Rostliny v homeopatii periodick systm rostlin

vod
Teorie rostlin je klasifikac rostlinn e, jak je vysvtlena v m knize Obdivuhodn
rostliny". Teorie rostlin je urena pro rostlinnou i podobn jako teorie prvk pro minerln
i: je to klasifikace vech jejich len. Me to bt jako srovnn s mapou oblasti, v oblasti
prozatmn rostlinn e. S mapou je navigace v rostlinn i jednodu. Ta pomh lovku
pochopit lebn prostedky a jejich srovnn s jinmi prostedky. S touto mapou lze
prochzet rostlinnou i.
Teorie prvk periodick tabulky
Abychom pochopili teorii rostlin, musme bt obeznmeni s teori prvk, s jejmi periodami a
stdii. Teorie prvk popisuje prvky podle jejich msta v periodick soustav: jejich ady a
sloupce. ady (periody), popisuj jejich tmata, oblast, kde je problm. Perioda kemk se
napklad tk problm spojen se vztahy a obsahuje vtinu z hlavnch "vztahovch prvk":
Silicea, Phosphorus, Sulphur a Chlr. Sloupce (stdia) popisuj, jak se nkdo ct v problmu a
hlavn toho, jak se s nm zachz, napklad s oekvnm nebo s dvrou.
Teorie prvk je jednoduch: kad prvek nebo atom m 2 aspekty, periodu a stdium. To lze
snadno znzornit ve form tabulky, ve dvourozmrnm grafu. V ppad sol se to stv o
nco sloitj, protoe pak jsou tam 2 prvky, a tm jsou 2 ady a 2 stdia, ale i to me bt
reprezentovno v 2 rozmrn tabulce.
Teorie rostlin
Teorie rostlin je sloitj ne teorie prvk. Vzhledem k tomu, e periodick tabulka prvk
me bt reprezentovna v dvourozmrnm formtu (grafu), systm rostlin je sloitj,
protoe vyaduje vce rozmr. Vyuv centrln pojmy teorie prvk, period a stdi, ale
pidv i nov pojmy: fze a subfze (viz dle). Take msto tohoto dvourozmrnho grafu,
znzornme rostlinnou i s nm ble k n, stromem. Kad hlavn vtev stromu
pedstavuje jednu z ady periodickho systmu, jako je perioda uhlku (C) nebo perioda
stbra (AG) a je to slovno odpovdajcm zpsobem. Ke kadmu dalmu vtven stromu
je piazeno slo, kter odpovd rodu rostliny. Mme tak est po sob jdoucch sel
reprezentujc umstn rostlin v tomto systmu.
Hlavn vtve "stromu" odpovdaj kmenm, jak to meme vidt ne.
Divize 1: dlen rostlinn e na 7 kmen nebo diviz, kter odpovdaj periodm periodick
tabulky:
1. perioda vodku (H): erven a hnd asy
2. perioda uhlku (C): zelen asy
3. perioda kemku (SI): Bryophytae, mechy, jtrovky, hlevky
4. perioda eleza (FE): Pteridophyta, rostliny se spory, jako jsou kapradiny a plavun

5. perioda stbra (AG): nahosemenn, jehlinany a cykasy

6. perioda zlata, Lanthanoid (AU/LA): krytosemenn, kvetouc rostliny
7. perioda uranu (U): houby
Vtina rostlin, kter pouvme v homeopatii, jsou z kmene krytosemennch, kvetouc
rostlin, pedstavovanch v tomto systmu slem 6. Toto prvn slo je mon zanedbat ve
vtin ppad. Rostliny v tomto kmeni pedstavuj nejnovj vvoj evoluce a jsou spojeny s
na dobou. Ostatn kmeny mohou bt vidny jako zbytky z minulosti, z doby dinosaur nebo
jet dvj. Tyto rostliny jsou indikovny pouze ve zvltnch situacch.
Vezmeme-li pklad rostliny Tradescantia virginiana, z jednoho z ppad popsanch v
tomto sle: jej slo je 633.46.13, prvn slo je 6, to pedstavuje kmen krytosemenn.
Divize 2: dal vtev strom odpovd rozdlen kmen do td.
Tdy odpovdaj periodm, jak je znme z periodick tabulky. Je to jako zjemnn tmat. To
me bt chpno jako fraktl, lenn celku, kter se opakuje v kad jeho st. Nen to
vybudovno jen na jedn period, ale vetn vech pedchozch period. Napklad v eledi
Magnolianae jsou tmata, jak z periody uhlku (C) tak z periody vodku (H). V eledi
Malvanae existuj tmata z periody vodku (H), uhlku (C), kemku (SI), eleza (FE) a
stbra (AG).
Rozdlen kmene v krytosemennch je nsledujc:
1. perioda vodku (H): Amborellanae
2. perioda uhlku (C): Magnolianae
3. perioda kemku (SI): Lilianae, jednodlon
4. perioda eleza (FE): Fabanae, Eurosids 1, vetn Proteales, Sabiales, Trochodendrales,
Buxales, Gunnerales, Vitales
5. perioda stbra (AG): Malvanae, Eurosids 2, vetn Saxifragales, Geraniales, Myrtales,
Santalales
6. perioda zlata/Lanthanoidy (AU/LA): Asteranae
7. perioda uranu (U): dn zstupci zatm
V naem pkladu je slo Tradescantia virginiana 633.46.13. Druh slo 3 znamen, e je
umstn v td Lilianae a ta m v sob tmata prvnch 3 period: periody vodku, uhlku a
kemku. Toto slo je zsadn. To znamen, kde je hlavn problm, ve kter period. Od
doln sti stromu to ukazuje, na jak rovni, ve kter period je problm. Jinak eeno, tmto
zpsobem je mon vylouit ostatn skupiny, tdy. Kdy problm pacienta nem kvalitu
Lanthanoidu, tak lze vylouit Asteranae, kdy v ppad nen motiv periody stbra, tak lze
vylouit Malvanae, a tak dle.

Divize 3: rozdlen td do podtd.

Tdy jsou rozdleny do podtd. Je to podobn rozdlen jako rozdlen kmen do td,
pomoc period jako diferenciace. Je to vyjden toho, kde je v ppad hlavn draz, ve kter
period.
ele Lilianae, napklad, me bt rozdlena do nsledujcch skupin:
3.1. kemk, vodk: rod Acoridae, Acorus calamus
3.2. kemk, uhlk: Aridae, rod Arum
3.3. kemk, kemk: Liliidae vtina jednodlonch
slo lku Tradescantia virginiana je 633.46.13. Tet slo 3 znamen to, e v tomto
ppad m 3 perioda, perioda kemku draz. Jsou tam tak tmata periody uhlku, jako jsou
finann starosti a zdravotn problmy, ale hlavn problm je ve vztazch a rodin.
Divize 4. dlen podtdy do d pes fzi.
"Fze" je nov koncept, ale tak m spojen s periodickou soustavou prvk. Jednotliv fze
odpovdaj poad 8 sloupc z potench period periodick tabulky prvk, periody uhlku
kemku. Zde vidme prbh, vvoj v ivot, co odpovd tomu, jak je lovk umstn v
njak skupin. Prvn fze napklad odpovd Lithiu a Natriu, kde je jedinec teprve na
zatku vvoje, ve kter jet vbec nepat do skupiny. Fze 4. je ve stedu, odpovd uhlku
a kemku, kde je jedinec pevn ve stedu skupiny, jako v 10. stdiu periodick tabulky: je si
vdom sv vlastn pozice. Fze 7. odpovd fluoru a chloru, podob se 17. stdiu: m pocit
vytlaen ze skupiny. V teorii rostlin pouvme pouze 7 fz podle osmi stdi periody uhlku
a kemku; ale osm sloupec odpovd inertnm plynm, kter nejsou k nalezen v rostlinn
i, protoe v rostlinn i je ve o rstu a reaktivit, nem stav odpovdajc "inertnmu"
stavu.
Rozdlen podtdy Lilianae do fz je nsledujc:
1. fze - Alismatales
2. fze - Disocoreales
3. fze - Pandanales
4. fze - Commelinales
5. fze - Asparagales
6. fze - Liliales
7. fze - Orchidales
V naem pkladu je slo Tradescantia virginiana je 633.4.6.13. 4. slo 4., znamen to, e je
ve fzi 4., co ns pivd k adu Commelinales. To znamen, e maj pedstavu stability,

loajality, e vci jsou pevn a mli by takhle zstat. U Tradescantia se hlavn problm tk
vztah; maj pocit, e vztahy by mly zstat stabiln. Vtinou se ct jako doma ve sv rodin
a jsou velmi loajln k n.
Divize 5: dlen d do rodin se subfz.
"Subfze" je tak nov termn, znamen dal rozdlen fz, stejn jako men vtve stromu.
Stejn jako u fz mme 7 subfz, z nich kad odpovd rodin rostlin. Subfze je dalm
zjemnnm fze, ale na jin rovni. Zde se dvme na zpsob, jakm nkdo zav svou
situaci v rmci skupiny, zatmco ve fzch, se podvme na situaci samotnou. Napklad v
ppad Tradescantia virginiana je pacient ve skutenosti velmi centrln v rodin a ct, e
vztah by ml bt stabiln navdy (fze 4.). Pesto jej zkuenost (subfze) situace je to, e se
ct vyuvan a zneuvan (633.46.13). Subfze 6. je jako kyslk a sra, 16. stdium
periodick tabulky, kde se lovk ct vyuvan, zneuvan. M pocit, e dv vce, ne
dostv. M pocit, e je napl vynechn. Pacienti Tradescantia ct vyuvn ve vztazch se
svm manelem nebo pteli.
Rozdlen Commelinales do subfz je nsledujc:
1. subfze - Cyperaceae
2. subfze - Poaceae, trvy
3. subfze - Dasypogonaceae
4. subfze - Arecacea: palmy
5. subfze - Zingiberales
6. subfze - Commelinaceae
7. subfze - Bromeliaceae
V Tradescantia to v sob spojuje se zkladn fz 4. a se subfz 6. Fze 4. znamen, e v
podstat maj pocit, e vztah i manelstv by mlo jt dl, ale subfze 6. znamen to, e ct
nerovnovhu ve vztahu a maj pocit, e jsou napl ven z nj.
Mix fze a subfze, je smchnm kombinac, jak se pacient ct v situacch a vi skupin. To
asto dv zpsob konfliktu. Fze a subfze me bt obtn od sebe rozliit, o to vce,
protoe v podstat dvaj stejn informace, i kdy odlinm zpsobem. Rozdl je v tom, e
fze je zkladn, co pedstavuje to, jak je situace nebo jak by mla bt, jako je napklad
skutenost, e je nkdo vlastn hlavou rodiny. Fze pedstavuj velmi centrln blud. Subfze
pedstavuj, jak se nkdo ct v situaci, jak to nen to, co by to mlo bt, napklad m pocit, e
jsou "napl ven z rodiny".
Divize 6. Rozdlen rodin do rod a druh prostednictvm stdi.
Kad rodina me bt rozdlena do 17 stdi, jako 18 stdi periodick tabulky (18. stdium
odpovd inertnm plynm, nen pouiteln v teorii rostlin). Rozliovn stdi mezi rody

rodiny jsou jako listy na strom. Je to podobn s rozliovnm rodin s miasmaty, ale je to
pesnj, protoe ns vede pmo k uritmu lku.
Nkter rodiny maj jen mlo stdi, 7 nebo dokonce jen 1. Napklad Acorales m pouze
jeden rod Acorus.
slo Tradescantia virginiana je 633.46.13. est slo je tu 13, znamen to, e Tradescantia
je v stdiu 13. To pedstavuje skutenost, e ct hokost a vztek, ale nemohou vyjdit svj
hnv a mus ho napl zadret. Tradescantia se ct vyuit v manelstv nebo jinm vztahu, a
chtla by odejt, ale pesto ct velmi oddan a loajln. Zrove, nemohou vyjdit svj hnv
a mus ho zadrovat v sob.
Vvoj
Teorie rostlin je zaloena na klasifikaci Apg3. Tato klasifikace je nejnovj vvojem v
klasifikaci rostlinn e, vtinou zaloen na analze DNA a je pijata vtinou botanik
jako nejspolehlivj klasifikace. Klasifikace Apg3, i kdy, nen fixn jako periodick tabulky.
To e je jet ve vvoji, meme vidt v tom, e se jedn o druhou aktualizaci tetho vydn.
Teorie rostlin je zaloena na klasifikaci Apg3, ale m nkter odchylky od n. Vtinou jsou to
men odchylky a neporuuj zkladn Apg3 klasifikaci, stejn jako rozdlen nebo spojen
nkterch skupin. I kdy v nkterch ppadech byly nkter skupiny posunuty a as uke,
co je jejich nejlep umstn v tomto systmu.
Pojmenovn skupin je vtinou stejn jako v klasifikaci Apg3, zejmna s rodinami a dy.
Vy skupiny jako tdy a podtdy jako takov nejsou uvedeny v klasifikaci Apg3.
Zdroje:
http://www.interhomeopathy.org/plant-theory
pednka Jana Scholtena Bratislava 2013
pednka Jana Scholtena Bratislava 2015
voln peklad vilcakul 2015