Zkouškové otázky Obchod – SZZK 2021/2022

Obsah
1 – Podnikání, podnikatel a obchodní závod
2 – Nehmotné statky podnikatele (obchodní firma, obchodní tajemství a další práva průmyslového
vlastnictví)
3 – Zastoupení podnikatele
4 – Transparentnost podnikatele
5 – Specifika postavení podnikatele v závazcích
6 – Specifika uzavírání smluv podnikatelem
7 – Specifika odpovědnosti podnikatele
8 – Soutěžní právo
9 – Obchodní korporace (obecně)
10 – Vznik, přeměna a zánik obchodní korporace
11 – Podíl v obchodní korporaci
12 – Práva a povinnosti společníka v obchodních korporacích
13 – Orgány obchodních korporací
14 – Ochrana věřitelů obchodní korporace
15 – Koncernové právo
16 – Osobní obchodní společnosti
17 – Společnost s ručením omezeným
18 – Akciová společnost
19 – Cenné papíry emitované podnikatelem (směnky, dluhopisy a účastnické cenné papíry)
20 – Družstevní právo

Vytvořeno studentským kolektivem, redakce Jan Baběrad.

1
 1 – Podnikání, podnikatel a obchodní závod

vymezení otázky katedrou:

- včetně právní úpravy podmínek podnikání a neoprávněného podnikání a dispozic s obchodním
závodem

Pojem podnikatel
 všechny osoby, které fakticky podnikají – právní postavení určité osoby jako podnikatele již
není vázáno na získání podnikatelského oprávnění, rozhodující je výkon podnikatelské činnosti
o proti vůli dotčené (chráněné) strany nelze zpochybnit povahu nebo platnost PJ jen proto, že
ten, kdo jednal, neměl k činnosti oprávnění nebo mu byla zakázána (§5/2 OZ)
 Vymezení podnikatele
o ten, kdo podniká = věcné hledisko (§ 420/1 OZ) – definice pomocí znaků činnosti:
 samostatnost – sám, podle své úvahy, vylučuje závislou práci
 rozhoduje jak, za jakých podmínek a pro koho bude činnost provozovat (nezbavuje ale
povinnosti podržovat právní předpisy a převzaté závazky)
 výdělečnost – je vykonávána za úplatu, má být zdrojem příjmu
 na vlastní účet a odpovědnost – daná osoba nese rizika vyplývající z provozované činnosti
 živnostenským nebo obdobným způsobem – spory o výklad:
 zpravidla činnost spočívající v nabídce zboží a služeb třetím osobám, a nikoliv
investování do vlastního majetku za účelem jeho zhodnocení, nebo
 výkon činností dle ŽivZ, podle jiných zvláštních předpisů, nebo i pokud zvláštní
oprávnění není třeba,
 osoba, která podniká neoprávněně, je stále podnikatelem!
 dle komentáře možné i vnímat jako požadavek na veřejnoprávní oprávnění
 soustavnost – musí být úmysl činnost opakovat, i s přestávkami (sezónní činnost)
 za účelem dosažení zisku – ziskem (prospěchem) je třeba rozumět kladný hosp. výsledek,
stačí záměr, i ten nejztrátovější podnikatel je podnikatelem
 považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele – jako podnikatel vystupuje
v takových vztazích, které se týkají její podnikatelské činnosti (v ostatních jako běžná
osoba)
 není podstatné, zda je pro osobu podnikání hlavním či vedlejším předmětem činnosti
 důležitá je objektivní pozice určité osoby jako podnikatele a není rozhodující, jestli je
zřejmé i druhé smluvní straně, že daná osoba vystupuje jako podnikatel
o osoba zapsaná v obchodním rejstříku = formální hledisko (§ 421/1 OZ)
 nejedná se o právní fikci, ale zákonnou definici!
 bez ohledu zda skutečně vykonává podnikatelskou činnost (i osoby, které nebyly zřízeny
za účelem podnikání)
 u zapsaných osob není třeba zkoumat charakter činnosti
o osoba, která má k podnikání živnostenské nebo jiné oprávnění (§ 421/2 OZ)
 má se za to → pokud se prokáže, že osoba podnikatelské oprávnění nevyužívá, tj. fakticky
nepodniká → právní postavení podnikatele nemá
o neplnoprávný podnikatel (§ 420/2 OZ)
 každá osoba, která uzavírá smlouvy související s vlastní obchodní, výrobní, obdobnou
činností /či při samostatném výkonu svého povolání / popř. osoba, která jedná jménem
nebo na účet podnikatele
 považují se za podnikatele jen pro určité účely → ochrana spotřebitele + pro účely aplikace
ustanovení o splatnosti kupní ceny při dodávkách zboží/služeb mezi podnikateli – § 1963
 uzavírá smlouvy – obce, kraje, státní příspěvkové organizace atd. (chybí nějaký znak
podnikání)
 samostatný výkon – především tzv. soukromá povolání (zařazení sem je matoucí, protože
naplňují znaky podnikání)

2
  jedná jménem a na účet – pouze případy kdy je zavázána sama osoba nepodnikatel (jedná
jménem podnikatele neoprávněně, komisionářská smlouva)
 X ne zaměstnanci, jiní zástupci – ti zavazují přímo podnikatele

Podnikání
 pojem „podnikaní“ není v současné právní úpravě definován – vyplývá nepřímo z § 420
o X obecně zakázané či vyhrazené činnosti jen státu nemohou být podnikáním (např. obchod s
lidmi, s drogami, tisk bankovek)
 právo podnikat jako základní právo zaručené Listinou – hospodářská práva (čl. 26 Listiny) a
ochrana vlastnictví (čl. 11 Listiny) -> základ tržního hospodářství a svobodného podnikání (čl. 41
Listiny – domáhat se lze jenom v mezích zákona)
 podnikání může být vázáno v určitých případech na podmínky nebo omezení (čl. 26 odst. 2
Listiny) -> ta musí obstát v testu racionality
o mírnější než test proporcionality – vymezení smyslu a podstaty práva; zda se omezení
nedotýká samotné existence práva; zda sleduje legitimní cíl; zda je prostředek k jeho dosažení
rozumný (racionální), nemusí být nejlepší, nejvhodnější, nejúčinnější či nejmoudřejší
o často souvisí i s právem na vlastnictví, ochranu soukromí – otázka jestli pak aplikovat i test
proporcionality (viz nález Pl. ÚS 26/16 ve věci EET)
o důvod stanovení podmínek – poskytování kvalitních služeb a zboží a bezpečnost
hospodářského styku
 třídění podnikání
o zákonem neregulované podnikání (žádné omezující podmínky, např. pronájem nemovitostí,
činnost rozhodce) X zákonem regulované podnikání – (zákon stanoví podmínky, které
zájemce musí splnit)
 podnikání oprávněné (má-li podnikatel oprávnění) X podnikání neoprávněné (nemá
podnikatelské oprávnění vůbec nebo podniká mimo jeho rámec)
o živnostenské podnikání (oprávnění vzniká na základě živnostenského zákona) X
neživnostenské podnikání (působnost živnostenského zákona je vyloučena – specifická
skupina tzv. svobodných povolání – advokáti, lékaři, daňoví poradci, architekti apod.)
 podnikatelské oprávnění – veřejnoprávní oprávnění podnikat
o vzniká na základě zákona (automaticky s plněním podmínek), rozhodnutí o jeho udělení, nebo
zápisem do seznamu
o živnostenské oprávnění – podnikatelské oprávnění podle živnostenského zákona
o licence (banky), autorizace (autorizovaný inženýr), osvědčení (advokáti) – podle jiných
zákonů
o X předmět podnikání – ten si stanoví v zakladatelském právním jednání, pro něj si pak
opatřuje oprávnění
 živnostenské podnikání
o živnostenský zákon (č. 455/1991 Sb.) – otázky týkající se živností, druhy živností, vznik,
změna a zánik živnostenských oprávnění, živnostenský rejstřík, živnostenskou kontrolu a
správní trestání, povinnosti při provozu živností
o živnost (užší než pojem podnikání)
 pozitivní vymezení – podnikání za podmínek stanovených živnostenským zákonem (§2)
 soustavná činnost provozovaná samostatně vlastním jménem, na vlastní odpovědnost
za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených tímto zákonem
 negativní vymezení – výčet činností, které živností nejsou (§3)
 poskytování zdravotních služeb, svobodná povolání , státní monopoly, finanční
instituce, využívání výsledků duševní tvůrčí činnosti ...
o třídění:
 podle předmětu – výrobní, obchodní, poskytování služeb
 podle vzniku živnostenského oprávnění – ohlašovací (vzniká dnem pouhého ohlášení,
pokud jsou splněny zákonné podmínky) X koncesované (vzniká dnem právní moci
rozhodnutí o vydání koncese)

3
  ohlašovací
 řemeslné (zvláštní podmínky odborné způsobilosti, nutné vzdělání nebo kvalifikace –
hodinářství, holičství..),
 vázané (odborná způsobilost i podle zvláštních zákonů – projektová činnost,
geologické práce),
 volné (zbytková kategorie, stačí plnění všeobecných podmínek a absence překážek)
o skrytě vázané – zvláštní zákony, které vyžadují odbornou způsobilost u osob
fakticky vykonávající činnost (např. projektování pozemkových úprav)
 koncesované – vyžadují i jinou způsobilost než jenom odbornou (výroba a obchod
s výbušninami, zbraněmi, střelivem, výroba a úprava lihu, provozování krematoria..)
o Podmínky
 na bezúhonnost a překážky provozování živnosti odkazuje ZOK – při jejich ztrátě, zaniká
funkce člena voleného orgánu korporace ex lege – § 46 ZOK
 všeobecné – každý živnostník, výslovně musí splnit fyzické osoby (u PO se bezúhonnost
nevyžaduje – nedůvodná nerovnost)
 plná svéprávnost – omezení svéprávnosti vede ke zrušení oprávnění
 bezúhonnost – vymezeno negativně, nepovažuje se osoba, která byla (i) pravomocně
odsouzena za trestný čin (ii) spáchaný úmyslně (iii), který má přímou nebo nepřímou
souvislost s podnikáním nebo s předmětem podnikání
o nezáleží na právní kvalifikaci TČ, nýbrž na skutkových okolnostech trestného činu
 překážky provozování živnosti
 kvalifikované úpadkové situace – není žádoucí, aby podnikatel provozoval živnost ve
svízelné finanční situaci
o po dobu omezení nakládání s majetkovou podstatou předběžným opatřením,
konkursu
o po 3 roky od jednoho z rozhodnutí o ukončení insolvenčního řízení/konkursu
v důsledku nedostatku majetku
 zákaz činnosti – překážka nejen pro obor činnosti, pro kterou byl zákaz uložen, ale na
základě živnostenského zákona i pro příbuzný obor (u volné živnosti se zákaz týká jen
konkrétních oborů, nikoli volné živnosti jako celku)
 zrušení živnostenského oprávnění ve stanovených případech – týká se téhož a
příbuzného oboru a trvá 3 roky (šlo-li o koncesi, pak se překážka vztahuje po dobu
jednoho roku i na jakoukoli jinou koncesi)
o podnikatel nesplňuje všeobecné podmínky
o překážka dle § 8 – týkají se úpadku
o na žádost
o podnikatel neprokáže právní důvod užívání prostor
o závažné porušování povinnost dle ŽivZ nebo jiných právních předpisů
 zvláštní podmínky provozování živnosti – odborné či jiné způsobilosti stanovené
konkrétně pro řemeslné, vázané a koncesované živnosti
 odborná způsobilost – dosažení určitého odborného vzdělání, odborné praxe,
vykonání zvláštních zkoušek (u všech druhů živností vyjma živnosti volné)
 odpovědný zástupce – při nedostatku zákonem požadované odborné způsobilosti,
podniká prostřednictvím odpovědného zástupce, PO vždy
o fyzická osoba, která splňuje všeobecné i zvláštní podmínky provozování živnosti a
nejsou u ní dány překážky provozování živnosti
o u koncesované živnosti – rozhodnutí o schválení osoby odpovědného zástupce
o Zánik oprávnění – smrtí, zánikem PO, uplynutím doby, zrušením
 Neoprávněné podnikání
o protiprávní jednání, které má podobu podnikatelské činnosti, při nedostatku oprávnění či při
zákazu
 nejen absence oprávnění, ale i překročení rozsahu existujícího oprávnění

4
 o neplatnosti právního jednání pro nedostatek oprávnění se může dovolat jenom dotčená strana –
§ 5 OZ
o odpovědnost dle správního práva – přestupky dle ŽZ nebo speciálních zákonů
 FO – provozuje živnost volnou, řemeslnou, vázanou bez oprávnění - § 61(3) ŽZ
 PO, podnikající FO – podniká v energetických odvětvích bez licence – §91a(1)(a) EnerZ
o odpovědnost dle trestního práva – neoprávněné podnikání - § 251 TZ
 ve větším rozsahu poskytuje služby nebo provozuje výrobní, obchodní nebo jiné podnikání

Obchodní závod
 organizovaný soubor jmění, který podnikatel vytvořil a který z jeho vůle slouží k provozování
jeho činnosti. Má se za to, že závod tvoří vše, co zpravidla slouží k jeho provozu. – § 502
 součástí závodu je veškeré jmění (majetek i dluhy)
 věc hromadná – soubor jednotlivých věcí, movitých (stroje), nemovitých (pozemky, stavby),
hmotných, nehmotných (průmyslová práva)
o funkční ucelenost a vazba na vlastníka – půjde o tentýž závod, i když se jednotlivé součásti
budou měnit
o jeho součástí se automaticky stávají všechny jednotlivé věci, které slouží jeho účelu
o X jednotlivou věc lze vyčlenit ze závodu (např. prodejem), pokud nedojde k narušení
funkčnosti celku
 obchodovatelná věc (může s ním být volně disponováno) – je předmětem právních vztahů (i
dědění)
 univerzalita – při nakládání dochází uno actu bez dalšího k převodu smluv, resp. nabytí
pohledávek, a přechodu dluhů
 podnikatel může mít více obchodních závodů, všechny bude provozovat pod jednou obchodní
firmou (je-li v OR) či vlastním jménem
 vnitřní členění obchodního závodu
o závod může být rozdělen na více organizačně samostatných částí – zákonem pojmenované:
 pobočka – vykazuje hospodářskou a funkční samostatnost (rozhodující je faktický stav,
objektivní kritérium) a podnikatel rozhodl, že bude pobočkou (subjektivní kritérium)
 odštěpný závod – pobočka, která je zapsaná do OR (vedoucí oprávněn zastupovat ve
všech záležitostech týkajících se odštěpného závodu dnem zapsání do OR, před zápisem
pouze v obvyklých věcech spojených s provozem) X nemá právní osobnost!
 provozovna – OZ nedefinuje; prostor, v němž podnikatel uskutečňuje svoji
podnikatelskou činnost
 Rodinný závod – část druhá OZ, rodinné právo - § 700-707 OZ
o závod, ve kterém společně pracují manželé anebo alespoň s jedním z manželů i jejich příbuzní až do
třetího stupně anebo osoby s manžely sešvagřené až do druhého stupně a který je ve vlastnictví některé z
těchto osob,
o úprava rodinného závodu se uplatní podpůrně, tj. jen v případě, že se členové rodiny podílejí fakticky
svou společnou prací na provozu závodu a jejich PaP nejsou upravené zvláštní smlouvou,
o jsou-li členy rodiny zúčastněnými na provozu rodinného závodu manželé, použijí se před ustanoveními
o rodinném závodě přednostně ustanovení o manželském majetkovém právu (§708 – 750 OZ)
o práva a povinnosti:
 zúčastnění členové rodiny se na výsledcích provozu závodu podílejí poměrně podle svého přínosu
 účastenství – převod pouze se jednomyslným souhlasem a na jiného člena rodiny, zaniká zcizením i
faktickým koncem vykonávání práce v rodinném závodě
 o použití výnosů rozhodují většinou hlasů
 předkupní právo člena rodiny
 Koncernový závod – závod řízené osoby a závod řídící osoby – § 80 ZOK
 Podnik v evropském právu
o definován judikatorně – ekonomická entita, která spočívá na jednotné organizaci osobních,
materiálních a nemateriálních prvků a která sleduje trvale určený ekonomický cíl
o chápán v ekonomickém smyslu – relevantní pro právo hospodářské soutěže
 Dispozice s obchodním závodem

5
 o koupě a zastavení vyžadují schválení nejvyšším orgánem korporace (např. § 190(2)(i) ZOK)
 X pacht souhlas nevyžaduje – změna oproti OZ64
 novela 2021 – schválení vyžaduje i převod/zastavení „části jmění“
 rozhodující je změna skutečného předmětu podnikání (již ne změna struktury závodu)
o koupě – zvláštní úprava – § 2175-2183 OZ
 na základě kupní smlouvy nabývá kupující vše, co k závodu jako celku náleží
 zákon nepředepisuje písemnou formu (X písemnou formu bude mít, je součástí závodu
nemovitost/jiná věc jejíž převod vyžaduje písemnou formu)
 kupní cena je ujednána na základě údajů v účetnictví (vyvr. domněnka)
 univerzalita nabytí závodu – kupující se stává vlastníkem jednotlivých věcí, které závod
tvoří, aniž by pro jejich nabytí bylo třeba zvláštních nabývacích titulů
 i nemovitosti – zápis v KN je pouze deklaratorní; i CP – není třeba indosament atd.
 stává se věřitelem pohledávek a dlužníkem dluhů závodu (pouze dluhy jemu známé či
je musel rozumně předpokládat), přecházejí i PaP z pracovněprávních vztahů, nabývá i
práva duševního vlastnictví (ne pokud to licence vylučuje)
o ochrana věřitelů:
 pokud není souhlas věřitele – prodávající se stává zákonným ručitelem (k
účinnosti převodu ovšem souhlas není třeba)
 právo věřitele domáhat se, že prodej závodu je vůči němu neúčinný
 oznamovací povinnost prodávajícího – že závod prodal a komu
 X nepřecházejí: veřejnoprávní oprávnění (živnost. oprávnění) či povinnosti (dluh na
daních)
 účinnost převodu – uzavřením smlouvy (kupující není zapsán ve VR) X zveřejněním ve
veřejném rejstříku, že uložil doklad o koupi závodu do sbírky listin (je zapsán ve VR)
o zastavení – nemá zvláštní úpravu (ale ustavení o zastavení věci hromadné)
 zástavní smlouva musí být ve formě veřejné listiny (§ 1314 odst. 1 písm. a) OZ), zástavní
právo vznikne až zápisem do rejstříku zástav (vede Notářská komora ČR)
 zástavní právo se vztahuje na všechny jednotlivé věci, které k závodu náleží (§ 1347):
 automaticky i na každou věc, která k závodu přibude
 odloučením věci od závodu automaticky zástavní právo k této věci zaniká
 za doby trvání nelze zřídit zástavní právo k jednotlivé věci ze závodu! – § 1348
 pokud chce tedy věřitel mít jistotu, že nějaká věc bude vždy zastavena (např. důležitá
nemovitost) musí zřídit první zástavní právo k nemovitosti a až následně k celému
závodu
o pacht – §2349-2357
 pachtýř – užívat způsobem a v takovém rozsahu, v jakém je to třeba k jeho řádnému
provozování
 dojde k převodu činnosti zaměstnavatele dle § 338 ZP
 stává se věřitelem pohledávek a dlužníkem dluhů (jako u koupě)
 stejná ochrana věřitelů jako u koupě
 není předepsána písemná forma
 účinnost pachtu – jako u koupě

2 – Nehmotné statky podnikatele (obchodní firma, obchodní tajemství a další práva

průmyslového vlastnictví)

Pojem nehmotných statků

 = zvláštní druh předmětu (objektu) právních poměrů, který má povahu nehmotné věci
 jen ty nehmotné jevy, které jsou pro člověka natolik významné, že je reguluje právem
 věc = vše rozdílné od osoby (FO i PO) a slouží potřebě lidí
 duševní povaha – nezávislost na hmotném substrátu, který ho vyjadřuje

6
 potenciální ubikvita (všudypřítomnost) – možnost být vnímán a užíván neomezeným počtem
subjektů, aniž by se spotřebovával či se snižovala jeho kvalita
 z právní úpravy nehmotných statků vznikají výlučná subjektivní práva, jejichž nositelům náleží
„právní ochrana“ jednotlivých nehmotných statků
 duševní vlastnictví – soubor nehmotných statků, jež jsou výsledkem duševní činnosti
 právo duševního vlastnictví
o význam – právní úprava duševního vlastnictví, subjektivní práva k duševnímu vlastnictví
o zásada teritoriality právní úpravy – nehmotné statky se jako předměty právních poměrů
konstituují až právem, tj. obsah ochrany nehmotného statku se řídí vždy právem státu, v němž
je požadována ochrana (lex loci protectionis) = ochrana má účinky jen v rámci daného státu
o absolutní a výlučné subjektivní právo – vylučuje, aby jiná osoba na daném území chráněný
nehmotný statek užívala, ledaže existuje zákonná výjimka nebo má licenci
o průmyslové vlastnictví – soubor nehmotných statků, které jsou výsledkem vědecko-technické
činnosti a mají průmyslovou využitelnost (opakovaně využívány při hospodářské činnosti)

Práva k nehmotným statkům

všeobecné osobnostní právo práva duševního vlastnictví
jednotlivá dílčí osobnostní autorská práva
práva práva průmyslového
vlastnictví
Systém práva duševního vlastnictví
 Autorské právo (práva k autorským dílům a práva s nimi související – Autorský zákon)
o chrání jedinečný výsledek individuální tvůrčí činnosti autora, tj. výsledek, k němuž může v
zásadě dojít jen jediná konkrétní fyzická osoba
o princip neformální ochrany – vzniká už vytvořením ve smysly vnímatelné formě
 Právo k průmyslovému vlastnictví
o princip registrace – ochrana vzniká až registrací dle příslušného veřejnoprávního předpisu
(v ČR rozhodnutím Úřadu průmyslového vlastnictví ve správním řízení)
 X ale poskytnuta i ochrana nezapsaným průmyslovým vzorům dle práva EU!
o ochrana dle práva priority – chráněn ten, kdo podal přihlášku k registraci dříve
o Výsledky tvůrčí duševní činnosti v oblasti hospodářské
 chrání výsledky tvůrčí činnosti postrádající jedinečnost (individuálnost), tj. jde o nové
technické řešení, k čemuž může dojít větší počet osob současně
 ochrana inovací – garantován dočasný právní monopol k umoření nákladů výzkumu, ale
časově omezená doba ochrany kvůli umožnění rozvoje vědy a techniky
 patenty (chrání vynálezy – Z. o vynálezech a zlepšovacích návrzích), užitné vzory
(Z. o užitných vzorech), průmyslové vzory (Z. o ochraně průmyslových vzorů, nařízení
EU), ochrana topografie polovodičových výrobků (Z. o ochraně topografií polovodičových
výrobků), ochrana odrůd rostlin (Z. o ochraně práv k odrůdám rostlin)
o Ochranná označení
 jen označení plnící danou funkci, zejm. rozlišovací (NE výsledek tvůrčí činnosti)
 X samotné provedení označení může být výsledkem tvůrčí činnosti (př. obrázek jako
autorské dílo užitý jako ochranná známka)
 v podstatě časově neomezená doba ochrany – nebrání rozvoji vědy a techniky
 ochranné známky (Z. o ochranných známkách, nařízení EU), označení původu a
zeměpisná označení (Z. o ochraně označení původu a zeměpisných označení, nařízení EU),
zaručené tradiční speciality (nařízení EU), obchodní firmy (§ 423 až 428 OZ)
o Nehmotné statky nechráněné zvláštní úpravou
 obchodní tajemství, know-how, goodwill, obchodní jména, doménová jména, nezapsaná
označení a symboly, údaje o provenienci (místě původu) zboží aj.
 chráněny pouze mimosmluvním deliktem nekalé soutěže – § 2976-2989 OZ
 nekalá soutěž – spory, jestli součást průmyslového vlastnictví nebo jen související
nástroj ochrany

7
  nezakládá výlučná absolutní práva (na rozdíl od patentového, autorského práva) –
povaha relativních práv, která vznikla až při porušení zákona nekalosoutěžním
jednáním
 chrání i jiné hodnoty nad rámec průmyslového vlastnictví (př. zdraví, ŽP)
Vymáhání práv průmyslového vlastnictví
 soukromoprávní
o z. o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví
 výsledky tvůrčí duševní činnosti v oblasti hospodářské, ochranná označení (na obchodní
tajemství se použije obdobně – § 5a)
 žaloba u soudu – oprávněným je vlastník/majitel práva, příp. nabyvatel licence, možné
zastoupení patentovým zástupcem
 možné se domáhat od rušitele:
 aby se ohrožení/porušení zdržel a odstranil jeho následky, příp. peněžní vyrovnání
 náhrady škodu, vydání bezdůvodného obohacení nebo přiměřeného zadostiučinění za
nemajetkovou újmu – možnost náhrady paušální částkou ve výši dle licenčního
poplatku, který se platí za takové užití (zavinění užití: min. 2x poplatku)
 právo na informace o původu neoprávněného výrobku a jeho distribučních sítích
 uveřejnění rozsudku, kterým bylo žalobě vyhověno
 v 1. stupni řeší MS v Praze (zvláštní 3členný senát)
o nekalá soutěž – obecné soukromoprávní žaloby – příslušné jsou krajské soudy
 veřejnoprávní ochrana – přestupky podle zvláštních zákonů, § 248/1 TZ – porušení právního
předpisu o nekalé soutěži, § 268 a 269 TZ – porušení průmyslových práv
Prameny právní úpravy – úprava na české, unijní i mezinárodní úrovni
 Mezinárodní smlouvy
o činnost Světové organizace duševního vlastnictví (WIPO)
 např. Madridský systém mezinárodních ochranných známek, Úmluva o udělování
evropských patentů – jediná mezinárodní přihláška platná pro více států,
o Pařížská unijní úmluva na ochranu průmyslové vlastnictví, Dohoda o obchodních aspektech
práv duševního vlastnictví (TRIPS)
o základní účel – překonání principu teritoriality práva duševního vlastnictví
 EU – nařízení a směrnice EU
o zejména unifikace nařízeními – právní základ čl. 118 SFEU
 n. o ochranné známce Evropské unie, n. o průmyslovém vzoru Společenství
o nadnárodní systém ochrany průmyslových práv v rámci EU
 ochranná známka EU, průmyslový vzor Společenství – Úřad EU pro duševní vlastnictví
(EUIPO)
 chráněné označení původu, chráněné zeměpisné označení a zaručené tradiční speciality na
úrovni EU – řeší to Evropská komise
 jednotný patent – vydaná dvě nařízení (již v roce 2012), čeká se na účinnost dohody o
jednotném patentovém soudu (není dostatek ratifikací)
 Národní úroveň
o LZPS: čl. 11 + čl. 34 (ochrana práv k duševnímu vlastnictví), čl. 15 (svoboda umělecké a
vědecké tvorby), čl. 26 (právo podnikat jako základ pro ochranu proti nekalé soutěži)
o zvláštní zákony týkající se jednotlivých druhů nehmotných statků + subsidiárně Správní řád
v řízení o zápisu do rejstříků ÚPV
Jednotlivé předměty průmyslového vlastnictví
 patent – ochrana vynálezu – výsledku technické tvůrčí činnosti
o vynálezem je věc, výrobní postup či pracovní postup
 X NE, objevy (na rozdíl od vynálezů již existují, jen dosud nebyly známy, naopak
vynálezy jsou nově vytvořeny), estetické výtvory, obchodní metody, počítačové programy
a podávání informací (databáze)

8
 o podmínky patentovatelnosti – novost (není součástí dosavadního stavu techniky), výsledek
vynálezecké činnosti (pro odborníka nevyplývá vynález zřejmým způsobem ze stavu
techniky), průmyslová využitelnost
o ochrana na základě přihlášky na ÚPV, od níž se odvíjí právo přednosti (priorita)
 zaplacení poplatku + musí obsahovat patentový nárok – vymezuje předmět, pro který se
požaduje ochrana
 ÚPV průzkum předběžný (formální) – požadavky patentovatelnosti, nedostatky bránící
zveřejnění
 po 18 měsících patent zveřejní (možnost přihlásit jej i v jiných zemích), každý může
podat připomínky patentovatelnosti
 do 36 měsíců od přihlášky – žádost o úplný přezkum – zkoumá se novost proti starším
patentům -> udělí patent, vydá patentovou listinu, vyhlásí ve Věstníku (účinnost patentu),
údaje zveřejní v patentovém rejstříku
o doba ochrany – 20 let od podání přihlášky, nelze prodloužit (placení udržovacího poplatku)
o podnikový (zaměstnanecký) vynález – vynález, který byl vytvořen původcem ke splnění
úkolů z pracovního poměru k zaměstnavateli (zaměstnavatel může přednostně úplatně využít)
o tzv. zákonné licence – umožnění využití i bez souhlasu vlastníka patentu a nároku na náhradu
(v dopravních prostředcích, pro neobchodní či experimentální účely…)
 užitný vzor – ochrana technicky méně významného řešení, které je nové, přesahuje rámec pouhé
odborné dovednosti a je průmyslově využitelné („malý patent“)
o ochrana udělena zápisem do rejstříku užitných vzorů u ÚPV na max. dobu 10 let (4+3+3)
o řízení o zápisu je rychlé, zápis proběhne jen po formálním průzkumu (rozdíl oproti patentu)
o nelze chránit výrobní postup či pracovní postup (rozdíl oproti patentu)
 průmyslový vzor – vzhled výrobku nebo jeho části spočívající ve znacích linií, obrysů, barev,
tvaru, struktury nebo materiálů výrobku samého nebo jeho zdobení
o představuje estetické aspekty designu; je-li nový a má-li individuální podobu,
o ochrana – zápisem do rejstříku průmyslových vzorů, na 5 let, prodloužení na max. 25 let
o možnost neformální ochrany nezapsaného průmyslového vzoru
 topografie polovodičového výrobku (zobrazení znázorňujících trojrozměrné uspořádání vrstev,
zápisem do rejstříku topografií, 10 let), odrůda rostlin (Ústřední kontrolní a zkušební ústav
zemědělský)
 ochranná známka – jakékoliv označení, zejména slova, včetně osobních jmen, barvy, kresby,
písmena, číslice, tvar výrobku nebo jeho obal nebo zvuky (může ale být i pohybová,
multimediální, zvuková, chuťová, čichová…), pokud je toto označení způsobilé odlišit výrobky
nebo služby jedné osoby od výrobků nebo služeb jiné osoby
o zapisuje se pro danou kategorii výrobků nebo služeb – vlastník má výlučné právo ji užívat ve
spojení s výrobky nebo službami, pro něž je chráněna (právo spolu s ní používat značku ®)
o doba ochrany – 10 let, lze neomezeně obnovovat
o národní (ÚPV), ochranné známky EU (EUIPO), mezinárodní (na základě MS zapsané u
WIPO), všeobecně známé (nezapsané)
 mezinárodní ochrana X EU ochrana
 mezinárodní – WIPO slouží jenom k administraci, přezkoumá jenom, jestli je
přihláška správně formálně podána (správně zařazeny výrobky a služby atd.)
o WIPO nezkoumá, jestli je OZ způsobilá ochrany v označených státech; to dělají až
národní úřady; prakticky tedy půjde o „více“ OZ vždy podle daného národního
práva (OZ tak nemusí být hodna ochrany ve všech státech)
 EU – jedná se o jednotnou ochrannou známku s účinností pro celou EU, EU je stranou
Madridského protokolu (tj. přes WIPO lze zapsat i ochrannou známku EU)
o kolektivní ochranná známka – způsobilá rozlišovat výrobky či služby celé skupiny podnikatelů
od výrobků či služeb jiných osob a vyjadřuje i příslušnost členů k nositeli
 označení původu a zeměpisné označení – na národní úrovni i na úrovni EU

9
 o označení původu – název oblasti, odkud pochází výrobek, jehož vlastnosti jsou převážně dány
zvláštními přírodními i lidskými faktory dané oblasti a výroba, zpracování a příprava probíhá
ve vymezené oblasti (žatecký chmel)
o zeměpisné označení – název oblasti, odkud pochází výrobek, který má specifickou kvalitu
nebo pověst spojenou s určitou oblastí, přičemž stačí, že jeden z výrobních procesů probíhá ve
vymezené oblasti (olomoucké tvarůžky)
o zaručená tradiční specialita – jen na úrovni EU, není vyžadována vazba na určité území, ale
požadavek doby výroby alespoň 30 let a splnění určené technologie výroby (pražská šunka)
o nevýlučná práva s neomezenou dobou trvání – může používat každý, kdo splňuje podmínky
o registrační princip – zápis do rejstříku ÚPV/EK, žádost podává sdružení výrobců či
zpracovatelů

Obchodní firma – právo průmyslového vlastnictví, ochranné označení - § 423-429 OZ

 jméno, pod kterým je podnikatel zapsán v OR, a k jehož užívání má výlučné právo
 identifikační funkce – podnikatel pod ní právně jedná
o firemní povinnost – povinnost podnikatele vystupovat pod obchodní firmou
 je nehmotným statkem – předmět vlastnického práva podnikatele
o lze s ní volně disponovat – prodat, jinak převést
o promítá se do ní pověst podnikatele – mnohdy propagační hodnota
 druhy firmy:
o osobní – součástí firmy je jméno fyzické osoby (PO musí zvláštní vztah k FO, jejíž jméno chce
využít, nutný souhlas)
o věcná – vychází z předmětu podnikání nebo činnosti, někdy povinnost věcné firmy (banka,
pojišťovna)
o fantazijní – není odvozena ani od jména ani od předmětu podnikání (Velká Pecka s.r.o. –
obchodní firma rohlík.cz)
o smíšená – kombinace výše uvedených
 struktura firmy:
o kmen – slova vyjadřující jádro firmy
 silný prvek (dominantní, základem pro rozlišovací funkci), slabý prvek (méně podstatný)
o dodatek – v případech stanovených zákonem (např. „v likvidaci“, určení formy korporace)
o ČEZ Distribuce, a.s. – ČEZ (kmen silný), Distribuce (kmen slabý), a.s. (dodatek)
 nová firma X stará firma (převzata od jiného podnikatele, povinnost nástupnického dodatku)
 firemní právo objektivní (soubor právních norem) X subjektivní (právo na užívání a ochranu)
 zásady firemního práva
o jednotnost – podnikatel může mít pouze jednu firmu
o nezaměnitelnost – dvě firmy nesmí být zcela shodné nebo vzájemně zaměnitelné
 zaměnitelná je firma, která se liší v dominantní části jenom neptatrně
 podnikatelské seskupení – mohou se shodovat v dominantní část (ale odlišující slabé prvky
a dodatky)
 přezkoumává rejstříkový soud nebo notář při zápisu
o neklamavost – znění firmy nebylo způsobilé vyvolat v jiných osobách klamnou představu o
totožnosti osoby, s níž jednají, její povaze, povaze její činnosti
 požadavek pravdivosti – používá zákonem předepsaných dodatků
 přezkoumává rejstříkový soud nebo notář při zápisu
o priorita – ochrana svědčí tomu, kdo firmu použil po právu poprvé
 firma fyzické osoby – pokud neobsahuje příjmení, musí být zřejmé, že nejde o firmu PO
 ochrana – i jméno nezapsaného podnikatele podle § 422 OZ
o absolutní (proti komukoliv) – ochrana firmy (§ 423(2)), jména FO, které není firmou (§78),
názvu PO, které není firmou (§135)
 zdržovací nárok, odstraňovací nárok, náhrada škody, nemajetkové újmy
 nelze zakázat používání firmy (firemní povinnost) – ukládá se povinnost změnit firmu
 při nezjednání nápravy – soud může bez návrhu zrušit PO s likvidací

10
 o relativní (proti tomu, kdo je s dotčeným v hospodářském styku a poruší dobré mravy soutěže –
ustanovení o nekalé soutěži

Obchodní tajemství (§ 504 OZ)

 6 kumulativních pojmových znaků – jde o skutečnosti, které:
o souvisí se závodem (nemusí být vnitřní součástí závodu svého vlastníka, ale souvisí s ním
natolik, že jsou z hlediska jeho podnikání relevantní)
o mají konkurenční význam (jsou konkurenčně podstatné pro jeho podnikání)
o jsou ocenitelné (mají majetkovou hodnotu)
o jsou určitelné (je možno je identifikovat)
o jsou utajené (nejsou běžně dostupné v příslušných obchodních kruzích, postačuje relativní
utajení)
 nemohou jím tedy být patentované vynálezy, chráněné užitné vzory atd. – jsou veřejně
dostupné
o a jejich utajení musí být v zájmu vlastníka zajišťováno odpovídajícím způsobem (např. v sejfu,
v závodu s ostrahou aj.)
 původní obchodní tajemství – výsledek vlastní aktivity vlastníka (zkušenosti, ale i výsledky jeho
tvůrčí činnosti při podnikání, tj. autorská díla či neregistrovaná průmyslová díla)
 odvozené obchodní tajemství – skutečnosti získané od jiného se závazkem je utajovat
(převodem/přechodem/jinak)
 know-how – nepatentované zkušenosti a jiné poznatky, které jsou v soukromém zájmu utajovány
o stačí, že je utajené, podstatné pro závod a identifikované – širší než obchodní tajemství
o chráněno buďto jako obchodní tajemství nebo generální klauzulí nekalé soutěže
 ochrana obchodního tajemství
o zvláštní skutková podstata nekalé soutěže „porušení obchodního tajemství“ (§ 2985 OZ) –
relativní ochrana – jednající ho jiné osobě neoprávněně sdělí, zpřístupní nebo pro sebe či
jiného využije, přičemž ho získal legální či nelegální cestou
o veřejnoprávní ochrana – úmyslný TČ nekalé soutěže – § 248 TZ
 jiné typy utajovaných údajů – důvěrné informace poskytované při sjednávání smlouvy (§ 1730
OZ), povinnost důvěrnosti (dle smlouvy – NDA, dle právních předpisů – př. soudce), osobní údaje
(dle GDPR), konkurenční doložky, utajované informace (ve veřejném zájmu dle Z. o ochraně
utajovaných informací)

3 – Zastoupení podnikatele

Právní jednání podnikatele – právně relevantní projev vůle navenek X rozhodování podnikatele –
tvorba jeho vůle
 FO může jednat osobně, nebo v zastoupení
 PO může jednat pouze v zastoupení (jednání za PO) - PO mají právní osobnost, ale nemají vůli
(svéprávnost)

Zastoupení
 přímé (zástupce jedná jménem a na účet zastoupeného, PaP vznikají mezi zastoupeným a 3.
osobou) X nepřímé (svým jménem na účet zastoupeného, PaP vznikají mezi zástupcem a 3.
osobou)
 smluvní (nejčastěji příkazní smlouva, smlouva o zastoupení X plná moc – deklaruje vůči 3. os.
oprávnění zástupce)
 X mimosmluvní: na základě soudního nebo správního rozhodnutí (opatrovnictví), zastoupení
statutárním orgánem, zaměstnancem
 zastoupení PO statutárním orgánem
o jedná se o zastoupení sui generis (použijí se na něj tedy jenom obecná ustanovení o zastoupení
- §436-440)

11
 o generální zástupčí oprávnění – oprávněn zastupovat PO ve všech věcech (§ 164 OZ)
 X subsidiární rozhodovací oprávnění - § 163 – veškerá působnost, která není svěřena
jinému orgánu
o neomezené a vůči třetím osobám neomezitelné
 vnitřní omezení (např. stanovami, rozhodnutím VH) – nemá vůči třetím osobám účinků, i
kdyby bylo zveřejněno v OR – § 47 ZOK (obecná úprava § 162 OZ)
 X omezení ze zákona – chybí-li zákonem vyžadovaný souhlas nejvyššího orgánu, je
jednání neplatné – dovolat se může oprávněná osoba (OK, společníci), lhůta 6 měsíců/10
let)
o způsob zastupování – u OK se zapisuje do OR (deklaratorní)
 statutár tedy může jednat již od svého zvolení do funkce – prokazuje se např. zápisem
z jednání VH
o každý člen může zastupovat samostatně, pokud není stanoven jiný způsob zastupování
 způsob zastupování PO je zapisován do OR (nebo jiného rejstířku)
 např. společné jednání dvou členů statutárního orgánu (tzv. pravidlo čtyř očí), možno
věcně omezit (např. peněžní hodnotou právního jednání)
 X nikdy ale nelze zastupování určitým členem zcela vyloučit (např. že nad určitou
hodnotu zastupuje společnost jenom předseda představenstva), ani nelze kombinovat
s jinými druhy zastoupení (např. povinnost společného jednání jednatele a prokuristy)
 nedodržení způsobu zastoupení PO nezavazuje
 třetí osoba zároveň není v dobré víře v oprávněnost jednání (ví z rejstříku, že člen SO
tak jednat nemůže), proto podle § 440(2) OZ nemůže žádat plnění ani po něm –
dovozováno, že se jedná o non negotium nezavazující ani jeho
 jediná možnost „zhojení“ je dodatečné dodržení způsobu zastoupení (např. u pravidla
čtyř očí smlouvu dopodepíše druhý jednatel – ratihabice)
 X nutno odlišit od vnitřního omezení – to nemá vůči třetím osobám účinky (i když o
omezení ví)
o stejně se posuzuje, pokud je způsob zastoupení v OR zapsán špatně, např. ve
stanovách je pravidlo čtyř očí, v OR je zapsáno jednání samostatně – jednání
jednoho člena pak PO zavazuje
o v případě společného jednání – možné v konkrétním případě zmocnit člena statutárního orgánu
k samostatnému zastupování PO (generální PM ale nelze)
 zastoupení ze zákona (X zákonný zástupce je pouze u nezletilého! )
o zastoupení PO zaměstnancem, členem, členem jiného orgánu - § 166 OZ
 zastupují ze zákona PO v rozsahu, který je obvyklý vzhledem k jejich zařazení nebo
funkci, jak se jeví veřejnosti
o vedoucím odštěpného závodu - § 503 OZ
 odštěpný závod = pobočka obchodního závodu, která je zapsaná do OR
 oprávněn zastupovat podnikatele ve všech záležitostech týkajících se odštěpného závodu
od zápisu do OR – konstitutivní (před zápisem pouze v obvyklých věcech spojených
s provozem – podle § 430)
 odštěpný závod nemá subjektivitu – vedoucí tedy jedná přímo za podnikatele (typicky
označí, že jedná ve vztahu k závodu)
o osobou pověřenou určitou činností při provozování obchodního závodu – § 430(1)
 jen podnikatele! (překryv s § 166 OZ – ten je zase jenom pro PO)
 zastupuje ve všech věcech, k nimž při této činnosti obvykle dochází
 obvyklost třeba posuzovat ve vztahu k činnosti, kterou byla určitá osoba při provozu
závodu pověřena – objektivně, nezávisle na jejím případném vymezení ve vnitřních
normách
 není rozhodný titul ani forma pověření
o jednání nepověřené osoby, došlo-li k němu v provozovně podnikatele – § 430(2)
 podnikatele zavazuje i jednání jiné osoby v jeho provozovně, pokud byla třetí osoba v
dobré víře, že jednající osoba je k jednání oprávněna

12
 smluvní zastoupení
o přímé zastoupení
 prokura - § 450-456
 zvláštní případ smluvního zastoupení podnikatele zapsaného v OR – zapisuje se do OR
 lze ji udělit pouze písemně a s výslovným vyjádřením, že se jedná o prokuru
o požadavek písemnosti vychází z § 441(2) (nejedná se o PM pro určité PJ) X rozsah
prokury pak vyplývá ze zákona – prokura v písemné formě stačí i k PJ ve formě
veřejné listiny
 vzniká udělením a zápis v OR je proto deklaratorní
 jde o generální obchodní PM – zmocnění ke všem právním jednáním, ke kterým
dochází při provozu závodu (prokurista nesmí přenést prokuru na jinou osobu, ale
může zmocnit osobu k určitým PJ)
 omezení:
o věci, které náležejí výlučně podnikateli/statutárnímu orgánu (prokuru jinému,
svolat VH)
o jednání, která nejsou v žádném vztahu k provozu obchodního závodu
o jednání, která se dotýkají samé podstaty obchodního závodu a nejsou jeho
provozem (př. nesmí prodat závod)
 dělení prokury – základní (nesmí zcizovat a zatěžovat nemovitosti) X rozšířená
(výslovně uvedeno, že smí zcizovat a zatěžovat nemovitosti); individuální (prokurista
jedná samostatně) X kolektivní (více prokuristů, společné jednání)
 filiální prokura – jen pro některou pobočku či jen pro některý z obchodních závodů
 prokurista – plně svéprávný člověk (ne PO), u kterého soud nerozhodl o vyloučení z
fce člena statutárního orgánu či obdobné fce, povinnost péče řádného hospodáře
(nenese ale důkazní břemeno - § 52(2) ZOK in contrario)
 zánik – odvoláním/výpovědí, pachtem/prodejem závodu, smrtí prokuristy X smrtí
podnikatele nezaniká! § 456 OZ
 obecné zmocnění – smluvní zastoupení na základě zmocňovací smlouvy, zmocnitel uvede
rozsah zástupčího oprávnění v plné moci
 forma – bezformálnost (pouze PM pro určité PJ) X písemná (pro více PJ, pro PJ
vyžadující písemnou formu) X s ověřenými podpisy (pro PJ, které vyžadují ověřené
podpisy/veřejnou listinu)
o nepřímé zastoupení – komise, zasilatelství
 při překročení oprávnění zástupce zavazuje zastoupeného, pokud ten to schválí bez
zbytečného odkladu (jinak zavázána osoba sama)
 viz otázka A2 z OPH
Překročení jednatelského oprávnění
 obecná úprava (§ 440/1) – vyžaduje dodatečné schválení zastoupené osoby (ratihabice)
 pokud nedojde ke schválení, je zavázán sám zástupce; pokud třetí strana byla v dobré víře, může
po zástupci požadovat splnění nebo náhradu škody
 úprava smluvního zastoupení (§ 446) – vyžaduje bez zbytečného odkladu oznámení o
nesouhlasu od zmocnitele, jinak se při dobré víře třetí osoby uplatní fikce schválení
 zvláštní úprava pověření podnikatelem k určité činnosti (§431) – v případě dobré víry třetí
osoby zavazuje podnikatele vždy
Střet zájmů
 obecně – zastoupit jiného nemůže ten, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy zastoupeného - § 437
OZ
o relativní neplatnost; pokud třetí osoba o střetu zájmů musela vědět – zastoupený se toho může
dovolat
 ZOK – § 54-57 ZOK (novelou zrušen § 58 ZOK – ten tyto pravidla rozšiřoval i na prokuristu)
o člen voleného orgánu informuje orgán, jehož je členem a kontrolní orgán popř. nejvyšší orgán
– kontrolní nebo nejvyšší orgán může pozastavit výkon funkce

13
 o uzavření smlouvy mezi členem orgánu/osobou blízkou a korporací – informuje orgán, jehož je
členem a kontrolní orgán popř. nejvyšší orgán – kontrolní nebo nejvyšší orgán může zakázat
uzavření smlouvy
Opatrovnictví
 PO – soud jmenuje opatrovníka PO, která to potřebuje, aby mohly být spravovány její záležitosti
nebo aby mohla být hájena její práva
 soud tak učiní, jestliže tu není osoba oprávněná za PO jednat (nemá dostatečný počet členů
statutárního orgánu) a nedojde-li k doplnění členů orgánu soudem § 165 odst. 1 OZ
 FO – není plně svéprávný, omezení svéprávnosti pro potřeby podnikání
Jednání za PO před jejím vznikem – kdo takto jedná je zavázán sám, PO může účinky těchto
jednání převzít na sebe do 3 měsíců od svého vzniku

4 – Transparentnost podnikatele

vymezení otázky katedrou:

- povinně zveřejňované informace o podnikateli (jeho identitě, produktech a právních a
hospodářských poměrech)
- povinnost obsažené zejména v těchto oblastech obchodního práva: rejstříkové právo (včetně
evidence skutečných majitelů), právo obchodních korporací (informační povinnost obchodní
korporace vůči jejím členům, koncernové právo), závazkové právo (informační povinnost vůči
smluvním partnerům, zejména spotřebitelům), účetní právo, právo kapitálového trhu (především
ve vztahu k veřejným akciovým společnostem)

 podnikatel = profesionál – vyšší nároky než na nepodnikatelské subjekty (povinnosti, které ostatní
nemají; odepření ochrany)
 Transparentnost – význam pro bezpečnost obchodního styku a ochranu třetích osob
o kdo je za podnikatele oprávněn jednat a v jakém rozsahu
o informace o hospodářské situaci podnikatele atd.
o různé povinnosti podnikatele – údaje zapisované v OR/živnostenském rejstříku, listiny ve
sbírce listin (např. stanovy, účetní závěrka), údaje nutné uvádět na obchodních
listinách/internetových stránkách
 Rejstříkové právo
o právní úprava:
 §120-121 OZ – základní principy, odkaz na zvláštní zákon
 u PO se zapisuje alespoň – den vzniku, zrušení s uvedením právního důvodu, den
zániku PO/název, adresa sídla, předmět činnosti
 jméno a adresa bydliště nebo sídla členů statutárního orgánu a způsob, jakým zastupují
PO + den vzniku, zániku jejich funkce – § 120 OZ
 zákon o veřejných rejstřících PO a FO a o evidenci svěřenských fondů – hmotná i procesní
úprava
 novelizován „velkou novelou“ ZOK – vložena možnost zrušení tzv. neaktivní
korporace (po 2 účetní období nezakládá závěrky a je nekontaktní) bez likvidace
 EU – první směrnice Rady (elektronizace, ochrana dobré víry, zveřejňování účetních
závěrek) → od r. 2017 nahrazena směrnicí o některých aspektech práva obchodních
společností
o Veřejné rejstříky – obchodní, spolkový, nadační, rejstřík ústavů, společenství vlastníků
jednotek, obecně prospěšných společností + na evidenci svěřenských fondů se ust. zákona o
veř. rej. použijí obdobně

14
 vedou je rejstříkové soudy (7 krajských soudů, podle sídla osoby/bydliště/místa, kde se
osoba zdržuje)
 rejstříkové vložky a sbírky listin
 sbírka listin – dokumenty, jejichž uložení ukládá zákon (např. zakladatelské PJ,
dokumenty o volbě orgánů, výroční zprávy, účetní závěrky, projekt přeměny,
rozhodnutí o zrušení PO), další listiny, pokud o to osoba požádá, protože na tom má
právní zájem – §66 ZoVR
 vložku má každá zapsaná osoba
 rejstříkový spis – všechny dokumenty ve vztahu ke konkrétní zapsané osobě
 princip materiální publicity (princip dobré víry) – § 8 ZoVR
 platí, že stav zápisu ve veřejném rejstříku je stavem po právu platným pro všechny osoby,
jimž není známo, že rejstříkový stav určitého již zapsaného subjektu není v souladu se
skutečným právním stavem, tedy že skutečnost je jiná než zapsaný stav
 má stěžejní význam z hlediska ochrany třetích osob; dvě složky:
o negativní – proti tomu, kdo jedná v důvěře v zápis do VŘ, nemůže ten, jehož se
zápis týká, namítat, že zápis neodpovídá skutečnosti
 X třetí osoby se mohou vždy dovolat nezveřejněných údajů a obsahu listin,
neodnímá-li jim skutečnost nezveřejnění účinnost
o pozitivní – zapsané skutečnosti jsou účinné vůči každému ode dne jejich
uveřejnění X mohou být účinné i dříve, prokáže-li zapsaná osoba, že třetí osobě
bylo provedení zápisu známo dříve
 prokáže-li však třetí osoba, že o zveřejněných údajích nemohla vědět, nemůže
se těchto údajů zapsaná osoba dovolávat u jednání, která byla uskutečněna do
16 dne po zveřejnění
 princip formální publicity – § 3, 4 ZoVR
 každý má právo nahlížet (elektronická databáze je veřejně přístupná), každému, kdo o
to požádá, vydá rejstříkový soud listinný úředně ověřený opis zápisu nebo listiny
uložené ve sbírce listin nebo potvrzení o tom, že určitý údaj v obchodním rejstříku není
 řízení o zápisu do VŘ – řízení se zahajuje zásadně na návrh
 povinnost podat návrh na zápis na předepsaném formuláři (inteligentní formulář) bez
zbytečného odkladu má osoba, jíž se to týká, jinak od 15 dnů může navrhnout každá
osoba, která na tom má právní zájem; podává se písemně/elektronicky se všemi
dokumenty, listinami
 rejstříkový soud:
o usnesením odmítne – návrh podala osoba neoprávněná, nebyl podán na formuláři,
chybí přílohy .. (nejprve vyzve k odstranění vad)
o provede zápis bez rozhodnutí
a) podkladem pro zápis je rozhodnutí soudu nebo správního orgánu
b) je-li podkladem notářský zápis a zároveň i) navrhovatel = zapisovaný (jediný
účastník) nebo ii) prvozápis PO / přeměna OK, všechny zúčastněné OK mají v
obvodu sídlo
o rozhodne o zápisu usnesením v ostatních případech – provede zápis až po nabytí
právní moci usnesení, lze se vzdát práva odvolání a poté dojde k zápisu dříve
 provede zápis nebo rozhodne nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne podání návrhu
(nebo pozdějšího zaplacení soudního poplatku)
o pokud ne – zápis se považuje za provedený dnem následujícím po uplynutí lhůty
(fikce zápisu), promítne do 2 dnů ode dne, kdy se takový zápis považuje za
provedený
 notář – mohou provést přímý zápis na základě podkladového NZ, které vyhotovili - §
108 ZoVR
o vyjádření notáře o tom, že obsah PJ je v souladu s právními předpisy a se
zakladatelským PJ PO
o notáři byly předloženy všechny listiny, které zákon požaduje pro zápis do OR
o pokud notář odmítne – lze podat návrh na zápis k soudu

15
  druhy zápisů:
 konstitutivní – zakládají určitou právní skutečnost, mají za následek vznik, změnu nebo
zánik PaP - vznik a zánik PO, zápis vedoucího odštěpného závodu, zápis likvidace,
změny základního kapitálu AS, oprávnění zahraniční osoby podnikat v ČR
 deklaratorní – pouze „deklarují“ určitou, již existující právní skutečnost = pouze
účinek materiální publicity - udělení prokury, změny ve statutárním orgánu, změny
v předmětu podnikání, exekuce na obchodní podíl
 povinnost oznámit změnu zapsaných skutečností bez zbytečného odkladu
 rozpor mezi skutečným a zapsaným stavem – lze řízení zahájit i bez návrhu - § 78(1)
ZoVR
 v případě, že je zapsaný stav založen rozhodnutím nejvyššího orgánu PO – řízení
pouze pokud prohlásil neplatnost / na rozhodnutí se hledí jako by nebylo přijato (§45
ZOK, 245 OZ) + právní zájem + nejpozději do 3 let - § 79 ZoVR
 Obchodní rejstřík
 veřejný rejstřík, do kterého se zapisují zákonem stanovené údaje o podnikatelích
o každá zapsaná osoba do obchodního rejstříku se považuje za podnikatele - § 421(1)
 zapisované osoby – § 42-45 ZoVR
o obchodní korporace (jiné PO než ty, kterým ukládá zápis zákon, do OR zapsat
nelze)
o FO - podnikatelé, kterým to ukládá zákon (např. ty, které ve 2 po sobě jdoucích
období mají příjem nad 120 mil. Kč)
o FO – podnikatelé, kteří mají bydliště v ČR a o zápis požádají
o vymezené zahraniční FO, které podnikají na území ČR a požádají o zápis
o další subjekty/entity o kterých to stanoví zákon (X nejenom osoby – odštěpný
závod není osoba)
 doplňující skutečnosti zapisované do OR
o výše základního kapitálu, výše vkladu společníků, údaj o podřízení ZOKu, zástavní
právo k podílu, negative pledge jako věcné právo k podílu, údaje o přeměnách - §
48, 55 ZoVR
 Evidence skutečných majitelů
o není veřejný rejstřík! jde o neveřejný systém veřejné správy – ale měla by se stát veřejnou,
jakmile ČR transponuje V. AML směrnici a přijme nový zákon
o upravena v ZoVR, od 1. 6. 2021 bude účinný nový Z. o evidenci skutečných majitelů
 ustanovení o veřejných rejstřících se na ni nepoužijí – § 188c ZoVR
o povinnost zápisu skutečných majitelů PO zapsaných do všech veřejných rejstříků (tj. obchodní,
nadační atd.) a svěřenských fondů
o skutečný majitel – FO, která má fakticky nebo právně možnost vykonávat přímo nebo
nepřímo rozhodující vliv v PO nebo svěřenském fondu (§ 118b ZoVR – odkaz na § 4(4)
zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování
terorismu – zákona o AML)
 systém vyvratitelných právních domněnek – 25 % hlasovacích práv, 25 % podílu na
základním kapitálu, 25% zisku…
o zapisují se údaje o skutečných majitelích (jméno, adresa apod.) a údaj o podílu na hlasovacích
právech
 omezený výpis dostane pouze osoba, která prokáže právní zájem v  souvislosti s bojem
proti praní špinavých peněz a podpoře terorismu
o nová úprava od 1. 6. 2021:
 stanoví vyvratitelné domněnky a nevyvratitelné domněnky, které vymezují skutečného
majitele a osobu s koncovým vlivem
 např. nelze-li určit skutečného majitele korporace, platí že je jím každá osoba ve
vrcholném vedení
 částečný výpis získá každý elektronicky na internetových stránkách ministerstva

16
  zákon jako sankce zavádí řízení o nesrovnalosti, jehož výsledkem může být poznámka o
nesrovnalosti v evidenci skutečných majitelů a poté i výmaz vadných informací
 nevyhovění výzvy k nápravě je přestupkem,
 dále je sankcí za nezapsání skutečného majitele zákaz vyplacení podílu na zisku a zákaz
výkonu hlasovacích práv
 Informační povinnost OK vůči jejím členům
o právo na informace (§ 155, § 156, § 357 an. ZOK) – nemajetkové právo
 VOS, KS, SRO – vykonatelné i mimo jednání nejvyššího orgánu (např. nahlížení do
dokladů)
 AS, družstvo – výkon pouze na VH či členské schůzi → tzv. vespolná povaha – přiznání
individuální povahy může ohrozit fungování vzhledem k široké členské základně
o VOS (§107 ZOK, KS přiměřeně) – každý společník má právo být informován o všech
záležitostech společnosti + právo nahlížet do všech dokladů a jejich kontroly – kogentní
povaha
o SRO (§ 155 ZOK) – právo na informace jako nezbytný předpoklad k výkonu dalších práv (př.
právo předkládat návrhy/protinávrhy)
 může informace žádat kdykoliv
 SRO nemusí obligatorně vytvářet kontrolní orgán – společníci mají přímé právo kontroly
jednatelů (př. právo nahlížet do dokladů)
 má právo i na informace tvořící obchodní tajemství společnosti (povinnost je utajovat)
o AS (§ 357 ZOK) – právo na vysvětlení = oprávnění akcionáře žádat od společnosti informace a
takové informace obdržet
 má každý akcionář – poskytuje představenstvo či jiný svolavatel VH
 realizuje se zásadně na jednání VH a zde společnost zásadně také plní
 akcionář má právo na vysvětlení potřebné pro posouzení záležitostí zařazených na VH,
pro výkon akcionářských práv na VH
 klíčový předpoklad pro výkon hlasovacího práva – jenom na základě poskytnutých
informací lze kvalifikovaně hlasovat (př. povinnost zpřístupnit účetní závěrku a zprávu
o podnikatelské činnosti před konáním VH (§ 436 ZOK)
 odmítnutí vysvětlení (§ 359 ZOK) – poskytnutí může přivodit společnosti újmu (např.
obchodní tajemství), vnitřní informace dle ZPKT nebo utajovaná info;
 akcionář se může obrátit na dozorčí radu, popř. na soud (do 1 měsíce od konání VH),
neposkytnutí informací lze napadnout žalobou na neplatnost usnesení VH
 Koncernové právo – více viz otázka 15
o koncernová deklarace (§ 79/3 ZOK) – uveřejnění na internetových stránkách existenci
koncernu (na stránkách řídící a řízené) – formální podmínka vzniku koncernu
 není to povinnost – tzv. skrytý koncern – nemůže užívat výhody koncernového práva - §
72, 91 ZOK
 obsah – údaj o řídící a řízené osobě – rovněž se doporučuje představit i strukturu koncernu,
účelem je seznámit věřitele a mimostojící společníky před možnými dopady na jejich
zájmy
 materiální podmínka koncernu – jednotné řízení - § 79(2)
o zpráva o vztazích – struktura vztahů mezi osobou ovládající a osobou ovládanou, přehled
jednání provedených v zájmu koncernu, přehled vzájemných smluv - § 82 ZOK
 nemusí se jednat nutně o koncern, stačí pouhé ovládání! u koncernu však tato povinnost
nastane vždy
 zveřejňuje se v obchodním rejstříku
 Závazkové právo
o obecná informační povinnost
 obchodní listiny – jméno, sídlo, údaj o zápisu do OR nebo jiné evidence (oddíl a vložka),
IČO - § 435 OZ
 není definováno, co je obchodní listina
o transpozice První směrnice Rady EHS v oblasti práva společností – stanovuje
povinnost jenom pro dopisy a objednávkové listy

17
 o X nová Směrnice o některých aspektech práva obchodních společností – stanovuje
povinnost pro všechny obchodní listiny
 označení nesmí působit klamavě
 sankce – nezpůsobuje neplatnost PJ
o soukromoprávní (náhrada škody za porušení zákonné povinnosti), veřejnoprávní
(§104+107 ZoVR)
 internetové stránky – povinnost zveřejnit stejné údaje jako na obchodních listinách - § 435
OZ
 není obecná povinnost mít internetové stránky
 X akciová společnost – musí zřídit bez zbytečného odkladu po vzniku - § 7(2) ZOK
 X družstvo se shromážděním delegátů – povinnost informační desky na internetových
stránkách - § 562(3) ZOK
 X OK v koncernu – musí mít internetové stránky pro zveřejnění existence koncernu –
§ 79(3) ZOK
o vůči spotřebiteli - součást ochrany spotřebitele, slouží k dorovnání nerovnosti mezi
spotřebiteli a podnikatelem;
 i ve zvláštních zákonech – např. § 13 z. o cenách – povinnost vedle ceny za výrobek
uvádět i měrnou cenu (např. cenu za 1 kg), z. o spotřebitelském úvěru, …
 obecně – povinnost jasné a srozumitelné komunikace se spotřebiteli (§ 553 odst. 1 OZ + §
1811 odst. 1 OZ)
 povinnost v dostatečném předstihu před uzavřením smlouvy sdělit informace o
podnikateli, o vlastnostech produktu, ceně, způsobu platby a plnění, nákladech na
dodání, právech z vadného plnění, ze záruky atd. – § 1811/2 OZ
 distanční smlouvy a podomní prodej – zejména informovat o nákladech za prostředky
dálkové komunikace, o právu odstoupit od smlouvy – § 1820 OZ
 nesplnění informační povinnosti – nesmí např. požadovat platby, na které spotřebitele
předem neupozornil – § 1821 OZ
 Účetní právo
o účetnictví = metoda hodnotového zobrazování ekonomické činnosti podnikatele
o účelem je poskytovat uživatelům přehled o jmění podnikatele a umožnit zjištění výsledku
hospodaření, nástroj pro sledování a zobrazení stavů, toků a výsledků podnikatelské činnosti v
peněžních jednotkách
o vnitřní funkce – poskytuje evidenční a informační systém pro samotného podnikatele
o vnější funkce – výstupy z účetnictví umožňují třetím osobám porovnávat hosp. výsledky
jednotlivých podnikatelů + zdroj informací pro obchodní partnery + informace pro stát a státní
orgány
o povinnost vést účetnictví – PO, FO zapsané jako podnikatelé v OR, FO podnikatelé s obratem
>25 000 000 Kč ročně,… (§ 1(2) z. o účetnictví)
 PO obecně povinnost vést spolehlivé záznamy o svých majetkových poměrech - § 119 OZ
o jednoduché účetnictví – příjmy a výdaje X (podvojné) účetnictví – vše se zapisuje na dva účty
(ze kterého peníze odešly, a na které přišly)
o zásady (některé):
 zásada věrného a poctivého obrazu – umožnit věřitelům a investorům jistý a spravedlivý
pohled do majetkové, finanční a výnosové situace podnikatele, upřednostňována právem
EU, je i vůdčí zásadou českého účetního práva
 zásada opatrnosti – při sestavování účetní závěrky je třeba zohlednit všechna
předvídatelná rizika a možné ztráty (vytváření rezerv k pokrytí nákladů či dluhů, odpisy)
 realizační princip – do závěrky smí být zahrnuty jen zisky k rozvahovému dni
 akruální princip – výnosy a náklady řadit vždy do účetního období k němuž se časově a
věcně vztahují (bez ohledu na datum příjmu platby)
 going concern – tvořit účetnictví s předpokladem, že podnikatel bude nepřetržitě
pokračovat v činnosti i v budoucnosti (ledaže informace, že už nebude – např. je v
likvidaci)

18
  zásada jednotlivého ocenění – podnikatelé oceňují majetek a závazky jednak k okamžiku
uskutečnění účetního případu, jednak je konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku,
k němu se účetní závěrka sestavuje
 to znamená, že ocenění majetku nemusí odpovídat realitě (v mezičase mezi účetními
závěrkami může podstatně změnit hodnotu) – v praxi se proto někdy dělají účelové
přeměny společností (u nich se musí vydávat účetní závěrka a tudíž přeceňovat), aby se
znova ocenil majetek a tak se uměle vytvořil zisk k rozdělení
 výjimkou jsou investiční společnosti a fondy – ty se oceňují pravidelně
 Účetní závěrka – účetní výkazy v systému podvojného účetnictví, které podávají jak statický, tak
dynamický pohled na majetek a jiná aktiva, závazky a jiná pasiva, výnosy, náklady a hospodářský
výsledek za zákonem stanovené období
o rozvahový den – den, ke kterému se uzavírají účetní knihy
o účetní závěrka se skládá ze 3 dokumentů, které tvoří nedílný celek:
 rozvaha (bilance) – zobrazuje stav aktiv a pasiv podnikatele, aktiva a pasiva se musí
rovnat
 aktiva – způsob použití prostředků
o pohledávky za upsaný základní kapitál + dlouhodobý majetek (hmotný/ nehmotný/
finanční) + oběžná aktiva (zásoby+ pohledávky +krátkodobý finanční majetek
+peněžní prostředky)
 pasiva – zdroje prostředků
o vlastní kapitál (ZK, ážio, rezervní fondy, výsledek hospodaření) + závazky +
rezervy
 výkaz zisku a ztráty (výsledovka) – náklady a výnosy za dané období
 lze zjistit, v čem zisk nebo ztráta spočívají
 příloha k účetní závěrce (doplňuje informace, přijaté zásady používané při vedení
účetnictví, účetní pravidla)
 + podnikatelé obchodní společnosti – uč. závěrka obsahuje i přehled o finančních tocích
(cash flow statement) a přehled o změnách vlastního kapitálu
o Druhy:
 řádná – k poslednímu dni účetního období
 mimořádná – v ostatních případech, kdy zákon ukládá uzavřít účetní knihy
 mezitímní – k jinému okamžiku, než je konec rozvahového dne, pokud chce zjistit účetní
jednotka stav
 konsolidovaná (za celé podnikatelské seskupení)
o povinnost sestavovat účetní závěrku, popř. vyhotovovat výroční zprávu, a zveřejňovat je ve
sbírce listin
 Výroční zpráva – smyslem je poskytnout ucelenou, vyváženou a komplexní informaci o
výkonnosti závodu podnikatele, činnosti podnikatele a jeho hospodářském postavení
o musí jí mít podnikatelé, jejichž účetní závěrka musí být ověřena auditorem
 Povinnost auditu – ověření účetní závěrky auditorem v případech, kdy povinnost auditu stanoví
zákon
o účel – ověření, zda účetní závěrka podává věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví v souladu
s právními předpisy a účetním výkaznictvím
o povinný audit – každá konsolidovaná účetní závěrka (výjimečně mezitímní)
o řádné a mimořádné účetní závěrky:
 malá ÚJ, pokud a.s. překračující alespoň 1 z hodnot: aktiva 40 mil. Kč, čistý obrat 80 mil.
Kč, průměrně 50 zaměstnanců
 nejde-li o a.s., překračující alespoň 2 z hodnot ↑
 všechny velké a střední účetní jednotky
 střední – překračující 2 hodnoty – aktiva 100 mil. Kč, obrat 200 mil. Kč, 50
zaměstnanců
 velké – překračující 2 hodnoty – aktiva 500 mil. Kč, obrat 1 mld.. Kč, 250
zaměstnanců

19
 o zákon č. 93/2009 Sb., o auditorech (úprava postupu při povinném auditu), audit na základě
smlouvy o povinném auditu (zvl. typ smlouvy o kontrolní činnosti), auditora vybírá nejvyšší
orgán PO X nemá-li jej > pak kontrolní orgán
o zpráva auditora – popis rozsahu povinného auditu, uvedení auditorských standardů, výrok
auditora – bez výhrad/s výhradou/záporný; ukládá se do sbírky listin
Právo kapitálového trhu
 kapitálový trh – obchodují se cenné papíry se splatností delší než 1 rok (X peněžní trh – do 1
roku)
 ZPKT, zákon o dohledu v oblasti kapitálového trhu, ZISIF, zákon o finančním zajištění, atd.
 vysoká míra harmonizace/unifikace právem EU – zjednodušení a ochrana přeshraničních investic
o nařízení EU o zneužívání trhu, nařízení EU o prospektu, transparenční směrnice
 dozor provádí ČNB
 kladen důraz na transparentnost a rovný přístup k informacím
o četné informační povinnosti – tak, aby kurz, kterého se na trhu dosáhne, co nejlépe odrážel
pravou hodnotu investičních nástrojů (kurzu přisuzován velký význam, může např. nahradit
ocenění znalcem)
 Veřejná nabídka investičních cenných papírů
o sdělení širšímu okruhu osob obsahující informace o nabízených CP a podmínkách pro jejich
nabytí, které jsou dostatečné k tomu, aby investor učinil rozhodnutí tyto CP koupit nebo upsat,
předmětem musejí být zastupitelné investiční CP (akcie, dluhopisy)
o s veřejnou nabídkou zákon spojuje 2 povinnosti:
 prospekt – soubor informací nezbytných pro investory k zasvěcenému posouzení
nabízeného CP
 majetku a dluhů, finanční situace, zisku a ztrát, budoucího vývoje podnikání a finanční
situace emitenta
 povinnost nabízejícího uveřejnit nejpozději na počátku veřejné nabídky – předem
schvaluje ČNB
 lze zpracovat jako jednotný nebo dělený
o dělený – složený z několika složek (registrační dokument – údaje o emitentovi,
doklad o CP – info o CP, shrnutí – rekapitulace zákl. info)
 vyjímka – bagatelní nabídky (do 1 mil. EUR), nabídky adresovány výlučně
kvalifikovaným investorům, tj. profesionálům
 univerzální registrační dokument – zjednodušení pro časté emitenty, pokud je schválen
2x po sobě, tak už jej ČNB znova neschvaluje, ale emitent jej pouze zakládá
o emitent tak musí při emisi vyhotovit a nechat schválit již jen doklad o CP a shrnutí
 úprava v ZPKT zrušena – použije se přímo nařízení EU o prospektu
 propagační sdělení – každé propagační sdělení týkající se nabídky má obsahovat info o
tom, že prospekt byl/bude uveřejněn a kde je/bude možné se s ním seznámit
 Cenné papíry přijaté k obchodování na regulovaném trhu
o pokud akcie – veřejná akciová společnost (tzv. kotovaná akciová společnost)
o emitent má pravidelné informační povinnosti – § 117a-121b ZPKT
 výroční zpráva – do 4 měsíců po skončení účetního období
 účetní závěrka, zpráva o řízení a správě, další informace (nejdůležitější smlouvy, popis
podnikání..)
 zpráva o odměňování – způsob a výši odměňování emitenta
 informování o pobídkách § 15e odst. 1,2
 pololetní zpráva o hospodaření – do 2 měsíců od skončení pololetí
 informace o hospodaření atd., v menším rozsahu než výroční
 zpráva o řízení a správě (corporate governance statement) – emitent vyjádří, do jaké míry
dodržuje kodexy corporate governance, příp. že některá doporučení nedodržuje a proč
(princip comply or explain)
 některé regulované trhy vyžadují přímo přihlášení se a dodržování kodexů corporate
governance

20
  jedná se o nástroj soft law – kodex není obecně právně závazný!
 v ČR – Kodex správy a řízení společností ČR 2018
 vnitřní informace – nařízení EU o zneužívání trhu
 informace, která by mohla poté, co se stane veřejně známou, významně ovlivnit cenu
CP – čl. 7
 průběžná informační povinnosti – emitent je povinen co nejdříve vnitřní informaci
zveřejnit – čl. 17
 zabránění zneužití informací vůči méně informovaným (insider trading – obchodování
zasvěcených osob je zakázáno – čl. 14)

5 – Specifika postavení podnikatele v závazcích

vymezení otázky katedrou:

- specifika podnikání a jejich zohlednění v úpravě práv a povinností podnikatele v závazkových
vztazích
- zejména: standard odborné péče, zvláštní ochrana ostatních subjektů ve vztazích s podnikateli
(především obecná ochrana slabší strany a zvláštní ochrana spotřebitele a dalších specifických
subjektů), ochrana podnikatele jako slabší strany

 subjektivní princip – rozhodující je, že alespoň jeden účastník je podnikatel

X změna oproti ObchZ – objektivní princip – rozhodující byl vztah závazku k podnikatelské
činnosti
 podnikatel = osoba vykonávající samostatně na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou
činnost živnostenským nebo obdobným způsobem, a to soustavně a za účelem zisku § 420 OZ
 Podnikatel považován za profesionála – očekávána vyšší úroveň znalostí, zkušeností a pečlivosti
o standard odborné péče – pokud někdo vystupuje jako podnikatel, dává tím najevo, že je
v oblasti svého podnikání schopen jednat se znalostí a pečlivostí, která je s touto oblastí
podnikání spojena – §5 OZ
 nedodržení jde k jeho tíži – např. § 2912(2) OZ – domněnka nedbalosti
o zásady úpravy postavení podnikatele
 usnadnění obchodního styku – potřeba rychle reagovat na aktuální situaci na trhu
 např. nabídka reklamou, obchodní podmínky, doložky (INCOTERMS)
 zpřísnění požadavků kladených na podnikatele
 ukládání speciálních povinností, odepírání ochrany
 transparentnost (zpřístupnění údajů ve veřejných rejstřících),
 ochrana slabší strany
 profesionalita může vést k převaze podnikatele ve vztazích se spotřebiteli a jinými
nepodnikateli
 nerovnost může být i mezi podnikateli (zkušenosti, hospodářská síla)
 Usnadnění obchodního styku
o obchodní podmínky, doložky a rámcové smlouvy – viz otázka 6
o zvláštní výkladová pravidla – při styku s podnikatelem se výrazům přisoudí význam jaký má
v takovém styku pravidelně – § 558(1) OZ (stačí, že jedna strana je podnikatel)
 pokud druhá strana není podnikatel – potřeba prokázat, že význam znala
 toto Hendrychová intepretuje tak, že se jedná o vztah mezi nepodnitikateli celkově!
o obchodní zvyklosti (obě strany musí být podnikatelé)
 ustálená obchodní praxe dodržována účastníky obchodních vztahů
 všeobecně obchodně nebo i jenom v některém odvětví, u určitého druhu obchodů, zboží,
na určitém území
 zvyklostí nemůže být protiprávní jednání! (např. dlouhodobé placení po splatnosti bez
požadování úroku z prodlení)
 lze je převzít do smlouvy výslovně, odkazem i mlčky

21
  funkce (§558 (2) OZ)
 výkladová – v právním styku podnikatelů se přihlíží k obchodním zvyklostem
zachovávaným obecně, anebo v daném odvětví, ledaže to vyloučí ujednání stran nebo
zákon
o obecně se použije jenom zavedená praxe stran - § 545
 normativní – určuje práva a povinnosti stran závazku
o zvyklost se aplikuje přednostně před úpravou dispozitivní (nesmí odporovat
kogentnímu ustanovení, být vyloučena stranami)
o i pokud vyloučeny stranami – lze se zvyklosti dovolat, pokud prokáže znalost a
srozumnění druhé strany s jejím využitím
o Nabytí od neoprávněného
 prolomení zásady, že nikdo nemůže nabýt více práv než má sám
 nabytí od podnikatele při jeho podnikatelské činnosti v rámci běžného obchodního styku –
§ 1109(b)
 nabytí věcí od podnikatele z druhé ruky – §1110
 použitá movitá věc, za úplatu, od podnikatele, který při své podnikatelské činnosti v
rámci běžného obchodního styku obchoduje takovými věcmi
 vydá ji vlastníku, který prokáže, že věc pozbyl ztrátou nebo že mu věc byla odňata
svémocně a že od ztráty nebo odnětí věci uplynuly nejvýše tři roky – později vydat
nemusí
 nadřazuje se zájem na ochraně vlastnictví
 prevence nelegálně získaných věcí
 Zpřísnění požadavků kladených na podnikatele
o povinnost dostupnosti – ochrana před podnikateli, kteří se brání kontaktu se zákazníkem
 dá-li podnikatel veřejnosti najevo, ve kterém místě podniká, umožní veřejnosti vstupovat s
ním v tomto místě do právního styku v určené provozní době – § 434
 dá najevo určením sídla/místa provozovny – zapsané v OR, jakékoliv místo, které
podnikatel někde uvede
 sankce – není žádná speciální
 ale obecně povinnost nahradit škodu pro porušení zákonné povinnosti
 správní sankce – např. zákon o ochraně spotřebitele – nepřiměřené překážky pro
uplatnění práv spotřebitele
 živnostenský zákon – povinnost označení provozovny a dalšího – ukládání pokut v
případě porušení
o požadavek transparentnosti – řada informačních povinností nad rámec těch, které má
standardní účastník – viz otázka 4
 uvádění údajů na obchodních listinách, internetových stránkách, resjtříkové právo atd.
o dlužnická solidarita – obecně je každý dlužníkem jenom svého dílu - § 1871
 odchylka – má se za to, že podnikatelé jsou zavázáni společně a nerozdílně - § 1874
o odnímání ochrany
 uzavře smlouvy při svém podnikání – nemůže požadovat zrušení smlouvy pro neúměrné
krácení ani se dovávat neplatnosti pro lichvu - § 1797
 neúměrné krácení – vzájemné plnění a je v hrubém nepoměru - § 1793
 lichva – zneužije tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo
lehkomyslnosti a plnění, plnění v hrubém nepoměru - § 1796, následkem by byla
neplatnost
 může využít jenom ochrany jako slabší strany - § 433
 Ochrana slabší strany
o generální klauzule – podnikatel nesmí svou kvalitu odborníka ani své hospodářské postavení
zneužít k vytváření nebo k využití závislosti slabší strany a k dosažení zřejmé a nedůvodné
nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech stran – § 433
 má se za to, že slabší stranou je vždy ten, kdo vystupuje mimo své podnikání X ale slabší
stranou může být i podnikatel

22
o Spotřebitel jako slabší strana - § 1810-1867
 spotřebitel má zřídka možnost prosadit svou vůli ohledně podmínek pořízení (jen volbou
jiného podnikatele)
 informační deficit, hosp. nerovnost -> silnější postavení -> neochota modifikovat navržené
smluvní podmínky
 úprava ČR+EU – snaha překonat materiální nerovnost, posílit slabší faktické postavení
spotřebitelů
 prameny právní úpravy:
 jeden z nejvýznamnějších cílů evropského práva – směrnice EU o právech spotřebitele,
o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách, o nekalých obchodních
praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu, o některých aspektech prodeje
spotřebního zboží a záruky – transponovány v OZ
 OZ, zákon o cenách (označování výrobků), o spotřebitelském úvěru
 spotřebitelská smlouva – smlouva, kterou uzavře podnikatel (i neplnoprávný!) se
spotřebitelem
 není samostatným smluvním typem (může být jakýkoliv smluvní typ, i smlouva
nepojmenovaná)
 podnikatele je i osoba podnikající neoprávněně
 spotřebitel – každý člověk, který je mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo
samostatného výkonu povolání - § 419
 člověk – PO tedy nikdy nebude spotřebitelem
 pokud smíšena povaha jednání (FO podnikatel kupuje něco zčásti pro podnikání zčásti
pro soukromé účely) – spíše odmítnutí spotřebitelské ochrany
 smlouva uzavíraná distančním způsobem – smlouva, která je vyjednávána výlučně
s využitím tzv. komunikačních prostředků na dálku (pošta, internet, telefon) - § 1824
 spotřebitel zde nepřichází do přímého kontaktu s podnikatelem (jeho z-ci) a nemá
možnost si zboží prohlédnout nebo vyzkoušet v kamenném obchodě
 smlouva uzavíraná mimo obchodní prostory – tzv. „podomní prodej“ - § 1828
 podomní prodej stricto sensu – podnikatel nabízí zboží a kontrahuje se spotřebitelem
přímo v jeho domácnosti nebo na pracovišti
 prodej v jiných prostorech (mimo obvyklý prostor) – veřej. prostranství, veřej. dopr.
prostředky
o obvyklý prostor = sídlo podnikatele, jeho pobočka, stánek, pojízdná prodejna či
jiná prodejna
 i smlouvy, které sice byly uzavřené v prostoru obvyklém pro podnikatelovo podnikání,
avšak bezprostředně poté, co podnikatel oslovil spotřebitele mimo tyto prostory
(nalákal je dovnitř)
 i prodejní zájezdy – podnikatelé mají oznamovací povinnost vůči ČOI (§ 20 zák. o
ochraně spotřebitele), během akce + 7 dní po skončení nesmí požadovat plnění na
kupní cenu
 Komunikace podnikatele se spotřebitelem
 povinnost jasné a srozumitelné komunikace - § 1811
o speciální výkladové pravidlo – výklad pro spotřebitele nejpříznivější – § 1812 OZ
 předsmluvní informační povinnosti
o spotřebitel: informační deficit X podnikatel, který své produkty prodává je v dané
oblasti znalý
o podnikatel v dostatečném předstihu před uzavřením smlouvy sdělí spotřebiteli
předepsané informace - § 1811
 údaje o podnikateli, vlastnosti produktu, cena, způsob platby, náklady na
dodání, práva z vadného plnění, ze záruky
o u distančních smluv/mimo obchodní prostory – širší povinnosti – §1820
 o nákladech na prostředky dálkové komunikace, nesmí požadovat platby, na kt.
předem neupozornil

23
  závaznost předsmluvních informací
o distanční smluva/mimo obchodní prostory – musí obsahovat údaje dříve sdělené
spotřebiteli
 odchýlení možné jenom výslovně - § 1822
 k ujednání o odchýlení nedojde – platí obsah smlouvy pro spotřebitele
příznivější
 Zákaz nepřiměřených ujednání
 zakázána ujednání, která jsou v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou
nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele - § 1813
 zvláště se zakazují některá ujednání (tzv. black list) – §1814
o omezují spotřebitelova práva z vadného plnění, umožňují cenu jednostranně zvýšit
atd.
 k takovým ujednáním se nepřihlíží - § 1815 OZ
o avšak v tomto směru respektuje zákon také vůli spotřebitele, který se může
takového ujednání dovolat
o nejde o relativní neplatnost – k těmto ujednáním se nepřihlíží vždy; účinná budou
jen tehdy, dovolá-li se jich sám spotřebitel – „relativní platnost“
 ujednání o předmětu a o ceně nepodléhají zákazu nepřiměřených ujednání
o ale může se jednat o lichvu nebo neúměrné zkrácení
 zdroj – směrnice o zneužívajících ujednáních ve spotřebitelských smlouvách
o zákaz pouze těch ujednání, která nebyla individuálně sjednána
 X OZ jde dále – zákaz všech nepřiměřených ujednání
o seznam zvlášť zakázaných ujednání koncipován jako grey list – tj. demonstrativní
výčet ujednání, které mohou být nepřiměřená (vždy se musí individuálně zkoumat
nepřiměřenost)
 X OZ – zakázaná vždy bez dalšího (§ 1814)
o úprava v OZ tedy přísnější
 Právo spotřebitele odstoupit od smlouvy
 distanční smlouvy/mimo obchodní prostory – právo odstoupení i bez udání důvodu - §
1829
 ve lhůtě 14 dnů (ve lhůtě stačí odeslat projev vůle)
 spotřebitel po odstoupení do 14 dnů na svůj náklad vrátit podnikateli dodané zboží
 podnikatel bez zbytečného odkladu vrátí peníze (nemůže ji ponížit, např. o náklady na
nový obal zboží)
o směrnice – spotřebitel odpovídá pouze za případné snížení hodnoty zboží v
důsledku nakládání s tímto zbožím jiným způsobem, než je nutné k tomu, aby se
obeznámil s povahou, vlastnostmi a funkčností zboží
o X § 1833: „než je nutné s ohledem na jeho povahu a vlastnosti“ (širší, je třeba
eurokonformní výklad)
 Mimosoudní řešení sporů
 zákaz rozhodčích doložek ve spotřebitelských smlouvách – z. o rozhodčím řízení
o reakce na hromadné zneplatňování rozhodčích doložek (neobsahovaly přímé určení
rozhodce nebo alespoň konkrétní způsob jeho určení) ve spotřebitelských
smlouvách soudy
 konciliační řízení – spotřebitel má právo jej zahájit u sporů z kupní smlouvy nebo
poskytování služeb; obecný subjekt řízení je ČOI; podnikatel poskytuje součinnost,
není povinen dohodu o mimos. řešení uzavřít, musí být uzavřena do 90 dnů, jinak
soud, lze pak u soudu využít důkazní prostředky získané z řízení
 finanční arbitr – spotřebitelské spory na finančním trhu (řízení pouze na návrh
spotřebitele), ERÚ – spory v energetickém odvětví, ČTÚ – telekomunikace
 Speciální úpravy
 poskytování finančních služeb – služby bankovní, úvěrové, platební, pojistné, směna
měn, investiční služby

24
 o širší předsmluvní informační povinnost, delší lhůta k odstoupení (30 dnů u živ.
pojištění, penz. připojištění; 3 měs. - klamavý údaj) – § 1841 an. finanční smlouvy
uzavřené distančním způsobem
 poskytování spotřebitelských úvěrů – zákon o spotřebitelském úvěru
o = odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba
poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli (a) na bydlení, b) vázaný s. úvěr –
na financování urč. produktu)
o pouze oprávněné osoby – finanční instituce a nebankovní poskytovatelé
s povolením ČNB
o povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet (porušení: relat.
neplatnost)
o písemná forma > lze se dovolat > úvěr se považuje za úročený ve výši repo sazby
ČNB
o vázaný úvěr: odstoupit lze do 14 dnů (ať už uzavřen prezenčně, či distančně) X
úvěr na bydlení: není právo odstoupit, ale doba na rozmyšlenou – povinnost
podnikatele na 14 dnů zafixovat podmínky
 problém – úvěry jsou poskytovány tzn. na IČO, tedy po vyřízení
živnostenského oprávnění -> režim zvláštního zákona se neaplikuje
o Podnikatel jako slabší strana
 potřeba zmírnit přirozené nerovnosti a tím přispět k naplnění rovnosti v materiálním
smyslu, včetně zásady autonomie vůle
 korekce pouze takových komparativních nevýhod, která svou povahou a intenzitou
přesahují únosnou míru
 posuzuje se vždy jen v konkrétní situaci, v poměrech konkrétního vztahu, porovnáním
vyjednávací síly jeho účastníků (nelze jej přiznat nějakému účastníkovi obecně)
 kritéria – hospodářská síla, odborné zázemí účastníků, postavení na trhu, míra závislosti,
zastupitelnosti výrobků či služeb apod. (+ zákon o významné tržní síle: struktura trhu,
finanční síla, překážky vstupu na trh)
 zákaz zneužití postavení podnikatele – nesmí svého postavení zneužít k vytváření nebo k
využití závislosti slabší strany a k dosažení zřejmé a nedůvodné nerovnováhy ve
vzájemných P@P – generální klauzule dle § 433/1, kdy může být slabší stranou také
podnikatel
 zda mohl podnikatel očekávat, že by prosazovanou klauzuli prosadil, kdyby o ní slabší
strana jednala jako rovný s rovným
 další úprava ochrany slabší strany:
 adhezní smlouvy – lze z nich odstranit ujednání o různém stupni nevýhodnosti pro
slabší stranu – § 1798-1801
o doložky mimo smlouvu jsou platné, jen pokud byla slabší strana seznámena;
zvláště nevýhodné doložky jsou neplatné vždy, pokud k tomu není rozumný důvod
 různě v OZ – prodloužení/zkrácení promlčecí lhůty (§630/2), zkrácení 5leté
reklamační lhůty u skrytých vad stavby (§2629/2), vyloučení/omezení p. na náhradu
budoucí újmy (§2898); zákaz zástavy kterou nelze vyplatit
 ochrana malého a středního podnikatele:
o nelze ujednat propadnou zástavu (nelze ani se spotřebitelem) § 1315/3
o PO založená k ochraně jejich zájmů se může domáhat neúčinnosti nesprav.
ujednání o času plnění / výši úroku (§1972/2)
 ochrana obchodního zástupce
 ochrana člověka – (šněrovací smlouvy) nelze se předem vzdát práva na zrušení
smlouvy, jestliže byla sjednána na dobu delší 10 let či dobu jeho života (platí tedy i pro
FO-podnikatele) - § 2000 (X pro taková ujednání je vážný důvod)
 ochrana proti opožděným platbám - § 1963
o obsahem vzájemného závazku podnikatelů povinnost dodat zboží nebo službu za
úplatu, je cena splatná, aniž je zapotřebí výzvy k placení

25
 o lhůta nelze prodloužit, pokud hrubě nespravedlivá vůči věřiteli
o omezení maximální sjednané doby splatnosti – delší než 60 dnů pouze pokud to
není hrubě nespravedlivé vůči věřiteli
 možnost věřitele dovolat se neúčinnosti sjednání výše úroky z prodlení, které se
odchyluje od zákona tak, že se zřetelem ke všem okolnostem a podmínkám případu
zhoršuje postavení věřitele, aniž by k tomu byl spravedlivý důvod- § 1972

6 – Specifika uzavírání smluv podnikatelem

vymezení otázky katedrou:

- zvláštní a typické způsoby uzavírání smluv podnikatelem
- zejména: obchodní podmínky, adhezní uzavírání smluv, nabídka reklamou, veřejná nabídka,
veřejná soutěž a zadávání veřejných zakázek

Právní úprava kontraktačního procesu

o část čtvrtá, hlava I, díl 2 OZ (§ 1731 – 1788 OZ) – obecná pravidla kontraktačního procesu
o výjimky z obecné úpravy ve vztahu k podnikatelům – některé jen pro vztahy s dalšími
podnikateli (B2B), se státem (B2G), nebo se spotřebiteli (B2C), některé pro vztahy
s jakoukoliv 3. osobou
o zvláštní případy kontraktace – veřejná nabídka, nabídka v reklamě, soutěž o nejvýhodnější
nabídku, zadávání veřejných zakázek (potřeba zvýšené ochrany veřejných zdrojů před
neúčelným vynakládáním, formálnost a regulace kontraktačního procesu)
Předsmluvní stádium
o negociační fáze – strany si sdělují informace a vyjasňují si stanoviska, požadavky a očekávání
o zásada smluvní volnosti a autonomie stran – volnost ve výběru smluvní strany, obsahu
smlouvy, typu smlouvy, jestli uzavře smlouvu nebo ne
o ochrana dobré víry spojené s ochranou legitimního očekávání v uzavření smlouvy
 předsmluvní odpovědnost
i) strana pokračuje v jednání, aniž má úmysl smlouvu uzavřít (§1728(1)) – poté odpovídá
za to, že smlouvu neuzavře
ii) bez spravedlivého důvodu jednání ukončí když se uzavření jeví jako vysoce
pravděpodobné a druhá strana uzavření důvodně očekává (§1729)
 není povinnost smlouvu uzavřít, ale je tu k náhradě škody (ztráta z neuzavřené
smlouvy)
iii) dále jsou dle § 1730 chráněny důvěrné informace získané při vyjednávání o smlouvě
 sankcí je vydání bezdůvodného obohacení
Uzavírání smluv obecně – více viz OPH 13 B
o nabídka (oferta) – adresné PJ, ze kterého musí být zřejmé, že oferent má úmysl s oblátem
uzavřít určitou smlouvu – § 1731
 zahajuje kontraktační proces
 musí obsahovat podstatné náležitosti tak, aby tato smlouva mohla být uzavřena
jednoduchým a nepodmíněným přijetím (§ 1732)
 odvolání nabídky – dojde před odeslání akceptace, nelze odvolat v akceptační lhůtě - §
1738
 neodvolatelnost – výslovně vyjádřeno, dohoda stran, plyne to z předchozího obch.
styku - § 1736
 zrušení nabídky – pokud dojde před doručením nabídky nebo současně s ní (i u
neodvolatelné) – § 1737
o přijetí nabídky (akceptace) – včasné bezpodmínečné přijetí nabídky – § 1740
 lhůta – vůči přítomnému bezodkladně, nepřítomnému v době přiměřené, dohoda stran
 lze konkludentně (X mlčení, ani nečinnost nejsou přijetím) - § 1744
 vzhledem k obsahu nabídky nebo zavedené praxi nebo pokud je to obvyklé

26
  významné v podnikatelském styku
 přijetí s dodatky / výhradami je odmítnutím původní a učinění nové nabídky – § 1740/2
 nepodstatné změny – je přijetím nabídky, pokud oferent bez zbytečného odkladu
takové přijetí neodmítne – § 1740/3
 přijetí s dodatky je možné vyloučit již v nabídce
 pozdní akceptace – účinky včasného, pokud oferent ústně potvrdí přijetí/začne se chovat ve
shodě s nabídkou (§ 1743)
 přijetí nabídky lze zrušit, dojde-li navrhovateli nejpozději s přijetím akceptace (§ 1742)

Obsah smlouvy
 zrychlení obchodního styku prostřednictvím standardizace
 Obchodní podmínky – viz otázka 6 – část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní
podmínky - § 1751 OZ
o musí být na ně být odkázáno a musí být připojeny k nabídce nebo stranám známy
o smluvní ujednání mají přednost
o druhy:
 obecné obchodní podmínky – užívané bez ohledu na povahu stran
 kvalifikované obchodní podmínky – pouze mezi podnikateli, obchodní podmínky
vypracované odbornými nebo zájmovými organizacemi - § 1751/3
 známost se předpokládá – stačí tedy pouze odkaz
 např. jednotná pravidla pro dokumentární akreditivy (ICC)
o obchodní podmínky užívané v běžném obchodním styku s větším počtem osob při závazku k
dlouhodobému plnění - § 1752
 možnost jednostranné změny – rozumná potřeba změny, povinnost informovat, právo
druhé strany změnu odmítnout a smlouvu vypovědět
o ochrana před překvapivými ujednáními - § 1753
 neúčinnost ujednání obchodních podmínek, pokud je druhá strana nemohla rozumně
očekávat (nepřijala-li je výslovně)
 jedná se o překvapivost v obsahu ujednání, tak ve způsobu vyjádření (miniaturní písmo)
o vzájemný rozpor mezi obchodními podmínkami stran – smlouva uzavřena s obsahem
v rozsahu v jakém nejsou obchodní podmínky v rozporu, sporné pasáže se tedy vzájemně zruší
 Doložky upravené ve vykládacích pravidlech – pevně stanovený význam určitých
zkratek/termínů – §1754
o např. INCOTERMS – upravují zejména dopravu zboží (kdo platí cla, kdy a kde přechází riziko
atd.)
o vůči nepodnikateli je nutno dokazovat, že mu význam byl znám
 Rámcové smlouvy mezi podnikateli – stanovují základní pravidla, kterým budou podléhat
všechny konkrétní smlouvy na jejím základě v budoucnosti uzavřené
o stanovení podmínek pro futuro
o jednotlivé smlouvy na ně nemusí odkazovat (stačí, že jsou uzavřeny na jejím základě) X rozdíl
oproti obchodním podmínkám
Adhézní smlouvy (take it or leave) – § 1798-1801
o úprava zvláštního způsobu kontraktace (ne smluvní typ), kdy je chráněna slabší smluvní strana
o základní podmínky byly určeny jednou ze smluvních stran – akceptant může jen přijmout
nebo odmítnout návrh zpracován druhou stranou a nemá možnost navrhovat modifikaci znění
smlouvy
o vyvratitelná domněnka – pokud použit formulář má se za to, že jde o adhezní smlouvu
o ochrana slabší strany před 3 typy doložek (neplatnost):
 odkazuje na podmínky uvedené mimo vlastní text smlouvy – doložka platná pouze tehdy,
pokud byla slabší strana seznámena s doložkou popř. musela význam znát
 obtížně čitelná nebo nesrozumitelná pro osobu průměrného rozumu – platná pouze pokud
nepůsobí slabší straně újmu nebo byl význam slabší straně vysvětlen

27
 zvláště nevýhodná (aniž je pro to rozumný důvod) – neplatná je doložka zvlášť nevýhodná,
aniž byl pro ni rozumný důvod nebo pokud se odchyluje od obvyklých podmínek
o kogentní charakter jen ve vztazích podnikatel + nepodnikatel § 1801 OZ
 X mezi podnikateli – ochrana není, pouze pokud by doložka hrubě odporovala obchodním
zvyklostem a zásadě poctivého obchodního styku

Zvláštní případy uzavírání smluv

Nabídka reklamou – § 1732(2), 1733 OZ
o má se za to, že návrh dodat zboží/poskytnout službu učiněný při podnikatelské činnosti
reklamou, v katalogu nebo vystavením zboží (+ je specifikována cena zboží) je nabídkou s
výhradou vyčerpání zásob nebo ztráty schopnosti plnit
o výjimka z požadavku adresnosti nabídky
o dispozitivní – tj. podnikatel může vyloučit, že reklama není nabídka
o musí být dostatečně konkrétní a zřejmá (např. přesně určená cena) X jinak jde o 1. výzvu
k podání nabídky, nebo 2. veřejný příslib (je-li zde slib plnění za určitý výkon či výsledek)
Veřejná soutěž o nejvhodnější nabídku – § 1772-1779 OZ
o vyhlašovatel soutěže se obrací na okruh předem neurčených osob, který soutěží o podání
nejvhodnější nabídky (= návrhu na uzavření smlouvy)
o vyhlášení soutěže o nejvhodnější nabídku není oferta – je to výzva k podávání nabídek,
o vyhlašovatel musí veřejnou soutěž vyhlásit → vyhlašují se tzv. podmínky soutěže (ty musí
být písemné a vyhlašovatel je musí vhodným způsobem uveřejnit)
o vyhlašovatel vybere nejvhodnější nabídku – jejím přijetím dochází k uzavření smlouvy
o po provedení má vyhlašovatel oznamovací povinnost vůči úspěšnému navrhovateli, ale i vůči
neúspěšným
o může odmítnout všechny nabídky, pokud to je uvedeno v podmínkách soutěže
Veřejná nabídka – § 1780-1784
o jednostranný projev vůle, kterým se navrhovatel obrací na neurčité osoby s návrhem na
uzavření smlouvy
o výjimka z požadavku adresnosti nabídky
o z projevu vůle navrhovatele musí vyplývat úmysl uzavřít danou smlouvu + návrh musí
obsahovat podstatné náležitosti pro jednotlivé smluvní typy (§ 1732 odst. 1 OZ)
o veřejnou nabídku musí navrhovatel vhodným a přiměřeným způsobem uveřejnit
o smlouva je uzavřena s tím, který včas a v souladu s ní navrhovateli nejdřív oznámí, že nabídku
přijímá
o po uzavření smlouvy má navrhovatel oznamovací povinnost vůči příjemci uzavření smlouvy a
všem ostatním, co neuspěli (jinak je vázán všemi přijetími nabídky)
Zadávání veřejných zakázek – zákon o zadávání veřejných zakázek (na základě směrnice o
zadávání veřejných zakázek)
o zadání VZ – uzavření úplatné smlouvy mezi zadavatelem a dodavatelem, z níž vyplývá
povinnost dodavatele poskytnout dodávky, služby nebo stavební práce
o potřeba zvýšené ochrany veřejných statků před jejich neefektivním vynakládáním – přísná a
podrobná regulace celého kontraktačního procesu, který je značně formalizovaný
 ale stále jde o soukromoprávní kontraktační proces, ne o správní řízení! (správním řízením
je až řízení před ÚOHS)
o základní zásady zadávání veřejných zakázek:
 zásada transparentnosti – informační povinnosti zadavatele
 zásada přiměřenosti – možnost volby takového postupu zadání, který bude odpovídat
obsahu a rozsahu poptávaného plnění
 zásada rovného zacházení – úprava postupu zadavatele ve vztahu ke všem uchazečům
 zásada zákazu diskriminace – přísná úprava možnosti vyloučení uchazeče jen na základě
zákonných důvodů, zákaz užití některých omezujících podmínek pro účast v zadávacím
řízení
o subjekty:

28
  zadavatel – osoba, která podléha režimu zadávání VZ
 povinnost zadávat VZ v zadávacím řízení
o výjimky – ohrožení ochrany základních bezpečnostních zájmů ČR, by došlo
k vyzrazení utajované informace, ohledně zpravodajství atd.
 i právní služby – zastupování před soudy, notářské služby, rozhodčí činnost
 veřejný zadavatel – ČR a organizační složky státu, ČNB, územní samosprávné celky,
příspěvkové organizace, PO založené za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu
atd.
 ostatní zadavatelé – soukromé osoby
o dotovaný zadavatel – použije z více než 50 % peněžní prostředky poskytnuté
z rozpočtu veřejného zadavatele, EU, cizího státu na území EU (nebo více než 200
mil. Kč)
 pouze podlimitní a nadlimitní VZ, zadavatelem vždy pouze pro účely dané
zakázky
o sektorový zadavatel – disponuje zvláštními nebo výhradními právy udělenými
příslušným orgánem veřejné moci k relevantním činnostem ve specifických a v
zákoně definovaných oblastech hospodářství (plynárenství, teplárenství,
elektroenergetika, vodárenství atd.) nebo nad ním veřejný zadavatel může
uplatňovat dominantní vliv
 často má přirozený monopol a trh je vysoce regulován – regulovány i ceny,
přičemž správní orgán, který je stanovuje, bere v potaz náklady vynaložené na
investice -> veřejný zájem na tom, aby sektorový zadavatel využíval
prostředky efektivně
 lze se i dobrovolně podřídit režimu VZ – pak musí dodržovat po celou dobu zadávání
 dodavatel – FO nebo PO, která může potencionálně projevit zájem účastnit se zadávacího
řízení, podat nabídku a následně poskytnout poptávané plnění – § 5 ZZVZ
 vybraný dodavatel – účastník zadávacího řízení, jehož nabídka byla zadavatelem
vyhodnocena jako nejlepší a se kterým se zadavatel rozhodl uzavřít smlouvu
 účastník zadávacího řízení – dodavatel se stává účastníkem, pokud vyjádří zájem o účast
v řízení, podá žádost o účast nebo nabídku nebo zahájí jednání se zadavatelem
o druhy veřejných zakázek
 podle předmětu plnění
 veřejné zakázky na dodávky – předmětem je pořízení věcí, zvířat nebo ovladatelných
přírodních sil
 veřejné zakázky na služby – předmětem je plnění spočívající v poskytování služeb
 veřejné zakázky na stavební práce – předmětem je zhotovení stavby a poskytnutí
souvisejících projektových činností
 členění podle předpokládané hodnoty (zadavatelem předpokládaná výše úplaty za
plnění)
 zakázky nadlimitní – hodnota je rovna nebo přesahuje finanční limit stanovený
nařízením vlády
o na základě nařízení Komise – rozdílné podle předmětu plnění a zadavatelů
o cca 4-10 mil. Kč pro dodávky a služby, cca 140 mil. Kč pro stavební práce
 zakázky podlimitní – mezi nadlimitními a malého rozsahu
 zakázky malého rozsahu – hodnota je rovna nebo nižší částce 2 mil. Kč v případě
dodávek nebo služeb a částce 6 mil. Kč v případě stavebních prací
o lze je zadat napřímo bez zadávacího řízení – musí ale dodržet obecné zásady VZ
 koncese – speciální druh – dodavatel zaváže k poskytnutí činností v rámci stavebních prací
nebo poskytnutí služeb, za něž má od zadavatele právo na braní užitků (např. platby o
uživatelů dálnice)
o základní druhy zadávacích řízení
 zadávací řízení pro nadlimitní veřejné zakázky (nadlimitní režim)
 lze je dobrovolně použít i na zakázky menšího rozsahu

29
 otevřené řízení – vyzývá neomezený okruh dodavatelů k podání nabídky – § 56 an.
ZZVZ
o nejběžnější
 užší řízení – výzva k podání žádosti o účast, zadavatel posoudí kvalifikaci účastníků a
vyloučí ty, kteří neprokázali splnění kvalifikace -> nevyloučení účastníci jsou vyzváni
k podání nabídek – § 58 an. ZZVZ
 jednací řízení s uveřejněním – výzva k podání žádosti o účast; vyloučení účastníků,
kteří neprokázali splnění kvalifikace; nevyloučení účastníci jsou vyzváni k podání
předběžných nabídek; zadavatel může veřejnou zakázku zadat na základě předběžných
nabídek, nebo s účastníky jedná a snižuje jejich počet – § 60 an. ZZVZ
 jednací řízení bez uveřejnění – zadavatel zahájí řízení výzvou k podání nabídek nebo
přímo zahájením jednání s dodavatelem – § 63 an. ZZVZ
o nejméně formalizované – prakticky lze VZ zadat komu zadavatel chce
o striktní podmínky pro použití – např. v důsledku krajně naléhavé okolnosti, kdy
nelze dodržet lhůty pro jiná řízení (je hojně využívání pro nakupování
zdravotnickým pomůcek během pandemie COVID-19)
 soutěžní dialog – výzva k podání žádosti o účast, s účastníky vede soutěžní dialog s
cílem nalézt řešení způsobilé splnit jeho potřeby ze všech hledisek – § 68 an. ZZVZ
 inovační partnerství – použití za podmínky, že zakázka nemůže být uspokojena
prostřednictvím dostupných řešení – § 70 an. ZZVZ
 zadávací řízení pro podlimitní veřejné zakázky (podlimitní režim)
 zjednodušené podlimitní řízení – zadavatel uveřejní výzvu k podání nabídek na svém
profilu, směřuje ji alespoň pěti dodavatelům, lhůta pro podání nabídek nesmí být kratší
než 11 pracovních dnů – § 53 an. ZZVZ
o průběh (základní schéma – liší se dle druhu zadávacího řízení)
 zahájení zadávacího řízení – zadavatel zveřejní zadávací dokumentaci obsahující
zadávací podmínky
 podmínky kvalifikace – základní a profesní způsobilost, technická a ekonomická
kvalifikace, kterou musí splňovat každý účastník
 technické podmínky – požadavky na vlastnosti předmětu VZ
 může požadovat jistotu pro zajištění zájmu dodavatele
 hodnocení nabídek
 pravidla jsou vymezena v zadávací dokumentaci – kritérium ekonomické výhodnosti
(tj. poměr ceny a kvality)
o kvalita – zahrnuje i sociální, environmentální, estetické atd. aspekty
 výběr dodavatele
 zadavatel vybere účastníka, jehož nabídka je ekonomicky nejvýhodnější
 u vybraného dodavatele zadavatel zkontroluje na základě originálů/ověřených kopií
splnění podmínek kvalifikace
o povinnost také zjistit skutečného majitele (zadavatel nahlédne do evidence
sám/dodavatel předloží výpis) – jinak vyloučení!
 povinnost uzavřít smlouvu bez zbytečného odkladu (nejdříve však po uplynutí lhůty
pro podání námitek)
 informace o uzavření smlouvy se zveřejní ve Věstníku veřejných zakázek
 je tu určitá konkurence se zákonem o registru smluv – ten má působnost širší
o často i zakládány do registru smluv – poté není třeba zveřejnit ve Věstníku
o ochrana proti postupu zadavatele
 námitky – směřují zadavateli, proti všem úkonům a opomenutím (lhůta 15 dnů)
 zadavatel povinen rozhodnout do 15 dnů a rozhodnutí odůvodnit
 pokud vyhoví – musí uvést i opatření k nápravě
 nevyhoví – poučit o možnosti podat návrh na zahájení řízení u ÚOHS
 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže
 dohlíží na dodržování zákona o zadávání veřejných zakázek

30
  řízení na návrh i bez návrhu – podmínkou pro podání návrhu je uplatnění námitek
o účastníci – zadavatel, navrhovatel, případně další účastníci/dodavatelé
o podmínkou složení kauce, která při zamítnutí připadá státu
o ÚOHS zamítne X vyhoví – nápravná opatření (i zrušení celého zadávacího řízení),
zákaz uzavření smlouvy, zákaz plnění ze smlouvy, peněžní sankce

7 – Specifika odpovědnosti podnikatele

vymezení otázky katedrou:

- specifika soukromoprávní odpovědnosti podnikatele (zejména za škodu a prodlení)
- specifika trestněprávní a správněprávní odpovědnosti podnikatele

Pojem právní odpovědnosti

 retrospektivní pojetí – odpovědnost za porušení primární povinnosti
o odpovědnost vzniká až jako důsledek protiprávního chování
o sekundární následek, sankční povinnost
o veřejnoprávní odpovědnost
 prevenční pojetí – odpovědnost za náležité plnění povinnosti
o vzniká již se vznikem primárního závazku a latentně jej doprovází, přičemž se „zaktivuje“
(vyvolá právní následky) až porušením
o primární povinnost, hrozba sankce
o soukromoprávní odpovědnost – sporné!
 katedra občanského práva – bere občanskoprávní odpovědnost jako primární povinnost
 změna terminologie proti OZ64 – povinnost k náhradě újmy (X odpovědnost za
škodu), práva z vadného plnění (X odpovědnost za vady)
 § 24 OZ – každý člověk odpovídá za své jednání
 katedra obchodního práva – dle učebnice se kloní k tomu, že jde stále o sekundární
povinnost (vzniká s primárním závazkem a nastupuje až porušením primární povinnosti)
 deliktní odpovědnost totiž může spočívat v porušení absolutního práva/jiné povinnosti,
do které nelze jednoduše začlenit (jako to lze u závazků)
Dělení:
o veřejnoprávní X soukromoprávní
 veřejnoprávní – správněprávní, trestněprávní
 následek protiprávního jednání ukládaný konstitutivním rozhodnutím správního či
soudního orgánu 
 plnění jdou do veřejných rozpočtů
 soukromoprávní – odpovědnost za škodu, odpovědnost za vady a odpovědnost za
prodlení..
 soudní rozhodnutí má pouze deklaratorní význam
 plnění připadá poškozenému
 deliktní X kontraktní
o deliktní – mimozávazková, odpovědnost za porušení zákona (§ 2910 OZ),
odpovědnost za úmyslné porušení dobrých mravů (§ 2909 OZ)
o kontraktní – smluvní odpovědnost (§ 2913 OZ)
 VP a SP sankce se navzájem nevylučují
o subjektivní X objektivní
 subjektivní – čtyři předpoklady – protiprávní jednání, vznik újmy, zavinění a příčinná
souvislost 
 zavinění – psychický vztah škůdce k jeho protiprávnímu jednání a jeho následku 
 exkulpace = zproštění se odpovědnosti škůdcem, který má důkazní břemeno ->
presumpce nedbalostního zavinění (rozdíl od trestního práva) – § 2911 NOZ 
 objektivní – může vzniknout i bez zavinění (§ 2895 NOZ) 
31
  pouze v případech zvlášť stanovených zákonem nebo smlouvou, smluvní odpovědnost
je obecně objektivní
 škůdce se může zprostit odpovědnosti prokázáním tzv. liberačních důvodů (obecně
zakotveny v § 2913 odst. 2 NOZ), ale ostatní předpoklady prokazuje poškozený
Soukromoprávní odpovědnost – jenom pojmy, výklad viz OPH otázka 18-20 B
 odpovědnost za škodu – část IV, hlava III OZ (obecná a zvláštní odpovědnost, zneužití a omezení
hospodářské soutěže)
o předsmluvní odpovědnost – obecná ustanovení o smlouvách - § 1728-1730OZ
 odpovědnost za prodlení + odpovědnost za vady – úprava splnění - § 1916 an. OZ
 deliktní způsobilost – právem přiznaná schopnost stát se v důsledku vlastního protiprávního
jednání subjektem deliktní odpovědnosti
o FO – každý člověk odpovídá za svá jednání, je-li s to posoudit je a ovládnout - § 24 OZ
 klade se důraz na rozpoznávací a ovládací schopnost, ne na věk
 deliktní způsobilost může mít i osoba nesvéprávná – § 2920-2922
o PO – zavazuje protiprávní čin, kterého se při plnění svých úkolů dopustil člen voleného
orgánu, zaměstnanec nebo jiný její zástupce vůči třetí osobě -> PO nese odpovědnost za takto
způsobenou škodu třetí osobě - § 167 OZ
 prevence – viz OPH 19 B
o obecná prevenční povinnost (§ 2900 OZ), zakročovací povinnost (§ 2901), oznamovací
povinnost (§ 2902), zakročovací povinnost poškozeného (§ 2903)
o okolnosti vylučující protiprávnost – plnění zákonné povinnosti, výkon práva, svépomoc, nutná
obrana (§ 2905 OZ), krajní nouze (§ 2906 OZ)
 promlčení – subjektivní lhůta (obecně 3 roky - § 629/1 OZ), objektivní lhůta (10 let, 15 let u
úmyslného porušení)
o dispozitivní – rozsah 1-15 let, nelze v neprospěch slabší strany, popř. zkrátit ohledně újmy na
svobodě, životě, zdraví a z úmyslného porušení povinnosti (nicotnost) -§ 630 OZ
 vyloučení/omezení odpovědnosti – obecně lze
o nelze – i) v neprospěch slabší strany, ii) na škodu úmyslně způsobenou/z hrubé nedbalosti, iii)
zásah do přirozených práv - § 2898
 předsmluvní odpovědnost
o lze považovat za deliktní odpovědnost, ale zařazena do úpravy obligačního práva - § 1728-
1730
 odpovědnost za jednání zřejmě klamavé (§ 1728(1) OZ), odpovědnost za nepoctivé jednání (§
1729(1) OZ), odpovědnost za chránění důvěrných informací (§ 1730 OZ)
 předpoklady vzniku odpovědnosti za škodu 
o protiprávní jednání – základní předpoklad, důkazní břemeno na straně poškozeného,
zahrnuje také nepřímou odpovědnost (např.  § 167 OZ – PO za své představitele) a
odpovědnost za pomocníka dle § 2914 NOZ
 přičitatelnost PO – PPJ se dopustil člen voleného orgánu, zaměstnanec nebo jiný její
zástupce vůči třetí osobě - § 167 OZ
o vznik újmy – škoda X nemajetková újma
o kauzální nexus – příčinná souvislost mezi protiprávním jednáním a škodou; musí prokázat
poškozený současně s tím, že by škoda jinak nevznikla 
o zavinění – úmyslné X nedbalostní
 spoluodpovědnost – situace, kdy za vzniklou škodu nese odpovědnost více právních subjektů bez
ohledu na to, z jakého důvodu společná odpovědnost vznikla
o společný závazek několika dlužníků vůči věřiteli (poškozenému) – pro vztahy mezi podnikateli
platí presumpce solidarity (§ 1874 NOZ)
o možná spoluodpovědnost poškozeného, pokud škoda vznikla nebo se zvětšila také přičiněním
poškozeného § 2918
o způsob náhrady více škůdců upravuje § 2915 NOZ – princip solidarity spoluodpovědnosti
 rozsah a náhrada škody – nahrazuje se skutečná škoda i ušlý zisk § 2952

32
 o primárně naturální restituce, peněžitá náhrada (nejde uvést v předešlý stav, žádá tak
poškozený), přiměřené zadostiučinění (nemajetková újma)
Obecné skutkové podstaty v OZ 
 úmyslné porušení dobrých mravů - § 2909
 porušení zákona (2 skutkové podstaty – zásah do absolutního práva; zásah do jiného práva) - §
2910
o vyvratitelná domněnka nedbalosti - § 2911
 porušení smluvní odpovědnosti – objektivní - § 2913
Zvláštní úprava povinnosti k náhradě škody
 odchylná úprava některého z předpokladů vzniku odpovědnosti -> na ostatní je nutné použít
obecnou úpravu
 odchylka může být i jenom ohledně rozsahu nebo způsobu náhrady nebo např. stanovení
promlčecí lhůty
 definují skutkovou podstatu, stanoví odpovědnost bez zavinění (objektivní)
 Škoda způsobená provozem 
o mimoodpovědnostní povinnosti, chybí tu zcela PPJ (kvazi-odpovědnost). 
o Škoda z provozní činnosti (§ 2924)
o Škoda způsobená provozem zvlášť nebezpečným (§ 2925) 
o dle Pelikánové se jedná o problematickou úpravu – v 1. případě je paradoxně přísnější
liberační důvod (neměl by být); v 2. případě se nemusí prokazovat vynaložení péče (jenže její
zanedbání by mohlo např. při vis maior vést k daleko větší škodě) - nekonzistence
 Škoda na nemovité věci (§ 2926) 
o mimoodpovědnostní povinnost k náhradě škody
o důsledek oprávněného provádění nebo zajišťování prací na nemovité věci
o bez liberačního důvodu -> pravděpodobně se uplatní poslední věta v § 2924 NOZ – vynaložení
veškeré péče, kterou lze rozumně požadovat (prý zákonodárce udělal chybu, že liberační
důvod nestanovil).
 Škoda způsobena informací nebo radou (§ 2950) 
o objektivní odpovědnost bez liberačního důvodu; aplikuje se především u svobodných povolání 
 Škoda z provozu dopravních prostředků (§ 2927-32) 
o mimoodpovědnostní povinnost k náhradě – příčinou škody je zvláštní povaha provozu
dopravních prostředků (objektivní skutečnost, která sama o sobě neodporuje právu)
o vedle škody je předpokladem jejího vzniku příčinná souvislost se zvláštní povahou provozu
dopravních prostředků, a nikoli protiprávním jednáním či porušením smlouvy
o dopravce = každý podnikatel provozující dopravu
o dopravní prostředek v opravě – odpovědnost k náhradě nese ten, kdo jej k opravě převzal (§ 2928) 
 Škoda způsobená zvířetem (§ 2933-5)
o liberace – pokud slouží zvíře k podnikání (prokázání dostatečné pečlivosti)
 Škoda způsobená věcí (§ 2936-8) – věc bez vady X vadná věc
 Škoda na věci převzaté (§ 2944) 
 Škoda na věci odložené nebo vnesené (§ 2945-2949) 
o jen na podnikatele; současně i ochrana spotřebitele (zákazníků)
o škoda na vnesené věci je omezena stonásobkem ceny ubytování na noc
 Škoda způsobená vadou výrobku (§ 2939-43) 
o hradí - výrobce, popř. solidárně kdo označil, dovozce (subsidiárně dodavatel)
 Škoda způsobená nekalou soutěží a omezováním hospodářské soutěže 
o naplnění některé ze skutkových podstat nekalé soutěže (§ 2976) 
o nekalá soutěž – může požadovat náhradu škody + přiměřené zadostiučinění (tj.  nemajetková
újma), vydání bezdůvodného obohacení
 dále se může domáhat, aby se rušitel zdržel, odstranil závadný stav

33
 o omezení hospodářské soutěže – stejná práva jako při nekalé soutěži (§ 2990 OZ), ale
nevyhovuje směrnici -> speciální z. č. 262/2017 Sb., o náhradě škody v oblasti hospodářské
soutěže
 nahrazuje se skutečná škoda a ušlý zisk, včetně úroků
 Škoda způsobená přeměnou (§ 50 PřemZ)
o škoda způsobená věřitelům a společníkům porušením povinností při přeměně
o společně a nerozdílně odpovídají – členové SO, dozorčí rady, kontrolní komise, znalci
o liberace – prokáže, že jednal s právem předepsanou péčí
o promlčení – 5 let od účinnosti zápisu, 2 roky od pravomocného rozhodnutí o škodě
 Škoda způsobená porušením péče řádného hospodáře (§ 52, 53 ZOK)
o právo společnosti na náhradu újmy
o důkazní břemeno – SO (výjimka – nelze-li to po něm spravedlivě požadovat)

Prodlení
 český přístup – prodlení je jedním z druhů odpovědnosti
o X mezinárodně častěji – prodlení je jeden z případů změny/modifikace obsahu závazku
 objektivní odpovědnost, liberace prodlením věřitele
 prodlení dlužníka
o neplní řádně a včas svůj dluh - § 1968
 včas – v dohodnutou dobu i bez vyzvání věřitele - § 1958
o není odpovědný, pokud je v prodlení věřitel
 právo náhradního plnění – do soudní úschovy - § 1953
o následky – právo věřitele odstoupit od smlouvy (ze zákonných nebo smluvních důvodů), úroky
z prodlení, nebezpečí škody nese dlužník
 prodlení věřitele 
o nepřijme řádně nabídnuté plnění nebo neposkytne součinnost ke splnění – § 1975
o následky – právo dlužníka odstoupit od smlouvy; nebezpečí škody nese věřitel
 právo odstoupit od smlouvy 
o dlužník i věřitel
o porušení podstatným způsobem (§ 2002/1) – oznámení o odstoupení bez zbytečného odkladu -
§ 1977
o porušení nepodstatným způsobem – výzva ke splnění povinnosti v přiměřené dodatečné lhůtě
(lze poskytnout i mlčky), až pak možnost odstoupit - § 1978
o následky – zánik závazku od samého počátku (ex tunc) -> povinnost vrátit si navzájem
poskytnuté plnění (§ 2004 NOZ); připouští se odstoupení jenom ohledně nesplněného zbytku
plnění (ex nunc).
 úroky z prodlení
o právo věřitele na úroky z prodlení s plněním peněžitého závazku - § 1970
o stanovena vládním nařízením (351/2013 Sb.) – zákonná sazba odpovídá výši repo sazby (pro
dané pololetí) zvýšené o 8 % bodů (dispozitivní)
 výše může být upravena obchodními podmínkami – neúčinnost se lze dovolávat dle
ustanovení o ochraně podnikatele jako slabší strany
 judikatura – při zkoumání, jestli je výše úroku nepřiměřená nelze mechanicky kopírovat
smluvenou výši z jiného případu – vždy je nutné zkoumat konkrétní okolnosti případu  
o neúčinnost ujednání o úroku – bez spravedlivého důvodu by zhoršovalo postavení věřitele (ten
se taky může dovolávat neúčinnosti) § 1964

Administrativní (správní) odpovědnost podnikatele

 správní odpovědnost koncipována podobně jako trestní, ale rozhodují tu správní orgány (ne soudy,
krom přezkumu)
 z. č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (ZoOP) + z. č. 251/2016 Sb., o
některých přestupcích (PřesZ)

34
 správní odpovědnost závisí na předmětu a způsobu podnikání podnikatele + na řadu z nich se
vztahují předpisy na ochranu spotřebitelů (živnostníky zavazují živnostenské předpisy, dovozce
celní p., všechny: daňové p.)
 sankce dle § ZoOP
o správní tresty (§ 35) – napomenutí, pokuta, zákaz činnosti, propadnutí věci nebo náhradní
hodnoty, zveřejnění rozhodnutí o přestupku
o ochranná opatření (§51) – omezující opatření, zabrání věci nebo náhradní hodnoty
 (např. uzavření provozovny nesplňující hygienické předpoklady)
 subjekty:
o PO:
 porušení právní povinnosti,
 jednáním FO jejíž jednání je PO přičitatelné,
 člen orgánu PO; zaměstnanec; FO, která plní úkoly; kterou PO používá při své
činnosti; která jednala za PO a PO výsledku jednání využila
 při činnosti PO / v přímé souvislosti s činností PO / ku prospěchu PO /v zájmu PO - §
20 ZoOP
 možnost liberace – vynaložení veškerého úsilí k zabránění (nelze, pokud nevykonávala
kontrolu) - § 21
o FO podnikatel – porušení právní povinnosti, při podnikání, spáchá sama nebo FO, jejíž
jednání je přičitatelné (stejně jako u PO)
o FO
o u PO + FO podnikatelů – objektivní odpovědnost s možností liberace ze zákonných
důvodů
 u nepodnikatelů: subjektivní odpovědnost (tj. nutné zavinění)
o odpovědnost PO nevylučuje i odpovědnost jednající FO
 přestupky – zejména ve speciálních zákonech regulujících dané odvětví podnikání (EnerZ,
ZoOHS, ZZVZ…)
o § 9 PřesZ – přestupky na úseku podnikání - přestupkem je:
 FO/PO – provozování podnikání bez veřejnoprávního povolení, je-li vyžadováno
 PO/podnikající FO – porušování povinností v souv. se zápisu do OR, nepoužívání
firmy/jména, klamavé údaje na obchodních listinách
o § 10 PřesZ – přestupky na úseku porušování práv k obchodní firmě – přestupkem je:
 neoprávněné užívání obchodní firmy nebo jiného příznačeného označení
 promlčecí doba – 1 rok X 3 roky, jde-li přestupek s horní hranicí pokuty min. 100 tis.
 pravomoc správního orgánu zakázat zrušení, zánik nebo přeměnu obviněné PO , existuje-li
důvodné podezření, že by se chtěla vyhnout sankci / výkonu správního trestu / by mohla zmařit
uspokojení nároku na náhradu Š či vydání bezdův. obohacení [X zákaz nesmí být nepřiměřený]
 pozbytí statusu podnikatele nemá za následek zánik odpovědnosti za přestupek

Trestní odpovědnost podnikatelů

 TČ – přečiny a zločiny  přečiny = nedbalostní + úmyslné TČ s horní hranicí trestní sazby do 5
let
 skutkové podstaty týkající se podnikatelů hlavně mezi TČ proti majetku a dále mezi TČ
hospodářskými
o skutková podstata, kt. může naplnit jen podnikatel např. TČ ohrožování zdraví závadnými
potravinami nebo jinými předměty (ale „podnikatel“ je v TZ zmíněn explicitně zřídka, spíš
poznáme z popisu jednání)
 dvě kategorie TČ, kde nalezneme podnikatele jako možného pachatele:
o TČ proti majetku
 TČ porušení povinností při správě cizího majetku způsobí na něm škodu nikoliv malou
 úvěrový a dotační podvod, poškození věřitele, zvýhodnění věřitele, způsobení úpadku,…
o TČ proti hospodářské soutěži
 př. porušení pravidel hosp. soutěže  § 248 TZ – trestní odpovědnost za nekalou soutěž

35
  TČ neoprávněného podnikání – odnětí svobody až na 2 léta nebo zákaz činnosti
 TČ poškozování spotřebitele  např. tím, že šidí na jakosti, uvede ve větším na trh
výrobky a přitom zatají jejich podstatné vady,…
 TČ zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění
 TČ zneužití informace v obchodním styku, TČ zneužití postavení v obchodním styku
 TČ zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě
 TČ pletichy při zadání veřejné zakázky a při veřejné soutěži
 TČ vystavení nepravdivého potvrzení (podnikatelem oprávněným k poskytování fin.
služeb)
 TČ poškozování finančních zájmů EU (nesprávné dokumenty, údaje > zkrácení fin.
prostředků)
 TČ proti průmyslovým právům a autorskému právu
o další trestné činy  úplatkářství, neoprávněné zaměstnávání cizinců apod.
 Trestní odpovědnost PO
o úprava v z. č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti PO a řízení proti nim
o protiprávní čin spáchaný jejím jménem nebo v jejím zájmu nebo v rámci její činnosti
o § 8(1) osoby, které mohou založit přičitatelnost PO:
 statutární orgán nebo jeho člen, jiná osoba oprávněná jménem nebo za PO jednat
 ti, kdo vykonávají u PO řídící nebo kontrolní činnost (vedoucí)
 osoby vykonávající rozhodující vliv na řízení
 zaměstnanci a osoby v obdobném postavení
 na základě pověření SO/řídící FO nebo pokud PO zanedbala povinnou kontrolu nad
zaměstnanci nebo neučinila opatření k zamezení nebo odvrácení následků (vnitřní
etické kodexy a compliance programy)
o liberace § 8(5): PO se trestní odpovědnosti zprostí, pokud vynaložila veškeré úsilí, které na ní
bylo možno spravedlivě požadovat, aby spáchání protiprávního činu osobami uvedenými v
odst. 1 zabránila
o i když se nepodaří zjistit, která konkrétní FO jednala
o i když – k protiprávnímu činu došlo před vznikem PO / byla prohlášena za neplatnou po
vzniku / právní úkon zakládající oprávnění k jednání je neplatný či neúčinný / jednající FO
není odpovědna za své činy
o při zániku PO přechází odpovědnost na jejího právního nástupce
o taxativní výčet trestů, jež lze uložit PO – zrušení, propadnutí věci nebo majetku, zákaz
plnění veřejných zakázek, zákaz přijímání dotací nebo subvencí, zákaz činnosti,
uveřejnění rozsudku a další
o trestnost může zaniknout účinnou lítostí (nejde-li o některou ze skutk. podstat úplatkářství,
porušení pravidel hosp. soutěže, zjednání výhody/pletichy i veř. zakázek atd.
o vyloučení kumulace správních a trestních sankcí za stejnou věc (ne bis in idem)
o odpovědnost PO nevylučuje i odpovědnost jednající FO

8 – Soutěžní právo

vymezení otázky katedrou:

- právo na ochranu hospodářské soutěže před omezováním
- právo proti nekalé soutěži

 soutěžní právo se skládá ze dvou větví:

o z práva proti omezování hospodářské soutěže – je součástí práva veřejného, silnější vliv
práva EU,
o z práva nekalé soutěže – je součástí práva soukromého,
Ochrana hospodářské soutěže:

36
 počátky v USA – Shermanův antitrustový zákon (1890),
 Právo EU:
o soutěžní právo je upravené v pramenech primárního práva – tato základní pravidla jsou
bezprostředně použitelná (SDEU – Van Gend en Loos 26/62)
 již ve Smlouvě o Společenství uhlí a oceli a Smlouvě o EHS
 Lisabonská smlouva (2007, účinnost 2009) – právním základem evropské integrace jsou
SEU a SFEU
o úseky soutěžního práva – zakázané dohody a jednání ve shodě, zneužití dominantního
postavení, kontrola spojování, ochrana soutěže proti státním podporám
o legislativním a aplikačním orgánem je Evropská komise
o pojmy práva EU:
 podnik
 SDEU – soubor hmotných, nehmotných a osobních složek podnikání; ekonomická
jednotka, která nemusí mít právní subjektivitu (např. část koncernu může být jeden
podnik)
o EK pak ale ukládá tresty konkrétním společnostem (nemůže trestat entitu bez
právní subjektivity)
 funkční pojetí – podnik může být chápán jako podnik ve vztahu k jedné ze svých
činností, zatímco ohledně jiné podnikem není
 ekonomické pojetí – podnik je jednotka, která nabízí na trhu výrobky anebo služby
o při změně firmy nebo formy se prosadí kontinuita – soutěžní právo může být
nadále aplikované (stále je možné vyvodit právní důsledky)
o single economic unit – v rámci skupiny neexistuje kartel, podíly na trhu se sčítají
za celou skupinu, pokuty se počítají z obratu skupiny
 relevantní trh
 podniky, které omezují soutěž, se takto chovají vůči jiným podnikům, kterým
konkurují, ale konkurují jen těm podnikům, s kterými působí na shodném trhu
 posuzuje se z hlediska výrobkového, geografického a časového
o Zakázané dohody i zneužití dominantního postavení
 unijní rozměr1 – podmínka aplikovatelnosti skutkových podstat práva EU, jinak jenom
vnitrostátní právo
 může ovlivnit obchod mezi členskými státy – viz čl. 101/1, 102 SFEU
o hraniční ukazatel – kauzy se zjevnými dopady pouze v jednom členském státě
nespadají pod právo EU2
o SDEU ale vykládá široce – i jednání omezené na území jednoho státu může
deformovat soutěž v tom státě a tím se vzhledem k vnitřnímu trhu dotknout jiných
členských států
 dopady nesmí být bezvýznamné
o doktrína de minimis – musí mít „appreciable effect“ (české překlady se liší)
o může dojít k ohrožení dosahování cílů EU
 jde o ohrožovací delikty – škodlivý následek nemusí nastat – stačí, aby jednání mohlo ovlivnit
obchod popř., aby jeho účelem bylo ovlivnění (čl. 101/1, 102 SFEU)
 možnost a pravděpodobnost ovlivnění se posuzuje objektivně
 aplikace
 administrativní odpovědnost:
o EK – má kontrolní pravomoci (i šetření na místě), aplikuje jenom právo EU (vydává
rozhodnutí), přezkum SDEU
o národní úřady (ÚOHS) – aplikují jako evropské tak národní právo, přezkum
vnitrostátními soudy (správní soudnictví)
 trestní odpovědnost – pouze dle práva členských států, právo EU nezasahuje

1
Commission Notice — Guidelines on the effect on trade concept contained in Articles 81 and 82 of the Treaty
2
Hugin v. Commission 22/78

37
  posilování soukromoprávní odpovědnosti – směrnice EU (škoda způsobená kartely a
zneužitím dominantního postavení)
o u nás provedena – z. č. 262/2017 Sb., o náhradě škody v oblasti hospodářské
soutěže
o Zakázané dohody a jednání ve shodě (čl. 101 SFEU):
 generální klauzule, na kterou navazuje demonstrativní výčet nejdůležitějších skutkových
podstat
 neslučitelné a proto zakázané všechny dohody mezi podniky, rozhodnutí sdružení podniků
a jednání ve vzájemné shodě, které by mohly ovlivnit obchod mezi členskými státy
a jejichž účelem anebo důsledkem je vyloučení, omezení anebo narušení hospodářské
soutěže na vnitřním trhu
 zejména je zakázáno (demonstrativní výčet v čl. 101/1)
 přímé anebo nepřímé určení nákupních anebo prodejních cen (dohody o fixaci cen)
anebo jiných obchodních podmínek,
 omezování anebo kontrola výroby, odbytu, technického rozvoje anebo investic,
 rozdělení trhu anebo nákupních zdrojů
 uplatňování nestejných podmínek při stejných plněních vůči ostatním obchodním
partnerům, čímž je v hospodářské soutěži znevýhodňují – tj. diskriminace,
 podmiňují uzavření smluv tím, že druhá strana přijme další plnění, které ani věcně, ani
podle obchodních zvyklostí s předmětem těchto smluv nesouvisí – tj. vázaná plnění,
 dohody omezující soutěž jsou úplně zakázané (výjimky existují, ale jsou omezené),
 všechny dohody anebo rozhodnutí zakázané podle tohoto článku jsou automaticky
neplatné – čl. 101/2 SFEU
 zakázány aniž by bylo potřeba nějaké rozhodnutí – čl. 1 nařízení č. 1/2003/ES
 Sdělení komise o dohodách de minimis – „bezvýznamné“ jsou dohody s tržním
podílem do 10 % horizontálně nebo do 15 % vertikálně
 výjimky:
o individuální výjimky mohou být uděleny, pokud jednání (kumulativně, čl. 101/3
SFEU):
 přispěje ke zlepšení výroby anebo distribuce výrobků anebo služeb anebo
k technickému či hospodářskému pokroku,
 spotřebitelům vyhrazují příslušný podíl na těchto výhodách
 dohody neukládají větší omezení podnikům, než je nevyhnutelné
 soutěž není omezená pro podstatnou část výrobků a služeb na daném trhu,
o blokové výjimky – může stanovit EK
 jedná se o konkretizaci individuálních výjimek viz výše
 účelem blokových výjimek je vynětí takových dohod narušujících
hospodářskou soutěž, jejichž existence s sebou nese všeobecné výhody pro
společnost
 typicky letecká a námořní doprava
 neformální přístup ke kartelovým dohodám – zakázány i jednání ve vzájemné shodě (není
formalizovaná dohoda) a rozhodnutí sdružení podniků (např. profesní komory, které
zavazují členské podniky, přičemž sdružení podniků nemusí mít právní osobnost)
 dohody vertikální a horizontální:
 horizontální – na jedné úrovni v ekonomickém řetězci (na úrovni výroby anebo na
úrovni distribuce) – zákaz dohod tvrdší pro horizontální kartely
 vertikální dohody – mezi podniky, které jsou aktivní na různých úrovních
ekonomického řetězce, teda mezi výrobci a distributory jejich výrobků (více výjimek,
kdy jsou povolené)
 jediné a pokračující protiprávní jednání – koordinace soutěžního chování může
probíhat po určitou dobu (i desítky let), může být přerušované, mohou se přidávat/odcházet
účastníci

38
  leniency program - EK může poskytnout imunitu tomu podniku, který sám EK kartelové
jednání oznámí, příp. může podnikům, které přispěli k vyšetření a odhalení zakázané
dohody pokutu snížit

o Zneužití dominantního postavení (čl. 102 SFEU):

 generální klauzule, na kterou navazuje demonstrativní výčet nejdůležitějších skutkových
podstat
 „s vnitřním trhem je neslučitelné, a proto zakázané, pokud to může ovlivnit obchod mezi
členskými státy, aby jeden anebo více podniků zneužívali dominantního postavení na
vnitřním trhu anebo jeho podstatné časti“ –
 zejména je zakázáno (shodné s čl. 101 SFEU, ale chybí rozdělení trhu):
 přímé anebo nepřímé vynucování cen anebo jiných obchodních podmínek,
 omezování výroby, odbytu anebo technického vývoje na úkor spotřebitelů,
 diskriminace,
 vázané plnění,
 samotné dominantní nebo monopolní postavení není zakázané – zakázané je jen jeho
zneužití,
 dominance – podnik se může chovat ve značné míře nezávisle na konkurentech,
odběratelích i spotřebitelích
 monopol – monopolní podnik není vůbec vystaven hospodářské soutěži
 kolektivní dominance – dominantní postavení na trhu má několik samostatných
podniků, které jsou propojené hospodářskými svazky
 k hodnocení tržní síly je potřeba definovat relevantní trh a podíl, který přísluší
zneužívajícímu podniku
o podíl, ale není jediným kritériem – např. i překážky vstupu na trh, struktura trhu,
překážky expanze, kupní síla
 definice zneužití – objektivní pojem vztahující se k chování podniku v dominantním
postavení, které je různými prostředky schopné ovlivnit strukturu trhu, kde v důsledku jeho
přítomnosti je už soutěž oslabená a která vede ke vzniku překážek udržení soutěže na její
současné úrovni anebo jejímu rozvoji,3
 zneužití postavení bez ohledu na to, jestli skutečně zamýšlený (omezující) účinek
nastane
o Kontrola koncentrací:
 úprava prevence – je uložena povinnost notifikace připravovaných koncentracích
 EK musí koncentraci schválit
 X zneužití dominantního postavení a úprava kartelů – ty jsou úpravou odpovědnosti
 není upraveno v primárním právu – původním základem pro kontrolu byl článek o zneužití
dominantního postavení v kombinaci s článkem o zakázaných dohodách
 dnes – nařízení o kontrole spojování podniků,
 unijní rozměr – celosvětový obrat všech podniků zúčastněných na operaci přesáhne 5
mld. EUR a individuální obrat v rámci EU alespoň dvou zúčastněných podniků musí
přesáhnout 250 mil. EUR za předpokladu, že žádný z dotčených podniků nedosáhne v tom
stejném členském státě více než 2/3 svého celkového obratu v rámci celého Společenství
 důležitý je tedy účinek operace na trh EU – schválení může podléhat i operace mezi
společnostmi, které nemají sídlo v EU
 koncentrace:
 jakékoliv získaní přímé anebo nepřímé kontroly nad jedním anebo více podniky, a to
na trvalém základě koupí CP anebo jiného majetku, nabytím smlouvou nebo jiným
způsobem
 fúze, veřejná nabídka převzetí, získání kontrolního podílu (převodem/přechodem
podílu/akcií) atd.

3
Hoffmann LaRoche v. Commission 85/76

39
  kontrola – rozhodující vliv v podniku
 řízení o kontrole koncentrací:
 příslušná je EK, zahájení na základě notifikace podniků, které připravují koncentrační
operaci
 předběžný průzkum – na jeho základě může operaci schválit
o X pokud však má pochybnosti, může vykonat hlubší průzkum
 standstill obligation – žádný výkon kontroly do schválení
o typicky je schválení soutěžního úřadu odkládací podmínkou smlouvy o koupi
podílu/akcií
o porušení – pokuta, a pokud koncentrace neschválena, tak nařízení zrušení
koncentrační operace (rozdělení podniků, cesse akcií,…)
 EK bere v potaz – potřebu zachování a rozvoje efektivní soutěže a parametry stávající
a budoucí soutěže
o schválí, pokud koncentrace zásadně nenaruší účinnou hospodářskou soutěž na
vnitřním trhu anebo na jeho podstatné časti, hlavně v důsledku vzniku anebo
posílení dominantního postavení
 EK může schválení podmínit – např. že se některý podnik musí zbavit některých svých
aktivit (prodat své dceřiné společnosti v určitém členském státě, tak aby tam i po
koncentraci nebyla narušena soutěž)

 Česká právní úprava:

 z. č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže
o navazuje na právo EU
o upravuje zakázané dohody a jednání ve shodě, zneužití dominantního postavení a kontrolu
koncentrací
o soutěžitel (nahrazuje pojem podnik) – FO a PO, jejich sdružení, sdružení těchto sdružení
a jiné formy seskupování, a to i v případě, že tato sdružení a  seskupení nejsou PO, pokud
se zúčastňují hospodářské soutěže anebo ji mohou svojí činností ovlivňovat, i pokud
nejsou podnikateli:
 FO a PO – podnikatelé ale i osoby, které nesplňují znaky podnikatele, ale zúčastňují se
soutěže
 formy seskupení – i pokud jde o non-subjekty (odbory, asociace, sdružení sdružení)
 non-subjekty – případy tzv. holdingu (např. ERSTE zahrnující ČS, SS a EBH je
non subjekt – subjekty jsou jen ČS, SS, EBH),
o relevantní trh – trh zboží, který je z hlediska jeho charakteristiky, ceny a zamýšleného
použití shodné, porovnatelné anebo vzájemně zastupitelné, a to na území, na kterém jsou
soutěžní podmínky dostatečně homogenní a zřetelně odlišitelné od sousedících území
 X chybí poukaz na trhy služeb, které v pojmu zboží nejsou zahrnuty
o liberace – uplatní se úprava dle ZoOP (§ 22b/2 ZOHS) – PO se může odpovědnosti za
přestupek liberovat, pokud vynaložila veškeré úsilí, které je možné požadovat, aby
zabránila porušení povinnosti (§ 21 ZoOP)
o ÚOHS – kontrolní pravomoci (soutěžitelé mají povinnost poskytnout informace, umožnit
prohlídku příslušných prostor)
 leniency program (program shovívavosti) – boj proti horizontálním kartelům,
umožňuje snížení nebo neudělení pokuty, pokud některý soutěžitel kartel ohlásí ÚOHS
a poskytne mu jako první všechny dostupné informace a důkazy prokazující existenci
kartelové dohody,
o řízení před ÚOHS (ohledně porušení soutěže, spojování viz níže):
 zahajuje z úřední povinnosti
 předběžné prošetření – pokud ohrožení hospodářské soutěže není dostatečné, nemusí
věci řízení o deliktu zahájit
 sdělení výhrad (EK vydává statement of objections) – ÚOHS informuje soutěžitele,
čím se provinili

40
  základní skutkové okolnosti, právní hodnocení, hlavní důkazy, návrh pokuty
 na něj reagují soutěžitelé, zásada koncentrace
 rozhodnutí – deklaratorní, výslovně zakáže jednání do budoucna, uloží pokutu
 do 10 mil. Kč anebo do 10 % z čistého obratu za poslední ukončené účetní období
 soukromé právo:
o OZ – možnost obrátit se na soud (§ 2972 OZ), právo na náhradu škody (§ 2990)
 důvodová zpráva – hospodářská soutěž zasahuje i soukromá práva a povinnosti dalších
osob (nejenom podnikatelů), zvláštní zákon (zák. č. 143/2001 Sb.) neobsahuje
soukromoprávní ustanovení, která je tudíž potřebné zařadit do občanského zákoníku
o z. č. 262/2017 Sb., o náhradě škody v oblasti hospodářské soutěže (speciální úprava
náhrady škody)
 nahrazuje se skutečná škoda, ušlý zisk (včetně úroků) – ale nesmí vést k nadměrnému
odškodnění
 vyvratitelná domněnka o vzniku škody v důsledku kartelu (a odpovídají společně a
nerozdílně)
 zpřístupnění důkazních prostředků (povinnost složení jistoty)
 příslušné jsou krajské soudy (občanskoprávní)
 Zakázané dohody a jednání v shodě (tzv. kartelové dohody):
o dohody, jejichž cílem nebo výsledkem je narušení hospodářské soutěže, jsou zakázané a
neplatné
 demonstrativní výčet skutkových podstat – stejný jako v SFEU
 navíc – skutková podstata skupinového bojkotu
 dohoda o tom, že účastníci dohody nebudou obchodovat či jinak hospodářsky
spolupracovat se soutěžiteli, kteří nejsou účastníky dohody anebo jim budou jinak
působit újmu
o výjimky – stanoveny zákonem, nebo prováděcím právním předpisem vydaným ÚOHS
 v zákoně – pravidlo de minimis (dohody, jejichž dopad na hospodářskou soutěž je
zanedbatelný, nejsou považovány za zakázané) a výjimka pro dohody prospěšné pro
spotřebitele (stejné podmínky jako v SFEU pro udělování výjimek)
o kartelová dohoda – není definováno (nejde ale jen o dvojstranné PJ, ale jakékoliv formy
srozumění, které zahrnují i jednání ve vzájemné shodě)
 horizontální a vertikální dohody + smíšené dohody (podléhají režimu horizontálních
dohod)
 znaky – mezi soutěžiteli musí být konsenzus, důsledkem dohody musí být ztráta
soutěživosti mezi konkurenty, dohoda musí být výhodná pro všechny soutěžitele,
 tři formy:
 dohoda – všude, kde dochází k výměně informací o ceně hrozí, že Úřad začne
pátrat,
 rozhodnutí jejich sdružení – komor, asociací, např. Lékařské komory, která vydá
pokyn, aby se neposkytovali slevy, přičemž nemusí jít o závazné rozhodnutí – stačí
i doporučení, vystoupení v médiích, které vedou k určitému projevu, který je hodný
následování od osoby, která to rozhodnutí může respektovat,
 jednání ve shodě – koordinace, sladění postupů
 Zneužití dominantního postavení:
o dominantní postavení (na relevantním trhu) – soutěžitel anebo společně více soutěžitelů
(společná dominance), kterým tržní síla umožňuje chovat se ve značné míře nezávisle na
jiných soutěžitelích anebo spotřebitelích
 demonstrativní výčet skutkových podstat – stejný jako v SFEU
 navíc – dlouhodobě nepřiměřeně nízké ceny, odmítnutí přístupu k sítím (k
infrastrukturním zařízením)
 tržní síla – určení na základě více kritérií - § 10/2 ZOHS
 tržní podíl – hodnotové vyjádření objemu dodávek v určitém období
o vyvratitelná právní domněnka neexistence dominantního postavení – pokud
menší než 40% podíl - § 10/3 ZOHS

41
  hospodářská a finanční síla – technologický náskok, rozsah investic, rozsah
finančních zdrojů atd.
 překážky vstupu na trh pro další soutěžitele:
o právní překážky – cla, zákazy dovozu, netarifní opatření, licence, certifikace,
patenty apod.
o ostatní překážky – investiční náklady, preference zavedených značek, náklady
zákazníků s přechodem
 stupeň vertikální integrace soutěžitelů – zapojení do na sebe navazujících trhů,
jako např. surovinový trh, výroba a distribuce
 struktura trhu – zkoumání konkurence na trhu jak z hlediska nabídky, tak i
z hlediska poptávky
 velikost tržních podílů nejbližších konkurentů
 Spojování soutěžitelů:
o prevence vzniku dominantního postavení a jeho následného zneužití
o koncentrační operace, které mají unijní rozměr, podléhají výlučně unijnímu právu –
český zákon se na ně neaplikuje (na rozdíl od kartelů a zneužití dominantního postavení)
o spojením soutěžitelů se rozumí (§ 12 ZOHS):
 fúze dvou (anebo více) soutěžitelů na trhu,
 nabytí závodu jiného soutěžitele smlouvou, dražbou anebo jinak,
 nabytí kontroly jiného soutěžitele hlavně nabytím účastnických CP, obchodních anebo
členských podílů anebo smlouvou nebo jinými způsoby, které umožňují kontrolu
jiného soutěžitele
 založení soutěžitele kontrolovaného více soutěžiteli (společně kontrolovaný podnik),
 + negativní vymezení – za spojení soutěžitelů se nepovažuje:
 přechodné akvizice bankami (záchranná operace/finanční rekonstrukce PO) nebo
investičními společnostmi (nevykonávají hlasovací práva)
 přechod některých působností statutárních orgánů soutěžitele na
likvidátora, insolvenčního správce atd.
o kontrola – možnost vykonávat právní anebo fakticky rozhodující vliv na činnost
soutěžitele (na provozování závodu)
 širší než definice v ZOK – uplatní se na všechny soutěžitele (nejen na OK)
o kritérium obratu – při jeho překročení povinnost žádat schválení koncentrační operace
 čistý obrat všech soutěžitelů v ČR vyšší než 1,5 mld. Kč a alespoň dva soutěžitelé
každý čistý obrat vyšší než 250 mil. Kč
 popř. čistý obrat jednoho soutěžitele v ČR vyšší než 1,5 mld. Kč a světový obrat
jiného soutěžitele vyšší než 1,5 mld. Kč
o řízení před ÚOHS:
 zahajuje se na návrh
 ÚOHS zveřejní zahájení řízení v Obchodním věstníku (lhůta pro podání námitek proti
spojení)
 předběžný průzkum – do 30 dnů rozhodne, jestli spojení nepodléhá schválení /
nenaruší podstatně soutěž (tj. spojení schválí)
 X pochybnosti – sdělí, že pokračuje v řízení (prohloubené šetření)
 fikce rozhodnutí – pokud nevydá rozhodnutí ani nesdělí, že pokračuje v řízení –
platí, že spojení bylo schváleno (§ 16/3 ZOHS)
 prohloubené šetření – rozhodnutí do 5 měsíců (X jinak fikce schválení)
 spojení nepovolí – by mělo za následek podstatné narušení hospodářské soutěže na
relevantním trhu
 schválí – může jej podmínit závazky, které navrhnou soutěžitelé ke splnění (např.
že prodají část závodu)
 ÚOHS může požádat EK, aby spojení posoudila – v tomto případě je řízení před
ÚOHS přerušené do doby, dokud EK sdělí, jestli se bude případem zaobírat anebo ne –
pokud ano, ÚOHS řízení zastaví

42
  spojení možné zapsat do OR až po PM rozhodnutí ÚOHS o jeho schválení (ne všechny
koncentrační operace se ale zapisují do OR)
 spojení bez povolení – pokuty, ÚOHS může rozhodnout o opatřeních na obnovu
účinné soutěže (prodej podílů, podniku, zrušení smlouvy apod.)
 X lze udělit výjimku, pokud hrozí závažnější újma anebo jiná škoda

Ochrana proti nekalé soutěži

 právo nekalé soutěže je odpovědnostním právem:
o nekalá soutěž je protiprávním chováním, se kterým jsou spojené odpovědnostní
důsledky, a to jak ve sféře soukromého práva, tak i ve sféře práva veřejného
o chování, které falšuje soutěž – tedy ji ovlivňuje jinými prvky než kvalitativní úrovní a kvalitou
hospodářských výkonů
 smyslem právní úpravy je ochrana nezkresleného a neomezeného průběhu hospodářské soutěže
o primárně ochrana čistoty soutěžního práva ve vztahu k soutěžitelům, sekundárně se zajímá i
o ochranu odběratelů (spotřebitelů a zákazníků)
 protisoutěžní jednání ≠ nekalosoutěžní jednání
o protisoutěžní jednání = spíše veřejnoprávní, dohody a zneužití dominantního postavení, řeší
ÚOHS
 úzce spjato s právy k nehmotným statkům a s tzv. průmyslovým vlastnictvím:
o může být chápána jako ochrana práva k závodu ve smyslu nehmotného statku, jako ochrana
obdobná vlastnickým žalobám v případě ochrany vlastnického práva k hmotným předmětům,
 delikt nekalé soutěže je zpravidla postižitelný i administrativně a  trestně
 právní úprava nekalé soutěže (§ 2972-2990 OZ):
o funguje na kombinovaném principu – generální klauzule + skutkové podstaty
o vztah generální klauzule a skutkových podstat:
 omezující funkce generální klauzule – podmínky generální klauzule musí být naplněny
vždy, tzn., pokud nejsou splněny, nejedná se nikdy o nekalosoutěžní jednání (i kdyby byly
naplněny znaky některé zvláštní skutkové podstaty)
 rozšiřující funkce generální klauzule - jsou-li splněny podmínky generální klauzule, jedná
se o jednání nekalosoutěžní, i když se nejedná o některou ze zvláštních skutkových podstat
(tzv. soudcovské skutkové podstaty)
 kdo se dostane v hospodářském styku do rozporu s dobrými mravy soutěže jednáním způsobilým
přivodit újmu jiným soutěžitelům nebo zákazníkům, dopustí se nekalé soutěže – generální
klauzule § 2976 OZ
o nekalá soutěž se zakazuje
o jde o jednání v hospodářském styku – pojem širší než hospodářská soutěž
 sporné, jestli je potřeba soutěžní vztah (vždy je ale nutné soutěžní směřování jednání – pod
nekalou soutěž nespadá jednání zaměřené na objektivní testování výrobků, politickou
diskusi atd.)
 učebnice – zásadně se vyžaduje existence soutěže mezi subjekty X komentář Beck – i ty
hospodářské vztahy, kde nedochází k soutěžení (např. nadace či spolek vede kampaň
zaměřenou proti určitému soutěžiteli)
o rozpor s dobrými mravy soutěže – soubor pravidel chování v hospodářské soutěži, které
nejsou formálně artikulované zákonodárcem (jsou nepsané), ale které vznikají spontánně
v hospodářské praxi a které odpovídají převládajícím představám o slušnosti a poctivosti
 X „dobré mravy soutěže“ jsou jiný pojem než „obecné“ dobré mravy!
o objektivní způsobilost přivodit újmu jiným soutěžitelům anebo zákazníkům – ohrožovací
delikt
 zákazník – širší pojem než spotřebitel (může jít i zákazníky podnikatele)
 subjekty:

43
 o soutěžitel – pravděpodobně podnikatel, ale o podnikatele nemusí jít, mohou to být i výkonní
umělci, veřejnoprávní korporace,
o tzv. pomocné osoby:
 např. člen statutárního orgánu anebo jiného orgánu anebo zaměstnanec (jsou vyjmenovaní
např. v §2983 OZ – podplácení),
 osoba, která se o tajemství dozvěděla a neoprávněně ho zpřístupnila jinému anebo ho
využila pro sebe (§2985 OZ – porušení obchodního tajemství)
o zákazníci / spotřebitelé
 hledisko tzv. průměrného spotřebitele – při posuzování se soudce „vžije“ do průměrného
spotřebitele
 otázka právní – nelze určit znaleckým posudkem kdo je průměrný spotřebitel
 spotřebitele, který má dostatek informací a je v rozumné míře pozorný a opatrný, s
ohledem na sociální, kulturní a jazykové faktory4
 objektivní povaha – zavinění většinou není předpokladem vzniku práva na náhradu škody
 zvláštní skutkové podstaty (nekalou soutěží je zejména):
o klamavá reklama (§ 2977, směrnice o klamavé a srovnávací reklamě):
 schopnost vyvolat v adresátovi reklamy nesprávnou představu, která neodpovídá realitě > a
tím ovlivnit jeho hospodářské chování
o srovnávací reklama (§2980):
 „označuje přímo/nepřímo jiného soutěžitele či jeho zboží/službu“; podkategorie klamavé
reklamy
 přípustná – natolik objektivní, že nemůže působit klamavě
 není klamavá, srovnává výrobky sloužící stejnému účelu, srovnává objektivně více
podstatných, důležitých a ověřitelných vlastností produktu, nezlehčuje soutěžitele,…
o klamavé označování zboží nebo služeb (§ 2978):
 schopnost vyvolat mylnou domněnku, že označené zboží/služba pochází z určité oblasti či
od určitého výrobce
 označení se může být přímo na zboží, na jeho obale, ale i na obchodní písemnosti (např. na
faktuře)
o vyvolání nebezpečí záměny (§ 2981):
 1. užívání označení, které již užívá jiný soutěžitel; 2. užití označení závodu, produktů nebo
jejich úpravy, které jsou pro jiného příznačné; 3. přímé napodobení výrobků, služeb nebo
obalů
o parazitování na pověsti závodu, výrobku či služeb jiného soutěžitele (§ 2982)
o podplácení (§ 2983):
 aktivní i pasivní podplácení zaměstnanců anebo členů orgánů jiného soutěžitele (ne
veřejných činitelů)
o zlehčování
 o jiném či jeho produktech uvádí nepravdivý údaj způsobilý mu přivodit újmu – lze tak
dokonce učinit i rozšiřováním pravdivých údajů, pokud jsou schopny přivodit újmu
o porušení obchodního tajemství („které může být využito v soutěži“)
o dotěrné obtěžování
 sdělování údajů o soutěžiteli, zboží/službách, nabídka produktů, kdy si adresát zjevně
takovou činnost nepřeje
 sdělování reklamy (kdy jsou utajeny údaje o možném kontaktu, chybí údaj jak ukončit
reklamu)
 zpřísnění podmínek pro reklamu sdělovanou elektronickou poštou
 úprava i v zákoně o regulaci reklamy a v zákoně o některých službách informační
společnosti
o ohrožení zdraví a životního prostředí
 vyrábí / uvádí na trh nebo poskytuje výkony, které mohou ohrozit zájem na ochraně zdraví
nebo ŽP, aby tak získal prospěch na úkor jiného soutěžitele / zákazníka

4
NS 32 Odo 229/2006

44
  nevyžaduje se opakovat jednání, nemusí dojít k reálnému poškození zdraví či ŽP
 právní ochrana proti nekalé soutěži:
o soukromé právo:
 svépomoc (je to právo, ne povinnost) - § 14/1 OZ
 soudní ochrana:
 právo domáhat se (§ 2988):
o zdržení se protiprávního jednání,
o odstranění protiprávního stavu,
o náhrady škody,
o přiměřené zadostiučinění – nejenom náhrada nemajetkové újmy (např. poškození
pověsti), ale i sankční i preventivní funkce5
o vydání bezdůvodného obohacení (majetkový prospěch získaný z nepoctivých
zdrojů),
 aktivně legitimovaná je kterákoliv osoba, která je nekalou soutěží ohrožená anebo
poškozená
o i osoba, která přímo dotčená není, ale je dotčená skrze své chráněnce, jejichž práva
háji, tj. zdržovací anebo odstraňovací žalobu může podat i PO oprávněná hájit
zájmy soutěžitelů a zákazníků, ne však žalobu o náhradu škody,
 pasivně legitimovaný je „rušitel“, teda osoba, která nekalosoutěžně jedná
(podnikatelé),
 důkazní břemeno – většinou tíží navrhovatele (pokud spotřebitel, tak obrácené - §
2989/2 OZ)
o veřejné právo – přestupek anebo jako TČ nekalé soutěže
 přestupek – klamavá reklama dle zákona o regulaci reklamy
 trestný čin dle § 248 TZ Porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže – odkaz na
jednotlivé skutkové podstaty nekalé soutěže + podmínka vzniku škody v určité výši
 v druhém odstavci tento TČ postihuje také porušení hospodářské soutěže – trestáno
uzavření zakázané dohody

9 – Obchodní korporace (obecně)

Pojem obchodní korporace

 je vždy právnickou osobou – více viz OPH 7 A
o od korporace nutno odlišit societu – společnost bez právní subjektivity, je pouze smlouvou
 není legální definice OK, ZOK obsahuje pouze výčet jednotlivých forem OK v § 1 ZOK
 OK rozumíme sdružení osob (universitas personarum)
o výjimka – na PO tvořenou jediným členem se hledí jako na korporaci (§ 210 odst. 2 OZ)
o taková PO postrádá povahu sdružení – má tzv. fiktivní sdružovací povahu
o v rámci ZOK je tento typ korporace umožněn pouze u kapitálových společností (§ 11 odst. 1
ZOK), jde o konstrukt umožňující vyrovnání podmínek k podnikání a pro vytváření tzv.
koncernů
o charakteristika OK jako sdružení osob je důležitá pro odlišení od PO představující pouze
účelově vyčleněný majetek (nadace, nadační fondy)
 sdružovací povaha OK – vznikající výlučně z vůle sdružujících osob – tyto osoby „vládnou PO“
a stanoveným způsobem rozhodují o existenci a fungování
o účel sdružování a jeho projev ve volbě formy OK
o vlastní podnikání – zejména sdružování v osobních společnostech
o podnikatelské investování – zejména sdružování v kapitálových společnostech
 Affectio societatis (pojem smluvního práva propracovaný ve francouzském právu – Code Civil)

5
23 Cdo 3704/2011

45
 o konsensus smluvních stran spočívající ve společné vůli se sdružit, spojit majetek a podílet se
na zisku ze společného hospodaření – tzn. účel založení společnosti
o odlišuje společenskou smlouvu od ostatních smluvních typů (např. pracovní smlouva) a od
jiných sdružení mající politický, kulturní či charitativní cíl
o musí existovat v okamžiku založení společnosti a musí trvat během existence – netrvá-li, je to
důvod pro zrušení pouze v případě, že ji to zcela paralyzuje (§ 172 OZ ve spojení s § 93 ZOK)
 ZOK rozlišuje dvě kategorie obchodních korporací:
o obchodní společnosti – počet společníků uzavřený, základní kapitál fixní
o družstva – počet společníků otevřený, základní kapitál variabilní
Účel a předmět činnosti obchodní korporace
 obecná úprava právnických osob:
o PO lze ustavit ve veřejném nebo v soukromém zájmu. Tato její povaha se posuzuje podle
hlavní činnosti právnické osoby – § 144(1) OZ
o limitace účelů, za kterými nelze ustanovit PO (př. popření nebo omezení osobních, politických
nebo jiných práv, podněcování k násilí aj.) – § 145
 obecně se má za to, že OK je PO založená v soukromém zájmu za účelem podnikání
o pouze kapitálová společnost může být založena za jiným účelem (př. neziskový, veřejně
prospěšný) – § 2(1) ZOK a contrario
o účelem právnické osoby (včetně obchodní korporace) může být například: dosažení zisku,
provozování charity, kultury
o pravidelně zakládány za účelem vytvoření (převzetí) a provozování obchodního závodu
 často funguje pod svým jménem (tzv. obchodní jméno, není zvlášť právně upraveno) –
nutné odlišit od tzv. obchodní firmy!
 předmět činnosti (podnikání) vymezuje, jakou aktivitou má být stanoveného cíle dosaženo
o obchodní, výrobní, zemědělskou, dopravní a jinou činností
o vymezen povinně v zakladatelském právním jednání (zapisuje se do OR)
Funkce právní úpravy obchodních korporací
 veřejný zájem – ochrana osob navazujících právní vztahy s OK
 soukromý zájem – stanovení jasných pravidel, za nichž je OK přiznána právní osobnost – úprava
vytváření a fungování OK by měla šetřit náklady a co nejvíce napomáhat k realizaci
podnikatelského (či jiného) cíle
 výsledek těchto dvou zájmů: numerus clausus OK – taxativně stanovený okruh forem OK –
výběr formy je možný jen z uzavřeného počtu modelů
o modifikuje princip smluvní autonomie – pokud osoby chtějí, aby vznikl právní subjekt, musí
uzavřít pojmenovanou (společenskou) smlouvu s min. náležitostmi stanovenými zákonem
o ale stále volnost ve výběru formy OK + možnost upravit vztahy mezi členy OK vedlejšími
dohodami (sideletters)
 mohou zavazovat všechny členy (součástí společenské smlouvy) nebo jenom některé
(samostatná smlouva)
o běžná kritéria při výběru formy
 účel – univerzální (AS, SRO) X podnikatelský účel / správa vlastního majetku (KS, VOS)
 předpokládaný rozsah podnikání – menší/střední projekty (SRO) X velké projekty (AS)
 zdanění zisku – jednostupňové zdanění jako součást příjmů společníků (VOS, KS –
komplementáři)
 organizační struktura – jednodušší organizační struktura a volnější úprava (SRO) X více
obligatorních orgánů (AS)
 majetkové bezpečí členů a způsob financování – neručení za dluhy společnosti, vyšší
schopnost shromažďovat úspory investorů (AS)
 princip nucené formy (Zwangformprinzip) – omezení volnosti korporačního uspořádání a
kogentní úprava základní charakteristiky každé formy OK (vznik, zánik, minimální obsah
společenské smlouvy, zákonné ručení) při výběru a založení OK
o výkon určitého předmětu podnikání může být omezen, resp. dovolen pouze pro určité právní
formy (př. bankovní služby mohou poskytovat pouze AS)

46
 princip ekonomie – zakladatelům jsou „předkládány“ varianty základního uspořádání korporační
struktury – tím jsou šetřeny náklady
o zakladatelé nemusí vynaložit další náklady na formulaci právních poměrů – předem dány
právní úpravou (zpravidla dispozitivně)
Základní kapitál
 souhrn všech vkladů - § 30 ZOK
 není věcí – je to číslo, položka na straně pasiv v rozvaze (jeden z vlastních zdrojů financování
majetku OK)
 garanční funkce ZK
o povinnost vytvořit ZK má SRO, AS, družstvo (chybí neomezené zákonné ručení členů)
o majetek společnosti je jediným zdrojem uspokojení pohledávky věřitele
o koncept reálné tvorby a udržení ZK – aby OK základní kapitál opravdu vytvořila
 tvorba – znalecké ocenění nepeněžitého vkladu, povinnost vnést vklady
 udržení – vlastní zdroje alespoň ve výši ZK (reguluje rozdělování zisku a jiných vlastních
zdrojů bilančním testem) – více viz otázka 14
Členění obchodních korporací a základní rozdíly
 členění OK – obchodní společnosti a družstva – § 1(1) ZOK:
o obchodní společnost – uzavřený počet členů – nabytí členství převodem/přechodem podílu &
fixní ZK
o družstvo – neuzavřený počet (tzv. princip otevřenosti) – každý, kdo splní zákonem či jinak
dané podmínky, se může stát členem družstva & variabilní ZK
 Nadnárodní obchodní korporace
o evropská (akciová) společnost, evropské hospodářské zájmové sdružení a evropská družstevní
společnost
o volba podmíněna tzv. evropským prvkem
 členové mají sídla v různých zemích EU
o kombinace evropského práva a v omezeném rozsahu národního práva
Obchodní společnosti
o kapitálové X osobní společnosti – základním rozdílem mezi druhy společností je zákonný
rozsah ručení za dluhy společnosti, existence vkladové povinnosti a způsob rozhodování o
fungování/existenci společnosti (zásada jednomyslnosti a majority)
o osobní společnosti
 veřejná obchodní společnost
 komanditní společnost + komanditní společnost na investiční listy – tzv. subtyp OK
 evropské hospodářské zájmové sdružení (neřadí tam ZOK, ale co to povahy tam patří)
o kapitálové společnosti
 společnost s ručením omezeným
 akciová společnost + akciová společnost s proměnným ZK – tzv. subtyp OK
 evropská společnost (neřadí tam ZOK, ale co to povahy tam patří)
Družstva
o Družstvo
 subtypy – bytové družstvo, sociální družstvo
 bytové družstvo – založení jen za účelem zajišťování bytových potřeb svých členů (§ 727
odst. 1 ZOK), jinou činnost lze provozovat, pokud tím není ohroženo uspokojování
bytových potřeb (§ 727 odst. 3 ZOK)
 sociální družstvo – družstvo soustavně vyvíjející obecně prospěšné činnosti směřující na
podporu sociální soudržnosti, a to za účelem pracovní a sociální integrace znevýhodněných
osob do společnosti (zejm. v oblasti vytváření pracovních příležitostí, sociálních služeb a
zdravotní péče, vzdělávání, bydlení a trvale udržitelného rozvoje) (srov. § 758 ZOK)
o Evropská družstevní společnost – nařízení Rady o statutu EDS, zákon o EDS
 OK s neuzavřeným počtem členů, jejímž hlavním účelem je podpora a uspokojování
potřeb svých členů

47
Osobní společnosti (VOS + KS + EHZS)
o Veřejná obchodní společnost - § 95-117 ZOK
 jedná se o čistou formu osobní společnosti – společníci se sdružují s ohledem na osobní
kvality a své vzájemné vztahy, jakákoli personální změna (smrt, výpověď) je důvodem ke
zrušení společnosti, nestanoví-li stanovy jinak (srov. § 113 ZOK)
 platí zákaz převodu podílu (§ 116 ZOK) – novela navrhovala, aby šel převádět – neprošlo
 všichni společníci ručí za své dluhy společnosti společně a nerozdílně a neomezeně – proto
není tzv. zákonná vkladová povinnost (převažuje zde osobní povaha korporace, nikoli
kapitálová)
 dispozitivní jednomyslnost při změně společenské smlouvy a při rozhodování v ostatních
věcech společnosti – každý hlas má stejnou váhu
 větší prostor smluvní autonomie, méně kogentních pravidel
 každý ze společníků je statutárním orgánem společnosti, stanovy mohou určit jinak (§ 106
odst. 1 ZOK)
o Komanditní společnost (§ 118 a násl. ZOK)
 jedná se o modifikovanou formu VOS – přiměřeně se použijí ustanovení o VOS – § 119
ZOK
 osobní povaha odvozena od komplementáře (žádná zákonná vkladová povinnost,
neomezené ručení za dluhy)
 kapitálová povaha odvozena od komanditisty (vkladová povinnost, zákonné ručení do výše
nesplaceného vkladu dle stavu zápisu v OR)
 komanditista je ten kdo přináší do VOS něco nového (kapitálový prvek) a tím
modifikuje VOS, proto komanditní společnost
 na rozdíl od VOS personální změna nevede bez dalšího k zániku společnosti
o Evropské hospodářské zájmové sdružení – nařízení Rady o evropském hospodářském
zájmovém sdružení, zákon o EHZS
 účelem je usnadňovat nebo rozvíjet hospodářskou činnost svých členů a zlepšit nebo zvýšit
hospodářské výsledky této činnosti
 NENÍ určeno k podnikání, pouze usnadňuje přeshraniční hospodářskou spolupráci (ale
je podnikatelem – zapisuje se do OR)
 pomáhá svým členům – tj. má blízko k družstvu
 členové ručí jako společníci VOS (§ 7 z. o EHZS) – tj. společně a nerozdílně a neomezeně
– proto řazeno mezi osobní společnosti
 na evropské úrovni nemá právní osobnost – tu přiznává až český zákon
Kapitálové společnosti (AS + SRO)
o Akciová společnost
 čistá forma kapitálové společnosti – společníci se sdružují s ohledem na kapitálový přínos
 při rozhodování se hlasy odvozuje od kapitálového vkladu, resp. podílu vkladu na ZK
 rozhodování ve společnosti založené na zásadě majority – nutná ochrana menšinových
akcionářů prostřednictvím kogentních ustanovení (př. větší kvorum pro přijetí usnesení VH
aj.)
 existence zákonné vkladové povinnosti jako jeden ze základních konstrukčních prvků AS
 akcionář neručí za dluhy společnosti za jejího trvání – po zániku ručí v rozsahu svého
podílu na likvidačním zůstatku
o Společnost s ručením omezeným
 kapitálová povaha – jako u AS podíl na hlasování / zisku / likvidačním zůstatku se odvíjí
od kapitálového přínosu – minimální výše vkladu 1,- Kč – oslabení kapitálové povahy
 osobní povaha – převedení podílu na třetí osobu je možné pouze se souhlasem VH, neurčí-
li společenská smlouva jinak (§ 208 odst. 1 ZOK)
 je tedy povahy spíše smíšené, možná flexibilita
 omezené ručení za dluhy společnosti (§ 132 odst. 1 ZOK): společně a nerozdílně do výše
nesplněné vkladové povinnosti dle stavu zapsaného v OR v době, kdy byli věřitelem
vyzváni k plnění

48
 o Evropská společnost (Societas Europaea) – nařízení Rady o statutu evropské společnosti,
zákon o SE
 evropská akciová společnost
 společníci za dluhy neručí

 Nadnárodní obchodní korporace

o evropská (akciovou) společnost, (ii) evropské hospodářské zájmové sdružení a (iii) evropskou
družstevní společnost
o volba podmíněna tzv. evropským prvkem
o skutečné sídlo v zemi EU (PO) / výkon hlavní činnosti v zemi EU (FO)
o kombinace evropského práva a v omezeném rozsahu národního práva

10 – Vznik, přeměna a zánik obchodní korporace

vymezení otázky katedrou:

- vznik a zánik v širším slova smyslu – včetně založení, zrušení, neplatnosti a likvidace obchodní
korporace
Fáze: založení → vznik zápisem do OR → zrušení → zánik výmazem z OR

Příprava vytvoření obchodní korporace

 vytvoření obchodní korporace je postupný proces:
o přijetí rozhodnutí o jejím založení společenstvím osob, kteří chtějí uspokojovat své vlastní
zájmy → věří, že pokud se sdruží, je to výhodnější než individuální podnikání či jiná činnost
 X jednočlenná OK – kapitálové mohou být založeny jednou osobou
o příprava společenské smlouvy – osloveni jsou potenciální smluvní partneři předložením
nabídky na uzavření smlouvy (většinou adresována konkrétním osobám)
o uzavření společenské smlouvy – smlouva je uzavřena akceptací nabídky (bez výhrad, změn či
dodatků) - jestliže nabídka určená více osobám, zásadně je přijata až akceptací ze strany všech
 možné využít smlouvu o smlouvě budoucí, kterou bude právě smlouva o založení OK nebo
jinou přípravnou smlouvu
 pokud není uzavřena žádná přípravná smlouva – žádný závazek, a tedy ani žádné PaP
obligační povahy
 X uplatní se obecná pravidla předsmluvní odpovědnosti
o zápis do OR – OK vzniká jako osoba v právu,
 jednočlenná OK – výjimka ze zásady, že OK je zásadně smlouvou – jedná se o reakci
zákonodárce na socio-ekonomické okolnosti
o SRO a AS může založit jediný zakladatel (§ 11 ZOK) – právní fikce, že na takovou společnost
se hledí jako na korporaci (§ 210 odst. 2 NOZ)
Založení obchodní korporace
 obecná úprava PO – § 122-131 OZ – z velké části derogována speciální úpravou v ZOK (§8-14
ZOK, ustanovení o založení u jednotlivých druhů OK)
 zakládá se zakladatelským právním jednáním v zákonem předepsané formě
o důsledkem vzniká zvláštní závazkový vztah mezi zakladateli – zvláštní typ společnosti dle §
2716 OZ
o základní povinnost obligační loajality – určitý předstupeň budoucí korporační loajality, tj.
povinnost jednat tak, aby bylo dosaženo vzniku OK, a zdržet se všeho, co by to mohlo ohrozit
 Zakladatelé – zakladatelem může být FO/PO (tuzemská/zahraniční) X zákonná omezení:
o osoby v insolvenci (srov. § 95/3 ZOK)

49
 o společníkem s neomezeným ručením se nemůže stát člen voleného orgánu kapitálové
společnosti (srov. § 199/c, § 441/3, § 451/4 ZOK) – dispozitivní
 Zakladatelská právní jednání
o Společenská smlouva = ZPJ ustavující PO, resp. OK, v některých níže uvedených případech
se nazývá jinak – stanovy; u jednočlené s.r.o. nazýváme zakladatelskou listinou
 jedná se o smlouvu nominátní – označení a minimální (obligatorní) obsah stanoven
zákonem
 rovněž jako smlouva organizační – je organizačním základem nového subjektu odlišného
od zakladatelů – regulace vztahů mezi zakladateli a vztahů zakladatelů k OK, vztahů členů
volených orgánů k OK
 obsah společenské smlouvy
 podstatné náležitosti
o dána nutností ochrany OK, jejích menšinových členů a věřitelů
o určeny u každého druhu OK
o čím je výraznější kapitálová povaha OK, tím je více povinných náležitostí
 pravidelná ujednání (např. změny v jednání za společnost) + nahodilá ujednání
 forma společenské smlouvy
 zákon trvá na kvalifikované formě společenské smlouvy
 osobní společnost – písemná smlouva s úředně ověřenými podpisy zakladatelů (§ 6
ZOK), zakladatelé musí být alespoň 2
 kapitálová společnost a družstvo – forma veřejné listiny - § 8/1, 560/1, 561a/1 ZOK
 nedodržení formy má za následek absolutní neplatnost právního jednání
 pro družstvo třeba 3 členové (tres faciunt collegium), u kapitálové postačí jeden
zakladatel
o Stanovy = druh ZPJ – „společenská smlouva“, jíž se zakládá AS (vícečlenná) a družstvo
 použijí se na ně obecná ustanovení o společenské smlouvě – § 3/3 ZOK
 u jednočlenné akciové společnosti jsou nejasnosti – ale dle komentáře se vydává
zakladatelská listina, která splňuje náležitosti stanov X dle učebnice vždy stanovy
o Zakladatelská listina = druh ZPJ – jednostranné právní jednání zakládající jednočlennou
s.r.o., dle učebnice také a.s.
 požadavek notářského zápisu (§ 8 ve spojení s § 776/2 ZOK)
 Jednání před vznikem obchodní korporace - § 127 OZ
o za PO je možné jednat jejím jménem už před jejím vznikem (i před jejím založením)
 tj. dříve než má PO právní osobnost – fikce zastoupení
o může za ni jednat kdokoliv (nejen budoucí členové) a je z PJ zavázán sám (pokud více osob,
tak jsou zavázány společně a nerozdílně)
o nutnost ratihabice – k přenesení účinků PJ na PO je nutné dodatečné schválení
 nejvyšší orgán PO musí rozhodnout o převzetí účinků právních jednání
 nejpozději do 3 měsíců od vzniku (jinak nositelem práv a povinností je původní jednající a
možnost převzetí marným uplynutím zaniká)
 fikce, že je PO z právního jednání oprávněna a povinna od samého počátku (ex tunc) –
dispozitivní (lze sjednat odkládací podmínky, účinnost ex nunc atd.)
Vznik obchodní korporace
 OK jako PO vzniká veřejnoprávním aktem, tj. registrací v  příslušném veřejném rejstříku (zápisem
do OR) – registrační princip - § 126/1 OZ
o splněním zákonných podmínek vzniká právní nárok na zápis OK do OR
 Návrh na zápis (prvozápis)
o návrhem se zahajuje řízení o zápisu OK do OR – obsahové a formální náležitosti stanoveny
v ZoVR
o např. návrh nutné podat na formuláři v listinné podobě s úředně ověřenými podpisy /
v elektronické podobě se zaručeným podpisem

50
 o povinnost podat návrh nejpozději do 6 měsíců od založení OK – uplynutím zákonné lhůty
nastává fikce odstoupení zakladatelů od společenské smlouvy (§ 9/1 ZOK, týká se všech OK,
tedy i družstev)
 dispozitivní ustanovení – v ZPJ může být lhůta zkrácena/prodloužena
o návrh podávají všichni společníci (VOS, KS) či všichni členové statutární orgánu (AS, SRO,
družstvo) - § 46 ZoVR
 Řízení o zápisu
o vedeno rejstříkovým soudem – návrh odmítne/zamítne či provede zápis do OR
 domněnka zápisu, pokud nezapsána do 5 pracovních dní – § 98 ZoVR
o zápis notářem – OK může zapsat do OR i notář, který sepsal podkladový notářský zápis
o zápis má konstitutivní povahu
 až zápisem vzniká OK!
 zakladatelé – nabytí členství v OK; vlastnictví podílů; ztráta vlastnického práva k
předmětu vkladu
 pro OK – nabytí právní osobnosti; právní, majetkové a zájmové autonomie; nabytí
vlastnického práva k předmětům vkladů a k pohledávkám na splnění zbývajících
vkladových povinností; veřejnoprávní povinnosti (účetní a daňové
Neplatnost obchodní korporace
 po vzniku OK se nelze domáhat určení, že nevznikla a nelze z tohoto důvodu zrušit její zápis do
OR – § 128 OZ
o ochrana třetích osob – OK po vzniku vstupuje do právních vztahů a anulování vzniku OK by je
významně zasáhlo
 taxativní výčet zákonných důvodů k prohlášení OK za neplatnou
o společné pro všechny PO – § 129/1 NOZ
 absence ZPJ / náležitostí nezbytných pro existenci PO v ZPJ – ZOK tento požadavek
konkretizuje – obchodní firma, výše vkladů, celkové výše upsaného ZK a předmět
podnikání/činnosti – § 92/2 ZOK
 právní jednání odporuje § 145 NOZ – účelem PO je porušení práva či dosažení cíle
nezákonným způsobem
 nedostatečný počet zakladatelů – platí, i pokud jeden ze zakladatelů nesplňuje podmínky
např. dle § 95 odst. 3 ZOK
o pouze pro OK – § 92/1 ZOK)
 nedodržení formy ZPJ / ustanovení o minimální výši splacení ZK
 nesvéprávnost všech zakladatelů
o neplatnost X zrušení
 důvody neplatnosti nastávají již v procesu vytváření OK (OK vůbec neměla být vůbec
zapsána a vzniknout) X u důvodu pro zrušení nastanou důvody později
o prohlášení OK za neplatnou – soud rozhoduje i bez návrhu
 pokud nedostatek lze odstranit – soud musí poskytnout přiměřenou lhůtu pro nápravu - §
130 OZ
 soudní rozhodnutí se týká samotné OK – nikoliv neplatnosti/platnosti společenské smlouvy
 dnem prohlášení OK za neplatnou – vstup OK do likvidace – prohlášení samo o sobě
nemá vliv na nabytá PaP OK - § 129/2, § 131 OZ
Zrušení obchodní korporace
 základní důvody zrušení PO (§ 168 OZ):
o právním jednáním
 buď rozhodnou členové OK o zrušení bez právního nástupce → OK jde do likvidace, nebo
schválí projekt přeměny → dochází ke zrušení OK s univerzálním právním nástupcem
 osobní společnosti je možné zrušit jednostranným právním jednáním – výpovědí →
osobní společnosti nemohou odchod svého člena přetrvat:
 u VOS výpověď kteréhokoli společníka (u KS výpověď komplementáře)
 do skončení likvidace – ostatní společníci mohou změnit společenskou smlouvu a ve
společnosti pokračovat – § 113/2 ZOK

51
  u kapitálových společností zánik účasti společníka či člena není důvodem pro zrušení
obchodní korporace – zrušovacím právním jednáním je buď společná dohoda všech
společníků nebo většinové rozhodnutí VH:
 u SRO – zrušení dohodou všech společníků ve formě veřejné listiny - § 241(1) ZOK
o lze svěřit společenskou smlouvou do působnosti VH (§ 190(2)(f) ZOK) – vyžaduje
se 2/3 všech společníků – § 171(1)(d) ZOK
 u AS se vyžaduje 2/3 přítomných akcionářů na VH (30% kvorum) – § 416(1) ZOK
 u družstva se vyžaduje 2/3 přítomných členů, přičemž každý má jeden hlas (2/3 kvorum)
– § 650(1), 646 ZOK
o uplynutím doby – ZPJ s rezolutivní podmínkou
o dosažením účelu – ZPJ s rezolutivní podmínkou
o rozhodnutím orgánu veřejné moci
 důvody pro zrušení jakékoliv PO soudem (§ 172(1) OZ):
 PO vyvíjí nezákonnou činnost, čímž závažně narušuje veřejný pořádek,
 PO nesplňuje předpoklady vyžadované zákonem pro vznik PO - tj. jestliže počet
společníků klesne pod minimální zákonem požadovanou hranici (VOS - 2, KS 1 + 1,
SRO 1, družstvo 3),
 pokud PO nemá déle než dva roky statutární orgán usnášeníschopný - tj. dlouhodobá
neobsazenost statutárního orgánu,
 rozhodnutí o úpadku a dokončení konkursu/zastavení pro majetkovou nedostatečnost -
§ 173(2) ZOK
o zrušuje se bez likvidace (ledaže se po skončení IŘ objeví nový majetek)
 důvody pro zrušení OK soudem (§ 93 ZOK):
 pokud OK pozbyla všechna podnikatelská oprávnění,
 pokud není OK schopna po dobu delší než 1 rok vykonávat svou činnost a plnit tak
svůj účel,
 pokud nemůže OK vykonávat svou činnost pro nepřekonatelné rozpory mezi
společníky,
 pokud provozuje OK činnost, kterou podle jiného právního předpisu mohou provádět
pouze FO, bez pomoci těchto osob,
 VOS – na návrh společníka jestliže jsou pro to důležité důvody - § 115 ZOK
o např. pokud porušuje jiný společník zvlášť závažným způsobem své povinnosti
nebo pokud nelze dosáhnout účel, pro který byla společnost založena,
 SRO – na návrh společníka pro ujednané důvody ve společenské smlouvě – § 241(2)
ZOK
 sankční zrušení:
 trestní odpovědnosti PO, kdy jí bude uložen trest
 provoz nezákonné činnosti, která závažně narušuje veřejný pořádek (viz výše)
 porušování rejstříkových povinností! - § 105 ZoVR
o na opakovanou výzvu soudu nedodá listiny/nesdělí skutečnosti, které má (§ 104
ZoVR)
o takové neplnění musí mít závažné důsledky pro třetí osoby a je na tom právní
zájem
o soud může i bez návrhu zrušit PO s likvidací
 zrušení tzv. neaktivní obchodní korporace (NOVELA) - § 105a ZoVR
o soud zruší OK, pokud nezaloží po dvě po sobě jdoucí účetní období účetní závěrku
do sbírky listin + je nekontaktní (nelze ji doručit výzva k doplnění)
o lze i bez likvidace – majetek OK nepostačuje ani k úhradě nákladů likvidace +
nebude podstatně zasaženo do práv třetích osob (jinak s likvidací)
o z dalších důvodů stanovených zákonem
 VOS – smrt/zánik společníka (ledaže umožněno dědění/přechod podílu),
konkurs/oddlužení/exekuce společníka, vyloučením společníka, žádný společník nemůže
být SO pro překážky v §46 – § 113

52
  KS – stejné důvody (§119 + § 113) – ne když se jedná o komanditistu - § 127
 důsledky zrušení:
o právní osobnost OK přetrvává jen v míře, která je potřebná pro dokončení její likvidace
o právní jednání nepotřebné k likvidaci uskutečněné likvidátorem nebo zástupcem nemůže být
OK přičitatelné
o povinnost přidat do firmy dodatek „v likvidaci“ – informace a ochrana třetích osob
o statutární orgán ztrácí jednatelské oprávnění – přechází na likvidátora
 zástupčí oprávnění pouze v rozsahu potřebném k provedení likvidace
o do zániku (začátku rozdělování likvidačního zůstatku) může být rozhodnutí o zrušení zrušeno
(§ 170 OZ)
Likvidace obchodní korporace - § 187-209 OZ
 likvidace = zákonem předvídaný a nařízený proces vypořádání vztahů zrušené PO před jejím
zánikem
 cílem je vyrovnat stávající závazkové vztahy = dokončit započaté obchodní případy
 likvidace je nutná, pokud nemá PO nástupce – vypořádá se majetek, vyrovnají se dluhy a naloží se
s likvidačním zůstatkem
 likvidace nenastupuje, pokud postrádá smysl (např. kvůli insolvenčnímu řízení) nebo pokud
přechází jmění obchodní korporace na právního nástupce (pokud se ruší PO při přeměně, ruší se
bez likvidace dnem přeměny) - § 173
 důsledkem likvidace je, že obchodní korporace není způsobilá zahajovat nové obchody (neplatí
vždy – možný třeba výprodej skladu)
 likvidátor:
o je orgánem OK – nutnost splnění obecných podmínek pro členství v orgánu OK
o funkce vzniká ze zákona okamžikem zrušení obchodní korporace (ne až jmenováním)
o likvidátor má působnost statutárního orgánu – činnost může sledovat jen účel odpovídající
povaze a cíli likvidace (§ 196 odst. 1 ZOK)
 obchodní vedení stricto sensu – při řízení závodu omezení na urychlené dokončení
zahájených obchodů s péčí řádného hospodáře – povinnost poměřovat úsporu a ztrátu při
zrychleném postupu
 exces – vůči třetím osobám je nicotné / uvnitř OK – vznik povinnosti k náhradě škody
o nad činností likvidátora má dohled kontrolní orgán, pokud je zvolen obchodní korporací, a to v
rozsahu, v jakém dohlížel na statutární orgán + nejvyšší orgán může likvidátorovi ukládat
pokyny/ schvaluje PJ
 otázka do jaké míry lze toho vztáhnout i na likvidátora jmenovaného soudem (jde o cizí
prvek)
 nejspíše nepotřebuje schválení nejvyššího orgánu (např. dispozice se závodem), ale
zůstává dohled kontrolního orgánu
o jmenování likvidátora:
 samotnou obchodní korporací (osobní společnosti – všichni společníci, kapitálové
společnosti – statutární orgán, ale v praxi obvykle pravomoc společenskou smlouvou
přenesena na VH, družstvo – členská schůze),
 soudem – při zrušení soudem / v případě, že likvidátora nejmenovala OK sama
 jmenuje toho, kdo byl účastníkem řízení navržen → pokud návrh nepadl, jmenuje
někoho ze statutárního orgánu, a to i bez jeho souhlasu → pokud nemožné, vybere
soud likvidátora ze seznamu insolvenčních správců,
o likvidátor může odstoupit (ne pokud je jmenován soudem z členů statutárního orgánu),
o odvolání likvidátora – odvolává ten, kdo jmenoval:
 obchodní korporace může odvolat kdykoli i bez udání důvodu
 soud může odvolat likvidátora, pouze pokud neplní řádně své povinnosti
 Proces likvidace
o počátek likvidace
 řádný průběh likvidace (§ 199 NOZ) – ke dni vstupu do likvidace je sestavena (1)
zahajovací rozvaha a (2) soupis jmění

53
  výzva věřitelům (§ 198 NOZ)
 známí – adresné oznámení o vstupu OK do likvidace a sdělení způsobu uspokojení
pohledávek
 neznámí – veřejná výzva k přihlášení pohledávek – 2 oznámení s alespoň 2týd
odstupem, přičemž lhůta pro přihlášení nesmí být kratší než 3 měsíce od 2. oznámení
(§ 198 odst. 2 NOZ)
 likvidátor posoudí, zda je OK předlužená, v takovém případě likvidaci zastaví a bez
zbytečného odkladu podá návrh na zahájení insolvenčního řízení (§ 200 NOZ)
o provádění likvidace
 vypořádání obchodů – likvidátor vymáhá pohledávky a zpeněžuje majetek k opatření
likvidity – za účelem uhrazení peněžitých závazků a činění všeho potřebného ke splnění
nepeněžitých závazků
 určení pořadí k uhrazení závazků – vstupem do likvidace se nemění obsah či povaha
závazků, ani splatnost – závazky likvidátor uhrazuje dle jejich splatnosti – přednostně se
uspokojují mzdové nároky zaměstnanců (to neplatí, je-li OK v úpadku) (§ 197 NOZ)
o skončení likvidace
o skončení likvidace v okamžiku vypořádání všech známých závazků nebo kdy je vyčerpán
veškerý majetek OK
o proces po vypořádání všech závazků (§ 205 odst. 1 NOZ)
 příprava konečné zprávy o průběhu likvidace
 účetní závěrka
 návrh na rozdělení likvidačního zůstatku, pokud zbyl
 dokumenty se předloží ke schválení orgánu, který jej může odvolat + nejvyšší orgán (§94,
190(2)(n) ZOK)
o rozdělení likvidačního zůstatku
 dokud nejsou uspokojena všechna práva věřitelů, nelze rozdělit likvidační zůstatek, a to ani
ve formě zálohy (§ 206 odst. 1 NOZ)
 nejdříve se společníkům vyplatí (1) nominální hodnota jejich splacených vkladů a (2)
případný zbytek se mezi ně rozdělí rovným dílem nebo podle podílu (§ 37 odst. 2 ZOK a §
38 odst. 1 ZOK)
Zánik OK – okamžikem výmazu z OR OK zaniká – § 185 OZ
 likvidátor podá návrh na výmaz OK z OR do 30 dnů po skončení likvidace (tj. rozdělením
likvidačního zůstatku) - § 207 OZ
 zrušení bez likvidace – po konci insolvenčního řízení podá návrh SO, při zrušení neaktivní OK
vymaže rovnou soud (§ 105a(7) ZoVR)
 závazky a majetek po zániku – zánik OK nevede k zániku dluhů – věřitel může dluh uplatnit:
o vůči bývalým společníkům, neboť ručí do výše svého podílu na likvidačním zůstatku (resp.
nejméně v rozsahu, ve kterém ručili za trvání korporace ) (§ 39 ZOK)
o vůči korporaci, objeví-li se dodatečně nějaký majetek (§ 209 OZ) – tj. zánik OK výmazem je
vždy podmíněným zánikem majetku – dojde k zrušení výmazu a obnově společnosti ve fázi
likvidace
Přeměny
 právní úprava – čl. 49 a 54 SFEU (usazovací svoboda, judikatura SDEU zakotvující přeshraniční
přeměny), směrnice o některých aspektech práva obchodních společností, OZ, zákon č. 125/2008
Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev
 zaniká-li přeměnou OK – neprovádí se likvidace, neboť veškerá její PaP přejdou na právní
nástupce (§ 169/1 OZ)
 Druhy přeměn (numerus clausus, nelze je vzájemně kombinovat):
o fúze (spojení) (+přeshraniční fúze)
 minimálně dvě společnosti – může jich být i více
 sloučením – jedna nebo více dosavadních OK ukončuje samostatnou existenci a splývá do
jiné existující OK [A + B = B] - § 61 PřemZ
 splynutím – dvě nebo více zanikajících OK ukončují samostatnou existenci a spojují se do
nově vznikající nástupnické OK [A + B = C] – § 62 PřemZ

54
  další typy:
 merger of equals
 upstream merger (mateřská společnost „pohlcuje“ dceřinou) – lze tzv. zjednodušená
fúze, kde není třeba schválení VH
 downstream merger – společníci matky se ex lege stanou společníci dcery
 základní zásada – fúzovat lze jenom OK ve stejné formě (§ 181)
 speciální pravidla v PřemZ – lze fúzovat kapitálové společnosti spolu a osobní
společnosti spolu (lze zfúzovat i dvě SRO spolu, tak že vznikne jedna AS), družstva
jenom v rámci jednoho druhu
o rozdělení (+přeshraniční rozdělení)
 rozštěpením – zanikající OK ukončuje svou existenci tím, že se rozděluje do
nástupnických OK
 rozštěpení sloučením [(A1 + A2) = > B (+A1) + C (+A2)]
 rozštěpení se vznikem nové OK [A = B + C]
 odštěpením – rozdělovaná OK se štěpí do nástupnické OK, zbývající část dále existuje
 odštěpení sloučením [(A1 + A2) + B = (A1) + B(+A2)]
 odštěpení se vznikem nové OK [A = A + B]
 rovnoměrný / nerovnoměrný výměnný poměr (nutný souhlas 100 % společníků v SRO, 90
% v AS)
o převod jmění na společníka – jediný nebo hlavní společník převezme veškeré jmění
(+přeshraniční)
 osobní společnosti – pokud zanikne účast všech ostatních společníků
 kapitálové společnosti – společník, který drží podíl odpovídající alespoň 90 % ZK a
zároveň 90 % hlasovacích práv
 za náhradu
 operace podobná fúzi mateřské a dceřiné společnosti – rozdíl je, že menšinoví společníci
neobdrží podíl na nástupnickém subjektu (přejímající subjekt vůbec nemusí být PO)
 družstva – nelze
o změna právní formy – původní OK trvá dále, dochází ke změně uspořádání a právního
postavení společníků – možnost změny na jakoukoliv jinou formu OK
 bytové a sociální družstvo může změnit formu, jen souhlasí-li s tím všichni členové - § 384
PřemZ
 ale dle ZOK § 765 odst. 2 se zakazuje přeměna sociálního družstvo na jiné než sociální
družstvo – jak lex posterior by tato úprava měla mít přednost
 změna na jiný typ PO je nemožná (tj. OK na spolek/nadaci/ústav atd.)
 nemá přeshraniční verzi – protože jde fakticky o přeshraniční přemístění sídla
o přeshraniční přemístění sídla - § 138-143 OZ, §384a-384n PřemZ
 přemístění sídla do ČR – nesmí to zakazovat právní předpisy obou států, musí změnit
formu na českou, musí se řídit českým právním řádem
 přemístění sídla do zahraničí – právní forma a statut se po přemístění řídí českým právním
řádem, nestanoví-li něco jiného právní řád státu, do kterého se sídlo přemisťuje
 Průběh přeměny
o vypracování (i) projektu přeměny (určení, které části majetku a závazků přejdou na kterou
nástupnickou OK, jakých podílů na nástupnických OK se dostane dosavadním společníkům) a
(ii) znaleckých posudků
 projekt přeměny – právní jednání (jedno/vícestranné – tj. je to smlouva) a titul přeměny
o založení projektu přeměny do Sbírky listin a zveřejnění – u kapitálových společností a
družstev statutární orgán vypracuje zprávu o přeměně
o schválení projektu přeměny nejvyšším orgánem každé zúčastněné OK do 1 měsíce od založení
o požadavek přísné většiny (všichni společníci u osobních společností, 3/4 přítomných
společníků u kapitálových společností, 2/3 přítomných členů u družstva při přítomnosti
alespoň 2/3 všech členů) – § 16-23 PřemZ

55
 o zápis přeměny do OR – účinkem zápisu zaniknou zanikající a vzniknou nástupnické OK,
společníci se stanou společníky nástupnických OK, nástupnické OK vstoupí do právního
postavení svých předchůdců
o zásada absolutní nezvratitelnosti přeměny – po zápisu již nelze přeměna zneplatit (řízení o
neplatnosti VH, popř. projektu se zastavuje – § PřemZ)
 judikatura – výjimka je jenom smyšlenost (např. zápsáno na základě zfalšovaných usnesení
VH, které se vůbec nestaly)
o účetnictví:
 rozhodný den – den, od něhož se jednání zanikající PO považuje za jednání uskutečněné
na účet nástupnické PO – pouze z účetního hlediska! (právní účinky přeměny nastávají
zápisem)
 konečná účetní závěrka – sestavuje se ke dni před rozhodným dnem (mimořádná, řádná
pokud je den před rozhodným dnem posledním dnem účetního období)
 jeden z případů kdy se může sestavovat i mezitímní účetní závěrka – pokud mezi
rozhodným dnem a projektem přeměny uběhne více než 6 měsíců - § 11 PřemZ
o zahajovací rozvaha – sestavuje nástupnická společnost k rozhodnému dni – seznam jmění
nástupnické společnosti
o majetkový nepoměr není důvodem pro neplatnost přeměny! - § 55 PřemZ
 X možnost dorovnání/odstupu
 Ochrana zájmů věřitelů
o při fúzi – 6měsíční lhůta (od zveřejnění zápisu) k uplatnění práva na poskytnutí dostatečné
jistoty, jestliže se fúzí dobytnost jejich pohledávek zhoršila – § 47 PřemZ
o při rozdělení – právo požadovat poskytnutí jistoty; každá nástupnická OK ručí za závazky, jež
přešly na ostatní OK, až do výše svého počátečního vlastního kapitálu
o musí hrozit podstatné zhoršení dobytnosti
o ochrana zájmů (menšinových) společníků
 právo na dorovnání vůči nástupnickým OK ve lhůtě 6 měsíců od zveřejnění zápisu
přeměny – tj. poskytnutí kompenzace vzniklé majetkové ztráty v penězích
 v případě, že od společníka nelze spravedlivě požadovat, aby v korporaci setrval, má právo
na odkoupení jeho podílu nástupnickou OK za spravedlivou cenu
o nástupnická OK vstupuje do právního postavení zanikající OK – tj. i do odpovědnosti (i když
ještě v době přeměny nezvniklo právo na náhradu škody)

 Přeshraniční přeměny
o právní úprava – 10. směrnice umožňuje přeshraniční fúze kapitálových společností
o české právo umožňuje přeshraniční fúze i rozdělení všech forem OK – záleží na tom, zda je to
umožněno také ve členských státech, jejichž právem se řídí zúčastněné OK
o obdobný proces se základními rozdíly:
 osvědčení pro přeshraniční přeměnu – splnění uvedených podmínek potvrdí v každém členském
státu pro tam sídlící zúčastněné OK určený orgán (notář) a vydá osvědčení pro přeshraniční
přeměnu
 zapojení zaměstnanců
 míra účasti zaměstnanců na řízení nástupnických OK určena dohodou mezi zúčastněnými OK a
vyjednávajícím výborem (zástupci zaměstnanců)
 výsledkem dohody je smlouva o rozsahu práva vlivu zaměstnanců
 není-li dohoda uzavřena, o způsobu zapojení rozhodne výbor ZC
 není-li rozhodnutí přijato, zvolí se způsob, který ZC poskytuje největší míru vlivu

11 – Podíl v obchodní korporaci

Podíl jako právní vztah

 podíl představuje účast v OK a práva a povinnosti z této účasti plynoucí (§ 31 ZOK)

Kvalitativní stránka podílu – PaP, která jsou obsahem podílu:

56
 o právo podílet se na správě OK, na zisku (pokud je účel OK podnikatelský), na likvidačním
zůstatku při jejím zrušení s likvidací, právo podílet se na zvýšení základního kapitálu,
právo na informace a jiná práva, ale také povinnosti – loajality, vkladová povinnost
společníků kapitálových společností a členy družstev, zákaz konkurence u osobních
společností atd.
o OK je oprávněna požadovat od společníků splnění jejich povinností, je však povinna dodržovat
jejich členská práva a oprávněné zájmy a nesmí jednoho bezdůvodně zvýhodňovat → zásada
rovného přístupu (§ 212 OZ);
o účast v OK vytváří i obligační vazby mezi členy navzájem → podíl je to, co spojuje člena s
OK a s jejími ostatními členy;
 doktrinální dělení – PaP majetková a nemajetková (sociální), a mohou vyplývat:
o ze zákona:
 společné pro všechny OK (např. právo na podíl na likvidačním zůstatku, právo na
vypořádací podíl)
 lišící se podle právní formy OK (např. povinnost přispět k úhradě ztráty společnosti
společníků VOS a komplementářů);
o ze společenské smlouvy, stanov či zakladatelské listiny (tzv. další PaP) – autonomní právo
 zdrojem rozdílů mezi OK i v rámci jedné právní formy (např. povinnost společníků SRO
dodržovat zákaz konkurence, který jim zákon neukládá, ale který může stanovit
společenská smlouvy → mají smluvní povahu)
o z právních zásad – zejména těch, na kterých stojí právo obchodních korporací (29 Odo
1007/2005)
 je třeba rozlišovat práva člena OK jako obecné oprávnění a konkrétní subjektivní práva
(pohledávky) vzniklé z účasti v OK
o např. akcionář má právo podílet se na zisku AS, pokud je založena za účelem podnikání
(obecné oprávnění), ale rozhodnutím VH o rozdělení zisku mu vznikne právo na výplatu
podílu na zisku jako konkrétní subjektivní právo (konkrétní subjektivní právo vůči
společnosti);
 podobně rozlišujeme obecné povinnosti společníka a dluh společníka vůči společnosti
o např. povinnost společníka přispívat k vyrovnání ztráty VOS (obecná povinnosti) a dluh, který
vznikne, pokud je zjištěna ztráta VOS (konkrétní subjektivní povinnost)
 součástí podílu v OK jsou vzájemné PaP členů – tyto vazby jsou silnější v osobních
společnostech, vždy se ale členové mají vůči sobě chovat poctivě (§ 6 OZ), respektovat zájmy
ostatních členů (povinnost vzájemné loajality), člen má právo, aby od něj ovládající člen odkoupil
jeho podíl za přiměřenou cenu (§ 89 ZOK);
o členové mohou uzavírat smlouvy mezi sebou či s OK mimo zakladatelské PJ (side letters,
shareholder agreements)
 vztahují se pouze na strany této smlouvy (inter partes) a spolu s převodem podílu
nepřecházejí na nového člena, neboť nejsou obsahem podílu
 podíl ve spoluvlastnictví – všichni jsou společnými společníky, ale vůči společnosti spravuje
jenom správce společné věci - § 32/3 ZOK
o SJM – podíl je součástí SJM, ale společníkem je jenom ten manžel co jej nabyl - § 709/3 OZ
o družstvo – správce může být jenom spoluvlastník, z manželů může spravovat kterýkoli (ale
účast jednoho nezakládá účast druhého) - § 32/4, 578 ZOK
 Druhy podílů - v SRO a AS
o s různými podíly mohou být spojena různá práva a povinnosti
o různý podíl na zisku, různá váha hlasů, právo odprodeje
o některá práva nebo povinnosti nelze odebrat vzhledem k povaze daných OK
 např. právo účasti na valné hromadě, právo dovolávat se neplatnosti usnesení valné
hromady, právo podat společnickou žalobu, povinnost loajality či povinnost ručení
o některé druhy:
 prioritní akcie (přednostní právo na zisk, ale bez hlasovacího práva, není-li stanoveno
jinak) § 278 ZOK

57
  akcie bez hlasovacích práv – jen do 90 % základního kapitálu, nemusí být prioritní § 276
odst. 2
 úrokové akcie (právo na určitý úrok bez ohledu na hospodářské výsledky) – zakázány! – §
276 ZOK
 podíly/akcie s vysílacím právem – právo jmenovat/odvolávat člena voleného orgánu - §
194a, 201/3, 438a, 448b ZOK
 celkový počet vysílaných členů nesmí být větší než počet členů volených VH
 zlaté akcie – akcie s právem veta na VH – problematické, ale nejsou výslovně zakázány
 SDEU je zakazuje, pokud je drží členský stát (považuje je za překážku volného pohybu
kapitálu)
 Inkorporace podílu do cenného papíru:
o podíl v OK zásadně nesmí být představován CP nebo zaknihovaným CP (32 odst. 2 ZOK)
o výjimka pro kapitálové společnosti, v nichž účast může být vtělená do CP;
 AS – akcie (listinná i zaknihovaná), zatímní list (nahrazuje nesplacené akcie, pouze jako
listinný CP na řad – §285 ZOK)
 dovozována povinnost AS vydat akcionáři akcie - § 256/1 ZOK
 SRO – kmenový list (určí-li společenská smlouva, neomezeně převoditelný podíl, pouze
listinný CP na řad, nelze veřejně obchodovat - §137 ZOK)
 KS na investiční listy – investiční list (pouze listinný CP na řad, nelze veřejně
obchodovat)
 pouze investiční společnosti - § 170 a násl. ZISIF
 = podíl komanditistů v investiční společnosti ve formě komanditní společnosti
 → tyto CP patří do kategorie účastnických CP
o výsledkem inkorporace je spojení práva s CP takovým způsobem, že po jejich vydání nelze
vtělená společnická práva bez nich uplatnit ani PaP převést – princip celistvosti CP
 může být prolomen – některá P&P vtělená do akcie (zásadně jenom práva majetkové
povahy, např. právo na vyplacení podílu na zisku) je možné převést samostatně, tj.
nesleduje osud CP (§ 281 a násl. ZOK)

Kvantitativní stránka podílu – míra účasti společníka na vytváření společné vůle vyjádřené
rozhodnutím nejvyššího orgánu OK, velikost podílu určuje rozsah P&P člena OK
 monismus a pluralita podílů:
o zásada jediného podílu – společník může mít v OK pouze jeden podíl – § 32/1 ZOK
 vychází z toho, že účast v OK je nedělitelná, integrálně vyjadřuje vazbu společníka ke
společnosti a k ostatním společníkům a nelze ji dělit ani po dílech převádět → ve VOS,
družstvu a u komplementáře dochází k automatickému přirůstání podílu
o pluralita podílů – výjimka pro kapitálové společnosti a pro účast komanditisty v KS - § 32/1
ZOK in fine
 charakteristická pro AS, kde se vychází z dělitelnosti účasti – akcionář může nabývat další
akcie
 v SRO to musí připustit společenská smlouva - § 135(2) ZOK (projev osobních prvků
SRO)
 komanditista může vlastnit více podílů ze zákona
 podíly tak k sobě nepřirůstají, zůstávají jako samostatné věci

o podíl se vyjadřuje zlomkem či procentem – určuje, jak velký podíl má člen OK na zisku, jaká
část likvidačního zůstatku mu náleží, jak velký je jeho hlasovací či vypořádací podíl apod.;
o velikost podílu – stanovena dispozitivně zákonem
 dispozitivní úprava by měla být vždy odůvodněná – např. výraznější osobní přínos
 hranicí smluvní svobody jsou dobré mravy, zakázané jsou tzv. lví klauzule, societas
leonina (hrubý nepoměr práv X povinností)
 dispozitivní zákonná úprava:
 osobní společnosti – zásada stejné velikosti podílu (společníci VOS a komplementáři)

58
  kapitálové společnosti – velikost podílu odráží přínos jednotlivých společníků při
„pokrytí“ základního kapitálu
 družstvo – každý člen má zásadně jeden hlas při rozhodování valné hromady, ale podíl
na zisku, vypořádací podíl či podíl na likvidačním zůstatku se určuje podle přínosu
člena;

Podíl jako předmět vlastnictví:

 podíl je nehmotnou věcí, může být zhmotněn vtělením do cenného papíru
 nutné rozlišovat práva z podílu a práva k podílu:
o práva z podílu – např. právo podílet se na zisku → podíl vyjadřuje členství,
o právo k podílu – právo podíl prodat, darovat, směnit či zastavit → podíl je zde chápán jako
předmět vlastnictví;
 podíl má hodnotu vyjádřitelnou v penězích (podíl člena na reálné hodnotě společnosti)
o tato částka nevyjadřuje hodnotu majetku, který členu v OK náleží, protože vlastníkem svého
majetku je sama OK → hodnota podílu vyjadřuje, jakou „cenu“ v daném okamžiku podíl má,
nikoli určení toho, co, resp. jaká část v OK členovi patří;
 podíl má abstraktní povahu, materializuje se až ve formě vypořádacího podílu či podílu na
likvidačním zůstatku, tedy za podmínky, že účast (podíl) člena v OK zaniká bez právního
nástupce,
o pravidla určení výše hodnoty vypořádacího podílu a způsob vypořádání stanovuje dispozitivně
zákon (§ 36 ZOK – novela pouze zpřesnila, obsahově nezměnila);
 X vklad – vlastnické právo k předmětu vkladu zakladatel ztrácí vznikem OK a tímto okamžikem
získává podíl v OK → na společenskou smlouvu lze pohlížet jako na smlouvu směnnou, protože
zakladatel se zavazuje vnést vklad do OK a jako protihodnotu získává podíl v ní

Nakládání s podílem
 podmínky nakládání – liší se podle formy OK, podle obsahu zakladatelského právního jednání a
toho jestli je vtělen do CP nebo ne
o volnost nakládání s podílem klesá s posilováním osobní povahy a roste s posilováním
kapitálového charakteru OK
o společníci VOS a komplementáři – zákaz převodu, podíly nejsou obchodovatelné, změny v
osobách společníků jsou možné jen změnou společenské smlouvy (§ 116, 119 ZOK);
 v novele bylo navrženo povolení převodu podílu ve VOS – neprošlo
o komanditisté – použijí se přiměřeně ustanovení o převoditelnosti podílů v SRO - § 123 ZOK
o SRO:
 mezi společníky navzájem bez omezení – lze podmínit souhlasem orgánu SRO – § 207
ZOK
 v případě neudělení souhlasu bez odůvodnění, nebo v rozporu se stanovami lze ze
společnosti vystoupit
 na 3. osobu se souhlasem nejvyššího orgánu – dispozitivní – § 208 ZOK
 kmenový list – neomezeně
o AS – charakteristická je neomezená převoditelnost akcií
 akcie na jméno – převoditelnost lze omezit stanovami, nikoli však vyloučit – § 270 ZOK
o družstvo – vždy jenom na osoby, které se mohou stát členem družstva - § 599 ZOK
 členové mohou převádět mezi sebou (lze zakázat stanovami), na třetí osoby nesmí (lze
povolit stanovami) - § 600 ZOK
 převod lze podmínit souhlasem představenstva
 bytové družstvo – nejotevřenější OK, převod podílu je volný a není možné ho omezit ani
stanovami (ale nutné splnit podmínky pro členství)
 z hlediska převoditelnosti podílu ze zákona – uzavřené (VOS, KS ve vztahu ke komplementářům)
a otevřené (AS a bytové družstvo)
o SRO stojí mezi a záleží na konkrétní společenské smlouvě, jaké rysy bude splňovat spíš, je
spíše smíšené povahy

59
 Nabytí:
o derivativní – účast v OK je odvozena od předchozí účasti jiné osoby
 koupě, darování, dědění, změna či vnesení podílu jako předmětu vkladu do OK
o originární – originární nabytí
 člen byl účastníkem zakladatelského PJ, podílel se jako nově vstupující člen na zvýšení
základního kapitálu OK nebo podíl vydržel
o pokud je společnost jednočlenná, k ustanovením omezujícím přechod či převod podílu se
nepřihlíží
 Převod podílu
o smlouvou o převodu podílu, která musí mít ověřené podpisy a vůči společnosti je převod
účinný doručením účinné smlouvy (§ 209 (2) ZOK)
o inkorporované CP – převod jako daný CP (rubopisem, smlouvou, zápisem)
o nesplacená akcie / nevydaná splacená akcie – písemnou smlouvou o převodu nesplacené
akcie – není vlastní smluvní typ (tzv. lze využít smlouvu kupní, darovací, směnnou…)
 Přechod podílu – obecně možný, pokud to nevylučuje společenská smlouva
o zakázán omezení přechodu podílu v AS nebo v bytovém družstvu - § 42 ZOK
o v případě dědění nepřechodného podílu se podíl stává podílem uvolněným a dědicům vniká
nárok na vypořádací podíl
 Zastavení podílu a jiná věcná práva
o obecná úprava zástavního práva – § 1309 a násl.
 podílu v korporaci - § 1320 OZ
 forma dovozována stejná jako pro převod (tj. ověřené podpisy)
 zástavní právo vzniká zápisem (konstitutivní zápis) - § 1322(1) OZ
 inkorporovaný v CP – nezapisuje se v OR
 listinný CP – zástavní rubopis, předání – § 1328 OZ
 zaknihovaný CP – zápisem v evidenci – § 1333 OZ
o jiná věcná práva – negative pledge (§ 1309(2) OZ), předkupní právo, právo zpětné koupě
 podíl v OK – použijí se ustanovení o zastavení – § 32(5) ZOK
 vznikají konstitutivním zápisem v OR
 inkorporovaný v CP – nepoužijí se ustanovení o zastavení! – § 32(5) ZOK a contrario
 není jasné, kdy vzniká6 - negative pledge asi vzniká již jako obligace (§1761 OZ), vůči
třetím osobám pak zápisem do rejstříku zástav - § 1309(2) ZOK
o novela – vypustila § 32(3) ZOK (duplicitní úprava s § 1320) + tak umožnila přísnější úpravu
ve společenské smlouvě pro zastavení než pro převod
 jiná věcná práva – obdobně ustanovení o zastavení - § 32(5) ZOK
 podíl v OK je postižitelný soudním rozhodnutím či exekucí
12 – Práva a povinnosti společníka v obchodních korporacích

vymezení otázky katedrou:

- včetně ochrany menšinových společníků a ochrany zájmů většinového společníka

 Práva a povinnosti společníka = kvalitativní stránka podílu

 doktrinální dělení – PaP majetková a nemajetková (sociální), a mohou vyplývat:
o ze zákona:
 společné pro všechny OK (např. právo na podíl na likvidačním zůstatku, právo na
vypořádací podíl)
 liší podle právní formy OK (např. povinnost přispět k úhradě ztráty společnosti společníků
VOS a komplementářů);
o ze společenské smlouvy, stanov či zakladatelské listiny (tzv. další PaP) – autonomní právo

6
Komentář Beck z roku 2020 - § 32

60
  zdrojem rozdílů mezi OK i v rámci jedné právní formy (např. povinnost společníků SRO
dodržovat zákaz konkurence, který jim zákon neukládá, ale který může stanovit
společenská smlouvy → mají smluvní povahu)
o z právních zásad – zejména těch, na kterých stojí právo obchodních korporací (29 Odo
1007/2005)
Práva společníka (základní práva a jejich rozdíly mezi druhy, jednotlivé druhy OK u daných otázek)
 Nemajetková
o Právo podílet se na řízení obchodní korporace
 ve všech obchodních korporacích
 zejména právo účastnit se rozhodování nejvyššího orgánu, právo hlasovat, právo podávat
návrhy a protinávrhy
 rámcem pro výkon práv společníka je pak zákaz zneužít tato práva - § 212 odst. 2 OZ
(zákaz zneužití hlasovacího práva k újmě celku)
o Právo na informace
 osobní společnosti a SRO – mohou individuálně vykonávat právo na informace i mimo
jednání nejvyššího orgánu (§ 107, 107+119, 155-156 ZOK)
 mohou nahlížet do dokladů společnosti, kontrolovat tam uvedené údaje, žádat
konkrétní informace po členovi statutárního org. atd.
 mají přístup i k obchodním tajemstvím společnosti
 SRO – jednatelé mohou z úzce vymezených důvodů odmítnout poskytnutí informace -
§ 156 ZOK
 AS a družstva – jen na valné hromadě/členské schůzi
 právo na informace tak má v tomto případě vespolnou povahu (je to z důvodu
početnosti společníků) – tyto korporace tak povinně vytváří kontrolní orgán
 specifické právo na informace a kontrolu statutárního orgánu náleží členům tzv.
malého družstva - § 726(2) ZOK
 AS – jen právo na vysvětlení
 na VH (výjimka = pro složitost se poskytne info dodatečně) – § 357 ZOK
 vysvětlení potřebné pro posouzení záležitostí zařazených na VH, nebo pokud je
potřebné pro výkon akcionářských práv (úzce specifikovaný účel)
 důvody pro odmítnutí – jako u SRO - § 359 ZOK
o navíc lze odmítnout, pokud by poskytnutí mohlo přivodit společnosti újmu a nebo
jde o vnitřní nebo utajovanou informaci (neposkytne třeba obchodní tajemství)
o při odmítnutí se akcionář může obrátit na dozorčí radu, odmítne-li i ta, pak se může
obrátit na soud
 družstvo – výslovně zmíněna jen některá práva, ale dovozováno, že jsou širší, neboř práva
člena družstva jsou uvedena pouze demonstrativně
 právo na výpis seznamu členů, právo účastnit se řízení a rozhodování v družstvu –
k tomu je třeba informací

o Společnické, akcionářské a členské žaloby (actio pro socio)

 společník pak i zastupuje společnost v řízení, je zde obrácené důkazní břemeno dle § 4
ZOK
 podávají se za OK
 VOS – společnická žaloba
 vůči prodlévajícímu společníkovi na splnění vkladové povinnosti (§ 102 ZOK)
 vůči jinému společníkovi na náhradu újmy způsobené společnosti (§ 108 ZOK)
 KS – jako VOS - § 119 ZOK
 SRO – společnická žaloba – má každý společník – § 157 ZOK
 nejdříve informuje dozorčí radu (pokud ne proti jednateli, tak i jednatele), je-li
společnost nečinná, podává žalobu za společnost sám - § 158 ZOK
 proti členovi voleného orgánu/vlivné osobě pro náhradu újmy, kterou způsobili
společnosti

61
 proti jinému společníkovi o splnění vkladové povinnosti nebo o jeho vyloučení pro
zvlášť závažné porušení povinnosti
o X ne pro náhradu újmy! musí podat žalobu přímo na za sebe, viz reflexní škoda - §
213 OZ
 AS – akcionářská žaloba – pouze kvalifikovaný akcionář - § 371 ZOK
 nejprve musí informovat dozorčí radu/představenstvo/správní radu – pokud orgán
nekoná, může podat žalobu sám – § 374 ZOK)
 proti členu voleného orgánu/vlivné osobě na náhradu újmy, kterou způsobili
společnosti
 proti prodlévajícímu akcionáři se splacením emisního kurzu
 družstvo – členská žaloba – má každý člen – § 584 ZOK
 nejprve nutné informovat kontrolní komisi/představenstvo– pokud orgán nekoná, může
podat žalobu sám – § 585 ZOK
 proti členovi voleného orgánu družstva na náhrady újmy, kterou způsobil
o Právo navrhnout soudu, aby prohlásil usnesení VH/ČS za neplatné
 platí pro společníky a členy (i SO a kontrolní org.) kapitálových společností a družstva
 použijí se ustanovení o neplatnosti rozhodnutí orgánu spolku - § 258-261 OZ – § 191, 428,
663 ZOK
 rozpor s právním předpisem, společenskou smlouvou (§ 258 OZ) nebo dobrými mravy (§
191, 428, 663 ZOK (u spolku způsobuje rozpor s dobrými mravy nicotnost)
 lhůta – 3 měsíce subjektivní, 1 rok objektivní - § 259 OZ
 v SRO/AS musí podat odůvodněný protest na VH (výjimka – jenom závažný důvod) - §
192/2, 424
 neplatnost usnesení VH – nepoužijí se obecná pravidla pro PJ - § 45 ZOK
 není to ani relativní ani absolutní neplatnost, nýbrž neplatnost jiného typu!
 rozhodnutí o neplatnosti usnesení VH je konstitutivní
 neplatnost nelze přezkoumávat v žádném jiném řízení (např. jako předběžnou otázku
při zápisu do OR)
 X nicotnost usnesení VH – fikce nepřijetí
 hledí se jako by nebylo – není třeba podávat žádný návrh, ani se jinak dovolávat
 rozhodnutí mimo působnost – nejčastěji pokyn do obchodního vedení
 není dodržena forma – např. veřejná listina
o Právo navrhnout soudu jmenování znalce pro přezkoumání zprávy o vztazích - § 85
 osobní společnosti – každý společník
 kapitálové společnosti a družstva – kvalifikovaní společníci – § 187, 365, 639(3) ZOK
 z vážných důvodů
o právo žádat výpis ze seznamu členů obchodní korporace
o Další práva kvalifikovaných společníků
o SRO, AS – právo žádat svolání VH (§ 187, 366 ZOK), právo žádat zařazení záležitosti na
pořad jednání (§ 369 ZOK)
o AS – právo požádat kontrolní orgán o přezkum výkonu působnosti představenstva (§ 370
ZOK)
 Majetková
o Právo podílet se na zisku (§ 34 ZOK)
 VOS – zisk se dělí rovným dílem (dispozitivní) - § 112 ZOK
 KS – zisk se dělí mezi společnost a komplementáře na polovinu, část pro komplementáře
se mezi ně rozdělí rovným dílem, část pro společnost se zdaní a pak se podle podílů rozdělí
mezi komanditisty (dispozitivní) - §126 ZOK
 SRO, AS – VH musí schválit účetní závěrku a rozhodnout o rozdělení podílu na zisku,
statutární orgán rozhoduje o výplatě
 nová pravidla – ZOK stanoví určitý limit, součet výsledků hospodaření snížený o
rezervní fondy; rozhodnutí které je v  rozporu nemá účinky! tzv. bilanční test + test
úpadku

62
  družstvo – nemají ze zákona, musí jej založit stanovy (může náležet i jen některým
členům) - § 586 ZOK
 bilanční test a test úpadku platí i pro družstva
 ochrana věřitelů OK – test úpadku, bilanční test – viz otázka 14
 novela:
 splatnost je 3 měsíce od rozhodnutí nejvyššího orgánu o rozdělení, dispozitivní - § 34/2
ZOK
 zisk lze rozdělit na základě účetní závěrky do konce účetního období (reakce na
judikaturu, která omezovala staří účetní závěrky na 6 měsíců) - § 34/1 ZOK
 nezákonně vyplacený zisk se vrací bez ohledu na dobrou víru (nyní se nevrací) – viz
zrušený § 35/1 ZOK; zachováno jen u AS - § 348/4 ZOK
 všechny kapitálové společnosti a družstvo provádí test úpadku dle § 40 odst. 3 ZOK
(před novelou platilo jen pro AS)
o Právo na podíl na likvidačním zůstatku (§ 37 ZOK) – při likvidaci
o Právo na vypořádací podíl – majetková protihodnota za při zániku účasti bez právního
nástupce, určuje se na základě hodnoty majetku společnosti (dle účetnictví nebo reálné
hodnoty) a poměru podílů - § 36 ZOK (dispozitivní)
 u SRO – uvolněný podíl (§ 212 ZOK) – vypořádací podíl primárně výtěžek zpeněžení
o VOS - právo na náhradu výdajů, které společník vynaloží při zařizování záležitostí společnosti
- § 104 ZOK
o AS – právo požadovat nucený přechod účastnických cenných papírů (squeeze-out) - § 375
ZOK
o X právo minoritního akcionáře na odkup akcií ve stejné situaci (nucený odkup)
o možnost vyplatit zálohu na zisku na základě mezitimní účetní závěrky § 35 ZOK

Povinnosti společníka
 Nemajetkové
o Povinnost loajality
 společník je povinen dát přednost zájmu obchodní korporace před zájmy vlastními
 dovozujeme z § 212/1 OZ – povinnost členů korporací chovat se čestně a zachovávat její
řád
 širší právní rámec tvoří úprava společnosti v OZ (§ 2716 a násl. OZ) – viz § 2724 a § 2726
OZ – povinnost přispět k dosažení účelu a zájmu korporace platí i pro společníky
 povinnost loajality tvoří základ všech ostatních povinností, je pro ně i interpretačním
pravidlem
 není ve všech obchodních korporacích stejně výrazná – je nejsilnější v osobních
společnostech, naopak v AS s mnoha akcionáři se uplatňuje omezeně
 jak vertikální vůči společnosti tak horizontální vůči ostatním společníkům
 společníci nemají povinnost péče řádného hospodáře! (pokud nejsou zároveň SO)
o Zákaz konkurence – ze zákona pouze u osobních společností! - § 109 ZOK
 u kapitálových společností a družstev zásadně ze zákona jen pro členy volených orgánů
 novela zrušila výslovné umožnění rozšířit zákaz konkurence na společníky SRO – zrušený
§ 199 odst. 4 ZOK
 X stále dovozována dispozitivnost – lze stanovit ve společenské
smlouvě/stanovách/vydat zvláštní druh akcií, se zakotvením zákazu konkurence
o VOS – povinnost osobně se účastnit na podnikání společnosti nebo správě jejího majetku
 Majetkové
o Vkladová povinnost
 povinnosti poskytnout OK předmět vkladu
 funkce – vybavit OK majetkem k její činnosti; vklad vstupuje do základního kapitálu
 společníci kapitálových společností, komanditisté, členové družstva (VOS a
komplementáři jenom pokud stanoví společenská smlouva) – povinnost stanovena, protože
neručí neomezeně za dluhy OK

63
  předmětem vkladu je věc – peněžní vyjádření hodnoty předmětu vkladu je vklad
 předmět vkladu:
 peněžitý X nepeněžitý
 nepeněžitý:
o ocenitelná věc (§17/2 ZOK) – vždy musí být oceněna (stanoveno pak v ZPJ)
 u osobních není stanoveno jak (nemá smysl chránit společnost před
nafukováním hodnoty vkladů), u kapitálových/družstva znalcem (popř. dle
ceny na regulovaných trzích - § 468 an. ZOK) - § 143, 251, 573 ZOK
o převoditelná (obchodovatelná) – nelze dobrá pověst, vzdělání
o ne ve výkonech (§17/3 ZOK) – ochrana, aby se základní kapitál reálně vytvořil
(aby společníci reálně vložili do společnosti něco hodnotného)
 výjimky – družstvo (§ 574 ZOK), VOS, KS (§ 103, 121/1 ZOK)
o ne pohledávka společníka za kapitálovou společností (§ 21/3 ZOK) – může být
jenom smluvně započtena proti pohledávce na splacení vkladové povinnosti
(schválení VH)
 kdy se plní:
 osobní – podle smlouvy, jinak bez zbytečného odkladu po vzniku
 kapitálové – nepeněžité před vznikem společnosti (§ 23/3 ZOK), peněžité – AS do 1
roku od vzniku, SRO do 5 let od vzniku
 družstvo – do 15 dnů od konání členské schůze, nejpozději do 3 let od vzniku
 správce vkladů – osoba, která přijímá a spravuje vklady vnášené před vznikem OK
 pověření ve společenské smlouvě – zakladatel, třetí osoba (např. banka)
 uzavírá smlouvu se zakladateli (OK ještě neexistuje) – správce se zavazuje vkladu
převzít a následně převést společnosti (použijí se ustanovení o příkazu - § 18/2 ZOK, §
2430 an. OZ)
o z povahy věci je vyloučeno, aby s vklady jakkoliv nakládal
o zakladatelé neztrácí vlastnictví k vkladům!
 splácení peněžitých vkladů
 osobní – předáním správci
 kapitálové – na účet zřízený správcem a „blokovaný“ do vzniku (výjimka – zřizovací
náklady) - § 23/1 ZOK
o novela – peněžitý vklad to SRO lze splatit i jiným způsobem, pokud výše všech
vkladů do 20 tis. Kč (snaha zlevnit a zrychlit zakládání SRO s nízkým ZK) - § 23/2
ZOK
 vnášení nepeněžitých vkladů
 movité věci – předání správci vkladu - § 20/1 ZOK
o speciální úprava – pohledávka, závod - § 21 ZOK
 nemovité věci – předáním správci + písemné prohlášení o vnesení s úředně ověřeným
podpisem - § 19 ZOK
 OK musí vždy obdržet hodnotu dle ocenění
o když věc mezi vnesením a vznikem společnosti ztratí hodnotu – vkladatel doplatí
rozdíl v penězích - § 28 ZOK
o pokud nepřešlo vlastnické právo – vkladatel uhradí cenu v penězích - § 26 ZOK
 novela – tato povinnost nepřechází s převodem podílu! stále je povinen
vkladatel, nabyvatel se stává pouze ručitelem
 nabytí vlastnictví k předmětu vkladu společností
 movité věci – vznikem (protože musela být vložena před vznikem - § 25/1 ZOK)
 nemovité věci – až zápisem do veřejného seznamu po vzniku – § 25/2 ZOK
 nesplnění povinnosti
 úrok z prodlení (dvojnásobek zákonné sazby), tzv. kaduční řízení (možnost vyloučení
ze společnosti), nemožnost vykonávat hlasovací práva - § 151, 173 ZOK, platí pro
s.r.o. a a.s.
o Ručební povinnost – více viz otázka 14

64
  společníci VOS, komplementáři, ve stanoveném rozsahu pro společníky SRO a
komanditisty
 uhradit peněžitou pohledávku věřitele, jež vznikla v důsledku nesplnění dluhu společnosti
X před účinností ZOK koncepce splnění
o Povinnost podílet se na ztrátě
 společníci VOS a komplementáře
 družstvo – když to připustí stanovy - § 587 ZOK – uhrazovací povinnost. ukládá členská
schůze
o Příplatková povinnost
 platí pouze pro společníky SRO, navíc vznikne jen tehdy, když to připouští společenská
smlouva a o vzniku příplatkové povinnosti rozhodne valná hromada
o Povinnost odevzdat kmenový list (např. při změně základního kapitálu) – § 152 ZOK
o Povinnost předložit akcie k výměně

Ochrana menšinových společníků

 zákon formuluje zvláštní práva, která mají chránit společníky, kteří mají zejména s ohledem na
podíl na hlasovacích právech slabší postavení – menšinoví společníci (zákon toto označení
nepoužívá)
 součástí širšího problému ochrany slabší smluvní strany (i menšinový společník je stranou
společenské smlouvy)
 potřeba ochrany výraznější v kapitálových společnostech
o v osobních platí zásada rovnosti hlasů + se uplatňuje jednomyslnost při přijímání rozhodnutí
(společník osobní společnosti tak má právo veta, byť se společníci mohou dohodnout jinak)
 mohou využít ke své ochraně i „obecná“ práva společníků – např. právo na informace
 ochrana menšinových společníků je jednostranně kogentní – jejich práva mohou být stanovami
či společenskou smlouvou rozšířena a posílena, nikoliv však změkčena či vyloučena
 kapitálové společnosti
o široká členská základna (zejména v AS) – proto nelze trvat na jednomyslnosti (AS by byla
nefunkční)
o vážená hlasovací síla – váha hlasů odpovídá zásadně podílu vkladu společníka na ZK
o X akcie bez hlasovacích práv
o racionální apatie – společník s menšinovým vkladem většinou neovlivní rozhodování
nejvyššího orgánu – to může vést ke ztrátě zájmu o rozhodování nejvyššího orgánu (zejména u
AS)
o kvalifikovaní společníci:
 SRO – v souhrnu 10 % podíl na ZK či hlasovacích právech - § 187 ZOK
 AS – v souhrnu - § 365 ZOK

Základní kapitál společnosti Potřebný podíl kvalifikovaného akcionáře

≤ 100 000 000 Kč > 5%
100 000 000 Kč - 500 000 000 Kč > 3%
≥ 500 000 000 Kč > 1%

o institucionální ochrana:
 požadavek kvalifikované většiny – nestačí pouhá prostá většina hlasů na VH
 2/3 (SRO – všech, AS – přítomných) – změna společenské smlouvy, zrušení
společnosti - § 171, 416 ZOK
 pokud zásah do práv společníka s.r.o. – nutný jeho souhlas, 2/3 držitelů toho druhu
akcií přítomných na VH - § 171/2, § 417
 menšinový společník, tak může mít blokační minoritu
 zákaz výkonu hlasovacích práv – případy konfliktu zájmů - § 173/1, 426 ZOK
 odpovědnost a kontrola členů volených orgánů – dozor zda je společnost spravována
v zájmu společnosti

65
  povinnost postupovat s péčí řádného hospodáře – povinnost postupovat v zájmu
společnosti, ne v zájmu většinového společníka
o jednotlivá zvláštní korporační práva:
 práva kvalifikovaných společníků (kvalifikovaný podíl na ZK)
 právo požadovat svolání VH, právo zařadit bod na pořad jednání VH
 právo požadovat znalce pro přezkoumání zprávy o vztazích
 společnické žaloby (v SRO každý společník, v AS kvalifikovaný)
 AS – právo požádat kontrolní orgán o přezkum výkonu působnosti představenstva
 ochrana nezávislá na kvalifikované účasti (příklady)
 právo žalovat usnesení VH na neplatnost
 právo vystoupit z SRO - § 164, 202/2 ( + právo na vypořádací podíl § 36 ZOK)
o nesouhlas s příplatkovou povinností, změně převažujícího předmětu podnikání,
prodloužení společnosti
 zrušení účasti soudem v SRO (nelze spravedlivě požadovat, aby setrval) – § 205
(+právo na vypořádací podíl § 36 ZOK)
 právo na odkup ovládající osobou (tj. většinou většinových akcionářem) - § 89, § 395
ZOK
 povinný odkup akcií při vystoupení z evropského regulovaného trhu – § 333 ZOK
 povinný odkup akcií po fúzi (dojde ke změně práv spojených s akciemi) – § 145
PřemZ
 družstva
o z hlediska ochrany menšinových členů na pomezí mezi osobními a kapitálovými společnostmi
o zásada, že každý člen má zásadně jeden hlas při hlasování na čl. schůzi
 stanovy mohou určit jinak, ale i tak mají všichni členové jeden hlas pro určité záležitosti §
650 ZOK
o X ale bývají početná, a proto platí zásada většinového rozhodování nejvyššího orgánu
o povinnost představenstva svolat členskou schůzi když o to požádá alespoň 10 % členů
s nejméně 20 % hlasů - § 639
 mají právo navrhnout zařazení jimi určenou záležitost na program členské schůze - § 643
odst. 1 ZOK
o právo domáhat se náhrady újmy proti pochybivšímu členu voleného orgánu (každý člen)
Ochrana zájmu většinového společníka
 nucený přechod účastnických cenných papírů (squeeze out) – speciální institut u akciové
společnosti, který umožňuje většinovému akcionáři prosadit své zájmy na vytvoření jednočlenné
AS - § 375 an. ZOK
 ukončení účasti menšinových akcionářů, přetvoření společnosti v jednočlennou a tak snížení
nákladů na její fungování (a odpadnutí hrozby akcionářských žalob, žalob na neplatnost usnesení
VH atd.)
 právo má akcionář (= hlavní akcionář), který vlastní akcie,
o jejichž souhrnná jmenovitá hodnota činí alespoň 90 % základního kapitálu společnosti, na nějž
byly vydány akcie s hlasovacími právy, a
o s nimiž je spojen alespoň 90% podíl na hlasovacích právech ve společnosti
 o návrhu hlavního akcionáře rozhoduje VH (hlavní akcionář má právo hlasovat) – ostatní akcionáři
mají právo na přiměřené protiplnění v penězích (výši určí VH dle znaleckého posudku)
o pokud obchodovány na evropském regulovaném trhu – nutné odůvodnění výše a předchozí
souhlas se zdůvodněním výše od ČNB – § 391/1 ZOK (ale nevyžaduje se znalecký posudek - §
392 ZOK)
 usnesení je pak nutné zapsat do OR – po uplynutí 1 měsíce od zveřejnění přejde vlastnické právo
k účastnickým cenným papírům na hlavního akcionáře
 naopak menšinoví akcionáři mohou požadovat, aby jejich účastnické cenné papíry hlavní akcionář
odkoupil postupem podle ustanovení ZOK o povinném veřejném návrhu smlouvy - § 395

Některé judikáty

66
 29 Cdo 1326/2009
o Usnesení VH akciové společnosti, jímž byl schválen zisk k rozdělení s tím, že podíl na něm
bude vyplacen toliko členům volených orgánů společnosti a nikoliv i jejím akcionářům, je
neplatné pro rozpor se zákonem = VH nemůže rozdělit tantiémy bez současného rozdělení
dividend
 29 Cdo 3704/2009
o Společník SRO má právo i na obchodní tajemství – na rozdíl od akcionáře má společník SRO
určité osobní vazby ke společnosti, především se více zapojuje do činnosti, tomu odpovídá i
jeho povinnost mlčenlivosti o záležitostech, které se v rámci výkonu práva na informace dozví
 29 Cdo 1592/2011
o Vysvětlení musí být akcionáři poskytnuto na téže VH, jejíhož pořadu se dotaz akcionáře týká –
je povinností představenstva se na takové dotazy připravit, případně zajistit účast osob, které
mají potřebné informace k zodpovězení dotazů
 29 Cdo 752/2011
o V případě zániku účasti společníka jinak než převodem musí být výše vypořádacího podílu
stanovena poctivě. Je-li výše vycházející z účetnictví v hrubém nepoměru ke skutečné (tržní)
hodnotě jejího majetku, je třeba k tomu přihlédnout
 29 Odo 871/2002
o Společník nepodává společnickou žalobu svým jménem , ale jedná za společnost jako její
zákonný zástupce – společnost je povinna uhradit společníkovi soudní poplatek za řízení, který
za ni zaplatil
 29 Cdo 357/2006
o Za použití principu loajality lze dovodit , že jednou z povinností společníka při převodu
obchodního podílu je, aby jeho převodem neúměrně nebo nedůvodně neohrozil další činnost a
existenci společnosti, resp. aby nezneužil právo převést obchodní podíl k obejití povinností, jež
by mu jinak plynuly z případné likvidace či prohlášení konkurzu

13 – Orgány obchodních korporací

vymezení otázky katedrou:

- včetně postavení členů volených orgánů a úpravy vzájemných vztahů mezi orgány obchodní
korporace

Příslušná ustanovení: Úprava je velice roztříštěná, obecná úprava ZOK + speciální úpravy pro
jednotlivé OK, § 151 a násl. OZ – orgány právnické osoby; § 59 ZOK odkazuje u smlouvy o výkonu
funkce přiměřeně na úpravu příkazu, ale toto může smlouva o výkonu funkce vyloučit (§ 2436 OZ),
náhrada nákladů § 2436 OZ + vnitřní úprava (v případě kolize má obecně přednost zaklad. právní
jednání, ale nově za podmínek § 59 odst. 5 ZOK může mít přednost sml. o výkonu funkce)
Pojem
 orgán OK – v zákoně definice není, lze je chápat jako relativně samostatné části obchodní
korporace bez právní osobnosti nadané zákonem a vnitřními předpisy určitou působností,
jejímž výkonem má být zajištěno fungování obchodní korporace dovnitř či navenek
Třídění
 podle toho, zda jejich vytvoření zákon ukládá
o obligatorní orgány

obchodní korporace nejvyšší orgán statutární orgán kontrolní orgán

VOS všichni společníci každý společník -----
KS všichni společníci každý -----
komplementář
EHZS všichni členové jednatel / jednatelé -----
SRO valná hromada jednatel / jednatelé -----

67
 AS, ES, EDS s dual. valná hromada představenstvo dozorčí rada
systémem
AS, ES, EDS s valná hromada správní rada
monistický systémem
členská schůze / představenstvo kontrolní komise
shromáždění delegátů
(nad 200 členů)
družstvo malé družstvo (49 a méně členů) nemusí zřídit kontrolní komisi a
představenstvo může být nahrazeno předsedou družstva a u družstva s
200+ členy, které není sociálním družstvem, může být působnost členské
schůze plněná shromážděním delegátů,

o podmíněně obligatorní orgány

 likvidátor – výkonný orgán obchodní korporace od vstupu do likvidace do výmazu
z obchodního rejstříku
 dozorčí rada SRO – uložení jiným právním předpisem (z. o přeměnách, o podnikání na
kapitálovém trhu)
o fakultativní orgány
 nemohou být vybaveny působností svěřenou obligatorním orgánům (výbor pro
odměňování, pro audit…)
 nutno odlišit další útvary, které nejsou org. OK – komise a další zřízené např. pracovním
řádem + organizační struktura obch. závodu
 podle působnosti – nejvyšší, výkonné, kontrolní
 podle počtu členů orgánu
o kolektivní – orgán tvořený více členy rozhodujícími ve sboru zásadně nadpoloviční většinou
přítomných; je umožněno rozdělení působnosti
o individuální:
 nejvyšší orgán – pouze u kapitálových, není svolávána VH a její působnost vykonává
jediný společník/akcionář
 více individuálních statutárních orgánů u VOS, KS a SRO (pokud společenská smlouva
nestanoví, že vytvářejí jeden kolektivní orgán)

Působnost orgánů obchodní korporace:

 Nejvyšší orgán:
o tvoří všichni členové OK (s výjimkou shromáždění delegátů družstva)
 členství spjato s účastí v OK (vzniká a zaniká společně s ní)
o základní otázky existence OK, její směrování, složení a odměňování dalších orgánů a
rozhodování o rozdělení zisku nebo úhradě ztráty či schvalování PJ s významnými dopady na
provoz obchodního závodu → klíčová a dlouhodobá rozhodnutí,
 Statutární orgán:
o úkolem je řídit vnitřní chod OK a jednat za ni navenek – podílí se na každodenním řízení a
chodu OK,
o působnost se člení na:
 vnitřní (rozhodovací) - rozhodování o obchodním vedení a další činnosti ve vztahu ke
korporaci samotné (např. svolání VH),
 vnější – rozumíme jí generální zástupčí (jednatelské) oprávnění, tj. právo zastupovat OK
navenek ve všech věcech,
o náleží mu i zbytková působnost, tj. pravomoc rozhodovat ve věcech, ke kterým není povolán
jiný orgán OK,
o generální zástupčí (jednatelské) oprávnění (jde o zastoupení sui generis – 27 Cdo
4593/2017):
 více osob členem statutárního orgánu, je navenek oprávněn zastupovat OK každý
samostatně

68
 způsob jednání za OK – může být změněn, zapisuje se do OR, je možné se ho dovolat i
vůči 3. osobám (např. pravidlo čtyř očí)
 omezení zástupčího oprávnění:
o ze zákona – nedodržení způsobí relativní neplatnost PJ (např. převod závodu bez
schválení VH), dovolat se do 6 měsíců – § 48 ZOK
o ze zakladatelského PJ/usnesení VH/jinak – účinná jen dovnitř OK (náhrada škody
atd.), nezpůsobují neplatnost – § 47 ZOK
o obchodní vedení:
 zákon nedefinuje, judikatura – organizování a řízení běžné podnikatelské činnosti, zejména
rozhodování o provozu podniku (závodu) společnosti a s tím souvisejících vnitřních
záležitostech společnosti7 (důležitým znakem je každodennost, day-to-day business)
 výlučně v kompetenci SO, ale mohou některou činností pověřit třetí osobu (např. vedením
účetnictví)
 SRO – většinové rozhodování o obchodním vedení, i když více jednatelů SRO vystupuje
jako jednotlivé individuální orgány (netvoří jeden kolektivní orgán, dispoz.)
 pokyny do obchodního vedení:
 osobní OK – může dávat nejvyšší orgán OK
 družstva – lze zakotvit ve stanovách (chybí pravidlo o výslovném zákazu pokynů - §
706 ZOK)
 kapitálové OK – zakázáno (§ 195/2, 435/2, 456/2 ZOK)
o X členové SO mohou požádat nejvyšší orgán o pokyn - § 51/2 ZOK
o X orgány řídící OK mohou dávat pokyny v zájmu koncernu orgánům řízené OK - §
81 ZOK
o ani v jednom případě se ale nezbavují povinnosti jednat s péčí řádného hospodáře
 X odlišit od strategického řízení – dlouhodobé směřování OK
 spadá do zbytkové působnosti SO (§ 163 OZ) – tzn. lze svěřit do působnosti VH (§
190/2/p, § 421/2/p ZOK)
o VH SRO si může jednotlivé rozhodnutí ohledně strategického řízení vyhradit -
§190/3 ZOK
 novela – výslovně zakotveno, že VH může dávat strategické pokyny! (§ 195/2, §
435/2, § 456/3 ZOK)
 Likvidátor – pokud se ruší PO s likvidací, přechází na něj působnost statutárního orgánu (více viz
otázka 10)
 Kontrolní orgán:
o v osobních společnostech provádějí kontrolu přímo společníci, v kapitálových společnostech
se obvykle vytváří kontrolní orgán (u s.r.o. fakultativně, u a.s. obligatorně)
o kontroluje činnost statutárního orgánu (hlavně dokumenty předkládané nejvyššímu orgánu)
podává zprávy o své činnosti nejvyššímu orgánu a zastupuje OK v soudním řízení proti
členům statutárního orgánu,
o zakladatelské PJ může na kontrolní orgán delegovat právo volby statutárního orgánu a právo
rozhodovat o jeho odměně,
 Výbor pro audit – nezřizují povinně všechny OK, které mají povinnost nechat ověřit a potvrdit
správnost účetní závěrky odborníkem, ale pouze tzv. subjekty veřejného zájmu (banky,
pojišťovny, OK s cennými papír odbchodovanými na evropském regulovaném trhu,… §1a zákona
o účetnictví)
o doporučuje auditora, sleduje sestavování účetní závěrky a její povinný audit,

Volené orgány OK
 člen voleného orgánu – osoba, která je členem orgánu a je do funkce volena, jmenována či jinak
povolávána (legislativní zkratka, § 46 ZOK) -> prakticky zahrnuje všechny orgány OK odlišené od
nejvyššího orgánu

7
31 Cdo 1993/2019

69
 o SO osobních společností nikdo nevolí/nejmenuje – stejně se dovozuje, že jde o členy volených
orgánů
o může být i PO – vždy musí zmocnit jednu FO, aby ji zastupovala
 musí jmenovat FO do 3 měsíců, jinak funkce PO zaniká; zároveň nutné pro zápis do OR
 novelou tedy vyloučeno řetězení PO ve volených orgánech
o faktický / stínový vedoucí (novela) – § 62 ZOK
 fakticky se nachází v postavení člena voleného orgánu, přestože jím není (SO je jenom bílý
kůň, kterého úkoluje někdo jiný)
 má povinnost péče řádného hospodáře (uplatní se důsledky porušení), zákaz konkurence,
obdobně se použijí pravidla o střetu zájmů
 podmínky výkonu funkce:
o pověření, i když nesplňuje – zdánlivé PJ; pokud přestane splňovat při výkonu – ex lege zánik
funkce
o zákonné požadavky (§ 152 OZ, § 46 ZOK):
 plná svéprávnost – výjimka pokud není hlavním účelem podnikání – § 152 odst. 3 OZ
 bezúhonnost – dle zákona o živnostenském podnikání – viz otázka 1
 není chápána absolutně (tj. čistý trestní rejstřík), ale v souvislosti s podnikáním
 nesmějí být dány překážky provozování živnosti – např. úpadek dané osoby, uložený
zákaz činnosti, některé sankční rozhodnutí živnostenského úřadu,
 nesmí být dané účinné diskvalifikační rozhodnutí – to je překážkou až 3 roky
 zákaz účasti jedné osoby v obou orgánech (inkompatibilita funkcí) – obecně
kompatibilní je funkce jednatele s likvidátorem či člen dozorčí rady s členem výboru pro
audit,
 účast v OK – u osobních OK a družstva (českého) musí být členem korporace- § 106/1
ZOK
 souhlas pověřené osoby – nikdo nemůže být nucen k výkonu funkce v OK proti své vůli
(výjimka: likvidátor z řad statutárního orgánu jmenován soudem - § 191 OZ)
o mohou být stanoveny i další podmínky – zde ale nebude následkem zánik funkce ex lege
 vznik členství
o vůle členů OK – před vznikem OK určeni v zakladatelském právním jednání, poté změnou
společenské smlouvy (u osobních společností) nebo voleni (kapitálové spol., družstva)
 lze i z vůle jediného člena – tzv. podíl/akcie s vysílacím právem (§ 194a, § 438a, § 448b
ZOK), takto jmenovaní členové mohou tvořit maximálně polovinu orgánu (novela!)
o vůle volených orgánů OK – právo volby SO může být přeneseno na kontrolní orgán, ve
společenské smlouvě lze zakotvit právo kooptace (§ 444/1 – do doby dalšího zasedání orgánu
co může zvolit)
o vůle zaměstnanců – právo kodeterminace zaměstnaci pro AS s +500 zaměstnanci – volí 1/3
dozorčí rady v AS - § 448 odst. 2 ZOK
o soudní rozhodnutí – v případě, že není funkce obsazena řádným způsobem a tento stav
ohrožuje akceschopnost – např. § 198/3 ZOK
o nabytím účasti v OK – dispozitivně je každý společník a komplementář SO
o právní nástupnictví – zanikne PO, která byla členem, stane se členem nástupnická PO - § 198/2
ZOK
o zánik funkce jiného člena orgánu – možnost zakotvit volbu náhradníků ve společenské
smlouvě (AS, SRO, družstva) - § 444/2 ZOK
 zánik členství – zánik/smrt osoby, dohoda, uplynutí funkčního období, odvolání (odvolává, kdo
zvolil), soudní rozhodnutí (likvidátor a diskvalifikační rozhodnutí), odstoupení, ztráta způsobilosti
o odstoupení – § 58 ZOK, novela
 může odstoupit kdykoliv (odstraněn zákaz odstoupení v nevhodnou dobu)
 účinnost – dnem projednání (nebo kdy měl projednat) orgánem, který ho zvolil
 pokud nevolen orgánem (podíl s vysílacím právem) – dnem projednání (nebo kdy měl
projednat) orgánem, jehož je členem
 orgán musí odstoupení projednat bez zbytečného odkladu, nejpozději na nejbližším
zasedání
70
 o diskvalifikační rozhodnutí – § 63-65 ZOK, novela
 subjekty – člen SO, bývalý člen SO, osoba v obdobném postavení (likvidátor),
faktický/stínový vedoucí
 X ne jiné osoby, které mají povinnosti PŘH (viz změna v § 65/2 ZOK)
 důvody:
 porušení povinností při výkonu funkce - § 63/1 ZOK
o max 3 roky před zahájením řízení
o opakovaně nebo závažně (před novelou muselo být opakovaně i závažně)
 přispění k úpadku porušením povinnosti § 63/2 ZOK
o uložena sankce za úpadkový delikt – soud rozhodne o diskvalifikaci
 rozhoduje soud – i bez návrhu
 návrh může podat kdo má „důležitý zájem“ - § 63/3 ZOK
o X odlišný pojem než právní zájem
o širší, zahrnuje i ekonomický, morální a celospolečenský zájem 8 – tj. klidně by
Transparency International mohla podat návrh na odvolání člena představenstva
ČEZ a.s.
 důsledky:
 zánik funkce SO ve všech OK (soud může na návrh udělit výjimku pro členství v SO
jiné OK) - § 64 ZOK
 doba vyloučení – až na 3 roky (před novelou pevně 3 roky – posílení diskrece soudu)
 porušení zákazu – zákonné ručení za všechny závazky OK, opětovné vyloučení až na
10 let - § 65 ZOK
 práva a povinnosti členů
o smlouva o výkonu funkce – písemně
 přiměřeně se použijí ustanovení o příkazu (ledaže ujednáno jinak – lze podřídit úpravě
zákoníku práce), nepoužije se úprava správy cizího majetku
 schvaluje ji nejvyšší orgán – až schválením nabývá účinnosti (novela)
o právo na odměnu
 hlavně u kapitálových společností a družstva je motivem k výkonu volené funkce právo na
odměnu
 právo na odměnu a její výše musí být stanoveny konkrétní OK ve smlouvě o výkonu
funkce
 sjednání odměňování v rozporu se zákonem nebo nesjednání – fikce bezúplatnosti
výkonu funkce,
 ochrana volených orgánů – neplatnost/absence schválení z důvodu na straně OK nebo
vyšší moci -> odměna ve výši obvyklé
o péče řádného hospodáře
 je třeba ji odlišit od odborné péče, která stojí "výše" (vyžaduje se profesionalita,
odbornost) – volenému orgánu se neukládá jednat s odbornou péčí
 pokud má ovšem člen nějaké speciální znalosti – musí je aplikovat, zvyšuje se
požadovaný standard péče
 péče řádného hospodáře = volený orgán musí funkci vykonávat s nezbytnou loajalitou a s
potřebnými znalostmi a pečlivostí (§159 OZ):
 nezbytná loajalita (duty of loyalty) – musí upřednostňovat zájmy OK před vlastními
o upřesněna pravidly o střetu zájmů:
 obecně u zastupování v OZ, speciální v ZOK
 hrozící střet zájmů – povinnost informovat orgán, jehož je členem a kontrolní
orgán popř. nejvyšší orgán - § 54 ZOK
 kontrolní nebo nejvyšší orgán může pozastavit výkon funkce (může i
z vlastní iniciativy bez toho aby je člen informoval - novela);
 pozastavení se zapisuje do OR

8
29 Cdo 2227/2016

71
  uzavření smlouvy mezi členem orgánu/osobou blízkou a korporací –
informuje orgán, jehož je členem a kontrolní orgán popř. nejvyšší orgán - § 55-
57 ZOK
 kontrolní nebo nejvyšší orgán může zakázat uzavření smlouvy
 neuplatní se na smlouvy uzavírané v rámci běžného obchodního styku
 sporné jaké jsou důsledky porušení zákazu – jestli je to vnitřní omezení,
které se neprosadí vůči třetím osobám (§ 47 ZOK), nebo obecné porušení
střetu zájmů (§ 437/2 OZ)
o zákaz konkurence – musí se zdržet konkurenčního jednání ve vztahu k OK
 potřebné znalosti a pečlivost (duty of care) – nevyžaduje se dosažení určitého
vzdělání, ale musí být schopen identifikovat případné nedostatky v odbornosti a zajistit
si pomoc jiných osob
o zákon ukládá osobní výkon funkce, což nevylučuje zmocnění jiného člena orgánu,
aby za něj při jeho neúčasti hlasoval při rozhodování v kolektivním orgánu nebo
aby ho zastupoval při jednání OK navenek → pak musí dohlížet na to, jak jsou tyto
úkoly plněny
o delegace na třetí osobu – odpovědný za výběr, instruování a kontrolu
 pravidlo podnikatelského úsudku (business judgment rule) - § 51 ZOK
 standard péče řádného hospodáře dle OZ je nastaven striktně (§ 159 OZ) – odrazuje od
riskování (přičemž podstupování podnikatelského rizika je při podnikání nutné) ->
zakotveno pravidlo podnikatelského úsudku
 nemodifikuje péči řádného hospodáře – poskytuje bezpečný přístav (safe harbour) i
když je jednání člena orgánů v důsledku pro společnost negativní
 pouze pokud činí podnikatelské rozhodnutí, tj. rozhodnutí o způsobu realizace
předmětu podnikání dané OK
 s potřebnými znalostmi a pečlivostí, tak jedná ten, kdo jedná informovaně v
obhajitelném zájmu obchodní korporace a s nezbytnou loajalitou (vždy tedy musí
jednat loajálně)
o tj. důležitý je proces rozhodování (získání dostupných informací, rozhodování na
jejich základě) bez ohledu na to jaké důsledky rozhodnutí pro OK
 posuzování – posuzuje se objektivně (§ 52/1 ZOK), subjektivně pouze pokud má člen
nějakou speciální vlastnost
 obrácené důkazní břemeno (§ 52/2) – člen prokazuje neporušení péče řádného
hospodáře
o OK stále prokazuje vznik škody a příčinnou souvislost mezi jednáním a škodou
 porušení povinnosti člena voleného orgánu OK
o odpovědnost voleného orgánu je kontraktační a ne deliktní – zákonný rozsah stanovené
odpovědnosti nemůže být limitován smluvně ani rozhodnutím orgánu OK (zdánlivost PJ),
o pokud v důsledku porušení povinnosti voleným orgánem vznikne OK škoda, OK může
požadovat po voleném orgánu náhradu škody – možné žádat náhradu škody majetkové i
nemajetkové
 nelze omezit - § 53/2 ZOK
 je možné vypořádat na základě dohody – dle učebnice lze uvažovat i o opuštění od náhrady
o v případě porušení péče řádného hospodáře (§ 53 ZOK) nebo zákazu konkurence (§ 5 ZOK) je
člen voleného orgánu povinen vydat získaný prospěch,
o v případě neuhrazení škody způsobené členem voleného orgánu OK mu vzniká zákonné ručení
sankční do výše neuhrazené škody § 159 OZ
o úpadkové delikty – tzv. žaloba na doplnění pasiv – viz otázka 14
 soud může uložit ručení za způsobení úpadku
o diskvalifikační rozhodnutí (viz výše)
o člena lze také stále normálně odvolat

72
 14 – Ochrana věřitelů obchodní korporace

vymezení otázky katedrou:

- zejména vklady, základní kapitál, test úpadku, zákonné ručení společníků a dalších osob za
dluhy obchodní korporace a nástroje ochrany podle koncernového práva

 majetková autonomie – členové OK nemohou používat majetek OK k úhradě vlastních dluhů a

věřitelé nemohou uspokojit své pohledávky majetkem členů OK
Věřitelé obchodní korporace
 smluvní (dobrovolní) věřitelé X mimosmluvní věřitelé
o smluvní (dobrovolní) věřitelé – pohledávky vznikly poskytnutím plnění korporaci
 př. obchodní partneři, zaměstnanci (mzda), členové volených orgánů (odměna z výkonu
funkce), členové OK (pohledávka na výplatu podílu na zisku, vypořádacího podílu aj.)
o mimosmluvní věřitelé – pohledávky vznikly z jiného důvodu než z titulu plnění (př. porušení
povinnosti, způsobení škody)
 reziduální (zbytkoví) věřitelé X fixní věřitelé
o reziduální (zbytkoví) věřitelé – pohledávky se uspokojují jako vždy poslední z toho, co
zbyde po uhrazení fixních nároků ostatních věřitelů
 členové OK – z titulu účasti v OK
o fixní věřitelé – jedná se o věřitele s fixními nároky – obchodní partneři a další věřitelé
 silní věřitelé X slabí věřitelé
o silní věřitelé – silnější strana (typicky banky), která může mít rozhodující vliv na chování
dlužníka

Ochrana věřitelů obchodní korporace v OZ

 ochrana věřitele jako slabší strany – viz otázka 5
o zákaz zneužití hospodářského postavení k vytváření nebo k využití závislosti slabší strany a k
dosažení zřejmé a nedůvodné nerovnováhy – generální klauzule (chrání podnikatele i
nepodnikatele) – § 433/1 OZ
o zákaz sjednání kratší nebo delší promlčecí lhůty v  neprospěch slabší strany (zdánlivost) - §
630/1 OZ
o zákaz předem omezit právo slabší strany na náhradu jakékoli újmy (zdánlivost) – § 2898/1 OZ
o úprava spotřebitelského práva – pokud je věřitel OK v postavení spotřebitele (srov. § 1810 an.
NOZ)
 vůči věřiteli hrubě nespravedlivé smluvní ujednání:
o dobu splatnosti delší než 60 dnů lze ujednat, jen pokud to není vůči věřiteli hrubě
nespravedlivé (§ 1963/2 OZ)
o smluvně ujednaný úrok z prodlení odchylující se od zákonné výše (§ 1964 NOZ)
 věřitel se může dovolávat neúčinnosti, pokud je doba splatnost nebo úrok vůči němu pokud
hrubě nespravedlivý a uplatní se zákonná úprava (př. u úroků by se prosadila zákonná výše
úroku z prodlení)

Ochrana věřitelů obchodní korporace v ZOK

 ustanovení chránící věřitele OK mají kogentní povahu (zásada veřejného pořádku)
 ochrana věřitele v širším smyslu – ustanovení upravující tvorbu a ochranu majetku OK, jejichž
účelem je postavit proti věřiteli OK jako solventní dlužníka
 ochrana věřitele v užším smyslu – ustanovení upravující uspokojení se z náhradního majetku, a to
z titulu zákonného ručení stanoveného okruhu osob za dluhy společnosti, nesplní-li OK svůj dluh
o zákonné ručitelství – kogentní, akcesorické a subsidiární (písemná výzva, marné uplynutí lhůty
pro splnění dluhu)
 náhradním majetkem se rozumí majetek těchto osob:
o společníci VOS a kompletáři KS
o členové volených orgánů OK, osoby v obdobném postavení, faktičtí/stínoví vedoucí

73
 o vlivná osoba
 Nástroje společné pro všechny OK
o test úpadku – OK nesmí vyplatit zisk nebo prostředky z jiných vlastních zdrojů, ani na ně
vyplácet zálohy, pokud by si tím přivodila úpadek podle jiného právního předpisu – § 40/1
ZOK
 provádí povinně statutární orgán OK, neboť rozhoduje o výplatě podílu na zisku – § 34/3
ZOK
 test pro futuro – zkoumá se, co by se stalo, kdyby byl vyplacen zisk, tj. zda by nastala
jedna z forem úpadku
 platební neschopnost – peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti
 předlužení – souhrn dluhů převyšuje majetek
 při nesplnění tedy musí OS výplatu odmítnout (rozdělení je v rozporu se zákonem) – jinak
nejedná s péčí řádného hospodáře (vyvratitelná domněnka)
 pokud zisk nevyplacen do konce účetního období – právo zaniká a nevyplacený zisk se
převede na účet nerozděleného zisku z minulých let (jiné vlastní zdroje na účty, ze kterých
vzešly) - § 40/4 ZOK
 X ne u osobních společností – právo na podíl na zisku zůstává i po konci účetního
období
 AS, SRO, družstva – nejvyšší orgán rozhoduje o rozdělení zisku (na základě účetní
závěrky), SO rozhoduje o vyplacení (na základě rozdělení)
 VOS, KS – veškerý vytvořený zisk se zákona mezi společníky rozděluje bez dalšího, SO
ale pořád rozhoduje o vyplacení!
o test úpadku při finanční asistenci - § 41 ZOK
 OK používá svůj majetek k tomu, aby si zájemce mohl „koupit účast“ v ní, popř. zajišťuje
dluh vzniklý z tohoto důvodu (tj. OK asistuje nabyvateli při nabytí podílu) – je zde
povinnost provést test úpadku
o podmínky vyplácení zálohy na podíl na zisku – § 35/1 ZOK
 záloha – peněžité plnění poskytnuté OK společníkovi předtím, než dospěje dluh
odpovídající výši podílu na zisku – vyplacená záloha se pak započte proti opravdové výši
podílu na zisku
 podmínky – sestavení mezitímní účetní závěrky a bilanční test (výše zálohy nesmí být
vyšší než součet výsledku hospodaření běžného účetního období, nerozděleného zisku a
ostatních (disponibilních) fondů snížena o příděly do rezervních a jiných fondů)
 SO provede i test úpadku - § 40/3 ZOK
o zákonné ručení po zániku OK
 při zrušení obchodní korporace s likvidací ručí společníci za její dluhy po jejím zániku do
výše svého podílu na likvidačním zůstatku, nejméně však v rozsahu, v němž ručili za jejího
trvání – § 39 ZOK
 promítnutí výjimky z pravidla, že ručení zaniká společně s dluhem - § 2026/2 OZ
 společníci VOS, komplementáři KS – ručí ve stejném rozsahu jako za trvání
společnosti (neomezeně)
 AS, SRO, komanditista KS a člen družstva – po zániku OK se stane zákonným
ručitelem v rozsahu svého podílu na likvidačním zůstatku (i když neručí za trvání OK,
úplně splatili vklady atd.)
o povinnosti členů volených orgánů
 uplatní se na všechny OK, ale relevance hlavně u kapitálových společností a družstev
 SO osobních společností může být pouze společník, který již ručí neomezeně (ale stále
má význam dopad na osoby v obdobném postavení a stínové/faktické vedoucí)
 mají sankční povahu – důsledek porušení jiných povinností člena voleného orgánu
 ručení v rozsahu neuhrazené škody – §159/3 OZ
 člen voleného orgánu ručí, pokud nenahradil PO škodu způsobenou porušením
povinnosti při výkonu funkce a pokud se věřitel nemůže domoci plnění přímo na PO
 ručení diskvalifikovaného člena statutárního orgánu – nově § 65 ZOK

74
  pokud nerespektuje diskvalifikaci, ručí za splnění všech povinností OK, které vznikly
v době, kdy přes zákaz fakticky vykonával činnost člena SO
 postihuje i diskvalifikované osoby v obdobném postavení (likvidátor) a
stínové/faktické vedoucí
 zvláštní povinnosti při úpadku – § 66 ZOK
 novela přepracovala – již nejde o ručení (v praxi se skoro nevyužívalo)
 nově jde o incidenční spor, aktivně legitimován pouze insolvenční správce (nelze bez
návrhu)
 člen přispěl porušením svých povinností k úpadku OK
o přispěl – jednání může úpadek jako samo způsobit, tak zamezit jeho odvrácení
 uplatní se teorie alternativní kauzality (mohou být i jiné příčiny úpadku, ale SO
nějakým způsobem přispěl – tj. odpovědnost poměrně do výše do jaké přispěl)
o povinnosti – zejména péče řádného hospodáře
 povinnost vydat prospěch z výkonu funkce (claw-back) - § 66/1/a ZOK
o člen vydá do majetkové podstaty to, co od OK obdržel (až za 2 roky nazpátek od
úpadku)
o pouze v případě, že IŘ není zahájeno na návrh dlužníka – motivace SO, aby podali
včas insolvenční návrh
 tzv. žaloba na doplnění pasiv - § 66/1/b ZOK
o převzato z francouzského práva (dnes již nazývána jako „odpovědnost za
nedostatek aktiv“)
o pouze v případě konkursu
o člen je povinen poskytnout do majetkové podstaty plnění až do výše rozdílu mezi
dluhy a hodnotou majetku OK (neboli to, co v majetku OK chybí, aby se mohli
uspokojit všichni věřitelé)
 určení výše – přihlédne se k míře přispění SO k úpadku (proporcionalita
sankce)
 pokud je členovi uložena jedna z povinností dle §66/1 ZOK – automaticky
diskvalifikován - § 63/2
 postihuje i osoby v obdobném postavení (likvidátor) a stínové/faktické vedoucí
 podle nové úpravy se bude postupovat pouze s ohledem k jednání SO učiněném po 1.
1. 20219
o ručení vlivné osoby – § 71/3 ZOK
 uspokojení z majetku společníka/jiné vlivné osoby – za podmínky, že OK nemůže uhradit
svůj dluh z důvodu, že vlivná osoba rozhodujícím významným způsobem ovlivnila její
chování

 Nástroje ochrany věřitelů osobních společností

o VOS – společníci ručí za dluhy společnosti společně a nerozdílně a současně neomezeně – §
95/3 ZOK
 neomezenost ručení má základ v tzv. societě (tj. sdružení osob a majetku k dosažení
smluvního účelu, aniž by vznikla PO)
 povinnost společníků vyrovnat ztrátu společnosti rovným dílem – § 112 ZOK
 ručí neomezeně! – neříkat „celým svým majetkem,“ každý ručitel zajišťuje dluh celým
svým majetkem
 celým svým majetkem nezajišťuje dluh např. zástavce – zajišťuje jenom tou
zastavenou věcí
o KS:
 komplementář – ručí za dluhy společnosti neomezeně – § 118 ZOK
 také je povinen hradit ztrátu společnosti – není-li stanoveno jinak, půl zisku a ztráty
náleží komplementářům, druhá půlka společnosti
9
27 Cdo 1916/2019 – NS řešil aplikaci bývalého § 68 ZOK na jednání uskutečněné před účinností ZOK – došel
k závěru, že to nelze (dr. Čech předpokládá použitelnost tohoto závěru i s ohledem na novou úpravu)

75
 
komanditista – ručí s ostatními společníky společně a nerozdílně do výše svého
nesplaceného vkladu podle stavu zápisu v OR – § 122 ZOK
 komanditní suma – pokud ujednáno, ručí společně a nerozdílně do výše své
komanditní sumy zapsané v OR (v okamžiku vyzvání) – § 129/2/c ZOK
o hradí pak i ztrátu společnosti do výše komanditní sumy - § 129/2/b
 KS na investiční listy – komplementář ručí neomezeně, komanditista neručí vůbec
(nezapisuje se do OR) - § 170 ZISIF
o EHZS – ručí za dluhy jako společníci VOS – neomezeně – § 7 zákona o EHZS

 Nástroje ochrany věřitelů kapitálových společností a družstev

o zákonné ručení společníků za trvání společnosti
 SRO – společníci ručí společně a nerozdílně do výše v jaké nesplnili (všichni) vkladové
povinnosti podle stavu zápisu v OR (v době vyzvání) – §132
 všichni – společník tedy ručí, i když již svou vkladovou povinnost splnil, ale jiný
společník ještě ne
 podle stavu zápisu v době vyzvání – v případě, že po vyzvání povinnost splní (i
zapíše do OR), tak ručení nezaniká
o společnost má povinnost mu plnění nahradit - § 134/2 ZOK, jinak hradí regres
společníci
 pokud společník vyzván více věřiteli – každý věřitel očekává, že má společník
povinnost plnit do plné výše -> společník by tak mohl být povinen plnit do
několikanásobku nesplaceného vkladu (podle počtu věřitelů)
o X prosadí se povaha SRO a zákonné omezení expozice – jakmile plní do výše
jednonásobku nesplaceného vkladu, tak může další výzvy k plnění odmítnout
 AS, družstvo – společník za trvání společnosti zásadně neručí
 ES – společník za trvání společnosti neručí – čl. 1(2) nařízení o statutu ES
 výklad – česká verze mluví o ručení společníka, ALE v anglické verzi je „liability“ ne
„guarantee“ správně jde tedy o rizikovou expozici, ne o ručení (tj. společník může
maximálně ztratit svůj vklad)
 EDS – neurčí-li stanovy jinak, ručí neomezeně (zase je tam ten problém s předkladem
liability/ručení) – čl. 1(2) nařízení o stautu EDS
 pokud je ručení omezeno, tak se přidá ke jménu „s ručením omezeným“
o ručení společníků za dluhy společnosti za jejího trvání je tedy omezené nebo žádné -> vysoké
riziko pro věřitele (mohou se uspokojit prakticky pouze z majetku společnosti)
 důraz je proto kladen především na minimální základní kapitál a jeho reálnou tvorbu a
udržení
o vytváření základního kapitálu
 AS – minimální ZK ve výši 2.000.000 Kč (ES – 120.000 EUR)
 SRO – minimální vklad ve výši 1 Kč (nepřímo tak stanoven i minimální ZK)
 Družstvo – variabilní ZK bez minimální hranice
 reálné pokrytí ZK – dosaženo povinným oceněním nepeněžitých vkladů znalcem (a
zákazem vkladu práce nebo služby – u družstva může být podle stanov), zákazem
započtení převyšující částky, zákazem vracení vkladů (§16/1 ZOK, ani skrytě viz §255
ZOK)
o bilanční (rozvahový) test - § 34/2, 40 ZOK
 novelou rozšířen na všechny kapitálové společnosti a družstva
 první krok – sečtení disponibilních zdrojů (maximální částka k rozdělení) – § 34(2) ZOK
 součet výsledků hospodaření (za účetní období a z minulých let – zisky i ztráty) a
disponibilních fondů MINUS příděly do rezervních a jiných fondů
 dříve SRO a AS – § 161/4, § 350/2 ZOK
 druhý krok – jako důsledek distribuce nesmí vlastní kapitál klesnout pod základní kapitál
zvýšený o nedisponibilní zdroje (o fondy, které nelze rozdělit) – 40(1) ZOK
 dříve jenom AS - § 350/1 ZOK

76
 třetí krok – odečítají se náklady na vývoj (již jsme vynaložili náklady na patent, ale ještě
jej nemáme – náklady tedy ještě v té chvíli nejsou uvedeny v účetnictví) – 40(2) ZOK
 rozhodnutí o rozdělení učiněné v rozporu nemá právní účinky - § 34/2, 40/2, 40/3 ZOK
o podmínky poskytování finanční asistence
 SRO/AS/družstvo mohou finanční asistenci poskytnout jenom za určitých podmínek (tzv.
whitewash)
 SRO/družstvo – poskytnuta za spravedlivých podmínek, SO vypracuje písemnou zprávu,
kde ji odůvodní a vysvětlí, proč není v konfliktu se zájmy OK, schválení VH/ČS - § 200,
608 ZOK
 AS – podobně jako SRO (jenom podrobnější), navíc hlavně vytvoření rezervního fondu ve
výši poskytnuté finanční asistence (velmi vysoká kapitálová náročnost, popř. výše finanční
asistence dost omezena -> u AS se finanční asistence moc nevyužívá)

 Ochrana věřitelů ultima ratio

o tzv. sankční zákonné ručení společníků/členů orgánů – piercing the corporate veil
o jde o soudcovskou doktrínu, kdy soud nebere v úvahu majetkovou samostatnost OK
o soud rozhodne o zákonném ručení společníka kapitálové společnosti – případy, kdy společník
úmyslně v rozporu s dobrými mravy k újmě věřitele zneužil fakt, že neručí za dluhy
společnosti
o zákaz zneužít právo deroguje zákonnou úpravu, podle níž společníci nejsou zákonnými ručiteli
o mimořádné případy – setrvání na majetkoprávním oddělení společníků by chránilo podvod či
vedlo k nespravedlivému řešení sporu

15 – Koncernové právo

 nezávislá OK
o rozhodnutí členů volených orgánů při výkonu funkce není významným rozhodujícím
způsobem přímo/nepřímo ovlivňováno jinými osobami stojícími vně či uvnitř organizační
struktury (většinovým společníkem) OK a
o členové volených orgánů však mohou být, a zpravidla budou ovlivněni rozhodnutím
nejvyššího orgánu - ale nebude zde společník nebo společníci ve shodě s rozhodujícím vlivem
 významná část OK je součástí podnikatelských seskupení, tudíž ve výše uvedeném smyslu
nezávislá není
 stupně ovládání: 1. ovlivnění 2. ovládání 3. koncern
 typy a způsoby podnikatelských seskupení
o vertikální podnikatelská seskupení – seskupení spojené vazbami ovládání
 ovládané OK mají zachovanou právní osobnost, ale ztrácí ve větší či menší míře svobodu
svého rozhodování
 koncern – ovládající osoba ovládané osoby jednotně řídí, OK si zachovávají svou
majetkoprávní samostatnost, ale tvoří tzv. jeden ekonomický celek (vrcholná forma
vertikálního seskupení)
o horizontální podnikatelská seskupení – žádný účastník seskupení není ovládán jiným
účastníkem, smluvní základ blížící tzv. konsorciu (§ 2716 NOZ) – prosazování společného
zájmu založeno na smluvní povinnosti
 ZOK nespojuje s takovým seskupením žádné zvláštní koncernové právní důsledky
o důvody vytváření – omezení podnikatelského rizika, daňové výhody, nástroj pronikání na
nové trhy, posílení konkurenceschopnosti na globalizovaných trzích
České a evropské právo podnikatelských seskupení a jeho funkce
 ochrannou funkci – ukládá osobám, které stojí na vrcholu seskupení povinnosti reparační povahy
o kompenzovat újmu způsobenou ovlivněné OK
o ochrana členů ovládané OK a jejích věřitelů – informační povinnost (viz zpráva o vztazích)
 podpůrnou funkci – podpora podnikatelských seskupení – u nás pouze tzv. koncernu

77
 o stanovuje podmínky, za kterých umožňuje, legálně ovlivňovat OK seskupené v koncernu
(enabling law – podmínky legálního ovlivňování OK)
 Česká právní úprava (§71-91 ZOK, §318 an. ZOK, § 134 OZ – možnost použití příznačného
prvku jiné firmy)
o koncernové právo postaveno nejen na právních předpisech, ale i na soudcovských konceptech
(př. piercing corporate veil, Rozenblum, Konzernrechts)
o definice – soubor pravidel výslovně formulovaných právním předpisem, právních zásad a
soudcovských a doktrinálních konceptů za účelem ochrany osob dotčených
seskupováním OK a podpory vytváření efektivního fungování koncernu
 Evropská právní úprava
o neexistuje jednotné pojetí regulace, dílčí úprava v transparenční směrnice, směrnice o nabídkách
převzetí, směrnice o výkonu práv akcionářů s kótovanými akciemi
o vytváření expertních skupin
o funkce – důraz na podporu konkurenceschopnosti podnikatelských seskupení a jednotného postupu
 jednotný postup může převážit nad individuálními zájmy – členové stat. orgánů účastněných OK
mohou akceptovat vliv řídící osoby bez sankčních důsledků (tj. safe harbour pro statuární orgán)
o důraz také na transparentnost – u kótovaných AS musí být veřejné, kdo je většími akcionáři

Koncepty práva podnikatelského seskupení (koncernového práva)

 ObchZ vycházel německého modelu, ZOK se přiklání k francouzskému (ale stále je spíš někde
mezi nimi)
 německý model (Konzernrechts)
o charakteristický ochranou koncernové společnosti po vzniku koncernu spočívající v ochraně
majetku podřízené osoby a odpovědnosti řídící osoby
o primární je tedy stále zájem jednotlivé OK, založen na průhlednosti koncernových vztahů a
odškodnění všech majetkových újem, které vzniknou z důvodu existence koncernu
 francouzský model (tzv. koncept Rozenblum) – pohlíží na skupinu jako na celek, když připouští
legální převážení skupinového zájmu nad individuálním zájmem ovládané společnosti
o vychází z rozhodnutí francouzského odvolacího soudu při posuzování trestní odpovědnosti
o podmínky koncernové vstřícnosti:
 finanční přínos poskytnutý jedním členem jinému na základě rozhodnutí řídící osoby
 společný ekonomický, sociální a finančním zájem + musí být legitimní
 protiplnění za poskytnutí finančního přínosu a nenarušení rovnováhy účastníků (ale nemusí
být vyrovnáno úplně vše)
Ovlivnění - § 71 ZOK
 neformálně reaguje na faktickou situaci – vlivná osoba bez ohledu na základ rozhodujícím
významným způsobem prosadí svůj vliv na chování OK - § 71/1 ZOK
 není zvláštním typem podnikatelského seskupení vedle ovládané skupiny a koncernu, ale projevem
ovládání → vztahuje se ke konkrétnímu rozhodnutí nebo jednání OK
 právní základ ovlivnění – člen OK s většinou hlasů, významný věřitel X faktický základ
ovlivnění – příbuzenský/osobní vztah k členům OK nebo statutárního orgánu
 definice – každý skutečný zásah či prosazení vlivu v OK, jenž donutí ovlivněnou OK nějak jednat
o právně relevantním vlivem je vliv s negativním důsledkem – jednání k újmě ovlivněné OK
o na rozdíl od ovládání – ovlivnění postrádá dlouhodobou možnost ovlivňovat chování
ovlivněné,
o vlivná osoba musí svůj (kumulativně) rozhodující a významný vliv manifestovat – pouhý
potenciál nezaloží právní důsledky a nedefinuje takovou osobu jako osobu vlivnou
o ovlivnění musí být vědomé a cílené při usměrňování chování OK – ovlivněním není využití
zákonných nástrojů na ochranu zájmů (př. věřitele, obchodního partnera)
 vlivná osoba – nemusí jí být pouze osoba mající trvalý (nenahodilý) rozhodující vliv, ale rovněž
osoba mající jednorázový ad hoc (nahodilý) vliv X ovlivněná osoba – pouze OK (!)
o vlivnou osobou může být kdokoliv (!)

78
 o každá ovládající osoba, která využije rozhodujícího a významného vlivu a ovlivní chování OK,
je vlivnou osobou X ne každá vlivná osoba je současně ovládající osobou
 způsoby ovlivnění - např. neformální sdělení, písemné doporučení, zasílání zápisů z rozhodnutí
řídících orgánů vlivné OK, dvojité, příp. vícenásobné mandáty (členství v povinném orgánu
vlivné-mateřské a ovlivňované-dceřiné OK), odvolávání členů orgánu
 druhy ovlivnění:
o na úrovni nejvyššího orgánu – při rozhodování o záležitostech spadajících do jeho působnosti
X na úrovni obchodního vedení (to je v působnosti statutárního orgánu)
o přímé – vlivná osoba sama a bezprostředně vyvine vliv na ovlivněnou OK X nepřímé –
ovlivnění prostřednictvím jiné osoby (např. vnukovskou AS prostřednictvím dceřiné AS)
o konání X nekonání – nekonání musí být vědomé, které v důsledku rozhodujícím významným
způsobem ovlivní chování OK
 právní důsledky
o obecné důsledky – porušení péče řádného hospodáře členy volených orgánů ovlivněné OK
(tím, že se nechali ovlivnit a svým chováním způsobili újmu), porušení loajality členů
ovlivněné OK (společníci ovlivněné, kteří jí svým ovlivňujícím chováním způsobili újmu),
aplikace ustanovení o střetu zájmů (§ 76 ZOK)
o důsledky dle koncernového práva – povinnost nahradit újmu ovlivněné osobě, společníkům
ovlivněné a ručení za dluhy
o povinnost nahradit újmu ovlivněné osobě (§ 71/1 ZOK)
 vlivná osoba má povinnost ovlivněné osobě nahradit újmu, která vznikla ovlivněním jejího
chování pomocí rozhodujícího významného vlivu
 právo na omyl – prokáže-li vlivná osoba, že při svém ovlivnění mohla rozumně
předpokládat, že jedná informovaně a v obhajitelném zájmu ovlivněné osoby – není
povinnost hradit újmu ovlivněné osobě
 obecně není zakázáno působit na ovlivněnou osobu
 X zakázáno je to působení, kde vlivná osoba nejednala jako řádný hospodář vůči
ovlivněné – sankcionováno povinností k náhradě způsobené újmy
 podmínky – prokázání kauzálního nexu mezi protiprávním působením a vzniklou újmou
 povinnost nahradit újmu je odpovědností objektivní – nevyžaduje zavinění a obsahuje
liberační důvod (typický pro objektivní odpovědnost) – § 71/1 ZOK
 nepoužije se na členy volených orgánů! - § 71/5 ZOK
 zpravidla členové statutárního orgánu, ti tedy nemohou protiprávně ovlivňovat. naopak
spíše budou ovlivňováni
 actio pro socio – společník ovlivněné osoby může podat žalobu na vlivnou osobu, musí se
nejdříve obrátit na statutární orgán (§ 157, 371, 584 ZOK)
o povinnost hradit újmu společníkům ovlivněné osoby (§ 71/2 ZOK)
 vlivná osoba má povinnost nahradit újmu způsobenou společníkům ovlivněné osoby,
neuhradí-li způsobenou újmu ovlivněné osobě do konce účetního období nebo v jiné
dohodnuté přiměřené lhůtě
 rozvádí princip reflexní škody (§ 213 OZ) – újma společnosti se reflektuje do hodnoty
podílů společníků
o ručení za dluhy ovlivněné osoby (§ 71 odst. 3 ZOK)
 vlivná osoba ručí věřitelům ovlivněné za splnění dluhů, které ovlivněná nemůže kvůli
ovlivnění splnit
 rozsah zákonného ručení není omezen mírou povinnosti k náhradě újmy
 na trvání ručení nemá vliv, zda a kdy ovlivněné osobě vlivná osoba vzniklou újmu nahradí

Ovládání
 forma vertikálního podnikatelského seskupení
 ovládající osoba – osoba, která může v obchodní korporaci přímo či nepřímo uplatňovat
rozhodující vliv
o může být i FO – zpravidla většinový společník – pokud OK, tak mateřská OK (ovládaná pak
dceřiná OK)

79
 ovládaná osoba – OK ovládaná ovládající osobou – § 74 ZOK
 ovládající postavení dává možnost (potenciál) uplatnění rozhodujícího vlivu na dceřinou OK
o tj. dlouhodobě ovlivňovat chování ovládané
o rozhodující vliv – vliv nejintenzivnější, který se prosadí/převáží před všemi ostatními vlivy
 vyvratitelné domněnky o ovládající osobě (§ 75 ZOK)
o možnost jmenovat nebo odvolat většinu osob, které jsou členy statutárního nebo kontrolního
orgánu OK, jejímž je ovládající osoba společníkem
o podíl osoby (popř. osob jednajících ve shodě) na hlasovacích právech představující alespoň 40
% v OK
o podíl osoby (popř. osob jednajících ve shodě) na hlasovacích právech představující alespoň 30
% v OK a tento podíl představoval na posledních 3 po sobě jdoucích jednáních nejvyššího
orgánu více než 1/2 hlasovacích práv přítomných osob
 většinový společník a řídící osoba koncernu jsou ovládajícími osobami vždy
 jednání ve shodě (§ 78 ZOK)
o jednání ve shodě (sladěné jednání) – jednání spočívající v nakládání s hlasovacími právy za
účelem ovlivnění, ovládání nebo jednotného řízení OK – následkem je solidární povinnost vůči
ovládané osobě
o předpokládá se u společníků, kteří jsou osobami navzájem blízkými (např. celá rodina
Novákových)

 právní následky
o viz ovlivnění – jelikož projevem ovládání je ovlivnění, tak platí stejné důsledky (!)
o zpráva o vztazích (§ 82 an. ZOK)
 statutární orgán ovládané osoby (tzv. zpracovatel) – do 3 měsíců od skončení účetního
období vypracuje písemnou zprávu o vztazích
 vztahy mezi ovládanými a ovládajícími osobami, a osobami ovládanými stejnou
ovládající osobou (i osoby ovládané prostřednictvím zpracovatele)
 tj. obsahuje vztah k mateřské společnosti, k sesterským i dceřiným společnostem
 obsah zprávy o vztazích – § 82 ZOK
 struktura vztahů mezi propojenými osobami – informace o struktuře propojení
o údaje identifikující tyto osoby (např. do grafu), členové statutárního orgánu jsou
povinni získat co nejvíce informací o struktuře propojených osob
 úloha ovládané osoby – v rámci struktury, tj. jestli je sama přímo ovládána nebo je
třeba jenom holdingovou společností dalších společností zavěšených pod ní
 způsob a prostředky ovládaní – jestli přes VH, statutární orgány nebo jinak
 přehled právních jednání v posledním účetním období vztahujících se na majetek
přesahující 10 % vlastního kapitálu (tzv. dynamický prvek)
o zachycení dynamiky vztahů s propojenými osobami
o opětovná plnění shodného či obdobného charakteru – samostatně plnění
nepřekračují práh, ale ve svém souhrnu ho překračují – i ta je třeba zahrnout
 přehled vzájemných smluv (tzv. statický prvek)
o smlouvy zakládající nějaké závazky bez ohledu na to, jestli již bylo plněno
o popis smluv podstatnými náležitostmi (smluvní strany, předmět smlouvy a smluvní
plnění)10
 výhody a nevýhody plynoucí ze vztahů a informace o způsobu a času vyrovnání újmy -
§ 82/4 ZOK
 údaje lze zobecnit – utajené informace, obchodní tajemství - § 82/5, 82/6 ZOK
 novelou zrušeno posouzení o vzniku újmy a jejího vyrovnání
o přezkum zprávy o vztazích (§ 83 an. ZOK)
 ověřována auditorem, pokud je součástí výroční zprávy

10
29 Cdo 3701/2012

80
 přezkoumává ji kontrolní orgán (stanovisko včetně názoru na vyrovnání újmy sdělí
nejvyššímu orgánu)
 nejvyšší orgán nepřijímá žádné usnesení o schválení zprávy o vztazích (může se s ní jenom
seznámit)
 výhrady ke zprávě o vztazích – návrhu na jmenování znalce za účelem přezkumu zprávy,
aktivní legitimace:
 kvalifikovaný společník
 každý společník – pokud je uvedena újma, která nebude vyrovnána/výhrady auditora -
§ 88 ZOK
 soud vyhoví návrhu – objektivní pochybnosti o řádném zpracování (neúplné či
nepravdivé)
o povinný odkup podílů mimostojících společníků (§ 89 an. ZOK)
 ovlivnění (i) podstatně zhoršilo postavení společníků ovládané osoby nebo kvůli němu
došlo (i) k jinému podstatnému poškození jejich oprávněných zájmů
 není možné spravedlivě požadovat setrvání ve společnosti
 každý dotčený společník má právo na odkup za přiměřenou cenu
 prekluzivní lhůta 1 a 3 roky – § 89/2 ZOK
 výše se určí na základě posudku znalce jmenovaného soudem - § 91 ZOK
 důkazní břemeno – žalobce s ohledem zhoršení postavení (§ 90/1 ZOK), ovládající osoba
s ohledem na to, jestli ke zhoršení došlo v důsledku jejího chování (§ 90/2 ZOK)
 neuplatní se omezení převoditelnosti - § 91/4 ZOK

Koncern
 forma vertikálního podnikatelského seskupení
 řízená osoba - osoba podrobená jednotnému řízení X řídící osoba – § 79 ZOK
o dohromady tvoří koncern
o řídící osobou může OK, jiná PO i FO X řízenou může být pouze OK (dovozováno z ovlivnění)
 koncernem rozumíme kvalifikované ovládání – každá řídící osoba je zároveň ovládající a každá
řízená osoba je zároveň ovládanou (§ 74 odst. 3 ZOK)
 koncern nemá právní subjektivitu – seskupené osoby jsou majetkově samostatné, nicméně
jednotné řízení propojující podnikatelskou činnost je základem ekonomické jednoty koncernu
 jednotné řízení – materiální předpoklad
o vliv sledující za účelem dlouhodobého prosazování koncernových zájmů v rámci jednotné
politiky koncernu koordinaci a koncepční řízení alespoň jedné z významných složek nebo
činností v rámci podnikání koncernu
o společný koncernový zájem – dosažení dlouhodobé prosperity/ziskovosti a hospodářské
stability
o jednotná politika – soubor ekonomických, politických a sociální nástrojů
o koordinace a koncepční řízení alespoň jedné z významných složek nebo činností koncernu –
ekonomické řízení spočívající např. ve společném finančním plánování (typický je tzv.
cashpooling)
o prosazování koncernového zájmu musí být dlouhodobé a systematické (!) – koncernový zájem
(zájmová jednota) je nezbytným předpokladem koncernu, jenž přerůstá zájmy jednotlivých
členů
 koncernová deklarace – formální předpoklad
o koncernová deklarace – formální přiznání existence koncernu (§ 79/3 ZOK)
 bez zbytečného odkladu uveřejnit na internetových stránkách (řídící a řízené) existenci
koncernu
 údaj o řídící a řízení osobě – rovněž se doporučuje představit i strukturu koncernu
o účelem je seznámit věřitele a mimostojící společníky před možnými dopady na jejich zájmy
o přiznaný – splňuje materiální a formální podmínky – lze přiznat koncernová privilegia
o nepřiznaný – naplňuje pouze materiální podmínku, není zproštěn povinnosti hradit újmu
 způsoby koncernového řízení při přiznaném koncernu

81
 o stejné jako u ovlivňování a ovládání – např. neformální/formální sdělení či vícenásobné
mandáty ve volených orgánech
o pokyny řídící osoby (§ 81 ZOK)
 orgán řídící osoby může udělovat orgánům řízené osoby pokyny týkající se obchodního
vedení, jsou-li v zájmu koncernu
 SO může splnit řídící pokyn způsobující újmu OK (může legálně jednat proti zájmům OK)
 X na rozdíl od pouhého ovládání, kde musí jednat v zájmu ovládané OK (§ 71/1 ZOK)
 podmínky (§ 81/2 ZOK) – rozumný předpoklad, že budou splněny podmínky pro
zproštění povinnosti hradit újmu (§ 72 ZOK)
 Právní důsledky
o viz ovlivnění a ovládání
o zproštění povinnosti nahradit újmu (§ 72)
 výjimka z povinnosti (odpovědnosti) nahradit újmu v důsledku ovlivnění dle § 71 ZOK
 podmínky – újma vznikla v zájmu koncernu a byla nebo bude vyrovnána v přiměřené
době
 zájem koncernu – dlouhodobě prosazovaný a artikulovaný v rámci jednotné politiky
koncernu
 vyrovnání – nemusí přímo řídící osoba (tj. vlivná osoba), ale jiný koncernový člen
o lze vyrovnat protiplněním nebo i jinými výhodami plynoucími z členství
v koncernu (technologie, marketing, levnější služby atd.)
o širší pojetí – vnitrokoncernová kompenzace nemusí sledovat přesnou ekvivalenci,
stačí ekonomická adekvátnost sanace (nesmí být např. v hrubém nepoměru)
 X užší pojetí – vnitrokoncernová kompenzace musí zajišťovat ekvivalentní
vyrovnání za každou újmu
 přiměřená doba – nemusí být nutně do konce účetního období (X ovlivnění)
 výjimka se neprosadí, pokud způsoben úpadek řízené osoby (§ 72/3 ZOK) – aplikuje se §
71 ZOK
o ochrana členů volených orgánů řízené osoby (§ 81/2 ZOK)
 mohou způsobit OK újmu, pokud prokáží vlastní rozumný předpoklad o potenciálním
vnitrokoncernovém výrovnání újmy v přiměřené době a výši (podmínky dle § 72 ZOK)

16 – Osobní obchodní společnosti

Základní charakteristika osobních společností

 původně doktrinální členění obchodních společností na osobní a kapitálové převzal i ZOK
 dominovaly do poloviny 19. století, poté začal trend kapitálových společností, kdy padla představa
o totožnosti společnosti a společníků
 formy osobních obchodní společností:
o Veřejná obchodní společnost
o Komanditní společnost
o Evropské hospodářské zájmové sdružení (základ úpravy mimo ZOK, ale řídí se jím)
 u všech jde právnické osoby soukromého práva korporačního typu
 znaky:
o společníci (případně jen někteří - KS) ručí za dluhy společnosti neomezeně a solidárně
o zpravidla platí osobní účast společníků na řízení osobních společností (oproti účasti
prostřednictvím k tomu účelu zřízeného orgánu u kapitálových společností)
o zpravidla chybí povinnost podílet předem určeným vkladem do společnosti (mimo
komanditistů + může být stanovena společenskou smlouvou)
o zpravidla zánik účasti neomezeně ručícího společníka způsobuje zrušení společnosti
Veřejná obchodní společnost – § 95-117 ZOK
 nejčistější forma osobní společnosti, má blízko k societě
 pojmové znaky:

82
 o společenství alespoň dvou osob – při založení i během trvání (pokud klesne počet členů pod 2
a uplyne lhůta k zjednání nápravy, soud rozhodne o jejím zrušení s likvidací - § 211/2 OZ)
 jednočlenná VOS není přípustná
 společníkem může být FO i PO (musí mít pověřeného zmocněnce)
o účast společníků na podnikání nebo na správě majetku společnosti
 může být založena pouze za účelem podnikání/správy majetku – jiný účel nelze - § 2 ZOK
o solidárně neomezené ručení společníků za závazky společnosti – i po zániku VOS
 přistoupivší společník ručí i za dluhy vzniklé před jeho přistoupením (může požadovat
náhradu po ostatních společnících – § 110/2 ZOK
 vystoupivší nadále ručí za dluhy vzniklé během jeho účasti – 111/1 ZOK
 hospodářský význam – vhodná pro drobné nebo rodinné podnikání s nízkým rizikem
ekonomického neúspěchu
o výhody – jednoduchost založení a právní úpravy, značná smluvní volnost, není vkladová
povinnost, jednoduché zdanění (zisk se bez zdanění rozdělení mezi společníky a ti jej pak sami
daní jako své příjmy)
 X SRO/AS – dvojí zdanění – první se zdaní zisk společnosti (daní z příjmů PO), rozdělený
a vyplacený (zdaněný) zisk pak společníci daní (podruhé) jako svůj příjem (daní z příjmů
FO)
o nevýhody – osobní neomezené ručení za závazky
 obchodní firma – dodatek identifikující formu (plný, veř. obch. spol., v.o.s, jméno společníka + a
spol.)
 založení a vznik – společenská smlouva v písemné formě s úředně ověřenými podpisy (§ 6, 8
ZOK) všech zakladatelů, vznik dnem zápisu do OR
o obsah SS – obecné náležitosti (sídlo - § 123 OZ), firmu, předmět podnikání a určení
společníků (§ 98 ZOK)
 organizace:
o nejvyšší orgán – všichni společníci
 společníci rozhodují jednomyslně ve věcech společnosti, ledaže spol. smlouva určí jinak –
§ 105 ZOK
 změna společenské smlouvy – také jednomyslnost (dispozitivní) – § 99/1 ZOK
o X při zásahu do práv společníka je vždy nutný jeho souhlas – kogentní – § 99/2
ZOK
 návrh na vyloučení společníka – stačí většina – 115/2 ZOK
 každý společník má jeden hlas, nestanoví-li jinak spol. smlouva - § 99/3
o statutární orgán – každý společník, jež splňuje podmínky pro výkon člena voleného orgánu
(§ 106/1, 46 ZOK, § 152/2 OZ)
 dispozitivní – lze určit, že SO budou jenom někteří společníci
 X nelze jako SO určit třetí osoby (nespolečníky)!
 každý je individuální statutární orgán (kolektivní statutární orgán je pro VOS nepřípustný)
 členství ve veřejné obchodní společnosti
o společníkem nemůže být ten, na jehož majetek byl v posledních 3 letech prohlášen konkurs - §
95/3 ZOK
o originární vznik – uzavřením společenské smlouvy a přistoupením ke společnosti
 přistoupení – změnou společenské smlouvy
o derivativní vznik – pouze pokud to dovoluje spol. smlouva – děděním podílu FO společníka,
nebo přechodem podílu PO na právního nástupce - § 113/c, 113/d ZOK
 převod podílu nikdy není možný (princip uzavřené společnosti) – § 116 ZOK
 dědic může podat výpověď; fikce, že se společníkem nestal - § 117 ZOK
o podíl – platí jednota podílu, každý společník má jeden podíl, nelze je rozdělit (§ 32/1 ZOK);
podíly všech jsou stejné (dispozitivní, § 97/2 ZOK)
o zánik členství – obecně pokud zanikne společníkovi členství → společnost se zrušuje s
likvidací

83
  X výjimky – zánik členství změnou společenské smlouvy, vyloučení v kadučním řízení,
dohodou dalším trvání společnosti - § 113(1)(2) ZOK
 práva a povinnosti společníka – detailně viz otázka 12
o předpokládá využití odborných kvalit a dovedností společníků → úzké vztahy
o povinnosti společníka
 osobně se účastnit na podnikání společnosti nebo na správě jejího majetku
 neomezeně a solidárně ručit za dluhy společnosti
 podílet se na ztrátě společnosti rovným dílem
 povinnost loajality (§ 212/1 OZ), pokud je SO tak i péče řádného hospodáře
 zákaz konkurence (dispozitivní) - § 109 ZOK
 X ze zákona nemají vkladovou povinnost, ale mohou si ji ujednat ve společenské smlouvě;
 může splnit povinnost i provedením práce nebo poskytnutím služby - § 103/1 ZOK
 kaduční řízení – při neplnění vkladové povinnosti může být z VOS vyloučen
(připouští-li to spol. smlouva a ve společnosti jsou alespoň 3 společníci – 101/2 ZOK)
o práva společníka
 podílet se na řízení a vedení společnosti
 podíl na zisku, vypořádacím podílu a na podílu na likvidačním zůstatku
 náhradu výdajů, které společník vynaloží při zařizování určité záležitosti společnosti - §
104/1 ZOK
 společnická žaloba – prodlení se splněním vkladové povinnosti (§102/1 ZOK), náhrada
újmy společnosti (§ 108/1 ZOK)
 na informace – nahlížet do všech dokladů a kontrolovat údaje v nich obsažené - § 107
ZOK
 právo navrhnout zrušení společnosti (§ 115/1 ZOK), vyloučení společníka soudem
(§115/2)
 zrušení a zánik – detailně viz otázka 10
o zvláštní důvody zrušení – § 113 (1) ZOK
 výpověď společníka ze společnosti (lze pouze 6 měsíců před uplynutím účetního období)
 rozhodnutí soudu ze zákonných důvodů
 smrt společníka FO / zánik PO, ledaže spol. smlouva určí jinak
 okamžikem prohlášení konkursu majetku společníka / schválení oddlužení zpeněžením /
exekucí
 vyloučením společníka – při porušení povinností zvlášť závažným způsobem (§ 115/2)
 X ne při kadučním řízení (§101/2 ZOK) - § 113/1/i ZOK a contrario
 žádný společník nesplňuje požadavky pro výkon funkce voleného orgánu ZOK
o pokračování společnosti
 dohodou alespoň dvou společníků, že společnost nadále trvá (X zrušení soudem) - § 113/2
ZOK
 i při obnovení účasti při zrušení konkursu - § 114 ZOK
 při nesplnění požadavků §46 ZOK – musí přistoupit nový společník – § 114 ZOK
Komanditní společnost – 118 až § 131 ZOK
 blízká VOS, ale je doplněna o kapitálové prvky
o přiměřeně se na KS použije úprava VOS (obecně - §119 ZOK) i úprava SRO (podíly - § 120/2,
123 ZOK)
 na základě § 119 ZOK se na KS použije naprostá většina ustanovení o VOS – § 95 odst. 2,
3, § 97 odst. 1, 2 (pro komplementáře), § 98, 99, 100 (pro komplementáře), § 101, 102,
103 (s výhradou podle § 121 odst. 2), § 104, 107, 108, 109, 110, 111, 113 (s modifikací dle
§ 127), § 114 (s modifikací dle § 128), § 115, 116 (pro komplementáře), 117
o historie – původ ve středověkých námořních společnostech, za komunistů zrušena, obnovena v
roce 1990
 definice – společnost, v níž alespoň jeden společník ručí za její dluhy omezeně (komanditista) a
alespoň jeden společník neomezeně (komplementář)
o tzn. minimálně 2 osoby přičemž:

84
  komplementář (osobní prvek) – náleží obchodní vedení, neomezeně a solidárně ručí,
povinnost vyrovnání ztráty společnosti
 komanditista (kapitálový prvek) – vkladová povinnost, ručí omezeně, ztrátu zásadně
nehradí
 obchodní firma – dodatek identifikující formu (plný, kom. spol. nebo k.s.)
o je-li ve firmě jméno komanditisty, tak ručí jako stejně komplementář
 účel – musí být podnikání nebo správa majetku společnosti - § 2/1 ZOK
 hospodářský význam – tradičně pro sdružené podnikání rodinného typu, v praxi ale příliš
nevyužívána (ale třeba Bauhaus je komanditní, kdy komplementářem je s.r.o.)
o značná smluvní volnost, omezené ručení komanditistů
o komanditní společnost na investiční listy – § 170 ZISIF
 přípustná forma pro fond kvalifikovaných investorů
 investiční listy – vtěleny podíly komanditistů
 listinný CP na řad
 vyloučení převoditelnosti spol. smlouvou je zakázáno (nelze je ale veřejně obchodovat)
 komanditista neručí za dluhy společnosti vůbec – nezapisuje se do OR
 založení a vznik – společenskou smlouvou v písemné formě s úředně ověřenými podpisy všech
zakladatelů, nevyžaduje se forma veřejné listiny
o zvláštní náležitosti – identifikace společníků na komplementáře a komanditisty, výše vkladu
komanditisty - § 124 ZOK
o dispozitivně lze upravit komanditní sumu
 komanditní suma - § 129-131 ZOK
o společenská smlouva může určit, že komanditisté ručí do výše určené peněžní částky → tato
částka se nazývá komanditní suma
o snižuje se v rozsahu v jakém komanditista splní vkladovou povinnost (tzn. nesmí být nižší než
jeho vklad)
o modifikuje práva a povinnosti komanditistů - § 129/2 ZOK
o lze změnit změnou spol. smlouvy – účinnost až zápisem do OR - § 131/1
o zavedena, aby byla KS v praxi atraktivnější – zisk, který připadne společnosti se dělí podle
komanditních sum a vkladů
 organizace
o nejvyšší orgán – všichni společníci
 rozhodují ve věcech společnosti, které nepřísluší statutárnímu orgánu (dispozitivní, § 125/2
ZOK) – zbytková působnost11
 každý společník má jeden hlas (dispozitivní)
 komplementáři a komanditisté rozhodují společně, ale hlasují zvlášť; postačí většinový
souhlas a nikoliv koncenzus jako u v.o.s.
o statutární orgán – každý komplementář, jež splňuje podmínky pro výkon člena voleného
orgánu (§ 125/1, 46 ZOK, § 152/2 OZ)
 dispozitivní, vždy ale komplementář
 obchodní vedení a zastupování společnosti
 práva a povinnosti společníků – detailně otázka 12 a 14
o povinnosti
 ručení:
 komplementář – solidárně a neomezeně
 komanditista – omezeně do výše svého nesplaceného vkladu (dle OR), popř. do výše
komanditní sumy
 vkladová povinnost
 komplementář – nemá (dispozitivní)
 komanditista – má ze zákona
 v obou případech lze ujednat i ve formě práce/poskytování služby (§ 103, 121/2 ZOK)

11
X Obecné pravidlo v § 163 OZ stanoví opačnou úpravu – zbytkovou kompetenci dle OZ má statutární orgán

85
  hradit ztrátu
 komplementář – má ze zákona (zisk i ztráta se dělí mezi komplementáře a společnost
půl na půl - dispozitivní) - § 126 ZOK
 komanditista – nemá, popř. podle svého podílu do výše komanditní sumy
 zákaz konkurence – oba - § 119 ve spojení s § 109 ZOK
 loajalita
o práva
 podíl na zisku – dispozitivní úprava v zákoně o rozdělení zisku
 zisk se dělí nejdříve mezi komplementáře a společnost na poloviny
 část pro komplementáře se rozdělí rovným dílem mezi ně
 část pro společnost se zdaní a pak se rozdělí mezi komanditisty v poměru jejich podílu
(X případně dle podílu a komanditních sum)
 vypořádací podíl (výše pro komplementáře dle § 36 ZOK, pro komanditisty dle úpravy
SRO – § 120/2)
 podíl na likvidačním zůstatku, na informace, podat společnickou žalobu (jako VOS)
 vedení a řízení společnosti (komplementáři)
 členství v KS
o originární vznik – uzavřením společenské smlouvy, přistoupení změnou společenské smlouvy
o derivativní vznik – přechod (komplementář – jako u VOS; komanditista – vždy), převod
(komplementář – nemůže § 116, 119 ZOK; komanditista – za podmínek u SRO § 123 ZOK)
 § 123 ZOK – sice mluví obecně o společnících KS, ale dovozuje, že se uplatní jenom na
komanditisty
o podíl
 komplementáři – jednota podílů; velikosti podílů jsou stejné
 komanditisté – mohou být pluralitní; velikost podílu se odvíjí od poměru vkladů
k základnímu kapitálu (ne od výše případné komanditní sumy)
 zrušení a zánik – detailně viz otázka 10
o platí zrušovací důvody stanovené pro VOS (výpověď komplementáře, smrt/zánik …)
o zvláštní režim pro komanditisty, neboť zákon stanovuje, co důvodem ke zrušení není:
 konkurs / schválení oddlužení zpeněžením / exekuce komanditisty
 smrt / zánik komanditisty
 výpověď, vyloučení komanditisty (novela ZOKu, dřív to byly zrušovací důvody)
 → uvedené důvody nezpůsobují zrušení KS, ale zánik účasti komanditisty ve společnosti
o odpadne-li důvod zániku účasti komanditisty, lze jeho účast obnovit

Evropské hospodářské zájmové sdružení

 úprava – Nařízení Rady o EHZS (předpokládá národní úpravu); velmi stručný zákon o EHZS
(použije se na EHZS se sídlem v ČR); subsidiárně úprava VOS X pro jednatele úprava SRO
 účel – usnadňovat nebo rozvíjet hospodářskou činnost svých členů a zlepšit výsledky této činnost
o účel není podnikání, funkce je čistě podpůrná / doplňková – spíše se tím tedy blíží družstvu
 X je podnikatelem
o např. více společností po Evropě bude mít jedno výzkumné nebo účetní centrum
 právní subjektivita – na Evropské úrovni nemá (ale národní předpis může přiznat), v ČR má
 firma – každý stát má vlastní zkratku (u nás plný název, EHZS)
 organizace – společně jednající členové (nejvyšší orgán), jednatelé (statutární orgán)
 práva a povinnosti členů sdružení – hlasovací právo, právo na informace, na zisk (pokud
vytvořen), povinnost nést ztrátu, ručební povinnost (jako ve VOS – neomezeně)
 podíl je převoditelný
 počet založených EHZS – 2527 v celé EU, nejvíce v Belgii a Německu, v ČR 7 (říjen 2017)

86
 17 – Společnost s ručením omezeným

vymezení otázky katedrou:

- zejména její základní charakteristika jako kapitálové společnosti s osobními prvky

Základní charakteristika
 zákonná úprava: Hlava IV (§ 132 - § 242) ZOK, příslušná ustanovení OZ o právnických osobách
 definice – společnost, za jejíž dluhy ručí společníci společně a nerozdílně do výšky, v jaké
nesplnili vkladové povinnosti podle stavu zapsaného v OR v době, kdy byli věřitelem vyzváni k
plnění,
o tři základní znaky – vkladová povinnost každého společníka, povinnost vytvářet ZK, omezené
ručení společníků
 SRO stojí na pomezí kapitálových a osobních společností – kapitálové prvky převažují:
o kapitálové prvky – povinnost vytvářet základní kapitál, vkladová povinnost vkladu
společníků, členy volených orgánů mohou být i jiné osoby než společníci, většinové
rozhodování VH
 X liší se – minimální požadavky na základní kapitál, nemusí vydávat účastnické CP
o osobní prvky – společné osobní ručení za dluhy společnosti (ale omezené), omezená
převoditelnost převodu na třetí osoby (schválení VH), veřejnost společníků (zapisují se do OR)
 X liší se – omezené ručení, smrt/zánik společníka nevede ke zrušení společnosti
 účel – jakýkoliv nezakázaný účel (ziskový i neziskový – ale vždy podnikatel, protože se zapisuje
do OR)
 hospodářský význam – jednoduchá a flexibilní forma OK – nejčastější forma OK v ČR,
o výhody – jednoduché založení, minimální požadavky na ZK (často se proto využívá jako
SPV), jednoduchá organizační struktura, omezené ručení
o nevýhody – snadno může dojít k podkapitalizaci a zneužití pro podvodné účely
 dvojí zdanění zisků – první se zdaní zisk společnosti (daní z příjmů PO), rozdělený a
vyplacený (zdaněný) zisk pak společníci daní (podruhé) jako svůj příjem (daní z příjmů
FO)
 obchodní firma – dodatek – „společnost s ručením omezeným“, „spol. s r. o.“, nebo „s. r. o.“

Založení, vznik, zrušení, zánik – detailně viz otázka 10, 12 (vkladová povinnost)
 založení – založena uzavřením společenské smlouvy (více zakladatelů) nebo vyhotovením
zakladatelské listiny (jediný zakladatel), forma veřejné listiny (notářského zápisu) - § 8 ZOK
o obligatorní náležitosti – obecné náležitosti (§ 123 OZ), speciální náležitosti (§ 146 ZOK)
 počáteční (po vzniku a splnění vkladové povinnosti lze vypustit) – určení vkladové
povinnosti, prvních jednatelů, správce vkladů, popis a ocenění nepeněžitého vkladu
(včetně znalce)
 vypuštění se nepovažuje za změnu společenské smlouvy – lze svěřit jednatelům
 základní (musí obsahovat po celou dobu existence) – firma, předmět podnikání, společníci,
podíly, vklady, základní kapitál, počet jednatelů a způsob jejich jednání
o fakultativní náležitosti – příplatková povinnosti, dozorčí rada atd.
o změna společenské smlouvy – dohodou všech společníků, lze svěřit VH (2/3 většina);
rozhodnutím VH jehož důsledkem je změna (např. rozhodnutí o zvýšení ZK) – vždy forma
notářského zápisu – § 147 ZOK
 základní kapitál – minimální výše vkladu na jeden podíl je 1 Kč (1 Kč za každý podíl, ne za
každého společníka)
o vklad peněžitý (30 % před vznikem , zbytek do 5 let od vzniku SRO - § 148, 150 ZOK) i
nepěněžitý (celý před vznikem, nesmí být ve formě práce/služeb)
o o změně vždy rozhoduje VH – kvalifikovaná většina 2/3 všech (dojde ke změně společenské
smlouvy)
 nominální zvýšení/snížení – účetní operace, celkový majetek společnosti se nemění
 ZK se zvýší z vlastních zdrojů společnosti, ZK se sníží k úhradě ztráty společnosti

87
  efektivní zvýšení/snížení – nové vklady, výplata části ZK
 ochrana společníků – mají přednostní právo k účasti na zvýšení ZK v poměru dle podílů
 ochrana věřitelů – při snížení – oznámení v Obchodním věstníku i adresně známým
věřitelům; uspokojení/zajištění věřitelů, jejichž pohledávky se snížením ohrozí
 zvýšení – zakazuje se zvyšovat ZK z vlastních zdrojů nad výšku vlastního kapitálu (+
účetní závěrka ověřená auditorem)
 zápis do OR – při zvýšení deklaratorní, při snížení konstitutivní
 tzv. „100 eurová“ SRO – požadavek EU, aby bylo možno SRO založit do tří dnů s náklady do
100 EUR (podpora malých a středních podnikatelů)
o při založení SRO, kde má SS jenom povinné náležitosti (a vklady jenom v penězích) –
notářský tarif jenom 2 000 Kč a přímý zápis notářem do OR osvobozen od soudního poplatku
o nepřesáhnou-li peněžité vklady v souhrnu 20 000 Kč – není třeba zřizovat zvláštní bankovní
účet – § 23/2 ZOK
 vznik – zápisem do OR
 zrušení – dohoda všech společníků o zrušení SRO (veřejná listina), rozhodnutím valné hromady,
naplněním účelu, zrušení soudem (může se domáhat i společník z důvodů a za podmínek určených
společenskou smlouvou) - § 241 ZOK
 zánik – výmazem z obchodního rejstříku

Účast ve společnosti s ručením omezeným

 originární vznik – uzavřením společenské smlouvy, vkladatelům při zvýšení ZK novými vklady
připadajícími na nově vytvořené podíly (přistoupení extranea)
 derivativní vznik:
o převod – písemnou smlouvou s úředně ověřenými podpisy (účinnost smlouvy – mezi stranami
uzavřením/souhlasem orgánu, vůči společnosti doručením, vůči třetím osobám
oznámením/zápisem do OR)
 na společníka bez omezení – lze podmínit souhlasem orgánu společnosti - § 207 ZOK
o stanovit i podmínky pro odmítnutí/souhlas – § 207/3 ZOK
o pokud orgán vůbec nerozhodne/odmítne bez udání důvodu/odmítne v rozporu se
stanovenými podmínkami – po 6 měsících od uzavření smlouvy nastává odstoupení
(dispozitivní ve smlouvě o převodu) a právo společníka vystoupit ze společnosti - §
207/1, 207/4 ZOK
 na třetí osobu se souhlasem VH – není-li udělen souhlas do 6 měsíců – odstoupení
(dispozitivní ve smlouvě o převodu) - § 208 ZOK
 převod lze částečně (jenom na třetí osoby) i zcela vyloučit (i mezi společníky) 12
o X nelze omezit u kmenového listu
 převod v rozporu s podmínkami – pokud podmíněn souhlasem orgánu, tak neúčinnost
smlouvy (i mezi stranami, § 207/2, 208/1 ZOK), X jiné podmínky, tak pouze
neplatnost (§209/4 ZOK)
o přechod – dědí se (lze vyloučit - § 42/1 ZOK a contrario; dědic může žádat soudní zrušení své
účasti - § 211 ZOK), přechod na nástupnickou PO
 Podíl – představuje míru účasti a PaP z účasti plynoucí – viz otázka 11
o velikost podle poměru vkladů k ZK (dispozitivní)
o druhy podílů – základní podíl (žádná zvláštní PaP), přednostní (více práv), podíl bez
hlasovacího práva (k vyvážení jiných výhod), podíl s vysílacím právem, s pevným podílem na
zisku - § 135, 161/3, 194a, 201/5 ZOK
o pluralita podílů – společník může vlastnit více podílu, pokud povoleno SS X jinak
jednotnost podílu - § 135/2 ZOK
o zástava – ex lege stejné podmínky jako pro převod (ale lze ujednat odlišně) - § 1320 OZ
 vznik zápisem do OR – 1322/1 OZ
 při výkonu zástavního prodejem – není třeba souhlas orgánu s převodem - § 209/3 ZOK
 hlasovací práva lze vykonávat, jen pokud to bylo dohodnutu v zástavní smlouvě
12
29 Cdo 5719/2016

88
 o uvolněný podíl – pokud zanikla účast společníka bez právního nástupce - § 212 ZOK
 nelze vykonávat PaP z podílu
 společnost jej jako zástupce prodá (společníci mají předkupní právo) - § 213 ZOK
 výtěžek z prodeje = vypořádací podíl (nepodaří-li se nebo nelze prodat, určí se
z účetnictví) - § 214
 společnost rozhodne o přechodu na zbývající společníky – za protiplnění rovné
vypořádacímu podílu – § 215 ZOK
o SRO může nabýt svůj vlastní podíl (pokud všechny, musí je do 3 měsíců převést, jinak ji soud
zruší i bez návrhu) - § 149 ZOK – hlasovací práva nevykonává
o kmenový list – podíl může být vtělen do kmenového listu – listinný CP na řad
 X nelze zaknihovaný, nelze veřejně obchodovat
 vydán na základě SS, musí být volně převoditelný, zapsán v OR
 převod – jako CP na řad, účinný vůči společnosti předložením
o SRO vede seznam společníků – změny zapisuje, až když jsou účinné vůči společnosti – § 139-
140 ZOK
 Zánik účasti
o dobrovolný:
 převod, dohoda o ukončení účasti se všemi společníky (§ 203 ZOK)
 vystoupení – nesouhlas se změnou převažující povahy podnikání, prodloužením trvání
společnosti (§ 202 ZOK), nesouhlas s příplatkovou povinností (§ 164), neudělení souhlasu
s převodem (§ 207)
 zrušení účasti soudem – nelze-li na něm spravedlivě požadovat setrvání ve společnosti - §
205 (lex specialis pro dědice – § 211 ZOK)
o nedobrovolný
 vyloučení – prodlení se splněním vkladové/příplatkové povinnosti (valnou hromadou) - §
151, 165
 vyloučení soudem – zvlášť závažné porušení povinnosti (na návrh společnosti, případně
společníka) - § 204 ZOK
 prohlášením kmenového listu za neplatný – § 152-154 ZOK
 zrušením konkursu pro nedostatek majetku/neúspěšnou exekucí (lze obnovit) - § 206 ZOK
 Práva a povinnosti společníků – detailně viz otázka 12
o práva:
 podílet se na správě společnosti – účastnit se jednání VH (dispozitivně může i s další
osobou - § 168/3 ZOK)
 blokování rozhodování VH svou neúčastí – postup proti povinnosti loajality
 zákaz výkonu hlasovacího práva – rozhoduje se o jeho prodlení/vyloučení/prominutí
porušení povinností při výkonu funkce, lze stanovit další důvody v SS - § 173 ZOK
 na informace a kontroly – i mimo VH, i na obchodní tajemství, odmítnout poskytnutí lze
jen veřejně dostupné a utajované informace - § 155, 156 ZOK
 společnická žaloba – podává za společnost (pokud je nečinná, musí předem informovat
dozorčí radu/jednatele) – náhrada újmy členem voleného orgánu, splnění vkladu,
vyloučení společníka - § 157
 podat žalobu na jiného společníka za porušení povinnosti loajality – podává sám za sebe
(ne za společnost), domáhá se náhrady újmy způsobené jeho podílu
 tzv. reflexní škoda – snížení hodnoty společnosti se negativně promítne do hodnoty
podílu – lze nahradit tím, že se škoda nahradí společnosti - § 213 OZ
 proti společníkovi se totiž nelze domáhat náhrady újmy společnickou žalobou - § 157
a contrario
 domáhat se neplatnosti usnesení VH – musí být odůvodněný protest (dispozitivní v SS), do
3 měsíců - § 191-193 ZOK
 na podíl na zisku – právo na podíl na zisku je součástí podílu (ke kmenovému listu lze
vydat kupón - § 523 OZ)
 právo na vypořádací podíl, na podíl na likvidačním zůstatku, na vystoupení ze společnosti

89
 kvalifikovaný společník – má kvalifikovaný podíl – 10 % ZK, nebo 10 % hlasovacích
práv (jeden nebo více společníků dohromady) - § 187 ZOK
 zvláštní práva – žádat svolání VH (není-li svolána do 1 měsíce, může svolat sám),
žádat zařazení určené záležitosti na pořad jednání VH (dovozováno z práva žádat
svolání), navrhnout jmenování znalce pro přezkum zprávy o vztazích
o povinnosti:
 loajality – 212 OZ
 vkladová povinnost – každý společník - § 150 ZOK
 ručební povinnost – za trvání společnosti společně a nerozdílně do výše, v jaké (všichni)
nesplnili vkladovou povinnosti (dle stavu v OR v okamžiku výzvy)
 odevzdat kmenový list – nesplnění může vést až k zániku účasti společníka - § 152 an.
ZOK
 příplatková povinnost – společnost chce získat další prostředky (tvorba vlastního kapitálu
nad vklad)
 ukládá se na základě společenské smlouvy usnesením VH - §162 ZOK
 při nesouhlasu může společník ze společnosti vystoupit (§ 164 ZOK), při nesplnění
může být vyloučen (§ 165 ZOK)

Organizační struktura – viz také otázka 13

 Valná hromada – nejvyšší orgán SRO
o kolektivní orgán složený ze všech společníků, má pouze vnitřní působnost, orgán trvalý
o svolání VH – (nesvolává se VH, ale konání, přesněji zasedání, VH):
 svolává jednatel (pokud není/neplní povinnosti, tak společník/dozorčí rada) - § 183 ZOK
 alespoň jednou za účetní období (řádná účetní závěrka musí být projednána do 6 měsíců) -
§ 181 ZOK
 mimořádná VH – hrozí úpadek, jiný vážný důvod - § 182 ZK
 pozvánka – místo, datum, hodina, pořad jednání a návrh usnesení - § 184
 neuvedené záležitosti lze projednat pouze za přítomnosti a souhlasu všech společníků -
§ 185 ZOK
 min. 15 dní předem (dispozitivní) – na valné hromadě se společník může vzdát práva
na včasné a řádné svolání
 vždy se zasílá na adresu dle seznamu společníků (i když společnost ví, že společník
pobývá jinde)
o působnost – nejdůležitější rozhodnutí ohledně OK - § 190 ZOK
 právo atrahovat si rozhodnutí – VH si může vyhradit rozhodnutí o určité jednotlivé věci,
které náleží do působnosti jiného orgánu - § 190/3
 právo dávat pokyny ohledně strategického řízení (ne do obchodního vedení) - § 195/2
o průběh – volba předsedy, zapisovatele, vyhotovuje se zápis – § 188, 189 ZOK
 listina přítomných – zapíší se přítomní společníci
o rozhodování – prostou většinou přítomných (§ 170 ZOK), kvórum je 1/2 hlasů (§169 ZOK),
dispozitivní
 kvalifikovaná většina:
 2/3 všech – změna společenské smlouvy – pokud ji může měnit VH, zrušení
společnosti atd. - § 171 ZOK
 3/4 přítomných – schválení projektu přeměny (všech při nerovnoměrném výměnném
poměru) - § 17, 20 PřemZ
 rozhoduje usnesením – forma veřejné listiny pouze skutečnosti podle § 171/1 ZOK a
skutečností jejichž účinky nastávají zápisem do OR (např. přeměny, snížení ZK - § 239/1
ZOK)
 rozhodování per rollam – rozhodování mimo VH, nevyloučí-li společenská smlouva –
návrh se zašle společníkům, ti se ve lhůtě 15 dnů musí vyjádřit (jinak fikce nesouhlasu) – §
175-177 ZOK, kvorum jsou všichni společníci
 kumulativní hlasování – lze při volbě členů volených orgánů, určí-li tak společenská
smlouva - § 178 an. ZOK

90
 
rozhoduje se o všech kandidátech najednou, každý společník může své hlasy rozdělit
mezi kandidáty (hlasy společníků jsou znásobeny počtem kandidátů)
 ochrana menšinových společníků – všemi svými znásobenými hlasy podpoří jednoho
kandidáta, šance, že bude zvolen do orgánu a tam bude hájit jeho zájmy (odvolat lze
jenom s jeho souhlasem)
o při normálním hlasování se hlasuje o každém členovi zvlášť a většinový společník
může menšinové vždy přehlasovat
 Jednatel – statutární orgán
o může být společník i třetí osoba
o více jednatelů – ze zákona netvoří kolektivní orgán! - § 44/5, 194/2 ZOK, výjimka z 164/2 OZ
 každý jednatel je tedy individuální SO (společenská smlouva může určit, že budou
kolektivní)
 ze zákona zastupují OK každý samostatně (§ 164 OZ) – lze stanovit jinak (např. pravidlo
čtyř očí) a to, i když jsou individuální SO!13
o obchodní vedení společnosti – kolektivní rozhodování (i když jsou individuální SO) - § 195/1
ZOK
o povinnost péče řádného hospodáře, zákaz konkurence (SS může zpřísnit/zmírnit, i při
vyloučení musí jednat loajálně na základě PŘH – § 199 ZOK)
 Dozorčí rada – kontrolní orgán
o zřizována fakultativně - § 201/1 ZOK
 X obligatorně – obchodník s cennými papíry, organizátor regulovaného trhu, účast na
přeshraniční přeměně
o obdobně se použijí ustanovení o zákazu konkurence jednatelů a o dozorčí radě AS
o nesmí být jednatelem - § 201/3 ZOK

18 – Akciová společnost

vymezení otázky katedrou:

- zejména její základní charakteristika jako kapitálové společnosti
- specifika veřejné akciové společnosti

Základní charakteristika
 definice – (kapitálová) společnost, jejíž základní kapitál je rozvržen na určitý počet akcií (§243/1
ZOK)
o typický představitel kapitálové společnosti – akcionáři neručí za dluhy společnosti, vytváří
základní kapitál v min. určené výšce, vklady akcionářů jsou pro společnost významnější než
jejich osobní vlastnosti a schopnosti, většinový princip na VH, podíl v zásadě volně
převoditelný (stanovy mohou omezit, ale ne zcela vyloučit), typicky profesionální řízení
 účel – jakýkoliv nezakázaný účel (ziskový i neziskový – ale vždy podnikatel, protože se zapisuje
do OR)
 hospodářský význam – využívány pro velké podnikání (obstarání kapitálu od většího počtu
investorů)
o výhody – akcionáři neručí za dluhy, lehká převoditelnost podílů (jsou inkorporované v CP),
podíly lze při splnění dalších podmínek obchodovat na regulovaných trzích, zánik společníka
nemá vliv na trvání společnosti
o nevýhody – kapitálová náročnost založení (vysoký minimální ZK, alespoň 2 mil Kč nebo
80 000 EUR), složitá struktura (často kogentní), dvojí zdanění zisků (to je ale typické pro i
další kapitálovou společnost, s.r.o.)
o povinná forma pro některé subjekty – banky, pojišťovny, fond kolektivního investování…
o zvláštní forma: akciová společnost s proměnným základním kapitálem (francouzská
zkratka SICAV) – pouze investiční fond - § 154 an. ZISIF
13
29 Cdo 880/2015

91
  vydává akcie, s nimiž je spojeno právo akcionáře na jejich odkoupení na účet společnosti
 dva typy akcií – zakladatelské akcie + investiční akcie (vydává jenom kusové akcie)
 zakladatelské akcie – není právo na odkup, jimi tvořený ZK se zapisuje do OR (min. 1
Kč/EUR)
 investiční akcie – právo na odkup
 může vytvářet podfondy – účetně a majetkově oddělená část jmění (vlastní účetní závěrka,
dluhy podfondu lze hradit jenom z majetku daného podfondu)
 má vlastní investiční strategii
 podfond nemá subjektivitu! – SICAV jedná svým jménem na účet podfondu
 obchodní firma – plná, „akc. spol.“, „a.s.,“ v případě SICAV se uvádí „investiční fond s
proměnným základním kapitálem“ nebo označení „SICAV“
 agency problem – společnost řídí pro akcionáře profesionální management (typicky u velkých AS
s hodně akcionáři) – zájmy managementu a akcionářů se mohou často lišit (i být v rozporu)
o corporate governance – systémy, jak nastavit správu společnosti, aby byla spravována v její
prospěch (a ne prospěch managementu)
 typicky např. úprava způsobu odměňování managementu (zaměření na dlouhodobou
prosperitu společnosti místo na krádkodobé zisky)
 dělení – veřejné (nabízejí akcie na regulovaném trhu) X soukromé (nenabízejí)

Veřejné akciové společnosti (tzv. kotované akciové společnosti)

o obecně informační povinnosti emitentů a ochrana investorů na kapitálových trzích (uplatní se
na všechny veřejné akciové společnosti) – viz otázka 4
o další specifika
 pozvánka na VH musí obsahovat další údaje – tak, aby se mohl zahraniční investor
zúčastnit bez studování českého práva
 jasný a určitý popis, jak se zúčastnit VH , upozornění na práva akcionáře - § 120a
ZPKT
 rozhodný den pro VH u veřejných AS– vždy 7 dní před konáním - § 405/3
 informační povinnost nabyvatelů akcií – při nabytí významné účasti ve veřejné AS to
musí nabyvatel oznámit společnosti a ČNB
 je stanoveno několik prahů při jejich překročení musí oznamovat – 1 %, 5 %, 10 %,…
 přijetí akcií k obchodování na regulovaném trhu – souhlas VH - § 421/2/i ZOK
 vyřazení akcií z obchodování – také souhlas VH
 akcionáři, kteří nesouhlasili – právo, aby od nich společnost akcie odkoupila - § 333/1
ZOK
Založení, vznik, zrušení, zánik
 založení – přijetím stanov, forma notářského zápisu, může i jediný zakladatel
o obligatorní náležitosti – obecné náležitosti (§ 123 OZ), speciální náležitosti (§ 250 ZOK)
 počáteční (po vzniku splnění vkladové povinnosti lze vypustit) – určení akcií a kým jsou
upsány, za jaký emisní kurs, způsob a lhůta splacení, první členové volených orgánů atd…
- § 250/3 ZOK
 vypuštění se nepovažuje za změnu stanov – lze svěřit statutárnímu orgánu
(představenstvu nebo správní radě)
 základní (musí obsahovat po celou dobu existence) – firma, předmět podnikání, počet a
popis akcií, druhy akcií, počet hlasů akcií, údaj jestli monistická/dualistická
o změna stanov – vždy VH (2/3 většina přítomných); rozhodnutím VH jehož důsledkem je
změna (např. rozhodnutí o zvýšení ZK) – vždy forma notářského zápisu – § 416 ZOK
o účinnost založení – splaceno emisní ážio a alespoň 30 % vkladů - § 253 ZOK
 základní kapitál – minimální výše je 2 mil. Kč (80.000 EUR) – vyšší pro některé subjekty
(banky, pojišťovny…)
o o zvýšení/snížení rozhoduje VH kvalifikovanou většinou, hlasuje se podle druhu akcií
o zvýšení - § 474 an. ZOK

92
  upsáním nových akcií (akcináři mají přednostní právo na úpis, ve stanovách nelze omezit -
§ 487 ZOK) - §474 an. ZOK
 z vlastních zdrojů (nominální)
 podmíněným zvýšením ZK – efektivní zvýšení, zakládá se právo osoby získat v budoucnu
akcie AS
o snížení - § 516 an. ZOK
o nesmí se snížit pod zákonný limit 2 mil Kč / 80 tis. EUR
 o akcie, které má AS ve vlastnictví
 snížením jmenovité hodnoty
 vzetím akcií z oběhu na základě losování, na základě veřejného návrhu smlouvy
 upuštěním od vydání akcií (upisovatelé jsou v prodlení se splacením emisního kurzu)
 ochrana věřitelů – oznámení v Obchodním věstníku i adresně známým věřitelům; mohou
požadovat uspokojení/zajištění věřitelů, jejichž pohledávky se snížením ohrozí
 vznik – zápisem do OR
o založení musí být účinné jinak nelze zapsat do OR - § 253/1
 zrušení – rozhodnutím VH – 2/3 hlasů přítomných - § 416 ZOK
o uplynutím doby, dosažením účelu, fúzí, přeměnou, nucené zrušení rozhodnutím soudu..
 zánik – dnem výmazu z OR

Účast v akciové společnosti

 podíl – vtělen do CP/zaknihovaného CP – akcie viz otázka 19
 práva a povinnosti akcionářů – více viz otázka 12
o zásada rovného zacházení – společnost zachází za stejných podmínek se všemi akcionáři stejně
- § 244
o povinnosti
 loajalita – vertikální (ve vztahu společnost – akcionář), ale i horizontální (akcionář –
akcionář)
 vkladová povinnost
 výjimečně další – např. povinnost předložit akcie k výměně
o práva majetková
 podíl na zisku (dividenda) – akcionář nevrací podíl na zisku přijatý v dobré víře - § 348/4
ZOK
 podíl na likvidačním zůstatku
 požadovat nucený přechod účastnických cenných papírů (majoritní akcionář squeeze-out) -
§ 375 ZOK, nebo naopak ve stejné situaci právo odkupu minoritního akcionáře podle §
395 ZOK
o práva nemajetková
 účastnit se VH a hlasovací právo
 zákaz výkonu hlasovacího práva – rozhoduje se o jeho prodlení/vyloučení/porušení
povinností při výkonu funkce, lze stanovit další důvody v SS - § 173 ZOK
 na vysvětlení – jen na VH - § 357
 vysvětlení potřebné pro posouzení záležitostí zařazených na VH, nebo pokud je
potřebné pro výkon akcionářských práv
 podávat návrhy a protinávrhy (tj. ohledně formulace usnesení) na VH - § 362/363 novela
zjednodušila
 doručeny 3 dny před VH -> zveřejněny na internetových stránkách, doručeny 5 dní
před VH -> uveřejněno i stanovisko SO
 domáhat se neplatnosti usnesení VH
 práva kvalifikovaných akcionářů (akcionář/i přesáhnout hodnotu podílu na ZK – viz § 365
ZOK)
o žádat svolání VH a navrhnout pořad jejího jednání – pokud není VH svolána, může se akcionář
obrátit na soud, aby jej zmocnil ke svolání VH (§ 366 an.ZOK)
o žádat doplnění navrženého pořadu jednání VH (§ 369 ZOK)

93
 o požádat kontrolní orgán o přezkum výkonu působnosti představenstva (§ 370 ZOK) – akcionář
musí vymezit, jaká záležitost má být přezkoumána (např. uzavření určité smlouvy), kontrolní
orgán do dvou měsíců informuje o výsledku přezkumu
o žádat přezkum zprávy o vztazích znalcem jmenovaným soudem (§ 85 ZOK)
o podat akcionářskou žalobu (actio pro socio) – § 371 an. ZOK
 ukončení účasti
o převod akcií (viz otázka 19), smrt/zánik akcionáře, nucený přechod na hlavního akcionáře
(squeeze-out), zánik společnosti
o vyloučení akcionáře pro nesplnění vkladové povinnosti – v kadučním řízení, rozhodnutím
statutárního orgánu
 ručí za splacení emisního kursu jím upsaných akcií - § 345/3 ZOK

Orgány akciové společnosti – viz také otázka 13

 Valná hromada – nejvyšší orgán AS - § 398 an. ZOK
o kolektivní orgán složený ze všech akcionářů, základní platforma pro výkon akcionářských
práv
o svolání VH:
 svolává statutární orgán, popř. jeho člen (pokud není/neplní povinnosti, tak dozorčí rada
popř. její člen) - § 402/2, 404 ZOK
 právo požadoval svolání nebo v krajním případě sám svolat má kvalifikovaný akcionář
 alespoň jednou za účetní období (řádná účetní závěrka musí být projednána do 6 měsíců) -
§ 403 ZOK
 mimořádná VH – neuhrazená ztráta dosáhne poloviny ZK/jiný vážný důvod - § 403/2
ZOK
 rozhodný den – stanovy nebo rozhodnutí VH určí rozhodný den pro výkon akcionářských
práv na VH
 nesmí předcházet konání VH o více jak 30 dní - § 405
 pro veřejně obchodované akcie je rozhodným dnem vždy sedmý den před konáním VH
 k rozhodnému dni se opatřuje výpis z evidence emisí
 pozvánka – označení společnosti, místo, datum a hodina konání, jestli náhradní nebo
řádná VH, pořad jednání, rozhodný den, návrh usnesení a odůvodnění… - § 407
 neuvedené záležitosti lze projednat pouze za přítomnosti a souhlasu všech akcinářů - §
408/2
 změna stanov – v pozvánce stačí stručný popis a odůvodnění (úplné znění na webu a
v sídle AS)
o součástí listinné pozvánky nemusí být celé znění ani jiných rozsáhlých dokumentů
(účetní závěrka, smlouva o výkonu funkce) – stačí, když je v pozvánce odkaz na
web (jinak by museli tisknout klidně i stovky stran pro každého akcionáře) 14
o některé části pozvánky (citlivé údaje) můžou být i v zaheslované části webu
 min. 30 dní předem
 uveřejňuje se na internetových stránkách + se zasílá na adresu dle seznamu
akcionářu/evidence (i když společnost ví, že akcionář pobývá jinde)
o stanovy mohou určit, jak se nahradí adresné zasílání – typicky inzerát v novinách -
§ 406 ZOK
o působnost – nejdůležitější rozhodnutí ohledně OK - § 421 ZOK
 nemůže si atrahovat rozhodnutí ve věci, která ji dle zákona nebo stanov nepřísluší – §
421/3 ZOK
 stanovy mohou svěřit další záležitosti – § 421/2/p ZOK
 právo dávat pokynu ohledně strategického řízení (ne do obchodního vedení) - § 435/3,
456/3 ZOK
o průběh – volba předsedy, zapisovatele, ověřovatel zápisu a osoby pověřená sčítáním hlasů – §
422 ZOK
14
27 Cdo 3885/2017 – rozhodnutí ve věci Teplárny Strakonice a.s.

94
  z jednání se pořizuje zápis, listina přítomných (zapíší se přítomní akcináři - § 413 ZOK)
o rozhodování – prostou většinou přítomných (§ 415 ZOK), kvórum je 30 % hlasů (§ 412 ZOK)
 kvalifikovaná většina:
 2/3 přítomných – změna stanov, zrušení AS atd. - § 416 ZOK
 3/4 přítomných – schválení projektu přeměny (90 % při nerovnoměrném výměnném
poměru) - § 21, 22 PřemZ
 rozhoduje usnesením – forma veřejné listiny pouze pro skutečnosti, které potřebují
kvalifikovanou většinu (zejména změna stanov a rozhodnutí o zrušení) a skutečností
jejichž účinky nastávají zápisem do OR (např. přeměny, snížení ZK - § 416/2 ZOK)
 rozhodování per rollam (§ 418-420 ZOK) a kumulativní hlasování (§ 354-356) – stejné
jako SRO – viz otázka 17, pokud je stanovy výslovně upravují
 Dualistický systém:
o představenstvo – statutární orgán - § 435 an. ZOK
 3 členové (stanovy mohou určit jinak, i 1 člen) - § 439/1 ZOK
 kolektivní orgán – volí se předsedající jednání, o rozhodnutí se pořizuje zápis (§ 440
ZOK), možné rozdělit působnost mezi členy podle oborů (§ 156/2 OZ)
 v případě kolektivního se volí předseda ze středu členů, stanovy mohou určit že jej volí
VH
 hlas předsedy může být rozhodující při nerozhodném hlasování, ale stanovy mohou určit
jinak vznik funkce – zvolí VH (popř. dozorčí rada, pokud určí stanovy), případně jmenuje
akcionář s vysílacím právem - § 438, 438a ZOK
 kooptace, náhradnictví - § 444 ZOK
 péče řádného hospodáře, zákaz konkurence (lze rozšířit/zúžit stanovami, i při vyloučení
musí jednat loajálně na základě PŘH - § 441 ZOK)
 zánik funkce – uplynutím funkčního období (3 roky – dispozitivní), odvolání, odstoupení,
smrt, vyloučení soudem
 do OR se také zapisuje způsob jednání, může být jeden člen samostatně, nebo více členů,
případně sám předseda
o dozorčí rada – kontrolní orgán - § 446 an. ZOK
 kontrola představenstva – dohlíží na výkon působnosti a na činnost společnosti (právo
nahlížet do dokladů, právo požadovat informace)
 o zjištěních informuje VH, řídí se zásadami schválenými VH (X VH nesmí dávat pokyny -
§ 446/3)
 v řízení proti členovi představenstva zastupuje AS člen dozorčí rady - § 447/4 ZOK
 inkompatibilita funkcí s členstvím v představenstvu - § 448/4 ZOK
 3 členové (dispozitivní) – kolektivní orgán (volí předsedu, rozhoduje ve sboru, pořizuje se
zápis)
 kodeterminace – právo zaměstnanců podílet se na řízení společnosti - § 448a
 povinná pro AS s 500 zaměstnanci v pracovním poměru (stanovy mohou určit nižší
počet)
o rozhodující je 1. den účetního období, kdy má být člen DR ustaven do funkce - §
448/2
 zaměstnanci volí 1/3 členů DR (stanovy mohou zvýšit, ne více než volí VH)
 aktivní i pasivní právo – zaměstnanci v pracovním poměru
 možnost stanovit volební řád, volební obvody, volbu prostřednictvím volitelů
 vznik funkce – volí VH/zaměstnanci, akcionář s vysílacím právem, kooptace, náhradnictví
 zánik funkce – uplynutí funkčního období (3 roky – dispozitivní), odvolání (tím kdo
zvolil), odstoupení, smrt
 péče řádného hospodáře, zákaz konkurence (stejně jako u představenstva - § 451) atd.
 Monistický systém
o přepracován novelou – jenom jeden volený orgán (zrušen statutární ředitel)
o jen správní rada – statutární i kontrolní orgán - § 456/1, 456/2 ZOK
 přísluší obchodní vedení i dohled nad činností společnosti
 působnost lze uvnitř správní rady rozdělit (tzv. výkonní a nevýkonní členové)

95
  3 členové (dispozitivní) – kolektivní orgán (volí předsedu, rozhoduje ve sboru, zápis) – §
457, 461
 vznik funkce – volí VH, akcionář s vysílacím právem - § 458
 neuplatní se kodeterminace
 zánik funkce – odvolání, odstoupení, smrt – nový člen do 2 měsíců (§ 460/1 ZOK)
 péče řádného hospodáře, zákaz konkurence (jako u představenstva - § 459) atd.

19 – Cenné papíry emitované podnikatelem (směnky, dluhopisy a účastnické cenné papíry)

vymezení otázky katedrou:

- pojem, funkce a třídění cenných papírů
- práva a povinnosti emitentů a vlastníků uvedených cenných papírů
- dispozice s uvedenými cennými papíry

Obecně CP
 pojem – cenný papír je listina, se kterou je právo spojeno takovým způsobem, že je po vydání
cenného papíru nelze bez této listiny uplatnit ani převést – § 514 OZ
o charakteristické znaky – hmotný substrát (schopný zachytit projev vůle)
o zaknihované CP nejsou vlastně CP, ale ustanovení o CP se použijí, pokud to nevylučuje jejich
povaha, viz níže
 funkce CP
o převodní – CP je věc movitá, převodem věci se převádí i právo
o průkazní (garanční) – CP je důkazem (stejně jako důvodem) existence práva (a jeho existenci
do jisté míry garantuje)
o legitimační – právo se prokazuje předložením CP a zároveň povinný subjekt není zavázán plnit
BEZ předložení
o liberační – pokud je předložen CP, tak dlužník nemusí zkoumat, zda plní osobě skutečně
oprávněné; stejně splní svou povinnost
 druhy CP - § 518
o na doručitele – převádí se smlouvou (titul) k okamžiku předání (modus) - § 1103
 oprávněnou osobou z CP na doručitele je její držitel
 neobsahuje-li CP jméno oprávněné osoby, platí, že se jedná o CP na doručitele
o na řad – převádí se rubopisem a smlouvou (titul) k okamžiku předání (modus)
 obsahuje-li CP jméno osoby, má se za to, že se jedná o CP na řad
o na jméno – převádí se už samotnou smlouvou k okamžiku její účinnosti (titul a modus
splývají)
 obsahuje jméno oprávněné osoby a označení, že se jedná o CP na jméno (viz. vyvratitelná
domněnka u CP na řad)
 nejsou převoditelné rubopisem, změna musí být provedena emitentem
o nepojmenované (§ 515 – musí se označit vtělené právo a emitent) X pojmenované
(náležitosti zvlášť upravené zákonem, např. směnka, šek, akcie, dluhopis, náložný list,
skladištní list, zatímní list, podílový list
o zastupitelné CP – CP téhož druhu + od téhož emitenta + v téže formě + z nichž vznikají stejná
práva - § 516
o listinné CP X zaknihované CP X imobilizované CP
 listinné CP – jiný název pro CP, věc hmotná
 zaknihované CP – nejsou to CP! (ale použijí se na něj ustanovení o CP, ledaže to vylučuje
jejich povaha § 525), CP je nahrazen zápisem v evidenci, věc nehmotná
 centrální evidence – soustředění co nejvíce zaknihovaných CP na jednom místě, vede
centrální depozitář (Centrální depozitář cenných papírů, a.s.; Euroclear, Clearstream)
 samostatná evidence – jedná o jiné cenné papíry než zaknihované, decentralizovaná,
vede více osob s oprávněním

96
  navazující evidence – každý majitel účtu zákazníka (zapsaného v centrální/samostatné
evidence, vede evidenci o tom kdo ty svěřené CP vlastní)
o dvoustupňovost evidencí (v navazující evidenci již lze vést jenom účty vlastníků)
 účet vlastníka (evidence CP toho, pro koho byl účet zřízen) X účet zákazníka (evidence CP
osob, které spravují cenné papíry– typicky účastník Pražské burzy)
 převod – zápisem do na účet vlastníka (popř. na první účet zákazníka) - § 1104 OZ
 imobilizované CP – emitent hromadně uchovává listinné cenné papíry, vede evidenci
stejně jako výše
 evidence nenahrazuje CP – CP pořád existuje
 podle ZPKT se přiměřeně použijí ustanovení o evidenci zaknihovaných, OZ stanoví
obdobné použití ustanovení o nabývání vlastnického práva
 teorie vydání CP
o vlastnická – CP vydán, když má v plné dispozici první oprávněný
o kreační – CP vydán jeho vystavením emitentem, tj. písemným vyhotovením listiny
o smluvní – CP vydán na základě smlouvy mezi emitentem a prvním nabyvatelem
o teorie domnělého práva – § 520 OZ – CP vydán, když splňuje podmínky stanovené zákonem
a stane se majetkem prvním nabyvatele
 věcněprávní (zemědělský a skladištní list) X obligační (dlužnické – směnka, dluhopis) X
účastnické (např. akcie)

Směnky
 Pojem, vymezení, funkce
o dlužnický cenný papír, který ztělesňuje abstraktní závazek směnečného dlužníka zaplatit
vlastníku směnky určitou částku peněz (tzv. směnečný peníz)
o úprava – zákon č. 191/1950 Sb., směnečný a šekový (neobsahuje definici směnky)
o funkce – platidlo (pro soluto, dluh splněn již vystavením směnky), prostředek placení (pro
solvendo, dluh splněn až uspokojením ze směnky), nástroj zajištění
 Druhy, náležitosti a forma
o druhy:
 směnka cizí X směnka vlastní
 směnka cizí – bezpodmínečný příkaz výstavce (trasant) adresovaný určité osobě
(směnečník) zaplatit směnečnému věřiteli (remitent) ve stanovené lhůtě určitou
částku (směnečný peníz)
o „zastřená směnka vlastní“ – výstavce splývá se směnečníkem, adresuje příkaz plnit
sám sobě
o „směnka na vlastní řad výstavce“ – výstavce splývá s remitentem
 směnka vlastní – bezpodmínečný slib výstavce (emitent) zaplatit určitou částku určité
osobě (remitent) ve stanovené lhůtě (od počátku jediný dlužník – výstavce)
 blankosměnka – nevyplněná, není směnkou! (stane se jí až vyplněním)
o forma – ze zákona cenný papír na řad (převod rubopisem)
 může i CP na jméno (rektasměnka) – výslovný projev vůle výstavce na směnce („nikoli
na řad“)
 převod postoupením
 na doručitele – zakázána
o podstatné náležitosti
 označení, že jde o směnku ve vlastním textu listiny
 bezpodmínečný příkaz či slib (směnka cizí/vlastní) zaplatit (tj. ne podmínka „zaplaťte po
dodání…“)
 určitá peněžní suma (přednost má vyjádření slovy; je-li jich více, pak suma nejnižší)
 jméno směnečníka (u směnky cizí)
 splatnost směnky
 na viděnou (vistasměnka), na určitý čas po viděné, na určitý čas po datu vystavení
(dato směnka), na určitý den
 pokud nelze určit do určitého dne (např. splatná do 1.2.2021) – působí neplatnost

97
  místo, v němž má být placeno
 jméno toho, komu nebo na jehož řad má být placeno
 datum a místo vystavení
 podpis výstavce
o absence podstatné náležitosti – neplatnost směnky
 výjimka – splatnost (fikce, že jde o vistasměnku), místo placení/vystavení (fikce – místo
vystavení/uvedené u jména výstavce)
o nepodstatné náležitosti (doložky) – protestační (není nutný notářský protest pro vymáhání),
rektadoložka (= nikoliv na řad, zákaz rubopisu), doložka úzkosti…
 Pojmy
o směneční dlužníci:
 přímí (hlavní) – výstavce směnky vlastní, směnečník (poté co směnku cizí akceptuje, i
jenom do určité částky) a jejich avalisté
 nepřímí (postihoví) – výstavce směnky cizí, indosanti a jejich avalisté
 směnečný rukojmí (avalista) – dluží solidárně s dlužníkem, za kterého se zaručil (avalát)
 stačí se podepsat na líc směnky
 chybí akcesorita ručení! – pokud se ukáže, že avalát nedluží, stále dluží avalista
o rubopis (indosament):
 legitimační funkce – směnku vlastní poslední indosatář (nepřetržitá řada rubopisů)
 garanční funkce – každý indosant odpovídá za zaplacení směnky (stává se nepřímým
dlužníkem)
 ručení lze vyloučit doložkou úzkosti – „bez ručení“ „sine obligo“
o formální X materiální směnečná přísnost
 materiální – aby se listina stala směnkou, musí naplnit požadavky zákona
 striktní závaznost podpisu, vzájemná nezávislost jednotlivých podpisů (podepsaný
avalista zavázán, i když vyjde najevo, že není dlužníka)
 formální – směnečné nároky se projednávají ve zkráceném řízení
 soud vydá směnečný platební rozkaz – 15 dní na podání námitek
o princip formální pravdy – údaje uváděné na směnce nemusí být pravdivé, nýbrž objektivně
možné (místo vystavení v New Yorku X na Marsu)
o postih – při nezaplacení směnky a směnečné nouzi (nepřijetí směnky/situace nejistoty, např.
úpadek směnečníka)
 postihovatelé – vlastník směnky a ti nepřímí dlužníci, kteří směnku zaplatili
 postižníci – nepřímí dlužníci (solidární)
o protest – osvědčení o nezaplacení/nepřijetí směnky veřejnou listinou, resp. notářem
 lhůta 2 dny po splatnosti – zmeškáním ztrácí práva proti všem nepřímým dlužníkům
 povinnosti lze zprostit protestační doložkou – „bez protestu“
 pokud není doložka „bez protestu,“ je protest nutný pro uplatnění u soudu (návrh na vydání
směnečného platebního rozkazu)
o abstraktní povaha směnky – není v ní vyjádřen hospodářský důvod dluhu; důvodem je
směnka sama
 absolutní námitky – směnečný dlužník může uplatnit vůči všem – pouze proti platnosti
směnky samé (chybí náležitosti, zfalšovaný podpis)
 relativní (kauzální) námitky – námitky, že nebyl splněn hospodářský důvod směnky
(např. nebyla splněna kupní smlouvy, za kterou směnkou platil)
 musí se prokazovat, že směnka ten konkrétní důvod měla, a že nevznikl
 uplatnit pouze proti účastníkovi daného závazku (kupní smlouvy) – ne proti dalším
nabyvatelům směnky
o výjimky – rektasměnka (ten vstupuje do právní pozice předchůdce), spotřebitelské
právo (prolomeno judikaturou)
o je tedy vhodné na směnku napsat dodatek „nikoliv na řad“

Dluhopisy

98
 Pojem, prameny
o zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech („DluhZ), obecná ustanovení o CP v OZ, ZPKT (zákon
o podnikání na kapitálovém trhu), směrnice EU
o zastupitelný cenný papír, do něhož je inkorporováno právo na splacení dlužné částky
(= jistina) emitentem k určitému datu (= splatnost dluhopisu) popř. další práva (výnos, úrok) -
§ 2 DluhZ
 zahrnuje i CP vydané dle zahraničního práva
o obligační (dluhové) cenné papíry, jejichž hospodářkou podstatou je úvěrový vztah mezi
nabyvatelem dluhopisu a jeho emitentem
 typicky povinnost věřitele zaplatit nominální hodnotu dluhopisu
 a povinnost emitenta platit výnos a pak jistinu nabyvateli dluhopisu vrátit
 na rozdíl od emise akcií nesnižují společníci OK velikost vlastních podílů (ale na druhou
stranu musí jistinu časem vrátit)
 kauzální CP (je v něm vyjádřena kauza)
o forma – listinný dluhopis (pouze na řad), zaknihovaný/imobilizovaný
o typy – státní, komunální, bankovní, podnikové
 prioritní dluhopisy – vydává AS - § 286 an. ZOK
 vedle práva na výplatu výnosu a jmenovité hodnoty dluhopisu spojeno právo
přednostního úpisu akcií emitenta dluhopisu
 vyměnitelné dluhopisy – vydává AS - § 286 an. ZOK
 při splatnosti může požadovat výměnu původního dluhopisu za akcii
o emise – soubor dluhopisů, které jsou vydány na základě týchž emisních podmínek se stejnou
dobou vydání a splatnosti
 Náležitosti
o označení, že jde o dluhopis a jeho druh (tj. s jakými dalšími dluhopisy je zastupitelný)
o jmenovitá hodnota (výše plnění)
o datum splatnosti (lze i postupně, vždy pevné datum)
 lze stanovit podmínky předčasné splatnosti – lze i z rozhodnutí emitenta/vlastníků
dluhopisů
o výnos – úroková sazba (fixní – např. 8%, pohyblivá – např. státní protiinflační dluhopisy 0,5 %
nad infklací), rozdíl mezi jmenovitou hodnotou a emisním kurzem (částka, za kterou nabyvatel
dluhopis získal), bez výnosu
 právo na výnos lze vtělit do kupónu – také cenný papír
o informace o emitentovi
o datum emise (emise = soubor dluhopisů vydaných na základě stejných emisních podmínek se s
o informace o vlastníkovi, číselné označení, podpis emitenta – pouze pokud není zaknihovaný
o dluhopisy obchodovatelné na veřejném trhu – centrální depozitář přidělí ISIN (International
Securities Identification Number)
 Emisní podmínky – práva a povinnosti emitenta a vlastníka dluhopisů
o obsahuje náležitosti dluhopisu (viz výše – krom informací o vlastníkovi, číselného označení a
podpisu)
o lze odkazovat na prospekt (souhrn informací o emitentovi, viz otázka 4)
 musí být při nabídce veřejnosti
o rizikovost dluhopisu se stanovuje ratingem – A, B, C, D
o změna emisních podmínek – souhlas vlastníků dluhopisů (na schůzi, 3/4 přítomných)
o mohou omezit převoditelnost u dluhopisů a např. podmínit souhlasem emitenta (ne dluhopisy
na řad)

Účastnické cenné papíry

 cenné papíry nebo zaknihované cenné papíry, v kterých je vtěleno právo na účast (podíl na
základním kapitálu a hlasovacích právech) nebo právo takové CP získat – § 245 ZOK a § 631
ZISIF

99
 druhy – kmenové listy, akcie, zatímní listy, prioritní a vyměnitelné dluhopisy a opční listy
 Kmenový list
o vtělen podíl v SRO (po jeho vydání lze PaP z účasti vykonávat/s podílem nakládat jen skrze
kmenový list)
o listinný CP na řad, nelze vydat jako zaknihovaný cenný papír (X lze imobilizovat)
o nelze veřejně obchodovat
o vydání jen pokud to SS připouští a pokud je podíl volně převoditelný
o zastupitelný CP, zapisuje se do OR že byly vydány
o převod – jako CP na řad
 k účinnosti vůči společnosti jí musí být předložen (i kdyby se společnost o převodu
dozvěděla jinak – legitimační funkce CP)
 povinnost společnosti zapsat změnu do seznamu společníků
 bez předložení nelze vykonávat PaP společníka (např. se nelze účastnit VH)
o zastavení – jako CP – smlouvou (písemná, pokud se neodevzdává zástavnímu věřiteli),
zástavním rubopisem a odevzdáním (zástavnímu věřiteli nebo třetí osobě)
 Akcie
o spojeno právo akcionáře jako společníka podílet se na řízení společnosti, jejím zisku a na
likvidačním zůstatku při jejím zrušení s likvidací - § 256 ZOK
o listinná akcie (cenný papír, imobilizovaný CP) X zaknihovaná akcie (zaknihovaný CP) - §
256/5 ZOK
 listinná akcie – pouze CP na doručitele (=akcie na majitele) a CP na řad (=akcie na jméno)
- § 263 ZOK
o forma – akcie na majitele X akcie na jméno
 rozlišuje se u listinných i zaknihovaných akcií - § 259/1/d ZOK
 akcie na majitele – neomezitelně převoditelná, pouze jako imobilizovaný nebo
zaknihovaný CP
 imobilizované akcie na majitele nelze vydat z úschovy (§ 274/2 ZOK) -> použijí se na
ně obdobně ustanovení o zaknihovaných akciích – § 2414 OZ
 převod – smlouvou, zápisem v evidenci - § 275
o účinnost vůči společnosti – prokázání výpisem z účtu vlastníka / evidence emise
akcií
 akcie na jméno – převoditelnost lze omezit stanovami, ne vyloučit - § 270 ZOK
 převod – zaknihovaná akcie na jméno X listinná akcie na jméno
o zaknihovaná – smlouvou, zápisem (účinnost vůči společnosti – výpisem) - § 275
o listinná – smlouvou, rubopisem a předáním
 účinnost vůči společnosti předložením originálu (legitimační funkce CP)
o náležitosti – označení, že jde o akcii, identifikaci společnosti, jmenovitou hodnotu, formu
akcie – § 259
 akcie na jméno – i identifikace akcionáře
 více druhů akcií – i název druhu a popis práv s ním spojených (lze odkazem na stanovy)
 je to kauzální CP
o rozhodný den – akcionářská práva oprávněn vykonávat ten, kdo z nich byl oprávněn
k rozhodnému dni - § 284
 např. VH se může účastnit ten, kdo vlastnil akcii k rozhodnému dni (i když ji mezi
rozhodným dnem a konáním VH prodal – tedy v den konání VH akcii vlastní již někdo
jiný)
o druh – akcie, se kterými jsou spojena stejná práva (určí se ve stanovách)
 akcie stejného druhu jsou zastupitelné (lze vydat hromadná listina, která je zastoupí)
 lze akcie bez hlasovacího práva (i jiné než prioritní) - § 276/2 ZOK
 akcie s vysílacím právem (§ 438a, 448b ZOK), prioritní akcie (§ 278 ZOK), ale lze i
vlastní druhy
o princip celistvosti akcie – akcionářská práva jsou od akcie zásadně neoddělitelná a převádějí
se pouze převodem akcie - § 281/1

100
  X samostatné převoditelná práva – některá jsou samostatně převoditelná – majetková
práva - § 281/2
 např. právo na vyplacení podílu na zisku X nikdy nelze hlasovací právo
 převádí se smlouvou o postoupení pohledávky
o emisní kurz – částka za kterou emitent akcii vydává (jmenovitá hodnota akcie + emisní ážio)
o nesplacená/nevydaná akcie – převod písemnou smlouvou o převodu nesplacené akcie – není
vlastní smluvní typ, tzn. lze využít smlouvu kupní, darovací atd.
o kusová akcie – tyto akcie AS nemají jmenovitou hodnotu, podíl na ZK se určí podle počtu
kusových akcií
 musí obsahovat označení „kusová akcie“, připuštěno stanovami - § 257, 259 ZOK
 Zatímní list – pouze CP na řad - § 285 ZOK
o vtělena práva a povinnosti z nesplacené akcie, pokud vydání povolují stanovy
 Opční list – pouze CP na doručitele nebo zaknihovaný – § 295-297 ZOK
o vtěleno právo na přednostní práva: přednostní úpis emitovaných akcií, prioritních dluhopisů nebo
vyměnitelných dluhopisů
Dispozice s cennými papíry obecně převoditelný omezitelnost
směnka ano uvedením "nikoliv na řad"
dluhopis na jméno ano v emisních podmínkách
dluhopis na řad ano ne
akcie na majitele ano ne
akcie na jméno ano stanovami, ale nelze zcela vyloučit
kmenový list ano ne

20 – Družstevní právo

Pojem a právní povaha družstva

 definice – společenství neuzavřeného počtu osob, které je založeno za účelem vzájemné podpory
svých členů nebo třetích osob, případně za účelem podnikání – § 552/1 ZOK
o lze založit družstvo i s čistě podnikatelskými cíli
 družstvo je PO – kapitálová OK (doktrinálně)
o X liší se neuzavřeným počtem členů, proměnlivým ZK (přistoupením každého člena se
zvyšuje, jde o zákonný důsledek, není třeba rozhodnutí nejvyššího orgánu)
o zapisuje se do OR a považuje se za podnikatele,
 min. počet členů je 3 (FO / PO) – při poklesu jej může soud zrušit (přiměřená doba k odstranění)
 stanovy mohou omezit členství PO, výslovně zdůrazněno u bytového družstva
 obchodní firma – “družstvo" může být součástí dodatku i firemního kmene, ale firma musí
označení „družstvo“ obsahovat
 základní kapitál – základní členské vklady + případné další členské vklady
o vklady – každý člen se musí podílet na ZK družstva členským vkladem
 základní členský vklad – vloží každý člen (výše pro všechny stejná), za trvání nelze
vracet - § 565
 stanovy mohou určit, že v počátku postačí vstupní vklad – část základního vkladu, dá se
říci záloha – ke vzniku členství stačí splnění vkladové povinnosti v této výši, poté je nutné
doplatit
 další členské vklady – mohou určit stanovy, lze stanovit rozdílně pro jednotlivé členy
o nepeněžité vklady – ocenění znalcem
o pokud tak určí stanovy, lze za nepeněžitý vklad považovat i práci
o zvýšení základního členského vkladu – rozhoduje členská schůze – 3/4 většina všech - § 566/4
 zvláštní typy družstev:
 malé družstvo – méně než 50 členů – § 726
o nemusí mít představenstvo (zastupuje předseda družstva), není kontrolní komise

101
 družstvo do 200 členů nesmí mít shromáždění delegátů
 bytové družstvo – za účelem zajišťování bytových potřeb svých členů – § 727 a násl. ZOK
o X ne za účelem podnikání (zapisuje se do OR – takže stále podnikatel)
o vlastní družstevní byty/nebytové prostory (popř. spravuje cizí) – dává do nájmu svým členům
 jiné podnikání – pouze doplňkový charakter - § 727 ZOK
 omezeno rozdělování zisku, max 33% a pokud to připouští stanovy – § 750 ZOK
 omezena změna předmětu činnosti – § 730 ZOK
o členové – právo na uzavření nájemní smlouvy
o firma – označení „bytové družstvo“
 sociální družstvo – soustavně vyvíjí obecně prospěšné činnosti – § 758 a násl. ZOK
o podpora sociální soudržnosti za účelem pracovní a sociální integrace znevýhodněných osob do
společnosti
 pracovní příležitosti, sociální služby a zdravotní péče, vzdělávání, bydlení a trvale
udržitelný rozvoj
o přednostní uspokojováním místních potřeb a využíváním místních zdrojů
o zákaz změny činnosti, zákaz přeměny, zákaz převodu/přechodu podílu – § 760, 763/2 ZOK
o omezeno rozdělování zisku – max 33 % – § 766 ZOK
o zapisuje se do OR = podnikatel
o členové – fyzické osoby pracující pro sociální družstvo (i dobrovolníci) + osoby, kterým je
poskytována pomoc - § 763 ZOK, členství právnických osob sám zákon neomezuje

Založení a vznik družstva

 stanovy družstva – ZPJ, jde o smlouvu sui generis, která se uzavírá přijetím na ustavující
schůzi/dohodou (mimo schůzi)
o náležitosti – obecné (§ 123 OZ), speciální (§ 553 ZOK)
 počáteční – v případě založení družstva bez ustavující schůze - § 561a/3
 základní – firma, sídlo, předmět podnikání/činnosti, výše vkladu, počet členů volených
orgánů, podmínky vzniku členství, PaP členů
 mohou obsahovat i další náležitosti – vztah členů k družstvu či vzájemné vztahy členů
o změna stanov – rozhodnutím členské schůze
 založení družstva na ustavující schůzi – § 555 ZOK
o svolá svolavatel, předloží zájemcům návrh stanov a rozhodnutí potřebných k založení
družstva, průběh schůze zaznamenán veřejnou listinou
o ustavující schůze není orgánem družstva – pouze shromážděním osob, které podaly
přihlášku do družstva (tj. zájemců - § 556 ZOK)
 svolavatel může přihlášku odmítnout
 zvolí členy volených orgánů družstva, schválí správce vkladů a určí způsob splnění
základního členského vkladu, popř. i vstupního vkladu - § 555/2 ZOK
o hlasuje se veřejně, každý zájemce má 1 hlas (lze se nechat zastoupit)
 rozhodnutí prostou většinou přítomných, kvórum 1/2 zájemců
o zájemce, který nehlasovat pro přijetí stanov, může svou přihlášku vzít zpět bezprostředně po
oznámení výsledků hlasování (prekluzivní)
o zakladatel družstva – nevzal svoji přihlášku zpět, splnil podmínky pro členství a jeho vznik
(vyjma vzniku pracovního poměru – splní až po vzniku)
 vkladovou povinnost musí splnit do 15 dnů ode dne konání ustavující schůze, jinak se
nestane členem (neplatí pro vznik mimo schůzi dle § 561a)
o průběh ustavující schůze, rozhodnutí o přijetí stanov, text stanov – veřejná listina
 příloha – seznam zakladatelů a prohlášení o převzetí vkladové povinnosti
 založení družstva bez ustavující schůze – § 561a ZOK
o založení dohodou zakladatelů na obsahu stanov, nutná forma veřejné listiny
o stanovy – musí navíc obsahovat zejména údaje, které by jinak byly v zápisu z ustavující
schůze

102
  členy volených orgánů, seznam zakladatelů, způsob splnění vklad. povinnosti, nepeněžité
vklady
 po vzniku a splnění vkladové povinnost lze vypustit (lze svěřit představenstvu, nepovažuje
se za změnu stanov)
 informační deska – povinnost zřídit fyzicky v sídle, přístupná v pracovní dobu
o lze i na internetu (dříve dovozována povinnost, protože bylo nutné některé informace
zveřejňovat na internetu – např. pozvánku na členskou schůzi - § 636)
 vznik – zápisem do OR, návrh podávají všichni členové představenstva do 6 měsíců (dispozitivní)
 zrušení – rozhodnutím členské schůze (kvalifikovaná většina)
 dále dle obecné zákonné úpravy § 93 ZOK zruší soud na návrh toho, kdo na tom má právní zájem:
 a) korporace pozbyla všechna podnikatelská oprávnění (neplatí, pokud má korporace také další
účel)
 b) není schopna po dobu delší než 1 rok vykonávat svou činnost a plnit tak svůj účel
 c) nemůže vykonávat svou činnost pro nepřekonatelné rozpory mezi společníky (tedy členy)
 d) provozuje činnost, kterou podle jiného právního předpisu mohou vykonávat jen fyzické osoby,
bez pomoci těchto osob.
 další důvody pro zrušení jsou také u bytového a sociálního družstva, a to pokud provozují činnost
v rozporu se zákonným účelem těchto družstev
 zánik – výmazem z OR, podává družstvo

Členství v družstvu
 vznik členství – na dobu neurčitou - § 577 ZOK
 ale podmínkou může být existence pracovního poměru, ten však může být i na dobu určitou
o podmínky členství (zákonné i stanovy) – musí být splněny vždy
 např. vznik pracovního poměru (§ 579), podmínky členství v bytovém/sociálním družstvo
o originárně – zakladatelům družstva (dnem vzniku), přijetím za člena, vydržením podílu
 přijetí za člena – písemná přihláška (označení družstva, uchazeče o členství, vymezení
vkladu)
 rozhoduje představenstvo (při nepeněžitém vkladu ČS) – písemně
o derivativně – převodem, přechodem podílu
o vznikem členství manžela se členem druhý manžel nestává - §578 ZOK
 družstevní podíl – představuje práva a povinnosti členů plynoucí z jejich členství v družstvu – §
595
o jednota podílu – každý člen 1 podíl stejné váhy (po nabytí splývají) - § 595/2
 ale lze rozdělit – stanovy a souhlas představenstva - § 607 ZOK
o spoluvlastnictví podílu – stanovy mohou vyloučit
o převod – jen na osobu, která splňuje podmínky členství
 na jiného člena (pokud stanovy nezakazují), na 3. osobu (pokud stanovy připouští)
 lze podmínit souhlasem představenstva (stanovy)
 u bytového družstva nelze omezit převoditelnost, pokud nová osoba splňuje podmínky pro
vznik členství
o přechod – přechází na právního nástupce (stanovy mohou vyloučit)
 dědění – lze podmínit souhlasem představenstva, dědic může účast vypovědět - § 603, 604
 PO – zanikající PO musí požádat, předchozí souhlas představenstva - § 605
 nelze vyloučit přechod v bytovém družstvu, pokud by nový člen měl právo na nájem
družstevního bytu
 dědic se stává automaticky novým členem, může ale členství vypovědět
o podíl se nemůže stát uvolněným, nepřechází-li na právního nástupce dosavadního člena, zaniká
 práva a povinnosti členů družstva – viz otázka 12
o povinnosti:
 loajalita (zejména dodržovat stanovy, rozhodnutí orgánů – § 575/2), vkladová povinnost

103
  uhrazovací povinnost – musí být umožněno stanovami
 členská schůze uloží povinnost přispět na úhradu ztráty družstva
 stanovy určí horní limit jednotlivé povinnosti
o lze uložit i opakovaně (zákon omezuje na 3x/10x základního vkladu)
 stejná pro všechny (X lze uložit jen těm členům, kteří se na ztrátě podíleli) - § 588, 590
o nemajetková práva:
 právo podílet se na řízení družstva, podílet se na výhodách družstva, právo nahlížet do
seznamu členů
 právo podat členskou žalobu, právo domáhat se vyslovení neplatnosti usnesení členské
schůze a shromáždění delegátů
o majetková práva:
 vypořádací podíl, podíl na likvidačním zůstatku
 podíl na zisku – ze zákona nemají, mohou založit stanovy, možné i u sociálního a bytového
družstva, ale max 33% zisku
 zánik členství – dohodou (písemně), vystoupením, vyloučením, převodem, přechodem,
smrtí/zánikem
o i konkursem, oddlužení zpeněžením majetkové podstaty, neúspěšnou exekucí - § 610 ZOK
o i zánikem pracovního poměru (dispozitivní) - § 579/2, 610 ZOK
o vystoupení – jednostranné PJ, lze i bezdůvodně, stanovy mohou stanovit výpovědní dobu
 pokud pro nesouhlas se změnou stanov – změna pro něj není účinná
o vyloučení – závažným způsobem nebo opakovaně porušil povinnosti, přestal splňovat
podmínky členství, jiné důvody ve stanovách
 písemná výstraha, rozhoduje představenstvo - § 617
 proti rozhodnutí – námitky k členské schůzi (opravný prostředek) - § 618
 proti zamítnutí námitek – návrh k soudu na prohlášení rozhodnutí o vyloučení za neplatné -
§ 620
o vypořádací podíl – poměr splněné vkladové povinnosti vůči všem splněným vkladům (k
poslednímu dni účetního období) - § 623
Organizační struktura – obligatorně členská schůze, představenstvo a kontrolní komise (lze další
orgány)
 členy mohou být jenom členové družstva - § 630 ZOK
 Členská schůze – nejvyšší orgán družstva – § 635
o členy jsou všichni členové družstva
o svolání – svolává představenstvo
 nejméně jednou za účetní období, projedná účetní závěrku do 6 měsíců - § 638
 mimořádně - § 639 ZOK
 v důležitém zájmu družstva, hrozí úpadek, neuhrazená ztráta dosáhne výše ZK
 na žádost kontrolní komise, min 10 % členů s min 20 % hlasů (lze určit nižší)
o může svolat i jenom jeden člen představenstva (nesplnění – může i kontrolní
komise)
 pozvánka – 15 dní předem na informační desce + adresně všem členům (se souhlasem
člena elektronicky)
 označení družstva, místo a doba konání, program, místo kde se dá seznámit s podklady
o působnost – rozhodování o nejdůležitějších záležitostech družstva
 změna stanov, rozdělení zisku, úhrada ztráty, o zrušení družstva s likvidací, volba členů
volených orgánů atd. - § 656
 může si atrahovat rozhodnutí o určité další záležitosti - § 657 ZOK
 o atrakci a samotné věci nesmí rozhodnout na jedné schůzi - § 658 ZOK
o rozhodování:
 prostá většina – usnesení většinou přítomných, kvórum 1/2, každý člen 1 hlas
(dispozitivní) - § 644,645
 kvalifikovaná většina – usnesení 2/3 přítomných, kvórum 2/3, každý člen 1 hlas (kogentní)
- § 646, 650

104
  per rollam – připustí-li stanovy
o dílčí členská schůze – v případech, kdy má družstvo takový počet členů, že je konání členské
schůze za účasti všech fakticky vyloučeno – § 664
 program všech dílčích členských schůzí musí být stejný
o shromáždění delegátů – členové rozhodují prostřednictvím zvolených delegátů
 obdobně se na něj použijí ustanovení o nejvyšším orgánu – § 704 ve spojení § 44/1 ZOK
 pouze v družstvu, které má 200 a více členů (musí umožnit stanovy) – § 669
 stanovy stanoví působnost (jinak plná působnost členské schůze a ta se nesvolává) a
pravidla pro určení volebních obvodů
 delegát – zastupuje členy družstva z určitého volebního obvodu
 volí/odvolávají jej členové volebního obvodu
o volby zařizuje a organizuje představenstvo
o pořizuje se zápis (přílohou seznam členů, poznámka o nepřítomnosti atd.)
 funkční období určí stanovy (max 5 let), končí všem delegátům stejně! - §632 ZOK
 funkci vykonává osobně, jedná v zájmu členů (vyžádá si pokyny, jedná v souladu
s většinovým názorem), informuje členy
 obecně se nepoužijí ustanovení o členu volených orgánů
 má tolik hlasů, kolik mají členové v daném volebním obvodu (dispozitivní) – § 684/2
ZOK
 svolání – jako členskou schůzi - § 704 ZOK ve spojení s § 637-639 ZOK
 X mimořádně nesvolává 1 člen představenstva, ale 1/3 - § 685/2 ZOK
 X navíc mimořádná – žádost 10 % zvolených delegátů
 pozvánka – na informační desce a adresně delegátům
o zákonem není stanovena lhůta X dovozováno, že nelze odeslat méně než 15 dní
předem (jako u členské schůze)
 rozhodování - většinou, kvórum 1/2 delegátů s min 1/2 hlasů - § 692, 693 ZOK
 Představenstvo – statutární orgán – § 705 ZOK
o obchodní vedení družstva, plní usnesení členské schůze (dovozováno, že usnesení stejně nesmí
dávat pokyny do obchodního vedení)
o min. 3 členové – kolektivní (volí předsedu, o jednání zápis)
o v případě „malého družstva“ nemusí mít představenstvo, to je pak nahrazeno předsedou
družstva
o vznik funkce – volí členská schůze, kooptace, soudem - § 713, 714 ZOK
o péče řádného hospodáře, zákaz konkurence (lze zúžit/rozšířit) - § 710 ZOK
 Kontrolní komise – kontrolní orgán – § 715 ZOK
o kontrola veškeré činnosti, projednávání stížností členů, podávání písemného stanoviska
o právo požadovat jakékoliv informace a doklady
o na nedostatky informuje představenstvo (povinnost sjednat nápravu)
o min. 3 členové – kolektivní orgán (volí předsedu, o jednání zápis)
o nezřizuje se v „malém družstvu,“ pokud stanovy neurčí jinak
o člen zastupuje společnost v řízení proti členu představenstva - § 719 ZOK
o péče řádného hospodáře, zákaz konkurence (lze zúžit/rozšířit) - § 722, 710 ZOK

105