Stravovn podle krevnch skupin je dietn obor, povaovan za jeden z nejzajmavjch smr souasnosti.

Je zaloen na fyziologick i psychologick odlinosti jednotlivch krevnch skupin a opr se zrove o nejnovj vdeck poznatky z oboru medicny a dietologie. Marie Jana ernick vychz ve svm pojet z klasickch pravidel tohoto modernho oboru. Prvenstvm knihy je ovem vnesen novho aspektu, kter pozoruhodnm zpsobem roziuje pvodn koncepci o vznam Rh faktoru. Jeho dleitost a vliv na cel stravovac systm dokld i jej diagram na tituln stran.
ESK KUCHAKA PODLE KREVNCH SKUPIN

vychz pedevm z domcch surovin, dostupnch pro kadho. Pro vechny zkladn skupiny pin nepebern mnostv recept, jejich poet lze navc velmi jednodue znsobit kombinac vhodnch potravin. Velkou vhodou tchto recept je, e jejich pprava zabere jen mlo asu, jsou levn a vyhovuj vem, kdo jsou zvykl na tradin eskou kuchyni.

VOD

lovo dieta u jist s a m o o s o b m n o h m z vs n a h n hus ki, proto b u d u radji p o u v a t o z n a e n - p r a v a stravo v a c h o r e i m u . e k l a b y c h , e j e d o k o n c e i vstinj. N

z p s o b s t r a v o v n toti siln vol po j a k s i p r a v , p r o t o e a se t o m u b u d e m e brnit sebevc, p o urit d o b k o n z u m a c e na tradin k u c h y n , kter se n e o b e j d e b e z k n e d l k na v e c h n y m o n zpsoby, b l h o c h l e b a a p e i v a k emukoliv, salm, p r k a salt a n y n p o d v l i v e m k r a l o v n M c D o n a l d v na zemi smaench bramborovch hranolk, hamburger, dog apod., z k o n i t zjistme, e s n a m z d r a v m n e n cosi v pod ku. Z a n e n s bolet hlava, l u n k , klouby, n e e k a n se objev e k z m n e b o alergie, a to ve j s o u p o u h zatky.

Tato k n i h a je tedy o p r e v e n c i i o l b n e m o c b e z lk. A si ji petete, m o n m i d t e z a p r a v d u , e p o d s t a t a n a e h o fyzick ho a d u e v n h o z d r a v n e s p o v v t o m , j a k d o b e i p a t n ns n k d o l, ale v t o m , j a k d o b e n e b o p a t n d o d v m e tlu energii o b s a e n o u v potrav. N a s t i u j e p o u z e hlavn zsady, kter b u d o u m n o h e m hloubji r o z v e d e n y v knize, j e b u d e n sledovat. A protoe j s e m v e m , kte m navtvili a navtvuj a kte ji p o c h o p i l i , e jejich z c h r a n a tkv p e d e v m v nich s a m c h , ji d v n o slbila, e napi knihu, j e b u d e j a k o u s i k u c h a k o u a na b d n e j i m recepty s p r v n p r a v y s p r v n c h jdel a z r o v e u k e , j a k irok je jejich kla a s n a d n jejich pprava, tak tady je. A je o c h u t n t e , zjistte, e se vlastn o d n o u dietu nejedn. Tak j a k o to k o m e n t o v a l a j e d n a dvka:

 P o trncti d n e c h psn diety j s e m zjistila, e m i n e s m r n vyhovuje, a z a a l a j s e m v y m l e t n o v jdla. D n e s , po msci stravovn p o d l e jejch z s a d n e m o h u s p s n m r e i m e m skon it, p r o t o e m m jet m n o h o recept, kter j s e m n e o c h u t n a l a . U se na n tm." Vm, co n y n n a m t t e , m m s t m b o h a t zkuenosti. Vtina z vs si n e n s c h o p n a piznat, e p r o b l m by m o h l bt v tak jed n o d u c h zleitosti, j a k o u j e strava. Vae n e m o c b y tm ztratila na dleitosti a b y l a by pli s n a d n o o d s t r a n i t e l n . Je jen m l o tch, kte se chtj d o o p r a v d y vylit. M n o h o z vs potebuje svoji n e m o c k t o m u , aby si ho o s t a t n vimli, a m vce lk b u d e uvat, t m je situace dramatitj a t m silnj v o l n po pozornosti. V o k a m i k u , k d y v m n k d o ekne, e se j e d n pou ze o patn stravovac nvyk, m a x i m l n b u d e t e v e m i tmi, k t e r m jste tuto s k u t e n o s t sdlili, politovni, e si n e m e t e dopt to, na co jste cel ivot zvykl. A z toho v y p l v dal d vod, pro se b u d e t e brnit. K a d z vs m sv z a m i l o v a n jd la, kter se v m n e c h c e opustit, a tak si b u d e t e v y m l e t spous tu d v o d pro to, e se j e d n o n e s m y s l . Radji s h n e t e po prku, p r o t o e ten v m u m o n d l e k o n z u m o v a t to, c o m t e rdi.

CO PEDCHZELO

s e m tak o d c h o v a n c e m tradin esk k u c h y n a vitch stravovacch d o p o r u e n , kter p e d e v m kaj - m l o ma

sa. M a s o tak b v a l o dosti d r a h , a tak j s m e vaili knedlky,

h o u s k o v , o v o c n , p e k o v , tstoviny na tisc z p s o b , pekli l e m se stalo vepo-knedlo-zelo a n a v r c h s k l e n i c e piva. Ta, prav da, n e s m l a chybt p o d n m jdle, kter b y l o mastnj ( m n o h d y b e z m a s a , p o u z e o m a t n ) , a b y n m lpe trvilo. U vidm, j a k se v m sbhaj sliny, bjen bata, e ? P a k u nezb valo n e se odvalit na g a u a n e c h a t o r g a n i s m u s dlat se s v m t r v e n m , co u m . Skvl siesta nic tlo. To v dvjch d o b c h n e n a p a d l o ani m n e . V e m c h u t n a l o , a tak j s e m byla spokojen.

buchty, k o l e a lvance. A n a m nejoblbenjm s v t e n m jd

P a k pila d o b a , kdy j s e m v s o b objevila litelsk schopnosti. P r o t o e to b y l o v d o b h l u b o k totality, n e b y l o s n a d n piroze n s c h o p n o s t i poslit z k u e n o s t m i ostatnch. N e j p r v e j s e m se uila p r a c o v a t s energi a b y l a zvisl na informacch, kter se ke m n dostaly s a m i z d a t o v o u " cestou. J s e m d n e s v e l m i v d n v e m , kter j s e m na sv cest p o t k a l a a kte mi p o m o h l i se z o r i e n t o v a t do t doby, n e j s e m se nauila p o u v a t s v o u intui ci. P o m o h l i mi pochopit, e energie, kterou disponuji, nen z z r a n . Z z r a n do t mry, e by b y l a s c h o p n a vylit kohoko liv navdy. Ze je p o u z e p o m o c n k e m l o v k u , kter se s k u t e n c h c e uzdravit a tak je pro to s m s c h o p e n m n o h udlat. Od z m n y i v o t o s p r v y a p o z p r a c o v n p s y c h i c k c h b l o k , kter n e m o c zpsobily. S tmi j s e m z a a l a p r a c o v a t pozdji, nejprve j s e m s e zabvala i v o t o s p r v o u n e m o c n h o . V t d o b j s e m se s e z n m i l a s B r e u s s e o v o u p r o t i r a k o v i n n o u

dietou a zaala ji aplikovat v praxi j a k o soust len energi. Dieta v s k u t k u v b o r n , a v a k p o k r t k d o b j s e m ctila, e pro vtinu lid je siln stresov, a tak j s e m ji nleit z m r n i l a . P r o tene, kte nevd, co je to B r e u s s e o v a dieta - j e d n se o esti n e d l n pst, b h e m n h o s e s m k o n z u m o v a t p o u z e Breusseovy z e l e n i n o v vy a p e d e p s a n b y l i n k o v aje. Ne kad, by na s m r t e l n posteli, je t o h o s c h o p e n b e z pocitu stresu. Tak j a k o v e c h n y nsledujc j s e m ji nejprve v y z k o u e l a s a m a na sob. I k d y j s e m to vydrela, stres p e v a o v a l . Po jejm s k o n e n j s e m zaala jst jak n e z a v e n " , kila, k t e r j s e m o d b o u r a l a , zaala k v a p n narstat, v h a u k a z o v a l a vce n e ped dietou, a s a m o zejm se to m u s e l o p r o m t n o u t i do m h o z d r a v o t n h o stavu. To, co j s e m vylila, se vrtilo stejn j a k o kila. D n e s u v m pro, ale tehdy j s e m teprve h l e d a l a cestu. A tak, j a k u j s e m kala, j s e m dietu upravila. D o j d e l n k u v n n e m o c n c h j s e m navc zaadila j o g u r t y a z e l e n i n u na v e c h n y m o n zpsoby. M e z i t m mi r u k a m a i h l a v o u prolo m n o h o o s v d e n c h stravo vacch doporuen, ale d n z nich m n e u p o u t a l o . A zelenino v vy. N i k o l i v B r e u s s e v recept pro to nejt o n e m o c n n , ale d r u h o v rozlien z e l e n i n o v vy se s v m i specifickmi z d r a v o t n m i inky. P e d p o k l a d e m s p c h u j s o u o v e m vy zskan z n a p r o s t o i s t c h " d r u h zeleniny, k o n z e r v o v a n b e z pouit c h e m i c k c h e m u l g t o r . K t o m u strava vyluujc toxic k p o t r a v i n y a drogy, b o h a t na z e l e n i n u . Vsledky b y l y velmi dobr, ale opt p o u z e u n k o h o . P e d piblin s e d m i roky j s e m se v literatue p r v n s e z n m i l a s kandidzou neboli kvasinkovm o n e m o c n n m , konkrtn s n e g a t i v n m p s o b e n m C a n d i d y a l b i c a n s (latinsky c a n d i d a esky kvasinka) na n o r g a n i s m u s . T e h d y mi intuice i dosavad n z k u e n o s t napovdly, e by to m o h l bt s k u t e n kl k m n o ha z d r a v o t n m p r o b l m m , se k t e r m i za m n o u lid pichzej. Tak j s e m k a n d i d u z t e h d y c h a b c h p r a m e n n a s t u d o v a l a a spo lu s m m i pteli j s m e dietu, kter C a n d i d u a l b i c a n s v organis m u potlaovala, vyzkoueli. J i t e h d y v z n i k l o m n o h o recept, kter n y n u v d m . Zjistili j s m e , n e j e n o m e se c t m e m n o h e m

l p e n e k d y k o l i v pedtm, ale z r o v e j s m e netrpli h l a d e m . S n a d o b a s spe n a v y k l m i c h u t m i . P i z n m se, e i m n e s a m o t n o u u d i v i l y vsledky, j a k c h lze v t o m t o p p a d d o s h n o u t , ale jet to n e b y l o to prav. Ptrala j s e m tedy dl. P r o t o e j s e m a m a n , nejprve s e n a m cest objevilo m n o h o ezoterickch p o z n a t k , kter j s e m v a k m u s e l a u v s t d o relnho svta. N s l e d o v a l o vlastn s t u d i u m i m n o h o k o n z u l t a c s odbor nky. Z d e b y c h j i m v e m c h t l a p o d k o v a t za trplivost, s j a k o u b y l i o c h o t n i eit s e m n o u o t z k y v y m y k a j c s e jejich vdeck m u c h p n svta. Z r o v e dkuji v e m s v m ptelm, kte byli o c h o t n i se m n o u e x p e r i m e n t o v a t a v m m h l e d n m pod poili. D o u f m , e i v m , tak j a k o j i m , m p o z n a t k y p o m o h o u n a cest k r o v n o v z e . J e n tak lze toti d o s h n o u t v s o u l a d u s pro d o u p l n h o fyzickho i p s y c h i c k h o zdrav. P r o t i p l s o v dieta n a p o v d , e h u b plsn. A n o , to j s e m se z p o t k u m y l n d o m n v a l a i j. T j s e m ped pokldala, e to je z k l a d s p c h u . A l e o n o je to ve skutenosti n a o p a k . Plsn a kvasinku p o t e b u j e m e v u d e tam, k d e byla na r u e n a nae r o v n o v h a . K v a s i n k o v o n e m o c n n je signlem, e d l o u h o d o b cosi v na i v o t o s p r v poruujeme. Je to pede v m n z p s o b stravovn. M n o h o r a f i n o v a n h o cukru a lep ku. A strava z a l o e n na mtu, e l o v k je v e r a v e c " . Ve sku tenosti je to tak, e k a d z ns m odlin m e t a b o l i s m u s , kter nkter p o t r a v i n y d o k e natrvit a jin ne, nkter mu d o k o n c e kod. Z a a l a j s e m se tedy zabvat tm, j a k jednotliv metabolick typy rozliit. N e j j e d n o d u rozdlen tvo nae krevn skupi ny a t m se tak b u d e m e v tto knize zabvat. J e d n o d u c h m roz d l e n m lidstva na tyi, respektive na est a d v a n c t typ. P r a x e a zkuenosti mi v a k ukzaly, e toto dlen je jet n e d o s t a t e n , e j e h o efekt se projev p o u z e pi k r t k o d o b aplikaci. p r a v u stravy, odpovdajc krevn skupin, je v h o d n d o d r o v a t pibli n ti t d n y a p o t v o l n pejt na stravu odpovdajc typu, pes nji u r e n m u n a h o d i n o u narozen. M o h l i b y c h o m ci, e

prvn p r a v a je oistn, dovol n a e m u tlu r o z p a m a t o v a t se na svj z k l a d n typ. Spojme-li ji navc s pravou, kter n e p o d p o ruje tvorbu dalch kvasinek v organismu, j s m e n a s t a r t o v n i " na cestu k rovnovze. P a k vs m o n pekvap, e h o d i n a vae ho narozen vs m e t a b o l i c k y zaad zcela odlin, ale to je zcela v podku. V s o u a s n d o b jsou z n m y tyi z k l a d n krevn skupiny - 0, B, A a A B . K a d o u z tchto skupin dle d l m e na R h - a R h + . V posledn d o b byly navc zjitny varianty u krevn skupiny A a ta byla rozdlena na s k u p i n u A1 a A 2 . D l to o v e m nai genetici z a t m n e u m , ale my se s t m smit n e m e m e . V dlen m u s m e p o k r a o v a t dle. Pece v m e , e existuj rostliny m a s o r a v a zvata b l o r a v a m e z i t m je m n o h o variant, a protoe se ve v prod opakuje, p r o m t se to i do n a e h o me tabolismu. T m se o v e m b u d e m e zabvat a pt, nyn se vr tme k n a e m u z k l a d n m u typu, u r e n m u krevn skupinou. J a k u j s e m p o z n a m e n a l a ve - zkombinujeme-li ho jet s protiplsovm opatenm, kter vylou z na stravy p e d e v m ra finovan cukr, plsn a lepek, b u d e m e pekvapeni. Byla jsem pekvapena i j, kdy j s e m tuto specifickou pravu stravovacho reimu zaala aplikovat v praxi. Jako m v n u t m k o u z e l n h o p r o u t k u z a a l y u n e m o c n c h p o v e l m i k r t k do b m i z e t p o t e s p o j e n s a l e r g i e m i , e k z m y , v y s o k m k r e v n m t l a k e m , b o l e s t m i k l o u b , p o e v n m i vtoky, c y s t a m i , m y o m y , prjmy n e s p e c i f i c k h o i s p e c i f i c k h o p v o d u , v e t n i n f e k c e salmonely, c h r o n i c k m n a v o v m s y n d r o m e m , s e z a v a c m i potemi zpsobenmi lunkovou i slinivkovou nedostate nost, a l u d e n m i a d v a n c t n k o v m i vedy, s j a t e r n n e d o s t a t e n o s t a znty, EB v i r z o u , l e d v i n o v m i p o t e m i v e t n ka m n k a s n e n funkce, se s r d e n m i p o t e m i , s a s t m a t e m b r o n c h i a l e , c h r o n i c k o u b r o n c h i t i d o u , n e s p e c i f i k o v a n m ka lem, c h r o n i c k m i a n g n a m i , s e z n t y s t e d o u , z h o r e n m p a m t i , s k l e r z o u m u l t i p l e x , p a t n o u k o n c e n t r a c , s deprese mi, b o l e s t m i h l a v y a m i g r n a m i , b o l e s t m i p t e e , v i r o v o u a b a k t e r i l n infekc, n d o r o v m o n e m o c n n m a p o t e m i po chemoterapii a ozaovn. Mohla bych pokraovat, protoe s k u t e n m i z v e c h n y z d r a v o t n p o t e , d o k o n c e se i u r y c h l u -

je h o j e n r a n a r e k o n v a l e s c e n c e p o r a z o v c h a p o o p e r a n c h stav. M y s l m , e se m n o u b u d e t e souhlasit, e j s o u to skvl vsledky. A j a k t e d y na to? V prvn ad si n e c h t e v o d p o v d a j c m zdra v o t n i c k m z a z e n zjistit svoji krevn s k u p i n u a p a k se b u d e t e dit recepty, u v e d e n m i v d r u h sti knihy. V orientaci v m zcela jist p o m e graf na p e d n stran oblky. P r o ty z vs, kte chtj z n t p o d s t a t u , se p o k u s m ve strun objasnit v nsledujcch kapitolch.

ZKLADN PRAVIDLA O ROVNOVZE

U
Sedm

v e m e si nejprve pravidla, k t e r m i se Vesmr d, a m o n lpe p o c h o p t e to, co b u d e dle u v d n o . Tato pravidla s h r n u l ve sv k n i z e M i c h i o K u s h i , z n m pr k o p n k m a k r o b i o t i k y ve svt. K j e h o k n i z e se pozdji jet vr tm, ale nejprve hloubji p r o s t u d u j e m e pravidla j m u v d n . Pochzej z V c h o d u , ale jsou v e l m i s n a d n o s r o z u m i t e l n i nae m u , vce z p a d n " o r i e n t o v a n m u mylen, p o k u d d v zklad n sly - jin a jang - z a n e m e z a m o v a t za p o j m y j a k o odstedivost a dostedivost, kyselost a zsaditost, e n s k a m u s k energie. P a k je m e m e z h l e d i s k a n m z n m c h fyziklnch z k o n snadnji p o c h o p i t .

zkon

platnch

pro

Vesmru:

1. V e c h n o p o c h z z j e d n o h o j e d i n h o n e k o n e n a . 2. V e se stle m n . 3. P r o t i k l a d y se dopluj. 4. N i c nen t o t o n s n m d r u h m . 5. V e c h n o m svj lc a rub. 6. m vt je lc, t m vt je i rub. 7. V e c h n o , co m zatek, m i k o n e c .

Pravidla

jin

-jang:

1. Jin a jang j s o u dva p l y ve svt jev. Vznikaj, k d y neko n e n e x p a n z e v e s m r u d o s h n e g e o m e t r i c k h o b o d u , kter ji polarizuje. 2. J i n a jang vznikaj z n e k o n e n e x p a n z e nepetrit. 3. Jin je sla odstediv, jang je sla dostediv. S p o l e n vytv ej v e c h n y j e v y a energii. 4. Sla p i t a h o v n je n e p m o m r n rozdlu polarity. 5. Jin pitahuje jang a jang pitahuje jin. 6. Jin o d p u z u j e jin, j a n g o d p u z u j e jang. Sla o d p u z o v n je ne p m o m r n rozdlu polarity. 7. V e c h n y j e v y j s o u pomjiv. P o m r jin a j a n g se v nich mn. Proto jsou ve stlm pohybu. Ve se mn. 8. N i c n e n zcela jin ani zcela jang, ani k d y je to j e v velice jed noduch. V e c h n o m v k a d fzi s v h o vvoje a v sob ob s a e n o oba jevy, tj. m svou polaritu, s v o u podvojnost. 9. Neexistuje n e u t r u m . V d y pevauje b u jin, n e b o jang. 10. Velk jin pitahuje m a l jin. Velk jang pitahuje m a l jang. 11. V e x t r m e c h , v a s e a prostoru jin p e c h z v j a n g a jang pe chz v jin. 12. V e c h n a fyzikln tlesa j s o u j a n g uvnit a jin na p o v r c h u .

Rozdlen

zkladnch

pojm

obecn

rozdlen

svta:

JIN
minus kyselost expanze odstedivost prostor vnjek duch, due spiritualita oddlovn vzhru vertikln ticho tekutina mokej vy mkkost, kehkost studen anorganick rostliny chlorofyl ena samice sperma extrovertn pasivita zima Msc voda noc lehk sympatikus chu sladk, kysel pikantn ensk hormony

JANG
plus zsaditost kontrakce dostedivost as vnitek hmota materialismus spojovn dol horizontln hluk pevn hmota su ni tvrdost, p e v n o s t hork organick ivoichov hemoglobin mu samec vajko introvertn pohyb lto Slunce ohe den tk parasympatikus slan, hok praen musk hormony

estrogen, p r o g e s t e r o n kyslk barva zelen, m o d r , fialov

testosteron kyslink uhliit lut, o r a n o v , erven

VESMR

n a h o u c e l h o Vesmru j e doclit rovnovhy. R o v n o v h a nost sil o d s t e d i v c h a dostedivch, jin a j a n g u , sil m i n u

z n a m e n klid b e z p o h y b u . R o v n o v h a z n a m e n vyve

sovch a sil plusovch, e n s k a m u s k energie, kyselosti a zsaditosli. Z n a m e n v y r u e n duality. N m z n m Vesmr se v s o u a s n d o b rozpn. Z m r n

k m v s o u a s n d o b , p r o t o e n a e v d o m n e s a h tak d a l e k o , a b y c h o m m o h l i p o s o u d i t , j a k t o m u b y l o k u p k l a d u ped 1 0 mi liardami let. N a e v d o m n e s a h tak d a l e k o , a b y c h o m m o h l i s jistotou ci, e kdesi za tmto n a m V e s m r e m neexistuje jin, kter se p r v smruje. M e m e se tak p o u z e d o m n v a t , prohldneme-li si Vesmr n m znm. O b j e v m e v n m hvzdy, kte r maj n e u v i t e l n o u h m o t n o s t , k r y c h l o v c e n t i m e t r jejich h m o t y v m n o h o tun. To j s o u hvzdy, na kter p s o b sla do stediv. Tato sla m e bt tak velik, e h m o t a h v z d y n h l e z m i z a v z n i k n e t a k z v a n e r n dra, kter ve, co se objev v je j m okol, v t h n e k a m s i j i n a m . S n a d d o j i n h o Vesmru. A b y s e tak stalo, je teba nejprve p e k o n a t o d s t e d i v o u slu, kter se projevuje od urit v z d l e n o s t i od stedu. T o t o j s o u h v z d y do stedivho, j a n g o v h o , m u s k h o , z s a d i t h o a p l u s o v h o cha rakteru, kter maj o d s t e d i v v y z a o v n n a s v m p o v r c h u " . D l e existuj hvzdy, k m e j i m novy, kter se z a e h n o u . Vysla j s v o u h m o t u do prostoru a po urit d o b p r a v d p o d o b n z t to h m o t y v z n i k n o u g a l a k t i c k p l a n e t y a z nich se stvaj S l u n k a p o d o b n n a e m u . N o v y j s o u odstediv, jinov, e n s k , kysel a z p o r n . Z e n h v z d j a n g o v c h je j i n o v a z e n h v z d jinovch je j a n g o v . M e m e s n a d i usoudit, e p l a n e t y nevznikaj

p o u z e z j a n g o v h o z e n Slunc, ale spe s p o j e n m j a n g o v h o a j i n o v h o zen, tzn. m u s k h o a e n s k h o principu. D a l hvzdy, kter se ve v e s m r u objevuj, jsou pulzary, je jsou n e u t r l n h o charakteru. J i z n z v u vyplv, e pulzuj, jejich energie odstediv se neustle m n na d o s t e d i v o u . U tch by c h o m m o h l i p e d p o k l d a t , e jsou s c h o p n y fungovat b u j a k o m u s k n e b o e n s k , dle p o t e b y Vesmru. M o h l i b y c h o m snad no usoudit, e jestlie se energie Vesmru z m n v pli j i n o v o u , odstedivou, tyto p u l z a r y j s o u s c h o p n y z m n i t svoji energii na vce j a n g o v o u , dostedivou, a z h r a n i n h o jinu z m n i t energii c e l h o Vesmru v ponajc jang. Ale to b y c h o m se u dostali pli blzko k a s t r o n o m i i a astrologii, kter n m v tuto chvli maj p o s l o u i t p o u z e j a k o pklad k p o c h o p e n charakteru lo v k a . Plat z d e z k l a d n v e s m r n z k o n , kter k, e ve Ves m r u se ve opakuje. e v e c h n y v e s m r n r o v n se d jedi n m pravidlem. Od mikrosvta po makrosvt. Se stejnou k o n c e p c se s e t k v m e tud i v m i k r o s v t . Z n m e p r o t o n y s k l a d n m , j a n g o v m , m u s k m , d o s t e d i v m a zsa d i t m nbojem, elektrony se zpornm, jinovm, enskm a o d s t e d i v m n b o j e m a n e u t r o n y s n e u t r l n m nbojem. A l e ani n e u t r o n n e n jet p l n stabiln stic, za uritch pod m n e k se r o z p a d na p r o t o n a elektron a pi t o m t o r o z p a d u v z n i k radioaktivita, kter j e j i n o v . M e m e tedy usoudit, e e n e r g i e a t o m u d o s h l a h r a n i n dostedivosti, kterou je teba z m n i t v ponajc odstedivost. N e u t r o n by m o h l p i p o m n a t pulzar.

P o d v e j m e se n y n do n a e h o svta. J s m e soust prody, kter se d stejnmi zkony. Tud stejnmi z k o n y je zen i n i vot. D l m e se na m u e a eny. A l e z n m e m u e s p e v a h o u en sk energie a e n y s p e v a h o u m u s k energie. To z n a m e n , e stavba a v y b a v e n fyzickho tla a j e h o m e t a b o l i s m u s a c h o v n m o h o u bt rozdln. V c h o d n filozofie rozliuje konstituci

a kondici. Po t o m , co j s m e si kali o mikro- i m a k r o s v t , lze usoudit, e i m e z i l i d m i b u d o u p u l z a r y n e b o neutrony, kter b u d o u k u p r o s p c h u c e l h o lidstva, s v o u polaritu b u d o u schop ny m n i t dle poteby, a n i by to b y l o k jejich jm. D se tak pedpokldat, e se j e d n o v j i m e n stav, kterho se vichni sname doshnout.

LOVK A VESMRN ZKONY

Nejprve se b u d e m e z a b v a t p o j m y kyselost a zsaditost. Z hlediska v e s m r n c h z k o n kyselost je jin a z s a d a jang. F y z i k a a m e d i c n a je z n ji m n o h o let a o d b o r n se j i m k a c i d o b z e , z n a se p H . Vy s a m i jste se s tmto ozna e n m setkali p i n e j m e n m v k o s m e t i c e . Co je to t e d y a c i d o b z e - p H j e faktor urujc s t u p e k o n c e n t r a c e H + v o d k o v c h iont v roztoku. Voda, kter b u d e mt vt m n o s t v H + kyselch i o n t n e O H " z s a d i t c h iont, b u d e kysel, a n a o p a k . Tto skutenosti se v y u v pi v r o b i v a m r t v vody. N a v o d u s e n y n p o d v e j m e troku podrobnji. J e t o z k l a d ivo ta a tvo nejdleitj s l o k u n a e h o tla. V i c h n i v m e , e vo d a s e z n a H 2 0 . T o z n a m e n , e j e d n a m o l e k u l a v o d y obsahuje j e d e n a t o m kyslku a dva a t o m y v o d k u . N y n b y c h o m si mli vysvtlit, pro tyto ti a t o m y dr p o h r o m a d . A t o m kyslku je jinov, u v n i t o d s t e d i v a na s v m p o v r c h u dostediv. To pro to, e v j e h o p o s l e d n e l e k t r o n o v vrstv c h y b dva elektrony, n e n celistv pesto, e c e l k o v poet e l e k t r o n s m i n u s o v m e l e k t r i c k m n b o j e m a p o e t p r o t o n v j d r u s p l u s o v m elek t r i c k m n b o j e m je toton. K y s l k m o s m e l e k t r o n a o s m pro t o n , tud c e l k o v elektrick nboj j e n e u t r l n . A t o m v o d k u m v jdru j e d e n p r o t o n a v e l e k t r o n o v vrstv p o u z e j e d e n elektron, je tud tak elektricky neutrln. Je v a k jangov, pro-

toe v j e d i n e l e k t r o n o v vrstv m p o u z e j e d e n elektron a rd h o poskytne j i n m u prvku. P r o lep n z o r n o s t si pedstavte, e jste se spolu se s e d m i pteli rozhodli, e u s k u t e n t e v e s m r n p r z k u m . P r o tyto ely jist o b c h o d n s p o l e n o s t n a b z n k o l i k t y p i z o v a n c h k o s m i c k c h stanic ve tvaru koule. Ta n e j m e n m p o u z e d v a otvory pro dalekohledy, a to je pro vs pli m l o , d r u h j i c h m c e l k e m deset, ta o d p o v d . S t a n i c i si tedy o b j e d n t e i se servisn mi pracovnky, kte zstvaj stle p r a v i d e l n r o z m s t n i na po vrchu stanice a zabezpeuj vae poteby. P r o t o e je vs o s m , stanice je dle v a e h o p r v o t n h o p o a d a v k u v y b a v e n a o s m i dale kohledy, z a b u d o v a n m i d o o s m i otvor. Ale p r o t o e o t v o r v kouli je c e l k e m deset, d v a o t v o r y z s t a n o u p r z d n . V i c h n i se usadte k j e d n o m u d a l e k o h l e d u a c e n t r l n m u potai hlste sv poznatky. C e n t r l n pota je v y h o d n o t a z a k r t k o hls, e mu c h y b daje z prostoru, o d p o v d a j c m u d v m a p r z d n m o k n k m . d a j e j s o u n e p l n . Abyste potai a h l a v n s v m u p r o g r a m u vyhovli, v e z m e t e v y s l a k u a servisn p r a c o v n k y na p o v r c h u stanice jejm p r o s t e d n i c t v m p o d t e o d o d n zb vajcch d v o u d a l e k o h l e d . Vylete z p r v u z centra k o u l e na jej povrch, s m r signlu jde s m r e m od vs, je odstediv. Servisn stedisko m u ale zkuenost, e u i v a t e l p r o p j e n c h stanic v d y po p r v n m p e z k o u e n funknosti daj o d o d n zbva jcch d a l e k o h l e d , u s n a d u j e si tedy prci tm, e do o k o l n h o prostoru stanic r o z m s t ty n e j m e n k o s m i c k stanice, kter v t o m t o p p a d slou j a k o servisn moduly, j s o u p o u z e nosii dalch dalekohled. Kad modul m zabudovan pouze jeden, p r o t o e stedisko m m l o lid, a tud do p o m o c n stani ce m e posadit p o u z e j e d n o h o p r a c o v n k a a ten by v p o m o c s d v m a d a l e k o h l e d y nezvldl. M nejprve na starosti navijk a n a v i g a n pstroj a e k na povel k zahjen p r c e od pozoro vatel v n m o d u l u . Ti neustle peliv pozoruj okol, a tak ne p e h l d n o u , e vai servisn p r a c o v n c i dostali z p r v u a o n i ji p e d e m vd, o jakou zprvu se jedn. Rychle tedy daj vyslakou zprvu pracovnku uvnit m o d u l u , signl jde dovnit, je dostedi v. Pracovnk stiskne spoutc tlatko navijku, u m s t n h o na povrchu m o d u l u . Z n h o nejprve vystel lano se z c h y t n m n-

s t v c e m . L a n o je vysteleno z p o v r c h u m o d u l u do prostoru, jed n se o slu odstedivou. K o n e c lana je z a c h y c e n servisnmi pra c o v n k y va stanice a cel m o d u l je j i m i pitaen. Pithli ho k v a e m u p o v r c h u , sla je z v a e h o p o h l e d u dostediv. Vai ser visn p r a c o v n c i i servisn p r a c o v n c i m o d u l u ho p e v n dr na p o v r c h u va stanice. Vy ji e k t e u j e d n o h o z v o l n c h o t v o r a d a l e k o h l e d , kter je sestrojen tak, aby m o h l bt p o u v n j a k v m i , tak s e r v i s n m p r a c o v n k e m u v n i t m o d u l u , d o nj upev-

a)JIN odstediv kysel

b) J A N G dostediv zsadit

c) ROVNOVHA Obr. 1: Jednoduch znzornn odstedivosti a dostedivosti

nte. D a l e k o h l e d je takto sestrojen proto, e servisn stedisko v, e n y n by j e d e n z vs m u s e l o b s l u h o v a t dva d a l e k o h l e d y a to b y pli ukodilo v a e m u projektu. N a b z tedy s v h o pracovn ka v s e r v i s n m m o d u l u , kter je s c h o p e n p o l o v i n u p r c e s dale k o h l e d e m v y k o n a t za vs. D r u h o u p o l o v i n u p r c e m u s t e za b e z p e i t s a m i . K d y v y h l d n e t e z d r u h h o v o l n h o otvoru,

zjistte, e vai servisn p r a c o v n c i pitahuj dal m o d u l s dale k o h l e d e m . O p t ho u p e v n t e a nyn, ve s p o l u p r c i s d v m a pra covnky servisnho stediska, m e t e v a e m u c e n t r l n m u po tai d o d v a t zcela p l n i n f o r m a c e , mapujc c e l o k o l n vesmr. Servisn m o d u l n e n v t o m t o p p a d nic j i n h o n e n m i ji z m i o v a n v o d k a v a e k o s m i c k v z k u m n stanice je kysl k e m . D v a v o d k y se spojily s j e d n m k y s l k e m a vytvoily m o l e kulu v o d y H 2 0 . T m b y m o h l n p b h skonit. A l e k d e p a k , j s m e v e vesm ru a o d o b r o d r u s t v n e n n o u z e . P b h pokrauje. N y n se v klidu dvte do o k o l n h o p r o s t o r u a vidte, e k o l e m vs je m n o h o stejnch stanic s p o m o c n m i m o d u l y j a k o ta vae. Udi vuje vs, e j s o u k o l e m vs p r a v i d e l n r o z m s t n y a p e v n za ujmaj sv msta. To z a b e z p e u j servisn p r a c o v n c i na p o v r c h u m o d u l u . Podaj si r u c e se servisnmi p r a c o v n k y na p o v r c h u m o d u l u patcho d r u h stanici a p e v n dr. N a t h l i r u k u sm r e m od p o v r c h u m o d u l u , sla odstediv, a p e v n se chytili, utvoili v a z b u . k se j v o d k o v m s t e k . D l e vidte, e ko l e m vs v o l n pluj dal m o d u l y , jejich poet se z m e n u j e m r n s e z v y o v n m p o t u pronajatch v z k u m n c h stanic, naprosto stejnch, j a k o je ta vae. D o k u d se m o d u l y k o l e m vs voln pohybuj, vytv to jaksi neklid. Ten je z p s o b e n innos t servisnch p r a c o v n k na jejich p o v r c h u , kte stle peliv p r o z k o u m v a j s v okol, p a p r s k y sv p o z o r n o s t i vyslaj s m r e m od povrchu, j e d n se o slu o d s t e d i v o u . U v n i t m o d u l u p sob sla dostediv, ale ta je v a e m u o k u skryta. A vy n h l e p o c h o p t e , e ten neklid k o l e m vs je z p s o b e n plinou kyselost v a e h o okol, p r o t o e v n m pevauje sla odstediv. Pevauje proto, e t m v e c h n y sly stanic s po m o c n m i m o d u l y j s o u s o u s t e d n y na jejich stabilitu a do o k o l vyzauj p e d e v m v o l n m o d u l y s v o u o d s t e d i v o u slu. K d y n a s t a n e o k a m i k , k d y j s o u v e c h n y servisn m o d u l y vyuity, n a s t a n e n e e k a n klid. Vy i v a e o k o l jste v relativn r o v n o v z e . A n o , v relativn, p r o t o e vai p o z o r n o s t n h l e u p o u t a l a dal v z k u m n stanice, m n o h e m vt ne ta vae. Pluje v o l n v pro storu, vidte, e m ve v e c h o t v o r e c h dalekohledy, ale netute, e uvnit je v z k u m n k o j e d n o h o m n , ne je d a l e k o h l e d .

Jejich v z k u m n k o l j e o h r o e n , p r o t o e j e d e n d a l e k o h l e d ne sta pln vyuvat. Potebuj p o m o c n k a v s e r v i s n m m o d u l u . A l e n a b l z k u d n nen. Vy j e t netute, e servisn pracovn c i v a i c h m o d u l maj p k a z p o m o c i v d y t stanici, kter m dleitj v z k u m n p r o g r a m . A tak n h l e n e v c n hledte na to, e j e d e n z v a i c h servisnch m o d u l se o d p o u t a l a pipojil se k v o l n m u d a l e k o h l e d u t v t s t a n i c e . S i l n zneklidnte, proto e sice c h p e t e , e to b y l o n u t n , ale pro vs je dleit i ten v p r o g r a m . Z a n e t e o k a m i t vyslat z p r v y n a p o v r c h sv stani ce, kter je n y n tvoena va p r a c o v n o u , j e d n m p l n m servis n m m o d u l e m a j e d n m v o l n m d a l e k o h l e d e m . Servisn pracov nci z p r v u p i j m o u a pivolvaj p o m o c od servisnho stediska, daj dal servisn m o d u l b e z d a l e k o h l e d u na p o v r c h va sta nice. Vyvolvaj slu dostedivou. V o k o l v z n i k n e m r n neklid a u je tady dal velk v z k u m n stanice, kter potebuje sa m o t n m o d u l . U vidte, j a k s e o d p o u t v o d dal stanice va velikosti. A dal a dal. N h l e je v s m n o h o , kte d t e po m o c od servisnho stediska. N e k l i d v s e s k u p e n z n a n vzrostl, pevauje v n m sla dostediv, kter je z s a d i t . Z s a d i t do t doby, n e servisn stedisko v y l e p o t e b n p o e t v o l n c h m o dul. J e n o m e o n o ji dostalo v e l k o u z s i l k u m o d u l , a tak ne et. P o l e jich m n o h e m vce, n e j e poteba. T m opt z a n o u p e v a o v a t sly odstediv, sly kysel. A tak d o k o l a , d o k u d ser v i s n stedisko n e z a n e p e l i v p l n o v a t a p r o v d t vysln servisnch m o d u l d o prostoru. Z d e se j e d n o dal, e n e r g e t i c k y silnj prvek, kter se ve v o d rozpustil a p i t o m n a s e b e n a v z a l iont H + a v e v o d n m r o z t o k u z a a l y p e v a o v a t v o l n i o n t y O H " . Voda s e stala zsa ditou. A l e v o k o l se opt z a n dt cosi d r a m a t i c k h o . Na o b z o r u se objevila dal v e l k stanice, jej v z k u m n k o l se p o d s t a t n rozil a j c h y b s p o l u p r a c o v n c i . M e z i jejmi servisnmi pra c o v n k y n a p o v r c h u v l d n e nervozita, p r o t o e n e s t a v y p o m hat v p m m p o z o r o v n . Vyslaj tedy z p r v y do centra a zro v e k s e r v i s n m u stedisku a daj o p o m o c . U v n i t stanice p s o b sly dostediv, zsadit, v n sly odstediv, kysel. V m stle c h y b j e d e n servisn m o d u l a vy tak n e s t h t e . Ve va-

 e m okol j e vce t a k t o o s l a b e n c h stanic, kter oekvaj p o m o c zven, a tak prosted k o l e m vs je stle n e k l i d n , zsadit. Ser visn stedisko t o vye v e l m i j e d n o d u e . P o l e v m zprvu, abyste se pipojili k t velk stanici, kter chyb lid. J a k m i l e to uinte, prostor k o l e m vs, p v o d n v e l m i zsadit, se m r n okysel. A nyn, j i z velk stanice, hledte na to, jak tchto vel kch stanic, kter pibraj spolupracovnky, pibv, a navc se objevily stanice, kter n a o p a k servisn m o d u l nepotebuj a pe dvaj jej n e p l n m s t a n i c m . Prosted se stle vce okyseluje, a d o s h n e o p t o v n h o k l i d u a rovnovhy. To vysvtluje z p s o b , j a k m dal prvek, j i n o v a kysel, na sebe n a v e ionty O H - . Voda se stv neutrln. Dojde-li o v e m k t o m u , e t c h t o p r v k se ve v o d rozpust vce, spotebuj i dal v a z b y O H - , kter b y l y d o s u d z a b u d o v n y v m o l e k u l e vo dy a v r o z t o k u z a n o u p e v a o v a t voln ionty H + a v o d a se st v opt kyselou. Vm, e jste n y n p o c h o p i l i m i m o jin i to, j a k kysel prvek, kter je u v n i t odstediv a na p o v r c h u dostediv, vytv zsa dit prosted a zsadit prvek, u v n i t dostediv a na p o v r c h u odstediv, vytv kysel prosted. N y n v m m o h u snad b e z o b a v pedloit tyto r e a k c e v e vzor cch a vy j i m b u d e t e r o z u m t . Z k u s t e to -

HCO3- + H O H = H 2 C 0 3 + O H Vrame se n y n k v o d . Jej n e s c h o p n o s t udret se v i d e l n n e utrln form je d n a t p r o m n l i v o s t sil, pichzejcch k n m o d j e d n o t l i v c h s o u h v z d z v r o k r u h u . Tato s o u h v z d j s o u n a n a e m v e s m r n m p o z a d a jejich j i n o v i j a n g o v sly j s o u pro ivot v jejich o k o l rozhodujc. Je-li t e d y c h a r a k t e r uritho sou h v z d plusov, jangov, a t m p d e m j e h o p o v r c h o v z e n od stediv, je prostor k o l e m n s k y s e l " a n a o p a k . Zmny, k e k t e r m v e v o d d o c h z p s o b e n m prvk, j s m e s i ji vysvtlili v n a e m p b h u o vt v z k u m n stanici, kter se nhle objev v prostoru. T o u je p r v m y l e n prvek, kter se ve v o d rozpustil, a c h e m i c k reakce, ke kter p i t o m dolo, z p s o bila, e v o d a se stala z s a d i t o u n e b o kyselou. Z l e na t o m , zda

k s o b pipoutal kysel H + i o n t y a v r o z t o k u se v o l n pohybuj z s a d i t O H " ionty, n e b o n a o p a k . U v d o m m e - l i si n y n z n o v u , e nejvt st l o v k a je tvoena vodou, snadno pochopme, k jakm z m n m u nho dochz v l i v e m vnjho i vnitnho p s o b e n . V n i t n p s o b e n je d n o tm, co p i j m e m e , t e d y p e d e v m p o t r a v o u , a o t o m si b u d e m e d l e povdat obrnji. V n j m p r o s t e d m s e b u d e m e hloubji zabvat v p t m dle. Vrame se v a k n y n k a c i d o b z i a e k n m e si, j a k se projevuje v lidskm organismu. F y z i k l n j e p r o k z n o , e n e u t r l n k o n c e n t r a c e platn pro c e l n m fyzikln p o z n a t e l n svt j e p H 7,0. H o d n o t y p o d tuto h r a n i c i h o v o o v y k o n c e n t r a c i i o n t H + , a t u d o vy ky selosti, h o d n o t y n a d 7,0 o vy k o n c e n t r a c i i o n t O H " , a t m p d e m v y zsaditosti. N s n y n zajm p H lovka. R o z l i u j e m e p H zavacho trak tu, p H pokoky, p H svalov innosti, p H d c h a c h o systmu, p H v y m o v n atd. V s l e d k e m v e c h tchto p H j e p H krve atp. V e c h n y tyto s y s t m y se navzjem ovlivuj, ale protoe krev m e z i n i m i pen informace, je v t o m t o p p a d nejdleitj. P o d l e jejho stavu m e m e usoudit n a c e l k o v stav organismu. 7,3 a 7,6 j s o u u z n v a n h o d n o t y pH lidsk krve. P o d a n a d tyto hodnoty lovk onemocn, ppadn umr. To znamen, e l o v k ve sv p o d s t a t je zsadit, jangov, ale v t o m t o r o z m e z se lid d l e rozliuj (tak j a k o v e v d u a l i t n m Vesmru) na kysel typy s pH krve 7,3 r o v n o v n t y p y kyselejho c h a r a k t e r u s pH krve 7,4 r o v n o v n t y p y zsaditjho c h a r a k t e r u s pH krve 7,5 a zsadit t y p y s pH krve 7,6. P o d p o j m e m p H krve s e r o z u m p H k r e v n plazmy. V e sv pod stat b y c h o m s e tmto r o z l i e n m t y p m o h l i dit. A l e nae z d r a v o t n i c k z a z e n n a h r o m a d n zjiovn p H k r e v n p l a z m y nejsou z a z e n a , a navc b y c h o m potebovali jet pesnj i n f o r m a c e , n e j e j e d n a d e s e t i n a procenta.

Snadnji m e m e zjistit s v o u k r e v n s k u p i n u , kter je u v d n mu rozlien dle pH krevn plazmy pi prvotn orientaci adekvtn. P o d v e j m e se n y n na l o v k a z hlediska j e h o k r e v n s k u p i n y

D o s u d j s m e si p o v d a l i o t o m , j a k a p r o b u d e m e urovat z kladn m e t a b o l i c k typ l o v k a . N y n b y c h o m s i m l i vysvtlit, pro se t m z a b v m e . Ji jsme si kali, e ve ve Vesmru se sna d o s h n o u t rovnovhy. Ale k d e existuje r o v n o v h a , kter b y m l d o s h n o u t l o v k ? Pravidla jin a j a n g n m kaj, e n e u t r u m neexistuje. P r o ? N e existuje pro tento svt. A n o , l o v k j m e d o s h n o u t , ale j e h o v n m n a m y l e n se p e s u n e do j i n d i m e n z e , do j i n h o svta, z jeho ivota se vytrat dualita a v n m svt j a k o j e d e n celek. To to je n i r v n a z fyziklnho hlediska. T a k o v lovk, p o k u d s m n e c h c e , n e u m r a ije svj ivot pro r a d o s t s o b i ostatnch. N e trp jej n e d o s t a t e k p e n z , z l o b a s o u s e d a , n e s p r a v e d l n o s t a z, ani smrt j e h o blzkch. On vid v e z p o h l e d u c e l i s t v h o z k o n a Vesmru a tot u ostatn. P r o t o e p o u z e r o v n o v n m y s l m e p o m o c i v e m o s t a t n m , a n i b y s a m a strdala. A p o m h v e m o s t a t n m proto, e v, e m vce r o v n o v n c h bytost b u d e z d e n a Z e m i , t m dve Z e m s p o l u s n m i v e m i d o s h n e vy rovnovhy, kter zase p o m e c e l m u Vesmru. Z d e s e ob jevuje n m ji z n m pulzar.

Troku j s m e se zatoulali do ezoterie, ale ne n a d a r m o . Stav r o v n o v h y s e n a c h z uprosted a c i d o b a z i c k c h hod not, u r e n c h pro ivot lovka. J a k m i l e tto h o d n o t y d o s h n e m e , d o s h n e m e v y v e n o s t i o d s t e d i v c h sil Z e m a celkov dostedivch sil lovka. A zdali se n m to p o d a i nikoliv, z le na vnjch a vnitnch faktorech. O v l i v n i t e l n vnitn faktor j e p e d e v m potrava, kter j e s v o u e n e r g e t i c k o u kvalitou b u z s a d o t v o r n n e b o kyselotvorn. B e z o b a v m e m e konstato vat, e strava je faktorem nejdleitjm. S a m i jste ji urit m n o h o k r t poznali, j a k strava m e ovlivnit vai fyzickou i du evn p o h o d u . Je t e d y v e l m i dobr, e se v p o s l e d n d o b stv s t e d e m p o z o r n o s t i vtiny lid na c e l m svt. I u ns dnes exis tuje m n o h o s m r a kol z p a d n h o i v c h o d n h o charakteru. V e c h n y ns u, jak d o s h n o u t n i r v n y j g o u , m e d i t a c e m i a ji n m i d r u h y d u c h o v n c h cvien a p o d . Vtina z nich tak do s v h o u e n zahrnuje s t r a v o v a c d o p o r u e n , ale to je v d y vel mi striktn o h r a n i e n . Z j e d n s t r a n y s l y m e - stravujte se psn makrobioticky, z d r u h - stravujte se psn vegetarin sky, vichni hlsaj - nejezte m a s o , j e d i n tak doclte p l n h o zdrav. Ale o n o to pro v e c h n y jaksi nefunguje. l o v k zsadit ho m e t a b o l i s m u , kter se n e c h pesvdit k t o m u t o z p s o b u stravovn, je je z s a d o t v o r n , natolik p r o h l o u b svoji zsadi tou n e r o v n o v h u , e p o urit d o b z a n e trpt nevysvtlitel n o u n a v o u a pozdji l e h c e a v n o n e m o c n . A je velmi udi ven, p r o t o e p e c e jedl tak zdrav.

Jestlie jste etli p o z o r n sta o kyselosti a zsaditosti, u vte, e k t o m u , aby b y l l o v k zdrav, potebuje p i n e j m e n m d o d r e t svj vlastn typ. A b y v n m d o s h l rovnovhy, velmi rychle a s n a d n o mu d o p o m e odpovdajc typ stravy. To z n a m e n , e lovk k y s e l h o m e t a b o l i s m u b u d e k o n z u m o v a t jdla zsado t v o r n a l o v k z s a d i t h o m e t a b o l i s m u jdla kyselotvorn. A p r o t o e jdla vegetarinsk a m a k r o b i o t i c k j s o u zsadotvor n, b u d o u zcela jist v y h o v o v a t l o v k u t y p u k y s e l h o . l o v k u t y p u z s a d i t h o m o h o u natropit m n o h o kody, n e d o s t a t k e m i v o t n energie ponaje.

DR. D'ADAMO: VIVA A KREVN SKUPINY

p o s l e d n d o b j s m e m l i m o n o s t se s e z n m i t s dly za h r a n i n c h autor, kte se zabvaj stejnou problemati k o u . J se b u d u n y n z a b v a t p o u z e j e d n m z nich, a tou

je kniha Dr. P e t e r a J. D ' A d a m o a C a t h e r i n e W h i t n e y Viva a k r e v n skupiny. Z k l a d n m y l e n k a p l n o d p o v d d a n m u s c h m a t u . V d y j e n o m p o r o v n e j m e r o z d l e n krevnch skupin dle n m ji z n m c h z k o n jin a j a n g se z k l a d n m i stravovac mi d o p o r u e n m i u v d n m i v tto k n i z e krevn s k u p i n a A - jin AB - r o v n o v n na stran jin B - r o v n o v n na stran j a n g 0-jang m y s l n k m z k l a d n m i s t r a v o v a c m i d o p o r u e n m i , proto e piazen k o n k r t n c h p o t r a v i n k d a n m k r e v n m s k u p i n m opomj p e d e v m drogy, k t e r m i j s o u c u k r a bl m o u k a , je v n a e m ivot natrop nejvt k o d y na zdrav, j a k j s e m se pe svdila v p p a d a p l i k a c e protiplsov diety. Je o v e m tak pravdou, e v z p a d n c h z e m c h u d n e s existuj na trhu potra viny p s t o v a n s k u t e n ekologicky. To se o n a e m trhu ci ne d, co se k r o m potravin, kter u ns nejsou v b e c d o s t u p n , projevuje i v n v a z n K u c h a c e o b o u autor.

Lektiny H l a v n m v o d t k e m v h o d n o s t i p o t r a v i n pro j e d n o t l i v krevn s k u p i n y j s o u u v d n y t a k z v a n lektiny. J e d n se o ltky blko v i n n povahy, kter n e s o u n a s v m p o v r c h u antigeny, jaksi znaky, kter b u z a p a d n o u n e b o n e z a p a d n o u d o p o d o b n c h z n a k n a p o v r c h u naich b u n k , j e j s o u d n y n a k r e v n sku p i n o u . N e z a p a d n o u - l i a pi trven p o t r a v y se lhostejn mj, je ve v p o d k u . Z a p a d n o u - l i v a k do sebe, d o c h z k aglutinaci, s l e p o v n b u n k r z n c h o r g n , nejastji z a v a c c h . Tot se stv s n a i m i k r v i n k a m i , dostane-li se n e p o r u e n lektin p m o d o krve. T e r m n lektiny Dr. D ' A d a m o s t a n o v i l n a z k l a d laborator n c h p o k u s , pi kterch k o n f r o n t o v a l e r v e n k r v i n k y jednotli v c h krevnch skupin s u r i t m i p o t r a v i n a m i . Z hlediska v e s m r n c h z k o n s tmto u r e n m nelze p l n souhlasit, p r o t o e o b buky, pijman i pjemcova, j s o u posu z o v n y p o u z e z hlediska p o v r c h u a n e z a h r n u j charakteristiku vnitn b u k y ani b u k y j a k o celku. Na z k l a d pravidel o rov n o v z e u v m e , e d n objekt v prod n e l z e c h a r a k t e r i z o v a t p o u z e j e h o st, ale je teba jej v n m a t j a k o celek. A j a k o celek jej m e m e h o d n o t i t p o u z e z h l e d i s k a energie, k t e r o u disponuje. U v e d e n poznatky, p e s t o e v y c h z e j z b o h a t praxe lkae i z l a b o r a t o r n c h test, nelze t e d y z hlediska r o v n o v h y povao vat za zcela p l a t n a k o n e n . M n o h o k r t j s m e se ji pesvdili o t o m , e psn v d e c k p o z n a t k y p l a t n d n e s n e m u s bt plat n ji ztra, p r o t o e m e z i t m k d o s i p r o h l o u b i l testovac metody. V t o m t o p p a d lze s o u h l a s i t s p o t r a v i n a m i v y l o e n zakza n m i , v d n m p p a d v a k se v e m i d o p o r u o v a n m i n e b o p r o s p n m i . Ty j s o u v t i n o u v e l m i v z d l e n y startu na trati k n a r o v n o v z e . Ty si b u d e m e m o c i dovolit, a j d o s h n e m e . Tak j a k o l o v k u d u e v n d o k o n a l m u n e m e ublit n i k d o a nic, r o v n o v n m u tlu n e m e ublit d n d r u h potravy. Ale my j s m e se teprve na tuto c e s t u vydali. C h c e m e - l i j skute n dojt a do k o n c e a sv tlo p l n ozdravit, n e z b v n e se z p o t k u dit m n o h e m psnjmi pravidly, n e j s o u d o p o r u -

 o v n a v e z m n n knize. Vyaduje t o m n o h e m vce p o c h o p e n a vle, ale i to je soust s p r v n h o startu. O co se konkrtn j e d n . V nsledujcch kapitolch si vysvtl me, e c u k r je pro j a n g o v typ jed, protoe se j e d n o extrmn jin, kter pechz v extremn zsadu. Jin o v o c e a listov zeleni na pat k y s e l m t y p m krevn s k u p i n y A n e b o A B . Z nutrinho hlediska o v o c e a zelen zelenina obsahuj m n o h o draslku a ky selinu f y t o v o u , kter ni vpnk, j e h o m j a n g o v typ ji tak ne dostatek. M n o h o z v s n y n n a m t n e - a co v i t a m i n y ? V e c h n y vitaminy, kter j a n g o v typ potebuje, j s o u o b s a e n y v m a s e , a p o k u d ne, d o k e si je zsadit o r g a n i s m u s z m a s a vyrobit. V e t n cukru. J e d i n takov ltky je s c h o p e n pijmout, ani by ho pokodily. Z d e plat ta z n m , e r t e m p r o n e n vtika: Z e leninu m m nejradji, k d y j e propasrovan p r a s e t e m . " Pro pklad si z a j d m e do prody. V i m n m e si, co bat tako v elma. N i k d y neulov dal m a s o r a v zve, v d y si vybere zve blorav, v j e h o tknch j s o u z a b u d o v n y produkty blorav stravy, kter e l m a j i n a k nen s c h o p n a strvit. K d y el ma takov zve skol, nejprve mu rozpe b i c h o a p o c h u t n si na jtrech a dalch vnitnostech. Teprve p o t o m se pust do ostat nho m a s a a n e v y n e c h ani c h r u p a v k y a kosti u l o v e n h o zvete. O n a velmi d o b e v, e ve vech stech j s o u u l o e n y pro ni dle it iviny, nejdleitj ve vnitnostech. Pravda, tak ji me me vidt, j a k bat trvu, ale to j e n o m proto, e v, e jej zavac trakt trvu o k a m i t o d v r h n e a o n a si vyist a l u d e k " . m y s l n j s e m pro pklad vybrala z s a d i t typ, p r o t o e je nejvstinj. Tko u v i d m e tygra jst m e d n e b o o v o c e . Proto se pi v b r u stravy, odpovdajc v a e m u typu, vce ite dle u v e d e n m i p e h l e d y potravin dle pravidel rovnov hy ne z s a d a m i dle lektin.

Rh-faktor J a n g s k u p i n a je 0 a m r n j a n g B. M r n j i n je AB a jin s k u p i n a A. To j s o u d a n , k o n s t i t u n stavy, kter se n e m n . S j a k o u

k r e v n s k u p i n o u s e l o v k narod, t a k o v m u z s t v p o cel ivot. S o u a s n m e d i c n a p e d p o k l d , e mu z s t v i Rh-faktor. D o m n v m se, e t o m u tak nen, e p t o m n o s t Rh-faktoru v krvi lze ovlivnit i v o t o s p r v o u . Pro o b tvrzen v a k c h y b dostatek dkaz, p r o t o e jet n i k d o se n e z a b v a l tm, a b y v tto souvis losti Rh-faktor j e d i n c e z k o u m a l . I Dr. D ' A d a m o v z n a m Rh-fak toru ve sv k n i z e n e z a s l o u e n opomj. Co je to vlastn Rh-fak tor, si nyn p o v m e troku obrnji. V cel lidsk p o p u l a c i je 85 % Rh p o z i t i v n c h a 15 % Rh negativ nch j e d i n c . Co je to tedy Rh-faktor? V e o b e c n m e d i c n a i Dr. D ' A d a m o uvdj, e se j e d n o n e p o d s t a t n o u zleitost, kter je teba v n o v a t p o z o r n o s t p o u z e pi transfuzi krve a thotenstv m a t e k s Rh-faktorem n e g a t i v n m . Rh-faktor n a r o z e n h o dtte je u r e n vnjmi i v n i t n m i pod m n k a m i v o k a m i k u poet. P r o ns nejsnze p o c h o p i t e l n m faktorem je ddinost. Z d d m e po sv m a t c e , otci a m n o h d y po sv b a b i c e i d d e k o v i nejen g e n y a k r e v n skupinu, ale i Rhfaktor. P o d v e j m e se na p r o b l m opt z hlediska pravidel o rovnovze. Rh-faktor vyvolv shlukovn neboli aglutinaci ervench krvinek. Nese-li n a e krevn s k u p i n a o z n a e n R h + , z n a m e n to, e nae krev a g l u t i n a n Rh-faktor obsahuje. Nese-li o z n a e n R h - , n e z n a m e n to, e obsahuje jin, m i n u s o v faktor, ale to, e Rh-faktor neobsahuje. e r v e n krvinky jsou jang, a m vce j i c h

stedivou - je j a n g , a n e p t o m n o s t Rh-faktoru z n a m e n urit o d s t u p - slu odstedivou, k r e v je t e d y c h a r a k t e r u jin. Velmi jed n o d u e eeno, R h + krev zahuuje, R h - udruje krev id. Krev R h + o b s a h u j e vce e r v e n c h krvinek n e krev R h - . P r o t o tak a n m i o n e m o c n p e d e v m lid kyselho, j i n o v h o meta b o l i s m u , konzumuj-li v e l k m n o s t v e x t r m n c h potravin, j a k o je rafinovan c u k r a bl m o u k a . N s l e d k e m t o h o u n i c h dojde k pekyselen, kter sn ji tak n i p o e t e r v e n c h krvinek. Jangov, z s a d i t typ l o v k a p o z n t e m n o h d y n a prvn po hled. Vypad, j a k kali n a i pedci, j a k o k r e v a m l k o " . A m vce prohlubuje svoji z s a d u n e v h o d n o u , z s a d o t v o r n o u potra vou, t m j e j e h o v z e z e n e r v e n j " . Ale v r a m e se o p t k Rh-faktoru. To, e n e m e m e m c h a t pi transfuzi k r e v n skupiny, j a k s e n m z a m a n e , v m e u z e koly. Ale dal o m e z e n , kter je n u t n o respektovat, je p e v o d krevn s k u p i n y R h - k r e v n s k u p i n R h + . K r e v R h - j e ji t a k naprogra m o v n a na ni p o e t e r v e n c h krvinek, e v o k a m i k u , k d y se setk s krv R h + , kter j i c h o b s a h u j e vce, z a n e vytvet pro tiltky, k t e r m se o d b o r n k anti-Rh-faktor. J i z n z v u vypl v, e p s o b proti Rh-faktoru, vyru h o , a b y n e d o l o ke zve n p o t u e r v e n c h krvinek. T m krev R h - udruje s v o u k o n d i c i . Vyrob si v d y tolik protiltek, kolik k z a b e z p e e n s p r v n hus toty potebuje. Protiltky v a k nezanikaj tm, e n e b e z p e po m i n u l o . Zstvaj v krvi R h - j e d i n c e j a k o z l o h a . S k a d m o p a kovanm setknm s Rh pozitivn krv se jejich mnostv zvyuje. M e o p t m r n k l e s n o u t v p p a d , e se n s l e d n del d o b u s R h + n e s e t k , n i c m n u r i t m n o s t v jich v krvi R h - stle petrvv j a k o rezerva. D a l o b y s e ci, e m astji s e setk s krv R h + , t m vt rezerva protiltek v n zstv. P r o b l m nastv, setk-li se s t o u t o krv j e d i n e c s R h + . Do j e h o k r e v n h o eit v s t o u p protiltky krve R h - , a n e j e n e o c h r o m funkci Rh-faktoru, ale a b y b y l a z a b e z p e e n a ni hustota, spus t navc r o z p a d a z n i k j e h o e r v e n c h krvinek. P r o o r g a n i s m u s R h + j e d i n c e j e tento stav v e l m i n e b e z p e n . N e n s c h o p e n fun govat s jejich m e n m m n o s t v m a navc p i jejich r o z p a d u vznik ltka z v a n bilirubin, k t e r j e pro j e h o o r g a n i s m u s toxic-

k. Z p s o b p o k o z e n m o z k o v c h b u n k . N s l e d k e m p s o b e n o b o u tchto faktor m e nastat smrt. Tato s k u t e n o s t je n e b e z p e n p e d e v m u t h o t e n s t v m a t e k s krv R h - , kter ve s v m l n n o s plod s krv R h + . K r e v m a t k y z a n e o k a m i t v y r b t protiltky proti krvi p l o d u , kter ste n p r o c h z e j p l a c e n t o u . Z l e p a k na kvantit protiltek, kter p l a c e n t o u projdou, je-li plod o h r o e n ji v p r v n c h stadich tho tenstv n e b o a p o p o r o d u , k d y m n o s t v protiltek j e nejvy. N a t s t s o u a s n m e d i c n a u m o h l d a t nejen t r a n s p l a n t o v a n o u krev, ale i t h o t e n s t v m a t k y R h - . Z ve u v e d e n c h vlastnost Rh-faktoru v i d m e , e ho nelze p e c e jen pehlet. A j a k t e d y Rh-faktor s o u v i s s n a ivoto s p r v o u ? D l n a e prvotn m e t a b o l i c k u r e n n a dal d v sku p i n y - plus a m i n u s , kter p v o d n tyi, r e s p e k t i v e est krev n c h s k u p i n a d l n a o s m , r e s p e k t i v e d v a n c t . Toto d r u h d l e n je n u t n o brt na zetel a z a a d i t je do p r v o t n o i s t n fze. J e d n o d u e by se to dalo ci tak, e p r o d a se dl na rostlin n o u a i v o i n o u i, vvoj si z j e d n o d u e n p i b l m e ve stati o bakterich. To, k a m p v o d e m p a t m e a j a k je n rod, uruje nae krevn skupina. K j a k eledi, o t o m r o z h o d u j e Rh-faktor. Ve d r u h m dle se b u d e m e z a b v a t d a l m d l e n m tak, j a k o se dlily prvn druhy, a d o j d e m e k p o s l e d n m u , i n d i v i d u l n m u pedchdci.

PIROZEN REGULTORY ROVNOVHY

Narume-li n e v h o d n o u i v o t o s p r v o u svoji r o v n o v h u natolik, e b y t o m o h l o ohrozit n ivot, M a t k a P r o d a ns nenech na holikch". Vdy n m nabdne pomocn o u ruku, a l e s p o v prvn fzi. P a k od n s o e k v , e pro n vrat k e zdrav u d l m e tak n c o m y sami. P o k u d s e tak nesta ne, jej v a r o v n je stle draznj, pomocnci se zmn v patologickou hrozbu - pichz nemoc. Jsou-li n a e p r o h e k y n o s n , o r g a n i s m u s s m eliminuje ne vhodn metabolick produkty dchnm a vymovnm. V m l d je tato regulace tak d o s t a t e n , e p o k u d j s m e po n a i c h rodich n e z d d i l i j i z n a n p r o h l o u b e n o u n e r o v n o v h u , kter s e ji projevuje n e m o c n e b o p a t n m z a v n m , nepociujeme, e je n c o v n e p o d k u . S v k e m tato r e g u l a n s c h o p n o s t orga n i s m u slbne, n a d m r n kyselost i z s a d a s e z a n e projevovat nejprve z a v a c m i p o t e m i , pozdji n e m o c . Jet m n o h e m dve, n e s e objev n e m o c , p o z n m e , e n c o n e n v podku, p o d l e m r y s v h o stresu. Stres, j a k si vysvtlme ne, je dalm, ji m n p i r o z e n m r e g u l t o r e m rovnovhy. Ale ani ten n e z m e ve, a je-li ho pli (co vlastn v podstat z n a m e n, e nae r o v n o v h a je dosti h l u b o k ) , pichz opt n e m o c .

A n i v t o m t o p p a d ns v a k P r o d a n e n e c h b e z p o m o c i . M k dispozici m n o h o dalch p o m o c n k , kte b n n organis m u s neosidluj. O v e m v ppad, e se objev v n a energetick r o v n o v z e trhlina, i h n e d n a s t o u p a p a t o l o g i c k m " p r o c e s e m ji opt nastol.

N y n si o nejdleitjch r e g u l t o r e c h p o v m e podrobnji.

Stres Co je to vlastn stres? Stres je jakkoliv stav o r g a n i s m u , kter ne o d p o v d n o r m l u . Stres fyzick se od stresu p s y c h i c k h o neli. K a d stres je c h e m i c k o u reakc, probhajc v n a e m tle, kter v prvn fzi napt okyseluje, v l e v n m k o n c i , kter pin pl n e b o kik, s e c h e m i c k r e a k c e z m n n a z s a d o t v o r n o u . Pi p s y c h i c k m stresu v ns probhaj r z n d r a m a t a , kter m i s e s n a m e b u energii o d o s t a t n c h zskat, n e b o j i n a o p a k ztratit. B u d e m e s e n y n z a b v a t t y m i nejdleitjmi. K a d z t c h t o d r a m a t m e bt zejm, j a s n charakterizujc nai osobnost, n e b o skryt, kter s i n e u v d o m u j e m e p e d e v m m y sami. To p r v n j s m e o c h o t n i v p p a d konfrontace pipustit, d r u h nikoliv. K y s e l n e b o z s a d i t typ l o v k a b y c h o m m o h l i v ppad p r o v a n h o stresu vstin p i r o v n a t k d v m a t y p m parnho kotle v l o k o m o t i v . S t m r o z d l e m , e j e d e n m tenk, s n a d n o poruiteln o b a l a d r u h p r v n a o p a k v e l m i pevn, kter se naru a pi v e l k m zaten. Ten p r v n je navc m a l a d r u h velk. O b a maj o d z a t k u p a t n o u m e c h a n i k u . A b y v l a k m o h l jet, m u s p a r n kotel n e u s t l e v y d v a t energii. J e teba p o d nj pravideln pikldat uhl. O b a kotle z p o t k u pra cuj dobe, o v e m j e n do t doby, n e se z a n o u projevovat skry t zvady. Strojvedouc o n i c h o v e m n e v a d o m n v se, e m lo top. Z a n e t e d y vce pikldat. Ten m a l kotel d l o u h o n e v y d r a v y b u c h n e . S m e t e s s e b o u s t r o j v e d o u c h o i cestujc a p o k na oprave, kte jej oprav. O p r a v i udlaj stejnou

chybu, ale stroj v p r v o p o t k u opt pracuje d o b e . O v e m opt jen d o dalho v b u c h u . Velk kotel je na t o m o b d o b n , p o u z e s t m rozdlem, e v y d r vce, a k d y dojde k v b u c h u , dky j e h o s i l n m u plti jej to nerozmet. A n i ostatn. J e n to se v e m i p o d n zatese a pimje je to k z a m y l e n , k d e v z n i k l a c h y b a . S t r o j v e d o u c chvli p o k , nech kotel v y c h l a d n o u t a z a t o p z n o v u . Ejhle, v d y on pracuje skvle, pro b y c h o m jej opravovali. A po a s e se ve opakuje. A p i t o m sta tak m l o . O b a stroje d o b e postavit a spotat, ko lik a j a k h o paliva potebuj k t o m u , a b y m o h l y b e z p r o b l m p o d v a t pln v k o n . Lid kyselho typu, j e d n se o kotel s t e n k m pltm, b u d o u vy uvat kad malikosti k tomu, aby se stala stresem a oni jej mohli prot od zatku do k o n c e . B u d o u neustle vybuchovat". Z p r v u se ct h r o z n , p o n e n i , ubleni, rozzlobeni. Z toho vyplvajc n a p t je nejprve okysel, ale to j i m kod, proto t m o k a m i t u nich p i c h z pl n e b o agrese a o n i jsou p o t o m j a k o z n o v u z r o z e n . P o c h o p i t e l n , ji s e p o t e b n o u m r o u alkalizovali. V i m n t e si nkdy, j a k tyto typy lid m n o h d y m y s l n vyvolvaj h d k y a rozepe, j e n a b y doshli s v h o , s v rovnov hy. Po v b u c h u vzteku n e b o p l e j s o u n h l e u s m v a v a pln energie, o k a m i t na ve z a p o m n a j a div se, pro je jejich part n e r rozladn, v d y se p e c e nic n e s t a l o . P r o b h n e z s a d o t v o r n r e a k c e a z s k a n r o v n o v h a j i m do vol z a p o m e n o u t , e k njak rozepi v b e c dolo. A kdy, tak j e n o m proto, e jejich p a r t n e r je rozzlobil n e b o j i m ublil. Proto oni reagovali tak, j a k reagovali. To, e tuto situaci p o d v d o m vyvolali, nejsou s c h o p n i pipustit. P r o s t to nevd. Jsou to extroverti, disponujc e n s k o u , o d s t e d i v o u energi, kte r ve v y p u d z tla ven. Jejich energie j i m stle unik. Potebuj n c o , co d o n u t e x p a n d u j c o d s t e d i v o u slu se zastavit a obrt jej s m r dovnit, aby energii zskali. P l n e b o zlost je tm, co j i m tento obrat z a b e z p e , o n i dosahuj d o a s n r o v n o v h y a jsou

n a d m r u spokojeni. S o u s t p l e je trpn m l e n a soust ki ku je kritika obti, p p a d n v e c h dalch, na kter si prv v z p o m e n e . m zvanj stres j e potk, t m vce s e zlob n e b o pl a t m vce j s o u alkalizovni, dosahuj vt rovnovhy. J s o u p a k s c h o p n i vidt svt ze zcela j i n h o h l u a snadnji c h p o u j e h o p o d s t a t u . A b y tento stav udreli, pitvrzuj si ho o b a s n m i dramtky, j a k j s m e o nich hovoili, ale u ne tak asto, j a k o k d y v e l k stres nemaj. J i n a k stres p r o b h u z s a d i t h o typu. J a k u j s m e si ekli, stres je na z a t k u okyselujc a na k o n c i zsadotvorn. Z s a d i t typ tedy urit n e n e c h stres dojt do l e v n reakce, kter by j e h o zsaditost jet vce prohloubila. Ten si n e u s t l e s m sob vyr b stresy, kter ho udruj v kyselejm stavu. Stresy b e z k o n e n reakce, b e z vystn. T a k o v l o v k je n e u s t l e v napt, ale nic nee. Veker pko b u d e pijmat trpn, b e z viditelnch re akc. k se o n m tak, e by se na n m d a l o dv tpat". O v e m j e n d o u r i t h o o k a m i k u . O n s i trpliv sv r e a k c e st d uvnit, vdy se j e d n o m u s k o u a d o s t e d i v o u energii. J s o u to introverti, p o k u d to jde, ve d r uvnit. Zsadit, j a n g o v typy se potebuj zbavit n a h r o m a d n ener gie, potebuj, aby se jejich dostediv energie zmnila v odstedi vou. Pouvaj k t o m u vnitnch dramat, k t e r m se k pozorova tel a kritik. Kritik je zejm. Pozorovatel je ten, kter ostentativn ml a hraje si na neotesiteln sloup uprosted bsnc boue. M l tak dlouho, d o k u d v d r u h m nevyvol neklid a obavy z toho, c o e to m vlastn za lubem. Kritik kritizuje vtinou velmi logic ky a s p e h l e d e m o situaci, take ob d r a m a t a psob navenek opravdu klidn. J e m u vak umouj skutenou reakci nepipus tit. Ta se dostav pouze tehdy, k d y b u d e m e j e h o stres zvyovat pes mru. Tehdy se trpn o d m l n e b o pejde do toku. J a k o pklad v e l k h o stresu s i v e z m m e smrt b l z k h o lovka. J a k jej b u d o u oba typy provat? l o v k k y s e l h o t y p u si ho b u d e e t i t " , a n e d o s h n e v y r o v n a n h o klidu, b u d e to trvat v e l m i d l o u h o . D l o u h o d o b s e b u d e stdat o b d o b relativnho klidu s o b d o b m , k d y b u d e trpt. A l e ne tak l o v k z s a d i t h o

typu. P r o t o h o je t e n t o stres tak velk, na lopat b y l o n a l o e n o vce, ne u n e s e , ale j e h o pl n e d o v o l , a b y to b y l o v i d t na po vrch. V n i t n v b u c h vyvol stejnou z s a d o t v o r n o u reakci j a k o vnj. P r o b h n e ve v e l m i m a l m o k a m i k u a u v r h n e jej do ne p i m e n zsady. N e b o l i j e h o z s a d a s e n e p i m e n p r o h l o u b. V tuto chvli se stv jet v t m i n t r o v e r t e m , n e byl d o p o sud. On neple, n e z l o b se, ale v t i n o u s p e h l e d e m a v klidu vyizuje v e c h n y formality. A p i t o m ek na n e p z e edn k, hled c h y b y v k a d situaci, kter s u d l o s t souvis, our se v tom, kritizuje a p o d v d o m se v n i t n drs. N a k l d na sebe vce a vce k o l , kter mu vyrbj dal stresy. Stresy b e z vnitnch v b u c h , stresy, kter jej opt p o z v o l n a okyseluj. Stres p s y c h i c k dky sv l o z e regultora n a r o v n o v h y v e l m i z c e souvis s n a m fyzickm z d r a v m . M m e v t i n o u m y l n o u pedstavu o t o m , j a k by m l probhat. O b v y k l e o e k v m e pl, a k d y se nedostavuje, d o m n v m e se, e t a k o v l o v k m u s z k o n i t o n e m o c n t . A l e j a k j s m e s i v e ujasnili, n e n tchto o b a v teba. S t a p o c h o p i t , o j a k t y p l o v k a se j e d n a jak z p s o b vyjden s v h o stresu potebuje. Z d r a v o t n p r o b l m y m u z p s o b m e p o u z e tehdy, k d y m u n e u m o n m e p o t e b n o u reakci uplatnit a prot. K d y jej, n e r o z u m c e t o m u t o s c h m a t u , n u t m e k e zcela o p a n m u c h o v n , p o p l a t n m u d a n m o r l c e , spoleenskm pravidlm, ppadn pravidlm naim vlastnm. Stres je s k u t e n k o d l i v o u zleitost, ale za u r i t c h okol nost n u t n o u . S n a d vtina z vs p o c h o p i l a , e se j e d n o regul tora v p p a d , k d y se n a e n e r o v n o v h a p r o h l o u b i l a natolik, e ji o r g a n i s m u s j i n a k n e z v l d n e . J e d n se o p o d v d o m o u reakci, kter ns e x t r m n m z p s o b e m z a c h r a u j e . D o k e m e - l i s i m y s a m i n e b o nae o k o l u v d o m i t s t r e s o v v o l n S O S , nabzej s e h n e d dva p i r o z e n z p s o b y z c h r a n y - p r a v a stravy a rei m u . V o b o u p p a d e c h si v z p o m e m e na pravidla o r o v n o v z e . Kysel, j i n o v typy z a n o u jst p o p o t e b n o u d o b u v h r a d n po traviny j i n o v h o c h a r a k t e r u , j a n g o v o p a n . Stejn dleit j e i p r a v a r e i m u - j i n o v h o l o v k a ze stresu p i r o z e n v y v e d e klid a m e d i t a c e , j a n g o v h o n a o p a k fyzick p o h y b . K l i d alkalizuje a p o h y b okyseluje.

Nedokeme-li vak jet vyslyet nae tlo a vas je uvst do rov n o v h y pirozenou cestou, nechrne sv stresy radji se vydovdt. Co se vlastn s t a n e v ppad, e stresu z a b r n m e ? K y s e l typ v s o b b u d e tak d l o u h o dret k y s e l o t v o r n n a p t b e z reakce, e se nejprve e x t r m n pekysel a objev se z d r a v o t n pote. P o krauje-li ve dle, e x t r m n kyselost se z m n v e x t r m n zsa du a on je v z k c h . J e h o z s k a n e x t r m n z s a d a se prohlubu je, p r o t o e j e h o zkladn, k y s e l typ nen charakterizovn c h u t m i na k y s e l o t v o r n potraviny, a d-li se j i m i i nadle, tmi z s a d o t v o r n m i svj stav n y n p o u z e zhoruje. V t o m t o p p a d p o m e b u dal velk stres s n s l e d n o u reakc, n e b o striktn k o n z u m a c e potravin, kter s e m u zdaj m n o h d y o d p o r n . J e po teba, a b y j e tlu d o d v a l d o o k a m i k u , k d y s e j e h o metabolis m u s opt vrt k p v o d n m u typu. A j a k to p o z n ? P o d l e z a v a c c h reakc, s y m p t o m , kter u v d m v kapitole o s t r a v o v a c c h z s a d c h . V p o d s t a t bude-li n m po d o s u d p o t e b n c h a v y h o v u j c c h p o t r a v i n c h nhle tko, b u d e m e u n a v e n a objev se jin pote, u jich b y l o dost. N a e tlo u je n e c h c e , vrtilo se k p v o d n m u typu. T r o c h u o d l i n je to u z s a d i t h o typu. Ten se do e x t r m n zsa dy dostal u v o k a m i k u p r v n h o s e t k n se s t r e s e m . V m e nyn, co potebuje. N e u m o n m e - l i m u , a b y se o n s v e c h n y postaral, nejene jej n e c h m e v e x t r m n z s a d , ale p o s u n e m e ho nato lik, e se z m n v e x t r m n kyselost. P o z n m e to s n a d n o , k d y z a n e pli mluvit, plakat, stv se z n h o extrovert. N a s t a n e o b d o b n situace j a k o u k y s e l h o typu. N a o p a k je-li p o u z e vce a vce uzaven, je teba jej n e c h a t k o n a t . Cokoliv, on si v t o m ji svoje k y s e l o t v o r n napt najde. V obou ppadech hovome o zmn zkladnho metabolismu v l i v e m stresu. P v o d n kysel typ se stv z s a d i t m a n a o p a k . Z h o d n o m e v a k nyn, c o uruje n a e vnitn d r a m a t a . J e d n m z initel, kter ovlivuj, z d a l o v k b u d e trpitel n e b o zastraovatel, p o z o r o v a t e l n e b o kritik, j e Rh-faktor. Z n o v u p o d o t k m ,

e to nen k o n e n v o d t k o , ale o dalch si p o v m e a v pt knize. V tto chvli je dostaujc. Pro pklad si u v e d e m e m e t a b o l i c k typ, kter pin k r e v n skupina A. Ta s a m a o s o b v y p o v d o t o m , e se j e d n o typ ky sel, typ potebujc stres a hlavn j e h o vystn. Pipoj-li se k tto k r e v n s k u p i n R h + j a n g o v j h o charakteru, b u d e tento lovk eit v z n i k l o u situaci agres a z l o b o u , po kter b u d e n sledovat kritika. J e d n se o z a s t r a o v a t e l e a s k r y t h o kritika. Pipoj-li se n a o p a k R h - , tento l o v k b u d e vtinou plakat a na kat, v dal fzi b u d e trpn mlet. J e d n se o trpitele a skrytho pozorovatele. N i c m n p o p r o b h l h d c e n e b o v n i t n m trau m a t u se oba b u d o u ctit v e l m i dobe. A n y n j a n g o v k r e v n s k u p i n a 0. R h + zpsob, e l o v k p o d jeho v l i v e m b u d e v e l k m kritikem, c o m u zaruuje dal nars tn stresu na z k l a d v y k o n s t r u o v a n n e s p r a v e d l n o s t i do t mry, e n a k o n e c v y b u c h n e j a k o zastraovatel. l o v k s R h b u d e d l o u h o m l e t a s v m i p r o b l m y se tak d l o u h o dusit, a se n a k o n e c rozple j a k o nejvt trpitel. Tedy - R h + kritik a skryt zastraovatel, R h - p o z o r o v a t e l a skryt trpitel. Jiste nic nen tak zejm, j a k se na prvn pohled zd. N e z n m e pouze krevn skupiny A a 0. U skupiny B je teba pochopit, e se si ce jedn o rovnovn typ, o v e m s tendenc do zsady. U skupiny AB plat tot, s tm rozdlem, e vchylka smuje do kyselosti. Vlivem r z n c h stravovacch n v y k d o c h z k r z n m kombi n a c m vech tchto vnitnch dramat, ale v podstat plat to, co j s m e si nyn ekli. S h r n u t o , vichni j s m e v m a ve j s m e my. V e c h n a existujc d r a m a t a jsou v ns obsaena, jen je m m e rz n p r o k o m b i n o v a n . A l e lid stejn energie si pjdou v d y na nervy, protoe stejn odpuzuje stejn. Z r o v e si nastavuj zrcad lo svch dramat. V zsad m e m e konstatovat, e j s m e stejn jako lovk, kterho n e m m e rdi, kter n m vad. A toto vich n i p o c h o p m e , n a s t a n e p o z e m s k rj, b u d e n m v e m dobe. Skutenost, e stresu v n a s p o l e n o s t i stle pibv, je p o u z e d k a z e m prohlubujc se n e r o v n o v h y u vtiny p o p u l a c e .

Viry a bakterie m y s l n j e zahrnuji d o j e d n k a p i t o l y p r o t o e m e c h a n i s m u s je jich i n k u je t m t o t o n R o z d l je p o u z e v jejich d e r n o s t i " . Viry nastupuj v u d e tam, k d e bakterie regulaci ji nezvlda j, jejich n s t u p i p r b h regulace ( n e m o c i ) je razantnj. P r o t o e o kvasince ji b y l o m n o h e e n o , vybrala j s e m ji j a k o z s t u p c e tto kategorie regultor. J a k u j s e m s e z m n i l a , c e l c h s e d m let j s e m p r o t i p l s o v o u ne boli p r o t i k v a s i n k o v o u dietu d o p o r u o v a l a s p e s v d e n m , e kvasinku v l i d s k m o r g a n i s m u je teba vyhubit. D n e s vm, o j a k velk o m y l lo. Z z r a n i n k y d i e t y to sice nesniuje, ale je to v e l m i dleit pi d o p l k o v c h , p p a d n h l a v n c h z p s o b e c h m e d i k a m e n t z n lby. P o d v e j m e se na to podrobnji. K v a s i n k a je bakterie a s p o l u s viry pat m e z i nejjednodu jed n o b u n n organismy. K a d b a k t e r i e se skld z j e d i n buky, n e j m e n b i o l o g i c k jednotky, kter je s c h o p n a s a m o s t a t n fun govat. Nejvt bakterie jsou p o u z e n k o l i k tiscin milimetru d l o u h . B a k t e r i e se m n o d l e n m na dv n o v buky, z nich k a d je p e s n o u kopi originlu. Ve v h o d n c h p o d m n k c h se tento proces m e o d e h r t k a d c h 15 m i n u t . B a k t e r i e d l m e na autotrofn a heterotrofn. Autotrofn bakterie se iv a n o r g a n i c k m i ltkami, p p a d n vyuvaj svtelnou energii, a n i by p r o d u k o v a l y kyslk. Heterotrofn bakterie se i v o r g a n i c k m i ltkami. B a k t e r i e dle d l m e na aerobn, ty po tebuj k ivotu kyslk, a a n a e r o b n , kter j s o u s c h o p n y ivota b e z kyslku. St Z e m se odhaduje na 4,6 m i l i a r d y let. St bakteri a vi r na 3,8 m i l i a r d y let. P e d jejich v z n i k e m vldla Z e m i siln ra dioaktivn atmosfra, z n a e h o p o h l e d u v e l m i kysel. D k y to m u n e o b s a h o v a l a v b e c d n kyslk. V tchto p o d m n k c h b y

ivot, tak j a k jej v n m m e , a b s o l u t n n e m o h l v z n i k n o u t . B y l o teba prosted nejprve z n e u t r a l i z o v a t n a p s l u n o u p H h o d n o tu. A objevily se a n a e r o b n viry a bakterie, kter z a a l y pro d u k o v a t kyslk. P i b l i n ped 2,9 m i l i a r d y let se objevily sinice, prvn a e r o b n bakterie. O p t se dlily na autotrofn a heterotrofn. Z heterotrofnch se pozdji vyvinuli i v o i c h o v , z autotrofnch zelen rostliny, u kterch p r o b h fotosyntza. V p r b h u tiscilet v z n i k l o m n o h o nejrozmanitjch bakteri, z n i c h nkter pevaj i v e x t r m n c h p o d m n k c h h o r k a a zi my. B a k t e r i e hraj k l o v o u l o h u v c y k l e c h uhlku a d u s k u a jsou dleit pro z a v a c c y k l u s lid i zvat. Kvasinky j s o u fakultativn anaeroby, c o z n a m e n , e m o h o u t s k y s l k e m i b e z kyslku, j s o u a e r o b n i a n a e r o b n . B n a v ur i t m m n o s t v osidluj t a k z a v a c trakt l o v k a . Z a anaerob nch p o d m n e k tp g l u k z u na a l k o h o l a kyslink uhliit. M l u v m e o a l k o h o l i c k m k v a e n ili a n a e r o b n g l y k o l z e . Za p t o m n o s t i kyslku kvasinky a l k o h o l n e h r o m a d , ale oxiduj glukzu zcela na kyslink uhliit a v o d u . Za o b o u p o d m n e k kvasinky r o s t o u a m n o se, o v e m za a e r o b n c h m n o h e m lpe. Za e m b r y o n l n h o vvoje se b u k y a tkn aktivn pesouvaj z a n a e r o b n h o m e t a b o l i s m u do a e r o b n h o tou m r o u , j a k o u se stvaj specializovanjmi. Po tom, co j s m e si kali o r o v n o v z e , m e m e b e z o b a v ci, e kvasinka j e a b s o l u t n r o v n o v n o r g a n i s m u s , kter m e , ani by mu to u k o d i l o , p s o b i t o b m a smry. A p i t o m p o m h a t ostatnm. N e n a p a d vs n y n o p t p u l z a r ?

LOHA KVASINKY V LIDSKM ORGANISMU

ak u j s m e si kali, kvasinka v a n a e r o b n m stavu pemuje c u k r na kyslink uhliit a a l k o h o l a k v a s i n k a v a e r o b n m stavu na kyslink uhliit a v o d u .

K v a s i n k a p e m u j e c u k r a v e l m i n e b e z p e n rafinovan cu

k r n a v s l e d n p r o d u k t y b u k y s e l o t v o r n (kvasinka aerobn) n e b o p r o d u k t y v z j e m n se ruc ( k v a s i n k a a n a e r o b n ) . K d y s e o v e m kvasinka m n z a n a e r o b n n a a e r o b n ? Kyslk

j e jinov, t o z n a m e n zsadotvorn. L o g i c k y l o v k j a n g o v h o , t e d y z s a d i t h o t y p u jej n e p o t e b u j e tolik j a k o l o v k o p a n h o m e t a b o l i s m u , p r o t o e m u jet vce p r o h l u b u j e j e h o z s a d i t charakter. Velmi d o b e je to p r o k a z a t e l n v p p a d tetanie. Tetan i e je n e m o c , kter za u r i t c h o k o l n o s t p r o p u k n e u z s a d i t c h typ. Z s a d i t t y p m v t i n o u s n e n o u i n n o s t ttn lzy a ptitnch tlsek, v d s l e d k u e h o m b l o k o v n z v e n vdej v p n k u do krve v p p a d stresu - fyzick i d u e v n z te. Vpnk je jin, zsadotvorn, t u d z s a d u prohlubujc. V p p a d stresu, a u se j e d n o stres p s y c h i c k n e b o z v e n o u fyzickou n m a h u , se prohlubuje d c h n a s t o u p spoteba kys lku a vdej kyslinku u h l i i t h o . To z p s o b z s a d i t o u reakci, proti kter se o r g a n i s m u s z a n e u r y c h l e n b r n i t a zbavuje se v e c h z s a d o t v o r n c h prvk, p e d e v m v p n k u . Vpnk j e v e l m i dleit pro u d r e n ivota a j e h o projev, m m n o h o po v i n n o s t v l i d s k m tle. Pat m e z i n r e g u l a c e n e r v o s v a l o v

drdivosti, j e h o n e d o s t a t e k ji zvyuje ( v i m n m e si n k t e r h o ze zsaditch t y p - j s o u v d y j a k o b y n a s t a r t o v n i " ke svalov innosti, p o h y b y j s o u rychlej). Klesne-li hladina v p n k u p o d ppustnou rove, dostavuj se tetanick svalov kee, kter zanaj t a k z v a n o u p o r o d n i c k o u r u k o u " , to z n a m e n , e ke seve v e c h n y prsty do p e t k y " , b r n n m a ke sval st a m o h o u konit ke m e z i e b e r n c h sval (odtud nzev tetanie). To m e vst a k z a d u e n . V z p o m e m e si nyn na kapitolu o stresu. C e l organismus z saditho typu je stavn tak, aby k zsadotvorn reakci n s l e d k e m vystn stresu nedolo. K d y u jinak potebn napt pekro nosnou hranici, nastv extrmn stav, dostav se tetanick ke e, kter jej donut hrozc zvrat v extrmn z s a d u pozvolna eli minovat k y s e l o t v o r n m d c h n m kyslinku uhliitho. To samozejm n e z n a m e n , e lovk zsaditho metabolismu by ml dchat p o u z e kyslink uhliit, ale p o u z e vy podl kysli nku uhliitho a ni podl kyslku ne organismus kysel. J a k kvasinka tedy b u d e p r a v d p o d o b n pebvat v z s a d i t m organismu? Snadno nyn odvodme, e anaerobn. Kvasinka, kter potebuje ke s v m u ivotu kyslk a z s a d i t m u o r g a n i s m u jej odebere. N a v c p e m n cukr, kter zskal z j a n g o v c h potra vin. P e m n z s a d o t v o r n kyslk na siln k y s e l o t v o r n psobitele. J e pravda, e l o v k z s a d i t h o m e t a b o l i s m u neholduje pli c u k r u v j a k k o l i v p o d o b , spe si dopeje skleniku alko holu ( m i m o c h o d e m i p o d l e t o h o p o z n m e , o j a k typ se j e d n ) , ale k d y u si vjimen d njak v r o b e k z rafinovanho cuk ru, kvasinka jej p e m n na e x t r m n k y s e l o t v o r n produkty. Z s a d i t o r g a n i s m u s jet navc o b o h a t o kyselotvorn kysli nk uhliit. A jak je to s o r g a n i s m e m k y s e l m ? K y s e l organismus potebuje zsadotvorn kyslk, proto mu jej j e h o " kvasinka nebere a stv se anaerobn. Cukr, kterho jin lovk ve v e c h p o d o b c h zkon zumuje velk mnostv, p e m n na produkty vzjemn se ru c, p p a d n e x t r m n zsadit, jedn-li se o rafinovan cukr.

M i m o c h o d e m , z d e n z o r n vidte, e n e j e n o m stres, ale i droga, j a k o u rafinovan c u k r je, m e z m n i t v m e t a b o l i c k typ n a e x t r m n stav. M o n e te u cel proces c h p e t e a d t e mi za pravdu, e kvasinku n e m e m e jen tak niit. J e t o p r v ona, kter n m v t o m t o ivot zaruuje regulaci rovnovhy. B u d e m e - l i ji niit, z n i m e s a m i sebe. O n a s a m a o p u s t b i t e v n p o l e " , piblme-li se r o v n o v z e . m vce se t e d y lovk zpronevuje s v m u m e t a b o l i c k m u ty pu, t m vce se m n o kvasinka, aby zachrnila, co se d. N e zvld-li situaci vnitn kvasinka, pivol na p o m o c z c h r a n u z v e n a o r g a n i s m u s m e bt n s l e d n i n f i k o v n " v e m i kva s i n k a m i , p l s n m i a h o u b a m i vyskytujcmi se v j e h o okol. Kva sinka se n y n n a c h z v z a v a c m traktu, v krvi i v j e d n o t l i v c h orgnech. l o v k n h l e u m r n a p e d p o k l d a n o u k a n d i d z u (latinsk o z n a e n k v a s i n k o v h o o n e m o c n n " ) , ale ve skute nosti se j e d n o a c i d z u n e b o alkalzu. P e k y s e l e n n e b o pli n o u zsadu, kter p e m n o e n k v a s i n k y z p s o b i l o . P r o b l m j e v tom, e se j e d n o a c i d z u n e b o a l k a l z u v r m c i na indivi duln rovnovhy, s t e n u r o v a n krevn skupinou, a alopatick lka ji n e r o z e z n , ba ani jej n e n a p a d n e a c i d o b a z i c k testy provst, p o k u d se nejedn o k o m a b e z j i n c h zjevnch pin. V nsledujc kapitole si p o v m e , j a k se m e m e stavu nerovno vhy snadno dopracovat. J e t j s e m se n e z m n i l a o ostatnch bakterich. Ty se chovaj po d o b n , s tm, e j s o u kvasince podzeny. To z n a m e n , e jestlie v n a e m tle v l d n e p o u z e relativn r o v n o v h a , zabezpeuj jej regulaci bakterie, b n n a e tlo osidlujc. A v ppad, e se n e r o v n o v h a prohloub, n a s t o u p kvasinka, kter je tak sous t na stevn flry, ale innj. K d y i k v a s i n k a m m n o h o prce, pispchaj na p o m o c bakterie z v e n a my s p o n t n n o n e m o c n m e odpovdajc b a k t e r i l n infekc. N e m o c ns tlo d o klid, kter potebuje ke z v l d n u t p r o b l m u , dost asto

z a n e o d m t a t p o t r a v u , a b y c h o m j nenatropili jet vnj chyby. A l e m y n e j s m e d o s t a t e n v n m a v , a b y c h o m t o p o c h o p i li. L k y z n i m e v n i k n u v b a k t e r i e p o m o c n k y a nae tlo m u s hledat j i n o u cestu. Do tto s k u p i n y pat i b a k t e r i e z v a n s a l m o nela. Vme, e p r j m o v o n e m o c n n , kter vyvolv, j e v e l m i , velmi n e p j e m n a j e h o l b a k l a s i c k m i lky v e l m i z d l o u h a v . S a l m o n e l a se j e n tak n e d . O n a m za k o l z tla vylouit ve, co r o v n o v h u naruilo, a z a b r n i t n a i m o s t a t n m t o k m . Aktivu je se p e d e v m v p e k y s e l e n m o r g a n i s m u a s n a se s v m u kolu dostt. B n m e d i k a m e n t z n l b a trv z h r u b a ti msce. V o k a m i k u , k d y p i s t o u p m e k diet vyluujc cukry, blou m o u k u a plsn, o p o u t n a e tlo piblin za dva a ti tdny. Jej l o h a s k o n i l a .

SCHMA NEMOCI

otek je skuten v tom, co jme. P e d s t a v m e si, e j s m e typ kyselho metabolismu, to z n a m e n , e n m b u d e kodit ve, co je kyselotvorn a nai pirozenou kyselost j e n o m

prohlubuje. T m je p e d e v m rafinovan c u k r a vymlan bl m o u k a , jsou to ob potraviny extrmn jin. Budeme-li si jimi sy stematicky a d l o u h o d o b svoji kyselost prohlubovat, p e m n o se nejprve kvasinka v n a e m t e n k m stevu. Nepestaneme-li s nai mi stravovacmi zlozvyky, zane se mnit v houbu, kter t e n k m stevem prorst a kter je v regulaci jet innj. Nepomh-li ani to, zane s a m a prostupovat stnou t e n k h o steva a zane

osidlovat nejohroenj orgny. N e p o m e - l i ani to, pivol na p o m o c kvasinku, plsn a h o u b y a viry zven. M e z i t m a zrove n organismus prodl a d u o n e m o c n n , kter jsou v zatku b n m i chipkami a nachlazenmi, pozdji se rozvinou v zva nj o n e m o c n n a po ltech je zde n e m o c znamenajc smrt. J a k n a t o reagujeme m y ? Ani ns n e n a p a d n e z m n i t sv stravo v a c zvyklosti. N a m s t o t o h o v y h l e d m e lkae, kter n m nej prve pedepe m r n lky. K a d c h e m i c k l k je jinov, to zna m e n kyselotvorn. N a e kyselost se jet prohloub, i k d y v p r v o p o t k u se zd, e n e m o c b y l a v y l e n a . N e b y l a , byla p o u z e p e s u n u t a d o z v a n j h o stavu. K d y p r o p u k n e , udl me tot, j d e m e k lkai, kter ns l d a l m i c h e m i c k m i lky a navc p r o e n e " d i a g n o s t i c k m i pstroji, jejich v y z a o v n je opt jinov, kyselotvorn, a n a e kyselost se o p t prohlubuje. A m n o s t v k v a s i n k y v n a e m tle pibv. Z d e ji o v e m h v e l k n e b e z p e . Vyvine se ivot ohroujc n e m o c , kterou je p p a d n rakovina. M m e pote, b o l e s t i a opt j d e m e k lkai. M u -

s m e a b s o l v o v a t m n o h o dalch, j e t v k o n n j c h diagnostic k c h pstroj, o n e m o c n n j e p o t v r z e n o . P a k p i c h z stres, kter n m dv anci, p r o t o e v y v o l v z s a d i t o u reakci. M m e anci s e v z p a m a t o v a t . A l e n a m s t o t o h o j e n a p l n o v n a o p e r a c e , kter n m ivot zcela jist z a c h r n , tak d o t o h o . D a l lky v e form n a r k z y a utiujcch prostedk, c h e m o t e r a p i e n e b o oza ovn, a n a e kyselost dosahuje h o d n o t i v o t n e u m o u j c c h . K v a s i n k a se sna, se m e , ale je to v e c h n o m l o . L k a i sice konstatuj s o u a s n o u k a n d i d z u o r g a n i s m u , ale d o m n v a j se, e k n d o l o n s l e d k e m d r u h o t n infekce pi operaci. A n o , ale i tato k v a s i n k a m o h l a do o r g a n i s m u v n i k n o u t p o u z e proto, e j b y l o teba. O b d o b n h r o z i v situace n a s t v p i transplantacch orgn, k d y j s o u navc p o d v n a i m u n o s u p r e s i v a , kter jet navc sniuj j i tak s n e n o u i m u n i t u . Pi tto a n a b z i j s o u na t o m o n c o lpe z s a d i t typy, k t e r m urit m r a kyselosti prospv. O m n o h o h e j s o u v a k na t o m kysel typy, pro kter je k a d dal z v y o v n kyselosti v e l m i nebezpen. Ani se nedivm lkam, kte jen velmi neradi pedepisuj lky, kter kvasinku hub, i kdy nevd pro. A l e setkali se s tm, e pa cient nhle u m r n e b o u p a d do k o m a t u , a oni neznaj odpov. Tot se stv po aplikaci destiek produkujcch elektromag netick vlnn, kter k v a s i n k a n e m rda, a tud h y n e . Lkai v e o b e c n nechtj o k v a s i n c e pli slyet. Vyplv to z toho, e k r e v n l a b o r a t o r n testy na zjitn k v a s i n k y v organis mu se opraj o d e t e k c i protiltek. A p r o by si n o r g a n i s m u s vytvel protiltky proti n e m u , c o j e m u p r o s p n ? K v a s i n k a je s a m o z e j m o u s o u s t t e n k h o steva, a to je s t e n zavd jc i p i v y e t e n vtru z k o n e n k u . Vtina l k a konstatuje, e je to b n , n k t e maj o b a v y z n s l e d k l e n k a n d i d z n h o o n e m o c n n . B n s e d n e s m e d i c n a z a b v l e n m ko nch k v a s i n k o v c h o n e m o c n n , k t e r c h v e l m i pibv. V t o m t o ppad m e t e o b d r e t recepis n a m n o h o m a s t i e k , kter v m doasn p o m o h o u . Ale pouze doasn, protoe pokud nen v o r g a n i s m u n a s t o l e n a r o v n o v h a , m y k z y se b u d o u objevovat

stle. A n t i m y k o t i c k (protiplsov) tablety v m v a k l k a pe depe j e n v e l m i n e r a d , a j a k u j s m e si kali, d o b e d l . N e d v n o j s e m se s e z n m i l a s o j e d i n l o u k n i h o u v o d b o r n me dicn, kter se t o u t o p r o b l e m a t i k o u v e o b e c n zabv. Vyla v roce 1995 a n a z v se S y s t m o v m y k z y a jejich l b a " . Au torem je M U D r . Jan Haber ve spoluprci s kolektivem. Uvd v e c h n y d o s u d z n m d r u h y k a n d i d z n h o o n e m o c n n , jejich p r b h a piny, c h o v n k v a s i n k y v l i d s k m o r g a n i s m u , labo r a t o r n testy k jejich zjitn a jejich lbu a n t i m y k o t i c k m i lky. P i n u vid ve vnitnch i vnjch faktorech, kter s p o l u p s o b pi o s l a b e n i m u n i t n h o s y s t m u l o v k a , v z n i k a j c m ze zn m c h i n e z n m c h pin. Z tto p u b l i k a c e je patrn, e k a n d i d z n o n e m o c n n maj dost d o b e z m a p o v n o , pesto konstatuj alarmujc fakta: na k a n d i d z u u m r 59 % p a c i e n t l e n c h i m u n o s u p r e s i v y a pa cient s m a l i g n m i c h o r o b a m i , p e d e v m a k u t n leukmi, um r na k v a s i n k o v o u infekci 50 %. A to i pes v e k e r o u s n a h u o l b u . sla v s k u t k u dsiv. K n i h a se d l e z a b v i k a n d i d z a m i m r n j h o charakteru, j a k o jsou k o n m y k z y a u e n v a g i n l n mykzy. O b o j h o v souas n d o b pibv a p e d e v m v a g i n l n m y k z y j s o u t m nel iteln. Po p e l e n a n t i m y k o t i c k m i lky s vnj aplikac pro b l m d o a s n ustoup, ale s k u t e n jen d o a s n . O b z v l t stle s e opakujc v a g i n l n m y k z y j s o u d n e s p r o b l m e m v y s o k h o procenta en. N e j e n e ztrpuj ivot e n , ale je-li jet v repro d u k n m vku, zapiuj pote i j e j m d t e m . Tyto dti se ji rod s p e m n o e n o u k v a s i n k o u v o r g a n i s m u . Co z n a m e n , e dt se n a r o d s k a n d i d z o u . N e j e n pote se z a v n m , ale m na s v d o m v e c h n y alergie, ekzmy, a s t m a t a a t m v e c h n a dal o n e m o c n n , p o k u d se nejedn o v r o z e n o u v a d u . A i z d e je teba pemlet, zdali je n e m na s v d o m ne kvasinka, ale ne r o v n o v h a m a t i n a o r g a n i s m u spolu s g e n e t i c k m i pedpokla dy dtte, to z n a m e n n e r o v n o v h o u , k t e r o u si p i n z minul ho ivota.

Lkai pedpokldaj, e dt se infikuje od m a t k y pi p r c h o d u p o r o d n m i c e s t a m i . Ale ve s k u t e n o s t i je t o m u jinak. Vrame se v tuto chvli o p t k n m ji z n m m p r a v i d l m o rov novze. P r o n z o r n pklad v e z m m e e n u k y s e l h o m e t a b o l i s m u , kter je kyselej ji v o k a m i k u jejho poet. J a k o dt b u d e mt astou chu na sladk, ale na pirozen, j e d n o d u c h cukr, kter je zsadotvorn. Bude-li j v a k rodii m s t o t o h o d o p v n bl, rafinovan cukr, obzvl ve f o r m velijakch c u k r s k c h v robk, k o m b i n o v a n c h s b l o u m o u k o u a t u k e m , b o n b o n y s dal mi k y s e l o t v o r n m i barvivy, o k o l d a , obsahujc k a k a o v bo by, rafinovan c u k r a tuk, v e okyselujc, j a k o plohy j b u d o u p e d k l d n y dal v r o b k y z bl m o u k y a vt m n o s t v m a s a a p e d e v m uzenin, jej pirozen k y s e l o s t se z n a n prohloub. Z a n o u se objevovat v z p o m n a n alergie a jin pote s d t s k o u n e r o v n o v h o u souvisejc. Tlo je na p o v r c h u i uvnit p l n kvasinek, kter se s n a za chrnit p o k o z e n o u r o v n o v h u . Nsleduje cesta k lkai, kter pedepe lky. Ty j s o u n a p o v r c h j a n g o v a uvnit e x t r m n jinov, take d o a s n z p s o b k y v a d l o v o u z s a d i t o u reakci, a t m i d o a s n z l e p e n stavu, o v e m j e n do doby, ne se v o r g a n i s m u zcela rozpust, n e se k y v a d l o z h o u p n e na d r u h o u stranu. P a k je teba vzt dal lk a tak stle dokola. Ve strav se nic n e z m n i l o , o r g a n i s m u s d v t k a je dle pekyselovn. P o t e se objevuj z n o v u a z n o v u , dt m u s trvale uvat lky, kter ve sv p o d s t a t p o m a l u ale jist cel stav jet zhoruj. V t o m mi d za p r a v d u m n o h m a t k a takto postien ho dtte. I pes v e k e r o u lbu se objevuj zvanj a zva nj formy n e m o c i . T a m , k d e se p v o d n j e d n a l o o m r n o u for m u e k z m u , s e n h l e z a n o u objevovat p o t r a v i n o v alergie, e k z m y m n o h e m rozshlejho a radiklnjho charakteru, astma, l u p n k a a p o d . L k a m n lky, d o p o r u u j e z jdelnku odstranit p o t r a v i n y obsahujc kup. v i t a m i n C, kter organis m u s d v t k a n o r m l n n u t n potebuje, p r o t o e je zsadotvor n, ale pi e x t r m n m p e k y s e l e n jej n e n s c h o p e n akceptovat,

in dal a dal opaten, a ve b e z v s l e d n . P o t o m , ji bezrad n, v t i n o u ekne - pokejte do puberty, m o n se to s a m o uprav. P a k pijde p u b e r t a a v p p a d n a e h o p e k y s e l e n h o dvt ka se s k u t e n s t a n e z z r a k . V p u b e r t toti z a n e vzrstat hla dina e n s k c h p o h l a v n c h h o r m o n , kter j s o u j i n o v povahy, tud z s a d o t v o r n . V ppad, e p e k y s e l e n n e b y l o pli hlu b o k , nastv r o v n o v h a a d v t k o z a n e v n m a t e tla a b u d e mt chu p o u z e na potraviny, kter nepekyseluj. Pote u s t o u p a ji se neobjev. Byla-li n e r o v n o v h a h l u b h o charak teru a stravovac n v y k y se n e z m n , dojde p o u z e k s t e n m u zlepen. U m n o h a z t c h t o d v a t se ji v p u b e r t i k r t c e po n na o p a k pidaj g y n e k o l o g i c k pote v e t n p o e v n c h plsn nebo li v a g i n l n c h m y k z . P o e v n sliznice, n y n ji a k t i v o v n a hor mony, pat k p o v r c h u tla. J e d n o z p r a v i d e l r o v n o v h y k, e co je uvnit jin, je na p o v r c h u j a n g . To z n a m e n , e p o k o k a i po e v n sliznice je zsadit, v n a e m p p a d ji pli. U v n i t tla d v e t e j s o u ji d v n o r o z m n o e n y k v a s i n k y a n a e r o b n h o cha rakteru a v n tla, a n y n i v p o c h v , k v a s i n k y a e r o b n h o cha rakteru. N s l e d u j e opt n v t v a lkae a v e se opakuje. D a l okyselen. P a k othotn. K a d dt svoji existenci v m a t i n l n o h l s uritmi chu tmi matky, kter m n o h d y ji p o d l e t o h o p o z n , e je thotn. N k t e r e n a z a n e mt e n o r m n c h u n a sladk, jin n a kysel. K t o m u , a b y se plod m o h l vyvjet b e z p r o b l m , po c e l o u d o b u t h o t e n s t v koluje v krvi m a t k y z v e n m n o s t v e s t r o g e n a progesteronu, kter j s o u j i n o v povahy, z s a d o t v o r n . To zna m e n , e dt v p r e n a t l n m stadiu, v m a t i n dloze, je tak jin. Jangizuje se a pi porodu. Je tedy jin, a je to d v e n e b o chla pec. J e h o b u k y o d s a m h o p r v o p o t k u v a k maj antigeny, charakterizujc j e h o krevn s k u p i n u , tzn. e j s o u bu jin n e b o jang. A jak energie v l d n e t prvn b u c e , kter se z a n e pro ns n e p o c h o p i t e l n o u rychlost dlit, d m a t c e najevo chut, kte r u n z a n e pevldat.

V r o z d l e n c h u t je na s t r a n jin c h u s l a d k a kysel. K d y dle r o z d l m e tyto c h u t , s l a d k je jin a kysel jang. Vol-li m i m i n k o p o s l a d k m , j e t e d y j i n o v h o charakteru, disponuje en skou energi. Vol-li po c h u t i kysel, n o s m a m i n k a v b k u dt s m u s k o u , j a n g o v o u energi. U n a e h o d v t k a , n y n ji eny, je dost p r a v d p o d o b n , e jej dt b u d e tak j i n o v h o , k y s e l h o typu, e z d d jej k r e v n sku p i n u A . M a t c e s e d o a s n z a n e dait lpe, p r o t o e o n o z v e n m n o s t v e n s k c h h o r m o n j o p t z m r n i l o pekyselen, ale p o u z e d o t doby, n e z a n e u s p o k o j o v a t c h u t s v h o jet ne n a r o z e n h o dtte n a sladk. J e s t l i e d o tto d o b y k o n z u m o v a l a h o d n r a f i n o v a n h o c u k r u , n y n nej t m n i c j i n h o . A co se dje s m i m i n k e m ? J e h o buky, volajc po n o r m l n kyse losti pH 7,3 n e b o 7,4, se ocitaj v p r o s t e d m n o h e m kyselejm. Co te, v d y se j e d n o j e h o ivot? N a t s t p r o d a m sv po mocnky. I v j e h o t l k u se t e d y z a n e v e l m i rychle m n o i t kva sinka, a b y o p t z a c h r n i l a , co se d. A n a e m i m i n k o se n a r o d ji s a t o p i c k m e k z m e m , v r o z e n o u l u p n k o u , a s t m a t e m a p o d . V e s e o p a k u j e a d e g e n e r a t i v n c h o r o b y n a n haj m n o h e m dve n e n a j e h o m a t k u . N e n a s t a n e - l i z m n a s t r a v o v a c h o rei m u , m j e p m o pedureny. Z v a t e n y n s a m i , n e n t o t o alarmujc? N e m l i b y c h o m vce m y s l e t na ivot a z d r a v n a i c h dt? Ale a n i m a t k a v t o m t o p p a d z t o h o n e v y v z n e b e z n s l e d k . Z n m e u e n m n o h o p o t a n e m o c , kter se objevily a s tho tenstvm nebo krtce po nm.

FAKTORY NARUUJC NAI ROVNOVHU

o tto k a p i t o l y a d m e v e c h n y faktory, kter v l i d s k m o r g a n i s m u funguj j a k o kyvadlo, to z n a m e n , e v prvn fzi nastol b u z s a d u n e b o kyselost a n s l e d n ve zvrt v o p a k a tento stav petrv do doby, n e si o p t chu s p r a v m e tm, m j s m e j i p o k o d i l i " .

Steroidn hormony Ve sv pirozen p o d o b j s o u h o r m o n y pirozen okyselujc n e b o alkalizujc. J i n a k je t o m u s jejich c h e m i c k y p i p r a v e n m i d v o j n k y " . Ty, j a k j s m e si ji ekli, j s o u e x t r m n jinov, a tud e x t r m n okyselujc. Z a n m e o d tch nejdramatitjch. Kortikoidy V tto souvislosti n e s m m e z a p o m e n o u t na nejvt n e v a r sou a s n medicny, a tm je l b a kortikoidy. Zd-li se lkai n a e nemoc nezvldnuteln bnmi medikamenty, pedepe n m prky n e b o m a s t i k y obsahujc t e n t o antistresov nadledvink o v h o r m o n . V, ze s v h o hlediska, p r o to dl. J e d n se o an tistresov h o r m o n a k a d n e m o c je pro o r g a n i s m u s stresem.

Zaneme-li jej uvat, n a e tlo je u m l e z b a v e n o stresov situa ce, kterou n e m o c vyvolala, a j a k o b y n a v o d pocit zdrav. Vzpo m e m e si v tuto chvli, co j s m e si kali o stresu. N e m o c ustupu je, ale pina petrvv. N e z b v n e stle tento lk uvat, protoe v o k a m i k u j e h o v y s a z e n se n e m o c o k a m i t vrac a v d y v jet hor p o d o b . P r o t o e i n a e n a d l e d v i n k y j s o u sa m o s t a t n m o r g n e m s v l a s t n m v d o m m , a pedstavte si s a m i sebe, k d y n c o n e z v l d t e n e b o n a n c o prost nestate. Pijde n k d o , k d o vai p r c i v y k o n za vs. N a p o p r v si z h l u b o k a od d e c h n e t e a eknete - fajn, m m pleitost si o d p o i n o u t , a b y c h m o h l ve z v l d n o u t lpe. Po o d p o i n k u se chystte opt zau j m o u t svoji pozici, ale co zjistte? V p o m o c n k stle jet pracu je za vs. C h v i l k u se snate zskat svoji pozici zpt, ale on nedo vol. Tak c o , p e c e se s n m n e b u d e t e prt, m n o h e m snadnj je lehnout si opt na z d a a p o u z e pihlet. A on vs t a m n e c h le et p k n d l o u h o , tak d l o u h o , n e n k o h o v y h o n a p a d n e jej odvolat. P a k odejde. A co v y ? U j e n v e l m i t k o opustte svj gau a pimjete se k prci. M e z i t m jste zjistili, e ivot b e z pr ce je v e l m i pjemn a tko vs n k d o p e s v d o o p a k u . A stejn j s o u na t o m i nae nadledvinky. Po m s c c h a velmi asto ltech i n d i k a c e k o r t i k o i d u v b e c nenastartuj. A v m nezbv n e z n o v u tyto lky uvat, p r o t o e vae n e m o c b e z p o m o c n k a k o r t i k o i d se p o d s t a t n zhorila. To, e v m mezi t m z p s o b i l y o s t e o p o r z u , b y t e k s v a l o v h m o t y a k l o u b n po te, take v ivot se stv n e s n e s i t e l n bolest (ale pravda, n e m t e e k z m ) , v y v o l p o t e b u m n o h a dalch lk, p e d e v m analgetik. A n i t y o v e m n e z a b r n t o m u , aby p o d d a l m v l i v e m kortikoid se vae kosti n e p e s t a l y rozpadat, a tak, m o n trva le u p o u t a n na lko, zjistte, e v m ten e k z m i jin c h o r o b a z p o h l e d u h o r i z o n t l n h o a tak nevad. A l e to u by m o h l o bt pozd, p o k u d ani v tto situaci n e p o c h o p t e , e ve je v r a t n ces tou pirozenou, kter o v e m od vs, z r o v n a tak j a k o od vaich nadledvinek, vyaduje sil a prci. M i m o c h o d e m , o n y jinak ne v a m p k l a d e m nenastartuj. P r o by to dlaly za vs, k d y v m j e vlastn z c h r a n a lhostejn.

A opt z hlediska rovnovhy. P e k y s e l e n o r g a n i s m u s z a n e pravideln pijmat j e d n u z nejkyselotvornjch ltek, a jak j s e m se ji zmnila, m n o h d y po lta. Z p t e n cesta je velmi z d l o u h a v , ale existuje. Hormonln antikoncepce J e d n se o nejsnadnj z p s o b , j a k zabrnit n e d o u c m u ot hotnn. Nejsnadnj z t o h o d v o d u , e j a k o v p p a d n e m o c i sta vzt p r e k a ten u d l v e za ns. V o r g a n i s m u e n y vyvo l t a k z v a n pseudothotenstv, kter z a b r n o p l o d n n dalho vajka. V g y n e k o l o g v s ujist, e v m p r v pedepsal ten nejnovj ppravek, kter n e m d n vedlej inky, j a k o ty dosavadn, ale pesto, je-li o d p o v d n , sleduje v a e jatern testy. P r o ? O b e c n j s o u jtra o r g n jangov, stojc v p r v n linii obra ny proti t o x i c k m l t k m c h e m i c k h o p v o d u , a tud nejzranitelnj v p p a d n a d m r n h o pjmu e x t r m n j i n o v c h ltek, j a k m i j s o u m i m o jin v e c h n y c h e m i c k y p i p r a v e n hormony. V, e i v p p a d a n t i k o n c e p n c h tabletek m e dojt k jejich pokozen. Ale jet dve, n e dojde k p o k o z e n jater, p e m n o se ve ste v e c h e n y kvasinka. A co to z n a m e n , j s m e si u ekli. H o t o v katastrofa nastv, k d y e n a o t h o t n pi h o r m o n l n antikon c e p c i n e b o tsn po jejm v y s a z e n a d o n o s dt. M a r n p a k pe ml, pro jej dt m a t o p i c k e k z m a jin alergie. Z c e l a j a s n o p s o b e n a n t i k o n c e p n c h tabletek v y p o v d dal o n e m o c n n , k t e r m j e z n t il. J e z p s o b e n o jejich dilatac, rozenm. Jejich stna i vnitn c h l o p n ztrcej p e v n o s t i tvar. P r o t o e vme, e odstediv, dilatujc energie je energie jin, ky sel, m e m e b e z o b a v a s n a d n o konstatovat, e se j e d n o pekyselen o r g a n i s m u .

Antibiotika O n c o m e n m z l e m jsou d n e s t m s a m o z e j m antibiotika. O n c o m e n m v t o m smyslu, e j e d n a d v k a n e n a t r o p tolik k o d y j a k o kortikoidy n e b o p p a d n d l o u h o d o b h o r m o n l n

a n t i k o n c e p c e . A l e n m nesta j e d n a d v k a lk s antibiotickmi i n k y za rok i za dva. M l o k t e r c h i p k a se b e z nich obe jde, zvlt u dt. Pravda, lka, kte ji d k l a d n zvauj je jich aplikaci, pibv, ale je jich stle jet pli m l o . Po v y u v n j a k c h k o l i v antibiotik si m e m e bt jisti, e v naich stevech zavldla k v a s i n k o v d u n g l e . B a k t e r i l n z nt byl antibiotiky potlaen, b y l u b i t " j e d e n p o m o c n k , co m z a n s l e d e k o p t o v n p r o h l o u b e n nerovnovhy, navc z h o r e n kyselotvornou i n n o s t antibiotik j a k o e x t r m n j i n o v h o lku. O b r a n a d r u h linie b y l a pobita, m u s bt posleny ady linie prvn - kvasinka. N e n tedy divu, e a n t i b i o t i k y l e n i n f e k c e s e v e l m i a s t o vracej, o b z v l u dt. A v e se o p a k u j e a p o t e j s o u stle vnj. Dosud jsme hovoili o faktorech, kter jsou n m b u d pede psny, n e b o je nememe pli ovlivnit, protoe o nich m n o h o n e v m e . K l k a i j d e m e pro r a d u a p o m o c a on n m a n i j i n a k p o m o c i n e u m . N a u i l s e l i d e m p o m h a t o d jejich n e m o ci r y c h l e a v p r v n m o k a m i k u i n n ve v t i n p p a d i pesto, e si p a c i e n t svoji n e m o c z a p i n i l s m s v m ivot n m s t y l e m . N e c h c i , a b y v e v y z n l o j a k o v a r o v n p e d lka i. J s o u s i t u a c e , o b z v l n a v r c h o l u n e m o c i , k d y j e r y c h l a i n n p o m o c i z a p o t e b . M o u s n a h o u j e vysvtlit v m , p r o byste se nad s v m zdravm mli zamlet pedevm vy sami, a vs i l k a e u p o z o r n i t na dsledky, k t e r p i n z n e u v n c h e m i c k c h liv. N y n se z a m m e na ty faktory, kter se staly pro nkter a n k d y pro vtinu z ns s a m o z e j m o u s o u s t ivota, a n i k d y by ns n e n a p a d l o , e j s o u to prv ony, kter n m m o h o u zp sobit tolik tkost. Po peten tto k a p i t o l y s n a d pochopte, e j e m e m e v e c h n y s h r n o u t p o d j e d n o t n nzev:

Drogy Za d r o g y je n u t n o p o v a o v a t v e c h n y l t k y kter p s o b v lid s k m o r g a n i s m u j a k o kyvadlo. To z n a m e n , e d o s a e n p j e m n a pzniv r o v e po jejich poit se z h o u p n e stejnou m rou do o p a n p o l o h y po jejich vstebn. A b y se lovku ulevilo, potebuje dal dvku, kter k y v a d l o zvrt zpt. m vce a astjch dvek, tm vce se k y v a d l o r o z h o u p e , a jedno ho dne j e h o vkyv pekro n o s n o u hranici a lovk o n e m o c n , p p a d n umr. V e , c o l o v k pijm, p s o b j a k o kyvadlo, j i n a k b y c h o m ne mli hlad ani ze, ale to jsou kyvadla v pirozen rovni, kte r jsou n a i m i o p r a v d o v m i pomocnky. Kyvadla, kter rozh b e ltka e x t r m n kyselotvorn n e b o e x t r m n zsadotvorn, ns posouvaj do n e p i r o z e n c h rovn, kter j a k o by se n a e h o fyzickho tla pli nedotkaly. Vtinou jsou lkavj nhra kou pirozench ltek, kter potebuje, a o n o tud strd podvivou. U vech ne u v e d e n c h ltek h o v o m e vce i m n o zvislos ti, kterou kyvadlo vyvolalo. V krtkosti si tak p o v m e , co s tm. Chemick ltky zpsobujc zmnn stav vdom N e m e m e je o p o m i n o u t , p r o t o e pat k t m n e j n e b e z p e n j m. V prvn fzi vyvolaj vce ne e x t r m n z s a d i t o u reakci, a lovk, kter je poil, se ocit ve zcela j i n m svt, kter ji j e h o v d o m nen s c h o p n o pli a k c e p t o v a t . To trv tak d l o u h o , d o k u d d r o g u o r g a n i s m u s n e v y l o u . J a k m i l e se to stane, ky v a d l o jej z h o u p n e d o stejn e x t r m n kyselosti, k d e j e m u v e l m i zle. Potebuje n o v o u d v k u . P o t c h t o o p a k o v a n c h zitcch netrv vtinou d l o u h o a j e h o identita c h c e s a m a opustit tento reln svt. J e h o n e r o v n o v h a se prohlubuje d a l e k o rychleji n e v p p a d j i n c h c h e m i c k c h p r o d u k t a on v, e sta zlat r n a " , v e l k d v k a drogy, a b u d e z b a v e n p o z e m s k c h starost a p r o b l m a b u d e t cosi j a k o nirvnu. A l e b o h u e l p o u z e cosi. O c i t se jaksi na vedlej koleji, o d k u d se jen tko vrac na p v o d n d r h u . Je p o t e b a m n o h o b o v n " a peha-

z o v n v h y b e k , n e se d o s t a n e o p t z p t k y na t e n t o svt, a za n o d z a t k u . T v r d i m k k droze, kter nejprve u v e d e do zsady, p r o p a d n e p e d e v m l o v k kyselejho charakteru. l o v k s v e l m i expan zivn, odstedivou energi, kterho n e c h c e nikdo, vtinou pro ne dostatek asu, poslouchat. J e h o aura se rozpn vce a vce a nhle okus cosi, co na zatku j e h o energii zastav, on se zklidn a n s l e d n p o h l e d d o vlastnho nitra v n m j a k o n c o v e l m i pozitiv n h o . A n o , z p o t k u sta d r o g a m k k , p o s t u p n v a k p e c h z k m dl tvrd, a u n e n cesty zptky. l o v k zsaditjho c h a r a k t e r u s e d r o g m spe vyhb, proto e m u n e v y h o v u j e jejich p r v o t n p r u d k p e s u n d o hlub zsa dy. K d y u je pijme, o b r a c se spe k p r o d n m d r o g m , kter nezpsobuj t a k v e l k v k y v rovnovhy. M e z i prodn d r o g y pat k u p k l a d u m a r i h u a n a a houbiky. Shne-li po nich l o v k s j a n g o v o u k r e v n s k u p i n o u , j e d n se v d y spe o s k u p i n u B R h - n e b o 0 R h - ale v t i n o u ne o 0 R h + . Tato k r e v n s k u p i n a je vi ltkm uvedenho charakteru imunn. O d v y k n t m t o l t k m je v e l m i sloit. Vyaduje nejen postup n s n i o v n dvek, k t e r m se zkracuje d r h a kyvadla, ale pe d e v m individuln pi, dvajc l s k u a p o z o r n o s t . Alkohol Z d e j e t o m u o p a n . A l k o h o l j e p o m o c n k e m pro o s o b y jangovho typu. On nejprve siln okysel, t a k e n a s t d a n o u energii introvertnho l o v k a o s v o b o d a u m o n m u , a b y se ctil uvoln n. To, e h o v z p t v r h n e d o stejn v e l k zsady, v n m a p o j e h o vstebn. A n i b y t o m u r o z u m l , pid s i dal d v k u , kte r p o m e , o p t okysel. A tak to j d e dl a dl. A jak je t o m u s o d v y k n m ? A l k o h o l se v tle p e m u j e na tuk, o n m v m e , e je kyselotvorn. P r o t o prvotn kysel reakce. Tento t u k j e vak v y u i t e l n d o urit m r y p o u z e j a k o zdroj energie, a k d y j n e v y u i j e m e , u k l d se, a to p e d e v m v jt-

rech. P r o t o e j a n g o v typy maj d a n o u s n e n o u innost jater, je to pro n obzvl n e b e z p e n . D a l m m s t e m , k d e se ukld, jsou cvy. H l a d i n a c h o l e s t e r o l u stoup. C o t e d y dlat, a b y chu n a alkohol v y m i z e l a ? D o s t a t e k pohybu, p o u v n kvalitnch tuk a p o s t u p n s n i o v n d e n n c h dvek, a b y se kyvadlo p o z v o l n a z a s t a v o v a l o . Kysel typy a l k o h o l u pli neholduj, protoe j i m prvotn kysel reakce skuten neudl dobe, a tak t o h o radji vas zanechaj. Cigarety I cigareta je d o m n o u o s o b z s a d i t h o charakteru. Okyseluje tvorbou kyslinku u h e l n a t h o , kter okyseluje s m o s o b a na vc na plicnch b u k c h o b s a d msta, k d e se v e kyslk, jen je zsadotvorn. C i g a r e t o v k o u je e x t r m n zsada, k y v a d l o se t e d y nejprve vy chl do kyselosti a poslze do zsady. O p t je teba dal cigare ty, a b y b y l o d o s a e n o p o t e b n kyselosti. I zde plat tot, co u a l k o h o l u . K v a l i t n k y s e l o t v o r n strava, do statek p o h y b u a p o s t u p n s n i o v n dvek. N h l v y s a z e n ci garet jen proto, e to d o p o r u i l lka, m a n e l n e b o m a n e l k a , i e se v e o b e c n soud, e k o u e n ohrouje zdrav, m e mt ne e k a n i tragick nsledky. K y v a d l o je r o z h o u p n o , a p o k u d se j e h o p o h y b pirozen neza stav, poteba zstv. Nen-li u s p o k o j e n a , vyvolv h l u b o k stres. A o t o m j s m e ji hovoili. A n o , k o u e n je kodliv, protoe kuka opt dostv do n e p i m e n roviny. Ale na to, a b y se kyvadlo zastavilo, je teba nejprve z p o m a l o v a t j e h o p o h y b . K y s e l typy jsou n e k u k y a m e z i k u k y r o v n o v n c h typ nenajdete zvislost. Ti k o u p o u z e pro p o t e n .

Rafinovan

cukr

S n a d jet n i k o h o n e n a p a d l o , e cukr, a obzvl rafinovan, je tak drogou, p o u z e mrnj. N i k o h o n e n a p a d l o zizovat leb ny a centra zabvajc se l e n m c u k r o v zvislosti. Ale vte n e b o ne, o n a si to s k u t e n zasluhuje. V tuto chvli si s n muste o v e m poradit sami. C h u na sladk se objevuje v l u n u kyselch, m n rovno v n c h typ. K y s e l typ cukr potebuje, a b y d o s h l potebn zsady, ale potebuje c u k r prodn, o b s a e n v ovoci. N e u k o d mu a n i k o n z u m a c e p r o d n h o e p n h o sirobu, sirobu z topin a m b u r u , melasy, t t i n o v h o sirobu a p o d o b n . Avak bl, rafi n o v a n c u k r je pro nj z h o u b a . J e d n se o e x t r m n poivatinu, kter opt z h o u p n e k y v a d l o nejprve do z s a d y a n s l e d n do stejn kyselosti. Je to tot j a k o u v e c h o s t a t n c h drog. Je-li rafi n o v a n cukr, o b s a e n v emkoliv, vstebn, o r g a n i s m u s poa duje dal. Z n t e to jist b u z vlastn z k u e n o s t i n e b o ze zkue nosti jinch. U r i t jste kali n e b o slyeli vtu: Jestli si h n e d n e d m k o u s e k okoldy, tak u m u . " A t e d y c h c e m e n e b o ne, c u k r pat d o s k u p i n y drog. J a k si s t m poradit? O b d o b n j a k o u vech ostatnch drog. Za n e m e k o n z u m o v a t z s a d o t v o r n potraviny, m e z i n i m i b u d e m n o h o o v o c e (obzvl pro typy v e l m i kysel, kup. s krevn s k u p i n o u A 2 R h - pro t y j e v h o d n zaadit pro z a t e k p o u z e o v o c e ) , sladit b u d e m e r z n m i p r o d n m i siroby. B u d e m e - l i pouvat m e d , je teba potat s tm, e p o k u d n e n od d i v o k c h vel, obsahuje a l e s p o 50 % rafinovanho cukru, k t e r m j s o u vely d o k r m o v n y , a to je teba z a k a l k u l o v a t do d e n n h o limitu cukrovinek, kter b u d e m e p o s t u p n sniovat. B u d e m e - l i mt dostatek p r o d n h o cukru, n e b u d e to ani tak obtn. K d y u j s e m se z m n i l a o m e d u , kysel typy se m u s v y h n o u t m e d u lesnch vel, p r o t o e ty ho vyrbj z v m k mic, obsa hujcch n e s t r v e n cukr. Tento m e d je kyselotvorn. Pat tedy zsaditm nebo rovnovnm typm.

Sl
R o v n sl pat m e z i drogy. S o l p e d e v m zsadit t y p y aby d o s h l y kyselosti. Sl je siln kyselotvorn a nem-li zsadit typ dost pirozen kyselosti, dosoluje ji. Poteba soli zcela pros t vymiz, k d y z a n e jst stravu, kter pirozen okyseluje, pe devm maso. Poteba soli je i d o b r m i n d i k t o r e m r o v n o v h y z s a d i t h o ty pu. Nepotebuje-li ji sl, je ve v p o d k u . Sl z c e souvis s k r e v n m tlakem. K y s e l typ, kter m tlak pi rozen vy, se b u d e intuitivn soli vyhbat, aby tlak n a d l e ne zvyoval. Z s a d i t typ s pirozen n z k m t l a k e m sl n a o p a k potebuje. Kofein Kofein je o b s a e n v m n o h a p r o d u k t e c h , h l a v n v kv a coca-cole. Je z n m o , e kofein krevn tlak nejprve zv, o d b o u r na vu, ale p o u z e d o a s n . Piblin po dvaceti m i n u t c h nastv tlum. O v e m ne u k a d h o . J s o u lid, kte n e u s n o u , k d y b y si nedali v e e r kvu. A jsou n a o p a k tac, kte, k d y si ji v e e r daj, nesp celou noc. Jejich krevn tlak je d l o u h o zven. J e t o z p s o b e n o tm, e kva pat m e z i e x t r m n jinov po chutiny. To z n a m e n , e k y v a d l o se nejprve v y c h l s m r e m do z s a d y a p o s t u p n se pev do kysel roviny, k d e del d o b u petrv. l o v k z s a d i t h o typu se t e d y nejprve nect a tak dobe, ale po urit d o b , piblin po u v e d e n c h dvaceti minu tch, se j e h o krevn tlak zv a on zstv il tak d l o u h o , do kud efekt kofeinu zcela n e p o m i n e . K r e v n tlak zsaditch typ je trvale ni a j e h o m r n zven je mu opt prospn. O p a n je na t o m typ kysel. Nejprve se ct dobe, protoe j e h o pirozen vy tlak p o k l e s n e a z b a v ho navy, kterou vyvol v. Po u v e d e n d o b o v e m d o c h z k o p a k u , j e h o krevn tlak s t o u p n e nad n o r m l a on se ct v e l m i unaven.

V p p a d kofeinu vznik zvislost u o b o u m e t a b o l i c k c h typ. Ty kysel pij k v a n t a k v y a k o l y pro o k a m i t efekt, ty druh pro efekt pozdj. Pravda, kysel typ p r o p a d l kofeinu jej po tebuje astji. Pro o d v y k n plat stejn pravidla j a k o u ostatnch drog. Lepek Obiln z r n a j s o u h l a v n s l o k o u p o t r a v y m a k r o b i o t i k u . A n o , ne zbv ne souhlasit s tm, e cel a n e l e c h t n z r n a jsou skute n energeticky v y v e n o u p o t r a v o u . N i c n e n a m t m proti to m u , aby t a k o v t o z r n a b y l a z a a z e n a d o jdelnku kyselch a r o v n o v n c h typ, kter ji d o s h l y m e t a b o l i c k r o v n o v h y a chtj si ji udret. J s o u pro n v e l m i prospn. P r o ? O b a l zrna je jang a obsahuje p o t e b n v i t a m i n y s k u p i n y B. Vnitek z r n a je jin a obsahuje tolik lepku, k o l i k potebuje z r n o k tomu, a b y vyklilo. L e p e k je toti m o l e k u l a , kter obsahuje v e c h n y p o t e b n iviny k e v z n i k u n o v h o ivota. V tuto chvli byste si m o n ekli - bjen, v e l m i vivn poivatina. A l e o m y l . O n a tyto iviny n e u v o l n dve, n e obdr p o k y n ke v z n i k u n o v h o ivota. Do t d o b y je p o u z e shro mauje, k e m u j z n a n d o p o m h jej lepiv povrch. O d t u d jej nzev. P i l e p se k emukoliv, na s t n u t e n k h o steva, na krevn buky, o r g n o v buky, v u d e k r a d e " iviny a ek p o u z e n a s p r v n povel. M o n v s te n a p a d tot c o m n e , ale n e c h m e si to na pt. J a k o droga je l e p e k n e j m n nebezpen, ale do urit m r y jej m e z i n m u s m e potat. L e p e k se c h o v stejn j a k o rafinova n cukr, co se tk kyvadla. Tak existuje m n o h o lid, kte se b e z pti krajc c h l e b a k j e d n o m u t e n k m u pltku m a s a n e o b e j d o u . kaj, e se b e z nj prost nenajed. Vrame se n y n k t o m u z d r a v m u z r n u . K e m u n a e s p o l e n o s t potebuje z r n o p e d e v m ? K v r o b mouky. A m o u k u k t o m u , aby pekai n a p e k l i co nejvce chleba, peiva a ostatnch vrob k. A aby se j i m dobe peklo, zaali j s m e z r n o lechtit, p r o t o e to p v o d n , s j e h o p i r o z e n m o b s a h e m lepku k z a b e z p e e n dal-

ho ivota, j i m pli n e v y h o v o v a l o . M l o lepilo. A tak j s m e ho zaali lechtit, a b y s e o b s a h lepku z v y o v a l . D n e s v n i t e k zrna nic j i n h o n e l e p e k n e o b s a h u j e . A l e t o j e n m jet m l o , obal z r n a tak sniuje k o m p a k t n p o d o b u tsta, tak p r y s n m . V s l e d k e m j e s o u a s n bl v y m l a n m o u k a , kter v e l m i p o m h p e k a m pi prci a v e l m i pokozuje n a e zdrav. A c o teprve t a k o v k o u p e n b b o v k a , kter obsahuje m n o h o bl mouky, m n o h o r a f i n o v a n h o c u k r u a m n o h o k o n z e r v a n c h psad, aby s e n m n e d e j b o e nezkazila. l o v k z s a d i t h o , j a n g o v h o t y p u n e n s c h o p e n lepek, prv tak j a k o rafinovan cukr, v b e c z p r a c o v a t , j e pro n h o j e d e m . K y s e l typ jej m i n i m l n m n o s t v snese, ale o p r a v d u j e n mini mln. A j a k je to s k y v a d l e m , kter l e p e k rozkve. Je m n o h e m vypo tavj n e rafinovan cukr, v e d e jej k t o m u z a k d o v a n loha z a b e z p e i t peit. To z n a m e n , e u z s a d i t h o t y p u se kyvadlo v y c h l nejprve do kyselosti a u k y s e l h o t y p u do zsady. A k v a kv a o b a t y p y pokozuje. A kv a za h r a n i c i b o d u n o s nosti o b o u typ. V d y on potebuje z a b e z p e i t n o v ivot, ale n e ten n. V p p a d l e p k u n m t m p d e m n e p o m e s n i o v a t j e h o dv ky, on je toti za h r a n i c e x t r m n c h potravin. U lepku n e z b v nic j i n h o ne si tuto s k u t e n o s t u v d o m i t a pestat ho pijmat. P o k u d se z a n e t e stravovat v s o u l a d u s v a m m e t a b o l i c k m ty p e m , m o h u vs z vlastn z k u e n o s t i ujistit, e v m ji po v e l m i k r t k d o b p e s t a n o u potraviny, kter h o obsahuj, c h u t n a t . Vte n e b o nevte, l e p e k je v s o u a s n d o b z oblasti potravin n e j v t m n e b e z p e m , kter na l o v k a h.

ZAVAC S Y S T E M

Z
sta

abvme-li s e stravou, n e m e m e s e v y h n o u t nkolika strunm vtm o zavacm systmu. Zavac systm rozdlujeme na nkolik hlavnch sek

z hlediska trven potravin. C e l trvic s y s t m je o b e c n kysel, p r m r n pH p o u h c h 7,2. To b y c h o m u krve, kter je o b e c n zsadit, jang, p o v a o v a l i za kyselost. V d y toti o z n a u j e m e nejprve c e l s y s t m a p a k rozliujeme j e h o podsystmy. Z a n e me-li od z a t k u - l o v k je jang a d l se na e n u jin a m u e

jin, to z n a m e n , e k d y e k n e m e , e sta j s o u zsadit, maj

jang. Z r o v n a tak trvic s y s t m jin se d l na: jang jin jang jin - zsadit kysel zsadit kysel

aludek slinivku a d v a n c t n k steva

S a m o z e j m i toto r o z d l e n je p o u z e hrub, k a d dal st jed notlivch s e k z a v a c h o traktu s e dl dle. A l e n y n n m po sta. Pro tuto chvli ns b u d e zajmat h l a v n aludek, j e n je ve sv horn sti jin, p r o t o e obsahuje buky, kter vyluuj kyse linu c h l o r o v o d k o v o u , je je silnou kyselinou. D o l n st a l u d k u je jang, vyluuje p e p s i n a renin, kter j s o u zsadit. C h a r a k t e r i s t i k o u k y s e l h o typu, p p a d n pekyselen, j e plen hy, z p s o b e n n a d b y t k e m kyseliny c h l o r o v o d k o v a nepevn m u z v r e m " m e z i j c n e m a a l u d k e m , take kyselina chlo r o v o d k o v u n i k " zpt do j c n u . J e d n se o kysel, jinov, od stediv stav.

Z d v o d u p e k y s e l e n j s o u i a l u d e n v e d y d o m n o u kyse l c h typ. N a d b y t e k kyseliny c h l o r o v o d k o v aktivuje pepsin a renin a spolu j s o u s c h o p n y n a t r v i t " a l u d e n sliznici. R a k o v i n a j e v d y d s l e d k e m n e r o v n o v h y j a n g n e b o jin. Proto e v s o u a s n d o b m e m e hovoit o p e k y s e l e n lidstva vzhle d e m ke k o n z u m o v a n potrav, b u d o u j opt vce o h r o e n y ky sel typy. Tud i r a k o v i n o u a l u d k u .

SYMPTOMY

K
-

ter vypovdaj o t o m , e k o n z u m u j e m e p o t r a v i n y nae m u typu neodpovdajc, p p a d n n e v h o d n k o m b i n o van:

prjem nadmn

- ast a p c h n o u c vtry - t k o " po jdle - n a v a po jdle - hn po jdle - plen hy - svrav pocit a b o l e s t na hrudi a v j c n u , s p o j e n s h n m - n a d b y t e n k i l o g r a m y n e b o n a o p a k plin h u b e n o s t - p s y c h i c k problmy, nap. agresivita po u r i t m d r u h u po travin n e b o nervozita, pocit n e k l i d u po jdle

VHA A TVAR NAEHO T L A

istoupit na svj metabolick typ je nejlep z p s o b , jak se my. Na zatku je o v e m teba potat s tm, e k bytku do

zbavit nedoucch n e b o n a o p a k pibrat chybjc kilogra

j d e v o b o u ppadech, protoe za lta n a s h r o m d n lepek m e init a j e d n u ptinu na vhy. Take nkte jedinci m o h o u ztratit b h e m ty a esti tdn i deset i vce kilogram, ti hube n dva a ti. Piblin v t d o b se u h u b e n c h u b v n zastav a z a n o u pibvat. Ti, kte byli na z a t k u troku kulatj, nhle zjist, e ji kila neubvaj, ale zan se j i m tvarovat postava. V k a d m p p a d piblin tak po roce d o d r o v n u p r a v e n h o stravovacho r e i m u b u d e t e konstatovat, e v y p a d t e piblin tak j a k o v e 2 0 i 3 0 letech, j e n o m p o n k u d star. K d y k m p o roce, n e z n a m e n to, e c e l rok b u d e t e dodr o v a t striktn dietu, vyplvajc z va k r e v n skupiny. Ta je pou ze k r t k o d o b . P a k je teba pejt na dietu odpovdajc v a e m u i n d i v i d u l n m u typu.

MNOSTV KONZUMOVAN STRAVY

m n o s t v m potravy, kter o d p o v d n a e m u m e t a b o l i c k mu typu, se n e m u s m e v d n m p p a d trpit. V p r v n c h d n e c h s e n m b u d e zdt, e s e n e m e m e dojst, p r o t o e

n m stle jet c h u o v b u d o u c h y b t potraviny, kter n y n ne m e m e , a n a l u d e k b y l do tto d o b y z v y k l na velk p o r c e . S r o v n e j m e p e c e - 1 0 0 g m a s a l o g i c k y n e n tolik j a k o 100 g masa, o m k a a pt knedlk. A l e vte m i , za p r d n , nejpozdji za tden, se v organis m u s s r o v n a vy n h l e zjistte, e v a e h o h l a d u u b v . To proto,

e vae tlo dostalo p e s n to, co potebuje ke sv viv. Ti, co se dve pejdali, ani vdli pro, n h l e zjiuj, e j i m o p r a v d u sta mlo, a navc ne pli asto. H l a d je toti p o u z e v o l n na eho tla p o ivinch, kter potebuje. m m n m u jich dv m e , t m astji se ozv. D l e i t o u z s a d o u , k t e r o u o v e m m u s m e dodret, je, e ozve-li se v ppad, k d y n a e strava je v y v e n , n e s m m e ho neslyet. Je teba m t v d y u sebe n c o , co o d p o v d n a e m u ty pu, a h n e d s v tlo uspokojit. N e n to v d y j e d n o d u c h , o b zvl na n v t v c h u ptel, kte o va s n a z e nic nevd. T ko se v m b u d e kat - P r o m i t e , m o h l b y c h si vzt p o u z e ten s a l m z c h l e b k a o s t a t n v m n e c h a t ? " n e b o M o h l b y c h si vzt p o u z e z e l e n i n u a ostatn n e c h a t ? " Vyete to v d y c k y tak, e vy pinesete to, co m e t e jst, s a m o z e j m d o s t a t e n m n o -

stv, abyste m o h l i n a b d n o u t o s t a t n m a z b y l o dost i v m . T e b a p o c h o p , a k d y ne, vy n e b u d e t e mt problmy. J i n a k se m e v e l m i d o b e stt to, co z n m z vlastn z k u e n o s t i . B u d e t e mt hlad. Pi s p o l e n m p o d n i k o v m o b d , k d y j e d n o m e n u , s e ne bojte p o d a t o vjimku ve s k l a d b jdla. A l e v d y dv, n e jej p i n e s o u na stl. A to j a k v s o u k r o m , tak pi oficiln pleitos ti. Nechte-li na tali to, co v m n e v y h o v u j e , n e p s o b to v d y dobe. Pedejdete-li t o m u vas, v i c h n i se b u d o u spe zajmat, pro to dlte, a m o n tak p o c h o p .

DLEN STRAVA

v e d e n z p s o b s t r a v o v n ji n a irok veejnosti pi blila L e n k a K o n k o v . Jist jste s n m o b e z n m e n i i vy. M u s m s n souhlasit, i k d y ne v e c h n y k o m b i n a c e zce

la odpovdaj n a i m p r a v i d l m . K d y si d o b e prostudujete roz d l e n potravin dle pravidel jin a jang, s a m i p a k d o k e t e v e l m i s n a d n o urit, kter p o t r a v i n y m e t e a n e m e t e k o m b i n o v a t . Pravda, k o m b i n o v a t d o v o l e n p o t r a v i n y b u d e m e a v d r u h f zi, ale n e b u d e na k o d u , k d y si strun vysvtlme, p r o je lpe nekombinovat, anebo kombinovat s uvenm. V z p o m e t e si, co j s m e si kali o z a v a c m s y s t m u . s t a a sliny

j s o u zsadit, to z n a m e n , e jejich e n z y m y natrv potravu ky selou, jin. N a p o t r a v u zsaditou, jang, n e p s o b (zde u p o z o r u ji, e je teba rozliovat p o t r a v u zsaditou, kter je kyselotvorn, a o p a n ) . V a l u d k u je kysel, jin prosted, kter kysel potra vina opomj a p r o c h z j m b e z toho, e by vyvolala z v e n o u sekreci k y s e l i n y c h l o r o v o d k o v . K y s e l potravina projde tedy a l u d k e m p m o d o d v a n c t n k u , k d e j e opt prosted zsadit a o n a m e bt trvena dle. P e d s t a v m e si nyn, co se dje, vlome-li do st ( n e b o tsn po sob) k u p k l a d u b r a m b o r spolu s m a s e m . B r a m b o r je zsadotvorn a j e h o trven z a n ji v stech, a tak nad cel zava c s y s t m na trven z s a d o t v o r n potraviny. S p o l u s m a s e m do j d e do aludku, b r a m b o r projde do d v a n c t n k u , ale v a l u d k u n e b y l o z v e n o m n o s t v kyseliny c h l o r o v o d k o v , kter je nut n k aktivaci p e p s i n u a reninu. J e d i n tak je m o n natrvit ma so. N e n o k y s e l e n o , d v a n c t n k h o tedy n e m e pijmout, take

n e s t r v e n m a s o n m le v a l u d k u a p o m a l u hnije. Hnije t a m tak d l o u h o , d o k u d kysel p o t r a v i n a , v t o m t o p p a d brambor, n e n zcela strven, c o trv piblin tyi h o d i n y a vy nesnte s a m o t n o u p o t r a v i n u k y s e l o t v o r n o u . J e d i n tak m e bt z n o v u zveno mnostv kyseliny chlorovodkov. Jte-li tedy p o u z e n e v h o d n k o m b i n a c e , m a s o n e n n i k d y d kladn strveno a ve v a e m s y s t m u v y v o l v p o u z e hnilobn procesy. J e t hor stav nastv, k o m b i n u j e m e - l i m a s o s ovo c e m nebo cukrem nebo kteroukoliv extrmn jinovou drogou. N i c z t o h o ns neohroz, d o s h n e m e - l i s t a v u d o k o n a l rovnov hy. I v m l d a n i m v k u j s m e v i h n i l o b n m p r o c e s m odolnj, maj na s v d o m p o u z e n a e zjevn n a d b y t e n kila, p p a d n s p o l u s pibvajcmi lty n m b u d e tko po jdle a b u d e m e se ctit u n a v e n i . Ale j e n do t doby, n e pijde nevidi teln n e m o c .

POTRAVINOV DOPLKY

o h u e l m u s m e k o n s t a t o v a t , e v e c h n y potraviny, kter d n e s k o n z u m u j e m e , b y s e b e v c o d p o v d a j n a e m u typu,

u z d a l e k a n e o d p o v d a j t o m u , co by n m m l y z nutrin

ho hlediska p o s k y t n o u t . Zvata se n e p a s o u tak asto, j a k by m la, i v m e je p o t r a v o u c h e m i c k y p s t o v a n o u , antibiotiky, a b y peila do doby, k d y maj b t z a b i t a a p r o d n a , s t e r o i d n m i hor mony, aby jejich m a s a b y l o co nejvce. S r o s t l i n n m i p r o d u k t y

j s m e n a t o m stejn. H n o j m e j e b h e m v e g e t a n h o o b d o b nko likrt, ze stejnho d v o d u , aby jich b y l o co nejvce a b y l y co nejvt. D k y t o m u nejene k o n z u m u j e m e p o t r a v i n y ji pekyselen, ale u d v n o neobsahuj v e c h n y iviny, kter b y c h o m m l i jejich k o n z u m a c zskat. N e m m e - l i t e d y k d i s p o z i c i s k u t e n pirozen v y p s t o v a n potraviny, n e z b v ne p o t e b n iviny doplnit p o t r a v i n o v m i doplky. Ale ani v i t a m i n y a m i n e r l n ltky nelze d o p o r u o v a t univer z l n pro k a d h o , i z d e je teba p i h l d n o u t k m e t a b o l i c k m u typu. V s o u a s n d o b nejsou na n a e m trhu v i t a m i n o v dopl ky, kter by b y l y p l n v s o u l a d u s p o t e b n m d l e n m . J e d i n o u firmou, kter se t o u t o p r o b l e m a t i k o u ji zabv, je N u t r a B o n a , s. r. o., je tyto p o t r a v i n o v d o p l k y do b u d o u c n a pipravuje. I vrobky, kter ji na trh uvedla, maj v e l k o u p e d n o s t oproti o s t a t n m : akoliv v t i n o u o b s a h u j c e l o u s k l a d b u v i t a m i n a m i n e r l n c h ltek, j s o u m n o s t e v n o d l i e n y a o d p o v d a j nej vce p o t e b m k y s e l c h typ. P r o t o e , j a k u j s m e s i kali, nae p o p u l a c e je p e v n p e k y s e l e n , dosahuj v e l m i d o b r c h v-

s l e d k pi n a s t o l e n rovnovhy, a t m i l e b n c h s p c h pi m n o h a z d r a v o t n c h p r o b l m e c h . N e z a p o m n a j ani n a tak dle i t o u sloku, j a k o j s o u stevn bakterie. B e z n i c h se toti s c h o p nost v s t e b v n i v i n p o d s t a t n sniuje. To o n y zabezpeuj je jich tpen ve stevech, a tm u m o u j jejich nsledn transport do krve. Tento d o p l n k je obzvl d l e i t v ppad p e m n o e n kvasinky. O n a toti vtinu tchto bakteri ze ste va v y t l a " a p o t e b n iviny p a k o d c h z e j z tla ven, tak j a k pily. Je pravda, e vytla p o u z e bakterie, kter tp ltky nai r o v n o v h u d l e naruujc, ale p o k u d p r a v o u s t r a v o v a c h o re i m u z a n e m e r o v n o v h y d o s a h o v a t , jejich urit m n o s t v j e o p t poteba.

OBECN PRAVIDLA DLENI POTRAVIN

pedchzejcho textu jste s n a d ji p o c h o p i l i , j a k dleit

je strava v n a e m i v o t . M e ovlivnit ve, od n a i c h stres a d r a m a t z n i c h po

chzejcch pes n e m o c i a p o d o k o n a l o u p s y c h i c k o u rovnov hu. M o n jet p o c h y b u j e t e , kte si - to n e n m o n , aby to

b y l o tak j e d n o d u c h . Je to v a k n a p r o s t a n e o d d i s k u t o v a t e l n pravda, kter v s o b skrv z c h r a n u . J a k u j s e m se z m n i l a , n k o l i k let j s e m p r a c o v a l a s protipls o v o u d i e t o u s e s k v l m i spchy. D n e s v m , e nejvt p o d l na t o m m l o v y l o u e n c u k r u a bl m o u k y z j d e l n k u n e m o c nch, nikoliv s a m o t n p o t r n kvasinky. O m e z e n jejho pjmu z prosted a p o t r a v o u b y l o j e n d l m a d o p l k o v m efektem. J e j m n e j v t m p n o s e m b y l o a je s n e n pjmu kyselotvorn c h potravin a piblen se k r o v n o v z e . Pesto, doshla-li v a e n e r o v n o v h a ji t a k o v c h p a r a m e t r , e se ve v a e m o r g a n i s m u rozila kvasinka a vyvinula se ne m o c , d o d r t e v p o t k u i z s a d y protiplsov diety. U r y c h l to vae u z d r a v e n a p o t o m u b u d e t e m o c i j e n d o d r o v a t stravo v a c d o p o r u e n odpovdajc v a e m u typu. V tto k n i z e se b u d e m e z a b v a t p o u z e p s n o u dietou, kte rou je poteba d o d r e t piblin dva a ti t d n y j a k o prevenci n e m o c i a n a s t o u p e n c e s t y rovnovhy. V p p a d ji p r o p u k l h o o n e m o c n n je teba v y d r e t s p r o t i p l s o v m o m e z e n m do

o d e z n n p z n a k . P o d o s a e n o p t i m l n h o stavu j e ji m o n o pestoupit n a mrnj reim, b e z v y l o u e n p o t r a v i n obsahuj cch plsn. V o r g a n i s m u s si s n i m i u b u d e u m t poradit. R e c e p t y mrnj, vce i n d i v i d u l n diety p i n e s e d r u h kniha. Vrtme se tedy n y n k a m s i na z a t e k a p o v m e si o rozdlen p o t r a v i n z h l e d i s k a rovnovhy. M l o by pro ns b t v o d t k e m pi vbru potravin. G r a f i c k o u p o m c k u najdete na p e d n stran oblky. N a l e z nete v n p o u z e o b e c n r o z d l e n potravin a typ. J a k u j s m e si kali v pravidlech jin a j a n g a ble rozvedli v k a p i t o l e o z a v a c m s y s t m u , k a d j a n g v s o b skrv jin a n a o p a k , ve se dle dl na o b sloky. V praxi to z n a m e n , e k u p k l a d u k r e v n s k u p i n a 0, kter je jang, zsadit, dostediv, se d l e dl na d v sloky, R h + jang, dostedivj, zsaditj a R h - odstedivj, kyselej. I pi v b r u potravin tedy 0 R h + b u d e volit p o u z e p o t r a v i n y siln jang a 0 R h - spe p o t r a v i n y m n j a n g . J a n g z a n v h o r n p r a v sti k r u h u a n a r s t s m r e m dol, jin z a n v doln lev sti k r u h u a n a r s t s m r e m n a h o r u . Vzpo m e m e nejprve na z k l a d n pravidla o r o v n o v z e . Co je - jang, je tvrd, p e v n , su, hork, tmav, lut, o r a n o v , erven, d o z r v v p o z d n m lt a na p o d z i m , na severu, - jin je m k k , k e h k , vlhk, avnat, s t u d e n , svtlej, fia lov, m o d r , zelen, d o z r v na jae n e b o v p o t k u lta, na jihu. N e b u d e m e - l i si vdt rady, kter p o t r a v i n a je p r o n typ v h o d nj, ime se jimi. V n s l e d u j c m textu b u d o u jet u p e s n n a .

Konkrtn zaazen potravin

Jang m e d n e d o k r m o v a n c h lesnch vel vejce kravsk mlko lutniny ryby drbe tuky vepov maso skopov maso hovz maso zvina

Jin
koz mlko kukuice re cel o b i l n zrna n e l e c h t n zelenina ovoce fruktza m e d n e d o k r m o v a n c h l u n c h vel

D l e je n u t n o potat s tm, e k a d v n i t n o s t je vce jang ne d r u h m a s a a jet vce jang k a d u z e n m a s o . Z m r n je v y n e c h n o telec a j e h n , p r o t o e se j e d n o ma-

s o mlat, kter j e t nen p a t i n z r a l " . D r u h d v o d tkv v e zpsobu krmen zvat ve velkochovech. K r m n smsi obsahuj antibiotika, p p a d n hormony, a b y zve b y l o u c h r n n o n e m o ci a p e d a s n n e u h y n u l o . Tri m s c e p e d p o r k o u j s o u tyto s m s i vysazeny, a b y j e o r g a n i s m u s zvete m o h l vylouit. Je-li v a k p o r a e n o m l d , nestane s e t a k n i k d y z d v o d u p l n o v a n porky. J e d n se v d y o urit o h r o e n j e h o ivota a n e v h o d n k r m n s m s i n e b y l y vysazeny. Uzeniny, j a k o j s o u p r k y b u t y a m k k salmy, j s o u v e l m i n e v h o d n , p r o t o e obsahuj vce n e 50 % p m s typu sji a mouky.

V p e h l e d u n e j s o u m y s l n u v e d e n y t a v e n sry. To proto, e j s o u c h e m i c k y z p r a c o v a n a pat ve sv s k u p i n do potravin e x t r m n jin. N e j s o u sice d r o g o u , ale t z p s o b u j siln pekyselen v n e v h o d n r o v n i .

Pro pklad si v e z m m e brambory. R a n b r a m b o r y se slabou slupkou, rostouc pod zem, sklizen u ns, j s o u jin. V y h n o u se j i m tedy v i c h n i s k r e v n s k u p i n o u B a 0. A n e b u d o u je ani pe hnt A B R h + . R a n b r a m b o r y s e slabou s l u p k o u , d o v e z e n z ji hu, j s o u vce jin a b u d o u je k o n z u m o v a t p o u z e lid krevn sku piny A.

Ovoce Stejn pravidla plat pro o v o c e . J e n jet vce plat: vyrostlo-li na jihu, je jin, a vyrostlo-li na severu, je jang. To z n a m e n , e tropic k o v o c e je vce kysel ( z s a d o t v o r n ) n e o v o c e d o z r l v na ich krajch a v y h n o u se mu v e c h n y zsadit typy, protoe je jich z s a d u p o d s t a t n zhor.

Tuky Tuky v e o b e c n j s o u jang. D l e v e c h n y i v o i n tuky j s o u j a n g a v e c h n y rostlinn jin. M e z i nejvyrovnanj ve skupin jang pat vepov sdlo a ve skupin jin olivov olej. N i c m n

v s o u a s n d o b e x t r m n h o p e k y s e l e n je olivov olej v h o d n pro v e c h n y typy. Vjimku o v e m tvo m a r g a r n y a rostlinn tuky typu R a m a , p r o t o e se j e d n o c h e m i c k y z p r a c o v a n p o t r a v i n y J s o u tedy ex t r m n jin, a tud pli okyselujc a n e v h o d n . O d n a r o z e n j s m e o b m i m n o h a s t r a v o v a c c h zlozvyk, kte r n m kdosi vtpil j a k o z d r a v a p r o s p n . M n o h d y tyto a d y nejsou ani d o b e mnny, j e d n se p o u z e o o b c h o d . T y p i c k m pkladem takovho obchodnho stravovacho doporuen jsou r e k l a m y na m a r g a r n y - n e p o u v e j t e m s l o a n i sdlo, j s o u kodliv, zvyuj h l a d i n u cholesterolu a v e d o u k c v n m , srde n m a m o z k o v m p o k o z e n m . M a t e na sv c h l e b y R a m u , flo ru apod., jedn se o z a r u e n rostlinn tuk, kter je n a p r o s t o ne kodn, ba p m o zdrav. A tak m i l i o n y lid p o d v l i v e m r e k l a m y v televizi a a s o p i s e c h p o s t u p n pelo na m a r g a r n y v d o b r v e, e to prospv jejich zdrav. O p a k je p r a v d o u . M a r g a r n y jsou sice v y r b n y z rostlinnch olej, ale z tch n e j m n kvalitnch (kter by se j i n a k n e p r o d a l y ) a navc c h e m i c k o u cestou. B e z vlo en c h e m i c k v a z b y b y olej neztuhl. D a l m o m y l e m j e zavrho v n msla a sdla. S d l o je d o k o n c e nejzdravjm t u k e m , pro t o e m v y v e n p o m r n a s y c e n c h a n e n a s y c e n c h m a s t n c h kyselin. J i n m p r o b l m e m j e jejich n a d m r n k o n z u m a c e , kter je d d i c t v m p o v l e n d o b y a M a g d a l e n y D o b r o m i l y Rettigov - nic neoidit, obzvl k d y na to m m e . A tak se d n e s m a e m s l o pod sry, patiky, salmy, p i d v se p o d vajka, m a s o , na brambory, knedlky, ri a p o d . A p i t o m to n e n poteba. Dme-li troku tuku p o u z e tam, k d e d n j i n nen, b o h a t to po kryje funkci m e t a b o l i c k c h proces, kter tuk potebuj.

Krtce o olivovm oleji O l i v o v olej je bezesporu nejkvalitnjm (a zdrav nejprospnjm) rostlinnm tukem. Vytv se pirozenou cestou v b u k c h olivovho plodu. B u k y obsahuj uvnit m e m b r n y c h u t n aro m a t i c k ltky zvan triglyceridy Ty tvo 98 % o b s a h u extrahova n ltky z oliv. N e n teba nic pidvat, nic zpracovvat, n e m u s

dochzet k d n m c h e m i c k m i b i o c h e m i c k m p r o c e s m . J d e p o u z e o m e c h a n i c k zpracovn: mlet, lisovn a pelvn. Oli vov olej je tak b o h a t na terick m a s t n kyseliny (zejmna ty j e d n o d u c h ) , e se stv ideln i v i n o u pro kterkoli vk: kojen ce, dospvajc m l d e i lidi v y s o k h o st. V k a d m v k u hraj prv n e n a s y c e n kyseliny v z n a m n o u roli pro vyvenost vi vy. Olej z oliv je v h o d n nejen ve stavu s y r o v m - sn dobe i vysok teploty a d se tedy pout k peen, vaen i smaen. A jak rozeznte d o b r olej od p a t n h o ? P e d e v m zle na kva lit s a m o t n c h oliv, na z p s o b u pstovn a lokalit, k d e se pstu j, a p e d e v m na jejich zpracovn. Z k l a d n m i p o j m y pi rozli ovn jakosti oleje ( p o d l e z p s o b u a stupn zpracovn) jsou klasick lisovn za s t u d e n a " a l o u h o v n " . P o d l e z p s o b u z p r a c o v n rozliujeme nsledujc d r u h y : 1) nejlep a n e j o c e o v a n j olej je s o z n a e n m e x t r a panen s k " (extra vergine), z s k a n p o u z e m e c h a n i c k m l i s o v n m z a t e p e l n c h p o d m n e k n e z p s o b u j c c h z m n u kvality. K y s e l o s t ( m n o s t v k y s e l i n y olejov) n e s m p e s h n o u t 1 % 2) o n c o m n cenn, a v a k stle jet d o b r je p a n e n s k " (vergine), z s k a n s t e j n m z p s o b e m j a k o p e d c h o z , p o v o l e n kyselost v a k m e bt a 2 % 3 ) olivov olej b e z p d o m k u " v z n i k l s m e n m rafinova n c h o l i v o v c h olej s r z n m i oleji p a n e n s k m i , kyselost 1,5 % 4 ) n e j m n kvalitn olej j e z o l i v o v c h v l i s k " (di sansa .oliva), z s k a n k o m b i n a c r a f i n o v a n c h e x t r a k t z vlisk s oleji p a n e n s k m i , kyselost nejve 1,5 %. Z tto klasifikace t e d y vyplv, e pro n a e e l y je nejvhodnj olivov olej s o z n a e m n v e r g i n e " , pro nejvy o b s a h ky seliny olejov. P e d p i s y zavazujc v r o b c e k u v d n daj na etiket j s o u v e l m i psn. N e n t o o v e m nejdleitjm vodt k e m pro n k u p o p r a v d u kvalitnho oleje. V e l m i a s t o s e n a trhu objev olej, na etiket n l e i t oznaen, ale j e h o kvalita t o m u t o o z n a e n n e o d p o v d . J a k s e m e t e lpe o r i e n t o v a t ? - star olej z t r c c h u i kvalitu, p r o t o kontrolujte d a t u m v roby a hranici pouitelnosti - svtlo sniuje kvalitu oleje, p r o t o by m l b t p l n n do t m a v c h , nejlpe z e l e n c h l a h v

- pi s k l a d o v n v teple d o c h z k c h e m i c k m r e a k c m , kter p o d s t a t n sn kvalitu - kvalitn o l i v o v olej s o z n a e n m e x t r a v e r g i n e " s k u t e n von po olivch

Koen V e c h n a ostr k o e n v e t n soli j s o u e x t r m n zsadit, siln okyselujc. To z n a m e n , e je vyhledvaj n e v y v e n zsadit, jang typy. O v e m p o u z e do t doby, n e vyrovnaj svj m e t a b o l i s m u s v r m c i s v h o typu. C h u na tyto p s a d y p i r o z e n vy miz. J e t o h l a v n v o d t k o n a s t o l e n rovnovhy. S l a d k a z n a n v o a v k o e n je d o m n o u k y s e l c h typ. Je kysel a z s a d o t v o r n . L e h c e p i k a n t n k o e n j e m n chuti j e v y v e n o u potravinou. K t se v r a c o b a t y p y po d o s a e n rovnovhy.

Pochutiny Keupy, r z n ostr o m k y a d r e s i n k y vyhledvaj zsadit ty py, p r o t o e se j e d n o e x t r m n z s a d u , kter nejprve okysel. S l a d k p o c h u t i n y vyhledvaj n a o p a k kysel typy, protoe je nejprve u v e d o u d o zsady. N e j l p e to p o z n m e u h o i c e . O b y e j n , p l n o t u n hoice, kter je kyselej a ostej, v y h o v u j e z s a d i t m u j a n g typu. K r e m s k h o i c e , m r n nasldl, j e p o c h o u t k o u k y s e l h o jin typu. I tyto c h u t v y m i z po n a s t o l e n rovnovhy. Vrtme se k pi rozenm nekonzervovanm zeleninovm plohm.

DOPORUEN PRO JEDNOTLIV KREVN SKUPINY

a k j s e m s e ji zmnila, n a p e d n stran o b l k y j e u v e d e n graf, kter o b e c n ad krevn s k u p i n y dle z s a d y a kyselosti k r z n m d r u h m potravin. N e p l a t vak, e by k u p k l a d u lid s k r e v n s k u p i n o u A B R h + m l i k o n z u m o v a t p o u z e k o z m l k o . Z n a m e n t o p o u z e , e j e p r o n nejstravitelnj. P o v m e si tedy nyn, co v e c h n o m o u j e d n o t l i v krevn s k u p i n y jst a dodret p i t o m z s a d y psn, poten, oiovac diety:

Rovnovn typy jang Krevn skupina B Rh-

Je to jedin krevn s k u p i n a , kter b e z p r o b l m trv lutniny. Dle me konzumovat potraviny uren krevn skupin AB R h - , tzn. kukuici a ri, zeleninu, u r e n o u krevn skupin A1 R h - , to z n a m e n z e l e n i n u dozrvajc v na z e m p i s n ce a dozrvajc v lt, z e l e n i n u m k a b e z slupky. Z m a s a ne u k o d n e t u n ryby, kter jsou neutrln, a o b a s bl m a s a krevn s k u p i n y 0 R h - . O v o c e typu j a n g z a a z u j e m e a pi m r n diet. Z potravin, kter l - o l i v o v olej, esnek, cibule, citron, bl jogurty, z e l e n papriky, cel prek.

Krevn skupina

Rh+

K r e v n skupina, kter opt j e d i n j e s c h o p n a natrvit kravsk m l k o , ani by j z p s o b i l o j a k k o l i v z d r a v o t n pote. D l e j pslu zelenina s k u p i n y A1 R h + , to z n a m e n zelenina jang, p s t o v a n v n a i c h oblastech a dozrvajc k o n c e m lta a na p o d z i m , zelenina tvrd, se s l u p k o u . Z m a s je pro ni nejvhodnj m a s o vepov, p p a d n n e u t r l n stedn tun ryby. Tuky, j a k o je m s l o a sdlo, trv tak v e l m i d o b e . O v o c e t y p u jang a v m r n diet a p o u z e obas. P o t r a v i n y liv - o l i v o v olej, es nek, cibule, citron i s c i t r n o v o u krou, ken, e r v e n epa, edkev, p a p r i k y e r v e n a lut, k a p u s t a , b l jogurty, podze'mn st prku.

Zsadit typy jang - pirozen jedlci masa Krevn skupina 0 Rh-

Tto krevn s k u p i n nejvce v y h o v u j bl m a s a a stedn tun ryby. Z e l e n i n a typu jang, p s t o v a n v n a i c h oblastech, tvrd, se s l u p k o u a spe p o d z e m n sti. O v o c e typu j a n g a pi mrn diet a v e l m i m l o . P r o s p n p o t r a v i n y - o l i v o v olej, citrony s krou, kapusta, ken, erven epa, edkev, e s n e k , cibule, bl jogurty, papriky e r v e n a lut, p o d z e m n st p r k u .

Krevn skupina

0 Rh+

Nejstravitelnj a nejlep j s o u pro ni e r v e n m a s a . Z e l e n i n a j a n g - zelenina k o e n o v a dozrvajc na p o d z i m , s tvrdou slupkou, je ppustn. U ne o v o c e , lutniny, m l k o a obiloviny. Z potravin, kter l, p i p a d v v a h u ken, e r v e n epa, ed kev, kapusta, e r v e n a lut p a p r i k y a o l i v o v olej. M r n jo gurtu ( v d y p o u z e j a k o d o c h u c e n ) , p o d z e m n st p r k u .

Rovnovn typy jin

Krevn skupina AB Rh+

K r e v n skupina A B R h + pela p o z v o l n a z e z s a d y d o m r n ky selosti. Tato skupina je nejvyvenj. P r o t o j b u d e v y h o v o v a t o d k a d h o n c o , p e v a h u v a k b u d o u tvoit p o t r a v i n y kysel, a tud z s a d o t v o r n . K o z m l k o a v r o b k y z n h o j s o u pro tu to skupinu l k e m . M e k o n z u m o v a t r y b y a o b a s bl m a s a . P e v a h u by vak m l a tvoit kukuice, re a b r a m b o r y se slup kou. Zeleninu skupiny R h - , dozrvajc v lt, m k k o u , av n a t o u a b e z slupky. O v o c e u m r n n a v d y typu jang - tvrd, se slupkou, zelen, m o d r a ne tropick. Z dleitch potravin jsou to citrony, o l i v o v olej, bl j o g u r t y (nejlpe k o z ) , esnek, cibule a zelen papriky, cel prek. Krevn skupina AB Rh-

Jej hlavn p o t r a v i n o u je k u k u i c e a re. D l e n e l e c h t n obilo viny a zelenina t y p u s k u p i n y A1 R h + , dozrvajc na j a e a v l t, zelen, rostouc n a d z e m . Z m a s j s o u o b a s p p u s t n ryby. L u t n i n y trv pomaleji, n e skupina B R h - , a tud je n u t n v p p a d jejich k o n z u m a c e k o m b i n o v a t v a e n se s y r o v m i (B R h - n e m u s ) . O b a s o v o c e s k u p i n y A R h + - tvrd se slupkou, m o d r , zelen, dozrvajc v n a i c h oblastech. Do jdelnku m e t zaadit tropick o v o c e - lx a 2x t d n . Z d o p o r u e n c h potravin je v h o d n rybz, citrony, kiwi, grepy, esnek, cibule a olivov olej, z e l e n papriky, cel prek.

Kysel typy jin - pirozen vegetarini

Krevn skupina A1 Rh+

D o m n o u tto krevn s k u p i n y je z e l e n i n a jang, dozrvajc na p o d z i m v na z e m p i s n ce, tvrd, lut, erven, k o e n o v , brambory. D l e kukuice, r e a j a n g o v o v o c e , dozrvajc

v p o z d n m lt a na p o d z i m , tvrd, erven, lut, oranov. O b a s ryby. Z d o p o r u e n c h potravin je v h o d n zelen paprika, citron, kapusta, olivov olej, ken, erven epa, edkev, esnek a cibule, bl jogurty, zelen st prku. Krevn skupina A1 Rh-

V h o d n m i p o t r a v i n a m i jsou z e l e n i n y jarn a r a n letn, zelen, rostouc n a d zem, p s t o v a n v na z e m p i s n ce. Re, ku kuice a o v o c e j a n g o v , mstn, tvrd, zelen, m o d r , avnat, o b a s tropick. Z d o p o r u e n c h potravin pipad v v a h u cit ron, kiwi, grep, olivov olej, bl jogurty, esnek, cibule, zelen vrchn st prku. Krevn skupina A2 Rh+

Tato krevn skupina by m l a bt v h r a d n m k o n z u m e n t e m jang o v h o ovoce, dozrvajcho v n a e m z e m p i s n m p s m u , tvrd ho, ervenho, lutho, se slupkou. O b a s m o n o jinovou zeleni nu, m k k o u , b e z slupky, dozrvajc v a s n m lt, nadzemn, zelenou. Velmi m l o kukuice a re. D l e i t m i potravinami jsou citrony, rybz, olivov olej, esnek a cibule i bl jogurt, nad z e m n zelen st prku. Krevn skupina A2 Rh-

N e j m e n vbr m krevn s k u p i n a A 2 R h - . Ji z grafu vidte, e je nejkyselej, a tud k a d kyselotvorn potravina ji z n a n vychl z rovnovhy. Je teba, aby k o n z u m o v a l a nejvce zsadotvorn potraviny, j a k m i je o v o c e jin, m k k , avnat, zelen, m o d r , dozrvajc v lt, a obzvl tropick o v o c e , rostouc na jihu, v d y b e z slupky. O b a s j e m o n o zaadit s k u t e n netu n o u rybu. U vech krevnch skupin je vak teba d o d r o v a t z s a d y dlen stravy, jak je u v e d e n o ne. V mrnj diet si p o v m e , jak m o h o u jednotliv typy potraviny vce k o m b i n o v a t . 87

Vyrovnan potraviny O l i v o v olej je v h o d n pro v e c h n y typy. Takt bl j o g u r t y s v j i m k o u s k u p i n y 0 R h + . Ta by je m l a k o n z u m o v a t p o u z e v m a l m m n o s t v , spe j a k o p l o h u n e b o dresink. Vejce j s o u t v h o d n pro v e c h n y skupiny, s v j i m k o u krev n skupiny A2 R h - . Pro tu pouze obas - lx a 2x tdn. Celozrnn nelechtn obiloviny (vynechvme pedevm penici) j s o u p p u s t n p r o kysel typy, o v e m a v m r n diet. V psn je teba v y l o u i t l e p e k v j a k m k o l i v m n o s t v . Stejn t a k b r a m b o r y . J s o u v h o d n pro kysel typy, ale a p o psn diet v z h l e d e m k m o n k o n t a m i n a c i p l s n m i . O e c h y a s e m n k a , m e n pes n o c v c i t r n o v v o d , j s o u v h o d n pro v e c h n y typy. Bude-li t e d y n k t e r z u v d n c h re cept h l a v n p o t r a v i n o u o d p o v d a t va k r e v n s k u p i n a k o e n n e b o ostatn s u r o v i n y ne, j e teba j e v d y z a m n i t s u r o v i n o u od povdajc v a e m u typu. To n a p k l a d v praxi z n a m e n , e je-li u v d n z e l e n p e p a vy jste j a n g o v j typ, z a m n t e ho za cayennsk. Stejn tak citron. Je-li v r e c e p t u u v d n a vy jste opt jangovj typ, p i d t e ho i s k r o u n e b o j e n v e l m i m a l m n o stv, p p a d n v y n e c h t e v b e c . e s n e k , cibule, ken, e r v e n epa a e d k e v pat t m e z i vy r o v n a n potraviny, i k d y pro n k o h o j s o u v h o d n j , pro nko ho m n , j a k u v d m v p e d c h o z m d l e n p o t r a v i n dle krevnch skupin. O v e m pro jejich siln o i s t n p s o b e n n e n teba a tak pli d o d r o v a t jejich dlen. J a k u j s e m kala, n k o m u m n , n k o m u vce, ale p o m o h o u vdy. Jet je teba se z m n i t o t o m , z d a p o t r a v i n u vait, dusit, pci i jst syrovou. M a s o - syrov je jang, v a e n m , p e e n m a s m a e n m se stv extrmn jang. M a s o j e nejstravitelnj s y r o v , c o o v e m n e k a d j e s c h o p e n a k c e p t o v a t . P r o t o b u d e m e volit c o nejkrat t e p e l n o u pra v u tak, a b y m a s o z s t a l o k e h k .

Z e l e n i n a - syrov z e l e n i n a je jin, t e p e l n o u p r a v o u z s k v ex t r m n jin. Z e l e n i n a v a e n m ztrc svj p v o d n e n e r g e t i c k nboj, ale zskv stravitelnost m n o h a v i t a m i n . Z e l e n i n u t e d y b u d e m e k o n z u m o v a t zsti v d y s y r o v o u a zsti k r t c e t e p e l n uprave n o u (nejlpe pi 5 0 C ) .

HLAVNI ZSADY PROTIPLSOV DIETY

Nevhodn potraviny: (jedn se o potraviny, kter obsahuj plsn a kvasinku n e b o m n o e n kvasinky v n a e m o r g a n i s m u podporuj) cukr bl v y m l a n m o u k a a v e c h n y v r o b k y z n p i p r a v e n (chlb a peivo, c u k r s k v r o b k y apod.) houby plsn (plsov sry j a k o j s o u H e r m e l n , C a m e m b e r t apod., ale i v e c h n y p o t r a v i n y n a p a d e n plsn i n a h n i l . V e c h n y p o t r a v i n y k o n z u m o v a t erstv, j e p r o k z n o , e plsn pevaj i teplotu m r a z i c c h b o x . M a s o lze a 5 d n u c h o v v a t v j o g u r t u n e b o o l i v o v m oleji, nejlpe u l o e n v lednici, z e l e n i n u t a k t n e b o v soli) drod prek d o p e i v a vajen blky jablka, hruky, p o m e r a n e brambory bramborov krob kvasn p r o d u k t y (ocet, pivo, v n o apod.) m l k o a m l n v r o b k y ( k r o m z a k y s a n c h a c i d o n e b o bifido kulturou a k o z h o m l k a ) b u r s k oky

sja a v e c h n y v r o b k y z n l i m o n d y b u b l i n k o v npoje v ppad, e j s m e k y s e l typ musli a suen ovoce potraviny c h e m i c k y b a r v e n , k o n z e r v o v a n uzeniny koenov zelenina k u p o v a n n a k l e n zrna

Potraviny, k t e r l : ( v y b e r e m e si ty, kter odpovdaj n a e m u typu) v i t a m i n C - citrony, kiwi, grepy, z e l e n papriky, e r v e n a e r n rybz, p a p r i k y e r v e n a lut, k a p u s t a olivov olej bl jogurty, acido, bifido apod., nejlpe d o m c esnek cibule ken e r v e n epa edkev prek anz skoice peslika msek pampelika Potraviny, k t e r m o n o k o n z u m o v a t : (podle hlavnho grafu a typu) ryby m o s k v e c h n a bl m a s a vnitnosti vepov maso skopov maso hovz maso

zvina vajen l o u t e k re, hlavn h n d a neloupan, nejlpe m e n v citrnov vod rov tstoviny zelenina rostouc n a d z e m , z b a v e n d u s i n a n chlb kukuin, prosn, r o v mouku kukuinou, hrachovou, rovou vajen l o u t e k koen, h l a v n b y l i n k o v o b a s dia c u k r cornflakes b e z m e d u o v o c e - broskve, meruky, angret, m a l i n y a borvky, e r v e n a e r n rybz - v d y erstv, citron, grepy, kiwi, k o k o s obiln klky Pozn.: Veker m a s o n a k l d m e a l e s p o n a 2 4 h o d i n d o marin dy z jogurtu, citronu, o l i v o v h o oleje, e s n e k u , cibule, skoice, anzu, kopiv a dalho koen. M a s o tak z b a v m e p p a d n c h p l s o v c h t o x i n , co se v m r a z n i c e n e p o d a , ba p r v na opak. P l s n a kvasinka j s o u tak o d o l n , e m n o h d y narstaj i pi t e p l o t c h t c h t o zazen. N v o d na p p r a v u najdete ve stati Recepty. A n y n v z h r u do vaen. J s e m p e s v d e n a , e v m b u d e neje n o m chutnat, ale b r z y tak poctte b l a h o d r n p s o b e n stravy odpovdajc v a e m u typu.

KUCHAKA

ZKLADN PEDPISY

PPRAVA D O M C H O J O G U R T U

l erstvho nebo skovho mlka

(ne trvanlivho),

1 jogurt s acido

kulturou, 1 jogurt s bifido kulturou 1. d v k a M l k o s m c h m e s acido i bifido j o g u r t e m a rozlijeme do mench skleniek s vkem. N a p l n n skleniky v l o m e do hrnce s hor k o u v o d o u , piklopme poklikou a n e c h m e tak 1-2 hodiny (skleniky m e m e t dt do trouby vyht na 45 stup). K d y m l k o ji zjogurtovatlo, skleniky v y j m e m e a ulome do chladniky. Nen-li jogurt jet hotov, v o d u mrn pihejeme a skleniky v n jet potebnou d o b u n e c h m e . 2. a dal d v k y N y n ji j o g u r t y n e k u p u j e m e , ale p o u i j e m e 1 1 e r s t v h o n e b o s k o v h o m l k a , 2 dl ji n m i v y r o b e n h o jogurtu, v e opt s m c h m e a p o k r a u j e m e j a k o u p r v n dvky. Tento p o s t u p ne ustle o p a k u j e m e , t a k e nejen e 1l j o g u r t u n s b u d e stt p o u z e stku v y n a l o e n o u na 1 1 m l k a , ale p e d e v m z s k m e na prosto ivou acido a bifido kulturu. Upozornn: J o g u r t , kter n e c h m e tak d l o u h o , a se na n m z a n e tvoit l u t a v vrstva, nejene n e k o n z u m u j e m e , ale hlavn

n e p o u v m e k v r o b dal dvky, p r o t o e b y c h o m si r o z m n o ili i k v a s i n k y proti k t e r m bojujeme. V t o m t o p p a d z a n e m e vrobu j o g u r t u o d z a t k u . N e c h c e m e - l i s e v a k p e c e j e n v r o b o u j o g u r t u zabvat, b u d e m e v e l m i o b e z e t n pi jejich n k u p u . i v j o g u r t y pozn me p o d l e toho, e m u s bt s p o t e b o v n y do t d n a po c e l o u d o b u s k l a d o v n u l o e n y v c h l a d n i c e . Nakoupte-li takov jo gurt rno a n e dojdete d o m ze z a m s t n n b u d e v teple, b u d e ji k n e p o t e b . Mme-li jogurtova, je ve m n o h e m jednodu.

JAK ZBAVIT ZELENINU DUSINAN P o k r j e n o u z e l e n i n u v l o m e do s t u d e n vody, p i d m e 1 lci citrnov vy a 1 liku o l i v o v h o oleje a p o z v o l n a na m r n m o h n i z a h e j e m e na teplotu l i d s k h o tla ( z p o t k u o v m e jed n o d u e v l o e n m prstu, pozdji s e n a u m e d o b u o d h a d o v a t dle p o u v a n h o t e p e l n h o zdroje). O d s t a v m e a n e c h m e 15 m i n . louhovat. O h v m e i l o u h u j e m e b e z pokliky, aby z n dusina ny o p t n e s k a p v a l y spolu s v y s r e n o u prou. Z e l e n i n u sced m e , n e c h m e d o b e o k a p a t a v l o m e ji o p t do ist v o d y a d le vame b e z pokliky. Stejnho efektu d o c l m e , vame-li z e l e n i n u v pe a p e d za t k e m vaen ji p o k a p e m e c i t r o n e m a o l i v o v m olejem.

M A R I N D A NA M A S O A ZELENINU J o g u r t - nejlpe d o m c , o l i v o v olej, esnek, cibule, ken, erve n epa, edkev, citron, a n z , skoice, j i n o v typy - kopiva, roz marn, j a n g o v typy - peslika a ostatn k o e n dle chuti vyjma pepe e r n h o a b l h o , sjov omky, m a g i a vech s m s obsa hujcch g l u t a m t sodn. P e p p o u v m e p o u z e z e l e n pro ji n o v typy n e b o c a y e n n s k p r o j a n g o v typy. Z k l a d e m m a r i n d y j e citron, olivov olej n e b o jogurt. N a k l e p a n pltky e r s t v h o m a s a (aby m a r i n d a p k n m a s e m

pronikla, n a k l e p v m e i tehdy, k d y ho c h c e m e m a r i n o v a t po krjen n a nudliky) p o s y p e m e z v o l e n m k o e n m , p o k a p e m e c i t r o n e m . P l t k y s k l d m e do sklenice se r o u b o v a t e l n m uz vrem, k a d pltek zalijeme o l i v o v m o l e j e m n e b o j o g u r t e m a p p a d n p r o l o m e z v o l e n m d r u h e m d o p o r u e n zeleniny. P l t k y s t l a m e , a je-li teba, d o p l n m e o l i v o v olej n e b o jogurt tak, a b y m a s o b y l o zakryt. M a s o n a n u d l i k y d o b e p r o m c h me se z v o l e n o u m a r i n d o u a dle p o t e b y opt zalijeme. Do ka d sklenice v k l d m e m n o s t v m a s a p o u z e na 1-2 porce, aby c h o m sklenici pli asto neotvrali. U l o m e d o lednice, k d e v y d r 5 - 7 dn. Takto p e d t r v e n " m a s o je v e l m i k e h k a na j e h o ppravu posta pr m i n u t , c o h o in stravitelnjm. m dle m a s o t e p e l n z p r a c o v v m e , t m je vce jang, pi d l o u h pprav d o k o n c e e x t r m n jang. S t e j n m z p s o b e m m e m e m a r i n o v a t lilek, k e d l u b n u , o k u r k u a o s t a t n d r u h y zeleniny, s t m rozdlem, e ji nejprve z b a v m e d u s i n a n a n e c h m e ji v m a r i n d p o u z e pr hodin. Potebujeme-li solit, p o u v m e m o s k o u sl, ale a na tali, n e b o s o l m e o m k u i zlivku. P o uijeme-li sl ped n e b o pi pprav masa, n e b u d e tak kehk. Pozn.: M a s o i z e l e n i n u n a l o e n o u v j o g u r t u m e m e ped d a l m z p r a c o v n m o m t n e b o restovat i dusit s j o g u r t e m . V ppad, e z v o l m e r y c h l o u p p r a v u m a s a s j o g u r t o v o u ma r i n d o u , n e v k l d m e ji na r o z p l e n o u p n e v n e b o olej, ale na pnev, pod kterou j s m e prv zaehli zdroj tepla. J i n a k n m b u d e olej n e p j e m n p r s k a t " a z n e i s t n m ve kolem. M i m o c h o d e m , jogurt d o d m a s u v b o r n o u j e m n o u chu.

KLEN ZRN, SEMNEK A LUTNIN Z r n a , kter c h c e m e n e c h a t naklit, nejprve pes n o c m m e v citrnov vod. Slijeme, r o z p r o s t e m e na tc a zalijeme istou v o d o u tak, a b y b y l a m r n p o n o e n a . D r u h d e n vylijeme zby lou vodu, kterou zrna n e s p o t e b o v a l a , a n a h r a d m e ji istou. To o p a k u j e m e tak d l o u h o , d o k u d klky n e d o s h n o u piblin 1 cm vky. K l e n p r o v d m e pi p o k o j o v teplot. V y h n e m e se k l a d e n z r n na gzu n e b o vatu, p r o t o e z r o v e s klky se

vtinou objevuj i k o n k y a tko je p a k z p o d l o k y dostv m e . N e j e n vykl, ale t zakoen.

KRBAN ESNEK P o t e b n m n o s t v e s n e k u n a s t r o u h m e n a j e m n m struhadle na p r k n k o , p i d m e t r o c h u soli a lc n e b o l i k o u r o z e t e m e d o j e m n . P i d v m e d o p o k r m p o k u d m o n o a n a tali (aby s e teplotou nezniily j e h o skvl i n k y ) n e b o d o p o m a z n e k a salt.

JOGURTOV VLOKY Na z a h u t n jdel j a n g o v h o i j i n o v h o typu m e m e pout jo gurtov vloky. Jejich v r o b a je sice z d l o u h a v , z a t o v a k doda j k a d m u jdlu v e l m i j e m n o u chu. N a vt tc r o z e t e m e jo gurt, nejlpe d o m c , a n e c h m e ho vysuit. S u c h s e k r b n e m e k r a b k o u na tsto a p o s t u p o p a k u j e m e . Vyrobme-li vce jogur t o v c h vloek, ne m o m e n t l n s p o t e b u j e m e , m e m e j e uloit v lednici v u z a v e n n d o b .

Veobecn Vtina u v d n c h recept je k o n c i p o v n a pro j e d n u o s o b u . To proto, e ne v d y se k p r a v s t r a v o v a c h o r e i m u r o z h o d n e ce l rodina. Vtinou je to tak, e z a n e j e d e n a ostatn se p o m a l u pidaj v o k a m i k u , k d y n k o l i k r t ochutnaj. A p o s l z e v y n s o bit m n o s t v d o p o r u e n c h s u r o v i n j d e snadnji n e ho od za tku dlit. U v d n recepty nejsou k o n e n a striktn. V r m c i v a e h o typu m e t e k o m b i n o v a t m a s a , z e l e n i n u i koen. Uvdm-li te dy v n k t e r m receptu kup., e m a s o m bt m a r i n o v n o v t o m a t o m a v m to z r o v n a n e v y h o v u j e , zvolte s a m i s v o u chu. P o u ze sl n e z a m u j t e . Pouvejte radji m o s k o u , obsahujc p-

r o d n jd. Sl v a k n i k d y nepidvejte h n e d na z a t k u vaen, ale a v p r b h u . To se tk p e d e v m m a s a , j e h o ppravu sl zpomaluje. N a v e c h n y p o k r m y z m l e t h o m a s a p o u v m e pltky ma sa, m a r i n o v a n v o l i v o v m oleji a koen, kter m dt p o k r m u t y p i c k o u chu. Olej z m a s a n e s t r m e , z b y t e k p o u i j e m e na sma en. V e c h n a mlet m a s a n a p r k n k u d o b e p r o p r a c u j e m e s dalmi s u r o v i n a m i . T z n . e prsty m a s o r o z t r m e a opt spo jujeme tak d l o u h o , d o k u d n e c t m e , e v e dr p o h r o m a d . D o m a s o v h o strojku v k l d m e nejprve z e l e n i n u a teprve p o t o m m a s o , j e h o z b y t e k n a zvr m l e t z e strojku s n a d n o v y n d m e a p i d m e k u m l e t smsi. K d y b y c h o m to udlali o p a n , zsta la by n m ve strojku ne zcela u m l e t zelenina, kter by se s ma s e m tko spojovala. M l e t m a s a spojujeme b u l o u t k e m , jo g u r t o v m i v l o k a m i n e b o m l e t o u z e l e n i n o u . Z e l e n i n a d smsi svoji t y p i c k o u c h u a n e c h v y n i k n o u t koen, j o g u r t o v vloky v e c h n y c h u t z j e m n a l o u t e k je n a o p a k zvrazn. D l e toho je m o n o v e c h n y recepty k o m b i n o v a t , p p a d n e x p e r i m e n t o v a t s v l a s t n m i npady. Je-li s o u s t r e c e p t u v a e n h o jdla zelenina, p e d p o k l d m , e je z b a v e n a d u s i n a n , b u v pe n e b o p m m v a r e m . Takto p e d v a e n o u " z e l e n i n u j e m o n o dle z p r a c o v v a t u v e d e n m i zpsoby. Pokrjte-li ji dve n e b o a pozdji, z l e j e n na vs. N e m l i b y c h o m v a k tento p r o c e s opomjet, p r o t o e dusinany, kter d n e s k o u p e n z e l e n i n a s t o p r o c e n t n obsahuje, se nejen v tle p e m u j na n e b e z p e n aminy, zpsobujc rakovinu, ale navc se pi c h e m i c k m p r o c e s u p e m n y uvoluje kyslk, kter je v h o d n o u p o t r a v o u pro a e r o b n k v a s i n k u . Pipravujeme-li e s n e k o v jdlo, v a m e p o u z e st doporu e n d v k y e s n e k u pro n a v o z e n chuti. Vt st v d y u t e m e a p i d v m e do h o t o v h o jdla. V a e n m se v e s n e k u ni vech ny ltky, kvli n i m je o z n a o v n za p r o d n a n t i b i o t i k u m . Pipravujeme-li d u e n masa, n i k d y je n e p o d l v m e stude n o u v o d o u . P r o d l o u se t m jejich pprava. L u t n i n y z p r a c o v v m e p o u z e b u m e n pes n o c v citr n o v vod n e b o n a k l e n . Pi pprav d b m e n a to, a b y c h o m d o h o t o v h o p o k r m u pidali alespo j e d n u lci n e v a e n c h ,

m e n c h n e b o n a k l e n c h lutnin. V a e n m s e toti z n i v e c h n y enzymy, kter n a p o m h a j jejich trven. V i c h n i jist znte star ren o v z n e n se u stropu. T o m u p r v o d p o m e m e tm, e h o t o v l u t n i n o v p o k r m b u d e o b s a h o v a t a l e s p o nco mlo vaenm nepokozench enzym. Na p n e v d m e za s t u d e n a lisovan olej s trokou vody, p a k v l o m e p i p r a v e n o u s u r o v i n u a n a k o n e c z a p n e m e zdroj tepla. P i p r a v o v a n jdlo s e takto m n okysliuje. Z e stejnho d v o d u r o z k r o j e n o u z e l e n i n u n a ezu p o t e m e vou z citronu. J e t lep je ji h n e d vloit do m a r i n d y a pev n uzavt. P l s o v t o x i n y neutralizuje v i t a m i n C, o l i v o v olej, esnek, cibule, e r v e n epa, ken, edkev, prek. O e c h y a s e m e n a ped k o n z u m a c m m e pes n o c v citr nov v o d . M i m o c h o d e m , j s o u c h u o v skvl. U v e d e n r e c e p t y nejsou d o g m a a tak nezahrnuj v e c h n y m o n k o m b i n a c e . J e v d y n a vs, j a k o u k o m b i n a c i zvolte, zachovte-li d o p o r u e n v h o d n pro v typ. K u p a d l y j s e m n a z v a l a kukuin, prosn, r o v a p o h a n k o v chlb, kter s k u t e n kupe. Budete-li mt pocit, e n k t e r c h d r u h recept je mlo, sta trocha fantazie, p p a d n j a k k o l i v k u c h a k a , a tam, k d e usou dte, e by to m o h l o vyjt, odstranit v e c h n y z a k z a n suroviny. Teba vytvote m n o h o n o v c h recept, kter m n e ani n e n a p a d ly. B u d u v e l m i rda, k d y m p a k s n i m i i se s v m i z k u e n o s t m i seznmte.

POLVKY

Nejproblematitj d e n n d o b o u bvaj rna, a to a vstvte a jste jet rozespal n e b o pichzte z p r c e a j e d i n , co vs v tu to chvli zajm, je co nejdve se dostat do postele. Ale vtinou m t e hlad. A m a r n si l m e t e hlavu, co si rychle pipravit, k d y h o u s k a s m k o l i v je n e v h o d n . Od t o h o jsou pece polvky. M e t e je rno, v p o l e d n e , veer, ba i v noci. Kdykoliv. Pprava je o b v y k l e v e l m i rychl, p p a d n n e n a tak velk proheek uvait si ji veer, uloit do l e d n i c e a r n o p o u z e oht. P r o t o re c e p t na p o l v k y je nejvce.

POLVKY Z

E R V E N C H M A S

J s o u t m v h r a d n u r e n y pro krevn s k u p i n u 0 R h + . P o u z e p o l v k y z v e p o v h o m a s a j s o u u r e n y pro k r e v n s k u p i n u B a m o h o u je o b a s zaadit lid s krevn s k u p i n o u 0 R h - .

H O V Z POLVKA SE LOUTKEM

pltek hovzho masa marinovan v olivovm oleji a rozmarnu, 1-2 1 lce jemn pokrjen cibule, mosk sl, olivov olej

loutky,

H o v z m a s o pokrjme na m a l kostiky n e b o n u d l i k y a krt ce ho orestujeme na z p n n c i b u l c e . Z a l i j e m e v o d o u a pova me d o m k k a . V m c h m e r o z l e h a n l o u t e k a krtce p o v a m e .

H O V Z POLVKA S E S N E K E M

1 pltek hovzho masa marinovan v olivovm oleji a esneku, 1 strou ek esneku, 1 lce jemn pokrjen cibule, mosk sl, olivov olej

J e m n pokrjenou cibulku z p n m e n a o l i v o v m oleji, p i d m e drobn nakrjen m a s o a v a m e d o m k k a . Je-li m a s o m k k , m e m e v m c h a t r o z l e h a n loutek - dle chuti. Takto pipra venou polvku nalijeme na tal a tsn ped j d l e m v m c h m e uten esnek.

H O V Z POLVKA S K E N E M

Tato polvka se v m b u d e zdt na prvn p o h l e d v e l m i nezvykl, ale vte, e je v e l m i c h u t n . 1 pltek hovzho masa marinovan v olivovm oleji a kenu, 1 1 lce strouhanho kenu, mosk sl, 1 oleje lce lce

jemn pokrjen cibule, olivovho

Do hrnce s vac v o d o u v l o m e pokrjenou cibuli a m a s o , pi d m e olivov olej a v a m e d o m k k a . P i d m e erstv nastrou h a n ken, p o d l e c h u t i v m c h m e r o z l e h a n loutek a krtce povame.

HOVZ POLVKA S BROKOLIC

1 pltek hovzho masa, pokrjen na nudliky a marinovan v jogur tu s bobkovm listem, 1/2 stedn velk riky brokolice, 1 lce jemn pokrjen cibule, 1 lce erstvho jogurtu, 1 lce olivovho oleje, mo sk sl, petka cayennskho pepe M a s o i s m a r i n d o u v a m e spolu s o l i v o v m o l e j e m d o m k k a . Brokolici pokrjme, zvl kolek a riku. Do p o l v k y vlo m e nejprve kolek, p o v a m e cca 5 m i n . a p i d m e riku

a petku c a y e n n s k h o pepe. Jet krtce p o v a m e a odstavme. N a z v r v m c h m e lci jogurtu.

POLVKA ZE S K O P O V H O M A S A S E S N E K E M A LOUTKEM

pltek odblannho a 1

drobn pokrjenho

skopovho

masa,

marinova lce

nho v olivovm oleji a vtm pokrjen cibule,

mnostv esneku, 1-2 loutky, 1 mosk sl

strouek esneku,

M a s o s trokou m a r i n d y a pokrjenou cibul v a m e d o m k k a . V m c h m e rozlehan loutek a na tali p i d m e uten esnek.

POLVKA Z KOST

Tato polvka je velmi dleit pro m a s o v typy. O b s a h u j e dle it iviny, kter v m a s e nejsou. M l a by bt z a a z e n a do jdel n k u piblin j e d n o u tdn. 1-2 ku morkov kosti povame spolu dle chuti nebo obmujeme lutou dle paprikou, s pokrjenou brokolic, cibulkou a dle polv rajaty, ervenou cuketou, epou,

pokrjenmi

neloupanmi kvtkem,

ervenou edkva

tak dle

vlastn fantazie.

POLVKA Z MLETHO VEPOVHO MASA

1 pltek vepovho masa marinovan v olivovm oleji a tyminu, 2 l ce drobn nakrjen neloupan cukety, 1 lce jemn pokrjen cibule, na piku noe mletho kmnu, olivov olej, mosk sl M a r i n o v a n v e p o v pltek u m e l e m e n a m a s o v m strojku a v l o m e na z p n n o u cibulku. Orestujeme, zalijeme vodou, p i d m e pokrjenou cuketu, k m n a krtce p o v a m e .

ZELAKA

3 lce jemn krjenho hlvkovho zel, 2 lce cukety, 1 lce mletho vepovho masa, 1/2 mal cibule, 1/2 liky sladk a petka pliv pap riky, petka kmnu, 2 lce blho jogurtu, mosk sl, olivov olej N a oleji r y c h l e o r e s t u j e m e j e m n nakrjenou cibuli, m l e t m a s o a koen. Z a l i j e m e v o d o u , p i d m e zel a c u k e t u a v a m e 10 mi nut. P e d p o d v n m p i d m e j o g u r t a z a k a p e m e c i t r o n e m .

POLVKA S JTROVM KAPNM

3 lce krbanch nebo mixovanch jater, 1 loutek, 1 lce olivovho oleje, 1 lce jemn pokrjen cibule, 1 jemn pokrjen rika broko lice, mosk sl, olivov olej, petka cayennskho pepe Na o l i v o v m oleji n e c h m e zpnit cibulku a p i d m e brokolici. K r t c e orestujeme, zalijeme v o d o u a p o v a m e . N a k r b a n i u m i x o v a n jtra d o b e p r o m c h m e se l o u t k e m a n e c h m e je skapvat ze lce do polvky. K r t c e p o v a m e a teprve n a k o n e c p i d m e sl a c a y e n n s k pep.

DRBE

POLVKY

J s o u nejvhodnj pro k r e v n s k u p i n u 0 R h - , ale tak je m o h o u k o n z u m o v a t lid s krevn s k u p i n o u 0 R h + (ti o v e m spe polv ky z krtho m a s a ) . D l e j s o u v h o d n pro krevn s k u p i n u B R h + a R h - , AB R h + , m n ji pro AB R h - . Krevn skupiny 0 a B budou vynechvat zelenou zeleninu.

KEDLUBNOV POLVKA

KUECM MASEM

1 vt kedlubna, 2 lce mletho kuecho masa (z naloen smsi na kuec karbantky), 1 mal cibule, olivov olej, mosk sl, petka su en nebo 1 lika erstv bazalky C i b u l k u nakrjme n a j e m n o , z p n m e na troce oleje a p i d m e m l e t kuec m a s o . N e c h m e l e h c e o r e s t n o u t a zalijeme vva r e m , kter j s m e pipravili z n a s t r o u h a n k e d l u b n y a 5 min. po vaili. P i d m e sl, j e m n s e k a n o u e r s t v o u n e b o s u e n o u ba zalku, n e c h m e pejt v a r e m a p o d v m e .

KUEC POLVKA S KAPUSTOU

1 pltek kuecho masa marinovan v esneku a olivovm oleji, 2 vt listy kapusty, 1/2 mal cibulky, 1 loutek, kari, mosk sl, olivov olej Na zpnnou cibulku vlome kuec maso, pokrjen na jemn n u d l i k y K r t c e orestujeme, p i d m e j e m n n a k r j e n o u kapus tu, o s o l m e , o k o e n m e a jet krtce restujeme. P i d m e lou tek, p r o m c h m e a zalijeme v o d o u . P o v a m e a na tali p i d m e s e k a n o u paitku.

BOR S KUECM MASEM

1 pltek kuecho masa, 1 strouek esneku, troka pliv papriky, oli vov olej, mosk sl, 1 erven epa, 1 list kapusty, 1 list hlvkovho zel, hrstka drobn pokrjen cukety neloupan P l t e k kuecho m a s a m a r i n o v a n v o l i v o v m oleji a esneku rychle orestujeme na p n v i z o b o u stran, m r n podlijeme a krt ce d u s m e (restujeme b e z oleje). M a s o v y j m e m e , nakrjme na drobn kostiky a s p o l u se vou z d u e n v a m e s e r v e n o u e p o u a ostatnmi s u r o v i n a m i pokrjenmi n a d r o b n o .

POLVKA KUEC ROLADA"

Pipravujeme-li kuec roldu, kosti z k u e c h o s t e h n k a ovam e , v y j m e m e a o b e r e m e . K o u s k y m a s a v l o m e zpt do vvaru spolu se 2 l c e m i n p l n do k u e c roldy. N e c h m e pejt va r e m a m e m e podvat.

DRBE POLVKA S BROKOLIC

pltek kuecho masa prku

marinovan v olivovm (bl st), 1 rika olej

oleji a

cibuli, hrstka

drobn nakrjenho muktovho kvtu,

drobn nakrjen bro

kolice, 1/2 cibule, 1/4 liky kmnu, 1/2 mosk sl, olivov

liky sekanho libeku, petka

Pokrjenou cibuli a k u e c m a s o rychle o s m a h n e m e na oleji. Pi d m e k m n , libeek, m u k t o v kvt, sl, pokrjenou zeleninu a 10 m i n u t v a m e .

RYB

POLVKY

J s o u v h o d n pro v e c h n y krevn skupiny, vyjma k r e v n c h sku pin rodiny A 2 . Ty j s o u v e g e t a r i n s k . K r e v n s k u p i n y 0 a B se v y h n o u zelen zelenin. K pprav rybch p o l v e k p o u v m e nsledujc d r u h y m o s k c h ryb: treska, sle, hejk, halibut, p a r m i c e erven, c h o botnice, hebenatka, ralok, m e o u n , olihe, k a m b a l a . M e m e t pout filety t c h t o m o s k c h ivoich. V nsledujcch re ceptech z n i c h b u d e m e v y c h z e t .

RYB POLVKA I.

1 pltek rybho fil, 1 br omysli, mosk sl

rika brokolice, 1

strouek esneku, petka do

Ryb fil pokrjme na kostiky a v a m e v o s o l e n v o d spolu s k o e n m a s j e m n p o k r j e n m k o l k e m b r o k o l i c e 5 minut. P i d m e riku brokolice, n e c h m e pejt v a r e m a p o d v m e s u t e n m e s n e k e m a s e k a n o u petrelkou.

RYB POLVKA II.

lce pokrjenho rybho fil, hrst pokrjenho hlvkovho listu nskho zel, kmn, petka saturejky, sl

saltu, hrst zelen pep,

pokrjenho mosk

Ryb fil v a m e 5 m i n u t se sol a k o e n m , p i d m e hlvkov sa lt a nsk zel. N e c h m e pejt v a r e m a p o d v m e se s e k a n o u paitkou.

RYB POLVKA III.

lce pokrjenho muktovho

rybho fil,

1/4 pokrjen erven i zelen papriky, mosk sl

petka

kvtu, zelen pep,

Ryb fil v a m e 5 m i n u t se sol, k o e n m a p a p r i k a m i . H o t o v o u p o l v k u r o z m i x u j e m e a p o d v m e se s e k a n o u paitkou.

RYB POLVKA IV.

lce pokrjenho rybho fil, hrst jemn pokrjenho prku, hrst kr sl

jenho listu prku, 1/2 liky koen Sumah Avokdo, 2 lce jogurtu, mosk

Ryb fil v a m e 5 m i n u t v o s o l e n a o k o e n n vod, p i d m e list i stvol prku, n e c h m e pejt varem. O d s t a v m e , a a b u d e mt p o l v k a k o n z u m a n teplotu, p i d m e jogurt. P o d v m e s e s e k a n o u petrelkou.

KEDLUBNOV POLVKA S L O S O S E M

1/2 stedn velk kedlubny, 1/2 mal cibulky, 1 mal strouek esneku, 1 fil lososa, 2 lce jogurtu, 1 lika sekan petrelky, mosk sl, cit rnov va K e d l u b n u nakrjme na kostiky a spolu s cibul v a m e v osole n vod. R o z m i x u j e m e . P i d m e n a m a l kostiky nakrjenho lososa a v a m e 5 m i n u t . P i d m e s e k a n o u paitku, m u k t o v oek. K d y p o l v k a m r n v y c h l a d n e , p i d m e jogurt, nakr b a n esnek, p a i t k u a troku citrnov vy.

LUTNINOV

POLVKY

J s o u u r e n y pro k r e v n s k u p i n u B R h + , o b a s A B R h + . O s t a t n krevn s k u p i n y b y j e n e m l y k o n z u m o v a t . Krevn skupina B n e m u s pidvat rozemlet naklen lutniny

HRACHOV POLVKA I.

2 lce menho a naklenho hrachu, 2 lce hrachov mouky, 1 oleje, mosk sl, petka cayennskho pepe

lce

Do v o d y v l o m e n a k l e n hrch, sl a pep. P o v a m e cca 15 min. a vlijeme na v y c h l a d l o u jku, p i p r a v e n o u z oleje a mouky, o s o l m e a krtce p o v a m e .

HRACHOV POLVKA II.

2 lce menho a naklenho hrachu, 1 cayennsk pep

strouek esneku, mosk sl,

M e n a n a k l e n h r c h r o z e m e l e m e na m l n k u na m a s o , vlo m e do v r o u c vody, n e c h m e pejt v a r e m a po o d s t a v e n pi-

d m e p r o p a s r o v a n i n a k r b a n e s n e k a i h n e d p o d v m e se zelenou petrelkou.

O K O V POLVKA I.

P i p r a v u j e m e stejn j a k o H r a c h o v o u p o l v k u I. a II.

O K O V POLVKA II.

lce men a naklen oky, 1 mosk sl

rika brokolice, 1/4 liky koen

Chop-suey,

Brokolici r o z d l m e zvl na j e m n pokrjen k o l e k a ri ku. K o l e k p o v a m e 3 min., p i d m e p o k r j e n o u riku z b r o k o l i c e , koen a v a m e jet 2 min. P i d m e r o z e m l e t o u o k u (1 liku si p o n e c h m e ) , n e c h m e pejt v a r e m , odstavme a na zvr v m c h m e z b y l o u liku m l e t o k y a p o d v m e .

O K O V POLVKA III.

2 lce men oky, 2 lce naklen oky, 1/2 men cibule, petka kari, 3 nov koen, 3 hebky, 2 men bobkov listy, 2 strouky esne ku, mosk sl K o e n p o v a m e 5 m i n u t ve v o d , v y j m e m e a p i d m e v o d u s m e n o u o k o u , d r o b n pokrjen j e d e n strouek e s n e k u a 1 /4 cibule. O s o l e n v a m e d o m k k a , p i d m e z b y t e k cibule, p e t k u kari a n e c h m e pejt v a r e m . P o k m e , a polvka vy c h l a d n e na k o n z u m a n teplotu, a p i d m e r o z e m l e t o u i drce n o u n a k l e n o u o k u a 1 s t r o u e k n a k r b a n h o esneku. Z d o b m e sekanou petrelkou. Fazole rozliujeme dle barvy - od t m a v c h jang po svtl jin. Tma v jsou v h o d n pro skupinu B R h + , svtl pro skupinu AB R h + .

FAZOLOV POLVKA I.

1 lce mench fazol, 1 lce naklench fazol, 1 lce mench vlaskch oech, 2 strouky esneku, 1 men cibule, koriandr, cayennsk pep, mosk sl, kopr Vodu lehce o s o l m e a p i d m e 1 s t r o u e k krjenho e s n e k u , m e n fazole, c a y e n n s k p e p a koriandr. Vame, a jsou fazo l e m k k . N e c h m e odstt n a k o n z u m a n teplotu, v m c h m e mlet n a k l e n fazole, o e c h y a k r b a n esnek. Z d o b m e se kanm koprem a zakapeme citronem.

FAZOLOV POLVKA II.

1 lce mench fazol, 1 lce naklench mletch fazol, 1/2 men ci bule, 1 strouek esneku, koriandr, tymin, cayennsk pep, mosk sl M e n fazole, tymin, pep, k o r i a n d r a 1/2 k r b a n h o esne ku vame, a j s o u fazole m k k . P i d m e n a j e m n o krjenou ci buli, n e c h m e pejt v a r e m . N e c h m e odstt n a k o n z u m a n teplotu a p i d m e m l e t n a k l e n fazole a z b y t e k k r b a n h o esneku.

ZELENINOV POLVKY J s o u v h o d n p r o k r e v n s k u p i n y 0 R h + , 0 R h - , B R h + , B R h - , AB Rh+.

KVTKOV POLVKA I.

3 riky kvtku, 2 lce jogurtu, mosk sl, cayennsk pep, na piku noe muktovho kvtu

D r o b n nakrjen kol p o v a m e 2 min. a p i d m e nakrjenou k v t k o v o u riku. O d s t a v m e , n e c h m e m r n v y c h l a d n o u t a p i d m e jogurt, sl, c a y e n n s k p e p a m u k t o v kvt.

KVTKOV POLVKA LETN

Drobn nakrjen kol p o v a m e 2 m i n .

a p i d m e nakrjenou

kvtkovou riku. O d s t a v m e a n e c h m e z c e l a v y c h l a d n o u t . P i d m e jogurt, sl, cayennsk pep a muktov kvt. P o d v m e studen.

BROKOLICOV POLVKA I.

riky

brokolice,

lce jogurtu,

mosk sl,

petka

cayennskho

pepe D r o b n pokrjen k o l e k p o v a m e 2 min., p i d m e pokrje n o u riku, c a y e n n s k p e p a jet k r t c e p o v a m e . N e c h m e m r n v y c h l a d n o u t a p i d m e j o g u r t a sl.

KAPUSTNICE

lce krjenho hlvkovho zel, 2 petka kmnu, olej

lce jemn krjen kapusty, petka cayennskho pepe,

1/2 oli

mal cibule, vov

mosk sl,

C i b u l k u n e c h m e z p n i t n a oleji, p i d m e d r o b n nakrjenou k a p u s t u a h l v k o v zel a l e h c e o s m a h n e m e . Z a l i j e m e v o d o u a p i d m e ostatn psady. V a m e 10 m i n u t .

BOR

2 men erven epy, 1 lce pokrjenho lilku, 1 strouek esneku, 1/4 vtho prku (spodn st), 1 lut papriky, 1 rika brokolice, 1/2 erven papriky, 1/2 men cibu lika olivovho oleje raje neloupan, 1 men rika kvtku, 1

le, 2 dl jogurtu, mosk sl, cayennsk pep, 1

e p u n a s t r o u h m e na h r u b m struhadle a 5 m i n u t v a m e . Pi d m e j e m n nakrjenou cibuli, kvtk, o b papriky, kolek brokolice a v a m e dalch 5 minut. N a k o n e c p i d m e j e m n na krjen p r e k a riku b r o k o l i c e . N e c h m e pejt v a r e m a po d v m e . D o jet h o r k p o l v k y n a tali v m c h m e s m s jogur tu, utenho esneku, o l i v o v h o oleje a c a y e n n s k h o pepe.

RAJATOV

POLVKA

neloupan raje, 10 koleek silnjho prku, 3 kuliky novho koen

a 3 hebky, 2 mal bobkov listy, mosk sl V troce v o d y v a m e 5 m i n u t hebek, n o v koen a b o b k o v list. K o e n v y j m e m e a p i d m e na d r o b n kostiky nakrjen raje a k o l e k a prku. V a m e 5 m i n u t a p o d v m e . Na tali za kapeme citronem.

ZELENINOV

POLVKY

Jsou ureny krevnm skupinm B R h + , B R h - , AB R h + , AB R h - , A1 R h + a Aj R h - .

KAPUSTOV POLVKA S R

2 vt kapustov listy, 2 lce vaen re, 1/2 mal cibulky, cayennsk pep, sekan petrelka, mosk sl, olivov olej

C i b u l k u z p n m e na oleji, p i d m e j e m n pokrjen k a p u s t o v listy, osolme, o p e p m e a krtce d u s m e . Z a l i j e m e v o d o u , pid me v a e n o u ri a n e c h m e pejt v a r e m . Na z v r p i d m e se k a n o u petrelku a p o d v m e .

KAPUSTOV POLVKA ZAHUTN

2 vt listy kapusty, 1/2 men cibulky, 4 kupadla, petka bazalky, ze len pep, mosk sl, olivov olej, 1 lika sekan petrelky

N a oleji z p n m e cibulku, p i d m e j e m n pokrjenou k a p u s t u a krtce o s m a h n e m e . P i s y p e m e r o z d r o b e n k u p a d l a a jet krtce o s m a h n e m e . Pilijeme v o d u , p i d m e koen, sl a krtce p o v a m e . N a zvr p i d m e s e k a n o u petrelku.

KAPUSTOV POLVKA S LILKEM

2 vt listy kapusty, 1/4 loupanho lilku, 1/2 mal cibulky, 2 kupadla, mlet majornka, mlet tymin, mosk sl, olivov olej, 1 n petrelky lika seka

Lilek pokrjme na d r o b n k o s t i k y a s p o l u s j e m n pokrjenou k a p u s t o u h o v l o m e n a z p n n o u cibulku. O s o l m e , o k o e n m e a krtce orestujeme. M r n podlijeme v o d o u a d u s m e 10 min. K d y se voda vyva, p i d m e n a d r o b e n k u p a d l a a promch m e . Zalijeme v o d o u a krtce p o v a m e . Na z v r p i d m e seka n o u petrelku.

KVTKOV POLVKA II.

riky kvtku, 4 noe

pltky

kupadla",

mosk sl,

zelen pep,

na

piku

muktovho

kvtu

Z kvtku nejprve o k r j m e vrek, zvl n a d r o b n o pokrjme kol. Do v r o u c v o d y v l o m e pokrjen kol, 2 min. pova me a p i d m e ostatn suroviny. O d s t a v m e a po 5 min. podv me se zelenou petrelkou nebo paitkou.

KVTKOV POLVKA III.

riky kvtku, 2 noe

lce rov mouky, mosk sl, zelen pep, na

piku

muktovho kvtu, olivov olej

Z oleje a r o v m o u k y v y r o b m e jku a n e c h m e v y c h l a d n o u t . Zvl v h r n c i 3 m i n . v a m e n a d r o b n o p o k r j e n kol kvt ku, o d s t a v m e a p i d m e p o k r j e n riky a n e c h m e 5 min. pod p o k l i k o u . V l i j e m e na v y c h l a d l o u jku, p r o m c h m e a krt ce povame. Na zvr ochutme a ihned podvme.

HRKOV POLVKA I.

hrst mladho hrku, 4 kupadla", 1

strouek esneku, mosk sl

e s n e k propasrujeme i n a k r b e m e s t r o c h o u m o s k soli. Hr ek 3 min. p o v a m e ve v o d , p i d m e kupadla a odstavme. P i d m e pipraven e s n e k a i h n e d p o d v m e . Na tali pid me z e l e n o u p e t r e l k u i paitku a dle c h u t i cornflakes b e z cukru.

HRKOV POLVKA II.

hrst mladho hrku, 2 lce hrachov mouky, 1 strouek esneku, mosk sl

lce olivovho oleje,

Z oleje a m o u k y v y r o b m e jku a n e c h m e ji v y c h l a d n o u t . Zvl v hrnci 3 min. v a m e hrek. Ten vlijeme na p i p r a v e n o u jku, krtce p o v a m e , p i d m e esnek, o s o l m e dle chuti a p o d v m e se zelenou petrelkou i paitkou, pp. cornflakes b e z cukru.

BROKOLICOV POLVKA II.

2 riky brokolice, 4 nho pepe

kupadla", mosk sl, 1/4 liky sekanho zele

D r o b n nakrjen kolek a z e l e n p e p p o v a m e 2 min., pi d m e pokrjenou b r o k o l i c o v o u riku a n a d r o b e n kupadla. O d s t a v m e a po 5 min. p o d v m e .

JARN OVKOV POLVKA

hrst erstvch ovkovch list, 2 lce olivovho oleje, 2 lce kuku in hladk mouky, 2 dl jogurtu, petka muktovho kvtu, zelen pep, mosk sl, olivov olej N a oleji z p n m e j e m n pokrjen ovkov listy, z a s y p e m e m o u k o u a o s m a h n e m e . N e c h m e v y c h l a d n o u t , zalijeme v o d o u , o s o l m e , o k o e n m e a za stlho m c h n p r o v a m e . O d s t a v m e a n e c h m e cca 1 h o d . rozleet. P o l v k u z n o v u p i h e j e m e a vm c h m e jogurt.

ITALSK Z I M N POLVKA

hrst rovch tstovin, hrst zelenho hrku, 1/2 men cibule, 1 strou ek esneku, 1 lce petrelov nat, 2 rajata spaen a oloupan, zele n pep, olivov olej, mosk sl Na p n v i z p n m e pokrjenou cibulku, e s n e k a petrelovou na. P i d m e pokrjen rajata, z e l e n h r e k a krtce orestujeme. Zalijeme vrouc vodou, osolme, o p e p m e a p o v a m e , a je o ka m k k . P i d m e tstoviny, krtce p o v a m e a p o d v m e . Ts n ped k o n z u m a c p i d m e 1 liku e r s t v h o olivovho oleje.

KRMOV KVTKOV POLVKA

1 vt rika kvtku, vvar nebo voda, 2 lce oleje, 1 n hladk mouky, 2 lce jogurtu, zelen pep, mosk sl

lce kukui

Pokrjen k v t k kr tce p o v a m e ve slan v o d . Z oleje a m o u ky o s m a h n e m e jku, zalijeme v o d o u n e b o v v a r e m a p i d m e propasrovan kvtk. O p e p m e , o s o l m e a krtce p o v a m e . Ped p o d v n m p i d m e jogurt, pp. s e k a n o u petrelku.

KVTKOV POLVKA S LILKOVMI NOKY

1 vt rika kvtku, 2 mouky, 2 Noky: 2 lce olivovho oleje, 2

lce olivovho oleje,

lce hladk kukuin

lce jogurtu, mosk sl, olivov olej, petka kari lce jemn pokrjenho lilku, 1 nadroben

kupadlo, 1 loutek, 1

lika sekan petrelky

Z oleje a m o u k y o s m a h n e m e svtlou jku, zalijeme v o d o u n e b o vvarem, p i d m e n a d r o b n o pokrjen kvtk, petku kari, osolme a provame. M e z i t m na p n v i z p n m e na oleji j e m n pokrjenou cibulku, p i d m e j e m n pokrjen lilek a krtce orestujeme. P o d l i j e m e trokou vody, o s o l m e a n e c h m e vys m a h n o u t p o d p o k l i k o u . O d s t a v m e , p i d m e r o z d r o b e n kupadla, s e k a n o u p e t r e l k u a l o u t e k a p r o m c h m e . L i k o u tvo me m a l noky, kter v k l d m e d o v r o u c polvky. D o p o l v k y ped p o d v n m p i d m e jogurt.

KVTKOV POLVKA S LILKEM

1 vt rika kvtku, 1 lce kukuin krupice, 2 lce jemn pokr jenho lilku, 1-2 mal cibule, 1 lika sekan petrelky, olivov olej, mosk sl

Na oleji z p n m e cibulku, p i d m e j e m n pokrjen kvtk a li lek a krtce restujeme. P o d l i j e m e v o d o u , o s o l m e a 5 min. dus me. D o l i j e m e v o d u a jet 5 min. p o v a m e . P i d m e s e k a n o u petrelku a p o d v m e .

KEDLUBNOV POLVKA I.

vt kedlubna, 4 kupadla", 1 muktov kvt

rika brokolice, mosk sl, zelen

pep,

K e d l u b n u n a s t r o u h m e n a j e m n m struhadle, brokolici j e m n nakrjme, zvl riku i kolek. Do vrouc v o d y v l o m e nej prve kolek a k e d l u b n u . O s o l m e , o p e p m e a p i d m e muk tov kvt. 10 m i n u t p o v a m e a p i d m e b r o k o l c o v o u riku a n a d r o b e n kupadla. N e c h m e pejt v a r e m a p o d v m e .

KEDLUBNOV POLVKA II.

1 vt kedlubna, 1 rika brokolice, 2 lce rov mouky, 1 lce oli vovho oleje, mosk sl, 1/4 liky zelenho pepe, muktov kvt, 1 lika velmi jemn sekanch pampelikovch list nebo 1/2 liky suench Zvl o s m a h n e m e jku z oleje a r o v m o u k y a n e c h m e vy chladnout. Po v y c h l a d n u t zalijeme trokou s t u d e n v o d y a vli j e m e do u v a e n k e d l u b n y a b r o k o l i c e dle receptu K e d l u b n o v polvka I.

PRKOV POLVKA I.

1/4 vtho prku, 4 kupadla, mosk sl, zelen pep P r e k n a j e m n o nakrjme a v l o m e do p o t e b n h o m n o s t v vrouc vody. O s o l m e , o p e p m e a p i d m e r o z d r o b e n pltky

kupadel. N e c h m e pejt v a r e m , o d s t a v m e a n e c h m e 5 min. odstt pod p o k l i k o u . P o l v k u na tali o c h u t m e s e k a n o u pait k o u i p e t r e l k o u .

PRKOV POLVKA II.

1/4 vtho prku, 2 liky kukuin hladk mouky, oleje, mosk sl, zelen pep

lce olivovho

Do ndoby, ve kter b u d e m e p o l v k u vait, d m e 1 lci oleje a kukuinou mouku. Za stlho mchn m o u k u osmahneme (vytvome jku) a n e c h m e v y c h l a d n o u t . Do c h l a d n jky pi lijeme vodu, p r o m c h m e , p i d m e n a j e m n o nakrjen prek, o c h u t m e a krtce p o v a m e .

PRKOV POLVKA III.

1/4 vtho prku, 2

lce jogurtu, mosk sl, koriandr

P r e k nakrjme na d r o b n o a n e c h m e pejt v a r e m v p o t e b n m m n o s t v vody. O d s t a v m e , n e c h m e m r n v y c h l a d n o u t a pi d m e 2 lce j o g u r t u , sl a koriandr.

PRKOV POLVKA LETN

Pprava stejn j a k o P r k o v p o l v k a III. s t m rozdlem, e po vaen p r e k n e c h m e z c e l a v y c h l a d n o u t a p o l v k u p o d v m e studenou.

KVTKOV POLVKA IV.

3 riky kvtku, 4 pltky noe muktovho kvtu

kupadel", mosk sl, bazalka, na piku

Z kvtku nejprve okrjme vrek, zvl pokrjme kol na d r o b n o . Do vrouc v o d y nejprve v l o m e pokrjen kol, 2 min. p o v a m e a p i d m e ostatn suroviny. O d s t a v m e a po 5 min. p o d v m e s e z e l e n o u p e t r e l k o u n e b o p a i t k o u .

PETRELKOV POLVKA I.

men cibule, 1/4 prku, 1 sl, petka mty

strouek esneku, 1 petka

lce sekan petrelky, kvtu, olivov

mosk

pliv papriky,

muktovho

olej, petka

N a d r o b n o nakrjenou cibuli lehce o s m a h n e m e na oleji, p i d m e pokrjen prek a spolu l e h c e p o d u s m e , a p r e k pust vu. O s o l m e , p i d m e petku pliv p a p r i k y a m u k t o v h o kvtu, zalijeme v o d o u , p i s y p e m e s e k a n o u p e t r e l k u a n e c h m e pejt varem.

PETRELKOV POLVKA II.

Tot, s petrelkou p i d m e n a d r o b e n kupadla.

SEDMIKRSKOV POLVKA S ROVMI TSTOVINAMI

1 hrst erstvch sedmikrsek, 1 hrst jemn pokrjen brokolice, 1 mla d cibulka i s nat, 1 hrst rovch nudl, kmn, petka oregana, mo sk sl, 1 lika olivovho oleje, 1 lika sekan paitky P o k r j e n o u z e l e n i n u v l o m e do ist vody, p i d m e sedmikrs ky, k m n , oregano, olej, o s o l m e a krtce p o v a m e . P i d m e r o v nudle, s e k a n o u paitku, n e c h m e pejt v a r e m , v y p n e m e a n e c h m e 5 min. odstt.

SEDMIKRSKOV POLVKA S KUPADLY

Pprava stejn, n a m s t o r o v c h n u d l n a z v r p i d m e na droben kupadla.

SEDMIKRSKOV POLVKA SE LOUTKEM

hrst erstvch sedmikrsek, 1

hrst jemn pokrjen brokolice,

mla

d cibulka i s nat, 2 loutky, kmn, bazalka mosk sl, 1 vho oleje, 1 lika sekan paitky

lika olivo

Pokrjenou z e l e n i n u v l o m e d o ist vody, p i d m e s e d m i k r s ky, kmn, b a z a l k u , olej, o s o l m e a kr tce p o v a m e . V m c h m e rozlehan loutky, s e k a n o u p a i t k u a n e c h m e pejt v a r e m .

POLVKA z JARNCH BYLIN

1 lce sekanho listu pampeliky, 1 lce sekanho listu jitrocele, 1 l ce sekanch petrelky, mosk sl mladch kopiv, 1 lika sekan bazalky, 1 4 rozdroben kupadla, lika zelen sekan pep, 10 kvt sedmikrsky,

Vechny byliny 5 min. povame, osolme, opepme a pidme n a d r o b e n kupadla.

POLVKA z J A R N C H BYLIN SE LOUTKY

1 lce sekanho listu pampeliky, 1 lce sekanho listu jitrocele, 1 l ce sekanch mladch kopiv, 1 lika sekan bazalky, 1 lika sekan petrelky, 10 kvt sedmikrsky, 2 loutky, oregano, mosk sl V e c h n y b y l i n y p o v a m e 5 min., o s o l m e , v m c h m e rozleha n l o u t k y a k r tce p o v a m e .

POLVKA Z HRACHOVCH LUSK

3 1

lce pokrjench hrachovch lusk, 1/2

kedlubny,

10 koleek prku,

prkov list, paitka, mosk sl, zelen pep

D r o b n nakrjen h r a c h o v l u s k y v a m e d o m k k a s p o l u s ked l u b n o u , n a s t r o u h a n o u n a h r u b m struhadle. P i d m e koleka a na n u d l i k y krjen list p r k u , o s o l m e , o p e p m e a n e c h m e pejt v a r e m . N a tali s y p e m e s e k a n o u p a i t k o u .

POLVKA Z FAZOLOVCH LUSK

2 lce sekanch zelench fazolovch lusk, 1 cibule, 3 hebky, 3 nov koen, 1 sk sl, 2 lce hrachov mouky, olivov olej

raje oloupan, 1/2 men

bobkov list, petka skoice, mo

C e l k o e n v a m e 5 m i n u t v troce vody, s c e d m e a d o p l n m e v o d u , p i d m e s e k a n fazolov lusky, raje, p o k r j e n na drob n kostiky, cibuli, p e t k u skoice, n e c h m e pejt v a r e m a vlije me na v y c h l a d l o u j k u z h r a c h o v mouky. P r o m c h m e a jet 10 minut povame. P o d v m e se sekanou paitkou a zakapeme citronem.

KRMOV POLVKA SE ZELENM HRKEM

lce zelenho hrku, 1 2 lce pep olej, zelen

pentov list, 3 listy hlvkovho saltu, 1/2 zelen petrelka, mosk sl,

men cibulky, olivov

kukuin mouky,

Na oleji z p n m e cibulku, p i d m e k u k u i n o u m o u k u a m r n o s m a h n e m e . N e c h m e v y c h l a d n o u t , zalijeme v o d o u a p i d m e hrek. 3 m i n u t y v a m e a p i d m e n a d r o b n o pokrjen listy p e n t u a h l v k o v h o saltu. O s o l m e , o p e p m e a p o d v m e se sekanou zelenou petrelkou.

KOPIVOV POLVKA

1 lce re, 1 lce sekanch mladch kopiv, 2/2 men cibulky, pait ka, mosk sl, oregano, olivov olej P r o p r a n o u ri v a m e d o m k k a , osolme. Zvl na oleji osmah n e m e cibulku. P i d m e vaenou ri, s e k a n m l a d kopivy, sl, oregano. P r o m c h m e , zalijeme v o d o u a n e c h m e pejt varem. Paitkou z d o b m e a na tali.

PENTOV POLVKA

4 listy pentu nebo 1 list mangoldu, 2 lce rov mouky, 1 lce ole je, petka muktovho oku, 2 dl jogurtu, mosk sl, olivov olej M o u k u o s m a h n e m e n a oleji, a s e v y t v o h l a d k jka, n e c h me v y c h l a d n o u t , zalijeme v o d o u a p i d m e j e m n nakrjen i p o m l e t listy p e n t u s p o l u se sol a n a s t r o u h a n m m u k t o v m o k e m . N e c h m e pejt v a r e m , o d s t a v m e a n e c h m e do jt jet 1 0 m i n u t p o d p o k l i k o u . P i d m e jogurt, p r o m c h m e a podvme.

CIBULOV

POLVKA

1 vt cibule, 2 zelen pep

lce hladk kukuin mouky, mosk sl, olivov olej,

Cibuli pokrjme na m a l kostiky, n e c h m e zpnit na oleji a pidme hladkou kukuinou mouku. O s m a h n e m e a nechme vychladnout. Zalijeme s t u d e n o u v o d o u , p r o m c h m e a se sol a pepem 5 minut povame.

POLVKA Z RIKOV KAPUSTY

2 1

hrsti

pokrjench sl

kapustovch 1

riek,

lce

sekan

petrelky,

lika sekanho kopru,

lika sekan erstv nebo suen pesliky,

mosk

S e k a n kapustiky a pesliku p o v a m e 3 m i n . v o s o l e n a opep en v o d , p i d m e petrelku a kopr, n e c h m e pejt v a r e m a po dvme.

STUDEN OKURKOV POLVKA I.

1/2

men oloupan okurky pokrjen na bazalky, 3 dl jogurtu,

mal kostiky, 1

strouek es

neku, petka paitka

lika olivovho oleje, mosk sl,

V e s m c h m e a p o d v m e vychlazen, sypan s e k a n o u paitkou.

STUDEN OKURKOV POLVKA II.

1/2 1/2

men oloupan okurky pokrjen na liky koen Tzatziki Avokdo,

mal kostiky, 3

dl jogurtu,

mosk sl

V e s m c h m e a p o d v m e v y c h l a z e n , s y p a n s e k a n o u petr elkou.

CUKETOV POLVKA I.

hrst

oloupan, 1

na

mal kostiky

nakrjen cukety,

1(4

vtho

prku

od koene, sk sl

prkov list nakrjen na kostiky, kmn, koriandr, mo

Nakrjenou cuketu vame 3 minuty v osolen vod, pidme pokrjen p r e k a p r k o v list, k m n , k o r i a n d r a n e c h m e pejt varem. P o d v m e s e s e k a n o u p e t r e l k o u .

CUKETOV POLVKA II.

hrst oloupan, na mal kostiky nakrjen cukety, 1/4 vtho prku od koene, mosk 1 sl prkov list, 4 kupadla, petka oregana, petka tyminu,

Pprava stejn j a k o C u k e t o v p o l v k a I., n a z v r p i d m e na droben k u p a d l a .

CUKETOV POLVKA III.

hrst oloupan, ho 1 prku, 1

na

mal kostiky list

nakrjen cukety, na

1/4 jemn pokrjen 1/2 men cibule,

prkov

nakrjen

kostiky,

strouek esneku, 2

lce kukuin mouky, mosk sl

Cibuli z p n m e n a oleji, p i d m e k u k u i n o u m o u k u , l e h c e osmahneme a nechme vychladnout. Zalijeme vodou, pidme p o k r j e n o u z e l e n i n u , 5 m i n u t v a m e a na tali p i d m e nakr ban esnek.

PATIZONOV POLVKA

hrst nadrobno nakrjenho patizonu, 1 pokrjen rika brokolice, 1/2 men cibule, 2 lce hladk pohankov mouky, petka muktovho kvtu, 1/2 liky koen Tzatziki Avokdo, mosk sl, olivov olej N a k r j e n o u cibulku z p n m e na oleji a p i d m e h l a d k o u p o h a n k o v o u m o u k u , l e h c e o s m a h n e m e a n e c h m e v y c h l a d n o u t . Pi d m e v o d u , p r o m c h m e a p i s y p e m e nakrjen p a t i z o n a oso-

lme. V a m e 5 m i n u t , p i d m e pokrjen kolek brokolice a po chvilce varu jet z b y l o u riku b r o k o l i c e . N e c h m e pejt v a r e m , o k o e n m e a p o d v m e se s e k a n o u petrelkou.

ESNEKOV POLVKA I.

3 1/2

strouky esneku,

men cibulka, 2

lce hladk pohankov mouky,

erstv zelen papriky, 1/4

liky zelenho pepe, mosk sl, olivo

v olej

N a oleji z p n m e j e m n n a k r j e n o u cibuli, p i d m e d r o b n na krjenou p a p r i k u , 1 strouek e s n e k u , z e l e n pep, m o u k u a o s m a h n e m e . N e c h m e v y c h l a d n o u t , zalijeme s t u d e n o u v o d o u a o s o l m e . P o v a m e 5 m i n u t a tsn p e d p o d v n m p i d m e p r o p a s r o v a n i n a k r b a n e s n e k .

ZELENINOV

POLVKY

V h o d n pro v e c h n y krevn skupiny, vyjma A 2 .

KVTKOV POLVKA SE AFRNEM

hrst pokrjenho kvtku, 1 v olej

dl jogurtu, 1/2 cibule, petka afrnu, pet

ka muktovho oku, zelen nebo cayennsk pep, mosk sl, olivo

P o k r j e n k v t k v l o m e do v r o u c o s o l e n v o d y a v a m e cca 10 m i n . a s c e d m e . Na oleji z p n m e cibulku, p i d m e afrn, krtce orestujeme a zalijeme v v a r e m z k v t k u . Vaen k v t k a p o l v k u r o z m i x u j e m e , dle p o t e b y p i h e j e m e a p i d m e jo gurt, p e p a n a s t r o u h a n m u k t o v oek. D l e chuti d o s o l m e .

KULAJDA

lce jemn pokrjenho lilku

loupanho i neloupanho, 2 mosk sl,

lce cuke lika

ty pokrjen na kostiky, 2 dl jogurtu, petka mletho kmnu, 1 sekanho kopru, zelen nebo cayennsk pep,

olivov olej

J e m n pokrjen lilek o s o l m e , o k o e n m e a o s m a h n e m e na ole ji. P i d m e na kostiky nakrjenou c u k e t u a s e k a n k o p r a 10 min. v a m e p o d p o k l i k o u . O d s t a v m e a v m c h m e jogurt. M o n o pidat 1 r o z l e h a n loutek.

KEDLUBNOV POLVKA III.

1 1

vt kedlubna,

loutky,

cayennsk

nebo

zelen

pep,

oregano,

lika sekanho erstvho nebo suenho jitrocele, mosk sl

K e d l u b n u n a s t r o u h m e n a j e m n m struhadle, p i d m e sl, c a y e n n s k p e p a petku o r e g a n a a v a m e 5 minut. V h r n e k u r o z l e h m e l o u t k y a za stlho varu v m c h m e do polvky.

OECHOV ESNEKA

2 strouky esneku, 1 lce mletch mench vlaskch oech, 3 blizny afrnu, 3 lce jogurtu, mosk sl J e d e n strouek e s n e k u nakrjme na j e m n pltky, n e c h m e pejt v a r e m v o s o l e n vod. O d s t a v m e , a k d y polvka dosh ne k o n z u m a n teploty, p i d m e afrn, m l e t oechy, nakrba n esnek a jogurt.

ESNEKOV POLVKA II.

2 strouky esneku, 1-2 loutky, koriandr, mosk sl, 1 lce olivov ho oleje

J e d e n strouek e s n e k u p o k r j m e na pltky, p i d m e ostatn p s a d y a n e c h m e pejt varem. V m c h m e rozlehan loutky a na tali p i d m e zbytek n a k r b a n h o e s n e k u .

OVOCN POLVKY J s o u v h o d n p e d e v m pro k r e v n s k u p i n u A 2 , o b a s A 1 (ob a s v t o m t o p p a d z n a m e n k u p k l a d u j e d n o u d e n n a ne ke k a d m u j d l u ) . S k u p i n a A1 pouije k jejich p p r a v o v o c e tu z e m s k , dozrvajc n a p o d z i m , A 1 R h + b a r v y e r v e n , o r a n o v a lut, s k u p i n a A1 R h - b a r v y m o d r , fialov a z e l e n . Pokr m y m o h o u b t spe tepl. S k u p i n a A 2 b u d e k o n z u m o v a t p o k r m y z o v o c e r o s t o u c h o jinji, A 2 R h - o p t b a r v y m o d r , fialov a z e l e n , s k u p i n a A 2 R h + b a r v y lut, e r v e n a o r a n o v. P o k r m y b u d o u spe s t u d e n . K r e v n m s k u p i n m A 2 nle t t u z e m s k o v o c e dozrvajc v lt, r o z l i e n dle barev. Jejich vroba j e v e l m i j e d n o d u c h . D o v o l e n o v o c e nakrjme na tenk pltky, n a s t r o u h m e i propasrujeme a n e c h m e pou ze pejt varem. N e s l a d m e , spe m r n o k y s e l m e citronem. M e m e pout koen dle chuti - b a d y n , anz, skoice. Lid krevn s k u p i n y A1 je m o h o u o b o h a t i t cornflakes n e b o r, p p a d n pikusovat k u p a d l a " . N e k o m b i n u j e m e vak o v o c e jin s ovocem naeho zempisnho psma. Pouijeme-li pasrovan o v o c e , n e n teba p o l v k u vait, p o u z e ochutit a p o d v a t s t u d e n o u , v lt v y c h l a z e n o u . P r o p klad u v e d u nkolik recept.

M E R U K O V POLVKA S VLASKMI OECHY

3 vt meruky, 1 vy

lce mench sekanch oech, 1

lika citrnov

M e r u k y o d p e c k u j e m e , nakrjme na m a l kostiky a spolu se s e k a n m i o e c h y n e c h m e pejt v a r e m . N a zvr p i d m e citr n o v o u vu.

 V E S T K O V POLVKA 7 odpeckovanch erstvch 1 vestek, 1/2 zelenho jablka, petka mletho

badynu, petka skoice,

lce mletch mench

lskovch ok

vestky a jablko n a k r j m e na m a l kostiky, p i d m e v o d u a koen a n e c h m e pejt v a r e m . Do o d s t a v e n p o l v k y vmch m e mlet lskov jdra.

B A N N O V POLVKA S M A N D L E M I 2 bann, 7 mench oloupanch mandl, 1/2 liky citrnov vy

B a n n o l o u p e m e a r o z m i x u j e m e . P i d m e o l o u p a n d r o b n se kan m a n d l e a zakapeme citrnovou vou. Podvme stude nou.

ZAVARKY D O Z E L E N I N O V C H P O L V E K P r o j a n g o v k r e v n s k u p i n y 0 a B, p e d e v m s R h + , je m o n o do p o l v e k v m c h a t p o u z e u l e h a n loutek. P r o ostatn krevn s k u p i n y m i m o s k u p i n u A 2 l z e pout ne u v e d e n z a v k y a dal k o m b i n a c e rov, k u k u i n , p o h a n k o v a p r o s n m o u ky a vajenho loutku.

ROV NOKY 2 lce rov mouky, 1 loutek, mosk sl, petka koen na Avokdo V e d k l a d n p r o m c h m e a l i k o u t v a r u j e m e m a l noky, kter v k l d m e do v r o u c z e l e n i n o v p o l v k y a v a m e pibli n 3 min.

V A J E N SVTEK 3 loutky, 3 lce pohankov mouky hrub, olej 1 lika sekan petrelky,

mosk sl, olivov

loutky, m o u k u , petrelku a sl d o b e p r o m c h m e a vlijeme na r o z e h t o u pnev. P o z v o l n a p r o p k m e , a j e svtek t u h P a k jej n e c h m e v y c h l a d n o u t a nakrjme na d r o b n kostiky, kter pidvme do zeleninovch polvek.

ZVINA

V h o d n p o u z e pro k r e v n s k u p i n u 0 R h + .

S R N PLEC PRODN 1 pltek srn plece marinovan v olivovm cayennskm pepi, oleji, bobkovm listu, no

vm koen a

mosk sl, olivov olej

Pltek s r n h o v l o m e na r o z e h t o u p n e v s p o l u s m a r i n d o u a orestujeme z o b o u stran c c a 5 m i n . V p r b h u r e s t o v n osol me. Podvme s jogurtovou brokolicovou omkou.

GUL z DANHO MASA 1 pltek danho masa pokrjenho na kostiky a marinovanho v olivo vm oleji, bobkovm listu, novm koen a cayennskm pepi, 1 neloupan raje, 1 lce jemn pokrjen cibule, mosk sl, olivov olej N a o l i v o v m oleji z p n m e c i b u l k u a p i d m e k o u s k y d a n h o m a s a i s m a r i n d o u . K r t c e orestujeme, o s o l m e a podlijeme. D u s m e za stlho p o d l v n d o m k k a a p i d m e na kostiky nakrjen raje. P o d u s m e j e t c c a 5 m i n . a p o d v m e se zeleni novou oblohou.

KARBANTKY ZE ZAJCE 1/2 zajeho hbetu pokrjenho na kostiky a marinovanho v olivo men

vm oleji, bobkovm cibule, 1

listu, novm koen a cayennskm pepi, 1

vt rika brokolice, 1

loutek, mosk sl, olivov olej

K o s t i k y zajeho h b e t u s p o l u s k o e n m , cibul a b r o k o l i c pom e l e m e na m a s o v m strojku, p i d m e sl, l o u t e k a d o b e pro p r a c u j e m e . N a o l i v o v m oleji s m a m e m a l karbantky.

BAANT NA ROTU 1/4 baanta marinovanho v olivovm oleji a umletm koen (bobkov

list, nov koen a cayennsk pep) M a r i n o v a n o u tvrtku b a a n t a d m e na rot a p o t r m e marin dou. Kdy je maso mkk, podvme se zeleninovou oblohou.

HOVZ MASO

H o v z m a s o pat v l u n krevn s k u p i n 0 R h + .

HOVZ NA ESNEKU 1 1 pltek zadnho 1 hovzho marinovan v olivovm oleji a esneku,

men cibule,

strouek utenho esneku, mosk sl, olivov olej

N a p n v i z p n m e j e m n pokrjenou cibulku, p i d m e pltek h o v z h o m a s a , krtce orestujeme z o b o u stran a podlijeme. D u sme d o m k k a , b h e m d u e n osolme. vu n e v y d u s m e zcela, do mrn v y c h l a d l vy v m c h m e uten e s n e k a n e c h m e jet alespo 5 m i n u t p o d p o k l i k o u .

H O V Z M A S O N A ERVEN PAPRICE 1 pltek hovzho masa zadnho marinovan v olivovm oleji a korian dru, 1 stedn velk erven paprika, 1 men cibulka, mosk sl, oli vov olej Na oleji z p n m e cibulku, p i d m e pltek m a s a a orestujeme z o b o u stran. Podlijeme a d u s m e . K d y je m a s o m k k , pid me n a d r o b n o nakrjenou p a p r i k u a d u s m e p o d p o k l i k o u 5 min. B h e m d u e n m a s o osolme.

H O V Z M A S O N A RAJATECH 1 pltek mosk zadnho sl hovzho 1/4 marinovan v olivovm oleji a oreganu,

2 neloupan rajata,

liky oregana, 1

men cibulka, olivov olej,

P l t e k m a s a krtce orestujeme n a z p n n cibulce, p o s y p e m e o r e g a n e m a d u s m e d o m k k a . P i d m e na n u d l i k y nakrjen rajata a p o d u s m e jet 2 minuty.

H O V Z ROTNKA 1 1 hovz rotnka marinovan v olivovm oleji a cayennskm pepi, men cibulka, petka cayennskho pepe, olivov olej, mosk sl

H o v z rotnku krtce orestujeme na z p n n cibuli z o b o u stran. O p e p m e , podlijeme a d u s m e d o m k k a . Pisolme.

H O V Z PTEK 1 1 na, pltek hovz rotnky marinovan v olivovm oleji s cayennskm

pepem, 1 petka olej

ir prouek erven papriky, 1 cayennskho pepe,

ir prouek lut papriky, mosk sl,

prouek neloupanho lilku, 1

lce drobn sekan cibule, petka orega pr kapek citrnov vy,

olivov

P l t e k rotnky v y j m e m e z m a r i n d y a nejlpe na talku, ze kterho pozdji slijeme olej, ho r o z l o m e . P o k l a d e m e ho prou ky p a p r i k y a lilku, p o s y p e m e o r e g a n e m a p e p e m , p o k a p e m e ci t r n o v o u vou a zabalme. O b t o m e b l o u nit n e b o propiku j e m e jehlou. Z e v e c h stran h o orestujeme n a r o z p l e n m oleji, p i d m e cibuli a jet krtce orestujeme. P o d l i j e m e a b h e m du e n osolme.

H O V Z JAZYK V M R K V I 5 pltk hovzho jazyka, 1 marinovanch v olivovm oleji a jemn po

krjen cibulce,

men mrkev,

cayennsk pep, mosk sl

Pltky j a z y k a i s m a r i n d o u v l o m e na pnev, krtce orestuje me, o p e p m e , podlijeme v o d o u a n e c h m e dusit p o d pokli kou. Po 10 m i n u t c h p i d m e na pltky pokrjenou m r k e v a du s m e jet dalch 1 0 m i n u t p o d p o k l i k o u . N a zvr o s o l m e . Podvme s lilkovm chlebem.

H O V Z JAZYK S ERVENM Z E L M 5 pltk hovzho jazyka, marinovanch v olivovm oleji a jemn po krjen cibulce, 2 lce jemn pokrjenho ervenho zel, petka drce nho kmnu, mosk sl Pltky j a z y k a v l o m e i s m a r i n d o u na pnev, krtce orestuje m e , p i d m e d r c e n k m n , podlijeme v o d o u a 10 m i n u t d u s m e pod p o k l i k o u . P i d m e e r v e n zel a d u s m e dalch 10 m i n u t . N a zvr o s o l m e . P o d v m e s a m o t n n e b o s l i l k o v m c h l e b e m .

H O V Z S R D C E RESTOVAN H o v z srdce z b a v m e t u k u a c h r u p a v i t c h st a p o d l n roz krojme na tyi sti. K a d o u z n i c h pokrjme na p l t k y siln cca 1 cm a m a r i n u j e m e v o l i v o v m oleji a p s a d c h dle vlastn fantazie. Na j e d n u porci p o t e b u j e m e piblin 5 pltk, p o d l e toho cel srdce r o z d l m e a m a r i n u j e m e zvl. P o k u d pedpo k l d m e , e dal p o r c e b u d e m e pipravovat pozdji, v l o m e je i s m a r i n d o u do mrazniky. Stejn p o s t u p u j e m e u k a d h o ma sa, kter n e m e m e k o u p i t p o u z e v m a l m mnostv. 5 pltk hovzho srdce, marinovanch ka, olivov olej, mosk sl v olivovm oleji a koen Adi-

P l t k y h o v z h o srdce v y j m e m e z m a r i n d y a k r t c e orestujeme na o l i v o v m oleji. Pltky v y j m e m e , o s o l m e a p o d v m e se zele n i n o v m saltem.

H O V Z S R D C E N A CIBULCE 5 pltk hovzho srdce, mosk sl marinovanch v olivovm oleji a jemn pokr

jen cibulce,

P l t k y h o v z h o srdce v l o m e na p n e v i s m a r i n d o u , krtce orestujeme, m r n p o d l i j e m e v o d o u a d u s m e piblin 20 m i n u t p o d p o k l i k o u . Na z v r o s o l m e a p o d v m e s o k u r k o v m sa ltem.

H O V Z JTRA RESTOVAN 2 cv) vt pltky marinovan sl hovzch jater v olivovm (zbavench oleji a chrupavitch st a olivov vtch olej,

cayennskm

pepi,

mosk

P l t k y jater v y j m e m e z marindy, v l o m e na p n e v s m r n roz p l e n m o l e j e m a k r t c e orestujeme, na tali o s o l m e . P o d v m e s e z e l e n i n o v o u o b l o h o u , p p a d n t a t a r s k o u o m k o u , vyro b e n o u z o l i v o v h o oleje.

H O V Z JTRA s KAPUSTOU 2 vt pltky hovzch jater, nakrjen na nudliky a marinovan v oli vovm oleji, jemn pokrjen cibulce a koen Tandori masala, 2 hrsti jemn pokrjen kapusty, mosk sl Jtra i s m a r i n d o u v l o m e na p n e v a krtce orestujeme. P o d lijeme m r n v o d o u a d u s m e c c a 10 m i n u t . P i d m e j e m n po krjenou k a p u s t u a d u s m e dalch c c a 10 m i n u t p o d p o k l i k o u . Osolme a podvme samotn nebo s lilkovm chlebem.

S K O P O V MASO

Vlun pro krevn s k u p i n u 0 R h + .

N A D V A N SKOPOV EBRO recept pro 2 o s o b y 1 men skopov ebro, 1 erven paprika, esneku, 1 1 umlet rika men cibule, brokolice,

1 loutek, 2 strouky utenho 2 lce olivovho oleje

mosk sl,

S k o p o v ebro o d b l a n m e a n o e m m e z i m a s i t o u st a kost vytvome kapsu. Zvl s m c h m e j e m n nakrjenou papriku a umletou, o d k a p a n o u brokolici, l o u t e k a p o l o v i n o u e s n e k u utenho se sol. Touto s m s n a p l n m e k a p s u a zaijeme blou nit. V l o m e na p e k , ebro p o t e m e z b y t k e m u t e n h o esne ku a p i d m e c e l o u cibulku. P i d m e olej a podlijeme. P e e m e v h o r k troub d o m k k a . B h e m p e e n n e z a p o m n m e podl vat. P o d v m e s p a p r i k o v m s a l t e m .

P E E N SKOPOV KTA recept pro vce o s o b 1 skopov kta, 5 strouk esneku, 2 lce olivovho oleje, mosk sl 1 lika kmnu, 1 men cibule,

K t u o d b l a n m e , n o e m n a p i c h u j e m e tak, a b y c h o m d o vznik lch d r mohli umstit p o d l n pokrjen p r o u k y e s n e k u , tak e kta v zvru v y p a d j a k o jeek. V l o m e na pek s olivo v m o l e j e m a c e l o u cibulkou, o s o l m e , p o d l i j e m e a n e c h m e pci d o m k k a . P o d l e poteby p o d l v m e . P o d v m e s d u e n m n e z a h u t n m zelm.

SKOPOV MASO NA TYMINU

2 a

pltky odblann skopov kty, tyminu (tyminem

marinovan v olivovm mosk sl

oleji, esneku

pouze lehce posypeme),

M a r i n o v a n pltky s k o p o v kty v l o m e na p n e v i s marin d o u , lehce orestujeme a za stlho p o d l v n d u s m e p o d po klikou d o m k k a . Na zvr dle p o t e b y d o s o l m e a p o d v m e s c e l e r o v m saltem.

SKOPOV MASO NA ZZVORU

2 v

pltky odblann skopov kty olivovm oleji a zzvoru, 3

nakrjme lce

na

nudliky a

marinujeme (blou

hrub pokrjenho

prku

st), olivov olej, mosk sl Na pnvi m r n z a h e j e m e olej a v l o m e m a r i n o v a n s k o p o v m a s o i s m a r i n d o u . K r t c e o r e s t u j e m e , p o d l i j e m e v o d o u a du s m e p o d p o k l i k o u z a stlho p o d l v n piblin 2 0 m i n u t , a je m a s o m k k . P i d m e h r u b pokrjen prek, o s o l m e a du s m e jet 5 m i n u t p o d p o k l i k o u . P o d v m e se s a l t e m z er v e n h o zel.

V E P O V MASO

V h o d n pro k r e v n s k u p i n y B R h + , B R h - a 0 R h -

V E P O V KARBANTKY P R O V E N S L 1 pltek vepovho masa marinovan v olivovm oleji a provenslskm koen, mal hrstka pokrjenho apkatho celeru, lut papriky, prku od koene, 1 strouek esneku, mosk sl, olivov olej Vechnu zeleninu vetn esneku pomeleme na masovm m l n k u , n e c h m e o d k a p a t vu, p i d m e m l e t m a s o a propra cujeme. O s m a e n m a l k a r b a n t k y p o d v m e s m a j o n z o v o u zlivkou.

V E P O V KARBANTKY s C U K E T O U 1 pltek vepovho masa marinovan v olivovm oleji, mlet majorn ce, mletm tyminu a cayennskm pepi, mal hrstka pokrjen cukety neloupan, mosk s, olivov olej Cuketu a vepov m a s o u m e l e m e , dobe propracujeme a osmae n m a l karbantky p o d v m e s v h o d n m saltem.

KOTLETA S LILKEM 1 vepov kotleta, 1 strouek esneku, 1 mosk sl, olivov olej lika provenslskho koen,

1/2 dl kvalitnho ervenho vna, 1 ku, cayennsk pep,

men cibule, hrst pokrjenho lil

Kotletu z b a v m e tunch st, d k l a d n n a k l e p e m e a marinuje me ve smsi olivovho oleje, u t e n h o esneku, ervenho vna a provenslskho koen. Kotletu orestujeme na m a l m mnostv erstvho olivovho oleje, o s o l m e a d m e zapci do hork trou by na cca 20 min. M e z i t m na p n e v d m e m a r i n d u z masa, pi d m e j e m n pokrjenou cibulku a pokrjen lilek. Orestujeme, mrn podlijeme v o d o u a krtce p o d u s m e se sol a pepem. Kot lety v y j m e m e z trouby, p o l o m e na tal a pelijeme jogurtovou brokolicovou o m k o u .

V E P O V PLTEK NA B O B K O V M LISTU 1 vykostn kotleta citrnov alobalu marinovan v olivovm 1 lce olivovho oleji a oleje, citronu, 3 sl, bobkov potebn

listy,

va,

mosk

mnostv

N a k l e p a n pltek p o l o m e n a alobal, p o k l a d e m e b o b k o v m i listy, hojn z a k a p e m e c i t r n o v o u vou a polijeme o l i v o v m olejem. Z a b a l m e n e p r o d y n do alobalu a n e c h m e 2 d n y v led nici uleet. R o z l e e l m a s o n e v y b a l u j e m e , pipravujeme v alo b a l u na pnvi n e b o grilu. S o l m e , a k d y je m a s o h o t o v . P o d v m e s e saltem.

IRSK G U L 1 pltek vepovho masa marinovan v esneku a olivovm oleji, 2 vt listy kapusty, 3 lce pokrjen cukety, 1/2 cibule, cayennsk pep, mosk sl, olivov olej

Pltek m a s a orestujeme z o b o u stran na oleji. M a s o v y j m e m e a nakrjme na nudliky. Na oleji z p n m e cibulku, p i d m e na nudliky nakrjenou k a p u s t u a cuketu, o k o e n m e , osolme a po d u s m e ve vlastn v. O d s t a v m e , p i d m e na nudliky nakr jen m a s o a n e c h m e proht p o d poklikou.

V E P O V SOT 1 pltek vepovho masa pokrjen na kostiky a 1 od koene, marinovan s 5 po 1/2 er mosk sl, olivo

krjenmi olivami a cayennskm pepem, ven papriky, hrstika pokrjenho prku v olej

raje neloupan,

Na troce oleje z p n m e cibulku, p i d m e m a s o i s m a r i n d o u a krtce orestujeme. P i d m e pokrjenou zeleninu, o s o l m e a opt orestujeme. P o d l i j e m e m r n v o d o u a d u s m e , a je m a s o mkk.

K A P U S T O V KARBANTKY S VEPOVM M A S E M 3 kapustov listy, 1 pltek vepovho masa marinovan v esneku, 1/2 loutek, mosk sl, olivov olej

men cibule, 1

strouek esneku, 1

K a p u s t u a v e p o v m a s o r o z e m e l e m e na m a s o v m strojku, pi d m e loutek, u t e n esnek, j e m n pokrjenou cibuli, o s o l m e a dobe propracujeme. Z h m o t y vytvarujeme m a l karbantky, kter s m a m e na o l i v o v m oleji.

VEPOV M A S O S KAPUSTOU 1 pltek vepovho masa marinovan v jogurtu a kenu, 1/2 men ka pusty, 1 cibule, 1 strouek esneku, 1 lika erstv nebo suen pesliky, mosk sl, olivov olej

M a s o o s o l m e a orestujeme na oleji, v y j m e m e z kastrlku. Na olej d m e na k o l e k a nakrjenou cibuli a n a d r o b n o n a s e k a n o u p o l o v i n u kapusty. O s m a h n e m e , zalijeme 2 dl vody, p i k l o p m e a n e c h m e dusit za o b a s n h o m c h n . Z b y t e k k a p u s t y nakrj me na vt k o u s k y a spolu s u t e n m e s n e k e m n a s y p e m e do kastrlku a p o v a m e jet asi 10 m i n .

KRLK

H l a v n krevn s k u p i n y O R h - , B R h + , A B R h + a obas A 1 R h + .

KRLK S PROVENSLSKM KOENM

1 porce krlka (hbet nebo stehno), provenslsk koen, esneku, mosk sl, olivov olej

strouky

Vykostn a na kostiky nakrjen krli m a s o , o s o l e n a posy p a n k o e n m , orestujeme na oleji. P i d m e 2 dl v o d y a n e c h m e dusit. Ped p o d v n m p i m c h m e uten esnek.

KRLK NA ROTU

1 krli stehno marinovan v olivovm oleji a umletm hoinm se mnku, 2 lce olivovho oleje, 1/2 liky kurkumy, mosk sl Na rotu z v o l n a z o b o u stran o p k m e krli s t e h n o a p r b n potrme olejem, s m c h a n m s k u r k u m o u .

KRLK ZAPEEN v ALOBALU

polovina krliho hbetu marinovanho v jogurtu a cibuli, 1 paprika (barva podle krevn skupiny), 1/2 liky kmnu, mosk sl, alobal

Krli hbet i s m a r i n d o u v l o m e na alobal, m r n o s o l m e a okmnujeme, pidme na nudliky pokrjenou papriku, pi d m e pokrjenou papriku, dobe z a b a l m e a z a p k m e v hork troub cca 30 m i n u t .

K R L I KARBANTKY S APKATM CELEREM 2/2 vykostnho krliho hbetu, 1 men cibule, spodn st apkat-

ho celeru, 1

lika zzvoru, 1 loutek, olivov olej, mosk sl

Vykostnou p o l o v i n u krliho h b e t u p o l o m e na alobal, po t e m e o l i v o v m olejem, p o s y p e m e z z v o r e m a do alobalu zaba lme. V lednici n e c h m e odleet 24 h o d i n . Krli hbet vyjme m e , nakrjme n a m e n k o u s k y a u m e l e m e n a m a s o v m strojku s p o l u s cibul a s p o d n st a p k a t h o celeru. U m l e t o u sms o s o l m e , p i d m e loutek, p r o m c h m e a na p r k n k u d o b e pro h n t e m e . T v o m e m a l karbantky, kter d o z l a t o v a o p e e m e n a r o z p l e n m oleji. P o d v m e s e z e l e n i n o v o u o b l o h o u .

DRBE

P e d e v m pro k r e v n s k u p i n y 0 R h - , B R h + , B R h - , A B R h + , A B R h - a obas Al R h + .

KUE PO MYSLIVEKU

2 1

pltek

kuecho

masa

marinovan

rozmarnu

olivovm

oleji,

raje neloupan, koriandr, mosk sl

K u e c m a s o p o k r j m e na n u d l i k y a v m a r i n d restujeme do zlatov. P i d m e rajata, sl a koriandr, m r n podlijeme v o d o u a krtce d u s m e .

Z E L N KUEC ZVITEK N A G R I L U

2 vykostn kuec stehnko marinovan v olivovm oleji a esneku, 2 lce jemn krjenho hlvkovho zel, 1/2 liky kmnu, petka sue nho rozmarnu, 1 strouek krbanho esneku, mosk sl, 2 lce olivovho oleje J e m n krjen zel r o z p r o s t e m e na m a s o , o k o e n m e a zabal m e . Zvl r o z m c h m e olej s r o z e t e n m e s n e k e m , k t e r m z vitek na grilu p o t r m e .

K U E C KARBANTKY S C U K E T O U 1 pltek kuecho masa neloupan cukety, marinovan v olivovm oleji a cayennsk pep, mosk sl, esneku, hrstka olivov olej

pokrjen

C u k e t u a kuec m a s o u m e l e m e na strojku, o p e p m e a o s o l m e a d o b e p r o p r a c u j e m e . M a l k a r b a n t k y s m a m e na o l i v o v m oleji d o r o v a a p o d v m e se z e l e n i n o v m s a l t e m , p p a d n s jogurtovou omkou.

K U E C KARBANTKY M E X I C O 1 pltek kuecho esneku, 2 masa marinovan v koenic smsi Mexico gril, vloek, mosk sl, 1/2

strouku

lce jogurtovch

olivov olej

M a s o a e s n e k u m e l e m e , p i d m e j o g u r t o v vloky, o s o l m e , p r o p r a c u j e m e a t v o m e m a l karbantky, kter o p k m e na oli v o v m oleji. P o d v m e p p a d n s m a j o n z o v o u zlivkou.

K U E C KARBANTKY T E X A S 1 gril, pltek kuecho masa marinovan v olivovm 1 oleji a koen Texas mosk sl,

mal hrstka pokrjenho olej

apkatho celeru,

loutek,

olivov

a p k a t celer a k u e c m a s o p o m e l e m e , p i d m e ostatn surovi ny a p r o p r a c u j e m e . Po o p e e n p o d v m e se z e l e n i n o v m sal t e m i m a r i n o v a n m lilkem.

C U K E T Y PLNN K U E C M M A S E M 1/2 cukety, 1 pltek kuecho masa marinovan v olivovm oleji se zele nm pepem, 2 rajata, 1/2 cibule, 1 loutek - obmna: 1 lce rovch vloek, petrelov na, cayennsk pep, mosk sl, olivov olej

C u k e t u r o z p l m e a v y d l a b e m e vnitky. P r o s o l m e a n e c h m e odleet, ne p i p r a v m e npl. U m e l e m e vnitky cukety a kue c m a s o s m c h m e se l o u t k e m , o s o l m e a propracujeme. S m s plnme cukety. Na pnvi z p n m e cibulku, p i d m e pokrjen rajata, pep, sl a krtce orestujeme. P i d m e plnn c u k e t y a podlijeme v o d o u . D u s m e p o d p o k l i k o u cca 20 min. C u k e t y musej bt m k k , nesmj se vak rozpadat. B e z pokliky jet v y s m a h n e m e dle chuti.

K U E C PLTEK NA PRKU A KARI 1 kuec zek marinovan v jogurtu a kari koen, 1/4 stedn velkho mal cibule, kari, mosk sl, olivov olej

prku, 1

Na lehce r o z e h t o u p n e v nalijeme troku olivovho oleje, pi d m e n a j e m n o nakrjenou cibuli a ihned na ni v l o m e pltek kuecho m a s a . R y c h l e orestujeme z o b o u stran a podlijeme vo dou. P i k l o p m e poklic, n e c h m e 5 min. podusit a p i d m e na j e m n o nakrjen prek. D u s m e dle p o d p o k l i k o u d o m k k a .

K U E C PLTEK NA PAPRICE Pprava stejn, p o u i j e m e l u t o u n e b o e r v e n o u papriku.

K U E C PLTEK NA RAJATECH 1 kuec zek marinovan v jogurtu, cibuli a tyminu, 2 stedn velk rajata neloupan, oregano, bazalka, 1 lce jemn pokrjen cibule, mosk sl, olivov olej K u e c zek p i p r a v m e tak, jak je u v e d e n o ve, d u s m e 10 mi nut. Pot p i d m e n a d r o b n o nakrjen rajata, pop. trochu soli, petku bazalky, o r e g a n a a d u s m e jet 5 m i n u t . Ped podv nm zakapeme citronem.

K U E V CIBULOV O M C E 1 1 kuec zek marinovan v olivovm oleji a cibuli, 1 vt cibule,

strouek esneku, cayennsk vep, mosk sl, olivov olej

O s o l e n pltek v l o m e do r o z p l e n h o oleje a n e c h m e oresto vat z o b o u stran. P i d m e n a s t r o u h a n o u cibuli, o p e p m e podli j e m e a n e c h m e dusit d o m k k a . T s n ped p o d v n m pid m e rozeten strouek esneku.

B E N G L S K KUE 1 kuec stehnko marinovan v jogurtu a kari, 1/2 men cibule, 2 dl

jogurtu, 1

lika karipasty, mosk sl, olivov olej

Na p e k e k d m e olej a z p n m e j e m n pokrjenou cibulku. K u ec s t e h n k o , poten karipastou (viz o m k y ) , na n o p e e m e z o b o u stran, podlijeme j o g u r t e m , s m c h a n m s v o d o u a d m e do h o r k trouby, k d e p e e m e , a je k i k a kupav.

F R A N C O U Z S K VAEN ZELENINA 1 pltek kuecho masa marinovan v tyminu ka pokrjenho prkovho stvolu, 1 hrstka drobn pokrjen kedlubny, 1 hrstka zelenho ch), 1 men cibulka, 1 bobkov list, petka vov olej a olivovm oleji, 1 hrst pokrjenho kvtku, 1/2 hrku (jang typ vyne tyminu, mosk sl, oli

Na pnvi krtce orestujeme pltek kuecho m a s a a odlome na tal vychladnout. Na oleji z p n m e cibulku, pidme pokrjenou zeleninu, koen a osolme. K r t c e orestujeme a podlijeme trokou vody nebo zeleninovho, pp. kuecho vvaru a d u s m e 10 mi nut. Dle poteby podlvme. N a k o n e c n e c h m e vysmahnout, pi d m e na kostiky pokrjen kuec m a s o a p o d v m e . Z d o b m e k o p e k e m o c h u c e n h o jogurtu a zelenou petrelkou.

KUEC ROLADA

1 vykostn kuec stehnko (pro vce osob vykostme cel kue), 1 lce jemn krjen lut papriky, 1 lce jemn krjen erven papriky, 1 lce jemn krjen neloupan cukety, 1 lce jemn krjen cibule, 1 loutek, 2 lce jogurtu, 1 lika koen Mexico gril, 1 strouek esne ku, 1/4 rajete neloupanho, olivov olej, mosk sl Vykostn s t e h n k o n a k l e p e m e , m r n o s o l m e a p o k l a d e m e p i p r a v e n o u n d i v k o u . N a v r c h p o l o m e 1/4 rajete, rozkroje n h o na dva dlky, z a v i n e m e , s v e m e b l o u nit, pp. pouije m e g r i l o v a c jehly. P o t e m e p r o p a s r o v a n m n e b o nakrba n m e s n e k e m , o s o l m e a podlit p e e m e v e v y h t t r o u b dorova. N d i v k a : z e l e n i n o v o u s m s i s j o g u r t e m n e c h m e pejt v a r e m v troce vody, s c e d m e , p i d m e loutek, sl, k o e n a p o v a m e do zhoustnut.

K U E C PLTKY N A E S N E K U

kuec pltek marinovan v jogurtu 1

esneku,

strouek utenho olivov olej

esneku,

lce jemn pokrjen cibule,

mosk sl,

M a s o zprudka po o b o u stranch o p e e m e (na kad stran 2 min.). O s o l m e a m a s o v y j m e m e . Na p n v i k u s o l e j e m d m e d r o b n nakrjenou cibuli a u t e n esnek, zalijeme t r o c h o u v o d y a ne c h m e povait asi 5 m i n u t . T o u t o vou pelijeme m a s o a pod vme.

KVTKOV KROKETY

1 men kvtk, 1 pltek kuecho masa marinovan v jogurtu a esne ku, 4 lce jogurtovch vloek, 1 loutek, 1/2 men cibule, vt petka mlet bazalky a saturejky, mosk sl, olivov olej

Na m a s o v m strojku u m e l e m e kvtk, u v a e n v o s o l e n v o d , cibuli a p l t e k m a s a . O s o l m e , p i d m e koen, l o u t e k a jogur t o v vloky. D o b e p r o m c h m e a tvarujeme do m a l c h kuliek, kter s m a m e v r o z p l e n m oleji d o r o v a . P o d v m e samot n n e b o k m a s u i z e l e n i n o v m u saltu, pp. p o u v m e j a k o n o k y do polvky.

RYBY

Ryby j s o u v h o d n p o k r m pro v e c h n y krevn s k u p i n y vyjma A 2 . V z h l e d e m k t o m u , e ryby j s o u n e u t r l n p o t r a v i n o u , zle p o u z e na k o m b i n a c i z e l e n i n y a k o e n . P i p o m n m - z e l e n i n a se s l u p k o u a z e l e n i n a dozrvajc na p o d z i m je jang, z e l e n i n a b e z slupky n e b o s m k k o u s l u p k o u a dozrvajc na jae n e b o v z a t k u lta je jin. J i n je tak z e l e n i n a d o v e z e n z j i h u a j a n g zelenina d o v e z e n z e severu, resp. z e l e n i n a d o m c . D l e zele n i n a i koen svtl n e b o z e l e n b a r v y je jin, z e l e n i n a t m a v , er ven, lut a o r a n o v b a r v y je j a n g .

RYB FIL s C U K E T O U 2 pltek rybho fil, 3 lce nadrobno pokrjen cukety (bez jdince), 1/2 najemno pokrjen cibule, 1/2 nadrobno pokrjen erven papriky, 1/2 liky sladk papriky, petka pliv papriky, mosk sl, olivov olej Cibuli z p n m e na o l i v o v m oleji, p i d m e c u k e t u a e r v e n o u papriku, z a m c h m e a n a v r c h p o l o m e p l t e k o s o l e n h o fil, z o b o u stran s y p a n h o s l a d k o u i p l i v o u p a p r i k o u . P i k l o p m e p o k l i k o u a k r t c e p o d u s m e . P o d v m e s rajatovm saltem.

KARBANTKY Z TRESKY 2 fil z tresky marinovan v olivovm oleji a provenslskm koen nebo v koenic smsi Tzatziki Avokdo, 2 lce jogurtovch vloek, cayennsk pep, mosk sl, olivov olej

M a r i n o v a n o u tresku u m e l e m e , p i d m e j o g u r t o v vloky, pep, sl a o p k m e na o l i v o v m oleji. P o d v m e se s a l t e m z ekankovch puk.

H A L I B U T S OKY 1 ho pltek halibuta marinovan v olivovm oleji a citrnov v, 1 (pedem mench), 1 mosk sl raje, 1 saltu, sekan paitka, lce

sekanch lskovch ok

list hlvkov

Porci halibuta krtce orestujeme v m a r i n d a d m e do ohni v z d o r n misky. P o s y p e m e s e k a n m i l s k o v m i oky a d m e na 6 min. zapci do h o r k trouby. Vyjmeme, o s o l m e a p o d v m e na listech h l v k o v h o saltu s rajaty a p o s y p a n s e k a n o u paitkou.

R O V T S T O V I N Y S KREVETAMI

hrst 1

irokch

rovch

nudl,

lce

krevet,

artyokov srdko,

loupan raje, 1

lce olivovho oleje, 1

strouek esneku, petrelov

na, zelen pep, mosk sl Na p n e v s o l e j e m d m e strouek e s n e k u a v y l o u p a n krevety, z a m c h m e a n e c h m e chvli dusit. A r t y o k o v srdko v e l m i j e m n pokrjme, z p n v e v y j m e m e e s n e k a v l o m e srdko. D l e p i d m e o l o u p a n a r o z m a k a n raje i se vou a nech m e n a m r n m o h n i dusit tak d l o u h o , d o k u d s e tekutina nevydus a n e v z n i k n e hust o m k a , do kter d m e h o r k u v a e n nud le. O s o l m e , o p e p m e a navrch p o s y p e m e s e k a n o u petrelkou.

S M A E N KALMARY M A R S E I L L E " hrst pokrjenho masa z kalmar marinovanho v esneku a olivovm oleji, 2 strouky esneku, 2 lce jogurtovch vloek, sekan petrelka, citrnov va, cayennsk pep, mosk sl

K a l m a r y o s u m e a o b a l m e v j o g u r t o v c h v l o k c h . Olej z m a rindy pelijeme na p n e v a r o z e h e j e m e . Do r o z p l e n h o oleje v k l d m e o b a l e n k a l m a r y a o s m a m e je dozlatova, ne v a k dle n e 1 0 min., aby m a s o n e z t v r d l o . P o t o m k a l m a r y v y j m e m e a do vy p i d m e r o z m i x o v a n o u s m s e s n e k u a petrelov nat. K r t c e orestujeme a t o u t o vou polijeme kalmary. S o l m e a p e p m e a h o t o v p o k r m . P e d p o d n m p o k a p e m e citrno v o u vou.

M A K R E L A S OLIVAMI

1 makrela, 1 men cibule, 5 oliv, 1 vt raje, olivov olej, mosk sl, 1/2 dl kvalitnho ervenho vna

M a k r e l u oistme, n a a l o b a l u p o t e m e o l i v o v m olejem, prosolm e , p i d m e na k o l e k a nakrjenou cibuli, z a b a l m e a n e c h m e v lednici 12 h o d i n odleet. P e d p p r a v o u m a k r e l u v y j m e m e a spolu s cibul p r u d c e o p e e m e na r o z p l e n m oleji. P i d m e na k o l e k a nakrjen raje, o d p e c k o v a n a pokrjen olivy, zali j e m e e r v e n m v n e m a n e c h m e krtce podusit p o d poklikou. P o d l e p o t e b y m r n podlijeme v o d o u .

M A K R E L A NADIVOKO v ALOBALU 1 makrela, 1 men mrkev, 1/4 menho celeru, 1 men petrel, 1 mal

cibulka, 1

lika divokho koen, 1

lce citrnov vy, sntka zelen

ho kopru, olivov olej, mosk sl O i t n o u m a k r e l u p r o s o l m e , p o t e m e o l i v o v m o l e j e m a polo m e n a alobal. P o s y p e m e d i v o k m k o e n m , p i d m e n a t e n k k o l e k a pokrjenou z e l e n i n u , pokrjen k o p r a ve z a k a p e m e citrnovou vou. Z a b a l m e do alobalu a n e c h m e v lednici 12 hodin odleet. P o 1 2 h o d i n c h v e v l o m e d o rozeht trouby a n e c h m e 20 m i n u t zapci.

T U K N A PAPRICE 2 pltky z tuka, 1 pliv papriky, mal cibulka, 1 mosk sl lika sladk papriky, 1/4 liky

olivov olej,

T u k a m a r i n u j e m e v o l i v o v m oleji spolu s j e m n pokrjenou cibulkou a o b m a paprikami. V e rychle orestujeme na rozple n m oleji, o s o l m e a p o d v m e s rajatovm saltem.

TUK NA ESNEKU 2 pltky z tuka, 1 strouek esneku uten se sol, 1 lika sekan pe trelky, mosk sl

V e s p o l e n m a r i n u j e m e . Ped p p r a v o u na 5 m i n u t o t e v e m e sklenici, n e c h m e v y d c h n o u t a ve z p r u d k a orestujeme.

S L E v ALOBALU 1-2 sledi, 1 vt cibule, 2 bobkov listy, 5 kuliek celho zelenho pep e, 5 kuliek novho koen, olivov olej, mosk sl V y k u c h a n a oitn sled prosolme, p o l o m e na alobal, pote me o l i v o v m olejem, p i d m e koen a n a j e m n o pokrjenou ci buli a zabalme do alobalu. N e c h m e 12 h o d i n odleet v lednici. Ve v l o m e do rozeht trouby a p e e m e piblin 20 minut.

G U L z TRESKY 1 fil z tresky pokrjen na kostiky, 1 men cibule, 1/2 kmnu, 1 lika sladk papriky, petka pliv papriky, 1 paprika, olivov olej, mosk sl liky mletho erstv zelen

K o s t i k y tresky m a r i n u j e m e v o l i v o v m oleji spolu s j e m n po krjenou cibul a k o e n m . P o t v l o m e na r o z e h t o u pnev, krtce orestujeme, p i d m e n a j e m n o p o k r j e n o u z e l e n o u papri ku, o s o l m e a m r n podlijeme. P o d p o k l i k o u d u s m e piblin 10 minut.

T R E S K A S B R O K O L I C A RAJATY 1 fil tresky marinovan v olivovm oleji s drcenm kmnem a pokrje nou 1 sk sl Tresku i s m a r i n d o u v l o m e na r o z p l e n olej, krtce orestuje me a p i d m e n a j e m n o pokrjenou b r o k o l i c i a na kostiky po krjen rajata, o s o l m e a d u s m e p o d p o k l i k o u piblin 10 minut. malou cibulkou, 1 rika brokolice, 2 rajata, olivov olej, mo

T R E S K A N A CELERU 1 fil z tresky marinovan v olivovm oleji s 1 nou najemno, a 3 zzvoru, mosk sl malou cibulkou, pokrje likou

lcemi na kostiky pokrjenho celeru s 1

Fil i s m a r i n d o u a o s t a t n m i p s a d a m i krtce orestujeme na pnvi, o s o l m e a na 5 m i n u t p i k l o p m e p o k l i k o u . D l e p o t e b y m r n podlijeme v o d o u .

T R E S K A N A KARI 2 fil z tresky marinovan v olivovm oleji s 1 malou najemno pokrje

nou cibulkou a 1 malou likou kari koen, olivov olej, mosk sl M a r i n o v a n fil i s m a r i n d o u krtce orestujeme na r o z p l e n m oleji, o s o l m e a 5 m i n u t p o d u s m e p o d p o k l i k o u .

RYB RIZOTO

V h o d n pro k r e v n s k u p i n y A a A B . 2 1 pltky rybho fil marinovan v olivovm oleji s 1 mal cibulka, 1 lce zelenho hrku, 1 lika likou koen Adhrneek vaen re,

ika, 1

sekan zelen petrelky, olivov olej, mosk sl

Na oleji z p n m e cibulku, p i d m e m a r i n o v a n fil a krtce orestujeme. M r n podlijeme v o d o u , o s o l m e , p i d m e h r e k a d u s m e 5 m i n u t p o d p o k l i k o u . V m c h m e u v a e n o u ri, p o d l e p o t e b y m r n podlijeme a n e c h m e p o d p o k l i k o u dusit jet 2 minuty. P o d v m e s y p a n s e k a n o u z e l e n o u petrelkou.

Z R A L O STEAK

1-2 silnj p l t k y r a l o k a m a r i n o v a n v o l i v o v m oleji se zele n m p e p e m orestujeme n a o l i v o v m oleji. P o d v m e p p a d n s jogurtovo-brokolicovou omkou.

LUTNINY

L u t n i n y pat v h r a d n k r e v n s k u p i n B R h + a o b a s AB R h + . P r o ostatn krevn s k u p i n y j s o u tko straviteln. U v e d e n r e c e p t y j s o u orientan. P o d o b n m z p s o b e m lze u p r a v o v a t v e c h n y d r u h y lutnin. L z e k o m b i n o v a t s e v e m i druhy j a n g o v zeleniny, to z n a m e n z e l e n i n y se s l u p k o u n e b o dozrvajc k o n c e m lta n e b o na p o d z i m . V d n m p p a d vak nelze p o u t m o u k u , b y v tto diet p o v o l e n o u . L u t n i n y b y n e b y l y s p r v n strveny. N e z a p o m n m e a n i n a m a l m n o stv n e v a e n c h lutnin d o h o t o v h o p o k r m u .

O K A s ESNEKEM A CUKETOU 3 lce men oky, 1 lce mlet naklen oky, 1/2 men cibule nebo 1 mlad i s nat, 1/4 liky cayennskho pepe, 2 lce na kostiky nakrjen cukety, 1 strouek nakrjenho esneku, 1 strouek utenho esneku, mosk sl, olivov olej, paitka, citrnov va o k u s p o k r j e n m e s n e k e m a sol v a m e d o m k k a . Na oli v o v m oleji z p n m e cibulku, p i d m e v a e n o u , o s c h l o u o k u , pep, c u k e t u a l e h c e orestujeme. O d s t a v m e a v m c h m e m l e t o u n a k l e n o u o k u a u t e n esnek. P o d v m e s trokou citrno v vy a s y p a n p a i t k o u .

F A Z O L E S APKATM CELEREM 3 lce mench fazol, 1 lce mletch naklench fazol, 1 lce jem n pokrjen cibule, 2 lce drobn pokrjenho stvolu apkatho cele ru, petka tyminu, petka oregana, mosk sl, olivov olej M e n fazole u v a m e v o s o l e n v o d d o m k k a . S c e d m e a ne c h m e o s c h n o u t . Zvl z p n m e cibulku, p i d m e pokrjen apkat celer, fazole, koen a lehce orestujeme. Na zvr do od staven s m s i v m c h m e m l e t n a k l e n fazole.

C H I L L I FAZOLE 3 1 lce mench blch fazol, 1 lce mletch naklench fazol,

mal cibulka, 1/2 liky sladk papriky, 1/2 liky chilli koen, pet

ka zelenho pepe, olivov olej, mosk sl F a z o l e zalijeme v o d o u , o s o l m e a v a m e d o m k k a . Na oleji zp n m e na k o l e k a pokrjenou cibuli, p i d m e u v a e n fazole, o k o e n m e a o d s t a v m e . Na z v r v m c h m e m l e t naklen fa zole a podvme.

O K A S RAJATY 2 2 lce men oky, 1 lce mlet naklen oky, 1 mal cibulka,

rajata, olivov olej, mosk sl

Na oleji z p n m e cibulku a p i d m e na kostiky nakrjen raja ta. Orestujeme a p i d m e v a e n o u o k u , dle p o t e b y jet dosolme a dobe p r o m c h m e . O d s t a v m e a v m c h m e lci mlet naklen oky.

 O K A S KOENOVOU ZELENINOU 3 lce men oky, 1 sek celeru, 5 1 kuliek 1 zelenho lce mlet naklen oky, 1 mal cibulka, 1 novho 5 kuliek koen, mal mrkev, kou 2 bobkov listy,

mal petrelka, 1 pepe,

lce citrnov vy,

strouek esneku, olivov olej, mosk sl

o k u o s o l m e , p i d m e n a k o l e k a pokrjen esnek, zalijeme v o d o u a v a m e d o m k k a . Zvl na p n v i z p n m e na oleji j e m n nakrjenou cibulku, p i d m e na d r o b n kostiky nakrjenou zeleninu, koen, c i t r n o v o u vu, m r n podlijeme a krtce po d u s m e p o d p o k l i k o u . O d s t a v m e a o d s t r a n m e koen. Z o k y slijeme p p a d n z b y t e k v o d y a v m c h m e ji spolu s m l e t o u naklenou o k o u d o z e l e n i n o v smsi. D l e p o t e b y d o s o l m e a podvme.

RAJATOV

HRCH

3 lce menho hrachu, 1 lce mletho naklenho hrachu, 1-2 strouky esneku, 1 mal cibulka, 2 rajata, 1 lika citrnov vy, cayennsk pep, olivov olej, mosk sl Hrch zalijeme vodou, osolme, p i d m e polovinu j e m n pokrje nho esneku a vame d o m k k a . Na oleji z p n m e j e m n pokrje nou cibulku, p i d m e na kostiky pokrjen rajata, cayennsk pep, citrnovou vu, osolme, krtce p o d u s m e a odstavme. V m c h m e vaen i nevaen hrch, dle poteby jet dochutme a podvme.

H R C H S VLASKMI OECHY 3 lce menho hrachu, 1 lce mletho naklenho hrachu, 1 strou ek esneku, 2 lce hrub sekanch mench vlaskch oech, 1 l ce citrnov vy, 1 mal cibulka, zelen pep, olivov olej, mosk sl

N a oleji z p n m e cibulku, p i d m e m e n h r c h , n a j e m n o po krjen esnek, zalijeme v o d o u a v a m e d o m k k a . O d s t a v m e a v m c h m e m l e t n a k l e n hrch, hrub s e k a n vlask oe chy, z e l e n pep, c i t r n o v o u vu, dle chuti o s o l m e a podv m e s e z e l e n i n o v m saltem.

MOUN A ZELENINOV POKRMY

V d n m p p a d se nejedn o nejdostupnj m o u k u peni n o u . P r a c u j e m e s m o u k o u p o h a n k o v o u , p r o s n o u , rovou, a kukuinou. Ne uveden recepty jsou vhodn pedevm pro krevn s k u p i n u B R h - a A B R h - . O b a s j e m o h o u k o n z u m o vat lid s k r e v n s k u p i n o u A B R h + , A 1 R h + , A 1 R h - a A 2 R h + .

BAKLANOV

CHLB"

V h o d n pro v e c h n y skupiny, vyjma A 2 R h - . 2 baklan (lilek), zelen pep, mosk sl, olivov olej

B a k l a n o l o u p e m e a n a k r j m e na p l t k y siln cca 8 m m . Osol m e , o p e p m e a na oleji o p k m e dozlatova, p p a d n je p e e m e c c a 15 m i n u t v r o z p l e n troub. P o d v m e j a k o plohu m s t o chleba.

JOGURTOV PALAINKY

2 loutek, 2 lce blho jogurtu, 2 lce hladk kukuin mouky nebo 2 kupadla, mosk sl, olivov olej

V e k r o m oleje s m c h m e a run i ve lehai v y l e h m e , a v z n i k n e tekut tstko. Zd-li se pli h u s t (zle na konzi stenci jogurtu), p i d m e v o d u . Tstko n a b r m e lc a k l a d e m e na rozplen olej, s m a m e d o r o v a z o b o u stran. P o d v m e s a m o s t a t n , pp. s m a n d l o v m m l k e m i p r a e n m i m a n d l e m i n e b o j a k o plohu. P a l a i n k y m e m e rzn o b m o v a t odpovdajc z e l e n i n o u .

PALAINKY 2 v

CRPE" 1 lce kukuinho krobu, 2 loutky,

lce hladk kukuin mouky, olej

2 lce jogurtu, 2 lce vody, 1 lika olivovho oleje, mosk sl, olivo

Z v l dobe p r o m c h m e m o u k u s k u k u i n m k r o b e m a sol. S y p k o u s m s p o lcch p i d v m e d o r o z l e h a n h o j o g u r t u s e l o u t k e m , v o d o u a olejem. D k l a d n p r o m c h m e v polotekut tsto (dle p o t e b y p i d m e v o d u n e b o k u k u i n o u m o u k u ) , na b r m e m a l o u s b r a k o u a vlijeme na p n e v s h o r k m olejem. O p e e m e p o o b o u s t r a n c h d o z l a t o v a . P o d v m e j a k o jogurto v p a l a i n k y n e b o j e p l n m e z e l e n i n o v o u sms.

R E S T O V A N LILEK S E S N E K O V O U Z L I V K O U 1 lilek, 1 lika olivovho oleje, 1 lce jogurtu, nakrban strouek esneku, 1 lce

sekan paitky, 3

mosk sl, olivov olej

C e l b a k l a n 5 min. p o v a m e . Vyjmeme, o l o u p e m e , rozkroj me napl, o d s t r a n m e s e m e n a a n a k r j m e na pltky sly 1 c m . P l t k y rychle orestujeme na o l i v o v m oleji a p o d v m e pelit j o g u r t e m , s m c h a n m s e s n e k e m a s e k a n o u paitkou.

B R O K O L I C O V KARBANTKY 1 vt rika brokolice, 1/4 ekanky, 1 loutek, 2 lce jogurtovch olivov olej

vloek,

koen Barbecue

(bez glutamtu),

mosk sl,

Brokolici a e k a n k u pokrjme a p o m e l e m e na m a s o v m mln ku. P i d m e ostatn suroviny a koen, dobe p r o m c h m e a s m a m e na o l i v o v m oleji dorova. P o d v m e se zelenino v m saltem, pp. m a j o n z o v o u zlivkou.

P L N N CUKETA 1 men cuketa, petrelky, 1 pltek kuecho masa hrstka pokrjenho marinovan v olivovm apkatho celeru, oleji,

esneku, chilli a zelenm pepi, 1/2 men cibule, 1 suen sl, mal olivov olej

lika sekan nebo mosk

C u k e t u rozkrojme a opatrn v y d l a b e m e duinu. Na oleji zpn me cibulku, p i d m e m l e t m a s o , duinu, apkat celer a petr elku. O s o l m e , krtce o s m a h n e m e a s m s n a p l n m e o b polo viny v y d l a b a n cukety. V l o m e do p e k k u a 1 0 - 1 5 min. z a p k m e v r o z p l e n troub n e b o stejnou d o b u d u s m e pod poklic. P o d v m e s e z e l e n i n o v m saltem.

P L N N LILEK 1 men lilek, 1 pltek vepovho masa marinovan v olivovm oleji a provenslskm koen, mal hrstka pokrjen zelen papriky, apka tho celeru, 1 strouek esneku, 1/2 mal cibule, 1 loutek, mosk sl, olivov olej Lilek z b a v m e stopky, rozkrojme ho n a p l a opatrn vydlabe m e duinu, kterou j e m n pokrjme. N a oleji z p n m e j e m n po krjenou cibulku, p i d m e j e m n pokrjenou papriku, apkat celer, d u i n u lilku a krtce orestujeme. P a k p i d m e m l e t vep-

ov m a s o , l o u t e k a jet k r t c e orestujeme. S m s n a p l n m e v y d l a b a n plky lilku a z a p e e m e 1 0 - 1 5 m i n . v r o z p l e n trou b n e b o stejnou d o b u d u s m e p o d p o k l i k o u . P o d v m e s hlv k o v m saltem.

K A P U S T A s LILKEM 4 vt listy kapusty, 1/2 neloupanho lilku, 1/2 mal cibule, 2 lce jo gurtovch vloek, 1 loutek, 1/4 liky mletho kmnu, cayennsk pep, mosk sl, olivov olej Na oleji z p n m e cibulku, p i d m e d r o b n nakrjen lilek a ka pustu, o s o l m e a o k o e n m e . K r t c e orestujeme a m r n podlije me v o d o u . D u s m e , a se voda odpa, p i d m e loutek a jogur tov vloky.

KAPUSTOV MOZEEK 6 list kapusty, 1/2 men cibule, 2 loutky, 1/4 liky mletho kmnu, bazalka, mosk sl, olivov olej

N a z p n n o u cibulku v l o m e j e m n p o k r j e n o u kapustu, osol m e , o k o e n m e a krtce orestujeme. P o d l i j e m e t r o c h o u vody, ne c h m e vydusit, p i d m e l o u t k y a p r o m c h m e . P o d v m e s rajatovm saltem.

K A P U S T A S R 4 vt listy kapusty, 2 lce re, 1 strouek esneku, 1 lce hladk r ov mouky, sladk paprika, majornka, v olej, citrnov va mlet kmn, mosk sl, olivo

V m a l m m n o s t v v o d y p o v a m e j e m n pokrjenou kapustu s j e m n p o k r j e n m e s n e k e m , majornkou, k m n e m a sol. Pi-

d m e v a e n o u ri a k r t c e p o v a m e , stle v m a l m m n o s t v vody. N a p n v i z p n m e n a oleji c i b u l k u , p i d m e s l a d k o u pa priku, m o u k u a o s m a h n e m e jku. N e c h m e ji v y c h l a d n o u t a p i d m e do vel kapusty, p r o m c h m e a l e h c e p o v a m e . Po odstaven o c h u t m e c i t r n o v o u vou.

K A P U S T O V ZVITKY S LILKEM 2 vt listy kapusty, 1/4 lilku, 1 pltek vepovho masa marinovan v esneku a jogurtu, 2 lce jogurtovch vloek, 1/2 cibule, 1/2 strou ku esneku, 1/4 liky sladk papriky, petka pliv papriky, mosk sl, olivov olej, 4 lce holandsk omky Na oleji z p n m e c i b u l k u a p i d m e d r o b n nakrjen lilek. O s o l m e a po o r e s t o v n m r n podlijeme v o d o u . D u s m e , do kud s e v o d a n e v y s m a h n e . P l t e k m a s a u m e l e m e , p i d m e po d u e n lilek b e z oleje, j o g u r t o v vloky, u t e n e s n e k , o b pap riky a sl. D o b e p r o p r a c u j e m e na p r k n k u a r o z d l m e na d v sti, z n i c h k a d o u z a b a l m e do k a p u s t o v h o listu. O v e m e i p r o p c h n e m e g r i l o v a c m i j e h l a m i , a b y z v i t e k drel p o h r o m a d. O b a zvitky v l o m e d o oleje p o lilku, k r t c e o s m a h n e m e z e v e c h stran a m r n podlijeme. D u s m e p o d p o k l i k o u 10 m i n . a p o d v m e pelit h o l a n d s k o u o m k o u , pp. se z e l e n i n o v m saltem.

R O V TSTOVINY S C U K E T O U hrst rovch tstovin, hrst cukety pokrjen na kostiky, 1 men ci

bule, 1 feferonka, olivov olej, mosk sl N a pnvi z p n m e c i b u l k u s r o z d r c e n o u n e b o j e m n p o k r j e n o u feferonkou. P i d m e c u k e t u , orestujeme, m r n podlijeme vo dou, o s o l m e a kr tce p o d u s m e . Ve v r o u c o s o l e n v o d krtce p o v a m e r o v tstoviny a p i d m e je k c u k e t o v s m s i . P r o mchme a podvme.

R A J A T A PLNN APKATM C E L E R E M 2 rajata, 2 lce vaen re, 1/2 men cibule, 1 lce pokrjenho apkatho celeru, 1 strouek esneku, zelen pep, mosk sl, olivov olej

R a j a t m o d z n e m e piku a v n i t k y v y d l a b e m e . Na rozple n m oleji n e c h m e zesklovatt cibuli, n a k r j e n o u n a j e m n o . Pi d m e d r o b n nakrjen vnitky rajat, a p k a t celer, j e m n po krjen e s n e k , ri a o k o e n m e . S m s za stlho m c h n o s m a h n e m e , pilijeme v o d u a d u s m e 5 m i n . p o d p o k l i k o u . O d k l o p m e a n e c h m e v y s m a h n o u t vu. S m s n a p l n m e raj ata, p i k l o p m e o d k r o j e n o u p i k o u , d m e do p e k k u s o l e j e m a nechme zapci v hork troub 15-20 min.

NlCESK RAJATA

2 1

rajata, lika

1/2 sekan

men cukety, bazalky, 1

1/2

men cibule,

1/2

strouku sntka

esneku, erstvho

lika

sekan petrelky,

estragonu, zelen pep, mosk sl, olivov olej C u k e t u nakrjme na pltky, o s o l m e a n e c h m e v y p o t i t " . Raj ata nakrjme na tvrtky a z b a v m e jadrek. Na r o z p l e n m oleji o s m a h n e m e n a d r o b n o n a k r j e n o u cibuli, p i d m e rajata, uten esnek, rozdrcen bylinky ( m o h o u bt pouze posekan). Dusme na mrnm ohni pod poklikou 10 min. P o t o m osume p l t k y cukety, nakrjme ji n a d r o b n o a p i d m e ke smsi. D u s me dalch 15 m i n . p o d p o k l i k o u . O s o l m e , o p e p m e a o b a s m c h m e . N a k o n e c n e c h m e v y s m a h n o u t v u tak, a b y h m o t a b y l a hust. Ped p o d v n m m e m e p o s y p a t lstky oregana, n a s e k a n m i n a d r o b n o . Tato j i h o f r a n c o u z s k (provenslsk) raj ata p o d v m e tepl i s t u d e n s b u r i z o n o v m c h l e b e m n e b o je m e m e p m o n a c h l e b u zapci.

C U K E T O V SUFL 1 men cuketa, 2 strouky esneku, 1 lce hladk kukuin mouky, 3 oloupan rajata, 2 loutky, 2 dl jogurtu, 2 hrsti burizon, 1 lce se kan petrelky, vt petka tyminu, rozmarnu, zelen pep, mosk sl, olivov olej C u k e t u o l o u p e m e a p o s t r o u h m e na h r u b m struhadle. Prosolme, n e c h m e na stu o d k a p a t a o s m a h n e m e na o l i v o v m oleji. Pipravme b e a m e l o v o u o m k u - z oleje a k u k u i n m o u k y o s m a h n e m e jku a zalijeme vrouc v o d o u (cca 1 dl). P r o v a m e a odstavme. V m c h m e d u e n o u c u k e t u , loutky, burizony, se k a n o u petrelku, o s o l m e a o p e p m e . Vlijeme do formy vyten o l i v o v m o l e j e m a p e e m e ve vyht troub cca 40 min. M e z i tm r o z m i x u j e m e o l o u p a n a odjden rajata, esnek, olej, ty m i n a r o z m a r n . T e n t o protlak r o z p r o s t e m e na tal j a k o pod klad pro sufl.

C H E S T O V K R M S PAITKOVM OLEJEM recept pro vce o s o b 500 g erstvho chestu, 2 dl olivovho oleje, 3 dl jogurtu, 11 zelenino vho vvaru, 4 loutky, 2 svazky paitky, muktov oek, mosk sl, olivov olej Paitku s p a m e , z c h l a d m e n a ledu, p o t o m nakrjme n a h r u b o a v m i x r u d o b e r o z m i x u j e m e . Pes p l t n o prolisujeme a sm c h m e s o l i v o v m olejem. Chest (bl) o l o u p e m e , slupky va me v z e l e n i n o v m vvaru asi 10 min., p o t o m vvar p r o c e d m e a v a m e v n m chest asi 10 min. M m e - l i z e l e n chest, ten nel o u p e m e a po u v a e n o d k r o j m e hlaviky. Chest r o z m i x u j e m e s j o g u r t e m a loutky, n a s t r o u h m e troku m u k t o v h o oku, osolme a o p e p m e . Do k a d h o tale p i d m e pr k a p e k pa itkovho oleje. O z d o b m e h l a v i k a m i chestu. Paitkov olej si s n a d n o vyrobme sami tak, e do olivovho ole je pidme r o z m i x o v a n o u paitku a n e c h m e nkolik d n uleet.

R O V N U D L E A U O , OLIO, P E P E R O N C I N O " hrst rovch nudl, 2 strouky esneku, 1 feferonka, olivov olej, mo sk sl Na oleji orestujeme r o z d r c e n o u feferonku, p i d m e na pltky pokrjen e s n e k a n e c h m e zesklovatt. P i d m e vaen nudle, kter j s m e vaili v o s o l e n v o d , p r o m c h m e a p o d v m e .

K O L S CIBUL A KVTKEM 2 5 0 g hladk kukuin mouky, 7 lic olivovho oleje, 7 hrst burizon, 2 cibule, 1/2 menho kvtku, 1 dl jogurtu, muktov oek, zelen pep, mosk sl Z mouky, oleje, b u r i z o n , v o d y a soli z p r a c u j e m e tsto, kter ne c h m e odleet. N a oleji z p n m e h r u b n a k r j e n o u cibuli, pid me kvtk, o k o e n m e , o s o l m e a m r n p o d l i j e m e vrouc vo d o u . P o v a m e , a a se v o d a vydus, r o z m i x u j e m e v mixru. N e c h m e v y c h l a d n o u t a v m c h m e jogurt. O d l e e l tsto roz p r o s t e m e do ni d o r t o v formy a n a v r c h r o z e t e m e hustou k v t k o v o u h m o t u . P e e m e v e vyht troub cca 3 0 m i n .

K V T K O V PUDINK 1/2 menho kvtku, 1/2 cibule, hrst zelenho hrku, 2 lce jogurto vho sru, 1/4 liky oregana, bazalka, petka muktovho kvtu, mosk sl, olivov olej, 1 lika sekan petrelky Na oleji z p n m e cibulku a p i d m e j e m n pokrjen kvtk. O r e s t u j e m e a podlijeme v o d o u i z e l e n i n o v m v v a r e m . Osol m e , o k o e n m e a p o v a m e 10 min. R o z m i x u j e m e , d m e opt na p n e v a p o d u s m e se z e l e n m h r k e m , d o k u d se voda nevydus. P i d m e m u k t o v kvt, s e k a n o u petrelku, j o g u r t o v sr a dobe p r o m c h m e . Vlijeme do m e n c h mistiek a n e c h m e z t u h n o u t (pp. v lednici).

ROV NUDLE S RAJATOVOU O M K O U 2 lce vaench rovch nudl, 2 oloupan rajata, 1 paprika, mosk sl, olivov olej cibule, 1 zelen

O s m a m e na k o l e k a n a k r j e n o u cibuli, p i d m e papriku na krjenou na p r o u k y a na kostiky nakrjen rajata. O s o l m e a n e c h m e 5 min. dusit. P o d l e p o t e b y p i d m e trochu vody. Touto o m k o u pelijeme u v a e n s c e z e n r o v n u d l e a posy p e m e petrelkou.

S T U D E N O K U R K O V SUFL 1 vt saltov okurka, 1 acidofiln mlko, kopr, 2 liky koen Tzatziki Avokdo 1 jogurt bl, mosk sl,

O k u r k u nakrjme n a d r o b n kostiky, o s o l m e , p i d m e k o p r a zalijeme acidofilnm m l k e m a j o g u r t e m . P r o m c h m e a d m e na 1 h o d i n u do c h l a d n a . P o d v m e s k u k u i n m c h l e b e m .

R E S PRKEM men hrneek hnd uvaen re, e, olivov olej, mosk sl 1 men prek, petka zelenho pep

N a oleji o s m a m e n a k o l e k a nakrjen p r e k ( k o u s e k z e l e n sti odkrojme). V s y p e m e u v a e n o u ri, z a m c h m e , opep m e , o s o l m e a d m e na tal. Z b y t e k zelen sti p r k u d r o b n nakrjme a ri p o s y p e m e .

R I Z O T O S H R K E M A KUKUIC vt hrnek hnd vaen re, 2 lce zelenho hrku, 1 lce vaen cukrov kukuice, 1 lce jemn pokrjen cibule, petka tyminu, pet ka oregana, mosk sl, olivov olej, 1 lce artyokovch list

N a oleji o s m a m e cibuli, p i d m e hrek, kukuici, a r t y o k o v listy osolme, okoenme, zalijeme trokou v o d y a n e c h m e 7 min. podusit. P i d m e v a e n o u ri, p r o m c h m e a na tali posype m e s e k a n o u paitkou.

PENT Z BROKOLICE

2 riky brokolice, 1/2 mal cibule, 1 strouek esneku, 2 lce rov mouky hladk, mosk sl, olivov olej

Na oleji z p n m e cibuli, p i d m e m o u k u a krtce o s m a h n e m e . P i d m e m l e t o u brokolici i se vou, o s o l m e , p o d u s m e . Od stavme a p i d m e u t e n e s n e k .

B R O K O L I C E S M A N D L E M I A KUPADLY

2 4

riky brokolice,

lce mench

loupanch a

sekanch

mandl,

rozdroben kupadla, zelen mlet pep, mosk sl, olivov olej

Brokolici p o v a m e v o s o l e n v o d a n e c h m e okapat. Na oleji zlehka osmahneme mandle, pidme rozdroben kupadla a p e p a u s m a m e dozlatova. T o u t o s m s p o s y p e m e v a e n o u brokolici. O b m n a s lskovmi n e b o v l a s k m i oechy, pp. slu n e n i c o v m i semnky.

KVTKOV KARBANTKY

1 men kvtk, 2 loutky, 4 lce jogurtovch vloek, pep, 1 lce sekan petrelky, mosk sl, olivov olej

mlet zelen

K v t k r o z e b e r e m e na m e n riky, p o v a m e ve slan vod a n e c h m e okapat. Propasrujeme, u m e l e m e n e b o rozmixujeme, p i d m e loutky, j o g u r t o v vloky, p e p a sl a likou tvaruje me m a l kuliky, kter l e h c e r o z p r o s t e m e v r o z p l e n m oleji.

S m a m e z o b o u stran d o r o v a . O b m n y stejn j a k o u kvtko vho nkypu.

D U E N HREK 4 lce zelenho hrku, 2 mlad cibulky i s nat, 1 loutek, 1 lika se kan petrelky, srdko hlvkovho saltu, olivov olej, mosk sl

Na o l i v o v m oleji z p n m e j e m n p o k r j e n o u c i b u l k u i s nat, p i d m e hrek, p o k r j e n saltov srdko, o s o l m e , m r n podlijeme v o d o u a p o d u s m e . Na z v r v m c h m e loutek, roz l e h a n s 1 lc vody, p r o v a m e a p o d v m e s y p a n s e k a n o u petrelkou.

D U E N CELER 2/2 stedn velkho celeru, 1 olivov olej, mosk sl men mrkev, 2 mlad cibulky i s nat, lika citrnov vy,

1 lika koen Garam masala, 2

bobkov listy, 1

Na oleji z p n m e n a j e m n o p o k r j e n o u c i b u l k u i s nat, p i d m e na m a l k o s t i k y p o k r j e n o u mrkev, c i t r n o v o u vu, koen, sl a m r n podlijeme. P r o m c h m e a n a v r c h p o l o m e t e n k pltky c e l m . P i k l o p m e p o k l i k o u a za stlho p o d l v n du sme, a je celer mkk.

P L N N PAPRIKY 2 zelen papriky, 1 lek vaen re, 2 lce sladk kukuice, 1 mlad cibulka i s nat, 1 lika sekan petrelky, 1/2 liky oregana, olivov olej, mosk sl Na oleji z p n m e j e m n p o k r j e n o u c i b u l k u i s nat, p i d m e ku kuici, s e k a n o u petrelku, o s o l m e , o k o e n m e , m r n p o d l i j e m e

v o d o u a krtce p o d u s m e . V m c h m e v a e n o u ri a odstavme. Zelen papriky u stopky odkrojme, zbavme jdince a omyt p l n m e p i p r a v e n o u sms, p i k l o p m e o d k r o j e n o u st a vlo me do p e k k u . P o d l i j e m e a ve v y h t t r o u b p e e m e piblin 15 m i n u t . P o d v m e s rajatovm s a l t e m .

P I K A N T N RIKOV KAPUSTA hrst rikov kapusty, i s olej, nat, petka mosk sl 1 raje, 2 strouky esneku, petka 1 mlad cibulka kmnu, olivov

chilli, petka zzvoru,

mletho

J e d e n s t r o u e k e s n e k u p o k r j m e na t e n k p l t k y a spolu s j e m n p o k r j e n o u c i b u l k o u n e c h m e z e s k l o v a t t n a oleji. P i d m e c e l o u r i k o v o u k a p u s t u , krtce orestujeme, o k o e n m e , osol m e , m r n p o d l i j e m e a d u s m e p o d p o k l i k o u piblin 10 mi nut. P o t p i d m e n a k o l e k a nakrjen raje, o p t p i k l o p m e a d u s m e jet 2 - 3 minuty. O d s t a v m e , p i d m e druh, rozete n strouek e s n e k u . T a m , k d e n m t o k r e v n s k u p i n a dovol, m e m e podvat s vaenmi rovmi tstovinami.

B A Z A L K O V CUKETA 1 men cuketa, 2 rajata, 1/2 liky oregana, 1 lika bazalky, olivov

olej, mosk sl C u k e t u d l e k r e v n s k u p i n y b u o l o u p e m e i nikoliv, nakrjme na m a l k o s t i k y a d m e na p n e v s r o z p l e n m olejem. K r t c e orestujeme a p i d m e na k o s t i k y n a k r j e n rajata, k o e n a sl. K r t c e p o d u s m e a p o d v m e s a m o t n n e b o s r o v m i tstovinami.

C E L E R O V PLTKY OBALOVAN 3 pltky celeru, 5 lic jogurtovch vloek, 2 loutky, olivov olej, mo sk sl

Celerov pltky nejprve o b a l m e v r o z l e h a n c h loutcch, p a k v j o g u r t o v c h v l o k c h a o s m a h n e m e na oleji. O s o l m e a pod vme s brokolicovou omkou.

LILEK S O E C H Y 1 men loupan i neloupan lilek, 2 rajata, 1 vy, 1 lce mletch, pedem mlad cibulka i s nat, lce cit oech, vlaskch

1 zelen i erven paprika, 1 rnov petka oregana, olivov olej,

lce drobn posekan paitky, 1 mench mosk sl

Lilek nakrjme na kostiky, o s o l m e a n e c h m e piblin 1/2 h o d i n y v y p o t i t " na cednku. Na oleji z p n m e cibulku, pid me lilek, na n u d l i k y pokrjenou papriku, krtce orestujeme, mrn podlijeme, o k o e n m e , p i d m e c i t r n o v o u vu a dus me pod p o k l i k o u piblin 5 m i n u t . P i d m e paitku, mlet oechy, p o d l e chuti d o s o l m e . O d s t a v m e a n e c h m e jet 3 mi nuty pod p o k l i k o u .

OVOCN POKRMY

J s o u u r e n y p e d e v m pro k r e v n s k u p i n u A 2 R h m o h o u skupiny A2 R h + a A1 R h - .

obas je

V z h l e d e m k t o m u , e pi psn d i e t nelze o v o c e k o m b i n o v a t s j i n m i d r u h y potravin, pipadaj v v a h u ji u v e d e n polvky, p p a d n pyr, kter j s o u jejich o b d o b o u , p o u z e hust. M e m e j e m a x i m l n k o m b i n o v a t s e s y r o v m o v o c e m j a k o zlivku. D a l m o n o s t j s o u o v o c n salty v k o m b i n a c i dle vlastnho u v e n . Plat z d e o v e m z a s e z k l a d n pravidlo - n i k d y nek o m b i n u j e m e o v o c e z j i h u s o v o c e m ze severu n e b o na oblasti, dle o v o c e t m a v s o v o c e m s v t l m a o v o c e s tvrd s l u p k o u s ovocem mkkm. V e l m i z a j m a v c h a m n o h d y n e z v y k l c h chut d o c l m e sko ic, b a d y n e m , v a n i l k o u , m t o u , b a z a l k o u , b e d r n k e m , cit ronem, kvtem ernho bezu, hrozinkami, hebkem, koprem, k o p i v o u , levandul, m a t e d o u k o u , m u k t e m , m s k e m , af r n e m , a n e z a p o m n e j t e na jogurt. Toto o m e z e n b u d e p r a v d p o d o b n pro m n o h z vs velmi o b t n dodret, ale vydrte t o p r o s m a l e s p o trnct d n a p a k pejdete na dietu mrnj, k d e j s o u ji urit k o m b i n a c e dovoleny. R e c e p t y m o n c h k o m b i n a c najdete v d r u h m dle.

V h o d n pro krevn skupinu A 2 R h +

J A B L E N PYR 4 jablka, 2 1 lce olivovho oleje, 4 hebky, lika skoice, petka anzu,

lce hrub sekanch vlaskch oech

J a b l k a o l o u p e m e , z b a v m e j d i n c a n a s t r o u h m e na h r u b m struhadle. H e b e k r o z e m e l e m e a s p o l u s a n z e m v l o m e na 15 s e k u n d do r o z p l e n h o oleje - tak v y n i k n e v n koen. Pi d m e jablka, krtce orestujeme, p o d l i j e m e v o d o u a krtce p o d u sme. O d s t a v m e , p i d m e skoici, h r u b s e k a n , p e d e m m e n vlask o e c h y a p o d v m e tepl n e b o v y c h l a z e n .

S M A E N JABLKO S L S K O V M I OKY 1 vt jablko, lek strouhanch skoice, olivov olej mench lskovch ok, 2 loutky,

petka

J a b l k o o l o u p e m e , rozkrojme, v y d l a b e m e j d i n e c a nakrjme na silnj k o l e k a . Ta o b a l m e nejprve v r o z l e h a n c h loutcch se skoic, p o t ve s t r o u h a n c h occh a p r u d c e o p e e m e na o l i v o v m oleji. D l e c h u t i m e m e jet skoic p o s y p a t navrch.

S M A E N HRUKA S MANDLEMI 2-2 vt hruky, lek strouhanch mench mandl, 2 loutky, pet ka mletho badynu, olivov olej H r u k y o l o u p e m e , p o d l n rozkrojme, o d s t r a n m e j d i n c e a dl p o d l n krjme na silnj pltky. Vajko r o z l e h m e s ba d y n e m a v n m nejprve p l t k y h r u k y o b a l m e , p a k ve strou h a n c h m a n d l c h a p r u d c e o p e e m e na r o z p l e n m oleji.

Z A P E E N JABLKA 3 meni jablka, lek mench rozplench vlaskch oech, 2 lce

hrozinek J a b l k a o l o u p e m e a v y d l a b e m e j d i n c e . R o z p l e n m i vlaskmi o e c h y jablka p i k u j e m e " , j d i n c e v y p l n m e h r o z i n k a m i . Jabl ka v l o m e na p e k e k , m r n p o d l i j e m e v o d o u a v rozplen t r o u b p e e m e piblin 1 0 m i n u t .

Z A P E E N HRUKY 3 men tvrd hruky, 1 lce strouhanch mench lskovch ok,

2 lce erstvho rybzu H r u k y o l o u p e m e a z b a v m e j d i n c . D o p e k k u vlijeme tro ku v o d y a h r u k y do n p o l o m e r o z k r o j e n o u s t r a n o u navrch. D o j a m e k p o j d i n c c h n a k l a d e m e erstv rybz a h r u k y posy p e m e s t r o u h a n m i oky. P e e m e v r o z p l e n t r o u b piblin 10 minut.

VESTKOV POCHOUTKA

10 v

nebo olej

vce

zralejch

vestek,

men plen

vlask oechy,

olivo

vestky odpeckujeme: na opanm konci od stopky je zmk n e m e tak, a b y s e p e c k a v y s u n u l a o t v o r e m p o s t o p c e ( p r o t o p o t e b u j e m e z r a l v e s t k y ) . D o d u t i n y p o p e c c e v l o m e polovi nu vlaskho oechu a krtce prudce opeeme na olivovm oleji.

BROSKVE s MTOVOU OMKOU 3 vt broskve, mal sntka mty Broskve r o z p l m e a o d s t r a n m e p e c k u . tyi plky p o l o m e na tal, dal dv p o l o v i n y o l o u p e m e a nakrjme na m a l kos tiky. Ty v l o m e do kastrolku s v o d o u a s p o l u s m t o v o u snt kou rozvame. Sntku m t y p a k v y j m e m e a o m k o u pelijeme plky broskv na tali.

M E R U K O V PYR SE S E D M I K R S K A M I 5 merunk, hrst erstvch nebo 1 hrst hrub sekanch vlaskch lce suench kvt sedmikrsky, petka badynu

oech,

M e r u k y o l o u p e m e a z b a v m e pecek. N a k r j m e je na m a l kos tiky a v l o m e do kastrolku s v o d o u spolu se petkou b a d y n u , s e d m i k r s k a m i a oechy. M e r u k y r o z v a m e a p o d v m e b u d tepl n e b o s t u d e n , p p a d n j i m i m e m e pelt erstv odpeck o v a n meruky. D l e chuti z a k a p e m e c i t r n o v o u vou.

BORVKY s JOGURTEM vt hrneek erstvch borvek, 3 lce jogurtu

B o r v k y r o z m a k m e a v m c h m e jogurt. P o k u d b y c h o m chtli pipravit tepl p o k r m , r o z m a k a n b o r v k y krtce p o v a m e s trochou v o d y a po o d s t a v e n v m c h m e jogurt.

V h o d n pro k r e v n s k u p i n u A 2 R h -

SMAEN BANN S MANDLEMI 2 oloupan olej banny, lek strouhanch mench mandl, 2 loutky,

olivov

B a n n y r o z p l m e a o b a l m e nejprve v r o z l e h a n c h loutcch a p o t v n a s t r o u h a n c h m a n d l c h . D o z l a t o v a o s m a m e na roz p l e n m oleji.

A N A N A S S PARA O E C H Y 3 silnj pltky ananasu, lek mench strouhanch para oech,

2 loutky, olivov olej Pltky ananasu obalme nejprve v rozlehanch loutcch, p o t o m ve strouhanch oechch a prudce o p e e m e na r o z p l e n m oleji.

KIWI S KOKOSEM 3 kiwi, lek strouhanho kokosu, 2 loutky, olivov olej K i w i o l o u p e m e a nakrjme na silnj koleka. Ta obalujeme v rozlehanch loutcch a s t r o u h a n m k o k o s u a p r u d c e opk m e n a r o z p l e n m oleji.

POMERAN S DATLOVOU O M K O U 1 vt pomeran, 5 datl, citrnov va

P o m e r a n o l o u p e m e , nakrjme nap na silnj koleka a po k l a d e m e na tal, k d e je p o k a p e m e c i t r n o v o u vou. Datle od-

p e c k u j e m e a p o v a m e v p o t e b n m m n o s t v vody. O m k o u pelijeme pltky p o m e r a n e .

FKY S M A N D L E M I

mnostv fk dle chuti, stejn tak mandl M a n d l e s p a m e v h o r k v o d a o l o u p e m e . F k y nakrojme, do k a d h o z a s t r m e m a n d l i a p o k l a d e m e na pnev. Podlijeme trokou vody, p i k l o p m e p o k l i k o u a 3 m i n u t y p o d u s m e .

KOKOSOV

LUPNKY dle chuti, olivov olej

mnostv kokosov duiny

K o u s k y k o k o s u nakrjme na t e n k p l t e k y a z p r u d k a opee m e n a r o z p l e n m oleji.

M E L O U N S JOGURTEM duina melounu - mnostv dle chuti, jogurt

D u i n u m e l o u n u z b a v m e jadrek, nakrjme n a m a l kostiky a b e z p o d l v n n e c h m e rozvait. D o h o t o v h o pyr p i d m e bl jogurt v p o m r u 1/4 v z n i k l h o pyr.

O V O C N JEHLA 5 datl, 5 fk, 5 silnjch 5 kostiek ananasu, 5 bannu tenkch pltk kokosov duiny,

koleek

O v o c e stdav n a p i c h u j e m e na grilovac j e h l u a b u jej krtce a p r u d c e o p e e m e na o l i v o v m oleji ze v e c h stran n e b o je na chvli d m e na gril.

KOKOSOV MSA polovina kokosovho oechu, 1 2 kiwi, va z 1 citronu P o l o v i n u k o k o s o v h o oechu v y d l a b e m e tak, a b y vznikla m i s k a se silnjmi okraji. Tu p o v a m e 10 m i n u t v d o s t a t e n m mno stv v o d y se vou z p o l o v i n y citronu. Vyjmeme ji, p o s t a v m e na p e k e k a mrn podlijeme v o d o u . P o m e r a n e , m a n d a r i n k y a ki wi o l o u p e m e a nakrjme na m a l kostiky, kter p r o m c h m e s pokrjenmi d a t l e m i a fky a v l o m e do k o k o s o v msy. Z a k a p e m e c i t r o n e m a n e c h m e 10 m i n u t zapci v rozplen troub. C h c e m e - l i s t u d e n o u m s u , p o d v m e b e z peen. pomeran, 2 mandarinky, 5 datl, 5 fk,

DATLE v KOKOSU 10 datl, lek strouhanho kokosu, olivov olej D a t l e p r u d c e o p e e m e na r o z p l e n m oleji a jet h o r k je po m o c lce o b a l m e v e s t r o u h a n m k o k o s u .

ZLIVKY, OMKY A DRESINKY

M o h o u je konzumovat vechny krevn skupiny m i m o krevn s k u p i n u A 2 . J e teba p o u z e b r t v v a h u k o m b i n a c i z e l e n i n y a koen - j i n a jang.

ZLIVKY

E S N E K O V ZLIVKA NA SALT s M A J O N Z O U 1 loutek, 2 lce olivovho oleje, 2 lce jogurtu, 1 rozeten strouek esneku, 1 zelenho pepe, 2 rozemlet kuliky lce strouhan ci

bule, 1 tho

lika sekan paitky, petka mle novho koen, mosk sl

Ze l o u t k u a o l i v o v h o oleje u t e m e m a j o n z u , do kter pid m e v e c h n y ostatn s u r o v i n y D o b e p r o m c h m e a n e c h m e od leet v c h l a d n i c e . P o u v m e j a k o zlivku na z e l e n i n o v salt, pp. k m a s u .

CitRONOVA

1 men lek vody, 1/2 citronu, 1/4 liky zelenho pepe, mosk sl vu z citronu s m c h m e s v o d o u , z e l e n m p e p e m , sol a ne c h m e 1 h o d i n u odleet v lednici.

OLIVOV

lce olivovho oleje soli

extra vergine", 1

lce citrnov vy, petka

mosk

V e s m c h m e a n e c h m e o d l e e t cca 1 h o d i n u v lednici.

O M K Y

R e c e p t y pro vce o s o b

ESNEKOV

hrub pokrjen cibule, 6-8 strouk mosk sl, olivov olej

esneku,

lek zeleninovho

vvaru,

Na p n e v s olejem v l o m e hrub pokrjenou cibuli a cel strouky esneku. R e s t u j e m e dozlatova a zalijeme vvarem. Pe lijeme do mixru, rozmixujeme, o s o l m e a p o d v m e . S y p e m e z e l e n o u petrelkou.

HOLANDSK

3 loutky, 1 lika vody, 1 lika citrnov vy, cayennsk pep, mo sk sl, 3 lce olivovho oleje

Do m e n h o h r n c e s rukojet d m e loutky, 1 liku v o d y a sl. H r n e c p o n o m e do h o r k v o d y a m c h m e , a l o u t k y z a n o u houstnout. P a k z a n e m e p i k a p v a t o l i v o v olej za stlho m chn. K d y j e o m k a h l a d c e v y m c h a n , pisolme, o p e p m e a po k a p k c h p i d v m e c i t r n o v o u vu.

BERNSK 2 alotky nebo men cibulky, 1 strouek esneku, 1 lika citrnov vy, 1 lce pokud mono erstvch bylinek (estragon, kerblk, bazal ka apod), holandsku omka ze 3 loutk, mosk sl, olivov olej alotku n e b o cibuli a e s n e k r o z m i x u j e m e n e b o u m e l e m e na m a s o v m strojku. N a p n e v k p n e m e troku oleje, p i d m e roz m i x o v a n o u z e l e n i n u a s e k a n o u p e t r e l k u a rychle orestujeme. M r n podlijeme v o d o u , p i d m e c i t r n o v o u vu a krtce du sme. N e c h m e v y c h l a d n o u t a v m c h m e do h o l a n d s k omky.

KORIANDROV n e pro 0 R h + 4 strouky esneku, 2 loutky, 2 liky citrnov vy, 1 lika hoi nho semnka umletho, 1-2 dl olivovho oleje, 1 lika mletho korian dru, zelen pep, mosk sl N e l o u p a n strouky esneku v h o d m e do vac v o d y a n e c h m e asi 3 min. vait. P o t o m je o l o u p e m e a r o z m a k m e na kai. lout ky s m c h m e s m l e t m hoinm s e m n k e m a citrnovou vou. Pidme esnek a ulehme do pny. Z e d m e olivovm olejem a z a m c h m e mlet koriandr. P o d l e chuti osolme a opepme.

CIBULOV 1 velk cibule, nejlpe erven, 1 mosk sl, strouek esneku, 3 rajata, 1 lce

citrnov stavy, 1 zelen pep,

lce sekan petrelky, 1/4 olivov olej

liky mletho koriandru,

e s n e k a cibuli nakrjme na tenk pltky a n e c h m e je zesklo vatt na o l i v o v m oleji. N e c h m e v y c h l a d n o u t , pilijeme olej a p i d m e d r o b n pokrjen rajata. P i d m e ostatn psady, p r o m c h m e a n e c h m e asi h o d i n u vychladit.

PESTO 2 lce sekan erstv bazalky nebo koriandru, 2 lce piniovch sem nek (koupme u zahraninch firem) nebo slunenicovch, 1 dl olivov ho oleje, 2 strouky esneku, 3 lce jogurtovho sru, mosk sl V e d k l a d n r o z m i x u j e m e a n e c h m e asi h o d i n u vychladit.

KENOV 4 vt rajata, 1 lce erstv sekan bazalky, 2 lce erstv strouhan lce kapar, 10 dkg krabho ma

ho kenu, 4 lce jogurtovho sru, 1

sa, zelen pep, mosk sl, dle poteby jogurt na zedn Rajata r o z z n e m e na tvrtky a z b a v m e je jadrek. S p o l u s os tatnmi p s a d a m i je r o z m i x u j e m e a n e c h m e asi h o d i n u vy chladit.

SALSA ne O Rh+ 2 zelen papriky, 1 oleje, 1 (dle chuti), avokdo, 3 lce citrnov vy, 1 lce olivovho mal feferonka

mal cibule, 1 mosk sl

strouek esneku, petka mty, 1

P a p r i k y z b a v m e j d i n c a v e r o z m i x u j e m e . N e c h m e vy chladit.

K A R I PASTA Pouvme k marinovn nebo pprav vech druh mas,

m n o s t v p o s t a na p p r a v u 1 kuete, p p a d n z b y t e k u c h o v m e v c h l a d n i c e , zalit o l i v o v m o l e j e m v u z a v e n sklenici. 2 vt cibule, 6 strouk esneku, 3 lce koen Garam masala, mo sk sl Cibuli a e s n e k u m e l e m e a v m c h m e koen.

DRESINKY, JOGURTOV

OMKY

BROKOLICOV 2 vt pokrjenou riku brokolice - zvl kolek a riku, 2 lce

jogurtu, cayennsk pep, sl, pr kapek citronu, rozmarn, mosk sl B r o k o l i c o v kolek v a m e 2 m i n . v troce vody, p i d m e po krjenou riku a n e c h m e pejt v a r e m . S c e d m e v o d u , n e c h me chvli v y c h l a d n o u t a t s n ped p o d v n m p i d m e jogurt, sl, koen a z a k a p e m e c i t r o n e m .

PRKOV hrst 2 drobn nakrjenho prkovho stvolu, 1 jemn pokrjen list,

lce jogurtu, cayennsk pep, pr kapek citronu, mosk sl

O b sti p r k u n e c h m e pejt v a r e m v troce vody, s c e d m e a tsn ped p o d v n m p i m c h m e jogurt, sl, p e p a z a k a p e me citronem.

BROKOLICOVO-PRKOV 1 rika brokolice, hrst pokrjenho prkovho stvolu, 1 jemn pokr lce jogurtu, cayennsk pep, mosk sl, pr ka

jen prkov list, 3 pek citronu

P o k r j e n k o t a l e k b r o k o l i c e v a m e 2 min., p i d m e pokrjen p r e k a riky b r o k o l i c e , n e c h m e pejt v a r e m a s c e d m e . P e d p o d v n m p i m c h m e jogurt, sl, p e p a z a k a p e m e c i t r o n e m .

RAJATOV 2 loupan nebo neloupan raje krjen na kostiky, hrst jemn pokr lika paitky, 2 lce jogurtu, oregano, mosk

jenho stvolu prku, 1 sl, pr kapek citronu

P o k r j e n raje p o v a m e 2 m i n . v troce vody, p i d m e p r e k a paitku, s c e d m e , ped p o d v n m p i d m e jogurt, o r e g a n o , sl a z a k a p e m e c i t r o n e m .

RAJATOVO-PAPRIKOV

1 na kostiky pokrjen raje oloupan nebo neloupan, 1/2 vt zelen papriky pokrjen na kostiky, 1 lika sekan erstv nebo 1/2 liky suen pesliky, 2 lce jogurtu, bazalka, mosk sl Pesliku v a m e 5 min. v p o t e b n m m n o s t v vody, p i d m e raje, p a p r i k u a b a z a l k u a v a m e 2 m i n . S c e d m e a ped pod v n m p i d m e jogurt a sl.

KVTKOV

1 vt rika kvtku, 1 elky, 1 muktov kvt,

lce pokrjenho prku, 1 citron

lika sekan petr

lika sekanho erstvho nebo 1/2 mosk sl,

liky suenho rozmarnu,

Pokrjen k v t k o v kolek v a m e 5 min. s r o z m a r n e m , pi d m e p o k r j e n o u r i k u a v a m e 2 m i n . Na zvr p i d m e po krjen p r e k a s e k a n o u p e t r e l k u a s c e d m e . P e d p o d v n m p i d m e jogurt, m u k t o v kvt a sl.

Z E R V E N EPY

1 erven epa nastrouhan na hrubm struhadle, 1/2 mal cibule nebo 1 mlad cibulka s nat, 1 jemn krjen prkov list, 1 lika sekan erstv nebo 1/2 liky suen pesliky, petka saturejky, mosk sl, olivov olej, citrnov va C i b u l k u z p n m e n a o l i v o v m oleji, p i d m e s t r o u h a n o u erve n o u epu a n e c h m e l e h c e o s m a h n o u t . Podlijeme, p i d m e pe sliku a saturejku a 5 min. v a m e . P i d m e p r k o v list, n e c h me pejt v a r e m a s c e d m e . J o g u r t a sl p i d v m e na zvr.

SALTY

LILKOV SALT

1 lilek, 2 lce olivovho oleje, citrnov va, 1 mosk sl

lika sekanho kopru,

L i l e k o l o u p e m e , r o z z n e m e napl, o d s t r a n m e s e m e n a a dui n u j e m n p o s t r o u h m e . P i d m e c i t r n o v o u vu, o l i v o v olej, k o p r a sl a n e c h m e c c a 1 h o d i n u uleet v lednici.

LILKOV SALT S ESNEKEM

1 lilek, 1 lika olivovho oleje, 1 strouek esneku, 1 lika sekan pe trelky, 3 lce jogurtu, mosk sl L i l e k o l o u p e m e , r o z z n e m e napl, o d s t r a n m e s e m e n a a dui n u n a s t r o u h m e n a j e m n m struhadle. Z a k a p e m e o l e j e m a ne c h m e v lednici 1 h o d i n u uleet. P e d p o d v n m p i d m e jo gurt, n a k r b a n e s n e k a s e k a n o u p e t r e l k u .

K E D L U B N O V SALT

ne 0 Rh+ hrst drobn pokrjench pokrjenho mladch kedluben, celeru, hrstka 2 pokrjen zelen oleje,

papriky,

hrstka

apkatho

lce olivovho

1 lce citrnov vy, zelen pep, mosk sl V e s m c h m e a d m e na pl h o d i n y o d l e e t do lednice.

 E I C H O V SALT ne O R h + hrst eichy, 2 pro vechny), 1 sk sl e i c h u n a d r o b n o a rajata na kostiky pokrjme, s m c h m e s ostatnmi p s a d a m i a n e c h m e rozleet v lednici. rajata oloupan, 2 lce jogurtovho sru (viz Recepty

lce paitky, 1 lce olivovho oleje, zelen pep, mo

E C K SALT ne O R h + 2/2 hlvkovho saltu, 2 rajata oloupan, 1 1/2 men saltov okurky, 1 zelen paprika,

cibule, 2 lce jogurtovho sru, 2 lce olivovho

oleje, 1 lika sekanho kopru, zelen pep, mosk sl Hlvkov salt a papriku nakrjme na nudliky, rajata a okurku na tenk pltky, cibuli na tenk koleka. V m c h m e sl, pep, oli vov olej a jogurtov sr a navrch p o s y p e m e s e k a n m k o p r e m .

Z E L N SALT 2/4 hlvky blho zel, zelen pep, bl jogurt, 1 nho rozmarnu, mosk sl, olivov olej lika erstvho seka

Zel n a k r o u h m e najemno, p r o m a k m e , a b y pustilo vu, oso lme, o k o e n m e , v m c h m e j o g u r t a d m e na chvli do chladu.

S A L T Z E S Y R O V H O KVTKU 2 riky kvtku, 2/2 mal cibulky, 4 lce jogurtu, citrnov va, cayennsk pep, mosk sl, 1 lce sekan paitky

S y r o v o p r a n k v t k nakrjme v e l m i n a j e m n o , p o k a p e m e c i t r n o v o u vou a n e c h m e v lednici 1 h o d i n u odleet. Pid me j e m n pokrjenou cibuli, jogurt, pep, sl a j e m n s e k a n o u paitku. P o d v m e s a m o t n n e b o k m a s u , pro vegetariny s kupadly. Salt lze o b m o v a t v e m i p p u s t n m i d r u h y zele niny, pp. m e n m i s e k a n m i o e c h y

B R U K V O V SALT 2 lky mladch nastrouhanch brukv, 1 dl citrnov zlivky

N a s t r o u h a n b r u k v e d m e do m i s k y a pelijeme c i t r n o v o u z livkou. M e m e n e c h a t 1 h o d i n u odleet v lednici.

B R U K V O V SALT s E D K V I K A M I 1 lek nastrouhanch citrnov zlivky brukv, 1 lek nastrouhanch edkviek, 1 dl

Pprava stejn j a k o u B r u k v o v h o saltu.

C E L E R O V SALT s P R K E M 1 lek hrub nastrouhanho celeru, 1 lek jemn pokrjen bl sti

prku, 1

lce olivovho oleje, 1

dl citrnov zlivky

C e l e r a p r e k v l o m e do misky, zalijeme c i t r n o v o u zlivkou a p o k a p e m e olejem.

C E L E R O V SALT S M R K V 1 lek hrub strouhanho celeru, 1 lek hrub strouhan mrkve, 1 ce olivovho oleje, 1 dl citrnov zlivky l

Pprava stejn j a k o C e l e r o v salt s p r k e m .

E K A N K O V SALT 1 ekankov puk, 1 dl esnekov zlivky s majonzou

e k a n k o v p u k pokrjme na j e m n nudliky, v l o m e do mis ky a zalijeme e s n e k o v o u zlivkou. N e c h m e 1 h o d i n u odleet v lednici.

SALT Z ERVEN EPY 2 lky hrub nastrouhan erven epy, 2 dl esnekov zlivky s ma

jonzou N a s t r o u h a n o u e r v e n o u epu v l o m e do m i s k y a zalijeme es n e k o v o u zlivkou. N e c h m e o d l e e t v lednici.

O V O C N SALTY

J A B L E N SALT 1 vt jablko, citrnov va, skoice

Jablko o l o u p e m e , z b a v m e j d i n c e a nakrjme na ten pltky. V l o m e do misky, p o s y p e m e skoic a z a k a p e m e c i t r o n e m .

H R U K O V SALT 2 velk hruka, citrnov va, petka strouhanho muktovho oku

H r u k u o l o u p e m e , z b a v m e j d i n c e a n a k r j m e na t e n k plt ky. V l o m e do misky, z a k a p e m e c i t r o n e m a l e h c e p o s y p e m e strouhanm muktovm okem.

B R O S K V O V SALT S J O G U R T E M 2 vt broskve, 2 dl jogurtu B r o s k v e r o z p l m e , z b a v m e p e c e k a n a k r j m e na kostiky. Pe lijeme j o g u r t e m a n e c h m e vychladit.

T m t o z p s o b e m m e m e pipravit salt z j a k h o k o l i v o v o c e .

J A H O D O V SALT 2 hrsti omytch jahod, 1 lce jogurtu, citrnov va

J a h o d y pokrjme na pltky, v l o m e do m i s k y a z a k a p e m e cit ronem. Navrch ozdobme epikou z jogurtu.

B A N N O V SALT 2 bann, 1 lce sekanch oloupanch mandl

Bann oloupeme a nakrjme na koleka. Vlome do misky a p r o m c h m e se s e k a n m i m a n d l e m i .

SALT Z J I N H O O V O C E 1 pomeran, 1 mandarinka, 1 bann, 2 kiwi, citrnov va O v o c e o l o u p e m e a nakrjme na kostiky. V l o m e do misky a z a k a p e m e c i t r n o v o u vou.

R E C E P T Y TM PRO VECHNY

MAJONZA

2 loutky, 4 lce olivovho oleje l o u t k y v l o m e do m i x r u a po k a p k c h p i d v m e olivov olej, d o k u d s m s n e z h o u s t n e . H o t o v o u m a j o n z u m e m e do chutit e s n e k e m , k e n e m , paitkou, petrelkou, cibul a tak dle, dle chuti.

M A N D L O V MLKO 2 lek celch, erstv opeench mandl, 4 lky vody, chceme-li

mandlov mlko pout do polvky nebo na pomaznku, snme mno stv vody na 2 lky M a n d l e s v o d o u d m e do uzaven n d o b y a na 1 a 2 dny ulo m e v chladnice. P o t o m pelijeme do m i x r u a mixujeme, a je s m s hladk. C h c e m e - l i m l k o , ve p e c e d m e . Z b y l o u mandlo v o u pastu lze z a m c h a t do obilnin, z e l e n i n y n e b o re.

AVOKDOV POCHOUTKA 2 avokdo, citrnov va, mosk sl O l o u p a n a v o k d o nakrjme n a m e n kousky, p o k a p e m e cit r o n e m a o s o l m e . P o d v m e s a m o t n n e b o j a k o plohu ke v e m p o k r m m v e t n m a s a . A v o k d o tvo j e d i n o u vjimku z o v o c e v k o m b i n a c c h s j i n m i p o t r a v i n a m i pro svj obsah e n z y m , trvcch tuky.

P E E N ESNEK 1 palika erstvho esneku, provenslsk koen, mlet zelen pep,

mosk sl,

olivov olej

Celou paliku esneku vlome na p e k e k s cca 1/2 cm oleje. Osolme, opepme, p o s y p e m e p r o v e n s l s k m k o e n m a p e e m e odkryt v hork troub cca 1/2 hodiny. U p e e n esnek polijeme trokou olivovho oleje, v y m a k m e a p o u v m e k o c h u c e n ja khokoliv jdla, pp. natrme na palainky n e b o kupadla.

OPEEN OECHY 2 lek oech nebo semnek, pedem mench a oschlch

O e c h y r o z p r o s t e m e na plech, vt p o s e k m e . V troub vyh t n a 2 5 0 s t u p p e e m e 2 0 - 2 5 minut. O e c h y p i d v m e d o po krm, pp. jimi s y p e m e p o k r m y na zvr. Nespotebujeme-li najednou v e c h n y oechy, n e c h m e je v y c h l a d n o u t a u l o m e v dobe u z a v e n sklenici.

L I L E K NA ECK ZPSOB ne krevn skupina A 1 neloupan lilek, 3 lce olivovho oleje, 1 lce citrnov vy, 1 l ce kvalitnho blho vna, 2 liky koen Tzatziki Avokdo, mosk sl, olivov olej Lilek nakrjme na 1 cm siln pltky a n e c h m e ho usuit. S u c h pltky m a r i n u j e m e ve s m s i z oleje, vna, c i t r o n u a Tzatziki mi n i m l n 24 hodin. P o t je restujeme na oleji a p o d v m e samot n i j a k o plohu.

J O G U R T O V SR 4 dl jogurtu, paprov kvov filtr

D o p i m e n h o stka v l o m e k v o v filtr, d m e jej n a m e n h r n e c a do filtru vlijeme jogurt. O d l o m e do lednice na 3-18 hod., p o d l e toho, j a k o u k o n z i s t e n c i c h c e m e zskat. P o t z filtru v y j m e m e vytvoen sr a u l o m e ho v kryt m i s c e do lednice.

M A R I N O V A N J O G U R T O V SR 1 dvka jogurtovho sru, 2 esneku, vt petka ho sekanho kopru suenho lce olivovho oleje, 2 tyminu a rozmarnu, 2 uten strouky lika erstv

Sr r o z d l m e na n k o l i k dl, z kterch u h n t e m e kuliky. Vlo m e je do uzavrateln m i s k y a pelijeme m a r i n d o u , vytvoe n o u z ostatnch surovin. N e c h m e 1/2 h o d i n y odleet v teple a m i n i m l n na 12 h o d i n u l o m e do chladniky. Ped podv n m n e c h m e cca 1/2 h o d i n y v teple oteven, aby v y d c h a l a zskal p o k o j o v o u teplotu. P o d v m e j a k o s a m o s t a t n p o k r m s p a l a i n k a m i , k u p a d l y apod., n e b o j a k o plohu.

M A R I N O V A N PAPRIKY ne A 2 R h 2 zelen papriky, 3 mosk sl, olivov strouky esneku, olej citrnov va, sekan petrelka,

Papriky d m e na plech a vlome do vyht trouby. Peeme, do kud se na jejich povrchu neobjev tmav skvrny. Papriky vyjmeme, nechme vychladnout a sloupneme z nich slupku. Nakrjme je na men kousky, kter klademe do msy a prolvme olivovm ole jem, citrnovou vou, solme a sypeme pokrjenm esnekem. N e c h m e v lednici proleet nkolik hodin (m dle, tm lpe).

C U K E T O V S M A E N ZKY ne A 2 R h 1/2 cukety, pokrjen na pltky cca 1 sl, olivov olej Pro m a s o v typy: 1 loutek, hrst oloupanch a postrouhanch mandl Pro vegetarinsk kupadla typy: nebo 3 lce jogurtu nebo jogurtovho sru, cm siln, citrnov va, mosk

3 rozdroben

kukuin

strouhanka

Pltky cukety o b a l m e dle typu, o s m a m e a p o d v m e pokapa n citrnovou vou a osolen.

BROKOLICE S MANDLRM

ne A2 R h 1 vt rika brokolice, 15 mandl, 2 lce citrnov vy, 1 strouek esneku, zelen pep, mosk sl, olivov olej mal

Brokolici r o z e b e r e m e na m e n k o u s k y a s t o n e k pokrjme na palky. O b o j v l o m e do vrouc o s o l e n v o d y s c i t r n o v o u -

v o u a v a m e cca 10 min. B r o k o l i c i v y j m e m e a p o n o m e asi na m i n u t u do l e d o v v o d y a n e c h m e okapat. M a n d l e o l o u p e m e a v a m e v nesolen v o d 3 min., p o t o m je n a k r j m e na pltky a spolu s pltky e s n e k u orestujeme na oleji. P i d m e k o u s k y o k a p a n brokolice, p r o m c h m e , o s o l m e , o p e p m e a jet krt ce orestujeme. C h c e m e - l i p o d v a t s r o v m i n u d l e m i , mrn podlijeme v o d o u a krtce p o d u s m e .

C A R P A C C I O Z ERVEN EPY 3 erven epy, 1/4 vt edkve, 1 zelen pep, mosk sl e r v e n o u epu p o v a m e chvli v o s o l e n v o d , s l o u p n e m e a nakrjme na velmi j e m n pltky. Redkev nastrouhme, c i t r n o v o u vu, jogurt, p e p a sl s m c h m e . Na tal poskl d m e pltky erven epy, polijeme je d r e s i n k e m a p o s y p e m e s t r o u h a n o u edkv, j e m n s e k a n m i o e c h y a petrelkou. N e c h m e odleet v lednici. lce citrnov vy, 2 lce olivov lce sekan petrelky,

ho oleje, hrstka sekanch oech, 1 dl jogurtu, 1

PENT z BROKOLICE ne A 2 R h 2 riky brokolice, 1/2 mal cibule, 1 strouek esneku, 4 lce jogur tovch vloek, mosk sl, olivov olej

Na oleji z p n m e cibulku, pidme u m l e t o u syrovou brokolici i se vou, osolme, podusme a p i d m e jogurtov vloky. Vysmahn e m e do polohust h m o t y a odstavme. V m c h m e uten esnek.

195

S e z n a m p o u i t literatury: M i c h i o Kushi, O r i e n t l n diagnostika, V c h o d o s l o v e n s k vyda vatelstvo K o i c e , 1991; M i c h i o K u s h i , M a k r o b i o t i k a a prodn len, 1998 P r a g m a ; Dr. N a d y s C o a t e s , N o r m a n J o l l y m a n , J d e o ivot, Erika 1990; Dr. P e t e r J. D' A d a m o , C a t h e r i n e Whitney, Viva a krevn skupiny, California Fitnes, 1 9 9 9 ; Dr. P e t e r J. D ' A d a m o , C a t h e r i n e Whitney, K u c h a k a a 4 krevn skupiny, P r a g m a , 1 9 9 9 ; J a n H a b e r a kolektiv, S y s t m o v m y k z y a jejich lba, P r a h a 1 9 9 5 ; K a j d o V , K o v e m a o h n m , Pressfoto, P r a h a 1974; Barbara A n n B r e n n a n , R u c e svtla, P r a g m a 1998; J a n a K o m b e r c o v , M a r i e S v o b o d o v , A u t o r e h a b i l i t a n sestava, D o b ra a F o n t n a , 1 9 9 9 ; M i r o s l a v P e c k a , P e h l e d laboratorn h e m a t o logie, G a l n 1 9 9 6

OBSAH
VOD CO P E D C H Z E L O Z K L A D N PRAVIDLA O R O V N O V Z E VESMR LOVK A VESMRN ZKONY D R . D ' A D A M O : VIVA A K R E V N S K U P I N Y PIROZEN REGULTORY ROVNOVHY L O H A KVASINKY V L I D S K M O R G A N I S M U SCHMA NEMOCI FAKTORY NARUUJC NAI ROVNOVHU ZAVAC S Y S T M SYMPTOMY VHA A TVAR N A E H O T L A M N O S T V K O N Z U M O V A N STRAVY D L E N STRAVA POTRAVINOV DOPLKY O B E C N PRAVIDLA DLEN POTRAVIN HLAVN Z S A D Y P R O T I P L S O V D I E T Y 5 7 12 16 19 28 34 43 47 53 64 66 67 68 70 72 74 90

DOPORUEN PRO JEDNOTLIV KREVN SKUPINY . . . . 84

KUCHAKA Zkladn pedpisy Pprava domcho jogurtu J a k zbavit z e l e n i n u d u s i n a n M a r i n d a na m a s o a z e l e n i n u Klen zrn, s e m n e k a lutnin krban esnek Jogurtov vloky

93 93 93 94 94 95 96 96

POLVKY Polvky z ervench mas H o v z polvka s e l o u t k e m Hovz polvka s esnekem Hovz polvka s kenem Hovz polvka s brokolic P o l v k a ze s k o p o v h o m a s a s e s n e k e m a l o u t k e m P o l v k a z kost Polvka z mletho vepovho masa Zelaka Polvka s jtrovm kapnm Drbe polvky Kedlubnov polvka s kuecm m a s e m K u e c polvka s k a p u s t o u Bor s k u e c m m a s e m Polvka kuec rolda" Drbe polvka s brokolic Ryb polvky Ryb p o l v k a 1 Ryb p o l v k a II Ryb p o l v k a III Ryb p o l v k a IV. Kedlubnov polvka s lososem Lutninov polvky Hrachov polvka 1 H r a c h o v p o l v k a II okov polvka 1 okov polvka II o k o v p o l v k a III Fazolov polvka 1 F a z o l o v p o l v k a II Zeleninov polvky Kvtkov polvka 1 K v t k o v p o l v k a letn Brokolicov polvka 1 Kapustnice Bor

99 99 99 100 100 100 101 101 101 102 102 102 103 103 103 104 104 104 104 105 105 105 106 106 106 106 107 107 107 108 108 108 108 109 109 109 110

Rajatov p o l v k a K a p u s t o v p o l v k a s r Kapustov polvka zahutn Kapustov polvka s lilkem K v t k o v p o l v k a II K v t k o v p o l v k a III Hrkov polvka 1 H r k o v p o l v k a II Brokolicov polvka II J a r n ovkov p o l v k a Italsk z i m n p o l v k a Krmov kvtkov polvka Kvtkov polvka s lilkovmi noky Kvtkov polvka s lilkem Kedlubnov polvka 1 Kedlubnov polvka II Prkov polvka 1 Prkov polvka II P r k o v p o l v k a III P r k o v p o l v k a letn K v t k o v p o l v k a IV. Petrelkov polvka I P e t r e l k o v p o l v k a II Sedmikrskov polvka s rovmi tstovinami Sedmikrskov polvka s kupadly Sedmikrskov polvka se loutkem Polvka z jarnch bylin P o l v k a z j a r n c h b y l i n se l o u t k y Polvka z hrachovch lusk Polvka z fazolovch lusk Krmov polvka se zelenm hrkem Kopivov polvka pentov polvka Cibulov polvka Polvka z rikov kapusty Studen okurkov polvka 1 Studen okurkov polvka II v .

110 110 111 111 111 112 112 112 113 113 113 114 114 114 115 115 115 116 116 116 116 117 117 117 118 118 118 118 119 119 119 120 120 120 121 121 121

C u k e t o v polvka 1 C u k e t o v polvka II C u k e t o v p o l v k a III Patizonov polvka e s n e k o v polvka 1 K v t k o v polvka se a f r n e m Kulajda K e d l u b n o v polvka III Oechov esneka esnekov polvka II Ovocn polvky M e r u k o v polvka s v l a s k m i o e c h y vestkov p o l v k a Bannov polvka s mandlemi Zavky do zeleninovch polvek Rov n o k y Vajen svtek ZVINA Srn plec prodn Gul z danho masa K a r b a n t k y ze zajce B a a n t na rotu

121 122 122 122 123 123 124 124 124 124 125 125 126 126 126 126 127 128 128 128 129 129

HOVZ MASO H o v z na e s n e k u H o v z m a s o n a erven p a p r i c e H o v z m a s o n a rajatech H o v z rotnka Hovz ptek Hovz jazyk v mrkvi Hovz jazyk s ervenm zelm H o v z srdce r e s t o v a n H o v z srdce na cibulce H o v z jtra r e s t o v a n H o v z jtra s k a p u s t o u

130 130 130 131 131 131 132 132 132 133 133 133

SKOPOV MASO N a d v a n s k o p o v ebro P e e n s k o p o v kta Skopov maso na tyminu Skopov maso na zzvoru

134 134 134 135 135

VEPOV MASO Vepov k a r b a n t k y P r o v e n s l Vepov k a r b a n t k y s c u k e t o u Kotleta s lilkem Vepov p l t e k na b o b k o v m listu Irsk gul Vepov sot Kapustov karbantky s vepovm m a s e m Vepov m a s o s k a p u s t o u

136 136 136 137 137 137 138 138 138

KRLK Krlk s provenslskm koenm K r l k na rotu Krlk zapeen v alobalu Krli karbantky s apkatm celerem

140 140 140 140 141

DRBE K u e po m y s l i v e k u Z e l n kuec zvitek na grilu Kuec karbantky s cuketou Kuec k a r b a n t k y M e x i c o Kuec k a r b a n t k y Texas Cukety plnn kuecm masem K u e c p l t e k na p r k u a kari K u e c p l t e k na p a p r i c e K u e c p l t e k na rajatech Kue v cibulov omce B e n g l s k kue

142 142 142 143 143 143 143 144 144 144 145 145

Francouzsk vaen zelenina Kuec rolda Kuec pltky n a e s n e k u K v t k o v krokety

145 146 146 146

RYBY Ryb fil s c u k e t o u K a r b a n t k y z tresky Halibut s oky Rov tstoviny s k r e v e t a m i Smaen kalmary Marseille" Makrela s olivami Makrela nadivoko v alobalu Tuk na paprice T u k na e s n e k u S l e d v alobalu G u l z tresky Treska s b r o k o l i c a rajaty Treska na celeru Treska na kari Ryb rizoto raloci steak

148 148 148 149 149 149 150 150 151 151 151 151 152 152 152 153 153

LUTNINY oka s esnekem a cuketou Fazole s apkatm celerem Chilli fazole o k a s rajaty oka s koenovou zeleninou Rajatov h r c h Hrch s vlaskmi oechy

154 154 155 155 155 156 156 156

MOUN A ZELENINOV POKRMY Baklanov chlb" Jogurtov palainky Palainky crpe" R e s t o v a n lilek s e s n e k o v o u z l i v k o u Brokolicov karbantky P l n n cuketa P l n n lilek Kapusta s lilkem Kapustov mozeek K a p u s t a s r K a p u s t o v zvitky s l i l k e m R o v tstoviny s c u k e t o u Rajata p l n n a p k a t m c e l e r e m N i c e s k rajata C u k e t o v sufl Chestov krm s paitkovm olejem R o v n u d l e Alio, olio, p e p e r o n c i n o " K o l s cibul a k v t k e m Kvtkov pudink R o v n u d l e s rajatovou o m k o u S t u d e n o k u r k o v sufl Re s p r k e m R i z o t o s h r k e m a kukuic pent z brokolice Brokolice s mandlemi a kupadly Kvtkov karbantky Duen hrek Duen celer Plnn papriky Pikantn rikov kapusta Bazalko Lilek s oechy v cuketa C e l e r o v pltky o b a l o v a n

158 158 158 159 159 160 160 160 161 161 161 162 162 163 163 164 164 165 165 165 166 166 166 166 167 167 167 168 168 168 169 169 170 170

OVOCN POKRMY J a b l e n pyr S m a e n j a b l k o s l s k o v m i oky S m a e n hruka s m a n d l e m i Z a p e e n jablka Z a p e e n hruky vestkov p o c h o u t k a Broskve s m t o v o u o m k o u M e r u k o v pyr se s e d m i k r s k a m i Borvky s jogurtem Smaen bann s mandlemi A n a n a s s para o e c h y Kiwi s kokosem Pomeran s datlovou omkou Fky s m a n d l e m i Kokosov lupnky Meloun s jogurtem O v o c n jehla Kokosov msa Datle v k o k o s u

171 172 172 172 173 173 173 174 174 174 175 175 175 175 176 176 176 176 177 177

ZLIVKY, O M K Y A D R E S I N K Y Zlivky e s n e k o v zlivka na salt s m a j o n z o u Citrnov Olivov Omky esnekov Recepty pro vce osob Holandsk Bernsk Koriandrov Cibulov Peto Kenov Salsa

178 178 178 179 179 179 179 179 179 180 180 181 181 181 182

K a r i pasta Dresinky, jogurtov omky Brokolicov Prkov Brokolicovo-prkov Rajatov Rajatovo-paprikov Kvtkov Z erven epy Salty L i l k o v salt L i l k o v salt s e s n e k e m K e d l u b n o v salt e i c h o v salt e c k salt Z e l n salt S a l t ze s y r o v h o kvtku B r u k v o v salt B r u k v o v salt s e d k v i k a m i C e l e r o v salt s p r k e m C e l e r o v salt s m r k v e k a n k o v salt s m r k v e k a n k o v salt S a l t z e r v e n epy O v o c n salty J a b l e n salt H r u k o v salt B r o s k v o v salt s j o g u r t e m J a h o d o v salt B a n n o v salt S a l t z jinho o v o c e RECEPTY TM PRO VECHNY Majonza Mandlov mlko Avokdov pochoutka Peen esnek

182 182 182 183 183 183 184 184 184 185 185 185 185 186 186 186 186 187 187 187 187 188 188 188 188 188 189 189 189 189 190 191 191 191 192 192

Opeen oechy Lilek n a eck z p s o b J o g u r t o v sr Marinovan jogurtov sr Marinovan papriky C u k e t o v s m a e n zky Brokolice s mandlemi C a r p a c c i o z e r v e n epy pent z brokolice S e z n a m p o u i t literatury:

192 193 193 193 194 194 194 195 195 196