VÝŽIVA A ZDRAVÍ

Nica Klimešová
2023/24
V Ý Ž I VA
= KOMPLEXNÍ PROCES, KTERÝ ZAHRNUJE PŘÍJEM,
VSTŘEBÁVÁNÍ A VYUŽÍVÁNÍ ŽIVIN POTŘEBNÝCH PRO
SPRÁVNÉ FUNGOVÁNÍ NAŠEHO TĚLA. MOHLI BYCHOM JI
P Ř I R O V N AT K PA L I V U , KTERÉ POHÁNÍ NÁŠ M O TO R ,
KTERÝM JE NAŠE TĚLO.
STRAVA = DIETA = VŠE CO
ČLOVĚK SNÍ ZA DEN
1. Poživatina = Potrava, která slouží k výživě člověka:

1a) Potraviny = Dodávají energii a živiny lidskému organizmu, jsou

nejvýznamnější složkou lidské stravy:

1b) Lahůdky = vysoká senzorickou hodnotou (hodně nám to chutná),

značným obsahem energie (je to „kalorická bomba“) a výživovou hodnotou:

1c) Pochutiny = vysoká senzorická hodnota (chutná, voní), malá či nulová

výživová hodnota (nenajíme se z toho):

2. Nápoje

2a) Alkoholické:

2b) Nealkoholické:
BÍLKOVINY Z celkového energetického příjmu by bílkoviny měly tvořit 10 – 15 %

Fce:
1. stavební – základní stavební hmota pro svaly, kosti i vnitřní
orgány, růst a obnova tkání
2. transportní a skladovací (např. krevní bílkoviny – přenášejí
živiny, kyslík a oxid uhličitý)
3. pohybovou – na základě reakce svalových bílkovin je možné
pohyb svalů
4. řídicí– enzymy, hormony, receptory
5. obrannou – imunita protilátky, bílkoviny zajišťující srážení krve
6. energetickou – 1 g bílkovin = 17 kJ = 4 kcal
TUKY Tuky by měly tvořit asi 30 % z celkového energetického příjmu

Fce:

1.zásobní – podkožní tuková tkáň

2. ochrannou – chrání vnitřní orgány
3.stavební – b. membrány, nervová tkáň
4.tepelnou – izolace organismu (tuk nás hřeje)
5.vstřebávací - vitamíny rozpustné v tucích ADEK
6.energetickou – 1g tuku = 38 kJ = 9 kcal
TUKY – DĚLENÍ

• Nasycené = nepříznivé -> zvýšený cholesterol, nemoci

srdce, cév, nádory
• Nenasycené = příznivý účinek na zdraví
• Trans = nezdravé nenasycené = nepříznivé, nemají pro
nás přínos
SACHARIDY Sacharidy by měly tvořit asi 55 – 60 % celkového energetického příjmu

• Fce.

1. zásobní

2. stavební

3. trávicí – vláknina

4. energetický – 1g = 17 kJ = 4 kcal
Pozor na přidané cukry!!!
VLÁKNINA denní příjem pro dospělého člověka asi 25 – 30 g vlákniny na den.

1. pomáhá regulovat trávení a pravidelnou stolici

2. snižuje riziko vzniku onemocnění nádorem tlustého střeva a
konečníku
3. pomáhá snižovat hladinu cholesterolu a tuků v krvi, snižuje tak
riziko vzniku onemocnění srdce a cév
4. uplatňuje se v prevenci i léčbě diabetu
5. pomáhá odstraňovat z těla některé škodlivé látky

(celozrnné pečivo, ovoce, zelenina, luštěniny)

• Rozpustná = bobtná, je jídlem pro bakterie ve střevě,
zpomaluje uvolnění glukózy do krve

• Nerozpustná = zvětšuje objem tráveniny a tím urychluje

průchod jídla i odpadních látek naším střevem, navazuje na
sebe cholesterol
 VITAMÍNY
1. Rozpustné ve vodě

B = podpora nervové soustavy, tvorba krve (živočišné produkty)

C = antioxidant, hojení ran, vstřebávání železa, imunita (čerstvé ovoce a zelenina)

2. Rozpustné v tucích

A = zrak, zdraví kůže a sliznic (mrkev)

D = pro vstřebávání vápníku, imunita (rybí tuk, vejce)

E = antioxidant, bojuje s nádory, onemocněním srdce a cév

K = srážlivost krve (dokážeme tvořit sami, nebo spíše naši kamarádi bakterie ve
MINERÁLY

• Hořčík (ořechy, kakao, čokoláda, minerální vody)

• Draslík
• Síra
• Fosfor
• Chlorid
• Sodík (kuchyňská sůl)
• Vápník (brokolice, mléčné výrobky, kapusta, ryby s kostmi)
 STOPOV É P RV KY

• zinek

• jód

• železo (játra, luštěniny)

• chrom
 • např.: Vápník je nezbytný pro
VŠECHNY srážení krve a principem srážení
ŽIVINY MEZI
SEBOU krve je tvorba nerozpustné sítě
KAMARÁDÍ A tvořené proteinem fibrinem.
INTERAGUJÍ Vitamín D podporuje vstřebávání
vápníku.
Mikrobiom = další orgán, střeva = druhý mozek

Střevní bakterie
Přirozenou součástí střeva jsou střevní bakterie – střevní mikroflóra. Nejvíce jich žije v
tlustém střevě, většina z nich nám prospívá. Střevní mikroflóra je pro nás velmi důležitá,
vytváří vitaminy (K a některé vitaminy skupiny B), zajišťuje správnou funkci trávicího
systému a porušení rovnováhy mezi jednotlivými bakteriálními druhy se může projevit
různými zdravotními problémy. K poruše rovnováhy může dojít nevhodným složením stravy,
častým užíváním antibiotik, stresem apod. My sami můžeme složení střevní mikroflóry do
jisté míry ovlivnit, například stravou obohacenou o probiotika či prebiotika.

Probiotika = živé přátelské mikroorganizmy, které příznivě působí na naše zdraví

Prebiotika = potrava pro probiotika
 PITNÝ REŽIM

• Lidské tělo je tvořeno převážně vodou (u mladého člověka 60 %

tvoří. voda)
• Vodu neustále vylučujeme, a tak je důležité ji doplňovat
• Funguje jako rozpouštědlo a nosič pro většinu živin, elektrolytů,
hormonů, krevních plynů, podílí se na vyplavování odpadních a
škodlivých látek z těla, má vliv na stav pokožky, ovlivňuje kvalitu
vlasů a nehtů
• bazální metabolismus = spotřeba energie tělem na
životně důležité fce – činnost srdce, dýchání, koloběh
krve.. měří se na lačno, v naprostém klidu – liší se
věkem, životním stylem, pohlavím

NIKDY NEJÍST POD BAZÁL!!

ENERGIE VYDANÁ
= E N E R G I E P Ř I J AT Á Děti a dospívající by měli denně věnovat
alespoň 1 hodinu pohybovým činnostem.
 ÚKOL
• Sestav si jídelníček na jeden na základě doporučení pro tvou
věkovou skupinu
• 5 jídel (snídaně, svačina, oběd, svačina, večeře + pití)
• dodrž zastoupení jednotlivých makroživin (bílkoviny, sacharidy,
tuky) a pitný režim
• Piš počet kusů (např. 5 rohlíků, 1 jogurt, 5 knedlíků..)
ONEMOCNĚNÍ SPOJENÉ SE STRAVOVÁNÍM
• OBEZITA
• MARASMUS –
nedostatek všech živin –
až odbourání sval hmoty

• KWASHIORKOR –
nedostatek bílkovin, otoky,
špatné hojení ran
• CUKROVKA
– 2. typu
•DNA „nemoc králů“
– nadměrná konzumace
masa, alkoholu, špatný
pitný režim
• VYSOKÝ KREVNÍ
TLAK - nadměrný
příjem soli, alkoholu
• RAKOVINA TLUSTÉHO
STŘEVA - nadměrná konzumace
červeného masa, uzenin a
živočišných tuků, strava chudá na
vlákninu, ovoce a zeleninu,
nedostatek pohybu
PORUCHY
PŘÍJMU
POTRAVY
KLÍČE K BEZPEČNÉMU
STRAVOVÁNÍ

https://bezpecnostpotravin.cz/kategorie/bezpecnost-potravin-v-
cr/
„Spotřebujte do ...“ X „Minimální trvanlivost do ... “
ÚKOL – ROZTŘIĎ POTRAVINY PODLE
ZPŮSOBU SKLADOVÁNÍ
SKLADOVÁNÍ POTRAVIN

• Ve spíži v suchu a při teplotě kolem 20 °C se skladuje většina běžných potravin:

mouka, pečivo, koření apod.

• Při nižší teplotě, do 12 °C - brambory, zelenina a ovoce. Může to být např. čistý,
dobře větraný sklep.

• Nízké teploty chladničky, do 5–7 °C, jsou určené ke skladování chlazeného masa,
vajec, uzenin, mléka a mléčných výrobků, zákusků, zchlazených hotových
pokrmů, také třeba ukládat některé načaté, ale nespotřebované potraviny (typickým
příkladem je trvanlivé mléko – před otevřením lze skladovat ve spíži, po otevření v
chladničce).