Revoluce v len vech nemoc

Copyright 1995 - Hulda Regehr Clark, Ph.D., N.D.

Copyright CZ 2011 - Zapper Technology
Vechna prva vyhrazena.

Komern en i pouit jakkoliv sti textu v knize uvedenho, mus bt

psemn odsouhlaseno majitelem autorskch prv pro eskou republiku.
Peklad: Ji Wojnar
Korektura: Pavel Eiselt
Sazba: Vladimr Bilavk

Podkovn vydavatele
Drte v rukou aktualizovan vydn knihy Revoluce v len
vech nemoc" od Dr. Huldy Regehr Clarkov. Jde o zcela nov a kompletn peklad. Tato kniha obsahuje mimo jin tak texty, kter byly
ureny pouze pro eskou a Slovenskou republiku, pro toto aktualizovan vydn. Tyto texty byly zaslny samotnou Dr. Clarkovou bhem
kvtna-ervence r. 2009 pi vzjemn korespondenci mezi pan doktorkou a vydavatelem tto knihy. K aktualizacm tto knihy ji bohuel
nedojde, nebo Dr. Clarkov zemela v z 2009.
Tato ena pinesla lidstvu nesmrn mnostv informac a mnoho
zcela novch lebnch postup, kter pouv s velkmi spchy miliny lid na celm svt. Jsme pan Clarkov vdni, e jsme dostali
monost jej knihu vydat a vme, e mnohm lidem bude tato kniha
pomhat zbavit se svch zdravotnch problm.

Obsah
tenm...................................................................................9
vodem....................................................................................11
Pslib.......................................................................................12
Zdrav ohrouj jen dv vci..................................................13
State se zdravotnmi detektivy ...........................................14
Objev........................................................................................16
Vechno m vlastn frekvenci...............................................19
Selektivn popravy elektrickm proudem"..........................20
Biologick zen..................................................................22
Nien patogen (zapping)....................................................23
Bioradian spektrum............................................................26
Funkce zapperu.......................................................................29
Nien pevajcch patogen...............................................30
Rady pro pln zatenky .................................................32
Kompletace zapperu.............................................................33
A te vechno propojme......................................................35
Pouit zapperu......................................................................38
Jednoduch pulstor..............................................................38
Pouit jednoduchho pulstoru............................................40
Paraziti a zneitn...............................................................41
Nejhor z parazit................................................................43
Zneitn..............................................................................43
Zneitn rozpoutdly.........................................................45
Zneitn kovy.....................................................................45
Mykotoxiny...........................................................................46
Fyzikln toxiny....................................................................46
Chemick tdxiny...................................................................48
Pro vlastn onemocnme?.....................................................50
Len sama sebe...................................................................52
Jak se lit.............................................................................53
Cesta k zdrav........................................................................54
Bolesti od hlavy k pat............................................................56
Ptrn po bakterich.............................................................58
Co kde hledat........................................................................58
Bolesti prst nohou...............................................................59
Upravte si pH........................................................................61

Bolesti chodidel....................................................................62
Bolest paty............................................................................64
Bolesti nohou u dt...............................................................70
Bolesti nohou u dosplch....................................................71
Fibromyozitida a fibromyalgie..............................................74
Bolesti kloub a artritida.......................................................77
Bolest stehen.........................................................................83
Bolesti v kylch...................................................................84
Bolest tsel...........................................................................86
Bolest v bedrech....................................................................88
Bolesti v podbiku...............................................................92
Bolesti aludku.....................................................................93
Apendicitida..........................................................................96
Bolesti v moovm stroj.....................................................96
Syndrom podrdnho steva, kolitida a spastick trank. 97
Crohnova nemoc...................................................................97
Bolesti bicha.......................................................................103
Intersticiln cystitida..........................................................103
Bolesti dlohy......................................................................103
Neplodnost...111
Problmy s prostatou...........................................................117
Bolesti v boku......................................................................121
Bolesti aludku a stev........................................................123
aluden ved.....................................................................124
Brnin kla.......................................................................125
Respiran onemocnn.......................................................126
Bolest prsu...........................................................................133
Citlivost prs.......................................................................134
Bolesti u srdce.....................................................................137
Bolest na hrudi....................................................................139
Bolest hrudn ptee.............................................................140
Bolest v ramenou.................................................................140
Bolesti v nadlokt................................................................141
Bolesti v lokti......................................................................143
Bolesti v zpst..................................................................143
Bolesti dlan a palce............................................................143
Bolesti prst.....................................................144
Bolesti v ztylku..................................................................144
Bolesti pod hrdlem..............................................................144
Pote s temporomandibulrnm kloubem...........................146
Bolesti zub.........................................................................146
Bolesti v krku......................................................................147

Bolesti o............................................................................148
Bolesti hlavy a migrny.......................................................150
Bolest u.............................................................................154
Bolest v temeni hlavy..........................................................157
Nebolestiv onemocnn
158
Cukrovka.............................................................................158
Herpes.................................................................................163
nava .................................................................................165
Kon problmy...................................................................170
Bradavice.............................................................................176
Tasemnice............................................................................177
Chipka................................................................................181
Horeka...............................................................................183
Roztrouen sklerza a amyotrofick laterln sklerza......184
Vysok krevn tlak...............................................................189
Glaukom (zelen on zkal)...............................................192
Zubn kaz.............................................................................193
Svalov onemocnn...........................................................196
Univerzln alergie..............................................................199
Alkoholismus
.............................................................................................
203
Epileptick zchvaty...........................................................205
Problmy s vhou................................................................211
Problmy se
spnkem...214
Kvasinkov infekce..............................
..............................................................218
Onemocnn zpsoben motolicemi...220
Plen a snen citlivost.224
Deprese
............................................................................................
226
Maniodepresivn psychza
.............................................................................................
227
Schizofrenie
............................................................................................
230
Autismus. 232
Pote s trvenm
............................................................................................
235
Alzheimerova choroba
.............................................................................................
237
Demence a ztrta pamti
............................................................................................
240
Prodlute si ivot...................................................................242
Strava...................................................................................242
Dostatek kyslku..................................................................245
Inkontinence........................................................................254
Pote s trvenm.................................................................255
Diabetick dieta pro seniory................................................261
Tes......................................................................................266
nava..................................................................................268

Onemocnn srdce.269
Pocity tlesn pohody272
Ztrta sluchu..273
Nespavost..273
Zdrav nvyky..274
Jet nejsme tak sta.274
Umrn.275
Lba rakoviny.276
Dal choroba zpsoben motolic276
V tmu s rozpoutdly..277
Seznam produkt obsahujcch propylalkohol 280
Uzdraven po vylen rakoviny .281
Bylinn kra proti parazitm282
Preventivn protiparazitn program ..286
Protiparazitn program pro domc zvata287
Po parazitech jsou na ad kodliviny .290
Ptrn po bakterich.290
Pomozte i sv rodin 291
Aflatoxin292
Lba HIV/AIDS.294
Metoda lby295
Produkty asto kontaminovan benzenem296
Plny do budoucnosti297
Lba bnch nachlazen..298
Tasemnice a roztoi..298
Plsn a nachlazen .300
Lba302
Bezplsov dieta.304
Prevence ..305
Len symptom 306
Skuten zdroje vir.307
O moudrosti tla
aneb pro nm kodliv strava tak chutn310
Nejezte nezdrav vci jen proto, e v nich je nco,
eho si tlo d. Snate se zjistit, co v nich je,
co tlo poaduje. Tuky? Sl? Nebo snad krob? .310
Sl...310
kroby ..311
Cukr..311

Nechutenstv........................................................................312
Vyzrajte na sv chut...........................................................313
Nvrat k normlnmu stavu.................................................314
Toxick strava ....................................................................315
Plesniv potraviny...............................................................316
Poute se od domcch zvat..............................................324
Jak si jednodue vylepit ivotn prosted.........................326
Pozor na ruce.......................................................................326
Pran prdla ........................................................................327
Kuchysk nvyky .............................................................328
Pe o domcnost................................................................330
Otevrat okna? ....................................................................331
Topen..................................................................................332
Jak na roztoe......................................................................333
tyi oistn kry .................................................................334
Chrup...................................................................................334
Strava..................................................................................342
Tlo.....................................................................................351
Domcnost...........................................................................356
Nepirozen chemiklie a kde je hledat: .............................361
Bioelektronika.......................................................................363
Testovac desky...................................................................363
Konstrukce Syncrometru.........................364
Materil pro testovac pult...............................365
Zhotoven testovacch desek...............................................365
Pouit genertoru frekvenc ..............................................395
Recepty...................................................................................403
Npoje.................................................................................403
Jdla.........405
Recepty na prodn tlov produkty....................................409
Recepty na prodn kosmetiku............................................419
Recepty na prostedky pro domcnost.................................420
Recepty k zlepen zdrav....................................................422
Frekvence patogen.............................................................436
Vlnov psma jednotlivch td organism.........................436
Obrazov ploha ................................................................450

tenm
Nzory a zvry obsaen v tto knize pochzej ode mne (pokud
nen uvedeno jinak). Zde publikovan poznatky vyplvaj z mho vlastnho vdeckho vzkumu a studia specifickch chorobopis pevn
mch vlastnch pacient. Chtla bych zdraznit, e jsme vichni jedinen, a moje lba proto me psobit na kadho trochu jinak. Pokud
je to vhodn, udvm v nkterch ppadech doporuen dvkovn.
Ale opakuji znovu: kad z ns je trochu jin, a jako pi kadm novm
lebnm postupu by i zde ml bt uvn zdrav rozum.
Lebn postupy popsan v tto knize nejsou zamleny jako
nhrada nebo zmna za konvenn lby. Bude jist vhodn, kdy
budete ve dkladn konzultovat se svm lkaem nebo medicnsky
vzdlanou osobou.
V knize upozoruji na ptomnost mnoha ltek zneiujcch nae
potraviny a dal produkty. Jejich ptomnost jsem zjistila pomoc vlastnho vynlezu, znmho pod nzvem Syncrometer. Uvdm zde
detailn nvod ke stavb a pouvn tohoto pstroje, take si kad
me ovit m daje vlastnm menm.
Syncrometr je mnohem pesnj a vestrannj, ne nejlep dosavadn testovac metody. Uvedena je rovn metoda urovn stupn
pesnosti. Umonno je vak pouze zjiovn kladnch i zpornch
daj, ne jejich kvantifikace. Tolerance je asi 5% dle sniovateln
opakovnm test.
Je vc veejnho zjmu vdt o vskytu kodlivin v libovolnch
produktech. Nejlep pak je se jim vyhnout, jak neustle doporuuji.
Tato doporuen je teba chpat jako snahu upozornit a chrnit veejnost ped vlivy kodlivin, nejde o dnou statisticky vznamnou analzu. Mm zbonm pnm je, aby jednou producenti, s pomoc mho
elektronickho zazen, dodvali mnohem ist produkty, ne dnes.

Vnovn
Tuto knihu bych chtla vnovat vem, kte mne navtvili. Ponaje pan R. Biebl, kter byla v roce 1963 prvn,
a do dnench dn. Hodn jsem se od nich nauila a
musm ocenit jejich odvahu, inteligenci a vli.

Podkovn
Mj obdiv m Geofrey, mj syn, kter u spolench
nedlnch vee naslouchal mm divokm npadm".
Tuto knihu jsem mohla napsat jen dky jeho trplivosti, laskavosti, obtavosti a ochot sdlet sv znalosti elektroniky
a vpoetn techniky.
Velk dk zaslou Frank Jerome z DDS za zapjen
sbrky parazit. Mnoh ppady naich pacient mohly
skonit tak astn jen zsluhou jeho snah o omezen pouvn kov v zubnm lkastv. Dkuji tak Lind Jerome za
to, e se o ns trpliv starala. Podkovn za velikou
pomoc zaslou Edna Bernstein.

10

vodem
Nemocn jsou kvli svm penzm i nehmotnm statkm dreni
jako rukojm" u odedvna. Lkae i primitivn prodn litele
obklopuje jaksi mystrium - uvaj toti byliny i chemiklie, zaklnadla i jasnozivost", aby pomohli nemocnm pi len. Farmaceutick prmysl" (lkai a jejich dodavatel a pojiovny) dnes pohlcuje podstatnou st pjm pracujcch. Nebylo by snad lep, kdyby
se vichni tito nenasytn sluebnci mohli vnovat teba zahradnien,
nebo jin uiten prci? A nebylo by asn, kdyby se k nim mohli
pidat i vichni bval nemocn?
Nejslibnjm objevem popsanm v tto knize je velk innost
elektiny pi nien vir, bakteri nebo parazit. Mete pak klidn
vynechat nvtvu u lkae? To jist ne, protoe likvidace pvodc
nemoci nikomu bezprostedn nenavrt zdrav. Avak pi kad dal
nvtv vm bude lka chemiklie z tla kupodivu odstraovat, msto
aby je tam dodval.
Mon nkoho napadne, e bych takov vynlez mla co nejrychleji patentovat. Radili mi to hodn asto, ale nakonec jsem se rozhodla
jinak. Kdy budete zdrav, pome to i mn, mm dtem i vnouatm. Patentovn vynlezu by jen komplikovalo cestu k tomuto cli.
Svt mus opustit temn vk medicny a zjistit pravou pinu infekc a
onemocnn. Musme a meme bt pedvojem novho vku, v nm
budeme t bez zbytench nemoc, jako cukrovky, vysokho tlaku,
rakoviny, AIDS, migrn i teba lupnky. Pi novm pojet lby bude
kad choroba poraziteln.

11

Pslib
Vstupte do novho ivota bez chronickch nemoc. Opuste ten
star, kter vs ml za vzn. Zkuste nco novho.

Toto vzen nem stny, pouze hranice vymezujc n prostor. Uvnit

tch hranic je nae zastaral mylen, ale za nimi se nachz nov, vybzejc k oputn temn vzesk kobky pekroenm pomysln bariry.
Seberte odvahu k pijet novch idej - a pak se nemoci velmi pravdpodobn daj na stup. Mohou bt minulost u za pr tdn.
A u jste vn nemocn nebo trpte jen" njakou leh chronickou
chorobou, jist u jste si poloili otzku: Pro zrovna j musm mt
takov problm? Je tady njak monost, jak se toho zbavit?"
Lka vm jist docela pesn vysvtlil pinu va choroby i onemocnn vaeho dtte. Teba tak, e encefalitidu vaeho dtte zpsobil
virus Coxsackie, kter napadl jeho mozek. Modlte se, aby to imunitn
systm dtte zvldl. Sice u dobe znte pvodce onemocnn, ale proti
jeho invazi jste pln bezmocn.
Kdybyste mohli mt psloven ti pn, pravdpodobn by znla:
1. a to m dt peije;
2. a mu nezstanou dn trval nsledky;
1. Boe, provzej ty bjen doktory a sestiky, kte ste teplotu
a zkladn ivotn funkce mho dtte pod kyslkovm stanem.

12

Co kdybyste te mohli prost otoit knoflkem, a do t minut

vyhubit vechny Coxsackie viry v dtskm tle?
Co kdyby se to obelo bez vedlejch ink, a virus by se nikdy
nevrtil?
V tto knize se dozvte, jak to jde udlat. Zjistte, pro dt vbec
encefalitidu nebo jinou nemoc dostalo, a jak se tomu pt vyvarovat.
Pokud se vm to bude zdt spletit, postupujte po krocch: nejdv
se podvejte na elektromagnetick signly vyslan vemi ivmi
bytostmi. Pak si zjistte individuln frekvence, na nich viry, bakterie
i paraziti psob. Pak jejich frekvence mete zat ruit a tyto organismy nsledn uhynou. To ve je zleitost na nkolik minut!

Zdrav ohrouj jen dv vci

A u jde o chronickou navu (ALS), neplodnost i jin problmy,
nezle na dlce a sloitosti seznamu individulnch symptom. Jsem
si jista, e roli hraj pouze dva faktory: prvnm je zneitn, druhm
paraziti i oboj souasn. Nedostatek pohybu nebo vitamin, pozmnnou hormonln hladinu apod., nikdy nemm za hlavn pinu.
een je prost:
Problm
Paraziti
Neistoty

Nejjednodu lba
Elektronick a herbln lba
Vyhnout se jim

Ptrn po vlastnm zdrav vyaduje odvahu. Naplnni optimismem a

odhodlnm pak mete doshnout stejnch zzrak, jako m pacienti.
Dalm pozitivem je, e to nen nijak nkladn. Lba vs pijde na
pr set, ppadn pr tisc korun.

13

State se zdravotnmi detektivy

Jakmile se zbavte vlastnch chorob, pedvete ptelm a rodin
jak se to dl. Rodinn problmy jsou spolen a jejich een se tm
znan zjednoduuje. Mete si vst mal denk, kter se pak stane soust rodinnho ddictv, podobn jako fotografie. Jestlie teta, v otec
nebo bratr trpli cukrovkou, a vichni se po seznmen s touto technologi a zpsobem lby uzdravili, jist stoj za to, aby se o tom dozvdli i vai potomci.
Povimnte si, jak moc se mohou sdlet nkter choroby v rodinn
linii - nejsou to vak zddn geny, ale sdlen jedn stechy, stolu,
nkupnch pleitost nebo spolen zuba!
Mnoh problmy pak mete doslova vyddit. Vylte znty stnice, vrozenou" svalovou dystrofii a rozbijte tak vru v osud v podob
nevyhnutelnch rodinnch genovch dispozic" k tmto onemocnnm.
Vneste do rodiny novou nadji odhalenm skutenho pvodu vaich
chorob. Zante si znovu vit svch gen, kter sice uruj barvu a typ
vlas, ale u ne to, zda budete mt ple. Uruj barvu vaich o, ale ne
jejich choroby. Geny po pedcch vm pedaly to dobr, to patn zpsobuj paraziti a chemick zneitn.
Prvnm krokem, kter muste uinit je likvidace vech pvodc onemocnn. Me to bt i otzka ivota nebo smrti.
Vyhuben invazor je dleit, pesto vak jen prvn krok. Uzdravit se znamen vce ne si zachrnit ivot. Pot jsou na ad sloit
otzky: Odkud se vzali ti paraziti a neistoty? A pro s takovou intenzitou napadly prv mne?

14

Proces postupnho zneiovn tla se odvj jako romnov pbh.

Pohldnte ble, abyste spatili cel to panoptikum titrnch kdc,
kte se nenavn sna opanovat tlo, kde je ale dr na uzd mocn
imunitn systm, a pedevm jeho bl krvinky. Ale podvejte se, s m
ten, krom vlezlch tonk, jet mus bojovat - s produkty nezdrav
potravy a patnho ivotnho stylu!
Srdce vm bije jen dky malm krevnm tlskm (blm krvinkm).
Slibte, e u jim nikdy nebudete prostrat arzn, rtu nebo olovo. dn
kobalt, azbest ani freon.
Vae pemoudr tlo se za etrn zachzen bohat odmn. Pohdkov ti pn si budete moci opakovat znovu a znovu, a se vm spln
ne ti, ale ticet pn, kter se vm dosud zdla tak vzdlen jako vstup
na Mount Everest:
zbavte se chronick kvasinkov infekce
pestanou vm vypadvat vlasy a dokonce narostou
nov
mete prolomit srii nespnch pokus o othotnn
pekonte zdnliv vnou navu
zbavte se bradavic
zrak a sluch opt zbyst
zbavte se neustlho pocitu hladu.
Zdrav, to neznamen pouze neptomnost nemoci. Znamen to, ctit se
skvle, bt astn a mt radost ze ivota. Tit se z modrho nebe a z
toho, jak vechno roste s pocitem, e se lidsk spolenost vyvj
sprvnm smrem. Ke zdrav pat i vzpomnky na astn chvle z dtstv a vra, e vm z nj jet pod hodn zstalo.

15

Objev
Pro se domnvm, e mohu v lidskm tle objevit nco, co nezjist
dn krevn test? Jak nov technologie to umouje? Pro je elektronick vyeten v mnoha ohledech spnj, ne chemick? Na em
se zakldaj m tvrzen o monosti nien parazit elektronickou cestou?
Roku 1988 jsem objevila nov zpsob vyetovn tlesnch orgn
na elektronick bzi. Dosud bylo mon vyetovat orgny pomoc
sonografu, rentgenu, potaov tomografie nebo magnetickou rezonanc. Lkai tmito diagnostickmi technikami mohou zjistit abnormality ve tvaru a vnitn struktue libovolnho orgnu, ani by do nj
museli fyzicky zashnout. M nov technologie a technika umouje
jet vce. Jej pomoc meme zjistit ptomnost vir, bakteri, plsn,
parazit, rozpoutdel a toxin, navc velmi prostm, nenkladnm a
rychlm zpsobem s nzkm procentem chyb. Elektina m opravdu
magick potencil.
Nae metoda vyeten spov na principu porovnvn vzork
rdiovch vln.
Pokud velmi peliv sladte kapacitn a odporov vlastnosti vnjho obvodu tak, aby rezonann frekvence byla stejn, jako frekvence
vyslan z urenho zdroje, zane tento obvod oscilovat. Souasn se
v obvodu zesilovae vytvo pozitivn zptn vazba, kterou mete slyet jako promnn zvukov signl.
Uvan vnj obvod se nazv audioosciltor. D se snadno postavit nebo koupit. Pslun radiofrekvence emituje vae tlo. Pokud s nm
spojte audioosciltor a uslyte zvuk signalizujc rezonanci, znamen
to, e jste zskali spojen s nm, co v tle odpovd vzorku vloenmu
do obvodu s testovac deskou. Naopak mete napklad vloenm laboratornho vzorku njakho viru na testovac desku, podle ptomnosti
i absence rezonance, zjistit, zda tento virus mte nebo nemte v tle.
Rozlien signl rezonance je snaz pro radiotechniky nebo hudebnky. Ostatn se tomu mus trpliv uit. Dal detaily najdete v kapitole o bioelektronice.

16

Nemuste bt experty na nic, abyste se nauili

elektronick metod detekce. Velkou pomoc je
hudebn sluch.
V roce 1988 u jsem umla bhem nkolika minut elektronicky
identifikovat jakoukoli ltku nanesenou na mou pokoku, a to se zavzanma oima. Umla jsem tedy ochutnat" nco, co ve skutenosti
nemlo dnou chu. Systm, kter jsem k zjiovn tchto ltek
pouvala, spolehliv fungoval na pokoce a jazyku. Stle jsem si vak
kladla otzku, zda by nebyl pouiteln i u vnitnch orgn.
ekal mne jet hodn dlouh vzkum. Chtla jsem zjistit, co je pinou huen v mch uch, bolest o, pro mm pote s trvenm a
tisce dalch vc.
Spolen s nadenm z novch objev v mysli hlodala otzka: Jak
to vechno me fungovat bez zdroje vysokofrekvenn energie? Mj
audioosciltor pracoval pouze na 1000 Hz (1 kHz), avak radiofrekvence dosahuj i stovek tisc Hz. Pitom bylo mon tohoto jevu doshnout i pomoc u zastaralho Dermatronu, tedy pstroje, kter pouv
stejnosmrn proud a neprodukuje dn vlnn!
Zdroj vysokofrekvenn energie tedy musel bt jinde. Mohla jsem to
snad bt j? Absurdn.
Byl tu ale zpsob, jak to zjistit. Kdyby m tlo skuten emitovalo
vysokofrekvenn energii, bylo ji mon uzemnit pes vhodn kondenztor. Pak by mly zptnovazebn oscilace ustat.
Nsledn pokus ukzal, e tomu tak doopravdy je. Oscilace zmizely.
Ta absurdn mylenka mne ale stle nenechvala spt. Zkusila jsem tedy
dal test, 1 Dermatron byl vynalezen u ped desetiletmi a povstnm
ho udlal Dr. Voll. Etablovan vda tm ovem opovrhla.

17

Provedla jsem dal test, kter ml mou hypotzu vyvrtit nebo

potvrdit: jestlie v mm obvodu osciluje rdiov frekvence, mohla bych
ji vyruit pomoc tlumivky. I to se nakonec potvrdilo. Za pedpokladu,
e se jedn o rezonanci jsem se pi tetm testu pokusila zjistit, zda ji lze
zruit pidnm kapacity do obvodu a pidnm induknosti opt obnovit. A pesn to se tak stalo. Vytvoila jsem pak grafy zvislost mezi
kapacitnm a induknm odporem. Zaznamenan vsledky byly beze
zbytku reprodukovateln.
Pro jsem ale nemohla tyto rdiov frekvence zachytit osciloskopem? Mon proto, e se jedn o vysokofrekvenn energii ne vysokoenergetickou frekvenci, a nevdla jsem, jak ji zeslit aby se protlaila umem pozad. Ale ani toto vysvtlen pro mne nebylo dost
pesvdiv. Naopak. Ta mylenka mne stle trznila a nedala mi spt.
Provedla jsem proto tvrt test. Kdybych opravdu vyslala" na rdiov frekvenci, kterou bylo mon indikovat deteknm obvodem, pak
by tato frekvence mla interferovat s jinou frekvenc z dalho vnjho
zdroje. Naped jsem zkusila frekvenci 1 kHz. dn rezonance se neobjevila, frekvence se opravdu ruily. Mlo to snad znamenat, e m tlo
na frekvenci 1 kHz nevysl? Nebo se ob frekvence vyruily navzjem?
Postupn jsem zvyovala frekvenci na 10 000, 100 000 Hz a nakonec
a na 1 000 000 Hz. dn rezonance se neobjevila. Z toho se nedaly
vyvodit dn zvry. Byla nedle, pt hodin odpoledne. Na ase s tm
pro ten den pestat. Pohledem na frekvenn genertor jsem zjistila, e
na nm mohu doshnout a 2 000 000 Hz. ekla jsem si, e jet jeden
rychl experiment nezabere zas tak moc asu. Zvila jsem tedy frekvenci na 1 800 000 Hz, a co se nestalo: z reproduktoru se ozval pronikav zvuk oznamujc rezonanci. Slyela jsem vci"? Nevyskytly se
dn interference. Zkouela jsem to znovu a znovu. Pro to te rezonuje, a pedtm ne? Nala jsem snad vlnovou dlku (penosov rozsah)
svho tla, a proto pestalo k interferencm dochzet?
Zjistila jsem, e nejni frekvence, kter jet rezonuje, m hodnotu 1 562 000 Hz (1,562 MHz). Rezonanci vyvolvala i jakkoli vy
frekvence (zkouela jsem jich asi dva tisce), a do limitu genertoru
na 2 MHz.

18

Pt rok jsem si koupila o nco kvalitnj genertor, abych prozkoumala i vy frekvence a zjistila horn hranici svho vlnovho rozsahu. Konenm zjitnm bylo, e kad frekvence v psmu od 1,562
MHz do 9,457 MHz vyvol v naem obvodu rezonanci.

Zd se bt zjevn, e lidsk tlo vysl (podobn jako

radiostanice), ale protoe se tak dje v pomrn irokm
frekvennm psmu, a pi velmi nzkch naptch, zstala
tato skutenost dodnes nepovimnuta a nedetekovna.

Vechno m vlastn frekvenci

V roce 1989 jsem mla spoustu prce. Rozhodla jsem se toti najt
vlnov dlky (rozsahy) dalch ivch organizm. Nala jsem frekvence pro mouchy, brouky, pavouky, blechy, mravence a dal bn
ivoichy. Pohybovaly se v rozmez od 1 do 1,5 MHz. Nejvy frekvenci mli u hmyzu vbi.
Pak pilo pekvapujc zjitn - na sv frekvenci toti dle vyslal
i neiv hmyz. Psmo sice bylo zen, frekvence se pohybovala u
horn meze vlnovho psma ivho hmyzu, ale jist frekvence tu pece
jen byly.
Kdy se tedy vysln rdiovch vln nevztahovalo jen na iv organizmy, ale vyzaovalo i z organizm mrtvch, znamenalo to, e k pokusm mohu pouvat vypreparovan laboratorn vzorky organizm a
nemusm se u plahoit po tyech po zahrad, ani shnt zvec parazity telefonty na jatka.
Bylo to astn zjitn. Mm prvnm vzorkem byla lidsk motolice,
nepjemn parazit, kter je opravdovou metlou lidstva. Tohoto
parazita jsem zjistila v jtrech (ale ne ve stevech) kadho jedince
postienho rakovinou. Mrtv dospl parazit vyslal na frekvenci
kolem 434 kHz, vzorek jeho redia na mikroskopovm sklku na asi 432
kHz (stejn tak i ostatn stdia).
Te u jsem mla k dispozici katalog dodavatel biologickch
materil, ili vzorky stovek vir, bakteri, parazit, plsn, a dokonce
toxin.
19

A pak jsem najednou dostala npad. Co by se dlo se zmnnou

motolic v tle lovka, kdybych ji vystavila vlnn frekvennho genertoru na stl frekvenci 432 kHz?
Odpov na tuto otzku jsem dostala jet tent tden. Experiment
jsem provedla sama na sob, sice ne s motolic, ale s bakteriemi salmonella, giardia a herpes, jich jsem se dlouho nemohla zbavit. Po tech
minutch psoben frekvennho genertoru jsem se znovu vyetila a
k vlastnmu pekvapen jsem u ve svm tle dnou z uvedench bakteri nenala.
Frekvence charakteristick pro tyto bakterie najednou zmizely.
Zkouela jsem to znovu a znovu, ale bezvsledn. Byly ty bakterie skuten pry? Nemohla je vyslan frekvence jen doasn umrtvit, nebo
se nkam schovaly?
Souasn s frekvencemi zmnnch bakteri ale rychle vymizely i
pznaky jejich innosti. Herpes se pestal ozvat. Bylo to neuviteln
jednoduch.
Ale je to bezpen? Ohledn limit pro lbu elektinou jsem mla
bhem t tdn k dispozici spolehliv daje. M zazen pracovalo na
specifick frekvenci pi napt pouhch 5 V, vdy jen po dobu 3 minut.
Nen to ovem tot, jako byste pouili proud ze zsuvky, kter by spolen s parazity spolehliv usmrtil i vs.

Selektivn popravy elektrickm proudem"

Cel moje rodina, kad za necelch dvacet minut (ti minuty pro
kadou z esti rznch frekvenc) se pak zbavila jednoho specifickho
parazita. Ppady lid s rakovinou ukazuj, e hladina univerzlnho
indiktoru tohoto onemocnn, orthophosphotyrosinu, me klesnout
u bhem nkolika hodin, jestlie zahubme pslunho parazita.
Stejn je to s nevylitelnm" AIDS. Mme ppady lid
nakaench virem HIV, kte se ho dokzali zbavit bhem nkolika
hodin. Byla prokzna okamit leva u mnoha bolestivch stav
pot, jakmile jsem nala sprvn bacil" a pi pt nvtv u mla
20

k dispozici jeho frekvenc. Zd se, e je to absolutn dkaz potvrzujc, e pro iv bytosti je nepostradateln vysokofrekvenn vyzaovn
njakho druhu energie.
Co se tedy bakterim, nebo parazitm vystavenm psoben pslun frekvence, doopravdy stalo? Kdy mohu zahubit i tak velk
organizmus, jako jsou nap. krkavky nebo motolice, mon toho mohu
tak doshnout u mnohem vtch ivoich, kter mohu pozorovat na
vlastn oi, msto abych si pedstavovala jejich znik v tle. Tedy takovch, jako jsou teba aly i blechy.
Deset minut psoben frekvence blzk horn mezi jejich vlnovho
psma je sice znehybnilo, ale neusmrtilo. Potom jsem znovu testovala
jejich vlnov psmo a zjistila, e se u al podstatn oboustrann
zilo. U blechy bylo zen mn vrazn. Testovan ivoichov se
vak u z tto ztrty ani po nkolika tdnech nevzpamatovali.
Me bt vystaven psoben rdiovch vln, na frekvencch spadajcch do jeho specifickho vlnovho psma, nebezpen i pro lovka? Je to velmi pravdpodobn, ale bylo by k tomu zapoteb dostaten vysokho napt.
Nectila jsem dnou potebu na tomto poli njak experimentovat,
jeliko specifick frekvence parazit a bakteri, jich se potebujeme
zbavit, se s vlnovm psmem lovka v dnm ppad nepekrvaj.
Jsou od nj opravdu velice vzdlen (viz tabulka).
Takto se tedy zrodila m nov elektronick metoda lby nemoc.
Sta zjistit specifickou rezonann frekvenci bakterie, viru nebo parazita za pouit neivho vzorku, a nechat na organizmy objeven v tle
psobit jejich specifickou frekvenci. Tyto organizmy jsou bhem nkolika minut bu zahubeny, anebo alespo siln oslabeny. Z tla je pak
odstran bl krvinky.
Jsou to znepokojiv poznatky a bylo docela mon, e jich Ministerstvo obrany jednou vyuije k vyvinut vysokonapovch zazen,
sloucch k zabjen lid (neptel") kdekoli ve svt. Nemohla jsem
vak utajovat tyto objevy a nechat dle trpt nemocn, protoe tu byla
reln monost, e by se mohli zbavit svch pot. Mimoto by podobn
nehumnn vyuit vyadovalo opravdu velmi vysok napt (asi jako u
blesku), a jist by byl objeven zpsob, jak se tmto zhoubnm frekvencm inn brnit, nap. noenm tlumivky. Pipomnm, e pro moje
21

pokusn tvory u nebyla nadje na uzdraven, jen pomal smrt, a

to se lidem nesm nikdy pihodit!
Lid se mus co nejrychleji dozvdt o monosti zahubit vechny
pvodce jejich chronickch onemocnn, kte se v poslednch desetiletch mno exponenciln adou v dsledku na snen imunity.
To plat pro vechny druhy vych bytost na na planet. Zneitn
v zemsk biosfe pibv, a s nimi roste i riziko syndromu zskanho
nedostatku imunity (AIDS) pro kadho z ns.

Pamatujte, e nam hlavnm kolem nen vyhubit

vechny pvodce naich nemoc, ale zskat zpt
zdrav a ztracenou imunitu.
Pinou naich onemocnn nejsou jen paraziti! Je tu jet zneitn ivotn prosted. Selektivn elektrocida" lovku st zajist
pln zdrav. Je tedy nezbytn potat s pravou podmnek a ivotnho
prosted. Jak toho doshnout? Je nezbytn opustit nastoupenou cestu
pokroku", reprezentovanou stle sloitjmi prmyslov pipravenmi
potravinami a dalmi produkty. Naim clem by mla bt jednoduchost
- a u jde o prostou stravu nebo kadodenn nvyky. M se snad kadodenn pouvn nov lebn metody stt jen dal berlikou", kter
lovku umon ctit se alespo natolik zdrv, aby mohl klidn pokraovat ve zhoubnm ivotnm stylu? Mla by se z toho stt jen dal
nplast" pro nai otrvenou planetu?

Biologick zen
Zn to sice podivn, ale kad iv organismus zjevn vysl do
svho okol na urit frekvenci. Podobn jako teba radiostanice, Slunce
nebo hvzdy. Tomuto fenomnu km biologick zen, bioradiace.
A je to mon stejn energie, kter v Asii kaj chi nebo tyto dv
energie mon maj jen nco spolenho. Nebo je to mon stejn energie jako ta, kter proud podl tzv. meridin, objevench u ped vky
asijskmi lkai. Je, nebo nen to tat energie, kterou um vyuvat
rzn litel a religizn misti? Me a nemus to bt energie, kterou
22

pijmaj rzn mdia, energie, kter ve skutenosti stoj v pozad

vech paranormlnch jev.
Na tom vem je nejvc zarejc, e na ni prost lid pili daleko
dve, ne modern vdci. Bioradiaci nepochybn alespo sten
vyuvaj lid pouvajc kineziologii, kyvadlka, virgule a dal
pomcky k odhalovn skrytch zdroj. Navzdory opozici modern
vdy lze objev tto energie pisoudit obecn vysok pirozen inteligenci obyejnch svobodomyslnch lid.
Nkte evropt vdci u ped vce ne sto lety zvaovali existenci
jaksi ivotn sly". kali j elan vitale (ivotn eln), a byli proto
zavrhovni svmi kolegy. Mlad vdce (vetn mne) od tch dob systematicky pesvdovali, aby zavrhli podobn mylenky. Pitom ns na
druhou stranu uili, e prav vdec nepodlh emocm a nikdy pedem
nezavrhne dnou, by sebeabsurdnej ideu, je pstupn vem nzorm a neodmtne nic, co nebylo dostaten vyvrceno. Mlad studenti
jsou velmi nchyln k pejmn nejrznjch pedsudk a maj tak silnou touhu po uznn, e je nezbytn vtpovat jim zsady neutrlnho
pstupu k jakmkoli problmm. Jen tak je mon dochzet k sprvnm eenm. Pinejmenm je nezbytn rozliovat mezi fakty a emocemi. Ale kam se tyto zkladn pedagogick principy podly? Tak mne
vdy inspirovala frze o hledn pravdy", pesto jsem se pokad opt
velmi brzy drala cestikou k uznn".
Zatm netum, co je principem bioradiace. Vm jen, e vyslai jsou
nae buky. Prost jsem jen zaznamenala vysln na frekvencch mitelnch v psmu od 1,52 do 9,46 MHz (vysok u dt). Jde tedy o vysln v oblasti rdiovch vln.
Lid zabvajc se rdiovmi vlnami vd o jejich podivuhodnm
chovn. Aby vlny prochzely, nepotebuj uzaven obvod. Vlnn v
tomto rozsahu mohou penet tla i pedmty, ani by pitom byly
soust njakho elektrickho obvodu. Tyto zvltn vlastnosti zvis
na kapacitnch a induknch vlastnostech vech pedmt, vetn ns.

Nien patogen (zapping)

Jde o selektivn nien patogen elektinou. Nkolik let jsem k tomu
pouvala bn koupen frekvenn genertor.

23

Zprvu jsem sestavila tabulku frekvenc vtiny bakteri a vir z

vlastn sbrky - bylo jich na 80. Pak jsem sv pacienty testovala na
kadou z tchto frekvenc a doufala, e nebudou mt patogen, kter ve
sbrce nemm. Dokonce i pacienti s pouhm nachlazenm mohli mt a
dvanct rznch pozitivnch nlez - tedy dvanct rznch patogen,
ne jen adenovirus. Bylo tedy nutn postupn nastavit frekvenn genertor na dvanct rznch frekvenc a kadou aplikovat po ti minuty.
Cel procedura (testovn a zapping) pak trvala skoro dv hodiny.
Lid vtinou poctili okamitou levu, ale ta byla v nkterch ppadech jen doasn. Tehdy jsem jet netuila, e viry mohou napadat i
nkter vt parazity, napklad krkavky. Pokud nezahubte krkavky
a pot i dan virus, bude se tento virus objevovat stle znovu i pi
opakovanm nien.
V roce 1993 se ke mn pidal Geoffrey, mj syn, a zkusili jsme zmnit postup. Naprogramoval pota, aby dil frekvenn genertor, kter
pak automaticky prochzel vechny znm frekvence parazit, vir a
bakteri, od 290 do 470 kHz. Na kadch 1000 Hz pipadaly ti minuty.
Tento postup u byl innj, ale znamenalo to pipojen k frekvennmu genertoru na dlouhch deset hodin.
Vsledky vak stle nebyly uspokojiv. Artritida, bolesti o a
nachlazen se nsledn pes noc zlepily, ale jet nebyly kompletn
vyleny. O nkolik msc pozdji jsem zjistila, e nkter organizmy
vyslaj u na 170 kHz, zatm co jin a na 690 kHz.
Moje sbrka vzork samozejm nebyla pln. Aby byl pokryt cel
vlnov rozsah (od 170 do 690 kHz), piem u kadch 1000 Hz bylo
teba vytrvat ti minuty, musela by kra trvat 26 hodin. I to by jist stlo
za to, pokud by to vedlo k plnmu vylen. Avak ani tato metoda se
neukzala bt stoprocentn innou, a to z dvod, kter se vyjasnily a
pozdji.
V roce 1994 postavil mj syn prvn jednoduch genertor pesnch
frekvenc napjen bateriemi. Jeho elem bylo umonit kadmu zniit stevn motolici, na frekvenci 434 kHz, nenronm a lehce dostupnm zazenm. Jet uitenj by byl, kdyby zvldal expozici rznch frekvenc.
Kdy jsem pstroj vyzkouela na jedn z vlastnch bakteri zjistila
jsem, e pitom byly znieny i ti dal bakterie, vyslajc na pln

24

jinch frekvencch. To se nikdy pedtm nestalo. Kdy jsem to

vyzkouela i na dalch lidech ukzalo se, e pestoe v sob mli
destky patogen, vechny do jednoho byly pry!
Nsledujc zkoumn ukzalo, e pinou nen dn zvltnost
konstrukce pstroje ani njak neobvykl prbh samotnho vlnn,
ale bateriov napjen!
Pokud psob dostaten dlouho (7 minut), zni jakkoli
frekvence s pozitivnm offsetem v rozsahu od 10 Hz do 500 kHz pi
dostatenm napt (5-10 V) vechny bakterie, viry a parazity
zrove.

Do t doby jsem nastavovala frekvenn genertor tak, aby kolsal

mezi kladnm a zpornm naptm. Te jsem se snaila aby kolsal
mezi kladnm a nulovm naptm (napov kivka nikdy nesm klesnout pod nulu). Dopracovala jsem se tak k stejnm vsledkm, jako pi
pouit synova bateriovho genertorku.

Vytven frekvenc s kladnm pevenm

(pozitivnm
offsetem) je nejlep zpsob, jak se rychle zbavit
vech
patogen. Vyaduje vak vcero aplikac.
K likvidaci vech patogen v tle potebujete celkem ti aplikace
frekvence s kladnm offsetem. Pro? Prvn aplikace zni viry, bakterie a parazity. Pr minut pozdji se vak bakterie a viry (i kdy jinho
druhu) pravdpodobn opt objev. Nabz se vysvtlen, e tyto bakterie a viry infikuj zmnn parazity, po jejich znien se uvoln do lidskho tla.
Druh aplikace zapperu ni tyto uvolnn viry a bakterie, avak
viry se po jist dob objev znovu. D se pedpokldat, e tyto viry
pvodn infikovaly bakterie znien druhou aplikac, a po jejich likvidaci se dostaly do tla.
Po tet aplikaci jsem u nikdy nezjistila ptomnost dnch vir,
bakteri ani parazit, a to ani po nkolika hodinch.

25

Pro nejsou viry uvnit parazit znieny u pi prvn aplikaci?

Zejm proto, jeliko elektina putuje po vnj stran objektu. Vnitek tla parazita tedy zstal nedoten. Proto m pedchoz pokusy, i
pes hodiny strven na pstroji, vedly jen k doasnm nebo stenm vsledkm. Dlali jsme to vdy jen jednou, bez opakovn. Tm
se tak, zd se, objasuje pro se po jedin aplikaci asto projev syndromy nachlazen.

Zapping nezni odstnn organismy, jako napklad takov,

kter se nachzej uvnit aludku nebo stev. Elektina proud jen
po stnch tchto orgn, ne jejich vnitnmi dutinami.
Zapping pod jet nen dokonal, ale i tak me pinst natolik
zjevnou levu, e tuto metodu meme bezesporu povaovat za velmi
innou. Ji pes rok pouvm vrobek z eskoslovenska, kter
zapping posunul o mnoho dopedu. Tento vrobek je velice inn a
variabiln. Kombinuje v sob frekvenn genertor a zapper, a tak je
dle mch poznatk a men, jednm z nejlepch svtovch pstroj
k provdn terapi, kter zde popisuji. Na sv klinice v Mexiku tyto
pstroje pouvm pro clen nien patogen - tedy s pesnou frekvenc a jemnm posunem tto frekvence.

Bioradian spektrum
Veker iv organizmy vyslaj v charakteristickm frekvennm
psmu. m jsou primitivnj, tm ni jsou vyslan frekvence. Vyvinutj ivoichov maj vlnov psma posunut ve, a tak jejich
ka je o nco vt.

26

VLNOV DLKY BIORADIACE IVOICH

KHz

Fig.1 Vlnov dlky vybranch ivoich

Frekvence vyslan lidskm tlem se pohybuj mezi 1,52 do 9,46
MHz. Frekvence patogen (plsn, vir, bakteri, hlst nebo rozto)
jsou v rozsahu od 77 do 900 kHz. Pi nien patogen tedy natst
nezasahujeme do frekvennho psma lovka.

27

BIORADIACE TYPICKCH PATOGEN

Fig.2 Vlnov dlky vybranch patogen

Aplikace stdavho napt s pslunou frekvenc danmu organizmu kod. Mal organizmy s pomrn zkm vlnovm psmem
uhynou velmi rychle (u do t minut pi napt pouhch pti volt).
Frekvence s kladnm offsetem je mohou zabjet po celch skupinch a
ve velkm rozsahu, a to u do sedmi minut.

28

Funkce zapperu
ZAPPER je pstroj produkujc frekvence s kladnm offsetem k
provdn ZAPPINGU (zapovn).
Jestlie lovk me bhem t sedmiminutovch aplikac uvedench frekvenc zniit veker nedouc bakterie a jin patogeny ve
svm tle, meme asi bez nadszky hovoit o zzranm velku.
Nen nutn vyhledvat jednotliv frekvence nebo postupn prochzet psmem po jednom kHz. Nen podstatn, na jakou frekvenci je pstroj nastaven - zabj vechny velk i mal pvodce nemoc: motolice, krkavky, roztoe, bakterie, viry i houby. Zni vechny najednou
bhem pouhch sedmi minut, a to u pi napt pti volt.
Jak to funguje? Domnvm se, e kdekoli na tle aplikovan kladn
napt pitahuje vechny zporn nabit objekty, jako napklad bakterie. Zd se, e je kladn napt vytahuje z pozic mezi bunnmi
kanlky. Avak i tyto kanlky mohou bt nabit zporn. Psob snad
kladn napt na kanlky, kter pak vyvrhnou usdlen bakterie? Jak
potom ale toto napt me zahubit velk parazity, napklad motolici?
Na dnou z tchto otzek dosud neznme odpov.
Jinm monm vysvtlenm je, e pulsujc kladn napt naru
tok elektron v nkterm z jejich podstatnch metabolickch pochod
nebo rozthne molekulu ATP a brn tak jejmu tpen. Tyto otzky
me zodpovdt jen laboratorn zkoumn ink kladnch frekvenc
na bakterie.
Nejdleitj otzkou vak bylo, zda psoben tchto frekvenc
neme mt njak kodliv vliv na lovka. Nikdy jsem nezaregistrovala dn zmny krevnho tlaku, tlesn teploty i pozornosti. Nikdy
nedolo k bolestivm pznakm. Naopak. asto se dostavila okamit
leva od dlouhodob bolesti. Tato zjitn vak sama o sob bezpenost
nov lebn metody nepotvrzuj. O jej naprost nekodnosti nemus
pesvdit ani skutenost, e pro aplikace tchto frekvenc pouvme
jen devtivoltovou baterii. Je teba peliv prozkoumat napklad eventuln monost sren ervench krvinek, hromadn krevnch destiek nebo poruchy funkc zvislch na povrchovm nboji bunk. To
vm vak nemus brnit v tom, abyste tuto lbu vyzkoueli. Bezpenost zaruuje pomrn krtk prbh celho procesu. Viry a bakterie
29

jsou znieny u bhem t minut, hlsti bhem pti a roztoi do sedmi

minut. Nad tuto hranici u nen nutn zapovn prodluovat, akoli
nebyly prokzny dn negativn inky ani pi libovolnch dlkch
psoben.
Po prvn aplikaci (prvnch sedm minut) nsleduje pauza o dlce 2030 minut. Bhem n se z hynoucch parazit uvoln bakterie a viry, kter
by se vs pak snaily napadnout.
elem druh aplikace je tedy zniit nov uvolnn viry a bakterie. Pokud ji vynechte, mohou se nhle projevit symptomy nachlazen,
angny nebo jin pote. Po druh aplikaci nsleduje fze, bhem n se
uvoluj viry z hynoucch bakteri. Tyto viry nsledn znime pomoc
tet aplikace.

Neaplikujte zapper v thotenstv a pokud mte

kardiostimultor. Tyto situace dosud nebyly dostaten
prozkoumny. U zapovanch dt od osmho msce vku se dn
negativn inky neprokzaly. I zde je vak nutn vit
prospnost aplikace proti ppadnmu riziku.
To je vechno. Vlastn tm vechno. Proud zapperu nepronik
do on bulvy, varlete a jen omezen do obsahu stev. Nedostane se
ani do luovch kamen nebo ivch bunk, v nich v latentnm stadiu pebv virus herpes nebo m sv prstky kvasinka candida. Aplikace zapperu tikrt denn po cel tden nebo i dle ovem me srazit
populaci tchto organizm a na nulu.

Nien pevajcch patogen

Uvnit luovch kamen se mohou skrvat paraziti, kte jsou pro
zapper nedosaiteln. Zde je nutn omezit nvrat infekce jejich vyplavenm pi oist jater.

30

Elektrick proud obvykle nepronikne a doprosted stevnho

obsahu, take stevn bakterie, jako Shigella nebo Escheria coli (Ecoli) a paraziti v rznch stupnch vvoje, zsti peij. Nkdy jsou
ale steva po zapovn pln sterilizovna. To pak vede k znanmu
snen peristaltiky. Eliminujte zbyl parazity a bakterie jednorzovou
dvkou (2 polvkov lce) zeslen tinktury ze slupky ernch vlaskch oech.
Pi dn z tchto metod neexistuje zpsob, jak odliit prospn"
od kodlivch" bakteri. I bakterie povaovan za prospn se mohou
stt kodlivmi, pokud proniknou stevn stnou. Zapping tak vtinou psob na kodliv" bakterie. Sprvn funkce stev se ale obnov
u bhem nkolika dn a znien kodlivch" zjevn posl ptomnost prospnch" bakteri. Pro optovn oiven steva prospnmi
bakteriemi je vhodn zejmna domc jogurt a podmsl (viz Recepty).
Nen rozumn pouvat prmyslov vyrbn ppravky a riskovat optovn nvrat parazit. Sprvn innost steva se tak i onak brzy sama
obnov. Jestlie se pro obnoven stevn mikroflry rozhodnete brt acidofiln kultury, vdy je naped otestujte na ptomnost parazit (pedevm eurythrema).
Pokud aplikac zapperu zahubme vt poet parazit, bakteri nebo
vir, me se to projevit navou. Snate se proto nsledujc den po prvnm pouit zapperu vyhbat stresu. dn vznamn vedlej inky
se vak neprojev. Vm, e je tomu tak proto, e druhou a tet aplikac
znime bakterie a viry, kter by pi takovm mnostv naservrovanho
prejtu" mohla popadnout nezzen ravost.
K sestaven vlastnho zapperu potebujete komponenty shrnut v
nsledujc tabulce. Vechny jsou snadno dostupn v obchodech s
elektromaterilem.

31

Seznam soustek pro 30 khz Zapper

poloka

maj

krabice

kdekoli

9V baterie
kontakty k pipojen 9V baterie
mal pkovy vypna

kdekoli
prodejny elektromaterilu
prodejny elektromaterilu

odpor 1k

prodejny elektroniky

odpor 3,9 k

prodejny elektroniky

odpor 39 k

prodejny elektroniky

LED dioda s nzkou spotebou

prodejny elektroniky

kondenztor 0,0047 F

prodejny elektroniky

kondenztor 0,1 F

prodejny elektroniky

IC 555 CMOS (TLC55)

prodejny elektroniky

8 pin IC patice

prodejny elektroniky

4 matiky M4, 6 karos. podloek M4

elezstv; modelsk poteby

2 roubky M4 x 20
2x 12 cm mdn trubky, 20 mm

elezstv; modelsk poteby

instalati; elezstv

bn nad

Rady pro pln zatenky

Nenechte se odradit novmi termny. Napklad vodi" je prost
kus izolovanho drtu pouit k propojen i pipojen.
Pi vybalovn si oznate soustky kouskem lepc psky s hodnotou. Dle je dobr mt po ruce ostr n, silnj pinzetu nebo
kletiky a velk zavrac pendlk.
Vvody integrovanch obvod a jejich objmek (sokl) se snadno
lmou. Je dobr koupit si hned i nhradn objmku pro ppad, e by
se vm nco nepovedlo. asova 555", integrovan obvod s osmi
vvody, je iroce uvan komponent; mete ho zakoupit v kadm
obchod s elektronickmi soustkami (viz Zdroje).

32

SEZNAM SOUSTEK

R1
R2
R3
R4
R5
Cl
C2
U3

1K
3.9 K
1K
3.9 K
39 K
0,01 F
0,0047 F
MC1455
LED2 ma LED erven

Kompletace zapperu
1. K monti soustek pouijete vko od men kartnov krabice.
2. Pobl obou konc vka propchnte dva otvory a zastrte do

3.

4.

nich roubky tak, aby na obou stranch kartonu byla vdy

podloka a matice.
Nakonec uthnete
ob matky proti sob.
Oznate si jeden ze
roubk jako plus (+) a
druh jako zem" (-).
Zastrte
integrovan
obvod 555 do objmky. Prvn pin" (vvod . 1) obvodu je
oznaen vybrnm v plastu nebo natitnou tekou. Zlehka
zasute obvod do objmky. Pedem se pesvdte, zda nem
nkterou z noiek" mrn ohnutou, jinak byste ji mohli pi
zastrkovn ohnout i ulomit. Obvod mus bez pouit vt sly
pln zapadnout do objmky.
Pro vvody objmky udlejte do kartonu 8 drek silnj jehlou.
Napite si na ob strany kartonu sla noek objmky (vvod)

33

jako na obrzku, ponaje

slem jedna u vybrn nebo
bodu 5. Po stranch vvod 6,
7 a 8 propchnte na jejich
rovni po dvou otvorech s
rozestupem asi 1,5 cm. Do
otvor po stran vvodu
(pinu) .5 zasute shora
vvody kondenztoru 0,01 F. Bli vvod pak zespoda pomoc
pinzety tsn navinete na vvod objmky . 5. Druh vvod
kondenztoru pihnte zespod ke kartonu. Oznate si tento vvod
jako 01". K pinu . 6 stejnm zpsobem pipojte kondenztor
0,0047 F. Oznate si jeho druh vvod jako 0047". Stejnm
zpsobem pipevnte k pinu 7 odpor 3,9 k a odpor 1 k k pinu
. 8.
Znate si vechny voln
vvody.
POZOR! Pi ovjeni postupujte tak, aby se drty omotan kolem noiek objmky
vzjemn nedotkaly! Mezi
vvody s navi-nutmi vodii
soustek mus zstat mezery.
Kad vzjemn kontakt zde
znamen zkrat a nefunknost,
poppad znien
integrovanho obvodu po
zapnut!

334

6. Propchnte vedle pinu 3, smrem k roubu oznaenmu

(+), dva otvory se stejnm rozestupem jako na druh
stran. Do nich zasute odpor 1 k a oznate si jeho
vvod. Tento odpor slou jako ochrana obvodu, kdybyste
vvody zapperu nkdy nhodn vyskratovali. Namontujte
kolmo dol odpor 3,9 k, tento odpor sdl pin 3 s
pedchozm odporem. (Mete tak ovinout jeho vvod
kolem vvodu ochrannho odporu 1 k, jet ne tento
ovinete okolo pinu 3.) Pokud byste na njak pin navjeli
dva nebo vce vvod, nemusela by mezera mezi piny

stait. Prozatm
voln druh konce
vvod odpor opt
pihnte ke kartonu a
oznate.

7. Pobl odporu 3,9 k

propchnte dv drky
tak, abyste do nich
mohli zasunout LED
diodu. Tato dioda m vvody (+) a (-), piem ten del je
anoda, ili (+). Katoda (-) bv vyznaena zplotlm mstem
na plastovm tle diody.
Zasute diodu do vka tak, jak je vyznaeno na obrzku a
vvody si z druh strany oznate jako (+) a (-).
8. Pi hornm okraji vka
propchnte a rozite
otvor pro mont vypnae, kter mete
hned vsunout a uthnout matku.

9. Vedle vypnae udlejte otvor pro veden z drku

baterie a provlete je na druhou stranu. Baterii zatm
nepipojujte!
10. Asi 2,5 cm od vypnae propchnte dal dva otvory s odstupem asi 1,5 cm. Prostrte jimi vvody odporu 39 k a oznate
je zevnit jako 39 k, pozitivn kompenzace". Oba vvody
soustky pihnte zespoda ke kartonu.

A te vechno propojme
1. Zkrute dohromady vvody dvojice kondenztor (.01 a.0047)
spolen s vodiem, kter povede k roubku oznaenmu jako
zem". Povolte matku, omotejte dva zvity odizolovanho
vodie kolem roubku. Stejnm zpsobem zde pipojte vvod
(-) LED a pivedete vodi od pinu . 1. Nakonec sem pipojte
35

i konec ernho vodie od drku baterie (-). Nasute

svrchn podloku a matku dn uthnte. Koneky
odizolovanch drt by mly malinko vynvat pes okraje
obou podloek. Dbejte na to, aby po konen monti
vynvaly oba roubky nahoe z vka nad matku tak, aby se do
nich mohly zakousnout krokodlky" vodi k elektrodm.
2. Propojte kouskem vodie piny 2 a 6 (ten u je pipojen ) tak,
abyste voln konec drtu omotan kolem pinu 2 mohli spojit
s volnm koncem odporu 3,9 k, jeho druh konec u mte
pipojen k pinu 7.

3. Propojte pin 7 s volnm koncem odporu 1

k, jeho druh konec
je pipojen k pinu 8.
4. Propojte piny 8 a 4 a jeden z vvod kompenzanho odporu
s jednm z vvod vypnae. Druh vvod kompenzanho
odporu pipojte kouskem vodie k roubku stejnm zpsobem,
jako pedtm k druh stran, ale pokejte s podlokou a matkou.
5. Pipojte odpor 1 k (vede od pinu 3) stejnm zpsobem k
roubku. Toto je odpor na vstupu.
6. Te u mete nasadit i druhou podloku a uthnout matku.
7. Spojte voln konec odporu 3,9 k vedoucho od pinu 3 s kladnm vstupem (+) LED.
8. Peliv provte vechna spojen podle obrzk (autorka
pouila k propojen kablky zakonen krokodlky, viz foto
-tak mon, ale nejist zpsob. pln nejlep a velice doporuiteln je veker spoje piletovat. Zvldne to kad kdo um
dret v ruce pjku. Pokud j nevldnete, najdte si nkoho,
urit to pro vs rd udl. Je to prce" na 5 minut.). Dbejte
hlavn na to, aby se vzjemn nedotkaly vvody na soklu,
ppadn je jemn stdav pihnte tak, aby k tomu nemohlo
dojt.

36

9. Pipojte mdn trubkov elektrody k vodim zakonenm na

obou stranch krokodlky k roubkm na vnj stran.
Odlote elektrody tak, aby se vzjemn nedotkaly!
10. Pipojte konec ervenho vodie drku baterie k druhmu
vvodu spnae. Opatrn pipojte baterii! Pesvdte se, e
nen vybit, a e ji dvte do drku sprvn. Pokud se rozsvt
LED, je spna v pozici Zapnuto. Vyznate si tuto polohu na
vko. Pokud se LED po pipojen baterie nerozsvt, pepnte
vypna na druhou stranu. Jestlie se ani pak nerozsvt,
vyjmte baterii a jet jednou velmi peliv provte cel zapojen. Ne zavete vko, mli
byste to udlat i v ppad, e
pstroj funguje. Pilepte
veker voln plandajc"
vodie k vku kousky dobr
lepc psky. Co se nehbe, to
se nerozpoj...
11. Uzavete krabici a okraje
zajistte proti oteven lepc
pskou. Odkldejte zapper
tak, aby na nj nkdo nco
nepoloil.
(Toto je jen zkladn nvod. Zlat
esk ruce u budou vdt jak na
to, aby se jim doma nepovolovalo
Fig.3 Zapper ve vstavb
njak monstrum.)
Frekvenci svho zapperu si mete zmit, nebo nechat zmit, na
vstupech osciloskopem. Mete zmit i napt [pika - pika] a
hodnotu pozitivn kompenzace [v rastru 0,5V pro dlek]. Kdy budete
dret elektrody v rukou, mlo by na nich bt vstupn napt asi 8V.
POZNMKA: Na voltmetru bude jen 4 a 5 V, protoe uke
jen prmern napt. Toto zapojen zapperu je pouze zkladn.
Pedstavuje jakousi prvn pomoc nebo nouzov een pokud si
nemete dovo37

lit zakoupit ji hotov pstroj. Pokud si zapper chcete zakoupit,

volte pstroj, kde je mon navolit pesn frekvence. Tyto pstroje
pouvm na sv klinice v Mexiku nebo maj mnohem vy innost a
maj mnoho monost pouit.

Pouit zapperu
1.

2.

3.
4.

Ped pouitm ovite elektrody jednou vrstvou navlhen paprov utrky, ubrousku nebo nebarvenho krepovho toaletnho papru. Silnj vrstva by omezovala proud. Mjte po ruce
lhev vody k zvlhovn papru na elektrodch. Pevn uchopte
elektrody a zapnte zapper.
Zapujte sedm minut, pak elektrody odlote, vypnte zapper a 20
minut odpovejte. Pak zapujte dalch sedm minut s nslednou
20. minutovou pestvkou, po n nsleduje poslednch sedm
minut zapovn. Toto je bn postup pro normln zapping.
Pi deskovm zappingu zstvte pipojeni po 20 minut pro
kadou oetovanou tk, a pak pechzte k dal.
Pi akutnch potch plat pravidlo - m del zapping, tm
lep vsledky. Zapper v tchto ppadech mete pouvat i
nkolik hodin.

Jednoduch pulstor
Pokud jste nemocn nebo hodlte zapper pouvat preventivn
sestavte si shora uveden typ. Netroufte-li si na to, je tu jet zpsob,
jak si postavit zjednoduen zapper.
Zdrojem kladnho napt je kad bn baterie. A je to prv
kladn napt (dn specifick frekvence), kter ni cel to mnostv
parazit. A akoli frekvence zapperu in okolo 30 kHz (30 000 puls
za vteinu), je do jist mry inn i frekvence 5 Hz (pt puls za
sekundu), tedy takov, j mete doshnout rychlm poklepvnm na pl baterie.
38

Muste se samozejm pipojovat k obma plm. Kdy na n ovem

pouze polote prsty, nestane se nic zvltnho. Odpor tla vi proudu
se zane okamit zvyovat a bude ho vmi prochzet pod mn.
Kdy se ovem budete kladnho plu baterie dotkat peruovan
a pravideln navlhenm prstem, zapoj se do procesu kondenztory v
tle. Kondenztory hraj v toku elektiny tlem svou roli jen tehdy,
jsou-li stdav nabjeny a vybjeny. uknm na kladn pl baterie v
podstat pipojujete a odpojujete napt, a tm nabjte a vybjte
tlesn kondenztory. Odpor tla vi proudu pak vrazn poklesne.
m rychleji na baterii ukte, tm vy je i frekvence proudu pi stle
menm odporu. Pak u tlem prochz stl, inn proud.
Zapovn ovem me bt inn i pi frekvenci pouhch 2 Hz,
Pokud to ovem budete provdt bez ustn po 10 minut. Nezapomete
ale mezi jednotliv desetiminutov prbhy vkldat dvacetiminutov
pestvky.

39

Pouit jednoduchho pulstoru

1.
1.
2.
3.
4.
2.

3.
4.

Zabalte kovov rukojeti do navlhench paprovch ubrousk

a polote je na nevodiv povrch (nap. na igelitov sek).
Spojte kladn pl baterie s levou a zporn s pravou rukojet.
Rukojeti se nesm dotkat.
Mjte ped sebou hodinky nebo budk ke kontrole asu.
Uchopte pravou rukoje do prav ruky.
Levou rukoje nechte poloenou na stole a rychle na ni poklepvejte levou rukou (pedevm masitou st dlan). Prsty si
mete opt o podloku. Snate se klepat pravideln, a co nejrychleji.
Kdy vs to unav, mete ruce vystdat. Ale snate se aplikaci peruovat co nejmn.
Mezi jednotlivmi 10 minutovmi prbhy dodrujte
dvacetiminutov pestvky.

Devtivoltov baterie se pomrn rychle vybije. Aby vm zdroj dle

vydrel, spojte paraleln dv baterie. Prost tak, e spojte oba kladn
ply bateri a tot udlte i se zpornmi.

40

Paraziti a zneitn
Slovo parazit" m dva vznamy. Parazitem je kad organizmus,
kter ije na povrchu nebo uvnit lidskho tla a zskv z nj potravu
(parazituje). Na jeho velikosti nezle.
Nkdy je vak nutn odliit velk hlsty od stedn velkch mavek
nebo jet mench bakteri a vir. K oznaen velkch cizopasnk,
mavkami ponaje, se asto uv pojmu parazit". V dalm textu se
vyskytuje v obou vznamech, ale z kontextu jist snadno pochopte, o
kter vznam jde.
Parazitit hlsti se dl na kroukovce a motolice. Kroukovci tvarem pipomnaj aly, ale mohou bt i tenc jako vlas (vlasovci, filaria) nebo a mikroskopicky mal (Trichinela). Motolice sp pipomnaj pijavice. Pichycuj se na hostitele specilnmi psavnmi sty,
zatm co tasemnice hlavikou (scolex).
Vvoj hlstu probh v nkolika stdich, z nich nkter se mohou
od dosplho jedince znan liit.
KROUKOVCI (nap. askaris - krkavka - bn parazit u ps a
koek), jsou nejjednodu. Hostitel spolkne jejich vajka olznutm
nebo pozenm njak neistoty. Z vajka se vylhne drobn larva, kter
pak putuje do plic. Z plic je larva vykalna, a pot spolknuta. Larva
pak putuje do zavacho stroj, kde se zmn v dosplho jedince,
kter uvoluje vajka do stolice hostitele.
Hlsti v tle hostitele pobvaj vtinou na uritm mst. Napklad
Dirofilaria ije v srdci (nkdy dokonce v
lidskm). Nkdy vak toto pravidlo neplat.
M vlastn testy ukzaly, e Dirofilaria
mohou t i v jinch orgnech, pokud jsou
zneitny rozpoutdly, kovy nebo jinmi
toxiny.

TASEMNICE u jsou mnohem sloitj organizmy. Jejich

vajka mete pozt s neistou stravou. Po vylhnut se
Fig. 5 Askaris - krkavka
41

mal larva zavrt do vhodnho orgnu. Tlo ji pak uzave do

pouzdra (cysty). Bl krvinky tuto cystu ignoruj, protoe je produktem
vaeho tla. Larva je tedy naas bezpen ukryta v tle. Jte-li maso
me se stt, e takovouto cystu snte napklad ve vepovm.
Rozkousnete ji a spolknete larvu. Ta se pak sna zachytit na stevn
stn. Nsleduje fze rstu, kdy larva lnek po lnku roste. Jednotliv
lnky s vajky jsou nsledn uvolovny do stevnho obsahu.
MOTOLICE jsou velmi sloit tvorov. Vajka odchzejc s obsahem stev se dostanou do vody, kde je poze pl nebo stevle. Larva v
malm sekundrnm" hostiteli vyroste, opust jeho tlo a uchyt se na
njak rostlin na behu rybnka nebo ndre. Tam pezimuje ve form
cysty (metacerkarie). Po zim ji me spst nhodn zve. Z cysty se
v jeho tle vylhne mal dosplec a rychle se pichyt savmi sty na
stevn stn. Nyn je motolice v bezpe, me dozrt a tvoit vajka.

Fig. 6 Lidsk stevn motolice, slinivkov motolice, ov jatern motolice, lidsk jatern motolice (zleva doprava)
Mezi tyi nejbnj druhy motolic pat lidsk stevn motolice,
lidsk jatern motolice, ov jatern motolice a motolice ijc ve slinivce skotu.
Nenechte se zmst, motolice napadajc ovce nebo skot se vyskytuj
i u lid.

42

Nejhor z parazit
Fasciolopsis buski je motolice, jej ptomnost jsem zjistila u vech
ppad rakovin, nkazy HIV, Alzheimerovy a Crohnovy choroby,
Kaposiho sarkomu, endometrizy i mnoha lid, kte tmito chorobami
netrpli. ivotn cyklus tohoto parazita m est vvojovch stdi:
Povimnte si, e u lovka (ve stevech) se vyskytuje pouze dospl
jedinec. st ivotnho cyklu motolice je spojena s plem v roli sekundrnho hostitele. Mte-li vak tlo proskl rozpoutdly, me se zbvajcch pt stdi vyvinout i ve vs!
Za ptomnosti propylalkoholu se sekundrnm hostitelem stane
nkter z orgn lidskho tla, kter pak onemocn rakovinou. Jestlie
je ptomen benzen, vyuije stevn motolice brzlk a tm zavd pinu
vzniku AIDS. Metylalkohol motolicm umon pout jako sekundrnho hostitele slinivku. To pak vede k dysfunkci tohoto orgnu, kter
kme diabetes (cukrovka typ-II). V souvislosti s ptomnost xylenu
i toluenu se sekundrnm hostitelem nkterch motolic stv mozek.
U methylethylketonu (MEK) i methylbutylketonu (MBK) se sekundrnm hostitelem stv dloha a dochz k vvinu endometrizy.
Jedn se zde tedy o jist druh parazitizmu, pmo souvisejcho se
zneitnm. Onemocnn zpsoben nestandardnm vskytem rznch
stdi motolic v tle jsou samostatn problm, kterm se budu zabvat
pozdji.

Zneitn
Mezi zneisujc ltky pat ty, kter se vyskytuj okolo ns a
nemly by se nm dostat do tla, protoe naruuj jeho innost. Dokud
tyto ltky neproniknou do tkn, nijak ns neohroz.
Pokud do nj proniknou, mus bt z tla nron odstraovny.
kodliviny se mohou dostat do tla s vdechovanm
vzduchem, potravou, npoji a ppravky, kter si nante na ple.

43

Stdium
1-vajko

2-miracidie

3-redie

4-cercarie

5-metacercarie

6-dospl
jedinec

Normln ivotn cyklus

Je vyluovno se stevnm obsahem ven
z tla a dostv se do pdy. Pi deti je
splchnuto do vodn ndre.
Vylhne se z vajka ve vod. M cilia a
me rychle plavat. Do dvou hodin mus
nalzt mezihostitele, kterm je pl. Pokud jej v
tomto limitu nenalezne, nebude ji mt slu jej
napadnout.
Vyvine se uvnit miracidia jako mal vek.
Jedn se o mateskou redii, uvnit kter se
vyvinou dceinn redie. Ve probh dosud
uvnit ple. Dceinn redie se vyvinou na
cercarie
Maj bik, s jeho pomoc opust ple a
pichyt se na njakou rostlinu, kde se promn
na cystu.

Cysta se dvma stnami. Vnj stna je velmi

pilnav. Kdy snte rostlinu s cystou, zstane
Vm v stech. Vnitn pevn stna cystu ochrn
ped rozvknm a ped aludenmi vami.
Jakmile se vak cysta dostane do steva, jej
stna se rozpust, cysta se pichyt ke stevn
stn a zane se vyvjet na dosplho jedince.

ije ve Vaem stev a me vyprodukovat a 1000 vajek na jednu stolici. Me

t ve stev mnoho let.

Fig.7 ivotn cyklus motolice

44

Nejtragitj ovem je, e si asto neuvdomujeme, e nm

nco kod.
Dva lid mohou na obliej pouvat stejn krm. U jednoho se
me projevit vyrka, zatmco u druhho se nevytvo. Osoba,
kter vyrku nedostane, se domnv, e tento krm pro ni nen
kodliv. Je vak zejm, e je do jist mry toxick, co potvrzuje
vyrka nkoho jinho. Vyhnula se stejn vyrce jen dky
robustnjmu imunitnmu systmu. Imunitn systm meme
pirovnat k penzm vybranm z tu pi kadm napaden
patogeny - a na nm u nic nezbude, bude ohroeno vae zdrav.

Zneitn rozpoutdly
Rozpoutdla jsou chemick sloueniny rozkldajc jin ltky.
Uiten a ivotodrn rozpoutdlo je voda. Vtina ostatnch rozpoutdel je zdrav kodliv, protoe rozpoutj tuky tvoc membrnu
kolem kad tlesn buky a zejmna bunk nervovch.
Nejkodlivjm rozpoutdlem je benzen. Pronik do brzlku, podkopv imunitn systm a zpsobuje AIDS. Dalm velmi kodlivm rozpoutdlem je propylalkohol, kter vnik do jater a zpsobuje rakoviny
nkterch dalch orgn. Vznamnmi podprci chorob jsou i xylen,
toluen, metylalkohol, methylenchlorid i trichloretan. I jimi se budu pozdji zabvat, a to v souvislosti s nemocemi, na nich se podlej.

Zneitn kovy
Biochemici vd, e minerly v surovm stavu vdy inhibuj enzymy,
kter s nimi reaguj. M obsaen v biologicky pijateln form v
mase a zelenin je pro ns nepostradateln. Anorganick m, kter se
uvoluje napklad z mdnch konvic nebo vodovodnho potrub, je
naproti tomu karcinogenn. V naem ivotnm prosted nanetst pevldaj prv anorganick formy kov. Lid nos kovov perky, jed
chlb peen na plechu a pij vodu z kovovch potrub.
Dal vc ohroujc nae zdrav jsou zubn plomby. Amalgamov
plomby obsahujc rtu jsou navzdory ujiovn stomatologickch
odbornk velmi nebezpen. Nkdy me bt rtu zneitna thaliem,
a to je jet toxitj! Jak se zd, zlato a stbro maj mn kodlivch
45

ink, ale lovk by pesto neml mt dn ist kovy zevn, nato

uvnit tla.
Dal toxick kovy s astm vskytem jsou olovo a kadmium, teba
z letovanho a galvanizovanho potrub, nikl a chrom ze zubn protetiky a kosmetiky a hlink z konzerv a ndob.

Mykotoxiny
Nejjedovatj ltky, kter lovk zn produkuj plsn, kme jim
mykotoxiny. U i jedin nevelk zplesnivl kousek ovoce i zeleniny
me znehodnotit celou vrku dusu, demu nebo jinho produktu.
Plsn jsou sice iv organismy a lze je zniit zapovnm, ale jejich produkty, mykotoxiny, mus bt velmi pracn odbourvny jtry. Pitom
jsou tak jedovat, e u nepatrn mnostv me vyadit st jater a
na nkolik dn.
Jak jsem zjistila, nejrozenjm mykotoxinem je aflatoxin. Produkuj ho plsn napadajc celou adu rostlin. Proto stle doporuuji
jst jen kvalitn a erstv citrusov plody a vyvarovat se kupovanch
dus. Z tch tisc pomeran, kter skonily v dusu, kter mon
prv pijete, byl zcela urit nejmn jeden plesniv, a to m neblah
vliv na jtra.
K rychlejmu upraven funkce jater pome vysok dvka vitaminu
C. Vitamin C - pokud je pidvn do potravy, pome j od aflatoxinu
jet ped pozenm. Mjte proto pi kadm jdle po ruce ndobku s
prkovm vitaminem C a pouvejte ho stejn, jako napklad sl.
Osobn jsem v testovanch potravinch objevila jet i dalch tinct rznch mykotoxin. Jsou popsny v sti pojednvajc o plesnivch potravinch.

Fyzikln toxiny
Vdechovn prachu tlu kod. Brn se tomu kchnm, kalnm,
odhleovnm, atd. Pedstavte si, e vdechujete drobn stice skla.
Zabodvaj se do plic, odkud nemohou bt vykalny. Pedstavte si,
e byste spolkli jehlu i pendlk. Pokud by mly tup piky, mohly by
projt trvicm traktem bez problm. Jeliko je ale maj ostr, zabodnou se do mkk tkn.
46

Dchal by nkdo vdom sklo? Obvme se ho v potrav, bojme se,

e na nj lpneme... Pitom si ale vbec neuvdomujeme, e drobn
sklenn stice mohou doslova zamoit cel n dm i byt. Sta
napklad ponechat patn utsnnou izolaci ze skeln vaty. Jakkoli
otvor ve strop nebo zdi, i kdy je pekryt teba tkaninou, trous do
bytu skeln prach z izolace. Tyto drobn stice tam vn vzduch
proudc do obytnch prostor. Kad otvor do podkrov nebo mst s
izolac mus bt dokonale utsnn. Skeln vata by nikdy nemla bt
pouita na vnitn instalace, v alounn nebo k izolaci ohva vody.
Obasn kontakt stavebnch dlnk se skelnou vatou nen zdaleka tak
kodliv, jako trval vystaven skelnmu prachu kvli drce ve strop.
Vdechovn skla vede k tvorb cyst, a ty jsou nejvhodnjm mstem k
mnoen bakteri a parazit. Cysta, v n se usdl jedno ze stdi
stevn motolice, se stv malign!

Tuh rakovinov ndory obsahuj bu skeln prach,

anebo azbest.
AZBEST je dal ltkou uvolujc steky ostr jako sklo. Mohou
se pohybovat v tle a zabodvat do bunk, dokud z nich opt nevznikne
cysta.
ijeme v pesvden, e azbest se zkazem pouvn v neholavch
materilech z naich domov nadobro vymizel. Opak je pravdou. V
naich domcnostech se jet stle vyskytuj etn zdroje. Napklad
emenice u suiek a praek. Kdy se emen zaheje, uvoluj se z nj
steky azbestu, kter se rychle dostanou do okolnho vzduchu.
(Vtina z uvdnch kodlivin u v Evrop zcela vymizela. Autorka
ila ve Spojench sttech, kde se nov pedpisy zaaly uplatovat mnohem pozdji. Prvn vydn tto knihy navc vylo ped mnoha lety. Nicmn, ve, o em hovo, plat. Pozn. pekl.)

47

Chemick toxiny
CHLOROFLUOROUHLOVODKY (CFC), neboli freony, byly
pouvny jako chladic smsi v klimatizanch jednotkch a chladnikch. Jsou v podezen z vytven oznovch dr" nad Jinm plem i
jinde. U vech trpcch rakovinou, byly v postiench orgnech zjitny
CFC. Domnvm se, e jsou to prv chlorofluorouhlovodky, kter poutaj dal kodliviny jako skeln prach, kovy nebo polychlorovan bifenyly, msto aby byly z tla vyloueny, a tm napomhaj vzniku ndor.
Pokud by se tato domnnka potvrdila, mohly by bt CFC azeny mezi
superkarcinogeny". Jak je mon zjistit (napklad v domcnosti) nik
CFC? Jakmile klimatizace nebo chladnika potebuj doplnit npl,
byli jste del dobu vystaveni kodlivm inkm CFC. Je zapoteb co
nejrychleji vyvinout jednoduchou a dostupnou metodu zjiovn tto
zken ltky v domcnostech.
(V Evrop se CFC v chladivech pro domcnosti nepouv u adu
let. Dojde-li tedy k podobn situaci, nemus vs to dsit, pokud ovem
tento apart nen star dvaceti let. Pozn. pekl.)
ARZN je soust pesticid. Pro se trvme spolen se vby,
kter se sname vyhubit? Je to snad proto, e to nejsme schopni vnmat
podobn jako skeln prach? Vdci piln studovali mechanizmus otravy
arznem a do nejmench detail. Pro je tedy dovoleno pouvat arzn
k oetovn trvnk, odkud se na podrkch dostane a do bytu?
POLYCHLOROVAN BIFENYLY (PCB) jsou mastn sloueniny se zzranmi dielektrickmi vlastnostmi. Byly pvodn pouvny jako psada olejovch npln transformtor, a tak jako prostedek proti plsnm. Pak se ale zjistilo, e se v prod nerozkldaj na
mn toxick sloueniny. Pestoe jejich vroba byla zakzna, je stle
mon je objevit v nkterch mdlech a sapontech.
FORMALDEHYD se pouv k vulkanizaci molitanu. alounn
nbytek, polte a matrace ho uvoluj jet i dva roky pot, co byl
vyroben. Pokud spte s nosem zaboenm v novm pnovm polti,
riskujete znan plicn pote.
Kad istic prostedek, kter pouvte v domcnosti, m na
nlepce varovn o ppadn toxicit. Takka vechny kapaliny uvan
v autech jsou toxick. Stejn tak je tomu u vech pesticid, herbicid
48

i umlch hnojiv. Kad barva, lak, vosk, mazadlo, blc

prostedek nebo sapont me pi pozen u jen malho mnostv
zpsobit znan zdravotn pote. Pro se jich tedy nezbavit? Daj se
docela dobe nahradit starmi osvdenmi ppravky.
Pokud i po aplikaci zappingu zstanete nemocn, znamen to, e pichzte do styku s toxiny. Jestlie se jich zbavte, udlte mlov krok
na cest k pevnmu zdrav.

Nemyslm, e bychom mli

nechvat ty lidi v dom, jinak
dostaneme vechny jejich

Pravda, njak se
pod nemohu zbavit
toho svrabu.

parazity.
49

Pro vlastn onemocnme?

Pedstavte si, e by existoval pstroj schopn zjiovat mykotoxiny
(velmi jedovat produkty metabolizmu potravinovch plsn). Brzy
byste zjistili, e lid trpc rmou nebo nachlazenm, i kdy se tyto
toxiny vyskytuj prakticky u kadho, maj v tle vdy alespo jeden
druh. Zpsob snad pote nhl vskyt takovho toxinu? A pro tedy
onemocn jen nkte z len jedn rodiny, a ne i vichni ostatn?
Co kdybyste zjistili, e vichni lid postien rakovinou maj v jtrech motolici?
Co kdyby ml kad diabetik ve slinivce dobyt motolici?
Co kdyby kad lovk, trpc njakm onemocnnm podmnnm ivotnm prostedm, ml v jtrech ov motolici fasciola?
Co kdyby mli astmatici v plicch krkavku askaris?

Co kdy najdete vdv u kadho zhadn" nemocnho

lovka njakho parazita i kodlivinu?
Zmnn pstroj (Syncrometer) je ovem stejn skuten, jako tyto
poznatky, kter mne pinutily k radikln zmn nhledu na zhadn
piny nkterch nevylitelnch" chorob.
Jsme neustle pesvdovni, e cukrovka je dsledkem nadmrn
konzumace cukr, pinou nachlazen je virus penesen od nkoho
jinho a rakovinu zpsob karcinogeny. Tento pstup udlal z medicny
natolik komplikovanou vdu, e ji dnes me studovat jen mlo lid. Na
seznamu navc kadoron pibvaj dal a dal poloky.
Vechny uveden diagnzy jsou ale zaloeny na popisu uritch dj
v danm mst organizmu. Pedstavte si, e bychom mli pro kom
pchnut do unho boltce jin nzev, ne pro bodnut stejnm hmyzem
na noze. Klasick medicna jist mla nemal vznam, ale dosavadn
deskriptivn systm se pod thou novch zjitn jev stle peitjm.
Skuten piny vech svch chorob dnes u mte monost odhalit
pomoc jednoduchho a snadno sestavitelnho elektronickho zazen.
Kdy pistihnete komra pi inu", urit kvli svdc bouli nepobte k lkai. Nen nutn urovat diagnzu ani hledat vhodn lk.
50

Sta zajistit dvee a okna skami proti hmyzu.

Jakmile tedy zjistte, e syndromy bnho nachlazen me vyvolat bn domovn prach, snate se ho zbavit. Jestlie jste pili na to, e
nachlazen podporuj potravinov plsn, vyvarujte se konzumaci plesnivch potravin. Vte jen tomu, co vidte. Reln pozorovn vech
tchto vc umon elektronick rezonance.
Nebudete jako pk vystaven tokm vir a bakteri, kter se na
vs odkudsi vrhnou. Nebudete vystaveni na milost a nemilost onemocnn a doufat, e je njak peijete, jako vojk douf, e ho nakonec z
bojit neodnesou.
Kdy o n hodn vte, neexistuje nemoc, kter by nad vmi zskala
navrch. Ani Lou-Gehrigova choroba! dn astma nebo cukrovka. Pette si, jak se mnoz lid sami zbavili konkrtnch pot. Dotete se ale
tak, pro nkte neuspli. Budete ovem vi nim mt zeteln nskok.
Pslun nvody se jim plnily tko, protoe bylo nezbytn, aby vili
v jejich innost. Tuto vru dnes u nahrazuje vzkum diagnostickm
apartem (Syncrometrem). Je nutn, abyste sami poznali, jak se vci ve
skutenosti maj. Pokud pomoc pstroje zjistte v nakoupench potravinch plsn nebo mikroby, bude to poznn kter vs povede dl.

Vechny nemoci maj pouze dv piny PARAZITY a

KODLIVINY.
Jen dv piny! Toto zjednoduuje cel pohled a umouje, abyste
se o sebe mohli postarat sami.
Uili ns, e si za nemoci meme vtinou sami. Prost nco chytme", nejme, co bychom mli, mme nedostatek vitamin, nevhodn
se oblkme, necvime nebo chodme pli pozd spt. Jist. Do jist
mry to nae vina je, opravdu dlme spoustu vc, kter bychom
nemli a nedlme mnoh, co bychom mli. Ale pokud udrujeme ivotosprvu a pesto onemocnme, pak hledaj piny v genech! Vrozen
choroby jsou ale vjimen vzcn. Lidsk geny se vyvjely miliony let
tak, aby na konci vvoje zstal zdrav lovk. Jestlie pesto dojde ke
zmnm v genech, chyba nen v nich; pinou jsou mutagenn psobc kodliviny.

51

Parazity ani kodliviny v tle nemte vlastn vinou. Povimnte si,

e vichni ve vaem okol dlaj i nedlaj tot co vy, pitom sdlej
stejn geny a stejnmi chorobami pesto netrp. Dnen pohled povaujc nae jednn i geny za piny nemoc zkrtka postrd logiku.
A doposud se to vak jevilo jako samozejm. Kdyby tisc lid bodnul komr nebo kousla blecha, mohli bychom pi postupu uvajcm
lokalizace a nsledku dospt k tisci rznm diagnzm, genov defekt
nevyjmaje. Byli byste ochotni akceptovat genovou manipulaci kvli
svdcm ervenm pupnkm? Nov gen by pak mohl dit tvorbu antihistaminik, aby pokoka u neervenala a neudlal se svdiv pupnek.
Jako vdecky zaloen lka by nkdo patrn byl v pokuen zmrnit
tiscm lid trpen takto zmnnm genem. Natst k takovm nepatte, ped sebou mte jen kol zbavit se vlastnch problm.
Jakmile v tle zjistte parazity, mete se jich zbavit elektronickou
cestou. Pokud v orgnech najdete kodliviny, mete pestat konzumovat kontaminovan potraviny, mete zamezit jejich vdechovn a pestat pouvat kosmetiku, z n se uvoluj. Tlo pak okamit zareaguje
a zane se uzdravovat.
Vylte si roztrouenou sklerzu, rozedmu plic i myastenii. Nkdy
lba probhne pomrn rychle, jindy bude trvat o nco dle. Doposud
pli dobe nechpeme princip uzdraven. U mladch lid se dostav o
nco rychleji. Kad vak pomrn zhy pozn, e se uzdravuje. Jist
budete s asem sledovat, jak postupn miz pznaky a tlo se stv
odolnjm.

Len sama sebe

Hlavnm elem knihy je umonit, aby se kad sm nauil zbavit vech nemoc. Abychom mohli tento cl promnit ve skutenost,
nastnili jsme zde ti pstupy. Rozpoznali jsme, e nemoci maj dv piny: parazity a kodliviny. Jak parazity a jak kodliviny mme v tle
nm snadno umouje zjistit inn a snadno zskateln diagnostick
pstroj. Pak meme aplikovat lebn postupy, bu zapping, anebo
bylinnou kru, jimi se zbavme parazit.
Nebylo by skvl, nemuset chodit k lkai? Bt na nich pln nezvisl, co se te diagnzy a len?

52

Lit se sm znamen umt sm eit sv

zdravotn problmy.
Dejme tomu, e vm lka zjistil atypickou laterln sklerzu nebo
metastabiln aplazii ramennho kloubu. Mohli byste si sami ovit tuto
diagnzu, a stanovit nejinnj postup lby? A uspli byste? Jist,
pro ne! Vdy u jste v ivot uspli v tolika vcech. Nauili jste se
mluvit, chodit, st a jednat s lidmi. Zvldnout tyto dovednosti vyadovalo nkolikalet sil. Pe o zdrav je pln novou dovednost, jej
zvldnut vm me klidn trvat i nkolik let. Jakmile ji vak zskte,
mete to pedvat svm dtem, kter ji jist pijmou mnohem snz
rychleji. Lidstvo bylo obdaeno novm darem stejn tak, jako tomu
bylo s hudbou nebo kuchaskm umnm.

Jak se lit
Tlo se po cel n ivot sna zbavit parazit a kodlivin. M k
tomu sv vlastn postupy. Vytv ledvinov i luov kameny, hlenov sekrety a zizuje loit toxickch odpad. Tyto prostedky jsou
bezesporu sprvn a inn, ale z hlediska novch zjitn v budoucnu
u nebudou tak dleit. Takovch nahromadn a kodlivin je toti
mon se zbavit, a pak udrovat sv tlo v istote.
Pot, co se zbavte parazit, je nejinnjm krokem oista jater.
V jejich luovodech se nahromad spousta kodlivin. Pokud by tam
zstaly dle hroz, e je tlo obal cholesterolem - promn se na luov kameny. Z tohoto dvodu se ve snaze vylouit olovo, kadmium,
rtu a jin odpad, tvo tlo velk mnostv malch tlsek, psku" i v
ledvinch. Te ale mte monost ledvinm pomhat, aby se nedoucch ltek zbavily.
V nkolika dnech, ne a po tdnech nebo mscch, poctte jakou
levu vm odstrann luovch a ledvinovch kamnk pineslo.
V jtrech ovem jsou cel kilometry luovod a odstranit z nich
cel ten odpad bylinnou krou njakou tu dobu potrv. Me to bt i
pr let, podle stupn zneitn.
Akoli tedy mete nemoc zastavit tm okamit, cesta k plnmu
uzdraven me trvat jet cel lta.

53

Na konci tohoto procesu u ale budete zdrav, a to jist stoj za sil.

Zbavte se bolest nebo je podstatn zredukujete, obnovte sprvnou
funkci svch orgn, budete se ctit dobe a pln energie k plnn svch
pedsevzet.
Orgny poruen natolik, e u je tlo do pvodnho stavu uvst
neme, mohou bt upraveny dky zzrakm modern chirurgie. Sem
pat tak katarakty, ku oka nebo zanedban star zrann. Mon jsou
to tak jen nahromadn, ale trvalo by pli dlouho se jich zbavit.
Likvidace parazit a odstrann kodlivin a kamnk
je velmi inn kombinace pro spnou lbu. Je tak inn, e z
vs do pl roku mohou bt pln jin lid. Pak v tom pokraujte a
budete zdrav spoustu let.
Ml by lovk pitom pestat brt pedepsan lky? To urit ne!
Pokejte, a se natolik vylte, abyste u je nepotebovali. Pak jejich
uvn omezte, ppadn pln vysate. Bude s tm ale souhlasit lka?
Odpov je snadn: najdte si takovho, kter s tm souhlasit bude.
Nezapomete, e lky jen poskytuj as, abyste mohli podstoupit skutenou lbu - a za to jim mete bt vdn.

Cesta k zdrav
Shrme si te nae poznatky o vztahu zdrav a nemoci:
Existuj jen dv piny vech zdravotnch pot: paraziti a kodliviny. Paraziti jsou mal organismy ijc na povrchu nebo uvnit
tla. iv se na nm a kod mu svmi odpadnmi produkty. kodliviny jsou toxick ltky naruujc sprvnou innost tlesnch
orgn.
Tlo se sna patogen zbavit tvorbou kamnk, produkc rznch sekret. Tak se tvo otoky, znty, zpaly a benign ndory.
To pak vede k rznm dalm poruchm a potm.
Nakonec dojde k njakmu trvalmu pokozen. Zeediv nm
vlasy, vytvo se zkal, pokiv se pte, a svalov i nervov tk
odumr. Chadneme.
54

K een tchto problm mme k dispozici logickou strategii:

1. Zahubme parazity, patogenn bakterie, viry a plsn.
1. Odstranme z potravy a tlovch ppravk toxiny, kodliv kovy
a chemiklie.
2. Zbavme se kamnk, usazenin a odpadu pekejcho uzdraven.
3. Abychom proces uzdravovn co nejvce urychlili, budeme uvat byliny a vybran potraviny. Pitom budeme dvat pozor,
abychom pouvali jen ist a nezvadn produkty. Liva
psob mnohem innji intravenzn (podvan do ly), ale
zde kladu draz pedevm na perorln (sty) uvn.
4. Svme do rukou lkaskch profesionl problmy, jejich
een je nad nae monosti a schopnosti (vn pokozen
orgn, zubn lkastv).
Co me bt asnjho, ne zjitn, e se vm pestaly tst ruce,
nebo e chronick bolest z ramene prost zmizela? Nebylo by snad
skvl upravit si sami puls, nebo snit krevn tlak? Nebo asn zjitn, e se mete rychle zbavit bradavic !
Nejvy z mch priorit ovem je zbavit nemocnch bolesti, protoe
ta podrv morlku a vli cokoli udlat.
Mnoho naich nemoc vyvr z nepedvdanch zdroj. U jednoho
lovka jsem napklad zjistila vskyt holubch tasemnic.

Fig. 8 V trusu zvat se vyskytuj patogeny.

55

Bolesti od hlavy k pat

Radji bych zemela, ne abych musela trpt nesnesitelnmi a neustvajcmi bolestmi. Bolest je proto na prvnm mst mho ebku.
Natst mme prostedky, jejich pomoc se j meme zbavit a zskat tak prostor, abychom mohli odstranit jej piny.
S chemickm prmyslem vynalzajcm prostedky proti bolestem
vyrostl i prmysl produkujc nvykov ltky. Jestlie se tedy zamme
na potlaovn bolesti elektronickou cestou, poteba nvykovch analgetik se podstatn sn. Existuj i jin monosti ovlivovn bolesti:
akupunktura, mase, muzikoterapie, zptn vazba, rozjmn, hypnza
nebo modlitba. My se vak zamme na odstraovn toho, co bolest
zpsobuje a len bolest postiench orgn, a proto nebudeme potebovat dnou z tchto metod.
Nemluvm te samozejm o bolestech provzejcch napklad
fraktury kosti, vyvrtnut kotnky, bodnut hmyzem i splen sluncem.
Nepjde ani o bolest pi posunutm obratli nebo nataenm svalu. To
je nco jinho. Nm se jedn o chronickou bolest, bolest, kter se tk
uritho orgnu a nelze se j zbavit. Jako pklad meme uvst artritidu. Dalmi jsou bolesti hlavy, nohou, lokte, kyle nebo hrudi. Tyto
bolesti sice mohou mt rzn nzvy, jako revmatick artritida, histaminov cefalalgie, fibromyalgie, bursitda, tenisov loket atd., ale v pozad
vech je stejn princip.
Vdom, e hlavnmi vinky vech tchto obt jsou paraziti a kodliviny, ns vede k tomu, abychom zjistili o jak parazity a kodliviny se
jedn, odkud se berou a jak se jich zbavit. Paraziti zpsobujc bolesti
nepat k tm vtm (ervm nebo mavkm) nejedn se ani o mikroskopick viry. Jsou to bakterie, kter maj tu sprvnou velikost, aby
mohly pronikat do tlesnch bunk. Buky se sice sna, aby jejich
vstupy byly co mon nejtsnji uzaven, ale stejn je mus otevrat k
pijmn potravy, hormon nebo jinch potebnch ltek z okol.
Bakterie se shlukuj okolo a jakmile se vstup do buky oteve, nkterm
se do n poda proniknout. A bitva me zat. Buka bakterii odmt
vpustit, ale bakterie vstup do buky nehodl opustit. Je zde pravdpodobn i jist elektrick pitalivost a fyzick shoda. Pak je povoln na
pomoc imunitn systm.
56

Bakterie se mno, jak to jen jde. Objev se otok, stoupajc teplota,

tlak na ostatn orgny roste, a tomu celmu pak kme infekce a znt.
Zbavit se zntu pomoc medikament (nap. kortizonu), omezit
otkn i snit teplotu nepedstavuje dn een. Tm je pouze a jen
vyhuben bakteri, kter tyto pote zpsobily. (To ale nen ve, co
musme udlat, protoe jet musme zjistit a znekodnit zdroj bakteri.
Jak to udlat, k tomu se dostaneme pozdji.)
Prvnm nutnm krokem je tedy identifikovat bakterie kolem bolestivch mst. To poskytne stopu vedouc k odhalen jejich zdroje. Nsleduje jejich vyhuben elektronickou cestou. Bakterie pak bhem nkolika minut bunn vstupy opust a pochutnaj si na nich bl krvinky.
Nezapomete vak, e existuje jet jin pina bolest, a tou jsou
kodliviny. Dalm krokem tedy je identifikace nedoucch kodlivin a
nalezen jejich zdroje. Zdroje kodlivch ltek je nutn co nejvc omezit. Pak by bolest mla definitivn ustoupit.
Pi hledn parazit a kodlivch ltek v orgnech se lovk me
ptt, kter do tla pronikly jako prvn. Cestu k vstupm do bunk si rovn, a snadnji, mohou razit kodliviny. Neumon bakterim dostat se
dovnit prv ony?
Nebo se bakterie objev jako prvn a blokovnm bunnho vstupu
naopak umon prnik kodlivinm? Oboj se zd bt mon. Mon,
e dochz k obojmu souasn, bakterie a kodliv ltky se toti tm
vdy vyskytuj pospolu. U bunnch vstup se mohou objevit i viry a
zpsobit virov onemocnn, avak ty bolest vtinou nezpsobuj.
Nae tlo je v huben bakteri a vir skuten odbornk; zabj je
jako mvnutm kouzelnm proutkem. Uniknou jen ty, kter se spolen
se kodlivmi ltkami nachzej v bunnch vstupech nebo kanlech.
Vypad to tedy, jako by kodliviny slouily jako pakle" slouc k
otevrn bunnch vstup. Jist to vak nen a musme potat se
vemi monostmi.

Abychom se uzdravili natst nemusme vdt, jak

pesn paraziti a kodliviny tu kterou nemoc zpsob.

57

Ptrn po bakterich
Abychom mohli zjistit, kter orgny jsou bakteriemi postieny a o
jak jde, musme se nauit vyuvat novou technologii, zaloenou na
jednoduchm elektronickm obvodu schopnm zachytit frekvence
elektromagnetickho vlnn a pevst je tak, aby se pro ns staly slyitelnmi. Frekvence naeho tla, bakteri, vir a parazit se velice li a
pomoc pstroje jsou jasn rozeznateln sluchem.
Je to ale nutn? Ne, nen! Posta, kdy vechny ty patogeny v tle
jednodue vyhubme. Ale jak se brnit jejich nvratu? Jak poznat, e
jde o stejnou bakterii, kdy se bolest vrt?
Dohad a domnnek se jednou provdy zbavme, kdy si osvojme
testovac metody.
Doufm, e mnohm budou vechny tyto nov skutenosti pipadat
tak zajmav, e se pinut k vlastnmu vzkumu i kdy je teba trp
chronick bolesti. Najdte si nkoho, kdo bude ochoten pomoci.

Co kde hledat
Nejdv se zamme na zkoumn a len bolest veho druhu.
Zaneme u prst na nohou a budeme postupovat po tle vzhru. Nen
nutn lokalizovat pesn msto bolesti, protoe bakterie a kodliv ltky
se tak i tak pohybuj v celm jeho okol.
Vyptrme piny vech druhu bolest, abychom je umli potlait.
Bolest se vak me zakrtko vrtit, kdy napklad nevme, e jej
pvodce pochz ze sra a po aplikaci lby klidn snme srov sendvi. Pak se me stt, e po aplikaci jet ani nestate poctit sebemen stup bolesti, kdy vm erstv dodan pvodce u psob bolest
novou. To me vst k myln domnnce, e aplikace zappingu je neinn.
Paraziti se do bolestivho msta mohou vracet i z mst v tle, kter
jsou pro elektrick proud zapperu tko dostupn. Jsou jimi napklad
vnitek on koule, varle, nitro luovch kamnk, zubn absces nebo
obsah stev. Proud zapperu o vysok frekvenci jimi neprotk. Prochz sp okolo tchto orgn, ne skrz n. Opakovan aplikace a lba
bylinkami vak um zniit i takto skryt parazity a zabrnit tak nov
infekci zbytku tla.
58

Poznn monosti nvratu infekce a zdroj kodlivin bylo

nejdleitjm pspvkem oetovanch lid, jejich
pbhy zde uvdm.
Po bolestech se budeme zabvat nemocemi, kter s bolest spojeny
nejsou. Pat k nim napklad cukrovka, myastenie atd.

Bolesti prst nohou

Co se te zsobovn krv jsou na tom konce nohou nejhe. Jsou
to toti msta nejvzdlenj od srdce. Krev, kter se sem dostv, m
nejvt kyselost a nejni obsah kyslku. Tlo produkuje pomrn
velk mnostv kyseliny moov, kterou za normlnch okolnost vyluuj ledviny do moovho mche. Pi jejich nedostaten funkci se
vak obsah kyseliny v krvi me navit. Krev me udret jen urit
mnostv kyseliny (v kyselch podmnkch na pikch nohou je jej
schopnost dle snena) a kyselina se zane v nohou sret nebo hromadit.
V mstech vskytu bolest nalzme i kyselinu hippurovou. Tuto
kyselinu, kter hraje lohu pi detoxikaci, produkuj jtra asi l g denn.
Proto je nevhodn konzumovat kyselinu benzoovou, jinak bn konzervant, protoe je v tle odbourvna prv na kyselinu hippurovou.
Pozorn tte etikety na nakupovanch potravinch. Vyvarujte se
npoj a peiva s kyselinou benzoovou. Kyselina citrnov je naproti
tomu nekodn.
Velmi astm bolestivm mstem jsou klouby prst nohou. Bolesti
jet zhoruje patn obh krve. Vezmte si pi kadm jdle kapsli
kajenskho pepe k podpoe krevnho obhu. Slab krevn obh poznte
podle nenahmatatelnho pulsu na vnitn stran kotnku.
Nahromadn kyseliny moov a hipurov brzy pilk bakterie,
kter se jimi iv. Kdy se bakterie rozmno, zane se okoln tk brnit a vytvo se znt. Pak pijde na adu bolest. U nkterch lid se
vak neprojev, ani kdy v nohou maj velk mnostv kyseliny a jinch
usazenin. Klouby jsou pak natekl a neohebn. V tom ppad bakterie

59

postien msto bu dosud neobjevily, anebo se nestaily dostaten

pomnoit. Mohou zde vak bt i jin dvody.
Jestlie trpte bolestmi v prstech u nohou, drte se nsledujcho
postupu:
1. Vyhubte vechny bakterie pomoc zapperu. Proceduru opakujte
kad den tak dlouho, dokud se stav nezane zlepovat.
2. Snate se vylouit z tla usazeniny. Tady pome kombinace
vhodnch bylin. (Viz Oistn kra pro ledviny.) Usazeniny v prstech maj obdobn sloen jako ledvinov kameny, a proto vm
ledvinov kra pome i od bolest prst. Odstrann usazenin
ovem trv o nco dle, ne vyitn ledvin, protoe prsty na
nohou jsou od ledvin pomrn vzdlen. Ne se na usazeninch
projev njak zmny, me to zabrat i est msc. Tato kra
ale souasn odstran i krystalky z ledvin, kter pak u nebudou
zdrojem bakteri.
3. Nechte si vyistit zubn kavity (mon infekce v dutinch elist,
odkud byl vytren zub). Tento zkrok vs me pmo zzran
rychle (t den) zbavit vekerch bolest v prstech u nohou. Protoe to zpravidla vydr adu dn, je jist, e nejde o psoben anestetika pouitho zubnm lkaem, kter zkrok provedl. Vidme
tedy, e bakterie v prstech u nohou mohou pichzet ze zub. I po
jejich odstrann se vak me bolest vrtit, pokud se v usazeninch odnkud objev dal bakterie.
4. Zbavte jtra kamnk krou pro jatern oistu. I to me podstatn zmrnit bolest. Nezapomete vak, e pln vyitn jater
me trvat a dva roky! Mezitm ale bude bolest ustupovat a celkov zdravotn stav se zlep.
5. Snite kyselost v nohou. Nejdve zmte kyselost moi lakmusovm paprkem, kter je k sehnn v kad lkrn. Testujte ji
brzy rno, kdy je nejkyselej. Jestlie na stupnici bude mn ne
5,5 musely bt nohy v noci jet kyselej. (m ni je slo pH
na stupnici, tm je kyselost vy.)
Jakmile se kyseliny a jin ltky zanou usazovat, je tk jim v tom
brnit. Zanou-li se usazovat ve dv hodiny rno, je pravdpodobn, e
to bude pokraovat i nkolik dalch hodin, i kdy se pH moi vrt do
60

normlu. Mli byste se snait o snen kyselosti tla ve spnku. Monost je tady nkolik: mete vzt njak ppravek s vpnkem i hokem, vypt sklenici mlka nebo pot jedlou sodu. Kyselost rann moi
by se mla snit na pH 6.

Upravte si pH
Vtina lid s bolestmi zpsobenmi usazeninami v nohou, m pH
rann moi a 4,5! Pi tak vysokm stupni kyselosti je jist, e se v noci
usadily dal kodliv ltky. pH lidskho tla v prbhu dne kols.
(Kyselost moi kles pedevm po jdle.) V tchto obdobch, trvajcch zhruba hodinu, se otvr monost st kodcch usazenin v nohou
rozpustit. Nechte-li vak pH v noci klesnout pli nzko, usazeniny se
znovu utvo.
Pro snen kyselosti ve spnku si mete vybrat z nsledujcch
postup:
1. Uijte 2 tablety z stinch (nebo vajench) skopek, obsahujc 750 mg vpnku (kalcia) a jednu magnziovou tabletu
300 mg (viz Zdroje). Magnzium (hok) pomh vpnk rozpustit a udret v rozputnm stavu. Brt jednorzov vce kalcia nelze doporuit - tlo ho neme rozpustit a vstebat, a to
me vst k zcp. Starm lidem lze doporuit jen jednu kalciovou tabletu. Kalcium uvejte s vitaminem C nebo citrnovou
vou, abyste usnadnili jeho rozputn (1/4 ajov liky vitaminovho prku, ili kyseliny 1-askorbov).
2. Vypijte hrnek sterilizovanho mlka nebo podmsl (teplho i
studenho) s 300 mg tabletou magnzia. (Do mlka mete pidat petku skoice.)
3. Pokud tyto dv kry zaberou, kyselost rann moi se sn na pH
6. Pokud vak z jakchkoli dvod nebudou inn, mete se
uchlit k trochu drastitjm postupm. V takovm ppad vezmte vpnk a hok s mlkem o nco dve a ped spanm vypijte
1/2 ajov liky jedl sody rozputn ve vod. Neuvejte ale
sodu koupenou v obchod, protoe asto obsahuje benzen (viz
Zdroje). Lep je ut sms sodku a draslku v pomru 2 ku 1. Ta
je tak velmi uiten pi jakchkoli alergickch reakcch. U61

vejte ped spanm a 1 zarovnanou ajovou liku ve sklenici vody.

Pokud rno bude kyselost na pH 6, zstate u tchto dvek, pokud bude
vy, uvejte 1 1/2 ajov liky. Hldejte neustle pH dokud se
postupn nesrovn a pak mete dvky sody sniovat. Kdybyste
namsto smsi uvali istou sodu hldejte kad rno sv pH abyste v
ppad, e vystoup nad 6, mohli dvky sody okamit snit.
Kdo m omezen psun sodku, mus peliv potat mnostv
poit sody. Jedna ajov lika jedl sody (bikarbony) obsahuje piblin 2 gramy, z nich asi polovina (1000 mg) pipad na sodk. Ve
smsi sodku a draslku je sodku dvakrt mn. Jedna ajov lika ho
tedy obsahuje asi 500 mg. Pro pehled: prmrn denn spoteba sodku
in asi 5 gram (milovnci slanch jdel spotebuj piblin dvojnsobek).
Uinili jste pt krok k demaskovn" bakteri, ijcch v usazeninch ve pikch nohou. Kdy je pak znite zapperem, bolest se v
pravdpodobnost ustoup a u se nevrt. Bolest ve pikch nohou
me psobit i neuroma (ndor na nervu). V tomto ppad psob usazeniny a bakterie jet vt bolest, protoe jde o nervov centra. Kdy
se bolest stupuje, je lep podstoupit chirurgick zkrok nebo si nechat
pchnout kortizonovou injekci, ne ekat na zlepen i nkolik let.

Bolesti chodidel
Na tomto druhu bolest se nepodl takov mnostv usazenin jako u
piky nohy, a proto se j lze snze zbavit. Samotn bolest chodidla je
vak dleitj, ne u piky. Prvnm opatenm, kter byste mli uinit, je vmna bot, akoli se vm ty dosavadn zdaj pohodln. Poite
si obuv ir, del a s nimi podpatky. Bhem dne vystdejte nejmn
dva pry obuvi. Doma chote bez bot.
Udrujte ale chodidla v teple. Noste ponoky z prodnch materil.
Pokud mte slab krevn obh, uvejte pi kadm jdle tabletu kajenskho pepe. Pokud se toti obh krve sn, jsou chodidla nchyln k
prochladnut. Pi velmi slabm obhu nelze pod vnitnm kotnkem
nahmatat puls.
62

Znovu zopakujte cel postup:

Nechte si vyistit zubn kavity.
Provdjte bylinnou kru k oist ledvin.
Znite parazity a bakterie zapperem.
Vyiste si jtra.
Hldejte rann kyselost tla lakmusovm paprkem na testovn moi.
V ppad nevyrovnanho pH postupujte jako u bolest prst u
nohou. Pokud mte rann kyselost moi na rovni 6 pH nebo ne,
znamen to pravdpodobn infekci v moovm mchi. Je poteba
se j zbavit.
Pokud se na chodidle nebo kolem kotnku objev otok, znamen to
zadrovn vody"; lze hovoit i o edmu. Pinou je nedostaten
funkce ledvin a nadledvinek. Nadledvinky se nachzej na hornm
vrcholku ledvin a spolen s nimi reguluj mnostv vody a sol v tle.
Protoe jsou tak tsn spjaty, sdlej oba orgny stejn parazity i
kodliviny. Kdy se v ledvinch vytvo krystalky, sn se prtok jejich
kanlky. Z tla je pak vyluovno mn vody a soli a vznikaj edmy
(sl a voda zstvaj v tknch).

istic ledvinov kra usazen krystalky rozpust. Je

vak nutn zbavit se toxin
(nap. kov v zubnch plombch) a zniit parazity. itn ledvin provdjte tak
dlouho, dokud bolest a edmy
nezmiz.
Fig. 9 Ledviny s nadledvinkami

63

Velmi prospnm ppravkem pro zdrav nohou je kyselina pantotenov (viz Zdroje). Zkuste tikrt denn po dobu nkolika tdn uvat 500 mg a zjistte, zda to pomh. Velmi vhodn je i mas a reflexn
terapie.

Bolest paty
Bolest v pat me psobit vrstek na kosti, kter zde vznik
kvli usazovanm kodlivm ltkm (u paty je to nejastji kyselina
moov a rzn fosforenany). Kyselina moov se stv ivnou pdou
k mnoen bakteri. Fosforenany dvaj usazeninm pevnou formu a je
nesnadn je rozpustit. Mete brt prky proti bolestem, koupit si ortopedickou obuv nebo nechat kadodennch prochzek, abyste si ulevili
od bodav bolesti. Problm se tm sice nevye, ale zskte as k zmn
zpsobu ivota.
Zanechte pit aje a kakaa, protoe obsahuj kyselinu avelovou.
Pestate pt kvu, kvovinov npoje, kupovan ovocn dusy a limondy, protoe jsou pln rozpoutdel, kter mus bt v tle odbourna a
vylouena ledvinami. Chcete-li se zbavit usazenin z patnch vrstk,
mli byste ledviny tchto nadbytench kodlivin uetit. Nejprve je
nutn rozpustit usazeniny, a pak pomoci ledvinm je vylouit.
K rozputn usazenin je nutn snit celkovou kyselost tla. Abyste
pomohli ledvinm pi vyluovn rozputnch usazenin, aplikujte ledvinovou istc kru a pijte dostatek ist vody.

Vypijte pl litru vody rno po probuzen a pak

nkolikrt mezi jdly.
Nekupujte dnou balenou vodu, pouvejte jen studenou z vodovodu.
Kdy vm doma voda z kohoutku nechutn, napuste si ji u nkoho jinho.
Pouvejte pouze sklenn nebo u pouit polyetylnov ndoby. Polyetyln by neml bt transparentn a u nkolikrt pouit, aby bylo jist, e
se z nj vyplchlo zmkovadlo. Kupovan voda obsahuje stopy rozpoutdel z vroby a sterilizace uvan pi plnn lahv. Voda z kohoutku sice
nen ist (me obsahovat a 500 rznch toxickch ltek), ale nikdy
jsem v n nezjistila miteln mnostv rozpoutdel.
64

Super Ravo Zapper

Super Ravo Zapper

byl Dr. Clarkovou
ocenn jako
Jeden z nejlepch
svtovch pstroj
k provdn
zappingu".

www.zapper.cz
www.zapper.sk
www.ravozapper.com
www.zappertechnology.hu www.zappertech.net
swiss.ch

www.zapper-

tel.: 241 400 394, 775 348 568, 775 348 565
zapper@zapper.cz

Zapper Technology
produkty pro vae zdrav
Tinktura
z Oeku ernho
- extra siln
Super Ravo Zapper
Syncrometer
Zappicatory
Genertory oznu
Doplky doporuovan
Dr. Clarkovou
... a dal, velmi zajmav
produkty.

www.zapper.cz
www.zapper.sk
www.ravozapper.com
www.zappertechnology.hu www.zappertech.net
www.zapper-swiss.ch
tel.: 241 400 394, 775 348 568, 775 348 565
zapper@zapper.cz

Ptomnost rozpoutdel je hor ne obsah jinch toxin.

Balen kupovan voda je velmi oblben, dobe chutn, mv velkou
reklamu, ale nelze ji bohuel povaovat za nezvadnou. Pro se nkomu
zd bt lep kupovat dennodenn balenou vodu, ne aby investoval do
kvalitnho filtru?
Dal dvod, pro je dobr vyvarovat se pit balen vody spov v
tom, e tato voda obvykle dlouho stoj a pi kontaktu s sty a rukama
bv kontaminovna naimi vlastnmi bakteriemi. Nejvc se zde vyskytuj stafylokoky a E-coli. Pidvat dal chemickou desinfekci nen eenm, tm je pt vodu z tekoucch zdroj. Jestlie vodu muste uchovvat
nebo penet, pouvejte nejlpe sklenn ndoby. Plasty jsou porzn,
a proto je t udret je v istot (i kdy sterilizace v myce na ndob
je pomrn inn).
Kdy denn vypijete alespo dva litry vody, poct ledviny levu.
(Za vodu lze povaovat i neslazen bylinn aj bez soli.) Mo ztrat
zpach a bude velmi svtl. Je to dleit pi rozpoutn usazenin,
nebo je tlo nyn uvoluje do krevnho obhu.
Huben bakteri zapperem vs me okamit zbavit bolesti a je
velmi prospn pro tlo. Nemete vak oekyat, e se bolesti zbavte natrvalo, dokud nebudou vyplaveny vechny usazeniny a odstranny zdroje bakteri.
U bakteri se zamte na obvykl zdroje: zuby a ledvinov i luov kamnky. Jinm zdrojem jsou mln vrobky, kter bvaj kontaminovny salmonelou nebo shigellou. Vechny mln vrobky pevaujte! Reinfekci me vyvolat i mal mnostv mlka, kter si rno
dte na cerelie. Pevaen vyaduj i mslo a lehaka. Pestate jst
jogurty a sry, kter nemete pevait.
Fosforenanov usazeniny tvo kombinace t fosforenan: monokalcia fosftu (CaH2P04), dikalcia fosftu (Ca2HP04) a trikalcia fosftu
(Ca3P04). Hromad se v tle v dsledku zven konzumace fosforenan.
K potravinm s vysokm obsahem fosforenan pat maso, perliv
npoje, re, tstoviny nebo oechy.

65

Tlo fosforenany odbourv tak, e je nejprve sluuje s vpnkem

a hokem, kvli neutralizaci. Fosforenan sm o sob je siln kysel
a pokodil by jemn struktury ledvin. Odkud se vak berou vpnk a
hok? Hoku se tlu asto nedostv, jeho zdrojem je zelen zelenina a neukld se v dnm orgnu. loha odbourvat fosforenany
tak zbv na vpnk, kter je uloerry v kostech a zubech.
Kysel podmnky vytvoen psobenm fosforenan zpsobuj
rozpoutn kost a odplavovn st kostnch struktur mo z tla. To
me potvrdit rozbor moi. Pokud zachytte vekerou mo vylouenou
bhem 24 hodin, mete zmit celkov mnostv vylouenho vpnku
za cel den. Nemli byste ztratit vce ne 150 mg, nebo to je mnostv,
kter tlo me vstebat za jeden den. Jestlie bhem dne ztratte vce
ne 150 mg vpnku znamen to, e se vm pomalu rozpoutj kosti.
Znamen to tak, e v krvi a lymf je pli mnoho vpnku.
Jednou vyplaven vpnk je velmi tk vrtit zpt do kost. Tlo se
o to zane usilovn snait ihned pot jakmile snte jeho kyselost. Je to
vak proces, kter se neobejde bez ptomnosti vitaminu D. Vitamin D
erpme ze slunench paprsk" a mlka, ale nen to tak jednoduch,
jak to vypad. Tento vitamin toti tlo mus nejdve aktivovat ledvinami. Vzpomete si, e v poslednm ppad byly pvodcem problmu
prv ledviny, kter tvorbu usazenin umonily. Ve st se s ledvinami
ucpanmi krystaly, zneitnmi tkmi kovy a toxiny a napadenmi
bakteriemi a parazity, intenzita aktivace vpnku podstatn sn.
K navrcen pvodnho stavu kost je pak potebn dodat tlu
pomrn hodn vpnku ve sprvn form.
Co se ale stane s vpnkem, jestlie se nevrt zpt do kost? Bude
se ukldat v tknch, kter k tomu pvodn nebyly ureny. Pokryj tvrdou krou stny cv, v ledvinch vytvo krystalky, klouby a vrstky
v patch nateou kvli usazeninm.
Mlad lid a dti se zdravmi nezanesenmi ledvinami aktivuj hojnost vitaminu D, a i kdy konzumuj velk mnostv fosforenan a maj
vysokou kyselost tla, kter rozpout zuby a kosti, mohou odplaven
vpnk lehce vrtit tam, kam pat. Nekornat jim cvy, netvo se
vrstky, a (alespo zpotku) jim neotkaj klouby. Mlad tlo doke
pijmout i velk mnostv kodlivin, ani by to na nm bylo znt.

66

Lid obecn konzumuj pli mnoho fosforenan. Pespli jich

sn nejen konzumenti masa, ale tak vegetarini v nadbytenm
mnostv obilnin. Tm vichni pij fosforenany zamoen npoje.
To pipravuje podmnky pro komaten cv, nemoci kloub a zvpnn
tkn. V ledvinch vtiny lid se tvo krystalky, z nich se postupn
mohou stt kamnky. Jde zkrtka o strnut. A vechny usazeniny obsahuj uvnit bakterie psobc bolest.

St a bolesti k sob nerozlun pat. Jakoby byli

partnery. Vechno vak je jen dsledek patnch
stravovacch nvyk.
Snate se strnut organismu co nejvc omezit
1. Snite spotebu masa. Pejdte na ryby. Mimo tuk obsahujc
vitamin D maj ve svch drobnch kostech i dostatek vpnku.
Pravda, tyto kosti tvo kalcium fosft a dalo by se oekvat, e
budou nevhodnm zdrojem vpnku. V biologii vak logika
obas pokulhv. Ryb kosti jsou naopak velmi dobr zdroj vpnku s nepli vysokm obsahem fosforenan. Ryby bvaly
hlavn soust potravy primitivnch spolenost. Mimo to musm
ci, e jsem nikdy nezaznamenala ppad intoxikace rtut z konzumace ryb. Nejvznamnjm zdrojem rtuti jsou amalgmov
zubn plomby.
2. Jezte mn obilnin. Msto peiva si k sndani vezmte ovoce.
Omezte konzumaci chleba, tstovin a re na polovinu. Jezte
vce bann a jjnho ovoce, a hlavn vce zeleniny. Namsto re
a tstovin radji vate brambory (ale ne hranolky). Vdy radji
jezte listov, ne tstovinov salt. V restauraci si vyberte radji
brambory a jinou zeleninu. Dobr je i zeln salt. Jezte rzn
ovoce.. Nemuste vypustit obilniny. Aby se stav zlepil, sta
omezit jejich pjem.
3. Dodvejte tlu vitamin D. Pi potch se innost vitaminu D
objevuje u dvek nad 40 000 jednotek. Prvn ti tdny uvejte
jen jednu dvku denn, pak dv dvky v tdnu.

67

4. Zanechte pit vech sycench npoj a dlejte si npoje vlastn

(viz recepty). Samotn sycen nen kodliv, kodliv jsou fosforenany, kter tyto npoje obsahuj. Pijte vodu, bylinn aje,
domc dusy, mlko nebo podmsl.
Mlko, stejn jako ryby, je bohatm zdrojem vpnku ve form kalcium fosftu. Logika me opt hovoit proti innosti tto formy vpnku, avak i v tomto ppad se ml.
Problematika vpnku a fosforenan mus tedy bt mnohem
sloitj, ne jak ji zde popisuji.
Pes svj obsah fosforenan asi nejlepm zdrojem vpnku je
mlko. Mon k tomu pispv i obsah laktzy a jinch sloek. Pokud
se kdekoli v tle tvo usazeniny, pit mlka urit doporuuji.
Porovnejte si obsah vpnku v moi ped zatkem konzumace mlka, a
pak po nkolika tdnech.
Porovnejte si tak hladinu vpnku v krevnm sru. Mla by se dostat
do normlu, tedy stoupnout, pokud byla pli nzko (pod 9,2), nebo
poklesnout, pokud byla pli vysoko (nad 10). Pokud sledujete innost bylinn ledvinov istc kry pi rozpoutn fosforenanovch
krystalk, upozoruji na okolnost, e pit mlka brn jejich novmu
utven. To kalciov tablety neum.
Aby mlko bylo inn, mus obsahovat 2 a vce procent
mlnho tuku.
Kdy si upravte kyselost tlesnch roztok, sprvnou funkc ledvin, zbavte se tkch kov a zastavte rozpoutn kost, usazeniny v
patch se ztrat. Bakterie u se nebudou mt kde ivit a mnoit. Mete je
zlikvidovat zapperem a bolest v patch se stane histori. Dvejte
pozor, abyste si nohy po vymizen bolesti pli nenamohli plinm
chozenm i bhnm. Noste prun ponoky a dobe odpruen boty.
Jmna v pbzch jednotlivch lid byla zamnna za jin,
nhodn vybran z telefonnho seznamu. Ostatn daje se mohou
liit v nepodstatnch detailech.

68

Walter Jones (67 let) trpl trnct let cukrovkou. Chodidla a

nohy ho bolely tak, e se poslednch tinct let st belhal. Nohy
byly chladn a vlhk. K ledvinov proiovac ke jsem pro
zven innosti pidala plod jalovce a doporuila mu pestat
kouit a pt alkohol a kvu. Zaal tak clen (zpotku
bylinami) niit parazity a istit jtra, kter obsahovala stovky
malch kamnk. Ti msce po prvn nvtv u mne se stav
jeho nohou zlepil a chodidla byla vcemn v podku, pestoe
ml jet stle jist pote s chz kvli bolesti stehen.
Dinah Sagun v prci hodn stla a chodila. Ped patncti lety se
podrobila operaci kolen, odkud j byly odstranny usazeniny, ale
ty se nyn zaaly znovu objevovat. Mla problmy i s patami.
Moje testy ukzaly fosforenanov a oxaltov usazeniny v
ledvinch. Na mj popud se podrobila ledvinov istc ke a
nslednmu huben parazit. Pestala pouvat produkty
obsahujc benzen, zaala pt mlko a vynechala kupovan
nealkoholick npoje. Bolest v patch ustoupila po tyech a pl
mscch a souasn se zbavila neustlch bolest hlavy, kter ji
pedtm tak suovaly.
Julia Fernandez ke mn pila s vtem asi deseti rznch
problm, mezi n patily i bolesti nohou a otkn kotnk.
Rozbor moi ukzal ptomnost krystalk. Mezi parazity, jimi
byla napadena, byla i trichinela. Pacientka mla doma koku.
Test na toxick kovy odhalil nahromadn teluru a platiny ze
zubnch plomb, a arznu z pesticidu. Zaala s itnm ledvin a
dva tdny nato i s nienm parazit. Musela dt z domu vechny
prostedky na huben kdc, a nechat si vymnit zubn plomby.
Pi tet nvtv u mne, o msc pozdji, u mohla chodit, ani
by ctila bolesti, pestoe jet stle mla v tle trichinelu a
arzn.
O dva msce pozdji se bolesti vrtily a navc ji zaaly bolet
ledviny. Jet pod mla trichinelu a nemla vymnn
vechny toxick plomby. Bylo tedy potebn, aby se podrobila
ptidenn intenzvn ke proti parazitm. Tot provedla i se
svou kokou a zopakovala si proitn ledvin. Bolesti nakonec
ustoupily.
Dorothy Shelley trpla mnoha bolestmi, vetn bolesti v nrtu,
bolesti zad a bolestivou menstruac. V ledvinch mla krystalky
oxaltu a kyseliny moov, take j byla naordinovna bylinn
oistn kra. Po tech mscch se bolesti vytratily.
69

Paul Longtin trpl keemi v prstech u nohou a ltkch a

bolestmi v patch. Pestal pt kvu a limondy, nechal kouen a
uval 250 mg postupn rozpustnho niacinu pi kadm jdle a
rno po probuzen. K tomu provdl ledvinovou oistnou kru a
u po tech tdnech se jeho stav zlepil natolik, e u
nepoteboval do bot speciln vloky.
Juan Onley (58) ml ob nohy a ruku postien dnou. Nemohl u
chodit bez mkkch bot a prk proti bolesti. Jeho problmy
zaaly ped sedmi lety a pozdji se pidaly i bolesti prostaty,
kvli nim nemohl pohodln sedt. Z vsledk mch testu
vyplynulo, e m ledviny pln kyseliny moov, oxaltu a
cystinovch kamen. Prostatu ml plnou bakteri Gardnerella a
Campylobacter. Zuby moudrosti hostily virus plantar wart 4,
pvodce tvoen bradavic na chodidlech a virus coxsackie B4.
Gardnerella se do tla dostv vtinou s parazitickmi ervy a
skuten - Juan ml v ledvin stevn parazity! Zaal tedy s
bylinnou krou k oist ledvin, a pozdji se pustil do huben
parazit. Zbavil se jich v pti mscch a jeho bolesti pln
vymizely.
Bolesti nohou u dt
Bolesti ltek a v holench u malch dt se dnes u povauj za nco,
co je normln (!) a samozejm. Obecn se toti pisuzuj rstovm procesm. Dti vtinou plou a rodie netu, co je trp. Bolesti se dostavuj vtinou po pebalen. Me to zpsobit plin utaen plen nebo
cvnmi keemi vyvolanmi ptomnost toxickho olova. Je nutn
analyzovat vodu na obsah olova a kadmia. Vznam vak m pouze
vlastn test. Testy provdn vodrnami jsou pli nepesn. Pokud
ve vod naleznete tyto jedovat kovy, otestujte jet vodu z kadho
kohoutku v byt zvl, a odeberte ji hned rno pi prvnm oteven
kohoutku. Najdte trubky, kter jsou zdrojem zneitn a nahrate je
trubkami z PVC.
Ptrejte tak po thaliu a rtuti ve slinch dtte. Pokud tam bude,
nechte dtti odstranit z st veker kovy (plomby nahrate kompozity). Pestate pouvat jednorzov plenky, dentln nit, vatov tampny a obvazy. Vechny tyto produkty bvaj zneitny thaliem a rtut,
pravdpodobn kvli jejich pvodu v zemch, kde je dovoleno pou-

70

vat k sterilizaci chlorid rtunat. Po vmn zubnch plomb a vodovodnho potrub testy nkolikrt po sob zopakujte. Abyste mu ulevili od
ppadnch bolest, namejte dtti nohy do tepl vody, lehce je masrujte a podvejte dtti 25 - 50 mg dvky ihned rozpustnho niacinu k
roztaen cv.

Bolesti nohou u dosplch

U dosplch jsou bolesti nohou obvykle zapinny inky kadmia
i thalia. Kadmium bv ve vod z vodovodu, odkud se uvoluje z korodujcho pokoven trubek. Pravdpodobn je v zinku, kter se k pokovovn pevn pouv. Vodu je tedy teba elektronicky testovat. Jestlie
mte doma celomdn potrub, a ve vod se pesto najde kadmium,
nkde mus bt alespo krtk kousek pozinkovan trubky, napklad
njak star spojka. Najdete ji otestovnm vody ze vech kohoutk.
Kadmium vyvolv keovit staen cv a jeho inky jsou podporovny kouenm. Proto se tmto potm nkdy k kuck noha".
Extrmn bolesti nohou ovem bvaj zpsobeny spe dlouhodobm
psobenm thalia.
Dobe znt inky thalia je velmi dleit.
Kde k thaliu mete pijt? Zdrojem jsou velmi pravdpodobn vae
vlastn sta! Thaliem toti bv zneitna rtu v zubnch plombch.
Nahrate proto amalgmov plomby kompozitnmi.
Existuj jet i dal zdroje thalia, jako vatov tampny, obvazy, zubn
prtka, zubn nit, dmsk vloky, jednorzov plenky nebo paprov
runky. Vechny tyto vrobky toti v nkterch zemch bvaj sterilizovny chloridem rtunatm, kter bv asto zneitn prv thaliem.
- Vystelte jednorzov pleny a hygienick vloky gzou
- k ucpvn lahviek od lk pouvejte msto vaty polyetylnovou
vycpvku. Stejn materil pouijte i k vrob unch tampn.
- na obvazy pouvejte gzu.
Jestlie zjistte thalium v blch krvinkch, a pokud jste pitom
bhem dne nepouvali zubn prtka nebo jin shora uveden vrobky,
pak jsou nejpravdpodobnjm zdrojem thalia opt zubn plomby.
Snate se odstranit veker amalgm z st co nejdv. Najdte si spoleh71

livho zubae, kter dokonale odstran amalgamovou plombu a

vymn ji za kompozitovou. Bolest nohou se s thaliem v tle nikdy
nezbavte.
POSTUPY PI BOLESTECH NOHOU
1. Nechte kouen.
2. Vymte potrub v byt (dom).
3. Opravte si chrup a zbavte tlo thalia chelac s EDTA (diamintetraoctov kyselina). Budete muset najt lkae, kter chelaci
provd; najt vm ho pome kad chiropraktik. Jinak uvejte 3x
denn 200 mg kyseliny thioktov, spolen s 5 g (polvkovou lc)
vitaminu C denn, po dobu jednoho msce.
4. Uvejte 2x denn 300 mg oxidu horenatho.
5. Uvejte niacin, kolik jen snesete, ale ppravky s prodlouenm
inkem jsou mn inn. Pokuste se brt 50 mg pi kadm
jdle.
6. Redukujte fosforenany ve strav a pijte mlko.
7. Provete kry k oist ledvin a jater.
8. Aplikujte kad druh den ped spanm zapping. Pokud nepomh,
jedn se pravdpodobn jen o kee. Pokud se vm ale ulev, avak
leva netrv dlouho, znamen to, e jste zahubili njak bakterie i
parazity, ale ti se objevili znovu. Muste zjistit jejich zdroj.
Soustete se na stravu a stn hygienu.

Jean Booth (30) si stovala na bolestiv a unaven nohy a trpla

a tdennmi silnmi bolestmi hlavy a suovala ji bodav bolest v
zadn stran stehen. V ledvinch jsme nalezli thalium a rtu.
Byla doporuena kra k oist ledvin a vmna kovovch
zubnch vpln za kompozitov. Rok se ctila skvle, ale pak se
najednou znovu objevila nava, nohy ztkly a bodav bolest ve
stehnech se vrtila. Navtvila chiropraktika, kter usoudil, e
pjde o zbytkovou rtu, a proto se Jean vrtila ke mn. A
opravdu, nali jsme u n olovo, rtu a thalium. Zuba vak v
jejch stech nemohl nalzt dn zbytky kov. Vyistil j ale ti
kavity. Jean zaala uvat kyselinu thioktovou, frekvennm
genertorem jsme zahubili osm druh bakteri a vir a stav
nohou se opt upravil. Test ukzal ptomnost thalia v ptm
zubu vlevo nahoe. lo o mnostv, kter bylo rentgenovm
vyetenm nezjistiteln. Jean si pak tento zub mohla dt pevrtaf.
72

Charlie Snelling byl pmo ztlesnnm bolesti. Bolely ho

pae, lokty, ramena, zpst, dlan, hru, zda, nohy,
kolena a chodidla. Zaal s krou k oist ledvin a st
bolest se vytratila. Nali jsme u nj i nco kadmia, a proto
doma vymnil kovov potrub za plastov. Kadmia se vak
nezbavil, a nae podezen padlo na poetn star zubn
plomby. Nechal si je nahradit kompozitovmi. Pak pouil
frekvenn genertor k vyhuben beta Streptokoka, mikrob
Pseudomonas, Troglodytelly a Staphylococcus aureus,
kter se skrvaly pod jednm ze zub. O rok pozdji ale
jet stle mval zchvaty bolesti. Pod zuby jet stle byla
spousta bakteri, protoe elist se nehojila. Neuval
vitamin D, ani hok a nepil mlko k doplnn vpnku.
Jeho stav se pesto zlepil natolik, e mohl opt pracovat
na pln vazek.
Victor Abhay (16) se nemohl
vnovat oblbenm sportm,
trpily ho neustl bolesti v
kolen. Vechno zaalo dva
roky pedtm virovou nkazou,
spojenou s vysokmi teplotami.
Koleno od t doby nepestalo
bolet. V ledvinch jsem nalezla
krystalky cystinu a celkem tyi
parazity: Cryptocotyl, lidskou
jatern motolici, cystu s
Echinococcus granulosus a
Echino-stomum revolutum v
blch krvinkch. Zaal s krou
k oist ledvin a pokraoval
nienm parazit. Kdy ns po
pti mscch opt navtvil bylo
koleno pln v podku.
Kim Murphy (45) si stovala na bolesti nohou, zejmna v
kolenou a chodidlech. Nohy byly natekl a svdily. Napadl
ji tenkohlavec bikov (Trichuris trichiura), kter se
vyskytuje u ps. Navc mla ve stevu tasemnici pisiformis
a stevn motolici. Nejprve zaala istit ledviny, a pot
vyhubila parazity. Pestala pouvat vrobky zneitn
zirkonem (deodoranty) a bariem (rtnky) a snaila se
vyhbat vfukovm plynm. (M alergii na kou ze splen
nafty.) Bolesti a svdn nohou do msce ustaly. Zstal jen
nepatrn otok.
73

Nancy Tong (80) mla edematick nohy. U nemohla nathnout

dn punochy. Lka j pedepsal diuretika (moopudn lky),
kter j sniovala krevn tlak, ale dochzelo pitom k odvodnni.
To ale navc zvilo celkovou toxicitu (KDM), a proto se ctila
stle h a he, pestoe pila dostatek vody, omezila konzumaci
soli, nepila kvu a nemla dn patn nvyky. Musela rovn
pouvat vloky proti nechtnmu niku moi (inkontinenci). V
tle jsme j zjistili ptomnost kadmia a olova, co
pravdpodobn bylo pinou nahromadn mnostv
ledvinovch kamen. Tyto toxick kovy pochzely z vody,
kterou pila, tento problm vak nemohla vyeit, nebo ila v
domov dchodc. Doporuili jsme j, aby se bu pesthovala,
anebo brala vodu odjinud. Nic z toho ale nebyla schopna doshnout. Pestoe byla v beznadjn situaci, zaala s krou k oist
ledvin a pokraovala nienm parazit. Vymnila brle s
kovovmi obroukami za plastov a tot s hodinkovm
nramkem. Jej stav se pak zlepil natolik, e mohla zat nosit
elastick kalhoty a poskytnout tak tlu podporu. Zlepen stavu
j dodalo odhodln k dalm krokm a pokraovala itnm
jater. Pitom ji sice trochu trpily bolesti hlavy, avak po n se u
vela do menho sla elastickch punoch.

Fibromyozitida a fibromyalgie
Kdy se bolest roz a neprojevuje se u jen v kloubech, ale tak
v mnoha svalech a mkkch tknch, me to lka diagnostikovat jako
fibromyozitidu nebo fibromyalgii.
Aby bakterie mohly putovat tlem, mus se spojit s parazity. Tlem
cestuj napklad drobn hlstice, s nimi se mohou lehce svzt" i bakterie.
Nejastjm pvodcem zmnnch obt je trichinela, ale me jm
bt i larva askaris nebo mchovec. Tito paraziti host pevn streptokoky a stafylokoky, ale tak bakterie patc do druhu clostridium a
campylobacter. To, co nm zpsobuje bolesti, jsou s nejvt pravdpodobnost prv bakterie. Jejich likvidac se mete zbavit bolesti asi na
jednu hodinu.
Pokud ovem nejdv znite trichinely a mchovce, a pot bakterie,
mete se zbavit bolesti na nkolik hodin. Kdy ale znite parazity a
74

bakterie u vech len domcnosti, vetn domcch zvat, a pokud si

nebudete strkat prsty do st, mete se bolest zbavit napod.
Je zajmav, e lenov domcnosti,
kte jsou tmito malmi parazity rovn nakaeni, asto fibromyalgi netrp.
Mon, e larvy zstanou ve stevu nebo
se dostanou do brnice a podncuj such
kael nebo proniknou do onch sval,
kter ochabnou. Mon tak mohou zpsobit anmii.
V thotenstv prochzej jejich larvy
placentou a do plodu. Paraziti tedy
mohou bt i vrozen". Snate se, aby se
vichni lenov rodiny, pedtm ne
Fig. 11 Larva trichinely
nkdo bude ekat dt, tchto parazit
asazen ve svalech
zbavili.
Huben parazit u domcch zvat je o nco sloitj. V ppad,
e mte pote je nejlep se jich zbavit. Budou toti hostiteli parazit
pod, i kdy je budete neustle lit. Penosu nkazy od domcch
zvat se nelze vyhnout, paraziti pak okamit proniknou do mkkch
tkn, a s nimi se tam objev i bakterie.

75

Dal dleit rada zn: drte si ruce dl od st. dn z tchto

parazit toti neum proniknout k (i kdy nkter publikace uvdj,
e mchovci to dok), mus se vdy njakm zpsobem dostat do st.
sty bychom mli jen pijmat potravu a lbat.
Jestlie mte v rodin dt, kter jet nos plenky, bute velmi opatrn. Pleitost dokonit vlastn lbu budete mt a potom, kdy se
sn kontakt s jeho stevnm obsahem, tedy a dt povyroste a nebudete ho muset pebalovat. Mezitm, kdy jet pebalujete, mimodn
dbejte o istotu rukou a oplachujte piky prst v roztoku k desinfekci
pokoky (viz Recepty). Pouvejte borax, kter na ki zanechv antibakteriln vrstviku.
Snate se sv parazity ped likvidac identifikovat, abyste se jich
propt mohli vyvarovat. Seete si vzorky mrtvch kultur rznch
patogen a ptrejte po nich v blch krvinkch. Pokud to nen ve vaich
silch, ulote si alespo vzorek slin do mrazniky. Stejn vzorek byste
mli odebrat i svm domcm zvatm. Vzorky pomohou pi pozdjm testovn. Nebudete sice vdt, kte paraziti se v nich nachzej,
ale pokud pozdji zjistte stejn frekvence, budete vdt, e se stejn
paraziti vrtili. Po odebrn vzorku aplikujte u sebe, ostatnch len
rodiny i domcch zvat zapping.

Brenda Byrd byla v ticeti esti letech diagnostikovna s

fibromyozitidou. Krevn testy ukzaly o nco zvenou hladinu
triglyceridu, co poukazovalo na ponajc problm s moovmi
cestami. Rozbor moi ukzal zakalen bakteriemi nebo krystalky
a byly zde i bil a erven krvinky. Nae testy vykzaly
ptomnost rtuti a mnoha dalch tkch kov ve ttn lze,
aludku, ledvinch, plicch, kostech a kostn deni. Vyskytoval
se zde i zven obsah berylia, obvykle pochzejcho z
prosted, v nm se svt petrolejovmi lampami. A prv
takovou lampu mla Brenda v kadm pokoji. Mla v tle
mnostv parazit. Byla nadena, kdy se dozvdla jak me
zskat zpt sv zdrav. Jako prvn se zamila na stn dutinu.
Marcia Cochran (36) trpla kubnm sval po celm tle.
Diagnza: fibromyalgie. Mla citliv klouby a ctila tlak na
prsou. Dvakrt ron se objevila bronchitida. Uvala lky proti
svalovmu tesu a k uklidnn trvicho traktu (hlavn tlustho
steva). Navc byla depresivn. Vechno pr kdysi zaalo
horekou a mrazenm. Domnvala se, e
76

to byla chipka, ale po odeznn pznak zstal nepjemn

tes. Obas mla pocit, jakoby j tlem probhaly slab elektrick
vboje. Testy ukzaly ptomnost askaris a mchovce a v jtrech
sdlc ov jatern motolici.
Zaala s nienm parazit. Byla ovem zjitna i ptomnost PVC
a teluru (ze zubnch kov). Podle dalch zjitn pochzelo PVC
z plastovch oken a zvsu u sprchovho koutu. Uplynuly dva
msce, ani by se podailo vyeit jedin z jejch problm.
Podrobila se tedy jatern istc ke a zbavila se tak vce ne
stovky kamnk. Ttm okamit zredukovalo jej fibromyalgii
na pleitostn zchvaty. Tento spch ji natolik povzbudil, e
byla odhodlna si nechat provst pravu chrupu, aby jej zbavila
vech toxickch kov.

Bolesti kloub a artritida

Klinick praxe rozliuje dva hlavn druhy artritidy, osteoartritidu a
revmatickou artritidu. Pi osteoartritid jsou klouby napadeny bakteriemi, ijcmi v kloubnch usazeninch. Pi revmatick artritid pochzej bakterie z vtch parazit.

Fig. 12 Rzn druhy parazit

Jsou znmy tyi bn druhy parazit: askaris (krkavky), roupy,
mchovci, strongyloidy a trichinela. Jejich ivotn cyklus vtinou kon
v plicch, avak u nkterch lid mohou tito paraziti putovat celm tlem,
vetn mozku, sval a kloub. Tyto odchylky jet vyaduj podrobn
zkoumn. J osobn se domnvm, e zde hraj nezanedbatelnou lohu
toxiny (rtu, thalium, kadmium, olovo) a rozpoutdla, kter koluj
tlem a sniuj jeho imunitu. To pak umon malm parazitm aby se
v nm usdlili. Jakmile se cesta k vnitnm tlesnm orgnm jednou
77

oteve, zanou se objevovat i jin paraziti. Brzy se k zasaenm orgnm vyd cel kla parazit, jejich bakteri a vir spolen s rznorodmi kodlivinami.
OSTEOARTRITIDA A BN ARTRITIDA
Pokud vs bol klouby, je to signl, e byste mli pout zapper k
vyhuben bakteri. Aplikujte zapping kadodenn dokud bolesti neodezn. Bolest se mon ztrat, avak bakterie mohou mt velmi stabiln
zdroj.
Nejbnjm zdrojem stafylokok a streptokok jsou mal abscesy v elisti v mstech dvjch extrakc (prohlubn po vytrench
zubech), koenov kanlky a amalgamov plomby. Okamitou levu
me pinst u vmna starch zubnch plomb. Ale i pak me pijt
zklamn. Stafylokoky a streptokoky jsou vudyptomn a mohou
pochzet i z jinch zdroj, napklad ze lunkovch a ledvinovch
kamen i parazit. Pi onemocnn artritidou je zapoteb provst
kompletn renovaci" tla, dret dietu, provdt oistn kry a pokud
mono zmnit ivotn prosted.
Zante bylinnou krou proti parazitm a aplikac zapperu. Pokraujte itnm ledvin a jater. Pokud v tle zstane njak toxin
(zejmna azbest a skeln prach), je tm jist, e se dostane do kloub
a umon nvrat bakterim zpsobujcm bolest. Upravujte kyselost tla
na zklade men pH moi.
Artrzn usazeniny obsahuj spoustu fosforenan slouench s vpnkem. Vpnk odchz napklad z ptee nebo zpstnch kstek. Tyto
kosti v dsledku tchto ztrt vpnku slbnou. Vpnk je z kost oderpvn k neutralizaci pebytench fosforenan ze stravy. Omezte
proto konzumaci potravin s vysokm obsahem fosforenan (maso,
limondy, obilniny) na polovinu, a msto nich jezte vce ryb, zeleniny
a ovoce a pijte mlko. Pijte ti sklenice mlka denn (6 dl). Kdy mte
alergii na mlko, proiste si jtra, pokuste se zmnit druh mlka nebo
ho pouvejte k vaen a peen. Sry a tvaroh nejsou s mlkem rovnocenn, veker vpnk zstal v syrovtce. Mlko muste ped konzumac pevait a nemlo by obsahovat mn ne 2% mlnho tuku.
K absorpci vpnku je toti potebn lu, kter se vak pi obsahu
mlnho tuku nim ne 2% nevylou.
78

Pokud na konzumaci mlnch produkt nejste zvykl, zanejte

postupn a propracujte se k potebnm tem sklenicm denn.

U Carol Lachance byla diagnostikovna artritida zad a kolenou.

Byla zjitna ptomnost trichinely, askaris a dirofilari
(pociovala bolest v krajin srden). Carol mla psa. Jej krevn
testy ukzaly zvenou hladinu fosforenan a alkalick
fosfatzy, co znamenalo, e se j z kost odluuje vpnk. Kdy
zaala pt mlko, uvat kalciov ppravek z ulit moskch
stic, oxid horenat, vitamin B6 a snila spotebu masa a
obilnin, hladina fosforenan se opt snila na norml. Carol se
podrobila ledvinov a jatern oistn ke a huben parazit, ale i
nadle trpla bolestmi. Test na toxick kodliviny ukzal, e m
v kostech urit mnostv olova. Jako zdroj byly identifikovny
multivitaminov tablety, kter denn uvala u nkolik let.
Jakmile tyto tablety pestala brt a zaala tlu dodvat vitamin D
(50 000 jednotek po dobu t tdn), bolesti polevily.
Gail Hildebrand (62) trpla bolestivou artrzou dlan a
nemocnmi dsnmi. V tle jsme nali dvanct druh parazit a
toxick azbest. Ukzalo se, e azbest pochzel ze suiky na
prdlo. Do ty msc pot, co vyhubila vechny parazity, se j
ruce i dsn podstatn zlepily. Problm s azbestem odstranila
prava suiky. Nsledn kra pro oistu ledvin vedla bhem
jednoho msce k tomu, e se zvten klouby na prstech rukou
zaaly zmenovat.
Norma Littrell (53) pila kvli tk artritid. Mla bolesti v
kolenou, ramenou a rukou. Vysvtlila jsem j, e bolesti v
ramenou k pznakm artritidy nepat, ale e maj pvod v
lunkovch kamenech, kterch ji me zbavit oistn kra.
Mla tak bolesti hrudn ptee, kter tak souvisela s jtry. V
ledvinch mla krystalky trikalcium fosftu a kyseliny moov.
Doporuila jsem j pestat pt kvu, omezit konzumaci masa a
obilnin a pt mlko. Zaala uvat i byliny k proitn ledvin. Do
ticeti t dn ubylo bolesti ptee natolik, e si mohla opt sama
umvat vlasy a usednout a znovu vstt z podlahy v obvacm
pokoji, ani by ctila jakoukoli bolest. Byla tm nadena, ale
doporuili jsme j, aby tlo pli nenamhala.

79

Patricia Robinsonova (76). Bolesti v kolenou, chodidlech,

zdech, dlanch a zpstch. Bolela ji tak ramena. Mla natekl
on vka, co je jeden z pznaku nkazy krkavkami askaris.
Plila ji ha, mla studen chodidla, trpla nespavost a mla
vysok krevn tlak. Uvala nkolik lk. Zaali jsme krou k
oist ledvin a uvnm ornitinu (kyseliny diaminovalerinov)
ped spanm. Bylo j doporueno zanechat pit kvy a aje.
Klouby na rukou mla deformovan a kehk. O dva msce
pozdji j lka pedepsal nov lk a doufala, e j to pome
(zanechala pitom ledvinov kry). Avak lk nepomohl. Test na
parazity stle ukazoval ptomnost askaris, a proto jsme zaali s
jej likvidac.
V tle jsme nalezli tak fluoridy (ze zubn pasty), iridium,
samarium a paldium, pochzejc ze zubnch vpln. Musela si
tedy nechat odstranit tolik kov, kolik jen bylo mon, vyistit
kavity a uvat kyselinu thioktovou pro vyplaven kov z tla.
tyi tdny pot ostr bolesti v zdech zmizely a po dalch t
tdnech ji pestaly bolet i ruce.
Lynne Snyder (72) trpla bolestmi vech kloub a aby vbec
byla schopna pohybu musela uvat siln analgetika. Mla velmi
nzkou hladinu draslku, co poukazovalo na njak problmy s
ledvinami a nadledvinkami. Zaala tedy s ledvinovou krou, pila
vu z mrkve a zeleniny a jedla banny. Po deseti dnech ctila,
jak se j vrac energie, ale bolesti byly stle nesnesiteln, hlavn
v kolenou. Na doporuen tedy omezila pit rajsk a brusinkov
vy, konzumaci citrusovch plod a pepe, jich pouvala
velk mnostv. Zaala pt podmsl. Po tech tdnech ledvinov
bylinn kry zaala niit parazity. Po msci se artritida
podstatn zlepila. Nemusela uvat analgetika a mohla klidn
spt. Shodli jsme se, e j nejvce pomohlo snen spoteby
pepe.
REVMATICK ARTRITIDA
Kdy bolestiv klouby zanou navc jet otkat a projev se znt,
hovome o revmatick artritid. Krevn test uke ptomnost revmatickho faktoru". V tomto ppad jde o tok bnch drobnch parazit
na klouby. Najdeme askaris, strongyly a trichinelu. Jejich zrodky jsou
vude kolem; v prachu, pn, pod nehty a obsahu naich stev. Nejlep
obranou je dostaten hygiena. Napklad po kadm kontaktu s vkaly
80

(jako pi pebalovn malho dtte) je dobr namoit nehty do

alkoholu. Nikdy nedovolte, aby nkdo z rodiny ml dlouh nehty.
Pokud je chce mt, nikdy ho nenechte pipravovat jdlo. Sm toti
nemus (zatm) kvli svm parazitm onemocnt, zatm co vy mete
onemocnt hned. Mete samozejm zlikvidovat parazity zapperem,
avak to u budete infikovni. Paraziti se vak s nejvt
pravdpodobnost hned vrt. Nejlep by bylo pouvat zapper kad
tden.
Ujistte se, aby parazit byla zbavena i domc zvata. Zve, kter
se pohybuje mimo dm, se ovem velmi rychle opt nakaz. Pokud jste
nemocn a chcete se uzdravit doporuuji, abyste se, pokud je to mon,
domcch zvat radji zbavili.
Nechte si zkontrolovat a dt do podku chrup. Pak zante s krou
pro oistu ledvin a jater.
stup bolesti a uzdravovn se sice me projevit ihned po aplikaci
zapperu, ale je moudej podrobit se cel lebn procedue. Zmte
stravovac nvyky. Omezte konzumaci fosforenan a pijte sterilizovan mlko, kter je zdrojem vpnku. Zamte maso na jdelnku za
ryby. Pijte mnohem vce vody. Pouvejte prost jen potraviny a
npoje, kter nekod (viz Recepty). Nepouvejte toxick kosmetick
ppravky. Doma se snate omezit vechny kodliv vlivy. Uvejte
pravideln byliny proti parazitm a pouvejte zapper. Provdjte kru
k oist ledvin ti a esti msc, a pot ji v tdennch sekvencch opakujte vdy jednou za dva a ti msce. Budete se tak prbn zbavovat usazenin, kter by se jinak hromadily v kloubech. Koleno je st
tla, kter bv revmatickou artritidou postiena nejastji. A kolena
jsou ve velmi zkm vztahu k ledvinm.
Strun eeno, postup je stejn jako u osteoartritidy, jen je nutn
vnovat vt pozornost huben parazit.
ALERGICK ARTRITIDA
Jednm z hlavnch toxin, kter kolenm kod, je piperin. Je v ernm a blm pepi (v kajenskm ne). Alergeny vyvolvajc bolesti
kloub obsahuj rovn lilkovit rostliny (brambory, rajata, lilky a
tabk). Snate se jim dva tdny vyhbat a sledujte, jestli to pomh.
Dalmi chemickmi ltkami, kter mohou spustit artritidu jsou kyselina hippurov a fenylisothiokyant.
81

Samo tlo produkuje kyseliny hippurov velk mnostv (a 1

gram denn). Jedn se toti o produkt detoxikace kyseliny benzoov v
jtrech. Nkter ovoce sice obsahuj prodn kyselinu benzoovou,
avak jej pjem meme ztroj- a zetynsobit konzumac potravin,
v nich je pouita jako konzervant. Je to sice prodn produkt, ale i
takto mus bt detoxikovna. m vce j konzumujeme, tm vce
kyseliny hippurov se v tle vytv. Protoe ji pak ledviny nezvldnou vyluovat, nahromad se nm v orgnech. Myslm, e dvod pro
nm kyselina hippurov zpsobuje bolest je nsledujc: molekuly
kyseliny mon mohou zablokovat vstupy do bunk, nechat je pooteven a umonit tak vniknut bakterim a virm. Existuj ale i bakterie, kter se kyselinou hippurovou iv. Navc je mon, e bolest
zpsobuje samotn kyselina, ani by bakterie hrly jakoukoli roli. To
vechno si vyaduje dal zkoumn. Je ale jist, e lid s chronickmi
bolestmi by se mli konzumaci potravin konzervovanch kyselinou
benzoovou vyhbat.
Fenylisothiokyant je chemiklie, kterou najdeme pedevm v
kuecm mase, vejcch, zel nebo hrku. Fenylisothiokyant mme i v
jtrech, kde se astn detoxikace kyanid obsaench v nkterch
potravinch. Mnoho druh zeleniny, zejmna zel, obsahuje kyanidy
jako pirozenou ochranu proti hmyzu, nemocem a poeru. Jtrm
me trvat a tden, ne detoxikuj jedno jdlo obsahujc vt
mnostv kyanidu. Mezitm hladina fenylisothiokyantu v tle
stoupne. Je to velmi reaktivn chemiklie, pouvan mimo jin (spolen s aminokyselinami) jako inidlo ve znm Edmanov degeneran reakci. Tlo se pak stv zkumavkou a dodv do reakce sv
aminokyseliny. Protoe aminokyseliny dodvaj vechny nae orgny,
nelze se divit, e dochz k mnoha alergickm a bolestivm reakcm.
Jestlie trpte ktermkoli druhem artritidy, pestate jst potraviny
s vysokm obsahem fenylisothiokyantu a istte jtra tak dlouho, a
se zbavte bolest a alergickch reakc. Jtra pak budou opt schopna
rychle detoxikovat kyanidy ve strav.
Bolesti kloub i artritida je znm i z dob, kdy jet nebyli domestikovni psi ani koky a tud na lovka nepeneli parazity. Tak
prasata a kon host parazity, a pravdpodobn to tedy byli oni, kdo
zmnn parazity il.
82

Pro artritidu tu mme hodn zpsob lby vhodnmi bylinami. Ty

slou bu k huben parazit, bakteri a vir, anebo pomhaj metabolizovat kyselinu hippurovou a fenylisothiokyant. Velmi uiten jsou
i homeopatick prostedky, mase, prohvae a elektronick zazen.
Pro ns ale dn z uvedench prostedk nezbav naich pot trvale?
Na to je jednoduch odpov: nedostaten hygiena a n ivotn styl
vede k usazovn ltek, kter vudyptomnm parazitm umouj
a usnaduj napaden naeho tla. Pokud to vte a odstrante tyto piny, mete se stt prvnm lovkem, kter se dokzal zbavit bolest a
doshl trvalho zdrav.

Verna Plumb (46) tyi roky ped nvtvou onemocnla

revmatickou artritidou. Od t doby pravideln uvala lky.
Trpla nadvhou v dsledku zadrovn vody v organizmu. Lky
vak u nezabraly, a proto hledala jin een. Piny jejch
pot byly zejm: mla v tle zvenou hladinu rtuti a niklu ze
zubnch plomb. Jej ledviny skrvaly pt druhu kamnk. Mla
mnoho parazit, vetn dvou druh askaris, dvou druh strongyl
a trichinely. Aby se zbavila pot, musela tyto parazity vyhubit.
Zaala tedy s krou k oist ledvin a pokraovala pouitm
frekvennho genertoru. Po dvou mscch se otoky zaaly
ztrcet.
Camille Franklin mla otekl a bolestiv ruce. Ttrpla dajn
artritidou i v ramenech a kolenou. Jak jsem se ale zmnila u
dve, ramena artritidou postihovna nebvaj. Mla v dutinch
kostn vrstky vyadujc chirurgick odstrann. V ledvinch
se vyskytovaly krystalky trikalciumfosftu. Byla j doporuena
zmna stravy, vce mlka, ovoce a zeleniny, vypustit kodliv
npoje, omezit maso a obiloviny. Prola ledvinovou krou. Po
pti tdnech veker otoky, zarudnut a plen kloub zmizely.

Bolest stehen
Bolest vnitnch stehen vtinou pochz od podrdn sedacho
nervu, trpcho kvli tlaku psobcho v ki. V tom ppad je nutn
navtvit chiropraktika. Dle je potebn elektronicky zlikvidovat kodliv bakterie a podrobit se ke pro oistu ledvin.
Pinou bolest ve stehnech ale me bt i sval nataen pi nadmrn zti.
83

Jestlie se bolest vrac, i kdy jste se j u nkolikrt zbavili, jde

velmi pravdpodobn o chronick zdroj bakteri. Jestlie u mte vyitn ledviny, pipadaj v vahu zuby, navracejc se paraziti nebo jtra.
istte jtra kad dva tdny, dokud se nevyplav okolo 2000 kamnk
a dal u se neobjev. Tato procedura me trvat 1 a 2 roky. Bute
trpliv. Nechte si vyistit stn dutinu. Pravideln nite bakterie, aby se
nemohly rozit, a samozejm dopejte svm bolavm nohm dostatek odpoinku.

Bolesti v kylch
Bolest kyl je vdy zpsobena bakteriemi. Pochzej ze dvou zdroj:
ledvin a zub. (To zjednoduuje lbu, protoe oboj se d pomrn
snadno vyistit. Zante okamit s krou k oist ledvin a pokraujte
v n tak dlouho, dokud nedokonte pravy chrupu. Oboj mus bt
vyitno souasn, aby se zabrnilo dalmu en bakteri do kyl.
Vyspraven chrupu me trvat i nkolik tdn. Mezitm pravideln
likvidujte vechny parazity a bakterie (stafylokoky, streptokoky, klostridie a campylobacter).
elistn kost me bt velmi kehk a porzn, a v tomto stavu bv
hnzditm bakteri. Vyitn kavit sice me pinst okamitou levu
od bolest v kylch, avak v prbhu istc kry nen zarueno urychlovn uzdraven elist dodvnm kalcia.
Dejte elistem pleitost k uzdraven:
- Uvejte vitamin D (40 000 - 50 000 J) kad den po dobu t
tdn, a pot dvakrt tdn. Neuvejte vy dvky.
- Uvejte vitamin C (1 gram denn) a B6 (250 - 500 mg denn) pro
zpevnn dsn.
- Kad den dodejte tlu 1 g vstebatelnho vpnku.
POSILOVN KOST
Rostlinn vpnk neme bt v lidskm aludku zpracovn. Pevkavci maj k jeho zpracovn speciln st aludku, v n se nachzej
bakterie schopn vpnk z rostlinn potravy zpracovat, tm nejlepm
eenm pro ns nejsou ani kalciov tablety, zvlt ve st. Potebujeme mt vpnk pedrozputn.
84

Lid, kte dve hodn jedli ryby a pouvali jen hrubou mouku,
sndli denn asi 4 - 6 gram vpnku. I kdyby se z tohoto mnostv
vstebalo jen 20%, stle by mli k dispozici 1 g vyuitelnho vpnku.
Odhaduje se vak, e ho obvykle vstebali mnohem vc. Nlezy lebek
primitivnch lid vykazuj krsn a nezkaen zuby. Tito lid ili pevn venku, neustle vystaven slunenm paprskm, a proto mli
dostaten mnostv vitaminu D. Pirozen strava jim dodvala dostatek vitaminu B2, kter je chrnil proti psoben UV zen.
Nyn, na samm konci dvactho stolet se n ivot podstatn prodlouil, a nae aludky u ve st neprodukuj dostatek kyselin k huben
bakteri a rozpoutn minerl v potrav. Minerly tedy mus bt v
potrav rozputny pedem. V mlce u je vpnk rozputn psobenm dalch pms. Kyselina mln vpnku poskytuje cheltovanou
strukturu vhodnou k vstebvn. Na pjmu vpnku se podl i lu.
Mlko sice obsahuje tak fosforenany, ale ne pli mnoho. Doporuuji pit mlka jako zdroje vpnku ped i po pravch chrupu. lovk
potebuje piblin 1 gram vpnku denn, tedy asi tolik, kolik ho obsahuje litr mlka. Tlo z toho me vstebat pouze 250 - 400 mg. Zbytek vylou. Prospn je pouze vpnk, kter byl vstebn. Pouvejite
mlko k vaen i jako npoj. Vpnk, kter obsahuje, je nezniiteln.

85

Kosti se ovem neskldaj jen z vpnku. Jednou ze zkladnch

sloek je hok. Protoe je lpe rozpustn a snadno se vsteb, posta
300 mg tablety oxidu horenatho (viz Zdroje).
Pokud tlo hok neabsorbuje, zstane ve stevech a psob jako
laxativum. V takovm ppad je nutn zvit kyselost aludku pi jdle
(napklad erstvm citrnem, octem, i vitaminem C). To podpo trven mlka i rozpoutn minerl. Doplkovmi prvky napomhajcmi zpevovn kost jsou br (poteba 3 mg jednou denn) a mangan
(15 mg jednou denn).
Jakmile si upravte jdelnek, vyete problmy s chrupem a vyistte ledviny, mla by bt bolest v kylch minulost a mete zapomenout na vahy o nhradch kloub.

Mary Hammond (48) mla bolesti v kylch. Trpla cukrovkou a

pila pt lk kvy denn. Pod temi ji vytrhnutmi zuby mla
loiska se stafylokoky. Pot, co opustila kofein (me napomhat
en bakteri zvenm propustnosti tkn) a nechala si spravit
chrup, ji pestala bolet prav a pot, kdy zuba vyistil kavity,
i lev kyel. Po tdnu se vak bolesti vrtily. Bylo nezbytn
zlikvidovat parazity a jejich bakterie. Musela naped omezit
konzumaci potravin obsahujcch rozpoutdla a provst kru pro
oistu ledvin. Byla ale pln naden a radosti ze zlepujcho se
stavu.
Bolest tsel
V oblasti tsel se nachz velk seskupen lymfatickch uzlin, tak
jako v podpa i kolem krku. Lymfatick uzliny jsou nejlep spojenci. Probhaj v nich dleit pochody. Tady toti doslova hnzd"
bl krvinky. Uzliny filtruj lymfu jako mal istiky. Odstrauj neistoty jako zirkon, titan a samozejm bakterie a viry.
Kdy uzlina zachyt vt mnostv parazit nebo kodlivin, dojde
k jejmu zvten. To meme snadno nahmatat. Uzlina ovem me
tlait na jin orgny a vyvolvat bolest. To me upozornit na mon
nebezpe. Znite bez prodlen vechny parazity, bakterie a viry pomoc
zapperu. Zante s ledvinovou krou. Pestate pouvat toxick
vrobky a jst toxick potraviny. Pokud ve dodrte, uzliny se bhem

86

nkolika dn zmen a bolest v

tslech ustoup. Jestli se problm
nevrt znamen to, e jste nalezli jeho
hlavn pinu. Pokud se tento stav bude
opakovat, pokuste se hledat lpe.
Nechte si provst test na HIV, kontrolujte mln produkty, kter pouvte a
provte domc zvata. Snate se zabrnit nvratu infekce z jakhokoli zdroje.
Upravte si chrup i ivotn prosted.
Testujte vechny pravideln pouvan
vrobky na ptomnost toxin. (Jestlie
se bhem nkolika minut stanou potravou blch krvnek, jsou toxick.)
Pokud bolest v tslech ani pot neu- Fig. 13 Lymfatick
stoup, nco jste opomenuli. Jsou jet
uzliny jsou nai nejlep
i jin piny tchto bolest, jako napspojenci
klad kla. Nejlep bude navtvit lkae.
Klu odstran pomrn jednoduch chirurgick zkrok. Bolest v oblasti
tsel se me projevit i onemocnn vajenk. Napklad velk cysta
na vajenku me tlait na blzk citliv orgny. Tvoen cyst na vajencch se bn vyskytuje u koek.
Vajenky produkuj hormony progesteron a estrogen. Pokud se
zde usdl bakterie (nap. gardnerella, syfilis i gonorrhea), je innost
vajenku naruena a dojde k nedostaten nebo naopak nadmrn produkci nkterho z obou hormon. Prvnm krokem k nprav by mlo
bt vyhuben parazit, zvlt motolic. Potom je nezbytn zniit ostatn
parazity a bakterie (zvlt gardnerellu a stevn bakterie, kter mohou
do vajenku lehce pesdlit). I pesto se cysta jet nemus vytratit.
Abyste toho doclili, je nejdve nutn zjistit m je vyplnna a zabrnit
dalmu naplovn. Pot se cysta vytrat.
Cystu na vajenku mohou vyplovat rzn druhy kodlivin. Je
nutn zjistit, zda v n nejsou polychlorovan bifenyly (PCB), nebo
chlorfluoruhlovodky (CFC). Dalm prvkem, kter se zde vyskytuje,
bv zlato. Do cyst se z tla dostvaj tak kodliviny, jako azbest nebo
skeln prach. Tlo je toti moudr, a pokud tyto kodliviny nemohou
87

bt vyloueny ledvinami i se lu, pak je alespo sdruuje pohromad (ve form cysty). Cysta se tedy za dnch okolnost neme
scvrknout, pokud pokrauje pliv kodlivin do tla. Natst tu mme
oddan bl krvinky, kter toxiny nahromadn v cyst nepetrit
odstrauj. Jedin, co muste zajistit, je zastavit psun toxin do tla.
Nechte si odstranit vechny kovy z chrupu, vyiste tlo, upravte jdelnek a ivotn prosted.
Bhem t tdn byste mli zaregistrovat, e se cysta zmenuje.
Mezitm stup bolesti podpo vyhuben bakteri, speciln sms bylin
nebo zkrok chiropraktika. Uvolnte celou oblast pomoc ledvinov
kry. Pokud se cysta nezmen, njakou kodlivinu jste pehldli. Pokud
se zmen, nepestvejte s pravidelnm nienm parazit a nevracejte se
k pedchozmu zpsobu ivota.
Vajenky ovem mohou bt bolestiv i bez cysty. Vyhubenm parazit a odstrannm kodlivin vak mete tyto bolesti odstavit mnohem
rychleji, ne v ppad cysty.
K len pot s vajenky se nkdy uvaj syntetick hormony.
Pokud vm je lka pedepsal, omezte jejich uvn pouze na nezbytn
nutnou dobu, a pak u je neberte. Akoli nejsou pli toxick, i tak mus
bt zpracovny jtry, a navc je zde riziko zneitn tkmi kovy.
Bylo prokzno, e aplikace estrogenu urychluje rakovinov proces.

Bolest v bedrech
Odbornci tvrd, e nae bolesti zad souvis se slabost ptee a
vzpmenho zpsobu chze, a e klouby drc pte pohromad jsou
u nkterch jedinc zplotl. eenm jak se vyhnout bolestem m bt
sprvn cvien na poslen tto sti ptee.
Tyto teorie byly ji pekonny, nebo bolest zad se meme lehce
a trvale zbavit i bez chirurgickch zkrok, cvien nebo zmny dren
tla.

88

A zzranou levu mohou pinst akupresura, mase, nebo zkrok

chiropraktika. I ten nejpostienj lovk, kter se tak tak dobelhal do
ordinace chiropraktika ji me opustit a jt pln normln a bez pot.
I kdy tedy me dojt k posunut plotnky i obratle, nprava je mon
a pomrn jednoduch.
Pokud ovem problm vyvolv smrtn sval, musme si poloit
otzku, pro k nmu dochz. Sval se takto smrt jen tehdy, pokud je
podrdn i porann. Jako pklad si meme vzt situaci, kdy se nm
do boty dostane njak ostr lomek. Cel tlo se napne a cuknete
sebou bolest. Jakmile dotyn pedmt z boty vythnete, mete opt
normln pokraovat v chzi.
Krystalky kyseliny avelov jsou jako sklenn stepy. Provete
kru k oist ledvin, abyste je z ledvin odstranili spolu s dalmi kodlivmi strukturami. Veker bolesti zad se mohou vytratit pot, kdy se
zbavte drdn ledvin ostrmi krystalky. Jejich rozputn trv asi ti
tdny (u nkterch tkch ppad i est).

Nezle na tom, zda vs tento problm trp rok nebo

dvacet let. Od plnho vylen vs dl jen pr tdn.
V ledvinch se me tvoit vce ne osm druh kamen. Kameny z
krystalk kyseliny avelov zpsobuj ostrou, bodavou bolest. Ve
snaze se tto kyseliny zbavit ji tlo naped neutralizuje vpnkem na avelan vpenat. V ledvinch se me vyskytovat urit mal mnostv
avelanu, ale pi vy koncentraci u se zanou tvoit krystalky. V jednom lku ernho i ledovho aje. (ne bylinnho nebo zelenho) je
piblin 20 mg kyseliny avelov,. a to je pli mnoho na to, aby ji
ledviny mohly vylouit. Bn aj je toxick a nemli byste ho vbec
pt. Tak okolda m vysok obsah avelanu a nemla by bt konzumovna ve form npoje.
Dti by aj a kakao nemly pt vbec. Jejich kehk ledviny jsou
toti vyluovnm velkho mnostv kyseliny avelov petovny.
Dle je nutn si uvdomit, e tlo mus zbyten spotebovvat vpnk,
kter je pro neutralizaci kyseliny avelov nezbytn. Vpnk je velmi
drahocenn surovina, kter by mla bt v maximln me vyuita pro
sprvn vvoj dtskch kost.

89

Nen podstatn vdt, kter druh krystalk v ledvinch zpsobuje

svalov kee. Rzn byliny sice rozpoutj rzn druhy krystalk. My
z nich vak meme namchat sms rozpoutjc vechny zrove.
V mstech kde se vytvo avelanov krystalky meme objevit
jist druh bakterie, nazvan Proteus vulgaris. Maj snad ty bakterie
ze avelanovch krystalk njak prospch? Nebo jsou snad dokonce
pinou jejich vytven? Pispv snad tato bakterie k bolestem zad?
Proteus vulgaris natst me bt zahubena elektronickou cestou.
Uitm naich novch diagnostickch postup mete zjistit, jak
krystaly se ve ledvinch nachzej. Zjiovala jsem ptomnost nsledujcch druh krystal: avelan vpenat, kyselina moov, cystein,
cystin, monokalciumfosft, dikalciumfosft a trikalciumfosft. Vechny
tyto druhy meme rozpustit pomoc jedn smsi. Na druhou stranu se
vak vechny mohou vytvoit znovu bhem jednoho tdne.
Abyste pedeli tvoen avelanovch krystal, pestate pt npoje,
v nich je kyselina avelov. Zeleninu, kter obsahuje hodn avelanu, vak jst mete. Uvejte i hok a vitamin B6.
Jako prevenci proti tvorb fosforenanovch krystal omezte konzumaci potravin s fosforenany a pijte mlko jako zdroj vpnku. Udrujte
ledviny ist a pijte dostatek vody. Po vypit jednoho litru sterilizovanho mlka, jednoho litru vody, pl sklenice domc ovocn vy a
poloviny sklenice zeleninov vy pravdpodobn nebudete potebovat pt dn dal npoje.
Dosud nevm, co tvorbu cysteinovch a cystinovch kamen zpsobuje (tento problm nevysvtluj ani genetick teorie). Cysteinov a
cystinov kameny mohou mt i lid netrpc cystinuri. Tyto kameny ale
obsahuj sru a pozorovala jsem jejich vskyt po uvn sulfonamidu,
bylo by tedy asi moudr se tomuto druhu liv vyhnout nebo pokraovat ledvinovou krou.
Trpte-li silnmi bolestmi v bedrech znamen to, e mte pravdpodobn nkolik druh kamen. Nkte lid v sob mohou mt vech
sedm hlavnch druh.

Rosie Zakar (30) za mnou pila proto, e jej matka trpla tak
silnmi bolestmi v bedrech, e u ticet let nemohla vykonvat
ani domc prce. Rosie mla v ledvinch bn druhy
krystalk: avelany,
90

urty a fosforenany. Byla j tedy doporuena bylinn

ledvinov kra. Po tech tdnech se ctila o tolik lpe, e by asi
u vbec nepila, kdyby se nechtla zbavit i zavacch pot a
chronick navy.
Vera Vigneault (32) pila hlavn proto, e se j nedailo
othotnt. Trpla ale tak bolestmi bedern a hrudn ptee.
Pokud by othotnla ped vyeenm tchto pot, mohla
potat s eklampsiemi (thotenskmi keemi) a vysokm
krevnm tlakem, tedy problmy souvisejcmi se stavem ledvin.
Proto zaala uvat ledvinov byliny. Zjistila jsem, e asto
pouv vkac gumu a krvcej j dsn. Tvrdila, e jej
problmy se zuby jsou vrozen (to znamen pouze to, e
pbuzn mli tak patn zuby). Doporuila jsem j pestat
vkat, pt ti sklenice mlka denn a uvat vitaminy A a D.
Tak mla jednou denn pout zubn nit. (Vechny druhy
zubnch nit obsahuj rtu a thalium, pouvejte proto
hedvbnou psku.) Ihned po proitn zubn nit si mla zuby
vyistit novm a velmi mkkm zubnm kartkem s pti
kapkami 17 % peroxidu vodku. Tak jsem j ekla, aby tm
neistila zuby s kovovmi plombami, aby nedochzelo k jejich
rozruovn. Podruh si mla zuby vyistit bez pouit zubn
nit, tentokrt za pouit pti kapek jodidu draselnho, kter j
pipravili v lkrn, a opt se pitom vyhbat plombm. V
ledvinch mla avelanov kamnky. Pestala pt ern aj a
nahradila ho bylinkami. Po pti tdnech se j dsn podstatn
zlepily, pestoe nepestala vkat gumu a pouvn peroxidu
pro ni bylo pli bolestiv. Ustoupily i bolesti v oblasti ptee.
Gerhard Rogers (39 let) piel kvli bolestem beder a kem v
nohou. Ml v ledvinch mono- di- a trikalciumfosftov
krystalky. Omezil proto spotebu fosforenan (maso,
obiloviny, sycen npoje) a zvil psun vpnku a jinch
minerl. Dostal za kol pt ti sklenice mlka denn a provdt
ledvinovou istc kru. Po ptadvaceti dnech vak doshl jen
malho zlepen. Jet stle ml v ledvinch fosforenanov
krystalky. Bl se pt mlko, nebo o nm slyel patn zvsti.
Doporuila jsem mu, aby mlko pevaoval, aby se zbavil
kodlivin, o kterch slyel. Test na toxick prvky ukzal
ptomnost mdi, arznu, kobaltu, kadmia, olova, thalia, vanadu
a radonu. Tm mohly bt snadno vysvtleny kee, bolesti hlavy
i pote se spnkem. Arzn pochzel z pesticidu, kobalt ze sapo91

ntu, thalium a m z kovovch zubnch vpln. Inhalace

vanadu omezil utsnnm plynovho potrub v dom a radonu
zlepenm odvtrn spodn sti domu. Byl velmi vdn za
poskytnut informace a ihned zaal s vnitn oistou tla.
Alberta Mellos (52) trpla bolestmi beder a hrudn ptee.
Vysvtlili jsme j, e bolest zad je zpsoben drdnm tkn
malmi ostrmi luovmi kameny. Nejdve se tedy zbavila
bolesti zad. Test ukzal, e mla v ledvinch mavelanov a
cysteinov krystalky. Zaala tedy krou k oist ledvin. O
devatenct dn pozdji k nm pijela s nachlazenm a tvrdila, e
bolesti zad u ustoupily.
Glenn Dirk (62) telefonoval, e neme moit, pravdpodobn
kvli ledvinovm kamenm. Stalo se mu to u i dv a zaal
propadat panice. Nadila jsem mu bylinnou ledvinovou kru a
u bhem noci se zbavil 117 kamnk, ani by pitom dolo ke
krvcen nebo aby bolest byla tak siln, aby musel pout
anestetika. Po tto phod" se zamil na problm se zvtenou
prostatou a bolesti pi sezen. V prostatick lze a stevech ml
stevn motolice. V prostat ml tak clonorchis (lidskou jatern
motolici). Na stejnm mst se nahromadily
tetrachloriduhliitan, methylbutylketon a trichlorethylen z
kontaminovan potravy. Jakmile pestal pt kupovan npoje a
zniil parazity pomoc zapperu, mohl moit normln a bez
bolest.

Bolesti v podbiku
Na lev stran podbiku se nachz esovit trank, tlust stevo tam
kles a ohb se. Toto msto je oblbenm toitm velkch parazit.
Paraziti a jejich bakterie a viry se projevuj tm, e produkuj plyny a
psob bolest. Nkdy vak o jejich ptomnosti nemusme vbec vdt,
jakoby s nmi ili v jaksi harmonii.
ast pohyby steva je vyhnj, a tm pedchz jejich pemnoen.
Proda me cel proces urychlit vyvolnm prjm. Prjem je znmkou toho, e tyto parazity ve stevu mte.

92

Tenk stevo st na
prav stran podbiku
do tranku. V jeho
vystn se nachz
ileocekln zklopka,
brnc zptnmu
proudn trveniny, a
tak slep stevo
s er0vovitm
pvskem. Dle na
prav stran tla se
nachz vzestupn
trank, pechzejc v
trank pn,
prochzejc
podbikem v rovni
pupku. Na lev stran
tla trank kles a
navazuje na nj esovit
trank.

Fig. 14 Trank

E-coli, salmonela a Shigella jsou stevn bakterie, kter mohou

vyvolat tk bin pote a bolesti. Mohou se dokonce stt a
chronickmi. Tyto bakterie meme mt na rukou (napklad za nehty),
a proto dochz k astm reinfekcm. Nikdy se zbyten nedotkejte
rt. Nesnate se omezit pravideln pohyby stev. Tyto pohyby se
okamit omez, jakmile zlikvidovan bakterie opust stevo.
Dalmi zdroji E-coli jsou lhve na vodu, ruce ostatnch lid, hlavn
tch, kte vymovali pleny dtti nebo istili WC.

Bolesti aludku
Mln vrobky bvaj kontaminovny salmonelou a shigellou.
Nikdy toti nen mon zabrnit tomu, aby se do mlka nedostalo alespo mal mnostv kravskho hnoje. Pestoe roztok na omvn vemen
obsahuje antiseptika, nkter bakterie z hnoje se jm nezni. Pozdj
pasterizace zni mnoho bakteri (napklad streptokoky a stafylokoky),
avak salmonely a shigely mohou pet. Tyto bakterie pak infikuj lovka. Bezpen je pouze sterilizovan mlko. V obchodech se prodv
jako trvanliv a je uskladniteln pi bn pokojov teplot. Pokud by
obsahovalo bakterie, nevydrelo by vc ne jeden den.

93

Je mon, e i po vypit
nesterilizovanho mlka, podmsl i
konzumaci nesterili-zovanho jogurtu
nebudete mt dn pote. aluden vy
toti mohou bt tak siln, e zahub vechny
bakterie nebo jtra tak vkonn, e vechny
bakterie z tlesnch tekutin odfiltruj a
mrtv vylou v lui. Bakterie mohou
pevat v nkter sti stev, ani by
vyvolvaly jakkoli problmy. Sterilizujte
mln vrobky ohtm na bod varu po
dobu 10 sekund, a to i kdy nemte dn
pote.
Pokud mlko nesnte, nemus to znamenat, e byste mli nedostatek laktzy. Pinou me bt neschopnost tla niit salmonely a shigelly. Nedostatek laktzy me
vzniknout a nsledn v dsledku astch
prjm.
Fig. 15 Svoji lhev
Problm mete vyeit tm, e
vody udrujte steriln
zabrnte dalm bakterim vstoupit do
tla. Jezte pouze aseptick potraviny.
Nejezte lahdky, salty s majonzou nebo
jdla v restauracch, pokud nejsou vaen
nebo peen. V restauraci nikdy nejezte
kuec a erven maso. Je toti velmi
pravdpodobn, e nebylo dn pipraveno.
Jakmile se vyskytnou bin pote (bolest, tlak, plynatost), muste
niit pemnoen bakterie a omezit obsah stev. Pouvejte bylinu
Cascara sagrada (americk kruina - lze pout kru evropsk kruiny
olov Frangula alnus), psobc jako projmadlo, poppad hokou
sl (sran horenat). Zanete tak se stevn krou.
Pokud trpte chronickmi binmi problmy, omezujte obsah
steva dva a tikrt denn. Pouvejte byliny likvidujc stevn bakterie. Velmi dobr je napklad Echinacea, steen poklad americkch indin, vodilku nebo kurkumu schopnou hubit E-coli a nkter
shigelly. Velmi inn je tak fenykl.
Jestlie tlo pilo o schopnost niit salmonely a shigelly, nepomohou antibiotika ani byliny. Jak jste o svou pirozenou ochranu proti
94

kodlivm bakterim pili? Je zejm, e za to mohou antibiotika nic

streptokoky a stafylokoky.
st stevnch bakteri je toti prospn! Jsou to streptococcus lactis a staphylococcus epidermidis. Opakovan dvky antibiotik pbuznch penicilinu tyto prospn bakterie zni souasn se kodlivmi.
U myi je ke sputn nkazy zapoteb jednoho milinu salmonel.
Pot, co byl myi aplikovn streptomycin se mnostv bakteri potebnch k nkaze snilo na pouhch deset!
Stejnm zpsobem jsou po podn antibiotik handicapovna
steva. Nkaza salmonelou i Shigellou se tak stv velmi snadnou
zleitost.
Snate se v tle obnovit pirozen antibakteriln potencil. Znamen to podpoit schopnost aludku produkovat kyseliny, a schopnost
jater produkovat lu. Toho mete doshnout pouze tm, e aludek
zbavte bakteri a toxin a stejn tak si vyistte jtra. Nkter toxiny se
mohou nashromdit v aludku (mylen je vdy orgn, ne jeho dutina),
a to tehdy, kdy je jtra a ledviny nedok vylouit. Nejastjm toxinem, vyskytujcm se v aludku je arzn. Snate se omezit vechny jeho
zdroje. Dalm vznamnm toxinem je freon. eenm je vmna ledniky za bezfreonovou.
Polykme kovy ze zubnch nhrad a vpln (rtu, stbro, m i
thalium), a ty se pot tak hromad v aludku. Zde existuje jedin rada:
zbavte se vekerch kov v stech. Toxiny, kter lovk vdechuje
(azbest, formaldehyd, skeln prach) jsou vykalvny a nsledn polykny, m pohchu opt kon v aludku. Zjistte ptomnost tchto
toxin v okol a snate se jich zbavit. Po vyitn se funkce aludku ve
vtin ppad uprav. I v ppad, e se vrt odolnost vi neistotm
v mlnch vrobcch, nepestvejte je sterilizovat.

95

Apendicitida
Na prav stran podbiku se nachz zklopka oddlujc tenk stevo
(ileum) od tlustho (caecum). Nazvme ji ileocekln zklopkou. Jedn
se o pomrn problematick msto, nebo se za n mohou ukrt paraziti a
vyhnout se vylouen se stevnm obsahem. (Vymovn je pro parazity
nejvt hrozbou.) Prv v tomto mst se u dt asto sdruuj roupy.
O kousek dle se nachz ervovit pvsek (apendix), kter je pro n
rovn oblbenm mstem. Kdy je apendix pln roup a jejich bakteri,
me dojt k zancen psobcmu silnou bolest v podbiku. Apendicitida je tedy znt ervovitho pvsku slepho steva.
Pi apendicitid se bolest asto neprojev v mst samotnho pvsku, ale v oblasti pupku. (Kdy je bolest pociovna v jinm mst,
ne vznik, nazvme to penesenou bolest".) Mte-li podezen na
znt apendixu, snate se okamit zahubit roupy a stevn bakterie
pomoc zapperu. Protoe elektrick proud patn prochz stevnm
obsahem, je nutn ho aplikovat kad den po dobu dvou tdn a uvat 2 ajov liky (dti 1/2 liky) tinktury z oeku ernho o siln
koncentraci. Stevn pohyby by se pak mly opt ustlit (viz stevn
kra). Umvejte si pravideln ruce, hlavn po pouit WC a ped jdlem. Vichni lenov rodiny by mli mt vdy osthan nehty.
Pokud se zancen apendix nel, me dojt k jeho protren, piem se obsah vylije do podbiku. Pravideln (jednou tdne) likvidujte
roupy a ostatn stevn parazity, to plat zejmna u dt. Byliny, kter je
zbav parazit pravideln podvejte i vaim domcm zvatm.

Bolesti v moovm stroj

Infekce moovho stroj (moov mch, ledviny, moov; trubice) se veobecn snz l, ne diagnostikuj. Zante pitm 2,5 litru
ist vody denn. Uvejte ledvinov byliny. Hlavnm elem je rozpustit mal krystalky, v nich pebvaj mnoc se bakterie.
Patogeny vyskytujcmi se bn v moovm stroj jsou gardnerella, Proteus, bienky, campylobacter, E-coli nebo salmonely.
Velk mnostv tchto patogen se pen pi pohlavnm styku. Je
tedy dleit, aby oba partnei udrovali sv moov stroj v podku
pomoc zapperu a ledvinov istc kry.
96

Syndrom podrdnho steva, kolitida a spastick

trank
Ve vech tchto ppadech hraj roli paraziti a bakterie, spolen s
nktermi alergeny. Pokud mvte pote po konzumaci mlnch
vrobk, nemus to znamenat, e jste na n alergit. Pinou me bt
salmonela nebo shigella.
Vechny mln vrobky pevaujte, pestate jst zmrzlinu, sry a
jogurty, kter pevait nelze. Pokud mte stevn pote po hlvkovm
saltu, a po jin strav bohat na vlkninu je nemte, me jt o skutenou alergii a je na mst provst vyitn jater. Alergii na penici vyvolv nahromadn motolic, metylalkoholu, kyseliny kojick (mykototoxin) a zlata ve slinivce bin.
Vechny tyto stevn pote se daj celkem snadno vylit likvidac
vech parazit, kodlivch bakteri a vir. Protoe reinfekce zde pedstavuje obzvl aktuln problm, dejte k nkomu sv domc zvata,
minimln do doby, ne budete pln zdrvi. Pedtm, ne se zvata
vrt dom, provete u nich protiparazitn kru.
Upravte si jdelnek, nechte si opravit chrup a udlejte potebn
zmny v okol. Podbiek bude znovu v podku a bude za to vdn.
Nezapomete, e elektrick proud ze zapperu nepronik obsahem stev.
Hub proto jen vnj vrstvu" patogen. Proto byste mli aplikovat
zapping kad den po nkolik tdn. Stevn kru doporuuji i v ppadech, kdy se lidem ulev u po samotnm zappingu.

Crohnova nemoc
Jde o o nco zvanj onemocnn, protoe se projevuje ve vych secch trvicho traktu. Jeho pvodcem je toti ov jatern motolice, ijc v jtrech a motolice ijc ve slinivce. Tito paraziti asto
proniknou a do steva. Sv role zde ovem hraj tak salmonela a shigella, a tak nkter mavky a plsn. Lba probh na stejnm principu: je nezbytn zniit vechny parazity a odstranit vechny kodliviny
(pedevm metylalkohol, kter se vyskytuje v kupovanch npojch).
Lba trvicho stroj bv pomrn rychl, nkdy me trvat pouze
tden. Stejn rychle vak me dojt k reinfekcm, zejmna pokud nen

97

dodrena zsada pevaovat mln produkty. Velmi dleit je peliv

dodrovat hygienu rukou.

Michelle Whorton trpla bolestmi aludku, projevujcmi se

uprosted podbiku. Nemly vak souvislost s jdlem. Jednou za
as dostala tk prjem a mvala bolesti hlavy.
Kdy j z jinch dvod byla pedepsna bylinn ledvinov
kra, prjmy najednou ustaly. Zjistili jsme, e m askaris, a to
pravdpodobn v aludku, kde provokovala zavac pote a
znty. Pouvala tedy vdy po dobu t minut frekvenn
genertor, nastaven na frekvenci 408 kHz pi napt 10 V.
Musela dodrovat psnou hygienu, protoe mla doma nkolik
ps. Pila se ukzat po esti tdnech. Sdlila mi, e vechny
pedchoz problmy jsou pry, ale e se objevila nov bolest v
podbiku. Zhorovala se bhem menstruace a vystelovala do
obou nohou.
Ukzalo se, e bolest pochz z dlohy. Byla pln azbestu,
arznu, zlata, stbra, titanu, propylalkoholu, benzenu, styrenu,
toluenu a tetrachlorid-uhliitanu a tvoila pmo ideln prosted
pro bakterie.
Mark Lippman (51) piel se syndromem podrdnho steva.
Myslel si, e zjistme ptomnost giardie a rychle ho zbavme
pot. Ukzalo se vak, e m stevn motolice, kter zanaly
napadat jtra. V tle ml vysok obsah propylalkoholu, co
vytvelo podmnky pro vznik rakoviny. Jeho situace proto
vyadovala okamit een. Motolice se podailo zahubit bhem
dvaceti minut, spolen s askaris, kterou jsme diagnostikovali
podle jeho napuchlch onch vek. Mark byl alergick na
mlko, co se ostatn dalo pi problmech s trvenm takovho
rzu oekvat. Jeho stav se vak po na lb rychle zlepil,
take k nm u nemusel znovu chodit.
Billy Henry (9) ml kadodenn prjmy, trpl bolestmi aludku a
nonm pomoovnm. Doma mli psa a papouka. Elektronick
test ukzal, e m dva druhy askaris a roupy. V tle ml tak
benzen, naftaln z kuliek proti molm a tetrachloriduhliitan, z
toho, co jedl, pil a vdechoval. Po vyhuben parazit bylinnou
krou se pestal pomoovat a postupn vymizely i ostatn pote.
Tom Ochs (36) ml chronick pote se aludkem, komplikovan
stdavou zcpou a prjmy. Podrobn testy na klinice ukzaly
nesnenlivost vi laktze a syndrom podrdnho steva. Ve
skutenosti
98

ml ve stevu askaris a dal mal parazity. V tle ml navc

cesium pochzejc z irch plastovch lahv od npoj. Tento
prvek obvykle zpsobuje deprese. Tom byl velice astn, kdy
se dozvdl, co je pinou jeho astch zmn nlad. Kdy
zmnil jdelnek, zaal jst ist potraviny a vyhubil parazity u
k nm nemusel chodit. O pt msc pozdji u mohl pt mlko
v jakmkoli mnostv, pestal mt problmy s dutinami a zbavil
se syndromu podrdnho steva.
Rex Callahan (5) ml tmav kruhy pod oima, ne mu byly
vyaty mandle trpl etnmi unmi infekcemi, a tak astmi
angnami. Na klinice zjistili, e je alergick na prach, roztoe a
pyl. Po vypit vtho mnostv ovocn vy mu na ki
naskoila vyrka. Trpl tak astmi prjmy.
Zjistili jsme mu askaris, kterou jsme snadno znekodnili a jeho
stav se rychle upravil.
David Falls (52) trpl bolestmi aludku a dalmi zdravotnmi
problmy, pramencmi z Crohnovy nemoci, kter mu byla
diagnostikovna. Zrove zskal alergii na sulfonamidy, kter
proti tomuto onemocnn uval. Zjistili jsme v jeho krvi a stevu
vechna vvojov stdia ov jatern motolice. Byla mu
pedepsna bylinn kra proti parazitm, kter ale pro nj byla
nron. Nicmn, za ti msce se innost stev podstatn
zlepila a bolesti byly znan men.
Edward Marsili (7) mval ataky bolest aludku. Zjistila jsem
ptomnost stevnch motolic a benzenu. Benzen znan oslabil
imunitu a schopnost organizmu zbavovat se parazit. Jako zdroj
benzenu byl vystopovn produkt obsahujc olej ze stromu
Melaleuca alternifolia, kter byl touto kodlivinou zneitn.
Parazity jsme rychle vyhubili frekvennm genertorem a
pedepsali bylinnou kru. Po msci aluden pote znan
ustoupily, ale pesto obas jet mval bolesti. Testy zjistily
vskyt mchovce a krlich motolic. Byla nasazena dtsk
udrovac kra proti parazitm.
Kim Johnson (necel 2 roky) trpla unmi infekcemi. Problmy
zaaly u v osmi mscch. Matka j pestala dvat kravsk
mlko a penici, co un infekce zastavilo, a do zimy. V zim
se Kim musela vrtit k antibiotikm a lka zvaoval monost
pouit trubikovch implantt. Jin lka ORL s tm souhlasil,
avak navrhl pokat do podzimu. Dt vyluovalo spoustu
nestrven stravy a bylo smutn.
99

Rodie byli vegetarini a matka dt kojila. U Kim jsme

zjistili motolice ve slinivce, co mohlo snadno vst k poruchm
trven (hlavn mlka a lepku v penici). Natst ji matka kojila,
pestoe pes den bvala v jeslch. Vechny problmy pln
vyeilo vyhuben parazit jak u Kim, tak u jej matky. Un
infekce toti pravdpodobn byly zpsobeny bakteriemi a viry
pevajcmi na tchto parazitech.
Cynthia Prout (36) pivedla sv ti dti kvli jejich chatrnmu
zdrav. Vechny ti, vetn n, mli aluden problmy, adu
alergi, astma, un infekce a mlnou nesnenlivost. Jedno z
dt, osmilet chlapec, nesnel mlko i penici a neml je u
nkolik let. Ml krkavky a motolice ve slinivce. Jeho sestra
navc mvala svrbn nohou a bolesti hlavy. Zjistila jsem u n
vskyt vizmutu a antimonu, pochzejcch z vn" v ampnu a
ppravku na prdlo. Mla i zven obsah vanadu, co
nepochybn zpsobil nik plynu v jejich domcnosti. Nejmlad
z dt, bylo mu pt, mlo ast bolesti aludku a zvracelo. Bylo
zejm, e musme vyhubit krkavky, a to elektronicky frekvenc
408 kHz, a tak vechna stdia motolic frekvencemi od 434 do
421 kHz. Po lb se dtem zaalo rychle vracet zdrav.
Sofia Sobel trpla silnou vedovou kolitidou (zntem tlustho
steva), ale pvodn pila kvli bolestem hlavy. Po cel msc
uvala siln lky proti bolestem, ale leva se nedostavila.
Zjistili jsme, e m pmo ve stevu (ne ve vnitnch orgnech)
motolice, chilomastix, ps bikovce a mavky. Doma chovala
nkolik ps. Jej aludek a steva ale byly u pli pecitlivl,
aby snesly bylinnou protiparazitn kru. Ve skutenosti nesnely
nic, a na jednu vjimku, kterou byl prek z kry jilmu. Ten (1
pol. lce prku rozmchan ve vod na pastu a podvan v
npojch tikrt denn) pomohl aludku a stevm pijmout dv
tablety vpnku z stinch skopek a dle jednu magnziovou
a jednu zinkovou tabletu. Sofiin krevn test vykazoval zvenou
hladinu fosforenan a odluovn vpnku z kost. Aby si
zvila toleranci organizmu vi bylinm proti parazitm,
zaala uvat dvakrt denn 1/4 ajov liky algintu sodnho v
hrnku zeleninovho vvaru. Jej dti dostaly proti parazitm
vermifugln sirup. Sofia pak u po dvancti dnech
nepotebovala lky na kolitidu a innost stev se upravila natolik,
e mla denn dv stolice. Stolice sice byla mkk a pevn, ale
jet stle v n byla krev. Oblbila si alginate smchan s
jilmovm prkem. Mohla jst ovoce a zeleninu, ale souhlasila s
tm, e se vyhne penici a obilovinm, dokud si pln
100

nevyist jtra. O tden pozdji u nemla dn pote

krom tlaku v oblasti dlohy, pravdpodobn v dsledku
dvou neprobhlch period. Mylenka, e mohla
othotnt v n vyvolala paniku. ekla jsem j jak vyvolat
menstruaci (viz Recepty). Byla si jist, e othotnt
nechce a mla na to prvo. O ti tdny pozdji u n
propukla itida kvli salmonelov nkaze z potravy, co j
souasn pivodilo infekci moovho stroj. Tentokrt k
huben parazit navc pouila hok koen (kvasie).
Infekci moovch cest lila snenm pjmu niklu tm,
e zaala pouvat plastov ndob (viz tak bolesti
prostaty), a tak pitm velkho mnostv ist vody. Tyto
zkuenosti ji hodn nauily a chtla se pak uit dle a
pomhat sob i sv rodin.
Rebecca Goetz (53) trpla vedovou kolitidou a jej manel
ml Crohnovu nemoc. Rebecca opakovan uvala
Azulfidin a Flagyl. Z parazit mla stevn motolice a
mavku endolimax. kol byl jasn: vyhubit parazity a
sterilizovat mln vrobky. Jejmu manelovi u kvli
Crohnov nemoci odali ti sti steva. Nyn ml
kolostomii (chirurgick vystn tlustho steva) a uval
lky proti bolesti v rektln (itn) oblasti. Tm si nemohl
sednout. Dve tak uval lky proti parazitm (Cypril a
Flagyl), avak bez zejmho inku. Ml v tle stevn a
slinivkov motolice, Capillaria roundworm a Diphyllobothrium erinacea scolex. Po tchto nlezech jsme testy
peruili. Ml ledviny pln fosforenanovch krystalk;
nejedl toti dn mln vrobky. Zaal uvat polovin
dvky ledvinovch bylin a pozvolna hubit parazity. Musel
bt opatrn kvli monosti prjm. Po dvou tdnech jsme
pokraovali v testech a nalezli roupy, Haemonchus,
Leishmania tropica, Paragonimus, Sarcocystis, Stephanuris a
Trichuris (bikatou formu). Pidali jsme k lb dvky
kvasie (hokho koene). Krevn testy ukzaly vysokou
hladinu hormon ttn lzy (tyroxin) (T4). Zaal pt koz
mlko, brt vitamin C (3 g denn) a dostval injekce
vitaminu B12. Dala jsem mu tak magnety, na kterch
sedval, aby mrnily bolesti. Dle jsem zjistila kadmium,
pochzejc zejm ze starch amalgmovch zubnch
vpln. Bhem pti tdn u se mohl pohodln posadit, ani
by musel uvat lky proti bolesti. Tak stolice obsahovala
mn krve. Dal vrazn zlepen nastalo pot, kdy si
nechal upravit chrup a odstranit z nj vechny kovy.
101

Benito Villamar, mu stednch let, trpl nkolik tdn bolestmi v

bocch a plynatost. V brzlku a stevech jsme nalezli ov jatern
motolici. Brzlk, kter se nachz pod hrudn kost, je orgn
velmi dleit pro nai imunitu. Me ho snadno pokodit
psoben benzenu. A pan Benito skuten ml v brzlku
nahromadn benzen. Napsala jsem mu seznam produkt
zneitnch benzenem, aby se mohl vyvarovat jejich pouvn.
Po zahuben parazit frekvennm genertorem dostal
pedepsny byliny, kter ho mly chrnit ped dal nkazou
parazity. O dva tdny pozdji ho u boky tm nebolely, zbavil
se benzenu a byl odhodln zbavit se bolest zad, kter ho rovn
trpily.
AI Vickers (9) mval bolesti aludku a hlavy, ml chronickou
rmu a astma. Uval SloBid a lky proti alergim. Ml tak
problmy se spnkem. Doma chovali dva psy, krysu a dva
keky. Psi i AI mli velk mnostv krkavek. Pouili jsme
frekvenn genertor k vyhuben krkavek a jet dalch ty
bnch motolic (bez testovn) a pedepsala jsem mu
vermifugln sirup. Pote ustaly a rodie o jeho zdrav zaali
peovat pln jinak.
Tim Melton (16) mval od tet tdy kadoron nkolik vnch
zchvat kolitidy, kvli nim musel bt hospitalizovn. Trpl
nadmrnou produkc slin, kvli n musel neustle plivat.
(Pinou byla rtu z amalgmovch plomb a urit bylo lep
rtu vyplivovat, ne ji spolknout.) Ve stevech ml velk
mnostv motolic, a proto jsem pedepsala protiparazitn kru.
Za msc u byl jeho stav mnohem lep. Od posledn nvtvy
ml jen jeden prjem. Stle vak trpl bolestmi pod hdmi
(pravdpodobn kvli ledvinovm kamenm). Zjistila jsem, e
hodn pije ledov aj, a e v sob m velk mnostv
avelanovch a cysteinovch krystalk. Zdsilo ho zjitn, e
bn konzumovan npoj me tak kodit.

102

Bolesti bicha
Tyto bolesti mohou pochzet z dlohy, moovho mche nebo
stev. Urit jejich prav zdroj je pomrn obtn. Prvnm krokem v
lb je vyhuben stevnch parazit a prava innosti stev. Plynatost
a nadmn by mly vymizet. Pokud bolesti bicha neustoup, je teba
ptrat po parazitech v moovm mchi a jejich bakterich. Stny
moovho mche napadaj schistosoma. Moov mch bv asto
napadn mnoha druhy parazit (vtinou pechodn), protoe tlo se je
sna touto cestou vylouit. Je tedy nutn pout frekvenn genertor.
Vznamnm zdrojem uvedench parazit jsou domc zvata, a proto
by bylo nejlep se jich zbavit nebo je alespo nevpoutt do domu i
bytu.

Intersticiln cystitida
Jedn se o jedno z nejbolestivjch postien. Hlavnmi pvodci jsou
schistosoma, avak po oslaben stny moovho mche se zde zanou
hromadit i jin druhy parazit, jejich bakteri a vir. Abyste moov
mch vylili, je nutn se zbavit vech toxin. Mus bt potlaeny
zubn kovy a toxiny z okolnho prosted (radon, azbest, formaldehyd).
Od tchto kodlivch ltek muste oprostit i stravu, tlov ppravky a
celou domcnost. Schistosoma se sice snadno hub, avak stejn snadno
se jimi mete opt nakazit (prknka na toaletch, kliky dve). Je tedy
skuten nezbytn dkladn umvat ruce po kadm pouit toalety.
Nakazit vs toti me u i velmi mal mnostv parazit.

Bolesti dlohy
ENDOMETRIZA
Mnoha enm se rozplynul jejich ivotn sen pot, kdy zjistily, e
nemohou mt dti. astou pinou bv prv endometriza. Pote
zanaj bolestivmi keemi pi menstruaci. Bolesti se stle zhoruj a
ena se nakonec neobejde bez lk k utien bolesti, aby vbec mohla
vstt z postele. Pote zpsobuj motolice v dloze; pomrn velc paraziti v tak malm orgnu. Dostvaj se tam ze stev, nebo se tam vyvinou z vajek?

103

Nkdy byl v dloze zaznamenn i vskyt ov jatern motolice. Jakmile se cesta do dlohy oteve, zanou sem pronikat i jin paraziti. Stnu
dlohy me infikovat Clonorchis, lidsk jatern motolice nebo Eurytrema, parazit napadajc slinivku. Pro se tito paraziti usad v tak neobvyklm mst? Pinou jsou rozpoutdla, kter se v dloze nachzej.
Motolice pak maj zelenou a mohou sem proniknout bez problm.
Orgny jsou toti rozpoutdly zbaveny schopnosti se jich zbavit. Pestate pouvat rozpoutdly zneitn potraviny a jin vrobky. Rozpoutdla se vyskytuj napklad ve vech studench obilovinch. Jezte
obiloviny jen vaen. Rozpoutdla najdete i v kupovan vod. Nejlep
je pt istou vodu z vodovodu pefiltrovanou pes aktivn uhl a oetenou
UV lampou. Rozpoutdla jsou i v bn prodvanm chlebu a peivu,
v potravinch se snenm obsahem cholesterolu, instantnch a kofeinu
zbavench npojch. Kupujte chlb v mstn pekrn a stete se bezcholesterolovch potravin. Z kupovanch vc pijte jen sterilizovan mlko,
to toti rozpoutdly zneitno nebv. Hormony, antibiotika a prostedky k umvn vemen jsou tolerovateln, rozpoutdla nikdy.
Vjimku netvo ani npoje a instantn smsi nabzen v prodejnch se zdravou vivou. Nepijte dn instantn npoje na zhubnut
i zven hmotnosti, povzbuzujc ppravky, ani potravinov doplky,
ty vechny jsou toti zneitny. Nkter rozpoutdla (podle mch
pozorovn je to vtinou methyletylketon nebo methylbutylketon) se
mohou hromadit prv v dloze. Jejich akumulace pak me vst k
endometrize a problmm s plodnost. Kde se uchyt velc paraziti,
tam se brzy objev i mal. A vichni s sebou pinej vlastn bakterie a
viry. Pi endometrize, vajenkovch cystch a menstruanch
potch byla vtinou zjitna ptomnost Gardnerelly. Motolice evidentn putuj z dlohy do ostatnch st tln dutiny, a pitom s sebou
berou a roziuj mal kousky dlon sliznice. Jakmile se tato tk
roz, je tk zastavit krvcen (provzejc pravideln menstruan
krvcen), k nmu v tchto novch mstech dochz.
Problm se vye jakmile se zbavte motolic!
Tlo v, jak se m po zahuben motolic vyistit a provede to dokonale. Pi dal period u nemuste mt dn bolesti. Znite proto tyi
104

bn druhy motolic, Gardnerellu a vechny ostatn bn parazity a bakterie v urinrnm traktu (Proteus, salmonela, campylo-bacter, chlamydia,
trichomondy) pomoc frekvennho genertoru. Reinfekce se vyvarujete
tm, e se budete dsledn vyhbat rozpoutdlm. Ubrnit se parazitm
je jinak nemon. Pokud budete mt v dloze rozpoutdla, nenechaj na
sebe paraziti dlouho ekat.
Tlo se rozpoutdel um zbavit. Mete mu pi tom pomoci uvnm
vitaminu C a B2 (3 g a 300 mg, viz Zdroje).
Abyste vylili dlohu tak, aby ji paraziti nenapadali, je nutn se krom
rozpoutdel zbavit i jinch neistot. Jedn se hlavn o zubn kovy, kter
se tu hromad a toxiny z prosted (azbest, arzn, skeln prach, formaldehyd). Specifickmi kodlivinami jsou zde zlato a stbro. Nenoste dn
zlat prsteny, ani jin kovov perky, kter se bezprostedn dotkaj
pokoky a samozejm si nechte odstranit veker kovy z chrupu. Nikdy
se nesnate othotnt pedtm, ne se endometrizy zbavte. Rada, kterou dv vtina porodnk, tedy snait se othotnt, e se tm pr zbavte bolest, nen pli moudr. Pravda, v thotenstv se metabolismus
enskho tla zmn a neptomnost menstruace je zbav bolesti, avak
je pli riskantn nechat vyvjet dt v parazity napaden a kodlivinami
zamoen dloze. Obavy o zdrav plodu pi takovm thotenstv jsou
opodstatnn. Dvejte pozor, abyste neothotnla v dob, kdy pouvte
frekvenn genertor a nechvte si odstraovat rtu z chrupu.

Uzdraven pijde jen tehdy, kdy se zbavte vech parazit a

kodlivin.
Joanne Biro (22) mvala pi menstruaci siln bolestiv kee,
diagnostikovan jako endometriza. V dloze mla stevn
motolice a cerkarie. Zjistila jsem ptomnost xylenu
(rozpoutdlo) v malm i velkm mozku a dloze. Pedepsala
jsem j tedy byliny proti parazitm a ledvinovou istc kru. Pi
dal menstruaci u bolesti nemla. Testy ukzaly, e v tle u
nem dn parazity, ale e jej imunitn systm ovlivuje
thalium. Dalm krokem k plnmu vylen tedy bylo zbaven
chrupu vech kov.
Denise Leyva (22) musela uvat antikoncepn pilulky, aby
ovlivnila rst endometriln tkn. Pedtm se podrobila
laserovmu chirur105

gickmu zkroku. V dloze byl hexanedion a

methylbutylketon, rozpoutdla vytvejc vhodn prosted pro
stevn motolice. Mla tak ov i lidsk jatern motolice.
Doporuila jsem j pestat jst syrov obiloviny, pt kupovan
npoje a neprodlen zat s hubenm parazit. Pote se pak u
nevrtily.
Anita Pierce (32) podstoupila adu operac kvli endometrioze.
Trpla i syndromem chronick navy a mnostvm alergi. V
domcnosti chovala dva pkn pudly, kterch se nechtla vzdt,
a proto je podrobila bylinn ke. Anita mla v dloze stevn
motolice, tasemnice, krkavky a rzn dal parazity. Nechala si
z chrupu odstranit veker kov a detoxikovala domcnost. Jej
tlo se hemilo Nocardia a Epstein barre viry (EBV). Vzdor
opakovanmu huben motolic a bakteri pomoc frekvennho
genertoru a vynaloen obrovskho sil se jej stav nezlepil
ani po osmi mscch snaen. Nemohla toti zabrnit
reinfekcm od svch ps.
Christine Solton (27) trpla velmi tkmi, bolestivmi
periodami, mezi nimi nepestvala krvcet. Rentgen odhalil
velkou cystu v dlon stn. Navc ji trpily neustl bolesti
moovho mche. Kvli tmto potm trvila vtinu dne na
toalet (navtvila ji a devadestkrt denn). V dloze byly
stevn motolice, pravdpodobn pina vzniku cysty. V tle
pak mla Schistosoma haematobium (parazit, vyskytujc se v
moovm mchi). Ihned zaala s hubenm parazit a o tden
pozdji zaaly ustupovat bolesti moovho mche.
Nepestvalo vak cystou zpsoben krvcen. Schistosomy jsou
velmi nakaliv. Vyskytuj se vtinou na prknku WC nebo v
domcm prachu. A Christine se jimi bhem t tdn znovu
nakazila. Tentokrt je ihned vyhubila pomoc frekvennho
genertoru a okamit se j ulevilo. Moov mch i dloha
byly pln propylalkoholu, kovu ze zubnch vpln, fluoridu,
kobaltu, zirkonu, aluminia, antimonu, kadmia a formal-dehydu.
Potilo ji alespo to, e se dozvdla z eho pramen jej
problmy. Hned nato se objednala u zubnho lkae.
DLON HRDLO
Dlon hrdlo je u en mstem stejn problematickm, jako u mu
prostata. Jen zdkakdy zde toti ptomnost parazit i kodlivin provz bolest.

106

Jen obas me ena poctit krtk pchnut, upozorujc, e nco

nen v podku. Tato bolest vak vbec nemus bt registrovna. Dlon
hrdlo neustle produkuje mal mnostv hlenu, kter je udruje ist,
avak prv zde asto dochz k vyluovn rtuti, mdi nebo zlata. Problmy s neplodnost se v mnoha ppadech podailo vyeit prv zastavenm intoxikace dlohy, vajenk a dlonho hrdla. Opt se nabz
jen jedin een: odstranit z chrupu kodliv ltky, upravit stravu a
domc i pracovn prosted.
Je tak nutn pravideln (kad tden) niit bakterie, a to bu bylinnou krou, nebo pomoc frekvennho genertoru. Menstruace by pak
u nikdy nemly bt provzeny bolestmi, nadmnm, navou i
bolestmi hlavy. Rakovinov test PAP (Papanicolauova skvrna) by ml
bt vdy negativn! Pokud nen, mla byste si se zchranou dlonho
hrdla pospit.
SYMPTOMY PECHODU, NVALY HORKA,
PREDMENSTRUAN SYNDROM
Nespavost, podrdnost, pedmenstruan syndrom, deprese,
zkost, nervozita... To jsou pznaky, kter by nemly bt. Bohuel
vak vtinou jsou nedlnou soust ivota eny po menopauze. Tyto
problmy pravdpodobn zpsobuje ponajc hormonln nerovnovha. A prv ta by nemla bt nikdy povaovna za normln.

Problmy pi menopauze nejsou normln jev.

Jakmile vajenky pestanou produkovat estrogen a progesteron,
mla by bt sputna produkce hormon v nadledvinkch, kter maj
vyrovnat vznikl deficit.
V prbhu plodnch let by mla bt nejvy hladina estrogenu v
devtm a dvaadvactm dni periody 100x1012 g (100 pikogram) na
mililitr. Hladina progesteronu se do maxima dostv pouze jednou, a
to ve dvactm druhm dni, piem by mla doshnout dvaceti a
stonsobku hodnoty hladiny estrogenu! Kdy je produkce tchto hormon ve vajencch ukonena, jsou rovnovhu hormon v tle stle
schopny udrovat nadledvinky. Bn hodnoty jsou 20 pikogram/ml
u estrogenu a opt dvacet a stokrt vce progesteronu. Udren tchto

107

dvou hormon v rovnovze je velmi dleit. 20 pikogram/ml

estrogenu sta k prevenci postpechodovch pot, vetn nval
horka i ochran srdce a hustoty kost. Tchto vsledk sice lze doshnout
uvnm syntetickch hormon, avak pokud jsou nadledvinky
schopny tyto hormony doplovat, je to mnohem lep een. (Hladiny
hormon mete zjistit z krevnch test. Zjiujte je 21., 22. nebo 23.
den ped menstruac, po menstruaci u naasovn nen rozhodujc.)

denn hladina estrogenu

progesteronu

denn hladina

Fig. 16 Hladiny estrogenu a progesteronu (pikogram/ml)

Pro ale nadledvinky nkdy tyto hormony neprodukuj? Brn jim
v tom paraziti a kodliviny! Zlikvidujte vechny parazity, bakterie a
viry, zejmna Gardnerella, Proteus, Chlamydia, Campylobacter, neisseria, treponema i salmonely. Pouijte k tomu frekvenn genertor.
Uvdomte si, e tyt bakterie napadaj moov cesty. Je to pochopiteln, nebo nadledvinky sed pmo nad ledvinami a bakterie z ledvin k nim maj velice blzko. Abyste zabrnila reinfekci nadledvinek a
zbavila se vech krystalk, provdjte kru pro oistu ledvin.
Pak nvaly horka s nejvt pravdpodobnost brzy ustanou. Pokud
ne, pokraujte v itn. Mezitm udlejte pr ozdravnch zmn v ivotnm stylu. Mezi jednotlivmi jdly vdy vypijte litr vody a pi jdle sterilizovan mlko.
Mimo to, e si upravte rovnovhu hormon, pomohou vm oiven
nadledvinky lpe snet stres a udret krevn tlak v normlu.
Jestlie mnoen bakteri nepotlate, mohou zat napadat jin
orgny. Napklad Gardnerella se po ovulaci sna vyut tzv. lutho
tlska (corpus luteum) k mnoen. Tlsku je tm brnno v produkci

108

dostatenho mnostv progesteronu, co vede k pedmen-struanmu

syndromu.
Problmy s menstruac a pedmenstruan syndrom jsou vtinou
znmkou poruchy innosti dlohy i vajenk (pestoe nemus psobit dnou bolest). V tom ppad je nezbytn projt istc krou, ili
vyhubit patogeny bylinami nebo frekvennm genertorem. Je nutn
zbavit se i kodlivin pichzejcch z kovovch zubnch vpln nebo
ivotnho prosted.
Nebute pekvapena othotnnm, avak vzte, e k tomu zatm
nebyl prav as. Pokud chcete othotnt, je dleit naped provst
vyitn a ozdraven celho tla. V dob tohoto itn si dvejte
na monost othotnn zvl dobr pozor. Pokud mte pocit, e to
nemete ovlivnit, dejte si co nejdve vyistit chrup. Jeliko itn
organismu vrazn zv plodnost, je dobr se co nejdv zbavit toxick
rtuti, thalia, mdi a niklu, protoe pravdpodobnost poet bude prudce
narstat spolu se zlepovnm zdravotnho stavu. U mnohokrt se
stalo, e zubn lka musel pestat s vmnou amalgamovch plomb,
protoe pacientka mezitm othotnla. Oba partnei (m pacienti) toti
nevili, e vyitn jejich tl me vst k othotnn, pestoe jsem
je drazn varovala. Zuba amalgamov plomby v prbhu thotenstv
vymovat nebude (kvli monmu pechodnniu zven hladiny rtuti
v tle).

Nicole Truett (40) mvala ped kadou periodou pedmenstruan

syndrom, rovn ji suovaly opakovan kvasinkov infekce,
herpes a projevy nhl zkosti. Stovala si, e jej mylen je pak
jako zatemnn, pestoe byla jednm z nejlepch student svho
ronku. Na na kart napklad chybn uvedla datum narozen.
Mla v tle vysokou koncentraci rtuti, a proto jsme j doporuili
okamit vyitn chrupu. O dva msce pozdji u mla
odstranny veker zubn kovy a ctila se mnohem lpe.
Postrailo ji vak, e se zaaly vracet dvj symptomy. Stle
jet mla na tyech mstech chrupu E-coli a Bacillus anthracus,
co vedlo k chronickm zntm dutin. Bylo nutn nechat
vyistit vechny kavity. O tyi tdny pozdji, po vyitn
pouhch dvou kavit, popsala okamitou emocionln levu. Test
na ptomnost rozpoutdel ukzal hladinu metylbutylketonu,
benzenu a tetrachloriduhliitanu. Ty jsme nali v balen
pramenit vod,
109

kterou pravideln kupovala. Nalezen kodliviny

sniovaly jej imunitu, co vedlo k opakovanmu herpes a
kvasinkovm infekcm. Pak problmy bhem tdne ustaly. Byla
astn, e nalezla pinu svch problm, ale souasn i zlost na
producenta vody, kter zpsobila jej problmy a chystala se mu
napsat.
Monica Koziol uvala kvli menstruanm kem Ibuprofen. Pi
menstruaci mla silnou touhu po cukru, deprese a bolesti hlavy.
Zjistili jsme u n ptomnost stbra, mdi, platiny, rtuti a olova.
Mla tak mchovce, roupy a lidsk a koi jatern motolice.
Hormonln test ukzal velmi nzkou hladinu estrogenu (57,6
pikogram/ml), co pravdpodobn zpsobila ptomnost ve
zmnnch parazit. Nechala si odstranit vechny zubn kovy a
zaala hubit parazity bylinnou krou. Jej menstruace se na
nkolik msc upravila a probhala u bez pot. Monica se
rozhodla pro dt, ale nedailo se j othotnt. Nsledn vyeten
odhalilo optovnou nkazu parazity. Peruila proto preventivn
bylinnou kru a dala se do itn ledvin a jater, aby doshla
dlouhodobjch vsledk.
Barbara Ashby (43 let) trpla menstruanmi bolestmi jeden a pl
roku. V ledvinch jsme objevili avelanov krystalky, a proto
zaala s krou k oist ledvin. Nsledn provedla huben parazit
a nechala si vyistit chrup (kovy i kavity). Pak pokraovala
itnm jater a po tech itnch (poprv se zbavila vce ne
tisce kamnk) prohlsila, e se opt ct skvle.
Terri Entzminger (16) mla celou adu zdravotnch problm
vetn rozbolavlch vajenk a bolest pi menstruaci, kvli
nim j lka pedepsal antikoncepn pilulky. V pohlavnm
stroj hostila nkolik druh bakteri Neisseria gonorrhea,
Plasmodium cyanos, Staphylococcus aureus, kter se spolen
se Streptococcus pyogenes vyskytoval i pod plastovou plombou
v jednom z jejch zub. Dal testy prokzaly, e m v dloze
stevn motolice a cercaria. Zaala uvat byliny, avak ani po
tech tdnech nedolo k zlepen. Doma mla krlka, psa a
keka. Vechny podrobila protiparazitn ke. Vylouila z
jdelnku potraviny, obsahujc rozpoutdla. Po esti tdnech
se menstruace upravila natolik, e u nemusela uvat
antikoncepn pilulky. Vichni lenov domcnosti (vetn
zvat) dodrovali prevenci proti parazitm. O ti tdny pozdji
se vak u Terri znovu objevily kee. Tentokrt byly pinou ov
jatern motoli110

ce v dloze, jimi se s nejvt pravdpodobnost nakazila

od nek v akvriu. Navc pedasn skonila s prevenc a opt
pila spolehliv zdroj rozpoutdel - Colu bez kofeinu. Pak
vyhubila vechny parazity pomoc frekvennho genertoru a
rozhodla se, e u bude vi parazitm opatrnj.
Azar Moya (57) uvala lky pro potlaen nval horka a
emocionlnch extrm, lky na ttnou lzu, nervov pote a
pote se spanm, proti prjmu a antidepresiva. O pt msc
pozdji u dn z tchto lku uvat nemusela. Mezitm si
vyistila jtra (zskala tak slunou kolekci piblin tisce
kamnk), nechala v dom vymnit potrub a pestala pouvat
zmkova vody. Vyhubila vechny parazity a provedla kru k
oist ledvin. Nadle vak mla problmy s vedlejmi nosnmi
dutinami a mrnm stdiem artritidy. Rozhodla se proto nechat
provst vyitn kavit a celho chrupu od kov.
Neplodnost
Nejde jen o dal nemoc i problm, ale o hroziv jev, nebezpen pro kad ivoin druh vetn lovka.
Kdy se ptkm nepoda vysedt potomky, je jejich druh ztracen.
Z experiment, za kterch byly v edestch letech zkoueny inky
DDT [2,2 bis (4 chlorfenyl) 1,1,1 trichloretan] na ptky bylo zjitno, e
tato ltka oslabuje tlouku skopek vajec, kter pak pod matkou praskaj. Vechny zmny, a u mysln i nemysln, jsou vlastn experimenty. Rozshl zmny, jako sucha, vtrn boue, pory nebo ledov
doby, iniciuje sama proda. iv bytosti vak maj vtinou dostatek
asu na pizpsoben novm podmnkm. Kdyby tento as a monosti
uniknout ped nepznivmi podmnkami nemly, urit by brzy vyhynuly.
Vlastn snad lovk vjimku z pravidla pizpsob se nebo zemi"?
Nikdo se nect tak beznadjn a bezmocn jako neplodn pr. Z tohoto
stavu zdnliv nen monost niku, as neprosn b a o njakm pizpsoben neme bt ani e. Hroz jim, e jejich rod zanikne. Jedinm pnm takov dvojice je, aby se jim konen narodilo dt. I oni
toti, stejn jako vechny iv bytosti, maj prvo se rozmnoovat.
Meme se nechat ukolbat pesvdenm, e ns vdy spas nae
inteligence a nstroje vdy? Jsou uml oplodnn, medikamenty na

111

ovlivnn plodnosti, csask ezy a inkubtory, opravdu tak velkmi

vdeckmi triumfy, za jak je mnoz povauj? Zd se, e jsou to jen
signly svdc o pochrouman reprodukn schopnosti lidskho
druhu.
Kdy vezmeme v vahu pelidnn na planety, me se tento
problm jevit mn zvanm. Mon je to jen pirozen zpsob, jak
me urit druh dret na uzd reprodukci. Mon, e k zkvalitnn
naeho druhu jsou ureni jen jedinci, kte peij napaden parazity,
nvaly kodlivin do tl a nedostatenou funkci imunitnho systmu.
Pokud se vak uml zsah pi reprodukci stv nutnost namsto
voliteln monosti, jedn se ji o signl vnho nebezpe. een
reprodukn neschopnosti nebude v hledn dalch umlch zpsob
poet, porodu a pe o postien novorozence, ale v navrcen kvality klasickm pirozenm zpsobm.
Pokud nemete othotnt, i neprodukujete kvalitn spermie,
postupujte moude a odstrate pekky, kter tomu brn. Tmito
pekkami jsou opt paraziti a kodliviny.
Znite pomoc frekvennho genertoru a bylin vechny velk a
mal parazity. Nesnate se zbavovat domc zvata parazit, lep je
se jich pln vzdt. Spolen ivot s jinmi ivoinmi druhy je
luxus, kter si v souasn dob nemete dovolit. Tato zvata mohou
na rozdl od vs se svmi parazity t. Nezapomete niit tak bakterie
a viry, zvlt gardnerellu, neisseria a treponema, star znm
neptele lidsk reprodukce.
Je bezpen hubit parazity v thotenstv?
Elektronick metoda huben parazit je bezpen, pokud pouvte
frekvenn genertor. Frekvence parazit a bakteri jsou od lidskch
dostaten vzdlen. Psoben kad frekvence genertoru je jen krtk
a nem dn vedlej inky.
Frekvenn genertor nebyl otestovn a neml by bt pouvn v
prbhu thotenstv.
Huben parazit sms bylin je vyzkoueno i u thotnch en a
nemlo dn negativn inky. Toto zjitn vak nen mon povaovat za jednoznan pravdiv. Doporuuji radji pokat, a se dt
naro112

d. Len je dlouh a intenzvn. Vyvjejc se dt by uvnit matina

tla bylo nepetrit vystaveno aktivn psobcm ltkm z bylin. Na
druhou stranu je to mon lep, ne je nechat napospas psoben toxin
produkovanch parazity. Tato pro a proti je nutn serizn zvit. Je
vak asi moudej pout bylin, ne dopustit, aby dt teba zskalo
virus HIV, nebo pozdji trplo genetickou" vadou.
Dalm krokem k znovunabyt schopnosti mt dt je zbavit se kodlivin. V rozmnoovacch orgnech se mohou nahromadit zlato, stbro,
m a rtu a naruit jemnou rovnovhu mezi estrogenem a progesteronem, nebo omezit pohyblivost spermi. U neplodnch dvojic nikdy
nebyla provedena oficiln eten ohledn ptomnosti kov ze zubnch nhrad a vpln v dloze, vajencch i varlatech. Tento vzkum
nyn mete provst sami. Seete si vzorek tkn vajenk a hledejte v nm zmnn zubai bn pouvan kovy. Nechte si odstranit
vechny tyto kovy z chrupu a nahradit nekovovmi kompozity.

VAROVN !
V ppad, e podstupujete itn chrupu, bute obzvl
opatrn v pouvn antikoncepce. Mohlo by vs pekvapit
neekan othotnn! Je velmi riskantn pot dt v obdob, kdy
se v tle me vyskytnout velk mnostv voln rtuti v dsledku
odstraovn amalgamovch plomb. Me to bt dokonce
mnohem rizikovj, ne kdybyste ponechala chrup v pvodnm
stavu. Pokud je ena thotn, dn zkuen dentista nebude
souhlasit s odstraovnm amalgamovch plomb. Snate se tedy
prozatm neothotnt.
Mon jste u del dobu bez jakhokoli vsledku zkoueli pilulky
na zven plodnosti, uml oplodnn nebo jin metody podporovanho othotnn. Pokud zanete istit sv tlo a odstraovat z nj rtu,
me se stt, e othotnte tak rychle, e to a pekvap. Zd se mon
bezdvodn a nelogick vnovat po tolika letech jistoty" zvenou
opatrnost monosti othotnn, ale dejte na mou radu.
Jestlie tomuto varovn nebudete vnovat pozornost a pli brzy
othotnte, mla byste se modlit, aby dolo k potratu. V opanm ppad uvejte vitamin C a kyselinu thioktovou a doufejte, e ve pro113

bhne v naprostm podku. Mui by mli denn uvat 60 mg zinku

a 450 mg argininu (jedna z 20 zkladnch aminokyselin). Mui i eny
by mli rovn uvat vitamin E (200 mg), prenatln multivitaminov
a multiminerlov tablety, jst erstvou zeleninu kvli kyselin listov,
a tak a 1 g vitaminu C denn. Neuvejte dn jin potravinov
doplky a ppravky. Mohou bt zneitny tkmi kovy i rozpoutdly a nadlat vce kody, ne uitku. Pokud si nejste jisti istotou nkterho ppravku, otestujte ho tak, e jej spolknete a o pt minut pozdji
se jej pokuste najt v imunitnm systmu. Pokud se tam objev znamen to, e je kodliv a u ho neuvejte.
NAUSEA (NUCEN K ZVRACEN)
Nausea je problm, suujc nastvajc matky u odedvna. ena
se pot, co tak dlouho ekala na vytouen thotenstv, najednou ct
mizern, nadmrn slin, zvrac u pi pouhm pomylen na jdlo a o
sexu nechce ani slyet. Sex v thotenstv toti bv povaovn za nco
nevhodnho, pestoe lkai tvrd prav opak. Slinn je s nejvt
pravdpodobnost znmkou toho, e se tlo sna zbavit kodliv rtuti.
Nausea by mohla bt povaovna za zpsob, jakm se tlo rychle sna
zbavit toxin a zabrnit jejich psobri na vyvjejc se dt. Tyto monosti rozhodn stoj za prozkoumn.
Ped nkolika desetiletmi se nausea lila tdennmi injekcemi vitaminu B6 a B12. Podejte porodnka, aby to vyzkouel a uvidte, zda
to pome.
Jet starm prostedkem proti nevolnosti byl skoicov aj: 2 polvkov lce skoice (prku nebo i kry) zalt 1/2 1 vac vody a nechat
10 minut vyluhovat. Pot aj scedme a dochutme medem. Pije se tvrt
hrnku tikrt denn ped jdlem.
Pi nevolnosti velmi pomh i konzumace jdel obsahujcch krob,
tedy tstoviny, brambory, re a chlb. kroby jsou toti schopny
absorpce. Mon absorbuj kodliv ltky, kter nevolnost zpsobuj.
Pidvejte do obilnin vitamin C. V kadm ppad v thotenstv jezte
dodaten vivnou stravu. Msto okoldovho pudinku nebo sycench npoj by eny mly jst pedevm kvalitn a nekodnou stravu.
Jestlie toute po urit chuti, hledejte ji mezi zdravmi potravinami a
v dlouho zapomenut dtsk strav.
114

Zde jsou vechny ppady neplodnosti, s nimi jsem se tento rok

setkala. Nevynechala jsem ani jeden ppad. spnost mnou prosazovan lby posute sami.

Domilita Renshaw se se svm manelem ji est let marn snaila

othotnt. Oba byli mnohokrt vyeteni a prodlali velmi
rznorod lby. Domilita mla nepravidelnou menstruaci, a to
bylo znmkou, e nco nen v podku. Varovala jsem je, e v
prbhu protiparazitn kry a odstraovn kodlivin, kter jsem
doporuila, nemaj riskovat othotnn. Hormonln test u
Domility ukzal mrn zvenou hladinu estrogenu (125
pikogram/ml) ve 22 dni cyklu, kter ale ani v ostatnch dnech
cyklu neklesala. Nco j muselo drdit vajenky, kter pak
produkci tohoto hormonu zvyovaly. V ledvinch mla urtov a
avelanov krystalky, a proto jsem pedepsala kru k oist
ledvin. Zaala pt mlko (ti sklenice 2% mlka denn). Zjistila
jsem tak nahromadn kodlivho niklu (z kovovch zubnch
plomb), kter mohlo lkat velk mnostv bakteri napadajcch
moov stroj a ohroujcch tak vajenky. Objednala se u
zubnho lkae. Dal testy ukzaly ptomnost jaternch motolic,
kter pak zaala likvidovat pomoc bylin a frekvennho
genertoru. Objevila se tak vyrka z novho spreje na vlasy.
Ukzalo se, e obsahoval praseodym pronikajc a do vajenk.
Kvli astm vyrkm se rozhodla proistit jtra. Dal
nvtvu u ns odekla, protoe zjistila, e je thotn (4 msce
po prvn nvtv). Natst u mla spraven chrup a pozdji se
j narodilo pkn zdrav mimino.
Lindy Maloy a jej manel se osm let snaili pot druh dt. Oba
mli krkavky (pravdpodobn od svho psa). Toho zbavovali
parazit kad msc a za dnou cenu se ho nechtli vzdt,
protoe nevili, e by mohl bt pinou jejich problm. O pt
msc pozdji vak Lindy mla opt krkavky a mnohem vce,
ne pedtm. Tak se nemohla zbavit stevnch motolic v dloze.
Pomohl j a frekvenn genertor a byliny, v tle se vak nadle
vyskytovala rozpoutdla, bakterie a platina ze zub. Pote s
endometrizou pokraovaly - a nakonec to vzdala.
Rosemary Peterson (33) se o othotnn snaila trnct let. Kvli
endometrize podstoupila sedm laparoskopickch vyeten a
bhem menstruace trpla velmi silnmi keemi. V dloze mla
stevn
115

a ov jatern motolice. V jtrech mla jak lidsk, tak i ov

jatern motolice. Ve slinch byly redie a cerkarie. V jej dloze
byla nsledujc rozpoutdla: methylbutylketon, aceton,
tetrachloriduhliitan (piti kupovan vody), styren (kvli pit ze
styrenovch hrnk), xylen (ze sycench npoj) a decan (z
potravin se snenm obsahem cholesterolu). Suovala ji
chronick kvasinkov infekce, kterou si lila Nystatinem.
Motolice a kvasinky okamit vyhubila pomoc frekvennho
genertoru, zaala s likvidac ostatnch parazit a upravila stravu.
Pak velmi zhy othotnla a u ns nenavtvila.
Elisabeth Tran (37) usilovala o poet pt let. U dve sice
othotnla dky chirurgickmu zkroku, avak dt nedonosila.
Ve vajencch a dloze byla rtu a thalium, pochzejc ze
zneitnho amalgmu v jejm chrupu. Bylo tu i barium a titan
(snad z rtnky). U ns nenavtvila a j jen doufm, e se jej
problmy vyeily.
Christopher Gravely (26) a Frederca (22) si pedsevzali, e
nebudou mt dt, dokud sv tla nezbav kodlivin.
Christopherovi lka zjistil nzkou pohyblivost spermi. Byl to
robustn a zdrav vypadajc mu, trpl vak bolestmi zad ve
spojitosti s hejny bakteri v podbiku. Elektronick vyeten
varlat a prostaty (kter u byly infikovny) ukzalo ptomnost
iridia, platiny a ytria. Stopy vedly k zubnm plombm. Zaal
uvat byliny k proitn ledvin. Za osm msc splnil vechny
tyto koly, bolesti zad a pi moen ustoupily, a to ho podntilo
ve snaze pokraovat v len neplodnosti. Pedepsala jsem mu
kyselinu thioktovou a zinek (60 mg), oboj dvakrt denn. Doporuila jsem mu, aby pouval elektrick holic strojek, aby na
obliej nemusel nanet dn chemiklie, a zlepit odvtrn
gare, kter je soust domu, aby tak snil mnostv vpar,
kter by mohly pronikat do domu.
Mezitm byla Frederca vyetena na toxick ltky. Ve
vajencch a prsech mla antimon, pochzejc z lidel. Prsa
byla pi menstruaci citliv a bolestiv. Menstruaci mla
nepravidelnou. Vedle ve zmnnch prvk mla ve
vajencch a prsech stopy india, galia a slitin ze zubnch kov.
Pedepsala jsem j byliny k proitn ledvin a doporuila
odstrann kovovch zubnch plomb. Po dvou mscch mne
nhle pestali navtvovat. Frederca toti othotnla! Ne vak
nadlouho, a oba partnei po nkolika mscch pili znovu.
Frederca mezitm dokonila pravy chrupu. Oba pak zaali niit
sv
116

parazity. Menstruace se upravila a byla pravideln.

Frederica zaala uvat kyselinu thioktovou a zinek, a se
menstruace jednou znenadn nedostavila. O rok pozdji mi
poslali fotografii dvoumsnho chlapeka...
Ginger Hart se o othotnn pokouela ti roky. Po endometriln
biopsii, dilataci, kyreti a laparoskopii j byla stanovena
diagnza: defekt lutho tlska. Zjistili jsme, e m ve
vajencch nikl a europium ze zubnch plomb a stroncium ze
zubn pasty. Velmi ji potilo, e poznala podstatu svch
problm a okamit se jich zaala zbavovat.
Marjory Davis (28) dlouho uvala syntetick hormonln
tablety. Pozdji jejich uvn peruila, avak nemohla
othotnt. Asi ped rokem se j to podailo, plod vak ztratila u
po jednom msci. Testy ukzaly ve vajencch a dloze
ptomnost berylia (benzn, nafta), gadolinia a galia. Tyto kovy
se nachzej ve slitinch zlata pouvanch v zubnm lkastv.
Marjory nosila mnostv perk, mla rda etzky, nhrdelnky,
prsteny, atp. Pesto souhlasila, e se noen perk vzd, s
vjimkou dvou prsten, kter ve zmnnou slitinu
neobsahovaly.
Aby omezila mnostv vpar z fosilnch paliv v dom,
odstranila z pilehl gare kanystry s benznem a tak sekaku na
trvu. Rozhodla se, e auto bude parkovat ped domem. Zaala
uvat byliny k proitn ledvin a zavzala se, e bude uvat
antikoncepci a do doby, ne kru k proitn ledvin dokon.
Tak jsem j doporuila pt ti sklenice 2% mlka denn, uvat
magnzium v tabletch a vzdt se jinch npoj. O ti tdny
pozdji jej manel dal nvtvu u ns zruil.

Problmy s prostatou
Pokud se nemete zcela vymoit a muste jt znovu (obzvlt v
noci), je to pravdpodobn zpsobeno tlakem zvten pedstojn
lzy (prostaty) na moovou trubici. Nedostaten vyprzdnn moovho mche pak vede k infekcm mche a ledvin.
V prostat se hromad kodliviny, jako by to byla njak skldka.
Nejastji se zde vyskytuje nikl. Bakterie v moovm stroj si svj
nikl velmi rychle najdou. Jakkoli vskyt niklu pilk bakterie tak

117

rychle, jako drobky a sr pilkaj myi. Bakterie v moovm stroj

vyuvaj mo jako potravu. Nejprve vak mus molekulu moi rozloit
na dv molekuly amoniaku a prv pach pavku prozrad jejich ptomnost. Mo by nemla bt ctit pavkem. Nae tlo toti dn pavek
neprodukuje. Toho jsou schopny jen bakterie. Jejich trvic enzym se
nazv ureza. A ureza potebuje k funkci nikl.
Nikl se ve velkm mnostv nachz v pd, a prv sem zmnn
bakterie pvodn pat. Bakterie se v pd mno a vyuvaj moi a
trusu zvat. V prod maj svou nezastupitelnou funkci, nebo rozkldaj odpadn ltky ivoich a ist tm pdu. Nen to hloupost, nechat
si tlo zamoit niklem a pozvat tak bakterie, aby se v ns usadily! Bakterie vude okolo ns vykonvaj uitenou innost. Bez nich bychom
nemohli t, avak rozhodn nen nutn, abychom je ivili ve vlastnch
tlech. Kdy jim neposkytneme nikl, nebudou se moci usadit v moovm stroj a prostat.
Jak se ubrnit nahromadn niklu? To je otzka. Jme snad hlnu?
Ano, nikdy se nelze vyhnout alespo malmu mnostv hlny v potrav.
Meme vak zanechat olizovn niklu, jako by to bylo njak lztko.
Z niklu jsou toti vyrbny lce, vidliky a noe. Nerezov ocel ho
obsahuje 8 %. Opravdu se nikl vyluuje z pbor, kdy jme? Vyzkouejte to. Kdy namote n teba do majonzy, objev se na n po chvli
skvrna. Majonza reaguje s kovem noe a dochz k vyluovn niklu.
Kdy si pak tm noem namaete chlb, setete a snte povlak, kter se
na nm utvoil. Kdybyste n vloili do st, uctili byste kovovou
pachu. Pravda, n pozdji umyjete, avak mezitm u dodte vem
bakterim v tle dostatek niklu, potebn k jejich nasycen". Nikl k
naim nepostradatelnm minerlm nepat a rostliny udruj obsah
niklu na velmi nzk rovni. Avak kvli zneitn prmyslov pipravovan potravy pro zvata v sob napklad slepi vejce maj a 3
mikrogramy niklu na 100 g hmoty.
Kovov ndob a pbory by nikdy nemly pouvat zejmna dti.
Jejich imunitn systm mus bojovat s novmi bakteriemi a viry, objevujcmi se ve vku AIDS. Nikl je soust hlny, a tam tak pat.
Dalm velkm zdrojem niklu jsou zubn kovy. Je uvn k vytvrzen zlata. Pokud trpte na prostatu, nechte si odstranit z chrupu veker
kovy. Nikl se pouv k zhotoven zlatch mstk, korunek, vrob rov118

ntek a amalgmu. Ten muste nahradit umlmi hmotami (viz

Zdroje). Pestate vait a jst nerezovm ndobm, pouvejte dve
bn i devn nebo plastov pbory. U msla nebo majonz je
pouvn plastovho noe nezbytn. Nikdy nekupujte mslo
balen v kovov flii..
Nikl se rozpout v tucch a po vniknut do tla se doasn
ukld v podko. Me bt obsaen v podkonm tuku a vyvolvat
rzn kon alergie. Mezi tyto alergie meme zaadit i muskou
pleatost. Tlo se sna zbavit niklu pocenm. Umvejte si asto
hlavu, abyste vyluovn napomohli. Oleje vyluovan k
rozpoutj nikl z kovovch perk (nkdy zanechaj na pokoce
zelenoern povlak) a penej ho do tla. Nenoste kovov perky.
chytky nunic by mly bt z uml hmoty. Nahrate kovov
nramky hodinek a obrouky brl plastovmi. Pot, co snte
obsah niklu v tle a pote s prostatou se stanou minulost,
zaznamente i nvrat vlas do prodlch oblast hlavy.
Bakterie v prostat nemohou pet bez niklu. Pot se tedy
mete zbavit jednoduchou taktikou: zabrate pronikn niklu do
tla. Nikl do ns pronik pi pouvn kovovch pbor v
restauraci, i konzumaci saltu s majonzou nabranho kovovou
lc. Je tak vhodn po ti tdny jednou denn ut jednu 500
mg tabletu histidinu. Histidin podporuje chelaci niklu.
Pomh i zinek (60 mg dvakrt denn po dobu jednoho
msce). Nikl mon zneist i zinkov enzymy. Petete si o
vlastnostech lnnho semnka. Mjte vak na pamti, e kad
vrobek nejdve muste otestovat na ptomnost kodlivin.
Problmy s prostatou ustanou jakmile bakterie znite
pomoc frekvennho genertoru, vyistte si ledviny, zbavte
chrup kovu a upravte innost stev.

Richard Traylor (71) trpl u ti roky problmy s prostatou

a moovmi cestami. Obas mu musela bt odstranna
zjizven tk z dvj lby. Zaal s proiovnm ledvin
a bhem dvou tdn (za 13 dn) zaznamenal pi moen
podstatn zlepen. Pi dal nvtv jsme zjiovali
ptomnost toxin. Objevila jsem radon, chromany, ytrium
a stroncium v pohlavnm a moovm stroj. Pot, co
pestal pouvat zmkova vody (tyto soli bvaj
zneitn chromany), zubn pastu (stroncium) a zlepil
vtrn domu (kvli radonu), jeho problmy bhem dvou
msc ustoupily. Souasn se zbavil aludench
119

ved, kvli nim byl do t doby nucen uvat lky. Byl

tak poten, e nechal v dom nainstalovat odvtrvac
ventiltor, pustil se do protiparazitn kry a nechal si provst
vyitn chrupu, aby zjistil, jakho zlepen zdravotnho stavu
jet me doshnout.
Olmer Whitney (45) bval vdy siln, zdrav a tvrd pracoval.
Dnes vak sotva chodil kvli slabosti a bolestem. Problmy s
prostatou u nj zaaly ped nkolika lety. M testy objevily tyi
druhy ledvinovch kamen. Pedepsala jsem mu polovin
dvky ledvinovch bylin, aby jejich rozpoutn kamen
probhalo o nco pomaleji. O msc pozdji jet stle ml
njak kameny, ale kee v nohou ji ustoupily. Objevili jsme, e
m krkavky a zniili je pomoc frekvennho genertoru. Pili
jsme i na to, e m v tle tetrachloriduhliitan a pentan (z
npoj zbavench kofeinu), a tak benzn a TCE (trichloretan).
Za pt dalch tdn na tom byl podstatn lpe a byl odhodln
doshnout jet vc. Test na toxick prvky ukzal ptomnost
mdi, antimonu (z minerlnch ledovch mas), kobaltu (z
vody po holen), zirkonu (z deodorantu), thulia (o vitamin C
obohacen pomeranov npoje) a vysokou koncentraci rtuti
(zubn plomby). Rozhodl se, e se vech tchto kodlivch prvk
zbav a zsk zpt bvalou slu.
Harvey Van Til (35) piel kvli otkn prostaty a varlat, kter
zaalo krtce po vasektomii. Bolela ho prav strana bicha.
Pedepsala jsem mu byliny na ledviny. Bhem ty tdn pak
rozpustil avelanov krystalky a ctil se mnohem lpe. Pi
dalm testu jsme v prostat objevili stevn a jatern motolice.
Jakmile jsme je zniili frekvennm genertorem, poctil Harvey
okamitou levu. Podil si vlastn zapper, a pak ns u
nepoteboval.
Clayton Gamino (26) mval bolesti pi moen, kter si vysvtloval
jako pozstatek po kdysi prodlan infekci prostaty. Nechal si z
chrupu odstranit veker kovy a pustil se do proitn ledvin. Po
pl roce u nectil dnou bolest a zplodil sv prvn dt.

120

Bolesti v boku
Bolest na prav stran
bicha me pichzet od
ileocekln zklopky, pvsku
slepho steva, i tlustho steva
samotnho. Bolet mohou tak
jtra, kter jsou sice poloena
ve, avak vyslaj bolest do
boku. Bolest v boku nejdve
povaujte za stevn problm.
Znite parazity a bakterie a
upravte stevn innost pomoc
Fig. 17 Prav jatern lalok je vt
stevn kry. Pokud bolest neustv (zejmna, kdy se posouv ne lev a nachz se v nm
lunk.
nahoru do pasu), je nutno jej
pvod hledat v jtrech.
Jtra jsou hodn velk
orgn. Nachzej se pevn na prav stran tla. Je to jaksi nae
chemick tovrna. Proud do nich iviny ze stev a zde se z nich
pipravuj potebn ltky. Zde se pemuj toxick ltky na netoxick,
kter pak mohou bt vyloueny ledvinami. Tuky mus bt upraveny na
vodn emulze. Jtra produkuj tak lu, v n poslaj toxick ltky
luovodem do dvanctnku. lu umouje vstebvn vpnku a
tuk. Pokud jtra do dvanctnku nedodaj dostaten mnostv lui,
zstv tuk ve stolici a ta pak v zchodov mse plave. Je to znamen,
e se lunkem nebo luovodem nen nco v podku.
lu m jasn zelenou barvu. Vsledn sms se stevnm obsahem
m tmav hnd zbarven. Pokud lu do dvanctnku neproud, m stolice svtle lutou nebo oranovou barvu. Zde opt vidme, e nco nen
v podku. Kad den by ml tlo opustit piblin 1 litr lui. Protoe
lu obsahuje cholesterol, pedstavuje jej denn vyluovn hlavn zpsob jak udret hladinu cholesterolu v tle na sprvn rovni. Pi ucpanch luovch cestch klesne produkce a vyluovn lui na polovinu,
nkdy a na ptinu dennho normlu. Pak muste oekvat zven hladiny cholesterolu a patn trven. Nen-li potrava rychle strvena a iviny
vstebny, pust se do nich vudyptomn, vdy pohotov bakterie.
121

Uvn lk na snen hladiny cholesterolu by mlo bt

omezeno pouze na ppady, kdy nelze obnovit jeho
pirozen vyluovn.
E-coli a dal v malm mnostv nekodn stevn bakterie se pak
mohou bhem nkolika hodin pomnoit tak, e zpsob nadmn, plynatost a bolesti. Tlo samo o sob dn plyny neprodukuje, ty mohou
produkovat jen bakterie. Pokud jsou bolesti v boku spojeny s nadmnm a plynatost je jasn, e mte pote s trvenm, a e tyto pote
pramen ze zahlcench jater. Ctte bolest pmo pod nimi i nad nimi,
stolice je svtle zbarven a mte zvenou hladinu cholesterolu. Kad
nemus mt vechny tyto symptomy.
Abyste ucpan luov cesty uvolnili, provdjte prost kru k
oist jater tak dlouho, a problmy ustoup. Je tu vak jeden hek.
Pokud mte ve luovch cestch parazity, budou jejich proitn peket. Jsou toti ke stnm luovod pilepen tak tsn, jako kdy se
ke ki pisaje klt. Abyste se jich zbavili, muste je zabt. Znite je
pomoc frekvennho genertoru nebo bylinnou krou a pot se dvakrt
tdn vnujte prevenci.
A kdy budou paraziti znieni (pokud uvte byliny po 20. dni ?),
budete mt dostatek lui a budete se tak moci zbavit kamnk pekejcch ve luovch cestch. Vdy dojde k vyitn jen jednoho z
vtch luovch kanlk. Jsou tam stovky vtch a tisce drobnch
kanlk, kter do vtch vysuj. Proiujte jtra co dva tdny
(pokud nejste nemocn), dokud bolesti v boku neustoup. Uprav se i
trven a nhle budete hit energi. Je mon, e trochu zhubnete, ale
jen pokud mte nadvhu.
Mjte na pamti, e ucpan jtra sama o sob nemus psobit bolest.
Je pravdpodobnj, e bolest zpsob bakterie ve lunku a luovch cestch, kter tam (a tak ve stevu) spust znt. Neekejte, a
se bolest pesune a k jtrm. Snate se jakmkoli zpsobem zjistit,
zda jsou jtra ucpna nebo prost pedpokldejte, e ucpna jsou. Provdjte proiovn a sledujte, zda vychzej njak kameny. Bolet to
nebude, ale me vm to hodn pomoci.

122

Bruce Hearn (40) nkolik tdn trpl silnmi bolestmi v boku a

plynatost. Navtvil lkae, kter vak tvrdil, e vechno je v
naprostm podku. J vak v jeho stevech a brzlku nalezla ov
jatern motolice. Brzlk hraje v lidsk imunit dleitou roli,
take kdykoli s nm je nco v nepodku jde o vn problm. V
brzlku jsem zjistila i ptomnost benzenu (brna pro AIDS).
Bruce pak msto sody zaal pt mlko. Vypustil z jdelnku ve,
co obsahovalo benzen. Motolice vyhubil pomoci frekvennho
genertoru a zaal s protiparazitn krou. O ti tdny pozdji v
sob u neml dn benzen, bolest ustoupila a mohl zat s
proiovnm ledvin kvli bolestem v bedrech. A to jet neml
proitn jtra! Zlepen stavu bylo zejm dsledkem poslen
imunity, kter pot u bakterie zvldla.

Bolesti aludku a stev

Ve stedn sti bicha pechz tlust stevo z prav strany tla na
levou. V tchto mstech se se stevem setkv i luovod. Bolest uprosted bicha pochz vtinou z tlustho steva nebo z vystn luovodu. Znite pomoc frekvennho genertoru nebo bylin parazity a
bakterie. Upravte trven zmnou stravy (vyhbejte se plsnm a pevaujte mln vrobky). Nkdy vak me bolest uprosted bicha pichzet od aludku. Zklopky na hornm a spodnm konci aludku v nm
maj za kol udret potravu. Horn zklopka (eslo), kde do aludku
st jcen, je oblbenm mstem vskytu bakteri. Zdkakdy se vak
stane, abyste njak vnmali jejich ptomnost. Toto msto se nachz pod
hrudn kost a bakterie se sna bt nenpadn. Nkdy je zde tk tak
oslaben, e zklopka netsn a trvenina se vrac do jcnu. Tento jev se
nazv reflux a lka vm mon doporu spt s hlavou poloenou o
nco ve a jst jen mal a lehk jdla, zvlt ped spanm. Mon pedepe njak lk, kter pomh urychlit vyprzdnn aludku, vyprzdnn aludku mohou napomoci i trvic enzymy, ty vak mohou pilkat
plsn. eenm je vyhubit bakterie v tto oblasti a zabrnit optovn
infekci. Zante znienm salmonel a campylobacter.
Msto ovem me bt opt infikovno u bhem jednoho dne. Nkter bakterie pochzej z chrupu, jin z jater. asto vyslaj bakterie do
aludku oba tyto zdroje. aludek do sebe bn vpust mal mnostv
lui na konci kadho jdla.

123

Pokud je vak tato

lu pln parazit a
bakteri, mohou se
poku-sit obsadit i
aludek. Kdyby bylo
prosted aludku
mlo kysel, nebo
zde byly nahromadn toxiny, nic
jim v tom nezabrn.
Mohou se vnoit
hloubji, aby unikly
aluden kyselin a
za uritch okol-nost
se me vytvoit aluden ved.

Fig. 18 aludek, jcen, brnice, lunk

aluden ved
aluden ved nebv vdy bolestiv. Na ptomnost parazit proto
mete bt upozornni a kdy se usad na dobe skrytch mstech.
Uvn antacidu parazitm jen prospje. Nejlepm eenm pi bolesti
aludku a aludenm vedu je vyhuben parazit a bakteri s nslednou
pravou chrupu a proitnm jater. Nejastj kodlivinou, kter se v
aludku vyskytuje, je arzn z pesticid. Pouvte-li rzn ppravky
proti hmyzu vte, e spolen s mouchami a vby vdechujete jedovat arzn i vy. Dalmi vdechovanmi kodlivinami jsou skeln prach,
azbest, formaldehyd a freony. Velk mnostv tchto kodlivin zachyt
nos a sta a pak je spolknete, m se dostanou a dol, do aludku.
Stejnou cestou se tam dostvaj i bakterie ze zub a zubn kovy.
Dchejte ist vzduch a nepouvejte pesticidy. Chrup me bt
upraven bhem nkolika zkrok, ale k plnmu vyitn jater budete
potebovat jeden a dva roky. Bolest sice me ustoupit ji po nkolika tdnech, ale to by nemlo vst k peruen oistn kry. Trvalho
vsledku toti doshnete jen plnm vyitnm jater.

124

Brnin kla
Kdy se bakterie roz na
brnici a oslab ji (tak jako pedtm horn aluden zklopku),
je stevo naplnn potravou
vytlaovno pes brnici vzhru,
co jet zhor pejeden se
nebo nsledn sezen v kesle.

Po jdle se bte radji projt. Ne jdete spt, ml by bt aludek

przdn. Nesete v kesle. Leh formou brnin kly trp piblin
25% lid. Bolest se ale dostav jen tehdy, Fig. 19 Brnin kla
kdy se v kle vytvo znt.
V takovm ppad se ho nejdve snate zbavit, abyste si ulevili
od bolesti. Msto s klou se postupn posl a kla se mon sama
zmen.

Jeff (3 a pl msce) od narozen asto plakal. Trpl velkou

plynatost. Ml zcpu a ast rmy. Kojila ho majtka, a protoe
chronick nkaza salmonelou musela pochzet od njakho
bacilonosie, bylo pravdpodobn, e jm je prv ona, pestoe
se u n nevyskytovaly dn pznaky. V jejm mlce jsem zjistila
jen platinu a telur. Salmonela tam nebyla. eenm bylo vyistit
mlko tm, e si nech odstranit veker kovy z chrupu, a bude si
ped kadm kojenm dkladn umvat ruce. Jeffv otec ml
krkavky a stevn motolice. Bylo docela mon, e se jimi
nakazil i chlapec, jemu psobily nepjemn bolesti bicha a
plynatost. Tak Jeffova star sestra prvnch devt msc stle
plakala a kiela, ale lkai usoudili, e jde o ddinou zleitost.
I ona trpla unmi infekcemi, rmami a konm defektem. I ona
mla krkavky. Vichni byli rdi, e se svch problm mohou
zbavit znienm parazit a odstrannm kodlivin.
Ruby Adair (14) by zaplnila seznamem svch symptom celou
strnku. Trpla chronickou navou a zkonzumovala" u tolik
antibiotik, e by jimi mohla vyplnit men pokoj. Suovaly ji
bolesti vystelujc
125

z chodidel vzhru do nohou. Zbn test v jejm imunitnm

systmu odhalil ptomnost rtuti a thalia. Msto aby ji to polekalo,
naplnila ji tato zprva nadj, e bude moci vyeit sv problmy.
Nechali jsme j odstranit veker kovy z chrupu. Ped rokem
zaala asto zvracet a mla prjmy. Mysleli si, e m stevn
chipku, ale jej stav se celch est msc nelepil. Nakonec
musela peruit kolu. Psycholog tvrdil, e jej pote jsou
emocionlnho pvodu. Ruby te chodila do koly jen na jednu
hodinu denn. Pi dalm vyeten jsem ve stn jejho aludku a
tak ve stevu nalezla Fasciolopsis, druh stevn motolice, ti tdny
po zapoet protiparazitn kry se j vrtila chu k jdlu, nespavost
a nava ji opustily a dostavilo se celkov zlepen stavu.
Respiran onemocnn
ASTMA
Astma je velmi star onemocnn popisovan u ve starovk literatue. Jedin pokrok, jeho lid od tch dob pi pokusech o een
tohoto problmu doshli, jsou jen lky k zmrnn pznak onemocnn.
Astma lze ve 100% ppad spojit s larvami krkavek. Jejich mikroskopick larvy po vylhnut z vajek (v aludku ihned pot, co je
spolknete) toti neputuj do stev, ale do plic. A pedstavte si plce pln
mikroskopickch ervk! lovk se je samozejm sna vykalat, ale
aby nebyl neslun, ve co vykale, spolyk. Polykn se ale nevyhnete
tak i tak a mlad ervci se vracej zpt do aludku, tentokrt proto, aby
mohli zat hospodait" ve stevu. Nkte u aludek neopust a psob
tam dtem bolesti.
U vtiny ppad vskytu krkavek nachzme tak Bacteroides
fragilis penejc viry Coxsackie. Zda se ve vs tyto bakterie rozbuj,
zle jen na prosted, jak jim vytvote v tle (zejmna snenou imunitou nkterho z orgn). Bacteroides nejastji napadaj jtra a mozek
(byly objeveny v mozkovch ndorech). Viry Coxsackie jsou v zubnch
abscesech a tak v mozku.
Astma se ovem u kadho nositele krkavek nevyvine, i kdy vdy
prochzej plcemi. Zle snad monost rozvinut infekce na vku

126

napadenho lovka? Rozhoduje o tom mnostv ptomnch

krkavek, nebo snad ron obdob, v nm k nkaze dolo?
Kael by u malch dt nikdy neml bt pehlen. U pi prvnch
znmkch kale pouijte frekvenn genertor nastaven na frekvenci
408 kHz, co je frekvence krkavek nebo zapper. Ped jdlem si
dkladn umvejte ruce. Dvejte pozor na zvata pohybujc se v jejich
okol. Pouvejte u nich kad den zapper k huben krkavek nebo jim
pidvejte do rdla protiparazitn byliny.
Lid trpc astmatem jsou asto alergit na neistoty ve vzduchu,
jako je pyl nebo kou. Produkce histaminu v plicch a jeho vztah k
alergim byly ji dkladn vdecky prozkoumny. Akoli je zjevn, e
napaden ervky vede jak k produkci histaminu, tak k zven potu
eozinofil (fagocyt). Je udivujc, e pestoe se u nemocnch
astmatem oba tyto pznaky standardn vyskytuj, nebv ptomnost
ervk nikdy zjiovna! Dostvaj jen lky k usnadnn dchn. Za
tmto elem jsou vyvjeny stle nov a lep (ale tak jedovatj)
preparty.
Jedinou cestou k vylen astmatu je odstrann nkazy krkavkami. Vdy si dkladn umvejte ruce, vetn neht (nejlpe v alkoholu) a zabrate vnikn pny do st. Abyste se odnauili okusovat
nehty i olizovat prsty, noste teba mikrotenov rukavice (kad tden
nov pr). Dtem umvejte ped kadm jdlem (i kdy je to teba jen
oplatek) ruce a udrujte jejich nehty krtk.
Psi, koky, prasata, kon, vechna tato zvata vtinou mvaj krkavky. Nikdy, opravdu nikdy, nenechvejte dti uklzet po jakmkoli
zveti, mohlo by to vst k rozshl infekci, kter by nemusela vystit
jen v astma. Mohly by se objevit i epileptick zchvaty. Pi uklzen
zvecch vkal v nich nejdv znite ervy. K uklzen vkal nikdy
nepouvejte smetky i lopatky. Pouijte radji lepenku, noviny nebo
cokoli jinho, co mete vyhodit. Vysypte vkaly do venkovnho smet.
Pak si dkladn umyjte ruce v alkoholu, piem vnujte zvltn
pozornost nehtm. Pokud pipravujete jdlo, mete v ppad, e se
dkladn neumyjete nakazit celou rodinu.
Pokud se v rodin vyskytuje nkdo s astmatem, mli byste se
vichni podrobit aplikaci zapperu nebo uvat pslun byliny proti
krkavkm. Ale ani pot, co se vichni, vetn domcch zvat, tto
127

ke podrobili, byste za dnou cenu nemli zvata poutt do lonice, kde sp nkdo, kdo trp astmatem. Astma nen jen parazitick
onemocnn, ale souasn i alergick reakce na zvata a vdechovan
steky rznch ltek.
Vyiste vzduch v domcnosti, zbavte ho koue, vn a vech chemikli, vech istcch ppravk a letidel. Pokud bydlte v dom,
skladujte tkav ltky radji v gari, ne v pzem. Vzduch z pzem
toti stoup do vych pater. Vyiste celou domcnost. Ti, kte
pouvaj spreje na vlasy nebo lak na nehty, by to mli v lt dlat
venku a v zim ve vlastnm pokoji za zavenmi dvemi. Pouvejte
filtr na odstrann chlru z vody, zvlt k sprchovn. Pokud je to
mon, instalujte doma centrln klimatizaci s kvalitnm filtrem (samozejm prost chemickch pms a skelnch vlken). Dal monost
je pout pokojov vzduchov filtr (opt pozor na skeln vlkna).
Nechte jej zapnut vdy na hodinu ped spanm, aby se vzduch ml as
ustlit. Zven prach poletujc vzduchem kod, mus se nechat usadit.
Nikdy neutrejte prach v ptomnosti lovka postienho astmatem.
Plce se za pedpokladu, e dchaj ist vzduch a nedochz k
reinfekcm, velmi rychle uzdrav. Nejlep msto k rekonvalescenci je
venku (ne vak v blzkosti strom a ke) nebo doma, pokud mte
kvalitn klimatizaci bez zneiujcch kodlivin (azbest, formaldehyd,
arzn, skeln vlkna).
Jakmile astma zane ustupovat, pestate pouvat inhaltor, mjte
ho ale vdy po ruce. Kdy ho budete muset pout, snate se identifikovat zdroj reinfekce i alergenu. Bute vnmav. Pokuste se odhalit,
pro se astma vrac. Dlejte si poznmky. Me trvat a pl roku, ne
odhalte pinu opakovn pot a budete se jich umt zbavit. Uvidte,
jak skvle se pak bude dchat bez inhaltoru a lk. Pokud se astma
znovu objev a po roce, me se jednat o vskyt seznnho alergenu, v
blzkosti mohou bt napklad borovice, kvetouc ke i erstv
poseen trva. Snate se tmto mstm vyhbat dokud nebudete pln
vylen.
Pi potch s plcemi povme osvden bylinn recepty. Vypstujte si vlastn kostival a esnek. Pijte diviznov aj. Pette si knihu
o bylinkch. Usute si njak byliny sami, ale dlejte to sprvn a
nenechte je zplesnivt.
128

Tyto skvl knihy mete objednat na

www.zapper.cz

Plazmov genertor RPZ 14

Suzanne Carlyle (45) trpla astmatem od dtstv. Pouvala

Albutesol (ve spreji) a tablety. K potm se zaala pidvat i
artritida. Uvala arginin k odstrann kofeinu. Mla v sob dva
druhy krkavek a byla alergick na koky a jin zvata. Po
vyhuben krkavky provzejcch Bacteroides a vir coxsackie
frekvennm genertorem uvala proti parazitm byliny. V
jejch plicch jsem zjistila ptomnost petroleje,
tetrachloriduhliitanu, minerlnho oleje, benzalkonia (z
ppravku na desinfekci vemene - Suzanne byla citliv i na mlko), hlinku z ndob a kemiitanu hlinitho ze soli. Navc mla
dva plicn parazity: Paragonimus (plicn motolice) a
pneumocystis. Po zajitn tchto zdroj se dostavilo okamit
zlepen.
Cay Wenkert (63) trpla astmatem mnoho let. Uvala Proventil,
kter vak ml tak vrazn vedlej inky, e zstvala doma a
neodvaovala se vyjt ven. Jej plce byly pln benzalkonia (ze
zubn pasty), arznu (jed na mravence pod kuchyskm
dezem), zirkonu (deodorant) a niklu z kovovch zubnch
plomb. V plicch krkavky, Naegleria, Mycoplasma, endolimax
a stevn motolice. Vykalvala krev a lka diagnostikoval
bronchiestasis, co znamen, e jej plce nedokzaly odstraovat
vdechovan neistoty. Pestoe vyhubila vechny parazity a
vyistila si domcnost, jej stav se nechtl zlepit. Paraziti se
opt vrtili. Mla tyi nebo pt zancench zub, kter si
nechtla nechat vytrhnout. Natst brzy pochopila, e kompromis mezi ponechnm zub a zdravm je nesmysl.
Fanny Newberry (41) z nieho nic pepadly zchvaty astmatu.
Zprvu uvala kortizon, ale nyn pes den uvala inhaltory
(Ventilin 3x denn 2 dvky, Intel 3x denn a Asthmacort 3x
denn 4 dvky). Kvli zchvatm bvala asto hospitalizovna.
Trpily ji aluden problmy a nosn dutiny (nedvno prodlala
zpal plic). Zjistila jsem v jejch plicch krkavky, Endolimax,
Naegleria a Acanthocephala a ptomnost arznu a palladia ze
zubnch vpln. Pot, co zaala uvat homeopatika, se poet
hospitalizac snil. Trvalo nkolik msc, ne jsme
identifikovali zdroj arznu v jej domcnosti (byla to prava
proti skvrnm v koberci v lonici). Po jeho vyitn a
proitn jater (nejdve zniila vechny parazity) byla
pekvapena rapidnm zlepenm. Cel msc pak nenavtvila
lkae a pouvala inhaltory pouze pro prevenci. Rozhodla se,
e si nech opravit chrup. Vrtilo se j pvodn zdrav.
129

Laura Brewster (25) ila ve velmi starm dom. U i mal

nmaha u n vyvolala astmatick zchvat. Pravideln
prodlvala zpaly plic. V plicch jsem ji zjistila berylium (z
petroleje) a azbest, dle dva parazity Paragonimus (plicn
motolice) a krkavky. Doporuila jsem j nepouvat petrolejov
lampy a svky, ale stle jsme nemohli vyptrat zdroj azbestu.
Zchvaty ji sice trpit pestaly, ale kael a zpaly plic neustvaly
dokud se z tohoto domu neodsthovala.
Brett Wilsey (70) trpl chronickou zcpou, ml pote s nosnmi
dutinami a dostval injekce proti alergii na prach a plsn.
Pouval nkolik inhaltor na astma a emfyzm. Astmatem
trpl ji osm let. V ledvinch jsme zjistili avelanov, urtov a
fosforenanov krystalky. Pedepsala jsem mu tedy ledvinov
byliny. Krevn testy ukzaly zvenou hladinu oxidu uhliitho,
co nasvdovalo tomu, e s jeho dchnm nen nco v
podku. Ml nedostatek draslku, co znamenalo, e
nadledvinky nebyly schopny regulovat hladinu elektrolytu
(sodk, draslk a chloridy) z eho pramenila i jeho svalov
ochablost. Ml tak vysokou hladinu dehydrogenzy kyseliny
mln, a to je znamen slabosti srdenho svalu. Natst ml
zven mnostv ervench krvinek, kter zajistily dostaten
psun kyslku (viz anmie). Bylo zde hodn eozinofil, jak je u
astmatik bn. Krom krkavek jsem v plicch objevila
slinivkov a stevn motolice, Heterakis (kuec parazit),
mchovce a dal druh motolice, Prosthogonimus. Pedepsala
jsem mu byliny proti parazitm a u po dvou tdnech se ctil
mnohem lpe, pestoe krkavek se jet stle nezbavil. Moje
testy ukzaly ptomnost baria a hafnia (ze zubn protzy), niklu,
cnu a rhenia. Pestal proto pouvat dosavadn smec roztok na
protzu. Jeho ena pestala pouvat lak na vlasy a rozhodli se,
e budou auto nechvat mimo gar. Brett zaal pt domc
kostivalov aj. Jeho stav se postupn zlepoval. Jakmile odloil
kovov hodinky, zbavil se i zdroje niklu. Nikl m k plcm zk
vztah, stejn jako k prostat a ki. Pouvn inhaltoru omezil
na jednu dvku pouze tyikrt denn. Dech ml rozhodn
hlub, ne dve. Nsledn jsme u nich ve vod nali olovo.
Jeho zdrojem byl spoj na potrub. Pedepsala jsem mu peroxid
vodku v nzk koncentraci a zaal hodn vykalvat. Nechal
opravit zmnn potrub, pustil se do proiovn jater a ctil,
e jeho chronick nava miz. Pak se stle sml a vtipkoval o
emfyzmu, kter ho do t doby tak trpil.
130

Bea Karnes (49) mvala v dtstv ekzmy a od t doby ji trpilo

astma. Uvala nkolik druh lk, injekce proti alergim a
antibiotika. Mla v tle antimon (pestoe nepouvala on
stny), europium, tantal a gadolinium ze zubnch vpln. K rnu
j otkaly ruce. Pedepsala jsem j ledvinov byliny a vyhubili
jsme stevn motolice a krkavky v plicch. Pl roku jsem ji pak
nevidla. Kdy jsem ji pak nhodn potkala ekla mi, e se jej
astma upravilo, a e dodruje prevenci proti parazitm a obas
pije ledvinov aje.
Cynthia Prout trpla astmatem spolen s celou svou rodinou.
Lkai tvrdili, e jde o ddinou zleitost. Spolu s temi malmi
dtmi uvali inhaltory, nosn spreje, sirupy proti kali a
antibiotika. Nola (10) mvala tak un infekce a etn alergie.
Lewis (8) byl huben a neklidn chlapec, kter kvli
nesnenlivosti u nkolik let nemohl jst penici a pt mlko.
Irwin (5) mohl s rodii jen zdkakdy nkam jt, protoe trpl
neustlmi bolestmi aludku a asto a zcela neekan zvracel.
Matka a dv z dt (Irwin byl stle doma) mli krkavky, piem
Lewis i slinivkov motolice. Dm byl zamoen vanadem z niku
plynu. Parazity jsme rychle vyhubili a nik plynu byl podchycen.
Cel rodina se pak velmi rychle zbavila svch problm. A pak
e vrozen choroba!
Astma je pouze jednou z obvyklch dchacch pot.
Pinou je vdy kombinace krkavek a jinch parazit za
ptomnosti kodlivin (alergie).
BRONCHITIDA, ZKRT A CHRONICK KAEL
- U bronchitidy jsou postienm mstem prduinky.
- U zkrtu le toto msto jet o nco hloubji.
- Pi chronickm suchm kali se me jednat o napaden srdce
hlsticemi.

Bud Portillo (62) pracoval se zemnmi stroji. asto mval pote

s pr-dukami a stle pokalval. Ml krkavky a domcnost
zamoenou arznem. V tle ml paldium ze zubnch vpln.
Pot, co z domu odstranil nvnady na myi a strhl tapety v hale
(zdroje arznu), vymnil vodovodn kohoutky a vyhubil vechny
parazity, kael zmi131

zel. Tak si nechal opravit chrup. To ve trvalo necelch est

msc.
Gene Mizeli (4) se neustle snail vychrchlvat hlen. Rodie si
mysleli, e je to njak patn nvyk, ale zjistilo se, e Gene m
v tle dva druhy krkavek. Okamit jsem mu pedepsala dtsk
dvky bylin proti parazitm, pimchvan do denn dvky
vermifuglnho sirupu. V tle jsem mu zjistila jet obsah
polychlorovanch bifenyl, kemiitanu uhliitho, lutecia
(malba na stnch), xylenu a toluenu. Msto sodovek zaal pt
mlko. Piel k nm opt za pt tdn. Proel temi krami
vermifuglnm sirupem. Vychrchlvn bylo pry, stejn jako
such kael. Tak modr kruhy, kter pedtm ml kolem o
zmizely. Stle vak ml v tle PCB. Jak se pozdji ukzalo, byly
v sapontu.
Carmen Castro (30) trpla chronickm kalem, ani by byla
jakkoli jinak nemocn. Mvala rovn srden arytmie. Zjistila
jsem u n vskyt Dirofilaria. Nemla vak doma dn zvata.
Pot, co jsem vyhubila parazity pomoc frekvennho genertoru
a pedepsala pslun byliny, Carmen jet stle trochu kalala,
ale puls poklesl ze 120 na 80 za minutu. Jet stle mla v tle
toluen, trichlorethylen, rtu, platinu a olovo. Potom byl v jejm
dome odhalen nik plynu. Pouvala naftalnov kuliky proti
molm. Pak si vymalovala pokoj a vzpt musela nasadit
antibiotika kvli pornmu kali. Tentokrt se u n objevila
Mycoplasma, Haemophilus a chipka. Zlikvidovala patogeny
elektronickou cestou a kael ji peel. Infekce se vak stle vracely dokud si nenechala opravit chrup a odstranit z nj vechny
kovy.
Hope Feldmann (57) pl roku neustle kalala. Navtvila
mnoho lka. Zjistili jsme vskyt mycoplasma a alfa
streptokoka pod levm spodnm zubem moudrosti. Jakmile jsme
je vyhubili, kael ustal. Doporuila jsem j noen rolk kvli
lepmu proht prduek a vyitn kavity pod zmnnm
zubem.
Teresa White (37) onemocnla nkolikrt za zimu bronchitidou.
Po celou dobu proto uvala antibiotika. Plce mla pln tantalu
ze zubnch vpln, kobaltu ze sapontu a thalia z vitaminu C.
Pestala pt mlko, protoe usoudila, e by mohlo bt pinou
jejch pot, a podila si istiku vzduchu. dn zlepen se
vak nedostavilo.
132

Jakmile si nechala nahradit kovov zubn plomby

plastickmi, mohla vysadit antibiotika a zbavila se i chronickho
zntu nosnch dutin. Zchvaty bronchitidy ale nepolevovaly. V
plicch mla larvy krkavek a v ledvinch fosforenanov a
avelanov krystalky. Upravila si stravu, pila opt mlko, jedla
ryby a uvala magnzium, lysin (500 mg jednou denn),
vitaminy B6, A a D. Pouvala byliny k proitn ledvin a proti
parazitm. O msc pozdji u vechny jej problmy byly
minulost. Pesto se rozhodla, e si proist i jtra.
Craig Steward (2) ml spoustu respiranch problm. Dlouho
uval Ceclor a Ventilin. V pedelm roce prodlal zpal plic.
Ve stevech jsem mu zjistila bikovce Trichuris, kter jsme
vzpt vyhubili pomoc bylin. Testy vykazovaly ptomnost
azbestu v tle. Pochzel z emenice v suice prdla. Po jej
vmn pote ustaly.
Doris Gumb (26) uvala Isoniazid, Tussionex a Rifodin proti
diagnostikovan tuberkulze. Vechny problmy zaaly kalem.
Zhubla a na 50 kg. Plce obsahovaly berylium (z nafty), rtu,
uran a telur. Snaila se odstranit z domu vechny kodliv ltky a
pinesla na otestovn vzorek vzduchu. V plicch mla larvy
krkavek a ve slinivce slinivkov motolice. Po tech tdnech u
kalala mn. Vzorek vzduchu po vyitn domcnosti jet
stle vykazoval ptomnost uranu, teluru, rtuti a berylia. Doris
nemla dn zubn pfomby. Pozdji nalezla kvru v podlaze,
kudy dovnit pronikal uranov prach a radon. Za zdroj rtuti byl
oznaen koberec v dtskm pokoji. Jakmile ho vyhodila,
zahlenn ustala a stav se rapidn zlepoval. Pesto jsme nikdy
nezjistili, co vlastn bylo zdrojem teluru.
Bolest prsu
Akoli bulky a ndory v prsou nepsob bolesti, obas mohou oznmit svou ptomnost slabm pchnutm. Tato pchnut se do prsu z
podpa nebo z jin oblasti. Pchnut trv velmi krtce, co dl dojem,
e nejde o nic zvanho. Pokud na prsou poctte cokoli podezelho,
a u to bol nebo ne, bezodkladn se sama vyetete pohmatem.
Otestujte se na rakovinu. (Mete pout vzorek mateskho mlka,
protoe obsahuje mitotick stimulanty - viz len rakoviny). Pokud v
sad mte vzorek prsn tkn (prsn lzy), mete otestovat i prsy.

133

Pokud jej nemte, ale nalezli jste matesk mlko v blch krvinkch,
pedpokldejte, e jde o rakovinu a zante okamit s lbou.
Pokud rakovinu nezjistte, ptrejte po kodlivinch, kter by mohly
bt pinou pchn. Hledejte stopy deodorantu, kosmetickch ppravk, i mdla v blch krvinkch. Ptrejte i po zubnch kovech. V
prsech se asto vyskytuje nikl. Nikl je dobe rozpustn v tucch, jeho
prsy obsahuj velk mnostv. Nikl je vdci povaovn za jeden z
nejhorch karcinogen, co vysvtluje vysok procento rakoviny
prsu. V prsou se vak mohou velmi rychle nahromadit i titan a barium
z kosmetickch ppravk, prv tak jako azbestov a skeln vlkna.
Nechte si opravit chrup a zvate pouvn nkterch kosmetickch
ppravk. Vymte emenice u domcch spotebi za takov, kter
neobsahuj skeln vlkna i azbest. Snate se podit novou lednici bez
freonu. Nikdy se nezkouejte zbavit tchto bolest pomoc lk, nechte
na bolesti aby ukzala, zda byla oista tla provedena dkladn.

Citlivost prs
Me jt o pomrn nepjemn stav, protoe en nedovol nosit
podprsenku, a to zvlt v ase menstruace. Pinou me bt vysok
hladina estrogenu, kter tak me souviset s vskytem bulek a rakoviny prsu. Vtina estrogenu je ped menopauzou produkovna vaje
-nky a po menopauze nadledvinkami. Dnen eny asto trp jeho
pli zven hladina. Nadbytek estrogenu mohou zpsobit nkter
potravinov plsn (nap. Zearalenon). Postieni bvaj i mui. Tuto plse jsem objevila v popcornu, kukuinch lupncch a neloupan ri.
Bude tedy vhodn se tmto potravinm vyhnout. Ri jezte jen loupanou. Kdy vate obiloviny, nezapomete do nich pidat vitamin C (1/8
kvov liky na hrnek obilovin). Vitamin C plsn detoxikuje. Nejsem
si vak jista, zda me detoxikovat Zearalenon v popcornu. Neriskujte
to. Vechny toxiny mus bt detoxikovny jtry, nepidvejte jim zbyten dal, abyste je nepetili. (Viz oddl o plsnch v potravinch.)
eny se zvenou hladinou estrogenu trp nevyrovnanmi emocemi
s tendenc zmtat se mezi nadenm a sklenost. Mohou hovoit velmi
vysokm hlasem, znjcm sp jako pitn. Dostaten hladina estrogenu je sice dleit pro plodnost, ale pot, kdy stoupne nad uritou
134

rove, me se ena stt naopak neplodnou. Tlo tou po tom, aby se

hladina estrogenu drela v normlu. Mete mu v tom pomoci tm, e
zbavte vajenky parazit a kodlivin, nepestvejte s oistnou krou,
dokud nepjemn pocity v prsou v prbhu menstruace nezmiz spolen s pocitem pedrdn.
BULKY V PRSECH
Bulky mohou a nemus bt bolestiv. Pokud se vm zd, e jste ve
svch prsech njakou nahmatala, neekejte, a si tm budete pln
jista, neekejte na jej rozbor ani na diagnzu lkae i na mamograf.
Seete si frekvenn genertor i zapper a okamit jej pouijte. Souasn zanete uvat byliny proti parazitm.
Tlo si z prs asto dl jaksi loit toxickch odpad, pochzejcch z jeho horn sti a hlavy, kde asto zstvaj zbytky ampnu, lak a jinch kosmetickch ppravk. Dle pak z chrupu, kde
se z amalgmovch plomb neustle uvoluj tk kovy, z krku a podpad, kde se hromad toxick ltky z mdla, kolnsk nebo deodorant.
kodliviny jsou shromaovny v mznch uzlinch v podpad a
blzkosti prsu. Odtud asto proniknou i do samotnch prs, kde pak vytvo
cystu. Monou pinou je ucpn ledvin, kvli nmu se toxiny mus
hromadit v tle, msto aby je opoutly s mo. Proiujte ledviny a
nepestvejte, dokud se vechny bulky v prsech nevstebaj. Odstranteli pitom ty sprvn toxiny, mly by se bulky zat zmenovat asi bhem
t tdn. Do prsou me pronikat i radon a azbest, a proto bute pi
itn dsledn.
Sklon k tvorb cyst i bulek me souviset se zvenm potu krevnch destiek (>400), protoe se tm zvyuje tvorba krevnch sraenin.
Zvyovn potu krevnch destiek opt souvis s ptomnost parazit.
Je mon, e se je tlo sna zvenm tvorby destiek zniit. Krevn
sraeniny tvo hnzda", v nich se usdluj nkter stdia motolic, a
proto se bulky asto pemuj na rakovinn. Pokud se poet krevnch
destiek zv nad 300 (norma je 250), dvejte dobr pozor na parazity.
Tlu velmi pome, kdy pestanete pt kvu (a vechny npoje s kofeinem) a zanete uvat vitamin E (400 J denn). Bute opatrn, bulky
toti asto vedou a k rakovin prsu.

135

Leslie Yeager (37) mvala bolesti a fibrocystick bulky v prsu.

Zjistila jsem ptomnost ceru a niklu. Obou prvk se zbavila,
jakmile odstranila z st kovy (pestala nosit kovov rovntka,
kter nahradila plastovmi).
Kari Pfeifer (36) mla etn cysty v obou prsech a dloze. Mla
pli vysokou hladinu estrogenu (187 pikogram/ml ve 22 dni
cyklu). V jejch prsech jsem zjistila i berylium (z petrolejovch
lamp) a radon. Pot, co se tchto kodlivin zbavila, se vechny
bulky zmenily. Po ledvinov a jatern proiovac ke bulky
zmkly a prsy pestaly bolet. Mla tak nkolik zancench
zub, z nich se j do prsou ily etn bakterie. Kdy si nechala
proistit chrup a zniila bakterie pomoci frekvennho
genertoru, vechny bulky zmizely.
Claudia Davis (41) mla u dva roky bolesti prsu. Trpily ji i
jin bolesti a pote s trvenm. Ve stevech mla stevn
motolice. Jejich vajka byla i v krvi, s n se mohly dostat a do
prsu. Znamenalo by to zatek rakoviny, kterou ale zatm nemla.
Zjistila jsem u n zven obsah niobu pochzejcho z lku proti
bolesti a tulia z neistho vitaminu C. V blch krvinkch byly
salmonely a dal bakterie, kter psobily poruchy trven.
Bhem osmi tdn proistila ledviny, zniila parazity a zbavila
se tkch kov. Bolest prsu se zmrnila a rovn se zbavila
bulky na onm vku.
Stephanie Nakamura (68) prodlala est chirurgickch zkrok,
pi nich j byly odstranny bulky v prsech, kter se u n
objevovaly ji od mld. Posledn mamograf byl v podku. Jej
prsy nicmn obsahovaly kadmium, olovo, zlato, radon, uran,
galium a stbro. Moje testy ukzaly ptomnost krystalk v
ledvinch, a proto jsem j pedepsala ledvinovou istc kru,
vitamin E (400 jednotek denn) a vitamin C (1 a vce gram
denn). Mla rovn vysok obsah triglyceridu, co opt
poukazovalo na problmy s ledvinami. Zaala tedy uvat jet
magnzium (300 mg denn), vitamin B6 (250 mg denn) a lysin
(500 mg denn). Zniila vechny parazity a zbavila se vech
kov krom galia, stbra, rtuti, zlata a kadmia. Zbyl kovy
pochzely ze zlatch korunek. Zubn lka tvrdil, e korunky
nemaj nic spolenho ani s jejm zelenm zkalem, ani s
artritidou i aludenmi vedy. Bylo to pro ni tk rozhodovn,
a nakonec se rozhodla patn. Mon, e ji dal operace prsu
pesvd, e bude lep nahradit zlat korunky za kompozitov.
136

Bolesti u srdce
Bolest v srden oblasti vtinou bv pomrn jednoznan, i kdy
teba EKG nevykazuje dn abnormality. Nejbnj pinou je dirofilaria. Bolest asto zan pesn nad srdcem a se do cel srden
oblasti. Je poteba vyhubit parazity. Jakmile je zlikvidujete, me bt
bolest pedtm, ne zmiz, jeden den jet o nco intenzivnj. Pak u
by mla pln ustoupit.
Bedliv pak srdce sledujte, i kdy u nebol. Je mon, e tam mte
parazity ve stdich, z nich se teprve vylhnou dospl jedinci. Dbejte
proto na prevenci (pouvejte byliny nebo zapper). Dirofilarie maj prakticky vichni psi a museli byste j i m kad msc podvat prostedky
k jejich zahuben. Psi se vak tmito parazity opt velmi rychle nakaz,
a potom mohou nakazit i vs. Jedin zpsob, jak t s domcm zvetem bezpen, je dvat mu kad den do rdla byliny proti parazitm.
Spolen s bolest se mohou vytratit i dal srden pote, nap.
arytmie i vhez dvojcp chlopn, kter mohou bt zpsobeny nktermi bakteriemi (viz nemoci srdce).

Meredith Zackman (53) k nm pila kvli kardiomyopatii.

Protoe mla doma krsnho velkho starho psa, kterho by
nikdy nedala pry, vdli jsme, e bitvu se srdenim
onemocnnm prohrla. Mla v sob Dirofilaria a Loa loa, kter
jsme okamit zahubili pomoc frekvennho genertoru. Uvala
Lanoxin, Furosemide, Captopril a Metoprolol. Zjistila jsem v
jejm srdci i Cytomegaloviru, Staphylococcus aureus a
Streptococcus pneumoniae. Pod jednm ze zub mla i
Stafylokoky. V srdci jsem zjistila m (ze zubnch vpln),
kobalt a polychlorovan bifenyly ze sapontu, zirkon z
deodorant a skeln vlkna z nezjitnch zdroj. Jej puls se
pohyboval okolo 90. Osm dn pot, kdy si z chrupu nechala
odstranit vechny kovy, se puls snil na 70. Obou parazit se
zbavila a ctila se ji mnohem lpe. Stle vak v sob mla jet
tyi bakterie, pt vir a dva druhy tasemnic: Taenia solium
scolex ve slezin (tam mla chronick bolesti) a Taenia
pisiformis v jtrech. Pedepsala jsem j bylinnou sms. O est dn
pozdji se vechny dvj problmy, vetn Loa loa vrtily.
Zopakovala si znovu celou kru, a pak musela odloit lky na
srdce, kter u j pli sniovaly krevn tlak a puls. Snaila se
zbavovat parazit i psa, avak vdy se opt nakazila a paraziti a
137

bakterie si vdy znovu nali cestu k jejmu srdci. Podila

si vlastn zapper a trpliv lila sebe i psa. Jedinm eenm,
jak se zd, bude pokat, a jej pes doije. Teprve a potom se
me pln vylit.
Bruce Walby (42) trpl u ti roky bolestmi v hrudnku. Zjistili
jsme, e m Dirofilaria a Loa loa ve vech srdench komorch.
Po pouit zapperu bolest do dvou dn pln zmizela.
Ann Fonties (22) mla ast bolesti na prsou, ale lka j tvrdil,
e je to jen plynatost. Suovaly ji tak chronick pote s
trvenm. Zjistila jsem u n Dirofilaria, vysok obsah styrenu a
benzenu. Musela proto ponkud upravit sv kadodenn nvyky.
Sheila Osborn (27) mvala bolesti v hrudnku pi zvedn tch
pedmt. Puls byl mrn zven (asi 81) a pomrn
nepravideln. Testy ukzaly ptomnost Dirofilaria. Pt tdn
pot, co zaala uvat byliny proti parazitm, se jej stav
podstatn zlepil, avak stle jet mla bolesti na hrudi.
Tentokrt jsme msto Dirofilari nalezli Loa loa.
Wendy Lewellen (28) trpl chronickm kalem a bolestmi
hrudn kosti. (Hrudn kost navazuje na ebra a pokrauje vzhru
do poloviny hrudi.) V jedn ze srdench komor mla Dirofilaria.
Tak jsme zjistili xylen a toluen pochzejc z balen vody a
azbest, kter se pravdpodobn uvoloval z pohon
automatickch praek v samoobslun prdeln. Dva msce
pot, kdy vyhubila vechny parazity, kael a bolesti na hrudi
tm pln vymizely. Uzdravovn zejm zpomaloval jet
stle ptomn azbest.
Lupita Cline, mlad maminka, mla chronick such kael a
mvala srden arytmie. Zjistila jsem j Dirofilaria ve vech
srdench komorch a Loa loa v krvi (ne vak v srdci). Testy
ukzaly i tetrachloriduhliitan, propylalkohol, hexanedion,
toluen a trichloretyln. Vechny tyto kodliviny pochzely z pit
Pepsi-Coly a balen vody. Mla mrn zven puls (na 80).
Nechovala dn domc zvata. Zaala likvidovat parazity a do
dvou mscch se vtiny zbavila. Mla vak stle Loa loa a
obas kalala. Zjistili jsme u n tak ptomnost platiny, rtuti a
palladia z kovovch zubnch vpln, vanadu
138

z unikajcho plynu a paradichlorobenzenu z kuliek proti

molm. Uvala antibiotika kvli infekci prduek" a byla
velmi rda, e se dozvdla o jinm een.

POMAL PULS A SYNKOPA

(NHL PECHODN BEZVDOM)
Mason Heckler (30) v poslednch deseti letech pomrn asto
upadal do nhlho bezvdom. Pi svm povoln (mechanik) si
to ovem nemohl dovolit. Od mladch let trpl vysokm
krevnm tlakem, a k potm se pozdji pidal extrmn nzk
puls (asi 50 za minutu). dn lky nepomhaly (vyzkouel jich
adu). Krevn tlak se pohyboval okolo 160/80. Mval ast
bolesti na hrudi (v okol lev prsn bradavky). Zjistila jsem mu
Dirofilaria a pedepsala bylinnou protiparazitn kru. Tvrdil, e
nikdy neml dnho psa. Do pti tdn se puls upravil na 72 a
paraziti zmizeli. Domnvm se, e neekan bezvdom
vyvolvaly nhl zmny krevnho tlaku, i vynechn nkolika
tep srdce. Doporuila jsem mu, aby si proistil ledviny.

Bolest na hrudi
Pokud mte pocit zkosti i slab bolesti na prsou, zvlt pod
hrudn kost, me se jednat o alergickou reakci. Mete tak vnmat
mrn kee, jejich pvod je v jcnu nebo luovch kamenech. Mohl
by to vak bt i AIDS, kter m podobn symptomy. Je tedy velmi
dleit vmat si i nepatrnch pznak na hrudi.
Nejdleitj je vylouit, zda se nejedn o AIDS. Zkontrolujte proto
frekvenci 365 kHz, seete si laboratorn vzorek s mrtvm virem nebo
sadu vzork se vemi stdii Fasciolopsis buskii. Bez tohoto parazita
se toti virem HIV nemete nakazit. Seete si vzorek tkn brzlku
(me bt i zvec) a provete si vlastn test. Zjistte, zda brzlk neobsahuje vt mnostv benzenu.
Pokud nemte ani zven obsah benzenu, ani zmnnho parazita, nemte se eho obvat. Pote psob nco jinho. Snate se
zlepit vzduch, kter dchte, aby netrply plce. To znamen zbavit se radonu, chlru z blcch ppravk, kolnsk vody, i osvova" vzduchu, stejn jako bnch kodlivin (azbestu, arznu,
formaldehydu, skelnch vlken nebo freon).

139

Pokud se vlny bolesti smrem k hrdlu, jedn se pravdpodobn

o luov kmen uvzl ve luovodu. luovod me uklidnit bhem
dvaceti minut sran horenat. (Vezmte si polvkovou lci ve 3/4
hrnku vody, ale jen na lan aludek, jinak by se vm mohlo udlat
nevolno.) Pomoci me i vysok dvka kozlku lkaskho. Dostav-li
se leva je zejm, e lo o ke, kterou pomohl uvolnit hok.
Doporuuji opakovan proiovat jtra, aby byl lunkov kmen
odstrann. Pokyny k jatern oistn ke doporuuj jako prvn bod pro
itn ledvin.

Bolest hrudn ptee

Jde o vtinou o tupou bolest pobl nebo mezi lopatkami, nebo
pronikajc zpedu dozadu. Za vechny tyto bolesti vdme luovm
kamenm, kterch se proto muste zbavit. Zante proiovnm
ledvin, a pak vyhubte vechny parazity, kte by mohli ucpvat luovody. Pot je nutn dodrovat prevenci. Poznate si do kalende zatek prvn jatern proiovac kry. I kdy se pi n zbavte jen nkolika
krystalk, hodn to pome. Zprchodnte si tm luovody. Druh den
poctte pmo zzranou levu od bolest. Bolest se vak me bhem
asi dvou dn vrtit. luovody mohou postihnout kee kvli zbylm
luovm kamenm.
A se zbavte 1000 a vce kamnk, ulev se vm u trvale. Opakujte
postup jednou za trnct dn (jestlie nejste nemocn), dokud se bolesti
v zdech pln nevytrat. Kdy je bolest v hrudi velmi siln, snate se
naas vypustit z jdelnku tunj potraviny (zmrzlina, mslo, sr).
Abyste zabrnili kem, zkuste brt po esti kapslch kozlku (4x denn
a ped spanm).

Bolest v ramenou
Jednomu druhu bolesti ramenou se k burzitida, jinmu artritida.
Ob bolesti vak maj stejn pvod: luov kameny zaseknut v jaternch luovodech. Bolest se mete zbavit uitm jedn polvkov lce
sranu hoenatho ve 3/4 hrnku vody kad den v est hodin veer
msto veee (muste mt przdn aludek, jinak vm bude patn).
Jestli pak bolest bude ustupovat mte jistotu, e jste urili jej pinu
sprvn. Sran horenat toti uvoluje zklopky luovod.
140

Zante s proiovnm jater. Pokud mte chronick i akutn

bolesti v ramenou znamen to, e vae luovody mohou obsahovat a
3000 kamnk. Odhadujte zhruba jejich poet (v toalet plavou), abyste
vdli, jakho pokroku jste u doshli. S jatern krou ovem nezanejte dve, ne vyhubte parazity a nebudete alespo ti tdny pedem
proiovat ledviny. Tm se zlep vyluovn tekutch kodlivin.
Z jater se toti uvoluje ta nejkontaminovanj sms, jakou si lze
pedstavit. Je pln bakteri, vir, parazit a jejich zrodk (doufejme, e
u budou vechny mrtv). Tyto odpady je nutn co nejdv dostat z tla
ven. O rychl vyprzdnn stev se postar prjem. Nkter kodliviny
vak mohou vylouit jen ledviny. Mly by bt proitn, aby mohly
dobe plnit svou funkci. Pamatujte, e nen rozumn zat s itnm
jater pedtm, ne vyhubte vechny parazity (zejmna motolice), protoe produkuj ltky blokujc jakoukoli innost luovodu.
Te u k uvolnn pohyblivosti ramen zbv jen krek. Budete tak
opt spt na boku. Jestli bude leva trval, zvis na mnostv luovch kamnk. Burzitida se klidn me vrtit bhem nkolika dn i
tdn. Bute tedy trpliv. istit jtra mete jen jednou za dva tdny,
a to jet jen pak, pokud vm nen zle. Po esti krch u si mete bt
vcelku jisti, e se bolest nevrt.
Mezi jednotlivmi krami uvejte proti kem kozlkov kapsle
(6 kapsl 4x denn). Keemi obvykle bvaj postieny jen nkter luovody, pokud jsou drdny tunou stravou. Pestate s potravinami
s vysokm obsahem tuku, kter jte nejastji, a kdy to nepome do
dvou dn, omezte i dal tunj jdla. Nejhor jsou v tomto smru
zmrzliny, bramborov lupnky, saltov zlivky, sry, mslo, smetana
a mlko.
Bolest mohou vyvolvat i bakterie ijc v ucpanch luovodech,
kter pronikaj i do ramenou. Tato monost jet nebyla dostaten
objasnna. Pouit zapperu ani frekvennho genertoru v tomto ppad nepomh, jedinm eenm zstv vyitn jater.

Bolesti v nadlokt
Trzniv bolest v mkkch tknch nadlokt me vst a k tomu, e
se budete bt vbec pohnout rukama.
141

Pes den mohou pomoci siln magnety (2x5000 gauss), pipevnn

pod rukvy na pae. Vyzkouejte tak kozlkov kapsle. Vypuste z
jdelnku vechna tun jdla. V est hodin veer pak zante s jatern
krou. Kdybyste ale bhem dne uvali lky proti bolesti, nemus bt
inn. Ale zkuste to znovu. Mon budete mt tst a zbavte se zrovna
toho nejvtho kamene. Pokud to nebude mt dn vsledek, mli
byste pr dn pokat a pak ji zopakovat. Tentokrt se pedtm snate
neuvat prky proti bolesti. Den i dva pedtm nezapomete zahubit
parazity zapperem.

Peggy Patton (60) mvala, mimo jin, bolesti v ramenou a

chodidlech. Ona i jej manel mli Trichinelu. Trvalo to pl
roku, ne se pomoci bylin parazit zbavili. Peggy mla
lutoerven zbarvenou stolici, co je jasn znmka ucpn
luovodu. Po dvou jatemch krch zmizely nejen bolesti v
ramenou, ale i nausea a ostatn bolesti. Zaala se znovu vnovat
zahrdce, ale vzpt se opt nakazila mchovci a trichinelami.
Nauila se pak dezinfikovat si ruce po umyt mdlem alkoholem,
a tm drela parazity pod kontrolou.
Jessica Atkinson, uitelka, stedn vk, mla bolesti, kter se
neekan objevily v prav tvi. Mvala i bolesti v bedrech a v
pase, avak rentgenov vyeten neukzalo nic (rentgenovna
byla celkem tikrt). Sedm let pak bojovala, aby nemusela opustit
sv zamstnn. Mvala siln zchvaty bolesti v oblasti jater, po
nich byla stolice tm bl. Jatern krou prola asi ticetkrt a
pak zjistila, e se j opt vrac radost ze ivota. Mla obzvlt
velk luov kameny (1,3 x 1,9 cm). Zjistili jsme i absces pod
jednm ze zub, po jeho vyitn se Peggy zbavila bolesti v
tvi a zabrnila opakovan infekci jater bakteriemi. Teprve pak
se dostavila pln a trval leva.
Lisa Mattie (72) chodila s pravou rukou visc ochable podl tla.
Bolela ji tak, e ji nemohla ani o kousek pozvednout. Bhem
sedmi msc, bhem nich estkrt provedla proiovac jatern
kru, se zbavila vce ne 3000 kamnk. Bolest odeznla, zbylo
jen sten znecitlivn. Mohla pestat uvat lky, pestala
kalat a u nikdy ji netrpila brnin kla.

142

Bolesti v lokti
Jeden druh bolest v lokti je zpsoben zntem lach. Nkdy se tomu
k tenisov loket". Nepochz ovem z hran tenisu, ani jin innosti
rukou. Znt m pinu v jtrech ucpanch kameny a parazity (zvlt
motolicemi produkujcmi ltky psobc na lachy). Je tedy nezbytn
vyhubit parazity a proistit jtra. Loket je pi tomto zntu velmi bolestiv a pohyb kod. Ruku proto nezatujte, ani s n nijak necvite
dokud bolest nezmiz.
Paraziti tlo okrdaj o mnoho vitamin a minerl. A do vymizen
bolesti denn uvejte vitamin A (25 000 J), zinek (60 mg) a vitamin B6
(dvakrt denn 250 mg).

Bolesti v zpst
lachy prochzejc zpstm se mohou zantit psobenm nepirozench ltek produkovanch jaternmi parazity. Dalm pouvn zpst
k prci je jen dle zraujete a ztuje mon vylen. trbinkou mezi
lachami vedou nervy a cvy do dlan. Paraziti produkuj i ltky zpsobujc zbytnn lach. Jakmile lachy v zpst ztloustnou", mohou
tlait na nervy nebo cvy tak dlouho, a znecitliv dla. Pi bolestech
v zpst nebo necitlivch prstech je jedinm eenm proitn jater.
V prbhu lby me pomoci staen zpst obinadlem. Zabrnte tak
dalmu pokozen.
Snen citlivosti v rukou je nejastji zpsobeno parazity a kodlivinami v mozku. Jedn se vtinou o olovo, rtu a u parazit pevn
o motolice.

Bolesti dlan a palce

I tyto bolesti mohou bt zpsobeny jaternmi parazity. Pipravte se
proto na jejich proitn. Pokud se ale bolest ztrat jet pedtm, pi
itn ledvin, znamen to, e jste mli usazeniny v kloubech, co by
postupn vedlo k artritid. (Viz informace o artritid.)

143

Bolesti prst
Jedn se o bolesti kloub, asto spojenou s jejich zbytnnm. Nen
tk zjistit, e jde o stejn usazeniny, kter jsme si popsali u prst
nohou. Mete zjistit jejich povahu. Nejastjmi zde usazovanmi
ltkami jsou kyselina moov a fosforenany. Pette si st o bolestech v prstech nohou. Mnostv usazenin v kloubech mete podstatn
snit. Klouby se zanou zmenovat est tdn pot, co zanete proiovat ledviny a zmnte jdelnek. Mete si pomoci i ji zmnnmi magnety, ale nezapomete, e trvalho zlepen mete doshnout
jen pravou chrupu a vyitnm domcho i pracovnho prosted.

Bolesti v ztylku
Zadn st krku pipomn dlnici propojujc zuby s jtry, protoe
oboj m vliv na bolesti v tto oblasti. Okamitou levu me pinst
vytren infikovanho zubu nebo vyitn kavity. Otvor po vytren
zubu by ml bt vdy dn vyitn, aby tam nemohlo dojt k infekci.
Hodn pomoci me tak proitn jater, avak bolest a ztuhlost se
zanedlouho vrt. Proto je nutn opakovat jatern kru astji.
Bolest v tlu se me projevit i alergie na brambory nebo rajata.
Kdy jtra u nemohou toxick ltky z tchto potravin (solanin, atd.)
zpracovat, mohou se hromadit v tle a proniknout do krevnho obhu.
Pak se me stt, e se nkde usad (teba na krku) a vyvolaj znt. Je
vak tak mon, e v tomto mst dve dolo k njakmu zrann.
Nkdy je bolestem v zadn sti krku kladeno za vinu nadmrn namhni v ohybu napklad pi autonehod. V tomto ppad pome chiropraktik. Je ale mon, e prv toto pokozen pilk bakterie, kter
nm pak psob bolest. Prost vyhuben bakteri zapperu v tchto ppadech neposta, je nutn provst pravu chrupu (odstranit kovy a vyistit kavity) a proistit jtra.

Bolesti pod hrdlem

Lymfatick uzliny pod spodn elist filtruj tln tekutiny odtkajc
z hlavy a zbavuj je bakteri a kodlivin. Jakmile je psun tchto bakteri stl (teba kdy pochzej ze skryt zubn infekce), lymfatick
144

uzliny se zvt, aby mohly

lpe pracovat. Sna se odfiltrovat i zbytky toxickch
kov z stn vody a zubn
pasty.

Abyste vidli, co vechno tmito uzlinami prochz, seete si

vzorek. Ale protoe mme uzliny na mnoha mstech po celm
tle, nen dobr zamit vzkum jen na uritou oblast (konkrtn
krn uzliny). Projdeme si proto vechny kodliviny, kter filtruj
uzliny ve vech mstech tla. Polychlorovan bifenyly ze
spodnho
prdla jsou filtrovny
Fig. 20 Lymfatick uzliny na krku
v uzlinch pi tslech,
olovo (z vody) v uzlinch stevnch a rtu z amalgamovch zubnch
plomb v krnch uzlinch. Vechny tyto kodliviny je nutn omezit.
Neekejte na to, a se uzliny zvt.

Roland Sanford (23) trpl nevelkmi bolestmi a ztuhlost

krku. Pae ml ochabl. Ml v stech jen jednu kovovou zubn
plombu, ale v tle pesto mnoho samaria, berylia, iridia, mdi,
cesia a rtuti. Jakmile nechal plombu odstranit, pote se
podstatn zmrnily.
Audrey Doyle mla siln bolesti krku, kter pitala celodennmu
sezen a spnku na pojzdnm kesle. Aby vbec mohla usnout,
musela na noc brt lky proti bolestem. Vdla, e pokud j
smetanu a mslo, pote se zhoruj, ale nemla vli tyto
potraviny vypustit. Po proitn jater, kdy se zbavila tisc
drobnch kamnk, ji pote na jeden den opustily. Pesvdilo ji
to o tom, e bude lep analgetika vysadit.

145

Pote s temporomandibulrnm kloubem

Bolesti ve elisti nezpsobuje patn dosedajc kloub. Ten je v
podku, jen elist je vychylovna pravidelnmi stahy (keemi)
elistnch sval. V tomto ppad vdy jde o skrytou zubn infekci. Navtivte zubae, (ppadn najdte jinho, kter pochop) nechte si zjistit
mon infekce a vyistit kavity. Pette si o proitn chrupu. Zante
okamit uvat vitamin D (jednou denn po dobu t tdn 40 - 50 000
jednotek, a pokraujte dvma stejnmi dvkami tdn). K uzdraven
pokozench kost pijte mlko, kvli vpnku, a uvejte hokov tablety. (Viz len kost.)
Dvakrt tdn u sebe i ostatnch len domcnosti likvidujte roupy
zapperem. Dohldnte na to, aby vichni mli minimln msc krtk
nehty na rukou (kvli reinfekci). Roupy mohou zpsobit omln zubu
a pispt k dysfunkci elistnho kloubu. K uvolnn elistnch sval uvejte ped spanm dv magnziov tablety a kozlkov kapsle.

Bolesti zub
Ne se bolest zubu stane akutn a trznivou, je nezbytn zlikvidovat vechny bakterie v stech, vetn vech, kter zpsobuj zubn kazy
a zubn plak (viz seznam frekvenc). Pak co nejdv navtivte zubnho
lkae. I kdyby nkoliker vyhuben bakteri bhem nkolika hodin
zmrnilo bolesti natolik, e v klidu pekte noc nebo cel vkend,
neodkldejte nvtvu dentisty ani o chvli dle. Zapper toti nepsob
na vnitn obsah abscesu, take se nkter bakterie klidn mohou
mnoit dle.
Snate se uchopit cel problm. Kdyby se v blzkosti msta s bolestmi
nachzely zancen zuby, nechte je vytrhnout. Toxick ltky ze zancench zub ohrouj cel tlo. Jejich odstrann rozhodn pome a
elist by se mla normln zhojit. Protoe bolest zpsobuje c se
infekce a tlak na nerv, a protoe kad zub m vztah k uritmu tlesnmu orgnu, je velmi dleit se vech zubnch infekc zbavit, abyste
ochrnili napojen orgny.
Vztahy mezi zuby a tlesnmi orgny dosud dostaten neznme.
Nco svtla do tto problematiky snad vn zjitn, e hmota uri146

tch zub m stejnou frekvenci jako tk uritch vzdlench orgn.

Dokud vznam tchto frekvenc nepochopme, meme se jen domnvat, e se zuby a tyto orgny njak vzjemn ovlivuj. Bakterie tto
spolen rezonance vtinou vyuij a napadnou jak zuby, tak pslun
orgn.
Pkladem me bt napaden srdce zlatm stafylokokem. Jedn se
o bnou srden bakterii, kter vyvolv vtinu srdench pot, pedevm poruchu dvojcp chlopn a rzn arytmie.
Tyto pote se vdy vztahuj k zubm, a u jsou na mst, nebo u
byly vytreny. Otvor v elisti po vytrenm zubu moudrosti se asto
nezhoj, vnikne do nj zlat stafylokok a spust chronickou infekci.
Proto se zd bt nerozumn vytrhnout zub moudrosti, pokud to nen
opravdu nutn.
Pvod v zubech me mt tak nocardia, dal srden bakterie.
Krom srdce me napadat i mozek a nervy. Nocardia byla zjitna ve
vech ppadech lid s Parkinsonovou chorobou. Ped i po nvtv u
zubnho lkae je nezbytn vechny tyto bakterie vyhubit. Mjte ale
na pamti, e vyhuben bakteri samo o sob nen dn velk. Jestlie nebudete mt bezvadn chrup a proitn vnitn orgny, bolesti a
pokozen tla se vrt.

Bolesti v krku
Len bolest v krku mus bt vdy spojeno s odstrannm zubnch
kov a odstrannm zubnch infekc. Pro trval vylen je to dleit.
Bakterie a viry mohou zpsobovat bolesti v krku a pevat na skrytch mstech pobl kov. Dostat k takovm mstm elektrick proud
je pomrn obtn. I kdyby se to podailo, pravdpodobn se brzy opt
nakazte nesterilnm jdlem. Vyhuben bakteri zapperem nikdy neme
nahradit celkovou pravu chrupu s odstrannm kovu a kavit.
Udrujte krk ve vy teplot, kloktejte teplou vodu kvli lepmu
prokrven a uvejte zinkov tablety (dvakrt denn 60 mg). Tablety
ped spolknutm chvli cucejte. Po prav chrupu by vs u bolesti v
krku trpit nemly.
Dti s opakovanmi bolestmi v krku vak problmy se zuby obvykle
nemvaj. Vtinou je vyvolv zneitn vzduch. Hlavnmi strjci
147

pot jsou azbest, formaldehyd, skeln prach, freony a arzn. Snate

se tchto kodlivin doma zbavit. Respiran problmy asto souvisej
s konzumac plsnmi napadench potravin. Ty mohou snit imunitu
a na nkolik tdn po pozen. Abyste zvili odolnost cel rodiny
vyvarujte se konzumaci plsn.

Bolesti o
Za bolestmi o jsou rovn paraziti. Oko je oblbenm mstem
vskytu Giardie, mavky, mchovc, Schistosoma, Toxoplasma a
mnohch dalch druh patogen. Oko m dv velk dutiny vyplnn
komorovou vodou a sklivcem. dn z nich nepichz do styku s
krv, kter by sem dopravila bl krvinky. Oko m nkolik ochrannch
mechanizm, jako napklad slzy, avak nkte paraziti (nap. Toxoplasma) tyto pekky pomrn snadno pekonaj a oi napadaj.
Toxoplasmou se meme nakazit od koek, v jejich vkalech se
nachz jej infekn stdium. Toxoplasma me spustit onemocnn
unavench o i v mladm vku. Napad tak mozek a asto vyvolv
tupou bolest nebo tlak v zadn sti hlavy. Dalm bnm onm parazitem je trichinela. Napad on svaly, kter pak ochabnou a nemohou
u oi sprvn nastavit. Zdrojem tchto bakteri jsou psi a koky.
Koka by nikdy nemla mt svou krabici v byt. Nikdy
nenechvejte dt, aby si s touto krabic hrlo.

Jestlie znite vechny vt parazity a nkter bakterie (stafylokoky, Chlamydia, Neisseria), mete se bolesti o zbavit bhem nkolika dn.
Kdy se bolest vrt, patrn jste nco zanedbali nebo dolo k nvratu
infekce. Kad len rodiny, vetn domcch zvat, by ml bt dokonale zbaven vech parazit. Lid se snenou imunitou by domc zvata nemli vbec chovat. Kadodenn nakaen s nslednm hubenm
parazit nen een.
Je-li v oku virus herpes, nen to primrn initel. Pravm hostitelem tohoto viru je njak vt parazit, mon tasemnice. Tasemnice by
mly bt likvidovny pomoc bylin nebo zapperem. (Ne frekvennm
148

genertorem, protoe jen zapper zni vechny jejich lnky a vajka

najednou.)

MaryRauch (60) zaplnila vtem svch problm celou strnku.

V och i za nimi ctila tupou bolest, kter se obas rozila a do
zadn sti hlavy. Pi jdle ji bolely zuby. Kvli zhoubn anmii
u 36 let dostvala jednou tdn injekci vitaminu B12. Mla
krkavky, mavky a roupy, kvli nim ji kadou noc probouzely
zkuby nohou. Po ledvinov a protiparazitn ke se jej stav
natolik zlepil, e se rozhodla pokraovat i s jtry. Bolesti o se
vytratily za necel dva msce.
Jessie Healy, pan stednch let, byla vcelku zdrav, ale u
tyicet let ji trpila vrozen retinitis pigmentosa (degenerace
stnice). Hrozilo j, e kvli zhorujcmu se stavu pijde o
idisk prkaz. V stnici mla nahromadno velk mnostv
tkch kov. Bylo ptomno osm parazit vetn toxoplasmy od
koek, kter kdysi chovala. Prbh nemoci zastavilo u samotn
odstrann zubnch kov. Po dvou letech pozorovala mrn
zlepen a jet stle dila sv auto.
MAKULRN DEGENERACE
(degenerace lut skvrny)

Dolores Bollapragada (50) trpla otravou nmelem, kvli n

kdysi upadla na nkolik tdn do komatu. Nmel se vyskytuje v
obil (zvlt v it). M velmi kodliv inky na jtra. Jej
vedlej produkty se pouvaj k vrob lk proti migrn.
Dolores se tehdy pedvkovala. Jtra se pak patrn u nikdy
pln neuzdravila a nemohla odbourvat rozpoutdla, kter se
pak hromadila v stnici. lo hlavn o propylalkohol, benzen,
tetrachlorid-uhliitanu, aceton, butyl nitrid, styren, benzn,
devn lh, paradichlorobenzen (z kuliek proti molm), pentan,
metylenchlorid a decan. Dolores pestala jst syrov obiloviny,
musela zmnit spoustu nvyk a pejt k jinm produktm. Byla
vak odhodlna si vylit zrak, a to se j nakonec tak podailo.

149

Bolesti hlavy a migrny

Bolesti hlavy mohou lovka pln zbavit veker radosti ze ivota.
Mohou snit motivaci natolik, e dokonce zane schzet u i vle se
bolest zbavit. Lid trpc kadodennmi bolestmi hlavy si zaslou
pochopen, protoe mus i pesto plnit denn povinnosti, a veker lky
asto zstvaj bez inku. Akoli rozliujeme bn bolesti hlavy od
bolest dutin, migrny a dalch, piny se z velk sti pekrvaj.

Nejastjmi pinami bolest hlavy jsou infekce zub a

moovch cest, problmy s tlustm stevem a strongyloidy.
Me tu bt i souvislost s alergi na mlko, vejce, citrusy a slan
jdla. Pstup z hlediska alergi se vak uvd do praxe jen s obtemi. Je
toti tm nemon se tmto potravinm dlouhodob vyhnout. K trvalmu vylen z bolest vede potlaen bakteri a strongyloid.
Je mon, e se jako prvn objev parazit, protoe migrnami mohou
trpt i mal dti. Strongyloidy jsou mikroskopit paraziti napadajc
kon, ale snadno infikuj tak lovka a jeho domc zvata. Vichni
lid trpc migrnami v sob maj spoustu tchto parazit. Je tak
mon, e keovit stahovn mozkovch cvek psobc tuto bolest
provokuj zvltn bakterie svzan s uvedenmi parazity. Proto neprodlen pouijte zapper.
Dal pinou mohou bt bakterie ukryt pod zubn plombou, v
koeni nebo v mst po vytrenm zubu. Zde se nejastji vyskytuje
zlat stafylokok, ale nkdy i klostridie, streptokoky atd. Tyto mal abscesy nectte, protoe se v nich nezvyuje tlak. Bakterie si naly cestu
do tla, konkrtn do mozku. Najdete si dentistu se zkuenostmi s itnm kavit a hlednm tchto malch skrytch absces. Pokud se pote
za njakou dobu vrt, me to znamenat, e dolo k tvorb novho
abscesu. Proplachujte postien msto jdovou tinkturou a bte znovu
k zubnmu lkai. Jd ovem nepouvejte, pokud jste na nj alergit.
Tlust stevo vdy obsahuje masu bakteri. Mli byste je tedy vyprazdovat alespo dvakrt denn, abyste poet bakteri udreli na urit
rovni. V ppad, e mte s pravidelnm vyprazdovnm pote,
150

pouvejte kru z americk kruiny, senesov aj (z list nebo lusk)

nebo tablety oxidu horenatho ( 2 - 3 denn).
Zdroji bakteri jsou i luov kameny a zanesen jtra. Proiste si
jtra a zaznamente ten rozdl. Vyvolvaj bolesti hlavy toxick ltky
produkovan bakteriemi, nebo znty, kter zpsobuj? Urit. Kdybyste tyto toxiny sndli v jogurtu, sru, vn nebo kysel smetan,
dostanete bolesti, o nich se vm nezdlo ani v nejhorm snu. Vypuste
naas tyto potraviny obsahujc tyramin, a pevaujte mln vrobky,
abyste se vyvarovali salmonelm a shigellm, kter mohou proniknout
a k mozku. Nejezte mln vrobky, kter nemohou bt alespo deset
sekund vystaveny varu.
Zante likvidovat vechny strongyloidy a jin parazity, bakterie a
viry zapperem. Mlo by pet jen pr ostrvk v abscesech, luovch
kamenech a stevnm obsahu. Jestlie bolesti hlavy zpsobuje bakterie
E-coli z tlustho steva, projdte stevn krou. Hledejte jej zdroje v
potrav nebo zneitn vod. Pestate dlouhodob pouvat stejn
ndoby na vodu. Vtina lid se ale bhem nkolika dn znovu nakaz
strongyloidy od domcch zvat, ostatnch len rodiny nebo i od sebe
samch. Aplikace zapperu je tedy nutn kad den po dobu nejmn t
tdn. Snate se vylit rodinu i zvata. Vyhbejte se kontaktu s jejich
slinami, a u jde o kon nebo jin domc zve. Nikdy si nestrkejte
prsty do st. Po pouit toalety ruce vdy desinfikujte lihem.
Shrnut krok k vylen migrn:
1. Vyhubte strongyloidy a bakterie zapperem.
2. Proiste si ledviny bylinnou krou.
3. Nechte si spravit chrup.
4. Provdjte stevn kru.
5. Pevaujte vechny mln vrobky.
6. Proiujte si jtra.
Aplikace tchto esti krok zaruen povede k podstatnmu omezen intenzity i etnosti migrn.
Bolesti hlavy mohou psobit i kodliviny v prosted, zvlt ze vzduchu. Hlavnm zdrojem bv zemn plyn. Jakmile si zvyknete na jeho
zpach, u ho nebudete ctit. Plynov potrub velmi asto unik. Veden
151

plynu potrubm se spoji, kudy me plyn unikat, je snad nejpoetilej

z vymoenost" na doby. Snaili byste se snad vst vodu dravm
potrubm? Brzy byste ji mli po celm byt. Plyn vak nedl louiky
na zemi, a bn lovk proto o njakch nicch nem ani potuchy.
Kad ev na plynov trubce by kolem sebe ml mt prhledn plastov obal s chemickm indiktorem, aby se vdlo zda plyn neunik.
Mohlo by bt jist vymyleno vce metod, jak udlat uvn plynu bezpenm. Jak vidte z pklad, spousta lid ije doslova v oblaku jedovatho plynu. Kontrolnm prvkem je vanad. Pokud zjistte ptomnost
vanadu, mte jasn dkaz niku plynu, i kdy plynrna tyto drobn
niky vbec neregistruje. Mnoho spolenost uv k zjiovn niku
zastaral vybaven. tyi z pti spolenost takov nik nezjist vbec.
Hygienick stanice a stavebn spolenosti ovem uvaj modern pstroje, kter zachyt i nejmen koncentrace. Zavolejte jim.
Pokud mte bolesti hlavy nepome jen utsnit potrub. Pejdte z
fosilnch paliv na elektinu. Nepouvejte svky a znovu opakuji:
nekute! Vzduch, kter dchte mus bt ist, bez parfm, kolnskch vod, osvova, rznch sprej, pesticid, formaldehydu, freonu i koue z deva.

Janette Donovan (52) mvala kad den migrny, ale nesnesla

dn lky. Vtinu asu se pohybovala jako zombie". asto
zvracela. Trpla plynatost, u mnoho let mla bolesti v pravm
tsle a inkontinenci moi. N test na ledvinov kameny ukzal
vskyt urtovch krystal. Urtov krystaly a mal mnostv
krve ukzal rovn rozbor moi. Evidentn lo o chronick
znt moovch cest. Test na parazity zjistil strongyloidy,
trichuris a Fasciolopsis buskii ve stevech. Dle bylo zjitno
berylium. Jeho jedinm zdrojem byly ozdobn petrolejov lampy.
Do ticeti pti dn pot provedla protiparazitn kru, proistila si
ledviny, zbavila se petrolejovch lamp a odstranila vechny
ndoby s palivem. Bolesti se nyn zmnily sp na tlaky. Stle
jet v sob mla strongyloidy. O tyi msce pozdji obas
jet mla asi jednou tdn bolesti, ale migrny to u nebyly.
Ti msce pot zaala s jatern krou a zbavila se okolo t tisc
kamnk. Stle jet obas mvala bolesti hlavy. Zjistila jsem
vskyt histoplasmy a Coxsackie viru #4 (bn mozkov virus),
pochzejcch pravdpodobn ze zub. Mla mnoho zancench
zub a nevdla co dlat. Zda si m sv zuby ponechat a
riskovat nvrat migrn,
152

anebo nosit stenou protzu. Po osmi mscch nerozhodnosti

u se bolesti hlavy zaaly dostavovat desetkrt msn.
Migrny to ale jet nebyly.
Patsy Olsen (30) mvala denn migrny asto provzen
zvracenm. Mla strongyloidy, krkavky a dal stevn parazity.
Jej manel a dv dti na tom byli stejn. Nesnesla dn lky a
kad den musela aplikovat klystr kvli zcp. Cel rodina
provedla protiparazitn kru. Byl lokalizovn nik plynu a trubky
utsnny. Pestali pouvat navonn dtsk plenky. O deset
msc pozdji mla cel rodina jet pod strongyloidy. V
dalm roce mvala Patsy problmy celkem zdka, i kdy stle
jet mla krkavky, Coxsackie virus a rzn bakterie,
poukazujc k zubm. Dva a pl roku star syn ml zvten
krn uzliny, zjistila jsem u nj bismut z jednorzovch plenek,
ale neml dn strongyloidy. Druh, osmilet chlapec, ml v
sob kodliviny z pleov vody a njakch hraek. Patsy mla
asto zcpu a kalala, avak bhem esti msc se zbavila
strongyloid a po dalch deseti mscch (dt se mezitm
nauilo na hrnek) zanala mt dny bez bolest.
Donald Schaible (14) mval migrny, pote s uenm a vn
akn.
Test na parazity ukzal vskyt strongyloid, mchovc a
krkavek.
Strongyloid se nezbavil ani pot, kdy po dva tdny provdl
kru
proti parazitm a pouval zapper.
Kenneth Jones mval po celch ticet pt let pravideln migrny.
Vyzkouel vechny mon lky, kter vak mly jen krtkodob
inek. S tkmi migrnami obvykle chodil na pohotovost (asi
tak jednou tdn), a zbytek asu, kdy se migrna ponkud
zmrnila, peval v utrpen. Mli doma dva psy. Jak oni, tak i
cel Kennethova rodina mli strongyloidy. Pot, co oistil
domcnost od azbestu, vyhubil sv parazity (trvalo mu to pt
msc) a vyistil z ledvin urtov kamnky, trpl u jen
bnmi bolestmi hlavy, dva a tikrt za tden. Dva msce
nato se vak migrny vrtily. Cel rodina opt mla strongyloidy. Znovu jsme zopakovali dvj postupy a o msc
pozdji poet silnch bolest hlavy ustoupil na jednu msn,
akoli ty slab ho trpily neustle. Cel jeho rodina i psi se
intenzvn zbavovali parazit. Na pohotovost Kenneth u dlouho
nemusel.

153

Angelina Gander (46) nemvala migrny, ale kadodenn bolesti

hlavy. Trpla tak astmi infekcemi moovch cest a vedlejch
nosnch dutin. Pedepsala jsem j byliny proti parazitm a o
msc pozdji u se ctila mnohem lpe. Zbavila se i bolest na
hrudi a alergie na mlko.
Gracia Ariington mla estiletho chlapce, kter se v noci
pomooval a osmilet dve, kter mlo problmy s chovnm
ve kole. Manel ji opustil a zvaovala, e pjde do koly pro
zdravotn sestry, aby se mohla lpe postarat o rodinu. Trpla vak
migrnami (dvakrt a tikrt tdn) a zchvaty kolitidy (znt
tlustho steva), a obvala se, e j to studium znemon. Jej dv
koky, pes, dti, i ona, mli strongyloidy, krkavky a mnostv
dalch stevnch parazit. Vichni jich byli zbaveni pomoc
zapperu a chlapec se poprv v ivot v noci nepomoil. Pote se
ale za nkolik dn vak vrtily. Tentokrt jsme zapper pouili i u
zvat a nasadili jsme jim protiparazitn kru. Matka peliv
hldala vyprazdovn dt. Jakmile ale v ostraitosti polevila,
pote se vem vrtily. Po roce snaen se rozhodli zbavit milovanho psa a koky pemstili na verandu. Matka dodrovala
prevenci. Problmy se vak neustle vracely. Po pl roce se j
jej estilet chlapec zeptal, jestli by si mohl vyprat sv
povleeni a prostradla sm. Pilo j to lto a rozhodla se, e se
zbav jedn z koek. I pak chovn a koln vsledky jej dcerky
znan kolsaly. Matka mvala jednou tdn migrnu a chlapec se
stle pomooval. Pes przdniny dala matka koku, ke kter mla
blzk vztah, k znmm, aby zjistila, zda se to njak projev.
Chlapec se rzem pestal pomoovat, dvenka dostvala ve kole
sam vborn a matiny bolesti hlavy se zmnily na bolesti
nosnch dutin. Zbavila se jich hned pot, kdy si nechala opravit
chrup. Za dva roky se pila pochlubit s erstvm sesterskm
diplomem. Urit si zaslouila jet jeden za to, e byla moudr
mma.

Bolest u
Bolest u je ast zejmna u dt. Bakterie (hlavn streptococcus
pneumoniae) se asto pemno a je nezbytn vyhubit je zapperem.
Do tla se pravdpodobn dostvaj s njakm velkm parazitem.
Pro se ale mno a pebvaj prv v uch dt? Mus tam mt
154

vhodnou potravu a bt njak chrnny ped zsahem imunitnho systmu. Mon jim vhodn prosted poskytuj Eustachovy trubice, kter
bvaj pln hlenu. Hlen tu bv proto, jeliko vnitn vstelka je neustle drdna njakou kodlivinou ze vzduchu. Snate se proto, abyste
spolen s dtmi dchali ist vzduch.
Pi delm pobytu v byt nebo dom, hlavn v zim, se monost
ohroen kodlivinami ze vzduchu dle zvyuje. Snate se, aby se dti
v lt pohybovaly co nejvc venku. Vichni si dkladn umvejte ruce.
Dvejte dobr pozor na plesniv potraviny. Ped spanm uvejte mal
dvky niacinu (25 mg) a vitaminu C (250 mg). Niacin redukuje hleny a
ty pak mohou odtkat.
Implantace trubiek je jen doasn een. Nen nezbytn, ale urit
lep, ne trval uvn antibiotik.
Pro rychlej uzdraven (pi prvnch nznacch bolesti) nalijte dtti
do obou u olivov olej pokojov teploty, zatahejte za lalky, aby
mohly odejt bubliny, a ui ucpte vatou. Dejte dtti epici nebo chrntka pes ui.
Kdy trp bolestmi u dospl znamen to, e jsou ptomny streptokoky, kter se skrvaj pod zubnmi plombami nebo ve luovch
kamenech. Vyiste oba zdroje a pouijte zapper.
Pitm nesterilnho mlka se k streptokokm mohou pidat i salmonely a shigelly. Proto se nelze divit tvrzenm, e mlko zahleuje. Ui
pak mus snet o dva druhy bakteri vce. Pokud byla stevn mikroflra naruena uvnm antibiotik me u mal mnostv bakteri
vypitch v mlku vyvolat rozshlou infekci. Kdy je dt alergick" na
mlko nebo m zvenou tvorbu hlenu, pestate mu dvat sry a zmrzliny, neopoutjte vak mlko. Sr me jst teba smaen, zapeen
v pizze nebo jinak tepeln upraven. Mlko se mus pevaovat. Snate
se snit vnmavost dtskho organizmu na salmonely tm, e se vyvarujete nasazovn antibiotik. Imunitu chrate i tm, e se vyhnete potravinm napadenm plsn.
UM A ZVONN V UCH
Tomuto jevu se odborn k tinitus. Pskn nebo bzukot se me
objevit v jednom nebo obou uch. Me bt nepetrit nebo nepravideln a nkdy i velmi hlasit.
155

Tinitus m ti piny: kodliviny, alergii na salicylty a bakterie

Streptococcus pneumoniae. Tento bacil se me stt chronicky ptomnm po zpalu plic. Kdy se objev bolesti v uchu, je ptomen vdy.
Snadno se aktivuje pi chladnm vtru nebo prvanu a psobenm nkterch kodlivin. Doporuuji chrnit ui ped chladnm vtrem a prvanem. Noste epici nebo klapky". Streptokok me bt pinou
Menierova syndromu, zcpy, ztrty rovnovhy nebo chronickch pot
s nosnmi dutinami. Penicilinov antibiotika pomhaj okamit, avak
postupn ztrcej inek. Je vidt, e psoben bakteri nememe antibiotiky pln omezit.
Streptococcus pneumoniae se asto skrv pod infikovanmi zuby a
v prohlubnch, po vytrench zubech (pedevm po stolikch).
Nkte dentist um tyto infekce objevit a vyistit postien msta.
Streptokok me pebvat tak v jtrech, je tedy vhodn je proistit.
Nkter potraviny a mnoho lk (pedevm proti kali) obsahuj
salicylty. Abychom se zbavili zvuen v uch", musme pestat brt
aspirin a ostatn zdroje bohat na salicylty. Musme se vyhnout i psoben olova, berylia, zirkonu a benzalkonia. Bvaj ve vzduchu u benznek, a pak v mdlech, tlovch krmech a mastch.
Pouvejte jen bezpen vrobky. Uvejte tikrt denn niacinov
tablety (100 mg), abyste si zlepili prokrven vnitnho ucha. Pomhaj tak tablety na ttnou lzu. Tyto metody tinitus urit omez, ale
poslat ho do minulosti se poda jen zdka.

William Thall (47) mval kad den bolesti hlavy a uval lky
proti bolesti. Trpl i psknm v uch. Ml v tle Shigelly
(produkujc neurotoxiny) a borelie (spirochty vyvolvajc
Lymskou nemoc - borelizu). Pod dvma zuby moudrosti ml
tak bakterii Gaffkya. Vyskytovaly se i Campylobacter,
Anaplasma a Strongyloidy. Ze kodlivin vanadium (nik plynu) a
azbest. Bhem deseti tdn mu vyistili ob kavity, pedepsala
jsem bylinnou kru proti parazitm a jeho tinitus se podstatn
zlepil. Obas jet mval bolesti hlavy, a to naznaovalo, e se
Strongyloid dosud nezbavil.
Billie Scott (26) trpla mnoha unmi potemi a astmi bolestmi
hlavy. Pedepsala jsem proiovac kru na ledviny. Zahjila ji
likvidac parazit a to i u svch dvou ps. V lev hdi mla
cystu (kvli PCB
156

z vody ze studny). Pestala pouvat studnin vodu a

saponty pi pran a umvn ndob. Pela od pit sodovch vod
k mlku. Tinitus byl pry za ti a pl msce, a tak cysta se
zmenovala.
Larry Pelegrini (59) Tinitus v obou uch. Larry byl siln,
vysok inteligentn mu, kter se staral o nemocn, a u ve sv
rodin, tak i mimo ni. Jakmile zjistil jak snadn je zbavit se
patogen pomoc frekvennho genertoru, hned si jej koupil.
Prevence proti nvratu patogen pro nj byla tk oek,
protoe neml na nvtvu u zubae. V tle ml aluminium,
m a polychlorovan bifenyly. Pot, co zaal k myt a pran
pouvat borax, zbavil se aluminia a poviml si zlepen pamti.
Pomoc ledvinovch bylin se zbavil kyseliny moov a
avelanu a nhle byl mnohem ilej. Musel pestat pt svj
oblben npoj, protoe ten obsahoval pentan a methyletylketon. Aby se ctil lpe a zbavil se tinitu, likvidoval dvakrt tdn
na dva tucty parazit a bakteri, kter se vynoovaly Bh v
odkud. il vak sm a musel si vait, starat se o zahradu i
zvata, a oetovat nemocn ptele. To vechno vedlo k ast
kontaminaci parazity. Ml v tle arzn (zkouel nov pesticid),
vanad (plyn) a hlavn kovy ze zubnch plomb. Kdyby si mohl
dovolit zajt k zubai mohl by bt jet hodn dlouho pnosem
pro spolenost.
Bolest v temeni hlavy
Infekce kdekoli v hlav me vst k zcitlivn pokoky temene
hlavy a bolesti. Bolest temene me spustit i bn rma. Nechte si
opravit chrup a upravte si pracovn a domc prosted.
Bouliky na temeni hlavy, tzv. mazov cysty, jsou mstem, kde tlo
vylouilo polychlorovan bifenyly. Zbavte se PCB - pestate pouvat saponty.
Pette si m Recepty. Najdete mezi nimi i nvod k pprav prostedk k myt ndob a pran.

157

Nebolestiv onemocnn
Podstatu mnoha zhadnch" chorob lze vysvtlit pomrn snadno,
jakmile zaregistrujeme, e se u nich ve vtin ppad vyskytuje nkter z bnch parazit i kodlivin.

Cukrovka
Vichni diabetici bn maj v tle motolici Eurytrema pancreaticum, vyskytujc se pevn ve slinivce dobytka. lovk se jimi nakaz
pevn konzumac masa a mlnch vrobk v syrovm stavu. Tohoto
parazita se lze snadno zbavit pomoc zapperu, ale stejn snadno me
dojt k reinfekci.
Eurytrema se ve slinivce neusdl a nerozmno, jestlie v tle
nebudeme mt metylalkohol (metanol). Metanol se ale pomrn asto
nachz v potravinch. Bv v balen vod, umlch sladidlech, sodovkch, dtsk viv a vech instantnch npojch. Domnvm se, e je
metanol pi vrob tchto potravin pouvn k itn stroj. Dtti s
cukrovkou proto nedvejte dn konzervovan ani jinak balen jdlo.
Vjimku zde tvo mlko.

Vyhubenm Eurytrema a odstrannm metanolu ze stravy

me poteba inzulnu klesnout na polovinu do necelch t
tdn.
Dsledn kontrolujte hladiny krevnho cukru. Slinivka a hlavn
Langerhansovy ostrvky, produkujc ve slinivce inzuln, se uzdravuj
velmi rychle. I kdyby pokozen 90% ostrvk vyadovalo nezbytn
kadodenn dvky inzulnu, polovina z nich se me brzy vzchopit a
tlo u pidvan inzuln nebude potebovat. Metanolem me bt zneitn i obsah inzulnov injekce (krut ironie, kdy lk zhoruje onemocnn, kter m mrnit). Provete vlastn test. Jako vzorek metanolu
me poslouit roztok do ostikovae auta. Otestujte rzn druhy inzulnu, dokud neobjevte produkt, v nm metanol nebude.
Metanolem bvaj kontaminovna i uml sladidla. Msto pomoci
proto postienm cukrovkou kod. Nepouvejte je.
158

Rozpoutdly jsou nezdka zneitny i lky, stimulanty drdc

slinivku aby produkovala vce inzulnu. Tak ty otestujte na metanol a
ptrejte, dokud nenajdete ist produkt. Je ale mon, e pak u tyto
lky nebudete potebovat, a tm se vrt nklady vynaloen navc.
Vtina z ns se tak me metanolu v potravinch inn vyhnout.
Nebudou mt ani zvenou hladinu kyseliny kojick jako diabetici.
Kyselinu kojickou jsem objevila v kv a bramborch s edmi skvrnami v hlze. Takov brambory nejezte, zvlt peen. Schopnost
naeho organizmu odbourvat jedy, jako teba prv metanol, neznamen povolenku k jejich konzumaci. Vechno jedovat nm velice
kod. Bume proto opatrn.
Vichni diabetici maj ve slinivce virus oznaovan zkratkou HA.
Tento virus se mno v ki podobn jako bradavice, ale bv rozen v celm tle (mimo slinivku i ve slezin a jtrech). Likvidovat ho
nemusme, vymiz pot, jakmile vyhubme slinivkov motolice, k nim
nepopirateln pat. Tm se otevr otzka, zda pvodcem cukrovky
nen pmo tato motolice nebo HA virus. Ve skutenosti me bt pravm pvodcem bakterie, na kterou jsme pi vzkumech jet nepili.

Lte-li se z cukrovky, je naprosto nezbytn kadodenn

kontrola hladiny cukru v krvi. Stav se toti me upravovat
tak rychle, e dal inzulnov injekce me znamenat
pedvkovn. Muste proto dvky inzulnu citliv regulovat.
Diabetes m i dal aspekty. Napklad astou alergii na penici a
ostatn obilniny obsahujc lepek (gluten). Slinivka a jej ostrvky se
mon bude uzdravovat lpe a rychleji, kdy obiloviny naas pln
vypustte z potravy. Zskan 50% zlepen, dosaiteln likvidac parazit a omezenm metanolu, by mohlo bt jet vraznj, kdybychom
se, povzme na msc, vzdali vech obilin. Pi cukrovce velmi pomh
semeno pskavice eck (eck semeno). Psob njak specificky proti
motolicm a virm? Tko ct, ale zd se bt v kadm ppad vhodn
zaadit tato semena do jdelnku.
Metanol se koncentruje v och, a to je pina zk souvislosti mezi
cukrovkou a onmi chorobami. Vbornm pomocnkem pi cukrovce
i onemocnn o je borvkov list. Psob njak proti metanolu nebo

159

me detoxikovat kyselinu kojickou? Vate si z nj aj: 1/4 hrnku list

na ti hrnky vody a pijte 3/4 hrnku kad den. Diabetici by mli rovn
uvat tak biologicky zpracovateln chrom (3x denn 200
mikrogramov). Napomh inzulnu pronikat do bunk.
Slinivka hromad zlato. Ze zub by proto mly zmizet vechny tk
kovy, vetn zlatch korunek. Nemli byste nosit kovov perky (ani
zlat) pmo na tle.

Blythe Jenkins uvala Micronase (5 mg denn), ale rann hladina

cukru se pesto pohybovala na hranici 183 jednotek. Mla ve
slinivce slinivkov i ov jatern motolice. Doma zvenou
hladinu vanadu z niku plynu a ve vod kadmium ze starho
potrub. Po likvidaci parazit a proitn ledvin klesla rann
hladina cukru na 148 jednotek. Souasn se zbavila nval horka
a bolest v nohou a tslech. Povzbudilo ji to natolik, e se
rozhodla k proitn zbytku tla. Pak u mohla vechny lky
pln vysadit.
Robert Greene (65) si musel pchat inzuln u pt let. Bral dv
injekce denn (po 25 J), ale ani to nepomhalo snit hladinu
cukru, kter rno bvala a na 288 jednotkch. Dvky inzulnu
byly zveny na 30 J, ale i pak bez zetelnjch vsledk. Kvli
bolestem v nohou a chodidlech u se nemohl pohybovat bez
podpory chodtka. Ve slinivce ml Loa loa. (Dal z ppad,
kdy se parazit vyskytne na neobvyklm mst. Tentokrt ve
slinivce msto v srdci. Jsem pesvdena, e pinou jsou
rozpoutdla.) Ve slinivce sdlil tak virus punic, HA virus,
mycoplasma, chipkov virus, virus planch netovic, adenovirus
a shigella. Pinou bylo nahromadn metanolu pochzejcho z
npoj a umlch sladidel. Jakmile je pestal povat a vyhubil
parazity frekvennm genertorem, rann hladina cukru ihned
spadla pod 100 jednotek. Musel proto dvky inzulnu snit na
20 J. Souasn uval chrom (200 mikrogramov 2x denn).
Bhem tto doby se zbavil tak asi 2000 luovch kamnk.
Pak u zase mohl chodit a rozhodl se pro prci na sten
vazek. Cel lba trvala rok.
Ralph Dixon (72) musel jednou denn brt 30 J inzulnu.
Pedtm u est let uval tablety. Krevn cukr nalano ale pesto
setrvval na hodnot okolo 242 jednotek. Ve slinivce byly
slinivkov motolice hostc obvykl bakterie a viry. Doma ml
pudla. Cukr po likvidaci pato160

gen a proitni ledvin klesl, a musel jt s dvkami

inzulnu na 25 J. (Cukr byl na 111) Brzy nato je musel snit na
20 J. Uval chrom a magnzium (50 mikrogram 1x denn),
kapsle s pskavic (dv denn) a borvkov list. Proitn tla
ho zbavilo angn a chronick navy. Nesml vak peruit
preventivn protiparazitn program (kvli psu). Jinak by hladina
cukru velmi rychle opt stoupala, protoe k reinfekci dojde
snadno a paraziti si rychle najdou cestu k slinivce.
Melissa Bird (54) trpla nkolika zvanmi chorobami, vetn
srdenho onemocnn (prodlala dv angioplastiky a etn dal
zkroky). Navc mla cukrovku. Pchala si 15-18 jednotek
inzulnu 1x denn. Mimo slinivkovch mla ve slinivce i stevn
motolice a k tomu vysok poet krkavek. Mla bradavice a
kandidzu. Doma natst nemli dn zvata. Parazity jsme
okamit vyhubili frekvennm genertorem a pedepsala jsem
byliny k proitn ledvin. Po sedmi tdnech volala, e musela
vysadit inzuln: rann hladina cukru klesla a na 90 jednotek.
Omezila kvovinov npoje a uml sladidla kvli metanolu,
zaala uvat byliny proti parazitm a proiovat jtra. Den po
zatku jatern kry vystoupil cukr na 164 jednotek, ale vzpt
sklouzl do normlu (< 100), take u si neodvaovala pchat
inzuln nebo brt tablety. Doporuili jsme j, aby velmi peliv a
pravideln kontrolovala hladinu cukru a pestala kouit.
John Angert (65), krom lk proti cukrovce neuval dn jin.
Byl tak ostchav, e nm nechtl dokonce ani prozradit, jakou
m hladinu cukru. Ml ale i adu jinch zdravotnch problm. V
tle bylo thalium, pochzejc z kontaminovanch tablet
vitaminu C, a palladium ze zubnch plomb. Ml tak nkolik
druh parazit.
Cornelius Edens (33) pvodn piel kvli cukrovce. Trpl ale
tak navou, zavacmi potemi a bolestmi hlavy. K tomu
spoustu dalch slabch pznak, jako teba bolest v srden
oblasti nebo ve varlatech. Cukrovku mu zjistili teprve ped
rokem. Uval vdy rno inzuln (Humulin 20 s prodlouenou
dobou psobnosti, 6 J). Nezdka pak veern dvku 14 plus 6
bnch jednotek. To pak snilo rann hladinu cukru nalano na
166 jednotek.
Ml jak ve slinivce, tak i ve varlatech slinivkov motolice. Zjistili
jsme tak vysokou hladinu aflatoxinu. Doporuili jsme mu jst
jen erstv upeen chlb z nejbli pekrny. Zven
koncentrace stbra,
161

niklu a velmi vysok koncentrace zlata pravdpodobn

pochzely ze zlatch korunek. Nechal si je proto brzy nahradit
kompozitovmi. Ve slinivce jsme zjistili skeln vlkna a tak
vysokou hladinu metanolu. Pestal pak pt veker kupovan
npoje, vetn instantnch. Benzen ani obvykl bakterie vak v
tle neml. Ve slinivce se vak nachzelo mnostv zlatho
stafylokoka. Obvyklm zdrojem jsou zuby, take musel navtvit
dentistu, aby nael a vyistil infekce skryt v kavitch. Musel
tak objevit a zajistit zdroj skelnch vlken. Po cel msc denn
pouval zapper. Bral vitamin C (1 aj. lika s kadm jdlem
proti zcp), B-komplex a kyselinu thioktovou. Kvli problmm
s varlaty jsem pedepsala ledvinovou, a po esti tdnech i jatern
kru. Ml ns opt navtvit po tech tdnech - pot, a bude mt
opraven chrup. Nepiel. Asi po tyech mscch ale volal, e
u nepotebuje inzuln a vede se mu dobe.
PREDIABETES

Alice Dold (64) pila kvli bolestem na hrudi a cukru v krvi.

Krevn rozbory ukzaly rann hladinu cukru nalano na hodnot
136 jednotek, a to signalizovalo potek nedostaten produkce
inzulnu. Ve slinivce mla slinivkov motolice a metanol a tak
viry punic a HA. Mla celkem est rozpoutdel vnesench
do tla s hrozinkami a syrovmi obilovinami, kter jedla kad
den. Byla docela rda, e bude moci zruit tento tristn
stereotyp. Kad druh den pak sndala dv vejce se suchary i
chlebem (ne toast!) a vaen cerelie. Bolesti na hrudi ukazovaly
na dirofilarie a zlatho stafylokoka pod nktermi zuby.
Parazity a stafylokoky jsme vyhubili frekvennm genertorem.
Poslala jsem ji k zubai kvli kavitm a pedepsala ledvinov
byliny. O dva tdny pozdji jet pod mla slab bolesti na
hrudi zpsoben stafylokokem, protoe jet nemla pln
vyspraven chrup. Dala jsem j chrom (600 mikrogram denn),
aby pomohl inzulnu regulovat cukr. Jej LDH test vykzal
vysokou hodnotu. Doshla vak u hodn a rozhodla se dt sv
tlo opt do podku.
CUKROVKA V DTSKM VKU
Podstata problm je stejn jako pi cukrovce u dosplch, avak
een je mnohem snadnj. Samozejm, jen za pedpokladu, e spolupracuje cel rodina.

162

Wesley Evanco (6) zaal mt pznaky cukrovky u v jedencti

mscch pot, co prodlal plan netovice. Ve slinivce byly
slinivkov motolice a metanol. Nezjistila jsem dn jin
rozpoutdla. Problm tedy zjevn zpsobily motolice.
Wesleyho otec slinivkov motolice neml, ale matka jich mla
mnoho, a tak vysok obsah metanolu. Aby se chlapec mohl
uzdravit, musela by se nejdv sama zbavit parazit a metanolu.
Podle jejho nzoru vak mezi jejm a chlapcovm zdravm
nebyla dn souvislost. Nae sil o vylen chlapce pak nutn
nepinelo dn vsledky. Doufejme, e nm to Wesley vem
odpust.

Herpes
Rodina vir Herpes zahrnuje virus Herpes simplex (HSV) 1 a 2,
Epstein barre virus (EBV), psov opar i plan netovice (varicella
zoster), cytomegalovirus (CMV) a nkter nov objeven druhy.
Herpes simplex virus 1 se projevuje uvnit nebo v okol st. U nachlazench dt tomu kme opar. Jako dti jsme mvali HSV 1 jednou
nebo dvakrt za zimu. Pokud se vyskytne astji, znamen to, e dt
m snenou imunitu. Tot plat i pro dospl (krevn testy ukou
poet blch krvinek men ne 5000 na mm 3).
Herpes simplex virus 2 se projevuje v genitln oblasti. Bv spojovn s promiskuitnm sexem, avak j vidm pvod nkde jinde.
Vm, e tento virus do tla pronik jako doprovod parazit. Pravdpodobn se jedn o roupy nebo krkavky. Me vak jt i o stdia
tasemnic penesen z prachu a neistot.
Mm po ruce nkolik dkaz, e se virus uvoluje tak z nkterch
stdi psch tasemnic pot, kdy je zlikviduje imunitn systm. Jsou to
patrn stejn stdia, z nich se uvoluje i adenovirus. To by tak
vysvtlovalo, pro dti bhem nebo po nachlazen tak asto dostanou
opar. (Viz lba bnho nachlazen.)
Z tchto uvolnnch vir byste vak nikdy neonemocnli, kdybyste
nemli snenou imunitu.
Herpes pebv v nervovch centrech (ganglich) a prv odtud
meme bt po iniciln infekci napadeni. Imunitn systm by ml viry
znekodnit ihned po objeven, avak aflatoxin nebo jin potravinov
plse odvede pozornost blch krvinek, a tm kryje" jejich tok.

163

Viry mohou bt tak sputny", probuzeny z hibernace (latence),

zat se mnoit a putovat podl nervovch vlken do ke. Spoutcm
mechanizmem me bt teba vystaven nhlmu chladu i teplu nebo
trauma po pdu a oden apod. Nikdy nepijte npoje s kostkami ledu a
nikdy nejezte horkou polvku kovovou lc. Nekulmujte si vlasy.
Zante s prevenc zvyovnm imunity pokoky tm, e z n odstrante vechny toxick ltky. Pouvejte jen krmy a ppravky z pirozench prodnch zdroj, kter si mete pipravit sami podle recept
v tto knize. Kupovan prodn kosmetika nen ideln. Ppravou
vlastn kosmetiky zbavte pokoku, a mon i cel tlo, niklu, chromanu, titanu, zirkonu, aluminia a benzalkonia. Perte vhradn v prac
sod a nepouvejte saponty.
Jakmile uctte plen nebo tup tlak herpes, pouijte zapper nebo
frekvenn genertor na frekvenci 293 a 345 kHz u HSV 1 a 360 a 355
kHz u HSV 2. Okamit si vezmete kapsli kajenskho pepe a osm 500
mg tablet lysinu. Kajensk pep zpomaluje pohyb vir podl nerv.
Virus to vtinou v obdobch snen imunity. Imunita prudce
poklesne pedevm po poit potravy obsahujc plsn. Chronick
snen imunity vyvolv i rtu z amalgamovch zubnch plomb. Mnoho
lid potvrdilo, e pot, co si nechali vyjmout amalgmov plomby, se
pestaly objevovat i opary (herpes 1). Vskyt herpes 2 omezili pot,
kdy pestali nosit tsn spodn prdlo ze syntetickch materil.
Jakmile se objev opar, nasajte z puchku kapiku tekutiny jako
vzorek. V n obsaen viry byste marn hledali v blch krvinkch, protoe se skrvaj uvnit nervovch bunk. Tam inek zapperu nedoshne. Mete je vak vyhubit opakovanou aplikac za pedpokladu,
e je likvidujete ihned pot, co se projev. Tehdy se evidentn jet
nestihly rozmnoit a jejich poet se pak bude postupn sniovat.
Dodrujte prevenci i tehdy, kdy se herpes del dobu neobjevil.
Vyhbejte se nejist strav, burskm okm (aflatoxin) a okold a
mjte v zloze zapper. Chrate obliej ped studenm vtrem a pmm
sluncem. Nejezte popcorn, oechy, toasty, suenky, bonbny a citrusy.
Virus je mono zastavit hned v zrodku, avak postien msto se l
del dobu. Udrujte ki vlnou pomoc kukuinho krobu nebo
sodnho algintu (viz recepty).

164

Pomh tak lysin: Rozdrte tabulku lysinu velkou devnou lc,

pidejte petku prkovho vitaminu C a petku oxidu zinenatho. st
smsi si schovejte na pt. Navlhete mal mnostv smsi nkolika
kapkami vody a umchejte ji na pastu, kterou pak nanesete na postien
msta.

Bazezew Hailey (38) zaal trpit herpes v genitln oblasti po

uvn antibiotik. Doporuila jsem j uvat 8x denn 500 mg
lysinu a kapsle kajenskho pepe pi kadm jdle. Musela ale
uvat i Zovirax, kter j pedepsal lka. Jej ke obsahovala rtu,
olovo, stroncium a aluminium. Mla nzk poet blch krvinek,
a tm tedy snenou imunitu. Tak segmentln pomr blch
krvinek a lymfocyt byl nzk, co vypovdalo o chronickm
vskytu vir. Kostn de obsahovala olovo a radon. Pestala
pouvat zubn pasty (kvli stronciu), deodoranty a saponty
(aluminium) a omezila sl. Nechala si odstranit veker kovy z
chrupu a omezila obsah radonu v domcnosti otevenm
vtracch prduch pod domem. Zdroj olova jsme nenali, ale
kdy se pozdji pesthovala do jinho domu, olovo zmizelo.
Herpes 2 se u neobjevil.
nava
A u je mrn i velk, nava vdy souvis s naruenm rovnovhy
hladiny cukru v krvi. Hospodaenm s cukry v tle se vtinou zabvaj
ti orgny: nadledvinky, jtra a ostrvky v slinivce bin. V ppad
tk navy, kdy je lovk sten odkzn na lko, bvaj vechny
zmnn orgny napadeny parazity. V tle se zpravidla nevzan mno
Epstein barre virus (EBV) neodhaliteln dnou technikou uvanou
pi klinickch testech. Pomoc frekvennho genertoru a Syncrometru vak mete zachytit jeho vysln na frekvenci 380 kHz. Likvidace samotnch vir ovem nen tak dleit, jako vyhuben velkch
parazit a obnoven normlnch funkc vech t orgn. Viry pak tlo
opust samy.
kolem jater v regulaci krevnho cukru je uvolnit cukry z vytvoench zsob v ppad zven poteby. Kdy se v nich usad ov
jatern motolice, dostvaj se spolen s bakteriemi a viry do obhu i
jejich odpadn ltky. Je s podivem, e jtra pak jet maj njak cukr

165

a mohou vbec fungovat. Ov jatern motolice se vyskytuje u vtiny

ppad navovho syndromu.
Tak nadledvinky (resp. jejich vnj kra - cortex) pomhaj pi
sloitm postupu regulace krevnho cukru. Nkter zde produkovan
ltky ovlivuj funkce ttn lzy, tetho dcho orgnu energetickho hospodstv tla. V ppad navy bvaj nadledvinky i ttn
lza zanesen toxickmi ltkami! Jejich innost je proto omezen.
Slinivka bin je centrem regulace krevnho cukru. Zde se nachzej drobn ostrvky specilnch bunk produkujcch inzuln, tzv. Langerhansovy ostrvky. A zde vdy nachzme slinivkov motolice. Jejich
vskyt ve slinivce zce souvis s ptomnost zde nahromadnho metanolu. Metanol (devn lh) je bnou kodlivinou obsaenou v potravinch a umlch sladidlech, doporuovanch diabetikm jako nhrada
cukru kvli odlehen slinivky. Metanol se vyskytuje v kupovanch a
npojch pipravovanch z instantnch sms, mnohdy nabzench jako
zdrav varianta. Pravdpodobn se pouv k itn trubek a hadic
vrobnch zazen. Jedinm bezpenm kupovanm npojem je sterilizovan mlko. Pipravujte si radji npoje podle mch recept sami.
Prvnm krokem k vylen chronick navy je likvidace vech parazit ve slinivce, jtrech, nadledvinkch a ttn lze. Pouijte k tomu
zapper. Pijte nkolik dn mlko nebo podmsl, abyste dodali kyselinu
mlnou k viv a obnov prospnm bakterim.
Dalm krokem m bt odstrann vekerch kov z chrupu (zejmna
zlata). Zlato ze zubnch korunek a perk toti do slinivky velmi snadno
pronik. Dlejte ve tak, jak je popsno v kapitole o jednoduchm zlepen ivotnho stylu a dvj energie se vm bhem nkolika mlo
tdn vrt. Postarejte se o vylen a obnovu sprvn funkce jater,
nadledvinek a slinivky. Vyvarujte se plesnivch potravin. Jtrm nejvce pome dn proitn. Zbavte je tm i vir (EBV, cytomegalovirus - CMV).
Bute trpliv a vydrte u jatern kry tak dlouho, dokud nevyloute vce ne 2000 kamnk. Uvejte vitamin C (nejmn 3 g denn)
k podpoe jater a nadledvinek a vitaminy B2 a B6 pro nadledvinky a
ledviny. Berte tak chrom k zven tolerance vi glukze (dv 200
mikrogramov tablety 3x denn). Po tech tdnech snite dvky na
polovinu a uvejte je kad druh den.

166

Akoli se pvodn energie po asi tech tdnech vrt, je pravdpodobn, e jet pod budete unavenj, ne prmrn lovk. V ppad nvratu infekce se nov paraziti nasthuj pesn do pvodnch
mst. Do oslaben slinivky, jater a nadledvinek proniknou bakterie, rozpoutdla a kodliviny mnohem snz. Ne se s va pomoc tlu vrt
dvj zdrav, me to trvat a dva roky, ale ctit se zase sv a mlad, to
urit stoj za nmahu. Ale dejte na sebe pozor. Jakmile se vm vrt
energie, mete to dovst k pepracovn. Budete mon hned chtt
uklzet nebo udlat spoustu vc na zahrdce.

Je moudej se dnes krotit, ne ztra leet v posteli.

June Timony (38) ped esti msci diagnostikovali syndrom
chronick navy, EBV a kandidu. Mla problmy se ttnou
lzou a vysokou hladinu estrognu (165 pikogram na ml).
Obas propadala hlubokm depresm. N test odhalil bismut (z
vn) a stbro uvolnn ze zubnch plomb (zejmna ve
vajencch). Proistila si ledviny, vyhubila veker parazity, avak
stle se nemohla odhodlat k podstoupen nkladn opravy chrupu.
Janice Brown (21) mla EBV a trpla chronickou navou a
depresemi. Vykazovala i spoustu dalch pznak. V ki,
ledvinch, prsech, mozku, vajencch a slinivce mla rtu, platinu
a dal kovy. Tak radon, kouov exhalty a kadmium z
vodovodnho potrub. Jej manel rozhodl, e se pesthuj.
Pedtm si Janice proistila ledviny, vyhubila parazity a nechala si
spravit chrup. Ctila se pak mnohem lpe. Po pesthovn se u n
ale zaala opt projevovat siln nava a zoufala si, e se sthovali
zbyten. Tentokrte jsme nali v jtrech salmonely a ledviny pln
krystalk fosforenan. Obou problm se vak rychle zbavila a
od t doby si dvala velk pozor na nesterilizovan mln
produkty.
Dee Safian (36) pila kvli nedostatku energie. Byla z toho velmi
nervzn. Doporuili jsme j nept dn npoje s kofeinem, a aby
se je nesnaila nahradit kvovinami. Tkn mla prosycen
arznem z pesticid. Rozbor moi ukzal ledvinov krystalky a
hladinu eosinophilu na 5,5% (paraziti). Ve slinivce mla v
dsledku zven koncentrace metanolu ov jatern motolice.
tyi msce po likvidaci parazit a proitn ledvin u byl jej
stav podstatn lep.
167

Josephine Linzer (32) pila kvli nav a depresm. Jej tkn

obsahovaly velk mnostv arznu, PCB, chromanu (z onch
stn), rtuti, yttria, radonu a terbia. Potebovala vyspravit chrup,
ale to si momentln nemohla dovolit. Ve slinivce mla
usdlen krkavky a slinivkov motolice. Cukr nepouvala,
protoe ho patn snela. Mla i strongyloidy a trichiny.
Parazit se zbavila pomoc frekvennho genertoru a zaala si
proiovat ledviny.
I zde ml zven obsah metanolu v tle pvod v
sycench npojch. Pestala je pt. Po esti tdnech u se ctila
podstatn lpe, pestoe jet mla v chrupu rtu.
Brigitte Dawn (21) krom dalch problm trpla syndromem
chronick navy a EBV. Ozdravila svou domcnost, proistila
ledviny, vyhubila parazity a absolvovala dv jatern kry.
nava se ale vracela. Vedlejm dsledkem ovem bylo
vyeen jinho problmu - neplodnosti. Po vech krch
zanedlouho othotnla. To j dalo chu k dalmu boji s
navou.
Hector Garcia (14 let) dostval co ti tdny injekce
gamaglobulinu. Ve slinivce ml slinivkov motolice, v jtrech
ov a lidsk motolice a ve stevech stevn motolice. Zjistili
jsme u nj benzen, propanol a tetrachloriduhliitan, a tak
aflatoxin. Ml i kandidu a viry spalniek v blch krvinkch.
Kdy zniil parazity frekvennm genertorem a vynechal
vechny potraviny a ppravky, obsahujc rozpoutdla
(benzen a propylalkohol), u po dvaceti dnech zaznamenal
znan zlepen.
Dana Levi (16) ml syndrom chronick navy a trpl astmi
zvratmi. Nemohl proto navtvovat kolu. V slinivce ml
slinivkov motolice, v jtrech ov, lidsk jatern, a tak stevn
motolice. V imunitnm systmu byl ptomen benzen, a tak
propylalkohol. Jakmile jsme vyhubili vechny parazity a Dana
zmnil jdelnek, dailo se mu mnohem lpe. Nevydrelo to
vak dlouho. Pi dal nvtv vykzaly testy zvenou
koncentraci vanadu (ze svek, kter si zapaloval v pokoji).
Kdy toho zanechal, bylo to opt na njak as lep. Mezitm
ale poznal, jak to je pocit, kdy lovk m dostatek energie a
byl odhodln se uzdravit. Pustil se do jatern kry a byl pi
vbru stravy jet opatrnj.

168

Dennis Dillard (16) ml problmy ve kole kvli ast nav.

Musel nechat atletiky, akoli lka prohlsil, e je pln zdrv.
Trpl i astmi znty nosnch dutin. V plicch a prdunici
jsme odhalili sedm tkch kov - vanad, paldium, cer,
barium, cn, europium a berylium. Hladina cukru nalano byla
nzk a dokonce velmi nzk LDH. Tlo produkuje LDH v
zvislosti na mnostv kyseliny mln. Hladina LDH kles,
jakmile svaly svm metabolismem neprodukuj dostatek mln
kyseliny.
U Dennise doma pak podchytili nik plynu, zdroj vanadu v
jeho tle a oddlili vzduchotsn od domu gar, aby omezili
exhalace baria a berylia. Ostatn kodliv kovy ovem
pochzely z Dennisovch rovntek. Kdy je pestal nosit a
pestali na zahrad pouvat ppravky proti hlodavcm, byl
opt pln elnu, a tak problmy s dutinami se vytratily. dn
z dvjch problm se nevrtil ani po roce.
Evelyn Rojas (12) bvala stle velmi unaven a trpla
nladovost a horekami. Mla krkavky a ov jatern
motolice, kter jsme rychle vyhubili. Vzpt ale dolo k
reinfekci, kterou ml na svdom nahromadn benzen, kter jak se domnvm - pochzel z vrobk obsahujcch
ajovnkov olej (Melaleuca altemifolia). Nemohli jsme nijak
snit vskyt velkho mnostv streptokok (S. pneumoniae),
stafylokok (S. aureus) a nocardi, dokud Evelyn nevyjmuli
zbyl ti dtsk zuby. S nimi zmizely i vechny pote.
Elaine Perkins (48) pila kvli nedostatku energie a nervozit.
Mla v tle arzn, prvek, kter sniuje energii a drd nervy.
Rovn antimon z dtskho olejku, aluminium, rhenium (lak
na vlasy), alkonium chlorid (zubn pasta) a radon. Arznu a
dalch t kodlivin se zbavila v prbhu t msc a energie
se j pomalu vracela.
Neil Youngblood (53) trpl takovou navou, e se musel
podeprat i vsed. Pinou byla velmi nzk hladina tyroxinu v
krvi (pohybovala se okolo 1 mikrog/dl msto normlnch 7,5
mikrog/dl). Kovy z st plnch plomb se hromadily ve ttn
lze, kam jejich ptomnost pilkala viry (zejmna CMV).
Jakmile si nechal upravit chrup a odstranit z nj vechny kovy,
nava se podstatn zmrnila.
Scott Pennington (50) uval lky proti nadmrn funkci ttn
lzy. Ml v n larvy stevnch, jaternch (ovch) a
slinivkovch motolic.
169

Byly tam i dospl lidsk jatern motolice. Testy

vykzaly tak ptomnost dekanu, iridia, niklu, teluru, rtuti
(zubn plomby) ve stejnm orgnu.
Navc trichloretylen a pentanov rozpoutdla. Scott tak
pil mnoho ernho aje, z nj se v ledvinch vytvoily
avelanov krystalky a zpomalovaly vyluovn kodlivin.
Parazity jsme vyhubili frekvennm genertorem a Scott se pak
vyhbal potravinm obsahujcm rozpoutdla. Po trncti
dnech u mu bylo mnohem lpe, ml vce energie a lpe spal.
To ho pesvdilo a nechal si pak opravit i chrup.
Kon problmy
MAZOV CYSTY
Nae moudr tlo shromd vechny kodliv ltky, kter se do nj
dostanou, na jedno msto, a tam pak vytvo jaksi kontejner - cystu.
Ve vech ppadech mazovch cyst, kter jsem vyetovala, v nich byly
uzaveny polychlorovan bifenyly.
Dejte si pozor a snate se zbavit jejich zdroj. Tlo me veker
PCB vylouit bhem 6-12 msc. Upuste od sapont (ndob, prdlo) a nahrate je boraxem a uhliitanem sodnm.
Dnen saponty maj udivujc istc schopnosti, ale organizmu
kod. A u cysty mte nebo nemte, je msto nich vdy lep pout
borax nebo uhliitan sodn.
Pokud mte cystu na obzvl viditelnm mst, pikldejte na ni
obklady (placky). Petete si njakou knihu o livch bylinch nebo
natrhejte jakkoli zelen listy, rozmlnte je a smchejte s medem nebo
doma pipravenm zvlujcm krmem. Sms pak nanejte pes den
i na noc na cystu a pelepte nplast.
Jinm skvlm prostedkem jsou rostlinn vy. Pokud si nemete
pikldat obklady a jste odkzan jen na vyluovac schopnost ledvin,
dbejte na pravideln uvn ledvinovch bylin.

170

VYRKY
Vyrky mohou mt nkolik pin. K zjitn, o jde, postupujte
nsledujcm zpsobem:
Mon piny
- HIV
- kvasinky a plsn
- alergie
- dtsk nemoci (zardnky)
Nejhor z monost je samozejm virus HIV. Muste ho vylouit
testem. Na to, aby se bn klinick test ukzal jako pozitivn, je asto
pli brzy. Je nutn pout Syncrometer. Po vyhuben vir vyrka vtinou vymiz.
Snad nejbnj pinou vyrek jsou kvasinky. Kandida m frekvenci 384-388 kHz. Pokud ji zjistte, pln omezte pouvn kupovanch mdel a sapont. Pouijte zapper. Kandidy byste se mli pln
zbavit za pr dn. Kvasinky host i vt paraziti, avak vhodnm mstem k pevn je i ke - pedevm pi snen imunit. Imunitu ke
me snit noen kovovch perk, kovy z kovovch zubnch plomb,
aluminium (z pleovch vod a mdel), kobalt (z holicch pomcek) a
zirkon (deodoranty). Kdy se tchto kov zbavte, ke na vzduchu
rychle vysych.
U dt sniuj imunitu ke chemiklie z jednorzovch plenek (rtu
a thalium), kapesnk, mdla a sapont. Pinou mnoha problm
jsou pilhav dtsk pleny, z nich se do jemn dtsk pokoky uvoluje rtu. Je potebn vystlat je vrstvou gzy a nechat volnj.
Kdy se na pokoce objev vyrka i plse, je dobr vysuovat ji
sterilnmi nevonnmi a nebarvenmi paprovmi utrkami.
Mete pouvat ppravky na ki, popsan v receptech na konci
knihy. Kdybyste je nepouvali denn, uchovvejte je v chladnice.
Kupovan ppravky vtinou obsahuj kodliviny.
U dosplch se objevuj vyrky v dsledku rznch alergickch
reakc. Bn je alergie na nikl, pozorovateln pod prsteny i nramkovmi hodinkami.

171

Kov je vstebvn do pokoky a tlo se ho sna opt vylouit.

Nikl ale vyuvaj k ivotu mnoh bakterie (zejmna v moovch cestch), a proto jej tlo takka nevyluuje. Hromad se pak v ledvinch a
nadledvinkch, moovm mchi a prostat. Je pozoruhodn, e se
kumuluje i v pokoce temene tak u en trpcch pleatost).
Akoli jsou odlin povahy, projevuj se vechny alergie na jahody,
parfmy, deodoranty nebo i na chlrovanou vodu vyrkou na ki.
Jtra tyto ltky odmtaj (nebo nemohou) detoxikovat a pak cirkuluj
tlem. Takto me dojt k znanm kodm v mozku a jinch tknch.
Tyto ltky se nakonec natst nahromad v ki, odkud by vak mly
bt odstranny. Alergickou reakc se ns imunitn systm pokou
zachrnit, a to je spojeno s nepjemnmi projevy.
Pro nejsou tyto ltky detoxikovny jtry? Odpov uke jednoduch experiment. Pokuste se proistit jtra tak, aby se vylouilo
vce ne 1000 kamnk ze luovod. Proiovac kru muste provst nkolikrt po sob. Tm snte zaten tto sti jater a umonte
j sprvn vkon funkce. Fyziologie tchto proces dosud nebyla pln
pochopena, ale vsledky jsou trval. Den ped jatern krou byste
nemli jst jahody nebo bursk oky. Nkolik dn pot tlo u bude
vdt, kter potraviny sn. Zkuste nco ochutnat a uvidte, jak
bude reakce (uke, nebo neuke se vyrka). Pokud ne, pokus
dokazuje, e jtra pedtm tyto potraviny nemohla detoxikovat kvli
ucpanm luovodm.
Kad jatern kra vyl" jin typ alergie. To naznauje, e jtra
jsou njak rozdlena na jednotliv sti, plnc ponkud odlin koly.
Zbavte-li se tedy vech luovch kamnk, zbavte se i vech alergi. Potvrzuj to i m dosavadn zkuenosti. Je ovem teba vdt, e
pln odstrann luovch kamnk z jater me trvat a dva roky.
Mezitm se muste vyhbat problematickm potravinm. Je nedobr
koupat" si mozek v alergenech pochzejcch z jahod. Vypuste z
jdelnku vechny potraviny, kter u vs vyvolvaj alergie, i kdy je
v malm mnostv snte, nebo mete potlait alergickou reakci,
kterou provokuj, homeopatickmi preparty. Uvejte jen k lev pi
skutench potch, nikdy k potlaen reakc na ltky, kter tlo
zatuj.

172

Nkter dtsk nemoci provz vyrka. Podle z nich zskanho

laboratornho vzorku meme sprvn diagnostikovat nemoc.
Nsledn je mon pout zapper a vyhubit bacily i viry provzejc
dan onemocnn, vetn parazit, kte je pechovvaj.
KOPIVKA
Pinou kopivky jsou jatern a lunkov kamnky. Nasate
jatern kru.
AKN
Nejt formy akn nenapadaj jen obliej, kter nkdy mohou
pokrt tou mrou, e na nm nen tm dn nepostien msto, ale i
ostatn sti tla.
Tento stav mete zmnit bhem deseti dn a pokoka bude opt
krsn ist. Akn vyvolvaj bakterie ivc se tuky, obsaenmi
zejmna v pokoce mladch lid. Toto onemocnn medicna obshle
zkoumala, ale zd se, e pvodce je pli velk nebo naopak pli mal
na to, aby ho spatili pod mikroskopem, anebo m formu po n je nenapadlo ptrat. Pi vlastnm vzkumu jsem vdy nalezla trichinelu jednoho z parazit, kte lovka napadaj docela bn.
Otestujte se na trichinelu, zejmna v pokoce. Tento parazit se obyejn vyskytuje ve svalech (hlavn v brnici), ale pokud se pesthuje
do ke, vyvol akn.
Jestlie mte k dispozici jen frekvenn genertor, nastavte 404,5
kHz s pesahy 5 kHz na kadou stranu, abyste si byli jisti, e znite i
vechna vajka a ostatn stdia. Druhou monost je pouit zapperu.
LUPNKA A EKZM
Lupnku i ekzm zpsobuj ltky produkovan krkavkami. Ty
vyvolvaj alergie, projevujc se na ki. Protoe krkavkami jsou ve
velkm rozsahu postiena zvata, jsou rodiny, kter je chovaj nejvce
ohroeny zetzenm infekc. V tchto ppadech je nutn pravideln
pouvat zapper.

173

Bernadette McNutt (34) mla akn na zdech, na hrudi a v

oblieji. U od puberty ji lili ultrafialovm zenm, retinolem
a antibiotiky. Kdysi onemocnla psovm oparem a plsnmi. V
ki se nachzelo stroncium, v ledvinch jsem objevila
kadmium, stbro a berylium brnc vyluovn. Mla jen
jednoho parazita - trichinelu, zato ve velkm mnostv.
Infikovny byly i jej dti a koka. Jej stav se nelepil pes
uvn bylin proti parazitm. Zbavila se jich a pot, kdy jej
nejmen dt pestalo potebovat pleny.
Royce Hamilton (17) ml tak rozenou akn v oblieji, e
nebylo mon najt nenapaden msto vt ne desetnk.
Onemocnnm trpl asi jeden rok. Rozbor moi prozradil
ptomnost amorfnch krystal a stopy blkovin. V orgnech
jsem objevila trichinelu. Byl asto velmi unaven. Zaal uvat
ledvinov byliny, aby ledviny sprvn fungovaly pot, a
trichinelu vyhub. Ledviny a ttn lza ml pln zirkonu a
titanu z bezcennch krm, kter na akn pouval. Deodoranty
nepoteboval. Bakterie v podpa byly zjevn tak postieny.
Akoli nebyl v kontaktu s malmi dtmi ani domcmi zvaty,
trichinely se zbavoval cel tyi msce. Obliej se zaal postupn
hojit. Ti msce pot se vak nkaza vrtila. Znovu se zbavil
trichinel a obliej se zhojil tak, e ho ml ist jako dt.
Evan Knight (36) ml lupenku na loktech a kolenou ji od
devtho roku ivota, ale pak se nemoc zaala it i na prsty a
temeno hlavy. Obas mval bronchitidu a napuchl vka, co
sice poukazovalo na krkavky, ale m testy odhalily vskyt
trichinely, motolic a echinostoma v ki. Pedepsala jsem mu
byliny proti parazitm a stav se bhem t tdn vrazn zlepil.
Zaal pt mlko kvli zven imunity, a zbavoval tlo arznu,
formaldehydu a thulia (z vitaminu C) pravidelnmi istcmi
krami.
Geny Chastain (41) ml erven, po stranch trudovit nos.
Dve uval sulfonamidy a emycin. Zjistila jsem u nj
Leishmania tropica. Tohoto parazita vyhubil jet u ns v
ordinaci pomoc frekvennho genertoru a poctil okamitou
levu. Pote se vak za necel msc vrtily. V organizmu ml
tyi rozpoutdla. Vylen by za tchto podmnek bylo
nemon, protoe by dochzelo k neustlm reinfekcm. V
tknch jsem zjistila i ptomnost titanu, platiny a stbra. Bylo
nezbytn, aby si nechal opravit chrup a odstranit z nj veker
kovy.
174

Floyd Oldham (50) ml na nose pupnky a cel jeho obliej byl

erven a zarudl. Steva byla voln a mval ast nutkn k
moen. Ml dva druhy leishmanie (braziliensis a tropica).
Parazity jsme vyhubili frekvennm genertorem a pedepsala
jsem mu ledvinovou bylinnou kru. Po pti tdnech byly
pupnky pry, ale zardl obliej zstval. Leishmanie byly
vyhubeny, avak zjistila jsem v tle hodn kobaltu. Je znmo, e
kobalt napomh vzniku rakoviny ke a rozvoji srdench
onemocnn. Vme to u nkolik destek let, od doby, kdy se v
jednom anglickm mst najednou objevil vysok poet
onemocnn srdce v zkm okruhu lid. Ptrn po pinch
odhalilo, e vichni tito lid pravideln navtvovali jistou
restauraci, jej obsluha pidvala do piva kobalt kvli vy
pn. Pli to nepomohlo, pna tak i tak zstvala stejn.
Kobalt dnes pat k zakzanm pmsm, avak mezitm se
vloudil do mnoha produkt kadodenn poteby - do WC
osvova (s modrm zbarvenm), prostedk k myt oken
(modrch), sapont k myt ndob a dokonce i stnch vod.
Jakmile m njak vrobek modrou barvu, radji se mu vyhnte.
Kobalt m sklon k hromadn v srden tkni a ki. U lid
trpcch rakovinou ke byl kobalt zjitn ve vtin ppad.
Pot, co pan Floyd pestal pouvat zmnn ppravky,
problmy po ase vymizely.
Grethe Driscoll, ena stednch let, ve snaze zakrt jizvy po
plastick operaci, uvala snad kila make-upu. Kdy mla malou
vyrku, co se obyejn stvalo, kdy byla nkde na cestch,
vypadalo to jako mal katastrofa. Zkouela vechny dostupn
prostedky, ale pomohly j a byliny proti parazitm. Po tdnu
uvn mla ple opt v podku.
Crofton Thornton {15) trpl tkou formou akn. Ml krkavky,
dirofilarie a strongyloidy (trpl tak migrnami), jejich
ptomnost se projevovala na ki. Doporuila jsem mu pestat pt
kupovan npoje, kter v drtiv vtin ppad obsahuj
rozpoutdla. Vyhubili jsme parazity frekvennm genertorem a
bylinami. Prakticky bhem nkolika dn pak dolo k podstatnmu
zlepen. Test o msc pozdji vak odhalil obnoven vskyt
strongyloid. Chlapec ovem u pochopil vechny souvislosti a
vdl, e k zskn ist pleti potebuje jen trplivost.

175

Bradavice
Je opravdu mon, aby lovk onemocnl bradavicemi jen proto,
e si kdysi v dtstv hrl s ropuchami? Je to bchorka pro dti, kter
neobstoj. Ostatn, nkdo m bradavice i pesto, e se ropuchy v ivot
nedotkl. V em tedy je skuten pina? Pokusm se nastnit, pro se
bradavice u lovka tvo a jak se tomu vyhnout. Bradavic je nkolik
druh a ne vechny jsou stejn povahy. Je za nimi pt a est druh vir
- ne jen jeden, jak se mnoz domnvaj.
Kdy m nkdo bradavici, ml by z n odebrat mal vzorek k testovn. Vzorek muste dt do mal lahviky, do kter pidte nkolik liek filtrovan vody a asi tvrt liky lihu. Na lahviku napite, z kterho msta na tle jste vzorek odebrali.
Nejdve ze veho pak ptrejte po vskytu vir z bradavice jinde v
tle (hlavn ve vnitnch orgnech). Zcela jist na n narazte v jinch
oblastech ke. Velmi asto se vyskytuj i ve slinivce. Ta se zd bt
pro viry zpsobujc bradavice doslova rjem". Nachzej se tyto viry
v Langerhansovch ostrvcch, nebo v jinch stech slinivky?
Pokud nemte k dispozici zapper, budete muset najt odpovdajc
frekvenci a zahubit kad virus zvl. Nastavte genertor a hledejte
mezi frekvencemi 290 a 400 kHz. Jestlie narazte na rezonann frekvenci, znite pslun virus tminutovm psobenm puls o napt 10
volt. Co se stane?
Po nkolika dnech se jedna bradavice (nebo i vce) zane odloupvat,
a do tdne me zcela odpadnout. Mte-li jich mnoho, zanou se patrn
zmenovat i nkter dal, ale zbyl mohou zstat beze zmn. Pokraujte tedy s identifikac vir a jejich hubenm. Mjte ale na pamti, e
s bradavicemi jste se jet nemuseli zbavit i vech vir ve vnitnch
orgnech.
Lid si nkdy mysl, e bradavice mohou bt zhoubn, ale to tak
nebude. Viry, kter jsou jejich pinou, mohou vniknout do tla spolen s nktermi bnmi bakteriemi, jako napklad salmonelami,
nebo s parazity (roup, tasemnice atd.).
Jednm pouitm zapperu v bradavici nikdy nezahubte vechny
viry. Muste to zopakovat nkolikrt.

176

Guy Laird (11) ml bradavice na prstech a rtech. Doma ml za

kol starat se o ti psy. Testy ukzaly ptomnost mnoha
krkavek. V jtrech ml cysty zpsoben Taenia pisiformis a
Taenia solium. Z tchto cyst se do tla ily viry. Pedepsala jsem
mu bylinnou kru (to bylo jet ped vynalezenm zapperu). Je
pravdpodobn, e za zvenou ilost parazit byl odpovdn
benzen, kter se v jeho tle vyskytoval ve znan koncentraci.
Guy pestal pouvat zubn pastu, vyhubil krkavky (408 kHz) a
zmnil jdelnek. Vechny bradavice se krom jedn odlouply
(bez krvcen)- Po dohod s rodii se Guy mohl pestat starat o
psy a dlal doma jin prce.
Georgianna Mills, uitelka hudby ve stednch letech, trpla
bradavicemi, kter se j najednou objevily na rukou. Bylo jich asi
ticet. O nkolik msc pozdji j byla diagnostikovna rakovina
kost. Zajmalo ji, zda toto onemocnn nem nco spolenho s
bradavicemi. Pomoc frekvennho genertoru se j podailo
zvldnout rakovinu a zbavit se vech vir a bakteri. Tm
vechny bradavice zmizely. Mla vak domc zve, kter se
vdy spolehliv postaralo o reinfekci, zejmna tasemnic
Moniezia. S kadou reinfekci (piblin jednou za msc) se
objevily i nov bradavice. Nikdy se jich nemohla zbavit pln.
Dola jsem k poznatku, e kad bradavice obsahuje ti a est
druh vir, kter se pak odtud do celho tla. Zjitn, e se jich
meme zbavit, a to jednou provdy, a to i ve vech vnitnch orgnech, je povzbuzujc. Je zde vak hek: mal zbytky nkterch bradavic toti nezmiz ani pot, co zahubme vechny viry. Pesnji eeno
- zmiz-li, objevme je znovu ve vnitnch orgnech. Nevede to nhodou k odhalen jejich prav podstaty? Nebylo by mon, e jde o soust jistho vvojovho stdia tasemnic?

Tasemnice
Lidsk tlo nezdka host dku vvojovch stdi rznch tasemnic. Tasemnice pak mohou mt jako hlavnho hostitele napklad psy,
krvy nebo holuby nebo jejich ivotn cyklus je stejn komplikovan,
ne-li komplikovanj jako napklad u hmyzu; s vajky, housenkami,

177

larvami, kuklami, atd. Tasemnice kladou vajka, kter se pak ze

stevnho obsahu lidskch a zvecch hostitel. Vajka pekvaj v
prachu nebo hln. Vajka spolykaj pi pastv zvata s listy rostlin,
na nich se uchytil prach nebo zemina. Hodn neistot asto nevdomky spolyk i lovk, kdy se prsty dotk st nebo si je dokonce
olizuje. Nejen dti, ale i dospl snd mnoho neistot jednodue proto,
e j neumytma rukama.
id objevili dleitost hygieny rukou pi jdle u ped tisci let. My
vak nkter star zvyky asto povaujeme za zastaral a zbyten. Zd
se, e na rozdl od prorok a mudrc starovkch kultur nejsme za relativn krtk ivot schopni pehldnout cel obraz skutenosti. Nevdomky konzumujeme
spolen s potravou mnoho
neistoty, a s n i spoustu
vajek rznch parazit.
Pevauj ps a koi
tasemnice, ale nezdka i ov,
kravsk, prase i pta tasemnice.
Zvec druh bez charakteristickch parazit bychom asi tko
hledali. ijete-li ve spolenosti
libovolnho zvete, lze oekvat, e se
obas dostanete do kontaktu s jeho
vkaly a neistotami, kter se mohou
dostat do st, a pak s nimi spolknete i
vajka tasemnic nebo jinch parazit.
Vajka se vm pak vylhnou v aludku
a larviky se provrtaj do tkn a
orgn, a u do stny samotnho
aludku, sleziny nebo njakho svalu.
Fig. 21 Nkter boubele
kolem larvy nen vyrst v dlouhho
mohou mt i nkolik hlaviek
erva. To mus pokat. Sna se
hlavn pet a do doby, ne si na vs smlsne njak predtor. Kdysi
to mohl bt tygr nebo vlk, dnes u to ovem neplat.

178

Fig. 22 Rozvinut boubel

Larva dlouh nco pes pl

centimetru je obklopena vodnm obalem. Kdy se na tuto tzv.
boubel podvte hodn zblzka,
spatte scolex (hlaviku s psavkou a hky) obrcenou dovnit obalu.
Jakmile boubel prokousne
predtor, tlak tekutiny vytla
hlaviku a psavka s hky
zane plnit svou funkci. Boubel
v predtoru zane rst.

Hlavika se ihned pichyt na stevn stnu. Boubel pak neme bt

vypuzena z tla spolen s obsahem steva a zane se pomalu vyvjet
v dosplho jedince. Kad parazit m njakho hostitele, kter je pro
nj takkajc primrn. lovk je tedy v tomto ppad hostitelem
sekundrnm. Pro ale parazit takto putuje" po rznch hostitelch, a
nedr se jen jednoho? To v jen Matka Proda. Nejlep zpsob jakm
parazit me proniknout do tla masoravce, je vstoupit v mase koisti.
Ptomnost boubel v orgnech mete odhalit s vyuitm laboratornch
vzork boubel bnch druh tasemnic. Ptrejte po nich zejmna ve
svalech, jtrech, aludku, slinivce, slezin, stevech, a tak v mozku. S
naprostou jistotou vak po nich nenajdete ani stopu v blch krvinkch.
Vysvtluji si to tm, e tasemnice po sob v tle nezanechvaj dn
zbytky (odumel sti), kter by bl krvinky musely odstraovat.
Tlo toti kolem larvy evidentn vytvo cystu brnc en toxin a
odumelch bunk, kter by jinak mohly pronikat do tla. Bl krvinky
proto nejsou na ptomnost vetelce nijak upozornny. Larva je tak i
tak pli velk, ne aby jimi mohla bt pohlcena. Kdyby ale vt
mnostv blch krvinek napadlo larvu ihned po vylhnut z vajka,
patrn by ji udolaly. Larva ale zjevn roste velmi rychle a bl krvinky
maj spoustu prce s odbourvnm jinch neistot a patogen. Tasemnice ns kadopdn infikuj u od tlho dtstv, take se jich v ns po
dosaen stednho vku me skrvat a nkolik destek.

179

Nkter larvy samozejm asem uhynou (mon proto, e jejich

primrnm hostitelem jsou krlci, myi nebo jin relativn krtce ijc
zvata). Jakmile larva uhyne, chop se zbytk bl krvinky, a teprve
pak ji meme odhalit. Vyitn boubele z tla pirozenou cestou me
trvat i nkolik tdn. A prv tehdy meme onemocnt. V orgnech
se toti nhle vyno spousty bakteri a vir. Nebute tedy pekvapeni,
kdy pi testech v prbhu njakho onemocnn najednou v blch
krvinkch odhalte ptomnost zbytk njak tasemnice. Pomozte tlu
od vech stdi tasemnic, hlavn pomoc zapperu. S frekvennm genertorem mete nkter stdia minout. Nkter druhy boubel mohou
mt i vce hlaviek, a i ty jet mohou mt uvnit dal samostatn hlaviky. A prv tyto hlaviky mohou mt rozdln rezonann frekvence.
Poadovan efekt m ale jen pln znien vech hlaviek (scolex).
Nezapomete tak, e znienm tasemnic se do tla uvoln jejich bakterie a viry, a proto je nutn aplikaci zapperu zopakovat znovu po dvaceti
minutch, a po dvaceti minutch jet jednou. Pouze tak se mete zbavit pot, kter se u Vs v souvislosti s tasemnicemi objevily.
Pokud proti tomu nic nepodniknete, kdy boubel zeslbne, ppadn
uhyne, bude tlo nhle peteno likvidac nhlho vskytu bakteri a
vir. Nen nutn identifikovat vechny bakterie a viry, hledejte jen adenovirus zpsobujc rmu a povimnte si, kde se nkaza objev, zda v
nose, krku, uch nebo prdukch. Mohou bt zamoeny i vnitn
orgny. Tlo se ale boubele zdkakdy zbavuje dle, ne ti tdny. Ppadn onemocnn bhem tto doby tak zmiz.
Pozorovnm tchto proces odkryjete, jak mocn procesy v tle v
rmci imunity probhaj. Tlo v mnohem vce, ne si jsme schopni
pedstavit. Musme toho jet hodn objevit, co musme odhalit.
Co napklad zpsob hyn, nebo odumrn tasemnice? Je to dsledek snah tla, kter zvtzilo v dlouhm boji s tasemnic? Uhynula
tasemnice stm? Nebo ji snad zahubily penen viry a bakterie, kter
zskaly navrch? Absorbovala snad toxickou ltku, kter ji zahubila?
Jakmile zanete uvat byliny proti parazitm, brzy v blch krvinkch objevte zbytky tasemnic, kter byste tam pedtm marn hledali.
To tasemnice bu uhynula, nebo odumr. Tento nlez potvrzuje funknost bylinn kry, i kdy me trvat velmi dlouho.

180

Protoe vichni polykme nco pny a vdechujeme prach zneitn teba psmi exkrementy, jsme infikovni houfy tasemnic, akoli
v blch krvinkch jejich ptomnost nelze podle zbytk zjistit.
kod nm tasemnice? Vypad to, e se v ns jen s maximln diskrtnosti sna pet. Jene po jejm hynu, a u spontnn nebo po
pouit zapperu, najednou se vyno mnostv bakteri a vir, snacch
se napadnout rzn tlesn oblasti.
Znien vech stdi tasemnic v tlesnch orgnech je urit velmi
uiten. V ivot se setkvme s mnoha druhy zvat a d se pedpokldat, e v sob nosme i stdia nkolika druh tasemnic. Umm jich
zatm identifikovat jen hrstku, jeliko nemm dost vzork. Mete ale
tasemnice odhalit podle jejich frekvenc, ani byste je museli identifikovat. Frekvence stdi tasemnic jsou vtinou pomrn slab, mon
proto, e jsou obaleny vodn cystou. Hledejte mezi 410 a 510 kHz. Ne
je zlikvidujete, mete je chvli stopovat" a pokusit se najt jejich frekvenci napklad v psch slinch.. K likvidaci tasemnic nepouvejte frekvenn genertor, ale zapper. A nezapomete uklidit" nslednm dvojm opakovnm aplikace zapperu. Mete ale bt zklamni, protoe
zjistte, e po likvidaci stdi tasemnic a jejich patogen nedolo k dnmu vraznmu zlepen. Je zjevn, e vm tasemnice jako takov
dn zdravotn pote nepsobily. Pote psob viry, kter penej.
Pak zle na tom, o kter druh vir jde. Kad druh napad jin orgn.
Nkter se mohou projevit formou bradavic.

Chipka
Je otzkou, zda ns chipkov virus napad primrn nebo zda jsou
jeho clem a nositeli paraziti, kter v sob hostme. Chipka se snadno
pen z lovka na lovka a bhem roku me obejt celou planetu.
Pkladem mohou bt chipky typu A, B, C.
Vtinu pot oznaovanch za chipku ale ve skutenosti vyvolvaj bakterie, a to bu salmonela nebo shigella. Jakmile nkdo v rodin
chytne chipku", otestujte jeho sliny na ptomnost mlnch produkt, signalizujcch vskyt obou bakteri. Souasn ovem zjiujte,
zda se skuten nejedn o chipkov virus A, B nebo C. Chipky" u
dt, pedevm s horekou, jsou ve vtin ppad dlem salmonel. Po
181

aplikaci zapperu me trvat asi hodinu, ne se pznaky vetn horeky

vytrat.
Pak jdte rovnou k chladnice a bez milosti vyhote vechny mln
vrobky, kter najdete. Mlko, tvaroh (i kole), podmsl, smetanu,
mslo, jogurty a sry. Hlavn vechny naat zbytky. Je samozejm
mon najt mezi mlnmi produkty zdroj bakteri a ty nekontaminovan ponechat. Vyuijte nemocnho jako vzorku", hledejte potraviny,
kter se objev v blch krvinkch, anebo hledejte prost ve slinch.
Pokud se ve vaem okol vyskytne takovto chipka (a u jde o virus
nebo bakterie), mete upozornit ptele nebo i sousedy, ve kterch
potravinch jste infekci odhalili. Je mon, e nakoupili stejn.
Pro ale nkdo me jst kontaminovan potraviny, a neonemocnt? Mon se v nich salmonely nezmno tak rychle. Mon maj tak
siln aluden vy, e jich vtinu hned zahub. A mon, e maj tak
ast a intenzvn stevn pohyby, e stihnou vtinu bakteri vylouit
dve, ne se vbec mohou njak projevit. Tito lid se s nejvt pravdpodobnost asto nelili antibiotiky, kter drasticky naruuj pznivou stevn mikroflru. To vechno pesn nevme. m astji je
tlo napadno salmonelami a shigellami, tm obtnji se jich zbavuje.
Zstvaj na skrytch mstech v tle. Aktivuj se, jakmile dovnit pronikne nov dvka minimlnho mnostv bakteri teba i jinho typu.
Oba typy se zk a vznikne nov generace, mon i mnohem kodlivj ne pvodn dva druhy. Tento proces m nzev virulence. Problmy pak mohou bt vraznj. Mohou se projevit prjmy, zvracenm
nebo maltnost. Pokud mte podezen na nesnenlivost vi laktze,
peliv ptrejte po salmonele a shigellch.
Jestlie pote zpsobil chipkov virus, vyhubte jej zapperem.
Nkte mon upednostn homeopatick ppravky a jin vce v
bylinm. Oba prostedky patrn vytlauj viry ze vstup do bunk a
mezibunnch kanlk, a pak u je bl krvinky mohou snadno pohltit.
Lba chipky" vyvolan salmonelami u nen tak jednoduch.
Proud ze zapperu nepronikne obsahem stev, kde se salmonely mno.
Mimo aplikace zapperu je tedy nezbytn zavst i stevn kru.

182

Horeka
Horeka pomh tlu od patogen. Pokud nevystoup nad 38,5C
nesnate se ji sniovat. I pak se ji vak nesnate srazit pod tuto
rove.
Vtinu horeek, pedevm tch, kter se objev z neznmch
pin", vyvol ptomnost salmonel nebo shigelly. Mlad tlo je sice
natolik siln, e me bakterie udolat, ale ani ono neme dlouhodob
vzdorovat trvalmu psunu bakteri v kadodenn konzumovanch
mlnch vrobcch. Bezpodmnen pestate jst salty v restauracch, pijmejte stravu jen od lid, o nich vte, e si ped jej ppravou
dkladn myj ruce a pestate konzumovat pedem nepevaen
mln vrobky.

Sam Ellis (7) prodlal u dvakrt horenat onemocnn

provzen silnmi bolestmi bicha. Trvalo vdy dva tdny.
Konzumace mlnch vrobk u nj vedla k hyperaktivit, asto
kalal a mval ucpan nos. Bylo zjevn, e v mlnch vrobcch
byly salmonely, shigelly a jin bakterie, kter mu po zmnoen
ve stevech psobily bolesti. Pro vak takov pote ml jen on,
a ne tak jeho brati? Ukzalo se, e ml v tle zven obsah
benzenu ze sprchovho gelu s ajovnkovm olejem. Dle pak
mchovce, stevn motolice, krli motolice, pravdpodobn
kvli benzenem snen imunit. Matka mu zaala pevaovat
mlko, pestal pouvat sprchov gel a parazity vyhubili
bylinkovou krou. Horeky a bolesti bicha okamit ustaly a
mohl si po kole zas hrt. Povimnete si, e po snen potu
bakteri zpsobujcch problmy pravdpodobn dochz k
obnoven imunity.
Jalene McCormick (46) mla spoustu ledvinovch kamen a
svho asu trpla onemocnnm s teplotami, kvli nmu
uvala antibiotika. Trvalo j rok, ne pomoc ledvinov bylinn
kry rozpustila a vylouila tolik kamen, e u nebyly zeteln
na rentgenu. Souasn zastavila i jejich tvorbu. Rovn se
vytratila i horenat onemocnn.
Kristen Jane Johnson, mlad maminka, kter trpla astmi
horekami a navou. Lkai nezjistili nic, mimo EBV (epstein
barre virus). Nala jsem vak u n HIV virus a spoustu bakteri a
parazit. Horeky nepochybn vyvolvaly salmonely. Aby
peruila jejich mnoen
183

a psoben, musela poslit imunitu a zabrnit reinfekcm,

pedevm z mlnch produkt, kter si pak zaala
pevaovat. Zjistila jsem i zvenou toxicitu jater,
zapinnou plsnmi (z tstovin) a ben-zpyreny (z
lanmtu). Infekce salmonelou se vdy okamit projevila na
jtrech. Pot, kdy striktn dodrovala prevenci proti
parazitm, pevaovala mln vrobky a pestala pouvat
produkty zneitn benzenem, se pln zbavila horeek,
nonho pocen i nkazy HIV. Jej jtra se snad bhem dvou
let uzdrav natolik, aby mohla opt sama niit dotrajc
salmonely. Akoli Kristen konzumovala potraviny infikovan
jak salmonelami tak shigellami, nakazila se vdy jen
salmonelami. Pro, to je nm dosud zhadou. Lid s
roztrouenou sklerzou naopak vtinou host shigellu.
Roztrouen sklerza a amyotrofick laterln sklerza
Roztrouen sklerza je onemocnn mozku a mchy. V ppadech,
e je postiena pedevm mcha j kme laterln sklerza.
Sklerzu zpsobuj paraziti napadajc mozek a mchu. Me jt o
kteroukoli ze ty bnch motolic. Je nezbytn okamit pout
zapper nebo frekvenn genertor (na frekvenci 434-421 kHz). Pokud
nedojde k reinfekci, motolice se u neobjev. Pestate jst maso, s
vjimkou ryb a moskch plod. Pokud maso savc a drbee nen
konzervovan, anebo velmi dkladn uvaen, je zdrojem rznch
stdi motolic. Stejnmi parazity jako vy jsou zcela jist nakaeni i
ostatn lenov domcnosti i domc zvata, i kdy se u nich neprojevuj dn pznaky. Pokud to jen jde, zbavte se zvecch mazlk a
nelbejte ostatn leny rodiny na sta. Zajistte, aby se parazit zbavil i
v sexuln partner.
Nejdleitj otzkou, kterou je nutn zodpovdt je, pro paraziti
napadli prv mozek a mchu? Nepochybn to zpsobila rozpoutdla
napomhajc mnoen a hromadn patogen.
Pi roztrouen sklerze v mozku bn nachzme xylen a toluen.
Je zjevn, e se tato rozpoutdla kumuluj pedevm v pohybovch a
senzorickch centrech mozku, a proto se zde brzy zanou usazovat a
mnoit paraziti.

184

Xylen a toluen jsou prmyslov rozpoutdla pouvan v edidlech

do barev. Nala jsem je i v nkterch sycench npojch (nap. 7 UP).
Nepijte je.
Ve vech ppadech roztrouen sklerzy jsem v mozku a me
postiench odhalila shigellu. Tato bakterie pochz z mlnch
vrobk, do nich se dostane z chlvsk mrvy. Proto pi sterilizovn
mlnch vrobk bute dsledn, protoe u i jedna mal lika nesterilizovanho mlka pidan pi vaen me obsahovat dostatek bakteri, aby dolo k nvratu infekce. Bez pevaen nejsou bezpen ani lehaka i mslo. Nite bakterie kad den zapperem. Shigelly produkuj
toxiny kodc rnozku a me. Redukce bakteri pak vede k okamitmu
zlepen mozkovch funkc.
Vichni velc paraziti s sebou nos vlastn bakterie a viry. A jsou to
mon prv tyto patogeny, kter pispvaj k patogennm reakcm v
mozku: zntm a zjizven vnjch obal mozkovch bunk a nervovch vlken. Je vak mon, e pinou zmnnch problm jsou
samotn paraziti. Mozek se sice zoufale sna vznikl pokozen opravit, ale je pitom trvale napadn dalmi a dalmi dvkami rozpoutdel, njezdy shigell, dalch parazit a patogen.
V souvislosti s roztrouenou sklerzou je dal kodlivou ltkou rtu ze
zubnch plomb. Jej stopy, kter se neustle vyluuj z plomb, nemohou
bt pln vyloueny ledvinami ani trvicm strojm. st se vdy
dostane do mozku a mchy. Vyluovn rtuti z tla mete zlepit proitnm ledvin a jater. Rtu me bt navc zneitn thaliem, kter je
dokonce jet toxitj. Odstraovn rtuti z tla by tedy mlo bt co
nejintenzivnj, aby spolu s n bylo vyloueno i thalium.
Co se te roztrouen sklerzy, seete si laboratorn vzorky lidsk
mozkov tkn (velkho mozku a malho mozku) nebo si kupte vepov mozek v eznictv a odeberte vzorky z nj (ze senzorickch oblast
a malho mozku). Pipravte si vzorky k testovn a pak si dkladn
umyjte ruce. Pak v denn konzumovanch potravinch a pouvan
kosmetice hledejte, jestli nenarazte na ozvny jejich frekvence. Ptrejte po parazitech, baktrich (hlavn po nocardii a shigelle) a kodlivch ltkch (arzn, pesticidy atd.). Jestlie se onemocnn projevujc se tesem a ztrtou citlivosti pli nerozvinulo, je mon je vylit.
V kadm ppad mete zpomalit jeho prbh u jen tm, e nechte
185

z chrupu odstranit kovov plomby, upravte jdelnek a sv domc i

pracovn prosted.

Brandi Rainey (34). Byla j diagnostikovna roztrouen sklerza.

Lkai ji potvrdili teprve nyn, i kdy se jej symptomy
projevovaly u pr let. Sdlili j, e jde o vrozen dispozice.
Brandi trpla chronickmi bolestmi je a hlavy. Nohy u mla
tak ochabl, e se st dostala do schod. M testy ukzaly, e
m v mozku skandium (z amalgmu) a fluoridy (ze zubn pasty).
Zhoroval se j i zrak, piem oi obsahovaly spoustu
metanolu. Neztrcela as a nechala si udlat protzu, protoe u
i tak nemla jedin zub, kter se dal zachrnit. elist byla navc
infikovan nkolika druhy bakteri: streptokoky G (bolest v
krku), zlatm stafylokokem (zvyoval j puls nad 100 der za
minutu), klostridiemi tetani (tuhost krku) a shigellami
(produkuj neurotoxiny). Vechny bakterie jsme likvidovali
frekvennm genertorem. Bolesti a strnulost je se po pti
tdnech ztratily, puls poklesl na 100, menstruace u nebyla
bolestiv a tak se j se o nco mn tsly ruce. Pedepsala jsem
kru proti parazitm, dv dvky kyseliny thioktov a jednu 500
mg dvku histidinu denn k snen koncentrace niklu v tle.
Rovn jsem doporuila, aby nepouvala k jdlu a vaen
kovov ndob a pbory. Za necel msc puls dle poklesl na
80, a tak stav nohou byl mnohem lep. Zbvajc tyi zjitn
bakterie vyhubila zapperem. Za dal dva msce zmizel tes, a
do rukou se vrtil cit. Nohy sice byly jet stle slab, ale bylo u
jasn, e ji sklerza o ivot nepiprav. Po pl roce u normln
chodila a pracovala, pravideln provdla jatern kry a dvala
si velmi dobr pozor na ochranu ped parazity.
Kenda Welch (56). Rok ped nvtvou u ns j diagnostikovali
roztrouenou sklerzu. Poruchy rovnovhy, zhorujc se zrak a
pchalo ji v rukou a nohou. Lkae pitom mtlo, e
roztrouenou sklerzou trpla jet i jej sestra, ale v rodin u
nikdo jin. V mozkov tkni jsem zjistila baryum, europium,
gadolinium a platinu. Jedn se o kovy ze slitin uvanch v
zubnm lkastv, i kdy baryum mohlo pochzet z vfukovch
plyn (rtnky nepouvala). Doporuila jsem j, a co nejdve
nech odstranit veker kovy z chrupu - a o dva dny pozdji k
nm pila u bez jakchkoli neurologickch pznak.

186

Lynne Ceretto (15 let). Byl diagnostikovn syndrom

koprujc pznaky roztrouen sklerzy. Mla v mozku stevn
motolice, jatern motolice a trichinely. Zubn plomby nemla
dn. V brzlku vak byl benzen sniujc imunitu. V mozku
mla jet propan a azbest z unikajcho potrub a roztepen
emenice praky. Tak j tvrdili, e jde o ddinou genetickou
dispozici k tto chorob. Mohla chodit u jen s ciz pomoc.
Trvalo nkolik msc, ne jsme konen objevili zdroj benzenu.
Byla jm voda, kter jej obsahovala jen nkdy. Olej z pumpy na
studn kapal na beton, na nm byla upevnna, a odtud ho d
splachoval do studny. Jej otec okamit napravil zvadu a
studnu vyistil. Tm se zbavili zdroje benzenu a pipravili Lynne
podmnky k uzdravovn. Po roce u na tom byla podstatn lpe.
Norma Luellen, mlad maminka, trpla brnnm, snenou
citlivost a ochablost lev poloviny tla. Provedli u n u
klinick testy na roztrouenou sklerzu. V tle mla pentan,
pravdpodobn z pracovit, protoe pznaky roztrouen
sklerzy trplo i dvanct jejch spolupracovnk (takov situace
by mla vst k dkladnmu proeten kompetentnm adem).
Norma v sob mla stevn motolice a jejich stdia. Nebyly vak
jinde, ne v mozku! Ve vzduchu doma mla bizmut,
pravdpodobn z kosmetiky. I kdy provdla protiparazitn kru
dolo k optovn nkaze ovmi jaternmi motolicemi, jejich
zdrojem byly pravdpodobn hamburgery. Norma se nedokzala
vzdt pit sycench npoj, proto jsem j v blch krvinkch
pravideln nachzela xylen, aceton, metylenchlorid a pentan.
Shannon Synder (44) trpla ztrtou citu po celm tle a lkai
nakonec diagnostikovali roztrouenou sklerzu. Jej svaly j
vdy celou noc cukaly, take nemohla spt, a trpla neustlm
tesem rukou. V mozku mla stevn motolice, ale ve stevech
nebyly. V mozku jsem zjistila zvenou koncentraci
metylalkoholu, z dietn coca-coly, kterou rda pila. Dle jsem
tam nala bizmut (kosmetika), palladium, m, samarium a telur.
Dest den protiparazitn kry u se jej stav zlepil natolik, e
mohla pestat uvat Prednison.
Erica Blake (41). Ped dvma lety j diagnostikovali
roztrouenou sklerzu, akoli se pznaky onemocnn
projevovaly u tinct let. Uvala Prednison, ale mla u natolik
patnou rovnovhu, e musela t v kolekovm kesle. Dalmu
zhorovn stavu brnila jen lba
187

chelac. V mozku jsem zjistila benzen. Erica pedtm

pracovala u benznov pumpy a mla s domem propojenou
gar. Nohy a ruce byly pln ochromen. Nechala si vytrhnout
pt zancench zub a za pr dn u se mohla pevn postavit na
nohy. Zakrtko u chodila o holi. V malm mozku (centru zen
motoriky) byly jatern motolice, ov jatern motolice, trichinely
a ps tasemnice.
Kurt Nielsen (43). Lkai konstatovali, e trp perifern
neuropati. Ml tak necitliv nohy, e se musel dvat dol, kdy
chtl selpnout spojku. Bez citu byly i ob ruce. V tle jsem
mu zjistila hodn petroleje a benzenu. Ob ltky pravdpodobn
pochzely z topnho oleje. V mozku ml motolice a na tucet
druh bakteri a vir. V imunitnm systmu jsem objevila tak
rtu a thalium ze zubnch plomb. Ukzalo se vak, e si nechal
vechny amalgmov plomby u ped dvma lety vymnit.
Myslel si tedy, e dnou rtu u v stech mt neme. Ve
skutenosti tam vak zbyly kousky amalgmu, kter zuba
pehldl nebo neuml odhalit. A prv tyto zbytky vedly ke
klasickm pznakm - ztrt citlivosti rukou a nohou a
postupn destrukci nervovho systmu. Pinou jeho perifern
neuropatie byla otrava thaliem.
Duncan Wood, otec pti malch dt, se mohl jen velmi ztka
pohybovat. Nemohl se u ani najst. Kadou minutu propukal v
nekontrolovateln smch. Ped dvma lety mu diagnostikovali
roztrouenou sklerzu a tvrdil, e jde o genetick problm.
Potvrzenm se zdla bt i skutenost, e se stejn symptomy
objevily u jednoho z jeho dt. Duncan se v deseti dnech zbavil
nekontrolovatelnho smchu a opt mohl zvednout ruce k
oblieji. Mohl se tak pohybovat dvakrt rychleji ne pedtm a
zmrnil se i tes. Vt dl rtuti a thalia z mozku sthly inn
chelan preparty, kter zskal na jedn mexick klinice.
Elektronicky vyhubil motolice a shigelly, a pestal pt nepevaen mlko. Rozpoutdel z mozku, xylenu a toluenu, se
zbavil stejn rychle jako azbestu. Rapidn zlepen jeho stavu
ukzalo, jak dleit bylo odstranit zdroje tchto kodlivin z
domcnosti. O nco pozdji se vak jeho stav opt znan zhoril,
a to jej velmi rmoutilo. Tehdy jet stle uval chelan
preparty. Uniklo nm snad nco? Zjistili jsme, e opt m
shigelly. Nedopatenm poil nesteriln mlko, pidan do ji
uvaen polvky. To pro nj byla cenn zkuenost. Pak u se v
jeho organizmu nezmnoily dn jin bakterie. Doma
188

se mezitm zbavil zdroj azbestu a xylenu v dln, take

jen znovu vyhubil bakterie zapperem. Stav se opt zlepil bhem
jednoho dne. Byl pak jet opatrnj pi konzumaci jdel, kter
mohla obsahovat nesteriln mln vrobky. Pot si nechal nov
vyetit chrup, tentokrt zubnm lkaem se zkuenostmi pi
hledn zbytk amalgmu v dsnch (takzvanch tetovn), a ten
zbytky opravdu objevil. Duncan se pak rozhodl podstoupit
ledvinovou a jatern proiovac kru. Vyhbal se tak sv dln,
dokud mu nevymnili emenici obsahujc azbest, a nepesthoval
barvy na nbytek do jinho objektu.
Pi roztrouen sklerze me shigella vyvolvat astou
podrdnost a deprese.

Vysok krevn tlak

Vysok krevn tlak je jednm z pomrn snadno eitelnch problm, ani by se lovk uchyloval k medikamentm.
Velmi dleit je nept npoje obsahujc kofein - tedy kvu, aj,
sycen a tzv. energetick npoje. Nepijte ale ani kvu bez kofeinu, zde
je riziko, e obsahuj rozpoutdla. Pokud chcete pt nco teplho, pijte
radji hork mlko nebo nkter z npoj uvedench v Receptech.
Pokud se bez kofeinu ctte unaveni, vezmte si rno tabletu argininu
(500 mg).
Krevn tlak d hlavn nadledvinky. Co kod ledvinm, pravdpodobn kod i nadledvinkm, kter jsou s nimi v zkm kontaktu.
Muste tedy zjistit, o jakou kodlivinu jde.
Mete provst i vlastn testy; ledvinov tk je k dostn v kadm
eznictv. Tk nadledvinek je dostupn i jako laboratorn vzorek. Co
hledat? S nejvt pravdpodobnost kadmium.
Ptrejte po nm pedevm ve vod z vodovodu, protoe se vtinou
uvoluje z vodovodnch trubek. Mete sekrbnout povrch galvanizovan trubky a pout to jako vzorek k testu. Pepravovat a uchovvat
vodu v kovovch ndobch je stejn nemoudr, jako byste jedli z podlahy. Voda pijme cokoli, s m se dostane do kontaktu; je to dokonal
rozpoutdlo. Rozpout se v n nejen kadmium, ale i veker ostatn
kovy. m star trubky, tm jsou mk a zkorodovanj, a do prou-

189

dc vody se z nich uvoluje stle vce kovu. Kdy ve studen

i tepl vod objevte kadmium, nepoda se ho nim odfiltrovat. Ale ani
pechod na kupovanou vodu nen eenm. Mnostv kadmia v prdle pot,
co je vyperete v takov vod, je toti tak vysok a ledvinm a nadledvinkm kod tm tak, jako byste tu vodu vypili.
Pokud je to mon, vymte pokovovan trubky za plastov. Jestlie
se kadmium ve vod vyskytne i pak, muste ptrat v celm rozvodu po
kousku galvanizovan trubky, kter tam instalatr ponechal bu
nedopatenm, z nedbalosti, anebo z nutnosti. Problmy me psobit u
docela krtk sek potrub. Potrub z mdnch trubek me vst k
leukmii, schizofrenii a poruchm plodnosti.
Souvislost mezi toxicitou kadmia a vysokm krevnm tlakem byla
zjitna u dvno. Jestlie najdete v tle kadmium, neprodlen zante s
proiovnm ledvin. Kdybyste tento problm nezaali ihned eit, mohl
by se tlak dle zhorovat. Je samozejm nutn odstranit veker kovy z
st.
Vechny ppady vysokho krevnho tlaku, s nimi jsem se setkala,
se daly snadno vylit redukc pjmu kadmia a dalch kodlivin, nsledovanou ledvinovou krou.
K oven, zda jet stle potebujete lky na snen tlaku, pokejte,
a tlak poklesne na 140/90 nebo n. Pak dvku lku snite na polovinu a
zkouku zopakujte nsledujc den. Pokud se tlak opt zv, jet to
nen v podku. Vrate se ke 3/4 nebo pln dvce lku. Po nkolika dnech
to zkuste znovu. Jestlie tlak zstane na sv rovni, zkuste snit dvku
lku na 1/4 sledujte, co se s tlakem bude dt.
Kdyby tlak poklesl a na 130/80, vysate lk u pln. Zstate ale u
ledvinov kry. Pi tlaku 120/80 zkuste pout troku mosk soli. Po
poklesu tlaku nebude toto mnostv mt tm dn vliv; dod vm
energii, ani by se opt zvil tlak. Neberte ale vce ne liku denn (2 g
sodku), a to vetn soli pouit k vaen. Lep je namchat si sms z
kuchysk soli a chloridu draselnho. Namchejte si ji v pomru 1:1. Je
ale naped nutn zajistit, aby dn ze sol neobsahovala hlink.
Krut dopad na ledviny maj zejmna toxiny produkovan plsnmi.
Jedn se hlavn o toxin T2, kter je pedevm v suenm hrku, fazolch
a oce. Lutniny muste ped vaenm dkladn proplchnout, odstranit
scvrkl kousky a pidat do vody vitamin C. Ptomnost'
190

toxinu T2 byla zjitna ve vtin ppad vnch onemocnn ledvin.

Dvejte na plesniv potraviny opravdu pozor.

Bala Cuzmin (72) trpla deset let vysokm krevnm tlakem.

Systolick tlak zstval stle vysok, akoli uvala spoustu
rznch lk. Mla ti druhy ledvinovch kamen a funkn byla
u jen jedna ledvina. Pestala pt npoje s kofeinem a zaala
uvat argininov tablety, aby lpe snela klesn tlaku. Jdelnek
upravila tak, aby obsahoval co nejmn potravin s fosforenany, a
co nejvce potravin s vpnkem. Uvala magnzium a vitamin
B6 k povzbuzen innosti ledvin. Byla znan chudokrevn a
prmrn bunn rozsah byl vysok kvli vskytu krkavek.
Vyhubila parazity a proistila si ledviny, ale systolick tlak stle
zstval na hodnotch 150-170. Nadledvinky ucpvala m a
platina. Nechala si proto odstranit vechny kovy z st a
systolick tlak v podstat ihned poklesl na 145-150. O ti msce
pozdji u byl 128-133 a uvala u jen polovin dvky lk.
Tehdy vak jet nemla zjitn vskyt toxinu T2 a v dom
jet stle bylo mdn vodovodn potrub.
Sabrina Patton (66) mla celou adu zdravotnch problm. U
est let ji trpil i vysok krevn tlak. Uvala Corgard i jin lky,
kter tlak sniovaly na 140-160 / 74-80. V ledvinch mla
krystalky fosforenan, a proto jsem j pedepsala ledvinovou
proiovac kru, dietu zahrnujc mlko a nept kupovan
nealkoholick npoje. V imunitnm systmu jsem zjistila vysok
obsah rtuti a mdi. Po ledvinov ke se ctila natolik lpe, e se
rozhodla k odstrann posledn amalgmov plomby a vmn
zubnho mstku, z nj se uvolovalo ruthenium. U cestou
dom od zubae j pestalo zvonit v uch a krevn tlak poklesl na
126/68. Stle vak uvala polovin dvky lk, protoe se bla
vysadit je pln. Kdy potom vidla, e tlak je stabiln, rozhodla
se lky pestat uvat pln. Najednou v n bylo tolik energie, e
si chtla s vnouaty zahrt basketbal.
Rolf Ehrhart (61) ml na 80% ucpan srden arterie a trpl
vysokm krevnm tlakem. Uval Tenormin a Logol
(diuretikum). V ledvinch jsem zjistila krystalky fosforenan a
kyseliny moov. Pedepsala jsem tedy ledvinovou kru
spolen s krou proti parazitm. krkavky a motolice jsme
vyhubili zapperem. Doporuila jsem mu pestat pt kupovan
npoje. Za neustlho men tlaku pak u mohl
191

sniovat dvky lk. Kdy tlak po sedmi tdnech klesl a

na 140/85, rozhodl se vysadit lky pln. Navtvoval chelan
terapii a dokzal ujt 3-6 kilometr. Dalm krokem pak bylo
odstrann vekerch kov z st.
Len Gerald (45) uval na vysok krevn tlak Vasotec. Byl
neustle ospal. Krevn test vykzal nzkou hladinu thyroidu,
pestoe uval Euthyroid.
Zaal s ledvinovmi bylinami, a pak i bylinami proti
parazitm. Tlak po dvou tdnech klesl a musel vysadit lky na
snen. Tlak se pak stabilizoval na 126/80. Ml jet krkavky a
dal zdravotn problmy, ale byl odhodln se jich zbavit.

Glaukom (zelen on zkal)

Nadmrn zven tlak v on bulv pi glaukomu namh na on
stnici citliv buky, kter pevdj svtlo na nervov vzruchy. Prvn
otzka, kterou si pi tchto potch musme poloit, by tedy mla znt:
Jak vysok mm krevn tlak?". Zven krevn tlak toti zce souvis
se zvenm tlakem v on bulv.
Normln krevn tlak se pohybuje okolo 120/80. Lka vm mon
pov, e 140/85 jet nen pli mnoho a nen to teba sniovat njakmi
lky. Mli byste to kadopdn povaovat za signl, e je nco v nepodku a napravit to dve, ne dojde k nemu vnjmu. V oddlu
vnovanmu vysokmu krevnmu tlaku najdete dost informac, abyste
si ho umli upravit (vyputnm kofeinu, zamezenm kontaminace vody
kadmiem a proitnm ledvin). Mon vm lka pov, e slzn kanlek asi byl zen u pedtm, ne vm stoupl krevn tlak. Nejlepm
eenm ponajcho glaukomu je prava krevnho tlaku na normln
stav.

Antonia Guerrero (51) trpla glaukomem u pt let, a stav se

rychle zhoroval. Proistila si ledviny, zniila parazity a zmnila
jdelnek, protoe navc trpla i artrzou a mla bolestiv zvten
klouby na rukou. Uvn aspirinu nepomhalo. kodlivho azbestu
se zbavila tm, e si ke kadenkovi nosila vlastn fn. Artritick
bolesti zaaly bhem sedmi msc pomalu ustupovat a zhorovat
se pestal i glaukom.
192

Zubn kaz
Kosti jsou nejpevnjmi soustmi tla. A nejpevnj z kost jsou
zuby. Jak me dojt k jejich zkaen? Musme na zubn sklovinu, zubovinu a koen zub pohlet stejn jako na ostatn kosti, protoe tak
zde zstvaj mnoh nezodpovzen otzky. Vdci tuto problematiku
u dlouho velmi intenzvn zkoumaj.
Jejich prci vak komplikuj a omezuj ist komern zjmy, kter
se vytrvale sna ovlivovat vsledky vzkumu. Mohou toti provdt
jen vzkum, na kter dostanou penze. Proto zstvaj nkter oblasti
neprozkouman. Napklad poznatky o dsledcch konzumace cukru,
vkn, nevhodnho itn zub, fluoridace a pouvn kovovch
materil v zubnm lkastv jsou potlaovny, protoe se nekryj s
obchodnmi zjmy prmyslu. Msto prce na opravdu dleitm
vzkumu se e triviality - napklad to, jak tvar kartku je
nejvhodnj, jak je sloen zubnho kamene, zkoumaj se bakteriln
struktury a otzky genetiky. Tyto bezcenn vzkumy na molekulrn
rovni" toti nijak neohrouj prmyslovou mainrii.
Od opravdu dleitho vzkumu bylo uputno u ve tyictch
letech minulho stolet. Napklad u ve tictch letech ml jasnou
pedstavu o zdrav zub Dr. Weston Price. Jeho poznatky se natst
dochovaly a plat dodnes. Doktor Price tehdy cestoval po svt a ptral
v lidskch komunitch s vysokm potem jedinc se zdravmi zuby.
Kdekoli je nalezl, pesn popsal, jak se staraj o sv zuby, m se iv,
atd. Sv poznatky a zvry pak zveejnil v knize Nutrition and physical degeneration " (Viva a tlesn degenerace).
Dospl k nkolika zjevnm faktm:
1. Lebky primitivnch lid, kte ili na moskch pobech, jako
Perunci, Skandinvci a rzn ostrovn nrody, jejich kadodenn
strava sestvala pedevm z ryb, mli dokonal chrup a bhem celho
ivota nemli jedin kaz. Kosti mli tak pevn, e se jim za ivot,
trvajc prmrn 45 let, zlomila maximln jedna. Mli pln vyvinut
kostry, co znamen, e nemli vystoupl elisti nebo stlaen lcn
kosti, a zuby proto mly dostaten prostor. Byl tu tedy dostatek msta i
pro zuby moudrosti a ostatn zuby nemusely bt stlaen k sob.
Neznali kiv
193

zuby ani neproezan stoliky. Autor pedpokld, e jejich denn konzumace vpnku z ryb stravy inila 4 a 5 gram.
S tm nai denn konzumaci vpnku, inc mn ne 1 gram denn,
nelze vbec porovnat. Zuby moudrosti se proezvaj jen ztka, a ty
ostatn nezdka narostou kiv. Dnes vak zuby ostudn pehlme,
protoe u nejsou tak dleit k rozvkn potravy. Dnes u bychom
v podstat nemuseli vkat vbec.
2. Primitivn lid zskvali vechen potebn vpnk, hok, fosfor,
br a dal nezbytn kostern stavebn prvky z rybch kost. Mexian
namsto z ryb zskvali 4 a 6 gram vpnku z vpencovch kamen,
jimi drtili zrn na sv staples a tortilly.
A odkud zskvme kalcium my? Nam jedinm zdrojem je mlko.
Z jednoho litru zskme jeden gram vpnku. Pro vlastn zahazujeme
kosti, msto abychom je sndli? Pak jsme zvisl jen na mlce, a to
nen v podku. Mlko s sebou pin spoustu problm. Nen mon
podojit krvu tak, ani by mlko nebylo kontaminovno malm
mnostvm hnojnch bakteri - salmonel a shigell. Tyto bakterie v
mlce nezahub ani pasterizace. Mlko se mus chvli provait. Pro
vlastn mlko nen sterilizovno dostaten? Vodu sterilizujeme velmi
dkladn. Chlrovn sice nen ideln, nicmn spolehliv spluje
svj el. Mlko meme sterilizovat bu pevaenm, anebo rychlm
ohtm na vysokou teplotu.
Mlko samozejm m sv stinn strnky. Bv v nm hodn antibiotik z krmiv a vakcn, hovz rstov hormony a chemiklie pidvan
do rznch produkt pi vrobnm procesu.
Ale pokud stojme ped volbou mezi pitm mlka a dnutm kost,
musme se na zklad rozumov vahy piklonit k prvn monosti.
Tyto vahy by byly zbyten, kdyby byly na prek dkladn rozemlet kosti pidvny do masa. To by rovn snilo kysel inky fosforenan v mase. Gram vpnku, to je asi liky rozemletch kost,
zatmco mlka k tomuto mnostv potebujete litr. Kostn mouka pidvan do mletho masa, napklad k pprav karbantk, by podstatn
snila sklon ke kazivosti zub, dnut kost nebo poruchm rstu.

194

Zmken zuby jsou snadno napadnuteln bakteriemi,

kter pak zpsob jejich zkzu.
Nen mon vyhubit vechny bakterie zapperem. Elektrick proud
toti nepronikne k abscesm pod zaplombovanmi zuby. Zlat stafylokok, kter se dostane do st pokad, kdy si olzneme prsty nebo se
jimi dotkme st, si hbit najde cestu do trbin kam na nj zapper
neme. Tak se ukrvaj i jin bakterie, kter pak mohou zpsobit bolest
u, angnu, bronchitidu nebo teba tuhnut kolen. Musme zlikvidovat
vechny klostridie, streptokoky a bakterie vzc za tvorbou zubnho
kazu a plaku. Avak jedin zpsob jak je eliminovat pln, je vyptrat
jejich skre a vyplchnout je ven. A to je prce jen pro zubae.
Za bakterii vytvejc dutiny, zubn kazy, je povaovn Streptococcus mutant. Nalezla jsem ji v mlce (kde evidentn peila pasterizaci).
To je jen dal dvod k tomu, abych znovu zdraznila dleitost pevaovn dajn sterilnch mlnch vrobk.

Frannie LaSalle (52). Trpla na kompresivn fraktury v ptei a

oslaben kost bylo patrn i v stech, protoe se j viklala vtina
zub. Mla zarudl, zancen dsn. Situaci jet zhorovala
nzk hladina thyroidu (dostvala 2,5 gramu (0,06 g) na den tlo
bn potebuje cca 5 gramu thyroidu denn). V krvi mla
vysokou hladinu fosforenan (4,7 mg na dl, normln je pod 4,0)
a tak vysokou hladinu alkalick fosfatzy (205), co znamenalo,
e se jej kosti rozpoutj (vetn zubnch lek). Cel
organismus ml zvenou kyselost a tak trvale zvenou
koncentraci C02 (28, bn kols mezi 23-30).
Situaci mohly zachrnit jen podstatn minerly: sodk,
draslk, vpnk a hok. Dentista j nabdl vytaen vech zub a
zhotoven protzy. V ledvinch jsem nala vechny ti druhy
krystalk kalciumfosftu. Vbec nepila mlko. Do chirurgickho
zkroku u zubae j zbvaly pouh ti tdny. Doporuila jsem j
pt estkrt denn pl hrnku 2% mlka a uvat 50 000 jednotek
vitaminu D, aby zajistila absorpci vekerho vpnku. Rovn
jsem j pedepsala oxid horenat (300 mg denn) a vitamin B6
(500 mg jednou denn). Aby napomohla aktivaci vitaminu D, a
podpoila nadledvinky v produkci estrogenu, zaala s ledvinovou
proiovac krou. Hladina estrogenu (5,2 pg/ml)
195

toti byla pli nzk k tomu, aby se usazen vpnk zaal

vracet zpt do kost. Pedepsala jsem j lkoci, jej inky
jsou podobn psoben estrogenu a vitamin C (1000 mg 2x
3x denn).
Oetujte sta a chrup roztokem 88 g jodidu draselnho
rozputnho v litru vody. Kupte si nov, velmi mkk zubn
kartek. Pestate pouvat zubn pastu a zubn vlkna. Na
mezizubn prostory pouvejte rybsk vlasec. Zuby istte
dvakrt denn, ale vlasec pouvejte jen veer, ped
kartkovnm. Pro rann itn pouijte 6 kapek
potravinskho peroxidu vodku, pro veern itn pak 6
kapek jodidu drasejnho. Nepouvejte stn vody, nevkejte
vkaky a nejezte bonbny. Zuby byste nemli ti tdny
drdit.
Dentista byl stavem chrupu velmi pekvapen (nicmn
neprojevil zjem o to, jak toho doshla). Bhem esti tdn
bylo ve v stech opt tak, jak m bt a mohla se pustit do
vkn nkterch potravin. Brala vitamin D: 6 kad den
bhem prvnho tdne (jeden den vynechejte), pt v
nsledujcm tdnu (vynechejte dva dny). 4 v dalm, a
nakonec 2 posledn tden. Nepila ani o jedin zub...

Svalov onemocnn
Znme mnoho onemocnn, kter devastuj svaly a jsou obecn
povaovna za zddn. Ale co by je mohlo zpsobit jednodueji, ne
njak parazit? Lid, kte ij pospolu, sdlej nejen stravu, nvyky a
chladniky, ale i parazity. Spolen geny jim jist uruj nkter sklony
a nchylnosti, ale jakmile odstranme parazity, svalov onemocnn
zmiz jako zzrakem".
Samozejm za tm nejsou dn kouzla. Jen peliv prce. Tk
prce, kter znamen zbavit celou rodinu sdlench parazit, kter v
sob patrn maj u od narozen. Parazit, kte bn ve svalech
nesdl. Napklad jatern a stevn motolice. Ty tam pece u podle
nzv nepat! Jene pi svalovch onemocnnch se prost objev a
rozmnouj prv ve svalech. Piny zanou bt zejmj, jakmile
zjistme, kolik se tam nasbralo rozpoutdel, a tak tkch kov, bakteri a vir. Hostitelsk svaly prost pevzaly roli smetit pro toxick
ltky namsto ledvin a stev.

196

Stalo se tak kvli peten normlnch eliminanch cest? Nebo naopak svaly, traumatizovan ptomnost nezvyklch parazit, tyto toxiny
doslova pozvaly?
Bhem sedmi minut mete metodicky zlikvidovat vechno a cokoli,
co ve vaich svalech ije a nem tam co hledat. Opakujte zapping tak
asto, dokud se nezbavte vech njezdnk. Svalm se pak velmi
odleh.
SVALOV DYSTROFIE
Pi svalov dystrofii byly zjitny akumulace edidel ve svalech. Jde
hlavn o xylen a toluen. Ob se asto hromad i v mozku a nervovch
tknch! (Viz Alzheimerova choroba a roztrouen sklerza.) Je mon,
aby tato rozpoutdla pronikla i do svalovch nerv?
Rozpoutdla natst opust tlo do pti dn od okamiku, kdy je
tam pestanete dodvat. Pestate pt vechny kupovan npoje vetn
balen vody a instantnch npoj.
Zbavte se vech potencilnch zdroj rozpoutdel. Hlavnmi prameny jsou koenn jdla, studen cerelie a sladkosti. Mli byste proptrat i sklep a gar, zda tam nejsou njak istic prostedky obsahujc rozpoutdla. Mli byste se vyhbat mstm, kde se stk, natr
nebo opravuj automobily.
Pokud se chcete dozvdt, zda trpte svalovou dystrofii, kterou
povauji za parazitick onemocnn, udlejte elektronick test na vlastn
svalovin. Pouijte laboratorn vzorky motolic a msto svalu kousek
syrovho masa. Zjistte-li ptomnost motolic, je diagnza jasn. Pokud
motolice nenajdete, zato ale jin parazity a toxiny, jedn se o premuskulrn dystrofii. Velmi pravdpodobn odhalte i ptomnost thalia.

Mel Rickling (18) kvli svalov ochablosti nkolik let

navtvoval specialisty, ale nikdy mu nezjistili dn
onemocnn. Nakonec byl jeho stav u tak vn, e mu dlalo
pote uzvednout przdnou sklenici i vyjt nahoru po schodech.
Pote u nj zaaly u v pubert, nedlouho pot, co dostal prvn
zubn plombu. Po zbytek dtstv trpl astmatem. Svaly ml
napaden jaternmi, stevnmi a slinivkovmi motolicemi a tak
leishmaniemi, psmi tasemnicemi a roupy. Ve svalech bylo i
velk mnostv rznch bakteri a zjistila jsem i nahromadn
propylalkoholu, benzenu, toluenu a xylenu. Test na
197

orthofosfotyrosin (rakovinov test) byl pozitivn. Lkai vak

pi pedchozch testech po rakovin vbec neptrali. Voda,
kterou Mel pil, obsahovala olovo, a protoe od narozen il
ve stejnm dom, pravdpodobn do sebe nasval olovo po
cel dosavadn ivot. Ve svalech ml i mnoho rtuti a thalia ze
zubnch plomb. Motolice a dal parazity jsme ihned vyhubili
pomoc frekvennho genertoru. Abychom zabrnili
reinfekci, zaal uvat byliny proti parazitm. Snail se nejst
a nepouvat produkty obsahujc rozpoutdla. Nepil dn
kupovan npoje krom mlka, kter si pevaoval. Po
dvancti dnech ho pely pravideln bolesti aludku, a pak
mohl i vce jst a pibrat potebn kilogramy. Vyrka v
oblieji se ztratila, pestalo ho bolet v pravm boku, zmizelo
cukn ve svalech, pestaly bolet klouby a ml proto mnohem
lep nladu. Kru proti parazitm pak podstoupila cel rodina
a Mel se objednal k oeten chrupu. Vyluovn olova do vody
vyeila vmna potrub a Mel u brzy mohl normln chodit,
vlastn u bhat do schod. Jakmile ale Mel vidl, e se jeho
stav vrtil do normlu, chtl zat t normlnm ivotem",
kter podle nj obn i jistou dvku nezodpovdnho
jednn. Po nkolika varovnch signlech ze sval vak
velmi rychle piel k rozumu a opatrnosti a pibral na vze,
aby se mohl vnovat atletice.
TK MYASTENIE
I v tomto ppad tm nepochybn jde o chorobu zpsobenou parazity. Zjevn za tm stoj motolice. Jist chemiklie, kterou pravdpodobn vyluuj, me psobit na acetylcholinov receptory a vyvolat
alergickou reakci, kter je vyad z innosti. Problm lze dobe rozpoznat podle ochable poklesvajcch onch vek.
Svou roli tady m i brzlk. Je to orgn extrmn citliv na benzen.
A je nanejv pravdpodobn, e benzen, pi koncentracch, v nich se
vyskytuje v potravinch a jinch produktech, se brzy nahromad prv
v brzlku. Ptrejte v brzlku a svalech po parazitech, bakterich, zubnch
kovech a toxinech. Likvidujte dvakrt tdn parazity zapperem nebo
zavete bylinnou kru, dokud nevyloute reinfekce (1-2 roky).
Nechte si opravit chrup a ozdravte domc a pracovn prosted.
Nechovejte dn domc zvata, protoe przdn msto po zahubench
by velmi brzy obsadili nov paraziti, kter by s sebou pinesla, a myastenie by se vrtila. Paraziti mus bt vyhubeni u vech len domcnosti. Je
nezbytn si o tom s nimi co nejdve promluvit. Motolice as neztrcej.

198

Carmen Opsal (37). Specialista j ekl, e se u n myastenie

objevila po porodu, kdy nemohla kojit. Po celm tle mla
usdlen stdia slinivkov motolice. Aby se vylila, musela
zat kru proti parazitm, vyistit si ledviny, zbavit se toxickch
ltek, vyhubit bakterie a proistit jtra. U po nkolika tdnech se
ctila mnohem lpe a zaala se j vracet sla. Stle jet mla v
tle metylenchlorid z istho pomeranovho dusu",
praseodym, z potravin balench do flie a thulium z vitaminu C.
Tak jsem u n zjistila vfukov zplodiny, nikl ze zubnch
plomb, hafnium z laku na nehty a laku na vlasy a zirkon z
deodorant. Zbavila se pak vech kodlivin, vetn
amalgmovch zubnch plomb.

Univerzln alergie
Je jasn, e pokud se pi omezen funkc jater projevuj drobn alergie, mus ty velk signalizovat velmi patnou funkci. To je ppad lid
trpcch univerzln alergi". Projevuj se u nich reakce i na lak na parketch, plastov idle, kvtiny nebo teba na cel obchod s potravinami.
luovody tchto lid nejsou jen ucpan, ale maj v nich i ov jatern
motolice. Varovnm me bt alergie na vinula lanolin (tuk, kter je
v n obsaen). Mal mnostv motolic se vbec nemus projevit, avak
jtra pln motolic pronikajcch a do stev vedou k nejhor alergii,
jakou si vbec lze pedstavit.
Nkdy se tlo motolic zbav samo (mon tehdy, kdy nkdy snte
nco, co je pro n toxick). Mrtv motolice pak vyjdou z tla se stolic
a exploduj ve vod WC msy (roztrh je osmotick tlak). Vyheznou
z nich vajka ve form tmavch nitek. Nitky pipomnaj vlasy, take
mrtv motolice vypadaj jako njac ivoii s tenkmi noikami. Jde
vak o praskl jedince s prouky vysoce infeknch vajek. Je tk
zjistit, pro jsou nkte lid motolicemi doslova zaplaveni. V ppad
ov jsou vnji napadeni jen nkte jedinci.
Motolice musme vyhubit pomoc frekvennho genertoru nebo
zapperem. Pomozte jtrm a vyhbejte se potravinm obsahujcm
plsn, nechte z chrupu odstranit kovy, zastavte chronickou nkazu salmonelami a proiste ledviny i samotn jtra.

199

NEMOCI Z PROSTED
Je to jen jin nzev pro univerzln" alergie. Jestlie jtra zatuje
vt poet motolic, nemohou sprvn vykonvat svou funkci, tedy
detoxikovat kodliviny, kter se dostanou do tla. Pitom rzn sti
jater pln odlin koly. Jedna detoxikuje rozpoutdla a plasty, jin
parfmy i tiskask barvy. Potraviny samy o sob obsahuj pirozen
ltky, kter je teba detoxikovat. Peten detoxikanho systmu se
vyvarujeme obmovnm stravy. Mon prv proto mme kad den
chu na nco jinho. Jako by tm tlo dvalo najevo, e je opt pipraveno zpracovat urit druh stravy.
Pinou mn vnch alergi mohou bt paraziti v jtrech, nap.
lidsk jatern motolice (clonorchis), nebo ucpn jater krystalky cholesterolu.
Jakmile nco ve luovodu brn volnmu toku lui, vznik v
postien sti jater petlak, a produkce lui se sn.
Systm luovodu se podob koatmu stromu. Prohldnte si vepov nebo hovz jtra. Uvidte spoustu jako nitky tenkch trubiek. To
jsou luovody. Kdy se jeden nich ucpe, pevezmou funkci ostatn.
Kdy se ovem ucpe cel oblast jater odpovdajc za detoxikaci uritch ltek, neodvaujte se tyto ltky vpustit do tla. Jakmile se tam
dostanou, budou putovat v celm organizmu a hromadit se v rznch
orgnech. Mozek je pod ochranou specilnho systmu, jemu kme
mozkov krevn barira (hematoencefalick barira). Me vak dojt
k jejmu naruen parazity, a pak kodliv ltky mohou bez problm
pronikat do mozku. Nkter z nich vyvolvaj alergick reakce. Berylium z nafty, petroleje a benznu velmi snadno pilne k mozku. Na berylium se pak snadno navou ostatn kodliviny.
Extrmn formy alergi vyaduj okamit znien vech motolic v
jtrech. Tito paraziti jtra zahlcuj a pak pronikaj dle do stev. Po
likvidaci mete motolice objevit ve stolici. iv tam nenajdete. Motolice se v tle mohou pichytit dvma body, ale nen tk je zahubit.
Nasate na n bylinnou kru, zapper nebo frekvenn genertor.
V jtrech hyperalergick osoby se ov motolice mohou i mnoit.
Je to vak nenormln situace, protoe by se v lidskm jedinci mly
vyskytovat pouze ve stdiu dosplosti. Jestlie se u lovka objevuj i
nedospl stdia, je to jasn znmka ovlivnn specifickm rozpout200

dlem. Lid ijc v nezdravm prosted mvaj v tknch vysok koncentrace rozpoutdel. Kter z nich umouje ov jatern motolici projt v lidskm tle vemi vvojovmi stdii, to ale jet pesn nevme.
Z jdelnku alergik by nesporn mly vymizet veker potraviny
obsahujc rozpoutdla. Mli by se jich snait zbavit i doma a na pracovitch. Nejdve mus zmizet propylalkohol a benzen. Oboj jist
budou obsahovat i jin edidla. Rozpoutdla se do potravin dostvaj
pi prmyslovm zpracovn. Mln vrobky, a na nkter sry, rozpoutdla neobsahuj. Nezapomete je vak pevaovat, abyste se zbavili bakteri.
ist vtinou bvaj i sl, olivov olej, mslo a med. Produkty bez
rozpoutdel mete najt Syncrometrem.
Pokud nco nevyrostlo na va zahrdce nebo jste to sami nepipravili z obil, muste oekvat, e v tom budou rozpoutdla. Vate si
z obil, dlejte si vlastn tstoviny, chlb i ovocn vy a jin npoje.
Lid infikovan ovmi jaternmi motolicemi jsou vtinou alergit
na lanolin pouvan v cel ad produkt. I kdy to nen tak zjevn,
je tato alergie pomrn rozen. Postien napklad bez specifick
alergick reakce nemohou nosit vlnn svetr. Alergie na lanolin vak
s likvidac motolic automaticky nezmiz. Mus se jet provst nkolik
jaternch proiovacch kr.
Co se objev v tle dv, rozpoutdla nebo motolice? Tko ct.
Jist je, co se pak dje. m vc je v jtrech motolic, tm je jejich schopnost detoxikovat rozpoutdla omezenj. m vce zstv v jtrech
rozpoutdel, tm lpe se v nich da motolicm. Je to jako zaarovan
kruh a celkov stav se neustle zhoruje.
Mon, e prvn nebyla v tle ani rozpoutdla, ani motolice. Mon,
se pedtm do jater dostala jet jin kodlivina, a ta pak oba patogeny
pithla". Takovou prvotn kodlivinou mohl bt teba toxin z potravinovch plsn. Snate se tmto plsnm dsledn vyhbat. Aby jtra zskala as k obnov svch detoxikanch monost je nutn dret njakou
dobu dietu.
Pi tom vem u samozejm potm s tm, e si postien nechal
vymnit kovov plomby za kompozitov. Odstranit je samozejm
poteba i zlato, kter se hromad ve slinivce bin. eenm me bt
sten zubn protza.
201

Petete si oddl o len elist a posilovn kost, abyste si zajistili

zkrok, kter bude mt ten sprvn efekt.
Jtra jsou velmi pizpsobiv orgn. Um se sm regenerovat, ale je
nezbytn zbavit se plsn brzdcch proces obnovy. Kdy dostane anci,
me se dt opt do podku. Po likvidaci parazit tedy jtrm dopejte
proiovac kru. Msc po prvnm kole zopakujte vyhuben parazit.
Tden pedtm uvejte vysok dvky protiparazitnch bylin, a potom
na n pouijte zapper. V den zahjen proiovac kry, u ale tyto
byliny neuvejte. Pokud budete proiovac kry se trnctidennmi
pestvkami opakovat, budete se maximln do pl roku ctit opt
zdrav, jako dv. Budete opt bez problm dchat domc vzduch,
sedat si na plastovou idli, st noviny a nosit bavlnn prdlo nebo
koen boty. Muste vak bt trpliv a opatrn.

Dolores Flores (53). Manel ji pivezl na parkovit ped

ordinac, kde si nasadila masku a posadila se venku na laviku.
Dovnit se neodvaovala vstoupit. I bez test jsem ihned vdla,
o jde. Bylo nezbytn ihned vyhubit parazity, kte j blokovali
jtra. Zdlo se, e to bude jednoduch. Byl tu ale problm: velmi
pravdpodobn mohla alergicky zareagovat i na byliny proti
parazitm (to bylo jet pedtm, ne jsem zaala pouvat
zapper). Rozhodla se to radji neriskovat.
Patricia Humprey mla pi pjezdu nasazen gumou pchnouc
respirtor. Jej zimn boty byly ctit plsn a atstvo zavnlo
ppravkem proti molm. Jej auto mlo porouchan motor a
chrlilo z vfuku spousty ernho dmu ze splenho oleje. Dala
jsem j njak materily o alergich, ale u se neukzala.
Ariene Kelly (50) nemohla jst vbec dn tuky. V Den
dkvzdn si dopla troku vy z masa, a to se ihned
projevilo opuchnutm onch vek, tve a hrdla. Byla v dost
nebezpen situaci. Kdy jsme vyhubili krkavky a motolice a
proistili jtra (kru skonila prv ped Vnoci), odvila se
snst kousek buchty a zjistila, e to sn zcela bez problm.

202

Alkoholismus
Kdy se ucpe st jater zodpovdn za detoxikaci etylalkoholu.
me lovk propadnout alkoholismu. Prvkem podporujcm vznik tto
otravy je berylium, a tak nmel (prvk je mon i vc).
Berylium se hojn nachz v naft a petroleji. Vznamnm zdrojem
jsou petrolejov lampy zamoujc beryliem vzduch. Ucpn jater me
zapinit, e berylium pak cirkuluje v celm tle. Pokud pronikne a
k nvykovmu centru v mozku, mohou nastat problmy. S beryliem
toti me reagovat jakkoli alergen, kter se dostane do jeho sousedstv. Pokud je jm alkohol, mete se na nm nevdomky stt zvislmi.
Pokud jtra sprvn nepracuj, bude alkohol v tle cirkulovat jet
i den pot, co vypijeme teba jen kapku. Jakmile alkohol v mozkovm
centru pro nvyky naraz na berylium, me se z mozku stt nezen
stroj.
Uvoluj se neurotransmitery, kter by uvolovny bt nemly a
neuvoluj se ty, kter by mly. To pak typickm zpsobem ovlivuje
nlady. Mohou se prohlubovat, ppadn vznikat deprese.
Lid zvisl na alkoholu by mli z domcnost a pracovnho prosted odstranit vechna fosiln paliva. Nemli by mt povoln, pi
jejich vkonu pichzej do styku s barvami, isticmi prostedky nebo
produkty pouvanmi u automobil. Mli by podstoupit proiovac
jatern kry, aby se zbavili nejmn dvou tisc kamnk. Samozejm
by se nemli ani dotknout alkoholu (to plat i pro tinktury). Jeliko
alkohol produkuje i samo tlo, nemli bychom jtra otravovat plsnmi,
zejmna nmelovou, kter se hojn vyskytuje ve vech alkoholickch
npojch. Alkohol a nmel navzjem zvyuj svou toxicitu.
Abyste mozku pomohli k sprvn funkci neurotransmiter, uvejte
pi kadm jdle 500 mg glutaminu, B-50 komplex a 500 mg niacinamidu k detoxikaci nmelu.
Jako prevenci proti alkoholismu byste mli chrnit jtra ped psobenm potravinovch plsn. Zabrate zneiovn domcnosti a pracovnho prosted fosilnmi palivy. Pejdte na elektrick spotebie.

203

NVYK NA ALKOHOL
Existuje mnoho vysvtlen pro vznik nvyku. Moje spov na vlivu
psoben dvou kodlivin - berylia a nmelu. V lidskm mozku je centrum odpovdajc za nvyky veho druhu. Pi podrdn produkuje
ltky vyvolvajc libost i slast. Jeho innost je vak vymezena tak, aby
libosti i radosti, kterou pociujeme, nebylo pespli.
Jakmile vdechneme toxickou ltku (berylium), a ta se s krv dostane
a do mozku, me se zachytit v nvykovm centru. m vce berylia
vdechujeme, tm bude pravdpodobnost prniku berylia k nvykovmu
centru vt. Mozkov buky nvykovho centra maj receptory pro
glutamt. Ten za normlnch okolnost nvykov centrum aktivuje, ale
jakmile jsou receptory obsazeny beryliem, glutamt u neme plnit svou
funkci. Vsledkem je slab chronick deprese. m vc receptor
berylium udus, tm hlub pak bvaj deprese. Lid s nvykem na alkohol nebo trpc depresemi, by mli denn uvat nejmn 3 gramy
glutaminu (proteinogenn aminokyselina). Mete jej sehnat v 500 mg
tabletch. Je pln nekodn.
Kdy alkohol pijeme, nanme na ki (stn vody, tinktury, lky)
nebo kdy se sm vytvo ve stevech fermentac (producentem" je
napklad kandida), vznik ltka s nzvem salsol. Salsol reaguje s beryliem. Pokud je berylium v nvykovm centru, reaguje s nm salsol prv
tam. Reakce vede k aktivaci bunk a uvolnn velkho mnostv ltek
vyvolvajcch pocit libosti. Jejich mnostv je pak vt, nebo se souasn aktivuje velmi mnoho bunk. To vysvtluje alkoholov opojen. U
vech lid zvislch na alkoholu, kter jsem vyetila, jsem zjistila salsol
a berylium na receptorech, kter za normlnch okolnost aktivuje
glutamt (nebo i jin ltky). Jakmile jsme odstranili berylium, zmizel i
salsol.
eenm alkoholismu je zanechat konzumace potravin kontaminovanch nmelem a vyvarovat se vdechovn berylia. Je nutn odstranit
berylium z mozku pomoc kyseliny thioktoy. Pouh abstinence nkomu
me zachrnit ivot i kariru, ale problm u koene vci nevye. I po
ticeti letech bez alkoholu lze v nvykovm centru mozku nalzt
berylium a salsol, nepochybn pochzejc z vnitnch zdroj. Jednou
vznikl nvyk proto ani po dlouh abstinenci nezanik.

204

Pokud nkdo z va rodiny je nebo byl zvisl na alkoholu, mli byste

doma ptrat po zdrojch berylia. Nejastji jsou to ozdobn petrolejky.
Pokud je doma mte, dejte je okamit pry. Odstrate z bytu vechna
rozpoutdla, istic prostedky nebo benznov zapalovae. Do zapalova pouvejte butan. Mli byste otestovat na ptomnost berylia i
vzduch. Dvee z domu do gare by mly bt stle zaven. Auta radji
parkujte venku. Zvisl na alkoholu by nemli pracovat s barvami ani
vyuvat chemick istrny. asem zpozorujete, e postien osoba u
je v lepm rozpoloen. Bude to dobr pro celou rodinu.

Manelka Miguele Alcorna vyistila domcnost, protoe Miguel

trpl alkoholismem u ticet let. Nezapomnla ani na plyn do
zapalovae. Utsnila prchod z gare do domu. Do jdel
pidvala vitamin C, aby sm nemusel nic uvat. Dvala velk
pozor na plesniv obilniny. Po znien parazit ztratil o alkohol
zjem a ona v, e nepije ani potaj. Klobouk dol ped touto
enou.

Epileptick zchvaty
Epileptick zchvaty vdy vyvolvaj mal larvy krkavek usdlen
v mozku. Domnvm se, e si cestu do pslunho mozkovho centra,
jeho podrdnm vyvolaj zchvat, najdou zcela nhodn. Larvy za
normlnch okolnost nepronikaj do mozku, pohybuj se mezi aludkem a plcemi. Vajka krkavek jsou ve vech zvecch vkalech.
krkavky mvaj psi, koky, kon i prasata. Usuen zvec exkrementy pak poletuj vzduchem ve form prachu. Vtina vak vnikne
do pdy. Dti, kter si rdy hraj na zemi, mvaj zrodky krkavek vtinou na rukou a za nehty, odkud se pak snadno dostanou do aludku.
Mikroskopick larvy pak proniknou do plic, co vyvolv kael.
Kdykoli dt po st dne kale, pouijte zapper nebo frekvenn
genertor na frekvenci 408 kHz. Dti by vak mly bt zbavovny krkavek preventivn jednou tdn, a u kalou nebo ne. Larviky jsou
obsaeny ve vykalvanm hlenu a dti by mly bt vedeny k tomu,
aby jej nepolykaly. Lep je vyplivnout ho do kapesnku. Plce se sna,
jak mohou, aby tlo zbavily vetelc. Muste s nimi jen spolupracovat.

205

krkavky v sob penej sv vlastn parazity - bakterie a viry. Jednou z tchto bakteri je bacteroides fragilis. Bacteroides potebuj krkavky hostitele, protoe se v nich nachzej v anaerobnm prosted
(prosted bez vzduchu). Jde o takzvan obligatorn anaerobn organismy.
S larvami krkavek se do mozku dostanou i bakterie. Ptomnost
bacteroides fragilis byla zjitna u vtiny ppad mozkovch absces
a tumor. Mozkov tumor nezanikne, dokud nejsou vyhubeny vechny
bakterie, viry a paraziti, kte mozek napadli. Bacteroides jsou natolik
velk, e mohou obsahovat tisce vir. Dva bn viry, kter u krkavek meme najt, jsou coxsackie B a B4. Zchvaty mon zpsobuj toxiny produkovan krkavkami, bacteroides i coxsackie. Nebo
to mon bude jet nco jinho. Ale likvidac krkavek a jejich parazit (zapperem nebo frekvennm genertorem na frekvenci 408, 325,
364 a 362,5 kHz) v kadm ppad perute zkladn lnek procesu,
kter vede k zchvatm.
Mozek, kter vetelce" samozejm netoleruje, se je sna vyhubit
pomoc imunitnho systmu. Larvy u vak jsou pli velk, aby je bl
krvinky mohly pohltit. Mozek se tedy zane brnit zntem.
elem zntu je sthnout k postienmu mstu vpnk, aby se
kolem larev vytvoil jaksi kontejner. Msta se znty maj zporn
nboj, take k sob stahuj kladn nabit kalcium. Kladn nboj ovem
maj i olovo a rtu, a mon proto se tyto toxiny dostvaj do mozku.
Vechny kovy maj kladn nboj a zdrhel je v tom, e je k sob pitahuj iv organizmy. Dalo by se zvaovat, e kovy kod, jen kdy
dochz k zntm. To je ovem pedmtem dalch vzkum. Lid
postihovan zchvaty mvaj v mozku mnostv kov ze zubnch plomb.
Tyto kovy mus pry, aby se zancen msta opt zhojila.
K zancen oblasti mozku zodpovdn za zchvaty pak mohou pronikat dal kodliv prvky: vanad (z niku plynu v domcnosti), zmkovadla PVC z novch koberc, titan z pudru na obliej, zirkon z deodorant, azbest z emenic domcch stroj (praky, suiky) a olovo z
vody. Snate se, abyste jich mli doma co nejmn.
Mimo zmnn mohou do mozku pronikat a hromadit se rozpoutdla, pedevm toluen a xylen. Jejich pvod je pedevm v barvch
(lid trpc zchvaty by se nikdy nemli zdrovat pobl erstvch
206

ntr), ale vyskytuj se v jistm mnostv v sycench npojch. Doporuuji nept kupovan npoje, radji si pit pipravujte doma. Do mozku
mohou proniknout i nkter specifick drdiv ltky.
U ppad trpcch zchvaty byla vdy zjitna ptomnost nmelu.
Mon, e znt me vyvolat u samotn plse. Je toti nesporn, e
epileptick zchvaty lidi postihovaly dvno pedtm, ne vynalezli rozpoutdla a podobn vymoenosti.
V potravinch by se teba neml vbec pouvat glutamt sodn. V
Evrop u dlouho nesm do dtsk vivy. Pro ho tedy v potravinstv pln nezakzat? Zdravm dosplm mon nekod, ale
nemocnm? Tato ltka kod hlavn lidem s mozkovm onemocnnm. Bnou slokou blkovin je kyselina glutamov, z n se v tle
vytvo nekodn glutaman sodn. Glutamt sodn ale pirozenou cestou nevznik. Vyrb se umle. Chemickou cestou zskvan aminokyseliny maj oproti pirozenm trochu odlin vlastnosti. A prv tyto
uml blkoviny mozku kod. Glutamt sodn bychom nemli pouvat. Muste zjistit, do kterch potravin se pidv a snait se je nejst.
BHT (bishydroxytoluen) a BHA(bishydroxyanisol) jsou potravinsk konzervanty. I ty podncuj zchvaty. Pouvaj se k ochran obal
cereli (teba suenek), vtina tedy zstane v kartonu.
Jinm zkenm pvodcem zchvat je malvin. Je to 100% prodn
barvivo, obsaen ve vinnch hroznech, jahodch, vestkch a borvkch. Trpte-li zchvaty, pestate je jst. Velk mnostv malvinu obsahuj i kuata a vejce. Potravinami, kter malvin bu neobsahuj, anebo
jen v malm mnostv jsou artyoky, chest, mandle, jemen, vechny
druhy fazol, zelen fazolky, brokolice, rikov kapusta, celer, nektarinky, citrusy, datle, mango, hruky, kiwi a ananas.
SHRNUT
Chcete-li se vyhnout zchvatm:
1. Vyhbejte se malvinu v potrav. Nejezte nic, co m ervenou i
modrou barvu, dle kuata, vejce a potraviny obsahujc glutamt
sodn, bishydroxytoluen a bishydroxyanisol. Mln vrobky
bu pevaujte, anebo pestate konzumovat.

207

2. Pozor na nmel. Nejezte celozrnn produkty, a abyste ho pomohli

detoxikovat jtrm, uvejte tikrt denn niacinamid (po 500 mg).
3. Vyhubte krkavky, bacteroides a coxsackie virus. Dodrujte
program prevence. Chrate se ped reinfekc. Pokud chovte domc
zvata, nemjte je v dom.
4. Nechte vymnit kovov zubn plomby za plastov.
5. Zbavte domcnost a pracovn prosted ltek, kter vm kod.
6. Dodrujte psnou hygienu rukou. Po pouit klozetu si oplchnte prsty 10% roztokem lihu.
Lid vtinou ct blc se zchvat. Nkoho vak pepadne bez
vstrahy. Neponechvejte nic nhod a vdy s sebou noste potebn
lky, i tehdy, kdy jste je u dlouho nepotebovali. Mt u sebe Tegretol
i Fenobarbital jist neukod. Jakmile zjistte, e se stav zlepil, zkuste
o nco snit dvkovn. Bedliv pozorujte, jak bude tlo reagovat.
Kdyby vs pekvapil zchvat, mohli byste si i nco zlomit. Neriskujte.
Mli byste lky mt pod u sebe jet i rok po poslednm zchvatu. krkavky toti mete dostat kdykoli znovu a branka do mozku je pooteven. Od momentu, kdy se infikujete, me trvat asi jen dva dny, ne
se v mozku opt objev jejich larviky. Zprvu proto denn pouvejte
frekvenn genertor nebo zapper. Nezapomnejte, e prvn likvidace
parazit me vyvolat zchvat! Jakmile ctte, e se bl, aplikaci okamit perute. Po njakou dobu mete provdt i zkrcen aplikace,
ale dbejte o to, aby byl vdy nkdo nablzku. Zchvat se sice zbavte,
ale nezapomnejte na svou nchylnost. Pt dva roky vyaduj maximln opatrnost. Kdyby se pote vrtily, prost celou proceduru zopakujte. Tentokrt u by ml stait jen jeden den.

Rozruen matka pinesla osmimsnho Douga k lkai. Lka

se tvil, e souhlas, aby se synovi pi ptm nachlazen opt jen
snaila snit teplotu. Jakmile vak odela, ohlsil ppad
socilnmu adu. Matka lkai pln dvovala, protoe ho mla
za estnho lovka. Jej dt v minulosti prodlalo jen jeden
zchvat, a to jet v horece, ale lka chtl, aby zaalo dvakrt
denn uvat Fenobarbital. S tm matka pochopiteln
nesouhlasila, chtla, aby byl chlapec opt zdrav. Sociln
pracovnk j vak zaal vyhroovat zkony a ozna208

il ji za patnou matku. Nae testy v tle chlapce prokzaly

vskyt krkavek a ptomnost olova. Doug pravideln pil
jahodovou a hroznovou vu. Zaali jsme kokami, kter
chovali doma. Vechny ti musely mimo dm. Matka se snaila,
aby Doug nelezl po podlaze, sthala mu pravideln nehty a ped
jdlem vdy dkladn myla ruce. Parazity jsme pak velmi rychle
vyhubili. Ve vod se u nich obas vyskytlo olovo. Rozhodla se
tedy, e se pesthuje, a do t doby bude vechnu vodu filtrovat,
aby olovo neproniklo do mateskho mlka. Chlapec od t
chvle jedl co nejmn vajec, kuat a ervench a modrch
plod. Doporuili jsme matce, aby se pesthovala do jinho
sttu, aby mohla dt v klidu vychovat. Slbili jsme, e pokud se
u chlapce objev dal zchvat, postarme se o nj zdarma.
Matka se vak na ns nemusela obrtit ani po dvou letech.
Chlapekovi se vedlo vborn.
Clara Scruggs (50) ztrcela nad svmi zchvaty kontrolu a
musela bt hospitalizovna. Zkoueli u n nov lk, kter vak
pln mnil jej osobnost. Pedepsali jsme j byliny proti
parazitm, ale dvky jsme msto kadodennho navyovn
mohli zvyovat jen o kapku tdn. Kad vt zven by u n
toti mohlo vyvolat zchvat. Po pl roce lby u zchvaty
nemla, pestoe pln vysadila lky. Jakmile se u n pesto
vyskytl zchvat, pokad jsme zjistili reinfekci krkavkami,
poppad i jinmi parazity. Nemohla se toti pinutit k tomu, aby
se zbavila sv koky. Provdla u n proto preventivn nien
parazit pomoc bylin. Kdy koka pozdji pola, Clara se
rozhodla pro jater-n proiovac kru. Hned druh den po
zahjen kry mla opt dva zchvaty, avak v ptch dnech se
intenzita zchvat snila na jeden za trnct dn. Navc byly
mnohem slab a projevovaly se jen vpadkem vdom a
nesouvislou e.
Qhun Yee (28) uval od patncti let Dilantin. Nakonec u pt
tablet denn, ale zchvatm to stejn nezabrnilo. Zchvat
vyvolvala kad aktivn innost. Pedepsala jsem mu
malvinovou dietu a ledvinovou proiovac kru. Krevn test
odhalil chudokrevnost a vysok MCV (104 mm3), co
signalizovalo ptomnost erv ascaris, kte v tle, mimo jin,
spotebovvaly vechen vitamin B12. Po esti tdnech se
frekvence zchvat snila na jeden nebo dva tdn, akoli zatm
nezaal s programem k huben parazit. Zjistila jsem tak
zven obsah berylia (pravdpodobn z petrolejovch
kamnek). Jakmile byla cel rodina vetn zvat zbavena
parazit, Chunovy nhl
209

zchvaty ustaly a mohl snit dvky lk na polovinu, a to mu

pidalo hodn energie. U se tak nemusel obvat, e pijde o
prci.
Shiresse Nobel (7) mvala lehk zchvaty a jej matka nechtla,
aby uvala lky. Shiresse mla v tle mnoho rtuti, akoli nemla
dn zubn plomby. Zchvaty ustoupily pot, co se cel rodina
zbavila krkavek, avak stle projevovala nezvyklou agresivitu.
Ve vzduchu v nkterch mstnostech u nich doma jsem zjistila
vskyt rtuti, kter ale nepochzela z malby, jak jsem se zpotku
domnvala. Nejvce j bylo na WC. Po jeho pestavb u se rtu
ve vzduchu neobjevovala a Shiresse pestala bt agresivn.
Drew Seaton (8). Prvn zchvat u nj trval tm minutu. Jeho
rodie, co se te jdelnku a nvyk velmi nron a dsledn,
byli nastalou situac velmi rozrueni. Ukzalo se, e cel rodina
mla krkavky. Dal mal dt bylo jet v plenkch. U Drewa
jsem zjistila zvenou hladinu arznu (z pesticid uloench
pod kuchyskm dezem), formaldehyd a zmkovadel PVC
(z novho koberce). Doporuila jsem jim nechat vyistit koberce
prou. Drewovi jsem pedepsala byliny proti parazitm. Uval
lky, kter mly brnit zchvatm bhem jejich likvidace. Po
dvou tdnech se vichni, krom matky, krkavek zbavili. trnct
dn pot u byli vichni bez parazit a zaali z domcnosti
odstraovat kodliviny. Odvili se pestat podvat Drewovi
lky. Vrtila se mu vesel nlada a vichni z toho mli radost.
Ani po dvou letech se u nj neobjevil dn dal zchvat.
Cosmo Maser (30) musel bt hospitalizovn daleko od domova,
protoe ml neustl zchvaty. Zdlo se, e jej nebude mon
pevzt, ale nakonec se ho i proti vli lka podailo dostat do
vlaku. Nejedl nic, co by obsahovalo malvin. Cestou sndl jen
tyi hamburgery se saltem. Na konci dvacetihodinovho
cestovn, se ctil ponkud unaven, avak nevykazoval dn
pznaky, kter by naznaovaly njak problm. Nemusel ani
uvat lky. Okamit si nechal odstranit z st veker kovy, co
vyeilo problm rtuti. Pak zaal uvat byliny proti parazitm a
pi kadm zven dvek ml men zchvat. Po pti dnech u
se mohl vrtit dom. Zaal denn uvat kyselinu thioktovou.
Pot mval zchvaty pouze zdka (dvakrt za msc). Kdy se
nsledn pesthovali z run ulice, kde dosud ili, jeho stav se
dle zlepil a nael si i prci.
210

Problmy s vhou
Nadvha nen tot jako obezita. Chci zde alespo sten nastnit
een obou problm. U obznch en hraj roli vajenky, slinivka a
ttn lza. Dle se na tom podlej nadledvinky, centrum sytosti v
mozku a jtra. Klem k problmu pravdpodobn je kumulace zlata v
tchto orgnech. Na druhou stranu je mon, e vechno opt maj na
svdom bakterie. Jestlie vte okolo 150 kg je pravdpodobn, e
nkter z orgn nedl, co by ml. Zkuste nkolik een, ale nikdy se
netrapte hladem.
Pinou obezity toti nen nadmrn konzumace. Snate se z tla a
jeho povrchu odstranit veker zlato - zlat zuby a zlat perky.
Nahrate je nekovovmi materily. Zlato kumulovan v tknch vyloute bhem nkolika msc pomoci kyseliny thioktov, kterou budete
uvat 2x-3x denn. Ujistte se, e ledviny mohou zlato dostat z tla, a
e se v nich netvo krystalky. Zahajte a udrujte ledvinovou proiovac kru.
Zlato se hromad v slinivce bin, mozku a vajencch (zpsobuje
neplodnost). Pravidelnm pouvnm zapperu odstrante z tla parazity
a bakterie. Zavete i stevn kru, abyste se zbavili shigell. Vyvarujte se
konzumace nesterilnch mlnch vrobk. Proistte si jtra opakovanmi jaternmi krami, abyste se zbavili alespo t tisc kamnk.
Jezte dostaten vivnou stravu. Dobr je mrkev a zeleninov
vy. Nepijte dn kupovan npoje. Vyvarujte se potravinovch
plsn. Soubor uvedench opaten by ml vst k postupnmu vylen
obezity.
Nadvha vznik tm, e se strava msto na energii pemuje na v
tle ukldan tuky. Za tuto situaci zodpovdaj pedevm jtra.
Zkuste je proistit jatern krou a opakujte ji tolikrt, a z nich pestanou odchzet kamnky. Zjistte, e m ist jtra budou, tm vc
budete mt energie. Nkdy bude mt kra hlub inek, jindy ne. U kry
s vtmi inky je zjevn, e dolo k vyitn sti jater spoluodpovdn za problm. Zakrtko po tto ke (asi za tden) se naas vrt
pvodn nava. V tch nkolika dnech si ale zeteln uvdomte, jak
vm je. Budete mt velmi dobr pocit. Opt napjat bicho budete opt
moci povaovat za soust vlastnho tla. Nebudete cel den myslet
211

na jdlo a snadno se zbavte pebytench kilogram. Regulace hmotnosti, kter byla dlouhodob mimo innost, bude prost opt fungovat.
Prvotn pocit se brzy vytrat, ale pebyten kila budou dle ubvat. Je
ale nutn jatern proiovac kru vdy po trncti dnech zopakovat.
Pak poctte, e do vs proud nov energie.
Snate se podncovat stevn innost. Povimnte si, jak oij napklad koky a psi, jakmile se vyprzdn. Koka vykon potebu a okamit zane skkat a bhat, dostane hravou nladu. Velkou roli pi
vyprazdovn stev hraje acetylcholin, ltka, ovlivujc svalovou innost. Souvis njak nadvha s poruchou metabolismu acetylcholinu?
Snate se, aby tlo vyluovalo vce acetylcholinu, hlavn ve stevech. Mete k tomu pout bylinn projmadla (nap. Frangula alnus,
kru kruiny olov nebo senesov lusk). Existuj i dal monosti,
nepouvejte ale syntetick preparty, protoe ty kod jtrm. Snate
se o ti stolice denn.
Bakterie shigella me zpsobit pornou zcpu, ctte se ochable,
bicho je ztkl a mte pocit nedefinovatelnho hladu. Dvejte si
pozor na nesteriln mln vrobky. Pouvejte zapper a provdjte
stevn kru.
Tlesn cvien pomhaj jen tak dlouho, dokud je praktikujete.
Stejn tak pomh i striktn dieta jen po dobu, kdy ji dodrujete. A to je
ten problm. Jakmile pestanete, ztrc vznam vechno snaen, protoe nic z toho neupravilo rozhozen metabolismus.
Pomh i zvyovn hladiny thyroidu, ale me bt i nebezpen. Pirozen zvyovn thyroidu zbavovnm tla kodlivin pat k velmi innm metodm, ovem jen za pedpokladu, e jeho hladina byla nzk.
Lid s nadvhou asto mvaj snenou tlesnou teplotu, co svd o
nzk produkci thyroidu. Pote vak nee uml dodvn, tm jen
zbavte pot zbytek tla, zatmco vm ve ttn lze zstanou viry a
tk kovy. Jemn absorbovateln steky kov, kter m v stech vtina lid, se dostanou naped do aludku, ale dol putuj v tsn blzkosti
ttn lzy. To v n mon vyvol snenou absorpci jdu. Pjem jdu
ttnou lzou me zablokovat i chlr v pitn vod nebo brm, teba
z chleba. Jsou to konec konc vechno halogeny. Nejezte bl chlb a
snate se odfiltrovat chlr z pitn vody. Jestli se pak zv tlesn teplota, daj se oekvat i men problmy s nadvhou.
212

V dobch, kdy se lilo jen bylinami, byla tradin hlavnm prostedkem k lb problm spojench s dysfunkc ttn lzy rostlina
Fucus vesicucosus (chaluha bublinat). Bylini varuj ped uvnm
istho jdu a tvrd, e Fucus je mnohem innj.
I kdyby vm ve zmnn prostedky nepomohly, urit jste o nco
zmnili postoj k vlastnmu zdrav.
Nadvha me mt i vhody. Zd se, e lid s nadvhou jsou mn
nchyln k onemocnnm ze patnho poas, a vce a astji se smj.
Vtinou vak sta pohled do zrcadla i na vhu, a je po smchu. Pak
je nejlep zbavit se velkch zrcadel a vah. Byla by toti koda, kdybyste si kvli tomu kazili radost ze ivota. Pokuste se nadvhy zbavit,
ale kdy to nepjde, nechte to tak. Radji vychutnvejte pobyt na thle
planet.
Nzk vha me bt stejn velk problm, jako nadvha. Jakmile
jednou aludek naute, aby ml i po nkolika soustech dost", bv
tk ho tohoto nvyku zbavit.V aluden stn velmi asto najdeme
salmonely. Pi podvze tam mohou bt i giardie a dal bn paraziti,
kte se v aludku bn nevyskytuj.
Bakterie a paraziti napadaj aludek, jen kdy m snenou imunitu.
Sniuj ji pedevm kovy, kter se tam dostanou z st. Nechte odstranit vechny kovov plomby. Nepouvejte k vaen a stolovn kovov
ndob, pomcky a pbory. Podpote chu k jdlu vitaminy z ady B. I
zde opt hraj velkou roli jtra. Trp-li otravou plsovmi toxiny,
mohou jednodue nadit Nejst!" a tlo se pkazu podrob.
Ztrta tlesn hmotnosti pat i k pznakm rakoviny. k se tomu
kachexie, co je znan celkov selost, spojen s chadnutm, slabost
a hubnutm. Postien se domnv, e j dost a nemus ani trpt nechutenstvm. Tlesn hmotnost vak stle kles. Tato porucha metabolismu
byla dkladn zkoumna. Bylo zjitno, e v tchto ppadech pomh
hydrazin sulft. Mus se uvat cel msc, tikrt denn po 65 mg.
Poznatky z kachexie by se mon daly aplikovat i pi len obezity.
lovk postien kachexi mus brt vysoce kalorick potravinov
doplky, jinak by brzy zemel. Vtinu tchto produkt vak zamouj
rozpoutdla, kter pak situaci jet zhoruj. Pipravujte si radji domc
vajen koktejl: Smchejte 1/2 hrnku pevaenho mlka, hrnku pevaen lehaky, syrov vejce (skopku dobe omyjte),1 pol. lci olivo-

213

vho oleje, kousky bannu, med, skoici, mlet hebek a muktov

oek k ochucen. Vechno promchejte v mixru a pijte jeden hrnek
denn. Pokud problmy nezmiz, zamte se na jin een.

Problmy se spnkem
Vichni velc ivoichov sp. Nkte msto v noci ve dne. Ve dne
sp i lid, kte v noci pracuj. Potom se vak vtinou nect pli
dobe. lovk potebuje piblin 7 hodin spnku. Mlad lid sp dle
a novorozenci jet mnohem vc. Nevyspan lovk bv na druh den
nevrl, nemysl mu to a schz mu energie. Pes spoustu laboratornch
vzkum nebyla problematika nespavosti dosud uspokojiv vysvtlena. Vjimkou je apnoe, krtkodob zstava dechu ve spnku. Dech
by ml bt vyrovnan a neperuovan.
SPNKOV APNOE
Protoe dchn je ovlivovno hladinou kyselosti krve, kter opt
souvis s kvalitou vzduchu, ml by postien zat ptrat po kodlivinch ve vzduchu. Me j bt napklad cigaretov kou. Dal, a to
velmi kodlivou ltkou je vanad, kter se do vzduchu dostv z plynu
unikajcho z netsnho potrub. Pot je v tom, e jej lovk vbec
nezaregistruje. Je nezbytn provst vlastn testy, protoe plynrny
(mon jet v USA, u ns tento problm s novmi normami vymizel.
Pozn. pekl.) ve tyech ppadech z pti poskytnou nesprvn informace. Mte-li pochybnosti, zajistte si zmen plynrenskm technikem. Poppad se zkuste obrtit na hygienickou stanici. Vzduch
mohou zneiovat i odpaovan edidla nebo lepidlo a zmkovadla
PVC z erstv poloench podlahovch krytin. Ze zvs a nkterho
nbytku se me uvolovat arzn. Pozor na azbest, skeln prach, formaldehyd a freony.
Dosplm lidem trpc na apnoe asto otk hrdlo. Nemus bt nutn
bolestiv, ale otok brn volnmu dchn. Postien pak dl hlubok
ndechy - lap po dechu, aby doplnil schzejc kyslk k snen hladiny oxidu uhliitho v tle.
Otok krku je bn alergick reakce. A prv mon alergii byste se
mli vnovat ihned po kontrole kvality vzduchu. Me jt teba o reakci
214

na nkter medikamenty. Me k tomu dochzet i u dt kojench

matkou uvajc njak lk. Nebo o reakci na nkter ltky v
potravinch a nedostatek vitaminu C.
Dal monost je infekce. Otoky hrdla mohou zapinit mnoh
bakterie a viry. Signlem je zarudnut. Pitom krk vbec nemus bolet.
Vyhubte bakterie a viry zapperem a snate se zjistit, pro mte v krku
snenou imunitu. Pinou me bt ptomnost kov nebo jejich ast
pouvn.
Kdy v noci chrpete, mte urit natekl krk a nemus jt o apnoe.
Provte vechny ti mon piny.
K nim jet mete pist i nadvhu a obezitu. Dlejte cokoli, ale
neponechvejte vci osudu. Zbavujte se kodlivch vc kolem sebe tak
dlouho, dokud nezjistte, co zpsobuje non pote.

Chester Fannon (50) trpl nadvhou a na noc pouval zvltn

masku s ventiltorem, kter mla napomhat dchn. Kvli
apnoe mu pak doporuili Centrum zdravho spnku. V noci
mval sucho v krku a nedoslchal na jedno ucho. V tle jsem
zjistila zven obsah arznu (ze spreje proti hmyzu), bizmutu (z
kolnsk vody), cnu (ze zubn pasty) a thalia. Ml oba druhy
krkavek a trpil ho such kael. V tknch ml nahromadny
tyi druhy rozpoutdel. V tle pechovval jet devt dalch
patogen: mycoplasma, haemophilus inf., streptococcus pneu,
A-streptokoka, nocardie, staphylo-coccus aureus, fracilus cereus
a chipkov virus. Polovinu z nich ml usdlenu v hrdle. Patogeny
jsme vyhubili frekvennm genertorem a provedli kompletn
proitn organismu. Pot, co mu jet vytrhli dva postien
zuby, u nepoteboval dnou masku, apnoe byla pry.
Peter Day ml za nkolik dn absolvovat operaci krku. Proil
nkolik stranch noc, kdy si myslel, e umr, a nemohl si
dovolit riskovat peit s neprchodnmi dchacmi cestami.
Trpl nadvhou a ml zarudl a natekl hrdlo, akoli to nectil.
Nikdy nemval ani rmu. pln jsme mu zmnili jdelnek.
Zaal jst vci, kter nikdy pedtm nejedl: banny, mlko,
polvky, ovesnou kai a naopak pestal jst to, co pedtm jedl
neustle: hamburgery, hranolky, aj, lvance s marmeldou.
Bhem dvou dn byl krk zcela prchodn a otok zmizel. Pinou
pot mon byly plsn v marmeld, mon kyselina avelov
v aji nebo nco jinho, co jeho tlo nemohlo detoxikovat.
215

Byl velice astn, e nebude muset po zbytek ivota

pouvat hlasov genertor...
NESPAVOST
Dal problm je non probouzen. lovk se z neznmch dvod
probud, a pak i nkolik hodin neme usnout.
Domnvm se, e je to zvenou hladinou amoniaku v mozku. Tato
domnnka spov na dvou faktech: ornithin je ltka redukujc amoniak, kter lidem postienm nespavost pin velmi kvalitn spnek.
K obratu dochz i pot, kdy vyhubme bakterie produkujc amoniak.
Tlo amoniak neprodukuje. Produkuje moovinu, kter je vyluovna
ledvinami spolen s vodou ve form moi. Pokud ns napadnou paraziti, zatuj nm metabolismus amoniakem, kter produkuj. Ten tlo
mus pemnit v jtrech a ledvinch na moovinu, aby ho mohlo vylouit. V mozku k tomuto procesu nedochz a ani neme. Schz tam
dleit enzym, omithincarbamyl-transferze, kter je pro tuto reakci
nezbytn. Proda patrn nikdy nepotala s tm, e by k mozku mohli
proniknout paraziti i jin patogeny, a proto nem tak dobrou ochranu.
Vtina parazit, kter v sob mvme, pochz ze zvat, s nimi jsme
ve styku. Lid zpotku neili v zkm kontaktu s komi, krvami,
ovcemi, prasaty, moraty, kokami, psy ani slepicemi. To vechno dl
na vlastn nebezpe.
V se, e amoniak pro mozek pedstavuje siln drdidlo. lovka
me probudit tm z komatu, kdy mu dme piichnout k amoniakov soli. Ornithin s amoniakem reaguje a nasv jej jako houba. Jin
aminokyselina, arginin, reaguje s amoniakem tak, ale spnek nepodpo. Pina nespavosti tedy mus bt jet nkde jinde, ne v neschopnosti snit hladinu amoniaku v mozku. Arginin vede sp k zven
ilosti, a proto by ml bt v ppad poteby uvn jen rno. Kdy si
ped spanm vezmete ornithin, inkuje asi do pl hodiny. Ob ltky
jsou pln nekodn, protoe je pirozenm zpsobem produkuje i tlo.
Prvn noc uijte jen dv kapsle ornithinu po 500 mg. Na dal noc si
vezmte tyi kapsle (2 g). Nsledujc dny berte ped spanm vdy o dv
kapsle vc tak dlouho, a dospjete k vyhovujc dvce. Nkdy trv i pt
dn, ne lovk zjist, kolik ornithinu m ut, aby dobe spal. Mezitm
se samozejm budete snait vyhubit parazity.

216

Dalmi znmmi prostedky k podpoe spnku jsou dv byliny: kozlk lkask (baldrin - valerinsk kapky) a ik bajkalsk (Scutellaria baicalensis). Mechanismu jejich psoben jet pli nerozumme.
Byliny na lidi psob zvltn, nkte po nich usnaj, jin ne. Mus se
to prost zkouet. Co se metabolickch pochod te, lid se v nkterch detailech velmi li. Proto tak odlin reaguj na inky rznch
bylin. Je vak jen dobe, e nechpeme, jak tyto mechanizmy funguj,
protoe jen tak mohou byliny, s tradic sahajc k samm potkm lidskch civilizac, zstat mimo dosah vlivu vech organizac.
Zhruba dvakrt innj ne ornithin je dal aminokyselina - tryptofan. Ped nkolika lety ale byl zmizen z trhu, protoe lid, kte ho
pedtm kadodenn uvali, vtinou nhle onemocnli a dolo i k
nkolika mrtm. Bylo mi to podezel, protoe tryptofan byl pouvn
dlouho, ani by nkdy byly zjitny jakkoli kodliv inky. M testy
zjistily extrmn kontaminaci tryptofanovch kapsl polychlorovanmi
bifenyly, rtut, rutheniem, stronciem, prazeodymem, aluminiem a
benzalkoniem. Doufm, e dolo k pokozen tanku, cenn tekutina se
vylila na zem, ale potom ji stejn pouili. Nebo ndr po pedchozm
pouit patn vyistili nebo... Kadopdn, lacin tryptofan, kter
vytlaoval z trhu drah medikamenty, dnes u v USA neseenete.
U lid, kte uvali takto kontaminovan kapsle, se znan zvil
poet eozinofilu v krvi, co je, mimo jin, znmka napaden parazity.
Ptomnost parazit pak u nich zcela nepochybn vedla k nespavosti.
Tato tragick udlost by mla vst k odhalen nepravost ve vrobnch
procesech a k opatenm, kter by zabrnily jejich opakovn. V tomto
smru se vak nic nedlo.
Vrobn procesy v cizch zemch sice nespadaj pod dohled a prvn
normy USA, ale importovan produkty podlhaj psnm testm. Pesto nen dn zruka, e se takov ppad neme opakovat. Na
povinnost proto je vyadovat po vrobcch i dodavatelch stoprocentn kvalitu nabzench produkt. Ne vdy se meme spolehnout na
seznam sloek, kter ten kter vrobek obsahuje. Jistotu poskytne jen
namtkov analza u zabalench produkt. Kontaminaci nelze nikdy
stoprocentn zabrnit, ale zkaznk by se o tom ml vdy dozvdt.
Takov odhalen by vak pro vrobce mnohdy znamenalo konec.

217

Tyto zleitosti nemohou bt ponechvny trn samoregulaci",

lid zkrtka mus poadovat, aby bylo zveejovno, co kter vrobek
obsahuje.

Ruby Adair (14) trpla bolestmi po celm tle, zvonilo j v uch,

mla problmy s vedlejmi nosnmi dutinami a chronickou
navu. Trpily ji tak problmy se spnkem a u pl roku nebyla
ve kole. V aludku mla stevn motolice. Bhem t tdn se
jich zbavila pomoc bylin, a pak u spala bez pot.

Kvasinkov infekce
Nejrozenj kvasinkou u lid je Candida albicans (kandida).
Kandida je vude kolem ns, poletuje vzduchem a hled vhodn msto
k mnoen. Je to kvasinka, kter me u lid napadnout sta (zpsob
tzv. mounivku), pokoku (mimo jin vyrky z plenek), vagnu nebo
trvic stroj. Urit mnostv tchto kvasinek mme v trvicm traktu
vichni. Kdy se vymknou kontrole, dostaneme kandidzu.
Kvasinky jsou plsn, kter potebuj k peit vlhkost a cukr pro
vvoj. N imunitn systm je um dret na uzd, za pedpokladu, e
se nemno pli rychle, a e bl krvinky nejsou zlenivl nebo pln
zamstnny nm jinm.
VYRKA Z PLENEK
Dtsk vyrka z plenek je typick pklad, kdy bl krvinky mus
urgentn eit njakou situaci, a na dal patogeny nesta. Pokud se z
plen chemiklie, kter se tam dostaly pi vrob, zam se bl
krvinky na tyto toxiny a kvasinky se mohou neruen mnoit. Dtsk
pokoka mus bt stle such, protoe vlhk prosted je pro kvasinky
velmi pzniv. Vysuujte dtem pokoku vzduchem, sluncem nebo
tepelnou lampou. Nikdy nepouvejte dn chemiklie. Rozhodn
nikdy masti s kortizonem, protoe velmi sniuj imunitn schopnost
blch krvinek.
Nkolikrt denn pouijte infralampu. Pouvejte bavlnn pleny,
kter v dnm ppad neblte chlrovm blidlem, protoe v plenkch zstane vysoce drdiv chlr, kter me zpsobit vyrku a ppadnou alergii. Pleny by nemly bt chemicky bleny, ale sterilizovny

218

jinak. Vyvaujte je. Do mchn nedvejte ocet, ten kandid jen

prospje. Plenky pak sute pi co nejvy teplot.
Abyste dtem obrnili pokoku vi ppadnm infekcm, nepipuste, aby pichzela do styku s libovolnmi chemikliemi. Nepouvejte dn mdla, vn, oleje ani masti. Nepouvejte ani vatov
tampny. Nen nutn koupat dt kad den. Pomh vitamin C a oxid
zinenat, kter odstrauje elezo nezbytn k reprodukci bakteri a
plsn. Nikdy nepouvejte kupovan ppravky, kupte oxid zinenat,
smchejte s kukuinm krobem a dejte do vt star slnky. Prek
pak pouijte vdy, kdy se nkde objev vlhkost nebo kvasinky.
NAPADEN KVASINKAMI A PLSNMI LME STEJN
Stejn jako kandidu meme potlait i jin plsov onemocnn,
jako je tinea (svdn v rozkroku), liej kroukov i dermatomykza
nohou.
1. Nedopejte plsnm vlhkost, elezo a cukr.
2. Posilujte imunitu pokoky.
3. Posilujte regeneran schopnosti ke.
Ubrnit tlo ped vlhkost me bt nkdy nemon. Kdy se vm
napklad pot nohy a muste nosit ponoky. Doma si je proto co nejdv sundejte a osute nohy infraervenou lampou.
K vysouen pokoky pouijte oxid zinenat nebo kukuin
krob. Ponoky pi pran pevate a pak vysute a na troud".
Pokoku oplachujte roztokem vitaminu C. Abyste se zbavili mykzy,
muste dodrovat vechny tyto kroky souasn. Bute dsledn. Plse se me usadit pod nehty nohou, kde m dostatek vlhkosti, eleza
i cukru. Bl krvinky ji nakonec zhltnou, ale muste jim dt anci.
Rst mounivky (kvasinkov infekce v stech) muste zastavit
kombinac rznch krok: nejezte cukr, nepijte ovocn vy, vyvarujte se uvn antibiotik. Dvejte pozor na porann sliznic, nejezte
tuh potraviny (krky, popcorn, oechy nebo bonbny) a nic necucejte. Jednou denn proistte trbiny mezi zuby rybskm vlascem,
a pot ihned vyistte chrup Lugolovm roztokem. Peroxid vodku
nen dost inn. Nezapomete sterilizovat zubn kartek
219

alkoholem nebo Lugolovm roztokem (6 kapek do 1 dl vody).

Pozor na alergii na jd!
Kad den nite kandidu frekvennm genertorem nebo zapperem.
K nvratu infekce me dojt kdykoli, proto je nutn v rmci prevence
dodrovat ve popsan postupy.
Protoe kandida vrst do ivch bunk, na kter nemete zatoit,
nemete ji vyhubit najednou. Zahubena me bt jen plse na povrchu. Ale jakmile znite vnj vrstvu kvasinek, kter je vlastn pokraovnm a soust vnitnch vrstev, bude to velk pokrok. Abyste se kvasinek pln zbavili, muste lb vnovat nejmn msc. Pokud ovem
kvasinku zlikvidujete jen na jednom mst a jinde zstane, nikdy nedoshnete plnho vylen. Vechna vlhk msta, napklad pod prsy,
binm zhybem nebo na genitlich, mus bt nkolikrt denn pravideln vysouena (nap. kukuinm krobem). Nepestvejte pak jet
ani dlouho pot, kdy budete mt dojem, e jste se kandidy zbavili.

Onemocnn zpsoben motolicemi

Motolice maj sloit ivotn cyklus probhajc mnoha stdii. Pirozenmi hostiteli jejich dosplch stdi bvaj ovce, dobytek, prasata
a lid. Nedospl stdia se vyvjej v sekundrnch hostitelch. U lovka se obas vyskytne i jin, ne dospl stdium motolice. Vdy to
znamen, e nco nen v podku. Stejn tak tomu je i tehdy, kdy se u
lovka objev parazit, kter obvykle napad jin ivoin druhy, nebo
kdy se parazit vyskytne v jinch orgnech ne obyejn.
Budu se zde zabvat jen tymi zkladnmi druhy motolic: stevn,
ov jatern, slinivkovou a lidskou jatern motolic.
Jak je u z nzv zejm, vdci je dkladn prostudovali a pesn
vd, kter ivoich kterou motolici obvykle host, a kter orgn u zvete (ppadn lovka) napad.
Motolice nemaj oi ani konetiny. Jak tedy najdou orgn, v nm se
maj usadit? To stoprocentn nev ani vdci. Z jejich studi ale vyplv,
e jatern motolice (fasciola) nem s nalezenm a napadenm jater vbec
dn problm.

220

Zde mme nkter ppady, kdy se motolice dostanou jinam, ne

obvykle:
dospl motolice (kterkoli ze ty zde popisovanch druh)
zpsob kee v dlon stn, a vyvol tm mimomenstruan
krvcen. Motolice pak projde stnou a pes vejcovody
pronikne
. do bin dutiny. Me s sebou vzt nco dlon sliznice a vyvolat endometrizu.
Pokud se dospl motolice objev v ledvinch, mohou zpsobit
lupus nebo vyvolat Hodgkinv lymfom.
Motolice v mozku vedou k Alzheimerov chorob nebo roztrouen sklerze.
Stevn motolice (Fasciolopsis buski), kter se vyvjej v jtrech,
jsou pinou mnoha druh rakoviny.
Slinivkov motolice ve slinivce zpsob onemocnn cukrovkou.
Tady vbec nejde o to, e njak ta motolice obas zbloud do
jinho orgnu, ne obvykle, ale o skutenost, e se jej stdia z
njakho dvodu mohou vyvjet tam, kde to pedtm nebylo
mon.
Kdy se motolice vyvinou v brzlku, dojde ke snen imunity.
Pokud se jedn o stevn motolici, objev se virus HIV, kter pak
napad dal tkn (zvlt penis a vagnu).
Vechny tyi motolice mohou napadnout i svalovinu, co vede
k dystrofim.

Tato onemocnn se jev jako znan odlin, pro mne je

vak jasn jejich spolen pina - motolice.
Vezmeme-li v vahu rozmry motolic, jejich dospl jedinci jsou
viditeln pouhm okem, nen divu, e mohou tak rychle zpustoit
tlesn orgny. Lidsk tlo je sice siln, urputn s nimi bojuje, sna se
jim znemonit pstup k ostatnm tknm a nakonec je zahubit. Porazit
je ale me jen lidsk inteligence. Inteligentn pstup spov ve
snaze zjistit pinu, pro se ran stdia tchto parazit mohou vyv221

jet pmo v lidskm tle, a ne jen v pvodnch sekundrnch

hostitelch kdesi v mokin.
MOTOLICE A ROZPOUTDLA
U dvou druh motolic jsem zjistila, e vskyt jejich nedosplch
stdi v jinch orgnech je pmo podmnn ptomnost rozpoutdel
v naem tle.
Ve 100% ppad rakoviny je v tle ptomen napklad izopropylalkohol, dky jemu se stevn motolice me vyvjet v cel ad orgn.
Ve 100 % ppad nkazy HIV byla v tle zjitna ptomnost benzenu. Benzen umouje stevnm motolicm mnoen v brzlku.
A ve 100 % ppad onemocnn cukrovkou byl ve slinivce metanol,
kvli nmu se v n mohly rozmnoit slinivkov motolice.
Ve 100 % ppad Alzheimerovy choroby se v mozku nachzej
xylen a toluen, kter do nj lkaj stevn motolice.
Souvislost mezi vskytem motolic v jednotlivch orgnech a ptomnost rozpoutdel jet bude pedmtem dslednho vzkumu. Zd
se vak bt zejm, e popsan anomlie skuten umouj prv rozpoutdla. Abychom se zachrnili, musme najt vhodn een. Podle
mho nzoru nejlep radou, kterou vm mohu dt, je: snate se vyvarovat konzumace a pouvn vrobk kontaminovanch rozpoutdly.
Prvnm krokem je zjistit, o kter produkty jde. Je tedy nezbytn vechno
dkladn testovat. Pomoc Syncrometru by to nemlo bt tk. Ideln by bylo, kdybychom vichni mohli sdlet takto zskan poznatky a
informace. Kdybychom je mohli pipojit k informacm, kter podvm
v tto knize.
Moje vzkumy ukazuj, e jakmile se lovk zdroj rozpoutdel
zbav, jejich hladina v tle velmi rychle klesne na nulu. Jinak eeno,
nevelk mnostv rozpoutdel, kter tu a tam vdechneme nebo snme,
nm pak u nemohou ukodit. Aby nm kodila, mus se dostvat do
tla pravideln kad den.
Mon zdroje benzenu a propylalkoholu, kter jsem zjistila, uvdm
na pslunm seznamu. Zdroje metanolu nejsou tak dobe znm, ale
pat k nim prmyslov vyrbn npoje, studen cerelie, uml sladidla, vitaminy a rzn medikamenty, vetn potravinovch doplk.
Ostatn rozpoutdla jsou prozkoumna jet mn, je vak jist, e

222

napklad potraviny a npoje, pi jejich vrob jsou sterilizovny lhve

a cel plnc stroje, vtinou obsahuj stopy propylalkoholu nebo metanolu. Potraviny obsahujc koen nebo oleje jsou vtinou kontaminovny benzenem.
Pokud mete, vechny potraviny testujte. Problematick vrobky
radji nekupujte. Existuje spousta dalch druh motolic a nemoc. Je
mezi nimi tak souvislost? Zpsobovaly motolice vyvjejc se na
nesprvnch mstech problmy odjakiva, nebo je to jen otzka posledn
doby? Rakovina je napklad znma asi sto let, a to je souasn obdob,
v nm uvme propylalkohol. Cukrovka je znma u z mnohem starch dob, ale stejn tak i metylalkohol (devn lh). AIDS a Alzheimerova choroba jsou vak pomrn nov onemocnn. Znamen to snad,
e benzen, xylen a toluen, byly v minulosti vyuvny v mnohem menm rozsahu?
Onemocnn zpsoben motolicemi meme vylouit pomrn jednodue: sta sledovat vskyt rozpoutdel v potravinch, krmivech a
dalch produktech. Doufejme, e se k tomu postupn propracujeme.
Je v zjmu spotebitele, aby ml monost ptomnost rozpoutdel ve
vrobcch, kter hodl pouvat, sm monitorovat. Krom elektronickho zpsobu popsanho v tto knize, je jist mon vymyslet i
nekodn chemick postup. Pedstavte si, e vsunete do jdla zk testovac prouek, kter se v ptomnosti propylalkoholu zbarv teba do
ervena. Je to jen hudba dalek budoucnosti?
MOTOLICE NEJSOU SAMY
Existuje cel ada dalch parazit, kter se tak maj ile k svtu.
Souvis i jejich vskyt v lidskm tle s rozpoutdly? Nebo zde vstupuj do hry jin, dosud nezjitn faktory? Mn snad tito paraziti sv
ivotn cykly tak, aby mohli co nejlpe vyut na snen imunity?
Dleit otzka. Dnes vak u jsme vyzbrojeni skvlou technologi a
ani tyto otzky jist nebudou muset dlouho ekat na odpov. Na
zklad novch poznatk se asem urit vyvinou nov prmyslov
odvtv, kter nebudou sv vrobky halasn prohlaovat za ist, ale
poskytnou o tom i dkaz.

223

Plen a snen citlivost

Paliv pocit na pokoce signalizuje, e byly do hry vtaeny nervy.
Nejbnjm vinkem je rtu, kter mohla pithnout dal toxick ltky,
jako pesticidy, autokosmetiku, domc chemiklie, vn nebo potravinsk chemiklie, a zpsobit v tle jejich kumulaci. U nkoho se plen
me projevit po jzd autem, u nkoho pi kontaktu s parfmem, nkterm sta projt kolem reglu s mdly v obchod. Pokud zasaen
nervy v ki nekon, ale vedou dl, napklad do prst u nohou, mohou
se tam projevit kee. Odstrate vechny zdroje rtuti.
Plen na pokoce je velmi star neduh - mon, e vedl k pedstavm o pekle". Pinou ohn svatho Antonna" bylo poit nmelu
(potravinov plsn). Toxiny z plsn se nemus vyskytovat osamle.
Mohou intoxikovat nervy spolen s jinmi. (Viz Plsn v potravinch.)
Plsov toxiny podle veho koliduj s kyselinou pantotenovou, kterou
tlo vyuv. Podvn pantotentu (500 mg 3x denn) toti me ponkud zmrnit pote vyvolvan toxiny, co je pro tlo jist dobr.
Glutamt sodn (MSG) me bt pinou plen oblieje a rt.
Nkdy se projev i otoky. Jde o ltku pouvanou v potravinch jako
podncova chuti. U ped nkolika desetiletmi ale vylo najevo, e
toxicky psob na mozek a od t doby nesm bt v dtsk viv. Ale
co dospl? A zvlt ti, kte maj mozkov problmy? Vyhote to z
kuchyn! A ptejte se v restauracch, do kterch jdel to dvaj.
Ztrta citlivosti je podobn ppad. Znecitliven prst nebo chodidel se stalo vcelku bnm pot, co dolo k rozshlmu zneitn prosted thaliem a rtut.
Kdy ctte plen a necitlivost, jak daleko asi me bt roztrouen
sklerza (MS)? Okamit si nechte odstranit vechny kovy z st (viz
vyitn chrupu), nechte je nahradit kompozity a doufejte, e mte jet
dostaten siln imunitn systm, aby se dokzal spn poprat s bakteriemi, kter ily v blzkosti kov a v elisti. Nechte vyhledat a vyistit kavity. Lte elisti mlkem, hokem a vitaminem D. K odstrann
zbylch kov z tkn pouijte kyselinu tioktovou (3 a 6x denn).
Nejbnj bakteri napadajc nervov systm je shigella. Lze ji
nalzt v ppadech plen a znecitliven. Je hluboce angaovan v ppadech MS. V laboratornch vzorcch lze snadno opatit ti druhy shi-

224

gell: Shigella dysenteriae, Shigella flexneri a Shigella sonnei. Shigella

flexneri zpsobuje deprese a podrdnost. Vechny shigelly mohou
zpsobit plynatost a nadmn. Pomoc zapperu vechny najednou nevyhubte, protoe ij i v stevnm obsahu, kam proud zapperu neme. Je
nutn pravideln vyprazdovn - dva a tikrt denn. Zahajte stevn
kru a pokraujte, dokud pznaky nkazy nezmiz. Dvejte si velk
pozor na kontaminovan mln vrobky. Vechny pevaujte. Je nutn je
udret nejmn 10 sekund na bodu varu. Tk se to sru, tvarohovho
sru, podmsl a mlka. Jezte pouze doma vyroben jogurt a pijte
domc podmsl. Tuto pravu potebuje i mslo a lehaka. Nikdy
nejezte mln vrobky syrov.

Nana Hughes (48) mla poruchu citlivosti v cel prav pai, dlani
a prav stran hlavy. Pote se zhorily zejmna v poslednch
tyech mscch. Zjistila jsem u n polychlorovan bifenyly, titan
a dysprosium (z barev). Uvala thyroid, Xantac (na aludek) a
chlorazipty. Nalezla jsem i ps srden ervy (trpla bolestmi nad
srdcem). Zahjila protiparazitn kru a pestala pouvat lak na
nehty a saponty. Necitlivost se do t tdn znan zlepila. Stle
tu byl zven obsah titanu, pochzejcho z stenho zubnho
mstku. Kdy zjistila, e je na sprvn cest, pestala jst jdla s
glutamtem a pela z mchanch npoj na mlko. Omezila i
koueni. Jej ruka se postupn stala tm normln.
Maria Santana (45) mla poruchy citlivosti v obou rukou. Ruce ji
brnly a neposlouchaly. Znecitlivn se zaalo it i do nohy. Ve
svalech mla thalium ze starho pesticidu, kter obas pouvala.
Thalium bylo i ve vod, kam pravdpodobn prosklo z pesticidu.
Pestala pouvat vechny tlov ppravky, podstoupila
ledvinovou kru a vyhubila parazity. Mstku v stech se vzdala jen
nerada, ale bhem dvou msc byli vichni paraziti pry. Vechny
pote s necitlivost v ruce a noze, poruchy spnku a moovm
strojm zmizely a mohla se zamit na posledn problm, jm
bylo zavn.
Candy Donaldson (44). U rok mla poruchy citlivosti od ramene
po zpst ruky. Tlo j otravovalo iridium, lithium a vanad z
unikajcho plynu. Doporuila jsem j, aby se vyhbala kofeinu,
zaala pt mlko (mla mlo vpnku) a denn uvala 300 mg
hoku. Mla tak
225

vysokou hladinu triglyceridu, co svdilo o ledvinovch

potch. V ledvinch byly urtov a fosforenanov krystalky.
Omezila fosforenany ve strav (maso, oechy, obiloviny a
sodovky) a proistila si ledviny. Pot, co nechala opravit rozvod
plynu, lithium a vanad se vytratily. Do esti tdn se zbavila i
parazit. Po mnoha letech zaala mt pravidelnou menstruaci.
Ultrazvuk odhalil, e zmizela i cysta ve vajenku. Zbavila se
premenstru-anho syndromu i nval horka. Po tyech
mscch provedla ti jatern kry a poruchy citlivosti se znan
zmrnily.
Jestlie vm vyitn zubnch kavit pinese okamitou levu, bude
jasn, e se na problmech podlely bakterie, kter se v nich mnoily.
Kdyby se pote vrtily, ihned ptrejte po tchto bakterich. Zubn bakterie jsou znm houevnatost. Pokud se pote pi ledvinov ke na
jeden den zhor a potom zase zmrn, byl problm v bakterich v ledvinch. Pokud se stav po jatern ke zhor a den nato naopak zlep,
budete vdt, e jtra jsou napadena bakteriemi. Pokraujte v ke,
dokud vechny nevyhubte. Minimln jednou tdn je nite i elektronicky. Mete tak zcela vylit necitlivost i plen.

Deprese
Tm vichni lid s klinickmi pznaky deprese, s nimi jsem se
setkala, mli v mozku mal parazity. Lze se pak divit, e mozek neprodukuje ti druhy neurotransmiter, kter pak nejsou v rovnovze? Nejbnjmi parazity zpsobujcmi tento druh pot jsou ancylostoma,
krkavky, trichinely a strongyloidy.
Akoli se veobecn v, e mchovci pronikaj k chodidel, kdy
chodme naboso po hln, zd se, e jde o zanedbatelnou cestu nkazy.
Mchovci se hlavn tak, e nhodn spolknete steky zvecho
trusu nebo vdechnete prach s jejich vajky. U naich domcch zvat
jsou tito paraziti bn. My je s nimi sdlme a pedvme je i ostatnm
lenm rodiny. Nebezpe hroz hlavn pi pebalovn malch dt.
Mli byste si po kadm kontaktu s vkaly dezinfikovat ruce alkoholem.
Pokud pebalte mimino, umyjete si dkladn ruce mdlem a pjdete
dlat salt, mete si bt tm stoprocentn jisti, e se vichni nakaz
tm, m je nakaeno mimino. Vajka parazit se toti skryla pod nehty.

226

Zvata provdj oistu jednodue - olizuj mlatm zadek.

lovk ale nen dostaten odoln, aby to tak mohl dlat.
Velmi nebezpen innost je tak itn toalety. Pouvejte vdy
rukavice. Pokud nikdo z blzkch netrp depresemi, mete k desinfekci toalety pout blc prostedek (pechovvejte ho ale teba v
gari) nebo 50% alkohol. Alkoholem desinfikujte i kliky dve a
vodovodn kohoutky.
Pokud trpte depresemi, pouijte ke znien vech ty druh parazit zapper.
Ostatn lenov rodiny by se parazit mli zbavit ve stejn den
nebo co nejdv. Velmi lehce toti dojde k reinfekci. U osoby postien
depresemi se mikroskopit paraziti okamit pesouvaj do mozku. U
ostatnch napadaj steva, plce, jtra nebo jin orgny. U lovka s
depresemi se toti pro nkazu vytvoily jaksi pinky, vedouc pmo
k mozku.
Rozpoutdla a dal kodliv ltky v mozku lbu deprese dle zpomaluj. Postien by proto ml projt vemi tymi oistnmi procesy.
U vech ppad depres asistuj shigelly. Vyhubte je a vyvarujte se
reinfekce pevaovnm mlnch vrobk. Ty, kter pevait nelze,
nejezte. Provete stevn kru. Nejezte kupovan lahdky a salty.
Nakonec proistte jtra a jatern kru opakujte jednou za trnct dn.
Deprese se me vytratit u v nkolika dnech, muste si jen vyistit
mozek, aby zase mohl sprvn pracovat. Usmjte se na sebe v zrcadle a
mjte radost, e jste se tch nepjemnch parazit dokzali zbavit. A u
nikdy jim nedovolte se vrtit.

Maniodepresivn psychza
Tento druh deprese souvis s infekc mozku strongyloidy. Roli alergenu zde hraje tak chlr. Strongyloidy zpsobuj mimo jin i migrny
a dal vn, opakovan bolesti hlavy. Zle jen na tom, kde se paraziti usad. Je mon, e rozhodujcm faktorem je zmnn chlr. Larviky strongyloid mohou proniknout placentou u do plodu. To by
vysvtlovalo, pro se tato onemocnn asto povauj za ddin. Na
druhou stranu, mte velkou anci se tmito parazity nakazit kontaktem
s infikovanmi vcmi, jinmi lidmi nebo pi he na podlaze v dtstv.

227

Je zajmav, e se nkte blzc nenakaz nebo se u nich neobjev dn

pznaky psychickch pot. Zbavit strongyloid celou rodinu je velmi
obtn, a zhola nemon, pokud doma maj njak zve. Nemn
dleit je zbavit se alergie na chlr. Prvn krok vak spov v likvidaci vech parazit.
V ppadech psychickch pot tohoto druhu v tle obvykle nachzm i nahromadn brm. Brom, fluor a chlr jsou halogeny a je mon,
e pi zven koncentraci tchto prvk jtra u nesta chlr detoxikovat. Pokud mono pestate uvat lky obsahujc brm. To je ten
snaz krok. Muste ale rovn pestat s omvnm oblieje chlrovanou
vodou (poite si uhlkov filtr). Pitom toti vdechujete chlr, kter
se uvoluje z vody. Nikdy nepijte, ani jinak nepouvejte chlrovanou
vodu pmo z kohoutku. Doma byste nemli mt dn blc prostedek,
a to ani v tsn uzaven lhvi. Tak nenoste dn blen prdlo.
Provete vechny tyi oistn kry. Nkdy se stane, e se mraky
protrhnou a mysl rozjasn, u kdy se lovk vrac od zubnho lkae.
Zotaven z nkterch nemoc pak me pijt velmi rychle, teba i bhem
tdne. Pote se vak mohou rychle vrtit, pokud budete pt nebo inhalovat chlr. Opatrnost se zde vyplat.
Mnoz lid si olizuj prsty, stejn jako si krvy olizuj enich a koky
zadek.
Mli by se toho zlozvyku zbavit, velmi by jim to prosplo. Nikdy
nejezte rukama a po pouit toalety ruce bezpodmnen umyjte teplou
vodou. Pouvejte k desinfekci alkohol.
Pokud to lka nepovol, nikdy nepestvejte uvat lithium a dal
lky. I pak je vak mjte stle po ruce. Akoli jste se mon maniodepresivn psychzy zbavili, pi reinfekci me za pr tdn zachvtit mozek
jako vichice. Mozek se toti tak rychle pln nezhoj. Bute trpliv,
vylte se stejn, jako tito astn lid:

Lena Constantine (39) trpla migrnami, velkou srlivost krve

pi menstruaci a mnoha bolestmi. Ped rokem a pl se z njakho
jinho dvodu pokusila o sebevradu. Potom j lka pedepsal
Prozac. Mla v tle stevn motolice (ve stevech), psi bikovce,
strongyloidy a lidsk jatern motolice. Podstoupila kru proti
parazitm a ledvinovou proiovac kru. To j udlalo tak dobe,
e vysadila Prozac. Skonila vak z neznmch dvod v
nemocnici. Po 42 dnech, kte228

r tam strvila, u byla o nco chytej. Vrtila se do prce a pak

si u dvala pozor a drela se mch rad. Velmi dobe si
zapamatovala, jak to bylo, kdy se zbavila deprese a nebyla
utlumena lky. O ti msce pozdji jet stle mla
strongyloidy (mla doma koku), ale pesto podstoupila prvn
jatern kru. Zbavila se pitom asi 500 kamnk a deprese ji
opustily. Prozac nahradila tymi kapslemi ornithinu a dvma
enenovmi kapslemi denn (pokud to nestailo k uvolnn
napt, brala vy dvky).
Mona Zabala (33) trpla silnmi depresemi z prce. Mla v tle
rtu, arzn, polychlorovan bifenyly, chromany z onch linek,
metylalkohol z coly, krkavky, slinivkov motolice, trichinely a
strongyloidy. Myslela si, e je beznadjn ppad. Bhem
necelch t msc, a to prola jen polovinou oistnch kr, u
hovoila o sv prci s pozitivnm nadhledem.
Acey 0'Hara, mlad student, byl velmi opatrn. Vyhbal se
nezdrav
strav, kofeinu a tlovm ppravkm pot, kdy zjistil, e je
tko
sn. Kdy se dostavily deprese byl tm nejen pekvapen, ale
docela ho rozezlilo, e mu nepomohly ani zdrav nvyky.
Zjistila jsem,
e kupuje vodu v prhlednch plastovch lahvch. Ve tknch a
mozku ml cesium. Kdy pak zaal pt filtrovanou vodu z
vodovodu,
deprese do tdne zmizely.
Leisa Underwood (46) trpla depresemi a byla nucena podstoupit
terapii. Myslela, e jde o dsledek menopauzy. Mla mnoho
strongyloid, ale dn jin parazity. Strongyloidy ml tak jeden
z jejch dvou ps, ale koky je tak nemly. V tle mla cesium
(pila vodu chlazenou v lednici) a vanad (unikajc plyn). Do dvou
msc pak doshla tm nemonho: ani ona, ani dn z jejch
zvat u nemlo dn parazity. Nechala opravit netsnc
plynov potrub a jej deprese byly ty tam.
Roland Greeley ml ped nkolika lety diagnostikovanou
maniodepresivn psychzu. Lka mu pedepsal Ativan a Prozac.
Lky ho umrnily, ale od deprese nepomohly. Ml pravideln
tes. V mozku jsme zjistili krkavky, stdia ovch jaternch
motolic, trichinely, strongyloidy a stdia lidskch jaternch
motolic. V mozku ml styrn (z polystyrnovch kelrnk),
methyletylketon a tetrachloriduhliitan. Tak
229

vysok obsah rtuti a stbra, ale nejvce tam bylo chlru

(z blcho ppravku a vody). Bhem ty tdn nechal z st
odstranit veker kovy. Tvrd, e prv to ho osvobodilo od
problm. U cestou od dentisty si poviml, e se stalo nco
zvltnho. Deprese jednodue zmizely, jako kdy strhnete z
postele prostradlo. Rozhodl se proistit si cel tlo a zbavit se
tak i zbvajcch problm. Pedevm si zajistil, aby veker
voda tekouc doma z kohoutku byla pefiltrovan.
Darren Knox (48) uval 36 let Thorazine, ale nedvno mu
pedepsali jet i Desyral, Valium a lithium. Ml krkavky,
mchovce a dv destky dalch parazit, vetn motolic. V
mozku ml tak bakteroidy a nocardie. Vechny parazity jsme do
pl hodiny vyhubili frekvennm genertorem a poctil
okamitou levu od deprese. Ctil se nejlpe za poslednch osm
let. V mozku ml spoustu kov a chlr. Bhem necelho msce
se zbavil tesu, a to pouhm odchlrovnm pitn vody. Kdy si
pak jet nechal opravit chrup, dn deprese u se neobjevily.
Schizofrenie
V ppadech schizofrenie byla zjitna mnohem astj ptomnost
plsovch toxin, ne u ostatnch onemocnn. Schizofrenici mli v
tlech vtinou tyi i vce druh souasn. To znamenalo, e jeden
toxin jet ani nebyl detoxikovn a s potravou u sndli jin. Mohlo to
vak bt i kvli pokozen jater v ranm dtstv.
Aby se projevila schizofrenie, nemus se na tom nutn podlet rtu
nebo jin kovy ze zubnch vpln. Je to logick, protoe schizofreni
mohou trpt i dti, kter jet dn kovy v stech nemaj. Schizofrenie
je velmi star onemocnn popsan u v antick literatue. Tehdy jet
zubn lkai neexistovali. Ne tak paraziti, potravinov plsn a m.
U postiench lze pokad zjistit ptomnost nmelu a dalch
mykotoxin: sterigmatocystinu, cytochalasinu B a aflatoxinu. Jak se
sloen mykotoxin mn, me dochzet ke zmnm psychickch pznak (napklad od chorobnho myt rukou k paranoie nebo vnmn
jakchsi vnitnch hlas, nabdajcch postien k podlmu jednn).

230

Domnvm se, e nrst projev nsil v na spolenosti

souvis s vysokm vskytem plsn v potravinch a npojch,
co vede k vzniku nsilnho chovn, mnohdy bez jakhokoli
provokativnho podntu, ale jen z frustrace. Jist by nebylo
obtn ani nkladn provst ve vznicch experiment, kdy
by odsouzenm byla podvna kontrolovan strava
neobsahujc dn plsn a jejich toxiny.
Schizofrenii me vyvolvat i bakterie Mycobacterium phlei, ale
jej specifick psoben jet neznme. Me se ukrvat pod nkterm
zubem. Vyskytuje se i u ps.
U tohoto problm opt hraj svoji roli shigelly z nesterilnch mlnch vrobk. Produkuj toti mozkov a nervov toxiny, podncujc
podrdnost, deprese a vztek. Ten pak me bt tak velik, e nakonec vyst v nsil.
U lid postiench schizofreni vtinou nalzme olovo a m.
Obvyklm zdrojem obou kov je voda z vodovodu. V mnoha potrubch
se jet vyskytuj olovn spojky a rozboen. Vymte proto pokud
mono kovov potrub za plastov. K vyplchnut kov z tla pak dvakrt denn uvejte 100 mg kyseliny thioktov.
Parazity, kte se vyskytuj u vech ppad schizofrenie, jsou
mchovci (4 druhy), kte napadaj mozek.
Postup pi lb:
1. Pestate jst obilniny, oechy a pouvat sirupy.
2. Sterilizujte vechny mln vrobky.
3. Zjistte, zda doma nemte ve vod olovo nebo m.
4. Pestate pt kupovan npoje, vetn balen vody.
5. Ti dny likvidujte vechny parazity u vech len rodiny
(zapper) a aplikaci opakujte dvakrt tdne.
6. Zbavte se pomoc stevn kry schigelly.
7. Dejte pry domc zvata. Schizofrenie je pli vn
onemocnn a nemete riskovat reinfekce.
8. Nechte si opravit chrup.

231

Kvli reinfekci jsou nutn opakovan aplikace zapperu. K reinfekci

od blzkch, zvat nebo z jdla, me dojt kadou chvli. Nikdy se
vak nemete spolhat jen na zapper. Hldejte jdlo, kter jte, vodu,
kterou pijete i vzduch, kter dchte. V mozek se uzdrav jen tehdy,
kdy tyto ti vci budou ist.
Kdy se mete vrtit k obilninm? A budete zdrav. Najdete si obilniny a tstoviny, kter neobsahuj plsn. Otestujte je na tchto frekvencch: 77, 88, 100, 126, 131, 177, 188, 232, 242, 277, 281, 288 a 295
kHz. Ptrejte zejmna po nmelu (295 kHz). Nmel obsahuje LSD
(diethylamid kyseliny lysergov), kter schizofrenii dle zhoruje.
Nmel se me vyskytnout i v medu. Detoxikovat ho mete pidnm
vitaminu C. Trv to asi jen 20 minut. (Petete si oddl o plsnch v
potravinch.) Pokud pot, co zanete jst obilniny znovu onemocnte,
budete je jet na njakou dobu muset vynechat. Uvejte 3x denn
500 mg niacinamidu, abyste urychlili detoxikaci nmelu v jtrech.
Uzdravovn mozku probh velmi rychle. Vae pocity a chovn
by se mly dostat do normlu asi bhem tdne. Existuj samozejm i
byliny, kter uzdravovn mozku urychluj, ale dvejte pozor, protoe i
tyto byliny mohou obsahovat plsn. Elektronicky je otestujte. Zkuste
alvj nebo enen.
Mon u vs tak napadlo, pro nemaj v rodin schizofrenii vichni,
kdy pece vichni jte stejn potraviny zamoen plsn? Ve skutenosti maj vichni lenov rodiny nkter pznaky podobn pznakm nemocnho. Sloen parazit a kodlivch ltek se li u kadho
jedince. Abyste se plsn zbavili, mla by cel rodina dodrovat jist
pravidla.

Autismus
Psychick poruchy u dt jsou asto povaovny za vrozen defekty.
Ve skutenosti jsou ale pinou paraziti a kodliv ltky, kter mohly
proniknout u do jet nenarozenho dtte placentou. Nkter bakterie a viry to tak um.
U autistickch dt se vdy vyskytuje olovo. Dostalo se do tla u
ped narozenm? Matka me dtti pedat i rtu. Pokud si budouc
matka nenechala odstranit amalgmov zubn plomby u ped thoten232

stvm, mla by si je nechat odstranit po porodu co nejdv. V thotenstv

u to mon nen, pi odstraovn plomb se uvoln znan mnostv
rtuti do tla.
Do mozku snadno pronikaj bn mal paraziti, jako krkavky, strongyloidy a trichinely. Pochzej ze pny. pna se do domu dostv na
botch. Nenechte dti obouvat samotn, dokud je nenaute, e se pitom nesm dotkat podrek. Nenechte je lzt po zemi ve veejnch
prostorch. Nikdy nedvejte boty na nbytek nebo na stl! Nejlep je
nechvat je pede dvemi.
Jakmile paraziti jednou najdou cestu do dtskho mozku, zbavit se
jich je nesnadn. Muste je pak likvidovat opakovan, protoe v podstat dochz ke kadodenn reinfekci. V rodin s autistickm dttem
by mli vichni hubit vlastn parazity nejmn jednou tdn. Po nkolikatdennm vpadku v psunu olova a parazit se cesta do mozku uzave a k reinfekcm u tak snadno nedochz.
Nesetkala jsem se s dostatenm potem ppad, abych mohla poukzat na uritho parazita nebo kodlivou ltku. Proto je nezbytn provst celkov vyitn organismu a prosted a upravit stravu.

Leon Dickson (10 let) se pi porodu jevil normln, ale zaal

pomrn pozd chodit. Kdy mu bylo ti a pl roky,, zaal mt
epileptick zchvaty a byl mu diagnostikovn autismus
(Epileptick zchvaty vyvolvaj larvy krkavek, kter proniknou
do mozku.) Lka mu zprvu pedepsal Fenobarbital, potom
Dilantin, a vyzkouel jet dva dal lky. Nyn uval Tegretol a
Depacote. Matka v prbhu thotenstv neuvala dn lky
proti nevolnosti, nepila kvu ani jin npoje s kofeinem, nepila
alkohol, nekouila a nevzala si ani obyejn Aspirin. Pestoe
uval lky, trpl bolestmi hlavy a zchvaty, kter ho ruily ze
spnku. Nechtl chodit a asto zvracel. Nechtl polknout dn
pilulky nebo kapky (ani bylinky s medem) a pouit
frekvennho genertoru tehdy jet nebylo objeveno. Nemohli
jsme ho zbavit parazit a shigell. Mozek byl pln thalia (ne
rtuti!) a larev parazit. Thalium muselo pochzet z vatovch
tampon nebo jinho vrobku sterilizovanho rtut. Lenovm
oblbenm jdlem bylo grilovan kue, kter jedl tm kad
den, a vejce. Doporuila jsem matce vypustit z jdelnku kuata,
vejce, slaninu, smaen hranolky, jdla obsahujc konzervanty a
barviva a jahodov dem. Ani po msci vak nedolo k dnmu
zlepen a nedailo se nm vyhubit
233

bylinkami parazity. Zmna jdelniku se Leona velmi

dotkla. Plakal a doadoval se oblben nezdrav stravy. Trpla
tm cel rodina. Pesvdili jsme vak matku, aby si stla za
svm. Pak si matka nala novou chvu, kter ji na rozdl od
pedchoz respektovala. Dle chlapci nutila byliny a kyselinu
azidovou (100 mg denn vmsench do medu). Hned prvn
tden se nov chv podailo chlapce pesvdit, aby si
kyselinu azidovou vzal a v tom tdnu ml jen jeden zchvat. To
matku pesvdilo. Zintenzvnila boj s parazity a dbala na
dodrovn chlapcova jdelnku. Po msci u zaal reagovat a
snail se dokonce vydvat zvuky.
Vejce jsou asto kontaminovna salmonelami. Zjistila jsem ale, e
se nkaza kupodivu nachz vtinou jen na povrchu skopky nebo na
obalech. Proto vejce vdy vyjmte a nedvejte je v kartonu do lednice.
Ped rozklepnutm dkladn omyjte vejce i ruce. Nezapomnejte, e
vejce obsahuj malvin, kter vyvolv epileptick zchvaty.

Kirk Peeples (5) nemluvil, pouze ukazoval na vci, kter chtl a

vyluzoval zvuky jako ... mmm...". Navtvoval zvltn kolu a
dailo se mu dobe. V mozku ml glutamt sodn a antioxidanty
bishydroxytoluen a bishydroxy-anisol. Jinak eeno, jeho jtra
nestaila detoxikovat tyto v potravinch bn ltky. Tehdy jsem
u nj jet nezjistila plsov toxiny, nepochybn zodpovdn za
nedostatenou funkci jater. Pestal konzumovat tyto toxick
ltky, a specialista na alergie mu pedepsal homeopatick kapky,
aby na n pestal bt citliv. Efekt se dostavil okamit. Bhem
tdne vyzkouel nkolik novch zvuk a nakonec ekl sv prvn
slovo. tyi tdny pot, co jsme pomoc bylinn kry vyhubili
parazity u uval 19 slov. Rodie byli ohromeni. Zbavili pak
domcnost vech kodlivch vc tak dsledn, e tm nebylo
kam sednout a nebylo tam nic normlnho k jdlu. Avak syn
uml mluvit a rodie se radovali z kadho novho slova, jako
kdyby mli doma batole. Bhem dvou msc Kirk u pouval
dvojslabin slova a tvoil z nich vty. Ns u nepoteboval
(uval tak homeopatick thyroidov kapky).
Geoff Berkely byl autistick dt. Kdy ns s rodii navtvil v
ordinaci, vechno si prohlel, ale nevydal jedinou hlsku. Ml
vechny druhy krkavek (chovali doma psa), a proto jsme
pedepsali byliny proti parazitm (o nco men dvky, ne pro
dospl). Nalezli jsme u nj
234

i rtu a ml dva nebo ti zancen zuby, kter bylo nutn

vytrhnout.
Doporuili jsme rodim, aby mu nedvali jdla s potravinovmi barvivy, glutamt sodn, kuata a vejce. Rodie se zaali dit naimi
radami a po ase volali, e dt u je pln normln a komunikuje.
Nechtli vak, abychom to sdlili sdruen rodi autistickch dt,
nebo se obvali obvinn kvli neortodoxnmu pstupu. To se dje
jen ve Spojench sttech!
Pote s trvenm
hn, nadmn a plynatost jsou znmkami, e s trvenm nco nebude
v podku. Co se stalo? Nadmn zpsobuj plynov bubliny, kter ve
stevu vytvej tlak. Tlo vak samo plyny netvo. Plyny ve stevech
vytvej pouze bakterie. Pokud mte pote s hnm, plynatost nebo
nadmnm znamen to, e se bakterie v trvicm traktu (ve stevech a
aludku) rozmnoily vce ne je zdrvo. Vtinou jde o bn stevn bakterie:
salmonely, shigelly, E-coli nebo Bacteroides fragilis.
Mete na n pout zapper nebo frekvenn genertor. inek poctte
u bhem hodiny, ale plyny mohou odchzet i nkolik dn. Salmonely a
Bacteroides fragilis jsou dva druhy bakteri, kter se mohou ivit lu. ij
anaerobn, a proto je asto najdeme v jtrech.
Bacteroides pravdpodobn penej krkavky, zatm co salmonely
pochzej z nesterilnch mlnch vrobk. Trpte-li stevnmi potemi,
zanete okamit pevaovat mln vrobky. Ty, kter pevait nejdou, te
radji nejezte (srov sendvie, jogurty, zmrzlina). Mln vrobek by ml
bt ve varu po 10 sekund. Tyto bakterie se hromad v jtrech, nebo ta je
filtruj z krve a lymfy, aby je nsledn zahubila lu. Tyto bakterie se ale
zanou lu naopak ivit, a svm metabolizmem ji zbarv dohnda. Kdy
pak lu proud do dvanctnku (a aludku), dostvaj se tam bakterie s n.
Steva se pak zapln kvasc hmotou, z n se uvoluje oxid uhliit, oxid
siiit (S02), nevonn sulfan (H,S) a oxid uhelnat. Prvn z plynu je
pomrn toxick.
Pomozte jtrm od bakteri jatern krou. lu mus bt przran
zelen. Poznte to podle tmav hnd stolice. Kdy lu v podku nen,
bv stolice svtle hnd, lut nebo dokonce oranov. Jakmile pestanete
jst infikovanou stravu, vyhubte bakterie a proistte si jtra, trven se
znovu uprav.

235

Je samozejm, e v aludku mus bt dostatek kyselin a trvicch

enzym, protoe se vn hladov bakterie syt patn natrvenou stravou.
Lid s chronickmi trvicmi potemi mohou mt ve stev i olovo,
kadmium nebo rtu. Tlo zde tyto toxick ltky uloilo s dobrm myslem - aby se nedostaly do jinch, ivotn dleitch orgn. Jejich ptomnost ovem tak me vst k onemocnn stev. Toxiny naruuj
stevn imunitn systm (kde se bl krvinky nachzej v tzv. Peyerovch shlucch) a brn jim tak v likvidaci patnch" stevnch bakteri. Mon je i to, e se steva pro pzniv stevn bakterie stanou pli
toxickmi. Vyistte sv dentln pomcky a ptrejte po olovu a kadmiu ve vod.
V prav ivotnho stylu pokraujte jaternmi krami.
Nasate laku vysoko - ploch bicho s prunmi svaly a u dn
hn ani plynatost.
K trvicm potm pat tak znty aludku a brnin kla, kter
najdete v oddlu o bolestivch onemocnnch. Viz tak bolesti podbiku a apendicitida.

Alan Barth k nm piel s dvma syny. Jeden ml velmi citliv

aludek, trpl nechutenstvm a nejedl nic ne sladkosti a
bramborov hranolky. Druh chlapec ml bolesti, kter mu
brnily ve sportu. Otec ml problm s mandlemi - natekly vdy,
kdy se napil mlka. Jedno bylo jist - v mlku byly salmonely a
shigelly, kter psobily problmy vem. Zaali pak mlko
pevaovat, nekupovali syrov kuata (zdroj salmonel) a pestali
jst kupovan jogurty a sry. Doma ve vod byly stopy olova a ve
vzduchu vanad. Vichni ti mli spoustu parazit. Kdy jsme
vechny tyto problmy odstranili, vem se podstatn zlepilo
zdrav.
Kae Nakajima mla problmy s aludkem (aluden vedy atd.).
Uvala velk dvky Zantac a Tagamet. Pila kvu, aj a koly. V
aludku jsem objevila krkavky a kadmium. Bhem pti msc se
parazit dokzala zbavit a ctila se pak velmi dobe. Stle vak
mla v stech amalgmov plomby. Nepotebovala ale u dn
lky. Trpila ji jet artritida a problmy s dutinami a dosavadn
spch ji tak pesvdil, e se okamit objednala u zubnho
lkae.

236

Sven Lippencott (4) byl u nkolik let krmen trubikou kvli

porue aluden funkce a ml podvhu. V aludku jsem nalezla
stevn motolice a arzn, pochzejc z pesticid. Stevn
motolice mli i ostatn lenov rodiny. Jakmile jsme vyhubili
parazity a vyistili alounn nbytek, Svenova najednou dostal
chu k jdlu, jedl u vtinou normln a viditeln dohnl
zanedban rst. Zhy se vak opt nakazil krkavkami a koi
jatern motolic (mli doma dv koky). Cel rodina tak znovu
dostala stevn motolice. Vichni vetn Svena pili sycen
npoje. Oba rodie pracovali a bylo velmi obtn zbavit dti
tohoto zvyku. Sven pak ml v tle metylalkohol,
methylbutylketon, hexanedion, metylenchlorid a toluen, a to mu
znemoovalo uzdraven.

Alzheimerova choroba
Dve pomrn vzcn onemocnn se dnes, v zpornm smyslu
slova, stalo takka mdn zleitost. Pinou, kter zavedla tento nov
trend, jsou dv nov kodliv ltky, kter lkaj do mozku, kam jinak
vbec nepat, tradinho parazita.
Tmito kodlivinami jsou rozpoutdla xylen a toluen, jejich imise
zamouj nejen oblben sycen npoje, ale napklad i kvoviny zbaven kofeinu. Tlo sice ob rozpoutdla doke detoxikovat, ale jejich
nepetrit psun nakonec proces zpomal. Mozek pak kvli tomu
mohou napadnout paraziti. Jde o patogenn organizmy, kter bn
jme ve patn pipravenm mase, v mlnch vrobcch, anebo ns
jimi nepetrit infikuj domc zvata.
Ptomny jsou i dal toxick ltky - aluminium, rtu, freony, thalium i kadmium. Aluminium je zjistiteln u 100 % ppad a pravdpodobn pjde o hlavn pinu. Bylo tu ped, nebo pilo a za parazity?
A u je odpov na tuto otzku jakkoli, loha zn: odstranit veker hlink z potravy, z domcnosti a pracovnho prosted. Vyhote
hlinkov ndob, flie a plechy na peen. Vyhote hlinkovou slnku,
nepouvejte prek do peiva, pestate pouvat kupovan mdla a
masti. Udlejte si vlastn mdlo podle recept v tto knize. Potom
navtivte lkae specializovanho na chelaci, aby vm odstranil hlink
z mozku. Uvejte kyselinu thioktovou (200 mg 3x denn). Vyhubte
motolice zapperem. Snate se vyvarovat reinfekce z masa a od zv-

237

at. Pestate pt vechny kupovan npoje, vetn balen vody. Pi

vrob se do nich toti dostane xylen a tolun. Rozpoutdla tam nejsou
zmrn, podobn jsou zneitny i produkty zdrav vivy. Co se te
rozpoutdel je jedinm bezpenm kupovanm npojem mlko.
Mus vak bt bezpodmnen sterilizovno, protoe pasterizace
vechny bakterie nezni. Pipravujte si domc ovocn vy nebo
npoje podle receptu, kter zde pedkldm. Pijte jen studenou vodu z
vodovodu, filtrovanou pes ist uhlkov filtr.
Xylen a toluen lkaj do mozku shigelly. Pznaky nkazy touto bakteri nejsou vdy stejn, zvis to na lokalizaci infekce. Nkdy mohou
zpsobit tes, jindy ztrty rovnovhy i problmy s e. Jde vak
vesms o velmi vn problmy. Likvidujte proto shigelly kad den
ped spanm zapperem. Provdjte stevn kru. Kdy se projev zlepen stavu, znamen to, e jste zablokovali reinfekci z vlastnch stev
nebo z mlnch vrobk.
Odstrate z st vechny dentln kovy a uvejte kyselinu thioktovou, abyste tlu pomohli dostat kovy z tkn. Berte denn vitamin C
(3 gramy) a vitamin B2 (300 mg) abyste pomohli s detoxikac jtrm..
Genereln pome zlepit jatern funkce B-komplex (2x denn). Vyhbejte se plsnm v potravinch. Napklad asto se vyskytujc nmel m
siln inky na psychiku. Viz plsn v potravinch.
Co nejdve zanete s ledvinovou proiovac krou, po n zaadte kru jatern. Dejte do podku domcnost a pehodnote jdelnek.. lovk postien Alzheimerovou chorobou me dostat mozkov
funkce opt do normlu. Je jen nutn zastavit degeneraci mozku dve,
ne se stane nevratnou.

Lisa Anne Reed (60). Alzheimerova choroba diagnostikovan

ped deseti lety. Kdy pila, potebovala plnou pi, ale mohla
chodit a umla se sama najst. Obas vyslovila sv jmno. V
mozku mla stevn motolice a jejich vajka, dle hlink z
ndob a kemiitan hlinit ze soli. Mla v tle benzen, a ten byl
pinou reinfekc. Navc v sob mla i brm, chlr (z vody),
lithium, bizmut, vanad a wolfram. Vechny tyto prvky mocn
psob na mozek. Pi dalm testu jsem objevila jet iridium a
dalho mozkovho parazita, Naegleria. O tden pozdji v sob
jet stle mla parazity, protoe j nikdo nedokzal vnutit
potebn lebn postupy.
238

Isabelita Ufford (77) byla na vozku. Pivezly ji jej dv dcery,

kter se o ni stdav staraly. Uvala Clanopin, nesnaila se
mluvit a potebovala plnou pi, vetn krmen. V tomto stavu
byla u asi sedm let. Mla v mozku a ve stevech stevn motolice
a jejich nedospl stdia. Dle mla v tle isopropanol
(rozpoutdlo), hlink, chromany a velk mnostv arznu.
Pedepsala jsem j byliny proti parazitm a poradila j, jak se
zbavit rozpoutdel a kov, ale plnovan kry nebylo mon
provst. Parazity nebylo mon vyhubit bez podstatn vt
spoluprce, ne kter byla schopna. Byla to mil ena a jej dcery
mly velkou motivaci, ale bylo to prost nad jejich sly.
Beth Hamm (60) k nm pijela v doprovodu svho pozornho
starostlivho manela. Lkai j pedepsali chelaci EDTA, aby j
z mozku odstranili hlink. Zjistila jsem hlink, toluen, ov
jatern motolice, azbest a shigelly. Parazity a bakterie jsme
ihned vyhubili zapperem a manel zaal dohlet na to, aby
konzumovala jen sterilizovan mln vrobky. Po tyech
dnech u mohla sama chodit a uvdomovala si, kam jde. Mohla
u ct nkolik souvislch slov a rozumla vzvm, jako e si
m sednout nebo se postavit. Pak ale bez manelova vdom
sndla nesteriln jogurt - a do mozku opt pronikly salmonely.
Provedli jsme pelen lugolem. Stav se opt rychle zlepoval.
Bhem dalch deseti dn se z n stal pln nov lovk. Vedli
jsme spolu asi dvouminutov rozhovor, z nj by nikdo nepoznal,
e jet nedvno trpla Alzheimerovou chorobou. Doke si tento
stav udret? Ano, ale jen pokud se jim poda z domcnosti
odstranit veker zdroje hlinku a azbestu, bude striktn
dodrovat sterilitu mlnch vrobk a preventivn uvat
byliny proti parazitm. Jej clevdom manel ji v tom
podpo.
Ruben Camberos. Pivedli ho jeho ena a ptel, protoe trpl
Alzhei-merovou chorobou. Hned prvn den, kdy k nm pijel,
jsme v mozku zjistili stevn motolice a vyhubili je. Pedepsali
jsme chelaci EDTA a jeho enu jsem varovala ped nesterilnm
mlnmi vrobky. Objevili jsme shigelly, kter jsme okamit
vyhubili zapperem. Po tyech dnech u vyslovil prvn
smysluplnou vtu. Dokzal se soustedit na to, o em si s nm a
jeho enou povdm. Za dal dva dny si zaal st v novinch,
co jeho enu pln okovalo. Po dalch tech dnech dokzal
konverzovat krtkmi vtami, del zatm jet komolil.
Pedepsali jsme mu ornithin (4 kapsle) a kozlk (6 kapsl)
239

ped spanm. Zlepilo mu to podstatn spnek, a byla to

leva i pro ty, kte se o nj starali. Ve dne pak byl mn
nervzni. Jeho stav se sice pozdji nkolikrt zhoril v dsledku
reinfekc, ale jeho ena byla rozhodnuta mu pomoci.
Demence a ztrta pamti

Pam se zhoruje s vkem, ale nen to vinou strnut. Existuje hodn

devadestiletch a stoletch, s dobrou pamt a istou mysl. To dokazuje,
e vk u demence nen rozhodujcm faktorem. Pro se nkterm lidem tak
brzy zhor pam? Je mon snen psychickch schopnost zabrnit?
Pravdpodobn ano. Poznte to, a se vm zlep pam na telefonn sla,
kter jste si nemohli zapamatovat, ani byste si je zapisovali slici po
slici. slice vm v mozku opt budou tvoit skupiny a budete si moci
opt zapsat sla najednou. Znmkou toho, e se pam zlepuje, bude i
psan. Kostrbat, kiv psmena a nesouvisl slova budou zas rovn a
hledn. Budete si znovu pamatovat, co se stalo verej den a budete si o
tom moci povdat s pteli.
Demence u starch lid nen tak sloit zleitost, jak si lid vtinou
mysl. I kdy kvalita krevnho obhu a krevn tlak jist hraj svou roli,
toxick ltky maj vt vliv. Ve vym vku psob silnji, ne v mld.
Tat kontaminovan voda a strava, kter vm ve st zpsob dezorientaci,
u vs zamlada vyvolala nanejv bolest bicha.

Hlavn problm je v detoxikanch schopnostech jater. Jtra

tak strnou, a mon, e jsou jedinm orgnem, kter strne
doopravdy. Jejich stav zjevn ovlivuje dlku lidskho ivota.
Nebude rozumnj, pestat jim servrovat" jedy, kter jim
kod?
Kdy jtra nesta detoxikovat jedy, mohou cirkulovat v celm tle a
kodit rznm orgnm. lovk pak m pocit dezorientace, je zmaten a
ztrc pam.
V prvn rad je nutn dt do podku jtra, aby mohla sprvn vykonvat svou funkci. Tlo (a zvl mozek) je toti pln toxickch ltek,
kter naruuj jeho funkce. Star lovk pak m naruenou rovnovhu

240

a mus chodit o holi. Tlo je ochabl, neme si nic zapamatovat, oslovuje lidi patnmi jmny, tko hled slova a mluv sm pro sebe, aby si
pomohl, kdy o nem peml. Trp tesem, m vratkou chzi, ztrc
na vze, hrb se a neme se soustedit.

Vechny tyto prvodn znaky demence me lovk potlait

tm, e se zbav bnch toxin, s nimi u jsme se seznmili.
Nejvt pozornost pat potravinovm plsnm. Tyto plsn zpsobuj krvcen do mozku. Upravte si proto jdelnek, nechte si opravit
chrup a vyistte domcnost.
Je jasn, e star lovk u vtinou tchto krok nen schopen.
Pokud m nkdo z vaich blzkch pznaky strnut a chce spolupracovat, mete mu upmn slbit podstatn zlepen stavu. Pi pemlouvan ale muste bt trpliv. Nkomu se toti me zdt, e prodlouit
si ivot a bt ilej zase tolik nestoj za to, aby si odpral pit kvy i
kouen. Na druhou stranu se jim me lbit, e budou potebovat mn
lk, budou se moci nasthovat do vlastnho bytu nebo pinejmenm,
e nebudou muset pouvat hl.

Walter Heffern (64) navtvoval rzn neurology, ale dn lba

nepomhala. Zdlo se, e trp demenc jako jeho matka, ovem v
mnohem mladm veku. Nebyl schopen vst jednoduchou
konverzaci, neustle mluvil o tom, e vyhrl penze, vhav chodil
a aby dokonil jakoukoli innost, nesml ho pi n nikdo ani
trochu ruit. Vyadoval intenzvn dohled. V mozku jsem nalezla
larvy krkavek (ve velkm mozku, kde probh mylen). Ml
tak acanthocephala, dipetalonema, mavky (Entamoeba
histolytica) a fischoedrius - to ve v sti mozku uren k
mylen. Cel ivot pracoval v drbestv. Jeho matka se
pravdpodobn nakazila stejnmi parazity. Jejich ivotn styl
vedl k tomu, e mli v tle mnoh rozpoutdla a jin kodliv
ltky. Walterovi neustle zvonilo v uch, co mu inilo pote,
protoe kvli tomu i patn slyel. Doma pouvali zmkova
vody, kter byl bohatm zdrojem hlinku. Chovali i psy. Byl to
skoro zzrak, e na tom nebyli jet h.

241

Prodlute si ivot
Touto kapitolou chci vyjdit ctu, kterou si zaslou Jimmy, Nazy,
Michele, Suzanne, Marlena a vichni ostatn, je se tak dobe starali
o Mary Austin, zesnulou v poehnanm vku devadesti sedmi let.
Pravda, vichni jednou musme zemt, ale pro umrat pedasn?
Pokud se nkdo me dot sta nebo dokonce vce let, pak je asi tohle
sprvn dlka lidskho ivota - ne njakch edest i sedmdest let.
Nkte vdci se domnvaj, e by se lovk ml dovat piblin sto
tyiceti. N ivot je tedy asi hodn zkrcen. Pina vtinou tkv v
selhn nkterho orgnu. Na nm zas zvis funkce dalch orgn, a
proto pak zanou selhvat i ony. Kdy nakonec pestane fungovat
mozek, vtinou do pti minut nastv smrt.
Kdybychom vdli u dopedu, kter orgn by mohl selhat, mohli
bychom mu vas pomoci a pedejt kolapsu celho tla. Nkdy se d
pomrn snadno odhadnout, o kter se jedn, ale nevme, jestli je to
ten prav, na samm zatku etzce. Ped smrt se me ztratit chu k
jdlu, ztrt chuti k jdlu pedchzet zlomenina kyle, a ta me bt
zpsobena pdem kvli zvrati. Zvra me bt dsledkem poruchy
krevnho tlaku nebo nerovnovhou v krevnm cukru. Na plnm zatku
pak mohla bt chipka" i prost zubask zkrok". Ve vtin ppad nemme anci zjistit, co odstartovalo cel ten fatln proces.

Strava
Pokud v zestrl znm i pbuzn ije v domov dchodc,
mete se ho snait pemluvit, aby se snail jst lep stravu, ne ostatn.
Hodn by mu to pomohlo. Ml by pestat pt kvu, ledov aj a sycen
npoje. Recepty v tto knize by ho mohly osvobodit od nkterch lk,
kter dnes mon mus uvat.
Doporuenhodn je sterilizovan mlko nebo hork voda se lehakou, medem a skoic. Tyto npoje lovka ist od rozpoutdel,
kyseliny avelov a kofeinu.
Nen pravda, e lovk ve st u mlko nepotebuje". m jsme
star, tm vce potebujeme vpnku. Mlko obsahuje organickou formu
vpnku cheltovanho kyselinou mlnou, a m v sob tuk podporu242

jc jeho vstebvn. Smetana tak podporuje jeho absorpci. V mlce,

kter pijete, by nemlo bt mn ne 2 % tuku. Tuk je pro absorpci
vpnku nezbytn.
V pokroilm vku je stle nebezpenj uvat vt mnostv
kalciovch tablet a jinch ppravk s kalciem. aludek u nemv
dostatek kyseliny k jeho rozputn. Vpnk se pak dostv do stev a
naruuje jejich sprvnou funkci a kyselost. U jdla si na rozdl od tablet
na dvkovn nemuste dvat pozor. dn star lovk jist nevypije
vce ne jeden hrnek mlka najednou. To zhruba odpovd dvce 250
mg vpnku.
Pi trven mlka mus nejdve dojt k jeho sraen psobenm
aludench kyselch v. Pokud nen v aludku dostatek kyselin,
nenatrven mlko se dostane a do stev, kde psob pote. Kdy si
sta lid stuj, e jim mlko zpsobuje plynatost i jin zavac
pote, musme jim naslouchat.
Lpe je vdy strveno mlko tepl a hork, kter podpo aluden innost. Hork mlko se skoic m dva koly: stimuluje tvorbu
aludench kyselin, dleitch pro jeho strven a skoice podporuje
funkci inzulnu. Kdy pijete hork mlko s medem, je to vivn a
nepotebujete dn dal sladidla. Kad jdlo by mlo obsahovat
njakou kyselou sloku napomhajc sren mlka. Nemus to bt
pmo do nj, sta, kdy je nkde v jdle.
Do nkterch jdel mete pidat citrnovou vu nebo ocet, ale
nejspolehlivj je dt jednu lci do sklenice vody a pidat lci rnedu.
Voda pak je sladkokysel a pi jdle jist pijde vhod. Na stole by
nemla chybt erstv citrnov va nebo bl destilovan ocet a
med. V ppad, e zmnn dv psady nemaj dostaten inek, je
dal uitenou kyselinou prkov vitamin C (sta 1/4 liky).
Zvyk pidvat k jdlu citrn s medem me starmu lovku klidn
pidat nkolik let (zdravho) ivota. Kyselina pidan k obdu i veei
(rno m aludek nejvt tvorbu kyselin) podstatn zlepuje trven a
pomh rozpustit vpnk, hok, elezo, zinek, magnzium a ostatn
minerly obsaen v jdle tak, aby mohly bt vstebny.
Zvyk pt k jdlu vodu s octem a medem proslavil Dr. Jarvis ve sv
knize Folk Medicine (Lidov medicna) nkdy okolo roku 1960.
Doporuoval jablen ocet, nebo obsahuje hodn draslku. Za jeho
243

dn se jet dlal ocet ze zdravch jablek, dnes u ale jsou ve vtin

oct plsn. Vdci dkladn zkoumali toxin patulin z plesni-vch
jablek. Tento toxin je pak obsaen i v jablenm octu, stejn tak, jako
v jablen v a koncentrtech, kter se z n dlaj. Jet jsem
nezkouela, jestli se patulin d tak neutralizovat vitaminem C.
Musme tedy pouvat vhradn destilovan ocet, pestoe tak pijdeme o zmnn draslk, aroma a pitalivost. Rzn chuti meme
doshnout uvnm rznch druh medu.
Ale ani med nen bez chyby. Obvykle v nm je nmelov toxin
(ergotin). Ten vak mete snadno detoxikovat vitaminem C, kter do
medu pidte hned pot, kdy ho pinesete dom z obchodu. Vitamin
tak m dostat asu na to, aby se s toxinem vyrovnal".
Pokud star lovk mlko dve nesnel, zante s npojem z octu
a medu i z citrnu a medu. Bute trpliv a snate se, aby jej akceptoval. Pak mu zkuste dt jen 1/4 hrnku mlka (rno). Mnostv pak
postupn zvyujte, ale jen pomalu, jak to dovol trven. Mlko samozejm mus bt steriln.
Pokud mlko steriln nen, pouh oht jen jet zv mnostv v
nm obsaench bakteri. Sterilitou si muste bt vdy naprosto jisti.
erstv mlko proto svaujte vdy sami. Zaht tsn pod bod varu
nm nesta. Mlko mus vzkypt a piblin deset sekund vt. K
vaen pouvejte nekovovou ndobu (sklo) o objemu 1 - 2 litry.
Sundejte z mlka kraloup, nechte ho vychladnout a ulote do chladniky. Takto pevaen mlko pak mete zanst i pbuznm i blzkm do domova dchodc.
Trvanliv mlko v krabicovm balen se nemus uchovvat v lednici a je i bez pevaovn vdy steriln.
Jakmile se tlo setk s vivnou potravinou, kter mu nein pote,
poaduje j vce. Star lovk, o kterho peujete, mlko pijme a
bude pt i bez pemlouvn, pokud bude v podku a steriln. Jestlie
je odmt, muste zjistit v em je problm, a ten njak uspokojiv
vyeit. Nejde snad o chu i zvyk, ale o stravitelnost a nezvadnost.
Kdy bude star lovk pt ti hrnky mlka (podmsl, syrovtky)
denn a k tomu jet ti sklenice vody, nebude mt chu na kvu, aj a
jin npoje, kter mu kod.

244

Kad z ns mus na nco zemt. Avak nemus to bt prv

mozkov mrtvice, infarkt nebo rakovina. Zjistte, co vaemu znmmu
starmu lovku dl nejvt problm a snate se mu s nm pomoci.
Mezi nejastj vci, kter trp zestrl lidi, pat patn pam,
inkontinence, trvic pote, cukrovka, tes, nava, pocit chladu,
citlivost na hluk, ztrta ichu a chuti, zhoren sluchu, nespavost a
onemocnn srdce a ledvin.

Dostatek kyslku
Ztrta pamti, pote s komunikac, demence, nazvn vc nepravmi jmny a povdn nesmysl pat k mozkovm poruchm. Mozek
prost nem dostatek kyslku a ivin, aby mohl fungovat sprvn. Je
to, jako kdy mte tm vybit baterie v kalkulace - bude ukazovat
chybn vsledky (ani by vm to njak naznaila). Nedostaten okyslien mozku je hlavn pina zhorujc se pamti, pot pi volb
sprvnch slov, mchn slov dohromady a neschopnosti tvoit souvisl
vty. Mete zkusit pout kyslkov inhaltor. Modern zazen jsou
jednoduch a cenov dostupn. Pokud nkolik hodin inhalace kyslku
pome, znamen to, e se problm podailo vyeit.

Jak zvit okyslien mozku?

1. Rozenm cv.
2. Zvenm tlaku krve proudc v cvnm systmu.
3. Zvenm koncentrace kyslku ve vzduchu - mn oxidu uhliitho, cigaretovho koue a vfukovch plyn. To ve, spolen s netsnostmi v plynovm potrub, sniuje obsah kyslku
v dom.
4. Zvenm hladiny hemoglobinu v krvi. Vylenm anmie a zvenm hladiny eleza v krvi.
5. Snenm kyselosti tla, aby se zvila rozpustnost kyslku v
krvi.
6. pravou srden innosti a nepravidelnho pulsu.

245

NIACIN
Cvy lze rozit podvnm niacinu. Uv se rno po probuzen hned pot kdy lovk postav nohy na podlahu u postele. Pipravte si
na non stolek tabletky a vodu. Nemla by bt studen. Pit vody ve
vzpmen poloze hned po probuzen povzbud peristaltiku stev a
podpo nsledn vyprzdnn. Je dobr ut 250 mg tabletu niacinu s
prodlouenm inkem.
U starch se mohou objevit nkter vedlej pznaky. Po nbhu
inku niacinu lovku me mrn zervenat obliej a krk. Nen to
vak na zvadu, protoe se souasn dostav i pocit tepla.
Nbh je intenzivnj, kdy se lovk napije hork nebo kysel
tekutiny, nebo tak vitamin C. Studen npoj ho zpomal. Rozen
cv psobenm niacinu vydr jen nkolik hodin. Pokud uvidte, e m
dobr inek, mete brt i nkolik tablet denn. S uvnm niacinu
mete experimentovat, dokud nenajdete sprvn dvkovn. V pimenm mnostv je nekodn. Dvejte tak pozor, aby tablety nebyly
pro starho lovka pli velk. Pokud m pote s polyknm, muste
je rozlmat na kousky. Dvejte vak pozor, aby kousky nemly hrany,
kter mohou pokrabat krk.
K rozen cv je mon pout i hloh. Roziuje cvy, zejmna v
blzkosti srdce. Pozorn ale sledujte jeho inky na krevn tlak.
Potravinov plsn (zvl nmel) maj pln opan efekt. Zpsobuj zen cv a tm i snen psun kyslku. Nmel je bnm
zneitnm v obilninch. Je vhodn vyhnout se zejmna itnmu
peivu. Vno a ostatn alkoholick npoje nejsou dobr volba, jeliko
jsou kontaminovny nejen nmelem, ale bv v nich i aflatoxin. Zen
cv v mozku pak me vst a k mozkov mrtvici.
Jestlie se znenadn objev pznaky demence, je vhodn ut 100
mg tabletu niacinu s okamitm inkem.
PECHODN ISCHEMICK ZCHVAT A PURPURA
Nkdy je lovk na hrozc atak mozkov mrtvice upozornn doasnou ztrtou zraku nebo tm, e vid hvzdiky" nebo jin obrazce. Jde
o tzv. pechodn ischemick zchvat. V tomto ppad je nutn ihned
ut 100 mg niacinu, 1 g vitaminu C a B-komplex pesn v uvedenm
poad.
246

Ischemick zchvat zpsobuj spasmy (kee) mozkovch cv. Jestlie nkde praskne mal cvka, me zstat urit oblast mozku bez
kyslku a ivin, a to vede k mozkov mrtvici.
Spasmy pravdpodobn zpsobuj toxiny vyluovan nktermi
plsnmi (nap. z hndho cukru). K detoxikaci tchto toxin pouvejte vitamin C.
Purpura jsou fialov skvrny na rukou a nohou, kter se podobaj
modinm. Vyvolvaj je irokov plsn. Jejich toxiny oslabuj cvn
stnu a cva pak me snadno prasknout.
Pokud m lovk purpuru nebo se projev ischemick zchvat,
muste vyptrat zdroj plsn, kter tyto pote zpsobuj. Hledejte hlavn
ve sladidlech.
KREVN TLAK
Pli nzk krevn tlak musme zvit. Krevn tlak pod 110 (systolick) sice lovka me uchrnit ped mrtvic, ale zhoruje kvalitu
ivota. Vtinou ho vyvolaj jedovat ltky v potrav. Pinou ale
me bt i nedostatek soli. Pokud nadledvinky patn hospoda a se
sol neet, unik z tla s mo pli mnoho sodku, co vede k snen
jeho hladiny v krvi a nslednmu poklesu krevnho tlaku. Funkci
nadledvinek je mono zlepit pomoc ledvinov bylinn kry.
Ledvinov byliny v polovinch dvkch (1/2 hrnku msto plnho)
mohou bt uvny kadodenn po dobu t tdn, a pot obden libovoln dlouho. Bylinn aje udrte steriln pevaovnm. Star lovk
jist zaznamen zlepen stavu, kter mu pinesou ledvinov byliny.
as od asu byliny obmujte. Maj tak diuretick inek - podporuj
vyluovn moi. Proto je teba se pipravit a pout inkontinenn
vloky. Unik moi bhem lby vak mete povaovat za pozitivn.
Zven systolickho tlaku na 115 podstatn zlep mozkov funkce.
Nesnate se ale zvit tlak na 120. Jen byste zvil ohroen mozkovou
mrtvic, ani by dolo k njakmu dalmu zlepen. K men krevnho tlaku pouvejte elektronick pstroje, nejlpe s manetou na prst.
Maneta na pai me bt pinou praskn cv. Nejlep jsou pstroje
nevyadujc dn nastaven, s automatickm nastavovnm ptlaku
v manet.

247

ISTOTA OVZDU
Snate se upravit kvalitu vzduchu omezenm zneitn. Zjistte
zdroje oxidu uhliitho, oxidu uhelnatho (nap. vpary ze zapalovacho plamnku sporku nebo karmy, vpar z pilehl gare i smogu
z blzk dlnice), arznu (z pesticid), PVC (z novch zclon i podlahy), formaldehydu z novho obleen, azbestu, freon, skelnho prachu nebo chlru z vody. Nkter z tchto ltek jen vytlauj kyslk,
nkter jsou pro plce a cel tlo toxick. istte vzduch podle dle
uvedench princip.
Pozornost vnujte zejmna chlru, kter se do vzduchu me dostvat pi sprchovn. Ke spre je proto potebn namontovat uhlkov
filtr. Poite si takov, u nj jsou snadno vymniteln vloky. Zapisujte si datum, kdy se filtr mus vymnit.
Mnostv chlru uvolnnho pi umvn rukou a oblieje chlrovanou vodou me u maniodepresivnho psychotika vst k manick epizod. U takovch ppad nikdy nenechvejte nap. SAVO pod kuchyskm dezem, ale v plastovm sku na dobe vtranm mst, teba
na balkn. Nemli byste tyto ppravky pouvat, kdy je v mstnosti
ptomen star lovk a u vbec byste v nich nemli prt. Snate se
pouvat ppravky bez chlru.
Nezamoujte vzduch erstvmi kvtinami nebo osvovai", me
to zpsobit nval zvrati. Filtry v pokojov klimatizaci mohou mt filtr
ze skelnch vlken! Dm je pak pln drobounkch sklennch stic,
kter vichni vdechujete. Tlo pak z tchto steek vytv tumory,
aby zabrnilo jejich putovn tknmi. Takov filtry muste nahradit
pnovmi vlokami, kter jsou omyvateln.
Problmy se zneitnm vzduchem ale nikdy dn filtr nevye.
Muste odstranit zdroje zneitn. Zbavte vzduch v domcnosti vech
vn, i kdy je lid maj rdi. Pesvdte je, e dlte dobrou vc. Plce
toti vn povauj za toxiny. Sna se je vykalat a stejn tak se je
tlo sna vylouit ledvinami. Jde pedevm o voavky, navonn
ltky, mdla, ampony a ppravky na holen. Kdy vejdete se
zavzanma oima do koupelny a poznte, e jste v koupeln, znamen
to, e vzduch nen ist. Zneitn vzduch z koupelny se do
celho bytu. Lid uvajc voavky by je mli aplikovat mimo obytn
prostor.

248

ANEMIE
Kyslk se do mozku dostv prostednictvm malch pene,
jim kme erven krvinky. Tato tlska maj tvar z obou stran
promknutho disku, kter umouje navzn vtho mnostv
kyslkovch molekul, ne kdyby to byla koule. Aby se v krvince
vytvoil zmnn dlek, mus tlo mt dostatek vitaminu B12.
Nedostatek vitaminu B12 vede k snen penosu kyslku a dochz k
takzvan pernicizn anmii. Zmna tvaru ervench krvinek se
projev zvenm jejich stednho bunnho objemu (MCV). Sprvn
objem erven krvinky in cca 90 krychlovch mikron, avak mnoho
starch lid m MCV vy ne 100!
Zjistila jsem, e pernicizn anmie souvis s nkazou krkavkami.
Je proto nutn pout frekvenn genertor nebo zapper (408 kHz).
Zdrojem nkazy krkavkami jsou vtinou domc zvata. Jakmile se
jednou nakazte, mal ervci u tlo neopust. K nkaze me dojt u
v mld. Dodvejte tlu dostatek vitaminu B12. Tm hodn pomete
pi tvorb ervench krvinek kostn deni.
Co dlaj krkavky s vitaminem B12? Vitamin B12 m pkn rovou barvu. krkavky, kter ho pohlcuj, se zbarv do rova. Klinicky
se nedostatek vitaminu B12 l injekcemi. Lep je vak pravideln
2x tdn hubit krkavky pomoc zapperu a uvat vitaminov tablety.
Pokud lovk dostv injekce vitaminu B12, je nutn zajistit, aby k desinfekci pokoky nebyl uvn izopropylalkohol. Mete pout vodku
nebo 70% lh, kter si k lkai pinesete. Stopy kodlivch rozpoutdel
ovem mohou bt obsaeny i v samotn injekci.
Znme jet i dal druhy anmi. Nzk poet ervench krvinek je
asto zapinn nedostatkem eleza.

Vtina bnch anmi je spojena tak s nkazou

mchovcem.
Muste dvakrt tdn hubit krkavky a Ancylostoma. Pokud nejde o
situaci ohroujc ivot, je nemoudr uvat elezo v pilulkch (i kdy se
tm zv mnostv hemoglobinu). Je lep se msto toho zbavit malch
breberek", kter zpsobuj mikroskopick krvcen. elezo ve form
pilulek je snadno dostupn kodlivm bakterim, kter je tak vyu249

vaj. Po umyt rukou pouvejte k vyitn neht, za nimi se

mohou skrt vajka krkavek a mchovc, lh. Pokud to jde, zbavte
se domcch zvat, anebo je denn zbavujte parazit.
K tomu, aby hladina hemoglobinu v krvi opt stoupla na normln
rove, je nezbytn velmi vivn strava. Nejbohatm zdrojem eleza
a dalch minerl dleitch pro krvetvorbu jsou vejce a maso..Nepostrdte jen je, ale tak B6 a dal vitaminy. Je dobr uvat B-komplex. Jako zdroj eleza radji vynechejte melasu, kter me obsahovat
plsov toxiny. Toxiny z plsn sice mete detoxikovat vitaminem C
stejn, jako u medu. S melasou jsem ale dosud neprovedla dost zkouek
na obsah rozpoutdel, a proto nedoporuuji riskovat jej konzumaci.
Kdysi dvno, kdy byly vivn hodnoty melasy objeveny, byla jej
vroba zleitost malch podnik, kter postupovaly velmi peliv.
Nyn jsou v melase ve vtin ppad plsn zpsobujc destrukci
krevnch destiek, vnitn krvcen a snen imunity.
KYSELOST
Kyslk se mus v plicch navzat na hemoglobin a pozdji proniknout
do bunk, napklad v mozku. Pesun kyslku v tle umouj rozdly
v kyselosti jednotlivch tkn a jejich soust. Kyselost pedstavuje
jaksi blokovac prvek, kter v systmu rozhoduje, zda se na hemoglobin m i nem navzat kyslk. m kyselej prosted, tm mn
kyslku se nave. V plicch by proto kyselost mla bt co nejni.
Nkdy je pli kysel cel tlo. Trp tm pedevm diabetici, astmatici a lid s artritidou. Pi trven by kyseliny z krve mly pechzet
do aludku. Pokud k tomu nedochz, mly by odchzet z tla s mo.
Kdy vak ledviny sprvn nepracuj (jsou ucpan krystalky a trp
nedodrovnm pitnho reimu), kyselost v tle se zvyuje. Celkovou
kyselost tla zjistte, kdy si zmte pH rann moi - nemlo by bt
ni ne 5,5. Kdy je kyselost tla pli vysok, je nutno pt vce vody,
aby se ledvinm pomohlo s vyluovnm kyselin. Je tak potebn pijmat dostatek minerl, kter maj neutralizan funkci (hlavn vpnk
a hok).

250

MINERLY
Dostaten pjem tekutin je u starch lid asto velk problm.
Nkdy jednodue pt nechtj. Vpnk by ml bt dodvn v mlce a
hok v podob tablet. Pokud lovk neme spolknout tablety, je
mon pout oxid horenat v prku. Mete pidat 1/8 liky do obilovin, do polvky, duenho masa nebo teba do pudinku. Hok se
tm nezni tak jako nkter vitaminy. Mete jej po trokch pidat
kamkoli, kde nebude ctit. Povimnete si, jak uklidnn se pi pozvoln
aplikaci hoku dostav, a jak se lovku okamit zlep spnek. Kdy
vm nechutn voda, me jt o reakci tla na chlr a dal toxiny, kter
jsou v n obsaeny. V tomto ppad muste vodu filtrovat pes aktivn
uhlk. Nejlep jsou plastov konvice s filtrem pmo ve vku. Filtr by
se ml jednou tdne sterilizovat tak, e do konvice nalijete hrnek vody
se likou lihu a otote ji dnem vzhru, aby se voda s lihem dostala
do filtru, a nechte lh 15 minut psobit. Pak filtr proplchnete dvma
plnmi konvicemi vody.
Hodn tak zle na teplot vody. Do vody si nikdy nedvejte led.
Nejlep je zalt vodou citrnovou vu nebo ocet (na ocet pozor pi
kandid! Pozn. pekl.) oslazen likou medu. Tm se zv jak ze,
tak i chu k jdlu.
Sprvn okyslien krev m svtle ervenou barvu. Odkyslien je
tmav. Kvalitu okyslien snadno zjist lka pecializovan na chelaci.
CHELACE
Chelace je inn zpsob jak zlepit okysliovn krve. Dleit
vak je, provdt postup pozvolna. Aplikaci je nutn rozloit nejmn
na dv hodiny, zejmna kdy je pouvn ethylen-diamin-tetraacett
(EDTA) k odstrann tkch kov. Prodiskutujte to s lkaem. Tdn
provdn chelace mohou star lidi zbavit spousty problm, na n
jin lba nesta.
Dky zdravotnm pojiovnm (nejen v USA), kter nehodlaj krt
vdaje, a tak dezinformovanm lkam, m tato kra k prodlouen
ivota patnou reklamu. Klinit lkai, kte si vtinou ani nenali as
k ovovn pozitivnch ink chelace nebo ji dokonce vnmaj jako
jakousi konkurenci k vlastnm lebnm metodm, k n zaujmaj nega251

tivn postoj. Sta lid by vak nemli trpt nsledky zvrcen zdravotn
politiky. Zjistte si o chelaci vechno sami. Nejlep bude promluvit
si s lidmi, kte chelaci podstoupili.
PULS
V pulsu se odr innost srdce. Pomal puls me vst k charakteristickm mozkovm pznakm a nav. Pinou jsou nezdka lky
k snen vysokho pulsu. tte proto pozorn pbalov letky u vech
lk a rate se s lkaem. Vtinou jde o beta bloktory", kter tlukot
srdce zmruj a vyrovnvaj. Tyto lky lze vtinou nahradit jinmi.
Mn ne 60 der za minutu vede k potm. U mladho lovka
lze nzk puls povaovat za pzniv (pokud nejde o inek lku i
drogy), u starch lid je to vak znmkou patn funkce srdce.
Srdce je orgn rozdlen na tyi po ad pulsujc komory. Je to
jako jakoby vz thlo tyspe. Nepojede prv dobe, pokud vichni
tyi kon nepothnou souasn a rovnomrn. Pak je teba zpomalit,
aby se kon shodli a thli souasn a rovnomrn.
Srdce, kter tepe i stokrt za minutu, a to u starch lid nen nijak
vjimen, me tlouct nerovnomrn, a pitom vynechat teba kad
tvrt der. To pak vede k velkmu nedostatku kyslku v tle. Je to jako
kdy auto se tyvlcovm motorem jede jen na ti vlce. Beta bloktory sice maj nkter nedouc vedlej inky, ale nejvy prioritou
zde je pravideln tlukot srdce. Pozdji, jakmile se stav zlep, bude
srdce bt pravideln i bez lk. Mezitm je vak stle potebn sledovat
puls. Star lovk je v nebezpe vdy, jakmile puls klesne pod 60.
PRO ZDRAV SRDCE
Prvnm krokem k zdokonalen stavu je pestat pt npoje s kofeinem a zniit parazity a bakterie. U tm mete bhem nkolika dn
dostat puls ze 120 na 80 der. Pak u nebudete potebovat lky. Dvky
medikament je naped nutn snit na polovinu (neekejte na souhlas
lkae, protoe u druh den by puls mohl klesnout pod 60 der).
Srdce napad mnoho bnch bakteri, obzvlt zlat stafylokok.
Nicmn jejich nejvt nahromadn bude v elisti pod zuby nebo v
njak kavit po vytrenm zubu. Vechny bakterie mete vyhubit v
jedinm dni, navc bez jakchkoli vedlejch ink. Neriskujte pe252

dvkovn lky, jakmile je tlukot srdce pravideln a klesne pod 100

deru za minutu, snite dvky lk. Kdy je puls pravideln a poklesne
pod 80 der, pestate lky pouvat pln. nava se vytrat a mozek
bude fungovat lpe.
Zrychlen puls lze snit i zvyovnm hladiny tlesnho draslku.
Snate se jst potraviny bohat na draslk. Kontrolu nad hospodaenm
s draslkem maj nadledvinky, a proto je nutn dt je do podku.
Nadledvinky mme pmo na horn stran ledvin, v nich se z tla
vyluuje vtina toxickch ltek. Nadledvinky jsou s ledvinami v tsnm spojen, a oba orgny proto bvaj napadny stejnmi bakteriemi
a kontaminovny stejnmi toxiny i tkmi kovy. Znovu zdrazuji
nutnou vmnu amalgmovch zubnch plomb za kompozitov, nenosit kovov perky, nepouvat kovov ndob a pbory a zbyten se
nedotkat kovovch pedmt.
Nadledvinkm pomh nsledujcch pt doplk (kadodenn
minimln dvky)
1. VITAMIN C. Dejte ho trochu do vech jdel, jim nekod trocha
kyselosti nebo jeho kyselou chu potla.
1. KYSELINA PANTOTHENOV (500 mg)
2. VITAMIN B6 (250-500 mg)
3. KYSELINA LISTOV (800 mg)
4. VITAMIN B2 (150 mg).
Kdy nkdo neme polykat tablety a pilulky, dejte tdenn dvku
lk do pevnho igelitovho sku, roztlute tablety kladivem a nakonec najemno rozdrte teba vlcovnm velkou zavaovac sklenic.
Kad den smchejte tetinu dobe promsenho prku s medem na
pastu. Sta lid budou pijmat lky tmto zpsobem mnohem radji
ne tablety. Nezapomete je ale upozornit, e pi jejich uvn budou
mt syt lutou mo.
Kdy se star lovk zbav mozkovch problm, nezapomete ho
ujistit v tom, e je to pedevm vsledek jeho vlastnho snaen.
Dlejte si v prbhu lby poznmky. Kadho lovka pot, kdy si
uvdom, e je pro nkoho dleit. Zlepen stavu nen pouze krokem
253

k jeho dalmu zlepovn, je teba z nj mt radost a pln si ho

uvdomovat, a prv to mue bt pro starho lovka obtn. Lba
chelac me pinst podstatn zlepen nlady, pliv ivotn energie,
zlepenou chu k jdlu a schopnosti komunikace.
Nen to dn legrace. Vichni sta lid tou po lehk chzi, smchu a setknch s pteli. Na druhou stranu vak hovo o smrti, protoe
tu, e u nen daleko, a pemlej jak ji oddlit. Neodvauj se o tom
mluvit s blinmi, protoe vd, e by jim tm psobili bolest. Mluvte
s nimi proto jen o kladnch aspektech strnut.

Inkontinence
Inkontinence (neschopnost udret moc i stolici) suuje vtinu starch lid. eny s n zanaj mt problmy mnohem dve ne mui, a
to vtinou po porodu. Naas pome chirurgick zkrcen sval, kter
dr moov mch v pozici, ale chirurg by ml kadou enu upozornit na fakt, e jde o pravu opravdu jen doasnou. Ale skutenost,
e nen schopna ubhnout nkolik metr nebo si kchnout, ani by se
pitom uvolnilo nco moi, okuje enu natolik, e se bude snait udlat
cokoli, aby se tchto pot zbavila. Chirurg j pak vysvtl, e m jen
petaen zmnn svaly.
Prav dvod, pro je tento problm nemon chirurgicky natrvalo
odstranit, spov v ochablosti tchto sval. A v tomto stavu jsou hlavn
kvli napaden bakteriemi a nedostatku draslku (patn funkce nadledvinek). Jakmile jsou vechny bakterie vyhubeny (a hlavn Schistosoma
a krkavky, kter je penej) a tlu dodme draslk, je po potch.
Pote se doslova pes noc uprav a dve postien u nebude muset
nosit dn speciln vloky. Pak zle u jen na tom, zda byly bakterie znieny natrvalo a nebude dochzet k reinfekcm. Je potebn dbt
na sterilitu mlnch vrobk. Mlko mus projt desetisekundovm
varem a produkty, kter nemohou bt pevaeny, by mla z jdelnku
pln vykrtnout (nap. kyselou smetanu, obsahujc pli mnoho tyraminu, ne aby byla bezpen). Tyramin je pomrn toxick vedlej
produkt bakteri (vyskytuje se i ve zrajcm sru). Jakmile znite salmonely, shigelly a parazity, mete obrtit pozornost k nadledvinkm.
Je nutn zvit psun draslku v potrav. Dobrm zdrojem jsou banny,
254

salty z erstvho ovoce a peen brambory. Klinicky se draslk

pouv pi lb diuretiky. Nadmrn dvky draslku ale vedou k
zpomalen srden innosti.
Kdy u nkdo mus pouvat vloky pi inkontinenci, je dobr je
uvat jen ve dne. V noci nechte pokoku dchat. Je lep dt k posteli
nonk, protoe absorpn kalhotky vtinou obsahuj kodliv ltky,
kter by v noci pronikaly do ke. Absorpce se sn pi pouit kukuinho krobu. Kalhotky a vloky na inkontinenci by mly bt pouvny
co nejmn a je vhodn je vystlat ltkou nebo paprovm runkem.
Aby se usnadnil pesun na nonk, lovk by si neml na noc oblkat
pyama, ale krtkou non koili.
Genitlie a okol itnho otvoru je nutn denn omvat teplou vodou
a pot 5% alkoholem. nku po pouit vdy vyperte. Nic starho lovka nepot vce, ne kdy zjist, e se inkontinence zlepuje. Budete
ho mt na sv stran. Nezapomete se z spchu radovat s nm.

Pote s trvenm
K dalm potm, kter se vyskytuj u starch lid, pat plynatost
a hn. Radji nebudou chodit do kostela nebo za pteli, ne aby se
njak ztrapnili.
ROZMLOVN POTRAVY
Ve skutenosti zan trven u v stech, kde se mus dobe rozvkat kad sousto. Ppadn zubn protzy by mly bt pizpsobeny do
st tak, aby pi jdle nezpsobovaly bolest. Plast protzy nkdy me
bt toxick (me obsahovat i rtu). Toxick ltky unikajc z protzy
pak sniuj imunitu st, hrdla i aludku. Snen imunity v stech vede
k chronickm infekcm v hrdle. Pokud nkdo m zarudlou stn dutinu
a hrdlo, jde o infekci, i kdy pitom nekale a na nic si nestuje.
Huben bakteri zapperem zde nebude mt potebn efekt, protoe
pak opt velmi rychle dojde k reinfekci. Pedn je nutn vyhubit v protze sdlc bakterie, a to smenm v 70 % alkoholu.
Pak protzu otestujte na toxiny. Namote ji na nkolik hodin do
vody, potom oplchnete a znovu namote do ist vody. Zopakujte to,
aby bylo jasn, e toxiny pochzej z protzy a ne ze slin. Vodu

255

pouijte jako vzorek. Ptrejte hlavn po tkch kovech. Pokud je

protza toxick, nechte si udlat novou, nejlpe z bezbarvho
metakryltu.
Protzu byste mli kadou noc smet v desinfeknm roztoku,
kter v n zni vechny bakterie. Plast m pry, v nich se ukrvaj.
Pouijte 70% alkohol nebo istou vodku, v n bv a 50% etylalkoholu. Aby se alkohol neodpaoval, mjte ho ve sklenici s irokm
hrdlem a kryjte ji plastovm vkem. Protzu z n vytahujte zubnm
kartkem, kter pitom tak desinfikujete. K vyhuben vech bakteri
sta nkolik minut. Kupovan ppravky na protzy jsou mnohem
toxitj, ne alkohol. Nepouvejte je.
K itn zub nepouvejte zubn pasty, ale 1,7% roztok peroxidu
vodku. Zubn pasty obsahuj toxick ltky (cn, fluorid, stroncium) a
tak benzen. Viz itn zub. Pouvejte tak nylonov rybsk vlasec jako zubn nit, vdy ped vlastnm itnm.
Pokud star lovk protzu odmt nosit, muste mu pipravovat
mkkou stravu tak, aby ji aludek byl schopen zpracovat. aludek bv
u starch lid nejslabm lnkem trvicho procesu, protoe vtinou
maj mlo aludench kyselin.
ALUDEN KYSELINA
Tlo pomoc enzymu nazvanho anhydrza produkuje kyselinu
chlorovodkovou (HCl), kter se pak dostv z krve do aludku.
Nemme mnoho zpsob, jak stimulovat tento proces. Pomh napklad pit vody ped jdlem, ale to me starm lidem dlat pote. Dal
monost je kyselinu do aludku dodvat.
Zachzen s koncentrovanou HC1 je problematick, poproste lkrnka, aby vm pipravil 1% roztok HC1. Pi kadm hlavnm jdle si
pak dejte asi 10 kapek do vody a vypijte. Kyselina chlorovodkov je
k dostn i v tabletch (nap. Betain HC1), ale vtinou nem potebnou
koncentraci.
Nejlepm eenm je pout pi jdle citrn nebo ocet s medem rozmchan ve vod. Tento npoj sice neobsahuje kyselinu chlorovodkovou, ale citrnovou i octovou, tedy kyseliny, kter jsou v tle pln
metabolizovny a nezv jeho celkovou kyselost. Maj ale mnohem
men schopnost hubit bakterie a parazity. aludek se pi nedostatku
kyseliny chlorovodkov stv toitm salmonel a jinch bakteri,
256

co psob nemal pote (nejen) starm lidem. Salmonely mohou proniknout a hluboko do aludench stn, kde jsou chrnny ped antibiotiky i
aludenmi kyselinami a nemohou bt odplaveny s potravou, po usazen v
horn sti aludku mohou zpsobit ochabnut jcnovho svrae, a natrven
strava se pak vrac do jcnu (zejmna veer po ulehnut).
Kdy salmonely napadnou brnici v okol jcnovho svrae, brnice
ochabne, a to vede k brnin kle. Proto by lovk ml po jdle zstat sedt
na idli; sezen v kesle tla na aludek. Nekod mal prochzka, strava se
tak lpe usad. Trvenina klesne ne, kdy st nejrychleji trven potravy
opust aludek spodnm vvodem. Pokud se zde nachzej salmonely, nen
spodn st aludku dostaten inn a nesna se potravu protlait ven. K
urychlen procesu se pak uvaj rzn lky a ppravky (nap. Rennie).
Nejlep je bezproblmov trven, kter spust proces vyprzdnn.
K podpoe trven se pouvaj enzymov tablety. Ty vak nemus bt
bezpen, protoe nemohou bt sterilizovny. Naped to vyzkouejte
s pitm citrnov vy s medem pi jdle, to by mlo bt nejinnj.
Kdy lovk u jdla kale, je to znmka drdn brnice (brnin
kla). Pokud kael vyvol pit, pijte radji msto ped jdlem po malch
doucch bhem jdla.
SALMONELY A SHIGELLY
Infekce salmonelami me u starch lid vst k zvratm. Nemohou si jt
nakoupit, navtvit kostel, nkdy dokonce ani vyjt ped dm. Lky (nap.
Antivert) mohou tyto pote jen mrnit.
Tyto zvrat zpsobuj velmi toxick ltky produkovan salmonelami a
shigellami. Znme ti bn druhy salmonel: Salmonella enteridi, Salmonella
paratyphi a Salmonella typhimurium (386, 380 a 354 kHz), a ty je teba
vyhubit.
Navyknte si sterilizovat vechny mln vrobky, jinak budou trvalm
zdrojem reinfekce.
Nezapomnejte si tak oplachovat prsty a nehty v 10% alkoholu.
Salmonely a shigelly se asto vyskytnou v majonzch v lahdkch a
saltech v prodejnch s oberstvenm i potravinami. Po konzumaci takovch
jdel pro jistotu pouijte zapper. Tepl aludek pln jdla je pi

257

neutrlnm pH tm nejlep prosted k mnoen bakteri. Jako kdy dte

kvasnice, mouku a cukr do msy s teplou vodou. Sms do pl hodiny
nakyne a pekyp z ndoby.
Jakmile salmonely napadnou njak orgn, je tk se jich zbavit.
pln je mete zlikvidovat jen zapperem, ale jen v orgnech, ne ve
stevnm obsahu.
Shigelly, kter do tla proniknou s nesterilnmi mlnmi vrobky,
dvaj pednost spodn sti stev. Zavac pote hned po jdle pravdpodobn zpsobily salmonely. Kdy se ale pote objev a v noci,
budou to zejm shigelly, kter mezitm dosply na oblben msto ve
stevech.
Zavac pote mohou zpsobit i Campylobacter a Escherichia coli.
M stevn kra inkuje i proti nim. Mimo zavacch pot se tak zbavte i depres, zvrat, dezorientace a podrdnosti. Konzumace bakteri a jejich nsledn nien je ovem patn een. Muste se vyhnout
konzumaci nesterilnch potravin.
PR DLEITCH OTZEK
Zavac pote petrvvajc po vyhuben bakteri meme snadno
diagnostikovat pomoc nkolika otzek:
- Je stolice lut, i oranov, nebo velmi svtl, msto tmav
hnd, a do zelena? Pokud ano, schz v tenkm stevu lu.
- Projevuje se bolest bicha? Pinou mohou bt krkavky, motolice nebo jin paraziti.
- Dochz k zcp? Hromad se odpadn ltky, v nich se da bakterim.
- Projevuje se nadmn? Pinou je bakteriemi produkovan
plyn.
- Stolice v zchodov mse plave? Znamen to, e je leh ne
voda, a mus obsahovat tuk nebo z vt sti nestrvenou
potravu.

258

LU
Pi trven m naprosto nezastupitelnou roli lu, na n zle vstebvn tuk v lunku. Nevsteban tuk zstv ve stev, a protoe
je leh ne voda, stolice v mse plave. To by nemla, protoe je
zejm, e souasn nedochz ani k vstebvn vpnku, jeho
nedostatek tlo nsledn dopluje jeho uvolovnm z kost.
Pokud stolice pravideln plave nebo m oranov zbarven, je
nezbytn provst jatern kru kvli proitn luovodu. Tato kra je
naprosto bezpen a me ji podstoupit i lovk star 80 let. U velmi
starch lid plat nsledujc pravidla: pokud mono nejprve znite
vechny parazity pomoc zapperu. (Nemte-li ho k dispozici, uijte
pslun byliny.) Pak na ti a est tdn nasate ledvinovou kru s
polovinmi dvkami. Starm lidem musme s jatern krou pomoci.
U postele by mlo bt po ruce mt rezervn povleen, mete tak
pout paprov absorpn spodn prdlo. Potejte pak spolen
kamnky, kter se z jater uvoln.
Dbejte zejmna na hygienu pokoky. Tepl voda ukliduje a hoj.
Vedle boraxu a alkoholu pouvejte jen kukuin krob. Nepouvejte
bn mdla. krob zjemuje pokoku a nepsob tenm bolest, jako
mdlo. Prjmm meme zabrnit podvnm hok soli (sran horenat; epsomsk sl). Tlo pak velmi rychle vsteb magnzium, kter
nezstane ve stev, kde jinak absorbuje vodu a zpsobuje prjmy. To
je velmi dleit aspekt, protoe prjmy tlo dehydruj. Tentokrt se
pit vody jist nikdo brnit nebude. Proitn jater s sebou toti nese
ze a zvenou chu k jdlu. To nemus dlouho vydret. Do stedu se
mohou pesunout kamnky z okrajovch st jater, kde se seskup a
luovody zase zablokuj. Opakujte tedy jatern kru jednou msn,
dokud stolice opt nezsk tmavohnd zbarven a nepestane si hrt na
korkovou ztku.
Jatern kra je innj, kdy den po n zanete uvat kozlk lkask (valerinsk kapky), kter pedchz spasmm luovodu.
Dejte do 3/4 litru vody 60 g kozlku a 5 - 10 minut povate. Ochute
medem. Po nkolik dn pak kad tyi hodiny berte nkolik lic odvaru
naposled tsn ped spanm.

259

ZCPA
Pi zcp pouvejte radji byliny, ne syntetick lky (zvlt kdy
jste jet neodstranili jej pinu). Mnoha lidem pomh senesov lusk,
kra z kruiny nebo vestky. Zven konzumace vlkniny je sprvn,
ale hodn asto nepome. Pouvte-li otruby, mli byste do nich dt
vitamin C, a pak je pevait, protoe asto obsahuj plsn.
Bakterie ve stev jsou jednak pinou, ale tak dsledkem zcpy.
Zcpa zvyuje obsah bakteri ve stev, a to pak vede k jejmu vystupovn. Zcpu mete tm okamit odstranit pomoc zapperu. I kdy
pitom zahubte i nkter prospn bakterie, celkov vsledek je pozitivn.
ZBAVTE SE PROBLM
K udren zdrav, je nutn mt stolici dvakrt denn. Poprv by to
mlo bt rno. Sklenice nepli chladn vody, vypit jet v posteli, m
asn vliv na pohyb stev. Voda ale psob jen hned rno, po sndani
u se dan efekt nedostav. Povimnete si, jak bude lovk, kter se
tmto primitivnm zpsobem uvoln najednou pln energie. Sta lid by
toho mli vyut a vyjt si na rann prochzku.
Chze a proitn jater pomohou starm lidem nejvce.
Chze je stejn dleit, jako jdlo. Nesta vak chodit po byt nebo
jt nakupovat. Mli byste bt na erstvm vzduchu dost dlouho, nejmn pl hodiny, a chodit co nejrychleji mete.
HOSPODAEN S CUKRY
Cukrovka je u starch lid bn problm. Jestlie lovk u mus
uvat njak lky na zanajc cukrovku, ml by to brt jako vzvu k
zamezen dalmu zhorovn stavu. Nejde pitom o dnou chronickou poruchu metabolismu, ale pedevm o motolicemi zpsobenou
destrukci Langerhansovch ostrvk ve slinivce bin. Pilkal je tam
nahromadn metylalkohol. Muste vyhubit motolice a omezit pjem
metylalkoholu z potravin a npoj zpsobem, popsanm v oddle o
cukrovce.

260

Nepouvejte dn uml sladidla a nepijte nic, krom mlka, ist

vody a npoj pipravench podle receptur v tto knize. Lid se zanajc cukrovkou se tomuto reimu jist rdi podvol, protoe by je mla
motivovat skutenost, e v budoucnu nebudou muset strpt kadodenn
injekce inzulnu.

Diabetick dieta pro seniory

Kadodenn doplky: 4x denn 200 g chrmu, 1-2 tablety Bkomplex 50 a 1 g (1/4 ajov liky) vitaminu C.
SNDAN
Vybrejte z ne uvedench jdel a rzn je obmujte.
1. Dv vejce (ped rozklepnutm vejce dkladn omyjte a umyjte si
ruce), penin chlb bez zrn (ne toustov), mslo a lce
medu, 1 oloupan hruka se lehakou. Hrnek horkho mlka se
skoic.
2. Ovesn kae s 1/4 liky skoice a 1/8 liky vitaminu C. Ozdobit lehakou smchanou se sterilizovanm mlkem, pidat lci
medu a koleka bannu. Pl hrnku mlka, pl sklenice vody s
medem a octem i citrnem.
3. Peen brambory s dvma vejci (pouvejte jen mslo, olivov
olej nebo sdlo), hrnek horkho i studenho mlka, roztvrcen
pomeran (pedem umyt).
4. Tvaroh sterilizovan pevaenm v mlce, kousky oloupanho
ovoce, nepenin chlb bez zrna, 1 lce medu. 1 nektarinka
nebo kousek melounu. Hrnek horkho mlka. Voda s citrnovou
vou a medem.
5. Lvance s mslem a vejcem. Oloupan ovoce, hork mlko,
voda.
6. Oloupan a nakrjen ovoce se lehakou a lc medu, nepenin chleba s mslem, hrnek horkho mlka se skoic.
Nezapomnejte pidat do medu vitamin C. Ovoce je nutn oloupat a
zbavit vech kaz a mkkch mst. Mlko, smetana a mslo mus projt
sterilizac desetisekundovm pevaenm. Nepenin chlb bez zrna
maj v prodejnch zdrav vivy.
261

OBDY
lovk by ml vtinu denn dvky kalori pijmat uprosted dne.
Obd by tedy ml bt nkdy kolem poledne.
1. Zelen fazolky s bramborem, maso, zeln salt, voliteln: voda
s citrnem a medem, hrnek horkho mlka, voda.
Podle star bylinsk literatury obsahuj erstv zelen lusky
(zvlt kosk bob) ltku, kter diabetikm velmi prospv.
Muste ale dvat pozor, aby se fazolky pli nepevaily a neznehodnotili ji. Nepouvejte proto konzervovan fazole. Mraen
muste ped vaenm dobe proplchnout. Spolen s fazolemi
mete vait brambory (oloupan a zbaven vech kaz, protoe v tch jsou plsn a pesticidy). K ochucen vezmte cibuli a
oregano. Do omky dejte erstvou petrel. Petrel obsahuje
hodn hoku, draslku a moopudnch ltek. Maso by nikdy
nemlo bt nedovaen - kolem kost nikdy nesm zstat krev.
Konzervovan maso parazity neobsahuje, ale me obsahovat
umlou kouovou pchu (benzpyren) nebo dusinany. Tchto
ltek se muste vyvarovat, stejn jako glutamtu sodnho. Zel
v saltu by mlo bt jemn nasekan, aby bylo straviteln. Sladkosti se nechvaj nakonec. Protoe tkn diabetik neabsorbuj
cukr, daj si jej stle vc. Kdy cukrovka ustoup, toto nutkn
pozvolna pomine. Jako dezert nabdnte lci medu, kter uspokoj chu na sladk, ani by ohrozil regulaci krevnho cukru.
Med mete dat napklad do horkho mlka. Nedovaen zeleniny brn zvenmu uvolovn cukru rovn. Proto nevate
bramborovou kai. Do pitn vody byste mli vdy pidat petku
vitaminu C, citrnov vy a liku medu.
2. Chest, brambory, erstv salt, drbe, ovoce, voda s citrnem a
medem, hrnek horkho mlka.
Chest me bt erstv nebo konzervovan. Brambory
upete (ne v alobalu). V dnm ppad nejezte slupky,
pouvejte normln mslo nebo domc dressing z kysel
smetany (viz recepty). Mete pidat i erstvou paitku.
Nepouvejte bn kupovanou kyselou smetanu, protoe
obsahuje velk mnostv
262

tyraminu - mozkov toxin. Salt byste mli posekat na dostaten mal kousky. Drbe vate nebo pete velmi dkladn.
Jako dezert podvejte erstv ovoce s domc medovou omkou
(med, voda, skoice). Je lep ovoce do omky namet, ne
ho polvat. Mnostv medu omezte na jednu polvkovou lci.
Nejezte hroznov vno a jahody kvli vysokmu obsahu plsn.
3. Polvka, sendvi, ovoce, hork mlko, voda.
Do polvky dejte lci octa nebo raje a kosti, aby se z nich
uvolnilo nco vpnku. Dobrm zdrojem vpnku jsou ryby. Na
sendvi dejte salt, mslo a cokoli, co chutn (ne sr, slaninu a
koen). Ovoce ozdobte lehakou, skoic a medem (ne vce ne
1 lci). Pijte istou vodu.
4. Ryby, zelen fazolky, brambory, dal zelenina, ovoce, hork
mlko, voda.
Peenou nebo smaenou rybu servrujte s citrnem. K fazolkm
pidejte srovou omku.
Srov omka: ke kusu nastrouhanho sra pidejte mlko a olivov olej, rozpuste a nejmn 10 sekund povate. Podvejte jdla
podporujc chu - kysel jdla, koen, B vitaminy (zvlt B1) a
jdla tepl. Chu k jdlu z vt sti d jtra a mozek. Kdy se v
tle nachzej toxiny, automaticky pestane i chtt pijmat potravu.
Nejprve ptrejte po plsnch, a pak po bakterich a chemiklich.
5. Chest, maso, loupan re (neloupan obsahuje hodn plsn),
zeln salt, mlko, voda, domc zmrzlina. Maso mete usmait,
uvait nebo upct, avak ne grilovat. Chest me bt erstv,
mraen nebo z plechovky. Mraen chest oplchnete. Ri
ochute petrel, trochou soli a bylinkami (tymin). Nepouvejte
glutamt sodn.
6. Ryby nebo dary moe. Zelen hrek a cibule, re, rajata a
dal erstv zelenina. Mlko, lce medu.

263

Pokud chcete chleba, vezmte si nepenin bez zrn. Chlb vak

jezte pouze po jdle. Pokud nepijete dost mlka, mete uvait pudink.
VEEE
1. Tuk nebo tukov salt (bez tstovin). Chlb s mslem, mlko,
voda.
2. Pudink, vaen zelenina, peen brambory. Chlb s mslem.
Bylinkov aj s mlkem (pouze jeden druh bylin, ne sms).
3. Zeleninov polvka, masov sendvi (ne lanmt), mlko, voda.
4. Peen dn s mslem, pudink se skoic, hrozinkami a medem.
Chlb s lososem, mlko, voda.
Vtina diabetik pi tto diet ztrat 50 bod (mg/dl) krevnho
cukru u bhem nkolika mlo dn. Je tomu tak proto, e obsahuje mn
chleba, mlo sra, a krom doma zskan ani dnou ovocnou i zeleninovou vu. Mezi jdly se nesm nic jst; dn sladkosti ani suenky.
Dieta neobsahuje tstoviny, protoe se v nich vyskytuj plsn. Nen v
n penin a celozrnn chlb. Strava obsahuje hodn zelench lusk,
chestu a skoice, kter ovem mete nahradit bramborami nebo r.
K slazen pouvme vhradn med, dn cukr nebo sirupy. Med
omezuje konzumaci cukru - kdy si vezmete jednu lci, nebudete mt
chu na dal. Velk spoteba smetany a msla je vyrovnna omezenm
slazench jdel a sr.
Tato strava me tm okamit srazit potebu inzulnu. Budete
muset jeho uvn snit a na polovinu. Jak to zjistte? Nejlep je
prbn men hladiny krevnho cukru. Nezanedbvejte je. lovk
pochop, e jeho snaen m smysl, jakmile bude potebovat o injekci
inzulnu mn nebo jej bude moci nahradit tabletami.

264

DIABETICK DOPLKY
Doplky zvl vhodn pro diabetiky: Semena pskavice (eck seno)
- 3 kapsle s kadm jdlem. erstv zeleninov va ze zelench
fazolek a mrkve. Borvkov list (pravdpodobn obsahuje ltku,
kter detoxikuje metylalkohol; pomh om).
S CUKROVKOU DO RESTAURACE
Kdy diabetik j mimo dm (nap. v restauraci), jdou nkdy pravidla diabetick diety ponkud stranou. Je poteba s tm potat a pekroen mez vyrovnvat po zbytek dne.
NKTER DAL RADY
Jdlo by mlo bt chutn. Jdlo je radost, kterou by si ml lovk
vychutnvat. Ve st lovk tolik radosti nezaije a jdlo by k n mlo
patit. Senioi obas tou po jdlech svho mld. Nejlep by byl nvrat
od hamburger a hot-dog k pvodnmu systmu, kdy se doma vailo
pro celou rodinu. Pi vaen doma je tak zaruena istota, protoe se
hrnce a pnve ist vodou a ne chemikliemi, jako ve velkovrob.
SL
Mli byste se pouvn soli vyhnout? Urit ne, ale je nutno dodrovat pravidlo, e sl dvme do jdla bu pi vaen, anebo pi konzumaci. Pi jdle nedosolujeme. Pouvejte sl, kter neobsahuje hlink.
Moskou sl sterilizujte ohtm na 200 C na sklennm tali, abyste
v n zniili plsn. Na pobe, kde se zskv odpaovnm, poletuj
racci, jejich trus asto obsahuje plsn.
Nejlep k solen je sms obsahujc polovinu sterilizovan mosk
soli (NaCl) a polovinu draseln soli (kalium chlorid; KC1, viz Zdroje).
Draslk z tla odvd sodk, take tto smsi sol mete pout a dvojnsobek, a krom toho m i adu dalch pznivch vlastnost.
Pouvejte jen nekovovou solniku s uzavratelnm vkem. Kvli
vlhkosti a sypkosti nedvejte do soli ri, i ta me obsahovat plsn.
Jako kuchai sami vte, kter jdla potebuj nejvce soli (masov
polvky, gule). V ppad, e nkdo z rodiny trp onemocnnm ledvin
i jater, anebo vysokm krevnm tlakem, omezte jejich vaen. Ned-

265

vejte sl do obilovin, vaen zeleniny a dalch jdel, kde nen nezbytn

nutn. Msto n pouvejte bylinky a koen (tymin, fenykl, kmn).

Tes
Tes je vdy pznakem poruchy a neml by bt povaovn za pirozenou soust st. Je to signl, e nervy inervujc pae a nohy jsou
nm intoxikovny. Jed psob vtinou v mozku, kde se hromad. Co
je to? Kdy a odkud se v tle vzal?
Tes je dsledkem intoxikace. Je dleit zjistit jej zdroj, jinak hroz,
e bude postien i zbytek tla. Ptrejte v pamti, co se u vs poslednch
trnct dn ped tm, ne se tes objevil, zmnilo. Koupili jste novou podlahovou krytinu, podili nov topen, zmnili zdroj vody, mte nov fn
na vlasy, stkali mstnosti proti hmyzu, nebo uvte njak nov lky?
Seznam toho, co se mohlo zmnit, me bt skoro nekonen a
een nemon, protoe se mohlo pihodit mnoh, o em teba ani
nevte.
Msto po podrobnostech ptrejte v pti zkladnch bodech:
1. Pochz kodliv ltky ze vzduchu? (Insekticidy, kvtiny,
koberce.)
1. Z vody?
2. Z medikament, nebo potravinovch doplk?
3. Pochz z obleen?
4. Z jdla, nebo ndob?
Na tchto pt otzek muste hledat odpov (pouijte Syncrometer).
Zskejte vzorek podezel ltky a hledejte ji ve slinch.
K testovn vzduchu setete erstv prach z kuchyskho stolu nebo
linky kusem vlhkho paprovho ubrousku a vlote jej do igelitovho
pytlku, kter lze dobe utsnit.
K testovn vody nalijte liku hork, studen nebo i filtrovan vody
do pytlk s kousky paprovho ubrousku. Vodu odeberte hned rno
ped prvnm pouitm.
Do utsnitelnho sku dejte i testovan lky. Z obleen odeberte
jen strac vzorek. Nejt bude provit potraviny. Smchejte vzorky

266

ze vech zbytk v lednice, do jednoho sku (zmraen potraviny

nemuste rozmrazovat).
LBA TESU
Dejme tomu, e zjistme kodliv ltky ve vzduchu (vzorek vzduchu
rezonuje se vzorkem slin). Co to me bt? Nejastji to jsou:
- CFC (freony) ze starch ledniek i klimatizanch jednotek.
Snate se spotebi dostat z domcnosti a vzduch otestujte znovu
po tech dnech.
- Vanad z unikajcho plynu.
- Arzn z pesticidu (je lep pouvat borovou vodu).
- Rozpoutdla z petroleje nebo npln do zapalovae.
- Chlr z vody (pouvejte uhlkov filtry) a SAVO.
- Azbest. edidla a istie koberc. (Skladovat mimo obytnou st
domu.) Skeln prach z obnaen izolace.
- Formaldehyd z nov pnov matrace, z nov ltky i obleen.
Ve vod ptrejte po olovu, mdi a kadmiu. Nkdy obsahuje mal
mnostv propylalkoholu, benzenu a metylalkoholu.
Jestlie zjistte njakou toxicitu v lku, snate se zmnit ari nebo
vrobce. V obleen a ndob hledejte kobalt, polychlorovan bifenyly a
hlink, pestate pouvat vechny saponty. Pouvejte jedlou sodu nebo
jezte z paprovch talk. V jdle muste hledat plsn, hlink a bakterie.
Jakkoli bakterie i kodliv ltky, kter proniknou do jistch mozkovch center, mohou vyvolat tes. Nejastjmi pvodci jsou shigelly,
rtu, thalium a arzn. Salmonely a shigelly pochzej z jdla, a to zejmna
z mlka a mlnch vrobk, kter je nutn sterilizovat pevaenm. Paraziti zase pochzej z masa. Nejezte nedovaen maso a maso ve stncch
s rychlm oberstvenm. Nite bakterie, viry a parazity zapperem. istte
nehty lihem, abyste zabrnili reinfekci.
Bakterie v zubech a elistech (kavitch) mohou bt u i adu let, ale
podmnky pro to, aby mohly proniknout do krve a mozku vznikly a
nyn. Tuto vc je dobr probrat se zubaem. Najdte si takovho, kter
um najt a vyistit kavity. drbu chrupu nechte provst podle zsad
popsanch v oddle o chrupu.
267

Tmto logickm postupem mete vdy najt skutenou

pinu tesu.
A u se jedn o lehk a krtkodob tes, anebo
dlouhodob stav s potepnm hlavy a drmolenm, jist
pinejmenm zabrnte zhorovn stavu. To plat i pro
Parkinsonovu chorobu.
V ppadech Parkinsonovy choroby vtinou nalzm bakterii
Clostridium tetaniae, zpsobujc strnut. asto se ukrv pod zubnmi
plombami.
Vae snaen jist nezstane bez vsledku. Jakmile najdete pinu,
zbavte postienho nejen tesu, ale i mnoha dalich problm (zadrhvn v ei, oupav chze, problm se vstvnm ze idle).
Jsou-li pinou lky, je vdy mon nahradit je jinmi. Porate se
s lkaem. nik plynu nechte ovit plynaem nebo technikem z hygienick stanice. Jestlie jsou pinou vfukov plyny, zamezte jejich
vstupu do domu. Pestate napklad pouvat spojovac dvee z domu
do gare a utsnte je.
I pi zjevn vraznm zlepen zdravotnho stavu si to mnoz asto
nepipoutj a nechtj se dit vam doporuenm. Trvejte na svm,
jde o vae blzk.
Pach benznu a vfukovch plyn do domu nepat.
Dvky by si mly suit vlasy fnem ve svm uzavenm pokoji. Bu
vymte vodovodn potrub za plastov, nebo si poite filtr (pokud
ovem potrub koroduje, nepome ani filtr, ledae byste ho co chvli
vymovali, protoe se zan).

nava
navu bychom u starch lid nemli povaovat za samozejmost,
zvlt kdy si sami postuj. Vdy m njakou vnitn pinu. Sta
lid asto mvaj jaksi zchvaty navy. V tomto ppad je nutn okamit zmit puls a sledovat tep nejmn po 30 der. Nemlo by
dochzet k vynechvn. Pokud dochz k vynechvn dvou der,
povede to zcela jist k nhl nav i mdlob. Mozek a tlo potebuj
kad der srdce, kter v prav as pole krev do systmu.

268

Je nezbytn pestat pt npoje s kofeinem. Kofein zrychluje innost

srdce, kter nkdy nesth drogou vnucovan tempo a nkter dery
vynechv, aby si odpoinulo. Nepijte ale kvu bez kofeinu, ta obsahuje rozpoutdla. Mete pt horkou vodu se smetanou a se skoic. A
pestanete s kofeinem, zjistte, zda puls nen pli nzk nebo naopak
pli vysok. U starho lovka by se puls ml pohybovat nkde mezi
60 a 80 dery za minutu. Pokud je ni, ihned navtivte lkae. Pomal
puls vede k nav. Mlad lovk me mt puls i pomal, protoe jet
m silnj a vkonnj srdce.
Pokud puls vzroste nad 100 der, srdce se pli namh a rychleji
se opotebuje. Pinou zrychlen srden innosti me bt pokles
vkonnosti, kter jej nut pracovat rychleji, aby nadle zsobilo krv
cel krevn obh. m se tak unavilo? Odpov hledejte v nsledujcch dcch.

Onemocnn srdce
Kdy srdce zbytn, dochz k nedomykavosti chlopn, a to je nut
pracovat intenzivnji. Pro je srdce zvten? Pravdpodobn kvli
trvalmu namhn... Zd se, e jde o zaarovan kruh. Stav srdce se
pak stle zhoruje. Tento kruh vak meme naruit a doshnout
npravy. Pinou problmu jsou toti opt paraziti a kodliv ltky.
K bnm kdcm napadajcm srdce pat Dirpfilaria a loa loa.
Tito paraziti jsou tak nepatrn, e pronikaj a do nejmench krevnch
kapilr. Jsou velmi infekn. Parazit loa loa je povaovn za tropickho,
ale vyskytuje se i v jinch oblastech. Penaeem jsou patrn tasemnice, ale nen to a tak jist.
Tyto parazity meme snadno vyhubit zapperem, ale stejn snadno
me dojt k reinfekci. Pi problmech se srdcem je nutn aplikovat
zapper nejmn dvakrt tdn. Bylo by velmi prospn aplikovat
zapper dvakrt tdn i na psa. Paraziti v srdci nemus psobit dn
bolesti, ale naruuj jeho rytmus a zpsobuj zbytnn.
Stajohylococcus aureus je bakterie, kter se skrv v mstech, jako je
otvor po vytrenm zubu nebo v koenovm kanlku. Pesvdte se, e
se msta po vytrench zubech zahojila a netvo se kavity, obsahujc
bakterie. Po odstrann vech zdroj bakteri v stech, by bakterie po

269

pouit zapperu mly trvale zmizet i ze srdce. Pokud ne, jdete k zubai
znovu.Po vyhuben parazit by se nepravideln tlukot srdce ml
velmi rychle upravit.
Pokud star lovk uv lky pro zpomalen srden innosti, ml
by si po aplikacch zapperu pravideln mit puls a dvat pozor, aby
neklesl pli. Je docela mon, e lky bude muset pln vysadit. Jejich
vysazen tlu velmi ulev. lovku se pak opt vrt chu do ivota zejmna kdy se jednalo o beta bloktory. Jin lky na srdce (nap.
Digoxin) tak depresivn inky nemaj. Uvaj se jen k poslen srden
innosti, a ne k ovlivnn jej frekvence.

Puls by se ml pohybovat okolo 70 der za minutu a ml

by bt dokonale pravideln.
Pokud puls pravideln nen, znamen to, e nco nen v podku.
Snate se vyhbat kodlivm tlovm produktm a zbavte domcnost
zdroj kodlivin. Pravideln kontrolujte mon niky plynu. Je znmo,
e plynov spotebie asto netsn. Zmny poas, zvlt teploty, zpsobuj roztahovn a smrovn trubek, a to vede k drobnm prasklinkm ve svarech. Plyn je jedovat, ale v nzk koncentraci ho neuctme.
Veden jedovatho plynu do domov netsncmi trubkami povauji
za zastaralou praktiku. Pi zneitn vzduchu vanadem nebo vfukovmi plyny urit ptrejte v ppad, e mte v krvi vysok procento
oxidu uhliitho (blc se horn ppustn hranici), petete si oddl
pojednvajc o pulsu a mozkovch problmech.
Jakmile je srden innost opt pravideln, dojde i k jejmu zeslen. Sla tlukotu srdce mus bt dostaten, aby krev dorazila i do tch
nejzazch tlesnch oblast. Jde pedevm o dlan a chodidla. lovk, kter m neustle studen dlan a chodidla, evidentn potebuje
povzbuzen krevnho obhu. Mus se zat rozputnm fosforenanovch krystalk v ledvinch bylinami. Vhodn je s kadm jdlem uvat
niacin a kajensk pep. Lky na edn krve jsou nebezpen, uvejte
je jen tehdy, kdy na tom bude trvat lka. Pak je nutn neustle monitorovat srlivost krve.

270

VZTAH MEZI SRDCEM A LEDVINAMI

K tomu, aby ledvinami proudil dostaten objem krve, je nezbytn
tak dostaten siln srdce. Poruchy ledvin velmi asto souvis s
potemi se srdcem. V ledvinch jsou tenk, stle se zuujc trubiky.
Aby se jimi krev mohla protlait (piem se jejich stnami uvoln z
krve odpadn ltky a pebyten voda) je potebn docela vysok tlak.
Pedstavte si ledviny jako jaksi cednk pln malikch otvrk
rznch velikost, jimi projdou nkter mal steky, ale nkter
vt u ne. Velikost tchto otvrk pitom neustle upravuj
nadledvinky, kter jsou pidrueny pmo k vrchn stran ledvin.
Kdy star lovk za 24 hodin nevyprodukuje alespo 9 dl moi,
nco nen v podku. Ledviny zejm nepracuj, jak by mly a pod 9
dl se tlo neistot nezbav. Zde je teba nasadit bylinnou kru, ale jen
s polovinm dvkovnm (potrv dvakrt dle, tedy est tdn). Kdy
se otvrky uvoln, povede to k astjm prochzkm na WC. Mo
pak ztrat nezdrav pach (pvodci jsou pavek, aceton a bakterie) a
bude opt przran. Voda a odpadn ltky (urea, kyselina moov a
jin kyseliny) pak mohou snze pronikat stnami kanlk. Pak sta
ni krevn tlak, a tedy i men intenzita srden innosti.
To tak vysvtluje, pro se lky pro srdce vtinou pedepisuj
souasn s diuretiky. Diurza (vyluovn moi) napomh srdci a
poslen srdce pomh ledvinm. Prv tak dochz k jejich souasnm poruchm, napklad pi tzv. vodnatelnosti, kdy se mo, kter by
mla bt z tla vylouena, vrac do tkn. Nkdy se pak na ki objev
kapsy podobn velkm pomeranm.

Bylinn ledvinov kra vs zachrn jet i v

ppad, e nezaberou ani nejsilnj diuretika (Furon,
Furosemid), a to ani v kombinaci se silnmi lky na
srdce (Digoxin).
Tajemstv spov v rozlinm psoben rznch bylin, jejich
inky se navzjem dopluj. Udrujte bylinkov aj stle steriln a
pravideln jej pevaujte. Vt mnostv nevypitho aje pechovvejte v chladnice. Kdybyste aje vypili pli mnoho, zvlt prvn
den, mohl by vs bolet aludek a pociovali byste tlak v moovm
271

mchi. Proto v prvnch dnech kry postupujte velmi opatrn (i

kdy vm aj zachutn), aby vm zbyten nebylo patn.
DIURETIKA
Jakmile se zlep vyluovn moi, me dojt k snen krevnho
tlaku. Mte si dvakrt denn tlak pstrojem, jeho senzor se nasazuje
na prst a dvky diuretik postupn sniujte. inek kry se projev
mnostvm vylouen moi a zmnami tlesn hmotnosti. Clem je
nemuset uvat dn diuretika. Jejich vysazen vdy vede k zlepen
nlad a zskte znovu smysl pro humor.
Diuretika ovem nevyhazujte. Kdy je lovk njak as neuv,
jejich innost na organismus se opt zv. V ppad nutnosti (akutn
infekce) mohou bt znovu pouita.
Kdy zbavte srdce parazit a kodlivin a upravte funkci ledvin,
zskte urit prstek energie. nava se vytrat, bude se vm lpe chodit a nebudete mt potebu dlouho spt. Ledvinov kra nen spojena s
dnmi bolestmi, uvnm lk, injekcemi a demenc.

Pocity tlesn pohody

Kdyby ve zmnn zmny nevedly k lepmu prokrven a proht dlan a chodidel, je nutn nosit dostaten tepl ponoky. Kdy se
zahej nohy, mly by se souasn zaht i ruce. Pokud ne, bude teba
zvit teplotu v byt.
Pro star lidi je pocit chladu velmi nepjemn. Potebuj teplo a
ostatn se mus jejich poteb pizpsobit. Mlad lid se v ppad, e
jim je horko mohou oblct leheji, ale sta to maj komplikovanj.
Pravideln se jich ptejte, zda je jim dost teplo. Nkdy hodn pome
l, vlnn svetr, tepl spodn prdlo a upan nebo deka. Kdy jsou
jejich ruce i pesto jet studen, mus se teplota v byte dle zvit.
Podchlazen toti pispv k mnoen vir, mykzm atd. Viry do tla
v podstat pronikaj stle. Nesmte jim dt pleitost se projevit.
Teplotu v pokoji ale zvyujte teprve pot, a vyzkoute vechny
metody podpory srdench ledvinovch funkc. Bt teple obleen a
dchat chladn vzduch je zdravj, ne se pohybovat polehku obleen v mstnosti pi 27C. Srdce m radji sp chladnj vzduch.
272

Jestli mete, poite si klimatizaci. Ventiltor nen ideln, protoe

v prach a neistoty. Tlesn pohoda je to nejlep, co mete starm
poskytnout. Za odmnu vm pedaj sv ivotn zkuenosti. Ale pozor,
je tu jeden hek! Kdy je star lovk npadn nekomunikativn, me
bt pinou slab sluch.

Ztrta sluchu
Star lid sly vdy o nco h, ne se zd. Pak asto pochyt nco
pln jinho, ne jste chtli sdlit a tko pak hledaj nvaznosti. Radji
odpov neutrln (nevm; mon...), ne aby ekli, e nerozumli.
Je nutn uvat naslouchtka a jin pomcky. Kdy se patn slycm mluvte, stjte blzko u nj a mluvte nahlas a srozumiteln. Je nutn
provst sluchovou zkouku u unho lkae (ppadn prodejce sluchovch pomcek) a naslouchtko si podit. Pi koupi dejte v kadm ppad pednost kvalit.
Jednou za pl roku je teba zajt k lkai na prohldku a ppadn
proitn u, protoe v unm kanlku vyplnnm sluchadlem se me
usazovat maz a neistoty.
Senior se sluchadly zas me zajt na koncert nebo do kostela na mi
a dostane se tak zase mezi lidi.
Pokud nkdo po pjemnm veeru neme usnout, je dobr ut
kozlkov kapky nebo ornithin. Pomoci me i tepl mlko a kousek
buchty (bez okoldy).
Kdyby se vak nespavost projevovala pravideln, mus se eit jako
samostatn problm.

Nespavost
Nespavost vdy souvis s ptomnost parazit a bakteri. S nejvt
pravdpodobnost ji zpsobuje jeden z jejich odpadnch produkt, pavek. Pette si oddl o potch se spanm.
Nic tlu nepomh tak, jako zdrav spnek. Dobe vyspan lovk
m ve dne mnohem vce energie, a tak lep nladu.
lovk, kter nesp v noci, by spnek neml dohnt ve dne. Non
spnek je mnohem dleitj, ne spnek ve dne. Li se svou kvalitou. Usilujte o nvrat k pirozenmu cyklu, kdy lovk sp pedevm
273

v noci. Cyklus mohl bt naruen napklad patnou funkc ledvin, kter

vede k astmu nonmu moen.
Problmem me bt tak uvn vitamin ped spanm. Spnek
naopak podporuje uvn magnzia. Veer je proto dobr uvat pouze
magnzium, ornithin, kozlk a hork mlko.

Zdrav nvyky
Kdy starho churavjcho lovka nechte, bude stle jezdit autem,
bude pouvat stle stejnou kosmetiku, kouit a jst oblben pamlsky.
Jestlie mu chcete pomoci, muste ho pesvdit, e je as, aby se
nkterch vc vzdal.

Strnut je nevyhnuteln. To ale neplat pro chronick

nemoci a bolesti.
Dlka naeho ivota je omezen, ale podle veho bychom mohli t
mnohem dle. Mme dojem, e ijeme v t nejlep dob, do kter jsme
se mohli narodit. Mme po ruce prakticky vechno, co potebujeme.
Vypad to ale, e za to platme pli draze. Podmnky, kter kvli tomu
vytvme v ivotnm prosted, vedou k tomu, e mme ivot mnohem
krat, ne bychom mohli mt.

Jet nejsme tak sta...

Pro ty z ns, kte ji pekroili tyictku a jsou zdrav, je nejdleitj nic nepehnt. lachy a svaly se staly mn odolnmi vi
petovn a mohou se snadno poranit. Kdy potebujete nco udlat
silou, svte to radji mladmu a silnjmu. Nenatahujte se na pli
vysokou poliku, radji si pisute stoliku nebo vezmte ebk. Nedlejte cviky, kter vs namhaly i dv. Jestlie jste zmnili zamstnn a
pouvte ruce a nohy vce, ne dv, mohou vs zat bolet. Namhan
sti tla pitahuj bakterie z jater i stev, a to pak vede k zintenzivnn
bolest. Likvidujte bakterie zapperem, proiujte jtra a provdjte
stevn kru.

274

Nikdy nesete ani neklete na zemi. Kdy nco zvedte ze zem,

nesnate se ohnout, jak jen to jde. A hlavn - dejte pbuznm najevo,
e se ve zdrav hodlte dot sta let. Normln bychom se mli dovat
asi 140 let. Stedn vk by zanal asi v 65 a st v 90 letech. Co je
podmnkou pro tak dlouh ivot? Muste udrovat zdrav vech bunk
v tle, aby mohly vykonvat sv funkce - ivit se, vypuzovat odpadn
ltky a dlat to, pro co jsou ureny.
Buky se dl, a pestoe je nm teba 90 let vznikaj stle nov, jako
pi vvoji embrya. Pro vlastn strneme? Jedinmi bukami, kter se
nedl, jsou ty nervov. Je to jen strnut nervovho systmu, kter pak
podmiuje strnut celho organismu?
Samozejm nikdy nebude mon t vn. Na Zemi by za chvli
nebylo k hnut. Je to, e strneme a umrme, soust evoluce?
140 let nen dn vnost a moudrost pichz a se stm. Moudr
lovk je pnosem pro celou spolenost. Temnou strnkou lidsk spolenosti jsou vlky. S vlkami meme skoncovat jen na zklad znalosti historie. Historii vak nelze pochopit bhem njakch sedmdesti let. Ale pokud se nkdo doije vce ne stovky a nen u schopen
aktivnho mylen a vyjadovn, nem pro nj dosaen vysokho vku
dn smysl. Dlouhovkost mus bt spojena s tlesnm a duevnm
zdravm.

Umrn
Akoli se mu nelze vyhnout, meme ho zmrnit. Nechat nkoho
umrat v osamocen je nelidsk chovn.
Pokud si star lovk chce povdat o umrn, naslouchejte mu.
Zvlt, kdy pjde o jeho vlastn blzkou smrt. Nezavazuje vs to k
splnn jeho pn. Kdy se bl smrt, je nejdleitj prost jen bt u
nj. Sta lid o to nkdy nemaj zjem - a u z jakhosi pocitu provinilosti nebo proto, e trp demenc. Pat to vak k zkladnm potebm
stejn tak, jako chce ena mt svho mue u porodu. Jak tam ale mete
bt, kdy mte prci, a starte se o rodinu? Je to hodn tk obdob.
Ale snate se s vaimi blzkmi bt, jsou to jejich posledn okamiky
na tomto svt.

275

Lba rakoviny
Napsala jsem knihu, kter se podrobn lenm rakoviny zabv
(Len a prevence vech druh rakoviny - kniha vyla i v R). Zde
tedy jen zkrcen: Rakovina u nen ta nevyliteln smrtc choroba,
jakou byla dv. Ve skutenosti se j mete zbavit jet dve, ne dostanete termn k vyeten u lkae. Pokud tedy najdete na tle bulku nebo
si myslte, e mte rakovinu, neutkejte s tm k lkai hned. Naped se
snate eit problm sami.

Dal choroba zpsoben motolic

Rakovinu lze vylit pomrn snadno, protoe je to onemocnn,
zpsoben parazity. Vyhubte parazity a vvoj rakoviny se zastav.
To ale neznamen, e pak u budete zdrav. Pokud vm rakovina
pokod vajenky nebo prostatu, muste je zas dt do podku. Pokud
tyto orgny nezanete lit, nebudou ndorov markry Ca-125 nebo
PSA klesat k normlu. Tyto hodnoty toti vypovdaj o stavu orgn a
ne o stavu malignho procesu. Zabitm komra se tak nezbavte
boule, kterou zpsobil. Kdy ji nechte v klidu, zhoj se sama, ale jestli
ji budete drdit krbnm, potrv hojen dle. Postienm orgnm
umonte uzdraven jen tm, e z nich dostanete vechny kodliviny.
Rakovina se natst ne jako nim neuhasiteln por. Potrv
jen 7 minut, ne vyhubte vechna stadia parazit, kte jsou pinou
nekontrolovanho bujen bunk. Pachatelem je Fasciolopsis buski, lidsk stevn motolice. Tento organismus parazituje pedevm na lovku, ale me napadat i nkter jin ivoin druhy. Parazit za normlnch okolnost ije ve stev, ani by se njak vrazn projevoval.
To je ostatn strategi vech velkch parazit. Koneckonc, zabitm
hostitele by zabili i sami sebe.
Paraziti produkuj tisce vajek, kter se za normlnch okolnost
maj dostat se stolic do rybnka i mokiny, kde infikuj jist druh ple.
Jestlie se ale vajka vylhnou dve, ne opust lidsk tlo, tedy kdy
maj monost dokonit vvoj pmo v nm, vzniknou podmnky pzniv pro vznik rakoviny.
Rakovina propukne v mst, kde se motolice v tle usad a prodlvaj svj vvoj. Jestlie motolice prochzej vvojem z vajka v prsou,
276

dostanete rakovinu prsu. Dje-li se to v prostat, vyvine se rakovina

prostaty atd. Vechny druhy rakoviny vyaduj, aby se v postienm
mst vyskytovalo jedno z vvojovch stdi motolice. K sputn lavinovho mnoen parazit je nezbytn jet jedna vc: rstov faktor.
Ten vyvol nejen zrychlen mnoen motolic, ale souasn i naich
tlesnch bunk. Elementem, kter ve skutenosti v tle spust vvoj
rakoviny je rstov faktor ortho-fosfo-tyrosin (a mon i epidermln
rstov faktor a rstov faktor zvisl na inzulnu).

V tmu s rozpoutdly
Mon vs uklidn, e se rstov faktor nezbytn k rozvinut rakoviny neme zat tvoit v neptomnosti syntetickho rozpoutdla,
jm je propylalkohol (pesnji izopropylalkohol). Pokud v tle nebude,
nemete nikdy onemocnt rakovinou. Aby nemoc mohla propuknout,
mus se tam sejt oboj: propylalkohol a lidsk stevn motolice/
Motolice znite za pr minut zapperem (nebo frekvennm genertorem - po 3 minuty na frekvencch 434,432,427,425,423 a 421 kHz).
Tm souasn okamit zastavte i produkci rstovch faktor.

Denn aplikujte zapper, dokud nebudete pln zdrav.

m del aplikace, tm lep vsledky (minimum je
tikrt po sob sedm minut).
Po likvidaci vech motolic vymiz ji vytvoen rstov faktory
bhem necel hodiny. Vvoj rakoviny tm bude pln zastaven. Nemoc
se neme vrtit, dokud se znovu nenakazte motolicemi.
Tlo pomrn lehce vylou i propylalkohol. Jakmile ustane psun,
vymiz do t dn i posledn zbytky.
Nelze ne obdivovat moudrost, s n tlo vyuv monost k vlastnmu uzdraven. Psoben motolic vbec nemus vst k trvalmu pokozen tkn. Sta, kdy dte tlu anci a d se znovu do podku.
Pette si seznam potravin a dalch produkt kontaminovanch
propylalkoholem. Informaci, e vrobek obsahuje propylalkohol, na
etiketch vtinou nenajdete. Pokud ano, volbu to jen usnadn. Nejhor
jsou vdy kodliviny, kter na etiketch nejsou.

277

Fig. 23 Propylalkohol obsahovaly vechny ampny, kter jsem

testovala. dnou
vjimkou nebyly
ani tzv. ist prodn produkty".

Fig 24 Tak
kosmetika obsahuje
propylalkohol.
Pipravte si proto
vlastn podle
recepte v tto
knize.

278

Fig. 25 Vechny balen vody obsahuj antiseptika z plncho

procesu. A prv ta jsou hlavnm zdrojem propylalkoholu.

279

Seznam produkt obsahujcch propylalkohol

Vyhote a u nekupujte.
I kdy propylalkohol nen uveden na nlepce!

ampny
Tuidla a pny na
vlasy

Syrov cerelie

Kosmetick
ppravky

stn vody

Kva bez kofeinu

Smsi bylinnch
aj (mimo jednotliv
sypan byliny)
Nkter vitaminy, minerly a jin doplky
(pokud je neotestujete)

Balen voda
Bl cukr (hnd je
pouiteln pokud ho detoxikujete; obsahuje plsn)
Ppravky na holen a po
holen
Sycen npoje
Kupovan ovocn vy

Okoprujte si tento seznam a pilepte jej na lednici. A pozor, propylalkohol m i jin nzvy: propanol, isopropanol. izopropylalkohol.
Povn propylalkoholu sice nikoho pmo nezabije, ale ppadnou
rakovinu rozhodn urychl.
Dsledn se vyvarujte uvn vech vrobk na ve uvedenm
seznamu. Problmy zpsob u i jedin z nich, teba v oblben
ampn. Tlo toti nepestane tvoit chorionick gonadotropin (cGT)
a patologie vyke nerozhodn" stav - ani rakovinu, ale ani pln
zdrav.
Pokud si osvojte bioelektronick metody popsan v tto knize,
mete si testovat veker potraviny a jin produkty sami.
Jakmile ale zjistte, e njak npoj neobsahuje propylalkohol, me
obsahovat jin kodliviny. Napklad xylen a toluen umon parazitm
napadnout mozek. Metylalkohol lk parazity do o a slinivky. Tato
onemocnn sice nejsou tak hroziv, jako rakovina, ale je jist lep

280

vem tmto zbytenm problmm pedejt. Pipravujte si vechno, co

potebujete sami a pouvejte jen absolutn minimum neotestovanch
produkt.

Uzdraven po vylen rakoviny

Spou, kter po rakovin zstala v tle, mus bt uklizena. Vznamnou roli zde hraj karcinogeny. Pokozen plic neme bt doleno,
dokud budete kouit, dchat freony, azbest nebo sklenn prach. Obecn
se k, e karcinogeny zpsobuj rakovinu. Ve skutenosti vak jen
usdl u sputn rakovinov proces do uritch orgn. Nikl napklad vtahuje rakovinu do prostaty, barium (ze rtnek) ji zas vtahuje do
prs.
Tou nejvt hrozbou jsou pro ns nsledujc kodliv ltky, kter
se mohou vyskytnout ve vech orgnech. Seadila jsem je podle mry
nebezpenosti:
1. Freony. Nenarazila jsem na lovka, kter by je neml v tle. U
tch, kte onemocnli rakovinou, se usadily v postiench orgnech, kde usnadnily usazovn dalch kodlivin. Chladc zzen vyuvajc freon, je z hlediska vzniku rakoviny ta nejnebezpenj vc.
2. M z vodovodnho potrub se u vech nemocnch hromad v
postien tkni.
3. Skeln vlkna, prach nebo azbest se vyskytuj piblin u 25 %
postiench.
1. Rtu ze zubnch plomb.
4. Olovo z potrub jsem zjistila u vech postiench rakovinou tlustho steva.
2. Formaldehyd z pnovch matrac a novho obleen.
5. Nikl, pochzejc vtinou ze zubnch plomb, se vyskytuje u
mu s rakovinou prostaty.
Nkter ndory nemus bt zhoubn. Jejich prav podstata jet nen
pln objasnna, ale vme, e obsahuj freony, propylalkohol a jin
kodliv ltky.
281

Tyto ndory jsou vtinou velk (v prmru a nkolik centimetr) a

zmnn kodliviny v nich zaujmaj jen st prostoru. Zbytek dopluj
jin, neidentifikovan substance. Takov ndory se mohou zvtovat a
dlit, jako napklad u fibrocystickho onemocnn prsu, ale nejsou
zhoubn. Ndor je vak skvl msto k ukryt a mnoen nedosplch
stdi motolic. Tady toti jsou z dosahu imunitnho systmu. .
Jakmile je ndor infikovn motolicemi, stv se zhoubnm. K infekci
dochz i pi tvorb metastz.

Veker zhoubn bujen m dv hlavn piny: stevn

motolice a propylalkohol. A u mte rabdomyosarkom,
mesothelioma nebo melanom, mete se jich velmi rychle
zbavit.
Bylinn kra proti parazitm
Patogenn organismy se daj pomrn snadno vyhubit pouitm
zapperu v kombinaci s vhodnmi bylinami. Nevylte tm pouze rakovinu, ale i vtinu dalch nemoc.
A. Tinktura z oplod oeku ernho - koncentrovan
(viz recepty):
Tento postup opakujte 2x denn - vdy rno na lan aludek
a veer ped spanm. Mezi branm tinktur ped spanm a rno na
lano (tedy v noci) nic nejezte a pijte pouze istou vodu
1. den - Dejte jednu kapku do 1/2 hrnku vody vypijte
2. den - Dejte do stejnho mnostv vody dv kapky tinktury a
uijte stejnm zpsobem.
3. den - 3 kapky.
4. den - 4 kapky.
5. den - 5 kapek.
6. den - Dejte do 1/4 hrnku vody 2 ajov liky tinktury.
Napijte se, ale polknte a po 15 minutch. Pokud mte nad
75 kg, pouijte 2,5 liky. Brt vce ne 3 liky je zbyten,
protoe se tm innost u nezvyuje.
282

Tato dvka zni vechna zbvajc stdia parazit v tle, vetn

stevnho obsahu a oblast, kam nedoshne elektrick proud. Alkohol,
kter tinktura obsahuje, vs me na chvli iritovat. Tinkturu mete dt
do vlan vody a pokat a se st alkoholu odpa. Nepouvejte ale
horkou vodu, protoe by mohla zruit inky tinktury. Vezmte tak
500 mg niacinamidu k potlaen toxicity alkoholu. Je mon, e na
nkolik minut poctte slabou nevolnost. Jdte se projt na erstv
vzduch nebo pokejte, a nevolnost odezn. Do tinktury mete pidat
i vce vody nebo i med.

lenov va rodiny a blzc ptel by mli tinkturu

pouvat tak, aby vs nemohli reinfikovat. Je toti
mon, e penej v trvicm stroj nkter stdia
parazit, ani by se u nich vyskytly njak pznaky. U
lovka trpcho rakovinou vak parazit velmi zhy
opt pronikne do postienho orgnu.
Mon vs bude zajmat, pro se dvka dvou ajovch liek tinktury uv a est den kry. Je to proto, e mete mt citliv aludek
nebo se obvat toxicity i vedlejch pznak. Bhem tchto esti dn
se sami pesvdte, e se nemte eho obvat.
Pokud vs prvn kapka pesvd, e tinkttra pome, uijte dv
ajov liky hned prvn den. Pokud si vak jej nekodnost nebudete
jisti ani po esti dnech, pokraujte ve zvyovn potu kapek tak
dlouho, pokud vs to nepesvd nebo nedoshnete konen dvky 23 ajovch liek.
U tkch stav a pro maximln rychl nstup ink tinktury
mete tyto dvky brt a tyikrt denn. Berte vdy ale maximln ti ajov liky tinktury na jednu dvku.

283

B. Pelykov kapsle (obsah 200-300 mg pelyku)

Vdy ped vee, zapt vodou.
1. den - 1 kapsle
2. den - 1 kapsle
3. den - 2 kapsle
4. den - 2 kapsle
Pokraujte ve zvyovn dvek a do 14. dne, kdy budete uvat 7
kapsl. Uvejte je zsadn najednou.
Dal dva dny dle uvejte 7 kapsl. Potom 7 kapsl tdn, podle
preventivnho protiparazitnho programu. Snate se kru neperuit
ped 6. dnem, abyste si byli jisti, e byly znieny vechny dospl
stevn motolice.
Pak u mete postupovat o nco volnji. Lid s citlivjm aludkem nkdy chtj zvyovat dvky pomaleji, ne je uvedeno v rozpise.
Je to mon, ale zdrazuji: a po prvnch esti dnech kry.
C. Hebek
Naplte kapsle velikosti 00 erstv semletm hebkem. Nelze-li
jinak, mete pout i velikost 0 i 000. V nejhorm ppad vyprzdnte kapsle s elatinou i vitaminem. Je mon, e seenete erstv
semlet hebek pmo v kapslch. V jedn kapsli by ho mlo bt okolo
pl gramu. Mlet hebek zakoupen v obchod nen vhodn. Radji
si jej semelte sami.
1. den - tikrt denn jednu kapsli vdy ped jdlem.
2. den - dv kapsle tikrt denn.
3. - 10. den - ti kapsle tikrt denn.
Po destm dni uvejte jednou tdn ti kapsle najednou (viz preventivn program).
Ped spanm uvejte ornithin proti nespavosti. I kdy j te mon
netrpte, me se ale stt, e se objev, jakmile znite parazity.

284

TABULKA PROTIPARAZITNHO PROGRAMU

Zakrtnte dvky, kter u jste uili.

Den

Tinktura
z oeku
ernho
extra siln

Pelykov
kapsle
(dvka 200300 mg)

Hebkov
kapsle
(velikost 0
nebo 00)

2-4 x denn
poet kapek

poet kapsl
za den (na
przdny
aludek)

poet kapsl
3x denn pi
jdle

1,1,1

2,2,2

3,3,3

3,3,3

3,3,3

2 liky

3,3,3

nyn jednou
tdn

3,3,3

3,3,3

3,3,3

10

3,3,3

11

12

nyn jednou
tdn

13

2 liky

14

15

16

17

nyn jednou
tdn

18

Pak u nemuste dodrovat dn rozpis. Mete si zvolit kterkoli

den v tdnu, kdy si vezmete najednou vechny dvky. Pot pokraujte
v preventivnm programu, kter Vs uchrn ped reinfekc.
285

Preventivn protiparazitn program

Uvdomte si, e paraziti jsou vude kolem a sna se ns infikovat.
Mete se nakazit od druhch lid, ze spolen uvanch pedmt, z
prachu, od domcch zvat, ze patn pipravenho masa i nesterilnch mlnch vrobk.
Domnvm se, e hlavnm zdrojem stevnch motolic je nedovaen
maso. Pot, co jsme infikovni, meme parazity pedat dalm lidem
prostednictvm krve, slin, semene i mateskho mlka.
Vichni lenov rodiny vtinou maj stejnho parazita. Pokud se u
jednoho z nich objev rakovina i HIV, znamen to, e ostatn maj s
nejvt pravdpodobnost stevn motolice. Jak vidte, ob nemoci
zpsob jeden a tent parazit. Vyaduj tedy stejnou lbu.
Uvejte ppravky jednou tdn, a to souasn nebo v rznch stech dne:
1. Tinktura z o plod oeku ernho - koncentrovan
2 liky na lan aludek
2. Pelykov kapsle: 7 kapsl (200-300 mg pelyku v kad) najednou na lan aludek.
3. Hebek: 3 kapsle (500 mg kad) najednou na lan aludek.
4. Ornithin podle poteby
Jedin vedlej inky, kter se mohou pi protiparazitn ke objevit jsou ty, kter zpsob bakterie a viry opoutjc znien parazity. Po
kad dvce protiparazitnch prostedk tedy pouijte zapper. Tyto vedlej inky souasn potvrzuj, e jste skuten cosi" zahubili. Snate
se zjistit, jak jste k parazitm pili a pt se jim vyhnte.

286

Den

Tinktura
z oeku
ernho
extra siln

Pelykov
kapsle
(dvka 200300 mg)

Hebkov
kapsle
(velikost 0
nebo 00)

poet kapek
za den ped
jdlem

poet kapsl
za den (na
przdny
aludek)

poet kapsl
3x denn pi
jdle

2 liky

2 liky

2
3
4
5
6
7
8
9
10
atd.
17

Protiparazitn program pro domc zvata

Domc zvata maj spoustu parazit, kte mohou infikovat i lovka - krkavky, mchovce, Trichinely, Strongyloidy, srden ervy a
nkolik druh tasemnic.
Kad zve ijc ve va domcnosti, by mlo bt zbaveno parazit
a oetovno tak, aby se jimi ji nenakazilo. Nvtva u veterine jednou za msc nesta.
287

Abyste se zbavili parazit, nemuste se svch domcch

milk vzdt, ale pokud jste vnji nemocn, bude lpe,
kdy je na njak as dte teba k ptelm.
Domc zve je lenem rodiny, a proto byste se o n mli starat
stejn, jako o sebe. Tk se to pedevm hygieny. Domnvm se, e
nen tak tk toho doshnout. Zde je recept:
1. Petrelov odvar. Povate 3 minuty velk svazek erstv petrele
v litru vody. Vyvaenou petrel vyhote. Jakmile voda zchladne, mete
ji rozdlit do nkolika ndobek o objemu jednoho hrnku a nechat zmrazit. Tm jste si pipravili odvar na cel msc. Pidejte zveti vdy 1
liku do rdla. Nemuste ekat, jestli vechno seere. Jakkoli
mnostv je pro nj dostaujc.

Vechny dvky jsou vypoteny pro ptikilovou

koku nebo psa. Mte-li vt zve, muste dvky
zvit v pslunm pomru.
Zvata bvaj tak pln parazit, e muste dt pozor, abyste
nepostupovali pli rychle. elem petrelovho odvaru je podpoit
funkci ledvin, aby zbytky parazit sprvn opoutly tlo. Zvata si
petrelov odvar jist oblb, protoe vyct, e jim pomh. Petrelov
odvar aplikujte tden ped nasazenm tinktury z ernho oeku.
2. Tinktura z ernho oeku - bn koncentrace
Dejte jim 1 kapku do rdla. Nenute je ale rt. Kokm tinkturu
dvejte jen dvakrt tdn, psm kad den. Psovi vcmu napklad 15
kg dejte prvn den 3 kapky, a pak kad den zvyujte o 1 kapku.
Nepouvejte u zvat koncentrovanou tinkturu.
Jestlie zve zvrac nebo m prjem, mete oekvat, e objevte
ervky. Tito ervci jsou extrmn infekn. Nikdy proto nenechvejte uklzet po zvatech dti. Na neistotu nalijte roztok soli a jdu a
nechte pt minut psobit. Pak je mete uklidit. Neistoty mimo dm

288

uklzejte stejn. Nakonec si vdy omyjte ruce zednm lihem (smchejte 1 dl lihu se 4 dly vody) nebo vodkou. Alkohol dsledn schovvejte ped dtmi, nespolhejte na jejich vychovn. Nikdy k itn
nepouvejte syntetick lh (izopropylalkohol). O tden pozdji
mete zat aplikovat pelynk.
3. Pelynk. Dejte zveti do suchho rdla 0,2-0,3 mg mletho
pelyku. Dlejte to tden, a pak pouijte hebek.
4. Hebek. Dejte zveti do suchho rdla asi pl gramu mletho
hebku.
Nejlep by bylo, kdyby se tyto kony staly rutinou. Uvidte, jak
zve najednou oivne. Postupujte pomalu, aby si zve mohlo
zvyknout.
Jet jednou zopakuji celou kru:
1. tden - petrelov odvar
2. tden - petrelov odvar a oek ern
3. tden - petrelov odvar, oek ern a pelynk

4. tden - petrelov odvar, oek ern, pelynk a

hebek
Odvar
z petrele

Tden

Tinktura
z oeku
ernho
extra siln

Den poet Poet

liek
kapek /den
(do jdla) (ped
jdlem)

1 a vce

1 a vce

3.

1 a vce

1 a vce

4-5

1 a vce

1 a vce

Pelykov
kapsle
(dvka
200-300
mg)

Hebkov
kapsle
(velikost 0
nebo 00)

poet
kapsl za
den (na
przdny
aludek)

poet
kapsl 3x
denn pi
jdle

1
atd.

1 a vce

289

1 a vce

Po parazitech jsou na ad kodliviny

Uzdraven se dostav automaticky, jakmile z tla vyistte to, co do
nj nepat. Zkladem je likvidace parazit, bakteri a vir, ale odstrann kodlivch ltek, kter do tla pitahuj tyto organismy je mon
jet dleitj.
Jak zjistte, kter kodliv ltky u vs zapinily rakovinu?
Dozvte se to pomoc Syncrometru. Naute se ho pouvat, protoe
to vm me zachrnit ivot.
Jedinou dal alternativou je pesthovn do zdravjho prosted.
Kdy pojedete na dovolenou, ubytujte se v hotelu, kter nen nov
(odpauj se rzn ltky z koberc), ale ani star ne 10 let (vodovodn
potrub jet nekoroduje).
Nechtjte v pokoji ledniku s freonem. Nenechte si v pokoji rozstikovat dn ppravky. Prdlo si perte sami v boraxu nebo jedl sod.
Nebojte se pt vodu z vodovodu.
Pokud se vm na dovolen zlep zdrav, mete to brt jako popud
k pesthovn. Vechny kodliv ltky pochzej z dosavadnho
zpsobu ivota. Pokud mete, zbavte se star ledniky, klimatizace,
suiky na prdlo a sapont. Zkontrolujte potrub, zda nen zkorodovan.
Zjistte, zda nkde v okol nepouvaj pesticidy. ite se radami
pro jednoduch vylepen zpsobu ivota. Vyhote vechny lky a
doplky, kter nutn nepotebujete. Riziko, kter pinej je toti vt
ne uitek.

Ptrn po bakterich
V pokroilejch stdich rakoviny ndory stle vce infikuj bn
bakterie: salmonely, shigelly a Staphylococcus aureus.
Likvidac parazit pipravte tmto vudyptomnm bakterim
doslova hody. Te se muste vce ne kdy jindy vyhbat mlnm
vrobkm (s vjimkou sterilizovanho mlka), aplikovat stevn kru a
pouvat Lugolv roztok. Pokud se chcete zbavit stafylokok, nechte si
upravit chrup a vyistit kavity. Neodkldejte to.

290

Pomozte i sv rodin
Pokud jste mli rakovinu, mla by se cel vae rodina zbavit
stevnch motolic, kter ji zpsobuj. Mon nikdo z nich jet
neonemoc-nl, ale sami jste tm vystaveni riziku reinfekce a
nvratu nemoci. K reinfekci me dojt teba u jen polbenm.
Podejte vechny leny rodiny, aby pravideln pouvali zapper
a brali nejmn 2 liky koncentrovan tinktury z ernho
oeku denn.
Stdia tchto motolic mohou ve slinch penet i domc
zvata.
Jejich potrava je asto kontaminovan propylalkoholem.
Dvejte jim jen nedochucen nebarven krmiva. Do 2,5 kg pytle
s granulemi nasypte 1 lci vitaminu C a dobe jej proteste.
Vitamin se na granule pilep. Aplikujte zapper i na zvata, a to
na hol sti tla (ui, enich).
Nikdy nejezte nedovaen maso a kuata (to hroz v rychlm
oberstven). Paraziti peij zaht a do bodu varu. Pokud si
myslte, e jste se mohli nakazit, pouijte co nejdve zapper,
abyste minimalizovali kody.
Rakovina by mohla bt pln vymcena, kdyby byla v
zkon stanovena povinnost kontrolovat ptomnost
rozpoutdel v krmivech a potravinch.
Pinou vskytu propylalkoholu a jinch rozpoutdel v
potravinch jsou chemiklie pouvan k sterilizaci zazen ve
vrob.
Podle platnch pedpis (U.S.A. 21 CFR 178.1010 - ze
4.1.1994) o dezinfeknch prostedcch, tyto mohou bt
pouvny pi itn potravinskch stroj a pomcek za
pedepsanch podmnek:
(a) Pouit dezinfekn prostedky mus dkladn odtct pedtm,
ne zazen pijde do kontaktu s vyrbnmi potravinami
(vyplchnut ani vysuen nen poadovno!).
(b) Jako dezinfekn prostedky se mohou pouvat ne jmenovan
ltky, k nim mohou bt pidny schvlen pmsi, obecn
povaovan za nekodn.
Zde je 1 ze 43 povolench dezinfeknch prostedk, z nich
nkter obsahuj izopropylalkohol:

291

(. 25) Vodn roztok jdu, jodid draseln a isopropanol. Krom potravinskch vrobnch zazen me bt tento roztok pouvn tak na
ndoby a zazen na vrobu npoj (vetn mlka) a na povrchy, kter
pichzej do styku s jdlem ve veejnch stravovacch zazench. V
odstavci (c) (19) je uvedena poadovan koncentrace jdu, ale o
isopropanolu zde nen ani zmnky. Podle veho tedy me bt isopropanol tak siln, jak je poteba.
Ale i kdyby existovala povinnost dezinfekn prostedky pln
odstranit, je zejm, e nic nelze odstranit na 100%.
Zkonodrci jist neopomnli tento fakt, ale mon se domnvali,
e mnostv nemiteln ani ultrafialovm spektrofotometrem, lovku
nemohou ukodit.
Vyhbejte se konzumaci potravin a npoj obsahujcm stopy
propylalkoholu a plsn. Uvejte vitamin C.

Aflatoxin
Bn plse, vyskytujc se na chlebu,
oech, ovoci, v pivu a sirupech, produkuje
aflatoxin. Aflatoxin blokuje jtra, kter pak
nemohou detoxikovat propylalkohol.
Chlb kupujte v mstn pekrn nebo si
pete svj vlastn. Oechy oplchnte v
roztoku s vitaminem C a vysute, abyste
aflatoxin zniili. Uschovejte je v chladu.
Plesniv ovoce okamit vyhazujte, nebo
se z nho uvoluj spory. Pouvejte jen
bl destilovan ocet. Msto sirup slate
npoje medem, do kterho navc pidvejte
vitamin C.
Dejte prkov vitamn C do solniky
a pouvejte v malch dvkch u jdel, s
nimi se chuov sn. Dohromady sta
1/8 ajov liky.
292

Fig. 26 Sl s prkovm
vitaminem C uschovejte
v uzaven plastov solnice

Krom aflatoxinu uml vitamin C detoxikovat vechny plsov

toxiny, kter jsem testovala.
Rakovina je na konci etzce rznch proces. To mon tak
vysvtluje, pro je vtinou spojena se strnutm. lovk si po mnoho
let otravuje tlo freony, skelnm prachem, azbestem, rtut, olovem,
md atd. Konzumuje potraviny obsahujc plsn (chipsy, oechy...),
plsn jtrm velice kod. Jtra se bn regeneruj, ale jen pokud jim
v tom nebrn plsov toxiny. Jtra zablokovan aflatoxiny nemohou
zabrnit hromadn propylalkqholu. Pozdji se nakazte stevn motolic (teba z hamburgeru nebo od zvete) a pak u rakovin nestoj nic
v cest. Zbavte-li se kterhokoli lnku v tomto etzci, rakovin se
vyhnete. Kdy se vm poda vyhnout vem lnkm, budete pln
zdrav. Jinak se muste lit, brnit reinfekci, napravit star pokozen
a t bez pocitu strachu.
V jin knize popisuji pes 100 ppad vylen z rakoviny, spolen
s podrobnjmi informacemi a radami k tomuto tmatu.

293

Lba HIV/AIDS
HIV a AIDS jsou nemoci velmi podobn rakovin. asto se tak
vyskytuj souasn. HIV a AIDS pin stejn parazit jako rakovinu stevn motolice. V tomto ppad je rozpoutdlem namsto propyl-alkoholu benzen.

HIV = VIRUS LIDSK IMUNODEFICIENCE

AIDS = SYNDROM ZSKAN
IMUNODEFICIENCE
Vtina vdc se domnv, e AIDS vyvolv virus
HIV. Zjistila jsem vak, e pravmi vinky jsou
paraziti a rozpoutdla.
Jakmile tlo neme detoxikovat benzen, postupn ztrc schopnost
detoxikovat propylalkohol. V pozad problmu je teba hledat potravinov plsn. Zearalenon je mykotoxin, kter se vyskytuje v kukuinch chipsech, popcornu a neloupan ri. M na detoxikaci benzenu
specifick vliv - pln ji zastav.
Imunitn systm blokuj i dal plsov toxiny. Postienmi jsou
pedevm bl krvinky, jejich kolem je viry pohltit a zahubit. To vede
k tomu, e jakmile do tla pronikne virus HIV, organizmus nem dnou monost se ho zbavit.
Benzen pronik do kostn den, kde vznikaj T-lymfocyty a do brzlku, kde jsou programovny. Jde tedy hned o dva mocn zsahy do
funkc imunitnho systmu.
Benzen se v tle vyskytuje v extrmn malch mnostvch. Ale
kdy se k nmu pidaj benzpyreny, je u to pro jtra pli a ob ltky
se zanou hromadit v brzlku.
Benzpyreny spontnn vznikaj pmo v potravinch vystavench
vysok teplot (grilovan a uzen jdla, hot-dog atd.). Jdlo smaen na
pnvi naproti tomu benzpyreny neobsahuje, i kdybyste ho splili a na
uhel. Jakmile benzen zat brzlk, zat se tm cel imunitn systm.

Za neptomnosti benzenu v tle nemete

onemocnt AIDS. Bez stevnch motolic se nemete
infikovat HIV.

Po zahuben parazita a jeho stdi se HIV virus do dvou hodin vytrat

- tm stejn rychle, jako prvodce rakoviny orthofosfotyrozin. Nen
nutn hubit virus frekvenc 365 kHz.
AIDS ovem jen tak nezmiz. Vylen zvis na vylouen benzenu
z tla. Vnikn benzenu do tla muste brnit trvale. Kostn de a brzlk
se mohou uzdravit jen tehdy, a se ho pln zbavte.
Jakmile se brzlk uzdrav, obnov se i ztracen imunita vi vem
nemocem, skryt hajcm v naem tle. Jsou v ns, hromadily se nm
v tlech cel ivot. Napklad punice, spalniky, plan netovice, Staphylococcus aureus, i Escherichia coli. Tyto patogeny jsou pod trvalou kontrolou ostraitho imunitnho systmu. Jakmile ale tento systm
sele, stvme se snadnm clem pro nkterou z nemoc.

Metoda lby
Jakmile zjistte, e jste HIV pozitivn, nepropadejte panice. Nemohli
jste se tomu vyhnout. Nevyhne se tomu spousta lid kvli psoben
zdnliv nevysvtlitelnch faktor. Pokud je v tle zdroj nkazy ve
stevnch motolicch a zrove i benzen, znamenaj HIV a AIDS jen
logick vystn. Muste zkrtka omezit oba zdroje, zbavit se motolic
i benzenu.
Poite si zapper nebo pouijte frekvenn genertor (na frekvenci
434-421 kHz, piem na kadm kHz bude dlka psoben 3 minuty).
Vyhubte motolice tak rychle, jak jen to jde. Pak ihned zante uvat
vitamin B2 k podpoe detoxikace benzenu (3x denn 3 tablety po 100
mg). Zapper pouvejte kadodenn, tak dlouho dokud se nebudete ctit
pln zdrvi (bez nonho pocen, kale a dalch symptom). Nezapomnejte, e paraziti jsou vude kolem ns a kad den ns infikuj.
Pevnou pozici v tle jim umon jen oslaben imunitn systm. Imunitu
zskte zpt jen tehdy, kdy se budete dsledn vyhbat kontaminaci
benzenem. Pomoci vm me i mj seznam vrobk, v nich se vyskytuje.

295

Produkty asto kontaminovan benzenem

Tyto produkty radji nepouvejte.
Vae zdrav je pednj ne sporn uitek, kter
od nich mete oekvat.
Ochucen potraviny,
jogurty, sladkosti, pastilky proti kali, cukrov a
kole.
Oleje a pokrmov tuky
(pouvejte pouze olivov
olej, mslo a sdlo).
Balen voda, a u je destilovan, pramenit nebo
minerln.
Dusy
Studen cerelie.
Zubn pasty.
vkaky.
Zmrzliny a mraen
jogurty.
Tablety a kapsle. Nejmn
tetina mnou testovanch

tablet a kapsl byla kontaminovna. Otestujte lky,

kter uvte a vyberte si
bezpen.
Vrobky z vazelny.
Nkter vitaminy a dal
potravinov doplky.
Lubrikanty a lubrikovan
kondomy.
Jedl soda.
Kukuin krob.
Nkter vrobky z ajovnkovho oleje (Tea tree
oil).
Mdla, krmy.
Ochucen krmiva pro psy
a koky.

Testovat vechny dostupn potraviny a dal vrobky je pro mne

samozejm technicky nemon, ale nejlep bude je vyhnout se vem
vrobkm, kter na tomto seznamu uvdm.
Naute se pouvat Syncrometer, abyste si mohli dlat vlastn testy.
Je jen nutn dodrovat dan pravidla. Poloviatost nen na mst. V tto
vci je dslednost opravdu nezbytnost. Vsledkem snaen me bt
nvrat zdrav a energie, jakou jste nikdy pedtm nepoctili.
Budete si opt moci plnovat ivot, uit se novmu a seznamovat se
novmi lidmi, bez hrozby Damoklova mee nad hlavou. Co se infekce
te, nebudete u nikomu nebezpen.
\

296

Abyste zabrnili kontaminaci tla benzenem, je nutn dodrovat dv

zkladn pravidla:
1. Nikdy nejezte plesniv ani grilovan jdlo. Odpuste si popcorn,
kukuin lupnky, nudle a jin tstoviny, oechy, alkoholick
npoje, toasty a neloupanou ri (loupan je v podku).
2. Uvejte vitamin B, (3x denn 3 tablety po 100 mg) a vitamin C
(1/8 ajov liky pi kadm jdle).

Plny do budoucnosti
Jakmile budete zase zdrav, mon vm vytane na mysli cel houf
otzek: Jak se z viru napadajcho njakho ple, me stt patogen
napadajc lovka? Nen to nic nepochopitelnho. Vdy napklad
virus vztekliny na ns penej zvata, encefalitidu mohou penet
teba i komi. Jak to, e se virus HIV mohl rozit tak rychle? Jak to,
e se tak nebezpen ltka jako benzen, dostala do na potravy? Chystaj se tak na ns i jin druhy parazit? Jak mme chrnit sebe a rodinu,
ped hrozcm ptm netstm? Bude eenm odstoupen od fosilnch paliv, a pechod k jinm energim? Bude snad eenm uputn od
zpsobu ivota provzanho s chemi? Pomohou nm lep informace
o vrobnch procesech, jejich produkty uvme? Nemli bychom
odpolitizovat sttn instituce, dohlejc na nezvadnost potravin a
jinch produkt? Nemla by se i adovmu obanovi umonit kontrola
vroby, a pedevm potravin? Neml by se oban dovdt o zpsobech
vroby a pouvn specifickch psad u zahraninch vrobc? Nebyl
by uiten kontakt s lidmi, kte se vylili z rakoviny i AIDS? Co se
te komunikace s ostatnmi, mme dnes takka neomezen monosti.
Komunikovat znamen hledat a nachzet odpovdi.
Nov odpovdi znamenaj nov pstupy, kter v ppad podpory
od zklad spolenosti mohou vst k podstatnm zmnm.
Ve sv dal knize uvdm pes 50 pklad lid, kterm se podailo
zbavit nkazy virem HIV, vetn detailnch pokyn a receptur.

297

Lba bnch nachlazen

Adenoviry vyvolvajc symptomy nachlazen mete vyhubit
zapperem nebo frekvennm genertorem (dle F-gen) nastavenm na
frekvenci 393 kHz na dobu t minut. Do pti minut je po nachlazen.
Nen to dn zzrak. Ale nachlazen se vtinou objev po nkolika
hodinch znovu.
Pznaky nachlazen mohou okamit potlait i homeopatick ppravky. Ani zde nejde o nic nepochopitelnho. V tomto ppad se vak
nachlazen pozdji objev v jinm mst tla. eenm je opt pouit
jinho homeopatickho prostedku.

Tasemnice a roztoi
Proces vedouc k nachlazen mi doslova oaroval. Sledovala jsem
chovn adenovir ve vlastnm tle kdekoli se objevily. Nkdy tu byly,
jindy ne. Nkdy se za jejich ptomnosti projevily pznaky nachlazen,
jindy zase ne. Nkdy jsem je snadno vyhubila pomoc zapperem, ale
jindy se to nechtlo podait.
Dnes u je mi jasn, e adenovirus vbec nepat k lidskm virm.
Pat k nkterm parazitm - napklad k roztom nebo rznm stdim tasemnic. Jako pklad uvedu vskyt viru u boubele tasemnice
Diphyllobothrium erinacea nebo u rozto Sarcoptes a Dermatophagoides, i u stevn bakterie E-coli.
Vajka tasemnic poletuj vzduchem pichycen na stekch prachu. Mete je zachytit, jestlie nechte stt hrnek s trochou vody. Po
tech dnech v hrnku s nejvt pravdpodobnost objevte frekvenci
tasemnice, tedy 487 kHz. Stejnou frekvenci asi najdete u houby k myt
ndob. Abyste ji mohli otestovat, dkladnji navlhete, dejte do igelitovho sku a postupujte po 1 kHz dol od frekvence 510 kHz. Stdia
tasemnic emituj mezi 510 a 440 kHz.
Pokud chovte domc zve, mete si bt jisti, e stdia tasemnic
jak v houb, tak i v prachu setenm hned rno z kuchyskho stolu
nebo linky, objevte tm vdy. Setete prach navlhenm kouskem
paprovho kapesnku, kter pak vlote do igelitovho sku. Pot si
dkladn umyjte ruce.
298

Ohroeni jsou samozejm vichni lenov rodiny. Vichni dchaj

a polykaj mal mnostv prachu s jdlem. Vichni jed z ndob mytho
kuchyskou houbou. Jednou za as se nachlad kad. Avak budete-li
pak ptrat v prachu po adenovirech, nemus tam bt. Hledejte radji
roztoe v rozsahu frekvenc, kter udvm a s velkou pravdpodobnost je tak objevte. Nemus bt nutn na mm seznamu, ten jet zdaleka nen kompletn. Mon pjde o bn druh, ale me to bt i druh
pomrn vzcn. Frekvenci adenoviru ale nezachytte ani ve vzorku s
roztoi. Pro? Mon proto, e jejich koncentrace je pomrn nzk.,
Abyste je zaslechli, mus se viry naped pomnoit. Mno se a v naem
tle. Nejdve vak muste vdechnout nebo pozt infikovan prach.
Vajko tasemnice se nsledn vyvine v boubel, kter se rychle
dostane do jater. Nkdy zbloud i do jinch orgn - teba do sval,
sleziny i slinivky. Jtra tyto boubele patrn odfiltruj z krve sama. Zjitn boubele je nezbytn pokud mono ihned vyhubit zapperem. Pokud
pouvte laboratorn vzorek boubele, mete boubel pesn lokalizovat
v tle. Pesn lokalizace nen mon, pokud jen naslouchte pslunm
frekvencm. Kdy ale vyuijete oba postupy, mete odhalit i orgn, v
nm se viry mno. Mon to budou jen dchac orgny, ale je mon
i zjitn, e k mnoen dochz v orgnu, v nm se viry poprv objevily
(napklad v jtrech), a teprve odtud pak pronikaj do dchacho stroj.
V tchto vcech prozatm nemm pln pesnou odpov.
Roztoe polykme a vdechujeme stejn, jako vajka tasemnic. Jsou
v kuchyskch houbch, ve vech potravinch a nepikrytch ndobch
postvajcch kdekoli. Nikdy nepijte ze sklenice, kter stla cel den
na stole. Po napit byste jist zjistili ptomnost rozto. Frekvence by
utichla a po nkolika dnech, kdy bychom mohli roztoe povaovat za
uhynul.
Stejn tak mohou v nkolika dnech utichnout frekvence tasemnic.
Ale kdy jste nemocn, je to jin. Nemocn svaly parazita pijmou a
nechaj ho v sob pevat spolu s jeho parazity a nahromadnmi
kodlivinami. Imunita takto postiench mst evidentn poklesne.
Jakmile se pestanou ozvat roztoi, kte v tle mezitm
uhynou, objev se adenovirus.

299

Zpotku je jich jen mlo a budete muset hledat nkolikrt denn,

ne je objevte v blch krvinkch. Jet tak samozejm nemuste
ctit dn pznaky onemocnn. Jak je vztah mezi zahubenm stdia
tasemnice, i roztoe, a vynoenm adenovir? Mete to zjistit sami.
Pokte, a se u vs objev stdium tasemnice i roztoe, ale v tle
nebude k nalezen adenovirus. Pak zahubte tasemnici nebo roztoe
sedmiminutovou aplikac zapperu. Bhem nkolika minut frekvence
pvodnch parazit po nkolika minutch utichnou a objev se frekvence adenovir (393 kHz). Za as zjistte, e mte ucpan nos a poctte
v hlav zmnu ohlaujc nstup rmy. Je to opravdu rma? V nesetnch ppadech vylo najevo, e se adenovirus objev vdy po zahuben
tasemnic i rozto. Je tedy zjevn, e virus pat k tmto parazitm,
kter po jejich zniku opout stejn, jako krysy opoutj potpjc se
lo. Moem, do nj viry po zkze hostitelskch organizm naskou"
je nae tlo. Okamit hledaj kde se zachytit a kde jim bude umonna
reprodukce. Tm pznivm mstem je dchac stroj. Mohou si vak
zvolit i jin orgny.

Rma se me pln rozvinout jen tehdy, jsou-li v tle

plsn.

Plsn a nachlazen
Adenoviry, kter v tle pomalu pronikaj do krve a tkn pot, kdy se
uvolnily z njakho stdia tasemnice, vdechnutch rozto, nebo z Ecoli zatoulan do tkn, postupn likviduj imunitn systm. S viry si
snadno porad, ovem jen za pedpokladu, e v tle nejsou plsn, kter
by ho zahlcovaly.

Vylouen plsn podstatn zlepuje zdrav.

Zkoumala jsem psobnost vce druh potravinovch plsn. Plsov
toxiny sniuj tlesnou imunitu nkolika zpsoby. Nkter bl krvinky
pmo ni, jin je ucpvaj tak, e se nemohou zhostit svch funkc,
mimo jin pohlcovat teba adenoviry. Adenoviry pak mohou neruen

300

dorazit k vhodnmu orgnu a proniknout do jeho bunk. Mohou se

usadit napklad v plicch, za pedpokladu, e je mme kontaminovan
arznem nebo formaldehydy, nebo v hrdle, kde se nastdala rtu ze
zubnch plomb nebo v me, pokud se v n nastd thalium. Napaden
mete, ale tak nemuste poctit.
Kdy je zdrojem adenovir E-coli, vyno se otzka: Jak to, e
nemme trvale rmu, kdy mme E-coli v tlustm stev pod? Na to
je snadn odpov: dokud je Escherichia coli v tlustm stev a sprvn
tam pln svou funkci, adenoviry se neobjevuj. Jakmile vak bakterie
unikne mimo stevo, vrhnou se na ni bl krvinky, kter ji zni. Tm se
z n uvoln adenovirus, kter pak zpsob rmu. Adenovirus vak me
proniknout i do vnitnch orgn, a tam jeho ptomnost nezaregistrujete.
Dchac stroj je msto, kde napaden virem ctme. Nejastji infikovanmi msty jsou plce, prduky, vedlej nosn dutiny, nos, Eustachova trubice, a nkdy tak vnitn ucho nebo oi. Rozsah napaden
zvis na tom, zda lovk konzumuje plesniv potraviny, nebo se jim
vyhb.
Potravinovch plsn mvme ve strav pomrn hodn. Mlokdy je
ale rozeznme po chuti, protoe vrobci pouvaj spoustu dochucovacch ltek, kter chu plsn potla. Opaten k snen obsahu plsn
v potravinch dosud nejsou dost inn.
Jako dobr pklad me poslouit chlb. Ten asto bv zabalen ve
flii, kter v nm m zadret vlhkost, aby si dle zachoval erstvost".
Ve vlhku se pak rozrostou vudyptomn spory plsn a vemon prostedky, kter jim v tom maj brnit, jsou neinn. Nkdy se do chleba
dv nco octa, ale neprodyn obal jeho psoben potla.
Jinm innm prostedkem proti plsnm je citrnov va. V
peivu, do nj se pidv, se plsn minimln. Problm plsn
budeme muset vyeit co nejrychleji, protoe chlb je pro ns velmi
vznamn potravina. Nejastjm zdrojem plsovch spor je u sama
mouka, anebo spory ze vzduchu, kter pilnou na erstv peivo. Prodvan mouka obsahuje spory pomrn zdka, chyba tedy vtinou
bv v pekrn. Ve velkopekrnch ale asi nen mon pct chlb 24
hodin denn, ani by se nkde na lince nenahromadily kousky tsta ve
trbinch. Chlb z malch pekren plsn vtinou neobsahuje.
301

Chlb nakupujte jen erstv a nebalen.

Pi pocitu, e na vs leze rma" zaptrejte v pamti, jestli jste ped
nkolika hodinami nemohli snst nco, co mohlo bt plesniv. Napklad muli s obilovinami, syrov ovesn vloky zalit mlkem, chlb,
suchary, kol, ri, ovoce, kupovan ovocn dus nebo mot, oechy,
sirup, tstoviny i med. Odpovd bude vtinou ano, protoe jde o
potraviny tvoc podstatnou st na stravy.
Rmu nemete chytit" pmo od kchajcho lovka, a, stejn je
to i s E-coli, vajky tasemnic i roztoi. Hlavn pinou je vdy
potravinov plse, jej pozen nm sn imunitu a umon adenoviru
proniknout do nejoslabenjch tkn. Pokud napadne dchac stroj,
objev se klasick pznaky. Stejn pznaky vak mohou vyvolat i bakterie.

Lba
Nezapomete, e zapper nijak nenapad a nepokozuje tlesn
buky. Proto jeho pouit neme zashnout a ovlivnit nic, co se v nich
ukrv. K reprodukci vir dochz uvnit hostitelsk buky. Je tedy
mon vyhubit jen ty viry, kter se nachzej mimo buky, a ty, kter
jsou pichycen k jejich vstupm. Ostatn viry zni samy buky a bl
krvinky, a to do maximln pti a esti hodin. Buky toho doshnou
sekrec hlenu, zntem a dalmi prostedky. Pouit zapperu v tomto
ppad nen to nejlep een.
inn nen ani clen pouit F-gen na frekvenci 393 kHz, protoe byste museli souasn vyhubit i vechny roztoe a stdia tasemnic,
z nich se viry .
Nejlep postup jak se zbavit rmy
1. Jezte 24 hodin jen steriln stravu. ite se dietou proti
potravinovm plsnm. Nejezte dn z problematickch
produkt.
2. Uijte 10 gram vitaminu C, B-komplex 50 a 3500 mg
niacinamidu (v tabletch) k podpoe detoxikace mykotoxin v
tle. Pak bude trvat pt a est hodin, ne se bl krvinky opt
pust do boje s viry.

302

3. Spuste sedmiminutovou aplikaci zapperu. Tm znite vechny

voln se pohybujc viry, stdia tasemnic a roztoe. Pak dvacet
minut pokejte, a zahuben velk parazity opust jejich viry a
bakterie. Pak opt na sedm minut aplikujte zapper, abyste je
vyhubili. Po dalch dvaceti minutch se objev viry ze zniench
bakteri, kter vyhubte tet sedmiminutovou aplikac zapperu.
4. Pokejte, a splaskne natekl tk a pestane se tvoit hlen.
5. Pokud rmu vyvolaly E-coli, zante okamit se stevn krou.
Pitom nemete vyhubit vechny stevn bakterie. Zapper vak
zahub unikajc bakterie a jejich dal toky zastav stevn
kra.
6. Aplikujte zapper dokud invaze bakteri nebude zastavena.

Rmy se pln zbavte bhem pti a esti hodin.

Jet jednou zdrazuji, e nejdleitj je nekonzumovat dn
dal potraviny obsahujc plsn. Kdy snte pytlk burskch ok,
mete oekvat, e se rma vrt. Po sru se k tomu me pidat jet
i horeka zpsoben salmonelami. Nejlep ochranou proti rm je v
imunitn systm. Neblokujte ho konzumac plsn.
Otestujte ptomnost plsn v tle. Hledejte na frekvencch 77, 88,
100, 126, 133, 177, 181, 188, 232, 242, 277, 288 a 295 kHz.
Bhem zhruba pti hodin byste mli poctit levu. Zle to na tom,
kolik plsn jste pozeli. Pokud mezitm nebudete jst nic, nebo jen
ist potraviny bez plsn, me se doba lby podstatn zkrtit.

303

Bezplsov dieta
Drte se 24 hodin striktn tto diety, i kdyby se vm ulevilo u mnohem dv.
Ne zanete vait, sterilizujte kuchyskou houbu (dejte ji na 3
minuty do mikrovlnn trouby) a umyjte si ruce.
SNDAN
1 nebo 2 vejce jakkoli upraven. Na obalu a na povrchu vajec
bvaj salmonely, a proto vejce po vyjmut dobe oplchnte teplou vodou. Ne je rozklepnete, dkladn si umyjte ruce.
Palainky s hndm cukrem a vitaminem C.
Hrnek bylinnho aje s vitaminem C a skoic nebo jinm koenm.
Voda se lc octa a medu.
OBD
Polvka bez nudl, re a jakchkoli obilnin.
Domc suenky nebo chlb z mstn pekrny s mslem.
Domc pudink. Vechny pmsi mus bt dobe uvaen.
VEEE
Sprvn pipraven ryba nebo dary moe (konzervy jsou v
podku).
erstv zelenina.
Vaen zelenina s olivovm olejem a sol.
Fazole z konzervy.
Peen nebo vaen brambory (nejezte slupku) s olivovm olejem a sol.
Hork voda se lehakou a skoic.
erstv bann bez skvrn.
Voda s citrnem.
Tyto bezpen potraviny mete rzn kombinovat. Pokud pi
zanajc rm snte njakou plse, udr se tlesn toxicita pomrn
dlouho. Dodrujte tuto dietu tak dlouho, dokud nebudete pln zdrav.
304

Vdci pi pokusech zjistili, e toxicita spojen s konzumac plsn

me u zvat trvat a ti tdny. Mon pokozen se mohou projevit
a po tchto tech tdnech.
Bute tedy obezetn. Pokud chcete riskovat a jte potraviny, kter
mohou obsahovat plsn, vdy do nich pro detoxikaci naped dejte nco
vitaminu C.

Prevence
Jak se co nejinnji chrnit ped rmou? Nejezte potraviny s plsnmi. lovk neme jst zkaen a hnijc jdla. Zpach, vzezen a
chu takov stravy ns z dobrch dvod pirozen odpuzuje a znechucuje.
Jak rozpoznat dobr a patn jdlo by ns v dtstv mli nauit
rodie. To se dnes u nedje. patn strava se mch s dobrou, pidvaj
se dochucovadla a vlastnosti potravin pozmuj chemiklie.
Dospl neum rozpoznat dobr jdlo od patnho, a neum to tedy
nauit ani sv dti.
Spolhme na sttn instituce, kter maj zaruit nezvadnost potravin. Uruj dobu trvanlivosti, kvalitativn normy, povoluj pouvn
rznch barviv, konzervanch ppravk a dalch ltek. Chrn ns
tm snad dostaten? Jak to, e velk skupiny obyvatel trp nekontrolovanm chovnm, vedoucm ke kriminalit? Jak to, e tolik lid trp
hormonln nerovnovha, sexuln poruchy a chronick nava, kter
znemouje aktivn ivot? A co takov AIDS?
Coby jednotlivci nememe ovlivnit vvoj naeho druhu, co
meme, je opustit cestu smujc k padku lidskho plemene. Musme
zkaenm a plesnivm potravinm ct NE.
Jak vlastn chytme" rmu? V mstnosti pln smrkajcch a kchajcch lid? Kdy nkomu takovmu podte ruku? Nebo kdy se s nm
napijete ze stejn sklenice?
Ano, pak se na vs nejvt pravdpodobnost penese virus, ale z
toho neonemocnte. A budete ptrat po adenoviru elektronicky, uvidte, e vs virus infikuje ihned pi kontaktu s nemocnou osobou nebo
pozen infikovan potravy, avak nezstane v tle dle ne maximln
dvacet minut. Potom se ztrat, protoe ho pravdpodobn pohltily bl
305

krvinky (ovem jen tehdy, pokud v tle nemte plsov toxiny zahlcujc imunitn systm). Pokud mte imunitn systm zablokovan toxiny,
adenovirus se rozmno a onemocnte. Te hovom pouze o adenoviru,
existuj vak i jin druhy vir, kter vyvolaj stavy, jim kme rma"
i nachlazen".
Problm s toxiny vrh svtlo i na ppady, kdy se opt a opt sami
infikujeme znovu. Kdy kchnete do dlan, a pak s neumytma rukama
jte, dochz k optovn infekci vlastnmi viry.
Nemoc se tm ale zhor jen tehdy, kdy jsou v tle plsn a jejich
produkty.

Len symptom
Pznaky rmy mohou bt potlaeny mnohem rychleji ne samotn
onemocnn. Pomohou nm lky. Dostupn ppravky vs symptom
rmy zbav do hodiny, ale h tady nebezpe v podob vedlejch
ink.
V tomto ppad jsou inn homeopatick ppravky, u nich se
nemusme obvat vedlejch ink.

Homeopatick lk Symptomy
Aconitum
Allium

nachlazen, horeka, bolesti hlavy, kael

rma, plen rt nebo o

Arsenicum

kchn, drdiv kael, bolest hlavy

Belladonna

vysok horeka, pulsujc hlava

Kalium
bichromicum
Spongia

hust zbarven hlen,

bolest vedlejch nosnch dutin
zkrtov kael

Nkolik homeopatickch liv

Existuje ada rznch druh ppravk, z nich nkter maj a
zzran inky. Nejlep je zkouet je postupn. Homeopati tvrd, e
tyto prostedky specificky stimuluj imunitn systm. Moje vzkumy
306

ukazuj, e um jet mnohem vc. Podle mho nzoru pronikaj pmo

k vstupm do bunk, odkud vypuzuj mal parazity, bakterie a viry, kter
se sna proniknout dovnit. Imunitn systm pak vechny tyto patogeny
me vyhubit, ovem za pedpokladu, e nen zaten plsnmi.
Rzn druhy homeopatickch ppravk pronikaj k rznm tknm,
take kadm mete psobit na urit msto nebo urit orgn.
Rychlho potlaen symptom meme doshnout i pomoc bylin.
V dn bylinsk publikaci neschz aj z plod ernho bezu a mty
peprn. Je vak dobr zat s trojkombinac tymin - pskavice, eck
seno - alvj. Byliny i homeopatick prostedky psob na principu
vypuzovn a je mon, e se vypuzuj navzjem. Pevahu patrn zsk
prostedek, kter byl nasazen jako posledn. Jde o vc, kter jet bude
pedmtem vzkumu.
Jak dlouho si budete lit nachlazen nebo rmu zvis na tom, jak
dlouho budete mt zablokovan bl krvinky. Nezapomete, e pi detoxikaci plsn pomh uvn velkch dvek vitaminu C (10 gram i
vce denn).

Skuten zdroje vir

Lidsk tlo um ve velmi krtk dob, bhem hodin a dn, vyhubit
jakkoli viry. Um se vyrovnat i se stlm psunem vir pochzejcch
z parazit.
Pokusme se uplatnit nov pohled na nkter ze znmch onemocnn.
Epstein Barre virus (EBV) je onemocnn ponkud zhadn, protoe se dle projevuje i pot, co si tlo vytvoilo protiltky. EBV jsem
zjistila jen u lid, kte souasn mli ve slinivce bin Eurytrema (slinivkov motolice). Jakmile motolice zahubme, EBV u se v blch
krvinkch neobjevuje. Meme tedy pedpokldat, e virus maj prv
tito paraziti. Jakmile vyhubte motolice, v jejich tlech se viry skrvaj, imunitn systm doke hubit viry, i ty, kter pak sporadicky pichzej zven, a zanete se ctit lpe. To vechno me bt zleitost
jednoho dne. Kdy ale dojde k reinfekci motolicemi Eurytrema (nositeli EBV) a v tle mme metanol umoujc motolicm vniknout do
slinivky, nemoc se stejn rychle vrt.
307

Napklad psov opar je reinfekce virem planch netovic. U

kadho lovka trpcho psovm oparem nalzm krkavky. Avak
jejich likvidac se psovho oparu bohuel nezbavme. Herpes zoster
(virus zpsobujc psov opar a plan netovice) se ukrv v naich
nervovch bukch. (Zde lze doshnout vynikajcch spch s MMS.
Pozn. pekl.) krkavky bu msi usnaduj jeho uvolovn, anebo
nm blokuj imunitn systm, kter pak na virus nesta.
Svho asu bvala dtsk obrna metlou lidstva. Meme se
domnvat, e se tenkrt objevil na scn njak nov, velk parazit?
Dalo by se to vysvtlit teba tm, e jednm z prvodnch jev
rozshl urbanizace na potku 20. stolet bylo mnostv koskho
trusu v ulicch. Souasn se velmi rozmohl chov ps v domcnostech.
Mohly bt penaei viru vyvolvajcho u lid obrnu tasemnice,
pochzejc od tchto zvat? Hodn nemocnch obrnou trplo
migrnami.
Migrnu vyvolvaj Strongyloidy. Peneli snad virus obrny tito
paraziti?
Virus HIV napad lovka pot, jakmile se v nm usdl motolice
Fasciolopsis buski. Jakmile motolice a jejich stdia vyhubme, je
nsledn test na HIV negativn. Mluvm zde o testu pm ptomnosti
viru HIV v krvi, ne urit blkoviny, na kter je vtina test HIV
zaloena.
Encefalitidu zpsob viry Coxsackie. Nikdy jsem na n nenarazila
kdy v tle nebyla ptomna i bakterie Bacteroides fragilis, kter se
neobjevuje jinak, ne v ptomnosti krkavek.
Viry, kter ns napadaj, mohou pochzet z jakchkoli parazit i
bakteri.
Bylo by jist fascinujc zkoumat jednoho parazita po druhm pod
elektronovm mikroskopem a zjistit, jak viry je napadaj. Urit by
to pomohlo imunologii.
Dnes u lovk natst nemus ekat na njak vzdlen budouc
vzkum, aby si mohl navrtit zdrav. Elektronick metody popsan
308

v tto knize umouj odhalit parazity, bakterie a viry v tle mnohem

dve, ne lovk onemocn. Abyste se zbavili patogen nepotebujete
znt jednotliv hostitele.
Na na planet dochz k velkm zmnm. Zneitn ivotnho
prosted se od plu k plu. Rst prmyslov vroby, tby, chemickho prmyslu, vroby potravin a nvyk, jako je kouen, to vechno
vede k en novch chemikli po celm glbu. Polonium, radioaktivn prvek obsaen i v tabkovm koui, napklad kod plicm, ale
nemus ukodit malm plicnm parazitm, jako je nap. Pneumocystis
carnii.
Pro lovka tak velmi kodliv rozpoutdlo jako benzen, nijak
nemus kodit motolicm, kter v ns ij. Pro lovka toxick propylalkohol je ale pro stevn motolice takka nezbytn.
Paraziti zanaj projevovat abnormln chovn. Dl to zneitn
ivotnho prosted? Statistiky se pomalu ale jist obracej v n neprospch. Prospch z toho maj patogeny. kme tomu evoluce.
tme se jako lidstvo do zhuby, nebo se nkte z ns adaptuj na
nov podmnky? Peij nkte proto, aby nov populaci pedali sv
lep" geny, odolnost vi rakovin, AIDS, Alzheimerov chorob,
atd.? A kolik lid tyto zmny nepeije?

309

O moudrosti tla aneb pro nm kodliv strava tak

chutn
Nejezte nezdrav vci jen proto, e v nich je nco, eho si tlo d.
Snate se zjistit, co v nich je, co tlo poaduje. Tuky? Sl? Nebo snad
krob?

Sl
Kdy tlo lan po soli, dostanete chu teba na popcorn nebo nco
jinho, hlavn to mus bt slan. Touhu po soli maj na svdom
nadledvinky, kter ledviny mon nechvaj vyluovat pli mnoho
soli (chloridu sodnho) nebo chloridu draselnho z tla. Velmi
podobn efekt by mlo i diuretikum.
Pomozte nadledvinkm sprvn fungovat proitnm. Povaujte
chu na nco slanho za signl, e by bylo vhodn proistit ledviny
(viz ledvinov kra). Pi proiovn ledvin vyist i nadledvinky. U
i pomrn nepatrn snen hladin sodku a draslku v krvi a tlesnch
tekutinch me pivolat takovou navu, e si nezavete ani tkaniky
u bot.
Kdy tlo tou napklad po bramborovch lupncch, potebuje
nco, co v nich je. Kdy ale budete v dob, kdy se zanete snait
proistit nadledvinky, jst hodn solenou stravu, mli byste souasn k
solen pout i chlorid draseln. Namchejte si sms z jednoho dlu
chloridu sodnho (kuchysk soli; NaCl) a jednoho dlu chloridu
draselnho (KC1). Pokud tlo adon o sl, jist tm mn i draslk. O
tom, kolik chloridu draselnho vzt nechte rozhodnout chu. Mon
bude lep sms jednoho dlu chloridu draselnho a dvou nebo t dl
kuchysk soli. Sms dejte do ndobky s vkem, aby vm nezkamenla". V obyejn solnice se to stane pomrn brzy. Do ndobky
nesm pronikat vzdun vlhkost. Mon mte rdi hranolky (pomfrity) proto, jeliko jsou mastn.
Kdy nemte ve strav dostatek rostlinnch i ivoinch tuk, a
ty by bn mly tvoit piblin 25% pjmu energie, pak si o n tlo
310

samozejm ekne. Nesnate se ho ale uchlcholit umlmi

hydrogenovanmi tuky s nebiologickou strukturou, s pdavkem
karcinogennho niklu.
Kdy tlo potebuje tuk, dejte mu olivov olej, mslo, tepeln
upraven sr, sdlo, avokdo, oechy nebo jin olejnat semena. Ne
dolo k znectn cholesterolu, lid bn jedli tyto zdrav tuky.
Klem k regulaci cholesterolu ostatn nen absence tuk, ale
proitn jater.

kroby
Pokud prodn tuky vae chut neuspokoj, je mon, e mte chu
na hranolky kvli bramborm. V tom ppad jde o potebu krobu.
Mte tak rdi chlb a tstoviny (maj ist kroby, ale vi bramborovmu podadn)? ist krob je velmi snadno straviteln a velmi dobe
adsorbuje toxiny. Pokud nkdo sn nco jedovatho, zachyt nsledn
vypit rozputn kukuin krob otravnou ltku, kter pak neme
proniknout do tkn. Volnm po krobech ns tlo me upozorovat,
e nco nehraje s trvenm (jtry) nebo e jte njak toxick jdla.
Mon je i to, e aludek infikovan krkavkami poaduje stravu, jej
natrven potebuje mn aludench kyselin (brambory, chlb nebo
tstoviny). krkavky brzd produkci aluden v, jejich vpadek
me vst a k odporu vi masu.
K strven istho krobu sta kyselin jen mlo a kroby pak rychle
a lehce opoutj aludek. Tm se uleh i brnici a jtrm, zmiz plen
zhy", pocit plnosti a jin pote s trvenm.

Cukr
Lidsk tlo udruj v chodu cukry. Kdy jich mme mlo, bude je
nahrazovat pemnou tuk na cukry. Kdy ale chyb cukr i tuky, zane
se na cukry pemnovat svalovina. Tento problm nevye pouh
konzumace vtho mnostv cukru. Muste zjistit, pro je ho v tle
nedostatek, i kdy konzumujete dostaten mnostv.
Naped zkuste uvat 1 mg chrmu (5x 200 mikro g tablet denn).
Kdyby vak tlo poadovalo cukr i po tdnu uvn, bude pot jinde.
Mon

311

mte motolice, kter naruuj regulaci slinivky. Motolice muste vyhubit a nsledn pestat pt kupovan npoje, kter mohou obsahovat
metylalkohol.
Cukrov hospodstv je spletit vc. Budete-li se ale dit pravidly,
kter zde uvdm, pote se jist uprav.

Nechutenstv
Jestlie tlo njakou potravinu odmt", respektujte to. Nae znalosti
nutrin hodnoty potravin mon mohou bt sprvn, ale tady jsou u dla
jet i jin faktory. Mli bychom si brt pklad z kojenc: kdy odmtaj
matesk mlko, znamen to, e v nm je nco nepijatelnho, nco, co
jejich organizmus neme strvit. Vtinou to bv tm, e matka sndla
cibuli, zel nebo podobnou zeleninu. Dt mlko vyzkou, m pote a pt je u odmt. Jeho jtra moude odmtnou, aby dt sndlo
nco, co nemohou snadno strvit. Matka si mon pomysl: To mlko
je pece dobr a mus pt nebo bude mt hlad." To u nanetst plat na
dti od dvou let. Rodie je asto nut jst mrkev, hrek a jinou zeleninu,
kter m zsluhou modernho" zemdlstv asto odpornou chu. Dti
z n ct hokost kyanidovch slouenin, kter jsou obtn metabolizovateln. Brokolice a cibule jim mohou dokonce poplit jazyk sirnmi
kyselinami. Zelen fazole, cibule, esnek a lilky - kad z tchto druh
zeleniny obsahuje chemiklie, kter jsou jim vlastn. Pokud dt na jejich
konzumaci jet nen pipraveno, radji mu je nenute.
m vc plsn dt nedopatenm zkonzumuje (teba v chlebu, bramborovch lupncch i sirupech), tm maj jeho jtra men anci detoxikovat bn kodliviny z regulrnch potravin. U dt se to mnohdy
projev vybravost. Jakmile dt zane odmtat vce druh jdel, je to
signl, e nco nen v podku s jeho jtry. Pestate je krmit chemikliemi v nevaench obilninch, konzervovanch polvkch, balenm
chlebu a instantnch pokrmech. Nedvejte mu umle ochucenou elatinu, lehaku ve spreji a lahodn" jogurty a dal chemick sladkosti.
Zkuste to sp s prostmi jdly. Dvejte dtti vaen cerelie s medem,
skoic a lehakou, mlko, chlb z mstn pekrny, tuka z konzervy,
vaen i peen brambory s mslem a pltky syrov zeleniny bez kupovanch dresink a omek.
312

Je jist frustrujc, kdy uvate nco moc dobrho" a vem to

chutn, krom va Fajnovky". Mon vs uspokoj, e vybrav dt
vtinou pov, co by mlo k jdlu radji. Pokud je to nco zdravho a
vivnho, je to dobe. V opanm ppad je na mst rzn: Ne!".
Dospl by mli nezdrav potraviny a jdla ped dtmi schovvat.
Nejlep by pak ale bylo, kdyby stejn starostliv jako u dt byli i sami
na sebe. Pokud vm nco nechutn, nejezte to. Kdy tlo nco chce,
pokuste se zjistit pro.

Vyzrajte na sv chut
Zde jsou pklady, co dlat, kdy tlo lan po nkter z uvedench
potravin:
Kysel okurky maj rdi lid s nedostatkem aludench v
nebo s pemnoenmi kvasinkami, protoe obsahuj ocet. Pijte
vodu s citrnovou vou a medem.
(Kvasinky, zejmna Candida Albicans, se iv mj. vemi druhy
oct, nepouvejte je! Pozn. pekl.)
Slanina syt aludek a zpomaluje trven. Jezte radji mslo a
smetanu.
Obilniny s cukrem. Ty mvaj rdi lid s naruenm cukrovm
hospodstvm. Je nutn vyhubit parazity, vyvarovat se metylalkoholu, brt chrmov tablety a pouvat hodn skoice.
Kupky a vkaky. Chu na tyto dobroty" znamen, e potebujete zamstnvat elisti. Zkuste salty, jablka, syrov slunenicov semnka (pozor na plsn). Radji se ale vyhnte oechm a
suenmu ovoci.
Zmrzlina. Studen potraviny stimuluj ttnou lzu. Maj je rdi
lid trpc snenou funkc. ttnou lzu vyistte odstrannm
vech kov z st a jatern krou.
Npoje s kofeinem stimuluj mnoho tlesnch tkn a zvyuj
krevn tlak. Pij je lid trpc nedostatkem energie. Mli by si
proistit cel tlo a upravit pracovn a domc prosted.
(Jsou i lid, kte tvrd, e je kofein sp uspv.)

313

 Sladkosti. m vce cukru konzumujeme, tm vc ho tlo d.

Trven cukru spotebovv chrm a je nutn psun dalho cukru, z nj ho tlo zskv. Chu na cukr podstatn ustoup pi
kadodennm uvn a 1000 mikro g chrmu (GTF) v
tabletch.
Preclky (slan peivo obecn). Tlo potebuje sl a chce nco
koupat".
Bramborov lupnky. Tlu schz sl, tuk, krob a nco ke kousn. Nen divu, e lupnky jsou tak populrn.
Jestlie ale tlo je tak moudr, pro nedoke odhalit teba plse v
burskch occh, suenkch nebo chlebu? Pina je zejm. Aby
zmtli nae smysly, dokzali producenti potravin doslova nemon.
Dvaj do svch produkt sl, cukr, pra je, ochucuj atd. Tlo je
navykl adit cukr, sl a urit chut mezi dobr". Plse je samozejm patn vc, ale kdy ji obalte v cukru, jakpak ji m tlo rozpoznat? Vraznj chu cukru i soli zvtz a tlo pijme potravinu jako
dobrou. I pes plse. Zzraky modernho potravinstv" umonily e
klidn jme zkaen a plesniv potraviny, ani bychom to poznali.
Kdy takto ochromuj pirozenou moudrost tla, nezbv ne pout
vlastn inteligenci.
Jak si vysvtlte teba tohle?
Star lovk nesn mslo, ale m rd margarn.
Dt dv pednost pagetm z plechovky ped erstv uvaenmi.
Dt j jen sladkosti, do veho ostatnho se mus nutit.
Mlad mu potebuje pivo, aby mohl pln vychutnat jdlo.
Dt si dv na kad jdlo keup.

Nvrat k normlnmu stavu

Mimo pirozenou moudrost tla jsou nemn dleit zkuenosti,
kter nm pedali rodie. Ale jakmile dojde k njakmu konfliktu,
dvujte sp tomu, co k vae tlo. Vrt se jet nkdy jeho vrozen
moudrost?
314

Zaneme znovu vychutnvat chu zeleniny a ovoce? Budeme opt

vait a pct tak prost jdla, jako nai pedkov? Pravdpodobn ano.
S novou zkuenosti pak zanete zacpvat nos nad vemi tmi
semnky, oky a moukami, protoe z nich uctte odporn a zalukl
pach. Budete se vyhbat kupovanm kolm a buchtm. Pestanete
jst smaen a fritovan jdla a pohled na kanouc mastnotu vm pln
zkaz chu. Nebudete chtt konzervovan jdla a jst kovovmi pbory,
protoe zanete vnmat jejich kovovou pachu. Budete se muset nutit,
abyste sndli krajc tstovitho kyselho chleba z velkovroby. Zanou
vm zapchat i lukl penin klky. A nechutn pchnout mohou
vitaminov tablety.
Je na tom, e vm chutnaj vaen brambory s mslem, nco patnho?
Ne. To znamen jen tolik, e se k vm vrtila tlesn moudrost.
Teprve te jste prav labunk. A mon vs tak kvalitn jdla a znechut. Berte to s humorem.

Toxick strava
Grilovnm se v potravinch tvo velm toxick benzpyrny. V e
snen imunity", jako dnes, je krajn poetil otrvit si jdlo jet i
takovmi ltkami. To plat hlavn u dt, kter se pozdji budou muset
vypodat s adou novch vir a parazit. Dokou se s tm vyrovnat,
nebo jim podlehnou u ve stednm vku? O tom vem me rozhodnout jen kvalita jejich imunitnho systmu.
Benzpyreny mus bt detoxikovny jtry. Pitom je zbyten zatovn systm, zodpovdn za detoxikaci benzenu. Pi peme potravin
s benzpyreny je st mon vechny detoxikovat.
Dal roli zde hraj enzymy NAD (N ve zkratce zastupuje niaciri)
nezbytn k detoxikaci alkoholu. Jakmile nkdo vypije alkohol (napklad pivo z plechovky), mus enzymy NAD detoxikovat nejen alkohol,
ale i benzen, kter je v plechovkovm pivu tak obsaen. Detoxikan
proces pak trv o nco dle. V dob detoxikace dochz k poklesu imunity, a to ulehuje ivot parazitm a jinm patogenm. Benzpyreny
vznikaj v potravinch zahtch na nadmrnou teplotu, napklad
grilem v troub. Z tohoto hlediska nen bezpen ani

315

bn toaster. Ve starch typech topinkova jet chlb od rozhavench spirl oddlovaly plechy, kter z nich v rmci spor energie"
zmizely. Kdy budete tousty a topinky pipravovat na pnvi i na plechu v troub, dn nebezpe nehroz. Ale v grilu i pod nm se vdy
budou tvoit benzpyreny, a u je plynov nebo elektrick. Na palivu
nezle, protoe benzpyreny v jdle vznikaj v dsledku pmho kontaktu se zdrojem vysok teploty. Pome kovov oddlovac pepka
mezi potravinou a spirlou nebo jinm tepelnm zdrojem.
Nepouvejte mikrovlnou troubu. Teploty v n mohou bt mnohem
vy ne v bn troub, a k tvorb benzpyren dochz docela urit.
Nic v n nemete upct pi teplot pod 220C. Tuto teplotu byste pi
vaen nemli nikdy pekroit.
Nkter ltky, kter pomhaj detoxikovat benzpyreny
1. Niacin nebo niacinamid. Jedn se o stavebn ltky enzym NAD.
Doporuen dvka je 50 mg pi kadm jdle.
2. Vitamin B2 (riboflavin). Dvka je opt 50 mg pi kadm jdle.
Bylo by moudr pstovat u dt nvyky, s clem maximalizovat
jejich imunitu. Nejdleitj je vyhbat se toxinm, kter ji vrazn
sniuj.
Nejde jen o benzpyreny, ale o vtinu plsovch toxin a rozpoutdel.

Plesniv potraviny
Vechno, co je rostlinnho nebo ivoinho pvodu, mohou napadnout plsn. Pokud organismus ije, dr plsn na uzd. Jakmile uhyne
nebo je zahuben, dostanou plsn zelenou.
Plsn pichzej jako prvn a hned po nich se pijdou bakterie. Probh takzvan biodegradace, velmi dleit proces, pi nm se rozkldaj organick odpady.
Nebt plsn a hniloby, byly by ulice New Yorku dodnes pln koskho trusu z dvjka a v jezerech by plavaly dvno lekl ryby.

316

Plsn samozejm napadaj i obil. Sv plsn m ovoce, aj a

kva, byliny i zelenina. Oechy bvaj hodn asto plesniv, pedevm ty, kter rostou pod zem (arady), protoe pda je pln
plsovch spor. Vtr pak spory vyn a vysoko do korun strom
a nkdy dokonce a do stratosfry.
Plsn nejsou vybrav. Preferuj sice jist rostliny a urit podmnky, ale um se pizpsobit a rst na cel ad rznch rostlin. Proto
napklad aflatoxin nenachzme pouze v obilninch, chlebu i v tstovinch, ale tak v oech, ovocnch vch, octu, vn atd. Kde jej
nikdy nenajdeme? Pedevm v mlnch vrobcch nebo erstv zelenin i ovoci, tedy za pedpokladu, e si je omyjete. Nen ani v mase,
vejcch a rybch. Nenajdete ho ani ve vod.
Akoli jsem aflatoxin asto nachzela v peivu z velkovroby, nenala jsem ho v dkladn proset penici, z n ped semletm odstranili
bezbarv a scvrkl zrnka. Nebv ani ve voln skladovanm peivu.
Balen peiva do igelitu a jinch neprodynch obal udruje uvnit
vlhkost, kter je pro rst plsn zkladn podmnkou.
I pes plsov inhibitory m americk peivo (v USA) mnohem
ni kvalitu ne mexick, v nm jsem aflatoxin nikdy neobjevila.
Co je dobr vdt: Kdo doma pee vlastn chlb a pid do tsta
petku vitaminu C, bude mt trvanlivj chlb bez plsn.
AFLATOXIN
Pro jsou pro ns plsn tak vznamn? Nkter produkuj velmi
jedovat ltky. Jsou to dokonce ty nejjedovatj ltky, kter lovk
zn.
Jednou z nich je aflatoxin. M testy ukazuj, e se vyskytuje v tlech
vtiny nemocnch rakovinou. Jinmi slovy koncentrace tohoto jedu
v tle se zvyuje kvli nedostaten detoxikaci. Aflatoxin u byl pedmtem mnoha vzkum a podrobnj informace naleznete asi v kad
knihovn.
Kdy aflatoxin pronikne do jater, st jich jednodue zni. Pi vym mnostv jsou jtra nkdy oslabena i po nkolik let. Tak hepatitida a cirhza vdy souvis s ptomnost aflatoxinu. Jtra se ho zoufale
sna detoxikovat, aby se zachrnila. Mohou to vydret snad dva nebo
ti tdny, ale pak u to nkter st nevydr. inky prvn dvky afla-

317

toxinu se tedy mohou projevit a po tdnech! Ale jak tomu zabrnit,

kdy ns chu ani zpach neupozorn, e jme napklad plesniv pagety nebo arady?
Tady jsou moje rady:
1. Pete vlastn peivo.
2. Provujte potraviny, kter muste kupovat.
3. Preparujte potraviny, u nich je to mon, vitaminem C.
4. Zbyl potraviny nejlpe vykrtnte z jdelnku.
Vzkumy doporuuj uvat proti plsnm peroxid vodku, siln
zsady (vpenn voda), metabisulfid (bn redukn inidlo) nebo
vysok teploty. Vyzkouela jsem vysok teploty a vitamin C, co je
tak redukn inidlo.
Prostm ohtm. jdla na bod varu plsn neznite. Pome jen del
povaen nebo peen (to ale neplat pro nmel), jm zlikviduje i
vyprodukovan aflatoxin. U potravin kter nelze zaht na vy teplotu
(nap. oechy, kter jsou ji upraen nebo ocet) pome vitamin C.
Domnvm se, e psob podobn jako bisulfit, kter tp molekuly
plsovch toxin chemicky.
ODSTRANN AFLATOXINU
Posypn praench oech vitaminem C nem poadovan efekt,
protoe plsn pronikaj pod povrch. Nejdv je nutn oechy oplchnout
vodou (tm odstrante hodn plsn). Pak je zalijte vodou, pidejte 1/4
ajov liky vitaminu C a promchejte. Nechte 5 minut odstt.
Voda vnikajc do oech s sebou vnese vitamin C, kter detoxikuje
plsn uvnit oech. Scezen oechy vysute v troub, pi mrn teplot
abyste je nepiplili, protoe by v nich vznikly benzpyreny.
Ri a tstoviny mete zbavit plsn zsti vaenm a sten pidnm vitaminu C ped nebo a po uvaen. Nemuste ho dvat zbyten
mnoho, abyste neovlivnili chu tstovin. Opravdu hodn plesniv bv
neloupan re.
Do octu jednodue dejte trochu vitaminu C a postavte jej do lednice.
Med mete rozeht a oetit stejn jako ocet (1/4 liky na
litru.

318

S plesnivm chlebem u nenadlte nic. Kupujte jen peivo z mstn

pekrny nebo pete doma sami. Spotebujte je rychle a uchovvejte jen
v paprovch scch. Chleba ppadn nakrjejte a dejte v plastovm
sku do mrazniky.
Vechny potraviny obsahuj vlastn i ciz plsn, jich jsou tisce
druh.

ZEARALENON

je mykotoxin produkovan plsnmi rodu Fusaria. Tento

anabolick a ute-rotropn (ovlivujc dlohu) metabolit se hojn
vyskytuje v prmyslov zpracovvanch obilninch a prmyslov
pipravovanch potravinch a krmivech. Je oznaovn za pvodce
hyperestrogenismu a neplodnosti u prasat, drbee a hovzho
dobytka.
Zd se, e postien zvat odpovd zvenmu pjmu estrogenu.
A neme bt stejn zasaen i lovk? Nen zven hladina estrogenu
problm? Zjistila jsem, e tm vechny ppady rakoviny prsu provzela vysok hladina estrogenu, zaznamenan u dlouho pedtm (nkolik let), ne se onemocnn projevilo. Estrogen zodpovd i za pedasn
dospvn dvek. Je pravdpodobn, e s nm souvis tak premenstruan syndrom, cysty na vajencch i neplodnost. inky zearalenonu
se neprojev u kadho v celm rozsahu. Jak vliv asi m konzumace
jdel s mykotoxiny, jejich psoben napodobuje inky estrogenu, na
chlapce a mue?. Estrogen je ensk hormon, kter u mu me mt
drastick inky pedevm v ase dospvn. Nebezpen mohou bt
u nepatrn mnostv.
Zearalenon (zear") a aflatoxin sniuj imunitu. Zear me podntit
atrofii brzlku a aktivovat makrofgy. Pokud mte snenou imunitu
(snen poet T-lymfocyt, mn blch krvinek atd.), okamit se
zante vyhbat potravinm podezelm z obsahu plsn.
Zear" je mykotoxin, jeho ptomnost v tle zpomaluje detoxikaci
benzenu. Lid trpc AIDS se snenou schopnost jater detoxikovat
benzen - v sob maj i zear"!
Zjistila jsem, e k hlavnm zdrojm zearu pat popcorn,
kukuin lupnky a neloupan re. Nevyskytuje se vak v erstv a
konzervovan kukuici a loupan ri. Nemohu proto pochopit, jak se
me dostat i do nkterch jinch kukuinch produkt.
319

STERIGMATOCYSTIN
Sterigmatocystin se hojn vyskytuje v tstovinch. Dvejte proto
pednost jdlm z peench tstovin ped vaenmi. Pi peen psob
mnohem vy teploty. Ale pln nejlep je pprava domcch tstovin z vlastnch surovin. Plsn v tstovinch toti pochzej z podadn mouky, uvan pedevm ve velkovrobch. Ped i po vaen
pidvejte nco vitaminu C.
NMEL
Nmel je potravinov plse, kter u lid navozuje podivn pocity a
chovn. Akoli zkony (v USA) mnostv nmelu v potravinch
reguluj, nen to dostaten ochrana. Ergotoxiny, napklad LSD,
psob u v extrmn malch mnostvch (mn ne 1 mikrogram, a
to je asi tiscina muince). Teplota je nezni a jsou toxick pedevm
pro dti.
Zjistila jsem ptomnost tchto toxin v obilovinch, celozrnnch
chlebech, vnech i medu. Ergotoxiny meme rozloit vitaminem C,
kter ale mus psobit nejmn 10 minut. Detoxikujte pedevm
med, a to hned pot, kdy jej pinesete dom. Zahejte ho ve vodn
lzni a pidejte vitamin C (1/8 liky na sklenici). K promsen
pouijte devnou nebo plastovou lci i mchaku.
Nmelu jsou pipisovny znan vkyvy v chovn dt. asto ale
myln bvaj povaovny za alergie. Princip psobnosti, spovajc v
potlaen detoxikan schopnosti jater, se skuten podob zpsobu,
jakm postupuj i nkter alergie. Kdyby se u vaeho dtte zaalo
projevovat nezvykl chovn, zkuste na pr tdn vypustit z jeho
jdelnku potraviny, u nich je podezen na monost zvenho
obsahu plsn (nevaen cerelie, oechy, balen chlb atd.). Nahrate
je radji vaenmi cereliemi, nebalenm chlebem z mstn pekrny,
bramborami a medem. Do medu, tstovin, i obilovin mu dvejte vitamin C.
Nmel zskv na toxicit v kombinaci s alkoholem. Zd se, e
alkohol toxiny vn hloubji do tlesnch tkn. Zjistila jsem ptomnost nmelu a aflatoxinu v pivu a vnu. Nkdy a bizarn projevy
alkoholovho opojen jsou pravdpodobn dsledkem kombinovan
320

intoxikace alkoholem a plsovm toxinem, kter je v nm obsaen.

Zpomalovn detoxikace alkoholu mon me plsov toxiny init
zodpovdnmi za mnoh mrt alkoholik. Bylo by jist bezpenj,
kdyby si teba kad mohl vait pivo sm. To ale vtina lid nedoke.
Na nmel jsou citliv i star dti a dospl. Vdy, kdy se objev
neobvykl chovn - kdy je lovk najednou hrub a k nepkn vci,
projevuje nezvykl a iracionln mylen a sm m pocit, jakoby se mu
vytratily vechny emoce, zkuste mu zmnit jdelnek. Pesvdte ho,
aby nekonzumoval alkoholick npoje, sjovou i jin omky a potraviny vyroben z obil. Naped tuto dietu vyzkouejte sami na sob. Bude
vdy inn, zejmna kdy mte ast rmy. Otrava nmelem me
vyvolat halucinace, kdy slyte hlasy, kter vm teba dvaj njak pkazy nebo varuj" ped neexistujcm nebezpem. Nmel provokuje i
epileptick zchvaty!
CYTOCHALASIN B
Dalm toxinem sniujcm nai imunitu je Cytochalasin B. Vyskytuje se opt v tstovinch. Brzd bunn dlen, take odumel sti
jater nemohou regenerovat tak rychle, jak by po intoxikaci mly.
KYSELINA KOJICK
Kyselina kojick je mykotoxin, kter patrn zodpovd za
hromadn metylalkoholu v tle. Jinak eeno, jej inky brn jtrm v
detoxikaci metylalkoholu. Nsledkem je pokozen slinivky bin a jej
infekce slinivkovmi motolicemi. Konenm dsledkem bv
cukrovka. Tento mykotoxin jsem objevila v bramborch. Vyvarujte se
proto konzumace kadho mnostv bramborovch slupek. Jestlie ale
jste zapshlmi milovnky tto plodiny, vdy peliv vykrjejte
vechna zasedl msta. Stejn mykotoxin jsem nalezla i v zrnkov
kv.
T-2 TOXIN
Toxin T-2 se vyskytuje u vech ppad vysokho krevnho tlaku a
ledvinovch onemocnn. Bv v suenm hrku a fazolch, kde jej ale
mete u bhem 5 minut detoxikovat pidnm vitaminu C do vody, v
n mte lutniny ped vaenm.

321

IROKOV TOXINY
Tyto toxiny se vyskytuj jen v iroku a prosu. Je mon je detoxikovat vitaminem C pidanm ped vaenm nebo bhem vaen. Toxiny
zpsobuj krvcen, ztrtu apetitu a neschopnost polykat. Star lid
reaguj na jejich psoben citlivji, ne mlad.
PATULIN
Patulin je nejastj toxin v ovoci. Bv v nejbnjch druzch,
pokud je potluen. Tento toxin je zvl nebezpen, protoe se plse,
kter ho produkuje, me ujmout ve stev, kde pak vytv jaksi
ostrvky. V tchto mstech pak mohou stevn stnou pronikat do organizmu stevn bakterie E-coli nebo shigella, kter pak vcelku neruen
putuj k porannm mstm nebo tumorm.
Trpte-li rakovinou nebo stevnm onemocnnm, pestate na pr
tdn jst erstv ovoce (s vjimkou bann a citron). Ale i pak bute
pi vbru velmi peliv. Vechno ovoce loupejte, abyste vidli v jakm
stavu je duina. Potluen i nahnil kusy vyhote. Souasn denn
uvejte 2 liky koncentrovan tinktury z oeku. Tento ppravek
spolehliv hub stevn parazity.
Nezapomete, e se mete znovu nakazit teba jen nkolika kulikami namklho hroznovho vna.
JAK SE VYHNOUT PLSNM
Musme dvat vt pozor na to, co vlastn jme. Pkladem pochutin
asto obsahujcch plsn jsou suenky. Zvlt dti by je vbec nemly
jst. Radji jim nco upete.
Hodn plesniv bv i suen ovoce. Pokud je pesto chcete jst,
mejte je v roztoku vitaminu C, nechte okapat a vysute v troub. Takto
upraven je dejte do lednice nebo mrazniky. Nikdy se nesnate zavaovat pezrl ovoce, protoe samotn konzervace plsn nezni.
Dlejte pro dti domc marmeldy. Kupovan sice bvaj slad a
mvaj lep barvu, ale co se chuti te, bvaj asto nevrazn a nelze se
od sebe takka rozliit. Nechte pak dti ochutnat bn produkty napaden plsnmi, podvan u ptel i v restauraci, aby si uvdomily ten
rozdl (nedlejte to u zdka podvanch jdel). Dtsk jtra jsou dost
odoln, aby ppadn mal mnostv toxin z ochutnvek detoxikovala.
322

Pomrn velk mnostv plsn obsahuj aje, zvl ty porcovan.

Akoli jsem dve nemsen bylinn aje doporuovala (bylinn smsi
v USA obsahuj rozpoutdla - v Evrop je to jin), zmnila jsem nzor.
Dnes mohu doporuit jen sypan nemsen byliny nakupovan na vhu.
Tm se vyhnete benzalkonium-chloridu a dalm monm antiseptikm
v scch. K luhovn pouvejte jen bambusov stko, nikdy kovov.
Stko jednou za as vyvate, aby bylo steriln.
Podle mch vzkum lze aflatoxin detoxikovat vitaminem C, avak
u dalch toxin si navc musme pomhat i vysokou teplotou. Sirupy
napklad mete zaht i v (otevenm) originlnm balen. Je teba
doshnout piblin bodu varu. Pak dejte sirup do chladniky.
Plsn je pi vaen cereli mon oddlit. Vyberte ze zrna vechny
tmav a scvrkl kousky. Prv v nich je nahromadno nejvce plsn. Pi
vaen pak pidejte med a sl - zvte tak bod varu, a tm i innost
detoxikanho procesu. Nakonec ndobu odstavte a pidejte vitamin
C. Ovesn vloky podle mch test plsn nikdy neobsahovaly, akoli
i oves m sv charakteristick houby. Nenechvejte obil zplesnivt
na poli. Zrno byste nemli skladovat dle, ne pl roku. Uvdomte si, e
poten stadium rstu plsn nememe zrakem ani ichem odhalit.
Plsn potebuj k rstu uritou vlhkost. Kdy otevete balen cereli, dejte zbytek do plastovho sku, abyste je chrnili ped vlhkost.
Takto je chrnte i proti obilnm molm, take je pozdji nebudete
muset hubit v mraznice. Ve vem, co dte do chladniky i mrazniky,
se po vytaen objev vlhkost. Cerelie proto lpe uchovvejte ve spi
nebo kuchysk skce.
dn sttn instituce nedoke kontrolovat vskyt mykotoxin ve
vech vyrbnch potravinch. Vroba a skladovn potravin by mly
bt pod lep kontrolou. Inspekce sila nesta. Plse, kter me bt na
povrchu a v nkolikametrov vrstv, me bt odstranna tsn ped
pjezdem inspektora, jeho nvtvu je velmi tk utajit. Vlhkost a
teplota v sile by mla podlhat automatick regulaci.
Lep pe o zrno by se mla odrazit v nich ztrtch a vy kvalit, kter mu zrove pid na cen. Myslm, e zearalenon, aflatoxin
a nmel vyaduj speciln opaten. Doven produkty by mly podlhat stejnm testm, jako produkty domc vroby. Vsledky tchto
zkouek by mly bt zeteln uvedeny na obalu.

323

KDY SE VYHNOUT OBIL

Vzhledem k mnostv obilnch plsn, kter pak nelze zrakem ani
ichem rozeznat ve vtin produkt (tstoviny, chlb atd.), je moudej
se jim vyhnout a radji konzumovat brambory. Bramborov hlzy se na
stl dostvaj pesn v takovm stavu, v jakm byly sklizeny. Naproti
tomu obil bv u pedem zbaveno slupek, moeno, semleto atd. Plsn
napadaji nejdv otruby a klky. Obil bv desinfikovno plynem a
oeteno rznmi antioxidanty. Prochz tedy mnohem sloitjm procesem, ne brambory, kter se pouze postikuj.
Kdyby brambory neoetili postikem, zaaly by klit u v obchodech. Ltky z postik se nahromad do oek", a proto vechna peliv vykrjejte. Brambory oloupejte a zkontrolujte. Vyhote nahnil, a
naseknut, vyhnte se bramborm a hlzm s edmi a zernalmi
msty. Nekupujte nedozrl hlzy se zelenmi skvrnami na slupce.
Zelen zbarven zpsobuje scopolamin, bramborov jed".
Naervenal hlzy, kter maj jinou chemii, tento toxin neprodukuj.
Brambory skladujte na tmavm a suchm mst, aby nevypuely. Je to
vivn potravina bohat na vitamin C. Nesmate je vak na
hydrogenovanm tuku zneitnm benzenem a niklem.
I brambory maj sv plsn, ale ty jsou dobe patrn a lze se jich
zbavit omytm a oloupnm. Ve starch knihch p, e by brambory
mly bt sklzeny za svitu Msce, protoe pak se ve lutch odrdch
nevytvo scopolamin. Pi dnen zemdlsk mechanizaci by to neml
bt problm, ale patrn si na to budeme muset jet njakou tu chvli
pokat.

Poute se od domcch zvat

Psi neerou seno a koky neerou ovoce. Ne snad to proto, e by
tuto potravu nemohli strvit, ani kvli vchov. Jejich tlo zkrtka m
tolik moudrosti, e odmt to, co pro n nen vhodn. My vak zvata
meme obelstt tm, e jim msi ochutme teba kukuici i sju a
tm uvedeme jejich tlo v omyl pln stejn, jak to dlme sami sob.
Zvata asto krmme kad den stejnou sms a to je nepirozen. Jtra
zatovan stle stejnmi ltkami si pak neodpoinou. Co se stdn
jdel te, lid se jet sten nechaj vst moudrost svho tla. Jed324

notliv kontaminty se pak do tla dostvaj v mench mnostvch,

lpe detoxikovatelnch jtry. Jakmile jtra odpadn ltky detoxikovat
nemohou, projev se to alergickou reakc.
Koky a psi nemaj monost odmtat potravu a bt vybrav {krom
zvracen nebo hladovn). Nen divu, e se u nich stle astji vyskytuj
rakoviny - jejich jtra u neum detoxikovat izopropylalkohol.
Mli bychom pipravovat naim zvatm rdlo sami, jako dv.
Urit si to zaslou. Alespo co se te toxicity, pro n budou jist
lep zbytky po naem stolovn a z kuchyn, ne prmyslov vyrbn
krmiva. Ale pro si zve tu jednotvrnou kompletn" kontaminovanou
potravu asto oblb? Kdyby vechna nae denn jdla byla oslazen,
nestarali bychom se pli o to, co v nich krom cukru jet je. Jedli
bychom je stle dokola, tak jako zvata navykl na stle stejnou dokonalou" krmnou sms.
Stravovac nvyky je nutn mnit postupn a s citem. U zvat i lid.
Uvdomte si, co je pro psy a koky dobr, co je pro n pirozen.
Psi i koky jsou masoravci. Mete uvait kue v tlakovm hrnci,
abyste vyhubili vechny parazity. Uvaen porce mete uloit v mrazku. Ke kueti pidejte zbytky od stolu s trochou msla, sra nebo
sdla.
Neumvejte misky zvat spolen s ndobm. Bodu varu, kter je
k likvidaci parazit nezbytn, nedosahuj ani myky ndob.
Zvatm dvejte pouze erstvou vodu. Ve stojat vod se mno
bakterie. Nenechvejte zbytky rdla v ndobch dle ne jeden den,
zaalo by plesnivt. Nekrmte zvata pmo od stolu, bhem jdla je
nechvejte mimo dm.
Jakmile zve nebude konzumovat potravu kontaminovanou propylalkoholem a nebudete je koupat v amponech, kter jej tak obsahuj,
v dnm ppad neme dostat rakovinu. Pokud j u trp, bude zmnou potravy a aplikac kry proti parazitm vylena. Navrt se do
normlnho stavu a nebude hostit parazity. Bude jist levou, kdy u
se nebudete muset obvat, e vs jimi (opt) nakaz.

325

Jak si jednodue vylepit ivotn prosted

Vtina z ns nerada mn zabhl nvyky. Ale jakmile njak zmnme, velmi rychle se opt vij. Zlepen ivotnho stylu a prosted
nhradou nedobrch nvyk za lep se zcela jist vyplat.

Pozor na ruce
Vtinu kon dlme rukama. Zvedme jimi pedmty ze zem,
potme penze, dotkme se jinch lid, istme se po pouit WC a
sahme na kliky. Potom jimi jme a dvme si je do st. Nkte si
dokonce olizuj prsty pi obracen strnek v knize.
Na ruce se pi smrkn a kchn dostanou bakterie, viry a cysty.
Cysty jsou vajka" parazit. Jsou velmi odoln. Ukrvaj se pod
nehty, kde se udr, i kdy si peliv umyjeme ruce. Pak je pozeme
spolu s jdlem. Nazv se to orln-fekln cesta. Cysty se vylhnou"
v aludku a usad ve stevech, kde pak ij.

Abyste zabrnili reinfekci, muste likvidovat cysty

zachycen pod nehty. Pouijte roztok etylalkoholu (lihu).
Smchejte 95 % lh s vodou, abyste zskali 5% roztok.
Lihov roztok uchovvejte v ndobce s pumpikou na umyvadle.
Po pouit WC a umyt rukou omyjte tmto roztokem nehty. Nastkejte
si ho na dla jedn ruky a namote do nj piky prst druh.Pitom
jimi krabejte navlhenou dla. Tot udlejte i s druhou rukou. Pak
ruce oplchnte istou vodou.
Nejezte rukama.
Nejezte nic, co spadlo na podlahu.
Umvejte si ruce po kadm kontaktu se zvaty.
Nikdy se nedotkejte podrek a boty nechvejte mimo obytn
prostory.
Kalete a kchejte do kapesnku i ubrousku, ne do dlan.
Nestrkejte si prsty do st - ani neolizujte pi obracen strnek
nebo otevrn plastovch sk.

326

Nemocn by mli pouvat 50% roztok alkoholu. Rozete 1/2 hrnku

95% alkoholu a 1/2 hrnku studen vody nebo si kupte istou vodku.
Roztok opt dejte do ndobky s pumpikou.
K sterilizaci rukou mete pout i borax. Vtina kupovanch
vrobk vak obsahuje izopropylalkohol. Nepouvejte ale jodovou
tinkturu.

Pran prdla
Spodn prdlo vdy vyvaujte. Dve se vechna prostradla, runky, ubrusy a spodn prdlo praly oddlen a vyvaovaly.
V dob praek pehlme fakt, e spodn prdlo vdy kontaminuj steky fekli a urogenitlnch sekret a vmk. Smsit prdlo s ponokami, runky nebo utrkami mete jen tehdy, pokud ve
vyvaujete, ale co z toho vyvait nemete (nap. u materil citlivch
na teplo), kvasinky, vajka parazit, bakterie a plsn se dostanou ze
spodnho prdla do ostatnho prdla vech len rodiny. Nejlepm
eenm pak je dvat do prdla njak antiseptick prostedek (nap.
hydroxid vpenat nebo ltky na bzi jdu). K sterilizaci ppadn
mete pout suiku. Spodn prdlo by mlo bt zahvno na
teplotu, kterou ruka u nesnese.

V tomto smru jsou celkem inn i blic

ppravky,
ale ty nezni napklad spory Giardie a mnoha
dalch
houbovch onemocnn. Na blen tedy nespolhejte.
Navc jsou blc prostedky absorbovny pokokou
a jejich toxicita me vst k nedanm mentlnm
projevm.
Prmyslov vyrbn saponty bvaj kontaminovny polychlorovanmi bifenyly a kobaltem, kter velmi snadno pronikaj pokokou.
Pouvejte uhliitan sodn (soda na pran) nebo borax. Tyto ltky
sice nemaj takov istic schopnosti, jako modern saponty, ale lpe
potlauj elektrostatick nboj. Do prdla proto nemuste pidvat dal
chemiklie. K odstraovn skvrn pouvejte doma vyroben mdlo.

327

Kuchysk nvyky
Jednou denn je potebn sterilizovat houbu nebo utrku, kterou
pouvte k utrn stolu, kuchysk linky a dezu. Tyto mal kousky
kontaminovan ltky jsou po toalet nejinfeknj vc v domcnosti.
O to nebezpenj, protoe si to lid neuvdomuj.
Nkdy na to upozorn mrn zpach, ale velk mnostv patogen
neuctte. Kdy setete kapky mlka, uchyt se na houb i utrce
mln bakterie, Salmonely a Shigelly, kter se tam rozmno. K tomu
pibudou drobky, z nich se uvoluj plsn.
Na houb nebo utrce ulpvaj vajka parazit ze setenho prachu,
vylhnou se a zanou se ivit zbytky mlka a jdel.
Na seten kuchysk lince nebo stole pak vdy zstane tenk film
neistot. Nkter viry i bakterie sice znite, ale vtina jich peije.
Vlhkost vzduchu v kuchyni pro n vytv velice phodn podmnky.
Kuchyskou houbou i utrkou dennodenn kontaminujete jdeln
stl spoustou bakteri a vir. A nepochybujte o tom, e pokad, kdy
umyjete ndob a utete stl, a pak vymakte houbu do sucha, ulp vm
na rukou bakterie, viry nebo plsn.
A co dlte rukama pak? Dvte si je do st, kdy vm nco uvzne
mezi zuby nebo snte posledn kousek jdla, poppad potebujete
obrtit strnku v telefonnm seznamu. Pitom pozete kulturu patogen z
houby nebo utrky. Ty se vm pak do dvou hodin rozmno v tle a
dostanete angnu, rmu nebo bolesti hlavy. Vbec nejhor je zvyk
otrat dtem kuchyskou utrkou obliej po jdle nebo mt runk poven na madle dvek od lednice.
Kuchysk houby sterilizujte v 50 % alkoholu, do nj je veer
namote. Alkohol mjte ve sklenici s irokm hrdlem, kterou vdy
tsn uzavete a uschovte mimo dosah dt. Houbu vdy jen namote
a nechte v dezu. Do rna by mla uschnout.
Jinm zpsobem sterilizace je vloit namoenou houbu na 3 minuty
do mikrovlnn trouby. Mete utrky tak vyvaovat jako nai prarodie. Pouhm vysuenm utrek vechny patogeny neznite, musely by
viset ti dny v kuse na slunci.
Jinou monost je kad den pout novou houbu i utrku a ty druh
mezitm vysuovat.
328

Pes den pokldejte houbu na krat hranu, aby rychlej

vysuovn zpomalilo mnoen patogen.
Nejezte pmo z kuchysk linky nebo stolu. Napklad byste nemli
krjet rajata nebo vejce pmo na povrchu linky nebo stolu, protoe se
na n nalep prach nebo pna. Stejn je to i s chlebem, ten krjejte vdy
na istm povrchu, nejlpe na tali. Na lince a na stole jsou vechny
patogeny, kter jsou v prachu nebo v kuchysk houb i utrce. Nejezte
prach, je to nebezpen.
Udrujte krjec prknko stejn ist, jako tale a ostatn ndob.
Ndoby s potravinami vdy uzavrejte, aby do nich nepadal prach.
Prach je vudyptomn. Uvoluje se z koberce pi kadm dolpnut.
Ohromn oblak prachu se zved a po celm byt pi vysvn.
Kdy tedy nkdo z rodiny pinese dom njak virus, je tomuto viru,
kter se pichytil na zrnka prachu, za nkolik hodin vystavena cel
rodina.
Je dobr se vyhbat konzumaci vir. Vdechovn nen tak nebezpen. N nos viry zachyt, a pak uvoln z tla ven.
Nenakazme se ani dotekem infikovanch lid, protoe patogeny
neproniknou pokokou. Kdy si pak ped jdlem umyjeme ruce, nehroz
prakticky dn nebezpe nkazy. Ale jakmile patogen pozete, 100%
se infikujete. Kontaminovan prach pad do tal a sklenic. Infekci je
pak nemon zabrnit.
Naute dti kchat a kalat jen do kapesnku, nikdy do dlan. Na dlanch maj patogeny pipraveny ideln ivotn podmnky. Dostatenou
vlhkost a nkdy zde ulp i zbytky poslednho jdla.
Muste-li kchnout nebo si odkalat a nemte kapesnk, pouijte
radji obleen. K tomu ostatn slou - aby ns chrnilo.
Tm uchrnte ped infekc nejen sebe, ale i lidi, s nimi pichzte
do styku. Dti nejlpe vyuij rukv, dospl vnitn stranu trika,
kabtu i koile. Nejlep je samozejm kapesnk, ale pokud jej
nemte, urit msto rukou pouijte obleen. Ruce jen tehdy, kdy si
je mete okamit oplchnout.

329

Dti naute tuto bsniku:

Kdy si kchnu, kalu, smrkm,
kapesnk si ped nos strkm, a
kdy sedm u stolu, rukvem si
pomohu.

Pe o domcnost
Mjte na podlaze co nejmn koberc. Pestoe jsou pohodln a
vkusn, kod naemu zdrav. Absorbuj prach a pnu, kterou nosme
dom na botch. I kdy budeme vysvat kad tden, bude se v nm
stle kumulovat pna.
Vysvat se m jen tehdy, kdy doma nejsou dti, nemocn a sta
lid. Prach, kter se pitom domcnost, je velmi infekn.
Koberce radjj istte prou. A uvidte, kolik pny je ve vod,
kterou jste vysli, a v em jste tedy dosud ili, mon se vm zachce
vymnit pohodl a krsu koberc za istotu prostch podlah. Do vody
k vysvn nepidvejte istic prostedky - nebo jejich zbytky by
zstaly v koberci a ily se vzduchem. Vtina ppravk na skvrny
obsahuje arzn. Kobalt, kter dv kobercm lesk, psob onemocnn
pokoky a srdce. Msto sapont pouijte radji borax a borovou vodu,
kter ulp na koberci a bude hubit roztoe a blechy (ne vak mravence).
K odpuzen mravenc pidejte do roztoku trochu octa.
Neexistuje zpsob, jak se spolehliv zbavit blech. Jedinm eenm
je zbavit se koberc a alounnho nbytku. Lesk mete dodat koberci
tm, e z nj odstrante vechen borax. Mete pout tak kyselinu
citrnovou pidanou do istic vody.
Blechy a jin paraziti se pi itn ukryj hluboko v koberci, kam
na n voda nedoshne. Pokud vlhk koberec postkte alkoholovm
extraktem citrnov kry (kra by se mla luhovat cca 30 minut v alkoholu, vyhubte vtinu tchto parazit, vetn zbytku bakteri. Ve vlhkm koberci se extrakt rovnomrn rozproste a pronikne do vech
trbin. Modern lovk je doslova pipoutn k bytu. Primitivn lid se
jet asto sthovali z msta na msto a nemli pbytky, v nich se lta
hromadila pna a nepodek. Vtinou ili venku, tedy na nejistm
mst, kter existovalo.

330

Topen a klimatizace dlaj bydlen mnohem pohodlnjm, ale m

to sv rizika. Proud vzduchu z klimatizace napklad neustle v velk
mnostv prachu. Plsn a bakterie, kter ij pmo v klimatizanch
jednotkch, pronikaj do obytnho prostoru, kde je vdechujeme. K izolaci klimatizan jednotky nikdy nepouvejte skelnou vatu. Je to karcinogen.
Nevhodn je i cirkulan (nucen) topen. Spolen se vzduchem
toti cirkuluje vechen prach a pna, kterou pinesete dom na botch.
(Proto se lid kulturnch nrod pezouvaj). Star zpsob topen
raditory nebo kamny ven prachu a pny nezpsoboval.
Moudrm krokem k zlepen zdrav cel spolenosti by byl nvrat
k linu v kuchyni a koupeln a devn podlaze v ostatnch mstnostech.
Myt podlahy msto vysvn omez pnu na minimum.
Ke dvem a pod postel dvejte kobereky, kter budou pohlcovat
pnu, co ostatn byl jejich pvodn el. Je teba je jednou tdn
vyprat.
Nbytek by ml bt devn, z rkosu nebo plastu s podukami k
sezen. Poduky by mly mt vymniteln potahy, kter se daj pravideln
prt. Modern ltkov nbytek s pnovou vpln je doslova lapa prachu
a koue a stl zdroj infeknho prachu.
Nbytek utrejte navlhenou paprovou utrkou. Tm odstrante vtinu vysoce infekn pny s vajky krkavek, roup, zvec parazity a
roztoe. K omvn pouvejte istou vodu nebo vodu s octem (50%), ne
chemick prostedky, kter zneiuj vzduch.
Octovou vodu pouvejte i k umvn oken. Tale a ndob schovvejte do pbornku, kde se na n nebude prit.
Kdy muste nechat venku napklad odavova, pikryjte ho.
Ndob ukldejte dnem vzhru i ve skce. Nejlep je ho ped kadm
pouitm oplchnout.

Otevrat okna?
Ve velkch mstech je lep nechvat okna zaven. Nemete 24
hodin dchat prmyslov exhalty a vfukov plyny a oekvat, e
budete zdrav. Jako nejlep een v tomto ppad vypad klimatizace
s uhlkovm filtrem, pestoe v prach.
331

V lonici nechte oteven jen prduchy, jimi unik studen vzduch.

Prduchy v ostatnch mstnostech istte kad tden, spolen s
koberci. Pokud si myslte, e je u vs ist vzduch, mjte okna oteven. Unikne tak ven spousta neistot z domcnosti. Pedevm azbest,
skeln prach, freony a radon, jejich koncentrace tm me klesnout na
minimum. Kdy jste nemocn, sete venku (na lavice i verand) tak
asto, jak jen je mon. Nejlep je vzt si dovolenou a odjet nkam, kde
je phodnj klima. Jet ped pr desetiletmi mlo hodn rodin dv
obydl - jedno na lto a druh, kde bydleli v zim. Mnostv v domcnostech nahromadnho infeknho prachu bylo tedy polovin.
Nikdy ve sklep neskladujte toxick ltky, sta, e se tam mno
plsn, ij tam myi a hromad se radon. Vpary stoupajc vzhru se
pak dostvaj do obytnch prostor. Toxick vci proto skladujte radji
v podkrov. Pokud je nemte, dejte je do dlny nebo klny. Pokud
nemte dnou takovou monost, radji se jich zbavte. Neschovvejte
si zbytky barev, rozpoutdel nebo isticch prostedk. Kupujte jen
takov balen, kter po pouit mete vyhodit.
Nikdy nebydlete v suternech. Nekupujte dm, jeho spodn obytn
patro je pod rovn zem. Bylo by vlhk, zneitn a nebezpen.
Takov prostory nen mon vyistit". Jedinm eenm je pesthovat
se do vyho patra nebo do jinho domu.
Vdy bydlete co nejdl od dve do gare.

Topen
Nejhor je topit uhlm, nejlep by bylo netopit vbec. Dchn
koue ze spalovn uhl na potku industriln ry mohlo bt pinou
vzniku novch plicnch onemocnn, jako tuberkulzy i zpalu plic.
U ady ppad ve zhoril nvyk na alkohol (intoxikace beryliem).
Kdy budete zvaovat zpsob vytpn, zvolte radji elektinu. I
kdy jej vroba tak spov na spalovn pevnch paliv, nemuste
dchat kou, kter pitom vznik. Kamna na dv jsou bezpen jen v
ppad kvalitn udlanho komna. K zapalovn nepouvejte tkav
holaviny a dbejte, aby kou pi pikldn nenaplnil cel dm.
Omezte spotebu fosilnch paliv na nejmen monou mru.

332

Jak na roztoe
Lid nesnej vnj parazity, jako tnice, vi, klata i pijavice.
tnice byly uritou dobu pohromou pro obyvatele severn Evropy.
Sama si pamatuji, jak rodie rozpraovali v lonici petrolej. To tnice
ovem jen brzdilo v mnoen. Nakonec je vymtil a zkaz prodeje
pouitch matrac. Proti vm se bojovalo astm mytm vlas, hustmi hebeny a ehlenm v na obleen. K znanmu potlaen jejich
vskytu dolo a pot, kdy se staly bnou mdou krtk vlasy.
Ale co s roztoi? ij s nmi i se zvaty. Jsou pli mal na to, abychom je vidli pouhm okem. Dokonce tak mal, e poletuj vzduchem
na sticch prachu, jako na ltajcch kobercch. Vzezenm pipomnaj jaksi druh hmyzu.
Psen blechy jsou tak roztoi. Roztoi zpsobuj napklad praivinu u zvat.
Prachov roztoi ij na stekch odumel ke. Je teba dvat
pozor na msta, kde by se mohli mnoit - tedy na postele, alounn
nbytek atd.
Matrace pikrvejte nebo potahujte plastovm potahem. Na kesla
a gaue dvejte pehozy, kter asto perte. Nikdy nepoutjte domc
zvata do lonice, protoe by tam zanesla vajka tasemnic a roztoe.
Vyhote vechny kobereky a hadry, na kterch zvata spala. Ped
vysvnm rozprate ve vzduchu 50%alkohol. Kdy jste nemocn,
noste pi vysvn rouku nebo respirtor. Pi vysvn se dostvaj do
vzduchu tasemnice a roztoi. Potom pouijte neprodlen oznov
steriliztor vzduchu, kter vechny tyto vysoce patogenn, poletujc
zrodky zahub. Nikdy neyytepvejte deky a neklepejte koberce tak,
aby se prach vracel zpt do domu.
Roztoi sice nekouou, ale vdechujeme je spolen s domcm prachem. Hlen v plicch je sice zachyt a uhynou bhem nkolika dn, ale
pot se z nich uvoln adenoviry, kter vyvolvaj bn nachlazen.

333

tyi oistn kry

Chronick zdravotn problmy nemaj pinu jen v minulosti. Jejich
trvalost je zpsobena permanentnm psobenm patogen. Tlo pak
nepetrit bojuje s ltkami, kter je zneiuj. Jestlie je nkdo dlouhodob nemocn znamen to, e u nj dochz k opakovanm infekcm
(reinfekcm) nebo je neustle vystaven psoben kodlivch ltek.
Clem nsledujcch ty oistnch kr (chrup, strava, tlo a domcnost) je odstranit zdroje parazit a zneiujcch ltek. A pot me
dojt k uzdraven.

Chrup
(Na tto sti kapitoly spolupracoval Dr. Frank Jerome)
Dr. Jerome tvrd, e jdrem filosofie pe o zuby ve Spojench sttech je snaha uchovat chrup a jednotliv zuby jakmkoli dostupnm
zpsobem, za pouit co nejpevnjch a nejtrvanlivjch materil.
Nikdo vak nebere v potaz monost jejich dlouhodobho toxickho
psoben. Pstup vtiny americkch zuba se d tm, co ozna za
sprvn Americk stomatologick spolenost.
Rozumnj pstup je vak v tom, e zuby, kter pli zatuj
imunitn systm, mus pry. Pina pro zubai nevid toxick psoben rznch materil, kter pouvaj, spov v tom, e se nedvaj a
neptaj. Nevid za zuby lovka. Pokud zuba nkomu udl ti nov
amalgmov plomby, a ten m tden nato problmy s ledvinami, ke
komu s nimi pjde, k zubai nebo svmu lkai? Pov nkdy zubai o
svch ledvinovch problmech? Pochlub se praktickmu lkai temi
novmi plombami? Ob skutenosti nikdy nebudou dvny do souvislosti.
Je bn, e u lid, jim byly odstranny amalgmov plomby, se
vytrat pznaky nkterch nemoc. Vtinou to ale opt sami od sebe
nesdl zubai. Kdy se lovk zane ctit lpe, zuba to povauje za
samozejmost a nehled piny. Kdyby inky odstrann amalgmovch plomb okamit byly, nebylo by pochyb o jeho vznamu.

334

Hledejte alternativn zubae. Tito zubai usiluj o zkaz pouvn

rtuti a ostatnch kov pi opravch chrupu. Kdy si budete vybrat
novho zubae, polote mu tyto otzky:
1. Dlte amalgmov plomby? (Sprvn odpov by mla znt
NE. Jestlie je dl, pravdpodobn nebude mt dost zkuenost
s pouvnm nekovovch materil.)
2. Odstraujete amalgmov tetovn"? (Tetovn" jsou kousky
rtuti zarostl v dsni.) Sprvn odpov by mla znt ANO.
3. Oetujete kavity? Ml by je istit vdy. Sprvn nzev pro
postien kavity zn alveolrni kavitlni osteopatza. Jedn se o
neuzaven dutiny, kter zstaly v elisti po nesprvn extrakci
zubu. Dobe vyitn otvor po vytrenm zubu se zhoj a zacel
kost.
Zubai tyto otvory vtinou nevyist, a proto v nich zstvaj
zbytky tkn a infikovan kosti. To pak vtinou vede k infekci.
Otvor se neme nikdy pln zhojit. Pokozen zde bude jet i
ticet let po vytren zubu. Jde o osteomyelitidu, tedy kostn
infekci.
NVOD JAK DOSHNOUT ZDRAVCH ST
Pokud mte

muste

kovov plomby

vymnit za plastov

kovov korunky
kovovou stenou protzu
rovou protzu

vymnit za plastov
vymnit za plastovou (Flexite)
vymnit za blou

porcelnov zubn nhrady

vymnit za plastov

siln pokozen zuby

pokozen koeny

nechat vytrhnout
nechat extrahovat

rovntka

vyhbat se jim

kavity

nechat vyistit

Kavita = kazov dutina v zubu

335

Na vodn ti otzky nedoke odpovdt kladn devadest i vce

procent zubaskch ordinac. Nechte-li se oetovat zubaem, kter je
nepovauje za dleit, mete si pivodit dal nebo nov problmy.
Pi vbru zubae tedy bute opravdu vybrav.
st zuba dokonce udl jen st vkonu a se zbytkem vs polou
za specialistou. Nkte by jist umli provst cel zkrok.
Pamatujte si, e m je zkrok jednodu, tm je lep.
Kdy zuba napklad tvrd, e sice me vymnit amalgmov
plomby za plastov, ale e bude lep pekrt je korunkami, eknte
rezolutn NE!".

Poadavek mete zjednoduit takto:

1. Odstrate z st veker kovy.
2. Extrahujte vechny infikovan zuby a vyistte kavity.
Dr. Clark: Vyjmut zubnch kov neznamen jen vmnu amalgmovch plomb a korunek. Nechte odstranit i vechny mstky a sten
nhrady vyroben z kovu, a u nikdy si je nenechte dt zpt. Nechte si
ukzat ve, co zuba z st odstran. Pohled na vnitn stranu blytivch
zubnch nhrad i vpln vs nepjemn pekvap. Zpach z infekce
pod nktermi vytrenmi zuby me bt dsiv.
Rann pach z st psob skryt infekce, nen to nedostatek hygieny.
Vechny kovy v stech mus ven a nezle na tom, jak krsn se
lesknou na povrchu. Kovy a jejich kompozity do tla nepat, je to
nepirozen. Nechte je vyjmout hned, jakmile najdete zubae, kter
tyto zkroky provd. Najdte si zubae, kter m dostatek zkuenost
a dobr znalosti tto problematiky. Jde o vce ne likvidaci vink ve
form amalgmovch plomb. Jde o nekovovou" stomatologii. Do st
opravdu pat jen nekovov materily.
Dr. Jerome: Pokud zuba bude trvat na tom, e vm rtu a jin kovy
nepsob dn problmy, nesnate se mu marn vyvracet tento nzor.
Radji se obrate o pomoc na jinho. Tento zuba by ml provst i pln
rentgenov snmkovn chrupu. dejte ale radji panoramatick snmek, ne bnou srii 14-16 mench snmk. Panoramatick snmek
zobraz cel sta, vetn elist a vedlejch nosnch dutin. Zuba pak
vid vechny postien zuby, fragmenty koen, kousky rtuti uvnit

336

kosti i hlubok infekce. Na panoramatickm snmku jsou patrn i

kavity, kter pi sriovm snmkovn vidt nejsou.
Vznam vyjmut kov z chrupu je teba vidt v pravm svtle. V
nynj zdravotn stav je vsledek lta a desetilet trvajcho vvoje.
Jestlie v krtk dob nechte provst rozshlou opravu chrupu, projev se to na zdravotnm stavu ne prv nepodstatnou mrou. Mnoz
lid se kvli mnohalet, avak neefektivn snaze o zlepen a zachovn stavu zub, dokonce ocitli ve patn finann situaci.
Zuba mon navrhne osadit zub korunkou, kvli ochran a
zeslen". Nanetst je vak patn u samotn zpsob nasazovn
korunek. Nejdve se ze zubu odbrous sklovina, co je trval vn
pokozen jeho struktury. Hodn zub (a 20 %) po takovm zsahu
odumr a mus bt vytreny. Z tohoto dvodu byste si nemli proto
nechat dlat dn nov korunky, ale pouze vymnit star. Kovov
korunky lze vymnit za plastov (pod korunkou vak nesm zstat
dn kov).
Pokud mte kovovch korunek mnoho, mli byste si je nechat
vymnit co nejdve. Dvejte vak pozor, abyste v zubaskm kesle
nestrvili vce ne dv hodiny, pro tlo je to plin zt.
Dr. Clark: Pi itn amalgmu v dnm ppad nepipuste
njak intravenzn (nitroiln) aplikace. Jak vky na roztok, tak i
samotn ppravky jsou kontaminovny propylkoholem, benzenem
a metylalkoholem.
Dr. Jerome: Nasadit doasn korunky (bez brouen) na vechny
zuby, kter to po prvn nvtv zubae potebuj, je v podku.
Opravu zubu je pak mon dokonit teba po pl nebo i po roce. Bn
zjiuji, e zuby s korunkami jsou oslaben a nem smysl korunku
vymovat, zvl pokud u mte stenou nhradu, a tento zub by
do n mohl bt zapracovn.
Dr. Clark: Vtina lid si mysl, e v zubnch plastech nejsou dn
kovy. Je to ale myln pedstava. Pvodn zubn plasty kovy jet
opravdu neobsahovaly, u modernch hmot u to tak nen. Do plast se
pidv velmi jemn kovov prach, plnidlo, kter je m vytvrdit nebo
jim dodat barvu i lesk.
Dr. Jerome: Vtina zuba nev, e plasty, kter pouv, obsahuj kovy. Vrobci to na produktech bu neuvdj, anebo je to tm,
337

e se zuba po zskn odbornosti u nevzdlv, i kdy je tu nepochybn dostatek informac z tto oblasti.
Dr. Clark: V zubaskch plastech jsou vzcn kovy, jejich vliv na
lidsk organismus zatm nebyl studovn. Je ale znmo, e mohou podpoit vznik rakoviny. Za bezpen tedy smme povaovat jen ty, kter
neobsahuj opravdu dn kovy.
Dr. Jerome: Seznam bezpench plast, kter um pipravit kad
zubn laborato.
Plast na protzy: Methylmetacrylt. Bv bl i rov.
Rov nepouvejte.
Plast pro sten protzy: Flexite, rovn dostupn v bl a
rov. Ani zde nevolte rov.
Plasty pro zubn plomby: kompozitn materily. Tyto materily
jsou u pednch zub pouvny u 30 let. U zadnch zub asi
10 let.
Kompozitnch materil mme mnoho druh a jejich vvoj stle
postupuje. Ty modern maj mnohem lep vlastnosti, ne ty ped
desetiletm. Vechny dosud dostupn druhy ovem obsahuj barium
nebo zirkon a jsou rozpoznateln pi rentgenovm vyeten.
Dr. Clark: Kompozitn materily s bariem nejsou pln ist ",
ale u takovch plomb jsem nezjistila takovou toxicitu, abych doporuovala vytren zubu ped opravou. Nezbv ne doufat, e brzy
budou dostupn plasty, v nich barium u nebude a riziko negativnho
vlivu na lidsk zdrav se dle sn.
Dr. Jerome: Mnoz lid v (mezi nimi i sami zubai), e plast lze
dobe nahradit porcelnem. Porceln je sms oxid hlinku s pms
rznch kov kvli poadovanmu zbarven. Navc je jeho pouit
problematick i z technickho hlediska. Porceln veobecn doporuit
nelze. Nkdy jsou porcelnovmi nazvny i kompozitov plomby,
avak toto oznaen je nesprvn.
Velk mstek samozejm plastovm nahradit nelze, nebyl by
dostaten pevn. Takov mstek mus vystdat vyjmateln protza.
Metody pouvan pi odstraovn kov a infekc ze zub jsou
komplikovan.

338

Dr. Clark: Chtla bych doktoru Jerome podkovat za pspvek do

tohoto oddlu i za prkopnick dlo v nekovov" stomatologii. Doufm, e si techniky, kter vyvinul a pouv, osvoj vce dentist.
HRZY KOVOV" STOMATOLOGIE
Pro zubai dvaj pacientm do st vysoce toxick materily?
Protoe se odbornci jen tko shodnou na tom, jak a zda je ten kter
materil toxick. Ped nkolika desetiletmi jet bylo olovo bnou
soust barev, a donedvna se jeho slouenina dvala do benznu.
Olovo tehdy jist nebylo mn toxick ne dnes, to jen my jsme byli
mn informovan. Normy pro toxick ltky ustavuj sttn orgny,
ale normy se mn podle vsledk vdeckho vzkumu a pispnm
lid, kte se ozvou dost drazn. Mete to dlat lpe ne oficiln
orgny a urit si pro toxick kovy vlastn normu, kter jejich ptomnost v tle pln vylou.
Okolo amalgmovch zubnch plomb se jet stle debatuje. Je to
paradox. Na jednu stranu nikdo nezpochybuje extrmn toxicitu
rtuovch slouenin a vpar. Americk stomatologick asociace
(ASA) vak pesto stle tvrd, e amalgmov plomby jsou bezpen,
protoe odpaovn a tvoen toxickch rtuovch slouenin probh
velmi pomalu. Oponenti naopak cituj vdeck studie dokazujc
patogenn psoben amalgmu. Mnoz zubai obhajuj amalgmov
plomby jen proto, e je uznv ASA, kter je, jak v, ochrn ped
ppadnmi soudnmi spory kvli nesprvnmu zpsobu lby. Pro
riskuj ciz zdrav a ivoty, jen kvli svm nzorm? Vechno, bez
vjimky, koroduje a postupn unik a amalgam nen vjimkou.
K rovmu. zbarven zubnch protz je pouito kadmium. Kadmium je ptkrt toxitj, ne olovo a jeho inky jsou spojovny s
vysokm krevnm tlakem.
Materil amalgmovch plomb je obas zneitn thaliem a germaniem. Thalium je pinou bolest nohou, jejich postupnho oslabovn s konenm ochrnutm doln poloviny tla. Jestlie jste na
vozku, ani by vm byli schopni sdlit njakou pesvdivou diagnzu, mli byste si nechat odstranit veker kovy z st. Podejte
zubae, aby vm dal to, co vyjmul. Pak si nechte tou nejcitlivj
metodou, kter pro vs bude dostupn, udlat analzu (v laboratoi

339

njakho vzkumnho stavu nebo univerzity), zda tento materil

obsahuje thalium. Zjitn, e se v amalgmu me vyskytnout tak
toxick prvek, jako thalium, mne pln ohromilo. Nen pece mon,
aby to tam dvali mysln, podvejte se sami, jak je to jedovat:
Smrteln dvka pi poit je u lovka 0,5 - 1,0 g. inky jsou
kumulativn (rostouc) a s pokraujc expozic dojde k otrav u
pi mnohem men dvce. Thalium mocn psob na nervov systm, pokoku a kardiovaskulrn systm. Me pokodit perifern
nervstvo. Tak velk citlivost plodu na ptomnost thalia v matin tle
je prokzan vc. Vi thaliu jsou nchyln i rozmnoovac orgny.
Jsou znmy ppady akutnch otrav po nechtnm (a jinm ppad
suicidnm) poit depilanho prostedku a jedu na krysy obsahujcho
thalium. Akutn otrava se projev otknm nohou, bolestmi kloub,
zvracenm, nespavost, pecitlivlost rukou a chodidel, duevn zmatenost, polyneuritidou se silnmi bolestmi nohou, stenm ochrnutm nohou, bolestmi v krku podobnmi angn, znty ledvin, hubnutm a celkovm ochabnutm, lymfocytzou a eozinofili. V 18. dni
otravy me dojt k celkov ztrt ochlupen a ztrt vlas. Lba trv
nkolik msc, piem nikdy nemus dojt k plnmu vylen.
Otravy v prmyslu zpsobily odbarven vlas a jejich nsledn vypadn, bolesti kloub, ztrtu chuti k jdlu, navu, siln bolesti v ltkch,
albuminurii (blkoviny v moi), eozinofilii, lymfocytzu a znt
zrakovho nervu s nslednou atropi. Tyto otravy jsou ale vzcn.
Thalium je pouvno jako experimentln teratogen (k umlmu
vyvoln defekt plodu pro ely vdeckho vzkumu). Po zaht se
uvoluje vysoce jedovat plyn.
Kvli sv nevyzpytatelnosti je podle mne kontaminace thaliem
mnohem zvanj, ne olovem, kadmiem nebo rtut. Posledn
vznamn pouvn thalia - v jedech na krysy, bylo v sedmdestch
letech zakzno.
Ptomnost thalia jsem zjistila u vech pacient na vozku. Dnes
se thalium pouv napklad v termostatech urench pro velmi
chladn prosted. Rtu dotovan thaliem zstv kapaln pi nich
teplotch, ne obvykle.
340

Karcinogenn psoben kov je zkoumno u dlouho, avak nae

odpovdn instituce zejm neberou vsledky vzkumu vbec na
vdom. V roce 1980 o tomto problmu vyla i kniha. Nejvc karcinogenn jsou sloueniny chrmu a niklu. Nikl je ve zlatch zubnch
korunkch, rovntkch atd. Dleit je forma, v jak je ten kter kov
ptomen. Napklad chrom je zkladn prvek faktoru tolerance glukzy,
ale vtina jeho ostatnch slouenin je extrmn toxick.
Souhrnn eeno - lovk by se ml vyhbat vem sloueninm,
kter jsou pro nj nepirozen. K nim se ad i kovy, kter nepat do
potravy ani do naich tl.
ZUBN NHRADY
Jakmile vm z st odstran kovy a infekce, povimnte si, zda se
zlepil stav vedlejch nosnch dutin, ustoupilo zvonn v uch, zda se
zmenily krn uzliny, pestala
bolet hlava, zmenila se slezina,
zmrnilo nadmn, odeznly
bolesti v kolenou, chodidlech a
kylch, vymizely zvrat, bolesti
kost a kloub.

Poite si mal zpisnk, do nj si vechna tato zlepen

budete zaznamenvat. Tak mete zjistit, kter pote
Fig.27 Plastov nhrada souvisely s pedchozm stavem chrupu.
Symptomy se asto vracej. Pak nevhejte a znovu navtivte zubae,
aby zjistil, zda nejde o dal skrytou infekci pod nkterm zubem nebo
v mst po extrakci. Takov infekce me zapinit huen v uch,
artritidu, bolest je, ztrty rovnovhy nebo infarkt.
I zubn protzy mohou bt hezk. Pochopiteln, plast tak nen pirozen materil, je to ale nejlep kompromis, kter dnes meme udlat. Pinejmenm se nechovaj jako elektropozitivn kovy a nemohou
v stech vytvet elektrick proudy ani magnetick pole.
Nenechte se zviklat argumenty, e plast nevydr to, co kov. Plastov
zubn protzy pouv spousta lid a je zejm, e se s nimi d bez pro-

341

blm jst. Nikdy jsem neslyela, e by si nkdo postoval

na kehkost.
Nkdo vm mon ekne, e
kovy jako zlato, platina i stbro
jsou nekodn, protoe pece
nekoroduj a nemohou se odt.
Nen to pravdiv. Zvnjku jsou
leskl, protoe je stle
Fig. 28 Korodovan kov
obruujete zubnm kartkem,
v zubnch plombch
ale zevnit vypadaj straliv.
Materil, kter by nepodlhal zkze, neexistuje a nelze to oekvat
ani u drahch kov. Jakmile kov zane korodovat, vznikl sloueniny
absorbuje tlo. Napklad u rakoviny prsu mete pozorovat, e se kov
ze zubnch nhrad a vpln rozpustil a akumuloval v postienm mst.
Kov z prsu je mon uvolnit, pokud jej odstrante z st (a tak ze
stravy, povrchu tla a domcnosti). Pak cysty scvrknou, a prost zmiz.
Nemuste podstupovat dn chirurgick zkrok.

Strava
SNDAN
Nejezte syrov cerelie. Obsahuj rozpoutdla a plsn. Kupujte
si ty k vaen, napklad ovesn, prosn nebo krupin kae atd. Vate
je v mlce, abyste zvili vivnou hodnotu. Ped vaenm pidejte
dobrou sl (neobsahujc hlink) a petku vitaminu C. Slate medem
nebo hndm cukrem. Pidejte hrozinky, pedtm 5 minut namoen
v roztoku s vitaminem C. Kdy chcete pibrat, pidejte k tomu lehaku
nebo mslo. Nen to skvl zahjen dne? K ochucen je dobr skoice,
mraen ovoce nebo med.
Mete zat den i peenmi brambory, vejci nebo sklenic mlka.
Cholesterolu se nebojte, tak i tak si projdete jatern istic kru. Panuje
obecn nzor, e ve vejcch bvaj salmonely. Zjistila jsem vak, e ty
se sp vyskytuj na skopkch a balen, ne uvnit vejce. Nemohli
vdci pi vzkumech penst salmonely do vejce omylem?
342

Mlko by mlo obsahovat nejmn 2 % tuku, protoe z nj tlo jinak

neme vstebat vpnk. Jezte domc jogurty a pidvejte do nich med
nebo domc zavaeniny. Vae tlo denn potebuje mlnch produkt
odpovdajcch 0,7 1 mlka. Vhodn je domc podmsl. Pokud mlko
nesnte a mvte z nj prjem, zkuste pout mlko z lkrny (hydrolyzovan mlko se tpenou blkovinou).
Zante pouze s 1/4 hrnku. Nekupujte si vak okoldov mlko.
Za mlko nemme dnou nhradu; kalciov tablety nesta.
Zelenina, i ta na vpnk bohat, ho neposkytne dostaten mnostv,
(pokud si nepodte odavova a nebudete dlat zeleninov vy
sami. Velk mnostv vpnku mete zskat konzumac ryb, ale vpnk
je pevn v malch kstkch, kter vtinou nikdo nej.
Hodn vpnku obsahuje konzervovan losos, tuk u mn.
V den, kdy jte ryby, nepotebujete mlko. Koz mlko je lpe straviteln, ale ne tak oblben pro nezvyklou chu.
OBD
Pokud nemuste, nepouvejte konzervy a balen nebo zmrazen
potraviny. Nezabvejte se sloitmi recepty. Prost si uvate dva, ti
druhy zeleniny a jezte je s mslem a sol nebo domc omkou. Potom
si mete dt chlb a mlko, ppadn erstv ovoce. Vhodnm zpestenm je i polvka. Vate v n vechny druhy zeleniny, kter jsou erstv
po ruce. Bujnm se vyhbejte, radji v polvce uvate cibuli a dodejte
j chu bylinami a koenm. Vhodn je kombinace tyminu a fenyklu.
Kdyby vs vaen polvek pli zatovalo, pipravte si jednou
tdn erstvou zeleninovou vu a dejte ji zmrazit, abyste pak nco
mli na kad den.

Jestli jste nemocn, nikdy se nesnate o redukn

dietu. S tou muste pokat nejmn dva roky. Je to
pravidlo spovajc na zdravm rozumu.
Pete si vlastn chlb. V chlebu z velkopekren jsem u po tyech
dnech zjistila aflatoxin, zatm co v domcm chlebu nebyl ani po dvou
tdnech. Aflatoxin pat k nejsilnjm karcinogenm a imunosupresorm (ltkm potlaujcm imunitu). Svou ptomnost v potravinch
343

nsledn zpomaluje uvolovn propylalkoholu z tla. Produkuj ho

plsn (napklad na chlebu). Nekupujte chlb zabalen do neprodynho obalu (igelit, mikroten). Jakmile napklad objevte v lednici
njakou plesnivou potravinu, okamit ji vyhote.
K peen chleba pouvejte neblenou (nebrmovanou) mouku a
dvejte do n 1/2 ajov liky vitaminu C na bochnk, abyste potlaili
en plsn. Vitamin C urychl i kynut tsta.
VEEE
Veer upednostujte rybu ped hovzm i vepovm nebo drbe.
Nepouvejte kupovanou strouhanku a tsto, namsto rznch umle
vyrobench ppravk vezmte vejce. Ped i po manipulaci se syrovm
masem i vejci si dkladn umyjte ruce.
Pipravujte vlastn salty a dresinky z olivovho oleje, erstv citrnov vy, blho octa (jablen me obsahovat aflatoxin), medu, soli
a bylin.
Kdy vm dl pot trven syrov zeleniny nebo ovoce, pipravujte si vy. Poite si vkonn odavova a dlejte vy napl
z mrkve a zbytek z ostatn zeleniny, jako celeru, tykv, saltu nebo brokolice. Dlejte si i vlastn vu z rajat.
Nepouvejte instantn brambory, vate jen ty syrov, Dobe je oloupejte, abyste se zbavili kyseliny kojick (mykotoxin) a skopolaminu
(msta se zelenm zbarvenm). Tak bramborovou kai pipravujte jen
z uvaench brambor, ne ze sku, ips nebo hranolk. U kupovanch
pedsmaench hranolk bv pouvn hydrogenovan tuk. Hydrogenovan tuky obsahuj velk mnostv niklu. Brambory pete na msle,
sdle i olivovm oleji. Kupujte si mslo, kter nen balen do flie a
kter nen solen. Mslo si podle poteby solte sami sol bez obsahu
hlinku. Nebalte brambory do alobalu a nejezte slupky.

Jezte jen dkladn uvaen nebo propeen maso.

Zvata maj v krvi sv parazity - motolice, ervy i Schistosoma.
Nemyslte, e v ppad, e jme syrov maso snme i iv parazity?
Uili ns, e vepov nebo ryb maso je nezbytn dkladn uvait i
upct. Tot plat i pro hovz, kuec, atd. Maso by se mlo vait nej-

344

mn 20 minut. Zmrazenm stejnho efektu nedoshneme. Maso v konzervch meme z hlediska ivch parazit povaovat za bezpen, ale
nedoporuuji ho jst mnoho kvli pidanm chemiklim.
NPOJE
K dispozici je est druh npoj:
mlko
voda
ovocn vy

zeleninov vy
bylinn aje
dal domc npoje
(viz Recepty)

To znamen u dn kofein. Pokud bvte unaven, mete se

bez kvy ctit mnohem unavenj a mohly by se ozvat i bolesti hlavy.
Potrv to ale jen asi 10 dn. Mete si to poznamenat do kalende. V
nutnch ppadech si vezmte prky od bolesti, ale pesvdte se, e v
nich nen kofein. Povzbuzujc inky kofeinu me nahradit arginin
(500 mg). Uvejte ho rno, hned kdy vstanete, a pak jet ped obdem. Nebudete to potebovat dlouho.
Nepome kvu, rzn koly a energetick npoje" jen omezit,
muste se jich pln vzdt. Obsahuj velmi toxick rozpoutdla, kter
se v nich ocitaj dky nedbalostem a nedostatku kontroly pi vrob.
Velk mnostv importovanch npoj se v USA takka nekontroluje.
NEDOPORUUJI PT JAKKOLI ALKOHOL, DOKUD
NEBUDETE ZCELA ZDRVI!
1. MLKO: nejmn 2% tuku, ti 2 dl sklenice denn. Stdejte
vrobce. Pijte i podmsl a pipravujte si domc jogurt. Pokud
mete, kupte si i koz mlko. Zanejte s mlem a zvykejte si na n
postupn. Kdy jste mlko nepili, protoe zahleuje, zkuste to s
nm i pesto. Kdyby tu byly jin reakce, napklad prjem, zkuste
tpen mlko z lkrny. Je to pli hodnotn a vivn potravina
a nen dobr se j vyhbat. V mlce se sice asto vyskytnou i
nedouc chemiklie, ale nebvaj v nm rozpoutdla a plsn.
Opatrnost je vak nutn pi vnch pznacch, jako alergick
otoky, znt tlustho steva, chipka nebo chronick prjem.

345

Je teba si uvdomit, e mlko, a u kravsk i koz, bv kontaminovno salmonelami a shigellami, a tak motolicemi. Dobytek sice
je proti salmonelm imunizovn, ale ani tm nen mon zabrnit
jejich pevn ve stevech. Tyto bakterie jsou velmi nebezpen.
Pasterizace je stoprocentn nezni, k tomu je nutn prohnat mlko
varem.
Vechny mln vrobky, i kdy proly pasterizac, je stle teba
povaovat za kontaminovan. Vrobky, kter nelze sterilizovat,
byste vbec nemli jst. Nejlep je kupovat trvanliv mlko v paprovch krabicch. Mlko v konzervch vtinou obsahuje rozpoutdla. Suen mlko je kontaminovno rozpoutdly i bakteriemi.
2. VODA: Vypijte pl litru rno po probuzen a pl litru bhem odpoledne. Voda z vodovodu me obsahovat kadmium, m nebo
olovo, ale je bezpenj ne kupovan, protoe ta obsahuje rozpoutdla.
Vdy nechte vodu trochu odtct. Filtry na vodu jsou pomrn
neinn, protoe zneitn pichzej nporov a jedin dvka
polychlorovanch bifenyl kontaminuje filtr tak, e ji pak kontinuln propout. Vsledek je tedy hor, ne bez filtru, protoe
filtr pak vodu kontaminuje trvale, zatmco bez filtru by se potrub
rychle vyistilo. Pokud si vodu neotestujete na rozpoutdla, polychlorovan bifenyly a kovy, nem investice do nkladnho filtru
vznam. Zd se, e nejlepm eenm je nepli nkladn filtr s
jednou msn mnnou vlokou z istho aktivnho uhlku.
Nikdy nepouvejte filtry se stbrem nebo njakmi chemikliemi,
i kdyby byly jen pidny k uhlku. Filtr je potebn udrovat steriln
kadotdennm smenm v alkoholu.
3. OVOCN VY: Pouvejte pouze domc, erstv vymakan,
protoe kupovan vy a dusy v lahvch obsahuj rozpoutdla,
stejn jako mraen koncentrty. Nejlep je podit odavova.
Pouvejte jen erstv a neporuen ovoce, kter vdy omyjte v
ist vod. Pro vraznj chu dusu v nm ponechte nkolik
kousk kry.
4. ZELENINOV VY: Nejlep je opt domc vroba. Pouvejte pouze erstvou zeleninu. Oloupejte mrkev, odstrate z n
vechny kazy a oplchnte. Pijte asi pl sklenice mrkvov vy
346

denn. A si na ni zvyknete, pidejte dal zeleninu (celer, salt,

zel, okurky, ervenou epu, tykev, rajata atd.), s mrkv pl na pl.
Pijte jednu sklenici (2-3 dl) denn.
5. BYLINN AJ: Kupujte sypan aj, protoe porcovan mv
plsn. K vyluhovn uvejte nekovov, nejlpe bambusov cednk. aj mete sladit medem nebo hndm cukrem s pidanm
vitaminem C.
6. DOMC NPOJE: Pokud jste pestali pt kvu, zkuste horkou
vodu s pevaenou lehakou, kterou osladte medem. Viz tak
Recepty.
OHROMUJC ZJITN O PRMYSLOV VYRBNCH
NPOJCH
Kvli obsahu rozpoutdel, kter se do nich dostanou pi vrobnm
procesu, jsou prmyslov vyrbn npoje zvlt toxick. Rozpoutdla najdeme v npojch zbavench kofeinu, ve smsch bylinnch aj,
v sycench npojch, v npojch oslazench ppravkem Nutrasweet,
dietnch npojch, a tak v ovocnch dusech. V USA se sm pouvat rozpoutdla k itn stroj na plnn lahv. Je napklad
povoleno i pouit izopropylalkoholu k extrakci klejopryskyic,
uvanch jakoochucovae.
Izopropylalkohol me bt podle americkch norem obsaen: v klejopryskyicch jako reziduum po extrakci koen v mnostv, nepesahujcm 50 ppm (stic pro milion) a v citrnovm oleji v mnostv pod
6 ppm. Zde je seznam dalch rozpoutdel, zmnnch touto normou:
Rozpoutdlo

Povolen residuum
v koencch klejopryskyicch

Aceton

30 ppm

Etylndichlorid
Metylalkohol
Metylenchlorid
Hexan

30 ppm
50 ppm
30 ppm
25 ppm

Trichloretylen

30 ppm

347

Vechna tato rozpoutdla, a jet mnoho dalch, jsem nalezla v

prmyslov vyrbnch npojch. Nkter ze zjitnch rozpoutdel
jsou pitom tak toxick, e tomu lovk a nechce uvit.
Mete si podle nsledujcho nvodu postavit vlastn testovac pstroj. Nakupujte jednotliv potraviny, testujte je a zapisujte si vsledky
men. Nezapomete vak, e Syncrometr zjiuje pouze ptomnost
danho patogenu i urit ltky, ale nikoli jej koncentraci. Me jt
pouze o stopy v du biliontin, ale nemocn lovk, kter se sna o
vylen, by se ml vyhbat i takov kontaminaci. Zde je vet ltek,
jejich ptomnost v potravinch bychom nemli ignorovat:

Aceton v sycench npojch

Benzen v balen vod (i destilovan) a kupovanch dusech
Tetrachloriduhliitan v balen vod
Dekan v produktech zdrav vivy
Hexan v kvovinch
Hexanedion, isophoron, methylbutylketon a methyletylketon
v ochucench potravinch
Metylenchlorid v ovocnch dusech
Pentan v kvovinovch npojch

Propylalkohol v balen vod, ovocnch dusech a jinch

npojch
Toluen a xylen v sycench npojch
Trichloretan (TCE) a Trichloretylen v ochucench potravinch
Metanol v sycench npojch, dietnch npojch, bylinnch smsch i v balen vod
Kdybyste svmu psovi nebo koce kad den kpli do jdla kapku
petroleje nebo istie koberc, dalo by se oekvat, e onemocn. Co
tedy mete oekvat, kdy mte rozpoutdla ve sv strav?
Myslm, e se rozpoutdla do potravin dostvaj nechtn pi
vrob, protoe jimi napklad dezinfikuj plnic stroje nebo v jimi extrahovanch ochucovadlech a barvivech. Ne budou vynalezeny nekodn
metody, musme takov potraviny adit mezi zdrav kodliv.

348

PPRAVA STRAVY
Jdlo pipravujte ve sklennch, smaltovanch nebo keramickch
ndobch urench pro mikrovlnn trouby. Zbavte se veho kovovho
ndob, alobalu a solniek a pepenek s kovovmi vky. Kdy
nesmate pli asto, mete pouvat teflonovou pnev. Jestlie ale
smate nebo peete vce, pouvejte radji smaltovanou pnev. Jdla
mchejte a servrujte devnm nebo plastovm ninm. Trpte-li astmi infekcemi moovho stroj, mli byste se kovm vyhbat pln
a jst plastovm pborem. Plastov ndob maj v elezstv nebo v
obchodech s pomckami pro kempink. Nepijte z hrnk vyrobench z
toxickho styrnu. Nejezte tousty, protoe z vtiny topinkova se
uvoluje wolfram a na toustech se tvo benzpyreny. Nepouvejte
prek do peiva, kter obsahuje aluminium, a nepete na hlinkovm
plechu. K peen pouvejte jedlou sodu (bikarbont sodn).
Nepouvejte plastov termosky. Jejich vloky obsahuj lanthanoidy.
Vnitek termosky mus bt sklenn.
Pro pouvme nerezov pbory, i kdy vme, e obsahuj 18 %
chrmu a 8 % niklu? Protoe nepodlhaj korozi, jsou leskl a jen tko
se pokod. Avak k rozruen dochz u vech kov. Opt nabdm,
abyste vechno kovov ndob dali pry. Zkladn minerly muste zskvat z jdla, a ne z ndob.
Nikdy nepijte z kohoutku s teplou vodou. Tuto vodu nepouvejte.
Ani k vaen. V ohvach dochz pi vysok teplote tles k uvolovn kovu. Pokud mte v kuchyni pkovou baterii, muste se pesvdit, e je nastavena na pln studenou vodu.
Naute to i dti.
STRAVOVAC RADY
Je nemon zapamatovat si vechno o kadm jdle, ale obecn:
nekupujte potraviny v pedzpracovan form (polotovary). Zde je
nkolik potravin, kterm byste se mli vyhnout:

349

chlb

Pouze z mstn pekrny a nikdy ne balen.

tousty

Ne. Obsahuj benzopyreny a wolfram. Pouze pokud je

upeen na plechu i na pnvi.
Ano, pokud je pouit do peench pokrm.
Pouze pokud je povate po dobu 20 minut napklad v polvce.

sr
kue
vno pi jdle
tvaroh
zkusky
re

tstoviny
vajen jdla

Ne.
Ne, neme bt dobe sterilizovn.
Ano, ale pouze s bezpenmi psadami.
Ano. Ped vaenm pidat vitamin C. Pouvat pouze
loupanou, neloupan obsahuje pli mnoho plsn.
Ano, s domcmi omkami a s vitaminem C.
Ano, ale ne vrobky s odstrannm cholesterolem.

ryby a dary moe

Rozhodn ano.

vrobky ze sji
polvky

Ne, jsou znehodnoceny sloitm vrobnm

procesem.
Ano, ale nepouvat bujny.

cukr
bylinn aj

Pouze hnd, oeten vitaminem C.

Ano, ale ne porcovan.

Vybrejte vrobky s co nejmenm mnostvm ingredienc

JDLO V RESTAURACI
Restaurace (mimo rychlch oberstven) bvaj ohledn kvality jdel
vcelku bezpen. Kadopdn ale:

mjte s sebou vlastn sl neobsahujc hlink

podejte o plastov pbor
podejte o pevaen mlko
nepijte ani nejezte z ndob ze styrnu
nepouvejte keup a dal psady (bvaj na stolech pli
dlouho)
Pokud berete jdlo pes ulici", pak jen v plastovch ndobch.
350

Seznam jdel, jich se vtinou nemuste obvat:

palainky, wafle

Nepouvejte imitaci sirupu (obsahuje benzoty),

pouijte radji med.

vejce
vegetarin, sendvie

Ale nejezte vejce na mkko, ani mchan.

Ovem ne sjov produkty, jsou pli zpracovvan

vaen a peen
brambory

Pouvejte pouze srovou omku, noste si

vlastn sl, nejezte slupky.

zeleninov salty
vegetarinsk jdla
ryby a dary moe
asijsk jdla

Nejezte opeen housky, slaninu a cokoli, co

nevypad erstv.
Ano, ale ne sjov produkty.
Ano, ale ne smaen
Ano, krom pokrm s tofu.

ovocn kole a
nkypy

Ano, ale ne se zmrzlinou. Kad pchu obsahuje

benzen.

Bezpen jdla v restauraci

A se postupn zanou vytrcet pznaky, bude to znamenat, e se
uzdravujete. Mnoz nemocn mvaj a 50 rznch pznak a nkdy
se nov symptom objev stejn rychle, jako zmizel jin. To by mohlo
naznaovat, e se jeden symptom pemnil na jin. Ale tak to nen.
Nov symptom znamen ptomnost novho patogenu aktivovanho
njakm novm toxinem. Snate se ji identifikovat. Pestate pouvat
nco, co znte jen krtce a sledujte, jestli se symptom vytrat.

Tlo
ijeme v dob, kdy se od ns u neoekv, e vichni budeme
vypadat a chovat se stejn. Tuto svobodu pinesla edest lta. Jde o
svobodu v oblkn, esech, percch a obuvi. Mete a nemuste mt
make-up, a stejn tak nosit i nenosit perky.
Jestli chcete bt zdrav, nepouvejte dnou kosmetiku. Vtina
kosmetickch vrobk obsahuje titan, zirkon, benzalkonium, bizmut,
antimon, barium, stroncium, hlink, cn, chrom, nemluv o rozpoutdlech jako benzen a polychlorovan bifenyly.
351

Nepouvejte kupovan masti, pleov vody, kolnsk, parfmy,

masn emulze, deodoranty, stn vody, zubn pasty. Jak to ve nahradit domcmi vrobky se dotete v Receptech.
Lid se sna pouvat kodliv vrobky c nejmn. Dbaj na sv
zdrav. Nakupuj tedy produkty s bylinami a dalmi prodnmi
ingrediencemi". Tito dvivci jsou nanetst klamni. Podle platnch norem (v USA) mus vechny tlov produkty obsahovat antiseptikum. Nkter antiseptika jsou ltky, kterm se je zhodno iroce
vyhbat. Na etiket je nenajdete, jeliko vrobci schvln uvaj
mnostv, kter jet nemus deklarovat, pestoe dodr poadavek
na sterilitu vrobku.
Jedin ingredience, kterou objevte na etiket je grapefruitov
semeno nebo podobn rostlinn antiseptikum. Je to hodn smutn.
Nkolik vrobk, na n jsem narazila:
Barvivo na vlasy (pro mue) obsahovalo olovo.
Ve rtnkch bv barium, aluminium a titan.
On tuky a stny obsahovaly chrom.
V zubn past jsem objevila benzen, cn a stroncium.

Lak na vlasy obsahoval propylalkohol a polychlorovan

bifenyly.
ampony s propylalkoholem.

V cigaretch olovo, rtu, nikl a virus zpsobujc tabkovou

mozaiku.
vkaka s velkm obsahem ytterbia.
Nkter toxiny se do produkt dostanou jako nechtn rezidua pi
vrob, ale nkter kupodivu najdete i na etiket - jsou pidvny
zmrn.
Propylalkohol a metylalkohol se pouv k sterilizaci plnicch stroj.
Stroje na vrobu zmrzliny se maou prostedky obsahujcmi petrolejov frakce. To by vysvtlovalo, pro ve zmrzlin vdy najdu benzen.
Jak se vm propylalkohol z amponu me dostat do tla?
Pokoka m lep absorpn schopnosti, ne vtina z ns tu. Znovu
a znovu se setkvm s nemocnmi rakovinou, kte se vzdali vech kosmetickch produkt krom oblbenho amponu. Ten ovem obsahoval
352

propylalkohol, kter jim brnil v uzdraven. Je lep vymnit ampon,

ne v dsledku chemoterapie a ozaovn pozdji nepotebovat dn!
Pette si m recepty na snadnou ppravu prodnch kosmetik. Ale
klidn byste mohli vynechat vechna, zejmna na dovolen.
Nepouvejte nic, co byste vhali pout u novorozence. ijeme v
tolerantn dob. Budete jedin, kdo se bez toho budou ctit naz",
jinak si toho nikdo ani nevimne. Nenechte se ovlivnit reklamou.
Nepouvejte bn
mdla, jen
doma pipraven nebo
borax. Borax
psob
antibakteriln a mete si
z nj pipravit
roztok.
Zmkuje
vodu a je
hlavn
slokou blidel bez
chlru.
Odstrauje
tuky a nkter
skvrny.

Fig. 29 Ndob a obleen jsou

primrnmi zdroji PCB.

Ale ani borax

pro tlo nen pirozen, a proto
jej pouvejte co
nejmn.
Nahldnte do
recept na
antibakteriln
boraxov mdlo.
domc
mdlo
Fig. 30 Bezpen mdla

353

ist
borax

Nepouvejte zubn pasty. Zuby istte istou vodou nebo chemicky

istou jedlou sodou. Tu vak naped rozpuste ve vod, jinak je pli
drsn. Mete pout i potravinsk peroxid vodku. Nepouvejte
zubn nit, namsto nich si kupte monofilov rybsk vlasce. Zubn
nit toti obsahuj antiseptika kontaminovan rtut. Vyhote V star
kartek, protoe je nasknut tmito antiseptiky a toxiny. Nepouvejte
ani stn vodu.
Nahrate ji vodou se sol nebo nkolika kapkami peroxidu vodku
do sklenice vody.
Nepouvejte lak na vlasy.
Nepouvejte vbec dn masn oleje (pouijte olivov olej)
Nepouvejte oleje do koupele (pokud mete stt, radji se
sprchujte)
Nepouvejte parfmy a kolnsk vody.
Nepouvejte kupovan pleov krmy a lubrikanty.
PESTATE UVAT VITAMINOV DOPLKY
Siln kontaminovan jsou tak rzn doplky. Toto je asi nejsmutnj st mch doporuen. Zjistila jsem, e 90 % oblbench vitaminovch ppravk obsahuje rozpoutdla, tk kovy a lanthanoidy.
kody napchan touto kontaminac v dlouhodobm mtku jsou
vt ne uitek z vitamin a prospnch ltek, kter tyto doplky
obsahuj.

Nepouvejte dn vitaminov doplnk, kter jste

pedem neotestovali. Takov doplky napchaj vce
kod ne pinesou uitku. Nahrate je ovocnmi a
zeleninovmi vami nebo bylinnmi aji.
BEZPEN DOPLKY
Nepochybn existuje i spousta bezpench vitaminovch doplk.
Jen vdt, kter to jsou. Zneitn toti bvaj takov povahy, e jedno
balen me bt ist a druh u ne. Proto by mlo platit, e najdeme-li
u njakho vrobku jedin kontaminovan balen, mli bychom se mu
pro pt radji vyhnout.
354

Nezbytnou soust jdelnku by ml bt prkov vitamin

C. Pomh jtrm a ostatnm orgnm detoxikovat rzn
kodliviny. Brzd rst plsn a pravdpodobn rozkld aflatoxiny.
Mjte vitamin po ruce, kdy vytahujete potraviny z lednice.
Dvejte 1/8 liky do octa, tstovin, ovocnch v a do zbytk.
Ke kadmu jdlu vezmte liky (cca 1 gram).
Vitamin B2 pomh detoxikovat benzen. Uvejte 100-300
mg denn. Pokud se uzdravujete z AIDS, muste uvat 3 krt
denn 300 mg.
Vitamin B6 a B-komplex pomhaj v innosti ledvinm a
jtrm.
Dalm nezbytnm doplkem stravy je magnzium. Uvejte
300-600 mg denn. Tento zkladn minerl obsaen v listov
zelenin potebuje kad nae buka.
Peroxid vodku (17%) je vhodn ke kadodennmu nien
vir a bakteri. Nesm pijt do styku s kovy (nap. zubn
plomby). Pokud si kpnete na ki, me msto zblet a plit, ale
pokoka nen peroxidem pokozena. Neuvat vnitn!
Vynikajcmi potravinovmi doplky jsou byliny. Pouvejte
sypan nebo v kapslch, vak ne extrakty, koncentrty nebo smsi.
K dispozici je mnoho knih popisujcch jejich pouit.
Kyselina thioktov a lipoov. Tyto kyseliny podle veho
cheltuj (zachycuj v emulzi a tm podporuj jejich vylouen z
tla) tk kovy a pomhaj jtrm detoxikovat rzn jedy. Uvat
100 mg denn lovku jen prospje. Ob ltky maj vynikajc
inky, a proto je nemocnm jen doporuuji. Vtinou
pedepisuji jednu 100 mg kapsli 3x denn, a 2 kapsle 5x za den.
U tchto dvek jsem dosud nezaznamenala dn vedlej inky,
a to ani v ppad velmi zvanch onemocnn.
Jdov roztok. Ve farmacii je znm pod nzvem Lugolv
roztok, zkrcen lugol". Charakteristickou vlastnost jdu je
ulpvn na vech povrch. Uit je bezpen, protoe po
pozen okamit pilne k hlenm a neme bt vstebn do krve
i tlesnch orgn. Zstv v aludku, kde ni kodliv
bakterie, nap. salmonely.
V ppad, e na nj jste alergit, se jdu samozejm
vyhbejte. Uit by mohlo mt fatln nsledky.
355

K plnmu znien salmonel sta est kapek Lugolova roztoku.

Pokud trpte plynatost nebo nadmnm, dejte 6 kapek (ne mn a ne
vce) Lugolova roztoku do 1/2 sklenice vody, zamchejte devnou i
plastovou lc a narz vypijte. inek se dostav do jedn hodiny.
Tuto dvku uvejte po 3 dny 4x denn, vdy po jdle a ped spanm, a
pak podle poteby. Mlo by to potlait i tu nejpornj salmonelu.
Vimnte si, e jd me mt uklidujc inek. Ze stavu rozilen
i strachu pome ke klidu a uvolnn.
Uit Lugolova roztoku je naprosto bezpen (pokud nejste alergit) a mete ho uvat kadodenn. Nejdv se dostane do aludku,
kde pilne ke vemu, co je pobl. Zni tak vechny salmonely i
vajka parazit.
Lugolv roztok byste samozejm nemli nechvat v dosahu dt.
A jasn je doufm i to, e lovk by neml uvat dn medikamenty, pokud nen opravdu nemocn.
Jakmile problmy s nadmnm pominou, s lugolem pestate a
ulote zbytek na bezpen msto.
Bn dvka Lugolova roztoku pro nemocn s poruchami funkce
ttn lzy byla dve 2/3 ajov liky (cca 60 kapek). est kapek
m doporuen dvky je tedy relativn mlo.
Kurkuma a fenykl se asto pouvaj jako koen. Um likvidovat
bakterie E.coli a shigella a jsou pln nekodnou soust m stevn
kry.
Dal doplky. Doplovn jdelnku vitaminy, minerly a dalmi ltkami je sprvn, ale kontaminace, ke kter u nich dochz, je
skuten problm. Pouvejte jen potravinov doplky, kter jste si
provili, napklad Syncrometrem. Jestlie si nejste jisti jejich istotou, radji je vynechejte.

Domcnost
Vyitn domcnosti od kodlivch vliv bv to nejjednodu,
protoe vtinou spov v prostm vyhozen nkterch vc. Rodina
vs v tom snad podpo.

356

SUTERN
Odstrate ze suternu vechny barvy, laky, edidla, istic prostedky
atd. Je nutn se zbavit vech chemikli, a u jsou v plechovkch, lahvch nebo jinch balench.
Zstat me borax, soda na pran (uhliitan sodn), ocet, blidla a
domc mdlo. Chemiklie mete pesunout do gare. Ze sklepa
odneste i vechny pneumatiky, oleje, brzdovou kapalinu a benznov
kanystry (i przdn). Utsnte v suternu vechny otvory, praskliny ve
zdech a prchody trubek zd. Kanl a kalov erpadlo mete pikrt
igelitovou fli.
GAR
Mte gar oddlenou od domu? To je nejlep een. V tom ppad tam mete pesunout vechny chemiklie ze suternu. Vci, kter
mohou zmrznout, jako napklad latexov barvy, mete uloit do polystyrnem vyloen bedny.
Pokud je gar propojena s domem, je to problm. Nikdy nepouvejte spojovac dvee mezi domem a gar. Radji chote oklikou venkem. Dvee mezi gar a domem izolujte fli, abyste pronikn vpar
do domu omezili na minimum. Dm se toti chov jako komn, kter
nasv kou a vpary ze spodnch st.
Ve stedovku byly chlvy pro zvata soust lidskch obydl.
Nm se dnes een se zpachem stje uvnit domu jev odpornm. Co
ale benznov vpary a vfukov plyny, pronikajc do domu z pilehl
gare? Ty jsou navc toxick. Nen to jako nejhlub stedovk?
Pokud je gar pmo pod domem, prakticky nen mon pronikn
kodlivch ltek zabrnit. V tom ppad je lep parkovat ped domem
a odstranit i sekaku na trvu. Odneste z gare ndoby s benznem,
rozpoutdla atd. Nejlep by bylo postavit pro uschovvn tchto chemikli oddlenou klnu.
JAK SE ZBAVIT FREON
Protoe freony povauji za nejnebezpenj ltky v naich domcnostech, doporuuji, abyste vymnili starou lednici za novou bez freonov npln.

357

V ppad kontaminace freony potebuj jtra pomoc, protoe freon

je pro n velkou zt.
Jtrm ulehte speciln kombinac bylin (jatern bylinn npoj),
uveden v receptech. Tyto byliny Vm tak pomohou od trvicch
pot. Po vypit jaternch bylin zjistte freony v ledvinch.
Tam zstanou, dokud je ledvinm nepomete vylouit. Aplikujte
ledvinovou istic kru, aby se freony vylouily prostednictvm moi.
Tento detoxikan program je pomrn komplikovan. Vylouen
vtiny freon obvykle trv est a osm tdn. Pot doporuuji tento
program provdt jet alespo pl roku se tvrtinovmi dvkami
bylin.
(Krceno. Psno v roce 1995 v USA. Freony se v domcch spotebich u adu let nepouvaj. V roce 1987 byl podepsn provdc
dokument znm jako Montrealsk protokol. V letech 1990 a 1992 byly
pijaty dva zpsujc dodatky, tzv. Londnsk a Kodask z roku 1992.
Pozn. pekl.)
Novm chladivem je napklad Foran, kter je sice tak toxick, ale
objevuje se pmo v jtrech, a to znamen, e si s nm tlo um poradit. I kdy v novch chladnikch a mrazcch u freony nejsou, chladiva jsou pesto toxick a budou z nich unikat, i kdy v nepatrn me.
Kadopdn je tedy lep instalovat je mimo obytn prostor.

JAK SE ZBAVIT SKELNHO PRACHU

Skeln vata pouvan k izolacm, obsahuje drobounk skeln
vlkna, kter se dostvaj do vzduchu, odkud je vdechujeme. Pronikaj
plcemi a ostatnmi orgny jako miliony miniaturnch hrot a se po
celm tle. Neexistuje zpsob, jak by se mohly z tla dostat ven. Nejhor je, e lovk nic nect. Jakmile ale tlo tyto ciz stice odhal,
sna se jim zabrnit v en tvorbou cyst, v nich pak steky skla
hromad.
Ve vtin pevnch malignch ndor je obsaen skeln prach nebo
azbest - minerln ltka obdobn povahy. Tm ve vech tchto ppadech meme najt netsn msto ve strop nebo stn, jm do vzduchu
pronikl prach ze skeln vaty. Po jeho vzduchotsnm uzaven se skeln
prach ze vzduchu vytrat. Pekryt izolace obloenm je nedostaten.
Zkontrolujte obydl, zda nkde nen odkryt izolace. Pokud ano,
je
358

nutn ji okamit utsnit. Hledejte i otvory vyvrtan pro skoby nebo

chybjc zsuvky. Je nutn odstranit i skelnou vatu z obalu ohvae na
vodu a azbestovou izolaci kotle. Nahrate je uhlkovou pnou. Nejlep
je najmout emeslnky, aby z domu odstranili skelnou vatu a azbest a
nahradili je jinou, nekodnou izolac.
JAK SE ZBAVIT AZBESTU
Nejvtm zdrojem azbestu nejsou stavebn materily, jak by se snad
dalo oekvat, ale napklad emenice praky nebo vysoue vlas.
Potom je zvlt nebezpen, kdy si vysoueem mte pmo do
oblieje. Pesvdte se, e vae domc pstroje azbest neobsahuj.
Pokud nenajdete bezpen, nepouvejte radji dn. Pokud mte
rakovinu nebo jinou nemoc, neml by nebezpen fn pouvat nikdo
z rodiny.
JAK VYISTIT V DM
Zante v lonici. Odstrate odsud vechno, co m njak pach i
vni (svky, vonn ltky, mdla, lepidla, istic prostedky, letidla,
kolnsk vody, parfmy a zvlt osvovae vzduchu, kter se zapojuj
do zsuvky). Vechny tyto vci uschovejte v gari, nikoli ve sklep.
Nespte v lonici, kter m na stnch obloen nebo tapety. Dochz
zde toti k uvolovn arznu a formaldehydu. Bu obloen a tapety
odstrate, anebo pesthujte lonici do jinho pokoje.
Po lonici pokraujte kuchyn. Odstrate zpod kuchysk linky (a
tak z WC a koupelny) vechny chemiklie. Uschovejte je v gari, ppadn na chodb. Mete zde nechat pouze borax, sodu na pran, ocet a
doma vyroben mdlo. Tyto ltky pouvejte ke vem elm, na kter
se hod. Viz recepty. Zbavte se vech ppravk k huben vb, mol i
mravenc. Proti mym ucpte vechny otvory drtnkami a pouvejte
klasick pastiky.
Na vby a jinou hav (krom mravenc) pouijte kyselinu boritou.
Nasypte ji za linku, za lednici, pod koberec atd. Pi vytrn kuchyn
dejte do vody trochu octu. Zbytky na podlaze odpuzuj mravence.
Dlejte to pravideln. Kdy chcete voskovat podlahu, pineste si
vosk z gare (i z chodby) a pak zase odneste. Nemocn lid by v dob
takovch klid mli bt mimo dm.
359

Odneste vechny chemiklie tak z koupelny, (pedevm ppravky

s chlrem). Nechte tak jen doma vyroben boraxov mdlo a alkoholov antiseptikum. Toaletn papr a paprov kapesnky nebo utrky by
mly bt ist, bez vn a zbarven. Dejte pry kolnsk vody, vody po
holen - zkrtka ve, co m vn". Mli byste kupovat jen neparfmovan vrobky. Kuci by mli kouit venku.
Nekupujte molitanov nbytek, protoe z nj nejmn 2 roky vyvr
formaldehyd. Formaldehyd se uvoluje i z novho obleen (na,
Vietnam), a je nezbytn je ped prvnm noenm vyprat. Kdy trpte
respiranm onemocnnm, pesute atnk do jinho pokoje, ne ve
kterm spte.
Nepouvejte horkou vodu z elektrickho ohvae k vaen a pit,
obsahuje wolfram. Nepijte vodu, kter pedtm stla v glazovan keramick ndob. Glazura nasv toxick prvky, jako nap. kadmium.
Nenapoutjte pitnou vodu pes umlohmotn hadice, protoe se z
nich vtinou uvoluje cesium.
Pokud mte star dm, vymte kovov potrub za nov z PVC.
Akoli PVC je toxick, voda je u po tech tdnech ist. Pokud je
potrub mdn, neekejte, a u vs nkdo onemocn s rakovinou i
schizofreni, a urychlen je vymte za plastov.
Pokud se ke starmu potrub nelze dostat, podejte instalatra, aby
vedl nov po povrchu. Bude to i levnj.
Ppadn zapojen zmkova vody okamit vyate z provozu a
odmontujte kovovou trubku na jeho vtokov stran.
Zmkovac soli jsou pln hlinku a kontaminovan stronciem a
chromany. Soli koroduj potrub, a kovov trubky pak do vody
uvoluj kadmium. Jakmile potrub vymnte za plastov, sn se
usazovn natolik, e zmkova nebudete potebovat. Pokud erpte
vodu ze studny, vymte trubky za plastov i zde, abyste zabrnili usazovn eleza. Zkontrolujte studnu na ptomnost PCB. Nechte si udlat rozbor hygienickou stanic. Kdyby pesto bylo nutn vodu zmkit,
pouijte magnetick zmkova (jen u plastovho potrub).
Nejist topen je elektrick. Pokud topte plynem, nechte si technikem pravideln kontrolovat kotel, zda u nj nedochz k nikm
plynu.

360

Nepirozen chemiklie a kde je hledat:

Arzen

- v pesticidech, a tm i v hnzdech mravenc

mravenc a vb, dle v kobercch a
mravenc
nbytku oetenm proti skvrnm;
nbytku v tapetch
Barium
- v rtnkch a vfukovch plynech
Kobalt
- v sapontech nebo stn vod
Antimon
- v on tuce
Kadmium a m - ve vod, tekouc pes star kovov potrub
a m
potrub
Titan
- v pudru a v zubnch kovech
PCB
- v sapontech
Olovo
- ve vlasov vod pro mue; v pjce ke
ke spojovn mdnch trubek
Chrom
- v tuce na obo, solch na zmkovn
zmkovn vody, z nik plynu, v naft, ve
naft, ve svkch (i kdy neho)
svkch
Nikl
- v kovovch percch, obroukch brl,
brl, hodinkovch emncch, zubnch
plombch
zubnch plombch
Skeln prach - izolace stn, vloky ohva vody
prppprach
CFC (freony) - star typy ledniek, klimatizan jednotky,
jednotky, star spreje
Rtu a thalium - zubn plomby, hygienick vloky, tampny,
zubn nit, prtka
Thulium
- ve vtin druh vitaminu C, kter jsem
jsem testovala
Dysprosium
a lutecium
- v barvch, lacch, elaku
Holmium
- v prostedcch na itn rukou
Hafnium
- v laku na nehty a na vlasy
Bizmut
- v kolnsk vod
Cesium
- v prhlednch plastech (lahve, plast, hadice)
hadice)
Cn a stroncium - v zubn past
Ytterbium,
- v plastovch zubnch plombch, vitaminech
erbium a terbium vitamnech a jinch doplcch, balicch
flich
balicch flich
Praseodym, niob
niob,
Neodym, yttrium - v lcch

361

Radon, uran,
thorium
Lanthan
Benzalkonium
a zirkon
Aluminium
Wolfram

Berylium
Formaldehyd
Azbest

362

- v nevtranch sklepch
- v toneru do koprek
- v ajovch scch, deodorantech, zubnch
pastch, stnch vodch
- v soli, konzervch, chodtkch pro star lidi,
star lidi, pleovch vodch
- zkorodovan topn tlesa trubky
v ohvach
- vody, elektrick pnve, kulmy, topinkovae,
topinkovae, ajov konvice
- petrolej, sekaky na trvu
- pnov matrace, nov obleen,
- obloen stn, pnov nbytek
- vysouee vlas, emenice stroj

Bioelektronika
Nejdleitjm elektronickm pstrojem, kter byste si urit mli
podit, je zapper. Je to kompaktn pulzn genertor s pevnou vstupn
frekvenc cca 30 kHz, napjen z devtivoltov baterie. Hub veker
parazity, bakterie, viry, plsn a houby, a to i tehdy, kdy maj vy
nebo ni vlastn rezonann frekvenci (50 kHz - 900 kHz).
Idelnm eenm je zakoupen frekvennho genertoru, kter je
napjen akumultorem. Je to vlastn kombinace Zapperu s frekvennm
genertorem, s monost nastaven pesn frekvence parazita, bakterie
i viru. Jednm z nejlepch pstroj, kter pouvm, je Super Ravo
Zapper, kter jsem zakoupila v eskoslovensku. Je to opravdu velice
zdail pstroj, kter m obrovsk rozsah pouitelnch frekvenc.
Nepouvejte ho ale pi dobjen akumultoru. Jsem rda, e i pro mne
v tak vzdlench zemch jsou znmy m poznatky. Svd to o tom, e
lid se o svoje zdrav zanaj mnohem vce zajmat.
Dal velmi uiten pstroj je Syncrometr, jm mete diagnostikovat sv zdravotn pote a monitorovat cel proces a do plnho
uzdraven. Pstroj sestv z audio-oscilanho obvodu, v nm je
zapojeno i vae tlo. Porovnvnm se vzorky rznch parazit nebo
kontamint mete zjistit jejich ptomnost v tle nebo libovolnm
produktu. Tetm zazenm je klasick genertor frekvenc. Tak jm
mete hubit jednotliv ciz organizmy, anebo ve spojen se Syncrometrem zjiovat jejich frekvence. Muste si podit takov, kter je
inn v rozsahu parazit, bakteri, i vir - tedy od 50 do 900 kHz.
Mus se na nm dt rychle a pesn volit jednotliv frekvence.

Testovac desky
K zkladnmu okruhu Syncrometru pat pultk s testovacmi deskami, na n pi testu pokldme zkouman substance a vzorky tkn.
Zapojen lze uzpsobit jak k testovn njakch produkt, tak i ns
samotnch. To znamen, e nemuste hledat salmonely a u jsou v
aludku, ale u pedem, teba v mlce i sru, kter se chystte snst.
Obvod zane oscilovat a rezonovat pouze v ppad, e se rezonann
frekvence substance na jedn desce rovn frekvenci substance na desce
363

amplifier/
speaker

Fig. 31 Schma Syncrometru

druh. Podle toho poznte, e na obou deskch je stejn parazit, virus,
bakterie, toxin atd. Poloenm pesn urenho istho vzorku jedn
substance na jednu z desek tedy lze pesn urit, zda danou substanci
obsahuje i vzorek na druh desce.

Konstrukce Syncrometru
Syncrometr je audio-oscilan obvod, do nj je lovk zapojen prostednictvm vodivch rukojet (elektrod) a sondy.
Pokud k dosaen istho signlu muste pitlait sondu na pokoku
nad kloubem tak, e to a bol, zkuste nahradit kondenztor o kapacit
0,005 F (mikrofarad) kondenztorem 0,01 F.
Pipevnte sondu pskou k tuce, aby se lpe drela a pipojte vvod
k prostednmu kontaktu.
Pipojte svorku k rukojeti a svorku na druhm konci vodie k bzi
tranzistoru.
Propojte svorkami kondenztory s testovacm pultem.
Zvren pezkouen. Zapnte vypna a nastavte potenciometr
tm na minimum. Tm snte odpor (ve schmatu je msto potenciometru zakreslen pevn odpor 150 ohm). Ujistte se, e mte dostaten silnou baterii.
364

Obvod otestujete tak, e se sondou lehce dotknete rukojeti. Z reproduktoru by se mly ozvat zvuky pipomnajc praskn popcornu.
Pokud se tak nestane, provte zapojen svorek. Kdy zkouka probhne v podku, mete pstroj vypnout.

Materil pro testovac pult

- tuh karton
- hlinkov flie (silnj alobal)
- tuh krabice o rozmrech 20x10x4 cm (plast nebo
peklika)
- 3 roubky M3 dlouh 25 mm, 6 matek a 6 podloek M3
- vypna
- vodie oboustrann osazen svorkami (krokodlky)

Zhotoven testovacch desek

Vyete z tuhho kartonu dva stejn velk tverce o stran 8,5 a 9
cm. Pothnte je silnjm alobalem tak, aby se jeho okraje daly hladce
pehnout pes okraj kartonu a peliv povrch vyhlate. Tm zskte dv
kovov plochy. Na svrchn plochu krabice si nakreslete dva tverce,
kam je pozdji pipevnte. Odstup mezi tverci by ml bt vude 2 cm.
Desky ke krabici pipevnme a nakonec, abychom je nepokodili.
Na pedn stranu krabice, v mst kde nahoe bude prav deska,
vyvrtejte otvor, do kterho namontujete vypna. Upevnte ho tak, aby
poloha I" (zap.) byla dole a poloha 0" (vyp.) nahoe. Ob polohy si
napite na krabici. Dva ze t roubk jsou ureny k upevnn desek.
Udlejte mal otvory doprosted kartnovch tverc tak, abyste
kolem nich nepokodili alobal, polote tverce na pedkreslen plochy
na krabici, poznate si msta pro otvory a vyvrtejte je. Pak prostrte
roubky opaten podlokami kartonem tak, aby alobal byl nahoe,
zasute je do pedvrtanch otvor, pouijte podloku a matku a pithnte zespodu.
Zbvajc tet roubek je kontakt tvoc spojen s jednou z desek a
vstupem osciltoru. Udlejte pro nj otvor pobl lev desky a upevnte
ho dvma matkami tak, aby ho polovina vynvala ven a druh trela
dovnit krabice. Na tom, kde bude hlavika roubku, nezle. Tento
roubek nsledn uvnit krabice propojte se roubkem drcm levou
365

desku. Dal spojkou propojte stejnou (levou) desku s jednm z kontakt pepnae. Nakonec pipojte druh kontakt pepnae na roubek
drc pravou desku.
Propojen se nesm vzjemn dotkat. Pi tomto zapojen tee proud
ze Syncrometru do lev desky. Pokud je pepna v poloze I, je proud
souasn pipojen i k prav desce. Vimnte si, e desky nejsou pipojeny k niemu jinmu. Chovaj se jako oteven kondenztory, jimi
prochzej oscilace dan frekvenc osciltoru, tedy cca 1000 Hz. Frekvence se zvyuje s klesajcm odporem (obvodu, nebo vaeho tla).
Pipojen tla k obvodu Syncrometru umouje rukoje a sonda, kter
muste pi testovn uchopit. Tm se stvte soust obvodu. Pomoc
reproduktoru pak mete naslouchat" tomu, co jm prochz. Frekvence zvuku (tedy vka tnu) s klesajcm odporem stoup.

POUVN SYNCROMETRU
Naplte nehlubokou plochou misku nebo talek studenou filtrovanou vodou z kohoutku. Slote na tyikrt paprov ubrousek a
nechte ho v misce nasknout. Mdnou rukoje omotejte pruhem
namoenho paprovho ubrousku. Vlhkost zlepuje vodivost a
papr ochrn ple ped stykem s md.
Zanejte s vypnutm vypnaem na pultku s testovacmi deskami
a potenciometrem nastavenm tm na maximum. Postupn se
sondou dotknte obou desek, zatmco v druh ruce drte mdnou
rukoje. Zvuk z reproduktoru by se ml ozvat, jen kdy se dotknete
lev destiky. Po zapnut vypnae by mly zvuk vydvat ob destiky. Pak vypna opt vypnte. Zvednte rukoje a vymakejte z n
pebytenou vodu. Sondu uchopte do ruky tak, e ji stisknete mezi
palcem a ukazovkem.
Druhou ruku sevete v pst a navlhete klouby prst na pedem pipravenm, vodou nasklm ubrousku v misce. K ncviku techniky
testovn nyn budete pouvat prvn kloub ukazovku nebo prstenku. Klouby po vytaen ruky z podlku osute pipravenm istm ubrouskem. Vlhkost pokoky ovlivuje odpor v obvodu a pedstavuje velmi dleitou promnnou, kterou se muste nauit udret
na stejn hodnot.

366

 Uchopte rukoje i sondu do stejn ruky a pitlate sondu proti

kloubu na prstu druh ruky. Klouby mjte ohnut. Nejdve sondu
pitisknte slabji, a pot asi na pl sekundy pitlate o nco vc. O
pl minuty pozdji to zopakujte s druhou polovinou sondy. Je zde
stajc se efekt a mete zaslechnout dvoj prbh. Vechno trv
mn ne dv sekundy. Neotlejte, protoe jinak se tlo (odpor, prchodnost) zmn, a to by ovlivnilo pt test.
Nsledujc testy provdjte pesn stejn. A v tom zskte zrunost, budou vechny testy identick. Cvite testovn hodinu i dv
denn. Vtin lid trv nejmn dvanct hodin, ne se nau rozpoznat drobnou odchylku ve zvuku, kdy obvod rezonuje.
Mete si pomoci tak, e pouijete klavr. Kdy se dotknete pokoky,
ml by poten zvuk odpovdat tnu F. Po pitisknut sondy na
kloub by ml stoupnout na C, pak poklesnout na H a znovu stoupnout a na Cis. Pokud mte k dispozici multitester, mete jej zapojit do srie s dradlem nebo sondou. Proud by ml vyskoit asi na 50
mikroampr a frekvence doshnout 1000 Hz (1 kHz). Mli byste se
vrtit k Cis pedtm, ne tlak sondy zane bt bolestiv.
I kdy techniku nezmnte, jsou zde dva faktory, kter mn zvuk.
1. Msto na pokoce vystavovan tlaku sondy pozvolna mn vlastnosti. m vce je pouvno, tm je zarudlej, a tm vy je
zvuk. Proto je ho teba stdat.
1. V tle probhaj cykly, bhem nich zvuk npadn stoup a kles.
Pokud se zanou objevovat zhadn vysok tny, zvolnte a testujte
jen jednou za pt minut, dokud neuslyte, e zvuk poklesl na bnou
rove. Naute se toto zven pedvdat, abyste se v jeho prbhu
nepokoueli o testovn.
Nkdy se tak me stt, e nen mon doshnout poadovanho
zvuku, ani by ptlak sondy na pokoku nevyvolval bolest. V tom
ppad se pokuste nastavit citlivost potenciometrem.
Pi testovn nen nutn hledat akupunkturn body.

367

Vechny testy jsou krtkodob. To znamen, e

netrvaj dle ne jednu sekundu. Svd to k tomu podret
sondu na ki a naslouchat, jak zvuk stoup a kles.
Ovem pokud to takto prodloute, muste pak tlo
nechat deset minut odpovat, ne mete zat znovu
testovat.
REZONANCE
Sname se zjistit, zda v obvodu dochz k rezonanci, ili zptnovazebn oscilaci. Pokud ano, povaujeme vsledek testu za pozitivn.
Rezonanci zaslechnete pi porovnn prvn plky dvousekundovho
testu s druhou. Pi prvn rezonanci nikdy neuslyte (bli vysvtlen
by peshlo rmec tto publikace). Porovnvme vku zvuku v dvou
stech testu. Pi rezonanci je vyho tnu dosaeno rychleji a zd se,
jakoby chtl stoupat a donekonena.
Pamatujte si, e k snen odporu, a tm i ke zven tnu dochz i
tehdy, kdy je pokoka zarudl nebo tlo pechz do jinho cyklu. Tyto
ppady nelze oznait za rezonanci.
Rezonance je krtk zabzuen na konci testu. Jakmile je uslyte,
pestate testovat. Tlo pak potebuje chvilku odpovat (10-20
sekund). m del rezonance, tm del mus bt odpoinek, aby se tlo
vrtilo na standardn rove.

PPRAVA IST VODY PRO EL TESTOVN

Protoe kupovan voda velmi asto obsahuje rozpoutdla, a
protoe voda z kohoutku me obsahovat tk kovy, je
dleit umt si istou vodu pipravit.
Naplte ndobu na filtrovn z tvrdho neprhlednho
plastu studenou vodou z kohoutku (ne destilovanou, ani
jinak upravenou). Filtr by ml bt pouze uhlkov.
Pokud voda obsahuje olovo, m nebo kadmium ze
zkorodovanho potrub, filtr se zanese u po pti dnech
bnho pouvn. Proto jej pouvejte pouze pi pprav
testovacch substanc a pouvn Syncrometru.
368

Za pouit not vypad negativn vsledek testu takto: F-C-H-Cis

(prvn test) F-C-H-Cis (porovnn - stejn zvuk). Pozitivn vsledek
zn takto:
F-C-H-Cis (prvn test) F-D (pestate testovat, protoe jste zaslechli
rezonanci). Mezi prvnm a druhm testem bude testovan substance
zapojena v obvodu tak, jak je to popsno v nsledujcch lekcch. Vyvolat rezonanci silnjm ptlakem sondy ke nen mon, akoli tm
mete zvit frekvenci zvuku. Abyste se vyvarovali zklamn, muste
provdt testy se stle stejnm ptlakem (snate se doshnout ladn
F-C-H-Cis).
LEKCE 1
Pedmt: Identifikace rezonance v obvodu.
Materil: Potenciovan (homeopatick) roztoky.
Homeopatick roztoky pipravte nsledujcm zpsobem:
Vezmte ti stedn velk sklenn i plastov lahviky od vitamin
s nekovovmi vky. Odstrate z nich vechen papr (hlavn z hrdla) a
dobe je vyplchnte studenou vodou. Pot je jet vyplchnte filtrovanou vodou.
Nalijte do prvn lahviky do ve asi 1 cm filtrovanou vodu. Pak
pidejte cca 50 malch zrnek kuchysk soli (na piku plastovho
noe). Lahviku uzavete vkem. Povrch lahviky mus bt ist a
such.
Pot obsah lahviky dkladn protepejte (120-150 krt). Pi
prote-pn pohybujte i loktem, tak aby rozsah pohybu inil piblin
20 cm. Tento krok je dleit, protoe nedobe protepan roztoky maj
odlin vlastnosti.
Lahviku z boku a na vku oznate npisem SL . 1. Oplchnte
si ruce (bez pouit mdla).
Do druh a tet lahviky nalijte piblin stejn mnostv filtrovan
vody. Otevete prvn lahviku a nalijte z n mal mnostv (1/4 a 1/2
ajov liky) do zbvajcch dvou lahviek (bez pouit liky). Pot
vechny lahviky opt uzavete. Druhou lahviku protepejte stejnm
zpsobem jako prvn. Oistte ji a oznate SL . 2. Tot udlejte s
tet lahvikou. Oznate ji tak SL . 2 a odlote na tvrtou lekci.
Oba roztoky maj odlin vlastnosti. SL . 1 bude rezonovat vdy.
369

Pouijte ji k trnovn sluchu. Druh roztok by rezonovat neml.

Pouijte ho, kdy se vnitn odpor vaeho tla vrt na normln rove.
1. Zapnte Syncrometr.
2. Vlote lahviku se SOL . 2 na pravou testovac desku.
3. Zante s vypnutmi destikami.
4. Provete prvn test (F-C-H-Cis).
1.
Zapnte destiky, ale pouze na pl sekundy (rychlm
pohybem podepen ruky).
5. Provete druh test (F-C-H-Cis). Dlka testuje 2,5 s.
2. Vsledek testu by ml bt negativn. Pokud je tn druhho
testu jen o nco vy, znamen to, e tlo nen na standardn
rovni. Nkolik sekund pokejte a zopakujte krok 3.
3. Pokud bude vsledek prvnho testu negativn, odstavte SUL
. 2 a nahrate SOL . 1. Vypnte testovac destiky a test
zopakujte. Tentokrt bude obvod rezonovat. Naute se rozeznat rozdl mezi poslednmi dvma testy, abyste test, u nj
dojde k rezonanci, umli rychle peruit (zkrt se doba odpoinku).
4. Vae pokoka si te mus odpoinout. Kdy vlote do obvodu
SUL . 1, dojde k rezonanci vdy, a u ji slyte nebo ne.
Proto muste pokoku nechat vdy chvli odpoinout.
10. Jak zjistte, e je dostaten odpoinut? Pokad, kdy potebujete zjistit, zda jste zpt na standardn rovni, mete to
jednodue otestovat SOL . 2 (provete kroky 3-6). Kdy se
budete uit sprvn postup testovn standardn rovn, me
pomoci klavr nebo jin pesn naladn nstroj (potek
standardn rovn je vdy na tnu F). Pokud tlo mezi
jednotlivmi rezonancemi nenechte odpoinout, budou
vsledky zkreslen a nepouiteln. m krat je rezonance,
tm rychleji se tlo vrt na standardn rove. Pi testu se
SOL . 1 se snate nepekroit 1/2 sekundy. Snad budete brzy
umt rezonanci v tomto krtkm ase rozpoznat.
V tto lekci jste se nauili, jak nejdve naslouchat zvuku przdnch
testovacch desek, pot zvuku SOLI . 2, abyste zjistili standardn stav, a
nakonec porovnvat zvuk przdn destiky se SOL . 1, abyste zjistili,
370

zda dochz k rezonanci. V dalch lekcch ji budeme potat se

zjitnou standardn rovn.

Rezonance sledujte kad den.

BL KRVINKY
Tm nejdleitjm testem, kter budete provdt, je zjitn rezonance mezi blmi krvinkami ve vaem tle a patogenem.
V imunitnm systmu organismu pedstavuj bl krvinky prvn
obrannou linii. Mimo tvorby protiltek a dalch chemikli v organismu polykaj" a rozkldaj vechny cizorod substance, na n
naraz. Testovn vech tlesnch tkn ve svm tle si mete uetit
prostm zjitnm, zda v blch krvinkch nejsou patogeny. A u se
cizorod substance nachz v tle kdekoli, bl krvinky ji odhal a sna
se ji odstranit.
Trvalo mi cel dva roky, ne jsem na tento indiktor pila. Ale a je
asn, ani on nen pln dokonal. Dkazem jsou napklad tasemnice.
Mohou nkde v tkni vytvoit cystu, kter je pi testu pozitivn, ale test
blch krvinek pesto me zstat negativn. V blch krvinkch nelze
nalzt ani bakterie a viry, kter jsou v latentnm stdiu. Jejich aktivn
formy tam ovem naleznete velmi rychle a snadno. Typickm pkladem ltky, kterou v blch krvinkch naleznete velmi zdka, je freon.
Obecn vzato vak bl krvinky pedstavuj velmi inn a uiten
indiktor kodlivin.
PPRAVA VZORKU
Vezmte przdnou lahviku od vitamin s plastovm vkem a prsvitnou lepic psku. Bl krvinky nebudou uvnit lahviky, ale na jejm
povrchu. Lahviku oplchnte a osute. Pipravme si jet i druh vzorek na istm laboratornm sklku.
Zmknte mazovou lzku na oblieji nebo nkde tle, abyste
zskali kousek blav substance (ale ne smchan s krv). Odeberte ji
nehtem palce a rozetete do malho prouku vn vka lahviky nebo
uprosted laboratornho sklka. Prouek pak pelepte istou lepic pskou tak, aby jej konce penvaly pes vko. Pak vko utete, aby bylo

371

jist, e vechny ptomn bl krvinky jsou ty pod pskou. U vzorku

na sklku pouijte kryc sklko. Oba vzorky by mly nabzet stejn
vsledek.
Lahvika se vzorkem se stav na vko, aby testovan substance byla
co nejble k desce.
LEKCE 2
Pedmt: Vloen vzorku blch krvinek do testovacho obvodu a
zjitn jeho zvukov odezvy.
Metoda:
1. Zapnte Syncrometr.
1. Zante s rozpojenmi testovacmi destikami. (Vypna na
0")
2. Vlote vzorek na levou testovac desku, a na pravou desku vlote
plastov sek se starm jdlem.
2. Kousek z toho snzte.
3. Po pl minut si poslechnte zvuk. Rychle pepnte vypna testovacch desek a opt pozorn naslouchejte.
4. Pokud nyn obvod rezonuje, znamen to, e se nco z t potravy
u nachz v blch krvinkch. Obsahuje njakou kodlivou
ltku.
Okamit uijte vitamin C a B-komplex, aby jtra kodlivinu co
nejrychleji detoxikovala. Mon jde o propylalkohol nebo benzen. Provdjte test kadch 5 minut, abyste zjistili, jak rychle bude kodlivina
vylouena.
LEKCE 3
Pedmt: Zjitn istoty filtrovan vody.
Metoda: Nalijte nkolik liek filtrovan vody do lahviky nebo
plastovho sku. Na jednu z testovacch desek polote vzorek svch
blch krvinek a na druhou vzorek filtrovan vody. Zaposlouchejte se
do zvuku. Pak ochutnejte vzorek. Po pl minut si obvod poslechnte
znovu, stejn jako v lekci 2. Pokud se voda objev v blch krvinkch,
nen ist. Ne budete pokraovat, pipravte si absolutn istou vodu.

372

LEKCE 4
Pedmt: Uren procentuln pesnosti zjitn rezonance.
Materil: Roztoky SL . 1 a SL . 2, kter jste pipravili v lekci 1.
Metoda: Pelepte popisky na lahvikch tak, abyste je nerozpoznali.
1. Zapnte Syncrometr.
2. Zante s vypnutmi testovacmi destikami.
3. Pomchejte lahviky, nhodn si jednu z nich vyberte a vlote
ji na pravou testovac desku.
4. Poslouchejte zvuk obvodu.
5. Na dobu maximln pl sekundy spuste destiky a provete 2.
test.
6. Jestlie ihned dojde k rezonanci, znamen to, e v lahvice je
SL . 1, v opanm ppad jde o SL . 2. O sprvnosti uren
se pesvdte nahldnutm na nlepku. Po testu s roztokem SOLI
. 1 nezapomete poskytnout tlu chvli odpoinku, i tehdy, kdy
rezonanci neuslyte.
7. Nkolikrt zopakujte kroky 3-5 a snate se doshnout v urovn rezonance stoprocentn spnost. Tento test pak praktikujte
kad den.
een problm:
a) Pokud budete nespn i pi vcensobnm opakovn, zante
znovu a pln od potku. Je mon, e obsah lahviek byl
nechtn kontaminovn nebo jsou patn oznaeny.
b) Pokud jste spn jen napl, mohou bt zneitny testovac
desky. Oplchnte povrch lahviek filtrovanou vodou a osute je.
Otete filtrovanou vodou i testovac desky a osute. Ppadn ob
desky vymte.
c) Ozvaj-li se vechny lahviky stejn, mte zneitnou vodu.
Zkuste vymnit filtr.
PPRAVA VZORK SUBSTANC
K testovn mete pout i tuh ltky, napklad kousek olova nebo
granuli pesticidu. Prost to dte do plastovho sku a polote na testovac desku. Je ale mon - a to preferuji - dt mal mnostv testovan
substance (asi jako mal hrek) do 15 ml lahviky s filtrovanou vodou.
373

Mezi substanc a vodou v lahvice dojde k ad chemickch reakc,

jejich produktem bude mnostv novch chemickch ltek. To simuluje stav, kter nastane v tle za ptomnosti testovan substance. Tlo
obsahuje mnoho vody a sol. Napklad mdn plek (99,9 %) me
reagovat s vodou na hydroxid mdnat, hydroxid mn, oxid mn,
oxid mdnat atd. Tyto sloueniny se velmi podobaj tm, kter v tle
vzniknou z mdi pronikajc z mdnch perk, kovovch plomb atd.
Jeliko se elektrick vlastnosti ist mdi li od vlastnost jejch
slouenin, nedospli bychom pi testech s istou md k sprvnm
vsledkm.
ZNEITN TESTOVAC VZORKY
Pouvat absolutn ist testovac substance nen nezbytn. Jako
vzorek olova je pouiteln napklad brok nebo rybsk olvko. M to
ale i njak nevhody. Do testovacho obvodu se tak dostanou i ltky,
kter vs nezajmaj. Obvykle je mon se ke sprvnmu vsledku
dostat logickou vahou. Kdy teba ledviny rezonuj s olovnatm
benznem, rybskm olvkem mete z toho usoudit, e v nich mte
olovo, protoe tento prvek je ve vech pouitch vzorcch. (Urovn
tkn a orgn se naute pozdji.)
Pouitm istch testovacch substanc doshnete zaruen pesnch
vsledk. Chemicky ist substance seenete bu u dodavatel chemickch vrobk, ppadn v drogerii, anebo ve koln chemick sad
(jako je nap. Mal chemik").

Nejbohatmi zdroji toxickch ltek jsou ale obchody

s potravinami a domcnost.
Testovac substance z mdel, zmkova vody i sapontu mete
pipravit nalitm troky kadho z tchto produkt (1/16 liky) vdy
do ist 15 ml lahviky s pidnm asi 2 liek filtrovan vody. Ppadn mete vzorek prost vloit nebo nalt do malho uzavratelnho
igelitovho sku. Pouvejte vhradn plastov liky.
Vechny toxick substance uchovvejte ve sklennch lahvikch
z dvodu vlastn bezpenosti. Lahviky s kaptky maj v lkrn. Vka
lahviek pelepte lepic pskou, abyste zamezili odpaovn.
374

Zdroje toxickch ltek

Aceton: Koupte v drogerii nebo v lkrn.
Aflatoxin: Sekrabejte plse z pomerane nebo kousku starho chleba.
Pot si dkladn omyjte ruce.
Arzn: 1/16 liky arznovho pesticidu. trek z mucholapky.
Azbest: Kousek azbestovho tsnn.
Barium: Tekutina podvan ped rentgenovm vyetenm trvicho
stroj. Rtnka, kter m barium uvedeno ve svm sloen.
Benzen: Kousky asfaltu ze silnice.
Benzn: u benznov pumpy.
Berylium: Kousek ernho uhl. Nkolik kapek nafty nebo petroleje.
Bizmut: Nkolik kapek antacidu s bismutem.
Cesium: Sekrabejte z povrchu prhledn plastov lhve.
CFC (freon): Star sprej i chladivo ze star lednice (pidejte do lahviky s vodou).
Cn: Cnov pjka bez jdra.
Etylalkohol (lh): Nejist lihovina, kterou mte k dispozici.
Fluorid: Podejte o vzorek svho zubae.
Formaldehyd: V lkrn (mv koncentraci 37 %). Pouijte jen nkolik kapek.
Hlink: Kousek nepocnovan hlinkov flie.
Chlr: Chlrov ppravek k desinfekci vody.
Chroman: Okrabejte teba z nraznku starhe auta.
Kadmium: Sekrabejte povrch starho pokovenho roubku.
Kobalt: Vytite modr a zelen kousky z prku na pran.
Kemiitan hlinit: Vyskytuje se jako voln sloka v soli.
M: kousek kvalitn mdn trubky (nebo piliny po odezn); kousek
mdnho drtu.
Metylalkohol: Z drogerie.
Nmel: Lika itnch zrn nebo kousek itnho chleba. Konzervujte
v lihu.
Nikl: Poniklovan sponka na papr, opotebovan mince.
Olovo: rybsk olvko, brok nebo olovn pjka.
Patulin (jablen plse): omyt kousek potluenho jablka.
Petrolej: V drogerii.
PCB (polychlorovan bifenyly): Voda, kter je obsahuje.
Platina: poptejte se po pilinch u zlatnka.
375

Propylalkohol: V lkrn (tak propanol nebo isopropanol). Pouijte

jen nkolik kapek.
PVC: Lepidlo na PVC (polyvinylchlorid).
Radon: Postavte otevenou sklennou misku se dvma centimetry
filtrovan vody do sklepa, kde byl namen radon. Po tech dnech
nalijte asi 2 liky tto vody do sklenn lahviky.
Rtu: Rtuov teplomr (nerozbjet) nebo kousek amalgmu ze zubn
plomby.
Silikon: Kousek silikonovho tsnn.
Skeln vata: z izolace.
Stbro: U zlatnka. Seete co nejist. V nkterch obchodech s elektromaterilem maj stbrnou pjku.
Styren: Kousek polystyrnu.
Tantal: Tantalov vrtn korunka z elezstv.
Titan: Titanov vrtk.
Toluen: Lepidlo, v nm je slokou.
Vanad: Podrte navlhen paprov ubrousek nad putnm plynem.
Kousek papru vlote do sklenn lahviky a pidejte 2 liky filtrovan vody.
Wolfram: Vlkno z rovky.
Xylen: Drogerie nebo lkrna.
Zearalenon: Smchejte ti druhy kukuinch lupnk a ti druhy popcornu.
Zlato: Kupte si od zlatnka kousek nebo piliny z nejistho zlata nebo
pouijte prsten. Tento seznam poskytne zklad pro dal praxi.
Protoe jen hrstka z tchto substanc je istch, budete ve vtin
ppad ut logick dedukce. Ptrte-li teba po bariu v prsech, pak
pokud rtnka s bariem vyjde pi testu jako pozitivn a rtnka bez baria
jako negativn, je vsledek pozitivn.
Dobrm doplnnm sbrky testovacch substanc je chemick souprava pro kutily". Nezapomete, e i zde me dochzet k chybm.
Kdybyste zjiovali ptomnost stbra a pouili jako vzorek
chlorid stbrn, mohl by test vyjt jako negativn, i kdyby tam stbro
bylo. Test zjist pouze to, e se ve tkni i orgnu, kter jste testovali,
nenachz chlorid stbrn.
376

Nkter kodliviny pi testech neodhalte. Nenechte se tm odradit.

Nejuitenj je pouvat k testovn vzorky produkt, kter
uvte doma. Mdla, kolnsk vody, stn vody, zubn pasty, ampony, a tak potraviny: chlb, mln Vrobky, ovocn vy nebo
cerelie. Dejte asi 1/8 liky od veho do sklennch lahviek a pelijte
2 likami ist vody a liky lihu. Pi jednorzovm testu sta plastov sek bez pidn lihu. Najdete-li pak nkter z tchto produkt ve
svch blch krvinkch, pestate je pouvat, i kdy nebudete schopni
identifikovat kodlivinu, kter aktivitu imunitnho systmu vyvolala.
Seznam kodlivch ltek je dle v textu.
PPRAVA VZORK ORGN
K testovn ptomnosti kodlivch ltek nebo parazit v uritm
orgnu, potebujete bu erstv nebo zmrazen vzorek stejnho zvecho orgnu z eznictv nebo mete zakoupit laboratorn vzorek preparovanho lidskho orgnu. A u pjde o kuec, hovz nebo vepov
orgny, se vemi dojdete k stejnm vsledkm. Nkter orgny ale
seenete jen na jatkch.
Vyberte vhodn kousek orgnu k testovn, oplchnte a dejte do
plastovho sku. Vzorek mete zmrazit. K pprav trvanlivch
vzork, kter nen teba zmrazovat, uznte mal kousky, dejte je do
sklennch lahviek a pidejte dv liky ist vody a ke konzervaci
1/4 liky alkoholu (sta i vodka). Kdyby se nkter vzorek zaal
kazit, udlejte si erstv.
Z vepovho mozku si kupte st, kterou chcete testovat. S kuecmi
jtry vtinou zskte i lunk nebo kousek luovodu. Po manipulaci
se syrovm masem si nezapomete oplchnout ruce alkoholem.
Na vzorky pouvm 15 ml sklenn lahviky s bakelitovmi vky.
Posta i plastov pytlk. Po uzaven pelepte lahviku izolan pskou. Vzorek vlastn pokoky zskte ze zdry nebo mozol. Sta mal
kousek. Nepouvejte ale vzorek z bradavic! Nezapomnejte, e pi testovn mus bt vzorek co nejble u testovac desky. K vzorku jako
vdy pidejte 2 liky filtrovan vody a 1/4 liky lihu.

377

PPRAVA

PLN SADY VZORKU TKN

Svou kompletn sadu jsem si pipravila z mraench celch ryb. Po

rozmrazen jsem jednotliv orgny a tkn vloila do lahviek s istou
vodou a alkoholem. Tmto zpsobem lze zskat i orgny, kter v
obchod bn nekoupte. Napklad st steva ryby u iti odpovd
lidskmu tlustmu stevu a st nejbli k aludku dvanctnku. Takto
jsem zskala i rzn vrstvy aludku, sti oka, optick nerv a mchu.
Dal kompletn sadu vzork jsem zskala na jatkch z erstv zabitho
vola (srdce, plce, prdunici, aortu, ly, slinivku atd.).
Jakmile mte k dispozici celou sadu vzork orgn a vzorky jednotlivch substanc, jejich ptomnost v orgnech chcete zjiovat, bude
ptm clem zjistit, zda v tle mte ltky kodc zdrav.
Zanedlouho bude udrovn zdrav jednoduch a stane se pro vs
bnou rutinou.

VZORKY TLESNCH TEKUTIN

Pro ppravu vzork je poteba dt asi liky tekutin (mo,
semeno, krev, matesk mlko, sliny) do sklennch lahviek a pidat
k nim 2 liky filtrovan (dle jen ist") vody a 1/4 liky alkoholu.
Needn vzorky nejsou vhodn k testovn, a to z dvod
spadajcch mimo rmec tto publikace. Je dleit, abyste se vzorky
netepali, ale pouze je jemn promchali.
MO. Je nezbytn zskat ist neinfikovan vzorek. V ppad poteby
muste zskat mo od nkolika lid, o nich vte, e jsou zdrav, a pipravit si nkolik testovacch vzork k porovnn vsledk. Vzorky
oznate teba jako MO A (dt), MO B (ena), MO C (vy), atd.
SEMENO. Vhodn je vzorek z kondomu. Nevad ani star vzorek.
KREV. Budete potebovat 1-10 kapek. Mete pout i sraenou i
chemicky upravenou krev.
MATESK MLKO. Kravsk mlko je kontaminovno parazity
natolik, e je nen mon pout. Mrtv parazit se pi testu projev
stejn, jako iv, a proto nen nic platn ani pasterizace. Proto je nutn
pout matesk mlko.
SLINY. Pouijte vlastn, ale jen pokud jste se zbavili parazit. Jinak
podejte ptele nebo nkoho z rodiny.
378

Uren konkrtnch tkn je nejinnj testovac technika, kterou mte k dispozici. Na ptomnost jakkoli kodliviny te mete
otestovat kteroukoli tk.

TESTY METE PROVDT TEMI ZPSOBY.

Pokud pi testu dte na jednu testovac desku testovanou
substanci a druhou nechte przdnou, zjiujete ptomnost tto
substance v celm tle. Tento test nen pli pesn.
Jakmile ale na druhou testovac desku polote vzorek urit
tkn, mete zjistit ptomnost testovan substance prv v n,
a to je mnohem uitenj. Chcete-li zjistit, zda nemte v
ledvinch rtu, muste dt na jednu desku vzorek rtuti a na
druhou vzorek ledvin. Stejn technika i pi pouit blch
krvinek.
Pokud vlote na desky dv rzn vci (substance) - nap.
na jednu desku vzorek rtuti a na druhou zubn nit, dozvte se,
zda dochz nebo nedochz k rezonanci, tedy jestli tyto dv
zkouman substance maj nco spolenho, konkrtn, zda je v
zubn niti rtu.
LEKCE 5
Pedmt: Sledovn pohybu jednotlivch substanc v tle.
Materil: Pipravte si 1/2 1 roztoku z hndho cukru a filtrovan
vody. (Rafinovan cukr obsahuje propylalkohol.) Potebujete ajovou
liku surovho cukru, 1/8 ajov liky vitaminu C (k detoxikaci
irokov plsn) a pl litru ist vody. Roztok neprotepvejte, pouze
mrn promchejte a nalijte asi do vky jednoho centimetru do pouit
ist lahviky od vitamin. Lahviku zven oplchnte a dobe osute.
Nakonec si oplchnte ruce istou vodou.
Metoda:
1. Otestujte pokoku na ptomnost hndho cukru s pouitm prv
vytvoenho vzorku a vzorku va pokoky. Vsledek testu by
ml bt negativn - nemlo by dojt k rezonanci.
2. Pipravte si paprov apliktor: ustihnte rek z bl neparfmovan paprov utrky a udlejte z nj tampon.

379

3. Namote tampon do cukrovho roztoku a vtrejte jej do pokoky

na vnitn stran pae. Dlejte to asi 10 sekund a na tampon pitlate, jinak by vstebvn roztoku trvalo nkolik minut. Nechte
pak tampon na tle a pelepte ho prhlednou lepic pskou. Nakonec si dobe oplchnte prsty.
4. Polote vzorek sv pokoky na jednu z testovacch desek a lahviku s roztokem hndho cukru na druhou desku.
5. Zkouejte kadch 5 sekund rezonanci. Jakmile rezonanci, oznamujc, e roztok hndho cukru byl vstebn do pokoky, uslyte, nahrate vzorek sv pokoky vzorkem jater a znovu zkouejte rezonanci. Tentokrt by k n nemlo dojt.
6. Testujte stdav pokoku a jtra. Brzy zjistte, e se rezonance
u pokoky ztratila a objevila se u jater. Otestujte tak slinivku a
svaly, abyste zjistili, jak rychle do nich cukr pronik.
7. Testujte i bl krvinky a ledviny, tam by se cukr, pokud ovem
nen zneitn njakou kodlivinou, neml vbec objevit.
8. Po pti a deseti minutch cukr ze vech tchto tkn zmiz a tm
kon i experiment. Omyjte pai dkladn istou vodou.
Pamatujte! Jakmile pokoka vsteb testovac substanci, mte k
proveden testu jen nkolik minut.

LEKCE 6
Pedmt: Oven seznamu produkt obsahujcch benzen a propylalkohol.
Metoda: Pouit Syncrometru k zjiovn ptomnosti rozpoutdel v produktech. Pipravte si podle seznamu produkty obsahujc propylalkohol, anebo benzen. Pipravte si rovn vzorky benzenu a propylalkoholu v lahvikch.
1. Dejte na jednu testovac desku vzorek propylalkoholu a na druhou testovan produkt.
2. Zapnte jen jednu testovac desku a poslouchejte zvuk generovan obvodem. Pot zapojte i druhou desku a naslouchejte.
Touto metodou jste schopni odhalit koncentraci rozpoutdla ji
od 10-15, tedy pomr jedn stice rozpoutdla k biliard stic
380

testovanho produktu. Tento test ovem stle jet nen ani zdaleka
tak citliv, jako test na pokoce v lekci 5.
3. Cel test zopakujte se vzorkem benzenu.
Pamatujte! U i minimln mnostv rozpoutdla je toxick. Snate
se rozpoutdlm - v potravinch i prosted - co nejvc vyhbat. Zjistila jsem, e benzen je ve velkm mnostv produkt, kter bych nikdy
nepodezrala.
Je smutn, e lid jsou nuceni chrnit se ped nebezpem vlastnmi
testy. Zodpovdn instituce by konzumentm msto planch zruk mly
nabdnout prost a levn zpsob, jak rzn produkty testovat doma
(nejlpe pomoc specilnch reagennch paprk, aby lovk s sebou
nemusel mt Syncrometr).
LEKCE 7
Pedmt: Testovn na ptomnosti hlinku ve vlastnm mozku a
potrav.
Materil: Hlinkov odmrka, tvereek hlinkov flie, vepov nebo
jin mozek (zmrazit). Samozejm mete pout i laboratorn vzorek.
Metoda:
1. Oddlte kousek mozkov tkn (asi na 1 liku) a dejte do plastovho sku.
2. Oba vzorky hlinku dejte do samostatnch sk a pidejte k nim
liku vody. Ruce a vechny povrchy udrujte dkladn ist
(nepouvejte vak mdlo).
3. Vlote vzorky hlinku na jednu testovac desku a vzorek mozku na
druhou.
4. Zkuste, zda obvod rezonuje. Pokud ano, znamen to, e mte v
mozku njak mnostv hlinku.
5. Jestlie vzorky hlinku obsahuj kadmium nebo m, zjiujete pi
tomto testu samozejm i jejich ptomnost. Zopakujte test s jinmi
vzorky hlinku. Pokud se rezonance ozve pokad, je ptomnost
hlinku v mozku velmi pravdpodobn. Pokud to jde, otestujte se
jet na ptomnost kadmia a mdi. Jestlie tyto kovy v mozku
nemte, zvyuje to pravdpodobnost, e vsledek pedchozho
testu byl sprvn.
381

6. Je samozejm nutn, aby se lovk na vsledky test mohl absolutn spolehnout. Proto je vhodn sehnat opravdu ist vzorek hlinku. A kdy hlink v mozku mte, je nutn se zeptat, jak se tam
dostal.
7. Vlote na jednu testovac desku ten nejist vzorek hlinku, kter
mte k dispozici, a na druhou postupn pokldejte vzorky tchto
produkt:
Jestlie jsou v kelmcch s hlinkovmi vky, liku smetanovho sra nebo jogurtu.
Kousek tvarohu nebo msla balenho do flie.
Kousek mdla nebo krmu na ruce.
Kousek jdla peenho na hlinkovm plechu nebo v hlinkov
flii.
Cokoli, co obsahuje prek do peiva.
Sycen npoj z plechovky.
Alternativn lekce
Budete zjiovat ptomnost zubnch kov v tknch. Pouijte k tomu
kousek amalgmu ze star zubn plomby. Tak odhalte rtu a ostatn
kovy, kter amalgmu obsahuje. Pokud nemte k dispozici amalgm,
pouijte rtuov teplomr (sta poloit konec se rtut na testovac
desku). Testujte hlavn ledviny, nervov systm, mozek, jtra a bl
krvinky.

Nikdy jsem nepreparovala a nepodrobovala

laboratornm testm dn lidsk tkn. Je toti zejm,
e pokud meme pokoku nebo jazyk testovat pmo,
budou se podobn chovat i ostatn tkn.
TESTOVN VZDUCHU
Ve vzduchu obsaen jemn steky a molekuly plynu ulpvaj na
sticch prachu, a s nm pak sedaj na stl, kuchyskou linku atd.
Kadou noc se tam usad tenk vrstvika prachu, kter si nemuste ani
povimnout. Setete trochu prachu, kter vm pome otestovat vzduch
na ptomnost kodlivin. Otete teba kuchysk stl kouskem navlhe382

nho paprovho ubrousku, kter pak vlote do vzduchotsn

uzavratelnho sku. Nesbrejte ale star prach (teba z polic), protoe
neodr aktuln kvalitu vzduchu.
TESTOVN JINCH OSOB
Testovanou osobu pohodln usate tak, abyste mli ped sebou jej
ruku. Vyberte si k testovn prvn kloub prostednku nebo ukazovku, stejn jako sami u sebe. Protoe se ale testovan osoby dotkte, zapojujete se s n do testovacho obvodu. Abyste se z nj vylouili, muste pout indukn cvku. Vhodn je cvka s induknost 10 H
umstn tsn pi pokoce. Lze ji snadno vyrobit. Vezmte izolovan
drt a obtote jej 24x okolo tuky nebo podobnho pedmtu. Zvity
mus bt co nejtsnji u sebe. Konce drtu odizolujte a spojte nakrtko.
Cvku mjte v igelitovm sku, i kdy ji budete nosit teba v kapse.
Mete pout i cvku s induknost 4,7 H, kter se ale mus pmo
dotkat pokoky. Tuto cvku mete nosit na krku. (Nezapomete ji
sundat, kdy budete chtt testovat sebe.) Kdy testujete jinou osobu,
tlum cvka rdiov frekvence a zamez prchodu stdavho proudu
vam tlem.
Vyzkouejte si indukn cvku napklad na testu se SOL . 1 z lekce
1. Pi testu mjte cvku pobl tla. Nemla by se ozvat dn rezonance. Pokud se pesto ozve, muste pouvat vt cvku.
LEKCE 8
Pedmt: Zjitn ptomnosti hlinku v mozku druh osoby.
Materil: Jako v pedchzejc lekci, plus indukn cvka.
Metoda:
1. Vlote vzorek hlinku na jednu testovac desku a vzorek mozku
na druhou.
2. Testovanmu dejte rukoje a pouvejte sondu. Uchopte pevn
jeho prsty.
3. Vyzkouejte, zda u testovanho dochz k rezonanci. Prvn test
provete pouze se zapnutou prvn testovac deskou a druh s
obma deskami. Jestlie dojde k rezonanci, znamen to, e v
mozku testovanho je ptomen hlink.

383

TESTOVN SLIN
Je to jeden z nejuitenjch test. Sliny toti obsahuj tm
vechny toxick ltky, kter se vyskytuj v tle. Na druhou stranu v nich
ale nezjistte virus HIV ani zrodky tasemnic. Ve slinch se vak projev salmonely v jtrech, rtu v ledvinch nebo hlink v mozku. Sliny
mohou bt dlouhodob uchovny v lednici nebo k nim mete pidat
lh. Test slin vak nen tak citliv, jako kdy testujete lovka pmo.
Vzorek slin pipravte takto: Dejte do uzavratelnho igelitovho sku
utren kousek bl paprov utrky. Sek podrte u st tak, abyste se
prsty nedotkli vloenho papru. Pak nechejte skapnout sliny na papr
v sku, aby byl asi z poloviny vlhk. Pak sek tsn uzavete. Ped
testovnm pidejte filtrovanou vodu, aby se navlhil i zbytek papru.
LEKCE 9
Pedmt: Test ohroen psovm oparem.
Materil: Vzorek slin testovan osoby. Vzorek viru, kter mete
odebrat pmo z postienho msta pomoc paprovho kapesnku.
Kapesnk pot vlote do sklenn lahviky a pidejte filtrovanou vodu a
alkohol pro uchovn. Vzorek viru vak mete kpnout i na laboratorn
sklko. Homeopatick prava viru nevede v tomto ppad k pesnm
vsledkm, a to kvli dodaten frekvenci pidan pi potencovn.
(Homeopatick vzorky mohou bt pouity, pokud potenn frekvence
odpovd frekvenci testovan tkn. Snad bude brzy objeven lep zpsob vyuit homeopatickch vzork.)
Metoda: Vlote vzorek slin v uzavenm sku na jednu testovac
desku. Sek mete jet ped tm na mal okamik otevt a pidat do
nj filtrovanou vodu, abyste pln navlhili ubrousek, a kvli sterilizaci
1/4 liky lihu.
Vlote vzorek viru na druhou testovac desku a provete test (viz
lekce 6). Pozitivn vsledek znamen, e testovan osoba je nakaena
herpes.
Hlavn nevhodou testovn slin je, e takto nerozpoznte, ve kter
tkni se patogen nachz. Avak u jeho zjitn je velmi uiten, protoe se mete zat hned lit.

384

TESTOVN PES ZSTUPCE

Akoli je jednodu pout test slin, dti a domc zvata mete
testovat pomoc dosplho lovka v roli zstupce. Dt nebo men
zve sed dosplmu na kln, vt zve me bt na zemi ped nm.
Zstupce dr rukoje pstroje, kterou lehce pitla k tlu testovanho.
Me ji poloit na pai i nohu dtte a pidret ji dlan. Rukoje m bt
ovinuta vlhkm paprem. U zvete by se ml jej konec dotkat ke
mezi pednma nohama nebo na bie. Zstupce i testujc, u sebe mus
mt indukn cvku.
Bez nmahy a stresu takto mete testovat i lidi, kte maj pote
nebo jsou upoutni na lko. Sta, kdy si polo celou svou dla na
pokoku nad vam kolenem. Mezi jeho ruku a vai nohu vlote navlhen kus papru, asi 10x10 cm. Opt muste pout indukn cvku.
Nyn mete provst test na va, msto na jeho ruce.
LEKCE 10
Pedmt: Test rakoviny.
Materil: Orthofosfotyrosin. Jsou tyi zpsoby, jak ho zskat:
1. Objednejte si ist vzorek v lkrn. Vlote nkolik miligram
do mal sklenn lahviky a pidejte 2 liky filtrovan vody a
1/4 liky lihu.
2. Vichni nemocn rakovinou maj orthofosfotyrosin v postien
tkni a moi. V ostatnch tlesnch tekutinch se nachz zdka.
Zskejte vzorek moi od nkoho, kdo m diagnostikovanou
rakovinu. Nebudete-li test provdt bezprostedn, mete mo
zmrazit. Takov vzorky uchovvejte jet v dalm sku a dobe
je oznate. Lid, kte se nedvno lili, u pravdpodobn orthofosfotyrosin v moi mt nebudou.
Mo nememe povaovat za pouhou chemickou sloueninu,
jako teba roztok cukru nebo soli. Mo lze povaovat za tk,
protoe m vlastn rezonann frekvenci, stejn jako ostatn
tlesn tkn. Vzorek moi nebude rezonovat na testovac desce
spolen s jinou tkn, jako kdybyste pouili ist vzorek orthofosfotyrosinu. Abyste ji mohli vyut jako vzorek orthofosfotyrosinu, muste dt nkolik kapek moi do sklenn lahviky, pidat
2 liky filtrovan vody a nkolik kapek lihu. Roztok jemn pro385

mchte, povrch lahviky oplchnete a osute a lahviku oznate nlepkou mo/rakovina".

3. V tlech lid nemocnch rakovinou se tvo tak jin rstov
faktory. Jedn se o stejn ltky, kter lze najt v mateskm
mlce - napklad epidermln rstov faktor nebo rstov faktor podobn inzulnu. Jako dal testovac substanci si proto
seete vzorek mateskho mlka, sta jen pr kapek.
4. Je vak jet jin zpsob, jak pipravit testovac vzorek orthofosfotyrosinu.
Bn pli ijc v akvrich nebo ve voln prod jsou pirozenmi hostiteli lidsk stevn motolice Fasciolopsis buski. Pokud
budete ple ivit krmivem pro rybky obsahujc propylalkohol,
budou tyto motolice produkovat orthofosfotyrosin. Vce ne
polovina krmiv pro akvarijn rybky, kter jsem testovala, byla
kontaminovna propylalkoholem. Kupte si jich nkolik druh a
otestujte na ptomnost propylalkoholu a benzenu. Pak seete
nkolik pl, dejte do akvria a krmte je tmto krmivem. Oddlenou st pl krmte krmivem obsahujcm benzen, abyste
zskali vzorky HIV. Po dvou dnech vlote ple do plastovch
sk a testujte je s nkm, kdo prokazateln trp rakovinou
nebo s jeho slinami. Pli, u nich bude test pozitivn, maj v tle
orthofosfotyrosin. Dejte je zmrznout do mrazku a pot, co je
takto humnn usmrtte, rozdrte a dejte do sklennch lahviek
s 50 % lihem. Utsnn lahviky mete skladovat za pokojov
teploty.
Stejn tak otestujte i ple krmen potravou s benzenem. V tomto
ppad provete test u nkoho, kdo je HIV pozitivn. Pli s
pozitivnm nlezem pak mohou poslouit k pprav vzorku
HIV. Krmiva pro ple musej bt dkladn otestovna jak na
benzen, tak na propylalkohol, a pot vytdna podle toho, kter
rozpoutdlo obsahuj! Jinak se toti vystavujete riziku, e pipraven vzorky budou obsahovat orthofosfotyrosin i HIV.
Metoda:
1. Dejte jeden ze ty testovacch vzork na jednu desku a na druhou desku vzorek blch krvinek.

386

2. Pokud mezi vmi a obma vzorky dojde k rezonanci, znamen

to, e s nejvt pravdpodobnost mte rakovinu. Neprodlen
otestujte prsy, prostatu, pokoku, plce, tlust stevo atd.
3. Abyste mli jistotu, otestujte se jet jinmi vzorky. Nemlo by
dojt k rezonanci.
Jak u vte, mete rakovinu potvrdit testem ptomnosti propylalkoholu a stevnch motolic v jtrech. Mli byste okamit omezit pjem potravin s propylalkoholem a vyhubit vechny parazity zapperem.
Nepestvejte s testy, dokud rakovina pln nezmiz. Nemlo by to
trvat dle, ne jednu hodinu. Pokraujte tak v testovn blch krvinek
na propylalkohol a stevn motolice, abyste si byli jisti, e odsud zmizely. Otestujte se i na aflatoxin a freon.
LEKCE 11
Pedmt: Test HIV
Materil: Seete si nkolik miligram antigenu Protein 24 (soust
lby viru HIV) nebo samotn virus jako laboratorn vzorek.
Pokud potebujete pouze jeden vzorek, nemuste ampulku vbec
otevrat, pokud vak potebujete vzork vce, pouijte vdy cca 1 miligram na 15 ml lahviku, do n pak pidte 2 liky filtrovan vody a
1/4 liky lihu. Ppadn pipravte vzorek HIV z pl, podle nvodu v
pedchzejc lekci.
Metoda: Testujte brzlk a vagnu nebo penis, protoe toto jsou msta,
kde se virus v prvnch dvou letech vyskytuje takka vhradn. Nemteli vzorky tchto tkn, mete ptrat v moi, krvi, slinch nebo blch
krvinkch. Dvryhodn je ale jen pozitivn vsledek. V brzlku
ptrejte po stevnch motolicch a benzenu. Pozitivn vsledek u tchto
tkn je velmi signifikantn. V tomto ppad okamit vyhubte parazity
zapperem. Vsledek by ml bt do hodiny negativn.
Pestate uvat produkty obsahujc benzen. Hledejte ve svch
blch krvinkch i popcorn, neloupanou ri nebo kukuin lupnky,
kter by znamenaly ptomnost zearalenonu. Po nkolik dn, se pravideln sledujte, abyste se ujistili o stlm zdrav. Testujte se na ptomnost freonu.

387

LEKCE 12
Pedmt: Testovn vech druh nemoc.
Materil: Laboratorn vzorky a kultury patogennch organism.
Vzorky streptokok, akutn mononuklezy, kandidy, planch netovic, herpes, ekzmu, bradavic, spalniek, kvasinek, plsn, vyrek,
rmy, zntu vedlejch nosnch dutin atd. mete jednodue odebrat
z postiench mst plastovou likou nebo tamponem z paprovho
ubrousku. Vzorek dejte na laboratorn sklko, pidejte kapku balzmu
a pilote kryc sklko nebo ho vlote na kousku papru do sklenn
lahviky a pidejte filtrovanou vodu a alkohol.
Metoda: Otestujte se na rzn nemoci za pouit vzorku svch blch
krvinek. Pak ptrejte v orgnech, jako jsou jtra, slinivka nebo slezina.
Zjistte, kolik nemoc ve vs neustle pebv, ani byste onemocnli.
LEKCE 13
Pedmt: Test na AIDS.
Materil: Vzorek benzenu, vzorky tkn (brzlk, jtra, slinivka, penis,
vagina). Kolekce vzork HIV, jak byly ji popsny.
Metoda: Testujte brzlk na ptomnost benzenu. Bude-li vsledek testu
pozitivn (hlavn pes den), hroz nebezpe, e onemocnte AIDS, ani
byste na sob cokoli pozorovali. Hledejte benzen i v jinch tknch. m
vce tkn jej obsahuje, v tm vnj jste situaci. Neprodlen se
puste do testovn vech pouvanch produkt.

Vyhbejte se produktm kontaminovanm benzenem.

Poznamenejte si nemoci, kter jste si diagnostikovali v lekci 12. Je
nutn otestovat nejmn 10 rznch nemoc. Pokud mte vce ne polovinu pozitivnch vsledk, mte AIDS. (50 % je mj standard, mete
urit vlastn, ale ideln pro definici zdravho lovka je 0 % pozitivnch vsledk.)
LEKCE 14
Pedmt: Test na aflatoxin.
Materil: Nesnate se sehnat vzorek istho aflatoxinu, je to jeden
388

z nejnebezpenjch karcinogen, kter znme. Nen nutn se vystavovat nebezpe. Vzorky mete lehce zskat z piva, plesnivho chleba,
jablenho octa nebo burskch ok, kdy k nim (jako obvykle) pidte mal mnostv filtrovan vody a alkoholu.
Metoda: Otestujte se. Pokud tyto vzorky rezonuj s vaimi blmi
krvinkami a jtry, s velkou pravdpodobnost mte v tle zven
mnostv aflatoxinu. Potom zjistte, zda se potraviny, kter konzumujete,
pravideln nenachzej ve vaich blch krvinkch. Pokud u nkterch
bude pozitivn test, muste je navc otestovat na aflatoxin. Povimnte
si tak, jak inek m na aflatoxin v jtrech vitamin C. Snzte pr burskch ok a deset minut pokejte. Otestujte se a zjistte, e mte v jtrech aflatoxin. Pak vypijte 1 gram vitaminu C rozputnho ve sklenici
vody a testujte se kadch pt minut. Aflatoxin by ml pomrn brzy
vymizet. Pokud ne, vypijte jet 5-10 gram vitaminu a testujte dle.
LEKCE 15
Pedmt: Test ptomnosti parazit.
Metoda: Pokud se mezi vmi a slinami vaeho domcho zvete
objev rezonance, znamen to, e pravdpodobn sdlte stejn parazity. Muste pak otestovat sv svaly a jtra. Ne sliny nebo bl krvinky,
protoe v nich se paraziti vyskytuj zdka. Pouijte zapper k vyhuben
parazit, a nepestvejte, dokud vsledek testu nebude negativn.
Tasemnice nelze hubit bnm frekvennm genertorem. Kad
jejich lnek, a zejm i kad boubel, toti m vlastn frekvenci. Je
zde proto nebezpe, e vtina zstane frekvennm genertorem
nedotena. K plnmu vymcen tasemnic je nezbytn pout zapper.
Nezapomete, e proti parazitm mus bt denn oetovno i domc
zve!
LEKCE 16
Pedmt: Test ptomnosti motolic.
Mal mnostv motolic ve stev nemus vst k pozorovatelnm
symptomm. Stejn tak i v ppad ovch jaternch motolic v jtrech
a slinivkovch motolic ve slinivce. Vajka motolic prochzej vvody
tchto orgn do stev a opoutj tlo s vkaly. Pot se vylhnou a projdou adou rznch stdi, z nich nkter se vyvjej v jinch ivoi-

389

ch. Pokud se ovem stanete totlnm hostitelem, tzn., e se ve

vaich orgnech budou vyvjet vechna stdia motolic, jedn se o
nemoc, kter se me projevit rakovinou, AIDS, cukrovkou,
endometrizou, Hodgkinovm lymfomem, Alzheimerovou chorobou,
lupus, roztrouenou sklerzou nebo syndromy univerzln alergie.

Motolice mete odhalit dvma zpsoby:

elektronicky nebo mikroskopicky.
Materil: Kultury nebo laboratorn vzorky motolic, vetn vajek,
miracidi (larev), redi, cerkari a metacerkari. Vzorky tlesnch tekutin.
Metoda: Hledejte stdia motolic v blch krvinkch. Pokud je tam
naleznete, mete si je prohldnout pod mikroskopem. Nejdv ale
budete muset lokalizovat jejich vskyt. K tomu pouijete vzorky tlesnch tekutin, kter dte na jednu z testovacch desek. Vzorky stdi dte
na druhou desku. Pi pesnm uren tlesn kapaliny mete stdia
motolic nalzt i fyzicky pod mikroskopem.
LEKCE 17
Pedmt: Zjitn citlivosti men. (Kolik hledan substance mus bt
ptomno, aby byl test pozitivn.)
Materil: Filtrovan voda, sl, sklenn odmrka, 13 novch lahviek
o objemu nejmn 60 ml, 14 novch plastovch liek, vzorek va
pokoky, paprov ubrousek.
Metoda: Jedny z nejlepch mcch systm, kter m dnes lovk k
dispozici, jsou imunologick (jako teba ELISA), schopn odhalit ji
100 fg/ml, tj.100 femtogram hledan ltky v 1 ml vzorku (1 fg = 10-15
g).
1. Vyplchnte sklennou odmrku filtrovanou vodou a dejte do n
1/2 liky kuchysk soli a pilijte asi 230 ml vody. Jak je nyn
koncentrace soli ve vod? Asi 0,01 g/ml.
2. Oznate istou plastovou liku npisem voda" a naberte j devt
liek filtrovan vody do sklenn lahviky. Dal likou nalijte
do stejn lahviky roztok soli 0,01 g/ml, obsah promchejte a
liku odlote stranou. Roztok v lahvice je nyn desetkrt id
ne originl, tedy 0,001 g/ml.

390

3. Likou oznaenou voda" dejte devt liek filtrovan vody

do lahviky . 2. Novou likou nalijte liku solnho roztoku z
lahviky . 1 do lahviky . 2. Obsah lahviky . 2 mrn promchejte. V lahvice . 2 nyn bude soln roztok o koncentraci
0,0001 g/ml. Lahviku oznate ttkem s koncentrac.
4. Tento postup zopakujte i se zbvajcmi lahvikami. Lahvika
. 13 by pak mla obsahovat roztok o koncentraci (10-15 g/ml,
1 femtogram/ml).
5. Provete s roztokem z lahviky . 13 test na pokoce, jak je
popsno v lekci . 5. Pokud se vm poda roztok detekovat, znamen to, e tento test je stokrt citlivj ne ELISA. Mete
roztok jet dle naedit a pokraovat. Pokud jste vak roztok z
lahviky . 13 nedetekovali, vezmte roztok desetkrt koncentrovanj.
Monou chybu experimentu vypotejte tak, e budete uvaovat
monost omylu pi dvkovn soli a vody o 10 %, co by u kadho z
tincti edn znamenalo odchylku 20 %. U roztoku . 13 by tedy
mohla odchylka init a 280 % nebo nejvce faktor 3, take roztok by
ml koncentraci mezi 0,33 a 3 fg/ml. Pokud ale mete roztok detekovat, znamen to, e tato metoda je definitivn citlivj, ne metoda
ELISA, pestoe pouvte prost a lacin vybaven.
Pokud chcete spotat, kolik molekul soli touto metodou jet mete
prokzat, vyberte si roztok s limitn koncentrac, ji je tato metoda jet
schopna odhalit, kpnte dv kapky na mal tvereek paprovho
ubrousku a vetete si je do pleti. Pedpokldejte, e se vsteb jedna
kapka. Pokud jste schopni detekovat roztok . 13, znamen to, e jste
detekovali 510 000 molekul (10 -15 fg/ml dleno 58,5 g/M krt 6,02xl023
molekul/M dleno 20 kapkami/ml). Roztok v lahvice . 12 by v jedn
kapce tedy ml 10x vce molekul atd. I kdy se odchylka rovn faktoru 2
(100 %), mete si udlat dobrou pedstavu o tom, co mete zmit.
Atomov absorpn standardy zanaj na pesnch koncentracch;
jejich pomoc je snadn pipravit srie jet pesnji ednch roztok.
Kdy jsem touto metodou testovala iridium chlorid, dokzala jsem
odhalit 3025 molekul.
391

een problm
Pokraujte v srii zednch roztok, dokud nedospjete k negativnmu vsledku (to by se nakonec mlo stt u roztoku . 18). Pokud stle
detekujete sl, znamen to, e jste lahvikou zatsli.
Nikdy se nepokouejte pout lahviku, kdy pi jejm plnn rozlijete roztok. Vezmte si novou lahviku.
CITLIVOST PI TESTOVN
KONTAMINANT V PRODUKTECH
Seete si nkolik vzork salmonel nebo shigell a najdte mlko,
kter je pozitivn pinejmenm na jednu z tchto bakteri. Rozete je
a do trnct lahviky. Dvejte ale pozor, abyste lahvikami netsli.
Zante s dvma kapkami mlka v lahvice . 1. K penen mlka
pouijte on kaptko. Pouijte pozitivn testovan laboratorn vzorek
a vlastn testovn zahajte lahvikou . 14. Hledat bakterie podle frekvence se naute pozdji.
M citlivost se u patogen neustle pohybovala okolo roztoku . 12.
Stejn to bylo i u toxin, zanajcch u bnch roztok (cca 1000 (g/
ml), co ukzalo, e tato metoda je mn citliv, ne metoda testovn
na pleti.

Fig 32 Mikroskop
392

LEKCE POZOROVAN POD MIKROSKOPEM Pedmt:

Pozorovn stdi motolic ve slinch a moi pod mikroskopem.
Materil:
a) Jednoduch mikroskop. Pro pozorovn ty bnch druh
motolic pln posta stonsobn zvten.
b) Podlon a kryc laboratorn sklka.
c) On kaptka na jedno pouit.
d) 50-70% roztok alkoholu na omvn stolu, sklek, mikroskopu
a rukou. Mete pout i istou vodku.
e) 20% formaldehyd. V lkrnch je bn k dostn 37% formaldehyd, kter naedte vodou v pomru 1:1, abyste zskali vhodn
18,5% roztok. Formaldehyd pouijete k fixaci (zahuben) vzork
patogen. Formaldehyd uschovvejte mimo dm, v temnu a
dobe oznaen sklenn lhvi. Sprvn fixovan vzorky pak
vypadaj jako iv.
f) Roztok jdu. Tento roztok je vhodn pouze pro vzorky moi. Je
mon pout i jdovou tinkturu nebo Lugolv roztok. Potebujete:
- 44g krystalk jdu
- 88g kalium jodidu (kalii iodati)
Ob sloky rozpuste v 1 litru filtrovan vd. Me to trvat i cel
den a lhev muste asto protepvat.
Metoda pro sliny:
1. Nalijte 20% formaldehyd do mal sklenn lahviky do vky asi
3 mm. Lahviku tsn uzavete.
2. Podejte testovanou osobu, aby do lahviky plivla. Organismy
v jejch slinch okamit zahynou a budou zafixovny, ani by
sliny musely bt mrazeny. Konen obsah lahviky by ml bt asi
dvakrt vt ne pvodn mnostv formaldehydu, jeho koncentrace by tedy mla klesnout asi na 10 %.
3. Lahviku nkolikrt proteste a nechte obsah 24 hodin usadit
(pokud test spch, mete tuto dobu zkrtit).
4. Odeberte ze dna lahviky trochu usazeniny kaptkem, kpnte je
na podlon laboratorn sklko a pilote na kapku kryc sklko.

393

5. Prepart dejte pod mikroskop. Porovnejte vzorek s ji urenmi

laboratornmi vzorky.
U lid s HIV a mrnm AIDS bude na jednom sklku 1-10 stdi
parazit. Hledn si me vydat i nkolik hodin. Lid s HIV a pokroilm AIDS budou mt 10 a vce stdi na sklko. Hledn proto bude
o nco rychlej. Lid v konenm stdiu nelen rakoviny maj mnohem vce stdi motolic ne zdrav lovk.
Metoda pro mo:
1. Pipravte si lahviky s formaldehydem. Do kad nalijte cca 0,51 cm 20% formaldehydu a tsnji uzavete.
2. Pidejte do lahviek erstv odebranou mo drc, nemocnch
rakovinou nebo AIDS, tak, aby se jej mnostv rovnalo mnostv
formaldehydu. Vsledn koncentrace formaldehydu bude asi 10
%. Lahviky okamit proteste a nechejte obsah nkolik hodin
sedimentovat. Ve vznikl usazenin bude mnoho stdi motolic.
U rakoviny prostaty a dlohy bude poet stdi vy ne u ostatnch druh rakovin.
3. Pouit krycho sklka je voliteln. Pome o nco zvraznit
jednotliv stdia motolic.
Vzorek na laboratornm sklku mete pipravit tmito dvma
zpsoby:
- kpnte kapku fixovan" moi na podlon sklko, pidejte
kapku 50% roztoku jdu (zete v pomru 1:1 s vodou) a pilote kryc sklko,
- kpnte fixovanou" mo na sklko, pilote kryc sklko a
nakapejte na jeho okraj 1-3 kapky 50% roztoku jdu tak, aby
zatekl pod n.
Poznmka: Lid, kte se lili na rakovinu i AIDS bnmi lky,
mohou mt pouze 1-2 stdia motolic na kapku slin i moi. Budete
proto mon muset projt dvacet i vce sklek se vzorky, ne motolice
najdete. U velmi nemocnch jedinc se pak poet parazit na kapku
me pohybovat kolem deseti.
394

ZOBRAZENI POZOROVANHO
Mon si nebudete jisti, co vlastn v mikroskopu vidte, i kdy
budete mt dobe oznaen sklka se vzorky motolic a jejich stdi.
Jednotliv stdia se toti co se te tvaru a velikosti natolik rzn, e
absolutn identifikace je bez znanch zkuenost velmi obtn. Navc
vm nechrnn vzorky za pr hodin vyschnou. Abyste zajistili jejich
del ivotnost, mete utsnit okraje krycho sklka bezbarvm lakem
na nehty nebo horkm peetnm voskem. Pak dejte sklka do igelitovho sku.
Vzorky samozejm mete i fotografovat. K tomu vak potebujete
mikrografick fotoapart. Jeho pouit je vcelku snadn. Nezapomete
si snmky dobe oznait. Identitu stdi parazit ovem nemus prokzat
ani fotografie, k tomu byste museli sliny i mo kultivovat.

Pouit genertoru frekvenc

Tyto genertory jsou dostupn v rznch rozsazch, cenovch hladinch a jsou vybaveny rznmi funkcemi. Pro ns je ideln pstroj
nastaviteln v krocch po 1 kHz, kter ukazuje nastavenou frekvenci
na digitlnm displeji. U pstroje by ml bt mon pozitivn offset
tak, aby na vstupu bylo stl kladn napt 5 volt. Napov kivka
nikdy nesm klesnout pod nulu. Pak je genertor pouiteln jako clen
zapper. Dal funkc by mlo bt pepnn kmitotov kivky mezi
sinusovm a obdlnkovm signlem.
Vhoda frekvennho genertoru spov v tom, e mete provdt
diagnostikovn. Bhem nkolika minut mete odhalit:
1. Kter patogenn organismy se nachzej ve vaem tle, tm, e se
naladte na jejich vlastn frekvenci.
2. Na jakch frekvencch vyslte.
3. Jakch frekvenc uvaj ostatn organismy.
TEORIE
Vechny iv organismy a buky produkuj vlastn frekvenci, a na
ni tak reaguj. Hovom zde sice o frekvencch, ale ve skutenosti mm
na mysli vlny jako nosie energie. Vechny vlny maj uritou frekvenci,
take nen tak pln od vci, kdy hovome o frekvencch a myslme
tm vlny.
395

I kdy organismus uhyne, jeho tlesn struktura (kter tvo nco

jako antnu) jet stle rezonuje s jistou st psma pvodn frekvence.
Jist druh frekvenc vysl teba opern zpvk. Na stole stojc sklenice
na tyto frekvence reaguje rezonanc. Je to vak jen jej strukturou, ne
snad tm, e by byla iv organizmus. Sklenice reaguje na uritou frekvenci, kter se kryje s jej rezonann frekvenc. Pokud zpvk tento tn
zazpv dostaten siln, vibrace sklenici rozechvj tak, e nakonec
praskne. pln stejn sklenice z uml hmoty u ale, kvli jin tvrdosti
materilu, bude mt pln jinou rezonann frekvenci.
Mezi ivou a neivou substanc nen pouze strukturln a chemick
rozdl. iv organismy navc vyslaj jist nezamniteln druh energie,
kter meme odhalit pomoc jednoduchho elektronickho zazen a
souasn urit jeho pesnou frekvenci. Nen to vak tot, jako porozumt jeho charakteru a zdroji. To ale je kol pro jin. Pro ns je nejdleitj dokzat pozorovnm zjistit ptomnost bakteri a parazit.
Stejn tak meme odhalit tak rzn ltky, piem nm jde zejmna
o ty kodliv a zneiujc. Meme tedy kvantitativn mit stav
svho zdrav, a v budoucnu mon dokeme odhadnout i dlku svho
ivota.
Syncrometr zachycuje frekvence odpovdajc frekvencm testovan
substance na testovac desce, a posl je do genertoru zvuku, kter je
pen na reproduktor ve form zvuku vnmatelnho nam sluchem.

Fig. 33 Syncrometr, vlevo, a frekvenn genertor, vpravo, pipojen

k spolen rukojeti.

396

Namsto testovacch vzork tkn a patogen zde tedy mete volit

pesn testovac frekvence! Protoe se frekvence nkterch substanc
mohou pekrvat, je tato testovac metoda velmi uiten.
LEKCE 18
Pedmt: Ptrn po stevnch motolicch v tle naslouchnm jejich
vysln na frekvenci 434 kHz.
Metoda: Zapnte frekvenn genertor a nastavte frekvenci o nco
ve, ne potebujete (cca 438 kHz). Napt nastavte pod 1 V. Pepnte
pstroj na sinusov signl. Genertory mvaj dva vstupy (jeden je vtinou oznaen erven a druh ern). ern oznaen vstup je zem".
Tento vstup nebudeme pouvat, mete ho teba pelepit pskou, aby
vs to nepletlo. Rukoje pstroje a sonda jsou zapojeny k Syncrometru
obvyklm zpsobem. Navc te pipojte rukoje k erven oznaenmu
vstupu genertoru. Nyn tedy vedou k rukojeti dva drty. Akoli na testovacch destikch tentokrt nebude nic, jsou pipojeny jako obvykle a
vypna mus bt v pozici 0" (jedna z desek je trvale pipojena). Rukoje i sondu drte jako obvykle.
Zapnte Syncrometr a testujte se obvyklm zpsobem. Vlnn z
vaeho tla je peneno na kondenztor (desku). Souasn je tam
peneno vlnn ze Syncrometru. A konen je tam i frekvence 438
kHz z frekvennho genertoru. Na desce se tedy smuj ti rozdln
frekvence. Jestlie z vaeho tla a frekvennho genertoru budou
vychzet stejn frekvence, obvod zane oscilovat a uslyte rezonanci.
Snite frekvenci na frekvennm genertoru na 437 kHz a zopakujte
test. Pokraujte dle ve sniovn frekvence. Nkde zaslechnete potek
rezonance. Pokraujte v testovn na frekvencch 435 a 434 kHz. Jestlie
nco ve vaem tle bude vyslat na frekvenci 434 kHz (signl pochzejc od ivch stevnch motolic), bude tato frekvence poslena o energii
produkovanou na stejn frekvenci frekvennm genertorem. Zeslen
vyvol v obvodu oscilaci, ili rezonann jev, na ni u jste zvykl od
Syncrometru. Pokud se rezonance na tto frekvenci neobjev, znamen
to, e stevn motolice v tle nemte. Tento vsledek potvrte druhm
testem, pi kterm zanete na frekvenci 430 kHz a budete postupn zvyovat. Kdy zaslechnete rezonanci, mte motolice. Vsledek mete
jet jednou ovit za pouit laboratornho vzorku motolic.
397

Motolice v tle okamit vyhubte zpsobem popsanm v nsledujc lekci.

LEKCE 19
Pedmt: Huben stevnch motolic frekvennm genertorem.
Materil: Frekvenn genertor, dv rukojeti pipojen aligtorovmi svorkami.
Metoda: Omotejte okolo rukojet vrstvu paprovho ubrousku, pak
rukojeti namote a vymakejte z papru nadbytenou vodu. Vvody od
rukojet pipojte k obma vstupm (ervenmu i ernmu) frekvennho genertoru. Na genertoru nastavte obdlnkov signl na frekvenci 434 kHz a amplitudu (napt) na 10 V. Uchopte do kad ruky
jednu rukoje a drte je ti minuty. To je ve. Tm jste zahubili vechny
patogenn organismy, s ivotn rezonann frekvenc 434 kHz. Nezapomete pak zahubit i vechna stdia (viz tabulka frekvenc patogen).
Pokud v frekvenn genertor poskytuje monost nastaven pozitivn frekvence, mete ho vyuvat jako zapperu, piem u jedin
aplikace zahub vechny patogeny. Ovem za pedpokladu, e vstupn
napt pstroje je minimln 5 V. U tto techniky me bt genertor
nastaven nkde v rozsahu mezi 2 a 800 kHz a aplikace by mla trvat 7
minut. Ale pozor! U mal procento zpornho napt (pekmit
amplitudy pod nulu) me inek zruit a napchat vce kod ne
uitku! Abyste si byli jisti sprvnm nastavenm genertoru, je nejlep
sledovat prbh vln na vstupu osciloskopem. Experimentujte i s jinm
naptm. inn me bt i napt pod 1 V.
LEKCE 20
Pedmt: Zjitn vlnov dlky ivho organismu.
Materil: Moucha, brouk nebo jin hmyz; Syncrometr, frekvenn
genertor.
Diskuse: Ti, kdo pouvaj Syncrometr u mon zkoueli dt na
jednu z testovacch desek njak drobn hmyz. Obvod vdy rezonuje,
jakmile k nmu pipojte rukoje i sondu. Rezonanci vyvol i ten
nejmen mravenec ve sklenn lahvice. (Pokud ovem nebude pli
daleko od destiky.) Mravenec se mus dotkat dna lahviky alespo
jednou nohou. Pokud je ivoich mrtv, rezonance se ztrc. Organis398

mus ovlivuje obvod jinak, kdy je iv a jinak, kdy je mrtv. Jedn

se snad o njak druh vlnov energie? Abyste zjistili frekvenci danho
organismu, muste pidat dal frekvenci, kter zesl nebo vyru frekvenci objektu na testovac destice.
Metoda: Pouijte metodu popsanou v posledn lekci. U mravence i
mouchy zante na frekvenci 1000 kHz a pokraujte po 10 kHz vzhru.
Pouijte pravou testovac desku pipojovanou vypnaem. Vdy naped
naslouchejte s vypnutou deskou, a pak ji zapnte. Zvyte frekvenci a
postup opakujte. Pokraujte, dokud neuslyte rezonanci. Jakmile ji
uslyte, okamit perute. Dejte pokoce odpoinout a vrate se k nerezonujcm frekvencm. Tentokrt zvyujte frekvenci v mench krocch.
Postup neustle opakujte a zjemujte ladn, abyste se ujistili, kde rezonance zan. Kde vak kon? Zante s testy vysoko nad oekvanm
rozmezm a sniujte frekvenci po velkch krocch, dokud nedoshnete
rezonann frekvence. Pak si odpoite a pokraujte, dokud nenaleznete
horn limit rezonann frekvence. Zaznamenejte vlnov dlky - nap.
psmo mezi 1009 a 1112 kHz.
LEKCE 21
Pedmt: Zjitn, zda se podobn organismy navzjem ru svmi
frekvencemi, pokud je dme na testovac desku souasn.
Materil: Dva kusy identickho hmyzu.
Metoda: Zjitn frekvence zvl u jednoho a druhho, a pot u
obou zrove.
Zvr: Frekvence identickch organism se navzjem neru.
LEKCE 22
Pedmt: Zjitn, zda se vzjemn ru frekvence rznch organism na testovac desce.
Metoda: Zjistte spodn a horn hranici psem frekvennch rozsah
dvou rznch organism (nap. mouchy a brouka). Pak dejte oba organismy na spolenou testovac desku. Vimnte si, e se v pro n obvyklm frekvennm rozmez dn rezonance neozve. To znamen, e se
frekvence tchto dvou organism navzjem ru.
Nyn sette spodn a pot je odette od soutu hornch hranic frekvennch rozsah obou organism. Mjme napklad dva druhy hmyzu,
399

jeden s rozsahem od 1000 do 1090 kHz a druh s rozsahem od 1050

do 1190 kHz. Setenm spodnch hranic rozsahu dostaneme frekvenci
2050 kHz. Setenm hornch hranic dostaneme frekvenci 2280 kHz. Odetenm soutu spodnch hranic od soutu hornch dostaneme frekvenci
50 kHz. Odetenm ni od vy horn hranice dostaneme frekvenci
100 kHz. Nyn ptrejte po rezonancch na frekvencch 50, 100, 2050 a
2280 kHz. (Posledn dv frekvence u mohou bt mimo rozsah frekvennho genertoru. V tomto ppad si k experimentu budete muset
vybrat primitivnj organismy vyslajc na nich rozsazch.)
Povimnte si, e uslyte rezonance prv na tchto frekvencch
-ani n ani ve. Je evidentn, e to zpsobuje modulace obou frekvenc,
jmenovit jejich fze.
LEKCE 23
Pedmt: Zjitn vlastnho vlnovho psma.
Materil: Frekvenn genertor s rozsahem minimln do 10 MHz.
Pokud genertor s tmto rozsahem nemte (bn jsou do 2 MHz),
mete objevit alespo spodn hranici svho psma.
Metoda: Nemuste se dotkat testovac desky, sta uchopit rukoje.
Pokud vak mte nkoho jinho, ml by se desky dotkat alespo prstem. Pipojte rukoje k frekvennmu genertoru. Jeliko dospl lovk vysl nkde od frekvence 1560 kHz, zante hledat od 1550 kHz a
pomalu, po 1 kHz, postupujte vzhru, dokud nezaslechnete rezonanci.
Mlad nebo zdravj lid zanaj vyslat na o nco ni frekvenci a
psmo je ir. U velmi malch dt zan asi na 1520 kHz. Je mon,
abychom takovho rozen doshli i my?
Hranice psma u vtiny dosplch kon u 9375 kHz. Omezenm
plsn v potrav, znienm ady parazit a odstrannm co nejvce kodlivin z tla se mi podailo rozit sv vlnov psmo z pvodnho rozsahu
1562-9457 kHz v roce 1990 na 1520-9580 kHz v roce 1994. Doufm, e
vs to podnt k zlepovn zdrav, abyste zskali psmo jet ir.
LEKCE 24
Pedmt: Zjitn vlivu rznch faktor na spodn hranici vaeho
psma; napklad tlesn teploty, stravy, denn doby, poas nebo
nemoci. Povimnte si, e se psmo nemus mnit teba cel tden, ale
400

pak se najednou, bhem krtk chvle, nhle z. D se pedpokldat,

e jste sndli nco plesnivho. Hledejte plsn na frekvencch od 75 do
295 kHz, anebo otestujte jtra podle vzork plsn. Pokud je odhalte,
mli byste upravit jdelnek a peliv sledovat plsn ve svch blch
krvinkch. Vimnte si, e se frekvenn psmo okamit neroz ani
pot, kdy odstrante plsn ze stravy a pestanou se objevovat v blch
krvinkch. Bn to toti trv 2 a 3 tdny.
LEKCE 25
Pedmt: Zjitn psma ze vzorku slin.
Materil: Frekvenn genertor.
Metoda: Nalezen spodn hranice frekvennho psma jako v pedchoz
lekci. Sliny mete mt v lednici i nkolik tdn, ani byste zjistili
jakoukoli zmnu. Teprve pak se zane psmo zuovat.
LEKCE 26
Pedmt: Zjitn vlivu uhynut organismu na ku jeho frekvennho
psma.
Metoda: Zahubte hmyz, kter jste testovali v lekci 20, zmrazenm
a znovu provte jeho frekvenn rozsah. Uvidte, e se najednou velmi
zil. Frekvenn rozsah samozejm tak zvis na pesnosti pouitho
genertoru.
LEKCE 27
Pedmt: Ptrn po neznmch patogennch organizmech v tle.
Metoda: Zante hledat na frekvenci 900 kHz a sestupujte po 1 kHz
krocch dol, a na 77 kHz. Pokud narazte na rezonann frekvenci,
nahldnte do tabulky frekvenc patogen, abyste zjistili, o jak organismus me jt. Nsledn ovte identitu nalezenho organismu porovnnm s laboratornm vzorkem nebo kulturou. Jestlie se patogen nepoda
identifikovat, pipite jej do tabulky. Mete pak urit, zda je nemoc,
kter se objev nov nebo zda se jedn o nvrat pedchzejc. Patogen
ppadn mete ihned zniit. Pouijte k tomu frekvenn genertor
naladn na jeho frekvenci. Pak vykejte deset minut a znovu provte
nalezen frekvence. Zjistte, e prv tento patogen u nerezonuje. Pak
aplikujte zapper, pokejte deset minut a znovu projdte vechny frekvence. Zjistte, e u k dnm rezonancm nedochz.
401

Asi po hodin ptrejte znovu po patogenech, kter jste mli. Ty, kter
se znovu objev, mus pochzet z njakho proudem zapperu nedosaitelnho zdroje (stevn obsah, absces).
LEKCE 28
Pedmt: Pozorovn vlivu pozitivn frekvence na velmi mal organizmy. Je organismus zahuben, nebo pouze znekodnn?
Materil: Slimk nebo mal ala.
Metoda: Vlote ivoicha do mal plastov ndobky (nap. od sra).
K obma vstupm frekvennho genertoru pipojte kovov lce.
Lce dejte na opan strany ndobky a pilepte je lepic pskou. Pidejte
nkolik liek filtrovan vody, abyste navlhili dno. Nastavte frekvenn
genertor na pozitivn frekvenci cca 30 kHz a napt 5-10 V. Experimentujte s rznmi naptmi a porovnvejte innost. Zmte, jak dlouho
trv, ne ivoich pestane jevit znmky ivota. Mete se jej pokusit
znovu oivit. Neustle sledujte jeho frekvenn rozsah.
LEKCE 29
Pedmt: Huben bakteri v mlnch vrobcch.
Materil: Sklenice bnho pasterizovanho mlka, smetanov sr,
zapper.
Metoda: Nejdve v mlce a sru hledejte salmonely a shigelly. Hledejte podle frekvence za pouit tabulky frekvenc nebo podle laboratornch vzork. Pokud dn bakterie nenaleznete, zkuste otestovat jin
mln vrobky. Pipojte kovov liky k obma vstupm frekvennho genertoru. Vlote liky naproti sob do sklenice s infikovanm
mlkem nebo srem a upevnte lepic pskou. Pipojen zapper pak
zapnte na 7 minut. Vyjmte elektrody" a pokejte 5 minut. Pak provete test znovu. Bakterie by mly bt pry, ale potraviny nejsou bezpen, protoe obsahuj kov uvolnn ze liek. Tyto experimenty odhaluj netuen monosti. Je pravdpodobn, e v budoucnu takto budeme
moci sterilizovat potraviny, liva nebo teba i pitnou vodu. Tato metoda
by mohla bt uplatniteln i pi likvidaci odpad, pedevm organickho
pvodu. Pokud tuto metodu chcete aplikovat, nezapomete, e by sta
a potrava nemly pichzet do styku s kovy. Nelze doporuit ani pouit
proud nad 10 miliampr nebo psoben po dobu pes 10 minut.
402

Recepty
Npoje
Ve, co pipravte ve vlastnm odavovai, je dobr. Experimentujte s novmi kombinacemi, abyste vytvoili zajmavj chuti ovocnch a zeleninovch v. Pedstavte si ten luxus, kdy si vyrobte
vu podle vlastn chuti a nebudete muset kupovat prmyslov zpracovanou kontaminovanou vu. Ped odavnnm ovoce nezapomete
dkladn omt a tm odstranit vudyptomn pesticidy a plsn.
LIMONDA
Suroviny:
200 ml erstv citrnov vy, 200 ml medu a 1,5 1 vody.
Pokud chcete limondu uchovvat nkolik dn, pivete do varu med
a vodu. Pot pidejte citrnovou vu a dejte limondu do lednice.
Do medu byste mli pidat vitamin C, ihned pot, co jej koupte.
Med nejdve zahejte, a pak pidejte 1/4 liky vitaminu na 1/2 1
medu.

ERSTV RAJATOV VA
Nechejte pl hodiny povait 12 stedn velkch zralch erstvch
rajat, 100 ml vody, pltek cibule, kousek celeru, pl bobkovho listu,
3 sntky petrele. vu pot pecete a ochute likou soli, 1/4 liky
papriky a 1/2 liky medu. vu podvejte dkladn vychlazenou.

ERSTV ANANASOV VA
Oloupejte cel ananas, odstrate vechna mkk msta a rozkrjejte
ho na kostky. Kostky rozmixujte v mixru. Pot scete duninu, smchejte ji se stejnm mnostvm lunho medu a mete ji pout k ozdoben domc zmrzliny, palainek nebo jogurtu.
NPOJ YANKEE
Smchejte 4 litry vody, 3 hrnky medu, 1/2 hrnku erstv citrnov
vy a liku zzvoru.

403

HORK VANILKOV MLKO

Dejte do sklenice mlka kousek vanilky a liku medu a zahejte
mlko tsn pod bod varu. Mete tak pidat petku skoice nebo
jinho koen.
ERVEN MLKO
Smchejte stejn mnostv erstv mrkvov vy a sterilizovanho mlka. Mrkvovou duninu pak mete pout do saltu nebo do
polvky.
VITAMINOV MLKO
Mlko me absorbovat pekvapiv velk mnostv vitaminu C, ani
by se srazilo nebo zmnilo chu. Zkuste ve sklenici studenho mlka
rozmchat 1/2 liky vitaminu C.
DOMC SODOV VODA
Je vborn pi aludench potch. Dejte do litrov lhve 1 liku
kyseliny citrnov, 2 lce rostlinnho glycernu a 2 lce medu,
vymakejte do n 1 citrn, doplte studenou vodou a dejte do lednice.
Pozdji do obsahu pidejte 1 liku jedl sody a lhev nkolikrt proteste. Spolen s citrnovou vou mete pout i jin druhy v.
Poznmka:
Mnostv sodku v 1/2 liky jedl sody je piblin 0,5 g. Pokud
trpte onemocnnm srdce, vysokm krevnm tlakem nebo edmem,
pouijte radji bikarbont draseln. Zeptejte se lkae, kolik sodku
nebo bikarbontu draselnho je pro vs ppustn. Osobn bych doporuovala limit jedn sklenice sodov vody denn, i kdy mte zdrav
srdce. Kyselina citrnov ni bakterie a uhliitany ukliduj.
VITAMINOV NPOJ
Toto je vborn zpsob, jak dtti podat velk mnostv vitaminu C:
vymakejte pltek citrnu a jeden cel pomeran do 1/4 1 lhve s vkem. Pidejte 1 liku vitaminu C, 1/4 liky kyseliny citrnov a 2
lce rostlinnho glycernu (mete pout i med). Doplte lhev
studenou vodou a pidejte 1/2 liky jedl sody. Lhev tsn uzavete,
krtce proteste a npoj ihned podvejte.
404

SMS MLKA A SMETANY DO KVY

Smchejte stejn mnostv lehaky a mlka nebo vody, nechejte
pevait a vychladnout.

Jdla
Navzdory ptomnosti aflatoxin, benzpyren a rozpoutdel je
mon doclit chutn a bezpen stravy. Mnoho lid potebuje pibrat
na vze. Dnen spolenost vak klade draz pedevm na sniovn
nadvhy. Vhu je mon zvit konzumac msla, smetany, plnotunho mlka i olivovho oleje. Pipravujte si vlastn konzervy a peivo.
Pamatujte si, e pokud se zotavujete z vnho onemocnn, nemli
byste se o snen vhy snait. O to se pokouejte a od dvou let po
uzdraven.
Mln produkty by mly obsahovat nejmn 2% tuku, aby tlo
mohlo vstebat v nich obsaen vpnk. Stdejte rzn vrobce mlka,
abyste zabrnili hromadn uritch kontaminujcch ltek v tle. Pi
peen a vaen pouvejte pouze olivov olej, mslo nebo sdlo (Bishydroxytoluen a Bishydroxyanisol konzervanty, kter se pouvaj u sdla
jsou nekodn s vjimkou lid trpcch epilepsjj). Nikdy nepouvejte
margarny ani jin hydrogenovan tuky. Nepipravujte jdla na plameni
nebo na grilu (ani na elektrickm).
Jezte spoustu erstvho ovoce a zeleniny, kter pouze oplchnte ve
studen vod. Hrub neistoty vydrhnte tvrdm kartem. Pot odezejte zkaen msta. Jablka, brambory a mrkev vdy oloupejte. pna
na povrchu ovoce a zeleniny toti obsahuje nebezpen toxick ltky.
Pes den pijte dostatek ist vody. Pokud nesnte chu vody z
domovnho vodovodu, berte si vodu na pit od znmho, kter m

MLKO MUS BT STERILIZOVNO!

Mlko sterilizujete tak, e jej nechte povait po dobu
10 sekund. Pokud Vs mlko zahleuje. znamen to, e
ji
trpte njakm chronickm respiranm onemocnnm.
Snate se ho zbavit.
405

potrub v lepm stavu. K penen vody pouvejte neprhlednou

polyetylnovou ndobu. Nikdy nepijte vodu, kter prochzela pes
zmkova vody, mdn potrub nebo del plastovou hadici. Nepijte
vodu, kter stla dle ne jeden den v njak ndob. Vylijte ji a ndobu
sterilizujte. K zlepen chuti a odstrann chlru pouvejte pouze mal
uhlkov filtr.
MSLI
Prvn:
7 hrnk ovesnch vloek
1 lika soli
1 hrnek peninch klk
1/2 hrnku medu
1/2 hrnku slunenicovch semnek
1/2 hrnku mlka (nen teba sterilizovat)
1/2 hrnku roztavenho msla
1 hrnek hrozinek namoench do vitaminu C
Such ingredience smchejte dohromady. Pot smchejte tekut
ingredience a postupn je pidvejte do suchch. Ve dkladn promchejte, nalijte na nevymatn plech a pete pi teplot 250 C, dokud
nen hmota hnd a such (1-2 hodiny). Hotov mussli uschovejte ve
vzduchotsn ndob v lednici.
Jin recept
6 hrnk ovesnch vloek
1/2 hrnku peninch klk
1 hrnek sezamovch semnek
1 hrnek slunenicovch semnek (syrovch, nesolench)
1 lika skoice
1/2 hrnku roztavenho msla
1/2 hrnku medu
Pedehejte troubu na 250 C. Smchejte vechny ingredience, dejte
je v tenk vrstv na plech a pete asi 20-25 minut. Hmotu asto promchejte, aby se opekla rovnomrn. A zsk zlatavou barvu, vyndejte

406

plech z trouby a nechejte vychladnout. Pokud chcete pidat oechy, proplchnte je ve studen vod s vitaminem C (1/4 liky na 1/2 l). Tm je
zbavte aflatoxin.
SLAZEN A DOCHUCOVN
Surov cukr. Pestoe jsem zaujat proti jakmukoli cukru, zjistila
jsem, e surov cukr neobsahuje benzen, propylalkohol ani metylalkohol. Obsahuje vak irokov plsn, kter muste detoxikovat vitaminem C. Pidvejte 1/4 liky vitaminu na 1/2 kg balen cukru a
dobe promchejte. Vtina koen neobsahuje plsn ani rozpoutdla.
Med je nutn detoxikovat vitaminem C, nebo asto obsahuje nmel.
Demy a marmeldy nejsou bezpen, pokud si je nedlte sami.
ZAVAENINY
Mjte doma alespo tyi druhy zavaenho ovoce, napklad
broskve, meruky, hruky, atd. Ovoce oloupejte a nakrjejte na kousky.
Pouvejte pouze erstv ovoce bez kaz. Pokud pouvte kovov n,
mli byste ovoce po nakrjen proplchnout vodou. Pidejte akort tolik
vody, aby se ovoce nepilepilo na dno (obvykle nkolik lic). Potom
pidejte stejn mnostv medu a znovu ovoce uvete do varu. Ovoce
dejte do sterilnch sklenic, kter pak dejte do lednice. Marmeldu vyrbjte stejn. Do nespotebovan sklenice vdy pidejte petku vitaminu
C proti plsnm.
DRESINK S VITAMINEM C
1/2 hrnku olivovho oleje
1/4 hrnku erstv citrnov vy nebo octa
1 lika tyminu nebo fenyklu
1 lika vitaminu C
1/2 liky surovho cukru
Smchejte ingredience v ist sklenici od dresinku. Dresink proteste
a ulote do lednice.
SROV OMKA
Smchejte stejn mnostv sru a mlka a za stlho mchn je
postupn pivete k varu.
407

KYSEL SMETANA S VITAMINEM C

2 hrnky pevaen smetany ke lehn
liky kyseliny citrnov
liky vitaminu C
1 lika erstv vy z cibule
Smetanu rozmchejte a dejte na 2 hodiny do lednice.
POLVKY
Domc polvky jsou vivn a bezpen, pokud do nich nepidte
dn prmyslov vyrbn ingredience (nap. bujn) a nevate je v
kovovm hrnci. Pro uvolnn vpnku z kost v polvce pidvejte
vitamin C, rajatovou vu nebo ocet.
RYBY A DARY MOE
Vechny druhy ryb a dar moe jsou bezpen, pokud je sprvn
upravte. Nekupujte ryby ji obalen v tstku. Nejjednodu zpsob
jak pipravovat ryby je uvait je v mlce. Ryby vythnete z mrazniky,
oplchnete a vlote do trochy mlka (0,5 cm) na pnev.
PEEN JABLKA
Oloupejte jablka a zbavte je jader. Okrjejte vechna nahnil msta
(nachz se zde patulin). Jablka nakrjejte na mal kousky, pidejte
men mnostv vody a uvate i upete. Nakonec pidejte trochu citrnov vy. Servrujte se skoic, lehakou a medem.

ZMRZLINY
Kupovan zmrzliny ve vtin ppad obsahuj benzen a
ostatn rozpoutdla. Zmrzlinu si proto vyrbjte doma
pomoc mixru. Nepouvejte dn kupovan pchut,
krom vanilky.

DOMC ZMRZLINA (JAHODOV)

l smetany ke lehn
300 g mraench jahod
hrnku medu
408

Dejte jahody, smetanu a med do mixru a krtce (10 sekund) rozmixujte. Potom ve pelijte do velk plastov msy. Msu tsn pikryjte
igelitovm skem a vlote ji do mrazniky. Zmrzlinu pipravujte vdy
den dopedu. Zkuste pout i jin druhy ovoce. Ve starch kuchaskch
knihch najdete spoustu rznch recept na vrobu zmrzliny. Vyhbejte se vak tm, kde se pouvaj syrov vejce nebo rzn prmyslov
vyrbn ppravky. Jestlie pouvte oechy, proplchnte je nejdve
vodou s vitaminem C.

Buchty a kole pete podle starch recept, bez

prmyslovch dochucovadel.
Protoe prmyslov vyrbn potraviny obsahuj velk mnostv
kodlivin, mli byste co mon nejvce vait ze zkladnch surovin.
Snate se jdla pipravovat co nejjednodum zpsobem. Dresinky a
omky si mete pipravit dopedu a uloit do lednice. Zbytky jdel
schovvejte maximln dva dny, vdy jen v pikryt ndob. Zkuste
opct nkolik brambor, dejte je do lednice a druh den pidejte do
saltu. Pestrost je koenm ivota, a proto potraviny kombinujte vemi
monmi zpsoby. Nezapomete na byliny a koen. Ke kadmu jdlu
si vezmte vitamin C a B-komplex.
Kdo je pli nemocn,aby vail, je i pli unaven na to, aby jedl.

Recepty na prodn tlov produkty

K umvn jak tla, tak i ndob a podlah, a stejn tak i k pran prdla
je mon pout pouze prac sodu nebo borax (natrium tetraboricum).
Speciln" prostedky, kter denn vidte v reklamch, ve skutenosti
vbec nepotebujete. ist borax mete bez problm pout, i kdy
mte suchou pokoku nebo pokozen vlasy. Vtinu konch problm
vyvolvaj toxick prvky obsaen v mdlech. Jako zvlhova pleti je
napklad asto pouvn hlink. Jeho funkce spov v tom, e pokoku
impregnuje, pout vodu a vytv iluzi, e pokoka je vlhk. Ve sku409

tenosti vak mte na pokoce pilepen vlhk hlink, s nm si mus

poradit imunitn systm. I kdy borax ple pmo nel, odstran ltky,
zpsobujc pokozen, a tm vlastn napome jejmu uzdraven.
BORAXOV TEKUT MDLO
Poteby:
Przdn 4 1 ndoba
1/8 hrnku boraxovho prku
Plastov trycht
Nasypte borax do ndoby a naplte ji studenou vodou z kohoutku.
Pot ndobou nkolikrt zateste. Nechejte obsah usadit a po nkolika
minutch jej mete pelt do dvkovae. Dvkova mjte vdy po ruce,
zvlt v koupeln a na kuchysk lince. Domc mdlo neobsahuje
hlink jako kupovan produkty, co je velmi dleit, protoe hlink
pravdpodobn pispv ke vzniku Alzheimerovy choroby.
Borax tak neobsahuje polychlorovan bifenyly ani kobalt (obyejn v modrch a zelench granulch), kter zpsobuje onemocnn
srdce a pitahuje do ke parazity zpsobujc rakovinu. Kupovan
mdla a saponty nejsou bezpen, nahrate je ppravky, kter si sami
vyrobte. Borax inhibuje bakteriln enzym urezu, a proto je siln antibakteriln. Jeho pomoc se mete zbavit cel ady konch problm,
vetn svdn hlavy.
PRAN PRDLA
Pouvejte 1/2 hrnku boraxu na jedno pran. Borax m vborn
istic a blic vlastnosti, ani by zpsoboval vyblednut barev. Bn
prac prostedky mohou obsahovat polychlorovan bifenyly, hlink,
kobalt a dal chemiklie, kter se z prdla dostvaj do pokoky. K
blen (provdjte jen obas) pouvejte ist chlrov blidlo. Chlr
vak nepouvejte, pokud je nkdo v domcnosti nemocn. Na
zaranou" pnu napklad na lmecch nejdve pouijte tuh domc
mdlo, na skvrny dejte lh, ocet nebo sodu.

410

MYTI NADOB
Nevte reklamm, v nich usmvajc se ena vytahuje z mastn
mydlinkov vody ziv leskl a snad i tm such tal. Kad prostedek na ndob by ml bt bezpen i pro ppad, e jej pozete,
nebo nen nikdy mon jej zcela smt. Bn kupovan prostedky
velmi asto obsahuj polychlorovan bifenyly.
K myt ndob proto pouvejte opt borax. Pouijte 1/4 hrnku
boraxu a pidejte trochu vody. Tak si nechejte trochu suchho boraxu
na talku, abyste mohli ndob drhnout. Ndob, kter nen mastn,
umvejte jen istou vodou. Vyhote starou houbu i kart na ndob,
protoe mohou bt naskl polychlorovanmi bifenyly. Houbu na
ndob kad den sterilizujte (mno se v n salmonely) nebo ji nechejte
ti dny a potom pouijte houbu novou. Mastn ndob nejdve utete
paprovm ubrouskem, a pot pouijte doma vyroben mdlo.
MYKA NA NDOB
Do myky pouvejte 2 liky boraxu, pedem rozputn ve vod.
Pokud dte boraxu vce, me se na ndob vytvoit film. K oplachovn pidejte ocet.
AMPON
Roztok boraxu mete pout tak jako ampn. Nepn, ale odstrauje pot a pnu bez toho, aby naruil barvu a pirozen vlasov oleje.
Inhibuje bakterie a brzd tvorbu upin a svdni pokoky na hlav. Na
nepniv mdlo si celkem brzy zvyknete. Vlasy po umyt velmi
dkladn oplchnte, protoe mus zstat mrn kysel. Do sprchy si
berte pllitrovou lhev vody s 1/4 liky krystalick kyseliny citrnov
(nikoli askorbov).
Pouze kyselina citrnov je dostaten siln k tomu, aby z vlas
uvolnila pouit borax. Citrnov va ani ocet na to nesta. Roztokem kyseliny citrnov si omyjte i cel tlo, protoe psob antibakteriln.
Kad ampon pronik onmi vky a dostv se do o, ani byste
to njak poctili. Proto je tak dleit pout roztok kyseliny citrnov,
aby se borax neutralizoval. Nkte lid tvrd, e u nich kyselina citrnov zpsobuje vt kroucen vlas, a e vlasy zskvaj odstn mrn
411

do ervena. Pokud je to nedouc, lze pout polovin mnostv kyseliny. Kyselina vlasm dodv slu a lesk.
LAK NA VLASY
Jestlie chcete, aby vlasy drely tvar, mete pout citrnovou
vu, kter nezanechv dn pach. Do rozpraovae dejte trochu
erstv citrnov vy a doplte ji vodou. vu kad tden obnovujte. Pro zven lesku vlas dejte do vy i kousek citrnov kry.
MDLO
Poteby:
umlohmotn miska (cca 25 cm v prmru)
2 litrov sklenn nebo smaltovan kastrol
0,5 litru louhu (hydroxidu sodnho)
1,5 litru sdla
gumov rukavice
voda
1. Napuste do kastrolu 3 hrnky velmi studen vody (mete ji
nechat pes noc v lednici).
2. Pomalu a opatrn pidvejte louh a mchejte jej devnou i
plastovou vaekou (pouijte gumov rukavice.) Dejte si pozor,
abyste se nenadchali vpar, nebo aby si pobl nehrly dti.
Roztok se siln zaheje.
3. Roztok nechejte asi hodinu chladnout na bezpenm mst.
Mezitm nechte rozbalen sdlo v misce oht na pokojovou
teplotu.
4. Pomalu a opatrn nalvejte roztok louhu do misky se sdlem.
Sdlo se rozpust. Sms mchejte nejmn 15 minut, dokud
nezsk konzistenci podobnou pudinku.
5. Mdlo nechejte stt do druhho dne, a potom jej rozete na
kousky. Po nkolika dnech mdlo jet vce ztvrdne. Pokud
budete chtt vyrobit mdlo z olivovho oleje, budete ho potebovat cca 1,5 litru. Olivov mdlo me tuhnout cel tden.

412

TEKUT MDLO
Nadlejte z tuhho mdla vloky (na struhadle). Pidejte dostatek
hork vody, aby se vloky rozpustily. Dle pidejte kyselinu citrnovou
pro vyrovnn pH (7-8), jinak by mdlo mohlo bt pro pokoku pli
drsn.
KON DEZINFEKCE
5-10% roztok alkoholu nalijte do dvkovae a pidejte kousek citrnov kry kvli vni. Roztok pouvejte k dezinfekci toalety, klik,
rukou, atd. Zchodovou msu vak jednou tdn vydezinfikujte chlrem.
DEODORANT
Pot sm o sob nepchne. Zpach zpsobuj bakterie, kter se potem
iv. Tchto bakteri se nikdy pln nezbavte, akoli mohou doasn
zmizet po aplikaci zapperu. eenm je pouze kontrolovat jejich
mnostv deodoranty. Zde je nkolik recept:
Voda s vitaminem C: Smchejte 1/4 liky vitaminu s 1/2 1 vody a
naneste ji na pokoku. Pot naneste kukuin krob.
Voda s kyselinou citrnovou: Stejn jako u pedchozho receptu.
Pod kadou pai sta jen pr kapek. Kdyby kyseliny drdily
pokoku, muste je vce zedit. Na erstv oholenou pokoku nikdy nic
nenanejte.
Kukuin krob: Nkterm lidem sta, kdy si pod pae nanesou
tenkou vrstvu kukuinho krobu.
Jedlou sodu jsem z pvodnho seznamu deodorant vykrtla, nebo
jsem v nkolika balench zjistila benzen.
Citrnov va: Kyselina nen tak siln, mete pout libovoln
mnostv.
ist alkohol: Alkohol (napklad vodku) naneste v malm mnostv
pod ob pae a na koili i halenku. Pot naneste tak mal mnostv
kukuinho krobu. Pokud alkohol pl, zete ho vodou. Bute velmi
opatrn, aby se lhev s alkoholem nedostala do rukou dtem.
ist oxid zinenat: Oxid zinenat zskte v lkrn. Dvejte
vak pozor, aby v nm nebyly dn psady. Roztok by ml bt namchn v pomru 1 dl zinku ku 3 dlm vody. Zinek se nerozpust. Ped
413

pouitm je roztok nutn protepat. Doma do nj mete pidat kukuin krob, aby zskal krmovou strukturu. Ohejte 3 liky krobu v
hrnku vody tak, aby se krob rozpustil a roztok byl ir. Roztok nechte
vychladnout a pidejte jej do smsi oxidu zinenatho (cca v pomru
1:1). Nepouit krobov roztok ulote do lednice.
Alkohol a oxid zinenat: Jedn se o nejsilnj deodorant. Nejdve naneste alkohol, pot oxid zinenat a nakonec mal mnostv
kukuinho krobu.
Nezapomete, e potit se muste. S potem z tla odhzej toxick
ltky, zejmna z horn poloviny. O vkendu deodoranty nepouvejte,
radji si oplachujte podpa jako nai pedkov. asto posta trocha
kukuinho krobu. Podomcku vyroben deodoranty nejsou tak inn
jako ty na chemickm zklad. Pro vs je to vak spe vhodou.
ITN CHRUPU
Kupte si nov zubn kartek. Star je toti naskl toxickmi ltkami ze zubn pasty. Pokud mte v chrupu kovov plomby, pouvejte
k itn zub jen vodu nebo jedlou sodu. Vdy dejte petku sody do
vody, aby se rozpustila. Pokud mte jen kompozitov plomby, mete
pout 17% peroxid vodku. Peroxid uschovvejte v plastov lahvice.
K itn zub uvejte jen 4-5 kapek peroxidu. Peroxid bude v stech
umt (dochz k uvolovn kyslku). Do esti msc budou zuby
podstatn blej. Ped itnm zub vyistte mezizubn prostory tenkm rybskm vlascem. Ped pouitm vlasec proplchnte.
Dvejte pozor, aby na kartku nebylo nic, co by mohlo pokrbat
zubn sklovinu. Zuby by pak byly citliv, zejmna ve st, kdy je sklovina mk. Sl k itn zub nepouvejte.
ITNI ZUBNCH PROTZ
Pouvejte slanou vodu, ni vechny bakterie a je lacin. Ppadn
mete vzt i alkohol nebo peroxid vodku.
STN VODA
Jako stn voda poslou nkolik kapek peroxidu vodku ve sklenici
vody. Peroxid ale nepouvejte, mte-li kovov zubn plomby. Nepou414

vjte peroxid z drogerie, nebo obsahuje nkter toxick ltky. Peroxid

by nikdy neml bt v lahvice s kovovm vkem.
Pokud mte kovov plomby, pouvejte jen istou vodu nebo jedlou
sodu. Pamatujte si vak, e zdrav sta nemaj dn zpach, a proto
dnou stn vodu nepotebuj. Pokud vm pchne z st, ptrejte po
skryt zubn infekci nebo kazu. Pokud jsou zuby v podku, je problm
v zavn nebo v plicch.

ROZTOK NA KONTAKTN OKY

V malm kastrlku pivete k varu asi 100 ml vody. Pidejte 1/4 liky
soli, jet ji povate a nakonec pelijte do steriln lahviky. Lahviku
uschovejte v chladnu.
PPRAVEK NA UKLIDNN RT
Pouv se pi plen nebo vysychn rt. Rozpuste zarovnanou
liku algintu sodnho v hrnku oht vody. Nechte vychladnout a
nalijte do mal sklenn lahviky, kterou noste s sebou. Prostedek
pouvejte podle poteby. Pokud jeho konzistence nevyhovuje, pidejte
vodu, anebo ppravek jet povate. inky mete zlepit pidnm
lysinu z rozdrcen tablety, vitamin C a vitamin E. Pokud mte i nadle
problmy s rozpraskanmi rty, zkuste se naas vyhbat citrnov
v.
ZSYP NA NOHY
Pouijte sms kukuinho krobu a oxidu zinenatho, kterou
nasypte do solniky. Pidejte zrnka re proti vlhkosti. Mete zkusit
i bramborov krob. Pokud nemte oxid zinenat, pouijte ist kukuin krob.
Zvlujc roztok
1 lika algintu sodnho
1 hrnek vody
Smchejte vodu s algintem sodnm a sms povate a rozpuste v
nekovov ndob. Pi mrnm varu to bude trvat nco pes hodinu. K
mchn pouijte pouze devnou vaeku.
415

Pot udlejte nsledujc sms:

1/4 liky vitaminu C
1/4 liky lysinu (z rozdrcench tablet)
2 lce istho rostlinnho glycerinu
2 kapsle vitaminu E (400 a vce jednotek v jedn kapsli)
1 lika olivovho oleje
1 lce citrnov vy nebo 1/4 liky kyseliny citrnov
1 hrnek vody
Zahejte vodu ve sklenn ndob. Nejdve do n pidejte vitamin C
a lysin, a teprve pak ve ostatn. Ve nalijte do pllitrov lhve a proteste. Potom pidejte pipravenou sms vody s algintem sodnm a ve
znovu protepejte. Ppravek mete pouvat na rty nebo na ple.
DAL LIV PROSTEDKY NA PLE
Vitamin C. Dejte si na dla men mnostv vitaminu a na druhou
nkolik kapek vody z kohoutku. Tete ruce o sebe, aby se prek smen s vodou rozprostel po dlanch. Me to mrn tpat. Vitamin C
velmi pomh u popraskan pokoky.
Vitamin E. Rozloupnte jednu kapsli a vetete vitamin do
pokoky.
50% glycerin. Rozete 100% rostlinn glycerin stejnm
mnostvm vody. Mete pout jako vodu po holen.
Roztok vitaminu C. Rozmchejte 1/4 liky vitaminu C v l
vody. Roztok pouvejte jako vodu po holen.
Olej z merukovch pecek. Velmi lehk olej, kter lze pout jako
ppravek po holen a tak k oeten cel pokoky.
Kukuin krob. Pouvejte na vyrky, plsn, vlhkost a
podrdn msta.
Such pokoka me mt nkolik pin: nadmrn kontakt s vodou
a mdlem, nzkou tlesnou teplotu, nedostatek tuku v potrav nebo
parazity.
MASN OLEJ
Pouvejte olivov olej, lehce se vstebv. Namsto oleje, nebo
souasn mete pout algintovou sms nebo kroby.
416

NOSN BALZM

(Pouv se na suchou, popraskanou a krvcejc sliznici.) Nalijte

1/2 liky istho rostlinnho glycerinu do malho kalku a pidejte
1/2 liky vody. K aplikaci pouijte plastovou tyinku obalenou vatou,
vytaenou z lahviky od vitamin, kterou namote do balzmu (vatov
tampony a prtka jsou sterilizovny rtut, kter je navc kontaminovna thaliem). Balzm naneste do obou nosnch drek. Na kadou drku
pouijte novou vatu.

ROZTOKY PRO HEBKOU POKOKU

Prvn
4 liky kukuinho krobu
1 hrnek vody
Vate krob s vodou, dokud nen ir (asi 1 minutu).
Druh
1 lika lysinu nebo 8 tablet po 500 mg
1 lika vitaminu C (cca 4 g)
3 liky kukuinho krobu
vitamin E (cca 400 mg)
1 hrnek vody
Povate krob s vodou, dokud nebude ir (cca 1 minutu). Pot pimchejte dal ingredience. Jakmile se ve rozpust, dejte roztok vychladit. Pouvejte vdy po umvn ndob a sprchovn.
VODA PO HOLEN
1. Vitamin C. 1/4 liky vitaminu rozpuste v pl litru vody.
2. Rostlinn glycerin. Smchejte stejn mnostv glycerinu a
vody.
LUBRIKANT
Rozehejte a rozpuste v nekovov ndob 1 zarovnanou liku
algintu sodnho a 1 hrnek vody. Snite teplotu na minimum a roztok
mchejte devnou vaekou. Abyste doclili jemn konzistence, budete
muset mchat pomrn dlouho. Po vychlazen nalijte ztuhl roztok do
ndobky s dvkovaem. Zbytek uschovejte do lednice. Mete tak

417

smchat 4 liky kukuinho krobu s hrnkem vody, zaht a rozpustit. Pouvejte zsadn nekovov ndob a nin. Hotov roztok opt
nalijte do ndobky s dvkovaem.
DTSK KAPESNKY
Naezejte paprov runky na tvrtky, vlote je do uzavrateln
plastov krabice a proplchnte vodou. Vodu nakonec vylijte. Nalijte
na kapesnky 1 liku lihu nebo boraxu a krabici uzavete. Na kad
kapesnk naneste pi pouit kapku zmkovacho roztoku (viz
recept).
KAPESNKY PRO DOSPL
1/4 liky lysinu
liky vitaminu C
hrnku rostlinnho glycerinu
1 hrnek vody
Naezejte paprov runky na tvrtky. Pouijte pouze bl, neparfmovan a dostaten pevn. Kad kousek znovu na tyikrt poskldejte a vlote do uzavratelnho igelitovho sku. Pilijte pipraven
roztok a sek tsn uzavete. Sky s kapesnky uchovvejte v lednici.
Pokud je chcete uchovat del dobu, pidejte do roztoku 1 liku lihu
nebo vodky.
RUNKY
Navlhete roli paprovch runk studenou vodou. Pot ji podln
prolijte 1/4 hrnku pipraven smsi (z pedchozho receptu). Roli
uschovejte v plastovm sku (nkupn tace nebo sku na odpadky).

418

Recepty na prodn kosmetiku

ON STNY A TUKA NA OBO
Kupte si uhlk v umleckch potebch (pouze ern). Vyzkouejte,
kter tvrdost je nejvhodnj pro psan na ki. Uhlk mete nejdve
navlhit vodou. Nikdy si nedvejte dn chemiklie na on vka, protoe by pronikly a do oka. Ve, co dte na ki, do n pronik. Jinak by
napklad nemohly fungovat nikotinov i estrogenov nplasti. Nedvejte na on vka ani obyejn mdlo. Malsk uhlky jsou levn.
Kupte si rzn druhy. Je rovn mon pout aktivn uhl. Aktivn uhl
vysypte na talek a smchejte s roztokem glycerinu a vody (1 dl vody
k 1 dlu glycerinu) tak, abyste doshli poadovan konzistence. Na asy
pouijte kartek a na obo naneste barvu prstem.
RTNKA
Prek z erven epy
100% rostlinn glycerin
Smchejte na talku 1 liku rostlinnho glycerinu s 1 likou epnho prku a dkladn je promchejte. Pot pidejte 1/2 liky
vitaminu E (z vitaminovch kapsl). Mete pout tak velmi hust
olivov olej. Rtnku nanejte podle poteby prstem nebo vatovm
tampnem. Po nanesen rtnky nepulte sta, ani netete rty o sebe.
Aby rtnka na stech dle vydrela, naneste jednu vrstvu, na ni tenkou
vrstvu kukuinho krobu, a pot jet jedna vrstva rtnky. Rtnku
uchovvejte v lednici.
PUDR NA OBLIEJ
Pouvejte kukuin krob z originlnho balen. Mete pout i
bramborov. K nanen pouvejte prsty nebo paprov kapesnky,
protoe na houbikch se mno bakterie.
R
Smchejte na talku kukuin krob s 50% glycerinem na pastu. Pot
pomalu pidvejte prek z erven epy tak, abyste doshli
poadovan odstn. K ztmaven mete pout mal mnostv aktiv419

nho uhl nebo kapku alkoholu. 50% glycerin zskte smsenm 1 dlu
glycerinu s 1 dlem vody. Zkuste doclit konzistence svho oblbenho
produktu.

Recepty na prostedky pro domcnost

PPRAVEK K MYT PODLAH
K myt podlah mete pout obyejnou sodu na pran (uhliitan
sodn). Je mon do n pidat borax nebo kyselinu boritou (k odpuzen vekerho hmyzu krom mravenc) a lihov ocet pro pirozen
lesk a proti mraven cm. Nepidvejte do vody blidlo (Savo). K umvn podlahy na zchod pouvejte istou vodu se Savem. Nikdy ale
nepouvejte Savo, pokud je nkdo v domcnosti nemocn nebo trp
depresemi. V takovm ppad pouijte roztok vody a lihu (3 l vody a
1/2 1 lihu). Nejlep een je ovem pouvat k myt podlah ozonizovanou vodu. Horkou vodu nalijete do vdra, ponote perltor z oznovho genertoru a nechte vodu sytit oznem po dobu 10-20 min. Pot
normln umyjte podlahu - bude steriln.
ISTI PRACHU A OKEN
Smchejte lihov ocet a vodu v pomru 1:1 a nalijte roztok do
ndobky s rozpraovaem.
LETIDLO NA NBYTEK
Dejte na navlhen hadk kapku olivovho oleje. K navlhen hadku pouijte filtrovanou vodu.
PPRAVEK K HUBEN HMYZU
K huben hmyzu pouvejte kyselinu boritou v prku (ne borax).
Prek naspejte v libovolnm mnostv za spork, lednici, pod
koberce a na koberce. Protoe je kyselina borit bl, muste si dvat
pozor, abyste ji omylem nezamnili za cukr. Uchovvejte ji oddlen od
potravin a mimo dosah dt. Kyselinu boritou mete koupit napklad
v zahrdkskch potebch. Kyselina neni mravence.

420

REPELENT NA MRAVENCE
Nastkejte 50% lihov ocet na nbytek, okenn msy, atd. tak, aby
na nich zstaly zbytky roztoku. Zante s hubenm na jae, ped tm,
ne se mravenci objev, protoe jakmile se objev, budete se jich zbavovat i nkolik tdn. Pokud chcete doshnout okamitho inku, oloupejte nkolik citrn a lutou vnj kru dejte do lhve s alkoholem.
Nechejte alespo hodinu odstt. Smchejte 1 dl tohoto roztoku s 9 dly
vody a nalijte je do ndobky s rozpraovaem.
Nastkejte roztok na stny, podlahy, koberce, kdekoli spatte
njak mravence. Roztok s citrnovou vou d nbytku vysok lesk.
Abyste zbavili mravenc cel dm, muste nalt ocet kolem zklad,
blzko u zdi (pouijte 3 litry octov vody na metr). Nezapomete, e
ocet pokod listy rostlin, kter jm polijete. Mravence je nutno hubit
minimln jednou za pl roku.
PPRAVEK NA KVTINY A LISTY
Pouvejte 17,5% peroxid vodku. Viz instrukce na lhvi.
KULIKY PROTI MOLM
Tento recept jsem nalezla v jednom starm domcm recepti. Smchejte nsledujc ingredience a nasypte je do skn k vlnnmu a bavlnnmu obleen: 250g rozmarnu, 250g mty peprn, 125g vratie
obecnho, 125g tyminu a 2 lce mletho hebku.
ISTI KOBERC
Pokud vlastnte nebo si zapjte stroj na itn koberc, nepouvejte istic ppravky, kter vm doporuuj. Pouvejte nsledujc
ltky a roztoky:
Voda na itn koberc:
1/3 hrnku boraxu
Voda na vyplachovn:
hrnku lihu
2 liky kyseliny borit
1/4 hrnku lihovho octa nebo 4 liky kyseliny citrnov
421

Borax ist, alkohol desinfikuje, kyselina borit psob jako pesticid

a ocet nebo kyselina citrnov dvaj lesk. Nezapomete ppravky nejdve vyzkouet na kousku koberce, kter nen vidt.

Recepty k zlepen zdrav

TINKTURA Z OPLOD OEKU ERNHO
EXTRA SILN TINKTURA
Poteby:
co nejvt hrnec - smaltovan, keramick nebo vysoce kvalitn
nerez - nejmn 5 litrov
plody oeku ernho i s oplodm minimln z 70 % zelen, v
mnostv, kter vypln hrnec
asi 70% lh k zalit plod
1/2 liky vitaminu C
prhledn flie
sklenn lhve
Oek ern tvo na podzim velk zelen plody. Oech je uvnit, ale
my pouijeme plod vcelku, protoe inn ltky jsou obsaeny v zelenm oplod. Plody opatrn oplchnte, vlote do hrnce a zalijte lihem.
Pidejte polovinu vitaminu C. Hrnec pekryjte fli a nechte jej stt ti
dny. Pot tinkturu rozlijte do pipravench lahviek, piem plody oeku vyhote a do lahviek rozdlte zbytek vitaminu C. Pokud maj
lahviky kovov vka, pekryjte je nejdve plastovou fli. Pokud lahviku neotevete, vysok innost tinktury se nesn ani po nkolika
letech. Ztmavnut tinktury nen na zvadu, ale sniuje se jej innost.
Tinktura se vtinou uv rozputn v troe vody.
Plody oeku oplachujte pouze studenou vodou z kohoutku. Na
siln zneitn msta mete pout kartek. Pokud nepouijete
vechny plody, mete zbytek nechat zmrazit. Pouh uloen v lednici
nesta, protoe plody zernaj a ztrc inek. Hrnec s louhovanmi
plody do lednice nedvejte. Hotov tinktura se nechlad.

422

Kontakt se vzduchem zpsobuje ernn tinktury a ztrtu innosti.

K omezen kontaktu se vzduchem naplte hrnec co nejvce a dobe jej
utsnte. V lahvikch by tak mlo bt co nejmn volnho prostoru.
Tinktura by se vak nahoe nemla dotkat vka. K pprav nepouvejte kupovanou vodu.
TINKTURA SE STEDN SILNM INKEM
Toto edn jsem pouvala pvodn. Je pro ty, kdo dvaj pednost
tinktue s ni innost, ppadn se pouv k lb domcch zvat.
Poteby:
extra siln tinktura cca 10%
lh
Smchejte 1 dl extra siln tinktury se 3 dly 10% lihu. Tinkturu
uschovejte za stejnch podmnek jako u stedn siln tinktury. Dvka
odpovd edn.
TINKTURA NA VODN BZI
Tento recept je uren pedevm pro ty, je maj problmy s alkoholem. Plody oeku se v hrnci zalij studenou vodou z vodovodu. Vodu
pivete k varu a vypnte plotnku. A odvar vychladne, zakryjte hrnec
fli a poklikou. Odvar nechte jeden den odstt. Barva odvaru bude o
nco tmav, ne barva tinktury. Odvar neete a pelijte jej do ndobek vhodnch k zmraen. V lednici si ponechejte zsobu na dva dny
a zbytek dejte zmrazit. Do odvaru pidvejte vitamin C (1/4 liky na
1/2 litru). Pi tomto edn je nutno uvat 4x vt mnostv, ne u
extra siln tinktury.
Tinktury se uvaj k nien parazit, plsn, bakteri a vir v trvicm
traktu.

423

Kra z oplod oeku:

Extra siln tinktura
1. den - 1 kapka v 1/2 hrnku vody nalano
2. den - 2 kapky v 1/2 hrnku vody nalano
3. den - 3 kapky v 1/2 hrnku vody nalano
4. den - 4 kapky v 1/2 hrnku vody nalano
5. den - 5 kapek v 1/2 hrnku vody nalano
6. den - 2 liky v hrnku vody.
Vodu polykejte postupn v prbhu 15 minut. Pokud vte vce ne
75 kg, uvejte 2 a pl liky tinktury.
Tato dvka zni vechny zbvajc patogeny, kter nejsou dosaiteln
elektrickm proudem. Nepouvejte k rozputn tinktury horkou vodu,
nebo me snit protiparazitn inky. Uijte 500 mg niacinamidu k
potlaen toxicity alkoholu. Pokud se objev nevolnost, jdte se projt
na erstv vzduch. V prbhu jednoho roku uvejte 2 liky extra siln
tinktury jednou tdn.
U tkch onemocnn doporuuji extra silnou tinkturu v mnostv,
kter dotyn snese bez znmek nevolnosti. Takto je mon pout i 50100 ml za den. Tyto siln dvky jsem zaala doporuovat v roce 2006
po zjitn, e dochz k vrazn vym a rychlejm inkm.
QUASSIOV DEVO
(Quassia amara - Hoko obecn, synonymum Kvasia hok.)
Smchejte 1/8 hrnku kousk quassiovho deva se temi hrnky vody.
Nechejte povait na mrnm ohni 20-30 minut. Odlijte 1/8 hrnku erstv
vy a vypijte ji. Zbytek dejte do lednice. Pijte pravideln 1/8 hrnku 4x
denn, dokud celkov nespotebujete alespo 14 hrnku kousk kvasie.
vu si mete libovoln dochutit.

PROSTEDEK K VYVOLN NEBO

PRAV MENSTRUACE
Zde uvdm ti byliny, kter jsou schopny vyvolat u eny menstruaci. Menstruace me bt vyvolna kdykoli, ale nejvhodnj doba je

424

tsn ped dalm cyklem (potejte tak, jako kdybyste dn cyklus

nikdy nevynechala).
30 g koene Calophyllum thalictroides (v naich podmnkch lze
nahradit nat kontryhele)
30 g kry sassafrassu
30 g routy
30 g majornky
5 hrnk vac vody
4 rovn polvkov lce smsi pelijte 1 litrem vrouc vody, 2 minuty
povate a nechte 15 minut vyluhovat a zete do termosky. Rno vypijte
sklenici a zbytek po doucch bhem dne.
STEVN KRA
Jednou z pin stevnch problm (bolest, nadmn, plynatost)
jsou vdy bakterie. Tyto bakterie nemohou bt znieny pomoc zapperu,
nebo vysokofrekvenn proud do stevnho obsahu nepronikne.
Vtina stevnch bakteri je prospn, avak ty, kter prospn
nejsou (Salmonely, Shigelly), maj schopnost pronikat do zbytku tla a
napadat zrann msta i oslaben orgny. Stejn bakterie vnikaj do
rakovinnho ndoru a brn jeho vstebn pot, co byla potlaena jeho
zhoubnost.
Stevnch bakteri se nikdy nemete zcela zbavit, jestlie stle
dochz k reinfekcm. Proto prvnm krokem, kter muste udlat, je zlepen hygieny. U vnjho problmu pouijte 50% alkohol. Sterilizujte
si ruce hlavn po pouit WC a ped kadm jdlem. Uvejte kurkumu
(2 kapsle 3x denn). Jedn se o bn koen, kter pomh proti shigellm a Escherichia coli. Potejte s tm, e stolice bude mt oranovou
barvu. Dle uvejte fenykl (1 kapsli 3x denn), trvic enzymov tablety (pi jdle, jak je to uvedeno v nvodu), tinkturu z oeku (silnou;
dte 2-3 liky do 1/2 sklenice vody, srkte po dobu 15 minut a
zstanete sedt, dokud neodezn inky ptomnho alkoholu) a v
ppad zcpy tak kruinu olovou (zante na jedn kapsli denn).
Nezapomete tak na hrnek tepl vody po probuzen, kter uprav
vyprazdovn.

425

Pomoc tchto recept se mete shigelly zbavit bhem jednoho

tdne. Pot ji muste jst a pt pouze steriln mln vrobky. U stevnch problm asto pome i ledvinov istic kra, proto ji tak
vyzkouejte. e byla lba spn, poznte podle plochho klidnho
bicha a rapidn se zlepujc nlady.
AJ PROTI ZCP
Zcpu asto zpsob E. coli nebo salmonely z mlnch vrobk
nebo pemnoen po likvidaci pzniv bakteriln flry antibiotiky.
Jezte potraviny, kter obnovuj pznivou stevn flru: zeleninu, sterilizovan mlko (velmi dleit je mln cukr - laktza) a hodn vody.
Existuje mnoho ppravk proti zcp, ale hodn lid preferuje tento
recept:
1 lce list sennch
1/2 liky list mty peprn
Byliny povate minutu v 1 litru vody a pidejte petku vitaminu C
a surovho cukru na ochucen. aj srkejte v prbhu dne, abyste se
vyhnuli bolestem bicha. Me trvat a nkolik let, ne se mikrobiln
flra ve stev, naruen inkem antibiotik, uvede do podku. Bute
trpliv.
SNIOVN NADVHY
Zde uvdm dva star bylinn recepty na obezitu:
ASA
60 g chaluha bublinat
3 hrnky studen vody
Povate chaluhu ve vod (15 minut) a nechejte ji vychladnout.
Dvkovn: hrnku 4x denn na lan aludek. Po jednom tdnu
zvyte dvku na 1/2 hrnku. Odvar mete libovoln dochutit. Dvejte
pozor, aby odvar nevyvel, mli byste spoustu prce s itnm. Vn
vaench as nen zrovna vbn, stejn tak je tomu i s jejich chut. Je
mon si pomoci esnekem.
426

FENYKL
30 g fenyklu
3 hrnky studen vody
Spate fenykl vac vodou a nechte 30 minut louhovat. Pot scete
a pidejte do vluhu 100 ml medu. Pijte jeden hrnek denn.
Abyste byli spnj, mete oba recepty pout souasn, spolen se stevn krou, avak pln nejlepm receptem na zhubnut je
jatern istic kra.
LEDVINOV ISTIC KRA
1/2 hrnku suenho koene hortenzie (hydrangea) stromkovit
1/2 hrnku koene sdce purpurovho
1/2 hrnku koene proskurnku
4 svazky erstv petrele
tinktura ze zlatoblu (pokud jste na zlatobl alergit, vynechejte ho)
zzvorov kapsle
medvdice lkask kapsle
lkask glycerin
250 ml koncentrtu z aronie ernoplod
250 mg vitaminu B6
tablety oxidu horenatho (300 mg)
Odmte hrnku od kadho koene a namote do 10 hrnk studen vody (pouijte nekovovou ndobu s nekovovm vkem). Po tyech hodinch pimchejte teov koncentrt, pivete vluh k varu
a vate pi mrnm varu cca 20 minut. Jakmile odvar vychladne, vypijte
hrnku. Zbytek pelijte pes bambusov cednk do steriln lhve a
nkolika ndobek pouitelnch k zmrazen. Lhev ulote do lednice.
Oplchnte erstvou petrel a povate ji 3 minuty v 1 litru vody. Po
jejm vychladnut vypijte hrnku, 1/2 litru odvaru dejte do lednice a 1/2
litru nechejte zmrazit. Vyvaenou petrel vyhote.

427

Dvkovn: kad rno smchejte 3/4 hrnku odvaru z koen a 1/2

hrnku odvaru z petrele, pidejte tinkturu golden-rod a lci glycerinu.
Odvar rozdlte do nkolika dvek a uvejte bhem dne. Odvar
uschovejte v chladu a nepijte celou denn dvku najednou, bolel by vs
aludek a ctili byste tlak v lunku. Pokud mte pecitlivl aludek,
mete zat s polovinmi dvkami.
Po vyluhovn si koeny ponechejte a ulote je do mrazku. Po tincti dnech, kdy se vm z zsoby, nechejte vyluhovat a povait tyto
zmrazen koeny, ovem tentokrt pidejte pouze 6 hrnk vody a vate
je pouze 10 minut. To vydr dalch 8 dn, dohromady tedy ti tdny.
Koeny mete povait i potet, ale muste potat s ni innost.
Pokud mte vn problm, dlejte odvar pouze dvakrt. Po tech tdnech pouijte erstv byliny. Abyste doshli dobrch vsledk, muste
ledvinovou kru provdt nejmn est tdn (u vnch ppad
dle).
Zrove uvejte:
- zzvorov kapsle (jednu pi kadm jdle - 3 denn)
- medvdice lkask kapsle (jednu pi sndani a dv pi
veei)
- vitamin B6 (250 mg jednou denn)
- oxid horenat (300 mg jednou denn)
- Doplky proti hn. Uvejte vdy ped jdlem.
Poznmky k tomuto receptu: bylinn nlev, stejn jako odvar z
petrele, se me lehce zkazit. Proto je kad tvrt den pivete k
varu. Pokud je pevate rno, mete si je vzt do prce, ani byste je
museli dvat do lednice. Pouvejte sklenn lhve.
Kdy kupujete byliny, dbejte na to, aby mly silnou vni, tedy aby
byl zachovn vysok obsah innch ltek. Mete pout i erstv
koeny. Nepouvejte mlet byliny.
Hortenzie stromkovit (Hydrangea arborescens) je bn se
vyskytujc kvetouc ke.
Sadec purpurov (Eupatorium purpureum) pochz z divoce
rostouc kvtiny.

428

 Koen proskurnku (Althea officinallis) je slizov droga a

psob jako analgetikum.
Petrel koupte v zelenin. Suen petrel nem poadovan
inky.
erstv nebo suen zlatobl psob stejn jako tinktura, ale
me vyvolat alergickou reakci. Pokud jste alergit, radji tuto
drogu vynechejte.
Zzvor koupte v potravinch.
Existuje pravdpodobn vce bylin, kter rozpoutj ledvinov
krystalky a kameny. Pokud nemte k dispozici nkter sloky tohoto
receptu, i tak jej pouijte. Dojde tm pouze ke zpomalen inku. Nezapomete tak uvat vitamin B6 a magnzium jako prevenci proti
tvorb oxaltovch (avelanovch) kamen. Proto muste tak pestat
pt ern aj. 1/4 litru ernho aje obsahuje cca 15,6 mg kyseliny
ave-lov. Ve sklenici ledovho aje j me bt obsaeno a 20 mg.
Pejdte radji na bylinn aje. Rovn kakao a okolda obsahuj pli
mnoho kyseliny avelov, a nen vhodn je pt.
Pamatujte si tak, e pi nadmrn konzumaci fosforenan se
mohou tvoit tak fosforenanov kameny. Fosforenany jsou hojn
obsaeny v mase, chlebu, tstovinch a sycench npojch. Je proto
poteba omezit jejich spotebu a zvit spotebu mlka (2%), ovoce a
zeleniny. Tak je nutn pt nejmn 1 litr ist vody denn.

Proistte si ledviny nejmn dvakrt ron.

Ne se zbavte vech ledvinovch kamen, me to trvat a ti tdny.
Ale pokud budete pt aj, kakao a sycen npoje, mohou se ji bhem
t dn vytvoit nov.

429

JATERN BYLINY
Uveden jatern byliny se pouvaj k podpoe funkce jater.
6 dl - koen kostivalu (Symphytum officinale)
6 dl - kra blho dubu (Quercus alba)
3 dly - sadec purpurov (Eupatorium purpureum)
3 dly - divizna (Verbascum thapsus)
2 dly - koen lkoice (Glycyrrhiza glabra)
2 dly - koen jamu (smldince) huatho (Dioscorea
villosa)
2 dly - ostropestec marinsk - semeno (Silybum
marianum)
3 dly - kra ernho oeku Juglans nigra)
3 dly - koen proskurnku (Althea officinalis)
1 dl lobelky nadmut (Lobelia inflata)
1 dl iku bokokvtho (Scutellaria lateriflor)
Vechny byliny smchejte a dejte 1/2 hrnku smsi do 2 litr vody.
Pivete nlev k varu, ndobu odstavte, pikryjte a nechejte 6 hodin
ustt. Pijte 1,5 hrnku scezenho nlevu denn. Vyluhovan byliny
nechejte zmrazit a pt je mete znovu pout.
JATERN ISTIC KRA
(Odstrann luovch kamen)
Tm, e jtra zbavte luovch kamnk, podstatn zlepte trven,
kter je zkladem pevnho zdrav. Postupn se tm tak zbavte alergi
- s kadou krou o nco vce. Mohou zmizet tak bolesti ramen, pa
a zad. Budete mt vce energie a budete se ctit mnohem lpe.

Proitn luovod je jednou z nejinnjch procedur pro

zlepen zdravotnho stavu. Nemli byste k nmu vak
pistupovat ped znienm parazit, a pro co nejlep
vsledky by mla nsledovat ledvinov kra a sanace chrupu.
Jtra vyprodukuj okolo 1-1,5 litru lui za den. Skldaj se z
mnoha malch trubiek, kter lu dopravuj do jedn vt trubice,
odkud se dostv do lunku - jakhosi zsobnku. Pozen tuku nebo
430

blkovin vede asi po dvaceti minutch k vyprzdnn lunku do

dvancternku.
Mnoho lid (vetn dt) m luovody ucpan kamnky. Nkdy se
objev alergie i vyrka. Pi ultrazvuku nebo rentgenu lunku se nic
nezjist. Kamnky toti vtinou nejsou v lunku, ale v luovodech,
nehled k tomu, e jsou asto pli drobn a neobsahuj vpnk. Existuje vce ne pl tuctu rznch druh kamnk, z nich nkter obsahuj
krystalky cholesterolu. Kamnky mohou mt odlin zbarven, mohou
bt ern, erven, bl, zelen, nebo hnd. Zelen kamnky zskvaj
barvu potaenm lu. Kamnky vypadaj asto jako ztky s podlnmi zezy. U jinch kamnk vidme, e vznikly spojenm mnoha
mench kamnk uvnit luovod. Uprosted kadho kamnku lze
nalzt shluk bakteri, co podle nkterch vdc me nasvdovat
tomu, e formovn kamnku mohla spustit ptomnost zbytk mrtvho
tla njakho parazita.
S tm, jak se kamnky zvtuj a roste jejich poet, roste zptn tlak
do jater, kter pak podstatn sn tvorbu lui. (Pedstavte si napklad situaci, kdy se do zahradn hadice dostanou kamnky. Hadic pak
protk mnohem mn vody, co dle sn monost, e by pekky
mohly bt z hadice vytlaeny.) luov kamnky zpsobuj, e tlo
neme vyluovat cholesterol, kter se pak hromad v tle.
Kamnky jsou porzn, a proto se na nich mohou zachycovat bakterie, cysty, viry a paraziti, kte prochzej jtry. Tm se vytvej hnzda"
infekce. Bez odstrann luovch kamnk se nemete zbavit dn
aluden infekce i nadmn.

Proistte jtra dvakrt ron.

Pprava:
Nen mon istit jtra bez pedchoz likvidace ptomnch parazit. Vylouili byste pouze mal mnostv kamnk a ctili se
stle nedobe. Ped tm, ne se pustte do oistn jatern kry,
aplikujte nejmn tden kadodenn zapper nebo provete st
kry proti parazitm (prvn ti tdny). Pokud provdte preven431

tivn kru, znamen to, e jste na jatern kru kdykoli pipraveni.

Velmi doporuuji dokonit ped zapoetm jatern kry tak
kru ledvinovou. Ledviny, moov mch a zbytek moovho
stroj by mly bt naprosto v podku a maximln vkonn,
aby mohly inn odstraovat nedouc ltky z tla.
Nechejte si tak opravit chrup. Vae sta by nemla obsahovat
dn kovy a bakterie. Toxick ltky z st mohou jtra znan
zatit. Proto tento problm vyete jako prvn.
Ingredience
Glauberova hok sl (sran horenat)
olivov olej
erstv rov grapefruit vy
ornithin

plastikov brko

4 lce
pl hrnku
1 velk nebo 2 mal, abyste
dostali 2/3 - 3/4 hrnku
4-8 tablet, abyste usnuli - tento
prvek je nutno dodret, jinak by
mohlo jt o nejhor noc v ivot
pllitrov ndoba s vkem

Pro jatern kru zvolte nejlpe sobotu, abyste v nedli mohli odpovat. Uvejte pouze lky a vitaminy, bez nich se neobejdete. Den ped
jatern krou perute kru proti parazitm a ledvinovou kru.
Nejezte tun jdla, pouze vaen cerelie, ovoce, chlb a med (dn
mslo ani mlko). Brambory a zeleninu vate jen ve vod. Vytvo se
tak vt tlak v jtrech, jeho psobenm dojde k vytlaen vce luovch kamnk.
14:00
Po druh hodin odpoledn u nejezte ani nepijte. Pokud toto pravidlo
porute, budete se ctit patn. Pipravte si hokou sl (sran
horenat). Rozmchejte 4 lce ve 3 hrnkch vody. Jedna dvka in
3/4 hrnku. Roztok uschovejte v lednici.
432

18:00
Vypijte dal hrnek hok soli. Mete pidat 1/8 liky vitaminu C
pro zlepen chuti. Sl mete zapt nkolika douky ist vody.
Vythnte z lednice olivov olej a grapefruit, aby se zahly.
20:00
Vypijte dal hrnek soli. Od dvou hodin jste nejedli, ale pesto
nebudete ctit hlad. asov rozloen kry je velmi dleit, uveden
asy byste mli dodrovat plus mnus deset minut.
21:45
Nalijte 1/2 hrnku olivovho oleje do pllitrov ndoby. Vymakejte
do jinho hrnku grapefruit a odstrate duninu vidlikou. Mli byste
zskat nejmn 1/2 hrnku vy. vu pilijte do olivovho oleje.
Uzavete ndobu vkem a podnji proteste. Nyn navtivte toaletu
(jednou nebo vcekrt, i kdybyste se mli zpozdit na dvku ve 22:00).
Dbejte vak na to, abyste se zpozdili maximln o 15 minut.
22:00
Vypijte pipraven npoj z olivovho oleje a grapefruitov vy. S
prvnmi douky spolknte 4 ornithinov tablety, abyste mli jistotu, e
budete celou noc spt. Pokud trpte nespavost, vezmte si tablet radji
8. Zkuste pt pes irok brko, usnadn to polykn. Pi pit pokud
mono stjte. Dvku vypijte do 5 minut (star a nemocn lid do 15
minut).
Ihned si jdte lehnout. Pokud si nelehnete, mohli byste celou istic
kru naruit. m dv si lehnete, tm vce kamnk tlo opust. Ulehnte ihned, jakmile sms vypijete. Lehnte si na zda s hlavou mrn
podloenou polti.
Snate si pedstavit, co se v jtrech dje. Nejmn 20 minut zstate v
absolutnm klidu. Uctte, jak se luov kamnky posunuj luovody. Dky hok soli to nebude bolet.

433

Rno po probuzen vypijte tet dvku hok soli. Pokud vm bude

nevolno, s pitm hok soli pokejte. Mete ulehnout zpt do postele.
Nepijte dvku ped estou hodinou. O dv hodiny pozdji. vypijte tvrtou (posledn) dvku hok soli a mete se vrtit do postele.
O dv hodiny pozdji u se mete najst. Zante ovocnou vou.
Pl hodiny pot u mete jst ovoce a za dal hodinu i bn (ale
lehk) jdlo. U veee byste se mli ctit zdrvi.
Jak jste byli spn? Rno potejte s prjmem. Vezmte si kapesn
svtilnu a ptrejte po vylouench luovch kamncch ve stolici. Hledejte nejdv zelen, kter jsou potvrzenm, e se nejedn o zbytky jdla.
Pouze lu z jater m hrkov zelenou barvu. Stolice vtinou klesne
ke dnu, ale kamnky plavou na povrchu, nebo obsahuj cholesterol.
Mete je piblin spotat. Muste se zbavit nejmn 2000 kamnk,
abyste si nastlo vylili alergii, burzitidu nebo teba bolesti zad.
Prvn kra pome na nkolik dn, ale s tm, jak budou zbyl kamnky
putovat dopedu, se vrt i symptomy. Jatern kru mete opakovat
ve trnctidennch intervalech. Nikdy ji vak neprovdjte, jestlie jste
nemocn. Nkdy jsou luovody pln krystalk cholesterolu, kter se
jet nezformovaly do kamen. Vypadaj jako smet, plovouc na povrchu vody v zchodov mse. Mohou bt zbarven dohnda. Zbavit se
tchto krystalk je stejn dleit, jako zbavit se kamen. Je takov
jatern istic kra bezpen? Ano, dkazem je vce ne 500 lid, jim
jsem ji naordinovala. Nkterm z nich bylo pes sedmdest. Ani jeden
nepoctil dn bolesti, nato aby musel bt hospitalizovn. Nkdo se
me ctit den nebo dva nemocn, ale vtinou jen v ppadech, kdy
byla zanedbna ledvinov istic kra.
Znovu zdrazuji, e ped jatern istic krou byste si mli
maximln proistit ledviny a zbavit se vech parazit.
Gratuluji! Zbavili jste se luovch kamnk bez chirurgickho zkroku.
Myslm, e jsem tento recept dovedla skoro k dokonalosti. Nechci si vak
pivlastovat zsluhy za jeho objev. Tento recept je star stovky, a snad i
tisce let. Dky, bylini!

434

Tato metoda v mnohm odporuje nzorm klasick medicny. Ta

se toti domnv, e se tvo jen v lunku, nikoli v jtrech, a e jich
nebvaj tisce, ale jen nkolik. Jejich vliv bv omezovn jen na lunkov zchvaty. Je ovem snadn si domyslet, pro tomu tak je. V dob
zchvatu u se nkter kameny nachzej v lunku a jsou dostaten
velk a zvpenatl, aby byly zjistiteln rentgenem. Tyto kameny vyvolaj znt lunku. Jeho vyjmutm, se sice zbavte zchvat, ale burzitida, dal bolesti i pote s trvenm zstanou. Skutenost je takov, e
lidem, kterm byl lunk odstrann, se i nadle tvo mnostv zelench, lu potaench kamnk, kter maj pesn stejnou strukturu,
jakou nalezneme na vyobrazench v uebnici patologie.
JDOV ROZTOK
Pouvn kupovanho roztoku nen bezpen. Prmyslov pipraven roztoky jsou vtinou kontaminovny propyl- nebo metylalkoholem, proto si je mchejte sami nebo o to podejte lkrnka. V
lkrnch se pipravuje tzv. Lugolv roztok rozputnm 12 g iodum
resublimatum a 108 g kalii iodatum ve 300 g Aqua destilata.
Recept na vrobu 1 litru roztoku:
44 g jdu (granule)
88 g jodidu draselnho (granule)
Rozpuste jodid draseln v 1/2 litru destilovan vody. Pot pidejte
krystalick jd a doplte vodu do 1 litru. Potrv cel den, ne se jd ve
vod pln rozpust. Je nutn ndobu obas protepat. Roztok uschovejte mimo dosah dt. Nepouvejte ho pokud jste alergit na jd.
Roztok nepipravujte z balen vody.
KAPKY S VITAMINEM D
1 g cholekalciferol
10 hrnk olivovho oleje
Smchejte cholekalciferol s olivovm olejem v nekovov ndob a
nechejte den stt. Pot vlote ndobu do lednice. Deset kapek pak obsahuje 40 000 mezinrodnch jednotek (LU.) vitaminu D.

435

Frekvence patogen
Kad iv bytost vysl urit rozsah frekvenc, je nazvme vlnovm psmem. Se strnutm organismu se jeho vlnov psmo zuuje.
Kdy organismus odume, zstane na jeho vlnovm psmu asto jen
jedin frekvence.
Vtina ne uvedench organism je dostupn ve form vzork na
laboratornch sklcch. Tyto vzorky vak nkdy vykazuj vlnov psmo
5 kHz, pravdpodobn kvli pouit frekvennho genertoru, kter je
pesn pouze do 100 Hz, nebo kvli vymu napt, ne je zapoteb.
Nkter men byla provedena pesnjm frekvennm genertorem
pi nim vkonu, a proto jsou nkter uveden vlnov psma mnohem
u, ne ve skutenosti.
Pokud stejn lovk otestuje stejn vzorek na stejnm zazen s
odstupem nkolika dn, bude vsledek v 90 % ppad naprosto identick. Pro se st vsledk li, prozatm nen objasnno.
Rzn lid, nebo i jeden a tent lovk, mohou zjistit, e se urit
frekvence bhem roku mohou posunout a o 3 kHz.
U nkterch vzork je uvedeno vce rozsah. Bu se jedn o charakteristiku danho organismu, anebo to zpsobila ptomnost nezdokumentovanho organismu na laboratornm sklku.
Przdn polka znamenaj, e vzorek pslunho organismu je
dostupn, ale jeho vlnov psmo nen dosud ureno.

Vlnov psma jednotlivch td organism

Obecn plat, e m je organismus men, tm je jeho vlnov psmo
ni a u. Tabulka ukazuje hlavn tdy organism a jejich umstn
ve spektru.
TASEMNICE
Tasemnice jsou lenn do malch segment. Prvnm segmentem
je hlavika (scolex). Tasemnice roste neustlm pidvnm novch a
novch segment.
Tasemnice mohou mt velmi irok rozsahy frekvenc, kter se li
podle dlky tasemnice. Je to, jako by kad nov lnek ml svoji
vlastn, o nco ni frekvenci.
436

Nepouvejte k huben tasemnic frekvenn genertor. Pokud byste

toti omylem zniili st stednch lnk tasemnice, namsto postupnho nien od konce jejho tla, mohli byste zpsobit jej dal rozen. Pouvejte proto pouze zapper.
RZN FREKVENCE
Je snadn pipravit si vlastn laboratorn vzorky, pokud je nkdo z
Va rodiny nemocn. Kdy zjistte frekvenci tohoto onemocnn,
mete jej lpe urit (podle tabulky frekvenc patogen).
TOXICK PRVKY
Akoli nejde o ivou hmotu, projevuj se specifickmi frekvencemi
i toxiny a rozpoutdla. Tato skutenost mus bt pedmtem dalch
vzkum.
Vtina toxickch ltek, jimi se zabvm, jsou kovy, tk kovy
a lanthanoidy. Nkdy jde o jin druh ltek - napklad polychlorovan
bifenyly nebo formaldehyd. Nkter prvky, jako napklad elezo,
zinek, nebo mangan zde chyb, nebo jsem nikdy nezjistila jejich ptomnost v blch krvinkch a ptrn po nich vzdala.
Ne je uvedena tabulka prvk, ktermi se zabvm, spolen s
daji, kde se vyskytuj v rmci naeho ivotnho prosted.

Fig. 34 Tabulka vlnovch psem jednotlivch td organism

437

Spodn
frekvence
(kHz)

Horn
frekvence
(kHz)

Pouijte frekvenn
genertor 3 min.

Adenovirus

393

393

393

Adenovirus (2. psmo)

371,45

386,9

369,75

385,4

380;375

Bacilus anthracis - antrax u dobytka

Bacilus anthracis (2. psmo)

393,5
363,2

398,05
365,3

395;364;368

Bacilus anthracis (3. psmo)

359,4

370,5

Bacilus anthracis zrodky

391,45

386,95

388

Bacilius cereus

373,05

375,85

374,5

Bacillus subtilis vor. niger

371,85

387,1

385;380;375

Bactroides fragilis (u krkavky)

324,3

325

325

Bacteroides fragilis (2. psmo)

325,7

326

Beta streptokok (zuby)

380,6

387,4

385

Blepharisma

405,65

407,45

406,5

Bordetella pertussis (zuby)

329,85

332,25

331

Borellia burgdorferi (Lymsk boreliza)

378,95

382

380

Branhamella (Neisseria) catarrhalis

394,9

396,7

396

Campylobacter

365,3

370,6

368

Campylobacter pyloridis

352

357,2

355

Candida albicans

384,2

388,4

386

Chlamydia trachomatis

379,7

383,95

381

Clostridium acetobutylicum

382,8

391,15

389;384

Clostridium botulinum (zuby) - otrava jdla

361

364,55

362

Clostridium perfringens - zrodek

394,2

398,1

396

Clostridium septicum

362,05

365,6

364

340

344

342

Corynebacterium xerosis

315,65

316,8

316

Coxsackie B1

360,5

366,1

364

Coxsackie B4

361,45

363,7

362,5

Coxsackie B4 (2. psmo)

363,9

364,9

Cytomegalovirus (CMV) - antigen

408,35

410,75

409

Cytophaga rubra

428,1

432,2

430

Diplococcus diphtheriae

357,95

364

361

Diplococcus pneumoniae

351,65

368,45

365,36

Eikanella corradens

379,5

384,3

382

Enterobacter aerogenes (stevn bakterie)

374

374

374

Epstein Barre virus (EBV)

372,5

382,85

380;375

Erwinia amylovora

347,2

352,1

350

Acetobacter aceti

Agrobacterium tumefaciens
Alcaligenes faecalis
Alfa streptokok
Azobacter chroococcum

Bacillus megaterium
Bacillus sterothermophilus
Bacitlus subtilis - zrodky

Brucella abortus

Caulobacter vibrioides

Clostridium perfringens

Clostridium sporogenes
Clostridium tetani (tetanus)
Corynebacterium diphtheriae
Corynebacterium pseudodiphthericum

Crithidia fasciculata

Erwinia carotovora

368,1

377

373

Escherichia coli (stevn bakterie)

35

356

356;393

Escherichia coli (2. psmo)

392

393

Gaffkya tetragena (infekce dchacch cest)

344,85

352,5

350

Gardnerella vaginalis (infekce pohlavnch org.) 338

342,55

340

Haemophilus influenzae (bakteriln

meningitida)

336,41

336,41

336

Hepatitida B - antigen

414,55

420,8

418

Herpes simplex 1

291,25

293,05

292;345,5

Herpes simplex 1 (2. psmo)

345,35

345,75

Herpes simplex 2

353,9

362,9

360;355

Herpes Zoster

416,6

420,2

418

Histomonas meleagridis (jtra)

376,55

378,7

377

Histoplasma capsulatum

298,3

304.85

302

HIV

365

365

365

Chipka A a B

313,35

323,9

320;315

Klebsiella pneumoniae

398,45

404,65

401;419

Klebsiella pneumoniae (2. psmo)

416,9

421,9

Lactobacillus acidophilus (zuby)

346,05

351,65

349

Leptospira interrogans - spirocheta

397,05

401,1

399

409,65

410,65

410

Mycobacterium tuberculosis

430,55

434,2

432

Mycoplasma

322,85

323,9

323,5;346

Mycoplasma (2. psmo)

342,75

349,3

Neisseria gonorrhea

333,85

336,5

334

Nocardia asteroides (u Parkinsonovy choroby)

354,95

355,35

355,1;368

Nocardia asteroides (2. psmo)

363,7

370

Propionobacterium acnes

383,75

389

387

Proteus mirabilis

320,55

326

324;349

Proteus mirabilis (2. psmo)

345,95

352,1

Proteus vulgaris (v urinrnm traktu)

408,75

416,45

Proteus vulgaris (2. psmo)

333,75

339,15

Proteus vulgaris (3. psmo)

327,2

329,5

Punice - antigen

377,6

384,65

382

Pseudomonas aeruginosa

331,25

334,6

333

Salmonella enteriditis (stevn infekce)

329

329

329

Salmonella paratyphi

365,05

370,1

368;385

Salmonella typhimurium (apatie, nervozita)

382,3

386,55

355;386;390

Serratia marcescens

349,45

352,1

351

Shigella dysenteriae (stevn problmy)

390,089

390,089

390,089

Shigella flexneri (deprese)

394

394

394

Shigella sannei (infikuje tumory)

318

318

318

spalniky - antigen

369,5

373

371

Sphaerotilus natans

388,4

393,45

391

378,35

382,8

380

Staphylococcus aureus (kultura)

376,27

380,85

Staphylococcus aureus (vzorek)

381

381

Micrococcus luteus
Micrococcus roseus
Mycobacterium para TB
Mycobacterium phlei
Mycobacterium smegmatis

Neisseria sicca

413;336;328

Pseudomonas fluorescens
Rhizobium leguminosarum

Spirillum itersonil
Spirillum serpens
Spirillum sinuosum
Spirillum volutans
378;381

Staphylococcus epidermidis
Streptococcus lactis (mlko)

382

387

385

Streptococcus mitis (plicn infekce, zubn

infekce, znty)

313,8

321,1

318

Streptococcus pneumoniae
(zpsobuje zpal plic a napad vnitn ucho)
Streptococcus pyogenes (zubn infekce)

366,85

370,2

368

360,5

375,3

373

Tabkov mozaika (virus)

427,15

429,55

428

Treponema pallidum

346,85

347,4

347

Troglodytella abrassari

377,75

385,2

383;419

Troglodytella abrassari

416

422,2

Veillonella dispar

401,75

405,2

403

Spodn
frekvence
(kHz)

Horn
frekvence
(kHz)

Pouijte frekvenn
genertor 3 min.

Anaplasma marginale

386,4

388

387;422

Anaplasma marginale (2. psmo)

415,3

424

Ancylostoma braziliense

397,6

403,25

401

Ancylostoma caninum

383,1

402,9

400;393;386

Ascaris - larvy (v plicch} bn u ps a koek

Ascaris lumbricoides

404,9
404,9

409,15
409,15

408
408

Ascaris megalocephala

403,85

409,7

408

Balantidium coli - cysty

458,8

462,9

460

Besnotia (plicn)

352,8

361,4

358

Capillaria hepatica (jatern)

424,25

430,65

428

Chilomastix - cysty (u krys)

388,95

390,7

389;426

Chilomastix - cysty (u krys) (2. psmo)

425,2

427,3

Chilomastix mesnili (trophozoites)

425,2

427,3

Chilomonas

393,75

400

398

425,7

428,75

427

401,35

406,05

404

Dirofilaria immitis

408,15

411,15

409

Echinoporyphium recurvatum

418,55

423,9

421

Echinostoma revolutum

425,5

429,65

428

Endomoeba gingivalis

433,8

441

438

Endolimax nana

394,25

397,1

396;432

Endolimax nana (2. psmo)

430,5

433,35

Entamoeba coli

397

400,35

398

Entamoeba histolytica

381,1

387,8

385

Enterobius vermicularis

420,95

426,3

423

Vibrio (photobacterium) fischeri

Hlsti, jednobunn organismy

Acanthamoeba culbertsoni
Acanthocephala

Ancylosloma duodenale male

Anguiliula aceti

Babesia bigemina

Clinostomum metacercaria
Clonorchis metacercaria
Clonorchis sinenis
Clonorchis sinensis - vajka
Didinum
Dientomoeba fragilis
Dipetalonema perstans

Eimeria stiedae
Eimeria tenella

Eurytrema pancreaticum

420,35

422,3

421

Fasciola hepatica

421,35

427,3

425

Fasciola hepatica - cerkarie

423,8

430,6

427

Fasciola hepatica vajka

422

427,6

425

Fasciola hepatica - miracidie

421,75

424,7

423

Fasciola hepatica - redie

420,4

427,5

425

Fasciolopsis buskii - dospl std.

427,7

435,1

434

Fasciolopsis buskii - vajka

427,35

435,45

434

Fasciolopsis - cerkarie

429,5

436,25

434

Fasciolopsis - miracidie

427,35

435,2

434

Fasciolopsis redie

427,3

433

432

Fischoedrius elongatus

441,75

443,2

442

Gastrothylax elongatus

451,9

457,1

455

Giardia lamblia

421,4

426,3

424

Gyrodactylus

378,75

381,8

380

Haemonchus conlortus

38<S,8

395,5

393

Hypodereum conoideum

424,45

429,55

427

lodamoeba butschlii

437,85

448,5

445;402

lodamoeba butschlii (2. psmo)

398,15

404,75

Leishmania braziliensis

400,05

405,1

403

Leishmania donovani

398

402,65

400

Leishmania mexicana

400,2

403,8

402

Leishmania tropica

402,1

407,4

405

Leucocytozoon

397,45

402,55

400

Loa loa

360,551

360,551

361

Macracanthorhynchus

438,85

442,8

440

Metagonimus Yokogawai

437,35

442,1

440

Myxosoma

409,6

416,95

414

Naegleria fowleri

356,9

364,35

362

Onchocerca volvulus

436,3

442,1

440

Paragonimus Westermanii - dospl std.

437,8

454,2

452;447

Passalurus ambiguus

428,8

444,15

441;437

Plasmodium cynomolgi

417,3

424,5

422

Plasmodium falciparum

372,3

373,8

373

Plasmodium vivax

438,15

445,1

442

Pneumocystis carnii

405,75

409,15

407

Prosthogonimus macrorchis - vajka

396,85

404,75

401

Sarcocystis

450,55

454,95

452

Schistosoma haematobium

473

473

473

Schistosoma mansoni

353

353

353

Stephanurus dentalus

457,35

463,1

461

Stigeoclonium

404,25

415,25

412;407

Strongyloides

398,4

402

400

Toxoplasma

395

395

395

Trichinella spiralis

403,85

405,57

404,5

Fasciola hepatica - metacerkarie

Haemoproteus
Heterakis

Monocystis agilis

Naegleria fowleri - mozkov

Necator americanus
Notocotylus quinqeserialis

Pelomyxa carolinensis

Platynosomum fastosum - dospl std.

Sarcina lutea

Schistosoma japonicum - vajka

Toxocara vajka

Trichomonas muris
Trichomonas vaginalis

378

383,6

381

Trichuris

388,3

408,9

406

Trypanosoma brucei

423,2

431,4

429

Trypanosoma cruzi {mozek)

460,2

465,65

463

Trypanosoma equiperdum

434,6

451,25

448;442;438

Trypanosoma gambiense

393,75

398,7

396

Trypanosoma lewisi

424,5

426

425

Trypanosoma rhodesiense

423,5

428,55

426

Urocleidus

442,35

450

447

Bradavice
Spodn
Horn
frekvence (kHz| frekvence
(kHz)

Pouijte frekvenn
genertor 3 min.

BS

402

406

404

CC

426

432,35

430

FR

459,3

HA

434,8

444,1

442;437

HRCm

438,9

448,55

446;441

papilloma - kultura

404,7

406,75

405

papilloma - virus

402,85

410,7

407

JB

418,75

422,4

420

343,65

345,95

344

Spodn
frekvence
(kHz)

Horn
frekvence
(kHz)

Cysticercus fasciolaris

436,4

440,05

DiphylIobothrium erinacei (Mansoni) - hlavika

467,25

487,55

Diphyllobothrium latum - hlavika

452,9

472,3

Dipylidium caninum

439,55

444,3

Dipylidium caninum - hlavika

451,95

472,15

Echinococcus granulosus

451,6

461,5

Echinococcus granulosus - cysty

441,15

446,5

455,85

458,35

Hymenolepis cysticercoides

478

481,75

Hymenolepis diminuta

445

481,15

Moniezia - hlavika

430,35

465,2

Moniezia expansa

430,35

465,2

Multiceps serialis

453,o

457,8

Taenia pisiformis (cysticercus)

475,2

482,1

Taenia pisiformis - vajka

465,2

469,7

Taenia saginata (cysticercus)

476,5

481,05

Taenia solium (cysticercus)

475

475

Taenia solium - hlavika

444

448,9

Diphyllobothrium erinacei - vajka

Echinococcus granulosus - vajka

Echinococcus multilocularis
Heterophyes heterophyes

Hymenolepis nana - vajka

Moniezia expansa - vajka

Taenia saginata - vajka

Taenia solium - vajka

Roztoi
Tyto organismy penej viry:
rozto

frekvence
(kHz)

Demodex folliculorum

682

Dermatophagoides - prachov rozto

707

Moun rozto

718

Ornithonyssus - pta rozto

877;878

Sarcoptes scabei - svrab

735

Ostatn frekvence
frekvence
(kHz)
asy modrozelen

256

Bryozoa cristatalla

396

Mucor mucedo

288

Rhizobium meliloti

330

Neidentifikovan patogeny

Spodn
frekvence
(kHz)

Horn
frekvence
(kHz)

Virus rmy A - HRC

395,8

395,8

Zubn kaz

384,3

387,2

Zubn kaz

367,9

375,05

Zubn kaz (2. psmo}

326,95

331,5

Zubn kaz (3. psmo)

293,2

297,4

Zubn plak I

378,8

383,05

Zubn plak I (2. psmo)

294,7

298,25

Zubn plak I (3. psmo)

233,1

238,2

Zubn plak II

384,95

387,05

Zubn plak II (2. psmo)

278,75

284

Zubn plak II (3. psmo)

212,15

218

Zubn plak II (4. psmo)

340,15

344,8

Zubn plak II (5. psmo)

305,5

310,35

Toxick substance

Zdroje

aflatoxin B

pivo, chlb, jablen ocet, plesniv ovoce, oechy

antimon

parfmy, kolnsk vody

arsen

pesticidy, nstnn tapety

azbest

emenice stroj, vysouee vlas, barvy na raditorech

barium

rtnky, vfukov plyny

3,4 benzopyren

jdlo pipravovan na ohni, tousty

4,5 benzopyren

jdlo pipravovan na ohni, tousty

berylium

petrolejov lampy, benzn, zubn protzy

bismut

kolnsk vody, masti, lky proti pekyselen

cer

zubn plomby

cesium

prhledn plastikov lhve

cn

zubn pasty

dysprosium

barvy a laky

erbium

obaly

europium

zubn plomby

fluorid sodn

zubn pasty

formaldehyd

molitan, alounn

gadolinium

zubn plomby

galium

zubn plomby

germanium

zubn plomby

hafnium

lak na vtasy, lak na nehty

hlink

ndob, deodoranty, masti, mdla

holmium

v ptomnosti polychlorovanch bifenyl

chlr

blidla, chlrovan vodo

chrom

kosmetika, zmkovae vody

indium

zubn plomby

iridium

zubn plomby

kadmium

galvanizovan vodn potrub, star zubn plomby

kobalt

deodorant, modr a zelen kosmetick ppravky

kemiitan hlinit

sl, zmkova vody

lithium

tiskov materily

lutcium

barvy, laky

zubn plomby, vodn potrub

molybden

pohonn hmoty

nikl

zubn plomby, brlov obrouky

niob

balc flie

nitrt thoria

zemina (prach)

octan thallia

zubn plomby

olovo

vodovodn potrub

oxid europia

zubn plomby

paladium

zubn plomby

platina

zubn plomby

polychlorovan bifenyly

deodoranty, lak na vlasy

praseodym

kontaminujc itka u pilulek

PVC

lepidla, stavebn hmoty, unikajc chladiva

radon

praskliny v domovnch zkladech, vodovodn potrub

rhodium

zubn plomby

rtu

zubn plomby

rubidium

zubn plomby

ruthenium

zubn plomby

samarium

zubn plomby

scandium

zubn plomby

selen
skeln prach

stavebn izolace

stroncium

zubn pasty, zmkovae vody

stbro

zubn plomby

tantal

zubn plomby

telur

zubn plomby

terbium

kontaminujc ltka v pilulkch

thulium

kontaminant pi vrob vitaminu C

titan

zubn plomby

vanad

unikajc plyn, svky

wolfram

elektrick ohvae vody, topinkovae, kulmy

ytterbium

kontaminujc ltka v pilulkch

yttrium

kontaminujc ltka v pilulkch

zirkon

deodoranty, zubn pasty

zlato

zubn plomby

Rozpoutdla

Zdroje

1,1,1 trichlorethan

dochucen potraviny

2,5 hexandion

dochucen potraviny

methylethylketon

dochucen potraviny

methylbutylketon

dochucen potraviny

2 methyl propanol
propylalkohol

viz seznam kontaminovanch vrobk

aceton

kupovan voda, krmiva pro zvata

benzen

viz seznam kontaminovanch vrobk

tetrachloriduhliitan

kupovan voda, krmiva pro zvata

dekan

produkty zdrav vivy (peivo)

denaturovan lh
methylenchlorid

kupovan pomeranov dus, bylinn ajov smsi

olovnat benzn
methanol

koly, uml sladidla

petrolej
paradichlorobenzen

kuliky proti molm

pentan

npoje zbaven kofeinu

styren

styrenov ndob

toluen

kupovan voda

trichlorethylen

dochucen potraviny

xylen

kupovan voda

Tabulka patogen seazench postupn podle frekvenc

Patogen

Spodn
frekvence
(kHz)

Horn
frekvence
(kHz)

Cytochalasin B

77

77

Arcyria

81

81

Sterigmatocystin

88

88

Cytochalastn B (2. psmo)

91

91

Sterigmatocystin (2. psmo)

96

96

Zearalenon

100

100

Lycogala

126

126

Sterigmatocystin (4. psmo)

126

126

Sterigmatocystin {3. psmo)

133

133

Aflatoxin

177,19

177,19

Stemanitis

211

211

Griseofulvin

288

288

Herpes simplex

291,25

293,05

Nmel

295

295

Histoplasma capsulatum

298,3

304,85

Corynebacterium xerosis

315,65

316,8

Shigella sonnei

318

318

Streptococcus mitis

313,8

321,1

Chipka

313,35

323,9

Mycoplasma

Bacteroides fragilis

324,3

325

Proteus mirabilis

320,55

326

Bacteroides fragilis (2. psmo)

325,7

326

Salmonella enteriditis

329

329

Proteus vulgaris (3. psmo)

327,2

329,5

Bordetella pertussis

329,85

332,25

Pseudomonas aeruginos

331,25

334,6

Haemophilus influenzae

36,41

336,41

Neisseria gonorrhea

333,85

336,5

Proteus vulgaris {2. psmo)

333,75

339,15

Gardnerella vaginalis

338

342,55

Corynebacterium diptheri

340

344

Herpes simplex (2. psmo)

345,35

345,75

Treponema pallidum

346,85

347,4

Mycoplasma (2. psmo)

342,75

349,3

Lactobacillus acidophilus

346,05

351,65

Proteus mirabilis (2. psmo)

345,95

352,1

Erwinia amylovora

347,2

352,1

Serratia marcescens

349,45

352,1

Gaffkya tetragena

344,85

352,5

Schistosoma mansoni

353

353

Nocardia asteroides

354,95

355,35

Escherichia coli

356

356

Campylobacter pyloridis

352

357,2

Loa loa

360,55

360,55

Besnotia

352,8

361,4

Herpes simplex 2

353,9

362,9

Coxsackie B-4

361,45

363,7

Diplococcus diphteriae

357,95

364

Naeglaria fowleri

356

364,35

Clostridium botulinum

361

364,55

Coxsackie (2. psmo)

363,9

364,9

Bacillus anthracis (2. psmo)

363,2

365,3

Clostridium septicum

362,05

365,6

Coxsackie B-1

360,5

366,1

Diplococcus pneumoniae

351,65

368,45

Nocardia asteroides (2. psmo)

363,7

370

Salmonella paratyphi

365,05

370,1

Streptococcus pneumoni

366,85

370,2

Bacillus anthracis (3. psmo)

359,4

370,5

Spalniky - antigen

369,5

373

Plasmodium falciparum

372,3

373,8

Enterobacter aerogenes

374

374

322,85

323,9

Streptococcus pyogenas

360,5

375,3

Bacillus cereus

373,05

375,85

Erwinia carotovora

368,1

377

Histomonas meleagridis

376,55

378,7

Staphylococcus aureus

376,27

381,85

Gyrrodactylus

378,75

381,8

Borellia burgdorferi

378,95

382

Spirillum serpens

378,35

382,8

Epstein Barre virus

372,5

382,85

Trichomonas vaginalis

378

383,6

Chlamydia trachomatis

379,7

383,95

Eikanella corrodens

379,5

384,3

Prunice - antigen

377,6

384,65

Troglodytella abrassari

377,75

385,2

Alfa streptokok

369,75

385,4

Salmonella typhimurium

382,3

386,55

Adenovirus (2. psmo)

371,45

386,9

Streptococcus factis

382

387

Bacillus subtilis

371,85

387,1

Beta streptokok

380,6

387,4

Entamoeba histolytica

381,1

387,8

Anaplasma marginale

386,4

388

Candida albicans

384,2

388,4

Propionobacterium acnes

383,75

389

Shigella dysenteriae

390,09

390,09

Chilomastix - cysty

388,95

390,7

Clostridium acetobutylicum

382,8

391,15

Bacillus anthracis - spory

392

393

Escherichia coli
Adenovirus

392
393

393
393

Sphaerotilus natans

388,4

393,45

Shigella flexneri

394

394

Toxoplasma

395

395

Haemonchus contortus

386,8

395,5

Branhamella (Neisseria)

394,9

396,7

Endolimax nana

394,25

397,1

Bacillus anthracis

393,5

398,05

Clostridium perfringens

394,2

398,1

Trypanosoma gambiense

393,75

398,7

Entamoeba coli

397

400,35

Leptospira interrogans

397,05

401,1

Strongyloidy

398,4

402

Leucocytozoon

397,45

402,55

Leishmania danovani

398

402,65

Ancylostoma caninum

383,1

402,9

Ancylostoma braziliense

397,6

403,25

Leishmania mexicana

400,2

403,8

Bradavice Papilloma cervix

404,05

404,6

Klebsiella pneumoniae

398,45

404,65

Prosthogonimus

396,85

404,75

lodamoeba butschlii (2. psmo)

398,15

404,75

Leishmania braziliensis

400,05

405,1

Veilionella dispar

401,75

405,2

Trichinella spiralis

403,85

405,57

Bradavice BS

402

406

Diantamoeba fragilis

401,35

406,05

Bradavice Papilloma

404,7

406,75

Leishmania tropica

402,1

407,4

Blepharisma

405,5

407,45

Trichuris

388,3

408,9

Ascaris larvae (plce)

404,9

409,15

Pneumocystis camii

405,75

409,15

Ascaris megalocephala

403,85

409,7

Mycobacterium phlei

409,65

410,65

Cytomegalovirus

408,35

410,75

Dirofilaria immitis

408,15

411,15

Stigeoclonium

404,25

415,25

Cryptocotyle lingua

409,95

416

Proteus vulgaris

408,75

416,45

Myxosoma

409,6

416,95

Herpes zoster

416,6

420,2

Hepatitida B - antigen

414,55

420,8

Klebsiella pneumoniae

416,9

421,9

Troglodytella abrassari

416,9

422,2

Eurytrema pancreaticum

420,35

422,3

Bradavice JB

4 J 8,75

422,4

Echinoporyphium recurva

418,55

423,9

Anaplasma marginale

415,3

424

Plasmodium cynomolgi

417,3

424,5

Fasciola hepatica - miracidie

421,75

424,7

Trypanosoma lewisi

424,5

426

Enterobius vermicularis

420,95

426,3

Giardia lamblia

421,4

426,3

Fasciola hepatica

421,35

427,3

Chilomastix - cysty

425,2

427,3

Fasciola hepatica - redie

420,6

427,5

Fasciola hepatica - vajka

422

427,6

Trypanosoma rhodesiens

423,5

428,55

Clonorchis sinensis

425,7

428,75

Hypodereum conoideum

424,45

429,55

Viros tabkov mozaiky

427,15

429,55

Echinostoma revolutum

425,5

429,65

Fasciola hepatica - carkaria

423,8

430,6

Capillaria hepatica

424,25

430,65

Trypanosoma brucei

423,2

431,4

Cytophaga rubra

428,1

432,2

Bradavice CC

426

432,35

Fasciolopsis - redie

427,3

433

Endolimax nana (2. psmo)

430,5

433,35

Mycobacterium tuberculo

430,55

434,2

Fasciolopsis buskii

427,7

435,1

Fasciolopsis - miracidie

427,35

435,2

Fasciolopsis buskii - vajka

427,35

435,45

Fasciolopsis cerkarie

429,5

436,25

Cysticercus fasciolaris

436,4

440,05

Endamoeba gingivalis

433,8

441

Onchocerca volvulus

436,3

442,1

Metagonimus Yokogawai

437,35

442,1

Macracanthorhynchus

438,85

442,8

Fischoedrius elongatus

441,75

443,2

Bradavice HA

434,8

444,1

Passalurus ambiguus

428,8

444,15

Dipylidium caninum

439,55

444,3

Plasmodium vivax

438,15

445,1

Echinococcus granulosus

441,15

446,5

lodamoeba butschlii

437,85

448,5

Bradavice HRCm

438,9

448,55

Taenia solium - hlavika

444

448,9

Urocleidus

442,35

450

Trypanosorna equiperdu

434,6

451,25

Paragonimus Westermani

437,8

454,2

Sarcocystis

450,55

454,95

Gastrothylax elongatus

451,9

457,1

Multiceps serialis

453,6

457,8

Echinococcus multilocula

455,85

458,35

Echinococcus granulosus

451,6

461,5

Balantidium coli - cysty

458,8

462,9

Stephanurus dentalus

457,35

463,1

Bradavice FR

459,3

464,75

Moniezia - hlavika

430,35

465,2

Moniezia expansa

430,35

465,2

Trypanosorna cruzi

460,2

465,65

Taenia pisiformis - vajka

465,2

469,7

Dipylidium caninum

451,95

472,15

Diphyllobothrium latum

452,9

472,3

Schistosoma haematobium

473

473

Taenia solium

475

475

Taenia saginata

476,5

481,05

Hymenolepis diminuta

445

481,15

Hymenolepis cysticercoid

478

481,75

Taenia pisiformis

475,2

482,1

Diphyflobothrium erinacei

467,25

487,55

Demodex folliculorum

682

682

Dermatophagoides

707

707

Moun rozto

718

718

Sarcoptes scabei - svrab

735

735

Ornithonyssus - pta rozto

877

878

449

Obrazov ploha
(bez koment)

450

451

452

453

454

455

456

457