PODNIKÁNÍ = soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na

vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku.

PODNIK = spojení kapitálu, pracovních sil a pracovních prostředků (tzn. výrobních faktorů)
za účelem dosažení zisku.

PODNIKATEL = právně samostatný, vlastnicky oddělený právní subjekt, který vyvíjí určitou
činnost svým jménem, na vlastní účet a s úsilím dosáhnout zisku.

Podnikatel je zpravidla osoba, která zpravidla podnik zakládá a provozuje jeho činnost – tzn.
spojuje práci, kapitál, přírodní zdroje za účelem dosažení podnikatelského zisku. Přitom nese
veškerá rizika související s podnikáním.

Veškerá podnikatelská činnost je právně ošetřena. Několik desítek základních právních

norem vytváří obecné právní prostředí pro podnikání v České republice. Říkají nám, kdo
může podnikat , jakou formou, na základě čeho či jak ukončit podnikatelskou činnost.
Nejdůležitější právní normy upravující podnikání v ČR:

Občanský zákoník
Zákon o obchodních korporacích
Živnostenský zákon
Zákoník práce
Daňové zákony

Občanský zákoník vymezuje podnikatele takto: Kdo samostatně vykonává na vlastní

účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným
způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je
považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.

Soustavná činnost neznamená činnost nepřetržitou, ale takovou, která je vykonávána s

vidinou, že bude vykonávána i nadále. Nesmí se jednat o činnost náhodnou, nahodilou nebo
příležitostnou – ta není podnikáním. Za soustavnou činnost však lze považovat i to, když je
podnikatel zaměstnán a podniká pouze ve svém volném čase nebo podniká pouze v určité
roční době. Podnikáním je i činnost prováděná několikrát do roka s úmyslem ji opakovat.

Samostatnost indikuje, že osoba, která činnost provozuje, může sama rozhodovat o době a
místě výkonu činnosti a organizaci práce podle své vlastní svobodné úvahy a volby. Dále musí
finančně sama zajišťovat chod podnikání a sama čerpat a rozhodovat o použití zisku z
činnosti.

Podnikatel provádí svou činnost pod vlastním jménem a je-li zapsán do obchodního
rejstříku, pod názvem firmy. Tím vystupuje z anonymity a osoby, které jednají podle jeho
pokynů, musí jednat jeho jménem nebo jménem firmy. Nelze tedy podnikat na někoho
jiného.

1
Vlastní odpovědnost je důležitým rysem podnikání, nelze se zbavit rizika a odpovědnosti
vyplývající z podnikání.

Dosažení zisku je hlavním cílem podnikatelského snažení. Za podnikání se obecně považuje i

to, když hospodaření skončí ztrátou, nelze z toho však vyvozovat, že právě ztráta je smyslem
podnikání. Smyslem je neustálý růst hodnoty firmy a to bez dosahovaných zisků není možné.
Pokud není vašim úmyslem dosahovat zisku, nejedná se o podnikání.

Podnikatel musí učinit následující rozhodnutí:

● rozhodnutí o oboru podnikání (co bude vyrábět či jaké služby bude poskytovat)
● kde bude vyrábět (umístění svého podniku)
● jak bude vyrábět nebo poskytovat služby
● jak bude své podnikání financovat
● jak bude rozdělovat zisk či hradit ztrátu
● jakou právní formu pro své podnikání zvolí
● s kým bude spolupracovat,
● jakým způsobem se budou tvořit ceny

Podnikat můžeme:

a) sami jako jednotlivci - přebíráme za své podnikání jako jediný veškerou

zodpovědnost včetně všech rizik. Na druhou stranu k založení tohoto podnikání stačí
obvykle méně vstupního kapitálu a jako jedinému vlastníkovi nám zůstane celý
dosažený zisk.
b) společně více osob - zakládáme tzv. obchodní společnost.

Podnikatel může podnikat jako FYZICKÁ či PRÁVNICKÁ OSOBA (upraveno Občanským

zákoníkem)

FYZICKÁ OSOBA = každý člověk se svými právy a povinnostmi, tzn. každé rodné číslo.
Fyzickou osobou se narodíme. Pokud FO získá živnostenské oprávnění → zůstává stále
fyzickou osobou, ale stane se i osobou samostatně výdělečně činnost (OSVČ). FO podniká
pod svým jménem (jméno + příjmení).

PRÁVNICKÁ OSOBA = je definována Občanským zákoníkem jako: „organizovaný útvar, o

kterém zákon stanoví, že má právní osobnost“ (právní osobnost znamená způsobilost mít
práva a povinnosti). Právnické osoby jsou založeny:

za účelem dosažení zisku – to jsou obchodní korporace např. akciová společnosti,

společnost s ručením omezeným, veřejná obchodní společnost, komanditní
společnost

za jiným účelem než je dosažení zisku – např. neziskové organizace jako jsou nadace a
nadační fondy, ale i třeba církev, politické strany

2
 veřejnoprávní právnické složky státu – např. stát, kraj, obec, příspěvková organizace,
vysoká škola

PODNIKÁNÍ FYZICKÝCH OSOB

Podnikání podle Živnostenského zákona = ŽIVNOSTENSKÉ PODNIKÁNÍ

Za podnikatele je možno považovat osobu, která

✔ Podniká na základě živnostenského oprávnění

✔ Podniká na základě jiného než živnostenského oprávnění podle zvláštních předpisů =

osoby, které podnikají např. jako daňoví poradci, auditoři, advokáti, lékaři,
stomatologové, veterináři, lékárníci, autorizovaní architekti, notáři aj. tito poplatníci
dostávají oprávnění k výkonu jiného podnikání z pravidla od odborné profesní
organizace s povinným členstvím (komora), zřízené zvláštním zákonem na základě
prokázané odborné kvalifikace (úspěšně složené zkoušky, atestace apod.) a jsou zapsáni
do seznamu vedeného komorou.
✔ Provozuje zemědělskou výrobu (podnikání v zemědělství má svá specifika - je nutno
ověřit aktuální podmínky)

Živnostenské podnikání – zákon definuje jako soustavnou činnost, provozovanou

samostatně vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za
podmínek stanovených Živnostenským zákonem

▪ FO či PO, která chce živnost provozovat, musí získat živnostenské oprávnění pro danou
činnost
▪ Provádíme-li výdělečnou činnost soustavně a splňují i ostatní podmínky definice, musím
se přihlásit na Živnostenském úřadě, ohlásit živnost nebo požádat o udělení koncese a
zaplatit příslušné poplatky, jinak provádím neoprávněné podnikání a vystavuji se
nebezpečí vysokých pokut a případně trestnímu-stíhání.

▪ Podnikatel podniká proto, aby dosáhl zisku, bez ohledu na to, zda tohoto cíle nakonec
dosáhne či utrží ztrátu. Tím se provozování živnosti zásadně liší od provozování činností
nepodnikatelských subjektů neziskového-sektoru.
Někdy mají podnikatelé snahu zaměnit pracovní poměr ke svým zaměstnancům za vztah
mezi podnikateli (především z důvodů daňových a výše sociálního a zdravotního
pojištění). Tím ovšem porušují zákonem danou definici živnosti, protože zaměstnanec

3
 nejedná samostatně a na vlastní riziko – opět mohou být potrestáni dle živnostenského
zákona

Subjekty oprávněné k provozování živnosti:

Živnost musí provozovat fyzická nebo právnická osoba

Živnostenský zákon vyžaduje splnění těchto podmínek:

Všeobecné podmínky:
→ způsobilost k právním úkonům - tzn. způsobilost právně jednat např. uzavírat smlouvy.
Získáme ji dosažením 18 let věku - u živnostenského úřadu stačí předložení občanského
průkazu.
→ trestní bezúhonnost – bezúhonností rozumíme,že žadatel nesmí být trestán pro úmyslný
trestný čich spáchaný v souvislosti s podnikáním a nebo s předmětem podnikání. V
současné době již není nutné dokládat výpis z rejstříku trestů → živnostenský úřad si sám
vyžádá výpis z rejstříku trestů úředním postupem.

Zvláštní podmínky = předepsaná odborná způsobilost = dosažené vzdělání a praxe

Pro každý druh živnosti je přímo uvedeno v příloze zákona jaká odborná způsobilost je pro
každý druh živnosti požadována.

U fyzické osoby musí dané podmínky splňovat sám podnikatel, pokud je nesplňuje, může
zaměstnat odpovědného zástupce, který je splňuje. U právnické osoby musí všeobecné
podmínky splňovat odpovědný zástupce (většinou člen statutárního-orgánu).

Průkazním prostředkem odborné způsobilosti je většinou doklad o dosaženém vzdělání

nebo doklad o délce praxe v daném oboru.

Odpovědný zástupce je fyzická osoba ustanovená podnikatelem, která odpovídá za řádný

provoz živností a dodržování živnostenskoprávních předpisů a která je v pracovně právním
vztahu k podnikateli

Shrnutí postupu založení živnosti:

Založení živnosti probíhá na živnostenském úřadu (můžete si zvolit kterýkoliv

živnostenský úřad). Budoucí podnikatel zde vyplní JEDNOTNÝ REGISTRAČNÍ
FORMULÁŘ (JRF). Jeho prostřednictvím je možné kromě ohlášení živnosti či podání

4
 žádosti o udělení koncese učinit oznámení i vůči dalším úřadům – finančnímu úřadu,
správě sociálního zabezpečení, zdravotní pojišťovně a úřadu práce.

JRF je možno podat:

● online – pokud jste JRF vyplnili online – lze živnostenskému úřadu doručit na
Elektronickou podatelnu (vyžaduje se uznávaný elektronický podpis) nebo do datové
schránky živnostenského úřadu (vyžaduje se aktivovaná datová schránka)
● poštou – pokud jste vyplnili základní JRF offline,
● osobně na kterémkoli živnostenském úřadu nebo na Czech POINTu

Úřad ověří splnění všech všeobecných podmínek.

Pokud musí podnikatel splnit i zvláštní podmínky → předloží potřebné doklady tzn.
doklady o vzdělání, praxi apod.

v případě, že se místo podnikání nebo provozovna nenachází na adrese vašeho

trvalého bydliště: doklad prokazující právní důvod pro užívání prostor – výpis z
katastru nemovitostí (v případě, že danou nemovitost vlastníte), souhlas vlastníka
nemovitosti nebo nájemní smlouva, kde je tento souhlas ustanoven.

Nakonec podnikatel uhradí správní poplatek 1 000 Kč.

Doporučení: zároveň se registrovat k dani z příjmů fyzických osob na finančním

úřadě, příslušným dle místa podnikání (podle trvalého pobytu). Registrace je povinná
do 15 dnů od zápisu do živnostenského registru.

Jsou-li splněny všechny podmínky pro ohlášení živnosti, úřad provede zápis do
živnostenského rejstříku ve lhůtě 5 pracovních dnů ode dne doručení ohlášení a
následně vám vydá výpis.

Založit živnost si mohou občané také pomocí datových schránek. Pokud však daná živnost
vyžaduje také doklad o vzdělání či odborné způsobilosti, musí tyto dokumenty občan nechat

5
autorizovaně zkonvertovat do elektronické podoby. Autorizovanou konverzi však provádějí
pouze kontaktní místa Czech POINT.

Živnostenský úřad před vydáním živnostenského oprávnění zjišťuje, zda neexistují překážky
provozování živnosti. Úředníci zkoumají, zda např. žadateli nebyl uložen trest zákazu
činnosti týkající se dané oblasti, zda na jeho majetek nebyl vyhlášen konkurz, nedošlo-li ke
zrušení předchozího živnostenského oprávnění z důvodu porušování podmínek živnosti.

Živnostenské oprávnění prokazuje, které činnosti je podnikatel oprávněn provozovat.

Dokladem tohoto povolení je ŽIVNOSTENSKÝ LIST.

Od roku 2023 budou mít nově všechny podnikající fyzické osoby povinnost datové
schránky.

Datová schránka = je doručovací systém, přes který si můžete zdarma dopisovat s úřady,
soudy apod. Jde o elektronickou poštovní schránku, podobnou, jako jsou e-mailové
schránky. Protože se do systému datových schránek přihlašujete přes ověřenou identitu,
adresát má jistotu, že vše, co mu posíláte datovou schránkou, jste poslali opravdu vy. Díky
datové schránce můžete zasílat dokumenty úřadům elektronicky z pohodlí domova, a
elektronicky je i přijímat. Nepotřebujete k tomu navíc žádný elektronický podpis, který byste
si jinak museli složitě vyřizovat a platit. Úřady budou na dokument zaslaný datovou
schránkou nahlížet stejně, jako byste jej osobně podepsali.

Datová schránka vám umožňuje:

● zdarma, snadno a rychle elektronicky komunikovat se státními institucemi a
společnostmi,
● zasílat a přijímat elektronické dokumenty a zprávy,
● komunikovat se státem kdekoli a kdykoli.

Datové schránky postupně nahrazují klasický způsob doručování dokumentů a informací v

listinné podobě.
Cílem datových schránek je efektivnější – tedy rychlejší, levnější a spolehlivější veřejná
správa,

Pro podnikatele to mimo jiné bude znamenat povinnost podávat svá daňová přiznání
elektronicky právě přes datovou schránku (v minulosti podnikatelé mohli nosit své daňové
přiznání v papírové podobě na FÚ).

6
Podnikání nezletilých

Nový občanský zákoník upravil možnost nabytí částečné nebo plné svéprávnosti u nezletilých. Tvůrci
nového občanského zákoníku se inspirovali v zahraničí, kde tyto zákony fungují a umožňují nezletilým
mít způsobilost k právním jednáním odpovídající jejich individuální vyspělosti. V praxi to znamená , že
od 1.1. 2014, mohou u nás nezletilí podnikat. Úprava byla provedena hlavně z důvodu samotného
rozšíření možností nezletilého jednat v návaznosti na jeho rozumové schopnosti. Řada nezletilých má
dostatečnou rozumovou vyspělost, například v oblasti IT, takový programátor nepotřebuje, aby
podnikal přes nastrčené osoby či rodiče. Nezletilý může zdědit i firmu nebo závod, kterou může
vzhledem ke své inteligenci provozovat. V každém případě svéprávnost a schopnost mladistvého
právně jednat posuzuje soud a to na návrh nezletilého, resp. jeho zákonného zástupce. Nezletilý může
dosáhnout buď plné svéprávnosti nebo jen částečné svéprávnosti.

Plná svéprávnost - návrh na přiznání plné svéprávnosti může podat nezletilý, ale s návrhem musí
souhlasit jeho rodič nebo zákonný zástupce. Návrhu musí vyhovět soud a to v případě pokud nezletilý
dosáhl věku 16 let a pokud je osvědčena jeho schopnost sám se živit.

Částečná svéprávnost = souhlas k určitému právnímu jednání – i v tomto případě potřebuje nezletilý
souhlas zákonného zástupce. Nezletilému musí být přiznána svéprávnost, která se bude týkat
zpravidla právního jednání. Rozhodovat bude soud a to v místě bydliště nezletilého. Lze prolomit
hranici šestnácti let, která je požadována u plné svéprávnosti. Nezletilý se stane způsobilý k jednáním,
jež jsou spojena s činností k samostatnému provozování, bude moci sám provádět veškeré činnosti v
rámci podnikání - založení bankovních účtů, provádění transakcí, uzavírání smluv a podob.

Zákon rozeznává dle podmínek, které podnikatel musí splnit, aby danou živnost
mohl provozovat tyto živnosti:

a) koncesovanou živnost
b) ohlašovací živnost
řemeslná živnost
vázaná živnost
volná živnost

Postup získání živnosti se liší právě podle toho zda-li jde o živnost
koncesovanou či ohlašovací.

KONCESOVANÁ ŽIVNOST – jde o živnosti s přísnějšími podmínky získání. Může

být požadováno prokázání další způsobilosti (např. spolehlivosti) nebo vyjádření
dalšího státního orgánu (např. ministerstva). Jedná se o živnosti, které mohou ohrozit
zdraví, život či majetek budoucích zákazníků.

7
Koncese = povolení provozovat živnost → jde o povolení státu vykonávat
určitou činnost.

Živnostenský úřad posuzuje zda-li koncesovanou živnost povolí či nikoliv - tzn.

nemáme na koncesi automatický nárok. Koncese může být schválena pro určité
území nebo na určitou dobu, může se jich také vydávat omezený počet. Úřad
rozhodne o žádosti o koncesi do 60 dnů ode dne podání žádosti. Do doby než
podnikatel obdrží koncesi nesmí koncesovanou živnost vykonávat.

Příklady koncesovaných živností:

→ výroba a úprava lihovin a ostatních alkoholických nápojů (s výjimkou piva)
→ výroba, opravy, úpravy, přeprava, nákup, prodej, půjčování, uschovávání,
znehodnocování a ničení zbraní a střeliva
→ výroba tepelné energie a rozvod tepelné energie
→ silniční motorová doprava např. taxi, linková doprava…..

Popis všech činností, které spadají do koncesované živnosti najdeme v Příloze č. 3

Živnostenského zákona.

OHLAŠOVACÍ ŽIVNOST – živnostenské oprávnění se uděluje automaticky,

prokážeme-li splnění všech všeobecných případně zvláštních podmínek. Jde o
ohlášení začátku živnostenské činnosti tzn. živnost začíná dnem ohlášení a tak
podnikatel může začít podnikat dnem ohlášení živnosti (nemusí tedy čekat, než
živnostenský úřad fyzicky vyhotoví a předá živnostenský list). Tento druh živnosti pak
dále dělíme na:

▪ ŘEMESLNÉ - je nutná odborná způsobilost, kterou je nutné doložit dokladem

např. výuční list v oboru kuchař, elektrikář apod. Seznam řemeslných živností
v Příloze č. 1 Živnostenského zákona. Příklady řemeslné živnosti: kadeřnictví,
kosmetika, hodinářství, truhlářství , pekařství

▪ VÁZANÉ – odborná způsobilost je dána předpisy např. učitel autoškoly,

projektant, oční optik, psychologické poradenství, činnosti účetních poradců,
masérské služby, provozování solárií. Jsou to živnosti, pro jejich získání a
provozování je podmínkou prokázání odborné způsobilosti (je stanovena pro
každý obor zvlášť). Seznam vázaných živností je uveden v příloze č. 2
Živnostenského zákona.

▪ VOLNÉ – zákon u nich nepožaduje doložení odborné způsobilosti - ani vzdělání

ani praxe. Pro zápis do živnostenského rejstříku stačí splnění všeobecných

8
 podmínek. Podnikáme-li v oboru, který je volnou živností, stačí nám jediné
živnostenské oprávnění. Tím získáme právo podnikat zhruba v 80 oborech - stačí
vybrané obory živnostenskému úřadu nahlásit. Živnosti volné jsou vymezeny
v příloze č. 4 Živnostenského zákona. Příklad volné živnosti velkoobchod a
maloobchod.

Z hlediska předmětu podnikání se živnosti dělí:

a) výrobní
b) obchodní
c) poskytující služby – provozování cestovních kanceláří
d) průmyslové

K ohlášení živnosti se přikládá:

- výpis rejstříku ne starší 3 měsíců
- u řemeslné nebo vázané živnosti doklad o odborné způsobilosti
- doklad o zaplacení správního poplatku (kolek)
Živnostenský úřad vydá do 15 dnů živnostenský list. Živnostenský úřad zašle opis
živnostenského listu správci daně (finanční úřad), Českému statistickému úřadu,
úřadu práce. Změny uvedených údajů je živnostník povinen ohlásit ŽÚ do 15 dnů od
nastání těchto změn.

Zánik živnostenského oprávnění

- úmrtí podnikatele
- bankrot (přerušení činnosti – rozhodnutí soudu)
- rozhodnutí ŽÚ o zrušení oprávnění
- uplynutí doby
- zánik právnické osoby
- dobrovolně

Živnostenské úřady vedou živnostenské rejstříky. Část živnostenského rejstříku je

veřejná – každý se zde může dozvědět, jestli jeho obchodní partner má příslušné
živnostenské oprávnění, jestli na něj nebyl uvalen konkurz, kde má svoje provozovny
(www.mfcr.cz pod názvem ARES). Živnostenské úřady provádějí v rámci své
působnosti živn. kontrolu. Úřad kontroluje plnění povinností, které vyplývají
podnikateli z provozování živnosti, dále neoprávněné podnikání, atd.. Při zjištění
nedostatků může uložit pokutu např. za neoprávněné podnikání je pokuta 50 000 Kč
až 1 000 000 Kč

9
OBCHODNÍ KORPORACE

Podnikání právnických osob upravuje Zákon o obchodních korporacích. Pojem „obchodní

korporace“ zahrnuje v novém zákoně obchodní společnosti a družstva, norma obsahuje
pravidla pro jejich vznik, správu a zánik.

OBCHODNÍ KORPORACE = právnická osoba založená za účelem podnikání více osob nebo
ve větším rozsahu. Zakládají ji jak FO, tak PO – tzv. společníci. Mohou být zakládány i
společně se zahraničními osobami a s jejich kapitálem.

Obchodní korporace - základní rozdělení:

a) Osobní obchodní společnosti → alespoň část společníků ručí v obchodní společnosti

neomezeně a osobně v nich pracuje

→ Komanditní společnost (k.s.)

→ Veřejná obchodní společnost (v.o.s.)

b) Kapitálové obchodní společnosti → ručení u kapitálové obchodní společnosti je

omezené a společníci nejsou povinni v obchodní společnosti osobně pracovat

→ Akciová společnost (a.s.)

→ Společnost s ručením omezeným (s.r.o.)

c) Družstva

10
Volba právní formy – musí se vzít v úvahu tyto skutečnosti:

1. Účast na podnikání – může to být 1 osoba (právnická nebo fyzická) nebo i více osob

2. Zdroj kapitálu – potřebný kapitál se může získat vložením vlastních prostředků (ve formě
peněz, majetku, práv) – souhrn tvoří základní kapitál podniku, či to může být cizí kapitál
(úvěry...)

3. Ručení – kdo bude ručit za závazky vyplývající z podnikání svým majetkem. Rozlišujeme:

omezené – pouze do výše svého vkladu při založení společnosti, tento vklad se stane
majetkem společnost. V případě, že se společnost dostane do finančních potíží
společník může přijít o svůj počáteční vklad.

neomezené – podnikatel ručí svým vkladem do společnosti + svým majetkem tzn. v

případě finančních potíží společnosti mohou být případné dluhy hrazeny i z osobního
majetku společníka.

4. Kompetence řízení a kontrolní pravomoc – zahrnuje vedení podniku a zastupování

podniku navenek. Vedení podniku – kdo má pravomoc a odpovědnost v rozhodování, je
vymezena vnitřními předpisy, v některých případech je způsob řízení stanoven Zákonem o
obchodních korporacích.
Obchodní společnost řídí obvykle dva orgány: NEJVYŠŠÍ ORGÁN, STATUTÁRNÍ ORGÁN.

● nejvyšší orgán společnosti dělá zásadní rozhodnutí (včetně rozdělování zisku)

osobní společnosti = všichni společníci
kapitálové společnosti = valná hromada

● statutární orgán jedná za společnost, zastupuje ji a uzavírá smlouvy. Může být

individuální (1 osoba) a nebo kolektivní (více členů). Statutární orgán společnosti volí
valná hromada.

5. Rozdělování zisku:
- podle výše vloženého kapitálu
- podle rozsahu osobní spolupráce a podílu na řízení
- podle rozsahu ručení

6. Zánik podniku – při založení je potřeba určit způsob jak podnik zanikne
Ukončení podnikání je u právnických osob dvoustupňové:

11
 1) zrušení korporace (s likvidací, bez likvidace, prohlášením konkursu),
2) zánik korporace (výmaz z obchodního rejstříku).

Zahájení podnikání právnických osob – je třeba rozlišit tyto 2 pojmy:

1. Založení obchodní společnosti = datum sepsání smlouvy mezi společníky

2. Vznik obchodní společnosti = datum zápisu do obchodního rejstříku

ZALOŽENÍ SPOLEČNOSTI = korporace je založena uzavřením společenské smlouvy či

zakladatelské smlouvy. Smlouva musí mít vždy písemnou formu a podpisy na smlouvě musí
být úředně ověřeny → podpis smlouvy se provádí před notářem. Tam se také sepisují další
důležité dokumenty, např. souhlas s umístěním sídla, podpisové vzory. S notářským zápisem
si právnická osoba požádá o živnostenské oprávnění pro právnickou osobu.

Dokumenty na základě kterých se zakládá právnická osoba:

● Zakladatelská smlouva – pokud obch. společnost zakládá 1 osoba
● Společenská smlouva - v případě 2 a více zakladatelů

VZNIK SPOLEČNOSTI = datum zápisu do obchodního rejstříku. Návrh na zapsání podává

zakladatel nebo zakladatelé a to do 90 dní po podepsání společenské smlouvy. Teprve
zápisem do obchodního rejstříku obchodní společnost vznikne.

Obchodní rejstřík = veřejný seznam, do kterého se zapisují zákonem stanovené údaje o

podnikatelích. Obchodní rejstřík je veden v elektronické podobě. Obchodní rejstřík je veden
soudem. Pro právnické osoby je zápis do obchodního rejstříku povinný. Obchodní rejstřík je
každému přístupný. Každý do něj může nahlížet a pořizovat si z něj kopie či výpisy. Zákon o
obchodních korporacích nám udává povinné informace, které musí obchodní rejstřík
obsahovat.
Pro FO není zápis do obchodního rejstříku povinný. FO se zapisují povinně pouze když:
a) výše jejich výnosů nebo příjmů dosáhla v průměru za dvě po sobě jdoucí účetní období
částku 120 milionů korun
b) pokud to ukládá zvláštní předpis
Obchodní rejstřík:www.justice.cz, www.obchodnírejstrik.cz

Zapisují se tyto údaje: Firma (jméno), u PO sídlo, u FO bydliště a místo podnikání

IČO
Předmět podnikání
Právní forma podnikání
Statutární orgány
Prokura
Základní kapitál
Vklady společníků

12
Komanditní společnost
Komanditní společnost musí mít po celou dobu svého trvání alespoň dva společníky →
komplementáře a komanditistu.

Komplementář řídí společnost a ručí neomezeně celým svým majetkem tzn. že k

obchodnímu vedení společnosti jsou oprávněni pouze komplementáři. Komplementář
nemusí při zakládání k.s. vkládat vstupní vklad – podílí se na řízení společnosti. Jsou
statutárním orgánem k.s.

Komanditista ručí za závazky společnosti pouze omezeně (do výše svého nesplaceného
vkladu podle stavu zápisu v obchodním rejstříku.)

Firma musí obsahovat označení „komanditní společnost“, postačí však zkratka „kom. spol.“
nebo „k. s

Návrh na zápis komanditní společnosti do obchodního rejstříku podepisují všichni společníci

a přikládá se k němu společenská smlouva. Ve této společenské smlouvě musí být určeno:

kdo ze společníků je komplementář a kdo komanditista,

výši vkladu každého komanditisty.

ŘÍZENÍ SPOLEČNOSTI: nejvyšším orgánem jsou všichni společníci (samostatně hlasují

komplementáři, samostatně hlasují komanditisté), statutárním orgánem jsou
komplementáři.
Komanditisté společnost neřídí, ale mají právo nahlížet do účetních knih a účetních dokladů
společnosti a kontrolovat tam obsažené údaje.

RUČENÍ: komplementář = neomezené ručení

komanditista = omezené ručení

VKLAD: Komanditista je povinen vložit do základního kapitálu společnosti vklad ve výši

určené společenskou smlouvou. Výše vkladu není zákonem předepsána - záleží na domluvě
společníků. Vklad je komanditista povinen splatit ve lhůtě stanovené společenskou
smlouvou. Komplementáři do společnosti nedávají žádný vklad.

ROZDĚLENÍ ZISKU: obvykle se zisk nejprve rozdělí na polovinu mezi komplementáře a

komanditisty. Komplementáři se pak rozdělí rovným dílem a podíly komanditistů na zisku se
určují podle poměru jejich vkladů. Ve společenské smlouvě se však společníci mohou
domluvit jinak.

13
Veřejná obchodní společnost

Veřejnou obchodní společností je společnost, ve které alespoň 2 osoby podnikají pod

společnou firmou a ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně celým svým
majetkem tzn. společníci mají NEOMEZENÉ RUČENÍ.

Vklad do společnosti není zákonem povinný - záleží na domluvě společníků (musí být
uvedeno ve společenské smlouvě).

Společnost se zakládá uzavřením společenské smlouvy, která musí obsahovat obchodní

jméno a sídlo společnosti, předmět podnikání a osoby zakladatelů.

Firma musí obsahovat označení "veřejná obchodní společnost", jež může být nahrazeno
zkratkou "veř. obch. spol." nebo "v. o. s.".

Veřejná obchodní společnost odpovídá za své závazky celým svým majetkem. Společníci ručí
za závazky společnosti veškerým svým majetkem společně a nerozdílně. Ručení trvá i po
zániku korporace

Práva a povinnosti společníků se řídí společenskou smlouvou.

ŘÍZENÍ SPOLEČNOSTI: Nejvyšší orgánem v.o.s. jsou všichni společníci, v zásadních otázkách
má každý společník právo veta. Každý ze společníků je statutárním orgánem.

ROZDĚLENÍ ZISKU: Zisk se dělí mezi společníky rovným dílem. Ztrátu zjištěnou účetní
závěrkou nesou společníci rovným dílem. Obojí platí tehdy nestanoví-li společenská smlouva
jinak.

Akciová společnost
Akciovou společností je společnost, jejíž základní kapitál je rozvržen na určitý počet akcií o
určité jmenovité hodnotě. Společnost odpovídá za porušení svých závazků celým svým
majetkem. Akcionář neručí za závazky společnosti.

Firma musí obsahovat označení "akciová společnost" nebo zkratku "akc. spol." nebo zkratku
"a.s.".

Akcie je cenným papírem, s nímž jsou spojena práva akcionáře jako společníka. Základní
kapitál společnosti je rozdělen na příslušný počet akcií.

PODÍL NA ZISKU: Akcionář má právo na podíl na zisku, který valná hromada schválila k
rozdělení mezi akcionáře. Neurčí-li stanovy ve vztahu k určitému druhu akcií jinak, určuje se
tento podíl poměrem vkladu akcionáře k základnímu kapitálu.

14
RUČENÍ: za závazky společnosti ručí akciová společnost jako celek svým majetkem. V případě
zániku a.s. však akcionář přijde o své akcie - tzn. o peníze, které do a.s. vložil.

Akcionář je oprávněn účastnit se valné hromady a hlasovat na ní.

Akciová společnost vytváří základní kapitál v minimální výši 2 000 000 Kč

ŘÍZENÍ SPOLEČNOSTI:
Nejvyšším orgánem je valná hromada všech akcionářů. Akcionáři mají na valné hromadě
hlasovací právo podle počtu akcií. Na valné hromadě se řeší zásadní otázky a.s. např. směry
dalšího podnikání, rozdělení zisku apod.

Statutární orgány mohou být uspořádány dvě způsoby → zvolený způsob je uveden ve
stanovách, které schvaluje valná hromada.

1. způsob: DUALISTICKÝ SYSTÉM - společnost řídí PŘEDSTAVENSTVO, jehož činnost

kontroluje DOZORČÍ RADA. Členové představenstva jsou do funkce voleni a z funkce
odvoláváni valnou hromadou.
2. způsob: MONISTICKÝ SYSTÉM - společnost řídí STATUTÁRNÍ ŘEDITEL. Jeho činnost
kontroluje SPRÁVNÍ RADA, která také určuje zaměření obchodního vedení.

Postup založení akciové společnosti je poměrně složitý. Ustavující valná hromada- rozhodne
o založení firmy, schvaluje stanovy firmy, volí orgány firmy – představenstvo, dozorčí radu.
Konání valné hromady se osvědčuje notářským zápisem. Korporace vzniká dnem zápisu do
OR, a. s. je nutno zapsat nejpozději do 90 dní po konání ustavující valné hromady nebo do
90 dnů od sepsání notářsky ověřené zakladatelské (společenské) smlouvy .

Stanovy korporace = soubor právních pravidel. Založení a.s. vyžaduje přijetí (schválení)
stanov – ten kdo stanovy přijal a podílí se na úpisů akcií se nazývá zakladatel a.s.

Akciové společnosti musí mít povinně webové stránky a musí na nich zveřejňovat vybrané
údaje – mezi povinné údaje patří jméno společnosti, její sídlo, IČO a zápis v
obchodním rejstříku. Na webu pak musí být vyvěšena také řada dokumentů. U akciových
společností je důležitá především pozvánka na valnou hromadu, která musí být na
internetu nejméně 30 dní před jejím konáním. Uveřejněním pozvánky na internetu se
přitom pozvánka považuje za doručenou akcionářům, kteří vlastní akcie na majitele.

Akcie = obchodovatelné cenné papíry.

Akcie se mohou nakupovat a prodávat na burze cenných papírů (CP). Akcie se vydávají
(emitují) za nominální cenu (jmenovitou), která je vyznačena na akcii. Mohou se vydávat i za
cenu vyšší, než je nominální hodnota, ne však za cenu nižší.

15
Akcie se prodávají a kupují za ceny odlišné od nominální ceny a to jsou tržní ceny, které
označují kurz akcie (je stanoven podle nabídky a poptávky po akciích určité společnosti).
Poptávka po akciích je ovlivněna prosperitou a.s., která je určována např. výši zisku a výši
dividendy (roste-li dividenda, zvyšuje se poptávka po akciích). Tržní ceně dosahované na
veřejných trzích (např. burza) říkáme kurz akcie. Existují dva druhy výnosů z akcií - dividenda,
kapitálový výnos.

Důležité pojmy:
✔ Dividenda – je část zisku připadající na jednu akcii. Může být vyjádřena % z nominální
hodnoty akcie.
✔ Výhodnost nákupu akcie se hodnotí podle výnosnosti akcie. Počítá se v %.
✔ Nominální hodnota = hodnota akcie, která je na akcii napsaná a za tuto částku se
akcie emituje (vydává)
✔ Tržní hodnota – je různá, může být vyšší, nižší i stejná jako nominální hodnota a její
výše závisí na vztahu nabídky a poptávky po akciích na trhu s cennými papíry – u nás
je trhem burza cenných papírů a RM-systém.
✔ Kontrolní balík akcií – rozhodující podíl (většinový) a z toho vyplývající možnost
ovládání společnosti
✔ Ážio = rozdíl mezi nominální a tržní hodnotou akcií
✔ Emisní ážio = rozdíl mezi cenou při prvním prodeji a nominální cenou akcie tzn. že
akcie se může emitovat za za vyšší cenu než je cena nominální

Akcionář může vlastnit akcie různého druhu, společnosti můžou vydat více
druhů akcií, s nimiž budou spojena různá práva.

Akcie rozlišujeme:

❖ podle formy (podoby):

1. listinné jsou fyzicky vytisknuté na papíře a mají řadu ochranných prvků (jako bankovky),
aby se nedaly padělat.
Skládají se z:
pláště = jsou uvedeny předepsané náležitosti o nomin. hodnotě akcie, emitentovi a emisi,
kupónového archu = kupón stříháte, když jednou ročně jdete pro dividendy,
talonu = až vám dojdou kupony, za talon dostanete nový arch.
2. zaknihované - modernější forma, kdy je akcie zaznamenána v počítači Střediska pro cenné
papíry (SCP).

16
 ❖ podle znění akcie

1. na majitele (doručitele) jsou převoditelné předáním jiné osobě. Změna cenného papíru
se nemusí zaznamenat. Prodej a převod těchto akcií je volný a není k němu nutný souhlas
emitenta.
b) na jméno jsou převoditelné na jinou osobu tzv. rubopisem. Každá změna majitele u
těchto akcií musí být nahlášena emitentovi a zaznamenána i na samotných cenných
papírech. Akciové společnosti si vedou seznamy akcionářů, kteří vlastní akcie na jméno.
Obchodovatelnost a převoditelnost těchto akcií může být omezena, to znamená že je nelze
prodat bez souhlasu emitenta.

❖ podle druhu akcie

1) kmenové – základní ( běžné) akcie: majitelé těchto akcií přichází na řadu při rozdělování
zisku až po majitelích prioritních akcií. Mají právo hlasovat na valné hromadě a
dividendu dostávají v závislosti na zisku a vkladu.

2) prioritní akcie poskytují svým majitelům výsadní práva, většinou se jedná o přednostní
právo na dividendu. Majitel této akcie má nárok na vyšší dividendu než mají držitelé
kmenových akcií. Majitel prioritní akcie může obdržet dividendu, i když dividenda na
kmenové akce není vyplácena. Akcionář se v roce obdržení této prioritní dividendy
nemůže zúčastnit rozhodování valné hromady.

Společnost s ručením omezeným

Celosvětově nejrozšířenější typ společnosti.

Společností s ručením omezeným je společnost, jejíž základní kapitál je tvořen vklady

společníků.

RUČENÍ: Společnost s ručením omezeným je společnost, za jejíž dluhy ručí společníci

omezeně - tzn. do výše svého nesplaceného vkladu (např. ve společenské smlouvě je
uvedeno, že společník A vloží do s.r.o. částku 1 mil. Kč - ze svého vkladu již 800 000 splatil -
tzn. společník za závazky společnosti ručí do výše 200 000 Kč)

Společnost odpovídá za porušení svých závazků celým svým majetkem.

Firma společnosti musí obsahovat označení "společnost s ručením omezeným", postačí však
zkratka "spol. s r.o." nebo "s.r.o."

17
VKLAD: Minimální výše vkladu do s.r.o. je 1 Kč, ale společenská smlouva může určit vyšší výši
vkladu. Výše vkladu může být pro jednotlivé podíly stanovena rozdílně.

PODÍL NA ZISKU: Podíl společníka se určuje podle poměru jeho vkladu do společnosti -
pokud společenská smlouva neurčí jinak.
Společenská smlouva může připustit vznik různých druhů podílů. Podíly, se kterými jsou
spojena stejná práva a povinnosti, tvoří jeden druh.

Společníci se zapisují do seznamu společníků, který vede společnost. Společnost může být
založena nejméně 1 osobou a maximálně 50 společníky

Společnost s ručením omezeným bude vytvářet povinně dva orgány, a to valnou hromadu a
jednatele. Jednatele volí a odvolává valná hromada.

nejvyšší orgán = valná hromada

statutární orgán = jednatelé = řídící orgán,
kontrolní orgán – dozorčí rada (není povinná).

Statutární orgán je povinen minimálně jednou ročně svolat valnou hromadu. Každý
společník má na valné hromadě tolik hlasů, kolik stanoví společenská smlouva - nejčastěji v
závislosti na výši vloženého vkladu.

Insolvenční test (ochrana věřitelů) – společnost si nesmí vyplácet podíly ze zisku, pokud by
si tím způsobila úpadek. Pokud členové statutárních orgánů (i bývalí členové) svým
nesprávným rozhodnutím zaviní úpadek společnosti, budou ručit celým svým majetkem. To
vychází ze Zákona o obchodních korporacích: statutární orgán má povinnost postupovat s
péčí řádného hospodáře - tzn. tak, aby svým jednáním nezpůsobil společnosti újmu. Pokud
soud prokáže, že statutární orgán nepostupoval jako řádný hospodář - může po něm
požadována náhrada.

Družstvo

Nepatří k obchodním společnostem, protože všechna družstva nepodnikají za účelem

dosažení zisku např. bytová družstva – jejich cílem je prioritně zajišťovat bytové potřeby
členů družstva, doplňkově může provozovat i jinou činnost, pokud tím neohrozí své hlavní
poslání.
Družstvo je společenství neuzavřeného počtu osob, které je založeno za účelem vzájemné
podpory svých členů nebo třetích osob, případně za účelem podnikání.

Družstvo má nejméně 3 členy.

Firma obsahuje označení „družstvo“.

18
Ustavující schůze družstva vedle přijetí stanov zvolí členy orgánů družstva a schválí způsob
splnění základního členského vkladu, popřípadě i vstupního vkladu

Každý člen se podílí na základním kapitálu družstva základním členským vkladem. Výše
základního členského vkladu je pro všechny členy družstva stejná. Družstvo vede seznam
členů.

Družstvo ručí za závazky svým majetkem, členové za závazky družstva neručí

Člen má v souladu se zákonem a stanovami právo zejména:

→ volit a být volen do orgánů družstva,

→ účastnit se řízení a rozhodování v družstvu,
→ podílet se na výhodách poskytovaných družstvem.

Povinnosti člena družstva:

→ dodržovat stanovy,
→ dodržovat rozhodnutí orgánů družstva.

Orgány družstva jsou

a) členská schůze,
b) představenstvo,
c) kontrolní komise a
d) jiné orgány zřízené stanovami.

Členem orgánu družstva může být jen člen družstva.

Každý člen družstva má při hlasování v orgánu družstva 1 hlas.

Statutárním orgánem družstva je představenstvo. Představenstvu přísluší obchodní vedení

družstva. Představenstvo plní usnesení členské schůze, není-li v rozporu s právními předpisy.
Představenstvo zajišťuje řádné vedení účetnictví, předkládá členské schůzi ke schválení
účetní závěrku a v souladu se stanovami také návrh na rozdělení zisku nebo úhradu ztráty.

Příklady družstev:
▪ Bytová družstva → zajišťují bydlení svým členům
▪ Spotřební družstva → zajišťují spotřební statky
▪ Invalidní družstva → zaměstnávají invalidní občany

19
 ▪ Zemědělská družstva
▪ Stavební družstva

Zrušení obchodní korporace:

ZRUŠENÍ KORPORACE je řada činností, které vedou k ukončení její existence. Ke zrušení
může dojít:
a) dobrovolně → rozhodnutím nejvyššího orgánu korporace

b) rozhodnutím soudu → obvykle v důsledku neúspěšného hospodaření. Soud vychází

z insolvenčního návrhu, který může podat jak věřitel, tak i samotný dlužník (tzn. ta
zadlužená korporace). Insolvenční návrh vychází buď ze situace, kdy korporace není
schopna splácet své závazky, nebo ze situace, kdy součet závazků přesáhne majetek
korporace. Na základě insolvenčního návrhu může pak soud rozhodne o úpadku
korporace.

Průběh zrušení korporace

zrušení korporace s likvidací: soustředí se zbylé peněžní prostředky a rozprodává se

majetek korporace. Ze získaných prostředků se zaplatí dluhy vůči státu,
zaměstnancům a dodavatelům. Pokud nějaké prostředky zbyly rozdělí se mezi
majitele. V případě že se korporace ruší kvůli své zadluženosti rozhodnutím soudu -
často již žádné peníze nezbývají a ani se prodejem majetku nezaplatí všechny dluhy.

zrušení korporace bez likvidace: majetek korporace přechází na nástupce tzn. na

jinou korporaci. Ta pokračuje v činnosti. Často zůstává zachováno i její původní
jméno. Může dojít i tzv. fúzi, kdy 2 a více korporací se spojí pod společné vedení.

ZÁNIK SPOLEČNOSTI je jednorázový akt - jde o vymazání korporace z obchodního rejstříku.

Může k němu dojít až po zrušení společnosti.

tzn. dle Zákona o obchodních korporacích dochází nejdříve ke zrušení společnosti a teprve
potom k zániku společnosti.

20