Trestnost hentai dle souasn prvn pravy

Dtsk pornografie pat v eskm prvnm du mezi absolutn zakzanou pornografii. Speciln k dtsk pornografii se vztahuje 205a trestnho zkonku (pechovvn dtsk pornografie). Virtuln pornografie v kontextu 205 a 205a trestnho zkona Trestn zkon nijak nerozliuje pornografii skutenou a virtuln. U absolutn zakzan pornografie (nap. dtsk pornografie) hovo o dlech fotografickch, filmovch, potaovch, elektronickch, u pornografie omezen pouze ve vztahu k dtem navc o dlech psemnch. V obou ppadech vak ustanoven dodv, e me jt t o jin dlo, m se tedy otevr prostor pro postih dalch forem zpracovn pornografickch motiv. Z hlediska dikce trestnho zkona je tak virtuln pornografie trestn stejn jako pornografie reln, a ji jde o pouh zpstupovn pornografie dtem i o absolutn zakzanou pornografii. U absolutn zakzan pornografie je vak ji rozdl mezi relnou a virtuln pornografi podstatnj. V ppad virtuln pornografie, kdy nedochz k dnmu relnmu zneuvn skutench aktr pornografickch snmk, je trestn postihovna pouze lidsk imaginace, tedy urit zvrhl mylenky, a to v ppad, e jsou vtlen do konkrtnho dla (animovanho filmu, obrzku, knihy apod.). Rozdly v ochran reln a virtuln pornografie 1. Zatmco u virtuln pornografie je chrnna pouze mravnost jakoto abstraktn kategorie, v ppad reln pornografie je vdy chrnna zprostedkovan integrita a dstojnost osob v pornografickm dle vystupujcch. 2. Samotn mravnost me bt ohroena vce, pokud pozorovatel sleduje dlo s vdomm, e to, co vid, se skuten odehrlo, ne kdy je zejm, e jde o pouhou fikci. 3. Pro posouzen toho, zda byly atakovny morln standardy, m vliv i mra realistinosti pslunho nemravnho obsahu, kter se u reln a virtuln pornografie li. m mn je zobrazen i popis realistick (text, kresba, karikatura), tm mn bude (pi jinak shodnm kontextu) vzbuzovat stud a odpor a atakovat morlku a naopak. Jdrem celho problmu regulace virtuln pornografie ve vztahu k dosplm osobm je tedy otzka stanoven minimlnho spoleensky

akceptovanho standardu mravnosti, pi jeho pekroen je veejn moc oprvnna zasahovat do svobody jednotlivc v otzkch jejich sexulnho vkusu, resp. zda je vbec veejn moc oprvnna do tto oblasti zasahovat pouze s odkazem na ochranu morlky.

Vymezen dtsk pornografie Definice: Obvykle se za dtskou pornografii povauje: 1) zobrazen souloe, masturbace nebo podobnch aktivit, jich se astn dt nebo dti 2) zobrazen dtskch genitli nebo dtsk nahoty pozen nebo pouvan za elem sexulnho vzruen nebo uspokojen. esk prvn d termn pornografick dlo nijak nevymezuje a pro regulaci dtsk pornografie pouv formulaci pornografick dlo, kter zobrazuje nebo jinak vyuv dt. esk trestn zkon neobsahuje dn vymezen a dnou definici, kter by popisovaly, jak objektivn znaky i okolnosti in dlo pornografickm. V praxi tedy takov hodnocen zle na libovli znalc a orgn innch v trestnm zen, piem v ppad dtsk pornografie zkon nebrn ani aplikaci extrmnch vklad, kdy za pornografick dlo me bt elov prohleno jakkoliv dlo, kter napklad zobrazuje dtskou nahotu, popisuje erotick i sexuln ivot dt atd. Pedmtem prvn nejistoty a diametrln rozdlnch vklad zkona pak mohou bt jak dla s umleckou i vzdlvac hodnotou, tak napklad dla osobn i rodinn povahy, dla pozen v rmci odborn dokumentace i vzkumu, dla vyuvan v sexuologick diagnostice. K prvnm a politickm sporm dochz zejmna ve vztahu k tm pornografickm dlm, kter zneuvnm nevznikla, napklad literrnm, kreslenm nebo animovanm, vetn potaov animace. Situace byla ji nap. vyeena v USA, kdy Nejvy soud USA 16. dubna 2002 (Ashcroft versus Free Speech Coalition) rozhodl, e omezovn takovchto dl je v rozporu se svobodou projevu zaruenou prvnm dodatkem stavy. Zruil tak pedchoz rozsudky podle Child Pornography Prevention Act (Zkona o prevenci dtsk pornografie) z roku 1996. Podobn judikatura prozatm v rozhodovac praxi eskch soudu chyb. Podle l. 2 psm. c) Opnho protokolu k mluv o prvech dtte (v R tento

dokument nebyl dosud ratifikovn, tzn. je zatm prvn nezvazn), tkajc se prodeje dt, dtsk prostituce a dtsk pornografie se dtskou pornografi rozum jakkoli zobrazovn dtte libovolnmi prostedky pi skutench nebo pedstranch zejmch sexulnch aktivitch i jakkoli zobrazovn pohlavnch orgn dtte k prvotn sexulnm elm. Pro kvalifikaci pornografie jako pornografie dtsk ji tak nen poteba, aby pslun pornografick dlo zobrazovalo pmo sexuln styk s dttem, posta, je-li v pornografickm dle dt zobrazeno i jinak vyuito. Zde vak je ji poteba velmi citliv zvaovat, kter zobrazen dtte bude mt pornografick charakter a kter nikoli. Pro klasifikaci dla jako dtsk pornografie bude mt napt daleko dleitj roli, vklad pojmu pornografie, nebo samotn zobrazen dtte (pokud zkon nijak nespecifikuje v jak situaci) trestn z povahy vci nen a bt neme. Jak k tomu uvedl Nejvy soud R: Za pornografick dlo zobrazujc dt (tj. osobu mlad osmncti let) lze pokldat nap. snmky obnaench dt v polohch vyzvav pedvdjcch pohlavn orgny za elem sexulnho uspokojen, dle pak snmky dt zachycujc polohy skutenho i pedstranho sexulnho styku s nimi, pop. i jin obdobn sexuln drdiv snmky dt. Nejde-li o takov snmky, pak zvr o pornografickm charakteru dla nelze bez dalho dovozovat jen z toho, e jsou za elem uspokojen osob trpcch sexuln deviac (tj. osob, pro kter jsou sexuln atraktivn nedospl osoby) zpstupovny takovmi prostedky, kter tyto osoby vyhledvaj. (Z rozhodnut Nejvyho soudu R, 7 Tdo 1077/2004). Dal mon komplikace nastvaj pi postihu prv virtuln dtsk pornografie. Bude za dt ve smyslu 205 trestnho zkona povaovna i postava kreslen, animovan i potaov generovan? Pi troe fantazie se lze ptt, zda bude za dtskou pornografii povaovn nap. kreslen pornografick film zobrazujc ervenou Karkulku, Barta Simpsona nebo Bolka a Lolka i jin virtuln postavy, u kterch lze z kontextu pbh, ktermi vely ve znmost, dovodit, e nedosahuj vku 18 let? Kudy tedy vst hranici, od kter bude mono uritou virtuln produkci povaovat za dtskou pornografii? V zsad se nabzej ti mon een: 1. Prvn monost je vyloit pojem dt jakoto existujc osobu. Pak bude virtuln pornografie z kategorie dtsk pornografie automaticky vylouena. 2. Druhou monost je naopak veker sexuln explicitn zobrazen osob mladch 18 let, vetn fiktivnch figur virtuln vytvoench, povaovat za dtskou pornografii. Kritriem tedy bude mra sexuln otevenosti a explicitnosti, nikoli nutn realistinost zobrazen. 3. Tet monost je pout jako kritrium nikoli relnou existenci i

neexistenci zobrazovan osoby, ale prv mru realistinosti zobrazen. Pokud by clem 205, 205a trestnho zkona bylo chrnit konkrtn obti mravnostnch delikt, pak by bylo douc se piklonit k variant . 1, nebo pi produkci virtuln pornografie z povahy vci neexistuj konkrtn obti. Je-li vak objektem ochrany mravnost, me bt dotena potaovou animac stejn jako zznamem skutench osob, zvlt pak bl-li se animace relnmu obrazu. Kritriem by pak nebylo pouze to, zda je zobrazen osoba mlad 18 let, nbr jak je dan zobrazen realistick. V ppad sexuln explicitnch zobrazen osob, kter vak nebudou realistick (tedy blc se svm vsledkem zznamu skuten osoby), nap. komiksy, kreslen i animovan dla, pak sice me jt o pornografii (s dsledky omezen iitelnosti ve vztahu k dtem), nikoli vak o pornografii dtskou s dsledkem absolutnho zkazu tvorby i dren tchto dl. Mravnost, alespo v jej sexuln dimenzi, nepovauji za dostaten silnou hodnotu na to, aby zdvodovala zsah veejn moci do jakkoli tvorby, bude-li tato tvorba vytvena bez vyuit relnch aktr a bude-li urena pouze dosplm konzumentm. Dvod omezen by ml spovat v ochran skutench osob ped zneuvnm, nebo zamnitelnost virtuln a reln pornografie me vst k znesnadnn postihu skuten dtsk pornografie. Hodnotou, kterou je poteba zdvodovat omezen sti virtuln pornografie, tedy nem bt dle mho nzoru mravnost, nbr ochrana dt. Rmcov rozhodnut Rady EU . 2004/68/SVV vymezuje dtskou pornografii v l. 1 psm. b) jako pornografick materil, kter zobrazuje: 1. skuten dt, kter se aktivn nebo pasivn astn jednoznan sexulnho jednn, a to vetn drdivho vystavovn pirozen nebo ohanb dtte, nebo 2. skutenou osobu se vzhledem dtte, kter se aktivn nebo pasivn astn jednn uvedenho v bod 1, nebo 3. realistick znzornn neexistujcho dtte, kter se aktivn nebo pasivn astn jednn uvedenho v bod 1. Rmcov rozhodnut tak pokrv jak skutenou dtskou pornografii (bod 1), tak dtskou pornografii s vyuitm dosplch aktr (bod 2), stejn jako pornografii virtuln, kdy vslovn zmiuje, e jde o neexistujc dt, ovem realisticky znzornn (bod 3). Budou-li 205 i 205a trestnho zkona

vykldny v kontextu ve mnou naznaenho pstupu tetho, resp. v kontextu uvedenho Rmcovho rozhodnut, st virtuln pornografie nebude povaovna za pornografii dtskou i v ppad, e bude zobrazovat osoby mlad 18 let, pokud zobrazen nebude realistick. V takovm ppad bych hentai nepovaoval za trestn, pokud by nemlo velkou mru realistinosti zobrazen aktr. Pi postihu virtuln pornografie by ml bt trestn zkon pi souasnm (i budoucm ji projednvanm) znn vykldn restriktivn. V ppad dtsk pornografie, kde je trestn t pouh pechovvn a vroba, se klonm k zvru, e z cel kly virtuln pornografie lze pod kategorii dtsk pornografie adit (s trestnprvnmi dsledky z toho plynoucmi) pouze realistickou virtuln pornografii, piem pi vkladu pojmu realistick by mlo bt vyuito kritria zamnitelnosti virtulnho obrazu se skutenm ze strany prmrnho pozorovatele. Ostatn pornografie znzorujc osoby mlad 18 let by mla bt posuzovna jako bn. Klovm dvodem pro postih virtuln pornografie by toti nemla bt ochrana mravnosti, nbr potenciln ochrana dt ped zneuvnm vstupujc do hry kvli znesnadnn postihu skuten dtsk pornografie plynouc z jej zamnitelnosti s pornografi virtuln. Nov prvn prava je v mnohm nejasn a pi dsledn (a absurdn) aplikaci by mohlo dojt k trestnmu postihu nap. hentai komiksu. Studiem rznch materil a publikovanch rozhodnut soud jsem nenalezl dn ppad, e by nkdo byl postien za publikaci a nap. en hentai na internetu. Nicmn pi souasn vgn prvn prav a pi jej dsledn a absurdn aplikaci ze strany orgn innch v trestnm zen by k postihu za hentai mohlo dojt. V ppadnm trestnm zen by bylo mono se napklad brnit Rmcovm rozhodnutm rady EU . 2004/68/SVV a drazem na ochranu skuten dtsk pornografie (viz vklad), nicmn spnost obrany pi dsledn a absurdn aplikaci 205 a 205a trestnho zkona nelze u soud ni instance (zejmna na rovni okresnch soud) zaruit. Pokud by se v soudn praxi jednalo o prvn een ppad mm za to, e by bylo mon se spn brnit a u soud vy instance (krajsk soudy, Nejvy soud R).