pokraovn

7T 8/2015

tedy
jinmu z nedbalosti zpsobil tkou jmu na zdrav.

Tm spchal
ad. 1. - pein usmrcen z nedbalosti podle 143 odst. 1 tr. zkonku,
ad. 2. - pein tk ublen na zdrav z nedbalosti podle 147 odst. 1 tr. zkonku,

a odsuzuje se
za tyto peiny a dle za pein ohroen pod vlivem nvykov ltky podle 274 odst. 1 tr.
zkonku, kterm byl uznn vinnm rozsudkem Okresnho soudu st nad Orlic ze dne
26.11.2015, sp. zn. 3T 163/2015, kter nabyl prvn moci dne 26.11.2015, t a k t o :

podle 143 odst. 1 tr. zkonku za pouit ustanoven 43 odst. 2 tr. zkonku k
souhrnnmu trestu odnt svobody v trvn

dvou

(2) let.

Podle 81 odst. 1 tr. zkonku a 82 odst. 1 tr. zkonku se vkon uloenho trestu
podmnn odkld na zkuebn dobu v trvn

ty

Podle 82 odst. 2 tr. zkonku se obalovanmu

(4) let.

u kl d ,

aby v prbhu

zkuebn doby podle svch sil nahradil kodu a odinil nemajetkovou jmu, kterou trestnm
inem zpsobil.

Podle 73 odst. 1 tr. zkonku se obalovanmu

u kl d

innosti, spovajc v zkazu zen motorovch vozidel na dobu

dvou

trest zkazu
(2) let.

Souasn se zruuje vrok o trestu z rozsudku Okresnho soudu st nad Orlic ze

dne 26.11.2015, sp. zn. 3T 163/2015, kter nabyl prvn moci dne 26.11.2015, jako i vechna

(K 1a - rozsudek)

pokraovn

7T 8/2015

soudu, aby bedliv hodnotil dkazy tkajc se jednotlivch fz celho konfliktu, tj. dost o
vstup do klubu, pouit slzotvornho prostedku, jednn zastnnch osob ped klubem,
pesun obalovanho a pokozench do
a okolnosti stelby a usmrcen, resp.
zrann pokozench.
V prbhu novho hlavnho len byly dle 213 odst. 1, 2 tr. du pedloeny
k nahldnut a vyjden odborn vyjden z oboru kriminalistika, odvtv balistika (.l. 10281042), odborn vyjden z oboru kriminalistika, odvtv genetika, biologie (.l. 1058-1064) a
byl konstatovn rozusudek z trestnho spisu Okresnho soudu st nad Orlic, sp. zn. 3T
163/2015 (.l. 185). K provedenm dkazm nebyly dn pipomnky. Z uvedenho
rozsudku bylo zjitno, e obalovan Pavel Koblek byl dne 26.11.2015 zmnnm
rozsudkem odsouzen pro pein ohroen pod vlivem nvykov ltky dle 274 odst. 1 tr.
zkonku k trestu odnt svobody v trvn t msc. Vkon trestu byl podmnn odloen na
zkuebn dobu v trvn dvou let. Dle byl jmenovanmu uloen trest zkazu innosti,
spovajc v zkazu zen motorovch vozidel na dobu dvou let. Rozsudek nabyl prvn moci
dne 26.11.2015.

Nad rmec pokynu odvolacho soudu vyslechl soud jako svdky M. H

a L. D
.

, M.

Svdkyn M
H
(.l. 500-504) v ppravnm zen uvedla, e ji okolo
00.30 hod. vzbudil ev a slyela, e nkdo b. Pak zaslechla dva vstely a po chvli dal
dva. Pak slyela, jak nkdo ki, a ho nechaj bt, e jsou to stejn kurvy.
U novho hlavnho len vypovdla, e trv na sv vpovdi z ppravnho zen.
Uvedla, e ji vzbudil hrozn hluk, jako kdy enou stdo chlap. Nsledn slyela 2 nebo 3
vstely po sob, intervaly mezi jednotlivmi vstely nebyla schopna urit. Po t stelb
zavela okno a dl tomu nevnovala pozornost. Rno se svila manelovi a ten kdy vythl
aluzie, tak venku vidl policejn vozy. Na dotaz, aby upesnila, jak hluk ji vzbudil, uvedla,
e to byl siln ev. Dle svdkyn kielo vce osob. Moc jim nerozumla, ale kdy zavrala
okno, tak zeteln slyela, jak nkdo ki nechte m bejt, jsou to vechno kurvy. To val
jeden chlap, bylo to jakoby zoufal kik. Ten kik zaslechla po tch vstelech. Svdkyn
upesnila, e naped byl jeden vstel, pak jet dva, potom slyela ten zoufal kik.
Svdek M
P
(.l. 591-595) v ppravnm zen uvedl, e
v inkriminovan veer v klubu Stodola vystupoval jako jeden z ddej. Okolo plnoci peel
z velkho slu do malho (prostor restaurace), kde ctil podivn zpach, jako od slznho
plynu. Seel proto ped budovu, kde byli njac lid. Ti hovoili o tom, e nkdo tam skuten
vystkal slzn plyn nebo pepov sprej. Vidl, e vlevo od budovy na parkoviti se lenov
ochranky pokouej zastavit mue, kter ten sprej pravdpodobn vystkal. Vidl, e ten mu
vythl zbra a on se schoval za roh. Zde s ostatnmi zstal a do konce stelby. Pak se el
z parkovit podvat, co se stalo a vidl osoby lec na zemi a jedna osoba u nich stla. el
k nim, jeden mu leel na zdech a ml porann bicho nebo nohu nebo tsla. Na rn si
drel ruku. Vidl opodl stojcho mue, druh sedl na zemi. Podle jeho nzoru to byli ti
tonci. Pak se vnoval druhmu mui, kter krvcel, ale on nemohl najt msto zrann. Ten
mu najednou zaal chroptt, cukat se a nakonec zemel. Pak hovoil s opertorkou zchrann

(K 1a - rozsudek)

pokraovn

7T 8/2015

sluby, provdl srden mas toho druhho mue, a to a do pjezdu lkae. Dle uvedl, e
nevidl, e by ochranka toho mue, kterho chtla zastavit, njak napadla. Slyel pouze, e na
nho kieli. Vstely slyel, kdy ti mui postupovali dol ulic. Vstel bylo vce, ale
nevdl pesn kolik. Situaci popsal tak, e ten mu ustupoval a byl k ochrance otoen elem.
Ochranka proti nmu postupovala tak, e mui byli vedle sebe, jejich formace vypadala jako
psmeno V.
U hlavnho len vypovdal v podstat shodn. V klubu, v prostorch restaurace
(nejble u vchodu) ctil slzn nebo pepov plyn, bylo to nepjemn, a proto el ven. Venku
vidl, jak se ochranka sna zastavit njakho mue, pravdpodobn toho, kdo klub vystkal.
e se jedn o ochranku poznal podle toho, e ty mue nkolikrt vidl u vstupu do klubu.
Mui mu nco kali, co, to si svdek nepamatoval. Nevidl, e by v t dob dolo k njakmu
fyzickmu kontaktu, ochranka se ho snaila zastavit slovn. Vichni stli na parkoviti vlevo
od budovy klubu. Byli tam dva mui ochranky, od toho mue stli ve vzdlenosti 2-5 metr.
U toho mue vidl, e ten mu ml zbra a mil na ochranku. Zda nkdo z nich nco kal, si
svdek nepamatoval. Kdy vidl, e mu dr zbra, tak se el schovat za roh budovy. Pozdji
vidl, jak se ta skupina pesouv smrem dol z kopce. Ten mu jim unikal a ochranka ho
nsledovala, zda k nim byl otoen zdy, svdek nevdl. Stejn tak nebyl schopen ci, jak
byla mezi nimi vzdlenost, a zda se tam pohybovala jet njak dal osoba. Svdkovi byla
nsledn pedestena jeho vpov z ppravnho zen, kde uvedl, e za rohem budovy byl
schovan a do doby, kdy uslyel vstel a teprve pak se el podvat, co se dje, a to ji vidl
osoby lec na zemi a jednu stojc (tj. vidl situaci po usmrcen a zrann pokozench).
K tomu svdek uvedl, e ubhla doba 1,5 roku, nen schopen to chronologicky popsat,
vybavuje si pouze stpky - vidl skupinu lid jdoucch dol a pak jen lec postavy. Dle
k dotazu uvedl, e stelbu slyel a pot, co vidl, jak ta skupina la ulic dol. Nsledn byl
upozornnn na to, e zpoza rohu budovy vylezl a pot, co slyel stelbu a nemohl tedy vidt
skupinu osob jdouc dol ulic. K tomu uvedl, e zpoza rohu nakukovali co se dje. Nebyl
schopen ci, zda slyel njak nadvky nebo vyhroovn. Jeden z ochranky mluvil
agresivnm hlasem, jakoby vzvou, byl tam slovn konflikt, ale dn vulgarity si nevybavuje.
Zda mu ped ochrankou ustupoval pozadu, jak uvdl v pvodn vpovdi, svdek nebyl
schopen potvrdit, nepamatoval si to. Slyel nkolik vstel, dle svdka se jednalo o vc ne
jeden vstel, nebylo jich 5. Mezi vstely byl interval dov ve vteinch.
L
D
(.l. 493-498) uvedl, e spal doma v
. Probudil ho
njak hluk, ozvaly se rny, jako od petardy. Po t rn slyel nkoho kiet ty zmrde, ty tady
bude stlet. Pak slyel, jak nkdo b ulic, slyel nadvky, hluk se vzdaloval. Pak slyel
dal vstely, kterch bylo asi 5. Z okna se nedval. Pozdji zaregistroval modr blikajc
svtla. Mezi prvnm vstelem a tmi dalmi uplynulo asi 3-5 minut. U hlavnho len
uveden svdek vypovdal shodn. K dotazm vypovdl, e mezi prvnm vstelem a
skupinou vstel ubhlo nkolik minut, dle svdka asi dv minuty, ta skupiny vstel
nsledovala rychle za sebou. Uvedl, e slyel nadvku ty zkurvysynu mi t dostanem. Kdo
na koho takto kiel, nebyl svdek schopen urit. Svdek uvedl, e slyel dusot, dle jeho
nzoru se jednalo o skupinu osob. Spontnn uvedl, e se jednalo o 3 osoby. K dalmu
dotazu uvedl, e to mohlo bt 5 osob. Zda slyel njak dal vyhrky, si svdek
nepamatoval.

(K 1a - rozsudek)

pokraovn

7T 8/2015

V prbhu novho hlavnho len byl k pokynu odvolacho soudu optovn vyslechnut
svdek M
G
. Ten v pvodnm zen uvedl, e bydl v
.
V inkriminovan den se el okolo plnoci napt do kuchyn a v t dob uslyel rnu.
Domnval se, e se jedn o petardu. Podval se z okna a vidl, e od klubu Stodola jdou ulic
dol dv skupiny mu, mezi ktermi byla vzdlenost asi 10 metr. On sm to sledoval ze
vzdlenosti asi 50 metr. Prvn dva mui jakoby couvali. Kdy pili pod lampu, vidl, e
jeden mu jde pozptku, m napaenou ruku smrem k t druh skupin, kter la za nm.
Otevel okno a slyel njak nadvky. Kdy pod lampu pila ta druh skupina, tak slyel, jak
nkdo z nich ki: Klidn si m zastel, j se t nebojm. Pak se mu ob skupiny ztratily za
rohem vmnku. Jet tsn ped tm zaregistroval, e jeden mu z t druh skupiny zrychlil,
udlal 3-4 zrychlen kroky a dostal se ped ostatn mue. Kdy mui zmizeli za trafostanic,
tak v krtkm sledu po sob slyel 3-4 vstely. V pvodnm hlavnm len svdek vypovdal
v podstat shodn, uvedl, e po vstelech slyel, jak nkdo kiel: Tys ho zabil. Dle
upesnil, e slyel 2 nebo 3 vstely. Dle uvedl, e vidl jednoho mue, jak couv dol ulic a
za nm li dal 2-3 mui. Okolo toho prvnho mue se pohybovala jet njak dal osoba.
K dotazm upesnil, e pot, co mui zmizeli za trafostanic, tak po 5-10 vteinch se ozvaly
vstely, kter ly rychle za sebou, tak v rozpt 2-3 vtein. Pi opakovanm vslechu
v prbhu hlavnho len svdek G
uvedl, e na svch vpovdch, kter uinil na
Policii R a u hlavnho len, nechce nic mnit. Uvedl, e vidl skupinu osob, jak jde po ulici
dol, vidl jednu osobu s napaenou rukou, kter couvala a za n ly dal 2 nebo 3 osoby.
Mezi tm muem a skupinou osob byla vzdlenost asi 10 metr, nevidl, e by mezi nimi
dolo k fyzickmu konfliktu. Zda ped skupinou osob ustupoval jet nkdo dal, si svdek
nepamatoval. Kdy otevel okno, tak slyel njak kik a ndvky, slyel, jak nkdo k nco
v tom smyslu j se t nebojm. K dotazu uvedl, e k oteven okna ho pimla rna, myslel
si, e se jedn o petardu, a kik. Mui mu zmizeli za trafostanic, nsledovala srie ran a kik
tys ho zabil. Proto zatelefonaval na Policii R.
Po pedesten, e v pvodnch vpovdch hovoil o tom, e ped skupinou osob ustupovaly 2
osoby, k tomu uvedl, e si to po 1,5 roce pesn nepamatuje a odkzal na svou prvotn
vpov, kdy si to pamatoval lpe. K dotazu sttnho zstupce nsledn upesnil, e v okol
ustupujcho mue se pohybovaly dal postavy. Nsledn upesnil, e postava la kousek ped
nimi smrem z kopce, la po silnici. Rny slyel dov za nkolik vtein potom, co mui zali
za trafostanici. Obalovan k vpovdi svdka uvedl, e ustupoval dol po silnici, ped nm
byly 3 osoby, jedna byla trochu dl. e by se okolo nho pohyboval nkdo dal, si obalovan
nepamatoval. Dle jeho nzoru proti tm tem osobm byl na silnici sm.
Dalm svdkem, kter byl k pokynu Vrchnho soudu Praha u hlavnho len
vyslechnut, byl D
K
. Ten v ppravnm zen a nsledn i u hlavnho len uvedl,
e v inkriminovan veer tancoval v pedn mstnosti (pozn. PS - jednalo se o prostor
restaurace, kde byl tak tanen parket) a viml si, e u vstupnch dve je njak potyka.
Nevnoval tomu pozornost. Asi za 5-10 minut ho zaaly plit oi, pestval dchat, a proto
vybhl ven ped budovu. Tam vidl stt obalovanho a R
S
, kte se
dohadovali. Nkdo kal, e se mus zavolat policie a ve vyeit. Na msto tak pili R
a
L
S
.R
S
jim ekl, aby obalovanho zastavili. On vykroil smrem
k obalovanmu a ten vythl pistoli. On se skril a kryl se za auty a zaal ustupovat zpt do
klubu. Vidl pes auta, jak brati S
jdou smrem dol ulic, pak u slyel vstely.
K dotazu uvedl, e v dob, kdy na nho obalovan vythl pistoli, tak byl od nho vzdlen asi

(K 1a - rozsudek)

pokraovn

10

7T 8/2015

nkdo b ulic zpt nahoru a ki: On ho zabil. Postaven jednotlivch osob pak vyznail
na leteckm snmku msta inu. Pod slem 3 oznail msto, kde dolo ke stetu obou skupin,
uvedl, e ti hoi z druh skupiny zaali mltit tu prvn. Teprve pak se ozvaly vstely. U
hlavnho len upesnil, e z okna vidl njakho mue, ten se otel a dal 2 mui utkali za
nm. Asi tak 40-50 metr od nho ho dostihli a zaali ho mltit, pak zaslechl vstel a po
chvli zaslechl 2-3 vstely. Na msto pibhl jet jeden mu, ten pozdji kiel to, e on ho
zastelil. K dotazm uvedl, e ho probudily rny do plechu. Dle uvedl, e prvn vstel padl,
kdy ti dva mui tloukli toho prvnho. Uvedl, e v dob stelby nikdo neleel na zemi, po
pedesten vpovdi obalovanho, e v dob stelby leel na zemi, svdek uvedl, e to nen
schopen ci, e ve bylo rychl, byl to moment. Po vstelech vidl jednoho mue leet na
zemi, druh byl pikren, trochu vsed. Ten prvn mu sedl o nco dl na trv. Svdek
uvedl, e cel konflikt nesledoval, protoe se mezi tm bavil s manelkou. Uvedl, e ti dva
toho prvnho mue dobhli a jeden se na nho vrhnul a oba ho zaali tlouci. Zda nkdo z nich
spadl na zem, nevidl. Kdy ten mu stlel, tak byl dle svdka na bobku. Po vstelu jeden
mu spadl na bok, dle svdka byl v dob vstelu pikren. Dle uvedl, e druh den rno
vidl rozbit auto a hovoilo se o tom, e se spletli a mysleli si, e jde o auto obalovanho.
U novho hlavnho len svdek uvedl, e trv na svch pedchozch vpovdch. Vypovdl,
e to bylo po plnoci, naped slyel rny, tak vstal a slyel nkoho bet pod oknem. Otevel
okno a vidl, jak b jeden mu a za nm dal dva. Asi po 50-60 metrech ho dobhli a zaali
ho mltit. Pak slyel vstel a jeden mu kiel: Jestli ho zastel, tak t zabiju. On ho
tloukl dl a pak slyel 2 vstely. Pak byl klid, nkdo tam bel a asi zjistil, co se stalo, tak
bel jako zptky, proti nmu bela dvina, tak ji chytil a zstali tam stt. Rno zjistil, e je
tam rozbit auto, a to byly, dle svdka, ty rny, kter ho vzbudily. K dotazm upesnil, e ten
prvn mu ustupoval ped tmi dvma. Slyel njak hlasy, ale nebyl schopen ci, co kdo
kal, ti mui byli otoen smrem od nho. Po pedesten vpovdi svdek upesnil, e po
silnici beeli celkem 3 mui, neped jeden a za nm dal dva. Dle upesnil, e naped slyel
vstel a pak teprve: jestli ho zastel, tak t zabiju a pak nsledovaly dal asi 3 vstely.
Rovn oproti pedchoz vpovdi uvedl, e pokud hovoil o dvou skupinch, tak to bylo tak,
e naped byl jeden mu a za nm dal dva. Dle uvedl, e kdy ho tloukli, tak naped stli a
kdy padly ty 2 nebo 3 vstely, tak ten prvn mu byl skren nebo leel. Svdek nebyl
schopen ble popsat zpsob napaden, trval na tom, e 2-3 vstely se ozvaly a v dob, kdy
toho mue tloukli. Celou udlost sledoval ze vzdlenosti asi 50 metr. Po pedesten, e
pvodn uvdl, e spal, kdy ho probudily rny, uvedl, e jet nespal, jen leel.
K opakovanm dotazm zmocnnce uvedl, e prvn vstely slyel jet v dob, kdy nedolo
ke kontaktu ustupujcho mue s pronsledovateli, k dalm vstelm dolo pot, co byl
ustupujc mu napaden tmi dvmi pronsledovateli. V dob prvnch vstel vichni mui
stli, v dob druhch vstel ten ustupujc leel na zemi nebo byl pikren. Ti druz stli
nad nm nebo byli nad nm ohnut.
Po proveden ve uvedench dkaz a jejich vyhodnocen spolen s dkazy
provedenmi v pvodnm hlavnm len dospl soud k nsledujcm skutkovm zjitnm.
Obalovan Pavel Koblek spolen se svm bratrem V
a kamardem, sv. J
,
poval alkoholick npoje a pivedl se do podnapilho stavu. Okolo 24.00 hod. pak spolen
s jmenovanmi pijel ve Vysokm Mt ve
ped budovu klubu Stodola.
Vichni 3 spolen proli vestibulem budovy a po toitch schodech vyli ke vstupu do
uvedenho klubu. Kdy zjistili, e se v klubu plat vstupn, nebo zde probhala kulturn akce,

(K 1a - rozsudek)

pokraovn

12

7T 8/2015

znmky vnho pokozen zdrav, kdy dolo k pokozen velk cvy a hlavice kyelnho
kloubu. Nsledky zrann se pak u pokozenho L
S
projevovaly i v prbhu
hlavnho len, kdy patn chodil, k chzi pouval francouzsk hole.
Obalovan Pavel Koblek v ppravnm zen a shodn i u hlavnho len uvedl,
e spolen s bratrem svdkem J
skuten pijeli ke klubu Stodola, kter chtli navtvit.
Uvedl, e ped tm poval alkoholick npoje, piem vak uvdl men mnostv poitch
alkoholickch npoj, ne odpovdalo nsledn zjitn hladin alkoholu v jeho krvi (dle
znaleckho posudku ml obalovan v krvi 1,81-1,95 g/kg alkoholu - .l. 1018). Po pchodu
do klubu u personlu zjistili, e zde probh akce a je nutno zaplatit vstupn. Podal personl
o poskytnut slevy, to bylo odmtnuto. Dle personl podal, zda jako pslunk mstsk
policie by mohl dostat slevu a pslunost k mstsk policii doloil pedloenm sluebnho
prkazu. Pot, co mu bylo sdleno, e slevu nedostane, e bu mus zaplatit vstupn, nebo
odejt, tak se rozhodli se svm bratrem a J
odejt. Kdy vyel ped budovu klubu, tak mu
J
a bratr nkam zmizeli a on si chtl ulevit. V t dob vak na nj zaali njac mui volat,
aby pokal na pjezd policie a on nevdl, pro. Ti mui li neustle k nmu, on se jich bl, a
proto vythl revolver, kter ml u sebe a mum sdlil, e ho proti nim pouije, a ho nechaj
bt, e nic neudlal. Vzhledem k tomu, e ti mui ve svm jednn pokraovali, pibliovali se
k nmu, tak vystelil varovn vstel do vzduchu. Pedpokldal, e to bude k zastaven
uvedench mu stait. Uvedl, e v t dob k nmu la skupina ty mu, po varovnm
vstelu se jeden z nich schoval. Ti dal ti mui nejprve k nmu beli, pak se u pohybovali
rychlej chz. V dob, kdy vystelil varovn vstel, se mui od nho nachzeli ve
vzdlenosti asi 10 metr. On ped tmi mui pozptku ustupoval po ulici smrem dol. V t
dob zejm vystelil jet dal 2 varovn vstely, pipustil tuto monost, ale uvedl, e si na
ty vstely nepamatuje. Nsledn ho jeden z mu dostihl, srazil ho na zem, kde ho zaal
krtit. Dle jeho nzoru to trvalo asi 10 sekund, on se snail vymanit, jednalo se o dynamickou
akci a v jejm prbhu vystelil proti jeho tlu. Pi rekonstrukci pak obalovan pedvedl, e
R
S
na nm sedl obkron, on se ho tlakem pistole snail odtlait a pitom
z pistole vystelil. Pot, co byl v prbhu hlavnho len vyzvn, aby vysvtlil, jak je mon,
e pokozen R
S
m steln porann na pravm boku, piem pokud by jeho
zrann vzniklo tak, jak to pedvedl pi vyetovacm pokusu, tak by pokozen musel mt
steln porann na levm boku. Obalovan uvedl, e nevyluuje, e pokozenho stelil do
pravho boku, ale on pi sv vpovdi si cel konflikt vybavoval tak, jak ho pedvedl pi
rekonstrukci. Dle obalovan uvedl, e pot, co postelil R
S
, tak pibhl druh
mu, kter k nmu piklekl a val na nho: Tys ho zabil, j t zabiju. On z obavy o svj
ivot pak tohoto mue stelil do oblasti levho tsla. Uvedl, e hlave revolveru natlail
k tlu. Toto tvrzen obalovanho je vak vyvrceno znaleckmi posudky z odvtv soudnho
lkastv prof. MUDr. Bouky a odbornm vyjdenm z odvtv balistiky. Nsledn, kdy se
pokouel vstt, tak pibhl tet mu, kter ho kopl do oblieje. Obalovan uvedl, e
v dsledku toho ml roztren rty a krvcel. Toto tvrzen vak odporuje vsledkm prohldky
tla, kter provedl znalec MUDr. Havel krtce po uveden udlosti. Obalovan uvedl, e ml
v dsledku jednn bratr S
strach o svj ivot, nevdl, pro ho pronsleduj, a
proto postupoval tak, jak byl jako policista a strnk nauen. K dotazm zmocnnce
pokozench pak uvedl, e brati S
na nho vali: Stj, ty fzle, my t sejmem.
Chyte ho, tmhle je. Kdy zjistil, e to plat na nho, tak dostal strach, rozhodl se, e nebude
ekat, a ho nkdo pro nic za nic sejme. K dotazm pak uvedl, e si neviml, zda mui,

(K 1a - rozsudek)

pokraovn

22

7T 8/2015

vysvtlit a zcela pesn koresponduje se zjitnm zrannm. Popis udlosti R

a
L
S
pak v dnm ppad neodpovd soudn-lkaskm zjitnm,
pohybuje se mimo hranice reality. Dle znalce ke zrann Lu
S
nemohlo dojt za
situace, kdy na L
S
mlo bt obalovanm stleno na vzdlenost vce metr a do
stojc osoby.
V dalm znaleckm posudku (.l. 1014) se znalec MUD. Havel zabval stupnm
ovlivnn obalovanho Koblka poitmi alkoholickmi npoji. Ze zvru jeho znaleckho
posudku pak bylo zjitno, e hladina alkoholu v krvi obalovanho dne 20.12.2014 ve 23.30
hodin se pohybovala v rozmez 1,81 - 211,95 g/kg alkoholu.
V prbhu ppravnho zen zmocnnec pokozench pedloil znaleck posudek, kter byl
vypracovn znalcem z odvtv toxikologie Ing. Jaroslavem Zikmundem (.l. 1322). Znalec
se v posudku zabval stupnm ovlivnn obalovanho v dob inkriminovan udlosti a
vyjadoval se i k zvrm znalce MUDr. Havla. Znalec Zikmund dospl ke sejnm zvrm
jako znalec MUDr. Radovan Havel. Uvedenmu znalci pouze vytkl to, e v zvrech svho
znaleckho posudku uvd pouze minimln hodnoty, piem sprvn by ml uvdt rozpt
hodnot.
Zmocnnec pokozench v prbhu ppravnho zen pedloil rovn znaleck
posudek z odvtv soudnho lkastv, kter na zklad jeho dosti vypracoval soudn znalec
prof. MUDr. Ivan Bouka, CSc. (.l. 1339-1365). Prof. MUDr. Bouka v zvrech svho
znaleckho posudku pak dospl v podstat ke stejnm zvrm jako MUDr. Havel. Jeho
posudek vak zpochyboval zvry znalce MUDr. Havla, konkrtn jeho tvrzen, e zrann
pokozenho R
S
mohlo vzniknout zpsobem, kter v rmci rekonstrukce
demonstroval obalovan Koblek. Dle prof. MUDr. Bouka uvedl, e na tle obalovanho
Koblka, konkrtn v oblasti krku, nebyly zjitny dn znmky, kter by nasvdovaly
tomu, e obalovan byl krcen, rdouen, pokozenm R
S
tak, jak to
popisoval obalovan Koblek.
Jet v prbhu ppravnho zen byl znalec MUDr. Havel seznmen se zvry znaleckho
posudku prof. MUDr. Bouky a nsledn byl k tomuto podrobn vyslechnut v procesnm
postaven znalce (.l. 1378-1386). V tto vpovdi znalec setrval na zvrech svho
znaleckho posudku. K nmitce prof. MUDr. Bouky uvedl, e ve svm znaleckm posudku
se vyjdil tak, e ke zrann R
S
aL
S
mohlo dojt v situaci, kterou
pi rekonstrukci demonstroval obalovan Koblek, tedy nikoliv, e k jejich porann dolo
striktn a pesn tak, jak ukazoval pi rekonstrukci, ale v situaci, kdy oba pokozen byli
v poloze nad obalovanm Koblkem. Tomu jednoznan odpovd vsteln kanl zjitn u
pokozenho R
S
a nen mon si pedstavit, e by byl zasaen v jin poloze,
nap. v t, kterou pi rekonstrukci remonstrovali R
aL
S
. Pokud se jedn o
demonstraci vzniku porann ze strany obalovanho Koblka s ohledem na levou i pravou
stranu tla, tak uvedl, e jak on, tak prof. MUDr. Bouka od samho zatku uvdli, e tato
demonstrace neodpovd vstelu, kter byl zjitn na prav stran tla. On se ve svm
znaleckm posudku (.l. 992) pokusil teoreticky vysvtlit, jakm zpsobem mohlo dojt
k zasaen prav strany hrudnku pokozenho R
S
Poukzal na to, e znalci vdy
vychzej z objektivn zjitnho zrann a nikoliv z vpovdi i z popisu udlosti ze strany
ptomnch osob. Ke stopm, resp. jejich neexistenci, po krcen, rdouen na krku
obalovanho uvedl, e pi prohldce tla obalovanho Koblka nkolik hodin po cel

(K 1a - rozsudek)

pokraovn

23

7T 8/2015

udlosti nezjistil dn viditeln porann v oblasti krku, proto neme hodnotit subjektivn
daje obalovanho pi popisovanm mechanismu rdouen. Pi mechanismu rdouen zle
na ad faktor, jednm z nich je intenzita stisku, jeho dlka, dalm faktorem je pouit
dlaov sti prst nebo neht, svou roli hraje i tkanina, kter se me nachzet mezi rukou a
povrchem krku. Subjektivn vnmn takovho toku je pak velmi individuln a nelze je
objektivizovat. Dle uvedl, e jsou znmy i ppady, kdy pi stlaen krku me dojt ke
stitn nervovch zakonen na bonch plochch krku (tzv. bloudiv nerv) a me dojt ke
kolapsovmu stavu, tedy nikoliv duen, ale reflexnmu mechanismu, kter me napaden
subjektivn vnmat jakkoliv. Jsou znmy i ppady, e pi tomto mechanismu dolo k selhn
dechu a obhu a na krku pokozench nebyly zjitny vrazn razov zmny. K dotazu
obhjce pak uvedl, e nelze vylouit tok na krk obalovanho, ale vzhledem k absenci
razovch zmn jej neme s jistotou ani potvrdit.
Oba znalci, tj. MUDr. Havel i prof. MUDr. Bouka, byli k zvrm svch znaleckch
posudk vyslechnuti i v prbhu hlavnho len. Oba znalci setrvali na zvrech svch
znaleckch posudk.
MUDr. Radovan Havel k otzce krcen obalovanho pok. R
S
uvedl, e
s problematikou rdouen se bhem sv praxe setkal ve stovkch ppad. Uvedl, e nen
pravidlem, e krtkodob stisk krku mus zanechat viditeln, jasn a patrn zrann, a to
zvl za situace, kdy mezi rukama a povrchem konho krytu je njak pekka. V ppad
obalovanho se jednalo o odv s rolkem. On sm se setkal s ppady, kdy dolo k nsil proti
krku a na ki pokozenho nebyla jasn viditeln porann. Dle znalce to nen zcela typick,
ale nen to ani vyloueno. Dle zopakoval, e krtk stisk na bonch stranch krku me
vyvolat jasnou negativn reakci, a to ve smyslu duen. Pi takovm stisku me dochzet
k tomu, e lovk upad do bezvdom s bezprostednm ohroenm ivota proto, e m
podrdny nervov konce v oblasti bonch stran krku. Obecn znalec nemohl vylouit, e
obalovan mohl pi stisku krku pociovat urit velmi negativn pocit, a to i po krtkm
stisku. K dotazm uvedl, e pi rdouen me ob upadat po nkolika destkch sekund do
bezvdom, piem osoba to vnm jako nastupujc poruchu vdom, jako mdloby, nebo
cokoliv jinho negativnho a takov dojem me u osoby vzniknout ve vteinch. Dle
MUDr. Havel uvedl, e ml k dispozici cel znaleck posudek prof. MUDr. Bouky a ml
dostatek monost si ho prostudovat. Uvedl, e v zsadnch vcech posudek prof. MUDr.
Bouky nepinesl dn nov informace. V podstat potvrdil jeho zvry. Rovn se vyjdil
k vystoupen svdka D
v televiznm zpravodajstv a k nahrvce vpovdi svdka
D
s tm, e kategoricky popel zde uvdn skutenosti. Uvedl, e svdek D
se
pitvy pokozenho R
S
nezastnil, pipustil, e se mohl pohybovat nkde
v okol. Rozhodn pak popel, e by pi vypracovn znaleckho posudku byl njakm
zpsobem ovlivnn obhjcem obalovanho JUDr. Terynglem. K osob svdka D
uvedl, e tento nebyl v jejich stavu vtanou osobou, nebo zde okrdal zemel.
Prof. MUDr. Ivan Bouka, CSc., u hlavnho len (.l. 1655) vypovdal shodn se zvry
svho znaleckho posudku. Znalec k dotazu, zda obalovan Koblek mohl mt pocit duen,
nedostatku kyslku a podobn pznaky v dsledku rdouen, nebo v dsledku toho, e dolo
ke stitn nervovch zakonen na krku, uvedl, e v oblasti krku se nachz tepna, la a na
obou stranch krku nervus vakus. Pokud dolo ke stlaen tepny, mohlo dojt k porue
vdom. Pi stitn uvedenho nervu dochz k porue cirkulanho obhu a srdenm
poruchm a tyto mohou imitovat uritm zpsobem okov nebo stresov stav. Stitn tch
nerv me vst i k bezvdom. Pipustil, e osoba, kter je stitn krk a m pocity, e

(K 1a - rozsudek)

pokraovn

24

7T 8/2015

neme dchat, e upad od bezvdom, nen schopna rozliit, zda takov stav je zpsoben
v dsledku podrdn nervovho zakonen nebo v dsledku toho, e dochz v dsledku
stitn dchac trubice nebo velkch cv k nzkmu okyslien mozku. K otzce stelnho
porann pokozenho R
S
prof. MUDr. Bouka uvedl, e zstel, resp. steln
kanl el prakticky kolmo vzhru pod hlem 40. Za jakho postaven obou zastnnch
osob dolo ke vzniku tohoto porann, nebyl schopen ci, v kadm ppad musela hlave
smovat v uvedenm hlu k tlu pokozenho. Vylouil, e by k takovmu zrann mohlo
dojt pi stelb ze vzdlenosti 2-11 metr. K mechanismu zrann pokozenho R
S
pak rovn uvedl, e jeho steln porann mohlo vzniknout tak, jak pedvedl
obalovan Koblek, pouze vstel by se ml nachzet na jin stran, ne jak pedvedl
obalovan Koblek, tj. z pohledu pokozenho na prav stran tla, jinak vzjemn poloha
obalovanho a pokozenho odpovdala.
V prbhu ppravnho zen byl obalovan Pavel Koblek vyeten znalkyn
z odvtv psychiatrie MUDr. Michaelou Mlkovou, kter nsledn vypracovala znaleck
posudek. Znalkyn u obalovanho nezjistila, e by trpl njakou duevn chorobou, nezjistila
u jmenovanho zvislost na alkoholu i jinch psychotropnch ltkch. V dob pchn
alovanho jednn byly rozpoznvac a ovldac schopnosti obalovanho zachovny,
obalovan se vak nachzel ve stavu lehk a stedn tk prost opilosti. V dsledku toho
mohly bt jeho rozpoznvac schopnosti nepodstatn snen, u ovldacch schopnost
obalovanho mohlo dojt k podstatnmu snen. Vliv poitho alkoholu vedl u
obalovanho ke snen zbran, ztrt sebekontroly a odbrdn jeho chovn.
Z psychiatrickho hlediska nen pobyt obalovanho na svobod nebezpen a znalkyn
nedoporuila uloen dnho ochrannho len. Znalkyn dle obecn konstatovala, e
pokud se lovk ct bezprostedn ohroen na ivot, pouije pravdpodobn vechny mon
prostedky k tomu, aby tok vi sv osob odvrtil. V prbhu hlavnho len znalkyn
vypovdala shodn se zvry svho psemnho znaleckho posudku. Doplnila, e obalovan i
pes svou opilost ml vce mn zachovnu schopnost rozpoznat sv ohroen, tj. nedolo
k takovmu ovlivnn, e by obalovanm byla reln situace hodnocena vce nebezpen,
ne ve skutenosti byla.
Obalovan byl dle vyeten znalcem z odvtv psychologie doc. PhDr. Janem
Lakem, CSc., kter vypracoval znaleck posudek. Znalec dospl k zvru, e mentln
kapacita obalovanho je v psmu prmru a mentln kapacita je racionln vyuvna.
V osobnosti obalovanho pak zjistil sklony k dominanci, psychicky se jedn o stabilnho
extroverta. Obalovan m vysokou sebectu a idealizovan sebeobraz. M zato, e jeho
nzory by mly bt brny vn, e zastupuje zkladn principy, m sklony moralizovat druh.
Obalovan je pimen autonomn, je odoln vi manipulacm zven, potebuje bt
uznvn a peje si dlat co nejlep dojem. Chce jt vdy vlastn cestou vi odporu, peje si,
aby pevldaly jeho nzory a m ambice zskat uznn, bt cenn druhmi. Podle znalce
obalovan nen primrn konfliktnm typem, spe se sna vyhbat stetm. Je dosti emon
zraniteln, senzitivn a nem potebu viditeln projevovat city. M siln odpor k zasahovn
druhch do jeho zmr, svho svobodnho rozhodovn. Dle znalce se jedn o typ extroverta
a charakterov vlastnosti odpovdaj struktue jeho osobnosti. V hodnotov orientaci dominuj
vlastn ambice obalovanho, samostatnost v rozhodovn, poteba dobrch a silnch

(K 1a - rozsudek)

pokraovn

25

7T 8/2015

emonch vztah. K motivu jednn obalovanho znalec uvedl, e je velmi

nepravdpodobn, e by pouit zbran pedem plnoval. Varovn vstel, o kterm
obalovan hovoil, pat k vbav policisty ve specifickch situacch a obvykle m za
nsledek, e tonk reaguje zbrdnm nebo ukonen sv aktivity. Podle znalce obalovan
vyhodnotil mru nebezpe toku natolik zvanou, e byl dvod pro pouit vstranho
vstelu a pedpokldal, e tm zastav tok vi sv osob. Vzhledem k tomu, e varovn
vstel neml obalovanm pedpokldan inek a nsledovalo jeho fyzick napaden, tak se
subjektivn bl o ivot a dle znalce nelze vylouit pudovou reakci na nronou ivotn situaci,
tj. siln a nhl stres. Obalovan Pavel Koblek nen primrn agresorem, tj. osobou, kter
by tonou reakc reagovala na kad podnt. Dle znalec uvedl, e zkost a strach je pro
lovka v normlnch situacch dleit, nebo vyostuje smysly, mobilizuje energii a pomh
organismu ubrnit se, utci, i se vyhnout nebezpe. Mrn zkost je proto zcela normln.
Pokud vak peroste uritou mru, tj. je nadmrn intenzivn, zcela neoekvan a zasahuje
negativn do ivota, tak vede k vnitnmu zmatku, neelnmu chovn, silnm emocm a
panice. Panika se pak projevuje silnou zkost, kter m vliv na nsledn chovn a lovk se
obvykle sna ze situace utci. Zde je pak zcela dominantn pocit ohroen. Pokud je vak tk
z takov situace neprovediteln, automaticky pak obvykle nsleduje druh forma
atavistickho projevu sebezchovnho pudu, tou je pak agrese, v ppad obalovanho pak
pouit zbran. Obalovanm subjektivn provan stav obav o ivot mlo charakter
masivnho stresu a pi nm pak alkohol mohl zapsobit jako trankvilizer, kter sniuje
subjektivn pocit nebezpe a lovk m pak tendenci ho podceovat. Me vak dojt i
k tomu, e ho naopak zv nad normu a automaticky spust agresivn reakci. K tomu
s nejvt pravdpodobnost dolo prv u obalovanho. Nebylo vak zjitno, e by ml
obalovan sklon k panickm reakcm, kter by vrazn pekraoval normu. Mohlo vak dojt
k okamitmu zhroucen odolnosti, by obalovan nem zven sklony k zkostnm
reakcm. U obalovanho konstatoval, e tento netrp lhavost, nebyly zjitny sklony
k zmrnmu elovmu zkreslovn nebo blokovn informac. U hlavnho len znalec
setrval na zvrech svho znaleckho posudku a k dotazu, jak z psychologickho hlediska
vysvtlit, e obalovan, kdy byl ohroovn dvma a temi mui, neutekl, znalec uvedl, e
tk mu velel sebezchovn pud, ale nestihl utci. Znalec dle uvedl, e vzhledem k situaci,
ve kter se obalovan nachzel v dob fyzickho toky, tak s ohledem na psychick stav
obalovanho, m pochybnosti o tom, e by byl obalovan schopen detailn popsat prbh
celho toku, v podstat jeho organismus jako celek reagoval na tok. Podle znalce proit
stres ml pomrn intenzivn vliv na pam obalovanho a vbavnost udlosti. Obecn
uvedl, e pokud lovk prov vznamnou zleitost z hlediska jeho sebeobrany, tak pam
je schopn jako takov si zapamatovat leccos, ale vybavit si to zapamatovan je
problematick, protoe je to pekryto emocemi.
Krom obalovanho byl v prbhu ppravnho zen vyeten znalcem z odvtv
psychologie PhDr. Jim Klabanem t pokozen L
S
. Znalec vypracoval
nsledn znaleck posudek, k jeho zvrm byl vyslechnut v prbhu hlavnho len.
V ppad pokozenho L
S
dospl znalec k zvru, e se jedn o emon a
osobnostn nevyvenou osobnost, pokozen postrd potebnou odolnost k psychick zti
a vnitn je rozporupln. V klidovch podmnkch je ptelsk, kamardsk, nekonfliktn, ale
pokud je vystaven psychick zti, tak podlh emocm, jedn bez dostaten rozumov
sebekontroly a nezvldnut emoce se transformuj do sociln agresivnho chovn, a ji

(K 1a - rozsudek)

pokraovn

26

7T 8/2015

verblnho nebo fyzickho charakteru. U jmenovanho pak zjistil, e tento se v ivot chce
prosadit, bt spn, uznvan a neomezovan, ale na druh stran hluboce prov pocity
ponenosti a mncennosti a v dsledku tchto skutenost se u nho projevuje vnitn
nejistota, nerozhodnost, snadn a lehk ovlivnitelnost. K jeho osobnosti dle uvedl, e
inkriminuje k introvertnmu ladn, temperamentov nen vyhrann, je pln protiklad uzavenost a otevenost, stavy psychickho klidu a podrdn, kdy se toto transformuje do
agrese. K reakcm pokozenho L
S
na ztov situace znalec uvedl, e
v konfliktn ztov situaci pokozen ve sv pevaze reaguje zvenm emocionlnm
naptm a nezvldnutm emonho stavu, pechz pak do sociln-agresivnho chovn
verblnho charakteru (zeslen hlas, kik, nadvky). Je u nho pedpoklad, e v konfliktn
situaci dojde k agresivnmu chovn fyzickho charakteru, situan se me snait z konfliktu
uniknout a doprovodnmi jevy konfliktn ztov situace je hnv a zlost. Ke schopnosti
pokozenho sprvn vnmat provanou udlost, tuto si zapamatovat a reprodukovat, znalec
uvedl, e jsou zachovny pedpoklady k tomu, aby byl schopen sprvn vnmat provan
udlosti, nebo jeho intelektov schopnosti se pohybuj v psmu populan normy. Djov
stav pro jmenovanho znamenal extrmn ztovou situaci, kter mohla mt urit negativn
vliv v detailech sprvnho vnmn a zapamatovn a tm nsledn i na nkter nepesnosti
v samotn reprodukci proit udlosti. V dal sti svho posudku (odpov na otzku . 6)
se znalec zabval otzkou vrohodnosti i nevrohodnosti vpovdi L
S
.
Vzhledem k tomu, e se jedn o prvn otzku spadajc vlun do rozhodovac pravomoci
soudu, nebyl brn na tuto odpov dn zetel. Znalec vak uvedl, e u L
S
je
pravdpodobn snaha blokovat potebn informace, kdy z rozhovoru a testovch nlez jsou
patrny tendence zabrnit objasnn nkterch skutenost, tendence ke skrvn, zakrvn a
zamlovn. U jmenovanho pak vystupuj pedpoklady k snadnmu ovlivnn jeho osoby
dominantnjmi jedinci, nerozhodnost a stupnost. Z rodinnch pslunk je lehce
ovlivniteln starm bratrem R
S
, kterho vnm jako sourozeneckou
autoritu, a vlastnm otcem, ktermu pisuzuje vysok osobnostn morln kvality. U hlavnho
len se pak vyjdil i k tomu, e z hlediska pokozench akce na diskotce probhala bez
problm a jej neruen chod byl naruen jednnm obalovanho a jeho spolenk. Dle
znalce to byl startovac moment. Pokozen se vak dostali do tk situace, byli v podstat
vyprovokovni k takov akci, a pot, co se spojili, tak povali velkou slu a do svho jednn
dali pomrn vt intenzitu. Soud si je vdom, e v tomto ppad znalec vypovdal nad
rmec svho posudku, ale pihldl k tomu, nebo se jednalo o znalce z odvtv psychologie.
K dotazu, pro L
S
sv jednn vi obalovanmu neukonil pot, co obalovan
pouil zbra, znalec uvedl, e z psychologickho hlediska se pro L
S
jednalo o
ztovou situaci a vzhledem k osobnostnm rysm pak u nho dochz k absenci rozumov
sebekontroly, nen schopen ji domyslet nsledky a dsledky, jak mou z jeho jednn
vyplynout. K problematice snahy pokozenho L
S
blokovat urit informace,
znalec uvedl, e se jedn o kombinaci mn podvdomho jednn a vdomho jednn. U
pokozenho pak zjistil, e u nho existuje urit snaha doshnout toho, aby byl uznvan a
zablskl se.
Vzhledem k rozpornm vpovdm obalovanho a svdk L
a R
S
ohledn vzdlenosti, ze kter obalovan stlel, soud povaoval za dleit
dkaz i odborn vyjden z odvtv balistiky (.l. 1028-1042). Ze zvr odbornho vyjden
vyplv, e stelba byla vedena proti pravmu boku pokozenho R
S
na velmi

(K 1a - rozsudek)

pokraovn

30

7T 8/2015

tla sv. V. K
(.l. 759-760), protokol o prohldce tla ob. Koblek (.l. 761762), protokol o prohldce tla ob. Koblek (.l. 763-764), fotodokumentaci k prohldce
tla - ob. Koblek (.l. 765-768), protokol o prohldce tla ob. Koblek (.l. 769-770),
protokol o prohldce tla R. S
. (.l. 771-775), protokol o prohldce tla L.
S
(.l. 773), protokol o zajitn biologickho vzorku V. K
(.l. 774),
protokol o zajitn biologickho vzorku ob. Koblek (.l. 775), protokol o zajitn
biologickho vzorku - R. S
. (.l. 776), protokol o zajitn biologickho vzorku L.
S
(.l. 777), pitevn protokol (.l. 889-892), pedbnou lkaskou zprvu (.l. 926),
Svazek . 5.: odborn vyjden z oboru fyzikln chemie (.l. 1048-1053), odborn vyjden
mechanoskopie (.l. 1067-1069), vyhodnocen komunikanho provozu ob. Koblka (.l.
1077), protokol o dechov zkouce P. Koblek (.l. 1079), protokol o lkaskm vyeten
pi ovlivnn alkoholem (.l. 1080), zznam o vjezdu rychl lkask pomoci (.l. 1081),
protokol o dechov zkouce V. K
(.l. 1086), protokol o lkaskm vyeten pi
ovlivnn na alkohol (.l. 1087), zznam o vjezdu rychl lkask pomoci (.l. 1088),
protokol o dechov zkouce (.l. 1094), zznam o vjezdu rychl lkask pomoci (.l. 1095),
opis RT ob. Koblek (.l. 1138), zprvu o povsti (.l. 1140), zprvu zamstnavatele (.l.
1142-1143), zprvu hydrometeorologickho stavu (.l. 1145-1146), zprvu
hydrometeorologickho stavu (.l. 1147-1149), e-mailovou zprvu (.l. 1151-1152),
Svazek . 6.: oznmen . T
(.l. 1168-1169), zznam policie k webovm strnkm
www.bigblok.cz (.l. 1212-1219), vpis z evidence trestnho zen (.l. 1230-1231), edn
zznam (.l. 1232-1233), vpis z evidence trestnho zen (.l 1234), vpis z evidence
trestnho zen (.l. 1235-1236), vpis z evidence trestnho zen (.l. 1237-1238), edn
zznam (.l. 1239-1240), vpis z evidence trestnho zen (.l. 1241), vtisk facebookov
strnky R
S
(.l. 1244-1245), sdlen televize Prima (.l. 1254), pehled
odvyslanch report (.l. 1257-1260), lnek Pardubickho denku (.l. 1261-1262),
zznam reporte P
B
(.l. 1263-1264), lnek MF Dnes regionln denk (.l.
1270), upozornn MUDr. Havla (.l. 1271), dost M

(.l. 1273), sdlen

policie (.l. 1274), zznam o zahjen konu trestnho zen (.l. 1279), zprvu Msta st
nad Orlic (.l. 1292), sdlen Msta Choce (.l. 1298), sdlen Msta Vysok Mto (.l.
1300),
Svazek . 7.: nvrh na zruen pedbnho opaten (.l. 1317-1319), usnesen Okresnho
soudu st nad Orlic (.l. 1320-1321), vpis z registru idi (.l. 1398), sdlen esk
pojiovny (.l. 1403-1405), usnesen o vylouen vci (.l. 1426-1427),
Svazek . 8.: vyjden pokozenho - VZP R (.l. 1446-1462), trestn pkaz Okresnho
soudu st nad Orlic .j. 3T 163/2015-164 (.l. 1468), obalobu (.l. 1469-1470), sdlen
Okresnho soudu st nad Orlic (l 1471), zprvu proban a median sluby (.l. 1474),
lkask zprvy (.l. 1475-1497), potvrzen zamstnavatele L. S
(.l. 1500-1501), CD
pedan R
S
. u hlavnho len (.l. 1502).
Dle byly v prbhu hlavnho len promtnuty videozznamy pozen Polici R pi
rekonstrukci jednn obalovanho na mst inu - pok. R. S
a, L. S
(.l. 724) a
ob. V. K
(.l. 725) a videozznam vyetovacho pokusu (.l. 738).
Z materil zaloench na .l. 707 zznam hovor na linku . 158, bylo zjitno, e
Policii R byla cel udlost oznmena dne 21.12.2014 v 00,32,54 hod. M
G
,
kter oznmil, e dolo ke stelb a nkdo ki bolest. Zde soud povauje za nutn poukzat,
e pok. R. S
. telefonoval na Mstskou policii Vysok Mto v 00.28 hod., z eho

(K 1a - rozsudek)

pokraovn

31

7T 8/2015

lze dovodit, e cel konflikt, pokud R. S

telefonoval na MP Vysok Mto
bezprostedn po pouit slznho plynu, trval 4 minuty.
Dle ml soud k dispozici materily tkajc se pestupkovho zen, kter bylo
vedeno proti R
S
, dle kterch ml v Moravsk Tebov bezdvodn napadnout
L. D
(.l. 1230). Dal zen proti jmenovanmu bylo vedeno v prosinci 2012, kdy ml
v byt napadnout M. B
(.l. 1234). Dal materily se pak tkaly konflikt, kter mli
brati S
s hosty baru v Moravsk Tebov.
Po provedenm hlavnm len a vyhodnocen vech provedench dkaz, a to jak
jednotliv, tak i v jejich vzjemnch souvislostech, dospl soud k nsledujcm zjitnm a
zvrm. Nejprve se soud zabval otzkou vzniku konfliktu, kter vyvrcholil usmrcenm
pokozenho R
S
a tkm zrannm L
S
. Zcela nepochybn bylo
prokzno, e obalovan Pavel Koblek v podnapilm stavu piel do klubu Stodola, kde
poadoval, zda by mohl jt do klubu zdarma nebo se slevou, za tmto elem pedloil L
S
sluebn odznak, resp. prkaz Mstsk policie Vysok Mto. Jak vyplynulo
z vpovdi obalovanho, svdk V
K
,R
S
,J J
,L
S
aZ
P
, v tomto okamiku nedolo k dnmu vzjemnmu konfliktu,
svdek J
uvedl, e u vchodu do prostoru klubu byl hluk, a proto na sebe museli kiet.
Podle nzoru soudu se z hlediska poadatel takovchto akc jedn o pomrn ast jev, kdy
se nkdo z potencionlnch nvtvnk doaduje slevy nebo vstupu zadarmo. Uritm
excesem ze strany obalovanho bylo argumentovn, e je pslunkem mstsk policie. Ani
jedna ze zastnnch osob nehovo o tom, e by zde dolo k njakmu fyzickmu konfliktu,
nebo k nadvkm a ji ze strany obalovanho a jeho kamard, i ze strany personlu klubu.
Svdkov, zejmna pak L
S
,R
S
aZ
P
, uvedli, e pi
odchodu nkdo z mu vystkal na toitch schodech pepov sprej. Hovoili o tom, e
slyeli syen. Ani jeden ze svdk nevidl, e by se tohoto jednn dopustil prv
obalovan. Podle nzoru soudu vak vpovdi tchto svdk ohledn toho, e k vystkn
spreje dolo na schodech a slyeli syiv zvuk, jsou krajn nevrohodn. V uveden dob se
v prostorch klubu Stodola nejmn ve dvou mstnostech, a tedy na dvou pdich hrla
reprodukovan hudba a tato zcela nepochybn musela pehluit ppadn syiv zvuk pi
sputn spreje - svdek J
tvrd, e na sebe museli kiet. Svdkyn P
dokonce
uvedla, e syiv zvuk trval 2-3 vteiny. Jak vyplv z vyetovacho pokusu s pepovmi
spreji, dolo by v takovm ppad k vystkn takka poloviny obsahu spreje zajitnho u
obalovanho Pavla Koblka. Vzhledem k tomu, e v tomto spreji vak chyblo minimln
mnostv spreje, lze uinit zvr, e obalovan, pokud svj sprej vbec pouil, tohoto
vystkal pouze mal mnostv a jeho pouit mohlo trvat rozhodn mn ne 2-3 vteiny, jak
uvdla svdkyn P
. Obalovan Pavel Koblek popel, e by v budov, ve kter
se nachz klub Stodola, pouil pepov sprej. Tomuto tvrzen pak nasvduje vsledek
vyetovacho pokusu, nebo pokud by z tohoto spreje bylo vystkn pokusem zjitn
mnostv npln, tak by rozhodn nemohlo ohrozit astnky v prostorch restaurace a
vedlejho slu. Z fotodokumentace je pak patrn, e ani jeden z bratr S
, ani
svdkyn P
, nemohli na toitm schoditi vidt kohokoliv pout sprej. K pouit
pepovho spreje se pi opakovanm vslechu piznal bratr obalovanho V
K
,
kter uvedl, e pi odchodu z budovy nastkal pepov sprej do prostoru vestibulu. Podle
nzoru soudu pokozen brati S
pak reagovali na pepov sprej a pot, co se tento

(K 1a - rozsudek)

pokraovn

36

7T 8/2015

posuzovno tolik jako nedbalostn jednn a neme se tedy dopustit myslnho trestnho
inu. Vzhledem k tomu, e soud jednn obalovanho posuzoval jako nedbalostn, musel
samostatn kvalifikovat jednn obalovanho Pavla Koblka vi pokozenmu R.
S
, a nsledn kvalifikovat jednn obalovanho vi pokozenmu L. S
.
V ppad jednn obalovanho vi pokozenmu R
S
vzal soud za
prokzan, e to byl prv obalovan, kdo vystelil z revolveru tak, e zashl pokozenho
R. S
do prav sti hrudnku a zpsobil mu zrann, kter vedlo k mrt pokozenho.
Obalovan se myln domnval, e v tomto ppad mu pokozen usiluje o ivot, ppadn o
zdrav, a e tedy jsou z jeho strany splnny podmnky nutn obrany. Soud proto jednn
obalovanho kvalifikoval jako pein usmrcen z nedbalosti dle 143 odst. 1 tr. zkonku.
Obdobnm zpsobem pak obalovan jednal i vi pokozenmu L. S
, kterho
zashl do oblasti levho podbiku tesn pod levm tslem. Steln kanl vedl do oblasti
hlavice stehenn kosti vlevo s masivnm krvcenm do prostoru za nstnnou pobinic.
V prbhu stelnho kanlu dolo k devastaci velk stehenn ly vlevo, piem nedolo
k proniknut projektilu do bin dutiny. Ze zvr znaleckho posudku z odvtv soudnho
lkastv je pak zejm, e se jednalo o pokozen dleitho orgnu - porann velk stehen
ly. Uveden zrann podstatnm zpsobem omezovala obvykl zpsob ivota pokozenho,
a to jet v dob konn prvnho hlavnho len v jnu 2015, piem znalec nevylouil, e
uveden zrann zanech trval nsledky. Dle nzoru soudu se v tomto ppad zcela
nepochybn jedn o tkou jmu na zdrav ve smyslu ustanoven 122 odst. 2 psm. e) a
psm. i) tr. zkonku. Soud proto jednn obalovanho Pavla Koblka kvalifikoval jako
pein tk ublen na zdrav z nedbalosti dle 147 odst. 1 tr. zkonku.
K osob obalovanho nebyly v mst bydlit, ani v zamstnn zjitny dn
negativn skutenosti. Do doby spchn alovanho jednn nebyl obalovan Pavel Koblek
dosud soudn trestn. Z trestnho spisu Okresnho soudu st nad Orlic, sp. zn. 3T 163/2015,
bylo zjitno, e dne 26.11.2015 byl obalovan Pavel Koblek odsouzen pro pein ohroen
pod vlivem nvykov ltky podle 274 odst. 1 tr. zkonku. Za uveden pein byl
jmenovanmu uloen trest odnt svobody v trvn 3 msc, jeho vkon byl podmnn
odloen na zkuebn dobu v trvn 2 let. Souasn byl uloen trest zkazu innosti na dobu
dvou let, spovajc v zkazu zen motorovch vozidel. Uveden rozsudek nabyl prvn
moci dne 26.11.2015.
Spoleensk nebezpenost jednn obalovanho spov v tom, e poruil zjem
spolenosti na ochran ivota a zdrav osob. Je zvyovna tm, e se dopustil dvou trestnch
in. Na druh stran nelze pominout, e se ze strany obalovanho jednalo o mimodn
vyboen z jinak dnho ivota a tak k tomu, e na jeho trestn innosti se svm jednnm
vznamn podleli sami pokozen, kte svm jednnm pivedli obalovanho do situace,
kterou si myln vyloil jako ohroen jeho ivota a zdrav.
Pi vaze o vi a druhu trestu soud vychzel z ve naznaenho stupn spoleensk
nebezpenosti, hodnocen osoby obalovanho a monosti npravy. V ppad obalovanho
pichzelo v vahu uloen souhrnnho trestu, nebo se nyn alovanho jednn dopustil
dve, ne byl vyhlen ve zmnn odsuzujc rozsudek Okresnho soudu st nad Orlic.
Obalovan byl ohroen trestem v trvn do 3 let ( 143 odst. 1 tr. zkonku). Soud
obalovanmu uloil trest odnt svobody v trvn 2 let, tedy ji v druh polovin zkonn

(K 1a - rozsudek)

pokraovn

38

7T 8/2015

Osoba oprvnn podat odvoln pro nesprvnost nkterho jeho vroku me

jej napadat tak proto, e takov vrok uinn nebyl, jako i pro poruen
ustanoven o zen pedchzejcm rozsudku, jestlie toto poruen mohlo
zpsobit, e vrok je nesprvn nebo e chyb.
Odvoln mus bt odvodnno tak, aby bylo patrno, v kterch vrocch je
rozsudek napadn a jak vady jsou vytkny rozsudku nebo zen, kter
rozsudku pedchzelo.
Sttn zstupce je povinen v odvoln uvst, zda je podv, by i zsti, ve
prospch nebo v neprospch obalovanho.
V Hradci Krlov dne 10.6.2016
Pedseda sentu:
JUDr. Petr M r k a , v.r.
Za sprvnost vyhotoven:

(K 1a - rozsudek)