KAVKOVÁ Veronika

2. KRIMINALISTICKÉ STOPY
 Pojem
 Teorie odrazu
 Hodnoty stop
 Dělení kriminalistických stop
 Způsoby zajištění kriminalistických stop

___________________________________________________________________

1) Pojem
- STOPA = každá změna v materiálním prostředí nebo ve vědomí člověka
- KRIMINALISTICKÁ STOPA = každá změna v materiálním prostředí nebo ve
vědomí člověka, která je v příčinné nebo jiné souvislosti s kriminalisticky
relevantní událostí
- existuje nejméně od svého vzniku do zajištění, je
nositelem důležitých informací potřebných pro objasnění události
- je zjistitelná, zajistitelná a vyhodnotitelná
současnými kriminalistickými metodami a prostředky
- Negativní faktory působící na existenci stop:
 Prostředí, v němž se stopa vytvořila a jeho vlastnosti
 Povětrnostní vlivy
 Doba od vzniku do zajištění stopy
 Fyzikální vlivy
 Mechanické vlivy

2) Teorie odrazu
- Pojem kriminalistické stopy vychází z filozofické teorie odrazu, která v
podstatě stanoví, že každý jev nebo činnost vyvolává v materiálním prostředí
konkrétní odraz (změnu)
- Změny chápeme v kriminalistice jako stopy
- Například uchopení předmětu rukou – daktyloskopické otisky, výstřel –
zasažený objekt

3) Hodnoty stop
- Hodnota kriminalistických stop je dána v možnosti jejich využití jako důkazního
materiálu.
- Musí mít hodnotu: 1. taktickou
2. technickou
3. procesní
 KAVKOVÁ Veronika

Taktická hodnota stopy

- dává odpovědi na základní kriminalistické otázky
- znamená, že zajištěné a vyhodnocené stopy z míst kriminalisticky relevantních
událostí jsou zdrojem informací, z nichž lze přijímat odůvodněné
kriminalistické závěry:
 jakou objasňovanou událost se jedná (trestný čin, sebevražda, náhlé
úmrtí, pracovní úraz)
 jaký druh trestného činu se jedná, není-li předstíraný, způsob
provedení, použité nástroje a prostředky, motiv a doba činu
 zjištění údajů týkajících se osoby pachatele (muž, žena, dítě,
odborník, laik), počet pachatelů, předmět zájmu pachatele, příchod,
směr, činnost pachatele na místě
 určení směrů pátrání po pachateli a základní postup objasnění
události.

Technická hodnota stopy

- spočívá v možnosti zjištění a zajištění stop pro odborné zkoumání, jejich
kvalitu z hlediska možnosti určení jednotlivých identifikačních znaků
(upotřebitelnost stop), které umožňují identifikovat konkrétní objekty (osoby,
zvířata, věci), případně zjistit jejich skupinovou příslušnost.
- je dána její upotřebitelností k identifikaci osoby nebo věci
 K tomu musí stopa být:
 Zjistitelná
 Zajistitelná
 Uchovatelná pro potřeby trestního řízení
 Upotřebitelná

Procesní hodnota stopy

- Znamená, že zajištěná stopa může mít v trestním řízení hodnotu důkazu
- Musí být:
1. Očíslování – přiřazení pořadového čísla ke každé kriminalistické stopě
2. Zadokumentování:
a) Fotodokumentace
b) Protokol o ohledání místa činu
c) Náčrtek
d) Plánek
3. Odborné zajištění
4. Znalecké vyhodnocení
- Tyto skutečnosti jsou důležité, aby u orgánů činných v trestním řízení
nevznikla žádná pochybnost, o jakou stopu se jedná, a z kterého konkrétního
místa činu byla zajištěna
 KAVKOVÁ Veronika

4) Dělení kriminalistických stop

1. Dle prostředí, ve kterém vznikají
2. Dle mechanismu vzniku
3. Dle kriminalistických oborů
4. Dle nesoucí informace
5. Dle formy zobrazení znaků

Dle prostředí, ve kterém vznikají

Stopy jsou dělený dle různých kritérií. Základní dělení vychází z toho, v jakém
prostředí se stopy vytvořily. Rozlišujeme stopy Materiální a stopy Paměťové.

Paměťové stopy -. Vznikají ve vědomí člověka. Ve vědomí člověka (paměťové)

Jejich základem jsou vjemy, které jsou jednotlivými lidskými smysly předávány do
mozku, kde jsou za určitých podmínek fixovány. Nejčastěji se uplatňují zrak a sluch,
ostatní smysly (hmat, chuť, čich) méně. Paměťové stopy bývají někdy v literatuře
označovány jako stopy ve vědomí, stopy ideální nebo kriminalistickotaktické stopy. Je
tomu tak proto, že jsou využívány především v kriminalistické taktice (výslech,
konfrontace, rekognice, rekonstrukce, vyšetřovací pokus apod.). V kriminalistické
technice se využívají zejména při portrétní identifikaci.

Materiální stopy - vznikají v živé i neživé přírodě působením jednotlivých objektů

mimo lidský mozek. Jinak řečeno, jakýkoliv odraz mimo lidský mozek považujeme za
stopu materiální. Z toho vyplývá, že materiálních stop je velmi mnoho, protože se
jejich využíváním zabývá především kriminalistická technika, bývají ve starší
literatuře označovány také za stopy kriminalistickotechnické. Můžeme je rozdělit do
čtyř skupin:

a - Stopy odrážející vnější strukturu objektu, který je vytvořil: Stopy

daktyloskopické, mechanoskopické, písma psacích strojů aj., podávající informace o
vnější struktuře objektu, který je vytvořil, např. o obrazcích papilárních linií, o povrchu
hasáku. Stopy z této skupiny bývají také označovány jako stopy podobnosti a jsou
zpravidla vhodné k individuální identifikaci.
b - Stopy odrážející vnitřní strukturu objektu, který je vytvořil: Stopy biologické,
chemické aj., podávají informace o vnitřní struktuře objektu, který je vytvořil, např. o
krevních skupinových vlastnostech, o složení drogy. Stopy z této skupiny bývají také
označovány jako stopy rovnosti, dříve bývaly zpravidla vhodné jen ke skupinové
identifikaci. S rozvojem technických a přírodních věd v posledních desetiletí se
neustále zvyšuje podíl individuální identifikace především u biologických stop (viz
metoda DNA).
c - Stopy odrážející funkční a dynamické vlastnosti lidí a zvířat , které je vytvořily:
Stopy pohybu, hlasu, rukopisu a pracovních návyků, podávají informace o funkčních
a dynamických vlastnostech objektu, který je vytvořil, např. o způsobu chůze, o výšce
a rozpětí hlasu, o druhu ručního písma. Stopy z této skupiny jsou vhodné jak pro
individuální identifikaci (stopy hlasu a rukopisu), tak i pro skupinovou (stopy pohybu a
pracovních návyků).
 KAVKOVÁ Veronika

d - Stopy odrážející sdruženou informaci o objektech, kterými byly vytvořeny: Tato

skupina kombinuje charakteristiky předcházejících skupin stop, což znamená, že tyto
stopy obsahují informace minimálně ze dvou uvedených skupin stop současně.

Př. na skupinu a) + b): daktyloskopická stopa vytvořená krví – můžeme zkoumat

papilární obrazce i krevní skupinové vlastnosti.

Př. na skupinu a) + c): pěšinka chůze – můžeme zkoumat podešev obuvi i

způsob chůze.

Př. na skupinu b) + c): ručně psaný dopis – můžeme zkoumat rukopis i

chemické složení inkoustu.

Dle mechanismu vzniku

- Proces vzniku stopy:
 Chemické (jedy, toxické látky)
 Tepelné (působení teplot)
 Exploze (dráty, hodinky, část trhaviny)
 Hnilobné: oxidační – za přístupu kyslíku
redukční – bez přístupu kyslíku
 Pachové
 Věcné (veškeré předměty, které byly zanechány na místě činu)

Dle kriminalistických oborů

- Daktyloskopie
- Biologie
- Genetika
- Odorologie
- Soudní lékařství
- Balistika
- Pyrotechnika
- Trasologie apod

Dle nesoucích informací

- Stopy:
 Přinášející informace o vnější struktuře (výška, pohlaví, tvar apod.)
 Přinášející informace o vnitřní struktuře (krevní skupina)
 Přinášející informace o funkčních a dynamických vlastnostech
subjektu (chůze, mimika apod.)
 Obsahující sdruženou informaci o objektech, kterými byly vytvořeny
(stopa vytvořená kombinací minimálně dvou předešlých forem)
 KAVKOVÁ Veronika

Dle formy zobrazení znaků

- Statické stopy – vzájemné působení dvou objektů a při kontaktu mezi nimi
nedojde k pohybu. Statické stopy se dělí na:

- - Plastické stopy(vtisky) – vznikají vzájemným kontaktem tvrdého s

měkkým=dojde k deformaci struktury měkkého objektu. Jsou zde zobrazeny
vnější strukturální vlastnosti odráženého objektu (např. stopa boty v blátě).
- - Mohou být: Viditelné (Navrstvené - zaprášený nebo jinak znečistěný objekt
se dotkne čistého, Odvrstvené - čistý objekt se dotkne zaprášeného nebo jinak
znečistěného objektu, Periferní – obrys předmětu (obrys v prachu po
odneseném předmětu, velikost jiného odstínu barvy na stěně po obrazu) nebo
Latentní (Pouhým okem neviditelné nebo slabě viditelné)
-
- Dynamické stopy – vzájemné působení dvou objektů a při kontaktu mezi nimi
dojde k pohybu

- a) Plošné dynamické stopy – mají omezený význam vzhledem k

identifikačním možnostem. Jedná se např. o brzdné stopy po pneumatikách
na asfaltu.
- b) Plastické dynamické stopy – např. Rýhy (vytváří odrážený objekt svou
malou plochou), Stopy sešinuté (soustavy rýh či celé souvislé plochy rýh),
Stopy zhmožděné - opakované působení na stejném místě (vznikají
opakovaným působením síly na objekt nebo při působení sil ve všech
směrech)
-

5) Způsoby zajištění kriminalistických stop

- Stopy, které podléhají zkáze nebo by mohly být zničeny, se zajišťují jako
první.
- Nejdříve stopy pachové, mikroskopické, biologické, daktyloskopické,
trasologické.
- Zejména u biologických stop musíme dbát na čistotu (rukavice, obleky, roušky,
sklenice atd)
- Sterilita nástrojů je nutná i u odorologických stop.
- Přeprava stop se provádí výhradně kurýrem nebo osobně na odbor
kriminalistických technik a expertíz (OKTE) nebo na Kriminalistický ústav.
- Metody zajišťování:
 In natura
 fotograficky
 Na folii
 Odlitím
 Stěrem
 Seškrábnutím
 Odebráním vzorku
- Každá stopka musí být označena číslem a musí být popsána v dokumentu
 KAVKOVÁ Veronika

- Povinné formy dokumentace:

 Fotodokumentace
 Protokol OMČ
 Náčrtek, popřípadě plánek
- Nepovinné formy dokumentace:
 Audiozáznam a videozáznam