SUBJEKTY OBCHODNÍHO PRÁVA

1. Základní charakteristika obchodních korporací

Podnikatel:
 Pojem podnikání (výdělečnost, samostatnost, vlastní účet a odpovědnost,
živnostenským či obdobným způsobem, soustavnost, za účelem zisku,
podnikatelem)
 Pojem podnikatele: základ v §420 (znaky podnikání), fikce zápisu v OR
 Podnikatel podle formy: kapitálové společnosti (dovozeno opakem §2 odst. 1
ZOK) a družstva
 Podnikatel bez firmy podniká vlastním jménem
 Sídlo podnikatele: zapsané ve veřejném registru (materiální publicita), nezapisuje-
li se – obchodní závod, bydliště
 Podnikateli nejsou: členové orgánu obchodné společnosti, prokuristé (oba zapsáni
v OR), soutěžitelé, společnost podle §2716 OZ (nemá právní osobnost), tichá
společnost, koncern (je jednotkou ekonomickou bez p. osobnosti)
 Pojem podnik je evropskou legislativou využíván i jako prostor pro činnost i jako
pojem obchodního závodu
Typy obchodních korporací, vnitřní uspořádání, osobní a kapitálové prvky:
Osobní společnosti
VOS:
 PO, lze založit za účelem podnikání nebo správy vlastního majetku, minimálně 2
osoby (FO i PO) které ručí solidárně a neomezeně a jsou všichni statutárním orgánem.
Neexistuje zákonná vkladová povinnost (lze určit spol. smlouvou).
 Prvky osobní společnosti: povinnost podílet se osobně na podnikání, jeden rovný
podíl, §2 odst. 1, není povinnost vytvořit základní kapitál, ke změně spol. smlouvy je
potřebný souhlas všech společníku (podle meritum je to dispozitivní vzhledem na to,
že odst. 2 a 3 by ztratil smysl), převod podílu zakázán
KS:
 PO, lze založit za účelem podnikání nebo správy vlastního majetku, minimálně 2
osoby (1 komplementář, 1 komandista, FO i PO), vkladová povinnost existuje pro
komandisty (výše základního kapitálu se nezapisuje do OR), specifika společ.
Smlouvy (kdo je komandista, kdo komplementář a příp. výše komanditní sumy),
komandista ručí jenom do výše nesplaceného vkladu a komplementář neomezeně,
zánik účasti komandisty nemá za následek zrušení společnosti, jednateli všichni
komplementáři
 Prvky osobní společnosti: rovnost při rozhodování (ne však podílu, čímž lze dovodit,
že komplementář má v zákonném nastavení jeden hlas a u komandisty je určený výší
podílu, přičemž třeba u změny spol. smlouvy každá skupina společníků hlasuje
 odděleně a v každé skupině je nutné dosáhnout většinu), úprava podílu komplementáře
je z VOS (takže nepřevoditelnost, atd.)
 Komanditní suma (je zapisována do OR a do spol. smlouvy. Může být různá pro
každého komandistu)
Evropské hospodářské zájmové sdružení:
 Hospodářská činnost může být jenom sekundární, primárně rozvoj hospodářské
činnosti členů. Nesmí vykonávat řídící nebo kontrolní činnosti na svých členech
 Při absenci speciální úpravy se použije úprava pro VOS
Kapitálové společnosti
Evropská společnost:
 Nadnárodní forma akciové společnosti, základní kapitál 120K €, zákonná povinnost
zapojit zaměstnance do řízení, ručení maximálně do výše svého upsaného zákl.
kapitálu
 Vnitřní organizace podobná AS s některými specifickými pravidly
SRO:
 Z vymezení v § 2 odst. 1 lze dovodit, že je možné založit za jiným účelem než
podnikání a správa vlastního majetku
 Může být jednočlenná, povinný vklad (minimálně 1 Kč), má prvek osobní společnosti
(ke změně společenské smlouvy souhlas všech společníků. To lze upravit.)
 Prvky kapitálové společnosti: přípustná vícečetnost vkladů a podílů (i různých druhů
podílů), možnost vytvářet cenné papíry (kmenové listy), povinný základní kapitál,
převoditelnost podílu, ručení omezené na výši vkladu, kapitál je neosobní
 Vnitřní uspořádání: Nejvyšším orgánem valná hromada (formalizované shromáždění
společníků rozhodující o zásadních otázkách kolektivně), výkonným orgánem jednatel
(autonomní obchodní vedení, navenek neomezitelné), fakultativně lze založit dozorčí
radu (kolektivní dozorní orgán. u obchodníků s cennými papíry a u přeshraniční fůze
povinně)
AS:
 I jednočlenná, podíl je vždy vyjádřen obchodovatelným cenným papírem, povinný
vklad 2M Kč/80K €, nejmenší vázanost společníků na korporaci, zakládaná formou
stanov
 Prvky: viz výše + společníci neručí za závazky vůbec, převoditelnost cenných papírů
nelze vyloučit, mnohost druhů cenných papírů vyjadřujících mnohost investičních
příležitostí
 Vnitřní uspořádání: valná hromada (nejvyšší orgán) + monistické – správní rada
(základní obchodní vedení a kontrolní činnost, default 3 členy a lze i méně, volí valná
hromada?) a statutární ředitel (výkonný orgán, nelze vyloučit, aby jím byl předseda
správní rady) / dualistické – představenstvo (statutární orgán volený valnou hromadou
nebo může být i dozorčí radou, default 3 členy a nelze méně, činnost realizuje
předseda), dozorčí rada (nemožnost být členem představenstva, kontrolní činnost)
Další právní formy podnikání: Družstvo, evropské družstvo, spolek podle NOZ (nelze
podnikat jako primární činnost), nadace (taktéž), živnost, volné povolání
Prameny: NOZ, ZOK, kapitálová úprava (o bankách, o podnikání na kapitálovém trhu…),
evropské právo (nařízení o EZHS, nařízení o evropské společnosti, SFEU, směrnice)
Dispozitivita ZOK není přímo určena, no je to primárně dispozitivní předpis. Meze určuje
veřejný pořádek, dobré mravy, či ochrana slabší strany a výslovný zákonný zákaz

2. Obchodní korporace z pohledu společníka

Podíl:
 Vyjádření oddělení a zároveň spojení osob společníků a společnosti. V některých
případech má různou strukturovanost a kvantifikaci. Obsahují soustavu práv a
povinností. Je nehmotnou movitou věcí jejíž spoluvlastnictví se řídí dle NOZ
 VOS: povinnost osobně se podílet na činnosti společnosti, jednočetnost podílu,
nemožnost ve formě cenného papíru
o PaP: povinnost loajality, neomezená ručitelská povinnost (akcesorický,
subsidiární a solidární závazek), povinnost podílet se na úhradě ztráty,
neomezené řídící oprávnění, právo na informace, právo na podíl na zisku,
právo na vypořádání, právo na likvidační zůstatek, právo na náhradu výdajů
vynaložených při zařizování záležitostí společnosti
o Zákaz převodu podílu, přechod možný – univerzální sukcese (i PO),
přistoupení také, zákaz rozdělení podílu (spoluvlastnictví možné), pokud je
podíl postižen exekucí, automaticky následuje zrušení spol. (lze rozhodnout o
dalším trvání)
 KS: právní postavení komplementářů jako u VOS
o PaP komandista: vkladová povinnost (nemusí být stejně vysoká), ručení do
výše nesplaceného vkladu (zaniká až zápisem do OR), povinnost loajality,
zákaz konkurence, povinnost podílet se na úhradě ztráty, právo na podíl na
zisku (default 50/50 společnost/komplementář, společnosti proto, že je ještě
nezdaněný, komandistům jde po zdanění), právo na vypořádací podíl, podíl na
likvidačním zůstatku, právo na informace a právo podílet se na řízení
společnosti (zůstatková působnost)
o Komplementář viz VOS, vícečetnost a více druhovost podílu komandisty,
nemůže být představován cenným papírem (výjimka KS na investiční listy), je
převoditelný (úprava pro SRO, tedy mimo společnosti schválením nejvyššího
orgánu), rovněž umožňuje univerzální sukcesi, lze rozdělit v souvislosti
s převodem nebo přechodem
 SRO: možnost více druhů (nespecifikovaný je základní), možnost vyjádření
v kmenovém listu, vícečetnost vkladů zakládá vícečetnost podílů u kmenových listů
(nelze jako zaknihovaný cenný papír)
o Vkladová povinnost (pozor, neexistuje právo na vklad, vklad se stává
majetkem společnosti. Minimálně 30% splatit před vznikem), ručení do výše
nesplaceného vkladu, příplatková povinnost na základě spol. smlouvy
usnesením valné hromady, právo na podíl na zisku, právo na vypořádací podíl,
 podíl na likvidačním zůstatku, právo na informace, Právo na řízení (na valné
hromadě), ochrana obchodního tajemství, společnická žaloba
 AS: společníkem akcionář, převod akcie na jméno lze omezit ne vyloučit
o speciality: úroky z prodlení při omeškání s vkladovou povinnost (2x výše repo
sazby), rozhodní den pro vyplácení dividend je default den účasti na valné
hromadě, která rozhodla. Přípustné prioritní akcie/akcie s pevným podílem.
PaP spojené s předložením akcií (změna druhu, formy, atd.),
 Družstvo: zmatečná dikce zákona – podíl = členství (tedy podíl není jen označením
majetkové účasti); jednočetnost; spoluvlastnictví lze stanovami vyloučit; převod a
přechod nemožný pokud je podmínkou členství pracovní poměr (s dědicem lze uzavřít
pracovní smlouvu, aby tak mohl nabýt členství); převod na nečlena je možný jen
připouští-li tak stanovy
o Právo volit a být volen (družstevní demokracie), právo každého člena účastnit
se rozhodování na členské schůzi, právo podílet se na výhodách
poskytovaných členům, právo nahlížet do seznamu členů, žalobní právo na
náhradu újmy, povinnost dodržovat stanovy a rozhodnutí orgánů, lze ustanovit
uhrazovací povinnost, která nesmí být vyšší než 3x členský vklad
o Právo na podíl na zisku – nechává se úpravě v stanovách. Jde o znak odlišující
ho od obchodních společností u kterých toto právo zakládá ze zákona
Právo na podíl na zisku: zdrojem čistý zisk po zdanění, nelze ho zcela vyloučit, na základě
učetní uzávěrky, o vyplácení rozhoduje statutární orgán, lze pouze mezi společníky
(dispozitivní), u osobních společností se rozdělí do 6 měsíců a u kapitálových do 3. Může být
i vrácen (věděl o porušení podmínek při vyplácení), možné vyplacení zálohy. Důležitý je
požadavek totožného zacházení
Svolání a průběh valné hromady:
 SRO: Svolání valné hromady je povinností jednatele. Ostatní subjekty (např.
společníci či členové dozorčí rady, zřizuje-li se dozorčí rada) mohou svolat valnou
hromadu pouze v případech, kdy tak stanoví zákon. Společník je oprávněn svolat
valnou hromadu pouze v případě, že společnost nemá jednatele, nebo pokud jednatel
dlouhodobě neplní své povinnosti. Dozorčí rada je povinna svolat valnou hromadu,
jestliže to vyžadují zájmy společnosti. Valnou hromadu je oprávněn svolat rovněž tzv.
kvalifikovaný společník, tj. společník či společníci, jejichž vklady dosahují alespoň 10
% základního kapitálu nebo mají 10% podíl na hlasovacích právech. Tito
kvalifikovaní společníci mohou valnou hromadu svolat pouze v případě, že o její
svolání požádali a jednatel valnou hromadu v zákonem stanovené lhůtě nesvolal.
 AS: představenstvo (případně jeho člen) a případně dozorčí rada, pokud to není
možné. Usnášeníschopnost = 30% základního kapitálu (možnost upravit)
 Průběh ze zákona
Zvláštní způsoby hlasování:
 Dodatečné hlasování – jenom, pokud se VH opravdu konala. Lze vykonat písemně do
7 dnů od konání VH. Pokud je tato možnost využita, platí fikce, že se VH tento
společník zúčastnil. (jenom SRO – u AS jsem tuto možnost nenašel, ale možná jsem
už jen mimo)
  Hlasování per rollam: je možné vyloučit tuto možnost pomocí SS, Takto může
hlasovat jenom VH.
o Postup: 15 dní předem se zašle návrh rozhodnutí. Pro přijetí je potřebná
nadpoloviční většina všech společníků. Proces příjímání je uzavřen oznámením
společníkům.
 Kumulativní hlasování členů volených orgánů: Počet hlasů se znásobí počtem míst.
Výsledný počet hlasů může rozdělit libovolně. Tento způsob dává menším
společníkům větší sílu. Z povahy hlasování využívá jenom SRO a AS
Jednočlenná společnost – jeden společník, možné jen u kapitálových
Shareholders´ agreement: arrangement among a company's shareholders that describes how
the company should be operated and outlines shareholders' rights and obligations. The
agreement also includes information on the management of the company and privileges and
protection of shareholders.

3. Obchodní korporace z pohledu investora

Financování a dispozice se základním kapitálem:

 VOS: není zákonná povinnost vytvářet základní kapitál – musí být upraveno spol.
smlouvou, lze vyloučit ze společnosti pro nesplnění nebo podat žalobu (§101/2), právo
na podíl na zisku komplementář nemá ze zákona ale lze upravit, nelze rozdělit, nelze
zastavit, více viz. Výše
 KS: je povinnost u komandistů (výše neupravena zákonem, pokud by výši nestanovila
SS - nicotnost), plní se po vzniku, následky prodlení jako u VOS
 SRO: minimální výše 1 Kč (povinné znalecké ohodnocení nepeněžitého, lze i know
how), zvýšení novými vklady (přednostní právo dosavadních a lze pokud jsou všechny
předtím splaceny), zvýšení z vlastních zdrojů společnosti, snížení v poměru (omezení
s ohledem na věřitele, nemusí být nutně celá částka vyplacena společníkům), v SS lze
upravit příplatkovou povinnost (právo opustit společnost při uložení, na rozdíl od
základního vkladu lze požadovat vrácení pokud ní nejsou kompenzovány ztráty
společnosti), převod lze omezit souhlasem kteréhokoliv orgánu (možnost vystoupit),
lze zastavit (podmínky jako při převodu ale nejde omezit), lze rozdělit při převodu a
přechodu se souhlasem VH (dispozitivní)
o Uvolněný podíl: zůstává ve vlastnictví společníka, předmětem může být i
kmenový list, předkupní právo, pokud nelze prodat převezmou ostatní poměrně
nebo sníží kapitál
o Finanční asistence se přijme prostou většinou hlasů VH
 AS: minimálně 2M Kč/80K Kč, u nepeněžitých nutný znalecký (výjimka § 468),
nutné splatit 30% jmenovité hodnoty akcií před vznikem, default o snížení/zvýšení
rozhodne VH (disp.), zvýšení (upsáním nových akcií, dohodou všech akcionářů,
z vlastních zdrojů spol., podmíněné zvýšení ve výši ve kterém majitelé dluhopisů
uplatnili právo na výměnu za akcie, rozhodnutím představenstva – nahrazuj VH a jsou
dostupné všechny předchozí možnosti), snížení (snížení jmenovité hodnoty –
poměrně/výměnou, vzetí z oběhu losováním – musí být stanoveno při úpisu, vzetí z
oběhu na základě veřejného návrhu smlouvy, upuštění od vydání při prodlení)
 o Finanční asistence: za účelem nabytí podílu, požaduje provedení testu
insolvence společnosti, za spravedlivých podmínek trhu, další podmínky
(schválení VH na základě zprávy představenstva, prošetření finanční
způsobilosti, vytvoření zvláštního rezervního fondu, nesníží vlastní kapitál pod
upsaný základní)
Nabývaní účasti:
 VOS: přistoupením změnou SS, univerzální sukcesí (FO i PO), převod zakázán
 KS: originárně při vzniku nebo přistoupením, singulární sukcese jenom u komandistů
(jako sro), univerzální ano
 SRO: originárně vznikem a převzetím vkladové povinnosti při zvyšování
 AS: krom obecných: upsáním nových, podmíněným zvýšením
Dobrovolné a nedobrovolné ukončení účasti (vč. Exekuce):
 VOS: vystoupení změnou SS, výpověď SS s následkem zrušení (lze zabránit),
smrt/zánik, vyloučení soudem (zvlášť závažné porušení), vyloučení následkem
prodlení, dnem PM prohlášení konkurzu na majetek společníka s následkem zrušení
spol. (platí i pro exekuci – výkon je na pohledávku na likvidačním zůstatku, lze
zabránit), zánikem společnosti
 KS: vystoupení (můžou oba), výpověď SS s následkem zrušení (platí pro oba),
smrt/zánik, vyloučení soudem (zvlášť závažné porušení, není možné dohodou
společníků), vyloučení následkem prodlení, dnem PM prohlášení konkurzu na majetek
společníka s následkem zrušení spol., exekuce na převoditelný podíl komandisty
veřejnou dražbou (pokud ne, pohledávkou vypořádací podíl)
 SRO: vystoupení (příplatková, nečinnost při převodu, změna povahy podnikání),
dohoda o ukončení účasti (všichni musí souhlasit), vyloučení soudem (náleží
vypořádací, VH může jen u vkladové a příplatkové), zrušení účasti soudem (nelze
spravedlivě požadovat setrvání)
o Exekuce: pokud není omezen převod – prodej v dražbě, pokud převod omezen
– stejně ale nabyvatel musí prokázat splnění zákonných a SS požadavků,
pokud neprodají – pohledávka na vypořádací podíl
 AS: krom obecných: vzetím akcií z oběhu, upuštěním od vydání

4. Obchodní korporace z pohledu menšinového

společníka

SRO:
 Zákon pracuje s pojmem kvalifikovaný společník (lze i skupina, min. 10% podílu na
vkladu do zákl. kapitálu/ hlasovacích práv) a jediné výslovné právo mu přiznává pro
svolání valné hromady a projednání jejich záležitostí (§ 187)
  Právo opustit společnost po uložení příplatkové povinnosti (podmínkou že pro ni
nehlasoval a není v prodlení s vkladovou, dispozitivní). Také pokud je VH nečinná
v udělení souhlasu na převod podílu nebo nechce udělit souhlas vůbec (bez udání
důvodu) (pro vystoupení se užije ust. Přípl. Povinnosti). Rovněž lze vystoupit pro
převažující změnu předmětu podnikání. Lze někomu udělit přednostně právo na podíl
na zisku no nelze ho vyloučit z podílu úplně. Právo žádat, aby soud navrhl znalce při
pochybnostech o řádném zpracování zprávy o vztazích ovládané osoby.
AS:
 Pro povahu společnosti je úprava o mnoho širší. Tyto práva můžou užívat i většinoví,
je totiž určena jenom minimální hranice. Zákon užívá pojem kvalifikovaný akcionář.
 Zákl. kapitál do 100M – 5%, 100-500M – 3%, 500M+ - 1% (kogentní, lze jen rozšířit)
 Žádost o svolání mimořádné VH – nemusí ji zvolat, pokud by nebyla VH příslušná
k projednání, svolání by bylo v rozporu se zájmy společnosti nebo by šlo o šikanózní
návrh. Pokud představenstvo nevyhoví z jiných důvodů, lze žádat soud o zmocnění ke
svolání.
 Zařazení záležitosti na pořad jednání VH, přezkum výkonu působnosti představenstva
dozorčí radou na žádost, derivativní žaloba (takový akcionář je pak oprávněn
společnost zastupovat, před uplatněním žaloby je povinen informovat dozorčí radu,
aby měla možnost zasáhnout), žaloba na splacení emisního kurzu, žaloba proti vlivné
osobě dle § 71,
 Povinná nabídka převzetí pokud akcionář nabyde rozhodný podíl (umožňuje „utéct“),
squeeze-out – nucený přechod účastenských papírů, usnesení VH s aspoň 90% všech
hlasů. Sell-out - opak squeeze-out, možnost menšinových požadovat odkupem
postupem veřejného návrhu smlouvy

5. Obchodní korporace z pohledu člena voleného

orgánu I. (působnost, struktura, právní postavení
člena, rozhodování)

Podmínky pro výkon funkce: Bezúhonnost (X úmyslný trestný čin v podnikání), plná
svéprávnost, informace ohledně insolvenčního řízení (neexistence překážky pro provozování
živnosti)
Smlouva o výkonu funkce: vzniká vždy jmenováním, není pracovní smlouvu, podpůrně dle
ust. O příkazu. Jedinou zákonnou náležitostí je odměňování – musí obsahovat vymezení
všech složek (i penzijní pojištění, pokud má být vyplaceno) a pokud nejde o pravidelnou
složku, aspoň způsob jejího určení. Pokud není určeno, platí nevyvratitelná domněnka, že je
funkce bezplatná (neplatí, pokud neplatnost způsobí korporace nebo není uzavřena vůbec –
pak obvyklá). Má ze zákona písemnou formu a podléhá schválení nejvyšším orgánem
společnosti
SRO:
 Volí jednatele změnou SS, dozorčí radu, pokud byla ustanovena a likvidátora. Rovněž
volbou ustanovují prokuristu
  Jednatel: výkonný orgán, jeho právo k zastupování společnosti je neomezené a
navenek neomezitelné (pokud je omezeno v SS vzniká z toho jen vnitřní
odpovědnost), způsob jednání je možné upravit (např. pravidlo 4 očí). Může jim být i
člověk mimo společnost, i PO.
o Autonomní rozhodování o hospodářských věcech (prolomeno v prospěch VH,
která si může vyhradit určitou otázku do své působnosti, také může jednatel
požádat o pokyn VH), vést účetnictví, vést seznam společníků, povinnost
informovat společníky
o Vztah založen na smlouvě o výkonu funkce schválenou VH –
o Může fungovat jako kolektivní orgán. Pak je o jejich jednání nutno pořídit
zápis. Pokud není schopný usnášet se, může ustanovit do další VH náhradní
členy (lze předem stanovit náhradníky)
o Při zániku musí VH do měsíce zvolit nového. Je možná i opakovaná volba
dosavadních.
o Zánik: smrtí, odstoupením (omezeno na dobu nevhodnou), odvoláním (prostou
většinou hlasů, pokud byl ustaven soudem, může ho odvolat jenom on),
uplynutím funkčního období, ztrátou předpokladů pro výkon, u PO přechází na
právního nástupce u FO ne
 Dozorčí rada: povinná jen u obchodníků s cennými papíry nebo organizátorů
regulovaného trhu a u přeshraniční fúze protože dle práva EU se jí musí účastnit
zaměstnanci. Člen musí mít nezávislé postavení (nemůžou být jednatelem)
o Vnitřní kontrola činnosti jednatelů. Způsob rozhodování musí upravit SS. Mají
právo nahlédnout do jakéhokoliv dokumentu a měli by přezkoumat účetní
závěrku. Má oprávnění derivativní žaloby a podává roční zprávu o činnosti
jednatelů. Mají právo účastnit se VH nebo domáhat se zneplatnění usnesení
VH a také ji zvolat vyžadují li to zájmy.
o Zánik jako u jednatele
AS:
 Představenstvo: statutární orgány volený VH (pokud podle stanov nevolí dozorčí
rada), má zbytkovou působnost vůči VH a dozorčí radě. Vznik funkce na základě
smlouvy o výkonu
o Rozhoduje o všech záležitostech neurčených do působnosti jinému org.,
zabezpečuje obchodní vedení (autonomně), řádné vedení účetnictví, svolává
VH
o Zánik funkce: odstoupením (X v nevhodný čas, musí oznámit, zaniká měsíc od
oznámení), smrtí, odvoláním (VH/dozorčí), uplynutím funkčního období,
ztrátou předpokladů pro výkon. Při zániku 2 měsíce na zvolení nového (pokud
ne, jmenuje představenstvo na návrh osoby, která na tom má právní zájem), lze
také kooptace (náhradní jmenování představenstvem do násl. VH), nebo
předvolit náhradníky
o Musí mít min. 3 členy, členové si volí předsedu. O jejich rozhodnutích se
spisuje zápis
 Dozorčí rada: nesmí být členy představenstva ani osobami oprávněnými jednat za
spol.
 o Dohlíží na představenstvo a uskutečňování činnosti společnosti; přezkoumává
účetní závěrku a rozdělení zisku; zastupuje spol. před soudem; svolává VH,
pokud nefunguje Představenstvo a pokud tak určují stanovy, volí členy
představenstva; oprávnění nahlížet do dokumentace, účast a udělení slova na
VH
o Má min. 3 členy, smlouva o výkonu funkce. Zánik jako u představenstva
(navíc ještě volbou nového člena)
o Uplatní se pravidla pro představenstvo, kromě business judgement rule,
pravidla o vyloučení z výkonu a nevzniká jim ani ručitelská povinnost.
 Monistický systém: Statutárnímu řediteli zákon přiřazuje působnost představenstva a
správní radě (nebo jejímu předsedovi) činnost dozorčí rady (prolomeno tím, že správní
rada má na starosti základní obchodní vedení a má zbytkovou působnost jako
představenstvo)
 Správní rada: podle zákona 3 členy (lze i méně – část nauky připouští), volený
předseda pouze FO. Členové odlišní od předsedu můžou kontrolní pravomoc
vykonávat pouze kolektivně a podle rozhodnutí předsedu.
 Statutární ředitel: může být současně předsedou správní rady; ze zákona volí VH
(stanovy mohou určit, že správní rada); může být jen FO; oproti představenstvu
oslabení, protože základní obchodní vedení určuje správní rada (určují tak meze
výkonu)
 Zánik funkce u monistických orgánů zákon neupravuje – použije se úprava u
dualistického

6. Obchodní korporace z pohledu člena voleného

orgánu II. (standard výkonu funkce a následky
porušení)

Péče řádného hospodáře:

 Objektivní standard jednání, který obsahuje i subjektivní prvky
 Obsahuje dualitu náležité péče (ta obsahuje potřebnou odbornost – znalost řízení +
schopnost rozpoznat nutnost pomoci) a požadavek loajality. Doplněno o měřítko „jiné
rozumně pečlivé osoby v obdobném postavení“. Má ochrannou a motivační funkci a
posuzuje se podle ní celý výkon funkce. Pokud kdykoliv zjistím, že tento standard
nesplňuji a nevyvodím důsledky – vyvratitelná domněnka nedbalosti.
 Platí pro všechny volené orgány společnosti a společníky osobních společností i
prokuristu
 Při porušení povinen vydat prospěch získaný v souvislosti s porušením a povinen
nahradit újmu společnosti (toto není možné nijak vyloučit). Důkazné břemeno nese ten
o jeho jednání je pochybnost. Členu voleného orgánu rovněž vzniká ručitelská
povinnost, pokud škodu nenahradil (zatím jen u majetkové újmy).
 Pravidlo reflexních škod: pokud vznikne újma korporaci i členům, počítá se, že
nahrazením škody korporaci se nahradí i členům, protože se zvyšuje jejich účast na
společnosti.
Business judgment rule:
 Reaguje na riziko, které sebou podnikání přináší. Vyjádřují zásadu, že není možné,
aby byla soudně přezkoumávána kvalita hospodářských rozhodnutí.
 Požadavky české úpravy: musí jít o podnikatelské rozhodování (tedy ne dané zákonem
nebo stanovami); informovanost (ne úplná, je zde požadavek efektivity limitován
racionalitou a dobrou vírou, že tu není informační deficit); obhájitelný zájem obchodní
korporace (specifikuje kvalitu zájmu korporace na plnění hospodářských povinností.
Třeba lze obhájit nevymáhaní pohledávky, pokud je vymahatelnost nízká nebo
náklady vysoké)
 Jestli jsou tyto znaky naplněny – nevyvratitelná domněnka, že jednal pečlivě a
s potřebnými znalostmi
 Absolutní hranice vylučující nástup domněnky je povinnost loajality
Pravidla střetu zájmu:
 Informační povinnost (vždy kdy se dozví) bez zbytečného odkladu nejvyššímu a
kontrolnímu orgánu. I u osob jemu blízkých nebo osob ovlivněných/ovládaných.
 Lze pozastavit výkon funkce
 U smluv s vlastní korporací může nejvyšší/kontrolní orgán uzavření zakázat
(výjimkou smlouvy v běžném obchodním styku)
 Platí i u prokuristu
Další sankční a motivační mechanizmy:
 Vyloučení z funkce člena statutárního orgánu, jestliže přivedl společnost do
insolvence, nebo jestliže soud v insolvenčním řízení vydá zákaz výkonu takové
funkce. Tvrdost zmírňuje pravidlo připojení v době, kdy úpadek hrozil a vynaložení
potřebné péče. Lze požádat soud, aby přes zákaz mohl v konkrétní společnosti
pokračovat. Při porušení se stává ručitelem.
 Zákaz konkurenčního jednání: platí jen pro statutární orgány, kontrolní komisi,
představenstvo a dozorčí radu(pokud stanovy neurčí, že i pro společníky), má kogentní
povahu takže lze jenom zpřísnit (neplatí u KS - §109); konkrétní zákazy §199
(podnikat v oboru a zprostředkovávat obchody třetím, být statutárem jiné společnosti
s obdobným zaměřením, to se vztahuje i na společníky s neomezeným ručením a
ovládající osoby)
 Porušení notifikační povinnost má za následek, že nemohl být vysloven nesouhlas a
jednatel odpovídá

7. Obchodní korporace z pohledu obchodního

partnera, včetně jednání navenek

Jednání za PO:
 Nepřímé skrze zástupce (§ 161/4 NOZ)
 VOS – všichni společníci, KS – všichni komplementáři, SRO – jednatelé, AS –
představenstvo/statutární ředitel, družstvo – představenstvo
  Jednající osoba musí dát najevo co ji k tomu opravňuje, připojit podpis a údaj o své
funkci.
 U kolektivních org. určuje způsob zakladatelské p. jednání. Omezit pravomoc nejde,
jde jen určit třeba počet jednatelů, kteří musí být přítomni nebo podmínění souhlasem
VH (to ale podle učebnice může být dané jenom zákonem, pokud je to dané SS jde o
neplatné vnitřní omezení). Pokud by tyto pravomoci SS omezovala, platí to jen vnitřně
a nastupuje tak odpovědnostní vztah
 Právní jednání jednatele (sro) v rozporu se SS nejsou neplatná ale vyžadují stvrzení,
jinak vzniká odpovědnost jednatele. nedodržení způsobu má za následek
nepřičítatelnosti společnosti
Zákonné zastoupení:
 Vedoucí odštěpeného závodu (§503/2 NOZ) – jen ve věcech tohoto závodu, zapsaný
do OR
 Jednání pověřené osoby (§430 NOZ) – např. zaměstnanci, rozsah daný obvyklostí
Smluvní:
 Plná moc (§441 NOZ) – generální/speciální
 Prokura – zvláštní druh plné moci, jen FO, zapisuje se do OR (deklaratorní), vztahuje
se na všechny p. jednání související s provozem závodu (i u soudu), default není
oprávněn zatěžovat/zcizovat nemovitosti (lze povolit), nelze pověřit výkonem dalšího,
je neomezitelná vůči 3. os. (s výjimkou omezení na určitý závod). Mimo jiného zaniká
i převodem a pachtem závodu
o U sro schvaluje VH, u AS chybí úprava – představenstvo má zbytkovou
působnost
o Lze v OR uvést druh prokury – samostatná/společná
o Pokud poruší formu označení, že je prokurista, zákon nepředpokládá žádnou
sankci, ani neplatnost
o Zánik: odvoláním (default za cokoliv, kdykoliv), výpovědí, smrtí, převodem
nebo pachtem závodu
Opatrovnictví:
 Obecní/speciální (speciální opatrovník/likvidátor)
 Speciální opatrovník ustaven pokud není statutární orgán schopen výkonu

8. Obchodní korporace v potížích

Změna schémat správy a řízení:

 Nástup krizového managementu (ten by měl probíhat preventivně i v běžném stavu)
o Jako vhodné nástroje prevence (důležité pro určení péče řádného hospodáře)
literatura uvádí: analýzu ohrožení, stanovení a realizaci krizové strategie a
likvidaci následků
 Možné ustanovit speciálního člena statutárního orgánu za účelem odvrácení úpadku
Povinnosti členů volených orgánů při hrozícím úpadku a následky porušení:
 Povinnost podat insolvenční návrh, pokud se dozví o úpadku (jinak neomezená
odpovědnost za závazek. Té se lze zprostit, pokud dokáže že to nemělo vliv na rozsah
částky k uspokojení, nebo že tuto povinnost nesplnil vzhledem ke skutečnostem, které
nastaly nezávisle na jeho vůli a které nemohl odvrátit ani při vynaložení veškerého
úsilí, jenž lze po něm spravedlivě požadovat.) § 68 ZOK. Zamezení u osob, které se
připojili na odvrácení tohoto stavu nebo svou funkci vykonávali s péčí řádného
hospodáře
 Povinnost vydat prospěch získaný ze smlouvy o výkonu funkce za období 2 let před
PM rozhodnutí o úpadku
 Diskvalifikace členů statutárního orgánu vyloučením insolvenčním soudem jestliže
svým jednáním zřejmě přispěli k úpadku. Vytváří překážku výkonu (lze zrušit na
návrh u konkrétní korporace), jejíž porušení má za následek prodloužení zákazu na 10
let a vznik ručení.
Korporátní nástroje ochrany věřitele:
 Ručení společníků za pohledávky společnosti po jejím zrušení do výše likvidačního
zůstatku (solidárně jenom pokud bylo solidární i za trvání)
 Ručení u vlivných a ovládajících osob (použije se také §68 ZOK)
 Reorganizace v insolvenčním řízení
 Zákaz vyplácení podílu na zisku, pokud by šlo na úkor majetku, kterým je kryta
položka základního kapitálu – test insolvence (test předlužení/test likvidity)

9. Podnikatelská seskupení

Ovlivnění:
 Definice pomocí povinnosti k úhradě újmy vlivnou osobou (vyloučeno dobrou vírou,
že jedná v obhájitelném zájmu ovlivněné os.)
 Vliv zásadní povahy: může se týkat i dílčí činnosti nebo jednorázového pokynu.
Realizuje se příkazem nebo pokynem
 Ovlivněnou může být pouze korporace (ve sféře vnitřní struktury je vyloučeno, aby
ovlivněn byl prokurista), vlivnou i společník (většinový) ale není rozhodující
postavení ale jeho využití
 Prolomení hranice korporační právní os. (§ 71/3) – neomezené ručení
Ovládání:
 Vyšší stupeň, dlouhodobější charakter, který lze dosáhnout i fakticky (rodinné vazby,
pokud mají třeba manželé spolu 40% hlasovacích práv); není nutné ho fakticky
vykonávat, stačí reálná možnost; vyvratitelná domněnka v §75
 Ovládanou osobou může být pouze korporace
 Jednání ve shodě - §78
Koncern:
  Jednotné řízení: vliv za účelem dlouhodobého prosazování koncernových
(společných) zájmů, koordinace koncernové politiky a koncepční řízení aspoň jedné
z činností. Rozhodujícím faktorem komplexnost a koncernová politika
 Řídící osoba je zároveň osobou ovládající, proto pro ni platí tato ust.
 Zásadní rozdíl je možnost udělovat i poškozující pokyny bez nutnosti náhrady, pokud
je prokázáno, že to je v zájmu řídící osoby a bude v rámci koncernu vyrovnána. To
platí jen pro přiznaný koncern
 Opadá notifikační povinnost u střetu zájmu
Nástroje ochrany společníků stojících mimo podnikatelská seskupení:
 Právo odkupu podílu ovládané osoby při zhoršeném postavení společníka. Cena
přiměřená se určí znalcem. Lze se domáhat i soudně. Platí i u koncernu
 Zpráva o vztazích u ovládání (i koncernu): vypracuje statutární orgán každé účetní
období. Musí být písemná a přezkoumá jí kontrolní orgán společnosti. Každý
společník má právo se s ní seznámit. Pokud se kvalifikovaný společník domnívá, že
nebyla vypracována řádně, může navrhnout soudu přezkum znalcem.
 U koncernu se lze zprostit povinnosti péče řádného hospodáře, pokud mohli rozumně
předpokládat, že se újma vyrovná v rámci koncernu

10. Specifika úpravy osobních společností

Organizační struktura:
 Žádný závazný model – default jsou nejvyšším i statutárním orgánem všichni
společníci (vyjma komandistů). U KS jsou nejvyšším všichni a statutárním
komplementáři. Široká možnost vlastní úpravy
 Požadavky na členy orgánu o osobních společností modifikovány – vztahují se jen na
statutární orgán. Vztahují se na ně i pravidla o vyloučení z funkce. Povinnost loajality
a zákaz konkurence platí i pro společníky
 Člen statutárního orgánu vykonává funkci na základě smlouvy o výkonu no
nepředepisuje formu ani povinné ust. o odměňování
Postavení (různých „druhů“ společníků):
 VOS: povinnost podílet se na vedení, obecná rozhodovací působnost všech
společníků. Všichni společníci spolu jednomyslně rozhodují o nejdůležitějších
otázkách (lze upravit v SS, pro změnu SS, vyloučení společníka, povolení
konkurenčního jednání ale vždy jednomyslnost); některé společníky je možné
ustanovit jako statutární orgán neodvolatelně (ruší pak soud); statutárním orgánem i
PO
 KS: komplementář (statutární orgán) jako u VOS, PaP komandista: vkladová
povinnost (nemusí být stejně vysoká), ručení do výše nesplaceného vkladu (zaniká až
zápisem do OR), povinnost loajality, zákaz konkurence, povinnost podílet se na
úhradě ztráty, právo na podíl na zisku (default 50/50 společnost/komplementář,
společnosti proto, že je ještě nezdaněný, komandistům jde po zdanění), právo na
 vypořádací podíl, podíl na likvidačním zůstatku, právo na informace a právo podílet se
na řízení společnosti (zůstatková působnost)
o Rozhodování o SS souhlasem všech společníků. Pokud stanovena většina, je
potřebná většina u komandistů i komplementářů
o Důvody zrušení společnosti při zániku účasti komandistu jenom u §113 odst. 1
písm.a) a §115 odst. 2
Osobní prvky:
 Neexistence organizační struktury a povinnost podílet se na chodu společnosti a s tím
souvisící možnost nahlédnout do veškeré dokumentace (vyjma komandistů)
 Povinnost podílet se osobně na vedení (vyjma komandistů)
 Zakázaný převod a rozdělení podílu u VOS a komplementářů
 Změna SS realizována souhlasem všech společníků
 Zánik společníka (nebo komplementáře) má za následek bez dalšího zrušení
společnosti
Rozdělování zisku a nesení ztráty:
 VOS: neomezená solidární ručitelská povinnost. Ztráta se rozdělí mezi společníky,
kteří si ji zahrnou do daňového přiznání
 KS: zisk se dělí primárně mezi společnost a komplementáře. Po zdanění u společnosti
se rozdělí mezi komandisty. Komandisté nesou ztrátu jen do výše komanditní sumy,
pokud je stanovena

11. Specifika úpravy s.r.o.

Obecně:
 Prvky osobní společnosti přítomné – změna SS souhlasem všech společníků, široké
oprávnění nahlížet do dokumentů, o zrušení rozhodují primárně všichni společníci ne
VH (§190/2f)
 Minimální základní kapitál určuje na 1 Kč a úprava je výrazně flexibilní co se týče
organizační struktury (možnost jednočlenné společnosti).
 Může být založena za jiným účelem než podnikání
Specifika hlasování:

Organizační struktura:
 VH: nejvyšší orgán, formalizované shromáždění společníků, kolektivní orgán
(většinou zúčastněných)
o PaP: změna SS (primárně rozhodují všichni společníci, no lze na VH); změna
výše zákl. kapitálu (také změna SS, no výhradní působnost VH, kvalifikovanou
většinou, notářsky ověřen); volba orgánů (jednatel, dozorčí rada, likvidátor,
prokura – uděluje ale jednatel); rozhodnutí o zrušení s likvidací; schválení
výsledků hosp. činnosti; přeměny; schvalování rozhodnutí k dispozici
 s obchodním závod (takové, jež by znamenali převažující změnu podnikání);
schválení smlouvy o tiché společnosti (lze i po uzavření); finanční asistence;
změna druhu kmenového listu; naložení s vkladovým ážiem; přijetí jednání
učiněné za společnost před vznikem; příplatková povinnost…
o Může svým jednorázovým rozhodnutím zasáhnout i mimo svou působnost
vyjma zasahování do obchodního vedení
o Svolání: jednou za účetní období jednatelem nebo kterýmkoliv společníkem,
pokud jednatel není nebo neplní povinnosti. Termín a pořad se oznamuje 15
dní předem písemně na adresu v sezname společníků. Protože účast není
povinná (je jenom pro jednatele) je program na pozvánce závazný (lze rozšířit
jen za účasti a souhlasu všech společníků), aby se mohl rozhodnout, zda se
účastní. Na pozvánce musí výt i návrh usnesení VH. Úprava je dispozitivní.
Porušení norem – dovolání se neplatnosti usnesení (potřebný kauzální nexus).
o Průběh: Povinné orgány – předsedající, jednatel (zjišťuje usnášení schopnost a
vede do svolení předsedu); projednání podle pořadí na pozvánce, pokud má
bod končit přijetím usnesení, znovu se zjišťuje usnášeníschopnost; pořizuje se
zápis, který se doručuje všem společníkům; neplatnosti usnesení pro rozpor
s předpisy nebo SS se může dovolat každý orgán (u společníka podmíněno
podáním protestu)
 Jednatel: navenek neomezitelné jednání v rámci obchodního vedení společnosti. Vede
účetnictví, seznam společníků a informují společníky; může být FO i PO; vztah na
základě smlouvy o výkonu funkce; pokud kolektivní orgán a není upraveno jednání,
platí default v NOZ a pořizuje se zápis; je možná opakovaná volba; více výše
o Prolomení rozhodovací autonomie: může požádat VH o pokyn; VH si může
vyhradit jednorázově
 Dozorčí rada: povinna, pokud obchodník s cennými papíry nebo organizátor
regulovaného trhu. Také u přeměn – tam je oprávnění zaměstnanců podílet se na
správě. Poskytuje VH roční zprávu o činnosti jednatelů.
Postavení společníka:
 PaP: Vkladová povinnost (pozor, neexistuje právo na vklad, vklad se stává majetkem
společnosti. Minimálně 30% splatit před vznikem), ručení do výše nesplaceného
vkladu, příplatková povinnost na základě spol. smlouvy usnesením valné hromady,
právo na podíl na zisku, právo na vypořádací podíl, podíl na likvidačním zůstatku,
právo na informace, Právo na řízení (na valné hromadě), ochrana obchodního
tajemství, společnická žaloba, předkupní právo na podíl společníka pokud je prodej
vně spol.,
 Práva kvalifikovaného společníka: Právo opustit společnost po uložení příplatkové
povinnosti (podmínkou že pro ní nehlasoval a není v prodlení s vkladovou,
dispozitivní). Také pokud je VH nečinná v udělení souhlasu na převod podílu nebo
nechce udělit souhlas vůbec (bez udání důvodu) (pro vystoupení se užije ust. Přípl.
Povinnosti). Rovněž lze vystoupit pro převažující změnu předmětu podnikání. Lze
někomu udělit přednostně právo na podíl na zisku no nelze ho vyloučit z podílu úplně.
Právo žádat, aby soud navrhl znalce při pochybnostech o řádném zpracování zprávy o
vztazích ovládané osoby.
Vznik a zánik účasti:
 Vznik: originárně jako zakladatel nebo převzetím vkladové povinnosti při zvyšování
základního kapitálu. Derivativně lze singulární i univ. Sukcesí, převod i přechod je
přitom omezitelný i vyloučitelný.
 Zánik: smrt/zánik, převod, vystoupení (je možné jej vyloučit u některých druhů
podílů, příplatková povinnost, nečinnost při souhlasu s převodem, převažující změna
podnikání), dohoda o ukončení se souhlasem všech společníků (písemnost a úřední
ověření), vyloučení rozhodnutím soudu, zrušení soudem (na žádost účastníka, pokud
po něm již nelze spravedlivě požadovat, aby pokračoval), zrušením konkursu pro
nedostatek majetku, nebo exekucí podílu
Kmenové listy:
 Cenný papír na řad (rubopisem) který nelze vydat jako zaknihovaný. Představuje podíl
společníka. Jsou zastupitelnými cennými papíry, pokud jsou jednoho druhu.
 Převodce ručí za dluhy, které byly rubopisem převedeny. Převod vůči společnosti
účinný oznámením a předložením kmenového listu
 Lze vydat pouze k podílu s neomezenou převoditelností
 Ačkoli je cenným papírem cirkulačním, nemůže být veřejně nabízen nebo přijat
k obchodování na regulovaném trhu
Zvláštní druhy podílu:
 Společník může vlastnit více podílů stejného i různého druhu
 Pokud není s podílem spojené odchylné ujednání od PaP v zákoně, jde o podíl
základní
 Různost podílů se nesmí dostat do rozporu se zákazem zneužití většinového nebo
menšinového postavení a zásadou rovného zacházení; právo na podíl ze zisku nelze
vyloučit úplně
 Povoleny jsou prioritní výnosová opatření (třeba pevný podíl na zisku, kdy není
potřeba, aby rozdělení schválila VH, stačí, že vznikl), lze vyloučit hlasovací oprávnění
(prolomeno při hlasování o jejich právech a povinnostech nebo suspendování
výnosových práv např. rozhodnutím, že se nebude rozdělovat zisk); Nelze vyloučit
vkladovou povinnost ale lze modifikovat příplatkovou povinnost a jiné povinnosti.
Lze vytvořit podíl který bude nepřevoditelný nebo jen vnitřně převoditelný

12. Specifika úpravy akciové společnosti I. (systém,

řízení, práva akcionáře)

Organizační struktura:
Valná hromada: (jenom odlišnosti oproti SRO)
 PaP: rozhodování o vydaní prioritních nebo vyměnitelných dluhopisů; VH nevolí
některé členy dozorčí rady (zástupce zaměstnanců);
 Někde se ke kvalifikované většině přidávají podmínky: u změny výše zákl. kapitálu se
vyžaduje souhlas 2/3 přítomných na každý jednotlivý druh akcie, který je dotčen
  Rozhodný den nemůže předcházet VH o více než 30 dnů
 Představenstvo ji zvolává kolektivně (výjimky kdy může i člen)
 Změnu konání je nutné oznámit nejpozději týden před původním datem – jinak hradí
náklady akcionářům
 Povinné orgány: - předseda, zapisovatel, ověřovatelé zápisu, a osoby sčítající hlasy
 Kvalifikovaná většina: změna stanov nebo výše základního kapitálu (u výše kapitálu je
potřebná tato většina u všech druhů akcií), schválení převodu nebo zastavení závodu,
rozhodnutí o zrušení s likvidací a rozdělení likvidačního zůstatku
 U hlasování jako spojení akcií, změny kapitálu, omezení prioritního vyplácení atd. je
nutná kvalifikovaná většina akcionářů tohoto druhu
 Zápis se odesílá do 15 dnů
 Návrh na vyslovení neplatnosti usnesení: subjektivní – 3 měs., objektivní – rok;
úprava neplatnosti se použije i pokud jde o rozhodnutí jiného orgánu v působnosti VH
(např. dozorčí radou)
Dualistický systém:
 Představenstvo: statutární orgány volený VH (pokud podle stanov nevolí dozorčí
rada), má zbytkovou působnost vůči VH a dozorčí radě. Vznik funkce na základě
smlouvy o výkonu
o Rozhoduje o všech záležitostech neurčených do působnosti jinému org.,
zabezpečuje obchodní vedení (autonomně), řádné vedení účetnictví, svolává
VH
o Zánik funkce: odstoupením (X v nevhodný čas, musí oznámit, zaniká měsíc od
oznámení), smrtí, odvoláním (VH/dozorčí), uplynutím funkčního období,
ztrátou předpokladů pro výkon. Při zániku 2 měsíce na zvolení nového (pokud
ne, jmenuje představenstvo na návrh osoby, která na tom má právní zájem), lze
také kooptace (náhradní jmenování představenstvem do násl. VH), nebo
předvolit náhradníky
o Musí mít min. 3 členy, členové si volí předsedu. O jejich rozhodnutích se
spisuje zápis
 Dozorčí rada: nesmí být členy představenstva ani osobami oprávněnými jednat za
spol.
o Dohlíží na představenstvo a uskutečňování činnosti společnosti; přezkoumává
účetní závěrku a rozdělení zisku; zastupuje spol. před soudem; svolává VH,
pokud nefunguje Představenstvo a pokud tak určují stanovy, volí členy
představenstva; oprávnění nahlížet do dokumentace, účast a udělení slova na
VH
o Má min. 3 členy, smlouva o výkonu funkce. Zánik jako u představenstva
(navíc ještě volbou nového člena)
o Uplatní se pravidla pro představenstvo, kromě business judgement rule,
pravidla o vyloučení z výkonu a nevzniká jim ani ručitelská povinnost.
Monistický systém:
  Statutárnímu řediteli zákon přiřazuje působnost představenstva a správní radě (nebo
jejímu předsedovi) činnost dozorčí rady (prolomeno tím, že správní rada má na starosti
základní obchodní vedení a má zbytkovou působnost jako představenstvo)
 Správní rada: podle zákona 3 členy (lze i méně – část nauky připouští), volený
předseda pouze FO. Členové odlišní od předsedu můžou kontrolní pravomoc
vykonávat pouze kolektivně a podle rozhodnutí předsedu.
 Statutární ředitel: může být současně předsedou správní rady; ze zákona volí VH
(stanovy mohou určit, že správní rada); může být jen FO; oproti představenstvu
oslabení, protože základní obchodní vedení určuje správní rada (určují tak meze
výkonu)
Vznik a zánik účasti v společnosti:
 Vznik také upsáním nových akcií nebo podmíněným zvýšením kapitálu, zánik vzetím
akcií z oběhu nebo upuštěním od vydání.
Samostatně převoditelná práva:
 Ne hlasovací, musí jít o majetkové právo. I tak se samostatně převoditelným stává až
když nabyde povahu pohledávky (schválením rozdělení zisku) nebo ho lze fakticky
vykonat.
 Právo na vyplacení podílu na zisku, přednostní právo na úpis akcií a dluhopisů, právo
na podíl na likvidačním zůstatku a jiná práva na plnění.
Kvalifikovaný akcionář:
 Pro povahu společnosti je úprava o mnoho širší než u SRO. Tyto práva můžou užívat i
většinoví, je totiž určena jenom minimální hranice. Zákon užívá pojem kvalifikovaný
akcionář.
 Zákl. kapitál do 100M – 5%, 100-500M – 3%, 500M+ - 1% (kogentní, lze jen rozšířit)
 Žádost o svolání mimořádné VH – nemusí ji zvolat pokud by nebyla VH příslušná
k projednání, svolání by bylo v rozporu se zájmy společnosti nebo by šlo o šikanózní
návrh. Pokud představenstvo nevyhoví z jiných důvodů, lze žádat soud o zmocnění ke
svolání.
 Zařazení záležitosti na pořad jednání VH, přezkum výkonu působnosti představenstva
dozorčí radou na žádost, derivativní žaloba (takový akcionář je pak oprávněn
společnost zastupovat, před uplatněním žaloby je povinen informovat dozorčí radu,
aby měla možnost zasáhnout), žaloba na splacení emisního kurzu, žaloba proti vlivné
osobě dle § 71,
Squeeze-out & sell-out:
 Squeeze-out: nucený převod akcií na hlavního akcionáře; min 90% hlasovacích práv
musí mít
 Podstatou kompenzace ztráty investice – přiměřená cena určena znalcem. Pokud cena
nebude odpovídat, je potřebné to uplatnit u hlavního akcionáře ve lhůtě 3 mes. Až pak
u soudu
 Postup: hlavní akcionář požádá představenstvo o svolání VH, uloží prostředky
k protiplnění u banky (nebo jiné pověřené osoby) a doloží to společnosti. Před
 konáním společnost zpřístupní údaje o hlavním akcionáři a znalecký posudek. Na
schválení nutných 90% všech hlasů. O rozhodnutí se sepíše notářský zápis a přiloží se
znalecký posudek. Uplynutím 1 měsíce od zveřejnění zápisu přechází práva na něho a
dalších 30 dnů mají ostatní na vrácení akcií.
 Sell-out: stejná situace pro postup menšinového akcionáře

13. Specifika úpravy akciové společnosti II.

(účastnické cenné papíry)

Formy a druhy akcií:

 Obecně: účastnické soukromé (emitentem soukromá osoba) cenné papíry (termín
zahrnuje všechny tady/níže vyjmenované). Zaknihovaný cenný papír (v elektronické
evidenci) není cenným papírem ale nehmotnou movitou věcí jiného druhu; vydána je
dnem, kdy splňuje zákonné náležitosti a stala se majetkem nabyvatele
 Forma: na majitele (anonymní, neomezeně převoditelné a jen zaknihované nebo
imobilizované), na jméno (převod rubopisem, účinnost převodu oznámením
společnosti, zapisují vlastníky do seznamu akcionářů)
 Druhy: kmenové akcie (obsahuje všechna základní práva a žádné speciální –
neupravena), prioritní akcie (přednostní podíl na zisku, bez hlasovacích práv, pokud
stanovy neurčí jinak, lze jen do max 90% zákl. kapitálu), akcie se zvláštními právy
(nelze právo ne úrok bez závislosti na hospodářském výsledku společnosti; u
zaměstnanců lze určit, že nemusí splatit celý emisní kurs;
 Imobilizované: uložené v hromadné úschově u oprávněného schovatele
 Neztělesněné akcie: nevydané/nesplacené
Emise:
 Vydávány společností za emisní kurs za jmenovitou/účetní hodnotu (ta co je na ní
napsaná) + emisní ážio (rozdíl mezi napsanou a prodejní hodnotou)
 Převoditelná jako celek – výjimkou samostatně převoditelná
Úpis a výměna:
 Meritum neuvádí nějaká specifika (nebo jsou někde dobře schované), takže asi zákon
Zatimní a opční listy:
 Zatimní list: možnost vydání musí být stanovena stanovami; cenný papír na řad, který
vyjadřuje práva akcionáře a povinnost splatit dosud nesplacený emisní kurs; pro každý
druh akcie je nutný samostatný zatimní list; po splacení kursu se vymění za akcie
 Opční list: cenný papír na doručitele, jde o odvozený papír vydávaný k akcii a slouží
k uplatnění přednostního práva
Vyměnitelné a prioritní dluhopisy:
 Je s nimi spojeno právo úpisu nových akcií. Vyměnitelné dluhopisy se vymění přímo
za akcie a prioritní jsou spojeny s právem u úpisu nových akcií. Jejich vydání je
 podmíněno existenci tohoto práva v stanovách a rozhodnutí VH, která stanoví
jmenovitou hodnotu
Kupon:
 Akcie nebo dluhopis je vybaven kuponovým archem. Skládá se z jednotlivých kuponu
a obnovovacího listu. Jednotlivé kupony opravňují vlastníka, aby u banky uplatnil své
nároky na dividendy a úroky, jež vyplývají z cenného papíru.

14. Specifika úpravy družstva

Obecně (+ princip družstevní demokracie):

 Dvojjediná funkce podnikatelská a sociální; není společnost ale společenství (princip
osobní účasti, vzájemné solidarity a pomoci) nezavřeného počtu osob
 Principy: sdružovací, dobrovolnosti, autonomie družstva, rovnosti členů, omezeného
ručení za hospodářské výsledky
 Princip družstevní demokracie: tato zásada úzce souvisí se zásadou samosprávy,
konkrétně je vyjádřena principem "co hlava, to hlas" a znamená, že v centru
pozornosti družstva stojí nikoli majetkový vklad, ale osoba družstevníka. V širším
ohledu lze za demokratické považovat i to, že družstvo je šancí pro podnikání těch,
kteří mají minimum vlastního kapitálu
Organizační struktura:
 Členem orgánu může být jen člen družstva, funkční období musí být vždy omezeno
(max. 5 let), každý člen má 1 hlas
 Principy: kolektivní vedení, družstevní demokracie, rovnost členů (i orgánů), princip
volby, omezenost funkčního období
 Členská schůze: nejvyšší orgán, zároveň jediný orgán družstva, ve kterém se lze
nechat zastoupit plnou mocí. Právo účastnit se jí vyplývá přímo z členství.
o Působnost: schvalování jednání před vznikem, schvalování a změna stanov,
volba orgánů a schvalování jejich odměn, schvalování smluv o výkonu funkce
a smlouvy o dalším členském vkladu, schválení účetní závěrky, rozhodování o
rozdělení zisku, rozhodování o námitkách proti rozhodnutí o vyloučení, o
zrušení družstva s likvidací…
o Svolání: představenstvo aspoň 1x za účetní období (lze vždy když je to
v důležitém zájmu a musí vždy pokud – ztráta = výše zákl. kap. Anebo
úpadek); svolat může i kontrolní komise pokud představenstvo nezjedná
nápravu jimi zjištěných nedostatků; také 10% členů kteří mají aspoň 20% hlasů
(nerovnost může vzniknou v souvislosti s dalším členským vkladem);
Pozvánka se zveřejnuje na internetu a zasílá i písemně ikdyž účinky doručení
nastanou zveřejněním; zákon umožňuje změnit program členu, který má právo
svolat schůzi
o Usnášeníschopnost = 50% členů a 50% hlasů
o Náhradní členská schůze se svolá bezodkladně pokud nebyla původní schopná
se usnášet; možnost dílčích schůzí pokud je jich tolik, že kapacitně nevyhovuje
  Shromáždění delegátů: lze jen u družstva s 200+ členy, plní působnost členské schůze
(lze i koexistence); Pravidla zařazování členů do obvodů musí být v stanovách, no
samotné obvody vytváří a ruší představenstvo; Delegát je povinen vykonávat funkci
osobně a v zájmu členů svého obvodu (povinnost informace a vyžádání si pokynů)
 Představenstvo: statutární orgán se zbytkovou působností. Min. 3členný a volí
předsedu a místopředsedu (y), speciální zákaz konkurence v § 710 + 711; Sepisuje se
zápis a volí se prostou většinou
 Kontrolní komise: povinný dozorčí a stížnostní orgán. Člen se může účastnit schůze
představenstva a zastupovat před soudem, předkládá výsledky kontrolní činnosti
představenstvu, kt. Je povinno zjednat nápravu (pokud ne – právo svolat schůzi)
 Malé družstvo: méně než 50 členů, nemusí mít představenstvo ani kontrolní komisi.
Výkonným a statutárním orgánem je předseda členské schůze a působnost kontrolní
komise vykonává členská schůze
Vznik a zánik účasti:
 Účast vyjádřena členstvím – princip rovnosti členů
 Předpoklady vzniku: podání písemné přihlášky (tam kde zákon určuje vymezení
družstevního podílu má podle merita na mysli základní vklad), rozhodnutí o přijetí
vydané příslušným orgánem, vložení základního/vstupního členského vkladu,
případně další speciální podmínky (vlastnictví bytové jednotky, zaměstnanecký poměr
atd.)
 Vznik: při založení, na základě přijetí, převodem/přechodem podílu
 Zánik (taxativní výčet): písemnou dohodou, vystoupením (jednostranný projev,
nemusí být odůvodněn), vystoupení pro změnu stanov (nehlasoval pro ni, do 30 dnů),
vyloučením po udělení výstrahy (závažné porušení stanov, nesplňuje podmínky
členství, jiné důležité důvody), převodem podílu (členství = podíl), přechodem,
prohlášením konkursu, zánikem pracovního poměru v družstvu, zánikem družstva
Základní a další členské vklady:
 Majetková účast člena je jedním z projevů osobní účasti na činnosti
 Základní členský vklad: povinný předpoklad vzniku účasti, stanoven stanovami a
rovný pro členy i uchazeče. Lze ho rozdělit na vstupní vklad, který je podmínkou
členství a zbytek, pro který se určí lhůta (max. 3 roky)
 Další členský vklad: dobrovolný závazek, který musí být připuštěn ve stanovách (i
výše a počet), mění se na povinnost až po uzavření smlouvy o vložení. Lze i
nepeněžitý
 Lze i zvýšit, tato možnost musí ale být ve stanovách
Zvláštnosti bytových družstev:
 Speciální náležitosti stanov: stanovení podmínek jejichž splnění má za následek vznik
nároku na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu; podrobnější úprav PaP
spojených s právem na uzavření smlouvy o nájmu a s užíváním bytu
 Členský doplatek možný jen se souhlasem všech členů
 Vyloučit lze jen pro hrubé porušení nájemních povinností a pro úmyslný TČ spáchaný
na družstvu nebo členovi nebo majetku v domě
  Možnost členství PO (tato možnost je obsolentní, protože u běžného družstva se
nezakazuje)
 Nelze omezit převod na člověka, který splňuje podmínky členství
 Je-li s podílem spojeno právo na uzavření nájemní smlouvy u manželů – jde o právo
na uzavření smlouvy o společném nájmu manželů
 Zisk lze použít jen na uspokojování bytových potřeb členů k rozvoji družstva
 Speciální orgán – samospráva bytového družstva jež je samostatní organizační
jednotkou družstva umožňující efektivní výkon svých práv

15. Založení a vznik obchodních korporací

Zakladatelské právní jednání:

 Označeno jako společenská smlouva, u AS stanovy a družstev jako ustavující členská
schůze (která schvaluje stanovy). V případě jednočlenných zakladatelská listina, jinak
jde o vícestranné právní jednání. Funkce: zřizovací a organizační
 Forma: písemná s úředně ověřenými podpisy (u kapitálové formou veřejné listiny a u
1členné vždy forma notářského zápisu)
Získání podnikatelského oprávnění:
 Pouze u těch s účelem podnikání. Ověřuje se pomocí výpisu potvrzení o splnění
podmínek ze živnostenského rejstříku daného osobám oprávněným provést vklad. U
těch, které nejsou živností se postupuje dle speciálních pravidel a jsou vydána
příslušnými spr. Úřady.
Vklady a splacení:
 U nepeněžitých povinné splacení před vznikem vždy. (§23/2). Vkladem se rozumí
peněžité vyjádření předmětu vkladu a předmětem věc, kterou se zavazuje vkladatel
vložit.
 Osoba ještě neexistuje – takže ustanovení správce vkladu (vhodné jen u SRO a AS,
kde musí být část splacena předem). Splnění závazku je předáním správci a vznik
vlastnického práva společnosti až s její vznikem.
 Nepřípustnost vkladů spočívajících v pracích nebo službách a nepeněžitým nemůže
být pohledávka vůči společnosti. U kapitálových se nepeněžitý posuzuje na základě
znaleckého posudku.
 Způsob plnění: Movité – předáním správci; obchodní závod – účinností vkladové
smlouvy; nemovitost – předáním písemného potvrzení o vkladu s ověřeným podpisem
a nemovitosti samotné správci. Pohledávka – účinností písemné smlouvy o postoupení
pohledávky
Zápis do OR:
 Návrh: do 90 dnů od doručení výpisu o potvrzení ohlášení živnosti. Podání pouze na
speciálním formuláři doloženým potřebných listin (zakl. Pr. jednání, souhlas osob se
zápisem do OR, podnikatelské oprávnění a právní důvod užívaní sídla).
  Živnostenské oprávnění skutečně vzniká až zápisem do OR, lhůtu nelze prominout
(živnostenský pak rozhodne, že osoba nesplňuje podmínky). Objektivní lhůta (od
založení) je 6 měsíců – nevyvratitelná domněnka odstoupení od smlouvy
Jednání před vznikem:
 Je přípustné. Kdo jedná je zavázán (solidárně). Závazky přechází na společnost, pokud
je příslušný orgán (VH) schválí do 3. měsíců od vzniku. Pokud jsou schváleny, platí,
že zavazují společnost od svého počátku.

16. Zrušení a zánik obchodních korporací

Právní důvody zrušení a neplatnost:

 Zrušení zahajuje fázi, v níž PO stále existuje, ale nepokračuje v činnosti. Zrušení je p.
skutečnost způsobující, že korporace nebude již dále vykonávat činnost, kterou je
naplňován účel, pro který byla založena
 Důvody: právní jednání jako projev vůle, uplynutí doby, dosažení účelu (značně
subjektivní), rozhodnutím orgánu veřejné moci (§ 172 NOZ), korporace pozbyla
podnikatelské oprávnění, není schopna déle než rok vykonávat činnost nebo nemá déle
než 2 roky usnášení schopný statutární orgán, nepřekonatelné rozpory mezi
společníky, nebo výkon činnosti příslušející jen FO, další speciální ( u družstva např.
nakládání se ziskem v rozporu se zákonem)
 Okamžik zrušení: dnem uvedeným v p.j., uplynutím doby, dosažením důvodu (splývá
s rozhodnutím orgánu o dosažení a zrušení), dnem PM rozhodnutí soudu.
 Rozhodují o něm všichni společníci (u sro může VH a u AS je to vždy VH. U družstev
členská schůze)
Zrušení s likvidací a bez:
 Bez likvidace v dvou případech: přeměna a není majetek (tu je potřeba deklarace
soudu v insolvenčním řízení)
Průběh likvidace:
 Začíná současně ke dni zrušení. Cílem vypořádat pohledávky a dospět k likvidačnímu
zůstatku. Likvidační podstata je majetek společnosti.
 Zrušení je nutné oznámit všem, kteří jsou se společností v styku (splněno rejstříkovým
zápisem s deklaratorními účinky. Návrh podává likvidátor, nebo pokud není tak
statutární orgán, bez zbytečného odkladu po vstupu do likvidace).
 I když nejúčinnější je zpeněžení, výběr způsobu je na likvidátorovi.
 Po ustanovení oznámí (nemá předepsanou formu) vstup do likvidace všem známým
věřitelům i přes to, že je to vpisováno do rejstříku
 Oznámení o vstupu pak musí ještě aspoň 2x s dvoutýdenním odstupem zveřejnit spolu
s výzvou o uplatnění pohledávek
 Pohledávky zaměstnance mají přednost (to neplatí v úpadku)
  Ke dni vstupu sestavuje zahajovací účetní rozvahu a soupis jmění (ten na žádost
poskytne každému věřiteli). Pokud zjistí, že je v úpadku, kdykoliv podá insolvenční
návrh (bez zbytečného odkladu)
 Povinnost informovat společníky o průběhu (předložit návrh na rozdělení zůstatku,
předložit účetní závěrku ke schválení)
 Na konci (není ukončení likvidace ale ukončení všech procesů směrujících
k vypořádání pohledávek a dluhů. Z pohledu věřitele to znamená uplynutí lhůty
k přihlášení pohledávek a z pohledu účetnictví sestavení účetní závěrky) sepíše
konečnou zprávu o průběhu likvidace a pokud nějaký majetek zůstal, navrhne, jak má
být likvidační zůstatek rozdělen. Neschválení návrhu na rozdělení zůstatku nebrání
skončení likvidace a výmazu
 Likvidace končí použitím likvidačního zůstatku
 Likvidační zůstatek lze použít i při existenci sporných pohledávek, pokud byla věřiteli
poskytnuta dostateční jistota (aby se likvidace zbytečně neprodlužovala)
 Pokud se po skončení insolvenčního řízení objeví nový majetek, pokračuje se likvidací
 Nejprve se uspokojí náklady likvidace, pak zaměstnanci, pak ostatní
Likvidátor:
 Ustanovuje se postupem jako zrušení společnosti (všichni společníci atd.). Požadavky
na likvidátora jako na člena statutárního orgánu
 Jmenován soudem pokud: do vstupu do likvidace neustanoví příslušný orgán (musí jít
o neschopnost ho vybrat ne jenom dočasnou překážku); soud rozhodl o zrušení PO
sám; soudu byl podán návrh na odvolání likvidátora neplnícího své povinnosti a
jmenování nového
 Okamžikem ustanovení přechod vnější jednatelské působnosti (nemá za následek
zánik funkce členů statutárního orgánu – stále vnitřní působnost jako svolání VH)
 Zánikem funkce se ze zákona vrací statutárnímu orgánu působnost nezbytná
k provedení likvidace
 Povinnost péče řádného hospodáře
Výmaz z OR:
 Navrhuje likvidátor po ukončení likvidace, v ostatních případech statutární orgán.
Pokud zaniká bez právního nástupnictví, rovněž nutný souhlas správce daně
Majetek a dluhy po zániku:
 Ručení do výše likvidačního zůstatku – solidárnost/individuálnost podle původní
stavby v společnosti
 Pokud se objeví majetek po ukončení insolvenčního řízení, pokračuje se likvidací.
 Pokud po likvidaci před výmazem – pokračuje se. Pokud po výmazu – soudní
rozhodnutí o obnovení osoby (zrušení výmazu a obnovení likvidace

17. Přeměny obchodních korporací (základní

přehled)
Obecně:
 Jsou to postupy, jimiž vzniká universální právní nástupnictví PO, tedy zrušení bez
likvidace s přechodem majetku na právního nástupce (výjimky – změna právní formy,
přeshraniční přemístění sídla)
Druhy:
 Fúze – sloučením (zaniká jedna, jedna z nich pokračuje jako právní nástupce),
splynutím (zanikají obě, vytvořená nová)
 Rozdělení – rozštěpením (původní zaniká), odštěpením (původní nezaniká)
 Převod jmění na společníka (nepřípustné u družstva)
 Změna právní formy
Zásady:
 Totožná právní forma fúzujících nebo rozdělovaných společností (u převodu jmění
stačí když je FO nebo PO zapsána jako podnikatel a u změny právní formy se logicky
nepoužije)
o Výjimky: křížová fúze (možná jen mezi osobními společnostmi navzájem a
kapitálovými navzájem) a rozdělení (totéž pravidlo)
 Konstitutivní účinek zápisu přeměny do OR
 Přeměna je přípustná i pokud je společnost v likvidaci (musí být dobrovolná nebo
soud musí zrušit rozhodnutí o zrušení společnosti a zatím nedošlo k rozdělení
likvidačního zůstatku)
 I pokud je společnost v insolvenci nebo po vydání rozhodnutí o úpadku (fúze jako
možná forma reorganizace dlužníka)
 Do vydání rozhodnutí o zápisu přeměny do OR lze rozhodnutí o přeměně zrušit
Projekt přeměny:
 Rozhodná právní skutečnost, která určí druh přeměny a právní postavení účastníků.
Hlavním posláním je změna zakladatelského právního jednání. Je vždy písemný (VOS
a KS – notářský zápis). Splnění povinnosti vyhotovit projekt má na starosti statutární
orgán. Dnem vyhotovení je den, kdy splňuje všechny zákonné náležitosti.
 Náležitosti fúze: identifikace společností, výměnné poměry podílů, rozhodný den fúze,
práva poskytnuta vlastníkům dluhopisů, den od kterého vzniká právo na podíl na
zisku, výhody poskytnuty členům statutárního orgánu, při fúzi sloučením i změna
zakladatelského PJ
 Náležitosti rozdělení (speciální) – kteří zaměstnanci zůstávají a kteří se odštěpují, při
vzniku nové – zakladatelské PJ a identifikace členů orgánů a společníků, při
rozštěpení určení daňového nástupnictví
Rozhodný den v projektu přeměny:
 Den, od něhož se právní jednání považují z účetního hlediska za jednání na účet
nástupnické.
 Může být max. 12 měsíců před podáním návrhu na zápis fúze
Další postup:
  Splnění informační povinnosti vůči členům a věřitelům
 Zpracování zprávy o přeměně statutárním orgánem s výjimkou VOS a KS, kde mají
všichni přístup ke všem info (písemná, obsahuje odůvodnění výměnného poměru,
vysvětlení opatření ve prospěch vlastníků, dopady na věřitele atd.)
 V některých případech znalecká zpráva o přeměně (třeba fúze AS), kterou znalec
předá představenstvu, které jí zpřístupní k nahlédnutí
 Vložení projektu přeměny do sbírky listin měsíc před plánovaným schválením
 Schválení – VOS a KS všemi společníky, SRO a AS ¾ přítomných na VH (lze
zpřísnit)
 Právní účinky přeměny nastávají ke dni zápisu v OR
Nástroje ochrany menšinových společníků a věřitelů
 Společník: přístup k informacím a nárok na majetkové kompenzace
o Informace: obecní úprava (zpráva o přeměně zpracována statutárním orgánem
a uložena do sbírky listin nejméně měsíc před schválením přeměny), VOS (2
týdny před schválením doručení projektu fúze, účetní závěrky za 3 roky,
zahajovací rozvaha n´some other bullshit), KS (totožné jako VOS), SRO
(oproti VOS i ověření auditora a poučení o možnosti seznámit se v sídle spol.
s posudkem znalce pro ocenění), AS (zveřejnění upozornění o přeměně,
projekt fúze a účetní závěrky atd. musí být přístupné v sídle měsíc předem,
rovněž musí být k nahlédnutí na VH a před schválením fúze představenstvo
seznámí akcionáře se znaleckou zprávou o fúzi), družstvo (zveřejnění
upozornění členům, v sídle k nahlédnutí měsíc předem, bezplatné opisy a
výpisy listin na požádání, seznámení se znaleckou zprávou o fúzi na čl.
schůzi…)
o Majetkové kompenzace: doplatek (v projektu fúze musí být uveden poměr za
jaký bude vyměněn podíl. Pokud není přiměřený – právo na doplatek); právo
na dorovnání (není-li určen poměr, nebo výměna za budoucí účast
v společnosti – právo na dorovnání v penězích); odkupy (musí hlasovat proti
fúzi); vypořádací podíly; odpovědnost za škodu
 Věřitel: povinnost poskytnout jistotu do 6 měsíců od schválení, jestliže se zhorší
dobytnost pohledávek. Právo na informace a zveřejnění upozornění na toto právo.
Ručení nástupnické společnosti za dluhy (rozdělovaná ručí u odštěpení). Právo na
informace o právním nástupnictví dluhu

18. Obchodní rejstřík

Obecně:
 Jeden ze 6 veřejných rejstříků, jehož součástí je sbírka listin. Je to veřejný seznam
podnikatelů plnící informační a ochrannou funkci.
Principy:
 Formální publicita: neomezený přístup k zapsaným informacím (zveřejnění
s dálkovým přístupem, vydávání opisů)
  Materiální publicita: negativní stránka (nelze namítat, že zápis neodpovídá
skutečnosti) a pozitivní stránka (nelze se dovolat nevědomosti o zapsaných údajích)
Zapisované osoby a údaje:
 Subjekty: obchodní korporace, FO podnikatelé (povinný – výnos snížený o daň za 2
účetní období 120M+), další osoby, u nichž to stanoví zákon
 Údaje: den vzniku a zrušení, identifikační údaje, předmět činnosti, identifikační údaje
a bydliště členů statutárních orgánů, způsob jednatelství a den vzniku a zániku jeho
funkce, výše ZK, vkladů, prokura, údaje o akciích a další.
Povaha zápisu:
 Pokud není jasné – zásada deklaratorního zápisu. Konstitutivní účinek (účinek
zápisem) je řešením pro nejzávažnější situace
Sbírka listin:
 Účel archivace, informace a kontroly souladnosti zápisu
 Slouží i státní správě a podléhá stejným principům jako zápis do OR.
 I když jsou veřejně dostupné, neuveřejňují se samotné, jenom údaj o jejich uložení.
 Zveřejňuje se zejména: zakladatelské PJ, rozhodnutí o personálních změnách orgánů a
údaje těchto osob, výroční zprávy, účetní závěrky, projekt přeměny, posudek znalce na
ocenění nepeněžitého vkladu atd.
Řízení o zápisu:
 Návrh lze podat pouze na formuláři a doložením potřebných listin. Lze i elektronicky,
podpis musí být v obou případech ověřen (/uznáván). Listinné návrhy se převedou do
elektronické formy
 Příslušný je krajský soud osoby, které se zápis týká
 Návrhové řízení, ledaže má být dosažena shoda mezi zápisem a skutečností.
Účastníkem je navrhovatel a zapisovaná osoba
 Pokud má vady – usnesením odmítne a vyzve k odstranění nedostatků s poučením
 Přezkum – zaměnitelnost a klamavost jména, probíhající trestní stíhání proti osobám
 Zápis je proveden ke dni uvedeném v návrhu (nejdříve den provedení), soud rozhodne
nejpozději do 5 pracovních dnů jinak se považuje zápis za provedený
 Vyrozumívá se zasláním výpisu z veřejného rejstříku do 3 dnů od zápisu
Zápis notářem:
 Zápis musí provést dálkovým přístupem, bez zbytečného odkladu. Povinnost převést
listiny do elektronické formy a s podkladovým notářským zápisem je vložit do sbírky
listin. Pak vydává ověřený výstup z IS veřejné správy
 1. Charakteristika obchodních závazků, způsob právní
regulace, prameny. Zásady soukromého práva
v podnikání. Specifika obchodněprávní kontraktace

Charakteristika obchodních závazků:

 Jednokolejnost úpravy občanských a obchodních v NOZ. Platí pro ně stejné zásady.
 Pokud je na jedné straně spotřebitel (slabší strana) – použije se úprava občanských
(úprava slabší strany existuje i u obchodních závazků)
 Je to právní vztah, závazek soukromoprávní povahy se specifickým obsahem a
subjekty (nemusí vždy)
 Některá dělení: jednostranné x dvoustranné x vícestranné, jednoduché x společné
(dílčí x solidární), synalagmatické x asynalagmatické, lukrativní (typické pro obchodní
závazky) x onerózní
Způsob právní regulace:
 Soukromoprávní charakter, rovnost subjektů, autonomie vůle, dispozitivnost norem
(vychází z povahy obchodněprávní kontraktace, není přesně vymezena – určuje se ex
post a ad hoc)
 Upraveny spolu s občanskými závazky v NOZ (jednokolejnost)
 Prameny: materiální (obchodní zvyklosti, ekonomické důvody úpravy atd.), formální
(NOZ, ZOK – neobsahuje závazkovou část, ústava, LZPS)
 Obchodní zvyklosti: má přednost před dispozitivním ustanovením NOZ (obecná,
odvětvová), jsou normativní (odvětvová) a obchodní obyčeje (praxe stran, pomocní
charakter pro výklad smlouvy), dělí se i na mezinárodní a tuzemské (obecné x
odvětvové x lokální)
  Usance – prostá obchodní zvyklost mezi stranami, nemůže být pramenem. Obyčej –
spontánně dodržované pravidlo s vědomím, že jde o pravidlo. Může být pomocným
pramenem, pokud jde o dlouhodobě zachovávané pravidlo v téže formě
 Judikatura: není pramenem v pravém slova smyslu, no jsou ní vyvažovány nedostatky
práva jako dispozitivita
Zásady v podnikání:
 Rovnost účastníků – upouští se od ní na úkor ochrany slabší strany a autonomie vůle
(podle učebnice Becka je tento pohled vadný podle níž není formální rovnost totéž co
materiální rovnoprávnost a formální rovnost stále existuje s výjimkami v ochraně
slabší strany)
 Autonomie vůle – zda učinit jednání, výběr adresáta a volba formy a obsahu závazku.
Souvisejí s ní dispozitivnost a bezformálnost
 Profesionalita (nižší stupeň ochrany stran třeba u neúměrného krácení), pacta sunt
servanda, presumpce dobré víry, ochrana třetích osob (zejména materiální publicita
OR), legitimní očekávání, jednotnost soukromého práva, zásada poctivého obchodního
styku, zákaz retroaktivity, svrchovanost zákona, inernacionalita (sjednocování
obchodního práva mezinárodně)
Specifika obchodněprávní kontraktace:
 Oferta: dispozitivnost úpravy, konkludentní podnikatelská oferta (§ 1732/2)
o Návrh musí být dostatečně vážný a určitý (přijetí možné jednoduchým a
nepodmíněným způsobem – jinak invitatio ad oferendum, nemusí být ve
vztahu k adresátovi – veřejná nabídka) a musí z něj být zřejmá vůle vázanosti
o Je odvolatelná, pokud zrušení dojde adresátovi nejméně současně.
Neodvolatelný je pokud ho tak označí autor, nebo to plyne z obyčejů nebo
zákona. Nelze odvolat v akceptační lhůtě (jestli není určena – přiměřená) a
odvolání je rovněž neúčinné, pokud došlo po odeslání přijetí nabídky. Zrušena
může být rovněž nejpozději s dojitím nabídky
o U inominátu musí dostatečně specifikovat práva a povinnosti stran
 Akceptace: formální požadavky sledují ofertu (s výhradami považována za novou
nabídku – ne vždy §1740/3). Opožděná je účinná, pokud je bezodkladně potvrzena
nebo se začne chovat v souladu s ní. Pokud je opožděna vlivem přepravy – akceptace
platná. Odvolání akceptace nejpozději s dojitím akceptace.
 Adhézní smlouvy – i smluvní formulář. Obtížně čitelná nebo nesrozumitelná
podmínka je platná jenom podmíněně (i u B2B)
o Podnikatelské výjimky kogentnosti – doložky mimo vlastní text a
nesrozumitelné doložky (s mezí poctivého obchodního styku)
 Obchodní podmínky (B2B speciality): nemusí být přiloženy, jestli je obsah znám
(typicky z předcházejícího kontaktu, odkaz na internetu nestačí nikdy) nebo se
odkazuje na podmínky veřejné známé (odborové, zájmové org.). Lze je v rozumné
předpokládatelné míře měnit (i B2C).
 Rámcové smlouvy – typově inominátní, oproti smlouvě o smlouvě budoucí nemusí
k plnění v zásadě zavazovat, jde spíš o procesně – organizační smlouvu
 2. Typové a inominátní smlouvy. Obchodní podmínky.
Smlouva o smlouvě budoucí. Ochrana důvěrných
informací a obchodního tajemství, předsmluvní
odpovědnost v obchodních vztazích.

Typové a inominátní:
 Typové jsou rozděleny do 16 dílů, jejich ust. se použije jenom pokud daná smlouva
splňuje podstatné náležitosti tohoto typu. Dispozitivita NOZ nabízí širokou možnost
úpravy nepojmenovaných smluv
 U inominátních se projevuje princip smluvní slobody a bezformálnosti smluv. Musí
splňovat obecné smluvní náležitosti (označení stran, dostatečně určitý závazek) a
nedopadají na ní podpůrné dispozitivní ustanovení řešící neupravené otázky. Smlouvy
obsahující prvky více typů se jmenují smíšené.
Obchodní podmínky:
 B2B speciality: nemusí být přiloženy, jestli je obsah znám (typicky z předcházejícího
kontaktu, odkaz na internetu nestačí nikdy) nebo se odkazuje na podmínky veřejné
známé (odborové, zájmové org.).
 Lze je v rozumné předpokládatelné míře měnit – musí být ujednáno §1752
 Obecné (součástí nabídky nebo známy), všeobecné (u B2B lze odkazem, pokud
vypracovány odborovou nebo zájmovou org.), uzavírané v běžném obchodním styku
s větším počtem osob při závazku k dlouhodobému plnění – možnost jednostranné
změny viz výše
 Pokud je v B2B odkázáno na podmínky jedné ze stran, mají charakter obecných
 Rozpor smlouva vs. Podmínky – platí co je ve smlouvě. Rozpor podmínky vs.
Podmínky – smlouva uzavřena v rozsahu nesporném
 Doložky: proti slabší straně (Customer) se lze dovolat jen pokud musel být znám
význam. Např. vyšší moci, důvěrnosti, pro případ závažných potíží
Ochrana důvěrných informací a obchodního tajemství:
 O veřejných zakázkách: pokud smluvník označí za důvěrné, platí povinnost
mlčenlivosti. Navíc obecná ochrana osobnosti a údajů
 Culpa in contrahendo: dobrá víra a úmysl uzavřít smlouvu (neukončit jednání
bezdůvodně, zákaz vést naoko), povinnost ochrany důvěrných informací (otázné, zda
se vztahuje na info od 3. strany a info neoznačené jako důvěrné, které ale je důvěrné
objektivně) , informační povinnost před uzavřením (§1728). Náhrada škody zahrnuje
skutečnou škodu vzniklou spoléháním se, kontraktační náklady a ušlý zisk do výše
neuzavřené smlouvy
Smlouva o smlouvě budoucí:
 Není nutná písemnost. Obsah stačí určit obecným způsobem (nemusí být sjednány
podstatné náležitosti). Podpůrná lhůta k uzavření – 1 rok. Doložka nezměnitelných
okolností vázána na oznámení. Závazek uzavřít smlouvu může být i jednostranný.
 Závazek zaniká také , jestli oprávněná strana nevyzve ve lhůtě (zachová tak nárok na
uzavření po lhůtě)

 Invitatio ad offerendum – povaha nezávazné nabídky k zahájení negociace. Takové

prvotní oslovení se nedá považovat za zahájení vyjednávání. Takový krok musí být
právně relevantní (zápisy, memoranda, protokoly)
 Punktace: předsmluvní ujednání, úmysl právně se jimi nevázat musí být vyjádřen.
Využívá se na dohodu o hlavních bodech
 Letter of intent: prohlášení o shodě nebo o obchodním záměru, nezávaznost musí být
vyjádřena. Vždy záleží na vůli stran a dobrověrném očekávání kontraktu

3. Zajišťovací a utvrzovací instituty v obchodních

vztazích

Obecně:
 Zajištění dává věřiteli možnost uspokojit se přednostně z jiného majetku, utvrzení
k hospodářskému uspokojení nevede,
Zajišťovací instituty:
 Zástavní právo: uspokojení z výtěžku zástavy při nesplnění řádně a včas. Předmětem
každá obchodovatelná věc (tedy i nehmotné, podíl vždy pokud je obchodovatelný).
Plovoucí zástava – mění se její obsah, např. skladové zásoby atp.
o Lze zajistit i dluh jeho výše ještě není určena, nepeněžitý dluh, podmíněný
nebo má vzniknout v budoucnu, také různé dluhy vzniknuvší z téhož právního
důvodu
o Zástavní smlouva má povinnou písemnou formu pouze, pokud není předmět
zástavy odevzdán věriteli (movitá) nebo pokud tak vyžaduje zákon formou
veřejné listiny (závod nebo jiná hromadná věc, nemovitost, movitá věc zapsána
v rejstříku)
o Konstitutivní povaha zápisu na vznik zástavního práva. Jinak
odevzdáním/označením věci jako zastavené
o Zakázané omezit vyplacení zástavy a určení propadné zástavy/ujednání o
libovolném zpeněžení (předtím, než dluh dospěje!!! Pak dovoleno)
o Výkon – default veřejná dražba, nebo prodej podle jiného zákon. Jinak nutná
písemná dohoda
 Jistota: obecné ustanovení o zajištění. Jistota se poskytuje zřízením zástavního práva,
příp. způsobilým ručitelem. Věci jsou jistotou do 2/3 obvyklé ceny, pozemek a
nemovitost do ½ a cenný papír také 2/3, vklady v bankách do výše pojištění
 Ručení: ručitelské prohlášení vyžaduje písemnost, okruh možných dluhů jako u
zajištění. Subrogace a akcesorickost (sleduje osud hlavního závazku)
 Finanční záruka: slib banky (nemusí jen banka, pokud jo – bankovní záruka), že splní
závazek, pokud dlužník neplní; Výše záruky není spojena s výší pohledávky ale se
sumou určenou v záruční listině, která je povinně písemná (s touto odděleností souvisí
i nemožnost, aby banka uplatňovala námitky jako dlužník a není tu subsidiarita ani
 akcesorickost); právo uplatnit bankovní záruku lze postoupit; potvrzená bankovní
záruka – potvrzena další bankou, lze se obracet na kteréhokoliv výstavce
 Zajišťovací převod práva: převod s rozvazovací podmínkou – podmíněný (lze
upravit), pokud nejsou určeny hodnoty dluhu a zajišťovaného práva, je na věřiteli, aby
dokázal, že zajištění dluh nepřevyšuje
 Dohoda o srážkách ze mzdy: pokud nejde o srážky k uspokojení práva zaměstnavatele,
je potřebný jeho předchozí souhlas, v současnosti omezeno na výživné (?? Poznámky
– Ověřit)
Utvrzovací instituty:
 Smluvní pokuta: lze i vedle úroků z prodlení. Má funkci paušalizované náhrady škody,
tedy vyplatí se již porušením ustanovení smlouvy bez nutnosti vzniku škody. Nemusí
být dohodnuta písemně a lze i nepeněžitou, není vázána na zavinění.
 Uznání dluhu: Zlepšuje vymožitelnost, nutná písemná forma. Lze konkludentně
(placením úroků – to neplatí pro promlčený dluh)
 Úrok z prodlení
 Zádržné: právo pozdržet úhradu části ceny do odstranění nedostatků

4. Změny závazků související s podnikáním

Změna závazku v subjektu:

 Univerzální sukcese: dědění – nelze dědit osobní závazky (třeba postavení voleného
orgánu obchodní korporace)
 Singulární sukcese (cese) – postoupení pohledávky (tedy vázáno na osobu věřitele) ze
zákona třeba koupí závodu.
o Smluvní cese: jakákoliv disponibilní pohledávka (i budoucí), přechází i
s příslušenstvím (zajištění, povinnosti…). Zákaz postoupit – pohledávku
vázanou na dobu života věřitele, jejichž obsah by se změnou věřitele změnil
pro dlužníka k horšímu, nevykonatelné, pohledávky u nichž to dohodou
vyloučili
o Písemnost povinná, souhlas dlužníka se nevyžaduje, pří úplatné cesi cedent
odpovídá za dobytnost, účinky oznámením dlužníku, povinnost informovat i
toho kdo poskytl zajištění (nemá vliv na účinky)
 Faktoring: úplatné převzetí krátkodobých pohledávek (cca 90-180 dnů); subjekty –
faktor, klient, klientův dlužník; pravý (opadá odpovědnost klienta za dobytnost) x
nepravý (musí být výslovně zjednán); vznik zpravidla rámcovou smlouvou (globální –
převzetí všech zakázek x revolvingový – procentně stanovený limit převzetí)
 Forfaiting: převzetí střednědobých a dlouhodobých pohledávek. Oproti faktoringu se
vyžaduje zajištění pohledávky, protože tu ani není možnost odpovědnosti klienta za
dobytnost. Pro zajištění je využíván třeba dokumentární akreditiv, bankovní záruka
nebo směnka. Tyto nástroje jsou totiž nejméně svázané s původní smlouvou a
představují silné zajištění bankou.
 Intercese: změna v subjektu dlužníka. Kumulativní (přistoupení, odlišovat od
jednostranného prohlášení věřiteli, že splním dluh dlužník – tam subrogace) x
 privativní (převzetí). Ani u jednoho není třeba písemné dohody, u kumulativní ani
souhlas věřitele.
o §1889 - Nepřivolí-li věřitel k převzetí dluhu nebo odmítne-li k němu dát
souhlas, nevzniká věřiteli vůči přejímateli dluhu přímé právo; přejímatel dluhu
má však vůči dlužníku povinnost zařídit, aby dlužník nemusel věřiteli plnit.
Takovou povinnost má vůči dlužníku i ten, kdo se mu zaváže, že opatří plnění
jeho věřiteli.
 Poukázka – zařazena do zániku závazku splněním
Změny závazku v obsahu:
 Novace: privativní (původní závazek zrušen) x kumulativní (mění původní
v dohodnutém rozsahu). V pochybnostech jde o kumulativní. Za kumulativní novaci je
považováno i uznání dluhu
 Prodlení: podstatné, pokud prodlená strana mohla vědět, že 2. strana o prodlené plnění
nebude mít zájem – zakládá možnost odstoupení. Prodlení zakládá právo na náhradu
škody a na prodleného přechází riziko vzniku škoda.
o Debitoris: nárok na úrok z prodlení, v určitých případech (viz výše) zakládá
právo na odstoupení
o Creditoris: znemožní plnění. Také možnost odstoupit u podstatného prodlení.
Dlužník po tuto dobu nemůže být v prodlení a může se domáhat splnění
věřitelových povinností.
 Vadné plnění: zakládá práva z vadného plnění jichž se lze vzdát písemně. Zcizitel
nemůže předem omezit zákonný rozsah povinností z vadného plnění.
 Rozhodnutím soudu (moderace smluvní pokuty, či jiné části závazku)
 Změna v důsledku změny okolností: musí vyvolat hrubý nepoměr. U smlouvy o
smlouvě budoucí může vyvolat zánik povinnosti uzavřít.

5. Zánik závazků souvisejících s podnikáním

Splněním:
 Subjektivní právní skutečnost s konkludentní povahou (někdy vyžadována soluční
smlouva)
 Účinky: zánik závazku x subrogace. Závazek zaniká i při opožděném plnění, pokud
věřitel již nevyužil právo odstoupit od smlouvy. Fixní smlouva zaniká počátkem
prodlení (zmaření účelu)
 Subjekt plnění: dlužník (ne pokud 3. osoba přislíbí věřiteli splnění). Plní se věřiteli x
asignace x plnění ve prospěch 3. osoby
 Předmět plnění: za podmínky souhlasu věřitele lze náhradní plnění (surogát)
 Způsob plnění: u alternativních má default právo volby dlužník. Pokud si nezvolí,
přechází na druhou stranu. Nelze ho ani jednostranně měnit a zmaření možnosti volby
zakládá právo odstoupit.; věřitel je povinen přijmout i částečné plnění, pokud to
neodporuje povaze smlouvy. Toto plnění má povahu uznání dluhu.
 Místo plnění: určené, pokud ne – nepeněžité v sídle dlužníka (odnosnost) a peněžité
v sídle provozovny věřitele (donosnost)
  Čas plnění: je dobou. Pokud není určen, lze požadovat ihned po uzavření. Promlčecí
doba plyne ode dne, kdy mohl požadovat splnění. Ve prospěch dlužníka – lze splnit
předčasně no nelze požadovat a vice versa (pokud není v prospěch ani jednoho nelze
plnit ani požadovat plnění předčasně)
 Také uložením do úřední úschovy, pokud není jasná osoba věřitele – okamžikem
splnění tradice. Není notifikační povinnost (logicky). Náklady nese věřitel.
 Obchodní specifika: splatnost pokud není určena, nenastává účinností smlouvy, ale je
30 dnů od dojití faktury (nebo zboží, vždy pozdější) a je to plnění ve prospěch
dlužníka. Musí to být dluh peněžitý (neplatí u náhrady škody ani smluvní pokuty) a
musí jít o B2B/B2G (business 2 government). Lhůtu lze prodloužit maximálně na 60
dní u B2G a u B2B i nad to pokud to nebude vůči věřiteli hrubě nespravedlivé; plnění
prostřednictvím směnky, akreditivu nebo šeku; místo plnění je závod resp.
Provozovna, pokud má s ní dluh zřetelnou souvislost
Započtení:
 Podmínky: vzájemnost pohledávek, plnění stejného druhu, vymahatelnost pohledávky
(s výjimkou promlčené – lze pokud se promlčela až po jejich vzájemném střetu),
splatnost (jenom u jednostranného započtení), neexistence zákonného zákazu (třeba
pohledávka na náhradu škody na zdraví)
 Účinky zpětně k době, kdy se střetli. Zanikají i akcesorické závazky a lze i
jednostranně.
Dohoda a narovnání (viz výše):
 Dohodou i prominutí dluhu se souhlasem dlužníka a odstupné
 Odstupné – nemusí být v peněžité formě, nutnost notifikovat o využití, účinky ex tunc
Uplynutím doby (fixní závazek, smlouva o smlouvě budoucí)
Následná nemožnost plnění:
 Objektivní – nelze vůbec x subjektivní – nemůže subjekt (není, pokud lze za ztížených
podmínek – hospodářská nemožnost) x právní
 Notifikační povinnost dlužníka
 Povinnost vrátit si plnění a uhradit věřiteli náklady s tím spojené
Smrt subjektu (při osobní vázanosti plnění)
Výpověď:
 Jednostranný úkon, možnost musí vyplývat ze smlouvy nebo zákona. Zánik až po
projevení vůle a doručení výpovědi (není povinná písemnost)
Odstoupení od smlouvy:
 Musí být umožněno smlouvou/zákonem. Zánik všech práv a povinností – i splněných,
účinky ex tunc (nemá vliv na nárok na náhradu škody, úroky z prodlení ani smluvní
pokutu). Povinnosti, které by měli trvat i po skončení smlouvy nezanikají (mlčenlivost
např.). Rovněž se nedotýká rozhodčí doložky a volby práva. Lze odstoupit i pro
nepodstatné porušení, pokud byla poskytnuta přiměřená lhůta a nebylo i tak splněno.
  Sankční odstoupení x Předběžné odstoupení
Prekluze:
 Nepřetrvává ani naturální obligace – plnění po lhůtě je bezdůvodným obohacením.
Nelze rozšířit zákonem dané prekluzivní důvody.
Splynutí
Poukázka:
 Poukazník (nový věřitel), poukazatel (ten kdo poukazuje), poukázaný (dlužník)
 Při již existujícím dluhu nelze dlužníkem odmítnout vznik poukázky. Dlužník má
právo požadovat potvrzení o zaplacení (kvitovaná poukázka)

6. Odpovědnostní důsledky protiprávního jednání v

obchodních vztazích. Vady, prodlení

Obecně o odpovědnosti:
 Sekundární závazek. Správně terminologicky je to odpovědnost za splnění povinnosti
a v NOZ se jedná o závazky z deliktu.
 Vznik nové právní povinnosti – náhrada škody (viz další otázka), přistoupení nové
povinnosti – prodlení, přeměna povinnosti – vadné plnění
Odpovědnost za prodlení:
 Náleží i při nenáležitém plnění (částečné). Jedná se o objektivní odpovědnost
(prodlení věřitele a dlužníka se vylučují)
 Prodlení dlužníka –
o Zákonné důsledky: úrok (jen u peněžitého, lze zjednat i úroky z úroků; lze i
proti věřiteli – jestli je na to spravedlivý důvod), náhrada škody (jen ve výši,
kterou nekryjí úroky), paušální náhrada nákladů na uplatňování 1200 Kč (jen
B2B, jen u peněžitých), odstoupení od smlouvy, přechod nebezpečí škody
o Smluvní důsledky – smluvní pokuta (zcela vylučuje náhradu škody bez ohledu
na výši), propadnutí závdavku
 Prodlení věřitele – vyloučeno prodlení dlužníka, přechod nebezpečí vzniku škody,
možnost náhradního plnění do úschovy (pokud odmítne vydat kvintaci)
Vadné plnění:
 Vadné je plnění, které nebylo splněno včas A řádně (např. celé). Musí jít také o
úplatné jednání a vada musí být způsobilá (nikoli zjevná) a pro nástup odpovědnosti
musí být uplatněna reklamace. Práv z vadného plnění se lze vzdát, nelze ale omezit
rozsah svých povinností.
 Druhy vad: faktické (absence vlastností ujednaných nebo obvyklých), právní (pokud
k němu uplatňuje právo 3. osoba, ledaže o tom nabyvatel věděl), zjevné (objektivní
zjevnost, zakládá odpovědnost, jestli byla lstivě zastřena nebo byl nabyvatel
 ubezpečen, že je bez vad), skryté (objektivní lhůty: 6 měs. Kupka, 2 roky dílo, 5 let
nemovitost)
 Pokud je dodáno menší množství, nevztahuje se na zbytek právo z vadného plnění
(2099/2)
 Vada musí existovat v době plnění
 Odstranitelná: odstranění, oprava, doplnění, přiměřená sleva (alternativa výběru na
nabyvateli)
 Neodstranitelná: odstoupení, přiměřená sleva
 Právo na náhradu nákladů vynaložených pro uplatnění
 Záruka za jakost je jen smluvní
 Nevylučuje se s právem na náhradu škody, no to se užije až subsidiárně

7. Odpovědnost za škodu

Obecně:
 Náhrada skutečné škody a ušlého zisku za porušení zákona (i dobré mravy) nebo
smlouvy. U zákonného porušení se zpravidla vyžaduje zavinění, zatímco u smluvní je
liberačním důvodem jen nepředvídatelná a nepřekonatelná překážka
 Předpoklady vzniku odpovědnosti nahradit škodu: protiprávnost (komisivním nebo
omisivním jednáním, krajní nouze, nutná obrana, nemožnost plnění (viz výše) a
neposkytnuta součinnost druhé strany vylučují protiprávnost) a vznik škody
(majetková újma vyjádřitelná v penězích – (zmenšení majetku včetně nákladů
spojených se vznikem škody, marně vynaložené náklady, nemožnost vykonávat určitá
majetková práva)
o Hradí se pouze předvídatelná škoda (u smluvních) a nemůže tu být důvod
vylučující protiprávnost
 Prevence: povinnost konat tak, aby nevznikla nedůvodná újma. Vychází se ad hoc
z rozumného očekávání (neurčitý pojem). Rovněž existuje notifikační povinnost
škůdce (pak nenahrazuje škodu, které mohlo být zabráněno)
 Způsob náhrady: primárně naturálně (navrácení do původního stavu) pak relutární
(peněžitá náhrada).
 Předpoklady vzniku povinnosti dokazuje poškozený
 Rozsah: nemajetková se hradí jen stanoví-li tak zákon (hrubá nedbalost, úmysl) nebo
smlouva. Pokud ano, tak relutárně (pochopitelně) a užije se princip plné náhrady
škody (bolestné, stěžené uplatnění atd.). U majetkové se přihlíží krom obvyklé ceny na
náklady na opravu (učiněné před poškozením??) a k věcem zvláštní obliby
 Moderační právo soudu se u podnikatelů nepoužije, ale nelze-li určit, určí ji soud.
 Skutečná škoda: zmenšení majetku oproti stavu před škodnou událostí
(znehodnocení/zničení + náklady v důsledku škodné události + marně vynaložené
náklady + ztráta majetkových práv)
 Ušlý zisk: rozdíl mezi čeho by dosáhl a čeho skutečně dosáhl. Je potřebné jednat se
zcela konkrétními čísly, ne co je obvyklé
 Lze ji smluvně limitovat mimo hrubou nedbalost a úmysl, u spotřebitele nebo slabší
strany. Rovněž nelze omezit újmu na přirozených právech
 8. Ochrana třetích osob a slabší strany v obchodních
vztazích

3.osoby
 Kogentní úprava
 Vnější neúčinnost omezení jednatelské působnosti a prokury (§47 ZOK + 453 NOZ),
překročení zastupitelského oprávnění v spojení s dobrou vírou (§431 NOZ),
zastoupení podnikatele při provozu (§430 NOZ)
 Formální a materiální publicita veřejných rejstříků (120 + 121 NOZ)
 Základní kapitál plní také funkci ochrany třetích osob
 Koupě od neoprávněného
Slabší strana:
 Lze i u B2B v rámci dodavatelských závislostí
 Spotřebitel – FO, která nejedná v rámci své podnikatelské činnosti nebo samostatného
povolání
 Nekalé obchodní praktiky – rozpor s požadavkem odborné péče a je způsobilá ovlivnit
obchodní rozhodnutí
o Klamavé: nepravdivé, můžou uvést v omyl, opomenutí důležitého údaje,
srovnávací reklama, porušení etického kodexu
o Agresivní: donucování, obtěžování, které výrazně zhoršuje možnost
svobodného rozhodnutí spotřebitele
 Informační povinnost o vlastnostech výrobku, jeho údržby, rizicích, charakteru služeb
atd.
 Informace o výrobku: viditelně název, výrobce, hmotnost, materiál, datum trvanlivosti
(samozřejmě jen u potravin) / datum použitelnosti
 Informace o ceně: nesmí vzbuzovat dojem, že je nižší nebo že její určení závisí na
okolnostech na jichž nezávisí; nesmí vzbuzovat dojem, že se bude zvyšovat/snižovat,
pokud tomu tak není
 Reklamace: v kterékoliv provozovně; prodávající musí vydat potvrzení o uplatnění
práva s jejím datem a do 30 dnů ji vyřešit
 Předváděcí akce – prodávající je povinen oznámit ČOI 10 dní dopředu co, kdy, kde.
Plnění za prodej může obdržet až 7 dní po

9. Podnikatelská koupě

Převod vlastnictví:
 Okamžikem účinnosti smlouvy / zápisem do veřejného rejstříku. Lze nabýt i od
neoprávněného v dobré víře
o Prodej vícerým: získává ten, jemuž věc předal nebo ten, jehož smlouva nabyla
první účinnost
 o Bejček tvrdí, že translace nenastává účinností, neboť ještě je nutné předat,
platit atd.
 Je pojmovým znakem koupě, který ho dělí od ostatních institutů.
Úplatnost:
 Není-li ujednána, platí cena obvyklá – podle tržní ceny (cena na burze/odborné
posouzení/náklady + zisk…)
 Pokud dala strana najevo při vyjednávání, že považuje určité ujednání za podstatné a
nebylo-li smluveno, na smlouvu se hledí jako na nicotnou
o Dohoda o ceně může vzniknout i přímo zaplacením
o Nabídka je i katalog
 Čas splatnosti oproti běžné koupi jiný. Při neurčení nelze požadovat okamžité
zaplacení. Splatnost je 30 dnů od doručení faktury / zboží (pozdější) ve prospěch
dlužníka
o U B2G nelze určit čas na více než 60 dnů a u B2B jen pokud by to nebylo
hrubě nespravedlivé. Druhá strana se při odchýlení může dovolávat neplatnosti
o 30 dnů stanovuje i pro kontrolu kvality zboží (§1965)
 Místo: odnosnost nepeněžitého (u dlužníka) a donosnost peněžitého. U podnikatelů
určujícím místem provozovna, s níž je koupě spojena.
o U bezhotovostního převodu je splněno, když částka opustí banku dlužníka, bez
ohledu na to, jestli bude připsáno věřiteli. Je tak chráněna svobodná volba
banky, za co si ale každý nese následky sám
Sekundární předmět koupě:
 Primární předmět je plnění (povinnost plnit) a sekundární je věc
 Nemůže být pohledávka – ta se převádí cesí, ani činnost, to je pak dílo nebo služba.
 Koupě úhrnkem – jak stojí a leží (letošní úroda tam a tam)
 U druhově určené věci nepřechází nebezpečí dřív, než bude část dostatečně
oddělena/označena
 Obecná objektivní reklamační lhůta je 6 měsíců (24 mobiliární)
Obsah smlouvy:
 Druhy: ruční / termínová / na úvěr
 Záloha se stává bezdůvodným obohacením, kdy prodávající odmítne prodat věc
kupujícímu
 Koupě v obchodě – vlastnické právo přechází až předáním věci, nikoli účinností
smlouvy
 Pokud vl. Právo přejde před předáním – povinnosti uschovatele
 Povinnosti: prodávající – odevzdat věc s veškerým příslušenstvím a umožnit nabytí
vlastnictví, kupující – zaplatit a převzít
o Odevzdání odesláním nastává předáním prvnímu dopravci. U spotřebitelské až
samotným předáním, protože nemá žádný vplyv na výběr dopravce (pokud má,
tak předáním 1.)
o Doba plnění běží od účinnosti smlouvy jen, jestli nemusí kupující ještě něco
splnit
 o Kupující nemusí platit, dokud nemá možnost prohlídky. Rovněž při vadách,
pokud uplatnil odstoupení, výměnu, nebo přiměřenou slevu (tam neplatí jen
tuto sumu)
o Přechod nebezpečí při prodlení s převzetím je limitován povinností přiměřeně
věc uložit a zaviněným protiprávním jednáním. Schovateli rovněž náleží
náhrada nákladů na uschování (pokud je nezaplatí – zadržovací právo).
S převzetím rovněž souvisí právo na svépomocný prodej (dodatečná lhůta a
upozornění)
Specifika mobiliární koupě:
 Dualita úpravy pro podnikatele (CISG)
 Negativní vymezení movité věci - § 498
 Vlastnosti: u přibližného množství e zákonná tolerance 5%, pokud ale dodá více a
kupující převezme, smlouva je uzavřena i na toto množství. Jakost střední nebo
potřebná k naplnění účelu (pokud je jakost určená vzorkem – pak taková)
o Pokud prodávající věděl nebo měl vědět o vadě, lze reklamovat bez ohledu na
lhůty
 Plnění aliud (něco jiného) – vada. Vada balení nemá za následek práva z vadného
plněním, ale může mít vliv na případný vznik škody. Pokud prodávající upozorní na
nevhodnost určitého použití, neodpovídá za vady vzniklé tímto použitím (ani když
nevhodnost použití nemohl při dostatečné péči zjistit).
o Ani když sestavil věc podle podkladů kupujícího. U díla je povinen upozornit
na nevhodnost postupu.
 Pokud se věc odesílá, prohlídku je možné odložit do dopravení do místa určení
 Liberační důvody: upozornění na nevhodnost postupu; vada zjistitelná obvyklou
pozorností; uplynutí reklamační lhůty; právní vady o nichž kupující věděl;
 Subjektivní reklamační lhůta je bez zbytečného odkladu, objektivní u skrytých 24
měsíců (zboží v obchodě vždy 24)
o Po zjištění potřebné předat prodejci. Předmět podléhající rychlé skaze může po
upozornění zcizitele prodat.
o Nevčasné uplatnění má zá následek ztrátu možnosti odstoupit od smlouvy.
o Volba práva: odstranění vady (výměna / oprava), sleva z ceny, odstoupení od
smlouvy. Každého z nich se lze vzdát smlouvou. Nedostatek volby má za
následek ztrátu možnosti odstoupit. Volbu lze změnit jen se souhlasem
prodávajícího.
o Lze odstoupit i když již nelze vrátit věc ve stejném stavu, a to pokud: je to
následek prohlídky; použil ji ještě před objevením vady nebo nemožnost
vrácení nezpůsobil kupující
o Záruka za jakost typicky záručním listem, prohlášením na obalu nebo
v reklamě. U nesouladu záruční doby v tomto prohlášení a ve smlouvě, platí
delší.
V obchodě:
 Není koupí podnikatelskou, převod vlastnictví až zaplacením a předáním
Imobilární koupě:
  Smlouva titulus (právní důvod), zápis v rejstříku modus (způsob). Intabulační princip
(princip zápisu v katastru). Věcně – právní účinky zpětně ke dni podání návrhu na
vklad
 Bytová jednotka je věcí za nemovitou prohlášena
 Náležitosti: speciální označení nemovitosti danou katastrem. Často se ujednávají
výhrady vlastnictví (do zaplacení) nebo výhrada lepšího kupce. Tyto ujednání můžou
mít i ústní charakter
 Náleží zvláštní právo na slevu při chybné výměře a lhůta pro skryté vady stavby je 5
let (není lhůtou prekluzivní ale promlčecí)
 U PO: Pokud se člen podílel na pořízení bytové jednotky finančně (nebo prací) a je
nájemcem, má výlučné právo k nabytí jednotky do vlastnictví
 I když nabydete právo od neoprávněného v dobré víře, lze zvrátit poznámkou
spornosti zápisu. (Na to musí do dvou měsíců následovat uplatnění práva u soudu,
jinak se vymaže). U vícečetného převodu platí zásada priority zápisu.
Vedlejší ujednání při kupní smlouvě
 Výhrada vlastnického práva: vyvratitelná domněnka, že vlastnictví přechází až
úplným zaplacením kupní ceny. Je to dispozitivní úprava. Nemá vliv na přechod
nebezpečí. Pokud je sjednáno na splátky, prodávající nemůže odstoupit, ledaže
prodlená částka přesahuje 10% kupní ceny.
 Výhrada zpětné koupě: stejná cena, lze zjednat i k movitým i k nemovitým (u těch
písemnost). Vzniká právo náhrady nákladů na zlepšení / udržení
 Výhrada zpětného prodeje: stejné ale právo kupujícího
 Předkupní právo: pokud se kupující rozhodne prodat znovu věc, má původní prodejce
přednostní právo. Lze i u nájmu nebo díla. Zaplatit musí do 8 dnů u movité věci a do 3
měsíců u nemovité (prekluze). Zákonné předkupní právo kvůli principu superficies
solo cedit (vznikem NOZ). Věděl-li o tomto právu koupěchtivý, existuje rozvazovací
podmínka smlouvy.
o Nabídka původnímu prodejci musí být písemná, jestli jde o nemovitost. Platí i
pro samotné ujednání.
 Koupě na zkoušku: zkušební doba 3 dny pro movité, rok pro nemovité. Pokud
nepřevzal věc jde o podmínku odkládací (neschválí = je zmařena), pokud převzal je
rozvazovací (vyvratitelná domněnka, že schválil, pokud neodmítne)
 Výhrada lepšího kupce: lhůty a charakter podmínky stejný jako u koupi na zkoušku
 Cenová doložka: korekce ceny s ohledem na náklady. Pro náklady je potřebné určit
rozhodnou dobu, pokud není určena jde o dobu mezi uzavřením a dodáním
Koupě závodu:
 Je to soubor jmění sloužící ke stejnému účelu, tedy ne všechno podnikatelovo jmění.
 U rodinného závodu vzniká podílejícímu členovi rodiny právo na podíl na zisku (vzdát
se lze jen veřejnou listinou) a platbu při zániku účasti.
 Převod: zapsán ve veřejném seznamu – zápisem, jinak účinností smlouvy. Dluhy
přebírá jen ty, o nichž věděl nebo mohl vědět.
 Notifikační povinnost věřitelům a dlužníkům o prodeji. Pokud věřitel nesouhlasí –
ručení. Věřitel má také právo podat návrh na relativní neúčinnost (vůči němu)
  Je to převod činnosti zaměstnavatele

10. Závod a dispozice s ním

Obecně:
 Vyvratitelná domněnka, že do něho patří vše, co slouží k jeho provozu – funkční
ucelenost. Nemá právní subjektivitu. Závod i pobočka jsou věcí hromadnou. Složkou
závodu může být hmotná, nehmotná i osobní věc (klientela, obchodní tajmeství).
Univerzalitu přechodu a s ní souvisící snížení právní jistoty zmírňují speciální
informační povinnosti, zákonné ručení za neoznámené dluhy, nebo relativní
neúčinnost u věřitele.
 Definiční znaky: organizovaný soubor jmění; vytvořený podnikatelem; z vůle
podnikatele slouží k provozování jeho činnosti
 Jmění: souhrn majetku (majetek jsou pouze aktiva) a dluhů
 Pobočka: část závodu, která vykazuje funkční a org. Samostatnost a podnikatel
rozhodl, že bude pobočkou
 Odštěpený závod: pobočka zapsána do OR
 Místo hlavního závodu je sídlem, pokud není podnikatel zapsán jako FO
 Objektivní odpovědnost provozovatele
 Zastupující osoba: běžné zastoupení, vedoucí odštěpeného závodu, prokura. U
zastupující osoby platí zákaz konkurence.
Rodinný závod:
 Členové rodiny zúčastněni na provozu rodinného závodu se podílejí na zisku a
přírůstcích v míře svého přínosu. Lze se tohoto práva vzdát prohlášením ve formě
veřejné listiny (vyžaduje se plná svéprávnost). Většinou hlasů rozhodují o použití
zisku (a jiné rozhodnutí nenáležející mezi záležitosti běžného hospodaření).
Účastenství má osobní vázanost. Zaniká zcizením závodu, ukončením výkonu nebo
změnou právního důvodu pro který pokračuje ve výkonu (pracovní smlouva).
 Ustanovení o PaP se na tyto členy nepoužije, pokud jsou jejich práva jinak upravena
(SS, pracovní smlouva…)
Dispozice se závodem:
 Pokud je ve spoluvlastnictví, dohoda všech spoluvlastníků o zrušení musí mít
písemnou formu a obsahovat ujednání o způsobu vypořádání.
 Může ho provozovat i nezletilý s přivolením zákonného zástupce A soudu
 Dispozice zasahuje do práv 3. osob – informační povinnost a institut zákonného ručení
převodce
 Je způsobilý být zástavou – zástavní smlouva musí mít formu veřejné listiny (vznik
zápisem do rejstříku zástav)
 Také nepeněžitý vklad do obchodní korporace inominátní smlouvou (povahou se blíží
směnné smlouvě). Povinnost vnést vklad je splněna účinností smlouvy uzavřenou se
správcem vkladu.
  Kupní cena: ujednána na základě údajů v účetních záznamech a také ve smlouvě. To
má význam, pokud smlouva nabývá účinnosti později a mění-li se toto jmění.
 Koupě je převodem činnosti zaměstnavatele. Kupní smlouva i smlouva o pachtu nemá
povinnou písemnost, no o předání se pořizuje záznam všeho převáděného majetku.
 Zakazuje se převést prodejem závodu na kupujícího právo vyplývající z průmyslového
nebo jiného duševního vlastnictví, u něhož to vylučuje smlouva, kterou bylo právo
prodávajícímu poskytnuto, nebo vylučuje-li to povaha takového práva. (§2178)
 Pacht: stačí ústně, podstatou úplatné dočasné užívání a požívání (nájem pouze
užívání). U doby neurčité je výpovědní lhůta 6 měsíců. Péče řádného hospodáře,
default nelze ani změnit převod činnosti (lze ujednat ve smlouvě). Nabytí vl. Práva,
informační povinnosti a relativní neúčinnost jako u koupě. U zániku přebírá
propachtovatel jenom dluhy o nichž věděl nebo je musel rozumně předpokládat.
Pachtýř má znovu informační povinnost vůči 3. os.

11. Leasing a jemu obdobné vztahy, podnikatelský

nájem

Leasing:
 Finanční leasing: po splnění podmínek (opční právo) převod do vlastnictví uživatele.
Účelem je pořízení věci za cizí zdroje. Předmět leasingu zůstává až do okamžiku
převodu ve vlastnictví poskytovatele. Nebezpečí škody nese celý čas nájemce.
Protihodnotou splátek není užívání ale právě postupné splácení. Kvůli povaze smlouvy
ho není možné vypovědět (když je taková možnost ve smlouvě, jedná se o jiný druh
odstoupení)
 Operativní: Nezakládá právo na následný převod, funkce užívací. Na nájemce obvykle
nepřechází nebezpečí vzniku škody.
 Zpětný: nájemce má věc ve vlastnictví, prodá ji pronájemci a ten ji pronajme zpět
nájemci a po splacení na něj zpět převede vlastnické právo. Smyslem je získat
okamžité finanční prostředky.
Podnikatelský nájem:
 Nájem prostoru sloužícího k podnikání: lze měnit činnost podnikání jen, pokud to
nezhorší postavení pronajímatele či ostatních nájemců. Vzniká právo reklamy (štíty,
návěsy, polepy… Ale po skončení do původního stavu). Pokud jsou s nájmem spojeny
služby jako dodávka vody, na ty se použijí ustanovení o nájmu bytu. Stanovení výše
nájemného není pojmovým znakem smlouvy (je pomůcka obvyklého nájemného
v obdobném případě)
o U nájmu na dobu určitou může nájemce vypovědět, pokud ztratil způsobilost
k činnosti vymezené ve smlouvě nebo přestane-li být prostor způsobilý
Nájem věcí movitých:
 Zvláštností u podnikatelů je, že právo na poskytnutí náhradní věci za vadnou vzniká
automaticky již vznikem vady. Nájemce má také právo smlouvu kdykoliv vypovědět
 s 10denní lhůtou (nezáleží, jestli byla smlouva na dobu určitou). Ustanovení o
obnovení nájmu po uplynutí se u podnikatelů v zásadě nepoužije.
Nájem dopravního prostředku:
 povinnosti pronajímatele (předat prostředek způsobilý provozu spolu s doklady a
náhrada nákladů vzniklých s údržbou), povinnosti nájemce (lze ujednat povinnost
pojištění, platit nájemné, udržovat h ve stavu v jakém převzal s přihlédnutím
k opotřebení), podstatné části smlouvy (určení stran, závazek přenechat prostředek,
zaplatit úplatu, sjednání dočasného užívaní, určení dopravního prostředku), zánik
(uplynutím, znčením – použití obecné úpravy)
o Je potřeba odlišovat nájem a pacht dopravního prostředku. U nájmu nevzniká
požívací právo, je možné ho proto užít jen pro vlastní potřebu.

12. Bankovní obchody a úvěrová smlouva

Obecně:
 Jde o obchody příznačné pro bankovní podnikání, no i přesto nemusí být vždy jednou
ze stran banka (ve staré úpravě to tak bylo)
 Banka buď vystupuje jako věřitel (úvěr, eskont směnek…) nebo jako dlužník
(vkladový účet, emise dluhopisů…), jako zprostředkovatel platby a oběhu (nákup a
prodej cenných papírů, clearingový obchod…), nebo jde o přidružený obchod
(zprostředkovací – inkaso, akreditiv, komise…)
 Písemnost nutná jen u akreditivu. Jedná se vždy o adhezní smlouvy. Rozlišují se
bankovní obchody podnikatelské a spotřebitelské
Úvěr:
 Druhy: krátkodobý x dlouhodobý, jednorázový x revolvingový (doplňuje se na určitou
sumu), překlenovací x investiční, účelový x bezúčelový (poručení určeného účelu
může mít za následek odstoupení)
 Je to syanallagmatický vztah – úvěrující je do poskytnutí sumy dlužníkem. Účelem je
dosažení úrokového výnosu. Úvěrová suma musí být vyznačena co do měny i oběhu
(jinak běžné náležitosti – účel, datum splatnosti, sazba úroků apod. jsou fakultativní).
Suma může být vymezena i limitem (obvykle u účelových)
 Úroky: určení stačí určením způsobu výpočtu (kritéria), jinak se použije úrok obvykle
v místě bydliště. Nesjedná-li se doba počítání – roční. Lze ujednat úroky z úroku (není
úrok z prodlení)
 Úvěrovaný musí své právo na poskytnutí prostředků uplatnit
Akreditiv:
 3stranný vztah, který poskytuje věřiteli jistotu včasného zaplacení a dlužníkovi
(kupujícímu), že věřitel peníze získá až po splnění své povinnosti
 Písemnost pouze u oznámení výstavce (banka) o otevření oprávněnému (může po
splnění požadovat). Výstavce může delegovat na jiného výstavce.
  Potvrzený akreditiv – potvrzený jinou institucí, dalším výstavcem. Vzniká tak právo
na plnění u obou a dává větší právní jistotu, protože zrušení vyžaduje souhlas obou.
Vzniká závazek společný a nerozdílný.
 Dokumentární – výstavce plní po předložení požadovaných dokumentů, které musí
zkoumat s odbornou péčí. Podmínka absolutní přesnosti s podmínkami. Pokud
výstavce mohl škodu na dokumentech odvrátit s vynaložením odborné péče, nahradí
škodu příkazci. Je-li plnění závislé na jiných podmínkách než předložení dokumentů,
použijí se ust. o dokumentárním přiměřeně.
 Existuje i převoditelný akreditiv
Inkaso:
 Závazek obstarat přijetí částky (nebo jiný inkasní úkon) pro příkazce za odměnu (není-
li ujednána = obvyklá).
 Obstaravatel vyzve 3. osobu k plnění, pokud odmítne, podá příkazci BZO zprávu. Jde
o smlouvu o úsilí (neodpovídá za výsledek). Běžné inkaso bývá v praxi nazýváno
hladké.
 Dokumentární inkaso: Obstaravatel vydá dokumenty za peněžitou částku (nebo jiný
inkasní úkon). Odpovědnost za dokumenty stejná jako u akreditivu
Úschova:
 Nejen bankovní. Závazek převzít a opatrovat. Je možné odevzdat do úschovy dalšímu,
pokud si to smluvně ujednají. Opatřuje věc, jak to odpovídá možnostem a povaze věci.
Je to ve prospěch uschovatele, ten proto může požadovat předčasné vrácení (to neplatí,
pokud doba není určena)
 Hradí se nezbytné náklady. Úplatnou je, pokud to bylo ujednáno, nebo plyne-li to ze
zvyklostí, předchozího styku nebo předmětu činnosti schovatele
Účet:
 Závazek od určité doby v určité měně zřídit účet v prospěch majitele, umožnit vložení
a výběr prostředků nebo jejich převody. Účelem je uskutečňování bezhotovostního
styku.
 Peněžní prostředky svěřené platební instituci k platební transakci nejsou vkladem
podle bankovního zákona, takže účet může vést i nebankovní subjekt (v praxi otázné)
 Podstatné náležitosti: určení stran, závazek zřídit účet, určitá měna, určení doby
zřízení, závazek přijímat vklady a platby a uskutečňovat výplaty a výběry. Písemnost
se nevyžaduje.
 Pokud je zřízen pro více osob, každá má postavení majitele a disponují společně.
Domněnka rovnosti podílů. Zmocnění k nakládání nezaniká smrtí zmocnitele. Úrok (v
prospěch majitele) splatný na konci kalendářního měsíce.
 Pokud je uskutečněná platba nad zůstatek – ustanovení o úvěru
 Platební účet – zákon o platebním styku
 Jiný – povinnost oznámit pohyby na konci měsíce a zůstatek na konci roka. Úroky
(byli-li sjednány) přísluší majiteli ode dne připsání do dne předcházejícímu výběru. I
na dobu určitou může majitel kdykoliv vypovědět bez výpovědní lhůty a ten kdo vede
 účet ke konci následujícího měsíce (bez lhůty u podstatného porušení). Neobsahuje
v sobě platební prvky
 Vkladní knížka: neslouží k provádění převodů, lze ji vystavit pouze na jméno majitele
a musí z ní být zřejmá výše prostředků a její změny. Bez jejího předložení nelze
nakládat s prostředky. Při ztrátě nebo zničení na žádost majitele vystaví výstavce
novou. PO uplynutí dvaceti let od posledního nakládání, pokud ji ani nepředloží
k doplnění záznamů, se závazek ruší (následuje výplata zůstatku)
 Jednorázový vklad: potvrzen vkladním listem. Je na dobu určitou s úrokem.
 Finanční záruka: zajišťovací institut. Není akcesorický (tedy banka neuplatní
dlužníkovy námitky), ani subsidiární (není nutná výzva na dlužníka). Lze Převést
právo na plnění a připouští-li to záruční listina, také právo na uplatnění záruky.
Záruční listina musí být písemná. Plní se na první písemnou výzvu. Výstavce ručí za
splnění do výše listiny (rozsah se zmenší jen pokud se částečným plněním zmenšil
dluh pod tuto sumu). Lze i potvrzenou bankovní záruku. Pokud je na dobu určitou –
prekluze

13. Dílo a průmyslová smlouva o díle

Obecně:
 Bezformálnost, je založena na vysoké dispozitivitě
 Rozdíly od kupní: nezáleží na faktoru výroby, protože prodat lze i věc, jež má být
vyroben. Pokud materiál opatřil zhotovitel, ale na výsledku převažuje podíl práce, jde
o smlouvu o dílo. Zhotovení, montáž, údržba, oprava nebo úprava stavby, jsou dílem
pokaždé
 Stanovené zkoušky (zkouším jednotlivé části), individuální vyzkoušení (jako celek),
komplexní (odpoví, jestli dobře udělán projekt), zkušební provoz, garanční zkouška
(měřením a výpočty se ověří parametry)
 Předpokladem je odborná péče, proto je zhotovitel povinen návrhy a pokyny (nebo
zakoupený materiál) objednatele prověřovat.
Náležitosti:
 Podstatné: Označení stran, povinnost zhotovit na svůj náklad a nebezpečí, závazek
zaplatit a převzít, specifikace díla
 Nepodstatné: platební podmínky (pokud chybí tak splatnost provedením, provedení
dokončením a předáním),
 Cena: pevná; rozpočet (úplný – zahrnuje vše a nelze tedy zvýšit cenu; neúplný –
s výhradou nepředvídatelných činností, nezávazný – navýšení v případě účelně
vynaložených nákladů), stanovením způsobu určení; bez určení (cena obvyklá); cena
určena odhadem (při podstatném překročení je povinnost oznámit hned po zjištění
potřeby jinak právo na zaplacení rozdílu zaniká. I při oznámení zakládá právo
odstoupit od smlouvy)
o I u nezávazného a neúplného rozpočtu zaniká nárok na zvýšení ceny, pokud
BZO neoznámí objednateli. Při nesouhlasu se zvýšením může podat návrh, aby
cenu určil soud
 o Při zvýšení o více než 10% možnost odstoupit u jakéhokoliv rozpočtu, je však
pak povinen nahradit část ceny odpovídající rozsahu provedení
o Jestli si důsledky pro zvýšení nedojednají, zaplatil objednatel nad cenu jen
nutné činnosti a s nimi spojené náklady
 Dílo je činnost zaměřená k hmotně zachycenému výsledku. Předmětem díla je
výsledná věc. Nerozhoduje charakter aktivit ale hmotné zachycení.
PaP:
 Povinnost provést dílo: na vlastní náklad a nebezpečí v době přiměřené povaze (pokud
není sjednána, čas je pak sjednán v prospěch zhotovitele – může skončit dříve). Je-li
zhotovována u o objednatele na pozemku je vlastníkem objednatel, jinak zhotovitel.
o Nebezpečí škody nepřechází, jedná-li se o údržbu opravu nebo úpravu a tehdy
na něho nepřechází ani vlastnictví (nikdy). Dílo přebírá do opatrování.
o Věci nutné pro provedení je povinen primárně zaopatřit zhotovitel, ten oproti
objednateli ve vztahu k těmto věcem vystupuje jako prodejce (odpovídá za
jakost atd.)
o V případě, že je dílo zpracováno nevhodnými věcmi, na jejichž nevhodnost
zhotovitel upozornil, nenese zodpovědnost za nemožnost dokončit dílo
vyvolanou tímto materiálem a po dobu kdy není možné pokračovat, má
zhotovitel právo na úhradu nákladů spojených s přerušením
o Povinnost vést stavebný deník až do odstranění kolaudačních nedostatků.
Nevede u staveb ne něž není potřebné stavební povolení a jde o drobné úpravy
nebo stavby
 Dílo je provedeno je-li dokončeno (způsobilé sloužit svému účelu – může být vázáno
na zkoušky) a předáno (splněna umožněním nakládání s řádně provedeným
předmětem díla. Stvrzuje se obvykle zápisem o předání. Povinný zápis jen o provedení
zkoušek)
o Převzetí s výhradami zakládá právo na náhradu zjevných vad
 Odpovědnost za vady: kontrola je oprávněním ne povinností. Povinnost je jenu
prohlídky (zjevné vady). Neomezená záruční doba u vad o nichž zhotovitel věděl nebo
musel vědět, jinak BZO. Případná záruka za jakost se řídí ust. o kupní smlouvě.
 Specifika stavby: nebezpečí škody na objednatele až předáním, nárok požadovat
dosavadní vyúčtování, pokud je cena s odkazem na skutečný rozsah prací. Speciální
ustanovení o skrytých překážkách místa. Není tu právo odmítnou převzít pro drobné
vady

14. Dopravní smlouvy (zasílatelství, přeprava,

provoz dopravního prostředku)

Přeprava osob:
 Závazek dopravce přepravit bezpečně a pohodlně cestujícího do místa určení, za co se
cestující zavazuje zaplatit jízdné.
 Pokud zavazadlo cestuje odděleně, přepravce dbá, aby dorazilo nejpozději
s cestujícím.
  Při pravidelné dopravě určují podmínky a rozsah náhrady přepravní řády a při
nepravidelné jednoduše nahradí škodu vzniklou nevčasnou dopravou (uplatnit BZO,
max. 6 měs.)
 Pokud vznikne škoda na zdraví nebo na věci, kterou měl u sebe, užije se náhrada
škody způsobená provozem dopravních prostředků a pokud byla věc dopravována
odděleně, bude se nahrazovat podle přepravy věcí
Přeprava věcí:
 Závazek přepravit z místa odeslání do místa určení za přepravné. Zaniká, jestli
v určené době nepožádá přepravce o převzetí.
 Náležitosti: strany, určení zásilky, závazek dopravce a odesílatele, místo odeslání a
určení. Písemnost není daná, no je možné vyžadovat potvrzení objednávky a převzetí
zásilky – ty už musí být písemné.
 Odborná péče (také liberační důvod – nemohl odvrátit škodu ani s jejím vynaložením).
Stanoví-li smlouva, že je nutné přijmout částku (nebo jiný inkasní úkon), použijí se
ustanovení o dokumentárním inkasu. Odesílatel může také třeba dát pokyn k přerušení
přepravy a zadat nové pokyn; nahradí pak účelně vynaložené náklady
 Pokud přepravné není zaplaceno BZO po provedení přepravy, nevzniká nárok na
úhradu (zástavní právo přepravce a ručení příjemce)
 Škodu za zlý obal nehradí přepravce, pokud na to upozornil nebo vadu nemohl poznat.
 Při ztrátě nebo zničení se hradí cena v době převzetí a u poškození rozdíl mez cenami
 Náložný list = cenný papír, obsah – určení stran, označení množství a váhy věcí,
formu listu (na řad/na doručitele), místo určení, místo a den vydání s dopravcovým
podpisem (neuvádí se jako povinná, no měl by obsahovat i osobu oprávněnou)
 Omezení náhrady škody přepravním řádem nelze na újmu na zdraví, úmysl nebo
hrubou nedbalost
Zasílatelství:
 Zasílatel se vlastním jménem a na vlastní účet zavazuje obstarat dopravu a úkony
s přepravou související za odměnu (např. spedice – zajištění přepravy). Je to
modifikace komise (proto tam kde není upraveno se můžou použít i tato ust.).
Písemnost není nutná – lze vyžadovat (od příkazce) písemný příkaz k obstarání
dopravy
 U určení věcí postačuje druh a množství. Předpokládá se vynaložení potřebné péče.
Pokud zasílatelství souvisí s inkasním úkonem – přiměřeně ustanovení o
dokumentárním inkasu. Zasílatel sám může uskutečnit přepravu neodporuje-li to
smlouvě nebo pokynům.
 Zasílatel nahradí škodu vzniklou při obstarání přepravy, neprokáže-li, že ji nemohl
odvrátit.
Nájem a pacht dopravního prostředku (viz výše)
Provoz dopravního prostředku:
 Závazek přepravit náklad určený objednatelem a vykonat k tomu jednu nebo více cest
za odměnu.
  Povinnosti provozce: zajistit způsobilost dopravního prostředku a jeho použitelnost
pro dohodnutou dopravu a také opatřit ho způsobilou posádkou, pohonnými hmotami
atd.
 Pokud je přijat náklad, můžou se přiměřeně použít ustanovení o smlouvě o přepravě
Leasing (viz výše)

15. Distributorské a dealerské smlouvy

Zprostředkování:
 Jedná se o zprostředkování příležitosti uzavřít smlouvu. To, o jakou smlouvu jde musí
být dostatečně určitě ve smlouvě. Tím pádem nedojde k porušení, pokud zprostředkuje
příležitost no uzavřena nebude.
 Obě strany jsou si povinny sdělovat důležitosti. Zprostředkovatel postup a zájemce
okolnosti, které jsou pro uzavření pro něho rozhodné.
 Provize je ale splatná až uzavřením smlouvy, pokud si nevymínili, že je splatná již
touto příležitostí. Také je možné vymínit si odkládací podmínku (třeba, že 3. osoba
musí začít plnit)
o Pokud není ujednána, má právo na náhradu nákladů spojených se
zprostředkováním. Jestli není jen ujednána výše odměny, platí výše obvyklá
o Provize vzniká zánikem smlouvy
 Může být sjednáno ručení za splnění 3. osobou. Rovněž platí povinnost nenavrhovat
uzavření smlouvy s někým, o jehož plnění jsou důvodné pochybnosti (náhrada škody)
Obchodní zastoupení (dealerská smlouva):
 Obligatorní písemnost. Závazek dlouhodobé vyvíjet činnost směrující k uzavírání
určitého druhu obchodu jménem zastoupeného a na jeho účet za provizi (no dle §2486
nemá právo za něho uzavírat obchody). Obchodním zástupcem může být jen
podnikatel (ne člen orgánu téže PO). Není-li ujednáno místo, platí území ČR.
 Obchodní zástupce nemá právo
 Výhradní/nevýhradní – má význam oproti rozhodnému území
 Povinnosti zástupce: odborná péče, dbá zájmů zastoupeného a postupuje ve shodě
s jeho rozumnými pokyny, sděluje zastoupenému všechny potřebné info. Pokud
obsahuje smlouva i uzavíraní obchodů, musí respektovat obchodní podmínky.
 Povinnosti zastoupeného: poskytnout všechnu dokumentaci a pomůcky (zůstávají
v jeho vlastnictví), informovat BZO o tom, jestli obchod uzavřel nebo ne, oznámit
případné významné snížení rozsahu činnosti
 Náklady jsou ze zákona započteny v provizi. Právo na provizi vzniká splněním
závazku ze smlouvy zastoupeným (nebo 3. os. - nejpozději). Pokud byla uzavřena
smlouva, ale obchod nebude splnit z důvodu na straně zastoupeného, vzniká provize.
 Delcredere – jde o odměnu za převzetí rizika nesplnění závazku třetí stranou (např.
obchodní zástupce přebírá riziko za nesplnění kontraktu kupujícím)
 Default je uzavřeno na dobu neurčitou, (výpovědní měsíc u roku, 2 m. u dvou, 3.
měsíce u více roků trvání vztahu) pokud na dobu určitou a pokračují dále – platí, že je
na dobu neurčitou
  Zvláštní odměna (odškodné) zastoupeného – získal nové zákazníky a rozvinul
významně obchod A je to spravedlivé. Toto právo není dotčené ani smrtí. Nevzniká
při podstatném porušení smlouvy, jestli smlouvu ukončil zástupce
 Konkurenční doložka – pokud odporuje podmínkám nebo je sjednána na více než 2
roky – neplatná. Také je moderační právo soudu, podmínka – omezení zástupce více
než vyžaduje potřebná míra ochrany zastoupeného
Distributorská smlouva:
 Obě strany musí být podnikatelé (určené účelem smlouvy, je sporné, zda strana
provádějící distribuci musí být podnikatelem)
 Není upravena konkrétně, použijí se obecné ustanovení
 Typy: rámcová (neupravena, použije se pro dlouhodobou spolupráci), dílčí kupní
smlouvy. Kupní smlouvy distributora a koncového zákazníka (vycházejí z ujednání o
prodeji distributorem v rámcové smlouvě. Výrobce pak nemusí být účastníkem)
 Výhradní distribuce, výhradní dodávka, selektivní distribuce (autorizované obchody),
nákup jedné značky, vázané obchody (junktimace)
 Omezení distribuce a vertikální vázání cen je náchylné k nekalosoutěžnímu jednání

16. Smlouvy o obstarání záležitostí jiného subjektu,

smlouvy o opatrování cizích věcí

Příkaz:
 Není dána povinná úplatnost (jestli je obvyklá vzhledem k příkazcovu podnikání, pak
náleží. Pokud je bezplatná, náleží náhrada náhodně vzniklé škody), písemnost ani
konkrétní určení záležitosti. Jde o smlouvu o úsilí. Po provedení příkazu je nutné
vytavit vyúčtování.
 Je-li příkazník podnikatelem, má povinnost sdělit BZO, jestli obstarávání bere, jinak
hradí škodu
 Odchýlit se může v zájmu podnikatele a pokud nejde včas obstarat souhlas. Plní se
osobně. Pokud je náhradník nutný, odpovídá jen za špatnou volbu, pokud ne, jako by
plnil sám. Jestli má právně jednat, je nutná plná moc (s následkem neplatnosti)
 Zánik (speciality): výpovědí příkazníka (doba – koncem následujícího měsíce), smrtí
obou/zánikem bez právního nástupce, odvoláním (lze bezdůvodně, hradí se
vynaložené náklady, utrpěna škoda a přiměřená část odměny)
o Po zániku zařídí příkazník vše, co nesnese odkladu
Komise:
 Rozdíl: záležitost je určitá, úplatnost je dána. Dělá to vlastním jménem na účet
komitenta (PaP tedy vznikají přímo komisionáři)
 Pokud sjedná lepší podmínky nenáleží mu rozdíl, pokud horší, doplácí rozdíl. Neplatí,
pokud za stanovenou cenou nemohlo být prodáno a prodejem za nižší odvrátil hrozící
škodu.
 Pokud ve správě o provedení není určená druhá smluvní strana, může komitent
uplatnit práva vůči komisionáři.
  Komisionář nenabyde vlastnické právo k věci komitenta nebo 3. os. – povinnost
skladovatele.
 Jestli komisionář nemůže z příčin na své straně vymáhat, může se toho ujmout
komitent.
Zprostředkování (viz výše)
Obchodní zastoupení (viz výše)
Zasílatelství (viz výše)
Kontrolní činnost:
 Povinnost kontrolora zjistit nestranně s odbornou péčí stav/ověřit výsledek činnosti a
vydat o tom osvědčení. Úplatná (není-li sjednána – výše obvyklá)
 Ustanovení o jiných typech smlouvy se nepoužijí ani podpůrně
 Provádí se BZO v místě určeném objednatelem, vyžaduje se jeho součinnost. Právo na
odměnu vzniká provedením a vydáním kontrolního osvědčení.
 Důsledky vadného plnění kontrolora vůči 3. os. Nese objednatel. Objednateli vzniká
právo na vrácení odměny a náhrada škody. Liberace – nevčasné vymáhání (nelze
pokud ujistil, že osvědčení je úplné a správné
 Regres – nahradí-li kontrolor objednateli škodu, přechází na něho práva objednatele
vůči třetí osobě
Úschova:
 Není nutně úplatné. Opatřuje, jak bylo ujednáno, jinak pečlivě tak, aby nevznikla
škoda
 Jestli není ujednána doba, lze kdykoliv požadovat zpět/vrátit
Skladování:
 Úplatné. Skladné kryje všechny náklady.
 Převzetí věci s písemným potvrzením – skladištní list (cenný papír, obsahuje –
označení stran, skladovaných věcí, formu skladištního listu, místo a den vypsání)
 U doby neurčité je výpovědní lhůta ze strany skladovatele 1 měsíc. Při době určité si
může ukladatel vyzvednout dříve, ale hradí dohodnutou sumu.
 Objektivní odpovědnost skladovatele (liberační důvod – upozornění)
 Právo prodat na účet ukladatele po uplynutí lhůty ve výzvě k vyzvednutí

17. Platební vztahy a jejich realizace

 Omezení hotovostních plateb: 270 000 Kč. Druhá strana má povinnost odmítnout
vyšší platbu. Pokuta do – 500K FO, 5M PO (liberace – vynaložení veškerého úsilí,
aby zabránila porušení)
 Fakturace – není povinná při pravidelných sjednaných platbách nebo inkasu.
Požadavky určuje daňový zákon – svými znaky se značně překrývá s účetním
dokladem
  Omezení splatnosti – 30 denní dispozitivní lhůta (limit 60 dní, nad něho lze překročit
jen pokud to není hrubě nespravedlivé. U B2G nelze vůbec)
Platební styk:
 Systém organizovaný bankami a dalšími poskytovateli platebních služeb, v jehož
rámci probíhají hotovostní a bezhotovostní tuzemské i přeshraniční přesuny finančních
prostředků
 Platební transakce – vložení (a výběr nebo převod) peněžních prostředků na platební
účet
 Elektronické peníze – peněžní hodnoty představující pohledávku vůči tomu, kdo je
vydal, uchovávané elektronicky a vydávané proti přijetí peněžních prostředků
 Platební instituce musí mít oprávnění od ČNB
 Kapitálová přiměřenost se dosahuje řídícím a kontrolním systémem jehož podmínky
určuje ČNB
 Smlouva o platebních službách: smluvní typ upraven zákonem o platebním styku
upravena buď jako rámcová nebo jako smlouva o jednorázové platební transakci.
Smluvní dispozitivita jenom v prospěch uživatele. Informační povinnost platební
instituce (širší u rámcové)
o Rámcovou lze vypovědět, i když byla uzavřena na dobu neurčitou a výpovědní
lhůta nesmí být delší než měsíc. Výpověď může být zpoplatněna. Poskytovatel
může vypovědět pouze bylo-li to dohodnuto a lhůta musí být minimálně 2
Mésíce
 ČNB má právo provést kontrolu a oprávnění uložit opatření k nápravě nebo uložit
pořádkovou pokutu
Účet, akreditiv inkaso – viz výše

18. Pojem a charakteristika veřejné zakázky,

principy zadávání a typologie veřejných zakázek,
principy dohledu nad zadáváním a ochrana proti
nesprávnému postupu zadavatele

Pojmy:
 Veřejná zakázka: uzavření úplatné smlouvy mezi zadavatelem a dodavatelem na
poskytnutí dodávek, služeb nebo stavebních prací. (X pracovněprávní nebo obdobný
vztah). Písemnost smlouvy povinná.
 Zadavatel: ČR, ČNB, státní příspěvková organizace, jiná veřejnoprávní PO nebo PO
převážně dotována veřejným zadavatelem) (ZADAVATEL 1)
o Zahájí-li zadávací řízení bez povinnosti – musí dodržovat zákon o veřejných
zakázkách
o Zadavatelem je osoba, která k úhradě veřejné zakázky použije více než 200M
Kč nebo více než 50% prostředků poskytnutých z rozpočtu veřejného
zadavatele či rozpočtu EU (dotované společnosti) (ZADAVATEL 2)
  Dodavatel: považuje si i pobočka závodu (sídlo je pak sídlem pobočky)
 Předpokládaná hodnota: zadavatelem předpokládána hodnota úplaty + všechny plnění,
odměny a jiné platby. Stanovuje se k okamžiku zadávaní. Vychází se ze zakázek
obdobných nebo průzkumu trhu.
 Druhy: na dodávky (pořízení věcí/zvířat, které nejsou součástí stavebních prací), na
služby, na stavební práce (zhotovení, projektové činnosti jen pokud jsou zadávané
spolu se stavebními pracemi), v oblasti obrany nebo bezpečnosti (patří sem i stavební
práce s vojenským/citlivým materiálem)
 Zásady: Transparentnost, přiměřenost, rovné zacházení, zákaz diskriminace, rovnost
členských států EU
Typy:
 Malého rozsahu – 2M na služby a dodávky, 6M na stavební práce (vše bez daně)
 Nadlimitní – limity v zákoně
o Druhy: otevřené (neomezený počet, výzva k podávání nabídek a prokázání
splnění kvalifikace), užší (tu je výzva k podání žádosti o účast, jinak stejné),
jednací s uveřejněním (užije se pokud je potřeba úpravy na trhu dostupných
plnění – součástí návrh řešení), jednací bez uveřejnění (nebyly žádné nabídky
nebo nesplňovali podmínky, také pokud může splnit jen určitý dodavatel),
soutěžní dialog (cíl nalézt způsobilé řešení), inovační partnerství (na trhu ještě
nedostupná řešení)
 Podlimitní – mezitím, zjednodušené řízení
Zadávací řízení:
 Zahájení oznámením k uveřejnění nebo výzvou
 Zadávací podmínky – dokumentace vymezuje předmět a nezbytné podrobnosti
(obchodní a technické podmínky, způsob hodnocení nabídek…)
 Po uplynutí lhůty k předkládání se otevírají obálky s nabídkami před min. 3člennou
komisí. Uchazeči se mohou zúčastnit. Nejprve se hodnotí jazyk a podpis, pak cena a
další údaje k hodnocení. Výstupem je protokol. Neproběhne, pokud je jenom 1
nabídka.
 Posouzení a hodnocení nabídek musí být přezkoumatelné
 Námitky – písemně proti všem úkonům zadavatele. Subjektivní lhůta 15 dní a
objektivní do 5 dnů od skončení lhůty pro podání nabídky. Přezkum v plném rozsahu a
do 10 dnů odešle písemné rozhodnutí.
 Dohled vykonává ÚOHS (na návrh i ex offo – u návrhu musí zaplatit kauci)

19. Projevy insolvence v korporačním, závazkovém

a soutěžním právu z hlediska podnikatele

Obecně:
 Řízení soudní podmíněné nedostatkem platebních prostředků, jež za účel má společné
stejnoměrné uhrazení pohledávek
  Primárním cílem udržení chodu závodu úpadce, zamezení ztráty pracovních míst a až
pak uspokojení věřitelů
V korporátním právu:
 Způsobilost být členem: oznamovací povinnost osoby jež byla v úpadku v posledních
3 letech. Při porušení se lze domáhat odvolání z funkce, ledaže společnost rozhodne o
setrvání
 Vydání prospěchu člena orgánu úpadce za poslední 2 léta, pokud věděli nebo měli
vědět o hrozícím úpadku a neučinili vše potřebné a rozumně předpokládatelné.
 Zákaz činnosti: 3 roky. Porušení má za následek potenciální vyloučení na 10 roků a
ručení za závazky, ke kterým společnost zavázal orgán, v němž působil. Společnost, u
které se má stát členem orgánu, může žádat soud o výjimku. (Rovněž může soud
rozhodnout, aby v jiné korporaci zůstal působit) Zákaz se nevydá, pokud kumulativně
– se stal členem v době hrozícího úpadku a prokáže, že vynaložil pečlivou péči. Zákaz
lze i pro obecné opakované porušení péče řádného hospodáře. U vyloučení PO se
vztáhne i na FO určenou k jejímu zastupovaní.
 Speciální ručení (kumulativně): 1. Korporace je v úpadku, 2.vědel a mohl vědět, 3.
v rozporu s péčí řádného hospodáře neučinil vše potřebné a rozumně
předpokládatelné. Nepoužije se na členy ustaveny za účelem odvrácení úpadku.
 Likvidace: neproběhne, pokud je zrušen konkurz splněním rozvrhového usnesení nebo
pro nedostatek majetku (do likvidace vstoupí, pokud objeví nový majetek). V úpadku
nemají pohledávky zaměstnanců přednost
 Společnická způsobilost: zrušení VOS a KS pro prohlášení konkursu na majetek
jednoho ze společníků (komplementářů). U SRO zaniká účast společníka zamítnutím
insolvenčního návrhu pro nedostatek majetku nebo exekucí podílu (nezrušuje se nikdy
společnost). V družstvu již prohlášením konkursu¨
 Obchodní korporace nemůže vyplatit zisk nebo zálohy, pokud by si tím přivodila
úpadek
 Povinné svolání VH při hrozícím úpadku. Toto právo má i kterýkoliv společník (jestli
VH nebo jednatel dlouhodobě neplní povinnosti) a dozorčí rada vyžadují-li to zájmy
V závazkovém právu:
 Jako prevence: zajišťovací instituty
 Smluvní předpoklad aktivace jiných sjednaných nástrojů: třeba odstoupení v případě
podání ins. Návrhu, sjednání dostatečné jistoty
 Jako skutečnost, která ohrožuje plnění: opadnutí výzvy k plnění, odepření plnění
(pokud je jisté, že 2. nebude plnit), zadržovací právo
 Přímé účinky insolvenčních úkonů: zánik všech ofert (ještě nepřijaté), změna osoby
s dispozičním oprávněním, zdržení se změn majetkové podstaty (sankcí neplatnost),
nesplatné pohledávky se stávají splatnými (u fixních se splatností po prohlášení
konkurzu – náhrada škody), zánik zbylých částí dluhu (u sanačních řešení, např u
oddlužení se stávají naturální obligací), nepřípustnost započtení, práva musí být
uplatněny přihláškou, plní se správci (musí se určit předběžkem)
 Insolvenční správce může prodat i závod jako celek. Při takovém prodeji přejímá
nabyvatel zaměstnanecké závazky ale ne dluhy vzniklé do účinnosti smlouvy
V soutěžním právu:
 Reorganizace fúzí
 Šikanózní insolvenční návrh: náhrada újmy (u orgánu PO společně a nerozdílně).
Prekluzivní lhůta 6 měsíců na podání žaloby
 1. Charakteristika soutěžního chování a soutěžního
práva, struktura soutěžního práva a jeho prameny

Hospodářská soutěž:
 Souběžná snaha subjektů jejíž cílem je dosažení určitých výhod před ostatními
v oblasti hospodářských výsledků. Podle Engliše je potřebná identita předmětu,
pluralita osob a zápas mezi nimi. O soutěži se mluví spíš v užším pojetí – jako o
soutěži mezi konkrétními subjekty na konkrétním trhu.
 Dokonalá soutěž je taková, kdy žádný subjekt nemůže ovlivnit cenu
 Soutěžitelem nemusí být jen podnikatel. V širším slova smyslu jsou to všechny
hospodářské subjekty, v užším přímí bezprostřední konkurenti
 V nekalosoutěžním právu jsou subjekty rušitel a dotčená osoba.
 Zakázaná konkurenční doložka: na dobu neurčitou nebo delší 5 let (jinak fikce na 5
let)/ zákaz omezující více než vyžaduje potřebná ochrana (např. zákaz zaměstnanci
působit i v oblastech nad rámec podnikání subjektu, moderační právo soudu)
Soutěžní právo a prameny:
 Nepřímá regulace: stanovení limitů pro existenci konkurenčního prostředí (res extra
commercium, dohled nad určitými oblastmi). Nejsou předmětem práva HS
 Přímá regulace: účelem chránit pozitivní funkce soutěže zabraňováním její omezení a
zamezením nekalých obchodních aktivit. Cílem není zakázat poškozování konkurence,
protože to je podstatou soutěže. Cílem je stanovit legální způsoby.
 Prostupuje jako právem veřejným (antimonopolní a antikartelové), tak soukromým
(právo nekalé soutěže).
 Prameny: NOZ, zákon o ochraně hospodářské soutěže, zákon na ochranu spotřebitele,
zákon o regulaci reklamy, trestní zákon, Pařížská úmluva na ochranu průmyslového
vlastnictví
 Nekalosoutěžní delikty nevyžadují zavinění

2. Zvláštní pravidla veřejnoprávního regulatorního

rámce podnikání (zejm. živnostenské právo, cenové
předpisy, veřejné zadávání a koncese, veřejné
podpory, hlavní sektorové regulace)

Obecně:
 Jde o podnikání v rámci soukromého práva, no jde o podnikání buď na
ústavněprávním základu nebo je potřebné naplnit určité veřejnoprávní předpoklady.
Patří tam také trestněprávní úprava důsledků.
  Režimy: základní (upravuje vznik oprávnění), limitující (limituje výkon), speciální
(modifikuje výkon)
Živnost:
 Soustavně, samostatně, vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem zisku
 Vyloučení činností určených státu a dále svobodných povolání, banky a jiné, které
jsou upraveny speciálními předpisy
 Ohlašovací/koncesovaná (na povolení), volné (jenom obecné podmínky)/Řemeslné
(vyžadují doklad způsobilosti)/vázané (odborná způsobilost vyjádřena speciálními
požadavky (třeba autoškola)
 Splnění těchto podmínek má mít garanční funkci
Cenová regulace:
 Posiluje právní jistotu hospodářského styku¨
 Zákon o cenách
 Tvorba ceny nepřímo regulována zákazem zneužití dominantního postavení a také
stanovení požadavků na označování cenou a zákaz jejího klamlivého označení
 Způsoby regulace: úřední stanovení (max/min), věcné usměrňování (stanovení
podmínek), časové usměrňování, cenové moratorium (zákaz zvyšování cen, nejdéle
rok)
 Přiklad – ministerstvo zdravotnictví a státní ústav pro kontrolu léčiv
Veřejné zadávání:
 Zásady: transparentnost, zákaz diskriminace a rovnost účastníku
 Druhy zadavatele: veřejný (stát, územní celky), sektorový (plynárny nebo vodárny),
dotovaný
 Více viz výše
Veřejná podpora:
 Je zakázána kvůli potenciálnímu narušení hospodářské soutěže. Výjimkou je podpora
de minimis
 nařízení Komise (ES) č. 1407/2013 ze dne 18. prosince 2013 o použití článků 107 a
108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis – ostatní odvětví -
strop 200 000 EUR a 100 000 EUR v odvětví silniční dopravy, národní strop není
stanoven (20 000 EUR u zemědělství)
Sektorová regulace:
 Zabezpečuje efektivní trhy, konkurenceschopnost, bezpečnost dodávek
 Telekomunikační služby (protože fungují vedle sebe tak dohled vykonává, jak ČTU,
ERÚ, tak ÚOHS), energetika
 Není jasný legislativní rámec vymezující pravomoci soutěžních a sektorových
regulátorů
 3. Subjekty právních vztahů vznikajících
v hospodářské soutěži. Relevantní trh a jeho
význam

Soutěžitelé:
 FO i PO, pokud se účastní hospodářské soutěže nebo ji mohou svou činností
ovlivňovat, i když nejsou podnikatelé. Postavení soutěžitele je možné mít jen ve
vztahu k jiným soutěžitelům
 Pro posouzení jsou důležité ekonomické prvky činnosti, lhostejno zda jsou trvalé a
v jaké intenzitě.
 V užším slova smyslu – přímý bezprostřední soutěžitel, který soupeří o umístnění na
trhu. V širším slova smyslu – účastníci, kteří napomáhají přímým konkurentům
k upevnění silné pozice na trhu / usilují o zlepšení pozice jiného
 Oprávněný soutěžitel (má oprávnění k podnikání). Nedovolené podnikání (bez
koncesní listiny, nedovolená soutěžní činnost). Soutěžitelé potenciální (ti, kteří teprve
vzniknou, pro vznik statusu soutěžitele není rozhodující získání povolení)
 Pojmové znaky soutěžního vztahu: Vztah fakticky (ne právní); pluralita subjektů tržní
nabídky (substituovatelná plnění); existence relevantního trhu (substituovatelné na
relevantním trhu)
 Je-li spolek zřízen za cílem hájení legitimních zájmů soutěžitelů, je sama subjektem
soutěžního práva (tu je rozhodná zejména faktická činnost)
 Rušitel vs. Osoba dotčená nekalou soutěží
Spotřebitel:
 Definice §419. V soudní praxi se vykládá jako „normální“ – průměrně inteligentní
 Je aktivně legitimován k podání žaloby proti nekalosoutěžnímu jednání, které se ho
dotýká. Důkazní břemeno je na rušiteli (i u náhrady škody)
Zákazník:
 V generální klauzuli. Může být i podnikatel, který není soutěžitelem s danou
společností. Je to širší pojem než spotřebitel.
Osoby pomocné:
 Také na ně dopadají nekalosoutěžní delikty
 U podplácení např. členové statutárního orgánu a u porušení obchodního tajemství
osoby, které se o něm dozvěděli a neoprávněně ho využili
Relevantní trh:
 Relevantním trhem je trh zboží, které je z hlediska jeho charakteristiky, ceny a
zamýšleného použití shodné, porovnatelné nebo vzájemně zastupitelné, a to na území,
na němž jsou soutěžní podmínky dostatečně homogenní a zřetelně odlišitelné od
sousedících území.
 Posuzuje se z pohledu: 1. geografického, 2. produktového, 3. časového
 4. Generální klauzule a její právní význam

 Je postavena velmi abstraktně a nekonkrétně, aby omezovala podnikatelskou invenci.

Má 3 znaky, které je nutné splnit kumulativně
 Jednání v hospodářském styku: soutěžní orientace jednání (dříve byl užíván soutěžní
záměr, no záměr tam být nemusí) a hospodářský styk (postačí jednání jednoho, které
může ovlivnit druhého)
 Rozpor s dobrými mravy soutěže: soutěžní etiku nelze ztotožnit s obecní etikou.
Nemusí to být ani jednání zaviněné. Pod generální klauzuli se podřaďují právě ostatní
jednání v rozporu s dobrými mravy soutěže, tyto jednání se vůbec proto nezužují na ty
pojmenované.
 Způsobilost přivodit újmu jiným soutěžitelům nebo zákazníkům: ohrožovací podstata,
která se vztahuje nejen na majetkovou sféru. Protiprávnost jednání se posuzuje podle
„škodit druhým jen právem dovolenými metodami“

5. Jednotlivé skutkové podstaty nekalé soutěže a jejich

srovnání a klasifikace

 Rozdělení: v reklamě; v označování; ostatní

 Všechny musí naplňovat pojmové znaky v generální klauzuli, aby se jich mohlo užít
Klamavá reklama:
 Pojmové znaky: souvisí s podnikáním nebo povoláním; účelem podpořit odbyt; klame
nebo je způsobilá uvést v omyl (i kontextuálně); je způsobilá ovlivnit hospodářské
chování osob
 Je potřeba přihlédnout ke všem znakům reklamy a ke všem údajům v jejím obsahu,
různým dodatkům, zkratkám atd.
 Patří do skupiny nekalých reklam. Nevyžaduje se z ní prospěch na úkor jiných
Srovnávací reklama:
 Také patří do skupiny nekalých reklam. Je přípustná, pokud je účelem zlepšení
informovanosti spotřebitele o trhu.
 Pojmové znaky: označuje jiného soutěžitele (i nepřímo), musí být nepřípustná
 Přípustnost (kumulativně): není klamavé; srovnává se zboží téhož účelu; srovnávané
údaje jsou podstatné a ověřitelné; nezlehčuje srovnávaného soutěžitele; nenabízí
reprodukci zboží označeného ochrannou známkou
 Vždy přípustné: Abstraktní srovnání (můj výrobek vs. Běžný výrobek), vnitřní (můj
starý vs. Můj nový), systémové (můj nový vs. Tradiční staré – ne konkrétní druh),
zbožové testy (provedené nezávislou osobou)
 Druhy: zlehčující (vždy nepřípustná), opěrná (opírá se o stejně kvalitní no známější
výrobek, vždy nepřípustná), osobní (kvalita opřená o pověst soutěžitele – v zásadě
přípustná), superlativní (nesmí být klamavá), dryáčnická (tak superlativní až je to
absurdní – přípustná)
Klamavé označení zboží nebo služby:
 Skupina nekalé soutěže v označení
 Pojmové znaky: Označení; je způsobilé vyvolat mylnou domněnku o původu nebo o
zvláštní jakosti nebo charakteristikách
 Ničí se ní rozlišovací hodnota zboží
 Při zásahu do práv duševního vlastnictví se může domáhat ochrany i podle těchto
předpisů
 Může být i pravdivé, pokud vzhledem kontextu uvádí v omyl
Vyvolání nebezpečí záměny:
 Nekalé označení
 Pojmové znaky: označení zboží či služby napodobením označení
soutěžitele/podniku/výrobku (tu nejsou chráněny typické funkční prvky výrobku);
způsobilost vyvolat nebezpečí záměny
Parazitování na pověsti:
 Nekalé označení
 Pojmové znaky: zneužití pověsti závodu/výrobku/služby (třeba merch s podobiznou
známého umělce. Je to vykládáno velmi široce); možnost získat prospěch (nejen pro
sebe)
 Parazitování na pověsti je třeba i, pokud zakládáte nové podnikání a v reklamním
letáku reklamujete své získané zkušenosti apod. z minulé společnosti (judikatura)
Podplácení:
 Nejen finanční prospěch – jakákoliv výhoda
 Aktivní – nabídne osobě, která je členem statutárního orgánu nebo osobě v pracovním
poměru s jiným soutěžitelem
 Pasivní – požádá nebo přijme nabídku osoba, která není soutěžitelem, no má něho
přímý vliv. Pokud by byla soutěžitelem, jedná se o normální jednání v rámci trhu
 Způsob: přímo / nepřímo
Zlehčování:
 Rozšiřování nebo uvedení údaje o poměrech, výrocích atd. jiného soutěžitele, které je
mu způsobilé přivodit újmu. U pravdivého to není nekalá soutěž, pokud je to v rámci
oprávněné obrany
 U nepravdivého stačí uvést NEBO rozšířit údaj, u pravdivého oboje
 Údajem je i subjektivní názor a mínění. Není rovněž nutné sledovat prospěch
Porušení obchodního tajemství:
 Absolutní ochrana – ochrana vlastnického práva k tajemství, relativní – nekalosoutěžní
 Pojmové znaky: neoprávněné sdělení jiné osobě; využití obchodního tajemství pro
sebe nebo 3.os.; obchodní tajemství je způsobilé být využito v soutěži
 Nezáleží, jestli se o něm dozvěděl legálně nebo ne
Dotěrné obtěžování:
  Pojmové znaky: sdělování údajů/nabízení produktu; využití emailu/telefonu/pošty
atd.; příjemce si to zjevně nepřeje
 NEBO: sdělování reklamy; sdělovatel znemožní zjištění údajů o sobě
 Běžné zasílání mailem není dotěrné obtěžování, pokud mu nebylo zakázáno a poučí
zákazníka o možnosti zrušit ji
Ohrožení zdraví nebo životního prostředí:
 Míří na ochranu hospodářské soutěže. Například pokud nepřiměřené zplodiny fabriky
znemožňují využívat okolní půdu
 Pojmové znaky: zkreslování podmínek soutěže; provoz/výrobek/výkon ohrožující
zájem na ochraně zdraví nebo ŽP; získání prospěchu

6. Soukromoprávní prostředky ochrany proti nekalé

soutěži, aktivní a pasivní legitimace ve sporech
z nekalé soutěže

Mimosoudní prostředky:
 Oprávnění požadovat zdržení se jednání nebo odstranění závadného stavu (§2988)
spolu se zadostiučiněním, náhradou škody a vydáním bezdůvodného obohacení.
Uplatnit ho může také PO oprávněna hájit zájmy soutěžitelů nebo zákazníků
 Svépomoc (třeba u vsunutí nohy do dveří podomovým prodejcem) (§14)
 Nutná obrana (třeba přelepení neoprávněných plakátů) (2905)
 Oprávněná obrana (není dána naléhavost jako u nutné, větší časové rozmezí)
 U všech jsou limitem dobré mravy soutěže
Předběžná opatření:
 Provizorní charakter. Účelem je zabránění újmě, ne zjišťování práva. Skutečnosti tedy
nemusí být prokázány, jenom ověřeny. Potřeba jeho vydání musí být naléhavá a má
povahu dočasného řešení.
 Zásah musí být přiměřený a musí být vydáno BZO.
 Neupozorňuje se na vady návrhu (odmítnutí)
 Skládá se kauce (u obchodního sporu 50K)
Meritorní rozhodnutí:
 Nároky: povinnost zdržet se; odstranění závadného stavu; přiměřené zadostiučinění
(přednost nemateriální – omluva např.); náhrada škody (těžko se dokazuje); povinnost
vydat bezdůvodné obohacení
Aktivní legitimace:
 Všechny osoby dotčené porušením nebo ohrožením. Nejen soutěžitel a zákazník –
pokud má ale být dána legitimace pro tuto jinou osobu, je nutné, aby tím byli dotčeni i
zákazníci nebo soutěžitelé. Ti mají ale legitimaci žádat jenom zdržení se a odstranění
závadného stavu.
  Omezení: pokud bylo řízení o stejné věci zahájeno, může se jenom připojit, ne zahájit
další. Pokud bylo již ukončeno, rozsudky jsou účinné i pro další oprávněné osoby
 Obrácené důkazní břemeno u žaloby spotřebitele (a dalších případů v zákoně)
Pasivní legitimace:
 Rušitel (zahrnuje i pomocníky). Objektivní odpovědnost vždy mimo náhrady škody a
přiměřeného zadostiučinění
Zvláštnosti řízení z nekalé soutěže:
 Přísnější koncentrace řízení – do skončení prvního jednání ve věci. Vztahuje se pouze
na základ věci (tedy ne tam, kde se rozhoduje o rozsahu náhrady škody)
 Obrácené důkazní břemeno (viz výše)
 Také není vyloučena možnost veřejnoprávních sankcí (TZ)

7. Právní úprava označování podnikatelů

Obchodní firma:
 Zásady tvorby: nezaměnitelnost (nestačí rozdílný dodatek); zásada ochrany proti
klamavé obchodní firmě; zásada jednotnosti (podnikatel může mít jednu obchodní
firmu); zásada identifikace a individualizace podnikatele
 Je to majetkové právo, jehož obsahem je právo užívací a nakládací
 Pokud podnikatel nemá OF, podniká pod svým jménem s případnými blíže
charakterizujícími dodatky, které nejsou klamavé
 Je tvořena kmenem a dodatkem (ty jsou povinné u obchodních korporací
 Druhy kmene: osobní firma (nemusí být plné jméno, může použít i PO); Věcná firma
(info o předmětu podnikání); fantazijní firma; smíšená
o Je možné používat pseudonymy, přezdívky a domácí jména
o Volná tvorba i u FO (nemusí být v podobě jejich jména), v takovém případě
ale musí být zjevné, že nejde o PO
o Dodatky mají stejné druhy jako kmen + navíc dodatek odlišující místo
podnikání a označující právní formu PO
 Požadavky a meze: §423 an. + nekalá soutěž + ust. o formách obchodních korporací,
obecná mravnost, speciální předpisy jako u bank apod.
 Převod a přechod – vyžaduje se připojit údaj o právním nástupnictví. Z poznámek
mám za to, že u PO se to použije spíše jen u změny formy podnikání nebo u osobních
společností nebo u samostatného převodu, kdy se nepřevádí závod.
 Absolutní ochrana firmy - §423, Relativní ochrana – nekalá soutěž

8. Právní ochrana označování výrobků a služeb

podnikatelů

 Funkce: odlišení produktů, identifikace, zamezení klamavosti

  Veřejnoprávní: ČOI (kontrolní fce), ochranné známky, označení původu a
zeměpisných označení, ochrana průmyslových vzorů
o Veřejné rejstříky zvyšující právní jistotu. Registrační a poplatkový princip,
právo přednosti,
 Soukromoprávní: Soutěžní právo

9. Dohody omezující soutěž (kartely)

Obecně:
 Společné postupy a praktiky konkurentů, jejichž cílem je narušení hospodářské
soutěže. Kartelem není pouhé paralelní jednání, kdy jeden reaguje na druhého
 Kartely jsou dohody mezi soutěžiteli, rozhodnutí jejich sdružení nebo jednání ve
vzájemné shodě. Generální klauzule vychází z principu potenciality a objektivity
(nezáleží, jestli skutečně soutěž naruší nebo to měli v úmyslu). Sankcí je absolutní
neplatnost (může platit jen pro část dohody).
 Zákaz se nevztahuje na blokové výjimky
Cenové a podmínkové kartely:
 Hard-core kartely. Můžou být horizontální i vertikální
 Například ujednání o minimální ceně, tajná horizontální fixace cen, cenová
diskriminace, kartely kalkulační (postup pro výpočet cen)
Restrikční a kontrolní kartely:
 Omezení nebo kontrola výroby, odbytu, výzkumu, vývoje, nebo investic. Zákaz
omezen potřebou oprávněných selektivních distribučních systémů (jsou předmětem
blokových výjimek)
 Omezit výrobu jde i v případě krize – racionalizační strukturálně krizový kartel
schválený ÚOHS
Rozdělovací kartely:
 Teritoriální, výrobkové, časové
Junktimační:
 Uzavření vázáno na další, nesouvisící plnění (rozumná vázanost není zakázána)
 Posuzuje se ad hoc podle rule of reason
 Dva druhy: junktimace omezující smluvní svobodu třetích osob a junktimace jako
zneužití dominantního postavení
Diskriminační:
 Uplatňování rozdílných podmínek na různé soutěžitele při srovnatelném plnění.
Pokrývá i diskriminaci kupujícího vůči prodejci (???). Nelze zaměnit se šikovností při
sjednávaní ceny
Bojkotové kartely:
  Závazek neobchodovat nebo nespolupracovat s jinými soutěžiteli nebo jim jinak
způsobit újmu. Může být i projevem dominantního postavení
 Soukromoprávně se postihuje za užití generální klauzule nekalé soutěže
Licenční:
 Při převodu nebo poskytnutí práv ukládají omezení, která přesahují rozsah zákonné
ochrany těchto práv
Blokové a zákonné výjimky:
 Zákonné: Ty, které přispějí ke zlepšení výroby, distribuce, podpoře rozvoje a
vyhrazují spotřebitelům podíl na výhodách z toho plynoucích a Neuloží spotřebitelům
omezení, která nejsou nezbytná k dosažení těchto cílů. Rovněž nemůžou umožňovat
vyloučit hosp. soutěž na podstatné části trhu zboží
 Bagatelní kartely – horizontální dohody nepřesahující 10% na kterémkoliv
relevantním trhu, 15% u vertikálních. Těmto výjimkám nepodléhají však hard-core
kartely (určení cen, omezení nebo kontrola výroby/odbytu/vývoje atd.; rozdělení trhu
nebo nákupních zdrojů
 Je možné povolit blokovou výjimku pro dohody, u kterých je narušení soutěže
převáženo výhodami
Nápravné závazky:
 Účastníci zakázané dohody mají možnost navrhnout vhodné závazky, které jsou
dostatečné pro ochranu HS a jejich uplatněním se odstraní závadný stav. Jestli jsou
nedostačující pokračuje se v řízení

10. Kontrola spojování soutěžitelů

Obecně:
 Účelem zmírnění monopolizace a oligopolizace a koncentrace. Požadavek udržení
volných trhů
 Koncentrace úplná – fúze, neúplná – kontrola. Negativní vymezení – není přechodná
účast banky v PO po dobu záchranné operace, přechodné nabytí podílu za účelem
prodeje nebo převod působnosti statutárních o. na osoby jako likvidátor
 Hranice nutného povolení založena obratem – 1. čistý vnitrostátní obrat všech
fúzujících subjektů více než 1.5mld Kč a alespoň 2 z nich současně vnitrostátně 250M
Kč nebo 2. vnitrostátní obrat všech 1.5mld Kč a 1 má celosvětový nad 1.5mld Kč (v
poznámkách fakt zle napsáno, takže to může být nesprávné, ale není to tak důležité –
spíše orientačně)
 Koncerny se chápou jako jedna organizační jednotka
Řízení:
 Předběžné rozhodnutí: nejprve jestli to vůbec podléhá schválení, k tomu má 30 dnů
(jinak nevyvratitelná domněnka povolení). Zahajuje se jenom na žádost – u neúplné
 koncentrace podává jenom soutěžitel, který má možnost získat kontrolu. Zahájení
řízení se oznamuje ve věstníku kvůli možnosti podat námitky
 Meritorní rozhodnutí: I tu lhůta 30 dnů od zahájení (jestli má obavy z vážného
narušení, vydává, lze ji vyloučit, no musí se to v té lhůtě alespoň oznámit účastníkům.
Lhůta je pak 5 měsíců od zahájení)
 Kritéria posuzování koncentrace: potřeba zachování a rozvíjení HS, struktura všech
dotčených trhů; podíl spojujících se; jejich hospodářská a finanční síla; překážky
vstupu dalších soutěžitelů; vývoj nabídky a poptávky… a další (co si budeme lhát, i
tak si zapamatuješ max 3)
 Aby mohl úřad zamítnout spojení, musí být narušení podstatné, trvalé a nezvratné a
s velkým dosahem ohrožujícím samotnou podstatu a existenci soutěže na relevantním
trhu
 Dekoncentrační povolení: jestli dojde bez povolení k fúzi, která ji podléhala, může
úřad provést defúzi a udělit pokutu až 10M

11. Ochrana před zneužitím tržní moci včetně

úpravy regulace tzv. významné tržní síly

Pojmy:
 Tržní moc: Schopnost chovat se nezávisle na ostatních soutěžitelích nebo
spotřebitelích a schopnost určovat chování ostatních soutěžitelů. Nezakazuje se
dominance ale její zneužití.
o Způsoby zneužití: vykořisťovatelsky / zabraňujícími způsoby
o Zjišťuje se pomocí tržního podílu; hospodářské a finanční síly soutěžitelů;
překážek pro vstup na trh; vertikální integrace soutěžitelů a struktury na trhu
 Relevantní trh (základ viz výše): princip subjektivní ekvivalence – věcná
zaměnitelnost zboží pro kupujícího
 Tržní podíl – kvantitativní vyjádření tržní moci, pro dominanci je hranice 40%
Vykořisťovatelské zneužívání:
 Primárně zaměřeno na tržní protistranu, ne konkurenty
 Vynucování nepřiměřených podmínek: zakázáno přímé i nepřímé vynucování.
Posuzuje se přiměřenost podmínek vzhledem k důvodům jejich požadování
 Restrikce: omezení výroby nebo odbytu na úkor spotřebitele (posuzuje se újma
objektivně vzniklá spotřebiteli)
Zabraňovací zneužívání:
 Primárně proti konkurenci
 Junktimace: má jak zabraňující, tak vykořisťující efekt
 Diskriminace (pro oba viz kartely): zákaz diskriminace se vztahuje i na legalizované
kartely
 Cenové podbízení/exkluzivita: je to přípustná metoda soutěže, no odmítá se jako
metoda ničení konkurence
  Odmítnutí přístupu k infrastruktuře: nevztahuje se na komunikační činnost podle
zákona o elektronické komunikaci
 Jiné formy zneužití: např vyhlášený výrobce je povinen pokračovat v dodávkách,
pokud jejich odmítnutí nemůže podložit zvláštními způsoby. Prosazuje se spíše
restriktivní přístup ke kontraktaci – zkoumá se stálost a dlouhodobost odběratele. Patří
sem například vynucovaní nepřiměřených výhod za poskytnutí licence
Nápravná opatření soutěžitelů (viz kartely – stejné)
Regulace významné tržní síly:
 Zákon o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a
jejím zneužití.
 Bylo zavedeno pro nedominantní subjekty, které mají i tak významnou pozici na trhu,
kterou lze zneužívat
 Významná tržní síla: postavení dodavatele, který se stává závislým na odběrateli, který
si tak může vynutit jednostranně výhodné podmínky. Vyvratitelná domněnka
významné tržní síly, pokud odběratelův obrat přesáhne 5 mld Kč
 Zneužitím je zejména: porušovaní pravidel uplatňovaných při fakturaci (příloha 1
zákona); porušovaní všeobecných obchodních podmínek (příloha 2); porušování
povinností vyplývajících ze smlouvy, která obsahuje zejména podmínky v příloze 3;
nedodržování podmínek v příloze 4; uplatňování praktik zakázaných v dodavatelsko-
odběratelských vztazích uvedených v příloze 5; (pro tip – porušování příloh)
 Správní Řízení se zahajuje ex offo. Vyšetřovací oprávnění, pokuty a procesní otázky –
ZOHS a subsidiárně správní Řád

12. Řízení před ÚOHS, správní delikty

Účastníci:
 U povolování spojení: osoby povinny podat návrh
 Ostatní případy: ti o jejichž právech a povinnostech má být rozhodnuto. U dohod
narušujících HS může omezit okruh účastníků jen na soutěžitele, kteří navrhují
uzavření
 3. osoby mají právo být slyšeny
 Účastník může rozhodnutí napadnout rozkladem
 Podání, které nesplňuje náležitosti návrhu na zahájení řízení může UOHS považovat
za podnět k vlastnímu šetření (podání k zahájení řízení ex off nemusí splňovat
náležitosti podání v §37 SŘ)

 Pokuty: pořádkové (max 300K nebo 1% obratu); přestupkové (PO 10M/10%, FO

300K/1%)
 Proti volbě procenta/absolutní částka se nelze odvolat
 Podmínky udělení pokuty za správní delikt je zaviněné porušení: zákazu uzavírání
dohod narušujících soutěž; zákazu zneužití dominantního postavení; porušení
povinnosti podat návrh na povolení spojení; nedodržení opatření k nápravě
 Výše pokuty je výsledkem správního uvážení. Pokuty za nesplnění vykonatelného
rozhodnutí je možné ukládat opakovaně. Subjektivní lhůta pro uložení je 5 let od kdy
povinnost UOHS zjistila a objektivní 10 let (počítána od prvního dne roku
následujícího poté, co byla porušena povinnost)
 Program shovívavosti: amnestie pro prvního člena kartelu, který ho prozradí a umožní
rozbít. Je možnost od pokuty upustit nebo ji snížit. Zákon počítá se 4 případy –
poskytnutí informací a podkladů; přiznání účasti; nečiní nátlak k účasti ostatním
soutěžitelům; napomáhá objasnění případu (kumulativně???)