl
edova
t nabdku produkt s vznamnym mnostvm lohoto antioxidantu a pourvat
jl pravideln jako ochranu pred rychlym opotfebenlm (strnutm), stejn jako kochran
pled
negativnm psobenm ivotnho prostredf.
pstaxanthin
Je
dna z nejnovji objevenych ltek je zskvna z rasy Haematococcus pluvialis.
Nelatonin
Nkler badatel oznauj tento prirozen se v organismu tvorc hormon za nejsilnjl
8nti
oxidant. V kadm prpad je to ltka, znm souasn jako
"
spac
"
hormon nebo
hormon mld
"
.
C
m jste star, tm vc byste mli uvaovat o jeho pouit. Podrob
j popis na tomto mst nen mon,
Sms vitaminu C, beta-karotenu a vitaminu E
Toto je pvodn zkladn
"
antioxidan formule
"
, Vitamin Lje ovem iroky pojem,
protoe se zjistilo, e psob pouze kompletn sms tokotrienol a tokoferol, nebo
dokonce predevm alfa-tokotrienoL Nanetst ten nen obsaen v bn pouva
nm produktu, oznaovanm jako
"
vitamin L". Optimistick je konstatovni, e v nej
bli dob bude inn forma vitaminu Ldostupn i na naem trhu,
Minerly zinek a selen
Jako antioxidanty psob oba tyto minerly, ale pouze v prpad, e jsou vzny v orga
nick form a konzumovny ve form roztoku. Zd se, e prlnosem je, pokud jsou v tomto
roztoku prtomny mimordn specifick ltky, zvan huminov kyseliny (nebo t
"
ful
vinty
"
), Nkdy se mete setkat s nabldkou stopovch prvk nebo obecn minerlnch
ltek ve form
"
koloidu
"
, Je pravdpodobn, e tatovarianla je skuten nejvhodnj.
Kompletn smsi minerlnfch ltek jsou velmi uiten zejmna v uritch obdobch
ivota. Nen vak nutn je konzumovat nepfetrit, Zdraznni vznamu jen nkte
rch by asi zpsobilo podcenn dallch, To se ostatn projevuje napflklad pfi vrob
nkterch npoj, kdy se dlen pridv pouze vpnk s odvodnnm nedosta
te
n
spotreby mlnch npoJ a tak s dalnm psobenm vpnku proti ndor
o\f

l
l
a obhovm onemocnnm.
Flavonoidy a anthokyany

Tyto ltky jsou v prrodn for

.
m obsaeny napr. v borvkch, v ernm
ry
-z
u
a v zelenm aji, prpadn i v ervenm vn. Aktuln jsou anthokyany prop
a.
govny jako mimordn dleit a principiln velmi inn ochrann ltky. U
ve_
den potraviny (respektive ovoce a pochutiny ve form npoje s obsahem alko
holu) patr mezi nejpsobivj a souasn nejprstupnj zdroje antioxidant
.
Pouvejte je tak asto, jak jen to bude mon. Denn konzumace 3-dc
l
erve_
nho vna je v tomto ohledu postaujc, byt nkter kolegov by mohli namt
at
e hroz riziko nvyku.
'
Ginkonoidy
Ginkonoidy jsou specifick alkaloidy, zskvan z vvojov nejstarho listnatho
stromu Ginkgo biloba. Uplatuj se pledevm v podpore mozkov innosti starfc
h
lid. Klinick testy potvrdily innost, a protoe se farmaceutickmu prmyslu kupo
divu podMilo zskat licenci k vrob liva, mete se s extraktem setkat nejenom ve
form doplk, ale tak lku. Ob formy se lif pouze koncentraci inn ltky.
Kurkuminoidy
Nzev oznauje ltky. obsaen v nkterch
"
korench
"
(kurkuma). Dalo by se lci. e
je to
"
lut barvivo
"
z kurkumy. Tyto ltky jsou jako antioxidanty mimofdn inn
.
Kyselina ellagov
V prirozen form je tato antioxidan psobc ltka prtomna v malinch, rajatech
a vlaskch orechch. Konzumace tchto potravinovch zdroj vak neme b
vznamn s ohledem na to, e obvykle konzumujeme nepodstatn mnostv uvede
nch pochutin. Nezbv, ne pout specifick doplnk. Tato kyselina vak zatm
nebv bnou soust antioxidanch sms. Plrodn suroviny jsou drah a synte
tick kyselina by se okamit stala livem.
Extrakt z rozmarnu a z oregana
Jedn se o dal mimoldn novinky, kter maj souvislost s objevem cel lady ltek,
vychzejcch z kyseliny karnosolov. Extrakty z oregana se nyn dokonce zaaly
vu
vat v potravinrsk technologii jako velmi inn antioxidant. chrnc potraviny
ple
d
"
zkaenm
"
Resveratrol
Resveratrol je alkaloid, obsaen v zrnkch a slupkch ervenho vna a ernho rybfz
u.
Bohat pftomn je ve vtin ervench vfn. To je dvod pro stle vt pozorn
o
st.
kterou mu vnuj mdia. Samotn praxe v podob ivotnho stylu Francouz a
Itah
prokazuje, e je hodn pravdy na tvrzenI. e erven vlno je zdrav - prv z uvede
nch dvod.
,vercetin
Kv
erce!ne|a!ka,obsaennap|k|advdubovek|e.Je!oenda|'po!rav|novyan!-

x|da!.
Ioenzym A q ICoO,.)
Ta!O
'a!<aepr|rozenp||!omnavo|gan|smu,podobnakoI/ebaznamkarn!|n.V!-
sna|a|ckeverenos!| zna koenzym 0'0 jako edenzp/|rodnichpros!|edk, pou|van
pro
!|<|vacen|dasn|. 5ku!en!ak!opsob|, a|esouasne!ozce|aun|verza|npou-
!e|nan!|ox|dan!,}e!odokonce|a!ka,<!eradokaezvy|!vykonsrdce|sva|.N|mo
'dn
yvyznan nakoenzynQ,,neenonv|uvedenych|nd|<ac|ch, aleobecnpro
,echny, <dop|ekro||edesa!ku.
N-Acetyl-cystein
Ta!O |a!kae odvozena od an|nokyse||nycys!|n. Je| poui!|nen|zce|a bnenona
pro!o, e vds|edku |eg|s|aIvn|chopaI/en|se nesm|p|ekro|!denn|davka300 mg
a
snad!akepro!o, esoubnsemus|podava!as|! gv|!antnuC,pro!oe|nakse
tvyue r|zko!vorbycys!|novych moovych kamen(|enunk!erch<!omupred|s-
ponovanychosobI.
An!|oxdan!ypou|ve!eru!nnbezoh|edunazdravo!n|s!av-akodvodpos!a'p|-
pomenou! s s!av|vo!n|nopros!|ed|, vodyas!ravy |ro spor!ovcesou an!|oxdan!y
m|mo|adnd|e|!e p'|nemen|mvobdob|chve|n|n!enzvn|ho!ren|n<u, nev'cena
podz|manaa|e.|okudevamoko'o
-
padesa!<y
-
av|c,pou|ve!ean!|oxdan!ynep/e-
I|! a|espovzak'adn|ch davkach. Jakn||ebude!e n|!a<<o||vzdravo!n| prob|em,
tvy!edavkovania|espo po dobu 3- !dn. Nespo|ehe!een na zak|adnsns|,
0ndos!upnev|ekarnach|v|!am|nC, be!akaro!en,v !am|n E).
St - nezvan host
a jedin jistota
Strnuti je fenomn, s nim se mnoz z ns nedokou vyrovnat. Proto nepre
Sl.
vme hledat elixlr mldl, ptrme po priinch rychlho strnutl, premlme o
fak.
torech, vysvtlujlcfch dlouh ivot nkterfch spoluoban nezvisle na tom, jaky
vyivovY styl dodroval i, vyprvme si legendy o nesmrtelnch osobnostech a
Sna.
me se rznmi modernlmi, pfitom ovem pouze technickymi, prostredky om
ezit
vnjl projevy strnUlI.
logickm dsledkem je rozvoj specifickho oboru medicfny, zvanho gerontologie,
Ten se vak zabv spre lebnmi postupy ne prevenci, a tak v USA vznikl
dalM
obor. nazvan vstin
"
anti-aging medicine
"
(medicna proti strnuti). Jeho clem
nenl reit dsledky, ale naopak vas zpomalit postup strnut pomoc rznch pre
ventivnlch postup. Zkusme si je pfiblil.

Je st nemoc?
P|o
cess!arnuIleneOdv|a!|!e|na!udl2nap|Os!O!yz|o'Og|c<.|fes!OsOuasnageron-
!
o|Og|e pOvaues!arnuJlZ nemoc. Toepa|adOx, k!e|vyn|kne pf|tovnan|m za
n
emocby!O!|by|omonep|Oh|as|!s!en p|||Ozenazce'a!yz|O|Og|ck ev,!O!|
;hO!ens!vi. Tv|d'm !edy, es!a/|nenl nemoc, e!O p|||Ozen prOces, ehO p|i|ny
oOsud nezname. 5!a|nu!|epouze prOeven psObenl p|i|Odn|ch za<on. KOns!a!o-
,an|!e!O !v|de |ea|!yvedev!nu '|d|k|ez|gnac Na'OkdO pa< uvaue O!On, zda
na ancboOva!p|O!| s!arnu!|podobn,akOmebOova!las!opOmrnspnI
pro!| p|edasnemu vzn|ku v!|ny souasnch sn|!e'nch cho|Ob. 5 pOs!upu|c'm
v<en seskokov zvyue |z|<Ovzn|ku !a<Ovch chO|ob. BO pro!| s!arnu!|e!edy
v
pOds!a!

vasnOup|evenci

vanchchO|Ob.
}is!vas|napad|ymOnep|Os!|edkyapOs!upyOb|anynebOs!eo n|ch en e!||.
5mu!nee,ev!|naz n|ch budee!des|!ky|e!pa!|i!dOob|as!|sc|l|- napflk|ad
!ransp|an!aceakehOkO|vOrganu,genOvemanipu|aceagene!cke|nen|s!v',mO|e-
|u'a|n|b|O'og|e, k|OnOvan|.Jsme bohue| !ep|venazaa!<uces!ykdlouhOvkOs!|,
pro!oedOsud name |e|a!vn ve|m ma'o me!Odap|Os!'edkak!vn|sebeObrany.
Ur|!s!e!a<e zaznamena|| vahyvdc o!On, e!eO|e!ickye'Ovk p|eduren
k dosaen|vkua150 'e!,pf|ne|men|mva<1 1 5. Nevi!e!Omu,p|O!Oeby!op|ed-
pO<lada'O naprOs!o nerea|nOu Op!|ma||zac kva|!y vO!n|hO prOs!|ed', p|!ne vOdy
a pO!rav|n,Omezen|ekonOn|ckehOasoca|n|hOs!|esu, zasadn|zmnu sys!enuzdra-
vO!n|c!v|a po vdecke s!|ance pOu|!|

'ech!n|

,!O znamena c||envb| |od,

|!e|I byby|tmtmO|adnzd|av|agene!|ckyu|en|kdOsaenlvysokehovku.|Os!rance
b|Ochemtckea|mun|!n|edosaenlvysokehovku|ea|ne,deva<o!O, doakem|p
vJd||dOs!a!en!unkn|d|e|!eO|gany, p|edev|m<Os!|a Ik|oubyI. DO!sevysO-
|eho vku h'uch, s|epaduevn

n|mO

s!nen|pknap|eds!ava.
~ravdpodObns!e dOsud nes|ye| oop!m|s!|c<ch vahach, spOenchspou|!|n
|On<re!n|ch s|ouen|n, zvanch

prava ge|a!rka

, a< se odbOrn oznau|

|e<y

pro!|s!arnu!|Op|avdusnevym||m?|es!Oes!a|`nen|nemoc,ex|s!ulp|O!|nnu
'eky' Jake!o mOne`JednOdue. ?|ocess!arnu!|espOensvy p|avdpOdOb-
nOs!| vs<y!u mnOha chO|Ob, ||| 'eky p|O!| s!a|nu!isou v|as!n |eky na u|!a One-
mocnn|. VMl vke!akespo|ensespec|!|ckm|cho|obam|s!a/|
|e<y

p|O!| s!a|nu!|

!edynen|spravn !e|m|n. bO ses!arnu!|m.!OencO|nehO,

|ro!oevpods!a!nedeO|ebu,a' eOprevenc|.K!e!udinebudenepOuiva!|eky,
ale
p|Os!|ed<y,|nehOd|uhu, oznaOvaneakO mozkov nutrienty. TysOu kd|spO-
zic IOrmOu vo|n prodench dop|<s!|avy.||O!Omu !a<e, !OsedOv|!evsamO-
!a!ne<ap!o'e,vnOvane dOp|km.
||em<'een|nega!|vnichds|edks!a|nu!|akezv|adnu!|s!ai`epravdpOdObn
|sych|ka. Nebo'epe'eeno ,,duevn'sves!

. ?'es!Osevyso<ehOvkudO|va|
tak lid, trpc rznmi vnmi chorobami, vetn demence nebo Alzheim
ero
v
choroby, kteri si svj stav nebo dokonce existenci pravdpodobn prli neuv

d
muj. Neurologov a gerontologov konstatuji, e lidsk mozek prodlv
v
p
ro_
cesu strnutf
"
urit
"
zmny, o nich je obtn s jistotou tvrdit, e jsou
sm
r
,r
k hori mu. Tak bylo velkm pfekvapenm zjitn, e nkter z probhajcch
z

n
lze vrazn zpomalit. nkterm lze i zabrnit a jin, k nim ji dolo. jsou
doko
llc
e
odvratiteln! Samozrejm je k tomu Heba pouIt jaksi
"
zsahy
"
. zatm pOhrl
ch
u
farmakologick. Ji nyn jsou k dispozici ltky, kter by proces obnovy
mohl
y
"
nastartovat
"
.
Na tomto mlst vak muslm upozornit. e Idelnmi doplko
V
m
i
produkty. kter pomhaj eit problmy v oblasti psychiky, jsou pfrodn ltky,
pso

bc jako pfirozen antidepresiva (napfklad tfezalka) a ltky, ovlivujc radu

nerv
o
vch proces (DLPA, omega-3-EPA, gi nkgo nebo DMAE). V tomto smru se
jako
dostaten inn ukzala jedna, pro registrovan sportovce kontroverzn,
nikol
iv
vak zakzan ltka, kterou je - kreatin!
Medicna proti strnut
MedicIna proti strnut je v podstat medicnou preventivn. Nanetst u ns nem pre
vence na rch ustlno. Z pOhledu tradinch lkafskch obor je jejm problmem fakt.
e
"
nell
"
, podle mnohch dokonce jen zneuv podvdomch obav lid z chorob
a strnut. To je zsadn nedorozumn. Modern preventivn medicna toti vyuV
vdeck postupy vasn diagnostiky -mf kvalitu fyziologickch funkc. stanovuje vznik
nebo koncentraci ltek, povaovanch za
"
markery
"
(znaky) strnut i pokozen tknI.
Dleit nen pouze vsledek testovn. ale predevm nsledn een. To asto zahr
nuje postupy v och klasick (nebo t .. zpadnl
"
) medicny podezfele inklinujc k alter
nativnl medicin. Ano, to je pravda a je to tak sprvn. Vdyt pokud podlhme prrod
nm zkonm, je logick, e bychom nemli bt odevzdanl, naopak, mli bychom mt
snahu clen je vyuvat ve svj prospch. Ostatn, napfklad v USA je jednm z
rozv
jejcch se oficilnch lkafskch obor
"
naturopatie
"
, ili pfirodnl medicna. Je to logickY
dsledek souasn krize alopatick (farmakologick, tedy chemiCk) medicny
Lidstvo, respektive jeho st, ijc v technicky a ekonomicky rozvinutch zemlch,
trp fadou nemoci oznaovanch za
"
chronick civilizan
"
Na ta se vtinou primO
neumr, zhoruj vak kvalitu ivota a vynucuj si dlouhodob podvn lk, kter
maj fadu neprznivch vedlejch ink. Mlokdo si uvdomuje, e svm zp
SO
bem jsou lkafi, do znan mry marn se snac lit osteoporzu, artritidu,
senil
nl
diabetes, menopauzu, sklerzu a obhov onemocnn tmi, kdo provozuji medi
cnu proti strnut, nikoliv vak preventivn, nbr kurativn (lebn). prestO
S8
ji uplatUJ i postupy. kter lze oznait za preventivn -jde pfedevm o problm
Y
spjat s menopauzou i andropauzou a predasnou senilitou. Vzrst frekve
nC
pouit novch apl ikanch forem hormon, kter se nanetst asto poul
VaJ
f
"
pauln
"
, bez podrobnch vyeHen. Mon je pfedchoz konstatovn nedo
sta
ten prevence prli pesimistick - vdyt lkari se ji sna omezit vzestup
vsk
ytU
r
,v||zan|chonenocnniosv!ou.Hovoi|oracon|n|v|vaprav|de'ne!yzic<eak!-
, |t
,psycho|ogovezdrazuipsychohyg|enu. |ob|enevtom,ev!|nave|enost|
p !akovdoporueni

nes|y|

.
Pohybem a zdravou stravou
proti pedasnmu strnut
Co doke sport?
Zpoma|!po<esschopnos!vyu|ti kys'|ku
oni|t|\ch|os!poges|vnprobihaic`ztrtysva'ovehno!y

Zv!tvobu

ochanneho

HDLcho|estero|ua!inonez|tpocessk|ero!|zacecev

Vyvo|at !vobu endogenn|ch op|t '!ekt'um|cich bo'estavyvo|va|cich dob

rou n'adu.on||tn!enztustresu.
Sanozfenenutne!ypcv|en|a!a<eehoobema|ntenz|tupfzpsob|tvkuaa<!u-
}'ninuzdravo!n|nustavu.'ndv|du'niprograncv|enimus|espek!ovatakzdravo!n|
.!av,takv<aa<Iu|n|v<onnos!.
Yus|nobek!vnpf|znat, evs|edkyana|zyv'|vucveniaspor!uvevztahukpo-
d'ouen||votanesouednoznane.Nepf|nenchron|c<!yzckz!to!zdavi
vnzpsobempo<ozue,nadruhestraneipeuen|zvyuerych|ostdevastace
oprneho s!roi, p|padnzpsobuevznknadvhy.Tovechnodohronadyznan
onp'|kue s|!uac|. |av|de|n !yzck ak!v|ta vak na druhe s!an me p|spt
dosaeninosnehomineho de!|c|!uvpinueneg|e.coenkterm|osvicenn|
~dborni<y povaovnoza eden zpi|znv psobic`ch !a<!o, zvyu|c|ch anc doit
.e
nadprnnehovku. Jednazteoito!hovo|oton,edlouhodob nadmrn
pjem energie urychluje proces strnutl!

ak!ene, ezvenvdeenegea soubn adaptace na spo!ovn|v<on z'ep-

ueto'eanc| <p|muednoduchchcu<r.`|msezpona|uepoces

g|y<osy'ace

'|'kov|n,vedouc|<eztte|ch!unkceasouasnseonezue|zkovznkucukrov<y.
To
tokons!a!ovniezdvodnnin doporuenipravde|nehocveninap|k'adpod|a-
'etky. Cv|en|eprevenc|uk|dn|tu< dotkni,vetncev,s!enakoeprevenc`
Yz
n|<uzcpy. 5nienpfiem energ|e onezue |ntenz|tu tvobyvo'nch radk| ako
'
!ek, <terepokozu`!<napod'eednezda||ch!eo|`zpsobu|uych|eniprocesu
!
nuti.5oh'edennasouasnoutendenc|cv|'|zovaneho||ds!va ksys!enat|ckemu
i
e|dnia naopak neschopnost| sebeov|dnivtom!osnru me b! pav|de'n
|
Y/cka<!|v!aednouzn'a nonostprevence obez|!y
Odbornici dosud neuzaveli vzkum a tud ani diskusi na tma optimln
viv
y
I
vka. Na jedn stran se rel problm nedostatku potravin, aby se soubn
re
i
problmy nadvhy a obezity. Kvalita potravin neroste, naopak pod tlakem p
rOde
jc
kles. Navzdory modern dob, pfinejc pikov technologie. jsou bn
-
vany znan nedostatky v pfrmu ochrannch ltek (vitamin, minerlu,
vlknl
y
)
Je to prv medicina proti strnut, kter vyuv mdividuln formulovan vi)
styl, doplnn podvnm doplrk stravy, k potlaen negativnch dsledk
Zmn
nch civilizanlch vliv.
K optimalizaci stavu vivy mohou vyznamn pispt funknf potraviny.
V zsad jde o standardn potraviny, ovem
"
obohacen
"
o fyziologicky inn
ltk
y.
co umOruje formulovat vrobky cilen pro
"
dietnl lbu
"
rznch onemOcn

ni
innmi ltkami jsou napklad nkter minerly (vpnk, hork, draslk, selen,
j
d,
zinek, elezo), vitaminy, smsi antioxidant (napfklad pyknogenoly a anthokyany
zs.
kan z hroznovch a grapefruitovch semnek), vlknina (pektin, oligofruktza a
glu
komanan), prebiotick a probiotick smsi (laktulza a smsi symbiotickch bakteri,
specilnl derivty blkovin, bylinn extrakty (napr. ze vestek - ani by to byla slivo
vice, list olivovnku, obsahujcch oleuropein s antivirovmi a antibakterilnlmi
inky),
ltky podporujc vyuit tuk v tvorb energie (napl. L-karnitin), protindorov pso
bc izoflavony ze sji, atd.
Pestoe se v kontextu s rostoucl produkc funknch potravin a doplrk stravy roz
poutala vniv diskuse na tma monho zneuit vsledk neovfench studi, je
jasn, e funknl potraviny budou spn pedevm u generace ve vku nad 40 let.
Specifick doplky stravy lze pout k optimalizaci innosti obrannych m'
nism a tak omezit procesy, vedoucl ke strnutL
Do kategorie ltek, sloucch k aktivn prevenci procesu strnut, radlm nsledujc:
karnitin, arginin, 0,., CL, omega-3, pantothenov kyselina, vel matefkaika, adap
togenn byliny Ginseng, Rodiola, Eleuteroccus, Ashwaghanda, Tribulus terrestr
is,
a dle OMAE, Vinpocetin, OHEA, Pregnenolon, kyselina alfa-lipoov, vitamin K" vita
min B, a stopov prvky.
Doplky stravy - prevence
i pspvek ke klasick lb
Vode|n|ned|c|na un|hodn, bohue' venocna nen|a nyn|dokoncep||znava, e
$
nnohanenocen|s|nev|rady.|ac|en!|,e|chnenocseneda/|spn'e|!avy|e-
{|!,
h|eda|ponoc u 'e|te|, pi|padnse uchy'uiksano|een|. An edno nen|op!|-
a|n'. Nezas!|rene si, e !a!o s!uace e zneu!e|na, co se pro}evu|e nap|||ad
, ob|ast|produkcevolnoodencn dop'k s!ravya ozvoe

ar'a!ans!v|
-
.
|
Ubra!vo'nprodenchdop'ks!ravyce|osv!ovdosahueneuv||!e|nchas!ek.
hab|d<ae!ak|ro<a, e pro |a|kaado<once |po |e<a|eenep|eh|ednaavesven
ds'edkuaodrazu|c|.?rodeepodporovane<|amou,vn|sounzeren!|ve|nvyna-
|ezav|, ap||||as!ovakzce'anee!|c<y. Ffes!oes!enpos!upvo||vobcnnoha
jnchpodu<!, ve!n 'ek, |og|c<ou ea<c|odborne ve|enos! e nas!|adopo-
nen!, pfedev|n nez| |e<afskou vefenos!|. Hovo| se o ne|nnos! dop|k,
ookonceononenpokozen|zdrav|.
Jsoudoo'kysIavysku!enzce|abezoene,akIvd|e|chvyrobc|aoodec
| `
'a
k
oedev|n- ookud by neoy|y oezoene, nenoh|yoy se 'eg'n podvaI oo
ce'
eq
svIa!ud|an vCA. Vooovnn|sna`reoub||koueof|Ion podevzemch
zo
ad
nl
Evropya h'avnvU5AavJaponsku nesovnaIe|nvy|.C|'enoodvn|
doo
|
k
o!|c'nnen|

'e|!

, a'e ponhaI zdavym ||den oos''|Iprevenc A!ooiedeq

|

!m, kIe|` na| vozene d|sooz|ce k nakenu onenocnn`. Neo!|c||n|

vyz
p
n
dop|k,vesku!enos!vakas!enh|avn|,evevyu|t|e|che!ek!uakopodpr
nyc
h
oosIedk, oos'u|c|che!ek!oodvanych 'ek V|adp|pad cnrn|dop'ky
kon
z
u-
menIa p|ed ved'e|n |nky. |odooru| !ake |ych'os!ekonva'escence a dokonc

zkracu|dobu, nu!nou k'eo|p||padnoobyIv nenocnc|I. Nk!eepodukIysou

uenykdop|nn| one vyvy ov!an|ny, nner|y, an|nokyse||ny, ochanne|Iky
|enzyny, v'knnaI, ne zase obsahu|p||odni ex!rak!y |evych neoo sInu' u'c'cn
by|nneoovyznannpos||uioi|rozenou mun|Iu.
Nen|d|vu, evyzkun se|n!enz|vn zabyv v||vem znych 'Iek pi|odn'no
pvod
u
k!eedosudnenohouoy!z|egs'aIvn|hoh'ediskaoovaovnyza|ek,abyiaduznc

nakonecIes!ova|akoooIenc|on'n| 'e|vo.Dop|kysevak|nyn|uo'aIu|v
rc
Izv. konp|emenIrn|ldop|kove

I ned|c|ny, e|n c||en edop|nn|'eby, urych-

|en|rekonva|escenceaza|In||nneprevence.
VU5AsoupoIavnovedoo|kyh|avn|

zoran|

Izv.na!urooaIckened|c|ny|nedc`na,
k!ernan|s!okasckych|ekpou|vo|rodn|a'!enaIvyIanenov||

anIagngmed|-
cne
-
|nedic|na poI s!nu!J`y!oooo|ysou !an 'eg'n|,sou !ake serzn|aas!o
ve|nsone, pedev|nvp|oadech, k!ee k'as|ck ned|c|nanezv|d
|ro bne uva!e|e | oro 'ekaesou |naeskem knin|nIhu k d|sooz|c| vdecko-
poou|n|oub||kace, oop|su|c| nonos!| pou!| doo|k s!ravyvfad s|Iuac|. Vdy
sou!onu'ovnyp|kovym| soec|a|sIy, Ienibezvy|nky 'eka|. ~ro expe|!ysoJ
zasekd|soozc naposIose|zn|vdecken!onaceosIovkch 'Iek neoovyook

!eIoka!egore nanIerne!u (viz zdroje informac na konci knihy. `y!o oanenyscJ

nnotdnd|e!e, ooIoeoosahu|akpop|spou|!|,!akdvkovn|, vys'edkysIu
d|`monenega!vn|ds|edky,a nmo|neuvd||seznanvdeckych oac|. Druh

vce,evCA eo|rodn|ned|c|naIenfn|nozkon,dokonceepaInsnahao
|kv

dac|akychko||v|nychpos!uoneIch, kIerevyhovu|k|asckened|c|ndazu|,
e !vrzen|kr|I|k pou|I| dop|k s!ravyo!on, ee!ekIysou neoviene, enaprosIo
nepod'oeneaneser|zn|.`yIo orosIfedkysou 'eg|n|,oo!oe sce neood|eha|
eg|s
I-
ac 5L I5!In| s!av po konIo|u 'ev), nus| ea|e schv||I 5Z 5!!n| zdavo
!n'
sIav, nazk'ad!ohoIo oosudku n|ns!rzdravoIn|cIvCA vydoovo'en|koode.
Odborn|kn | |a|kne kdspozc nko'|kvdeckopoou|rn|ch oub|kac|, vnov

nych prob|ena!icevyu!| doo'k ve zdrav| nenoc, !ornu'ovanych p|kovyni

|
soeca||sIy'ekai Nen|!edyd|vu.enedvnosenko'kvh|asnycheskych'ek
'J
vydi|o v!on snys'u, e oo!|pou|I|dop|k poorevenc| nena|nn!ky,
s
o
u
h'as|| | se|ch o|padnyn oou!|n ke z'epen|sIavu neoo vprohu rekonva
' e
s
cence.sanoziemnko||vkvy|een`.
_s!ve|nos!pou!`dop'nkaneespek!ovn|dopouen|vyrobcepodecene
zpsob|!pob'eny,k!eena!st|n|kdynena|Ia!'n|ds|edkySta!|s!|kydonedavna
|ons!a!ova|y, eneby|yzaznanennyp||padyvnehopo<ozen|zdav|vdsled<u
d'ounodobeno u|van|vyznannych mnos!v| doo'k s!ravy. V znu obek!v`!y
nus|m p|zna!, e !o!o !vzen| nem abso'utn p|a!nos!. V n<o|ka p||padech se
do<once obev||y zprvy O vnych nep||zn|vych nc|ch, <!ee ved'y 'eg|s|a!|vn'
oganynktechzem|kzakazupodeenko||<apo!ravn|chdop'k!|noos'edn|m
e
ex!ak!zby||ny,nazyvanekava<ava. Na<onecseoven ukzalo,e!obylac||en
vypu!n pop|anzprva. p'|empodobneznnvypou!nepop|anezpvy
se !y<aly do<once |za ne<odnepovaovanychv|!ann. Jako p||k'ad nepos'ou-
i!o||oadpou!|e|a!|vnvysokychdavekInko'|ks!ove<m|grandenn|)v|taninu
C.kte!|skobvn|'zookozovan| zdrav|soh|edennadanygeno!oxckye!e<!8ohu-
e|,vydien|odborn|<,ktei|!o!o!vrzen`denen!ova'|,|pub'|<ovno neby'o
Nk!e||vyobc|dop|n<pou|va|s|o|!esns|p||rodn|chl!ek,e|che!ek!s|ce'ze
pozorova!, a'ezs!odbornehoh|edskanen|noneu|!,<!ee|nne|!ky!ozp-
sob|y Vyobc|vakn<dyoou|va|i o||rodn| 'a!ky k!eedosud neby|y idnpros!u-
dovny a ech e!e<! neby' zdokunen!ovn ||es!o porovnn| ootu ov|encn
nep'|zn|vychdsedkdop|<s<|as|c<yn|!arnakynapros!oo|esvdvvyzn|vave
pospchdoo'k.
Boz||en|vyu|!|!ch!onodern|ch!oen pi|odn|ch ,,|e|v

e ||n|!ovnonedos!a!-
ken spec|a|is!, vzd|anychv na!uopa!`| avy|v,s n|n| by<|`en! noh|prodsku!o-
va!vybra pou|!|.V!om!osnu seza!|m angauepouze n<o'i<des|!e< 'ekai.
spo'upracu|c|chsds!|bu!orydop|<. Mus|n zdazn!, eprvd|<y!omusedai|
doc||!n<dya mmoidnych |eebnychuspch Naopa<vp'|padpodeev'ek-
nch nen| |n!ornovanos! <'|en!a za|!na, prodece spo|ehen na e!ke!u, kde se
o v!|n nonych |nk vbec nesn| ps! ||eg|s'a!va !o nepi|pou!|, po!oese
neednoschv'eny 'ek).
Mon rizika pouit doplk stravy
l Nesnen|vos! pi|odn| surovnynebo ner!n'ho|nezasahue do dnych!yzo|o
g|c<ych pocesIad|!iva|p|`davnel!<yI,
l d|ouhodobepou|vn|, ktere nen|souas!|doooruen'vyrobce,
l masvn|a<u!n|p|edv<ovn|, <!ere nen|sous!|doporuen|vyobce,
l vmena |nteakcedoo'kusesoubn pou|vanyni eky.
' e!os! vyz<unu e nespon. co po<azu|vs'edky. Jsou obevovany da'| p|'-
odn||at|ys' ebnyn| nky- naoi|k'ad dr.C'eggz Unvers!yo! U!ah s!udue v||v
chondroi!|nsu|!!uag|u<osan|nsu|!!unaar!zu.Jep|esvden,evys|ed<ybudou
p||zn|ve,po!oenyn|easne,echondo|!|nzpona|uedes!rukcchupavkyag'u
kosan|nnaopaks!nu|u}e}e}|obnovu.Vpf|pad,eseobzn|nne'a!kykonb
nu
}'
sme!y|su|!ony'me!anen lM5MI,znanz|epu||s!avar!rozy|ar!r!|dy. |op|s
ou
|!
}eobsahenvdeckenonogra!e Len{ artritidy lnak'ada!e's!v||ragnaI.D.
5cho
|e
y
z Unves!y o! No!hunbna pro<aza|, e soubne ooui!| ex!akt ze
ene
u
ag|nkgo b|'obydo<ae po up|ynu!'}edne hod|nyodpodan|vznannz|ep|!~_
<ovou |nnos!. Na zk|ad vzkunuaosobn'ch zkuenos!| s pou!|n !ch!o
a
1.
|ch dop|k proh|as|,e}sou

z|a!mga'en

noden|vdy|
Bea|nuvau}|c|odbornci,za!|nbohue|p|edev|nvU5AavJaponsku,podpou}|U
I dop'k a p|edv|da}| da'|rych|vvo| !oho!o oboru. V|adn| organy U5A schva
'||y
nves!cedoozvoe pou|!|dop|<a!un<n|chpo!av|n,po!oeka'ku|u|sech
n-
nos!|a!ud|se}|chvyu!|nvpax sc||enzv|tkva|i!uzdav|popu'ace.
Nane!st'
u nasep|avdounapros!opak,nezbva,nes|ponys|e!ncooIyp|ckeeskepovaze.
Vechno je jen byznys
Afu!oveienp|znane,nebone,pode |ek}es!enbyznys|a<opodedop|<.
|okau|c|vzkunpro!os!a'eodha|uenove|nne'a!<yo||rodn|hopvoduae}|ch
ooui!|vpodpne 'ebneus!ale rozi|ue oda||d|agnzy
L|ds!vo na jeden za<|adn| prob'en souasn sv! e prep'nn !|s|c |a!ek, c|en
vy!vorench|ovken. ~o<rau|cvz<un na edne sIranvede ksyn!eze l!vorbI
da|ch 'a!ek, na s!anduheros!ou nae zna|os!o}e}|ch po!enc|ona|n nebezpe-
nen psoben. Nane!s!|}e!ovdy!ak, enepve se ob}ev| nova, pro |adu obor
u|!ena|a!ka,aanas'ednsez}fu}e,covechno

un|

apedev|n,copa!neho
nezpsob|!pi|roda'ovku.
5ouasnnIonan||ekonon|ckg|oba||zacep|n|da||prob'en.Tinenonos!
zneu|vnizkres|ench|ri!ornac|v konkuenn|n bo.Za|nb!pob|enz|ska!ed-
noznanap|a!nnzornacoko'|v. Ne|zevy'ou|!,evce|efadpi|padsou|n!or-
naceznrnzkes|ovnynebou!aovny.
Vob'as!i !anac|e, aconlnivvyapedev'n pakspec|'n|v|vy,!edyvob'as!|
dop|k v|vy, kosne!kya hygeny, sev posledn|ch |e!ech podafi|osyn!e!|zova!
nebozpi|rodn|chzdrozo|ova!!s|ceza|navchs|ouen|n.5!'e ros!epoe!!ch,
k!eeby|yschv'enykpou!|veznnnchoboech.5!a|p/|ponenou!, ko||ks!o-
vekspec!|ckch|a!e<sebnpou|vavevob po!ravn akosne!|ky. D|ky s!ou-
pa|c| n!ornovanos! za|na|b! '|de

zvdav'

, ch!|vd!, zda rzne s|ouen|ny

nesou po!enc|on|nzdrav|kod|ve. Takse dnes nenese!ka!s nzoren, e
sku!ennekodnenohoub!pouze|!ky

|s!pf|rodn|hocharak!eru

.|rv!en!o

s|ogan

nyni sob||bou pou|va|vrobc|po!rav|novch dop'nk, kosne!|kya pro-

duk!donc|hyg|eny. Hada znchsens|ednch'ub|zdaznovn|n

p||rodn||s-
!o!y

v|as!nichoroduk!a!o!/eba vpoovnn|s|nnvobc. ?od|vene se!edy,

ak!oeaneboak!o neb!en

ako

.
Co je a co nen prodn
Oznaen`akeko|v'!kyza

|s!pi`odn|

eve|ni prob'ena!|ckeannohdyznan
zavd|c|. Mon bude ns'edu|c|vaha pf|'|!eoe!|ck.p/|l|!|'ozo!|ck,a|e|s!
pro vs bude nspra!vn|. Jde !o!| o !o, e 'ovk e sous!| pf|rody. Ze se !ak
nechov,}evc druh, a'evdanenkon!ex!uozhodu|c|.Jes!'|e!o!berene'o-
vkaakosouas!p/|rody, pakvechno,covy!vor|l, senu!ns!v!akesous!|p/`-
rody, !o znanen, e ve sve pods!a! e !o

p||rodn|

Jes!||e na druhe s!an

budenechpa!ako

|s!p/|rodn|

vhadn |!ky, k!ere |ze na|!vp/|rodak!ere

!edyoi|odasanavy!voi||abezzsahu 'ovka, znanen!o,ennos!|ovkasana
osob nen|p|iodn'.
Oznaen|

pi|odn|

ezuvedench|da'|chdvodve|n|vnnp|edn!enspor
oIornu|ac|egis|a!|vy.Co!edyjenoneozna|!zap/|odn|aco| n|ko|v!
Co je
"
prodn
"
v oblasti lk, kosmetiky a potravinstvi
V!na|ekesyn!e!ckch,!ud|nepi|rozenchazakehoszavedenehoh|upoh'edu
!edy

nep/|rodn'ch

nebochce!e||

un|ch

.Tyto|!kynohoub!pro|ovkapro-
spne, s!en ako nohou b! ve|n| r|z|kove. V!|na vonnch '!ek pou|vanch
v
kosne!icee!ake

un|ch

a!ake onynohou zav|n! prob'en. Nen| n|cneobvy-

kleho b!a|erg|ck nanakou kosne!|ku. Nen'dvu, e nk!ere |aboa!oesevnu|
s!ud|upo!enc|ona'n|horzkakosne!|c<chpi`pavk - anane!s!|)souv|adp|i-
pad spne.
Jete'zepozorova!synpatc<od<|onod

syntetky

vevechuvedench
ob'
as-
!ech.
M!odva
dvody prvn'm e

vyepn|

vz<umusynte!c<ch '!ek,
pou
|

!e'nchve!armac|,druhnobevy'adynovchunnch'te<,p'|tomncnv
pi|r
od-
n`ch zdro|ch.
|
Nas!va|vakda'|prob'emy.Je!onap'|k'adspooto,zdaenoneozna|tza

d
'

odn|

't<u,z|s<anoutechno'og|cknpostupemzp||rodn`hozdoe.Jet'eba
ben

n
p||rodn|,kdyeehozdroenbezespoupi|rodn||!kaopaJe

p||odn|

extrakt
Z na<eby||ny, kdyse <ehoz|sknpou|v ueba pa nebo '|h | s|o!e!ecnno'o
g|ckezai|zen|`Je,,p||odn|

na<p|esnde!|novan't<a,<!ervakpvodntvo-
i||aned|nousns 'te<p||tomnchvnakeby'n`
Z|enevmoden|, techno'og|ckyvysp'edobNeust|e ros!epoet'|d|,k!e||ma|
!endenc
-
u!ec|

odstesusouasnecv|'zacet|m.eseucn'|do

p||odn|ch

pod
m'nekbyd'en|,za|!ovnv'as!n|s!avysamozsob|te'stv. ps!ovn`bOpodu<t
pou|vn|p||rodn|nozdoe!ep'aasv!|aanaopa<vy|ouen|pou|t|chem<'||,ve!n
'e<ace|e

zpadn'

medc|ny.Duhvce,doakem|ryse|n!opodai|,nebosp|e
do a<e m|yenco!a<oveho vbec usku!en|te|neA <dybyto none by'o, nen'
!o|een|, potoe!onemeud|a!<ad, do<onceanten,kdohodnchce.N<do
se neme vyhnou! v||vu cv|'|zace, po!oe napi|<|ad |e v po<ozene <ran
adchpatnvzduchHes|o

zptkp||od

e!edysce<rsne.a'ezce|au!op|cke.
Bovn se!o!| hes'u

zpt<ynas!rony

.
Neninu!nebtv!om!o smru pesms!|c<. Been|e tot monena|tv <ompro
m|su.Tenemon!omouvestannekrt|ckeana'zy.Jespvnepochybovato
-
p||-
rodn|n pvodu

, <termseho|edba|n|!e'|vrobc|, na druhes!ran ne'zenev||t

abso|utnvenu. on !oho bycnom n|| pochopt, e |de nesou bernc| a p||
pus!|t.ecnovn|vt|nyvobcnen|an nnodou pzran ste. 5nahouobchod-
n|k eproda!, mnohdy, po<udnevdy, do<onceza a<ou<o'vcenu,!oznanen |za
cenu'|opvodu, psoben|neboo<va|!|n|nab|zenehozbo'.
_umuux u t t 6
Kdy jsem ped lety v USA poprv zaslechl slovo wellness, zajmalo
m, co vechno se za nm skrv, Objevil jsem asn ivotn styl,
kter vm pome udrel si dobrou fyzickou, psychickou a stravovac
kondici, prost bt v pohod a fit. Ale nejvce jsem ocenil fakt, e
wellness nikomu nic nevnucuje, ale ukazuje zpsob, jak it lep ivot
Ale kdo z ns doke bt ve svm kadodennm ivot v pohod a fit?
Stress je vudyptomn a tak jsme rdi za trochu toho pohybu, po
kterm zavme opojn pocit uvolnn. V t chvli jsme wellness asi
nejble, ale tento stav dlouho nevydr!. A proto by se nam hlavn!m
crlem mlo stt zalenn wellness, tzn. dobrho pocitu ze sebe
sama do naeho kadodennho ivota. Mimochodem vimli jste si toho, e lid u necvi
pro dokonal tla, tak jako de, ale spe pro dobr pocil ze cvien. Pr kilo nac wellness
nikomu nevyt, protoe v, e ideln vha neexistuje. Vdy je to jen o pocitu lovka ze
sebe sama. Uvdomn si ivotnch hodnot je ve wellness velice dleit. Stejn lak doucl
je vnmat lovka jako trojrozmrnou bytost, skldajc se z tla, nehmotn due a mysli.
Piznejme si dva extrmy na spolenosti, pejdn a htadovn (diety). Pitom nae tlo
od ns v prvn ad d, abychom se k nmu pestali chovat jako k odpadkovmu koi.
Zkuste se pl v supermarketu zastavit ped pokladnou a vimnout si lid kolem Vs,
Mon zjistte, e obsah nkupnho koku zrcadl postavu osoby kok tlac. Uvdomte si,
e obsah nkupnho koku bhem tdne projde vam tlem, A jak bude vae reakce ?
Mon e pr vc z vaeho nkupnho koku vyfadrte, protoe chcete bt v pohod a fit.
Co se wellness a cvieni te, doporuuji kombinaci fitness s aerobnmi aktiviami. Vyplcl
se pravidelnost, lep je cviit jednou tdn po cel rok, ne tikrt tdn po dobu jednoho
mslce. Navyknte si cviit pro svj dobr pocit a uvidte v jak budete pohod. Prvodce
wellness centry aneb kam za sportem a relaxac naleznete na www.wellnessclub.cz
Nae mylenky ns dok zavst do nebe, ale tak do pekla. Pravdou je, e mytenky ve
spojeni se slovy a iny maj ohromnou moc, ale pouze v ppad. pokud sv mylenky
podpote vrou. Pot vae slova budou pravdivm prohlenm a vae iny skutkem
mncm realitu. Pozitivn mylen znamen tvoit lskypln a to je vc ne dobr zatek.
Cvien pt tibefan harmonizuje energetick centra, .akry a je jednm ze zpsob, jak
obnovit komunikaci se svm vnitnm j. Pitom zabere jen 10 min. vaeho asu, prost ideln
rann rozcvika aneb navtivte rozcestnk pro tlo, mysl a dul na www.wellnessclub.cz
Kdy jsem v ro 2000 zaloil klub ptel zdravho a aktivnho ivotnho stylu, spolenost
Wellness Club, kter je zrove nezvislm sdruenm provozovatel sportovnch
a relaxanch center, snail jsem se bt v pohod a fit. Ale im dle ivotnm stylem wellness
iji, tm spe vnmm ivot jako cstu Z poznnm sebe sama. Dleit ale je, co wellness
bude znamenat pro Vs a jak jej zalente do svho ivota? A protoe inspirace a motivace
nen v ivot nikdy dost, tm se s vmi na osobn! setkn na akcch Wellness Club .
Pohodu a lsku vem peje ~ MtKI Zima
Wellness Club, Vclavsk 10, 1 20 00 Praha 2
|||\\ |J

pr vase za,avl =
,e!ake!iebap||pus!|!,ev!|nuzbo|'ov<kesveex|s!enc|nepo!ebue,a|e!ake
'
enu!nes uvdon|!,e||ds<|vo!nen'pouzeo ho'eexs!enc.ce|azasadne!ak!,
e

kdynedeo|vo!,nedeon|c

.Jnms|ovy, <adznaseodpovdnsamsob,
a|e!akesvnneb'||m za v|as!n|zdrav|.A'e!osen!rochuuhnu'odprob'emu

pf|-
rodnos!

.
'oepi|rodn|e
'
zdrave

?As| by by|o poe!|edomn|va! se, evechny

-
|s! pi|-
rodn|

'a!<y sou zdrave nebo p|nenen|n ne<odne. Lxs!u|!|s|ce zce'a p|roze-

nch p|rodn|ch |a!ek, <!ere |ovku <od s!en ako 'a!ky syn!e!cke Nyn| de
o!o,vd!on|chconev|ceadokaza!evyu'va!!a<,abyneenomne<od|y, a|eaby
by|yprospne
Nao!azku

e!oi onosku!en p|'rodn'azdrav|nekodne

ne|ze!edy odpovd!
ednoznan.Jezdee!eden prob|en, dan!|m,evproduk!echdop'kovevivy
avkosme!ce do<once v<'asckempoLavna|s!v|sepou|vaj|neenon|a!ky

pf-
rodn|

,a|e!ake

p|rodn|den!|c<e

. Rozd||ezien- p|`rodn|znamena bezznny

chem|c<eho s'oen| pvodn| nne 'a!<y, |zo'ovane z pvodn|ho p||rodn|ho zdroe,
<de!o piirodn |den!cke znamena

s'oen|m !o!one s p||rodn|m produ<!em, a' e

vyrobene syn!e!|c<y

. Jednoduchm pi|<'ademmeb! v|!amn C

o oh|eden na
po!|ebu zveneho p'|mu nebo na vrobu ve !orm dop|ku s!ravy ne|ze pou|!
vhradn p||rodn| surov|ny. oouasnsn|bychon !o! p||na||!ake nnoho rznch

nepf|rodn`ch

'a!ek, k!ere sedopo!rav|n dos!ava|spadena nnoen|n| ve!orn

'a!e<,pou|vancn<e<onzervac|.1ecnno'oge unouevyrob!v|!amn Czce'a|den-
!|c<sehopi|rodn|!ormouavz<unpro<aza|,eep||nemen|ms!ejn|nna<o
ehopi|rodn|!orma
|iespochybnos!O e!ek!unk!erchdop|n<s!ravynene nodern|med|c|na|gno-
rova!pro<aza!e|neuspcnyechpodavanvce|efads|!uac|. Mampro!orados!,e
se na s!ran<ach odoorneho 'eka|s<eho !|s<u se!kavan se zpravani o vs'edcch
vz<unu ecn psoben`, nnohdyprokaza!e|n |eebneho. Je!o nap||k|ad kyse'|na
e'agova |z ma||noveho |is!'), nna v |eb n<!erch nadorovch onemocnn|
av|e|chprevenc|,mas!nekyse||ny|adyomega3akopro!|zan!'|vpros!|edek,koen-
zyn 0'0 a<oeden z n|noadn |nnch pros!|edkvnorna||zac| |nnos! bunk |
enzyny v ramc !zv.

enzyno!erap|e

.
\noho|a!ekpi'rodn|nopvodu 'zespnvyui!!akevbo| pro!| s!arnu!|- napi|-
k|ad chondro!|nsu'!a!, g'u<osannsu'!a!, ne!y|su|!ony'me!an |N5NI ce!y|myr-
s!o'ea! CNOI sou spnn |eebnn| pros!|edky pro!| ar!rze a ar!ri!|d.
Uehydroep|andros!eron DHEAIje prohormonen, prospnm vce|e |ad s|!uac|,
souvse|c|ch se s!arnu!|n, s!en !a< !omu e v pf|pad d|me!y'am|noe!ano|u
lUMALI, huperzinu vnpoce!|nu pos'edn uvedene 'a!kysou|zo'ovanyz p|'rod-
n|cn zdroI. Nmo|adn spnee pou|!i da| 'a!kyz ob'as!| hormon- me'a!o-
n| nu. J se bn pou|va| ex!rak!y z n<!e|\ch adap!ogenn|ch by||n |enen,
euzea go!uco|a a g|nkgo b|oba, echpi'zn|ve!ek!na noz<ovou |nnos!e
do<oncezaznamenan,ak}semse zn|ni', po up'ynu!|edne hodnyodpodan.
Doplky stravy ve sportu
V
souvis|os!isesnahousoortovcedoshnou!naxin|n|hoy<onu}enu!ne
dsk
[
_
.
va!ooo!n|n|chzdro|cheneg|e D|eitee. evznannous!z nich
}e
noq
e
doda!!onoubnes!avy, a|e!ake voodobdop|kovevvy. 'n!enz|vn|vzkmn
oob|na,c|voos|edn|chdeset|e!ech, napuenonos!ivyu!||eg|n|cnnenvvku

vch|te<o|odn|honeboo|rodnden!c<ehoovodu.Vs|edkysouootinis!icke
Ty<aj|se!a<eednohoznino|dnza|navchenergetc<cn zdokreatinu.
1a!

s|ouenina}eednouzneas!ivespo!uoou|vanch|!ek.|odvsesc||en
pod-
oory !vorby sva|ove hno!y adosaen| naxin|n|ho vkonu vdsco||nch,vyadu}|-
c|ch suoanaxin|n|v<onv!|vn|n<o|i<ase<und.Vs|ovch soo!echsevyu|v
<e zven| ob}enu sva|ove hno!y.
o kea!nsezaa|aza|na!dokonce <|inick nedic|na, aoynakonecdo|akzvru
e}enapros!ooezoen, ato do<onceivo|pad. eepou|vn 'adu!dnvdv
_
<ch onn 0 g denn. |odvn| kea!nu}ee!e<!vn|do<once v ni|cn dv
<ch,e none ho u|va! a<opodornou |ebuv o'|oad neuro|ogckch onenoc
nn|,akosouHun!ngtonovachoea, anyoto!ck|a!er|n|s<|ezaavechny!ony
vrozench chorob sva|s!va, }e}ch p||<|aden e Ducnennova oogesvn| sva|ov
dys!ro!e. ~oz!ivn|vs|edkysou dosahovnyivoi|oad?aknsonovychooby.
Obviovni profesionlnich sportovc. uvajcch kreatin. z dopi ngu je ze strany
autor tchto pomluv elov. nepravdiv a naprosto neetick.
oanoz'en, s!en!onu}evpi|oad pout|ady da||ch |eg|n|chdoo|< Zn|nkJ
oinc|ch <eatnu uvd|n}a|oo|<|ad,}a|}enoneavhodnevyu|tdop|<yviv)
asoeci|n|produ<tysoo!ovnivvy kdosaen|dokona|espo!ovn|v<onnos!ia
sou-
asn <prevenci onenocnn||zrann|I, nebo dokonce < |eb zvanch onenoc-
nn|. Chc na Ion!o n|s! zdazni!, e !o!o e oo!in|n| cesta ke z|eoen| zdrav|
akdoc||endokona|e!yzc<eapsychc<ekondce.
Doplky vivy a produkty sportovni vivy nejsou pouhmi .. berlikaml"
,
jejich pouit je vyvolno nedostatenou kvalitou souasn stravy. Mohou
toti!
pispt k vraznmu zlepen celkovho zdravotniho stavu.
V bne s!rav chyb| |ada |!e<, nezby!n nu!nch < dosaen| oo!in|n|
kondi
cc
a zdav|. Ne}de }en o zdo}e ivn a enegie, nb oedev|n o

oonocneviny

,
}a<n }sou nine|n||!ky. s!opove prv<y, enzyny, v!anny, an!ioxdan!y a
ce|
|ada da||cn Vechny zn|nne |!<y oo!na|izu| vo!n| !un<ce Je}ch de!ici!
sc
neoroev|oo nko|ka dnecn, naooa<!v nkdy 'adu |e!, ne do}de kpokozc
n|
dav|. en!o

p||iv e!ek!
-
eo!onebezoen|, |n nens no uvdonua
!e.
Dop|<yvvy }sou !edy oos!ed<en dosaen| oo!n|n|ho s!avu !yzc<e a 0>
y
chic<e kondcea !edy ide|n|hoce|koveho zdravotn|ho s!avu, k nnu n 0
popu|aceve|ni. ve|n dale<o.
rea!in e m nofdn vhodnn p||k|adem, ]a< se ves!rann uIen a zce|a
n
ekodn '!ka ne s!! v ukou

nega!ivn mo!vovane opozce

ns!ojen
c|'ene nanipu|ace sve|enm n|nn|n. K !omu sevyu|v z<es'ovn| |nnos!
|neenon <rea!nu, a' eobecnvech dop|k 'ekafskouveienos!i neo en!ova-
nou v obou, <!erouneda,vesnazena|! senzace, nu!|vyd/|!se. Ne' zesed|v!,
eos|oven'|e<a||sevyadfu|opa!n,po!oenevd|, o en n'uv|, a|emnohen
rad

vau|

Je!h|ena!onsou'e<a||, oIc'nspo'upacu|cisespo!ovc.
\us|seopfi!oau!or|!u, !edyo O|ympskou |ekafskou kon|s|. 1a va<proh|si|a,
e.

zdavspo!ovec, s!avue' se ac|on|n, nemus| pou|va! dne dop'ky,

/ n|chos!a!nv!na neu n<ueaneboe dokonce nebezpen bud pro zdav|,
nebo pro!o, e ne obsanova! zakzane '!<y

. |v pos|edn zm|nnagu-
nen! sepro<azue nam!kovmi ana'zam produ<! naobsan zakzanch '!ek,
abysez|s!|'o,e

ave30 % pf|pad

sou!y!on|ezypoz|!ivn|. Mohou!ud|b!
pf|nou poz|!|vni dop|ngove z<ouky. Nako'ik }sou !a!o Iak!a zman|pu'ovan,
!Ovpods!a!ne'zedo<za!.Js!ee,eproIes|on|n|spo!ovcsouna!o'|kzas!ra-
en|,es nonudovo'|!novof|!nadnesena|e pavdvo

sounra<upou!|spor-
!ovn|vvya dop|< v po!eson'n|n spo!u

. Na dunes!an, s oh'eden na
!o,e!a!op||ru<aeuenaneeg|s!rovanmspor!ovcn,sou podobnvarovn|
ned'e|!. MohuvsUs!!,ev90 % pf|padepou|!|dop|<aspor!ovn|v|vy
!m, <do spor!u| re<reanv nc| !|!ness nebo ve|'ness, k u|!ku, an by nro-
z||oakeko'vz<o pokozen| zdrav|.
|soben|dop'< vyvy na'ovkaenespone. M'oby!edyoy!vyv|nu!o
nn
on
|n|c|a!vy, nu!nekobnaobecnpo!|pros!edn|c!v|nzveenn|vys'ed|
vyzk
u
m
nycn s!ud|, k!e sezn znodno!|e |cn p|padne e!ek!y. C!ace vyepva|
|c|n
o
seznanu pac|, vnovanych v!n pou|vanych '!e<, oyzaoa'a des|!<y
s!rr
<
Vyzkun kupodvu pokaue a !ud| !a<e obevue da'| a da'| |nne
s|o
y
a!odo<once|vonycnpo!av|ncn,!|nsp|epa<vp|odn|chzdro|cn, pfedev

vby'|nch. Jsouvncn den!!|<ovnydes|!|y '!e<,ecne!ek!en<dy!a<

dran
a-
!c<y, e !arnaceu!icky prnys| za'n vyv|e! s|'` snen < ech zo'ac| s c|'em
de<|arova!ea<o 'e|va|
Doplky stravy psob|pedev|nvpevenczdravo!n|hopo<ozen|.Jdeo!o,epo-
!eson|n|spor!ovecevys!aven nnonenv!|nu rz<uonenocnn| nebo zann|
po!oeesys!ena!|ckype!ovnDop|kys!ravy!a<epi|sp|va|<op!|na|zac|pr
cesuegeneaceave spec!|ckych p|padecn s'ou| <va'! sou!n|novykonua<o
|eg|n|s!|nu|an!y.
~|<|adene pou!|dop'<vs'ovycnspo!ecn,|des!|nu|u|!vobusva'ovenmo!y
azlepu|kva|!u s|ovenovy<onu,sn|u|zkodevas!acesva'ove hno!yve!z|cnp`-
pavynen|noooenui n!enz|!yneoovypad<uz!rennku, p|padnve!z|cn

yso-
vn|

neoonu!nenosn|en|!|esne nno!nosI|vds'ed<u pecnodu do n|| hmo!-

nos!n|ka!ego|e
Nane!s!|se an!|dop|ngove |aoora!oe nezaoyva|vdec<yn| s!uden|. napu|
c|n| !eore!|c<y nony v'v podvn| nk!erych 'eg'n|ch |!e| na vznk ne!abo-
'!, povaovanych za d<azpou!|ne|eg|n|cn |!ek |nornonI. V rnc zn|nky
o ne'eg'n|ch |!kch, k!eryn sou !zv. anaoo'c<e s!eody |pon|avn| nornony
nus<eno !ypu, nus|n upozon!, e !is|ce pro!es|on|n nespo!u|c|cn nu
zaa|ypou|va!!y!o'!<yvesnazenaby!sva'ovounno!uaznn!nagenavzn'ed
drsneho bodyguarda.
N|<do!akeadosudnepoved's!ud|, |!er oyvyv!|'a!eore!c<oumonos!n|ezu
za<zanycn '!e<vds|edku <onzunaceve'kehonnos!v|sva|ovny|nasa)a!en|cn
zv|a!, ecn poducen!| pou|va' | stove a<ce'e!oy |nornony. An!|dopngov
komse se !a<e neza|n, zda poz!vn !es!ovany spo!ovec nepa!| nez ednce.
echne!aoo|snusvybouez
-
!yzo'ogc<ycnnoren
-
Os!a!n.prvpo!one
by!ehovy<onnos!vynen
Nov generace doplk stravy
Novgeneace dop|<s!avyycnz|<aku!n|po!eoyzv|dnou!s!oupa|c|no<yna
psychckou <ond|c a poadave<odd|en|pocesu s!rnuI|. Vyso< osoon| no!vace,
n|nodnepro!esn|nasazen|api|!onsvynzpsobemsI|eseopa|u|c|s!uacenoh
ou
u|id|.maxn|nseangau||c|cnvaken<o'v!v|n oborunebovsou!n|
|nno
s
:,
zpsoo|!cnonckou navuapou|!edobd!vzn|k!zv. syndromu vyhoen
Neni nic ho|ho, ne poc!dosaenehovrcho'u | s!agnace vosobn|n vvoJ| a na
druhe s!ran na|nos! v|as!n|ak!v|!y+ os!ouc| <on<urence a !|n | nu!nos! neos|a
ou|c|vkonnos!zpsobuepe!|enemuedncmmodns!resNane!s!|v!na
!a<!oza!|ench||d|nendos!a!enoupeds!avuovhodnch regenean|cnpos!u-
pech, ech e!ek! podcenue, p|padn pon nenachz| dos!a!e< asu. Vzn|< s!u-
ace, k!e pr|no svd' < pou!| povzbuzu|c|ch pros!iedk. na| a< spor!ovc|,
zneu|va'c|ne'eg|ni prosIied<y s!|nu|u|c|spo!ovn| v<onnos!, !ak po|!c|] nana-
e| un|c, eichnnos!e p|ne|nen|ns!ennon. Nen|dvu, e se ve
spor!use!<vneses!'ev!|n po!endop|ngovchn|ezaunespor!u|c|s!
oe!|ene popu'ace, nepodleha|c|dop|ngove !o!ue, zase se s!oupa|c|<onzunac|
a|<oho|u, n|<o!|nu, <o!e|nuneboeneg|zuic|chnpo,a|ebohue|!a<erznchdog,
oadokoncepsychoIarnak.
Pod tlakem doby prost vichni chceme nebo musme bt vkonnl, spn
a lepi ne! ostatnl. zato nechceme bt unaveni a u vbec nechceme strnout.
Nen|dvu,esezainprosazovatnovyobornedc|ny,zvan
"
anti

aging nedicne
ili nedc|napro!strnu!|.Je j i ueba.protoe sociologick aekononc<yvyvo
vy
s
|z
spo|enosti nut| lidi pracovatadovyso<ehovku. Je tosvynzpsobem sp
rv
ne
pro!oeeevden!n|,e p'euenl pacovn|i !yzickeak!ivityp/iodchodudod
ch
9d
podstatnzkracuje vk.
!
Mozkov nutrienty
5naha byt |ep| ne ostatn| se neonezue pouze na po!esion|n|spo!. 5ou!ivoSt
e!oti|ids<ou p'irozenost|asouasnevyadovna spo|eenskynit'aky.Vda Se
snaivyhovtros!ouc|pop!vce po prost'edc|chodda|u|cich navunebozvyu|0|0h
vy<on!yzickypsychcky.5kutenobevuenoveanove|!<y,povzbuzu|c|ak
odo|-
nost, tak |\chos! |egenerace i a<tu'n|vkonnost. 5!oup p|odukceav ds|
ed
ku
tono osteso!inen!dop|nkvyivy, vyuvajcch nove pikove !echno|oge
pravy
pvodn|chpo!ravnovychzdoa!a<e novych,vtinou p/|odn|ch'!ek,vy<azu|c|ch
za'navespe<tun inkvevech uvedench oblastech.
Jakkoliv !yzickak!iv!avp'|pad, kdydoshne nebodokoncep'e<ro|indvidu|n
znou hladinu, zpsob| navu, k!e vak nen pouze !yzck, ale tak psychck.
Os!a!n, existence 'ov<a je zvisl na nervov innosti. Nedivme se tedy, e se
pozornost speca|stzan'i|anah'ednInonos!|stimulace nervov a<tv!yponoc|
ltek, kter nespadajl do kategorie
"
liv
"
. Kdo h|ed, nade - vsouasnosti se
netesetka!s novmi stnu|an!y (odborn se in'|k

euge|oka

, coje vy|az
pOChzejc z retiny a znamen dobre povzbuzenO. Jejich vztah < psychice, a !|m
<noz<u,nda| nzev mozkov nutrienty |nu!ren!je esky vivn ltka).
Hos!ouckva'!a !yzickeho a psychc<ehovykonue podporovna podvnm |!ek,
kte|esenjakm zpsoben pod||e|budna viv nozku ane|vovesous!avy, nebo
ovlivruj eichinnost, nap'|<|adpodpoou!vorbynervovycnp/enae nebochcete-
|i

ak!ivtor

. D|e!ou, ne-'i dokonce prncpi|n|v|as!nos!| |!ek, za/ad!e|nycn do

!e!o <a!egorie, e eich nenvykovost. Ta< se zsadn|n zpsoben |i|od

k'asic
kych

nvy<ovychdogaod psycho!arna<.
Hlavnm reprezentantem eugeroik e modafn1. Ta!o'tkastimuluje ak!ivtu
mozku
ve speci!c<ych situacch, < nim dochz' bud vds|ed<u chronc<ehopsychickno
pretrenl, nebo vrozench poruch nervov innosti (nar<ol epse- ch|onic<spavost
v prbhu dne, hypersomnie ch|onck spavos!, <atap|exe nh'y s!av
navV
at|esne s'abost. Vprven p'|pad se ]edn o situace, < nin dochz v ds'ed
<
u

p'etonizovn|

,nap/|k|adp/oekvn| nno'dnehovy<onuajeho, pod vlivem

o<o
'-
nost`, odda|ovaneho zahen||nap/|<|ad vp|o!esion|n|nspor!uetentos!av
zn
m
akop'eds!ar!ovn|hore<aans'ednyt|un),vedruhenovrozenouporuchu. V kon-
textu s t|neuebazdraznit, e modafinil psob pouze vsituaci, ktersjeho pod
vn|p/inovyaduje, anibypo ehovysazen|do|okt|ununeboabstinennfm p
/|
znakn.Svm zpsobem etedyehopoui!vyznann'ep|n'een|nnenapro
s
tc
b
ne pedavkovan|<o!e|nem. Noda!|n| e|a!kou, <!era sev prbhutoho!oroku
do
s!a|anas!ranky!|sku vsouv|s|os!|seho ,,zneu|!|m

amerckm| a!'e!y. 5p|nou

, anos!| <ons!a!u|, e navzdory eho okam!emu za/azen| na dop|ngovou |s!inu
|aIo napros!o nepochop|!e|nanav|ca
-
expos!"!onen||a!<a navykova anne!y-
|o'og|c<ynezvyuevkonnos!, pro!oe pouzebran|rozvo psych|c<enavypodv||
vennepf|znvchoko|nost|.Je|zaazen|mez| |a!kydop|ngovehochara<IeruIprospor-
tovceI povau za napros!o nesnys'ne. Ja< nep||rozena e pro!es|ona'n| spor!ovn'
a<!|v|!a, vyp'vazednoduchehop||padu- a!'e!oveoznanenadoba s!ar!u- me
kalku'ova!s!|m, epfeds!ar!ensemus|poiadnrozcv|!a
-
nabud!
-
. Nae,vnou
poada!e|, d|r|govanch med|, |e s!a!do<once n<o'ikra!od|oen, mnohdy | na
n<o||<hodn.5ams|um|!epieds!av!,coses!ane|A!'e!semus'zk||dni!aop!ovn
rozcv||!. . . Vnch p|'padeche!oe!s'o|!|,a!o!ehdy, <dy!en!a!|e!sou!|
vprbhuednohodne v nko||<a discp||nach, neboabso|vue nko||<vy|azovacich
souI|,op!snep|||piesns!anovenmasovmharmonogramem.Um!es|pied-
s!av|!, e byse nap||<|ad vdivad|enko|ikra!od<'ada' zaa!ek p|eds!aven!
La!kam, k!erena<m zpsobem ov|vnu|mozek, anbyseedna|oo!ypc<e

navy-
<ovedrogy

n||c|osobnos!|pozoruhodnee, ev!|napsycho!arma<aan!epi|ep!k
!ak!onega!vn psobinebo mezpsob|!zasadn|znnyosobnos!, se!ake i|<a
chy!re drogy. Term|n drogae vakve|m| zavad|c| abnepopu|acivyvo|ava asoc|-
acesn|m, coenebezpene, ba pi|mo|vo!ohrou|c|.Term|n droga sem|mocho-
dempou|va|proproduk!yzce|anev|nne,akm|sounapiik|adsuene|e|veby|iny.
V pflpadi mozkovYch nutrientl se nejedn o nvykov drogy.
Vz<ummonos!|vyu|!|pi|rodn|ch |a!e<!oho!o!ypu |n!enzvn pOkraue-ae!o!ak
spravn. By'o!omu !akodakvaa nen| nemen|dvod s!im p|es!a!. 5na'me se
p|eceb!zdrav|,v<onn'achceneodda||! opo!ieben|as!arnu!|adovyso<ehov<u|
Bozhodn!onen`n|c,co bym|aa<as|
-
s!a!n|<om|se
-
za<azova!. Vdy! nadruhe
s!randek'arue,ebyses!a!m' ozdrav'obans!ara!.
L!ek! !ch!o |a!ek zpsobue vras<y |egs|a!|vn|n organm, p|edevim vak |r|!ue
vrobce|e|v,<!eime|chvo'nprodeznansnuezsky. Nan|pu'aces nIorma
cem, z<res|ovan|vs'edkvzkumu, vypou!n` kou|ovec'ony apop|anchzprav,
!osou zbran!arnaceu!ckeho prmys|u vbo pro!| pou!p|irodn`ch 'a!ek, k!ere
nesoupa!en!ova!e|nea!edyan|neregs!rova!e'neako'e|voae|chve|kouc!nos!|
enep||!omnos!nep||znivch ved'e|ch |n< Inarozd||oddr!vev!|ny|e<I.
Doka!egoriemozkov nutrienty spada|'a!ky,<!ereprochaze|donoz<u,<deov|v-
u|vvuneuron Inozkovchbun<nebopoz!vn psob| na ecn |nnos!. 1|n
dochaz|kez'epen`nervove|nnos!|,z'epuesenervosva'ova<oord|nace,odda|ue
seprocess!arnu!|.Noz<ovenu!r|en!ysouurenypropou!`uIre'a!vnIzdravch
||d`, nesou!o!edy |ekyv pravem s|ova snys|u. N|cmene|ch e!ek!evyu!e|n
i vp||padech,<dyee|chkonzumen!pos!|ennakmonenocnn|m.Vdeckes!u-
de bn pop|su|ech p||znv v||v na zdravo!n's!av. Jsou prospne napfik|ad
v pbhu |e<onva'escencea obecne 'ze charak!er|zova! a<o |!<y. odpor
u|
|
neoozesi|u|c| e!e<! s!anda|dn pou|vanych 'ek V pohu pos'edn|ch
nko
|
<a
des'!ek 'e! rea||zovane s!ud|e ukza'y, e n<!ee z n|ch | samyo soo nebo
Ve
sms| do<ou vyes|! nk!ey ze zdravo!n|ch poo|em, an| oy by|y pou|!y q
V!|nou se!o !y< chorob, k!ee ma|spo!os! snnos!|ne|vove sous!avy
n

o
noz<u Nan!kou menune ?aknsonovuchorobu,A|zhe|merovu chorobu,
z
-
!rouenoumozkom'n|sk'ezunebodokoncenco!ak

bneho

a<osoudep
es
e
neoos!avya<u!n|i chon|c<epsychosona!c<enavy|navovysyndronI. P|i
oda
nab|z|ohromnemonos!|- n||bychomvnova!pozornos!echv\u|!|,s!en
a<o
psooen|'!e<!o!onych s!m|,k!eesev'dskenorgan|smubn!vo||abud
pod-
pou|| op!|na||zu| p|ennu |!ek, neoo zvyu|| |mun|!ua dokonce podporu|moz-
<ovounnos!.|opmes|p|o!ok!ce nk!e|eneznn|moz<ove nu!ren!yas!-
mu|an!y, v!nou dos!upne !a<evCR a5.
Dimetylamino-etanol (DMAE)
Vogansnup|rozenp|!onn|!ka,zn|se!vo|izk|adn|p|enaene|vovychvzru
chace!y|cho||n.Lxpermen!|nse poda||oprokza!,eehodop|nkove pou|!le
ve'm|u!enev|ad s!uac|, znchnaednom p|u s!o|s!nu!|ana duhepro!e-
s|on|n|spor!. DNALedos!upnyvo'nvsamos!a!ne !om nebovrznychkomo
nac|ch. 5ouon e oven nao|zen v |ekove !o|m |Dmaes!ad 5!ada Chee
GnbH,vU5Asounzvy!a<ovych'ekod||neI.DMALs!|mu|uenenvykovouabez-
penouces!ou nnos!ne|vove sous!avy- podpoue schopnos! vnimn|podn!,
pos'ue pam, z|epue schopnos! <oncen!race a odo|nos! pro!| psychc<e nav
abrn|pok'esu <va|!y mo!orc<e koo|d|nace.Vesv!sepou|v komlazeni, po
spnyep poruchch uen|aud!|,!|p|c|chn|nym|!ormam|men!|n|re!a|dace.
asoc|'n|hocnovn|, dys'exea dysgra!ie, p||padn hyperak!v!ou. aimave is!e,
eD\ALdo<enahrad!nvykove|eky,!zv.psycho!a|ma<a,p|edev|mz|adyan!e-
!amn,a'!a-b'o<!oa!ricyk||c<ychpsychos!|nu'an!,cosouan!dep|es|va.DMAL
eve'mu!eny|vespor!u' |de|n|pos!ede<po!i nedos!a!ku kys||ku |hypox|eI
ve
vysokych nadnois<ych po|ohch.
S-hydroxy-tryptofan (S-HTP)
Ta!o|!kaeodvozenaodan|no<yse||ny,zvane!ryp!o!an.Je'mnedos!a!<em!p|odha-
demv|cne20 % popu|ace.a!oh|avn<uc|ap|jca'<oho'u ~ou|!|end|kovno
pro
s!ene e'y a<ov pi|pad DMAL. on ep||rozenou '!kou| Organ|smus novyu|
v
k!voommoidnvyznamne|!<y,zvaneserotonin. `ennavozuedob|oun|adua
sou
-
casne!akes!aveon|mkanenempo!vorou vyznannehohormonu,zvaneho
mel.

tanin, znmeho|nnehopros!ed<upro!| nespavos!|,ngren,s!rnu!|arakov|n.

D,l fenylalanin (DlPA)
Jedn se o |sms op!|cke D- a L !o|my esenc||n|amnokyse||ny. A<!|vue !voo
azes||ue e!e<!vmozku se !vo|c|ch endogenn|ch op|!, zvanych endor!|ny
|'!<
y,
navozu|c| poc! pohody aomezu|c| |n!enz|!u bo'es!|I. Endor!|nyvznika| p|oze
no
u
ces!oupodv||vemde|e:|va|c'!yzc<ez!eneooaku!n|hos!esu,vyvo|aneho
bo'e
s!|
azann|m DL|Aesouasn s!inu'an!, po!o e eho pou!|vhodne pro podporu
d'ouhodobchneboopakovanchnronchIyzckchv<on.Pokzne!akepoz|-
!|vn|v'|vna|n!enz|!u sexu|n'dos!|vos!|,espnp| zv'dn|depresea z<os!|
a|zeho!akedoporui!akone|e<ove/een|bo'es!|vchs!avlnapi|k'adp|zn!ech
<'oubI. ?ou|v se spn <onezen|poc|!uh'adu.
Kyselina gama-amina-mseln (GABAI
1a!o |!ka s|ou|ako!zv. |nh|b|n'neuro!ansn!er, a' epaadoxn souasn)a<oa<!-
v!op|enny'!ek.V ogansnuvzn|< p/irozenou ces!ou, s!enakoodn odvo-
zen |!ka ganahydoxybu!yr!, ||| kyse||na hydroxynse'n |GHBI. Ob uvedene
'!kypovau`'egs'a!|vn|orgnyza kon!oveznl conakonecved|okzkazu vo|neho
podeeGB,nko'ivvakGABA.V p/|padGHB!o!|dochze'okezneu!`ehoe!ek!u
<onbnac| s a'koho|en. GABA sn|ue nadnnou vzuvos! lexc|!ac|I no!orickeho
cen!a, !akeenapf|k|adprospn pro s!are osoby nebo hypea<!vn|d!|. |onh
udova!rovnovhunez|vzuen|n a !|unen nervovch bunk, navozues!avuvo'
nn`are'axace. Ds'ed<enepoc|!euIoreazes||en|pro!<u ze sexu. Nk!eespo
!ovceas!nouc|osobye|eIe<!za|n !akepo!o, epodpou}e uvo'nn| s!oveho
hononua!|nz'epueregeneac a!vobu sva|ove hno!y. Kron!ohozvyuevy!
va|os! soubn se z'epen|n kva|!y s||ovvy!rva|os!n|ho v<onu, po!oe zvyue
|n!enz!up/enny zsobn'ch !uk na pohybovou eneg||. ?ro nnoho ||d| e vyu|!e|n
kez|epen|zdravo!n|hos!avu-s!ab|||zue!o!kevn|!'a<,po!|auebo|es!,sn|u|erz|<o
vzn|kusva|ovchk/e|aonezue|n!enz|!uproevprenens!un|hosyndronu |?N5I.
Acetyl -L- karnitin (ALe)
?/|rozen |!ka, akovechnyza!|n uvedene 'de'n| ak!v!orne!abo||snu |pfenny
|!eknaenerg||I.ALLeedn<ounez|s|oueninan,podpou|c|n|vyu!|!ukp|!vob
pohybove enegea do znane n|ry | pro |n!enz|I|<ac| ne!abo'snu ne:vovch bun<.
?sob|!edyaknanenovou, !ak nasva'ovou!<. 5nadnopron|k donozku, kde se
spo|upodJ`na!vorbace!y|cho||nu.1en!oe!ek!ses|!spsoben|nUNA|.T|npden
podporueegenean|schopnos!noz<u.bn|degeneac|nevovchbunka!akeone-
zuenega!vn|dopads!resuanavy,vzn|k'chvds|edku!yz|ckeapsychc<ez!e.
NADH
`a!o |!kaeda||z /adyp'|ozenvogansnuvzn|<a|cich.Je|
-
edu<ovan
-
!orna,
zkrcen oznaovan a<o NAD, |'| nko!nandd|nuk'eo!|d, e napros!o nezbytn
vnechansnup'enosua!vorbyeneg|e.
Byliny jako zdroj stimulant a mozkovch nutrient
Na!on!o n's!uvedupouzen<o||kpi|<'advyu|!` by|n akopi|odn|ch s!|nu|an!
apros!edk, vyu|!e|nch <obranpro!nav|s!nu!|.
Schizandra nsk
Lx!ak!z!e!oby'|nyobsahue nko|kchen|c<yod|nchs<upn '!e<- '|gnany,scht-
zandrn,be!asch|zandr|nadeoxysch|zand|na|!ku,zvanougons|nAVpi|padopa
kovanho pouiti zVuje prirozenou odolnost organismu proti chorobm, naVOZuje
pocit vitln energie, pOdporuje fyzickou vkonnost a sexuln aktivitu. Vyuv
S
e
u osob trpcch nervovou slabosti, zapomntlivosti, nespavosti a bolestmi hlavy,
pro
toe krom jinho i celkov uklidruje
Verba mate
Extrakt z tto znm byliny slou jako siln stimulant a metabolick aktivtor
.
Obsa_
huje kofein a stopy theofylinu a theobrominu (ltek prbuznch kofeinu s podobn
mi
inky). Vynik tak mnostvm tanin {trslovina, obsaen tak napr. v erven
m
vnul. proto je typick svou svravou chut. Potlauje chut k jdlu, podporuje spalovni
tuku a tvorbu energie z glykogenu.
Gingko biloba
Z list tohoto vvojov nejstarho listnatho stromu se izoluj ltky, zvan gingkolidy
, co
jsou alkaloidy, specificky psobc na mozek. Tak ony jsou ji pouvny i v lkov form,
predevm u starch lidi. Potlauj naprklad huen v uch. Krom toho zvyuj
odolnost
proti nedostatku kyslku v mozku {bnmu pri sklerze), brn riziku jeho otoku. Sniuji
sedimentaci ervench krvinek, a tak psob preventivn proti tvorb krevnch vmetk
{napr. prl kreovch ilch nebo po operacch). Maj dokonce protindorov efekt
Bacopa moniera
Extrakty z tto kvtinky se pouvaj jako antioxidant. adaptogen a nervov tonikum,
oddaluj rychl nstup navy a vyerpn a omezuji rychlost strnuti. Uplatn se tak
v rekonvalescenc po razech a pri nelkovm zvldn epilepsie.
FosfolipidV
Je to soubor nsledujcch ltek: fosfatidylinositol, fosfatidylserin, losfatidylcholin a los
fatidyletanolamin. Jedn se o odvozeniny tzv. fosfoglycerolu (z nho vzniknou esteri
fikac vylmi mastnmi kyselinami!. Jsou znmy tak jako tzv. rostlinn lecitiny. Sta
bilizuj stav a innost vech bunk dky stabilizaci bunnch membrn. Przniv psobl
na innost nervov soustavy, zlepuji schopnost ueni a zpomaluJ proces strnutl.
Huperzin
Z jistho druhu liejnku se izoluje al kaloid s uvedenm nzvem. Jeho
"
specialitou
"
je vznamn przniv psoben na pacienty, trpc Alzheimerovou chorobou.
Vinpocetin
Dali prirozen ltka, jej vroba pro lebn ely se realizuje premnou vincaminu,
izolovanho z kvtinky zvan zimostrz. Je dostupn v lkov form pod nzvem
Cavinton. Podporuje vyuit kyslku v mozku a souasn v nm aktivuje vyuitf glu
kzy. Zvyuje elasticitu ervench krvinek, kter tak mohou proniknout i do nejten
ch kapilr a tm do vech koutek tkni, vetn mozku Sniuje sedimentaci, a
tak
vznamn redukuje riziko mozkov mrtvice.
Doplky stravy vhodn k pravidelnmu uvn
V|!am|ny, n|nerayastopoveprvky, koenzym Q,_ 'ka|n|t|naace!y'L-karn!n, CLA,
GLA, onega3, squa||n, !okotreno|y, ant|ox|dan!y |sms|I, an!hokyany, ch|m orga-
nckyvazan,ko'os!um,taur|n, be!a 1 ,3g|ukan,vnpocetn, kyse|na '|stova, kyse||na
a'!a||poova, kyse||napanto!henov, pregneno|on, DHLA, arg|nn, phospha!dy|ser|n.
Pouit a citovan literatura
AIkns, R. Nov revolutnf dieta doktora Atkinse. ?raha. Co'unbus,2CCC
Bagg,?C Braggova, P Sokujfcl pravda o vod. O'onouc |onIana,1996
Co|gan, M. Nov vliva. |aha.Ca'!onaBohena, 1 999.
Cooper, K. H. Aerobick program pre akt(vne zdravie. Ba!|s'ava Spot, 1 986.
Cernck, M. J. Cesk kuchaka podle krevnch skupin. |aha. LnnenI,2CC1.
~oiI, P Zdrav vliva - nejen pro leny. ?raha. |agna, 1 999.
|o|I, P Obezit odzvonno. |aha.|kar,?CC.
~oi!, P Jak strout pomalu. |ana. Lva Babicka, 2CC1 .
|o|I, P Sport a sprvn vliva. ?raha '<a,2CC2
~oiI, P L-karitin -pro zdrav a krsu. ?raha. Svoboda 5ev|s, 2CC4.
a|ner,V

a <o|. Obezita. |aha. Ca|en, 1 997.

|ar!ykova,V. Hladovn pro zdrav. Beneov.5IaI, 1 999.
?o|'ner,U., 5chne'ze5andIneova,B.$okuj(C pravda o potravinch.
O'onouc. |on!na.2CC1
5haron, M. Modem( vliva od A do Z |aha. Luronedaes, 1999.
l
Internetov zdroje informac
www.celiacdisease.com - podrobnos!|oce'ak|.
www.mercola.com - |n!ene!ove s!rnkyd.Meco'y.
www.RosedaleMetabolic.com- n!erne!oves!rn<ydr

Roseda'ea.
www.wellnessresources.com nebowww.bioscience.org -|n!onaceolep nU+
Zdroje informac o vivovch stylech
www.heartinfo.org -The ea!|nIona!onNe!vo<
www.americanheart.org - heAneican ea!Assoc|a!on.
www.nih.gov -TheNa!ona| |nsI|!uIeso! Hea|Ih.
www.aier.org -TheAner|can |ns!!u!e!orCancerBeseach.
www.eatright.org/adap1197.html -1heAne|can D|e!e!|cAssoca!|on
Pos|!on o! !he Anercan De!e!cAssoca!on.Vege!a|an D|e!s
Journa'o!!heAnericanDe!e!|cAssoca!|on.
www.perm.org/health/lnfo_on_Veg_Diets/protein.html -
The ?hyscansConn!!ee!or Besponsb|eMed|c|ne
-
1he?ro!e nMy!h -
The Bu|'dngB'ockso! '|!e

.
www.hcf-nutrition.org/general/bonehealth_wh.html - HFCNutr!on
|ounda!on

Vonens Hea'!h. BoneHea|!handooy

byDr.JanesAnderson
!ron !ne Univers!yo! en!ucky.
www.cnn.com- CNN news report

ear!Assoc|a!on !ovanagans!|ov-carb
die!s

byL'|zabe!hCohen,Narch20, 2001
www.drmcdougall.com/debate.html -zvydis<use,k!aeouved'|d.Onsh.
dr.McDouga'',o.Ve',d.Lcke'adr.|ank.
www.hsph.harvard.edu/nutiritonsource/more.html - podobnos! onove
vyvovepyrand.
www.naturaldatabase.com - vdecken!ornaceodop||c|chvy|vy.
www.farmacopia.com - vdecke |n!onaceodoo'c|chvyvy.