MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ

PEDAGOGICKÁ FAKULTA

Katedra rodinné výchovy a výchovy ke zdraví

Pracovní sešity se zaměřením na zdravý životní styl-obezita dětí

Diplomová práce

Brno 2008

Vedoucí diplomové práce: Vypracovala:

Mgr. Martina Pokorná Petra Kubátová

0
Poděkování

Děkuji vedoucí diplomové práce Mgr. Martině Pokorné za odborné vedení, cenné rady a
připomínky poskytnuté při zpracování práce.

1
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a použila jen prameny
uvedené v seznamu literatury.

Souhlasím, aby práce byla uložena na Masarykově univerzitě v Brně knihovně

Pedagogické fakulty a zpřístupněna ke studijním účelům.

Petra Kubátová

2
Anotace

Kubátová, Petra: Pracovní sešity se zaměřením na zdravý životní styl-obezita dětí,

diplomová práce. Brno, MU 2008, s 81.
Diplomová práce je rozdělena na část teoretickou a část praktickou.
Teoretická část je zaměřena na výživu dětí, prevenci, příčiny a léčbu obezity, dále na
stravovací návyky převážně dětí mladšího školního věku. Praktická část zahrnuje tvorbu
pracovních sešitů a zpracování výsledků výzkumu.

Klíčová slova: životní styl, výživa, obezita, pracovní listy/keywords: lifestyle,

nutrition,obezity, worksheets

Annotation
My graduation theses are divided to a theoretical and practical part. The
theoretical part deals with nutrition of children, prevention, causes and treatment of
obesity, furthemore with eating habits of junior pupils. The practical part includes
creation of workbooks and research results processing.

3
Obsah diplomové práce

1. Úvod ............................................................................................................................. 5
2. Rešerše literatury.......................................................................................................... 8
3.1. Zdraví a životní styl ................................................................................................. 12
3.2. Výživa dětí .............................................................................................................. 15
3.3. Dětský jídelníček...................................................................................................... 16
3.4. Obezita ..................................................................................................................... 21
3.4.1. Prevence vzniku obezity ...................................................................................... 23
3.4.2. Faktory ovlivňující její vznik ............................................................................... 25
3.4.3. Diagnostika ........................................................................................................... 26
3.4.4. Zdravotní rizika ..................................................................................................... 27
3.4.5. Preventivní opatření ............................................................................................. 27
3.5. Školní stravování...................................................................................................... 29
4.1. Pracovní list- teorie .................................................................................................. 31
4.2. Metodika pracovních listů ........................................................................................ 31
4.3. Cíle pracovních listů ................................................................................................ 32
4.4. Vlastní pracovní listy ............................................................................................... 32
4.4.1. Pracovní list pro 1.–3.ročník ................................................................................. 32
4.4.2. Pracovní listy pro 4. a 5. ročník ........................................................................... 38
5. Dotazníky stravovacích návyků .................................................................................. 52
6. Dětské pojetí zdraví..................................................................................................... 60
7. RVP-Člověk a zdraví-charakteristika vzdělávací oblasti............................................ 62
9. Závěr ........................................................................................................................... 64
10. Přílohy ....................................................................................................................... 66
10.1. Dotazník stravovacích návyků ............................................................................... 66
10.2. Obrazová dokumentace .......................................................................................... 69
11. Seznam použité literatury.......................................................................................... 81

4
1. Úvod

„ Budete-li dobře pečovat o své zdraví, vydrží Vám po celý život.“

Georgie Coevoet

Toto téma diplomové práce jsem si vybrala proto, že již 10 let pracuji s dětmi a
mám možnost pozorovat jejich stravovací návyky ve škole i mimo ni-bohužel, u většiny
z nich neodpovídají zdravému životnímu stylu. Ve své práci jsem se zaměřila především
na výživu dětí, která, je-li vhodně složena, výrazně upevňuje zdraví, v opačném případě
ho může poškozovat. Výživa dětí již od narození je velmi důležitá, proto jsem se
rozhodla prohloubit si v této problematice své znalosti, popř. je poskytnout i ostatním.

Prozíravý výběr potravin v dospívání i v dospělém věku může navíc snížit riziko
výskytu určitých onemocnění, jako je obezita, infarkt, hypertenze, cukrovka, určité typy
rakoviny a osteoporóza.

Podporovat zdravý životní styl je třeba již od raného dětství. Nejdůležitější

úlohu mají rodiče, jsou s dětmi v kontaktu od jejich narození a vštěpují jim jako první
zásady stravování. S nástupem do předškolních a školních zařízení se k výchově ke
správným stravovacím návykům připojuje i škola. Děti mají ve škole možnost se
stravovat ve školních jídelnách, svačinu si koupit ve školní prodejně, avšak sortiment
těchto zařízení většinou neodpovídá zásadám zdravé výživy.
Výživa dítěte má význam nejen pro jeho zdravý vývoj, ale může předcházet i některým
chorobám v budoucnosti. Dítě není malý dospělý, i když výživa dětí a dospělých má
mnoho společného, např. příjem energie, stavební i ochranné látky, dopad nesprávné
výživy na zdraví jedince.

Člověk přijímá ve stravě kromě vitamínů a minerálních látek také cukry, tuky a
bílkoviny. U dospělého člověka by bílkoviny měly tvořit 15% potravy, tuky 30% a
cukry 55% denního energetického příjmu.

5
 Dospělému člověku se doporučuje 1 gram bílkovin na 1kg tělesné hmotnosti,
děti potřebují proteiny také pro růst, proto i množství bílkovin by mělo být nad 2 gramy
na 1 kg tělesné hmotnosti. Limitní hodnoty příjmu sacharidů jsou 50-500 gramů denně.
Výživová doporučení pro příjem tuků se pohybují v hodnotách 80-100 gramů na den. (J.
Pánek, 2002)

Vhodné je nekouřit, zdravě jíst, mít dostatek pohybové aktivity, alkohol pouze
v malém množství, 8 hodin spánku, pokud možno vyvarovat se dlouhodobému stresu,
pokusit se pozitivně myslet, vyhýbat se působení škodlivých látek a jiných rizikových
faktorů. Zdravý životní styl se projeví na našem zdraví přiměřenou hmotností,
normálním krevním tlakem, nízkou hladinou cholesterolu v krvi, dobrá tělesná kondice,
svěží a zdravý vzhled, apod. (Rebo production,2006)

Postoj ke stravování se utváří již od raného dětství, a to především pod vlivem

životního stylu rodiny a působením společnosti. Cílem diplomové práce je zaměření na
současný životní styl dětí, na zdravou výživu, na problémy s jejím nedodržováním a
nemoci s tímto souvisejícími, především obezitu. Součástí této práce je tvorba
metodického materiálu, pomocí něhož by si děti mohly lépe upevnit postoj ke zdravému
stravování, rozeznat potraviny vhodné, nevhodné i nezdravé. Provedla jsem také
výzkum stravovacích návyků, jehož se zúčastnilo 174 dětí 1. stupně ZŠ. Cílem této
práce je vychovávat děti v oblasti zdravé výživy a správného životního stylu. Děti by si
poté měly být schopny vybrat takový způsob stravování, který prospívá jejich zdraví.
Zdravý životní styl, do kterého patří správné stravovací návyky, by se měl stát důležitou
součástí života dětí i dospělých, proto jsem si toto téma vybrala jako téma diplomové
práce, je velmi důležité o něm mluvit a zabývat se jím, podněcovat tím zájem nejen u
dětí.
V diplomové práci je použita metoda dotazníků.

6
Z těchto cílů vyplývají úkoly:

- prostudovat dostupnou literaturu zaměřenou na problematiku zdravé

výživy a obezity dětí
- sestavit pracovní sešity motivující děti ke zdravé výživě

7
2. Rešerše literatury

1. Stop dětské obezitě-Petr Fořt

2. Zdravá výživa-Václava Kunová
3. Abc zdravé výživy-Pavel Stratil
4. Fit pro život II-část první-Jak žít zdravě-Harvey a Marilyn Diamond
5. Výživa malých dětí -Martin Gregora
6. Program pro zdraví-Reudiger Dahlke
7. Psychologie výživy a sociální aspekty jídla-Slávka Fraňková, Věra Dvořáková-
Janů
8. Obezita v dětství a dospívání-Jana Pařízková, Lidka Lisá et al.
9. Výživa dětí od A do Z-Mudr. Lenka Kejvalová
10. Moderní výživa pro děti–RNDr. Petr Fořt, CSc.

1. Autor patří k uznávaným odborníkům na dietologii, zabývá se zdravým životním

stylem, problémem stoupajícího výskytu nadváhy a obezity u dětí. Poukazuje na to,
že každý zdravotní problém má nějaké příčiny. Pokud se je podaří zjistit, je třeba
zahájit léčbu. Pokud jde o dědičnou náchylnost, možným řešením je včasná
prevence, radí co jíst a kolik, co je vhodné i nevhodné zařadit do dětského
jídelníčku. Pokouší se též sestavit novou výživovou pyramidu, protože ta stávající
je podle něj nevhodná. Jeho názory se mi zdají hodně radikální a řešení obezity dost
„tvrdé“, což pravděpodobně vyplývá z jeho dlouholeté praxe, kde přichází do
kontaktu s obézními lidmi.
V závěru knihy se zamýšlí nad použitím specifických doplňků pro děti. Kniha je
zakončena vzorovým jídelníčkem a ukázkovými recepty.

2. V této knize se nedočtete o tak radikálních krocích týkající se obezity, i přesto se

autorka tímto problémem zabývá. Nejprve poukazuje na význam zdravé výživy,
hrozící zdravotní nebezpečí plynoucí z nezdravé výživy, jako je cukrovka, vysoký

8
 krevní tlak apod. poradí vám také jak zdravě zhubnout, zajímavý je také
glykemický index potravin, kniha je zakončena doplňky výživy.
První kniha se mi zdá více odborná a je také propracovanější, vše co je obsaženo ve
druhé knize, je podrobněji zpracováno v knize první.

3. V abc zdravé výživy autor velmi podrobně analyzuje vědecké poznatky o výživě a
jejich vztah k nemocem, ověřuje pravdivost a nepravdivost různých výživových
doporučení, které si často odporují a snaží se odhalit ty vztahy výživy a zdraví, jež
jsou dnes ještě velmi málo známy. V první dílu se dozvíme o základních složkách
potravy člověka, dále o ochranných a škodlivých látkách obsažených ve stravování.
Druhý díl je zaměřen na praktickou oblast zdravé výživy, autor se zmiňuje i o
výživě dětí, o výživě při sportu, některé kapitoly pojednávají o potřebě fyzické
aktivity. Zajímavé je také složení stravy obyvatel jiných zemí. Z hlediska
současných vědeckých poznatků autor hodnotí výživové různé směry, např.
vegetariánství, makrobiotickou stravu apod.
Z praktického hlediska každodenního stravování je důležitá receptová část.

4. Problematika zdravé výživy v této publikaci je zpracována nejvolněji. Kniha je

změřena na tělo a péči o něj. Krok za krokem nás směřuje k praktickému a
rozumnému způsobu života. Přináší velké množství nejnovějších poznatků z oblastí
péče o zdraví, např. výživa, cvičení, spánek atd. Čtenář se dozví, co může udělat
pro to, aby vypadal a cítil se co nejlépe. Hlavní myšlenkou knihy je, že žít zdravé
není umění, kterému se musíme učit, nýbrž instinktivní způsob života, k němuž se
potřebujeme vrátit.

5. Kniha se zabývá výchovou dětí ke správné výživě, autor se věnuje také výživové
pyramidě a konstatuje, že nová výživová pyramida doznává některých změn. Klade
si otázku jaké potraviny jsou vhodné pro děti a vzápětí odpovídá, že záleží na jejich
věku. Nevynechává ani funkční potraviny, prebiotika, probiotika a synbiotika.
Velká část autorovy publikace je věnována jednotlivým druhům potravin,
zastoupených ve výživové pyramidě, nevynechávajíc vitamíny a houby. V kapitole
Obezita radí např. jak ji léčit, předcházet jí, uvádí zde i několik receptů pro obézní

9
 děti. Radí, co jíst při bolestech břicha, průjmu nebo zácpě. V poslední kapitole se
věnuje problematice zubů a péče o ně. Kniha je napsána jako „rádce“ pro rodiče.
Autor poukazuje na to, že nejlepší vedení dítěte ke správné výživě je vlastním
příkladem. Upozorňuje také na to, že s radami v této knize nemusí všichni
souhlasit.

6. Známý psychoterapeut a specialista na přírodní léčbu ve své knize pojednává o

správném dýchání, pohybu, výživě a relaxaci. Stručně a jasně ukazuje na správné
cesty ke zdravějšímu životu. Vysvětluje, co je třeba pozměnit, vypustit, na co se
podívat z jiného úhlu. Konstatuje, že na cestu k ozdravění se může vydat každý.
Jako jeden z mála autorů upozorňuje, že i „dobro má své meze“, které je třeba včas
rozpoznat, aby se život netočil pouze kolem zdravé výživy a sportování. V závěru
nahlíží do oblasti, kterou nazývá „anti-aging“.

7. Psychologie výživy je oblast, která je u nás trochu opomíjena. Výživa má velký

vliv na jednání i chování člověka, podporuje výkonnost, uplatňuje se v pracovní
činnosti i ve volném čase. Autorky této publikace popisují mnoho experimentů,
které čtenářům pomáhají pochopit, jak se dospívá k poznatkům tvořících základ
této knihy, jež byla vydána jako učební text Univerzity Karlovy.

8. Tato rozsáhlá publikace, určena odborné veřejnosti, velmi podrobně zpracovává

terapii a prevenci obezity. Autoři poukazují na nutnost upozorňovat na toto vážné
zdravotní riziko vhodným způsobem především ve sdělovacích prostředcích.
Nepřiměřené zvyšování tělesné hmotnosti je třeba určit co nejdříve pomocí již
známých BMI, měření tloušťky kožních řas, zjišťování obvodu pasu, břicha, stehen,
v neposlední řadě také určení vlivu genetických faktorů. Rodiče by měli být
informováni o správné výživě a způsobu života dětí. Zdůrazňují také, že podle
Úmluvy o právech dítěte, má každé dítě právo na dosažení nejvyšší možné úrovně
zdravotního stavu.

10
9. Tato kniha je určena pro maminky, kterým poskytuje informace o těhotenství,
kojení až k výživě dětí školního věku. Je zpracována z pohledu lékaře z terénní
praxe. Radí, co chutného a zdravého připravit dětem k snídani nebo jako školní
svačinu. Zabývá se také vztahem mezi výživou a krevními skupinami. Autorka
sama uvádí, že knihou chtěla doplnit mezeru mezi odbornými knihami a
kuchařkami pro děti.

10. Autor si je vědom, že se čtenářům po přečtení knihy kromě užitečných rad

zkomplikuje život. Důvodem je totiž zvláštní způsob řešení. Nemůžeme očekávat
konkrétní rady, ale spíše naznačování a komentáře k již stávajícím praktikám. Autor
se pozastavuje nad tím, že se zastavil čas v oblasti výživy-ve školních jídelnách se
vaří nezdravé pokrmy jako před 40 lety, není zavedena celoplošná výchova dětí
v oblasti výživy, neetické reklamy na nezdravé potraviny, nebyla dosud vydána
publikace o ucelené výživě. Přečtení této knihy nutí mnoho čtenářů k zamyšlení a
může v nich zanechat nepříliš dobrý pocit.

11
3.1. Zdraví a životní styl

Ústava WHO definuje zdraví jak stav kompletní fyzické, mentální a sociální pohody, a
ne jenom absenci nemoci nebo vady.
Životní styl je rovnováha mezi pohybem a výživou. Je to souhrn všeho, jak člověk žije,
jeho způsob života. Životní styl je charakterizován souhrou dobrovolného chování
(výběrem) a životní situace (možností) (Machová, J., Kubátová, D. a kol., 2006). Naše
zdraví ovlivňuje životní styl z 80%, 20% je dáno dědičností, prostředí, v němž žijeme a
zdravotní péčí.
Zdraví 21–tak se nazývá dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu
obyvatelstva ČR (projednán vládou ČR 30. 10. 2002). Hlavním cílem je ochrana a
rozvoj zdraví lidí po celý jejich život a snížení výskytu nemocí i úrazů. Tento program
vypracovaly týmy předních světových odborníků z oboru medicíny a odborníci pro
zdravotní politiku a ekonomiku.

Většina z nás také slyšela o projektu “zdravá škola“. Evropský program Škola
podporující zdraví (ŠPZ) je v ČR realizován od roku 1992, jeho garantem je Státní
zdravotní ústav (SZÚ) Praha, účastní se ho více než 100 mateřských škol a stejný počet
základních škol. Prostřednictvím tohoto programu školy zkvalitňují své sociální
prostředí, vytvářejí podmínky pro efektivní vzdělávání žáků, snižují rizika
patologických jevů, rozvíjejí profesní a osobní kompetence učitelů a spolupracují s
dalšími organizacemi v regionu.

Žák i dospělý člověk podporující zdraví si má uvědomovat hodnotu zdraví,

přebrat zodpovědnost za vlastní chování a způsob života, posílit duševní odolnost,
ovládat dovednosti komunikace a spolupráce, vytvořit podmínky pro zdraví své i
ostatních.

Ukazuje se, že správný výběr potravin je nutný pro udržení zdraví a předcházení
nemocem. Lidské tělo se stále obnovuje. Obnova organismu probíhá za pomoci potravy,

12
kterou člověk zkonzumuje. Z tohoto tvrzení lze snadno pochopit význam stravy pro
naše zdraví i spokojenost. (John Briffa, 1998)
Jestliže našemu organismu nedodáme potravou potřebnou energii a látky v dostatečném
množství, buňky v našem těle se vyčerpávají, plní špatně svou funkci a nastává jejich
zvýšená degenerace a odumírání. Zhoršování funkce buněk zhoršuje funkci
jednotlivých orgánů a tím se urychluje stárnutí celého organismu. Zkušenosti lékařů
ukazují, že člověk je tak starý, jak opotřebované jsou jeho vnitřní orgány. V současné
době není možno včas zjistit stupeň opotřebení jednotlivých orgánů. Nejčastěji
používaná biochemická vyšetření vykazují patologické hodnoty, až když je redukce
funkčních tkání mezi 75-90 procenty. Z těchto hodnot vyplývá, že setrvávat ve špatné
stravě do doby zdravotních potíží je nerozumné. (Pavel Stratil, 1993)
K naší dobré kondici nejlépe přispívá rozmanité a vyvážené složení jídelníčku.
Nevhodné stravovací návyky, mezi něž se řadí konzumace velkého množství tuku, příliš
mnoho kávy, sycených limonád a alkoholu, nedostatek vlákniny a přejídání,
pravděpodobně dříve nebo později způsobí většině lidí zažívací obtíže. Potrava, kterou
konzumujeme, může ovlivňovat i náš citový, emocionální stav mnoha způsoby a
naopak. Spojení mezi jídlem a náladou bylo opakovaně potvrzeno i výzkumem.
Měli bychom však vycházet ze stravovacích návyků, které jsou v našich
podmínkách dobře realizovatelné. Mnoho odborníků (např. V. Kunová, P. Fořt) ho
definuje jako rovnováhu mezi pravidelným pohybem a správnou výživou, což nám
umožňuje snížit riziko některých onemocnění, např. obezita, infarkt, hypertenze,
cukrovka, některé typy rakoviny, osteoporóza. Pro udržení dobrého zdravotního stavu
potřebujeme více než 40 nutričních látek a žádná potravina ji sama o sobě neobsahuje.
Právě proto je nezbytné konzumovat pestrou stravu – ovoce, zeleninu, cereálie,
obilniny, ryby, drůbež, mléčné výrobky, tuky a oleje. Příjem nasycených tuků by měl
být co nejnižší – mají nepříznivý vliv na zdraví, mohou se projevit nadváhou nebo
vysokým obsahem cholesterolu. Jíst bychom měli pravidelně pětkrát denně. Zvláště
důležitá je snídaně, ze které získáme energii pro začínající den. Při dodržování principu
vyváženosti a střídmosti může téměř každá potravina tvořit součást zdravého životního
stylu.
Po roce 1989 se spotřební koš potravy u nás změnil směrem k lepšímu. Záleží
však na každém z nás, zda si vybere to, co zdraví prospívá. Máme k dispozici mnohem

13
větší výběr zeleniny a ovoce–tím se zvýšila i jejich spotřeba. Klesla spotřeba masa
hovězího a jiných živočišných tuků, stoupla spotřeba tuků rostlinných. Stále je však
velmi nízká spotřeba ryb i mléčných výrobků. Velkou oblibu získaly potraviny smažené
a ty, které je možno koupit v restauracích nebo bufetech „rychlého občerstvení“.
S výjimkou několika druhů potravin-hlavně uzenin a sladkostí, bez nichž se
můžeme obejít, lze s rozumem konzumovat téměř všechny druhy potravin. (Václava
Kunová, 2005)

10 kroků k pevnému zdraví

1. Vyvážená pestrá strava založená více na potravinách rostlinného původu.

2. Udržování hmotnosti a obvodu pasu v doporučeném rozmezí (v dospělosti
BMI 18,5-25; obvod pasu u mužů ne více než 94cm, u žen ne více než 80
cm). Pravidelná pohybová aktivita-ochranný účinek na zdraví má např. 30
minut nepřetržité rychlé chůze denně.
3. 400g ovoce a zeleniny denně-čerstvé a přednostně místního původu.
4. Kontrola příjmu tuků, snížení spotřeby uzenin, tučných sýrů, chipsů,
čokolád. Přednostně rostlinné oleje před živočišnými tuky, denní konzumace
mléčných výrobků se sníženým obsahem tuku.
5. Denní konzumace celozrnných výrobků, těstovin, rýže, brambor.
6. Do jídelníčku zařazování ryb, luštěnin a drůbeže před tučnými masnými
výrobky.
7. Nepřekračování denní dávky 20g alkoholu (tj.0,5l piva nebo 2dcl vína nebo
5cl 40% destilátu), avšak vyvarování se jejich každodenní konzumaci.
8. Snížení příjmu kuchyňské soli (ne více než 1 čajová lžička denně), včetně
soli skryté v potravinách.
9. Výběr potravin s nízkým obsahem cukru, omezení sladkosti a sladkých
nápojů.
10. Podpora kojení do ukončeného 6. měsíce věku dítěte, poté i s příkrmy do 2
let i déle. (Ministerstvo zdravotnictví, 2005)

14
3.2. Výživa dětí

Pod pojmem lidská výživa rozumíme zajištění živin potřebných pro udržení:
- životní aktivity
- zdraví
- růstu
- rozmnožování

Výživa ženy dlouho před početím ovlivňuje vývoj a další vlastnosti potomka.
Týká se to zejména těžších poruch výživy, např. anorexie, bulimie. Před kratšími
výpadky potravy je plod chráněn, avšak těžší podvýživa těhotné ženy, nedostatek
nutričních látek, zejména aminokyselin, minerálů a vitamínů může narušit vývoj plodu.
V období gravidity se doporučuje zvýšit příjem bílkovin, jódu, vápníku, železa, zinku,
fosforu a kyseliny listové.
Pro vývoj potravního chování je velice důležitý první rok života dítěte. V tomto
období se vytváří dlouhodobé a pevné vzorce potravního chování, preference a averze
vůči některým pokrmům.
Je zcela obvyklé, že si dítě oblíbí nějaké jídlo a vždy je sní, zatímco ostatní
pokrmy odmítá. V takovém případě je nutné dítě trpělivě povzbuzovat, aby alespoň
trochu okusilo jídlo, které mu nechutná. Autorka v žádném případě ve spojitosti s jídlem
nedoporučuje uplatňovat odměny a tresty. Je také vhodné dítěti připomínat, že pokud
bude správně jíst, bude zdravější, chytřejší, silnější, atd.
Jakékoliv diety by mohly ohrozit vývoj dítěte, které potřebuje přísun všech
potravin. Pestrost stravy znamená: žádné vegetariánské diety, jídla bez tuku,
cholesterolu nebo soli, redukční diety, výživa podle krevních skupin apod. Přínos
vegetariánské výživy spočívá ve snížení příjmu energie, tuků, cukru a soli a vyšším
příjmu sacharidů. U vegetariánské stravy však není plně zabezpečen příjem bílkovin,
vápníku, železa, zinku, vitamínu B12 a proto není vhodná pro děti. Pro děti je rovněž
nevhodná veganská strava-příjem výhradně rostlinné stravy. U dělené stravy žádná
rizika dětem nehrozí, pokud se neomezuje množství přijaté potravy. Podle J. Pánka a
kol. výživa podle krevních skupin nemá žádný vědecký základ ani logické vysvětlení a

15
vede tak k nevyváženému příjmu některých živin,což je pro vyvíjející se dětský
organismus zcela nevhodné.
Zabránit tomu, aby dítě jedlo pamlsky, a různé cukrovinky se pravděpodobně
rodičům nepodaří. Důležité je vědět, že tyto potraviny se mohou jíst výjimečně a
v malém množství, rodiče nesmí dopustit, aby je dítě jedlo každý den.
Pro správný vývoj dítě potřebuje dostatečné množství bílkovin-1g na 1kg své
hmotnosti, životně důležité jsou vitaminy a minerální látky, hlavně vápník, železo,
vitamin A a D. Potřeba vápníku je v dětství třikrát vyšší než v dospělosti a vitamin D je
důležitý k jeho vstřebávání a využití. Vitamin D člověk přijímá z potravy nebo si ho
kůže vystavená slunečnímu záření vytváří sama. Hlavním zdrojem železa je maso-
hovězí, drůbeží a ryby, také v luštěniny a špenát. Doplňky výživy-vitamíny a minerální
látky smí dítě užívat pouze pod dohledem lékaře. Velmi důležitý je též každodenní
přísun ovoce, zeleniny, obilnin, luštěnin. V menší míře konzumovat cukry, tuky, sůl a
sladkosti. (Rebo production, 2006 )

V této publikaci se objevuje pojem diferencovaná výživa. Je to výživa různých

skupin obyvatel, např. dětí, sportovců, seniorů, gravidních žen atd.
Pozitivní úlohu v tomto může hrát škola, ale hlavní podíl na utváření správných
výživových návyků má vždy rodina. Rodiče musí dbát na to, aby vždy snídaly a během
dne dostatečně pily. (Jan Pánek, 2002)

3.3. Dětský jídelníček

Běžně se používá členění potravin do čtyř - pěti skupin, přičemž první skupina
má být konzumována v největším objemu.

1. skupina–chléb, obiloviny, luštěniny

2. skupina–ovoce a zelenina
3. skupina–maso
4. skupina–mléčné produkty, vejce
5. skupina–živočišné tuky, jednoduché cukry
16
 Autor však uvádí, že se nic závažného nestane, když potraviny, obsažené v jedné
ze skupin budou dočasně z jídelníčku vypuštěny. K takové situaci může dojít
v důsledku stále se vyvíjejících schopnostech dítěte rozpoznat „chuť“, ale i důsledku
působení dočasných potravinových preferencí. Někdy to může souviset se sice
primitivním, nicméně velmi užitečným „výživovým instinktem“.
Dítě roste v porovnání s mláďaty živočichů nejpomaleji, tudíž ho není nutné
překrmovat.
Výchova k racionální výživě dětí je úkolem rodičů, nikoliv lékařů nebo školy.
(Petr Fořt, 2000)
- děti by měly přijímat stravu rozmanitou, pestrou, bohatou na ovoce a
zeleninu
- měla by obsahovat výrobky z obilnin
- potraviny s nízkým obsahem tuků a cholesterolu, upřednostňovat tuky
rostlinné
- zajistit střídmost v konzumaci cukrů-sladké pokrmy a slazené nápoje
omezit na minimum
- nedosolovat připravená jídla, solené pokrmy zcela výjimečně
- pravidelně podávat nízkotučné mléčné výrobky
- denně 1,5 až 2 litry tekutin
- kvalitní drůbeží a rybí maso, luštěniny
- svým vlastním příkladem ukazujme dětem zdravý způsob života
- zkusme děti nechat přemýšlet o jejich výživě a ovlivňovat ji

Věkovou kategorii dětí na 1. stupni základní školy lze charakterizovat

pomalejším tempem růstu ve srovnání s předchozími obdobími. Potřeba živin na
jednotku hmotnosti se snižuje, přitom celková potřeba energie roste v souvislosti s vyšší
tělesnou hmotností i aktivitou.
V tomto věku přetrvává nedostatečný příjem vápníku. V dětství a mládí si každý
živý organismus tvoří stavební hmotu kostry, pokud se mu to nepovede přibližně do 20
let, takto vzniklý deficit vápníku se mu již nikdy nepodaří dohonit. Proto je nutné
zásobení vápníkem, spolu s vitamíny D, A, C.

17
 Výživa dítěte má svá specifika, a aby byla dostatečná, musí zajišťovat růst,
somatický vývoj, optimální vývoj psychických funkcí, imunologických reakcí a
optimální průběh metabolických procesů.(citace www.spolvyziva.cz)
Pro novorozenecký a časný kojenecký věk má velký význam kojení. Batolecí a
předškolní věk se vyznačuje snížením chuti k jídlu ve srovnání s předchozím obdobím.
Tyto děti mají pomalejší růst, začínají se u nich objevovat první “rozmary“ při výběru
jídla. Ve školním věku se děti opět rychle vyvíjí a rostou. V tomto období některé děti
odmítají snídat, jí nepravidelně, náchylnost k přejímání špatných stravovacích návyků.

Dítě odmítající a nezvyklé snídat je třeba do školy vybavit vydatnější svačinou.

Není vhodné dávat dítěti kapesné, aby si svačinu koupilo samo. Autorka doporučuje dát
si tu práci a připravit dětem svačinu tak, aby dítěti chutnala a obsahovala to, co má. Ke
svačinám upřednostňujeme tmavý chléb a pečivo, kvalitní ovoce a zeleninu.(Kunová,
2005)
Je důležité, nejen volit správnou skladbu jídelníčku, ale také jíst pravidelně. Je
třeba příjem energie rovnoměrně rozvrstvit do 5-6 porcí denně, aby tělo nemělo potřebu
si část stravy ukládat do zásoby. Bude-li dospělý, ale i dítě jíst nepravidelně, např.
pouze 2krát denně, tělo nebude mít k dispozici dostatek energie a naučí se s ní šetřit. Až
se dítě nebo i dospělý nají, nespotřebuje všechnu energii, ale část si uloží na období,
kdy bude hladovět. To může po delší době vést k nadváze. Proto je tedy tak důležité jíst
pravidelně několikrát denně, v rozmezí asi 3 hodin, což také zamezí přejídání se
v odpoledních a večerních hodinách.
Začátek dne by měla tvořit vydatná snídaně, představující 20-25% celkového
denního příjmu energie. Po noční pauze nesmíme zapomenout dítěti podávat dostatek
tekutin.
Mezi vhodné potraviny pro dítě ke snídani řadíme celozrnné pečivo nebo chléb
s rostlinným tukem, sýr, jogurt, ovocný tvaroh, cereálie s mlékem, ovocná rýže, ovesné
vločky

Dopolední svačina se uskutečňuje jako školní svačina. Mnoho dětí však nesvačí,
a pokud ano, tak bílé pečivo, salám nebo sladkosti. Jako vhodnou svačinu můžeme
dětem podávat chléb nebo pečivo s pomazánkou, šunkou nebo sýrem, jogurt,

18
přesnídávku, ovoce, müsli, občas něco sladkého-nejlépe však připravované doma a
samozřejmě ovoce a zeleninu. První polovina dne by měla být završena obědem, který
by měl tvořit 30-35% z celkového denního příjmu energie. Mnoho rodičů však ani neví,
co všechno jejich dítě ve škole zkonzumuje. Spousta rodičů se domnívá, že školní
jídelníčky neodpovídají zásadám zdravé výživy. Jedinou možností pak je, aby se dítě
stravovalo doma. Přímý vliv na složení pokrmů svých dětí mají rodiče o víkendech a o
školních prázdninách. Není nutné, aby součástí oběda byla vždy polévka. Je-li k obědu
jídlo samo o sobě vydatné, např. těstoviny, není třeba k němu ještě připravovat polévku
a naopak, je-li k obědu zahuštěná polévka, můžeme ji podávat jako samostatný pokrm
doplněný pouze pečivem. U zdravého oběda by neměla chybět zelenina nebo ovoce.
Buď jako součást pokrmu nebo ji můžeme přidat k hlavnímu jídlu jako oblohu.
Odpolední svačina by měla tvořit pouze 10% energetického příjmu, protože naše tělo by
ji už nemuselo stihnout využít a uložila by se tak do zásoby. Je vhodnější zaměřit se na
potraviny, které mají nižší energetickou hodnotu a nižší, popř. střední glykemický
index.

Glykemický index udává, o kolik a jak rychle se zvýší hladinu glukózy v krvi po
přijetí sacharidů. Čím více stoupne glykemie, tím více se musí vyplavit insulinu. Čím
více insulinu, tím větší tendence k ukládání tuku do organismu. Potraviny s vysokým GI
jsou bohaté na sacharidy a po jejich požití vystoupí rychle krevní glukóza.

Rychlý vzestup způsobují např.: cukr, cukrovinky, bílé pečivo, chipsy, slazené
nápoje, brambory, instantní výrobky, meloun.
Středně rychlý vzestup způsobují např.: pomeranče, hroznové víno, banány, mango,
otruby.
Pomalý vzestup způsobují např.: výrobky z celozrnné mouky, luštěniny, bílý jogurt,
ovoce a zelenina s dostatkem vlákniny.

Pokud ale dítě pravidelně odpoledne sportuje, může být odpolední svačina
vydatnější. Ke svačině je vhodná zelenina, méně sladké druhy ovoce, chléb a pečivo
s pomazánkou, šunkou, sýrem. Poslední jídlo dne večeře, která by měla pokrýt 15-20%
energetického příjmu, by měla být dostatečně objemná a přitom energeticky vydatná.
Nemusí být v každém případě teplá. Můžeme sem zařadit těstovinové a zeleninové salát

19
s pečivem, chléb s tvarohem nebo s pomazánkou. Poslední jídlo dne by mělo být 2-3
hodiny před spaním. Více denních jídel se doporučuje dětem, které jsou aktivní od rána
do večera, sportují a mají tak větší výdej energie nebo dětem, které mají nízkou
hmotnost. K večeři mohou dostat jogurt, šunku, sýr, zeleninu nebo méně sladké ovoce.

Sortiment nápojů pro děti je na našem trhu obrovský. Jde o to, aby mělo dítě
příjem tekutin rozdělen rovnoměrně do celého dne. Zcela běžné je, že děti školního
věku dopoledne pijí jen velmi málo nebo vůbec a pak celé odpoledne pijí přeslazené
nápoje. Dětský organismus má vysoký obsah vody, proto má sklon k rychlému
odvodnění. Jaké nápoje jsou pro děti nejvhodnější? Ovocné a bylinkové čaje, voda,
vodou ředěné ovocné a zeleninové šťávy. Pro děti nevhodné jsou přeslazené limonády,
limonády s příměsí kofeinu a chininu, nápoje šumivé, energetické a iontové. Pro děti
nevhodné jsou také light nápoje. Nedávat dětem ochutnávat alkoholické nápoje
dospělých.

Kolik tekutin musí dítě během dne dostat?

1. do 10kg tělesné váhy 100 ml na každý 1 kg hmotnosti
2. 10-20 kg tělesné váhy 1 litr + 50 ml na každý 1 kg nad 10 kg
3. 1,5 litrů + 20ml na každý kg nad 20kg

V praxi toto množství tekutin nemusí dítě vypít ve formě klasických nápojů,
protože tekutina je přirozenou součástí konzumovaných potravin-v ovoci, zelenině,
polévkách, mléčných nápojích.

Dostatek tekutin zajišťuje nejen látkovou výměnu a dobrou funkci ledvin, tzn.
vylučování škodlivých látek, ale také umožňuje výkonnost ostatních orgánů, tělesných i
duševních funkcí. Akutními příznaky dehydratace jsou bolesti hlavy, únava, malátnost,
pokles fyzické i dušení výkonnosti včetně poklesu koncentrace. Ztráta tekutin na úrovni
2% tělesné hmotnosti představuje ztrátu 20% výkonu. U dětí se tak snižuje schopnost
sledovat vyučování, což může nepříznivě ovlivnit jejich školní výsledky.
Potřeba tekutin je individuální záležitost závisející např. na tělesné hmotnosti,
věku, pohlaví, složení a množství stravy, tělesné aktivitě, teplotě a vlhkosti prostředí,
aktuálnímu zdravotnímu stavu atd. Na potřebu pití nás může upozornit žízeň, která však
20
není časnou známkou potřeby vody, protože se objevuje až v okamžiku 12%
dehydratace na úrovni1-2% tělesné hmotnosti. Není také příliš vhodné vypít najednou
velké množství tekutin, protože to představuje zátěž nejen pro ledviny. Ke stálému pití
pro osoby bez rozlišení věku a zdravotního stavu jsou nejvhodnější čisté vody-pitné
z vodovodu nebo balené kojenecké, pramenité a slabě mineralizované přírodní vody bez
oxidu uhličitého. Tyto vody lze konzumovat bez omezení množství úměrně k potřebám
organizmu. (Státní zdravotní ústav, 2006)

3.4. Obezita

Obezita, česky otylost je stav, ve kterém přirozená energetická rezerva, která je

uložena v tukové tkáni stoupla nad obvyklou úroveň a poškozuje zdraví. V České
republice se udávají statistická data o 40 % obyvatel bojujících s obezitou. Jiné prameny
hovoří o tom, že 65% Čechů je obézních. Statistiky OSN hovoří o celosvětové epidemii.

V průběhu historie nebyla obezita dětí hodnocena jako nedostatek, spíše naopak.
Sochy nebo obrazy baculatých andílků ukazovaly, že ideální dítě nebylo hubené. Větší
zásoby tuku byly předpokladem ke snadnějšímu přežití v případě různých nemocí.
V současné době je však většina nemocí léčebně zvládnutelná, nadměrný podíl tuku se
proto jeví jako negativní faktor. (J.Pařízková, L.Lisá, 2007)

Pro běžnou potřebu a orientaci posuzujeme míru obezity podle tzv.

hmotnostních indexů. Nejvíce používaný je index tělesné hmotnosti BMI, který
porovnává váhu a výšku. Protože je v dětství proměnlivý, byly sestaveny tzv.
percentilové grafy BMI.
BMI neodráží zastoupení tuku v organismu. Metody, kterými lze hodnotit
množství tuku v těle jsou náročné a běžně se nepoužívají. Nepřímým ukazatelem je
poměr obvodů pasu a boků. Absolutní hodnotu je nutné porovnat s věkovými normami.
(M. Gregora, 2004)
V současné době existuje jak zjevná, tak ale i skrytá obezita, která nemusí být
charakterizována zvýšenou hmotností, ale podíl tuku bývá nadměrně rozvinut na úkor
ostatních tkání.
21
 Osoba s BMI přes 25 je považována za osobu s nadváhou; BMI přes 30 je
považováno za obezitu. Hodnota 40 kg/m2 je považována jako vážné riziko ohrožení
zdraví i života. Americký Institut pro výzkum rakoviny považuje BMI mezi 18,5 a 25
za ideální pro zdravé osoby (některé zdroje považují osoby s BMI nižší než 20 za osobu
s podváhou). BMI zavedl v 19. století belgický statistik Adolphe Quetelet. Limitní
hodnoty mezi kategoriemi se mohou lišit v různých zemích. V červnu 1998 Národní
institut zdraví v USA vydal oficiální definice kategorií BMI, které v té době používala
Světová zdravotnická organizace a posunul americký limit nadváhy z BMI 27 na BMI
25. Asi 30 milionů Američanů tím tak přešlo z ideální hmotnosti do nadváhy. BMI nám
však nemůže dát kompletní diagnostiku, protože neuvažuje distribuci tuku v těle a
poměrný podíl tuků, svalů a kostí na celkové tělesné hmotnosti. Silný atlet může pro
těžké svalstvo být klasifikován podle BMI jako obézní, zatímco chybná hodnota může
být diagnostikována v případě starší osoby s velmi malým množstvím tuku. Samotný
BMI je proto jako diagnostický nástroj zcela nedostatečný. Lékaři mohou též použít
jednoduché měření obvodu pasu; test kožní řasy, u kterého se kožní záhyb přesně změří
na určení tloušťky podkožní tukové vrstvy; nebo bioelektrická impedanční analýza,
obvykle prováděna na specializovaných klinikách.

Tato klinická data jsou málokdy dostupná v statistických materiálech potřebných

na velké studie zdraví obyvatelstva, i když výška a hmotnost jsou obvykle
zaznamenány. Z tohoto důvodu BMI zůstává nejčastějším přístupem v studiích o zdraví
obyvatelstva a nejužitečnější pro různé srovnávací analýzy.(www.wikipedia.cz)

Nyní je obtížnější získat data od školní populace, protože zde zasahuje zákon na
ochranu osobních údajů a je nutné svolení zákonných zástupců.

Otylost neboli obezita je také definována jako zmnožením tuku organismu.

V posledních letech se pozornost zaměřuje na dětskou obezitu. V Evropě byl zjištěn
poměrně vysoký vzestup výskytu obezity v dětství, ke kterému dochází i v zemích
s nižší prevalencí obezity v dospělosti( např. v Itálii). V České republice se obezita a
nadváha vyskytuje v 11% ve skupině dětí 13-17 let, u dětí ve věku 6-12 let je to 20%
dětí.

22
 Děti rodičů s vyššími hodnotami BMI trpí častěji nadměrnou hmotností a
obezitou, děti rodičů s nižšími hodnotami BMI trpí častěji nízkou hmotností. Potvrzuje
se rovněž, že také porodní hmotnost dítěte je rizikovým faktorem pro vznik nadměrné
hmotnosti v pozdějším věku. Délka kojení je také jedním z faktorů, které ovlivňují
pozdější hmotnost dítěte. Dostatečně dlouhé kojení je základ prevence obezity.
Organismus kojeného dítěte není přetěžován nevhodnými typy tuků a cukrů, také
energetický příjem je výrazně nižší. (J. Pařízková, L. Lisá, 2007)

3.4.1. Prevence vzniku obezity

Už skladba stravy těhotné ženy je mimořádně důležitá. Plod si dokáže vytvořit

návyk na stravu přijímanou matkou hlavně u některých specifických potravin, jako je
alkohol, kofein, sladkosti a některé tuky a již zmíněná dostatečně dlouhá doba kojení.
Důležité období nastává v době, kdy kojení již pro dítě nestačí a je přikrmováno. Dítě
by nemělo být krmeno jen mlékem a mléčnými výrobky, které bývají hojně slazené,
ochucené a barvené, ale také zeleninovými a masitými (bílé maso) polévkami,
zakysanými výrobky. Pro předškolní věk je typický proces „kopírování“ vzoru-dítě
napodobuje zlozvyky rodičů a dochází k velmi pevné fixaci .
Pro prevenci obezity v předškolním období záleží na tom, jak se rodina stravuje.
Pozdější stravování ve školní jídelně je velmi podobné stravě v rodině. Časté návštěvy
restaurací a bufetů rychlého občerstvení jsou pro děti zcela nevhodné.
Dalším rizikovým obdobím je věk kolem 10. roku dítěte věk „ovládaný
hormony“. Dítě v tomto věku je minimálně manipulovatelné, těžko se přesvědčuje, aby
spolupracovalo na odstranění nadváhy.
Jakmile přijde dítě do kontaktu se sladkostmi, zmrzlinou, čokoládou, barevnými
limonádami a přeslazenými mléčnými výrobky, je nemožné jim vysvětlit, že tato strava
je zcela nezdravá, protože v danou chvíli se nic zlého nebo chorobného neděje.
Někteří odborníci navrhují zvýšit počet hodin tělesné výchovy na všech stupních
škol nebo zavedení celoplošného screeningu hladiny cholesterolu u dětí od 3 let. Jiná
skupina odborníků se domnívá, že by to bylo zbytečné, protože celkové vyšetření
cholesterolu má velmi nízkou výpovědní hodnotu a navrhují spíše kompletní vyšetření

23
lipidového spektra, i když i zde není jasné, který ze získaných parametrů má přímý
vztah k riziku nadváhy a obezity. Lze tedy vůbec formulovat preventivní opatření?
V našich podmínkách se vzestup výskytu nadváhy nijak dramaticky neprojevuje, i když
pomalý vzestup je zákeřnější. Další optimistické konstatování je, že se obezita v dětství
až do věku okolo 18 let nechá snadněji léčit. Zdravotní riziko je nejen metabolické, ale
také psychologické-posměch či šikanování.
Můžeme tedy nějak shrnout prevenci? Vše začíná normální hmotností ženy ještě
před početím, udržování přiměřené hmotnosti v těhotenství, po porodu pak mít přehled
o fyzickém vývoji dítěte, plánování jeho jídelníčku, kontrola velikosti porcí, vyhýbání
se konzumaci nevhodných potravin a to nejtěžší je nepodlehnout tlaku okolí, vlastní
pohodlnosti, časovému zaneprázdnění. Součástí prevence se musí stát stimulace dítěte
k fyzické aktivitě.
Základem prevence nadváhy a obezity je racionální výživa. Co si pod pojmem
racionální výživa lze představit? Výše energetického příjmu, skladba stravy a kvalita
používaných potravin. Součástí prevence by mělo být sebe uvědomování a
sebehodnocení, což je psychologická záležitost.
Důležité však je, aby se rodiče s dítětem v klidu na prevenci dohodli.U dospělých je
častým řešením léčby tzv.behaviorální terapie–založena na výchově ke správnému
výživovému chování, a protože vyžaduje odhodlání a pevnou vůli, není příliš vhodná
pro děti. Před krátkodobými redukčními dietami u dětí také pediatři a obezitologové
varují–hrozí poškození imunity, poruchy duševního i fyzického vývoje, možnost
přechodu k opačnému problému–anorexii. U dětí a mládeže je též nevhodné
předepisování anorektik – snižují chuť k jídlu, zasahují do látkové přeměny – tento
postup je běžně užíván u dospělých obézních pacientů. Nemožnost použití léků u dětí
nutí odborníky zabývat se využitím nelékových postupů–bahaviorální terapie nebo
doplňky stravy. ( Petr Fořt, 2004)

Nejlepším řešením problémů obezity snížit riziko všech faktorů, které mohou
mít vliv na daný stav.

24
3.4.2. Faktory ovlivňující její vznik

Současný vývoj stravování bychom mohli charakterizovat asi takto: městská

populace při stravování mimo domov přešla z typicky české kuchyně na americkou
fast–food nebo na český bufet – uzeniny, majonézové saláty, řízky, bramboráky. Na
vesnicích a malých městech je to česká kuchyně typu „M. D. Rettigové“ podporována
samozásobováním a školním stravováním z 50. a 60. let minulého století. Někteří
odborníci navrhují zvýšit počet hodin tělesné výchovy na všech stupních škol nebo
zavedení celoplošného screeningu hladiny cholesterolu u dětí od 3 let. Jiná skupina
odborníků se domnívá, že by to bylo zbytečné, protože celkové vyšetření cholesterolu
má velmi nízkou výpovědní hodnotu a navrhují spíše kompletní vyšetření lipidového
spektra, i když i zde není jasné, který ze získaných parametrů má přímý vztah k riziku
nadváhy a obezity. (P.Fořt, 2006) Lze tedy vůbec formulovat preventivní opatření?
Taktéž významné jsou dědičné dispozice, nejméně ze 40% určují výši rizika. U
dospělého člověka by na prevenci obezity mělo stačit snížit dosavadní porce jídla méně
jíst a pravidelně a intenzivně se pohybovat. Dítě si riziko neuvědomuje, situaci
nedokáže zhodnotit. Hůře se mu vysvětluje, že se bude muset naučit omezovat velikost
porcí, sortiment jídla, zákaz sladkostí a pravidelný pohyb. Zde je proto nutný zásah
rodičů.

Významnou současnou změnou je pokles pohybové aktivity a tím pokles výdeje

energie, zlepšení transportu, nedostatečný počet hodin tělesné výchovy ve škole,
omezené možnosti pro sport ve volném čase, ubývání volných prostranství pro hry dětí,
jež postihuje především velké městské aglomerace, kde jsou pohybové aktivity velmi
omezené. Ale ani na venkově není možnost pro fyzickou aktivitu vždy využívána,
pravděpodobně v důsledku jiných aktivit především sedavého charakteru.
Příjem potravy je u většiny sportovců vysoký, ale významně se liší tělesné
složení. Statická anaerobní fyzická zátěž–vzpěrači a zápasníci, je únavná, ale
nezabraňuje většímu ukládání tuků.
Dynamická, aerobní zátěž - běh, různé hry, nejvíce podporuje redukci hmotnosti
a nadměrného obsahu tuku v těle, i když příjem není nižší. (P. Fořt,2007)

25
3.4.3. Diagnostika

Kdy je vlastně dítě obézní? Obezita je charakterizována zmnožením tuku v těle.

Kvantitativní stanovení množství tuku v organismu je obtížné, ale zdá se být
nejobjektivnější. Pro běžnou potřebu a orientaci posuzujeme míru obezity podle tzv.
hmotnostních indexů. Nejvíce se používá index tělesné hmotnosti BMI, který
porovnává váhu a výšku pacienta. BMI index se u dětí a dospívajících mění s věkem a
stupněm pohlavního dozrávání, proto se používá jen u dospělých. U dětí se používají
percentilové grafy BMI, krajní pásmo percentilové škály je 3. percentil a 97. percentil.
Děti s hodnotou 3. percentilu trpí podváhou, jako hranice nadměrné hmotnosti se
používá hodnota 90. percentilu, jedinec s hodnotou 97. a vyšší percentil je již
charakterizován jako obézní. Jsou stanoveny 3 stupně obezity podle BMI vzhledem
k pohlaví a věku.
Horní hranicí 1. stupně jsou hodnoty 50. Percentilu
2.stupeň-hodnoty BMI 50.-90. percentil,
3. stupeň-hodnoty nad 90. percentil.
K dalším metodám patří zjišťování délkových, šířkových a obvodových
rozměrů. Podrobně charakterizují proporcionalitu těla a u obézních jedinců jsou odlišné.
Patří sem obvod pasu, boků a břicha. Je doporučováno, aby obvod pasu byl menší než
polovina hodnoty výšky postavy. Umožňují nejenom určit stupeň obezity, ale i stanovit
účinnost redukčního procesu Existuje také tzv. skrytá obezita, kdy při normální hodnotě
BMI tuk dosahuje zvýšených hodnot. (Pařízková,J., 2007) Zjištění tuku v těle je proto
velmi podstatné, protože upřesňuje diagnózu obezity a její stupeň. Na druhé straně se
vyskytují jedinci, kteří mají vyšší hodnoty BMI indexu, ale jejich obsah tuk je nižší,
např. sportovci.
Další používanou metodou je bioimpedanční analýza, založená na rozdílném
šíření elektrického proudu nízké intenzity v různých biologických strukturách.
Tukuprostá tělesná hmota, která obsahuje více vody a elektrolytů, vede dobře elektrický
proud, ale tuková tkáň se chová jako izolátor.
DEXA je jedna z nejnovějších skenovacích technik, snímá a měří diferenciální
zeslabení dvou x-paprsků při průchodu tělem. Tím se odliší kostní minerály od
měkkých tkání a ty rozdělí na tuk a hmotu tukuprostou.
26
 Mezi další metody patří TOBEC - měření trvá pouze 1 sekundu a opakuje se
třikrát, měří se celková tělesná elektrická vodivost, magnetická rezonance, měření
obsahu celkové vody, ultrazvuk a další. (J. Pařízková, L. Lisá, 2007)

3.4.4. Zdravotní rizika

Obezita přináší nejen psychické strádání dítěte, ale zdravotní následky nadměrné
hmotnosti jsou vážnější. Obezita zhoršuje jak kvalitu, tak délku života. Komplikace
obezity se netýká jen starších osob, rozvíjet se mohou již v dětském věku. (M. Gregora,
2004). V případě dospělých osob jsou zdravotní rizika obezity jasná a známá, protože se
stále opakuje varování před cukrovkou, vysokým krevním tlakem, infarktem, rakovinou
atd. Podle P. Fořta (2006) téměř stejné riziko platí i pro děti, které trpí nadváhou již
řadu let. U těchto dětí je pravděpodobnost vzniku uvedených obtíží velmi vysoká a
stoupá v případě, že obezita přetrvá do dospělosti. U nejmenších dětí se uvažuje o
souvislosti mezi syndromem náhlé smrti a překrmováním a mezi překrmováním a
sklonem k astmatu. Tyto děti trpí často plochou nohou, přetížením kloubů dolních
končetin, plísněmi v záhybech kůže. Děti s nadváhou pak inklinují spíše k sedavému
způsobu života, rádi sedí u televize, počítače.

3.4.5. Preventivní opatření

Dosud neexistuje návod, jak formulovat postup léčby nadváhy a obezity dětí. Za
jejich zdraví odpovídají především rodiče. Jak by mělo vypadat řešení? Rodiče by měli
sledovat dostupné materiály o výživě, kolik a jaké potraviny dítě jí, co má rádo a co ne,
co jí nejraději a nejčastěji, pokusit se vařit novým způsobem (můžete se zmínit o
kurzech zdravého vaření, obezitologické poradny a odborníci na výživu, kurzy pro
rodiče s dětmi s nadváhou a obezitou, tábory, lázně.apod.), a přemýšlet o jídelníčku
s ohledem na růstové období dítěte- např. kuře je jistě zdravé, ale ne ve formě
smažených kuřecích řízků. Dítěti se snažíme nenápadně vysvětlit, jak je správná strava
důležitá. Rodič musí jít příkladem–jíst racionálně, zahájit osobní redukci, dítěti

27
nenápadně zvýšit nabídku vhodných potravin – nabízet pravidelně ovoce, zeleninu,
celozrnné výrobky, luštěniny – nejprve použít jako přílohu nebo jinak vhodně
zakomponovat do oblíbeného pokrmu, potraviny chutně a atraktivně upravit.

Pro dítě do 7 let jsou nevhodná makrobiotika nebo nějaké alternativní výživové
styly. Někteří odborníci, např. J. Pánek 2002 se zmiňují o stravování podle krevních
skupin. Autor ale upozorňuje, že tato teorie nemá vědecký základ ani logické
vysvětlení. Pozornost by měla být věnována také podávaným lékům-mohou mít vliv
na rychlý vzestup tělesné hmotnosti, jsou to některé léky ze skupin antidiabetik,
antihypertenziv, psychofarmak, antiepileptik, antidepresiv a hormonálních preparátů.
Mimořádnou pozornost je třeba věnovat kvalitě stravy a hygieně výživy, dostatečnému
příjmu vhodných tekutin. Rodiče by také neměli brát obézní děti na nákupy do
supermarketů, což někteří odborníci považují za zcela zásadní doporučení, zrovna tak
jako víkendové nákupy v obchodních centrech spojené s návštěvou restaurací fast-food ;
pouze v případě, že se s dítětem předem dohodnete na výběru jídla- např. zeleninový
salát s kuřecím masem, hlavně ne smažené, uzeniny nebo bramboráky. Pokud zjistíme,
že pro dítě je stravování ve školní jídelně zcela nevhodné, nezbývá než připravovat jídlo
doma.
Důležité je dbát na dostatečný příjem neslazených tekutin, ovocného čaje,
nesycené minerální vody, (pozor-mléko a kakao nejsou nápoje, ale potraviny),
konzumaci uzenin omezit na minimum, úplně vyloučit tepelně nezpracované uzeniny;
do výživy zahrnout mléčné výrobky s nízkým obsahem tuku, zaměřit se především na
zakysané mléčné produkty (lepší vstřebávání Ca), nevhodné je používat slazené
smetanové krémy, tavené a plísňové sýry–obsahují totiž až 55% tuku v sušině a hodně
soli. Vhodné je naučit dítě konzumaci zeleniny pravidelně–čerstvou i tepelně upravenou
s kvalitním olivovým olejem. Nevhodné pro obézní děti jsou také banány, mandarinky,
pomeranče-obsahují velké množství cukru. Nevhodné je sladké a tukové pečivo,
sušenky, zákusky. Vhodné jsou nekynuté lívance z celozrnné špaldové mouky nebo
kukuřičné, ovesných vloček, jemně strouhané mrkve, jogurt a vejce. Dávat přednost
čerstvým potravinám a pokrmům, před jakýmkoli konzervami. Jako sladkou odměnu
lze použít hořkou čokoládu–nezvyšuje hladinu krevního cukru, prospívá mozku,
neprovokuje rozvoj zubního kazu.

28
 Důležité jsou metody, které vyhodnotí počáteční stadia obezity a předchází jí již
v počátečních fázích i u malých dětí, kdy je zásah nejsnadnější. Léčebné postupy mohou
být jak individuální, tak skupinové.
Obezitu nelze úspěšně léčit bez podrobného odborného vyšetření a odborného
dohledu lékaře či odborníka na výživu člověka. (B.Turek, SZÚ 2004)

3.5. Školní stravování

Školní stravování má důležitou úlohu nejen z hlediska doplňování energie a

nutrietů, které jsou nezbytné pro správný růst a vývin, je rovněž důležité k vytváření
stravovacích návyků, které pak jedince často provází zbytek života. Školní stravování je
pro některé děti možností, jak se seznámit s novými potravinami, jejich různými
kombinacemi a úpravami.
V současné době je pod pojmem školní stravování ve většině škol zahrnut pouze
oběd. Výhledově by měl stravovací systém nabízet v rámci škol také energeticky a
nutričně bohaté snídaně nebo svačiny, což na některých školách už probíhá, zároveň by
měli součástí každé školy pouze ty školní bufety, které budou nabízet takový sortiment
potravin, který dětem bude nejen chutnat, ale také bude odpovídat zásadám zdravé
výživy.
Obliba školního stravování u dětí závisí jak na umění kuchařek, tak na prostředí
a kolektivu, ve kterém se stravují. Velký vliv na konzumaci oběda mají i dospělí, kteří
na stravování dětí v jídelnách dohlíží a často děti ke snězení jídla nutí, což může mít
neblahý důsledek na výběr jídel v dospělosti. (L.Kejvalová,Vyšehrad 2005)

V ČR je zaveden systém školního stravování, děti mnohdy ale do jídelny na

obědy nechodí. Školy se při sestavování jídelníčku povinně řídí tzv. spotřebním košem,
který nařizuje, kolik potravin mají děti na den dostat–maso, mléko, ovoce a zelenina,
cukr a tuk. Toto nařízení je 50-60 let staré a neodpovídá současným nárokům na
zdravou výživu. Problémem jsou ale též návyky dětí, které z domova znají hranolky či
pizzu a jídlo ve školní jídelně odmítají. Možná je na vině i stereotypní kuchyně, kdy se

29
na školách nesnaží pro děti vařit chutně a zajímavě. Jsou však školy, kde již začínají
vycházet dětem (např. s dietou) vstříc.
Na základních školách v ČR funguje projekt mléko do škol podporovaný
Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. Rodiče mají možnost objednat pro své
děti různé druhy trvanlivého mléka a mléčných výrobků
Často ve škole stojí automaty se sycenými slazenými nápoji a sladkostmi.
Slazené limonády mají pro děti zajímavé barvy, jsou na nich líbivé obrázky a i s jejich
přeslazeným obsahem je většina dětí spokojená, což může být spojeno i s TV reklamou.
Některé školy se snaží najít dodavatele, který bude nabízet jiný sortiment nápojů, na
některých školách mají žáci možnost za mírný poplatek odebírat školní čaj.
Kromě automatů a školních jídelen existují ve školách i bufety pro děti. Zde
sortiment už vůbec neodpovídá zásadám zdravé výživy. Děti tu kupují oplatky,
trvanlivé pečivo, párky v rohlíku, sýrové rohlíky, chipsy …

30
4.1. Pracovní list- teorie

Po prostudování literatury a zhlédnutí několika pracovních sešitů a webových

stránek s touto problematikou byly vytvořeny autorkou pracovní sešity pro žáky na 1.
stupni základní školy. Sešity jsou zpracovány pro 1.-3. ročník ZŠ a zvlášť pro 4.-5.
ročník ZŠ. Úkoly pro děti z 1.-3. ročníku jsou méně náročnější, i přesto však je nutné
vedení pedagoga. Úkoly pro děti z 4.-5. třídy jsou určeny z části také pro samostatnou
práci-záleží na volbě pedagoga.
Cílem pracovních sešitů je výchova dětí ke správné výživě, neboť výživové
vědomosti a návyky získané v dětství formují výživové chování v dospělosti.
Nezastupitelnou roli ve formování a ovlivňování způsobu života dětí má nejen rodina,
ale i škola. Proto je nezbytné vychovávat děti ke zdravému způsobu života a vést je
k přijetí takového životního stylu, který by byl základem zdravého a hodnotného života
v dospělosti.
Vzdělávání v této oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí
žáků tím, že je vede k poznávání zdraví jako nejdůležitější životní hodnoty, k získávání
orientace v názorech na to, co je zdravé a co zdraví ohrožuje, využívání získaných
postupů směřujících k ovlivňování zdraví v každodenním životě. Pracovní listy rozvíjí
schopnost převzít odpovědnost za své chování v oblasti výživy, rozvíjí se slovní zásoba
a schopnost definovat základní pojmy, žák je schopen vyjmenovat potraviny zdravé a
nezdravé.

4.2. Metodika pracovních listů

Pracovní listy obsahují cvičení a úkoly, které je třeba se žáky nejprve společně
ústně probrat a pak na nich mohou žáci samostatně pracovat. Pracovní sešity přináší
dětem pestré úkoly různého stupně náročnosti. Napomáhají tomu, aby se děti k této
problematice stavěly pozitivně, těšily se na nové poznatky a chtěly s nimi aktivně
pracovat.

31
Časová dotace na vypracování jednoho pracovního sešitu–4 vyučovací hodiny pro
každý ročník.

4.3. Cíle pracovních listů

1. kognitivní- žáci rozliší potraviny zdraví prospěšné, nezdravé, zdraví škodlivé, své
názory zdůvodní, shrnou poznatky o zdravém životním stylu a zdravé výživě
2. psychomotorické-příprava salátu
3. afektivní - při diskuzi nebo společné práci se vzájemně respektují, hledají
kompromisy, snaží se být tolerantní
4. sociální–žáci mezi sebou komunikují, diskutují, spolupracují

4.4. Vlastní pracovní listy

4.4.1. Pracovní list pro 1.–3.ročník
(obrázky viz 10.2. Obrazová dokumentace)

Milé děti, otevíráte malý, zato ale velmi poučný sešit. Nemusíte se však bát,
nejde o žádné vyučování, spíše vám představíme zábavného pomocníka a průvodce ve
zdravém životním stylu.
Pomůcky: tužka, pero a pastelky.

1. Víte, děti, co je třeba dělat alespoň dvakrát denně v koupelně?

Zakroužkuj správnou odpověď.
Každé ráno a večer si vyčistím: a) boty
b) zuby
c) akvárium

2. Přemýšleli jste někdy o tom, co je to zdravý životní styl?

32
Patří sem dostatek pohybu, veselá nálada, zdravá strava -5 porcí ovoce a zeleniny denně
ovoce a zeleniny, to je asi 300-400g dohromady, celozrnné výrobky(pečivo tmavé
barvy), omezení sladkých a slaných pokrmů. Na další zásady jistě přijdete s paní
učitelkou nebo panem učitelem. Pokus se zamyslet nad jednotlivými potravinami a
činnostmi:

Podtrhni správné tvrzení :

Mezi zdravé potraviny patří: sýr, salám, mrkev, čokoláda, jogurt, bonbón, jablko
Zdravé je: pít jen ráno a večer, koukat se celé odpoledne na televizi, jíst hodně
čokolády, mít dobrou náladu, v zimě nosit teplé oblečení.
Co je zdravější-jogurt nebo smetana, sladké jablko nebo sladký bonbón, hranolky nebo
brambory vařené
Pohybové hry: házet si s míčem, hrát si na hřišti, honit se po silnici, bruslit v zimě na
řece

3. Poznej plody na obrázku: viz obr. č. 1

4. Jídlo byste, děti, měly mít rozdělené rovnoměrně do 5-6 porcí během dne.
Začínáme snídaní, která nám dodá dostatek energie na začátek dne, pak by měla
následovat svačina, další dopište samy.
Snídaně, svačina,…

5. Víte, děti, co je to exotické ovoce? Už jste někdy něco takového jedly?

To je ovoce pocházející z cizích zemí a k nám se dováží.
Namaluj, kterými dopravními prostředky se k nám doveze.

6. Zkus pojmenovat následující cizokrajné ovoce: viz obr. č. 2

S pomocí paní učitelky nebo pana učitele se pokus vysvětlit:
Koho neuzdraví léky, toho uzdraví příroda.

7. Mrkvičku Leničku poslal tatínek na nákup.

33
Měla koupit dohromady 10 kilogramů ovoce a zeleniny. Pomůžete jí zjistit, jestli se
nespletla?
V košíčku měla 2kg rajčat, 1kg okurek, 1kg paprik, 3kg jablek, 1kg broskví, 2kg
hrušek. Kolik kilogramů ovoce a zeleniny měla v košíčku?

8. Nedej se splést obrázky. V tomto úkolu se pokus seřadit ovoce od nejmenšího po

největší. Pozor, velikost na obrázku neodpovídá skutečné velikosti, viz obr. č. 3

9. Jaké ovoce nebo zelenina se skrývá za písmenky?

dahjoa
nctior
líez
kečsen
karipap

10. Chcete se, děti, stát výzkumníky?

Zkuste si celou sobotu a neděli zapisovat vše, co jste snědly a vypily. Pak si v pondělí o
tom ve škole popovídejte. Např.: Pil jsem dostatek tekutin? Nebyly příliš sladké? Měl
jsem alespoň 4 porce ovoce a zeleniny denně? Nezapomněl jsem na mléčné výrobky?

11. Ke každé zelenině napiš nebo řekni, jak ji můžeme zpracovat:

Např. okurku nastrouhat do okurkového salátu atd.
Okurka
Mrkev
Zelí
Fazole
Česnek
Rajče

12. Znáte píseň Šel zahradník do zahrady s motykou? Zpívá se v ní o křenu, který patří
do kořenové zeleniny -Víš proč? Jaké druhy zeleniny ještě znáte?

34
Víte děti, že vitaminy jsou látky, které si naše tělo neumí samo vytvořit, proto mu je
musíme dodávat? Abychom nebyli nemocní, unavení, musíme vitamíny dostat do
našeho těla prostřednictvím pestré stravy, ovoce a zeleniny. Jaký je rozdíl mezi ovocem
zeleninou? To, co vyrůstá přímo ze země, je zelenina, ovoce najdeme spíš na stromech a
keřích. Jahody a meloun jsou výjimka, rostou sice přímo ze země, ne na stromech, ale
patří mezi ovoce.
Vysvětli: Veselá mysl-půl zdraví.

14. Ovoce a zeleninu jíme každý den, protože obsahuje vitaminy, které naše tělo
potřebuje.
Máme vitaminy rozpustné v tucích, to jsou vitaminy A, D, E, K (pomůcka DEKA) a
tyto vitaminy dokáže naše tělo přijmout pouze s tuky, to znamená, že zeleninový salát je
dobré pokapat rostlinným olejem, např. olivovým.
Další vitaminy, např. C, B, jsou rozpustné ve vodě, naše tělo je může přijmout spolu
s vodou, nepotřebuje k tomu tuky.
Existuje několik druhů vitaminů, víš kolik?
a) dva
b) tři
c) více než 3

15. Zdeničku poslala maminka na nákup. Měla koupit potraviny pro čtyřčlennou rodinu
na 1 den. Koupila celozrnný chléb, 1 jogurt, 5 kg hroznového vína, 4 piva, 2 velké
okurky 1 kg kuřecího masa. Nakoupila správně? Nechybí jí něco nebo naopak
nepřebývá? Pohovořte si o tom všichni společně. Mohou děti pít alkohol? Odhadněte,
kolik Kč by tento nákup asi stál.

16. Přiřaď názvy rostlin podle toho, pro co je pěstujeme : viz obr.č. 4
Pro list
Pro cibuli
Pro kořen
Pro plod
Vysvětli: Nemocnému nepomůže, že leží ve zlaté posteli.

35
17. Práce pro dvojici žáků. Pantomima: jeden předvede pomocí mimiky pohybů a gest,
bez mluvení (řeči), druhý zkusí uhodnout, o jakou činnost jde.

To jsou ruce, to jsou dlaně,

voda s mýdlem patří na ně.
Hned po mýdle dobré jídlo
a po jídle zase mýdlo.
Vysvětli ostatním, proč je důležité si mýt ruce. Potom si můžeš nakreslit k této říkance
obrázek.

18. Slyšely jste někdy o metodě semaforu? Určitě děti víte, co dělat, když je rozsvícené
zelené, oranžové nebo červené světýlko. Promluvte si o tom s paní učitelkou nebo
s panem učitelem. Podobné je to i s potravinami. Ty, které můžeme jíst v největším
množství ze všech potravin, a jsou pro nás zdravé, dejte do zeleného kroužku.
Potraviny, které dodávají tělu více energie, a měli bychom si hlídat jejich množství, dej
do oranžového kroužku. A teď pozor! Potraviny z červeného kroužku jsou buď velmi
sladké, nebo tučné a měli bychom je do našeho jídelníčku zařazovat nejméně ze všech
potravin. Obrázky zakroužkuj zeleně, červeně nebo oranžově.
(viz obr. č. 5)

19. Pro zdravý růst vašeho těla je třeba, abyste konzumovali maso. Obsahuje bílkoviny
a vitamíny, které tělo potřebuje. Jaké druhy masa znáte? Které z nich bychom měli jíst
častěji a které méně často?

čarou spoj druh masa a zvíře, ze kterého se získává.

telecí srnka
vepřové kráva
hovězí pstruh
skopové tele
králičí vepř

36
rybí ovce
zvěřina králík
Vysvětli: Existují tisíce nemocí, ale jen jedno zdraví.

20. Výživová pyramida

Pokud chceme být zdraví, svěží a spokojení, měli bychom se stravovat v souladu se
zásadami zdravé výživy. Tyto zásady můžeme vyjádřit tzv. pyramidou výživy.

Potraviny v základně pyramidy (nejširší část, dole) v prvním patře spíše vlevo
můžeme konzumovat v největším množství ze všech potravin, které zde vidíte, jsou to
potraviny obsahující minimum cukru a tuku, jsou zdraví velmi prospěšné.
V druhém patře jsou potraviny, které už obsahují tuky a cukry, ale naše tělo je
potřebuju k růstu a správnému vývoji, a tak se v jejich pojídání nemusíme ještě tolik
omezovat.
Ve třetím patře už najdeme potravu, která je také zdravá, ale nejíme ji v takovém
množství, jako první patro.

37
 Poslední patro bychom mohli z našeho jídelníčku úplně vyřadit, protože našemu
tělu nedává nic zdravého. Tyto potraviny jíme jen výjimečně.
Platí tedy zásada, čím výše, tím méně.

4.4.2. Pracovní listy pro 4. a 5. ročník

Milé děti, otevíráte malý, zato velmi poučný sešit. Nemusíte se však bát, nejde o
žádné vyučování, spíše vám představíme zábavného pomocníka a průvodce ve zdravém
životním stylu. Chcete vědět, jak si udržet své zdraví a nebýt často nemocní? Odpovědi
naleznete na následujících stranách.
Pomůcky: velký arch balicího papíru, tužka, pero pastelky.

Zdraví je jedna z nejvýznamnějších hodnot podílejících se na kvalitě života.

Rozumíte této větě? S paní učitelkou nebo panem učitelem si o ní popovídejte.

I. Cílem tohoto cvičení je, abyste se zamyslely nad těmito tvrzeními a podtrhly ta, o
kterých si myslíte, že jsou správná:

1. Jestliže nás nebolí zuby, nemusíme navštěvovat lékaře

2. Při mytí celého těla používáme všichni v rodině stejný ručník, mýdlo nebo
sprchový gel
3. Pravidelné cvičení upevňuje naše zdraví
4. Jíme pouze bonbóny, čokolády, sušenky
5. Ryby jíme jen o Vánocích
6. Součástí každého jídla by mělo být ovoce a zelenina
7. Po večerním vyčištění zubů můžeme pít slazené nápoje
8. Zdraví je v mládí naprostou samozřejmostí, proto mu není třeba věnovat
pozornost
9. Lékař je zcela zodpovědný za naše zdraví, jsme-li nemocní, je to jeho vina
10. Zdraví je vzácný dar, o který je nezbytné pečovat.

38
II. S pomocí paní učitelky nebo pana učitele zkus vysvětlit:
Jez do polosyta, pij do polopita, budeš dlouho živ.
Nežijeme, abychom jedli, ale jíme, abychom žili.

Uhodneš tyto hádanky?

Tvrdá jsem, kost nejsem,
sladká jsem, med nejsem, zelená jsem, tráva nejsem. Co to je?

Sedí panna na hrádkách

v devatero kabátkách
a těm kdo ji svlečou, slzy z očí tečou. Co to je?

Češe se, vlasů nemá,

klátí se, třtina není,
třese se, zimnici nemá.
Co to je?

III. Ovoce a zelenina obsahuje vitamíny, které jsou pro správný růst a vývoj dětí
nezbytně nutné. Je třeba je jíst každý den asi ve 4 porcích. Víte děti, jak se od sebe liší
ovoce a zelenina?
Plody ovoce jsou více barevné a mívají většinou sladkou chuť, plody zeleniny
jsou jednobarevné a nejsou tak sladké jako ovoce. To, co vyrůstá přímo ze země, patří
většinou do zeleniny, ovoce roste častěji na stromech a keřích. Výjimkou jsou pouze
jahody a meloun, které vyrůstají přímo ze země, řadíme je však mezi ovoce. Plodům,
které u nás nerostou, a přesto je jíme, říkáme exotické. Patří tu např. ananas, banány,
kiwi, pomeranče atd.

Přesmyčkou písmen zkus zjistit o jaké ovoce či zeleninu se jedná:

39
KREVM IKWI KARIPAP ŠKAUHR KAORUK ČARJE LICUBE
LOUMEN

Doplň chybějící písmena:

ČES . . . BRO . . . . . . KVĚ . . . ZE . . BA . . . BRA . . . .

IV. Napiš pod každý obrázek O jako ovoce nebo Z jako zelenina.
(viz. Obr. A)

V. Napiš jména spolužáků, kteří

- jí rádi ovoce a zeleninu

- pravidelně cvičí
- mají nějakého koníčka
- starají se o nějaké zvířátko
- nepřejídají se sladkostmi
- jsou veselí a usměvaví
- nekouří
- pomáhají ostatním
- chovají se slušně k ostatním

VI. Právě teď se cítím: nakresli svůj obličej (smějící se, zamračený,smutný,uplakaný…).
Pro zdraví člověka je důležité, aby se dobře cítil, byl spokojený sám se sebou.

40
VII. Která tvrzení odpovídají zdravému způsobu života? Vyber pouze jednu skupinu z
A, B, C, D nebo E. Ostatní oprav.

A) dostatek spánku
dlouhodobý pobyt ve znečištěném životním prostředí
pravidelné cvičení

B) vypít denně 2l coca-coly

nikdy nejíst maso
nekouřit

C) sprchovat se 6krát denně

jíst méně živočišných tuků např. máslo, sádlo
před jídlem si umýt ruce

D) občas se s tatínkem napít piva..nejenom tatínci pijí pivo..upravit..

nedívat se celý den na televizi
střídat práci s odpočinkem

E) pravidelně vyměňovat zubní kartáček

pohyb na čerstvém vzduchu
jíst dostatek ovoce, zeleniny, mléčných výrobků, luštěnin (hrášek, čočka, fazole)

VIII. Zapamatujte si, že vitaminy označujeme velkými písmeny abecedy a rozdělujeme

do dvou skupin..
Máme vitaminy rozpustné v tucích, to jsou vitaminy A, D, E, K (pomůcka DEKA) a
tyto vitaminy dokáže naše tělo přijmout pouze s tuky, to znamená, že zeleninový salát je
dobré pokapat rostlinným olejem, např. olivovým.

41
Další vitaminy, např. C, B, jsou rozpustné ve vodě, naše tělo je může přijmout spolu
s vodou, nepotřebuje k tomu tuky.

1. Vitaminy rozpustné ve vodě : vitamin C, H a vitaminy skupiny B

2.Vitaminy rozpustné v tucích :

A, D , E , K
Přirozenými zdroji vitaminu A jsou živočišné suroviny - játra, vaječný žloutek, máslo,
plnotučné mléko, sýry, smetana a také některé mořské ryby, např. makrela a žralok.
Zlepšuje zrak, důležitý pro vývoj kostí a růstu, posiluje obranyschopnost v těle, snižuje
hladinu cholesterolu v krvi.

Provitamin A najdeme v ovoci a zelenině – špenát, mrkev, paprika, meruňky, broskve

Vitamin D se obecně vyskytuje v tuku jater ryb, zejména mořských (sardinky, sledi,
makrely, lososi). Menší množství vitaminu D obsahují vejce, maso, mléko, máslo.
Chudými zdroji vitaminu D jsou zelenina a ovoce. Důležitý pro stavbu kostí.

Nejbohatším zdrojem vitaminu E je olej z klíčků rostlin, rostlinné oleje, oříšky, semena
a celá obilná zrna. Menší množství vitaminu E obsahují také vejce, mléko, mléčné
produkty, maso, ryby a tmavě zelená zelenina, např. špenát a brokolice. Chrání před
srdečními a cévními poruchami.

Nejbohatšími zdroji vitaminu K jsou zelená listová zelenina, např. špenát, brokolice,
kapusta, hlávkový salát. Dalším zdrojem je sója, hovězí játra, zelený čaj, vaječný
žloutek, oves, pšenice, brambory, rajčata, chřest, máslo a sýry. Významný při krevní
srážlivosti. Budou vědět, co to je?

42
Vitamin C (kyselina askorbová) se vyskytuje zejména v ovoci a zelenině. Hlavními
zdroji jsou citrusové plody, černý rybíz, paprika, jahody, rajčata, brokolice, brambory,
zelí. Chrání před rakovinovým (ví co je rakovina?)onemocněním, zajišťuje odolnost
organismu.

Vitaminy skupiny B – B1, B2, B3, B5, B6, B12 se vyskytují v kvasnicích, fazolích a
hrachu, ve vnitřnostech, ořechách, obilných klíčcích, mléčných výrobcích, masu,
celozrnné mouce, rybách, slunečnicových semínkách, tuňákovi, dále jsou to vejce,
ovesné vločky, otruby, pohanka, brambory, banány, pomeranče, chřest, drůbež, ryby.

Kyselina listová – játra, zelené části rostlin, obilné klíčky, ovoce, ořechy, vejce.

Vitamin H ve žloutcích, mléce, kvasnicích, játrech nebo ledvinách.

Jeden druh ovoce může obsahovat i několik vitaminů najednou, ne jenom jeden.

IX. Zkuste spojit vitamíny s ovocem a zeleninou, která ho obsahuje:

(obr. B)
Kyselina listová nebo vitamín K
Vitamín B
Vitamín C
Vitamín K
Vitamín E
Provitamín A

X.Nakresli, vybarvi správnou barvou a napiš, zda se jedná o ovoce či zeleninu

Meruňky
Hroznové víno
Zelí

43
 Citróny
Kiwi
Jablka
XI. Co do jídelníčku nepatří?
Vyškrtněte potraviny, které do jídelníčku nepatří a navrhněte za ně vhodnější.

Snídaně chléb, salám, čaj

Přesnídávka banán, čokoládová tyčinka, Fanta
Oběd smažený řízek, bramborový salát, zeleninový salát, voda s džusem
Svačina hamburger, Coca-cola
Večeře rohlík, rybí pomazánka, rajče, čaj

XII. Pokud chceme být zdraví, svěží a spokojení, měli bychom se stravovat v souladu se
zásadami zdravé výživy. Tyto zásady můžeme vyjádřit tzv. pyramidou výživy.

Výživová pyramida

44
 Potraviny v základně pyramidy (nejširší část, dole) v prvním patře spíše vlevo
můžeme konzumovat v největším množství ze všech potravin, které zde vidíte, jsou to
potraviny obsahující minimum cukru a tuku, jsou zdraví velmi prospěšné.
V druhém patře jsou potraviny, které už obsahují tuky a cukry, ale naše tělo je
potřebuju k růstu a správnému vývoji, a tak se v jejich pojídání nemusíme ještě tolik
omezovat.
Ve třetím patře už najdeme potravu, která je také zdravá, ale nejíme ji v takovém
množství, jako první patro.
Poslední patro bychom mohli z našeho jídelníčku úplně vyřadit, protože našemu
tělu nedává nic zdravého. Tyto potraviny jíme jen výjimečně.
Platí tedy zásada, čím výše, tím méně.

Sůl, tuky, cukry: 0-2 porce

Mléko, mléčné výrobky: 2-3 porce
Ryby, maso, drůbež, luštěniny: 1-2 porce
Zelenina: 3-5 porcí
Ovoce: 4-5 porcí
Obilniny, rýže, těstoviny, pečivo: 3-6 porcí

• Sůl, tuky, cukry Jedna porce-cukr (10g), tuk (10g)

• Mléko, mléčné výrobky Jedna porce-1 sklenice mléka (250ml), 1 kelímek
jogurtu (200ml), sýr (55g)
• Ryby, maso, drůbež, luštěniny Jedna porce-125g drůbežího, rybího či jiného
masa, 2 vyvařené bílky nebo miska sojových bobů, porce sojového masa
• Zelenina Jedna porce-velká paprika, mrkev či dvě rajčata, miska čínského zelí
či salátu, půl talíře brambor či sklenice neředěné zeleninové šťávy
• Ovoce Jedna porce-1 jablko, pomeranč či banán (100g), miska jahod, rybízu či
borůvek, sklenice neředěné ovocné šťávy

45
 • Obilniny, rýže, těstoviny, pečivo Jedna porce-1 krajíc chleba (60g), 1 rohlík či
houska, 1 miska ovocných vloček či müsli, 1 kopeček vařený rýže či vařených
těstovin (125g)

Pokus se k jednotlivým potravinám napsat, do které skupiny potravina patří (do kterého
patra) a kolik porcí denně jí můžeme sníst.

-špagety, brambory, tvaroh, čočka, zmrzlina, párek, mandarinka, celozrnný chléb,

sójové maso

XIII. Potraviny se pokus rozdělit do 2 skupin na zdravé a nezdravé:

Nezdravé škrtni.
Coca-kola, mléko, čaj, džus,Sprite, hranolky, paprika, rajče, sýr, brambůrky, ryba,
čokoláda, hruška, smažený sýr, tučné vepřové maso, jogurt, salám, dort, klobása,
paštika, kiwi, sardinky, chlebíček, kefír.

XIV. Myslíš, že bys zvládnul připravit si Šopský salát? Určitě ano!

Budeš potřebovat: 1salátovou okurku, 4rajčata, 2cibule, 4papriky, 100g balkánského
sýra, 3lžíce olivového oleje, ocet, pepř.
Zeleninu jemně nakrájíme, pokapeme olejem a octem, opepříme. Vše promícháme a
posypeme trochou strouhaného sýra.

XV. K zásadám zdravého životního stylu patří udržovat si správnou tělesnou hmotnost.
Toho můžeme dosáhnout zdravou výživou a pohybovou činností. Nejen nadváha, ale i
příliš nízká hmotnost jsou doprovázeny řadou závažných onemocnění.
Kolik kilogramů vážíš? Myslíš, že bys mohl klidně vážit méně nebo více kg? Jsi se svou
váhou spokojen…myslíš, že jsi v normě?

46
Zjisti u svého lékaře, jestli je tvá váha přiměřená.

XVI. Zkus si malý kvíz:

Zakroužkuj správnou odpověď.

1. Mezi zeleninu patří:

A) jablko
B) zelí
C) banán

2. Skupinu ovoce tvoří:

A) švestky, hrušky, třešně
B) hrášek, mrkev, hroznové víno
C) pomeranč, cibule, ananas

3. Luštěnina je:
A) rajče
B) čočka
C) lízátko

4. Do skupiny „mléčné výrobky “ řadíme:

A) tvaroh
B) papriku
C) zmrzlinu

5. Vyber potravinu rostlinného původu:

A) špekáček
B) máslo
C) brambor

6. Mezi potravinu živočišného původu nepatří:

47
 A) kuře
B) ryba
C) rýže

7. Zdraví nejvíce prospívají:

A) párky a salámy
B) ovoce a zelenina
C) kofola a coca-cola

8. Zdraví neprospívá:
D) kuře
E) tučné maso
F) ryba

9. Zdravá svačina vhodná pro mě je:

A) párek, rohlík, lízátko
B) limonáda, koblížek, musli tyčinka
C) sýr, chléb, pomeranč, minerálka

10. Pravidelně se stravovat znamená jíst:

A) 1 denně
B) denně
C) 6 denně

11. Denně bych měl vypít asi:

A) 2 litry limonády
B) litry mléka
C) 2 litry čaje, vody nebo ředěného džusu

12. Ovoce a zeleninu bychom měli jíst:

A) 5 denně

48
 B) 5 týdně
C) 5 měsíčně

13. Cukry je nejvhodnější přijímat :

A) v bonbónech
B) v čokoládě
C) v ovoci

14. Nejvhodnější příprava pokrmů je pomocí:

A) dušení a vaření
B) grilování a smažení
C) pečení a smažení

XVII. Představ si, že ses stal majitelem restaurace se zdravou výživou a máš vytvořit
jídelníček. Zvládneš to? Určitě ano!

XIII. Na velký arch balicího papíru si tužkou načrtněte plakát člověka-VITAMÍNKA, kde
si budete lepit ovoce a zeleninu na taková místa, kde prospívají. Např. oko-obr. mrkve.

XIX. Spočítej příklady, seřaď výsledky od nejmenšího po největší, přiřaď písmena a

zjistíš, které ovoce obsahuje velké množství vody.

86-45= S
45:5= A
16:4= N
5.6= N
100-98= A
4.8= A

49
XX. V průběhu dne byste, děti, neměly vynechat žádné jídlo. Víte, jaký je ten správný
stravovací režim v průběhu dne? Zkuste doplnit k jednotlivým hodinám:

7 hodin ráno
10 hodin dopoledne
12 hodin poledne
3 hodiny odpoledne
6 hodin večer
XXI. Škrtni potraviny a nápoje, které by se neměly jíst nebo pít každý den:

celozrnný chléb
voda
rýže
špekáčky
čaj
těstoviny
paprika
špagety
džus
tvarohové koláčky
jablko
limonáda
jogurt
kofola
vařené vajíčko

XXII. Spoj čarou zeleninu a část, kterou z ní jíme:

(viz obr. C)

LIST PLOD KOŘEN

50
XXIII. Myslíte si, že činnosti, které provádějí děti nebo rodiče jsou správné? Pokud ne,
věty pozměňte.
Maminka dala dětem ke svačině broskve, z nichž před tím vykrojila shnilý
kousek.
Cestou z obchodu si Tomáš utrhával kousky hroznového vína, které tam koupil.
Jana šla z WC rovnou ke stolu, aby se najedla.
Sotva Tomáš ráno vstane, pustí si televizi a vydrží se na ni dívat celý den.
Maminka přinesla z obchodu maso, nechala ho 3 dny v ledničce, a protože se jí
poté zdálo, že je zkažené, vyhodila ho.
Piji, až když mám velkou žízeň a to není moc často.
Když přijedu autobusem ze školy domů, sednu si k počítači a hraju hry až do
večera.
Kamarád mi nabízel cigaretu, ale já jsem si ji nevzal.
Moje sestra chodí k zubaři pouze tehdy, když ji bolí zub.

XXIV. Seřaď nápoje podle toho, jak často je můžeš pít:

Kofola, voda, pivo, káva, džus, čaj.
Které nápoje nesmíš pít vůbec?

XXV. Zkus přemýšlet, můžeš i vyhledat v literatuře a napsat, jaké nemoci mohou
člověka postihnout, jí-li mnoho cukrů, tuků a soli:

51
5. Dotazníky stravovacích návyků

Dotazníky vyplnilo 174 dětí z 1. stupně různých základních škol, v počtu 87 dívek a 87
chlapců. Cílem bylo zjistit stravovací návyky a výživové zvyklosti u žáků-viz 10.1.

Graf 1:

Více než polovina dotázaných dětí snídá každý den, nezanedbatelná část snídá pouze o
víkendu, některé děti nesnídají vůbec.

52
Graf 2:

Ovoce a zeleninu jí polovina z dotázaných dětí každý den, i když není jasné v jakém
množství, myslím si, že převládá ovoce nad zeleninou a více zavařené nebo jinak
upravené než čerstvé.

Graf 3:

Téměř všem dětem připravuje svačinu do školy někdo z rodičů nebo prarodičů, zamezí
se tak tím, aby si děti kupovaly většinou nevhodné svačiny samy.

53
Graf 4:

Z výsledků tohoto grafu vyplývá, že děti se stravují pravidelně.

Graf 5:

Sladké je nejen u dětí velmi oblíbené, ukazuje to i tento graf, děti však pravděpodobně
do sladkostí započítaly pouze bonbóny a sušenky a ne sladké svačiny, které u nich
vidím téměř každý den.

54
Graf 6:

Rozmanitost nápojů u dětí je velmi široká, převažují nápoje sladké.

Graf 7:

Mléčné výrobky, v tomto případě jogurt, jsou u dětí oblíbené.

55
Graf 8:

Výsledek tohoto grafu mě překvapil, protože mám z dětství vzpomínky na to, jak jsme
se ve škole nemohly zvednout od stolu, dokud nebyl talíř prázdný, většinou to tak
bývalo i doma a jsem ráda, že se to změnilo.

Graf 9:

V okolí 30ti km od základních škol, ze kterých žáci, odpovídající na tuto otázku

pochází, není žádný Mc donald, proto pro někoho možná překvapující výsledky.

56
Graf 10:

Většina dětí si čistí zuby dvakrát denně, tak jak by to mělo správně být, těch 8%
čistících si zuby po každém jídle si myslím, není pravděpodobné.

Graf 11:

”Pojídání různých dobrot“ u televize není jen výsadou dospělých, jak je patrno z tohoto
grafu, i když třetina dětí u televize vůbec nejí.

57
Graf 12:

Škodlivost kouření je všem známá, proto jsou před ní i děti kuřáků chráněni, ale 6% se
mi jako nezanedbatelné nejeví.

Graf 13:

Neoblíbenost ryb u dětí není nic překvapujícího, snad možná“rybí“ prsty.

58
Graf 14:

Z výsledků této otázky si nejsem jistá, zda všechny děti dovedou rozlišit pokrm
smažený, vařený a pečený.

59
6. Dětské pojetí zdraví

Úvaha o výchově ke zdravému způsobu života vychází nejčastěji z pohledu

dospělých osob. Bývají to lékaři, učitelé, vychovatelé, trenéři, rodiče, kteří dětem stále
předkládají nějaká doporučení. Tváří se, že vědí, co si děti myslí a proč jednají právě
tím a ne jiným způsobem. Často jim rodiče říkají, co se má dělat a co ne, poučují je,
přesvědčují, povzbuzují, trestají - méně často jdou vlastním příkladem.
Existuje ještě jiný přístup, který studuje, co si o zdraví myslí samy děti. Např. J.Piaget
přinesl mnoho dokladů o tom, že děti neuvažují jako my, dospělí, mají své vlastní pojetí
světa. Výzkum dětského pojetí zdraví probíhá v řadě zemí, angažují se v něm badatelé
různých profesí, liší se svými přístupy. Výzkum dětského pojetí zdraví lze začít už u
dětí 4-6letých. Diagnostika pojetí zdraví by měla vycházet z pěti hledisek:

Identifikace zdraví
Konsekvence zdraví
Časová dimenze
Kauzální atribuce
Strategie jednání
Smysl zdraví pro dítě

O dětském pojetí zdraví uvažujeme nejméně ze čtyř hledisek

a) První hledisko se týká počtu dětí
b) Věkové a vývojové aspekty
c) Pohlaví
d) Sociokulturní aspekty zdraví

Dětská pojetí (prekoncepty) jsou subjektivním nazíráním toho, čím je dítě

obklopeno ve své mysli. V rámci vzdělávacího procesu toto dětské nazírání intuitivně
oddělujeme od vědecky objektivního obrazu reality. Při výzkumu dětského pojetí zdraví
lze využít dětskou kresbu. Kvalitní rozbor dětské kresby je však velmi náročná
záležitost a předpokládá odborné znalosti posuzovatele. Dětská kresba se často
60
kombinuje s rozhovorem. Dětská kresba a její analýza má důležitou roli při výzkumu
žáků mladšího školního věku, protože tento způsob vyjadřování je dětem blízký a může
vypovědět mnohé. (S. Fraňková, V. Dvořáková-Janů, Karolinum 2003)

61
7. RVP-Člověk a zdraví-charakteristika vzdělávací oblasti

Zdraví člověka je chápáno jako vyvážený stav tělesné, duševní a sociální pohody
(def. WHO). Protože je zdraví základním předpokladem pro aktivní a spokojený život a
pro optimální pracovní výkonnost, stává se poznávání a praktické ovlivňování rozvoje a
ochrany zdraví jednou z priorit základního vzdělávání.
Vzdělávací oblast Člověk a zdraví přináší základní podněty pro ovlivňování
zdraví. Žáci se s nimi nejen seznámí, ale učí se je též aplikovat v běžném životě.
Vzdělávání v této oblasti směřuje k tomu, aby žáci pochopili hodnotu zdraví, smysl
zdravotní prevence i hloubku problémů spojených s nemocí. Žáci se seznamují
s různými situacemi ohrožujícími jejich zdraví, osvojují si dovednosti a způsoby
chování, které vedou k zachování a posílení zdraví, získávají též odpovědnost za zdraví
své i jiných lidí. Jde z velké části o poznávání životních hodnot o utváření postojů a
jednání v souladu s nimi. Vzdělávací oblast Člověk a zdraví je vymezena a realizována
v souladu s věkem žáků ve vzdělávacích oborech Výchova ke zdraví a Tělesná výchova
zahrnující i Zdravotní tělesnou výchovu.

Cílové zaměření:

Vzdělávání v této oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí

žáků tím, že vede žáky k:
- poznávání zdraví jako nejdůležitější životní hodnoty
- pochopení zdraví jako vyváženého stavu tělesné, duševní i sociální
pohody a k vnímání radostných prožitků z činností podpořených
pohybem, příjemným prostředím a atmosférou příznivých vztahů
- poznávání člověka jako biologického jedince závislého
v jednotlivých etapách života na způsobu vlastního jednání a
rozhodování, na úrovni mezilidských vztahů i na kvalitě prostředí
- získávání základní orientace v názorech na to, co je zdravé a co může
zdraví prospět, i na to, co zdraví ohrožuje a poškozuje

62
- využívání preventivních postupů pro ovlivňování zdraví v denním
režimu, k upevňování způsobů rozhodování a jednání v souladu
s aktivní podporou zdraví v každé životní situaci i k poznávání a
využívání míst souvisejících s preventivní ochranou zdraví
- propojování činností a jednání souvisejících se zdravím a zdravými
mezilidskými vztahy se základními etickými a morálními postoji,
s volním úsilím atd.
- chápání zdatnosti, dobrého fyzického vzhledu i duševní pohody jako
významného předpokladu výběru profesní dráhy, partnerů,
společenských činností atd.
- aktivní zapojování do činností podporujících zdraví a do propagace
zdravotně prospěšných činností ve škole i v obci

63
9. Závěr
Dětská obezita je velice obsáhlé téma. V této práci jsem se zabývala zdravým
životním stylem, výživou dětí, vznikem, prevencí a zdravotními riziky obezity. V další
části jsem vytvořila pracovní listy pro děti na 1. stupni základní školy, jejichž součástí
jsou také dotazníky stravovacích návyků.
Obezita u dětí bývá ve většině případů projevem špatných stravovacích návyků
celé rodiny. Léčbu je třeba začít co nejdříve, i když nejdůležitější je prevence. Ta
začíná již v prenatálním období výživou matky, pokračuje kojením dítěte až do 2 let
jeho věku. Důležitý je dostatek pohybové aktivity a vytváření správných stravovacích
návyků již od útlého dětství, kterými se pak bude dítě řídit i v dospělosti.
Léčba je třeba provádět pod vedením odborníků, jde o dlouhodobou záležitost,
na které se podílí celá rodina.
Pracovní sešity by měly děti nenásilnou a zábavnou formou uvést do problematiky
zdravého životního stylu. 1. Část je zpracována pro děti od 1. do 3.roč., 2. část pro 4. a
5. ročník.
V poslední části jsou uvedeny výsledky výzkumu. Účastnilo se ho 174
respondentů a ráda bych uvedla některé zajímavé údaje:

Každý den snídá 117 dětí, 5 nesnídá nikdy.

102 dětí konzumuje zeleninu každý den (nebylo však zjištěno, kolik porcí
denně).
Svačinu dětem do školy připravuje maminka ve 149 případech, nesvačí 4 děti .
5 dětí jí pouze 1 jídlo během dne, ostatní 3-6 denně.
Sladkosti jí 44 dětí každý den, 100 dětí až 4krát týdně; děti však mezi to
nepočítaly sladké svačiny, které mají téměř denně-např. koblížky, croissanty, oplatky
apod.
Téměř 150 dětí pije sladké nápoje-coca-coly, limonády, šťávy, přeslazené školní
čaje.
Jogurty jí ráda většina dětí.
135 dětí nemusí dojídat z talíře, pokud už nemohou.

64
 Restaurace Mc donald děti nenavštěvují vůbec, 27 pouze když má svátek nebo
narozeniny; tento typ restaurací děti nemají v dosahu školy ani bydliště. Zuby si čistí
2krát denně 115 dětí, jedno dítě si zuby nečistí nikdy.
Když se děti dívají na televizi, 110 jich při tom něco jí-sladkosti, něco slaného,
ale také ovoce nebo zeleninu, 53 dětí u televize nic nejí.
Většina dětí se stravuje v místnosti, kde se nekouří.
Ryby nekonzumuje vůbec 47 dětí, 59 pouze jednou za měsíc a jen 20 dětí jí
ryby 1krát-2krát týdně.
Na otázku, jaké jídlo mi nejvíce chutná, zda vařené, smažené či pečené,
odpověděly děti rovnoměrně.
V poslední otázce jsem se zajímala o to, jaké jídlo dětem chutná nejvíce.
Smažený řízek a smažený sýr nejvíce chutná 52 dětem, 14 dětí má nejraději jídlo, které
se skládá z masa, knedlíku a omáčky, ryba jako nejoblíbenější pokrm se objevuje pouze
v 7 případech, zeleninové jídlo má nejraději 6 dětí, těstoviny 14 a sladký pokrm
preferuje 16 dětí.

Podporovat zdraví v oblasti školství znamená v první řadě poskytovat informace

a vychovávat ke zdraví tak, aby si každý žák již po opuštění ZŠ uměl vybrat pozitivní
alternativu při rozhodování o svém způsobu života, zvolit to, co prospívá zdraví. Jaké
podmínky musíme vytvořit, aby se nám dařila výchova ke zdravému způsobu života?
1. Docenit význam osobnosti učitele
2. Neoddělovat tělesné a duševní zdraví
3. Vytvářet zdravé sociální vztahy
4. Zdůraznit význam autoregulace

Problematika zdravého životního stylu a obezity dětí je téma, které je zpracováno

mnoha odborníky, ale také studenty, které toto téma zajímá a jistě by bylo vhodné v tom
pokračovat.

65
10. Přílohy

10.1. Dotazník stravovacích návyků

Zakroužkuj, co platí pro tebe :

Pohlaví:

a) dívka
b) chlapec

Bydliště:

a) město
b) vesnice

Třída:

1) 1.
2) 2.
3) 3.
4) 4.
5) 5.

1) Snídám :

a) každý den
b) jen když jdu do školy
c) 3krát týdně
d) 2krát týdně
e) jen v sobotu a v neděli
f) nikdy

2) Ovoce a zeleninu jím :

a) každý den
b) 3krát týdně
c) 1krát týdně
d) vůbec

3) Svačinu do školy :

66
a) si kupuji sám
b) mi připravuje maminka nebo tatínek, babička
c) nesvačím
d) jiné - napiš

4) Během celého dne jím :

a) 6krát a vícekrát denně

b) 5krát až 4krát denně
c) 3krát až 2krát denně
d) 1krát

5) Sladkosti jím :

a) každý den
b) 2krát až 4krát týdně
c) jindy-napiš kdy
d) vůbec

6) Piji nejčastěji :

a) sladké nápoje – limonáda,coca-cola

b) čaj
c) mléko
d) ovocné šťávy
e) džusy
f) jiné – napiš jaké

7) Jogurt jím :

a) každý den
b) 3krát až 5krát týdně
c) 1krát až 2krát týdně
d) vůbec-nechutná mi

8) Musím dojídat, pokud už nemohu :

a) ano
b) ne
c) jen ve škole
67
d) jen doma

9) Často navštěvuji restaurace Mc donald :

a) ano
b) ne
c) jen když mám svátek nebo narozeniny
d) jindy- napiš kdy

10) Zuby si čistím :

a) po každém jídle
b) 3krát denně
c) 2krát denně
d) 1krát denně
e) nikdy

11) Když se dívám na televizi, jím při tom :

a) sladkosti
b) něco slaného
c) ovoce nebo zeleninu
d) jiné – napiš co
e) u televize nejím

12) V místnosti, kde jím, se kouří :

a) každý den
b) 3krát týdně
c) 2krát týdně
d) jen o víkendu
e) se nikdy nekouří

13) Ryby jím :

a) 1krát až 2krát týdně

b) 1krát týdně
c) 1krát za měsíc
d) 4krát za rok
e) Nejím je vůbec

14) Nejvíce mi chutná jídlo, které je :

68
 a) vařené
b) smažené
c) pečené

15) Napiš, jaké je tvé nejoblíbenější jídlo:

10.2. Obrazová dokumentace

Obr. 1:

69
70
Obr. 2:

71
72
Obr. 3:

73
Obr. 4:

74
Obr. 5:

75
Obr. A:

76
77
Obr. B:

78
Obr. C:

79
80
11. Seznam použité literatury

1. BRIFFA J. Pro zdraví a krásu. Zdravě jíst. Ikar 1998. ISBN 80-7202-598-8.

2. FOŘT P. Stop dětské obezitě. IKAR 2004. ISBN 80-249-0418-7.

3. FOŘT P. Moderní výživa pro děti. Metramedia 2000. ISBN 80-238-5498-4.

4. FOŘT P. Tak co mám jíst? Grada 2007. ISBN 978-80-247-1459-2.

5. FRAŇKOVÁ S., DVOŘÁKOVÁ-JANŮ V. Psychologie výživy a sociální aspekty

jídla. Karolinum 2003. ISBN 80-246-0548-1.

6. GREGORA M. Výživa malých dětí. Grada 2004. ISBN 80-247-9022-X.

7. Knihovna zdraví. Zdraví dítěte.Rebo production 2006. ISBN 80-7234-535-4.

8. KUNOVÁ V. Zdravá výživa. Grada 2005. ISBN 80-247-1050-1.

9. MINISTERSTVO ZDRAVOTNICTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY. Výživová

doporučení pro obyvatelstvo v ČR. Geoprint 2005

10. MUDR. BOHUMIL T., CSC. Výživový stav populace a nutriční rizika. Státní
zdravotní ústav Praha 2004. ISBN 80-7071-243-0.

11. MUDR. KEJVALOVÁ L. Výživa dětí od A do Z. Vyšehrad 2005. ISBN 80-7021-

773-1.

12. PAŘÍZKOVÁ J.,LISÁ L. ET AL. Obezita v dětství a dospívání.. Galén 2007. ISBN
978-80-7262-466-9. ISBN 978-80-246-1427-4.

13. PÁNEK J. Základy výživy. Svoboda Servis. Praha2002.

81
14. POLUNINOVÁ M. Potraviny pro zdraví a dobrou kondici. Perfekt 1992. ISBN 80-
8046-083-3.

15. STÁTNÍ ZDRAVOTNÍ ÚSTAV. Pitný režim. Geoprint 2006.

16. STRATIL P. Abc zdravé výživy. Tiskárny Havl.Brod 1993. ISBN 80-900029-8-6.

17. SUCHÁNEK P. Víte, co máte na talíři? Víkend 2003. ISBN 80-7222-310-0.

18. ROSCHINSKY J. Hubneme cvičením a správnou výživou. Grada 2006. ISBN 80-
247-1747-6.

19. VAVROŠOVÁ J. Praktické rady a návody o potravinách a zdravé výživě. Knižní

expres 2005. ISBN 80-7347-015-2.

http://www.stobik.cz/
http://www.obezita.cz/obezita/rizikove-faktory/
http://www.pyramidacek.cz/cs/ms-filozofie-projektu.html
http://www.nutrivit.cz
http://www.vyziva.estranky.cz/
http://cs.wikipedia.org/wiki/Hlavn%C3%AD_strana

82
Resumé

Ve své diplomové práci se zabývám zdravým životním stylem zaměřeným na stravovací

návyky a obezitu dětí mladšího školního věku. Součástí této práce jsou pracovní sešity,
které by měly nenásilnou formou a zábavným způsobem učit děti zdravému životnímu
stylu především v oblasti stravování.

Summary
My graduation theses consern healthy lifestile with the emphasis on eating habits and
obesity of junior pupils. The workbooks, which are part of these theses, should instruct
pupils about healthy lifestyle in a friendly and enjoyable way.

83