1) Pedmt pedagogiky, systm pedagogickch vd.

Charakteristika a funkce
zkladnch, aplikovanch a hraninch pedagogickch discipln. Pedagogika jako vda.

Pedagogika - je vda sociln, empirick, kter pochz z filosofie a postupn se vymezovala

jako samostatn vdn disciplna. Pochz z eckho slova paidagogos ( pais=dt,
agein=vst), co v pekladu znamen vst dt neboli prvodce dt. Zklady pedagogiky
poloil Komensk v 17.stolet a v prbhu 19. a 20 stolet se rozvjela a vznikla ada vdnch
obor.
- varcov 2005 - Spoleensk vda, kter zkoum podstatu, strukturu a zkonitosti vchovy a
vzdlvn. Objasuje vchovn jevy, procesy a systmy, v nich probh clevdom, zmrn
psoben vychovatele, uitele, rodi a dalch initel v aktivn interakci s vychovvanm subjektem.
Studuje a kriticky hodnot mylenkov ddictv minulosti, sleduje vvoj kolstv, vchovy a
vzdlvn v zahrani a ve spoluprci s dalmi vdnmi disciplnami formuluje nov vvojov
trendy pro rzn oblasti vchovy a vzdlvn.

Pedmt: je zamena na uritou oblast lidskho poznn, kterou zkoum. Pedmtem

pedagogiky je vzdlvac a vchovn realita v nejrznjch sfrch ivota spolenosti. Je to
vdn obor, kter zahrnuje teorii i vzkum v oblasti vchovy a vzdlvn.

Cle: zkoumat a zpesovat poznn o edukan realit.

- Odborn ped. asopisy Pedagogika, Pedagogick orientace,

Souasn pojet pedagogiky zahrnuje tyto pedagogick disciplny:

- zkladn
- aplikovan
- hranin

Zkladn ped. disciplny

- Obecn pedagogika zkoum zkladn pedagogick kategorie a obecn zkonitosti
vchovnch proces. Zabv se teoretickmi a metodologickmi zklady pedagogiky,
podstatou, podmnkami a zkonitostmi vchovnch jev = formuluje a vykld zkladn
pojmy a teor. konstrukty vzdlvn a vchovy
- Obecn didaktika - zkoum otzky cl, prostedk a obsah vzdln, organizanch
forem a metod vyuovn.
- Teorie vchovy - je disciplna zabvajc se rozvjenm jedince v rznch oblastech kultury a
socilnch vztah
- Djiny vchovy a vzdlvn zkoumaj a vysvtluj vvoj pedagogickch idej,
praktickch vchovnch norem, instituc a kolskch soustav.
- Srovnvac pedagogika - porovnv pedagogick teorie a vchovn vzdlvac systmy
rznch zem
- Pedagogick metodologie systm teoretickch princip, metod, zpsob popisu, analzy, a
objasovn ped. Jev

Aplikovan ped. Disciplny dl se dle rznch kategori:

- Dle vku: - pedkoln p., p. mladho kolnho vku, p. adolescence, andragogika,
gerntagogika
- Dle instituce koln (preprimrn, primrn, vysokokolsk), rodinn nap. efekty
domcho vzdlvn
- Dle spec. poteb clov skupiny
- sociln pedagogika nap. sociln znevhodnn
- speciln p. oftalmopedie (zrakov znevhodnn), logopedie, psychopedie (mentln
znevhodnn), etopedie (poruchy chovn), somatopedie (tlesn znevhodnn), surdopedie
(sluchov znevhodnn)
- disciplny vnujc se evaluaci ped. Evaluace (obecn rove jak testovat a hodnotit),
ped. Diagnostika (nstroje na diagnostiku danho lovka a pp. pomoc)

Hranin ped. Disciplny

- Pedagogick psychologie talent, nadn, koln spnost, proces uen, soustednost,
tvoivost)
- Filozofie vchovy zkoum vchovu ve vztahu k podstat lovka a spolenosti
- Sociologie vzdlvn a vchovy nap. vliv vzdln rodi na vzdln dt,
- Ekonomie vzdln
- kolsk management zen a sprva vzd. Istituc
- Technologie vzdlvn nap. powerpoint technologie ovldajc vzdlvn

Zkladn pojmy pedagogiky

- Vchova - je to lidsk innost zamen clevdom a organizovan na utven tlesnch a
duevnch strnek lovka, ijcho ve spolenosti na uritm stupni historickho vvoje. V
procesu vchovy si lovk osvojuje poznatky nashromdn minulmi generacemi. Vchova
je proces zmrnho psoben na osobnost lovka s clem doshnout pozitivnch zmn v
jejm vvoji. Vedle zmrnho (intencionlnho) psoben je lovk cel ivot vystaven
nezmrnmu (funkcionlnmu) kadodennmu ovlivovn okolnm prostedm (socializace).
- Prcha, Walterov, Mare, 2001 - Z modernho hlediska je vchova pedevm procesem
zmrnho a clevdomho vytven a ovlivovn podmnek umoujcch optimln rozvoj
kadho jedince v souladu s jeho individulnmi dispozicemi a stimulujcch jeho vlastn
snahu stt se autentickou vnitn integrovanou a socializovanou osobnost.
- Vzdln - souvis s vchovou a jet nedvno se striktn tyto pojmy rozliovaly. Dnes je
vzdln soust irho pojmu vchovy. Pojem vzdln se nejobecnji definuje jako
uspodan soustava zkuenost, poznatk a duchovnch hodnot, kter jsou nashromdny za
dobu existence lidsk spolenosti. (veobecn vzdln, odborn vzdln)
- Vzdlvn proces, kter vede k osvojovn vzdlvacch obsah v rmci dlouhodobho
asovho horizontu
- Vzdlanost celkov stav vzdln v sociln skupin, stt, nrod
- Vzdlavatelnost- souhrn pedpoklad, s nimi lovk vstupuje do procesu vzdlvn
- Kompetence - soubory osvojench poznatk, dovednost a rozvinutch schopnost
umoujcch lovku vykonvat urit innosti (kompetence k emu).
- Vyuovn Organizan struktura vyznaujc se clevdomost, systematinost a
plnovitost
- Vuka Clevdom, zmrn, organizovan a plnovit proces, pi kterm dochz ke
zprostedkovn poznn, k rozvoji schopnost a dovednost !VELK NEJEDNOTNOST V
NZORU NA DEFINICE!
- Uen -Zmrn navozovan innost s clem systematicky zskvat jist vdomosti,
dovednosti, nvyky, ale tak formy chovn a osobnch vlastnost

Rozdln pojet pedagogiky

- Vclav Phoda Za pedmnichovsk republiky usiloval o jednotnou, vnitn
diferencovanou a pracovn kolu.. Byl velmi ovlivnn pragmatickou pedagogikou. snahy o
zavdn pracovnch metod, o globalizaci vchovy, a o aplikaci metod samouen.
- Otokar Chlup ve sv pedagogice kritizuje formalismus ve vchov, kter vidl
v nedoceovn obsahov strnky a v jejm vyumlkovn, jak se projevovala v nkterch
reformnch pokusech. Odmt tradin didaktick materialismus, kter se projevuje
jednostrannou orientac na velk mnostv poznatk. Usiluje o harmonizaci jednotlivch
sloek vchovy v komplexnm vchovn vzdlvacm procesu.
- Jva pedagogick teorie jako odraz vchovnch jev a zkonitost a jako nstroj
organizujc vchovu mldee, usiluje o vyvozen obecn platnch pedagogickch norem
- Pelikn- poukazuje na dsledky vyhrocen normativn pedagogiky komunistick,
faistick
- Pazek vchova je universln jev, kter probh cel ivot. Pedagogika vypracovv
terminologii, formuluje obecn zkony vchovy, vyjasuje hlavn smry pedagogickho
bdn
- Prcha pedagogika se zabv teoretickm objasovnm a empirickm zkoumn
edukan (vchovnm) reality a vsledky tchto proces

Pedagogick vzkum
- Pedagogika m dv zkladn sloky teorii a vzkum, kter se vzjemn prolnaj
podmiuj. Vzkum je instrumentln apart, kter dodv data a poznatky o dan realit pro
teorii. Jeho zkladnm lnkem je vzkumn idea, pot se formuluje problm a stanov
hypotza (=Vdecky vcemn pedbn teoreticky zdvodnn pedpoklad o vsledcch
vzkumu, kter pak v procesu vzkumu potvrdme nebo vyvrtme). Pak nsleduje volba
metody, zpracovn vsledk a zhodnocen. Zkladn vzkum je chpn jako badatelsk
innost zamena na een klovch problm pedagogiky. Zabv se hlavn teoretickm
objasovnm problm a jeho vsledky nebvaj bezprostedn vyuvna v pedagogick
praxi. Aplikovan vzkum je zamen na zskvn
poznatk vyuitelnch v pedagogick praxi.
- Vzkum v pedagogice zkoum:
- podmnky vchovy a vliv prosted na proces vchovy a vzdlvn
- cl vzdlvn a jeho obsah
- proces vyuovn a uen dt, mldee a dosplch
- organizaci vzdlvn, postupy a strategie vzdlvacch innost a jejich zdokonalovn
- prci uitel a vychovatel
- Vzkum se dl na:
- empirick x teoretick (podle vztah k objektivn skutenosti)
- kvantitativn x kvalitativn (podle povahy)
- laboratorn x ternn
- zkladn x aplikovan (podle stupn obecnosti)
- krtkodob x dlouhodob, mstn x oblastn x mezinrodn,
- deskriptivn ( popisn), diagnostick ( zjiovac), evaluan ( hodnotc)

Metody pedagogickho vzkumu:

- metodologick hodnot metody a postupy vdeckho poznn, provuj je a ukazuj dal
mon cesty zkoumn.
- empirick
- Teoretick vzkum mezi teoretickmi a empirickmi metodami vzkumu neexistuje ostr
hranice. Soust teoretickho vzkumu jsou formy, jako abstrakce, analza, syntza,
srovnvn, zobecovn, konkretizace, indukce, i dedukce. Tyto formy jsou i soust
empirickho vzkumu..Pi studovn pedagogickch proces a jev se asto uplatuje metoda
historick, kter je vysvtluje z hlediska jejich vzniku, pin a dalho vvoje. Rovn
srovnvac metoda pracuje pevn teoretickmi metodami, obdobn jako pedagogick
prognostika nebo metodologie pedagogiky. Tak kad empirick vzkum m vdy svou
teoretickou sloku
- Empirick, experimentln metody jsou to metody, kter bezprostedn spjaty s vchovn
vzdlvac skutenost a jejmi konkrtnmi jevy. Jsou zaloeny na poznvn kadodenn
pedagogick praxe a een jejich problm. Na zklad znmch poznatk se v empirickm
vzkumu formuluje vdeck hypotza, kter obsahuje nov pravdpodobn tvrzen, jejich
sprvnost dosud nebyla prokzna.
- Metody empirickho zkoumn:
- pozorovn je clevdom, soustavn, plnovit sledovn vchovnch jev a proces,
kter smuje k odhalovn souvislost a vztah sledovan skutenosti. Pedpokladem
spnho pozorovn jasn stanoven cle, asovho prbhu, metodiky, zpsobu zpisu
pozorovanch jev, metodiky zpracovn zskanch poznatk. Vzkumnk si mus ji ped
zapoetm pozorovn pesn stanovit cl zkoumn a okruh pedagogickch jev
- dotaznkov metoda je urena pro hromadn zskvn daj
- rozhovor tato metoda je zaloena na pmm dotazovn. Rozhovory mohou individuln
nebo skupinov. Podle struktury otzek se rozliuje standardizovan rozhovor ( otzky a
jejich poad je pedem pevn stanoveno). Nestandardizovan rozhovor (otzky jsou volnj
a jejich poad nen pevn)
- projektivn techniky astji ne v pedagogice se uvaj v psychologii a v lkask
diagnostice. Zkoumanm osobm se pedkld srie nejednoznanch nebo neplnch
podnt a po respondentovi se chce doplnit odpovdi nebo dokreslit obrzek poppad
doplnit koment
- obsahov analza pedagogickch dokument
- kasuistika je metoda vzkumnho sledovn jednotlivch ppad. Ppad se pozoruje a
zapisuje se neobvykl chovn
- pedagogick experiment clem je ovit existenci vztahu mezi dvma tdami jev. Obecn
princip je vdy stejn: mnit jednu veliinu (nezvisl promnn) a sledovat chovn druh
veliiny (zvisl promnn)

+ pojmy: Validita (metoda zkoum pesn to, co zkoumat m), reliabilita (vzkumn nstroj
je spolehliv, pi opakovn vzkumu se dospje ke stejnm zvrm), praktinost (vsledky
mus bt adekvtn vynaloenmu sil a pouitm prostedkm

2) Uitelstv jako profese: innosti uitele, vyuovac povinnost uitele (pm, nepm),
dovednosti uitele, interakn styl uitele. Vvoj profesn drhy uitele. Presti uitelsk
profese.

Vznam uitele
- Tradice: Grecmanov, 1999 - Uitel plnuje a organizuje vchovn vzdlvac proces, vede
ky k osvojovn si poznatk ve form vdomost, d proces utven dovednost, rozvj
jejich schopnosti, poteby, zjmy, pln vchovn koly.
- Alternativa Montessori: Zelinkov, 1997 - pro oznaen uitele je vhodn spe slovo
vedouc. Uitel by ml bt soust podntnho prosted pro uen k a bt pipraven
pomhat vdy, kdy je to teba. Naopak mus zapomenout na jakkoli projev sv autority a
nesm vyruovat ky, kdy pracuj. kolem uitele je vytvet podntn prosted, starat se o
to, aby materil, kter km pomh pi uen, byl kompletn a esteticky pitaliv.
- souasnost: Spilkov, 1999 - Uitel u nen jen ten, kdo sdluje, d, rozhoduje,
kontroluje, ale je chpn pedevm jako facilittor kova vvoje a uen, kter vytv
kvalitn vzdlvac situace a podmnky pro kovo spn uen, jako citliv diagnostik,
kter se sna dothnout kadho ka ke stropu jeho monost, jako prvodce na cest za
poznnm, kter uvd do vc, pomh orientovat se v okolnm svt, inspiruje, podncuje,
pomh budovat sebedvru, sebectu apod.
- Podle zkona o pedagogickch pracovncch, 3 - Uitelem mue bt kad, kdo je pln
zpsobil k prvnm konm, m odbornou kvalifikaci pro pmou pedagogickou innost,
kterou vykonv, je bezhonn, je zdravotn zpsobil a prokzal znalost eskho jazyka.
Dle 7 Uitel zskv odbornou kvalifikaci vysokokolskm vzdlnm zskanm
studiem v akreditovanm magisterskm studijnm programu v oblasti
pedagogickch vd, zamenm na ppravu uitel

+ uitel by se ml neustle vzdlvat

- neformln podoby uen (mentoring, uvdjc uitel), informln podoby uen
(spoluprce, mezigeneran uen)
instituce DVPP
PAU (Ptel angaovanho uen)
NIDV (Nrodn institut pro dal vzdlvn)
KVIC Nov Jin
Schola Servis Prostjov
Pedagogick centrum Vysoina
Stedisko slueb kolm Brno

Zkladn znalosti uitel

- pedagogick, psychologick, didaktick, komunikativn, sociln, jazykov, kulturn,

Schopnosti uitele
- diagnostick, didaktick, komunikativn, organizan, konstruktivn, autorita,

Klov dovednosti uitele

- plnovn a pprava hodin; realizace vyuovacch hodin; zen vyuovacch hodin; zajitn
adekvtnho klimatu tdy; sjednn kzn; hodnocen prospchu; reflexe vl. Prce a evaluace,
archivace

- Druhy autority dle Slavka

- tradin dna pozic za katedrou, vkem
- byrokratick dv ji koln d
- charismatick pramen z osobnosti
- profesionln ci mus nabt pesvden, e je v tom, co dl, profesionl

innost uitele
- Pm vyuovac povinnost - u ns okol 21 vyuovacch hodin tdn pro uitele S (M 31
hod, Z 22 hod)
- Nepm vyuovac povinnost je zahrnuta jako zbytek do 40 prac. hodin tdn dozor nad
ky, pprava na vyuovac innost a pprava pomcek, opravy psemnch nebo grafickch
prac k, sprva kabinetu, knihovny, dalch zazen, spoluprce s ostatnmi kolegy, vkon
prac spojench s fc tdnho uitele, tdn schzky, konzultace se ky a jejich rodii, dal
vzdlvn uitel
Uitelsk drha
- Zanajc uitel zav ok z reality (nezjem k, nekze k, nepm vyuovac
povinnost, kontakt s rodii, plat), boj o moc mezi uitelem a kem, nedostaten
pregraduln pprava, nedostaten podpora k hledn vlastn cesty,
- Progresivn uitel cca po 3 letech praxe
- Expert zskv nov role, nap. mentorem zanajcch uitel identita experta

- Cenov ohodnocen
- zanajc uitel vtinou 12. Platov tda (16. Platovch td v tabulce)
- pt stup podle potu odpracovanch let
- pplatky za tdnictv (a 800k), suplovn (200% hod. mzdy), pplatek za specializ.
innost (vchovn poradce), osobn pplatek (nap. za krouky), mimodn odmna (za
vjimen vkon),

Presti uitele
- v R pomrn vysok, podle vzkumu prestie povoln Sociologickho stavu AV CR z
roku 2013 je mezi 26 profesemi presti uitel hodnocena vysoko (uitel Z zaujmal 5. msto
za uitelem na V, zdravotn sestrou, vdcem a lkaem)
- vliv nronosti prce, platovho ohodnocen, feminizace,

Typologie uitele
(Interakn styl uitele - Uitelovy osobnostn vlastnosti ovlivuj jeho pojet vuky a tak si
vytv svj jedinen interakn styl. Ten se mn v konfrontaci se tdou, i jednotlivmi
ky. Jeliko uitel reaguje na ky a ci naopak reaguj na uitele. Z toho vyplv, e
interakce je vdy oboustrann. Nap. uitel polo otzku, ci odpovdaj; uitel zti hlas a
ci postupn zbyst atd. Jedn se o kombinaci zmrnho i bezdnho psoben na ka,
jeho emon vztahy a postoje k kovi/km. Tak se jedn o uitelem upednostovan
metody vuky a vchovy.)
- Podle Jvy dominantn kooperujc submisivn
- Learyho interakn pojet dominantn

odmtav vstcn

submisivn

- Wubbels, 1993 -
3) ci a studenti ve vchov a vzdlvn: sociln a kulturn vlivy psobc na uen a
hodnocen jeho vsledk (teorie kulturnho kapitlu, teorie jazykovch kd), typy
inteligence, styly uen a autoregulace uen. Tvoivost a jej rozvjen ve vyuovn.

k jako subjekt vzdlvn

- k je astnkem vchovn vzdlvacho procesu, m svoji osobnost
- Grecmanov, 1999 - Na vnitnch podmnkch osobnosti ka a uitele, jako i na kvalit
jejich vzjemn interakce zvis do znan mry i kvalita vchovnho psoben
- Osobnost ka tvoena vkonovmi vlastnostmi (schopnostmi, dovednostmi,
vdomostmi), vlastnostmi temperamentovmi, aktivan motivanmi a charakterovmi
- osobnost ka se vyvj, proces formovn osobnosti je procesem permanentnm a je
podmnn jak faktory biologickmi a socilnmi, tak vlastn innost jedince.
- Rozdly mezi ky inteligenn, nrodnostn, sociln, pohlavn, vkov, vvojov,
individuln

Vzdlavatelnost a vychovatelnost lovka

- Vchovn pesimismus Na dt se nem psobit vchovn, protoe to nem smysl nebo je
to kodliv. Dt se vychovv samo na zklad psoben svch biologickch danost,
ppadn zsluhou podntnho prosted (J.J. Rousseau, M. Montessori).
- Pedagogick utopismus vchova je pinou rozdlu mezi lidmi, peceovn vchovy a
nedoceovn ostatnch faktoru (J. Locke tabula rasa).
- Pedagogick optimismus vra v moc vchovy s ohledem na biologick danosti lovka
(J.A. Komensk)
- Pedagogick realismus pedpoklad psoben vech vnitnch i vnjch faktor ve
vzjemn propojenosti a podmnnosti, vychovvan je povaovn za aktivn prvek, kter se
sm ovlivuje a reguluje.

- Teorie komfortn zny

- komfortn zna = soubor innost a mst, na kter je lovk zvykl a jejich zvldn mu
nedl problm kdy se lovk dostane mimo komfortn znu, je saturovna innostmi,
kter jsou pro nj relativn nov a doprovzej je intenzivn proitky, a to jak v kladn emon
rovin, tak i v zporn, kde meme spatovat i princip diskomfortem ke komfortu. Pokud
vykrome z komfortn zny pimen daleko za jej hranice, pekonme obavy a stres, kter
toto pekroen provz a vyrovnme se se situac, je nastv, ctme se obvykle pjemn. V
tomto ppad se nco novho naume, toto zakomponujeme do naeho zkuenostnho
zkladu a tm rozme i nai komfortn znu. Dleitm pnosem v tomto procesu je prvek
sebepotvrzen a nabit vdom, e dokeme vce.

Inteligence
- Prvn men inteligence se objevuje v 19.stolet, vychzeli z pedpokladu, e velikost
inteligence zvis na velikosti mozku (mozkov hmoty). Jako prvn se zaal zabvat menm
inteligence Broca. Roku 1905 provedl Binet prvn testy men
- Dnes se pouv ada psychologickch test komplexn ( celkov testovn inteligence )
nebo sten ( testovn jen urit schopnosti p. verbln ). Nov test, sloen z nkolika
subtest, vytvoil Wechsler: IQ = 100 aktuln skre testu/pedpokldan skre

Organizace zabvajc se menm inteligence MENZA byla zaloena roku 1946.

- Fontana, 2003 - Schopnost rozpoznvat vztahy a vyuvat je pi een problm.
- Robert Sternberg Tslokov inteligence
- Mylenkov pochody
Reakce na nov situace
Obratnost v mezilidskm styku (Pasch a kol.,
2005)
- Binet men IQ
vytvoen Stern-Binetova testu: IQ = (mentln vk/ chronologick vk) x 100
Nejvt poet lid by ml mt mentln vk 100
- Gardner H. teorie mnohoetn inteligence
- inteligence je schopnost eit problmy, nen dleit, jak moc jsme inteligentn, ale JAK
jsme inteligentn
1. Logicko-matematick
2. Jazykov (lingvistick) chpn vznamu slov, vyjadovn se
3. Prostorov (zrakov) pedstavivost, umleck aktivity
4. Tlesn prostorov (kinestetick) - nap. emeslo, sport
5. Hudebn sluch, rytmus, intonace
6. Interpersonln jak manipulovat s lidmi, empatie,
7. Intrapersonln porozumn sama sob

Tvoivost
- schopnost pijt s vl. Npadem
- E.W.Eisner, 2005 kategorie tvoivost:
1. Posouvn hranic (Boundary Pushing) vyuv vci, ideje, prostedky novm zpsobem
2. Vynalzn (Inventing) nco zcela novho (Gutenberg, Bell)
3. Prolomovn hranic (Boundary breaking) schopnost vidt mezery v existujcch teorich,
tvoit nov premisy, vhled a pedstavivost (Kopernk, Einstein)
4. Estetick uspodn (Aesthetic Organizing) schopnost vnet soulad a d
- Osobnostn char.tvoiv vlastnosti (Dacey, Lennon, 2000)
- tolerance vi dvojznanosti, flexibilita, odvaha a ochota riskovat, preference zmatku,
prodleva uspokojen, oprotn od stereotyp sex. Role, vytrvalost
- Fze tvrho procesu (G. Petty)
1. Inspirace uitel m dt pestrost nabdek, aby mli studenti monost si najt, kdy na n ta
inspirace jde hledn bez korekce
2. Klarifikace je ta mylenka skuten tak geniln? zptn vazba, rozhodnut mezi vce
monostmi (asov ohranien, kdy u se nechrl nov npady)
3. Destilace konstrukce neho novho ale jsme zameni u pouze na jedno vybran tma
4. Inkubace odstup
+ piln prce soust celho tvrho procesu

Sociln zzem a jeho vliv na koln spnost

- Podle rznch vzkumu se podailo prokzat, e na rove koln spenosti m velk vliv
rodinn prosted, zejmna vzdln rodi, dle kulturn prosted, ve kterm se dt
vyskytuje, a v nkterch vzkumech i ekonomick rove rodiny
- nap. Katrk - vzkum o vzdlanostn reprodukci v dlnickch rodinch
- Basil Bernstein Teorie jazykovho deficitu

Omezen kd (maminek na Rozvit kd (maminek

pedmst v centru msta)
Gramatick sloitost Jednoduch vty Souvt
Frekvence adjektiv a adverbi ni Vy specifikace reality
Typ spojovacch vraz Sluovac pomr Vy vyjden vztah
Imperativn vs. Instruktivn a Vce pouvn imperativu Podporujc vrazy
podporujc vrazy

- P. Bourdieu Teorie kulturnho kapitlu

- kapitl ekonomick, symbolick (sociln okruh, kter meme vyut; vkus; vztah
k informacm,)

Styly uen
- Hunt, 1979 - Uebn styl popisuje vlastnosti ka z hlediska toho, za jakch vzdlvacch
podmnek je nejvt pravdpodobnost, e dojde k zamlenmu uen. Uebn styl popisuje,
jak se k u, nikoli co se nauil
- vizuln, verbln, kinestetick typ
- Gregorc, 1982 dlen styl uen
Konkrtn sekvenn detailn peliv prce, zskvn informac podle pm smyslov
zkuenosti
Abstraktn sekvenn vdeck typ, k mue logicky diskutovat, kriticky analyzovat a
zapomenout na obd ije v abstraktnm, neskutenm svt mylenek
Abstraktn nhodn m cit pro krsu, bujnou pedstavivost, ale sv npady prakticky
nerealizuje; mylen je zaloeno na pocitech, snadno navazuje kontakty s druhmi
Konkrtn nhodn experimenttoi s intuitivnm jednnm, ale sv een problmu
nedok vysvtlit, mylen je divergentn, rdi riskuj.
- N.J.Entwistle Dlen styl uen
Povrchov styl snaha absolvovat pedmt, vyhnout se nespchu
Aktivn velk snaha se zdnlivm porozumnm uivu
Pasivn velmi mal sil, pouh reprodukce informac
Utilitaristick styl (vypotav) snaha doshnout co nejlepch znmek za kadou cenu
Hloubkov styl hlubok zjem o uivo
Postupn uen systematick postup, zvldnut podrobnost na kor obecnch principu
Souhrnn uen obecn principy a integrace poznatku
Prun uen pochopen obecnch principu a osvojen si detail za elem ilustrace,
dkaz a argumentace
- D.Kolb dlen styl uen

- Praktick dopad rznch styl uen

- Uitel by mel znt svj styl uen; neml by zapomnat na to, e k me
mt jin styl uen, ne on; uitel by se mel snait pedvat informace rznm zpsobem, aby
vyhovl tm, kte lpe vnmaj sluchem, zrakem nebo pohybem
- Bloomova teorie mastery learning - Vechny ky lze nauit vemu, ale za rozdlnch
podmnek (nap. vce casu,)
- Pygmalionsk efekt tak, jak se uitel dv na svho ka, takovm se stane

Autoregulace uen
= zen vlastnho uen
- Zimmerman, 1998 - autoregulace uen je aktivita v procesu uen po strnce innostn,
motivan i metakognitivn; stanovuje si cle, iniciuje a d sv sil a pouv specifickch
strategi s ohledem na kontext uen
- potencialita kadho ka, vuka mus umonit zskat dovednosti jak se uit, postupnm
zdokonalovnm se k stv nezvislm na vnjm zen, rozvoj vzn na rozvoj j (self),
je to aktivn, celoivotn proces, kter se utv ve spoluprci s druhmi
- Metody clenho ncviku pod vedenm uitele (verbln instruovn, pedveden vzoru,
supervize, recipron vyuovn, podprn vyuovn), s vrstevnky (vrstevnick,
kooperativn, skupinov uen), vyuit techniky (CAL systmy), pod vedenm sebe samho
(kovsk denk, domc pprava, sebemonitorovac protokoly)

k se spec. potebami
- integrace zalenn jedince do spolenosti
- inkluze podmnky, aby se vichni mohli rozvjet spolen
- segregace vyleovn znevhodnnch osob
- ped. Integrace zalenn do bnch kolskch zazen
- ci se zdravotnm postienm x ci se zdravotnm znevhodnnm = dlouhodob nemocn,
leh zdrav. poruchy; ci se socilnm znevhodnnm
- odhalen a podpora ka:
- koln poradensk pracovit
- PPP pedaogicko-psychologick poradna -
- SPC speciln poradensk centra - doporuen k integraci ka, poradenstv,
diagnostika
- SVP stedisko vchovn pe een poruch chovn
+IVP
- (vce viz specka)

4) Komunikace ve koln td: zkladn charakteristiky vukov komunikace,

struktura vukov komunikace a jej sloky (typy otzek uitele, typy zptn vazby
uitele), dialogick vyuovn.

Vukov komunikace
- navozovn vztahu, utven prostoru pro pemlen a uen, demonstrace poznatk,
rozvjen mylen
- Tradin je frontln vuka, pokud chce uitel organizovat vuku jinak, mus tak zmnit
styl komunikace
- Podoby pedagogick komunikace detailn pipraven, rmcov pipraven, nepipraven
- Druhy informac regulativn (slou realizaci vyuovn), afektivn (ovlivuje rozvoj
motiv k uen, posiluje utven postoj), kognitivn (rozvoj poznn)
- prostedky sociln komunikace, kter pouv tak komunikace pedagogick forma
verbln, forma nonverbln, komunikace inem
- Druhy otzek oteven/uzaven, NKN/VKN

- Flaudersovo pravidlo dvou tetin

- 2/3 asu se mluv, 2/3 z 2/3 mluv uitel, 2/3 z 2/3 z 2/3 vklad i kladen otzek

- Vukov komunikace: struktura IRF

- iniciace kovsk replika feedback

- Prce s odpovd dle Hattie a Temperlyov, 2007

1. diagnostika vsledku (Ano, dobe)
2. zptn vazba zamen na proces (jak jsi na to piel)
3. zptn vazba zamen na seberegulaci (zkus jet popemlet)
4. zptn vazba zamen na osobnost (jsi ikovn)
+ eov, vaek, alamounov zamlovan hodnocen

Ticho
- konstruktivn (slou k pemlen)/ destruktivn/ lhostejn
- ticho pinej pli lehk otzky, pli tk otzky, otzky kontroverzn (pli
subjektivn), diskriminan, dvouhlav sa (otzka me zahrnovat dv otzky, na kter je
jin odpov), pli intimn, nesrozumiteln otzky, pli obecn, ptm se na obecnou
zkuenost, kter ale vyaduje specifickou vdomost

- eov
- iluzivn dialog vzbuzen iluze dialogu je tam IRF struktura, ale vyaduje se jedin
odpov, chyba je nevtan, opravuje se
- intencionln dialog otzky mohou otevt diskuzi, nebo otevt invent odpovd, ci
maj prostor si odpovdat navzjem, chyba je vtna hled se pvod neporozumn

- A.K.Bloom hierarchie otzek:

- uitel by si ml stanovit, jak cl chce v danou hodinu s ky doshnout cl je pro studenty,
ne pro uitele!

- zapamatovn + vlastn zkuenost - ni kognitivn nronost

- porozumn a ve vy kognitivn nronost
- monost kombinovat ot. UZAVEN VKN
OTEVEN NKN
- nejastj otzky: 1. Ni, uzaven, 2. Vy uzaven, 3. Vy oteven, 4. Ni oteven
Hodnocen
1. sumativn hodnocen podtrhnu a setu, hodnotm vsledek
2. formativn hodnocen podv pomoc, diagnostikuje, koriguje vkon
3. metakognitivn hodnocen prce s odpovd co m lovk udlat, aby byla lep
4. zptn vazba s leenm k pijde dky uitelovm otzkm tam, kam by jinak nebyl
schopen dojt

Dialogick vyuovn
- nen interaktivn vyuovn!
- Alexander (2006)
- pstup usilujc o aktivizaci k, stimulaci jejich mylen a intenzifikaci uen
prostednictvm jejich zapojen do vukov komunikace
- Vygotsky zvnitovn kad ps. Funkce lovka existuje na 2 rovnch -
k sly informaci, mluv o n dostane se mu do mylen = internalizace
- Sfard (2008) uen jako participace

- Indiktory dialogickho vyuovn

1. tma moci
Spolen cle Rozdln cle
Centralizace Zobn z ruky Pesilovka
Decentralizace cirkulace tahanice
pro dialogick vyuovn je vhodn cirkulace ci-uitel, ti maj spolen cl, moc je v rukou
uitele, ten ale dv prostor km
2. ci sdlej spolen cle
3. prunost struktura je flexibiln, studentm se dv prostor, ale mus mt jasn hranice
4. uitel klade otzky VKN
5. zptn vazba uitel ji poskytuje bohat
6. as na kovsk promluvy
7. kovsk odpovdi jsou tvoiv

- Alexander (2006) principy dialogickho vyuovn:

1. kolektivita
2. reciprocita
3. podprnost vichni maj mt pocit, e mohou pispt do rozhovoru
4. kumulativnost tmata se nabaluj na sebe, nejsou oddleny
5. elnost provzanost s cle

5) Kurikulum: formy kurikula, rovn kurikula (Nrodn program vzdlvn,

Rmcov vzdlvac program a jeho struktura, koln vzdlvac programy). Klov
kompetence.

Kurikulum
- lze chpat jako obsah vzdlvn (uivo) v irm slova smyslu a proces jeho osvojovn, tj.
jako vekerou zkuenost ka (ucho se), kterou zskv ve kolskm (vzdlvacm)
prosted, a innosti, kter jsou spojeny s jeho osvojovnm a hodnocenm
- Kurikulum je nestabiln konstrukt, je prochz vvojem od idelnho konstruktu, pes
vtlen do kolnch dokument, a po realizovn kurikula.Vytv se tak systm sloitch
vazeb, v nich si vak dominantn postaven zachovv obsah (uivo)
vzdlvac program, pln, projekt
- obsah vzdlvn; vechno, co pedv kola (nejen obsah uiva)
- oficiln dokument, co se m uit; cl vzdlvn
- pouvn od r. 1989

Obsah vzdlvn
- vsledky lidskho poznn, kter odpovdaj potebm spolenosti a monostem a potebm
k
- materiln vzdln draz na vdomosti
- formln vzdln draz na rozvoj osobnosti

Pojet kurikula
1. Pojet akademick zle na to, kam dola vda; sil pedat co nejvce poznatk d se
velmi snadno testovat, zskat pehled. Tk je rozhodnout, co tam zaadit a co ne zahlcen
fakty. Sklouzv ke chronologii
2. Pojet psychotechnick co maj dti vdt, aby pozdji obstly na trhu prce. kola je
omezena pouze na ur. Okruh praxe a praxe se neustle mn, ztrta pehledu kola
nedoke udret krok s prax
3. esencialistick pojet - pedn esenc znalost, aby byl lovk pipraven na ivot v 21.
Stolet (softskills - prce v tmu, komunikan a jazykov dovednosti)
4. pojet socio-kritick pprava dt na to, aby umly eit aktuln problmy, postavit se
k nim, ne je konervovat angaovanost; pozor, kola m pedvat hodnotov neutrln
poznatky
5. pojet personalistick nelze vem studentm pedvat ur. Balk poznatk kad student
potebuje nco jinho individuln vz. Program, voliteln pedmty (srovnvn s vtinou
je problm)

Formy kurikula
1. zamlen kurikulum - se tk cl a jejich konkretizace v uritm oboru i pedmtu,
zamlen cl nemus bt vdy splnn. je dn oficilnm dokumentem od ministerstva,
akreditan komise
2. realizovan kurikulum - pedstavuje vzdlvac obsah, kter je pedmtem vuky, vypovd
o tom, co ze zamlenho kurikula se uskutenilo.
3. dosaen kurikulum - oznauje poznatky, kter si ci osvojili, a kter se pemnily v jejich
vdomosti. Jinmi slovy jde o efekt zamlenho a realizovanho kurikula.
+ hodnocen kurikulum to, co uitel hodnot
+ skryt kurikulum - souvis s rznorodmi neoficilnmi kolskmi fenomny tkajcmi se
jednak neoficialit kovskho ivota, uitelskho psoben, a tak psoben kolsk
organizace jako takov. Skrytm kurikulem me bt ve, s m se nepot, e by si dti ve
kole osvojily, a nebo, e by se jim odevzdalo.
+ nulov kurikulum vechno to, co nm kola nedala

rovn kurikula vzdlvac programy

(RVP PV, RVP ZV, RVP SOV, RVP G + RVP GSP, ostatn RVP)

- RVP G
aktuln znn z roku 2007 (tehdy vydn ve Vtnku MMT)
- sloen:
- st A:1. Vymezen Rmcovho vzdlvacho programu pro gymnzia
- v souladu s Nrodnm programem rozvoje vzdlvn v R (tzv. Bl kniha).
- nov strategie vzdlvn draz na klov kompetence, jejich provzanost se
vzdlvacm obsahem a uplatnn zskanch vdomost a dovednost v praktickm
ivot; autonomie koly
- st B: 2. Charakteristika vzdlvn
- vymezen (vzdlvn na nim stupni vceletch gymnzi se d Rmcovm
vzdlvacm programem pro zkladn vzdlvn); podmnky pijet, ukonen
- st C
3. Pojet a cle vzdlvn
- vybavit klovmi kompetencemi a veobecnm pehledem
4. Klov kompetence
- kompetence k uen, k een problm, k. komunikativn, k. sociln a personln, k.
obansk, k. k podnikavost
5. Vzdlvac oblasti
- Jazyk a jazykov komunikace, Matematika a jej aplikace, lovk a proda, lovk
a spolenost, lovk a svt prce, Umn a kultura, lovk a zdrav, Informatika a
informan a komunikan technologie
6. Prezov tmata
- Osobnostn a sociln vchova, Vchova k mylen v evropskch a globlnch
souvislostech, Multikulturn vchova, Environmentln vchova, Mediln vchova
7. Rmcov uebn pln
- umouje kolm mnohem innji realizovat sv vzdlvac zmry a prun
reagovat na vzdlvac poteby a zjmy k
8. Zsady pro tvorbu kolnho vzdlvacho programu pro tylet gymnzia a vy stupe
vceletch gymnzi
- prezentuje profilaci koly a profil absolventa koly; y reflektuje postaven koly v
regionu a jej sociokulturn prosted;
9. Vzdlvn k se specilnmi vzdlvacmi potebami
- inkluze, podprn opaten, IVP, mon prava a formulace oekvanch vstup
10. Vzdlvn mimodn nadanch k
- monost IVP, i speciln tdy
11. Podmnky pro vzdlvn na gymnziu
- Materiln, personln a pedagogicko-psychologick p., Podmnky bezpenosti a
hygieny duevn a fyzick prce, psychosociln podmnky, organizan a dc p.

Klov kompetence
= soubor vdomost, dovednost, schopnost, postoj a hodnot, kter jsou dleit pro osobn
rozvoj jedince, jeho aktivn zapojen do spolenosti a budouc uplatnn v ivot

6) Vzdlvac soustava v R: zkladn dokumenty a trendy. kolsk soustava

zkladn charakteristika, Klasifikace ISCED-F. kolsk legislativa.

Vzdlvac politika
- 2 typy zen vzdlvn sttem:
1. Centralistick model Francie, SSR zmny rozhoduje stedn pol. Orgn
2. Liberalistick model R, Anglie - stedn pol. Orgn nem siln vliv, rozhodovn na
nich rovnch

Vkonn prostedky
kolsk legislativa
+ Ministr kolstv, esk koln inspekce, vedouc kolskch ad, editel kol, obce

Subjekty
- politici, kol. Administrativa, rodie, zamstnanci, organizace uitel, pedagogit experti,
urnalist

Schma vzdlvacho systmu

- ISCED 1997 6.+0. Stupe
- PD zavedena 1774
- nstavbov studium pro absolventy 3letho vzdln s vunm listem, nstavba 2 roky,
ukonen maturitou
- 1348 zaloena KU v Praze (nejstar ve stedn Evrop)
- Rigorzn zkouka studenti s titulem Mgr. mohou na stejn tma vykonat rigorzn
zkouku a obhjit rigorzn prci JUDr., PhDr., RNDr.

V doktorsk JUDr., RNDr.,

stud.programy

V magistersk stud.
Programy

V nestrukturovan V bakalsk stud. Vy odborn

magistersk st.p. Programy koly
Zkrcen studium Zkrcen studium Nstavbov
s maturitn zkoukou s vunm listem studium

Konzervatoe S s maturitn zkoukou S s vunm S

listem

Z prvn a druh stupe

+ Volnoasov vzdlvn
- Zkladn umleck koly(ZU) nabz zjmov vzdlvn v oblasti umleckho rozvoje
- Stediska volnho asu (SV) nabz rznorod zjmov vzdlvn pro mlde i dospl,
letn tbory, pod akce, me zde bt nzkoprahov klub.
- Domy dt a mldee (DDM) nabzej podobnou innost jako SV

Zkladn prvn dokumenty:

1. stava esk republiky (1992)
2. Listina zkladnch prv a svobod
3. Sbrka zkon esk republiky
- Nov kolsk zkon (24.9.2004)
4. Vyhlky a nazen, smrnice a pkazy ministra kolstv (nap. Dal vzdlvn pedag.
Pracovnk, Hygienick poadavky na prostory)
5. Prvn vklady (zvazn definice toho, co je v zkon nejednoznan stanoveno)

RVP viz pedel otzka

Rozvoj vzdln: - Bl kniha

= nrodn program rozvoje vzdlvn, z roku 2001 (formou: co je dleit pro ten a ten sektor
kolstv, na co by se nemlo zapomnat, co by nemlo bt opomenuto pi zmn kolstv, doporuen
toho, co je teba zavst, zlepit to, nebo v tom pokraovat)
- koly, uren pvodn pouze dtem a mldei, roziuj svou psobnost i na dospl
koncept celoivotnho uen pro vechny
- Posilovn autonomie kol
- Nutn zkvalitnn pracovnk veejn sprvy
- Poslen vuky cizch jazyk, vchova k obanstv a demokracii, mlo by bt zaazeno
podstatn vce praktickch innost, tma evropsk integrace, multikulti
- Nutn inovace pedpoklad pro vstup do pedagogickch profes
- Z draz na motivaci k uen, na osvojen zkladnch strategi uen, rozvjen vlastnch
schopnost a zjm, tvoivost a tvoiv een problm, osvojen inn komunikace,
spoluprci a respekt k prci druhch, schopnost projevovat se jako svobodn osobnost,
toleranci a ohleduplnost, na citliv a vnmav vztah k lidem i prod, ale i na znalosti a
schopnost aktivn ovlivnit situaci.
- posun od pedvn hotovch poznatk ke zpsobm jejich hledn a nalzn
- S - nutn propojen teoretick a praktick sloky, veobecn a odborn
- maturita dvourovov, zklad stejn pro vechny obory
- Gymnazijn vzdlvn m bt pstupn vce lidem a vytvoit program tak pro praktick
ivot
- Rozvoj volnoasovho vzdlvn pedagog volnho asu
- Inkluze, poradenstv

+ 3 hl. priority do roku 2020 sniovn nerovnost ve vzdln, kvalitn vzdlvn uitel,
efektivn zen vzdlvacch systm

Mezinrodn klasifikace pro vzdlvac programy ISCED

- vznikla v 70. letech z poteby lpe porozumt vzdlvacm systmm. Jejm vlastnkem jsou
Spojen nrody, sprvcem a koordintorem je UNESCO, take je to klasifikace skuten
celosvtov. V prbhu let prola vvojem v podob nkolika verz. Dosud se zamovala
spe na dlku vzdlvacch program jakoto hlavnho kritria pro jejich zaazovn do
rovn, ovem tento pstup se postupn mn, jak bude dle vysvtleno. Klasifikace ISCED
se vyuv zejmna pro statistick ely, co je i dvodem, e jejm sprvcem v R je esk
statistick ad. Roku 2011 byla odsouhlasena nejnovj verze ISCED. Oproti pedchoz a
dosud pouvan verzi ISCED 97 se pomrn zsadn li. ISCED 2011 je pesnj, ale tak
ponkud sloitj na pochopen a uvn. Zatmco pedchoz podoba ISCED 97 pouvala
pouze slo rovn a psmeno rozliujc, zda jde o program, kter umouje postup do
jakhokoli dalho vzdlvn (A), i do specificky zamenho oboru (B) nebo neumouje
dal pstup ke studiu (C), nov klasifikace ISCED 2011 rozliuje jednak klasifikaci
program (ISCED 2011-P) a jednak dosaen vzdln (ISCED 2011-A). Navc dolo ke
zmn potu rovn, msto pvodnch dvou vysokokolskch rovn existuj nyn tyi, kter
odpovdaj rovnm evropskho a boloskho rmce kvalifikac (krtk cyklus, bakal,
magistr/master, doktor).

ISCED F 2013
- klasifikace podle odbornho zamen obor

00 Obecn programy a kvalifikace 06 Informan a komunikan technologie

001 Zkladn programy a kvalifikace 061 Informan a komunikan
002 Jazykov a matematick technologie
07 Strojrenstv, prmyslov vroba a
gramotnost
stavebnictv
003 Osobn zpsobilosti a rozvoj 071 Strojrenstv a strojrensk obory
01 Vzdlvn 072 Prmyslov vroba a zpracovn
011 Vzdlvn 073 Architektura a stavitelstv
02 Filozofie a humanitn vdy 08 Zemdlstv, lesnictv, rybstv a
021 Filozofie veterinstv
022 Humanitn vdy (krom jazyk) 081 Zemdlstv
082 Lesnictv
023 Jazyky
083 Rybstv
03 Spoleensk vdy, urnalistika a informace 084 Veterinstv
031 Spoleensk a behaviorln vdy 09 Zdravotnictv a sociln pe
032 urnalistika a informace 091 Zdravotnictv
04 Obchod, administrativa a prvo 092 Sociln pe
041 Obchod a administrativa 10 Sluby
042 Prvo 101 Osobn sluby
102 Hygiena a ochrana zdrav na
05 Prodn vdy, matematika a statistika
pracoviti
051 Biologick a pbuzn vdy 103 Bezpenostn sluby
052 ivotn prosted 104 Dopravn sluby
053 Vdy o neiv prod
054 Matematika a statistika

Tradin kola vs. Alternativn kola

- tradin kola intelektualistick zamen (nedostatek zetele na komplexn vvoj);
nedocenn pracovn innosti; pemra drilu; autoritativn vchova; izolace koly; pevn
rozvrh; uitel m monopol na pravdu; soutivost; nedocenn tvoivosti
- alternativn kola = je povaovno ve, co se li od tradinch instituc, vzdlvn zaloen
na mylenkch reformnch kol - rozvrh vychz ze zjmu a poteb ka; uitel mentorem,
poradcem; draz na motivaci, na objevovn; prce ve skupinch; kontakt s rodinou,
komunitou

1. Montessori
- Marie Montessori (1879-1952) vnovala se dtem na pedmst (,kter maj mal
pedpoklad na dobr vzdln) x paradoxn nyn velmi nkladn vzdlvn
- Pomo mi, abych to dokzal sm veden dt k samostatnosti
- znak Montessori hraek nepehlcovat dt podnty; kol m bt takov, aby dtti sm
ukzal, e to dl sprvn; spojovn pojmu a tvaru (abstrakce s vizualizac)
- Montessori uvd nkter tmata mnohem dve ne tradin kola
- Senzitivn fze: v kad fzi naeho ivota jsme senzitivn na nco jinho a v ten moment
jsme schopni se to rychleji nauit
- kola nen svt jako, ale co nejrelnj svt
- principy:
1. dt je tvrcem sebe sama
2. absorbujc duch dtte (samo se chce uit danou vc)
3. ruka je nstrojem ducha dleitost pomcek
4. polarizace osobnosti hlubok soustednost dtte na danou vc
5. senzitivn fze
6. pipraven prosted podek ve vcech, mrnost
7. svobodn volba dtte
8. celostn uen rozvjme ducha, mysl i tlo
9. prce s pochvalou nen teba ji devalvovat, mrn uit
10. prce s chybou chyba nen patn, je soust procesu tvoivosti
11. dlen odpovdnost mezi uitelem a kem (nejen uitel)
12. trojstupov vuka (seznamovn s novm pojmem rozpoznn dttem aktivn
zvldnut dttem)
13. vkov smen skupiny

2. Waldorfsk pedagogika
- Rudolf Steiner (1861-1925) filozof, ezoterik, vytv kolku pro dti pracovnk fabriky
Waldorf
- vychz z antroposofie; bytost se vyvj a v rznch fzch ivota potebuje jin vci
- tm, jak je vzna na vru je ve sv alternativnosti tradin
- vestrann rozvoj dtte v praktickch, umleckch borech nap. i knihastv, pleten,
zahradnictv, zmenictv,
- slovn hodnocen, spoluprce k pevauje nad soupeivost
- prolnn jednotlivch tmat rozdlen do epoch (draz na rytmus, kvli probouzen
andl)
- snaha doshnout souladu mezi rozumem, krsou a duchovnem (vdou, umnm,
duchovnem)
- osvtlen zkl. princip na zetelnch pkladech (proti encyklop. Znalostech)
- obraz, rytmus a pohyb
- epochy dvouhodinov vyuovac blok, monotematick po del dobu
- absence uebnic
- tdn uitel, kter v epochch vyuuje obvykle vechny hl. pedmty (nap. od 1. Do 8.
Tdy) uitel jako osobnost

3. Daltonsk pln
- Helen Parkhustov (1886-1973)
- nen tak soustavn asi proto rozenj
- principy
1. volnost uit se zachzet se svobodou, zskat zodpovdnost
2. samostatnost uit se samostatn pracovat (sepisovn smluv s uitelem podle domluvy)
3. spoluprce uit se vpracovat v kolektivu
- u ns pouze koly s daltonskmi prvky, kter jsou od pvodn mylenky vzdleny

4. Jensk pln
- Peter Peterson
- jdrem je skupina (ne tda)
- propojen pedmt, draz na pracovn vyuovn
- voln pohyb k ve td
- hodnocen formou charakteristiky
- rozvoj dtsk osobnosti
- uitel organizuje a podncuje

5. Freinetova kola
- Clestin Freinet
- individuln pstup + soc. kontext
- dt centrum vchovy
- uspokojen pp. poteb + kze, radostn a tvr atmosfra
- spoluprce rodiny a koly
- uitel autoritou

+ Projekty: Zdrav kola, Zat spolu, Angaovan uen

7) koln didaktika: jej zamen, obsah a cle. Zkladn didaktick kategorie: vukov
cle, organizan formy, vukov metody. Didaktika jako vda.

Didaktika
= profesn vdy pro uitele, propojen u. Pojet vuky s didaktickou teori, propojuje teorii,
vzkum a praxi
- diferenciace na oborov didaktiky
- elov vztah: cl (na prvnm mst) metody
- neexistuje jedin teorie, jak sprvn vyuovat, hledn parametr
- mono chpat jako umn vyuovat (uitel jako herec)
- Je soust pedagogiky, zabvajc se metodami a formami kolnho vyuovn. Didaktika je
pojem odvozen z eckho slova didasko, kter znamen um nebo vyuuji.
- Clem obecn didaktiky v teoretick rovin je objasovn klovch didaktickch
pojm, jako jsou vzdln, vchova, vyuovn, uen a dal, a rozpracovvn teori
vztahujcch se k vyuovn a uen. Didaktika jako profesn vda pro uitele sleduje tak cle
praktick. Uitel ji potebuje k tomu, aby mohl sv jednn ve vuce vztahovat k
intersubjektivn uznvanm mtkm
- Pedmt zjmu obecn didaktiky se rozprostr mezi vrcholy didaktickho trojhelnka,
kter jsou tvoeny vyuovnm, uenm a uivem.

-Normativn didaktika cle, hodnoty (normy), jich m bt vzdlvnm dosaeno na

zklad bu idelu, nebo shody vtiny (normln ve druhm smyslu je to, co je vtinov)
-Preskriptivn didaktika metody a postupy, jimi m uitel pracovat, zsady, kter m
dodrovat
-Deskriptivn didaktika vlastnosti aktr vyuovn, reln dosahovan efekty (douc i
nedouc); v praxi uvan postupy (efektivn i neefektivn)

- vzdlvn
- chpno jako trycht (nalit informac do mozku skrz metody- bohuel nefunguje, vliv
osobnosti ka) x jako rovka (jedinec njak zachz s poznatky, konstruovn vznamu);
jako uvdn do svta kultury; rozvjen dovednost a schopnost; utven klovch
kompetenc

Pojet vchovy a vzdln

Vchova:
Rousseau
- dt od pirozenosti dobr, kaz jej spolenost vchova jako rozvoj pirozench vloh
Nov koly
Durkheim
- lovk je formovn spolenost, vchova jako pekonvn pirozench sklon, nahrazovn
nvyk, podoba radiklnho konzervatismu

Vyuovn:
J. Piaget
- rovnovhy je dosaeno skrz asimilaci, akomodaci
- dt m urit poznatky, prekoncepty; v moment, kdy se dostv do kognitivn
nerovnovhy, se u
- prekoncept pedporozumn ped formlnm vzdlvnm, uitel by ml znt
pedporozumn svch k, aby vdl na em stavt
Vygotsky
- Zvnitovn socilnch interakc (nutnost veden dialogu)
- zna nejbliho vvoje co se dt nau s podporou
- vzkum systematick podpory
Bruner
- koncept leen (scaffolding) proces, kter umon kovi doshnout konkrtnho cl, kter
pesahuje jeho pedporozumn
Ausubel
- uen nelze bez kova piinn, k mus bt aktivn; cle vuky by se mly stt
kovskmi cly ci by mli bt seznmeni s clem hodiny
Autoregulace
- k sm d proces uen, zdokonalovn se zetelem na stanoven cle a pln; kola by mla
km umonit nauit se, jak se maj uit
- dleitost motivace
Hattie
- zviditelnn uen
- uitel by se ml pokusit zjistit, co ci um (bylo by dobr, kdyby bylo ve vidt); nesta
znt jen vsledek, ale tak proces
- explicitn cl vuky

Zkladn parametry dobrho vyuovn

1. snaha zjistit prekoncepty ka
2. dt km, co potebuj (zna nejbliho vvoje), souasn jsou ale trochu t koly vce
motivujc
3. leen
4. propojen kognitivnch a emocionlnch aspekt
5. autoregulace

Didaktick zsady
1. Zsada komplexnho rozvoje osobnosti ka
2. Zsada vdeckosti
3. Zsada individulnho pstupu
4. Zsada spojen teorie s prax
5. Zsada uvdomlosti a aktivity
6. Zsada nzornosti
7. Zsada soustavnosti a pimenosti

Cle, formy, metody viz. Dal otzka

8) Didaktick kategorie cle: zsady pro stanovovn cl, rovn a oblasti cl

(kognitivn, afektivn, psychomotorick a sociln cle a jejich taxonomie).

Cl vuky
- pro uitele co m v hodin dlat
- pro ky pro a co se od nj chce
- vzdlvac cl se ale nerovn innosti uitele, jedn se o poadovanou zmnu na stran ka
(formulace cle: Student se nau, Student si uvdom vznam )
- cl = naplnovn cle pln realizovn srovnn plnu a reality
- cl je to prvotn v plnovn hodiny od nj se odvj pouit metody, prostedky, techniky;
slou jako norma pro hodnocen a sebehodnocen (jak k tak uitele)
- cl hodiny spojujeme s kurikulem
- cl neztotoovat s tmatem hodiny!

- obecn vzdlvac cle

- specifick vzdlvac cle cle vzd. Oblast
- konkrtn cle cl uebn jednotky

- Cle se mohou zamit na vsledky (zamen na efektivitu, na prac. slu, zen dle standard,
kontrola vsledku pomoc testovn), nebo na kl. Kompetence (individualismus, veobecn
vzdln, zen dvrou v ka, kontrola kompetenc pomoc dialogu kritika: co maj
vlastn uitel uit a jak to hodnotit?)

Stanovovn cl metoda SMART

Specifick vztah k ur. innosti
Miteln stanoven kvality a rozsahu
Akceptovateln v souladu s potebami
Realistick
Termnov ohranien v ase

- pomcka vkonov cle = vkon by ml bt jasn specifikovan (napsat, vysvtlit,

vyjmenovat,) = splnitelnost vkonovho cle se d dobe mit, vkonov cl je
srozumiteln pro ky i uitele (x nevhody in z uen technickou disciplnu; kdy ci
nco vyjmenuj, neznamen, e tomu rozum)

Cle dle obsahovho zamen

- kognitivn to, co se testuje (viz. Bloom NK cle, VK cle)
- afektivn ci zskvaj ur. vztah
- motorick schopnost zvldnout ur. innost

! aktivizace nen clem pro ka, ale pro uitele

! brainstorming vdy NKN jedn se o rychl vybaven pojm, se ktermi se pracuje a
dle

Bloom dlen kognitivnch cl z hlediska dimenze poznatk

1. faktick poznatky fakta, pojmy, data
2. konceptuln p. definice, porozumn irm konceptm
3. procedurln p. postupov (doplnn rovnice, postup k doplnn slovesa)
4. metakognitivn p. schopnost prezentovat sv prce; vdt, jak se um

B.Niemierko dlen kognitivnch cl

1. Vdomosti
- zapamatovn poznatk
- porozumn poznatkm
2. Dovednosti
- pouvn vdomost v typovch situacch (specifick transfer) pouvn
vdomosti podle dve pedloenho vzotu
- pouvn vdomost v problmovch situacch (nespecifick transfer) k sm
formuluje problm, provd syntzu novch jev

D.B.Kratwohl a kol. taxonomie afektivnch cl

1. pijman (vnmavost) citlivost k existenci ur. jev
2. reagovn zven aktivita
3. oceovn hodnoty skutenosti nabvaj pro jedince ur. Hodnoty (akceptovn,
preferovn, pesvden o hodnot)
4. integrovn hodnot (organizace) vztah hodnot v soustav
5. integrace hodnot v charakteru internalizace hodnota zskv pevn msto

B.Niemierko taxonomie afektivnch cl

1. rove
- ast na innosti
- podjmn se innosti
2. rove
- naladn k innosti
 - systm innosti

H.Davea taxonomie psychomotorickch cl

1. imitace (npodoba)
2. manipulace (praktick cvien)
3. zpesovn
4. koordinace
5. automatizace

9) Didaktick kategorie formy: organizan formy vyuovn (individuln, hromadn,

skupinov, kooperativn a projektov forma) a jejich dsledky pro pedagogickou praxi.

Formy vuky
- formy vuky metody!
- forma vuky oje uspodnm prosted, organizac vyu. procesu (ale pozor, zmna
uspodn jet negarantuje zmnu vuky)
- algoritmus vyu hodiny: cl forma nr metoda
- stanoven cle asto dno podle uebnice, stanoven formy dno osobnost uitele, nr
stanovuje kola, metoda se vyvj dle toho, co se ukazuje, e ky bav

Dlen forem vuky

1. individuln
2. frontln
3. individualizovan
4. projektov
5. skupinov a kooperativn

Individuln vuka
- nejstar, velmi nkladn
- doba vuky je individuln

Hromadn, frontln v.
- snaha ekonomizovat uen 16.-17. Stolet, zaloeno Komenskm
- Foucault Dohlet a trestat (teorie panoptikonu)

- uen ve skupin k s piblin stejnm vkem a mentln rovn, vichni maj stejn
koly
- systm vyuovacch hodin, kter navazuj a li se dle pedmtu
- role uitele ve frontlnm uspodn pedv vtinu informac; je tm, kdo hodnot,
motivuje, m dominantn roli
- role ka poslucha, receptor aktivn/pasivn, tda jako celek
- vhody rychlej pesun informac, uitel vechny vid, je men monost zkreslen
informac, lep kontrola pozornosti
- nevhody pasivita k, ci v zadnch lavicch men pozornost, nespluje sociln bzi
uen
- T zna pozornost a komunikace smrem dozadu kles
- cle tohoto uspodn pedn informac vem
- metody demonstrace

- sti:
1. vodn st (organizace, tdn kniha, cl, motivace)
2. opakovn
3. vklad novho
4. procviovn
5. shrnut
6. zadn domcch kol miz ze kol!

Individualizovan v.
- nap. Daltonsk pln (viz. 6)
- vyuovn hromadn, ale k pracuje svobodnji, dle svch zjm a tempa na zklad
smlouvy s uitelem
- Daltonsk metr ci vypluj kolonky co vechno u maj hotov

Projektov vuka
- jednm ze zakladatel W.H.Killpatrick
- !nen refert, seminrn prce, domc loha
- zadn projektov v. nem obsahovat memorovn, ale podnikavost, rozhodovn, obsah
souvislosti mylen a praxe; kol m mt komplexn charakter (souasn vce pedmt)
- projekt individuln, skupinov, tdn, koln
- projekt souvis s mimokoln skutenost

Skupinov a kooperativn v.
- kooperativn princip spoluprce, vsledky jednotlivce ovlivuj vsledky skupiny, dleit
je sdlen, podpora a spoluprce
- ci spoluutv vuku, uitel jako koordintor
- vhody sociln dovednosti, spoluprce, komunikace
- nevhody dlouh spoluprce zapiuje ztrtu aktivity, organizan nronost, neviditeln
ci, pomalej

nry komunikativnch situac ve vuce

1. Vklad (monolog) nikdy nevyut 100%, i kdy m sv opodstatnn
2. Drilovn nap. nauen vyjmenovanch slov nen prostor na kreativitu
3. Recitace zaloena na otzkch NKN jestli si nco ci zapamatovali
4. Diskuze oteven otzky
5. Dialog clem nen kontrola znalost, ale dosaen novch znalost

10) Didaktick kategorie metody: vyuovac metody a jejich dlen (klasifikace metod
dle fze vuky, klasifikace dle poznvacch innost k, klasifikace dle mylenkovch
operac), jejich dsledky pro innosti uitele a k.

Metody vuky

Kritria inn metody Mojek

1. Je informativn nosn
2. Je formativn nosn (rozvj poznvac procesy)
3. Je racionln a emotivn psobiv
4. Respektuje systm vdy
5. Je vchvn
6. Je pirozen
7. Je pouiteln v praxi
8. Je adekvtn km a uiteli
9. Je didakticky ekonomick
10. Je hygienick

Klasifikace metody vuky I.J.Lerner

- Reproduktivn metody
1. Informan-reproduktivn
pedn hotov informace uitelem vklad, vysvtlovn, popis, ilustrace
nezaruuje osvojen kem
2. Reproduktivn metoda
- metodou organizovanho opakovn
3. Metoda problmovho vkladu
- Uitel vyty km problm, tj. takovou uebn lohu, na kterou ci neznaj odpov a
mus se k n na zklad osobnch aktivit za pomoci uitele dopracovat.
- Produktivn metoda
4. Heuristick metoda
- osvojovn zkuenost z tvoiv innosti; uebn lohy, ve kterch je njak rozpor,
urit obt a od k se vyaduje samostatn een odpovdajc nkter z uvedench
fz
- uitel vytyuje dl problmy, formuluje protiklady
5. Vzkumn metoda
- Vyaduje od k samostatn hledn een pro celistv problmov kol, innost
uitele spov ve vbru

Klasifikace zaloen na teorich uen - B. R. Joyce, E. F. Calhounov

- Takov model by podle nich ml definovat, jak maj vypadat ti uveden prvky uivo,
metody (strategie) uen a sociln prosted
1. Behaviorln modely
- Pavlov, Thorndike, Watson, Skinner, Wolpe aj.
- vychz z pozitivismu, zamen na empiricky oviteln fakt, uen jako zmrn schopnost
2. Personln (humanistick) metody
- vychz z respektu jedinenosti kadho studenta, uen spov v nalzn vlastn identity,
elem je rozvinout kovsk potencil
3. Sociln modely
- sociln interakce nen pnosem jen pro zskn socilnch dovednost, ale vznamn
podporuje i kognitivn proces; pprava k pro zodpovdn obanstv v demokratick
spolenosti i pro vkon nejrznjch povoln; skupinov a kooperativn prce, metoda hran
rol

Metody z hlediska pramene poznn a typu poznatk

- aspekt didaktick
- metody slovn
- metody nzorn demonstran
- metody praktick
- aspekt psychologick
- metody sdlovac
- metody samostatn prce k
- metody badatelsk a vzkumn
- aspekt logick
- Postup srovnvac
- Postup induktivn
- Postup deduktivn
- Postup analyticko-syntetick
- varianty metod z hlediska fz vuky
- Metody motivan
- Metody expozin
- Metody fixan
- Metody diagnostick
- Metody aplikan

Konkrtn metody

*Brainstorming
- zatek hodiny, neprobh jet uen uitel zskv pehled o znalostech ka
- Buzan Mylenkov mapy nelinern (neobsahuje kauzalitu nemus vyhovovat vem)

*Konstruktivismus
- propojen poznatk, ktermi ci ji disponuj, vechno se m znovu vynalzat
- Lowe roviny ovlivujc kognitivn proces ka- primitivn (intuitivn) + laick (mdia,
kadodennost) + koln vda (symbolick svt)

*Kritick mylen
- vzdlvat znamen uit dti myslet nezvisl, produktivn mylen, ne kritika spolenosti!,
zkoumn a ovovn kadho tvrzen
- metody kritickho mylen:
1. I.N.S.E.R.T. nvod, jak maj ci st znm mylenka , nov poznatek +,
nesouhlasm - = ci mus ten vnovat velkou pozornost
2. voln psan
3. podvojn denk
4. Ptilstek
5. ten v rolch
6. tyi rohy
7. E-U-R evokace uvdomn si vznamu (=konfrontace) vede k reflexi (ci
peformuluj sv pvodn chpn)

*Soutn debata
- vyuit nap. v humanitnch pedmtech, vmna nzor s pesnmi pravidly; zabere as,
nroky na kze, nutnost chpat samotn argument

*Prce s obrazovm materilem

- je dobr, aby ci pedem dostali kol k danmu materilu (Viden) aby byli pozorn

*Prce s IT
- ELF, Moodle, IS
- otzka digitln propasti nememe potat, e vichni pota doma maj

11) Hodnocen vsledk vuky: typy hodnocen (formativn vs. sumativn hodnocen,
normativn vs. kriteriln hodnocen, formativn vs. verifikan, formln vs. neformln,
hodnocen prbhu vs. hodnocen vsledku, slovn hodnocen, klasifikace).
Sebehodnocen.

Hodnocen
- hodnocen trvalou soust interaktivn pojatho vyuovn, dochz k nmu konstantn
- m diagnostick a klasifikan el
= interpretan a komunikan proces, kter poskytuje diagnostick informace o kvalitch
uebnch vkon k s clem zvyovat kvalitu uen a efektivitu vyuovn
- hodnocen ve kole velmi ovlivuje kvalitu ivota dt
- ideln hodnocen nehodnotm ka, ale vkon!

Hodnotc innosti
- sledovn bn prce studenta
- hodnocen odpovdi ka
- domc koly
- testy navren uitelem
- standardizovan testy (p. Sttn maturita)

Funkce hodnocen
- zptn vazba o prospchu ka pro uitele
- zptn vazba o pokroku ka
- motivan faktor
- podklad pro veden zznam o prospchu ka
- zdroj pro vnj porovnn (akontabilita)

Druhy hodnocen
1. verifikan Ano, ne potvrzen sprvnosti i nesprvnosti
- formativn dal prce s kovskou odpovd tak, abychom zefektivnili kovo uen po
sprvn odpovdi pichz formativn hodnocen mnohem astji ne po nesprvn odpovdi!
2. - formln ci jsou na ui pedem upozornni s mohou se pipravit, zapisuje se
- neformln ve vuce nastv, ale ani jedna ze stran si nen vdoma, e nastal hodnotc
moment, nezapisuje se
3. - formativn k v, jak se uit dl
- sumativn hodnocen, kter shrnuje njakou etapu nepedpokld dal motivan prvek
(vysvden, certifikt)
4. normativn hodnocen relativnho vkonu; jak si k stoj ve srovnn s ostatnmi (nap.
prve oboduju vechny, pak teprve tvom stupnici nap. TSP) nejlepch bude jen pr, je
demotivujc pro slab ky
- kriteriln pevn dan kritria pro hodnocen test s uzavenmi otzkami (test
v autokole), uiten nap. pi srovnvn, vhodou je, e vichni mohou mt tu nejlep
znmku
5. - klasifikan stupnice 1-5 je u ns pouvna od r. 1905, rychl a jasn zpsob
- slovn me bt podrobnj rozebrn vkonu na dl sloky, me se zohlednit i snaha
a pokrok od r. 2004 se na S, Z a konzervatoch me vyut i slovn hodnocen na
vysvden (nebo kombinovan)
6. - hodnocen ze strany uitele
- sebehodnocen hodnocen se stv uivem (je pro ivot dleit), ci peml nad
zpsoby a vsledky svho uen co mou dlat jinak ci maj ve zvyku podhodnocovat!
12) zen koln tdy: autorita uitele (formln, neformln), kze k, nekze a
jej formy, moc ve koln td a typy jejho uspodn (strategie k, strategie uitele,
mocensk konstelace).

Autorita uitele
- vztahov zleitost (nikoliv vlastnost uitele), d se na n pracovat
- formln vs. Neformln vs. Popularita
- moc uitele je schopnost dit ky/ovlivovat moc je esence uitelstv, tak vztahov
zleitost

- Druhy autority dle Slavka

- tradin dna pozic za katedrou, vkem
- byrokratick dv ji koln d
- charismatick pramen z osobnosti
- profesionln ci mus nabt pesvden, e je v tom, co dl, profesionl

zen tdy
- pomoc komunikace na rovin obsahov (didaktick k.), vztahov (autorita, een kzn)
- kze = vdom dodrovn norem, kze mravnost

Adaptace k na kolu (Woods)

- konformita (naden, ztotonn se s normami)
- ritualismus (akceptuj pravidla, ale bez naden)
- nik (lhostejnost k poadavkm)
- kolonizace (ci dvaj najevo pijet norem, ale jen z dvodu, aby normy ovldali)
- rebelie (zjevn odmtn poadavk, oteven vzpoura)
- nesmiitelnost (pasivn pesvden o tom, e kola nem smysl velmi p. Zvratiteln)

- reakce uitel vyuvn institucionlnch disciplinanch mechanism; vytven

individulnch kzeskch technik

Udrovn pravidel
- preventivn opaten (aby se ci nenudili stdn aktivit)
monitoring (vyhledvn ohnisek nekzn)
signalitace (asto neverbln-nap, piblen se + ztien, pauza, napomenut,)
zsah

Koncept mocensk konstelace dle eov

1. zobn z ruky siln dominance uitele, moc nen zpochybovna, dramatizace,
individuln techniky, uitel vyuv humor a mimokoln jednn
2. pesilovka dominance uitele, kovsk ritualismus pp. nik, spolhn uitele na
institucionln mechanismy, individuln techniky = sankce, emoce
3. cirkulace moci dominance uitele tlumena, ci maj autonomn chovn, bez silnch
emoc, podprn klima, individuln techniky = navazovn blzkosti, ci uvaj humor a
mimokoln jednn; volba oivujcch innost
4. tahanice dominance uitele utlumena nepodaen cirkulace kovsk kolonizace a
rebelie; siln emoce, personln orientace, individuln techniky signalizace

Tipy pro efektivn zen tdy

- Vyhnout se rtorickm otzkm na kze
- Vyhnout se nekonkrtnm provolnm (No tak! Nechte toho!)
- Nesmlouvat se studenty
- Nevyvolvat jen dobrovolnky
- Dbt, aby studenti poslouchali zadn kol
- etit s ironi
- Dt studentm najevo, e poruili pravidlo
- kat jasn, co je dobr
- Formulace zkl. sady pravidel
- Obtovat uivo pro zskn kontroly
- Rozliovn malch a velkch problm

13) Klasifikace a charakteristika jednotlivch druh psychickch jev, monosti jejich

utven a rozvoje uitelem, mon odchylky (poruchy) s ohledem na monost vskytu u
k.

Psychologie jako vdn obor

- vdn obor studujc zkonitosti lidsk psychiky; clem je popsat, vysvtlit a pedvdat lidsk
chovn a provn
- star vda s mladou histori; pvod ji ve star filozofii Spis o dui Aristoteles
- jako samostatn vdn obor 1879 Wilhelm Wundt
- filozofie (Jak by mli lid jednat?) x psychologie (jak a pro lid jednaj tak, jak jednaj)

Psychologick disciplny
Zkladn ps. Disciplny:
- Obecn ps.
- Vvojov ps.
- Sociln ps.
- Psychologie osobnosti
- Psychopatologie
Aplikovan disciplny:
- Psychologie dopravy, forenzn psychologie, pedagogick psychologie, ps. Sportu,
Speciln ps. Disciplny:
- biopsychologie - shromauje poznatky o biologicko-fyziologick determinaci
psychiky
- djiny psychologie - zkoum vvoj psychologickho mylen bhem asu od
nejstarch dob
- farmakopsychologie - sleduje inky chemickch ltek, drog, lk, atd. na psychiku
- psychodiagnostika - zabv se diagnostikou, tedy vzkumem vlastnost konkrtnho
jedince s clem poznat jeho vlastnosti, navrhnout vhodn zpsob lby i pedvdat
jeho budouc chovn
- psycholingvistika - zajm se o vztahy mezi mylenm a e u lid
 - psychometrika - zabv se konstrukc test a technikou men mentlnch
schopnost i osobnostnch vlastnost
- zoopsychologie - zabv se psychikou zvat rznho stupn vvoje

Lidsk psychika psychick jevy

- ps. Jevy jsou navzjem spojeny a psob jako celek projevuje se to v osobnosti lovka;
jsou fc mozku, formuj se a vyvj v prbhu ivota
- dlen:
1. Ps. Procesy
a) poznvac (kognitivn procesy)
- fantazie
- mylen
- e
- pedstavy
+ vnmn
+ pam (dle Strnskho)?
b) procesy pamti
- zapamatovn
- uchovn
- vybaven
c) motivan
- citov
- voln
2. Ps. Vlastnosti
a) temperament
b) schopnosti
c) charakter
d)motivy a postoje
e)voln vlastnosti
3. Ps. Stavy
a) stavy pozornosti
b) citov stavy

Vnmn
= smyslovmi orgny zprostedkovan a v mozku se vytven obraz vnjho i vnitnho
prosted organismu vznam poznatkov, proitkov

- charakteristika celostnost vbrovost vznamnost

-vbrovost je podmnna:
- objektivn - npadnost, velikost, pohyblivost, novost i jinmi zvltnostmi
psobcch podnt
- subjektivn - zjmem, potebami, zkuenostmi, aktulnm psychickm stavem apod.
- Zamenost vnmn - se projevuje jak odliujeme vnman objekt od jeho pozad
- Pregnantnost vnmn - dotven vjemu na podklad zkuenosti, uplatnn principu
doplovn chybjcch st celku na pln celek
- Celistvost vnmn - tendence vnmat jednotlivosti jako celek
- Konstantnost vnmn
-
- Smyslov klamy: reverzibiln figury (obrazy, kter meme vnmat dvojm zpsobem),
geometricko-optick klamy
-
- Poruchy vnmn
a) Gnostick: poruchy poznvn, identifikovn objekt, poruchy analzy pedmt, dj a
jejich rozdl
b) Iluze: myln smyslov vjem vychz ze skutenho podntu je vak chybn interpretovn
vjem je zkreslen; dlme je na patick a nepatick: zrakov, sluchov, ichov-chuov,
hmatov, .....
- Pickovy vize pi lzch mozk. kmene, dojem borcen stn, prostupovn zavenmi dvemi
c) Halucinace: vjemy vznikajc bez souasnho podntu a maj pitom pro jedince charakter
skutenosti. Jsou nevvratn svd o porue dletrvajcho duevnho stavu. Dl se
podobn jako iluze dle smyslovch orgn.

Pedstavy
- vybaven obrazy dve vnmanch pedmt nebo jev
- Pamov pedstava X fantazijn pedstava

Fantazie = obrazotvornost
1. Rekonstrukn - vytvoen pedstavy na podklad slovnho popisu nebo schematickho
znzornn je dleit v technickch oborech, ale tak pi geometrii nebo geografii
2. tvr - znamen vytvoen novch pedstav, nap. v umleck tvorb
- zmrn - d se vdomm zmrem, nap. vytvoit nov technick zazen
- bezdn - nem takov zmrn usmrnn, pedstavy se vybavuj samy, probh
nap. pi snn v bdlm stavu nebo ve spnku

Mylen
- nejvy forma poznvac innosti
- zprostedkovan a zobecnn poznn skutenosti: je zaloeno na postihovn vztah mezi
pedmty a jevy
- proces mylen je vdy procesem een njakho problmu nebo kolu

Vsledkem mylen jsou mylenky

- Pojem - Slovn vyjden obecnch a podstatnch znak pedmtu nebo jevu, je uritm
stupnm abstrakce a zobecnn
- Soud - Vyjden vztahu mezi dvma pojmy
- sudek - Vyjden vztahu mezi dvma nebo vce pojmy
- Premisa = soudy, ze kterch vychzme
- Zvr = vyvozen soud

Mylenkov operace:
- logick kony mylen na zklad nich se dochz k vsledkm mylen
- Analza a syntza rozloen na sti, vytyen jednotlivch znak a proces opan,
shrnujc sti v celek
- porovnn a rozliovn posuzovn jev co do spolench a odlinch znak a vlastnost
- Abstrakce a konkretizace odlien znak podstatnch od nepodstatnch charakteristickch
pro dan jev

Vlastnosti mylen
- e irok okruh problm: sloit souvislosti
- samostatnost schopnost rozhodovat se na zklad vlastnch vah
- kritinost umn sprvn posoudit i jin mylenky
- prunost schopnost zmnit zpsob een
- dslednost schopnost dovst een kol k cli
- hbitost

Druhy mylen:
1. Konkrtn uskuteuje se pomoc pedstav spojen s nzornost, pedmty,
senzomotorick innost
2. Abstraktn een loh pevn na rovni pojiv/ spojovn s eenm matematickch
loh, filozofick mylen,
3. Pravdpodobnostn odhad pravdpodobnosti oekvanch udlost/ hypotzy
4. Konvergentn sbhav - uplatuje se v lohch, kter maj jedin mon een cel
mylenkov prce se ubr jednm smrem, k jedinmu cli
5. Divergentn - uplatuje se pi een loh, kter mohou mt vce een, hled vechna
mon een a vybr ty nejvhodnj

Funkn gramotnost
schopnost orientovat se v petench informacch a aktivn je vyuvat
- literrn g. informace v textu
- dokumentov g. zen se podle pokyn
- kvantitativn g. orientace se v slech

Poruchy mylen:
- Perseverace ulpvn v mylen
- Nevpravn - postien lovk se neme dostat v mylen dl, protoe se to kolem jedn
mylenky i tmatu
- Zabhav mylen - Hlavn mylenka i to, co dan lovk chce ci, je peruovna a
doplovna vedlejmi nepodstatnmi mylenkami.
- tangenciln (rozjdiv) mylen mylenky na sebe navazuj velmi vzdlen odpov
souvis s otzkou velmi vzdlen
- ovldav mylen = po del dobu a opakovan pevld urit mylenka
- vztahovan (paranoidn mylen) pipisuje neutrlnm jevm a situacm ve svm okol
zvltn vznam ve vztahu k vlastn osob

Poruchy mylen dle dynamiky:

- bradypsychismus zrychlen mylen
- tachypsychismus zpomalen mylen

Bludy (=porucha mylen!)

- Megalomanick = makromanick peceovn sv vlastn osoby, i neho jinho
- Mikromanick = depresivn podceovn vlastn osoby, bezvznamnost a utrpen
- Paranoidn = vztahovan charakteristick podezvavost, vztahovanost, obavami z
pronsledovn.
Inteligence
- veobecn rozumov schopnost, kter se projevuje v orientovn se v novch ivotnch a
kolovch situacch, v poznn problm a ve vbru sprvnch een
- souhrnn/ globln kapacita jedince eln jednat, racionln myslet a efektivn se
vyrovnvat se se svm prostedm.

Sloky inteligence
- Fluidn/ tekut - je vrozen a dosahuje vrcholu okolo 20 let, s vkem se zhoruje; projevuje
se hlavn v situacch, kdy k een problmov situace nepostauje dve osvojen zkuenost
je relativn mlo zvisl na vzdln a kulturnch vlivech; biologicky: kvalita mozkov tkn
- Krystalick - je nauen a pedstavuje aplikaci znalost a dovednost na znmm materilu
zlepuje se prax

Formy/druhy/ inteligence:
1. Abstraktn schopnost porozumt a manipulovat s verblnmi, matematickmi symboly
2. manuln operace s pedmty/ senzomotorick dovednosti
3. sociln umn jednat s lidmi/ ovlivovat, pesvdovat, porozumt jim

Kreativita
= tvr mylen: mylenkov proces vyznaujc se samostatnost, schopnost na zklad ji
poznanho poznvat a eit dosud nepoznan a vytvet nov hodnoty.

Zkladn faktory tvoivosti

- invence npaditost, vynalzavost
- originalita nov produkty, neobvykl een
- senzitivita citlivost na problmy, vmavost, posteh, neignorovat neobvyklosti
- flexibilita prunost v rznorodm een problm, uplatovat kritick postoje
- fluence vytvet vce variac, koncept, hypotz
- elaborace vypracovat detaily pln, zkompletovn celku, vstin formulace
- reedefinice restrukturace dat. Vrok, znovuzformulovn

Pam
= schopnost psychiky uchovvat a vybavit minulou zkuenost
- nejve podlh vku

Proces pamti: ti fze

1. Zapamatovn (vtpivost, recepce)
2. uchovn (podren, retence)
3. vybavovn (reprodukce nebo znovupoznn)

Druhy zapamatovn
1. dle aktivity nemysln (bezdn); mysln (vdom)
2. dle vytvench vztah mechanick (asociace dle dotyku); logick (vznam. souvislosti)
+ Deklarativn = explicitn pam pamt pro facta,daje a udlosti
- Procedurln = implicitn pam pam pro kony, dovednosti
- Epizodick pam informace co, kdo, kdy, kde - vztahuj k urit dob, asu a prostoru
- Dlouhodob
- Krtkodob
Typy pamti
- vizuln auditivn kinestetick/pohybov/
- seln slovn nzorn tvarov plon-prostorov topografick fyziognomick

Poruchy pamti
(obtnost v dlen na kvantitativn a kvalitativn, oboje z vt i men sti obsaeno
jejich nsledujc seazen tak e u prvnch pevldaj kvantitativn zmny u dalch spe
kvalitativn.)
1. Hypermnzie nadmrn schopnost zapamatovn si, zven funkce pamti/ anomlie, ne
porucha, naruena hlavn pesnost. oligo: sla, hudebn, obsedantn: vtrav mylenky
2. Hypomnzie oslaben pamti nebo nkterch jejch sloek, zkreslen pamti
3. Amnzie ztrta pamti na urit asov sek: totln porucha vdom, ostrvkovit/
palimpsesty alk. Okno, razy hlavy: retrogrdn-anterogrdn
4. Paramnzie porucha pesnosti a jistoty, mezery v pamti doplnny nepravmi
vzpomnkami/ pseudoreminiscence = vzpomnn na udlosti, kter se nestaly
5. Konfabulace porucha vtvosti: vypluje mezery v pamti co do asovho proitku
6. Pseudologia phantastica bjn lhavost, nerozliuje mezi fantazi a skutenost
7. Kryptomnzie neztrat se z pamti vc, jen charakter vzpomnky dojem, e je vlastn:
vznik plagit
8. Iluze ji vidnho, slyenho, proitho: pesvden o tom, e to, co prv vid, sly
ji vidl, proil

Pozornost
- reflektor vdom, psychick stav projevujc se zamenost a soustednost na urit vnitn
nebo vnj podnt

Druhy pozornosti
- nemysln bez volnho sil, vyvolan zvltnost podnt, jejich novost, pestrost,
- mysln vdom zamen na ur. innost pi vynaloen znanho volnho sil

Vlastnosti pozornosti
1. Stlost dlka zachovn pozornosti v mezch te innosti
2. rozsah vymezen potem podnt, kter meme s dostatenou jasnost souasn zachytit
3. intenzita sla soustedn/ koncentrace na ur. Pedmty nebo ur. innost
4. Rozdlen v prbhu njak innosti, dva nebo vce kon najednou
5. Penen schopnost vdomho penen pozornost z jednoho pedmtu nebo innosti na
druhou

Poruchy pozornosti
1. Roztritost nedostaten distribuce/ rozdlen vigility/ pesun/ na stran jedn a zven
tenacita /vdr na stran druh
2. Rozptlen pozornost poruen koncentrace a tenacity pozornosti
3. Hypoprosexie redukovan schopnost soustedit se
4. Hyperprosexie zven pozornost ve vech slokch, nejvraznji v koncentraci na kor
distribuce a vigility/ zven zamen na pote
5. Aprosexie neschopnost soustedit se ve vech slokch
6. Paraprosexie vznik zpravidla pi njakch zvanch situacch, kter oekvme, e
vzniknou. K reakci pak dochz dve ne situace nastala nebo opodn

Vle
- determinanty volnho jednn poteby, pudy, motivy
- voln proces rozhodovn (volba cle, pprava,) + realizace
- rysy vle clevdomost, samostatnost, rozhodnost, vytrvalost, sebeovldn

Poruchy volnho jednn

- globln poruchy - difuzn postien celho vol. Procesu
- abulie postien ve smru oslaben
- hypoabulie snen ve smyslu nedostatku aktivity
- hyperabulie peexponovan sla volnho procesu, patologick aktivita
- elov reakce zamen na zskn vhody
- agravace zvraznn tkosti
- simulace
- pseudodemence hraje hlupka
- faxen syndrom chovn jako ps. Chor lenec"

Emoce
- funkce emoc v ivot orientan (vjemy zrakov, sluchov,..), motivan (vede k ur.
Druhu akce), komunikan (sdluje druhm, jakou situaci provte)
- tv centrum ps. Svalstva z vrazu tve lze identifikovat rzn projevy du. stav

Druhy emoc
- dle polarity
- Kladn, lib
- Zporn, nelib
- Stenick, mobilizujc (zlost)
- Astenick, demobilizujc (smutek)
- Dle intenzity
- afekt (bouliv probhajc, pomrn krtk)
- nlada (trvalej citov vztah)
- ve (siln pevn vztah)
- Dle kvality
- Ni spojeny s instinkty a pudy city somatick (hlad), obrann i ton (nap.
pl, strach) vechny jsou ale rozumov kontrolovan (x zvata)
- Vy estetick, etick, sociln postoje a jednn nejsou vrozen, spe
dlouhodob

Poruchy emoc:
1. Poruchy afektu
- afekt nezvldnut dotyn nen schopen v dostaten me ovldnout sv chovn.
Nen zde poruchy vdom, ani amnzie.
- Patick afekt li se intenzitou a trvnm, po jeho odeznn je proto na obdob
vrcholu amnzie (asto usnut, vyerpn), jednn se nesluuje s bnm
- Afektivn stupor dostavuje se vtinou po njak hrzn udlosti strnut,
neschopnost pohybu, ei
- Afektivn ztlum odsunut afektu, emon reakce se projev, a kdy pomine
nebezpe
- Afektivn raptus Afekt se mimodn vystupuje a prodlou se jeho trvn. Me
bt spojen s patickm nebo nezvldnutm afektem
2. Patick nlady:
- expanzivn zven emon reaktivita
 euforick
- manick (vesel, radostn)
- extatick (vystupovn pocit blaenosti)
- depresivn
- anxiosn (zkost, neklid)
- bezradn (neschopnost eit ur. Situaci)
- apatick
- resonantn
- chorobn zhoubn
- rozlada mrnj stupe tohoto sklonu

14) Osobnost pojem, initel utven a vvoje osobnosti, struktura osobnosti

(vlastnosti), poruchy osobnosti. Psychologick metody pro posuzovn a hodnocen
osobnosti ka; chyby (efekty) ohroujc pesnost i objektivitu posuzovn a hodnocen
ka uitelem.

Osobnost
- Osobnost se lovk nerod, osobnost se lovk stv
- je jednotou sloek, kter je jedinen, odliuje jednoho lovka od druhho
- vlastnosti osobnosti: jedinenost, neopakovatelnost, celostnost a integrovanost, interakce
vnjch a vnitnch initel, jednota tlesn a duevn

initele utvejc osobnost

1. vnitn initele ddin, vrozen
2. vnj initele prodn a spoleensk podmnky
a) ir spol. prosted
b) vchova clevdom psoben

Struktura osobnosti

1.vlastnosti aktivan-motivan
- osobnost k nemu zaktivizuje
- pudy stejn i u ivoich
- zjmy ( zliby ) sil zabvat se vcmi, kter lovka upuotvaj z poznvacho
nebo citovho hlediska materiln zjmy ( pleten apod. ) a duchovn zjmy
( duchovn innost ), mnohostrannost zjm = e zjm souvis s vestrannost
lovka, zjmy mus bt podloeny aktivitou jedince a maj souvislost s aspiracemi:
rove, je chce lovk doshnout pli nzk, pimen, pli vysok; dobr
zjem znamen dobr vdomosti a znalosti z oboru
- poteby biologick ( poteby spnku, pit, jdla, svtla. ) a spoleensk ( poteby
poznvac, chtn informac, poteby sociln, poteba obliby, afiliace, poteby aktivity,
prac. innost, hran si, poteby vkonov, dosahovn vkonu, poteby smyslu ivota,
existencionln poteby, a poteby kulturn, fungujc pokud jsou objeveny )
2. vlastnosti vztahov-postojov: osobnost vyjaduje vztah a postoj ke svmu okol
3. vlastnosti vkonov
- vlohy a schopnosti; inteligence
4. vlastnosti seberegulan: vlastnosti vyjadujc postoje jedince k sob sammu
- sebepojet pojet vlastnho j: sebepoznvn, sebehodnocen a seberealizace
- sebeuvdomovn = sebevdom uvdomn vlastnho j
 - sebevchova pomoc n tvome svou osobnost, nelze doshnout bez pochopen - -
- sebepojet a sebevdom
- sebekontrola zkladem je vle, hodnocen innosti na zklad motivace a
socilnch vztah
- sebepozorovn zaznamenvn vlastnch emoc, reakc,.pemlen o sob
- svdom spontnn vznikajc vnitn proces, je uruje morln hranicemezi tm,
co smme a nesmme
- sebekritika vlastn tvrd hodnocen vsledkem vlastnho zmru nebo vzvy jinch
lid v okol
5. vlastnosti dynamick
- temperament uruje formu ( jak )
- charakter uruje obsah ( co )

Temperament
- je soustava psychickch vlastnost, kter se projevuj zpsobem reagovn, chovn a
provn lovka, je dn lovku od narozen vrozen nelze zmnit, pouze lehce
korigovat. Temperament v aplikaci na malch dtech a) snadno vychovateln dt rychle
pizpsobiv, emoce pozitivn ladn; b) obtn vychovateln dt city zporn ladn; c)
typ pomalho dtte apatick, pomalu pizpsobiv. Rozliujeme 4 typy temperamentu,
vechny maj sv vhody i nevhody:
1.cholerik nedtkliv, neklidn, agresivn, vzntliv, impulsivn, rychle pizpsobiv,
optimistick, aktivn
2.sangvinik spoleensk, pstupn, hovorn, vesel, nenucen, il, bezstarostn,
povrchn, vede, d
3.flegmatik pasivn, peliv, rozvn, mrumilovn, spolehliv, nladov vyrovnan,
klidn, ovld se
4.melancholik nladov, zkostliv, rigidn, stzliv, rezervovan, tich, nespoleensk,
pesimistick
- Oznaen znme u z Antiky od Hippocrata podle tlnch tekutin, asem sice bylo
upraveno, ale v zklad je oznaen stle stejn. Schma temperamentu vytvoil Eysenck.

Charakter
- je soubor vlastnost osobnosti, kter umouje kontrolu a zen jednn lovka podle
spoleenskch a morlnch poadavk. Charakter = pee vtiskuje osobnosti uritou stlost a
trvalost. Je tsn spjat s temperamentem, temperament uruje formu, charakter pak obsah.
Charakterov vlastnosti se formuj pevn vchovou, ale i vlivem okol (spolenosti).
- vztah k lidem kladn:ptelsk, vstcna zporn:zvistiv, bezohledn
- vztah k sob sammu
- vztah k prci
- vztah k vtvorm lidsk prce
- vztah k problmm

Typologie osobnosti
- Kretschmer typologie dle stavby tla typ piknick, typ astenick (schizotymn), typ
atletick
- Lombroso dle fyziognomie (rysy oblieje)
- Hippokrates temperamentov komponenty
- psychobiologie typologie dle krevnch skupin, fr. Armdn laborato neuznno
- Mojek - typologie uitelsk
Uitel rtor udruje si odstup, zamen na verbln projev
 Uitel racionalista zamen na rozvoj intelektuln strnky k
Emotivn uitel vzbuzuje a rozvj city k
Abstraktn myslc zamen na abstraktn pojmy
Nzorn myslc Soustedn na nzornosti a souvislosti
Mentorsk praktik s vlastn zkuenost z dan oblasti s sten osobnm pstupem
k km
Uitel frazr odtait, nepirozen vystupovn
Liberl a familirn m pochopen, a nenron

Poruchy osobnosti
- globln snen rovn = degradace
A) depravace postien v oblasti sociln
b) deteriorace - postien na bzi organickch proces
c/ Dezintegrace - postien u psychotickch proces

Psychopatologie
- Samostatn vdn disciplna zabvajc se patologickmi projevy psychiky.
- obecn = poruchy jednotlivch ps. Proces a funkc, vnmn mylen, pam, pozornost
- speciln = studuje jednotliv obory

Osobnost v norm a patologii:

Hranice mezi normou a patologie nejsou vdy pesn, rozdly stupovit
s plynulmi pechody:

Rzn stupn:
a/ AKCENTOVAN osobnost: spoleensky dobe zaaditeln bez npad-
njch pot : nap. Anxiozn /zkostn/: zven citlivost, sklon k
zkostem
b/ ANOMLN: vce npadn:
Schizoidn = uzaven, emon chladnj
Hysteroidn: dominuje emotivita, egocentrismus, teatrlnost
Narcistick: sebelska, velikstv, megalomanie
Paranoidn: podezrav,vztahovan
Explozivn: na rozhran anomlie a psychopatie: agrese verbln,
pedmtn, brachiln, snen sebeovldn..
c/ PSYCHOPATIE /antisociln/: nepizpsobivost socilnm normm,
chybn vych cit morlnch, pchn trestnch in..
Morln tupost = nekontrovateln nsilnost a zvrhlost pud
i cit, ani jsou pitom njak sneny rozumov schopnosti.

Poruchy NEUROTICK:
- jsou psychick poruchy, kter znesnaduj adaptaci na prosted, naruuj adekvtn
provn ivotnch udlost, vyvolvaj rozmanit obte psychi-ckho i somatickho
charakteru. Pote se stdaj a prolnaj. Je to onemocnn : -psychogenn (vznik psobenm
psychosocilnch faktor) funkn (nejde o poruchu o CNS ve smyslu org. Pokozen)
reverzibiln /zvratn/
- neurza funkn psychick porucha

a) ZKOST /anxieta/: stedn sloka neurotickch pot

- Psychodynamika zkost: Provn emocionln: pn vzdlit se z msta, kde je objekt,
tlesn-vegetativn exitace, pocit napt Tlesn provn: rychl pulz, zvra, pocen,
pocit nedostatku vzduchu. Psychick provn: obavy, starosti, rozruenost, nervozita
strach ze smrti, panika...

b)
1.FOBIE (oblast emoc)
- obsedantn strachy, kdy lovk pociuje bezdvodn strach vi nkterm pedmtm a
situacm. M k nim kritick postoj, ale nen schopen je sm potlait. Fobie maj vdy urit
konkrtn obsah. Klaustrofobie /strach ze zavench prostor/, Agorafobie /z velkch
prostranstv/ - Antropofobie /z lid/ -Aichmofobie /z ostrch pedmt/ Zoofobie / ze zvat/
Thanatofobie /ze smrti/ Keraunofobie /z bouky/ Sociln fobie: strach ze zkoumavch
pohled jinch lid v rznch socilnch situac..
2. OBSESE (oblast mylen)
- je charakterizovna nutkavmi mylenkami, kter se proti vlastn vli vtraj na mysl.
Mohou pichzet jako slova, hesla, obavy, pedstavy, obrazy. Jsou provny jako
nepjemn, vzbuzujc zkost. Je snaha je potlait i ignorovat. Postien se sna je odstranit
njakm jednnm i ritulem kompulz.
3. KOMPULZE (oblast jednn)
- opakovan, mysln a eln jednn provdn podle uritch pravidel nebo uritm
stereotypnm zpsobem asto maj ist magick vznam. Obsese zkost vyvolvaj -
kompulze ji doasn sniuj lze ji proto oznait za aktivn obranu proti zkosti
- obsedantn mylenka na klice je infekce X kompulzivn chovn dezinfikuji si 20x ruce

c) DEPRESE: depresivn epizoda trv alespo 2 tdny

- Pznaky: -depresivn nlada ptomna vtinu dne, kad den ztrta zjmu a radost ze
ivota pokles energie ztrta sebedvry poruchy spnku snen schopnost myslet a
soustedit se opakovan mylenky
na smrt nebo sebevradu
a/ Etiopatogenze: kombinace rznch faktor: psychogenn endogenn
somatogenn - /vetn chemickch zmn v mozku
b/ Deprese dle hloubky: lehk stedn tk tk /bez psychotickch i
s psychotickmi pznaky/
c/ Deprese dle trvn pznak: krtk periodick deprese chronick forma (trv dle ne 2r.)
deprese - dystymie
d/ Terapie: Psychofarmaka- Antidepresiva: stimulan (apatie) sedativn (neklid)
Elektrokonvulzivn lba /elektrooky/

Posttraumatick stresov porucha

- normln reakce na stresor: po oku (ztlum, automacie v chovn), nsleduje zlostpak
vymiz
- Protrahovan odezva na stresov udlosti = pznaky se projev s latenc nkolika tdn
/mono a do 6 msc/ Stresor: zdrcujc traumatick zitek ohroujc integritu osobnosti
- Posttraumatick pote: opakovan provn v mysli non mry- nutkav vzpomnky-
vyhbn se podntm souvisejcm i pipomnajcm kritickou udlost nervov labilizace
podrdnost stavy letargie.. U men sti /cca 30 %/ pznaky petrvvaj po mnoho let ev.
i cel ivot s ev. osobnostnmi zmnami:
- poruchy nlad citov otupn pocit przdnoty opakovan suicidln pokusy odcizen
societ alkoholismus -nvykov ltky.
Syndrom vyhoen:
- dsledek dlouhodob psobcho stresu v sociln emocionln oblasti a nevhodnho
vypodvn se s psychickou a tlesnou zt.

Probh v nkolika fzch:

- NADEN: vysok idely a angaovanost v profesi
- STAGNACE: idely se neda realizovat
- FRUSTRACE: velk zklamn
- APATIE: dl jen to nejnutnj, bez iniciativy, aby neml problmy
- LETARGIE = syndrom vyhoen: tlesn, emocionln vyerpn, nava,
depresivita.

Syndrom vyhoen se projevuje v nkolika rovinch:

- duevn citov tlesn - sociln
lovk se celkov ct patn, je emociln, duevn a tlesn unaven.
M pocity bezmoci a beznadje, nem chu do prce ani radost ze ivota.
Tento stav je typick pro vkonn lidi nejrznjho povoln, kte se sna neho doshnout
a bt spn dlaj zpravidla vce ne jejich profese vyaduje /lka; uitel, pastor; sociln
pracovnci, ale i studenti; osoba v
domcnosti
Postihuje lidi v nejproduktivnjm vku.

Poruchy osobnosti dle MKN-10:

- Mezinrodn klasifikace nemoc (aktuln v dest revizi - MKN-10) vytvoen Svtovou
zdravotnickou organizac, jsou poruchy osobnosti

1. Specifick poruchy osobnosti

= Patologie charakteru a chovn nen duevn chorobou. Jedn se o nepznivou
celoivotn strukturu osobnosti. Disharmonie - nevyvenost jednotlivch sloek osobnosti a
jejich funkc. Je to produkt abnormnho vvoje, podmnnho njak organicky v samotn
biologick struktue danho jedince /konstitun faktor/, s vlivy psychoso- cilnmi /pevn
vchovnmi/. Nejvy psychick funkce jsou zachovny je tedy schopen jednat jako jin
lid, pevn vak maj odlin systm hodnot, kter zpsobuj patnou adaptaci k
normlnmu okol, a proto s nm pichzej do konfliktu

a) Paranoidn porucha osobnosti (podezvavost, myln interpretace, nadmrn citlivost

k odmtnut, zdrazovn dleitosti vlastn osoby, sklon k trval zti
b) Schizoidn porucha osobnosti (emon chlad, odstup nebo oplotn afektivita, uzavenost,
izolace, nik do fantazie, necitlivost pro spoleensk normy)
c) Disociln porucha osobnosti (trval nezodpovdnost a bezohlednost vi spoleenskm
normm, pravidlm a zvazkm, nezjem o city druhch, neschopnost udrovat trval vztahy,
nzk tolerance k frustraci, neschopnost pociovat vinu)
d) Emon nestabiln porucha osobnosti
typ impulzivn - (tendence k neuvenmu jednn, konfliktnost, nestl nlada)
typ hranin (nejasn pedstava o sob, intenzivn, nestl vztahy, sklony k sebepokozovn)
e) Histrionsk porucha osobnosti (teatrlnost, pehnan projev emoc, nedostaten kontrola..)
f) Anankastick porucha osobnosti (dve obsedantn-kompulzivn - perfekcionismus, sociln
konvennost, opatrovnictv je na tuto svou poruchu pyn x jin poruchy)
g) Anxizn porucha osobnosti (napt, pesvden o vlastn sociln neikovnosti, nedostatku
osobn pitalivosti a vlastn mncennosti)
e) Zvisl porucha osobnosti (pstuje zvisl vztahy, rychle se sbliuje, pilne
postien se ct bezmocn)
f)Jin specifick poruchy osobnosti (nap. osobnost narcistick a osobnost pasivn agresivn)
g) Poruchy osobnosti nespecifick

2. Smen a jin poruchy osobnosti

- nap. osobnosti s rysy nkolika poruch, ale bez pevaujcho souboru symptom, kter by
dovolil specifitj diagnzu

3. Petrvvajc zmny osobnosti, kter nelze pisoudit pokozen nebo nemoci mozku
- poruchy osobnosti a chovn, kter se vyvinuly nsledkem siln stresov zkuenosti,
prodlanho psychiatrickho onemocnn

Mentln retardace /duevn zaostalost/:

Piny mnohaetn
KLASIFIKACE:
a/ LEHK m.r.: vzdlavateln : kvalifikovan manuln prce,
dobr sociln kulturn pizpsobivost
b/ STEDN TK: vychovateln: omezen potencil k zskn
zkladnch dovednost fyzicky aktivn se schopnost navazovat kontakt a komunikovat
c/ TK: zpravidla omezenosti pohyblivosti a samostatnosti, defekty
smyslovch orgn- monost vychovat k dodrovn osobn hygienick pe
d/ HLUBOK: velmi tk postien- nutnost veker pe o zkladn poteby

Psychzy:
- duevn nemoc, pi kter je postieno samo jdro osobnosti a to zpravidla v nkolika
slokch:
- ztrta schopnosti s realitou
- vskyt blud a halucinac
- vnmn a provn je tce deformovno
- mylenkov pochody i chovn jsou iracionln.
BLUDY a HALUCINACE /viz. PS Poruchy vnmn a mylen/

SCHIZOFRENIE: pznaky velmi rozlin:

Snen motivace /ztrta zjm, sociln izolace, chudost ei a mylenek, neuvdomovn si
vlastn identity, emon plochost, poruchy mylen.. Zatek poruchy: 75 % v adolescenci a
ran dosplosti.
HEBEFRENIE /schizofrenie v dtstv a adolescenci/: duevn neurovvojov porucha
neznm heterogenn etiologie
NALOMEN IVOTN linie: dosud nenpadn /trochu zvltn/, ale dobe adaptovn -
nhl zmna osobnosti:
VEOBECN SYMPTOMY:
- neuvdomovn si vlastn IDENTITY
- poruchy EMOC: emon plochost bez empatie, bez zjmu, sociln izolace nebo naopak
pecitlivlost,nladovost, poruchy interpersonlnho kontaktu
-poruchy MYLEN: u dt do 13 let: bjn postavy, zvata; u adolescent: filosofick,
nboensk a abstraktn tmata = pseudofilosofovn
-CHOVN: nerozvn, bezeln a nepedvdateln; konflikty s rodinou
 i kamardy, problmy s uenm.
-EOV poruchy: komunikativn s poruchami kognitivnmi
SPECIFICK SYMPTOMY:
-u dt kolnho vku: ast anxiosn projevy s fobiemi, obsesemi a rituly;
-u adolescent: na zatku onemocnn /a 70%/ depresivn sy se suicidln-
mi pokusy a extrmn sociln izolaci

Duevn hygiena: systm vdecky propracovanch rad, pravidel a doporuen, kter slou k
udren, prohlouben nebo znovuzskn duevnho zdrav duevn rovnovhy.
a/ ZKLADN zsady duevn hygieny:- rozumn denn reim- sprvn ra-
cionln viva- soulad v mezilidskch vztazch- ujasnn hodnotov orien-
tace- orientace v pinch subjektivnch nesnz- znalost sebe samho
b/ZDRAV: stav pln tlesn, duevn a sociln pohody /dle SZO/

A/ STRES: nadmrn zt z vnjho nebo vnitnho prosted, kter

naruuje rovnovhu organismu ve vztahu k ivotnmu prosted a
uvd ho do vztahu akutnho nebo chronickho napt.
STRESOGeNN FAKTORY:
-asov stres stres ze zodpovdnosti vnj fyzikln faktory- vnitn
faktory /konflikty/- stresogenn faktory neoekvan sociln psycholo-
gick faktory EGO-stres= lovk sob sm stresorem
REAKCE NA STRES: .- Emocionln : citov napt. Kognitivn: nesou-stednost,
naruen soudnost Tlesn: napt ve svalech, aluden pote.. Chovn: chaotinost
pohyb, zkratkovit jednn
SCHOPNOST ZVLDNOUT STRES ZVIS:
na struktue osobnosti momentlnm duevnm stavu od schopnosti
udret kontrolu vlastnho duevnho procesu dosavadnch zkuenost s danm stresem od
pedvdatelnosti nebo nepedvdatelnosti vskytu

B/ OBRANN MECHANISMY:
Pedstavuj osobnostn reakci na krizi.
COPING = zvldn psychick krize svpomoci
Nkter druhy obrannch mechanism:
Popen: zavrn o ped skutenosti - Vytsnn: aktivn zapomenut
Konverze: nik do nemoci - Rezignace: nezjem - Racionalizace: piazen
jinho vysvtlen - Kompenzace: nespch v jednom, spch v druhm;
Sublimace: nhradn uspokojen - Agrese: msta za ponen- nik z reality:
tk do fantazie.

C/ JAK ZVLDAT SUBJEKTIVN NESNZE- nkter doporuen:

-Sprvn vnmn fyzikln a sociln skutenosti Nepeceuj zvanost
ohroen Nedus sv starosti v sob Starosti e sv - Nesetrvvej v my-
lenkch u svch starost Nkdy je teba ustoupit, pijmout kompromis
Nemus bt dokonal Stanov si reln cle Ujasni si poad ivotnch
hodnot

D/ RELAXACE: stav, ve kterm jsou vechny psychofyzick procesy

koordinovny tak, e dochz k subjektivn dobrmu pocitu a k
objektivn obnoven vkonnosti
PIROZEN formy relaxace: - vyvenost prce s odpoinkem, sport, pro-
 chzka prodou, poslech hudby, rozhovor s dobrm ptelem.-

RELAXAN AKTIVAN METODY / autoregulan/:

dopluj pirozen formy relaxace v jejich snaze regenerovat psychofyzick sly a udrovat
duevn rovnovhu.

TYPY relaxac: -Technika progresivn relaxace Autogenn trnink Jgov relaxace

Tanen relaxace Relaxan dchn Tai-i

PRINCIP RAM:
Vzjemn souvislost mezi temi faktory:i
- psychick tenze
funkn stav vegetativn nervov soustavy
- napt svalstva

Fyziologickm zkladem tenze je staen svalovch vlken

Zkladem relaxace je uvolovn svalstva

AUTOGENN TRNINK - Schulz

Cvien, kter vyuv objektivnho uklidujcho inku svalov relaxace
autosugestivn cestou navozench pedstav klidu
Zkladem je 6 cvien- Fze:
1.Tha: pae a nohy jsou tk
2.Teplo: pae a nohy jsou tepl
3.Klidn dech: dech je klidn, pokojn
4.Klidn tep srdce: srdce bije klidn a pravideln
5.Teplo uvnit organismu: oblasti aludku jsou tepl
6. Chladn elo: elo je chladn, hlavy jasn

AT napomh: rychl regenerace ivotnch sil a vkonnosti, - k odstra-

nn napt a neklidu duevn rovnovze l adu duevnch poruch

Psychologick metody pro posuzovn k:

Ovldnut zkladnch psychologickch metod uitelem:
zvdetn vchovn vzdlvacho procesu
objektivizace dostupnch informac o kovi.
Metodick dovednosti vznam pro uitele.

Tdn metod podle rznch kritri.

Jednm z nejjednoduch je tdn metod na:
a) metody zskvn daj
(pozorovn, experimentln metody, rozhovor, dotaznky, ankety, psychologick testy,
sociometrick metoda, analza produkt innosti, anamnza)
b) metody zpracovn daj

Metody 1. skupiny
Rozhovor
- exploran metoda
- ptrn po psychickch obsazch ka (postoje, nzory, proitky, vdomosti apod.)
- Vst inn rozhovor umn.
- Otzky: oteven, uzaven, pm, nepm
Vzhledem k pedem ujasnnmu cli rozhovoru (obecn nezbytn podmnka) se vol i druh
rozhovoru.

Druhy rozhovoru
- voln (nestandardizovan), zen (standardizovan), polostandardizovan pechodn
forma
- individuln, skupinov
- diagnostick, poradensk

- spch rozhovoru zvis i na dynamice

Fze rozhovoru
1) vodn fze - neutrln otzky
2) Vzestupn fze - rozhodovac otzky, alternativn otzky, doplujc otzky, vybzec
otzky, mimoslovn projevy
3) Kulminan fze
4) Zvren fze

Chyby rozhovoru: netrplivost, autoritativnost, nepirozenost, nejasnost kladench otzek,

nadmrn usmrovn rozhovoru

Pozorovn
- nejstar metoda zkoumn lovka
- v pedagogick prci uitele zkladn zdroj informac o kovi
- odlinost od prostho vnmn clevdomost a zmrnost

Druhy pozorovn:
- introspekce x extrospekce
- individuln x skupinov
- systematick x pleitostn
- globln x sten
- krtkodob x dlouhodob
- prezov metoda sledovn jevu del dobu, ale jen v ur. asovch obdob

Fze pozorovn:
1) obsahov zamen pozorovn
2) vlastn pozorovn a registrace zjitnch daj
3) analza zjitnch daj
4) vklad pozorovanho jevu

Registrace prbhu pozorovn:

pedem promylen systm observanch kategori
pozorovac archy, hodnotc i posuzovac stupnice:
- seln stupnice, grafick stupnice, standardn stupnice (frekvence a intenzita ur. Jevu je
srovnvna s f. stejnho jev ostatnch k), stupnice provho srovnvn, nominan
technika (k jmenuje spoluka, kter je dle nj nositelem ur. Vlastnost), metoda azen
(poad dle vznamnosti ur. Vlastnost), metoda s nucenou volbou (posouzen kovy
disponovatelnosti), statistick posuzovac stupnice
Chyby v pozorovn: povrchnost, neschopnost postehnout podstatn, pedasn vyvozovn,
jednostrannost i neplnost poz., npadnost poz., podcenn registrace

Anamnza
- z eckho anamnesis vzpomnka, rozpomnn
- retrospektivn anamnestick pstup k kovi rekonstrukce okolnost, kter ovlivovaly
dosavadn vvoj ka
- Upozornn: zvan zmna spoleensk situace v souvislosti se zkonnmi zmnami
(listina prv a svobod dtte, zkonn norma tkajc se ochrany osobnosti)!
- Anamnza subjektivn x objektivn
- Anamnestick daje nejastji zameny na:
a) individuln charakteristiky vvoje ka
b) somatick daje
c) rodinn daje
d) pedagogick daje
e) sociln daje

Dotaznk
- exploran metoda, psemn formulovan vroky odpovdi: volba z monost
- vhody a nevhody shodn s jinmi exploranmi metodami
- mezi jednotliv poloky dotaznku asto zaazeny poloky tzv. li-kly (nap. dvoj
otzka na tu samou vc)
- v jednoduch form anketa

Dlen dotaznk: Papica, 1982:

1. osobnostn invente
2. posuzovac - ratingov kly
3. postojov kly

Analza produkt innosti

- zaloena na pedpokladu, e jejich forma a obsah jsou podncovny osobnostnmi
zvltnostmi jedince (mechanismus projekce)
- v produktech hledme kovy postoje, motivy, nzory, proitky, hodnoty, vztahy k sob a
jinm lidem apod.
- Produkty kovy innosti: spontnn x provokovan
- analza psemnch, stnch, vtvarnch projev, hern aktivity, seit aj. innost,
analza i chovn bhem innosti

Psychologick testy
- ureny vhradn psychologm
- uitelm nepstupn (setkvaj se vak s nimi nepmo a nezdka vyuvaj jejich zvr ve
vyetench PPP)
Test zpravidla krat kol, jeho vsledek umouje poznat stupe vskytu sledovanho
znaku.
Vlastnosti test:
a) standardizace
b) normalizace
c) reliabilita
d) validita
Dlen test podle mnoha kritri (formy a zpsobu pouit, menho jevu apod.):
nap. testy verbln a neverbln, testy inteligence, testy schopnost, testy vdomost,
objektivn testy osobnosti apod.
Uitel vyuvaj tzv. didaktick testy:
- zkouky rovn vdomost k v zkladnch pedmtech vuky,
- metody, kter maj rzn zamen (testy ppravn, pedmaturitn, obecnch pedpoklad
ka k uen, obecnho rozhledu apod.).

Experimentln metody
- zmrn vyvoln jevu, jeho izolace a manipulace s nm
- hlavn kol experimenttora stanovit, kter ze sledovanch jev maj charakter nezvisle
promnnch a kter jsou zvisle promnn
P. vkon ka (zvisle promnn)
stupe obtnosti kolu (nezvisle promnn)
- Dlen experiment:
- laboratorn (v pedagogick praxi se pouv zdka), pirozen (uitenj v ped. praxi)
- A.F. Lazurkij (1874-1917) pirozen experiment
- D.N. Bogojavlenkij a N.A. Meninskaja (1959)
- ex post facto = vyuv nezvisle promnn jako fakt (vk, pohlav, stupe vzdln)
- dal dlen experiment:
- exploran x konfirman
Pirozen experiment v pedagogick praxi me mt charakter:
- konstatujc, formujc (vchovn, vukov)

Sociometrie
Autor: J. L. Moreno nazval ji sociometrickm testem.
- forma situanho testu (Papica), kter vychz z poteb uitele poznat strukturu a organizaci
tdnho kolektivu interpersonln vztahy mezi ky ve td na pozad vzjemnch sympati
a antipati
- nejastj forma zadn sociometrick dotaznk k m vybrat ze tdy jednoho nebo
vce spoluk podle kritria pedem stanovenho uitelem, nebo ho ze svho vbru vylouit
6 druh vzjemnch interpersonlnch vztah:
a) vzjemn volba
b) jednostrann volba
c) jednostrann volba a jednostrann odmtn
d) vzjemn lhostejnost (chyb volba i odmtnut na obou stranch)
e) jednostrann odmtnut
f) vzjemn odmtnut
Pozitivn nebo negativn volby se zpracovvaj formou:
- sociogram (nap. sov sociogram volby a odmtnut pozitivn , negativn
peruovan ra)
- maticov analzy
- indexov analzy
- individuln orientovan sociometrick analza vyjden postaven jedince ve skupin:
pozitivn sociometrick status x negativn sociometrick status
- skupinov orientovan sociometrick analza sociometrick charakteristiky sociln
skupiny: skupinov expanzivita, skupinov interakce, skupinov integrace

- Pi zskvn validnch informac hraje vznamnou roli dvra ZO k tomu, kdo vzkum
provd (ZO nemohou odpovdat anonymn).
- Sociometrick metoda m tak svou etickou strnku. Jej vsledky se nesmj zveejnit.
Vbr len skupiny podle uritho kritria m sv skal:
U ns znm a iroce pouvan Sociometricko-ratingov dotaznk (SO-RA-D)
(Hrabal, V. st., 1979)

skal, kter ohrouj pesnost i objektivitu posuzovn a hodnocen ka uitelem

Chyby (efekty):
vdom ka, e je na nj zamena pozornost uitele
efekt osobnho vztahu a aktulnho stavu uitele
efekt projekce (promtn sebe sama)
efekt zakotven (vyplv z podlehnut vlivu minulch zkuenost s tmto lovkem)
efekt psnosti, resp. dobroty
efekt tradice
efekt stereotypu
hal-efekt (efekt prvnho dojmu)
implicitn teorie osobnosti (soukrom teorie osobnosti - sociln percepce jedince je
ovlivnna tak kategoriemi, kter lid piazuj jedincm s uvedenm atributem)
efekt intencionality (v bnm ivot interpretujeme ur. chovn druhch jako zmr)
efekt pn (neuvdomovan nadhodnocovn lid, k nim mme pozitivn vztah)
asov chyba (podceovn dce se vyskytujcch vnch jev)
chyba kontrastu
chyba podobnosti
efekt pozorovatele
efekt posuzovacho stylu
efekt poad
efekt sociln pozice

15) Periodizace psychickho vvoje lovka pehled a charakteristika jednotlivch

vvojovch obdob (se zamenm na obdob mladho kolnho vku, puberty,
adolescence a dosplosti).

Vvojov psychologie:
- Vda zabvajc se psychickm vvojem lovka /ontogenze= v obdob prbhu vvoje
individulnho organismu/
(x fytogeneze vvoj lidskho druhu)
- Postihuje duevn procesy a vlastnosti v jejich zrodu a vvoji.
a/ Periodizace psychickho vvoje:
Stadium: prenatln kojeneck /do 1 roku/ - Batole /do 3 let/ -
Pedkoln dtstv /4-6 let/ - Mlad kol. vk /7-10 r./ - Stedn /11-12/
Star k.v. /13-15/ /puberta-postpuberta/ -Adolescence /dospvn/ 18-21
Dosplost: do 45 let /mlad do 30 let/ - Stedn vk /45-60 let/ - Rann st /do 70 let/ St
: do 90 let - Kmetstv 90 a ve
- zznam vvoje dle Gesela:
- 4 skupiny: P (motorika), C (adaptivita), I (e), S (sociln vztahy)

koln zralost:
tyi strnky koln zralosti: tlesn (tvarov promna, osifikace=vvoj kostry, vvoj
svalstva) intelektuln (zpsobilost pijmat poznatky, soustedn) sociln (odlouen se
od rodiny, pimen mnostv slov) a morln (role ka, smysl uen, pijet kol)
-pracovn motivan
Pedpoklad pro zvldnut role kolka: pimen tlesn zdatnost senzomotorick
koordinace rozvoj poznvacch schopnost /logicky myslet i kdy dosud pi konkrtnch
innostech-pimen kontrola cit a impulz -adaptace na kolu, pijmout roli ka a
respektovat bn normy chovn

Mlad koln obdob /6-7 - 12-13/:

- Vk stzlivho realismu: vnmn, mylen a jednn je vce zvisl na vlastnch pnch a
fantazich soustavnost ve vvoji senzomotorick
aktivity rozvoj logickho mylen emon vvoj a socializace: sociln
kontrola a seberegulace, hodnotov orientace /co je sprvn a co ne/
Stadium puberty: /14-15/
-Pohlavn diferenciace : dvky, chlapci
- Psychick zmny: Vnmn: diferencovanj
Pam: mechanick na vrcholu, narst logick
Fantazie: vysnn svt /literrn, sportovn, romantika
- Mylen: zven kritinost, abstrakce
- Emoce: citov labilita, snen sebekontrola, prvn lsky
- Vle: zven sebevdom, vzory, idoly, samostatnost
- Zjmy: sportovn, technick, umleck

Adolescence /dospvn/: Rann 14-18-pozdn 18-21

- el dospvn: - dokonit rst a vvoj /pohlavn vyspt/ - zvolit vhodn povoln
vzdlanostn zamen postupn se oprostit od rodiny
- Intelektuln vvoj: od konkrtnho mylen stle vce k abstraktnmu diferenciace v
zamen zven kritinost
- Emoce: znan intenzita i labilita, touha po nem vjimenm.
- Obdob velkch idel a obdivu pro hrdinstv..
- IDENTITA: vdom: Kdo jsem? Kam patm, = osobn autonomie, vdom vlastn
osobnosti samostatnost v rozhodovn schopnost sebekontroly

Dosplost: 20-45 let

- MLAD DIOSPLOST /20-35 let/
- Vznamn znaky: - samostatnost relativn svoboda vlastnho rozhodovn - zodpovdnost
za sv iny zmny vztah k rodim
- Vvojov: - profesn role stabiln partnerstv /resp. manelstv/ - rodiovstv
- Mylen celkov flexibilnj, realistitj
- Socializace: orientace na prvo a podek, zodpovdnost a pe o jin

16) Uen pojem, fze, kivka, druhy, initel a zkony uen. koln spnost a
nespnost, koln prospch a neprospch uebnch vkon k. Vnman osobn
(vlastn) koln zdatnost k. Nadan ci poznvn a rozvjen jejich osobnosti. k
v ztov situaci a jej zvldn. Trma.

Uen
ivotn dl lovka od narozen a do smrti, probh po cel ivot jedince
jeden ze zkladnch autoregulanch mechanism (na jejich zklad se formuje vdom,
chovn a osobnost jedince).
- Vsledek uen: zmny ve vdomostech, dovednostech, innostech, chovn, osobnosti.
X Kad zmna nemus odret vliv uen, me bt zpsobena zrnm nervov soustavy,
navou, nladou apod.
Problmy uen se zkoumaj velmi intenzvn, zvlt v psychologii.
- Uen nen pedmtem pouze psychologie, zkoumaj ho i jin vdy.
- Psychologie zejmna zoopsychologie, srovnvac psychologie a pedagogick psychologie
nejbohat vzkumn materil a teoretick koncepce.
- Psychologie uen speciln psychologick disciplna.
- Velk pozornost se v pedagogick psychologii vnuje kategorii uen a tento pojem je siln
frekventovn tak ve koln praxi.
Ve veejnosti pevld pedevm tzv. zen chpn pojmu uen (innost zamen na
osvojovn vdomost, ev. na vytven dovednost a nvyk).
- V kadodennm ivot pojem uen spojovn pedevm se kolou a kolnm vzdlnm.
X V psychologii se vak chpe uen e - U se nejen lovk, ale tak zvata. lovk se u
mnoho i mimo kolu.

Vymezen uen
- Uen v irm pojet= zskvn zkuenost a utven jedince v prbhu jeho ivota.
Nauen je opakem vrozenho. Uen ivoich i uen lovka (mimovoln, nevdom uen
a tak uen zmrn).
- Uen v um pojet = zmrn, clevdom a systematick zskvn vdomost,
dovednost a nvyk, jako i forem chovn a osobnch vlastnost. Zpotku (zen uen),
ale pozdji tak sebevzdlvn a sebevchova.

Funkce uen
- ivotn loha lidskho uen zskvn pedpoklad pro aktivn vyrovnvn se s
prodnm a spoleenskm prostedm.
- V pznivm ppad uen poskytuje lovku pedpoklady pro plnj, aktivnj, tvoiv
ivot.
- Uen psob na vechny druhy psychickch jev.
- Lidsk uen se asto vymezuje tak vtem vsledk: osvojen vdomost, dovednost,
nvyk a postoj, ale tak zmna psychickch proces a stav i zmna psychickch
vlastnost.
- Uen je proces, dj.
- Uen je sloit innost, v n jsou obsaeny psychick procesy poznvac, citov a voln.
- Psob v nm pozornost, nlada, schopnosti i charakter.
- Vechny druhy psychickch jev psob v uen a uenm se tak mohou rozvjet.

Fze uen:
1. motivan
2. poznvac
3. vkonn
4. kontroln (ovovac)

Kivka uen Altucher

Kivka zapamatovn H. Ebbinfhaus (osvojovn bezesmyslovch slabik)
Vjimka z pravidla vyjdenho kivkou zapomnn reminiscence.
Reminiscence odpovd tomu, co je v praxi znmo jako rozleen, uleen osvojenho uiva.

initel ovlivujc prbh a vsledky uen

Prbh a vsledky uen (tj. asov trvn a efektivnost) ovlivuje mnoho initel.
initel uen vechny vlivy psobc na ucho se, zpsoby a metody uplatovan pi
uen, kter + nebo ovlivuj jeho prbh a vsledky, tj. zlepuj nebo zhoruj je.
Jejich znalost a ovldn je mono inn vyut k zlepen procesu uen.

1. initel souvisejc s ucm se jedincem

a) tlesn stav, vkonnost ucho se,
b) psychick stav ucho se zejmna citov stav a stav pozornosti,
c) stupe intelektulnho vvoje zejmna rove rozvoje mylen (mylenkovch
operac a vlastnost mylen) a pamti,
d) stupe rozvoje schopnost ucho se a to jak schopnost obecnch, tak i
specilnch,
e) charakterov voln vlastnosti,
f) typov zvltnosti typy pedstavivosti a pamti, typ temperamentu,
g) zmr, vle se vbec nauit, zmr nauit se natrvalo,
h) motivace,
i) aktivita ucho se vnj a vnitn aktivita,
j) subjektivn vztah ucho se k uebn ltce
2. initel souvisejc se situac, v n uen probh
a) mikroklima prosted, ve kterm se uen uskuteuje kvalita vzduchu, kvalita
osvtlen, hlunost prosted,
b) denn reim ucho se,
c) sprvn organizace vlastn innosti systm v n a podek ve vcech souvisejcch
s uenm,
 d) dlka uen (pestvky),
e) pedchzejc innosti uen a innosti po uen nsledujc,
f) individuln a skupinov uen
3. initel souvisejc s uebnm materilem
a) povaha uebnho materilu
/jeho struktura uebn materil organizovan, souvisl, s uritm smyslem nebo
neorganizovan, izolovan jednotky,
jednoduchost, pehlednost nebo sloitost, nepehlednost uebnho materilu/,
/stupe konkrtnosti nebo abstraktnosti uebnho materilu/,
/podobnost nebo odlinost uebnho materilu od jinho ji osvojenho anebo prv
osvojovanho uebnho materilu/ transfer a interference,
/dleitost nebo nedleitost uebnho materilu pro ucho se/,
/pestrost a zajmavost obsahu uebnho materilu/,
/rozsah uebnho materilu/,
b) opakovn
/soustedn nebo rozloen v ase, opakovn orientan, doplujc a systemizujc/,
c) metody uen
/metoda celkov, dl, kombinovan/, PQRST (P-Preview (pehled), Q- Question
(otzky), R-Read ( ten), S - Self-recitation(opakovn) a T-Test (zkouka).,
uleen, rozleen osvojenho uiva, peuen over-learning, uen nahlas a
potichu, mnemotechnick pomcky
4. initel souvisejc s osobnost uitele
Uitel by ml mt stle na mysli, emu uit, jak uit, jak kontrolovat a hodnotit
vsledky uen a jak rozvjet osobnost lovka uenm.

Druhy a formy uen

- V psychologick literatue se setkvme s rznmi druhy uen.
- Klasifikace druh uen nen jednotn, rzn autoi uvdj rzn poet druh uen.
- Tak jako neexistuje obecn pijman definice uen a teorie uen, tak neexistuje univerzln
klasifikace druh uen.
- Lidsk uen m mnoho rozmanitch forem a druh.

Druhy uen podle L. Marlov:

- Nejvhodnj pro praktick ely
1. podmiovan - zaloeno na vytven podmnnch reflex
3 formy podmiovn:
a) klasick podmiovn (I. P. Pavlov)
b) instrumentln podmiovn (E. L. Thorndike - Koka td sv nhodn projevy na
zklad jejich dsledk. Nespn jednn je z repertoru chovn vyazeno a naopak
spn aktivity v nm petrvvaj. Urit chovn se stv nstrojem- instrumentem
pro dosaen uspokojen.), operan podmiovn (B. F. Skinner)
c) zstupn podmiovn (nkdy oznaovno termny observan uen, uen
napodobovnm, modelovn)
- uen podmiovnm nejjednodu druh uen, je vak pedpokladem dalch
vych forem uen
2. percepn motorick (senzomotorick) uen
- vsledkem jsou senzomotorick dovednosti
- vy druh uen (ve srovnn s podmiovnm zejmna instrumentlnm)
3. verbln uen
- nejrozenj druh uen u lovka
 - vsledkem jsou vdomosti
- pedstupe pojmovho uen a een problm, s tmito druhy uen se proln a
navzjem se dopluj
Pojmov uen a een problmu
- nejvy druhy uen u lovka (jsou v nejtsnjm vztahu k mylen)
4. pojmov uen - zahrnuje vytven a osvojovn pojm
5. uen eenm problmu - jeden z nejvych a nejsloitjch druh uen
- samostatn objeven vztahu (principu, zkonitosti) mezi pedmty, jevy, situacemi
nebo pojmy
- vsledkem je prstek ve vdomostech nebo osvojen obecnho postupu een,
kter me bt aplikovn na rzn kategorie problm
- een problmu nelze odtrhvat od verblnho a pojmovho uen, vechny 3 druhy
se vzjemn dopluj (Marlov, L., in uri, L. a kol., 1968)

Uen v pedagogickch situacch (J. Mare):

Smyslupln uen
Senzomotorick uen
Pamtn uen
Uen z textu
Uen z obrazovho materilu
Elektronick uen
Kooperativn uen
(Mare, J., 2013)

R. M. Gagn (1975) 8 typ lidskho uen

uspodn od nejjednodu formy k nejsloitj:
1. Uen signlm - Zskvme zkuenost, e po uritm podntu nsleduje nco pjemnho
nebo naopak nepjemnho, obecn nco dleitho (klasick podmiovn podle Pavlova)
2. Tvoen spoj S-R (stimul, podnt-reakce). - Naume se reagovat na urit podnt zcela
uritm pohybem (instrumentln i operantn podmiovn podle Thorndikea a Skinnera)
3. etzen, tj. spojen nkolika spoj S-R, pohyb do etzu.
4. Slovn asociace, tj. spojen ady hlsek i slov.
5. Mnohonsobn diskriminace, tj. rozliovn v souboru spoj a etzc pohybovch nebo
slovnch.
6. Uen pojmm.
7. Uen principm, obecnm vztahm apod.
8. een problm.

J. p z hlediska vchovn praxe:

1. senzomotorick uen (rozvjej se zejmna senzomotorick dovednosti a schopnosti a
procesy nzornho poznvn)
2. uen poznatkm (zejmna osvojovn vdomost)
3. uen metodm een problm (rozvjej zvlt mylenkov procesy, intelektov
dovednosti a schopnosti)
4. sociln uen (osvojujeme si sociln dovednosti, formujeme motivy a charakter)
(p, J., 1993)

J. p z hlediska pedagogiky, pop. i pedagogick psychologie

formy lidskho uen, podle toho, kter vsledky v nm pevauj:
vdomosti, tj. soustavy pedstav a pojm
 senzorick a senzomotorick dovednosti
intelektov dovednosti a rozvjen intelektovch schopnost
nvyky, postoje, rozvjen vlastnost osobnosti
(p, J., in p, J., Mare, J., 2001)

J. p z hlediska psychologickch mechanism a koncepc lze rozliovat:

elementrn formy uen tvoen asociac nebo podmiovn
komplexn formy uen osvojen postup pi een problm, vytven mentlnch map
jedincova prosted, osvojovn princip a systm uiva
sociln uen jedinec se u sociln komunikaci, interakci a percepci, socilnm rolm,
formm spoleenskho styku
(p, J., in p, J., Mare, J., 2001)

Zkony uen
Zkony uen poprv formuloval E. L. Thorndike stanovil 3 zkony:
1. zkon opakovn (cviku, frekvence)
2. zkon efektu (znateln bezprostedn efekt - nauit se nco okamit pouitelnho,
uitenho pro ucho se)
3. zkon pohotovosti a pipravenosti (subjekt se neu, nen-li pipraven; neoekv, e se m
uit; motivace)

Dle L. urie (1979) 4 zkony, kter se tkaj zenho lidskho uen:

1. zkon motivace
2. zkon transferu
3. zkon opakovn
4. zkon zptn informace

1. Zkon motivace
- zkladn zkon uen
- pojmy: motivace (soubor faktor vedouc k energizaci organismu za elem dosaen uritho
cle); motivy (vnitn motivy), incentivy (vnj incentivy)
- motivace ve vchovn vzdlvacm procesu ve dvojm smyslu:
a) jako prostedek zvyovn efektivity uebn innosti k, otzky motivovn k ve
vyuovn
b) jako jeden z vznamnch cl vchovn vzdlvacho psoben koly, otzky rozvoje
motivan sfry k ve vyuovn

- klasifikace motivace dle rznch kritri,

nejastji pouvan formy motivace:
tzv. vnj a vnitn motivace
primrn a sekundrn motivace (biologick vs. Psychologick a sociln)
poten, prbn a vsledn motivace
pozitivn a negativn motivace
kolov motivace (pocit odpovdnosti, dosaen kolu)

- initel psobc na motivaci k uen:

a) novost situace, pedmtu nebo innosti
b) innost ka a uspokojen z n
c) spch a nespch v innosti
 - nauen bezmocnost (Martin Seligman - Pokusn zve, kter se nau, e neme
kontrolovat averzivn podnt vyhnut se elektrickmu oku upad do stavu
bezmoci a demotivace), mra spchu a nespchu, vkonov motivace tendence
doshnout spchu, tendence vyhnout se nespchu, tendence vyhnout se spchu;
- teorie atribuce (Tak, jak si lovk vysvtluje sv chovn a chovn jinch:
vnj - nap. obtnost kol
vnitn - nap. schoposti
stabiln piny - schopnosti
nestabiln p. - nhoda, nlada
kontrolovateln/ nekontrolovateln piny)
d) sociln momenty
1. pozitivn sociln hodnocen pedmtu a innosti
2. sociln hodnocen kova spchu v uebnch innostech
3. spolen innost
e) souvislost novho pedmtu (nov innosti) s pedchozmi innostmi, zkuenostmi a zjmy
f) souvislost pedmtu (innosti) s ivotnmi perspektivami
g) vvojov zvltnosti k i individuln zvltnosti
h) seberealizace
ch) aspiran rove
i) znalost vsledk vkon v uen
j) stanoven cl
k) tendence dokonit kol
(K. Lewin, efekt B. V. Zeigarnikov = koly ukonen se rychleji zapomnaj, ne ty
neukonen - nap. nco se rozdl ve kole a dti to maj dodlat doma.),
l) odmna a trest
hlavn prostedky vnj motivace,
- odmny pozitivn motivace, tresty negativn motivace,
- druhy odmn (Pochvala, smv, projev sympatie, kladn hodnocen, kladn emon vztah,
drek vcn nebo penn, umonn innosti, po kter jedinec tou) a trest (fyzick, psych.
ztrta nklonosti, ),
- zsady pouvn odmn a trest po trestu he douc, aby se k dozvdl, jak m
pracovat lp, ne pro bylo chovn nevhodn; okamit naasovn trestu; adekvtn vku;
soustava odmn a trest by mla bt bohat; srozumitelnost odmn a trest; nic se nem
pehnt; dslednost
- Vchova prostednictvm odmn a trest tradin, teoreticky rozpracovna behaviorismem,
ale od 2. poloviny 20. stol. se stle vce stv pedmtem kritiky zejmna ze strany -
Adlerovy individuln psychologie, humanistick psychologie a pbuznch smr.
Adlerovi pokraovatel D. Dinkmeyer a G. D. McKay kladou proti odmnm a trestm
povzbuzen.

- Yerkes-Dodsonv zkon nktermi autory oznaovn jako zkon obrcen U kivky.

- pi stedn hladin aktivace je vkon optimln, pi nzk a vysok je ni
2. Zkon transferu
- pojem transfer = Penos znamen uplatnn dve nauench vdomost, dovednost,
schopnost v nov uebn situaci
- druhy transferu:
pozitivn transfer a negativn transfer /interference/
negativn transfer (proaktivn tlum = dve nauen negativn ovlivuje to uen pozdji;
retroaktivn tlum = nov nauen negativn ovlivuje pochopen toho dve nauenho)
specifick transfer (uplatuje se pi uen obsahov podobnch materil) a nespecifick
transfer (tk se penostu z jedn situace do druh, kter spolu zdnliv nesouvis)
nulov transfer
oboustrann /bilaterln/ - Weber a Fechertransfer motorickch dovednost (penos nvyku
z jednoho vkonnho pohybovho orgnu na druh - nejvt v ppad symetrickch orgn)
- transfer se uplatuje u vech druh uen /velk vznam zejmna u nejvych druh uen
(pojmov uen a een problmu)/
- transfer nevznik automaticky, ale mus bt uen

- podmnky, kter zefektivuj psoben transferu:

- je dleit, aby byly sprvn osvojeny zkladn pojmy
- uitel mus upozorovat na podobn koly, ve kterch je mono transferu vyut
- een problmu vede k rozshlejmu transferu
- transfer je rozshlej, nsleduje-li snaz kol po obtnjm kolu
-transfer se me tkat vdomost, dovednost, schopnost, postoj i motivace

3. Zkon opakovn (cviku nebo frekvence)

- zkon opakovn (cviku) nastolil E. L. Thorndike
- opakovn je dleit pro vechny druhy uen s vjimkou een problmu
- podstata opakovn (upevnn zskanch vdomost nebo dovednost,opakovn vak
pispv zejmna ke zpesnn a zdokonalen dovednost a vdomost)

- podmnky efektivnho opakovn:

- aktivn - aktivn reprodukce - pomoc tich ei pro sebe nebo pomoc hlasit ei;
rznorodost opakovn - opakovat stejnou ltku rznm zpsobem - aktivn reprodukce,
vytven struktury zkladnch pojm a vztah mezi nimi /vtahy, tabulky.../, hledn
monost praktickho vyuit ltky, opakovn a hledn vztah k jinmu podobnmu
pedmtu /psychologie - pedagogika/, diskuse s jinmi ky;
plnovan opakovn - prvn opakovn - co nejdve po prvnm nauen, nejlpe jet t
den, dal opakovn - mohou nsledovat se stle delmi odstupy;
distribuovan opakovn - efektivnj ve srovnn s koncentrovanm,
pokud opakujeme koncentrovan - dlat pestvky po urit dob /nap. po hodin/ nebo po
osvojen si uritho cyklu /nap. po jednom tmatu/, abychom zabrnili psoben negativnho
transferu; dlka a frekvence opakovn mus respektovat rozsah a sloitost ovovan ltky

4. Zkon zptn informace (dsledku)

- zce souvis se zkonem motivace
- nastolil jej E. L. Thorndike (jako zkon dsledku), i v na odborn literatue tento zkon
jako zkon dsledku (V. Phoda)
- zpsoby zptnch informac ucho se o svm vkonu
(Pozn.: Zptnovazebn aspekty uen se zamenm na znmkovn a hodnocen budou
probrny v jarnm semestru viz samostatn tematick okruh v sylabu.)

Styly uen
= Styl uen je individuln zpsob osvojovn poznatk.
Tvo ho dovednosti, zkuenosti, schopnosti, postoje, vnitn motivace i zddn predispozice.
- vizuln uebn styl
- sluchov uebn styl
- pohybov, nzorn uebn styl

1. Povrchn styl (minimln sil) memorovnm, mal porozumn

2. Pragmatick styl (vypotav) vyniknout a uspt, ale bez zjmu o uen. Clem je
spoleensk spch. Prunost, podvd, zalbit se.
3. Hloubkov (zjem o ltku) chce pochopit

- Kognitivn styly = Charakteristick zpsoby, jimi lid vnmaj, zapamatovvaj si

informace, mysl, e problmy nebo se rozhoduj. (Mare)
X styly uen = S. F. Reif uvd: Styl uen je zpsob, kterm se k sousted, zpracovv a
pamatuje si novou sloitou informaci. Styly uen popisuje jako zpsob, jakm lovk
nakld s pojmy, s tm, emu dv v uen pednost, s pirozenmi sklony a tak jako zpsob,
jakm pistupuje k mylen a jakm nejlpe vnm a zpracovv informace. (nkte tyto
pojmy povauj za shodn; kognitivn styl je nadazen)

- geneze styl uen - styly uen jsou funkc jak vrozench, tak zskanch faktor. Promuj
se v ase a zmny rzn hloubky a intenzity zejm probhaj po cel ivot jedince. Pi genezi
styl uen se uplatuj faktory genetick, fyziologick, sociln a kulturn. Z teori geneze
styl uen je vhodn zmnit adaptan hypotzu R. R. Schmecka a E. Geisler-Brensteina
(1989), kte kaj, e styly a strategie uen meme povaovat tak za vsledky zmrn i
nezmrn vuky. Pedkoln dt a pozdji k m podle tchto autor snahu se vyhnout
konfliktm, adaptovat se na poadavky rodi a uitel (obecn pro nj vznamnch osob) a
u se, jak se m uit.

- teorie styl uen (nemaj jednotnou teorii, lze nahlet z perspektivy rznch discipln: z
pohledu fenomenologick psychologie, psychologie uen, informan psychologie,
psychologie osobnosti, psychologie mylen, pedagogick psychologie, didaktiky)

Gregorcv model styl uen

- (zahrnuje i model vyuovn) je, stejn jako pedchoz Kolbv, zaloen na
fenomenologickm vzkumu
1. AS abstraktn sekvenn rd pracuje s mylenkami a symboly, maj logick mylen a
postupuj krok po kroku, rdi se zamuj na problm a neradi jsou od nj rozptylovni
(intelektov zaloen vdec);
2. AR abstraktn nhodn rd se zamuje na lidi a obklopuje se jimi, dv pednost
diskuzm a iroko zasahujcm konverzacm, je citliv a zamen na svt emoc, potebuje
vce asu, aby uvaoval o zkuenostech;
3. CR konkrtn nhodn rd riskuje a experimentuje, zkoum mlo strukturovan
problmy, pouv metody pokus-omyl, dl intuitivn skoky ve svch vahch;
4. CS konkrtn sekvenn preferuje pmou, praktickou zkuenost, vyaduje pevnou
strukturu problmu a dobrou organizaci, pmo nsleduje instrukce.

Struktura styl uen

- L. Curryov (Claxton, Murrell, 1987) vytvoila v souvislosti se strukturou styl uen tzv.
model cibule. Styly uen maj podle n nsledujc strukturu nejhloubji jsou uloeny
osobnostn faktory, ty potom obaluje vrstva typickho zpracovvn informac a nejsvrchnj
vrstvu pak tvo studentovy vukov preference. Amerian Ch. S. Claxton a P. H. Murrellov
(1987) rozili model Curryov a pidali mu dal vrstvu sociln interakce. Podle tchto
autor se styly uen skldaj z tchto vrstev: bazln charakteristiky osobnosti, tendence ve
zpracovn informac danm kem, sociln interakce chovn ka ve td a ve kole,
uebn prosted plus vukov preference.
- klasifikace styl uen
- diagnostika a autodiagnostika styl uen
- mme ovlivovat styly uen? (monosti: neovlivovat styly uen, sten ovlivovat
styly uen, clen ovlivovat, vrazn mnit a rozvjet styly uen)

Dotaznk stylu uen: Noel Entwistle a Paul Ramsden (otzky na organizace asu, plnn
kol, zamenost v uen na sv budouc povoln, kritinost ke studovanmu na danm
oboru,)

Autoregulace uen
= aktivita v procesu uen po strnce motivan a metakognitivn - stanovuji si sv cle,
iniciuju a dm sl a pouvm specifickch strategi pi uen.
- Autoregulace se vyvj ze 2 zkladnch zdroj - primrn-vnjch ( rodie, uitel,
kamardi) a primrn vnitnch osobnch (jedinec m potebu sm se sebou nco udlat a sm
ze sebe nco udlat).
- pedpoklady kovsk autoregulace - potencialita ka, celoivotn vvoj, kola mus
nabdnout km informaci, jak se uit, vnj zen stimuluje autoregulaci
- Zimmermman (teorie cyklickch fz - provdn, uvaovn, sebekntrola), p, Mare
- vvojov pohled na autoregulaci uen
- vztah vnjho zen a autoregulace v lidskm uen
- diagnostika autoregulace
- mon intervenn zsahy

koln prospvn

Neprospvn ka
- zvanost: globln x epizodick x prospvn, ale pod svou rove
- meme se tak bavit o ce (kolik pedmt), dlce, hloubce
- neprospvajc k: z hlediska koln praxe; student nedosahuje danch vsledk (u
pojet); pedagog-ps. Hledisko student nedosahuje vsledk, kter jsou mu pimen
globln ale i epizodicky (ir pojet); een poruch uen, kter brn doshnout vsledk
- osobnost se vyvj, neprospvn je jevem dynamickm

Typick a netypick neprospvn ka

- typicky neprospvajc pomalej prac. tempo, patn vztah k prci, ni vchovn prce,
u intelekt, tendence se uit spe nazpam, snen schopnost soustedit se, citov
rozkolsanost
- netypicky neprospvajc puberta, nepzniv akt. Situace v rodin epizodick charakter

Prospch ka ovlivuje:
- kova a uitelova osobnost
- rodina, kola, ir soc. prosted

Osobnost ka
1. poruchy tlesnho vvoje a zdravotn obte
- ps. Zralost, mozkov pokozen (pedporodn, porodn, poporodn + lehk mzkov
dysfunkce)
- spec. vvojov poruchy uen dyslexie, dysgrafie, dyskalkulie, dysortografie
- poruchy lz s vnitn sekrec
2. poruchy duevnho vvoje
- mentln retardace (dve oligofrenie, slabomyslnost)
- neurzy (mohou bt pinou poruch uen, ale tak nsledkem)
3. nedostatky v intelektuln oblasti
- celkov rozumov vkonnost
- nedostatky pamti, pozornosti, abstr. Mylen, kritinost mylen
- nedostatky v zjmov sfe
4. nesprvn postoje k uen
- postoj k uen a k ur. Vsledkm
- nerealistick postoje, vzdorovitost, rzn zbrany
5. zporn osobnost. Vlastnosti
- tak dsledkem neprospvn nzk aspiran rove, mal frustr. tolerance, ueb. tempo
6. emocionln poruchy
- citov deprivace, zven emocionalita, strach z nespchu
7. naruen sociabilita
- vztah k uiteli, ke spolukm
8. maladjustace k na kolu
- sociln pizpsoben (me bt i dsledkem neprospvn)
- k je v permanentnm konfliktu se kolou
9. vkov odlinost
- puberta
10. genderov rozdly
- kluci ni frustran tolerance, neprospch vyvolvaj astji neintelektov poruchy x
dvky

Osobnost uitele
- zporn vztah k uiteli
- nevhodn postoj uitele (autoritativn p., uvolnn p. = laissez faire)
- odsouvn neprospvn ka
- didaktick chyby uitele (nesrozumitelnost vysvtlovn; nerespektovn psychologickch
zkonitost uen motivacem opakovn, zptn informace)
- pedagogicky netaktn chovn uitele
- zanedbvn vchovnho aspektu pi vyuovn

Rodina
- materiln-ekonomick podmnky rodiny (nezamstnanost, bydl,)
- zmna bydlit, kolektivu tdy (epizodick problmy?)
- kulturn rove rodiny, postoj rodi ke kole
- naruen struktury rodiny (nepln r., zastoupen r., rozvod, mrt,)
- postaven ka v rodin (vt poet sourozenc, jedinek, pohlavn odlinost)
- kvalita rodinn vchovy (autorita, zkostlivost, protekce, rozmazlovn)
- spoluprce rodiny se kolou

kola
- peplnn tdy, sloen (pohlav, nadn), didaktick vybaven, stupovn nrok na ky

Odstraovn neprospchu
zjistit piny, neprospvn ne jako izolovan prvek
- zdrav pedagogick optimismus, adekvtn vchovn metody, individuln pstup,
neusilovat o prospch za kadou cenu, zhodnotit jin kladn strnky ka, pedevm kladn
stimulace, poskytnut zitku spchu
- vyuit odbornch ps. A zdravotnickch slueb
- pedagogick takt
- prevence duevnch traumat a pedagogeni (didaktogeni)= kodliv psoben na ka
v rmci kolnho procesu
- parentogenie nap. plin oekvn ze strany rodi
- pedchzet neprospch

Trma
- druh duevnho stavu, emonho charakteru, vyznaujc se zvenou vzruivosti (obavy ze
selhn, ze zesmnn,)
- initele vzniku trmy:
- hodnocen osobn vznamnosti a nronosti danho vkonu, velikost motivu, rozsah selhn,
autoinstrukce podporujc pedpoklad nespchu (j na to nemm), mra zkosti,

Pznaky trmy
- vegetativn symptomy (pocen, studen ruce, tes, pohyblivost, ervenn)
- psychick symptomy (upozadn mechanick pam a mylen, ztrta kritinosti, spe
podlhn vlivu ostatnch

Redukce trmy
- ze strany ka (pprava, hlubok ndech, rozptlen, vzpomnn na spch)
- ze strany examintora (ptelsk pstup, jasnost otzek, nejprve jednodu otzky)

Klasifikace trmy dle B. Duka (1982)

1. maladaptivn t.- student se dostv do novch, neobvyklch sit.
2. motivan t. snaha o dokonalost vkonu trma vkon znesnaduje
3. podmnn reflexivn trma pi situaci, pozdji zapomenuta, ale me se znovu objevit
4. antropofobizn t. strach z ur. innosti ped lidmi
5. trma z utkvlch pedstav trma pichzejc a po vkonu (co jsem asi udlal zle)
6. trma za ciz vkon

kla klasick sociln situan anxiety a trmy (KSAT) Ondej Kond

Psychick aspekty hodnocen, zkouen a znmkovn

- kontrolovn, regulativn i autoregulativn fce uen
- me vyvolvat pozitivn, negativn emoce (nap. adekvtn pstup uitele k hodnocen)
- konenm a nejdleitjm poslnm kontroln fce uen zabezpeit optimln rozvoj
osobnosti ka
- hodnocen
pisouzen hodnoty k vkonu i vlastnosti, srovnvn vkonu studenta s ur. Kriteriem;
hodnocen m rzn podoby (slovn, neverbln)
- aspekt emociln dleit schopnost- umt vysvtlit pro hodnotm takto
- aspekt sociln k hodnocen se poj nsledn vztahy hodnocenho s spoluky, rodii
- Zkouen a hodnocen m naplovat tyto fce:
1. kontroln fce aktivizan (zvldl k to, co by u zvldnout ml?)
2. diagnostick fce selektivn f., prognostick f., sebehodnotc f.
3. didaktick fce mlo b dojt ke zpesovn, oprav a upevovn
4. regulan fce me slouit i uiteli, aby zlepoval svou vuku
5. motivan fce m vst ke zvyovn vkonu (x asto prv naopak)
6. vchovn fce zvyovn sebevdom,
7. informan fce pro rodie, pro dal koly, pro PPP, informace o rovni koly
- je nutn komplexn uplatnn vech funkc hodnocen (i kdy se zanedbv nap. motivan
fce, vchovn fce)

Zkouen
- stn, psemn, praktick zkouen
- zkouky se pouvaj k bn, tematick a vsledn kontrole
- stn zkouen uitel me lpe zkouen korigovat, me posoudit hloubku, i
vdomost a vztah k nim, monost uitele ka lpe poznat vchovn na nj psobit X
subjektivnost hodnocen, nutnost sprvn formulovat otzku, vbr otzek prost; pozor na
plin peruovn ka
- psemn zkouen nestandardizovan, voln (uitel si je sm pipravuje), standardizovan
(didaktick testy) vypracovny na zklad dkladn vcn a funkn analzy + oven
zpsob kontroly; vhody kad k m stejn kol (nen pm kontakt s uitelem), uitel
neme vysledovat nzor ka na otzku, vyjadovac zpsob
- praktick zkouen umouje ohodnotit zpsobilost ka

17) Psychologie osobnosti uitele poadavky na osobnost uitele, osobnost uitele z

pohledu k, typologie uitelskch osobnost, vvoj a utven osobnosti uitele,
karira uitele, uitelova (vnman) profesionln zdatnost. Profesn zt,
psychohygiena a sociln opora uitele.

- viz. Otzka 2

- pedentologie nauka o osobnosti uitele

- pedagogenie zporn dsledky nedoucho psoben uitele na osobnost ka
- parentogenie pokozen zdrav a doucho vvoje a rozvoje psychiky a osobnosti dtte
nesprvnm psobenm jeho rodi
- Mojek - typologie uitelsk
Uitel rtor udruje si odstup, zamen na verbln projev
Uitel racionalista zamen na rozvoj intelektuln strnky k
Emotivn uitel vzbuzuje a rozvj city k
Abstraktn myslc zamen na abstraktn pojmy
Nzorn myslc Soustedn na nzornosti a souvislosti
Mentorsk praktik s vlastn zkuenost z dan oblasti s sten osobnm pstupem
k km
Uitel frazr odtait, nepirozen vystupovn
Liberl a familirn m pochopen, a nenron

18) Vztahy mezi uiteli a ky a jejich utven (sloky ve vztahu mezi uitelem a kem,
initel vztahu uitele k kovi, typick druhy vztah uitel k km; initel vztahu
ka k uiteli).

19) Psychologie vchovy a sebevchovy psychologick aspekty vchovy a jejch

jednotlivch prostedk, zpsoby (styly) vchovy; sebevchova. Psychologick rozbor
vchovnch obt k.

20) Proces socializace. Sociln uen a jeho formy. Sociln skupiny, jejich druhy a
formativn psoben. koln tda jako mal sociln skupina. Psychosociln klima
koln tdy a koly. Sociln styk: struktura.

Sociln psychologie:
- samostatn vdn obor psychologie od potku 20. Stolet, zdrojem byla sociologie
- Zkoum problmy, jak se lovk v sociln stimulujcch utv a jak sm v nich psob
- Pedmtem soc. psychologie jsou zejmna otzky: - socializace lovka, sociln chovn
lovka
- sociln psychologie je vda o tom, jak lid vnmaj, ct a pemlej o svm socilnm
svt, jak na sebe vzjemn psob a ovlivuj jeden druhho

- socializace proces zaleovn lovka do spolenosti; promny jedince od vchozho

vztahu lovk se spolenost jsou vzjemn ovlivujc se (lovk se socializuje a zrove
individualizuje)

Struktura socilnho styku:

je tvoena temi vzjemnmi strnkami:
1.Percepn: proces vzjemnho vnmn partner socilnho styku
2.Komunikan: vmna informac mezi stkajcmi se subjekty
/verbln nonverbln/
3. Interakn: organizace vzjemnho psoben mezi stkajcmi se sub-
jekty
Sociln uen
- je zvltnm ppadem uen, kter probh v socilnch podmnkch a vztahuje se pedevm
na zskvn rznch zpsob socilnho chovn. Specifick formy socilnho chovn:
npodoba observace /odezrn/ -identifikace /ztotonn se s osobou/ - interiorace norem
/zvnitnnm, pijetm uritch norem/ - posilovn /zaloeno na odmnch a trestech/
 Sociln skupiny:
- podle pedmtu a druhu innosti: pracovn vchovn hrov meziosobn interakn
/kamardsk/
- Primrn skupina: rodina: pm a dvrn vztahy mezi jednotlivmi leny intimn
atmosfra siln citov vazby velk soudrnost.

- Dav nhodn seskupen osob bez osobnch pojtek

- davov chovn npodoba, citov nkaza, sugesce (rozumem neovlivnn souhlas)
- znaky davu anonymita, vlda cit, bytek inteligence a zodpovdnosti

Spoleensk pozice lovka:

1/ sociln status: vrozen - zskan pipsan /vk,profese/
2/ sociln role: postaven lovka /jeho prva a povinnosti/, pepis soc. chovn, kter je od
spolenosti ur. Postaven lovka oekvno
3/sociln pozice: rodi-dt, uitel-k msto, kter jednotlivec objektivn zaujm ve
spolenosti, kter mu pipisuje ur. roli
4. presti: spoleensk vnost /zhodnocen statusu s rol/

Interpersonln interakce
- chovn osoby A je podntem pro chovn osoby B a naopak; relativn trval dispozice
tendence reagovat ur. Zpsobem
- sociometrick dispozice spoleenskost, ptelskost, soucitnost, akceptovanost
- proxemika (distann zny):
1, intimn sfra sfra milenc
2. osobn 50-120cm hovor se znmmi
3. spoleensk s kolegy, se ktermi si vykme
4. veejn

Sociln komunikace
- vmna informac, poadavek je shodn systm kdovn, neporozumn
- komunikan styly konvenn (jist distance mezi lidma), konverzan, operativn (nco
udlat, zjistit,), osobn i intimn

- Nonverbln komunikace: prozrazuje postoje a emoce lid

Druhy: - mimika gestikulace posturologie (postoj, pohyb) haptika (bezprostedn dotek 2
lid) paralingvistika (tn, vka hlasitost mluvy) proxemika (fyz. vzdlenost)

Faktory ovlivujc posuzovn druhch lid - chyby v posuzovn:

- Hal efekt autoprojekce efekt intencionality efekt pn
- efekt posuzovatele efekt spoleenskho postaven spojovn vlast-
nost osobn zkuenost mnn druhch pedsudky

koln tda jako sociln skupina

- Tda je zkladn sociln a organizan jednotkou koly. Je to ucelen, relativn ohranien
skupina k, s nimi uitel ve kole pracuje, kter spolen vyuuje. Nen to tvar vznikl
nahodile, ale jeho vznik je do znan mry dn institucionln.
- Tdy v na kole jsou vkov homogenn, avak podle ady dalch hledisek dleitch pro
vuku jsou heterogenn napklad podle pohlav k, jejich kognitivnch, motivanch a
osobnostnch pedpoklad i socioekonomickho zzem.
- koln tda jako sociln skupina je ovlivnna formlnm dem (pravidla, kter jsou dna
zvnjku za tm elem, aby tda co nejlpe plnila sv funkce) a neformlnm dem
(spontnn a neuvdomle vznikajc sociln vztahy tda jako autonomn sociln
organismus neformln d se mn v ase, avak je pevn vi vnjm vlivm)

Sociln klima tdy

- trvalej sociln a emocionln naladn k, je tvoeno a provno ky i uiteli ve
vzjemnm psoben; jedn se o zpsoby chovn, kter uruj nebo ovlivuj citov a
sociln ovzdu tdy
X Atmosfra: krtkodob naladn ve td, vychzejc z okamit situace, je promnliv
- Mare a Jeek - psychosociln klima koln tdy lze charakterizovat takto: jde o ustlen
postupy vnmn, provn, hodnocen toho, co se ve td u odehrlo a/nebo prv
odehrv; jsou to nzory jednotlivch aktr kolnho vyuovn.

- Vvojov fze skupiny (Belz, Siegrist,2001):

1.fze : Prvn kontakt a orientace, pchod
2.fze : Boj o moc a kontrola, kvaen
3.fze : Dvrnost a intimita, vyjasnn
4.fze : Diferenciace, jednn
5.fze : Rozdlen a rozputn, rozchod.

- Tda jako sociln skupina poteby (Bany, Johnson, 1996):

poteba bezpe
poteba soudrnosti
poteba uznn
poteba vyjdit se a komunikovat

21) Inkluzivn vzdlvn vchodiska, prvo na vzdln, speciln vzdlvn, inkluze,

integrace, heterogenita jako norma. Legislativn rmec inkluzivnho vzdlvn
(mezinrodn mluvy a dokumenty, kolsk legislativa) s drazem na jejich aplikaci v
pedagogick praxi.

+ 22) Dt, k, student se specilnmi vzdlvacmi potebami definice, pstupy ke

kategorizaci k se SVP (medicinsk, funkn, sociln, pedagogick, atd.), kategorizace
dle mry podpory. Tdn kolektiv v inkluzivn td.

Inkluzivn vzdlvn
- Inkluzivn vzdlvn nebo inkluze je praxe zaazovn vech dt do bn koly (do tzv.
hlavnho vzdlvacho proudu), kter je na to patin pipravena. V inkluzivn kole se
neoddluj dti se specilnmi vzdlvacmi potebami od dt bez nich. V jedn td se tak
spolu vzdlvaj dti zdravotn postien, nadan, dt cizinc, dti jinho etnika i vtinov
spolenosti. Pedagog se vem dtem vnuje rovnocenn, nikomu vce ani mn. Heterogenn
sloen kolektivu, kde se kad jedinec stv objektem individualizovanho pstupu,
povauje inkluzivn pstup za pnos pro vechny ky.

- inkluze x integrace rzn pojet:

1. Inkluze a integrace jsou vesms pojmy toton.
2. Inkluze je vylepenm integrace, jakousi jej lep variantou.
3. Inkluze jako naprosto odlin pstup, kter pedpokld zaazen vech dt do bn
koly, nebo prvo na vzdln, tedy navtvovat bnou zkladn kolu, je automatick.
4. !! Slovo integrace zstv stle jako nadazen pojem i v mezinrodn terminologii -
Zatmco integrace pedstavuje systm, v nm vedle sebe paraleln existuj rozdln skupiny
k, inkluze je vnmna jako proces, v nm nen existence tchto paralelnch skupin mon,

- Integrace potek 90. Let v R - Integraci chpeme jako dynamick postupn se

rozvjejc pedagogick jev, ve kterm dochz k partnerskmu souit postiench a
intaktnch na rovni vzjemn vyven adaptace bhem jejich vchovy a vzdlvn a pi
jejich aktivnm podlu na een vchov vzdlvacch situac. (Jesensk, J. Kontrapunkty
integrace zdravotn postiench. UK 1995)
- Inkluze - Ve vvoji dochz k pechodu od integrace k inkluzi, kter znamen splynut dtte
se SVP s bnou populac.

- 2005 projekt po ztitou EU: ast 23 zem, mezi nimi R

Cl: Podntit inkluzi na vech rovnch ve sttech Evropy, en informac. Pedvn
zkuenost mezi zastnnmi zemmi.. Hledn novch cest v inkluzivnm vzdlvn.
Odstraovn pekek v inkluzivnm vzdlvn

- Zkladn principy spolenho vzdlvn:

- Spolen vzdlvn vech dt bez rozdlu
- I dt s handicapem mus zat spch
- Individualita dtte a adresnost podpory
- Kad dt ve koln td m potebu ctit bezpe, pochopen
- Kad dt jako plnohodnotn soust spoleenstv
- Kad dt m prvo na naplnn svho vzdlvacho potencilu a objeven svch
jedinench talent

Legislativn aspekty (cosiv.cz)

1992 Nrodn pln vyrovnvn pleitost pro osoby se zdravotnm posti-
enm, jeho clem je zlepovn podmnek a kvality ivota osob se zdravotnm
postienm a jejich integrace do spolenosti ve vech oblastech ivota,
vetn vzdlvn.
2001 Bl kniha Nrodn program rozvoje vzdlvn v R dokument
strategick povahy nastnil principy v oblasti vzdlvn k se SVP zalenn
do kol hlavnho vzdlvacho proudu.
Pijet proinkluzivn nastavenho kolskho zkona zsada nediskriminace
a zohledovn poteb jednotlivce ( 2), plnn povinn koln dochzky
ve spdov kole ( 36).
2007 Rozsudek ESLP ve vci D. H. a ostatn proti R 2007 poprv byl pojmenovn
princip nepm diskriminace a poprv bylo poukzno na syst-
movou diskriminaci (neoprvnn umsovn romskch dt do zkladnch
kol praktickch a jejich vzdlvn podle plohy LMP).
2009 Ratifikace mluvy o prvech osob se zdravotnm postienm v roce
2009 (soust eskho prvnho du od r. 2010), lnek 24: Stt se zavazuje
k vytvoen systmu inkluzivnho vzdlvn na vech rovnch vzdlvac
soustavy.
2009 Pijet antidiskriminanho zkona.
2014 - Strategie rozvoje vzdlvn 2020 (IV jedna z klovch strategickch
priorit).
- Zkony:
- kolsk zkon 561/2004
- Novela kolskho zkona 82/2015
- 16 - Vzdlvn dt, k a student se specilnmi vzdlvacmi potebami
- Vyhlka 72/2005 - Poskytovn poradenskch slueb
- Vyhlka 48/2005 - o zkladnm vzdlvn a nkterch nleitostech plnn povinn koln
dochzky
- Vyhlka 73/2005 27/2016 - o vzdlvn k se specilnmi vzdlvacmi potebami a
k nadanch
- Zkon 155/1998 - Zkon o komunikanch systmech neslycch a hluchoslepch osob

- NAPIV - Nrodn akn pln inkluzivnho vzdlvn

kolsk zkon 561/2004

16 - Vzdlvn dt, k a student se specilnmi vzdlvacmi potebami

-Dttem, kem a studentem se specilnmi vzdlvacmi potebami je:

- osoba se zdravotnm postienm
- zdravotnm znevhodnnm
- socilnm znevhodnnm.
- Zdravotnm postienm je pro ely tohoto zkona mentln, tlesn, zrakov nebo
sluchov postien, vady ei, soubn postien vce vadami, autismus a vvojov
poruchy uen nebo chovn.
- Zdravotnm znevhodnnm je pro ely tohoto zkona zdravotn oslaben,
dlouhodob nemoc nebo leh zdravotn poruchy vedouc k poruchm uen a chovn,
kter vyaduj zohlednn pi vzdlvn.
- Socilnm znevhodnnm je pro ely tohoto zkona: a) rodinn prosted s nzkm
sociln kulturnm postavenm, ohroen sociln patologickmi jevy, b) nazen
stavn vchova nebo uloen ochrann vchova, nebo c) postaven azylanta, osoby
povajc doplkov ochrany a astnka zen o udlen mezinrodn ochrany na
zem esk republiky podle zvltnho prvnho pedpisu

- Speciln vzdlvac poteby dt, k a student zjiuje kolsk poradensk zazen.

- Dlku stednho a vyho odbornho vzdlvn me editel koly ve vjimench
ppadech jednotlivm km nebo studentm se zdravotnm postienm prodlouit, nejve
vak o 2 koln roky.
- Vyaduje-li to povaha zdravotnho postien, zizuj se pro dti, ky a studenty se
zdravotnm postienm koly, poppad v rmci koly jednotliv tdy, oddlen nebo studijn
skupiny s upravenmi vzdlvacmi programy.
- ci se stedn tkm a tkm mentlnm postienm, ci se soubnm postienm vce
vadami a ci s autismem maj prvo se vzdlvat v zkladn kole speciln (me se
poskytovat v ppravnm stupni zkladn koly speciln.)
- editel matesk koly, zkladn koly, zkladn koly speciln, stedn koly, konzervatoe
a vy odborn koly me zdit funkci asistenta pedagoga
- Nezbytn vyjden PZ (kolskho poradenskho zazen)
- Ke zzen jednotliv tdy, oddlen nebo studijn skupiny s upravenmi vzdlvacmi
programy v rmci koly a ke zzen funkce asistenta pedagoga je v ppad kol zizovanch
ministerstvem i registrovanmi crkvemi nebo nboenskmi spolenostmi, kterm bylo
piznno oprvnn k vkonu zvltnho prva zizovat crkevn koly, nezbytn souhlas
ministerstva, v ppad kol zizovanch ostatnmi zizovateli souhlas krajskho adu.
- 19
- vyhlka 48/2005
- vyhlka 72/2005! (o poskytovn poradenskch slueb)
- 73/2005 X pozor, v platnosti u je nov 27/2016
- zvltn ustanoven o nkterch podprnch opatench hlava II
- postup v souvislosti s poskytovnm podprnch opaten hlava III

KATALOG PODPRNCH OPATEN OBECN ST (modr)

- pro ky s potebou podpory ve vzdlvn z dvodu zdravotnho nebo socilnho
znevhodnn

1. Souasn situace ve vzdlvn k se specilnm vzdlvacmi potebami

1.1. Charakteristika promny koly v uplynulm obdob

- klovm strategickm dokumentem kurikulrni zmny - Nrodn program rozvoje
vzdlvn v esk republice tzv. Bl kniha (2001)- osvojovn klovch kompetenc
zahrnujcch schopnost komunikovat, pracovat s informacemi, pracovat v tmu a umt
zskan vdomosti a kompetence efektivnm zpsobem vyut (nkter uveden zmny
neprovedeny, nebo jen sten, navc chyb hodnocen efektivnosti tchto zmn)
- V oblasti podpory vzdlvn k s SVP nebyly formln poadavky na zven potu
k s SVP vzdlvanch v bnch kolch dostaten provzny s dalmi nezbytnmi
opatenmi, podprn kroky chybly i v procesu decentralizace vzdlvacho systmu, kdy
kraje, obce a koly nebyly dostaten pipraveny na pevzet nov zodpovdnosti
- Msto toho, aby byla na zklad evaluace procesu implementace aktualizovna Bl kniha,
dochzelo k tvorb stle novch dokument nahrazujcch ty pedchoz.
- mluva o prvech osob se zdravotnm postienm v roce 2009 klov ratifikace
ve vztahu ke vzdlvn k se zdravotnm postienm - zavazuje eskou republiku
k zajitn inkluzivnho vzdlvn na vech rovnch vzdlvac soustavy
- zsadnm milnkem byl rozsudek Evropskho soudu pro lidsk prva ve vci D. H.
a ostatn proti esk republice z roku 2007 reakc na nj byl Nrodn akn pln
inkluzivnho vzdlvn (NAPIV)
- NAPIV byl prvnm eskm rmcovm dokumentem zamenm na zajitn rovnho
pstupu vech osob ke vzdlvn k jeho faktickmu naplnn takt nedolo
- Nrodn pln zdrazuje prvo kadho dtte na vzdlvn ve kole hlavnho
vzdlvacho proudu v mst, kde ije - realizace vystila v nvrh nov kategorizace k
s SVP a vznik Katalogu podprnch opaten (snaha o zmny do roku 2020)
- Strategie do r. 2020 - vychz z pedpokladu, e pro dal obdob je teba stanovit
omezen mno- stv priorit, o jejich dosaen by se vak mlo o to vce usilovat. Priority
strategie = sniovat nerovnosti ve vzdlvn; podporovat kvalitn vuku a uitele jako
jej klov pedpoklad; odpovdn a efektivn dit vzdlvac systm.
 - Specificky se strategie zamuje na snen podlu dt, k a student, kte nedosahuj
ani zkladn rovn oekvanch vsledk vzdlvn, a vytvoen podmnek pro
maximln rozvoj vzdlvacho potencilu vech k v kad kole
1.2. Vvoj legislativnho een problematiky od 90. Let minulho stolet
- 1989 se objevuj snahy o nov model vzdl- vn dt, k a student (dle jen ci) se
specilnmi vzdlvacmi potebami. (postupn perod naprosto segregovanho modelu)
- pijet vyhlky . 291/1991 Sb. - Konkrtn mohl editel zkladn koly zizovat speciln
tdy pro sluchov, zrakov, tlesn a mentln postien ky a ky s vadami ei.
Od specilnch td se odliovaly specializovan tdy pro ky se specifickmi vvojovmi
poruchami uen.
- De iure byla po cel 90. lta vylouena individuln integrace ka s mentlnm postienm.
(de iure monost a od 2004)
Od roku 2005 vztahy ve kolstv upravuje zkon . 561/2004 Sb., o pedkolnm, z- kladnm,
stednm, vym odbornm a jinm vzdlvn (kolsk zkon) draz na rovnost
vzdlvn. Zkon pinesl nov pojem speciln vzdlvac poteby
- V ust. 16 stanov, e speciln vzdlvac poteby maj ci, kte maj: zdravotn
postien, zdravotn znevhodnn, sociln znevhodnn
- editel spdov koly je povinen pednostn pijmout ky s mstem trvalho pobytu v
pslunm kolskm obvodu - De iure tak editel koly nesm odmtnout ka se
zdravotnm postienm - Pokud bude zkonn zstupce ka trvat na jeho pijet
- po letech experiment a pokus, byl do zkona zanesen institut asistenta pedagoga (ale
nen zajitn transparentn a jednotn model jejich piznvn)
- Zkon opustil dve uvan termn osvobozen od povinn koln dochzky a zavedl
institut jinho zpsobu plnn tto dochzky (tak ale chybj potebn organizan
opaten)
1.3. Problmy a problmov okruhy poskytovn podprnch opaten
- Povinnost kad koly je zpracovat v rmci vlastnho kolnho vzdlvacho programu
kapitolu popisujc nastaven podmnek a zpsob realizace vzdlvn k se specilnmi
vzdlvacmi potebami (VP vychzej z RVP)
- oekvan vstupy, tak jak jsou popsny v RVP pro zkladn vzdlvn, jsou u kol tzv.
specilnch a kol hlavnho vzdlvacho proudu srovnateln (li se rove oekvanch
vstup)
- Zkladn kola speciln se d dle RVP ZS - Pro ky se stedn tkm, tkm a hlubokm
mentlnm postienm samostatn vzdlvac program - dle tohoto programu lze zskat
zkladn vzdln
- Pro vzdlvn k s lehkm mentlnm postienm vzdlvn podle plohy RVP ZV
upravujc vzdlvn tchto k (RVP ZV LMP). Ta se od zkladn sti RVP li nejenom ve
snen nronosti oekvanch vstup zamen na praktick vyuit tato ploha bude
zruena!!
- kritika nzk konkretizace podmnek, odlinost VP
- 1.3.2. Vzdln uitel:
- Od potku 90. let existuje snaha zaadit do pregraduln ppravy pedagogickch pracovnk
otzky vzdlvn k se zdravotnm postienm a postupn i socilnm znevhodnnm.
- zaazeny disciplny specilnpedagogick pe i inkluzivn pedagogiky
 - dle vzkumu v roce 2005, vtina uitel nemla speciln pedagogick vzdln (pestoe
nkte z nich museli eit takovho ka)
- monosti dalho vzdlvn pedagogickch pracovnk, tak doplujc studium speciln
pedagogiky k rozen odborn kvalifikace (nktermi pedagogickmi fakultami nabzeno od
roku 2014)
- kolsk poradensk sluby
- poskytovny kolnmi poradenskmi zazenmi, v rmci Z a S pracovnky pmo ve kole
- S pedagogicko-psychologickch poraden (PPP) vce rozvinuta, v kadm okresnm mst
- Specilnpedagogick centra (SPC) nejsou (s vjimkou center pro ky s mentlnm
postienm) k dispozici ve vech krajch, nemluv o okresech
- Ve kolch zajiuj poradensk sluby uitel poven vkonem funkce vchovnho
poradce a metodika prevence, koln speciln pedagogov a koln psychologov.
Posledn dv jmenovan profese vak nejsou na vtin kol zastoupeny
- Stvajc systm tzv. normativnho financovn vzdlvn (nejen) k s SVP nezaruuje
rovn podmnky vzdlvn
- ci se socilnm znevhodnnm od roku 2004 zahrnuty mezi ky se SVP v praxi
spe nenaplnno (pli heterogenn skupina - i po nabyt innosti kolskho zkona v
roce 2004 astji zaazovni do kol samostatn zzench pro ky s zdravotnm
postienm)
- do 2011 - v rozporu se kolskm zkonem umonno zaadit ka bez zdravotnho
postien do speciln koly (se souhlasem zkonnho zstupce)
- problm romskm dt - odsuzujc rozsudek Evropskho soudu pro lidsk prva ve vci D.
H. a ostatn proti esk republice z dvodu nepm systmov diskriminace. vedl k
pravm v roce 2011, kdy bylo znemonno zaazen ka bez zdravotnho postien do
speciln koly z dvodu doplnn potu k
1.4. Etick aspekty poskytovn podprnch opaten
- opaten vdy v souladu s nejlepm zjmem danho ka
- OP jako pomoc maximln rozvinout vzdlvac potencil ka
- primrnm kritriem jsou poteby dtte
- dleit je vasnost zahjen podpory u tlesnch, smyslovch a zvanjch mentlnch
postien poteby ka znmy jet ped zahjenm dochzky do matesk koly X u lehkho
mentlnho postien, deficitu kognitivnch funkc a socilnho znevhodnn jsou naopak
poteby ka identifikovny v obdob ped nstupem do zkladn koly nebo a v obdob
prvnch let dochzky do zkladn koly
- Dlouhodob neeen selhvn k m nejen negativn dopad na jejich vzdlvac
vsledky, ale tak na jejich psychick vvoj. dlouhodb frustrace kompenzovna nikem
nebo tokem (nik do dennho snn, zkolctv, uvn drog, vandalismus, verbln i
fyzick agrese,)
- Je nutn uplatovat PO 1. stupn co nejrychleji po projevech prvotnch obt ka
- Model poskytovn PO (legislativa, finance) pedpokld, e kola bude schopna doloit,
zda a jak poskytla/poskytuje podprn opaten v adekvtnm rozsahu odpovdajcm me
poteb danho ka.
 - Nutno dodrovat Etick kodex vchovnho poradcem, Etick kodex prce kolnho
psychologa, Etick kodex poradenskch pracovnk, Etick kodex Asociace pracovnk
pedagogicko-psychologickch poraden
- Zkon . 359/1999 Sb., o sociln-prvn ochran dt
- Pro zlepen podmnek je teba: sjednotit parametry posuzovn, vytvoit rovnoprvn
podmnky k zskn a uplatovn podprnch opaten, zintenzivnit metodickou podporu
pedagog, zvit poet specilnch pedagog,
-
2. Podprn opaten ve vzdlvn
- vyhlka . 73/2005 Sb.
- Podprn opaten: vyuit specilnch metod, postup, forem a prostedk
vzdlvn, kompenzanch, rehabilitanch a uebnch pomcek, specilnch uebnic
a didaktickch materil, zaazen pedmt specilnpedagogick pe, poskytovn
pedagogicko psychologickch slueb, zajitn slueb asistenta pedagoga, snen
potu k ve td nebo studijn skupin nebo jinou pravu organizace vzdlvn
zohledujc speciln vzdlvac poteby ka
- novela 16 kolskho zkona
2. 1. Charakteristika SVP
- SVP vychzejc z horizontlnho lenn na ky se zdravotnm postienm, zdravotnm
znevhodnnm a socilnm znevhodnnm
- do r. 2014 - ci s tkou epilepsi, cystickou fibrzou i s onkologickm onemocnnm pouze
do kategorie zdravotnho znevhodnn, pestoe v resortu zdravotnictv a socilnch vc
spadaj do kategorie zdravotnho postien
- kategorie socilnho znevhodnn - vnmna jako stigmatizujc
- problm k s tzv. hraninm intelektem, tito ci jsou podle platnch kritri ky bez SVP
- Naproti tomu zkon za zdravotn postien povauje i ky s vvojovmi poruchami uen a
chovn
- ci maj prvo na: viz strana 31
- financovn - Zven nroky na vzdlvn k se zdravotnm postienm jsou financovny
normativn ze sttnho rozpotu. Zven nroky na vzdlvn k se socilnm
znevhodnnm jsou saturovny zejmna v rmci rozvojovch a dotanch program MMT
na zklad podan a odvodnn dosti (nezaruuj piznn prostedk). Zven nroky na
vzdlvn k se zdravotnm znevhodnnm nejsou normativn zajitny !
- 16 kolskho zkona (stav k 30.6.2014)
- Dt s SVP = osoba se zdravotnm postienm, zdravotnm nebo socilnm znevhodnnm
- zdravotn postien pro tyto ely = mentln, tlesn, zrakov nebo sluchov + vady ei,
soubn postien, autismus, vvojov poruchy uen nebo chovn
- zdravotn znevhodnn pro tyto ely = dzravotn oslaben, dlouhodb nemoc, leh
zdravotn poruchy vedouc k poruchm uen nebo chovn
- sociln znevhodnn pro tyto ely = rodinn prosted s nzkm sociln-kulturnm
postavenm, stavn vchova, ochrann vchova, postaven azylanta
- SVP k zajituje kolsk poradensk zazen
- ci s SVP - prvo na vzdlvn, jeho obsah, formy a metody odpovdaj jejich vzdlvacm
potebm a monostem, na vytvoen nezbytnch podmnek, kter toto vzdlvn umon, a
 na poradenskou pomoc koly a kolskho poradenskho zazen. Monost prodlouit max. o
dva roky dlku stednho a vyho odbornho vzdlvn.
- prvo na: bezplatn uvat speciln uebnice a speciln didaktick a kompenzan uebn
pomcky poskytovan kolou; bezplatn vzdlvn pomoc nebo prostednictvm
komunikanch systm neslycch a hluchoslepch osob podle jinho prvnho pedpisu
11a); vzdlvn s pouitm Braillova hmatovho psma; bezplatn vzdlvn pomoc nebo
prostednictvm nhradnch zpsob dorozumvn.
- speciln koly, tdy, skupiny + vzdlvn v matesk kole, Zkladn kole, Zkladn kole
speciln, stedn kole, konzervatoi, vy odborn kole
- ve td monost zdit funkci asistenta pedagoga, nezbytn je vyjden kolskho
poradenskho zazen
- zzen speciln tdy, - v ppad kol zizovanch ministerstvem i registrovanmi crkvemi
nebo nboenskmi spolenostmi - nezbytn souhlas ministerstva, v ppad kol zizovanch
ostatnmi zizovateli souhlas krajskho adu.
- 2.2. Charakteristika podprnch opaten
- podprn opaten = popis doporuen ke vzdlvn k se specilnmi vzdlvacmi
potebami
- dva stupn finann nronosti naplovn - k se zdravotnm postienm a k s tkm
zdravotnm postienm
- Mra podprnho opaten kla 1-5
- Systm PO dodruje nediskriminace, odbornost, afektivnost a dostupnost, jednotn
pstup, metodick veden, kontinuita, rozvoj
- nov pojet podprnch opaten: dve na prvnm mst medicinsk diagnza, pot vhodn
PO x te se systm mn staven na me podpory; katalog PO je lenn dle jednotlivch
oblast podpory (lep metodick podpora pro uitele); sniovn meziregionlnch rozdl +
novinky vyaduj vt kompetence ze strany uitele, zven finannch nrok
- Postupn pechod od horizontlnho pojet specilnch vzdlvacch poteb k vertiklnmu
pojet podprnch opaten podle skutench dopad znevhodnn na vzdlvn kadho
ka je nutnm a potebnm krokem.
3. Komu jsou podprn opaten urena:
- stupe 1 clem: prevence zhorovn koln spnosti, optimln stabilizace ka,
podprn opaten identifikuj samotn pedagogove s koly a zajis uj vyu uj.
Podpora spo v a napr. v: u prava zasedaho por adku, de lky vyu . Jednotky,
stanoven odlis ny h asovy h limitu . Podpora s koln u spe snosti v ra mi be zne
vy uky; uz v a n be zny h u ebni, ktere je moz ne doplnit. a ku m se stupne m
podpory 1 nenle z adny navy seny normativ
- stupe 2 - Optimln je pln zapojen ka do spolen vuky s drazem
na individuln pstup k kovi, opaten na zklad doporuen PZ, vuka organizovna po
vtinu spolen se tidou + dochzka do njak speciln skupiny. V ppad poteby mohou
bt na zklad doporuen PZ upraveny podmnky k vykonn
sttn maturity. V ppad poteby (na zklad doporuen PZ) se k vzdlv s podporou
didaktickch i specilndidaktickch pomcek, tyto vak nejsou finann zvl nron.
Obsah uiva odpovd bnmu RVP, RVP, nkter vstupy vak mohou bt
redukovny v zvislosti na monostech ka (v tomto ppad mus bt zpracovn IVP!) Jak ji
bylo uvedeno ve, do vzdlvn ka me v tomto stupni podpory vstoupit
 dal pedagogick pracovnk, doba jeho psoben je vak omezen (1 hodina tdn,
ppadn vy poet hodin u vytvoen skupiny k s obdobnm vzdlvacm problmem).
Vznamnou roli zde me sehrt tzv. sdlen asistent. kole vzdlvajc ka ve stupni
podpory 2 nle naven finannch prostedk ze sttnho rozpotu odpovdajc potebm
ka.
- Stupe 3 nutn za vaz ne js zasa h do organizae pra e s tr d
ou; opatr en na
za klade doporu en S P. Odborna speia lne pedagogika a psyhologika
intervene je nutna = uz s spolupra e s koly se S P; zpravidla vyuz it IVP
(u prava obsahu u iva, vy stupu ). a k s menta ln retarda je vzde la va n podle
S VP (IVP) zpraovane ho na za klade pr lohy 2 pro z aky s LMP. Vyuz v a n
speia lnh u ebni, kompenza nh pomu ek, indikva no je vyuz it asistenta
pedagoga, asova dotae sdleny h asistentu je vys s (5-8 hod ty dne ). Moz nost
prodlouz en str ednho a vys sho odborne ho vzde la va n max o 1 rok. S kole
vzde la vaj z aka ve stupni podpory 3 na lez navy sen finan nh prostr edku
ze sta tnho rozpo tu odpovdaj potr eba m z aka. Tato finan n podpora
umoz nuje vzde la va n skupiny z aku s SVP v po tu 814 z aku .
- Stupe 4 - -II-, forma individua ln integrae s IVP, forma skupinove integrae
nebo ve s kole samostatne zr zene pro z aky s SVP podle upravene ho S VP, z ak s
menta ln retarda je vzde la va n podle RVP pro S speia ln. Nutne speia ln
u ebnie, kompenza n pomu ky, u prava prostr ed, pedagog s pr slus nou
kvalifika, na hradn formy komunikae, nutnost dals ho pedagogike ho
praovnka, reduke po tu z aku . a k s menta ln retarda je vzde la va n
- podle RVP pro S speia ln (+ navy sen max o 2 roky viz vy se). Finan n
podpora umoz nuje vzde la va n skupiny z aku s SVP v po tu 68 z aku .
- Stupen 5 - U z aka s menta ln retarda se zpravidla uplatn uje vzde la va n dle
IVP zpraovane ho dle RVP S S, -II-, potr eba zar azen dals ho pedagogike ho
praovnka nejen na dobu vy uky odpovdaj u ebnmu pla nu z aka, ale i na
umoz ne n u asti z aka na dals h s kolnh aktivita h, v pr pade potr eby se
vyuz v a individua ln vy uka v doma m prostr ed. vzde la va n z aku s hluboky m
menta lnm postiz enm v souladu s ustanovenm 32 S zprostr edkova va
pr slus ny krajsky u r ad (odbor s kolstv). finan n podpora umoz nuje
individua ln vzde la va n z aka v rozsahu 68 hodin ty dne nebo vzde la va n
skupiny z aku s SVP v po tu 46 z aku .
- Nastaven stupn opaten: u dtte nen zpravidla stabiln nutn ast revize, dleit
aktulnost!

3.3 podprn opaten u k s kombinovanm postienm

- problematiky definice kombinovanho postien: systm nen jednotn, je nedostaten
popsan spadaj do nejvyho stupn finann podpory (pokusy zaadit co nejvce dt).
MMT sluuje kategorie k s tkm postienm a s postienm vce vadami do jedn
skupiny
- Nejastji vykazovan kombinace postien:
1. Mentln postien + naruen komunikanch schopnost (6 173 k).
 2. Mentln postien + tlesn postien (5 150 k).
3. Naruen komunikanch schopnost + tlesn postien (3 316 k).
- V ppad, e vzdlvme ka s kombinovanm postienm, je nutn: identifikovat
jednotliv projevy; analyzovat jejich piny; nastavit k nim adekvtn podprn opaten
- zkonn zstupce (zletil k) nrok na informace o form spoluprce mezi jednotlivmi PZ

4. Prvn prava podprnch opaten

- Pojem podprn opaten se poprv objevil ve znn vyhlky . 73 z roku 2005
- Nov legislativn termn
- Podprn opaten se podle nvrhu zkona dl do pti stup, zkladn mra podpory
by mla bt soust standardnho modelu vzdlvn
- oblasti podprnch opaten:
- pravy podmnek, obsahu, forem a metod vzdlvn.
- Prodlouen standardn dlky vzdlvn.
- pravy podmnek pijmn ke vzdlvn a ukonovn vzdlvn.
- Podporu osob neslycch a nevidomch.
- pravu vstup vzdlvn vetn vzdlvn podle vzdlvacch program pro ky
- se zdravotnm postienm.
- Vzdlvn s vyuitm individulnho vzdlvacho plnu.
- Vyuit asistenta pedagoga.
- Stavebn a technick pravy prostor, kde se vzdlvn poskytuje.
- K pouit opaten zaazenho ve druhm a ptm stupni je nezbytnou podmnkou
doporuen kolskho poradenskho zazen + podmnku informovanho souhlasu ka
nebo zkonnho zstupce ka.
- Sociln znevhodnn nejasnost pojmu
- Financovn vzdlvn k se specilnmi vzdlvacmi potebami je dno kombinac
zkladnho normativu a pplatku k normativu, kter jsou uren na neinvestin vdaje
spojen zejmna se mzdami pedagogickch a nepedagogickch pracovnk kol a
kolskch zazen
- Zkladn normativ je objem finannch prostedk, kter kola obdr na kadho ka.
Ve stky se odvj od stupn vzdlvn, typu koly, od potu k, od ve platu
pedagogickch a nepedagogickch pracovnk a prmrn ron ve ostatnch
neinvestinch vdaj
- Nap. V roce 2014 inila ve republikovho normativu na ka ve vku 6 a 14 let 50 423
K. Kad kraj si pak uruje vlastn normativy pro jednotliv druhy kol
- Pplatek k normativu pro ky se zdravotnm postienm - Vyhlka . 492/2005 Sb -
Vpoet pplatku obvykle vychz z nsobku zkladnho normativu. odvj se od druhu a
tkosti postien, od druhu vzdlvn se (integrace, speciln tda,) - ve pplatku na
ky se zdravotnm postienm je odvozovna nikoliv od mry skuten podpory, kterou
dan k pi vzdlvn potebuje, ale od ve regionln diferencovanho zkladnho
normativu!!!
- financovn asistent pedagoga - poskytovny kraji z tzv. rezervy uren na financovn
oblast, kter nelze hradit z normativnch prostedk, Objem finannch prostedk
neumouje uspokojit poptvku
 - Nov pojet financovn nelze ky financovat na zklad mechanickho roztdn do
stup. Ji nebude mon hovoit o kovi ve stupni podprnch opaten, ani o
pplatku na druh a pt stupe, ale vdy jen o poskytovn podprnch opaten
zaazench do uritho stupn. Je prosazovna kategorizace, kter ky s handicapem dl
nikoliv podle druhu diagnzy, ale podle mry potebn podpory pi vzdlvn.
- Rzn modely financovn - Stanoven pplatku na jednotliv stupn podpory; Rozpt
stky na jednotliv stupn podpory (2. a 5.).; Nacenn vech podprnch opaten
-
5. kolsk poradensk zazen a jejich innost v oblast podprnch opaten
- Mezi PZ pat:
Pedagogicko-psychologick poradna (dle jen PPP).
Specilnpedagogick centrum (dle jen SPC).
Stedisko vchovn pe (dle jen SVP).
- Oekvan novela kolskho zkona u 1619 od 1. 9. 2016
- Poradensk sluby jsou bezplatn, na zklad dost ka i jeho zkonnho zstupce,
kola sama neme dat slubu (nutn psemn souhlas ka/zstupce)
- kladen draz na ochranu prv jejich uivatel a ochranu osobnch daj (zkon .
101/2000 Sb.,)
- Pedagogicko-psychologick poradny (PPP) innost v rmci platn legislativy zamena
zejmna na komplexn psychologickou, specilnpedagogickou a sociln diagnostiku
jejm clem je pedevm zjitn pin pi poruchch uen, pin poruch chovn, pin
dalch problm ve vvoji osobnosti, vchov a vzdlvn k. Dle posykutovn
poradenstv, oblast prevence, rozvoj ped.-ps. Dovednost. Tm tvo psycholog, speciln
pedagog a sociln pracovnice
- Hlavn soust innosti PPP je pm prce s dtmi a ky (od 3 let). Ambulantn innost
poradny je poskytovna na pracoviti a prostednictvm nvtv pracovnk
vykonvajcch poradenskou innost ve kolch a kolskch zazench. U PPP nejvy
podl ternn prce (X SPC tak, ale mn)
- Specilnpedagogick centra (SPC) odborn poradensk innost, pomoc pi integraci
k. Tm tvo psycholog, speciln pedagog a zpravidla i sociln pracovnice
- Stediska vchovn pe (SVP) - poskytuj okamitou odbornou pomoc a poradenstv
v krizovch situacch
- Ambulantn formy pe - Jednorzov, opakovan (kontroln vyeten), pravideln
- Speciln vzdlvac poteby dt, k a student (dle jen k) zjiuje kolsk
poradensk zazen (PZ) na zklad specilnpedagogick, v ppad poteby i
psychologick diagnostiky
- A dosud, v souladu s platnou legislativou, byl pojem speciln vzdlvac poteby vnmn
horizontln!! Nyn: Odborn pracovnci na zklad vyeten monost konkrtnho ka
stanov potebnou rove (stupe) podpory. Tato podprn opaten nemus vdy
korespondovat s t postien (zvanost onemocnn) jako takovho, ale mla by
odret skutenou potebu podpory pi vzdlvn.
Typy vyeten ve kolskch poradenskch zazench Vstupn vyeten, komplexn vyeten (nutn
vdy pi nvrhu na zmnu vzdlvacho programu), Posouzen koln zralosti, karirov poradenstv,
23) Poteba podpory ve vzdlvn vyplvajc ze zdravotnho postien nebo
zdravotnho stavu ka (zejmna u k s tlesnm postienm, k slabozrakch, se
sluchovm postienm aj.) zkladn charakteristiky, komunikace, vyuit podprnch
opaten, adaptace prosted, poradenstv a sluby.

Somatopedie
- speciln pedagogick disciplna, zabvajc se vchovou, vzdlvnm a rozvojem osob
tlesn postiench, nemocnch a zdravotn oslabench (s omezenou mobilitou a
imobilnch).
- psychomotorick vvoj dn z krok by neml bt peskoen
- tlesn postien heterogenn skupina, postihuje celou osobnost dopad na vnmn,
zskvn informac, emoce (sociln interakce), naruen kadodenn innosti (sebeobsluha,
e)
- hrub motorika jemn motorika grafomotorika oromotorika (pokud m nkdo
pote s jednou fz, bude mt pote i s nsledujcmi fzemi)
- nejenom TP, ale tak chronicky nemocn
- piny vrozen, zskan
- dlen: obrny, deformace, malformace, amputace
- kompenzan pomcky: berle, hole, koziky, chodtka, leztko (pro pohyb na bie), vozky,
zvedac ploiny, penosn rampy, vtah, zatm povaovn tak asistenn pes!!
+ osobn asistent

Mozkov obrna
- (dve DMO)
- porucha centrln kontroly hybnosti, patn vvoj nebo pokozen motorickch oblast
mozku
- nedostaten kontrola hybnosti a vadn dren trupu a konetin
- skupina onemocnn
- bv problm s jemnou motorikou, nerovnomrn vvoj, dal mon provzn
nedokonalost vnmn, duevn vkyvy, opodn vvoj ei
- formy MO:
- spastick (sval v kei, zven svalov tonus)
- forma diparetick (pokozen dvou konetin sten ruky vtinou X
kvadruplegie, diplegie)
- f. hemiparetick (sten pokozeny 2 konetiny na jedn plce tla)
f. kvadruparelick (stene pokozeny vechny konetiny)
- nespastick (snen svalov tonus)
- f. hypotonick (ni svalov napt)
- f. dyskinetick (poruchy souhry normlnch pohyb)
- lba/intervence:
- rehabilitace
- fyzioterapie (zmrnn spasticity, prevence, udrovn celkov kondice)
- terapie (hypoterapie k, canisterapie, ergoterapie,)

- vchova a vzdln
- vasn intervence, diagnostika, komplexn pe o dt, poradensk sluby SRP (ran pe do
7 let), SPC
- pedkoln vk:
 - monost vzdln v obyejn matesk kole; ve td mat. koly pro dti s TP; v
matesk kole pro TP; rehabilitan stacione (zameno na fyzioterapii); domc
pe; vyuvn SPC pro TP (pe pro dti, rodiem, uitele) vyhlka 72
- povinn koln dochzka:
- monost bn Z, Z pro TP (vzdln skloubeno s rehabilitac zven
unavitelnost, snen koncentrace, pomalej tempo prce, socializace)
- zajitn kolnho prosted, vhodn sezen imobilnch k, potaov technologie
+ stedn kola pro TP
- pomcky didaktick, pro psan a kreslen, pro rozvoj manulnch dovednost, pro tlesnou
vchovu a relaxac, technick, kompenzan; tzv. trojhrann program chop tuky;
protiskluzov podloky; xerovac tabule, diktafon, na potai trackball, ovldn st tykou,
My voice, My Dictate
- SPC:
- rozvoj komunikativnch, lokomonch, manipulanch dovednost k; vvojov
screening, diagnostika zrn CNS, ncvik ten a psan, logopedick pe, terapie,
prce s potaem
- muzikoterapie pijma, nebo klient sm je aktivn
- arteterapie dleit je proces, ne vsledek

Chronick onemocnn
- dl jako 3 msce
- alergick, astmatick, kon, zchvatov, metabolick (diabetik, celyakie znt steva)
- epilepsie nejednoznan etologie, rzn stupe zchvat: generalizovan tonicko-klonick

Logopedie
- vady ei; vliv na pjem a vmnu informac ovlivnny podmnky rozvoje osobnosti
lovka (kognitivn rozvoj); asto nemus dojt k souladu ei verbln a neverbln
- jazykov roviny v ei:
- morfologicko-syntaktick
- lexikln smantick
- foneticko-fonologkc
- pragmatick praktick vyuit, kdy dochz k socializaci
- Pedmt logopedie: patologick strnka komunikanho procesu naruen komunikan
schopnost (NKS)

- NKS:
- naruen nkter roviny nebo vech roviny; verbln i neverbln k., mluven i psan k.,
expresivn i receptivn sloka
- dysllie u malch dt naprosto pirozen (mluvidla mus dozrt) pokud ale pokrauje i
po tomto vvojovm stupni, jedn se o NKS
- dysgramatismus prvn 4 roky dt odposlouchv gramatiku, nen to problm pozdji u
by se ml eit
- fyz. neplynulost koktavost ve vku cca 3 let dt - me to bt jet fyziologick
(nesoulad motorik mluvidel s mylenm), pozdji u to fyziologick nen

- vvoj ei:
1. rok pedeov obdob
9. msc stadium porozumn ei
2. rok dvouslovn vty
Pokud ve 3 letech mluv dt podstatn mn ne vrstevnci, nutno eit dvody:
- sluchov vada, porucha intelektu, autismus, vady mluvcch orgn, citov deprivace,
nepodntn p., ddinost, nevyzrlost nervov soustavy

- Vvojov dysfzie:
- specificky naruen vvoj ei
- neschopnost (snen sch.) verbln komunikovat, i kdy podmnky pro vytvoen tto
schopnosti jsou dobr (vyloueny pedem zmnn dvody)
- porucha centrlnho charakteru
- M logopedick, Z logopedick (pokud nen porucha ei jen drobn)
- nkdy nutno nalzt alternativn zpsob komunikace AAK: augmentativn a alternativn
komunikace

Afzie (afatik):
- centrln porucha ei
- nejedn se o pokozen vyvjejcho se mozku (x dysfazie), ale o pokozen ji vyvinutho
mozku (po nehod) = ztrta ji nabyt schopnosti komunikace

Mutismus
- psychogenn podmnn ztrta ei, onmn (po silnm traumatu)
- selektivn mutismus pouze s ur. Lidma, v ur. Prosted
- tolerance pi 1 msci po nstupu do M, Z

Koktavost (Balbuties) balbutici:

- porucha plynulosti ei (dysflluence); komplexn naruen koordinace mluvnch orgn;
mon strach z ei (a logofobie)
- poruchy v neverblnm chovn (grimasy, tiky, mrkn,) nen pesn nm dvod tko
se l

- Balbutik ve td:
- Vybaven a pomcky - rdio a reprobedny (pi zpvu se nekokt), flexibiln distribuce tdy (aby ly
hrt nap. hry s eptnm), ipady a apple TV (pi soutch sta kliknout)
- Monosti podpory - pozorn poslouchat; pozorovat situace, kdy se plynulost ei zlepuje a v tchto
okamicch ka podncovat k verbln komunikaci; nedokonovat vty za ka; poskytnout mu
dostatek asu na odpov a komunikaci; nedvat najevo netrplivost; neperuovat ka v projevu;
neopravovat neplynule vysloven slova; neupozorovat ka na e; snait se o redukci faktor (nebo
o jejich pedchzen) majcch vliv na plynulost ei (p. asov tlak, posmch spoluk); redukce
potu otzek poloench kovi; udrovat zrakov kontakt s kem i v momentu zakoktn;
poskytnout kovi vhodn eov a hlasov vzor mluvit klidn, uvolnn; vyhbat se asovm
soutm typu kdo prvn ekne...; nenutit ka mluvit ped celou tdou bhem jeho horch dn;
netabuizovat problm ped spoluky, naopak je informovat, aby vdli, jak se chovat atd.
- Komunikace - nedoplovat slova za ka, nenapovdat slova, zhoruje se tak situaci, chce ci teba
nco jinho, ne se domnvme; udrovat pirozen zrakov kontakt (neubliovat soucitem); vykat,
a k ekne ve, co ml na mysli; neupadat do rozpak; nevyvolvat pocit asov tsn; zdrazovat
zjem o to, co k, ne jak to k; kontrolovat vlastn e - mluvit pomalu, ale pirozen; nedvat
dobe mnn rady typu Uvolni se.; nepovaovat ka za mncennho -respektovat jeho osobnost
- prava prosted - Fyzick prosted tdy neteba upravovat. V zjmu zachovn dobrho klimatu
tdy je dobr s jeho vadou obeznmit kolektiv spoluk. Snait se dt zapojit do vech innost.
Nikdy nedopustit posmch dt ani nedouc pozornost dosplch. Nevyluovat dt z veejn
produkce, ale nenutit ho k n. Vchovn prosted mus bt upraveno zejmna v rodin.

Breptavost = tumultus sermonis

- extrmn zrychlen tempo ei (opakovn, vynechvn slabik, naruen dchn)
- lovk si to neuvdomuje (nem ps. Problmy jako balbutik)
- etiologie: orgnov podklad, ddinost, vliv prosted

Huhavost = Rinolalie
- patologicky zmnn nosovost
- snen zaven (nosn mandle, polypy, zduen sliznice v nosn d.)
- zven oteven (roztp)

Palatolalie - na zklad roztpu plastick chirurgie logopedie

Dysllie - neschopnost pouvat jednotliv hlsky podle norem jazyka

Sygmatismus sykavky
Labdacismus L nprava m dve, tm lpe
Rotacismus R

- etiologie: nedostatky ve sluchov percepci, motorick neobratnost, anomlie mluvnch

orgn, nesprvn e. Vzor

Dysartrie - porucha procesu artikulace pi organickm pokozen

Poruchy hlasu
- organicky podmnn; funkn (pemhn, nesprvn vyslovovn), psychogenn

Symptomatick poruchy ei
- NKS provzejc jin dominantn postien
- e osob s MO, e s MR, e nevidomch

Vzdlvn
- M, Z logopedick
- logopedick tdy pi bnch kolch
- integrace
+ SPC pro ky s vadami ei (vyhlka 72)
- logopedick prevence:
Primrn pedchzen
Sekundrn zamena na rizikov skupiny
Tercirn psoben na jedince s NKS, aby nedochzelo k obtm v socializaci

Zrakov postien oftalmopedie

- jedinec, kter i po optimln korekci (medikamenty, operace, brle,) m problmy
v bnm ivot se zskvnm a zpracovvnm informac zrakovou cestou nap. orientace
v prostoru, ten ernotisku,
- vady ztrta zrakov ostrosti, postien e zornho pole, okulomotorick vady (nap.
ilhavost), problmy se zpracovnm zrakovch podnt, poruchy barvocitu
- refrakn vady
Myopie (krtkozrakost) paprsky se zbhaj ped stnic nutno ut rzptylky, problm na
dlku
Hypermetropie (dalekozrakost) paprsky se sbhaj za stnic
Astigmatismus refrakn vada nepesn zaosten svtla na stnici; zakiven rohovky
Glaukom zelen zkal; vznik tlakem, ztrta okol zornho pole, nebo centra zornho pole
neoperovatlen
Katarakta ed zkal
Retinopatie pokozen stnice u novorozenc, v souvislosti s diabetem
Tupozrakost (Amblyopie) vyazen silnho oka (zalepenm) pomh max do 6 let, slab
oko se posiluje

Vady dle stupn ztrty:

- slabozrakost myopie - lehk, stedn, tk s pomckami se dok orientovat
- tce slab zrak orientace podle svtla, stn poteby spe jako nevidom
- nevidomost (praktick = svtlocit zachovn, totln)

Slabozrakost uebnice se zvtenm psmem, vy svt. intenzita, optick kompenzan p.

Tce slab zrak zvten ernotisk a souasn Braillovo psmo
Nevidomost rozvoj zbylch smysl Braillovo p., Pichtv p. stroj; bl hl (signalizan,
ochrann, orientan); hladinka, hlasov budk, mtko na penze, telefony s hlasovm
ovldnm

koly a poradensk zazen

- M, Z, S pro zrakov postien
- konzervato a ladisk kola J. Deyla

- stediska ran pe
- SPC pro zrakov postien
- Tyfloservis ternn sluby (u nevidom samostatn se orientovat)
- Tyflocentrum ambulantn sluby (vuka obsluhy PC)
- SONS
- Ddina rekvalifikan a realizan centrum pro nevidom

Sluchov postien - surdopedie

- sluchov vady dsledky kognitivn, sociln, psychologick
- cl surdopedie komplexn a ran pe o SP; zprostedkovvn komunikanch
kompetenc; integrace inkluze; sociln zazen, profesn uplatnn

- klasifikace podle doby vzniku:

1. prelingvln ped dokonenm rozvoje ei (do 6 let) etina jako ciz jazyk
2. postlingvln a po rozvoji mluven ei

- komunikace osob se SP:

1. vizulnmotorick esk znakov jazyk, znakovan etiny, prstov abeceda
2. audioorln mluven e, jej psan podoba, odezrn

- zkon . 155/1998 sb. O komunikanch systmech neslycch a hluchoslepch osob

- pro osoby s kombinac postien:
- Lormova abeceda dotykov dlaov abeceda
- Daktylografika (vpisovn velkch tiskacch psmen do dlan)
- Braillovo psmo s vyuitm taktiln formy
- Taktiln odezrn
- Vibran metoda Tadana
vbr zvis na zvanosti postien a dob, kdy k postien dolo
- medicinsk model: neslyc X jazykov kult. Menina: Neslyc (nepovauj se za
nemocn)

- pomcky sluchadlo, implantovan, stedoun implantt, kochlern implantt, kmenov

implantt; budk vibran, mikrofon pro mluvcho (uitele), svteln zvonek
+ tlumonick sluba online, simultnn pepis ei

- Vzdlvn:
- integrace (vhodn pouze pro dti s lejkou, stedn nedoslchavost, kte mluv, jsou dobe
kompenzovni)
- M, Z, S pro SP
- komunikan pstupy nabzen kolami: orln metodou, totln komunikace (mluven+
znakovn+ mimika), bilingvln vzdlvn (rovnocenn pstup jak ke znakovn, tak
k eskmu jazyku)

- k se stedn tkou nedoslchavost kompenzovn sluchadly:

- Symptomy a dsledky: U kyn se astji projevuje nava zpsoben nutnou zvenou koncentrac
na podnty. kyn he zpracovv sluchov, ale i zrakov informace (nerozum zadn, peslch,
), potebuje dozor uitele. kyn m problmy s vyjadovnm se, m men slovn zsobu.
- Pomcky: Naslouchadlo, Oton idle, Vizuln materily, vpisy z hodin
- Uitel - Uitel respektuje mon pomalej pracovn tempo. Uitel hld, zda kyn sprvn chpe
instrukce, kontroluje ji, toleruje chybovost v jejm vyjadovn se. Uitel mluv na kyni z elnho
pohledu. Uitel motivuje kyni k aktivnmu zapojovn v hodinch. Uitel se vzdlv v oblasti
specilnch poteb nedoslchavch k.
- prava prostoru: Upraven podek lavic - kyn m co nejvt zrakov pehled. Samostatn
pracovn msto -kyn nen ruena z bezprostedn blzkosti, blzkost uitele. Zajitn odhluen
mstnosti.
- Komunikace - Konzultace ve speciln pedagogickm centru pro sluchov postien, konzultace
s PPP. Spoluprce pedagoga s rodii.
- Monosti podpory: Snen potu k ve td, vbr vhodn uebny a mstn uspodn. Zkrcen
vukov jednotky pro danou kyni. Vizuln podpora probran ltky uitel poskytuje psanou
osnovu hodiny, obrzky, hand-out,. Individuln pstup uitele k kyni, poppad vyuit asistenta
pedagoga i pomoc nkterho ze spoluk. Uitel me kyni vytvet psemn testy, nebo j
nabdnout stn zkouen individuln, mimo vyuovac hodinu.

24) Poteba podpory ve vzdlvn vyplvajc z kulturnho prosted ka a jinch

ivotnch podmnek nebo ze zvenho rizika kolnho nespchu (zejmna u k z
etnickch, kulturnch a jazykovch menin, osob v postaven azylant, k z
nepodntnho prosted, u tzv. k v riziku poruch chovn, v hraninm psmu
mentlnho postien aj.) zkladn charakteristika, specifika vzdlvn, pln
pedagogick podpory, komunikace, vyuit podprnch opaten, adaptace prosted,
poradenstv a sluby.

Etopedie
- poruchy pozornosti, problmy v chovn, poruchy chovn

LMD, ADD, ADHD

- LMD lehk mozkov dyfunkce DVE!!
- nyn: model ztrty pozornosti (90.lta)
- ADD Attention Deficit Dysorders
- ADHD Attention Deficit Hyperactivity Disorders

- LMD nerovnomrn vvoj jednotliv. Mentlnch funkc; zven pohyblivost, neklid,

nesoustednost, impulzivita, npadn vkyvy nlad, tlesn neobratnost, nedostatky ve
vnmn a pedstavivosti

- ADD snadn rozptlenost, problmy s naslouchnm, problmy se soustednm na kol a

dokonen, nevyrovnan vkon, vypnn pozornosti = denn snn (x ADHD) + asto SPU,
zkost, ast u dvek
- intervence ve stylu motivace, reimu, porucha se nemn vkem (zlepen pokud si lovk
najde vhodn zpsob prce tzv. coping)
- ADHD hyperaktivita, nepozornost, impulzivita, rychl zmna innosti; vyhledv znm
pedmty, se ktermi si hraje; pechzen po td, motorick neklid, skkn do ei,
nesourod prce mezi pravou a levou hemisfrou, neschopnost poddit se autoritm,
pravidlm; sociln nevyzrlost, mal sebedvra, agresivn chovn, nepimen reakce,
lhan, podvody, porucha pozornosti je dispozic ke vzniku PCH (poruch chovn, poruch
emoc)
- ADHD s agresivitou nesnenlivost, hdavost, snen sebeovldn

k s ADHD a s levorukost:
- Pipravenost uitele - Nedostaten se sousted a nedr pozornost, snadno se nech rozptlit, jedn
impulzivn. - nutn trplivost uitele, podvat jasn instrukce pro prci. Podv nevyrovnan vkony
hodnotit celkov vkon a snahu, nevidt jen vsledek v danm kolu (k nemus dlouh kol splnit
a do konce, je vyerpn, rozptlen); nutnost dbt na rozvoj psan
- Vybaven a pomcky - Dovolit vyuvat pota i psac stroj (pokud pe pomaleji a u psan rukou
neudr pozornost). Asistent uitele (dohled nad kovou pozornost). Psac a rsovac poteby pro
levky
- Prosted - Pehlednost dt vemu d. Uitel mus na ka dobe vidt, mt ho pod
Kontrolou. k sed na lev stran lavice pro dva, ppadn sm (s asistentem). Prosted, kter ka
neru od
provdn innosti. Kout pro relaxaci, uvolnn
- Komunikace - zk spoluprce mezi rodii a kolou. Konzultace s vchovnm poradcem koly, PPP,
dtskm psychologem, psychiatrem. Dal vzdlvn uitele o ADHD.
- Monosti podpory - Jasn struktura hodiny, pehlednost, aktivity dostaten vysvtlovny
Ncvik doucho jednn, opakovn pravidel a poadavk (chvlit ka pi sprvnm chovn, pozor
na napomnn). Uitelova prunost, zainteresovanost a ochota, pouvat tvoiv, interaktivn
vyuovac metody, kter ka zaujmou a pinut spolupracovat se spoluky. Vyadovat mn psan,
omezit psemn lohy, zadvat vce kratch kol, ne jeden dlouh, dt vce asu na koly, mn
domcch kol (rozhodn ne za trest)

Poruchy chovn
- projevy chovn, ktermi se k odliuje od ostatnch, vybouje z normy
- etopedie dti bez vznamnjch problm v chovn prevence
- dti v riziku
- dti s problmy v chovn, s PE a PCH diagnostika, poradenstv, reedukace
- dleitost pozitivnho upevovn (prevence)
- etiologie PCH vliv soc. prosted, genetick dispozice, oslaben nebo porucha CNS
- dt s PE dle Bowera neschopnost uit se, neschopnost navazovat vztahy, nepimen
citov reakce,

- klasifikace PCH
- disociln ch. nespoleensk (kzesk pestupky), zvldnut v rmci poradenskch
instituc + terapeutick pstup
- asociln ch. v rozporu se spol. morlkou, ale nepekrauje meze zkona (zkolctv, li,
tk z domu, gmplerstv,) SVP, diagnostick stavy, zdravotnictv, terapeutick p.
- antisociln ch. protispoleensk jednn, pokozuje spolenost, jedince - reedukace ve
kolskch zazen pro vkon V nebo OV, vzen
- ci s PCH ci s normlnmi pedpoklady k uen X ci se snenmi pedpoklady
k uen nutn diferencovat vzdlvac postupy

- intervence: 1. Poznn problmu (vuka, rodina, vrstevnci, prosted), 2. Vytvoen strategie

(smlouva se kem, pohovor, zmny v prosted, v reimu, ve vuce)
- nstroje uitele reim, dslednost, jasn instrukce, motivace, pomoc, respektovn
odpoinku, komunikace s rodii
- zkon 109/2002 Zkon o vkonu UV nebo OV
- zazen pro vkon OV diagnostick stav, dtsk domov, dtsk domov se kolou,
vchovn stav

Psychopedie zabv se vchovou a vzdlvnm osob s MR clem je dosaen

maximlnho stupn rozvoje osoby s MR a jeho integrace do spolenosti

Mentln postien
Mentln retardace = medicinsk oznaen (postien = ir oznaen)
- trval zaostvn ve vvoji rozumovch schopnost (postien ran vyvjejcho se mozku)
- pinou organick pokozen mozku (pi porodu, genetika,)
- I. varcov Mentln retardace
- MR pokozen pi ranm vvoji mozku = myleno cca do 4 let
X demence organick pokozen mozku, ale u vyvinutho
X pseudooligofrenie nen zpsobeno pokozenm mozku, retardace podmnna
nepodntnm prostedm

- vznik: - prenatln (patn viva, lky, raz matky)

- perinatln (infekce novorozence, znty mozku, raz)
+ ddinost, genetick vlivy, rodinn prosted

- klasifikace mentln retardace dle WHO:

1. 69-50 lehk
2. 49 35 stedn tk
3. 34 20 tk
4. 19 mn hlubok
+ jin MR
+ nespecifikovan MR (m pidruen postien ned se smit)

Lehk MR
- opodn vvoj ei (schopnost navzn konverzace, vednodenn komunikace)
- pln nezvislost v osobn pi x ale vvoj pomalej ne norma; pote pi teoretick prci
ve kole, manuln prce snadnj
- monost pidruen autismu, epilepsie, poruch chovn, tlesn p.
- zastaven ve vvoji cca 9-12 letho dtte

Stedn-tk MR
- vrazn opodn vvoj ei, sebeobsluhy, zrunosti
- monost osvojen trivia (st, pst, potat)
- zdka mon samostatn ivot
- e- velmi jednoduch konverzace
- jednoduch manuln prce s dohledem
- zastaven vvojov v 6-9 letech
- monost pidruen (vt pravdpodobnost)

Tk MR
- rozumov schopnosti podstatn sneny, poruchy motriky, poznv blzk osoby, poteba
celoivotn pe, e se nemus rozvinout (vty max o 3 slovech)

Hlubok MR
- neschopnost porozumn ei, zvuky, nepoznv okol
- vtinou imobiln, inkontinence, sloit stanovit IQ
- stereotypn automatick pohyby
- omezen monosti vchovy a vzdlvn; pidruovn

Downv syndrom
- trisonomie 21. Chromosomu
- pinou nzk, vysok vk matky
- typick rysy mal hlava, tk vka, masit jazyk, slab svalov tonus. Ni vzrst, ir
krk, konetiny mal a siln
- 40% vrozen srden vada
- asto lehk, max stedn tk MP
- spec. pedagogick pstup Vojtova metoda, dostatek podnt, pozitivn emocionalita,
funkn prosted dobr monost integrace

- k s DS:
- Psychosociln strnka - Ni emon vysplost, nedostaten ovldn cit intelektem, co znamen
t vytvoen morln cit (svdom, soucit, zodpovdnost), slab vle.
- Pipravenost uitel - Od uitel se oekv informovanost ohledn symptom i vad dtte s DS,
vstcn pstup, trplivost
- Pomcky - Systmy grafickch symbol (nap. PCS, Bliss, piktogramy), komunikan tabulky,
fotografie, psmena, psan slova, technick pomcky s hlasovm vstupem, potae.
- Prosted - Dleit je, aby se dt pohybovalo v pirozenm prosted, jinmi slovy v kolektivu dt
bez postien. Dt s DS se u napodobovnm a pejmnm vzor ze svho prosted dvojnsobn
ne dt bez postien.
- Komunikace: Snen eov schopnosti, kter znesnaduj uzavrn a udrovn ptelskch
vztah. Kvli strachu z nespchu mohou bt dti negativistick a mohou se vyhbat novm kolm.
Krtkodob sluchov pam. Dobr zrakov pam. Krtkodob koncentrace.
- Monosti podpory - Je dobr ostatn dti pouit o snen schopnosti komunikace dtte s DS, tud
jim vysvtlit, aby byly trpliv a snaily se o vstcn pstup. Vzhledem k tomu, e dti s DS maj
dobrou zrakovou pam, je dobr vyuvat co nejvce vizulnch prostedk obrzky, prezentace atd.
Kvli krtkodob koncentraci dtte s DS je dobr stdat prci v kolektivu s ostatnmi dtmi s
individuln za pomoci asistenta. Je teba bojovat s jeho strachem z neho novho. Je tedy nutn, aby
dt zailo pocit spchu a pocit toho, e udlalo dan kol samo.

Edukan proces jedinc s MR

- znaky: celoivotn veden, omezen zvdavost
- podmnky vzdlvn snen poet k ve td, upraven prosted, speciln uebn
metody, vbr uiva, uitel se spec. ped. Kvalifikac, kompenzan pomcky, spec. uebnice
(redukce vzdlvacho obsahu)
- M speciln
(samozejm monost integrace ast), od 3 do 6 let
funkce vchovn nad vzdlvac, stanoven prognzy ve vvoji dtte
- Povinn koln dochzka
- Z lehk MR mon integrace
- zizovn zkladn koly praktick (dve zvltn) pro ky s lehkou MR po
zmn bude pouze zkladn kola (ta se bude pouze dit dle RVP Z)
- zizovn zkladn koly speciln (dve pomocn)
- Z praktick 9 let lovk zsk zkladn vzdln
- Z speciln 10 let lovk zsk zklady vzdln (- omezen vbr
stedokolskho vzdln) monost 3 roky ppravnho stupn X ppravn tdy 1
rok!! (pro ky se soc. znevhodnnm nebo nov s fyz. postienm)
- autistick tdy v rmci Z speciln, alternativn zpsoby komunikace, ncvik
sebeobsluhy, strukturovan uen
- S odborn uilit
- Praktick kola jednolet - pro ky ze S speciln zameno na praxi
- Praktick kola dvoulet
- ze Z praktick me jt, kam se dostane
- Centrum pro ky s mentlnm postienm

- Pracovn pleitosti:
- zkon . 435/2004sb.
- Chrnn pracovn msto spec. pracovit pro obany, kte maj ztenou monost, pp. se
nemohou vbec uplatnit na trhu
- Podporovan zamstnn sluba

- Sociln rehabilitace
- soubor spec. innost smujcch k dosaen samostatnosti, nezvislosti

Autismus
- Autismus je jednou z nejzvanj poruch dtskho mentlnho vvoje. Jedn se o vrozenou
poruchu nkterch mozkovch funkc. Porucha vznik na neurobiologickm podklad.
Dsledkem poruchy je, e dt dobe nerozum tomu, co vid, sly a prov. Duevn vvoj
dtte je kvli tomuto handicapu naruen hlavn v oblasti komunikace, sociln interakce a
pedstavivosti. Autismus doprovz specifick vzorce chovn.
- K plnmu potlaen pznak autismu v 98% ppad nedochz. Na druh stran speciln
vchova mrn problematick chovn (agresivitu, sebezraovn, zchvaty vzteku), byl
zaznamenn nrst IQ, zven adaptability a samostatnosti.
- Jedinm obecnm a prokazateln spnm zpsobem pomoci dtem s autismem je
speciln pedagogick pe s vyuitm metodiky kognitivn behaviorln terapie. Speciln
vykolen pedagogov uvaj nejastji metodiku strukturovanho uen, kter za prioritu
povauje ncvik funkn komunikace a individuln pstup v psychoedukaci. Vizualizace a
strukturalizace jsou zkladnmi metodickmi pili pstupu k lidem s autismem.
- Vzdln v integraci - zajitn struktury a vizuln podpory ve vuce, vhodn zvolenho
asistenta pedagoga a pravideln pedagogicko-psychologick sluby poradenskho zazen.

k s aspergrem:
- Symptomy a dsledky - -pote se sociln interakc a komunikac; postien ovlivuje zpsob,
jakm se osoba; dorozumv a jak reaguje na jin osoby; vbunost, roztkanost; nesnenlivost
neoekvanch zmn rutiny, zmna; zpsob zkost nebo rozilen; neschopnost pochopit neverbln
komunikaci
- Pipravenost uitele - -potebuj vce msta na odpov, teba v testu, protoe maj problm s jemnou
motorikou; teba kontrolovat, zda maj ve zapsan a zda v hodin pracuj
- Pomcky - nejsou poteba speciln pomcky; vhodn je ergonomick pero
- Psychosociln strnka - nedostatek pedstavivosti; prmrn nebo nadprmrn
Inteligence; roztkanost, snadno se rozl; ast posedlost svm konkem/zjmem
- Prosted - -tich, patn snenlivost hlasitch zvuk; klidn, velmi snadno je rozptl
nco jinho; mohou normln navtvovat kolu
- Komunikace - -plynulost, ale mohou znt stroze a nabubele; kolokace berou doslova, nerozum
tedy
ironii, sarkasmus atd.; he hledaj slova, potebuj as na vyjden se; pesn vyjd, co maj na
mysli, ani by si uvdomili inek svch slov
- Monosti podpory - -velk dvka trplivosti, potebuj as na to, se vyjdit je pro n vhodnj
psemn komunikace, protoe je rozptyluj neverbln znaky, kterm nerozum; poteba ctit, e jsou
pochopeni

+ Speciln poruchy uen

- obte pi nabvn a uvn zkladnch dovednost mluven, porozumn, ten, psan,

potn na zklad dysfunkce CNS
- intelekt me bt nadprmrn
- nejsou symptomem mentlnho postien!! Neve se na smyslov postien!!
- dyslexie, dysgrafie, dysortografie (pravopis), dyskalkulie + R: dyspinxie, dysmuzie,
dyspraxie

Dyslexie
- problm nauit se st, problm st rychle, ten s porozumnm
- pomcky: zloka s vezem
- projevy: zmny tvarov podobnch psmen (u,n; b,d,p), zmny akusticky podobnch
hlsek, obtn skldn hlsek a psmen do slabik, pidvan nebo vynechvn psmen
(krtk slova, pedloky, spojky), domlen si slov (dlouh slova), odhadovn slov (vlasy,
vlastn)
- reedukace on pohyby, zkou se jin zpsob ten; s dozrnm mozku se u nkterch
jedinc me zlepovat
- co s tm rozdlen textu, vce asu, pedtn

Dysgafie
- SP koordinace jemn motoriky dren tuky a rychl a iteln psan
- obte pi zapamatovn tvar psmen, obte pi jejich napodobovn, pli velk i mal
psmo, neschopnost udret psmena na dku
- kolsk dsledky vce chyb, nesta prmrn tempo, smovn psac a tiskac psmeno,
zpis slov foneticky, problmy v matematice

Dysotrografie
- SP aplikace gramatickch pravidel
-neschopnost zapamatovn pravidel X schopnost zapamatovat si pouky, ale neschopnost je
v psan aplikovat
- specifick dysortografick chyby rozliovn dlouhch a krtkch hlsek, mkkch a
tvrdch slabik, rozliovn sykavek, vynechvn psmen
- problmy pi krtkch limitovanch lohch, pi vuce cizho jazyka, pi rozliovn
matematickch grafickch symbol

Dyskalkulie
- SP matematickch operac (rzn druhy)
- mn ast
- obrcen se na PPP

- u k se SPU vt pravdpodobnost vyvinut poruch chovn, poruch pozornosti,

infantilita (dysfunkce CNS)
- dsledky zavanho nespchu: obran a vyhban mechanismy, kompenzan chovn,
agresivita, zkostn staen se do sebe tzv. zaarovan kruh poruch uen
- diagnostika SPU na konci 1. Tdy, ve 2. Td

- formy vzdlvn:
- vjimen speciln tdy pro dti s SPU i speciln koly
- individuln pe v rmci vyuovn, v rmci krouku
- individuln a skupinov pe v PPP, SPC dyscentra
- obsah vzdlvn nen teba redukovat, pote pi zskvn kompetenc k uen
- podmnky vzdlvn individuln p., pihldnut pi klasifikaci, snen poet k ve
td, pravideln reim dne + relaxace
- multisenzoriln pstup, zamen na celou osobnost
- vyhlka 48/2005 sb. monost klasifikace, slovnho hodnocen i kombinace
- nechat zat pocit spchu! podpoit to, co k zvldl
- preference stn formy, psemnou formu stn ovit, poadavky do IVP

25) Spoluprce v multidisciplinrnm tmu poradent pracovnci ve kole (vchovn

poradce, koln speciln pedagog, koln psycholog, koln metodik prevence) a role
asistenta pedagoga v tmu, kolsk poradensk zazen, dal odbornci (odborn lka,
psychiatr atd.). Specifika spoluprce a komunikace s rodinou i zkonnmi zstupci
ka se specifickmi vzdlvacmi potebami.

26) Role uitele v multidisciplinrnm tmu spoluprce uvnit koly, spoluprce se

kolskm poradenskm zazenm (SPC, SVP, PPP), kem a dalmi odbornky,
spoluprce uitele/koly s rodinou ka s potebou podprnch opaten.

Poradensk systm v R je zaloen na nkolika pilch:

1) innost kolnch poradenskch pracovnk na kolch je nkdy oznaovna termnem
koln poradensk pracovit, nejedn se vak o samostatnou organizan formu nebo o
jednotku v rmci koly, kter m nebo by mla mt prvn subjektivitu.
koln poradensk pracovit je v zkladn form tvoeno innost kolnho metodika
prevence a vchovnho poradce.
V rozen verzi kolnho poradenskho pracovit je innost metodika prevence a
vchovnho poradce, kterho mus mt kad kola, doplnna tak innost kolnho
specilnho pedagoga anebo psychologa. Nkter koly dokonce zamstnvaj oba koln
poradensk specialisty (kolnho psychologa a specilnho pedagoga), a to bu z vlastnch
zdroj, nebo z rznch grant a dotac EU.
2) Druhm pilem poradenskho systmu ve kolstv jsou tzv. kolsk poradensk zazen.
Tvo je pedagogicko-psychologick poradny a speciln pedagogick centra.
Tato zazen zajiuj innosti a sluby pro dti, ky, studenty a jejich zkonn zstupce,
koly a kolsk zazen.
adme sem:
- speciln pedagogick
- pedagogicko-psychologick
- preventivn-vchovn
- informan
- diagnostick
- poradensk
- metodick
- napomhaj pi volb vhodnch vzdlvacch postup
Spolupracuj s orgny sociln prvn ochrany, zdravotnickmi zazenmi, soudy aj.

Podprn opaten 5 stup

IVP individuln vzdlvac pln na 2.-5. Zkladnm stupni
(- v 1. Roce bez doporuen PZ
- po 2. Roce podle doporuen)
Nemu bt porueno rodim, aby sv dt vzalo do PZ (PZ pot posl zprvu rodim a
doporuen do koly!)

Poradensk zazen
PPP ped-psychologick poradna
SPC spec. pedagogick centrum
SVP stedisko vchovn pe prevence patologickch jev
- poradensk sluby ve kole koln psycholog, koln spec. pedagog, vchovn poradce,
koln metodik prevence
- poradensk sluby km, zk. zstupcm, kolm bezplatn
PPP
- ambulantn na pracoviti poradny, nvtvy ve kolch
- zkladn tm psycholog, spec. pedagog, soc. pracovnk
- een koln zralosti (PPP doporuuje, nap. odklad D)
- diagnostika poruch uen a reedukace + intervence, infor. innosti
- vbr povoln (poradenstv ped koncem koln dochzky)

SPC
- ureno pro dti se zdrav. postienm, kter vybraj kolu (inkluze?) a zvldn integrace
- ambulantn nebo nvtvy ve kolch
- tm: sp. Pedagog, psychlog, soc. pracovnk
- v ploze vyhlky 72

SVP
- pe ambulantn, celodenn sluby, interntn sluby
- diagnostika, prevence, poradny
- dti s poruchami chovn, dti v riziku poruch chovn, s negativnmi jevy v socilnm
vvoji, kde nen nazena V, OV
- tm sp. Pedagog, psycholog, soc. pracovnk, vychovatel

astnci multidisciplinrnho tmu:

- rovnocenn postaven vech stran: