RUDOLF BREUSS

RAKOVINA, LEUKMIE A JIN ZDNLIV NEVYLITELN NEMOCI, KTER JSOU LITELN PRODNMI PROSTEDKY

Zznamy z tisc zkuenost k blahu veho lidstva na pn mnoha vylench pacient a tak na pn dobrch lka

-2-

OBSAH:
Pedmluva...4 Totln protirakovinn kra podle Rudolfa Breusse...........................................................5 Moje totln lba rakoviny............................................................................................... 7 Vysvtlivky k lb rakoviny............................................................................................ 9 Jet zvltn poznmka k m zeleninov ke................................................................12 Dleit druhy aj k lb rakoviny...............................................................................12 Je rakovina vyliteln?................................................................................................... 13 Co je rakovinn ndor?.................................................................................................... 14 Nkolik pklad...............................................................................................................16 Leukmie..........................................................................................................................17 Pro jsou asto nemoci i vzdor sprvn diagnze a sprvnmu zpsobu lby nevyliteln?...................................................................................................................18 Mnoh zdnliv nevyliteln choroby jsou vyliteln!................................................20 Dal nemoci a jejich len..............................................................................................21 Modifikovan lba rakoviny pstem podle Breusse.......................................................39 Denk provdn lebn kry podle Breusse..41 Vyjden oetujcho prime.........45 esk a latinsk nzvy bylin.........47

-3-

PEDMLUVA
Zkon pro lovka, jemu byla svena sla k tomu, aby lil
Pokud vm, zkon zn: Je-li nkomu dna sla, aby lil, pak nen nikdo oprvnn toto prvo mu odnmat nebo uprat." Je to proto zkon, kter m platnost na celm svt. Lid jsou pli sloit a naprosto rozdln, take na celm svt nen lkae, kter by mohl o sob tvrdit, e je jedinm, kter lovka dokonale zn a je schopen stanovit neomylnou diagnzu a neomyln ho lit. Podle mho nzoru si proto neme ani jeden lka osvojit prvo na to, e jedin on sm lidem poskytnout pomoc. Kdyby lkai mohli pomoci kadmu, co by bylo zzran, pak si myslm, e by ani jedin lovk nevyhledval pomoc u laik nebo chcete-li, fuer. Tak lkai vyhledvaj lidov litele a homeopaty, kdy jsou tce nebo dlouhodob nemocn a nemohou si ji sami pomoci ani ekat pomoc od koleg a nemocnic. L-li laik jedin kvli penzm, pak je skuten jenom fuer. in-li tak, aby pomhal, pak je jenom pomocnkem v nouzi, a chce-li bt dobrm pomocnkem, mus bt i dobrm pozorovatelem a stle se vnovat vnmu studiu. Uit se meme, kolik chceme, ale pomoci vem nen schopen nikdo na celm svt. Jeden mechanik kdysi ertovn ekl, e je na tom mnohem he ne lka, protoe on postav za rok nejmn dvacet novch model, ale lka od doby Adama a Evy pouze dva! Tyto dv biblick postavy jsou vak asto hdankou, a to tak sloitou, e ji dodneka jet nikdo nevyeil, protoe vichni dohromady jsou pouze nedokonalmi lidmi. Kdo je dokonal? Kdo je jako Bh?

-4-

TOTLN PROTIRAKOVINN KRA podle Rudolfa Breusse

Po dobu tto kry nesm pacient pijmat dnou jinou potravu krom pedepsanch aj a zeleninovch v. Sms zeleninovch v me pacient pt pi pocitu hladu, avak ne vce ne pl litru za den (m mn, tm lpe). Jak je dle popsno, meme kru zapot vlastn ppravou vylisovan smsi zeleninovch v, pokud mme monost pout zdrav vypstovan zeleniny pro tento el, nebo si meme vu koupit hotovou v Rakousku, SRN, vcarsku, uvdnou pod nzvem Breuss Gemsesaft" Sms zeleninovch v pro protirakovinovou kru: 300 g erven epy 100 g karotky (mrkve) 100 g celerov hlzy 30 g ern edkve 1 bramboru velikosti slepiho vejce. Ve oitn, oloupan, rozstrouhan smsit a vylisovat. Tuto sms vylisujeme nap. pes pltn pytlk nebo podobn. Vylisovanou vu jet pefiltrujeme pes jemn stko z uml hmoty nebo pltno, nechme ustt, usadit, nebo zeleninov usazenina z dunin nen vhodn a byla by tak zbytenou ivinou pro vivu rakoviny. Rakovina toti ije jen z pevnch stic potravy, kterou lovk pijm zvlt z rostlinn nebo ivoin blkoviny. Pije-li pacient 42 dn jen uvedenou zeleninovou vu a uveden aje, odumr ndor (rakovinov novotvar) a lovk naproti tomu me pitom dle dobe t. Pestoe pacient bhem tto kry me ztratit 5 15 kg na sv vze, ct se docela dobe. Sm jsem tuto kru prodlal a nikdy se mi tak dobe nepracovalo jako bhem tto kry, uvd Rudolf Breuss. Je dobr ped zapoetm totln protirakovinn kry mimo normln stravu vypt denn tvrt litru vy, abychom si na ni pomalu zvykli. Bezpodmnen k ivotu lovk pi ke potebuje jen jednu osminu a jednu tvrtinu litru denn, ale a do jedn poloviny litru denn meme pt krom pedepsanch aj; k tomu mnostv aj nen rozhodujc. Lze pt podle chuti, ale vechny pravideln. Pijeme pomalu, po doucch nebo po likch, nepolykme hned, ekme, a se tekutina proslin, takto se nezatuje trvic trakt, enzymy ze slin trven ulehuj. as od asu meme vypt douek vy z kyselho (kvaenho) zel, pomh pi vymovn. Protirakovinn kra mus bt provdna sprvn. Kdo protirakovinovou kru sprvn provd, ztrat jen mlo na vze. Tedy sprvn: 1. Rno nejprve pl lku ledvinovho aje, pt pomalu studen, 2. po 3060 minutch 1 a 2 lky teplho alvjovho aje s tezalkou, mtou peprnou a medukou, pt po doucch, 3. opt po 3060 minutch mal douek smsi zeleninovch v, nechat proslinit ped polknutm! 4. Opt asi po 1530 minutch mal douek zeleninovch v podle pocitu hladu.

-5-

Bhem dopoledne budeme potebovat asi 10 15krt douek zeleninovch v.

Pozor na devt varovnch signl: 1. matateln uzliny nebo zatvrdliny, zvlt na prsou en. 2. Npadn zmny prsn bradavky nebo mateskho znamen, kter se zeteln mn. 3. Trval zmna innosti stev nebo moovho mche. 4. Trval ochraptn nebo kael. 5. Pote pi polykn v pokroilm vku. 6. Tvrdojn krvcen nebo vtok z kterhokoliv tlesnho otvoru, jako i krvcen u en mimo pravideln as.

7. Rny, bolav msta, kter se nehoj. 8. Otoky, otekliny, kter se neztrcej. 9. Npadn hubnut a ztrta vhy. Kdo nkter z uvedench signl zjist, a zapone hned protirakovinovou kru. Poznmka k pouit protirakovinn kry, kter je v tto publikaci uvedena: Tato kra je vyzkouen nejenom v zahrani, ale byla pouita i v ad ppad u ns a je spn. Ale stalo se tak, e po aplikaci tto kry dolo k mrt nemocnho. Dvodem smrti byla ovem jeho vlastn chyba po ukonen kry. Pokud dojde krou k zapouzden ndoru, a to je potvrzeno, nesm se ji nikdy pacient vrtit ke konzumaci masa a dalch potravin podporujcch rst ndoru ! Bude stejn vkonn a rovnocenn jako ostatn lid a bude zdrv. Poruen tto zsady vedlo v ad ppad prv ke zbyten smrti. Kru pouvat vdy ve spojen s dal aplikac lebnch metod, jako je napklad jga, dechov cvien, meditace, doplovat si energii nap. od strom atd.

-6-

MOJE "TOTLN LBA RAKOVINY"

Pi tto lb se po dobu 42 dn nesm nic jst, ale mus se pt zeleninov vy a k nim patc aje. Mnostv vypitch v se d pocitem hladu, m vak bt omezeno na 1/2 litru tekutiny denn m mn, tm lpe. Pro tuto kru se nejlpe hod vy, kter si sami vyrbme, tak jak je dle popsno, pokud ovem mme k dispozici biologicky vypstovanou zeleninu. Nen-li tomu tak a chceme-li si uetit s tm spojenou nmahu, meme si obstarat biologicky hodnotnou Breussovu zeleninovou sms", kter je na zklad mch pkaz k dostn ve specilnch reformnch prodejnch a drogerich. Sloen m vov smsi: Sestv 3/5 z erven epy, 1/5 z karotky, 1/5 z celerov bulvy a k tomu jet nco edkve a bramboru velikosti slepiho vejce. Pklad: Vezmeme 300 g erven epy, 100 g karotky a 100 g celeru a asi 30 g edkve. Pouit brambor nen bezpodmnen. nutn, ovem u rakoviny jater m brambor velk vznam. Msto bramboru, obsaenho ve v, meme tak vypt denn po doucch lek studenho odvaru z bramborovch slupek. Hrstka syrovch bramborovch slupek se va ve 2 lcch vody 24 minuty. Jestli vm tento odvar nechutn, znamen to, e ho jtra nepotebuj, a pak ho nemuste pt. Veker zelenina se prolisuje odavovaem a nakonec se va sced pes pltno nebo jemn cednk, protoe 1/4 vy obsahuje stle jet polvkovou lci sedliny. Tato sedlina je patn poivateln a k tomu je jet vivou pro tvorbu rakoviny. Rakovina se iv jen tuhmi potravinami, kter lovk pijm. Pijeme-li po 42 dn jedin zeleninov vy a aj, pak rakovinn ndor odumr a lovk pitom me dobe t. Pestoe nemocn bhem tto doby zhubne o 5 a 15 kg, ct se celkem dobe. J sm jsem tuto kru tak prodlal a nikdy jsem neml vt chu do prce ne v on dob. Vhodn je, kdy vypijeme nkolik dn ped zapoetm totln lby vedle normlnho jdla asi 1/4 1 vy denn, abychom si na ni zvykli. Bezpodmnen nutn denn dvka je 1/8 a 1/4 litru, meme ji ale tak zvit na 1/2 litru, co ovem nen nutn. M se pt pomalu a po lcch, va m bt dobe promchna slinami. Dodatkem si meme vzt i hlt vy z kyselho zel, kter pacientm obyejn chutn. Sprvn zpsob provdn totln lby rakoviny: Ten, kdo sprvn provd mou lbu rakoviny kru se zeleninovmi vami a aji zaznamenv pouze mal bytek na vze. Jak je tedy sprvn zpsob lby? Zrna nejdv vypijeme pomalu pl lku studenho ledvinovho aje. O 30 a 60 minut pozdji 1 a 2 lky teplho alvjovho aje s tezalkou, mtou a medukou. Opt po 30 a 60 minutch mal douek vy, kter se ihned nepolyk, aby se dobe promsil se slinami. Asi po 15 a 30 minutch opt mal douek zeleninov vy, mnostv podle pocitu hladu. Bhem dopoledne popjme vu asi 10 a 15krt a jen tehdy, kdy na ni mme chu. Mezitm opt pijeme alvjov aj, sice studen, ale v neomezenm mnostv. V prbhu kry se vechny aje pij zsadn neslazen. V poledne vypijeme opt 1/16 litru = pl lku ledvinovho aje a stejn mnostv i veer ped spanm. Ledvinov aj se pije bhem lby pouze prvn 3 tdny. Odpoledne pak potebujeme astji mal douek vy. Denn j meme vypt a 1/2 litru, ale nemusme se k tomu nutit. K totln lb rakoviny" a k polovin ke" musm jet nutn podotknout, e zeleninov va v doporuenm sloen me bt v souvislosti s udvanmi druhy aje povna vdy jen po doucch a dobe promchna se slinami. Nikdy ne zeleninov va samotn! Bezpodmnen nutn je tak, bez ohledu na to, zda jsme byli ozaovni i nikoli, abychom denn vypili po doucch lek studenho aje z kakostu. Kakost erven (Geranium robertianum) obsahuje stopy rdia. Povnm malch mnostv v a aj po doucch nutn dochz k dokonalmu promchvn tchto ltek se slinami, co m za nsledek jen nepatrn zaten zavacho stroj. V prbhu kry nemus bt pacient upoutn na lko, prv naopak, ml by pracovat, aby byly jeho

-7-

mylenky odvdny od jdla a nemoci. Krom ledvinovho a alvjovho aje mly by se jet doplkov, podle msta vskytu rakoviny, pt tyto druhy aje: Pi zcp: Kdy in zcpa pote, meme podat klystr s hemnkovm ajem nebo vypt aj s lehkm projmavm inkem nebo vsunout do konenku kousek tvrdho msla. Pi ke vami je innost vrtnice (Vena portae) natolik povzbuzovna, e mnoho z toho, co by se ve stev dalo jet vyhodnotit, pechz tm pln do tla. Proto se me stt, e pacient je na nkolik dn bu pln, nebo sten bez stolice, ani by ml pitom njak pote. Pi ndoru na mozku: Vypt denn po doucch 12 lky studenho medukovho aje. Pouv se meduka zlat nebo citrnov, ale tak jejich sms. petku byliny nechme v hork vod 10 minut vyluhovat. Pi rakovin o: Jeden lek odvaru ze svtlku lkaskho za den. Pije se studen a po doucch. petku aje nechme v hork vod 10 minut vyluhovat. Pi rakovin prsu, vajenku a dlohy: Jeden lek studenho aje z kontryhelu alpskho a obecnho spolu se lutou nebo blou hluchavkou pijeme po doucch denn. petku smsi tchto bylinek a k tomu malou petku hluchavky nechme v lku s horkou vodou 10 minut vyluhovat. Pi rakovin patra, rt, jazyka, krnch lz a hltanu: Pije se aj z bedrnku jako pi zkrtu, ale po celch 42 dn. Polvkov lce aje se pouv na vplach a ke kloktn, nae se vyplivne. S druhou lc provedeme tot. Teprve obsah tet lce se po vplachu a kloktn spolkne. Toto se provd nkolikrt bhem dne. Kvov lika koene bedrnku (Pimpinella) se va v lku vody 3 minuty. Pi rakovin ke: Postien msta velikosti 1/2 a 1 cm v prmru se potraj erstvou vou z vlatovinku vtho. Tato lut hok va vytk z rostliny, kdy se utrhne. Nemocn msta se potraj nkolikrt bhem dne. Je-li vak tato plocha vt, pak se potr pouze na okraji pes zdravou ki. V zim by se musel pout odvar z vlatovinku, kterm by se postien msta potrala nebo omvala, ale tak jenom na okraji. petku vlatovinku nechme v lku s horkou vodou 10 minut vyluhovat. Pouv se vlan. Lze pout i vlatovinkov tinktury. Upozoruji vslovn, e nesm pijt do styku s erstvmi ranami! Pi rakovin kost, rakovin plic a plicn tuberkulze se pije aj z jitrocele kopinatho a vtho, puklky islandsk, plicnku, popence, divizny a ppadn i z koprnku. Ve dohromady nechme v hork vod 10 minut vyluhovat. Z uvedench bylin nemus bt vechny v aji obsaeny. Tohoto aje meme pt jakkoliv mnostv, m vce, tm lpe. Pi tuberkulze plic pidme k tomu jet kad den kvovou liku semene jitrocele vtho, kter polykme s trochou vody nebo aje. Toto semeno je v lkrnch znmo jako ble semeno". Pi rakovin jater: Denn po doucch vypijeme 2 lky odvaru z bramborovch slupek, bu studenho, nebo teplho. Hrstka syrovch bramborovch slupek se va ve 2 lcch vody 2 a 4 minuty. Chutn-li nm tento odvar, tedy ho jtra potebuj, jinak ho nemusme pt. Pi rakovin jater se dle doporuuj zbaly z kapustovch list s nslednm vtrnm istho olivovho oleje nebo oleje s obsahem tezalky. Tyto zbaly se doporuuj na vechny druhy rakoviny. Nejlpe se osvduj v oblasti ke. Zbal se pipravuje takto: Ti kapustov listy se omyj v hork vod, aby byly zbaveny vech neistot. Nejlpe se hod vnj listy. Tyto listy se pak pomoc lhve rozvaluj tak dlouho, a se apky pln stla. Pokyny pro ty, kte nevd, jak se takov zbal dl: Vlnn pikrvka, sloen na ku 50 cm, se polo na postel, na ni se d prostradlo 2530 cm irok, a na to pak jet tek s uhlazenmi kapustovmi listy, dva vedle sebe a jeden pes n. Vnitn strany list se se tkem polo na zda nebo jin nemocn msto na tle a pak se ihned pacient pevn zabal prostradlem a zavine vlnnou pikrvkou. Takov zbal mus bt pevn utaen, aby nemohl sklouznout, jeliko m bt ponechn pes noc. Kdyby tento zbal nebyl dobe a pevn utaen, ml by pacient pocit chladu, co by mu ukodilo. V takovm ppad bychom museli zbal ihned sejmout. Rno se pak zbal sejme, tlo se umyje horkou vodou a dn se osu. Pak se nemocn msta namaou ohtm olejem (asi 12 kvov liky), na to se polo tepl tek, kter se za nkolik minut opt sund. Ne provedeme tento zbal, mus mt pacient v tle pocit tepla. Ml by nejdve leet krtkou dobu v

-8-

posteli, aby se podn zahl, anebo se me pedem zaht i lko.

Dal daje mete zskat v brource O ZZRANCH LIVCH INCCH KAPUSTOVHO LISTU. Brourka je k dostn na adresch Breuss-Broschrenversand Hans Schmidt Gehrenbergweg 39 D-7988 Wangen im Allgau BRD Versandbuchhandlung Walter Margreiter, Im Haag 23, A-6714 Nuziderss Rakousko Pi rakovin aludku se pije po doucch kad den lek studenho pelykovho aje nebo aje ze zemlue. Mal petka tchto bylin se nech v lku hork vody vyluhovat jenom 3 sekundy. Pidru-li se k tomu jet aluden nervozita, vypijeme denn lek kozlkovho aje s pelykem. Pl kvov liky kozlkovch konk se va 3 minuty, nae se pelij pes malou petku pelyku. Pi rakovin sleziny a slinivky bin by se ml vypt denn alespo pllitr alvjovho aje, a to jak teplho, tak i studenho. Doporuuj se jet krtk zbaly ze suench lunch kvtin, pesliky nebo ovesn slmy. Lun kvtiny se pouze vyluhuj, peslika a ovesn slma se va 10 minut. Zbaly smj bt podvny jen tehdy, vyznme-li se v jejich pikldn, nebo patn udlan zbal vce kod ne prospv. Nvody najdete v knihch o lebnch metodch S. Kneippa. Pi rakovin prostaty a varlat: Denn se pij po doucch 2 lky studenho aje z vrbovky malokvt. Bylina se nech v hork vod 10 minut vyluhovat.

Dodatek: Pozoroval jsem, e aj s obsahem vpna, kter doporuuji pi rakovin kost a plic, vykonv i u vech ostatnch onemocnn rakovinou na rznch mstech tla dobr sluby. Mohu proto vem nemocnm, kte jsou postieni rakovinou, tento aj co nejveleji doporuit. Psobenm tohoto aje nevznikne v tle bhem vov kry nedostatek vpnku nebo draslku.

-9-

VYSVTLIVKY K LB RAKOVINY
Dve jsem psal, e moje totln lba rakoviny" m vdy probhat pod dohledem lkae. To jsem dlal zejmna proto, aby lkai mli souasn se mnou monost sledovat cel prbh lby, a tak kvli krevnmu tlaku, aby pi jeho nich hodnotch mohli pedepsat potebn lky. Brzy jsem vak nabyl zkuenosti, e mnoz lkai nechtj o prodn lb nic vdt, e mm pacientm moji lbu povnm v rozmlouvaj a e jim podvaj sv lky. Takovto zpsob lby by nebyl ovem dobr. Tak podvn injekc a ozaovn jsou v prbhu m kry naprosto nevhodn. Nen sice dobr, kdy se nco dl za zdy lka, protoe oni by zdnliv mohli bt uvedeni v omyl. Je vak vc kadho, zda se chce podrobit m lb pod dohledem lkae nebo ne. Jak si sami meme urit krevn tlak, se dotete pod heslem Krevn tlak" na str. 27. Povauji za nevhodn, aby moje totln lba" byla provdna ihned po operacch; mlo by se pokat nejmn 2 a 5 msc podle toho, jak se pacient ct. Bhem tto ekac doby by ml pacient vypt denn 1/16 a 1/8 litru zeleninov vy, pitom ale tak jst, kup. vlokovou polvku, zeleninov polvky, pp. drbe a telec maso a jin lehk jdla. vy se popjej jen po doucch vdy ped jdlem, dohromady s pedepsanmi aji alvjov a ledvinov aj jako u totln lby". S totln lbou" zaneme teprve tehdy, kdy se ctme dostaten siln. Po ukonen 42denn kry zeleninovmi vami se me pomalu zat s jdlem, kter nesm bt moc solen, nejlpe podle Waerlanda nebo jin knihy o biologick viv; tedy lehk strava a kadopdn po dva a tyi tdny asi 1/16 - 1/2 lku zeleninov vy, opt po doucch vdy ped jdlem. Aby se pacient rychleji zotavil, ml by uvat 3x denn po kvov lice prepartu Bio-Strath-Aufbau nebo 3krt denn 2 kvasnicov tabletky Bio-Strath-Aufbau. Tyto bio prostedky se mohou uvat nkolik msc resp. tak dlouho, a se opt ctme skuten dobe. Moje lba zeleninovmi vami asto pomh nejen pi rakovin, ale tak pi nsledujcch nemocch: Artritida, artrza (degenerativn onemocnn kloub), coxartrza (onemocnn kloubu kyelnho), osteoporza (prodnut kost), spondylartrza (opoteben hrudnch a bedernch obratl). U vech tchto onemocnn sta kra vami v trvn t tdn podle stejnch pedpis jako u lby rakoviny, spojen s pitm alvjovho a ledvinovho aje. Ale ani 42denn lba by neukodila a pitom bychom mli i jistotu, e jsme se zbavili ppadnch rakovinnch bunk. Dle se vele doporuuje, aby pi vech tchto chorobch kloub byla kra doplnna kad 3. a 4. den koupelemi z pesliky, lunch kvtin nebo ovesn slmy, s pidnm koupelovch psad podle Haubenschmida (J. u. S. Haubenschmid Institut fur Physikalische Therapie, Quellenstr. 32, CH-8580 Amriswil). Chtl bych jet podotknout, e mj zpsob lby rakoviny je lpe snesiteln pro star lidi, protoe ti snej del pst mnohem lpe a nepotebuj ji tolik vivnch ltek. Doposud se ji tisce osob podrobily m vov ke, ani pitom musely jst, a uzdravily se, a to nejastji bez optnho onemocnn. J osobn jsem lil vce ne 2000 osob a vem jsem kal: Mte-li znm nebo pbuzn, kte jsou postieni rakovinou, tak prosm doporute jim moji vovou kru, a oni to mohou sdlit zase dalm." Jeden mu mn vyprvl, e prodlal moji vovou kru pesn podle mch pokyn a ji za tden pozoroval, e mu to dl dobe. Nato pak tuto kru doporuil dalm sedmi lidem, kte byli tak postieni rakovinou, a vichni se pr uzdravili. O doporuovn kry dalm jsem vdy prosil, jeliko mnoz pacienti pili z daleka (z Hamburku, Lubecku a jinch mst v Nmecku, z Holandska, Belgie, vcarska, z Kanady, Severn Ameriky atd.) ekl jsem tmto lidem, aby to dobe uvili, protoe ne kad m monost podniknout tak dalekou cestu. Mm clem bylo a je pomhat nemocnm rakovinou a lidem zdnliv nevylitelnm. Prvn nemocn jsem uzdravil totln lbou rakoviny" v roce 1950 a dosud jsem lil s spchem rakovinu prsu, mozkov ndory, rakovinu hltanu, lz, plic, jater, kost, stev atd. a takov pacienty, kte mli jako dsledek ozaovn vn spleniny ke. Nemjte proto ji tak velk strach z onemocnn rakovinou. Nejvce nemocnch rakovinou a tak zdnliv nevyliteln nemocnch le na mstech, kde se nachzej podzemn vodn proudy, resp. nad

- 10 -

geopatogennmi znami, v tch ppadech dokonce nad kiovatkami tchto zn. Zavolejte si proto zkuenho proutkae, kter vs pou, kam se mte pemstit na vhodnj msto. Byl jsem asto dotazovn, zda je vhodn, aby nemocn v prbhu m vov kry tak nco jedli, kup. chlb, med, vejce nebo zeleninu, a pili kup. malinovou vu nebo vu z ernho rybzu, dn apod. Dle chtj mnoz vdt, zda mohou souasn uvat lky. Jsem stle zahrnovn takovmi a podobnmi otzkami. Opakuji proto se v draznost, e se bhem 42 dn trvn tto kry pjem potravy omezuje vhradn jen na vovou sms. Mohlo by se jedin povolit trochu citrnov vy, ale nikdy va jablen. erstv vylisovan jablen va by se mohla pt samostatn, ale nikdy ne smchna s ostatnmi vami. alvjov aj s tezalkou, mtov a medukov aj se me pt. Lpe je vak nejst vbec nic! Pi nedodrovn mch pokyn, kup. pi dodatenm pjmu potravy, by se dosaen doucho spchu podstatn protahovalo, a bylo by dokonce pochybn. Chtl bych podotknout, e mn m dlouholet pozorovn potvrdila, e nespchy se pi m lebn metod dostavovaly vdy jen tehdy, kdy nebyla lba ve vech bodech striktn dodrovna. (Pokyny tkajc se zeleninovch v, aj, geopatogennch zn apod.) Podle odhadu se 20 000 nemocnch rakovinou a jinmi zdnliv nevylitelnmi chorobami pomoc m vov kry uzdravilo. Umeli jen takov, kterm byly v prbhu lby podvny jet buky zniujc lky nebo injekce. Tmito prostedky se ni nejen rakovinn buky, ale bohuel tak velk mnostv zdravch bunk. Rakovinn buky nejsou podle mho nzoru nemocn tlesn buky, nbr prv buky typicky rakovinn. Tyto buky se iv pouze pebytenmi ltkami, kter lovk pijm jako potravu. Naproti tomu nemohou rakovinn buky t ze samotnch zeleninovch v. Rakovinn ndor je samostatn rostouc tvar, kter vytv samostatn buky, a to vlastn nen nemoc. Ndor vak vykonv v tle urit tlak na normln buky, a ty jsou jm naruovny, co je vlastn podstatou tohoto onemocnn. Proto musme tyto rakovinn buky zniit vyhladovnm. To je mj nzor a zakld se na spchu, kter mm tisckrt potvrzen. O tom, co je rakovinn ndor, se mete dost v tto knce. e takov ndor roste ze zatku jen pomalu a a ke konci velmi rychle, m tento dvod: Z jedn rakovinn buky vzniknou dv, ze dvou tyi, ze ty osm, z osmi estnct atd. Pedstavme-li si, e z 10 000 je jich pak 20 000, zjiujeme, e zvten ndoru probh velmi rychle, ale pece je jetvyhldka na zlepen, resp. uzdraven se provdnm m totln lby rakoviny". Doufm, e jsem touto krtkou zprvou zodpovdl i dotazy mnohch lka, kte mn p a nev tomu, e lze t bez pjmu blkovin plnch 42 dn. Bludenz 8. ledna 1977 R. Breuss Nakonec bych chtl jet velmi srden poprosit vechny ven lkae a vdce, aby m spchy s lbou rakoviny a tak jinch zdnliv nevylitelnch chorob vdecky pezkoueli, aby spolen se mnou pomhali vem trpcm a neprojevovali odpor vi mn jen proto, e nejsem lka. Uvate jen, kolik velkch vynlez bylo uskutenno neodbornky a nestudovanmi. Rozhodujc je pece spch a to, co je lidstvu uiten. To by mlo bt vdou uznvno i pesto, e je to pro ni jet nevysvtliteln. Vdeck vzkum nedoshne asto ani po 60 a vce letech stanovenho cle. Najednou se objev jednoduch, ale nadan lovk z lidu, kter mon nhodou objev to sprvn, jako kup. postup pi lb rakoviny apod. Pak ale nemohou vda a medicna tyto spchy jednodue ignorovat a odmtnout jejich vdeck pezkouen. Rzn vdeck instituce a lkask zazen by mly bt ochotny ke spoluprci. Proto vznm jet jednou na pslun dmy a pny prosbu, aby tyto spchy uznvali i po strnce lkask a technick, i kdy se jedn o vci, pro kter jet nemaj vysvtlen. Byl bych velmi asten, kdyby moje totln lba rakoviny" byla jet vylepena ve spojitosti s jinmi spnmi metodami v lb tto choroby.

- 11 -

JET ZVLTN POZNMKA K M ZELENINOV KE

ast pohyb na erstvm vzduchu! Chtl bych jet poznamenat, e moje lba zeleninovmi vami byla v mnoha ppadech rakovinnch onemocnn spn, doporuuji ji ale tak v nsledujcch ppadech: 1. Jako preventivn opaten proti vzniku rakoviny 2. Jako regeneran kru pro cel tlo: 1/8 a 1/4 litru za den. va se pije vdy ped jdlem a k tomu souasn i alvjov a ledvinov aj. 3. Jako odtuovac kru bez jakkoliv jmy, ani bychom museli trpt hladem a zn. Pokud mono v trvn 42 dn jako pi lb rakoviny. 4. Jako jarn kru. 5. Ke zlepen krve. 6.U kloubovch onemocnn, jako artritidy, artrzy apod. ve spojen s koupelovou krou. Kuci trpc rakovinou, kte se nemohou vzdt kouen, nemaj vyhldky na spch pomoc vov kry. V tkch ppadech rakovinnho onemocnn by bylo lpe, kdyby se, pokud mono, uvaly jen vy z biologicky ist zeleniny, kter si sami namchme. Ale pozor na sprvn dvkovn. Pesto jsem velice rd, e jedna firma vyrb mnou sestavenou sms zeleninovch v ze zaruen biologicky istch druh zeleniny, aby mohlo bt pomoeno tm tiscm ve mst a na venkov, kte nemaj monost vypstovat si biologicky cennou zeleninu, zvlt v dob, kdy erstv zelenina nen k dostn.

DULEIT DRUHY AJ K LB RAKOVINY

1. aj alvjov alvjov aj uren ke kloktn nechme v hork vod 10 minut vyluhovat, k pit se mus pesn ti minuty vait. Jedna a dv polvkov lce alvje se dvaj do 1/2 litru vac vody a nechaj se 3 minuty vait, pak se odstav. alvj m vysok obsah terickch olej, co je pro kloktn velmi dleit. aj uren k pit vak nesm tyto ltky obsahovat, proto se doba varu omezuje na 3 minuty. Po tech minutch se olej vyva a v tomto okamiku se rozpout ivotn dleit ferment, uren vem lzm, me a plotnkm. Z tohoto dvodu mli bychom po cel ivot denn pt alvjov aj. Kdo jej stle pije, ten sotva nkdy onemocn. Kdy se alvj 3 minuty vaila, odstav se a pid se jet tezalka, mta peprn a meduka. Nato se vechno nech jet 10 minut vyluhovat. 2. aj ledvinov Moje sms: 15 g pesliky, 10 g kopiv (nejlpe nasbran na jae), 8 g ptaho rdesna (truskavce) a 6 g tezalky. Toto mnostv posta pro jednu osobu na piblin 3 tdny. tipec tto smsi (t. j. mnostv nabran mezi palec a dva prsty) se d do lku s horkou vodou na 10 minut vyluhovat, pak se sced, sedlina se znovu zalije dvma lky hork vody a nech 10 minut vait, sced se a slije dohromady s prvnm odvarem. Nabz se otzka, pro se ledvinov aj takto pipravuje? Ledvinov aj obsahuje pt ltek, kter nesmj bt vaeny, jeliko by se varem zniily. Dle je zde jet est ltka, a to kyselina kemiit, kterou zskme jen tehdy, kdy ajovou sedlinu vame 10 minut. Ledvinov aj se sm pt vlun studen, jenom 3 tdny, a to vdy rno na lan aludek, ped obdem a veer ped spanm, vdy pl lku. Po tech tdnech pit peruit na nejmn 23 tdny! Bhem tto doby se nesm jst masov vvar ani hovz nebo vepov maso!

- 12 -

3. aj kakostov (Geranium robertianum) Pije se denn jeden lek studenho aje po doucch. petku kakostu dme do lku hork vody na 10 minut vyluhovat.

Dodavatel aje V Rakousku: Reformhaus Nesensohn Josef, Kirchgasse 12, A-6700 Bludenz Reformhaus und Drogerie Mag. Fritsche K. G., Wer-denbergerstr. 26 A-6700 Bludenz Hofsteigapotheke Mag. pharm. Rainer Wolf, Lauteracherstr. 1 A-6922 Wolfurt Baren-Drogerie, Maria-Theresien-Str. 42 A-6020 Innsbruck Ve vcarsku: Kruterstube Bruno Vonarburg-Galerie Hecht, CH-9053 Teufen Dr.h.c. Alfred Vogel, Biologische Heilmittel-G.m.b.H., CH-9053 Teufen Drogerie Zumsteg CH-5300 Turgi/AG Reformhaus Mller A.G., Quaderstr. 222, CH-7000 Chur Dleit pokyny a vysvtlivky o ajch alvjov aj povauji za nejdleitj ze vech aj, kter by se ml pt po cel ivot. Ne nadarmo napsal kdysi jeden msk myslitel: Pro jet umrat, kdy na zahrad roste alvj." Tm ovem myslel, pro umrat tak brzo! Ledvinov aj by se ml pt pi kad nemoci po dobu 3 tdn, hlavn pi vech zntech nebo ped operacemi. Pro prevenci se me tato ttdenn kra bhem roku tikrt i tyikrt opakovat, vdy vak s peruenm nejmn dvou tdn! U m smsi ledvinovho aje meme pout i obyejn ledvinov nebo urologick aj, ale prava se mus vdy dit mm receptem. aj kakostov (Geranium robertianum) je bezpodmnen douc u vech druh rakovinnch onemocnn, zvlt tehdy, kdy pacient byl ji ozaovn, nebo tento aj obsahuje tak nepatrn mnostv rdia. tipec bylin nahrubo krjench je takov mnostv, kter drme mezi temi prsty, najemno krjench se rovn pli polvkov lce.

JE RAKOVINA VYLITELN ?
Rakovina vznik u lovka v dsledku jist nklonnosti k tto chorob a spolupsobenm rznch chorobnch zmn orgn, kter umon jej propuknut. Dlouholetm psobenm dokonce i zcela malch mnostv rakovinotvornch ltek mohou nastat takov jmy na zdrav, kter, nejsou-li sledovny a vas leny, mohou vst ke vzniku rakoviny. Mnohdy se dostanou do potravy rakovinotvorn ltky konzervanmi pochody jako barvenm, pehvnm apod. Vnujme pozornost nsledujcm devti varovnm signlm: 1. Hmatateln uzlinky a zatvrdnut, zvl na prsou. 2. Npadn zmny na prsn bradavce nebo mateskm znamnku. 3. Trval zmny v innosti stev nebo moovho mche. 4. Trval chrapot nebo kael.

- 13 -

5. Pote pi polykn u osob v pokroilm vku. 6. Tvrdojn krvcen nebo vtok z njakho tlesnho otvoru, tak krvcen mimo dobu menstruace. 7. Rny, kter se nehoj. 8. Otoky, kter nepolevuj. 9. Npadn ztrta tlesn vhy. dn z tchto signl" vak nemus znamenat rakovinu. Je dokonce vce pravdpodobn, e tyto zmny maj jinou pinu, jeliko jin nemoci se vyskytuj mnohem astji. Kdo vak zjist u sebe jeden z tchto signl", ml by se pi nejbli pleitosti preventivn podrobit totln lb rakoviny". Nejastj druhy rakovinnch onemocnn: astou pinou zejmna rakoviny hrtanu a plic je kouen. U kuk se rakovina plic vyskytuje dvacetkrt astji ne u nekuk. A se proto vae dti zdr kouen. Rakovina dlohy zan bez bolest a jakhokoliv pocitu nemoci. Pznaky vznikajc rakoviny mohou bt: nepravideln krvcen, zvlt v klimaktriu a po skonen msk, u mladch en krvcen mezi menstruacemi, jako i krvcen pi souloi, krvcen po moen a stolici nebo po namhav prci. Rakovina dlohy, probh-li bez povimnut, povede urit k smrti. Me bt vak vylena, pokud se po prvnm vskytu uvedench pznak ihned pikro k m totln lb rakoviny", s pouvnm pslunch aj. Rakovina prsu probh vlekle. Ztvrdnut a svratn pokoky na prsu mohou bt znamenm zanajc rakoviny. Bolesti a ndory se u rakoviny prsu objevuj mnohdy teprve tehdy, kdy je ji nemoc v pokroilm stavu. Nkolik dobrch rad Postarejte se o pimenou tlesnou innost. Dchejte zhluboka na istm vzduchu. Vyhbejte se zakouenmu a spotebovanmu vzduchu. Nekute. Dvejte pednost strav prodn a bohat na vitamny. Vyvarujte se pejdn. Dbejte na pravideln trven. Nemjte z rakoviny strach!

CO JE RAKOVINN NDOR?
Rakovinn ndor je samostatn rostouc tvar, kter ponejvce vznik psobenm tlaku. Kdy nap. nkdo trp po mnoho let aluden chorobou a potrava zstv nkdy i mnoho hodin v aludku, piem vykonv na lzy a aluden stny neobyejn dlouho trvajc tlak, me vzniknout rakovina aludku. Znal jsem ped mnoha lty mue jmnem Gruber, kter od rna a pozd do noci drel v stech stle dlouhou dmku, a to vdy na stejnm mst. Jednou jsem ekl jeho en, e jej mu urit nkdy onemocn rakovinou rtu. Asi po deseti letech mne tato ena vybdla, abych se piel podvat na jejho mue, nae jsem j ihned ekl: Pro? M rakovinu rtu?" Moje otzka enu velice pekvapila a zeptala se mne: Ano, vy to vte?" Pak jsem j ekl, e jsem to pedpovdal ji ped deseti lety, a ona si ihned vzpomnla na n tehdej rozhovor. Navtvil jsem pak toho mue a nael jsem potvrzen sv tehdej, ped deseti lety vysloven

- 14 -

domnnky. Spodn ret se podobal plnovousu ve tvaru malho velho roje. Chtl bych jet dodat, e na ndoru se tak objevil tekut vmek. Kapalo to znj cel den. Lka mu obstaral gumovou ndobku, aby mohl zmit mnostv vmku. Neobyejn silnm stlm tlakem na urit sti tla je omezovn krevn obh, co by vedlo k odumen tchto mst. Jeliko ale tkn, kter jsou vystaveny tomuto tlaku, chtj t, brn se a odsvaj z okol potebn ltky. Tmto samostatnm snm vznik podle mho nzoru samostatn rostouc tvar. Ze zatku roste velmi pomalu, take trv, jak dobe vme, asto deset a vce let, ne pak nhle a rychle zane bujet, aby se utvoil ndor, kter nazvme rakovinou. Kdy k tomu dojde, je naase (ale zdaleka jet ne pozd), aby bylo zapoato s mou totln lbou rakoviny". Kdy hned ze zatku takov mal a nekodn ndor eeme anebo na nj tlame (kup. pi preventivnch prohldkch), vechno se rozbou, rakovina se dostane okamit do krve a pak dochz k metastzm. Je proto lep nechat takovou uzlinku v klidu. Kdo m vak z toho strach a chce mt jistotu, a ihned zapone s moj totln lbou rakoviny". K tomu pat ale jet dal, velmi nutn zpsob lby. asto jsem pemlel o tom, jak m takov lba probhat. Tak mne jednou napadlo, zda by bylo mon pouvat k lb zeleninov vy. Mluvil jsem o tomto problmu tak s pedsedou spolku pvrenc lebn metody podle S. Kneippa p. ing. Balestrangem, a ten mne pivedl na nsledujc mylenku. Sestavil jsem sms v z rznch druh zeleniny, jak je uvedeno u totln lby rakoviny" na str. 6. Tuto lbu zeleninovmi vami jsem si vymyslel nsledovn: va z erven epy je urena k len rakovinnch onemocnn, avak se samotnou vou z erven epy nelze t. Pak jsem pidal mrkev kvli obsahu karotenu, bulvy celeru kvli fosforu, nebo bez fosforu se tak ned t, a dle jet vu z edkve a syrovch brambor pro jtra. Touto lbou vami jsem ji od roku 1950 pomohl mnoha stovkm nemocnch rakovinou a leukmi, kte byli ji neoperovateln a kterm ji nemohla bt poskytovna lkask pomoc, co dokazuje cel ada dobrozdn a dkovnch dopis. Kdo si peetl moji totln lbu rakoviny", ten si snad pomyslel stejn tak jako stovky pacient a mnoho a mnoho lka: Nen pece mono t, kdy se celch 42 dn ivme jenom vami. Mnoz lkai, kte se domnvaj, e bez pjmu tuku a blkovin nen mon tak dlouho vydret, povauj za zcela nezodpovdn, aby se nemocnm trpcm rakovinou nepodvalo krom v dn jdlo. Moje odpov byla stle tat, e je neomluviteln, kdy podvme pacientm krom v tak nco k jdlu! Umeli vdy jenom ti, kterm bylo podvno jdlo. Zskal jsem ji tiscer zkuenosti a pesvdil lkae, kte o m metod pochybovali. Mnoz lkai asto kali mm pacientm, e by tomu nikdy nevili, e tm byli udiveni, a nakonec se k tomu piklonili. Mm ctu k tmto objektivn uvaujcm lkam. Dnes toho vm ji o nco vce. Vdy mi bylo zhadou, pro nemocn s pouze malm ndorem nebo takov, kte byli ji operovni a krom vov kry nic nejedli, s n pro ivot sotva vystaili. K tomu dodvm: V roce 1962 jsem byl u jedn eny, kter trpla neoperovatelnou rakovinou aludku. Tato ena po dobu 1/2 msce tm nejedla ani nepila, ale kad den mnoho zvracela. Jist si nyn myslte, e to nen mon. J jsem tenkrt tvrdil, e ila tak dlouho pmo z rakovinnho ndoru. Vzdor tomu, e mla otevenou rakovinu aludku, ije jet dnes a je j 87 let. Vdy rno a veer jsem j dval po tech kapkch mochnov tinktury na jazyk, protoe mochnov aj nemohla polykat. Tyto kapky jsem j dval proto, aby se oteven rakovina uzavrala, co se mi tak podailo. Ji tet den nezvracela a tent den mohla ji pozt dv pln polvkov lce zeleninovch v, a pak kad den o nco vce. Destho dne j ekl lka, kter ji denn navtvoval: Ano, zde nastalo podstatn zlepen," a ptal se j: Mete nco jst?", ona na to: Ano." A copak?" Odpovdla: Jen vy," a on opt: A to vydrte a nemuste ji zvracet?" Ne," ekla a spotebovala bhem cel kry jenom mlo vy. Ji je mi pln jasn, pro nemocn, kte jsou postieni velkmi ndory za prv pijmaj jen mal mnostv v, nemus nic jst, tedy nemaj potebu blkovin. Naproti tomu nemocn, jejich ndory jsou jet mal, tedy v potenm stadiu, se zeleninovmi vami sotva vysta. V tchto ppadech bych povolil denn lek istho cibulovho odvaru, jeliko zde je nhrada za blkoviny velmi mal. Tot plat i pro nemocn ve stavu pooperanm, u nich byl ndor pln nebo sten vyjmut, take rovn nemaj nhradu blkovin.

- 15 -

Bruno Vonarburg, autor knihy Bo poehnn v prod" (Nakladatelstv Christiana) m tento nzor na spch m lby zeleninovmi vami: Jeliko vvoj rakovinotvornho procesu, tj. ndorov bujen je iveno blkovinami, vidm u lby pomoc prodnch v tuto vhodu: Lbou vami se pvod blkovin zven zastav, to znamen, e blkoviny jsou z denn stravy vyloueny. Jeliko ale organismus bez tchto ltek neme t, hlod nyn krev, zniv po blkovinch, na vem zbytenm v tle, na ndorech a nashromdnch odpadovch ltkch. Jedn se zde o operaci bez pouit noe, kterou provd erven tln tekutina sama v odmench dvkch. Dal vhodu vidm v bohatstv minerlnch ltek v rostlinnch vch. Je prokazateln, e bhem rakovinotvornho dn je vmna minerlnch ltek v bukch naruena. Rostlinn vy s bohatm obsahem minerl mohou tuto poruchu ovlivnit a vyrovnat. V prbhu lby tmito vami je vak krajn dleit, aby moen a stolice byly vdy pravideln, aby odpadov ltky nezstvaly pli dlouho v tle a nemohly bt vyvolvny pznaky otrav. innost vyluovacch orgn je psobenm vhodn kombinace aj podporovna tak, e kakost povzbuzuje innost ledvin, koprnk ist krev, alvj psob proti zntm a msek odstran tzv. viromyczu, tj. poruchy bunnho dchn krve. Celou lbu vami je proto nutno posoudit z tchto t hledisek." Musm jet dodat, e mnoz, kte netrpli rakovinou, se podrobili m vov ke bu jako prevenci, nebo kvli zhubnut, ani by pitom jedli by to nejmen, a pitom se ctili velmi dobe a byli pln prce schopni. Je to dkaz pro to, e to jde i bez nhrady blkovin.

NKOLIK PIKLAD
Jedna ena, kter ji dlouho trpla rakovinou prsu, se v roce 1950 jako prvn podrobila m vov ke, a to s tm nejlepm spchem. Dnes, v roce 1980, je jet zdrva a po ndoru nezbyla ani stopa. Svou vovou kru jsem sestavil ji deset let ped tmto ppadem, ale neml jsem odvahu, abych ekl pacientovi, e trp rakovinou. Tato ena to vak ji velmi dlouho vdla a mla bt ji dvno pedtm operovna. Nemohla se k tomu vak rozhodnout, protoe jej matka byla operovna na stejnou chorobu a krtce po operaci zemela. ekl jsem j pak: Kdy vte, co mte, vdl bych o prostedku, ale ten byl vymylen jen na rakovinu aludku. Mohla byste to ale vyzkouet, nebo to neme kodit." Ona potom provdla vovou kru, co tehdy nebylo vbec jednoduch, protoe odavovae jet neexistovaly a zelenina musela bt nastrouhna na struhadle a va vytlaena pes tek nebo lisem na brambory. Tato pan M. N. z Bludenzu byla za 42 dn vylena a po ndoru nezbylo vbec nic. Mj druh ppad: Po tto en z Bludenzu jsem byl zavoln k panu Josefu F. do Gotzis, kter ml rakovinu aludku. Operan zkrok byl ji vylouen a nadje na zlepen miziv. Tento mu se pak tak podrobil m totln lb rakoviny", uzdravil se do 42 dn a zemel teprve v roce 1971 ve vku 80 let. Byl jsem tak u pan Olgy M. v Gotzis, kter mla rakovinu aludku a stev. I ona se podrobila spolu s panem Josefem F. m lb, po 42 dnech byla vylena a ije dodnes, zcela zdrva. Mm tvrtm ppadem byla sestra Leonarda von Zams, kter trpla rakovinou stev a po m totln ke" se tak uzdravila. Jako osmdestilet byla jet umlecky inn jako malka. Poet mch pacient se dle zvyoval a 28. ervence 1964 jsem byl povoln do lebny Maria vom Sieg ve Wigratzbadu u Wangenu (Allgau), kde onemocnl rakovinou tlustho a tenkho steva bratr majitelky lebny, sl. Antonie Radlerov, pan Josef Radler. Kdy ml bt operovn (uml vvod), padla jet poznmka: Kdy ho nebudeme operovat, tak brzy ume, a kdy ho budeme operovat, tak to tak o mnoho dle nevydr. Slen Antonii se pak dostalo, jak ekla, vnuknut shora, e jej bratr bude uzdraven i bez operace, kdy se zave, e se pomodl s rodinou kad den renec, pokud bude iv. Bude-li vak operovn, bude to jeho konec. Nato pak odvedla bratra z nemocnice jet dv, ne mla bt provedena operace. Pak ji nebylo nic slyet, s panem Radlerem to bylo ze dne na den stle hor, ena a vichni pbuzn byli ji pln zoufal, a se pak za 10 dn k nim dostavil pan A. S. z Bludenze, ktermu sl.

- 16 -

Antonie prozradila svj zrmutek. ekl j, e v Bludenzi ije lovk, kter, jak urit v, pln uzdravil jednu 701etou enu, kter mla neoperovatelnou rakovinu aludku a jej stav byl a do pchodu pana Rudolfa Breusse naprosto beznadjn. Na to odpovdla, e by pak bylo snad mon, aby tento mu pomohl i jejmu bratrovi, a podala ho ihned, aby pana Breusse zavolal k telefonu a poprosil ho o pomoc. Mluvil jsem pak se sl. Radlerovou a ona mne prosila, abych ihned piel, jeliko jej bratr je tce nemocen (podezen na rakovinu). Nechtl jsem tam jt, ale kdy mn ekla, e bratr m osm dt a nejmladmu jsou teprve dva roky, nemohl jsem ji ci ne, take jsem k nim jel pt den, 28. ervence 1964, se svou enou. Pt minut ped dvanctou jsem pana Radlera, kter leel v kanceli na nostkch, vyetil a on diagnzou zjistil, e m rakovinu tlustho a tenkho steva, nae slena Antonie poznamenala, e diagnza je stejn jako v nemocnici. Pak se vech osm pbuznch rozplakalo. ekl jsem jim, e kdybych mu nemohl pomoci, tak bych ped pacientem mlel. Dle jsem jim ekl, e pan R. m mimodn siln srdce a plce, take mou vovou kru snadno vydr a urit bude zas moci pracovat. Co se tak stalo. Pan Radler se doil 21. bezna 1980 77 let a je stle jet schopn prce. Prostednictvm pana Radlera ke mn pilo mnoho tisc lid s nejrznjmi nemocemi. Ji mnoho let chod denn nemocn trpc rakovinou a mnoz i leukmi. Mnoz z tch, u kterch se pochybovalo o uzdraven, byli vyleni. Tak nemjte strach z rakoviny a leukmie.

LEUKMIE
1. jna 1952 jsem objevil, e leukmie snad nen rakovina krve, nbr rozklad krve zpsoben onemocnnm vrtnicovho obhovho systmu. Toto onemocnn je ve vtin ppad vyliteln a tm je vyliteln tak i takzvan leukmie. Ve zmnn den jsem byl zavoln k pan Regin Lorunserov, kter trpla leukmi. Ne jsem vstoupil do jejho nemocninho pokoje, ekl mn jej manel Robert L., e m leukmii, e byla ji u vech lka od Feldkirchu po Dalaas, a vichni u n tuto chorobu zjistili. Nato jsem mu ekl, pro si mne vbec jet zavolal, e i mn je znmo, e leukmie je nevyliteln. On na to odvtil: Ona pece nev, co m, a my j chceme splnit kad pn a do jej smrti, a jeliko o tob v a chtla t vidt, tak ji me trochu utit." J jsem mu na to ekl, e to by vlastn znamenalo lht. Pak jsem tuto enu navtvil a udlal si pro sebe on diagnzu, a to jen proto, e v dn knize nen psno, e se leukmie d vyst z o. Kdy ji tolik lka u n zjistilo leukmii, tak jsem si myslel, e tomu tak mus bt. Domnval jsem se, e to, na co jsem piel u leukmie, nen rakovina krve, nbr jenom jej rozklad, zpsoben onemocnnm vrtnicovho obhovho systmu, a e tato nemoc je vyvolvna duevn depres, co se potom tak potvrdilo. Kdy jsem to zjistil, vdl jsem tak hned, co je nutno podniknout. Oznmil jsem pak vechno, co bych v tomto ppad chtl udlat. Nejdv jsem j udlal krtk zbal, protoe mla ji 40 horeku. Kdy jsem chtl odejt, ekl mn jej mu: Tys ekl nyn m en tolik, e si mysl, e se uzdrav," nae jsem odpovdl: Ano, ona se opt uzdrav!" On tomu ale nechtl vit a ekl dle: J jsem pece ekl, e jsme byli ji u tolika lka, a pak to psan z kliniky?" Na to jsem mu odpovdl: I kdy sto lka tvrd, e brzy ume, j ti km, e se opt uzdrav!" Dodal nejist: Ale Breussi?", a j zas jemu: J vm pesn, co si nyn mysl; ano, ty si mysl, e jsem domliv, nebo dokonce blzen." Ale mil Roberte," ekl jsem mu, j jsem u tv eny objevil vlastn podstatu leukmie, a proto to ji nen nebezpen, a nyn vm mohu dt jenom jednu radu, abyste vechno dlali pesn tak, jak bych to dlal na vaem mst." Pan Lorunser ekl jet: Poj a podvej se do lexikonu, kde stoj jasn psno, e dodnes jet nikdo nebyl z leukmie vylen." Odvtil jsem mu, e se pi tom

- 17 -

jednalo jist o vce ne sto lka. Konen jsem prohlsil: Tv ena se uzdrav, ale muste dlat pesn to, co bych j dlal na vaem mst." Pak jsem el dom a pln zvdavosti jsem etl ve svm lexikonu. Nevil jsem pak ji sm vlastnmu rozumu, kdy jsem si to vechno peetl. Za tden jsem to ji nevydrel, jel jsem na kole k t en, a hle! ena pracovala a ekla mn, e pomh ji tvrt den trochu v kuchyni. ena pak zahynula za pt let pi automobilov nehod. Od t doby mn jet neumel dn pacient na leukmii, pokud neml jet jin nemoci. Ped dvma roky bylo u mne bhem 10 msc 28 nemocnch leukmii a vichni mohli ji pracovat za 6 dn po mm zsahu. Proto nemjte ji dn strach ped touto nemoc, nebo je to onemocnn vrtnicovho obhovho systmu a podle mho nzoru nejde vbec o rakovinu krve.

Co dlat pi leukmii? Nejdve je nutno uvit, o jak druh psychick choroby se jedn, nebo jak ji bylo eeno, je selhn funkce vrtnicovho obhovho systmu vyvolvno psychickmi poruchami. Pinou takov deprese me bt asto prost vc, o kter pacient sm ani nev. Tak, mil nemocn leukmii, pemlejte trochu o tom, v em by to zlo mohlo bt, a snate se odstranit je psychickm uvolovnm. Pokud se vm to podailo, tak jste toho uinili ji velmi mnoho. A nyn k samotn lb: Pije se denn 1/4 litru zeleninov vy ze smsi, sestaven v rmci m totln lby rakoviny" ale samotn totln lba v plnm rozsahu se zde neprovd a vedle toho meme jst vechno, co nm chutn, ale ne masov vvar, dn hovz ani vepov maso. Zeleninov va se popj pes den po doucch, a to hlavn ped kadm jdlem. Vrtnicov obhov systm pijm tyto koncentrovan vitamny a tak ostatn stravu. Vnujte pozornost hlavn obsahu stran o ledvinovm a alvjovm aji, ohvanch jdlech, jedu proti molm atd. Vichni, kte se podrob tto lb, jsou schopni za cca 6 dn opt pracovat jako dve, i kdy jim lkai dvaj ji jen mal ivotn ance. Je vak dleit, aby se 1/4 litru vy za den uvalo nejmn po dobu 42 dn. Kdyby se zrove projevovaly jet dal nemoci, musely by se ve stejn dob tak lit, a to tak, jak se v brource na pslunch mstech uvd. Tm nevyliteln jsou takov pacienti, kte nejsou schopni vyrovnat se s tkmi duevnmi konflikty. Dleit je jet dbt na to, aby tak jako pi vskytu ostatnch nemoc nebyly v byt jedovat ltky, jako prostedky proti molm, spreje proti hmyzu apod.

PRO JSOU ASTO NEMOCI I VZDOR SPRVN DIAGNZE A SPRVNMU ZPSOBU LBY NEVYLITELN?
24. dubna 1944 jsem si koupil knihu vydanou MUDr. Otto Wirzem Diagnza nemoc z duhovky v oku" od nakladatele Karl-Rohm-Verlag v Lorchu (Wurttem-berg). Nael jsem v n, pro nkte lid nemohli bt v prbhu 10, 20, 30, 40 a jet vce let vyleni, i kdy u nich byla stanovena sprvn diagnza a provdna sprvn lba. Dr. Wirz mj. pe, e asto v bytech pouvan prostedky proti molm a vbm, tj. naftaln a umle vyrbn kafr, jak bylo zjitno,

- 18 -

obsahuj arzenik a e pi vdechovn jejich vpar vznikaj nejrznj nemoci. Dle pe, e tento jed je nejvtm vrahem lidstva, jeho pznaky nikdy zcela nevymiz z duhovky, co znamen, e otrava jm je tm nevyliteln. Uvedu jet krtk vatek z tto knihy: V Chicagu vyla v novinch zprva: est brat spvalo postupn v te posteli a vichni v krtk dob za sebou umeli. Jedin sestra, kter jim vedla domcnost, byla pro podezen z travistv zatena a strvila ji ti tvrt roku ve vzen. V mrtvolch byl sice zjitn arzenik, avak ne v takovm mnostv, aby se mohlo tvrdit, e se jednalo o kladn vrady otrvenm. Na pkaz prokurtora byly pak prozkoumny matrace, na kterch zesnul spvali, a bylo zjitno, e obsahovaly velk mnostv arzeniku, kter vrobce pouval jako prostedek proti hmyzu. Vdechovnm jedovatch plyn byla zpsobena rychl smrt vech bratr. Sestra byla ihned proputna z vazby. Ze svch dlouholetch zkuenost bych mohl uvst jet mnohem vce a jsem pesvden, e kad nemoc je sotva vyliteln tam, kde se v byt nachzej tyto jedy, jako kup. naftaln, uml kafr, DDT, sprej proti mouchm, istie vzduchu na WC atd.

Nkolik pklad z tiscera zkuenost ena jednoho prvnka (Alice B., nar. 29.11.1885) pila v roce 1944 ke mn s prosbou, abych ji vyetil. On diagnzou jsem zjistil, e trpla velmi vnou kon chorobou. ekla mn pak, e kvli tomu ke mn pila, protoe ji choroba trp ji 42 let. Bhem tto doby konzultovala ji vce ne 200 lka, mezi nimi bylo vce ne sto odbornk na kon nemoci, ale dodnes nezpozorovala ani na minutu dn zlepen. Prohlel jsem ji potom jet dkladnji a konstatoval jsem, e vechno bylo zapinno silnou otravou naftalnem a e v dsledku vdechovn tohoto jedovatho plynu se jej stav i pi sebeobezetnj lb nemohl zlepit. Tato ena mi pak ekla: Vae diagnza neme bt sprvn, protoe se v byt ji dn naftaln nenachz." Odpovdl jsem j, e se vsadm o 300 marek a e naftaln urit najdu. Nato odvtila, e tuto szku musm prohrt. "Nikoliv j, ale vy prohrajete," opil jsem. ena mn potom ekla, e je v byt pln sama, e jej manel ji zemel a dti jsou ji mimo domov, take mus vdt, zda m doma naftaln, nebo ne. Ale j jsem j znovu odpovdl, e to pesto vm, nebo v jejch och je to jasn patrn tak jako na fotografii. Chtl jsem j potom pedepsat aj k pit a dal odvary k omvn nemocn ke. ena to ale odmtla s poznmkou, a ten aj vypiji radji sm, a ekla sv spolenici: Poj, jdeme pry, opt jsem podnikla zbytenou cestu." Ne odely, ekl jsem j, e ji ztra navtvm a e uvidme, zda naftaln najdeme. Ona na to: To nemuste, to by bylo zbyten." Pt rno jsem k n pesto el, a kdy mi otevela a slyela mj pozdrav, ihned ekla: Pro jste piel, j jsem vm vera ekla, e vae cesta je marn." Pichzm vlastn ze dvou dvod. Jednak abych vm pomohl, a pak bych se rd pesvdil, zda jsem ve stanovovn diagnz skuten tak patn. Puste mne do bytu, vdy j vm nic neudlm." Nato mne pustila dovnit. Sotva jsem vstoupil do pedsn, zeptal jsem se j: Nechcete se vsadit o 1 000 marek?" Dvala se na mne udiven a j jsem ekl, e ta szka by byla stejn neplatn, protoe ji ctm naftaln a tak jej ihned najdu. ena mla doma velk kovan svcen, do kterho byla vsazena svce asi tak ve velikosti litrov lhve, ale tato svce byla pouze atrapou z naftalnu. Otzal jsem se j: A co tomu nyn kte?" Potom uznala, e prohrla, a chovala se ke mn velice vldn. Vysvtlila mi pak, e dostala svci ped mnoha lty v Anglii, byla tehdy pes metr vysok a mla prmr od 10 do 15 cm. Obdrela tento dar s poznmkou, e je to krsn ozdoba bytu a e je zrove dobrou ochranou proti molm. V jejm byt byl pronikav zpach jako v jedovn. Po tomto zjitn byla svce ihned odstranna a cel byt vykuovn kadidlem. Pijala potom moji radu, pila onen aj a omvala si jm nemocn msta. Za 14 dn byla kon choroba vylena. Moji mil teni, nen to dkaz toho, e v mstech, kde se nachzej jedy, je pomoc inn teprve tehdy, kdy jsou vechny jedovat ltky beze zbytku odstranny a cel byt vykouen vonnou smolou? (Pozn. pekl.: nebo vonnou tyinkou) Jin pklad: V kvtnu 1965 jsem byl v lebn Maria vom Sieg ve Wigratzbadu. Tam ke mn pila

- 19 -

jedna ena a ptala se mne, jestli by byla jet mon pomoc. Jej dvanctilet dcerka oslepla a on lka j ekl, e se jedn o ochrnut zrakovho nervu a e ji nepome dn operace, dn lba ani brle. Jeliko ale matka svou dcerku nepivedla, provedl jsem u n on diagnzu a zjistil jsem, e m zajist v byt naftaln, a proto jej dcei nemohlo bt pomoeno. Potvrdila mn, e m tento jed doma ve vech zsuvkch. ekl jsem j, co je nutno v tomto ppad uinit, a ujistil jsem ji, e provede-li ve podle mch pokyn a naftaln beze zbytku odstran, bude jej dcera za ti tdny zase normln vidt. O ti tdny pozdji jsem byl opt ve Wigratzbadu, ona ena za mnou pila a ekla mi, e jej dcera opt vid jako dve, a to i bez brl. Umte si pedstavit, jakou jsem ml radost a bylo pro mne velkm zitkem dvat se do astnch matinch o. ekl jsem j, aby la ihned s dcerou k onmu lkai. Sdlte mu, e kdyby se byl tento jed neodstranil, tak by vae dcera ji nikdy nevidla, a dejte mu tak mj recept, aby mohl i jinm pacientm, kte trp podobnmi chorobami, spn pomhat." Tet a navc kiklav ppad: Jedna ena z Hamburku, kter njak as bydlela tady v Bludenzu, pila ke mn s vnou kon chorobou a prosila m o dobrou radu. Vyprvla, e m ji ti roky velk mokvav puche a vdy stdav pt dn na pravm a pak zase pt dn na levm stehn, pak pt dn od bicha a ke krku, dalch pt dn na zdech a konen na zadn stran pa. Tak se to stdalo pravideln jako hodiny. ekla jet, e se prvn ti dny tvoily jenom men pupnky (akn), tvrt den se objevily ji tyto velk puche, vdy 80 a nkdy i vce. Kdy byly potom pln vody a k prasknut, musela vechny vymakat, protoe nemohla ji dle snet onu svravou bolest. Pt den bylo vechno zase zhojen a ji pt den to zaalo znovu. Nato jsem se j zeptal, pro nikdy nenavtvila lkae. Odpovdla, e je z Hamburku a e je zamena jen na homeopatii a prodn lbu a k jinm lkam nechod. Ale pro," ptal jsem se j a utoval ji tmito slovy: Nai lkai jsou pece tak dob," ale nebylo to nic platn. Pak mn ekla, e policejn strmistr Mahr j vyprvl o mch lebnch spch, a proto mne prosila, abych j pomohl. Provedl jsem on diagnzu a zjistil jsem, e pvodem veho byla otrava naftalnem. Kdy jsem j to oznmil, stouply j slzy do o a ekla: Tak, a nyn se uzdravm," j na to: A pro myslte, e se uzdravte?" Jej odpov znla: Mj otec je lkrnkem v homeopatick lkrn a kdysi mi ekl, pokud mm v byt naftaln, kafr, DDT nebo jin prostedky proti hmyzu, nemme spolu co dlat, protoe to je mysln vrada." Pozdji se pak provdala a pi nletu pila o vechen majetek. Mezitm ale otcova slova pln zapomnla a do vech at si dvala opt naftaln. Po rozmluv se mnou vechen jed odstranila a cel byt po 14 dn vykuovala vonnou pryskyic. Pila ledvinov aj a jinm ajem se umvala. Za ti dny byla opt zdrva.

MNOH ZDNLIV NEVYLITELN CHOROBY JSOU VYLITELN!

Pokud je mn znmo, existuje vce ne 10 000 druh konch chorob a nen lkae, kter by je vechny znal. asto jsou nevyliteln, protoe se vbec nev, o jakou nemoc se jedn, zda pacient trp nemoc kon, nebo nm jinm. A je nemoc znm, nebo ne, ml by se tak jako u vech ostatnch nemoc prvn ti dny pt ledvinov aj a k tomu aj alvjov po cel ivot. Je-li krevn tlak dosti vysok, uv se jet k itn krve tikrt denn po kvov lice pivnch kvasnic nebo pekaskho drod. Ke se omv alvjovm ajem, kter nechme v hork vod 10 minut vyluhovat. Jet lep jsou alvjov stonky, kter se va 3 minuty. Dleit je, abychom pouvali pi myt vdy tyi tky. Uvame si proto tolik aje, abychom mohli namoit tyi tky nebo nky. Nejdve se umyjeme jednm tkem, obrtme ho a umyjeme se znovu, nae tento infikovan tek odlome, umyjeme si ruce, kter pi prvnm myt byly rovn infikovny, v tepl vod, a stejn proces vetn myt rukou provedeme s dalmi temi tky.

- 20 -

Ki po poslednm myt neosume. Kdy pak ke oschne, je bezpodmnen nutn vymnit spodn prdlo, non koili i lon prdlo. Po tomto omvn je prvn tek siln infikovan, druh ji mn, tet jet mn a tvrt ji sotva. Stejn procedura me bt provdna tak peslikovm odvarem. Peslika se va 10 a 15 minut. asto je dobr, pouv-li se k omvn stdav jeden den alvjov aj a druh den odvar z pesliky. Omvn meme dlat i dvakrt denn, ale vdy musme vymnit spodn prdlo. tyi nky nebo tky potebujeme kup. na plochu jedn pae. Jsou-li ob pae nemocn, tak potebujeme ji osm nek nebo tk. m je na tle vce postiench mst, tm je vt poteba tk, nkdy a 28 kus. Pi vskytu lup nebo podobnch konch onemocnn na hlav mus provdt druh osoba omvn ajem, kter je teba opakovat asi desetkrt denn. Nakonec msto pouze lehce osume. Pro omvn se pouv jak tepl, tak i studen aj. Mokvav lupy mohou bt asto oetovny zbalem z kapustovch list podle knky O zzranm livm inku kapustovho listu" od Camille Droze, vcarsko (viz str. 8), co pin pekvapiv rychl vylen. Ze vech druh kapust je nejlep kapusta kadeav (zimn). Listy mus bt dobe, pevn a teple zabaleny. Nejsou-li listy piloeny k tlu pevn, pak se nect pacient v tomto zbalu dobe. Kapustov listy mus bt rozvalovny pomoc lhve tak dlouho, a se apky zplot. Kapustov listy maj dvojnsobn inek, kdy se souasn pije ledvinov aj. Tak mnoh jin nemoci meme lit kapustovmi zbaly. Znal jsem 231etou enu, kter mla tuberkulzn znt pohrudnice s horekou 41 C. Od lkae neekala ji dnou pomoc. Doporuil jsem j tedy, aby si dlala kapustov zbaly, kter by si dvala pes noc. Kdy se rno listy sejmuly, byly pln ern, mazlav a hrozn pchly. Po omyt tla teplou vodou byl zbal obnoven, a to vdy za 12 hodin. Tak jak jsem j to pedpovdl, objevila se ji po prvnm zbalu ohranien vyrka na ploe 20x20 cm. tvrt den pila matka, kter byla touto silnou vyrkou zcela zden, a ptala se mne, jestli maj se zbaly pokraovat. ekl jsem j, e by nebylo vhodn, kdyby se nyn pestalo, protoe nemoc by se vrtila, vdy vyrka je pece projevem reakce. Po tech tdnech byla ke ist a nemoc byla pln vylena.

DAL NEMOCI A JEJICH LEN

Anmie (chudokrevnost) Pi chudokrevnosti vypijeme denn asi 3 lky kopivovho aje. Pije se po doucch bu tepl, nebo studen. Jednu a ti petky kopiv spame v hork vod a nechme 10 minut stt. Dobr inek m i salt z kopiv po zpsobu pentu. Kopivy obsahuj mnohem vce eleza ne zahradn pent. Kdo netrp cukrovkou, ml by denn pozt kvovou liku velho medu rozputnho ve vlanm mlku, v kv nebo aji. Mimoto by se mla denn vypt 1/8 litru vy z erven epy. Je lep vypt denn 1/4 litru vy podle receptu m pln lby rakoviny". Kdo chce, me popjet i vce. Pije se vdy ped kadm jdlem jedna polvkov lce. K tomu by se mla jet dlat dechov gymnastika, tak jako u vysokho krevnho tlaku. Dlouhm vydechovnm se plce pln vyprzdn, a kdy se pak opt hluboce nadechneme, vnikne erstv kyslk a do poslednho koutku plic. Kyslk je vzn na erven krvinky. Recept na obnovu krve, kter se doporuuje i pi chudokrevnosti (anmii) 81 suench hruek se vlo do lehkho ervenho vna, a to tak, aby hruky byly v ndob pln potopen. Nechaj se deset dn stt v teple, pokud mono na slunci. Prbh lby je tento: Prvn den rno snme jednu hruku. Druh den rno i v poledne po jedn, tet den rno, v poledne a veer po jedn, tvrt den rno dv, v poledne a veer po jedn. Pt den rno a v poledne po dvou a veer jednu. est den tikrt po dvou kusech. Sedm den rno ti, v poledne a veer po dvou. Osm den rno a v poledne po tech a veer dv. Devt

- 21 -

den rno, v poledne a veer po tech hrukch. Ponaje destm dnem opt kad den o jednu hruku mn, tedy dest den jako osm, jedenct den jako sedm, dvanct jako est atd., tj. a do 17. dne pesn 81 hruek. Pitom meme pt vna vdy jen tolik, aby zbvajc hruky zstaly vnem zatopen. Vno se m pt ale jenom v poledne, nikoliv rno. Angna Pi angn, kter je doprovzena bolestmi pi polykn, se klokt alvjovm ajem stdav s ajem bedrnkovm. Prvn a druhou polvkovou lci aje kloktme naplno a pak ho vyplivneme, tet lci aje po kloktn stejn jako u zkrtu spolkneme. alvj se pro tento el nech 10 minut v hork vod vyluhovat. Kvovou liku bedrnku vame ve 1/4 litru vody 3 minuty. Pi tk, hnisav angn s vysokou horekou, zpsobenou streptokoky, je vzhledem k monm pozdjm nsledkm nutn nvtva lkae. Nejinnj jsou bramborov obklady kolem krku. Uvame ti brambory velikosti slepiho vejce do mkka, polome je na tek, zabalme a rozmakme je. Obklad se pak polo tak hork jak jen mono kolem krku, pive se lou, nasadme si vlnnou epici a lehneme si na zda do postele. Dleit je, aby i ramena byla dobe pikryta a ruce byly pod pikrvkou. Tento zbal nechme dv hodiny psobit; kdybychom pitom usnuli, tedy a do probuzen. Astma plicn a srden Jsou-li funkce jater a lunku v podku, popjme po dobu t tdn cibulov odvar. Dv cibule velikosti slepiho vejce vame s pidnm 100 g kandysovho cukru v 1 litru vody 10 a 15 minut. Pijeme bhem dne po doucch. Bhem dne snme nkolik kousk edkve i se slupkou a s cukrem. Meme ji jst i jako salt, ale nikdy ne solen. Mimoto vypijeme rno 1/4 litru teplho mlka, vna nebo motu s vtakem mochny hus. Pprava viz pod heslem Kee". Artritida Artritida se vyskytuje zpravidla jen tam, kde jsou v byt jedy, kup. ppravky proti molm, naftaln, kafr atd., take musme v prv ad zbavit byt tchto jed. Kdy jsou postiena kolena, doporuuje se, aby nemocn astji bhem dne pelapoval z jedn nohy na druhou, piem mus bt ob nohy pln nataen. Je-li nemoc v zpstch, pak je bhem dne astji siln pitlame k pedlokt. Doporuuji tak kru s mou zeleninovou vou v trvn t tdn. Artrza Lba artrzy je stejn jako u artritidy. Denn se popj jedna a dv polvkov lce pampelikov vy, kter je jako dodatek pi tto lb velmi inn. Basedowova nemoc (vole) Tato nemoc v podstat nen onemocnnm ttn lzy. Pina zvten ttn lzy a vyvalench o spov ve vysok intenzit funkce trojklannho nervu. Tm jsou vechny lzy naruovny a zsti pestvaj pracovat. Jejich prci pebr ttn lza, kter se pitom zvtuje. Kdy osoba, stien

- 22 -

Basedowovou nemoc, je ti dny mimo obvykl bydlit (na przdninch apod.) a pitom kad den m nov zitky, pak toto zvten ttn lzy zmiz, co je jistm znamenm toho, e se jedn o jasnou zleitost nerv. Kdy takov pacient ije jednotvrnm zpsobem a vnj dojmy jsou stle nemnn, trojklann nerv onemocn. Byla-li ttn lza podrobena operaci, m byla odstranna nhrada za ostatn lzy, je pacient pak trvale mn nebo vce nemocn. Msto operace by se u tchto pacient mla provdt lba podobn jako u zeslaben nerv, poruch krevnho obhu atd. Nejdleitj je dechov gymnastika, tak jako u vysokho krevnho tlaku. (Viz krevn tlak) Je velmi dleit, aby byt byl prost vech jed. Brcov ved Postien nohy se oetuj po dobu 14 dn denn koupel z odvaru pesliky. Peslika se vlo do lnnho sku a va se 10 a 15 minut. Mimoto se popj po 3 tdny ledvinov aj a alvjov aj jako u vech ostatnch nemoc. Pro hnisav nohy jsou vhodn jenom peslikov koupele, vechny ostatn vhodn nejsou. Ped koupel je nutno uvat kapky na srdce. Po koupeli se nohy zavou a je teba hodn chodit. Alpsk peslika obsahuje 96 % kyseliny kemiit, vy druh peslika lesn - asi 40 % a nzk peslika roln, kter asto roste na bramboitch, je nejmn inn. Mme-li pouze pesliku roln (16 % kyseliny), musme dvky pomrn zvit. Bezdtnost Kdy si manel, kte ij ji del dobu spolu a jsou jet bezdtn, pej dt, mohu jim, tedy mui i en, jen radit, aby denn vypili lek kakostovho aje, studen a po doucch. spch nenech na sebe nikdy dlouho ekat. Ped nkolika lty pilo ke mn osm en nakajcch, e jsou ji dva a osm rok vdan, ale stle jet bezdtn. Po pit tohoto aje se vytratily dosavadn nespchy a bhem ty a esti tdn byly vechny thotn. Vechny pak porodily mimodn hezk a zdrav dti a byly nadmru astn. Pprava: petku kakostu smrdutho (Geranium robertianum) spame v lku hork vody a nechme 10 minut odstt. Kdy tento aj nepome, pak se jedn vtinou o beznadjn ppad. Kakost smrdut obsahuje stopy rdia. Kakost lun je pro tento el bezcenn! Bolesti hlavy Jsou lid, kte jsou postieni tkmi chorobami aludku, ani by pociovali zvltn aluden pote, zato vak trp velmi silnmi bolestmi hlavy, zejmna v mstech nad oima a nad elem. Tyto bolesti hlavy jsou pznakem aluden choroby. Tito pacienti se brzy uzdrav, kdy bhem 3 a 5 tdn vypij denn v hodinovch intervalech a po doucch lek studenho pelykovho aje. Mal petka pelyku se spa v lku hork vody pouze na 3 sekundy. Pi jednostrann bolesti hlavy (migrny) inkuje velmi dobe medukov aj. petku meduky lkask dme do lku hork vody na 10 minut vyluhovat. Pi bolestech v zadn sti hlavy se jedn vtinou o poruchy plotnek v oblasti krn ptee. Okamit pomoc je mon nkolika vhodnmi hmaty. Pinou me bt i nzk krevn tlak. Pi vech tchto nemocch pomh i aj z petrkle (Primula officinalis) dohromady s tezalkou. Ob bylinky nechme v hork vod vyluhovat. Tak lek fialkovho aje, pijman pes den v doucch, pome nkdy velmi rychle, zvlt pi bolestech nervovho pvodu. Nech se vyluhovat tak jenom 10

- 23 -

minut v hork vod. Bradavice a matesk znamnka U tchto dvou vc se me jednat za jistch okolnost o nekodn rakovinn onemocnn, jeho lba je velmi jednoduch. Na postien msta se polo listy nebo kvty msk, pevn se navou a nechaj se pes noc. Nemme-li erstv msky, meme pout i mskovou mast. Operace mateskch znamnek mohou bt i velmi nebezpen! Bronchitida Jsou-li jtra a lunk v podku, meme bronchitidu rychle vylit odvarem z cibule. Dv cibule velikosti slepiho vejce vame i se slupkou s pidnm 100 g kandysovho cukru 1015 minut. Popj se studen po doucch. Vedle tohoto odvaru meme jet pt aj z jitrocele kopinatho i prostednho, puklky islandsk, divizny, plicnku a tak, mme-li jej doma, z koprnku (Meum mutellina). Uveden bylinky nemus bt vechny zastoupeny. Celou sms bylinek nechme v hork vod 10 minut vyluhovat. Tento aj obsahuje vpno. Cukrovka (diabetes) Kneippova kra, pro tuto chorobu zvl doporuovan, se zakld na diet a vodolb. Vechna sladk jdla jsou zakzna, rovn tak poit alkoholu, kofeinu a theinu. Dle se nesm jst bl chlb, emle, hovz vvar a mounky. Na jejich mst se doporuuje zelenina, hodn salt, libov maso, brambory (nikoliv opkan), hrubozrnn chlb, ovesn vloky a jin ovesn jdla a syrov ovoce. Velice se doporuuje kra s tvarohovm srem, kter se j po del dobu vdy naveer. Velmi dleit je, aby se jdlo pijmalo vdy pomalu a potraviny se dobe rozvkaly. Potebn je pohyb na erstvm vzduchu! Vnitn se uv: Odvar z fazolovch slupek, z nat benedyktu lkaskho, ostruinovch a borvkovch list a z mochny zlat. Vechno dohromady se nech v hork vod ve 2 a 3 lcch 10 a 15 minut vyluhovat. Bhem dne se pije vluh studen po doucch. Mimoto se uv jet jednou a dvakrt denn po 3 kapkch ntrnkov tinktura. Pravideln lkask kontrola je dleit. Deprese a jin duevn a nervov choroby Ke zmrnn tchto chorob pomh odvar z jablench slupek jako u nespavosti. K tomu by tito nemocn mli jet denn vypt po doucch lek studenho kakostovho aje. petku kakostu smrdutho (Geranium robertianum) v lku hork vody nechme 10 minut vyluhovat. Tento aj se me pt cel rok. Tak odvary z meduky a petrkle maj dobr inek. Krom toho psob blahodrn omvn celho tla octovou vodou, kdy se to dl sprvn. V mnoha ppadech ale i tyto procedury ji nepomohou. Gastritida (katar aludku) a jin aluden choroby

- 24 -

Pi gastritid pijeme, kdy nastanou nejprud bolesti, co se stv nejvce ped jdlem, lek tepl vody, kter byla estkrt pevaena (po kadm pe-vaen ji nechme vychladnout, a to estkrt). Kdy se napije vody, je pacient nucen opakovan hat. Po kadm hnut se ct mnohem lpe, asi za 5 minut zcela dobe a pote jsou sotva znateln. Kdy jet neexistovaly elektrick vaie, pila se tepl voda z kamnovce, kter byl zabudovn do kadho kuchyskho krbu. J sm jsem trpl touto nemoc ti roky, ne jsem se zabval litelstvm. Jednou, kdy jsem ml zrovna nejvt bolesti, jsem potkal hodnou enu, kter mn to poradila. Uposlechl jsem jej rady a za pt minut jsem byl z tto hrozn choroby vylen. Jsem tto en, pan Angelin Nikolassi, dodnes velmi vdn. Existuj pirozen velmi mnoh a nejrznj aluden choroby, kter se nedaj ihned s spchem lit, ale velmi asto pomh, kdy kad den vypijeme po lcch lek pelykovho aje. Pelykov aj je asto pipravovn nadmrn siln. Malou petku pelykov nat nechme po dobu 3 sekund v lku hork vody spait. Do ajovho cednku nasypeme malou petku pelyku, na ti sekundy jej ponome do hork vody a aj je hotov. Pelykov aj m bt tak slab, aby nebyl rozeznateln od vody. Pi otrav aludku bychom museli pelynk svait nebo nechat 10 minut v hork vod vyluhovat, ale za 2 a 3 dny jej u jenom na 3 sekundy spait. Tento aj jet nejmn 10 a 14 dn popjme. Pi mnoha aludench chorobch asto pekvapiv pomohou stdav obklady, nejdve s octovou vodou a za dva a ti dny s obyejnou studenou vodou. Pro takov obklad pouijeme sloen vt kapesnk, kter sm bt jen vlhk, nikoliv mokr. Tento vlhk kapesnk polome na oblast aludku a peveme jej dobe teplmi tky. Geopatogenn zny a podzemn vodn proudy Podle mch poznatk le vtina nemocnch rakovinou a jinmi zdnliv nevylitelnmi nemocemi nad geopatogennmi znami a na mstech, kde se tyto k, co je pak jet kodlivj. Z toho dvodu bychom mli zavolat proutkae, aby zjistil, kter msta nejsou zasaena tmito prodnmi jevy, a uril nm nejvhodnj umstn nbytku atd. Jsou vak lid, kte tomu nedvuj, ale kdy est proutka nezvisle na sob souasn dojde ke stejnmu vsledku, pak na tom urit nco je. U mne osobn se tak proutek nevychyluje, ale vzdor tomu vchylky existuj. Jsou lid, kte jsou zdrvi, ale po zmn bytu stle churavj, protoe se nachzej kup. nad podzemnmi vodnmi proudy. Existuje cel ada knih, kter se touto otzkou zabvaj a podvaj o n bohat informace, take se jimi meme pesvdit. Jedna kniha je od pan Kthe Bachlerov, Salzachtal Bdstr. Sud 36, A-5400 Hallein-Salzburg, a mohu ji vele doporuit. Titul knihy zn: Zkuenosti proutkaky geobiologick vlivy na lovka." Tato kniha je v prodeji u Veritas--Verlag, LinzWienPassau a pirozen tak u pan Bachlerov samotn. Hemeroidy Pi tto nemoci podvme po osm dn jednou a dvakrt denn klystr studen vody (asi 1/4 litru) a po vstiknut tekutiny do konenku ji ihned zase vypustme. Pak se konenk pote mast na hemoroidy. Objev-li se krev, pak uvme jet jednou a dvakrt denn po 3 kapkch vtaku mochny, bu v nezednm stavu, nebo na cukru. Po vtoku krve je omyt konenku bezpodmnen nutn. Chipka Pi chipce se estkrt po 1/2 hodin provd omvn celho tla vlhkm runkem. Pl hodiny po estm omvn udlme krtk zbal podle Kneippa, nechme ho na tle pl hodiny a po sejmut zstaneme jet pl hodiny bez zbalu na lku. Potom si omyjeme tlo jet jednou octovou vodou,

- 25 -

ulehneme do postele, pikryjeme se jenom mlo, abychom se nepotili, a zstaneme tyi a est hodin v posteli. Po uplynut tto doby a za pedpokladu, e jsme ve dlali pesn podle pokyn, meme jako zdrav vstt. Celkov omvn vlhkm runkem nesm trvat dle ne dv a ti minuty a po kadm omvn mus pacient bt zabalen tak dobe a teple jako mumie. Sm bt vidt jenom obliej. Po druhm, tetm a tvrtm omvn se pacient zapot jako v saun. Kdyby se tato procedura u vech nemocnch chipkou vdy provdla sprvn, znamenalo by to pro nemocensk pokladny velk zisk. Pi tom se m stle pt lipov a hlohov aj, vdy tepl, aby dolo k pocen; pozdji me bt aj i vlan. Dle se pije alvjov aj, pomeranov va a tepl citrnov voda. Ten, kdo j hodn saltu z erven epy, sotva dostane chipku. V noru a beznu bychom mli po ti tdny tikrt denn po jdle uvat lci rakytnkov vy. To je nejlep prevence proti chipce.

Kael Proti kali pijeme cibulov aj jako u bronchitidy. Dv cibule velikosti vejce vame i se slupkou v 1 litru vody s pidnm kandysovho cukru 10 a 15 minut. Pijeme jej studen a vlan po doucch. Koktn Jeliko koktn m svou pinu v nervovm systmu, mli by postien vypt vdy veer 1 a 3 lky odvaru z jablench slupek, bu teplho, nebo studenho, a k tomu tak medukov aj. Jablen slupky se va 3 a 6 minut. Sladit se me kandysovm cukrem. Koktn souvis i s poruchami innosti mozku, kter ztuj koktavmu lovku plynulou e, take ze sebe asto nevyd ani slovo. Doporuuji vypt vdy rno 1/4 litru mlka s odvarem mochny hus. Kdo nesn mlko, me svait petku mochny ve vn nebo motu. Kolika ledvinov a lunkov Pi tchto chorobch pipravme hork zbal z pesliky, kter nechme asi pl hodiny inkovat. Ctli se pacient v tomto zbalu dobe, me se tak ponechat dle. Po 20 minutch se bolesti ji podstatn zmrn. Hrstku nebo i vce pesliky vame v lnnm sku 10 a 15 minut. Kornatn tepen Pi kornatn tepen se popj denn po doucch jeden a dva lky studenho ebkovho aje. Jedna a dv petky ebku se nechaj v hork vod vyluhovat. Krom toho se uv tikrt denn po kvov lice pivnch kvasnic nebo pekaskho drod. Pivn kvasnice jsou pro tento el lep ne drod. Drod je tak jeden z nejlepch prostedk na itn krve. Rovn esnek se osvduje jako dobr prostedek proti kornatn tepen. Poznmka: Vechny tyto prostedky proti kornatn tepen smj bt pouvny jen tehdy, nen-li krevn tlak pli nzk, protoe vechny tyto prostedky psob lidem, kte trp kornatnm tepen, dal snen tlaku.

- 26 -

Jak jednat s lidmi, kte trp kornatnm tepen? Lid asto nakaj, jak zkouej se svm otcem, matkou apod., kte jsou postieni touto chorobou. Nen vak pli tk s nimi vychzet, kdy jim dme vdy za pravdu. Kdy kup. otec ekne: Dnes jdeme do lesa pro dv," i kdy je zrovna nedle, tak mu dme za pravdu a ekneme: Ano, ote, m pravdu, ihned ve pichystme." Mohu Vs ujistit, mil teni, e pak bude spokojen a v ptm okamiku ji o tom nic nev, take nenastanou mrzutosti. Kdybychom vak odporovali, tak by mu to nelo do hlavy a mohl by se bouit. Podle mch pozorovn je lep, kdy se tmto lidem dv vdy za pravdu. Krevn tlak nzk Pi nzkm krevnm tlaku by se mla ve velkch mnostvch popjet celerov va a jst hodn jahod (jahodov marmeldy). Snesou-li to jtra, je vhodn pt zrnkovou kvu a tak erven vno, jako i cibulov aj. Dv cibule velikosti vejce se ve slupce s pidnm 100 g kandysovho cukru va 10 a 15 minut. aj se pije po doucch. Mimoto tikrt denn bereme vdy ped jdlem 15 kapek vtaku z blho hlohu. Kdy na palci lev ruky nen vidt blmo, pak bereme jet od 14 hodin a do veera 3 a 4krt po 20 kapkch kozlku. Tak zde, stejn jako u vysokho krevnho tlaku, se doporuuje dechov gymnastika. Nem se mnoho pracovat, ale pln zahlet by bylo jet hor. Kdyby se srdce pli mnoho etilo, pak by jet vce zeslblo. Jak mte krevn tlak, to si mete snadno zjistit na palci lev ruky. Srdce, jak lze pedpokldat, je velk sval, kter se skld z jednoho hlavnho a ty vedlejch sval. Kdy blmo na nehtu palce je pouze nepatrn nebo vbec nen zeteln, pak je hlavn srden sval pli slab. V tomto ppad bychom museli uvat od 15 hodin do veera vdy 3 a 4krt po 3040 kapkch kozlku (valerinu) podle velikosti osoby. Nen-li patrn blmo na ostatnch prstech, je to znamen, e ostatn srden svaly jsou slab, a proto bychom museli uvat denn tikrt normln ped kadm jdlem 20 a 30 kapek hlohovho vtaku. To jsou zcela pirozen prostedky. Nen-li vidt blmo na vech prstech, pak potebujeme nutn jak kapky valerinov, tak i hlohov. V tomto ppad slou jet jako doplnk 1/2 lku celerov vy po doucch bhem dopoledne. Kdy je na palci vidt normln blmo a na ostatnch nehtech dn, uvme jedin hlohov kapky, nikoli valerinov. Nevrazn blmo nebo jeho absence svd o slabosti srdenho svalu, tedy o nzkm krevnm tlaku. Krevn tlak vysok Proti vysokmu krevnmu tlaku popjme po doucch denn jeden a dva lky studenho ebkovho aje a k tomu snme tikrt denn po kvov lice pivnch kvasnic nebo drod. Pivn kvasnice jsou vhodnj. Mimoto provdme dechovou gymnastiku. Nosem hluboce vdechneme, pak vydechneme za souasnho vypoutn hlsek: i, e, o, u, a, . Hlskou "" napodobujeme inn hoblovac stroj. Tot se me tak dlat pi zavench stech, piem nosem bzume hlsku "u". Asi 7 sekund vdechovat, sedm sekund zpvat resp. vydechovat! Dechovou gymnastiku provdme pt a deset minut, a m vcekrt za den, tm lpe. Tato dechov gymnastika m stejn inek na mozek jako mas na tlo. Dlouhotrvajcm vydechovnm se plce pln vyprzdn a jejich nejmen sti se napln erstvm kyslkem, vznik tedy dvojit inek. Tak esnek a odvar z jmel jsou inn proti vysokmu krevnmu tlaku. Zsadn mus bt vysok krevn tlak sniovn. Nedoporuuje se zrnkov kva, alkohol, zvl erven vno, hemnkov aj, vepov maso a celerov salt.

- 27 -

Krvcen veho druhu Pi krvcen do aludku, stev, z nosu, dsn a do mozku uvme dvakrt denn po 3 kapkch mochnov tinktury nezedn nebo pijeme denn po doucch lek studenho mochnovho aje. Pprava mochnovho aje a tinktury viz pod heslem "plavice"! Pi krvcen dsn si vdy po kadm jdle, zvlt po poit sladkch pokrm, dkladn vyistme zuby, nae vyplchneme sta mochnovm ajem a st z nj vypijeme. Asi po 14 dnech meme mochnov aj vystdat kapkami mochnov tinktury. Pi krvcen do mozku (mozkov mrtvice) se pije krom mochnov tinktury nebo mochnovho aje jet lek aje z konk vedobru horskho, nejlpe kadou hodinu mal douek. Kvovou liku vedobru vame ve 1/4 litru vody 3 minuty. Msto vody meme pout i vno. K tomu se m vypt kadou hodinu douek tohoto studenho aje. Nejlep inek se projev prvn den po mrtvici. Kee petku mochny hus svame ve 1/4 litru mlka, vna nebo motu. Bylinku vlome do studen tekutiny, po pejit varem ihned scedme. Tento odvar se pije tepl, a to vdy rno. V tomto ppad m voda slab inek ne mlko atd. Vyskytnou-li se kee ped menstruac, doporuuje se pt tento odvar ped jejm zatkem a po jejm skonen. Kee se postupn zmruj a ji po tvrtm uit pln zmiz. Keov ly Osoba trpc touto chorobou si m nkolikrt bhem dne lehnout na zda, pak zvednout pravou nohu do ve, pt a osm sekund j potsat a po pti a osmi sekundch nohu poloit; pak vykat pt a osm sekund a tot provst levou nohou, nakonec obma nohama souasn. Po ukonen tchto cvik vstane teprve tehdy, kdy se ob nohy opt naplnily krv. Trvn: 4060 sekund. m astji se tato procedura provd, tm rychleji keov ly miz. Cel prbh je nsledujc: Kdy nohy zvedneme do ve a nechme je 10 a 16 sekund v tto poloze, krev stk ze il, kdy pak nohy opt polome, erstv krev proud do il, kter vyivuje a stahuje. U keovch il jsou jejich stny ochabl, a proto se roziuj. Mal porovnn: Kdy due u kola m slab msto, pi hutn se roz stejn jako keov la. Mdloba Piny mdloby mohou bt rzn: nhl nedokrevnost nebo pekrven mozku, vznikl neekanm smyslovm nebo citovm dojmem, jako je leknut, strach, ale i radost; tak prudkou bolest, inkem omamnch ltek (plyny, alkohol), otesy mozku, dery nebo nrazy do hlavy nebo i plinou ztrtou krve, hladem a veobecnm zeslabenm tla v dsledku chudokrevnosti atd. Nemocn neupad vdy hned do mdlob. Nejdleitj pznaky mohou bt zchvat zvrati, poruchy zraku nebo sluchu apod. Pi mdlobch je dchn a srden innost velmi slab, elo je asto pokryto studenm potem. Mdloba me bt vrazem nejrznjch nemoc i jejich prvodnm jevem. U osob inklinujcch ke mdlobm asto pozorujeme, e se zornice ped zchvatem a jet dlouho po nm pi dchn stle mn. Nejdve se zmen a pak se opt zvt na dvoj- a trojnsobek. V takovm ppad m koprnkov aj pmo zzran inek. Bohuel tento aj nen vude k dostn. Kdy jsem byl jednou na sluebn cest u kterhosi zvrolkae, pozoroval jsem u jeho eny, e se j pi mluven zornice stle mn. Pak jsem j ekl: Bu jste v posledn dob leela ve mdlobch, nebo vs

- 28 -

to vbrzku ek." Na to odpovdla: Minul tden estkrt." Nato jsem j pinesl koprnkov aj s poznmkou, e tento aj nem zrovna dobrou chu, ale pro ni je nevyhnuteln nutn, a proto j bude tak chutnat. Skuten j natolik zachutnal, e pila po 10 dn vce ne 10 litr aje denn. Teprve dest den odpoledne se j nhle protivil, protoe u ho nepotebovala. Tato ena pak mnila: Jestli opilcm chutn vno, mot nebo koalka tak jako mn tento aj, pak tomu vm, e se nedokou ovldat." Tato ena chodila pravideln na prohldku plic, ale po tto ajov ke byla u jenom jednou, protoe u n u nic nenali. To bylo v roce 1943, a dodnes, do roku 1980, nemla ji dal zchvaty a nebyla nikdy ji nemocn. Koprnkov aj nepomh pouze pi mdlobch, je tak nejlepm lkem pi plicnch chorobch a anmii. Jedin kdy jsou mdloby zpsobeny pekrvenm mozku, je koprnkov aj zcela nevhodn, protoe je vslovn posilujcm prostedkem. Kdy je nkdo v mdlobch, pak mu uvolnme odv, lmec, tky atd. Je-li hlava siln zrudl, mus bt pemstna do vy polohy. Pi zvracen podrme hlavu nemocnho na stranu. K povzbuzen srden innosti a dchn pomh nejlpe postkn prsou a celho tla studenou vodou. Povzbudiv psob tak voav ltky, kolnsk voda a ter. Moen do postele Proti tto chorob se popj denn po doucch lek ebkovho aje. petka ebku se nech v hork vod 10 minut vyluhovat. Svrac sval, kter je pi tto nemoci ochabl, je povzbuzovn inkem ebku k innosti. Doporuuje se zabalit pacienta do tku, na kterm je vzadu piit velk knoflk, kter zabrn nemocnmu v tom, aby mohl leet na zdech, nebo pouze pi poloze na zdech mo nepozorovan odchz. Onemocnn nadledvinek a jejich pznaky Jestlie nadledvinky vytvej mlo pohlavnch hormon, objev se u tchto pacient bl skvrna na krku (na ohryzku), ale tak na rukou a v tkch ppadech po celm tle. Takov pacienti asto velmi zesmutn a ztrcej zjem o vechno. Aby nadledvinky opt sprvn fungovaly, vypijeme denn po doucch lek studenho aje z ervenho kakostu. petku tto bylinky nechme v hork vod 10 minut vyluhovat. Kakost obsahuje stopy rdia, a to pesn tolik, kolik nadledvinky potebuj. Tento aj se me pt po cel rok. Vedle toho se provd jet dechov gymnastika jako u vysokho krevnho tlaku. Nechutenstv Pi projevech nechutenstv se stv, e tlo nepoaduje po del dobu potravu. Tk se to nejvce dt. Pak je zcela nesprvn, aby dt jedlo s nechut nebo dokonce z donucen. Chu se vrt nejastji pln sama. Podvme-li takovmu dtti nebo i dosplmu po dobu 8 dn ti a tyi lky koprnkovho aje, brzy nastane nprava. Far Kneipp kdysi ekl: M-li hlad, tak jez. M-li ze, tak pij." Kdy nemme hlad, tak tak nejme. Jsou lid, u nich je vrtnicovm obhem do tla pijmna veker potrava beze zbytku, take tito lid nemus mnoho jst. U duevn nemocnch je innost vrtnicovho obhu zeslabena, a proto maj tito lid nadmrnou chu k jdlu. Vrtnicov obh m za kol pedat iviny ze aludku a stev do tla. Tato innost by se dala pirovnat k innosti konk u rostlin.

- 29 -

Nespavost Pi nespavosti vypijeme naveer jeden nebo dva lky odvaru z jablench slupek. Me se pt tepl i studen. Tento aj je skutenm ivotnm fermentem pro nervy a hodn je zesl. Myslm si, e by v rodin, v dom nebo mezi sousedy nikdy nedochzelo k hdkm, kdyby vichni lid kad veer pili tento uklidujc aj. Jablkov slupky se po 3 a 6 minut spauj. Kdo m rd sladk, me je vait s kandysovm cukrem. Suen jablkov slupky ani za deset let neztrcej na hodnot. Nikdy se pln nevysu, jsou na omak stle vlhk a tak nezeedivj. Ochablost stev Pi tto chorob se doporuuje snst vcekrt bhem dne vidliku syrovho kyselho zel a stejn asto vypt douek studen vody. Pije se asi 1/2 litru alvjovho aje denn. Kdo pravideln pije alvjov aj, ten nem nikdy zcpu. Zakzny jsou hlavn bl chlb a okolda. Omrzliny Kdo m omrzliny, a si va celou hodinu 15 a 20 nebo i vce rozdrcench koskch katan v 3 a 5 litrech vody. V tto tepl kai si pak postien msta pl hodiny koupe. Jestli nemme dostatek katan, meme tuto hmotu dvakrt ohvat. V lehkch ppadech sta 3 a 4 takov koupele, u tch a 12 koupel. Pprava k operaci Nen-li operace ihned nutn, pak by ml pacient ti tdny ped n pt ledvinov aj, jak uvedeno na str. 11 a k tomu alvjov aj jako obvykle, ten ale hlavn ped operac. Nesm se pt alkohol. Po operaci plat vdy: Nyn dchejte hluboce!", co je velmi dleit. Tyto dechov cviky by ml pacient ji pedem znt, aby je mohl ihned po procitnut z narkzy provdt. V roce 1947 jsem byl operovn na lunk a z narkzy jsem se probudil teprve tvrt den. Jak mn prim pozdji ekl, vzdal se ji veker nadje. Tehdy mne zachrnila skuten jen dechov gymnastika, o kter jsem ji hodn vdl. Tato dechov gymnastika byla tak bolestiv, e mn lka ekl: Tisce lka by to na mm mst urit nedlalo." Ptal se mne jet, zda jsem kuk a na moje ne" pokraoval: Jako kuk byste tolik energie nikdy nenael." K tomu bych chtl jet ci: Nekuk m pi operacch a nehodch mnohem vt vyhldky z nich vyvznout. Ji ped operac by ml kad pestat kouit, jeliko po operaci je kouen stejn vdy zakzno. Velmi dleit je, aby si kad nemocn opatil ped operac svj rytmogram podle dr. Fliesse a ing. R. Fruha, kter bohuel zemel 20. ledna 1974. Takov operan vpoty provd firma Hans R. Fruh & Max Miinger, Angewandte Biorhytmik und Perio-dizitatsforschung, Hauptstrasse 225, CH-9104 Waldstatt, tel. 071-51 39 51. J sm jsem ji dodaten vypotal nejmn 1 000 operac, jejich prbh jsem znal, a vdl jsem, zda byl spn nebo patn, a vdy se mn dostalo potvrzen, e ve souhlasilo pesn s biorytmogramem. Jak by bylo bjen, kdyby byl u kad operace vzat ohled na biorytmogram, i s tm, e by k operaci nemuselo bt ihned pikroeno? Bylo by to poehnn pro pacienta a nejvt slva pro operatra, jeliko by sotva mohly nastat komplikace. Samozejm me bt mezi 1 000 operacemi pi co nejlpe vypracovanch ryt-mogramech tak nkdy vjimka. Lka, kter operoval jednoho mue na rakovinu aludku podle mch vpot, mn jednou ekl: Ano, kam bychom se dostali, kdybychom se

- 30 -

vdy mli na to ohlet." Odpovdl jsem mu: Mnohem dle ne jinak," a ihned jsem poskytl dkazy a dobrozdn od vynikajcch lka a klinik, abych ho o tom pesvdil. Bohuel tento lka brzy zemel, bylo to ped nkolika lty. Jsou ovem jet lkai, kte se tomu vysmvaj, ani by se obtovali tyto materily prostudovat. Nemli bychom odsuzovat nco, co neznme. Kad zmna, a u v muskm, enskm nebo intelektulnm rytmu, periodick nebo poloperiodick den, znamen nebezpe pi operaci vzhledem k monosti emboli, trombz, krvcen nebo dokonce i smrti. Plen hy Tato nemoc je vyvolvna pebytkem aludench v. Doporuuje se pt pelykov aj. Pro okamitou pomoc snme kousek tunho sra bez chleba (pokud netrpme chorobou jater a funkce lunku je v podku), nebo kousek slaniny nebo uzeniny, rovn bez chleba. Tun sr, slanina a uzenina spotebuj pebyten aluden vy. Kdybychom to jedli i s chlebem, tvoilo by se v aludku stle vce kyselin a plen hy by se jet zhorilo. Plotnky meziobratlov pokozen Jet ped nkolika lety jsem vechny, kte byli touto nemoc postieni, poslal k panu dr. S., kterho jsem povaoval za nejlepho chiropraktika a kter mne tak nikdy nezklamal. Jeliko se tento lka odsthoval, byl jsem nucen hledat za nho nhradu. Protoe jsem bezvhradn vil, e tyto nemocn lze lit bezbolestn, studoval jsem po dobu deseti let kad den lidskou pte, a sice pomoc nkolika odbornch knih, a jsem tuto zhadu objevil. Nikdy jsem to vak nevyzkouel, a ke mn pily dv pacientky ena editele koly a manelka prvnka , kter jsem pedtm poslal k chiropraktikovi. S plem si mn stovaly na sv bolesti. Jedna ena mn ekla: Byla jsem tam tikrt, ale radji bych umela, ne abych se tam odebrala jet jednou, kdy to bylo tak hrozn." Druh ena ale odvtila: Zrovna k umen to nen, ale j jsem tam byla dvanctkrt, a pln bez spchu." V tto situaci jsem skuten nevdl, co mm dlat, a tak jsem jim ekl, e jsem uplynulch deset let chorobu meziobratlovch plotnek piln studoval a vm, e jsem piel na to, jak by se onemocnn dalo bezbolestn lit. Jsou-li s tm srozumny, tedy to u nich zkusm. Ob s tm ihned souhlasily a ekly: Vc ne nepodait se to jist neme." Pak jsem jim ale jet ekl, e budou mmi pokusnmi krlky a e pi tom mm velk zbrany. Avak mj spch byl pln, protoe jsem obma za nkolik minut naprosto bezbolestn pomohl. Dom se vrtily zdrav. Od t doby jsem poskytl spnou pomoc ji vce ne 5 700 pacientm s nemocnmi plotnkami, kte u chiropraktik nemli spch, a to u vech bez bolest. Ze sta museli jenom nkte pijt jet jednou nebo dvakrt. Mezi tmito pacienty bylo mnoho vysoce postavench osob. Byli mezi nimi vysoc soudn ednci, jeden prokurtor, tak jeho matka a jeho ednci, profesoi, manelka note, ineni, mnoho duchovnch a vce ne padest dovch sester. Nedvno jsem lil matku lkae, ktermu jsem pedvedl svou metodu. Oba byli mm postupem a spchem velice udiveni, stejn jako jedna ena lkae, kter se sama zabv chiropraktikou. Nevil jsem tomu, e existuj zcela opotebovan plotnky, a jsem lil jeptiku (nebylo j jet 30 let), kter, jak bylo patrno z rentgenovho snmku, nemla ji vbec dn meziobratlov plotnky, take j bylo eeno: Pro vs je na cel ivot u jenom sdrov lko." K tomuto ppadu jet dodvm: Oetoval jsem ji celkem tikrt, poprv 9. ledna 1970, podruh o ti dny pozdji a potet za dalch osm dn. Od t doby je zdrva, pracuje v kuchyni a nyn ije ji nkolik let v Kolumbii. Jinou sestru, Jugoslvku, kter ije ve Francii, jsem tak tikrt oetoval. Byla operovna na ptei a mla est a osm umlch obratl ze stbra. Leela dva a pl roku na sdrovm lku a te mla bt nastlo odkzna na vozek. Po prvnm oetovn si ihned hrla ped mm domem s dtmi s mem, a jednou dokonce drela pitom jedno dt na ruce. Jej seseste, manelce inenra a matce lkae, kter byla u mne v pokoji a vidla to, vyhrkly radost slzy. Jej vagr, pan ing. W. W., byl tak ptomen a byl velice vzruen. To bylo

- 31 -

ped lty. Za rok nato byla tato jeptika se svou sestrou a vagrem u mne na nvtv. Sdlila mn, e od on doby je zdrva a nem vbec dn bolesti. Ml jsem z toho velkou radost. Podle svch zkuenost bych chtl jet vysvtlit, jak se tyto chorobn zmny na plotnkch pedstavuj. Podle mho nzoru nejsou plotnky nikdy opotebovan, nbr jenom zmknut a vyschl. Pedstavme si houbu o rozmrech 50x50x50 cm. Na tuto kostku polome 50kilov zva. Houba se tm zmkne na tenkou desku, a nechme-li toto zva na n 6 tdn, pak po jeho sejmut zstane houba tenkou deskou. Polijeme-li ji pak vodou, nabude opt pvodn vky 50 cm. Pi sv lb postupuji podobn jako s onou houbou. Tlam nejdv s citem a bezbolestn pte v ki smrem dol, dvakrt a ptkrt podle tlesn konstituce osoby, a poznm, e se pte uvoln, a pak ji namau tezalkovm olejem (tezalka naloen v olivovm oleji), kter m na plotnky stejn inek jako voda na houbu. Je to tak, jako bychom sundali zva z houby. Tmto roztahovnm proskne olej a k plotnkm, kter pak nabobtnaj jako houba po pelit vodou. A tak dostaneme vysunut obratel opt do sprvn polohy. K tomuto postupu bych chtl pipomenout jet jeden pklad: Je-li etz nataen, nelze dn lnek pesunout. Nen-li ji nataen, meme jednotlivmi lnky pohnout. Vrt-li olej plotnkm jejich plnou slu, neme se ji dn obratel posunout a nervy nejsou ji skpny, take pacient je zdrv. Bez pedchozho natahovn ptee zstv tezalkov olej" bez inku. Co nyn eknou lkai a chiropraktici mmu objevu a mmu vkladu? Jeden se bude tit, e zn metodu, jak je mon oetovn bez bolest a rentgenovn, pro druh to bude moc rychl a lacin. Podle mho by ml bt lka pro pacienta, a ne opan. Poruchy krevnho obhu Kdo trp poruchami krevnho obhu, m urit stle studen nohy, a proto musme pedevm dbt toho, abychom tento stav odstranili. Jako velmi inn se uplatuj stdav koupele nohou a nejvce pomh pelapovn ve vod podle litele Kneippa. Stdav koupel se provd takto: Stoupneme si teplma nohama a nikdy ne s plnm aludkem do tepl vody, oht na 28 a 30 C, a po dobu 10 minut pilvme postupn horkou vodu, a doshneme teploty kolem 40 a 45 C. Pak si stoupneme na ti a tyi sekundy do studen vody, pak na pt a est sekund do tepl vody a v tomto sledu opakujeme vechno v trvn pl hodiny. Tmto stdnm se tepl voda ochlad a studen voda oheje. Pi brnn nohou bychom museli ve stdn vody pokraovat tak dlouho, a by se teplota vody v obou ndobch vyrovnala. Se stdavmi koupelemi a pelapovnm ve vod by se mlo zat vdy pi ubvajcm Msci (tedy ve znamen Raka, Lva, Panny, Vah a tra). Zane-li lovk s pelapovnm pi dorstajcm Msci (tedy ve znamen Kozoroha, Vodne, Ryb, Skopce a Bka), pak mu stoupne krev do hlavy msto do nohou. Toto poznn jsem zskal ze star knihy a astokrt se mi potvrdilo, e tomu tak je. Stejn tak, jako se dlaj stdav koupele nohou, mohou se rovn dlat stdav koupele pa. Mohou probhat pi kadm znamen zvrokruhu. Kdy dlme jakkoliv koupele, m se vdy nejdve ponoit prav noha nebo prav pae do tepl, resp. studen vody. Z toho dvodu potebujeme ke stdav koupeli nohou vdy ti vdra vedle sebe postaven, uprosted jedno s teplou a vpravo a vlevo po jednom se studenou vodou. Kdy tedy sedme na idli a nohy mme ponoeny do prostednho vdra s teplou vodou, pendme nejdv pravou nohu do studen vody v pravm vdru a pak levou nohu do studen vody v levm vdru. Nato pak pravou nohu nejdv do tepl vody atd. Kdybychom pouili jen dv vdra (vlevo studen a vpravo tepl voda), byla by prav noha pli dlouho v tepl vod. Po skonen stdav koupele bychom mli pl hodiny odpovat pod pikrvkou. Tyto stdav koupele se doporuuj tak pi poruchch menstruace. Pelapovn ve vod se provd vdy pi ubvajcm Msci. Zanme jako u stdav koupele nohou a stoupneme si do vody jen s teplma nohama a nikdy ne s plnm aludkem. Ped a po pelapovn ve vod mme vdy 20 minut bhat, aby se nohy jak ped tak i po ukonen procedury dn zahly. Kdo po pelapovn ve vod stoj nebo si dokonce sedne, msto aby bhal, bude mt nohy jet vce vychladl

- 32 -

ne pedtm, a musel by potom desetkrt pelapovat Studen koupele pa se provdj stejnm zpsobem jako koupele nohou, jen s tm rozdlem, e k tomu pouvme jen dv vdra. Pi koupeli nohou mla by voda sahat a do plky ltek a pi koupeli pa do plky pae. Pi pelapovn ve vod sah voda ze zatku asi pt a est minut a ke kotnkm a pak asi ti a tyi minuty a po kolena. Pelapovn ve vod znamen ve vod bhat na mst a pitom zvedat nohy tak vysoko, jak lze, tedy voda-vzduch atd. Prostata rakovina Pi tto chorob se pij po doucch denn 2 lky studenho aje z vrbovky malokvt (Epilobium parviflorum). petku tto bylinky nechme 10 minut vylouhovat ve dvou lcch hork vody. K tomu by se ml po 3 tdny pt ledvinov aj, tak jako u vech nemoc. Jeliko se vtinou skuten jedn o rakovinn onemocnn, je nejlpe provdt ihned od zatku totln lbu rakoviny"! Kdy je mu schopen zbavovat se moe ji jen po kapkch, tak je mon, e pi dodrovn uvedenho nvodu bude za ti dny moci opt normln moit. alvjov aj by se ml pt stle, ale zvlt v prbhu vov kry. Prsty ohnut asto existuj lid, kte nkter prsty na ruce nemohou pln nathnout. Nejastji se jedn o prostedn prst a prstenk. Vzcnji se to tk malku. Tento stav je zapinn plochma nohama. Jsou-li ochromeny prsty na prav ruce, pak se jedn o levou nohu, je-li postiena lev ruka, je pina v prav noze. Cel vc je otzkou lach. lachy jsou pirostl vpedu na chodidle, probhaj pes patu, ltko, kyel a k se dole na zdech, pokrauj k pam a dle a ke konekm prst. Pi plochch nohch se lachy napnaj, a protoe se nedaj nathnout, tedy se prsty sthnou. Nepznivm nsledkem plochch nohou mohou bt i zmny na kyelnm kloubu, nebo, jak ji bylo eeno, lachy probhaj pes kyel. Jsou-li postieny kyle, pak se to ji neprojev na prstech. A se jedn o prsty, nebo kyle, nejlpe pomohou vhodn vloky do bot. Domc obuv bez vloek by se nemla vbec nosit. Tmto zpsobem se stav alespo ji nezhor, mnohdy dochz dokonce k vraznmu zlepen. e stahovn prst a zmny na kylch maj svj pvod v plochch nohch, mnoz lkai ani nevd. Uvedu pklad: Znal jsem jednu enu, kter mla tkou deformaci kyle a dle ne 15 let byla lkai lena na revmatismus. Tuto enu jsem ujistil, e jej choroba souvis s plochou nohou, a poradil jsem j, aby si dala ihned zrentgenovat protilehlou nohu. Jet tent den navtvila rentgenologa, kter j ukzal rtg. snmek s poznmkou, e zmna na kyli je zapinna jedin plochou nohou. Kdyby tato ena byla la o 15 let dve k odbornkovi, byl by j pedepsal vloky a tento stav by vbec nevznikl. Kdo m ohnut prsty nebo deformace kyl, a jde k rentgenologovi a vyd si rtg. nohou. Pedepsan vloky se mus nosit, i kdy to je ze zatku spojeno s bolestmi. Psotnk Je-li dt postieno touto tsnivou a kee zpsobujc dnou, podvme lek odvaru z ptaince abince. Tato rostlina je bn zahradn plevel na rumitch, bramboitch a zejmna ve vinicch, kde tvo mezi vinnmi kei hust polhav porosty. lek aje se me pt bu tepl, nebo studen narz. petku zelen bylinky nechme ve 1/4 litru hork vody 10 minut vyluhovat. Tato bylinka je jako usuen pln

- 33 -

bezcenn! V zim bychom museli pout list netesku a pipravit z nho aj stejnm zpsobem. Dt, kter prov tuto nemoc ji v nejvym stadiu a vypije lek tohoto aje, poct ji za jednu a dv hodiny velkou levu. Zmnn aj je tak velmi innm prostedkem proti neist pleti v oblieji a vadm na pokoce celho tla, mus se ale uvat del dobu. M tak posilujc inek na srdce. V zim si netesk meme obstarat u zahradnka. Revmatismus Pi revmatismu veho druhu se popj po 3 tdny ledvinov aj jako u vech ostatnch nemoc. V tomto ppad je vak dobr, kdy povn aje po tech tdnech na jeden a dva tdny perume, a pak opt v pravidelnm pit pokraujeme. Pi revma je v tle velk nadbytek kyseliny moov, kter pi nachlazen tvo krystalky. Ty se usazuj v kloubech a svalech, kde vyvolvaj bolest. Nachlazen je vtinou jednostrann. Me to bt zpsobeno tm, e nap. prvan zashne pouze jednu stranu tla. V roce 1943 jsem nabyl pesvden, e u kad nemoci je innost ledvin naruena, a to plat zejmna pro revma. Proto bychom mli na del dobu pestat jst masov vvar, hovz a vepov maso, pedevm maso uzen. Mimoto nept alkohol. Zdrav prochz kuchyn. alvjov aj je velmi dleit. Kdo jej stle popj, tak snadno neonemocn. alvjov aj obsahuje vechny fermenty, kter lzy potebuj. alvj povauji mezi vemi druhy aje za nejhodnotnj. Pijte alvjov aj pokud mono pravideln. asto jsou pacientm pedepisovny slatinn lzn, termln lzn apod., kter vtinou kon nespchem. Tyto lzn mohou bt spn jen tehdy, kdy pacient popj souasn ledvinov aj. Dle je nutn, aby pacient ped vstupem do koupele uval srden kapky (20 a 30 kapek valerinovch nebo hlohovch). Senn rma Pi senn rm si ped pobytem venku podn vyistme nos. Nato ponome zpalku omotanou vatou do jedlho oleje a vtrme ho do nosnch drek. Pak si vezmeme trochu oleje, zpalku a vatu s sebou na cestu, abychom tot mohli opakovat. Kdy jsou nosn drky poten olejem, neme nm ji pyl ukodit. Srdce pokozen srdenho svalu Pi pokozen srdenho svalu provdme po osm dn kad den pan tzv. srden koupel. Ob pae ponome na 20 sekund do studen vody a pitom pohybujeme rukama tak, jak se ot vodn kolo. Pak, ani bychom pae osuili, 10 minut pedpaujeme a zapaujeme, a to obma paemi souasn jednm smrem. Pak se ihned posadme a ob ruce polome na stl. Jeliko se pae tmito koupelemi a dle trvajcmi pohyby pekrv, mohou nastat znan bolesti, a to zejmna bhem 10. minuty. Krev, kter je tmto zpsobem na 10 minut odvdna od srdce, dv srdci odpoinout, jako bychom byli cel msc v ozdravovn. Osm dn, po kter provdme tuto innost, se rovn osmimsnmu pobytu v sanatoriu. Pokozen srdenho svalu lze poznat na blmu neht, pokud je toto vidt. Blmo by mlo bt pkn obl a klenut. Je-li vak v klenb trhlina nebo pika nad klenbou, zna to, e srden sval je pokozen. Kdy je krevn tlak pli nzk, nen blmo na nehtech vbec vidt.

- 34 -

Strach z volnho prostranstv (topofobie) Pinou tohoto chorobnho stavu je nedostatek fosforu v tle. Pro zven jeho obsahu v tle se doporuuje povn vtho mnostv celerovho saltu a jahod (jahodov marmeldy). Lesn jahody jsou bohat na fosfor ne zahradn. Celerov hlzy se vyznauj nejvym obsahem fosforu mezi vemi rostlinami. Celerov hlzy se jed nejlpe syrov s pidnm octa a oleje jako u vech ostatnch salt, pp. i s trochou cukru. Kneipp k: Tam, kde je ocet, pat i cukr. Kdo celerov hlzy nerad syrov, me si je tak povait, avak pak by musel tak vypt odvar, protoe se fosfor bhem vaen vyluhuje. Kdo stoj ped tkmi zkoukami, a ti tdny ped nimi pijm dostatek fosforu, co mu zaru, e lpe pi zkouce obstoj. Dti, kter jed mnoho jahod, se snadno u. Trpc tesavkou by nemli jahody jst. kytavka Pi tto nemoci spolkneme kvovou liku kmnu s hltem vody, ani bychom ho pedem rozvkali. Nejdle za dv hodiny meme bt pln uzdraveni. 28. ervence 1964 jsem byl v lebn Maria vom Sieg ve Wigratzbadu. Piel ke mn far, kter trpl kytavkou, a j jsem ho ujistil, e nejdle za dv hodiny bude ve opt v podku. Pan far mn pak s velkou nmahou ekl, protoe ho ji od rna trpil tento neduh kadch pr vtein, take mohl sotva mluvit, e ji cel msce chod od jednoho lkae k druhmu, a to bez jakhokoliv spchu. Nato jsem mu ekl, e pape Pius XII. zemel na tuto nemoc, a ten ml urit ty nejlep lkae. Ujistil jsem ho jet jednou o tom, co jsem mu ekl na potku, a podal mu kvovou liku kmnu. Nebudete tomu vit, za pt minut byl zdrv. Thotenstv Thotn eny se asto dopoutj t chyby, e pli mnoho a dobe jed, aby porodily siln dti, co je prv v poslednch dvou mscch ped porodem velmi patn. Takov porod me mt nkdy velmi tk prbh. Dt, kter bylo ji v mateskm tle pekrmovno, m pak vtinou patnou chu k jdlu. Aby pi porodu nenastaly komplikace, mla by kad budouc matka 3 a 4 tdny ped porodem denn vypt po doucch lek studenho kontryhelovho aje. Ale nikdy ne vce ne jeden lek, protoe jinak doclme pravho opaku! Sms kontryhele alpskho a obecnho dme do hork vody na 10 minut vyluhovat. Me se pt i aj z kadho druhu tto bylinky zvl, ale lep jsou ob smchan dohromady. Tesavka zimnin tesen Pi tesavce polome mezi pae a trup dobe za-ztkovanou pllitrovou lhev s horkou vodou, kterou vlome do vlnn ponoky. Dal lhve pilome mezi stehna a brce. Potom pidme jet na vnj strany nohou po dvou lhvch a tak na chodidla. Na prsa polome elektrick poltek nebo termofor. Tmto zpsobem se zbavme tesavky velmi rychle, asi za 10 minut. plavice Proti plavici a silnmu prjmu se uvaj jednou denn 3 kapky mochnov tinktury (z mochny ntrnku Tormentilla) nebo se pije denn po doucch lek aje z konk tto bylinky. Kvovou liku konk spaujeme po 3 minuty v 1/4l vody. Kapky se podvaj nezedn. spch lby je mon jen pi 3 kapkch, 4 kapky jsou ji pli mnoho. plavice se tmto zpsobem d vylit bhem 24 hodin.

- 35 -

Jen zdkakdy se druh den jet objev pznaky choroby. Velice vak zle na tom, jak byly kapky pipraveny. Kdo m monost pipravit si je sm, dl dobe. Kdo chce vyrobit dobrou a innou mochnovou tinkturu, a si nasbr konky na podzim, su je 2 a 3 dny, rozkrj je na drobn kousky a nalo pokud mono do tmav lhve s koalkou (hrstka konk na 1/2l koalky). Lhev nem bt nikdy pln. Lhev nechme 3 tdny stt na teplm mst a pak obsah scedme. Pidme dal konky a nechme je opt 3 tdny na slunci a tot meme opakovat i potet. Tmto zpsobem zskme trojnsobnou a zaruen innou tinkturu. Ui huen v uch Pinou je asto silnj nval krve k bubnkm, podrdn sluchovho nervu; tyto pocity me zpsobovat tak ztvrdnut bubnku a usazen maz. Proti huen v uch pomh asto pelapovn ve vod a velmi inn jsou i studen zbaly nohou, kter se nechvaj pes noc. I s touto lbou se m zat pi ubvajcm Msci jako u pelapovn ve vod, jak je popsno na str. 90. Jedn-li se o mazovou ztku, ml by ji un lka odstranit. Potom se pote ihned ztrat. Pro non zbal namome bavlnn ponoky dlouh a nad kotnky, dobe je vydmme a navlkneme si je. Na to si navlkneme siln vlnn ponoky a teplm vlnnm tkem jet kadou nohu dobe ovineme a ob nohy zavineme do vlnn pikrvky. Tmto zsahem stk krev do nohou a nval krve v uch se podstatn zmen. Kdy se tyto zbaly dlaj nedbale, je jejich inek pravm opakem toho, co od nich oekvme. Vechny lebn procedury podle Kneippa zanaj vdy na prav stran. To plat i zde. Proto nejdve zabalme pravou nohu, pak zaneme s levou. Dodrovn tohoto postupu je velmi dleit! Msto toho se mohou tak dlat kapustov zbaly kolem ltek, kter se nechaj pes noc. K tomu potebujeme pro kadou nohu jeden a dva listy kapusty kadeav podle velikosti. Zbaly mus bt provedeny mimoodn peliv, mus bt tepl a pevn pilhat. Kapustov listy se pono do studen nebo vlan vody, aby se zbavily vech neistot, polo se na prostradlo, lhv se rozvl, a jsou pln hladk. apky se nesmj vykrojit. Vodnatelnost srdce a bicha Pi vodnatelnosti srdce pijeme kad 2 minuty polvkovou lci ist vody nebo aje. Kad pl hodiny vystdme vodu lc ledvinovho aje. Osoby velkho vzrstu pij vt lci kad 2 minuty, mal se omezuj na men lci. Kdo nkdy prodlal srden infarkt, ten by si ml asov odstupy prodlouit na 3 minuty! Mnoho lid jet dnes zastv nzor, e pi tto nemoci nesm za den vypt ani 1/8 litru tekutiny, co povauji za myln. Zle vak na tom, jak se pije. Kdyby pacient vypil 1/4 litru narz, mohlo by to tak mt za nsledek jeho okamitou smrt, protoe by to byla pro srdce pli velk zt. Je tak mon, e i 3 nebo 4 lce by mohly bt ji pli mnoho! Z toho dvodu je bezpodmnen nutn, abychom kad 2 a 3 minuty pili jenom jednu plnou lci. Vodu lokme vdy jen ze lce, a nikdy ne ze sklenice, protoe vypit mnostv by pak mohlo bt vt ne obsah jedn lce. Kad srdce je schopn vypodat se se lc vody kad 2 a 3 minuty. Touto pitnou krou se zed v nohou kyselina moov, kter me bt a 20 litr. Tmto zpsobem me hust kyselina moov vypaovnm z tkn uniknout. Pi vodnatelnosti srdce trv tato kra jen dva dny. Druh den je pacient siln ctit mo. Pi vodnatelnosti bicha se pije asi kadch 5 minut mal douek. Zde to trv ale mnohem dle, ne se uke pzniv vsledek. Msto vody meme obas pt i alvjov aj, mtov nebo medukov aj, ale vdy jenom jednu lci.

- 36 -

Msto vodnatelnosti srdce by bylo lpe ci onemocnn srdce kyselinou moovou, kter je v tomto ppad velmi hust, a neme se proto ji vyluovat k. To je moje pesvden. Vole (struma) Jako lba tto choroby se pije denn lek aje z konk angeliky, po doucch a studen. Kvov lika konk angeliky se va v lku vody asi 3 minuty. lek tohoto aje obsahuje pesn takov mnostv jdu, kter ttn lza denn potebuje. Vedy aluden a dvanctnkov Jsou-li jtra a lunk v podku, jme dva dny jenom lehanou smetanu, dobe slazenou, a jinak nic. Bhem tchto dvou dn se nesm vbec nic pt, ani aj, ani mlko. Teprve tet den pijeme hemnkov, alvjov a slzov aj. Ale ve smme pt jen po licch. Vzpt meme opt vechno jst, protoe vedy jsou zahojen. Jsou-li vak zmnn orgny nemocn, je smetanov kra zcela vylouena. Tito pacienti by mli denn po doucch vypt jeden a dva lky slzovho aje. Slz se nech 10 minut vyluhovat v hork vod. Tento aj mus dotyn osoba pt pravideln po dobu celho roku. Ze aludench ved me vzniknout rakovina! Vedy vnj Na vnj vedy se dlaj zbaly z tluen smetany, kter mus bt oslazena velkm mnostvm cukru. Smetana chlad a zmkuje a cukr hoj ved. Ne-mme-li smetanu, meme pout i vel med. Vtok, bl, lut a hnd Proti blmu vtoku pijeme kadou hodinu mal douek aje z bl hluchavky, a je vechno opt v podku. Mal petka hluchavky se nech 10 minut vyluhovat v hork vod. Pi lutm a hndm vtoku se pije kadou hodinu mal douek aje z kontryhelu alpskho a kontryhelu obecnho s pidnm mal petky lutch nebo blch hluchavek. Tento aj se pije studen. Mal petka obou druh kontryhelu spolu se petkou hluchavek se nech 10 minut vyluhovat v hork vod. Hluchavka se pidv vdy zvl, a to nejmn 20 a 30 kvt podle jejich velikosti. Vce ne jeden lek aje za den by vak vce kodilo ne prospvalo. Zkal ed Pi edm zkalu se pije jako pi vech ostatnch nemocch po ti dny ledvinov aj, k tomu jako vdy i aj alvjov. Nikdy se nesmj jst ohvan jdla. V byt nesm bt dn jed! Proti samotnmu zkalu se pije od 16 hodin aj z jablench slupek v jakmkoliv mnostv. Tento aj je nejlepm livm prostedkem na nervy. Va se 3 a 6 minut. Pokud mn je znmo, pvodem choroby je nervov onemocnn.

- 37 -

Znty veho druhu Kad znt je zpsoben patnou funkc ledvin, a proto by se ml po dobu t tdn pt ledvinov aj. Dle jsou vhodn zbaly z octov vody, kter se pikldaj na postien msta. Velmi inn jsou i zbaly nohou, zvl u zntu mozkovch blan a o. Zbaly nohou by se mly dlat jen pi ubvajcm Msci, tak jako u pelapovn ve vod. Zan se v uveden dob a pak u je mono pokraovat, pi dalch fzch Msce. Mimoto by se ml kadch 10 minut vypt lek ist vody nebo alvjovho aje. Kad znt musme uhasit tak jako ohe". Povn masovho vvaru, vepovho a hovzho masa nebo pit alkoholu, hlavn blho vna nebo motu, m stejn inek, jako kdybychom chtli uhasit ohe benznem. Msto octovch zbal se mohou dlat tak zbaly s kapustovmi listy. Zbaly mus bt tepl a pevn zavinut. Mohou se nechat a 12 hodin, ale ne dle. Znt il Pi zntu il se pikldaj studen octov obklady. Tak zbaly s hlnou namoenou octovou vodou maj rychl a dobr inek. Doporuuj se tak zbaly s tvarohem. Zbaly se pikldaj jednou a tikrt denn. Bolesti ustoup za ti a tyi dny. K oeten pat ledvinov aj jako u vech ostatnch nemoc. Pi zntech je tak velmi dleit, abychom bhem dne popjeli asto mal hlt ist vody. Pi zntech il na nohou se ly od prst ponaje smrem nahoru pevn zavou a pak je teba hodn bhat. Ale pozor! Kad znt il me mt za nsledek trombzu. Zpach z st Zpach z st je asto dsledkem aluden choroby. Bylo by dobr pt po doucch po 3 a 5 tdn denn lek studenho pelykovho aje. Mal petka pelyku se vyluhuje v hork vod jenom 3 sekundy. Dal pinou mohou bt zkaen zuby. Pak je vhodn vyhledat zubnho lkae. Zuby rst prvnch zoubk u dt asto se stv, e dti snej toto obdob velmi tce a cel dny jenom ki. Tomu lze snadno odpomoci, kdy jim podme kadch 10 minut kvovou liku ist vody. Jakmile kic dt dostane vodu do st, ihned se uti. Za dalch 10 minut znovu zneklidn, take dostane opt vodu. Tak me vae dt pet toto obdob bez velkch pot a bude mt pkn a siln zuby. loutenka Pi loutence jme po 4 dny jenom ernou edkev se slupkou a bramborovou kai bez tuku a soli, smchanou s vtm mnostvm strouhan edkve. edkvov slupka je pitom nejcennj; proto edkve neloupejte. V lt by se musely pout jin druhy edkv. Kdysi jsem ml ppad, kdy jedna ena mla ji tet den loutenku, a jet nebyla u lkae. Vysvtlil jsem jejmu mui podstatu sv edkvov kry. Tato ena vak nemohla jst edkev vcelku, take po 4 dny jedla jenom nastrouhan slupky se surovm cukrem a bramborovou kai s edkv. Za tyi dny nebyla ji lut a nemla dal pote. Jin ppad: Ped lty ke mn piel pozd veer jeden mu se svm otcem, kter ml tak loutenku.

- 38 -

Tomu jsem jet ve 22 hodin donesl ze zahrdky dv mal ern edkve, nastrouhal jsem je a podal mu je s trokou cukru. Jeliko nebyl ptelem edkv, dlalo mu to znan pote, aby je sndl. Kdy spolykal ji plku druh edkve, opt sahal po vidlice, nhle mu zervenaly tve a za mlo dn nebylo po loutence ani stopy. lu jej nedostatek Je-li stolice pli svtl a bl, znamen to, e jtra tvo mlo nebo dnou lu. V tomto ppad vypijeme nkolik lk odvaru z bramborovch slupek. Hrstka bramborovch slupek se va ve dvou lcch vody 2 a 4 minuty. Odvar se pije bhem dne po doucch.

MODIFIKOVAN LBA RAKOVINY PSTEM PODLE BREUSSE

Sah po medicn a vyhb se pstu, jako by mohlo bt lepho lku!" (Svat Ambro, 245 p. n. 1.) dnm jinm zpsobem rakovinu nezdolme, i kdyby chemick prmysl vynalezl tak inn prostedky, kter by podobn jako v boji s tuberkulzou chemickou cestou vechno zniily a pitom nezanechaly tlo v mn odolnm stavu ne doposud. To by byl zpsob ist chemickofarmaceutickho len, kter by sice mohlo vst k pekonn okamitho stavu podobn jako lba symptomov, kter by vak do budoucnosti zanechalo tak tk nsledky, e bychom neli vstc zdravjmu, ale spe jet nemocnjmu lidstvu. Proto by se mly peliv zkouet vechny monosti, kter se odv zdolat problm rakoviny pomoc lby prodn, a nikoliv chemickou cestou. Takovto pokus uinil rakousk laick litel, lpe eeno zkuen prodn lka" Rudolf Breuss v Bludenzu ve Vorarlbersku. Breussovi je dnes 83 rok, stejn jako mn, a pokud jsem se mohl informovat, m velk zkuenosti v oboru lidovho litelstv. Z toho dvodu je tak autorem nov formy lby pstem. Pst, a to je moje zkuenost, je a zstv vdy nejlepm zpsobem, jak pekonvat nemoci. M zkuenosti se stovkami postnch kr mn stle dokazovaly, e neexistuje nic dkladnjho a livjho ne dobrovoln stdmost v jdle a psoben vnitn liv sly, kterou m v sob kad lovk. Tato sla je lidmi a pedevm nemocnmi mlo cenna, lid ji neznaj a pehlej to nejcennj, co jim stvoitel vloil do tla. Jen mlo osvcench mu poznalo tuto slu a pokouelo se ji zprostedkovat i svm blinm. Jeliko to pedpokld duevn zralost, vtina lidstva nabdav slova tchto velikn nepochopila. Kdo poznal inek lby pstem, neme jinak ne uznat a podpoit jeho existenci. Breuss byl jeden z mla tch prodnch litel, kte v tuto slu vili a kte se pokoueli tuto postn kru, tak jak ji v tictch letech uil dr. Otto Buchinger st. v nejirm smyslu vylepovat a pizpsobovat poadavkm dnen civilizace. Dopoutme se dnes jist chyby, pokud stle jet lpme na tehdejch dajch Buchingera a Waarlanda a podvme nemocnm vy, kter nekombinujeme s pslunmi bylinami, a provdn postn kry vnujeme pli krtkou dobu. Zde Breuss vyvinul pln nov metodick postupy pro postn kru k lb rakoviny. Dr. Otto Buchinger st. vidl v rakovin protiindikaci pstu a tak jet dnes vtina leben pi lb rakoviny pst odmt. Nejsme schopni dostaten ocenit zsluhy pana Breusse za jeho pokus, e tehdy, pokud to bylo jet mono, nechal nemocn rakovinou postit se plnch 42 dn. Bn se postn kry v sanatorich provdj nejdle 21 dn. Mj zemel kolega dr. Rohling v Mitten-waldu byl jeden z nemnoha lka, kte se odvili prothnout pst a na 70 dn. Nejvt pekkou je vdy snaha pacient podrobit se jen krtkodob lb, a sice proto, e nemaj tuen, jak dlouhou dobu tlo potebuje k pekonn vnho stavu choroby. Kdo se s tm chce seznmit, mus se zabvat studiem fzovho schmatu dr. Reckwege, kde se pou, kam jednotliv

- 39 -

choroby pat a jak doba je nutn k jejich pekonn. Nkter Breussovy daje v jeho knize Rady k zabrnn a len mnohch nemoc rakoviny a leukmie a jinch zdnliv nevylitelnch chorob prodnmi prostedky" se mn zdaj bt velmi optimistick; zvl u lby leukmie bych jako lka zvolenou cestu nikdy neodmtl a zvolil bych ji radji ne ve vysokokolsk medicn stle jet praktikovanou lebnou metodu, tak jak existuje ji cel desetilet, pomoc oceli a zen. Issels, kter tehdy tak urputn bojoval proti tto metod, ztratil svou tv, a dnes o nm sotva kdo jet mluv. Samotn tisk, kter ho kdysi vyzdvihoval do nebe, se o nm zmnil ji jenom jedenkrt, kdy havaroval se svm sportovnm vozem v hornm Bavorsku. Jist i on pomohl nkterm nemocnm, ale rozhodujcho obratu v lb rakoviny ani on, ani profesor Zabel se svou speciln fokusovou metodou nedoshli. Mnohem pirozenj a intenzivnj je cesta, kterou Breuss naznauje ve svm pochodu mylenek "Rakovinn ndor mus bt strven bhem pstu samotnm tlem!" Kdo je obeznmen s inkem pstu, tomu mus bt zejm, e tlo bhem pstu vylou ve to, co do tla nepat, a e vskutku oddl ve nemocn od zdravho, dokud tlo jet disponuje dostatenmi rezervami a nemocn si uchov silnou vli v boskou livou moc, kterou m v sob. Hlavn zle na poslednm bod, ke ktermu mohlo bt dosud pihleno jen v lebnch stavech, kup. v lebnch, kter kdysi provozoval zemel far Kaiser ve Volkertshausenu. Ten, kdo pi pstu pehl duevn-duchovn strnku, daleko se nedostane. Mus nm bt stle jasno, e jedin vra je univerzlnm lebnm prostedkem a e bez n toho moc nedokeme. Breuss sestavil pro svou 42denn postn kru sms v, kter je sloena pedevm z koene erven epy, mrkve, celeru, edkve a brambor. Jedin va z brambor je pro svou nedobrou chu lebnmi stavy zpravidla odmtna, pestoe je nejlepm zsaditm prostedkem a prv u nejtch ppad onemocnn m velmi pzniv inek. Pokud vov sms neobsahuje tak vu z brambor, pak Breuss doporuuje pro mezidob pt odvar z bramborovch slupek, co sm povauji za velmi sprvn. Breuss podv ji nkolik dn ped zahjenm vlastnho pstu 1/4 litru vov smsi, aby si na ni nemocn zvykl. Tak s podvnm ostatnch tekutin, kter jsou v hojnm mnostv, s n souhlasm. Velmi dleit je tak uvn bylinnch aj, kter dokou dt opt do podku naruenou vmnu ltek. Cel lba je doplovna speciln sms ledvinovho aje, ajem alvjovm a kakostovm. Tak aj z msku (Calendula), kter je ji dvno znm jako prostedek k lb rakoviny, je Breussem doporuovn. Pesn popis zpsobu ppravy vech tchto aj vyplv z jeho daj. Breuss udv, e svou lbou uzdravil ji vce ne 1 000 nemocnch rakovinou. Zcela sprvn poznamenv, e spch jeho lby se nedostavil v ppadech, kdy nemocn byli ji dve leni medicinlnmi metodami, tj. ozaovnm, tkmi protirakovinnmi lky jako Endoxan apod. Tento daj se stoprocentn kryje s mmi zkuenostmi, e biologick lba me bt spn jen tehdy, kdy obrann ltky v tle nebyly pedtm neutralizovny tkmi chemickmi prostedky. Breuss se stle odvolv na svj nzor: Rakovinn ndor je samostatnm tvarem a jeho buky mohou bt strveny jedin vyhladovnm pomoc vov kry. Zkuenosti s postn krou nm vskutku dokazuj, e tlo rozkld bhem pstu vechno, co mu je ciz, to znamen, co do tla nepat. Tento nzor jsem zastval vdy po celou dobu svho psoben. V modifikovan, dnenmu lovku Breussem pizpsoben ke, vidm monost vylit nemocn rakovinou, pokud ovem maj dostatek odvahy a sly, aby se podrobili tto form lby. Pistoup-li k tomu jet siln vra, pak by mohl skuten nastat dosud netuen zzrak. Bhem poslednho kolen v Bad Sachsa jsem ml monost zeptat se jednoho nemocnho rakovinou na vsledek prv absolvovan Breussovy kry. dajn se tento pacient pln zbavil konho ndoru a vyrovnal znanou ztrtu tlesn vhy, co potvrdili i samotn lkai. MUDr. F. B., Berchtesgaden

- 40 -

DENK PROVDN LEBN KRY PODLE BREUSSE

Zaznamenal podle vlastn zkuenosti ing. Stanislav Dvok Liberec, duben a erven 1990

Toto jsou autentick zznamy mho konn, pocit a stav, jak jsem je proval v dubnu a kvtnu roku 1990 a zapisoval je denn do seitu. Pokud jsem pi pepisovn nco dodal na vysvtlen, je to vdy vslovn uvedeno. Pro sv uzdraven jsem se rozhodl na nvrh a tak s pomoc na ptelkyn Nadi ze vcarska absolvovat lebnou kru podle knky pana Breusse, kter m nzev Rakovina, leukmie a jin zdnliv nevyliteln nemoci, liteln prodnmi prostedky". Jde o 42denn pst. Zaznamenvm zde prbh lby, sv stavy a pocity, ve tak, jak se to udalo od mho rozhodnut. (Poznmka pi pepisu: K mmu rozhodnut dolo zcela spontnn, kdy jsem zjistil, e po dal opakovan operaci v podpad mn ji po msci znovu narstaj v jizv a okol ndory a e nemoc vlastn svj postup zrychluje. Informaci o monm vylen jsem dostal zatkem msce dubna, tedy asi pt tdn po operaci.) Vlastn len (pst) jsem zahjil dne 20. 4. 1990. Na lbu jsem se pipravoval asi 14 dn pedem psnou dietou, pi kter jsem pijmal pouze stravu rostlinnou, sloenou z produkt zdrav vivy, pestal jsem jst maso, ivoin tuky, vejce, vyadil jsem alkohol (a na mal mnostv piva po jdle). K tomu jsem bral 3x denn po tech tabletch vitamnov preparty (multivitamnov kapsle, kter mi poslala rovn Naa ze vcarska spolu s nvodem). Tablety obsahuj vitamn A, B1, B2, B6, B12, C, E, dle kalcium, jd, elezo, mangan, molybden. K tomu jsem si na radu svho ptele lkae, kterho zatm nebudu jmenovat, pibral kad rno sprchovn studenou vodou pro zven odolnosti a dobrou pohodu s dvrou ve vsledek.

Prbh vlastn kry 1.den: Nastoupil jsem reim podle doporuen v knce pana Breusse. Rno nalano jsem vypil lek urologickho aje (v t knce se nazv Nieren-thee, tedy ledvinov aj), kter jsem si pipravil ji veer pije se studen. (Ledvinov aj se u ns neprodv, mm ho vak slben ze vcarska, je na cest). Po 15 minutch jsem vypil 2 lky alvjovho aje podle nvodu (ten jsem si uvail erstv, pije se tepl) a po dalch cca 20 min. jsem si dal hlt vy dle Breusse (originl va z erven epy a dal zeleniny, zaslan opt ze vcarska). Musm doplnit, e tuto vu jsem pil ji v

- 41 -

ppravnm obdob od 14. 4., abych si na ni zvykl. Jej chu mi nen nepjemn, aje mi vak moc nechutnaj, pij se samozejm neslazen. Bhem dne jsem se vnoval bn prci, pocioval jsem ale znan hlad, kter jsem zahnl obas doukem vy. Nejhor to bylo veer. Chce to silnou vli. Spal jsem dobe. 2. den 21. 4. Je sobota, nejeli jsme na chalupu, jsme doma. S ppravou aj mi pomh manelka. Protoe mi peje uzdraven, pla mi i v tch ajch a vaila je silnj, take mi nechutnaj. Cel den jsem vindloval a tch aj jsem moc nepil. Pocit zn jsem neml, kdy se nej, nen na co pt. vy jsem tak tolik nepil jako vera (vera necelch pl litru, trochu mi v lhvi zbylo). Hlad pociuji ji mn. Jinak jsem se vnoval domcnosti. Spt jsme li brzo. V noci jsem se probudil s potebou jt moit. (To vlastn i vera, akoliv jsem tuto potebu nikdy neml. To asi ty aje.) Pi moen jsem nhle ztratil vdom, upadl jsem na zem a vzbudila se manelka. Ihned mi pila pomoct, j jsem se u zvedal, pomohla mi postavit se, ale znovu jsem ztratil vdom. Na zemi jsem se probral, moen jsem dokonil vsed. Po nvratu do postele jsem spal opt dobe. (Manelka vak byla vyden a zaala pochybovat, zda se to d vydret poznmka pi pepisu.) 3. den 22. 4. nedle: Rno jsem se probudil dost maltn, vstval jsem pomalu, pesto jsem se rozhodl pokraovat v hladovce. Svj non stav jsem pipisoval nhlmu poklesu tlaku, mm tlak 120/80. Po lku urolog. aje jsem si el na chvli lehnout. Potom jsem ale pokraoval v dennm reimu jako vera. Jeli jsme na chalupu, netroufal jsem si dit auto, dila manelka. Cestou mi bylo patn od aludku, neml jsem chu ani na vu. Proto jsem si dal asi v 10 hodin mal lek kvy, peliv pecedn. Po n se mi udlalo dobe, dostal jsem ze, napil jsem se vody, i aj jsem si uvail sm. Zbytek dne jsem pracoval na chalup, stav se rychle zlepoval. Pi zpten cest jsem navtvil zmnnho lkae, se kterm jsem konzultoval udlost z dnen noci. Usoudil, e u mne dolo k dehydrataci a nsledkem n k poklesu tlaku pi nhl zmn polohy z lee do stoje. Mm vc pt, alespo 2 a 2,5 litru tekutin denn. 4. den 23. 4. Rno pohoda. Denn reim bn, pit aj jsem doplnil minerlkou. Rno jsem vypil trochu kvy. Doplnnm tekutin jsem zskal opt energii. Odpoledne jsem se ctil ji vborn, jako bych dnou kru neprodlval. Pocit hladu tm nemm. Hodn chodm, snam se pt co nejvc. Za dneek [sem vypil asi 1 a 1/2 litru aje a lhev minerlky. vy asi 0,4 litru. 5. den 24. 4. Spal jsem velmi tvrd, i kdy s jednm peruenm na moen. Rno opt pohoda. Dnes jsem se vil. Musm uvst daje o sv vze. Kru jsem zaal s vhou 84 kg (pi vce 180 cm). Dnes rno mm 82 kg. Denn reim bn, tj. studen sprcha, potom aje podle nvodu, va po doucch celkem mn ne 1/2 litru. Tekutin vc jak 2 litry. Jel jsem ji sm autem na chalupu, kde jsem dosti tlesn pracoval. Dnes piel ze vcarska balek s ledvinovm ajem a kakostem. Uvail jsem si proto ji na rno aj podle nvodu. 6. den 25. 4. Spal jsem opt dobe, (v noci moen). Rno pohoda, reim obvykl. Pestoe ji 5 dn nepijmm potravu, jdu denn normln na stolici. Je j vak m dl mn, dnes jen tak na lci ernoerven kaika. Odpoledne jsem el na cvien jgy, bylo to zahjen kursu, do kterho jsem se pihlsil. Po nvratu jsem byl unaven a lehl jsem si. Asi po 1/2 hodin odpoinku opt fit. 7. den 26. 4. Spnek normln, rno se ctm dobe. Denn reim beze zmny (sprcha, aje, va). el jsem na nkup a unavil jsem se tkou takou. Po krtkm odpoinku se ve vyrovnalo. Stle pracuji, autem jezdm bez pot. Hlad nemm. vy dnes mn ne 1/2 litru. Veer jsem jel do Janova na schzi stavebn komise NV. Vha veer 79 kg. Stolice stejn jako vera.

- 42 -

8. den 27. 4. Spnek normln, denn reim beze zmn. Mm za sebou prvn tden. Hodn chodm, pracuji, mj stav je stabilizovn, nectm vraznou zmnu. Dnes jsem byl na brigd ve kole. Dnes neekan stolice tuh. Vm 76 a 1/2 kg. 9. den 28. 4. Spal jsem dobe, denn reim obvykl, stolice dk a mlo. Ctm se dobe. 10. den 29. 4. Sobota, jedeme na chalupu, dm auto. Na chalup pracuji (dlm dldn terasy), ctm se dobe. Denn reim beze zmn. aje si pipravuji sm. Stolice obvykl, tj. dk kaika. 11. den 30. 4. Nedle spal jsem dobe, rno sprcha, pprava aje, potom cesta autem do Teplic, dm sm celou cestu. V Teplicch jsem navtvil ptele lkae dr. Ryse (onkolog), sdlil jsem mu, co podnikm. Lbu neznal. Se zjmem m prohldl, nahmatal ndory a ekl, e by se to mlo ozaovat". Trochu mi naruil psychiku. Cestu zpt jsem opt dil, ujel jsem celkem 220 km. Veer unaven. Stolice jako obvykle. 12. den 1. 5. Spal jsem trhan. Rno unaven. Cel den jsem se etil, pracoval jsem jen mlo. Jinak denn reim normln. Stolice nebyla. 13. den 2. 5. Spal jsem dobe, u je to zase dobr, pohoda. Denn reim normln. Mm hodn prce se zajiovnm stavby na Bedichov. Rno Jablonec. Odpoledne u dt v Pavlovicch. Potom jga. Jga m unavuje, nemohu dotahovat cviky. Ctm i bolest v podpa. Stolice normln, tj. trochu dk kaiky. 14. den 3. 5. Spal jsem opt tvrd. Mm za sebou dva tdny hladovky. Rno jsem se vil, vm 77 kg. Ctm se dobe, hlad nemm. Cesta autem na Bedichov. Vozm si s sebou aj v termosce, lhev minerlky a vu. Za 13 dn jsem vypil 9 lahv vy. Stolice opt stejn. 15. den 4. 5. Spal jsem peruovan. Dnes pli horko. Ml jsem jet do st na prohldku k pan MUDr. Dufkov, pla si m vidt. Odekl jsem to, nectm se na cestu vlakem v tom horku. Jinak dodruji stle stejn reim. Pi prochzkch i prci vyhledvm stn. Stolice opt obvykl. 16. den 5. 5. Sobota, jsme na Bedichov, pracuji jen lehce, etm sly. Dochzm na stavbu (asi 2 km do kopce 2x), rodina obdv, vn jdla m nedrd. Zjiuji, e jdlo je zvyk, kdy se mu d odvyknout. Stolice opt normln kasika. 17. den 6. 5. Spali jsme na chalup, celkem jsem spal dobe, rno pohoda. Dnes jsem vynechal studenou sprchu (na chalup nen), jen jsem se omyl studenou vodou. Jinak denn reim normln. Dnes jsem zjistil, e se m ndory i uzlina v podpad zvtuj dl. (Sleduji se stle, dnes jsem nabyl jistotu.) Znejistl jsem, mm obavu, abych nemusel na operaci dv, ne ukonm kru. Chyblo by mi asi 14 dn. Stolice opt normln. 18. den 7. 5. Spal jsem dobe. Fyzicky se ctm normln, denn reim obvykl. Pracuji a jezdm autem. Mm ale pocit chladu, musm se vc strojit (chyb kalorie?). Pesto jsem nepestal se sprchovnm. Stolice normln. 19. den 8. 5. ter, rozhodl jsem se navtvit komisi na konm odd. (za tden bych tam stejn musel na normln termn). Ml jsem obavu z vsledku prohldky. Sdlil jsem p. dr. Borovi, e chci absolvovat hladovku. Bl jsem se, e m vyhod. Kru ale neznal, divil se, pro chci zhubnout. Nechal jsem mu tam knku Breusse a esk peklad k prostudovn. Mm pijt ve tvrtek (pozt). Na nlez nereagoval, to m trochu uklidnilo. 20. den 9. 5. Spal jsem trhan, mm starosti, jak to dopadne. Rno brzo jsem jel na Bedichov, mm tam tesae na stechu a zednky. Cel den se snam bt zamstnn, abych nemyslel na nemoc. Denn reim normln, vetn rann studen sprchy, stolice normln. 21. den 10. 5. Spal jsem peruovan, rann reim normln. Nvtva u dr. Bore. Obrovsk leva len mi doporuil. Piznal jsem se, e jsem ji v polovin. Projevil zjem o prbh. Dohodli jsme se, e se pijdu ukzat opt za tden a potom

- 43 -

vdy po tdnu v 11.00 hodin. Znovu jsem ve form, fyzicky i psychicky. (Poznmka pi pepisu: Dnes vm, e tento den byl pro mne rozhodujc, protoe jsem zskal obrovsk impuls a vru ve sprvnost svho rozhodnut, kdy mi to schvlil dr. Bor) 22. den 11. 5. Rno pohoda. Spal jsem dobe. Pi rann prochzce se psem se mi chtlo bet. Ctm se lehk a sv. Touhu po bhn jsem utlumil, vm, e musm etit sly, kdy nemm psun kalori. Dnes vm 75 kg, ztratil jsem u 9 kg. Moji znm si u vmaj, e hubnu, a chtj recept na moji dietu. Jinak cel den normln reim. Mm za sebou 3 tdny hladovky, snad to vydrm. Stolice opt normln. 23. den 12. 5. Sobota, jedeme na Bedichov, rno pohoda, spal jsem dobe, jsem schopen dit auto. Na chalup nepracuji, etm sly, 2x jsem el na stavbu, nejsem unaven. Denn reim normln, stolice normln. Vzpomnm si, e jsem byl upozorovn, abych si pi nedostatku vymovn pomhal klystrem. Konstatuji, e to nemm zapoteb. Veer je mi zima. Jdu spt do postele s ponokami. 24. den 13. 5. Spal jsem dobe, psychika dobr, mm pevnou vru v konen spch. Denn reim normln (bez rann sprchy na chalup). etm sly, duevn vak pracuji velmi intenzvn. Stolice normln. 25. den 14. 5. Spal jsem dobe. Denn reim normln, stle si sm pipravuji aje, je to u rutina. Pokud jedu nkam autem za prac, vozm s sebou termosku a lhve se vou a minerlkou. Dochzm tak k dtem do Pavlovic. Zhubnul jsem, take je mi vechno voln. Koupil jsem si nov kalhoty. Stolice normln. 26. den 15. 5. Spal jsem dobe (i kdy denn vstvm na moen). Stle dodruji denn reim vetn rann studen sprchy. Je mi zima, spm v ponokch. Ctm se dobe. Stolice normln. 27. den 16. 5. Rno pohoda, nectm zmnu. Ndory se ale zvtuj. Nevnuji tomu pozornost, resp. nedm se deprimovat. Manelka mi na n pikld vlaovink, erstv nasbran po rnu. Stolice normln. 28. den 17. 5. Dnes konm 4. tden. Zvykl jsem si na reim, nectm hlad. Dnes pravideln dohodnut nvtva u dr. Bore. Nlez ho neznepokojil. Dal jsem mu ochutnat vu. Pivolal na prohldku dal lkaku (U jste vidla chlapa, kter msc nej?"), veobecn div i mezi sestikami. Nic nenormlnho na mn nen. Po prohldce jsem jet klidnj. Zmnil jsem se pi prohldce i o stolici, e to stle funguje. Odpov dr. Bore byla pekvapujc, i kdy logick: Ztratil jste u 11 kg vhy, nkudy to pece mus ven." Vm te u jen 73 kg. 29. den 18. 5. Spal jsem dobe, zanm 5. tden. Nectm hlad ani nemm vraznou chu na jdlo. Za 4 tdny jsem vypil 17 lahv vy po 1/2 litru. V tchto dnech mi sta 1 lhev na dva dny. Pracuji stle na zen staveb, jezdm autem. Stolice normln. 30. den 19. 5. Sobota, jedeme opt na chalupu. Odpovm, etm sly. Ctm se dobe, pravideln reim dodruji. dn mimodnost. 31. den 20. 5. Nedle. Odpovm, chodm na prochzky. Je mi zima. Stolice nebyla. (Poznmka pi pepisu: Ode dneka u se stolice neobjevila a do konce hladovky. Pesto jsem nepouil klystr, a jak jsem zjistil, nic se nestalo. Po ukonen hladovky 3. den jsem el normln na zchod a ve se srovnalo.) 32. den 21. 5. Spal jsem dobe. Dopoledne porada na stavb v Bedichov, potom jednn na ONV v Jablonci, potom na CHKOJH v Liberci. Jezdm autem po adech. Opt podiv od znmch nad mou figurou". Dietu jsem neprozradil. Ctm se dobe. Odpoledne po nvratu jsem si na chvli lehl. 33. den 22. 3. Cel den bn reim, bez dalch poznmek. 34. den 23. 5. ve b u ze setrvanosti. Lhal bych, kdybych ekl, e se u netm na

- 44 -

konec hladovky, ale te u urit vydrm. 35. den 24. 5. Dnes opt nvtva u dr. Bore. Spokojenost, k nlezu dn pipomnky, i kdy ndory se mi zdaj opt vt. Dnes konm 5. tden hladovky. Vm 71 kg. 36. den 25. 5. Zanm ctit ztrtu sil, nikoliv vak psychickch. Denn reim dodruji, odpoledne si jdu na chvli lehnout. 37. den 26. 5. Jedeme opt na chalupu, opt dm auto. Na chalup ale jen odpovm. 38. den 27. 5. Nedle se mi zd dlouh. Odpovm, nechci se unavit. U aby byl konec. 39. den 28. 5. Spm dobe, ale rno se ctm unaven. Pesto normln reim vetn studen sprchy. Na prochzky chodm pomalu. Dnes jsem vidl v televizi Itala, jak hltav pojd pagety. Poprv jsem dostal chu na jdlo. Tm se na pagety, a to pjde. Odpoledne jsem si znovu lehl. 40. den 29. 5. U se to bl, vm, e to bude dobr. Ve b setrvanost. (Poznmka pi pepisu: Znovu si ovuji, e vechno je jen vc asu.) 41. den 30. 5. Od rna se ctm unaven, ale asten. Reim dodruji pesn, stle si pipravuji aje sm. I dnes jsem jel autem. 42. den 31. 5. Posledn den hladovky. Chce se mi volat HURR. Nvtva u dr. Bore spch objektivn nlez zn RETRAKCE, tj. stup, zptn tah i nco takovho. Poprv zaznamenvm zmenovn ndor. Pes slabost se mi chce bhat, skkat. Veer prvn jdlo nejlep jdlo, jak jsem kdy v ivot jedl zeleninov vlokov polvka neslan. Kru jsem ukonil s vhou 69 kg. Ztratil jsem tedy 15 kg.
1.den pot: Pokrauji v dennm reimu jako dv, ale s pomalm zvyknm na jdlo. Jm mlo a astji. (Zeleninu, brambory, ern chlb, ovoce. Manelka mi dopv toho nejlepho.) Poznmky k pepisu: Zde jsem svoje zznamy ukonil. Musm doplnit, e na normln (rozumj vegetarinskou) stravu jsem peel bhem t dn, rychle jsem nabral slu a bhem jednoho tdne jsem pibral 2 kg, za dva tdny u 5 kg. Ndory se postupn vstebvaly, a na jeden, ze kterho se vyklubal zntliv proces a 17. den po hladovce mi ho oteveli, vyistili, dali dren, a tak se zahojil i ten. 20. den po hladovce jsem ji byl schopen nastoupit cestu autem do vcarska, celou cestu jsem dil a potom absolvoval nkolik pch tr v Alpch. Bhem 14dennho pobytu ve vcarsku jsem se zotavil tak, e jsem srovnal vhu o dal 3 kg a tuto vhu si podruji v rozmez 1 kg dodnes. Po nvratu ze vcarska jsem navtvil p. dr. Bore, ten byl nesmrn spokojen a do m karty si ped mmi zraky zapsal Stal se zzrak". Nevm, zda se stal zzrak, ale vm dnes, e siln vle peme mnoh, a proto si myslm, e tento zzrak je mon opakovat. Vydvm proto toto svdectv a peji svm nsledovnkm, aby vytrvali a aby byli stejn spn.

Ing. Stanislav Dvok

- 45 -

VYJDEN OETUJCHO PRIME

Ing. Stanislav Dvok, nar. 12.1.1928, bytem v Liberci 2, Winterova 16, byl u ns vzat do lby v r. 1985, a to s konm ndorem vznikajcm z pigmentovch mateskch znamnek (tzv. ern rakovina). Provedlo se radikln vyznut tohoto velmi zhoubnho ndoru. Nsledn kontrolovn 5 let bez znmek onemocnn. Koncem r. 1989 zjitna meta-stza do uzlin podpa vpravo. Provedeno kompletn vyjmut, ale po 4 mscch dolo k optn metastz do tho podpa a proces byl tak pokroil, e ndor postupoval podl velkch cv do hrudnku, take chirurg nemohl provst operaci, ani by poruil tepny a nervy, a pacient se ocitl bez monosti lby, ponechn osudu. Pacient byl informovn o svm stavu. Jednoho dne mi pinesl k peten brourku pana Breusse z Rakouska: Rakovina, leukmie a jin zdnliv nevyliteln choroby. Po jejm peten mi bylo jasn, e v tomto ppad opravdu me i v tomto stavu pacientovi tato lba prospt. Takto jsem se t pacientovi vyjdil, kdy jsem vidl, jak na mn jeho oi vis. Pacient odchzel pln dvry ve mne a v m doporuen a zahjil dle toho len. Pi dalch kon-trolch dolo k zzraku. Uzliny jako psti v podpa zaaly se zmenovat a do 4 msc byla podpan jamka zcela bez ndor. spch tto lby vidm hlavn v dve pacienta v uvedenou metodu a v jeho disciplinovanosti pi provdn lby a diety. MUDr. Karel Bor, Liberec

- 46 -

ESK A LATINSK NZVY BYLIN

ebek obecn slz okrouhlolist tezalka tekovan vlatovink vt bedrnk obecn bedrnk vt dhel vt hluchavka bl jitrocel kopinat kakost smrdut kmn lun kontryhel alpsk kontryhel obecn koprnk zkolist kopiva dvoudom kopiva paliv kozlk lkask msek zahradn mochna hus mochna ntrnk mochna plaziv mochna zlat netesk sten pelynk prav popenec obecn prvosenka jarn peslika roln puklka islandsk rdesno pta (truskavec) Achillea millefolium Malva neglecta Hypericum perforatum Chelidonium majus Pimpinella saxifraga Pimpinella major Archangelica offcinalis Lamium album Plantago lanceolata Geranium robertianum Carum carvi Alchemilla alpina Alchemilla vulgaris Meum mutellina Urtica dioica Urtica urens Valeriana offcinalis Calendula offcinalis Potentilla anserina Potentilla tormentilla Potentilla reptans Potentilla aurea Sempervivum tectorum Artemisia absinthium Glechoma hederacea Primula offcinalis Equisetum arvense Cetraria islandica Loygonum aviculare

- 47 -

RUDOLF BREUSS RAKOVINA, LEUKMIE A JIN ZDNLIV NEVYLITELN NEMOCI, KTER JSOU LITELN PRODNMI PROSTEDKY
Z nmeckho originlu peloil Walter Endler. Vydalo nakladatelstv Erika, Jarnkova 1894, Praha 4 roku 1992 jako svou 17. publikaci Redakn a grafickou pravu zajistila agentura Petra Praha. Oblku navrhl Miroslav Houra. Sazbu zhotovila Svoboda, a. s., Praha. Vytiskla Tnsk tiskrna, a. s., esk Tn. V eskm pekladu vydn prvn. TS 08. 168-09-92. Cena Ks 49,-

- 48 -

- 49 -