Praktický průvodce mikrosvětem I. 57. Stavba kořene III.

- podélný řez

57. Stavba kořene III. - podélný řez

Parametry úlohy

Obtížnost: těžké

Časová náročnost: 40 minut

Materiálová náročnost: středně náročné

Druh materiálu: kulturní rostliny

Čím pozorujeme: mikroskop

MUDr. Jana Šmejkalová
Rostlinné orgány vegetativní Praktická lékařka, Tábor

Téma: Krytosemenné rostliny jednoděložné

Krytosemenné rostliny dvouděložné
září, říjen, listopad, prosinec, leden,
Roční období:
únor, březen, duben, květen, červen

Teoretický úvod
Kořen (radix) je zpravidla podzemní částí rostliny, která zajišťuje funkci nasávací, vodivou, mechanickou (upevňuje rostlinu
v půdě) a zásobní. Hlavní kořen proniká do půdy ve směru gravitace svisle dolů, v určité vzdálenosti od vrcholu kořene z něj odstupují
kořeny postranní, které se dále větví. Soubor kořenů jedné rostliny se označuje jako kořenová soustava.
Vzrostný vrchol kořene tvoří meristém (dělivé pletivo), kryté kořenovou čepičkou calyptrou z parenchymatických buněk. Povrch
kořene chrání jednovrstevná kořenová pokožka rhizodermis. Pod rhizodermis se nachází vícevrstevná primární kůra (cortex)
tvořená parenchymatickými buňkami. Nejsvrchnější část cortexu se označuje jako exodermis, střední část jako mezodermis a
nejspodnější část je endodermis, ohraničující střední válec. Pod endodermis se nachází pericykl (vrstva parenchymatických buněk),
v němž se zakládají postranní kořeny. Středem kořene procházejí vodivá pletiva, v jejichž středu leží dřeň. Ve středním válci kořenů
řady rostlin (nahosemenné a řada dvouděložných rostlin) se vyskytuje kambium, díky němuž může kořen druhotně tloustnout.
V určité vzdálenosti od vrcholu kořene se z některých buněk pokožky vytváří kořenové vlásky, sloužící k příjmu vody a živin.
Růst kořene do délky je zajištěn dělením buněk apikálního kořenového meristému, v němž rozlišujeme několik zón. Uprostřed
se nachází klidové centrum, kde se vyskytují tzv. buňky mateřské, které se dělí jen zřídka. Na klidové centrum navazují iniciály, což
jsou buňky, které se opakovaně dělí. Jejich dceřinné buňky se mohou ještě několikrát rozdělit, ale na okrajích meristému se prodlužují
a funkčně specializují. Plerom je soubor iniciál středního válce, periblém je soubor iniciál kůry, v dermatogenu vznikají buňky
rhizodermis a kalyptrogen vytváří buňky čepičky.
Na podélné stavbě kořene lze rozlišit meristematickou zónu v oblasti špičky, v této zóně se buňky intenzivně dělí. Nad ní se
vyskytuje tzv. prodlužovací zóna, v níž se buňky vzniklé činností apikálního meristému výrazně prodlužují. V této zóně ještě nejsou
buňky plně diferencovány a vyvíjejí se pouze náznaky výše zmiňovaných struktur (primární kůra, cévní svazky apod.). Nad
prodlužovací zónou je umístěna zóna kořenového vlášení, ve které jsou již základní typy pletiv vyvinuty a z buněk rhozidermis se
vytvářejí kořenové vlásky. Nad touto zónou pak leží plně diferencovaná zóna kořene, kde je již plně vyvinutý také pericykl, a ve
které tedy již dochází k vyrůstání postranních kořenů.

© 2010 Občanské sdružení Ve škole i mimo ni 1/3 http://mikrosvet.mimoni.cz

 Praktický průvodce mikrosvětem I. 57. Stavba kořene III. - podélný řez

Materiál
Mladé tenké kořeny rostlin: Tykev (Cucurbita pepo), voděnka (Tradescantia sp.), kukuřice (Zea mays).

Pomůcky
Mikroskop, žiletka, preparační jehla, skalpel, Petriho misky, podložní a krycí sklíčko, filtrační papír, kapátko, voda.

Úkoly

1. Pozorování stavby kořene na podélném řezu kořenem tykve

Vyberte mladý tenký kořen tykve a přesvědčte se, že je celý (tedy není přetržený a má zachovanou kořenovou špičku). Položte jej
do Petriho misky a pomocí žiletky jej rozřízněte podélně na polovinu. Ze spodní části jedné poloviny udělejte co nejtenčí podélný řez,
řez vložte do kapky vody na podložní sklíčko, přikryjte krycím sklíčkem a přebytečnou vodu odsajte filtračním papírem. Preparát
pozorujte pod mikroskopem, všimněte si tvaru a uspořádání vrstev buněk. Část preparátu zakreslete.

2. Pozorování stavby kořene na podélném řezu kořenem voděnky

Kořen voděnky vložte do Petriho misky, rozřízněte podélně na půl a v zóně kořenového vlášení (kousek nad špičkou kořene, kde
pouhým okem vidíte vyrůstat jemné kořenové vlásky) zhotovte z jedné poloviny kořene pomocí žiletky co nejtenčí řez. Vložte jej do
kapky vody na podložní sklíčko, přikryjte krycím sklíčkem a přebytečnou vodu odsajte filtračním papírem. Preparát pozorujte pod
mikroskopem, všimněte si tvaru a uspořádání vrstev buněk a kořenových vlásků. Část preparátu zakreslete.

3. Pozorování stavby kořene na podélném řezu kořenem kukuřice

Z kořenu kukuřice zhotovte pomocí žiletky co nejtenčí podélný řez, jeden řez zhotovte v zóně kořenového vlášení a jeden
z vrcholu kořene. Řezy přeneste do kapek vody na podložní sklíčka, přikryjte krycími sklíčky a přebytečnou vodu odsajte filtračním
papírem. Preparáty pozorujte pod mikroskopem, všimněte si tvaru a uspořádání buněk. Část preparátu zakreslete.

Výsledky pozorování
Preparát z podélného řezu kořenem tykve je vytvořen z oblasti kořenové špičky, zasahuje tedy meristematickou a prodlužovací
zónu kořene. Pletiva nejsou ještě plně diferencována, a na preparátu tedy můžeme pozorovat jednotlivé skupiny prodlužujících se
částečně diferencovaných buněk – iniciál. světlá svrchní vrstva představuje dermatogen a směrem ke středu jsou pak uloženy další
vrstvy – tmavý periblém a světlý plerom. Světlá část ve špičce kořene představuje klidové centrum, pod nímž je uložen tmavý pruh
kalyptrogenu a dále kořenová čepička (kalyptra).
Preparát podélného řezu kořenem voděnky je veden v zóně kořenového vlášení, kde se již nachází diferencované buňky. Kromě
kořenových vlásků vyrůstajících z buněk rhizodermis můžeme pozorovat protáhlé buňky primární kůry a vodivá pletiva se zřetelnými
spirálně ztloustlými stěnami buněk cév v dřevní části. Uprostřed středního válce jsou patrné parenchymatické buňky dřeně.
Na preparátu kořenové čepičky kukuřice pozorujeme detail vzrostného vrcholu, buňky kořenové čepičky, klidové centrum a
iniciály dermatogenu, periblému a pleromu. Na řezu v zóně kořenového vlášení opět vidíme diferencovaná pletiva, stejně jako
u kořenu voděnky.

© 2010 Občanské sdružení Ve škole i mimo ni 2/3 http://mikrosvet.mimoni.cz

Praktický průvodce mikrosvětem I. 57. Stavba kořene III. - podélný řez

Obrazová dokumentace

Tykev (Cucurbita pepo) – Podélný řez kořenem – koncová část kořene 1 – kořenová čepička – kalyptra; 2 – kalyptrogen; 3 – klidové centrum; 4 –
s kořenovou špičkou. Vitální preparát ve vodě. Mikroskop LP 3012-T; objektiv dermatogen – iniciály pokožky; 5 – periblem – iniciály primární kůry; 6 – plerom –
4; 10/okulár 10 + kamera CMOS 2 iniciály středního válce

Voděnka (Tradescantia sp.) – Podélný řez kořenem – v zóně kořenového

1 – kořenový vlásek; 2 – rhizodermis; 3 – primární kůra; 4 – střední válec; 5 – céva
vlášení. Vitální preparát ve vodě. Mikroskop LP 3012-T; objektiv 10/okulár 10 +
se ztloustlou buněčnou stěnou; 6 – dřeň
nahoře: fotoaparát Nikon Coolpix L20; dole: kamera CMOS 2

1 – kořenová čepička – kalyptra; 2 – kalyptrogen; 3 – klidové centrum; 4 –

Kukuřice setá (Zea mays) – Podélný řez kořenem v zóně kořenového vlášení
dermatogen – iniciály pokožky; 5 – periblem – iniciály primární kůry; 6 – plerom –
a detail kořenové špičky. Vitální preparát ve vodě. Mikroskop LP 3012-T;
iniciály středního válce; 7 – rhizodermis; 8 -primární kůra; 9 – střední válec;
objektiv 4; 10/okulár 10 + fotoaparát Nikon Coolpix L20
10 – dřeň

© 2010 Občanské sdružení Ve škole i mimo ni 3/3 http://mikrosvet.mimoni.cz