Praktický průvodce mikrosvětem I. 58. Stavba kořene IV.

- metamorfózy - vzdušné kořeny

58. Stavba kořene IV. - metamorfózy - vzdušné kořeny

Parametry úlohy

Obtížnost: středně těžké

Časová náročnost: 50 minut

Materiálová náročnost: středně náročné

Druh materiálu: pokojové rostliny

Čím pozorujeme: mikroskop

MUDr. Jana Šmejkalová
Rostlinné orgány vegetativní Praktická lékařka, Tábor
Téma:
Krytosemenné rostliny jednoděložné
září, říjen, listopad, prosinec, leden,
Roční období:
únor, březen, duben, květen, červen

Teoretický úvod
Vzdušné kořeny jsou jednou z metamorfóz kořene. Jde o šlahounovité útvary délky až několika metrů, které se vyskytují
především u tropických i subtropických epifyticky žijících rostlin.
Z anatomického hlediska má vzdušný kořen téměř shodnou stavbu jako kořen (více viz úloha č. 55), na rozdíl od kořenů, které
mají pokožku jednovrstevnou, je pokožka vzdušných kořenů epifytů vícevrstevná – je tvořena vrstvou tlustostěnných mrtvých
buněk naplněných vzduchem – označuje se jako velamen. Tato vrstva pomáhá rostlině zadržovat vodu v suchém období – vytváří
kolem ostatních pletiv ochranný obal, který snižuje vypařování; má ale zároveň schopnost přijímat vodu z vlhkého ovzduší.
Dalším rozdílem oproti kořenu je přítomnost chloroplastů v primární kůře a ve středním válci.
Vzdušné kořeny některých u nás pěstovaných zástupců čeledi áronovité (např. Monstera sp.) jsou dlouhověké; životnost
vzdušných kořenů orchidejí je ale poměrně krátká. Obvykle se objevují po dobu kvetení. Zetlelé kořeny potom přispívají k minerální
výživě rostliny.

© 2010 Občanské sdružení Ve škole i mimo ni 1/3 http://mikrosvet.mimoni.cz

 Praktický průvodce mikrosvětem I. 58. Stavba kořene IV. - metamorfózy - vzdušné kořeny

Materiál
Vzdušný kořen monstery (Monstera deliciosa), vzdušný kořen orchideje rodu můrovec (Phalenopsis sp.), vzdušný kořen potosu
(Scindapsus sp.).

Pomůcky
Mikroskop, podložní a krycí sklíčka, žiletka, preparační jehla, kapátko, voda, filtrační papír, nůžky, bezová duše, kyselina HCl,
barvivo floroglucinol, ethanol.

Úkoly

1. Mikroskopické pozorování příčného řezu vzdušným kořenem monstery

Žiletkou odřízněte část vzdušného kořenu monstery. Tu vložte do bezové duše (jedná se o podélně rozříznutou část dřeně
z větvičky bezu černého). Zhotovte co nejtenčí příčný řez (řezem stačí zachytit jen část vzdušného kořenu). Ten dejte do kapky vody na
podložním sklíčku, přikryjte krycím sklíčkem, odsajte přebytečnou tekutinu. Pozorujte a zakreslete část příčného řezu vzdušným
kořenem. Pokud nemáte k dispozici bezovou duši, řežte v ruce.

2. Mikroskopické pozorování příčného řezu vzdušným kořenem můrovce

Žiletkou odřízněte část vzdušného kořenu orchideje. Tu vložte do bezové duše (jedná se o podélně rozříznutou část dřeně
z větvičky bezu černého). Zhotovte co nejtenčí příčný řez (řezem stačí zachytit jen část vzdušného kořenu). Ten dejte do kapky vody na
podložním sklíčku, přikryjte krycím sklíčkem, odsajte přebytečnou tekutinu. Pozorujte a zakreslete část příčného řezu vzdušným
kořenem. Pokud nemáte k dispozici bezovou duši, řežte v ruce.

3. Mikroskopické pozorování příčného řezu vzdušným kořenem potosu

Žiletkou odřízněte část vzdušného kořenu potosu. Tu vložte do bezové duše (jedná se o podélně rozříznutou část dřeně z větvičky
bezu černého). Zhotovte co nejtenčí příčný řez (řezem stačí zachytit jen část vzdušného kořenu). Ten dejte do kapky vody na
podložním sklíčku, přikryjte krycím sklíčkem, odsajte přebytečnou tekutinu. Pozorujte a zakreslete část příčného řezu vzdušným
kořenem. Pokud nemáte k dispozici bezovou duši, řežte v ruce.
Pro zvýraznění dřevních části cévního svazku je možno preparát obarvit. V tom případě přikápněte na preparát kapku kyseliny
chlorovodíkové a chvíli poté kapku floroglucinolu. Nechte preparát 2 – 3 minuty probarvit přikryjte krycím sklem a dál pracujte podle
předchozího návodu.

Výsledky pozorování
Na povrchu vzdušného kořene monstery pozorujeme vícevrstevnou pokožku. Většina vrstev primární kůry je tvořena
parenchymatickými buňkami, vnitřní vrstva je tvořena sklerenchymem. Uprostřed je střední válec s polyarchním radiálním cévním
svazkem. Střední válec ohraničuje vrstva endodermis.
Povrch vzdušného kořene orchideje je tvořen vícevrstevnou pokožkou, pod ní pozorujeme primární kůry tvořenu
parenchymatickými buňkami. Uprostřed je střední válec s polyarchním radiálním cévním svazkem.
Ve svrchní části příčného řezu vzdušným kořenem potosu je velmi dobře vidět vícevrstevná pokožka, pod ní vrstva
parenchymatických buněk primární kůry. Ve středu preparátu je patrný střední válec s polyarchním radiálním cévním svazkem. Pokud
jsme preparát barvili floroglucinolem, zbarvily se dřevní části cévního svazku červeně, stejně jako vrstva endodermic, která střední
válec ohraničuje.

© 2010 Občanské sdružení Ve škole i mimo ni 2/3 http://mikrosvet.mimoni.cz

Praktický průvodce mikrosvětem I. 58. Stavba kořene IV. - metamorfózy - vzdušné kořeny

Obrazová dokumentace

Monstera (Monstera deliciosa) – Přičný řez vzdušným kořenem. Vitální

1 – velamen; 2 – primární kůra; 3 – střední válec; 4 – dřevo – xylém; 5 – lýko –
preparát ve vodě. Mikroskop LP 3012-T; objektiv 4, 10/okulár 10 + Nikon
floém; 6 – dřeň; 7 – endodermis
Coolpix L20

Můrovec (Phalenopsis sp.) – Přičný řez vzdušným kořenem. Vitální preparát ve 1 – velamen; 2 – primární kůra; 3 – střední válec; 4 – dřevo – xylém; 5 – lýko –
vodě. Mikroskop LP 3012-T; objektiv 4/okulár 10 + Nikon Coolpix L20 floém; 6 – dřeň

Potos (Scindapsus sp.) – Přičný řez vzdušným kořenem. Vpravo vitální

1 – velamen; 2 – primární kůra; 3 – střední válec; 4 – dřevo – xylém; 5 – lýko –
preparát ve vodě, vlevo vitální preparát barvený floroglucinolem. Mikroskop LP
floém; 6 – dřeň; 7 – endodermis
3012-T; objektiv 4/okulár 10 + Nikon Coolpix L20

© 2010 Občanské sdružení Ve škole i mimo ni 3/3 http://mikrosvet.mimoni.cz