1. a) identifikace – Příklad: Automatický systém pro identifikaci dle otisku prstu.

Otisk prstu se
pak porovnává s mezinárodní databází. – Použití ve forenzní analýze.
b) verifikace – Příklad: Verifikace geometrie ruky
se používá v různorodých aplikacích docházkových systémů a v přístupových systémech.
Verifikace pomocí povrchové topografie rohovky. Vzor této osoby se pak porovnává pouze s
osobní šablonou té osoby.
c) autentifikace – Příklad: Systémy kontroly a řízení vstupů v bezpečnostních aplikacích (ACS –
Access Control Systems) hlídají vstup do chráněných prostor a vstup umožňují pouze
uživateli, jež se prokazuje nějakou metodou autentizace (topografie rohovky, geometrie ruky,
geometrie obličeje, identifikace podle hlasu, …).
Mezitřídní variabilita je rozdílnost jedinců mezi sebou. Vnitrotřídní variabilita je rozdíl při
snímání jedné konkrétní osoby v různých okamžicích. Tyto rozdíly vytváří stárnutí změna
výrazu apod.
2. Vlhkost -> Když je vlhkost blízko 100% dochází ke kondenzaci vodní páry a nečitelnosti
potních stop už po osmi hodinách.
Atmosférické srážky -> Deštivé počasí nebo kroupy může poškodit podklad, na
kterém byly vytvořeny daktyloskopické stopy a tím zničit i samotné stopy.
Teplota -> Při vysokých teplotách stopa (potně-tuková) vysychá a protože většina stopy se
skládá z vody, tak stopa při vysychání zaniká.
Prašnost vzduchu -> Stopa na sebe naváže prach ze vzduchu a nedokáže poté pohltit
daktyloskopický prášek a tedy není ani možné ji přenést na daktyloskopickou fólii.
Působení mikroorganismů -> mikroorganismy vyvolávají rozklad tuků a tím i rozklad potně-
tukových stop a tedy likvidaci stop.

Pokud je stopa v pořádku, ale člověk (nebo vačnatec, hmyzožravec, šelma či primát XD ) má
na končetině ekzém, lupénku, jizvu nebo bradavici, papilární vroubky jsou nečitelné, může to
být problém při určování identity jedince.
3. Detekce životnosti pomocí:
1) Teploty – Detekce se provádí pomocí přidané termo-kamery a během snímání otisku
prstu měřena teplota pokožky, která by měla být 25–37 °C. Nevýhodou je silná závislost
na okolních podmínkách (teplota a vlhkost místnosti). Někteří lidé mají navíc problémy
s cirkulací krve a mají studené ruce. Pokud by někdo použil velmi tenký otisk prstu
nalepený na svůj prst, došlo by k velmi malému snížení teploty a útočníka by mohl
systém pustit.
2) Teplý a studený podnět - Lidský prst reaguje na teplý nebo studený stimul na rozdíl od
umělého prstu. Dotyková ploška, na kterou je prst přiložen, se zahřeje nebo ochladí.
Osoba musí zmáčknout modré nebo červené tlačítko podle toho, jestli se destička
ochladila nebo zahřála. Nevýhodou je, že šance na prolomení je 50%.
3) Změny při přítlaku – tato metoda využívá toho, že při tlaku zpravidla červený prst zbělá.
Pod průhlednou destičkou, na kterou se prst přikládá, je senzor barvy, který rozpoznává
barvu prstu, který je zespoda nasvěcován, a podle jeho bělosti určí zda je živý či ne.
4) Elektrické vlastnosti kůže – Lidská kůže má odpor v rozsahu od 20 kΩ do 3 MΩ. Umělé
prsty mají většinou zdaleka menší odpor. Do rozpoznávacího systému je přidána
jednotka, která měří elektrické vlastnosti kůže, odpor, vodivost atd. Nevýhoda je, že
útočník může použít materiál velmi podobný živé pokožce z hlediska elektrických
vlastností.
5) Okysličení krve – Detekce se provádí pomocí snímače okysličení krve. Používá se záření
dvou druhů světel na prst (infračerveného a viditelného červeného světla) a je
 vyhodnocována absorpce těchto světel o dvou různých vlnových délkách. Absorpce
světla hemoglobinem se liší v závislosti na stupni okysličení hemoglobinu.Dále je pomocí
fotodetektoru detekován signál, který odpovídá pulsaci krve v řečišti (protože dochází ke
změně objemu arteriální krve s každým pulsem. Tyto senzory jsou velmi dobré k detekci
falešných prstů, protože neobsahují okysličenou krev. Nevýhodou je variabilita měřených
charakteristik mezi lidmi.

Myslím si, že nejlepší způsob je metoda okysličení krve, protože se nedá ošálit narozdíl
od ostatních metod.
4. Aby se stáhla pupila (kvůli co největší ploše duhovky), je oko nejdříve osvětleno světlem. Poté
je oko osvětleno infračerveným světlem a duhovka je oskenována (biometrickým znakem
jsou vzory vazů duhovky). Není to nebezpečné, protože množství infračerveného světla není
větší, než by bylo při procházce venku za slunečného dne.
5.

Duhovka Sítnice
Biometrický identifikátor Struktura duhovky – vzory Vidličky a křížení, které
vazů a jejich barvy vytvářejí cévy, které sítnicí
procházejí a jejich pozice
Používání Více běžné Nenašla využití na trhu, větší
technická a finanční
náročnost řešení
Vyhodnocování Používají se vzory, kde je Z barevného snímku je
vidět minimálně 50% vyextrahována informace
duhovky.Ze snímků je poté zelené pásma světla,
vytvořena mapa duhovky a výsledkem je
odpovídající dvourozměrný monochromatický obraz.
kód (IrisCode). Poté se odliší cévy od
pozadí. Výsledkem je mapa
vaskularizace sítnice.
Test životnosti Měřením poměru mezi Není potřeba, , protože
poloměrem čočky a duhovky sítnice po smrti velice rychle
a změny tohoto poměru při degeneruje
různém osvětlení /
spektrální analýza
Technologie – snímky Monochromatické Barevné
6. Podpis -> obličej -> termograf -> žíly ruky
Podle mě podpis se podpis velmi snadno padělatelný, pokud člověk má krátký podpis
s nevýznamnými znaky (navíc pokud se jedná konkrétně o moje tajná data, tak zatím se
pokaždé podepisuji jinak a ještě nemám „svůj“ podpis). Navíc až 40 procent podpisů je kvůli
své jednoduchosti nezkoumatelných a nelze u nich ověřit pravost či nepravost.
Trochu lepší je podle mě zabezpečení pomocí obličeje, které ale není také v mnoha případech
přesné a je snadno ovlivnitelné barvou pozadí, nošením rťenky, opálením nebo změnou
obličejových chlupů, plastickou operací. Jednovaječná dvojčata neleze rozeznat.
Na druhé místo podle zabezpečení jsem dala termograf. Pokud by se jednalo například o
termograf obličeje. Vyzařování žilního systému a okolních tkání v obličejové části je jiné
každého jedince. Nevýhodou je změna teplot okolního prostředí, proto jsem dala na první
místo identifikaci pomocí žil ruky. Žíly ruky jsou u každého jedince jiné a nijak se během
života nemění jejich mapa a nelze prakticky zneužít.
7.
8. Myslím si, že bude biometrie stále více pronikat do běžného života a že s použitím kamer a
lepších programů bude stále více snadné rozeznávat lidi na ulici a kdekoliv jinde. Myslím si, že
lidé ztratí soukromí, které mají teď. Můžeme se podívat, jak to vypadá v Číně, kde je naprosto
běžné rozeznávat lidi na veřejných prostorech a posuzovat jejich chování a podle toho je
„bodovat“ apod. Na druhou stranu by bylo super zaplatit v obchodě otiskem prstu, nebo se
nemuset nahlašovat v práci, protože nás viděla kamera vstupovat. A myslím si, že to bude i
budoucnost biometrie: platit otiskem prstu nebo odemknout byt pomocí skenu duhovky
apod.
Myslím si, že používání biometrických systémů je na jednu stranu velmi užitečné, jak
v běžném životě, tak ve forenzní analýze. Akorát se bojím, že by v budoucnu mohlo docházet
k zneužívání těchto systému k omezování soukromí.

Posílám objetí na dálku! 😊