Praktick nvody a tabulky pro prci s kyvadlkem

Kyvadlko orgny lidskho tla zdrav

Zdrav pedstavuje jednu z nejzajmavjch oblast, ve kter me kyvadlko pispt ke vasnmu odhalen nemoci, ke stl kontrole zdravotnho stavu a tak jako doplnk k jinm poznatkm o zdrav. Nesmte vak zapomnat, e ani tehdy, kdy se v tto oblasti vypracujete na vysokou rove, kyvadlko nenahrazuje lkae. Znalost anatomie lidskho tla, tvaru a polohy orgn v lidskm tle je jedna z podmnek pro pokusy. Jednotliv zdrav orgny lidskho tla maj sv charakteristick vkyvy. Tyto vkyvy je nutn si zapamatovat. Nejlep je, kdy si je zaznamente do zpisnku. Odchylky od nich znamenaj nemoc nebo zmnnou funknost orgnu. Jak budou vkyvy nkterch orgn (nemluvme nyn o zdravch ani nemocnch orgnech) v lidskm tle?

68

SRDCE aludek

plce steva

prav plce

pohlavn orgny

69

lev plce

velk mozek, tv

prduky

mal mozek, krk

Zante s fotogra njak osoby bu znm, nebo neznm. Nejlep je fotograe cel postavy (zvolte si radji vt formt, protoe se s nm snadnji pracuje). Po ododovn magnetickmi tahy ji polote na paprov podklad (ist bl papr). Jemn se dotknte hrotem kyvadlka nkter sti tla napklad tve a chvilku v tto poloze vydrte. Potom nadneste kyvadlko nad koen nosu mezi oi a zeptejte se: Jak kv mozek? Kyvadlko zane opisovat kruh. Ve vzcnch ppadech opisuje trojhelnk se zkladnou rovnobnou se spojnic ramen experimenttora. Pesute kyvadlko nad oi. Otzka: Jak kv prav oko? Pak se zeptejte: Jak kv lev? Kyvadlko krou nad kadm okem jinm smrem. Pesute kyvadlko nad nos. Objev se vkyvy po cel dlce nosu. Pi poloze kyvadlka mezi sty a bradou se objev men kruh. Pomoc obrzku mete prozkoumat pohyb kyvadlka i u jinch orgn lidskho tla.

Podobn zznam, jak bylo uvedeno dve, si mete udlat tak z jinch orgn nebo st lidskho tla. Pro pokusy tohoto druhu nemuste mt vdy k dispozici jen fotograi. Me ji
70

Pohyb kyvadlka pi nkterch nemocech

nahradit tak psmo i st odvu, jej dotyn osoba nos nebo nosila, poppad jin pedmt, kter pat vyetovan osob. Jestlie vm jako pedmt pokusu slou njak vc, je pat vyetovan osob, postupujte takto: na desku stolu polote ododovanou vrstvu blho papru nebo destiku z tvrd gumy. Levou rukou se dotkejte pokusnho pedmtu a pravou ruku se zavenm kyvadlkem drte nad pedmtem. V duchu si pedstavte pedmtn orgn a otzky pokldejte podobn jako pi pedchozch pokusech. Experimenty vak neprovdjte sami na svm vlastnm tle. Pi takovchto pokusech je velmi tk zachovat si neutralitu mylen. Pi zjiovn charakteristickho vkyvu orgnu se ptejte napklad nsledovn: Jak kv srdce? Pi zjiovn zdravotnho stavu orgnu se ptejte pmo na jeho zdrav. Pedstavte si pedmtn orgn, jeho polohu v lidskm organismu a zeptejte se: Je zdrav? Je nemocn? Kyvadlko pi nevhodn zvolen otzce zstane viset bez pohybu nebude odpovdat. Jestlie nm kyvadlko nad srdcem osoby na fotograi zstane nehybn viset, znamen to, e je dotyn osoba mrtv. Otzky zamujte detailn, protoe zajist oekvte jednoznanou odpov. Nebude stait, jestlie se pouze zeptte: Jsou plce zdrav? Ptejte se na pravou i levou stranu plic
71

zdrav

infekce

nemocn

zvten orgnu

znt

insucience, slabost

72

zhoubn ndor

degenerativn onemocnn odumen tkn

nezhoubn ndor

nebo plicn hrot a podobn. Ptejte se na prav nebo lev ucho, a ne prost na ucho! Rovnomrn a klidn pohyb kyvadlka v kruhu hovo o zdravm orgnu. Jakkoliv odchylka naznauje odchylku od zdrav. Nad odumelm orgnem nebo jeho st i nad nemocnm orgnem zstane kyvadlko stt bez pohybu. Jako znak zdrav se pn zpadovchodn vkyv (pi poloze experimenttora tv na jih) objev jen u pohlavnch orgn. Nad jinmi orgny je projevem nemoci. V ppad, e pokusy dlte na ivm lovku, nen poteba, aby byl svleen. Sta, jestlie se z jeho obleen a tla odstran vechny pedmty, zejmna kovov, a vyetovan osoba si lehne na pimen velkou podloku. Pokusy provdjte jako pi pokusech s fotogra. Jestlie pokusn osoba souhlas, poite si zznam, jestlie jej odmtne, zznam nepoizujte s vsledky pokusu bude disponovat pokusn osoba. Experimenttor v dnm ppad nesm o vsledcch informovat tet osobu. Nyn uvedeme nkolik otzek pro usnadnn experimentu: Je tento lovk celkov zdrav? M zdrav vechny zuby? M zdrav srdce? Netrp organickou chorobou? M zdrav vechny dchac orgny? M zdrav vechny orgny trvic soustavy? M zdrav vechny orgny krevnho obhu? A dal

73

Letmo jsme se u dve dotkli stanoven diagnzy. Na tchto zkladech je ji mon stavt samozejm zle na tom, do jak mry se v tto oblasti chcete a dokete zdokonalit. Pomoc kyvadlka lze urit diagnzy a stanovit pslun lebn metody. Kyvadlko lze tak vyuvat v oblasti prevence. Pro uren msta chorho orgnu si stanoven diagnzy vyaduje solidn vdomosti z medicny. Pi stanoven diagnzy pomoc kyvadlka mete vyut tak kyvadlkov diagramy, kter jsou zameny na problematiku zdrav, nebo prstov senzor. Prst pilote na vyetovan orgn na msto na tle vyetovan osoby, pod nm se orgn nachz. Jestlie se vyetovan osoba pi dotyku prstu ct nepjemn, prst o nkolik centimetr pemstte. Kyvadlko umstte nad vyetovan orgn a polote pslunou otzku. V souvislosti s prevenc polote napklad podobnou otzku: Projevuje se u tohoto lovka sklon k urit nemoci? Jestlie je odpov pozitivn, doplnujcmi otzkami se pokuste stanovit diagnzu. Pi hledn lku zuujte poet monch lk i monost bezlkovho len do t doby, ne naleznete nejinnj zpsob pomoci. S kyvadlkem mete zjistit piny nemoc tak s pomoc tabulky. Existuje mnoho pin, kter mohou podntit chorobu nktermi z nich mohou bt napklad: viva, nedostatek
74

vivnch ltek, stres, problmy v zamstnn, tlesn konstituce, fyzick zt, problmov vztahy, citov vztahy i zemsk magnetismus a jin. Do tabulky (viz str. 78) krom ne uvedench monost pin vzniku nemoc mete podle vlastnho uven doplnit dal. Soustete se na dan tma a polote otzku: Co zpsobuje mou nemoc? Volte takov otzky, jejich clem bude odhalit pinu zhoren zdravotnho stavu. Otzku vdy formulujte pesn. Kyvadlko se vychl smrem do sektoru s pojmenovnm piny choroby. Nezapomete na kontroln otzku: Je tento vsledek sprvn?

75

PINY NEMOC
Viva: nedostatek vivy; tlesn konstituce; fyzick porucha; fyzick zt. Stres: citov rozladnost; citov zt; problmov vztahy; rodinn problmy; problmy v zamstnn; zitek z dtstv; zemsk magnetismus; energetick disharmonie; vliv ciz due; ivotn loha. Nestdmost v jdle a pit i nesprvn vbr surovin jsou nejastjmi proheky vi zdrav. Jejich kodlivost se v prbhu ivota hromad a projev se nakonec onemocnnm nkterho orgnu. O uitenosti i kodlivosti pokrm se meme dost ve stle novj a novj literatue. V tchto zdrojch informac se ale setkvme tak s protichdnmi nzory na sloen stravy nebo na uitenost t kter suroviny. Pi vbru diet pak narme na podobn problmy. Kyvadlko na rozdl od rznch veobecnch pokyn, rad i pedpis zajist vbr stravy it na mru jednotlivce konkrtn osoby. Stravu hodnot nejen z hlediska celku nebo mnostv, ale tak s ohledem na jej jednotliv sloky.

Potraviny a dieta

76

77