MASARYKOVA UNIVERZITA

Filozofická fakulta
Ústav klasických studií
Mediteránní studia

ETIKA STAROVĚKÝCH CIVILIZACÍ II

JÍDLO A STOLOVÁNÍ VE STAROVĚKÉM
A SOUČASNÉM ŘECKU

17.06. 2012 Lucie Mervartová, UČO 362125

Jídlo a pití ve starověkém Řecku
V kuchyni vládla žena a při práci jí pomáhala otrokyně. Proto byla řecká
kuchyně typicky domácí.
Většina manželů musela každé ráno do agory na nákup. Manželka zůstávala
doma a čekala, až se manžel vrátí se surovinami na oběd a také večeři.
Základem veškerého stravování starých Řeků byl chléb. Řekové archaického
období se živili hlavně moučnými plackami, které později vystřídal chléb
z kvašeného těsta. Chléb se nejčastěji konzumoval máčený ve víně. Z různých
druhů mouky nebo z nabobtnaných luštěnin se často připravovaly i kaše. Ty se
buď ochucovali medem, nebo ve slaných variantách doplňovali vajíčky a sýrem.
Ke chlebu se jedly hlavně fíky a olivy.
V kuchyni se hodně používaly luštěniny, především bob nesměl v domácnosti
nikdy chybět. Dále se jedla čočka, různé druhy hrachu (bílý, černý i červený)
a fazole. Často připravovali zeleninové saláty, do kterých přidávali ocet,
aromatické bylinky a olej. Zeleninu uměli připravit různými způsoby. V jídelníčku
se objevoval hlávkový salát, mrkev, chřest, řepa, kapusta, cibule, česnek.
Řekové se však neživili pouze zeleninou. Připravovali maso zvířat a různé
druhy ryb. Oblíbené bylo maso vepřové a hovězí, méně vyhledávané pak bylo
kozí, beraní a zaječí. Bohatí si dopřávali také drůbeží a zvěřinu, např. bažanta.
Maso se nejčastěji vařilo nebo peklo.
Kromě zeleniny a masa jedli Řekové mnoho druhů sýra. Sýr se jedl často
s chlebem.
A čím Řekové jídlo zapíjeli? Nejčastějším nápojem byla voda, také se pilo
hodně mléka. Nejoblíbenějším nápojem však bylo víno. Víno pili smíchané
s vodou nebo jinak upravené. Vylepšovali ho medem, kořením, bylinkami,
plátky květů a dokonce i moukou. Kvůli konzervaci do vína přidávali také
mořskou sůl.

Každodenní stravování
U starověkých Řeků se jídlo podávalo třikrát denně. Ráno byla snídaně –
áriston, poté následoval oběd – deipnon – a večeře – dorpon. V době rozvoje
politického života se ráno podávalo akratisma, což bylo pečivo máčené ve víně,
a jako oběd se podávalo áriston; deipnon bylo hlavním večerním jídlem.
Řecká hostina
Typickou formou řeckého stolování byla hostina, kterou pořádal štědrý hostitel.
Na takové hostiny neměli ženy přístup. O chod hostiny se starali otroci.
Na začátku všechny obešel otrok s nádobou, ve které si umyli ruce. Bylo to
velice užitečné, protože se v té době jedlo rukama.
Jídelní lístek, grammatidion, se skládal ze dvou částí. V první části se podávaly
chutné pokrmy a ve druhé se nalévalo víno. Předtím než začala druhá část,
odstranili malé stoly, které měl každý host u sebe. Hosté si znovu umyli ruce,
ozdobili se věncemi, navoněli se a začali popíjet víno. Za zpěvu a zvuku fléten
obětovali část vína Dionýsovi. Tím začalo symposion. Každé takové stolování
bylo náboženským obřadem.

Kuchyně současných Řeků

V současné řecké kuchyni se nejčastěji používá olivový olej, zelenina, bylinky.
Ze zeleniny to jsou rajčata, lilek, brambory, zelené fazole, zelené papriky
a cibule. Mezi nejpoužívanější bylinky patří oregano, máta, kopr, bobkový list,
bazalka, tymián, fenykl, skořice a hřebíček.
Často se jí chléb, ryby, různé druhy masa (drůbež, vepřové), olivy, sýr
(především feta), jogurt. Řecké zákusky nejčastěji obsahují oříšky a med.

Současné stolování
Začíná se obvykle předkrmy, které se nazývají mezedes. K nim se připíjí ouzo.
Tyto předkrmy zahrnují drobné plody moře, grilovanou nebo nakládanou
zeleninu, různě upravené sýry, olivy, pomazánky, taštičky z listového těsta,
kuličky z mletého masa a další.
Na stole nesmí chybět zeleninové saláty. Nejčastější je „choriatiki“.
Po mezedes může následovat polévka nebo rovnou hlavní jídlo. Hlavní jídla se
dají rozdělit na vegetariánská a na jídla s masem a mořskými plody. Poté
následuje ovoce nebo zákusek.
K jídlu se připíjí víno (řecká retsina), pivo, již zmíněné ouzo nebo i metaxa.
K zákuskům pijí kávu. Typickou řeckou kávou je frappé. Samozřejmě také
nesmí chybět voda.
Typická řecká jídla
Mezi typické řecké mezedes patří tzatziki. Je to vymačkaná nastrouhaná okurka
smíchaná s řeckým jogurtem a ochucená bylinkami, především česnekem
a koprem. K dalším typickým mezedes se řadí salát choriatiki – salát z rajčat,
okurky, červené cibule se sýrem feta a olivami, zalitý olivovým olejem. Jako
další můžeme jmenovat kalamarakia (kalamáry), melitzanosalata (salát z lilku),
saganaki (smažený sýr) nebo spanakopita (špenátová pita).
K nejznámějším řeckým polévkách patří fasolada, což je polévka z fazolí, rajčat,
mrkve, celeru a olivového oleje. Tradiční velikonoční polévkou je pak magiritsa.
Z vegetariánských jídel jsou známá gemista. Je to plněná zelenina, většinou
rajčata nebo papriky. Nejčastější náplní je rýže s bylinkami.
Tím jsme se postupně dostali k hlavním jídlům z masa a mořských plodů.
Nejproslulejší je určitě řecký gyros. Jsou to kousky masa odřezávané z velkého
kusu jehněčího, vepřového nebo kuřecího masa, které se pomalu griluje.
Podává se buď s hranolkami a s tzatziki na talíři, anebo v arabském chlebu –
v pitě. Dalším typickým jídlem jsou souvlakia. Jsou to malé kousky grilovaného
masa na jehlách.
Tradičním jídlem je mousaka – nákyp s lilky, mletým masem a bešamelem.
Podobným jídlem je pastitsio, místo lilků však obsahuje makarony. Další jídla,
která můžeme jmenovat jsou například keftedakia (smažené masové kuličky)
nebo kleftiko (pečené jehněčí maso se zeleninou).
Jak už jsem zmínila, řecké zákusky obsahují především oříšky a med. Známým
zákuskem je baklava (zákusek s oříšky nasáklý sirupem). Oblíbenou sladkostí
prodávanou také na pláži jsou loukoumades (koblihy).
Mezi sváteční sladkosti patří tsoureki a vasilopita. Tsoureki je vánoční
a velikonoční vánočka. Vasilopita je koláč pečený na Nový rok, do kterého se
zapéká mince.

Řekové si již od starověku jídlo užívají, nestaví se k němu jen jako k prostředku
nasycení. Těší se na posezení v příjemné společnosti, je to pro ně způsob
relaxace a příjemné zábavy.
Zdroje:
ŠKORUPOVÁ, Anna. Klasické Atény. Bratislava: Tatran, 1970.
http://en.wikipedia.org/wiki/Ancient_Greek_cuisine
http://en.wikipedia.org/wiki/Greek_cuisine