You are on page 1of 42

Gymnázium, Velké Pavlovice, Pod Školou 10, příspěvková organizace

PORUCHY PŘÍJMU POTRAVY

Ročníková práce z předmětu Základy společenských věd

Autor: Anna Zborovská, sexta

Vedoucí práce: Mgr. Jana Lorenzová

Školní rok: 2021/2022

Datum odevzdání práce: 25.4.2022


Čestné prohlášení
Prohlašuji, že jsem předkládanou práci vypracovala sama za použití zdrojů a literatury
v ní uvedených.

-----------------------------------------------
Anna Zborovská
Poděkování
Chtěla bych poděkovat Mgr. Janě Lorenzové za ochotu a laskavost, při vedení mé
ročníkové práce.
Resumé
Tématem ročníkové práce je jeden z nejvážnějších problémů společnosti v téhle době,
týkající se hlavně mladých dívek a chlapců, ale i mužů a žen. Jedná se o poruchy příjmu
potravy, přesněji o mentální anorexii a mentální bulimii. Tyto nemoci se nás týkají více,
než si myslíme. Práce přináší důkladné vysvětlení obou nemocí a nejčastější důvody
vzniku onemocnění.
Summary
The topic of year´s thesis is one of the most serious problems of society at this time,
mainly concerning young girls and boys, but also men and women. These are eating
disorders, more precisely anorexia and bulimia. These diseases affect us more than we
think. The work provides a thorough explanation of both diseases and the most
common reasons why people suffer from them.
Klíčová slova
mentální anorexie, mentální bulimie, poruchy příjmu potravy, bigorexie, ortorexie,
záchvatové přejídání, noční přejídání, diabulimie, pregorexie, drunkorexie, rizikové
faktory, chronická mentální anorexie, akutní pubertální mentální anorexie
Obsah
Úvod

1 Faktory ovlivňující rozvoj poruch příjmu potravy……………………………..9


1.1 Biologické rizikové faktory................................................................10
1.2 Psychologické rizikové faktory..........................................................11
1.3 Sociální a kulturní rizikové faktory………………………………………………..12
2 Mentální anorexie………………………………………………………………………….13
2.1 Chronická mentální anorexie……………………………………………………….18
2.2 Akutní pubertální mentální anorexie…………………………………………….20
3 Mentální bulimie……………………………………………………………………………23
4 Další typy poruch příjmu potravy…………………………………………………..26
5 Léčba poruch příjmu potravy…………………………………………………………28
6 Výzkum………………………………………………………………………………………….30

Závěr
Poznámky
Seznam použité literatury
Seznam zkratek
Seznam obrázků, grafů, tabulek
Seznam příloh
Úvod

Práce je zaměřena na poruchy příjmu potravy, zejména na anorexii a bulimii. Je


důležité obě nemoci nepodceňovat a věnovat jim dostatečnou pozornost. Závažnost
těchto nemocí je ovlivněna psychikou člověka. V dnešní době se s nimi setkáváme čím
dál více. Onemocnění postihuje především mladé dívky, ale i ženy všech věkových
kategorií. Není vyloučeno, že onemocněními mohou trpět chlapci či muži, jen se u nich
vyskytují podstatně méně.

V ročníkové práci řeším příčiny a nejčastější důvody, proč lidé trpí právě těmito
nemocemi. Taktéž uvádím možné způsoby, jak poruchy příjmu potravy léčit. Příčiny
jsou vyvolány působením více faktorů najednou, u každého jedince jsou individuální.

Mnoho lidí má zkreslené představy a neví, co vlastně pojem poruchy příjmu potravy
znamená. Proto se chci zaměřit na objasnění obou nemocí, také na nejčastější příčiny i
projevy. A přiblížit myšlení lidí, kteří trpí některou z těchto poruch.

Téma ročníkové práce jsem si vybrala, protože mě problematika poruch příjmu potravy
zajímá a chtěla jsem tímto způsobem získat hlubší informace. V závěru jsem usoudila,
že je důležité vědět, jak špatné následky mohou nemoci vyvolat. Přijde mi dost
zajímavé a vlastně i nebezpečné, že lidé zvládnou nejíst, a jsou schopni pro štíhlou
postavu udělat cokoliv, dokonce si ničit své zdraví.
1 Faktory ovlivňující rozvoj poruch příjmu potravy
Faktorů, které ovlivňují vznik poruch příjmu potrav je mnoho. Ovšem nelze říci, že
existuje jedna specifická příčina vzniku anorexie a bulimie. Lze konstatovat, že pokud
by taková specifická příčina existovala, její odstranění by vedlo k úplnému vyléčení
nemocného. Můžeme říci, že mentální bulimie a anorexie, je důsledkem především
sociálních faktorů, dále také biologických a genetických faktorů, chronických obtíží atd.
Zastoupení žen u mentální anorexie oproti mužům je 10x větší, u mentální bulimie je to
pak 20x. U dívek, které jsou fyzicky zralejší je vznik PPP 1 mnohem pravděpodobnější.
S dřívější fyzickou zralostí často bývá spojen strach z dalšího přibírání na váze, pocitu
méněcennosti a další depresivní příznaky.
Faktory ovlivňující rozvoj poruch příjmu potravy lze rozdělit do tří částí: biologické
rizikové faktory, psychologické rizikové faktory a sociální a kulturní rizikové faktory.

1
PPP - zkratka pro Poruchy příjmu potravy

9
1.1 Biologické rizikové faktory
Jedním z nejvýznamnějších rizikových faktorů pro rozvoj PPP je ženské pohlaví.
Mezitím, co ženy a dívky projevují zvýšený zájem o svoji hmotnost a množství
tělesného tuku, muži a chlapci se spíše zaměřují na růst svalové hmoty. K nejvíce
rizikovým změnám dochází v období puberty a adolescence.

Průměrná tělesná hmotnost dívek přirozeně vzroste v období mezi 8. a 16. rokem
z BMI2 16 na 19.

K tomuto tématu se vztahují slova Sladké Ševčíkové. „Výzkumy, které prověřovaly


spokojenost žen s jejich postavou, ukazují, že ženy si samy vytvářejí aktuální a ideální
schéma svého těla. Srovnání těchto dvou schémat (skutečného a vysněného) vede
zákonitě k tomu, že většina žen je svým tělem nespokojena.“3

Pro chlapce fyzické dospívání znamená přibližování se maskulinnímu 4 ideálu krásy,


který pro ně představuje svalnaté a dobře vyvinuté tělo, mezitím pro dívky dospívání
znamená vývoj opačným směrem od toho, co je v současnosti považováno za krásné.
Po pubertě klesá spokojenost dívek s vlastním tělem, a nespokojenost přetrvává až do
adolescence.

„Období dospívání v současné době probíhá v kontextu změněného životního stylu,


v němž je více než kdy jindy kladen důraz na tělesný vzhled, je zdůrazňována štíhlost
jako předpoklad osobní přitažlivosti, tělesné krásy a elegance, které vedou ke
společenskému úspěchu. Štíhlosti se tak připisuje nejvyšší hodnota, o níž je nutno
neustále usilovat. Obézní jedinci jsou naopak považováni za ošklivé, líné, hloupé,
s nedostatečnou sebekontrolou a vůlí, a proto bývají předmětem výsměchu a
diskriminace.“

V době, kdy bylo realizováno výzkumné šetření, se autoři zaměřili na zjištění


nevhodného jídelního chování u českých adolescentů. Bylo zjištěno, že ve starším

2
Body Mas Index (BMI) – vzorec, jehož výpočet slouží k určení, zda má člověk optimální váhu, podváhu, nadváhu nebo obezitu.
Nutno podotknout, že vzorec je pouze orientační.
3
PROCHÁZKOVÁ, Lenka a Jana SLADKÁ-ŠEVČÍKOVÁ. Poruchy příjmu potravy: odpovědi na otázky, na které jste se báli zeptat.
[Praha]: Pasparta, [2017]. ISBN 978-80-88163-46-6.
4
Maskulinní – mající mužský ráz, svalnatý

10
školním věku je až 60% dívek ovládáno strachem z nadváhy a tloušťky bez ohledu na
to, zda jejich obava odpovídá realitě, či nikoli.

1.2 Psychologické rizikové faktory


S rozvojem PPP je nutné upozornit, že určité osobnostní rysy a psychické vlastnosti,
které se mohou vyskytovat již před onemocněním, mohou být pro rozvoj poruch
příjmu potravy rizikové.

U obou poruch je typické, nízké sebevědomí, pocit nejistoty a negativní


sebehodnocení. Lze říci, že poruchy příjmu potravy jsou většinou spojovány
s depresivní náladou. Mnoho úzkostných a depresivních příznaků je spojeno
s nadměrnou kontrolou tělesné hmotnosti a obavami o postavu. Mezitím, co
depresivní příznaky ustupují, když se dívkám (chlapcům) podaří získat kontrolu nad
příjmem potravy, úzkostlivé příznaky, ale přetrvávají nebo se ještě zhorší. Dalšími
osobnostními rysy je zmiňována hysterie 5, hypersenzitivita6, narcistická porucha
osobnosti7 nebo sociální fobie8.

Pro mentální anorexie je typické např. nadměrná přizpůsobivost, poslušnost,


pochybnosti o sobě samé, perfekcionizmus9. Také nutno zmínit, že dívky (chlapci) se
zaměřují na dosažení, co nejlepšího výsledku. S tímto je spojen pocit pacientů, že nic
nezvládají a neumí.

U mentální bulimie jsou charakteristické projevy např. impulzivity 10, která se může
vyskytovat v krádežích nebo nezdrženlivosti vůči psychoaktivním látkám 11. Dále projevy
hraniční osobnosti12, lability13 a zranitelnosti.

Pro některé pacienty může rozvoj PPP způsobit odloučení od rodiny nebo svých
blízkých.

5
Hysterie – neurotická porucha, kterou charakterizuje citová labilita a sebestřednost
6
Hypersenzitivita – snadná zranitelnost citů, přecitlivělost zvláště v oblasti mezilidských vztahů
7
Narcistická porucha osobnosti – jedinec se snaží dát svému okolí jeho nadřazenost a myšlenou dokonalost
8
Sociální fobie – úzkostná porucha, jedinec prožívá vysokou míru strachu, vystaví-li se sociálním situacím
9
Perfekcionismus – snaha jedince dosáhnou co nejlepšího výsledku
10
Impulzivita – sklon jednat náhle
11
Psychoaktivní látky – látka, která mění duševní procesy
12
Hraniční porucha osobnosti – jedinec trpí častými změnami nálad a postojů
13
Labilita – nápadná až extrémní citová a výrazová proměnlivost a nevyrovnanost

11
12
1.3 Sociální a kulturní rizikové faktory
Mezitím co psychologické a biologické determinace jsou zodpovědné za závažnost
průběhu nemoci, společenské faktory jsou zodpovědné za zvyšující se počet
onemocnění, kvůli mediálně proklamovaného důrazu na vzhled a štíhlost.

Sociální sítě, módní časopisy a průmysl propagují názor, že i mírná nadváha je pro tělo
škodlivá a štíhlost je nejdůležitějším aspektem atraktivity a úspěšnosti. Ideálem není
optimální tělesna hmotnost, ale jednoznačně vyhublost. V tomto kontextu jsou
společenské a kulturní trendy v rozporu s biologickou variabilitou a přirozeností
lidského těla.

Mezi takové sociální determinanty patří i profese či profesní příprava, která je výrazněji
spojena s fyzickým zevnějškem a kde je štíhlá postava nezbytným předpokladem
kariéry (balet, modeling,…).

Zatímco pro některé jedince není problémem se vyrovnat s novými sociálními a


sexuálními nároky, pro některé to může být obtížněji zvládnutelné. Zvýšená kontrola
těla a příjmem potravy může být spojena s vnitřní nejistotou, zvýšenou sebekritičností
a náchylnostmi k depresi a se zvýšenou potřebou kontrolovat měnící se sociální
kontext.

Obrázek 1 - Sociální a kulturní rizikové faktory

13
2 Mentální anorexie
Mentální anorexie (anorexie nervosa – abnormální náruživá snaha zhubnout) je
porucha charakterizovaná především úmyslným snižováním tělesné hmotnosti (např.
cvičením několikrát za den). I přesto může být termín „anorexie“ zavádějící, jelikož
nechutenství a oslabení chuti je spíše sekundárním důsledkem dlouhodobého
hladovění, který se však nemusí projevovat u všech nemocných. Jde o boj s chutí a
hladem a nacházet potěšení v odmítání jídla a ve schopnosti kontrolovat se, ovládnout
se a zhubnout.

U některých pacientek je anorexie doprovázená zájmem o jídlo, např. myslí na něj,


sbírají recepty nebo rády vaří pro druhé. Pacientky neodmítají jídlo z toho důvodu, že
by neměly chuť, ale že nechtějí jíst.

Averze14 k jídlu je projevem narušeného a nesmiřitelného postoje k tělesné hmotnosti,


proporcím a tloušťce.

Obrázek 2 - Negativní vnímání svého těla

Počátky mentální anorexie se objevují často před 14. rokem věku. V tomhle případě je
nutné co nejrychleji vyhledat odbornou pomoc a zabránit tak nejdramatičtějším

14
Averze – odpor, nechuť

14
následkům nedostatečné výživy. Příznaky anorexie již byly zaznamenány u dětí
mladších 10 let.

Existují dva typy mentální anorexie. Bulimický typ = dochází k opakovanému přejídání.
Nebulimický typ = nedochází k opakovanému přejídání.

Při stanovení diagnózy by měli mít odborníci jistotu, že je třeba vyloučit, zda se
nejedná o somatickou15 nebo duševní poruchu, které mohou vyvolávat nechutenství
jídlu a velmi nízkou hmotnost. Výrazná ztráta hmotnosti se může totiž vyskytovat např.
u některých nádorových onemocnění nebo u depresivních poruch. Často jsou také
anorektické rysy popisovány u některých toxikomanů.

Mentální anorexie není tak častá jako manická otylost nebo bulimie. Je nutno zmínit,
že známá je už odedávna, ale nejznámější poruchou jí učinilo právě to, že její
symptomy jsou brzy nápadné, a také fakt, že často a bezprostředně končí smrtí.

Nejznámějším příkladem (předpokládané) mentální anorexie byla anglická modelka


Twiggy, která pomáhala prosazovat módní ideál extrémní štíhlosti v šedesátých letech.

Obrázek 3 - Anglické modelka Twiggy

15
Somatická porucha – pacient trpí fyzickými příznaky, pro které je nemožné určit konkrétní diagnózu

15
Díky Twiggi získal problém s mentální anorexii novou dimenzi. Předtím byl dlouhou
dobu počet anorektických děvčat a mladých žen konstantní. Kolem jednoho procenta
pubertálních dívek propadlo anorexii, dalších 3-5 procent se dalo považovat za
ohrožené pro jejich vyhublost. U mužských pubescentů byl podíl opravdových
anorektiků mizivý: 0,1-0,2 procenta.

V posledních 10-15 letech byl pozorován pomalý nárůst anorektiků, který ovšem
odborníci označili za znepokojivý. Twiggy nelze označit za příčinu rozšíření choroby.
Byla pouze prvním signálem vývoje.

S jistotou dodnes nevíme jaké reálné vlivy ženou mladé lidi v rozpuku života do
sebevražedného počínaní.

Pro vznik mentální anorexie existují individuální a sociální příčiny. Pokud na mladého
člověka spolupůsobí více činitelů, může propuknout náruživá snaha zhubnout. Zatím se
nepodařilo vysvětlit všechny příčiny onemocnění, ale ty nejdůležitější jsou už známy.

Mezi nejčastější sociální příčiny patří např. pronikavá změna pojetí úlohy ženy v naší
společnosti, která byla výsledkem emancipačního a feministického hnutí, dále
přehnaný ideál štíhlosti ve společnosti, anebo hojná nabídka potravin, která vlastně
sama umožňuje odmítání jejich příjmu.

„Když ve zprávách slyším, kolik lidí zahyne hladem v Africe a v Asii, a vzápětí se dozvím,
kolik tun potravin za drahé peníze bylo v Evropě uskladněno a nakonec zničeno, ačkoliv
by mohly alespoň část těch ubohých lidí zachránit před smrtí hladem, pak se nemohu
posadit k našemu bohatě prostřenému stolu a jíst, jako by se nic nedělo.“ 16 Tohle jsou
slova Tiny, která přišla společně s rodiči na terapii.

„Jsem příliš tlustá. Všichni na mne proto pořád zírají. Domnívám se, že bych neměla už
vůbec nic jíst. Už když se jen podívám na kousíček chleba, tak přiberu – není to
17
strašné?“ Stěžovala si Marion, ačkoliv byla velmi hubená. V průběhu terapie se
ukázalo, že její matky byla jednou z příčin mentální anorexie dcery. „Dej pozor, abys

16
LEIBOLD, Gerhard. Mentální anorexie: příčiny, průběh a nové léčebné metody. Praha: Svoboda 1995. ISBN 80-205-0499-0.
17
LEIBOLD, Gerhard. Mentální anorexie: příčiny, průběh a nové léčebné metody. Praha: Svoboda 1995. ISBN 80-205-0499-0.

16
nedopadla jak já… vždycky dbej na linii a přestaň jíst, když ti začne nejvíce chutnat.“
18
nabádala svou dceru neustále.

Individuální příčiny často vznikají už v dětství nesprávnou výchovou nebo negativními


zkušenostmi v pozdějším životě. Mezi oběma druhy příčin jsou úzké vzájemné vazby.

Hlavní individuální příčiny jsou: poruchy ve vnímání těla, odpor k dospívání a také pocit
pacientek, že odmítáním jídla se stávají výjimečnými.

„Cítím se tak tlustá.“ „Nenávidím své tělo, protože mě obtěžuje. Když se poddám jeho
požadavkům, cítím se tak nečistá … jaksi provinilá. Ale když jej donutím dělat to, co
chci, cítím se velmi silná, protože jsem zvítězila nad tím zvířecím v sobě.“ 19Tohle jsou
nejčastější vety anorektiček i přesto, že už jsou opravdu vyhublé. Uvádějí to jako
rozumný důvod pro částečné nebo úplné odmítání potravy. Takové výpovědi jsou u
nemocných slýchány opravdu často. Projevuje se v nich základní, vůči životu
nepřátelský postoj, který může vést ke smrti.

Všichni podléháme takovému nějakému nepřátelskému vztahu vůči našemu tělu, ale
pouze u anorektiků je vystupňován až k ohrožení života. Proto u nemocných musíme
předpokládat i další nepříznivé vlivy, které průběh nemoci mohou silně ovlivnit. Takové
vlivy mohou přicházet již při výchově v raném dětství. Koneckonců i rodiče mohou být
pod vlivem nepřátelského postoje vůči tělu, který převzali během vlastní výchovy.

„Nevím, co je na tom být dospělým tak hodné usilování. Když se tak dívám na své
20
rodiče, štvou se a ženou po celý den za tím, co nazývají štěstím.“ Jestli dojde
k takovému druhu negativního uvažování, opět závisí na vzoru rodičů. Přirozeně zde
hraje úlohu strach před vlastní zodpovědností, kterou by jako dospělí měli nést. Takový
postoj se zhoršuje chybami ve výchově. Nastupuje zde i strach ze sexuality, která uvádí
mladé lidi do rozpaku během puberty. Mentální anorexie se obzvlášť hodí k tomu, aby
se zastavil sexuální vývoj. Jelikož silné vyhubnutí brání tomu, aby se vytvářely ženské
tělesné proporce, a velmi často vede ke ztrátě menstruace.

18
LEIBOLD, Gerhard. Mentální anorexie: příčiny, průběh a nové léčebné metody. Praha: Svoboda 1995. ISBN 80-205-0499-0.
19
LEIBOLD, Gerhard. Mentální anorexie: příčiny, průběh a nové léčebné metody. Praha: Svoboda 1995. ISBN 80-205-0499-0.

20
LEIBOLD, Gerhard. Mentální anorexie: příčiny, průběh a nové léčebné metody. Praha: Svoboda 1995. ISBN 80-205-0499-0.

17
„Bydlíme vedle známé restaurace a ze svého pokoje mohu pozorovat, jak lidé proudí do
lokálu a cpou si břicha. Je to tak obyčejné, mně je opravdu špatně, když na to myslím.
Mně by se mohl postavit talíř s nejvybranějšími pokrmy přímo před nos, a já odolám.
Nechápu, jak se mohou dospělí lidé tak spouštět. To už přece něco je, když jeden stojí
nad takovými obyčejnými věcmi, anebo ne? To přece každý nedokáže.“ 21Takový postoj
je pro mnohé anorektiky typický – blažení po něčem neobvyklém. Na tom jistě není nic
špatného, každý člověk sní v životě o tom, že vykoná něco neobvyklého, aby ukázal
svoji individualitu. Ovšem v tomto případě to není nejlepší rozhodnutí. U mentálních
anorektiků převažuje přání pozvednout se nad ostatními v příliš přehnaném stupni.
Příčiny, které k této snaze vedou, jsou často těžce prokazatelné a velmi nejasné. Opět
zde hraje velkou roli vliv výchovy.

Podle odborníků rodiče anorektiků většinou patří do vyšších společenských vrstev, což
je příčinou, že rodiče kladou velké nároky na své děti. Ty by měly být stejně úspěšné
jako oni, ale pokud to jde, měly by být ještě o něco úspěšnější. Takové nároky často
svádějí děti na špatnou cestu, jelikož rodiče nepodporují individualitu svého dítěte, ale
uspokojují pouze svoje ambice. Někteří jedinci na to reagují zdravým způsob a mohou
se přiměřeně rozvíjet svým schopnostem. Jiní toto „selhání“ nemohou snést a hledají
východisko. Tímhle východiskem může být i to, že přijdou na myšlenku, že odmítání
potravy je ve světě natolik neobvyklé, že to může uspokojit očekávání rodičů.

Nyní můžeme říci, že známe všechny nejčastější a nejdůležitější příčiny mentální


anorexie. Ovšem kromě nich existuje i spousta dalších příčin, ale ty jsou u každého
jedince individuální, takž by nebylo vhodné je dále rozvádět. Mohou sem patřit
například problémy v mezilidských vztazích, stavy úzkosti a deprese nebo problémy
v zaměstnání. Na takové faktory reagují mladí jedinci individuálně, a proto se mentální
anorexie jeví jako jednou z možných reakcí, jak těmhle problémům uniknout. Tenhle
způsob volí nejčastěji mladí lidé během puberty.

Mentální anorexie vede k vážným psychickým a sociálním problémům, které mohou


zhoršovat maniakální chování. Patří mezi ně společenské osamocení, euforické stavy a
abnormálně vystupňovaný pocit nadřazenosti, ale také deprese s pocity viny, hanby a

21
LEIBOLD, Gerhard. Mentální anorexie: příčiny, průběh a nové léčebné metody. Praha: Svoboda 1995. ISBN 80-205-0499-0.

18
selhání. Tyto problémy se mohou stát v průběhu nemoci tak závažnými, že někteří
pacienti pro sebe vidí jako východisko pokus o sebevraždu.

2.1 Chronická mentální anorexie


Akutní chorobná závislost na hubnutí přejde přibližně u třetiny pacientů do chronické
fáze. Pacienti poté přijímají svoji určitou tělesnou hmotnost, která je sice pod
normální, ale nevede k vyhubnutí. To ovšem neznamená, že anorexie byla vyléčena.
Znamená to určitý kompromis mezi odmítáním potravy pochopením toho, že přijímání
určitého množství potravy je ochrání před nuceným léčením anebo případnou smrtí.

Část chronických anorektiků v minulosti netrpěla náruživou snahou zhubnout, ale


především bulimií nebo latentní otylostí.

Mezi časté rituály, které anorektici dodržují, aby udrželi svoji hmotnost a uklidnili svůj
strach, patří příležitostné nebo pravidelné uměle vyvolané zvracení. K tomu mají sklon
tehdy, když snědli o trochu více jídla než normálně, anebo pod nátlakem příbuzných
konzumují neustále „příliš mnoho“ jídla. Stejné chování popisuje i bulimii, ovšem
bulimici nejprve snědí nesmírné množství jídla a poté ho vyzvrací, zatímco anorektici
snědí malé množství jídla a i tak ho vyzvrací.

Aby si anorektici udrželi svoji hmotnost, obrací se na zneužívání různých léčivých


prostředků. Velmi často jsou zneužívána projímadla, která urychlují průchod potraviny
střevem a zamezují tak jejímu plnému využití. Jako další, zneužívají močopudné
prostředky. Také jsou často používané léky s účinkem brzdícím chuť k jídlu. Ty
pomáhají při omezování příjmu potravy, ale zároveň se cítí dobře a výkonně. Nakonec
se objevuje chorobná závislost na anorekticích, jelikož jejich účinek se brzy snižuje a
dávka musí být zvyšována.

K nejčastějším následkům patří chronické, plíživě narůstající stavy z podvýživy. Chybí


hlavně vitaminy, minerální látky, ale také bílkoviny, které jsou nutné pro výstavbu
vlastní tělesné substance22. Mezi všeobecné symptomy patří trvalá únavnost, oslabení
a snížení výkonnosti, nervozita a zvýšená náchylnost k nemocem. Kromě toho se
mohou vyskytovat další poruchy zdravý, které především postihují látkovou přeměnu,
22
Substance - podstata

19
zažívací orgány a srdečně oběhový systém. Vyvíjejí se pomaleji než u akutní anorexie a
mají lehčí průběh.

2.2 Akutní pubertální mentální anorexie


Mezi první symptomy mentální anorexie, kterých si rodinní příslušníci všimnou, jako
první je zmenšený příjem potravy. Ze začátku se tomu nepřikládá velký význam, jelikož
mnozí lidé pociťují občas menší chuť k jídlu. Utěšují se větami typu „To dítě bylo
vlastně vždycky špatným jedlíkem.“ nebo „Lépe je být trochu hubený než příliš tlustý,
je to mnohem zdravější.“

Když už příbuzní nemůžou přehlížet, že dítě jí opravdu málo, začnou apelovat na


rozum, například: „Pamatuj přece na to, že ještě rosteš a musíš mít dost živin pro svůj
rozvoj.“ To už ovšem nepomáhá. Sice někdy pod nátlakem okolí začnou jíst trochu více,
ale spíše právě ten argument, že se ještě nacházejí ve vývoji, jejich nemoc spíše posílí,
jelikož oni přece nechtějí dospět.

Aby se vyhnuli nátlaku okolí, začnou jíst jídlo o samotě. Berou si velké porce, které
nesnědí, ale spláchnou je třeba do záchodu anebo je zničí jiným způsobem.

Nakonec přijde kritický bod, kdy příbuzní odmítají se dále dívat na mladého člověka, jak
čím dál tím víc hubne. V tomto bodě se někteří jedinci pod nátlakem vrací k
normálnímu chování při jídle a alespoň překonají svoji chorobnou závislost. Jiní se
rozhodnou konzumovat aspoň minimální množství jídla pro přežití a udržují si svoji
akceptovanou hmotnost. Stanou se chronicky mentálně anorektickými, tento stav
může trvat celý život, ale například při stresu může přejít opět do akutní mentální
anorexie. Část postižených se snaží utéct ještě hlouběji před nátlakem svých blízkých,
to znamená, že se u nich projevuje manické odmítání potravy, které ovšem končí smrtí,
pokud příbuzní nezajistí co nejdříve odbornou léčbu.

20
Anorektici často mívají seznam jídel, která mohou jíst a která naopak ne. Taková jídla
se dělí na povolená jídla a zakázaná jídla. Zde je uvedeno pár příkladů.

Tabulka 1 - Povolená a zakázaná jídla

POVOLENÁ JÍDLA ZAKÁZANÁ JÍDLA


nízkotučný bílý jogurt saláty s majonézou
ovoce bílé pečivo
zelenina knedlíky
nízkotučný sýr čokoládové tyčinky
rýže cukr
luštěniny smetana, šlehačka
sójové výrobky, tofu těstoviny
celozrnné pečivo (ale jen některé) hranolky
ořechy, sušené ovoce máslo, sádlo
minerálka, bylinkové čaje zmrzlina
ryby kakao
černý čaj
vajíčka
med
limonáda
krupičná kaše
kukuřičné lupínky
paštiky
termixy a pribiňáčky

21

Obrázek 4 - Jak anorexie napadá celé tělo


3 Mentální bulimie
Mentální bulimie (bulimia nervosa) je porucha, která je charakterizovaná opakujícími
se záchvaty přejídání spojené s přehnanou kontrolou hmotnosti a zvracením.

Přejídání bylo dříve přisuzováno špatnému zažívání, než se začalo přiřazovat


k psychickým chorobám. Konkrétní příznaky byly popsány až v roce 1979 americkým
psychiatrem G. Russelem. Po určitou dobu byla bulimie charakterizovaná i jako disease
of eighties – nemoc osmdesátých let. V letech 1983-1989 bylo publikováno více než
1000 pojednání o této problematice.

U mentální bulimie se objevují opakované epizody přejídání, při nichž je v krátkém


úseku zkonzumováno velké množství jídla, přejídání je vlastní vůlí neovladatelné.
Prožívání je silně spojeno a ovlivňováno myšlenkami na jídlo. Typický je pocit ztráty
kontroly nad jídlem. Každé přejídání je spojeno s pocity těžkých výčitek a depresí ze
selhání – poté následuje kompenzační chování tj. zvracení, projímadla, střídavé období
hladovění, diabetici se mohou snažit vynechávat léčbu inzulinem.

Mentální bulimii můžeme stejně jako mentální anorexii rozdělit na dva specifické typy.
Purgativní typ = postižení pravidelně zvrací a užívají pročišťující prostředky (laxativa
nebo diuretika). Nepurgativní typ = postižení dodržují přísné diety, hladovky nebo
intenzivně cvičí.

Začátek onemocnění se projevuje mezi 14. až 15. rokem věku. V 17 a 18 letech se to
týká přibližně 1 – 3 % žen. Většinou postihuje mladé dívky a ženy. Mentální bulimie
začíná v pozdějším věk než mentální anorexie.

Přesné příčiny, které vedou ke vzniku bulimie, nejsou striktně definovány. Většinou jde
o souhru faktorů, a ne všechny z nich lze ovlivnit. Mezi nejčastější patří např. genetické
předpoklady, nízké sebevědomí a podhodnocení, konfliktní rodinné prostředí. Také vliv
sociálních sítí, médií a prostředí je diskutabilní. Zejména mladé dívky pociťují velmi
silný nátlak okolí a snaží se naplnit očekávání okolí. Za rizikové faktory lze považovat
opakované držení diet, puberta, životní změny provázené stresem, povolání, při
kterém jsou na člověka a jeho vzhled kladeny extrémní nároky.

22
Z častého zvracení bývají bolesti v krku a ústech. Kyselý žaludeční obsah poškozuje
zubní sklovinu a ničí dásně. Dochází k zvýšené kazivosti a vypadávání zubů, to může
vést až ke ztrátě chrupu. Na tvářích se mohou objevovat nateklé slinné žlázy. Celkově
jsou nemocní dehydratovaní, unavení a často mívají suchou kůži. Na kůži se také
mohou vyskytovat modřiny, odřeniny nebo jizvy. Bývají přítomny bolesti břicha,
nadýmání a problémy se střevy. Mohou vznikat vředy nebo dojde k protrhnutí jícnu.
Srdeční rytmus je nepravidelný. U žen může dojít k poruše menstruačního cyklu, který
je velmi nepravidelný nebo není vůbec. Komplikací proto může být nemožnost
otěhotnění nebo nedonošení plodu.

Následkem zneužívání diuretik může být tvorba edémů, tj. abnormální nahromadění
tekutiny v místech, kde za normálních okolností nemá být. Zneužívání laxativ vede
k vytvoření závislosti na nich a ke zničení přirozených vylučovacích pochodů. Může
trvat i měsíce, než se střevní funkce vrátí do normálu. Mohou také narůstat psychické
problémy. Prohlubují se deprese a úzkosti. Vzniká závislost na drogách či alkoholu,
sklony k sebepoškozování a páchání sebevražd.

Příběh klientky Yvety: „Kdy (v kolikaletých) jste si u sebe poprvé uvědomila první
projevy nemoci a za jakých okolností?“ „Bylo to ve třetím ročníku na střední škole, bylo
mi skoro 18 let. Po rozchodu se svým přítelem jsem přestala brát antikoncepci, další
měsíc jsem však nedostala menstruaci, a tak sem navštívila gynekologa, a ten mi
nasadil nějakou hormonální léčbu. Ve velmi krátkém čase jsem přibrala téměř 10 kg,
byla jsem z toho úplně na dně. Nikdy jsem se nemusela v jídle ani trošičku omezovat a
teď jsem spravovala snad i po vzduchu, bylo to strašný. Byla jsem zvyklá, že jsem jedla,
co jsem chtěla, a najednou to prostě nešlo, chodila jsem spát hladová, hladová jsem se
probudila, a když jsem stoupla na váhu, zase tam něco přibylo. Hledala jsem tedy
pomoc opět u gynekologa, ten mi jen hormony vysadil a řekl mi, ať tedy beru normálně
antikoncepci jako dosud. Pak jsem před vánočními svátky pomáhala jedné známé na
výstavě vánočních perníčků, všude byla spousta cukroví. Já tam chroupala mrkev a
jablka, pila jen vodu a kafe a pak se to poprvé stalo. Pocítila jsem hroznou
nespravedlnost, nacpala jsem se cukrovím a jinými laskominami. Po skončení výstavy
jsme měli jít spolužačce na maturitní ples, a když jsem viděla svoje nacpané břicho, byla
jsem zoufalá. Poprvé jsem se vyzvracela. Slíbila jsem tehdy sama sobě, že už nikdy tohle

23
neudělám, ale nedodržela jsem to. Jakmile jsem zjistila, že to takhle jde, už jsem s tím
nedokázala přestat, dělala jsem to stále a častěji. Teď nemine den, kdy bych nezvracela
nebo neužila nějaké projímadlo.“23

Obrázek 5 - Jak bulimie napadá celé tělo

23
PROCHÁZKOVÁ, Lenka a Jana SLADKÁ-ŠEVČÍKOVÁ. Poruchy příjmu potravy: odpovědi na otázky, na které jste se báli zeptat.
[Praha]: Pasparta, [2017]. ISBN 978-80-88163-46-6.

24
4 Další typy poruch příjmu potravy
Vedle jmenované mentální bulimie a anorexie existují i méně známé poruchy příjmu
potravy. Převládá odborný názor, že dále jmenované poruchy používá spíše laická
společnost k zakrytí mentální anorexie nebo bulimie. Mohou se objevit v modifikacích
nejznámějších poruch, tedy anorexie nebo bulimie – například jako mentální anorexie
se záchvaty přejídání nebo přejídání spojené s psychickými poruchami. I přesto, že jsou
méně známé, je důležité o nich mluvit, jelikož jsou pro dospívající populaci
nebezpečné.

Záchvatové přejídání
Vyskytují se zde epizody přejídání bez hladovek nebo vyvolávaného zvracení, cvičení
nebo užití projímadel. Během určité doby člověk zkonzumuje velké množství jídla, i
přesto, že nemá hlad ani chuť. Většinou toho zkonzumuje mnohem víc, než by během
stejné doby snědli jiní lidé. Jídlem může zahánět nudu, zklamání, osamělost nebo stres.
Začátek a konec záchvatů někdy nelze ani přesně stanovit.

Noční přejídání
Ke konzumaci většiny jídla dochází až po večeři a v noci. Pro tuto poruchu je
charakteristická nespavost a po ránu nechutenství. Hlavním spouštěčem je zejména
držení diety a celkové narušení jídelního režimu. Bez nočního příjmu potravy pak lidé
nejsou schopni usnout.

Ortorexie
Jedná se o patologickou posedlost zdravou výživou, se kterou se v poslední době
setkáváme stále častěji. Lidé nejsou schopni sníst nic jiného než to, co neobsahuje
žádné konzervační látky, cukr, barviva, sůl, bílou mouku atd. Zabývání se složením
jednotlivých jídel zabere dotyčnému mnoho času a někdy hraničí až s fanatismem.
Může vést k podváze a zúžení okruhu potravin na minimum. Člověk jí pouze vybrané
potraviny, což může vést k sociální izolaci, jelikož takové jídlo nelze koupit všude.

Drunkorexie
Druh poruchy, který je charakterizován úmyslnou redukcí přijmu potravy se snahou
snížit příjem energie tak, aby se mohl zvýšit příjem vypitého alkoholu, který je

25
kalorický. Tento méně známý druh poruchy příjmu potravy, byl již zaznamenán u
dospívající mládeže, kde statistiky ukazují, že až 30% dospívajících dívek vynechává
jídlo, aby mohly pít více alkoholu. Při míchání alkoholu s energetickými nápoji dochází
k náhlému zvyšování krevního tlaku a srdeční činnosti a také ke schopnosti méně
vnímat únavu. Byly popsány případy náhlého úmrtí, případně kolaps organismu již u
adolescentů.

Bigorexie
Vyskytuje se spíš u mužů. Jedná se posedlost vlastním vzhledem a snahu dosáhnout
velké fyzické zdatnosti a svalové hmoty. Nemocní si připadají málo vyvinutí, malí, slabí.
Poté dochází ke zneužívání anabolických steroidů a jiných látek, které podporují růst
svalů. Mezi hlavní rizika patří poškození pohybového aparátu dlouhodobým
přetěžováním, nevyváženou stravou a nadužíváním doplňků stravy, které mohou
poškodit trávicí systém, ledviny a játra.

Diabulimie
Jedná se spojení mentální bulimii s diabetem. Diabulimie se týká především pacientů
s onemocněním diabetes mellitus I. typu. V důsledku se jedinec stává závislý na
pravidelném užívání inzulinu, ten slouží hlavně k snižování hladiny glykémie24. Nemocní
se tak brzy naučí manipulovat s dávkami inzulinu ve snaze o snížení tělesné hmotnosti.
Toto onemocnění s sebou přináší životu ohrožující komplikace. U onemocnění diabetes
mellitus II. typu se nejčastěji vyskytuje záchvatové přejídání.

Pregorexie
Tato forma poruchy příjmu potravy se vyskytuje u žen v těhotenství, které úmyslně
snižují svoji hmotnost. Pocit úspěchu a vlastní uspokojení s sebou přináší velké
nebezpečí. Je-li navíc tento pocit podporován okolím, může porucha více rozvinout a
následky mohou být až fatální. Poškození až úmrtí plodu zapříčiněné nedostatečnou
výživou a zároveň ohrožení života budoucí rodičky.

24
Glykémie – krevní cukr

26
5 Léčba poruch příjmu potravy
Nabídka různých léčebných přístupů je široká. Ovšem nelze říci, která metoda je
nejúčinnější, jelikož přístup k nemocným by měl být individuální a podle aktuálních
potřeb.

Léčba by měla mít tři cíle:


 léčba dlouhodobé podvýživy a tělesných obtíží
 psychoterapie25 k pochopení příčin onemocnění
 psychoterapie, zaměřená na změnu nevhodných jídelních zvyklostí a
samotného životního stylu nemocného
Výsledkem léčby by měli být lidé, kteří akceptují svou tělesnou hmotnost, mají
přiměřené pozitivní sebehodnocení, nalezli potěšení z jídla a podařilo se jim obnovit
rodinné a sociální vztahy.

U lehčích forem onemocnění je léčba ambulantní nebo probíhá v denních centrech či


stacionářích.

Denní stacionář:
 účinný u vysoce motivovaných
 přes den individuální a skupinová terapie, přes noc domácí prostředí
 důležitá je návaznost na ambulantní péči26

Ambulantní péče:
 lékařská – pravidelné kontroly (hmotnost, odběry krve a moči), psychiatr –
medikace, případně zubař, gynekolog, gastroenterolog27…
 nutriční terapie a nastavení jídelního režimu a jeho udržení
 psychoterapie

Svépomocné skupiny:
 pro nemocné nebo pro blízké
25
Psychoterapie – směřuje k obnovení či udržení kvality života pacienta
26
Ambulantní péče – péče, při které není nutná hospitalizace
27
Gastroenterolog – zabývá se onemocněním zažívacího traktu

27
 podpora, motivace, sdílení pocitů a zkušeností
 pocit sounáležitosti28
 překonání sociální izolace
 jako první místo sociálního kontaktu nebo doplňková metoda léčby

Svépomocné manuály:
 motivace k postupným změnám jídelního režimu, postojů k sobě a ke svému
tělu
 léčba nastává ve fázi, kdy nemocný není schopen nebo nechce využívat služeb
„z očí do očí“

Rodinná terapie:
 nabídka pomoci nejen nemocnému, ale i jeho okolí, které je negativně
ovlivněno
 pomoc s obnovou vztahů především v rodině

Vícerodinná terapie:
 jednoletý kurz s danou strukturou
 jednoho sezení se účastní 5 až 6 rodin, v nichž některý z členů trpí mentální
anorexii, terapie je vhodná i pro partnerské páry, kdy se žena či muž potýká
s mentální anorexií či bulimií, každá z rodin je ve stálé péči jednoho terapeuta
 důraz je kladen na komunikaci v rodině, hlavně při stravování, proto je jednou z
hlavních součástí kurzu nácvik společného stravování
 nemocní vzájemně hodnotí svůj průběh a postupy léčby, což může být určitou
motivací

Psychodynamická a psychoanalytická psychoterapie:


 pomáhá porozumět hlubším příčinám onemocnění
 cílem je zejména změna osobnosti

Psychofarmakoterapie:
 neexistuje žádný lék proti bulimii nebo anorexii
 je léčbou podpůrnou – zmírňuje doprovodné příznaky

28
Pocit sounáležitosti – pocit, že člověk někam patří

28
 jsou podávána antidepresiva a anxiolytika, případně antipsychotika
 terapeut vysvětluje nemocnému zákonitosti týkající se hladovění, přejídání,
váhového rozmezí atd.
Nutriční terapie:
 nemocný je seznámen s tělesnými následky a riziky zvracení či užívání laxativ 29
 pacient se naučí zaznamenávat během terapie váhové změny, cvičení, jídelní
návyky a zvracení
 pacienti si zaznamenávají jídla, která během dne snědli, postupně se dostávají k
pravidelnému stravování 4-6x denně

Kognitivně behaviorální terapie:


 účinná forma terapie, která zahrnuje různé přístupy, např. psychoterapii
zaměřenou na zlepšení tělesného sebepojetí, trénink asertivity30
 zabývá se rozpoznáním problému, jeho popsáním a změnou chování
 zaměřuje se především na zkreslenou identifikaci postojů k tělu a hmotnosti,
zapisování myšlenek
 jde o nejvíce vědecky zkoumanou psychoterapeutickou metodu

Hospitalizace:
 důvodem je potřeba pacienta stabilizovat
 kritéria pro hospitalizaci:
o velký váhový úbytek a jeho rychlost
o deprese, sebepoškozování, riziko sebevraždy
o vztahové problémy v rodině
o ambulantní péče po dvou měsících nepřináší žádoucí výsledky
 probíhá na psychiatrických oddělení
 pobyt cca 2-3 měsíce
 cílem je zlepšit somatický a psychický stav
 týmová spolupráce (psycholog, psychiatr, dietní sestra, zdravotní sestra…)

29
Laxativa – léčiva podporující odchod stolice
30
Asertivita – schopnost prosazovat jiný názor nebo zájem

29
Pacienti trpící mentální bulimií nemoc na rozdíl od pacientů trpících mentální anorexií
neskrývají. Proto je léčba snadnější, dá se provádět ambulantně a mnohdy je i rychlejší.
Ovšem nejvíce důležité u obou nemocí je, aby se pacienti léčili dobrovolně a
spolupracovali.

6 Výzkum
Výzkum mé ročníkové práce je založen na dotazníku, který jsem rozdělila podle věkové
kategorie. Rozhodla jsem pro dotazník, jelikož mi přišel jako nejlepší volba pro zjištění
co nejvíce informací. Chtěla jsem zjistit, kolik lidí má problémy s jídlem a jestli vůbec ví
o jaké onemocnění se jedná. První věková kategorie byla do 25 let, druhá od 26 do 50 a
více let. Otázky v obou dotaznících byly stejné, takže zde porovnám odpovědi. Na oba
dotazníky odpovědělo 22 lidí. Přijdeme k závěru, v čem se odpovědi liší a v čem se
naopak shodují. Dotazník obsahoval 10 otázek, vybrala jsem 5 otázek, na které se chci
zaměřit a porovnat je.

1. Je podle Vás důležité počítání kalorií?

Graf 1 - Počítání kalorií u mladší věkové kategorie

Věková kategorie do 25 let

Ano
Ne

Graf 2 - Počítání kalorií u starší věkové kategorie

30
Věková kategorie od 26 let

Ano
Ne
Nevím co to je

Zde si můžeme všimnout, že odpovědi se neshodují. Zatímco podle mladší věkové


skupiny to je důležité, u starší se objevila i odpověď „Nevím co to je“. Mladší lidé jsou
ovlivňováni sociálními sítěmi, kde je na to kladen důraz.

2. Když si dáte nějaké nezdravé jídlo, máte po něm výčitky?


Graf 3 - Nezdravé jídlo u mladší věkové kategorie

Věková kategorie do 25 let

Ano
Ne

Graf 4 - Nezdravé jídlo u starší věkové kategorie

31
Věková kategorie od 26 let

Ano
Ne

Opět si zde můžeme všimnout odlišných odpovědí. Podle toho jde poznat, že mladí lidé
kladou větší důraz na to, co jedí a pokud to není zdravé, cítí po tom výčitky. Z toho
vyplývá, že se cítí provinile a že jim není jedno, co jedí. Cítí se špatně, za to, že se
nedokázali ovládnou a jídlo si nevzít nebo je pro ně až moc nezdravé a mají strach, že
přiberou.

3. Máte nějaké jídlo, které nechcete jíst, protože se bojíte, že po něm přiberete?
Pokud ano, jaké?

Věková kategorie do 25 let


Na tuto otázku mi odpovědělo 18 lidí z 22. 6 z nich napsalo, že nějaké takové jídlo má,
zbylých 12 žádné takové jídlo nemá. Nejčastěji se zde vyskytovalo sladké jídlo např.
celá tabulka čokolády nebo dezert Mille – Feuille, jako další se objevovalo smažené
jídlo a celkově fastfoody. Objevila se i 1 odpověď, ve které bylo, že se dotyčný bojí jíst
všechno. Což mě zarazilo, jelikož jsem si nemyslela, že někdo bude takhle otevřený.
Myslím si, že dotyčný člověk může trpět některou z nemocí, aniž by si to přiznal, jelikož
bát se každého jídla určitě není správně.

Věková kategorie od 26 let


Zde mi odpovědělo 20 lidí z celkového počtu 22 účastníků. Deset dotazovaných má
nějaké takové jídlo a dalších 11 žádné takové jídlo nemá. Opět se zde nejčastěji
vyskytovaly sladkosti, buchty, ale také třeba ovesné vločky, knedlíky nebo bílé pečivo.

Můžeme si všimnout, že převažuje počet lidí, kteří se nebojí jíst nějaké jídlo, což je
pozitivní výsledek. U starší věkové kategorie je výsledek o něco lepší než u mladší
věkové kategorie.

32
4. Myslíte si, že to jde na člověku poznat? Jak?

Věková kategorie do 25 let


Zde se nejčastěji objevovaly odpovědi ohledně únavy či nervozity. Samozřejmě, že lidé
si všimnou i rychlého úbytku váhy, přeskakování jídel, či nadměrné zkoumání etiket
jídel. Také se zde objevily odpovědi, že ne vždy to jde na člověku poznat a že záleží i na
časové periodě od začátku poruchy.

Věková kategorie od 26 let


Zde se objevovaly odpovědi zaměřené spíše na extrémní vyhublost a rychlé hubnutí.
Převažovala odpověď „Nevím“, jelikož se s takovou osobou nikdy nesetkali.

Lze si všimnout, že mladší lidé o těchto nemocích ví více, než starší lidé. Znají více i
ostatních symptomů nemoci, než jen extrémní vyhublost. Což je způsobeno tím, že
v dnešní době se o poruchách příjmu potravy mluví mnohem více než dříve.

5. Jaké jsou podle Vás nejčastější příčiny?

Zde se obě věkové kategorie velmi shodovaly. Obě dvě skupiny nejvíce psaly např.
stres, sebekritika, názory ostatních a především sociální média. Také častou odpovědí
byla šikana či narážky od blízkých. Což opravdu jsou nejčastější příčiny vzniku nemoci.

Na závěr bych chtěla říci, že mé očekávání z teoretické části se vyplnilo. Očekávala


jsem, že odpovědi lidí z nižší věkové kategorie budou spíše negativní než pozitivní, což
se také vyplnilo. Jde poznat, že mladí se mnohem více zajímají o to, jak vypadají, jelikož
tahle společnost klade vysoký důraz na štíhlost, což má pak negativní dopady na
myšlení a vztah k jídlu mladých lidí. Na jednu stranu mohu říci, že jsem byla i ráda když
mi starší lidé napsali, že jí všechno, protože rádi jí. To je správný přístup k jídlu, který
bychom měli mít všichni, ovšem není to tak lehké, jak se zdá.

33
Závěr
Snaha o vysvětlení proč lidé začnou trpět poruchou příjmu potravy nelze přesně
definovat. U každého jedince je to individuální a je to souznění více faktorů najednou.

Největší podíl na tom mají ovšem sociální sítě, které všem mladým vnucují krásné
štíhlé postavy a manipulují s nimi, že krásná postava je jedině ta štíhlá. Tohle má někdy
i fatální následky nejen na lidském těle, ale i na lidské psychice.

I rodina má velký podíl na vzniku PPP, podle řady výzkumů právě rodina mnohdy
zapříčiní výskyt prvních příznaků PPP. Je nutno říci, že výskyt onemocnění u mladého
jedince může mnohdy být „voláním o pomoc“ ve vztahu k rodičům.

V první kapitole jsou objasněny faktory, které způsobují vznik PPP.

V druhé kapitole je rozebrána mentální anorexie a jsou zde ukázány příběhy mladých
dívek, které si prochází právě tímto onemocněním.

Ve třetí kapitole je psáno o mentální bulimii, zde se také nachází jeden příběh mladé
dívky.

V průběhu práce jsem zjistila postavení lidí k jídlu díky dotazníku, který jsem nadále
zpracovala. V práci se nachází srovnání dvou věkových kategorií a to věkové kategorie
do 25 let a věkové kategorie od 26 let. Jde poznat, že starší věková kategorie to vnímá
jinak a nemá tolik informací.

Jídlo je pro lidské tělo velmi důležité a bez jídla bychom nemohli žít. O to víc je
smutnější, že vůbec my, jako společnost řešíme takové věci, které jsou pro nás
nejdůležitější k přežití a které mohou vést až ke smrti.

Poruchy příjmu potravy jsou z velké části způsobeny nevhodnými poznámkami okolí.
Lidé někdy řeknou nějakou větu třeba typu „Ty už zase jíš?“ nebo „Ty jsi nám nějak
přibral/a.“, které ani nemusí být myšlené špatně, ale lidé si je dokážou špatně vyložit a
začnou mnohem více řešit jak často jí a hlavně co jí. Také začnou mnohem více
pozorovat své tělo, jestli hubnou.

34
Proto bychom měli být více ohleduplní k lidem, jelikož nikdy nevíme čím si kdo
prochází a jak moc ho taková banální věc může ranit. Člověk se na venek může zdát v
pohodě, protože dokáže dobře skrývat své emoce, ale ve skutečnosti ho to neskutečně
ranilo, aniž by to na sobě dal nějak znát.

Během vypracovávání ročníkové práce jsem se dozvěděla spoustu nových a zajímavých


informací, které se týkají PPP. Dozvěděla jsem se nejčastější příčiny a různé druhy
metod jak PPP léčit, kterých je opravdu mnoho. Myslím si, že každý člověk by měl mít o
anorexii a bulimii aspoň trochu přehled, jelikož je to závažné téma. Dále jsem se
naučila zpracovávat dotazník, který jsem nikdy předtím nedělala.

35
Seznam použité literatury

Knihy:
LEIBOLD, Gerhard. Mentální anorexie: příčiny, průběh a nové léčebné metody.
Praha: Svoboda 1995, 140 s. ISBN 80-205-0499-0.
PROCHÁZKOVÁ, Lenka a Jana SLADKÁ-ŠEVČÍKOVÁ. Poruchy příjmu
potravy: odpovědi na otázky, na které jste se báli zeptat. [Praha]: Pasparta,
[2017], 97 s. ISBN 978-80-88163-46-6.

Internetové odkazy:
Bulimie [online]. [cit. 2022-04-05]. Dostupné z: Bulimie: příznaky, léčba
(mentální bulimie) - Vitalion.cz. Nemoci - databáze nemocí - Vitalion.cz [online].
Dostupné z: https://nemoci.vitalion.cz/bulimie/

MGR. VIERA KLISZOVÁ psychologické poradenství a psychoterapie Praha:


Poruchy příjmu potravy 3 – příčiny vzniku [online]. [cit. 2022-11-16]. Dostupné
z: https://psychologicke-poradenstvi.com/2015/06/23/poruchy-prijmu-potravy-3-
priciny-vzniku/

Solen Medical Education: Poruchy příjmu potravy [online]. 2001 [cit. 2022-11-


18]. Dostupné z: https://www.solen.cz/artkey/med-201111-
0004_Poruchy_prijmu_potravy.php

Vitalia: Bulimie: Démon přejídání [online]. 1997 [cit. 2022-04-09]. Dostupné z:


https://www.vitalia.cz/clanky/bulimie-demon-prejidani/

WikiSkripta: Bulimie [online]. 2009 [cit. 2022-04-11]. Dostupné z:


https://www.wikiskripta.eu/w/Bulimie
Seznam obrázků
Obrázek 1 – Sociální a kulturní rizikové faktory..................................................................12
Obrázek 2 – Negativní vnímání svého těla..........................................................................13
Obrázek 3 – Anglická modelka Twiggy................................................................................14
Obrázek 4 – Jak anorexie napadá tělo.................................................................................22
Obrázek 5 – Jak bulimie napadá tělo...................................................................................25

Zdroje obrázků
Obrázek1:https://docplayer.cz/203607013-Rizikove-faktory-u-poruch-prijmu-
potravy.html
Obrázek2: https://babinet.cz/images/28840/f16f5f82d63a75d4dc4749cd224796d0.jpg
Obrázek3:https://img.cncenter.cz/foto/twiggy-moda-stylvip/MHgwL3NtYXJ0L3RoYg/3-
full5923764.jpg?
v=1&st=tGqmEsars_u7VYvEI4cQfXts7_FdlA_TTdCNFjcoBtI&ts=1600812000&e=0
Obrázek 4: http://www.trable.cz/wp-content/uploads/2014/04/schema-ac.gif
Obrázek 5: http://www.trable.cz/wp-content/uploads/2014/04/schema-bc.gif
Seznam tabulek
Tabulka 1 – Povolená a zakázaná jídla................................................................................21
Seznam grafů
Graf 1 – Počítání kalorií u mladší věkové kategorie...........................................................31
Graf 2 – Počítání kalorií u starší věkové kategorie.............................................................31
Graf 2 – Nezdravé jídlo u mladší věkové kategorie............................................................32
Graf 4 – Nezdravé jídlo u starší věkové kategorie..............................................................32
Seznam zkratek
PPP Poruchy příjmu potravy
Seznam příloh
Dotazník – Poruchy příjmu potravy
1. Víte, o jaké onemocnění se jedná?
 Ano
 Ne

2. Jaké jsou podle Vás nejčastější příčiny?


 Text dlouhé odpovědi (zde lidé mohli vyjádřit svůj názor)

3. Kolik Vám je let?


 10-14
 15-17
 18 a více

4. Kde jste se poprvé o téhle nemoci dozvěděli?


 Ve škole
 Na sociálních sítích
 Od rodičů
 Jiné

5. Je podle Vás důležité o tom mluvit? Proč?


 Text dlouhé odpovědi (zde lidé mohli vyjádřit svůj názor)

6. Myslíte si, že to jde na člověku poznat? Jak?


 Text dlouhé odpovědi (zde lidé mohli vyjádřit svůj názor)

7. Jaké je Vaše pohlaví?


 Žena
 Muž

8. Je podle Vás důležité počítání kalorií?


 Ano
 Ne
 Nevím co to je
9. Když si dáte nějaké nezdravé jídlo, máte po něm výčitky?
 Ano
 Ne

10. Máte nějaké jídlo, které nechcete jíst, protože se bojíte, že po něm přiberete?
Pokud ano, jaké?
 Text dlouhé odpovědi (zde lidé mohli vyjádřit svůj názor)

You might also like