A Guide to the Methodologies of Homoeopathv

Revised Edition
© lan Watson 1999
Czech translation © Lenka Ničková, 2001

ISBN 80-85993-60-0
 Obsah

Úvod 7
Předmluva k revidovanému vydání 9

Arborivitální medicína 13
Etiologie 18
Fyzické generálie 27
Genus epidemicus 38
Intuitivní předepsání 40
Izopatie 47
Konstituční předepsání 52
Miasmatické předepsání 66
Orgánové léky 76
Podobnost symptomů 92
Polyfarmacie 105
Repertorizace 113
Sekvenční předepsání ; 124
Skupinová analýza 133
Specifika 138
Tautopatie 142
Tematické předepsání 151
Terapeutika 160
Vrstvy 167

Poznámky k textu 183

Poděkování

Jsem zavázán Robertu Davidsonovi za to, že vytvořil podmín-

ky, aby tato kniha mohla být napsána. Také bych rád podě-
koval dr. Robinu Murphymu N.D., že vyučuje tak jasně
a přehledně a Kennethu Metsonovi - ukázal mi, jak jednodu-
ché je vlastně správné použití homeopatie. Díky patří také
Susan Barberové za pomoc s textem, Paulu Woodovi za tech-
nickou spolupráci a osobní podporu a Sally, která nikdy ne-
zapochybovala, že knihu dokončím. Obzvlášť vděčný jsem
svým pacientům, že ode mne neochvějně požadují tu flexibi-
litu mysli, o níž neustále kážu jiným.

Nejlépe učíme to, co se sami nejvíce potřebujeme naučit...

lan Watson
Sparkbridge,
Cumbria
1990
 Úvod

Skupina průměrných lékařů, naslouchající rozhovoru skupi-

ny průměrných homeopatů, se bude do značné míry podobat
marťanům, kteří se omylem naladili na komentář ke kriketo-
vému zápasu. Jedním z mých cílů, týkajících se homeopatie,
je, aby ji mohl kdokoliv použít způsobem, který je více či méně
v souladu se současným stavem jeho vlastního vědění a od-
bornosti.

Kupříkladu každý, kdo ví, co je to modřina, by také měl vě-

dět, kdy a jak užít lék Arnica. Všichni, kdo mají za sebou kurz
první pomoci, by také měli vědět, kdy použít Aconitum, Hy-
pericum, Rhus tox., Opium, Rútu, Symphytum a některé další
léky. Porodní asistentky by měly znát toto vše, a ještě navíc
to, kdy použít léky Caulophyllum, Ipecac, Sabina, Pulsatilla
a další, vztahující se k jejich profesi. Chirurgové by neměli
mít potíže s předepsáním léků Bellis perennis, Calendula, Sta-
physagria a Strontium carb. A tak dále.

Převažující touhou mnoha současných učitelů a léčitelů-ho-

meopatů je učit homeopatii na té nejvyšší (a nejobtížnější)
úrovni. I když s nimi tuto touhu sdílím, věřím, že držet se
pouze a jedině tohoto cíle je skutečnou újmou na šíření a roz-
voji homeopatie. Většina těch, kteří by mohli homeopatii po-
užívat ihned, je ve svém snažení zdržována či přímo od něj
odvracena úpornou snahou pochopit to, co se zdá být pro
homeopatickou praxi nezbytným.

A právě na to jsem při psaní své knihy myslel. Doufám, že

každému, kdo má o homeopatii zájem a zná její základní prin-
cipy, bude povzbuzením, aby se naučil ještě jeden či více způ-
sobů jejího použití, a že to, co se o léčení nemocných naučí,
bude i používat - což je ještě důležitější.
Všechny metody, které zde popisuji, mají svou cenu, proká-
zanou léčebnými výsledky těch, kdo je použili. Do knihy jsem
zahrnul co nejméně informací, které nejsou podpořeny mými
vlastními zkušenostmi, neboť současná homeopatická litera-
tura obsahuje až příliš mnoho materiálu z druhé ruky.

Hlavním cílem této knihy tedy je nabídnout čtenáři rozsáhlý

průřez mnoha různými způsoby, jimiž může být v praxi pou-
žit zákon podobnosti. Není mým záměrem vnést zmatek do
mysli těch, pro něž je homeopatie jednoduchou a přímoča-
rou záležitostí. Spíše doufám, že praktikující homeopati a stu-
denti na všech úrovních z ní načerpají odvahu rozšířit rozsah
svých předepsání až za hranice svých, a doufejme i mých,
současných možností.

8
 Předmluva k revidovanému vydáni

Je skoro neuvěřitelné, že od prvního vydání této knihy už

uběhlo devět let a prodalo se jí deset tisíc výtisků. Bez jaké-
koliv reklamy, kromě osobního doporučení, se průběžně pro-
dávala v Británii i za mořem, a já bych chtěl poděkovat všem,
kdo během uplynulých let přesvědčili druhé, aby si ji koupili.

Primární motivací mého úmyslu připravit revidované vydání

byly moje rozpaky nad skutečností, že stále ještě po těch le-
tech doporučuji použití Kentova repertoria! Mnozí si vzpo-
menou, že už před deseti lety bylo nedostačující, avšak od té
doby nám, díky bohu, byla nadělena záplava skvělých prací.
Stále ještě občas potkávám studenty, kteří se snaží pustit do
křížku s Kentovým starým klasickým dílem, a velmi mě trá-
pilo, že jej ještě stále doporučuji i já. Toto nové, revidované
vydání je tedy mým pokusem vyrovnat se se starým dluhem,
a pokud je to u knihy tohoto rozsahu možné, seznámit čtená-
ře s několika dalšími metodami, se kterými jsem se v posled-
ních letech setkal.

Původní text jsem téměř nezměnil, jen jsem jej trochu aktua-
lizoval a sem tam přidal pár poznámek. S překvapením jsem
zjistil, že velká většina textu se ctí obstála ve zkoušce času.
Hlavní změnou revidovaného vydání je několik úplně nových
kapitol, které jsem přidal k původnímu textu v abecedním
pořádku.
A ještě další poděkování:

Cítím povinnost vyslovit poděkování také těm, kteří mi léta

psali a vytvářeli tak pro mě zpětnou vazbu a dodávali mi od-
vahy. Díky patří také mým kolegům a přátelům na Lakeland
College, kteří přijímali moje časté absence a změny pokynů
s dobrou náladou a laskavou podporou. Obzvlášť bych chtěl
poděkovat Anně Watersové za její trvalou podporu. Jsem také
vděčný všem studentům i lékařům, které jsem na svých ces-
tách potkal, a kteří byli ochotni sdílet onu cestu se mnou.
Dík patří i Keňu Teppinovi za to, že mi pomáhal a podporo-
val moji práci nejrůznějšími způsoby, včetně toho, jak neod-
bytně mě nutil dokončit toto revidované vydání.

lan Watson
Kendal, Cumbria,
listopad, 1999

10
 Nezbytné podobnosti je možno docílit velkým množstvím
způsobů a do různé míry. Jeden homeopat ji najde jednou
a druhý zase druhou cestou.

J. H. Clarke
« Dictionary of Practical Materia Medica
h (Slovník praktické materie mediky)
 Arborivitální medicína

Tato metoda byla pojmenována podle slova arbor Definice

(strom) a vita (život). Byla zavedena R. T. Cooperem
(1844-1903) a spočívá v podávání jednotlivých kapek
rostlinných matečních tinktur, připravených nejlépe
z čerstvých rostlin.

Pokud vím, upadla tato metoda v zapomnění a dnes se

neužívá, avšak některé její výsledky, kterých dosáhl
Cooper a později jeho syn, dr. Le Hunte Cooper, na-
značují, že stojí za to ji znovu prozkoumat.

Arborivitální metoda je založena na Cooperově hypo- Historie

téze, že léčebná síla je nedílnou součástí všech rostlin
a že není třeba rozmělnění, třepáni či ředění, aby byla
tato síla uvolněna. Ve své brožurce Cancer and Cancer
Šymptoms (Rakovina a rakovinné symptomy)1 píše:
„Zjistil jsem, že v rostlinných lécích existuje síla, které
si Hahnemann z nepochopitelných důvodů nepovšiml.
Tato síla působí ve všech směrech podobně jako síla
klíčícího semene v lidském těle."

Cooper poukázal na analogii mezi silou růstu u rostlin

a podobnou silou, manifestovanou růstem tumoru
v lidském těle. Obě síly pro něj představují latentní sílu,
která potřebuje vhodnou půdu, na které může růst. Jeho
metoda léčení spočívá v tom, že v těle spojí dvě odpo-
vídající síly, což, jak zjistil, přinese léčebné výsledky.
Toto je nepochybně důmyslné uplatnění zákona podob-
nosti!

13
Příprava Cooper sice napsal, že mohou být použity obyčejné
a použití homeopatické mateční tinktury, ale podle jeho zkuše-
nosti tinktury vyrobené jiným způsobem byly v jednot-
livých dávkách mnohem efektivnější.

Vynalezl jednoduchou metodu přípravy, která spočívá

v použití živé rostliny, nejlépe v plném květu. Rostlina
se s květy a stonkem i s trochou listu lehce pomačká
• v prstech a ponoří do čiré zkumavky plné čistého alko-
holu. Zkumavka je pak, pokud možno, vystavena pří-
mému slunečnímu svitu a ponechána na místě, dokud
všechna barva z rostliny nezmizí - obvykle stačí méně
než hodina. Ať už byla vystavena slunci či ne, rostlina
se potom vyjme, zkumavka se zazátkuje a lék je při-
praven k použití.

Cooper někdy připravoval své tinktury tak, že ponořil

větvičku či výhonek do alkoholu, dokud byla stále ješ-
tě součástí rostliny či stromu. Toto považoval za vyšší
formu extrakce jejích latentních léčebných vlastností.
Léky, které tímto způsobem vyrobil a pak vystavil slun-
ci, nazýval „heliostheny".

Cooper trval na tom, že léky je třeba podávat v jediné

dávce, která musí plně vyznít dřív, než bude opaková-
na. Obvykle léky podával ve formě prášku, medikované-
ho jedinou kapkou tinktury, který byl vložen na jazyk
pacienta, a to na lačný žaludek. Po podání léku pečlivě
zaznamenával jakoukoliv reakci, ať to byly vyléčené
klinické symptomy, zhoršení, či proving, vyvolaný
u obzvlášť citlivých jedinců. Takto nashromážděná data
mu pomáhala zkonstruovat klinický obraz mnoha léků,
o nichž se do té doby vědělo jen málo, nebo vůbec nic.
Mnohé z nich jsou zaneseny v Clarkově třídílném díle
Dictionary ofPractical Materia Medka pod označením R.T.C.

14
Odkud přesně Cooper čerpal svoje indikace, je v mno- Indikace
ha případech záhada, ale je známo, že se značně spole- předepsání
hal na pozorování přírodních jevů a hodně nápadů
čerpal z doktríny signatur. Například je zaznamenáno2,
že dr. Skinner Cooperovi řekl, že Hydrangea je dobrý
lék na diabetes. Cooper prostudoval jistou botanickou
publikaci, která popisuje Hydrangeu jako „nejžíznivěj-
ší keř", což potom tlumočil dr. Skinnerovi jako potvr-
zení jeho klinického návrhu. Pozorování, že měsíček
zahradní při zataženém nebi zavírá své květy, jej vedlo
k úspěšnému předepsání Calenduly v případech hlu-
choty a jiných obtíží, které se zhoršovaly při oblačném
počasí. Také si všiml, že „zhoršení vlhkem" je klíčo-
vým symptomem pro Lenina minor, což je rostlina, kte-
rá žije v rybnících. Ti, kteří jsou uvyklí podobnému
způsobu myšlení, zjistí, že při takovém přístupu mate-
ria medika nabízí studentům bohaté pole působnosti.
Nicméně ti, kteří jsou zvyklí uvažovat logičtěji, mohou
předepisovat léky v arborivitální formě na základě ob-
vyklé podobnosti symptomů a dosáhnout stejně dob-
rých výsledků.

Cooper tvrdil, že arborivitální medicína je nejvhodněj- Kdy tuto

ší u případů, které jsou jinými způsoby nevyléčitelné, metodu
tradiční homeopatické metody nevyjímaje. Dvě kate- používat?
gorie chorob, kterým věnoval zvlášť velkou pozornost,
byly rakovina a chronická hluchota. V obou oblastech
dosahoval významných úspěchů.

Jeho poznámky o léčbě rakoviny jsou obzvlášť proni-

kavé. Na základě svých zkušeností píše: „...ze všech
forem chronických onemocnění nejlépe funguje
u tumorů, a to vnitřních, ať už jsou rakovinné či jiné...
Jde tedy o kongeniální vztah: život shluku buněk je pod-

15
Kdy tuto řízen stejným zákonům jako život kteréhokoliv jiného
metodu materiálního těla. Vznikl klíčením a zanikne pomocí
používat síly, která spustí podobný, ale opačný proces.
Obtížnost léčby spočívá v objevení oné kongeniální síly.
Avšak stejně jako zkušený zahradník zná podmínky,
které jsou nejlepší pro vývoj energie určitého druhu
semene, stejně musí zkušený praktik znát podmínky,
za kterých se v churavějícím pacientovi probudí léčivé
síly léku.
...Postačí, když řeknu, že jsem se setkal jen s velmi
nepatrnými obtížemi při vyhledávání indikovaných
léků právě u těchto onemocnění."3
Já sám jsem si arborivitální metodou připravil tinktury
Bellis perenis, Agraphis nutans, Taraxacum, Hypericum per-
foratum a mnohé jiné. Ve vhodnou chvíli zveřejním
podrobné výsledky léčby těmito přípravky. Doufám, že
zájem o arborivitální metodu bude v budoucnu znovu
rozdmýchán a ona zaujme své zasloužené místo ve vý-
bavě homeopata.

Případ Následující případ je výňatek z článku zaslaného Coo-

perem do časopisu The Homoeopathic World v roce 1899.

„Jistá žena přivedla svou dvacetiletou dceru, která od

dětství trpěla hydrocefalem. V posledním čase se jí
přitížilo. Obvod dívčiny hlavy měřil 27,5 palců (tj. cca
70 cm) a v zátylku měla dvě velké oteklé boule. V té
době jsem se zabýval léčebným působením břečťanu
a protože jsem usoudil, že má zvláštní vztah k určité
fázi křivice, podal jsem pacientce jednu kapku Hedera
helíx.
Výsledek byl ohromující. Příští ráno dívce začala z nosu
odkapávat čirá tekutina a toto trvalo tři týdny. Záro-

16
veň se jí otoky v zátylku začaly zmenšovat až do chví- Případ
le, kdy zmizely úplně a výtok ustal. Výtok byl tak mo-
hutný, že vyžadoval použití dvaceti až třiceti kapesníků
denně. Objem hlavy dívky se zmenšoval, až nakonec,
po třinácti měsících, kdy dívka potřebovala nový klo-
bouk, bylo zjištěno, že má obvod hlavy 25 palců (cca
64 cm).

Zopakoval jsem dávku Hedera ještě jednou, když se

příznaky oprese mozku začaly vracet. Tato druhá dáv-
ka zapůsobila dokonale a od té doby se celá povaha
pacientky změnila. Z nervózního, nešťastného a vzdo-
rovitého stvoření je veselá, živá a aktivní dívka. Obvod
hlavy zůstává na 25 palcích, avšak jinak pacientka ne-
pociťuje žádné nepohodlí."

R. T. Cooper Literatura
Cancer and Cancer Symptoms k dalšímu
Jain Publishing Co., New Delhi, India studiu:

17
Etiologie

„Zdaleka nejčastěji je probuzení dřímající psóry a její pře-

chod do chronického stavu, či zhoršení chronického stavu
již existujícího, způsobeno žalem a rozčilením."

Samuel Hahnemann
Chronic Diseases
(Chronické choroby)

Definice Etiologie = „určení příčiny*

Předepsání je založeno především na nějakém minu-
lém traumatu, chorobě či události, spíše než na sym-
ptomech přítomných v současnosti. Čím je vztah
příčiny a následku mezi traumatem a současným sta-
vem silnější, tím je etiologické předepsání vhodnější.

Přímá V případech s přímou etiologií je přítomen jasný a pří-

etiologie mý vztah mezi současným problémem a traumatem,
které mu předcházelo, bez ohledu na to, jak dlouho
stávající problém přetrvává. Když pacient například
řekne: „Mám opakující se bolesti hlavy od té doby, co
jsem měl úraz hlavy před třemi lety," je to přímá etio-
logie. V takovém případě bych hledal nejprve lék „na
zranění hlavy" a symptomy případu bych použil na di-
ferenciaci léků v této skupině (Arn, Nat-s, Cic, atd.).
1
Kentovo repertorium obsahuje mnohé etiologické rub-
riky, v nichž jsou léky, které, jak víme z klinické praxe,
mají léčivý vliv na choroby následující po konkrétních
traumatech, ať je to žal, úlek, špatná zpráva, očkování,
zranění, otrava atd. U případu, který má znaky přímé
etiologie, představuje vhodná rubrika dobrý začátek.

18
Někdy, obzvlášť když nejsou přítomny žádné výrazné Přímá
symptomy, je vztah příčiny a následku tak jasný, že etiologie
může etiologie jako základ předepsání docela přehlu-
šit symptomatologii případu. Proto takové „traumatic-
ké" léky jako Aconitum, Arnica a Hypericum vyléčily
mnoho symptomů a stavů, které se ve zkouškách těch-
to léků nikdy neobjevily.

U případů s přímou etiologií má homeopat tři možnos- Jak

ti. Předepsání může být založeno pouze na etiologii, předepsat
pouze na symptomech či na kombinaci obou zároveň.
Zjišťuji, že kdekoliv je to možné, je nejspolehlivější
předepsat podle třetí možnosti, etiologie by však měla
být použita pro otevření případu, pokud jsou známy
léky, které mají tuto etiologii jako potvrzenou indikaci.

Pokud je lék předepsán pouze podle symptomů přípa-

du a etiologie není pokryta, může lék docela dobře lé-
čit, ale často dochází pouze k paliaci. Lék, který
pokrývá etiologii, ne však symptomy, obvykle případ
dramaticky vyléčí, nebo vůbec nezapusobí. Vyléčení se
nejpravděpodobněji dostaví tehdy, když lék pokrývá
etiologii a zároveň nese podobnost se symptomy celé-
ho případu.

Pro ilustraci předešlého si představte případ křečí, které

nastaly po zranění hlavy.

Symptomy případu jsou:

Křeče epileptiformní
zhoršené rozrušením
zhoršené dotykem
s opisthotonem

19
Jak Lékem, který případ pokrývá symptomaticky, je Bella-
předepsat donna, avšak o Belladonně není známo, že by léčila sta-
vy způsobené zraněním hlavy. I když může symptomy
zmírnit, může i nemusí způsobit trvalé vyléčení. Lé-
kem, který pokrývá etiologii, ne však symptomy, je
Arnica. A opět, tento lék může i nemusí pacienta vylé-
čit. Pokud případ začneme etiologii „Hlava, zranění,
onemocnění po", léky, které připadají v úvahu, jsou
Arnica, Cicuta, Hypericum, Natrum mur. a Natrum sulph.
Z nich lékem, který je nejpodobnější symptomům pří-
padu, je Cicuta a tento lék bude mít léčebný účinek,
spíše než předešlé dva.

Předepsání založené na přímé etiologii často nejlépe

působí v jediné dávce ve střední či vysoké potenci (od
30C nahoru), neboť pokud lék působí kurativně, je re-
akce většinou jasná a zřejmá. Pokud z jakéhokoliv dů-
vodu dáte přednost nižším potencím, u etiologických
případů budou léky také působit kurativně, avšak bude
nutné je po nějakou dobu často opakovat.

Případy Pacientka si stěžovala na příznaky podobné chřip-

ce, které přetrvávaly čtyři dny. Měla tupou bolest
v přední části hlavy, nevolnost a nechutnalo jí jíst.
Trpěla všeobecnou letargií a bolestí v končetinách.
Všechny tyto symptomy jsou obvyklé u mnoha léků
a u většiny případů chřipky, mají tudíž jen omeze-
nou cenu pro předepsání. Zeptal jsem se jí na počá-
tek obtíží a zjistil jsem, že příznaky se objevily za
několik hodin po tom, co se pacientka stala obětí
nepříliš vážné dopravní nehody, během níž utrpěla
psychický šok, ale nebyla fyzicky zraněna. Ignoro-
val jsem symptomy a předepsal Aconitum 200C pod-
le přímé etiologie „Onemocnění z úleku". Pacientka

20
mi sdělila, že všechny příznaky se upravily během Případy
několika hodin.

Někdy přímá etiologie pomůže zjednodušit případy,

které se jinak těžko léčí. Příklad toho jsem viděl u pří-
padu ženy s malou bulkou v prsu, která byla diagnosti-
kována jako rakovinná. Pacientka se samosebou
nacházela ve stavu velké úzkosti a během několika týd-
nů ji čekala operace. Při přebírání případu jsem zjistil,
že se jinak těší všeobecně dobrému zdraví a že je kon-
stitučně velmi silná. Objevil jsem, že tumoru předchá-
zelo zranění prsu, který byl silně zhmožděn. Když
modřiny zmizely, objevila se zatvrdlina přímo na mís-
tě původního zranění. S takto jasnou etiologií, a to
u člověka s dobrým zdravím, jsem měl pocit, že home-
opatická léčba může mít dobrou prognózu.

Pokud jsem mohl soudit z literatury, jediné dva léky,

které léčí tumory prsu po zranění, jsou Bellis perennis
a Coníum. Ze stávajících symptomů jsem nebyl scho-
pen oba léky diferencovat, a tak jsem předepsal Bellis p.
6 C třikrát denně po dobu dvou týdnů. Po několika
dnech léčby pacientku začaly nesnesitelně svědit ruce,
obličej a oči, a tak lék přestala brát. Svěděni rychle ode-
znělo, ale bulka zůstala naprosto nezměněna.

Vysvětlil jsem si to tak, že to byly příznaky částečného

provingu Bellis p., protože nebylo dosaženo žádného
léčebného výsledku a svěděni nebylo návratem staré-
ho symptomu. A protože do operace zbývalo už jen
několik dní, rozhodl jsem se vynést svou poslední kar-
tu a dát jí Conium. Při pohledu do své lékárničky jsem
odhalil Conium 6C a Conium CM - byly to jediné dvě
potence, které jsem měl. Bylo mi jasné, že nemůžeme
ztrácet čas, a pacientka byla už docela smířená s ope-

21
Případy raci, a tak jsem jí se zatajeným dechem podal dávku
Coniutn CM. Výsledek byl ten, že když o pár dní pozdě-
ji nastoupila na operaci, tumor nebyl k nalezení, což ji
uvedlo do rozpaků a chirurgovi způsobilo značné zkla-
mání. Já jsem byl ovšem nadšen.

Skrytá či V některých případech kdysi existoval jasný vztah pří-

potlačená činy a následku mezi traumatem a obrazem léku, avšak
etiologie vzhledem k času, který zatím uběhl, či jako důsledek
supresivní terapie byl onen vztah zastřen. Takové pří-
pady se mohou jevit jako obtížné, protože neprezentu-
jí jasný obraz, na který by se dalo předepsat, nebo zde
symptomaticky indikované léky způsobí pouze paliaci.

V takovém případě může být nezbytné pečlivě vysto-

povat původ problému, aby nebyla přehlédnuta skrytá
etiologie. Je-li tato nalezena, předepsání, založené na
etiologii a na symptomech, které bývaly přítomny, může
být kurativní.

Případy Jeden z nejlepších příkladů této metody se nachází pod

obrazem Mezereum v Tylerové Homoeopathic Drug Pictu-
2
res (Obrazy homeopatických léků) . Autorka zde popi-
suje případ hluchoty, kterou Carroll Dunhamová
vyléčila lékem Mezereum 30C. Předepsání bylo založe-
no na odhalení kožní vyrážky, která byla před lety po-
tlačena a po níž nebylo ani stopy. Dunhamová
ignorovala hluchotu, neboť nenesla žádné rozlišovací
symptomy, získala informace o kožní vyrážce, předchá-
zející hluchotu, a našla lék nejpodobnější oněm původ-
ním symptomům, jež byly v současnosti zcela skryty.
Mezereum bylo předepsáno retrospektivně a ukázalo se
být lékem kurativním. ,

22
Můj další oblíbený případ, který stojí za prostudování, Případy
je zachycen dr. Allenem v jeho Materia Medica of The
Nosodes3. Je to případ impotence, kterou léčil dr. Wes-
selhoeft seč mu síly stačily, leč neúspěšně. Nakonec
pacient navštívil samotného Adolfa Lippeho, jehož
pečlivě kladené otázky odhalily, že onen muž před de-
seti lety onemocněl záškrtem, léčeným alopaticky, po
němž se nikdy dokonale neuzdravil. Povaha záškrto-
vého onemocnění byla taková, že se obtíže stěhovaly
z jedné strany na druhou a pak zase zpět na výchozí
místo. Podle tohoto klíčového symptomu a podle sku-
tečnosti, že onemocnění přímo předcházelo paciento-
vy současné obtíže, Lippe předepsal Lac caninum CM
a uzdravil pacienta celého, včetně impotence.

Já sám jsem léčil osmiletou holčičku, která trpěla bo-

lestmi hlavy, katary, záněty mandlí a částečnou hlu-
chotou. Symptomatické a miasmatické léky přinesly jen
:
malou odezvu, tak jsem se vyptal na traumata v minu-
losti. Ukázalo se, že dívenka v útlém věku utrpěla otřes
mozku, před třemi lety upadla a zlomila si ruku, před
rokem upadla a poranila si obličej a nedávno spadla ze
schodů a cestou dolů si opakovaně otloukala hlavu. Na
tomto základě jsem předepsal jedinou dávku Arnicy
10M, která vyléčila všechny symptomy, a dívenka také
přestala být zlostná. Rovněž s úspěchem jsem použil
Arnicu u dětí různého věku tam, kde byl v anamnéze
přítomen traumatický porod, obzvlášť klešťový, a kde
indikované léky nefungovaly.

Existují dva typy nepřímé etiologie. První je ta, kdy Nepřímá

pacient po určitou dobu pobýval v určitém prostředí nebo etiologie
v rodinné, pracovní či jiné životní situaci, zhoršující
jeho zdravotní stav a způsobující onemocnění. Napří-

23
Nepřímá klad citlivé dítě, které bylo ve škole občas šikanováno
etiologie a bálo se to někomu říct, nakonec ztratilo sebevědomí
a nyní trpí plachostí a strachem z nových situací.
Pokud je stávající stav přímým výsledkem jediného in-
cidentu, pak půjde o přímou etiologii, možná „One-
mocnění z úleku" či „Onemocnění z ponížení". Vztah
příčiny a následku však není tak jasný, takže stávající
symptomy budou v tomto případě lepším vodítkem
k předepsání, přičemž je nutno vzít v úvahu situaci,
která k onemocnění přispěla.

Druhý typ případu je ten, kdy pacient v určitou dobu

stonal či se podrobil operaci, a i když se zdá, že se do-
cela uzdravil, celková úroveň jeho zdraví byla snížena.
Následkem toho se stává obětí nových problémů, kte-
ré se projeví během několika týdnů či měsíců.

Léčil jsem například ženu, která v pubertě prodělala

zánět uzlin. Zdánlivě se uzdravila, avšak během něko-
lika měsíců se postupně stala náchylnější k nachlazení
a chřipkám. Každá další ji ještě více oslabila. Následu-
jící rok se nachlazení začalo usazovat v hrudníku a ona
třikrát za sebou onemocněla bronchitidou. Je nutné
zdůraznit, že problémy, které uvedla, neměly přímou
příčinu v zánětu uzlin. Původní choroba spíš zanecha-
la reziduální slabost, a ta se postupně manifestovala
novými zdravotními problémy.

U případů nepřímé etiologie většinou uplyne nějaký

čas, než se objeví nové problémy, zatímco u přímé eti-
ologie bývá změna zdravotního stavu mnohem rychlej-
ší a výraznější. U nepřímých etiologii mají při
předepsání stávající symptomy vždy přednost před
původní příčinou, avšak zátěžová původní situace, po-
kud je známá, často napomůže potvrdit obraz léku.

24
U konstitučních předepsání situace pacienta v dětství Nepřímá
a různé události, které bereme v úvahu všechny dohro- etiologie
mady, napomohou potvrzení indikovaného léku. Na-
příklad mnozí dospělí pacienti, kteří potřebují Aurum,
byli v dětství rodiči tlačeni k úspěchu, nebo se neustá-
le snažili udržet krok se starším sourozencem, miláč-
kem rodičů.

V anamnézách chronických případů jsou často obsa-Mnohočetná

ženy mnohočetné etiologie, z nichž každá cosi přidala etiologie
do obrazu, předkládaného nám k léčbě. Pro pochopení
a léčení takových případů nám pomůže, nakreslíme-li
si časovou osu, přehledně zachycující chronologické
pořadí událostí (viz Vrstvy).

Tam, kde stávající obraz vytvořil lék či toxin a indiko-

vaný lék nelze najít či neléčí, přináší velkou úlevu pře-
depsání tautopatické (viz Tautopatie). Tam, kde určitá
choroba zanechala situaci nedokonalého uzdravení
a následných potíží, lze říci, že bylo vytvořeno získané
miasma (viz Miasmata).

Jeden z mých nejoblíbenějších případů z celé homeo-

patické literatury nádherně ilustruje použití mnohočet-
né etiologie jako podklad pro předepsání. Původně byl
zaslán časopisu The Homoeopathic World v roce 1924
a je přetištěn v Clarkeově knize Prescriber4 na stranách
55-58. Nebudu zde celý ten příběh předkládat, avšak
doufám, že čtenáře nalákám, aby si jej našel a pečlivě
prostudoval sám.

Když lék předepsaný podle podobnosti symptomů vy- Doplňky

léčí stav, datující se od určitého traumatu, je nezbytné, k repertoriu

25
Doplňky aby onen lék byl přidán k odpovídající rubrice v reper-
k reperto- toriu, pokud tam už není. Tak například já jsem byl
riu opakovaně svědkem toho, jak Antimonium tartaricum
vyléčilo nesčetné patologie dětí, které onemocněly po
očkování, a proto jsem si tento lék připsal do svého
repertoria do rubriky „Očkování, onemocnění z".

Měli bychom také vytvářet nové, etiologické rubriky,

odpovídající stresům a traumatům životního stylu dva-
cátého století. Jedním z příkladů je rubrika „Pilulka
proti početí, onemocnění po", kterou jsem si připsal
do repertoria. Tato rubrika obsahuje léky Arnica, Folli-
culinum, Natrum mur., Pulsatilla a Sepia. Všechny tyto
léky jsem si v této indikaci klinicky ověřil a jsem si
jist, že by se daly přidat ještě další léky.

Ideální by bylo, kdybychom měli klinickou databázi,

do níž by mohl přispět kterýkoliv praktikující homeo-
pat, a z níž by všichni měli obrovský užitek. Jinak vět-
šina cenných klinických zkušeností našeho času zmizí
navždycky.

Literatura Dr. Eswara Das & dr. Radha

k dalšímu Synopsis of Homoeopathic Aetiology - A Complete Work
studiu: on Causation
World Homoeopathic Links, New Delhi - 110055, India
D. M. Foubister
Tutorials in Homoeopathy
Beaconsfield Publishers, Beaconsfield, England
Dr. P. Sankaran
The Importance of Aetiology in Homoeopathy (Symposium)
Homoeopathic Medical Publishers, Santa Cruz, Bombay

26
 Fyzické generálie

Toto je varianta konstituční léčby, lišící se pouze yjtojru Definice

že fyzické generálie se v hierarchii symptomů považují
za nejdůležitější a kladou se nad mentálníma„emocict
nální i partikulární fyzické příznaky. Fyzickými gene-
ráliemi rozumíme fyzické symptomy či modality, které
se vztahují k pacientovi celému, a ne jen k některým
jeho částem.

Boenninghausen (1785-1864), který žil a pracoval před Historie

vznikem psychoterapie, zdůrazňoval důležitost obec-
ných symptomů před partikuláriemi a svůj Therapeutic
Pocket Book napsal proto, aby tento přístup podložil
důkazy. Stojí za povšimnutí, že Kent také kladl důraz
na fyzické generální symptomy. Ve svém článku Hoiv
1
to Use the Repertory říká Kent zcela jednoznačně, že
pro účely repertorizace dává přednost generálním sym-
ptomům a modalitám na prvním místě, a pak teprve
následují emocionální a intelektuální symptomy.

Byl to C. M. Boger (1861-1935), kdo dokázal skloubit

učení Boenninghausena a Kenta a tak propracovat
a rozšířit postup podle fyzických generálu. Výsledkem
bylo značně rozšířené vydání Boenninghausenova pů-
vodního díla s titulem Boenninghausen 's Characteristics
and Repertory a později následovalo rozsáhlé, leč vyso-
ce instruktivní dílo Synoptic Key of the Materia Medica.
Posledně jmenovaná publikace je skutečným zlatým
dolem pro ty, kteří si dají tu práci a prostudují ji do
hloubky.

27
Phatakovo Phatakovo Repertorium vyšlo poprvé v roce 1963, je tedy
Repertorium jedním z posledních repertorií. V praxi jsem zjistil, že
je ideální pro předepsání podle fyzických generálií. Toto
repertorium obsahuje rubriky četných generálních sym-
ptomů a stavů, které nejsou adekvátně zastoupeny
u Kenta, ani nikde jinde. Je pokračováním díla, zapo-
čatého Bogerem, které se nazývá The Supplemental Re-
ference Table. Je poslední částí svazku jeho Synoptic Key
of the Materia Medica. Repertorium je seřazeno spíš
podle abecedního pořádku než systematicky, takže jak-
mile se čtenář seznámí s obsahem, je velmi jednodu-
ché je používat.

Příklady Následují příklady některých generálních rubrik, kte-

generálních ré se nacházejí ve Phatakově Repertoriu. Všimněte si,
rubrik jak často jediná rubrika zahrnuje související stavy, kvůli
z Phatakova kterým byste ve velkých repertoriích museli hledat
Repertoria menší samostatné rubriky. Jakmile pochopíte myšlen-
ku generalizovaného symptomu, repertorizace je mno-
hem méně mechanická a pracná a umožňuje větší
kreativitu na straně homeopata.

Střídavé jevy, stavy, strany, metastázy

Koule, hrouda, uzel atd.
Modravé, purpurové (výtoky, zabarvení kůže atd.)
Děti, nemluvňata
Chroničnost
Deskvamace, šupinaté, atd.
Dualita, na kousky, rozdělený, jakoby někdo jiný
Zvětšený, oteklý, jakoby
Zeny, postižení u
Rybí, zápach, chuť, atd.
Růst, poruchy
Tíha, břemeno

28
 Uvolněný, zdánlivě Příklady
Hroudy, hrudkovitý efekt generálních
Výživa postižena rubrik
Těhotenství, šestinedělí, poruchy v, nebo od, zhorš. z Phatakova
Puberta, potíže v Repertoria
Relapsy, rekurence
Slaný, slanost
Trnutí
Zažloutnutí (pokožky, výtoků atd.)

Hlavní výhodou této metody je to, že se za účelem na- Výhody

lezení indikovaného léku čeká ze strany homeopata metody
mnohem méně psychologických interpretací. Je zajíma- fyzických
vé, jak často se zjistí, že lék, který vyhledáme tímto generálií
způsobem, pokrývá velice základní psychologické sym-
ptomy případu, které homeopat buď přehlédl, nebo
chybně interpretoval, či je pacient zadržel. Já, neboť
nejsem zběhlý v psychoanalýze, dávám přednost tomu,
aby mě ke konstitučnímu léku přivedlo fyzické tělo,
kdykoliv jsem na pochybách ohledně psychologického
aspektu případu, a to je dosti často. Pro mě je jednou
z krás homeopatie skutečnost, že kružnice má mnoho
os, které všechny vedou ke stejnému středu. Není
důvod dogmaticky trvat na jediné cestě, když vám pa-
cient jasně naznačuje, že je tu ještě cesta jiná, spoleh-
livější.

Další výhodou této metody je skutečnost, že léky, kte-

ré homeopati, spoléhající se především na psýchu pa-
cienta, považují za „špatně vypozorovatelné", se dají
rozeznat stejně lehce jako kterýkoliv jiný lék. Příkla-
dem budou léky Thuja, Mercurius a Káli carbonicum,
o nichž jsem se učil, že je těžké je rozeznat vzhledem
k psychologickému vybavení osob, které je potřebují.

29
 Výhody V praxi jsem zjistil, že tyto léky předepisuji stejně čas-
metody to j ako kterékoliv j iné a téměř vždy pomocí metody cha-
fyzických rakteristických symptomů či metodou fyzických
generálií generálií tak, že sporné mentálie vynechávám.

Typy Následuje několik hlavních kategorií fyzických gene-

generálních rálních symptomů, které by homeopat měl znát. Boger
symptomů vždy zdůrazňoval především modality, neboť vyžadují
nejmenší míru interpretace - je-li při astmatickém dý-
chání dosaženo úlevy předklonem, pak to tak je a ni-
kdo o tom nemůže pochybovat. Ze všech modalit
zdůrazňuje jako zásadní a pozoruhodný především čas
zhoršení, neboť z patologického hlediska je často nevy-
světlitelný, je tudíž charakteristický pro pacienta.

Modality: čas denní či noční, periodicita, teplota,

počasí, roční doby, fáze měsíce, poloha, pohyb, od-
počinek, dotek, tlak atd.

Pocity: horkost či mrazení, tepání, řezání, pálení,

zhmoždění, křeče, štípání, píchání atd.

Lokality: strany těla, směr a střídání stran, postiže-

ní orgánů a tkání, šíření bolesti či zvláštních pocitů
do jiných částí těla.

Pozorovatelné znaky: výraz obličeje, chování, vzru-

šivost, neklid, apatie, barva a povaha výtoků a sek-
recí, barva a textura kůže atd.

Etiologie: onemocnění od určité události, žal, zlost,

špatná zpráva, očkování, potlačené erupce, zraně-
ní, puberta, porod, menopauza atd.

30
 Jídlo: touhy, silné averze, zhoršení, změny pocitu Typy
žízně. Obzvlášť důležité je, když se chutě či nechu- generálních
tě změní nebo zintenzívní od počátku choroby, na- symptomů
příklad: „Míval jsem rád sladké, ale teď zjišťuji, že
mi nechutná."

Menstruace: časná, zpožděná, slabá, profúzní, sra-

žená, jasně červená, tmavá, bolestivá, onemocnění
před, během, či po.

Sexuální touha a funkce: zvýšená, snížená, chybě-

jící, zvrácená, potlačená.

Když pacient trpí stejným druhem symptomů v růz- Generalizující

ných částech těla, dají se tyto partikulárie shromáždit partikulárie
a vytvořit tak jeden symptom generální, který má větší
hodnotu než každý ze symptomů partikulárních, vní-
maných odděleně. Tento přístup vyvinul původně
Boenninghausen a později jej převzal Boger.

Pacient si kupříkladu stěžuje na pravostrannou bolest

hlavy, revmatizmus, horší vpravo, a sklon k bolestem
v pravé ledvině. U tohoto pacienta je generálním sym-
ptomem pravostrannost. Je velmi pravděpodobné, že
potřebuje lék, který má silnou afinitu k pravé straně,
jako například Lycopodium.

U chronických případů se generalizace partikulárií dá

dovést ještě o krok dále tak, že identifikujeme společ-
né téma, nit, která se táhne celou historií choroby ono-
ho pacienta. Například pacientka může mít
menopauzální návaly a kongestivní, tepavé bolesti hla-
vy. Z její zdravotní anamnézy se dozvíme, že vždycky
mívala první den menstruace silné krvácení s tepavou

31
Generali- bolestí hlavy. Před dvaceti lety měla žlučníkovou koli-
zující ku s horkými, tepavými bolestmi. V tomto případě je
partikula- pocit „tepání" generálním symptomem a lék, který jej
rie nebude pokrývat, těžko bude hluboce kurativní.

Defektní Existuje kategorie případů, které z hlediska předepsá-

případy ní zůstávají, navzdory usilovné snaze případ dokon-
čit, nekompletní či jinak defektní. Jsou také chronické
případy, působící zmateně, protože obsahují početné,
zdánlivě nesouvisející skupiny symptomů, které všech-
ny volají po pozornosti, ale nezapadají do jednotného,
souvislého obrazce. Ve snaze rozmotat tento typ pří-
padů Boenninghausen přišel s myšlenkou, že vzhledem
k tomu, že každý lokální symptom je pouhým odrazem
většího celku, by mělo být možné analogicky zkonstru-
ovat obraz totality z detailů, jednotlivých fragmentů.

Například stěžuj e-li si pacient na bolesti hlavy, vyráž-

ku a problémy s klouby, je možné, že zde bude jednot-
ná linie, která všechny tyto obtíže spojuje, třeba tím,
že se zhoršují teplem. Stejně tak mohou mít různé
modality a pocity, a pak je třeba jiný přístup. Boen-
ninghausen objevil, že k pochopení takového případu
je potřeba vybrat si jeden výrazný rys z každé jednotli-
vé oblasti a analyzovat všechny společně.

Nejprve tedy získá informaci o přesné poloze problé-

mové oblasti - třeba například Klouby a pokožka. Pak
bude mít zprávu o přesném pocitu - jsou-li bolesti hla-
vy tepavé, pak vezme Tepaní'jako generální pocit. Pak
si najde silnou modalitu - dejme tomu, že klouby i bo-
lesti hlavy se zlepšují tlakem. Vezme tedy modality Zlep-
šení tlakem. Pak, k dokončení obrazu, bude hledat
konkomitantní symptom, tedy něco, co se děje mimo

32
hlavní skupinu symptomů. Dejme tomu, že pacient Defektní
bude velice úzkostný, pak vezme homeopat rubriku případy
Úzkost jako generální konkomitantu.

Struktura případu může být nyní repertorizována takto:

Klouby a pokožka
Tepání
Tlak zhoršuje
Úzkost

Tato skupina symptomů tedy nyní obsahuje reprezen-

tativní vzorek pacienta jako celku a může se repertori-
zovat za pomoci rubrik Generálu, spíš než jako
partikulárie.

V jistých případech pouze partikulární (lokální) sym-

ptomy vyjadřují jasné modality, pocity atd., proto musí
být použity, avšak mohou být vnímány jako prezentu-
jící generální stav a repertorizovány za použití rubrik
Generálu.

Žena si stěžovala na dermatitidu rukou, která se horši-

la před každou menstruací. Měla výrazné svěděni, zhor-
šené namočením rukou. I když měla tyto obtíže již
dříve, velice se jí zhoršily po narození syna.

V tomto případě jsou generální symptomy velmi dobře Případ

definovány, zatímco partikulární (kožní) symptomy
jsou zcela jasné. Vzal jsem je jako odraz jejího generál-
ního stavu a za pomoci Phatakova repertoria jsem reper-
torizoval a použil tyto generální rubriky:

Kožní projevy, menstruace zhoršuje (str. 310)

33
Případ Od porodu před patnácti lety měla sklon k bolestem
zad v lumbální oblasti. Mnoho měsíců trpěla poporod-
ní depresí. Měla dvě děti a obě její těhotenství byla
problematická, první porod byl klešťový. Obvykle jí
bylo spíš zima. Snadno se potila, obzvlášť v noci. Měla
rekurentní pocit zhmoždění a bolesti v oblasti jater
s občasným prudkým bodnutím. Ospalost po večerním
jídle. Stolice měla sklon být velice světlá.

Tento případ prezentoval jasné fyzické generálie, byl

tu však nedostatek výrazných mentálních či emocio-
nálních symptomů. Proto byl ideální pro metodu fyzic-
kých generálií. Repertorizoval jsem případ s pomocí
Phatakova Repertoria a vybral tyto rubriky:

Menstruace, před, zhorš. (str. 229)

Menstruace předčasná (str. 232)
Těhotenství, porod, problémy v, nebo od, zhorš.
(str. 276)
Játra (a pravé hypochondrium) (str. 217)
Čas, 3 h. zhorš. (str. 360)
Změny nálad (str. 46)

Vzhledem k tomu, že její trápení se zhoršovalo před

menstruací, použil jsem pro úsporu času rubriku „Men-
struace, před, zhorš." jako eliminační, to znamená, že
jsem uvažoval pouze o lécích v této rubrice. Ačkoliv
Cocculus a Calcarea carbonica byly v repertorizaci silně za-
stoupeny, Káli carbonicum byl jediný lék, který se nachá-
zel v každé rubrice. Viděl jsem, že dobře pokrývá jádro
případu a předepsal jsem jedinou dávku Káli carb. 30C.

Výsledkem bylo zhoršení pacientčiných potíží, které

trvalo pět týdnů, během něhož se objevovaly a zase
mizely některé její staré symptomy. Po této době se

36
najednou začala zlepšovat a menstruace naskočila do Případ
čtyřtýdenního cyklu. Premenstruační syndrom zmizel.
Zlepšení trvalo tři měsíce, a pak si návrat některých
starých příznaků vyžádal zopakování léku. Bylo podá-
no Káli carb. 200C, které znovu vyprovokovalo delší,
ale méně intenzívní zhoršení, a pak pacientka zůstala
zdravá asi rok, než potřebovala další dávku. Kurativní
činnost léku byla v tomto případě velmi hluboká a bylo
jasné, že tento lék potřebovala už řadu let. Když se tak
dívám zpátky na celý případ, připadá mi, že podání
orgánového léku na játra, předepsaného před Káli carb.,
by bylo značně zkrátilo rozsah zhoršení, které prožila
(viz Orgánové léky).

C. M. Boger Literatura
A Synoptic Key ofthe Materia Medica k dalšímu
Boenninghausen 's Characteristics and Repertory studiu:
Jain Publishing Co., New Delhi, India
Studies in the Philosophy ofHealing
World Homoeopathic Links, New Delhi, India
S. R. Phatak
A Concise Repertory of Homoeopathic Medicines
Homoeopathic Medical Publishers, Bombay, India
H. A. Roberts
The Principles and Practicability of Boenninghausen 's
Therapeutic Pocket Book
Jain Publishing Co., New Delhi, India
P. Sankaran
Introduction to Boger 's Synoptic Key
Homoeopathic Medical Publishers, Bombay, India

37
Genus epidemicus

Definice Předepsání je založeno na Hahnemannově1 pozorová-

ní, že během epidemie akutní choroby většina případů
reaguje na stejný lék, pokud je lék podobný charakte-
ristickým symptomům epidemie.

Technika Během epidemie se podchytí podrobnosti charakteris-

předepsání tických symptomů (viz Symptomy) většího počtu pří-
padů, které se pak poskládají v obraz choroby jako
celku. Je vybrán lék, co nejpodobnější charakteristikám
tohoto obrazu, a pokud je zjištěno, že působí ve větši-
ně případů léčebně, dá se říci, že je to genus epidemi-
cus oné epidemie. Takový lék bude také fungovat
profylakticky pro ty, kteří se dostali do kontaktu s cho-
robou, a u nichž se její symptomy ještě neprojevily.

Kdy tuto Tato metoda se zdá být nejlépe použitelná pro závaž-
metodu nější onemocnění, jako je cholera, tyfus, černé nešto-
použít vice atd., i když tomu tak nemusí být vždycky.
Homeopatická literatura popisuje, že se akutní dětské
choroby, jako jsou například spalničky a černý kašel,
dají úspěšně léčit tímto způsobem tam, kde se ve stej-
né lokalitě vyskytuje větší počet případů choroby. Epi-
demie chřipky je další oblastí, kde se tato metoda dá
s úspěchem použít. Já sám jsem ještě neměl příležitost
vyzkoušet tuto metodu ve vlastní praxi.

Případy Některé léky se staly slavnými díky svému úspěšnému

působení během řádící epidemie. Dr. Reisig z New Yor-

38
ku objevil, že Lac caninum je genus epidemicus epide- Případy
mie maligního záškrtu 2 a ohromující výsledky, kterých
za pomoci tohoto léku dosáhl, způsobily, že byl lék
konečně přijat i těmi, kteří dříve ohrnovali nos nad
možností používat potencované mléko feny jako lék.
Máme důkazy3 o tom, že Hahnemann doporučoval po-
dání léků Cuprum, Veratrum nebo Camphor obětem epi-
demie cholery, a to podle symptomů případu.
Postupoval tak i tehdy, kdy případy sám neviděl, a to
po pečlivém prostudování zdravotních zpráv, které mu
byly zaslány. Bylo-li postupováno podle jeho rad, uká-
zalo se, že výsledky léčby jsou pozoruhodně pozitivní.
Dr. Tylerová vzpomíná4, jak během jedné epidemie
chřipky objevila Pyrogenium jako genus epidemicus
u všech případů, ke kterým byla povolána.

D.Shepherd Literatura
Homoeopathy in Epidemie Diseases k dalšímu
Health Science Press, Saffrin Walden, Essex studiu:
R. P. Mathur
Common Infectious Diseases with Therapeutics and Re-
pertory
Jain Publishing Co., New Delhi, India
S. Hahnemann
Organon, šesté vydání, paragrafy 100-103
Jain Publishing Co., New Delhi, India

39
Intuitivní předepsání

Je čas, aby se ženský intuitivní aspekt, který je přítomen

v nás všech, po právu ujal svého vedoucího místa. Intuice
má být podporována logikou, ne naopak.

Artur Bailey
Anyone can Dowse for Betier Health

Definice Předepsání, vzniklé z okamžitého poznání či „pocitu"

co je potřeba, bez intervence analytické mysli.

Úvod Intuice může na sebe vzít mnoho podob, a i když ně-

kteří homeopati budou třeba protestovat proti tomu,
abych ji zařadil do své knihy jako metodu předepsání,
důvod, proč tak činím, je prostě jen ten, že se chci ve-
řejně přiznat k tomu, že v mé vlastní homeopatické
praxi i v práci mých kolegů hraje intuice velkou roli již
dlouhá léta.

Skeptikové a racionalisté mi často říkali, že intuice fun-

guje dobře, pokud předem nastudujeme nezbytný ma-
teriál. Jinými slovy, intuitivní vhled budeme mít pouze
o léku, který již známe. Podle mé vlastní zkušenosti to
není vždycky tak a já jsem zcela otevřen možnosti, že
se v mém vědomí může kdykoliv vynořit něco, co ne-
znám.

Intuice má ve zvyku se dostavovat ve chvíli, kdy ji nej-

méně čekáme. Často se zdá, že je nezbytné projít pro-
cesem rozumové úvahy a obvyklé analýzy, avšak
nejednou jsem se setkal s tím, že když mi tento proces

40
neumožnil ujasnit si případ a já se už vzdával - v tu Úvod
chvíli na scénu přikráčela intuice a nabídla mi řešení,
na které bych byl nikdy nepomyslel. A často to bylo
řešení, o kterém jsem předtím nikdy ani neslyšel.

Jedna věc, která pro mě charakterizuje intuici a odlišu- Vnuknutí

je ji od jiných druhů vědění, je skutečnost, že je to spíš a jiné
generalizovaný pocit tělesný. Zdá se být podivné tvr- fenomény
dit, že některé věci můžeme „vědět" jakoby v břiše či
cítit v kostech, avšak podle mě jsou to přesné popisy
způsobu, jakým se ohlašuje intuitivní moudrost.

Indiánští šamani z mexického kmene Yacqui znali

a rozlišovali mnoho různých způsobů vědění, z nichž
jednomu říkali „přímé vědění". Tvrdili, že přímé vědě-
ní se liší od každodenního užití rozumu natolik, že když
se onen jev dostaví, způsobí pocit, že něco víme, aniž
bychom věděli, jak to víme. Toto je podle mě podstata
intuice a já pevně věřím, že my lidé máme schopnost
přímého přístupu k vědění, aniž bychom měli sebemen-
ší tušení, odkud se bere.

To, že se intuitivního vědění účastní celé tělo (ne pou-

ze mozek), je dokázáno technikami jako proutkaření
či kineziologie, o kterých pohovořím později. Nicmé-
ně se mohu s vámi podělit o své vlastní zkušenosti,
které mě k tomuto poznání před několika lety přivedly.

Tehdy jsem ze všech sil hledal lék pro muže, který si

stěžoval na bolesti zad, jinak neměl žádné zvláštní sym-
ptomy. Vycítil jsem z něj, že má v sobě hodně potlače-
ného vzteku, a proto jsem mu předepsal Staphysagria
10M. Vypsal jsem recept a podal ho Beth, která tehdy
pracovala v mé ordinaci a o které jsem věděl, že má

41
Vnuknutí silnou intuici. Ona připravila lék, dala jej pacientovi
a jiné a poslala ho domů. Pak teprve si všimla, že mu nedala
fenomény Staphysagrii, ale Stramonium 10M. Povídala, že měla
pocit, jako by jí k tomu léku něco táhlo ruku, a že si
nemohla pomoci.

Řekl jsem jí, ať si nedělá starosti, protože jsem nebyl

přesvědčen, že moje předepsání je přesné, a věděl jsem,
že Stramonium má v obraze zrovna tolik vzteku jako
Staphysagria. Nemusím ani dodávat, že pacientovi se
hned po léku vrátily živé noční můry, o kterých mi před-
tím nic neřekl, a pak se jeho stav rapidně zlepšil.

Při další příležitosti mi Beth přinesla případ, se kte-

rým potřebovala pomoci. V okamžiku, kdy jsem se
dotkl desek s poznámkami, jsem věděl naprosto jistě
(aniž bych věděl jak), že pacient potřebuje Mercurius,
což se později ukázalo jako správné řešení.

Během let jsem byl svědkem tolika případů intuitivní-

ho poznání a sám jsem je tolikrát zakusil, až jsem uvě-
řil tomu, že stejně jako jiné vlohy, i intuice je něco, co
se dá praxí rozvíjet. Hlavním požadavkem se zdá být
připravenost jí naslouchat, ať už na sebe vezme jakou-
koliv formu, a jednat podle ní. Někteří lidé slyší hlas
v hlavě, jiní vidí obrazy, které odhalí potřebný lék.
Znám homeopaty i pacienty, kterým se lék zjevil ve snu.

Nechtě Dalším aspektem intuitivního předepsání, o němž bych

pacienta se rád zmínil, je skutečnost, že pokud jsou na sebe
mluvit pacient a homeopat naladěni, vytvoří tak efekt silové-
ho pole, které se zdá posilovat příležitost pro to, aby se
intuice projevila. Může se tak stát několikerým způso-
bem. Jednou mi pacient, kterému jsem se rozhodl dát

42
Arsenicum, pohlédl pevně do očí a řekl: „Co mi teda Nechtě
dáte, arzén?" Další pacientka prohlásila, že jí jistě po- pacienta
dám hadí jed, a měla pravdu! Vím o jednom paciento- mluvit
vi, který během rozhovoru opakovaně prohlašoval, že
je „jako granit". Jistě pro vás není překvapením, který
lék potřeboval.

Děti jsou obzvlášť šikovné při intuitivním určení vlast-

ního léku, byl jsem toho sám svědkem při mnoha pří-
ležitostech. To je pro mě důkazem skutečnosti, že
můžeme něco vědět intuitivně, i když na vědomé úrov-
ni jsme se to nikdy neučili. Vzpomínám si na kolegova
synka, který si sám předepsal lék Vespa na ošklivě po-
debrané žihadlo, když Apis a další správně indikované
léky nefungovaly. Další dítě, holčička, které ještě v té
době nebyly ani tři roky, sáhla mezi stovky homeopa-
tických léků a vytáhla Eupatorium perfoliatum a vyléčila
sebe a ostatní členy rodiny z nepříjemné chřipky.

Při mnoha příležitostech jsem pozval děti, aby si pros-

tě vybraly lék z krabice nebo z poličky. Velice často byly
okamžitě přitahovány k tomu, co potřebovaly. Vzpo-
mínám si, jak si jedno dítě vytáhlo Syphilinum 10M,
které pro něj udělalo mnohem víc než všechny léky,
které jsem mu do té doby předepsal. Homeopati jako já,
kteří si zvykli na to, že homeopatie nutně zahrnuje usi-
lovnou práci, těžko přijímají skutečnost, že všechno může
být tak jednoduché. Především děti jsou nám připomín-
kou, že jednoduché řešení často bývá tím nejlepším.

Mnoho tisíc lidí používá k diagnóze zdravotních pro- Vnuknutí

blémů a objevení kurativních léků různé techniky
s virgulí. Já sám jsem tímto způsobem pracoval mnoho
let, než mě přemohla zvědavost a já se chtěl dovědět,

43
Vnuknutí proč určitý lék funguje pro určitého pacienta. Je zají-
mavé, že jak rostla má znalost materie mediky, moje
schopnost přesně používat virguli (či moje důvěra v tuto
schopnost) úměrně slábla.

Většina citlivcu používá k nalezení léků kyvadélko, což

je velmi snadné, jakmile se naučíte správně interpre-
tovat svoje odpovědi. Pro mě točení kyvadélka ve smě-
ru hodinových ručiček znamenalo „ano", proti směru
hodinových ručiček „ne" a houpání dopředu a dozadu
„nemohu odpovědět" nebo „zeptej se jinak", protože
otázka se povětšinou ukázala být dvojznačná. Až si
uděláte jasno, co různé pohyby kyvadélka znamenají
pro vás, a ony mohou znamenat u každého člověka něco
jiného, pak je dalším krokem naučit se klást jasně for-
mulované, nedvojznačné otázky a věřit odpovědím,
které přijdou. Kyvadélko nemá žádnou vlastní magic-
kou vlastnost, je to pouze prodloužení svalového a fy-
ziologického aparátu léčitele. Tento systém, jak se zdá,
„ví", kdy lék rezonuje s pacientem, a kdy ne.
1
V dopise do časopisu The Homoeopath píše Jay Yasgur
o svém použití kyvadélka při hledání léku na infekci
prstu u nohy. Začal tím, že se zeptal, je-li hledaný lék
v jeho lékárničce - to je pragmatický přístup, který jsem
použil mnohokrát. Odpověď zněla ano, a tak se kyva-
délka zeptal, který ze dvou sloupců léků na seznamu
obsahuje ten pravý. M-Z, zněla odpověď. Pak prošel
seznam postupně podle abecedy, až kyvadélko odpo-
vědělo jednoznačně „ano". Lékem byla Sabadilla, kterou
měl v jediné potenci, 6x. Vzal ji tedy a krásně se vyléčil.

Kromě toho, že tato technika nám může nabídnout léky,

o kterých bychom jinak neuvažovali, další její výho-
dou je skutečnost, že se dá použít stejně úspěšně

44

4
v nepřítomnosti pacienta. Artur Bailey, který za porno- Vnuknutí
ci kyvadélka vyvinul skvělou sestavu květinových esen-
cí 2, mi jednou předepsal lahvičku esencí bez jakékoliv
konzultace, pouze za použití malého kousku mých vla-
sů, které mu pomáhaly se na mě „naladit", zatímco já
sám byl od něj vzdálen sedmdesát mil. Esence byly
vybrány tak dobře, že jsem hned po první dávce pocí-
til léčebnou reakci.

Mnoho homeopatů používá kyvadélko jako podpůrnou

techniku při diferenciaci v určité skupině léků, nebo
když se potřebují rozhodnout, jakou potenci podat, či
jak lék opakovat. Zesnulý Edward Whitmont, dle svých
vlastních slov, takto kyvadélko používal. Dr. Grimmer,
kolega a současník Kentův, také používal virgulových
technik při hledání léků pro pacienty, stejně jako další
dobře známý americký homeopat, Guy Beckley-Stearns.

Je-li kyvadélko pouze prodloužením svalového systé- Aplikovaná

mu, je jasné, že existují i jiné způsoby, jak určit reakci kineziologie
těla na léky a různé jiné substance. Stearns při svém
výzkumu zjistil, že když se do energetického pole pa-
cienta přinese dobře zvolený lék, pak se zornice ono-
ho člověka znatelně rozšíří. Výzkum, který v šedesátých
letech prováděl v USA George Goodheart prokázal, že
určité svaly se indikovaným lékem či jinou blahodárně
působící substancí okamžitě smrští a stejně rychle se
uvolní působením toxinu či substance, na kterou je onen
člověk alergický. Toto odhalení otevřelo nové pole diagnos-
tiky, kterému se říká kineziologie, či testování svalů.

Kineziologii se dá lehce naučit, a stejně jako virgule

funguje velmi dobře jako potvrzující nástroj homeopa-
ta. Rozhodneme-li se pro určitou malou skupinu mož-

45
Aplikova- ných léků, bude nám trvat jen krátkou dobu je prozkou-
ná kinezio-mat a zjistit, na který z nich reaguje tělo nejsilněji. Stej-
logie ný postup s potencemi nám pomůže vybrat tu, která
s pacientem v tom čase nejsilněji rezonuje.

Závěr Dnešní doba je v mnoha směrech zajímavý čas ve vý-

voji homeopatie. Na jedné straně hlavní proud homeo-
patického vzdělávání používá čím dál víc levou
polovinu mozku, je akademičtější, spojuje se s medicí-
nou a tisíce homeopatů závisí při své práci na počítači.
Na straně druhé roste počet lidí, kteří si pěstují žen-
skou, pravostrannou stránku homeopatie, zavádí do ní
meditaci a snové provingy a celou škálu intuitivně dia-
gnostických a předpisovacích technik. Doufejme, že
tyto dvě větve jednoho stromu najdou způsob, jak se
doplňovat takovým způsobem, aby se budoucí homeo-
pati učili homeopatii jako umění i vědě zároveň.

Literatura A. Bailey
k dalšímu Anyone can Dowse for Better Health
studiu: Quantum, W. Foulsham & Co. Ltd., Cippenham, Berks.,
England
M. La Tourelle & A. Courtenay
Thorsotťs Introductory Guide to Kineziology
Thorsons Publishers, England
C. Page
Beyond the Obvious - Bringing Intuition into our Awakening
Consciousness
C. W. Daniel Co., Ltd., Saffron Walden, Essex, England
J. Thie
Touch for Health
Devorss Publications, California, USA

46
 Izopatie

Tento termín pochází z řeckého slova isos, to znamená Definice

„stejný". V homeopatické terminologii se izopatií ro-
zumí předepsání léku, vyrobeného z předpokládané-
ho původce choroby či z jejích produktů, pacientovi,
který onou chorobou trpí. Tak například pacient s tu-
berkulózou může dostat lék Bacillinum, který je připra-
ven ze sputa jiného tuberkulózního jedince. Pokud je
lék vyroben z pacientových vlastních výměšků či se-
kretů, které jsou pak podány tomu samému pacientovi
(obvykle v potencované formě), je tato forma léčby
nazývána autoizopatií. Tato metoda byla také rozšíře-
na, aby zahrnula předepsání potencovaných substan-
cí, na které je pacient přecitlivělý či alergický, jako jsou
například pšenice, mléko, či některé druhy pylu.

Byly popsány různé techniky, počínaje podáním jedi- Technika

né dávky vysoké potence léku až po injekci pacientovy předepsání
vlastní krve v surovém stavu.
1
V poznámce k paragrafu 56 Organonu Hahnemann tvr-
dí, že myšlenka izopatie „odporuje veškerému lidské-
mu chápání a tudíž i veškeré zkušenosti". Dále pak
vysvětluje, že pokud izopatie má nějakou účinnost, je
to jen proto, že substance je změněná potenciačním
procesem a funguje tedy proto, že je podobná, spíše než
identická s chorobou, kterou léčí. Hahnemann může
mít v tomto ohledu pravdu, nebo je také možné, že izo-
patické léky mají svou vlastní jedinečnou sféru půso-
bení. Pouze další klinická práce a pečlivé pozorování
nám to ujasní.

47
Technika Ačkoliv někteří homeopati by se nikdy neuchýlili
přede- k použití izopatie, já jsem četl mnoho popisů případů,
psáni které byly tímto způsobem úspěšně vyléčeny a sám
jsem rovněž docílil určitých terapeutických úspěchů,
a proto si myslím, že stojí za to se o této metodě zmí-
nit. Většina homeopatů (včetně mě) si ji šetří jako po-
slední možnost u případů, kdy všechno ostatní selže,
či ji používají jako přídatnou terapii k obvyklému ho-
meopatickému léčení. Mnozí autoři varovali před zhor-
šením, které může po autoizopatickém předepsání
následovat, mělo by se tedy používat po pečlivém zvá-
žení.

Kdy Mnozí pacienti jsou přecitlivělí či alergičtí na některou

používat substanci či bakterie a tyto stavy jsou často léčitelné
izopatii obvyklými homeopatickými metodami. Občas se však
stane, že pacient zareaguje na homeopatickou léčbu
dobře, ale určitá alergie zůstane nevyléčena, což může
přinášet problémy. U takových případů izopatie může
být užitečným doplněním léčby. Kromě takového pou-
žití mohu izopatii doporučit pouze v případech, kdy
všechno ostatní selhalo.

Případy Léčil jsem pacienty se závažnou alergií na mléko, kteří

nereagovali ani na konstituční, ani na miasmatickou
léčbu, avšak občasná dávka Lac vaccinum nebo Lac de-
floratum přinesla léčebnou reakci. Také jsem podal Apis
mellifica ve vysoké potenci mnoha pacientům s nebez-
pečnou alergickou reakcí na včelí bodnutí. Jeden z nich
nebyl dále homeopaticky léčen, ale zjistil, že kdykoliv
ho od té doby píchla včela, měl pouze normální lokální
reakci. Vzhledem k tomu, že byl včelařem, přinesl mu
výsledek léčby značnou úlevu. Také jsem podal poten-

48
covanou řepku pacientům, trpícím sennou rýmou, za Případy
jejíž příčinu určili lány řepky, které jsou velmi rozšíře-
né, avšak prozatím jsem u nich zaznamenal pouze čás-
tečnou paliativní úlevu bez trvalého vyléčení.
Vzpomínám si, že jsem četl o případu alergické reakce
na jahody, kde byla předepsána Fragaria vesca (poten-
covaná jahoda). Po požití léku mohl pacient jíst jaho-
dy, co hrdlo ráčilo. Věřte nebo ne, jedním ze symptomů,
indikujících lék Fragaria, je „ jahodový jazyk"!

Dr. Eizayaga tvrdí, že infekce močových cest, například

cystitida, se léčí mnohem rychleji a s trvalejšími vý-
sledky, pokud je zároveň s indikovaným lékem pacien-
tovi podána jeho vlastní potencovaná moč. Říká, že je-li
„infikující" organizmus, přítomný v moči, izolován
a vykultivován, a teprve pak potencován, bude dosa-
ženo lepších výsledků.

Jednou jsem léčil muže s těžkým, zatvrzelým, příšerně

krvácejícím hnisavým ekzémem. Jednu chvíli jsme už
oba přestávali doufat v jeho vyléčení a Psorinum nepo-
máhalo, a tak pacient vzal ster ze své vyrážky, dal jej
potencovat a lék požil. I když se neuzdravil, alespoň se
mu trochu ulevilo, a pak, během další léčby, se jeho
stav postupně vyčistil.

Ve starém čísle The Homoeopathic Recorder (bohužel jsem

si nezaznamenal datum) jsem přišel na zajímavý pří-
pad izopatie. Šlo o ženu, kterou léčil Dr. Underhill Jr.
Byl to prý jeden z nejtěžších případů revmatoidní ar-
tritidy, jaký kdy viděl. Žena měla také zvláštní potíže
s pokožkou. Dr. Underhill vyzkoušel mnoho léků bez
valného úspěchu, a nakonec si v zoufalství nechal udě-
lat potence 30, 200 a 1M z její krve a podal jí je, opět
bez úspěchu. Žena nakonec zemřela nevyléčena. Poz-

49
Případy ději k němu přišla dcera té ženy, aby jí vyléčil potíže
s pokožkou, připomínající ichtyózu. Dr. Underhill vy-
práví: „Tento stav (pokožky) byl tak výrazně podobný
stavu pokožky její matky a pacientka si také začínala
stěžovat na bolesti v kloubech, že pokušení vyzkoušet
na ní potencovanou krev její matky bylo příliš silné
a já jí ji podal. A s jakým výsledkem! Pacientka se straš-
livě vyrazila a musela zůstat v posteli, ale já trval na
svém a neudělal jsem nic. Neodvažoval jsem se lék
zopakovat, ani udělat cokoliv jiného, nechal jsem tedy
případ pokračovat jeho vlastním tempem. Nakonec, po
těžkém zhoršení, se pacientka nádherně vyléčila, ich-
tyóza se vyčistila a již se nevrátila. Nikdy jsem se však
neodvážil pacientce podat další dávku."

Vznikla-li shora uvedená reakce na základě symptomo-

vé podobnosti, či šlo-li o izopatický vztah, to je velmi
diskutabilní. Výsledek však byl nepochybně pozoru-
hodný.

Impodera- Některé z našich terapeutických substancí, klasifiko-

bilia váné jako „neměřitelné", byly užívány i izopatický. Elec-
tricitas prý výrazně prospívá lidem, kteří velice trpí
během bouřek a já znám pacienta, jemuž nesmírně
pomohla, když všechny indikované léky selhaly. Tento
pacient dostal v minulosti opakované dávky elektrošo-
ků. Člověka napadá, co by tento lék asi udělal pro ty,
kteří jsou citliví na elektrické vedení či pro jedince při-
tahující nadměrné množství statické elektřiny.

Podobně i lék Sol pomohl mnoha pacientům, kteří slun-

ce nesnášeli vůbec nebo jen v nepatrném množství
a Luna prý funguje stejně spolehlivě pro náměsíčné
a jiné osoby, zhoršované měsícem. Nedávno jsem léčil

50
pacientku, která trpěla nočními můrami a nespavostí Imponde-
vždycky těsně před úplňkem. Pohrával jsem si s myš- rabilia
lenkou, že jí podám Lunu, avšak celkový obraz vypadal
spíše na Natrum mur. Nakonec jsem jí je podal a pro-
blém byl vyřešen.

Všechny shora uvedené případy jsou příkladem toho,

jak může izopatie, většinou jako přidružená metoda
k homeopatické léčbě, pomáhat. Narazil jsem na vel-
mi málo důkazů o tom, že by izopatie mohla způsobit
trvalé léčebné výsledky, avšak často může pomoci vy-
čistit zbytky patologie případu způsobem, kterému se
máloco vyrovná.

Většina homeopatů se shodne na tom, že nosody, vy-

robené z produktů choroby, nefungují kurativně, jsou-
li podány při léčbě choroby, se kterou korespondují.
Například Medorrhinum je účinné u potlačené kapav-
ky, ne však u kapavky akutní a Carcinosin se zdá být
vhodnější pro prekancerózy, než pro pacienty s aktiv-
ní rakovinou. Proč je to tak, o tom můžeme pouze spe-
kulovat - možná homeopatie nemá být zase tak
jednoduchá?

I. Bernoville & G. Dano (Překlad z francouzštiny Literatura

R. Mukerji) k dalšímu
Nosodotherapy, Isopathy, Opotherapy studiu:
Pratap Homoeo Pharmacy & Clinic, New Delhi, India
O. A. Julian
Treatise on Dynamised Micro-immunotherapy
Jain Publishing Co., New Delhi, India

51
Konstituční předepsání

Deset let praxe vám bude zjevením, pochopíte lidskou mysl.

Uhodnete téměř, co si lidé myslí. Častokrát poznáte pacien-
tovu konstituci na první pohled.

James Tyler Kent

Lesser Writings

Synonyma: Kentiánská homeopatie, klasická homeo-

patie, centrální předepsání, esenciální předepsání.

Definice U konstitučního předepsání se, jednoduše řečeno,

v nejvyšší možné míře bere v úvahu celý člověk a léčba
probíhá zároveň na všech úrovních - fyzické, mentální
a emocionální. Poučka „léčete člověka, ne nemoc" plar
ti jpro tuto metodu víc, než pro kteroukoliv jinou,

Pod název konstituční léčba jsou zahrnuty různé způ-

soby předepsání, které mají jedno společné - léčí ce-
lek, ne jen jednotlivé části, a pacienta celého, ne jen
jeho chorobu. V této kapitole se budeme věnovat typu
konstituční léčby, který v posledních letech získal pře-
vahu a je obzvlášť vhodný pro současnou dobu. Roz-
hodl jsem se jej nazvat psychosomatické předepsání.

Další hlavní typ konstituční léčby, který se dnes prak-

tikuje mnohem méně, než dříve, zdůrazňuje především
fyzické generálie. O něm píši v samostatné kapitole,
nazvané „Fyzické generálie".

52
Konstituční předepsání je úhelným kamenem každé Úvod
úspěšné homeopatické praxe. Zároveň je tato metoda
nepochybně tou nejsložitější a nejnáročnější, obzvlášť
pro nezkušeného léčitele. Valná většina těch, kteří si
předsevzali tuto metodu osvojit, pravděpodobně ztros-
kotá, byť ji studují léta. Konstituční předepsání je nic-
méně z mnoha důvodů tou nejatraktivnější, ne-li
nejsvůdnější ze všech dostupných metod. Zaprvé se
dosažené výsledky mohou jevit pacientovi i homeopa-
tovi jako hraničící se zázrakem. Zadruhé tato metoda
umožňuje vzít do hry až neuvěřitelně vysokou míru
individuálního umění, aniž by byla snížena hodnota
výsledku.

A konečně důraz na psychologický profil léků a paci-

entů velice souzní s kulturními trendy naší současnos-
ti, neboť se nádherně pojí s mnoha obecně rozšířenými
spirituálními a psychologickými modely.

V paragrafech 210-213 svého Organonu Hahnemann Psycho-

upozorňoval na důležitost mentálního a emocionální- somatické
ho stavu pacienta při hledání kurativního léku. Pro- předepsání
zkoumat tuto oblast homeopatie do hloubky a rozvinout
ji v samostatný a svébytný systém předepsání však bylo
souzeno J. T. Kentovi (1849-1916). Za tímto účelem Kent
spojil své rozsáhlé homeopatické zkušenosti s učením
švédského mystika Emmanuela Swedenborga.

Výsledná „kentiánská" metoda funguje na základě fi-

lozofického názoru, že choroba vyvěrá z nejhlubších
oblastí lidské bytosti a směřuje k těm nejpovrchověj-
sim. Jinými slovy, nejprve pozorujeme chorobu paci-
enta na spirituální či mentálně emocionální rovině. Tato
nerovnováha prostupuje celým nemateriálním živou-

53
Psychoso- cím tělem („jednoduchá substance"), aby nakonec způ-
matické sobila změny („konečné") na fyzické úrovni. Abychom
přede- chorobu vyléčili, musí léčba probíhat stejným směrem,
psáni předepsání musí být směřováno na nejvnitrnější men-
tální a emocionální stav a ne na jeho vnější fyzické
projevy. V rámci tohoto modelu panuje přesvědčení,
že předepsání na lokální symptomy choroby či fyzic-
kých orgánů způsobí potlačení, že tedy bude škodlivé
pro pacienta jako celek.

Hierarchie Když je případ zcela odebrán, pak se symptomy, které

symptomů jsou považovány za charakteristické (viz kapitola Po-
dobnost symptomů), seřadí podle důležitosti v násle-
dujícím hierarchickém pořadí:

1. Mentální a emocionální symptomy (Kent pova-

žoval symptomy, související s vůlí, tedy emoce,
za nejdůležitější, další na řadě bylo chápání nebo
intelekt a symptomy, související s pamětí, pova-
žoval za méně důležité).

2. Fyzické generální symptomy (vztahující se k ce-

lému pacientovi, tzn. zimomřivost, horečka, po-
cení, spánek, sexuální funkce, menstruace,
jídelní touhy a averze, atd.).

3. Fyzické partikulárie a symptomy choroby (vzta-

hující se k určitým částem organizmu či ke stavu
choroby jako takové, tj. bolení hlavy, artritida,
omrzliny, koryza atd.).

Je-li to možné, musí se předepsaný lék co nejvíce po-

dobat pacientově mentálně-emocionálnímu stavu, ne-
boť ten je vnímán jako fundamentálně kauzativní.

54
Nejsou-li jasné mentální a emocionální symptomy pří- Hierarchie
tomny, mají přednost fyzické generálie. Symptomy cho- symptomu
roby a lokální symptomy se považují za konečný
výsledek poruchy na vyšších úrovních a mají tudíž nej-
nižší hierarchickou důležitost.

Nejrozšířenější pomůckou při konstitučním přede-

psání je Kentovo Repertorium. Jeho kapitola Mysl je
obzvlášť nepostradatelná navzdory skutečnosti, že
její jazyk není ani prostý, ani hovorový. Jakmile jed-
nou pochopíme strukturuReperfona, můžeme jej na
cestě k indikovanému léku používat s velkou flexi-
bilitou.

Metoda
Pravidla předepsání, která se u této metody používají, předepsání
jsou velmi jasně definována a některá z nich musejí
být přísně dodržena. Samotný způsob předepsání se
vyvinul z Hahnemannových pokynů v pátém vydání
Organonu.

Předepsání se má uskutečnit ve formě jediné dávky

jediného léku v převážně vysoké potenci (obvykle
v rozmezí 30C - CM). Klíčovým momentem pak je nut-
nost čekat, až reakce na podání jednoznačně odezní,
pak teprve lze lék opakovat či znovu předepsat. (Hah-
nemann toto pravidlo později zavrhl ve prospěch často
opakovaných dávek, avšak v současné době se u kon-
stitučního předepsání tato praxe stále považuje za stan-
dardní. Je to téměř výlučně zásluhou Kentova učení,
založeném na pátém vydání Organonu. Šesté vydání
bylo pozdrženo až do roku 1921, vyšlo tedy pět let po
Kentově smrti. V tomto posledním vydání Hahnemann
nařizuje, aby lék byl podáván každý den a také tou
dobou používal novou, padesátitisícovou škálu ředění,

55
Metoda kterému dával přednost před původním ředěním cen-
přede- tesimálním.)
psání
Pokud je opakování léku indikováno, může být podá-
na stejná potence jako při podání prvním, nebo poten-
ce následující, podle Kentovy (centesimální) škály:

30 - 200 - 10M - 50M - CM - DM - MM

Taktika, používaná většinou homeopatů, spočívá v tom,

že po předepsání podle výše uvedeného způsobu ná-
sleduje doba čekání třeba několika měsíců, během níž
se posuzuje reakce na podání. Během delšího času se
často dají pozorovat velice jemné změny, a proto jsou
pravidlem této terapie nepříliš časté kontroly. Není tak
neobvyklé, že pacient nedostane po první dávce žádný
lék po mnoho měsíců. Je tedy často nutné pacientovi
hodně vysvětlovat, obzvlášť nováčkům, kteří jsou zvyklí
brát si léky pravidelně. Jistě není žádným překvape-
ním, že mnozí homeopati dávají během čekací doby
pacientům placebo, aby uspokojili jejich očekávání.

Na téma „jediné dávky" byly vytvořeny různé varian-

ty, které se hojně rozšířily. Patří k nim například rozdě-
lená dávka (dvě dávky stejné potence v intervalu 4-12
hodin), jediná kolektivní dávka (tři dávky stejné potence
v intervalu 4-12 hodin) a vzestupná jediná kolektivní dáv-
ka (tři dávky ve zvyšujících se potencích v intervalech
4-12 hodin, tedy 30 - 200 - 1M, nebo 200 - 1M - 10M).
Tyto obměny se používají proto, abychom se ujistili, že
se dávka léku „ujala", a pokud se tak stalo, abychom
minimalizovali zhoršení, což se podle mých zkušenos-
tí skutečně daří. Kdokoliv, kdo o tom pochybuje, by
měl zkusit podat Natrum tnur. 200 skupině pacientů,
u nichž je lék správně indikován a povšimnout si,

56
u kolika z nich se brzy po podání objeví bolest hlavy. Metoda
Stejný počet pacientů, kterým podáte Natrutn mur. přede-
v potencích 30 - 200 - 1M, se po léku zlepší a bolestmi psání
hlavy trpět nebudou. Je to možná nedostatečný důkaz,
ale pro mě je signálem, že takovéto kombinování po-
tencí skutečně vyprodukuje jinou reakci, pro pacienta
mnohdy příznivější.

U psychosomatických předepsání mají často chování, Případy

nálada, gesta a jazyk pacienta prvořadý význam a chce-
me-li, aby naše předepsání bylo úspěšné, musí být tyto
symptomy pečlivě sledovány a překládány do jazyka
repertoria a materie mediky.

Přivedli mi sedmiletého chlapce s čímsi, co mi popsali Případ 1

jako fóbii. Problém byl v tom, že měl averzi k jídlu mimo
domov. Nejedl ani ve škole, ani v bufetech či restaura-
cích. Zeptal jsem se ho, proč se tak chová a on odpově-
děl, že se bojí, že mu bude špatně. Před mnoha lety mu
bylo jednou v noci zle, a to ho hodně rozrušilo.

Jediným jeho fyzickým symptomem byl nepřetržitý

kašel, záchvaty kýchání a ucpaný nos. Často se budil
s ucpaným nosem, který zůstával ucpaný i po vysmr-
kání.

Vyptával jsem se trochu na jeho povahu a chování a on

mi řekl, že když kreslí, chce, aby obrázek byl perfekt-
ní. „Skoro všechno, co nakreslím, udělám špatně, ale
nakonec se mi to povede". Jeho matka se mi svěřila
s pocitem, že si chlapec hodně dlouho skládá ošacení
a přeje si být stále pečlivě učesán. Také se zmínila, že
chce mít vždycky čisté boty.

57
Případ 1 U chlapce tohoto věku jsem cítil, že jeho pečlivost je
nejcharakterističtějším prvkem případu a že ze všech
pečlivých léků Arsenicum album je nejznámější svou
touhou po čistotě a pořádku. Na základě této úvahy
jsem mu podal Arsenicum 1M.

Později jsem se dozvěděl, že den po užití léku poprvé

ve škole všechno snědl a od té doby s jídlem neměl
problémy. Dýchací problémy docela vymizely a jeho
matka soudila, že je celkově mnohem klidnější. Také
poznamenala, že si přestal trhat řasy, což dělával celá
léta a ona se mi o tom zapomněla zmínit.

Dva měsíce po první dávce byl chlapec zdráv, pak byl

pro návrat mnoha symptomů lék zopakován ve stejné
potenci.

Případ 2 Pacientka, stará 54 let, ke mně přišla s nízkou hladi-

nou energie, bolavýma očima a opakujícím se nachla-
zením. Měla sklon k zácpě, chladné ruce a nohy, slabé
kotníky, budila se neosvěžena a měla puchýřnatou vy-
rážku na hřbetech rukou. Měla strach, že bude uzavře-
na v malé prostoře, třeba ve výtahu. Byla velmi
samostatná a nikdy se nevdala. Byla také dost uzavře-
ná a málokdy dávala najevo své pocity. Všechny sym-
ptomy byly pouze na úrovni funkcí a v kombinaci
s jejím typem osobnosti jasně ukazovaly na Natrum mu-
riaticum, které dostala ve vzestupné řadě 30 - 200 - 1M.

O měsíc později mi hlásila všeobecné zlepšení. Udivi-

lo ji to, protože den po užití léku jí zemřel otec, což ji
samozřejmě rozrušilo. Bral jsem to jako případ synchro-
nicity, zvlášť když vezmeme v úvahu, že Natrum mur.
je hlavním lékem na následky žalu. Pacientka byla rok

58
a půl bez jakékoliv medikace zdravá, pak si částečný ná- Případ 2
vrat symptomů vyžádal zopakování Natrum mur. Lék jsem
podal v jediné dávce 10M, po které se dále zlepšovala.

Natrum mur. je tak často indikovaným lékem, že se mi

zdá, že alespoň tady v Británii by na něm člověk téměř
mohl založit celou svou homeopatickou praxi. Je jed-
ním z oněch léků, které se naučí velmi rychle rozpo-
znávat i nováček.

Žena, čtyřicátnice, si stěžovala na mnoho let trvající Případ 3

depresi a na sklon k bolestem hlavy. Deprese se někdy
projevovala jako podráždění a zlost, způsobovaná ma-
ličkostmi. Pacientka říkala: „Velmi snadno se rozčílím.
Nesnáším kritiku. Přeju si, abych taková nebyla. Není
to fér k rodině, že mě musí snášet." Jindy se zase uza-
vře do sebe a má špatnou náladu: „Nechci se ničeho účast-
nit, život mě nebaví. Neměla bych taková být, že ne?
Myslím, že je to ode mě špatné." Pak popisovala, jak se
cítí, když ji bolí hlava: „Cítím se strašně. Chce se mi umřít.
Bylo by tak snadné vzít celou láhev aspirinu. Vždycky,
když otevřu oči, vidím černou díru a chci prostě umřít."

V tomto případě mi jazyk pacientky dal jasné vodítko

k jejímu vnitřnímu stavu. Člověka často napadne Hah-
nemannovo nabádání, abychom si raději poznamenali
symptomy pacienta jeho vlastními slovy, než abychom
je interpretovali či jinak měnili. Za pomoci Kentova
Repertoria jsem k popsání pacientčiných symptomů
použil následující rubriky:

Vyčítá si
Zoufalství s bolestí
Sebevražedný z bolestí

59
Případ 3 Je zajímavé, že v tomto případě není nic neobvyklého
na způsobu, jak pacientku bolela hlava, avšak to, jak ji
bolesti emocionálně zasahovaly, bylo vysoce charakte-
ristické a muselo tudíž být přítomno v léku. Jsem si
jist, že většina čtenářů poznala v předešlém popisu
Aurum metallicum, které pacientka dostala v potenci 1M
a později 10M. Přineslo jí dokonalou úlevu od bolestí
hlavy i deprese.

Použití Kent ve svých spisech1 opakovaně zdůrazňuje, že ho-

nízkých meopat má vědět, kdy použít celou škálu potencí od
potencí tinktury po CM a vyšší, avšak většina jeho publikova-
ných případů obsahuje předepsání pouze v potencích
vysokých. Z toho pravděpodobně vzešel zvyk podávat
u konstitučních předepsání téměř výhradně střední či
vysoké potence.

Ačkoliv tato vodítka častokrát dobře posloužila a slou-

ží mnoha homeopatům, já sám jsem mnohokrát u pří-
padu použil konstituční přístup, avšak lék jsem
předepsal v nízké potenci (6C nebo 12C), v opakova-
ných dávkách a měnil jsem frekvenci podání tak, aby
vyhovovala pacientovi. Zjistil jsem, že tato varianta
přináší velmi uspokojivé výsledky a je zvláště vhodná
v případech, kde existuje možnost, že lék bude antido-
tován, například drogami či kávou, anebo tam, kde je
třeba minimalizovat zhoršení. Půvab opakovaných dá-
vek je v tom, že pacient v nejhorším případě antidotu-
je účinky jedné či dvou dávek, což pro celkovou reakci
organizmu nehraje takovou roli, zatímco podáme-li
dávku jedinou, znamená to, že celá léčba může být
vymazána šálkem kávy.

1
60
Léčil jsem tímto způsobem člověka, který trpěl inter- Případy
mitentní hluchotou a tinitem. Předepsal jsem Aurum
metallicum především na základě jeho mentálního sta-
vu. Byl prudký, zlostný a nesnášel odporování. Záro-
veň byla přítomna i srdeční porucha. Abych snížil
pravděpodobnost zhoršení, podal jsem Aurum 6C tři-
krát denně jednu dávku, po kterém se jeho potíže se
sluchem, úroveň energie, duševní stav i (jak mi řekl)
jeho golfový úder výrazně zlepšily! Lék bral několik
měsíců každý den a neměl žádné zhoršení či vedlejší
účinky.

Zjistil jsem, že akutní senná rýma, která na léky, pře-

depsané pouze na její symptomy jako například Allium
cepa, nereaguje, či tyto léky přináší pouze paliaci, čas-
tokrát zmizí po indikovaném konstitučním léku. Byla
za mnou dívka, po mnoho týdnů trpící prudkými pří-
znaky. Oči měla rudé, jak si je mnula, téměř nepřetrži-
tě kýchala a byla všeobecně v politováníhodném stavu.
Zajímavé bylo, že jakmile vkročila do mé ordinace, za-
čala si stěžovat, že je jí horko a vzápětí omdlela! Na
základě této indikace, s přihlédnutím k její mírné po-
vaze a silné touze po útěše, jsem jí podal Pulsatillu 12C
každé čtyři hodiny a za dva dny z ní byl jiný člověk.
Snížila dávky léku na jedinou každých pár dní a zůsta-
la bez symptomů celé léto.

Ačkoliv tu pravou kentiánskou metodu používal ve sku- Další

tečnosti pouze Kent, mnozí jím byli ovlivněni natolik, vývoj
ze většinu svým předepsání založili na jeho učení.
V minulosti to byli například Herbert A. Roberts, Mar-
garet Tylerová, Margary Blackieová a později Elizabeth
Wright-Hubbardová, Pierre Schmidt a Pablo Paschero.
Velký krok kupředu udělali řečtí homeopati George

61
Další Vitoulkas a Vassilis Ghegas, a také Catherine Coulte-
vývoj rová ze Spojených států. Ti všichni rozšířili a propra-
covali do hloubky obrazy jednotlivých léků, které Kent
načrtl. Úroveň, na kterou se homeopatie v posledních
letech obzvláště díky Vitoulkasovi dostala, je skutečně
pozoruhodná.

Dalším naším současníkem na tomto poli je Edward

Whitmont, který psychologickým profilům polychres-
tů dodal vlastní zkušenosti a vhled. K rozvoji tohoto
odvětví aktivně přispívají i Rajan Sankaran, Joseph
Reeves a Eugene Candegabe, z nichž každý si vytvořil
svou vlastní variantu na kentovské téma „centrální
poruchy", ze které vyplývá vše ostatní. Jejich jednotli-
vá učení si v nedávných letech získala široké přijetí
obzvlášť mezi evropskými a americkými homeopaty.

Kdy Ve Velké Británii a ve Spojených Státech je kentiánská

předepiso- metoda tak rozsáhle vyučována a praktikována, až vzni-
vat kl mylný dojem, že je to jediný způsob, jak praktikovat
konsti- homeopatii. A pokud je existence jiných metod uzná-
tučně vána, pak je Kentova metoda povýšena svými propa-
gátory na čistou homeopatií, klasickou homeopatii, či
dokonce Hahnemannovu homeopatii (!). Tato potřeba ně-
kterých být nahlíženi jako jediní nositelé pravdy způ-
sobila podle mého názoru větší rozladu a rozdělení
mezi homeopaty, než cokoliv jiného.

Konstituční přístup je nesmírně žádoucí u chronických

funkčních poruch, kde jsou dobře definované mentálně
emocionální a generální symptomy. Tam lze zahrnout
široké spektrum pacientů s poruchami, jako jsou aler-
gie, zažívací obtíže, nespavost, migrény, menstruální
a menopauzální potíže, poruchy chování a emoční ne-

62
vyrovnanost, atd., atd. Jakýkoliv problém, jehož původ Kdy
můžeme definovat jako psychosomatický (kdy porucha předepi-
vznikla v mysli či psýše), bude vždy velmi vhodné léčit sovat
tímto způsobem, stejně jako ony početné „syndromy", konsti-
jejichž organická příčina není k nalezení. tučně

Konstituční metoda je všeobecně méně vhodná u po-

kročilých a závažných degenerativních patologií, také
u hojně medikovaných a (alopaticky) potlačených pří-
padů. I když konstituční předepsání může u těchto pří-
padů přinést dobré výsledky, vysoká úroveň dovednosti
je zde nezbytná a změna techniky předepsání často-
krát přinese potěšitelnější výsledky. Já sám jsem se
neúspěšně po celé měsíce potýkal se složitými přípa-
dy, na které jsem předepisoval konstitučně, a když jsem
nakonec změnil přístup, případ se značně zjednodušil
a pacient konečně nastoupil dlouhou cestu zpátky
k uzdravení. Mnozí homeopati mají bohužel pocit, že
zklamou pacienta nebo sami sebe, či samotnou home-
opatii, když opustí konstituční přístup ve prospěch jiné,
možná vhodnější techniky. Já zjišťuji, že pokud máme
na mysli především zájmy a přání pacienta, pak není
takový pocit viny na místě.

Konstituční předepsání má mnoho nevýhod, které sto- Nevýhody

jí za zmínku. První z nich je ta, že kurativní reakce na
jedinou dávku vysoké potence léku může být zranitel-
ná a snadno antidotována takovými substancemi jako
je káva, pasta na zuby a léky, abychom jmenovali ales-
poň některé. Dokonce se tvrdí, že i tak nenápadné fak-
tory jako oslunění při užití alopatického léku může
homeopatikum antidotovat! Znamená to, že musíme
mít disciplinovaného a spolupracujícího pacienta, čímž
automaticky odpadá značná část populace. Jak jsem se

63
Nevýhody již zmínil, tento problém lze překonat použitím nízkých
potencí v opakovaných dávkách.

Druhou nevýhodou je skutečnost, že odebírání přípa-

du a jeho následná analýza může být velice časově
náročná a jak již bylo řečeno vyžaduje na straně home-
opata vysokou úroveň dovednosti a schopnosti pozo-
rovat, aby dosáhl alespoň průměrného úspěchu. Tím
se homeopatie dostává mimo dosah mnoha začínají-
cích homeopatů. Tento postup od homeopatie obzvlášť
odrazuje širokou obec lékařskou, neboť představuje
konstituční metodu jako velice obtížnou a časově
neúnosně náročnou. Jsem si jist, že kdyby se lékaři nej-
prve naučili, jak účinně používat některou z ostatních
metod homeopatie, obzvláště symptomatickou a orgá-
novou, byli by více ochotni zakomponovat ji do své
praxe a s rostoucí zkušeností by se pak přirozenou ces-
tou naučili i konstituční přístup.

Třetí nevýhoda spočívá v tom, že konstituční přede-

psání jsou založena především na mentálně-emocionál-
ních stavech pacienta. To znamená, že máme
k dispozici značně snížený počet léků, u nichž je dobře
popsán psychologický profil, proti množství léků
v materii medice. Ač se počet podrobně popsaných léků
stále zvyšuje, stále představuje velmi malou část naší
rozsáhlé homeopatické literatury. Na tomto poli ještě
musí být vykonáno mnoho práce.

Navzdory zmíněným nevýhodám představuje konsti-

tuční předepsání nádhernou výzvu pro každého home-
opata. Jakmile dosáhne odborné dokonalosti, jsou mu
odměnou velice uspokojivé výsledky.

64
P. Bailey Literatura
Homoeopathic psychology k dalšímu
North Atlantic Books, Berkely, California 94704, USA studiu:
M. Blackie
Classical Homoeopathy
Beaconsfield Publishers Ltd., Beaconsfield, Bucks
C. R. Coulter
Poriraits of Homoeopathic Remedies
Beaconsfield Publishers Ltd., Beaconsfield, Bucks
J. T. Kent
Lectures on Homoeopathic Philosophy
Lectures on Materia Medica
Jain Publishing Co., New Delhi - 110055, India
H. A. Roberts
The Principles and Art of Cure by Homoeopathy
Jain Publishing Co., New Delhi, India
M. L. Tyler
Homoeopathic Drug Pictures
C. W. Daniel Co., Ltd., Saffron Walden, Essex
G. Vitoulkas
The Science of Homoeopathy
Grove Press Inc., New York
Stolen Essences
Jain Publishing Co., New Delhi, India
E. Wright-Hubbard
Homoeopathy as Art and Science
Beaconsfield Publishers, Beaconsfield, England

65
Miasmatické předepsání

Všechny chronické choroby lidstva, i takové, které jsou

ponechány samy sobě a nezhoršené zvrácenou léčbou,
vykazují, jak bylo řečeno, takovou stálost a vytrvalost,
že jakmile se rozvinou a nejsou dokonale vyléčeny lé-
kařským uměním, ještě se během celého života člověka
s léty prohlubují a nemohou být umenšeny silou ani té
nejrobustnější konstituce. Tím méně mohou být překo-
nány a vykořeněny. Nepomíjejí tudíž samy od sebe, avšak
sílí a zhoršují se až do smrti. Musejí tedy mít pro svůj
vznik za základ konstantní chronické miasma, jehož po-
mocí jejich parazitická existence v lidském organismu
neustále vzniká a vzrůstá.

Samuel Hahnemann
Chronické choroby

Definice Miasma = poskvrnění, znečištění

Tato metoda je založena na předpokladu, že doslova
v každém člověku existuje zděděný či získaný blok či
porucha, která vytváří predispozici ke konkrétnímu
a poznatelnému obrazu choroby. Implicitně je v této
metodě přítomna myšlenka, formulovaná Hahneman-
nem, tedy že je nemožné od základu a trvale vyléčit
chronickou chorobu, pokud není léčba zaměřena na
pod ní ležící miasma(ta).

Technika Existují dvě hlavní varianty této metody. První se za-

předepsání bývá použitím nosod (léků, vyrobených z produktů
choroby či onemocnělých tkání), zatímco druhá použí-
vá „tradiční" léky, známé svým vztahem k určitému

66
iniasmatu. Předepsání se liší podle toho, který z těch- Technika
to přístupů zvolíme. předepsání

Někteří homeopati soudí, že nosody se nijak neliší od Použití

ostatních léků. Není zde tedy důvodu předepisovat je nosod
jinak než podle podobnosti symptomů. Cítím, že toto
je poněkud zúžený pohled, který popírá velkou část
klinických zkušeností. Existují četné důkazy, že noso-
dy mají určité specifické oblasti použití, a mohou být
indikovány mnoha různými způsoby. Také bychom si
měli povšimnout, že nosody jsou v repertoriích zastou-
peny neadekvátně, pokud použijeme za základ přede-
psání repertorizaci, pak je velmi nepravděpodobné, že
bychom předepsali nosodu. Moje zkušenost i zkušenos-
ti jiných homeopatů jsou jiné: nosody totiž jsou vlast-
ně jedněmi z nejčastěji indikovaných léků.

Hlavními miasmatickými nosodami je následujících pět

léků: Psorinum, Medorrhinum, Syphilinum, Tuberculinum
a Carcinosin. Následuje výčet různých situací, při nichž
by měla být uvažována hlavní nosoda.

Nosoda je indikovaným lékem: Nosody, jako například

Psorinum nebo Tuberculinum, jsou často indikovány
a předepisovány jako samostatné léky na základě pre-
zentovaných symptomů. Vzhledem k tomu, že v reper-
toriích nejsou silně zastoupeny, je nebytně nutné, aby
se homeopat s obrazy nosod důkladně seznámil.

Indikované léky selžou: Když dobře vybrané léky ne-

fungují, může to znamenat přítomnost aktivního mi-
asmatu, které vyžaduje léčbu vhodnou nosodou. Měli
bychom mít na paměti, že „dobře vybrané" je relativní
pojem a předepsání nosody je pouze jednou z možnos-

67
Použití ti, o níž je možno uvažovat v případě nedostattečné
nosod reakce. „Nedostatečná reakce" bývala tradičně pova-
žována za důkaz psorického znečištění, avšak v pod-
statě každé miasma může způsobovat inhibici
indikovaných léků.

Pacient relapsuje: Někdy podaný lék způsobí u paci-

enta reakci, tato má však krátkodobé trvání a je násle-
dována rychlým návratem k pacientovu původnímu
stavu. Další možností je, že obraz symptomů se po kaž-
dém předepsání mění, ale základní chorobný sklon
zůstává nevyléčen. Pro dosažení zásadního a trvalého
zlepšení může případ vyžadovat nosodu.

Akutní choroba neustupuje: Pokud se akutní choroba

táhne a zdá se, že pacient nemá dost vitality na to, aby
se jí docela zbavil, byť za pomoci indikovaných léků,
nosoda často dodá potřebný impuls k vyčištění přípa-
du. Clarke vypozoroval, že chřipka často vybudí tuber-
kulózní miasma a zjistil, že nejlepším lékem k vyjasnění
zaseknutých případů : je Tuberculinum Koch. Foubister
přišel na to, že pokud přetrvává 2 chorobný stav při
černém kašli či zánětu uzlin, může být případ často
vyřešen několika dávkami Carcinosinu.

Miasma zastírá obraz léku: Některé případy mají tak

silně vyjádřené miasma, že vystupuje jako dominantní
rys případu. Tehdy se často nesmírně vyplatí přede-
psat nosodu jako první lék. Očekáváme, že po tomto
podání se objeví jasnější obraz léku a bude dosaženo
dobré reakce. Mnohokrát jsem předepsal symptoma-
ticky indikované léky a viděl, jak mnohé z nich „od-
skočily" od pacienta jako míč, a proto považuji tuto
strategii za velmi užitečnou.

68
Léčil jsem šestiletého chlapce, jehož diagnóza zněla Použití
porfyrie. Hlavními rysy případu byla růžová moč, rů- nosod
žové zuby a závažná nesnášenlivost světla, obzvlášť
slunečního svitu. Po sebekratším vystavení slunci
z chlapce doslova opadávaly cáry kůže. Hlavní věc, kte-
rá mě na něm zaujala, byla veliká hlava neandrtálce
a podoba skřeta. Po mnoha neúspěšných pokusech najít
symptomově podobný lék, jsem se rozhodl zapomenout
na symptomy a pustit se do křížku s jeho závažným
miasmatickým zatížením. Charakter jeho poruchy
a chlapcův vzhled připomínaly Syphilinum (ačkoliv ro-
dinná anamnéza byla spíše tuberkulární), které způso-
bilo jednoznačné zlepšení pacientovy pokožky, avšak
podloží choroby zůstalo nedotčené.

Je zajímavé, že obraz, který se objevil potom, byl obraz

léku Tuberculinum, na který také zareagoval. Homeo-
pati již před dávnými lety zpozorovali, že jakmile jed-
no miasma ustoupí, další se probudí k životu
a miasmatický základ léčby musí být odpovídajícím
způsobem změněn. Tato skutečnost potvrzuje fakt, že
všechny hlavní nosody jsou úzce spřízněné a v mnoha
případech jsou komplementární, tedy že jedna přebírá
štafetu tam, kde druhá přestala působit.

Všem hluboko působícím lékům se přisuzují antipso- Použití

rické vlastnosti již od doby, kdy Hahnemann rozpoznal antimias-
vztahy mezi psórou a Sulphurem. Je tedy považováno matických
za možné léčit na miasmatické úrovni použitím léků, léků
podobným miasmatu stejně jako symptomům, či do-
konce pouze jim. V Kentově Repertoriu jsou rubriky,
vztahující se k syfilitickému i k sykotickému miasma-
tu - je zvláštní, že psóra v něm zastoupena není. Tuto
jrubriku však najdete v Syntetickém Repertoriu Barthela
Použití a Klunkera. Nejlepší způsob, jak rubriky užívat, se zdá
antimias- být metoda, při níž vezmeme dominantní miasmatic-
matických ký sklon pacienta za ekvivalent jednoho charakteris-
léků tického symptomu a zapracujeme odpovídající rubriku
do repertorizace.

Hahne- V době, kdy praktikoval se svou novou ženou Melánií

mannova v Paříži (1835-1843), Hahnemann vypozoroval, že vše-
metoda obecně rozšířeným miasmatem je psóra. Její převaha
byla tak silná, že cítil potřebu přeléčit prakticky každý
chronický případ hlavním antipsorickým lékem - Sul-
phurem. Jeho oblíbenou metodou3, vypracovanou za
roky experimentování, bylo podat na začátku případu
Sulphur, buď v LM potenci nebo v centesimálním ředě-
ní (do 200C). Rozředil jej ve vodě a v alkoholu a opako-
val v pravidelných intervalech, například denně či
obden. Tak pokračoval až do doby, kdy se objevily nové
symptomy, nebo zesílily některé symptomy staré. Pak
ihned předepsal podle nových symptomů co nejlépe
indikovaný lék. V té chvíli podávání Sulphuru buď pře-
rušil, nebo ho v některých případech podával v LM
potenci, zatímco léčil nový aspekt poruchy jiným lé-
kem v centesimálním ředění. Existují důkazy, že Hah-
nemann tímto způsobem předpisoval Sulphur
i v případech, kde nebyl vůbec indikován pacientovými
symptomy. Je tedy jasné, že předpisoval spíš podle mias-
matické podobnosti, než podle podobnosti symptomů.

Určení Já osobně beru za svůj předpoklad, že co se týká vroze-

dominant- ných dispozic, většina z nás má slušnou porci od kaž-
ního dého miasmatu, takže častěji nejde o to, „které" máme
miasmatu miasma, ale „kolik" ho máme. Stejně jako často vidí-
me v jednom pacientovi mnohočetné obrazy léků, na-

70
vzájem se překrývajících, zdá se, že miasmata dělají Určení
totéž a někdy je hotovým uměním určit, kde během dominant-
léčby leží podstata problému. Při určování dominant- ního
ního miasmatu musíme brát v úvahu mnoho faktorů, miasmatu

Rodinná anamnéza: Tam, kde u předků pacienta pře-

važují určité choroby, máme vodítko, které nás povede
k možnému miasmatickému dědictví.

Osobní zdravotní historie: Obrazy chorob během paci-

entova života, včetně aktuální poruchy, se obvykle dají
přiřadit ke konkrétnímu miasmatickému sklonu.

Léky, které dobře zafungovaly: Pokud léky, na které

pacient předtím dobře zafungoval, mají stejnou mias-
matickou tendenci, je ono miasma dominantním. Před-
pokládejme, že Thuja, Staphysagria a Natrum carb.
vzbudily u pacienta dobrou reakci. Pak je u případu
dominantním miasmatem pravděpodobně sykóza
a nejlépe indikovanou nosodou bude Medorrhinum.

Zatím jsme se věnovali zděděným chorobným sklonům, Získané

se kterými se v praxi setkáváme nejčastěji. Také se však miasma
stává, že miasma může být získáno během života člo-
věka, a to jedním z mnoha způsobů. Zaprvé to může
být po akutní atace choroby. Když se objeví sklon ke
chronickému onemocnění, je zde možnost vzniku zís-
kaného miasmatu. Pokud se například pacient nikdy
docela neuzdravil po onemocnění planými neštovice-
mi, může jít o získané miasma a často zareaguje na
dávku vhodné nosody, což v tomto případě bude Vari-
cella. Všechny nosody akutních stavů, jako například
Morbillinum, Parotitidum, Influenzinum a pod., se tímto
způsobem dají použít. Dr. M. L. Tylerová tyto nosody

71
Získané akutních chorob užívala ve své praxi často a hojně,
miasma a ve svých publikacích popsala některé velmi zajímavé
případy.

Existují také důkazy, že miasma může být „přenese-

no'^ jednoho člověka na druhého za předpokladu, že
u postiženého na něj existuje citlivost. Viděl jsem to
nejjasněji především u případů sykózy, která se, jak se
zdá, přenáší sexuálním kontaktem. To neznamená, že
pacient musí být nakažen kapavkou. Laboratorní testy
obvykle prokáží, že infekce neproběhla.

Případ Žena, 31 let, mě navštívila s úporným vaginálním vý-

tokem. Byl profúzní, hnědý, občas krvavý a velmi dráž-
divý. Zdálo se, že začal asi před dvěma lety „vaginální
infekcí", přeléčenou antibiotiky. Bolestivost se ztrati-
la, ale výtok začal být dráždivý a neustupoval. Jinak
byla žena ve skvělém zdravotním stavu - jedla makro-
biotickou dietu, pravidelně cvičila jógu a vypadala jako
obraz zdraví. Jediným dalším symptomem byla plochá
bradavice na hřbetě levé ruky, kterou tam měla již léta.

Její generální a emocionální symptomy připomínaly

Lycopodium. To se však nezdálo být dostatečně indiko-
váno, ani příliš dobře nepokrývalo symptomy její hlav-
ní obtíže. Použil jsem tedy raději partikulárie výtoku
a předepsal Kreosotum 30. Výtok se dramaticky zlepšil,
avšak stejně rychle se navrátil, když lék přestala brát -
jinými slovy, šlo spíš o paliaci, než vyléčení.

Když přišla na kontrolu, rozhodl jsem se vyptat se jí

lépe na etiologii onemocnění a zjistil jsem, že výtok se
objevil pár měsíců po tom, co započala nový vztah.
Pacientce se nedostalo žádné informace o tom, že by

72
její partner měl v anamnéze kapavku, jista si však ne- Případ
byla. Ať tak či onak, vypadalo to na případ získané
sykózy a na základě této úvahy jsem jí předepsal Me-
dorrhinum 200. Brzy po léku se objevila časná menstru-
ace a byla nezvykle silná, avšak jak odeznívala, odezněl
i výtok a již nikdy se nevrátil.

Může-li být miasma získáno, či je-li pouze probuzeno

z latence, to je věc diskuse. V předešlém případě v ro-
dinné anamnéze pacientky, ani v její osobní historii,
nebylo zhola nic, co by ukazovalo na latentní sykózu.
Léčil jsem následně mnoho pacientů, kteří se „necítili
dobře" od změny partnera či od sňatku, a pro mnohé
bylo Medorrhinum lékem kurativním. Jednou z nich byla
sedmdesátiletá pacientka, která byla zdravá, dokud se
ve věku šedesáti osmi let znovu neprovdala. Krátce
potom se u ní vyvinula prudká revmatoidní artritida.
Po Medorrhinu jí začal z nosu a hrdla vytékat zelený
hnis, což trvalo několik týdnů. Ve stejné době se ovšem
její klouby prudce zlepšily.

Homeopati se domnívají, že tři miasmata, objevená Nová

Hahnemannem (psóra, sykóza a syfilis), se navzájem miasmata?
prostoupila do té míry, že vznikla miasmata nová, a to
tuberkulózy a rakoviny. Klinická zkušenost skutečně
dokládá, že tato nová miasmata existují a Tuberculinum
a Carcinosin jsou nyní neodmyslitelnou součástí mate-
rie mediky. Nezdá se být pravděpodobné, že tím celá
věc skončila. Měli bychom se připravit na možnost, že
se v budoucnu objeví miasmata další. Jistý autor4 pro-
hlašuje, že záření, těžké kovy a petrochemická znečiš-
tění již nyní dávají vzniknout bezpočtu patologických
stavů. Mně se tato teorie zdá být docela uvěřitelná.

73
Aktivita Z širšího hlediska se zdá, že miasmata mají cykly akti-
miasmat vity, podobně jako epidemie akutních chorob, s fází
prodromu, vrcholem a odezníváním. Hahnemann po-
važoval psóru za dominantní a sykózu a syfilis za mno-
hem méně výrazné. Evropští a američtí homeopati, kteří
pracovali ke konci devatenáctého a na začátku dvacá-
tého století, zpozorovali, že začíná převažovat miasma
tuberkulární. Následně se rozvinulo i miasma sykotic-
ké, které se v té době těšilo velkému rozkvětu. V sou-
časné době jsou důkazy, že miasma rakovinné směřuje
k vrcholu své aktivity, zcela určitě tomu tak je u tzv.
„rozvinutých" národů, zatímco miasmata sykózy, syfi-
lis a tuberkulózy jsou stále patrná. Syfilitické miasma
bylo v současné době relativně zastíněno, avšak v žád-
ném případě nezmizelo - dokonce se objevují důkazy,
že mezi AIDS a potlačenou syfilis5 existují vzájemné
vazby. Zdá se pravděpodobné, že AIDS může být těsně
spjata se syfilitickým miasmatem, neboť léky, které
u pacientů s AIDS bývají nejčastěji indikovány, jsou
antisyfilitika jako je Arsenicum album, Mercurius a Nitri-
cum acidum.

Genetické Pokud přijmeme Hahnemannovu teorii o zděděném

choroby miasmatu jako hodnověrnou, pak i všechny choroby,
ortodoxní medicínou nazývané „genetickými") musejí
být léčeny jako choroby s miasmatickým základem. Zdá
se, že u dětí, které se narodí, dejme tomu, s Downo-
vým syndromem, či s cystickou fibrózou, bude pravdě-
podobně během léčby indikována nejméně jedna
nosoda a obvykle i nosod několik.

Úrovně aktivity
Dr. Eizayaga objasnil různé úrovně aktivity, které mias-
ma může projevovat. Jsou uvedeny v kapitole „Vrstvy".

74
j. H. Allen Literatura
The Chronic Miasms Psora and Pseudo-Psora (2 svazky) k dalšímu
Jain Publishing Co., New Delhi, India studiu:
H. C. Allen
Materia Medka ofthe Nosodes
Jain Publishing Co,. New Delhi, India
D. M. Foubister
The Carcinosin Drug Picture
Indián Books & Periodicals Syndicate, New Delhi,
India
S. Hahnemann
The Chronic Diseases: Their Peculiar Nature and Their
Homoeopathic Cure
Jain Publishing Co., New Delhi, India
R. D. Micklem
Carcinosin: A Compentium of References
R. D. Micklem, Queensbury, Bradford
P. S. Ortega
Notes on the Miasms
National Homoeopathic Pharmacy, New Delhi, India
H. A. Roberts
The Principles and Art of Cure by Homoeopathy
Jain Publishing Co., New Delhi, India
P. Speight
A Comparison of the Chronic Miasms
Health Science Press, Saffron Walden, Essex
I. Watson
Understanding the Miasms
Série audiokazet
Central Homoeopathy, Pelsall, Walsall, England

75
Orgánové léky

A tak vidíme, že orgánové léky tím, že navrátí postiženému

orgánu zdraví, léčí celý organismus.

James Compton-Burnett

Synonyma: Orgánová podpora, drenáž, organopatie

Definice Tato metoda je založena na předpokladu, že a) konkrét-

ní léky mají specifickou afinitu k určitým orgánům
a že b) existují pacienti, u kterých je žádoucí či nutné
léčit specifický orgán či systém proto, aby se náležitě
vyléčil on sjímjako_celek.

Historie a vývoj
Paracelsus (1490-1541) v praxi hodně stavěl na myš-
lence, že každý tělesný orgán má svůj protipól v příro-
dě. V tradiční herbální medicíně se mnohé substance
začaly používat na základě tzv. doktríny signatur, v níž
se tvar rostliny, její barva, způsob života a další rysy
staly vodítkem k jejímu terapeutickému využití. Hovo-
rové názvy mnoha léčivých bylin jasně prozrazují je-
jich orgánovou afinitu - světlík lékařský (Euphrasia),
jaterník (Hepaticá), kostival (Symphytum) a krevnice
(Sanguinariá). V každém z těchto případů se poté, co
byly léky vyzkoušeny a zavedeny do homeopatické pra-
xe, původní pozorování potvrdila.

Radema- V devatenáctém století pracoval v Německu homeopat

cher Rademacher, který vyvinul svůj vlastní terapeutický
systém, nezávislý na radikálním Hahnemannovi a jeho
následovnících. Rademacher byl spíše empirik, který

76
používal jak tradiční, tak původní léky. Ve všech svých Radema-
publikacích vzdává hold Paracelsovi, od nějž čerpal cher
mnoho inspirace.

Rademacher dokázal přesně rozlišit „univerzální léky",

potřebné pro léčbu celého pacienta, a „orgánové léky",
které používal na léčbu jednotlivých částí jeho těla.
Zkušenost ho naučila, že mnohé choroby zcela závisejí
na nerovnováze v určitém orgánu a jako takové se dají
dokonale vyléčit lékem, který obnoví jeho správnou
funkci. Zdůraznil, že orgánové léky vyléčí pouze pri-
mární postižení a přesné zhodnocení zdroje orgánové
choroby je nezbytné. Takže jsou-li například respirač-
ní problémy sekundární k poruše jater, je třeba podat
jaterní lék. Doporučoval, aby v případě pochybnosti
o původu orgánové choroby, obzvlášť u abdominální
bolesti, byla věnována pozornost oblasti, kde zůstává
po záchvatu ten nejposlednější bolestivý okrsek. Tam,
jak říká, je třeba hledat orgán s primárním postižením.

Rademacher tvrdil, že univerzální léky vyléčí pouze

skutečné onemocnění celého organismu a ne choroby
sympatetické, které pocházejí z postiženého orgánu.
Podobně orgánové léky vyléčí pouze skutečně orgáno-
vé postižení a ne chorobu celého člověka, která se ná-
hodou manifestovala na určitých orgánech.

Stojí za povšimnutí, že podle překladatele Rademache-

rových děl, A. A. Ramseyera, původní německé Rade-
macherovo dílo má dva svazky, z nichž každý obsahuje
přes 800 stran textu. Existují čtyři vydání. Anglická
verze, ať je jakkoliv osvícená, má pouze 100 stran, což
jednoznačně dokazuje, že podstatná část pokladu je
stále ještě zakopána. Doufejme, že tento potenciální
zlatý důl bude v blízké budoucnosti plně zužitkován.

77
Burnett Ke konci devatenáctého století v Anglii pokračoval
v práci na orgánovém předepsání James Compton Bur-
nett. Rovněž umístil tuto metodu do homeopatického
kontextu. Vytyčil rozdíly mezi předepsáním na zákla-
dě podobnosti symptomů a na základě orgánové po-
dobnosti, přičemž obě předepsání považoval za stejně
platné využití zákona podobnosti, z nichž je nutné
vhodně vybrat podle charakteru případu. Máme to štěs-
tí, že Burnettovy práce se zachovaly v knižní formě
a nabízejí mnoho detailních popisů použití orgánových
léků na jeho vlastních případech.

Burnett bez rozpaků přiznává, že většina jeho inspira-

ce pochází z knih Paracelsa a Rademachera, on sám
však vyjasnil indikace pro mnohé léky, které, jak zjis-
til, jsou doporučovány k léčbě určitých orgánů. Jsou to
například Cardus marianus, Chelidonium a Ceanothus.
Burnett byl pro tuto práci vysoce kvalifikován, neboť
kromě toho, že byl velice zručný homeopat, byl také
mistr diagnostik. Dokázal palpačně a pozorováním
přesně určit oblasti orgánové slabosti u každého jedince.

Francouz- Na kontinentě francouzští homeopati Nebel, Vannier,

ské Julien a další vydatně přispěli homeopatii na poli orgá-
příspěvky nové terapie. Zavedli pojem „drenáž", během níž se
orgány či systémy detoxifikují a vylaďují ještě před
podáním indikovaného konstitučního léku, a to přede-
vším proto, aby se předešlo zbytečným zhoršením.
Francouzští homeopati také vykonali mnoho práce
v oblasti použití sarkod a sarkodových derivátů, ob-
zvlášť těch, které se získávají z endokrinních žláz.

78
U orgánového předepsání se používají obvykle nízké Francouz-
potence léků (do 6x) nebo mateční tinktura a míra sym- ské
ptomové podobnosti může být zanedbatelná. Já se ob- příspěvky
vykle řídím Burnettem a předepisuji užívat mateční
tinktury třikrát denně po pěti kapkách, které se dají
do malého množství vody. Dvě kapky na dávku obvyk-
le stačí dětem. Občas si místo homeopatických mateč-
ních tinktur opatřím od věrohodného dodavatele
bylinek tekutý extrakt a zjišťuji, že plní svůj úkol stejně
dobře. Vzhledem k vysoké koncentraci roztoku stačí ob-
vykle dvě až tři kapky na dávku.

Pokud pacient, který užívá mateční tinkturu, pocítí

nějaké nové symptomy, bývá to obvykle znamení, že
lék je správně indikovaný, ale dávkování je příliš vyso-
ké. Snížení objemu předepsaných dávek obvykle způ-
sobí očekávanou kurativní reakci bez dalšího
nepohodlí. Mnozí pacienti mi říkali, že se jim dělá tro-
chu nevolno po mateční tinktuře léku Crataegus, který
brali na srdeční obtíže. Když byl počet kapek v dávce
snížen z pěti na dvě, všichni na lék reagovali dobře bez
dalších obtíží. Mám podezření, že pokud je pacient tak-
to citlivý na tinkturu, pak je lék pravděpodobně indi-
kovaný podle podobnosti symptomů stejně jako podle
orgánové afinity.

Já osobně dávám přednost předepsání samotného or-

gánového léku dřív, než začnu s léčbou na jiných úrov-
ních. Při takovém postupu nemůže vzniknout
pochybnost o působení orgánového léku a často jsem
byl výsledky léčby překvapen. Někteří homeopati ra-
ději podávají indikovaný konstituční lék ve vysoké
potenci a orgánový lék v tinktuře či v nízké potenci
zároveň. Já sám, ačkoliv vůči této metodě nemám žád-
né výhrady, zjišťuji, že tímto způsobem se často ztrácí

79
Francouz- možnost se poučit. V některých případech nás naléha-
ské vost případu nutí zabývat se zároveň několika aspekty
příspěvky případu, pro mě je to však spíše výjimkou, než pravidlem.

Sarkody Orgánové předepsání zahrnuje použití sarkod a sarko-

dových derivátů ( to jsou potencované zdravé orgány
a jejich sekrety), např. Thyoridinum, Insulin, Adrenalin
atd. Existuje množství klinických důkazů o tom, že na
orgány se dá terapeuticky působit potencemi buď or-
gánu samotného, nebo jeho sekrety. Některé z těchto
sarkod byly připraveny z odpovídajícího orgánu zvíře-
cího - například Thyroidinum bylo vyrobeno ze sušené
štítné žlázy ovce. Jiné se vyrábějí z laboratorních pre-
parátů lidských tkání.

Podle francouzského výzkumu mají různé potence stej-

né substance různé terapeutické použití. Tak třeba Fol-
liculinum prý povzbuzuje orgánové funkce v potencích
3x nebo 4C, zatímco potence 7C jejich funkce reguluje
a potence 9C je potlačuje.

Použití Já mám obvykle sklon dávat přednost bylinným orgá-

sarkod novým podpůrným lékům proti sarkodám především
z estetických důvodů, jsou však situace, kdy je sarko-
da nenahraditelná. Zaprvé bývá užitečná v případech,
kdy je pacientův orgán (či jeho část) poškozený, zniče-
ný či chirurgicky odstraněný. Léčil jsem například
chlapce, kterému vyoperovali mozkový tumor a on se
uzdravil, avšak jeho růst se zastavil. Prý to bylo proto,
že nádor utlačoval podvěsek mozkový. Konstituční pře-
depsání mu pomohlo všeobecně, ale neovlivnilo jeho
růst, což byl zásadní problém. Proto jsem mu nakonec
podával Pituitrin 30C jednou týdně, a pak méně často

80
po dobu mnoha měsíců. Brzy po začátku léčby Pituitri- Použití
nem začal chlapec normálně růst. sarkod

Někdy je sarkoda užitečná v případech, kdy byl orgán

utlumen léky, například nadledvinky po léčbě korti-
koidy. Po vysazení kortikoidů může být výsledný úby-
tek energie zničující, avšak uzdravení lze urychlit
předepsáním léku Adrenal whole gland v nízké potenci
po dobu několika týdnů či měsíců.

Pacientům, závislým na lécích, které nahrazují funkci

nemocného orgánu, lze někdy pomoci zredukovat dáv-
kování na minimum či docela vysadit lék výměnou za
vhodnou sarkodu. Já mám například pacienty s myxe-
démem, kteří mohli vysadit Thyroxin výměnou za Thy-
roidinum v nízké potenci. Někdy lze během další léčby
sarkodu vysadit, zejména v pozdější fázi léčby, v jiných
případech však, tam, kde orgánová funkce nemůže být
obnovena, musí být dále podávána udržovací dávka.
Dr. Muzumdar z Indie dosáhl nadějných výsledků
u diabetických pacientů s potencovaným Insulinem.
Jsem si jist, že na tomto poli existují široké možnosti
výzkumu, které by měly být podrobněji prozkoumány.
Mnozí pacienti, považovaní za nevyléčitelné jinými způ-
soby, včetně tradičnějších homeopatických metod, by
mohli mít jinou prognózu, kdybychom věděli, jak efek-
tivněji používat sarkody či jiné orgánové léky.

Následuje výčet některých hlavních orgánových léků, Některé

které pravidelně používám ve své praxi. Tam, kde je hlavní
uveden víc než jeden, by měly být symptomy případu orgánové
použity k určení výběru. Léky, vytištěné tučně, jsou ty, léky
které shledávám nejužitečnějšími v případech přímé
orgánové slabosti či dysfunkce, pokud nejsou přítom-

81
Některé ny žádné rozlišovací příznaky, volající po konkrétním
hlavní orgánovém léku.
orgánové
léky Tento seznam léků a potencí je spíše návrhem, než
návodem. Postupoval jsem tak, že jsem vynechal vše,
co jsem sám nevyzkoušel v praxi, či to, co jsem neviděl
vyzkoušet jiné. Vím však, že každý z nás má své oblí-
bené léky, a tak návrhy čtenářů, týkající se toho či ono-
ho léku, který se ukázal být užitečnějším, než ten můj,
jen přivítám. Všeobecně jsem vynechal hlavní polych-
resty, neboť věřím, že čtenář bude jejich orgánové afi-
nity znát.

Mozek a nervová Avena sativa (mat.t.), Káli phos. 6x

soustava Hypericum 6 - CM

Srdce Crataegus (mat.t.),

Strophanthus (mat.t.),
Cactus (mat.t.), Adonis vernalis
(mat.t.), Convallaria (mat.t.),
chlopně Spongia 6C, Naja 6C

Trávicí ústrojí Alfalfa (mat.t.), Hydrastis (mat.t.),

žaludek Hydrastis (mat.t.)

Játra a žlučník Chelidonium (mat.t.) - 3x, Carduus

marianus (mat.t.), Taraxacum
(mat.t.), Cholesterinum 6x - 200C,
Hydrastis (mat.t.)-óx, Mag.mur 6C

Slezina Ceanothus (mat.t.) - 6C, Quercus

(mat.t.)

Vylučovací orgány Berberis vulg. (mat.t.), Uva-ursi

(mat.t.)

82
 ledviny Berberis vulg. (mat.t.)/ Solidago 3x Některé
močový hlavní
měchýř Equisetum (mat.t.), Triticum rep. orgánové
(mat.t.) léky

Ženské orgány
prsy Phytolacca (mat.t.) - CM,
děloha Fraxinum Am. (mat.t.), Helonias
(mat.t.) - 6C, Caulophyllum 6x -
10M, Thlaspi bursa pastoris (mat.t.)
vaječníky Folliculinum 6 - 30C
Oophorinum 30C

Mužské orgány Agnus castus (mat.t.), Selenium 6C,

Caladium 6C
prostata Sabal serrulata 3x, Thuja 6x,
Conium 6C, Pulsatilla 6x, Ferrum
picricum 6C

Krev (celková Echinacea (mat.t.),

toxicita) Gunpowder 6x,
Pyrogenium 6 - 200C, Baptisia
3x - 200C

Žíly Hammamelis (mat.t.) - 30C,

Vipera 12C, Pulsatilla 6x, Calc.
fluor 12x

Tepny Baryta mur 6x, Crataegus (mat.t.)

Pokožka Berberis aquifolium (mat.t.)

(nedostatečná Lappa articum (mat.t.),
funkce) Skookum chuck 3x - 12x

Kosti Symphytum (mat.t.), Calc. phos 6x

83
Některé Hekla láva 6C, Phosphorus 6C
hlavní
orgánové Endokrinní žlázy
léky podvěsek Pituitrin 6 - 30C, Baryta carb. 30C
mozkový
štítná Fucus vesic. 3x, Iodum 6 - 30C,
Thyroidinum 6C
nadledvinky Adrenal gland 6C, Adrenalin 6C,
slinivka Phosphorus 6C, Iris verš. 6x
břišní

Mnoho- Některé orgánové léky mají více než jednu specifickou

četné afinitu a tyto kombinované afinity se dají použít tam,
afinity kde je u pacienta přítomna podobná kombinace sym-
ptomů. Zde je několik příkladů:

Respirační a trávicí ústrojí Lobelia inflata (mat.t.),

Grindelia 3x

Respirační a srdce Spongia 6C, Iodum 6C

Děloha a močové ústrojí Thlaspi bursa past.

(mat.t.)

Játra a ledviny Berberis vulgaris (mat.t.)

Srdce a játra Digitalis 6 - 30C,

Aurum met. 6C

Srdce a ledviny Spartium (mat.t.),

Strophanthus (mat.t.),
Eel sérum 6C

84
podle mé vlastní zkušenosti by se orgánové léky měly Kdy
používat mnohem častěji, než je obecně zvykem, a to používat
z mnoha důvodů. Zaprvé existují pacienti, jejichž sym- orgánové
ptomatologie se točí kolem slabosti či dysfunkce urči- léky
tého orgánu. V takových případech může orgánová
slabost představovat překážku v léčbě a často zjistíme,
že indikované konstituční léky nefungují tak dobře, jak
by měly, dokud není slabost vyléčena. Rademacher ten-
to stav považoval za primární orgánovou chorobu
a někdy pro pacienta z této kategorie podání orgáno-
vého léku zapůsobí konstitučně a uzdraví se celý.

V jiných případech je porucha mnohem obecnější,

u pacienta však existuje slabé místo a před podáním
konstitučního léku bývá výhodné je posílit. Ať je orgá-
nová slabost považována za primární nebo ne, měla by
být použita pacientova zdravotní historie i jeho sym-
ptomy a pozorovatelné znaky jako ukazatelé k určení
postižených orgánů.

Obecně vzato většina pacientů, kterým pomůže orgá-

nový lék, stejně potřebuje lék konstituční, miasmatic-
ký nebo celostnější léčbu, aby byli zcela a trvale
vyléčeni.

Jsem přesvědčen, že mnohá zhoršení, která se odehra- Zmírnění

jí následkem konstitučního podání, se dají zmírnit či homeo-
zcela vyloučit uváženým podáním léků, podporujících patického
orgány. Hahnemann učil, že proces léčení by měl být zhoršení
rychlý, trvalý a jemný, zatímco některé reakce, které
jsem viděl po předepsání vysokých potencí konstituč-
ního léku, byly všechno jiné, jen ne jemné.

Pacienti se zhoršují z různých důvodů a různými způ-

85
Zmírnění soby, avšak mnohá zhoršení nastávají, když předepsa-
homeopa- ný indikovaný konstituční lék má silnou afinitu k pa-
tického cientovu nej slabšímu orgánu. Například Káli carbonicum či
zhoršení Lycopodium podáváme, jsou-li slabá játra, Aurum či Tu-
berculinum u slabosti srdce, Sulphur (obzvlášť u kožních
obtíží) tam, kde nedostatečně fungují vylučovací orgá-
ny, atd. Mnoho typů zhoršení se odehraje i při použití
nízkých potencí indikovaného léku a většinou se dají
předpokládat a lze jim předejít. Před podáním konsti-
tučního léku je prostě potřeba určit nejslabší orgán
a „vyladit" jej za pomoci podpůrného léku. To se větši-
nou podaří během měsíce či dvou, a pak je možné bez
obav podat konstituční lék v jakékoliv potřebné potenci.

Výhody Slyšel jsem homeopaty hovořit o tom, že podat pod-

podpůr- půrný orgánový lék, který není konstitučně indikován,
ného orgá- je supresivní a pacientovi ublíží. Kdokoliv, kdo má zku-
noveho šenosti s orgánovými léky, ví, že to je nesmysl. Jednou
předepsání z nejobvyklejších reakcí, kterou mi pacienti hlásí, je,
že po kůře podpůrným orgánovým lékem se cítí lépe -
a to před jakoukoliv konstituční léčbou! Někdy může
být takové celkové zlepšení dosti překvapivé.

Další výhodou, kterou jsem vypozoroval, je, že konsti-

tuční obraz léku často vystoupí ostřeji a je mnohem lépe
definován. Něco takového se podle mého názoru musí
stát, když energie přestane být odváděna k podpoře
pomalých orgánů, a já toho byl nesčetněkrát svědkem.
Někdy jsem váhal mezi několika konstitučními léky,
z nichž každý se zdál být stejně dobře indikován, avšak
po předepsání orgánového léku se konstituční obraz
jasně projevil.

86
Muž, třicátník, trpící vytrvalou dusností více než čtyři Případy
roky, onemocněl krátce před tím, než se mu mělo na- Případ 1
rodit první dítě. Dýchání se zhoršuje večer a potíže jsou
výrazně horší po alkoholu. Denně používá inhalátory
Ventolin a Becotide. Má rekurentní sinusitidy a sklon
k tvorbě hustého žlutého hlenu v nose a hrdle, který se
také zhoršuje večer a po alkoholu, a rovněž velmi níz-
kou hladinu energie, obzvlášť mezi 15 a 17 hodinou.
Při probuzení se cítí mizerně. Touží po sladkém, má
rád vydatnou a smaženou stravu, ale nedělá mu dobře.
Když je nervózní, má průjem, například před zkouška-
mi. Je citlivý na chlad, má velmi studené nohy, obzvlášť
v noci. Má žluté zuby, sinalou pleť, tmavé kruhy pod
očima a vypadá vyčerpaně. Jazyk má žlutobíle potaže-
ný. V 18 letech prodělal zánět uzlin, který trval tři mě-
síce a dvanáct měsíců se z něj vzpamatovával.

Kdybych tohoto pacienta léčil konstitučně, byl bych mu

podal Lycopodium, které bylo indikováno mentálně
i generálně. Podle symptomů a jiných znaků, které vy-
kazoval, mi bylo jasné, že jeho nejslabším orgánem jsou
játra. Soubor následujících symptomů ukazuje jedno-
značně na slabost jater:

Zhoršení tukem, vydatným jídlem, alkoholem

Všeobecně nízká hladina energie, při probuzení,
mezi 15 a 17 hodinou
Žlutá pokožka, katar, jazyk
Studené končetiny
Touha po sladkém
V anamnéze dlouhodobé onemocnění uzlin

Původně pacient dostal Carcinosin 30, 200, 1M vzhle-

dem k historii prudkého glandulárního zánětu a k ro-
dinné anamnéze. Po něm se mu zvýšila produkce hlenu

87
Případ 1 z dutin a trochu se zlepšila jeho energie. Jinak neměl
žádnou zvláštní reakci.

Pak jsem mu předepsal Chelidonium v extraktu, dvě

kapky do vody třikrát denně a navrhl mu, aby se co
nejvíce vyhýbal užití inhalátorů. Pacient nejprve pocí-
til nepříjemnou chuť v ústech, tento pocit trval něko-
lik dní. Pak si všiml, že se mu začínají čistit dutiny
a zesílil mu čich. Výrazně se mu zvýšila energie a dus-
nost zmizela, ačkoliv přestal užívat inhalátory. Zlepši-
la se mu i pleť, při probuzení se cítil „živější" a zjistil,
že má teplé nohy, dokonce i v noci. Na několik dnů mu
otekly podpažní uzliny a staly se citlivějšími (starý sym-
ptom), a pak se vrátily k normálu. To vše se stalo
v rozmezí čtyř týdnů na orgánovém léku a konstituční
léčba měla teprve začít. Později dostal Lycopodium 1M,
po němž došlo, po docela malém zhoršení, k dalšímu
zlepšení. Hádám, že kdyby byl dostal Lycopodium jako
první lék, byl by během reakce na něj hodně trpěl.

Zjistil jsem, že podpůrný jaterní lék je blahodárný

v ohromujícím množství případů, obzvlášť je-li v ana-
mnéze žloutenka, potíže se žlučníkem, nadužití alko-
holu, hepatitida a glandulární horečka. Někdy zánět
uzlin zanechá reziduum spíše ve slezině, než v játrech,
pak je výborným lékem Ceanothus.

Případ 2 Léčil jsem devětapadesátiletou ženu, která si stěžova-

la na hiátovou hernii, obtěžující ji mnoho let. Nejméně
čtyřikrát, ale i šestkrát denně regurgitovala potravu, její
stav se zhoršoval v předklonu. Někdy vyzvrátila mast-
nou vodnatou tekutinu. Pociťovala pálení v žaludku,
stoupající nahoru, a kyselou chuť v ústech. Měla nad-
váhu, málo energie a při sebemenší námaze se zadý-

88
chávala. Trpěla palpitacemi při námaze či sehnutí. Případ 2
Snadno se přehřívala a potila, trpěla však na studené
nohy. Během dne jí otékaly ruce a kotníky. Bála se tmy
a měla strach z rakoviny.

Můj původní dojem byl, že tato pacientka potřebuje lék

Calcarea carbonica jako konstituční lék a že centrem
případu je trávicí trakt. Všiml jsem si však, že má upře-
ný, téměř exoftalmický pohled, který bychom normál-
ně považovali za příznak hyperthyroidismu - ačkoliv
její další symptomy vypadaly spíše na frypothyroidis-
mus. To mě zaujalo, proto jsem pohmatem vyšetřil její
štítnou žlázu a zjistil, že je normální. Navíc mi paci-
entka navrhla, abych neztrácel čas, protože si nedávno
nechala udělat krevní testy a štítná žláza jí funguje
normálně. Já však nebyl zcela přesvědčen, a proto jsem
se rozhodl řídit se jedním z Burnettových doporučení.
Ten říkal, že někdy jediným spolehlivým způsobem,
jak potvrdit orgánovou diagnózu, je podat orgánový lék
a počkat, jestli zabere.

Věděl jsem, že lék Fucus vesiculosus má pověst jako re-

gulátor funkce štítné žlázy, tak jsem jej předepsal
v ředění 3x, jednu tabletu čtyřikrát denně. Po dvou týd-
nech léčby pacientka hlásila, že už čtyři dny neregur-
gitovala potravu! Cítila se všeobecně lépe, zvýšilo se
množství vymočené tekutiny, ruce a kotníky již tolik
neotékaly a byla si jista, že hubne. Po několika dalších
týdnech shodila několik kilogramů a trávení se ještě
zlepšilo. Podával jsem Fucus dál, až se mi začalo zdát,
že už pro ni nemůže víc udělat, a pak jsem podal Calca-
rea carbonica 10M. Ta pak pokračovala v práci tam, kde
Fucus skončil. Během tří a půl měsíce léčby pacientka
zhubla o osm kilogramů, aniž by změnila svůj životní
styl či dietní návyky.

89
Případ 2 Toto byl případ, kde se určitě vyplatilo podat orgánový
lék před začátkem konstituční léčby. Kdybych byl pře-
depsal Calcarea hned na začátku léčby, zároveň s lé-
kem Fucus, byl by konstituční lék nesporně považován
za příčinu kurativní reakce. Jediný závěr, který jsem si
udělal ohledně pacientčiny hiátové hernie, byl ten, že
hernie byla nejspíš důsledkem její obezity, a ta zase
byla zapříčiněna nevyrovnanou funkcí štítné žlázy. Pře-
dešlý případ jasně dokazuje Rademacherovu teorii lé-
čení primárních orgánových poruch, které mohou být
někdy značně vzdálené od míst, kde se manifestují sym-
ptomy.

Literatura M. Wood
k dalšímu The Book ofHerbal Wisdom - Using Plants as Medicines
studiu: North Atlantic Books
Rademacher 's Universal and Organ remedies
Přeložil A. A. Ramseyer
A. P. Homoeo Library, Calcutta-700001, India
J. Compton Burnett
The Best of Burnett
Jain Publishing Co., New Delhi, India
Yadubir Sinha
Miracles of Mother Tinctures
World Homoeopathic Links, New Delhi - 110055,
India
Jacques Jouanny
The Essentials of Homoeopathic Therapeutics
Laboratoires Boiron, Lyon, France

90
Y. R. Agrawal Indikace
Materia Medka of Glandular Medicines předepsání
Vijay Publications, Delhi - 110092, India
K. Kansal
Handbook of Homoeopathic Mother Tinctures
Pratap Medical Publishers, New Delhi, India
E. A. Maury
Drainage in Homoeopathy (Detoxification)
C. W. Daniel Co. Ltd., Saffron Walden, Essex

91
Podobnost symptomů

Totalita symptomů, která, jak tvrdil Hahnemann, je zákla-

dem podobnosti, se nevztahuje pouze k jejich numerickému
součtu, ale i k jejich relativní důležitosti.

John H.Clarke
Dictionary of Practical Materia Medica

Definice Tato metoda se týká předepsání léku podle podobnos-

ti pacienta symptomům, které se nacházejí v obraze
léku.

Úvod Když hovořím s lidmi o homeopatii, občas se ještě při-

stihnu, jak sebevědomě prohlašuji, že na homeopatii
nic není, je prostě potřeba pouze srovnat symptomy,
objevující se v provingu léku, s příznaky, se kterými se
setkáme u nemocného. Kéž by to bylo tak jednoduché!
Kdyby homeopatie byla takto přímočará, už dávno by
homeopaty vystřídaly počítače.

Symptomy v případu obvykle tvoří primární bázi pro

předepsání, avšak velmi často také ne, jak dokazují
například kapitoly o etiologii a miasmatech. Pro mě je
symptomová podobnost pouze jednou z variant na téma
podobnosti. Je jich však mnohem víc. A nejen to, exis-
tuje mnoho různých způsobů, jak se symptomy mani-
pulovat, aby byl nalezen kurativní lék.

92
„Totalita symptomů" je jedním z nejvíce matoucích Totalita
pojmů v homeopatii, neboť budí dojem, že pokud shro- symptomů
máždíme všechny příznaky v případu dohromady
a najdeme lék, který obsahuje podobné seskupení,
bude výsledný lék kurativním similimem. Hahnemann
napsal: „... aby každý jednotlivý projev choroby byl do-
zajista radikálně, rychle a trvale zničen a odstraněn
pouze takovým lékem, jenž je schopen vyvolat (v lid-
ském těle) nejpodobnějším a nejúplnějším způsobem
totalitu jeho symptomů, které jsou zároveň silnější než
choroba". (Organon, kapitola 27).

To je do určité míry pravda, ale zároveň je to i poněkud

zdlouhavá procedura, když vezmeme v úvahu, že chro-
nicky nemocní lidé mohou nabídnout nespočetné
množství symptomů. Pokud jsou všechny pečlivě za-
znamenány a jejich ekvivalent je klopotně vyhledán
v materii medice, může být tímto způsobem nalezeno
kurativní předepsání. Brzy se však ukáže, že tato me-
toda je stejně pracná jako neúčinná. Byly tedy vypra-
covány různé úsporné způsoby, které ji činí méně
pracnou i důsledněji účinnou.

Hahnemann na to zřejmě přišel také, neboť v paragra-

fu 104 Organonu J píše: „Když totalita symptomů, které
specificky vydělujía odlišují případ choroby, nebo, jinými
slovy, když je obraz choroby, ať je jakákoliv, pečlivě
vykreslen, pak je nejobtížnější část úkolu završena.
Tehdy má lékař obraz choroby, obzvlášť je-li to choro-
ba chronická, vždy před sebou, aby se jím během léč-
by řídil. Může chorobu zkoumat ze všech stran a vybrat
charakteristické symptomy, proti nim pak... homeopatic-
kou léčebnou substanci." (Italika je moje.)

Jinými slovy, totalita symptomů (tedy symptomy všech-

93
Totalita ny) musí být shromážděna, avšak jen proto, aby pak
symptomů část těchto symptomů byla vybrána a použita pro nale-
zení similima. Doslova všichni homeopati, které znám,
dělají právě to, avšak já stále slýchám a čtu o totalitě
symptomů jako o základu předepsání. Po pravdě řeče-
no, vybraná část oné totality symptomů nabízí mnohem
spolehlivější vodítko ke kurativnímu léku, než totalita
samotná. Jestliže je tomu tak, jak se máme rozhodnout,
které symptomy vybrat a které pominout? Čím je tvo-
řen „charakteristický symptom"? To je jedna z temných
oblastí homeopatie, kterou se mnozí pokoušeli vyjas-
nit.

Charakte- Můj slovník definuje slovo charakteristika jako „slouží-

ristické cí k určení charakteru, něco výrazného, typického,
symptomy odlišujícího se podivností či zvláštností". Charakteris-
tické rysy tedy souvisejí s jedinečností, individualitou
a někdy vzácností či podivností. Vybrání charakteris-
tických rysů daného případu tedy znamená věnování
pozornosti tomu, co je pro případ jedinečné či neob-
vyklé, nečekané nebo obzvlášť významné. Hahnemann
nám nabízí vodítko, které symptomy vybírat, těmito
2
slovy : „ Ony výrazné, jedinečné, neobvyklé a podivné (cha-
rakteristické) znaky a symptomy..."

Může se stát, že určitý symptom je tak jasný a výrazný,

že přímo volá po naší pozornosti, nebo může být v kon-
textu choroby, či typu pacienta, kterého léčíme, neob-
vyklý. Občas se fyziologicky nevysvětlitelný symptom
ukáže být klíčem k případu. Hlavní věc, kterou je nut-
no si pamatovat, je, že některé věci jsou obvyklé téměř
u každého a jiné jsou pro jednotlivce typické.

Nesporným příkladem je fakt, že všichni lidé mají něco

94
společného - dvě oči, dvě uši, nos, ústa, rty, zuby, via- Charakte-
sy, atd. Dá se říci, že to všechno je u člověka „běžné" ristické
a ekvivalentní „běžným" symptomům, které nachází- symptomy
me u většiny pacientů - tedy bolesti hlavy, letargii, ne-
spavosti, zimomřivosti, zácpě atd. Kromě toho
u každého existují nějaké „odlišující zvláštnosti či rysy",
které nám dávají možnost jedince poznat a odlišit jej
či ji od všech ostatních. Může být, že má třeba křivé
zuby nebo že mu je zvláštně cítit z úst, že má zastřený
hlas, oči hledí každé jinam, nebo má plné a smyslné
rty. Každý má určité rysy, které, když se objeví v jisté
konfiguraci, umožňují okamžité poznání onoho jedin-
ce. Pokud je stejný přístup použit pro symptomy v pří-
padu, pak budou charakteristické rysy nalezeny.

Jedním z problémů v homeopatii je skutečnost, že umě-

ní individualizace a rozpoznání charakteristických sym-
ptomů je velice těžké naučit někoho jiného. Často to
jediné, co se dá udělat, je poukázat studentovi na tuto
nezbytnost, a pak jej nechat, aby ji objevoval sám pří-
mou zkušeností. Je to podobná situace, jako kdybych
přišel na pole, kde je stádo padesáti ovcí a pokoušel se
je identifikovat jako jedince. Můj problém je v tom, že
pro mě vypadají všechny stejně. Jinými slovy, já si vší-
mám pouze těch znaků, které jsou „obvyklé" u ovce -
že mají vlnu, že utíkají, že mají tupý výraz, atd. Nic-
méně pozorný farmář bude docela snadno schopen
vybrat jednotlivé členy stáda tak, že si všimne určitých
rysů, které pro něj zřetelné odliší jednu ovci od druhé.
Tak hovoří hlas zkušenosti.

Nikdy jsem si nebyl jist, zdali klíčové symptomy a cha- Klíčové

rakteristické rysy jsou jedno a totéž, nebo zda měli symptomy
původci oněch výrazů na mysli u každého z nich něco

95
Klíčové jiného. Slovo klíčový (angl. keynote) je vlastně hudeb-
symptomy ní termín, označující „první (tedy nejhlubší) tón ve stup-
nici, který tvoří základ a dává pojmenování oné
stupnici". Moje chápání „klíčového předepsání" je ta-
kové, že předpis je založen na jednom či několika vý-
razných (tedy charakteristických) symptomech případu,
silně indikativních vůči určitému léku, obzvlášť jsou-li
známy pouze jeden či jen několik léků, které onen sym-
ptom či skupinu symptomů mají.

Předepsání podle klíčových symptomů má v homeopa-

tické literatuře zcela nezaslouženou špatnou pověst,
pocházející hlavně od Kenta a zdá se, že v poslední době
se stává ztraceným uměním. Velkými mistry klíčového
předepsání byli například Lippe, Allen, Guernsey, Nash
a mnoho dalších.

Původ Klíčové symptomy se získávají ze tří hlavních zdrojů:

klíčových
symptomů 1) z provingů: jsou to tedy symptomy, objevující se
v širokém průřezu zkoušejících, kteří užili stejný
lék. Příkladem je horkost a zarudlost Belladonny,
což je příznak, zakoušený velkou skupinou zkou-
šejících na různých místech těla.

2) z ověřených symptomů: to jsou symptomy, obje-

vující se u mnohých či jen několika zkoušejících,
které byly v praxi dotyčným lékem u mnoha pří-
padů úspěšně vyléčeny. Například „bolestivé
praskliny v pravém koutku úst", které Burnett
pozoroval u sebe, když zkoušel Cundurango. Ten-
to příznak jej vedl k předepsání léku u mnoha
případů rakoviny, kde byl podobný symptom pří-
tomen.

96
 3) z klinické indikace: tedy ze symptomů či stavů, Původ
nikdy se neprezentujících v provingu, které však klíčových
byly lékem opakovaně vyléčeny v praxi, byl-li lék symptomů
předepsán na ostatní přítomné příznaky. Praktic-
ky všechny etiologické indikace byly objeveny
tímto způsobem a některé z nich se staly sym-
ptomy vedoucími k léku. Například symptom
„onemocnění po očkování proti neštovicím" in-
dikuje lék Thuja, „duševní změny následkem po-
ranění hlavy" indikuje Natrum sulph., a „neblahé
následky bodné rány" indikuje Ledům. Poslední
z nich byl, myslím, poprvé pozorován Testem
a od té doby se tento příznak ukázal být jedním
z nejspolehlivějších a nejcennějších indikací to-
hoto léku.

Mnohokrát jsem úspěšně předepsal lék pouze na zá- Vůdčí

kládě několika klíčových symptomů. Klíčové sympto- klíčové
my také poskytují cennou diferenciaci mezi mnoha symptomy
léky, které se jinak zdají být z jiného pohledu dobře
indikované.

Většina léků má jeden nebo dva natolik dobře ověřené

symptomy, že pokud jsou u pacienta výrazné, nabízejí
použití léku téměř bez ohledu na zbytek případu. Lite-
ratura je poseta příklady vyléčených případů, kde je
předpis založen pouze na jediném takovém symptomu.
Tam, kde je takový symptom přítomen, bude zbytek
případu téměř vždy odpovídat léku, pro který je sym-
ptomem klíčovým.

97

JI
Příklady Symptomy mění strany Lac caninum
vůdčích
klíčových Symptomy se horší pohybem Bryonia
symptomů
Chelidonium
Bolest pod pravou lopatkou
Pyrogenium
Puls nesouhlasí s teplotou
Ipecacuanha
Nausea s čistým jazykem
Pocit, že je břicho taženo
šňůrkou k páteři Plumbum

Symptomy se horší mezi

2 a 4 h. ranní Káli carbonicum

Trojúhelníkovitá červená
špička jazyka Rhus-tox.

Před záchvatem se cítí

nebývalé dobře Psorium

Případy Nedávno jsem léčil ženu s téměř neustávající prudkou

nevolností během těhotenství, která se zhoršovala zá-
pachem vařeného jídla. Pacientka měla také pocit
prázdnoty v žaludku. Vypadalo to na jasný případ Se-
pia. Podal jsem ji a nestalo se nic. Vzhledem k miasma-
tickému pozadí případu a pocitu prázdnoty v žaludku
a trvalé nevolnosti jsem podal Psorinum. A nestalo se
zase nic. Znovu jsem se jí vyptal na všechny sympto-
my, a nakonec jsem položil tuto otázku: „Jaký je, kro-
mě nevolnosti, nejvýraznější pocit, který máte?" Ona
se zamyslela a odpověděla: „Víte, je divné, že dokud jím,

98
je mi dobře". Předepsal jsem tedy Anacardium 10M a za Případy
několik dní se pacientka uzdravila.

Jednou jsem neodolal nutkání předepsat lék Thuja

muži, který měl potíže s prostatou, protože tvrdil, že
jeho moč vychází v rozdvojeném proudu, a úžasně mu
pomohla. U dalšího případu mě k Thuje přivedl sym-
ptom pláče, když slyší hudbu, který byl velmi výrazný.
Thuja zde způsobila kurativní reakci, ačkoliv pokrýva-
la jen velmi málo ostatních symptomů případu.

Symptomy se stávají podivné, vzácné či zvláštní pouze Podivné,

v kontextu jednotlivce, u kterého se nacházejí. Napři- vzácné
klad zpívání na ulici by bylo podivné u bankovního a zvláštní
úředníka, je ale poměrně obvyklé u opilce. Pokud je symptomy
homeopat obeznámen se znaky a symptomy, obvyklý-
mi u dané choroby, pak se zvláštní symptomy dají po-
měrně snadno najít, obzvlášť u choroby akutní.
Klasickým příkladem je bezžíznivost během horečky,
migréna, při které hluk či světlo přináší úlevu, by byla
dalším. U chronických chorob podivné symptomy čas-
to pomineme nebo si jich nevšimneme, protože existuje
bezpočet způsobů, kterými jedinci prezentují podobnou
poruchu. Zde je důraz ne tolik na „Co je na této chorobě
zvláštní?", ale spíš „Co je zvláštní na tomto jedinci?"

Moje bývalá žena Sally přinesla domů případ sedma- Případy

ctyřicetiletého muže, který si stěžoval na „špatná ját-
ra" a nediagnostikované respirační obtíže, oboje
dlouhotrvající. Měl otok a citlivost v oblasti jater
a v anamnéze akutní nefritidu. Moč měl zakalenou.
Časté nucení v noci. Sklon k zácpě, občas bodavé bo-
lesti , směřující nahoru konečníkem, horší v noci. Měl

99
Případy pocit tlaku na prsou a slabost či nevolnost v oblasti
prsou. Obstrukci nosu s hustým, bílým hlenem. V po-
steli měl mravenčení v nohách. Hojně se potil, více po
teplých nápojích. Někdy se potil tolik, že se musel utřít
ručníkem. Občas měl ve stolici trochu krve a hlen.
V anamnéze zápal plic, akné a bradavice v dětství.

V tomto případě jsou dva výrazné „charakteristické"

symptomy, z nichž jeden je nepochybně „podivný, vzác-
ný i zvláštní". Je to ten „pocit slabosti až nevolnosti
v hrudi", který pacient zmínil jen tak mimochodem,
ale Sally jej pečlivě zaznamenala. Nevolnost v žaludku
je jev známý, ale nevolnost v hrudníku? To musel být
klíč k případu. Kentovo repertorium odhalilo osmnáct
léků, které mají tento symptom, všechny v nízkém stup-
ni, kromě léků Crocus, Mercurius a Rhus tox., které byly
vytištěné kurzívou.

Druhý charakteristický rys případu si zasloužil své

místo díky neuvěřitelné intenzitě symptomu - muž se
potil tak intenzivně, že se musel otírat ručníkem! Jak
bychom mohli ignorovat takový symptom? Tyto dva
symptomy nás rychle dovedly k léku Mercurius, který
pokrýval i ostatní výrazné symptomy a byl předepsán
v potenci 200C, a později 1M s nádherným zlepšením
na všech úrovních.

Podobné případy nás učí, že se vždy vyplatí o případu

přemýšlet, podívat se na něj z různých úhlů dřív, než
se zahloubáme do repertoria či materie mediky. Pokud
si na to zvyknete, ušetříte si z dlouhodobého hlediska
mnoho zbytečné práce. Byl-li případ správně odebrán,
máte k dispozici všechny nezbytné informace, abyste
mohli dobře předepsat. Umění předepsání podle sym-
ptomů však spočívá v oddělení zrna od plev.

100
Sally jednou léčila starší paní, která měla nesmírný Případy
problém s chůzí, protože jakmile položila nohu na zem,
začaly se jí bezděčně kroutit prsty u nohou. Léky, pře-
depsané na její celkový stav, přinesly minimální zlep-
šení, tak jsme se rozhodli onen zvláštní symptom
vystopovat. Po dlouhém hledání jsme našli cosi podob-
ného pod lékem Badiaga. Jediné, co jsme o léku Badiaga
věděli, bylo, že kašle tak, až jí z úst vyletují kousky
hlenu, což pacientka neměla. Přesto jsme jí lék podali
a ona se výrazně zlepšila.

Nejednou bývám překvapen, jak často pacienti popi-

sují „podivný, vzácný či zvláštní" symptom, aniž by si
toho pacient či homeopat povšiml. Léčil jsem po mno-
ho měsíců s nevalným výsledkem ženu, která měla
mnohočetné fyzické a emocionální obtíže. Když jsem
znovu odebral případ a nedozvěděl se nic nového, roz-
hodl jsem se probrat všechny poznámky, které jsem
do té doby během jejích návštěv shromáždil a zjistit,
co mi uniklo. Téměř okamžitě mě uhodila do očí věta, .
kterou znovu a znovu užívala a kterou jsem si vždycky
zapsal, ale v analýze jsem ji pominul. Když popisovala
svůj energetický stav, říkala: „Cítím se napůl mrtvá".
Najednou jsem měl pocit, že jsem to někde četl a sku-
tečně, v kapitole Mysl v Kentově repertoriu bylo: „Blud,
tělo živé, jedna strana, pohřbená druhá". Lékem bylo
Stramonium a pacientka na něj báječně zabrala.

Boenninghausen soustředil úsilí svého právnického Kompletní

mozku problému nalezení homeopatického similima symptomy
a zanechal nám k tomuto účelu četné užitečné nástro-
je. Jedním z nich je něco, čemu budu říkat KUEMP, pře-
klad zní asi takhle:

101
Kompletní Konkomitanta (průvodní symptom)
symptomy Umístění
Etiologie
Modalita
Pocit

Boenninghausen měl představu, že každý symptom je

manifestací poruchy celého pacienta, a jestliže každý
symptom pochází ze stejného zdroje, pak by každý
z nich mohl být teoreticky použit, aby nás zavedl zpět
k tomuto zdroji. Stejně jako příčky kola, ač se na obvo-
du zdají být daleko od sebe, jsou uprostřed všechny
spojeny. Z praktických důvodů doporučoval, aby bě-
hem odebírání případu byl každý symptom zazname-
nán co nejúplněji v každém z výše uvedených aspektů.

Pacient obvykle nabídne jeden nebo dva aspekty spon-

tánně - „Mám poltivou (pocit) bolest hlavy (umístění)".
Abyste dokončili obraz, potřebujete jednu nebo dvě
modality a možná ještě etiologii a konkomitantu. Mít
kompletní symptom v pěti aspektech je neobvyklé, já
se vždycky snažím minimálně alespoň o tři. Je nespor-
né, že případ, který je správně odebraný, je více než
napůl vyléčený.

Zjišťuji, že systém KUEMP je velmi užitečný nástroj,

který mi zajišťuje, že budu mít odebraný pokud možno
co nejúplnější obraz. Nějakou dobu jsem měl KUEMP
napsaný na telefonním seznamu, abych při odebírání
akutního případu po telefonu nezapomněl zaplnit
prázdná místa, než zavěsím. Když budete nějakou dobu
takto postupovat, stane se vám to druhou přirozenos-
tí. Teď už můj mozek automaticky ví, kdy je symptom
kompletní a kdy chybí něco, na co jsem se ještě neze-
ptal.

102
Podobný jev se mi kupodivu vloudil i do odebírání chro- Kompletní
nických případů. Často se mi stalo, že jsem podrobně symptomy
odebral případ, ale na konci vyšetření jsem měl ne-
příjemný pocit, že někde něco chybí a já nevím, co to
může být. Když se mi to stane dnes, řeknu pacientovi
asi toto: „Nemohu vám zatím nic předepsat, protože
mi někde něco chybí a já nevím, co to je", a podívám se
tázavě na pacienta. A ten mi vždycky poví něco, co jej
předtím nenapadlo, nebo co záměrně zamlčel, a obraz
je kompletní. Nevím, jak to funguje, ale je to nesmírně
užitečné!

Byl to Hering, kdo do homeopatie zavedl myšlenku troj- Trojnožka

nožky. Tvrdil, že k nalezení kurativního léku je potře-
ba tří výrazných - či klíčových - symptomů,
charakteristických rysů, či jak je chceme nazývat. Já
mám rád, když najdu ještě čtvrtý, kterým případ po-
tvrdím, ale ve většině případů stačí tři jako dobré mi-
nimum. Pamatujte, že tři obvyklé symptomy jsou
k ničemu - symptomy musí mít nejen správný počet,
ale i hodnotu!

H. C. Allen Literatura
Keynotes and Characteristics with Comparison k dalšímu
Indián Books & Periodical Syndicate, New Delhi, India studiu:
-110055
C. M. Boger
Boenninghausen 's Characteristics and Repertory
Jain Publishing Co., New Delhi, India
A. von Lippe
Keynotes of the Homoeopathic Materia Medka
Jain Publishing Co., New Delhi, India

103
Literatura H. N. Guernsey
k dalšímu Keynotes to the Materia Medka
studiu: Jain Publishing Co., New Delhi - 110055, India

E. B. Nash
Leaders in Homoeopathic Therapeutics
Jain Publishing Co., New Delhi - 110055, India

R. Gibson-Miller
Comparative Value of Symptoms in the Selection of the
Remedy
Jain Publishing Co., New Delhi, India
P. Sankaran
Anály sis and Evaluation of Symptoms
The Selection of the Simillimum and the Management of
the Patient
Homoeopathic Medical Publishers, Bombay, India
F.Vermeulen
Concordant Materia Medica
Synoptic Materia Medica, sv. 1 a 2
, Merlijn Publishers, Netherlands

104
 Polyfarmacie

Tato metoda zahrnuje jakoukoliv techniku předepsá- Definice

ní, při níž se předepisují dva či více léků zároveň, buď
střídavě nebo jako kombinovaný lék.

Technika předepsání

Polyfarmacie může být individualizovaná, tam, kde se

různé léky podávají současně či střídavě podle indika-
cí každého jednotlivého případu. Může být také pře-
depsáno na základě choroby, kdy se podávají různá
množství léků proto, že mají do jisté míry podobný
obraz jako určitá choroba, bez ohledu na individuální
zvláštnosti pacienta (např. Nelsonův kombinovaný pre-
parát na sennou rýmu).

Obvykle se podávají spíš nízké potence, většinou v roz-

mezí mateční tinktury až 6C a podání se opakuje den-
ně. Já zjišťuji, že pro tuto metodu jsou nejvhodnější
biochemické soli a dávám přednost kombinování vhod-
ných jednotlivých léků, nejlépe pokrývajících pacien-
ta, před komerčně vyrobenými směsmi.

Jak to u homeopatie bývá, podle mé vlastní zkušenosti Individu-

s polyfarmacií mohu říci, že čím více je předepsání ušito alizovaná
pacientovi na míru, tím lepších výsledků lze dosáhnout. polyfar-
macie
Jedním z mistrů individualizované polyfarmacie byl
nepochybně J. Ellis Barker, žurnalista, který se stal
homeopatem, měl rozsáhlou praxi a hodně o homeo-
patii psal ve 30. a 40. letech. Dvě z jeho nejlepších děl
se skromně nazývají: Nový život pro staré -jak vyléčit

105
Individu- nevyléčitelné a Zázraky léčení a jak se dělají. Barker se
alizovaná dobře vyznal v dietetice a ostatních naturopatických
polyfar- technikách a homeopatickou inspiraci čerpal od velké-
macie ho J. H. Clarka. Výsledný styl jeho práce byl nepokrytě
eklektický, stejně jako Clarkův, a jediné, na čem mu
záleželo, bylo to, že svou metodou častokrát dociloval
léčebných účinků u beznadějných případů.

Ze studia prací Ellise Barkera jsem se hodně naučil.

Mimo jiné i to, jak uměl pacienta pro uzdravení na-
dchnout, což se dnes studenti homeopatie na kurzech
neučí.

Metoda Ellise Barkera funguje asi takto: jakmile vidíte

indikaci pro lék, podejte ho, raději dřív, než později. Takže
přijde-li například pacient s chronickou obstipací,
nevolnostmi a flatulencí, který v minulosti negativně
reagoval na očkování, a v jehož rodině se vyskytla tuber-
kulóza, první předepsání bude určitě vypadat takto:

Carbo veg. 6x dvakrát denně, střídavě s Nux vomica

6x dvakrát denně, Thuja 30 každou sobotu a Bacilli-
num 200 každou středu.

Barker tímto způsobem dosahoval výrazných úspěchů

a nezdržoval se těmi, kteří raději lpěli na svých zása-
dách a nechali pacienta trpět, než aby jej léčili jinak
a ulevili mu.

Francouzský homeopat Jacques Jouanny vyvinul roz-

sáhlý systém mnohočetného předepsání, který se do
značné míry podobá metodě Ellise Barkera. U chronic-
kých případů doporučuje podat základní konstitucni
lék pacienta společně s interkurentní miasmatickou
nosodou plus jeden či více léků, vztahujících se k cho-

106
robě, v nízké potenci. Nemám vůbec žádný důvod po- Individu-
chybovat o tom, že tímto způsobem dosahuje kurativ- alizovaná
nich výsledků. polyfar-
macie
Je zajímavé, že ačkoliv Hahnemann veřejně hlásal pra-
vý opak, v soukromí se uchyloval k předepsání několi-
ka léků zároveň či střídavě, jak odhalily nedávné
překlady jeho poznámek k případům : . Hahnemann byl
velkým experimentátorem a bylo by s podivem, kdyby
si to nevyzkoušel. Tvrzení, že polyfarmacie je protiha-
hnemannovská, nemá žádný solidní podklad.

Za celou dobu trvání homeopatie bylo pokušení kom- Neindivi-

binovat několik léků dohromady a předepsat je na spe- dualizovaná
cifickou chorobu příliš velké, než aby se mu dalo odolat. polyfar-
Teoretická výhoda tohoto postupu je v tom, že pokud macie
zkombinujeme například pět nebo šest nejčastěji pře-
depisovaných léků na bolesti ucha, vyhneme se nut-
nosti individualizovat každý případ a podáme každému
pacientovi s bolestí ucha stejný preparát. Předpoklá-
dáme, že buď zabere ten z léků ve směsi, který je bo-
lesti pacientova ucha nejpodobnější a že ostatní,
neindikované léky fungovat nebudou, nebo že skupi-
na léků, o nichž se ví, že jsou podobné typickému ob-
razu bolestí ucha, kolektivně způsobí léčebnou reakci.

Vyzkoušel jsem mnohé ze směsí, orientovaných na

choroby, například na sennou rýmu, katar, bolest, kře-
čové žíly atd., a výsledky mě v podstatě zklamaly, ač-
koliv pár výraznějších úspěchů jsem také zaznamenal.
Mohu potvrdit, že jsou-li tyto směsi předepisovány ru-
tinně, fungují ve velké většině případů paliativně nebo
vůbec, ne a kurativně jen málokdy. Z tohoto důvodu
bych dal přednost předepsání jediného léku či přípra-

107
Neindivi- vě směsného předpisu na principu individuace, kdy-
dualizo- koliv je to možné, neboť výsledek za trochu té námahy
váná póly- určitě stojí.
farmacie
Směsný lék, o jehož původu nic nevím, který je však
široce doporučován, je tento:

Sulph. 6x
Silica 6x
Carbo veg. 6x

Je znám pod zkratkou S.S.C, a je indikován u akné ado-

lescentů a pro všeobecné"čištění krve".

Zesnulý Thomas Maughan, na jehož vyučovacích po-

stupech je založena většina výcvikových kurzů ve Vel-
' ké Británii, vyvinul na základě vlastních zkušeností
výběr homeopatických směsí. Stejně jako výše uvede-
ná směs, obsahují tyto léky většinou tři složky, kombi-
nované v tinktuře či nízké potenci a některé indikace
pro jejich použití jsou velice přesné. Pokud vím, tyto
kombinované léky nebyly nikde publikovány, jejich
autor dával přednost osobnímu předávání vědomostí
svým učedníkům a žákům a já mám obavu, že se dnes
již příliš neužívají.

Jedna ze směsí Thomase Maughana, kterou jsem úspěš-

ně použil, je tato:

Arnica 6x (1 díl)
Crataegus matečná tinktura (2 díly)
Káli mur. 3x (1 díl)

Tato kombinace je indikována pro pacienty po mrtvič-

ném záchvatu k podpoře vstřebání sraženiny, snížení

108
sklonu k další mozkové příhodě a k poléčení výsledné Neindivi-
slabosti v srdci a artériích. Jednou jsem tuto směs pře- dualizo-
depsal staršímu Indovi, který prodělal rozsáhlou mrt- váná poly-
vici. Tento muž překvapil všechny své blízké (včetně farmacie
mne), s jakou rychlostí a v jakém rozsahu se uzdravil.

Další z Maughanových známějších kombinací je pilul-

ka „klidné mysli". Obsahuje následující léky:

Ambra grisea 6x
Anacardium 6x
Argentum nit. 6x

Lék pomáhá lidem, očekávajícím nějakou nepříjemnou

událost, nebo těm, kteří se hodně trápí a dělají si mno-
ho starostí.

Clarke ve svých knihách doporučuje polyfarmacii pro

určité případy, konkrétně na akutní onemocnění. Ve
svém Dictionary 2 například u spalniček doporučuje
střídat Morbillinum s Belladonnou. Ve své knize The
Prescriber 3 navrhuje u černého kašle podat Conquelu-
chinum (to je jeho vlastní verze Pertussinu) střídavě
s „nějakým jiným správně indikovaným lékem". Také
doporučuje kombinovat Bacillinum 30 s Influenzinum 30
a podávat je jednou týdně jako profylaxi během epide-
mie chřipky. Posledně jmenovanou kombinaci jsem
použil u starších pacientů, u nichž se chřipkovému
onemocnění raději vyhneme, a zdá se mi, že je profy-
lakticky účinná tehdy, když se podává každých čtrnáct
dní či každý měsíc celou zimu.

Žena, osmdesátnice, prodělala několik srdečních in- Případ

farktů a nyní si stěžuje na závrať, potíže s klouby,

109
Případ dyspnoe, letargii, bolesti na prsou, retenci tekutin, svě-
děni, zácpu a nespavost.

Nejprve byla léčena konstitučně Calcareou carbonicou

a později Arsenicem. Také jsem jí zkusil podat Cratae-
gus v mateční tinktuře jako orgánový lék na podporu
jejího slabého srdce. Toto léčení nepřineslo nic jiného
než zhoršení všech symptomů a byla po něm ještě vy-
čerpanější a sklíčenější, než dřív. Když jsem ji několik
měsíců pozoroval, jak vše snáší bez jakékoliv úlevy, pře-
depsal jsem jí v zoufalství následující:

Diphtherinum 30 každou středu (na těžké onemoc-

nění difterií v mládí)
Psorinum 30 každou sobotu (na miasmatické pozadí
případu)
P36 * třikrát denně po jídle

P36* je jednou z mnoha léčebných směsí, vytvořených

E. F. W. Powellem, na podpůrné léčení různých stavů.
Tato konkrétní směs obsahuje:

Calc. fluor. 8x
Káli phos. 6x
Ferrum phos. 6x
Digitalis 6x
Convallaria 3x
Crataegus 3x
Cactus 3x

Lék je indikován u srdeční slabosti a valvulárních obtí-

žích.

Po třech týdnech se žena vrátila a řekla: „Cítím se ži-

vější". Výrazně se zlepšila její energie a motivace, lépe

110
dýchala a bolesti na prsou se zmenšily. Svěděni začalo Případ
ustupovat a začala lépe spát. Pochopitelně chtěla vě-
dět, proč jsem jí ty léky nedal hned na začátku!

Existují dva hlavní argumenty proti polyfarmacii, kte- Argumenty

ré mají nějakou váhu. První je ten, že naše léky byly proti
vyzkoušeny jednotlivě a měly by tedy být jednotlivě
podávány, protože nikdo nemůže předpovědět, jak
bude na člověka působit několik léků zároveň. Rozumí
se tím, že takovým odklonem od tradice je možné způ-
sobit zbytečné trápení a bolest. Zní to teoreticky správ-
ně, ale v praxi se tyto obavy ukazují být zbytečnými,
jak potvrdí kdokoliv, kdo polyfarmacii vyzkoušel.
V nejhorším případě, jak jsem sám viděl, se pacient
nezlepší, což ovšem jsem pozoroval i po podání jedi-
ného léku.

Druhým argumentem je ten, že si homeopat nebude

jist, který lék vlastně zafungoval, pokud se kurativní
reakce vůbec bude konat. Toto občas považuji za
frustrující, většinou pro zmařenou příležitost se něco
naučit, mělo by však být řečeno, že tato skutečnost vadí
homeopatům, ne pacientům. Většině mých pacientů je
úplně jedno, předepíši-li jim jeden lék, nebo šest, jen
když se uzdraví.

Zjišťuji, že polyfarmacie se nejlépe hodí pro závažné Kdy tuto

případy, obzvláště tam, kde se choroba manifestuje metodu
mnoha různými způsoby zároveň, a u případů, kde je používat
vhodnější či pravděpodobnější paliace, než vyléčení.
Jsem si jist, že v některých případech polyfarmacie
docílí kýžených výsledků v kratší době, než kdybychom
použili jediného léku, což je nepochybně důvod, proč

111
Kdy tuto tuto metodu Clarke doporučoval pro zkrácení akutních
metodu případů. Nicméně já sám většinou používám metodu
používat jediného léku jako první tam, kde je to jen trochu mož-
né, a to především proto, že je to nejlepší příležitost,
jak se poučit o působení léků. Kdybych dopředu věděl,
kterému pacientovi se bude lépe dařit po polyfarma-
cii, pak bych mu směs podal bez zaváhání.

Literatura Ellis Barker, J.

k dalšímu Miracles ofHealing and How they are doně
studiu: How to Cure the Incurable
Jain Publications, New Delhi, India
Jouanny, Jacques
The Essentials of Homoeopathic Therapeutics
Z francouzštiny přeložil D. Clausen
Laboratoires Boiron, Francie
Powell, Eric, F.W.
The Group Rentedy Prescriber
Martin and Pleasance Wholesale, Victoria, Australia

112
 Repertorizace

Zdaleka nejlepším repertoriem je vaše vlastní paměť.

John H. Clarke
The Prescriber

Repertorium = index, seznam, katalog Definice

Tato metoda zahrnuje různé techniky použití reperto-
ria za účelem určení malé skupiny léků, z nichž je mož-
né vybrat ten lék, který je případu nejpodobnější.

Repertoria byla do homeopatie zavedena proto, že roz- Úvod

růstající se materia medika se již v Hahnemannových
časech stávala příliš objemnou a neumožňovala rychlé
a snadné hledání. Repertorium zaručuje spolehlivý
způsob použití materie mediky, aniž bychom museli
donekonečna číst a porovnávat seznamy symptomů.
Účelem repertorizace však není studium materie me-
diky zastoupit. Spíše má být mostem mezi případem,
na kterém pracujeme, a obrazy léků v materii medice.
Úspěšná repertorizace odkryje homeopatovi několik
léků, nesoucích blízkou podobnost k případu, aby je
později mohl v materii medice studovat a porovnávat
a ujistit se o správnosti konečného výběru. Někteří
homeopati jsou v použití repertoria velmi zběhlí a jsou
schopni pečlivým výběrem rubrik zúžit výběr léku až
na jeden pouze za pomoci repertoria.

Nejdůležitější je zapamatovat si, že repertorium by

mělo být vnímáno jako doplněk materie mediky, ne
jako její náhrada. Homeopati, které znám jako velmi

113
Úvod zdatné uživatele repertoria, jsou především, a to bez
výjimky, mistři materie mediky.

Běžně Kentovo Repertorium vládlo homeopatické scéně po

užívaná většinu tohoto století. Kent prý na něm pracoval přes
repertoria šestnáct let a mnozí homeopati ho stále považují za jed-
no ze základních děl homeopatické literatury. Ve své
původní podobě je však dnes již hodně zastaralé, na-
štěstí zde bylo několik pokusů jej revidovat, doplnit či
nahradit.

Syntetické Repertorium Barthela a Klunkera je v zásadě

modernizovaná verze Kentova Repertoria s dalším ma-
teriálem z mnoha různých pramenů. Toto repertorium
má tři díly, neobsahuje však ani jediný partikulární
symptom. Jiná moderní repertoria, sestavená podle
Kentova modelu, obsahující však mnohem víc dalších
informací, vydali Eizayaga a Kunzli. Pak je zde ještě
další moderní repertorium, založené na Kentovi, které
má mezi klasickými homeopaty mnoho příznivců, a to
je Synthesis Repertory, kterou napsal Ed. F. Schroyens.
Obsahuje přibližně 200 000 dodatků ke Kentovu origi-
nálnímu textu, a na něm je založen počítačový reperto-
rizační program RADAR. Je to pravděpodobně nejlepší
repertorium v kentovském duchu, které je v současné
době na trhu. Další repertorium ve stylu Kenta, které
není pro slabé povahy, je Complete Repertory od R. Van-
Zandvoorta, zakotvené v počítačovém programu MacRe-
pertory.

Homeopatie Medical Repertory od Robina Murphyho je

podle mě nejpraktičtější repertorium na trhu. Vyšlo
v roce 1993 a bylo ihned rozebráno, hned vzápětí pak
vyšlo rozsáhle revidované druhé vydání. Jeho forma

114
byla zdrojem kontroverzí, protože Murphy se rozhodl Běžně
k radikálnímu kroku - vyměnil kentovské schéma za užívaná
důsledně abecední pořádek. Těm, kteří vyrostli na Ken- repertoria
tovi, to bude chvíli trvat, než si na nové uspořádání
symptomů zvyknou. Podle mých zkušeností však se
v Murphym hledá mnohem rychleji a jednodušeji,
jakmile se s ním seznámíte. Ti, kteří nikdy s ken-
tovským modelem repertoria nepracovali, by si moh-
li ušetřit obrovský kus zbytečné práce a rovnou začít
s Murphym.

Murphy byl dále kritizován za to, že jeho repertorium

postrádá odkazy, obsažené například v Kunzliho reper-
toriu, které by umožňovaly uživateli vystopovat zdroj
léku a dodatky v rubrikách. Já osobně považuji tyto
odkazy za nadbytečné a sám Kent neviděl důvod je do
repertoria zařazovat. Pro mě bude repertorium vždyc-
ky pouze dynamickou, nedokonalou a nekompletní
pomůckou a cítím, že klinická zkušenost jednoho ho-
meopata je stejně cenná jako poznatky kteréhokoliv
druhého. Dnes existuje v homeopatii sklon k jakémusi
elitářství, podle nějž se některým „mistrům" dá věřit
a klinická zkušenost z jiného zdroje má být nahlížena .
s podezřením - tak tomu já říkám velikášský blud!

Ačkoliv dnes existují ještě podrobnější repertoria,

Murphyho repertorium má četné charakteristické rysy,
které jej u tisíců uživatelů pasují na favorita. Kromě
abecedního pořádku obsahuje také mnoho klinických
rubrik a moderních termínů, jako například Raynaudo-
va choroba, Alergické reakce, Skleróza multiplex, Endomet-
rióza, Chemoterapie zhorš., atd. Murphyho repertorium
má také nádherné nové kapitoly, které obsahují obrov-
skou horu informací, původně náhodně roztroušených
homeopatickou literaturou. Jsou to například kapitoly

115
Běžně Prostředí, Jídlo, Krev, Děti, Choroby, Toxicita a První po-
používaná moc.
repertoria
Phatakovo Concise Repertory je stále jednou z mých
oblíbených homeopatických příruček a hodí se obzvlášť
při použití metody fyzických generálií. Zjišťuji, že po-
kud je Phatakovo repertorium správně použito, nád-
herně v ordinaci šetří čas. Jsou-li přítomny mentální
a emocionální symptomy, které chceme repertorizovat,
pak je vhodnější Murphyho repertorium. Obvykle si
vyberu jednu generální rubriku z Phataka, abych začal
eliminační repertorizaci (viz níže), a na zbytek pak po-
užiji rubriky z Murphyho.

Boenninghausenovo repertorium Characteristics and

Repertory je jednou z prvních pomůcek tohoto druhu.
Kompletně revidováno a doplněno bylo Bogerem na
začátku tohoto století. Je to velké dílo, avšak v součas-
nosti je pravděpodobně odsouzeno k tomu ležet na
zadních policích homeopatických knihoven.

Clarkovo Clinical Repertory bylo vydáno jako doplněk

k jeho Dictionary of Materia Medica a The Prescriber, se
kterými se do určité míry kříží. Obsahuje vlastně čtyři
repertoria v jednom, protože jsou zde pojednání věno-
vaná příčinám, temperamentům a vztahům léků, stej-
ně jako klinický index. Jeho hlavní výhodou je to, že
vyzdvihuje menší léky, zatímco prakticky kterékoliv
jiné repertorium klade důraz na polychresty. Tato vý-
hoda je však vyvážena skutečností, že Clarke užívá jiné
zkratky léků, než jiní autoři, a tím se jeho dílo stává
poněkud matoucím.

Na trhu jsou doslova tucty „menších" repertorií, z nichž

většina se soustředí na konkrétní chorobu či nabízejí

116
data z mnoha pramenů na podobné téma, jako příčiny, Běžně
sny, časy zhoršení atd. Jedno takové repertorium mi užívaná
hodně pomáhá, je to Homoeopathíc Aide-Memory, které repertoria
napsal Peter Coats. Je to vlastně repertorium do kapsy
pro akutní předepsání, avšak obsahuje i jiné klenoty
klinických informací.

Repertorizace může být použita k podpoře téměř kte- Kdy

rékoliv metody předepsání. Je však nejúčinnější, když repertori-
je pro základ předepsání použito způsobu symptomo- zovat
vé podobnosti. Důvodem je skutečnost, že v současné
době máme k dispozici repertoria, která jsou kompo-
nována především jako seznamy symptomů. Je méně
vhodná, chceme-li použít miasmatický či organografic-
ký přístup. Některá repertoria, třeba Clarkeovo a Mur-
phyho, jsou orientována kliničtěji a jsou tudíž
užitečnější pro podporu terapeutického předepsání.

Existují tři hlavní způsoby použití repertoria v praxi: Repertori-

zační
techniky
To znamená prostě zalistování v repertoriu a vyhledá- Namátkové
ní klíčové rubriky případu, abychom se podívali, jaké nahlédnutí
obsahuje léky. Mnoho homeopatů to dělá během ode-
bírání případu, aby si ověřili cílení otázek a potvrdili či
eliminovali lék či skupinu léků, kterou mají na mysli.

Na kliniku nám přivezli dvanáctiletého chlapce, který Příklad

měl problémy s chováním a různé trávicí obtíže. Zdálo
se být indikováno Lycopodium, avšak to příliš nezabra-
lo, tak jsme se vyptávali dál. Když jsme se chlapce ze-
ptali na strachy, trochu se zamyslel, a pak bez váhání

117
Příklad odpověděl, že se bojí, že ochrne! Nevěděl jsem, zda
takový symptom v materii medice vůbec existuje, tak
jsem šel rovnou do Kentova repertoria. Tam jsem pro
symptom našel v kapitole Mysl pouze pět léků. Jediný
lék tištěný kurzívou bylo Anacardium. Zjistil jsem, že
pokrývá dobře i zbytek případu a podal ho se značným
úspěchem. Tento případ dokazuje cenu namátkového
nahlédnutí a dokládá, jak rychlá může být repertoriza-
ce, pokud jsou na začátku vybrány opravdu charakte-
ristické symptomy.

Eliminační Toto je poněkud důkladnější technika, užitečná tím, že

repertori- homeopat nemusí vypisovat dlouhé seznamy léků,
zace z nichž většina nemusí být brána v úvahu. Metoda spo-
čívá ve vybrání klíčového symptomu případu. Pro ten-
to symptom musí být v odpovídající rubrice nalezen
lék, který pacient potřebuje. Tato primární rubrika se
pak bere jako startovací bod a pouze léky, obsažené
v ní, se dále repertorizují. Existuje několik situací, pro
které je tato metoda vhodnou strategií:

1. Tam, kde u případu existuje jasná, přímá etiolo-

gie (viz Etiologie). Když se například veškeré pa-
cientovy obtíže dají vystopovat až k velkému
úleku, může být rubrika „onemocnění z úleku"
vzata jako primární. Je velmi nepravděpodobné,
že by pacient potřeboval jiný lék, než z této sku-
piny.
Stojí za zmínku, že v Synthetic Repertory jsou
všechny etiologické rubriky, které se u Kenta na-
cházejí na různých místech v kapitole Mysl, shr-
nuty pod jednotný název „Onemocněníz".

2. Tam, kde v případu existuje jeden výrazný sym-

118
 ptom v kterékoliv kategorii (mentální, emocionál- Elintinační
ní nebo fyzické, generální nebo i partikulární), repertori-
pokud je to symptom nezvyklé síly, symptom zace
zvláštní či u takového typu případu jedinečný,
(viz Podobnost symptomů). Léčil jsem například
ženu s degenerativním onemocněním nervové
soustavy, jejíž trápení se vždycky zhoršovalo za
úplňku. Vzal jsem rubriku „Měsíční fáze, úplněk
atd. zhorš." (Phatakovo repertorium, str. 237)
a použil ji jako eliminační, ačkoliv v ní bylo jen
několik málo léků. Udělal jsem to s jistotou, pro-
tože šlo o zvláštní modalitu. Zbytek případu jsem
repertorizoval dál a vyšla Alumina, kterou žena
dostala a velice se jí ulevilo.

3. Tam, kde existují jasně definované patologické

procesy, pokud nejsou přítomny žádné další cha-
rakteristické rysy případu, které by je překryly.
Například pokud má pacient prokazatelně rako-
vinu, spalničky nebo hepatitidu, odpovídající
rubrika může být s jistotou použita jako elimi-
nační pokud v případě není symptom tak silný, či
zvláštní, že by měl mít přednost. Je nutné mít na
paměti, že existuje-li potřeba nejprve vyléčit cho-
robu, pak by do repertorizace měly být zahrnuty
pouze symptomy, které patří k onemocnění.

Přivezou-li k vám dítě se spalničkami, je ve velké vět-

šině případů bezpečné začít rubrikou „Horečky, spalnič-
ky" v Murphym. Ostatní symptomy případu pak mohou
být použity pro zúžení výsledné skupiny léků, avšak
ty symptomy, které byly přítomny ještě před onemoc-
něním dítěte spalničkami, by se neměly do repertori-
zace zahrnovat. Jestliže například mělo dítě od začátku
spalniček velkou žízeň, pak je to symptom choroby

119
Eliminacní a měl by být repertorizován. Pokud však ono dítě bývá
repertori- vždycky tak žíznivé, pak je to symptom patřící k ono-
zace mu dítěti a měl by se repertorizovat při léčbě konsti-
tuční, poté, co byly vyléčeny spalničky.

Repertori- Pokud nepoužíváte počítač, pak je tato metoda reper-

zace torízace ta nejzdlouhavější a měla by tudíž být použí-
totality vána pouze v těch případech, kde jiná technika nemůže
být použita nebo máte dostatek času. Všechny sympto-
my, které považujeme za důležité, vyhledáme v reper-
toriu a každá rubrika se celá opíše. Pak se vybraná
skupina rubrik analyzuje, abychom zjistili, který lék se
objevuje ve většině rubrik. Tento typ repertorizace má
pro nás dvě výhody: zaprvé uvidíme, které léky se ob-
jeví ve většině rubrik (což je čistě kvantitativní analý-
za), a zadruhé může být každý lék „bodově ohodnocen"
tak, že sečteme všechny stupně, ve kterých se v rubri-
kách objevuje (to je již mnohem kvalitativnější analý-
za). V Murphyho či v Kentově repertoriu například platí
léky vytištěné tučně tři body, kurzívou dva body a ty,
které jsou tištěny obyčejně, platí za jeden bod.

Konečný výsledek repertorizace totality případu je malá

skupina léků, z nichž každý je označen dvěma čísly,
například:

Calc. 4/11
Lach. 4/12
Puls. 5/14
Sep. 5/11
Sul. 5/14

Výsledek interpretujeme tak, že Calcarea se objevila ve

čtyřech rubrikách, které připadaly v úvahu, a získala

120
jedenáct bodů, zatímco Sulphur byl zastoupen ve všech Repertori-
rubrikách (což je dost obvyklé!) a získal čtrnáct bodů. zace
To nám může pomoci představit si relativní intenzitu totality
každého symptomu u uvažovaných léků.

Pokusy zmechanizovat, a tedy urychlit repertorizační Kartová

proces, byly v homeopatii součástí nevyhnutelného vý- repertori-
voje. Prvním takovým pokusem bylo kartové reperto- zace
rium, vytvořené Williamem J. Guernseym ke konci
19.století. Toto a jiná, pozdější kartová repertoria, ob-
sahovala nespočetné množství karet, z nichž každá
představovala rubriku. Karta byla na různých místech,
v určité konfiguraci, několikrát proděravělá. Po vybrá-
ní rubrik případu se vhodné karty vyňaly z krabice
a seřadily jedna za druhou. Tam, kudy se některou
z dírek linulo světlo, se nacházel lék, který byl zastou-
pen ve všech vybraných rubrikách.

Vzhledem k množství práce, která byla na vytvoření

různých kartových repertorií vynaložena, je škoda, že
jsou tak politováníhodným způsobem zanedbávána
a vypadá to, že s rozvojem počítačů budou vbrzku do-
cela vytlačena. Pravděpodobně nejznámější a jistě nej-
podrobnější kartové repertorium vytvořil podle Kenta
dr. Jugal Kishore z Delhi. Toto stále ještě prodávané
repertorium obsahuje kolem 10 000 karet a dokonce
rozlišuje typy písma podle obodování jako knižní
verze.

Proces repertorizace je zcela mechanický, a proto nyní Počítačová

existují počítačové programy, které nahrazují knihy, repertori-
Nicméně skutečné umění repertorizace záleží ve vybrání zace
symptomů a jejich interpretaci v rubrikách, což vyžaduje

121
Počítačová dobrou znalost repertoria, jakož i přesné pozorování
repertori- toho, co je u pacienta třeba léčit.
zace
Hlavní výhodou počítačové repertorizace je tedy stále
její rychlost - na počítači se případ dá analyzovat ales-
poň třemi různými způsoby za mnohem méně času, než
by trvala jediná podrobná repertorizace ruční. Tímto
způsobem je tedy možné používat techniky totality
symptomů mnohem častěji, než by bylo jinak možné,
neboť počítači je to jedno, obsahuje-li použitá rubrika
léků dvacet či dvě stě.

V posledních letech byla počítačová repertorizace ješ-

tě dále zdokonalována a nyní s její pomocí mohou ho-
meopati dělat analýzy, které by dříve, jen s knižní verzí,
nebylo možné provádět. Dnes se dá například určit,
jaké skupiny či čeledi léků jsou v případu silně vyjád-
řeny (viz Skupinová analýza a Tematické předepsání)
a změnit relativní hodnoty určitých kategorií materie
mediky tak, aby malé léky nebyly zastřeny mocnými
polychresty.

Ze všech softwarových programů, které jsou v součas-

né době na trhu, jsou nejrozšířenějšími systémy MacRe-
pertory, vyrobený v USA a C.A.R.A., pocházející
z Anglie. Mají mnoho společných rysů, včetně schop-
nosti vybírat ze široké nabídky autorů repertorií a stá-
le se rozšiřující databáze materie mediky tak, že
umožňují přeskakovat z repertoria do materie mediky
a zpátky v rozmezí několika sekund.

Program RADAR je dalším populárním repertorizačním

programem. Obsahuje expertní systém, kopírující stra-
tegii analýzy případu podle George Vitoulkase.

122
Repertorizace má mnoho nevýhod, z nichž první je Nevýhody
skutečnost, že je-li prováděna ručně, může zabrat ex- repertori-
trémní množství času. Druhou nevýhodou je skuteč- zace
nost, že mnohé symptomy byly rozdrobeny na několik
částí, aby mohly být včleněny do přesné formy reper-
toria. To znamená, že homeopat si často není vědom
kontextu, ve kterém se symptom původně objevil
v provingu. Knerrovo Repertorium k Heringovým Gui-
ding Symptoms obsahuje větší počet symptomů v jejich
kompletní podobě než ostatní repertoria, avšak právě
proto se používá ještě obtížněji.

Třetí nevýhodou je nesporný fakt, že k vytvoření skuteč-

ně úspěšné repertorizace musíme překládat symptomy
do jazyka repertoria přesně. Je nezbytné si uvědomit, že
ten, kdo repertorium kompiloval, již podobný „překlad"
během práce na něm provedl. Problém je v tom, že
v mnoha případech si nemůžeme být jisti, co přesně měl
Kent na mysli, když formuloval rubriky následovně: „ilu-
ze představivosti", či „únavný", nebo „odporná nálada".

Bidwell Literatura
How to Use the Repertory k dalšímu
Jain Publishing Co., New Delhi, India studiu:
Castro
Encydopaedia of Repertories
Jain Publishing Co., New Delhi, India
P. Coats
The Homoeopathic Aide-Memoire
C.W.Daniel Co., Ltd., Saffron Walden, Essex
B. D. Desai
How to Find The Simillimum with Boger-Boenninghauserťs Repertory
B. Jain Publishers, New Delhi, India

123
Sekvenční předepsání

Podivujete se nad počtem léků, které jsem použil u své-

ho posledního případu? A chcete vědět, který z nich pří-
pad „vyléčil"? Vezměte si dlouhý žebřík a postavte ho
ke zdi svého domu. Pak na něj vylezte, abyste se dostali
až k hornímu oknu, kde bydlíte. Až to všechno úspěšně
vykonáte, napište mi, která z příček žebříku vám umož-
nila to dokázat.

J. Compton-Burnett
Fifty Reasons for being a Homoeopath

Definice Pod tento titul jsem zařadil různé příbuzné techniky,

které mají všechny jeden cíl, totiž určit pořadí událos-
tí, traumat a okolností, které přispěly k pacientově
onemocnění, a pak systematicky předepsat lék na kaž-
dý z těchto faktorů ve specifickém pořadí.
Viz také: Vrstvy

Úvod V mnoha případech, které jako homeopati slyšíme, jsou

přítomny celé řetězce příčin a faktorů, společně formu-
jících stav pacientova zdraví, včetně emocionálních
traumat, miasmat, alopatických léků, chirurgických
zákroků, nevhodného stravování a všeobecné toxicity
prostředí. V některých z těchto případů je samozřejmě
obtížné se rozhodnout, kterou metodu vlastně použít,
natož který lék podat. Homeopati minulí i budoucí
vyvinuli různé způsoby, jak v těchto komplikovaných
situacích navigovat. Následuje několik případů, se kte-
rými jsem byl obeznámen.

124
Jedním z mistrů homeopatie naší doby je nepochybně James
James Compton-Burnett, který ve svém životě musel Compton-
snášet nejen posměšky alopatů, ale zároveň i nevraži- -Burnett
vost mnohých kolegů z vlastních řad profesionálních
homeopatů. A co vlastně spáchal? Dosahoval výjimeč-
ných léčebných úspěchů tím, že používal sérií různých
léků, často podávaných v poměrně rychlém sledu. Ač-
koliv nebyl proti tomu, občas měnit léky, většinou po-
dával pouze jeden lék v jednom čase tak, jak jej viděl
indikovaný v případě, který měl před sebou. Měl pros-
tě dar vidět na mnohem více úrovních, než velká větši-
na jeho kolegů, a byl schopen tyto úrovně svými
předepsáními pokrýt.

Burnett, stejně jako dávno před ním Hahnemann, chá-

pal, že porovnání symptomů a předepsání podle po-
dobnosti je pouze jedním z důvodů, proč podat určitý
lék, a že existují ještě důvody jiné, stejně důležité. Pro-
to předepisoval i na miasma, které v případu viděl, stej- '
ně tak i na orgánovou slabost, podle etiologie a typu
patologie pacienta. Byl nesmírně flexibilní a zdálo se,
že ho nezajímá, potřebuje-li pacient k uzdravení pouze
jeden lék, či léků patnáct, podávaných jeden po dru-
hém.

Burnett si pečlivě své případy zaznamenával a nesty-

děl se za dlouhý seznam léků, které podal. U typické-
ho chronického případu obvykle předepsal kůru jedním
či více miasmatickými léky - obvykle to byla miasma-
tická nosoda ve třicáté či vyšší potenci. Pak následoval
(či někdy i předcházel) lék etiologický, který případ
vyžadoval - například Thuja na otravu očkováním, Bel-
lis perennis, pokud bylo v anamnéze případu zranění
a tak dál. Pak, jakmile se případ pohnul správným smě-
rem k vyléčení, začal hledat orgánové slabosti, na kte-

125
James ré by pomohl podpůrný lék, obvykle ve formě bylinné
Compton- tinktury, podávané v materiálních dávkách. (Počet pří-
Burnett pádů, které vyléčil pouze pomocí orgánových léků, sta-
čil naplnit několik jeho brožur.) Navíc studoval
pacientovu konkrétní patologii, kterou případ vykazo-
val, a hledal lék či několik léků v nízké potenci, mající
afinitu k onomu typu chorobného procesu a zasahující
konkrétní tkáně.

Pravděpodobně hlavním důvodem, proč se Burnettovi

podařilo obrátit proti sobě snad každého, byl jeho ne-
snesitelný zvyk rutinně vyléčit rakovinné nádory, epi-
lepsii, tuberkulózu, katary, křečové žíly, alopecii
a mnoho dalších chorob, chronických i akutních, kte-
rým ani alopatie ani konstituční homeopatie neměla
co nabídnout. Ironií je, že jeho přístup nebyl příliš ra-
dikální - on prostě používal jakýkoliv postup, který se
mu v tom čase zdál být pro případ nejpřesnější, a měnil
jej tak často, jak uznal za nezbytné k dosažení vyléčení.

Lisa V nedaleké minulosti v Anglii jistou Lisu Monckovou

Moncková přestalo bavit snažení vyléčit chronické choroby pomo-
cí metody jediného konstitučního léku, kterou ji nau-
čili. Proto začala experimentovat s předepisováním léků
v rychlém sledu podle individuální situace v případu
a zjistila, že touto metodou je schopna docílit mnohem
lepších výsledků za podstatně méně času.

Moncková zaznamenala mnoho zajímavých pozorová-

ní, týkajících se procesu léčení, a zdálo se, že má doce-
la jiný smysl pro to, co je běžné, než většina z nás.
Jednou během přednášky popisovala, jak se z vlastní
zkušenosti naučila předepisovat podle toho, co viděla,
jakmile to uviděla. V praxi to znamenalo, že často podá-

126
 vála sérii léků a docílila úžasných léčebných výsledků Lisa
přímo během konzultace. Moncková

Byla toho názoru, že když pacient popisuje minulé trau-

ma či nějaký jiný faktor, pro případ podstatný, pak je
v tu chvíli s oním traumatem či incidentem energetic-
ky spojený a bude tedy velice citlivý na odpovídající
lék. Pokud například někdo popisoval minulý žal a ona
viděla, že něco z onoho žalu je stále ještě přítomno,
podala hned na místě třeba Ignatia 10M. Potom pár
minut počkala a sledovala, co se v případu objeví dal-
šího. Když pacient například začal mluvit o minulém
sexuálním zneužití a ona viděla, že toto téma je také
ještě stále energeticky přítomno, podala ihned Staphys-
agrii 10M. Tímto způsobem se během hodinové konzul-
tace propracovala celou sérií léků a cítila, že takovým
způsobem lze dosáhnout hlubokého léčebného efektu.

Dalším anglickým průkopníkem, který kladl velký dů- Pritam

raz na předepsání podle miasmatického pozadí přípa- Singh
du, Pritam Singh, vyvinul svou vlastní sekvenční
metodu předepsání, kterou vztahoval k svému chápá-
ní Hahnemannova díla Chronické choroby. Singhova me-
toda, jak byla později známa, má hodně společného
s Burnettovým postupem a nabízí ještě něco navíc. Po-
drobně je popsána v knize Rogera Dysona a Jean Cole-
ové: Classical Homoeopathy Revisited.

Základním postupem této metody je zaznamenat pře-

važující miasma případu zároveň se všemi dalšími
dyskraziemi (znečištěními) a porovnat je s indikovaný-
mi léky s tím předpokladem, že dokud není vyléčeno
miasma, jiné indikované léky nebudou schopny plnit
svou funkci. Singh zjevně souhlasil s Hahnemannovým

1
127
Pritam názorem, že psóra je matkou všech miasmat, a i když
Singh bylo v případu jednoznačně aktivní jiné miasma, ob-
vykle nejprve léčil psóru, a pak, podle potřeby, násle-
dovaly jiné miasmatické nosody.

Jakmile jsou odléčena miasmata, jsou na řadě další

dyskrazie podle závažnosti u toho kterého případu.
Například je-li očkování považováno za hlavní faktor,
pak může být podána Thuja. Radium bromatum podával
na léčení nemoci z ozáření, Folliculinum na následky
užívání antikoncepčních pilulek a tak dál. Jedním
z faktorů, který Singh považoval za velmi škodlivý zdra-
ví, je rtuťový amalgam, používaný v zubních výplních.
Vnímal jej jako hlavní kontribuční faktor u mnoha chro-
nických případů a na odstranění následků jeho použití
hojně předepisoval Hepar sulph. v různých potencích.

Dalším klíčovým rysem této metody je miasmatické

a dyskraziální předepsání vhodného drenážního léku
za účelem podpoření eliminace a posílení orgánů, jako
jsou játra a ledviny, tam, kde je to třeba.

Při studiu Singhovy metody nás zaujme hned několik

skutečností. První z nich je ta, že je podáváno relativ-
ně málo léků, většinou hlavní polychresty a nosody
s jednou či dvěma výjimkami. Cílem je raději se poku-
sit vytěžit větší kurativní působení z omezeného léko-
vého výběru, spíše než používanou skupinu léků
neustále rozšiřovat, jak to láká většinu homeopatů.
Druhá zajímavá skutečnost spočívá v podávání poten-
cí v sestupném pořadí. S tím experimentoval už Hah-
nemann a Singh usoudil, že se tímto způsobem lze
vyhnout mnohému zbytečnému zhoršení. Typické pře-
depsání pak může vypadat takto: 10M, 1M a 200C je-
den den a další den následují potence 30C, 12C a 6C.

128
To vede k dalšímu charakteristickému rysu této meto- Pritam
dy - k častému opakování vysokých potencí a rychlos- Singh
ti, s jakou jeden lék následuje druhý. U Singhova
postupu je normální podávat vybrané léky po dnech.
Tak třeba pacient dostane tři nebo čtyři léky v různých
potencích, včetně jedné či dvou nosod, během prvního
týdne, pak bude možná následovat předepsání drenáž-
ního léku či symptomaticky indikovaného léku na tý-
den, a pak zase zpět k nosodě. Ti, kteří jsou zvyklí
podávat jedinou dávku jediného léku a pár měsíců če-
kat, mohou být z tohoto Singhova postupu vyplašení,
já jsem však zjistil, že strach z provingů a ze zhoršení
po takovém podání je nepodložený. Zdá se mi, že zá-
měr, s jakým podáváme léky, souvisí s jejich působe-
ním stejnou měrou, jako to, co podáme.

Singh měl zajímavou teorii, že choroby, které vznikají

v první třetině života, jsou často způsobené faktory ži-
votního prostředí a výživy, ty, které propukají po
30-35 roce, jsme pravděpodobně zdědili od rodičů
a ty, které nás sužují po dosažení věku 60-65 let, býva-
jí dědictvím po prarodičích či jiných vzdálených pří-
buzných. Snažil se najít lék odpovídající hloubky na
poruchu na té úrovni, z níž podle jeho mínění potíže
pramení - tedy čím dále zpátky předepisoval, tím hlou-
běji působící lék hledal. Tato teorie je zcela nová, a ač-
koliv nemusí být docela správná, nabízí nový, užitečný
způsob pohledu na případy.

Kanadský homeopat Rudolf Verspoor vyvinul systém Rudolf

sekvenčního předepsání, které bylo inspirováno uče- Verspoor
ním švýcarského praktika, dr. Jeana Elmingera. Meto-
da se odvíjí od Elmingerova pozorování, že chronické
případy se často obtížně léčí obvyklými postupy vzhle-

129
Rudolf dem k vysokým dávkám alopatických léků, očkování
Verspoor a stresu, způsobeným moderním způsobem života.

V této metodě se klade důraz na etiologii a spoléhá na

získání chronologicky řazeného životního příběhu pa-
cienta se všemi jeho významnými traumaty, ať mentál-
ními, emocionálními či fyzickými. Jakmile byla
sestavena posloupnost traumat, pak podle této meto-
dy předepisujeme na každé z nich v opačném pořadí
za použití léků, které s oněmi etiologickými faktory
rezonují. Verspoor měl pocit, že pořadí, v němž se léky
předepisují, je klíčové a že je nezbytné pracovat od
nejčerstvějšího traumatu zpátky v čase.

Výsledkem práce těchto výzkumníků je množství zají-

mavých pozorování. Jsou shrnuta v knize Verspoora
a Smithe Homeopathy Renewed: Cure and Prevention of
Chronic Illness. Zjistili například, že ve většině etiolo-
gických případů stačí na každé trauma hlavní lék, že
tedy není nutné příliš individualizovat. Pokud oním
traumatem bylo fyzické zranění, většinou zabere Arni-
ca, pokud jde o žal, bude stačit Ignatia, atd. Potvrzuje
to i mou zkušenost, že je-li v případu přítomna jasná
a přímá etiologie, může jako důvod předepsání přehlu-
šit symptomatologii.

Dalším pozoruhodným jevem, který Verspoor a Smith

objevili, a se kterým bych spíše souhlasil, je skuteč-
nost, že nevyřešené emocionální šoky bývají nejčastější
příčinou chronických chorob, a pokud se systematicky
léčí odpovídajícími léky, nastává výrazné zlepšení cel-
kového zdraví. Verspoor také tvrdí, že čím vyšší je po-
tence léků, tím větší má lék schopnost zasáhnout
daleko do minulosti. To je zajímavý názor, zatím se mi
však nepodařilo jej ani potvrdit, ani vyvrátit.

130
Sekvenční technika předepsání spočívá v podávání jed- Rudolf
notlivých etiologických léků v různých potencích, ob- Verspoor
vykle ve vzestupných škálách, jako třeba 30 - 200 -
1M - 10M. Jednotlivé potence jsou podávány v po sobě
následujících dnech. Pak se nechá uplynout asi měsíc
a je podán další lék stejným způsobem. Pokud jsou
v případu hlavním faktorem miasmata, pak se v určité
fázi léčí podáním odpovídajících nosod. Elminger měl
teorii, že nosody fungují nejlépe, jsou-li podány v urči-
té roční době, odpovídající miasmatu - Psorinum na
podzim, Tuberculinum v zimě, Medorrhinum na jaře
a Syphilinum v létě. Elminger se nezmiňuje o Carcinosi-
nu, který je v současné době nejpodávanější nosodou
mé praxe.

Závěr
Experimentoval jsem se všemi výše uvedenými meto-
dami a moje zkušenost ukazuje, že jsou to všechno plat-
né postupy, které dokáží divy u případů, kde metoda
jediného léku přináší jen malé výsledky. Mnozí home-.
opati se jistě porozhlédnou po svých případech a zjis-
tí, že vlastně předpisovali „sekvenčně", aniž by si toho
byli vědomi. Přecházeli z jednoho postupu do druhé-
ho, aby vyhověli požadavkům případu. Zařadil jsem
sem tyto názory proto, abych podnítil další výzkum
a povzbudil čtenáře při hledání budoucích hranic ho-
meopatie. Jako terapeutická metoda je přece jen ještě
pořád v plenkách.

Dr. H. L. Chitkara Literatura

Best ofBurnett - A Compilation ofBurnett 's Writings k dalšímu
B. Jain Publishers Ltd., New Delhi, India studiu:

131
Literatura R.Verspoor & P.L.Smith
k dalšímu Homeopathy Renewed: Cure and Prevention ofChronic lll-
studiu: ness
Norsona Academy, Ontario, Canada
R. Dyson & J. Cole
Classical Homoeopathy Revisited
Winter Press, London
J. Stallick
A.I.D.S. - The Homoeopathic Challenge
Ribble Press, England

132 ,
 Skupinová analýza

Toto je metoda tematického předepsání, vyvinutá Ja- Definice

nem Scholtenem a jeho kolegy v Holandsku i jinde.
Zabývá se identifikací klíčových témat, patřících k mi-
nerálům a prvkům, které lze přirovnat k odpovídají-
cím tématům u pacientů. Výsledkem je, že celé skupiny
léků, například skupiny Calcium nebo Ferrum, mohou
být studovány najednou a diferenciace mezi léky a je-
jich výběr je podstatně lehčí.
Viz také Tematické předepsání

Byl to, tuším, Kent, kdo vyslovil myšlenku, že kdyby- Uvod

chom dokonale vyzkoušeli jednu přírodní říši, měli
bychom poměrně kompletní materii mediku. Vzhledem
k rozmanitosti, panující v rostlinné i v živočišné říši,
jsou minerály a prvky jedinou říší, která se dá tímto
způsobem prozkoumat. Ve svých Lesser Writings Keňt
popisuje řadu obrazů léků, které byly vytvořeny kom-
binací toho, co už věděl o jednotlivých komponentech,
tvořících některý z minerálních polychrestů. Například
ze znalosti léku Silica a solí potaše Káli carb. a Káli bi.
byl schopen poskládat poměrně detailní obraz Káli sili-
catum. Když zaměnil prvek Silica za Arsenicum, dostal
pravděpodobný obraz Káli arsenicosum, a když zaměnil
potaš lékem Alumina, vyšel mu lék Alumina silicata. Tak
byl vytvořen nový způsob rozšíření materie mediky.

V roce 1993 poprvé vyšla kniha Jana Scholtena Homoe-

opathy and Minerals s detailními popisy klíčových té-
mat, patřících hlavním minerálům a prvkům,
používaným v homeopatii. Tak se zároveň podařilo za-
plnit mnoho prázdných míst v materii medice minerál-

133
Úvod ní říše, rozšířit obrazy známých, avšak nepříliš podrob-
ně popsaných léků a představit mnoho léků docela
nových. Stejně jako mnoho jiných, i já jsem byl mož-
nostmi, které nám Jan Scholten předestřel, zaujat
a poněkud omráčen.

Scholtenovo dílo klade důraz na psychologická témata

prvků. Scholten tak docílil hlubokého ponoru a jeho
závěry jsou ve své jednoduchosti a přesnosti neuvěři-
telné. Tak například tvrdí, že celá skupina Carbonicum
nese téma potíží s otcem, zatímco Muriaticum s mat-
kou. Tato jediná myšlenka mi poskytla látku k úvahám
po mnoho měsíců. Nakonec, po určitém váhání, jsem
se rozhodl, že jediný způsob, jak zjistit, zda jsou jeho
tvrzení pravdivá, je vyzkoušet některé z léků podle ob-
razů, které popisuje. Jak je mým zvykem, objednal jsem
si zásobu těch podivných nových kombinací a čekal na
příležitost. Nečekal jsem dlouho...

Případy Jednou z prvních příležitostí, kdy jsem s dobrým vý-

sledkem vyzkoušel metodu skupinové analýzy, byl pří-
pad ženy s bolestmi zad, sklonem k tloustnutí,
periodickými bolestmi hlavy a potlačeným žalem v ana-
mnéze. Její vzhled a fyzické generálie případu ukazo-
valy silně na Calc. carb., avšak její emocionální stav
potlačeného žalu, neschopnost plakat a sklon k perio-
dickým bolestem hlavy, to vše připomínalo Nat. mur.

Dříve bych byl obvykle předepsal Nat. mur. a předpo-

kládal, že později bude nutné podat Calc. carb. k do-
končení léčby - jinými slovy bych byl použil metodu
vrstev. Tento případ mi však nabízel ideální příležitost
vyzkoušet metodu skupinové analýzy, a tak jsem pro-
studoval různé permutace základních komponentů.

i
134
Calc. carb. se nezdála být úplně přesná, ale ani Natr. Případy
tnur. či Natr. carb. Zbývala tedy poslední alternativa, tedy
Calc. tnur., a já se rozhodl ji podat jako první předepsá-
ní. Scholten o tomto léku píše: nejlépe je indikován pro
osoby, které jsou neschopné přijímat péči a výživu od
jiných, i když po obojím v podstatě touží. Vyptal jsem
se na to pacientky, zdálo se, že přesně tak vypadá její
vnitřní stav. Dal jsem jí Calc. mur. 1M a k mému velké-
mu překvapení se rychle a dramaticky uzdravila na
všech úrovních, včetně toho, že značně zhubla, aniž by
změnila svůj dietní režim.

Tento první úspěch mě pobídl, abych vyzkoušel další

z mnoha Scholtenových kombinací. Časem jsem zjis-
til, že jeho metoda přináší dobré výsledky. Nejenže jsem
měl na výběr mezi množstvím nových léků, ale infor-
mace ze Scholtenovy knihy zároveň obohatily mou tech-
niku odebírání případu a následnou analýzu. Tak
například pokud měl pacient zcela jasný problém
s agresí - byl to třeba člověk, který nesnášel žádné de-
baty či hádky - byl jsem hned nasměrován ke skupině
Magnesium. Pak už bylo celkem lehké zjistit, která ze
solí Magnesia to bude, stačilo se pacienta trochu ptát.
Pokud se problém točil kolem matky, pak jsem vybral
Mag. mur., pokud to byl otec, bylo to Mag. carb. atd. Zjis-
til jsem, že jakmile je základní téma každého hlavního
komponentu jasné, je tento přístup úžasně jednoduchý.

Vzpomínám si na případ, kdy pacientka cítila velké

výhrady k partnerovi. Dostala Staphysagrii a Natr. mur.,
avšak úspěch byl pouze částečný. Zkombinováním
tématu výhrady (skupina Ammonium) a partnera (sku-
pina Sulphuricum), jsem došel k léku Ammonium
sulphuricum, který měl fantastický úspěch, i když jsem
o něm do té doby ani neslyšel.

135
Případy Měl jsem případ muže, který se bál začít nějaký vztah,
protože jeho předešlá partnerka ho opustila, že prý je
dětinský a hloupý (on sám tomu zřejmě také uvěřil).
Zkombinoval jsem téma dětinskosti a hlouposti (sku-
pina Baryta) s tématem partnerství (skupina Sulphuri-
cum) a podal jsem opakovaně lék Baryta sulphurica, který
velmi pozvedl pacientovo sebevědomí.

Také jsem léčil ženu, jejímž hlavním zájmem byla sna-

ha, aby ji ostatní viděli jako bohatou a úspěšnou. Zkom-
binováním tématu starostlivosti o to, co si druzí myslí
(skupina Calcium), s tématem peněz a společenského
postavení (skupina Fluoratum), jsem našel lék Calc. flu-
or. Je zajímavé, že pacientka měla ostruhy a sklon
k dislokacím, což jsou oba klíčové symptomy tohoto
léku. Nemusím ani dodávat, že se jí po léku dařilo dob-
ře. Toto je, podle mě, příklad, jak nám metoda skupi-
nové analýzy pomůže rozšířit znalosti léků, které jsou
již v některých směrech známé.

Poté, co jsem vyzkoušel mnohé ze Scholtenem dopo-

ručených kombinací, jsem našel příležitost, jak přede-
psat kombinace jiné, jejichž popisy jsem ani nečetl.
Bylo to prostě tak, že přišel pacient a předestřel mi sadu
symptomů, o nichž jsem usoudil, že by se na ně dala
použít skupinová analýza. Měl jsem například pacien-
ta se srdečními potížemi a vysokým tlakem, který se
stále honil za úspěchem - to všechno jsou typické pří-
znaky léku Aurum. Navíc však byl nesmírně úzkostný
a měl velké obavy o zdraví, které hraničily s hypochon-
dru. Tento aspekt mě přivedl k léku Arsenicum. Použil
jsem metodu skupinové analýzy a rozhodl se mu dát
Aurum arsenicosum (aniž bych o tomto léku věděl něco
bližšího), který mu ve všech směrech velmi pomohl.
Další pacient osobnostního typu Aurum přišel s astma-

136
tem a nízkou energií, přičemž měl ještě výrazný sklon Případy
k teoretizování a hojnost fyzických klíčových sympto-
mů, které ukazovaly na Sulphur. Předepsal jsem neob-
vyklou kombinaci, Aurutn sulph., opět s dobrým
výsledkem.

Několik let po vydání své první knihy Scholten napsal Současný

další díl, nazvaný Homoeopathy and the Elements. V tom- vývoj
to díle přenesl ideu témat do periodické tabulky prv-
ků, identifikoval společné vůdčí myšlenky a přiřadil je
k jednotlivým sériím prvků. Výsledkem byl opět bez-
počet nových léků a mnoho nových poznatků o zná-
mých polychrestech. Mé vlastní experimenty jsou zatím
omezeny většinou na minerální kombinace, které jsou
popsány ve Scholtenově první knize. Doporučuji tuto
knihu jako startovní čáru pro ty, kteří s používáním
metody skupinové analýzy nemají prozatím žádné zku-
šenosti.

J. T. Kent: Literatura
New Remedies and Lesser Writings k dalšímu
B. Jain Publishers, India studiu:
J. Scholten
Homoeopathy and Minerals
Homoeopathy and the Elements
Stitchting Alonissos, Utrecht, Netherlands

137
Specifika

Definice „Blízká speficika" by byl pravděpodobně pro tuto me-

todu lepší název. Lék je předepsán na základě předpo-
kladu, že téměř vždycky funguje, je-li podán za
podobných okolností, neboť ve většině případů vyvo-
lají poměrně předvídatelný obraz léku, například Ar-
nica u fyzického zranění.

Technika Je různá. Specifika jsou s jistotou indikována u terape-

předepsání utických předepsání či u první pomoci a dosah jejich
působnosti nepřesahuje tento rámec. Jsou-li použita
v rámci svých omezení, pak jsou specifika ideální pro
přímé předepsání a prodej, protože jsou obvykle dodá-
vána firemně balena s doporučením potence a dávko-
vání a mohou být kýmkoliv okamžitě předepsána.

Kdy Specifika je nejvhodnější podávat za následujících okol-

používat ností:
specifika
1. Při první pomoci.
2. V terapeutických situacích (tedy tam, kde je nut-
né léčit spíš chorobu než pacienta, a tam, kde ne-
jsou jasné indikace jiného léku).
3. Kde je z nějakého důvodu nemožné odebrat celý
případ a vy chcete raději pacientovi „něco dát",
než nedělat nic.
4. V situacích spěchu, kdy není čas na řádnou indi-
viduaci (obvodní lékaři a lékárníci zjistí, že mo-
hou do své praxe zakomponovat značnou část
homeopatie, když se naučí, jak používat spefici-
ka a terapeutika).

138
Následují některá specifika, bez nichž bych se neobe- Příklady
šel: specifik

Výšková nemoc Coca 12 podle potřeby

Bolesti zad ve vysokém

stupni těhotenství Bellis perenis 6 třikrát denně

Dislokace, sklon k Calc. fluor. 6x třikrát denně

Horečka se sepsí Pyrogenium 200 podle potřeby

Glandulární horečka Carcinosin 200 třikrát denně

po dva dny

Dna Urtica urens mateční tinktura

5 kapek třikrát denně

Růstové bolesti Calc.phos 6x třikrát denně

Parulis (podslizniční
hlíza na dásni) Calc. sulph. 6x každé dvě
hodiny

Krvácení, drobné Ficus religiosa lx podle

potřeby

Zarůstající nehet Magn. p. aust 2M jednotlivá

dávka

Potrat, hrozící Viburnum. op. 200 podle

potřeby

Nervové vyčerpání Avena sat. tinktura 5 kapek

třikrát denně

139
Příklady Krvácení z nosu Melilotus 200 podle potřeby
specifik
Flebitida, prostá, akutní Hamám. 30 (tinktura externě)
podle potřeby

Prostata zvětšená Sahal serrulata 3x třikrát

denně

Trichofycie Bacillinum 200 jediná

souborná dávka

Problémy s jizvami Thiosiaminum 6x třikrát

denně

Bolest zubů Plantago 3x podle potřeby

Bradavice na rukou Ferrum picricum 6 třikrát

denně

Ganglion, zápěstí Rúta 50M, jediná dávka

Obecné Stojí za povšimnutí, že ačkoliv se nám to může zdát

poznámky bizarní, specifika nejsou vždy přenosná z jednoho ho-
meopata na druhého. Často se mi stalo, že mi někdo
pověděl o specifickém léku, který „vždycky funguje",
a já pak zjistil, že v mé praxi nefunguje. Také jsem do-
stal podobnou zpětnou vazbu od kolegů, kteří vyzkou-
šeli má specifika a byli zklamáni. Nedokážu tento jev
vysvětlit a byl bych vděčný za zprávy od těch, kteří to
dovedou.

U úspěšného předepsání hraje individuace tak velkou

roli, že někteří homeopati popírají jakoukoliv možnost
legitimního využití specifik v homeopatii. Podle mé

140
zkušenosti mají specifika své místo, takže tuto meto- Obecné
du jsem do své knihy zařadil a ponechám na tobě, milý poznámky
čtenáři, jak se rozhodneš.

R. B. Bishamber Das Literatura

Selecí Your Remedy k dalšímu
Vishwamber Free Homoe Dispensary, New Delhi, studiu:
India
M.Fayazuddin
Diseased Conditions as we meet in Everyday Praetise
B. Jain Publishers Ltd., New Delhi
J. N. Shinghal
Quick Bed-side Prescriber
B. Jain Publishers Ltd., New Delhi
S. Siddhantalankar
First-Aid Specifics ofHomoeopathic & Biochemie Treatment
Vijay Krishna Lakhanpal, 4/24 Asafali Rd., New Delhi

141
Tautopatie

Definice Tauto = stejný

Tato metoda je v podstatě variantou izopatie, avšak
s tím rozdílem, že tautopatie se vztahuje ke specifické-
mu předepsání potencovaného léku, drogy či toxinu, kte-
ré pacient někdy v minulosti požil.

Kdy Jsou četné situace, kdy může být tautopatie s úspěchem

používat použita. Obvykle je užitečná spíš jako doplněk jiné
tautopatii formy homeopatického léčení.

Ať už můj pacient požil jakýkoliv lék či dostal očková-

ní, můj postup je ten, že jestliže vidím jasně indikova-
ný lék, podám jej. Věřím tomu, že pokud je organizmus
schopen navzdory chemickým lékům vytvořit jasný
obraz jediného homeopatického léku, pak je to dobré
znamení a pacient na lék nejspíš dobře zabere. Není
nutné „antidotovat" všechno, co pacient kdy užil jako
medikaci - většina po sobě nezanechá dlouhodobé ná-
sledky, jakmile se vysadí. Můj kolega a přítel Robert
Davidson mě naučil zlaté pravidlo, které je v tomto
kontextu vždy vhodné si připomenout: nenapravuj to,
co není zlomené!

Etiologické Jestliže pacient říká, že mu není dobře „od té doby", co

předepsání užil určitý lék, vdechl nějaké plyny, dostal očkování,
nebo polkl jedovatou chemikálii, je to případ přímé
etiologie a léčba by měla co nejvíce pokrýt původní
příčinu. Klinická zkušenost nám dokládá, že neblahé
následky mnoha drog, toxinů a léčebných kůr mohou
být antidotovány lékem, podaným podle symptomů

142
pacienta. Například Pulsatilla je známa jako hlavní lék Etiologické
pro pacienty, trpící následky užívání železa, Nux vomi- předepsání
ca pro nadužití narkotik a laxativ a Thuja na následky
očkování proti pravým neštovicím.

Následující případ dokazuje, že lék, předepsaný podle

symptomového obrazu, vyléčí poškození alopatickými
léky, pokud je jasně indikován.

Čtyřletý chlapec byl už několik dní protivný, nevrlý,

nejedl a měl horečku. Měl zvýšenou žízeň, byl neklid-
ný a nešťastný. Všechny symptomy se objevily krátce
po očkování proti choleře a tyfu, protože rodina měla
za dva dny odjet za hranice. Nejzvláštnější bylo to, že
se chlapec vinul kolem své matky jako medvídek koa-
la a naprosto odmítl se nechat vyšetřit. Podíval jsem se
do Kentova repertoria na rubriku „Odpor, pohledy dru-
hých k", a tam mě zaujal lék Antimonium tartaricum,
protože jsem před nějakou dobou kdesi četl o jeho po-
užití po očkování. Ve Phatakově materii medice je pod
Antimonium tartaricum tato indikace: „po očkování, po-
kud Thuja nezabere a Silicea není indikována" a také
tam byl symptom „tiskne se k chůvám". Podal jsem je-
dinou dávku Ant. tart. 200C a chlapec se do dvanácti
hodin od podání uzdravil. Od té doby jsem užil Anti-
monium tart. v mnoha případech „onemocnění po oč-
kování" se stejným úspěchem a připsal jsem si jej do
repertoria ve druhém stupni.

Myslím, že je velmi důležité, abychom si v takových

případech vždycky zaznamenali své výsledky a dou- '
fám, že brzy bude vytvořen mechanismus, který umož-
ní, aby zkušenosti každého praktikujícího homeopata
byly shromážděny ku prospěchu všech ostatních. Ná-
stup počítačové techniky znamená, že takové informa-

143
Etiologjcké ce mohou být dosažně uloženy způsobem, o jakém se
předepsání nám dříve ani nesnilo. Nicméně v současné době za-
znamenáváme své zkušenosti a dělíme se o ně mno-
hem méně, než homeopati v minulosti.

Jedním z hlavních problémů, kterým musejí homeopa-

ti čelit, jsou neblahé následky doslova stovek nových
chemikálií, drog, očkování, anestetik a podobně. Není
vůbec neobvyklé, že chronicky nemocný pacient bere
mnoho léků, z nichž většina byla předepsána k upra-
vení následků užití léků předešlých. Jakkoliv je to ne-
věřitelné, tradiční homeopatické metody mohou často
překonat důsledky použití chemie a navrátit paciento-
vi zdraví. Avšak tautopatie je metoda, která může být
nesmírně užitečná u případů, kde jasně indikovaný lék
nemůže být nalezen, či tam, kde léky nefungují uspo-
kojivě.

Nejdramatičtější výsledky, dosahované tautopatií, se

vyskytují u případů, kde byla droga či toxin přímým
původcem pacientovy choroby. Jestliže je známa látka,
která uškodila, je možné ji potencovat a podat pacien-
tovi jako jakýkoliv jiný homeopatický lék.

Případy Žena, šedesátnice, ke mně přišla se stížností, že se jí

„srazil jícen". Když se pokoušela polknout, jídlo uvíz-
lo za hrudní kostí a způsobilo „horké" bolesti, které pro-
nikaly až k zádům. Bolest se lepšila regurgitací potravy.
Při pití měla často spastické záchvaty skytání. Často říha-
la a měla pocit hroudy v hrdle. Tento pocit se polykáním
nelepšil. Snadno se zasytila a měla sklon k zácpě.

Asi před osmi lety žena podstoupila investigativní zá-

krok na jícnu, při kterém jí byly způsobeny lacerace

144
a probodena pravá plíce. Plíce se zhroutila a pacientka Případy
dostala pleuritidu. Od té doby měla sklon se snadno
zadýchávat a při hlubokém nádechu pociťovala zhmož-
dění v hrudi. Při práci na případu jsem jí podal léky
Arnica 200 a pak Calendula 30 na minulé trauma. Ulevi-
ly jí od zhmoždění v hrudi, avšak jiné změny nezpůso-
bily. Při repertorizaci symptomů se zdálo být nejlépe
indikováno Natrum muriaticum, které bylo podáno bez
výsledku. Vyzkoušel jsem i Káli carbonicum a Lachesis,
ale úleva se nedostavila.

Rozhodl jsem se pacientku znovu vyzpovídat ohledně

počátku obtíží. Ukázalo se, že asi rok po plicní epizo-
dě měla „záchvat artritidy" v pravé kyčli. Byl jí naordi-
nován Naprosyn (protizánětlivý lék, neobsahující
kortikoidy). Jakmile jej začala brát, dostala prudké pá-
lení v jícnu. Po týdnu lék vysadila, ale od té doby měla
potíže s polykáním, bolest za hrudní kostí a pocit hrou-
dy v hrdle. Vlastně jí „od té doby nebylo dobře", jak
mě ujistila.

Když jsem to uslyšel, opatřil jsem si lahvičku léku Na-

prosyn 30 a poslal jí tři dávky, aby si je vzala během
příštích čtyřiadvaceti hodin. Příští den mi zavolal její
muž, aby se mě zeptal: „Co jste to sakra dal mé ženě?"
Prý tak špatně nevypadala od té doby, co prodělala
asijskou chřipku před třiceti lety! Snažil jsem se, aby
můj hlas zněl důvěryhodně a řekl jsem mu, že vše bude
dobré, a aby ještě den počkali. Další den mi zavolala
moje pacientka a hrdě mi hlásila, že právě snědla toast
bez jakýchkoliv potíží, poprvé po mnoha letech. Další
tři měsíce byla bez obtíží, mohla polknout cokoliv, ne-
měla bolesti ani regurgitace, říhání zmizelo a její zdra-
ví se všeobecně zlepšilo. Pak měla částečný relaps po
náhlé smrti blízké přítelkyně. Pomohla jí, rychle a dob-

145
Případy ře, Ignatia 200. Poslal jsem jí další Naprosyn 30, ale už
ho nikdy nepotřebovala.

Tento případ jasně ukazuje typický výsledek tautopa-

tického předepsání u situace „není mi dobře od", tedy
výrazné zhoršení, po kterém následuje rychlé a drama-
tické zlepšení.

Další pacientka dostala prudký záchvat zvracení a průj-

mů krátce po tom, co natřela svůj plot dehtem. Její
symptomy byly tak prudké, že jsem byl v pokušení
podat jí Veratrum album, které dobře pokrývalo její vy-
čerpání a prudké vyměšování. Nicméně po přečtení
Clarkovy materie mediky jsem podobné symptomy
našel pod lékem Kreosotum, tak jsem jí raději podal
Kreosotum 30. Pacientka okamžitě přestala zvracet
a během několika dní se postupně uzdravila. Asi o dva
týdny později sice nehlásila návrat akutních sympto-
mů, ale řekla mi, že jí od té otravy ještě pořád není
úplně dobře, a tak jsem jí podal Kreosotum 10M, a to jí
definitivně navrátilo zdraví.

Neblahé Vakcíny, které se v současné době používají, jsou všech-

následky ny polychresty, neboť všechny způsobují, a tedy mo-
očkování hou vyléčit, řadu akutních a chronických zdravotních
problémů. V mnoha případech jsem s dobrým výsled-
kem použil potencovanou vakcínu B.C.G. (očkování
proti tuberkulóze). Poměrně známý následek tohoto
očkování je nástup symptomů, podobajících se revma-
toidní artritidě, kde bývají zasaženy mnohé klouby
a jsou přítomny bloudivé bolesti. Viděl jsem vyléčení
takových případů po několika dávkách B.C.G. 30 tam,
kde indikované léky působily jen chvíli a také jsem
B.C.G. 30 úspěšně použil při léčbě juvenilního akné.

146
Můj kolega David Howell, který úspěšně používá tau- Neblahé
topatii ve své praxi, léčil jedenáctiletou dívenku, která následky
v šesti letech docela přestala růst. Když zjistil, že to očkování
bylo po očkování B.C.G, podal jí jedinou dávku B.C.G.
30, po níž během tří měsíců vyrostla o deset centimetrů.

Trojkombinace má na organismus stejně problematic-

ký vliv, a možná ještě horší. Kniha Harrise Coultera
D.P.T-A Shotin the Dark?(D.P.T. - výstřel naslepo?) ob-
sahuje katalog symptomů a chorob, přičítaných této
vakcíně, a je to smutné čtení. Já osobně jsem úspěšně
léčil chronické ušní infekce, chronické rekurentní vy-
soké horečky, chronický průjem, alergie, kožní obtíže,
chronický katar a „klihové ucho" lékem D.P.T. 30. Kdy-
koliv vidím dítě, jehož potíže začaly kolem tří či šesti
měsíců věku, už intenzivně myslím na D.P.T. jako prv-
ní předepsání.

Je nutné mít na paměti, že je-li lék či toxin u případu Reakce

příčinným faktorem, bude pacient na stejný lék či to- na léky
xin v potencované formě nesmírně citlivý i o mnoho
let později. Měl jsem pacienta, který prudce zareago-
val na očkování proti obrně, které způsobilo příznaky,
přítomné ještě o třiadvacet let později! Dal jsem mu
Polio (Salk) Vaccine 30 a on zareagoval téměř okamžitě.
V takových případech mám zkušenost, že je vhodnější
podávat tautopatické léky v nepříliš vysoké potenci,
aby bylo minimalizováno zhoršení.

Někdy k vám přijde pacient s celkem jasným obrazem Interku-

léku, avšak tento lék po podání nefunguje tak dobře, rentní lék
jak by měl, nebo pacient relapsuje. Může to být mias-
matickou blokádou případu, ale mohlo by to také zna-

147
Interku- menat, že pacient někdy v minulosti požil lék či jiný
rentní lék toxin, který brání homeopatickému léku působit tak,
jak by měl. Použil jsem tuto metodu u ženy, která trpě-
la ekzémem. Na svůj konstituční lék, Calcarea carboni-
ca, reagovala, ale velmi rychle relapsovala. Na základě
informace, že v minulosti nesčetněkrát užívala penici-
lin, a protože jsem věděl, že ten má silnou afinitu ke
kůži, jsem předepsal Penicillin 200. K mému překvape-
ní způsobil zásadní zlepšení pacientčina zdraví, a když
jsem později znovu podal Calc. carb., lék léčbu dokon-
čil a pacientka už nerelapsovala.

Léčil jsem mnoho pacientů s kloubními problémy, kte-

ří někdy v minulosti dostávali injekce kortizonu přímo
do kloubů. Mnozí z těchto pacientů buď na léčbu nere-
agovali, nebo zareagovali všeobecně, ale klouby, do
nichž byly aplikovány injekce, zůstávaly nedotčeny.
V takových případech jsem podal pár dávek Cortisone
200, který buď způsobil výrazné zlepšení stavu, nebo na-
pomohl tomu, aby další léčení probíhalo bez překážek.

Některé ze skupiny našich pověstných léků, zvaných

„imponderabilia" (neměřitelné), se dají užitečně pou-
žít jako interkurentní tautopatické předepsání. Napří-
klad pacienti, kteří byli mnohokrát rentgenováni
a nereagují na léčbu, mohou potřebovat dávku poten-
covaného X-ray. Pacienti s rakovinou a jiní s ozářením
v anamnéze mohou potřebovat Radium bromatum a pa-
cienti, kteří byli v minulosti předmětem elektrošoků,
mohou být neléčitelní, dokud nedostanou Electricitas.

Eliminace Během experimentů, konaných v padesátých a šedesá-

toxinů tých letech, bylo dokázáno, že zvířata, která dostala
subletální dávku toxinů, jako je arzenik či vizmut, vy-

148
lučovala mnohem větší množství jedů v moči či ve sto- Eliminace
lici, byla-li jim podána stejná substance v nízkých po- toxinů
tenčích 4C, 5C a 7C. Ačkoliv je tato investigativní
metoda pochybná, výsledek dokazuje, že tautopatie
může být efektivní při léčbě případů otravy, předávko-
vání či při jiných formách chemické intoxikace.

Dr. Tylerová, dr. Foubister a jiní doporučovali potenco-

vaný lék Alumina při léčbě pacientů, kteří se otrávili
hliníkem během dlouhodobého používání nádobí, vy-
robeného z tohoto kovu. Vzhledem k tomu, do jaké
míry jsme dnes vystavováni toxinům v našem životním
prostředí v té či oné formě, by stálo za to prozkoumat
efektivitu této metody na větší skupině lidí.

Existuje spousta empirických důkazů o tom, že tauto- Odvykání

patie pomáhá při odvykání si drogám a medikaci, ob- si drogám
zvlášť tam, kde jde o odvykání těžké, jako je to
v případě sedativ a kortikoidů. Zjistil jsem, že pokud
podáme stejný lék v potencované formě během doby
odvykání, může být celý proces urychlen a pro pacien-
ta méně traumatický, než by tomu bylo jinak. Dávám
přednost podání například léku Prednisolon 30 dvakrát
týdně, zatímco postupně snižuji dávku alopatických léků
během několika týdnů či měsíců. V některých přípa-
dech jsem po podání léku v potencované formě pozo-
roval zmenšení vedlejších účinků způsobených léky
ještě dříve, než byla dávka snížena, jak bylo popsáno
výše. Tyto výsledky se zdají potvrzovat, že tautopatic-
ké předepsání skutečně může zvýšit eliminaci substan-
ce z těla. Stálo by za to vypracovat projekt, který by
přezkoumal účinnost této metody jako podpůrné tera-
pie u lidí, kteří odvykají drogám, například heroinu.

149
Literatura D. M. Foubister
k dalšímu Constitutional Effects ofAnaestesia
studiu: Indián Books & Periodicals Syndicate, New Delhi,
India
The Significance ofPast History in Homoeopathic Prescri-
bing
Homoeopathic Medical Publishers, Bombay, India
R. Patel
What is Tautopathy?
Hahnemann Homoeopathic Pharmacy, India

'•£'.•

150
 Tematické předepsání

Homeopate budoucnosti nebudou „nezaujatými pozorova-

teli". Budou vědomými účastníky magické interakce, která
se odehrává mezi homeopatem, klientem a lékem. Navíc se
nebudou spoléhat pouze na to, co je pozorovatelné "objek-
tivně", smyslově. Naučí se přesně naladit své vnitřní schop-
nosti a budou léčit jistě a přesně na základě porozumění
a vnímání energie.

lan Watson

Tato metoda zahrnuje několik různých způsobů sesku- Definice

pování léků podle určitého tématu či vzorců a jejich
porovnání s odpovídajícími tématy a vzorci, nalezený-
mi u pacientů.
Viz též: Skupinová analýza

V posledních letech se materia medika zásadním Úvod

způsobem rozrostla, a ačkoliv se repertoria snaží ze
všech sil držet krok se všemi těmi novými léky, ho-
meopatova práce není o nic snazší, neboť každý rok
jsou uváděny do praxe doslova stovky obrazů nových
léků. Jeden způsob, jakým homeopati mohou zapra-
covat to obrovské množství informací do své praxe,
je učit se raději léky v různých skupinách či rodi-
nách, než studovat každý lék zvlášť. Toto zdaleka
není nic nového - Farringtonova Clinical Materia
Medica například hovoří o lécích, patřících do přiro-
zených skupin, jako například hadí léky a léky jed-
noho rostlinného druhu. Cooper a Burnett také
studovali léky tímto způsobem a zjistili, že několik

151
Úvod rostlin ze stejné čeledi má sklon mít jisté společné sym-
ptomy a afinity.

Inspirace starými mistry homeopatie pohnuly součas-

né homeopaty, aby toto téma ještě propracovali a roz-
šířili je tak, že přestalo být pouhým nástrojem učení.
Poměrně složitým způsobem zasáhlo i do sféry analý-
zy případu a konkrétního předepsání. Základní myš-
lenkou je rozdělit léky podle určitého tématu, a pak
hledat podobné téma u pacienta. Jakmile je jednou
téma identifikováno, je úkol vyhledat co nejpodobněj-
ší lék mnohem snazší, neboť bereme v úvahu pouze ty
léky, které mají vztah k danému tématu. Stalo se běžnou
praxí, že si homeopat řekne: „tento člověk potřebuje
pavouci lék", nebo „tamten potřebuje minerál". Jakmi-
le si pacienta zařadíme do specifické skupiny léků, po-
užívají se symptomy případu k diferenciaci v rámci této
skupiny.

Bylo vytvořeno mnoho různých skupin a témat, odrá-

žejících zájmy jednotlivých homeopatů. Zmíním se
pouze o několika známějších tématech, se kterými mám
osobní zkušenosti.

Kruh Kruh je systém analýzy, která je založena na čtyřech

tradičních prvcích. Jsou to země, vzduch, oheň a voda.
Za spojení homeopatických léků s těmito tématy vdě-
číme izraelskému homeopatovi Josephu Reevesovi.
V poslední době byla tato práce propracována a rozší-
řena ve Velké Británii Jeremym Sherrem, Davidem Mun-
dym, Mishou Norlandem a dalšími.

Ony čtyři prvky chápeme jako vnitřně provázané

a navzájem se doplňující substance, představující čty-

152
ři různé způsoby, jimiž se projevuje energie jako hmo- Kruh
ta. Někdy se o nich hovoří jako o čtyřech vlastnostech
- sucho, chlad, horkost a vlhkost. (Je zajímavé si po-
všimnout, že se do značné míry překrývají s tradiční
čínskou soustavou pěti prvků, kde jsou typy popsány
jako zemský, vodní, kovový, dřevěný a ohnivý.) Jakmi-
le pochopíme základní podstatu těchto prvků, pak mů-
žeme popsat léky a pacienty v termínech relativního
důrazu na čtyři prvky. Léky se seskupují například
podle toho, který prvek je dominantní, nebo který chy-
bí. Podle této metody bude mít Natrum mur. převahu
vody, zatímco Belladonna, se svou horkostí, zarudlostí
a horečkami, bude jasně ve skupině ohnivé.

Analýza případu, založená na kruhu, se pokouší poro-

zumět vyvážení energetických vlastností v pacientovi,
a pak najít lék nebo skupinu léků s odpovídající kon-
stelací. Kruh byl rozšířen, aby zahrnoval mnoho kore-
spondujících orgánů, systémů, chorob, temperamentů
atd. Ten, kdo se v této metodě orientuje, má velkou
výhodu před homeopatem, který vidí symptomy pou-
ze jako symptomy. To, co kruh a ještě některé jiné způ-
soby seskupování léků nabízejí, je rámec pro pochopení
energetické nerovnováhy v pacientovi. To je podle mě
pro člověka, který konec konců praktikuje energetický
způsob léčení, základní dovedností.

Tato technika byla vyvinuta a dovedena k dokonalosti Planetární

Robinem Murphym. Místo čtyř prvků je založena na diagnóza
prvcích sedmi. Ty jsou představovány sedmi starově-
kými planetami, odpovídajícími sedmi dnům v týdnu.
Jsou to Slunce (neděle), Měsíc (pondělí), Mars (úterý),
Merkur (středa), Jupiter (čtvrtek), Venuše (pátek) a Sa-
turn (sobota). Jedním z nejzajímavějších aspektů toho-

153
Planetární to systému je skutečnost, že umožňuje diagnózu jak
diagnóza „fixních" planet, determinovaných dnem a časem na-
rození pacienta, tak i tranzitujících planet, které mají
vliv přechodný. To umožňuje homeopatovi poměrně
přesně diagnostikovat vrozenou orgánovou slabost
a další citlivosti pacienta, a také diferencovat mezi cho-
robami, jež jsou výsledkem konstitučních sklonů, od
onemocnění, získaných jiným způsobem.

Stejně jako prvky kruhu, každá z planet představuje

konkrétní typ či kvalitu energie a široké spektrum při-
družených souvislostí. Měsíc například se považuje za
vládce mozku, žaludku a prsů, menstruačního cyklu,
početí a fertility, spánku, snů a nevědomí, i poruch,
jako je drogová závislost, nespavost, krvácení a nevol-
nost při cestování. Každá planeta má odpovídající kov
.. a drahý kámen, patří k ní několik různých bylin i ho-
meopatických léků, které budou mít sklon rezonovat
s oním konkrétním typem energie. Dalším zajímavým
aspektem planetární diagnostiky je ten, že lze vytvářet
souvislosti s denní či noční dobou, se dny v týdnu a se
specifickými životními obdobími, což může pomoci
osvětlit mnohé z jinak nevysvětlitelných modalit, kte-
ré jsou obsaženy v naší materii medice.

Případy Jednou jsem léčil kohosi s nediagnostikovanou neuro-

muskulární obtíží. Pacientka měla různé stupně slabos-
ti v končetinách a stěhovavé bolesti. Po vyzkoušení
mnoha léků, vybraných na základě symptomového ob-
razu, jež neměly valného účinku, jsem prostudoval pla-
nety, souhlasící s pacientčiným datem a časem narození
- v obou případech to byl Merkur. Na tomto základě
a u vědomí toho, že rtuť má vztah k nervovému systé-
mu, jsem podal odpovídající planetární kov ve formě

154
Mercurius vivus 6C, a stav pacientky se výrazně a dlou- Případy
hodobě zlepšil.

Moje kolegyně Anně Watersová vyzkoušela podobný

postup v případě chronické revmatoidní artritidy, kde
indikované léky selhaly. Pacientka se narodila v sobo-
tu, což napovídalo, že bude mít konstituční sklon
k onemocněním, souvisejícím s energií planety Saturn.
Ty zahrnují potíže s kostmi a kostrou vůbec, a také
sklon k zatuhlosti a degeneraci tkání. Anně předepsa-
la planetární kov, příslušející Saturnu, což je olovo, ve
formě kombinace Plumbum metallicum a Plumbum ioda-
tum v šesté potenci. Pacientka později hlásila, že tento
lék jí přinesl obrovskou úlevu a byl určitě mnohem
účinnější než ostatní léky, které brala. Podobné přípa-
dy slouží k ilustrování toho, jak potenciální kurativní
vlastnosti kovů a jiných substancí nejsou vždy omeze-
ny na symptomatické indikace, projevené v provingu.

V dalším případě jsem léčil člověka s chronickým lech-

tavým kašlem, který obvyklé léky nedokázaly vyléčit.
Když jsem kašel vystopoval k počátku, zjistil jsem, že
začal v sobotu. Na základě této informace jsem podal
Ceanothus 6C, který kašel vyléčil. Lék byl zvolen proto,
že v planetárním systému hlavním orgánem, souvisejí-
cím se Saturnem, je slezina, a to mi připomnělo množ-
ství případů, popsaných Burnettem, kde pacient měl
cosi, co autor nazývá „slezinným kašlem".

Další mapa sedmi prvků, kterou mnozí homeopati po- Diagnóza

važují za užitečnou, popisuje sedm čaker, či energetic- podle
kých center. Tento systém nabízí další způsob čaker
seskupení velkého množství jevů a jejich odpovídají-
cích léků do přehledné skupiny základních témat.

155
Diagnóza Čakry jsou považovány za taková místa v lidském ener-
podle getickém systému, kde se koncentruje a filtruje životní
čaker energie. Jsou to jakési spojnice mezi psychologickým
stavem člověka a jeho fyzickým tělem. Ke každé čakře
patří endokrinní žláza a vztahují se k ní i další orgány,
stejně jako odpovídající typ emocionální energie. Když
je například emoce potlačena, bude energetické prou-
dění v centru narušené, a to následně vyvolá odpoví-
dající jev v patřičné endokrinní žláze a ostatních
orgánech.

Ačkoliv byly čakry popsány před mnoha tisíci lety

v prastarém védském textu, odborné disciplíny, jako
psychoneuroimunologie, začaly teprve nedávno potvr-
zovat, jak opravdu nerozlučné jsou mysl a tělo. Home-
opati tento vztah samosebou znají už dávno, avšak
obeznámení se s čakrami umožňuje mnohem větší
hloubku pochopení. Přišel jsem na to, že anatomie
a fyziologie energetického systému, jehož jsou čakry
důležitým aspektem, by měly být standardní součástí
každého homeopatického výcviku.

Čakry Zde je plán homeopatických polychrestů a čaker,

a odpoví- k nimž mají obzvláštní afinitu. Je zřejmé, že většina
dající léků má vliv na více než jedno energetické centrum,
léky ale stejně nám může pomoci pochopit,.kam je cíleno
hlavní působení léku.

Čakra Léky
Korunní Baryta carbonica, Cannabis indica, •",'
Hydrogenium .
Celní Anhalonium, Luna, Medorrhinum
Krční Iodum, Mercurius, Tuberculinum
Srdeční Aurum, Ignatia, Natrum muriaticum, Lachesis

156
Solar Arg. nit., Lycopodium, Nux vomica, Cakry
plexus Phosphorus a odpoví-
Sakrální Lac-caninum, Sepia, Staphysagria, Thuja dající
Bazální Arnica, Arsenicum, Gelsemium, Psorinum léky

Viděl jsem mnoho případů, kde pochopení umístění Příklady

poruchy v systému čaker posílilo moje porozumění
tomu, co je potřeba léčit, a jaké léky mohou pomoci.
Často jsem si povšiml, že během konzultace mají lidé
sklon chránit si dlaněmi, založenýma rukama, zkříže-
nýma nohama či jiným podvědomým gestem to místo
svého energetického těla, kde jsou citliví nebo kde je
jejich energie zablokována.

Vzpomínám si na jednu pacientku, která vždycky pev-

ně sepjala ruce přes břicho v místě solární čakry. To
okamžitě ukazuje na problémy se sebevědomím, stra-
chech a možná i vztekem. Stěžovala si na špatné tráve-
ní, flatulenci a nesnášenlivost různých jídel. Lékem,
jasně indikovaným na všech úrovních, bylo Lycopodi-
um, které je, jak jsem zjistil, hlavním polychrestem
s afinitou k solaru plexu.

Jednou z výhod pochopení energetického systému ča-

ker je skutečnost, že je možné najít spojení mezi paci-
entovým fyzickým a emocionálním stavem. Viděl jsem
mnoho pacientů s chronickým kašlem, který správně
indikované léky nedokázaly vyléčit. A protože jsem
věděl, že srdeční čakra, (která má vztah k celé oblasti
hrudníku včetně plic), souvisí se smutkem a žalem,
častokrát se mi na takové kašle osvědčila Ignatia, ačko-
liv symptomy neseděly docela přesně. Stejně jako má
Lycopodium vztah k solární čakře, tak Ignatia se vzta-
huje k srdeční čakře, a dá se předepsat dle této souvis-
losti tam, kde indikované léky nefungují.

157
Příklady Při jedné příležitosti jsem předepsal Medorrhinum 30
pacientce, trpící chronickým katarem, problémy s du-
tinami a s klouby. Okamžitě po užití měla několik ži-
vých snů, a pak začala kolem sebe vidět aury druhých
lidí - to se jí ještě nikdy před tím nestalo. Tehdy jsem
si uvědomil afinitu Medorrhina,k čelní čakře, která se
nachází v místě „třetího oka". Tato čakra souvisí s jas-
nozřivostí a mimo jiné i se schopností snění. Později
jsem zjistil, že mnoha lidem s potížemi dutin a bolest-
mi hlavy ve frontální části se městná energie v čelní
čakře, což může souviset s latentní jasnozřivostí či ji-
ným druhem psychické citlivosti.

Přišel jsem na to, že porozumíme-li lékům v souvislosti

s jejich afinitou k čakrám, pomůže nám to pochopit
některé jejich podivné symptomy. Například základní
čakra souvisí s tématy přežití a často bývá energeticky
blokována tam, kde je v anamnéze násilí, zranění či
zneužití - tedy v takových situacích, kdy člověk pocítil
ohrožení života. Anacardium je lékem indikovaným pro
pacienty s takovou historií, což napovídá, že má afini-
tu k základní čakře. Je zajímavé, že jedním z klíčových
příznaků léku Anacardium je pocit jakoby ucpaného
konečníku, což je dokonalý fyzický popis energetické
blokády v základní čakře! Představuji si, že jak roste
naše pochopení a znalost lidského energetického sys-
tému, budeme si rozvíjet odpovídající hlubší pochope-
ní také naší materie mediky.

158
A. Judith Literatura
Eastern body, Western Mind k dalšímu
Wheels of Life studiu:
Celestial Arts, Berkeley, California
C. Myss
Anatomy of the Spirit
Bantam Books, London
C. Page
Frontiers of Health
C.W. Daniel Co., Saffron Walden, Essex
I.Watson
Health & The Planets
Homoeopathy & The Chakras
Audiotape sets
Central Homoeopathy, Pelsall, Walsall, England

159
Terapeutika

Skutečnost je taková, že k nalezení správného léku potře-

bujeme jakoukoliv možnou i nemožnou cestu.

J. Compton-Burnett

Synonymum: Klinické předepsání

Definice Slovo terapeutika znamená, že k předepsání dojdeme

pomocí diferenciace ve skupině léků, známých svým
prokázaným klinickým vztahem ke konkrétnímu cho-
robnému procesu.

Technika V terapeutice je důraz kladen na léčení chorobného

předepsání procesu spíš než na léčení pacienta. Podobně jako
u ostatních homeopatických technik však terapeutika
spoléhá na individuaci každého případu choroby, aby
• léčba byla skutečně účinná. Základní technika spočívá
v odebrání co nejúplnějšího případu poruchy, k čemuž
je dobrým pomocníkem metoda KUEMP (viz Podobnost
symptomů). Pak se pohroužíme buď do terapeutické
příručky, obsahující chorobu, kterou chceme léčit, nebo
do repertoria a materie mediky.

Obvykle se vynoří několik více méně správně indiko-

vaných léků, a k diferenciaci pak musí být použito vý-
razných charakteristických symptomů. Pokud jsou
k nalezení silné konkomitanty, vztahující se k obecné-
mu či mentálnímu stavu pacienta, pak se často stává,
že poskytnou ve skupině léků, pokrývajících obraz cho-
roby, možnost rozlišení. S určitou praxí se člověk nau-

160
čí poznávat u případu klíčové symptomy, které vyloučí Technika
většinu možných léků, a tak velmi rychle zúží výběr až předepsání
na relevantní malou skupinu.

Všechny velké polychresty mají ve svém symptomovém

obraze takový rozsah, že mohou být předepsány podle
relativně malé „totality symptomů". Já například ne-
dávno podal Pulsatillu člověku, kterému nachlazení
kleslo na prsa a měl hustý, zelenožlutý katar, horší ráno.
Lék vyčistil jeho stav téměř okamžitě navzdory tomu,
že konstituční lék, který mu vždycky pomohl nejvíc,
byl Phosphorus, ne Pulsatilla. Často jsem slyšel studen-
ty říkat, že pacient nemůže dostat ten či onen lék, pro-
tože nesedí jejich temperamentu či konstitučnímu typu.
Měli bychom si však zapamatovat, že v terapeutické
situaci máme léčit poruchu, ne konstituci.

Homeopat, zběhlý v terapeutice, najde jistě příležitost

podat mnohé z malých léků, popsaných v našich mate-
riích medikách, které bývají zanedbávány ve prospěch
známých polychrestů.

Pro každého studenta či praktikujícího homeopata je Terapeu-

k nezaplacení vytvořit si svůj vlastní terapeutický sou- tické
bor, nejlépe na jednotlivých listech papíru, který se dá příručky
lehce doplňovat, aniž by byla poničena jeho struktura.
Cílem je poznamenat si rozlišovací symptomy léků nej-
častěji předepisovaných na danou poruchu. Je mnohem
pohodlnější pořádně se naučit šest nejdůležitějších léků
třeba na bolest hlavy, než vypisovat indikace každič-
kého léku, který se v repertoriu nachází pod heslem
„Bolest hlavy". Rubriky totiž obsahují mnoho takových,
které se v praxi užívají velmi zřídka. Také je lepší začí-
nat s poruchami, se kterými se v praxi setkáte nejčas-

161
Terapeu- těji, jako je bolest hlavy, chřipka, bolesti uší, bolesti
ticke hrdla atd., a dokonale se je naučit. Další poruchy a léky
příručky se mohou přidat dodatečně, jak naše zkušenost roste.

Po určité době poznáte, že jakmile za pomoci svého

terapeutického souboru vyléčíte tucet či více bolení
v krku, mnohé ze základních rysů léků, které máte
v seznamu, se vám zachytí v mysli a budete si je muset
vyhledávat čím dál tím méně. Výhodou je, že budete
předepisovat mnohem rychleji, a také snadněji směro-
vat odebírání případu žádoucím směrem, protože už
během rozhovoru budete moci diferencovat mezi léky.
Také jsem zjistil, že jsem při léčbě běžných poruch
dosáhl bodu, kdy po odebrání případu velice rychle
vím, zda je potřebný lék přítomný mezi mými „šesti
favority", nebo je-li to méně často užívaný lék, který
v mé skupince šesti není. Jakmile se naučíte užívat te-
rapeutiku flexibilním způsobem a doplňovat a opravo-
vat své skupinky léků podle své zkušenosti, pak má
tento přístup mnoho výhod.

Použití Když k vám přijde pacient a jeho symptomový obraz je

repertoria vám neznámý, pak vám repertorium pomůže zúžit vý-
běr na malou skupinku léků které porovnáte. Tam, kde
je diagnóza choroby jasná a jednoznačná, může být po-
užita korespondující rubrika v repertoriu jako počáteční
bod, od nějž eliminujete dál. Murphyho repertorium
obsahuje mnoho rubrik s názvy chorob, obsahujících
léky, jež se osvědčily při léčbě té či oné poruchy. Pří-
klady rubrik, které jsem ve své praxi shledal užitečný-
mi, jsou: „Angína pectoris", (str 416), „Emfyzém" (str. 424),
„Spalničky" (str. 454), „Fibroidy, děloha"(str. 425) a „Ža-
ludeční vředy" (str. 1526). Stojí za to, obeznámit se s tě-
mito rubrikami, abyste je v případě potřeby lehce našli.

162
Tato metoda je užitečná v každé situaci, kde se dá po- Kdy
váha chorobného procesu lehce ověřit a jde o poruchu, používat
která se má léčit ze všeho nejdřív. Může to být účinný terapeutika
způsob, jak ušetřit čas, a je tedy obzvlášť vhodná k ře-
šení akutních chorob a situací první pomoci. Avšak tím-
to způsobem se dají úspěšně léčit i chronické patologie.

Terapeutika je často jedinou technikou předepsání (ješ-

tě společně se Specifiky), kterou mohou používat ob-
vodní lékaři, lékárníci a ti, kteří předepisují pro velký
počet pacientů a nemají mnoho času. Pokud do určité
míry proběhne individuace, může být dosaženo kura-
tivních výsledků a mnoho pacientů, kteří by jinak do-
stali alopatické léky, se mohou vyléčit homeopaticky.
Vzhledem k tomu, že terapeutika klade důraz na pro-
blém, na který si pacient stěžuje, je tato metoda mno-
hým lidem blízká a představuje proto důležitý most
mezi alopatickou medicínou a konstituční homeopatií.

Zatelefonovala mi pacientka, která v minulosti podstou- Případy

pila konstituční léčbu a velmi dobře na ni zareagovala. Případ 1
Nyní ohlásila náhlý nástup záchvatu bursitidy. Velice
jí oteklo levé koleno a bolelo tak, že nesneslo vůbec
žádnou zátěž. Bolestí téměř omdlévala. Vzala si Bella-
donnu a Rhus tox., ale ani jeden lék nezabral. Lékař jí
z otoku odebral značné množství tekutiny, avšak ani to
jí neulevilo. Pečlivě jsem ji vyslechl, abych dostal jas-
ný obraz léku.

Pokud jsem mohl soudit, žádná jednoznačná příčina

jejího stavu zde nebyla. Hlavní modalitou byla skuteč-
nost, že bolest se zhoršovala jakýmkoliv zatížením nohy
- pacientka říkala, že se jízda, že bolest cestuje do míst,
na kterých leží. Zjistila, že trocha úlevy se dostaví, po-

163
Případ 1 kud nohu svěsí přes okraj postele, avšak po chvíli bo-
lest cestuje do části těla, která visí dolů.

V tomto případě jsem uvažoval o lécích Bryonia, Apis,

Rúta a Pulsatilla. Zhoršení ležením na bolestivé straně
vylučovalo Bryonii a nepřítomnost bodavých bolestí
a horečky vyloučily Apis. Rúta má afinitu k problémo-
vé lokalitě, avšak modality se nedaly nalézt.

Vzhledem k stěhovavým, bloudivým bolestem a zhor-

šení svěšením postižené končetiny jsem předepsal lék
Pulsatilla 6 každé dvě hodiny. Během jednoho dne se
otok značně zmenšil a bolest téměř zmizela. V příštích
několika dnech a po několika dalších dávkách léku se
pacientka úplně uzdravila.

Případ 2 Pacientka tři týdny trpěla častými záchvaty nesnesitel-

né bolesti v prvních třech prstech pravé ruky a příleži-
tostným mravenčením ve stejných prstech. Pracovala
v obchodě, kde prodávala obalované ryby s hranolky,
a ruku používala každý den při zvedání. Diagnóza zně-
la: karpální syndrom, a bylo jí řečeno, že jediným řeše-
ním je operativní zákrok. Její všeobecné zdraví bylo
výborné.

Toto je ideální případ pro terapeutický přístup, neboť

nejsou přítomny žádné generální či konstituční sym-
ptomy, na které by se dalo předepsat. Je tedy nezbytné
soustředit se na samotnou problémovou oblast a najít
pro ni podobný lék. Faktory, které je nutné brát v úva-
hu, jsou tedy nejprve afinity - fibrózní tkáně a nervy,
což přivádí na mysl léky Rhus tox., Rúta, Hypericum
a Bryonia. Za druhé je zde povaha problému - kompre-
se nervů vazivovými tkáněmi, tedy uvažujeme obzvlášť

164
o léku Rhus tox. a Rúta. Za třetí je zde pravděpodobná Případ 2
příčina - přetížení používané části těla - a zase nás ze
všeho nejdříve napadne Rhus tox. a Rúta V případu
nejsou přítomny silné modality léku Rhus tox., jako je
zhoršení na začátku pohybu, a tak se nejlepší volbou
zdá být Rúta. Rúta je také známa svou silnou afinitou
k vazivovým tkáním a šlachám, má k nim větší vztah
než ostatní uvažované léky.

Na základně této úvahy dostala pacientka dávku Rúta

50M, která případ vyřešila během 24 hodin. V čase, kdy
toto píši (asi o tři roky později) je pacientka dokonale
zdráva a problém se už nikdy nevrátil.

Přišla ke mně pacientka s vyrážkou na levé straně hrud- Případ 3

ního koše, která trvala týden. Byly to puchýře, které
později tvořily stroupky. Svěděni a prudké bodavé bo-
lesti se zhoršovaly pohybem. Po zalistování v Tylerové
Pointers to the Common Remedies, jsem si prostudoval
a porovnal léky Arsenicum, Mezereum, Ranunculus-bul-
bosus a Rhus tox. Umístění obtíží bylo nejpodobnější
léku Ranunculus, a kombinace puchýřů, stroupků a bo-
lesti, zhoršené pohybem, byly lékem také pokryty. Pa-
cientka dostala tři dávky Ranunculus bulbosus 10M
a všechny symptomy odezněly během 48 hodin.

Následuje seznam několika přehledných terapeutic- Literatura

kých příruček, obsahujících diferenciaci u mnoha typů k dalšímu
poruch. Na trhu jsou také stovky jiných prací, soustře- studiu:
dících se na specifická témata, například astma, rako-
vinu, dětské choroby, srdeční choroby atd. Doporučuji
čtenáři prolistovat si je, než je zakoupí, protože mate-
riál v nich je často duplicitní.

165
Literatura J. H. Clarke
k dalšímu The Prescriber
studiu: C. W. Daniel Co. Ltd., Saffron Walden, Essex
S. Lilienthal
Homoeopathic Therapeutics
Jain Publishing Co., New Delhi, India
R. B. Bishamber Das
Select Your Remedy
Vishwamber Free Homoe Dispensary, New Delhi, India
J. N. Shinghal
Quick Bed-Side Prescriber
B. Jain Publishers Ltd., New Delhi, India
V. H. Merani
The Practicioner 's Handbook of Homoeopathy
Jain Publishing Co., New Delhi, India
M. L. Tyler
Pointers to the Common Remedies
The British Homoeopathic Association, 27a Devonshire
Street, London
W. A. Dewey
Practical Homoeopathic Therapeutics
Jain Publishing Co., New Delhi, India
T. S. Hoyne
Clinical Therapeutics
Jain Publishing Co., New Delhi, India
E. A. Farrington
Clinical Materia Medica
Jain Publishing Co., New Delhi, India

R. Morrison
Desktop Companion to Physical Pathology
Hahnemann Clinic Publishing, Nevada City, U.S.A.

166
 Vrstvy

Tato metoda je založena na předpokladu, že každý pa- Definice

cient má zřetelné vrstvy chorob, vyžadující různá pře-
depsání ve vhodném pořadí, aby bylo dosaženo
dokonalého vyléčení.

Mnozí význační homeopati uznávají existenci „vrstev-

natých" případů. Obzvlášť jsme zavázáni dr. Eizayago-
vi z Argentiny za to, že na základě této myšlenky
vytvořil souvislý, fungující způsob práce.
Viz také: Sekvenční předepsání

Následující popis je samozřejmě moje interpretace Ei- Model

zayagova modelu, založená na mém pochopení jeho Eizayagův
učení a mojí vlastní zkušenosti z praxe. Určitý odklon
od originálu je nevyhnutelný, já však přesto doufám,
že duch Eizayagova učení zůstal nedotčen.

Existují čtyři hlavní kategorie vrstev:

Miasmatická vrstva
Konstituční vrstva
Základní vrstva
Vrstva leze

Každý z výše uvedených termínů má přesný význam,

je-li užíván v kontextu Eizayagova způsobu předepsá-
ní. Je nezbytné vyhnout se zmatku v jejich významech,
který může vzniknout jinými interpretacemi užitých
slov.

Dole jsou uvedeny klíčové komponenty každé ze čtyř

hlavních vrstev. Pravidla předepsání se různí podle

167
Model toho, v jaké vrstvě probíhá léčení, takže jsem je zahr-
Eizayngův nul pod jednotlivé titulky.

Konstituč- Tato vrstva se zásadně vztahuje ke zdravým charakte-

ní vrstva ristikám, které jsou většinou geneticky podmíněné
a neměnné. Sem patří tělesný typ, barva vlasů, základ-
ní typ vyladění a osobnosti, jídelní chutě a nechutě
a generální modality, vztahující se k teplotě a klimatu.
Všechny znaky a symptomy v této vrstvě jsou kompa-
tibilní s dobrým zdravím a normalitou - nejsou ani pa-
tologické, ani vyléčitelné. Důvodem léčby v této vrstvě
je prevence, tj. léčení za účelem posílení a zpevnění
konstituce, aby pacient zůstal zdráv. Užívají se jen ně-
které základní polychresty, hlavně Sulphur, Calcarea
carbonica, Silica, Phosphorus a Lycopodium. Jak se dá oče-
kávat, na této úrovni jsou běžně léčeni kojenci a děti,
zatímco většina dospělých již nabrala další vrstvy, kte-
ré je nutno odstranit, než bude možno léčit konstituci,
ležící pod nimi.

Jak Obecný postup je takový, že se podává několik dávek

předepsat indikovaného léku v potenci 30C a výše. Lék může být
periodicky opakován ve stejné nebo vyšší potenci, po-
kud pacient zůstává zdráv.

Základní Většinou se vztahuje k funkčním symptomům na men-

vrstva tální, emocionální nebo na fyzické úrovni. Jde o cha-
rakteristiky získané, které se mohou během pacientova
života měnit. Symptomy na této úrovni se vztahují spí-
še k pacientovi než k nějakému chorobnému procesu,
představují však odklon od pacientova stavu dokona-
lého zdraví. Tato vrstva se částečně kryje s kentiánským

168
„konstitučním" obrazem a užívá se zde standardní Základní
kentiánské hierarchie symptomů (viz Konstitučnípřede- vrstva
psání). Obvykle se ukáže, že tato vrstva pochází z emo-
cionální etiologie, například ze žalu, zlosti, úleku atd.
Sem patří i jídelní touhy a odpor k určité potravině,
neboť tyto příznaky nejsou považovány za slučitelné
se stavem dobrého zdraví. Všechny symptomy této vrst-
vy jsou většinou změnitelné a vyléčitelné. Důvodem léč-
by je odstranit funkční poruchy a vrátit pacienta zpět
do jeho konstitučního obrazu. Užívá se přibližně třicet
až čtyřicet polychrestů, jejichž psychologické obrazy
jsou dobře definované, například Pulsatilla, Natrum mur.,
Stramonium, Aurum, Lachesis atd.

Eizayaga ze své zkušenosti zjistil, že mnoho zbytečných Jak

zhoršení bylo zapříčiněno podáním indikovaného léku předepsat
v mnohem vyšší potenci, než pacient potřeboval, a že
reakce, kterou vysoká potence vzbudila, byla často ne-
stabilní a měla sklon k antidotování. Aby byly tyto ne-
výhody odstraněny, vyvinul dr. Eizayaga pro léčbu
základní vrstvy a vrstvy leze následující techniku pře-
depsání.

Případ má být započat podáváním nízkých potencí (3C

nebo 6C) v opakovaných dávkách jednou až čtyřikrát
denně podle závažnosti symptomů, citlivosti pacienta,
množství jiné medikace atd. Lék se tímto způsobem
podává tak dlouho, dokud na něj pacient reaguje zlep-
šováním. Pokud dojde ke zhoršení (obvykle během
několika prvních dní), má být frekvence podání sníže-
na, ačkoliv mírné zhoršení často zmizí rychle samo, aniž
by bylo nutné nějak přizpůsobovat potenci či frekven-
ci podání.

169
Jak Jakmile podávaný lék přestane u pacienta působit lé-
předepsat čebně, má být případ znovu odebrán, aby se zjistilo,
je-li původní lék stále indikován. Pokud ano, pak má
být stejný lék podán ve vyšší potenci a denně opako-
ván jako předtím. Tento proces se opakuje tak dlouho,
jak je zapotřebí. Takže může být například podávána
Pulsatilla 6C dvakrát denně. Po šesti týdnech, kdy už
nepomáhá, se podá Pulsatilla 12C dvakrát denně. Jest-
liže i ta přestane fungovat a lék je stále indikován, po-
dává se opakovaně Pulsatilla 18C nebo 30C. V řídkých
případech se může pacient dostat do situace, kdy bere
opakované dávky potence 200C i vyšší každý den. Po-
kud byla škála potencí zvyšována postupně, nevznik-
ne z toho žádný problém. V praxi je mnohem běžnější,
že lék udělá pro pacienta vše, co může, než dosáhne
potence 30C.

Pokud lék přestane fungovat a objeví se nový obraz léku

(jiný, než základní konstituční lék), pak má být nový
lék podáván stejným způsobem jako dříve: začne se na
nízké potenci a postupuje se škálou potencí nahoru.

Vrstva Je-li chorobný proces lokalizován v systému, aparátu,

leze orgánu či tkáni, říká se mu leze a může se stát, že je
potřeba léčit jej odděleně od ostatních vrstev. Leze
může být buďaJcuím'(tj.apendicitis), nebo chronická (tj.
artritida). Může být dále rozdělena do kategorií, jako
sporadická (objevující se v neočekávaných intervalech,
např. dna), periodická (objevující se v pravidelných in-
tervalech či v předvídatelných situacích, např. astma),
nebo permanentní (tj. rakovina). Leze může být změni-
telná či nezměnizelná, léčitelná či nevyléčitelná.

Předepsání na vrstvu leze je založeno na klinické dia-

170
gnóze, symptomech choroby a na všech lokálních mo- Vrstva
dalitách, konkomitantách a alteracích. Hierarchie sym- leze
ptomů je tudíž opačná než u konstitučního předepsání.
Jsou použity pouze ty mentální a generální symptomy,
které se objevily, či zhoršily od začátku choroby. Cílem
léčby je odstranit chorobu dřív, než začneme léčit pa-
cienta. Můžeme použít jakýkoliv lék v materii medi-
ce, včetně orgánových léků a léků malých, které mají
pouze klinické indikace.

V některých případech jsou k obrazu přidružené sub-

léze a může být nutné nejprve odléčit je, než se bude-
me věnovat vrstvě leze samotné. Například chceme
léčit vrstvu diabetes, avšak nyní jsou přítomny i vředy
či porucha zraku jako následek diabetů. Podobně i pa-
cient s rakovinou jako vrstvou leze může mít právě za
sebou chemoterapii či radioterapii, které mohou při-
dat sublézi k původnímu obrazu. Zásadním pravidlem
u léčby případů lézí je začít vždy s nejčerstvějším nebo
nejobtížnějším problémem, a odtud pracovat v opač-
ném směru.

Pravidla předepsání pro vrstvu leze jsou prakticky iden- Jak

tická s těmi, která platí pro základní vrstvu. Vzhledem předepsat
k tomu, že drtivá většina chronických lézních případů
bývá léčena klasicky, opakování nízkých potencí je
z hlediska vedení případu nesmírně užitečné. Zjistil
jsem, že je obvykle pro pacienta při použití této meto-
dy jednodušší vysadit alopatické léky, aniž by riskoval
krizi.

Rozeznáváme pět základních miasmatických typů, či Miasmatic-

„znečištění", z nichž každý produkuje predispozici ká vrstva

171
Miasma- k určitému onemocnění („sklon k..."). Obecné indika-
tická ce pro každý z nich následují:
vrstva
Psora: problémy s pokožkou, svěděni, sezónní aler-
gie, problémy s trávením, asimilací a eliminací.
Tuberkulóza: obtíže dýchací, nosní, bronchiální,
pulmonární, alergie.
Sykóza: onemocnění genitálií, kloubů a sliznic, be-
nigní tumory, bradavice, katarální stavy, obsese.
Syfilis: sebedestruktivní sklony, sebevražda, neho-
dy, ulcerace, nekróza, supurace.
Rakovina: morbidita, obsese, potlačení, mateřská
znaménka, prekancerózy.

Většina lidí má více než jedno miasma a pravidlem čís-

lo jedna je léčit to nejaktivnější či nejsvrchnější, jak-
mile se s ním setkáme. Eizayaga nicméně navrhuje, že
je dobré z hlediska taktiky léčit pacienta miasmaticky
po vyléčení, aby se konsolidoval stav zdraví a snížila
pravděpodobnost relapsu.

Toto jsou tři základní úrovně aktivity, které se mohou

vztahovat k miasmatu:

1) Vrozené To znamená, že miasma je indikováno rodinnou histo-

miasma rií pacienta nebo předchozími chorobami pacienta, není
zde však žádný důkaz, že je miasma aktivní v součas-
né době. Nejlepší přístup k vrozenému miasmatu je
podle mě nechat je spát a zbytečně je nedráždit. Je-li
vrozené miasma léčeno odpovídající nosodou, může být
aktivováno, a i když to z dlouhodobého hlediska může
být pro pacientovo dobro, těžko na to on sám bude takto
nahlížet.

172
To znamená, že miasma aktivně (tedy průběžně) vy- 2) Aktivní
tváří sklon k určitým problémům, které mají tendenci miasma
se vracet navzdory homeopatické léčbě. Aktivní mias-
ma může také zabránit dobře indikovaným lékům
v kurativním působení, či vyprovokovat časté a brzké
relapsy. Tento typ miasmatu by měl být léčen jednou či
několika dávkami vhodné nosody v potenci 30C a výše.
Děje se to obvykle interkurentne během doby, kdy se vě-
nujeme jiné vrstvě. Léčba má být vzápětí znovu obnove-
na, a to krátce po podání nosody, užitím stejné potence,
která již předtím zabrala. Důvodem interkurentní mias-
matické léčby je redukovat aktivitu miasmatu tak, aby
indikované léky mohly být podávány s větším úspěchem.

Je-li miasma odkryté, znamená to, že obraz, který je 3) Odkryté

prezentován, patří odpovídající nosodě. Dá se říci, že miasma
pacient nabízí jasný obraz třeba léku Medorrhinum nebo
Tuberculinum s jeho charakteristickým mentálním sta-
vem, jídelními chutěmi a dalšími charakteristickými
symptomy léku. Je to v tomto modelu jediný případ,
kdy má být hlavní nosoda podána jako první lék. Eiza-
yaga ji doporučuje u těchto případů podat ve vzestup-
né škále potencí, jak bylo zmíněno výše. Tehdy můžete
předepsat Tub. bov 6 třikrát denně, pak podle potřeby
přejdete na Tub. bov. 12 a tak dále.

Pokud pacient „nikdy nebyl v pořádku" od určitého Další

onemocnění, získaná miasmatická vrstva by měla být vrstvy
léčena korespondující nosodou choroby, a to stejným
způsobem jako aktivní miasma. Obvykle je potřeba
podat pár dávek léku ve střední či vysoké potenci. Stej-
ný postup by měl být použit u vrstvy drog (či léků -
pozn. překl.), která zastírá vrstvy ležící pod ní.

173
Nevýhody Hlavní nevýhodou této metody je skutečnost, že ně-
kdy může být obtížné rozhodnout se, kdy je předepsá-
ní na vrstvu leze výhodnější, než předepsání na vrstvu
fundamentální. V mnoha případech je to poměrně jas-
né, například u aktivní rakoviny či akutního astmatu -
tam má zcela jasně onemocnění „svůj vlastní život"
a obvykle jsou přítomny jednoznačné symptomy a mo-
dality choroby, na které předepíšeme. S potížemi se
častěji setkáme u chorob, jako jsou ekzémy, psoriáza
a artritida, kde symptomy patřící k pacientovi a k cho-
robě mohou být těsně propojeny.

Ze zkušenosti jsem zjistil, že kdykoliv jsem na pochy-

bách, zda je v případě přítomna přesně vymezená vrst-
va leze, je takticky výhodné pokusit se najít lék, který
pokrývá pacienta i chorobu zároveň. Také mi velmi
pomáhá projít si pečlivě jednotlivé symptomy případu
a zeptat se pacienta, jak dlouho jednotlivé příznaky má.
Pokud se větší část příznaků objevila u pacienta v jed-
nom životním období, často to znamená, že v té době
vznikla vrstva, obzvlášť zažil-li pacient krátce předtím
nějaký žal nebo jiné trauma.

Kdy Předepsání podle vrstev je nejvhodnější v případech

metodu s pokročilou patologií, obzvlášť u degenerativních one-
použít mocnění a u případů komplikovaných drogami. Velmi
dobře se hodí také u složitých případů s mnohočetnou
etiologií a spoustou indikovaných léků. Někdy bývá
překvapující, jak mohou být rozmotány a zpřehledně-
ny složité a zmatené případy, jakmile od sebe oddělí-
me jednotlivé vrstvy. Také bych uvážil použití této
metody u případu, kde jsou vyjádřeny spíše sympto-
my choroby než pacienta.

174
Všeobecně nevhodné je použití této metody u přípa- Kdy
dů, které vykazují jednoznačně definovaný obraz jedi- metodu
ného léku. U Eizayagova modelu takové případy mohou použít
být popsány jako mnohovrstevné, přičemž každá vrst-
va vyžaduje stejný lék. Zdá se mi to být zbytečnou kom-
plikací případů, které jsou svou podstatou nesložité
a léčí se lehce, konstitučním předepsáním.

První příklad ukazuje zhroucený, složitý, chronický Případy

případ, který je pro metodu předepsání podle vrstev Případ 1
ideální. Takové případy dokládají marnost snažení na-
lézt jediný lék, který vyléčí všechno, jak doporučují
někteří zastánci konstitučního předepsání. Následuje
zkrácená chronologická „časová osa", na kterou jsem
si znázornil chorobopis pacienta hned po našem prv-
ním setkání.. Ten trpěl následky srdečního selhání.

Tento pacient přišel s tím, že se nemůže vzpamatovat

po chřipce. Ukázalo se však, že je to pouze špička ob-
rovského ledovce. Etiologické předepsání léku Influen-
zinum mu nicméně umožnilo vykročit na cestu
k uzdravení. Následovalo několik měsíců léčby mateč-
ní tinkturou léku Crataegus, který navrátil srdci normál-
ní funkci. Pak se pacientovi vrátila dna na původním
místě, kde kdysi začala a vyžádala si delší léčbu ma-
teční tinkturou léku Urtica urens.Po čase konečně ustou-
pila. Teprve v tomto stádiu léčby pacient vykázal jasný
obraz základní vrstvy - nejprve Nux vomica a později
Arsenicum album - a následovala dlouhotrvající konsti-
tuční a miasmatická léčba.

175
Případ 1 1978 1979 1980 1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1988

Potlačená dna Srdeční

selhání
Žloutenka Chřipka
a bronchitida
Závažné virové
onemocnění
Předávkování drogami
Tento případ jasně ukazuje vývoj choroby směrem do-
vnitř, následkem alopatického potlačení, což bývá čas-
tým a hlavním etiologickým faktorem u chronických
případů.

Případ 2 Druhý případ ukazuje, jak aktivní miasma překryje

další vrstvy případu a způsobí zmatek pro předepisují-
cího, snažícího se najít jediný lék.

Devatenáctiletá dívka přišla s prudkou sennou rýmou,

nepřetržitě trvající několik týdnů. Vracela se každý rok
od jejích třinácti let. Takto jsem viděl strukturu jejího
případu při první návštěvě:

Vrstva leze Odtékající koryza

Nedráždivé slzení
Svědící oči - musí si je mnout
Sípáni < večer a v noci
> posazením, > čerstvým vzduchem

Indikovaný lék Pulsatilla

Základní vrstva Malá žízeň

Nízká hladina energie
< při probuzení

176
 Snadno se rozpláče > pláčem Případ 2
Odpor k tukům a vepřovému masu
Dysmenorea

Indikovaný lék Pulsatilla

Konstituční vrstva Vysoká, křehká

Zimomřivá
Prázdnota a slabost z hladu
Strach, že se něco stane
Extravertovaná a otevřená osobnost
Touží po soli

Indikovaný lék Phosphorus

Miasmatická Rekurentní senná rýma

vrstva Alergie na pšenici a mléko
Spatně reaguje na píchnutí hmyzu
Uzliny na hrdle má často oteklé
Rodinná anamnéza: senná rýma,
alergie, ekzémy, astma

Indikovaný lék Tuberculinum (& Psorinum)

Předepsal jsem lék Pulsatilla 6C třikrát denně. Druhý

den nastalo prudké zhoršení symptomů s celkovým
ochabnutím, pacientka měla pocit, že má chřipku. Po-
kračovala v užívání léku a třetí den všechny symptomy
senné rýmy, stejně jako pocit chřipky, zmizely. Poté
začala vnímat nárůst všeobecné energie a začala mít
méně bolestivé menstruace. Jakmile přestala reagovat
na Pulsatillu (asi po 7 týdnech), znovu jsem odebral
případ a na zbývající symptomy se zdálo být lépe indi-
kované Tuberculinum než Phosphorus. Podal jsem tedy
Tuberculinum bovinum ve vysoké potenci a v dlouhých

177
Případ 2 intervalech, po němž následovalo výrazné zlepšení aler-
gie a hypoglykemie. Pak pacientka léčbu přerušila. Příš-
tí rok se senná rýma vrátila, ale v mnohem mírnější
formě a ihned zareagovala na několik dávek Pulsatilly
12C. Případ dokresluje, jak se vrstvy nejprve neukazu-
jí všechny a terapeut musí být připraven předepsat
podle obrazu, který se mu objeví po odstranění přede-
šlých vrstev.

Předepsání
mimo Někdy jsem předepsal lék podle kentiánského způso-
pořadí bu - podle emocionálních a generálních symptomů, bez
důrazu na symptomy choroby. Občas se mi stalo, že
nastalo prodloužené a prudké zhoršení symptomů cho-
roby, aniž by pak následovalo zlepšení. Někdy pacient
hlásí zlepšení v nějaké obecné rovině, avšak stav cho-
roby zjevně progreduje. U kentiánského modelu pře-
depsání se taková reakce obvykle interpretuje jako
nevyléčitelný případ a hledá se antidotum či paliativní
lék. Já považuji za mnohem konstruktivnější vykládat
si tuto reakci jako příznak vrstevnatého případu, který
vyžaduje, aby se nejprve vyléčila choroba (vrstva leze),
a pak teprve pacient (základní a konstituční vrstvy).
Taková reakce je nám také nápomocna v tom smyslu,
že indikuje působení léku na hluboké úrovni - lék byl
prostě pouze podán mimo pořadí.

Předepsání na jakoukoliv vrstvu v nevhodný čas může

vyprovokovat nevhodnou reakci - tedy, něco se stane,
avšak ne to, co jsme měli přesně na mysli. Následující
příklad to osvětluje.

Případ 3
Pacientka si stěžovala na Bartoliniho (vaginální) cystu,
která jí působila bolest a nepohodlí. Bála se, že se cys-

178
ta stane zhoubnou a všeobecně měla strach z rakoviny. Případ 3
Trpěla také častým zachlazením a každoroční sennou
rýmou. Hodně pracovala. Vždycky měla nadváhu. Před
každou menstruací jí otekla prsa a bolela ji. Menstrua-
ce přicházela spíš dříve. Pacientka měla též rekurentní
ekzém v ohybech kloubů.

Zdálo se mi, že tato pacientka potřebuje stejný lék na

základní a konstituční vrstvu i na lokální problém, kte-
rý nedospěl do stádia, kdy by bylo možno jej považo-
vat za vrstvu leze. Podal jsem jí jedinou dávku Calcarey
carbonky 200C. Následovalo zmenšení cysty i nepohod-
lí, které způsobovala, pacientka se cítila všeobecně
uvolněnější a i menstruace se upravila. Pak dostala na
několik dnů cosi jako chřipku, a pak následoval suchý
kašel v noci. Vzhledem k tomu, že kašel neodezníval
a její miasmatické zázemí bylo především tuberkulár-
ní, podal jsem Tuberculinum ve vzestupné souborné
dávce (30-200-1M). Pacientka se následně ocitla ve sta-
vu hlubokého emocionálního zmatku. Neovladatelně
plakala, zdálo se jí, že se zblázní, a cítila nesmírný žal,
ačkoliv nevěděla proč. Začala mít záchvaty paniky
s pocity na omdlení, cítila se roztřesená a nemohla po-
padnout dech. Měla v rukou prudké píchavé bolesti
jako od špendlíků. Děsila se jakýchkoliv dalších léků,
aby jí nebylo ještě hůř.

Poskytl jsem jí maximum podpory a poslal jí Ignatia

6C, aby je brala třikrát denně podle potřeby. Po několi-
ka dnech byl znovu nastolen klid a pacientka se nadá-
le zlepšovala bez jakékoliv medikace. Tuberculinum bylo
zjevně indikováno na miasmatickou vrstvu, proto způ-
sobilo tak dramatickou reakci, pravděpodobně však
bylo podáno předčasně.

179
Příprava Případy jako tento slouží k tomu, aby nám připomně-
a použití ly, jak je homeopatie vlastně benevolentní. I když pří-
pad jednoznačně „zkazíme", organismus nám vždycky
ukáže, co přesně má být uděláno, a dá nám skvělou
příležitost vše napravit. Vrstvy mohou být někdy dob-
ře zakamuflované, a je radno být vždy připraven po-
změnit či vůbec zavrhnout původní předepsání podle
toho, jak případ pokračuje.

Literatura I. Watson
k dalšímu Therapeutics & Layers
studiu: Souprava audiokazet
Central Homoeopathy, Pelsall, Walsall, England

180
 4i Homeopatie
alternativa
literatura
školení
Nakladatelství Alternativa software

Jak objednávat:
Objednávku můžete uskutečnit písemně, telefonicky, faxem, či přes internet Knihy Vám budou dodány poštou
na dobírku. Některé odborné publikace průběžně dotiskujeme dle počtu objednávek. Pokud vaše objednávka
nebude vyřízena do tří týdnů, znamená to, že je kniha momentálně rozebrána. Vaši objednávku však evidujeme
pro další dotisk, o jehož termínu vás na požádání budeme informovat

Svou objednávku adresujte: Nakladatelství Alternativa, Elišky Přemyslovny 380, 156 00 Praha 5.
tel.: 02/57922302 - 9, linka 205, fax/tel: 02/57922331. e-mail: alterkol@post.cz,
www: http://www.ecn.cz/alternativa. Uveďte svou přesnou adresu a objednávané tituly.

Novinky: ným, systematicky podaným a přitom stručným výkladem,

Philip M. Bailey, M. D. kat. č. 174
Carcinosinum
Nová kniha světově proslulého australského homeopata
dává úplný popis tohoto moderního a dnes patrně nejčas-
těji indikovaného konstitučního léku (či miasmatického léku),
jehož celostní obraz byl odhalen teprve v posledních deseti-
letích a zejména v posledních letech. Velmi podrobný popis
mentálních, generálních i patologických rysů a symptomů
je doplněn dvaceti šesti barevnými fotografiemi tváří, doku-
mentujícími typický vzhled tohoto konstitučního typu. Jsou
zde také tabulky srovnávající charakteristické symptomy
Carcinosinu s dalšími léky. s nimiž je často nesprávně za-
měňován. Nepostradatelná součást knihovny moderního
homeopata. (Vzpomeňme na Dr. Smitse, který řekl, že Care.
je nejčastější konstitucí samotných homeopatů a na fran-
couzského klasického homeopata Dr. Bon Hoa, který na-
psal, že kdyby měl existovat jen jediný homeopatický lék,
vybral by Care.) Cca 240 Kč. Vyjde v únoru 2001.
i Watson ~ kat. č. 172
růvodce homeopatickými
metodami
Známý a velmi zkušený anglický homeopat popisuje 19(1)
; různých základních metod a přístupů, jak řešit homeopatic-
ké případy. Naprostou většinu z nich lze přitom zařadit do
Proudu t.zv. klasické homeopatie. Některé z nich, jako „arbo-
vitální léčba", již upadly nezasloužené téměř v zapomnění,
é, jako „isopatie", „konstituční předpisování", nebo „intui-
ní předpisování", či „po vrstvách" atp. jsou všeobecně
i známé, dovíme se však o nich mnoho nového, a to ucele-
vycházejícím z autorovy rozsáhlé celoživotní zkušenosti i stu-
dia. Je tu popsána i řada osvědčených a vyzkoušených
metod, jejichž popis se dostává českým homeopatům do
ruky poprvé. Vždy je uvedeno, pro jaký typ případů je daná
metoda vhodná či vhodnější než jiné. Knížka obsahuje také
popisy případů léčby převážně z autorovy praxe, názorně
metodu a její konkrétní uplatnění prezentující. Tato zcela nevá
kniha se setkala v Anglii s velkým úspěchem neboť vyplňu-
je mezeru, existující dosud v odborné světové literatuře. Kni-
ha obohatí odborníky, jimž poskytne cenné vodítko pro pra-
xi, ale může nepochybně zajímat i objekty těchto metod -
pacienty. Cca 290 Kč. Vyjde v květnu 2001.
Roger Morrison, M. D. kat. č. 173
Klíčové a potvrzující symptomy home-
opatické materie mediky
Snad nejrozšířenější moderní materie medika. Napsal ji před-
ní americký homeopat, žák a spolupracovník George Vřího-
ulkase. Oblíbená především pro svou přehlednost a výstiž-
nost, podává současné poznatky o 290ti lécích. Popis kaž-
dého léku je organizován takto: První je umístěna všeobec-
ná charakteristika léku, následují jeho mentální symptomy,
pak generální symptomy a symptomy jednotlivých částí těla.
„Klinická sekce" obsahuje seznam nemocí, při nichž je lék
obvykle používán. „Sekce kombinovaných symptomů" uka-
zuje skupinu dvou nebo tří symptomů, které, když se vyskyt-
nou pohromadě, znamenají velmi silnou indikaci léku. U jed-
notlivých symptomů jsou uvedeny také další pro ně důleži-
té léky. Skutečné klíčové symptomy jsou tištěny tučným pís-
mem a symptomy pro něž je lék nejdůležitějším jsou také
graficky zvýrazněny. Pevná vazba, cca 600 str„ cca 690 Kč.
Vyjde v prosinci 2001.
Dr. E. L DiGiovanna. kat č. 17 5
Dr. S. Schiowitz. Dr. D. Dowling
Osteopatie - diagnóza a léčba
První a podrobná odborná publikace o osteopatické léč-
bě v českém jazyce. Osteopatie je velmi rozšířený systém
léčby zejména v Anglii a ve Spojených státech, kde existu-
jí specializované osteopatické lékařské fakulty. Zároveň je
praktikována i specializovanými léčiteli. Vychází z názoru,
že muskuloskeletální systém odráží jako zrcadlo jakékoliv
poruchy v organizmu. Jemnou mechanickou manipulací
kloubů a svalů lze napravit abnormality téměř všeho dru-
hu a léčit nemoci (především chronické) nejrůznějšího typu
v jiných částech těla. Jedná se o celostní léčbu, která je mj.
kompatibilní s homeopatií. Tato kniha je napsána předními
americkými osteopaty a je dobrým a úplným vodítkem pro
osteopatickou praxi. Několik set vyobrazení a fotografií.
Pevná vazba. Velký formát A4, 26x19 cm. 6 0 0 str,
cca 990 Kč. Vyjde v listopadu 2001.
K dodání ihned:
Dr. Rajan Sankaran kat. č. 146
Duše homeopatických léku
Materie medika předního současného indického homeo-
pata. Nejnovější dílo založené na popisu esencíiéků. Sou-
visí se známou autorovou metodou předepisování přede-
vším podle základních symptomů mysli pacienta, kterou
tento indický homeopat proslul. 346 str.. 570 Kč.
Dr. Tinus Smits kat. č. 96
Materia medica
pro homeopatickou praxi
Dílo známého současného holandského lékaře určené pro
kontakt s pacientem. Nejnovější poznatky o lécích. Čerpá
ze všech existujících moderních zdrojů vč. Sankarana, Sher-
ra. Vithoulkase, Morrisona, Coulterové, Phataka... stejně jako
z klasických materií medik, především z Clarka. A hlavně
z vlastní bohaté praxe. Jediná materie medika, kde jsou
symptomy členěny též podle věkových kategorií, t. j. děti,
staří lidé. Popis 104 léků. Váz.. 4 5 0 str, 650 Kč.
Dr. Robin Murphy kat. č. 95
Syntetické homeopatické
repertorium
Standardní dílo moderní homeopatie. Přehledný důsledně
abecední systém. V porovnání s Kentovým Repertoriem
obsahuje navíc 39 0 0 0 rubrik a přes 200 0 0 0 přídavků
v lécích. 70 kapitol. Současná terminologie. Nové léky Hyd-
rog., Choco. atd. Dává možnost hledání léku i podle názvů
nemocí v rozsáhlé kapitole Choroby. Některé z nových
kapitol: Děti (chování, vývoj). Sny, Toxicita (otravy a závis-
losti). Prostředí (také znečištění vzduchu atp.), Konstituce
První pomoc (při onemocněních a úrazech). 1640 str
v jednom svazku, pevná vazba - koženka, 2400 Kč.
Rima Handley kat. č. 126
Homeopatický příběh
lásky - příběh
Samuela a Melanie
Hahnemannových
Kniha o životě a práci Samuela Hah-
nemanna. Má i silný odborný akcent,
nebof detailně popisuje, jak Hahne-
mann se svou chotí léčili, často slav-
né osobnosti. 250 str, 189 Kč.
Miranda Castro kat. č. 97
Kompletní příručka
homeopatické léčby
Obsáhlá příručka pro samoléčbu
a rodinnou léčbu chronických i
akutních nemocí. Také zkušený ho-
meopat však v ní najde mnohé in-
formace o lécích, které ani velmi roz-
sáhlé materie mediky neobsahují.
Navíc ve stručné, kondenzované
a přehledné podobě. Obrazy homeopatických rostlin. Re-
pertorium. Repertorizační karty. Přesný popis metody prak-
tické léčby i s ukázkami případů. Užitečný pomocník v do-
mácnosti. 400 str. 395 Kč.
Dr. H. C. Allen kat. č. 41
Klíčové symptomy homeopatické
materie mediky
Tato světově známá Materie medika uvádí u každého léku
ty nejcharakterističtější symptomy, které jej bezpečně odli-
šují od ostatních a vedou v praxi nejjistěji ke správnému pře-
depsání. V tomtéž svazku připojeno: G.Miller. Vztahy ho-
meopatických léků Tabulkový přehled. Ke každému léku
uvedeny léky doplňkové, antidotující, dobře následující, ne-
přátelské. Pevná vazba - koženka, 510 str, 590 Kč.
Dr. J. T. Kent kat. č. 13
Homeopatická materia medica
Základní dílo homeopatie. Nejpodrobnější učebnice ke stu-
diu a pomůcka pro diagnózu. Rozsáhlé popisy léků jsou
koncipovány jako literární text, nikoliv heslovitě, jako nověj-
ší materie mediky. Obsahuje nejen obrazy více než dvou
set léků, ale i poznámky o metodě. Pevná vazba - kozen-
ka, 970 str., 1150 Kč.
Jiří Čehovský . kat. č. 23 Připravujeme dotisky.
Homeopatie -
víc než léčba Vyjde po shromáždění dostatečného počtu
3. rozšířené vydání publikace, po- objednávek
jednávající o homeopatické filosofii,
metodě, historii a uvádějící mnoho Samuel Hahnemann kat. č. 12
případů homeopatické léčby Organon léčebného umění
z autorovy dvacetileté praxe. Urče- Zakládající dílo homeopatie. Německý lékař v něm stanovil
no homeopatům a pacientům všechny zásady homeopatické léčby, platné až po dnešek
s hlubším zájmem o problematiku. a prověřené časem i praxí. Nezbytná součást knihovny kaž-
250 str. 149 Kč. dého homeopata. Pevná vazba. 230 str, cca 250 Kč.

Royal S. Hayes, M. D. kat. č. 150

Cesta do nitra homeopatie
Knižní vydání článků předního amerického homeopata, pu-
blikovaných v letech 1908 - 52 v časopise The Homeo-
pathic Recorder. Během neuvěřitelně dlouhé a plodné ho-
meopatické praxe nashromáždil autor velké zkušenosti, ob-
sažené v této knize. Popisy případů, popisy léků, metoda,
filosofie, praxe. Sestavil Robert Bannan. Vydala Pražská vy-
davatelská společnost. 357 str.. 520 Kč.
Dr. J. T. Kent
Přednášky o homeopatické léčbě
Kniha pojednává o práci s pacientem, o výběru vhodného
léku a potence, o sledování vývoje léčby, o všech úskalích
a překážkách v léčbě, s nimiž se může homeopat setkat, a
o tom. jak je překonávat. Uvádí mnohé příklady z praxe.
Základní dílo světové homeopatické literatury. 2 8 0 str, váz.,
cca 290 Kč.

MUDr. Vladimír Petroci kat. č. 68

Studánky - obrazy dětských
konstitučních typů
Homeopatická materie medika současného autora se za-
měřením na charakteristické rysy dětského věku. Hluboký
a detailní pohled. Původní práce je významnou pomůckou
při léčbě dětí. 140 str. 159 Kč.
Dr. J. T. Kent kat. č. 16
Repertorium
Tabulkový seznam symptomů a léků tyto symptomy po-
stihujících. Nejrozšířenější diagnostická pomůcka ve svě-
tové homeopatické praxi. Upravené 2. vydání.
Pevná vazba - koženka, 1300 str, 1490 Kč.

William a Oscar Boericke kat. č. 28

Homeopatická materia medica
s Repertoriem
Časopis Homeopatie Jedna z nejpoužívanějších materií medik ve světové ho-
meopatické praxi. Pro rychlou orientaci v případu. Charak-
Pojítko českých homeopatů. teristické příznaky cca osmi set léků. Připojeno repertori-
Domácí i zahraniční popisy um. Pevná vazba - koženka. 1000 str, 1200 Kč.
a analýzy případů, popisy
nových léků. zprávy a ozná-
mení o dění v české i světo-
vé homeopatii. Oznámení
událostí, kongresů a kurzů.
Články a případy klasiků.
Články předních našich i za- Navštivte homeopatické stránky na internetu
hraničních homeopatů o
metodě. Vychází již sedm let a to čtyřikrát ročně. www.homeopatie.cz
36 stran, barevná obálka. Roční předplatné čtyř Seznam českých homeopatů, diskusní forum.
čísel uskutečníte, zašlete-li 200 Kč složenkou typu články, kasuistiky, literatura, software
C na adresu Alternativy. Chcete-li některá starší čísla, a mnoho dalšího.
zašleme vám je po telefonické dohodě.
Homeopatická akademie
(dříve Škola klasické homeopatie) Diagnostický software
Hluboké studium celostní homeopatie je koncipováno
podobně jako anglické college a na základě zkušeností s
již proběhlými minulými ročníky, které byly posluchači hod-
K€NT
noceny jako velmi úspěšné. Kurz je zaměřen na podrobné Počítačový repertorizafjnf program je dnes
a systematické poznání metody, homeopatické filosofie, základem přesného předepisováni
léků a práce s materií medikou a repertoriem. Důraz je kla-
den na to, aby jeho účastníci a absolventi byli schopni pro-
Počítačové zpracování pacientových symptomů pře-
vádět praktickou homeopatickou léčbu i samoléčbu s vy-
vyšuje výrazně jakékoliv „ruční" či „ papírové" postu-
hledáním přesného léku léčícího chronické i akutní nemo-
py rychlostí vyhledání, zpracování a zejména mož-
ci dané osoby a zlepšujícího celkovou odolnost a zdravot-
nostmi analýzy. Počítač nenahradí homeopata, ale
ní stav. K tomu směřuje systematická výuka formou před-
dá mu do ruky opravdu kvalitní a přesný nástroj.
nášek (s ukázkami vyléčených případů chronických ekzé-
Kent je skvěle ovladatelný pro ty, kterým počítač
mů, migrén, astmatu, alergií atp. na videu) a praktických
k srdci příliš nepřirostl a dává mnoho netušených
cvičení (rozbory případů). Druh a stupeň předchozího vzdě-
možností každému, kdo již propadl jeho kouzlu, pře-
lání, stejně jako vaše současné zaměstnání, není pro přijetí
devším však vašim pacientům.
do kurzu rozhodující. Absolventi po složení zkoušek dosa-
hují profesionální úrovně znalostí a jsou připraveni k provo-
K DISPOZICI TŘI MODULY:
zování homeopatické poradenské praxe. Výuka je vedena
tak, aby posluchači mohli využívat nabyté poznatky již bě-
a) Základní modul obsahuje Kentovo Repertorium
hem studia. Studium je tříleté. V prvním ročníku se před-
a Boerickovu Materii mediku. Cena 12 0 0 0 Kč.
nášky konají vždy jeden víkend v měsíci s výjimkou prázd-
b) Modul Materia medica obsahuje další 3 mate-
nin. Zahájení dalšího (v pořadí již šestého) prvního ročníku
rie mediky od Kenta. Allena a Pulforda, celkem
říjen 2001, zakončení červen 2002. Ve 2. a 3. ročníku
1800 str. textu. Cena 5 0 0 0 Kč.
probíhají přednášky ob měsíc převážně s účastí zahranič-
c) Modul Murphyho Repertorium pracuje stejným
ních lektorů (s překladem do češtiny) a konají se praktické
způsobem jako základní modul, ale navíc i s mo-
semináře. Přednášky a semináře vede Mgr. Jiří Čehovský
derním, neobyčejně rozsáhlým textem (viz infor-
a další zkušení homeopate z České republiky (MUDr. Lu-
mace o knize Hom. syntetické repert. str. 5). Cena
děk Ryba, MUDr. Petr Pudil ad.) i ze zahraničí (Anglie, USA,
modulu Murphy 7000 Kč. Je možné jej snadno
Holandsko, Německo, Indie, Kanada). Posluchači jsou vy-
připojit k již nainstalovanému programu.
baveni profesionální odbornou literaturou a učebnicemi.
Je možné si vybrat, jakou kombinaci modulů zvolíte,
Stručný program kurzů prvního ročníku: Homeopa- vždy však zároveň se základním modulem.
tie - historie, definice základních pojmů. Konstituční lék.
Teorie chronické konstituční nemoci. Podrobný výklad nej- Program umí vyhledat všechny rubriky se zadaným
důležitějších léků materie mediky (různé pohledy různých lékem a vytvořit tak pro vás podrobnou materii
materií medik a poznatky z praxe). Metoda léčby - jak vést mediku jakéhokoliv, i málo známého léku. Nalezne
homeopat, vyšetření, jeho vyhodnocení, první předepsá- v textu jakékoliv slovo - symptom. Dává možnost
ní, výběr správné potence, sledování případu po podání analyzovat výsledek repertorizace se zvýšením hod-
léku, Heringovy zákony, druhé předepsání. Základy home- noty „malých" léků, s posílením výrazných sympto-
opatické filosofie. Různé směry a školy v homeopatii. Léč- mů nebo jen podle malých rubrik. Možnost editace
ba chronických nemocí. Akutní léky. Ukázky případů na rubrik i léků, připisování nových rubrik i léků. Klepnu-
videu a jejich analýza. Medicínské minimum pro homeo- tím na odkaz se dostáváte přímo do spřízněné rubri-
paty nelékaře - anatomie, terminologie.vztahy. Repertori- ky.
um, jeho struktura, užití, jednotlivé kapitoly - podrobný Kent umožňuje vedení kartotéky pacientů s po-
výklad, výklad pojmů a praktické použití. Počítačová re- drobnou dokumentací o jednotlivých případech.
pertorizace.

|| Derpoverzi lze ziskat zdarma na Internetu na adrese

Cena kurzu 1 100 Kč za 1 víkend, v případě, že přednáší*; lAifttfillJ^m^tn.cz/alternativa. nebo objednat na
zahraniční lektor 1350 Kč. Přednášky se konají ýfájp^ dobírkuzMlW) Kč. Po tel. dohodě možno osobně
Pro mimopražské můžeme zajistit ubytování v cenacca •Vyzkoušet v Alternativě.
3 8 0 Kč/noc. Podrobné informace zašleme na v^ýdání. »_. .wi>. S-