OBSAH

Predmluva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9
AUTORI . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . II
Seznam zkratek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3

Cast prvni OBECNE VYKLADY . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15

Oddil A SOUDNICTYf . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17
Kapitola 1 Pojem, funkce a druhy oudnictvi . . . . . . . . . . . . . 17
Kapitola 2 Soudnictvi a tat . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24
Oddil B CIVILNf PROCES ........................ . 31
Kapitola l Pojem civilniho proce u .................... . 31
Kapitola 2 Druhy civilniho proce u .. .. ................ . 37
Kapitola 3 Civilneproce ni pn\vo ...................... . 42
Oddil C VYVOJ CIVILN1HO PROCESU ............ . 51
t-
~ Cast druha ZAKLADNt PRINCIPY SOUDNICTV1
I nv A CIVILN1HO PROCESU ................ . 59
Kapitola l Pojem zaldadnich principii . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 61
Kapitola 2 Pravo na pravedlivy proce
(principy fungovani oudnictvi) . . . . . . . . . . . . . . . 63
Kapitola 3 Principy civilniho proce u
(odvetvove principy) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 75

Cast treti SUBJEKTYCIVILN1HO PROCESU . . . . . . . . . 89

Oddil A ZAKLAD f POJMY ........ ............ .. . 91
Kapitola l Subjekty rizeni a jine o oby zuca tnene na nzeni . 91
©Alena Winterova, a kol., 2008 Kapitola 2 Proce nepravni vztah ...................... . 94
ISBN 978-80-7201-726-3 Oddil B SOUDY ........... ............ ......... . 96
Kapitola 1 Soudy jako proce ni ubjekty . .......... ... .. . 96

3
 CIVIL f PRAVO PROCES f
OBSAH

Kapitola 2 Organizace oudu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . J J1 Oddfl D PROCESNf PODMfNKY . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 236

Kapitola 3 Pri Ju no t oudu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . J 21
Kapitola 4 Soudci a jejich po taveni . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13 J Oddil E DOKAZOVANf . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 242
Kapitola 5 Da1 f oudnf o oby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 137 Kapitola 1 · Pojem proce nfho dokazovani . . . . . . . . . . . . . . . . 242
Kapitola 2 rs:_dmet dokazovani . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 250
Oddil C 0CASTN1CI RfZENf .. .. .. . .. .. .. . .. . .. . . . 141 Kapitola 3 Dukazni pro rredky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 259
Kapitola 1 Pojem, znaky a predpoklady uca ten tvi . . . . . . . . 141 Kapitola 4 Po taveni oudu a po taveni uca tniku
Kapitola 2 Oca tnici porneho rizenf ( trany poru) . . . . . . . . 157 v dukaznim rfzeni . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 271
Kapitola 3 Oca tnici ne porneho nzeni . . . . . . . . . . . . . . . . . . 164
Oddfl F ROZHODNUTf 280
Oddfl D DALSt INSTITUCE JUSTICNfHO SYSTEMU . . 167 Kapitola 1 Obecna problematika ...................... . 280
Kapitola 1 Advokati . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 167 Kapitola 2 Meritornf rozhodnuti ...................... . 289
Kapito1a 2 Notari . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 176 Kapitola 3 Faze oudniho rozhodovanf ................. . 298
Kapito1a 3 Soudni exekuton. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 181 Kapitola 4 Pravni moe rozhodnuti ..................... . 311
Kapitola 4 Statnf zastupci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 182 Kapitola 5 Vykonatelno t rozhodnuti .................. . 323
Kapitola 5 iliad pro zastupovaru tatu ve vecech majetkovych. . 184
Oddil G NAKLADY RfZENf 330
Kapitola 1 Pojem nakladu i'izeni ...................... . 330
Cast ctvrta ZAKLADY CIVILNtHO PROCESU Kapitola 2 Druhy nakladu i'izeni ...................... . 331
(INSTITUTY CIVILN1HO PROCESN1HO Kapitola 3 Placeni a nahrada nakladu .................. . 340
PRAVA) . . .. . . . . .. . .. . . . . . . . . . . . . .. .. . . . . 185 Kapitola 4 Rozhodnuti o nakladech rfzeni ............... . 345
Oddil A 0 INSTITUTECH PROCESNfHO
PRAVA OBECNE ........................ . 187 Cast pata JEDNOTLIVE DRUHY RfZENt
Oddil B PROCESNf UKONY ...................... . V PRVN1M STUPNI ..................... . 351
188
Kapitola 1 Pojem proce nfch ukonu ................... . 188 Oddil A Srnirci a zajist'ovaci nzeni .................. . 353
Kapitola 2 Proce ni ukony oudu ...................... . 192 Kapitola l Smfrcf rizenf ............................. . 353
Kapitola 3 Proce ni ukony ucastniku ................... . 202 Kapitola 2 Pi'edbezna opati'eni ........................ . 356
Kapito1a 4 Proce ni lhuty ............................ . 205 Kapitola 3 Zajistenf dukazu .......................... . 366
Oddil C 2ALOBA ............................... . 208 Oddil B SPORNE RfZENf ........................ . 368
Kapitola 1 Zaloba a zalobni pn1vo ..................... . 208 Kapitola 1 Zahajeni a pravidelny prubeh i'izeni ........... . 368
Kapitola 2 Obcan kopravni (civilni) zaloba .............. . 213 Kapitola 2 Predmet rizeni. Di pozicni ukony uca tniku .... . 377
Kapitola 3 2aloba jako proce ni ukon .................. . 217 Kapitola 3 Vady rfzeni a prekazky po tupu .............. . 383
Kapitola 4 Druhy zalob ............................. . 222 Kapitola 4 Zkracena rizeni ajine pripady nepravidelneho
Kapitola 5 Spojovani zalobnich naroku prubehu rizeni ............................ . 388
(objektivni kumulace) ................ . ..... . 231
Kapitola 6 Skupinova (kolektivni) zaloba ............... . 234
4
5
 CIVILNf PRAVO PROCESNf
OBSAH

Oddfl C NESPORNE RlZENf . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 393 Oddil D ZVLASTNf CAST . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 545

Kapitola 1 Obecne o ne pornem rizeni . . . . . . . . . . . . . . . . . . 393 Kapitola 1 U pokojeni prav na penezita plneni . . . . . . . . . . . . 545
Kapitola 2 Jednotlive pnpady ne porneho l'izeni . . . . . . . . . . . 405 Kapito1a 2 U pokojeni prav na nepenezita plneni . . . . . . . . . . 592
Oddil D RfZENf VE VECECH, 0 NICHZ BYLO Kapitola 3 Vykon rozhodnuti o vychove nezletilych deti . . . . 603
ROZHODNUTO JINYM ORGANEM . . . . . . . . . 445 Kapitola 4 Jine zpu oby vymahani p1neni . . . . . . . . . . . . . . . . 608
Kapitola 1 Obecmi problematika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 445
Kapitola 2 Rizeni podle ca ti pate OSR . . . . . . . . . . . . . . . . . . 450 Cast osma INSOLVENCNt R1ZEN1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 623
Kapitola 3 Civilni proce a pravni oudnictvi . . . . . . . . . . . . 452
Kapito1a 1 Opadek a jeho proce ni reseni . . . . . . . . . . . . . . . . 625
Kapitola 2 Obecne o in olvencnim nzeni. . . . . . . . . . . . . . . . . 635
Cast sesta OPRAVNA R1ZENt . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 455 Kapitola 3 Konkur a zvla tni likvidacni zpu oby . . . . . . . . . . 653
Oddil A OBECNE VYKLADY . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 457 Kapitola 4 Sanacni zpu oby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 663
Kapitola 5 Evrop ke in olvencni pravo . . . . . . . . . . . . . . . . . . 669
Oddfl B ODVOLANf . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 462
Kapitola 1 Pripu tno t odvolani . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 462
Kapitola 2 Ocinky odvolani . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 477 Cast devata ALTERNATIVNt RESENt SPORU . . . . . . . . . . 673
Kapitola 3 Rizeni a rozhodnuti o odvolani . . . . . . . . . . . . . . . 481 Kapitola 1 Alternativni re eni poru . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 675
Oddil C DOVOLANf ............................. . Kapitola 2 Metody alternativniho l'eseni poru . . . . . . . . . . . . 683
490
Kapitola 1 Pripu tno t dovolani ....................... . Kapitola 3 Rozhodci nzeni v CR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 696
491
Kapitola 2 Ocinky dovolani .......................... . Kapitola 4 Financni arbitraz . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 711
498
Kapitola 3 Rizeni a rozhodnuti o dovolani ............... . 499
Oddil D ZALOBA NA OBNOVU RlZENf . . . . . . . . . . . . . 504 VECNY REJSTR1K . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 723 (
Kapitola 1 Pi'ipu tno t zaloby na obnovu l'izeni . . . . . . . . . . . 504
Kapitola 2 Rizeni a rozhodnuti o zalobe na obnovu nzeni . . . 508
Oddil E ZALOBA PRO ZMATECNOST . . . . . . . . . . . . . . 509
Kapitola 1 Pi'ipu tno t zaloby pro zmatecno t . . . . . . . . . . . . . 509
Kapitola 2 Rizeni a rozhodnuti o zalobe pro zmatecno t . . . . . 513

Cast edma VYKON ROZHODNUTt . . . . . . . . . . . . . . . . . . 515

Oddil A OBECNE 0 VYKONU ROZHODNUTf . . . . . . . . 517
Oddil B EXEKUCNf TITUL ....................... . 523
Oddil C PR0BEH VYKONAVACfHO RfZENf . . . . . . . . . 527

6
7
 PREDMLUVA

Civilni pnivo proce ni e dilcimi upravami tale meni. Je to vyvola-

no jak pficinami vnitfuimi (zejmena poti'ebou racionalizovat a zrychlit
oudnf fizeni) , tak pficinarni vnej imi (poti'ebou harmonizace v ramci
jednocujici e Evropy). Zachyceni zmeneneho tavu platneho prava
v ucebnici je navim prvotnim cilem.
Stejne v ak povazujeme za mimoradne dulezite, aby i tudenti
pravnicke fakulty odna eli do praxe pn1veteoreticke poznatky. Ty jim
vice nez podrobna znalo t aktuaJni pravni upravy pomohou vyrovnat
e v budoucnu danm vyvojem v obla ti prava, ktery je nepochybne
jako prakticke pravniky ceka.
Autorscy kolektiv tal i pred otazkou, zda a do jake miry zaradit do ak-
tualizovaneho vydaru ucebruce rovnez vyklady cykajici e du ledkU clen-
tvi Ce ke republiky v Evrop ke urui pro oblast civilniho proce u, re p.
oudructvi. Rozhodli j me e tak uCinit, vy vetlit tav integrace v obla ti
civilniho proce u a po kytnout vyklady v tomto my lu komplexni.
Poprve v hi torii ce keho, re p. ce ko Ioven keho oudnictvi e to-
tiz v tupem Ce ke republiky do Evrop ke unie men! zakladni predpo-
klady, na kterych ju tice do ud fungovala, jako je vrchovano t vnit-
ro tatniho prava (pokud by mel na tat rozpor komurutarnim pravem),
pro rozhodovaci cinno t oudu e akceptuje evrop ke precedencni pra-
vo, podle ktereho e oudni judikatura tava rovnocennym pramenem
pn1va, atd.
Na im zamerem pritom rozhodne nebylo vykladat vsechny otazky
civilneproce nich vztahu cizfm prvkem, ktere j ou predmetem jinych
pravnich di ciplin (zejm. mezinarodniho prava oukromeho). Nemuze-
me vvak pominout ty proce ni predpi y EU, ktere pfimo formujf ce kY
civilni proce , protoze j ou pro Ce kou republiku jako elena Evrop ke
unie bezpro ti'edne zavazne. V po ledni dobe majf vet inou formu na-
ffzenf, kteni nevyzadujf tran formaci do vnitro tatniho pravniho radu
( taty v ak mohou k tran formaci pn toupit zajmu rozumitelno ti,
aniz by menily ob ah nanzenf). Zarazene pozncirnky j ou tedy zamere-
ny jen na vylozenf vy ledku integracnfch nah v ramci Evrop ke unie
v obla ti civilniho pro e u.

9
CIVILN1 PRAVO PROCESN1

V oucasno ti j ou formou naffzeni Rady, re p. narizeni Rady a Par-

lamentu regulovany obla ti pravomoci, pfi lusno ti , uznavani a vykonu AUTORI
rozhodnuti , dorucovani, dokazovani, pravni pomoci v pre hranicnich
porech, upadkoveho fizeni , vznikl evrop Icy exekucni titul. Podrob- Doc. JUDr. Alena Mackova, Dr.
nej i vyklady pod taty a du 1edku techto norem j ou zarazeny v pfi- ca tIll. oddil D, ca t IV. oddil G,
lu nych partiich teto ucebnice. ca t VI.
Koexi tence cleo k)lch taru Evrop ke unie a potfeby kaidodenni oud-
ni praxe vyu tily dcile ve vytvofenf tzv. Evrop ke oudni ite pro obCan ke JUDr. Dita Melicharova Karfikova, Ph.D.
a obchodni veci (zfizena byla rozhodnutim Rady c. 20011470/ES). Korni- ca tv. oddil e kapitola 2
e a cleo ke staty Evrop ke unie maji ve polupraci po tupne vytvofit ten-
to y tern vyuzitim informacnich technologiL Sit je tvofena y temem Doc. JUDr. Jifi Mike
tzv. informacnich li tu (pfelozenych do v ech jazyku cleo kych tatu), ca t VII. [bez kapitol 2 a 3
ktere budou k di pozici na Internetu (na webovych trankach Evrop ke a bez bodu f) v kapitole 1 oddilu D]
unie i webovych trankach pfi lusneho re ortniho mini ter tva daneho
statu) a ktere po kytuji informace o v ech zak1adnich po tupech a uko- Doc. JUDr. Jo ef Salac, Dr.
nech oudniho nzenf a pnmo ouvi ejicich otazkach. V teto ouvi Io ti ca t v. oddil A
je tfeba pfipomenout i exi tenci internetoveho y temu oznacovaneho
jako Evrop ky oudni atla , jehoz pomoci j ou nadno vyhledavana JUDr. Petr Smolik, Ph.D.
pfi lu na ju ticni mi ta pro uce1y oudnich ukonu (dorucovanf apod.). ca t VII. oddil D kapitola 2 a 3,
Nanzeni a jine pfedpi y Evrop ke unie j ou do tupne na webove ad- ca t IX.
re e www.europa.au.int/eur-lex/ a v ti stene podobe v Orednim ve tniku
Evrop ke unie, od 1. 5. 2004 tez v ce kemjazyce. Prof. JUDr. Alena Winterova, esc., vedouci autor keho ko1ektivu
Stav civilniho proce niho pniva v Ce ke republice je zachycen ke ca t II., ca t III. oddil A a e .
dni 1. 7. 2008. ca t IV. oddil A, B, e , D E,
AUTORI catV. oddil B

Prof. JUDr. Frantisek Zoulik, esc.

ca t I. , ca t III. oddil B,
ca t IV. oddil F, ca tV. oddil e
kapitola I a oddil D, bod f) v kap. I
oddilu D ca ti VII ., ca t VIII.

A. Mackova a P. Smolik
podileli e na zapracovani pfedpi u
evrop keho prava

10 11
 SEZNAM ZKRATEK

CRS zak. c. 113/1875 r. z., o oudnim rizeni

v obcan cych rozeprich pravnich (c. r. .)
Evrop ka umluva Umluva o ochrane Ud kych prav a zakladnich
vobod ( de1eni FMZV c. 209/1992 Sb.), ve
zneni pozdejsich predpi u
IZ zak. c. 182/2006 Sb. o upadku a zpu obech jeho
re eni (in o1vencni zakon)
JR vyhl. c. 37/1992 Sb.,jednaci ract pro okre ni
a kraj ke oudy, ve zneni pozdejsich predpi u
Listina Li tina zakladnich prav a vobod (vyhl. pod
c. 2/1993 Sb.)
MPS zak. c. 9711963 Sb. o mezinarodnim pravu
oukromem a proce nim, ve znenf pozdejsfch
predpi u
NR zak. c. 358/1992 Sb., o notarich a jejich cinno ti
(notar ky rad), ve zneni pozdej ich predpi u
ObZ zak. c. 513/1991 Sb., obchodni zakonik, ve znenf
pozdejsich predpi u
OSR zak. c. 9911963 Sb., obcan ky oudni rad, ve
znenf pozdej ich predpi u
OZ zak. c. 40/l964 Sb., obcan ky zakonfk, ve zneni
pozdej ich predpi u
SP zak. c. 549/1991 Sb. , o oudnfch poplatcich, ve
znenf pozdej ich predpi u
SRS zak. c. 150/2002 b. , oudni rad pnivni, ve zneni
pozdej ich predpi u
TR zak. c. 14111961 Sb. , tre tni ract, ve zneni
pozdefich predpi u
TZ zak. c. 140/1961 Sb., tre tni zakon, ve zneni
pozdej ich predpi u
(J tava u tavni zakon c. I /1993 Sb., U tava Ce ke
republiky, ve zneni pozdej ich predpi u

13
 CIVIL f PRAVO PROCES i

ZA zak. c. 85/1996 Sb. o advokacii, ve zneni

pozdejsich pi'edpi u
ZP ziik. c. 262/2006 Sb., ziikonik prace, ve zneni
pozdejsich pi'edpi u
ZR ziik. c. 94/1963 Sb., o rodine, ve zneni pozdej ich
pi'edpi u
ZRR ziik. c. 216/1994 Sb., o rozhodcim i'izeni
a o vykonu rozhodcich nalezu, ve zneni
pozdej ich pi'edpi u
ZSE ziik. c. 120/2001 Sb., exekucni i'ad, ve zneni
pozdej ich pi'edpi u
zss zak. c. 6/2002 Sb. o oudech a oudcich, ve Cast prvni
zneni pozdej ich pi'edpi u
ZStZ ziik. c. 283/1993 Sb., o tatnim za tupitel tvi
zozst ziik. c. 20 l/2002 Sb., o Oi'adu pro za tupovani
tatu ve vecech majetkovych, ve zneni pozdej ich
OBECNEVYKLADY
pi'edpi u
ZVD zak. c. 26/2000 Sb. , o vei'ejnych drazbach ve
zneni pozdej ich pi'edpi u

Poznti.mka: Tam, kde je v textu ucebnice uvedeno ci lo paragrafu bez

dal iho udaje, jde o citaci obcan keho oudniho i'adu, pokud ze ou-
vi lo ti nevyplyva neco jineho.

14
 OddilA
SOUDNICTVt
Kapitola 1
Pojem, funkce a druhy soudnictvi
Pojem soudnictvi
Soudnictvi je vedle zakonodar tvi a exekutivy zvla tni funkci tatu
v pravni obi a ti. Lze je definovat jako cinnost nezavislych soudu jako
statnich organu, vykonavanou podle stanovenych pravidel a spoci-
vajici V zavaznem feseni konkretnich pfipadu podle pravnich DO-
rem. Pojmove znaky teto definice vyjadruji i pecificno t oudnictvi,
ktera pociva v na ledujicim:
a) Predev im mu i jit o cinno t tatu, o plneni jeho funkci. Proto
oudnictvim muze byt jen cinnost statnich organu (soudu). Za
vykon oudnictvi proto nelze povazovat cinno t ne tatnich or-
ganu, i kdyby e v mnohem cinno ti oudu podobala Gde napr.
0 cinno t rozhodcu ci obecneji 0 alternativni zpu oby reseni po-
ru). Yykonem oudnictvi v ak je cinno t nad tatnich organu, na
nez taty deleguji cinno t vyplyvajici z jejich uverenity.
b) Cinno t, kterou charakterizujeme jako oudnictvi, mu i pocivat
v reseni konkretnich pfipadu. Predev im pujde o tzv. spory
0 pravo, av ak muze jit i 0 pripady jine povahy, pokud e zakon-
mi pu obno t oudu vztahuje i na ne. Soudnictvi e povahou teto
cinno ti lisi od zakonodar tvi i od urcitych pu obno ti exekutivy
(pokud vydava obecne zavazne pravni akty).
c) Reseni konkretnich pripadu mu i probihat podle tanovenych
pravidel, ktere muzeme oznacit za soudni proces. Smy !em
techto pravidel je do ahnout pravedliveho projednani pripadu
( rov. cl. 6 od t. 1 Evrop ke umluvy, o nejz e opfra tzv. pravo na
pravedlivy proce ).
d) Yykonem oudnictvi mohou byt povereny jen nezavisle tatni
organy. Pokud nezavi lo ti rozumime i nezavi lo t na organu,
ktery je u tavil, a nezavi lo tf na tatu, plnuji tento pozadavek
v plnem roz ahu pouze oudy.

17
 CAST PRVN1: OBECNE YYKLADY
e) Re eni, o nez jde, mu i byt zavazne. To znamena, ze je mu i re-
pektovat okruh o ob, jemuz je urceno, jakoz i to, ze je vynutitel-
ne _(vykonatelne) pro ti'edky, ktere rna tatni moe k di pozici.
f) PoJmovym znakem oudnictvf je konecne i to, ze jeho po lanim
neni tvorba prava (legi lativa), ale aplikace jiz existujicich prav-
nich norem. Na tom nic nemeni okolno t, ze oud pn ve cinnosti
mu i pravni normy ,dotvaret" (tj. davatjim konkretnej i tvar) a ze
nektera rozhodnuti oudu maji povahu precedentu, tak:le e ca to
mluvi o tzv. , oudcov kern pravu".
Soudnictvi j me tedy definovali jako cinno t. V beznem chapani e
pod _te~~o pojem zahrnuje i ou tava oudu jako ubjektu, ktere ji vy-
konavaJt.
Vedle terrninu , oudnictvi" je u:lfvano take terminu ,,justice", ktery
vsak nenf odbomym terminem pravnim a jehoz ob ah e v jeho obec-
nem chapanf li f od terrninu , oudnictvi". Pod termfnem ,ju tice" totiz
nerozurnime jen oudy a jejich ou tavu, ale i radu dal fch in titucf
jejichz cinno t ouvi f cinno ti oudu nebo na ni urcitym zpu obe~
navazuje. K temto in titucfm patri predevvim tatnf za tupitel tvi ad-
vokacie, notar tvf, popr. i daJ i pravnicka povolanf urcitym zpu obem
orga_ni~ovan~ (napi'. oukromi exekutori). Dale em zahrnujeme i ne-
ktere cmno t1 vykonavane oudy, ktere nemaji proce ni a rozhodovaci
raz a ktere ouhrnne oznacujeme jako tatnf prava oudu, jakoz i cin-
nost oudcov kych amo pravnych organu.
Pravo na soudni ochranu
.Soudnic~vf lze ~hapat i jako zaWtenf prava na oudni ochranu. Nejde
0 ~eho dal ~ funkci, ktera by e vecne li ila od ucelu a povahy oudnic-
tVJ podle predchoziho vykladu, pi e jen o jiny uhel pohledu na tutez
pr~blematiku; Z~timc~ do ud j me e oudnictvim zabyvali z pohledu
tatu (a oudu), Je pravo na oudni ochranu vyjadrenim funkce oud-
n!ctvf z pohledu _tech, pro nez je urceno (0 ob fyzicrych i pravnicrych
ct - proce ne vyJadreno- uca tnfku fizeni).
Pravo na soudni ochranu patfi k zakladnim pravum a jako ta-
kove je vyjadreno v mezinarodnich dokumentech, ktere j ou jim
18
ODDIL A: OUDNICTV1
venovany, jakoz i v u tavnfch pi'edpi ech rady taru. Toto pravo do-
slo veho vyrazu v cl. 14 od t. I Paktu obcan kych a politickych prav
i v cl. 6 od t. I Evrop ke umluvy (Evrop ka umluva je v ce kern zneni
publikovana pod c. 209/1992 Sb.). Oba doku_~~nty j ou provCe ~ou
republiku zavazne. Ob ahove j ou v ouladu, JeJtCh texty e prekryva-
jf. Pakt vsak uvadf vy lovne pozad~vek rovno ti uca_~fku , E~rop _k~
umluva rna za e ii'eji vymezen pozadavek pravedhveho projednanl
veci.
V cl. 6 od t. 1 Evrop ke umluvy j ou tanoveny zakladni pozadav-
ky na pravedli y proce . K nim pam pi'edevsim vsevob,ecno t ~oh?to
prava, tj. ze e pravedliveho proce u mu f do tat kazdemu. Dale Jde
0 pozadavek, aby za1ezito t byla projednana nezavi lym a ne trannym
oudem. Pokud jde o prubeh a zpu ob projednanf, je treba, aby zale-
u
zito t byla projednana pravedlive, dale verejne ou pri tom stanove-
na urcita nezbytna omezenf) a konecne v pnmerene lhute. Jde pritom
0 v echna rozhodnuti tykajfcf e obcan kych prav a zavazku (coz je
vymezeni pod tatne ir f, nez je obvykle v na f legi lative) a krome
toho i o tre tnf obvinenf.
Zakladnim predpisem, ktery je v na em pravnfm radu venovan
pravu obratit e na oud, je cl. 36 odst. 1 Listiny. Podle to~oto u _ta-
noveni e kazdy muze domahat tanovenym po tupem veho prava
u nezavi 1eho a ne tranneho oudu ave tanovenych pnpadech u jine-
ho organu; podmfnky a podrobno ti tohoto uplatnenf a po tupu tanovi
zakon (cl. 36 od t. 4 Li tiny). Dal i u tanoveni cl. 36 Li tiny rozvadeji
pravo obratit e na oud ohledne pravniho oudnictvf (cl. 36 od t. 2
Li tiny) a pravo na nahradu kody zpu obene nezakonnym rozhodnu-
tfm nebo ne pravnym urednfm po tupem. K pnivu na oudni ochranu
majf vztah i dan u tanovenf Li tiny, zejmena cl. 37 (pravo odeprft
vypovect', pravo na pravni pomoc a rovno t uca tnfku) a cl. 38 (poza-
davek zakonneho oudce; verejno t, ho podarno t a prfmo t fizeni);
krome nich em pati'f i cl. 39 a 40, ktere e v ak uplatnuji vyhradne
v tre tnfm rizeni.
Podstatou prava na oudni ochranu je co nejsirsi moznost obra-
tit se na soud, tj. zahajit oudni rizeni, jakoz i povinno t tatu zaji -
tit, aby proce probehl adekvatnim zpu obem. Souca ti tohot? pniva
neni, aby byl vydan roz udek urciteho ob ahu, protoze ten urct teprve
19
CAST PRVN1: OBECNb VYKLADY
priibeh a vy ledek proce u. Proto je pnivo na oudni ochranu pojeno
tvrzenim 0 tom, ze neci pravo bylo poru eno nebo ohrozeno bez ohle-
d~ na to, zda ten, kdo e obraci na oud, je kutecne no itelem prava,
o Jehoz ochranu jde. Toto pojeti prava na oudni ochranu se prornita do
rady proce nich in titutu, napr. do definice uca tnika nzeni, do pojeti
zalobniho prava, do koncepce opravnych pro tl'edku apod.
Pravo na oudni ochranu uzce ouvi i e vzajemnym vztahem pra-
va objektivniho (prava ob a:leneho v pravnich normach) a prava ub-
jektivniho (uplatnitelnych opravneni jednotlivych pravnich ubjektii).
V pravni filozofii exi tuji k re eni tohoto vztahu riizne pri tupy. Bez
ohledu na tuto riizno t pohledii je mozne kon tatovat, ze oudnictvi je
pjato predevsirn ochranou ubjektivnich prav a ze pravo na soudni
ochranu znamena proto ochranu subjektivniho prava. To ov em
neznarnena, ze by ochrana objektivniho prava lezela mimo obla t
pu obno ti oudnictvi. Je tomu tak predevsim proto, ze po kytnutim
ochrany ubjektivnim pravum e chrani i polecen ky rad, vyjadfeny
v pravu objektivnim (typicky v oudnictvi tre tnim, ale i v o tatnich
druzich oudnictvi). Krome toho i proce ni uprava jednotlivych druhu
oudnictvi ob ahuje radu u tanoveni, jejichz cilem je do ahnout reali-
zace objektivniho prava.
Pravo na oudni ochranu neni ov em jedinym pro tl'edkem ochrany
ubjektivnich prav. Je v ak mozne kon tatovat, ze je zakladnim pro-
tredkem ochrany techto prav a ze jako takove je pojimano jak v mezi-
narodnepravnich dokumentech, tak v u tavnich pi'edpi ech. Proto jimi
pravni ochrana (napr. ochrana ve pravnim nzeni) je za adne pripu -
tena jako vyjimka z u tavniho principu, ktera e mu i opirat o zcikon.
Pritom oficicilni interpretace cl. 6 Evrop ke lirnluvy jej vyklada tak, ze
i v pripadech, kdy je moznajina pravni ochrana ubjektivnich pniv nez
oudni, je tl'eba pripu tit dovolani e oudu ale pon v jedne in tanci,
a to v plnem roz ahu rozhodovani.
Za zakladni pro tl'edek ochrany ubjektivniho prava lze jeho oudni
ochranu pova:lovat predev im proto, ze pri oudni ochrane prav zalezi
vylucne na opravnenem ubjektu (tj. na no iteli ubjektivniho prava),
zda e bude domahat teto ochrany. Paternali ticke za ahy, pri nichz e
o realizaci ubjektivniho pniva tara nekdo jiny (obvykle tatni organ),
nej ou v ouladu pravem na oudni ochranu. Pri nich e opnivnene-
20
ODDlL A: SOUD ICTV1
mu ubjektu odnima mozno t volby, zda chce nebo nechce va prava
uplatnovat, ktera je jednou z ~eodmy lite_Inych kom?on~n~ ka:ldeh_o
ubjektivniho prava; pokud mozno t takove volby neru, tava e z pra-
va povinno t. v .. .
Druhym diivodem priority oudni ochrany pred ~mou o~~.anou Je
okolno t, ze oudy j ou organy nezavi lea nestr~nne. J~e.o JeJICh s~e:
cifika, ktera je odli uji od jinych tatnich organu_ a. ktera J ou. ou~a ti
jejich pojmoveho vyme~eni. N~ tr~no t a n~zav~.lo t ou~u neJ ou
OV em arnouceJne, ale jde 0 pnnctpy funkcm. Jej!Ch funkcno ~ ~0-
civa v tom, ze existuji urcite zruezito ti, ktere mu i byt re eny Jedine
takovyrni organy, ktere maji tyto via tno .ti ..P~:o ~~ o~d~i ochranu
z tohoto hledi ka zaji tuje ochranu, ktera Jedme Je pnmerena.
Objektivni pojeti soudnictvi
Je tlize oudy j ou nezavi lyrni tatnimi or?any, ~a nez e pra;n~
ubjekty maji pravo obratit v zajmu o~~any. vych .prav, potom ~abyv~
diilezito ti otazka,jak vymezit okruhJeJICh cmno h. Pro okruh cmn~ tJ
organii urciteho typu byva uzivano terminu ,pu obno t" _neb~ te~nu
,pravomoc'. Terminu ,pu obno t" e uziva zejmena v pravu u_ tavmm,
pravnim a jinych odvetvich verejneho prava \v _tech to_ oct;etvtch : za
,pravomoc" oznacuje opravneni pouzivat urcttych pra~m~h pro tted-
ku). v proce nim pravu e okruh cinno ti oudu oznacuJe Jako ,pravo-
moc"· tento termin v pod tate odpovida terrninu, pii obno t".
Pr~vomoc oudii vymezuje rozsah zalezito ti, ktere jsou soud~
opravneny i povinny projednavat a rozho~ov.~t._ Pravomoc , oud~
tanovi hranice pro jejich cinno t viici organum ~10~~~ typu. ~~ve_n
tanovi zakaz, aby rozhodovani zalezito ti, nachazeJICtch e u;mtr te-
to hranice, mohl provactet jiny tatni organ nez oud. Tato v~ylucno t
pravomoci oudu zakHida i jejich povinn? to techto_v~c~ch radne roz~
hodovat; najeji neplneni nazirame proto JakO na odprram pravedlno t1
(,denegatio iu titiae"). v ., ,
Hledi ka ob azena v pojmu pravomoc oudu vyzadUJI, aby oudm
pravomoc byla tanovena pravni normou. Jde v ak o to, zda jeji ~­
noveni zavi i pouze na uvaze a viili zakonodarce, tedy pouze na hledt -
21
CAST PRVNf: OBEC t VYKLADY
cich vhodno ti a ucelno ti, anebo zda e pntom zakonodarce mu f i'fdit
urcitymi objektivne podminenymi principy.
Pozadavek, aby oudni pravomoc vyhovovaJa urcitym objektivnim
principum, vyplyva jiz z u tavniho prava na oudnf ochranu v itua-
cich, kdy mezi ubjekty dochazi ke konfliktu. Pi'i nekonfliktni aplikaci
e ubjekty norme dobrovolne podfizuji, aniz by ji jakkoli zpochyb-
novaly (napi'. uzavi'eni mlouvy, dodrzeni dopravniho pi'edpi u atd.).
Jinak je tomu pi'i vzniku konfliktni situace, ktera se projevi jako
spor o pravo, jako poruseni normy nebo jako jiny stret mezi prav-
nimi subjekty. Tuto konfliktnf ituaci nemohou zpravidla zuca tnene
ubjekty vyi'esit amy; je ti'eba, aby jeji i'e eni proved} dal i ubjekt,
ktery by jednak vy tupoval jako ,nezuca tneny ti'eti" a jednak by! na-
dan takovou autoritou, kteni muze vynutit pro azeni jeho i'e e ni. Pi'i
teto cinno ti mu i vyi'e it spor o pravo nebo jine pochybno ti o uplat-
nenf pravnf normy; proto nejde v tomto pnpade o pro tou aplikaci pra-
va, ale via tne o jeho ,dotvai'enf", tj. o urcitou konkretizaci ab traktni
normy. Subjektem, ktery vy tupuje jako nezuca tneny ti'eti, je oud.
Re enf konfliktnich pravnfch ituaci proto objektivne urcuje jeho pra-
vomoc.
Tim e vsak vymezeni pravomoci oudu nevycerpava; oudy jako
tatnf organy byly vytvoi'eny proto, aby i'e ily pravni konftikty. Jak-
rnile vsak exi tuji, mohou jim byt svereny i dalsi zalezitosti, ktere
konftiktni povahu nemaji. Tim dochazf k rozsfrenf jejich pravomoci
i na dalvf pravnf obla ti. Toto roz fi'eni by ov em nikdy nemelo byt
v ne ouladu e zakladni funkci oudu, popi'. ztezovat jejf vykon. (Pn-
kladem, kdy dochazi k rozsii'ovanf oudnf pravomoci nad jeji ziliadni
rarnec, je vet ina pi'ipadu ne pomeho nzeni v civilnim i'izeni.)
Druhy soudnictvi
Pravomoc oudu pi'i jejfm objektivnim pojetf nenf pojovana okru-
hem hmotnepravnfch vztahu, ktere patff do urcitych pravnich odvetvf,
ale je pojimana obecne ( pory 0 pravo plu veci vy lovne oudiim ve-
i'ene). Pre to hmotnepravnf povaha prav, jimz je po kytovana ochra-
na, pod tatne ovlivnuje cinno t oudu, a to natolik, ze muzeme mluvit
22
ODD1L A: SOUDNICTY1
0 diferenciaci oudnictvi na jeho jednotlive druhy, a to na soudnictvi
civilni, soudnictvi trestni, soudnictvi spravni a oudnictvi ustavni.
Tato diferenciace e projevuje predevsfm v rozdilne uprave po tupu
oudu a dalSich ubjektu, tedy ve fere proce ni.
Jednotlive druhy oudnictvi e vyvinuly hi toricky. Soudni proce
by! puvodne jednotny a mel povahu projednani sporu mezi dvema
tranami bez ohledu na to, jakeho prava e tento por tykal. Z tohoto
jednotneho proce u e po tupne z riiznych duvodu vydelujf jednvotli~
ve druhy oudnictvi. Na puvodnf jednotny proce po tomto vydelem
druhu oudnictvf navazuje civilni proce (a to zejmena vou formou
pomeho nzeni). Nicmene i on e od puvodni jedn~tn~ ~roce ni ~o~y
Iisi, protoze jiz nenf pouzivan univerzalne, ale pnontmm zamererum
na pravnf ochranu v obla ti oukromeho pniva. . v v ,
Prvnf diferenciace oudniho proce u probehla Je te ve tredovekem
pravu a pocivala v o amostatneni tr~~truno _pro~~su. Jejim d~v?d~m
byla okolno t, ze tat na ebe vzal dals1 funkc1, tot1z ochranu vereJneho
poradku. V du ledku toho zacal ~- ~udnim pro~~ u v~ tupovat ve d_v?~
rolich, nejen jako oud rozhoduJtCt por, ale 1 JakO zaJobce, ktery JeJ
zahajuje. Tato dvojf tatni role vyzadovala i prornitnutf do proce u.
Dal i diferenciace probehla az v modernim pravu (zejmena v 19. to-
leti) a pocfva ve vzniku spravniho soudnictvi. Souvi i tim, z~
rozvojem tatni pravy dochazi k tomu, ze pravni organy rozhoduJf
i o ubjektivnich pravech anebo do nich jinak za_ ahu~i. Soudni ~chrana
tech to prav probiha na ledne po za azich tat~1 s~ravy . l!lavmm v P~.~
cifikem i'izeni, v nemz e tato ochrana po kytuje, Je urclte ,dotvoreru
prvku poru, pocfvajici v tom, ze pravni ~rgan_ e tane ~e~no~ z:
tran poru a pro ucely poru ztraci ve nadrazene po tavem, Jake rna
ve verejnopravnim vztahu. . , .
Konecne po Jedni diferenciace oudniho proce u ouv1 1 e vzm-
kem ustavniho oudnictvi. Spociva ve zvla tnich formach ochrany
u ta nich prav jako prav ktere tat jednotlivym ubjektum zvla tnim
zpu obem zarucuje. .
Vedle uvedenych druhu oudnictvi byvaji nekdy uvadeny Je te dal-
i druhy, napr. oudnictvi volebni, oudnictvi poVtovaci, oudnictvi
pracovni, oudnictvi obchodni, oudnict~i ~ojen k~. T~to dal iv_dru~y
oudnictvi neo livnuji ziliadni diferenc1ac1 oudmctvt na ctyn vy e
23
 CAST PRVN1: OBECNE VYKLADY
uvedene druhy; exi tuji jen v nekterych pnivnfch radech a uplatiluji e
vet inou jen jako urcite zvlastno ti v ramci druhu zakladnich.
Druhy oudnictvi ovsem mu ime rozlisovat od druhu civilniho pro-
ce u. Zatimco druhy oudnictvi pred tavuji zakJadni diferenciaci oud-
nictvi (a proce niho prava), tykaji e druhy civilniho proce u pouze
oudnictvi civilniho (tedy pouze jednoho z druhu oudnictvi) a jeho
proce ni tranky.
Kapitola 2
SOUDNICTvt A STAT
Soudnictvi jako statni funkce
Pravo na oudni ochranu e radi mezi zcikladni prava, ktera j ou
zarucovana ustavne. Spolu o tatnirni zakladnimi pravy, ktera j ou
takto legi lativne vyjadfena, je pravo na soudni ochranu subjektiv-
nim pravem viici statu ( ubjektivnim pravem verejnopravni povahy).
Z neho vyplyva povinno t tatu, aby zaji til vykon oudnictvi.
Stat ov em zaji ioval oudnictvi i predtim, nez byla formulovana
a Iegi lativne vyjadrena zcikladni prava. Zajisteni vykonu oudnictvi
pati'i k civilizacnim pnno urn ktere rna tat od pocatku ve exi ten-
ce. Soudnictvi rna neza tupitelne mi to mezi institucerni jejichz pro-
sti'ednictvim tat prekonava stav, v nemz rozhodovalo pouziti moci
a na iii. Diky exi tenci oudnictvi muze byt pod tatne omezena ve-
pomoc jako pro ti'edek k ochrane prav.
Vykon oudnictvi pati'i k prvotnim, nej tar im funkcim tatu. Pu-
vod~e ne~ylo oudnictvi zajisfovano pro trednictvim oudu, ale vy-
konav~y Je organy, ktere plnily i jine tatni funkce (nejdrive nemy,
~ozdeJI panovnik). Teprve v dal im vyvojovem tupni vznikaji oudy
JakO organy pecializovane na vykon oudnictvi.
oudy vznikaji tedy jako statni organy s cilem plnit funkci ta-
tu, spocivajici v autoritativnim reseni pravnich konflikm. Aby tuto
funkci mohly plnit, mu i byt vytvareny jako zvla tni ou tava tatnfch
organu;jde o zakladni organizacni predpokJadjejich ne tranno ti. Vznik
oudu jako organu , veho druhu", odli nych od v ech jinych tatnich
24
ODD!L A: SOUDNICTV1
organu, je vyvolan poti'ebou radneho plneni jejich funkce. Tento vztah
tedy neni opacny, ze by prioritne exi tovaly oudy jako organy veho
druhu a teprve na ledne jim byla verena urcita funkce, i kdyz v pozdej-
fch obdobich pravniho vyvoje tato otazka nebyla vzdy tak zrejma.
Ve vyvoji oudnictvi dochazi k za adnimu mezniku v nove dobe.
Moderni soudnictvi rna j ine charakteri ticke ry y nez oudnictvi tar-
si (i kdyz v zarodecne forme exi tovaly i v nem a vyvijely e po tupne).
Prvym charakteri tickym ry em modemiho oudnictvi je jeho specia-
lizace; pociva v tom, ze oudy neplni jiz zadne jine funkce nez vykon
oudnictvi, ze oudnictvi je zcela oddeleno od exekutivy v jakekoli po-
dobe. Druhym charakteri ticcym ry em modemiho oudnictvi je jeho
odbornost; tim rozumime kutecno t, ze rozhodujici vliv v nem maji
oudci, kteri j ou vy okoskol ky vzdelanyrni pravniky, a laici v nem
plni jen urcite pecificke cinno ti. Konecne pecificcym ry em moder-
niho oudnictvi je jeho nezavislo t.
Soudcovska nezavislost je natolik vyznamnym principem, ze ca to
byva oznacovana za znak, ktecy oudy nejen charakterizuje, ale i od-
lisuje od organu jineho druhu (z nichz nektere, napr. kontrolni organy,
j ou nadany take urcitou rnirou nezavi lo ti, ale nikdy v takove siri
a komplexno ti jako oudy). Pritom oudcov ka nezavi lo t neni urci-
tym ,privilegiem" oudu ci oudcu, ale je to funkcni princip, ktecy
oudum umoznuje, aby fungovaly jako oudy, aby vykonavaly oud-
nictvi. Pi'i jeho vykonu rna oud v zakladnim proce nim vztahu po-
taveni ,nezuca tneneho tretiho" ubjektu , coz znamena nejen to, ze
nema pi'irny podil na hmotnepravnim vztahu, ktecy je predmetem roz-
hodovani, ale i to, ze nenadrzuje nekteremu ze subjektu, o jejichz veci
rozhoduje. Tato nestrannost oudu rna tedy ve koreny pnmo v pro-
ce nim po taveni a Cinno ti oudu. Okolem tatu je, aby pro ni vytvo-
ril urcite predpoklady. Na pocatcich tatniho vyvoje e tak dalo tim,
ze oudnictvi bylo verovano in tituclm, tojiclm nad tranarni (napr.
nem , kral, knez kY bor apod.), coz v moderni dobe profe ionalnich
oudu neni dobre mozne. Proto tyto oudy mu i byt ytvareny jako ne-
zavi le organy, coz v obe zahrnuje radu komponent (zejmena nezavi -
lo t oudnictvi jako in tituce, nezavi lo t oudce jako o oby, nezavi -
lo t vydaneho rozhodnuti apod.). Jejich nezavi lo t mu i byt i pravne
zaji t'ovana z:ikonnou upravou , kterou obecne charakterizujeme jako
25
CAST PRVN1: OBECNE VYK.LADY
zaruky soudcov ke nezavislosti (pati'i sem zpiisob ustavovani soudce
zajivfujici nezavi lost na ustavujicim organu, ne e aditelnost soudce,
zasadnl neprelozitelnost soudce, neslucitelno t vykonu funkce soudce
s vetsinou jinych cinnosti, zajiSteni odpovfdajiciho exi tencniho posta-
veni soudce, zakonm~ obrany proti utokiim na jeho cinnost a v nepo-
sledni fade i odborna a lidska kvalita soudce, kteni hraje svou roli pri
jejich vyberu).
Chapeme-li soudnictvi a soudy jako funkci a organy statu, je vla tne
pojmove vylouceno nestatni soudnictvf, vykonavane jinymi nez tat-
nimi soudy. Rozhodnuti ,nestatnich" soudii totiZ neni autoritativni.
Urcitou vyjimku v tomto smeru predstavuji mezinarodnf oudy, ktere
(podobne jako jine mezinarodni organy) odvozuji svou autoritu od za-
vazkii statii, ktere je vytvonly. DalSi vyjimku predstavuje i rozhodci
(arbitrazni) nzeni,jemuz stat pri splneni urcicych podminek propujcuje
svou autoritu a moznost vykonatelno ti rozhodcich nalezii.
Soustava soudu
Soustavou soudii rozumime organizacni uspofadani soudnictvi,
jeho strukturu a zakladni vztahy mezi soudy jako jejimi clanky.
0 jednotne soudni soustave mluvime tehdy, jestlize soustava soudu za-
hrnuje vsechny soudy ve state. Pokud tomu tak neni, existuje ve state
vice soudnich soustav; pntom vsak kazda z nich (ma-li jit o ou tavu
'v pravem smyslu tohoto slova) by mela zajist'ovat vynzeni veci spada-
jicich do jeji pu obnosti, od sameho pocatku do konce. Za samostatnou
soudni ou tavu je proto problematicke povazovat soudy, ktere o veci
rozhoduji pouze v jedne z nekolika stanovenych instanci, nebof v dal-
sich instancich navazuji na zakladni soudni ystem.
Pn vetsim poctu soudnich soustav ve state rozlisujeme soudy obec-
ne a soudy zvlastni. Toto rozlisovani vyplyva z toho ze obvykle byva
taxativne vymezena pravomoc zvlastnich oudii s tim, ze mimo toto
vymezeni je dana piisobno t soudii obecnych. Soustavy zvlastnich
oudii jsou tvoreny podle ruznych kriterii. Nekdy j ou zvlastni oudy
vytvoreny pro urcicy druh oudnictvi, ale neni nutne, aby urcitemu dru-
hu soudnictvi odpovidala samo tatoa oustava soudii (napr. oudnictvi
26
ODDtL A: SOUDNICTvf
civilni i trestni vykonavaji temer ve vsech pravnich radech soudy obec-
ne, tedy soudy jedne a teze soustavy; na druM strane pokud exi tuji
soudy vojen ke nebo oudy pojist'ovaci, tvorijejich pu obnostjen urCi-
tou vysec toho ci onoho druhu soudnictvi).
Od soudii zvlastnich je ti'eba diisledne rozlisovat tzv. soudy mi-
mofadne. Tyto soudy vznikaji pouze v urcicych hi torickych situacich
s cilem, aby urcite veci nebyly projednavany s pravnimi zarukami, kte-
re dava soudnictvi. Prikladem mimoradneho soudu je statui oud, ktery
u na piisobil v pade atych letech.
Ve federalnich statech obvykle exi tujl samostatne soustavy soudii
federalnich a soudii jednotlivych statii. Pri rozhraniceni jejich piisob-
nosti se vychazi z celkove pusobnosti federace a jejich clenii.
Neni vylouceno, aby celou soudni oustavu tvoril jen jediny oud;
pffkladem toho je i Ustavni soud CR. Obvykle se vsak soustava soudii
vniti'ne diferencuje ve smyslu urCiteho hierarchickeho usporadani.
Soudni sou tava takto rna nekolik clankii; pojem , clanek" (tj. cla-
nek soudni soustavy) je pojmem organizacnim. Urcuje postavenl sou-
du v ramci urcite soustavy, cinnost z toho vyplyvajici a jeho vztahy
k jinym soudum teze soustavy. Jako zasada pritom plati, ze uzemni
obvod piisobno ti vyssiho oudu se shoduje se ouhrnem uzemnich ob-
vodu nizsich soudii nizsiho stupne, viici nimz pusobi jako vyssi soud.
Nejdulezitejsi vztahy mezi soudy jsou procesni vztahy pri rozho-
dovani o opravnych prosti'edcich. V techto procesnich ouvislostech
oznacujeme soud, ktery rozhodne o opravnem prostredku, za oud vys-
siho stupne nebo za soud vyssi instance ( tolice). I kdyz obvykle ou-
dem vyssi instance je soud, predstavujici vyssi clanek (v ramci oudni
sou tavy), je ti'eba oba pojmy rozlisovat: clanek je pojmem organi-
zacnim, soudni instance pojmem procesnim. Je ovsem ti'eba pouka-
zat na to, ze nektera zakonna u tanoveni toto rozliseni neprovadeji.
Nutnost tohoto rozlisovani lze demonstrovat na prikladu krajskych
oudii. Tyto soudy j ou z hlediska soudni organizace vynm clankem
nez okresni soudy. Piisobi vsak jednak jako soudy druheho tupne (in-
tance), pokud rozhoduji o odvolanich proti rozhodnutim oudu okre -
nich,jednakjako soudy prvniho stupne (stolice),jde-li o veci, kjejichz
projednani jsou vecne pnslusne ( rov. § 9).
27
CAST PRVNf: OBECNE VYKLADY
Nadstatni soudni organy
Za vykon soudnictvi je t:i'eba povafovat i cinno t nad tatnich soud-
nich organu. To neni v rozporu tim, ze oudnictvi povazujeme za
tatni funkci, protoze cinno t techto organu e opira o mezinarodni
mlouvy, jimiz jednotlive taty vy lovne nebo fakticky deleguji ve
pravomoci. Mezinarodni mlouvy, o nez jde, e opiraji bud' o obecne
mezinarodni pravo, anebo o pravo evrop ke, coz rna v na ich podmin-
kach zvlastni dulezito t.
0 normy obecneho mezinarodniho prava e opin1 predev im cin-
no t Mezinarodniho oudniho dvora v Haagu, ktery by! zrizen Char-
tou OSN, jakoz i cinno t daJSich tribunalu pusobicich zejmena na u e-
ku tre tnim (po tih valecnych zlocincu). Na civilni proce nema toto
oudnictvi primy v]jv_
Jina je v ak ituace, pokud jde o pravo evrop ke. Zde exi tuji dve
ou tavy, pficemz obe maji vliv na vykon vnitro tatniho oudnictvi
(a to predev im civilniho a pravniho). Ta prvni vznikla na pude Rady
Evropy, druha na pude Evrop ke unie (re p. puvodne Evrop keho po-
lecen tvi). Vzhledem k tomu, ze v echny clen ke taty Evrop ke unie
j ou i cleny Rady Evropy, dochazi ke vzajemnemu ovlivnovani obou
ou tav coz vsak nic nemeni na jejich amo tatno ti z hledi ka jejich
pu obnosti.
Soudni sou tava vznikla na zaklade Omluvy (tj. v ramci Rady Evro-
py) mela puvodne dva organy, a to Evrop kou komi i a Evrop ky oud
pro lid ka prava; pred Komi i probihalo pripravne rizeni a pred Sou-
dem zaverecm1 faze. Na zaklade dodatkoveho protokolu c. 11 (v toupil
v platno t 1. 11. 1998) do lo v ak ke zmene v tom meru, ze Evrop ky
oud e tal jedinym organem kontroly dodrzovani Omiuvy. Sidlem
oudu je Stra burk.
Zakladnim oudnim organem Evrop ke unie (puv. Evrop keho po-
lecen tvi) je Evrop kY oudni dvur, jehoz zakladni uprava je zalozena
ve Smlouve o EU (cl. 220-245). Jeho juri dikci, ktera zahrnuje dodr-
zovani prava Evrop ke unie, j ou podfizeny organy EU, clen ke ta-
ty i jejich pri lusnici. Vedle tohoto oudu pu obi i tzv. Soud prvniho
tupne, na nehoz je prene ena pravomoc Evrop keho oudniho dvora
v mene zavaznych pi'ipadech (pravne nebo ekonornicky); jde pri tom
28
ODDfL A: SOUD ICTVf
o amo tatny oudni organ, jehoz rozhodnuti nelze napadnout od-
volanim k Evrop kemu oudnimu dvoru obecne, ale jen ve tanove-
nych pripadech. Dale zde pu obi zvla tni Soud pro zame tnance ko-
munitarnich in tituci (TFP), proti jehoz rozhodnutim e lze odvolat
k Soudu prvniho tupne. Sidlem tech to oudu je Lucemburk. U Evrop-
keho oudniho dvora pu obi tzv. generalni advokati, kteri j ou pove-
reni predkladat oudu va tanovi ka.
Soudnictvi z hlediska delby statni moci
Sou tava v ech oudu, jakoz i cinno t, kterou tyto oudy vykonavaji,
ajejich autorita, projevujici e predevsim zavazno ti a vynutitelno tije-
jich rozhodnuti, tvori v ramci tatu a pri vykonu jeho funkci urcicy rela-
tivne amo tatny komplex. Ten to komplex neni ovsem izolovany, ale je
v urcitem vztahu kjinym tatnim in titucim, organum a funkcim, ktere
tvori jine relativne amo tatne komplexy vykonu tatni moci. Vzajem-
ne vztahy mezi temito komplexy j ou naplni teorie delby moci.
Teorie d~lby moci (Locke, Monte quieu) vychazi ze dvou poiadavku. Tim prvym je amo-
statno t moci zakonodame. vykonm! a soudni s tim, ze !adna z techto moci nema zasahovat do
sfery vyhrazene jine uitni moei. Druhym poiadavkem je, aby mezi jednotlivymi statnimi mo-
cemi exi toval system ,brzd a protivah" t.abrai'lujici tomu, aby se kterakoli z uvedenych moei
vymkla kontrole a mohla v dusledku toho ovladnout tat.
Sarno tatno t oudnictvi rna dv~ stranky. Znamena pfedev~im. ze !adny jiny tatni organ
nesmi vykonavat oudnictvi, ani zasahovat do pravomoei oudu (zejmena do toho jejiho okruhu,
kter)f je dan objektivn~. tj. do fe~eni pravnich konfliktu). Za druhe jde i o to, i.e oud nesmi vou
vlastni tinnosti nahrazovat l!inno. ti pfislu ejici organum jinych statnlch moei; saud ne mi na-
hrazovat zakonod:irce, ale naopak je vazan zakonem (~1. 95 odst. I Ostavy CR) anebo- v pi'ipad~
Ostavniho oudu - ustavnim L<ikonem. Obdobn~ nesmi zasahovat do pu obnosti moei vykonne,
napf. tim, !e by sam prevzal rozhodovani, ktere ji pi'islu I, anebo ji jinak svou tinno ti nahrazo-
val.
ztahy mezi moci uikonodamou a oudni jsou z hlediska vz:ijemnych brzd a protivah cha-
rakterizovany pi'edev im tim, ze zakonodama moe limituje oudni moe tanovenim jejich pravo-
moei. jakoz i vydavanim zakonu , jimil. je oud ( vyjimkou · stavniho oudu) vhln. a druhe
stran~ oudni moe pu obi vuti moei zakonodame tim, ze kontroluje tanovenym po tupem ustav-
nost zakonu (pro trednictvim ustavniho soudnictvi), tim , re ve ~tanovenych pi'ipadech po uzuje
regulemost voleb (tzv. volebni soudnictvi), a konetn~ i tim, ze p1i aplikaci zakonu podava jejich
vyklad, kter)f sice neni forma In~ z:ivazny, ale presto pod tatn~ ovlivi'luje pr6vni praxi.
Vztahy mezi moci vykonnou a soudni jsou z hledi ka brzd a protivah charakterizovany
tim , }.e vykonna moe zaji~iuje statni pravu oudu (zajgt~ni fadneho chodu soudu po strance
29
CAST PRVN1: OBECNE VYKLADY
per onaJnf, organizacru, financnf, materialne-technicke apod.), pusobf pi'i ustavovanf soudcu do
jejich funkcf a muze cestou amne tie ci milosti menit ucinky soudnfch rozhodnutf v trestnfch
vecech. a druhe trane soudnf moe pusobf vuci moci vykonne pi'edev fm tim, ze prezkoumava
rozhodnutf organu suitnf spravy (prostrednictvfm spravniho oudnictvi), rozhoduje o trestnfm i ji-
nem po tihu pfedstavitelu vykonne moci, ktei'i poru iii sve povinnosti a rozhoduje o nahradach
skod zpusobenych nezakonnym rozhodnutim.
Soudnictvi a pravni shit
V teorii i praxi pnivniho statu se soudnictvi pfipisuje vyznamna ro-
le. Dochazi k posileni soudnf autority, k rozsiiovani pravomoci soudii,
k riistu prestize soudcii, k vytvarenf pomerne dokonaJych zaruk soud-
covske nezavislosti. Tento vyvoj rna i sve aspekty procesni, charakte-
rizovane usilim, aby soudni ochrana prav byla co nejvice dostupna,
a rna i sve aspekty mezinarodni, vyplyvajici z toho, ze staty se podrizuji
urcitym pravnim principiim, ktere jsou formulovany v mezinarodnich
paktech a konvencich.
Vnucuje se otazka, proc k tomuto rozkvetu justice dochazi az v mo-
derni dobe, kdyz soudnictvi je prastarou in tituci, ktera provazi stat be-
hem jeho celeho vyvoje, pricemz jeho podstata a funkce se v priibehu
doby prakticky nemeni. Odpoved' na tuto otazku je treba hledat v tom,
Z.e pravni stat soudnictvi nevytvafl (i kdyz je zdokonaluje), ale vy-
uziva urcitych jeho vlastnosti pro realizaci sveho pojeti organizace
lidske spolecnosti. Tyto via tnosti melo a rna soudnictvi vzdy (reseni
pnivnich konfliktii, samostatnost, nezavislost, rovnost stran atd.), ale
ve state policejniho nebo totalitniho typu jsou potlacovany a deformo-
vany (aniz by mohly byt zcela vylouceny). Naopak pravni stat prave
tyto vlastnosti rozviji.
z principii, na nichz je pravni tat vybudovan, rna bezpro rredni
vztah k soudnictvi predevsim myslenka podnzeno ti statni moci pravu
a respektovani obecne uznavanych pravnich principu. Dale jde o diiraz
na ochranu subjektivnich prav v mire co nejsirsi s tim, ze dovolat se
teto ochrany muze pi'imo ubjekt, o jehoz pravo jde. Pravni stat odrni-
ta statni paternalismu charakteristicey pro tat totalitni (ten spocival
v tom, ze se stat sice " taral" 0 ve ,poddane", ale pntom jejich pn1-
va premenil v povinno ti, nebot je zbavil moznosti volby, zda budou
30
ODD!L A: SOUDNICTVf
uplatnena, a sam rozhodoval, zda a jak budou realizovana). Konecne
s demokraticeymi principy vystavby pnivniho statu souvisi i rovnost
ucastnikii pred oudem (i v pi'ipade, Z.e jednirn z nich je stat nebo statni
organ).
Oddil B
CIVILNt PROCES
Kapitola 1
POJEM CIVILN:hiO PROCESU
Zakladni pojeti procesu
Terrnin ,proces" (z lat. procedere, processus) je uzivan v ruznych
oblastech lid ke Cinnosti, pricemz s jeho obecnym vyznamem , po-
stup" jsou spojovany dalSi atributy, typicke prave pro tu kterou oblast.
V pravni oblasti se pod pojmem ,proces" rozumi postup nekterych
pravnich subjektii, vedouci k dosazeni pravnich nasledku. Tento
postup je upraven pravne, a to normami, ktere v pnivnich radech maji
urcite pecificke postaveni; tyto normy oznacujeme za ,normy proces-
ni" na rozdil od ,norem hmotnepravnich". Na stanoveni hranic mezi
nimi existuji rozdilne nazory; jde vlastne o ruzne chapani toho, jak de-
finujeme ,proce ", protoze potom vsechny upravy vne teto problema-
tiky lze chapat jako pnivo hmotne. Nazory na zakladni pojeti procesu
lze v podstate rozdelit do m skupin.
Do prvnf skupiny pati'f pojetf, ktera ve hode se semantick9m vyznamem temlinu .,proce " za
nej povafujf kazdy pnivni postup. Proce v tomto pojetf (nejvice je vyhraneno v normativni teorii)
je vse, cfm vznikajf a vyvijeji e pravni vztahy, jakoz i prava a povinno ti jako sloZky jejich ob a-
hu. aproti tomu pravo hmotne se cyka obsahu tikhto pravnich vztahu. Pi'i duslednem domy Ieni
tohoto pojeti nejsou procesem jen pravni ffzeni pi'ed stiitnimi organy, ale je jim i po tup vedouci
k uzavi'eni smlouvy anebo jednanf organu obchodnich spoleenosti.
DruM pojeti nepovaZuje za proce kaZdy pravnf postup, ale pouze takovy, jehoz e uca tni statni
organ s diem vydat vykonatelne rozhodnuti. Toto pojeti, ztotozi\ujici proces i'izenim pl'ed statnim
organem, v~eobecne pi'evlada, a to nejen v na~i pravni teorii. Uspokojive je zejmena tim, ze pi'ekona-
va .,bezbi'eho t" prvniho pojeti, re vyi.aduje, aby jednim ze subjektu byl tatni organ, coz ovliviluje
povahu pravnich vztahu, a koneene, ze vy ledkem rna byt ur~ite autoritativnf i'e~eni.
31
CAST PRVN1: OBECNE VYKLADY
K~ne~ne je moZ.ne ch:ipat proce jako zvla. tni pravni vztah (soubor pravnich vztahu, kom-
plexm pravni vztah) exi tujici vedle a mimo vztahy hmotnepravni, pro kterj je charakteristicka
autorativni u~a t tzv. ,nezu~astnem!ho tl'etiho". Toto pojeti je typicke pro vet inu soudnich i'izenf.
ituace trojstranneho vztahu vsak nenastava u nekterjch i'izeni ne pomych a je v pod tate cizi
i'izen~ spravnimu. Jednotlive prvky troj~tranneho vztahu je vsak mozne legislativne ,dotvoi'i t"; to
se deJe napi'. ve pn\vnim soudnictvi, pl'i nemz e organ, kterj az dosud rozhodoval, ~tava jednou
ze stran, col umoziluje u~ast oudu jako nezu~astneneho tl'etiho.
Civilni proces
Jednim z druhu proce u Uako urciteho pnivniho po tupu) je nepo-
chybne civilni proce ; je amostatnym, zvlastnim procesnim odvet-
vim, at e jiz priklonime ke kteremukoli z uvedenych zakladnich po-
jeti proce u. Jeho chapani se ov em bude v techto zakladnich pojetich
lisit. Pri prvem pojeti jej bude mozne jen obtizne odli it od jinych
proce nich druhii ; za adni rozdily v teto teorii j ou mezi zakonodar-
nym proce em, autoritativnim po tupem tatnich organii a mJuvnim
fizenim, avsak pro pecifikaci uvnitr techto zakladnich proce nich
druhii po kytuje tato teorie malo podkladii. Pro druhe a treti pojeti
proce u bude pro civilni proce charakteri ticke, ze jde 0 oudni rize-
ni, ktere e odjinych oudnich rizeni li i (tj. je pro neho pecificke), ze
v nem oud vykonava civilni pravomoc. Rozdil mezi obema pojetimi
je v tom, ze pri druhem z nich jde 0 cinno t oudu jako zvla tniho
statniho organu, kdezto pri tretim z nichjde o jeho cinno tjako ,nezu-
ca tneneho tretiho".
Civilni proce je tedy jednim ze oudnich nzeni. Jednotlive druhy
oudniho rizeni e vyvinuly z piivodne jednotneho oudnfho rizeni,
~tere melo povahu re eni poru 0 pravo. z neho e v priibehu hi to-
nckeho vyvoje vydelilo oudnictvi tre tni, pate oudnictvi pravni
a po leze i oudnictvi u tavni jako amo tatne druhy oudnictvi. (Blize
k tomu rov. vyklad v oddilu A. )
Civilni proce v tomto diferenciacnim vyvoji bezpro tredne nava-
zuje na piivodni jednotny zaklad oudniho proce u. Pre to jej nelze
charakterizovat tak, ze pred tavuje via tne ,zbytek" tohoto piivodni-
ho proce u, ktery zde zu tal po jednotlivych diferenciacich. Civi1ni
proce prodela1 totiz amo tatny vyvoj, ktery by! podminen tim, ze e
32
ODD1L B: CIVIL 1 PROCES
ou tredi1 na proce ni ochranu onoho okruhu pravnich vztahu, jehoz
e jednotlive diferenciace nedotkly. Timto okruhem j ou vztahy sou-
kromopravni povahy.
Charakteri tickou vla tno ti oukromopravnich vztahii je rovno t
v"ech jejich ubjekru. Nutnost uca ti ,nezuca tneneho rretiho" ve
vsech pripadech, kdy rna byt v teto obla ti proce ne re en pnivni kon-
ftikt, je napro tou nezbytno ti. Prave tato okolno t ovlivnila vyvoj ci-
vilniho proce u do jeho dne ni podoby. Pfi tomto vyvoji na ledne do-
lo k tomu, ze oudni ochrana byla v oukromopnivni obla ti rozsuena
i na jine pripady nd re eni poru; tim e vytvoril zaklad pro rizeni
ne pome a i jina nzeni padajici pod pojem civilniho proce u.
Civi1ni proce i pri vern zamereni na oukromopravni obla t v ak
zu tava proce nim druhem pfimo navazujicim na jednotny proce .
v dii ledku toho muze po kytovat pravni ochranu ijinym vztahiim nez
oukromopravnim, je t1ize je po kytnuti teto pravni ochrany vhodnejsi
nez jina proce ni re eni. Tak napr. je pro trednictvim civilniho proce-
u po kytovana ochrana pravu na o obni vobodu v pfipade zadrleni
v u tavu zdravotni pece (detencni rizeni podle § 191 a -191 g) nebo pra-
vu cizincii na zakonne zachazeni (fizeni o zakonno ti zaji teni cizince
a o jeho propu teni podle § 200o-200u).
Civilni proce muzeme definovat jako soubor pravnich vztahu
vznikajicich v dusledku postupu (procesnich ukonu) soudu a dal-
sich procesnich subjektu pfi poskytovani ochrany soukromoprav-
nim a nekterym jinym pravnim vztahum.
Pojmove prvky civilruno procesu
V definici civilniho proce u e uvadeji tfi pojmove prvky. J ou to
a) proce ni vztahy;
b) proce ni ubjekty·
c) proce ni ukony (z nichz e klada po tup proce nich ubjektu).
ad a) Procesnimi vztahy j ou pravni vztahy, ktere j ou zalozeny
proce em. Jejich pecificno t pociva v tom, ze j ou zavazne a vynu-
titelne. Tim eli i od hmotnepravnich vztahii, ktere tyto vla tno ti bez
dal iho nemaji.
33
CAST PRYN1: OBECNf: VYKLADY
Hmotnepravni vztahy exi tuji nezavi le na vztazich proce nich
a v napro to pi'evafujfci vet ine pripadu nemaji vuj proce ni protej-
ek, nebot' e realizuji dobrovolne, bezkonftiktne. Av ak i tam, kde do-
jde ke konftiktu mezi ubjekty hmotnepn1vnich vztahu, kterj vyu ti
v to, ze bude i'esen proce ne, nelze chapat proce ni vztah jako urcite
pokracovani nebo pi'etvoi'eni hmotnepravniho vztahu. I v techto pi'i-
padech maji oboji vztahy vou amo tatnou exi tenci, kteni je dana
tim, ze jejich ubjekty nej ou totozne (zakladnim ubjektem proce ni-
ho vztahu je oud), ze via tno ti obou druhu vztahu e rozchazeji a ze
po leze ani jejich ob ah neni tejny a to bud' za adne, anebo ale poi'i
v jednotlivo tech (napi'. pn lusen tvi, platno t). Hmotnepravni vztah
je v proce u za adne pi'edmetem poznani; z mozno ti odchylek mezi
realitou a jejim poznarum vyplyvaji i ob ahove rozdfly mezi temito
vztahy. Svymi via tno tmi (autoritativno t, vykonatelno t apod.) bude
mit proce ni vztah prioritu pi'ed hmotnepravnim, zatlaci jej do pozadi.
To vsak neznamena, ze by hmotnepravni vztah pre tal exi tovat; trva
nadaJe, i kdyz bylo oudem rozhodnuto odlisne od jeho ob ahu, coz
je o tatne zduvodnenim mozno ti opravnych pro ti'edku, zejmena mi-
moi'adnych.
Je ti'eba rozli ovat proce jako celek, ktery je komplexnim proce -
nim vztahem (popi'. zakladnirn proce nim vztahem nebo ouborem
proce nich vztahu), od jednotlivych proce nich vztahu. To znamena,
ze vznikem proce u (zejmena podanim zaloby) nedochazi jen ke vzni-
ku komplexniho (zakladniho) proce niho vztahu, ale i ke konkretnim
vztahum mezi uca tniky, ktere e v prubehu proce u vyvijeji, meni,
zanikaji, popi'. roz ifuji i na jine ubjekty.
K zaniku konkretnich proce nich vztahu dochazi vetsinou v prubehu
proce u;jeho koncenim zanika i komplexni (zakladni) proce ni vztah,
kterj v pod tate plyva konkretnim proce em. Av ak meritornim roz-
hodnutim jimz e nzeni konci, dochazi k zalozeni dal ich konkretnich
proce nich vztahu mezi jeho uca tniky, ktere pi'etrvavaji pravomocne
ukonceni i'izeni. Tyto proce ni vztahy vznikly ice na zaklade vztahU
hmotnepravnich, ale li i e od nich bud' v detailech (napi'. platno t),
anebo i za adne. Pi'itom tyto proce ni vztahy e pro adi proti vztahum
hmotnepravnim, jejichz uplatneni dalo pod net k jejich vzniku, takZe je
via tne nahradi. Tyto vztahy, zalozene rozhodnutim, pi'etrvavaji via tni
34
ODD1L B: CTVILNt PROCES
proce ; kdyby tomu tak nebylo, nebyly by my litelne takove proce ni
in tituty jako je materialni pra ni moe, vykonatelno t nebo mimoi'adne
opravne pro ti'edky.
Pokud jde o trukturu proce nich vztahu z hledi ka po taveni jejich
uca tniku, je ti'eba rozWovat mezi komplexnim (zakladnim) proce -
nim vztahem a konkretnimi proce nimi vztahy. Komplexni proce ni
vztah (urcity proce jako celek) je za adne troj trannym pravnim vzta-
hem, ktery neni my litelny bez oudu Uako ,nezuca tneneho ti'etiho").
U konkretnich proce nich vztahu vznikajicich v prubehu proce u,
bude oud rovnezjejich uca tnikem, ale pujde vet inou 0 vztahy dvou-
tranne.
ad b) Za procesni subjekty povazujeme ty ubjekty, ktere vou
cinno ti mohou ovlivi'iovat prubeh i'izeni. Temi j ou pi'edevsim oud
a uca tnici i'izeni (nikoli tedy vsechny 0 oby, ktere e uca tni i'izeni
napi'. jako vedci, znalci, za tupci uca tniku apod.). Pouze procesni
ubjekty mohou v tupovat do proce nich vztahu. (Srov. vyklad v ca ti
ti'eti, oddil A.)
ad c) Procesnimi ukony rozumime ukony, z nichz e klada pro-
ce ni cinno t ubjektu i'izeni. Tyto ukony maji za adni vyznam pro za-
hajeni, prubeh a ukonceni i'izeni. Typickym proce nim ukonem oudu
je rozhodnuti (nejen rozhodnuti ve veci arne, ale i dal i rozhodnuti
vcetne tech, ktere pouze upravuji prubeh nzenf). K proce nim ukonum
uca tniku (popi'. ijinych ubjektu) pati'ijejich podani, napi'. zaloba,jine
di pozitivni ukony, odvolani, navrh na obnovu i'izeni. Zvlastni vyznam
z hledi ka proce nich ukonu rna jednani, ktereho e za adne mohou
uca tnit v echny ubjekty, coz vytvari zvlavtni mozno t a pro tor pro
proce ni ukony v eho druhu. (Srov. vyklad v ca ti ctvrte, oddil B.)
Vztah k hmotnemu pravu
Mezi proce em a hmotnym pravem exi tuj urcita ouvztazno t.
Yzdyt' cilem kazdeho proce u je zaji tit realizaci prava, pi'icemz ob ah
toho co rna byt realizovano, je urcovan prave pravem hmotnym.
Pre to nelze pojito t mezi proce em a pravem hmotnym reduko-
vat na tzv. dialektick)f vztah ob ahu a formy, jak to cini marxi ticka
35
CAST PRY t: OBECNE VYKLADY
pravni veda. Opira e pri tom o pfilezito tny vyrok Marxuv, ktery byl
nadto vysloven pouze pro tre tnepravni obla t, v niz e v echny vzta-
hy realizuji proce ne. Ye vsech jinych pravnich obla tech e v ak na-
pro to prevazujici vet ina pravnich vztahu realizuje mimo proce ' coz
by znarnenalo, ze jejich ob ah po trada formu. Je te pod tatnej i vvak
je, ze proce ni vztah a hmotnepravni vztah nemu eji byt (a vet inou ani
nebyvaji) totozne, takze ob ah a forma by e zde rozchazely.
Pre vzajemnou pojito t proce u a hmotneho prava je tudiz treba
divat e na ne jako na samostatne pravni fenomeny. Yychazeji ice
ze tejnych principu, ale pred tavuji dve obla ti, ktere maji kaZda va
charakteri ticka specifika. Krome toho neni totozny ani roz ah jejich
pu obeni; proce ni obla t rna tento roz ah vyrazne uz i.
Sarno tatno t proce niho prava a prava hmotneho znarnena, ze
v techto dvou obla tech vznikaji amo tatne pravni vztahy. To znarne-
na, ze proce neni jen dalsi faze vyvoje hmotnepravniho vztahu Ueho
zmenou nebo modifikaci). Yzajemny vztah mezi nimi e lisi podle
toho, zda cilem proce u je vydani deklaratorniho nebo kon titutivniho
rozhodnuti.
Pro deklaratorni rozhodnuti je charakteri ticke, ze pred proce em
exi toval hmotnepravni vztah, pn jehoz realizaci vznikl por (napr. pn
zalobe na zaplaceni kupni ceny vztah zalozeny kupni mlouvou). Tento
hmotnepnivni vztah je v proce u predmetem poznan!; vy ledek toho-
to poznan! je deklarovan oudnim rozhodnutim. Hmotnepravni vztah
(predmet poznavani) a proce ni vztah (vy ledek poznan!) exi tuji ve
dvou rozdilnych rovinach. Ty e mohou i diarnetralne rozchazet; vzdy
e li i ale pon v jednotlivo tech.
Jina je ituace v pnpade, ze na zaklade vy lovneho u tanoveni za-
kona oudni rozhodnuti hraje v urcitych pnpadech funkci pravni ku-
tecno ti , tzn. ze hmotne pravo nim spojuje vznik, zmenu nebo zanik
pravniho vztahu (rozdeleni poluvla tnictvi, rozvod manzel tvi, zba-
veni zpu obilo ti k pravnim ukonum, rozhodnuti o vychove a vyzive
ditete atd.). V techto pnpadech rnluvime o kon titutivnim rozhodnuti.
I zde exi tuji dve roviny pravnich vztahu: proce ni a hmotnepravni (ne-
ktere via tno ti, napr. vykonatelno t, j ou pojeny jen jednou z nich).
Av ak obe tyto roviny j ou ob ahove totozne v roz ahu vymezenem
oudnim rozhodnutim.
36
ODD1L B: CIVILN1 PROCES
Kapitola 2
DRUHY CIVILN1HO PROCESU
Pojem procesnich druhu
Ka2.de cleneni na ,druhy" znarnena, ze jev, ktery e takto cleni, je
vnitrne diferencovan. S takovou diferenciaci j me e jiz etkali, pokud
jde o oudnictvi jako takove; puvodne jednotny oudni proce e v pru-
behu veho hi torickeho vyvoje rozclenil na ve zakladni druhy, a to na
oudnictvi civilni, oudnictvi trestni, oudnictvi pravni a oudnictvi
u tavni.
Diferenciaci urciteho proce u rozurnime dal i vnitfni cleneni
,uvnitr" jednotlivych druhu oudnictvi. Proto v echny druhy civilni-
ho oudnictvi zahmujeme do civilniho proce u. To ov em znamena,
ze exi tuji principy a in tituty, ktere plati pro civilni proce jako celek,
pro vsechny jeho druhy. Yedle toho vsak kazdy druh civilniho proce u
rna va zvlastni pecifika. Civilni proce je tedy jednotny, ale klada
e z jednotlivych proce nich druhu ktere v ak nicmene maji spolecny
zaklad.
Diferenciace civilniho procesu je vy ledkem po tupneho vyvoje.
Zakladem, z nehoz e vyvijela, bylo nepochybne porne rizeni, kte-
re vou povahou bezpro tredne navazuje na puvodni jednotny civilni
proce , ktery mel povahu poru o pravo. Po tupem vyvoje vsak zacalo
byt civilniho proce u vyuzfvano i k plneni dal ich funkcf a cilu. To
arnozrejme nemohlo zu tat bez zpetneho vlivu na proce ni upravu;
kjednotnemu zakladu pribyvaji pecialni upravy. Prave to je pod tatou
vnitrni diferenciace civilniho proce u najednotlive proce ni druhy.
Pro civilni proce v obdobi totalitniho tatu je charakteri ticke, ze
se vyviji naha o prekonani rozdilu mezi druhy civilniho proce u. Ob-
can ke oudni rady z roku 1950 i z roku 1963 u iluji 0 tzv. jednotne
nzeni. Thto koncepci e ice nikdy nepovedlo prove t du ledne, ale
pre to pod tatne poznarnenala celkovou upravu civilniho proce u. Tato
koncepce tzv. jednotneho proce u byla pojena e dvema legi lativnimi
zamery. Tim prvym bylo u iii o maximalni zjednodu eni pravni upra-
vy, o nez u ilovalo tzv. ociali ticke pravo i za cenu ignorovani odu-
37
CAST PRY f: OBECNE VYKLADY
vodnenych pecifik. Druhy legi lativni zamer by! vaznefi· jednotneho
proce u bylo mozne do ahnout jen za cenu , jednoceni" proce nich
za ad; tim e oduvodnovaly ofici6zni za ahy oudu a jinych tatnich
organu i do tech oukromopravnich vztahu, jejichz uplatneni a realiza-
ce rna byt vylucne zalezito ti no itelu prav. Pro daJSi vyvoj civilniho
proce u po roce 1989 je proto charakteri ticke, ze po tupne dochazi
k prekonavani jednotno ti nzeni.
Za zakladni deleni civilniho procesu byYa povazovano rozdeleni
na fizeni nah~zaci a vykonavaci. Dal i druhy civilniho proce u j ou
i'izeni in olvencni, rizeni zaji tovaci a l'izeni rozhodci.
Rizeni nah~zaci (sporne a nesporne)
Nalezacim nzenim rozumime onen druh civilniho procesu, ktery
vede k rozhodnuti, jimz soud bud' zjisfuje, co je pravem, anebo
pravo (ve smyslu pravmno vztahu a jeho komponent) vytvafi. Sou-
hrnne lze tyto cinno ti oudu oznacit za ,nalezani" prava.
Terrnin ,nalezani" prava neni ov em jednoznacny; v prubehu hi -
torie pniva jim byla oznacovana zejmena ona tranka oudni cinno ti,
ktera rna povahu vytvareni precedenru jako prarnenu prava. V na em
pravnim l'adu, v nemz rozhodnuti oudu neni za prarnen prava pova-
zovano, nejde o nalezani prava v obecne poloze, ale o tanoveni prav-
nfho po ouzenijednotlivych pl'ipadu. Z povahy veci vyplyva, ze pritom
dochazi k urcite konkretizaci pravnf normy, ktera muze mit vliv i na
budoucf pi'ipady; av ak tuto tranku oudni cinno ti nelze povazovat
za amo tatnou tvorbu prava (pravni normy), ale pouze za jeho ,do-
tvareni".
Y nalezacfm nzeni oud vydava autoritativni rozhodnuti, ktere zpra-
vidla lze vykonat pro tl'ednictvfm nzenf vykonavaciho (exekucniho).
VIa tni vykon pra a (ve my lu jeho realizace) nenf predmetem na-
lezacfho i'izeni. Proto mu i byt od ebe proce ne oddeleno tanove-
nf toho, co je pnivem od jeho pnmeho vykonu ci donuceni k nemu;
koncepcne jde vlastne o jeden z pozadavku, ktery vyplyva z prava na
oudnf ochranu podle cl. 36 od t. l. Li tiny (popl'. z tzv. pn1va na pra-
vedlivy proce ve my lu cl. 6 Umluvy). Yyjimku z teto za ady tvori
38
ODDtr.. B: CIVILN1 PROCES
l'izeni in olvencni, pn nemz dochazi k pl'imemu vykonu prava, aniz by
bylo nutne, aby predtim probehl proce , koncicf pravomocnym od u-
zujicim roz udkem. Prave proto, ze in olvencni nzeni v tomto my -
Iu pl'ed tavuje vyjimku ze za ady, ne rni byt jeho pouziti rozsil'ovano
rnimo pripady upadku, zejmena na obecne vymahani pohledavek.
Nalezaci rizeni e tradicne deli na rizeni sporne a nesporne. 0 vza-
jemnem rozhraniceni obou techto druhu nalezaciho l'izeni a o kriteri-
ich, podle nichz by melo byt provedeno, exi tuje l'ada teorii, z nichz je
tl'eba zrninit eo dvou.
Podle prvni z nichje rozdil mezi pornym a ne pornym rizenim v tom,
ze v prvem z nichj ou vydavana rozhodnuti deklaratorni, kdezto v dru-
hem rozhodnuti kon titutivni. Protoze vsak tato teorie neu pokojive
l'e i problematiku kon titutivnich rozhodnuti ve pornem l'izeni (napr.
rozdeleni poluvla tnictvi), priklani e vetsina proce uali tu k teorii,
ktera rozhraniceni mezi obema druhy nzeni patfuje v tom, ze porne
l'izeni rna reparacni funkci (napravit poru eni prava), kdezto ne porne
i'izeni rna funkci preventivni (predejit moznym porum tim, ze e prav-
ni vztahy po tavi na pevny zaklad).
Pre ruzno t pojeti diferenciacniho kriteria mezi pornym a ne-
pornym nzenim nevznikaji prakticky pochybno ti o rozdilech mezi
obema druhy nzeni a 0 okruhu veci, ktere pam do toho ci onoho. Hra-
nicni pl'ipady, pl'i nichz by k temto pochybno tern mohlo dochazet,
j ou prakticky vzdy l'eseny Jegi Iativne. Podle platne upravy patl'i mezi
ne porna rizeni predev im veci, ktere v hlave pate ca ti tl'eti OSR vy-
mezuje pod nazvem ,Zvlastni u tanovenf" (§ 176-200za).
Rizeni vykonavaci (exekucni)
Vykonavaci nzeni Ieduje realizaci toho, co bylo bJedano pravem
v pfipade, ze nedoslo k dobrovolnemu plnenl. Pro tl'ednictvim vy-
konavaciho nzeni dochazi k donuceni, tedy k vykonu pniva i proti vuli
toho, kdo mel pravni povinno t k plneni.
Nebylo by pravne pojimat vykonavaci nzeni jako druhou fazi ci-
vilniho proce u, jako nzeni, ktere ca ove a vecne navazuje na l'izeni
nalezaci (byt v mnoha pl'ipadech e takto muze jevit). Mezi nalezacim
39
CAST PRVNf: OBECNE VYKLADY
i'izenirn a fizenirn exekucnim neexi tuje bezpro ti'edni navazno t. Vel-
ke rnnoz tvi rozhodnuti vydanych v naJezacirn rizenije plneno dobro-
volne, aniz by jejich plneni rnu elo byt vynucovano. Nektera z techto
rozhodnuti (napr. vet ina kon titutivnich rozhodnuti a rozhodnuti na-
hrazujici projev vule) o tatne nuceny vykon ani nepredpokladaji. Na
druhe trane lze exekucniho rizeni pouzit i pro vynuceni nekterych ji-
nych povinno ti nez tech, ktere j ou tanoveny oudnirn rozhodnutirn
(tzn. ze exekucnirn titulern neni jen vykonatelne rozhodnuti oudu).
Rizeni vykonavaci je tedy narni te pojirnat jako zcela arno tatny
druh civilniho proce u. Od nalezaciho rizeni e li i nejen vyrn cilern,
ale i rozdilnym uplatnenirn nekterych proce nich za ad jakoz i tim, ze
v jeho ramci e uplatiiuji zcela zvla tni, pecificke in tituty, ktere j ou
charakteri ticke prave a jedine pro rizeni exekucnf. Krome toho je pro
vykom1vaci rizeni charakteri ticke, ze v jeho prubehu dochazi ke vzni-
ku zvlastnich, proce ne zalozenych hrnotnepravnich vztahu.
Vykonavaci i'izeni rna dne dve forrny. Prvni z nich pociva tradicne
v torn, ze od pocatku az do konce probiha u oudu, ktery cini v echny
ukony poti'ebne z hledi ka autoritativniho organu. Druha forma pociva
v torn, ze oud na zaklade zak. c. 120/2001 Sb., o oudnich exekutorech
a exekucni cinno ti (exekucni rad), nai'idi exekuci a jejirn provedenim
poven oudniho exekutora, ktereho i opravneny zvolil.
Rizeni insolvencni
In olvencni nzeni je urceno k tornu , aby v nern bylo rozhodovano
o upadku a jeho fe8eni. Toto rizeni vykazuje nekolik pecifik, pro
ktere je ti'eba je povaZovat za zvla tni, amo tatny druh civilniho pro-
ce u.
Jeho charakteri tickou zvla tno ti je ze v obe zahrnuje prvky jak
nzeni nalezaciho, tak nzeni vykonavaciho. K tomu aby rnohlo probeh-
nout, neni ti'eba exekucniho titulu (nejde tedy o tzv. univerzalni exeku-
ci). Podrninky nutne k tornu, aby rnohlo probehnout, e zji iuji v jeho
ramci a pokracuje e pak realizaci poti'ebnych opati'eni.
TYka e vzdy urcitych ituaci, ktere vyzaduji, aby jim byly prizpu-
obeny jak hmotnepn1vni principy, tak proce ni za ady. Cilern je do-
40
ODDfL B: CIVIL 1 PROCES
ahnout rnajetkoveho u poradani rnezi vet irn poctern ubjektu, ktere
by krizovou ituaci prekonalo ( anacni re eni) anebo z ni vyvodilo ne-
zbytne du Iedky (likvidacni re eni).
In olvencni rizeni od r. 2008 nahrazuje dve nzeni, totiz konkur -
ni a vyrovnavaci, ktera byvala povazovana za dva amo tatne druhy
civilniho proce u, protoze byla ovladana ruznymi za adarni a rnela
ruzne du ledky. Naproti tornu in olvencni nzeni je jednotne: nejdrive
e v nern rozhoduje o exi tenci upadku a potorn e tanovi a realizuje
i zpu ob jeho re yen f.
Rizeni zajisfovaci
V ramci civilniho proce u exi tuji urcite in tituty, ktere rnaji natolik
pecifickou povahu, ze je nelze priradit k zadnernu z jinych druhu rize-
ni. Jejich polecnyrn zakladern je to, ze louzi k predbeznemu zajisteni
prava nebo jeho vykonu v pfipade jeho ohrozeni. 0 pravu, jernuz je
takova predbezna ochrana po kytnuta, neni v ak v jejich rarnci roz-
hodnuto. Okolno t, ze probehlo zaji tovaci rizeni, nebrani tornu, aby
ohledne tehoz prava v budoucnu bylo rozhodovano v i'izeni nalezacim
nebo aby ohledne neho do lo k exekuci.
Zaji tovaci rizeni netvon urcity uceleny proce , ale pati'i do neho
jednotlive in tituty, ktere nernaji (krorne veho ucelu) prilis polecne-
ho. K zaji tovacirnu rizeni podle souca ne upravy pati'i predbez-
na opati'eni (§ 74 - 77a), pretor kY rnir (§ 67 -69), zajiSteni dukazu
(§ 78- 78a) a znzeni oudcov keho za tavniho prava na nernovito tech
(§ 338b-338e), i kdyz podle ouca ne pozitivni upravy je tento pro-
tredek zarazen rnezi zpu oby vykonu rozhodnuti.
Povahu zaVtovaciho fizenf rna i predbezna ochrana prava po ky-
to ana ve pnivnirn rizeni na zaklade u t. § 5 oz. Jejirn cilern je obno-
vit po ledni pokojny tav pred poru enirn prava, aniz by bylo vecne
o pn1vech rozhodnuto. Tuto ochranu v fade tatu po kytuji oudy
v rarnci civilniho proce u (tzv. po e orni ochrana); take na e uprava
pred rokern 1950 znala rizeni ve vecech tzv. ru ene ddby, ktere pro-
bihalo u oudu.
41
 i: OBECNE VYKLADY
Rozhodci (arbitrazni) fizeni
Za ouca t civilniho proce u byva povazovano tzv. rozhodci rizeni
(re p. l'izeni pl'ed rozhodci). Podle zak. c. 21611994 Sb., o rozhodcim
l'izeni a vykonu rozhodcich nalezu, byva toto l'izeni oznacovano take
jako l'izeni arbitrazni, coz je pouze cizi ekvivalent pojmu rozhodci
(a nema nic polecneho l'izenim pl'ed byvalou tatni arbitrazi jehoz
cilem bylo v podminkach l'izeneho ho podar tvi vyloucit pravomoc
oudu ohledne ho podar kjch poru).
Pl'i rozhodcim l'izeni hraje roli , nezuca tneneho tl'etiho" nikoli oud,
ale rozhodce ci rozhodci, pokud e tak trany mluvne dohodly. Dal i
zvla tno ti tohoto l'izeni je l'eseni poru podle za ad ekvity ( praved-
liveho, rozumneho u pol'adani), ktere ovsem ne mi odporovat kogent-
nim u tanovenim zakona.
Rozhodci fizeni e povazuje za ouca t civilniho proce u jednak
proto, ze l'e eni poru rna rovnez proce ni povahu, a dale proto, ze
rozhodcim nalezum propujcuje tat vou autoritu tim, ze je vykonava
(a vyhrazuje i v urcitych pripadech mozno tjejich pl'ezkoumani). Tim
e rozhodci l'izeni pod tatne li i od tzv. cinno ti mediacni, jejimz cilem
je zpro tl'edkovani mezi tranami tak, aby vubec nedo lo ke poru; zde
nejde 0 cinno t proce ni a vet inou ani pravni, protoze prioritu rna pu-
obeni p ychologicke a ociologicke.
Kapitola 3
CIVILNEPROCESN1 PRAVO
Pojem civilneprocesniho prava
Civilneproce nim pravem (nebo pravem civilniho proce u nebo ob-
can kym oudnim proce nim pravem) rozumime souhm pravnich
norem, ktere upravuji civilni proce tj. postup oudu a ueastniku
v obean kern soudnim Nzeni a pravni vztahy, ktere v dusledku toho
vznikaji. Souca ti civilneproce niho prava j ou tudiz v echny pravni
normy, ktere e tykaji tohoto pl'edmetu.
42
ODDtL 8: CIVILN1 PROCE
Civilni proce ni pravo je tl'eba chapat jako samostatne pravni od-
vetvi. Byvalo pfiiazovano k hmotnepravnfm odvetvim, jiffiZ po kytuje
pravni ochranu. Toto pl'il'azovani v ak neni pravne, a to jak pro vy-
hrady, ktere marne k tomu, aby by I proce pojiman jako forma hmot-
neho prava, tak i proto, ze e okruh proce ni ochrany prav nekryje
vymezenfm hmotnepravnich odvetvi; je i ir i, nebot civilni proce
po kytuje ochranu i nekterym pravum vel'ejnopravni povahy. Krome
toho e pravo civilniho proce u tradicne pl'il'azuje k odvetvim vel'ejne-
ho prava vzdor tomu, ze po kytuje ochranu pl'evazne oukromopravnim
vztahum; duvodem k tomu je zakladni kon trukce proce niho vztahu,
mezi jehoz ubjekty rna dominantni po taveni oud. Z hledi ka irsich
vztahu patl'i proto civilneproce ni pravo pi e k celku proce niho prava
jako ouca ti prava vel'ejneho (a k jeho daJ im odvetvim).
Ke vzajemnemu vztahu pojmu ,civilni proce " a ,civilneproce ni
pravo" je tl'eba poznamenat, ze je nelze me ovat, nebot maji jiny ob-
ah. Civilni proce je z tohoto hledi ka primarnim pojmem, nebot jde
o oznaceni jednoho ze zakladnich pravnich in titutu, tak jak e uplat-
nuje ve polecen ke praxi. Naproti tomu civilneproce ni pravo zname-
na upravu tohoto in titutu; neexi tuje tedy v realne rovine Uako civilni
proce ), ale v rovine normativni. Ma ov em rozhodujici vliv nato, jak
e realny civilni proce utvafi, nebot civilneproce ni normy j ou pro to
zavazne a urcujfci.
Souhrn norem, ktery tvol'i civilneproce ni pravo, po formalni tran-
ce pfed tavuje zakonne pfedpi y, ktere e tykaji civilniho proce u,
doplnene podzakonnymi normami , vydanymi na zaklade zmocneni
v zakone. Jedine tyto normy tvol'f prameny civilneproce niho prava.
Jine prameny prava nelze povazovat za prameny proce niho prava. Pla-
t[ to pl'edev im 0 za adnich oudnich rozhodnutich ktera v nekterych
pravnich l'adech majf jako , preceden " povahu pramene pnl.va; v na-
em pravnim l'adu je po formalni trance za pramen prava povazovat
nelze, ale maji za adni vyznam pro aplikacni vyklad zakonnych norem
(a ca to v tomto my lu pl'ed tavujf ,dotvareni" pnl.va). Za amo tatny
pramen prava byva povazovan i obycej, coz- promitnuto na proce ni
pravo- by znamenalo u talenou praxi oudu; ani ji v ak nelze pova:lo-
vat za amo tatny pramen prava, nebot e vyviji na zaklade zakonnych
no rem a k jejich realizaci, a pokud e od nich odchyli, jde vzdy o nedo-
43
CAST PRVNf: OBECNE VYKLADY
tatek. Lze proto hrnout, ze pramenem civilneproce niho pniva j ou
vytucne zakonne normy a normy vydane na jejich zaklade.
Prameny civilneprocesniho prava
Pravo civitniho proce u u na pati'i k tern, ktere j ou kodifikova-
ny, tj. upraveny komptexnim pravnim predpi em, jehoz roz ah pnivni
upravy zahrnuje ce1e odvetvi. Timto predpi em (kodexem) je obcan-
sky soudni rad. Vyznam exi tence kaZdeho kodexu, tedy i obcan ke-
ho oudniho radu spociva predevvim v tom, ze pred tavuje komptexni,
ucelenou a y tematicky u poradanou upravu. Ve vztahu kjinym civil-
neproce nim normam e obcan ky oudni rad up1atnuje predev im tim
zpu obem, ze tyto normy mu i re pektovat jeho cetkove pojeti a prin-
cipy, na nichz je vybudovan, a date v tom, ze tyto predpi y pred tavuji
jen peciatni upravu, takZe pro otazky jimi neupravene p1ati obcan ky
oudni rad primo nebo ub idiarne.
Obcan ky oudni rad byt chvalen jako zak. c. 9911963 Sb. a jeho
pojeti civitniho proce u je poplatno dobe, v niz byt vydan. By! mnoho-
krat novelizovan (popr. modifikovan milezy 0 tavniho oudu).
K nejvyznamnejsim nove1am OSR patn zak. c. 519/1991 Sb., ktery
zmenit radu jeho u tanoveni tak, aby odpovidata pojeti civilniho pro-
ce u adekvatnimu pro pravni tat. V tomto duchu pokracovaly i dat i
novety OSR, z nichz zvtastni vyznam mety zejmena nove1y provedene
zak. c. 171/1993 Sb. a zak. c. 238/l995 Sb., ktere pnnesly vetsi pocet
dilcich zmen v zajmu modernizace upravy civilniho proce u.
Do ud nejroz ahlejsi novela byta provedena zak. c. 30/2000 Sb.;
ktadta i za cit pnpravit pudu pro rekodifikaci civitniho proce u a vy-
tvol'it 1egi lativni predpoklady pro efektivnej i fungovani oudnictvi
(zejmena tez oh1edem na pozadavky Evrop ke unie). K nejzavaznej-
im zmenam zavedenym touto nove1izaci pati'i nova koncepce odvola-
ni, zmeny v uprave vecne pri 1u no ti oudu rada zmen tedujicich
koncentraci l'izeni v l. tupni, zavedeni zatoby pro zmatecno t, zave-
deni prohla eni o majetku v rizeni vykonavacim, roz ii'eni zpu obu
vykonu rozhodnuti (napl'. o prodej podniku) a l'ada dal ich zmen ve
vykonavacim l'izeni.
44
ODDfL B: CIVIL f PROCES
Dal i pod tatnou novelou OSR je zakon c. 15112002 Sb., ktery zna-
menat pod tatne zuzeni roz ahu pravnich aktu prezkoumanych ou-
dy. Ten to zakon je ov em ouca ti ir iho komplexu, ktery legi lativne
zavedl pravni oudnictvi jako amo tatny druh proce u. K nim vedle
uvedeneho zakona pati'il zak. c. 150/2002 Sb., oudni l'ad pravni, a zak.
c. 13112002 Sb., o rozhodovani nekterych kompetencnich poru.
0 tatni novely, k nimz do lo po roce 1991, e tykaji vet inou jen
neko1ika u tanoveni a do to k nim v ouvi lo ti jinymi upravami v za-
jmu toho, aby byly zmeny podle techto uprav pl'ene eny j do civi1niho
proce u. Krome toho na tegi lativni upravu civilniho proce u mely vliv
i nalezy 0 tavniho oudu.
Oprava civilniho proce u v jedinem zakone jako kodexu byla u nad-
nena koncepci jednotneho l'izeni, na niz je obcan ky oudni rad vybu-
dovan (vzdor cetnym vyjirnkam z ni). Ukazali j me na to, ze tato kon-
cepce je problematicka. Pri upusteni od ni a pri uznani opod tatneno ti
diferenciace civi1niho proce una proce ni druhy pripada pro pn ti upra-
vu v uvahu dvoji koncepcni l'e eni. Bucf pujde znovu o kodex, ktery ve
ve obecne ca ti upravi v e, co je jednot1ivym druhum l'izeni potecne,
a v dal ich vych cas tech e bude venovat jednotlivym druhum rizeni.
Anebo je mozne upravit kaZdy proce ni druh amo tatnym zakonem,
pl'icemz by bylo ti'eba upravit komplexne jeden druh civitniho proce u
(a to zl'ejme nzeni porne jako zakladni proce ni druh) tim, ze 0 tatni
upravy by na nej odkazaly, pokud by byt pouzitelny i pro ne.
I kdyz civilni proce je kodifikovan, plati vedle obcan keho oud-
niho radu i nektere dalsi predpisy, ktere maji ruznou povahu. Tyto
pl'edpi y j ou bucf pnmo aptikovany jako pl'edpi y proce ni, anebo
ov1ivnuji ap1ikaci jinych proce nich norem. Lze je ti'idit takto:
a) Do prvni kupiny techto pl'edpi u pam normy u tavni a normy na
ne navazujici. Pro civilni proce j ou du1ezite zejmena nektera u ta-
noveni hlavy ctvrte 0 tavy a hlavy pate Li tiny. Krome nich pam do
teto kupiny i zak. c. 6/2002 Sb., o oudech, oudcich, pfi edicich
a tatni prave oudu a o zmene nekterych zakonu (zakon o oudech
a oudcich), ve zneni pozdej ich pl'edpi u, zak. c. 7/2002 Sb., o nzeni
ve vecech oudcu a tatnich za tupcu, ve zneni pozdej ich predpi u.
b) Do druhe kupiny civitneproce nich pl'edpi u patn zakony, ktere
j ou ucetene venovany uprave urciteho druhu nzeni. Pam em
45
CAST PRY f: OBECNE VYKLADY
predev im zak. c. 3186/2006 Sb., o upadku a zpu obujeho re eni
(in olvencni zakon), ve zneni pozdej ich predpi u, a dal i zakony
vydane v ouvi lo ti nim.
Dale lze do teto kupiny priradit i zakon c. 216/1994 Sb., o roz-
hodcim rizeni a o vykonu rozhodcich nalezu. Konecne em pati'i
i zak. c. 120/2001 Sb., o oudnich exekutorech a exekucni cinno -
ti (exekucni rad), ve zneni pozdej ich predpisu.
c) DalSi kupinu tvori normy, ktere bychom mohli oznacit za predpi y
provadeci. Mezi ne pam zejmena vyhl. c. 37/1992 Sb., o jedna-
cim radu pro okre ni a kraj ke oudy, ve zneni pozdej ich predpi-
u. K provadecim predpi urn pam dale nai'. vlady c. 63/1998 Sb.,
o zpu obu vypoctu nepo tizitelne ca tky, ktera ne mi byt raiena
povinnemu z mesicni mzdy pri vykonu rozhodnuti, a o tanoveni
ca tky, nad kterou je mzda po tizena razkami bez omezeni. K pro-
vadecim predpi urn lze dale pnradit i tzv. kancelar ky rad, ktecy by I
vydan jako in trukce Mini ter tva pravedlno ti 1068/93-000;
v tomto pripade vsak nejde o obecne zavazny predpi .
d) Existuji predpi y, ktere e dotykaji pouze nektecych in titutu civil-
niho proce u anebo nekterych a pektu jeho upravy. K nim pati'i napi'.
zak. c. 9711963 Sb., o mezinarodnim pravu oukromem a proce-
nim (ve zneni pozdefich predpi ii), nebo zak. c. 36/1997 Sb.,
o znalcich a tlumocnicich, dale zak. c. 358/1992 Sb., o notarich
a jejich cinno ti (notar kY i'ad), zakon c. 8511996 Sb., o advoka-
cii polu advokatnim tarifem, vydanym vyhl. c. 17711996 Sb.,
ve zneni pozdejsich predpi u, z<ikon c. 189/1994 Sb., o vys ich
oudnich urednicich (ve zneni zak. c. 152/1995 Sb.) a zakon
c. 549/1991 Sb. o oudnich poplatcich, ve zneni pozdej ich pred-
pi ii.
e) Konecne i z hledi ka proce u maji vyznam u tanoveni hmotne-
pravnich predpi ii (zejmena obcan keho zakoniku a obchodniho
zakoniku), zejmena pokud je jimi zalozena pravomoc oudu upra-
vovat nektere pravni vztahy kon titutivnirni rozhodnutimi.
46
ODDfL B: CIVIL t PROCES
Predpisy evropskeho prava
Od v tupu Ce ke republiky do EU e tavaji pramenem civilnepro-
ce niho prava i predpi y evrop keho prava. Tyto predpi y bud' ov1iv-
nuji aplikaci vnitro tatnich norem, anebo mu i byt aplikovany polu
nimi, popr. mi to nich. To znamena, ze je napn te nelze povazovat
za urcitou ,zvlastni feru", ale ze evrop ke pravo pronika primo i do
vnitro tatnich uprav. Deje e tak ov em diferencovane podle povahy
jednotlivych druhii predpi u evrop keho prava.
V ramci evrop keho prava e rozli uje jednak tzv. pravo komuni-
tarni, jednak tzv. pravo unijni. Prvni z nich je pravem evrop k)'ch po-
lecen tvi a je prioritne zamereno na vznik a fungovani polecneho trhu
(tzv. prvni pilir EU). Unijnim pravem e rozumi dalSi pravo Evrop ke
unie, ktere e opira o Smlouvu o EU (tj. o druhy a t:i'eti pilii'). V obou
pi'ipadech e rozli uje pnivo primarni a pravo ekundarni. S urcitym
zjednodu enim lze rozdil mezi nirni charakterizovat tak, ze primami
pravo je pravem ob azenym v mezinarodnich mlouvach (o zalozeni
Evrop kych polecen tvi a Evrop ke unie, v jejich zmenach a dopln-
cich ave mlouvach pri tupovych). Sekundarni pravo j ou predpi y vy-
tvai'ene jednotlivymi organy Evrop k)'ch polecen tvi a Evrop ke unie.
Primarni pravo rna vuci ekundarnimu pravu obdobny vztah, jako maji
ve vnitro tatnim pravu u tavni zakony k zakonum a jinym pi'edpi urn.
Primami pravo (opirajici eo mezinarodni mlouvy) je primo apli-
kovatelne bez jakekoliv tran formace a oud je jim vazan tejne jako
zakonem (cl. 95 od t. 1 0 tavy).
K ekundamim predpi urn pati'i predevsim nai'izeni, ktera j ou pri-
mo zavazna pro v echny organy clen cych tatii. Na zaklade kon tantni
a obecne uznavane judikatury Evrop keho oudniho dvora maji nan-
zeni EU prioritu pred narodnimi zakony. Nai'izeni, ktera e tykaji ci-
vilniho proce u, j ou vet inou i zvla tnimi upravarni, ktere by mely
predno t pred upravou obecnou. Jde 0 tato nai'izeni, ktera vet inou na-
hradila umluvy, jez nebyly obecne prijaty:
- nanzeni Rady (ES) c. 44/200 L, o pravomoci oudu a uznani a vy-
konu rozhodnuti ve vecech obcan kopravnich (tzv. Bru el ka
umluva 1),
47
CAST PRVNf: OBECNE VYKLADY
- nafueni Rady (ES) c. 1347/2000, o pravomoci oudcu a uznfmi a vy-
konu rozhodnuti ve vecech manful k'}ch (tzv. Bru el ka umJuva II),
- narizeni Rady (ES) c. 1348/2000, o dorucovani pi emno ti ve ve-
cech obcan kych a obchodnich,
- narizeni Rady (ES) c. 1346/2000, o rizenich ve vecech platebni
ne chopno ti,
- narizeni Rady (ES) c. 1206/200 I, o polupraci oudu clen k'}ch
tatu pn provadeni dukazu ve vecech obcan k'}ch a obchodnich,
- nanzeni Rady (ES) c. 805/2004, kterym e zavadi evrop k'} exe-
kucni titul pro ne porne naroky.
Daleje pramenem ekundarnilio prava smernice, kteni nezavazuje
pnmo orgfmy clen keho tatu, ale uklada clen kemu tatu povinno t,
aby ob ah mernice implementovaJ do veho pravniho radu. Doporu-
ceni a tanovi ka nej ou formalne zavazna, ale vyznamne ovlivnuji
vnitro tatni upravu (zejmena z hledi ka jeji harmonizace evrop kym
pravem) a to jak 1egi lativne, tak aplikacne. Za pramen evrop keho
prava lze pova2ovat i rozhodnuti v konkretnich vecech, pokud j ou za-
vazna anebo pokud plni funkci precedentu.
Pusobnost civilneprocesnich norem
Pu obno ti civilneproce nich norem rozumime rozsah jejich po-
uzitelnosti z hlediska mistnfho (prostoroveho), osobniho a caso-
veho. Mi tni (pro torova) pu obno t vymezuje uzemi, na nemz j ou
ce ke civilneproce ni normy pouzitelne. 0 obni pusobno t vymezuje
okruh pravnich ubjektu, na nez e na e civilneproce ni normy vztahu-
ji. Obe tyto pu obno ti - mi tni (pro torova) a o obni- j ou podrobne
upraveny zakonem c. 97/1963 Sb., o mezinarodnim pravu oukromem
a proce nim. Naproti tomu ca ova pu obno t civilneprocesnich norem
po tn1da cizi prvek; pn ni jde zejmena o vliv nove pravni upravy na jiz
probfhajfci fizenf a vztahy pri tom zalozene.
K jednotlivym druhum pu obno ti civilneproce nich norem je treba
poznamenat na ledujfcf:
a) Pro mi tni (prostorovou) pusobnost procesnich norem platf
tzv. teritoriaJnf princip. Tento princip znamena, ze ce ke oudy
48
ODDfL B: CIVIL f PROCES
po tupuji civilnfm oudnfm nzeni podle na i pn\vni upravy, a to
i v pripadech poru tzv. cizim prvkem. z toho vychazi i zak.
c. 97/1963 Sb., o mezinarodnim pravu oukromem a proce nim,
kter'} vymezuje pravomoc navich oudu ve vecech cizim prvkem
a ktery aplikaci cizich proce nich predpi u pripou ti jen zcela vy-
jimecne (tam, kde e to opfra o bilaterarni mezinarodni rnlou-
vu).
b) Pokud jde o tzv. osobni piisobnost procesnich pfedpisii, pla-
ti za ada, ze e proce ni predpi y vztahuji na v echny proce nf
ubjekty, vy tupujici pred na imi oudy (ai uz v jakekoU pozici).
Pritom cizinci a cizi pravnicke o oby maji pred na imi oudy za-
adne tejne po taveni jako na i obcane a pravnicke o oby.
c) Pro casovou piisobnost procesnich zakonii plati za ada, ze
teto pu obno ti nabyvaji dnem ve ucinno ti. u rizeni v te dobe
probihajicich, ale do ud ne koncenych, mu i zakon vy lovne re-
it, zda ukony jiz u kutecnene zu tavaji v platno ti. Jako za ada
pritom plati, ze ode dne ucinno ti zakona e v jiz probihajicich
rizenich po tupuje podle nove pravni upravy, ze v ak pravni ucin-
ky proce nich ukonu, ktere byly u kutecneny do te doby, zu ta-
vaji zachovany. Tato zasada byva legi lativne vy lovne vyjadrena
( rov. napr. § 355 OSR, cl. II. zak. c. 171/1993 Sb., cl. II. od t. l
zak. c. 238/1995 Sb., ca t 12, hi. 1., od t. 1 zak. c. 30/2000 Sb.);
rozhodne mu i byt v prechodnych u tanovenich zakona vy lovne
upraveny v echny odchylky od ni, popf. pripady, v nichz by pou-
ziti uvedene za ady mohlo ve t k aplikacnim problemum.
Vyklad civilneprocesnich norem
Yyklad (interpretace) pnivnich norem je ziliadnim voditkem pro
jejich pouziti (aplikaci). Proto pravnemu vykladu norem venuje prav-
ni teorie zvysenou pozorno t, zejmena tim, ze tanovila urcite meto-
dy interpretace. Tyto metody j ou pouzitelne obecne, jak pro normy
hmotnepravni povahy, tak i pro normy proce ni, ktere z tohoto hledi -
ka nevykazuji zadna pecifika. Uznavanymi metodami vykladu j ou
vyklad gramaticky (vychazejfci ze lovniho znenf normy), vyklad y -
49
CA T PRVNf: OBECN.f: VYKLADY
tematick)' (kladoucf duraz na y temove zarazeni normy coz rna vy-
znam zejmena z hJedi ka aplikace pravnich principu), vykJad hi toricky
(akcentujici pravni vyvoj i ucel, pro nejz byla norma vydana) a po Ieze
i vykJad logick)'; pod logickym vykJadem pritom nerozumime jen zjis-
teni my lu normy podle pravidel formalni Iogiky (napf. pouziti lo-
gick)'ch argumentu ,a contrario", ,a maiore ad minu ", ,a rninore ad
maiu ", ,per eliminationem"), ale take (a predevsim) i celkovy my I
pravni normy tedy jeji logiku jako takovou.
Civilneproce ni normy nevykazuji z hledi ka metod interpretace
zadna pecifika, je tomu vsak jinak, pokud jde 0 proce ni ubjekty,
ktere tento vykJad provadeji. Svuj vykJad proce ni normy provadi kaz-
dy proce ni ubjekt (napr. zalobce, kter'j podava k oudu zalobu, ane-
bo zalovany, kter'j ji oponuje). Avsak z vykJadu ruznych proce nich
ubjektu rna rozhodujici vyznam interpretace normy oudem, nebot je
autoritativni a pro 0 tatni ubjekty zavazna, pokud neni zmenena v du-
ledku opravneho pro tredku vy sim oudem.
Soudni interpretace pravni normy (a to nejen proce ni, ale i hmot-
nepravni) je zavazna vzdy jen pro urcity konkretni pfipad, kter'j je
predmetem nzeni. Nicmene pro tredky, kter'jch vys i oudy pouzivaji
ke jednocovani judikatury (vcetne publikovanych rozhodnuti) mohou
vyznamnym zpu obem ovlivnit interpretaci normy a tim i jeji budou-
ci aplikaci v dalSich pripadech. K tomuto ovlivneni vsak nedochazi
proto, ze by ten to vykJad by! zavazny, ale pro jeho pre vedcivo t a pro
vedorni toho, ze e jim zrejme bude ridit ten z vy ich oudu ktery jej
zaujal.
Specifikem proce nich norem je dale okolno t ze jde o normy
kogentni. Civilni proces e tim lisi od hmotneho prava, ktere je j ho
pro trednictvim realizovano a v nemz vetsina norem rna povahu di po-
zitivni. Neni proto mozne, aby i uca tnici dohodli jiny proce ni po tup,
nezje tanoven v zakone. Dohodnute odchylky od proce ni normy j ou
mozne jen tehdy, je tlize je zakon pripou ti, a pouze v roz ahu, v ja-
kem je pripou ti. Od rozli ovani kogentno ti a di pozitivno ti norem
je ov em treba rozli ovat, ze pro e ni normy ( vou povahou kogentni)
davaji uca tnikum mozno t, aby nakladali (di ponovali) rizenim ajeho
pl'edmetem, nebot nejde o odchyleni e od normy, ale o jedm'ini v jejim
ramci.
50
ODDfL B: CIVIL f PROCES
V souvi lo ti e zasadni kogentno ti proce nich norem vznika otaz-
ka, zda je pnpu tne, aby tyto normy byly aplikovfmy primerene nebo
za pouziti analogie. 0 primerenou aplikaci jde v pripade, kdy norma
nemu i byt aplikovana pre ne podle veho zneni, ale muze byt pri-
zpu obena urcite ituaci. 0 pouziti analogie jde v pl'ipade, kdy urcita
situace neni normativne re ena Ude o tzv. mezeru v pravu) a je mozne
ji re it jen pouzitim jinych, teto ituaci blizk)'ch u tanoveni (popr.
pouze prornitnutim pravnich principii na takovy pl'ipad). I kdyz pome-
rene nebo analogicke pouziti proce nich norem neni vzhledem kjejich
kogentni povaze zadouci, pravni teorie nevylucuje ani jedno, ani druhe.
Pl'imerene pouziti obcan keho oudniho radu tanovi napr. in olvencni
zakon nebo exekucni reid. Analogicke pouziti proce nich predpi u bude
nekdy nutne proto, aby nedoslo k neprojednani veci, coz by znamenalo
,denegatio iustitiae".
Oddfl C
vYVOJ CIVILNiHO PROCESU
Obecne vyvojove rysy
Pojem ,civilni proce ", jako pravni in titut urceny prioritne k rese-
ni poru vznikajicich na pude oukromopravnich vztahu a m'i ledne
i k reseni nekterych dal ich zalezito ti, vznikJ amozrejme ab trakci
Uako v echny obecne pojmy). Realne neexi tuje civi lni proce jako
takovy, ale vzdy urcite konkretni civilni proce y, ktere v ruznych ze-
mich a v ruznych dobach maji od ebe odli ne tvamo ti. Tato mnoho t
forem, v nichz exi tuje civilni proce , je vdecnym tematem pro vedu
rovnavaciho prava. Z hledi ka pod taty, urceni a funkce ci ilniho pro-
ce u jako in tituce ak nemaji vyznam jeho konkretni podoby, ale
jeho obecne vyvojove trendy.
Zdanlive probiha vyvoj civilniho proce u jako tridani nekter'jch
protichudnych (nebo ale pon odlisnych) principii, napl'. volnej ich
proce nich forem a triktni, obligatorni upravy, u tno ti a pi emno ti,
di pozitivno ti a oficiality atd. za ady, ktere dne povazujeme za cha-
rakteri ticke pro civilni proce , nebyly nemenne, ale i ony podlehaly
51
CAST PRVNI: OBECNE VYKLADY
vyvoji. Tento vyvoj nebyl nahodily ale mel voji vniti'ni logiku , kterou
lze charakterizovat jako po tupne, ale tale zdokonalovanl proce nich
forem. Sou tredime e dale na pravo kontinentalni Evropy (zejmena na
tredoevrop k)i pro tor); jine pravni y temy (zejmena y tern anglo-
americky) sice prodelaly obdobne vyvojove trendy, ale formy, v nichz
e projevovaly, byly pecificke.
Pocatky civilniho proce u lze vystopovat prakticky ve v~ech historickych pn\vnich fadech;
nejvice udaju marne z vyvoje raneho fimskeho prava a z pravniho vyvoje germanskych statu ve
sti'edovl!ku. Tyto poe<ltky jsou spojeny s diferenciaci puvodnl! jednotneho soudniho proce u, ktery
(pre rilznost forem) ml!l vzdy povahu projednani pravniho poru, aniz by bylo relevantni, zda
slo 0 zaleliLOSI civilni nebo trestni. Teprve tehdy, kdyz e z toholo jednotneho zakladu za~alo pro
sva specifika vydl!lovat oudnictvi trestni a organiza~nl! i proce nl! se ustavovat jako samostatny
druh soudnictvi, omezuje e roz ah puvodnl! jednotneho proce u na zalezito ti civilni. To rna sa-
mozfejml! i sve proce ni dusledky, ktere lze ouhmnl! ozna~it za vznik civilniho procesu.
Tento vyvoj je zfejmy v fimskem pravu. Pocatky diferenciace civilniho a trestniho procesu lze
sledovat od zakona XII. tabuli a rozdily se prohlubuji v pril~hu fim ke republiky (i kdyz nektere
delikty dnes povazovane za trestni zustaly delikty civilnimi a jako takove byly i projednavany).
ej tar~i formou i'im keho procesu byl proces legisak~ni (na zakladl! zakonem tanovenych za-
lob). ktery byl v pril~hu 2. stol. pfed n. I. vylla~en procesem formulovym (na zakladl! lalob die
pretorskeho ediktu). ktery bychom mohli ozna~it za klasick)i i'im ky civilni proces. V nem se
prosadily nektere zasady. ktere maji dodne sve uplatneni (napi'. vazano 1 soudu petitem, dukazni
bfemeno. materialni pravni moe). icmene celkova truktura klasickeho fimskeho procesu s jeho
rozdelenim na fazi pfed iifednfkem (magistratem) a fazi u oudce, pi'i~emz nebyly znamy fadne
opravne prostfcdky, je naprosto cizi modemimu civilnimu proce u. eni tomu tak jen pro ii~a t
nesoudniho ~initele, ale zejmena pro in titucionalni rozdeleni kutkoveho zji teni a pravnfho po·
souzeni (pfi~em£ pravni po ouzeni pfedchazelo skutkovemu zji tl!ni). Kla~icky fimsky civilni
proces by! projevem ur~iteho specifickeho pfistupu. Dalsi vyvoj civilniho procesu jim by! ovliv-
nen jen malo, takze jej muzeme povazovat vlastne za slept! rameno tohoto vyvoje.
Zcela jim! je mi to dalsi vyvojove faze civilniho proce u, k niz dochazi za principatu a ktera
je ozna~ovana jako proces kogni~ni (z ,cognitio extra ordinem"). Slo o proces, v nem£ odpadla
dve stadia, charakteristicka pro proces klasicky. Cele fizeni bylo vedeno pi'ed magistratem a proti
jeho roLhodnuti e zpravidla pi'ipou telo odvolani k ci al'i. Tento proces puvodne vmikl jako vy-
jime na, mirnol'adna procesni forma. Postupne se jeho pou£itelno 1 rozmovala a zdokonalovaly
se procesni instituty. kterych uzival. Za dorninatu zcela vytla~il kla icky proces a prostfednictvfm
justinianske kodifikace nale:£1 jednak uplatneni v Byzanci, jednak podstatne ovlivnil dagi vyvoj
civilnfho proce u v zapadnich evropskych statech.
Vyvoj civilnfho procesu ve stl'edoveke Evrope probihal zprvu pod rozhodujicirn vlivern ger-
rnanskeho prava. ~a te~ne i pnlva slovanskeho. V obou pfipadech jde o pravo, ktere navazuje
na oby~eje a dlouho neni legi lativne usrneri\ovano. Opetne dochazi k tomu. /e soudni fizeni je
jednotne a teprve nasledne se diferencuje na fizeni tre tni a civilni. Procesni fom1y, jichz u1iva.
jsou volne. neustalene a neurl!ite.
K jinemu vyvoji do lo v everoital ke n i Langobardu, v nil. byla jurisdikce svel'ena kra-
1 vskym iifcdnikurn. ktefi pi'i vern postupu za~ali uplati'iovat striktnej i procesni forrny. Ten·
52
ODDIL C: VYvOJ CIVIL tHO PROCESU
10 ,italsky" proces se tal zdrojern i pro proces kanonicky, ktery byl nadto ovlivnen i recepci
firnskeho (re p. ju tinianskeho) prava, k niz dochazi pod vlivem everoital kych univerzit. Tak
vznikaji nove procesni formy, ktere j ou charakterizovany vou ur~ito ti, a po kytuji proto prav-
ni jistotu. Pi'i zmenenych pole~enskych podrninkach koncem tfedoveku a poeatkem novoveku
nachazi toto nove pojetl procesu stale irsi uplatneni, a to prakticky ve v ech zemich evrop keho
kontinentu (napf. v emecku v tzv. obecnem civi lnim procesu, ktery se zde vyviji od za.lozeni
russkeho komomiho oudu v r. 1499).
Tato nova etapa vyvoje proce niho prava je charakterizovana pfedev~im rigidnosti upravy,
nebof pnive jejim prosti'ednictvim usiluje o pfekonani neu talenych proce nlch forem pfedchozi
faze. Jde o proce pi emny a nevefejny, je ovladan legalni teorii dukazu a pro post up v i'izeni plat!
zasada legalniho poi'adku. I jine procesni zasady v nem maji jinou podobu ne! v dne ni iiprave
(napf. v Pru ku do lo iipravou z roku 1793 prakticky i k potlaceni dispozicni zasady). Pi'estoie
tyto proce ni formy j ou modemimi iipravami pfekonany, je ti'eba fazi, v niz se uplatilovaly, po·
va£ovat za nezbytny vyvojovy stupeil civilniho procesu. Je rozhodne dokonalejsim nez pi'edchozi
neustalene procesni formy. Je krome toho i nezbytne nutnym pi'echodem od primitivniho proce u
k proce u rnodemimu.
Tieti vyvojovy tupen paul jiz modernimu proce u. Jeho prvym
vyznacnym projevem je francouz ky Code de procedure civile z roku
1806, ktery prlmo i neprimo ovlivnil vet inu evrop kych zemL V nich
vyu til do kodifikace proce nlho prava, z nichz je treba zminit ne-
meckou kodifikaci z roku 1877 a rakou kou kodifikaci z roku 1895;
nove proce ni upravy byly provedeny prakticky ve vsech evrop kych
tatech.
Modemi civilni proce poclva jiz na za adach, ktere j ou znamy
i z na i upravy. Jejich pro azeni proti dfivefimu pojeti proce u ne-
bylo ovsem vzdy jednoduche a bezkonfliktnl; rnnohe z techto za ad
(zejmena za ada verejno ti, u tno ti a primo ti) patfily i k politick)im
pozadavkiim, ktere byly uplatnovany v demokratickych revolucich
19. toletL Vy ledkem pro azenl e modemiho proce u je tav, ktery
umoznuje vet i volno t pro oudce i uca tniky, jez e prom ita i do toho,
ze j ou od tranovany formalnl brzdy branici takovemu projednanl pfi-
padu, ktere by re pektovalo jeho konkretni povahu a zvla too ti. Vedle
toho pii obi na vyvoj modemiho proce u i dal i vlivy z nichz je treba
zminit ale pon tendenci k diferenciaci jeho upravy. Tato tendence, kte-
ra je podminena tale lozitejsi polecen kou kutecno ti, e projevuje
mimo jine i v amo tatne uprave nekter)ich proce nich druhii (napr. n-
zenl exekucniho, ne pomeho nebo konkur niho, nyni in olvencniho).
53
CAST PRVNl: OBECNE VYKLADY
Vyvoj v ceskych zemich
Ce ke stiedoveke oudnictvf prechazf do druheho vyvojove-
ho stupne v pnibehu tavov ke monarchie; do proce nfho prava
pronikaji zejmena rimske vlivy a dochazi k po tupnemu srustani pro-
ce nich pravidel zem keho (slechtickeho) oudnictvi e oudnictvim
me t kym. Za adnim krokem bylo vydani Obnovem!ho zi'izeni zem-
keho roku 1627; po potlaceni tavov keho pov tani znamena jeho
vydani po ileni centrali tickych a ab oluti tickjch tendenci a na pude
proce niho prava dovrseni prechodu k oudnictvi rigidnfch forem.
Pod tatny vyznam pro vyvoj civilniho proce u mel Obecny soudni
rad, vydany Josefem IT. v r.1781. Tento predpi rna dvoji povahu : jed-
nak zcela prekonava zbytky ti'edovekeho proce niho prava a dovr uje
v tomto my lu do avadni vyvoj; ouca ne vsak (zcela v ouladu re-
formnimi naharni Jo efa II.) ob ahuje i radu prvku, kterymi predbiha
vyvoj proce niho prava (pomeme du !edna za ada di pozicni i projed-
naci, rovno t tran apod.). V du ledku vych modernfch prvku mohl
jo efin kY civilni fad platit prakticky po cele 19. toleti, ackoli v jinych
tatech dochazelo v te dobe k za adnim upravam proce niho prava.
Nova kodifikace civilnibo procesu z let 1895 az 1896 estava z ju-
ri dikcni normy, civilniho radu oudniho a exekucniho radu; nektere
druhy fizeni vsak neob ahla, a to zejmena ne porne i'izeni (patent
z roku 1854 a dalSi predpi y) a rizeni konkur ni (zakon z roku 1869).
Rakouska kodifikace civilniho proce u pam k nejzdai'ilej im upravam
civilniho proce u; za luhu na tom rna jak okolno t, ze patri k po led-
nim velkym kodifikacim tohoto obdobi, talc i raz, ktery ji vti kl jeji
zpracovatel F. Klein. Hodnota rakou ke upravy pociva zejmena v tom,
ze e ji adekvatne podai'ilo prornitnout nove, modern! principy do v ech
procesnfch in titutu, jakoz i v dokonalem y tematickem u poradani.
Po roce 1918 byla prevzata Ce ko Ioven kou republikou a platila aZ do
roku 1951. Behem doby ve platno ti byla nekolikrate novelizovana,
ale vzdy jen dilcim zpu obem.
V obdobi totalitnibo statu (1948-1989) byl preru en kontinualni
vyvoj rady in tituci; patfi k nim j civilni proce . Jiz zakon 0 zlidoveni
oudnictvi z roku 1948, pote obcan kY oudni reid z roku 1950 obcan-
ky oudnf rad z roku 1963 a nektere dal f predpi y byly vybudovany
54
ODDfL C: VYvOJ CIVILN1HO PROCESU
na jine koncepci civilniho proce u, ktera byla oznacovana za ociali -
tickou, a to nektere z nich v mire vet i, jine mensi. Zakladnf ry y teto
koncepce spocivaly v u ill tatu za ahovat pro ti'ednictvim proce u i do
fery oukromopravnich vztahU. Proto byl civilni proces koncipovan
jako jednotne rizeni, v nemz tejne plati vsechny proce ni za ady· to
vede k tomu, ze ve pornem rizeni exi tuje rada deformaci zejmena
di pozicni a projednaci za ady. Za vedouci za adu je povazovana tzv.
za ada materialni pravdy, ktera mela ideologickou funkci, pocivajfci
v tom, ze jejim jmenem slo oduvodnit tatni intervence do rizeni. Pra-
vomoc oudu byla o tatne velmi okle tena a byly z ni vylouceny veci,
na nichz mel tat zvlastnf zajem (ho podar ke spory rozhodovala tatni
arbitraz, pravni oudnictvi bylo minimalizovano, pracovni spory mohl
oud projednat az po rozhodcim nzeni apod.). Tzv. zlidoveni soud-
nictvi bylo zcela formalizovano, nebot e prakticky omezilo na zcela
neefektivni uca t laiku pri odbornem rozhodovani. Zjednodu eni rfze-
ni, ktere lze hodnotit kladne z hledi ka pfi tupu obcana k oudu, melo
i vou negativni tranku, pojenou pokle em zaruk oudni ochrany
prav.
Po roce 1989 e tala koncepcni reforma civilnfho proce u nezbyt-
nou. Zatim je u kutecnovana pro ti'ednictvim rady novel, ktere re i
problemy nejvice aktualni a nalehave. Protoze e v ak tykaji kodexu,
ktery je vym celkovym pojetim i truk:turou poplatny pravu totalitni-
ho statu, j ou jejich mozno ti omezeny. Proto e v dne nich polecen-
kych podrninkach jevi nova kodifikace procesnibo prava naprosto
nezbytnou.
Perspektivy dalSiho vjvoje
Nejbliz i vyvojove per pektivy ce keho civilniho proce u j ou po-
jeny predev im nutno ti jeho nove kodifikace. Pri ni ov em nemuze
jit jen 0 prekonani minulych vlivu prava totalitniho tatu, ale ouca ne
i o reftexi vyvoje civilniho proce u v jinych zemfch. Z tohoto hledi ka
rna zvla tni vyznam vyvoj evrop keho prava.
Rozhodujici normou v tom to myslu je cl. 6 od t. I Evrop ke umlu-
vy o lid kych pravech, ktery byva charakterizovan jako pravo na pra-
vedlivy proce . Toto u tanovenf pozaduje rozhodovani nezavi lym
55
CAST PRVN1: OBECNE VYKLADY ODD1L C: VYVOJ CIVILN1HO PROCESU

a ne trannym oudem, formuluje zakladni proce ni principy a vyza- melo byt do azeno. v tomto meru nepochybne pi'ed tavuji tendence
duje, aby k rozhodnuti do lo v pi'imerene lhute. Toto u tanoveni je vyvoje proce niho prava.
date konkretizovano judikaty Evrop keho oudu pro lid ka prava ve Ke blizeni upravy civilniho proce u v clen cych zemich EU do-
Strasburku jakoz i nekolika doporucenimi Rady Evropy, ktere e ty- chazi presto jen minimalne. Hlavni prekazkou neni ani tak rozmanito t
kaji upravy civilniho proce u ve clen kych tatech. Jde zejmena 0 do- proceduralnich po tupu,jako rozdily v pojeti vztahu oudu a uca tniku,
poruceni R (81)7, o opati'enich na podporu pri tupu ke pravedlno ti, projevujici e zejmena v ruznem tupni aktivity oudu. Pre to pi'evlada
R (84)5, o za adach obcan kopravniho nzeni ke zlep eni fungovani nazor, ze Evrop ka unie e v budoucnu neobejde bez jednoceni ci-
ju tice, a R (95)5, o zavadeni a zlep eni y temu odvolani v obcan- vilniho proce u, nebof jednoceni oudni ochrany v clen cych tatech
kopravnich a obchodnich vecech a cetne dal i. Tyto konkretizace le- je pi'edpokladem k tomu, aby realizace evrop kych predpi u (zejmena
duji nejen unifikacni tendence v ramci Evropy, ale za ahuji i do ob ahu 0 volnem obchodu a volnem pohybu o ob) nebyla brzdena rozdilnymi
budoucich pravnich uprav civilniho proce u cilem modernizace to- podminkami teto ochrany. Jiz v roce 1990 byla proto u tavena komi e
hoto in titutu. expertu pod vedenim belgickeho profe ora Marcela Stormeho k vy-
Spolecnym zakladem budoucich ob ahovych zmen je usili o zefek- pracovani tudie o evrop kern oudnim proce nim kodexu. Zavery jeji
tivneni procesu (z hledi kajeho rychlo ti, ho podarno ti a funkcno ti). cinno ti byly publikovany v r. 1994 pod nazvem ,Sblizovani oudniho
K nejpod tatnej im zmenam, ktere j ou doporucovany, pam po ileni prava Evrop ke unie". Maji zatim jen tudijni podobu, ale pre to j ou
aktivni role oudu; jde o to, aby bylo do azeno takoveho komprorni - dokladem toho, ze sjednoceni uprav civilniho proce u nelze povazovat
niho reseni mezi po tavenim oudu a tran, ktere by oudu umoznilo za utopii, pre obtizno t tohoto ukolu, ktery lze reaJizovatjen po tupne,
za ahovat do reseni konfliktni ituace tam, kde je toho ti'eba (napr. pro- po etapach.
ce ni ochrana labvich, rozhodovaru ve vecech omezenou di pozici
tran, ochrana proti zneuzivani prav, po Ueni role oudu v dukaznim i'i-
zeni atd.). Dal i kupina doporucenych zmen leduje urychleni a zho -
podarneni i'izeni; pati'i em opati'eni k omezeni poctu oudnich jednani,
ankce za zdrlovani proce u, pripu teni zjednodu enych forem rizeni,
opati'eni proti zneuzivani opravnych pro tredku, zvla tni uprava pro
nektera pecificka rizeni apod.
Dan tendenci budouci upravy lze charakterizovat jako umozneni
co nejsnadnejsiho pfistupu k soudu pro kazdeho. V ramci tohoto
u iii vychazeji doporuceni Rady Evropy ze za ady, ze zadna prekazka
ekonornicke nebo jine povahy by nemela opravnenemu branit, aby e
dovolal pravedlno ti. Pri zaji teni tohoto zakladniho pozadavku je ti'e-
ba resit i problemy zdlouhavo ti a nakladno ti ju tice.
Podle doporuceni Rady Evropy by tedy budoucno t mela pati'it pro-
ce u jednoduchemu, rychlemu, malo nakladnemu, ktery by pritom
i'adne zaji toval ochranu uplatnenych prav, a to i v ituacich ocialne
komplikovanych. Doporuceni Rady Evropy nej ou pojata na urovni
ab traktnich cilU, ale ob ahuji konkretni in tituty, jimiz by techto cilu

56 57
 Cast druha
ZAKLADNi PRINCIPY
SOUDNICTVi
A CIVILNIHO PROCESU
 Kapitola 1
POJEM ZAKLADN1CH PRINCIPU

Jako kaZde odvetvi pniva, j ou i oudnictvi a civilni proce ovla-

dany urcitymi principy ci za adarni :> Pojeti pod taty pravnich principii
a jejich zdrojli je velrni ruznorode a v obecno ti je predrnetern prav-
neteoretickeho zkournanL Odli uji e zde zejrnena dva hlavni pri tu-
py, a to pri tup pozitivi ticky (zjednodusene receno: aby urcity pravni
princip platil , rnu i byt zakotven v platnern pravu) a pri tup priroze-
nopravni neboli iu naturalisticcy, pojujici exi tenci pravnich princi-
pii obecne uznavanyrni polecen k)lrni a rnravnirni hodnotarni, ktere
plati bez ohledu na jejich zakotveni v platnern pravu. Spor rliznych
uceni rna ve filozoficke a pekty, a proto zdaleka neni a ani nernlize byt
definitivne rozre en.
Pre to je nepochybne, ze pravni principy exi tuji a plni v pravu vy-
znamnou roli, zejrnena v obla ti legi lativy a v obla ti interpretace
a aplikace prava. Nejinak je tornu i v odvetvi oudnictvi a civilniho
proce u. Pravni principy zde ovlivnuji jak organizaci a trukturu ju tice
a tatu oudce, tak i pravidla, podle nichz nzeni pred oudern probiha,
a proce ni po taveni ubjektli, jichz e tyka. Pripornenerne-li i napri-
klad zasadu , audiatur et altera par " (budiz lysena i druha trana), po-
chopirne zaji te bez dlouhych vykladli, jak hluboce ovlivnuje vsechny
vyse zrninene organizacni, tatu ove, i proce ni otazky.
Mnohe ze zakladnich ju ticnich a proce nich pricipli j ou zakotveny
v 0 tave Ce ke republiky a v Li tine zakladnich prav a vobod, jine
j ou vy Jovne zrninovany v zakonech, re p. zakonicich (napr. v zako-
nu o oudech a oucich, v obcan kern oudnirn radu), a nektere nej ou
v platnern pravu upraveny vy lovne vlibec projevuji e v ak pro tred-
nictvirn jednotlivych proce nich in tituru. K prve kupine pati'i zejrne-
na ty, ktere 0 tava uvadi v cl. 81, 82, 95, 96 (nezavi lo t a ne tranno t
soudli a oudcli, vazano t oudce jen zakonern, rovno t uca tnikli pred
oudern, u tno t a verejno tjednani). Li tina zejrnena akcentuje v clan-
cfch 36 az 38 jednotlive a pekty prava na pravedlivy proce (pn tup
k oudu, pravo na pravni pornoc, rovno t uca tnikli, pnivo na zakon-

., PoJmy princop a zasada zde utiv4me jako synonyma: v teorii pn\va jsou ovkm n~kdy rozJiwvA ny.

61
CAST DRUHA: ZAKLADN1 PRI CIPY SOUDNICTVf
neho soudce, verejno t l'izeni, pnivo uca tnika vyjadrovat e, byt prito-
men v em ukonum a pravo na rozhodnuti bez zbytecnych prutahu).
Ke druhe kupine (principy vyjadrene v zakonech) patl'i zejmena ty,
ktere j ou tanoveny v zakladnich u tanovenich abean keho oudniho
radu, v § 1 az 6. Jde zejmena 0 pravo na pri tup k oudu, rovno t uca t-
niku, rychlo t a ucinno t proce u. V zakonu o oudech a oudcich je
mj. znovu vyjadrena nezavi lo t a ne tranno t oudu a oudcu, u tno t
a verejno t l'izeni, rovno t pred oudem, pravo na projedmini a rozhod-
nuti veci bez zbytecnych prutahu.
Ke rreti kupine parri za ady vy lovne v pravnich predpi ech ne-
vyjadrene, av ak projevujici e pro trednictvim jednotlivych in titutu.
Je pak ukolem nauky, aby je jakozto principy pravne interpretovaJa
a zobecnila, nejen tam, kde zu tavaji prakticky nemenne Uako napr.
zasada di pozicni), ale i tam, kde e jejich uplatnovani vyviji a meni
Uako napr. za ada projednaci anebo za adajednotno ti rizeni ve vztahu
k za ade koncentracni). 0 tom bude blize pojednano v kapitole 3.
Vycet principii oudnictvi a civilniho proce u neni a nemuze byt
taxativni ani univerzalni. Proto take i v nazvu teto ca ti hovol'ime o za-
kladnich principech. Nevylucuje to exi tenci dalsich, dilcich za ad.
Jako na pravni principy obecne, muzeme i na tyto zakladni principy
pohlizet ruzne a ruzne je kla ifikovat. v teto ucebnici j me zvolili tako-
ve cleneni, o nemz e domnivame, ze je v ouca ne dobe aktualni. Do
prvni kupiny radime ty principy, ktere odpovidaji pravu na praved-
livy proce ' a muzeme je tedy oznacit j jako principy fadm!ho fun-
govani justice. Uplatnuji e v ju tici civilni i tre tni j ou povaZovany
za nezadatelne a nemaji v demokratickem a pravnim tatu pripu tnou
altemativu.
Od r. 1959, kdy zacal fungovat Evrop ky oud pro lid ka prava ve
Stra burku Cu na po r. 1989, pre neji 18. brezna 1992, kdy j me e
tali plnopravnyrni cleny Rady Evropy), j ou po tupne formulovany
a prakticky uplamovany judikaturou Evrop keho oudu na bazi Evrop-
ke umluvy o ochrane lid kych pniv a zakladnich vobod. To zejmena
z toho hledi ka, jak je v ju tici tatu, kter)f je u Evrop keho oudu zalo-
van, zaji tena reaUzace jednoho ze zakladnich lidskych prav- pra-
va na spravedlivy proces (angl. fair hearing, fair trial, franc. un proce
equitable) ve my Iu cl. 6 Omluvy.
62
KAPITOLA I: POJEM ZAKLADN1CH PRINCIPO
V ouca nem integracnim evrop kern proce u nabyvaji zakladni
ju ticni a proce ni principy mimoradneho vyznamu. Ten je dan tim,
ze priblizovani pravnich uprav evrop IcYch taru v obla ti ju tice ne-
jde ce tou unifikace prava, nybrz piSe cestou sblizovani principii, na
nichz je fungovani ju tice zalozeno.
K temto principum patl'i zejmena nezavi lo t a ne tranno t oudu
a oudcu, princip zakonneho oudu a zakonneho oudce, princip rov-
no ti a kontradiktomo ti, pravo na pravni pomoc, princip verejno ti,
princip u tno ti a prima ti, princip ho podarno ti. Pojedname o nich
v na ledujici kapitole druhe.
Do druhe kupiny pak radime tzv. odvetvove principy civilniho
procesu. Tyto principy, vypracovane teorii civilniho proce niho prava,
tvol'i vzdy dvojice opacneho vyznamu. Charakter proce u,jak dale uvi-
dime, je urcovan tim, kter)f princip z takove dvojice e v nem- ale pon
prevazne- uplamuje. Mezi tyto principy patl'i za ada di pozicni (nebo
jeji opak, za ada oficiality) za ada projednaci (nebo jeji opak, za ada
vy errovaci), za ada volneho hodnoceni dukazu (nebo jeji opak, za ada
legalni teorie dukazni), za adajednotno ti fizeni (nebo jeji opak, za a-
da koncentracni), popl'ipade za ada matericilni pravdy (nebo jeji opak,
za ada forrnalni pravdy). Pojedname o nich v kapitole rretL
Kapitola 2
PRAVO NA SPRAVEDLIVY PROCES
(PRINCIPY FUNGOVANt SOUDNICTV1)
Nezavislost a nestrannost soudii a soudcii
Princip nezavislo ti oudu i jednotlivych oudcu je vyjadfen
v cl. 81 a 82 D tavy CR z hledi ka in titucionruniho, dale v cl. 6
od t. 1 Urnluvy a v cl. 36 od t. 1 Li tiny z Wedi ka zilladnich lid-
kych prav, z hledi ka funkcniho. v Dmluve i Li tine e vzdy poza-
davek nezavi lo ti oudu pojuje pozadavkem jeho ne tranno ti.
Princip je dale vyjadren v 79 zakona o oudech a oudcich, zejmena
v jeho od t. l, z hledi ka ob ahoveho: soudci jsou vazani jen zako-
nem, j ou povinni vykladat jej podle veho nejlep iho vedorni a ve-
dorni, j ou povinni rozhodovat ne tranne, pravedlive, v primerenych
63
CAST DR HA: ZAKLADNf PRI CIPY SOUD ICTYf
lhutach a bez prutahu a pouze na zaklade kutecno ti zji tenych v ou-
ladu e zakonem.
Institucionalni nezavislost oudu je garantovana jejich pri nym
oddelenim organizacnfm i kompetencnim, od o tatnich organu tatu.
Soudy, re p. oudci j ou pine suverennf a ne meji byt politicky ani
jinak ovlivnovani v otazkach a) interpretace a b) aplikace prava v in-
di idualnich pnpadech (kauzach) ktere padaji do jejich kompetence.
Proto byva jednou z ce t omezovani oudcov ke nezavi lo ti v totalit-
nich nedemokratickych tatech tez omezovani pravomoci oudu tim, ze
e urcite veci veruji k rozhodovani jinym organum (viz pi'iklad byvale
tatnf ho poda.r ke arbitraze, ktera rozhodovala v echny ho podar ke
pory, aniz by Ia- byt form<llne- nezavi lym organem oudniho typu).
Neni nahodne, ze hned po padu totalitniho y temu u na do lo k pod-
tatnemu roz fi'enf civilni oudni pravomoci, ktera dne zahmuje celou
obla t oukromeho prava, a take, ce tou pravniho oudnictvi, i pod-
tatnou obla t vei'ejneho ( pn'ivniho) prava. Urcite problemy v obla ti
kompetend ve verejnem pravu v ak nej ou - z hledi ka prava na pra-
vedlivy proce -ani dne u na zcela vylouceny.
Jinym problemem in titucionalni nezavi lo ti oudu ( oudcu) mu-
ze byt prava oudu. Soudy jakozto in tituce mu eji byt pravovany
po trance materiruni i per onalni a do ji te miry i po trance kvantity
(rychlo ti) a kvality prace. Prave zde muze vznikat problem do tatec-
nych garand nezavi lo ti, je tlize j ou oudy pravovany organem
tatni pravy (mini ter tvem pravedlno ti a pi'ed edy oudu jmenova-
nymi do teto funkce mini trem pravedlno ti). Tomu rna celit zrize-
ni volenych oudcov kych rad u v ech clanku oudni ou tavy (zak.
c. 6/2002 Sb., o oudech a ouddch). Soudcov ke rady e vyjadi'uji ke
kandidatum na funkce pred edu a mi topi'ed edu oudu k za adnim
otazkam tatni pravy oudu atd. Prave jmenovani a zejmena odvolava-
ni funkcionaru oudu (pi'ed edu a mi topi'ed edu oudu, zejmena Nej-
vy iho oudu CR) je v ouca ne dobe jednim z problemovych bodu
vztahu mezi mod vykonnou a mod oudni.
Ob ahem funkcni nezavi lo ti oudu a oudcu je jejich vazano t
pouze a vylucne zakonem pri rozhodovani o jednotlivych vecech ve-
i'enych do jejich pravomoci. Do urceni odpovidajiciho zakona, do jeho
interpretace a do aplikace zakona, popr. i nizsi pravni normy, na kaidy
64
KAPITOLA 2: PRAYO NA SPRAVEDLIVY PROCES
jednotlivy pnpad nemuze oudum a oudcum nikdo- primo ani nepn-
mo - za ahovat.
Nezavislost soudcu je garantovana ruznymi pravnimi na troji.
K nejvyznamnej im z nich patfi v y temu kontinentalniho prava (ana-
sich obnovenych tradic, ktere v tomto meru hraji vyznarnnou roli, ale
nemu i mit vzdy obecnou platno t):
- u tanovovani oudcu jmenovanim hlavou statu, a to natrva-
lo (u obecnych oudu) nebo na dlouhou dobu (10 let u oudcu
0 tavniho oudu) - viz cl. 62, 63 0 tavy CR. Soudce muze byt
z funkce odvolan jen na zaklade rizeni provedeneho opet nezavi -
lym karnym oudem anebo muze jeho funkce ze zakona zanik-
nout z duvodu vy lovne tanovenych (§ 84-96 ZSS).
Takovato tabilita oudcov ke funkce zarucuje, polu u tavni ne-
lucitelno ti jinyrni funkcerni (cl. 82 0 tavy), oudcov kou imu-
nitou (cl. 86 0 tavy) a do tateenym financnim ohodnocenim naroe-
ne prace soudcu, vnej i podrninky pro nezavisly vykon oudcov ke
funkce. Lze zde uve t i tre tnepravni ochranu, a to u tanovenirn
§ 169a TZ, ktery upravuje tre tny cin zasahovcini do nezavi lo ti ou-
du. Zejmena zpu ob u tanovovcini oudcu jmenovanim prezidentem
republiky a trvalo tjejich funkce byly,jako reakce na predchozi tav
dulezirym pofudavkem v procesu demokratizace ju tice po r. 1989;
- vazanost soudcu pouze zakonem a mezinarodni smlouvou,
ktera je soucasti pravniho radu - viz cl. 95 0 tavy CR. Spo-
lu predchozim byl pozadavek vazano ti pouze zakonem velrni
dulezitym prvkem demokratizaceju tice po r. 1989, opetjako re-
akce na predchozi tav, kdy byli oudci vazani celym pravnim
i'adem. Jde o velmi vyznamny po un merem k pravnimu tatu.
Vazano t celym pravnim radem - zdanlive neza adny po tulat,
uvazi-li e, ze ulohou oudu je po kytovaru pravni ochrany - ne-
mirne o labuje roli oudce. Soudcov kY vyklad zakona nemo-
hl byt autonornni a nezavi ly, nebyl-li oudce zaroven opravnen
hodnotit zakonno t podzakonnych norem, zejmena re ortnich
vyhlasek vydavanych k provedeni zakona a jdoudch ca to nad
zakon. Vazano t oudu jen zakony tak je nejen ochranou ubjektii
prava pred exce y vykonne moci. Je zarovei'i ochranou zakono-
darne funkce parlamentu v y temu delby moci.
65
CA T DRUHA: ZAKLAD f PRINCIPY SOUDNICTVf
Podle cl. 95 0 tavy CR je oudce opnivnen po oudit oulad jineho
pn1vniho predpi u e zakonem. Dojde-li k zaveru, ze jiny pravni pred-
pi neni e zakonem v ouladu pro te jej neaplikuje. Dojde-li oudce
k zaveru, ze zakon je v rozporu 0 tavou ci u tavnim zakonem, pred-
lozi vee 0 tavnimu oudu. Obecne oudy j ou takto, na bazi jednotli-
vych re enych pripadii, garanty zakonno ti niz ich norem, tejne jako
je 0 tavni oud garantem ustavno ti zakonii.
Touto zmenou (re p. navratem kjednomu z principii pravniho tatu)
doslo k ne mirnemu po ileni oudcov ke nezavi lo ti. Otevrela e tez
ce ta k oudcov kemu dotvareni pniva, ktere mu i nezbytne doplnovat
oudcov kou interpretaci prava a vypliiovat mezery, ktere e v p anem
pravu vy kytuji. Nelze za tirat, ze zaroven vznikl v ce ke ju tici pro-
blem zcela novy: je jim otazka vazano ti obecnych oudii (v tre tnim
i civilnim proce u) nalezy 0 tavniho oudu CR.
Y obla ti prava EU vznikla ce kym oudiim po v tupu Ce ke re-
publiky do EU moZno t, re p. povinno t predbezne ota.zky k Soudnimu
dvoru ES. K tomu blize rov. ca t ti'eti oddil B, kap. 2.
K principu nezavi lo ti patri pozadavek nestrannosti a nepod-
jato ti soudce Uako ouca t prava na pravedlivy proce ouvt 1 ne-
tranno t i nepodjato t principem rovno ti pl'ed oudem). Soudce ne-
jen ze mu i byt ne tranny, ma-li bytjeho rozhodnuti pravedlive ajeho
nestranno t ne rni nikdo ohrozovat (cl. 82 0 tavy CR), ale ne rni byt
ani podjaty: podjato t soudce vylucuje z rozhodovani veci (to zname-
m1, ze mu i byt nahrazen jinym oudcem). Y na em procesnim pravu je
pocljato t po uzovana triktne: taci pouha pochybno t o nepodjato ti
oudcove, dana jeho nejakym vztahem k veci, k 0 obam uca tnikii ci
jejich za tupcii, nebo predchozi uca t na rozhodovani v ramci in tanc-
niho po tupu, aby byl oudce vyloucen ( rov. § 14 OSR, 30 TR).
Podle Evrop keho oudu pro lid ka prava ve Stra burku je ti'eba ne-
tranno t oudce po uzovat ze ubjektivniho hledi ka i z objektivniho
hledi ka a uji tit e, ze j ou dany do tatecne zaruky k vylouceni v ech
legitimnich pochybno ti v tomto ohledu (viz rozhodnuti Hau childt
1989).
Nezavi lo t oudcov ka je komplexni jev, ktecy rna l'adu lozek
a radu ouvi lo ti, pravnich i mimopravnich. Pouze nektere z nich zde
byly vy lovne uvedeny. S jinymi e ctenar etkaje te najinych mi tech
66
KAPITOLA 2: PRAVO A PRAVEDLIVY PROCES
(tak napl'. e oudco kou nezavi lo ti a ne tranno ti vyznamne ouvi i
otazky zakonneho oudu nebo otazky vlivu vel'ejneho mineni, vel'ej-
no ti a pl'i tupno ti oudnich jednani, vlivu delovacich pro ti'edkii).
Pokud jde o pravni garance nezavi lo ti, bylo by tez mozno uve t
je te dal i. Tady je v ak treba zdiiraznit ze veskere pravni zaruky
jsou jen pomocne instrumenty, ktere maji podporit nezavi le po-
taveni a chranit nezavi lou rozhodovaci cinno t oudii jak v ocich ve-
rejno ti, tak v ocich oudcii amych.
Nejvetsi garanci oudcovske nezavislosti je vsak soudce sam.
Nelze e domnivat, ze pravni instrumenty amy, jak i mechanicky, za-
ji ti nezavi lo t ju tice a kazdeho jednotliveho oudce, nebude-li on
am o vou nezavi lo t u ilovat, kultivovat ji a bran it pred jak_ymkoli
o labovanim. Princip nezavi lo ti justice neni nejaka tavov ka vyho-
da oudcii amych: je to jeden z funkcnich principii pravniho tatu
a v tomto my Iu je pak zaroveii povinno ti kazdeho oudce byt neza-
vi lym oudcem (ve v"ech a pektech, ktere tento princip ob ahuje)
a odpovednym oudcem. To ouvi i na jedne trane etikou oudcov-
ke prace, na druhe trane karnou odpovedno ti oudcii za vazne za-
vady v oudcov ke praci (exce y) a v eobecne tez otazkou hodnoceni
vykonno ti oudcii. Skloubit narocne pozadavky na kvalitu, kvantitu
a odpovedno t oudcov ke prace principem nezavi lo ti neni nad-
ne. Je to v ak aktualnim ukolem ju tice, ma-li do tat vemu po taveni
v demokratickem tatu.
Princip zakonm!ho soudu a zakonneho soudce
Tento princip rna riizne tranky, ktere pojuje to ze zrizeni oudu
jako in tituce jeho lozeni pro urcitou kauzu i pravidla jeho vyberu
ne mi byt libovolne nebo nahodile, ale mu i byt, v zajmu objektivity,
tano eny zakonem, mu i mit zakonna pravidla. Je na nade, ze to v e
rna opet napomoci oudcov ke nezavi lo ti a uplatneni pniva na pra-
vedlivy proce .
Jde na prvem rni te o pozadavek cl. 6 od t. 1 Omluvy, aby oud byl
zl'izen zakonem. To neni problem, pokud jde o ou tavu obecnych ou-
dii, ty j ou v CR zl'izeny zakonem ( rov. k tomu roz . Evrop keho oudu
67
CAST DRUHA: ZAKLADNt PRINCIPY SOUDNICTVf
Campbell 1984- , ... nemu f jft o juri dikcnf organ kla ickeho typu, in-
tegrovany do truktury obecnych oudu"). Muze jit pi e o problem ji-
nych organu (napr. rozhodcich nebo mfrcich, nebo i organu pravnich),
jimz by bylo vereno rozhodovanf o individualni ochrane prav. Pravo na
pravedlivy proce vyl.aduje, aby takovy ,tribunal" pli'ioval znaky neza-
vi lo ti (zpu ob jmenovani clenu delka funkcniho obdobi zakaz ovliv-
i'iovaru atd.- rov. roz . Evrop keho oudu Campbell, Fell z r. 1984).
Dale zde jde o otazku tzv. zakonneho soudce. Li tina v cl. 38
od t. I tanovf, ze nikdo ne mi byt odi'iat vemu zakonnemu oudci,
a ze pri lu no t oudu i oudce tanovf zakon. Formulace o zakonnem
oudci byla prevzata z l. ce ko Ioven ke u tavy z r. 1920 (v pozdej-
ich ustavach e jiz nenachazela). To vy vetluje ponekud tarobylou
formulaci. Ma vyjadrit, ze pouze zakonem, tedy obecne a pro v echny
subjekty tejne ( ouvi lo t e za adou rovno ti je zde zrejma) rna byt
tanoveno, kterym oudum ( oudcum) ktere veci k rozhodovanf na-
lezejf, a ze to tedy v zadnem prfpade ne mf byt revenf ad hoc, nebo
nahodile, nebo dokonce vevolne. Vedle pozadavku rovno ti lo pri
znovuzavedeni za ady zakonneho oudce v 0 tave CR zejmena o to,
aby e zabranilo ucelove manipulaci urcityrni kauzami (pndelovanf
vecf ,vhodnym" oudcum).
Pravidla pn lu no ti oudu j ou v civilnich i tre tnfch vecech ta-
novena pn lusnymi oudnfmi rady a nevyvolavajf tak v tomto meru
pochybno ti. Rozde1eni jednotlivych vecf u soudu e ndf rozvrhem
prace vydavanym vZdy na obdobf kalendarniho roku pred edou oudu
po projednanf pn lu nou oudcov kou radou. Podle § 41 od t. 3 ZSS
je rozvrh prace u kal.deho oudu verejne prf tupny; kazdy rna pravo do
neho nahlfzet a cinit i z nej vypi y nebo opi y.
Pozadavek zakonneho oudce mu f byt dale naplnen i v otazce tzv.
,ob azeni oudu" neboli jeho konkretniho lozeni v kal.de jednotlive
veci. Jde pritom o dve otazky: jednak zda a kdy rozhoduje jeden oud-
ce am ( amo oudce) a zda a kdy rozhoduje vice oudcu nebo prf e-
dfcfch v enatu (kolegiatni rozhodovanf). Za druhe jde o otazku, zda
vubec a jak e na kolegiatnfm rozhodovanf podilejf obcane -laici Uako
porotci nebo tzv. oudci z lidu, nyni prfsedicf). V obou prfpadech pre-
nechava 0 tava v cl. 94 re enf zakonu (vee resf zss a oba oudnf rady,
jde tedy v kazdem pnpade ore enf zakonne).
68
KAPITOLA 2: PRAVO A SPRAVEDLIVY PROCES
K prvni otazce: V civilnfm rfzenf rozhoduje v 1. in tanci prevazne
amo oudce (al. na veci pracovni), v opravnych rizenich za adne roz-
hoduje enat. 0 tava ani zakony neforrnulujf jiz princip enatnfho roz-
hodovanf, jako tomu by1o drive.
Ke druhe otazce: Oca t laiku na oudnim rozhodovanf jiz rovnez
nenf prohla ena za u tavni ani za zakonny princip. Laici e jako prf-
edfci podflejf v enatech vylucne v l. in tanci, a to pouze tam, kde ne-
rozhoduje amo oudce, tedy v jiz zmfnenych pracovnich vecech (§ 36a
OSR).
V otazce enatnfho ci amo oudcov keho rozhodovani ani v otaz-
ce uca ti laiku na soudnictvf nevyplyvaji z Omluvy zadne pozadavky
nenf to tudiz predmetem zajmu Evrop keho oudu: jde pouze o to, aby
e ob azenf oudu i'idilo zakonem. Z toho hledi ka nelze povazovat za
pravna u tanoveni § 205 od t. 2 pi m. a) a § 229 od t. 1 pi m. f), kte-
ra pro ucely opravnych pro tfedku prohlasuji za vadu nzenf to, ze by!
oud ne pravne ob azen, ledaze mi to amo oudce rozhodoval enat.
Povazuji tedy za vadu rizeni jen prfpad, kdy mi to enatu rozhodoval
amo oudce (anebo enat ne pravne lozeny) a nikoli pnpad, kdy by
mf to samo oudce rozhodoval enat, jako by em1tni rozhodovani by-
lo nejakou vZdy kvalitnejsf forrnou ob azeni oudu coz ov em neni.
Princip rovnosti a kontradiktornosti
(pravo na pravni pomoc)
Princip rovnosti v civilnim proce u znamena, ze uca tnici ( trany)
mu f tat pred oudem v rovnem (rovnopravnem) po tavenf, aniz by
jedna nebo druha trana byla proce ne jakkoli zvyhodnena. Proce ni
rovno t e amozrejme vztahuje tejne na fyzicke jako na pravnicke
0 oby a rovnez na tat, je-li uca tnfkem rizeni (zalobcem ci zalova-
nym).
Princip rovnosti vyjadruje 0 tava v cl. 96, Li tina v cl. 37, OSR
v § 18. V zajmu jeho zachovanf mu f oud dbat o to, aby obema tranam
poru garantoval tejne mozno ti uca ti, vyjadfeni i jednani. s princi-
pem rovno ti neni ov em v rozporu, jestlize uca tnik vych prav nevy-
uzfva, nedo tavuje se nebo nejedm1, byla-li mu dana mozno t.
69

Princip rovno ti tran je velmi akcentovan judikaturou Soudu pro
lid ka prava, kde dochazi vyjad'reni jako ,rovno t zbrani" (angl.
equality of arm , franc. egalite de arme ). V roz udku Delcourt 1970
e nka, ze kaZda trana v proce u mu i mit tejnou mozno t hajit ve
zajmy, ze zadna z nich ne mi mit pod tatnou vyhodu vuci proti trane
a ze kazda trana mu i mit mozno t uplatnit ve argumenty za podmi-
nek, ktere nej ou ja ne nevyhodne ve rovnani proti tranou.
K zarukam rovno ti patii pravo na pouziti mater keho jazyka
v jednani pred oudem. Umluva takove pravo dava jako minimalni
obvinenemu v tre tnim nzeni, pro civilni rizeni v CR je zakotveno
v cl. 37 od t. 4 Li tiny, 18 veta druha OSR. Podle R 2111986 nelze
v takovem pripade anj ulozit uca tniku, aby hradil naklady tlumoceni,
plati je tat bez naroku na nahradu. Stejne po taveni rna i tlumoceni ze
znakove feci a do znakove feci ( 18 od t. 2).
K zarukam rovno ti e dale fadi i pravo na pravni pomoc v rize-
ni, mefujici k tomu, aby ochrana prav byla efektivni. Umluva opet
toto pravo priznava obvinenemu v tre tnim fizeni. Na eLi tina v cl. 37
od t. 2 nerozlisuje tre tni a civilni oudnictvi, pravo na pravni pomoc
priznava, a to od pocatku, v kaZdem nzeni. Podle § 30 OSR oud u ta-
novi uca tnikovi najeho zado t za tupce (vyzaduje-li to ochrana zajmu
uca tnika, pak popf. advokata), jde-li 0 uca tnika, ktery pli'\uje pfed-
poklady, aby by! o vobozen od oudnich poplatku (viz § 138 OSR).
Naklady tim pojene plati tat.
Pravni pomoci je v urcitem my lu i poucovani ucastniku oudem
(zvla te pak uca tniku neza toupenych odbornym za tupcem - advo-
katem ci notarem). Obcan ky oudni fad obecne uklada oudu povin-
no t po kytovat uca tnikum pouceni 0 jejich proce nich pravech a po-
vinno tech (§ 5 OSR). Tato povino t je dale konkretizovana v cetnych
dal ich u tanovenich, v nichzje nedo tatek pouceni zpravidla pojovan
pnmo proce nimi du ledky [napf. uca tnik, ktery by nebyl oudem
poucen o povinno ti uve tv echny kutecno ti a dukazy, kterymi je te
di ponuje, pfed vyhla enim rozhodnuti oudu prvniho tupne, by je
mohl - na rozdil od obecneho pravidla - uplatnit je te v odvolacim
fizeni- rov. § ll9a ve pojeni § 205a od t. 1 pi m. d) 0 R]. Tako-
vych pfipadu upravuje obcan ky oudni fad vice. Zde pak mluvime
o pecialni poucovaci povinno ti oudu.
70
KAPITOLA 2: PRAVO NA SPRAVEDLIVY PROCE
Pravo na pravni pomoc (o tatne v evrop k,Ych tatech ne tejne po-
jimane a realizovane) tvofi polu otazkou zpoplatneni ju tice (ne vsu-
de je oudni rizeni zpoplatneno, jako je tomu u na : nekde vsak j ou
naopak poplatky mnohem vy i) a polu mozno ti o vobozeni od
poplatku predpoklad tzv. pfistupu k soudu (angl. acce to ju tice,
franc. acce a Ia ju tice).
S principem rovno ti e pojuje tez tzv. kontradiktornost (contra
dicere- mluvit proti, oponovat), tedy vyjevovani pornych kutecno -
ti ce tou polemiky, poru. Kontradiktorno t byva chapana tak, ze v e
v proce u mu i byt podrobeno debate, rozprave uca tniku, kteri maji
pravo vyjadfit eke vsem kutecno tern a ke vsem dukazum (v nekte-
rych tatech, niko1i vsak u na ' i ke v em pravnim argumentum - viz
dale o principu iura novit curia). K vykladu kontradiktorno ti viz
roz . Evrop keho oudu Feldbrugge 1989. Ve my lu vyse uvedenem
je ov em jako kontradiktorni chapano i ne porne fizeni, kde rovnez
maji ucastnici mozno t eke v em okolno tern vyjadfit (napr. v rizeni
o o vojeni ditete, typicky ne pornem, by jine re eni bylo nemy litel-
ne).
V na em pojeti byva kontradiktorno t chapana uze, pojovana pou-
ze e pornym nzenim, kde proti obe toji vzdy dve trany proti-
chudnymi tvrzenimi a protichUdnymi zajmy. V tomto myslu e kon-
tradiktorno t proce u pojuje povinno ti dokazat pred oudem via tni
tvrzeni, a je tak souca ti projednaciho principu, ktery ovlada pouze
nzeni porne. Toto uz i pojeti jiz v kontextu Omluvy nemuze ob tat.
Kontradiktorno t jako princip je ti'eba pfipu tit v kazdem fizeni, bez
ohledu na jeho povahu.
Princip verejnosti
Verejno t procesu je vy lovnym pozadavkem jak Omluvy (cl. 6
od t. 1), tak 0 tavy CR (cl. 96 od t. 2) a jako prvek prava na pra-
vedlivy proce tez Li tiny (cl. 38 od t. 2).
Pozadavek verejno ti (vefejneho projednani) e ov em netyka ce-
leho nzeni, nybrZ jenom jeho jedne ca ti, tj. oudniho jednani. v ce ke
pravni terminologii je ti'eba pojem fizeni a pojem jednani pre ne rozli-
71
CAST DRUHA: ZAKLADNt PRINCIPY SOUDNICTVf
ovat. Pouze jednani miize bjt verejne, byt e bezne hovol'i o verej-
no ti l'izeni.
Yel'ejno t jednani tanovi rovnez § 6 od t. 1 ZSS, § 116 od t. 1
OSR. Duraz, ktery je na vel'ejno t oudniho jednani kladen, vyplyva
z toho, ze volny pl'i tup verejno ti (obecen tva) k oudu pl'ed tavuje
jednu z garanci nezavi 1o ti, ne tranno ti i zakonneho po tupu oudu,
je zabranou tajne, tzv. kabinetni ju tice, je vyznamnym projevem de-
mokrati mu i ucinnou formou prevence, zejmena v obla ti tre tni. Ev-
rop kY oud zhodnotil pozadavek vel'ejnosti tak, ze ,vel'ejno t chrani
trany pl'ed tajnou ju tici vymykajici e kontrole vel'ejno ti, je take jed-
nim z pro tl'edku pro zachovani duvery k oudum. PruhJedno t, kterou
propujcuje vykonu pravedlno ti, napomaha do azeni ciJe cl. 6 od t. 1,
tj. pravedJiveho proce u" (roz . Pretto 1983).
Omezeni ci vylouceni verejno ti je mozne pouze na zaklade zako-
na. Duvody pro vylouceni verejno ti uvacti cl. 6 OmJuvy explicitne:
ouladno t na i pnivni upravy timto u tanovenim nebyla do ud pl'ed-
metem po ouzeni. PodJe § 116 OSR muze byt verejno t rozhodnutim
oudu vyloucena tehdy, kdy by vel'ejne projednani veci ohrozilo taj-
no t utajovanych informaci chranenych zvla tnim zakonem, obchodni
tajem tvi, dulezity zajem uca tniku rizeni nebo rnravno t.
I pri vylouceni vel'ejno ti muze oud povolit uca t jednotlivym o o-
bam. Ty mu i ouca ne poucit, ze j ou povinny zachovavat mlcenlivo t
o v em co se pl'i jednani o utajovanych informacich, obchodnim ta-
jem tvi nebo zajmech uca tniku dozvectely. Naopak jednotlive o oby
(napl'. nezletile nebo o oby, ktere by mohly rusit du tojny prubeh jed-
nanf) muze z jednani, jinak vel'ejneho, vyloucit. Podle § 7 ZSS neni
dovoleno do budovy oudu, a tim ani do jednaci ine, v tupovat e
zbrani nebo jinymi pl'edmety, ktere j ou zpu obile ohrozit zivot zdra-
vi anebo pol'adek ( vyjimkou pn lu niku ozbrojenych boru ve luz-
be). Sarno tatnou upravu medialnich zaznamu a preno u ob ahuje 6
od t. 3 ZSS: o tom, zda je mozne pol'izovat obrazove zaznamy jednani
nebo u kutecnovat obrazove nebo zvukove pl'eno y, rozhoduje v jed-
notlivych pl'ipadech pred eda enatu.
v Yzdy nevei'ejna je porada enatu ( rov. 37 OSR), naproti tomu
vzdy, bez vyjimky, mu i byt vel'ejne vyhJa en roz udek (i tam, kde
byla verejno t zjednani vyloucena). Yerejne vyhlaveni roz udku patl'i
72
KAPITOLA 2: PRAVO NA SPRAVEDLIVY PROCES
k arne pod tate oudnictvi, a nemuze byt proto nijak omezovano. Roz-
udek e vyhla uje verejne, i kdyz uca tnici nej ou pl'itomni.
Princip tistnosti a pfimosti
Ostnost i pfimost fizeni e, podobne jako princip vel'ejno ti, netyka
via tne l'izeni, nybrl. jednani (viz vyse). za ada u tno ti znamena, opet
v protikladu ke tar i za ade pi em no ti ze pod tatne v proce u je to, co
bylo oudu u tne predne eno, u tne deleno, proto take jednani zacina
tzv. prednesy ucastnlkii (nebo jejich za tupcu). To, ze v emu i byt pro
pame( a kontrolu zachyceno pi ernne (bud' v pi ernnych podanich nebo
ep anim do oudniho protokolu), na takto pojatem principu u tno ti
nic nemeni. Pod tatu principu nenarusuje ani to, ze v bezne oudni praxi
e mi to u tniho predne u ca to odkazuje na ob ah pi emneho podani.
Oca tnik rna totiz mozno t e u tne od ob ahu podani odchylit, ale je
jeho pravem tak neucinit a odkazat na to, co pi ernne podal. Princip pi-
semnosti vsak znamenaJ vylucne odkazani oudu na ob ah li tin (quod
none tin acti , non e t in mundo- co neni ve pi ech, neexi tuje).
Princip pfimo ti pak znamena, ze oud je v prim em, o obnim tyku
uca tniky, a ouvi i v tomto my lu principem u tno ti. Nejde v ak
o totez: je-Ji uca tnik pravne za toupen, nemu i e k jednani o obne
do tavovat (u tne potom za neho jedna jeho zmocnenec). Soud v ak
muze vzdy rozhodnout, ze uca tnik je povinen e do tavit, je tlize jej
chce vy lechnout primo. Nelze proto nci, ze by nad platila za ada
opacna, za ada neprimo ti. Je ovsem pravda, ze rnirou pn\vniho za-
toupeni v procesu, a zejmena navratem k obligatornimu za toupeni
advokatem v nekterych l'izenich ( rov. § 241 ), je princip primo ti orne-
zen. Princip pl'imo ti tak nelze zamenovat pravem byt pl'itomen
- toto pravo kal.deho ubjektu je neomezitelne, neni v ak povinno ti.
0 tno t ani primo t rizeni neni kategorickym pozadavkem UmJu-
vy a neni tedy vy Jovne ouca ti pra a na pravedlivy proce . 0 tni
l'izeni je ovsem u na tradicne chapano jako ouca t demokratickeho
oudniho proce u, ve pojeni jeho vel'ejno ti. Proto je u tno t u na
u tavni za adou- cl. 96 od t. 2 0 tavy, rov. tez § 15 - 19 OSR a§ 6
od t. 1 ZSS .
7
CAST DRUHA: ZAKLADNf PRINCTPY SOUDNICTVf
Princip hospodarnosti
Zasada hospodarnosti proce u vyjadl'uje pozadavek, aby ochrana
pniv byla po kytnuta rychle, ucinne a bez zbytecnych nakladu. Ze
v ech techto pozadavku klade ,pravo na pravedlivy proce " mimo-
l'adny duraz na rychlo t: tento duraz vyplyva ov em z nepopiratelneho
faktu, ze oudni i'izeni ca to trpi zdlouhavo ti, prutahy, zejmena jde-li
o vice in tanci. CI. 6 od t. 1 Omluvy proto pozaduje, aby bylo rozhod-
nuto ,v pomerene lhiite", cl. 38 od t. 2 Li tiny za e uklada, aby e tak
ta1o ,bez zbytecnych priitahii". Rychly po tup i'izeni uklada tez § 6,
§ 1 OSR.
Pozadavek, aby ochrana prav byla po kytnuta pl'imerene rychle,
neni tl'eba zv1aste odiivodnovat. Je totiz zrejme, ze jen rychla ochrana
miize byt take do tatecne ucinna. Trva-li i'izeni neprimerene dlouho
napr. nekolik let, j ou jeho uca tnici poskozovani tavern pravnf neji -
toty, ca to i pod vlivem novych okolno ti ztraceji zajem na vy ledku,
preventivni vliv oudniho rozhodovani e zcela vytracf.
Problemem je, ze podle v eobecneho nazoru nelze oudcov kou cin-
no t regulovat tanovenim proce nich 1hiit: duvodem pro to je jednak
ruzna Iozito t projednavanych veci po trance pravni a zejmena kut-
kove, dale riizne aktualni (nepredvidate1ne) vytizeni oudcii, a konecne
kutecno t, ze rychlo t proce u zavi i do znacne miry na oucinno ti
uca tnikii a jinych ubjekru. Zdlouhavo t vzdy ne1ze pl'icitat pouze
oudu. To obrazi i judikatura Evrop keho oudu, kdyz rika, ze ,pouze
zdrzeni pricitatelne tatu miize opravnovat k zaveru, ze nebyl plnen
pozadavek pomerene lhiity" (roz . Buchholz 1981), a kdyz po uzuje
tuto primei'eno t pl'ihlednutim ke kriteriim: Iozito t pi'ipadu, pocinani
tran a pocinani organii projednavajicich pl'ipad (roz . Vemillo 1991 ).
Problem zdlouhavo ti civilniho rizeni (zejmena e vecech ob-
chodnich) exi tuje i u na . Novelou obcan keho oudniho l'adu zak.
c. 30/2000 Sb. byly zavedeny anebo zpre neny nektere prvky, ktere
maji zbytecnym prutahiim branit. Tak 15 od t. 3 a 4 umoznuji ca -
tej i doruceni pi emneho vyhotoveni roz udku hned na mi te, po kon-
ceni jednanf. Pro o tatni pl'ipady plat!, ze mu i byt roz udek ode Ian ve
lhiite triceti dnu od jeho vyhla eni Uen pred eda oudu muze tuto lhu-
tu prodlouzit az 0 ede at dnu). 0 navrhu na pl'edb zne opatl'eni za e
74
KAPITOLA 2: PRAVO NA SPRAVEDLTVY PROCE
mu i byt rozhodnuto bezodkladne, nejpozdeji do 7 dnii (§ 75 od t. 4
OSR). Obcan kY oudni rad tanovf i jine dflci lhuty. Zakon o oudech
a oudcich (zak. c. 6/2002 Sb.) formu1uje pravo uca tnfka, aby jeho
vee by Ia soudem projednana a rozhodnuta bez zbytecnych prutahu (§ 5
od t. 2 ZSS) a oudd uklada povinno t rozhodovat v primerenych lhu-
tach bez prutahii (§ 79 od t. J ZSS).
Na prutahy v l'fzeni i lze tezovat. Podani tizno ti, po tup pl'i vy-
l'izovani tfzno ti a zpu ob jejiho vyi'izenf upravuje zakon o oudech
a oudcich v u tanovenich § 164-174. Po nekolika nalezech 0 tavni-
ho oudu CR, ktere e vyjadl'ovaly k prutahum v i'izeni pred obecnymi
oudy [napr. II. OS 71/1999 (c. 83 V. 30), I . Os 663/0 I (c. 16 v. 25)]
bylo zakonem c. 192/2003 Sb., kterym e meni zak. c. 6/2002 Sb.,
0 oudech a oudcich, ucinno tf od 1. 7. 2004 prijato je te dal i za-
konne reseni mefujici proti prutahum v konkretni veci. Je jim tzv.
,navrh na urceni lhuty k provedeni procesruno ukonu", zkracene
, navrh na urceni lhuty" (§ 174a ZSS).
Navrh uca tnika na urceni lhuty mu i navazovat na tizno t na pru-
tahy v rizeni, pokud tato nebyla l'adne vyi'izena. Navrh rna za cil, aby
oud nejblize vy iho tupne urcil niz imu oudu, jemuz j ou prutahy
vytykany lhiitu, ve ktere je oud povinen ukon prove t (muze jit napl'.
o nai'izeni jednani, vydani rozhodnuti ve veci apod.). Soud, jemuz by-
la takto lhuta urcena je tim vazan. Proto by neupo lechnuti moh1o vy-
volat karnou odpovedno t oudce.
K ho podamo ti l'izeni patl'i ovsem nejen rych1o t, ale take eti'eni na-
kladu uca tnikii, napl'. v otazce pojovaru veci ke polecnemu projednani
(§ 112), u tanovovaru znalce (§ 127), rozhodovani mezitimnim nebo
castecnym roz udkem tam, kde j ou pro to podminky ( 152) atd.
Kapitola 3
PRINCIPY CIVILN1HO PROCESU
(ODVETVOVE PRINCIPY)
Principy civilniho proce u (via tni, odvetvove zasady civilniho ri-
zeni), jakkoli vyznamne a urcujici pro po ahu proce u urciteho dru-
hu, nej ou - ale pon dopo ud - pl'edmetem zajmu evrop kych organu
75
CAST DRUHA: ZAKLAD 1PRINCIPY SOUDNICTVf
z hledi ka zakladnich lid kych prav. Tyto principy e prevazne tykaji
podilu oudu a uca tniku rizeni na proce u, tedy jejich proce nich rolf,
iniciativy a aktivity, nebo maji piSe technickou proceduralni povahu.
Jejich ouhrn vytvari charakteri tiku proce u, ktery e muze v ruznych
zemich a ruznych druzich proce u liSit. Zarovei'i je v ak treba rici, ze
zakladni charakter porneho civilniho proce uje urcovan povahou veci
(povahou prav, o nichz e v proce u rozhoduje), a proce ni principy
nemohou tedy podlehat libovuli zakonodarce. Mohou byt ca tecne
kombinovany, modifikovany, ale nemohou byt zcela meneny ma-li
oudructvi fungovat a plnit ve polecno ti vuj ukol. Proce ni principy,
teorii vypracovane a formulovane, tvori, jak uz bylo receno, dvojice
opacneho vyznarnu.
Princip dispozicni a princip oficiality
Zasada dispozicni (nem. Di po ition maxime) v proce u znarnena,
ze proce ni iniciativa je dana do rukou ucastniku, nikoli oudu nebo
jinych ubjektu. Je zaJozena na ideji pravniho zajmu, to znarnena ze
iniciativu rna ten, kdo uplati'iuje ci brani vuj via tni pravni zajem. Ini-
ciativa e projevuje v di pozici (nakladanf), pncemz e rozli uje dis-
pozice fizenim a dispozice predmetem fizeni. V proce u ovladanem
di pozicni za adou mohou uca tnici di ponovat nzenim napr. tak, ze
Z.aJobce podanim zaloby nzeni zahaji, zpetvzetim zaloby privodi za-
staveni rizeni oudem nebo zalovany podarum vzajemne zaloby rozsirf
predmet fizeni. Oca tnici mohou di ponovat predmetem rizeni napr.
tim, ze omezi nebo rozsii'f ve navrhy v prubehu rizeni, uzavrou oudni
mir atd. Tim vsim vykom1vaji vliv na zahajeni, prubeh, roz ah i kon-
ceni l'izeni.
Princip oficiality naopak v proce u znamena, Z.e proce ni iniciativa
je v rukou oudu, ktery am rozhoduje o zahajeni urciteho rizeni (zaha-
jeni ex officio, zkracene ex offo) a zarovei'i vymezuje pi'edmet tohoto
rizeni. Takove nzeni rna ice rovnez uca tniky (rizeni bez uca tniku
neprichazi pojmove v uvahu), av ak ti j ou omezeni v mozno ti vymi
ukony rizeni ovlivi'iovat. Uplatneni te ktere proce ni za ady zavi i na
druhu nzeni.
76
KAPITOLA 3: PRINCIPY CIVIL 1HO PROCESU
z povahy veci je sporne fizeni, jakozto zakladni civilni proces,
ovladano dispozicni za adou. Typicky di pozitivnim rizenim por-
nym je rovnez pravni oudnictvi. Naproti tomu pro ne porne rizeni je
charakteri ticey princip oficiality. To kore ponduje tim, ze v ne por-
nem i'izeni j ou zohledi'iovany i jine zajmy nez jen oukrome zajmy
uca tniku (obecne zajmy) a ze se zde prornita pravni ochrana labych
(napr. nezletilych).
Civilni proce porny je ovladan di pozicni za adou i v platne pravni
uprave. Plyne to z cl. 36 Li tiny, § 5 ZSS, § 4 OZ, 3 OSR. Souvi i
sice, jak je zi'ejme, pravem na pravedlivy proce , ale nelze ji nim
ztotozi'iovat: pravo na pravedlivy proce e totiz, jako urcita koncepce
ochrany prav vubec, vztahuje i na ne porna nzeni ovladana principem
oficiality. Deformace vne ene do principu di pozice v totalitnim obdo-
bi (napr. opravneni tehdej iho prokuratora nebo organu mi tni tatni
pravy podavat navrh na zahajeni civilniho i'izeni prakticky ve vsech
vecech a do vsech civilnich rizeni bez vyjimky v tupovat jako ubjekt
rizenf) byly jiz novelizacerru OSR od traneny. Opravneni tatniho za-
tupitel tvi v tupovat do zaha.jeneho rizeni ( 35 OSR) e tyka vylucne
rizeni tam uvedenych.
Di pozicni opravneni uca tniku e realizuji ce tou di pozicnich
procesnich ukonu, k nimz pati'i zejmena zaloba (§ 79), zmena ci zpet-
vzeti zaloby (§ 95 -96), vzajemna zaloba (§ 98), oudni mir ( 99),
odvolani (§ 201), zaJoba na obnovu i'fzeni (§ 228), zaloba pro zmatec-
no t (§ 229), dovolani (§ 236) navrh na nai'izeni exekuce (§ 251) atd.
Je ti'eba ov em nci, ze i ve pornem nzeni po tupuje oud po za-
hajenf z uredni povinno ti (ex offo) a z uredni povinno ti tez zkouma,
zda j ou plneny zakonne pi'edpoklady i'izeni, tzn. proce ni podminky
(§ 100, 103). Nenf tedy treba, aby byl por tranarru pomocf daJ ich
mivrhu takzvane pohanen. Soud e rna o po tup rizeni tarat.
Civilni proce ne porny je v pod tate ovladan za adou oficiaJity.
Prevazne (ne v ak vzdy) je mozno jej zahajit i bez navrhu ( rov. § 8 L
a dal i i'izeni uvedena v pate hJave III. ca ti OSR). I dal i di pozicnf
opravneni uca tniku j ou v techto nzenfch omezena nebo zcela vy-
loucena (napi'. zcela vylouceno je v ne pornem nzeni uzavi'eni miru).
77
CA T DRUHA: ZAKLADNf PRINCIPY OUDNICTVf
Princip projednaci a princip vysetrovaci
Zasada projednaci (nem. Verhandlung maxime, nekdy tez ozna-
covana jako za ada kontradiktomo ti: to v ak neni pnivne, protoze
kontradiktornost rna, jak j me vy e uvedli, irs! vyznam) znamena, ze
oud projednava v proce u to, co mu uca tnici k projednanl predlozl
(pokud e tyee kutkoveho tavu). Jinak receno, kutkovy tav je ou-
dem zji tovan v roz ahu uca tniky tvrzenem, za pomoci dukazu uca t-
niky oznacenych (navdenych). V tomto my lu platf idem e t non e e
aut non probari (co neni dokazano je totez, jako by nebylo).
Proto v proce u ovladanem projednacf za adou hrajf vyznamnou roli
proce nf in tituty ,povinno t tvrzenl" a ,povinno t dukaznl" a nimi
pojena bremena ,bremeno tvrzenf" a ,bremeno dukaznf" (onu pro-
bandi). Znamenajl, ze uca tnik domahajfcf e ochrany (predev im za-
lobce, ale pri namitkach i zaJovany) je povinen uve t (tvrdit) rozhodne
kutecno ti a oznacit dukazy k jejich prokazani, pod na ledkem pro-
hry poru. Tento na ledek vyplyva z toho, ze e oud nedozvi urcitou
rozhodujicf kutecno t, anebo ze e ji dozvl, avsak nebude prokazana.
Pod tata projednaciho principu neni nikterak v rozporu obecnym
nazorem na pravo a pravedlive re eni pravnich poru: kdo e chce
domoci ochrany prava mu f je dolozit, kdo tvrdi, ze rna pohledavku,
mu i o tom predlozit dukaz.
V kla ickem pojeti projednacfho proce u je oudce nezavi lym,
nestrannym a pa ivnim arbitrem (rozhodcem) poru, ktery pred nim
(pravnimi pro tl'edky) vedou porne trany, re p. jejich advokati. Ta-
kove pojetf proce u e vice pnblizuje pojeti anglo a kemu, v konti-
nentalnfm proce u tolik vyhranene nenf. Zejmena pa ivita oudce pri
vedenf poru rna nezadoucf du ledky z hledi ka ob ahoveho i z hle-
di ka rychlo ti. 0 potl'ebe oudcov ke aktivity v ramci projednacfho
proce u e di kutuje, take Doporuceni RE ob ahujf namety k vet f pro-
ce nf aktivite oudce: zejmena jde o otazku, zda rna byt oud odkazan
beze zbytku na navrhovane dukaznf pro tredky, nebo zda rna provadet
i jine, nenavriene dukazy z ui'edni povinno ti.
Vysetrovaci zasada (zvana tez vyhledavacf nebo inkvizicnf) zna-
mena, ze za obja neni kutkoveho tavu , potl'ebne k pozadovanemu
rozhodnuti, ne e odpovedno t oud. Proce ovladany vy eti'ovacf za a-
78
KAPITOLA 3: PRINCIPY CIVIL tHO PROCESU
dou nevylucuje ice povinno t uca tniku uvadet rozhodne kutecno ti
a nabfzet dukazy, ale ne pojuje tuto povinno t proce nimi bremeny
ve v.Y e uvedenem my lu. Povinno ti oudu je vee naJezite vy etfit.
z povahy veci je spornemu civilnimu proce u vlastni zasada
projednaci, spolu se zasadou dispozicni, protoze jde o i'eseni ou-
kromopravnich vztahu, ktere nemohou byt oudem - ani nejakym
k tomu zrizenym aparatem- vyveti'ovany. Di pozicnl a projednacf za-
ada j ou spolu natolik pjaty ze e nekdy spojujf v jedno av ak to
nenf pre ne, nebof kazda z nich rna vuj ob ah. Nicmene polu tak
ouvi i, ze neni my litelne uplatneni jedne bez druhe.
Vy etl'ovacf za ada polu e za adou oficiality je z povahy veci po-
jena ne pornym proce em.
Stejne jako u o tatnfch proce nfch za ad i zde plati, ze e v kon-
kretni uprave neuplatnujf ve ve ci te podobe (ta je pouze teoreticky
,vypreparovana"), ale projevujf e v ruznych modifikacich. V na em
platnem proce nim pravu je prave otazka miry uplatneni projednacf ci
vy eti'ovacf za ady potu otazkou objektivnf pravdy pi'edmetem po-
tupne tran formace zatim nejednoznacnym vy ledkem.
Zamerne nerozli enf pomeho a ne pomeho rfzeni v puvodnim, do-
ud platnem OSR z r. 1963, ktery pro oba druhy rizenf hodne tanovil
oudu povinno t zji tit co nejup1neji kutecny tav veci (§ 6, § 120 v pu-
vodnim zneni), vedlo k tomu, ze ac byla formalne hla ana modifikovana
za ada projednacf, proce se zaplnil cetnymi prvky vy etl'ovacfmi.
Novelizace zminenych u tanoveni, provedena po tupne, zejmena
v r. 1993 a od r. 2001, prine Ia prvni poku o legi lativni oddeleni spor-
nych a ne pornych nzeni, ale pon v obla ti dokazovani, jako zaklad
pro du lednej i pro azeni projednacf za ady v i'izenf pomem. Zatim-
co v ne pornych rizenich (vyjmenovanych v § 120 od tavci 2) uklada
oudu povinno t prove t i jine dukazy potl'ebne ke zji teni kutkoveho
tavu, nez byly uca tnfky navrzeny, ve pornem i'izeni ( 120 od t. 3)
umoznuje oudu, aby vychazel z dukazu, ktere byly - na ziliade na-
vrhu uca tniku - provedeny, pi'icemz muze tez vzit za va kutko a
zji terri hodna tvrzenf uca tniku. I ve pornem nzeni, a tedy vzdy,
plati, ze jine nez navrzene dukazy oud prove t muze (od t. 4). Plyne
z toho, ze v ne pornem nzeni rna oud ucinit v e, aby e dobra) ku-
tecneho tavu veci, ale ve porech e muze polehnout na uca tnfky,
79
CAST DRUHA: ZAKLADNf PRINCIPY SOUDNICTVf
ledafe by mel zvlastni duvod a zaroven mozno t dokazovani doplnit ex
offo: nenf-li zde zvhiStni duvod nebo mozno t dal fho dukazu, vychazi
oud pri rozhodnuti z takoveho kutkoveho tavu jak)l byl uca tnfky
tvrzen a prokazan.
Predchozf rozdeleni ov em nenf a ani nemuze byt promitnuto do
platneho obcan keho oudniho radu du ledne. Tendenci k oddele-
ni porneho a ne porneho proce u novela OSR provedena zakonem
c. 30/2000 Sb. jevte dale prohloubila, avsak otazka bude predmetem
za adnich di kusi pri priprave prf tiho obcan keho oudniho radu. Jde
o jednu z teoreticJcych koncepcnich otazek velkymi praktick)imi do-
pady. Je pntom ti'eba vzit v uvahu jak pozadavky na racionalni a rychly
proce , kter)i i zada aktivni pri penf a proce ni odpovedno t tran, tak
i pozadavky pravedlno ti, ochrany slabvich a pravni ji toty, jak je na
oudni proce klade demokraticka, kulturni a vy pela polecno t na
pocatku tretiho ti fcileti.
Princip volneho hodnoceni dukazu
a princip legalni dukazni (pruvodru') teorie
Skutkove poznatky (poznani konkretnfho kutkoveho tavu na ta-
leho v minulo ti a zpravidla mimo do ah oudu) zf kava oud vetsinou
neprimo pomocf proce niho dokazovanf. Je tlize projednaci ci vy et-
rovaci za ada odpovfda na otazku ktere dukazni pro ti'edky rna oud
prove t, re p. jak e rna o nich dozvedet, pak dvojice volneho hodnoce-
nf dukazu ci lega!nf dukaznf teorie odpovfda na otazku, jakou vahu ci
hodnotu mohou pro poznani skutkoveho stavu di.akazni pro tredky
mit, cili jak rna oud provedene dukazy hodnotit. Jde 0 to, zda muze
oudce volne, podle veho vnirrniho pre vedceni do pivat k zaveru, ze
urcity dukaznf pro rredek (napr. vypovea vedka) potvrzuje kutec-
no t, o nfz e vedek vyjadroval, a zda ji tedy oud muze povazovat
za prokcizanou, anebo, zda k tomu oud rna, bez ohledu na ve vnitrni
pre vedceni, zavazne zakonne vodftko.
Proce je ovladan za adou volneho hodnoceni dukazu tehdy, pone-
chava-li tuto uvahu na oudci. Je ovladan za adou legalni teorie du-
kazni, je tlize zakon tanovi dukazni flu jednotlivych dukaznich pro-
80
KAPITOLA 3: PRINCIPY CIVILN1HO PROCESU
tredku, popr. tanovi, ktere dukazni pro ti'edky j ou pro prokazani
urcitych kutecno ti a v jakem roz ahu nutne (napr. tanovi nutno t
dukazu Ji tinou). Tam, kde plati volne hodnoceni dukazu , je zpro-
tredkovane poznavani skutecno ti zalozeno na uznani individuality
veci a deju a na re pektu ke chopno tern a u udku oudce. Tam, kde
plati Iega!ni teorie dukazni, je proce poznavcini vice zmechanizovan
a nenechava oudci prili pro toru pro amo tatne uvazenf.
Moderni proce je ve me (nikoli v ak vylucne) zalozen na princi-
pu volneho hodnoceni. Vylucne uplatneni legcilni teorie dukazni bylo
typicke pro feuda!ni proce . V ouca ne dobe e etkavame nejvy e
jeho prvky, nebo kombinaci obou (vy lovne o kombinaci volneho
hodnoceni dukazu a legalni teorie dukazni v ouca nem francouz kern
civilnfm procesu pive napr. prof. Carbonnier v ucebnici z r. 1995).
Nase civilnf proce ni pravo je zalozeno na volnem hodnoceni du-
kazu. u tanoveni § 132 rika, ze soud hodnoti dukazy podle ve uva-
hy, a to kafdy dukaz jednotlive a v echny dukazy v jejich vzajemne
ouvi lo ti, pntom prihlizi ke v emu, co vyvlo za nzeni najevo vcetne
toho, co uvedli uca tnici. S tim ouvi i i volny (demon trativni) vycet
pouzitelnych dukaznich pro tredku: za dukaz mohou louzit vsechny
pro ti'edky, jimiz lze zji tit tav veci ( 125). Jedinym naznakem (prv-
kem) legalni teorie dukazni je tanoveni dukazni ily verejne li tiny
( rov. § 134). Nove lze poukazat i na u tanoveni § 133b, ktere pro
rizeni ve vecech du evniho via tnictvi tanovi dukazni ilu ohledani
primereneho vzorku zbozi.
Princip jednotnosti fizeni
(arbitramiho pofadku) a princip koncentracni
(legalniho pofadku), zvany tez eventualni
Tyto protichudne za ady e tykaji organizace a po tupu fizeni a-
meho ktere v ak neni pouze otazkou proceduralne-technickou, nybrz
ovlivnuje rovnez roz aha kvalitu poznani kutkoveho tavu veci.
Princip jednotno ti fizeni znamena, ze rizenf tvon od zabajeni az
do vydani rozhodnuti jeden celek, v nemz neni zavazne tanoven led
ci po tup proce nich ukonu. Tento po tup je tanoven pouze ramcove,

tak jak je dan logikou veci, v pod tate jej urcuje oud (proto tez arbi-
trarni neboli libovolny poi'adek). Rizeni je jednotne a uca tniku nelze
branit, aby ve navrhy, nova tvrzeni, nove dukazy pi'edna el relevantne
kdykoli behem i'izeni, a to dokonce i v odvolacim i'izeni.
Princip legalniho poradku znamena, ze i'izeni e rozpada do urci-
cych tadii, v nichz je nutno prove t vzdy ty ukony, pro nez je proce ni
tadium urceno, pod ankci prekluze. Proce ni ukony jsou tak ze za-
kona koncentrovany (odtud za ada koncentracni). Tak napr. v echny
dukazy je ti'eba navrhnout na pocatku nzeni, pozdeji to jiz neni pi'i-
pu tne. To pak vede k navrhovani dukazu z opatrno ti in eventum, tedy
pro ituaci, ktera eventualne ve poru vznikne (odtud oznaceni eventu-
alni princip).
Princip legalniho poi'adku byl principem tar iho feudalniho proce-
u, moderni proce y od 19. tol. toji vetsinou na principu jednotnosti
rizeni a arbitrarniho poi'adku. To plati i o na em souca nem proce u.
V puvodni koncepci obcan keho oudniho i'adu z r. 1963 byla prove-
dena jednotno t nzeni ve vy e uvedenem my lu do vvech du ledku.
Bylo tedy mozno kdykoli v 1. i 2. tupni nzeni bez omezeni uvadet nove
kutecno ti a nabizet nove dukazy, oud k nim vzdy mu el pi'ihlednout.
Takova koncepce ice vyhovuje pozadavkum na co nejuplnej i zji -
teni objektivni pravdy (coz bylo ouca ne vudci devizou jednotneho
proce u te doby) ale na druhe trane rna i ve nevyhody. Nenuti totiz
uca tniky, aby ve navrhy uplatnovali behem nzeni vca ' 0 vuj pro-
ce nalezite pecovali, coz muze vest k protahovani rizeni a muze byt
nepochybne i zneuzivano. Proto namet urcite koncentrace civilniho
rizeni, ktera by znamenala jeho vet i racionalitu, ob azeny i v dopo-
rucenich Rady Evropy, po ileny o nave via tni zku eno ti, byl velkou
novelou OSR (zak. c. 30/2000 Sb.) akceptovan a proveden. S ucinno ti
od l. !edna 2001 byly pro civilni nzeni porne zavedeny nektere prvky
koncentrace. Jde zejmena o to, ze kutecno ti a dukazy mu i byt uplat-
neny v nzeni pi'ed oudem prvniho tupne: odvolaci oud jiz k novym
tvrzenim a dukazum - az na vyjimky - nemuze prihliZet. Pro nektere
pory je tanovena koncentrace je te pi'i nejsi, tak, ze vsechny kutec-
no ti a dukazy mu i byt pi'edne eny nejdele do konce prvniho jednani.
Novych prvku koncentrace i'izeni ob ahuje OSR vice a budou vyloze-
ny v pi'i lu vne ca ti ucebnice. Podle na eho nazoru v ak tim nedocha.zi
82
KAPITOLA 3: PRINCIPY CIVILN{HO PROCESU
ke zmene principu. Nebylo by pravne e domnivat, ze civilni porny
proce je nyni ovladan koncentracni za adou. Rizeni zu tavajednotne,
je pouze racionalne doplneno 0 nektere prvky koncentrace.
Princip materialni pravdy
a princip formalni pravdy, spravnost
a spravedlnost soudniho rozhodovani
Predchozi principy, jak byly vy e vylozeny, pred tavuji pravidla
pro dovedeni proce u k jeho cili. Udavaji obecne, kdo rna iniciativu
v proce u, koho tizi jake proce ni povinno ti a odpovedno t, v jaJcych
formach, popi'. fazich i'izeni probiha. Vytycuji tak ci onak ce tu, po
ktere e rna ubirat hledani pravedliveho rozhodnuti individualni pre.
Lze tez i'ici, ze vytvareji ,mantinely" a ,pravidla hry" pro po kytovani
spravedlno ti oudy.
Spravne a pravedlive rozhodnuti, ktere je cilem a my !em celeho
civilniho proce u, nemuze byt vzdaleno pravde. Proto je ti'eba e otaz-
kou pravdy v proce u zabyvat at jiz jako proce nim principem (ktery
byva vubec zpochybnovan poukazem nato, ze zji teni pravdy je am
cil i'izeni) nebo prave v ouvi Jo ti cilem a my !em civilniho proce-
u.
Problem je v tom, ze ,pravda' i , pravedlno t" j ou filozoficke po-
jmy neurciteho, ne taleho, individualniho ob ahu, vzdyt koneckon-
cu tvoi'i pi'edmet filozofie arne. Naproti tomu je oudni rozhodovani
praktickou lid kou cinno ti, ktera emu i odbyvat v danych pravidlech
hry, ne mi byt ani v pochybno tech odmitnuta ne mi e za tavit a je-
jiz vykon je ovlivnen vevkerou nedokonalo ti lid keho cinitele a jeho
mozno ti poznani.
Pnpomenme i nejprve co je pi'edmetem oudniho rozhodovani.
v y temu kontinentalniho p aneho pniva je tomu tak, ze oud pod
obecne pravni pravidlo (dane zcikonem) podrazuje ( ub umuje) kon-
kretni kutecno ti ( kutko y tav), pi'icemz potom pro konkretni pn-
pad vyvozuje zavery vyplyvajici z pravni normy. Soud tedy pro vou
rozhodovaci cinno t potrebuje znat individualni konkretni kutkovy
tav (tzv. kutkova zji teni), obecnou normu (zcikon) a mu i pak pro-
83
CAST DRUHA: ZAKLADNf PRINCIPY SOUD ICTYf
ve t ub umpci, tedy podi'azeni kutkoveho tavu pfi lusne norme (tzv.
pnivni po ouzeni neboli pnivni kvalifikaci).
Znalo t norem (platneho pniva) jejich interpretace a aplikace je
veci oudu. Plati, ze ,soud zna pravo" (iura novit curia), to znamena,
ze znalo ti platneho prava a zpti obilo t k jejich zavazne interpretaci
a aplikaci oud zi kava mimo proce , poznavani objektivniho pniva
predmetem proce u neni.
Pro skutkova zjisteni (individualni kutecno ti - deje, ktere e
odehraly vet inou mimo do ah oudu) louzi proce ni dokazovani,
na nemz e v nizne mire podileji uca tnici fizeni, oud, event. j jine
ubjekty. Mira jejich podilu na dokazovani je dana zakonnou upravou
a nepochybne ovlivi\uje i mozno t do aZeni vice ci mene pravdiveho
poznani kutkoveho tavu.
Z tohoto hledi ka byl teorii civilniho proce u formulovan princip ma-
teriaJni pravdy a jeho protip61, princip formaJni pravdy. V jejich chaparu
a vymezeni je mnoho diferenci, nepre no ti a rozdilnych pn tupti - umer-
ne tomu, o jak obtiznou materii, nezbytnyrni filozofickymi zaklady, zde
jde. Navic byl princip materiaJni pravdy v minulem obdobf u nas ideolo-
gizovan, povy en do role vtidciho principu ociali tickeho civilniho pro-
ce u a taven do o treho protikladu proti principu formaJni pravdy, udajne
ovladajfdmu burl.oazni civilni proce . (Nelze zde vsak nepoznamenat, ze
profe or Frantisek Stajgr ve vern tezejnim diJe z r. 1946, nazvanem zasa-
dy civilniho oudniho nzeni, prohla uje, ze civilni proce te doby- za plat-
no ti CRS z r. 1895- ovlada zasada materiaJni pravdy a formaJni pravdu
pfi uzuje taremu proce u fun kemu, german kemu i taroee kemu.)
Poku ime-li e co mozna jednoduse vy tihnout pod tatu, pak prin-
cip materialni (tez objektivni) pravdy znamena, ze proce je uzpu o-
ben tak, aby umoznoval zji teni kutecneho kutkoveho tavu, neklade
v tomto meru zadne formalnf prekazky. emtize i kla t za cil po-
znani uplne pravdy v kaZdem pfipade. To by byl pozadavek nerealny,
ktery by znamenal, ze tam, kde kutecny tav veci poznat do tupnymi
pro tredky nelze, nemtize oud vtibec rozhodnout. Takovy dti ledek je
neprijatelny, protoze by znamenal nepripu tne odrnitnutf pravedlno ti
- denegatio iu titiae. Pod tatou proce nfho principu materialnf pravdy
tedy nenf vzdy zji tenf pravdiveho tavu veci, ale mozno tjeho zWt'o-
vanf bez formaJnich zabran.
84
KAPITOLA 3: PRINCIPY CIVILN1HO PROCESU
Princip formalni pravdy znamemi takovy formalizmu proce u,
ktery je zalozen na dodrlenf urcitych forem (a dokonce formulf), podle
nichz je dan vy ledek proce u, ktery bud' je, nebo neni v ouladu e
kutecno ti. Takovym formalnfm proce em byl proce fun kY zaloze-
ny najednotlivych zalobach (legi actione ), od nichz nebylo lze e od-
chylit. V modem! dobe e takto formalni proces nevyskytuje. Spravne
poukazal prof. Stajgr v cit. tudii na to, ze moderni pravo klade vetsi
dtiraz na individualno t a ob ah nel. na obecno t a formu. Ukazal ice
take, ze cim kazui tictejsi j ou predpi y 0 i'izeni, tim vice formalizmu
y nem je, av ak ze tento formaJizmu rna take YOU kladnou tranku.
Je-li totiz znam dopodrobna cely pnibeh i'izeni, vse, co podniknou tra-
ny, co ucini oud a jake pravnf dti ledky to bude mit, neni tak ne nadne
odhadnout konecny vy ledek. Je tl'eba i uvectomit, ze proce nf pravo
je YOU pod tatou pravem formaJnim, ze tedy bez urciteho formalizmu
vtibec exi tovat nemtize. A kaZdy formalizmu - kazda predep ana for-
ma nebo lhuta, jejiz dodrZeni je pod ankci prohry vyzadovano- muze
mit vliv na pravdivo t oudniho poznani kutkoveho tavu.
Princip materialni pravdy byva pojovan objektivni pravdou, kte-
rou e rna oud naZit zji tit a ucinit zakladem pro ve rozhodnuti. Prin-
cip formalni pravdy byva naproti tomu pojovan e ubjektivni prav-
dou tran, z nichz vitezi ta, kteni o ve pravde dokaze oud proce nimi
pro tl'edky pre vectcit. Je zrejme, ze zde e jiz dobirame filozofickjch
zakladu lid keho konani, zejmena narazime na otazku arne exi tence
ci poznatelno ti tzv. objektivni pravdy. Objektivni pravda v oudnim
rizeni mtize byt proto nanejvy chapana jako ubjektivni pre vectceni
oudce o tom, jaky je kutecny kutkovy ta . Za zcela neplodne lze
povazovat pory 0 to, zdajde v proce u 0 pravdu ab olutnf ci relativni,
poplatne marxi ticke materiali ticke filozofii. Pre vedcivej i je poza-
davek vy loveny v te ouvi Jo ti prof. Macurem, ze v oudnim i'izeni
jde nikoli o ab olutni nebo relativni pravdu, nybrl. ze po taci tzv. ,do-
azeni praktickeji toty" (J. Macur: Soudnictvi a oudni pravo).
Princip materiruni pravdy byva v literature pojovan principem
jednotnosti rizeni, volneho hodnoceni dtikazu a take principem vy-
eti'ovacim, umozi\uji lepe e dobrat kutecneho kutkoveho tavu.
Princip formalni pravdy byva pojovan principem legaJniho poradku,
zakonne teorie dukazni a principem projednacim (v mife, v niz ten-
85
CAST DRUHA: ZAKLADNt PRINCIPY SOUDNICTVl
to po lednf ponechava obja neni kutkoveho tavu pred oudem pine
v rukou pomych tran).
V nedavne dobe byl v na em civilnim proce u za prfklad formaJni
pravdy davan tzv. kontumacni roz udek - roz udek pro zme kani, kte-
r.Y nase proce ni pravo od r. 1950 nepnpou telo, prave poukazem na
jeho rozpor principem materiaJnf pravdy. Roz udek pro zmeskani je
nepochybne projevem pravdy formaJni - je totiz zalozen na tom, ze
nedo tavi-li e zalovany k oudu, je (za urcitych podrninek) kutkovy
tav, ktery zalobce tvrdi, pravdivy (rozumej formalne pravdivy), bez
ohledu na to, zda je v ouladu, nebo neni v ouladu e kutecno ti,
a oud podle neho rozhodne. Na druhou tranu je roz udek pro zmes-
kanf 0 vedcenym praktickym in titutem proce niho prava, ktery umoz-
nuje efektivne celit zamemym prutahum a nekazni uca tniku rizeni.
Spolu jinymi zmenami by! dona eho obcan keho oudniho radu jed-
nou z novel, zak. c. 17111993 Sb., znovu zaveden.
Kdybychom meli triktne vychazet z vymezeni, ze princip materi-
alnf pravdy vylucuje v echna u tanoveni, ktera odporuji pozadavku
zjiSteni kutecneho tavu veci (volne podle ucebnice ce ka a pol.,
1989, tr. 57), mu eli bychom kon tatovat, ze nas proce po zrninene
novelizaci materiaJni pravdu opu til. A kdybychom meli du ledne vy-
chazet z dichotomie proce nich principu, meli bychom rici, ze tedy
na toupil i v navem proce u princip pravdy formalni.
vee v ak tak jednoducha a jednoznacna neni. Jiz vime, ze proce nf
principy neplati nikde beze zbytku jako takove, kazdy proce e vymi
instituty pouze priblizuje koncepci, kterou ten ktery proce nf princip
vytvan. Domnivame e, ze jednotlivy in titut, byt rna znaky formal no -
ti ba ani vice takovych in titutu, nemuze charakter ouca neho proce-
u natolik ovlivnit, abychom formaJni pravdu prohla iii za jeho vudcf
princip. Nebylo by to ani pravne, ani zadouci.
Proce rna smerovat pokud mozno k pravdivemu poznani, ktere
jedine muze byt v principu zakladem spravedliveho rozhodnuti.
Pravdivost poznani vsak je urcovana a do jiste miry i limitovana
pravidly, v jejichz ramci se poznavani skutecnosti deje. Tato pravi-
dla j ou vytvarena na bazi o tatnich proce nich principu a do znacne
miry j ou urcovana povahou veci. Neni tedy pravne a dokonce ani
mozne prohlasovat princip materialnf pravdy za vedouci princip, je-
86
KAPITOLA 3: PRINCIPY CIVILNlHO PROCE U
muz mu i byt o tatni podnzeny; je tomu naopak. Pravdu lze v proce-
su poznavat pouze v ramci danem vsemi principy ovladajicimi da-
ny proces.
Avsak v tom to ramci je ti'eba u ilovat o pravdu a pravedlno t a dob-
remu oudci mu i byt tato taro t via tni. Jiny cfl i nad civilnf proce
nemuze vytycovat, ma-li plnit ve po !ani ve polecno ti, tedy po ky-
tovat pravni ochranu.
Na e civilnf proce ni pravo je ve tadiu tran formace, jako cely
pravni rad, zejmena jeho zakladnf kodexy. Zde podany vyklad proce -
nfch principii se n3Zi o maximalnf otevreno t pro budouci reseni. Je
ice podle naseho nazoru nepochybne, ze z povahy veci - totiz pro
resenf oukromopravnich poru i jinych pravnich vztahu mezi rovny-
mi ubjekty - je nutny proce zalozeny na di pozicnim a projednacim
principu. Soukromopravni pory nelze revit z uredni povinno ti Ue
proto nezbytna vule a iniciativa jejich uca tnfku), ani je nelze vy et-
rovat Ue proto nezbytne projedm1vanf materie hromazdene uca tnfky).
Avsak roz aha zpu ob praktickeho prornitnuti techto i darfch principu
do pi'f tiho kodexu muze byt ruzny. Aktivita (a nikoli pa ivnf pi'f tup)
oudce je doporucovana i v evrop kych dokumentech. Za dulezite po-
vazujeme co nejpre nejsf vymezenf proce nich prav, proce nich povin-
no tf a proce nf odpovedno ti vsech zuca tnenych ubjektu proce ne-
pravnfho vztahu. Jinak receno, ja na pravidla hry.
87
 Cast treti
SUBJEKTY
CIVILNIHO PROCESU
 OddflA
ZAKLADNtPOJMY
Kapitola 1
SUBJEKTY R1ZEN1 A JINE OSOBY
ZUCASTNENE NA R1ZEN1

Uceni o ubjektech je pod tatnou souca ti kazdeho pravniho od-

vetvf, tedy i civilnfho proce niho prava. Pn jeho vymezovanf jde totiz
vzdy y prve rade 0 to, kdo muze byt a kdo je no itelem ( ubjektem)
prav a povinno tf y danem odvetvf prava, popripade kdo muze tato pra-
va a povinno ti vykonavat. V odvetvf proce niho prava vubec, a zvlaste
pak civilniho proce niho prava, je otazka ubjektu o to slozitejsi, ze
marne co cinit odvetvim verejneho prava ktere louzi ochrane prav
oukromych. Do kategorie ubjektu tak v tupuji jak organy verejno-
pravni- vrchno ten ke ( oud), tak i o oby oukromeho prava, o jejichz
prava a povinno ti v proce u jde. Pritom nelze pominout ani ruzne o o-
by dalsi, ktere ani nerozhoduji, ani nejde o jejich prava ci povinno ti,
jejichz role je v proce u jen pomocna, byt' dulezita. Jak vyplyva z de-
finice, u kutecnuje se proce cinno ti (ukony) ruznych ubjektu. Lze
proto nci, ze proce ni ubjekty j OU ty ubjekty, ktere YOU Cinno ti
pravne ovlivnuji proces a ktere jsou k tomu ucelu vybaveny pro-
cesnimi pravy a procesnimi povinnostmi. Mezi ubjekty nzeni pri
tom vznikaji proce nepravni vztahy.
Subjekty nzeni tvori dve kupiny, jejichz po taveni v proce ne-
pravnfm vztahu e livi: je to jednak soud a jednak uea tnici fizeni.
Soud je nadan rozhodovaci pravomoci pn lusf mu proto nadrazene
po ta eni. Soud je ubjektem nzeni jakozto organ, bez ohledu nato, zda
je v konkretnim pnpade pred tavovan enatem ci amo oudcem nebo
zdajeho jmenem v tupuje notar jako oudni komi ar ( rov. u tano eni
§ 38, podle nehoz se ukony notare y rizeni 0 dedictvi povazuji za ukony
oudu) nebo vy si oudni urednfk ( rov. zak. c. 189/1994 Sb., o vyssich
oudnfch urednicfch ve zneni pozdej ich predpi u, ktery dava temto
urednikum opnivneni amo tatne provactet nektere ukony oudu) nebo
oudni vykonavatel ( rov. § 265 od t. 2, podle nehoz muze byt oudni

91
CAST TRET1: SUBJEKTY CIVIL 1HO PROCESU
vykonavatel poveren jednoduchymi ukony pri provadeni vykonu roz-
hodnuti). 0 oudech a oudcich rov. dale Oddil B.
Oca tnici rizeni j ou ice v po taveni oudu podrizenem, av ak na
jejich vuli zaJezi, zejmena ve pornem nzeni, zda vubec a jak bude
proces po tupovat. Nelze tedy z jejich podrazeno ti vyvozovat, Z.e by
jejich po taveni jakozto ubjekru fizeni bylo mene vyznamne. 0 uca t-
nicich rizeni rov. dale Oddil C.
Uvedene ubjekty j ou obligatorni v kazdem jednotlivem rizeni. Ne-
lze i pred tavit proce bez oudu ani bez uca tniku.
Ke dvema zak.ladnim kupinam ubjektu rizeni, ktere j ou obe, jak
bylo receno, pro kazdy jednotlivy proce nezbytnym prvkem (bez nichz
proce nikdy nemuze exi tovat), pnrazuje zakonodarce nekdy tfeti
kupinu ubjektu rizeni. Tyto dalsi ubjekty nzeni (nekdy oznacovane
jako zvlastni subjekty fizeni) e vy kytuji pouze v nekterych fizenich.
Podle sveho po taveni a poslani e deli do dvou kupin: Jednu kupinu
tvori ty subjekty, ktere maji v proce u reprezentovat verejny nebo jiny
zajem, odlisny od o obniho zajmu no itele prava ci povinno ti. V platne
pravni uprave je takovym ubjektem tatni za tupitel tvi, popr. i Orad
pro za tupovani tatu ve vecech majetkovych.
Statui zastupitelstvi muze v tupovat do civilnich rizeni vyjmeno-
vanych v § 35 OSR. Zde vyjmenovana rizeni j ou temer vylucne rizeni
ne porne povahy, prevazne e tykajici pece o nezletile, jinych o ob,
ktere j ou pod zvlastni ochranou, tatu ovych veci fyzick:Ych i prav-
nick:Ych o ob, obchodniho rej triku ( rov. k tomu § 35 od t. 1 OSR).
Jen vyjimecne jde o nzeni porna. Rozhodnuti o tom, Z.e ve verejnem
zajmu v toupi do urciteho nzeni, je uverennim rozhodnutim statniho
za tupitel tvi, oud je pouze bere na vedomi. Jako ubjekt rizeni je pak
tatni za tupce opravnen v proce u ke v em ukonum, ktere muze vyko-
nat uca tnik rizeni (pujde zejmena 0 uvadeni kutecno ti, navrhovani
dal ich dukazu, vyjadrovani e k provedenym dukazum apod.). Statni
za tupce v ak, ani jako ubjekt l'izeni, nemuze cinit ukony, ktere muze
vykonat jen uca tnik hmotnepravniho vztahu. Nemuze tedy di pono-
vat Z.alobou (ml.vrhem), nemuze navrh vzit zpet ani tento navrh menit,
protoze nejde o jeho navrh.
U tanoveni § 35 od t. 3, ktere dava tatnimu za tupitel tvi pravo
podat ve verejnem zajmu navrh na zahajeni rizeni v nekterych vecech
92
ODD1L A: ZAKLAD f POJMY
nezletilcu a rodicov ke zodpovedno ti, pl'ed tavuje jen urcitou , poji t-
ku " nebof vzdy bude mit predno t zahajeni takoveho l'izeni na navrh
jineho navrhovatele anebo oudem bez navrhu. Ve vyjimecnem pl'i-
pade podani takoveho navrhu tatnim za tupitel tvim by toto bylo ne-
pochybne ubjektem l'izeni jiz proto, ze navrhovatel je vzdy uca tni-
kem a jako takovy je vzdy i ubjektem rizeni.
Druhou kupinu zvla tnich ubjekru nzeni tvol'i ti , ktel'i v nekterych
nzenich vykonavaji pomocne, ve vztahu k oudu i k uca tnikum v ak
amo tatne funkce: je to napr. pravce dedictvi podle § 175f, u tanove-
ny oudem v nzeni o dedictvi, nebo in olvencni pravce v in olvenc-
nim fizeni podle § 21an. zak. c. 182/2006 Sb in olvencni zakon.
v proce u ovsem ca to vy tupuje vice 0 ob (nikoli jiz vzdy obli-
gatorne), ktere maji urcite proce ni povinno ti, event. i prava. Jejich
po taveni je ruzne: je to napr. svedek, ktery podava oudu vedectvi,
nebo je to znalec, ktery podava oudu znaleck:Y po udek ( rov. 126,
127). Ca to v proce u vy tupuje advokat ci jiny zmocnenec ucastnika
(§ 25) nebo zajmy nezletileho za tupuje kolizni opatrovnik ( rov. 37
ZR) nebo ve vykonu rozhodnuti srazkami ze mzdy vy tupuje platce
mzdy jako ten, komu je ulozeno razky ze mzdy povinneho provadet.
Tyto 0 oby nej ou ubjekty l'izeni a oznacujeme je jako osoby zucast-
nene na fizeni. Je jim polecne to, Z.e maji v proce u ve pravne upra-
vene po taveni, avsak na rozdil od ubjektu rizeni nemohou vykonavat
vla tnimjmenem vUv na prubeh ci po tup proce u. Nemohou cinit pro-
ce ni ukony ci podavat navrhy (napr. vedek nebo znalec plni v proce u
ukol podavat oudu informace a vy vetleni, aniz by ami neco navrho-
vali). Za tupci a zmocnenci ice podavaji navrhy, ale cini tak jmenem
za toupeneho, nikoli jmenem vym. Jde tedy o to, Z.e o oby zuca tnene
na l'izeni jednaji, vy tupuji pred oudem, aniz by hajily vuj via tni
zajem a aniz by ony amy byly no iteli proce nich prav a povinno ti
vztahujicich e k predmetu l'izeni.
Divak, kter:Y e uca tni jednani oudu jakozto vel'ejno t, neni ov em
ani 0 obou zuca tnenou na nzeni, nema zde totiz zadna individualni
prava ani povinno ti.
93
CAST TRETl: SUBJEKTY CfVIL fHO PROCESU
Kapitola 2
PROCESNEPRAVN1VZTAH
Mezi ubjekty civilniho procesu vznikaji v ramci proce u (za i'fzeni)
nove pnl.vnf vztahy, ktere pred proce em mezi nimi nebyly. J ou nor-
movany proce nim pnivem, a nazyvaji e proto proce nepnivni vztahy.
Tyto vztahy j ou nezavi lena exi tenci, ci neexi tenci hmotnepravnich
vztahu, vznikaji a zanikaji bez nutne ouvi lo ti nimi.
Pro pochopeni proce nepravnich vztahu je ti'eba peclive rozli ovat
obla t hmotneho a proce niho prava.
Hmotnepravni zavazkovy vztah, napi'. veritelldJuznik nebo odpo-
vectno tni vztah poskozeny/ kudce bud' exi tuje, nebo neexi tuje, a to
je amo o obe bez vlivu na exi tenci proce nepravniho vztahu mezi
nimi. Procesnepravni vztah mezi nimi totiz vznika zahajenim fizeni,
a to bez ohledu na to, zda hmotnepravni vztah ve kutecno ti exi tuje,
ci neexi tuje. Po taci, je tlize zalobce tvrdi, ze exi tuje (ponechavame
tranou ty vyjimecne pripady, kdy ani takove tvrzeni neni ti'eba coz je
pi'ipad negativni urcovaci zaloby).
Obsahem procesnepravnlho vztahu j ou jina prava a povinno -
ti neZ prava veritele a dJuznika, totiz prava a povinnosti proce ni,
a jeho predmetem je prave to, zda hmotnepravni vztah mezi jeho uca t-
niky e:xi tuje a jaka prava a povinno ti jim z toho plynou. Exi ten-
ce hmotnepravniho vztahu nemuze byt zaroven podrninkou exi tence
proce nepravniho vztahu, kdyz je jeho zjiSt'ovani predmetem (a jeho
zjisteni cilem) tohoto vztahu. Jednodu e i'eceno, proce nepravni vztah
a proce ni prava i povinno ti jeho ubjektu j ou stejne, at' mezi nimi
hmotnepravni vztah je, ci neni, at' zalobce rna, ci nema tvrzene pravo,
at' za]ovany ve kutecno ti rna ci nema tvrzenou povinno t.
Pro proce nepravni vztah je charakteri ticka jeho trojstrannost. Je
to totiz pravni vztah mezi ialobcem, ialovanym a soudem, rna tedy
podobu trojuhelniku. Tato kutecno t je danm dukazem nezavi lo -
ti proce nepravniho vztahu na vztahu hmotnepravnim. Do proce ne-
pravniho vztahu v tupuje totizjakojeden zjeho obligatomich ubjektu
oud, ktery ve fere hmotneho prava v zadne podobe v pravnim vztahu
uca tniky neni. Troj tranno t ov em odpovida vylucne kon trukci
porneho (nikoli ne porneho) i'izeni.
94
ODD1L A: ZAKLADN1 POJMY
Proce nepravni vztah mezi zaJobcem a oudem vznika podanim Z.a-
loby. Soud je povinen zalobu dorucit zalovanemu. Jejim dorucenim
vznika proce ni vztah mezi oudem a zalovanym a zaroven mezi za-
lovanym a zalobcem. Trojuhelnikovy vztah je uzavren a bude exi to-
vat az do pravomocneho konceni nzeni. Na tento zakladni proces-
nepravni vztah se vazi vedlejsi proce nepravni vztahy, do nichz
v tupuje napr. tatni za tupce nebo znalec u tanoveny k podani zna-
leckeho po udku apod. Tyto vedlej i procesnepravni vztahy nemu-
i byt vzdy troj tranne. Zatimco zakladni trojstranny proce nepravni
vztah vznika mezi ubjekty rizeni a trva po celou dobu rizeni, j ou
vedlejsi proce nepravni vztahy pouze dilci navazuji na ziliadni vztah
a jejich uca tnikem muze byt nejen ubjekt rizeni, ale i 0 oba zuca t-
nena: napi'. oud u tanovuje v nzeni 0 dectictvi,je-li toho treba, pravce
dectictvi, muze ho tez funkce zpro tit, spravce predklada zpravu 0 ve
cinno ti, oud rozhoduje o odmene a nahrade hotovych vydaju pravce
po konceni jeho cinno ti. v ramci rizeni 0 dectictvi jde 0 vedlejsi pro-
ce nepravni vztah.
Obsahem procesnepravniho vztahu j ou procesni prava a po-
vinnosti. Protoze j ou tato proce ni prava a povinno ti obsahem jineho
pravniho vztahu nezje ten hmotnepravni, maji tez amo tatnyo ud. Bez
ohledu na to, zda dluznikuv zavazek trva, anebo zanikl, nebo dokonce
popripade ani pravne nevznikl, po taveni zalovaneho v proce u je tale
tejne. Je ubjektem nzeni, tedy ubjektem proce nepravniho vztahu.
Proce nepravni vztah je teoreticka kon trukce. Di ku e o tom, zda
jde v proce u o jeden proce nepravni vztah nebo o komplex dflcich
pravnich vztahu, ktere ve tar i literature probehly, j ou celkem bez
velkeho praktickeho vyznamu. Av ak ama kon trukce proce neprav-
niho vztahu vuj vyznam rna, a to zejmena prave pro pochopeni pod-
taty amo tatno ti proce nich prav a povinno ti.
Domnivame e, ze ten to ucel plni kon trukce proce nepravniho vzta-
hu prave dne , kdy vyznam civilniho proce u a tim vyznam proce nich
prav a povinno ti pro ochranu prav vzru ta: pri po tupnem zvyrazno-
vani za ady vigilantibus iura (at i kazdy ti'ezi va prava am) je ti'eba,
aby i no itele prav byli vectomi toho, ze podcenenim ci zanedbanfm
proce nich ztahu mohou tratit na vych pravech majetkovych i o ob-
nich.
95
 CAST TRETf: SUBJEKTY CIVIL fHO PROCESU
Oddil B
SOUDY
Kapitola 1
SOUDY JAKO PROCESNt SUBJEKTY
. Z ~re~chozi~~. vy~adu ( rov. ca t prvni, oddil A) plyne, ze soudy
~ ou m t1tuc~, JeJl~hz pr? rrednictvim tat zajistuje ochranu prav jako
J~dnu z_e vych zakladmch funkci. Tuto vou ulohu plni oudy vou
~mno tJ proce n!. z_ toho_vyplyva, ze pojem ,soud" rna dvoji dimenzi;
Jednak Jde o statm organ, ktery je urcitym (a to pecificcym) zpti a-
bern zac~enen. do statniho mechani mu, ale krome toho vystupuje jako
procesru s?b~ekt, .ktery rna neza tupitelnou ulohu, ale ouca ne je po-
lu o tatnuru ubJekty podrizen rdimu oudniho rizeni. Do ud j me
e oudy zaby~ali. prevazne v prvem pojeti, tj. jako tatnirni organy;
tuto .Pr~blematlk~ J ~e ovs.em zcela nevycerpali a nektere jeji a pekty
- zeJmena orgamzac1 oudu a po taveni oudcu - probirame i v nimci
to~ot.o oddil~. A~ ak v ~amci vykladu o proce nich ubjektech parri
pnon~a druhe, ~ance POJmu oud. Tato problematika je velmj roz ah-
la a ~~noroda; Jako cervena nit e prolina celym civilnim proce em,
v em~ Jeh? dru~y, fazemi a in tituty. V obecnem vykladu o ni e proto
ou tred'uJeme Jen na zakladni otazky.
Procesni postaveni soudu
, Pod proce. nim po tavenim oudu rozumime jeho pozici v proce _
mm vztahu, mterakci jinymi proce nimi ubjekty a cil jeho proce ni
cinno ti.
. Zakladni proce ni vztah ve pomem rizeni, ktery je charakterizuje
J~ko .cele~ (proto tez , komplexni" proce ni vztah), je vztahem mezi
tter~u ubjekty, a to dvema tranarni a oudem ; zatimco proce ni tra-
ny J ou v roli vzajemnych odpurcu, oud je onim nezucastnenym
tr_etfm~', ktery neni no itelem zadneho hmotneho ~rava, je ne tran-
ny (neJen ve my lu nepodjato ti, ale zejmena ve my lu za adni od-
96
ODDfL B: SOUDY
lisno ti od tran) a rna za ukol re it konfiikt mezi tranami (nebot pri
jejich rovno ti ci vzajernne nepodnzeno ti jej jinym zpu obem resit
nelze). Tato proce ni pozice oudu jako , nezuca tneneho rretiho" je
zakladem pro re eni da!Sich otazek. Tak predevsim tatopravne e pra-
ve od ni odviji princip oudcov ke nezavi lo ti, nebot oudce mu i byt
nezavisly, ma-li plnit vou proce ni roli. Tato pozice vyzaduje i auto-
ritativni pozici oudu v proce u, neboi bez ni by nebylo mozne pro-
ce ndit ani rozhodnout. Prave od ni muzeme odvodit nebo oduvodnit
mnoha konkretni proce ni prava a povinno ti. Lze proto hrnout, ze
pozice ,nezuca tneneho tretiho" vystihuje pecifickou roli oudu, kte-
rou rna ve pomem rizeni, a v pod tate prave ona jej charakterizuje
prave jako oud.
Toto zakladni urceni po taveni oudu v proce u a du ledky, kte-
re z neho vyplyvaji, rozhodujicim zpu obem ovlivi'\uje pozici oudu
i v nzenich, ktera nemaji povahu poru o pravo mezi dvema tranarni.
Jde predevsim o rizeni ne porne a nektera dal L Neni totiz do t dobre
mozne, aby oud jako urcitym zpu obem vymezena in tituce mel jinou
tvamo t podle toho, v jakem nzeni figuruje. Proto hlavni du ledky jeho
, nezuca tneno ti", totiz oudcov ka nezavi lo t a autoritativno t jeho
po taveni e pine uplati'\uji i v dalsich rizenich. Lisi e ovsem konkretni
prava a povinno ti, ktere oud rna v tom ci onom rizeni.
Celkova pozice oudu je dana i tim, ze zasadne se v procesu ne-
odehraje nic bez jeho prime ucasti, vlivu nebo nasledne kontro-
ly. Exi tuji ice ituace, vyplyvajici z konkretni pravni upravy, ktere
jdou jak i ,rnimo" oud, napr. zaji teni dukazu notar kym zapi em;
av ak i ony maji proce ni relevanci az tehdy, je tlize je oud pozde-
ji akceptuje ci aprobuje. Proto je oud za adne uca tnikem i dilcich,
konkretnich proce nich vztahu, k nimz behem fizeni dochazi (nejen
tedy uca tnikem komplexniho proce niho vztahu).
Pro proce ni po taveni oudu je dale dulezity i jeho vztah k ueast-
nikfun rizeni. Soud je vuci nim vzdy autoritou ale li i e roz ah
a okruh jejiho uplati'\ovani. Ye pomem rizeni maji di pozici rizenim
a jeho predmetem za adne uca tnici a oud (a:Z na nepod tatne vyjim-
ky) do ni za ahovat nemuze. Jeho autorita e proto projevi ve zpu obu
vedeni nzeni; i zde j ou mozne ruzne pn tupy od jakeho i rozhodciho
ve tretu tran (coz je typicke zejmena pro anglo a ky proce ) az po
97
CAST TRET1: SUBJEKTY CIVILNfHO PROCESU
pnme urcovani prubehu nzeni, k nemuz e vicemene !doni i na e upra-
va. Pozice oudu je ov em i1nefi v ne porn em rizeni v du ledku toho,
ze v nem e neup1atnuji za ady di pozicni a projednaci.
Take my I ci ci1 cinno ti oudu v proce u ovlivnuje jeho procesni
po taveni. Spatrujeme jej v tom, aby oud po kyt1 ochranu porusenym
nebo ohrozenym ubjektivnim pravum. Nepo kytnout ji je odpininim
pra ed1no ti (denegatio iu titiae). Proto je povinnosti soudu, aby
proce dovedl k tomuto jeho cili, a jeho po taveni v nem mu i byt
takove, aby mu to umozni1o. Z tohoto hledi ka rna vyznam predevsim
za ada arbitarniho poradku a jeji proce ni provedeni, zejmena povin-
no t oudu po tupovat bez dalsich navrhu a ridit proce co nejucelneji.
Pri tom za poruseni zakazu odmitnuti pravedlno ti nelze povaZovatjen
neprojednani veci (ktere e vy kytuje jen poradicky, vet inou v ou-
vi lo ti mocen k)fm natlakem na oud, ktery je znamy z totalitnich
rezimu). Za poruseni zakazu odmitnuti pravedlno ti je rreba povazo-
vat i po ouzeni veci na nedo tatecne odborne urovni anebo v neprime-
renem ca ovem horizontu; tyto jevy (da1eko beznejsi nez neprojednani
veci) j ou velrni obtizne definovatelne a po tizitelne, avvak za adne za
ne oud ne e odpovedno t.
Civilni pravomoc soudu
Obecne j me definovali pravomoc oudu jako okruh za1ezito ti,
ktere j ou oudy opravneny a povinny rozhodovat, pricemz toto pro-
jednavani a rozhodovani je proce ne upraveno od1i ne pro jednotlive
druhy oudnictvi ( rov. ca t prvni, oddil A, kapitola 1). Jde-li o zale-
zito ti, ktere soudy projednavaji a rozhoduji v civilnim procesu,
mluvime o civilni pravomoci soudii.
Civilni pravomoc oudu je tudiz uz im pojmem nez oudni pravo-
moc u tavne vymezena v cl. 36 od t. I Li tiny (pro niz by pi e vy-
hovoval pojem ,pu obnost"). Civilni pravomoc oudu rna jiz primou
vazbu na civilni proces; pouze v zalezito tech, jichz e tyka, je soud
v tomto proce u proce nim ubjektem, v tupuje do proce nich vzta-
hu a po tupuje pod1e civilneproce nich norem. To znamem1, ze civi1ni
pravomoc oudu je jednim z druhu oudni pravomoci; vedle ni exi tu-
98
ODDfL B: SOUDY
je i tre tnepnivni oudni pravomoc, jakoz i ou?~ p~avomoc vpravne-
pravni a u tavnepravni. Tyto oudni p~avom?ct J~ treba p_ovazov~t za
urcitou diferenciaci obecne pravomoct oudu (pu obno tJ), ktera vy-
mezuje jejich roli a po taveni v ramci tatniho mechanizmu.
I kdyz pojem civi1ni oudni pravomoci je uzsi nez pojem obecne
pravomoci (pu obno ti) oudu, nelze jeji definici v § 7 povaZovat za
zvla tni predpi ' ktery by mel pri aplikaci prioritu pred cl. 36 od t. ~
Li tiny. U tanoveni cl. 36 od t. 1 je totiz predpi em u tavnim, nimz
zakonna u tanoveni ne mi byt v rozporu; z toho duvodu je rreba obe
u tanoveni vykh1dat jako u tanoveni, ktera e doplnuji. Takto je treba
chapat i rozdily mezi nimi, ktere pocivaji predev im v tom, ze cl. 36
od t. 1 Li tiny je vyjadfen jako pravo obratit e na ou?, kdezto § _7
?,
urcuje z hledi ka oudu roz ah jejich cinno ti. U tan~ven~ § ob ahuJe
dale bliz i charakteri tiku zalezito ti, jez oudy proJednavaJt a rozho-
duji v obcan kern oudnim f'izeni, kter?u cl. 36 od t.. l Li tiny nemuz~
mit, protoze e tyka oudni pravomoc1 obecne. Y_ du l~dku vy~ezeru
povahy zaldito ti pamcich do civilni pravomoct soud_u o~. ~UJ~ §}
take U tanovenf 0 tom, ze zakonem muze byt Vztazena I na Jlne zaJezt-
tO ti, coz je pri obecnem pojeti cl. 36 od t. 1 Li tiny nadbytecne. Obe
u tanoveni e pak hoduji v tom, ze zakonem (a jen zakonem) muze
byt pravomoc soudu omezena. ..
Zakladni o ou vymezeni civilni oudni pravomoct J ou soukr~mo­
pravni pory. U tanoveni § 7 je vymezuje jednotlivymi obla tr~u s_ou-
kromeho prava jako spory vyplyvajici ze vztahu obcan kopravmch,
rodinnych, pracovnich a obchodnich; ten to vycet je ice poplatny sou-
ca ne roztfi tene uprave hmotneho prava, ale nedava poch~b 0 tom? ze
jde 0 cely roz ah oukromeho prava (a lze ocekavat ze v navazno t1 na
jeho pripravovanou kodifikaci bude mozne i civil~! oudni pr:vo~o~
definovat u porneji a precizneji). Vy lovne e v ctt. u tanovem uv~dt,
ze mu i jit o pory; tim e nejen vyjadfuje za adni _vyzn~m porneh~
rizeni v civilnim proce u, ale aplikacne to znamena ~e Jde o obecn:
vymezeni, takze k zalozeni civilni oudni pravomoc1 ohledne poru
jiz neni rreba zadneho dal iho konkretniho u tanoveni, at uz jde 0 por
jakekoli povahy a z jakekoli obla ti oukromeho prava.
Do civilni oudni pravomoci patfi v ak dale i jine pravni veci. To-
hoto pojmu uziva § 7 ve dvojim vyznamu. Jednak jde 0 jine pravni
99
CAST TRETf: SUBJEKTY CIVILN1HO PROCESU
veci, ktere vyplyvaji z techze pnivnich vztahU jako oukromopnivni
pory. Za druhe v ak muze jit i 0 nektere dal i veci, ktere nej ou YOU
povahou oukromopnivni. Obe kupiny maji polecne to, ze k zalozeni
civilni pravomoci oudu je v techto pripadech treba zvla tniho u ta-
noveni zakona. U jinych veci oukromopravni povahy vyplyva tento
pozadavek z toho, ze v techto pripadech jde 0 vydani kon titutivnich
rozhodnuti, ktere j ou v hmotnem pravu zvla tni pravni kutecno ti
( rov. § 2 od t. 1 OZ); konkretni zakonna u tanoveni, o nez e civil-
ni pravomoc oudu v techto pnpadech opira, j ou ob azena v predpi-
ech hmotnepravni povahy (napr. § lO OZ, § 68 od t. 6 ObZ), na nez
navazuji u tanoveni proce ni (zarazena zejmena v hlave pate treti ca ti
OSR). Pozadavek zvla tni zakonne upravy u zale:Zito ti verejnopnivni
povahy je zalozen na tom, ze jde o roz ireni civilni pravomoci oudni
Ude napr. o propusteni cizince ze zaji teni podle § 200o a na 1.).
Civilni pravomoc oudu muze byt vyloucena pro nektere zruezito ti,
ktere by do ni jinak patrily; v tomto pnpade mluvime 0 zuzeni soud-
ni pravomoci. Dojit k nemu muze jen na zaklade zakona. Za takove
u tanoveni zakona je treba povazovat napr. § 106 OSR a § 2 a 3 ZRR,
podle nichz pravomoc oudu neni dana v pnpade, ze rna byt podle
mlouvy uca tnikU projednana v l'izeni pred rozhodci. Za zuzenf oud-
ni pravomoci e povazuje i pu obno t kata tru nemovito ti podle zak.
c. 265/1992 Sb., o zapi ech via tnick_ych a jinych vecnych prav k ne-
movito tern, a zak. c. 344/1992 Sb., o kata tru nemovito ti, ve zneni
pozdej ich predpisu, a to vzhledem k tomu, ze jde o oukromopravni
zalezito ti, jejichz vyrizovanf bylo tradicne verovano oudum (vedeni
pozemkovych knih a knihovni rfzeni).
Teorie civilniho proce u zna dale termin delena pravomoc, ktery e
opfra o upravu v § 8. Podle tohoto u tanoveni mohou oudy v pripade,
ze rna predchazet rfzeni u jineho organu, jednat jen tehdy, pokud vee
nebyla v tomto nzenf vyre ena. Civilni pravomoc oudu v techto pri-
padech vyloucena neni ale je vazana na podminku neu pe no ti rizeni
u jineho organu, takze oudni rizeni je i v techto pripadech rizenim
novym, nenavazujicfm na rizeni predchozi. Delena pravomoc je prak-
ticka zejmena v pripadech, kdy zakon vyzaduje, aby pred uplatnenim
naroku u oudu predchazelo mirci nebo rozhodci rizeni u jineho or-
ganu. Typiccym pi'ikladem bylo dne jiz zru ene rozhodci rizeni pred
100
ODDfL B: SOUDY
odborovymi organy oh1edne pracovnich poru. V ouca ne dobe na
pn1vni rad neupravuje zadne pripady delene pravomoci. Za delenou
pravomoc ne1ze pokladat upravu rizeni pred rozhodci pod1e ZRR, ne-
bot jde o amo tatne nzeni, na cemz nic nemeni okolno t, ze je pn-
pu tna zaloba na neplatno t rozhodciho naJezu. Ani i'izeni podle ca ti
pate OSR (nzeni o vecech, o nichz bylo rozhodnuto jinym organem)
nelze povazovat za pi'ipad delene pravomoci, protoze toto fizeni neni
od pocatku nove, ale prevlada jeho prezkumny raz (blize k tomu rov.
vyklad v ca ti pate, oddil D).
v nekterych vy lovne zakonem tanovenych pripadech plati, ze neni
mozne, aby by! predmet techto rizeni po uzovan v rizenijinem, a to ani
jako otazka prejudiciaJni ( rov. § 135). V techto pripadech lze mluvit
0 tzv. vylucne pravomoci. Tato pravomoc e uplatnuje v oudnictvi
ustavnim [ rov. § 109 od t. 1 pi m. c)], pokud jde o po ouzeni u tav-
no ti zakona ci jeho jednotlivych u tanoveni, a v oudnictvi tre tnim,
popr. pravnim (§ 135 od t. 1), pokudjde o po ouzeni zda byl pachan
tre tny cin, pre tupek ci pravni delikt a kdo jej pachal. Yylucna pra-
vomoc e vsak uplatnuje i v ramci civi1ni oudni pravomoci v prfpa-
dech, ze jde o rozhodnuti o o obnim tavu (§ 135 od t. 1); za takova
rfzeni a rozhodnuti je treba povazovat nzeni, v nichz e resi platno t
a konceni man:Zel tvi, urceni otcov tvi, o vojeni, prohla eni za mrtve-
ho apod. Lze ovsem kon tatovat, ze vsechna fizeni, ktera mei'uji k vy-
dani kon titutivniho rozhodnuti, lze zahrnout pod tuto charakteri tiku,
protoze e opiraji o zvla tni, konkretni zakonne u tanoveni a z povahy
veci je nelze re it v jakemkoli jinem i'izeni.
Od vy1ucne pravomoci eli i problematika tzv. incidencnich sporu.
Jeji pod tata pociva v tom, ze v ramci nekterych rizeni nelze re it por
o pravo, aniz by byly poru eny pozadavky z hledi ka prava na praved-
livy proce . Proto je nutne vyre it takovy por v amo tatnem i'izeni
a rizeni, pro ktere je treba jej res it, je treba zatim preru it nebo ale pon
ne koncit. lncidencni pory prichazeji v uvahu zejmena v ramci rizeni
exekucniho in olvencniho a nekterych fizeni ne pornych (napr. rizeni
0 dedictvi, rizeni 0 u chovach).
Otazku, zda konkretni vee nruezi do pravomoci oudu zkouma oud
jako podminku rizeni (§ 104 od t. 1). Dojde-li k zaveru, ze pravomoc
oudu neni dana, za tavi rizeni a po pravni moci tohoto u ne eni po-
101
 CAST TRETf: SUBJEKTY CIVIL fHO PROCESU
toupi vee pri lu nemu organu. Timto organem j ou organy moci vy-
konne a organy uzernni, zajmove a profe ni amo pravy (pro tyto orga-
ny, popr. pro vennu z nich byva uzivano legi lativni zkratky ., pravni
organ"- rov. § 244 od t. 1). Pokud tento organ po toupenim ouhla-
si probehne nzeni pred nim, pricemz ucinky pojeni podanim piivod-
niho navrhu na zahajeni nzeni (popr. zaloby) zii tavaji zachovany.
Jina ituace v ak na tane, je tlize pn1vni organ, jemuz oud vee
po toupiJ, tim ne ouhla i a popira vou pravomoc vydat v teto veci
rozhodnuti. Tim dochazi k tzv. kompetencnimu konfliktu. V tomto
pripade jde 0 tzv. negativni kompetencni konflikt, pri nemz jak oud,
tak pravni organ popiraji vou pravomoc vydat rozhodnuti. Exi tuje
vsak i tzv. pozitivni kompetencni konflikt, pri nemz i jeden ze zu-
ca tnenych organii (saud nebo pravni organ) o obuje pravomoc vee
rozhodnout, ackoli jiz druhym organem bylo vydano pravomocne roz-
hodnuti.
Na re eni kompetencnich konfliktii mezi oudy a exekutivnimi
( pravnimi) organy e vztahuje zak. c. 13112002 Sb., o rozhodovani
nekter'jch kompetencnich porii. Pii obno t tohoto zakona je ovsem
irsi, tj. neomezuje e jen na rozhodovani kompetencnich porii mezi
oudy a pravnimi organy, ale plati i pro nektere daJ i kompetencnf
pory. Uvedeny zakon veruje reseni kompetencnich porii zvla tnfmu
enatu, kter'j e klada ze rri oudcii Nejvy siho oudu a rri oudcii
Nejvys iho pravniho oudu (a tejneho poctu nahradnikii), kten j ou
na dobu tri letjmenovani pred edy uvedenych oudii. Rizenf pred timto
..en~tem e zahaJuje na navrh, k nemuz j ou opravneny organy, o je-
Jlchz pravomoc jde (tzv. trany kompetencniho poru) anebo uca tni-
ci r~zeni ve veci, v niz e otazka pravomoci tala pornou. v echny
Ubjekty Opravnene podat navrh j OU UCa tnfky rfzenf pi'ed zvlastnfm
enatem. Pro toto nzeni platf ub idiame SRS (ca t rreti, hJava prvni).
Zvla tnf enat rozhodne u ne enim o tom, v ci pravomoci je vydanf
rozhodnutf ve veci; opravne pro ti'edky proti tomuto rozhodnuti nej ou
pnpu tne.
Problematika pravomoci oudu e v ak nevycerpava vztahem mezi
ni~m ~ tatnimi organy jineho druhu. Sarna pravomoc oudu je vnitf-
ne. d1ferencovana. Krome civilnf pravomoci oudii, vymezene v § 7,
ex1 tuje i jejich pravomoc tre tni, pravni a u tavni. Pro vykon kazde
102
ODDiL B: SOUDY
z techto ctyr ziliadnich oudnich pravomoci platf riizny rdim orga-
nizacni a proce ni. Jde o to, zda (popi'. za jakych okolno ti) je, ci nenf
pi'ipu tne prekrocenf techto ,vnitmich" kriter~f, re, p. j~e dii !ed~
rna, je tlize vee projedna a rozhodne oud, ktery neru opravnen pu ob1t
v ramci te ci one dilci oudnf pravomoci.
Pro reseni teto problematiky je rozhodujfci konkretni uprava, kterou
zakon zvoli. V nasem pravnim radu je zachovaru ,vniti'nich" hranic
oudni pravomoci zaji tovano takto: . . . •
a) Yztahy mezi oudy obecnymi a zvlastnim•, tJ. vztahy mez1 ruz-
nymi oudnimi ou tavami j ou vztahy pravomoci. Y Ce ke re-
publice je zvla tnim oudem Ostavnf oud. J?o jeho ko~~etenc~
nemohou obecne soudy za ahovat. Na druhe trane am U tavru
oud nemiize pii obit v ramci civilni oudni pravomoci, tj. project-
naval pory nebo jine zalezito ti soukromeho prava.
b) DaJSim kriteriem j ou u tanoveni o vylucne pravomoci, ktera vy-
mezujf hranice mezi civilni pravomoci a pravomoci tre ~nepra~ni.
Rozhodovani o vine a tre tu pati'i do vylucne pravomoc1 tre tmho
oudnictvi ( 135 od t. 1). V ramci civiJni pravomoci nelze tyto
otazky po audit ani jako otazky predbezne. Na druhe trane v ak
prekazka vyJucne pravomoci nepJati pro rfzeni ~e tnf ( V_YJI~­
kou rozhodnuti o o obnfm tavu). To znamena, ze v tre tmm n-
zeni neni vylouceno, aby v nem bylo rozhodnuto i o zalezit? tech
pati'fcich do civilni pravomoci oudii. Predpokladem pro to Je, aby
v ramci tre tniho l'izeni by! vytvol'en rezim, ktery by to umozno-
vaJ. Ten je vytvoren v in titutu tzv. adhezniho i'izeni, jehoz uprava
umoznuje (nezaklada v ak povinno t) tre tnimu. oudu, ab: ro~­
hodl o nahrade kody, ktera po kozenemu vznikla tre tnym cl-
nem.
c) Konecne kompetencni konflikty mezi oudy v abean kern oud-
nim nzeni a oudy ve pravnim oudnictvi e re i v ramci rozho-
dovani o vecne pn lu no ti (bHze viz kap. 3 tohoto oddilu ,Pri-
lu no t oudii"). Umozneno je to tim, ze v civilnim i'fzeni vet inu
pfipadii rozhodujf v prvnim tupni okre ni oudy, kdezto ve prav~
nim oudnictvi oudy kraj ke. Pri zkoumani vecne pn lu no t1
e po tupuje v techto pnpadech podle § 104b. Dojd~-li pi'~ t~m
ke poru o pn lusno t (re p. ke kompetencnimu konfhktu), Je re-
103
 CAST TfffiTf: SUBJEKTY CJVILNfHO PROCESU
en zvla tnim enatem podle zak:. c. 131/2002 Sb., o rozhodovani
nekterych kompetencnich poru. Po tup je zde hodny nzenim
a rozhodovanim kompetencnich poru mezi oudy a pravnimi or-
gany ( rov. pi'edchozi vyklad).
Prav~moc _ou?u .nevymezuje jen vztahy mezi oudy a jinymi orga-
ny (popr. zvla tnirru oudy), ale i vztahy mezi soudy Ceske republi-
~y a soudy zahranicnimi. 0 tzv. konflikty oudnich pravomoci pu-
Jde tam, kde bude dochazet k projednani poru nebo jine veci cizim
prvkem. Tato problematika je upravena zak:. c. 97I 1963 Sb., o mezina-
r~dni~ pravu ou~omem a proce nim, ve zneni pozdejsich pi'edpi u.
Pred upravou obsazenou v tomto zak:one maji v ak pi'edno t u tano-
veni mezinarodnich mluv, pokud je jimi Ce ka republika vazana. Pod-
Ie_ zak:onne upravy (§ 37 od t. 1 cit. zak:.) je v majetkovych vecech
~ana p~avomoc naseho oudu v pi'ipade, ze podle naseho prava je dana
Jeho pn Iu no t. Nektere da!Si veci (napi'. tatu ove, dedkke umoreni
Ii tiny) maji tanoveny pro urceni oudni pravomoci jine hranicni uka-
zatele. V § 37 od t. 2 pi'ipouSti cit. zak:. v majetkovych porech cizim
prvke~ tzv. prorogacni umluvu, kterou muze za tanovenych podmi-
nek byt zalozena pravomoc a pi'i lusno t na ich oudu (nebo naopak
oudu cizich).
Pfislusnost podle evropskeho prava
Vztahy pi'i lusno ti (a tim i pravomoci) mezi oudy ruznych clen-
k)fch taru EU upravujf dve nai'izenf. Jde o nai'fzeni Rady (ES)
c. 44/200 I, o pi'i lusno ti a uznavanf a vykonu oudnich rozhodnuti
v obcan k)fch a obchodnich vecech, a nai'izenf Rady (ES) c. 2201/2003
o pi'i Iusno ti a uznavani a vykonu rozhodnutf ve vecech manzel kych
a ve vecech rodicov ke zodpovedno ti.
Prvnf nafizeni e vztahuje na veci obcanske a obchodni bez ohle-
du ~a druh ~udu .. ~e;ztahuje e na veci pravnf (vcetne danovych,
celmch a vect octalmho zabezpecenf), ani na veci o obnfho tavu
zpu obilo ti. fyzicke. o oby k pravum a pravnim ukonum, majetkov~
vz~ahy me~t manzeh a dectenf, vcetne dedenf ze zaveti; nevztahuje e
am na vect konkur ni, vyrovnacf a podobne; nevztahuje e rovnez na
104
ODD1L B: SOUDY
rozhodcf i'izeni. Nai'izeni plati pro v echny clen ke taty vyjimk.ou
Dan ka.
Nai'izeni tanovi pravidlo, ze o oby, ktere maji bydli te na uzerni
nektereho clenskeho statu, mohou byt bez ohledu na svou statni
pfislusnost zalovany u soudii tohoto clenskeho statu. Na o oby, kte-
re nej ou tatnimi pi'i lu niky clen keho tatu, v nemz maji bydli te, e
pouziji pravidla pro urcenf pi'i Ju nosti, ktera e pouZiji pro jeho via tni
pi'f lu niky.
Nai'izeni tanovi pravidla tykajici e zvla tni pi'i lu no ti (kam pat-
i'f zejmena pi'ipady poru ze mluv obecne, vyzivneho, protipravniho
jednanf, nahrady skody zpu obene tre tnym cinem, pory tykajfci e
provozovani organizacni Jozky; pati'i em i pi'ipady spolecnych, inter-
vencnfch a vzajemnych zalob), pi'i lu no ti ve vecech poji tenf, ve ve-
cech poti'ebitel k)fch mluv, pro individualni pracovnf mlouvy, pro
vylucnou pi'i Iusno t a pro ujednani o pn lu no ti.
Nai'izeni take rozeznava pripady vylucne pi'i lu no ti, kdy bez ohle-
du na bydli te maji vylucnou pri Ju no t i'izeni o vecnych pravech
k nemovito tern a jejich najmu oudy clen keho tatu, na jehoz uze-
mi e nemovito t nachazi vyjimk.ou pi'ipadu tzv. time- haringu dale
oudy tatu provadejicich zapisy do verejnych rej ti'iku nebo zapi y ty-
kajici e pi'edmeru du evnfho vla tnictvi a oudy tatu, na jehoz uzerni
rna byt proveden vykon rozhodnuti. Strany, z nichz ale pon jedna rna
bydli te na uzerni clen keho tatu, e take mohou dohodnout, ze v jiz
vzniklem nebo budoucim poru z urciteho pravniho vztahu je pi'i lu ny
oud nebo oudy toboto tatu. Pokud e trany nedohodnou jinak, je
tato pi'i lusno t vylucna. Tato dohoda mu i byt uzavi'ena pi emne nebo
u tne pi emnym potvrzenim nebo ve forme, kten1 odpovida zvyklo -
tern zavedenym mezi temito tranarni, nebo v mezinarodni obchod-
ni forme, ktera odpovida obchodnim zvyklo tern, ktere trany znaly
nebo mu ely znat a ktere trany mluv toboto druhu v danem odvetvi
obchodu obecne znajf a pravidelne e jimi i'idi (pi emne forme j ou
rovnocenna ve kera delenf elektronickymi pro ti'edky, ktera umoznujf
trvaly zaznam dohody).
Nenf-li oud jednoho clen keho tatu pi'i lusny jiz podle obecnych
pravidel nai'izeni, tane e pi'i lu nym, je tlize e zalovany do ta-
vi k jednani k tomuto oudu, ledaze e do tavi proto, aby namital
105
CAST TtlliTf: SUBJEKTY CIVfL fHO PROCESU
nepri lu no t oudu, nebo je-li podle nanzeni vylucne pri lu ny jiny
oud.
Pokud e zalovany, ktery rna bydli te na uzemi jednoho clen keho
tatu a je zalovan pred oudem jineho clen keho tatu, k tomuto oudu
nedo tavi, prohla i oud bez navrhu, ze neni pn lu ny, nevyplyva-li
jeho pri lusno t z tohoto narizenf. Soud rizeni prerusi do te doby, nd
bude prokazano, ze zalovany mohl obdrzet navrh na zahajeni rizeni
nebo jinou rovnocennou pi emno tv do tatecnem pred tihu, ktery mu
umoznuje pripravu na jednani pred oudem, nebo ze k tomu byly uci-
neny ve kere nezbytne kroky (pro dorucovani e uzije narizeni Rady
(ES) c. 1348/2000, pnpadne Haag ka umluva o dorucovani oudnich
a mimo oudnfch pi emno tf v cizine ve vecech obcan k)fch a obchod-
nfch).
Obdobneresipn lu no tee k)fch oudunanzeniRady(ES)c.220112003,
o pn lusno ti a uznavani a vykonu rozhodnuti ve vecech manzel k)fch
a ve vecech rodicov ke zodpovedno ti, ktere e tykaji rozvodu, rozluky
nebo prohla eni manzel tvi za neplatne a pi'iznaru, vykonu prevedeni
a uplneho nebo ca tecneho odneti rodicov ke zodpovedno ti (nevzta-
huje e na urceni nebo popreni rodicov tvi, na rozhodnuti o o vojeni,
predadopcni opatreni nebo na neplatno t ci zruseni o vojeni, na pri-
jmeni a jmena ditete, na do afeni zletilo ti, na vyzivovacf povinnost,
na pravu jmeni nebo dedictvi a na oparreni prijata v du ledku tre t-
nych cinu pachanych detmi), zabyva se rovnez problematikou navra-
ceni ditete podle Haag ke umluvy.
Pokud je oudu nektereho clen keho tatu v techto vecech predlo-
zena vee, k niz neni podle tohoto nanzeni pff lu ny a k niz je podle
tohoto narizeni pn lu ny oud jineho clen keho tatu, prohla i tento
oud bez navrhu vou nepn lusno t.
Je treba poznamenat, ze terminu pn lu no t se v evrop kern pravu
uziva ve my lu ,pravomoc", i ve my lu ,pri Iu no t" podle ce ke
proce ni terminologie.
106
ODDlL B: SOUDY
Obsazeni soudu
Proce nim ubjektem je vzdy oud jako tatni organ, nikoli
jednotlivi oudci. Na tom nic nemeni okolno t, ze jmena oudcu, kte-
n rozhodovali, je rreba za adne v rozhodnutf uvadet; tito oudci v ak
jednaji jmenem oudu, u nehoz pu obi. Urceni toho, ktere o oby j ou
opravneny za oud jako proce ni ubjekt jed nat a rozhodovat, oznacu-
jeme terminem ob azeni oudu.
Y ramci ob azeni oudu jde predev im o pocet o ob, ktere jmenem
oudu v dane veci jednaji, zejmena zda jde o jedinou o obu anebo
o vice o ob, ktere tvori bor. Pokud jedna jen jedina o oba, je ji za-
adne oudce z povolani; oznacovan byva jako , amo oudce" anebo
i ,pred eda enatu" (coz je reziduum dfivejsi upravy). Rozhodovani
soudu ve boru prinasi mozno t, aby v teze veci rozhodovali nejen
soudci z povohini, ale i soudci - laici. Pritom oudcov kY bor ktery
e e tava bud' vylucne ze oudcu z povolani, anebo ze oudcu z povo-
lani i oudcu - laiku, nazyvame senat, kdezto bor lozeny jen z laiku
nazyvame porotou. Poroty una v ouca ne dobe neexi tujf.
Problematika ucasti laickeho zivlu na vjkonu soudnictvi prode-
lala pomerne lozicy vyvoj. Puvodne neexi tovalo zvla tni povolani
oudce. Profe ionalizace ju tice je vy ledkem az jejiho novovekeho
vyvoje, pricemz vedle zvy eni odborne urovne pfine Ia i nebezpeci
urcite jedno tranno ti. Yet ina pnivnfch radu tomu celf zalozenim po-
rotnfch oudu, v nichz e po uzovani kutkovych otazek veruje po-
rotcum jako laikum a oudcum z povolani zu tava re eni odbornych
problemu. Yzhledem k nevyhodam tohoto y temu (proce ni Iozito t
a nakladno t, recnicke ouboje, manipulovatelno t porotami apod.) e
dne porotni oudnictvi vubec opou ti anebo je omezeno jen na nejza-
vaznej i tre tni pripady (vyjimku tvori obla t anglo a keho pn1va).
Jine re eni uca ti laickeho zivlu pociva ve vytvoreni mi enych e-
natu lozenych ze oudcu z povolani i laiku, ktere e v obdobi ocia-
li tickeho tatu pod oznacenim ,zlidoveni oudnictvi' talo jednim ze
zakladnich proce nich principii. Plo ne zavedeni enatniho rozhodo-
vani i v pffpadech, kdy nemelo funkcni opod tatneni, e znacne podilf
na uplnem zformalizovani uca ti laickeho zivlu. Ukazalo e, ze uca t
oudcu - laiku rna vyznam jen tehdy, je tlize e mohou na rozhodnu-
107
CAST TRETf: SUBJEKTY CIVIL 1HO PROCESU
ti oudu podilet vymi znalo tmi a zku eno tmi (napi'. ve peeiaJizo-
vanyeh agendaeh) anebo je tlize j ou reprezentanty dilcieh zajrnu
ktere pfi rozhodovani hraji urcitou roli (napi'. v praeovnirn oudnietvf
uca t za tupeu odborove organizaee a zarne tnavatel kyeh druzeni).
Obeene v ak nelze tuto uca t povazovat za poti'ebnou.
, Souca na uprava uca ti laiku na oudnietvi e opira o cl. 94 od t. 2
~ ..tavy: kte~ je oznacuje ,d~l i obcane" tim, ze roz ah a zpu ob
JeJ.Ieh UCa ll tanovi zakon. U tava tedy nebrani tornu, aby j U na
ex1 to~aJy_ porotni oudy, ale k jejieh zalozeni nedoslo. Na vykonu
oudmetv1 e dne podileji pi'i edici, ktei'i pu obi u kraj kyeh oudu
(§ 30 od t. 2 ZSS) au okre nich oudu (§ 34 od t. 2 ZSS). Jejieh uca t
u~rav~ ujf ?~oee ni pi'edpi y; v obcan kern oudnirn i'izeni dne pu o-
bi pn ed1e1 pouze ve veeeeh praeovnieh (§ 36a od t. 1 OSR a § 35
odst. 2 ZSS).
Senaty slozene ze tn soudcu z povolani pu obi v obcan kern oud-
nirn i'izeni u oudu vys ieh tupnu. Kraj ke oudy takto jednaji a rozho-
duji v odvolacim nzeni [§ 36a od t. 3 OSR, § 31 od t. 2 pi rn. b) ZSS]
~dez~o v jinyeh pripadeeh (tj. rozhoduji-li jako oudy prvnfho tupne)
Jedna_a rozhoduJe sarno oudee. Vrehni oudy vzdy jednaji a rozhoduji
v enateeh (§ 36b OSR, § 27 ZSS). Stejne jedna a rozhoduje i Nejvy si
oud (§ 36e OSR, § 19 od t. 2 ZSS), pokud vee nebyla po toupena tzv.
velkemu enatu podle § 20 ZSS.
S problematikou ob azeni oudu ouvi i i to, ze nektere ukony ou-
du prvniho tupne, ktere jinak pi'i lusi vykonat amo oudei, mohou
vykonavat i jine soudni osoby nei soudci, a to ju ticnf cekatele, vy si
oudni uredniei, oudni tajemnfci a oudni vykonavatele (§ 3 od t. 2
z .SS). Roz ah, ': n~mz rnohou takto jednat, je tanoven pravnimi pred-
pi y; ohledne JU tJcnfch cekatelu jde zejrnena o 113 od t. 1 ZSS
a § 6 JR, ohledne vys ieh oudnfch uredniku jde o § 38a OSR a zak.
c~ 18~/ 1.994 Sb., o vy ieh oudnich ui'ednicieh, ve zneni pozdejsfeh
predp1 u, ?h1edne oudnieh tajemnfku § 6 JR a ohledne oudnieh vy-
konavatelu § 45 a 46 JR. Pokud proee ni ukon provedeny nekterou
z teehto o ob pociva v rozhodnuti, proti nernuz je odvolani pi'ipu tne,
muze podanemu odvolani vyhovet oudee; jeho rozhodnuti o odvolaru
e pak povazuje za rozhodnuti oudu I. tupne, takze odvolani proti
nemu je pffpu tne (§ 374 od t. 3). Krome toho arno oudee, jemuz
108
ODDfL B: SOUDY
by jinak vee naJezela podle rozvrhu praee, i muze vyhradit, ze urcite
veei bude rozhodovat am, a to bud' ve vsech pripadeeh urciteho druhu,
nebo jednotlivyeh pffpadeeh ( 374 od t. 2).
Za jine oudni o oby vsak nelze povazovat subjekty od soudu
odlisne, i kdyz j ou povei'eny ukony, ktere by jinak provadel oud,
zejmena notare jako oudnf komi ai'e a oudni exekutory (viz dalSi
vyklad).
Vylouceni soudcu
Soudee, ktery vee projednava a rozhoduje o nf, ne rni mit zajern na
tom, jakyrn vy ledkem proee dopadne. Tento jeho po toj e ozna-
cuje jako soudcova nepodjatost (§ 14 od t. 1); nekdy byva v teto ou-
vi Jo ti uzivan i termin ,ne tranno t" oudee, ktery je v ak ti'eba odli-
sovat od ne tranno ti oudu v zakladnim proee nim vztahu, v nemz
rna oud poziei ,nezuca tneneho tretiho" (tedy ne tranneho ve smy -
Ju odli no ti od tran poru). Soudeova nepodjato t pati'i mezi zaruky
oudeov ke nezavi lo ti.
Soudei jsou vylouceni z projednani a rozhodnuti veci, je-li zde
duvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vylouceni oudee znamena
nejen to, ze ne rni vydat rozhodnuti ve veei arne, ale ne rni provcidet
ani jine proeesni ukony (nebot i tim by mohJ ovlivnit vy ledek poru).
K vylouceni mu i dojit vzdy, exi tuje-li ituaee v zakone oznacena;
neni tedy ti'eba dokazovat, zda oudee kutecne je, ci nenf nepodjaty,
coz by bylo pojeno neprimerenymi tezko trni , neboi jde vla tne
o urcity ubjektivni tav.
Zakonnym duvodem k vylouceni oudee je predev im poehybno t
0 jeho nepodjato ti e zretelem k jeho pomeru k veci, k uca tnikum
nebo jejich za tupcum. 0 oudcuv pomer k veei pujde napr. tehdy,
je tlize by v ni mohl vy tupovat jako vedek. Pomer k uca tnfkum ne-
bo jejieh zastupcum je napr. pffbuzen ky vztah, ale i blizke pratel tvi,
popi'. kolegialni vztah.
Dalsim duvodem vylouceni je pi'edchozi uca t oudee na projednani
nebo rozhodnuti veci. Tak j ou u odvolaciho oudu vylouceni oudci,
kteff e uca tnili ffzeni u oudu niz iho tupne, a naopak. Totez plati
109
CAST Ti'{ETf: SUBJEKTY CIVILN1HO PROCESU
i o dovolaru. V i'izeni na zaklade zaloby pro zmatecno tj ou vylouceni
oudci, ktei'i vydali napadene rozhodnuti nebo vee projedm'lvali.
Naproti tomu duvodem pro vylouceni oudce neni jeho proce ni
po tup, pro ktecy by uca tnik mohl nabyt dojmu, ze oudce je proti
nemu zaujat. Otazku opod tatneno ti ci opravneno ti takoveho po tu-
pu je ti'eba i'e it opravnymi pro ti'edky, nikoli pozadavkem na zmenu
ob azeni oudu. Zpochybnovani nepodjato ti oudce mimo zakonne
duvody by totiz ohrozovalo regulerno t i'izeni a vedlo by k neopod-
tatnenym prutahum.
Rozhodovani o vylouceni sou dee je ovladano za adou koncentrace.
Jeho uprava leduje, aby o vylouceni bylo rozhodnuto bezpro ti'edne
pote, co bude znam duvod vylouceni (tj. obvykle v navazno ti na za-
hajeni i'izeni), co nejrychleji a ucinky pro dal i i'izeni. Exi tuje dvoji
po tup pi'i tomto rozhodovani. Prvni probiha po linii pravni; pokud
oudce am je toho nazoru, ze je zde duvod pro jeho vylouceni, oznami
to pi'ed edovi oudu, ktery k projednani veci urci jineho oudce v ou-
ladu rozvrhem prace. Druhy po tup probiha po proce ni linii, kdy
o vylouceni rozhodne enat nadi'izeneho oudu, a to zavazne pro oud
i uca tniky; nadnzenemu oudu e pi'edklada vee k rozhodnuti jednak
v pi'ipade, ze pred eda oudu, jemuz byl duvod vylouceni oznamen,
ne dfli nazor, ze by oudce mel byt vyloucen, anebo tehdy, je tlize ne-
ktery z uca tniku vzne I namitku podjato ti.
Namitka podjatosti vyplyva z toho, ze uca tnici maji pravo e vy-
jadi'it k o obam soudcu, o cemz mu i byt vy lovne pouceni. Namitku
mu f vzne t nejpozdeji pi'i prvnim jednanf, jehoz e uca tni oudce,
0 jehoz vylouceni jde, popi'. nejpozdeji do 15 dnu pote, co e uca t-
nik dozvectel 0 duvodu vylouceni oudce; pozdeji ji muze uplatnit jen
tehdy je tlize nebyl o jeji mozno ti oudem poucen. Soud k namitce
nepi'ihlizi pi'i jeji neopod tatneno ti v pi'ipadech uvedenych v § 15b
od t. 2 a 3. Jinak vee predlozi vyjadrenim dotcenych o ob nadi'ize-
nemu oudu. Pokud nadi'izeny oud vyhovi namitce podjato ti, urci
pred eda oudu jineho oudce (popr. enat).
Je tlize namitce podjato ti nadnzeny oud nevyhovi, je toto jeho roz-
hodnuti zavazne a v i'izeni pokracuje oudce,jehoz nepodjato t byla pred-
metem n<imitky. Av ak vzhledem k tomu, ze k podminkam nzeni patn,
ze nesrni rozhodovat vylouceny oudce,je mozne prezkoumat, zda oud-
110
ODD1L B: SOUDY
ce nemel byt vyloucen, v ramci odvolaciho nzeni [ 205 od t. 2 pi m. a)
a § 221 odst. 1 pi m. b)] nebo na zak!ade zaloby pro zmateeno t [§ 229
od t. 1 pi m. e)], popr. i pn rozhodovani o dovolaru (§ 242 od t. 3). Bylo-li
v techto nzenich napadene rozhodnutf pro nedo tatek reto podrninky zru-
seno, mu i pred eda oudu k dal imu projednaru veci urcitjineho oudce.
U tanoveni o vylouceni oudcu plati i pro vylouceni pri edicich.
Primerene e techto u tanoveni pouzije i pro vylouceni jinych soud-
nich 0 ob (vy sich oudnich ui'ednikU, zapi ovatelu, jinych zame t-
nancu oudu), jakoz i pro vylouceni znalcu a tlumocniku av ak tim
rozdilem ze o jejich vylouceni zavazne rozhoduje pi'ed eda enatu ( a-
mo oudce) tehoz oudu. 0 vylouceni notare jako oudniho komi are
rozhoduje oud, ktery jej povei'il. Rovnez o vylouceni oudniho exeku-
tora podle § 29 zak. c. 120/2001 Sb. (exekucni rad) rozhoduje oud.
Kapitola 2
ORGANIZACE SOUDU
Soustava soudii
Za oudni ou tavu j me oznacili u poradani oudnictvi, jeho cle-
neni na jednotlive clanky a vztahy mezi nimi ( rov. ca t prvni, oddil A,
kap. 2.). Soudni sou tava je tedy pi'edevsim organizacnim in titutem,
ale jejf konkretni podoba rna nepi'ime (ale pre to nekdy pod tatne) du-
ledky pro oudnf proce .
V Ce ke republice je oudnictvi u poi'adano do ou tavy oudu, kte-
re vykonavaji v echny jeho druhy vyjimkou oudnictvi u tavnfho;
z toho duvodu e mluvi o ou tave obecnych oudu v protikladu k ou-
tavam oudu zvla tnfch, ktere v nekterych tatech exi tuji (napr. ve
Francii j ou ce1kem tfi oudnf ou tavy, Nemecku je jich v du ledku
pecifickeho vyvoje dokonce e t). Souca tina i ou tavy je i Nejvy i
pra ni oud (cl. 91 od t. 1 0 tavy, 8 ZSS). 0 tavni oud je jedinym
oudem, ktery toji mimo ou ta u obecnych oudu, a rna proto po ta-
veni oudu zvla tnfho.
oustavu soudu tvofi u nas ctyri (organizacni) clanky. Prvnim
(nejnizsfm z nich j ou oudy okre nf; jim na roven j ou po taveny ob-
111
CAST TRET1: SUBJEKTY CIVfLNfHO PROCESU
vodni oudy v hlavnim me te Praze a Me t ky oud v Brne. Druhym
clankem ou tavy j ou oudy kraj ke a Me t kY oud v Praze; kraj ke
oudy idH v idlech kraju podle dnvej iho uzemniho u poradani a ma-
ji pobocky v idlech vyssich uzemnich celku (pokud v nich neni kraj ky
oud). Dal im clankem j ou vrchni oudy; idli v Praze a v OJomouci.
Soudni ou tavu zavr uje Nejvys i oud, idlici v Brne, a spolu nim
i Nejvyssi pravni oud e idlem v Brne.
Cinnost soudu, ktere pred tavuji jednotlive clanky oudni ou tavy,
lze z hledi ka civilniho proce u charakterizovat takto:
a) Okre ni a jim na roven po tavene oudy pu obi ve velke vetSi-
ne veci projednavanych v obcan kern oudnim nzeni jako oudy
prvniho tupne (in tance).
b) Kraj ke oudy (a Me t ky oud v Praze) maji dvoji roli. Prede-
vsim pu obi jako odvolaci oudy ( oudy druheho tupne ci in-
lance) v pnpadech, kdy oudem prvniho tupne byl okre ni oud.
Krome toho pusobi jako oudy prvniho tupne (in tance) v pripa-
dech tanovenych zakonem (§ 9, § 249 od t. 2).
c) Vrchni oudy j ou odvolacimi oudy v pnpadech, kdy oudem
prvniho tupne byl kraj k)l oud.
d) Nejvy i oud rozhoduje predev im o dovolani jako mimorad-
nem opravnem pro ti'edku proti pravomocnym rozhodnutim kraj-
k)lch a vrchnich oudu jako oudu odvolacich; rozhoduje dale
i v jinych zvlastnich pripadech tanovenych zakonem. Ve vecech
pravniho oudnictvi je vrcholnym oudnim organem Nejvy i
pravni oud; podle SRS rozhoduje tento oud o ka acnich tiz-
no tech proti rozhodnutim kraj k)lch oudu ve vecech pravni-
ho oudnictvi a rozhoduje v dal ich pripadech tanovenych SRS.
Nejvy yimu oudu a Nejvy imu oudu pravnimu pripada jako
vrcholnym oudnim organum i uloha jednocovat oudni judika-
turu.
Vnitfni organizace soudu poe iva v jejich cleneni na oudni oddeleni,
jejichz pocet odpovida pro oud urcenemu poctu enatu a amo oudcu;
jine oudni o oby (vcetne vy ich oudnich uredniku) e pndeluji do
jednotlivych oddeleni. U Nejvy iho soudu e tvon m kolegia (tre tni,
obcan kopravni a obchodni), ktera maji jak organizacni (oddelenf Nej-
vy yfho oudu e vytvarejf v ramci techto kolegif), tak i proce ni funkci
112
ODDlL B: SOUDY
(vytvan e z nich tzv. velke enaty). Kolegia e znzuji i u ejvy iho
pravniho oudu (zakon ne tanovi jejich poeet a povahu).
U kaZdeho oudu pu obi tzv. funkciomiri soudu. K nim pam pre-
dev im pred eda a rni topred edove oudu (u Nejvy iho oudu mi -
topred eda a pred edove kolegif), jejichz funkce je predev im pravni
a organizacni povahy. Dale k nim patn i pred edove enaru, kteri plni
proce ni funkce a organizuji cinno t enatu. Pred edu ami topred edu
Nejvys iho oudu jmenuje a odvolava prezident republiky pred edy
ami topred edy o tatnich oudu mini tr pravedlno ti o tatni funkcio-
nare (pred edy kolegii a enatu) jmenuji pred edove oudu. K oudnfm
funkcionarum pati'i i reditel pravy oudu (§ 122a ZSS), ktereho jme-
nuje a odvolava pred eda oudu; ten to funkcionar zaji tuje ve tanove-
nem roz ahu provoz oudu a ve kere dalsi pravni cinno ti.
Statni sprava soudu
Statni pravou oudu rozumfme jednak vytvareni podrninek pro rad-
ny vykon oudnictvi a za druhe dohled nad radnym plnenim ukolu ou-
du v mezich tanovenych zakonem (§ 118 ZSS). Vykon techto cinno ti
je nezbytno ti pro zajisteni radneho chodu oudnictvi.
Problemove muze byt ktere organy maji tyto cinno ti zaji tovat
nebo vykonavat. Jde 0 cinnosti vou povahou prevazne pravni, tak-
ze by mely byt vereny do pu obno ti pnivnich organu; vykon tatni
pravy oudu exekutivou byva o tatne povaZovan za jednu z brzd a pro-
tivah v y temu delby moci ( rov. ca t prvni, oddil A, kap. 2) a lze pri
nem do ahnout uplneho oddeleni oudnictvi a pravy. Na druM tra-
ne nektere okolno ti mluvi proti tomuto re eni. Pati'i k nim predev im
princip oudcov ke nezavi Jo ti i ama povaha cinno ti oudce, ktera
neni pro ta tvurciho pri tupu. Krome toho i kva1ita vykonu techto cin-
no ti je nepochybne vy i, je tlize j ou vykonavany primo oudci, kteri
daleko lepe a zaintere ovane mohou po oudit potreby oudnictvi, nez
organy pu obici ,Z vnej ku". Zda e proto, ze je zadouci obe hledi ka
( vykon pravy exekutivou a jej i vykon oudci) vhodne kombinovat; jde
o re eni, ktere e uplamuje i u na a ktere prevlada v demokratickych
pravnich tatech.
113
 CAST TRETf: SUBJEKTY CIVILNfHO PROCESU
0 tfednim organem tatni pravy oudu je Ministerstvo spravedl-
nosti CR. Vykon tatni pravy oudu neni ov ern jeho jedinou pu ob-
no ti, ale jako vladni organ zajistuje ci vykonava radu dal ich cinno ti
(ukoly na u eku vladni legi lativy, nzeni tatniho za tupitelstvi, agen-
da vezen tvi, pravni pornoc ve vztahu k zahranici, dohled nad Ju tic-
ni akadernii apod.). Nektere ukony ustfedni tatni spravy nevykonava
Mini ter tvo pravedlno ti, ale pred eda Nejvys iho oudu (popr. jeho
rni topred eda); jde zejrnena o ukony, ktere e tykaji cinno ti Nej-
vyssiho oudu. Obdobne po taveni jako pred eda Nejvys iho oudu
(popr. jeho rni topred eda) rna v ramci tatni pravy oudu i pred eda
Nejvy iho oudu spravniho (popr. jeho rni topred eda).
Dal irni organy tatni pravy oudu j ou predsedove jednotlivych
soudii a v rozsahu jirni urcenern i rni topred edove oudu. Jednot-
livyrni ukony tatni pravy rnohou pred edove oudu povent i nekte-
re oudce, pokud tim ouhla L U oudu vyssich tupnu a u vetsich
okre nich oudu funguji krorne toho oudcov ke rady jako poradni
organy pred edu oudu. Touto upravou je do azeno toho, ze e urcity
pocet oudcu zabyva j pravni cinno ti, ktera ouvi i jejich cinno -
ti, takZe j ou bezpro tfedne zaintere ovani na jejirn radnem fungova-
ni. Krome toho e tim od trailuje ou tredeni pravni agendy v rukou
pred edy oudu, ktere ca to zpu obovalo, ze e ji venoval vylucne na
ukor via tniho vykonu oudnictvi; tim paradoxne dochazelo k tomu,
ze pred eda oudu, ktecy e jim tal vetsinou proto, ze e osvedcil ja-
ko oudce, pre tal tuto cin no t ke skode veci vykonavat. Dal i krok
k oprosteni pred edy oudu od pravni agendy znamena novela ZSS na
zaklade zak. c. 192/2003 Sb., kteni v § 122a ZSS zavadi funkci reditele
pravy oudu, ktecy je podrizen pred edovi oudu a vykonava nektere
pravni cinno ti.
Rozsah cinnosti statni spravy oudii je pomerne znacny a pro jed-
notlive jeji organy je taxativne uveden v zakone ( 123-127 ZSS). Za-
hmuje pu obno ti per onruni povahy, organizacni, ho podar ke, roz-
poctove, peci o odbomou zpu obilo t a nektere dal i. Z hledi ka vlivu
na oudni proce maji vyznam predev im cinno ti, ktere bychorn mohli
oznacit jako dohledove, ktere j ou vereny organum tatni pravy ou-
du vsech tupnu. Ob ahove e tato cinno t zamefuje na du tojno tjed-
nani, dodrlovani za ad oudcov ke etiky a na plynulo t rizeni.
114
ODD1L B: SOUDY
Pro tfedky, jirniz e tento dohled u kutecnuje, pocivaji v prover-
kach pi u, v dohledu na uroven oudnich jednani a ve vyrizovani
tizno ti; na urovni Mini ter tva pravedlno ti k tomu navic pri tupuje
vyhodnocovani oudnich agend na zaklade vykazu a ju ticni tati tiky.
Veskera dohledova cinno t na vsech tupnich se netyka rozhodovani
soudu. Rozhodnuti oud vydava jako nezavi ly organ a ne rni byt pri
jeho vydani ovlivnovan, ani ne rni byt na ledne vyvozovany negativni
du ledky z toho, jak oud rozhodl. Dohledova cinnost e proto muze
tykat vy1ucne jen proce niho po tupu, zejrnena dodrZovani zakonnych
povinno ti, ktere rna oud v zajmu plynulo ti, ho podarno ti i kon-
centrace rizeni, dodrzovani zakonnych lhut apod.
Soudcovske rady
Soudcov ke rady j ou v ramci oudnictvi modernim in titutem, kte-
ry sleduje zejmena zajisteni uca ti oudcu na prave oudnictvi. Svuj
puvod maji v Italii a ve Francii v u tavach prijatych po druhe vetove
valce. Jejich uprava e v jednotlivych pravnich radech li I, zejmena
pokud jde o jejich lozeni a pu obno t.
Podle na i upravy (§ 46-59 ZSS) j ou oudcov ke rady poradnimi
organy predsedii soudii. Zrizuji e u Nejvy siho oudu, u Nejvy siho
pravniho oudu, vrchnich oudu, kraj cych soudu a u vet ich oudu
okresnich Ue-li k nirn prideleno vice nez 10 oudcu). Soudcov ka rada
e klada z 5 clenu z rad oudcu, kteri pu obi u oudu, u nehoz e zri-
zuje (u okre nich oudu mene nez 30 oudci rna 3 cleny); pred edove
a rni topred edove oudu nemohou byt cleny oudcov ke rady. Praci
soudcov ke rady ndi jeji pred eda. U naset e rada rnuze za pritom-
no ti nadpolovicni vet iny clenu a k prijeti u ne eni je tfeba ouhla u
nadpolovicni vet iny v ech clenu. U oudu, u nichz neni oudcov ka
rada u tavena, vykonava jeji pu obno t hromazdeni oudcu.
Piisobno t soudcovskych rad je diferencovana v zavi lo ti na tup-
ni oudu, u nichz pu obi, ale jejich zakladni cinno ti jsou polecne
v em oudcov cym radam. Soudcov ke rady e vyjadruji k rozhodnu-
tim pred edu oudu v per onalnich otazkach oudcu, projedna ajf navr-
hy rozvrhu prace, vyjadruji e k za adnirn otazkam tatni pravy oudu
115
CAST TRET1: SUBJEKTY CIVILNtHO PROCESU
a plnf i daJ i ukoly. Neni jim tedy verena cinno t rozhodovacf, takZe
pred eda oudu muze po leze rozhodnoutjinak, nez vyznelo vyjadrenf
nebo doporuceni oudcov ke rady. Av ak oudcov ke rady reprezentujf
bor oudcu u urciteho oudu, cozjim dodava faktickou autoritu. Proto
lze ocekavat, ze di parita v nazorech mezi pred edou oudu a oud-
cov kou radou bude minimalizovana a omezf e na problemove (popr.
prfmo konftiktni) pripady. Proto lze pu obno t oudcov kych rad cha-
rakterizovat jako realnou uca t oudcu na prave soudnictvf.
Cleny oudcov ke rady (a jejich nahradniky) volf oudci pu obicf
u oudu, u nehoz se oudcov ka rada zrizuje; volby j ou prime, rovne
a tajne a musf byt vykonany o obne. Funkcni obdobf soudcov ke rady
je petilete. Pred uplynutim tohoto obdobf zanikne funkce elena rady
z duvodu tanovenych v §59 od t. 1 ZSS (vetsinou v ouvi lo ti per-
onalnfmi ci funkcnfmi zmenami). Zanikne-li nekteremu clenu oud-
covske rady jeho funkce, stava e jejfm clenem nahradnik oudcov ke
rady (podle poradi, v nemz byli zvoleni).
Vztah k ustavnimu soudnictvi
0 tavni oud nepatrf do ou tavy obecnych oudu, coz znamena,
ze obecne oudy nemohou za ahovat do jeho kompetence, a na druhe
trane, ze 0 tavnf oud nema civilni proce ni pravomoc. 0 tavni oud
proto v zadnem pnpade nelze povazovat za dam in tanci, ktera by
byla (ale poi\ proce ne) nadrfzena Nejvy fmu oudu a Nejvy frnu
spravnfmu oudu (coz bylo kon tatovano v rnnohych jeho rozhodnu-
tfch).
Vzajemne oddeleni civilnf pravomoci obecnych oudu a pravornoci
0 tavniho oudu rna predev fm vliv na po tup obecnych oudu. I obec-
ne oudy j ou nepochybne opravneny aplikovat u tavni zakony. Avsak
dojdou-li k zaveru, ze zde exi tuje rozpor mezi u tavnfm zakonem a za-
konem, re p. ze zakon nevyhovuje zcela intencim ledovanym u tav-
nim zakonem, nernohou bez da!Sfho aplikovat u tavnf zakon, ackoli rna
vy f pravni sflu. Jde o pecifikum kontinentaJniho prava, ktere e jim
odli uje od prava anglo a keho. V na em pravu ( tejne jako i v jinych
kontinentaJnfch y ternech) nenf mozne, aby obecny oud prohla il za-
116
ODDiL B: SOUDY
kon za protiu tavni, a neaplikoval proto jeho u tanoveni. Vyplyva to
z toho, ze oud je podle cl. 95 od t. 1 0 tavy zakonem vazan. Proto
v prfpadech, kdy je obecny oud toho nazoru, ze zakon (~i nektere
jeho u tanoveni) je protiu tavnf, mu i zaJezito t predlozit U ta~nirnu
soudu [cl. 95 od t. 2 0 tavy; § 64 od t. 4 zak. c. 18211993 Sb., o U tav-
nirn oudu, ve zneni pozdejsich predpi u; § 109 od t. 1 pi rn. c) OSR].
Rozhodnutim 0 tavniho oudu o tom, zda zakon je, ci neni v ouladu
s u tavnirni zakony, je obecny oud vazan (cl. 89 od t. 2 0 tavy).
Od vydanf u t. zak. c. 395/2001 Sb. u tavno t mezinarodnich rnluv
prezkoumava 0 tavni soud jen v ramci ratifikacniho rizenf. V du ledku
toho jiz nelze § 109 od t. 1 vztahnout i na tyto smlouvy, ackoli jeho
text 0 nich rovnez mluvf.
V ramcisve pravomoci stanovenecl. 87 Ostavy azak. c. 182/1993 Sb.,
o Ostavnirn oudu, muze 0 tavni oud zasahovat do vsech pravnich
zaldito ti, ktere e do taly do konftiktu ustavnirni zakony. ~ezi ne
pam i zalezito ti, ktere byly re eny v civilnim proce u, takZe u tavni
oud muze projednavat i pravomocne rozhodnute civilni veci, vcetne
rozhodnuti Nejvy siho oudu o dovolani. 0 tavni oud v ak nemuze
tyto zalezito ti projednavat obecne, ale jen za toho predpokladu, ze e
tykajf nektereho z u tavnich prav, 0 nemz navrhovatel tvrdf, Z.e bylo po-
ru eno. Rizenf pred 0 tavnfm oudern rna tudiz amo tatny predmet,
kterym je poru enf u tavniho prava. Nicrnene rozhodnuti Ostavniho
oudu ca to vede ke zrusenf rozhodnuti, ktera byla vydana v prubehu
obcan keho soudniho rizeni. Jeho rozhodnuti je zcela nepochybne za-
vazne v konkretnim revenern pripade. Jeho sirsi zavazno t, totiz zda rna
povahu L.avazneho preceden u (ktery je uznavanym pramenem prava),
je otazkou pomou; pndrlujeme e prevladajicfho nazoru, podle nehoz
naJez 0 tavniho oudu tuto ir i zavazno t nema.
Vztah k soudnictvi Rady Evropy
Evrop k.Y oud pro lid ka prava e idlem ve Stra burku provadf
kontrolu zachovavani Ornluvy. Jde o kontrolu oudniho typu, pociva-
jici v tom, ze dochazi k vydani zavaznych rozhodnuti re fcfch kon-
kretni pnpady poru eni lid kych prav.
117
CAST TRET1: SUBJEKTY CIVIL tHO PROCESU
Rizeni pi'ed Evrop icYm oudem rna kontradiktomi povahu. Zahajuje
e na zillade tizno ti, k niz je opravnena fyzicka o oba, kupina o ob
a nevladni organizace; mei'ovat mu i vzdy proti clen kemu tatu Rady
Evropy. Rizeni rna dve faze. v pi'ipravne fazi provadi oud seti'eni
o pi'ijatelno ti tizno ti, zjisteni skutkoveho tavu a poku o rnirne
i'e eni. V druhe, zaverecne fazi vydava oud (pi'i lu ny enat) meri-
tomi rozhodnuti. Jde-li 0 za adni otazku, muze pi'i lu ny enat pred
rozhodnutim predlozit vee k rozhodnuti tzv. velkemu enatu; pozadat
0 to muze i kazda ze tran do 3 me icu od rozhodnuti.
Zvla tni procesni rezim rna projednani tiznosti jednoho clenske-
ho tatu vuci jinemu (pro porusovani Omluvy). Vedle projednani po-
ru muze oud vydavat na zado t Vyboru mini trU poradni tanovi ka
o otazkach tykajicich se Ornluvy.
Rizeni pi'ed Evrop kym oudem pro lid ka pniva je zcela amo-
tatnym rizenim, nikoli pokracovanim vnitro tatnfch i'izeni, ktera
k nemu dala podnet. Probiha na zciklade tizno ti, ktera je navrhem
na zahajeni i'izeni, nikoli opravnym prosti'edkem. Jeho uca tni-
ky ( tranami) j ou tezovatel a clen ky tat. Pi'edmetem i'izeni neni
oukromopravni narok, ale otazka, zda nebylo poru eno lid ke pravo
garantovane Omluvou. Rozhodnuti Evrop keho soudu neni reparaci
jiz vydanych vnitro tatnfch rozhodnuti, ale obvykle ulozi pravedlive
zado tiucineni.
Vztah k vnitro tatnim rozhodnutim, ktera pi'edchazela i'izeni u Ev-
rop keho oudu, exi tuje z hledi ka pi'ijatelnosti tizno ti. Mezi po-
zadavky na jeji pi'ijatelno t je tanoven pozadavek, aby tezovatel
yccrpal vsechny pro tfedky pravni napravy, ktere po kytuje pnivo
clen keho tatu (vcetne u tavni tizno ti, pi'ichazi-li v uvahu) a poza-
davek, aby tizno t byla podana do se ti me feu od pi'ijeti konecneho
vnitro tatniho rozhodnuti.
Zavazno t roz udku Evrop keho oudu je v cl. 46 od t. I Omluvy i'e-
ena jako zavazno t ,inter parte ", nikoli ,erga omne ". Tyto roz udky
nej ou tedy zavaznym precedentem, ktery by byl pramenem pni a.
To znamena, ze od uzujici roz udek zavazuje clen ky tat, aby pi'ijal
opatfeni, jimiz by napravil poru eni Omluvy v konkretnim ouzenem
pi'ipade. Je vvak na jeho uvaze, zda pi'ikroci i k obecne platnym op~t­
i'enim, ktera by platila i do budoucna a pro v echny; je ov em v jeho
118
ODDfL B: SOUDY
zajmu, aby je ucinil, protoze jinak ri kuje, ze bude obdobne od ouzen
i v da!Sich pi'ipadech obdobneho poru ovani Omluvy.
Vztah k soudnictvi a pravu Evropske unie
Soudy Evrop ke unie [Evrop IcY oudni dvur Soud prvniho tup-
ne i Soud pro zamestnance komunitarnich in tituci (TFP) e idlem
v Lucemburku] aplikuji evrop ke komunitarni a unijni pravo a zajis-
fuji jeho dodrzovani. Jejich pu obno t e nelisi vecne, ale podle Iozi-
to ti a zavazno ti i'e enych pi'ipadu; krome toho Evrop IcY oudni dvur
rozhoduje ve tanovenych pi'ipadech i 0 opravnych pro rredcich proti
rozhodnuti Soudu prvniho tupne a Soud prvniho tupne rozhoduje
o opravnych prosti'edcich proti rozhodnuti TFP. V nekterych pi'ipadech
mu i pi'ed via tnim oudnim i'izenim pi'edchazet pi'edbezne i'izeni pi'ed
Evrop kou komi i anebo pi'ed jinym organem EU. Rizeni pi'ed oudy
Evrop ke unie rna amo tatny pi'edmet, takze neni pokracovanim i'ize-
ni vnitro tatniho Ueho dal i in tanci).
Pu obno t evropskeho oudnictvi e vztahuje jednak na kontradiktomi
( pome) i'izeni, dale na i'izeni ne pome a konecne na rnimoproce ni cin-
no t. Spoma i'izeni e zahajuji na zciklade tzv. prime zaloby; k pi'imym
zalobam patfi zaloba na poruseni rnlouvy ES clen kym tatem, zaloba
na neplatno t pravniho aktu, zaloba na neeinno t organu ES, zaloba na
ncihradu skody a zaloba 0 pracovnepravnich a obdobnych pracovnich
narocich. K nespomym i'izenim, ktera e zahajuji tzv. nepi'imou zalo-
bou, pati'i i'izeni o pi'edbezne otazce (viz dal i vyklad) a i'izeni incidencni
(probihajici vedle hlavniho i'izeni a cykajici e platno ti u tano eni, kte-
re rna byt aplikovano). K mimoproce ni cinno ti Evrop keho oudniho
dvora patfi vydavani po udku a nektere da!Si pecialni cinno ti.
Oca tnici (re p. trany) proce u e li i podle toho o jaky druh pro-
ce u a o jakou zalobu jde. K temto uca tnikum obvykle pati'i clen ke
taty, Evrop ka komi e, jine organy EU a tzv. nepri ilegovani uca tni-
ci, jimiz v nekterych i'izenich j ou pravnicke i fyzicke 0 oby e idlem
v clen lcYch tatech.
Evrop ke komunitarni a unijni pravo neaplikuji jen oudy EU, ale
i oudy clen lcYch tatu. Jde zejmena o prameny primarniho prava
119
CAST TRETt: SUBJEKTY CIVILN1HO PROCESU
a z pramenu ekundarniho pniva predevsim 0 narizeni, kteni j ou bez-
pro tredne zavazna pro v echny organy clen J<yeh tatu, popr. i 0 re-
eni rozporu nebo defieitu mezi mernieemi a vnitro tatni upravou. Pri
cetno ti a ruznorodo ti organu, ktere evrop ke pravo aplikuji, je treba
vytvorit urcity meehanizmu ke jednoeovani a u mernovani jeho in-
terpretaee. Tuto funkei plni nzeni o predbezne otazee.
R.izeni o predbezne otazee e opini o cl. 234 Smlouvy EU. Zahaju-
je e vylucne na zaklade inieiativy oudee vnitro tatniho oudu, ktery
e obraci na Evrop kY oudni dvur, aby rozhodl o interpretaei normy
evrop keho prava, pokud je poehybna a pokud vnitro tatni oud rna
tuto normu aplikovat. To znamena, ze u clen keho tatu mu i probihat
oudni nzeni, v jehoz ramei pouziti normy evrop keho prava prieha-
zi v uvahu. Strany tohoto fizeni e vsak nemohou amy na Evrop ky
oudni dvur obratit, i kdyz v rizeni pred nim j ou lyseny. Vnitro tatni
oud rna pouze pravo (mozno t) inieiovat fizeni o predbezne otazce,
je tlize proti jeho rozhodnuti j ou opravne pro tredky. V pnpade, ze
proti rozhodnuti vnitro tatniho oudu jiz opravne pro tredky nej ou,
z
rna povinno t dat podnet k zahajeni tohoto rizeni. toho e pripousti
dve vyjimky; na Evrop ky oudni dvur neni treba e obraeet, jevi-li
e vyk:lad normy evrop keho prava nepoehybnym anebo je tlize jeho
vyklad uz by I judikovan Ude tedy o prvni pnpad zavazno ti preeedentu
v na em pravnim radu). Predmetem nzeni pred Evrop J<ym oudnim
dvoremje vyklad normy evrop keho prava, nikoli narok, o nejz e vede
por pred vnitro tatnim oudem. Rozhodnuti Evrop keho oudniho
dvora je pro vnitro tatni oud zavazne, tj. pri reseni poru, ktery pred
nim probiha, pouzije normu evrop keho prava v te jeji interpretaei, ja-
kou podal Evrop kY oudni dvur; nejde pritom o nepripu tny za ah do
oudeov ke nezavi lo ti, ale o tanoveni dal i kutecno ti, kterou je
oud pri hodnoeeni dukazu a pri rozhodovani vazan.
120
ODDfL B: SOUDY
Kapitola 3
PiUSLUSNOST SOUDU
Pojem a druhy
Pri urceni eivilni oudni pravomoci jde obeene o to, ktere veei maji
projednavat a rozhodovat oudy v eivilnim proee u, aniz by byl urcen
oud, ktery e rna veci zabyvat. Urceni konkretniho soudu je zale:li-
tosti ustanoveni o pfislusnosti soudu. Tato ustanoveni j ou du led-
kern mnoho ti oudu v ramei oudni ou tavy a pred tavuji pravidla
o tom, na ktery oud je treba e obratit (z hledi ka uca tniku) a ktery
oud rna povinno t vee projednat a rozhodnout (z hledi ka oudu). To
tedy znamena, ze pi'i lu no t vymezuje pu obno t jednotlivyeh oudu
v ramei oudni ou tavy, kdezto pravomoe oudu ji vymezuje mimo
ramee oudni ou tavy vuci organum, ktere do ni nepatri (napr. vuci
organum pravnim).
Pravidla pfi lusno ti oudu e ridi urcitymi za adami, jejiehz cilem
je do ahnout toho, aby proees probehl u oudu, ktery rna k tomu rela-
tivne nejlep i mozno ti. Takovym oudem obvykle je oud, ktery rna
nejblize k uca tnikum nebo k predmetu rizeni. Tato za ada v ak mu i
nekdy u toupit jinym hledi kUm, napr. zvla tnim nebo vys im poza-
davkum na peeializaei ci odbomo t oudeu. Hledi ek pro urcovani
optimalni pfi Iusno ti je nekolik a nekdy pu obi i proti obe. Je ne-
zbytne mezi nimi provadet vyber, omezit jejieh pocet a vybrat jen ty
nejpod tatnej i, a to i za eenu toho, ze pri jejieh aplikaei nebude vzdy
pri lu nym oud, ktery by byl pro proee optimalni. Kdyby v ak tato
typizaee hledi ek nebyla provedena, byla by pravidla pi'i lu no ti pnli
Iozita, eoz by melo negativni proee ni dusledky.
Pravidla o pi'islu nosti oudu muzeme delit podle toho, zda upravuji
roz ah pu obno ti mezi oudy niznyeh clanku oudni ou tavy anebo
mezi oudy tehoz clanku. V prvnim pripade jde jednak o pi'i Iu no t
veenou a jednak o pi'i Ju no t funkcni. V druhem pripade jde o pi'i Iu -
no t mi tni, popr. i o pi'i lu no t kauzalni.
Vecna pri lusnost urcuje oudy (clanek oudni ou tavy), ktere
j ou pi'i lu ne projednat a rozhodnout vee jako oudy prvniho tupne.
Jde tedy o to, zda fizeni v prvnim tupni bude probihat na urovni oudu
121
CAST TRETl: SUBJEKTY CIVIL tHO PROCESU
okre nich nebo kraj kych, popr. zda bude urcenajestej inak. Na e upra-
va toji na principu tzv. diferenciace vecne pri lu no ti, i kdyz neni tak
vyrazny jako v jinych pravnich radech. Smy I toho, proc v nekterych
prfpadech j ou pri lu ne oudy navy im clanku oudni ou tavy, po-
civa v tom, ze nektere veci vyzaduji pecializaci ci jednotno t rozhodo-
vani anebo j ou povazovany za obtiznej i; jejich adekvatni projednani
lze pak lepe zaji tit u vyssich oudti.
Funkcni pfislusnost urcuje deleni pti obno ti mezi oudy rtiznych
clankti oudni ou tavy pn projednani jedne a teze veci. Jinak receno
urcuje, ktery oud rozhoduje 0 opravnych pro tredcich, at UZ radnych
nebo mimoradnych.
Mistni pfislusnost vymezuje roz ah ptisobnosti mezi oudy tej-
neho clanku ou tavy; v pripade, ze je dana vecna pn lu no t napr.
okre nich oudti, urcuje, ktery z nich bude vee projednavat a rozho-
dovat. Pro jeji tanoveni je nezbytne, aby kazdy oud mel urcen uzemni
obvod ve pti obno ti ( talo e to prtlohami k ZSS).
Ozemnf obvody pti obnosti oudti e u na nekryjf uzemne prav-
nim clenenim tatu, coz je zpti obeno tim, ze navazuji na predchozi
uzemni u poradani. Okolno t, ze uzemni obvody oudti a uzemni ob-
vody pravni e nekryji, neni nicim neobvyklym, nebot kriteria, pod-
le nichz k cleneni tech ci onech dochazi , nej ou hodna. Zadouci by
ov em bylo, aby ne lo o diference za adniho razu a aby obe clenenf na
ebe navazovala.
v nekterych upravach exi tuje i tzv. kauzalni pfislusnost, poci-
vajici v tom, ze veci urciteho druhu projednavaji k tomu ucelu zvlavte
urcene oudy, ktere vsak zti tavaji ouca ti dane oudni ou tavy. Pri-
kladem kauzalni pn lu no ti bylo rizeni pred kraj kymi obchodnimi
oudy (dne jiz zru enymi) anebo v predvalecne dobe tzv. pracovni
oudy. V ouca ne dobe u na kauzalni pn lu no t neni upravena.
Vecna a funkcni pffslusnost
Yecna pri lusno t je upravena v § 9. Toto u tanoveni je zalozeno na
za ade, ze vecne pfi lu8ne j ou okresni soudy, nestanovi-li zakon
jinak. To znamena, ze jejich pn lu no t nemu i byt znovu vyjadrovana
122
ODD1L B: SOUDY
v konkretnich u tanovenich zakona. Naopak, pokud rna byt tanovena
vecna pri lu no t jineho oudu nez okre niho, je treba vy lovneho
u tanoveni, nebot jde via tne o vyjimku z obecne za ady.
Vecna pfislusnost krajskych soudu je tanovena v § 9 od t. 2 a 3
pncemz od tavec 3 e tyka obchodnich veci, kdezto od tavec 2 vsech
0 tatnich. v zalezitostech nikoli obchodnich e vecna pri lu no t
kraj cych oudti tyka predev im nekterych zaleZito ti nehrnotnych
prav (ochrana o obno ti, ochrana podle predpi ti o hrornadnych de-
lovacich pro tredcich, ochrana o obnich udajti v informacnich y te-
mech, pory autor kopravni), nekterych zaleZito ti verejneho pojiSteni,
porti o neplatno t tavky nebo vyluky, zalezito ti lu tracnich (zakon
c. 45111991 Sb.), porti tykajicich e ciziho tatu nebo o ob diplo-
maticcymi irnunitarni a nekterych zalezito tf v ouvi losti regi tra-
ci politicke trany. Ve vecech obchodnich rozhoduji kraj ke oudy
v 1. tupni ve vecech obchodniho rej triku a dal ich rej trikti pravnk-
kych o ob [§ 9 od t. 3 pi rn. a)], dale ve tatu ovych a obdobnych ve-
cech obchodnfch polecno ti a dalSich pravnickych o ob [§ 9 od t. 3
pi m. b), c), d), e), t), g), h), j)], ve vecech nehrnotnych prav obchodni
povahy [§ 9 od t. 3 pi m. k), 1), rn), n), o)], ve porech ohledne menek
a jinych cennych papirti [ 9 od t. 3 pi rn. p)], ve porech burzovnich
[§ 9 od t. 3 pi rn. q)], ve vecech upadku ajeho re eni (incidencni rize-
ni) [§ 9 od t. 3, pi m. ), t)] a ve vecech kapitaloveho trhu [§ 9 od t. 3,
pi m. u)]. Podle § 9 od t. 3 pi rn. r) je dana vecna pri lu no t kraj-
kych oudti take ohledne sporu z dalsich zavazkovych obchodnich
vztahu mezi podnikateli pri jejich podnikatel ke cinno ti vyjimkou
nekterych taxativne uvedenych veci (zejrnena uverove mlouvy, vecna
prava, najem nernovito ti); z vecne pri lusno ti kraj cych oudti j ou
podle cit. u tanoveni dale vylouceny pory o penezite plneni, pokud
jeho hodnota (bez pri lu en tvi) nepre ahuje 100 ti . Kc (tzn. ze pory
do teto hodnoty projednavaji v prvni tolici okre ni oudy).
Souca na uprava vecne pfi lu no ti kraj k9ch oudti e opira o no-
velu OSR (zak. c. 30/2000 Sb.), ktera proti predchozimu tavu provedla
nektere zmeny. K nejpod tatnej irn z nich pam roz ireni vecne pti ob-
no ti okre nich oudti ve vecech obchodnich, k nemuz do lo jednak
tim, ze e hodnota poru, 0 nemz mohou rozhodovat, zvy ila na ca tku
l 00 ti . Kc (pi'edtim v echny pory mezi podnikateli navzajem rozho-
123
CAST TRET1: SUBJEKTY CIVIL fHO PROCESU
dovaly kraj ke soudy a pory, kde zalobcem byl podnikatel, rozhodo-
valy nad hodnotu 50 ti . Kc), a za druhe tim, ze i pory z ab olutnich
obchodu ( rov. § 261 od t. 3 ObZ) j ou podrobeny hodnotovemu kri-
teriu (predtim byly vsechny rozhodovany kraj kymi oudy). Tyto zme-
ny nepochybne prispeji k tomu, aby oudnictvi v obchodnich vecech
bylo rozlozeno mezi vice clanku oudni ou tavy, coz je nepochybne
zadoucL Vzdor tomu i nadaJe v cinno ti krajskych oudu prevlada ob-
chodni agenda, coz ve rovnani upravami v jinych tatech neni prime-
rene. Pfekonat je to mozne tim, ze hodnota poru jako kriterium veene
pri lu no ti (tzv. ratio valori ) bude zavedena obecne, tedy i pro veci
nikoli obehodni. Krome toho by bylo zrejme treba prehodnotit i hledi -
ka urceni veene pn 1usno ti podle povahy veei (tzv. ratio cau ae), na
nichz dne urceni vecne pri lu no ti prevazne pociva, ackoli v jinyeh
pravnich radech maji piSe dopli'ikovou funkei.
Podle § 9 od t. 4 muze byt zvlastnim predpi em zaJozena i vecna
pfislusnost Nejvyssiho soudu. Nejvyssi soud potom rozhoduje nejen
v,prvni, ale vlastne i v jedine in tanci. Zvla tnim predpi em, ktery za-
klada vecnou pri lusno t Nejvyssiho oudu, je napr. § 67 MPS, podle
nehoz Nejvy i oud rozhoduje o uznani cizich rozhodnutL
Funkcni pfislusnost je upravena v § 10 a lOa. 0 odvolani roz-
hoduje oud bezpro rredne vy iho tupne tj. kraj ke oudy o odvola-
nich proti rozhodnutim oudu okre nich a vrehni oudy proti rozhod-
nutim oudu kraj kych. 0 dovolanich proti rozhodnutim odvolacich
oudu (tj. jak oudu kraj k9ch, tak vrchnich) rozhoduje vzdy Nejvy i
oud. ZaJoba pro zmatecno t a zaloba na obnovu fizeni j ou chapany
jako nove kauzy a rozhoduje tedy o nich tentyz oud, proti jehoz roz-
hodnuti meruji.
Yeena i funkcni pn Iu no t e zaklada ve hode cl. 38 od t. 1 Li -
tiny pouze na zakonu. Na e pravni uprava nepnpou ti tzv. atrakci, pri
niz oud vySSiho tupne muze ,pritahnout" vee k obe a am 0 ni roz-
hodnout jako oud 1. tupne anebo jako oud odvolaei. Tuto mozno t
po kytovaJa uprava, ktera po urcitou dobu platila v obdobi totalitniho
tatu, a ice proto, aby u vyznamnych pfipadu bylo zaji teno jejieh re-
eni v ouladu s politickymi zajmy.
124
ODDfL B: SOUDY
Mistni pfislusnost
Podle § 11 od t. 1 e rizeni kona u pn lusneho oudu. To znamena
ze e kona u toho oudu, ktery je pri lu ny nejen vecne, ale i mi t-
ne, tedy v jehoz uzemnim obvodu je ukazatel, rozhodujici pro urceni
pi'i Iu no ti. Pravidla o mi tni pfi lusno ti nevylucuji, Z.e v nekterych
pripadeeh bude mi tne pri Iu nych nekolik oudu; v takovem pfipade
e rizeni muze konat u kterehokoli z nich (o tom, ktery to konkretne
bude, rozhoduje ca ovy pred tih).
Mi tni pri Juvno t Ize rozli ovat na pri lusno t obecnou, na zvla tni
pri Iusno t danou na vyber ana zvla tni pn Iu no t vylucnou. Vzajem-
ny vztah mezi nimi pociva predevsim v tom, ze neni-Ii to vylouceno,
plati pri Iusno t obecna. Zvla tni pfi Iu no t dana na vyber nevylucuje
pri lusno t obecnou, ale zalobce rna vyber, zda poda zalobu u tohoto
oudu nebo u oudu obecneho. Zvlastni pri lusno t vylucna nepripou -
ti, aby ve vecech, jiehz e tyka, by I pri lusny jak9koli jiny oud, ai uz
obecny nebo dany na vyber.
Obecna mistni pfislusno t pociva v tom, ze k fizeni je pri Iu ny
tzv. obecny oud, a to obecny oud zalovaneho (popr. uca tnika, pro-ti
nemuz navrh mefuje). Obeeny oud zalobce nema pro tanoveni obec-
ne pri lu no ti zadnou relevanci (actor equitur forum rei).
Za adni vymezeni obecneho oudu ob ahuje § 85, a to tak, ze e
diferencuje podle toho, o jak9 jde ubjekt (z hledi ka hmotneho pra-
va). Obecnym oudem fyzieke o oby je oud, v jehoz obvodu rna sve
bydli te, a nema-Ii je, oud, v jehoz obvodu e zdrzuje; bydlistem e
rozumi mi to, kde bydli v umy Iu zdrl.ovat e zde trvale (coz nemu i
vzdy byt ,trvaly pobyt ' ve my Iu predpi u o evidenci obyvatel tva);
neni vylouceno, aby techto mi t bylo nekolik (obecnym oudem j ou
pak v eehny tyto oudy). Zvla tni u tanoveni plati pro fyzicke o oby,
ktere j ou podnikateli (viz § 2 od t. 2 ObZ), a jde o vee vyplyvajici
z obchodnich vztahu; obecnym oudem je oud, v jehoz obvodu rna
podnikatel mi to podnikani (tj. adre a zap ana v obchodnim ci jinem
rej ti'iku - rov. 2 od t. 3 ObZ), a nema-li je, je jim oud bydli te ne-
bo pobytu. Obeenym oudem pravnicke o oby je okre ni soud, v je-
hoz obvodu rna ve idlo ( rov. § 19c OZ, § 2 od t. 2 ObZ), a to bez
ohledu na to, zda jde o pravnickou o obu - podnikatele anebo o jinou
125
CAST TRETf: SUBJEKTY CIVIL fHO PROCESU
pnivnickou o obu. Pro nektere pnivnicke o oby v ak plati jim1 uprava
jejich obecne mi tni pn lu no ti, a to pro tat, obec a vyssi uzemni
amo pravny celek. Obecnym oudem tatu je okre ni oud, v jehoz
obvodu rna idlo organizacni lozka tatu, a nelze-li takto pri lu ny
oud urcit, pak oud, v jehoz obvodu na tala kutecno t, ktera zakla-
da uplatnene pnivo. Obecnym oudem obce je okre ni oud, v jehoz
obvodu rna obec sve uzemi. Obecnym oudem vyssiho uzemniho a-
mo pravniho celku je okre ni oud, v jehoz obvodu maji idlo jeho
organy.
Zvlastni u tanoveni (§ 86) plati pro pripad, ze zalovany vubec nema
obecny oud anebo jej nema v Ce ke republice. Jde-li o obcana Ce ke
republiky, je pn luvny okre ni oud, v jehoz obvodu mel v Ce ke re-
publice posledni zname bydliSte. Proti tomu, kdo nema pfi lusny oud
v Ce ke republice, je mozne uplatnit majetkova prava u oudu, v jehoz
obvodu je jeho majetek, a jde-li o zahranicni o obu, u oudu, v jehoz
obvodu je jeji podnik nebo jeji organizacni lozka ( rov. § 5 a 7 ObZ).
Obecnym oudem uca tnika je vzdy okre ni oud. V pripade, ze je
k projednani a rozhodnuti veci vecne pri lusny kraj ky oud a mi tni
pn Ius no t e ridi obecnym oudem, je mi tne pri lu nym ten kraj kY
soud, v jehoz obvodu e nachazi obecny oud uca tnika [§ 85 a)].
Zvlastni mistni pfislusnost dana na vyber je upravena v 87.
V tomto u tanoveni j ou uvedeny oudy, u nichz lze zalovat vedle
obecneho soudu nebo vedle kraj keho oudu, v jehoz obvodu je obec-
ny oud. Jde o oud, v jehoz obvodu je pracovi te zalovaneho anebo
v nemz je umi tena niz i organizacni Iozka podniku, tyka-li e por
teto lozky. Dale jde o oud, v jehoz obvodu do Io ke kute no ti, ktera
zaklada pnivo na nahradu kody. Konecne jde o oud, v jehoz obvodu
je platebni mi to v pnpade uplatneni prav z cennych papiru, a o oud,
v jehoz obvodu je idlo burzy, jde-li o por z burzovniho obchodu.
Pri vylucne mistni pfislusnosti, upravene v 88, mu i i'izeni pro-
behnout u takto urceneho oudu mi to u oudu obecneho nebo daneho
na vyber. Yet ina vylucnych mi tnich pn lu no ti e tyka ne pornych
rizeni (viz vyklad v ca ti pate, oddil C). Pokud jde o i'izeni porne, tyka
e vylucna pri lu no t rizeni o rozvod nebo o neplatno t manzel tvi,
kdy je dana pi'i Iusno t oudu, v jehoz obvodu meli manzele po ledni
polecne bydlivte, pokud ale poll jeden z manzelu v obvodu tohoto
126
ODDfL B: SOUDY
oudu bydli; neni-li tohoto oudu, je pri lu ny obecny oud zalovane-
ho, a neni-li ani tohoto oudu, obecny oud zalobce [§ 88 pi m. a)].
Soud, ktery rozhodoval o rozvodu, je pri lu ny i k rizeni o vyporacta-
ni polecneho jmeni manzehi i jineho jejich majetku a o zruseni po-
lecneho najmu bytu. Vyznamnou vylucnou pi'i lu no ti je pri lu no t
oudu, v jehoz obvodu je nemovito t, tyka-li e nzeni prava k ni; mu i
v ak jit o pravo, jehoz predmetem je nemovito t, tedy zejmena o vecne
pravo, nikoli o m1roky obligacni, napr. z najemni mlouvy [§ 88 pi m.
ch), i)]. Je tlize je zalovan zeleznicni pi'epravce, je vylucne pn lusnym
oud idla jeho organizacni jednotky, jiz e por tyka [§ 88 pi m. j)].
0 vylucnou pn lusno t oudu, u nehoz probiha rizeni, jde dale v pri-
pade hlavni intervence podle § 9la [ rov. § 88 pi m. n)] a v pripade
vzajemneho navrhu podle § 97 ( rov. § 89).
V obchodnich vecech pripouSti zakon tzv. prorogacni dohodu
(§ 89a). Na jejim zaklade mohou uca tnici jednat jinou mi tni pn-
lu no t, nez je tanovena v zakone, avsak vyjimkou vylucne rni tni
pi'i lusno ti. Tato dohoda mu i byt uzavrena predem a pi emne a k za-
lobe mu i byt pnlozena. Tuto prorogacni dohodu je ti'eba rozli ovat
od prorogacni dohody (umluvy), kterou e zaklada civilni pravomoc
ce kych oudu (§ 37 od t. 2 MPS).
Zkoumani pfislusnosti a rozhodovani o ni
Otazku ve pri Iu no ti zkouma oud jako jednu z podminek fizeni
(srov. vyklad v ca ti ctvrte, oddil D). To znamena, ze duvod k tomu,
aby o ni rozhodoval , je dan jen tehdy, je tlize tato podminka neni pl-
nena a je ti'eba z toho vyvodit du ledky, anebo tehdy, je tlize e jeji
plneni tane pochybnym v du ledku namitky uca tnika. Soud zkouma
vecnou pn lusno t ami tni pri lu no t podle 104a a 105; zkoumani
funkcni pi'i lu no ti neni prakticke, protoze kjejimu prene eni na oud
vy iho tupne dochazi predep anym proce nim po tupem.
Pri zkoumani vecne i rni tni pri lu no ti plati za ada z ami perpe-
tuatio fori (trvaru pri lu no ti , ktenije pro vecnou i rni tni pri Iu no t
vyjadi'ena v § 11 od t. I. Tato za ada znamena, ze pro urceni pn lu -
nosti (vecne i rnistni) j ou relevantni okolno ti, jake tu byly v dobe za-
127
CAST TRETf: SUBJEKTY CIVIL fHO PROCESU
hajeni rizeni; je tlize e v pnibehu rizeni tyto okolno ti zmeni, nema to
na urceni pri lusno ti vliv (tak napr. je tlize podnikatel pre tane behem
rizeni podnikat, pujde i nadale o obehodni vee veenou pri Ju no ti
kraj keho oudu). Yyjimku z teto za ady pred tavuje in titut prene e-
ni pff lusno ti, ktery e uplati'iuje vylucne ohledne mi tni pri lusno ti
u rizeni, ktera z povahy veei trvaji del [ dobu ( rov. § 177 od t. 2, § 193
od t. 3, § 200a od t. 3 a 252 od t. 3 a 5).
Mezi zkoumanfm veene a mi tni pri lu no ti exi tuje zakladni roz-
dil v tom, kdy v pnibehu proee u k tomuto zkoumani doehazi. Mistni
pfislusnost muze soud zkoumat, jen pokud nezacne jednat ve veci
same, to znamena do doby, neZ pri prvnim jednaru vyzve uca tniky
k prednesum ve veei anebo nez vyda rozhodnuti v pripade, ze rozho-
duje bezjednani; pozdeji ji muze zkoumatjen k namitee uca tnika, po-
kud ji uplatnil pn prvnim ukonu, ktery mu pri lusi. Pokud oud v ramei
teehto ca ovyeh bodti proee u nevy lovi svou nepri lu no t, nemtize
tak jiz na ledne ucinit; to znamena, ze mu i vee projednat a rozhod-
nout o ni, i kdyz podle zakonnyeh pravidel nenijeho mi tni pri lu no t
dana. Naproti tomu vecnou pri lusno t zkouma soud kdykoli za fi-
zeni (pricemz plati, ze pro jeji zkoumani j ou vzdy urcujici okolno ti,
ktere zde byly pri zahajeni ffzenf). To znamena, ze az do rozhodnuti
ve veei arne mtize oud vyvodit dti ledky z toho, ze dojde k zaveru,
ze neni veene pn lusny, at UZ k nemu do el z via tni inieiativy nebo
na zaklade namitky uca tnika. Krome toho otazku veene pri lu no ti
po uzuje i odvolaci soud [ rov. § 205a od t. 1 pi m. a) § 221 od t. 1
pi m. b)] a oud dovo1aei ( rov. § 242 od t. 3) tim ze dojdou-li k za-
veru, ze nerozhodoval veene pi'i lu ny oud, je ti'eba napadene rozhod-
nuti zru it. Nedo tatek veene pri lu no ti v ak neni dtivodem zaloby
pro zmatecno t.
Dojde-li oud k zaveru ze neni pri lu ny, rozhodne o ve mistni
nepfisluvnosti a po pravni moei tohoto u ne eni po toupi vee pri lu -
nemu oudu. Pokud tento oud po toupenim veei ne ouhla i, predlozi
~i vemu nadfizenemu oudu. Jeho rozhodnutim jsou vazany oba oudy
I UCa tnfci rizeni. Je tlize n<lmitka nepri )usno ti nebyJa uca tnfkem
podana vca nebo neni duvodna, oud ji u ne enim zamitne.
Rozdilne re i zakon rozhodovani oudu o jejich vecne pfi Ius no ti
( 104a). Rozhodovani o ni vefuje za adne vrehnim oudtim. Proto
128
ODDiL B: SOUDY
okre ni oud nebo kraj kY oud pred1ozi vee tomuto oudu, kdykoli za
nzeni dojde k nazoru, ze neni veene pn lu ny, anebo jestlize nektery
z uca tnikti poda namitku veene nepri lu no ti. Yrehni oud rozhodne
0 tom, ktery oud je pri lu ny (neresi vsak pritom otazku mi tni pri-
lu no ti). Pokud bylo rizeni zahajeno u vrehniho oudu a ten dojde
k zaveru, ze neni veene pn Ju ny, rozhodne rovnez 0 tom, ktery oud
vee projedna a rozhodne. Mi to vrehniho oudu rozhoduje o veene pn-
lu no ti Nejvy vi soud, je tlize e resi, zda neni dana jeho veena pn-
lusno t. Rozhodnutirni vrehniho nebo Nejvyssiho oudu j ou vazany
oudy i uca tnici. Oca tnici maji pravo vyjadi'it e k veene pri lu no ti
pred rozhodnutim o ni (a to jak v pripade, ze jeden z nieh podal namit-
ku nepn lu no ti, tak v pnpade iniciativy oudu).
Zvla tni rezim zkoumani veene pri lu no ti (podle § 104b) vsak
plati pro pripady, ze jde 0 vee pravniho oudnietvi v pripadeeh,
kdy je zahajeno nzeni u okre niho oudu, ackoli jde o vee pravni-
ho oudnietvi, oud rizeni za tavi. Ve zvlavtnieh pripadeeh vy lovne
uvedenyeh v § 104b od t. 2 vsak nedoehazi k za taveni rizeni, ale (po
vy loveni veene nepn lu no ti) k po toupeni veci oudu veene pn 1u -
nemu tim, ze ucinky pojene podanim navrhu zti tavaji zaehovany.
Spory o veenou pn lu no t mezi oudy eivilnimi a pravnimi ( rov.
§ 104a od t. 1 a§ 104b od t. 3) rozhoduje zvla tni enat, znzeny zak.
c. 131/2002 Sb. , o rozhodovani nekteryeh kompetencnieh poni ( rov.
predehozi vyklad o pravomoei).
K rozhodovani o pff lu no ti dochazi dale v ouvi lo ti pfikaza-
nim (delegaci) veci jinemu soudu tehoz tupne; pri delegaei doehazi
tedy ke zmene mi tni pri lu no ti. y § 12 jsou upraveny dve formy
delegaee. 0 tzv. delegaci nutnou jde tehdy, je tlize pri lu ny oud ne-
mtize vee projednat a rozhodnout proto, ze vsiehni jeho oudei j ou
vylouceni (mtize jit napr. o rozvod manzel tvi oudee, ktery u oudu
pti obi). 0 tzv. delegaci vhodnou jde tehdy, je tlize je ucelnej i a ho -
podarnej i, aby o veei rozhodl jiny oud Ude napr. o ou ti'edeni dtikaz-
nich pro ti'edkti v obvodu delegovaneho oudu). 0 delegaei rozhoduje
u ne enim oud, ktery je obema oudtim polecne nadrizen (mtize tedy
jit jak o oud kraj kj, tak i vrehni, popr. i Nejvy i, ma-li byt delego-
vano z obvodu jednoho vrehniho oudu do obvodu druheho). Pred
rozhodnutim o delegaei maji uca tnici pravo vyjadfit e k dtivodtim
129
CAST TRETf: SUBJEKTY CIVILNfHO PROCESU
vhodne delegace a v obou pripadech i o oudu, jemuz rna byt vee pn-
kazana.
Mistni pfislllSnost miize byt urcena rozhodnutim Nejvyssiho
soudu v pi'ipadech uvedenych v § 11 odst. 3. Jde o pi'ipady, kdy pod-
minky mi tni pi'i 1usno ti chybeji (a to i pri pouziti § 86) anebo je nelze
zji tit (coz muze byt i v nekterych pripadech vylucne mi tni pfi Ius-
no ti). Urceni pri lu no ti e muze vztahovat jak na oud okre ni, tak
i na oud kraj Icy, pokud rna ve veci rozhodovat jako oud I. tupne.
Yecna pri lusno t mu i byt pri urceni pri lu no ti zachovana.
Urceni zakonneho soudce
Pravidla pfi luynosti oudu umoznuji, aby aplikaci zakonnych u ta-
noveni by1 urcen konkretni oud, ktery rna vee projednat a rozhodnout
( vyjirnkou necetnych pripadu, kdy je rreba o pri lu no ti podJe zako-
na rozhodovat). Zakon ice urcuje oud, pred nimz rna i'izeni probihat,
ale neni v jeho mozno tech, aby urcil konkretniho oudce,jenz rna vee
u tohoto oudu projednat a rozhodnout.
0 tavni predpi (cl. 38 od t. 1) v ak vyzaduje, aby nikdo nebyl od-
nat vemu zlikonnemu oudci. Vyznam tohoto principuje ice sir i, ne-
bot vyjadruje i vylucno t tatniho oudnictvi a zakaz nedovolene ve-
pomoci, ale jeho nepochybnou ouca ti je i pozadavek, a by se zpiisob
urceni konkretniho soudce opiral o zakon. Tento pozadavek neni
amoucelny; jeho myslem je do lihnout toho, a by oudce nebyl k pri-
padu vybiran a povero an ,ad hoc", ale aby L.de exi tovala objekti ni
pravidla pro jeho urceni, aby bylo predem urceno, ktery oudce bude
pripad oudit.
Podle § 36 od t. 2 urci rozvrh prace, ktery enlit nebo ktery a-
mo oudce pfi lu neho oudu vee projedna a rozhodne. Rozvrh pn1-
ce je organizacni akt pred edy oudu, ktery vydava po projednani e
oudcov kou radou vzdy na obdobi jednoho ka1endamiho roku. Zpu-
ob jeho vydani, jeho ob aha nalezito t a mozno t a zpu ob jeho zmen
j ou upraveny v § 41 aZ 45 ZSS. Rozvrh prace jmenovite urci o oby,
ktere tvofi jed no oddeleni oudu ( enat nebo amo oudce, dal i oudni
o oby), tanovi zpu ob rozdeleni veci mezi jednotliva oddeleni a urci
130
ODD1L B: SOUDY
i za tupovani oudcu kteri ve veci nemohou rozhodovat pro vylouceni,
pro nepfitomno t detsi nez tfi me ice nebo pro jine zakonne duvody.
Zmena rozvrhu prace v prubehu kalendarniho roku je mozna jen v pri-
pade potreby noveho rozdeleni praci u oudu. Vydany rozvrh prace je
verejne pri tupny.
Proce ni i organizacni zakonna u tanoveni zajistuji, aby o veci roz-
hodoval predem znamy oudce, a zaji tuji i znamo t jeho nlihradni-
ka. U tanoveni o rozvrhu prace je proto mozne povaZovat za zakonne
predpi y, ktere zaji fuji pozadavek, aby vee projednaval a o ni rozho-
doval zakonny oudce.
Kapitola 4
SOUDCI A JEJICH POSTAVENt
Za charakteri ticke znaky modemiho oudnictvi je mozne povazo-
vat jeho pecializaci, odbomo t a nezavi lo t. Tyto tri znaky pod tatne
ovlivnuji, re p. pnmo urcuji i po taveni oudcu. Prornitaji e do ne-
ho tim, ze oudci tvori zvla tni profe i ci tav, ze j ou kladeny urcite
pozadavky na jejich odbomou kvalifikaci a ze mu i exi tovat zaruky
jejich nezavi lo ti. Proto pod po tavenim soudcu nelze rozumet jen
zvla tno ti jejich pracovniho pomeru, ale je treba pojmout je tak, aby
zahmovalo i hora uvedena hledi ka. V tom my lu rna uprava po ta-
veni oudcu vyznam i z hledi ka u tavniho a proce niho.
Ustanovovani soudcu
Problematika u tanovovani oudcu, tak jak je upravena v ZSS za-
hmuje predpoklady pro u taveni oudce, zpu ob a du ledky jeho u ta-
veni a jeho funkcni povereni. Je vyrazem v ech tri hora uvedenych
komponent, ktere charakterizuji po taveni oudce (zvla tni povolani,
odborno t a nezavi lo t).
Soudcem miize byt ustanoven ce ky tatni obcan, ktery je ve-
pnivny, bezuhonny a do ahl veku 30 Jet, pokud jeho zku eno ti a via t-
no ti davaji zaruku radneho vykonu funkce. Zvla tnimi pozadavky
131
CAST TRET1: SUBJEKTY CIVILNfHO PROCESU
dale j ou ukoncene vy okoskol ke pravnicke vzdelani a Jozeni odbor-
ne ju ticni zkou ky.
U tanoveni do funkce e deje jmenovanim do funkce prezidentem
republiky. Ke jmenovani dochazi bez casoveho omezeni. Jmenovani
oudci kladaji do rukou prezidenta republiky lib; jeho odmitnuti rna
za na ledek, ze e na oudce hledi, jako by nebyl jmenovan.
Po lozeni libu pfidtHi mini tr pravedlno ti oudce ke konkretni-
mu okre nimu oudu; pokud jmenovani oudci maji predep anou prav-
ni praxi, lze je vyjimecne pride! it i k oudum vy ich tupnu. Soudce
ktery byl pridelen k urcitemu oudu, muze mini tr pravedlno ti pfelo-
zit na j iny oud pouze s jeho ouhla em nebo na jeho zado t; bez oud-
cova ouhla u nebo zado ti lze oudce prelozit pouze v pripade zmen
v soudni organizaci, zmen obvodu oudu nebo nelze-li jinak zaji tit
vykon oudnictvi, a to jen do 6 me icu od ucinno ti zakona, ktery za-
klada tento duvod prelozeni. Soudce Jze jeho ouhla em take doca ne
pridelit k jinemu oudu na dobu nejdele ti'i let anebo k Mini ter tvu
pravedlno ti nebo Ju ticni akademii na dobu nejdele 1 roku; doca ne
prideleny oudce rna narok na zakonem tanovene nahrady.
Funkcni a pracovni postaveni soudcii
Funkce oudce je vefejnou funkci, ktera je vykomivana v pra-
covnim pomeru ke statu; oudcuv pracovni vztah vznika dnem na tu-
pu do funkce a konci jejim zanikem. Z pojeti funkce oudce vyplyvajeji
ne lucitelno t funkci prezidenta republiky, s funkci elena Parlamentu
a jakoukoli funkci ve verejne prave ( rov. c. 82 od t. 3 0 tavy) .
Na zaklade zvla tniho u tanoveni ( 85 ZSS) ne mf oudce vykona-
vat ani zadnou jinou placenou funkci nebo cinno t ( vyjimkou pravy
via tniho majetku, cinno ti vedecke, umelecke, pedagogicke, literarni
a publici ticke a cinno ti v poradnich organech vlady a Parlamentu).
u tanoveni 0 ne lucitelno ti vykonu cinno ti oudce e tanovenymi
funkcemi nebo cinno tmi j ou dulezitou zarukou oudcov ke nezavi -
losti .
Z toho, ze oudce vykonava YOU cinno t V pracovnim pomeru,
vyplyva i to, ze e na ni vztahuji i pracovnepravni predpi y, pokud
132
ODD!L B: SOUDY
zde neni zvla tni upravy. Takovym zvla tnim predpi em je napr. zak.
c. 23611995 Sb. , o platu a dal ich nalezito tech pojenych vykonem
funkce pred tavitelu tatni moci , nekterych tatnich organu a oudcu
ve zneni pozdej ich predpi u; du tojne hmotne zaji teni oudcu pati'i
rovnez k zarukam jejich nezavi lo ti . Za jina zvla tni u tanoveni pra-
covnepravni povahy je ti'eba povazovat u tanoveni o vzniku a zaniku
pracovniho pomeru, o rozvrzeni pracovni doby a o narizeni pracovni
pohotovo ti (§ 84 od t. 1, 2 a 3 ZSS).
s vykonem funkce oudce j ou pojeny zvhistni zakonne povin-
nosti ( 79 az 82 ZSS). Rozhodovaci cinno ti e tykaji zakladni po-
vinno ti a to vykladat zakon podle nejlep iho vedorni a vedorni
a po tupovat v rizeni v primerenych lhutach a bez prutahu, ne tranne
a pravedlive. DalSi povinno ti j ou oudcum ulozeny v zajmu zaruk
oudcov ke nezavi lo ti a tykaji e jak jejich vy tupovani za rizeni,
tak i mimo ne; pam k nim zejmena povinno t pro azovat oudcov kou
nezavi lo t (vcetne odmitnuti za ahu , natlaku a jinych vlivu) , nedat e
ovlivnit politicJcYmi zajmy, verejnym rninenim nebo delovacimi pro-
ti'edky a vuci uca tnikum vy tupovat ne tranne, nezaujate a bez pred-
udku . Soudce rna ulozeny i nektere povinno ti , ktere mu i zachova-
vat mimo ramec ve proce ni cinno ti; pam k nim, aby e ve vern
0 obnim zivote a pfi vykonu vych politickych prav po tupova1 tak,
aby nebyla zpochybnovana oudcov ka nezavi lo t nebo dobra pove t
oudnictvi, vcetne toho, ze ne mi umoznit, aby jeho funkce byla zne-
uzivano k pro azovani oukromych zajmu, anebo aby vy tupoval jako
zpro tredkovatel, zmocnenec nebo za tupce ucastniku oudniho rizeni
( vyjimkou zakonneho za tupovanf).
Zvlastni povinno ti oudce je zachovavat mlcenlivost o v em, co
e dozvedel v ouvi lo ti vykonem funkce; teto mlcenlivo ti muze
byt zpro ten zvlastnim pravnim predpi em anebo z vaznych duvodu
o obou k tomu povolanou Ude zejmena o pred edy oudu). Povinno t
zachovavat tuto rnlcenlivost rna i po konceni funkce.
Dal i zvla tni povinno ti oudce (§ 82 ZSS) je prohlubovani od-
bornych znalosti pro vykon funkce. Plneni teto povinno ti ouvi i e
y temem odborneho vzdelavani soudcu. K tomu ucelu zrizuje ZSS
Ju ticni akadernii jako in tituci, ktera e rna venovat odbornemu vzde-
lavani oudcu a dal ich o ob.
133
CAST TRET1: SUBJEKTY CIVILNfHO PROCESU
Odpovednost soudcu
Trestni odpovednost soudcu (§ 76 ZSS) za ciny pachane pi'i vy-
konu jejich funkce nebo v souvislosti s nim neni vyloucena. Trestni
stihani je vsak mozne zahajit nebo soudce vzit do vazby jen se sou-
hla em prezidenta republiky. Zahajeni tre tniho tihani je tfeba ozna-
mit Ministerstvu pravedlno ti a predsedovi pnslusneho soudu. Nejde-li
o ciny pachane pri vykonu funkce nebo v souvislosti s ni, potom tato
omezeni neplati.
Za skodu zpusobenou nezakonnfm rozhodnutim nebo ne-
spnivnym procesnim postupem odpovida stat ( rov. zak. c. 82/1998 Sb.,
o odpovectnosti za skodu zpusobenou pfi vykonu verejne moci rozhod-
nutfm nebo nespravnym urednim postupem). Stat rna vsak proti soudci
regresni narok, jehoz podrninky a roz ah tanovi cit. zakon.
Zvlastni odpovectnosti, ktera vyplyva z jejich postaveni i jejich pra-
covniho pomeru, je karna odpovednost soudcu (§ 86-90 ZSS). Kar-
na provineni jsou dvojiho druhu: jednakjde o zavinene porusenf povin-
nosti soudce, za druhe o zavinene jednani nebo chovanf, kterym soudce
narusil dustojno t soudcovske funkce nebo duveru v rozhodovani sou-
du. Z hlediska procesniho je diilezity zejmena prvni drub provineni,
nebot takto lze postihnout napr. i zavinene prutahy v rizeni, neprime-
rene vedeni jednani, projevy naddovanf nebo naopak di kriminovani
nektere ze stran apod.
0 kamych provinenich rozhoduji tzv. kame soudy; jsou jimi v prvni
tolici vrchni oudy tim, ze rozhoduji o karnych provinenich z ob-
vodu druheho vrchniho soudu, a v druhe tolici Nejvyssi oud. Kame
oudy rozhoduji v peticlennych senatech, Jozenych ze oudcu. Rize-
ni e zahajuje na navrh, k nemuz je legitimovan ministr spravedlnosti
nebo predseda prfslusneho soudu. Rizeni o karne odpovednosti je upra-
veno zak. c. 7/2002 Sb., o nzeni ve vecech soudcu a tatnich zastupcu
(§ 8 az 25).
Za kame provineni muze byt ulozeno karne opatfenf; oct ulozenf
tohoto opatl'eni lze v ak upu tit, je tlize se projednani karneho opat-
reni jevf po tacujicfm. Karnymi opatl'enimi j ou dutka, snizeni platu
az o 25 % na dobu nejvice 6 mesicu (popr. na dobu 1 roku pri opetova-
nem karnem provineni), odvolanf z funkce predsedy enatu a odvolani
134
ODDtL B: SOUDY
z funkce soudce. Od dutky jako kameho opatl'eni je tl'eba livit vytky
predsedu soudu (jako organu statni spravy soudu) za drobne nedostat-
ky v praci nebo drobne poklesky v chovani, k nimz jsou opravneni
mimo kame rizeni.
Navrh na projednaru kamebo provinenf muze byt podan jen do 2 me-
feu po te, kdy se navrhovatel o karnem provinenf dozvectel. Karna od-
povectnost zanikne, jestlize tento navrh nebyl podan do 2 let od doby,
kdy ke karnemu provineni doslo.
V karnem nzeni muze byt projednana take odpovednost soudce za
prestupek podle zak. c. 200/1990 Sb., o prestupcich (§ 90 od t. 2 a 3
ZSS). Predpokladem k tomu je, aby soudce pozadal organ pfi lusny
k projednani pre tupku 0 projednani prestupku v karnem nzeni. Rizeni
o odpovectnosti oudce za pre tupek je upraveno zak. c. 7/2002 Sb.,
o fizeni ve vecech oudcu a tatnich zastupcu, a to tak, ze se primerene
pouziji ustanoveni 0 karnem fizeni, ale krome toho plati i nektera
zvlastni ustanoveni (napr. o pravech povkozenebo a o vykonu rozbod-
nuti).
Zanik funkce soudce
Funkce soudce zanild vylucne jen z diivodu, ktere j ou uvedeny
v ZSS (§ 94-95). Zanikem funkce zanika i oudcuv pracovni vztah.
Obecne duvody zaniku pracovniho pomeru podle zakoniku prace vsak
pouzit nelze, protoze plati uprava zvlastni (lex specialis).
Mezi duvody zaniku oudcovske funkce je tl'eba uvest predevsim
duvody, ktere Ize charakterizovat tak, ze soudce pozbyl predpokla-
dy nutne pro jmenovani do funkce. Tak funkce oudce zanika pravni
mod rozhodnuti, kterym by! zbaven zpusobilosti k pravnim ukonum
nebo jebo zpu obilost k nim byla omezena [§ 94 pi m. f) ZSS]. Dale
zanika funkce soudce i dnem, kdy pozbyl statniho obcanstvi CR [§ 94
pi m. g)]. K temto duvodtim lze pffiadit i srnrt soudce, popr. prohlaveni
za rnrtveho [§ 94 pi m. h)].
Pravidelnym duvodem zaniku funkce soudce je i dosazeni urcite-
ho veku. Podle § 94 pism. a) zanika funkce soudce uplynutim kalen-
darniho roku, v nemz soudce dosahne 70 let. K zaniku zde dochazi
135
CAST TRETl: SUBJEKTY CIVILN1HO PROCESU
primo timto ca ovym terminem, aniz by bylo rreba jakehokoli pnivni-
ho ukonu.
K zaniku oudcovy funkce dale dochazi, jestlize se ji soudce vzda
(§ 95). Vzdani e funkce e u kutecnuje pi ernnym oznamenim prezi-
dentu republiky. Funkce konci uplynutim m kalendarnfch me icu na-
sledujicich po me ici, kdy oznameni bylo doruceno prezidentu repub-
liky.
Dal im dtivodem k zaniku funkce je nezptisobilost soudce k vykonu
funkce [§ 91 a 94 pi m. b) ZSS]. 0 oudcove nezpti obilo ti rozhoduji
karne oudy ve zvla tnim rizeni, ktere je upraveno zak. c. 7/2002 Sb.,
o rizeni ve vecech oudcti a tatnich za tupcti. Zakon upravuje dva
dtivody oudcovy nezpti obilo ti k funkci. Prvym z nich je oudctiv
nepriznivy zdravotni tav, pro ktery dlouhodobe neni chopen vyko-
navat vou funkci. Druhym dtivodem je pravomocne od ouzeni pro
nedbalo tni tre tny cin, pokud nejde o od ouzeni k nepodminenemu
tre tu odneti vobody; o oudcov kou nezpti obilo tjde v techto pripa-
dech jen tehdy je tlize cin, pro ktery by I od ouzen, zpochybnuje vou
povahou dtiveryhodno t etrvani ve funkci. K zaniku funkce v techto
pi'ipadech dochazi pravni moci rozhodnuti, kterym byla oudcova ne-
zpti obilo t zjistena.
Zvla tni dtivody zaniku funkce ouvi i e oudcov kou trestni
a karnou odpovednosti. Soudcova funkce zanika dnem pravni moci
rozhodnuti, kterym byl oudce od ouzen za umy Iny tre tny cin ane-
bo za nedbalo tni tre tny cin k nepodminenemu tre tu odneti vobody
[§ 94 pi m. c) ZSS]. Dale oudcova funkce zanika dnem pravni moci
rozhodnuti, kterym mu jako kame oparreni bylo ulozeno odvolani
z funkce [§ 94 pi m. c)].
Zakon dale zna docasne zprovteni vykonu funkce soudce (§ 99
az 100 ZSS). K nemu dochazi ve dvou kupinach pripadti. K prvni
z nich dochazi tehdy, je tlize e oudce tal oudcem 0 tavniho oudu
nebo mezinarodniho oudu anebo byl-li doca ne pi'idelen k Mini ter-
tvu pravedlno ti nebo Ju ticni akademii. V druhem pripade dochazi
k doca nemu zprosteni funkce, probiha-li i'izeni, ktere muze koncit
zanikem funkce oudce (tre tnf rizeni, karne rfzeni), a to az do pravo-
mocneho koncenf tohoto rizeni. V obou pi'ipadech rozhoduje o doca -
nem zpro teni mini tr pravedlno ti. Zatimco v prvnim pi'ipade neni
136
ODD1L B: SOUDY
oudce kracen na vych platovych narocich, v druhem pripade do tava
pouze polovinu veho platu ( narokem na doplaceni v pripade, ze ne-
do lo k zaniku funkce).
Kapitola 5
DALSt SOUDNi OSOBY
DaiSimi oudnimi o obami rozurnime o oby odliSne od oudcti, kte-
re mohou jmenem oudu vykonavat tanovene proce ni ukony nebo
e na nich podilet ( rov. predchozi vyklad o ob azeni oudu). Lze je
rozdelit do nekolika kupin. Prvni z nich pred tavuji pi'i edici, kten e
podileji na enatnim rozhodovani oudu. Druhou kupinu tvon o o-
by, ktere j ou povereny vykonavat nektere ukony, ktere jinak pri lusi
oudci Uu ticni cekatele a vys i oudni urednici). Tieti kupinu tvori
nektei'i zame tnanci odborneho aparatu oudu; z nich oudni tajemnici
pred tavuji pi'echod mezi druhou a ti'eti kupinou.
Pfisedici
Pri edicim je clen enatu, ktery e od oudce li i predev im tim, ze
e od neho nevyzaduje odborno t (byva proto nekdy oznacovan i jako
laicky oudce). V dti Iedku toho nevykonava vou cinno t u oudu ja-
ko povolanf. Z toho vyplyvaji i dal i rozdily mezi oudcem a pri edi-
cim.
Pi'edpoklady u tanoveni pri ediciho do funkce j ou ( vyjimkou
odborno ti) obdobne jako u oudce. Pi'i edicim mtize byt bezuhonny
a vepravny obcan CR, ktery je tar i 25 let a rna zku v eno ti a moralni
via tno ti poti'ebne pro vykon teto funkce. Pri edici neni jmenovan,
ale volen zastupitelstvy, a to obci, jde-li o pri edici okre niho oudu,
a krajti, jde-li o pn edici kraj k)fch oudu (dne jen v tre tnich zalezi-
to tech). Volebni obdobi je ctyrlete. Po vern zvoleni kladaji pi'i edici
lib do rukou pred edy oudu, u nehoz budou pti obit. Pocet pi'i edi-
cich u jednotlivych oudu e tanovi tak, aby neza edali zpravidla vice
nez 20 dni za rok.
137
CAST TRE11: SUBJEKTY CIVlL fHO PROCESU
Funkce pn ediciho je tejne jako funkce oudce verejnou funkci,
ktera je ne lucitelna u tavnimi funkcemi. J ou ni pojeny obdobne
zakladni povinno ti jako funkcf oudce. Za jeji vykon pl'i lu f pi'f e-
dicimu v zakone tanovene nahrady (napr. nahrada u le mzdy, je tlize
je pn edici v pracovnim pomeru).
Zanik funkce pfisediciho na tava ze zakonem tanovenych duvo-
du. K nim pati'i zejmena uplynutf funkcniho obdobf, ztrata predpokla-
du pro volbu, mrt a od ouzeni pro umy lny tre tny cin nebo pro tre t-
oy cin nedbalo tni k nepodrninenemu tre tu odneti vobody. Pri edici
muze byt take z funkce odvolan za tupitel tvem, ktere ho zvoli lo, je t-
lize zavaZnym zpu obem porusil ve povinno ti anebo mu zdravotni
tav nedovoluje radne vykonavat vou funkci.
Justicni cekateh~
Ju ticnimi cekateli j ou ab olventi vy okovkol keho pravnickeho
tudia, kteri e pi'ipravuji na funkci oudce. Jejich pravni po taveni
a cinno tje upravena v § 109 az 116 ZSS.
J u ticni cekatele j ou v pracovnim pomeru ke statu, za ktery v tom-
to prfpade jedna kraj kY soud. Do tohoto pracovniho pomeru muze byt
pi'ijat ten, kdo p1nuje predpoklady jmenovani do funkce oudce s vy-
jimkou veku, zkuseno ti a odborne zkousky. Ju ticnf cekatel je povinen
lozit lib do rukou pred edy kraj keho oudu.
Odborna priprava ju ticnich cekate1u na funkci soudce probfha be-
hem tzv. pripravne sluzby. Pripravna luzba trva 36 me feu a lze doni
zapocftat i vykon jinych pravnickych cinnosti, pi'i nichz uchazec zi kal
znalo ti a zku eno ti poti'ebne pro praci oudce.
Ju ticni cekate1 je opravnen vykonavat nektere ukony soudu
(§ l 13 od t. 1 ZSS). Jde jak o ouca t jeho pripravy, tak i o relevantni
proce nf cinno t. Roz ah techto ukonu je upraven pro civilni proce
v § 6 od t. 2 JR. Tento roz ah muze byt rozvii'en na zaklade povei'eni
pred edou oudu, av ak pouze v pnpade, ze jde o jinou cinno t oudu
podle § 352. (0 odvolani proti rozhodnuti ju ticnich cekatelu - rov.
vyklad v ouvi lo ti ob azenim oudu.)
138
ODDfL B: SOUDY
Na zaver ve pnpravne luzby klada ju ticni cekate1 odbornou
justicni zkousku. Tato zkou ka rna ca t pi ernnou a u tnf a klada e
pi'ed peticlennou zkusebnf komi i, jmenovanou mini trem pravedl-
no ti. Cilem teto zkou ky je ovei'it, zda je uchazec odborne pripraven
k vykonu funkce oudce. Slozenf teto zkou ky je predpokladem pro
jmenovanf do funkce oudce. Uchazeci, ktei'i pri zkou ce neu peli, ji
mohou na vou zado t jednou opakovat.
Vyssi soudni urednici
Vyssi oudni ui'ednici j ou oudni o oby, ktere j ou opravneny a-
mostatne provadet ukony oudu v zakonem tanovenem roz ahu. Jejich
cinno t a po tavenf upravuje zak. c. 189/1994 Sb., o vys fch oudnich
urednicich, ve zneni zak. c. 152/1995 Sb., zak. c. 62/1999 Sb., zak.
c. 192/2003 Sb. a zak. c. 216/2005 Sb.
Zakladem postaveni vyssich soudnich uredniku je jejich pracovni
pomer ke tatu. Statnf zame tnanec pu obici u oudu muze byt pi'ijat
k ti'fletemu tudiu, ktere rna teoretickou i praktickou ca t. Predpokla-
dem k pi'ijeti je lozenf maturity a pi'ijimaci zkou ky. Studium e ukon-
cuje zaverecnou zkou kou. Yy sim oudnim urednikem muze bytjme-
novan bezuhonny obcan, ktery u pesne ukonci1 pi'edep ane tudium.
V zakonem tanovenem roz ahu je vyssi oudni urednik opravnen
sam provadet procesni ukony vcetne rozhodovaci cinno ti. Krome
toho muze byt povei'en i provadenim nekterych dal fch ukonu. Yy sf
oudni urednici pu obi zejmena v rozkaznirn nzenf, v nektery h i'fze-
nfch ne pomych a v nzeni exekucnim. Konkretnf roz ah jejich cinno ti
urcuje rozvrh prace. Vy f oudnf Ui'ednici j ou vyloucenf z projedna-
vanf a rozhodovani veci obdobne jako oudci. Pri vern rozhodovanf
po tupuji vy i oudni urednfci amo tatne; pokyny oudce j ou vazani
jen tehdy, je tlize nejde o rozhodnuti. (0 mozno ti, aby oudce rozhodJ
mi to vy siho oudnfho ui'ednika a o odvolaruch proti rozhodnutim vy -
fch oudnich ui'edniku - rov. predchozi vyklad o ob azeni oudu.)
Vy i oudni urednfci, kterf ab olvo ali vy oko kolske pravnicke
vzdelani, e mohou prihla it k odborne ju ticni zkou ce (§ 117 ZSS).
Na rozdil od ju ticnich cekatelu nemu f ab olvovat prfpravnou luzbu,
139
CAST TRETf: SUBJEKTY CIVILNfHO PROCESU
ale jejich cinno t ve funkci vy iho oudnfho urednfka mu i trvat ale-
pon 5 let.
Zamestnanci odborneho aparatu soudu
Zame tnanci odborneho aparatu oudu (§ 4 JR) je uz f pojem nez
, oudni pracovnici"; nezahrnuji e do neho oudci, ju ticni cekatele
a vy i oudnf urednfci. Zame tnanci odborneho aparatu e na proce ni
cinno ti oudu podilejf jen tehdy, je tlize to pnpou tf pnivnf predpi
(pritom za adne nejde o cinno t rozhodovaci).
Mezi zame tnanci odborneho aparatu oudu maji zvla tni po taveni
soudni tajemnici (dfivejsf termin ,aktuari"). Soudni tajemnfci mohou
vykonavatjednoduche proce ni ukony uvedene pro civilni proce v § 6
od t. 2 JR; jde v pod tate o tytez ukony, k nimz j ou opravneni i ju tic-
ni cekatele. Soudni tajemnici j ou zvyhodneni v pffpade, ze e hla ike
tudiu na vy siho oudniho ufednfka.
K nekterym oudnim ukonum j ou dale opravneni vedouci soud-
ni kancelafe. Jde o zame tnance odborneho aparatu, kterf vedou pro
nekoJik oudnich oddeJeni tejneho zamefeni rej tffkOVOU a pi OVOU
luzbu a organizujf pro ne adrnini trativnf cinno ti. Proce ni ukony,
k nimzj ou opravneni,j ou uvedeny v § 6 od t. 8 JR;jde zejmena o e-
pi ovani jednoduchych podani, vyznacovani dolozky pravni moci a do-
lozky vykonatelno ti, vy tavovani nekterych potvrzeni. Krome toho
vedouci kancelare pu obi i pri nahlizenf do pi u k tomu opravnenyrni
o obami ( 44 vyhl. c. 483/2000 b., 8 JR).
Z dal ich zame tnancu odborneho aparatu ukladaji proce ni pred-
pi y urcite cinno ti zapi ovateli. Pfitom zapi ovatelem nerozumime
pouze zame tnance, ktery je takto funkcne zafazen, ale kazdeho za-
me tnance, kter,Y ponzuje zapi o jednanfch oudu. Proce ni predpi y
ukladaji zapi ovateli urcite cinno ti v ouvi lo ti jedm1nim ( 11 a 15
JR), vyzaduji jeho pfftomno t pri porade enatu (§ 37) a ukladaji mu
povinno t podep at oudni protokoly (§ 40 od t. 2). Rovnez zapi ova-
tel muze byt vyloucen z veci (§ 17).
Proce ni predpi y upravujici vykon rozhodnuti uk1adajf nektere
proce ni cinno ti tzv. vykonavatelum. Jde 0 tatni zame tnance, kte-
140
ODDfL B: SOUDY
re nelze zamenovat za oudni exekutory (re p. ~xekutory) pod,Je ~~­
c. 120/2001 Sb., exekucni fad kterij ou o obanu od ou,du, rozdtl_ny~.
Pu obno t vykonavatelu je tanovena v § 45-46 JR _a ty~a e zeJm~n~
vykonu rozhodnuti prodejem movitych veci a vykltzemm. Konkretm
roz ah jejich cinnosti urcuje rozvrh prace.
Oddil C
UCASTNiCI iUZENi
Kapitola 1
POJEM, ZNAKY A PREDPOKLADY
UCASTENSTvt
Pojem uca tnika nzeni je jednim z u. tfe~~~h p,ojmu ,civil~ho pr~­
ce u. Je tomu tak jednak proto, ze neext tuje nzem bez u~.a tmka. Mt~
nimalne jeden ucastnik (v ne pomem rizeni), daleko ca teJt v ak dva ct
vice ucastniku (dve trany ve pomem ffzeni) mu i v nzeni '!Y tup?vat.
?
Za druhe je tomu tak proto, ze vzdy e v nzeni rozhoduJe pravech
a povinno tech techto uca tniku - nikdy ne 0 pravech a povmno tech
jinych 0 ob nebo nad o pravech a povinno tech obecne, ab. U:ak~ne,
bez vztahu ke konkretnfm o obam. Takovy pffstup by byl ctvilmmu
proce u zcela cizi. , v , •
Ju tice jako tfetf moe ve tate, povolana k ~esem P?ru, a oc~ane
prav, vzdy vydava va pravne zavazna rozhodn~tl 0 kon~et~tch prav~ch
a povinno tech ci konkretnich pravnich v~t~ztch ~onkretmch 0 ob. z~
tento individualni pravni ramec rozhodovam oudu ne aha. Proto mu t
byt jak predmet rozhodovanf, tak o oby, jichz e tyka (uca tnici), vzdy
pre ne individualizovany. , ,
Yyznam uca ten tvi v proce u podtrhuje v ouca n~ d?be ro tOUCI
duraz na ochranu zakladnich prav a vobod v evrop kern t na em ~e~
ntku, protoze mezi tato zakladni prava e radi i ,pravo na pr~vedltvy
proce " ( rov. hlavu patou Li tiny, zejmena cl. 38 a Evrop kou umluvu,
cl. 6) ktere zahrnuje mj. opn1vneni e vzdy Uako uca. tnik) ke vv em~
v i'iz~ni vyjadnt. Pojem ueastnika fizeni je tfeba chapat v presne
141
CAST TRETf: SUBJEKTY CIVIL {HO PROCESU
vymezenem procesnim slova smyslu (jde o terminus technicus), ru-
koli v obecnem my lu toho lova. V tomto technickem my lu !ova
muze byt, jak z daJSiho vykladu vyplyne, uca tnikem i ten, kdo osobne
nikdy do jednaci ine oudu nev toupil, naopak uca tnikem nemusi byt
ten, kdo je jedmini u oudu pritomen, tj. ucastni e, napr. jako divak.
Proce ni uca ten tvi pociva v tom, ze pouze o obe uca tnika vznikaji
proce ni prava a povinno ti a pouze o jeho pravech ci povinno tech e
jedna, jak behem proce u, tak i v jeho vy ledku, jimz je oudni roz-
hodnuti. A to bez ohledu na to, zda byl fyzicky pritomen ci zda va
uca tnicka prava vykonaval pro trednictvim veho za tupce.
Pojem uca tnika je treba dale chapat v pre ne vymezenem proce-
nim (formalnim) slova my lu, nikoli ve my lu materialnim, hmot-
nepn'ivnim. v tom to meru jde 0 to, ze proce ni uca ten tvi neni zavi le
a ani neni nutne pojeno hmotnepravnim uca ten tvim v pravnim
vztahu, ktery je predmetem rizeni. Podrninkou uca ten tvi neni, aby
zalobce byl hmotnepravne veritelem a zalovany hmotnepravne dluz-
nikem, jak zalobce tvrdi. Hmotnepravni uca ten tvi v pravnim vztahu
je v proce u otazkou vecne legitimace, nikoli otazkou uca ti v proce-
u amem. Jinak receno, uca tnik zpravidla je, ale nezbytne nemu i
byt no itelem tech prav a povinno ti, o nichz e v rizeni jedna. Staci,
je tlize to zalobce 0 obe (pokud jde 0 prava) a 0 zalovanem (pokud
jde 0 povinno ti) tvrdi. VZdyt prave to je ucelem proce U, aby v nem
byly prava a povinno ti ,po taveny naji to". Proce ni prava a povin-
no ti uca tniku prolinaji celym proce em, od jeho zacatku (tj. od po-
dani zaloby) do konce (tj. do doby, kdy roz udek nabude pravni moci),
eventualne i dale. Proto mu i oud hned od zacatku rizeni pre ne vedet,
kdo je jeho uca tnikem, a nemuze pripu tit neja no t nebo neurcito t
v tom to meru. Je totiz jeho povinno ti tarat e 0 to, aby uca tnici, ale
prave jen oni, do tali pnlezito t k realizaci vych proce nich prav, a to
za adne rovnou pfflezito t, tj. tejne mozno ti kjejich uplatneni (§ 1 ).
Pochybeni oudu v tomto meru (napr. kdyby oud dal jednomu uca t-
nikovi mozno t vyjadfit e k urcite otazce a druhemu ji nedal) by bylo
zavaznou proce ni vadou (tzv. zmatecno t).
V ouca ne dobe meruje obcan ky oudni fad ce tou novelizaci
k opetnemu rozli ovani porneho a ne porneho fizeni a v ouvi lo ti
tim e vraci i k dfivej imu oznacovani lica tniku. Oca tniky porneho
142
ODDIL C: UCASTN1CI RiZE
fizeni tedy oznacuje jako zalobce a zalovaneho ( rov. 90) a do avadni
terrniny navrhovatel (event. i odpurce) pfenechava rizeni ne pornemu
(§ 94). Je ov ~ em treba pocitat tim, ze v praxi muze do avadni ozna-
covani uca tniku jeste delSi dobu prezivat.
Ocastnik je ucastnikem zasadne pro cele fizeni. Jen vyjimecne
e tane, ze uca tnik opu ti rizeni pred jeho ukoncenim. Mohou to byt
pripady zameny uca tnika (§ 92 od t. 2) nebo pfipady proce niho na-
tupnictvi (§ 107 a l07a) anebo rozhodnutim soudu (§ 94 od t. 4- to
v ak vylucne jen v ne pornem nzeni).
I o obe zlica tnene na fizeni pnznava nekdy proce ni pravo urcite
amo tatne po taveni, a to tam, kde e rna v ramci nzeni rozhodnout
o jejim dilcim pravu (nikoliv o veci, ktera je predmetem rizeni). Napr.
vedek rna pravo na tzv. vedecne a znalec na tzv. znalecne. Pri je-
jich uplatnovani jde 0 jejich via tni proce ni narok, coz z nich cini
ucastniky pro urcity usek fizeni , prave ten u ek, v nemz e rozhoduje
o jejich pravu. Podobne je platce mzdy uca tnikem pro urcity u ek vy-
konavaciho (exekucniho) fizeni, je tlize napr. podava navrh na za ta-
veni vykonu rozhodnuti podle § 290, ktery mu pravo na takovy navrh
priznava. Jinak ph'itce mzdy uca tnikem fizeni neni, je ov em o obou
zuca tnenou na rizeni.
Pfedpoklady ucastenstvi
Pfi vymezovani pojmu uca tnika fizeni jde predevsim o odpoved'
na otazku, kdo vubec muze ucastnikem byt, kdo je k tomu zpu obily,
a dale o odpoveo na otazku, kdo je zpu obily amo tatne pred oudem
jednat. s tim ouvi i otazka, kdo a kdy muze ci mu i uca tnika v fizeni
za tupovat. Dale pakjde o to,jakY ob ah ajaky vyznam pro uca ten tvi
v proce u rna kutecne vecne opravneni podle hmotneho prava (vecna
legitimace), jakY vyznam rna via tni pravni zajem uca tniku a kdy je
popripade muze nahradit tzv. proce ni legitimace.
Teprve po obja neni techto zakladnich pojmu jako tavebnich ka-
menu civilniho proce u po ubjektivni trance bude mozno pri toupit
k obja neni zpu obu, jimz e okruh uca tniku v kazdem jednotlivem
fizeni vymezuje.
143
CAST TRET1: SUBJEKTY CIVILNfHO PROCESU
ZpusobiJost bft ueastnikem
Zpu obilo t byt uca tnikem (proce ni ubjektivita) znamena, jak
z jejiho nazvu plyne, pravni zpusobilost byt nositelem procesnich
prav a povinnosti. Jde 0 otazku, kdo e vubec muze uca tnikem ci-
vilniho rizeni tat. Obcan kY oudni rad (§ 19) zde v za ade odkazuje
do fery hmotneho prava a pnznava zpu obilo t byt uca tnikem rizeni
kazdemu, kdo rna zpu obilo t mit prava a povinno ti, tedy (hmotne)
pravni ubjektivitu. Je to re eni pravne a a i jedine my Jitelne: kdo
muze byt ubjektem pniva, mu i mit mozno t byt i ubjektem (uca t-
nikem) proce u louziciho jeho ochrane. Zpu obilo t byt uca tnikem
rizeni tedy maji fyzicke o oby (§ 7 OZ), pravnicke o oby (§ 18 OZ)
a tat. Fyzicke osoby maji tuto zpu obilo t od narozeni. Ma ji i na ci-
turu - dite pocate, dosud nenarozene, narodi-li e pak zive. Zpu obi-
to t mit prava a povinno ti rna kazda fyzicka 0 oba az do mrti (popr.
prohla eni za mrtveho). Proto muze kazda fyzicka o oba byt uca tni-
kem nzeni, bez ohledu na vek ci jine okolno ti. To plati i pro cizince.
Pravnicke osoby maji zpu obilo t k pravum a povinno tern (a te-
dy i zpu obilo t byt uca tniky nzeni) od veho vzniku (zapi em do
obchodniho ci jineho zakonem urceneho rejstriku nebo jinak podle
zvla tniho zakona).
Statje pravnickou o obou,je-li uca tnikem obcan kopravnich vztahu,
a tedy rna rovnez v tomto roz ahu zpu obilo t byt uca tnikem rizeni.
Pop ana zpu obilo t k pravum a povinno tern (pravni ubjektivita),
od niz e pak odvozuje zpu obi to t byt uca tnikem nzeni, plati obecne.
Pro pra o nepravni vztahy ymezuje zpu obilo t § 6 an. ZP.
Zakon muze nad to priznat zpu obilo t byt uca tnikem i nekomu ji-
nemu, kdo hmotnepravni ubjektivitu nema ( rov. napr. § 186 od t. 1
ohledne zdravotnickeho zarizeni). Nekdy tak cini i jine zakony, jde-li
0 to, aby uca tnikem rizeni mohla byt in tituce (urad), ktery obecnou
pravni ubjektivitu nema. Tak napr. zak. c. 33711992 Sb., o prave dani
a poplatku , ve zneni pozdej sich predpi u, tanovi v § 2 od t. 2, ze prav-
ce dane rna zpu obilo t byt uca tnikem obcan keho oudniho nzenf ve
vecech pravy dania v tomto roz ahu rna i proce ni zpu obilo t.
Zpu obilo t byt uca tnikem je triktni podminkou uca ten tvf: tim,
kdo nema zpu obilo t byt uca tnikem, oud nemuze jednat (a to ani
144
ODDfL C: 0CASTN1CI RfZENf
pro trednictvim za tupce), 0 jeho pravech a povinno tech nemuze totiz
rozhodovat, kdyz mu ani nemohou vzniknout. Nedo tatek zpu obilo ti
byt uca tnikem je neod tranitelnou vadou nzeni, a vede proto bez dal-
siho k za taveni nzeni.
Procesni zpusobiJost
Proce ni zpu obilo ti e rozumi zpusobilost vykonavat samostatne
procesni ukony, neboli zpusobilost pred soudem samostatnejednat.
I zde proce ni pravo (§ 20) odkazuje do obla ti prava hmotneho, a to
tak, ze proce ni zpu obilo t priznava kal.demu v tom roz ahu, v jakem
rna zplisobilost k pravnim ukonum. To znamena, ze v plnem roz ahu
nabyvaji fyzicke o oby teto zpu obilo ti zletilosti (§ 8 OZ). Nezletili
maji zpu obilo t jednat pred oudem jen v te mife, v jake jim 9 OZ
priznava zpu obilo t k pravnim ukonum, to je t maji zpu obilo t jen
k takovym pravnim ukonum, ktere j OU YOU povahOU primerene ro-
zumove a volni vy pelo ti odpovidajici jejich veku (§ 9 OZ). Protoze
v ak jednani pred oudem muze byt narocnefi neZ hmotnepravni uko-
ny, je zde poji tka v u tanoveni 23. Ta pociva v tom, ze e ponechava
rozhodnuti oudu, zda takova o oba nema byt za toupena, pre toze jde
o vee, v niz by jinak mohla jednat amo tatne.
Zpu obilo t k pravnim ukonum trva za adne az do mrti. Na roz-
dil od pravni ubjektivity v ak muze byt fyzicka 0 oba zpu obilo ti
k pravnim ukonum oudem zbavena nebo v ni omezena. Duvody pro to
tanovi § I 0 OZ. Zbaveni ci omezeni zpusobilo ti k pn\vnim ukonum
rna amozrejme vliv tez na proce ni zpu obilo t takove o oby. Kdo
byl zbaven zpu obilo ti k pravnim ukonum nema proce ni zpu obilo t
a nemuze tedy pred oudem amo tatne jednat. Kdo byl omezen ve
zpu obilo ti k pravnim ukonum, muze jednat pred oudem ve vymeze-
nem roz ahu: u tanoveni § 23 OSR v ak plati i zde.
V pracovnepravnich vztazich plati o proce ni zpu obilo ti u t. 6
an. ZP.
Pokud jde o cizince, jejich proce ni zpu obilo t e ridi pravnim ra-
dem tatu, jehoz je cizinec pri lu nikem, avsak po taci, ma-li proce ni
zpu obilo t podle ce keho pniva (§ 49 MPS).
145
CAST TRET1: SUBJEKTY CIYILN(HO PROCESU
U pnivnicJcych o ob e pnivni ubjektivita a zpu obilo t k pravnim
ukonum nerozlisuji, proto u nich plyva i zpu obilo t byt uca tnikem e
zpu obilo ti proce ni. Naproti tomu je rreba zde re it otazku, kdo jme-
nem pravnkke o oby jedna. To re i § 21, pokud jde o pravnicke o oby,
a § 21a, pokud jde o tat. U o ob zde uvedenych nejde o za toupeni,
nybli o jednani jmenem pravnicke osoby, kteni, jakozto pravni kon-
trukce, ama jednat nemuze. Proto eo oby jednajici jmenem pravnic-
ke o oby vykazuji poverenim, re p. li tinou tvrzujici, ze jde o tatu-
tarniho za tupce, nikoli p1nou moci. I pravnicka o oba i muze ov em
zvolit za tupce (advokata), ktery pak jedna na zaklade jemu udelene
pine moci. U tanoveni § 21 vypocitava, ktere o oby mohou jednat za
pravnickou 0 obu, pi'icernZ pocita s tim, ze to podJe zakona mohou byt
jeste i o oby jine. Nejca teji jedna za pravnickou o obu jeji tatutfuni
organ nebo povereny zame tnanec ci clen nebo vedouci od tepneho za-
vodu, anebo prokuri ta. Dulezite je, ze kazdy, kdo jedna za pravnickou
0 obu, mu i oudu ve opravneni prokazat a ze v teze veci muze za
pravnickou o obu ouca ne jednat jen jedina o oba fyzicka. Za pravnic-
kou 0 obu nemuze vvakjednat ten,jehoz zajmy j ou v rozporu e zajmy
pravnicke o oby. Kdo bude za pravnickou o obu jednat, i mu i vyre it
pravnicka o oba, v ouladu temito pravidJy, ama. Je-li tu v ak nebez-
peci z prodleni, mohl by oud u tanovit opatrovnika pravnkke o obe,
ktera nemuze pred oudem jed nat proto, ze zde neni o oba opravnena za
ni jednat nebo ze je pome, kdo takovou o obou je (§ 29 od t. 2).
U tanoveni § 21a tanovi, ze za tat pred soudem vystupuje Orad
pro za tupovani tatu ve vecech majetkovych nebo organizacni lozka
tatu pri Ju na pod1e zakona c. 219/2000 Sb., o majetku Ce ke repub-
liky ajejim vy tupovani v pravnich vztazich. Pred oudem pakjmenem
tatu jedna zame tnanec Oradu povereny generalnim reditelem nebo
vedouci organizacni lozky nebo jim povereny zame tnanec. Pravidlo,
ze jmenem pravnicke 0 oby muze jednat jen jedna fyzicka 0 oba, jejiz
zajmy ne rni byt v rozporu e zajmem za toupene pravnicke o oby,
a ze kaZdy mu i ve opravneni jednat za tat prokazat, zde plati obdob-
ne. Totez pra idlo plati i pro za tupovani obce, re p. pri za tupovani
vy iho uzemniho amo pravneho celku (srov. § 21b).
Nedo tatek proce ni zpu obilo ti uca tnika nebrani uca ten tvi ve
veci. Takovy uca tnik v ak mu i byt za toupen. Jelikoz za toupeni lze
146
ODD1L C: UCASTNfCI RtzENf
vzdy plnit behem proce u dodatecne, je nedostatek procesni zpuso-
bilo ti odstranitelnou procesni vadou.
zakonem c. 519/1991 Sb. (novela obcan keho oudniho i'adu) bylo
znovu zavedeno pro nektera nzeni povinne za toupeni uca tnika ad-
vokatem (advokat Jcy proce ). Povinne zastoupeni advokatem zde ice
drive exi tovalo pro vetsinu rizeni a v jinych tatech je bezne, av ak
po r. 1950 bylo u mi v civilnim proce u zru eno. V ouca ne dobe se
povinne za toupeni cyka dovolaciho rizeni (§ 241 ). Do 31. 12. 2002 e
tykalo i rizeni 0 zalobach proti rozhodnutim pravnich organu podle
tehdej iho zneni pate casti OSR. V ouca no ti ani rizeni podle ca ti
pate OSR ani SRS povinnym za toupenim uca tnika nepocitaji.
Jde o povinne odbome pravni za toupeni. Tim e pro toto rizeni ome-
zuje procesni zpu obilo t ucastniku ( vyjimkou tech, kteri sami maji
pravnicke vzdelani). Nedo tatek povinneho za toupeni je nedo tatek:
ktery brani v pokracovani v i'izeni a vede k za taveni nzeni, nebude-h
od tranen ( rov. R 13/1993). S tim obecna uprava proce ni zpu obi-
to ti v puvodnim zneni obcan keho oudniho radu (§ 20) nepocitala,
proto vazala proce ni zpu obilo t triktne na hmotnepnivni zpu obilo t
k pravnim ukonum. v ouca ne dobe v akje rreba na vee pohlizet tak,
ze proce ni zpu obilo t muze byt (a v uvedenych pnpadech tomu tak
je) zakonem upravena odchylne od zpu obilo ti k pravnim ukonum.
u uzujeme tedy, ze uca tnik, ktery rna p1nou zpu obilo t k pravnim
ukonum, nema pre to proce ni zpu obilo t amo tatne jed nat pi'ed ou~
dem ve vecech dovolani. Toto re eni neni jednoznacne; v oudni prax1
je za tavan nazor, ze povinne za toupeni neomezuje proce ni zpu obi-
lo t uca tnika, nybrZ ze je zvlavtni p dminkou dovolaciho nzeni (napr.
R 13/1993).
Zastoupeni procesne nezpusobileho ueastnfka
Oca tnik, ktery nema proce ni zpu obilo t, mu i byt v rizeni za-
toupen, a to predevsim svym zakonnym zastupcem (§ 22). Tim, ze
je za tupovan, neni v ak dotceno uca ten tvi proce ne nezpu obileho
uca tnika a naopak jeho za tupce e ne tava z toho duvodu uca tnikem
nzcni.
147
CAST TRETl: SUBJEKTY CIVIL 1HO PROCESU
Kdo je zakonnyrn za tupcem nezletiJeho, tanovi § 36 a 37 ZR (ro-
dice ditete nebo oudern u tanoveny opatrovnik), re p. § 78 ZR (poruc-
nik). Kdo je zakonnym za tupcern o oby, ktera byla zbavena zpu obi-
lo ti k pravnim ukonum nebo jejiz zpusobilo t k pravnim ukonum byla
omezena, tanovi § 27 OZ ( oudem u tanoveny opatrovnik).
v pripade, ze proce ne nezpu obily uca tnik rna zakonneho za-
tupce, coz bude pravidlem, oud za tupce neu tanovuje, pouze dba
0 to, aby uca tnika, proce ne nezpu obileho, jeho za tupce za tupovaJ,
a jako e zastupcem nim jedna.
Soud v ak muze a rna u tanovit opatrovnika uca tniku , ktery za-
toupeni porrebuje z jineho duvodu. Pak nejde o zakonne za toupeni,
nybrz o zastoupeni na zaklade rozhodnuti ( 29). Podle § 29 oud
u tanovi opatrovnika pouze pro ucely rizeni (ad hoc) uca tniku, ktery
nernuze samostatne jednat (coz muze byt z ruznych duvodu), nema za-
konneho za tupce a je zde nebezpeci z prodleni. Nehrozi-li nebezpeci
z prodleni, neu tanovuje oud opatrovnika am, ale vyzve oud k to-
rnu pri lusny, aby opatrovnika v amo tatnem rizeni urcil. U nezleti-
lych e tak deje v nzeni ve vecech pece oudu o nezletile (§ 176 an.),
u zletilych 0 ob v rizeni opatrovnickern (§ 192).
Soud rovnez muze u tanovit uca tniku opatrovnika,je-li zde nektery
z duvodu uvedenych v § 29 od t. 3. Podle tohoto u tanoveni oud u ta-
novf opatrovnika pro nzeni napr. uca tnfku neznameho pobytu nebo
uca tnfku, ktery je ice pritomen, ale neni chopen e rozumitelne vy-
jadrovat, tj. komunikovat e oudem (nema tzv. po tulacni zpu obilo t),
nebo e nemuze z jinych zdravotnich duvodu nikoli jen na prechodnou
dobu ucastnit rizeni. Podle § 29 od t. 2 muze oud u tanovit opatrovni-
ka ad hoc tez pravnicke o obe z duvodu zde uvedenych (viz vy e).
Spolecnym duvodem v ech techto pripadu je nutno t zaji tit ochra-
nu prav takoveho uca tnika, u nejz oud zji iuje, ze e am 0 va prava,
byi i jen momentrune, po tarat nemuze. U tanoveni opatrovnika pro
rizeni neznamena, ze je uca tnik omezen ve ve proce ni zpu obilo -
ti. Muze e am kdykoliv vych proce nich prav ujmout, bude-li toho
chopen, a oud opatrovnictvi zru i.
Jineho druhu je povinne za toupeni uca tnika v tzv. advokat kern
proce u. Zde jde o za toupeni na zaklade pine moci, kterou uca tnik
advokatu udeluje v ramci pnkazni mlouvy. Soud za tupce neu tano-
148
ODDlL C: 0CASTN1CI RfzENf
vuje a nedo tatek za toupeni vede k za taveni nzeni ( rov. jiz citovane
R 13/1993), ledaZe by lo o pripad § 30 OSR, tj. o u tanoveni za tupce
na zado t uca tnika ze ociaJnich duvodu (v ramci pravni pomoci).
Vecna legitimace
s pojmem uca tnika nzeni je rovnez pjat poZadavek jeho vecne
legitimace, ovsem ve zcela jinem my lu, nez je pozadavek proce ni
ubjektivity nebo proce ni zpu obilo ti. Uvedene pojmy je ti'eba pres-
ne rozli ovat.
Aby uca tnik rizeni jakozto zalobce u pel ve veci arne (jde-li
o porne nzeni, aby por vyhral), mu i byt on am i jeho odpurce (za-
lovany) vecne legitimovan. Yecna legitirnace je tav plynouci z hmot-
neho prava, rna v ak vyznam pouze pn uplatnovani tohoto prava,
tedy v proce u. vecne legitimovan je ten uca tnik, ktery je ubjektem
hmotnepravniho vztahu, 0 nemz e v rizeni jedna. Jinak lze tez rici,
ze vecne legitimovan je ten, kdo je podle hmotm!ho prava skutec-
ne nositelem tvrzeneho subjektivniho prava ci tvrzene subjektivni
povinnosti, o nichz oud rozhoduje. Podle toho e rozlisuje aktivni
vecna legitimace (u zalobce, na trane zaJujici) a pasivni vecn~ le-
gitimace (u zaJovaneho, na trane zaJovane). (Stranou pozorno tt zde
nechavame okolno t, ze vecna legitimace muze byt vyjimecne zalo-
zena i proce nim pravem, jak je tomu napr. u nekterych exekucnich
zalob.)
Z.alobce je aktivne vecne legitimovan, kdyz mu vectci pravo, jehoz
ochrany e domaha. Svou vecnou legitimaci tvrdi ice zaJobce od po-
catku av ak teprve v nzeni e ukaze, zda kutecne legitimovan je. Za-
lobci chybi aktivni vecna legitimace, je tlize oud napr. ve via tnickem
poru zji tuje, ze zaJobce, acto 0 obe tvrdi, neni vla tnikem veci, 0 niz
~~~L .
Z.alovany je pa ivne vecne legitimovan, kdyz rna kutecne povm-
no t, jejihoz plneni e na nem zalobce domaha nebo ktera rna byt
urcena. Zalovanemu chybi pa ivni vecna legitirnace, je tlize oud napr.
ve poru 0 nahradu kody zji tuje, ze zalovany, ac to 0 nem zaJobce
tvrdi, za kodu neodpovida.
149
 CAST TRETf: SUBJEKTY CIVILNfHO PROCESU
Z toho je zrejme, ze ma-Ji byt zaJobce e YOU zaJobou U pe ny, mu f
byt dana jak aktivni vecna legitimace zalobcova, talc i pa ivni vecna
legitimace zalovaneho, ktere i o tatne, jako subjektivni pravo a po-
vinno t, navzajem odpovidaji. (Kde neni dano opravneni zaJobce vuci
zalovanemu, neni dana ani povinno t zalovaneho vuci zaJobci.)
Nedostatek vecne legitimace vede k zamitnuti zaloby. Na rozdil
od zpu obilo ti byt uca tnfkem, kteraje pl'edpokladem uca ten tvf v l'i-
zenf a mu f byt zkoumana hned na pocatku nzeni, je vecna legitimace
pl'edpokladem u pesno ti zaloby a jako takova byva bezpecne zjistena
aZ na konci l'izeni, protoze toto zji teni je via tne vy ledkem proce u.
Nedo tatek vecne legitimace nebnJ.ni uca ten tvi v proce u, brani pou-
ze u pe no ti zaloby.
Pl'edpi y prava hmotneho (OZ, ObZ, ZP, ZR) ani pl'edpi y prava
proce nfho (OSR) pojem vecne legitimace neuzivajf. Je to pojem teo-
retick,Y, bylo by vsak chybou e domnivat, ze neni potl'ebny pro pravni
praxi. Pravni praxe, zejmena ju ticni, e bez pojmu vecne legitimace
v proce u neobejde. Vyznam rna predev im v i'fzeni pornem, kde e od
neho odvozujf proce ni in tituty, jako je pl'i toupeni dal iho uca tnfka
nebo zamena uca tnikU (§ 92) anebo proce ni na tupnictvi (§ 107a).
Pnivni zajem
Pn'ivni zajem uca tnikuv na vysledku l'izeni je jinou kategorii, kte-
ra uzce ouvi i, avsak neni totozna vecnou legitimacf. Podobne jako
vecm} legitimace, neni pravni zajem podminkou uca ten tvi, protoze
to je urcovano ryze proce ne, ale je podminkou u pesno ti v nzeni (ve
poru).
Soud neni organem akademickeho re eni pnivnich poru bez prak-
tickeho pravniho dopadu. Rozhoduje v konkretnich pnpadech poru e-
ni nebo ohrozeni prava, je tlize pozadovane rozhodnuti rna pro pravni
feru (pnJ.vni po tavenf) uca tnika konkretni pravnf vyznam. Ten je
pl'ed tavovan prave pozadavkem, ze uca tnik mu i mit pravni zajem
na vy ledku fizeni.
. u tzv. urcovacich zalob [§ 80 pi m. c)] je pozadavek pravniho za-
JffiU , dokonce nalehaveho pnl.vniho zajmu, vy lovne stanoven zclko-
150
ODDfL C: OCASTNfCI R1ZENf
nem. Pravni zajem zde znamena, ze bez pozadovaneho urceni by bylo
ohrozeno pravo zalobce anebo by jeho pravni po taveni zu talo neji te.
To mu i zalobce tvrdit i prokazat. Nedo tatek pravniho zajmu na po-
zadovanem urceni vede k zamftnuti zaloby.
To, ze obcan k.Y oudnf l'ad vy lovne stanovf pozadavek nalehave-
ho pravniho zajmu na urceni pouze u zalob urcovacfch, neznamena,
ze uca tnik nemu i mit pravni zajem na vy Jedku nzeni v 0 tatnich
pripadech. Naopak, pravni zajem ve smy lu vy e uvedenem mu i mit
uca tnik, aby by I u pesny, vzdy. u zalob na plnenf je jeho pravni zajem
vzdy ob aZen - i bez vy lovneho tvrzeni - v pozadavku na pl'i ouzeni
z
plnenf, ktere mu podle jeho nazoru pn luvf. teorie pravniho zajmu
plyne, ze uca tnik mu i vZdy ochranu pozadovat pro sebe, ve vern
via tnim zajmu. Neni proto prfpu tne domahat e zaJobou ochrany pro
jineho anebo ochrany obecneho zajmu (tzv. actio populari v nasem ci-
vilnim procesu neexistuje). 0 tzv. kupinovych zalobach rov. ca t IV.,
oddil C, kap. 6. S teorif pravniho zajmu tez ouvi i pozadavek ,minima
non curat praetor", tzn. oud e nezabyva malicko tmi (ten ovsem rov-
nez neni v platnem pn'ivu ob azen).
Procesni legitimace
Jen ojedinele j ou pnpady, kdy zalobce muze byt u pe ny, aniz by
mu vedcilo hmotne pravo, re p. jeho odpurci vedcila povinno t, tedy
aniz by byla dana jejich vecna legitimace. K tomu je zapotl'ebi vy-
lovne pravni upravy. Hmotnepravni vecnou legitimaci totiz v tako-
vych ojedinelych pi'ipadech nahrazuje tzv. procesnllegitimace, tzn.
zakonem zalozene opravnenl domahat e s uspechem prava, je-
hoz neni dany subjekt ve sfere hmotnepravni no itelem a ani to
o sobe netvrdi. Prikladem takove proce ni Jegitimace je u t. § 315,
ktere zmocnuje opravneneho (vy mahajiciho ventele) v exekuci, aby
e via tnim jmenem domahal vyplaceni pohledavky, kteni mHezi jeho
dluznfkovi. Takto je vente! nikoli vecne (pohledavka mu totiz podle
hmotneho prava nemilezi) nybrZ proce ne legitimovan, protoze moz-
no t domahat e u pechem vyplaceni pohledavky dluznikovy od jeho
dluznika- tzv. poddluznika- ( amozrejme, ze jen do vy e via tni vy-
151
CAST TRETt SUBJEKTY CIVlLNfHO PROCESU
mahane pohledavky), je mu dana proce nim, a to exekucnim pravem.
Vidime na tomto pi'ikladu, ze i pravni zajem proce ne legitimovaneho
vei'itele je zde dan.
Jinym pi'ikladem procesni legitimace je zak:onne opravneni statniho
za tupce k podani urcite zaloby, pokud nektecy zakon takove opravneni
statnimu zastupitelstvi dava. Napi'. podle § 62 ZR muze nejvyssi stat-
ni zastupce podat za urcitych podrninek zalobu na popi'eni otcovstvi
urciteho muze k urcitemu diteti. v takovem pi'ipade je statni zastup-
ce ucastnikem (zalobcem), je procesne legitimovan a jeho chybejici
pravni zajemje nahrazen obecnyrn ci spolecen eym zajmem, ktery zde
statni za tupce pi'edstavuje. Techto pripadu je v soucasnem pravnim
i'adu velmi malo; ve svobodne spolecno ti je predevsim veci nositelu
prav, aby sva prava hajili a pecovali 0 ne (vigilantibus iura), nelze je
vsak ani zce1a vy lou cit.
Jinym prikladem procesni Jegitimace je opravneni k podani oprav-
neho prosti'edku, ktere se vzdy opira o vyslovne ustanoveni zakona
(srov. § 201, § 228, § 229, § 231, § 240 odst. 1).
Procesni prava a povinnosti ucastnikii
Vyznamne ustanoveni o postaveni ucastniku- § 18- bylo jiz zrni-
neno. z neho plyne predevvim, ze vsichni ucastnici maji rovne po-
staveni a ze soud je povinen jim zajistit stejne moznosti k uplatneni
jejich prav (zde je mineno predevsim tech prav, jiillZ se v proce u po-
kytuje ochrana, ale k tornu ucelu amozrejme i prav procesnich). To-
tez ustanoveni po kytuje uca tnikum tez pravo jednat pfed soudem
v matefskem jazyce - a to plati jak pro tatni obcany, tak i pro cizince.
Poti'ebne tlumoceni hradi stat. K tomu rov. tez cl. 25 a cl. 37 Li tiny.
Totez plati u ucastnika, nirnZ se nelze dorozumet jinak nez znakovou
i'eci. Toto pravo tedy zajisfuje katdemu uca tniku, ze muze cinit poda-
ni a jednat e soudem ve svem vlastnim jazyce. 0 tlumoceni se mu i
postarat soud na sve naklady.
K procesnim pravum uca tniku pati'i predevsim jejich pravo di po-
zicni, ktere e rea1izuje dispozicnimi procesnimi ukony. Zalobce je
opravnen podat zalobu, a tim zahajuje rizeni - § 79, v petitu zaloby
152
ODDfL C: UCASTN1CI RfzENl
vymezuje predmet i'izeni jimz je oud vazan- § 153, v prubehu i'izeni
muze menit zalobu nebo ji vzit zpet- § 95, 96, zalovany muze podat
vzajernnou zalobu- § 97, uca tnici rnohou uzavrit soudni rnir- § 99,
mohou podavat opravne prosti'edky- § 201, 228, 229, 240, opravneny
muze podat navrh na nai'izeni vykonu rozhodnuti - § 251. Tato dis-
pozicni opravneni j ou vyraznejsi ve spomem i'izeni, kde je zalobce
z toho duvodu nekdy oznacovan jako pan sporu (dorninu litis), on to-
tiz urcuje svyrni ukony, zda a v jakem rozsahu rna oud o jeho pravech
rozhodovat. v nespornern rizeni rna ucastnik rovnez vyznamne posta-
veni, ale mnohem vice se zde uplatnuje zasada oficiality a rnoznost
di pozicnich ukomi je oslabena. Nektere zde nelze cinit vubec (napi'.
uzavi'it oudni smir nebo podat vzajemnou zalobu) a nektere nenalezi
uca tniku vylucne, nybd mohou byt tez provedeny ex offo (napr. za-
hajeni rizeni, a tim i vymezeni jeho predmetu).
Di pozicni procesni ukony se tykaji pi'imo predmetu i'izeni, veci
same. Pro radny prubeh procesu jsou vvak ucastnici vybaveni radou
dalsich procesnich prav. Tak maji pravo, aby jim byly dorucovany
Jistiny, z nich pak zejmena zaloba zalovanemu (§ 79) a rozsudek v em
ucastniktim (§ 158), a to do vlastnich rukou. Maji pravo, aby byli pred-
volani ke vsem jednanim (§ 115) a mohli se vyjadfit ke v em navrhtirn
a dtikaztim (§ 123), a maji pravo na zaver shmout sve navrhy a vyjadfit
e jak k dokazovani, tak i k pravni trance veci (§ 119a). Ternito oprav-
nenirni se realizuje obecna pravni zasada ,budiz slysena i druha trana"
(audiatur et altera pars). Ucastnici maji pravo vyjadnt se o o obach
oudcu z hlediska jejich podjatosti (§ 15a), pravo nahlizet do pi u ve
sve veci (§ 44) a dalvi prava.
Proce nich povinnosti je mene nez procesnich prav, coz plyne z po-
vahy a my Ju celeho rizeni. Spolu e zavedenim nekterych prvkti kon-
centrace pomeho i'izeni ( rov. o tom blize v casti pate, oddilu B) e
vsak roz ah proce nich povinno ti uca tnikti zvetsuje. Zakladni pro-
cesni povinnosti uca tnikti je povinno t tarat e 0 proce ' procesni
aktivita neboli procesni diligence (povinno t oucinnosti e soudem).
Konkretni procesni povinno ti vetsinou tvon rub procesnich opravneni.
Je tlize napi'. jsou uca tnici podle § 120 odst. 1 povinni oznacit dtikazy
k prokazani svych tvrzeni, je to zaroven jejich pravem. Nesplneni teto
povinnosti (tzv. povinno ti dtikazni) vca je ve pomem nzeni ankci-
153
CAST TRETt: SUBJEKTY CIVILN1HO PROCESU
onovano neune enim tzv. dukazniho bi'emene, a tedy neu peehem ve
poru. Ne plneni jinyeh proee nieh povinno ti, jako napr. povinno -
ti na pl'edvolaru e do tavit k vy leehu nebo znalci (§ 52), muze byt
vynueovano, re p. ankeionovano pi'edvedenim, poi'adkovou pokutou,
vykazanim zjednaci ine. Proee ni ankci zane plneni povinno ti do-
tavit e k jednani je i roz udek pro zme kani.
Prava a povinno ti uca tniku vykonava proee ne zpu obily uca t-
nik am, procesne nezpu obily ueastru'k prostrednictvim sveho za-
stupce.
Av ak i proce ne zpu obily uca tnik rna vzdy pravo dat e za tu-
povat za tupeem, jejz i zvoli. Takovy za tupee e nazyva zmoenenee
a jedna v proce u za uca tnika na zaklade pine moci. Plnou moe mu
udeli proce ne zpu obily uca tnik am a proce ne nezpu obily uca t-
nik pro ti'ednietvim zakonneho za tupee (napi'. dite, jako uca tnik ri-
zeni, muze tedy mit v proee u dva za tupce, a to zakonneho za tupee
- nejca teji rodice - a zmoenence, napr. advokata, jemuz plnou moe
udeli zakonny za tupee).
Za toupeni zmoenencem je v civilnim proee u vzdy pravem uca t-
nika (§ 24), nekterych i'izenich tez povinno ti ( rov. § 241). V pi'i-
pade povinno ti jde o tzv. advokatni pi'imu ktery by I znovu dona eho
pravniho ractu omezene zaveden.
Zmocnenec
Zmocnencem v civilnim proee u muze byt, vyjirnkarru podle § 26,
vzdy jen fyzieka 0 oba (§ 24), a to:
- advokat (§ 25), nebo
- notal' ( 25a), nebo
- v omezenem roz ahu patentovy zastupee (§ 25b), nebo
- obecny zmocnenee ( 27).
Zminenyrru vyjirnkami j ou: odborova organizaee (§ 26 od t. I),
Urad pro mezinarodnepravni ochranu deti ( 26 od t. 2), pravnieka o o-
ba, k jejimz cinno tern uvedenym ve tanovaeh pati'i oehrana pi'ed di -
kriminaci (§ 26 od t. 3), pravnicka o oba, k jejiz cinno ti pati'i ochrana
prav podle autor keho zakona (§ 26 od t. 4). Protoze jde o pravnieke
154
ODD1L C: UCASTNfCI IUZENf
o oby, je nutno u nieh jako zmoenencu je te dale zodpovedet otazku,
kdo muze jejich jmenem v roli zmoenenee vy tupovat.
Advokat muze byt zmoeneneem uca tnika vzdy, v kterernkoli i'i-
zeni, zalezi pouze na uca tnikove rozhodnuti. U ostatnieh zmoeneneu
exi tuji urcita zakonna omezeni.
Notar muze uca tnika za tupovat jen v roz ahu veho opravneni
tanoveneho notal' k'jm i'adem, to je v za ade ve veceeh ne pornyeh
vyjirnkou o vojeni, povoleni uzavrit manzel tvi a vyjirnkou i'izeni
0 dectietvi, v nemz vykonava cinno t oudniho korru are. v tomto roz-
ahu muze notal' vy tupovat jako zmocnenec uca tnika i v dovolacim
i'izeni kde je odborne za toupeni uca tnika povinne.
Patentovj zastupce muze uca tnika za tupovat v roz ahu danem
zakonem c. 417/2004 Sb., o patentovyeh za tupcich. Nemuze vsak za-
tupovat v dovolacim rizeni.
Odborova organizace jako zmoenenee je rovnez omezena. Muze
za tupovat veho elena, a to v civilnieh veeech, vyjirnkou veci ob-
chodnieh.
Urad pro mezinarodnepravni ochranu deti muze za tupovat
uca tnika i'izeni ve veeeeh pece oudu o nezletile, jde-li o veei e vzta-
hem k eizine (napi'. vymahani vyzivneho pro nezletile dite od povin-
neho zijiciho v eizine apod.).
Pravnicka osoba, ktera e zabyva oehranou pi'ed di krirrunaci,
muze za tupovat uca tnika ve vecech oehrany pi'ed di kriminaci z hle-
disek uvedenych v § 26 od t. 3. Pravnieka o oba podle od t. 4 muze
za tupovat uca tnika v i'izeni podle autor keho zakona.
Za pravnickou o obu jako zmoenence jedna pi'ed oudem jmenem
za ~oupeneho clen nebo zame tnanee pravnieke o oby, ktereho tim
pravnieka o oba povenla.
Dca tnik mi mit v rizeni ouca ne jen jednoho zvoleneho za tupce
(zmocnence).
Obecnym zmocnencem muze byt kterykoli abean zpu obily k prav-
nim ukonum, a to v kterekoli civilni veci: oud v ak muze rozhodnout,
ze takove za toupeni nepi'ipou ti, je tlize za tupce zrejme neni zpu-
obily k radnemu zastupovani, anebo je tlize jako za tupee vy tupuje
v ruznyeh veeeeh opetovne (§ 27 od t. 2). Prvy duvod je otazkou po-
ouzeni konkretniho pi'ipadu oudcem. Druhy za luhuje vy vetleni: jde
155
CAST TilliTf: SUBJEKTY CfVILNtHO PROCESU
0 to, ze profe iomilni vykon advokaeie (po kytovani pravnieh luzeb
za uplatu) je vyhrazen pouze advokatum zap anym v eznamu Ce ke
advokatni komory, ktera je garantem odbome i moralni urovne jed-
notlivyeh advokatu (zak. c. 85/1996 Sb., o advokaeii). Pi'ed oudem
muze siee za tupovat uca tnika kterakoli fyzieka 0 oba pine zpu obila
k pravnim ukonum, ale ne mi to byt pokoutni po kytovatel pravnieh
luzeb za uplatu, cehoz znakem by mohlo byt prave opetovne vy tu-
povani v roli zmoenenee pi'ed oudem. Obeeny zmoenenee je zeela
vyloucen jako zmoenenee v i'izeni dovolacim.
Plmi moe
Zmoeneni k za tupovani v proee u e prokazuje plnou moci, kterou
muze uca tnik zmoenenei udelit bud' pi emne, nebo (J tne do oudniho
protokolu. Rozlisuje e prosta plna moe a proeesni plna moe. Pro ta
plna moe zmoenuje k provedeni jednotliveho ukonu, napi'. k za toupe-
ni pi'i jednom jednani.
Proee ni plna moe je plnou moci pro eele nzeni (§ 25 od t. J), zmoe-
nuje k za tupovani v eelem nzeni. Proee ni plnou moe nelze omezit:
takova pLna moe opravnuje zmoenenee ke vsem ukonum, ktere muze
ucinit uca tnik. Advokatu a notari lze udelit pouze tuto proee ni plnou
moe. 0 tatnim zmoeneneum lze udelit proee ni plnou moe i pro tau
plnou moe.
Advokat i notal' rna jako zmoenenee pravo neehat e za toupit dal-
im za tupeem (a to jinym advokatem, notarem, advokatnim konci-
pientem, jde o tzv. sub tituei). Obecny zmocnenec mu i jed nato oboe.
Rovnez patentovy za tupce mu i jednat jen o obne.
Oca tnik muze plnou moe odvolat, zmocnenec ji muze vypovedet.
Odvolani i vypoveo pine moci j ou ucinne za podminek § 28 od t. 2.
Jinak e vztah mezi uca tnikem (zmocnitelem) a zmocnencem i'idi
u tanovenimi o mlouve pi'ikazni (mandatni) podle § 724-732 OZ,
rep.§ 566-576 ObZ, dale zakonem c. 85/1996 Sb., o advokacii.
Oca tnik, ktery plnuje pi'edpoklady pro o vobozeni od oudnieh
poplatku ( rov. § 138 od t. 1), muze zadat, aby mu byl zastupee (ro-
156
ODD1L C: Ul:ASTN1CI R1ZE f
zumej jakozto zmocnenec) soudem ustanoven. Vyzaduje-li to ochra-
na zajmu uca tnika, u tanovi mu pi'ed eda enatu takovym za tupcem
advokata. U tanoveny za tupce rna po taveni zmocnence (§ 31). To
plati i pro ta nzeni, v nichz je zastupovani povinne.
U tanoveni bezplatneho za tupee podle 30 a § 31 polu o vo-
bozenim od oudnich poplatku ze ocialnich duvodu je ouca ti prava
na pravni pomoe, ktere vy pela kulturni polecno t mu i vym ocialne
Labsim clenum zaji tit. Drive (v eivilnim radu oudnirn) e nazyvalo
,pra.vem chudych". v ouca ne dobe je to otazka aktualni (nejenom
u na ' ale i v jinych tatech), protoze je pi'edpokladem tzv. pi'i tupu
k oudu a realizace ,prava na pravedlivy proee ". Jde o to, aby pravo
na pravedlivy proee nebyLo nerealizovatelne pro nedo tatek pro rred-
ku. Y CR je, vedle zminenyeh u tanoveni abean keho oudniho radu,
zaji tuje tez ama advokacie (Ce ka advokatni komora muze tomu,
kdo e nemuze domoci pravnieh luzeb, advokata urcit, a popi'ipade,
oduvodnuji-Li to ocialni a majetkove pomery zadatele, tanovit, ze e
odmena nizi nebo bude pnl.vni luzba po kytnuta bezplatne - rov.
§ 18 od t. 2 ZA a§ 12 od t. 5 advokatniho tarifu).
Kapitola 2
UCASTNfCI SPORNEHO RiZENf
(STRANY SPORU)
Definice ucastm'ku
Po obeenyeh vykladech o predpokladeeh a podminkach uca ten tvi
je tfeba dat ja nou odpoveo na otazku, kdo konkretne je uca tnikem
nzeni, pre neji receno, podle jak:Ych kriterii e urceni okruhu uca tniku
pro konkretni rizeni deje.
Tato k.riteria mu i byt z povahy veci jina pro porne a jina pro ne-
porne rizeni. Proto tanovi abean ky oudni rad rri definice uca tniku,
a to v 90, § 94 od t. 1 a 94 od t. 2.
157
CAST TR.ETl: SUBJEKTY CIVILNfHO PROCESU
Ucastnici sporneho rizeni
Pro porne i'izeni plati pouze jedna ze zminenych til definic, a to prva
definice, ob azena v § 90. Oca tniky kazdeho pomeho nzeni tedy j ou
zalobce a ialovany. Nekdy e tez oznacujijako porne trany, tj. trana
zalujici a trana zaJovana.
K pod tate pomeho rfzeni nalezf, ze e por vede mezi dvema tra-
nami ktere j OU i vzajemnymi odpurci. Je OV em mozne a dokonce
ca te, aby na jedne ci obou tranach poru talo vfce ubjektu ( rov.
dale vykJad 0 poleeen tvf uca tnfku), avsak neni mozne, aby kdokoli
z nich tal jako uca tnik mimo tyto dve trany. Vzdy mu i parrit ke
trane zalujfci nebo ke trane zaJovane.
Definice uca tniku sporneho ffzenf je ryze proce nf, bez vztahu
k hmotnemu pravu. 0 tom, kdo bude ucastnfkem, rozhoduje zaJobce.
Tim, ze podava zalobu, tavf am ebe do proce nf role zaJobce a toho,
proti komu zalobu podava, tavf do role zaJovaneho. Na to nemaji ani
oud ani zaJovany zadny vliv. Otazka ubjektivnich prav a povinno tf,
0 nichz e rna v rizeni rozhodnout, je otazkou vecne legitimace, kte-
ra bude v i'izeni teprve po ouzena. Jejf nedo tatek vede ice nakonec
k zamftnutf zaloby, ale na uca ten tvf amo vliv nema. Po tacuje pouhe
zalobcovo tvrzeni, ze zde ubjektivnf prava a povinno ti, jimz e rna
po kytnout ochrana, j ou. I pri zjevnem nedo tatku vecne Iegitimace
j ou zalobce i zalovany od pocatku no iteli vsech proce nfch prav a po-
vinno ti, ktere ucastniku rizeni pri lusejf.
Oca tnfci sporneho rizeni j ou takto urceni od zahajeni rizeni a zu-
tavaji jimi do pravomocneho konceni i'izenf. Zachovani totozno ti
uca tniku - mezi nimiz vznikl proce nepravni vztah - je pravidlem:
zmeny v o obach j ou mozne pouze na zaklade zakonne ypravy. Tou
je jednak u tanoveni 92, ktere upravuje pn toupeni daJ iho uca tni-
ka a zamenu uca tnika behem nzeni, jednak tzv. proce ni na tupnictvi
podle 107 a§ 107a.
158
ODD1L C: UCASTN1CI R1zEN1
Pfistoupeni dalsiho ucastru'ka, zamena ueastniku
Pristoupeni dalSiho ucastnika (§ 92 od t. 1) a zamena ucastnikii
(§ 92 od t. 2) j ou proce nf in tituty umoznujici napravu nedo tatku
vecne Iegitimace zjisteneho za i'izenf. Ucelem je, aby nemu elo dojit
k zamitnuti zaloby tehdy, je-li nedo tatek vecne legitimace puvodnich
uca tniku zi'ejmy a nadno napravitelny tim ze e okruh puvodnich
uca tniku v prubehu i'fzenf rozsfi'i anebo zmenf. v prvem pi'ipade jde
0 to, ze uca tnik am vecne legitimovan neni, protoze hmotne ubjek-
tivni pravo (re p. povinno t) mu vectci pouze ve pojeni jinym ub-
jektem. Je to napr. v pnpade poluvla tniku, ktei'i vsichni mu f zalovat
nebo byt zalovani na neplatno t smlouvy o prevodu veci z jejich po-
Iuvla tnictvf. Jeden poluvla tnik am vecne legitimovan neni a zaJoba
by z toho duvodu mu ela byt zamftnuta. Reseni nabizi pri toupenf dal-
sfho uca tnika (tj. poluvla tnfka) do rizenf.
K pri toupeni je rreba:
a) navrhu uca tnika - zalobce,
b) privoleni oudu,
c) ouhla u rreti 0 oby, ktera rna pri toupitjako dal i zalobce (nikdo
e nemuze tat zalobcem bez veho ouhla u). Naproti tomu neni
treba ouhla u toho, kdo e rna pri toupenim tat dal im zalova-
nym.
Zamena ueastnikii obdobne re i prfpad, kdy puvodni zalobce, re p.
zalovany neni, jak e v rizeni ukaze, vecne legitimovan ani am ani
ve pojeni jinym. (Napr. o nahradu skody je zalovan ubjekt, ktery
za skodu neodpovida; nebo 0 ydani veci zaJuj nekdo, kdo k ni ne-
ma ani via tnicke ani jine pravo.) Zamena uca tniku p civa v tom, ze
puvodni nelegitimovany uca tnik z rizeni v jeho prubehu vy toupi a je
zamenen jinym (treti o obou). Novy zalobce ani novy zalovany neni
vazan ukony veho predchudce a cele rizenf e pocfna znovu.
K zamene uca tniku je rreba:
a) navrhu nektereho uca tnika a ouhla u vsech 0 tatnich uca tnikti
Ude totiz o uplnou zmenu proce nepravniho vztahu),
b) pnvoleni oudu,
c) ouhla u ti'eti o oby, pokud e rna tat ve poru novym zalobcem.
(Souhla u noveho zalovaneho prirozene ti'eba nenf.)
159
CAST TRETf: SUBJEKTY CIVILNlHO PROCES
Chybi-li nektery z pozadovanych ouhla u, nemuze k zamene ani
k pri toupeni uca tniku dojit a rizeni mu i pokracovat puvodnimi
uca tniky. Nedo tatek vecne legitimace e pak projevi v jeho vy ledku,
totiz zamitnutim zaloby.
Procesni nastupnictvi
Od zameny uca tniku je treba odli ovat zmenu uca tniku. K te do-
chazi tehdy, je tlize behem rizeni dojde k univerzalni sukcesi, a tedy
prechodu prav ci povinno ti nektereho uca tnika na jinou o obu. Tato
ukce e rna vuj odraz i v proce u, a to v tzv. proce nim nastupnictvi.
Obcan ky oudni fad (§ l 07) vaze proce ni na tupnictvi predevsim
na pi'ipad ztraty zpu obilo ti byt uca tnikem, to znamena na mrt o o-
by fyzicke, re p. zanik o oby pravnicke jakozto uca tnika i'izeni. Za-
kon tanovi, ze soud rna po oudit podle povahy veci, zda v takovem
pripade muze pokracovat ( pravnim na tupcem uca tnika) nebo mu i
rizeni za tavit. v tomto pripade jde 0 zmenu uca tniku, pri niz novy
uca tnik v tupuje do procesnich prav a povinno ti veho predchudce
a i'izeni pokracuje v tom tadiu, ve kterem e prave nalezalo. Bliz i
vyklad o po tupu oudu rov. dale v ca ti pate, oddilu B.
Y prubehu rizeni muze tez dojit k tzv. singularni sukcesi. Ta neni
pojena e ztratou zpu obilosti byt uca tnikem rizeni ( mrti fyzicke
nebo zanikem pravnicke o oby), takze zde nevznika prekazka, ktera by
branila pokracovani v rizeni. v praxi v akje zadouci, aby tuto hmotne-
pnivni zmenu mohl take probihajici pro e reflektovat. Je-li tedy v pru-
behu rizeni zcizen predmet poru (napr. vee, 0 kterou e por vede,
je prodana dal i o obe anebo pohledavka, o kterou e por vede, je
po toupena tl'eti o obe), neznamena to sice automatickou zmenu uca t-
niku rizeni, av ak zalobce muze navrhnout, aby nabyvatel prava nebo
povinno ti v toupil do i'izeni na misto do avadniho uca tnika. Pre od
nebo prechod prava mu i byt prokazan. Souhla toho, kdo e rna tat
novym zalobcem,je nezbytny. 0 navrhu na zmenu uca tnika rozhoduje
oud usne enim. I zde pak plati, ze novy uca tnik rizeni mu i prijmout
tav i'izeni, jaky tu je (§ l 07a).
160
ODDlL C: UCASTNlCI RfzENl
Spolecenstvi ueastnikii
Mezi uca tniky na jedne a teze trane poru exi tuje proce ni po-
lecen tvi (tzv. ubjektivni kumulace nebo tez polecen tvi v rozepl'i).
Ysichni zalobci ve poru (tj. uca tnici na trane zalujici) j ou proce -
nfmi polecniky a tejne tak v ichni zalovani ve poru (uca tnici na
trane zalovane) j ou proce nimi polecniky. Spolecenstvi na trane
zalujici e oznacuje jako aktivni spolecenstvi (aktivni ubjektivni ku-
mulace), polecen tvi na trane zalovane e oznacuje jako pasivni spo-
lecenstvi (pa ivni ubjektivni kumulace).
Proce ni polecen tvi vznika ruzne. Bud je od pocatku rizeni v teze
veci vice zalobcu ci vice zalovanych, nebo muze polecenstvi vznik-
nout na kterekoli trane poru pristoupenim dalsiho uca tnika, zame-
nou i zmenou uca tniku (§ 92, § l 07), nebo tim, ze oud poji ruzne
veci ke polecnemu rizeni (§ 112), popr. i jinak. Jakykoli vetsi pocet
uca tniku pomeho i'izeni mu i vzdy tvont dve trany poru a vsichni
uca tnici na teze trane vzdy tvori polecen tvi.
Y teorii e rozlisuje spoleeen tvi dobrovolne a polecen tvi nuce-
ne. Dobrovolnym je takove polecen tvi (v praxi ca tej i), kdy o jeho
vzniku rozhoduje pouze vule uca tniku, re p. vule oudu vedemi du-
vody ho podarno ti: vee by jinak mohla byt resena ohledne kazdeho
ze polecniku zvla i. Nucenym polecen tvim je to, kde jeden uca tnik
am po trada vecnou legitimaci, a ze zakonaje proto ti'eba k u pe nemu
uplatneni ci braneni prava uca ti obou ci vsech uca tniku- polecniku.
Jinym ti'idenim je tl'ideni na polecen tvi amo tatne (tez formal-
ni nebo obycejne) a polecen tvi nerozlucne. Kriteriem je zd povaha
predmetu i'izeni, tedy zpravidla hmotne pravo, 0 nez v rizeni jde.
·s amostatne spoleeenstvi upravuje 91 od t. l tak, ze ka:ldy ze po-
lecniku jedna v i'izeni am za ebe. Znamena to, ze kazdy ze polecniku
je v amo tatnem vztahu ke druhe trane poru a polecna je jen pro-
ce ni tranka. Proce ni ukony ka:ldeho amo tatneho polecnika e cy-
kaji pouze jeho a bude-li rozhodnuto jednim roz udkem (coz muze, ale
nemu i byt, protoze muze dojit k vylouceni veci k amo tatnemu i'izeni
nebo muze dojit k jinemu zaniku polecen tvi), bude v nem rozhodnuto
o kazdem ze polecniku zvla t. Vy ledek poru muze byt ohledne kaz-
deho ze amo tatnych polecniku jiny.
161
CAST TRETf: SUBJEKTY CIVILN1HO PROCESU
Nerozlucne spolecenstvi upravuje § 91 od t. 2. Jde o ty pnpady
kdy e z povahy veci ucinek roz udku vztahuje na v echny polecniky
hodne. Ti e proto nemohou od ebe proce ne odloucit ani nemohou
po tupovat v rizeni kazdy jinak. Proto e ukony jednoho polecnika
vztahuji i na o tatni nerozlucne polecniky a zavazuji je. Aby nedo lo
k ujme na pnivech, je treba k nekterym di pozicnim ukonum, uvede-
nym v § 91 od t. 2, souhla u vsech nerozlucnych polecniku. Tak je
tfeba ouhla u v ech nerozlucnych polecnik.u ke zmene ci zpetvzetf
navrhu na zahajeni nzeni, k uznani naroku a k uzavreni miru. Vy 1e-
dek rizenf, ai uz meritorni cijiny, mu i vuci vvem nerozlucnym polec-
nikum vyznit tejne.
Prikladem aktivniho nerozlucneho polecen tvi je proce nf pole-
cen tvf matky a ditete (za toupeneho koliznfm opatrovnfkem) v zalobe
na urceni otcov tvi. Jinym pi'ikladem aktivniho i pa ivniho nerozlucneho
polecen tvi je por o zruseni vecneho bremene (§ 15lp od t. 3 OZ),
ktery mu i ve t vsichni poluvla tnici nemovito ti zatizene vecnym bre-
menem proti vv em opravnenym z vecneho bremene- rov. R 27I 1978.
Vedlejsi intervence
Do porneho nzeni muze v toupit treti o oba jako tzv. vedlejsi
ueastnik (vedlefi intervenient). Smyslem teto vedlejsi intervence je
umoznit ubjektum, o jejichz pravech a povinno tech e v nzeni sice
nerozhoduje, ale ktere maji na vy ledku nzeni pnivni zajem, aby moh-
ly vou aktivni uca ti na tento vy ledek pu obit. Je upravena v § 93.
Vedlej i intervence je mozna ve pornem nzeni, vyjimkami uve-
denymi v § 93 od t. 1. Vyjimkami j ou tzv. veci manzel ke, to je t
rizeni o rozvod, neplatno t manzel tvi nebo urceni, zda tu manzel tvi
je, ci neni. v techto vecech, ktere j ou ryze 0 obni povahy, by by1o
vedlejsf UCa ten tVJ)levhodne, i kdyby popf. jeho 0 tatni predpoklady
byly plneny. Proto je zakon zakazuje vy lovne. Z toho lze zaroven ar-
gumentem a contrario vyvodit, ze ve v echo tatnich pornych vecech
vedlej i intervence pripu tna je.
Vedlej i uca tnik muze v toupit do rizeni v kteremkoli tadiu, a to
z via tniho podnetu nebo na vyzvu uca tnika ucinenou pro trednictvim
162
ODDfL C: UCAST 1CI RfZEN1
oudu (tzv. opoveo rozepre - liti denuntiatio). Vzdy v ak v tupuje
z via tniho rozhodnuti ave vern via tnim zajmu, k ved1ej i intervenci
nemuze byt nikdo nucen. V tupuje tak, ze podanim (§ 42 od t. 1 a 4)
oznami oudu vuj v tup do urciteho rizeni.
Jako podrninku vedlej i intervence pozaduje zakon pravni zajem in-
tervenienta navy ledku rizeni, tj. pravni zajem na vitez tvi jedne nebo
druhe trany ve poru.
Pravni zajem vedlej iho uca tnika e nelisi od obecneho proce niho
pojmu pravniho zajmu. I zde plati, ze mu i jit o uplatneni via tniho
zajmu teto do ud tfeti 0 oby nikoli zajmu nekoho jineho (tzn. ze y le-
dek rizeni e zpro tredkovane dotkne jejiho pravniho po taveni), a ze
mu i jit o zajem pravni (nikoli nad jen obecny zajem prate! ky, snahu
pomoci atd.). Typickym prikladem je pripad, kdy uca tnik rna, v pfipa-
de sve prohry, po tih (regre ) vuci treti 0 obe: tato treti 0 oba, jiz regre
hrozi, rna pravni zajem na vitez tvi takoveho zalovaneho. Exi tenci
pravniho zajmu a tedy pnpu tno t vedlejsiho uca ten tvi zkouma oud
pouze na navrh nektereho z uca tniku. Jinak oznameni v tupu tfeti 0 0-
by do nzeni pouze kon tatuje a zaznamenava v protokolu. Od toho
okamziku mu i vedlejsim uca tnikem take jako uca tnfkem jednat.
Vedlejsi uca tnik e v rizeni pripojuje k te trane poru, na jejimz
vitez tvi rna - podle veho prohlaseni - pravni zajem. Ma potom ob-
dobne po taveni jako uca tnik, tj. muze se zejmena vyjadrovat k veci
a navrhovat dukazy, cili proce nfrni pro tfedky - ukony - pomahat te
trane poru, k niz e pi'ipojil. Nemuze ovvem cinit di pozicni uko-
ny. Do tanou-li e jeho proce ni ukony do rozporu ukony uca tnika
hlavniho, oud je podle znenf zakona po oudi. Mu i vxak pi'itom re-
pektovat okolno t, ze proce vede hlavni, nikoli vedlej i uca tnfk.
f.Davniintervence
Hlavnf intervence je proce ni in titut, ktery umoznuje, aby treti o o-
ba napadla zalobou uca tniky probfhajfciho nzeni, je tlize touto za-
lobou uplamuje ve via tni pnivo k predmetu rfzeni. Napr. v prubehu
i'fzeni o reivindikacni zalobe (zalobe na vydani veci) poda treti o oba
(hlavni intervenient) zalobu proti obema uca tnikum nzenf: v teto za-
163
CAST TRETf: UBJEKTY CfVIL fHO PROCESU
lobe e domaha vydani teze veci na zaklade veho tvrzeneho via t-
nickeho prava k nf, popi'. e domaha urceni veho via tnickeho prava.
Hlavni intervence je tedy zahajenim noveho nzeni (nikoli v tupem do
nzeni, jak je tomu u vedlejsf intervence). V tomto novem i'izeni vy-
tupuje hlavnf intervenient jako zaJobce, uca tnici puvodniho i'izeni
jsou polecniky na trane zalovane. Nove nzeni e pi'ipojuje (§ 112)
k puvodrie zahajenemu i'izeni.
Smy lem hlavni intervence je, aby e por o pravo k temuz pi'edmetu
nzeni mezi vice ubjekty vyi'esil najednou. Hlavni intervenient muze
vuj narok uplatnit kdykoli za i'izeni, az do pravomocneho konceni
puvodniho nzeni (§ 9la).
Kapitola 3
UCASTNiCI NESPORNEHO RiZENt
KaZde ne porne i'izeni je podle povahy veci j in e. Proto nemuze v za-
ade byt ne porne i'izeni upraveno obecne, nybd mu i byt upraveno
vy lovne kazde zvlavi ( rov. III. ca t, patou hlavu OSR, kde je pod
nazvem ,Zvlastni u tanoveni" jmenovite upraveno temei' 20 ruznych
i'izeni pi'evazne ne pome povahy).
Ruzno t e tyka i okruhu uca tniku ne pomeho i:'izeni: nalezt defi-
nici, ktera by - podobne jako zalobce a zalovany ve pornem i'izeni
- dopadala na vsechna ne porna i'izeni, nelze. Jen jeden ucastnik je
zde ji ty, a to je navrhovatel, pokud e ov em i'izeni zahajuje na navrh.
Jinak zde zakonodarce zvolil dve mozno ti, ktere tanovi v § 94 od t. 1
a 2 jako tzv. druhou a tretl definici ucastru'ku (tyto definice ov em,
tejne jako ta prva, v pravem lova my lu definicemi nej ou, jde pi e
0 pravidla, jak uca tniky urcit).
Druha definice ucastniku
u tanoveni § 94 od t. 2 n1<:a, ze ucastniky j ou navrhovatel a ti, ktere za-
kon za ucastru1<:y oznacuje. Tuto mozno t voli obcan ky oudni i'ad u casti
ne pomych nzeni, pi'evazne (nikoli v ak vylucne) u tech, ktera e zahajuji
164
ODDfL C: 0CASTN1CI R1ZEN1
na navrh ucastnika au nichZ tedy bude jak navrhovateli, tak oudu vodit-
kem pi'i ujasneni okruhu ucastniku vjslovne ustanoveni z3kona.
Takto j ou vymezeni uca tnici i:'izeni o dedictvi (§ 175b), nzeni
o urceni, zda je ti'eba ouhla u rodicu ditete k jeho o vojeni (§ 180a
od t. L), i'izenf o o vojenf a o zruseni o vojeni (§ 181 a§ 185), i'izeni
o u chovach (§ 185b), i'fzeni o umoi'eni li tin(§ 185k), rizeni o povo-
lenf uzavi'it manzel tvi (§ 194), i'izeni ve vecech obchodniho rej ti:'iku
(§ 200c od t. I), nzeni o zakonno ti zaji teni cizince a o jeho propuste-
ni (§ 200p od t. 2). Date zakon takto nekdy oznacuje uca tniky jinych
i'izeni nez nzeni nalezaciho, napi'. i'izeni vykonavaciho (§ 255) nebo
rizeni podle ca ti pate(§ 250a).
Tato vyctova metoda neni bez problemu. Oznaceni uca tniku urci-
teho i:'izeni e deje zpravidla urcitymi obecnyrni hmotnepravnirni znaky,
ktere nekdy davaji do tatecne pre ny navod a nevyvolavaji problemy
(napi'. bez problemu je uca ten tvi v i'izeni 0 povoleni uzavi'it manzel-
stvi, kde je uca tnikem ten, kdo hodla uzavnt manzel tvi a poti'ebuje
k tomu pi'ivoleni oudu, a jeho zakonni za tupci). Nekdy vsak je tako-
ve vymezeni zdrojem obtizi. Ty plynou z toho, ze e od pocatku i:'ize-
ni nevi pre ne, kdo uvedene znaky plnuje (napi:'. e od pocatku nevi,
kdo j ou zu tavitelovi dedici a kdo j ou jeho vei:'itele- rov. § 175b).
v tech to pnpadech je okruh uca tniku na zacatku i'izeni neji ty, dokud
e poti'ebne okolno ti nevyja ni. To je ovsem v rozporu proce nim
charakterem a vyznamem uca ten tvi, protoze nemohou byt v takovem
pi'ipade vzdy proce ni prava uca tniku nalezite zaji tena.
Dlouholety byl problem ucasten tvim rodicu o vojovaneho ditete
v i'fzeni o o vojeni, lo-li o rod ice, jejichz ouhla u o vojenim nebylo
ti'eba a byli tudiz z uca ten tvi vylouceni. Skutecno t, zda je, ci neni
jeji~h ouhla u ti'eba, nebyla od pocatku i:'izeni zi'ejma, takZe zpocat-
ku uca tniky nzeni byli. Tim by! v ak zmai'en ledovany ucel, totiz
zachovani anonymity o vojeni. Problem vyi:'e ila novela obcan keho
oudniho i:'adu tak, ze zavedla amo tatne i'izeni, v nemz e rna tato
otazka·vyre it, a urcila jeho uca tniky (§ 180a, 180b). Toto legi la-
tivni re eni problemu uca ten tvi zaroven dokazuje, ze nejde 0 akade-
mickou otazku, nybd o velmi praktickou otazku, jejiz re eni zakonem
si poti'eba praxe vynutila. Sarno i'izeni o o vojeni muze byt zahajeno
teprve pote, kdy je okruh jeho uca tniku takto vyre en.
165
 CAST TRETl: UBJEKTY CIVIL fHO PROCESU
Treti definice ueastnikii
,.v § ?4 od t: I e . tano~i, ze ucastniky nzeni, ktere muze byt za-
haJeno 1 bez navrhu , J ou 1 navrhovatel a ti, o jejichz pravech nebo
povinnostech rna byt v fizeni jednano.
~odie .to_hoto obecneho kriteria oud uca tniky urci a do l'izeni po-
vo~~· Ucm1 ta~ na pocatku rizeni, ale popnpade i pozdeji. Je tlize e
t_ot1z n~kd~ neu~a tnf rfzenf od pocatku, pribere jej oud do nzenf jako
uca tmka, Jakmile e o nem dozvf ( rov. § 94 od t. 3), a naopak, je tli-
~e e _uca tnf ten, o jehoz pravech nebo povinno tech e nejedna, oud
Jeho uca t u ne enfm ukoncf (§ 94 od t. 4).
Ktera rizeni mohou byt zahajena i bez navrhu, vypocftava § 81. Ten
zaroveii odkazuje i na daiSi zakonna u tanoveni, ktera umoziiujf zaha-
jeni rfzenf bez navrhu (z uredni povinno ti , ex officio, ex offo). J ou
to zejmena pripady nzeni o neplatno ti manzel tvf (§ 11 - 13 ZR, zde
ov em ohledne uca tnfku platf § 94 od t. I, druha veta).
y, V ~r~pa~ech, n_a n~z by dopadaly obe definice uca tniku ne porneho
nzem, Je tteba dat predno t vy lovnemu vymezenf (tak napr. v i'fzenf
0 dedictvf je okruh uca tnfku zakonem vymezen v 175b, jde tedy
o pnpad druhe definice. Zaroveii je rfzeni o dedictvf nzenim ktere 1ze
zahajit i bez navrhu, takze by bylo mozne uvazovat i o de,finici tre-
ti, druha definice rna v ak predno t). Rozhodne nelze v jednom rizeni
kombinovat obe definice.
. v ne pornych rfzenich je mozne pribranf dal fho uca tnfka, event.
Jeho vypu teni z l'izeni podle § 94 od t. 3 a 4, vzdy rozhodnutfm ou-
d~. Yecn~ lcgitimace tak via tne plyva uca ten tvim, coz je mozne
vylucne Jen v ne pornem i'fzenf. Kazdy z uca tniku zde rna ve amo-
tatne po tavenf. Nikdy netvorf polecen tvi, kazdy jedna am za ebe
ai je jejich. pocet j~ykoli. Nenf o tatne ani vy1ouceno, aby uca tnik
~-yl P?uze)e,den. Am vedlej i ani hlavni intervence neni v ne pornem
nzem mozna.
166
ODDfL D: DALSf INSTITUCE JUSTICNfHO SYSTEMU
Oddil D
DALSt INSTITUCE
JUSTICNtHO SYSTEMU
Kapitola 1
ADVOKATI
V dejinach spolecno ti e zahy objevuje pozadavek odborne pravnf
a i tence, zaWiovane o obami znaJymi prava. Nazory na hlavni prfci-
ny vzniku zvlastni advokatnf profe e uvniti' pravnickeho tavu e v ak
znacne li f. Pravdepodobne zrod advokacie ouvi i s pocatky toho, co
dnes oznacujeme jako verejna moe, anebo poti'ebou nebo nutno ti
nechat i ve zalezito ti ob tarat nekym jinym, u koho predpokladame
znalo ti a schopno ti, ktere j ou pro obstaranf teto zalezito ti potreb-
ne.
Advokacie je na na em uzemi zaznamenavana od Obnoveneho zi'f-
zeni zem keho dedicneho naseho kralov tvi ce keho (z roku 1627 pro
Cechy, z roku 1628 pro Moravu). V nem poprve nalezame ouhmne
stanovenf podminek pro vykon advokacie jako zvla tnfho povolanf
(mj. jde 0 uredni voleni k vykonu povolanf a lib).
Zakladem pojmoveho vymezenf advokacie je pecificka cinno t pn-
lu niku teto profe e, kterou je po kytovanf pravni pomoci. Pravni
pomoci e rozumi zastupovanf v i'fzeni pred oudy a jinymi organy,
obhajoba ve vecech tre tnich, udileni pravnich porad, epi ovani li -
tin, zpracovanf pnivnich rozborti a dalsi cinnosti jsou-li vykonavany
ou tavne a za uplatu . Vykonem advokacie e pak rozumf po kytovanf
pravni pomoci advokaty za podmfnek tanovenych v zakone o advo-
kacii.
Po kytovani pravni pomoci advokacii e deje ve verejnem zajmu
a z nej take vyplyvaji nektera objektivnf omezeni advokacie. Tato ome-
zenf ve svem ouhmu pred tavujf zaruky kvality a do tupno ti pravni
pomoci pro v echny. Souhrn vy ad a povinno ti po kytovanych ad-
vokacii pnivnim radem rna vuj odraz v povinno ti advokacie pravni
pomoc v celem roz ahu pravniho radu po kytovat (po kytovat pravnf
pomoc ve vsech vecech). Vylucno t advokacie pocfva v tom, ze ad-
167
CAST TRETl: SUBJEKTY CIVIL tHO PROCESU
vokacie je ve ve roli po kytovat pn1vni pomoc ve vsech vecech neza-
tupitelna.
V Ce ke republice, podobne jako v mnoha jinych zernich, po kytu-
je pn1vni pomoc vedle advokatu rada da!Sich profe L J ou jimi notari,
danovi poradci, patentovi za tupci a oudni exekutori, vzdy v obla ti
ve pu obno ti.
V ouca no ti pusobi advokati v Ce ke republice na zaklade zakona
c. 85/1996 Sb., o advokacii, ve zneni pozdej ich predpi u. Podrninky, za
kterych je mozno tat e advokatem, j ou taxativne tanoveny zakonem.
Zadatel mu i byt plne zpu obily k pravnim ukonum, mu i mit vy o-
kosko1 ke vzdelaru v magi ter kern tudijnim programu v obla ti prava
zi kane tudiem na vy oke skole v Ce ke republice, mu i ab olvovat
ale pon triletou praxi advokatniho koncipienta, mu i byt bezuhonny, ne-
rni mu byt ulozeno karne opatreni, pocivajici ve vyskrtnuti ze eznamu
advokatu (nebo musi byt zahlazeno), ne rni mu byt ulozeno vy krtnuti
ze eznamu die § 7b od t. 1 pi m. e) nebo f), ledal.e od vyskrtnuti uply-
nula doba peti Jet, ne rni byt v pracovnim nebo jinem obdobnem pome-
ru ( vyjimkou vyjmenovanych pracovnich pomeru) a ne rni vykomivat
jinou cinno t ne lucitelnou vykonem advokacie, mu i lozit advokatni
zkou ku a lozit do rukou pred edy Ce ke advokatni komory lib. Po
plneni tech to podrninek je zadate1 zap an do eznamu advokatu, vede-
neho Ce kou advokatni komorou, a po zaplaceni poplatku (jehoz homi
vyse je tanovena zakonem) je mu vydano o vedceni o tomto zap ani.
Stanoveni podminek pro pri tup k advokatni profesi pnmo a vy Iovne
v zakone je velmi vyznamne, protoze e tim vylucuje, aby Ce ka ad-
vokatni komora branila jedincum v pri tupu k profe i advokata. Pri tup
k profe i je otevren v em, kteri podrninky pro zapi do eznamu advokaru
plnuji. Pokud by i i pre to pocinala Ce ka advokatni komorajinak, rna
odmitnuty zadatel pravo domahat e napravy jejiho rozhodnuti u oudu.
Tim e ma zabezpeeit, ze advokacie nebude branit pn tupu danch o ob
k profe i, coz by jejim tavajicim clenum zarucovalo vys i zj ky.
Advokacii lze vykonavat samostatne, v pracovnim pomeru nebo
e advokati mohou k vykonu advokacie pojit do druzeni nebo do
verejne obchodni spolecnosti, komanditni spolecno ti nebo spolec-
nosti s rucenim omezenym (§ 11 ZA). Sdruzeni advokatu neni prav-
nickou o obou a zakon o advokacii upravuje nektere odchylky od
168
ODDtL D: DALSI INSTITUCE JUSTICNlHO SYSTEMU
upravy druzeni v obcan kern zakoniku (§ 829 an. OZ), ktere j ou odu-
vodneny zvlastni povahou vykonu advokacie. Obchodni polecno t
byla dopo ud obecne povazovana za formu vykonu advokacie, ktera
je obtizne lucitelna o obni povahou vztahu mezi advokatem a klien-
tem. Oproti tomuto rnineni vsak ilne pu obi tendence zejmena vet ich
advokatnich kancelari vykonavat advokacii v pravnich formach ktere
umoznuji efektivni vnitrni organizaci a rizeni. Vy ledkem techto ten-
denci je i tav v Ce ke republice. Zakon o advokacii umoznuje vykon
advokacie ve verejne obchodni polecno ti, komanditni polecno ti
a polecno ti s rucenim omezenym a upravuje radu podrobno ti, ve
kterych e projevuje zvla tni povaha vztahu advokata a klienta.
Yykon advokacie je pro advokaty pojen mnoha povinno tmi
a omezenimi. Nektere z nich Jouzi pfimo k ochrane jejich klientu. Jen
pro priklad zrninime nektere z nich. J ou to naroky na vzdelaru a praxi
advokatu a jejich o obni odpovedno t za skodu. Advokatova kompe-
tentno t a kvalifikace pro vykon advokacie je zaji fovana odborno -
ti praxe a naroky na odbornou zkou ku. Pro pripad kody zpu obene
klientovi pri vykonu advokacie je advokat povinen uzavrit pri lusnou
poji tnou mlouvu.
Pokoutnictvim e obvykle rozurni po kytovani pravni pomoci
v rozporu e zakonnymi podminkami vykonu advokacie. Pokoutni-
kem muze byt napr. dfivejsi advokat, ktery byl ze eznamu advokaru
vy krtnut, o oba pravnim vzdelanim, ktera nikdy advokatem nebyla
nebo dokonce i o oba bez pravniho vzdelani. Motivace k pokoutnictvi
proto muze byt tejne tak pe tra. Muze ji byt potreba uplatneni, ale
nejca teji pujde temto 0 obam 0 to, aby mely vvechny vyhody yply-
vajici z po taveni advokata, ale aby pritom nemely zadne z povinno ti,
ktere advokat rna. ca to byva pokoutnictvi pojeno dano ymi uniky,
vyplyvajicimi z nepriznani takto zi kanych pnjmu organum pravy
dani.
Duvody, pro ktere je pokoutnictvi nezadouci, j ou zrejme. Jde tu
predev im o ochranu klientu pred nekvalifiko anou pravni pomoci
ale ouca ne tez o ochranu vylucneho postaveni advokatu v y temu
ochrany prav. Zakon o advokacii primou ankci za pokoutnictvi neob-
ahuje. V civilnim proce u muze oud rozhodnout, ze nepripu ti za-
toupeni uca tnika nzenf 0 obou, ktera jako za tupce na zaklade pine
169
CAST T~ET1: SUBJEKTY CfYILNfHO PROCESU
moci za tupuje opetovne (§ 27 od t. 2). V tom je mozno pati'ovat in-
titut, ktery louzi vylouceni za tupce, u ktereho lze predpokladat, ze
je pokoutnikem, ze za tupovani ucastnika nzeni. Nemecke civilni pro-
ce ni pravo jde v tom to meru jeste dale, kdyz § 157 civilniho oudniho
radu tanovi, ze zaloba podana 0 obou, ktera podnikatel ky ob taniva
pred oudem cizi veci, mu i byt odmitnuta.
Advokacie je nadnarodni profe i, nebot polu klienty a jejich nad-
narodnimi aktivitami prichazi i pohyb advokaru. Tento pnrozeny jev
v ak nan1zi na prekazku v podobe narodnich pnivnich radu. Znalo ti
pnivniho radu konkretni zeme nabyva advokat nejprve vy okoskol kym
tudiem a prohlubuje i je v prubehu koncipient ke praxe. ZnaJo t pra-
va veho tatu pak kandidat advokatni profe e prokazuje pi'i advokatni
ci jine podobne zkousce. Ye ti'etu tech to dvou jevu, kdy na jedne tra-
neje advokat pripravovan na po kytovani pravni pomoci za adne v ob-
lasti prava jedne zeme a na trane druhe probihaji pre hranicni lid ke
o obni, podnikatel ke a daJSi vztahy, po tupne pi'irozene dochazi k in-
ternacionalizaci advokacie. Napriklad v ramci Evrop ke unie po tupne
probiha proce ' ktery zacal vzajemnym uznavanim vy oko kol Icych
diplomu v oboru prava a ktery je zavrsen vobodnym u azovanim ad-
vokatu a vobodnym po kytovanim pnivni pomoci.
Pristup k vykonu advokacie na na em uzemi pro zahranicni advo-
katy byl zakonem o advokacii z roku 1996 poprve upraven vy 1ovne.
Konecne e tim napravil stav, nadale jiz neuno ny, kdy privatizacni
a daiSi tran formacni ekonomicke proce y byly pro zahranicni advo-
katy, re p. pro jejich klienty, mimoi'adne pritaZlive, ale nav pravni rad
cinno t zahranicnich advokatu nepredpokladal . Latentni formy po ky-
tovani pravni pomoci z te doby mely predev im ten du ledek, ze kli-
enti nebyli do tatecne chraneni napi'. pro pnpad profe niho ci etickeho
pochybeni obvyklym pravnim a tavov Icym rezimem. Bylo proto ti'eba
jednak od tranit tento ta a jednak e pravni i'ad zacal i v teto otazce
pripravovat na budouci integraci Ce ke republiky do Evrop ke unie
(implementace memic c. 77/249/EHS, 89/48/EHS a 98/5/EU Evrop-
keho parlamentu a Rady).
Y ouca no ti mohou zahranicni advokati zadat o zapi do eznamu
advokatu vedeneho Ce kou advokatni komorou. Zap an bude kafdy
zadatel, ktery ab o1vova1 odborne pravni vzde1ani a praxi v zahranici,
170
prokazal opravneni k vykonu advokacie ( lucitelne e zakonnou regu-
Jaci advokacie una ) v jine zemi a lozil uznavaci zkou ku ktera pro-
vefuje znalo ti pravni upravy pravni pomoci u nas, zakladni znalo ti
naseho pravniho radu a znalo t tavov Icych predpi u advokacie. Tato
zkouska e klada v ce kern nebo v jinem jazyce, bezne pouzivanem
v mezinarodnim tyku. Takto zap any zahranicni advokat je opravnen
po kytovat pravni pomoc v obla ti prava zeme, ve ktere rna opravneni
po kytovat pravni pomoc, a v obla ti prava mezinarodniho.
Dnem v tupu Ce ke republiky do Evrop ke unie, tj. k 1. kvetnu 2004,
nabyla ucinno ti u tanoveni zakona o advokacii o evrop kern advokatu.
Tato u tanoveni predpokladaji, ze u na budou moci advokati z c1en-
skych zemi Evrop ke unie, re p. Dohody o evrop kern ho podar kern
pro toru pu obit ve dvojim moznem pravnim rdimu, a to jako hostu-
jici evropsky advokat anebo jako usazeny evropsky advokat.
Usazeny evropsky advokat je opravnen po kytovat pravni pomoc na
uzemi Ce ke republiky soustavne. Ce ka advokatni komora zapiSe tohoto
evrop keho advokata do eznamu evrop Icych advokaru do l me ice pote,
co ji pi'edlozil zakonem tanovene doklady (§ 35m ZA), a za predpo-
kladu, ze tomu nebraru nektera ze zakonem tanovenych prekazek.
Pro pravni po taveni u azeneho evrop keho advokata e primere-
ne pouziji zakon o advokacii a tavov ke predpi y. Skutecno t, ze jde
o u azeneho evrop keho advokata, je navenek zrejma i ze zpu obu
oznaceni, ktere je advokat povinen pi'i po kytovani pravni pomoci po-
uzivat (§ 35n). Takovy advokat muze byt clenem druzeni nebo do-
volene obchodni polecno ti advokatu (vcetne zahranicni polecno ti
ve my lu § 35na ZA) a muze vykonavat advokacii jako zame tnany
advokat. Ma pravo uca tnit e nemu advokatu ale nemuze byt volen
do organu ce ke advokacie.
Hostujici evropsky advokat oproti tomu po kytuje pra ni pomoc
na uzemi Ce ke republiky jen docasne nebo prilezito tne. emuze
byt clenem druzeni nebo dovolene obchodni polecno ti advokatu.
Nema pravo e ucastnit nemu advokatu a ani byt volen do organu
ce ke advokacie. Pokud ho tujici evrop ky advokat po kytuje pravni
pomoc pocivajici v za tupovani v i'izeni pred oudy nebo jinymi orga-
ny, je povinen u tanovit na eho advokata jako veho zmocnence pro
dorucovani pisemno ti (§ 35j od t. 2 ZA).
171
CAST TRET1: SUBJEKTY CIVILN1HO PROCESU
Evrop ky advokat ho tujici i u azeny muze u mi po kytovat pravni
pomoc pocivajici v za tupovaru v nzeni pred oudy a jinymi organy
vcetne obhajoby v tre tnim rizeni, a to i v pnpadech, kdy za tupcem
uca tnika nzeni muze byt jen advokat nebo v pripadech tanoveneho
povinneho za toupeni. v pripadech, kdy je tanoveno, ze uca tnika ri-
zeni muze za tupovat jen advokat, a v pnpadech povinneho za toupeni
uca tniku advokatem mu i mit evrop k:Y advokat v rizeni konzultanta
pro otazky procesnibo prava. Konzultanta v otazkach proce niho pni-
va vybira evrop ky advokat po konzultaci e vym klientem z nasich
advokatu a jeho idlo deluje oudu nebo jinemu organu pri prvnim
ukonu, ktery vuci nemu cini. za adne je konzultant opravnen byt e ou-
hla em evrop keho advokata pri vsech ukonech, pfi kterych je opravnen
byt pritomen jako zastupce nebo obhajce evrop k:Y advokat. U tanoveni
konzultanta vsak neomezuje odpovedno t evrop keho advokata za sko-
du a ani jeho karnou odpovedno t. Kame je evrop k:Y advokat odpoved-
ny v obdobnem pnivnim rezimu jako nasi advokati (§ 35q an. ZA).
Prava a povinnosti advokatii.
Prava a povinno ti advokatu e vztahuji k siroke obla ti vztahu, do
kterych advokat pri vykonu advokacie v tupuje. Prava a povinno ti ad-
vokatu vyplyvaji ze zakona o advokacii, z obcan keho oudniho radu,
z tre tniho radu a z dal ich zakonu. Krome toho vyplyvaji dal i prava
a povinno ti advokaru z jejich stavovskych pfedpisii (z pravnfch no-
rem, ktere prijima ama advokatni profe e a ktere j ou pro jeji cleny
zavazne - rov. § 53 ZA). Advokacie jako profe e cinna ve verejnem
zajmu na ebe takto bere i dal i povinno ti , nez ktere j ou stanoveny
v zakonech .
Mezi pnivy a povinno tmi advokatu lze roz1i ovat pniva a povin-
no ti, ktere e tykaji vztahu advokata ke klientovi , k oudu, ke kole-
gum advokatum nebo k advokatnim koncipientum. Zde zminime jen
nejvyznamnej i z nich.
Ve vztahu ke klientovi je advokat predcv im povinen chranit a pro-
azovat jeho prava a opravnene zajmy a ridit e pritom jeho pokyny.
Pokyny klienta v ak neni advokat vazan, j ou-li v rozporu e zakonem
172
nebo e tavov k:Ym predpi em, 0 cernz je povinen klienta primerene
poucit (§ 16 od t. 1 ZA).
Advokat rna jednat ce tne a vedomite a du ledne vyuzivat ve pro-
pech veho klienta v echny zakonne pro ti'edky a v jejich ramci podle
veho pre vedceni vse pro nej pro pesne. Vztah advokata a klientaje od
davne hi torie razen rnezi vztahy fiduciarni povahy, tj. mezi vztahy, je-
jichz ziliadem je vzajemna duvera. Rada in titutu pravni upravy advo-
kacie louzi naplneni duveme povahy vztahu rnezi advokatern a jeho
klientem. Takovym in titutem je rnj. povinno t rnlcen1ivo ti advokata.
Advokat rna ulozenu povinno t mlcenlivo ti ohledne vvech kutecno ti,
o kterych e dozvi v ouvi lo ti vykonem advokacie. Podrninky pro
zpro teni rnlcen1ivo ti j ou tanoveny v zakone (§ 21 ZA). V ouca -
no ti j ou ilne tendence prolornit rnlcenlivo t advokatu zejmena v ou-
vislo ti bojem proti spinavym penezum. v ce kern pravnim radu e tak
talo v zakone c. 6111996 Sb., o nekterych opati'enich proti legalizaci
vyno u z tre tne cinno ti (§ 21 od t. 7 ZA). Srov. tez nove zavedene ri-
zeni podle § 200j - 200m - blize v ca ti pate, oddil C.
Advokat je zasadne povinen pravni pomoc po kytnout, coz vyplyva
z vylucno ti advokacie a jeji povinno ti po kytovat pravni pomoc ve
v ech vecech. Advokat rna pravo po kytnuti pravni pomoci odrnitnout.
Pokud vsak byl k po kytnuti pravni pomoci u tanoven (napr. soudem
na ziliade § 30 od t. 2) anebo urcen advokatni komorou, protoze e
jedinec nemohl domoci po kytnuti pravni pomoci (§ 18 od t. 2 ZA),
pak advokat po kytnuti pravni pomoci za adne odmitnout nemuze. Ve
vyjimecnych pnpadech tanovenych v zakone (§ 19 § 20 ZA) rna ad-
vokat dokonce povinno t odmitnout po kytnuti pravni pomoci, re p.
pozadat o u tanoveni nebo urceni jineho advokata Ude o pripady ti'etu
zajmu nebo naruseni duvery mezi advokatem a jeho klientem).
Advokat rna vuci klientovi pravo na odmenu, re p. na primerenou zruo-
hu na odmenu. Odmena muze byt mluvni (dohoda o ca tee nebo o zpu-
sobu urceni - hodinova, pau runi aj.) nebo rnimo rnluvni (tarifni). Po-
drobnej i upravaje ob aZena ve vyhla ce MS c. 177/1996 Sb., (advokatni
tarit), ve zneni pozdejsich predpi u. Krome odmeny nruezi advokatovi
podle advokatniho tarifu tez nahrada hotovych vydaju a nahrada za pro-
me kany ca . Uprava odmen a mlhrad advokaru v obecne zavazne pravni
norme neni v kontinentalnim pravnim y temu nicim neobvyklym, ackoli
173
CAST TRETl: SUBJEKTY CIVILN1HO PROCESU
by e mohlo zdat, ze e tone lucuje e oukromopnivni povahou vztahu
advokata a klienta. Duvodem pro ingerenci vei'ejne moci do obl ti oct-
men advokaru je pi'edevsim poti'eba podpurnych pravidel pro tanoveni
odmeny pro pnpady, kdy mezi advokatem a k.lientem nenf odmena mlu-
vena (napi'. obhajoba ex offo v tre tnfm nzenf) nebo pro pnpady urcovani
odmeny advokata pro urceni roz ahu nakladu oudniho nzeni.
Zvla tnfm pnpadem mluvni odmeny je odmena podilova. Mu:le byt
urcena podflem na pi'edmetu pravni pomoci (angl. contingency fee)
nebo podflem na vysledku i'izeni (ang. ucce fee, conditional fee, lat.
pactum de quota liti ). Advokatni tarif ani zakon o advokacii podflovou
odmenu vy lovne neupravuji. Je v ak upravena ve tavov kych pi'ed-
pi ech (v Pravidlech profesionalni etiky cl. 10 od t. 2 a 3). Odmenu
urcenou podilem na hodnote veci Jze podle nich jednat kdykoli za
podminky, ze bude pi'imei'eml. Naproti tomu odmenu podilem na vy-
sledku i'izeni lze jednatjen vyjimecne (z majetkovych nebo ocialnich
duvodu) a opet mu i byt pi'imei'ena.
Vyznarnny rozdfl platf pro rozhodovani oudu o vy i advokatovy
odmeny, pokud pfiznava miliradu nakladu i'izeni. Pokud je advokatovu
klientovi jako uca tniku nzenf oudem pi'iznavano pravo na nahradu
mikladu proti jine o obe, pak oud tanovuje vy i odmeny advokata
za adne podle zvla tniho pi'edpi u, kterym je vyhl. MS c. 484/2000 Sb.,
ve zneni pozdejsich pi'edpi u (ktenl upravuje tzv. pau alne tanovene
azby odmen), a to i tehdy, je tli:le i advokat a klient vy i odmeny
mezi ebou mluvili. Advokat je povinen veho klienta upozornit na
toto pravidlo, kdy:l nim jedmiva mluvni odmenu. Pokud je totiz
jednana odmena vy f nez tanovene pau alni azby, ne e klient tento
rozdfl am bez ncihrady, i kdy:l mel v i'izenf piny u pech. Jen vyjimecne
muze oud pi'iznat pi'i rozhodovani 0 nahrade nakladu odmenu advoka-
ta ve vy i, ktera vyplyva z advokatniho tarifu (§ 151 od t. 2).
Odpovednost advokata
Advokat je i pi'i vykonu advokacie pine trestne odpovedny.
Karna odpovedno t advokatu vypJyva ze zakona o advokacii (§ 32
an. ZA) a jeji podrobno ti j ou upraveny vyhl. c. 244/1996 Sb. (advo-
174
ODD1L D: DALSf INSTITUCE JUSTICN1HO SYSTEMU
katni karny i'ad). Karnym provinenim ad okata je opeto ne nebo za-
va:lne zavinene porn eni po innosti ulozenych zakonem o advokacii
nebo tavov kym pi'edpi em.
Advokat odpovida klientovi za skodu zpu obenou v ouvi lo ti
vykonem advokacie, re p. za skodu zpu obenou jeho zame tnancem
nebo za tupcem. Zprostujicim duvodem je, pokud advokat prokaze, ze
skode nemohlo byt zabraneno ani pi'i vynalo:leni veskereho u iii, kte-
re lze na nem pozadovat. Advokat odpovida vemu klientovi o obne,
a proto je ti'eba zaji tit, aby byl klient chranen pi'ed pripadnou advo-
katovou in olvenci. Advokati j ou proto povinni e pro pi'ipad odpo-
vectno ti za skodu poji tit, a to v mire primerene pi'edpokladanemu
roz ahu odpovectno ti. Miru pojisteni by tedy mel advokat prizpu obit
typu ve klientely a druhu pravni pomoci, kterou obvykle po kytuje.
Organizace profese
Advokacie je v na em pravnim i'actu vniti'ne organizovana na prin-
cipu profe ni arno pravy. Clen tvi pi'i lu niku advokacie v profe ni
organizaci je povinne. Ce ka advokatni komora (CAK) je arno prav-
nou tavov kou organizaci v ech advokaru, je pravnickou o obou a za-
kon tanovi jeji obligatorni organy. J ou jimi:
- nem- nejvy si organ CAK,
- pi'ed tavenstvo - vykonny organ CAK,
- pi'ed eda komory - tatutarni organ CAK,
- kontrolni rada,
- karna komi e,
- zku ebni komi e pro advokatni zkou vky a uznavaci zkou ky.
Sarno prava advokatnf profe e nevylucuje ingerenci tatu. Vliv ta-
tu na advokatni profe i je naopak do urcite miry objektivne podrni-
neny a zactouci. Neza i lo t advokacie nemu:le byt, vzhledem k jeji
roli v y temu ochrany prav, ab olutni, byt financne je zcela nezavi Ia
na pro tfedcich z vei'ejnych rozpoctu , kdyz je jeji cinno t financovana
z pi'i pevku jejich clenu.
Hlavni pro tfedky vlivu tatni moci na advokacii j ou zejmena:
- zakonna uprava po taveni advokacie,
175
CAST TRETf: SUBJEKTY CIVILNfHO PROCESU
oudni pi'ezkum rozhodnuti organu advokacie,
- pravo mini tra pravedlno ti dat oudu navrh na prezkum ta-
vov keho predpi u,
- kontrola nad ob ahem a prubehem advokatnich zkou ek,
- pravnf uprava odmen advokatti ( rov. § 50 ZA).
Kapitola 2
NOTARI
Hi torie notal' ke profe e je pi'edev fm zrcadlem vyvoje listin a je-
jich vyznamu v pravnim zivote a vyvoje profe e, ktera je vyhotovuje.
Po prvopocatcfch profe e v antickem Rime (tabelio byl oukromy
ui'ednfk, episujfcf li tiny) je nejvyznamnej i etapa vyvoje 11. tole-
tf v ltalii, odkud e traduje pojem latin ky nebo kla icky notal', ktery
oznacuje rozdfJ mezi kontinentalnim a anglo-americcym pojetfm pro-
fe e notare. (Agendu odpovidajfcf notal' ke cinno ti vykonavaji v an-
g1o-americkem pravnim y temu bezne advokati, re p. tzv. pecetfcf
urednfci.)
U na by1 vyvoj notal' tvi jako vobodne pravnicke profe e preru en
od r. 1949, odkdy e talo tatnim organem. Teprve po r. 1989 zapocal
navrat k tradicnim kontinentalnfm principum notal' tvf. Zavr en by!
l.lednem 1993, kdy nabyl ucinno ti notar kY rad (zak. c. 358/1992 Sb.,
ve znenf pozdejsich pl'edpi u).
Notar je fyzicka o oba, kterou tat povei'i1 notar kym uradem a kte-
ra splnuje podrninky tanovene notar cym i'actem (p1na zpu obilo t
k pravnfm ukonum, bezuhonno t, vy oko kol ke vzdelanf zf kane
v Ce ke republice, re p. v SR nebo vzdelani bylo uznano ( rov. § 17
od t. I, pf m. b), petileta notar ka praxe a lozenf now ke zkou Icy).
Notarskym uradem je oubor pravomocf k now ke a dal i cinno ti,
tanovene zakonem, trvale pojeny mf tern vykonu teto cinno ti.
Na pl'f tup k profe i rna vyznamny vliv tat. Sled kroku, kterymi e
u kutecnuje pl'i tup k profe i, je totiz uzce vazan na znzeni nebo uvol-
nenf notal' keho uradu. Na rozdfl od advokacie je tak pl'i tup k notal' ke
profe i omezen principem numeru clau u , ktery zarucuje do tupno t
now cych Ui'adu vei'ejno ti. Do konkur u na ob azenf volneho notal'-
176
ODDfL 0: DALSliNSTITUCE JUSTIC fHO SYSTtMU
keho uradu e muze pnhla it kazdy notal' kY kandidat (o oba pn-
lu nou odbomou praxi now keho cekatele, ktera lozila now kou
zkou ku). Konkur vyhla uje a organizuje Notal' ka komora CR ajeho
vftez je jmenovan do now keho ui'adu rninistrem pravedlno ti.
Prava a povinnosti notare
Notal' tvf jako profe e je charakterizovano cinno tf nowe. Po-
tavenf a cinno t notare v nasem pravnim i'actu vychazi z latin keho
(kla ickeho) pojeti now tvi, pro ktere je pfiznacne pi'edev im to, ze
notal' ka cinno t louzi prevenci poru a pravnf ji tote. Okony notare
jsou nadany vei'ejnou virou (fide publica). Nekdy e rozlisuje notar-
ska cinnost v uzsim my lu ( episovani li tin, nadanych verejnou vi-
rou, 0 vectcovanf a overovani kutecno ti a li tin) a notal' ka cinno t
v sirsim my lu (kdy e k predchozim cinnostem pripojuji tez u chovy
ne olucni povahy).
Notarska cinnost je cinno ti, ve ktere je notal' neza tupitelny. Na
tom nic nemeni kutecno t, ze napi'. vidimaci (overovani hody li tin)
a legalizaci (overovani via tnorucniho podpi u) provadeji vedle nich
tez obecni urady.
Krome notarske cinnosti je notar zakonem opravnen tez ke sprave
majetku nebo dedictvl, k cinnosti soudniho komisare v Nzeni o de-
dictvi a k poskytovani pravni pomoci.
Typickyrni ukony notare v nasem pravnim i'adu j ou:
1. Sepi ovcini vefejnych li tin o prcivnich ukonech
Notal' pi'i epi ovani notal' cych zapi u mu f dodrzet zakonem
tanovenou formu i dal f naldito ti (§ 72 an. notal' keho i'adu).
Notar kY zapi je ze zakona vei'ejnou li tinou. Takove Ii tiny maji
vys i dukazni flu v nzeni pi'ed oudem ( 134). Pi'i plneni zako-
nem pozadovanych podminek [ 274 pi m. d) OSR, § 7la-71c
notal' keho radu] je notal' ky zapi dokonce exekucnim titulem.
Ten komu z nej vyplyva pravo na plneni, pak neni nucen doma-
hat e vydani exekucniho titulu v oudnim rizeni a muze plneni
pi'imo vymahat ve vykonavacfm nebo exekucnfm rizenf. V na em
pravnfm i'adu je mnoho pi'fpadu, kdy zakon formu notal' keho za-
177
CA T TRETf: SUBJEKTY CIVIL fHO PROCESU
pi u pro pn lu ny pnivni ukon obligatome pozaduje (mj. § 143a,
§ 147 OZ, § 57 od t. 1 ObZ). Je zrejme, ze jde o tendenci tyto
pnpady roz ii'ovat. Krome ochrany prav, prevence poru a pravni
ji toty vsak nelze nevidet dal f du ledky takoveho re enf, kterymi
je na jedne trane relativni nedo tatek notaru a na trane druhe
zvy ene vydaje na pravnf ukony.
2. Osvedcovdnf prdvnl vyznamnych skutecnostf a prohldsenf
0 vedcovanf je YOU povahou ui'ednf potvrzenf notare 0 tom, CO
by mohlo byt podkladem pro uplatneni prava nebo jinak pravne
vyznamne. Notaro vedcenfm potvrzuje, ze e nejaka kutecno t
pred nim odehrala nebo ze hledal neco, co je nebo muze byt
pnivne vyznarnne. Nejca teji probiha o vedcovani ve forme vidi-
mace ( hoda opi u li tin), legalizace (overeni pravo ti via tnoruc-
niho podpi u), o vedceni o prubehu valne hromady nebo chuze
pravnicke o oby (ktere je jejich vernym zachycenfm), o vedce-
nf jinych kutkovych deju (napr. lo ovanf) ve forme notal' keho
zapi u, o vedceni o prohla eni (ve forme nota.r keho zapi u je
o_ vedcen pravni ukon, ktery by! ucinen u tne).
3. Uschovy listin nebo penlz kjinym ticelit.m net ke splnenf zdvazku.
4. Vyddvdnf stejnopisit., opisit., vypi it. a potvrzenf.
Notaf jako soudni komisaf
V i'izenf o dedictvi vy tupuje notar jako oudni komi ar a je povo-
lan ke vsem potfebnym ukonum a k prfprave navrhu na rozhodnuti pro
oud. (Podrobneji k tomu viz ca t pata, oddil C.)
Notaf jako zastupce ucastnika fizeni
Novela obcan keho oudniho i'adu ucinno ti od I. !edna 2001 pi'i-
ne Ia vy lovnou upravu notare jako za tupce uca tnika rizeni na zakla-
de pine moci. Vedle advokata je tak notal' druhou pravnickou profe i,
~tere toto opravneni vy lovne pri lu i. Podobne jako advokatovi lze
1 notari udelit pouze tzv. proce nf plnou moe, tj. plnou moe pro cele
178
ODD1L D: DALSf INSTITUCE JUSTICN1HO SY TEMU
rfzeni kterou nelze nijak omezit. S vyjimkou pnpadu, kdy zakon vy-
Z.aduje povinne za toupeni uca tnika rizeni, rna notar pravo dat e za-
toupit jinym notarem, notar kym kandidatem nebo notar k)fm konci-
pientem Uako ub titutem). .
Notar - na rozdil od advokata - muze uca tnika za tupovat Jen
v roz ahu vych opravneni podle notar keho radu. Ten tanovi, ze notar
muze byt za tupcem uca tnikajen ve pravnim rizeni a v nekterych ri-
zenich podle pate hlavy druhe ca ti obcan keho oudniho radu, vcetne
rizeni o dedictvi, pokud v nem notar nevy tupuje jako oudni komi ar
[§ 3 od t. 1 pi m. b) NR]. Notar muze byt za techto podminek rovnez
za tupcem uca tnika rizeni ve vecech, 0 nichz bylo rozhodnuto jinym
organem (podle pate ca ti OSR- viz § 245) a ve pravnim oudnictvf
(v iz§ 35 od t. 2 zakona c. 150/2002 Sb., oudni fad pravni, ve zneni
pozdejsich predpi u).
Pravni pomoc notaru je vedle notar ke cinno ti, ve ktere je notar
neza tupitelny, dal i cinno ti , ke ktere je zakonem opravnen. Prav-
ni pomoc notaru mu i re pektovat nekolik zakonnych omezeni (§ 3
NR). Notar muze po kytovat pnivni porady, za tupovat v jednaru fy-
zickyrni nebo pravnickyrni o obami, e tatnirni nebo jinyrni organy
a tez ve pravnim nzeni a v obcan kem oudnim nzeni ve pravnim
oudnictvi a v rizenich podle § 175a az 200e OSR (krome nekolika
vyjmenovanych vyjimek) a sepi ovat li tiny. I v techto pripadech je
v ak pravnf pomoc notare dale omezena, nebof zakon pozaduje, aby
ouvi ela jeho notar kou cinno ti. Pravni pomoci, jejiz po kytovani
notarem neni vazano na ouvi lo t notar kou cinno ti, je pouze vy-
kon pravy majetku a za tupovani v ouvi lo ti nim.
Vztah mezi notarem a klientem je vyznamne odli ny p dle toho,
zda notar po kytuje notar kou cinno t nebo pravni pomoc. Pri po ky-
tovani pravni pomoci je notar vazan tez pokyny klienta. Zatimco pri
vykonu notar ke cinno ti j ou pokyny klienta (napr. ohledne formy
a ob ahu ukonu notare) bez pra nfho vyznamu, nebot zde notar vyko-
nava funkce tatu.
Notar je podle zakona povinen zachovavat mlcenlivost. Roz ah
povinno ti mlcenlivo ti e v ak lisi podle toho, zda notar vykonava
notar kou cinno t nebo zda po kytuje pravni pomoc. V prvnim pripa-
de . e vztahuje jen na kutecno ti, ktere e mohou dotykat opravne-
179
CAST TRETf: SUBJEKTY CIVIL fHO PROCESU
nych zajmu uca tniku. v pnpade, ze notar po kytuje pravni pomoc,
je povinen zachovavat mlcenlivo t o v ech kutecno tech, ktere e
v ouvi lo ti po kytovanim pravni pomoci dozvi. Notar odpovfda
klientovi za skodu a je povinen pro ten pnpad uzavi'it pn lusnou po-
ji tnou mlouvu. Notar kou cinno t i pnivni pomoc po kytuje notar
za adne za odmenu, av ak pravidla urceni jeji vyse e pro oba pnpady
lisi. Zatimco pro notar kou cinno t plati vyhl. c. 196/2001 Sb., o od-
menach a nahradach nota.i'u a pravcu dedictvi, ve zneni pozdejsich
pi'edpi u, pro po kytovani pravni pomoci plati pro odmenu notafe vyhl.
c. 177I 1996 Sb., advokatni tarif, ve zneni pozdejsich pi'edpi u, re p. tez
vyhl. c. 484/2000 Sb., ve zneni pozdej ich pi'edpi u.
Organizace profese
Notar ka profe e je v Ce ke republice organizovana na principu
amo pravy. K vykonu amo pravy j ou ze zakona povolany orga-
ny amo pravy, kterymi jsou jednak notar ke komory, znzene na
uzemnfm principu v obvodu kazdeho kraj keho oudu, re p. Me t ke-
ho oudu v Praze, a Notaf ka komora Ceske republiky. Rozdil v jejich
pu obno ti byva vymezovan tak, ze zatimco uzemni notar ke komory
pu obi pi'edevsim dovnit.i' profe e, Notar ka komora Ce ke republiky
pu obi pl'edevsim navenek. Neplati to v ak beze zbytku, nebo( i Nota.i'-
ska komora Ce ke republiky vykonava i'adu pravomoci dovniti' profe e.
Napi'. vyhla uje a organizuje prubeh notar eych zkousek, konkur y na
ob azeni volnych notal' kych uradu, odborne vzdelavani atd.
Ozemni notar ke komory druzuji v echny notafe e idlem v obvodu
pri Iu ne komory ajejich clen tvi v komorachje povinne. Organy komor
j ou: kolegium (nejvyvvi organ), prezidium (vykonny a i'idici organ), pre-
zident ( tatutami organ) a revizni komi e (kontroluje cinno t prezidia).
Notar ka komora Ce ke republiky je pravnicka o oba, vybudovami
na principu kolektivniho clen tvi a jejimi cleny j ou vvechny uzem-
ni notar ke komory. Organy Notal' ke komory Ce ke republiky j ou :
nem (nejvy i organ), prezidium (vykonny a i'idici organ), prezident
( tatutami organ), revizni komi e (kontroluje cinnost prezidia) a kama
komi e.
180
ODDfL D: DALSf INSTITUCE JUSTil:Nt:HO SYSTEMU
Kapitola 3
SOUDNt EXEKUTOfU
Po taveni a cinno t oudnich exekutoru upravuje pomerne nova
pravni norma, zakon c. 120/200 I Sb., o oudnich exekutorech a exe-
kucni cinno ti (exekucni rad), ve zneni pozdej ich predpi u, ktera na-
byla ucinno ti 1. kvetna 2001. ce ka republika e tak pridala k neko-
Iika malo zemim, ve kterych tato zvlastni pravnicka profe e pu obi.
V nasem pravnim i'adu maji vei'itele na vyber, zda budou vymahat ve
naroky v exekuci provadene oudem (resp. oudnim vykonavatelem)
nebo v exekuci provadene oudnim exekutorem.
Po taveni soudniho exekutora je podobne po tavenf notai'e. Soudni
exekutor je o oba, kterou tat poveruje exekutor kym ui'adem. Exekuc-
ni urad v ak na rozdil od notar keho Ui'adu zakonem definovan neni.
Podminky pro jmenovani oudnfm exekutorem j ou plna zpu obilo t
k pravnfm ukonum, uplne vy okoskol ke pravni vzdelani zi kane
v Ce ke republice, bezuhonnost, minimalne ti'ileta exekutor ka praxe
a Iozeni exekutor ke zkou ky. Podobne jako u notare je i oudnf exe-
kutor jmenovan do exekutor keho ui'adu mini trem pravedlno ti na
zaklade u pechu ve vyberovem i'izeni organizovanem Exekutor kou
komorou Ce ke republiky, ktera idli v Brne.
Soudni exekutor vykonava pi'edev im exekucni cinno t, kterou e
rozumi nuceny vykon exekucnich titulu a ktera je jeho hlavnim uko-
lem. Mimo to v ak je opravnen vykonavat i dal i cinno t, a to:
- po kytovat pravni pomoc opravnenemu nebo povinnemu po vy-
dani exekucniho titulu , jakoz i v ouvi lo ti exekucnf a dal i
cinno ti,
- epi ovat exekutor ke zapi y, ktere j ou vei'ejnymi Ii tinami ,
- epi ovat li tiny, pi'ijimat v ouvi lo ti exekucnim l'izenim do
u chovy penize, Ii tiny a movite veci,
- na zaklade povei'eni oudem muze dorucovat pi emno ti oudu
a vykonavat funkci oudniho vykonavatele,
- na zaklade navrhu via tnika veci nebo o oby opravnene veci
di ponovat muze provadet drazbu movite nebo nemovite veci ,
- vydavat tejnopi y, opi y a vypi y.
181
CAST TRETt: SUBJEKTY CIVIL 1HO PROCESU
Pi'i vykonu exekucni cinno ti pi'i epi ovani exekutor kych zapi u
a pi'i vykonavanf cinno ti z povereni oudu rna oudni exekutor po ta-
venf verejneho cinitele. Soudni exekutor je vzdy povinen zachovavat
mlcenlivo t o v ech kutecno tech, o kterych e dozvi v ouvislo ti
exekutor kou nebo dal i cinno ti.
Soudnimu exekutorovi nalezi za exekucni a dal i cinno t odmena,
nahrada hotovych vydaju, ncihrada za ztratu ca u pi'i provadeni exekuce
a ncihrada za doruceni pi emno ti. Zpu ob urceni vyse odmeny je upra-
ven vyhl. MS c. 330/2001 Sb., ve zneni pozdejsich pi'edpi u. Odmena
za exekucni cinno t muze byt mluvni nebo mimo rnluvni. Srnluvni
odmena nenf ncikladem exekuce. Mimo mluvni odmena je tanovena
v zavi lo ti na druhu exekuce procentni azbou z vymozeneho plneni
nebo pevnou azbou pro pripady nepenezitych exekuci. Odmena oud-
nfho exekutora za dalsi cinno t je zavi Ia na typu teto cinno ti, napi'.
v prfpade pravni pomoci plati pro urceni odmeny advokatni tarif, pro
provadeni drazby movite nebo nemovite veci zcikon o verejnych draz-
bach.
Profe e oudnich exekutoru je organizovcina na principu profe ni a-
mo pravy, vuci ktere rna vyznamne pravomoci, podobne jako vuci No-
tar ke komoi'e Ce ke republiky, tatni moe. Exekutor ka komora Ce ke
republiky je amo pravna tavov ka komora, ktera sdruzuje v echny
oudni exekutory. Clen tvi v komore je povinne a vznika jmenovcinim
oudnim exekutorem. Exekutor ka komoraje pravnickou o obou a rna
tyto organy: nem (nejvyssi organ), prezidium (i'idicf a vykonny or-
gan), prezidenta ( tatutcirni organ), reviznf konti i (kontroluje ho po-
dai'eni komory), kcirnou komi i a zku ebni komi i.
Kapitola 4
STATNIZASTUPCI
Statnf za tupitel tvi plni v ju ticnfm y temu roli organu tatu, ktery
je urcen k za tupovcini tatu v pripadech tanovenych zcikonem. Tyto
pi'ipady zahrnuji dve zcikladni obla ti cinno ti tatniho za tupitel tvi.
J ou jimi jednak obla t tre tni ju tice a jednak cinno t tatniho za tu-
pitel tvi v civilnfm proce u (§ 4 a § 5 zak. c. 283/1993 Sb., o tatnim
182
ODDfL D: DALSI INSTITUCE JUSTlC tHO SYSTEMU
za tupitel tvi, ve zneni pozdej ich predpi u). v tre tnepravni obla ti
tatni za tupitel tvi podava obzalobu v tre tnim i'izeni a ykonava dal-
i cinno ti ulozene tre tnim radem (napr. § 71 od t. 4 TR), vykonava
dozor nad doddovcinim pravnich pi'edpi u v rni tech, kde e vykonava
vazba, tre t odneti vobody, ochranne leceni, ochranna nebo u tavni
vychova. v civilnim proce u muze tatni za tupitel tvi v toupit do jiz
zahajeneho oudniho i'izeni za podrninek tanovenych v § 35, vyjimec-
ne muze podat navrh na zahajeni i'izeni.
Statni za tupci j ou jmenovani do vych funkci mini trem prave-
dlno ti na navrh nejvys iho tatniho za tupce, a to bez ca oveho ome-
zeni. Podmfnkami pro jmenovani j ou tatni obcan tvi Ce ke repub-
liky, plna zpu obilo t k pravnim ukonum, vy oko kol ke pnivnicke
vzdelani, slozeni zaverecne zkou ky, ouhla pi'idelenfm k urci-
temu tatnimu zastupitel tvi a vek nejmene 25 let v den jmenovani
(§ 17 ZStZ).
Statni za tupci j ou pri vykonu ve funkce povinni po tupovat od-
povedne, re pektovat a chranit lid kou du tojno t a lid ka prava a vo-
body; mu i e vy mhat v eho, co by vzbuzovalo pochybno ti o jejich
objektivite pi'i ochrane zajmu tatu. J ou povinni zachovavat rnlcenli-
vo t o vecech, ktere e dozvedeli v ouvi lo ti vykonem povolani,
a to i po konceni pracovniho pomeru. Statni za tupci za adne neod-
povidaji za skodu zpu obenou nezcikonnym rozhodnutim nebo ne-
pravnym Ui'ednim po tupem. Tuto odpovednost rna podle zvla tniho
predpi u vuci poskozenemu tat (zcik. c. 8211998 Sb., o odpovedno ti
za kodu zpu obenou pi'i vykonu verejne moci ve zneni pozdej ich
predpi u).
Statni za tupitel tvi tvori ou tavu, do ktere nalezi Nejvyssi tatni
za tupitel tvi, vrchni tatni za tupitel tvi, kraj ka tatni za tupitel tvi
a okre ni tatni za tupitel tvi. idla a obvody jednotlivych tatnfch za-
tupitel tvi e kryji e idly a obvody oudu. Yy f tatni za tupitel tvf
vykonavaji dohled nad niz inti tatnimi za tupitel tvinti, a to zejmena
z hledi ka doddovani pravnich predpi u.
183
CAST TRETf: SUBJEKTY CIVIL 1HO PROCESU

Kapitola 5
URAD PRO ZASTUPOVANt STATU
VE vECECH MAJETKOvYCH

Orad pro za tupovanf tatu ve vecech majetkovych byl zrfzen za-

konem c. 201/2002 Sb. k l. cervenci 2002 (dale jen ZUZSt).
Orad pro za tupovani tatu ve vecech majetkovych krome jinych za-
konnych pu obno ti jedna v rfzeni pred tuzem kymi oudy a rozhodcfmi
organy ve vecech tanovenych zakonem o Oradu pro za tupovani tatu
ve vecech majetkovych - vylucne jednani Uradu (§ 3 ZOZSt) anebo
na ziliade dohody prf lusnou organizacni lozkou tatu- dohodnute
jednani Uradu (§ 6 ZOZSt). Dale muze Orad pro zastupovanf tatu Cast ctvrta
ve vecech majetkovych vy tupovat za tat jako za vedlej fho uca tnfka
- vedlejsi iieastenstvi Uradu (§ 9 ZOZSt). Zakon dale predpokhl.da,
ze Orad pro za tupovanf tatu ve vecech majetkovych je zpu obily vy- ZAKLADY CIVILNIHO PROCESU
tupovat jako uca tnik oudnfho rfzeni (a rna pro toto i'fzenf proce nf
zpu obilo t) v prfpadech dolozeneho majetkoveho zajmu tatu- pri- (INSTITUTY CIVILNIHO
ma iicast Uradu (§ 11 ZOZSt), pricemz temito zakonnymi opravneni- PROCESNIHO PRAVA)
mi Oradu pro za tupovanf tatu ve vecech majetkovych nej ou dotcena
opravnenf, ktera pn lu i tatnfmu za tupitel tvf.
Zame tnancem Oradu e muze tat bezuhonny tatnf abean Ce ke
republiky, pricemz kvalifikacnfm predpokladem k cinno tern uvede-
nym hora je vy okoskol ke pravnicke vzdelanf a nejmene trfleta doba
praxe po ukoncenf pi'edep aneho vzdelanf v oboru predpokladaneho
druhu prace. Zame tnanci Oradu j ou mj. povinni zachovavat mlcen-
livo t a podrobne j ou pro ne upravena pravidla zakazu jednanf, ktere
by mohlo ve t ke ti'etu zajmu tatu e zajmy o obnfmi.
Sfdlem Oradu pro za tupovanf tatu ve vecech majetkovych je Pra-
ha. Svou cinno t vykonava pro trednictvfm vych uzemnfch pracovi t.
Ozemnf pracovi te Oradu pro za tupovanf tatu ve vecech majetkovych
fdlf v fdlech kraj kych oudu a v hlavnfm me te Praze. v cele Oradu
tojf reditel, ktereho jmenuje do funkce mini tr financf. Odborny do-
hied nad cinno tf Oradu vykonava Mini ter tva financf.

184
 OddilA
0 INSTITUTECH PROCESNiHO PRAVA
OBECNE
Je tUze jsme v predchozich ca tech definovali civilni proce jako
oubor proce nepravnich vztahU vznikajicfch v du ledku po tupu ub-
jektu nzeni pri po kytovani ochrany ubjektivnim pravum a je tlize
j me dale vymezili jak pojem a okruh ubjekru, tak i pojem proce ne-
pravnich vztahu mezi nimi, bylo by nyni narni te zabyvat e prave onim
po tupem (cinno ti ubjektu), a tedy via tnim proce em.
Ctenar, ktery takto u uzuje, u uzuje pravne. Ucebnice proce niho
pn1va tak - zpravidla - cini. v teto ucebnici j me e v ak rozhodli pro
jinou metodu: vykladu dynamickemu (proces jako postup v case)
predrazujeme staticky pohled na nektere uzlove body procesu, kte-
re j me nazvali instituty civilnlho procesnlho prava.
Tyto in tituty maji zpravidla vuj teoretickj zaklad, ktery je ti'eba
0 vetlit, maji ve druhy, ktere je ti'eba kla ifikovat, maji ve pi'edpo-
klady a ucinky. Dornnivame e, ze vylozime-li tyto in tituty v jejich
taticke podobe amostatne, bude pak mozno - jiz se znalo ti veci -
lepe pochopit via tni dynamickou stranku proce u v jeho jednotlivych
druzfch , jejiz vyklad bude na ledovat.
Za takove zakladni in tituty civilniho procesu lze - vedle jeho ub-
jektu - pokladat predevsim zalobu (re p. jiny navrh na zahajeni rizeni)
a rozsudek. Zaloba a roz udek tvori dva opacne poly kazdeho jedno-
tliveho nzeni. Zalobou rizeni zacina a roz udkem konci. Ozce polu
ouvi eji, protoze ob ah zaloby je urcujicf pro ob ah roz udku a roz u-
dekje odpovedi na zalobu. Jejich ob ah ajejich druhy e proto ca tecne
hoduji, vymi ucinky e Iisi. Oba in tituty maji bohate propracovane
teoreticke zaklady, ktere za louzi, aby byly v ucebnici ale poi'i trucne
pop any.
Podobne je tomu in titutem proce niho dokazovani. Dokazovani
je v proce u vlozeno mezi zalobu a roz udek a vztahuje eke pomym
kutecno tern, ktere oud poti'ebuje overit. Roz ah dokazovaru vyplyva
za adne ze zaloby,jeho vy Iedky j ou urcujici pro podobu roz udku, pro-
toze e v nem obrazi dokazovanim zji teny kutkovy tav kaZde veci .

187
CAST CTYRTA: ZAKLADY CIVIL fHO PROCES
Pi'itom proce ni pn1vo mu i byt pi'ipraveno na i'e eni ituaci, kte-
re obca na tavaji, ze totiz urcitou kutecno t prokazat nelze. Mu i
byt proto dana pravidla jak v takovem pi'ipade po tupovat, kdyz ne-
lze z toho duvodu nerozhodnout (to by bylo nepi'ipustne odmitnuti
spravedlno ti - denegatio iu titiae). Tato pravidla e odrazeji zejmena
v uceni 0 dukaznim bi'emeni, ktere je tez dale pi'edmetem vykladu.
Vedle tech to zakladnich in titutu civilniho proce u jsme zai'adili i in-
tituty kvalitativne odli ne, nicmene rovnez vyznamne. Jde 0 in tituty
spi e procesne-technickeho charakteru, kterymi e proce u kutecnuje
(proce ni ukony a lhuty) nebo kterymi e vymezuje jeho ramec (pro-
cesni podminky) a konecne dulditou praktickou otazku nakladu i'ize-
ni. Znalo t techto in titutu teprve umozni pochopit proces- at pomy,
ne porny, nebo nektery zvlastni druh proce u - jako celek.
Oddil B
PROCESN1 UKONY
Kapitola 1
POJEM PROCESNtCH UKONU
Proce ni prava a povinno ti e realizuji pi'evazne pro ti'ednictvim
proce nich ukonu.
Proce ni ukony muzeme vymezit jako projevy nebo jednani sub-
jektu fizeni, ktere procesni pravo pi'edvida a upravuje a kterym pi'i-
znava ucinky na vznik, daJ i rozvijeni, zmenu nebo zanik proce ne-
pravniho vztahu. Jinak i'eceno j ou to ukony, ktere ovliviiuji zahajeni,
prubeh a ukonceni procesu.
Proce ni ukony cini ubjekty rizeni, pi'edevsim oud a uca tnici.
Soud, jako organ povolany k rozhodovani, vede i'izeni, nai'izuje jed-
nani a tanovi jeho prubeh, provadi dokazovani, vydava rozhodnuti.
Oca tnici podavaji oudu navrhy, ve navrhy popr. meni, vyjadruji e
k provedeni dukazu , podavaji opravne pro ti'edky. Obdobne ukony
muze cinit i tatni za tupce, pokud v toupil do nzenf. Proce ni ukony
188
ODD1L B: PROCESNf UKO Y
oudu, uca tniku, popr. dal ich ubjektu na ebe navazuji, doplnuji e
a vytvareji tak proce jakozto dynamicky dej.
Proce ni ukon , jako kafdy pravni ukon je projevem vule jednaji-
ciho ubjektu. Tu e pak na kyta otazka, zda k po ouzeni proce niho
ukonu po taci zkoumani projevu vule a jeho naldito ti, jak je tanovi
proce ni pravo, ci zda je ti'eba tez zkoumat nalezito ti vule a hodu YU-
le s projevem, jak je tomu u ukonu hmotnepnivnich.
v proce ni teorii prevazuje nazor, ktery i my za tavame, ze u pro-
ce nich ukoniije rozhodujici projev vule (plat[ zde tzv. teorie projevu).
Nruezito ti viile samotne e nezkoumaji (tzv. teorie viile zde neplati).
To znamena, ze u proce niho ukonu, na rozdil od ukonu hmotnepravni-
ho, nezaJezi na tom, ze projev ti'eba neodpovida kutecne vuli jednaji-
ciho ubjektu, ze byl vyvoJan omylem apod. Rozhodujfcije projev. Ten
mu i byt po uzovan ve my lu § 41 od t. 2 podle veho ob ahu, nikoli
podle sveho (popripade ne pravneho) oznaceni. Av ak o jeho platno ti
ci neplatno ti ve my lu abean kopravni teorie tu nelze mJuvit. Zatfm-
co mlouva muze byt neplatna pro omyl v pod tatne nruezito ti , nikdy
nebude neplatna zaloba nebo odvolani, byt by uca tnik jednal v omylu.
(Shodne NS CR v u ne eni ze dne 30. 8. 1995 zn. Odon 19/95/Fa-Sp
vy lovil, ze kutecno t, ze proce ni ukon by! ucinen v omylu, nema
vliv na zmenu nebo zanik proce nepravnich vztahu.)
Teorie projevu viile e v proce nim pravu vy vetluje tim, ze cilem
proce u je poskytovanf ochrany ubjektivnimu pravu: jednotlive pro-
ce ni ukony uca tnfku nemaji zpravidla prfmy vliv na ubjektivnf pra-
vo, nybd maji vliv pouze na proce . J ou proto mene amo tatne nez
ukony hmotnepravni. Proce nf ukony e navzajem doplnuji, navazujf
na ebe a teprve jejich celek vede k pozadovane ochrane. U nekterych
proce nich ukonu ve veci arne (napr. u zaloby, u odvolani atd.) pn-
pou ti proce ni pravo jejich zmenu nebo jejich zpetvzeti, a tim ome-
zuje negativni du ledky pnpadneho omylu jednajiciho, av ak obec-
ne je v proce nim pravu ama vule nerozhodna, relevantni je pouze
projev. Jine re eni by prakticky ani nebylo mozne, proce by e ti'i til
a komplikoval, kdyby mel oud zkoumat, zda vule ukonem projevena
je kutecne viili jednajiciho. Do afeni vJa tniho ucelu i'izeni by tim
bylo ztizeno, ne-li dokonce znemozneno.
189
CAST CTVRTA: ZAKLADY CIYILNfHO PROCESU
Nepripou ti-li proce ni pnivo neplatno t proce nich ukonu (ka2dy
proce nf ukon, pokud by! ucinen ubjektem k tomu zpu obilym, mu-
zeme pova2ovat za platny), rozli uje naproti tomu procesni ukony
bezvadne a vadne, pfipustne a nepfipustne, ucinne a neucinne.
Toto mdeni e vztahuje na proce ni ukony uca tnikU.
Bezvadny je proce ni ukon, ktery rna v echny predep ane naldito ti
ob ahove i forrmilni. Je-11 ukon vadny, re p. neuplny, po tupuje oud
podle § 43, to znamena, ze mu [ uca tnika vyzvat k oprave a poucit,
jak je rreba opravu nebo doplneni prove t. Teprve nevyhovi-li uca tnik
a v rizeni nelze pro tento nedo tatek pokracovat, oud podani, kterym e
zahajuje nzeni, odmitne a k ostatnim podanim neprihlizi (§ 43 od t. 2).
Zakon zde leduje, aby ochrana prav byla minimaJne ztezovana z duvo-
du formalnich. K teto otazce e vyjactrily cetne naJezy 0 tavniho oudu
CR ledujici nahu oddelit pouceni uca tniku v ot<izkach proce niho
po tupu, ktere oud ucastnikum po kytnout rna, od poucenf v otazkach
hmotneho prava, ktere oud uca tnikum po kytovat nema ( rov. zneni
§ 5). Stalo e tak zejmena v ouvi Jo ti tzv. re titucnirni pory. Za
vvechny nalezy citujeme ale pon nalez p. zn. ill. us 127/96 kde e
ffka, ze ob ahuje-li proce ni ukon uca tnika zjevnou ne pravno t, je
nutno dat uca tniku pfilezito t ji od tranit. ,Opakem tohoto postupu je
prepjaty formalizmu , jehoz du ledkem je ofi tikovane zduvodnovani
zjevne ne pravedlno ti, nebo neprihlednuti ke my lu a ucelu pnivni
upravy... "
Proce ni ukony mohou byt dale pfipustne nebo nepripu tne. To e
rozlisuje zpravidla u opravnych pro ti'edku, ktere j ou omezeny co do
lhut, opravnenych o ob atd. Opravny pro tredek, ktery neodpovida za-
konnym pozadavkum pnpu tno ti (napr. odvolani podane po uplynuti
odvolaci lhuty), je proce nim ukonem nepfipu tnym. Vyvolciva ice
povinno t oudu 0 nem rozhodnout, ale zpravidla jinak, neZ uca tnik
zamy lei. Nove u tanoveni § 41 a od t. 3 tanovi, ze k ukonu uca tnika,
ktery nenf za rizeni pi'ipu tny, e neprihlizi. To v ak nelze vztahnout na
nepripu tno t opravnych pro tredku, protoze ty maji pecialni upravu
( rov. 218, § 243b od t. 5). Podle nich je nutno nepripu tne odvolani
(dovolanf) u ne enim odmitnout.
Proce ni pravo nekde dale rozlisuje proce ni ukony ucinne, ane-
licinne. Je-li proce nf ukon uca tnika podle zakona neucinny, znamena
190
ODDfL B: PROCESNf UKO Y
to, ze nema ty na ledky, ktere nim jinak proce ni pravo pojuje (ne-
ma tedy zactne proce ni na ledky). To ov em mu i byt zakonem vy-
Iovne tanoveno. Tak napi'. podle § 42 od t. 3 bude neucinna zaloba
podana telefaxem, je tlize ji zalobce do tri dnu nedoplni predlozenim
originalu. Nebo podle § 96 od t. 3 bude neucinny ne ouhla odpurce
e zpetvzetim zaloby, je tlize ke zpetvzeti zaloby do lo pred prvnim
jednanim ve veci.
v teto ouvi lo ti je rreba upozornit nato, ze ucastnici mohou v fi-
zeni cinit i hmotnepravni ukony. Nato pamatuje § 41 od t. 3 pokud
jde o ucinno t takoveho ukonu vuci druhemu uca tnikovi. Hmotne-
pravnim ukonemje napr. vypovect' a odvolani pine moci, uznani naroku
nebo vzdani e naroku. (Pokud vsakjde o uznani naroku, ktery je pred-
metem poru, Cini z neho § 153a zaroven ukon proce ni, protoze umoz-
nuje na jeho z<iklade vydani zvlastniho roz udku, tzv. roz udku pro
uznani.) Hmotnepravni ukon je ucinny vuci o tatnim uca tnikum od
okamziku, kdy e 0 nem v rizeni dozvecteli. Jelikoz jde 0 ukon hmotne-
pravni, je ti'eba jeho platno t po uzovat podle hmotneho prava.
Plati-li teorie projevu vule o proce nich ukonech uca tniku, pak
tim pi e mu i platit o proce nich ukonech oudu, ktere j ou autorita-
tivnimi projevy statniho organu au nichz nelze v zajmu pravni ji toty
pripu tit pochybno ti o tom, zda urcicy ukon, zejmena rozhodnuti, je,
ci neni platnY. Tam, kde to zajem na nezbytne pruzno ti rizeni vyza-
duje, zakon vy lovne umoznuje oudu, aby ve rozhodnuti dodatecne
zmenil (tak napr. v § 170 od t. 2 se tanovi, ze oud neni vazan usne-
enim, kterym e upravuje vedeni rizeni. To neznamena, ze nad je
takove u ne eni neplatne, ale oud je podle okolno ti nemu i pozdeji
re pektovat a muze rozhodnout o vedeni nzeni jinak. Viz tez opravu
rozhodnuti podle § 164). Pokud v ak zakon vy lovne takovou mozno t
ne tanovi, nelze jiz provedeny ukon oudu menit nebo takovy ukon
prohla it dodatecne za neplatny. K naprave moznych pochybeni oudu
louzi opravne pro ti'edky.
191
CAST CTVRTA: ZAKLADY CIVILN1HO PROCESU
Kapitola 2
PROCESNfUKONYSOUDU
Pojem
Proce nimi ukony oudu j ou v echny ukony, ktere oud Cini v pru-
behu fizeni, od jeho zahajeni az do pravomocneho konceni.
Maji formu soudniho rozhodnuti (roz udku, u ne eni nebo pla-
tebniho rozkazu) nebo opatreni soudu. Obcan JcY oudni rad napr. po-
cita opatrenim oudce, aby svectek nebyl pritomen v jednaci ini pred
zapocetim vy lechu, poradkovym opatrenim oudu atd.
Proce ni ukony cini zpravidla oud, pred nimz e rizeni kona (tj.
tzv. proce ni oud) ve tanovenem ob azeni, to znamena oudce nebo
senat, re p. pred eda enatu. Od r. 1994 pusobi u oudu vys i oudni
urednici: vyssi oudni urednikje opravnen provadet amo tatne nektere
ukony vyjmenovane v § 9 zakona c. 189/1994 Sb., o vy sich oudnich
urednicich (ve zneni pozdejsich predpi u) a konkretizovane v § 6 JR.
Je pritom podilzen pred edovi enatu, ktery tez rozhoduje o pripadnem
odvolani proti ukonu vynho oudniho urednika. Nove e tez pocita
funkci a i tenta oudce ( rov. § 36a ZSS); a i tent oudce rna ob-
dobne po taveni jako vyssi oudni urednik. v rizeni 0 dectictvi provacti
proce ni ukony povereny notar jako oudni komi ar ( rov. § 38). Jeho
ukony e povaiuji za ukony oudu. Rovnez ukony exekutora pri prova-
deni exekuce e podle § 28 ZSE povazuji za ukony oudu.
Dozadani
Proce ni oud muze pozadatjiny oud, aby za nej proved! ukon, kter'}
v obvodu proce niho oudu prove t ne1ze vubec nebo jen obtizemi nebo
e zvy enymi neucelnymi niliady. Jde o tzv. dozadani. Nejca teji pujde
o provedeni dukazu, napr. o ohledani rni ta v obvodu dozadaneho oudu
atd. 0 dozadanem ukonu e epi e protokol, kter'} e za ila oudu proce -
nimu. Dozadany oud za adne provacti ukony ve vern obvodu. Pokud by
to nebylo mozne, dozadani vrati nebo je po toupi oudu, v jehoz obvodu
lze ukon prove t, je-li mu tento oud znam (§ 39 a § 122 od t. 2).
192
ODD1L B: PROCES 1UKONY
Misto a cas procesnich tikonu
Soud vykonava ukony za adne v budove oudu: neni vsak vy1ou-
ceno a zalezi na okolno tech, aby amo oudce rozhod1 nebo enat po-
veril predsedu enatu provedenim ukonu mimo budovu oudu (napr.
aby vy lechl nemocneho vectka v nemocnici). Ohledani nemovito ti
jinak nez na mi te amem provactet ani nelze. Ocastnici maji vzdy pra-
vo byt pntomni ( rov. § 122).
Ca ova urceni v proce nim pravu j ou dvoji: proce ni lhuty a pro-
ce ni roky. Procesni lhuty j ou ca ove u eky urcene pro proce ni
ukony uca tniku, popr. jinych ubjektu (o proce nich lhutach viz dale
u proce nich ukonu uca tniku). Okony oudu nej ou zpravid1a, az na
vyjimky, vazany proce nimi 1hutami: pro soud plati, ze rna v rizeni
po tupovat tak, aby vee by1a co nejrychleji projednana a rozhodnuta
( 100). P1ati take, ze priprava jednani rna byt takova, aby bylo mozno
rozhodnout o veci zpravid1a pn jedinem jednani ( 114a), coz nelze
OV em vyzadovat bezvyjimecne. Jednani muze byt Z dulezitych duvo-
du odroceno, duvody mu i byt pntomnym deleny (§ 119). V praxi e
tak deje pomerne ca to, cimz e rizeni znacne protahuje. Zdlouhavo t
justice je ov em ve1JcYm prob1emem (nejenom u na ) a pritom je zrej-
me, ze pouze rychle po kytnuta ochrana je zaroveii ochranou do ta-
tecne ucinnou. Stanovit zakonnou 1hutu pro trvani rizeni, vzhJedem
k ve1ke rozmanitosti a Iozito ti jednotlivych veci vsak pro te obecne
nelze. Jednotlive j ou pro oud tanoveny napi'. edmidenni lhuta pro
rozhodnuti o navrbu na pi'edbezne opatreni (§ 75c od t. 2), tricetiden-
ni 1huta pro ode !ani pi emneho vyhotoveni roz udku (§ 158 od t. 4),
de etidenni lhuta pro rozhodnuti v i'izeni ve vecech kapitaloveho trhu
(§ 200g od t. 2) aj. 0 navrhu uca tnika na urceni lhuty k provedeni
proce niho ukonu viz vy e v ca ti druhe, kapitole druhe.
Rok je rovnez ca ove urceni: znamena urceni casu a rni ta kdy
a kde e konajednani. 0 tanoveni roku rozhoduje oud podle potreby,
vym rozhodnutim v ak neni vazan, protoze jde 0 vedeni rizeni a muze
je kdykoli zmenit ( 170 od t. 2). Terrninu rok e v ouca nem proce u
prakticky neuziva, § ll9 v ak hovoi'i 0 odroceni jednani.
193
CAST CTVRTA: ZAKLADY CIVILN1HO PROCESU
Soudni protokoly a soudni spis
Cely prubeh nzeni a zejmena obsah procesnich ukonu musi byt pi-
semne zachycen. Soudni zapis o prubehu nzeni a o procesnich ukonech
(pokud nebyly ucineny pi emne) se nazyva protokol. Soudni protokoly
j ou verejnymi listinami ve smyslu § 134. Podle sveho obsahu jsou
oudni protokoly trojiho druhu:
Protokoly nahrazujici podani ucastniku. Kazdy okre ni soud je
povinen sep at podani do protokolu za podrninek § 42. Takovy pro-
tokol musi mit nalezitosti obecne (§ 42 odst. 4) i nruezitosti pn lusneho
ukonu (napr. nalezitosti podle § 79 odst. 1, podava-li se do protokolu
zaloba).
Protokoly jednaci. Tyto protokoly se sepisuji o vsech ukonech, pri
nichz soud jedna s ucastniky nebo provadi dokazovaru anebo vyhla-
suje rozhodnuti, tedy zejmena o prubehu jednaru. Protokol diktuje hla-
site predseda enatu, ucastnici maji moznost se k jeho obsahu vyjadrit.
Protokol podepisuje predseda senatu a zapisovatel. Ocastnici podepi-
suji protokol, jen obsahuje-li uzavreni miru, dohodu o vychove a vy-
zive nezletileho ditete, dohodu o styku s ditetem, dohodu o vyporadani
dedictvi nebo dohodu 0 prenecharu predluzeneho dedictvi veritelum
(§ 40). Rovnez projev uznani naroku zalovanym musi soud protokolo-
vat a uca tnik podepsat, protoze se o tento projev opira soudni rozsu-
dek o uznani (§ 153a).
Protokoly o porade a hlasovani. Sepisuji se jen ve vecech senatnich
a zakladaji se v zalepene obruce. Protokoluje se vetsinove i mensinove
tanovisko (tzv. sepan1tni ci rninoritni votum). Protoze vsak enatni
rozhodnuti je vetsinovym rozhodnutim, zustava mensinovy nazor ve-
rejno ti utajen.
Soudni protokoly a vvechny ostatni pi emno ti tykajici se teze veci
se zakladaji a tvori soudni spis. Soudni spis slouzi jako podkladovy
material pro rozhodnuti oudu, pro pripadna opravna rizeni i pro infor-
maci ucastniku. Ocastnici maji pravo nahlizet do spisu a ponzovat si
z nej vypisy a opi y. Jinym 0 obam muze nahlednuti do spisu povolit
soudce, maji-Li pro to vazne duvody anebo prokazi pravni zajem (§ 44).
Takto nelze zpristupnit pi , jehoz obsah musi zustat utajen. Utajovane
informace musi byt ochraneny.
194
ODD:tL B: PROCESN1 UKONY
V soucasne dobe se uvazuje o vyssim vyuziti elektronicke komuni-
kace a elektronickeho ukladani dat i v soudnim nzeni (napr. o elektro-
nickem vedeni soudniho spisu nebo videozaznamu z jednani narnisto
protokolace apod.). Je vsak treba dukladne uvazit veskere du ledky
s tim spojene.
Dorucovani
V souvislosti s rizenim mu i soud ucastnikum i jinym subjektum
a osobam zucastnenym na nzeni dorucovat ruzne pisemno ti. Tak napr.
dorucuje zalovanemu stejnopis zaloby, uca tnikum a svedkum pred-
volaru k jednani, ucastnikum pisemne vyhotoveni rozsudku atd. Do-
rucovani rna zavazne procesni dusledky stanovene predevsim v zajmu
pravni jistoty a ochrany ucastnikU. Napftklad jen radne doruceny roz-
sudek muze nabyt pravni moci, a projevit tak zavazne ucinky na pravni
vztahy, o nichz se vyslovuje, a byt popripade podkladem pro nuceny
vykon (exekuci). A to, ze byl vsem uca tnikum, resp. jejich zastupcum,
dorucen, musi mit soud nalezite dolozeno.
Posledne uvedeny princip je zajiste spravny. Nelze vsak pritom ne-
videt narustajici problemy spojene s tim, ze e radne doruceni nedari,
zvhl.Ste pak tam, kde se adresat nezdrzuje v rniste veho bydlne nebo
e chce doruceni soudni obsilky vyhnout.
Pravni uprava dorucovani prosla od r. 1990 nekolika zmenarni. Plat-
ny pravni stav podle jedne z novelizaci obcanskeho oudniho radu, za-
kona c. 555/2004 Sb., je od 1. ledna 2005 na ledujici.
Zpusob dorucovani. Vubec poprve se v pravni uprave dorucovani
soudnich pisemnosti dava prednost primemu doruceni soudem adre-
satovi pri jednani nebo jinem soudnim ukonu (§ 45, rov. tez § 158
odst. 3). V takovem pnpade se doruceni poznamena v protokolu, ktery
podepive oudce nebo ten, kdo doruceni proved), a prijemce pi em-
nosti.
To vsak samozrejme neni mozne vzdy, zejmena ne na pocatku ri-
zeni. Pak je rreba pouzit dorucujiciho organu, jirm muze byt soudni
dorucovatel, organ ju ticni straze, soudni exekutor a take provozovatel
postovnich luzeb (povta) i dalsi (srov. § 45a). Dorucovani povtou tedy
195
CAST CTVRTA: ZAKLADY CfVlLNfHO PROCESU
jiz zdaleka neni vicemene jedinou mozno ti, jako tomu bylo v nedavne
minulo ti.
Zakon rovnez nove pripou ti a nijak neomezuje elektronicke doru-
covani pro trednictvim verejne datove ite (srov. § 45f). To je v ak
mozne jen tam, kde i adre at, vybaveny kvalifikovanym certifikcitem,
takove dorucovani preje a je ochoten pritom tanovenym zpu obem
polupracovat. Pfijeti zpravy mu i totiz oudu do tri dnu potvrdit, a to
e zarucenym elektroniceym podpi em, jinak by bylo doruceni neu-
cinne.
Dorucovani je co do vyznamu i nadale dvoji: do vlastnich ru-
kou a obycejne. Do via tnich rukou adre ata e dorucuji pisemno ti,
u nichz to bud' tanovi zakon (napr. tejnopi zaloby podle § 79 od t. 3,
stejnopi roz udku podle § 158 od t. 2), nebo tak muze rozhodnout
oudce ( rov. § 45b od t. 2). 0 tatni pi emno ti e dorucuji obycejne.
U obou zpu obu je mozne tzv. nahradni doruceni. To poe iva v ulo-
zeni u oudu nebo na poste, coz zavi ina tom, kdo je dorucujicim orga-
nem (srov. §50b). Adre atuje pritom zanechana vyzva poucenim, kde
i rna pi emno t vyzvednout. Yyznam niihradniho doruceni je v tom,
ze je za plneni tanovenych podminek pojeno ucinky doruceni, jako
by k doruceni doslo. Je-li totiz adre at nalezite informovan a vyzvan,
aby i ulozenou pi emno t vyzvedl Uak rna byt informovan a vyzvan,
tanovi § 50c od t. 1 a 2), pak rna uplynuti tanovene lhuty, po kterou
byla pi emno t ulozena, za na ledek fikci doruceni, i kdyz e adre cit
o ulozeni nedozvedel (§ 50c od t. 4). Tato lhuta cini 3 dny u obycejne-
ho doruceni, 10 dnu u doruceni do vlastnich rukou a bezi od ulozeni.
Je-li tedy napr. ulozena na po te pi emno t urcena do via tnich rukou
a adre at i ji vyzvedne za 4 dny, je pi emno t dorucena dnem, kdy
kutecne byla vyzvednuta. Je tlize i adre cit pi emnost nevyzvedne,
na tupuje de atym dnem fikce, ze tento de city den je dnem doruceni,
a to i kdyz e adre at o tom nedozvedel. 0 moznem vyvraceni teto
fikce rov. dale.
U nekterych pi emno ti urcenych do via tnich rukou je ncihradni
doruceni vylouceno. Ty pak mu i byt kutecne predany do rukou adre-
ata, jinak se doruceni nezdarilo a je treba po tupovat podle toho ( rov.
§ 114b od t. 4, § 173 od t. 1). 0 vyiouceni ncihradniho doruceni u jine
pi emno ti muze tez rozhodnout pred eda senatu.
i96
ODDtL B: PROCESNf UKONY
Je treba pi'ipomenout, ze rozii ovani mezi obycejnym dorucenim
a dorucenim do via tnich rukou i mezi dorucenim a niihradnim doru-
cenim rna vyznam pouze u dorucovani pomoci dorucujicich organu.
Prime doruceni oudem i doruceni pro rrednictvim verejne datove i-
te je vzdy zaroven dorucenim do via tnich rukou a nahradni doruceni
neprichcizi v uvahu.
Adresati. Pnivni uprava- zrejme kvuli pre no ti- rozli uje doru-
covani podle jednotlivych adre atu. Zviaste je upraveno dorucova-
ni fyzickym o obam (§ 46 a § 46a), dorucovani pravnickym o o-
bam (§ 47) a potom dale v de eti u tanovenich § 48, § 48a-§ 48i
dorucovani ruznym o obam ju ticniho y temu a jinym ubjektum.
Pro vsechny adrescity plati, ze i mohou zvolit pro dorucovani adre u
v Ce ke repubiice, deiit ji oudu a pozadat o dorucovani na ni. Soud
takovou volbu mu ire pektovat, protoze jde o to, aby dorucovani bylo
usnadneno.
Jinak pro dorucovani fyzicke osobe piati, ze e dorucuje na adre u
jejiho bytu, rni ta podnikani, praco iste nebo rni ta, kde e zdrzuje,
avsak muze ji byt doruceno vsude, kde bude za tizena. Neni-ii za-
tizena, muze byt pi'i obycejnem dorucovani pi emno t predana jine
o obe, ktera e na adre e vy kytuje a je ochotna pi emno t adre atu
odevzdat (ne rni vsak jit 0 0 obu ktera rna na veci protichudny za-
jem). Pi emno t urcenou do via tnich rukou takto predat neize a musi
byt - neni-li adresat za tizen - ulozena. 0 ucincich uiozeni jako na-
hradniho doruceni byio jiz pojednano vy e. K tomu je treba dopinit, ze
fyzicka 0 oba muze ucinky ulozeni jako nahradniho doruceni zvratit.
Jde-ii o doruceni na adre u, kde je prihia ena, nebo na adre u, kterou
ama uvedla, mu ela by oudu prokazat, ze e v mi te nezdrzovala
v dobe doruceni ani v dobe bezici ihuty pro vyzvednuti ulozene za-
iiky (napr. ze pobyvala v zahranici, byla ho pitalizovana apod.). Pak
by doruceni byio neucinne (§ 46 od t. 6). Kdyby vsak io o doruceni
na jinou adre u kde neni prihla ena k pobytu ani ji ama neuvedla,
museio by ji byt - k jeji ncirnitce - prokazano, ze e v uvedene dobe
v mi te zdr:lovala.
Dorucovani pravnickym o obam upravuje § 47. Dorucuje e na
adresu idla pravnicke o oby zap anou v obchodnim nebo jinem ve-
rejnem rej tfiku nebo na adre u, kde pravnicka o oba kutecne id-
197
CAST CTVRTA: ZAKLADY CIVIL fHO PROCESU
li, nebo na adre u, kterou ama oudu pro dorucovani uvedla. V § 47
od t. 2 j ou vypocteny o oby, ktere mohou pi emno t za pnivnickou
o obu prijimat. Nepodan-li e dorucit a pi ernno t je ulozena, na tu-
puje uplynutim lhuty fikce doruceni, nebyla-li za ilka vyzvednuta. Pro
odvraceni tohoto nasledku exi tuji, podobne jako u fyzicke o oby, dve
mozno ti: Je-li dorucovano na adre u zapsaneho idla, mu ela by prav-
nicka o oba oudu prokazat, ze v den kdy nebyl nikdo za tizen a po
celou rozhodnou lhutu ulozenf (tj. 3 nebo 10 dnu) ve kutecno ti idlila
jinde a o zmenu zapi u v rej triku pozadala. Pak bude ulozeni Uako
nahradnf dorucenf) neucinne. Je-li vsak dorucovano na adre u skutec-
neho fdla, mu f prokazat, ze ve kutecno ti fdlila jinde.
Dorucovani jinym ubjektum je upraveno obdobne, avsak pri-
hlednutim k tomu, ze jde o profe ionaly Uako napr. advokaty, notare,
oudnf exekutory apod.) nebo o urady, in tituce ci ubjekty verejneho
prava.
K adre atum oudniho dorucovani je treba je te uve t, ze zakon tez
upravuje, komu e dorucuje v pfipade, ze je uca tnik za toupen (§ 45c,
§ 45d). Je-li uca tnfk za toupen za tupcem s proce ni plnou mod, do-
rucuje e pouze tomuto za tupci (zmocnenci). Jenom tehdy, kdyz e
rna am uca tnfk do tavit nebo neco jineho 0 obne vykonat, dorucuje
e- vedle zmocnence- tez uca tnfkovi o obne. Jde-li o jine za toupeni
(na zaklade zakona nebo na zaklade rozhodnutf), je treba v uvedenych
u tanovenich nalezt odpovfdajfcf pravidlo.
Po tup pri dorucovanf (§ 49-§ SOd) a prukaz dorucenf (§ 50e az
§ 50g) je v obcan kern oudnfm radu upraven velmi podrobne, zejme-
na proto, aby by I v ouladu e zakonem o po tovnich luzbach, protoze
dorucovani soudnich pi em no tf po tou je tale vyuzivano ve znacnem
roz ahu. Proto e v § 50 upravuji du ledky odepreni prijeti za ilky ad-
re atem, v § 50a pi'fpady vracenf nedorucene za ilky soudu, po tup pri
ulozeni nedorucene pi emno ti (. SOb a§ SOc).
Prukazem doruceni v pi'fpadech dorucovanf pro ti'ednictvfm doru-
cujfcich organu je tzv. dorucenka (§ 50e od t. 2). Dorucenka je od-
delena ca t ui'ednf obalky, ktera e po provedenem doruceni vracf
vyplnenymi udaji oudu. Je to listina ice oukroma (protoze nenf
zakonem prohlavena za vei'ejnou), ale zakon jf v § 50f od. t. 9 priznava
198
ODDfL B: PROCESN1 UKO Y
obdobne via tnosti, jake rna li tina verejna, totiz ze udaje v nf uvedene
e povazujf za pravdive, nenf-li dokazan opak.
Co mu f dorucenka ob ahovat, tanovf § 50f. J ou to jednak nale-
zito ti, ktere mu f byt na dorucence vyplneny vzdy, a dale nalezito ti,
ktere je treba uve t v urcitych ituacich (napr. kdyz do lo k dorucenf
adre atovi, dale pi'i ulozenf pi emno ti, dale pi'i vyzvednuti ulozene
za ilky pnjemcem nebo pn odmitnuti prijeti atd.). Dorucenka tak po-
kytuje, po vern vraceni, oudu do tatek informaci, aby mohl zvazit
pravni du Jedky doruceni nebo nedoruceni, event. neucinno t doruceni
a rozhodnout o dalSim postupu v fizeni.
Obcan ky oudni rad ob ahuje jeste urcita dalSi u tanoveni louzfci
tomu, aby e dorucovani pi ernno ti u nadnilo. Podle § 45e lze uca t-
niku nebo jeho za tupci ulozit, aby i zvolil za tupce pro dorucovanf,
pokud je dorucovanf jemu amemu pojeno obtizemi nebo prutahy.
Pokud by vyzvany nevyhovel anebo zvolil za tupce, jemuz by rovnez
ne Jo bez obtizf dorucovat, bude e jim dorucovat ulozenim u oudu
( amozrejme po pn lu nem poucenf o techto na ledcfch). Za tupce pro
dorucovanf pi emno ti v ak nemuze byt u tanoven, ma-li byt doruco-
vano do ciziny.
u tanoveni § 50 resi ituaci kdy adresat je ice za tizen, ale ode-
pre pi'ijmout dorucovanou pi emno t nebo odmitne prokazat vou to-
tozno t nebo po kytnout jinou oucinno t pri dorucovani. Takove od-
mitnuti znamena, ze e pi ernno t povazuje timto dnem za dorucenou.
Nato rovnez u tanoveni o nalezito tech dorucenky pamatuje.
V nekterych pripadech e rozhodnutf vyve uje na uredni de ce ou-
du ( rov. napi'. § 45d od t. 2 ph u tanoveni opatrovnika v nekterych
ituacich, § 185m od t. 2 pri umorovani li tin,§ 336c od t. 3 a§ 338p
od t. 3- dra2ebni vyhla ky pn prodeji nemovito ti nebo prodeji podni-
ku ve vykonavacfm rizeni apod.) v techto pripadech podle § 50i plati
ze patnactym dnem po vyve eni bylo doruceno ucastnikum, kteri ne-
j ou oudu znami nebo jejichz pobyt neni znam nebo e jim nepodarilo
dorucit do ciziny, a popnpade dal im o obam.
Uverejnovani ruznych udaju formou vyhla ek oudu v Obchodnim
ve tniku (pokud je zakonem tanoveno) upravuje §SOh.
199
CAST CTVRTA: ZAKLADY CTVILN1HO PROCESU
Dorucovani v ramci EU
Pravni uprava dorucovani v obcan kern oudnim radu upravuje
tento proce ni ukon soudu pouze v mezich statni suverenity, tedy
na uzerni Ceske republiky. Dorucovani oudnich pi ernno ti mimo
hranice tatu (uca tnikum, popr. i jinym osobam) e nemuze touto
upravou fidit. Bez dohody taru o teto otazce by bylo mozne doruceni
pouze diplomatickou ce tou, tj. pro trednictvim mjni ter tev zahranic-
nich veci obou tatu, a to je ce ta zdlouhava a pro potreby oudniho
nzeni nevyhovujici.
Proto je rnluvni re eni teto otazky predmetem mnoho tranne Drnluvy
o dorueovani oudnich a mjmo oudnich pi emno ti v cizine ve vecech
obcan k,Ych a obchodnich, ktera byla jednana v r. 1965 v Haagu a k niz
~e ka republika (puvodne jeste Ce ko Ioven ka republika) pri toupila.
Umluva byla u na publikovana vyhla kou mini tra zahranicnich veci
c. 85/1982 Sb. Obdobna urnluva byla prijata v r. 1998 take v ramci Ev-
rop ke unie, av ak po tupujici integrace clen k,Ych tatu, ktera vyzaduje
rychJej i vytvareni polecneho pravniho pro toru, umoznila pretvoreni
nekterych mezinarodnich rnluv do formy narizeni.
Takbyla Dmluvaodorucovani pi emno ti ve vecechobcan k,Ych aob-
chodnich premenena rozhodnutim Rady EU na nanzeni c. 1348/2000,
ktere v toupilo v platno t a taJo e tak pro clen ke taty zavaznym
dnem 31. 5. 2001. To znamena, ze e v tupem Ce ke republiky do EU
ke dni 1. kvetna 2004 taJo narizeni primo zavaznym rovnez pro na .
Haag ka umluva tak zu tava pro na v platno ti pouze pro dorucovani
do neclen kych tatu, protoze uvnitr EU maji nanzeni prednost. Je
v ak treba poznamenat, ze e ob ahove tyto dokumenty od ebe v pod-
tatnych otfizkach nelisi.
Pod tatou narizeni je primy styk pfi predavani pisemnosti mezi
tzv. predavacim mistem a pfijimacim mistem, ktera maji byt ve
v ech dotcenych tatech znzena. (Takova mi ta byla znzena uz na za-
klade Haag ke umluvy.) Jejich ukolem je po tarat eo doruceni pi em-
no ti uvnitr tatu, a to za adne podle prava tohoto tatu (vcetne pravni
lipravy nahradniho dorucenf). Pi emno t mu i byt prelozena do jazy-
ka pnjimaciho tatu, coz muze pred tavovat znacnou obtiz a naklady.
Narizeni v ak naproti tomu otevira pro tor pro vyuziti elektronickeho
200
ODDfL B: PROCESNf UKONY
tyku, re p. faxu. Za urcicych okolno ti je tez mozne dorucovani v ji-
nem clen kern tatu pnmo postou. Zvla tni uprava e tyka dorucovani
zaloby polu predvolanim k jednani: nedo tavi-li e zalovany, je treba
zvla te proverovat, zda mu bylo predvolani doruceno, a v zasade konat
jednani nejdnve za se t mesicu.
V Ceske republice je predavacim a prejimacim mi tern pro doru-
covani do ciziny a z ciziny kazdy cllinek oudni ou tavy i ou tavy
statniho za tupitel tvi.
Predvolani a predvedeni k soudu, poradkova opatreni
Soud rna urcita opnivneni vuci ucastnikum i jinym o obam zuca t-
nenym na i'izeni, kteni mu umoznuji organizovat rychly a neru eny
prubeh i'izeni (§51-54) a pro azovat vou autoritu.
Predevsim muze oud pfedvolat osoby, ktere potrebuje vy lech-
nout. Kazdy je povinen do tavit e na predvolani k oudu a vypovida~
jako vedek (§ 126). Stejne tak muze oud predvolat o oby ke znalc1
pro vy etreni nebo pro odber krve na krevni zkou ku apod. Predvolani
e deje pi emne, u tne pri jednani nebo pi'i jinem ukonu, v naJehavych
pripadech i telegraficky, telefonicky, telefaxem.
Pi'edvolana o oba, ktera se bez omluvy nedo tavi, muze byt pi'ed-
vedena policii, a to na ve naklady (§ 52, rov. i § J26).
Soud muze dale ulozit pofadkovou pokutu jak za nedo taveni e
na predvolani, tak i za jine hrube ztezovani po tupu rizeni ( rov. § 53
od t. 1). Vyse poradkove pokuty cini az 50 OOOKc ( rov. v ak § 200de,
kde je tanovena jen do vy e 20 000 Kc). Poradkova poku.ta pripada
tatu a je exekucne vymahatelna, lze ji v ak dodatecne pronunout. Pro-
ti ulozeni poi'adkove pokuty je pnpu toe odvolani: jemu muze vyhovet
pi'imo oud I. tupne Ude o vyjimecne pi'ipusteni autoremedury podle
§ 210a). Soud tak muze prihlednout k tomu, zda ama pohruzka poku-
tou nevedla k naprave.
K poi'adkovym opatrenim patri i vykazani z mi ta, kde e jedna.
Vykazan muze byt kdokoli, kdo ru i. Je-li takto vykazan pro hrube ru-
eni poi'adku uca tnik, nemohl by pozdeji u pechem uplat~ovat j~o
duvod odvolani ci dovolani, ze mu byla po tupem oudu odnata moz-
201