Metody sociálně geografického výzkumu

Rozdíl mezi epistemologií přírodních a sociálních věd

Robert Osman

1
 Struktura metodologických kurzů I.
Geografie
(věda)

Fyzická geografie Sociální geografie

(přírodní věda) (sociální věda)

Kvantitativní Kvalitativní
metodologie metodologie

2
 Struktura metodologických kurzů II.

̶Z2211 Metody sociálně geografického výzkumu Bc.

̶Z4011 Kvalitativní metody sociálně geografického výzkumu studium

-------------------------------------------------------------------------------------------------------
Mgr.
̶Z7111 Kvalitativní analýza dat studium
-------------------------------------------------------------------------------------------------------
̶ZD350 Základy vědecké práce a příprava vědecké publikace Ph.D.
studium

3
 epistemologie: přírodní versus sociální

přírodní versus sociální

přirozený versus utvořený

přirozenost versus praktiky

4
 přírodní jev versus sociální jev
přírodní jev
-není vytvořený
-je dán sám o sobě (od přirozenosti)
-není vytvořen, ale objeven
-je ne-dějinný (nemá vlastní historii, vždy tady již byl)

sociální jev
-je sociálně vytvořený (produkovaný)
-sociální skutečnost je skutečností tvořenou a vykládanou člověkem
-má lidský smysl a je tedy lidskou činností zvýznamňován
-sociální jev nemůže být jevem ve stejném smyslu jako jev přírodní
-má svou historii (jak byl udělán)

5
 přírodní jev versus sociální jev

Náměstek ministra zdravotnictví pronese tezi o epidemiologické situaci.

versus

Sociální geograf pronese tezi o epidemiologické situaci.

Může některá z těchto tezí

ovlivnit epidemiologickou situaci?

6
 přírodní jev versus sociální jev

Sociální geograf pronese tezi o sociálně vyloučené lokalitě.

versus

Geofyzik pronese tezi o anomáliích v gravitačním poli.

Může některá z těchto tezí

ovlivnit podobu zkoumaného jevu?

7
 přírodní jev versus sociální jev
přírodní jev
-není vytvořený
-je dán sám o sobě (od přirozenosti)
-není vytvořen, ale objeven
-je ne-dějinný (nemá vlastní historii, vždy tady již byl)

sociální jev
-je sociálně vytvořený (produkovaný)
-sociální skutečnost je skutečností tvořenou a vykládanou člověkem
-má lidský smysl a je tedy lidskou činností zvýznamňován
-sociální jev nemůže být jevem ve stejném smyslu jako jev přírodní
-má svou historii (jak byl udělán)

sociální jev je vytvořený; přírodní jev je dán

8
 dvojí předmět zkoumání
přírodní jev
-to, co je dáno
-to, co tu vždy bylo
-odhaluje se objevem, objevuje se
-vynalézá se, vynález
-předpokládáme, že tu náš
předmět výzkumu vždy již byl
-tento předpoklad vyžaduje
svébytnou epistemologii, jak takový
předmět poznávat
-taková epistemologie vyžaduje
9
přírodovědnou metodologii
sociální jev
-to, co je vytvořeno
-to, co tu vždy nebylo
-popisuje se, jak to vzniklo
-ukazuje se, jak to bylo uděláno
-předpokládáme, že tu náš předmět
výzkumu nebyl vždy, že byl vytvořen
-tento předpoklad vyžaduje
svébytnou epistemologii, jak takový
předmět poznávat
-taková epistemologie vyžaduje
sociálněvědní metodologii
 epistemologie
̶ gnozeologie, teorie poznání

̶ učení o lidském poznání, jeho vzniku, procesu a předmětu

̶ Co je předmětem našeho poznávání?

̶ Jaká je povaha tohoto poznávání?

̶ Jakými způsoby poznáváme?

̶ Co je poznatelné? A co naopak poznatelné není?

10
 Struktura metodologických kurzů I.
Geografie
(věda)

Fyzická geografie Sociální geografie

(přírodní věda) (sociální věda)

Kvantitativní Kvalitativní
metodologie metodologie

11
 příklad epistemologií
̶ kvantitativní versus kvalitativní
̶ poznání versus porozumění
̶ fakta versus významy

Hermeneutika
̶ nauka o porozumění
̶ původně především o porozumění textům
̶ původně šlo o interpretaci starověkých a středověkých teologických textů v
kontextu společenských a kulturních podmínek jejich vzniku

Dvojí hermeneutika
̶ každý člověk je součástí sociálního světa, kterému nějak rozumí (hermeneutika)
̶ sociální vědec se snaží porozumět jeho porozumění (dvojí hermeneutika)
̶ interpretovat jeho interpretace
12
Děkuji za pozornost

Robert Osman

13